Tel.: , Fax.: Internet:

E k o n o m i c k é zp r á vy Ú Únnoorr 22000033

O bs ah : Měsíční makroekonomické ukazatele ČR Ekonomická analýza

Investiční pobídky v České republice

2

Ekonomický vývoj v zahraničí Ekonomické ukazatele ČR a jejich prognóza

14 27 31

Tel.: 222 192 111, Fax.: 222 192 592 Internet: http://www.newton.cz

 NEWTON Holding, a.s.

I. MĚSÍČNÍ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE ČR A JEJICH PROGNÓZA Měsíční ukazatele ČR

06/02 07/02 08/02 09/02 10/02 11/02 12/02 01/03 02/03 R. D.

Inflace Inflace Ceny v průmyslu Ceny v průmyslu

%, m/m %, y/y %, m/m %, y/y

-0,3 1,2 -0,1 -0,8

0,5 0,6 -0,1 -1,1

-0,2 0,6 -0,1 -0,9

-0,5 0,8 0,0 -0,9

-0,3 0,6 0,7 -0,9

-0,2 0,5 0,2 -0,4

0,2 0,6 -0,3 -0,7

0,6 -0,4 0,0 -0,8

0,1 -0,5 0,3 -0,7

10.3. 10.3. 14.3. 14.3.

Průmyslová produkce Průmyslové tržby Stavební výroba Maloobchodní tržby

%, real. %, real. %, real. %, real.

1,3 -2,6 -1,5 -0,6

10,8 11,9 -1.3 5,4

-2,8 -6,6 -4,9 -4,6

9,2 8,9 6,7 5,6

3,5 3,3 3,5 1,4

4,4 5,8 3,5 -0,4

6,6 5,3 4,8 4,0

7,5 6,0 3,0 2,0

n.a. n.a. n.a. n.a.

13.3. 13.3. 11.3. 19.3.

Nezaměstnanost 1) Obchodní bilance Saldo státního rozpočtu 2)

% CZK mld. CZK mld.

8,7 -0,8 -0,9

9,2 -9,7 -26,8

9,4 -5,7 -33,0

9,4 -4,4 -21,4

9,3 -17,5 -32,3

9,4 9,8 -7,9 -18,8 -41,7 - 45,7

10,2 -3,8 -10,4

10,2 10.3. -4,0 24.3. n.a. 2.3.

PRIBOR 3M CZK/EUR CZK/USD

průměr průměr průměr

3,78 3,37 3,06 2,99 2,82 2,77 2,63 2,66 30,30 29,75 30,80 30,19 30,65 30,76 31,19 31,49 31,73 29,96 31,46 30,79 31,24 30,72 30,65 29,65

n.a. 28.2. n.a. 28.2. n.a. 28.2.

Pramen: ČSÚ, ČNB a MPSV; Predikce: NEWTON Holding, a.s. Obecná poznámka: m/m (resp. y/y) znamená meziměsíční (resp. meziroční) změnu ukazatele. Poznámka 1: Údaj ke konci období. Poznámka 2: Kumulovaný údaj od začátku roku.

Očekáváme, že v lednu průmyslová produkce meziročně vzrostla o 7,5% a průmyslové tržby o 6,0%.

Ekonomické zprávy

Únor 2003

15

5 4

10

3 5

2 1

0

0 -5

-1

Q3 2002

Q1 2002

Q3 2001

Q1 2001

-10 Q3 2000

-2 Q1 2000

Za celý rok 2002 průmyslová produkce dosáhla růstu růstu 4,8% a tržby v průmyslu vzrostly o 3,4%. I když tyto údaje představují ve srovnání s rokem 2001 snížení dynamiky růstu průmyslu, tak lze tento vývoj s ohledem na slabou poptávku v EU a silný kurz koruny hodnotit pozitivně. Růst průmyslu byl tažen zejména odvětvím výroby elektrických a optických přístrojů (27,5%), gumárenským a plastikářským průmyslem (18,6%) a dřevozpracujícím průmyslem (6,1%). Tržby průmyslových podniků pod zahraniční kontrolou se zvýšily o nadprůměrných 8,2%, přičemž jejich podíl na celkových tržbách činil 46,0%. Průměrná mzda v průmyslu v roce 2002 činila 15401 Kč a meziročně vzrostla o 6,0%. Produktivita práce se zvýšila o 6,4% a jednotkové mzdové náklady klesly o 0,4%.

Průmyslová produkce, tržby a hrubý domácí produkt (meziročně v %)

Q3 1999

Průmyslová výroba v prosinci vzrostla o výrazných 6,6%, avšak po očištění od vlivu vyššího počtu pracovních dnů růst činil 4,1%, což představovalo nejnižší hodnotu od srpna 2002. Tržby z průmyslové činnosti vzrostly o 5,3%.

Q1 1999

Průmysl

Hrubý domácí produkt - pravá osa Průmyslová výroba - levá osa Průmyslové tržby - levá osa

Pramen: NEWTON Holding databáze

2

 NEWTON Holding, a.s. Stavebnictví

Ekonomické zprávy

Únor 2003

0 -5 -10

IX.02

V.02

I.02

IX.01

V.01

I.01

IX.00

V.00

-15

Reálné jednotkové mzdové náklady Produktivita práce Reálné mzdy


Míra nezaměstnanosti a počet volných pracovních míst 10,5

70

10

65

9,5

60 55

9

50

8,5

45

8

40

7,5

35

20 X.02

6 V.02

25 XII.0

6,5 VII.0

30

II.01

7

IX.00

V lednu došlo k očekávané eskalaci negativních trendů na českém trhu práce, kdy se míra nezaměstnanosti přehoupla přes 10% a dosáhla historického maxima 10,2%. Český trh práce postupně reaguje na nepříznivý vývoj světové, zvláště pak německé konjunktury, a také na důsledky dřívějšího pohybu měnového kurzu české koruny. Lednové výsledky trhu práce jsou dále ovlivněny silným sezónním efektem útlumu stavebních a zemědělských prací a ukončením termínovaných pracovních smluv. Avšak i v meziročním srovnání je na trhu práce o 50 tis. více nezaměstnaných a navíc je o 11 tis. méně volných pracovních míst. Poměr nezaměstnaných na jedno volné pracovních míst stoupl na 13,4 (v porovnání s 9,5 před rokem). Předpokládáme, že v dalších měsících by měla míra nezaměstnanosti mírně klesat tak, jak budou odeznívat zmíněné sezónní efekty. Vzhledem ke stále nepříznivým výhledům výrazného oživení zahraniční poptávky však neočekáváme pokles celoroční průměrné míry nezaměstnanosti pod 9,5%. Očekáváme, že v únoru míra nezaměstnanosti setrvá na 10,2%.

5

IV.0

Nezaměstnanost

10

XI.99

Předpokládáme, že v lednu stavební výroba vzrostla o 3%.

15

VI.9

K růstu stavebnictví v roce 2002 přispěly zejména veřejné zakázky na výstavbu dopravní infrastruktury a v posledním čtvrtletí i opravy objektů po srpnových povodních. K oživení došlo i u bytové výstavby, která byla po dlouhodobém útlumu podpořena zvyšující se dostupností hypoték. V roce 2002 bylo vydáno 140822 stavebních povolení v přibližné celkové hodnotě 242,2 mld. Kč.Průměrná měsíční mzda ve stavebnictví v roce 2002 se zvýšila o 6,4% a dosáhla 15843 Kč, reálná mzda se zvýšila o 4,5%. Produktivita práce se zvýšila o 0,7% a jednotkové mzdové náklady se zvýšily o 5,6%.

20

I.00

Za celý rok 2002 stavebnictví vzrostlo o 2,5%, což ve srovnání s růstem v roce 2001 ve výši 9,6% představuje výrazné zpomalení dynamiky. Toto snížení růstu bylo zapříčiněno zejména útlumem investiční aktivity zahraničních investorů v budování výrobních kapacit na zelené louce. Dále negativně působily vyšší srovnávací základy z roku 2001.

Produktivita práce a reálné mzdy ve stavebnictví (meziročně v %)

I.99

Stavební výroba v prosinci vzrostla o 4,8%. Za zrychlením růstu oproti listopadovým 3,5% stály opět práce na opravách po srpnových povodních (30,2%), naopak práce na nové výstavbě v podstatě stagnovaly (0,5%).

Počet volných pracovních míst (tis.) pravá osa Míra nezaměstnanosti (%) - levá osa


3

 NEWTON Holding, a.s. Zahraniční obchod

50 40 30 20 10 0 -10

I.03

IX.02

V.02

I.02

IX.01

V.01

I.01

IX.00

Vývoz (v korunách) Dovoz (v korunách) Vývoz (v eurech) Dovoz (v eurech)


Vývoj spotřeby domácností, maloobchodních tržeb a míry nezaměstnanosti (meziročně v %)

Maloobchod

7

V prosinci maloobchodní tržby vzrostly o 4% meziročně, po očištění o sezónní vlivy o 2,8%. V posledním měsíci roku 2002 výrazně akcelerovalo tempo prodeje pohonných hmot (o 14,6%). Předvánoční prodeje se projevily i v růstu tržeb z prodeje potravin, nábytku a zařízení pro domácnosti, a v neposlední řadě vzrostly i prodeje farmaceutiky a kosmetiky.Za Za celý rok 2002 maloobchodní tržby vzrostly o 2,7% (v roce 2001 byl zaznamenán růst 4,5%). Tržby v samotném maloobchodu vzrostly o 3,1% a v prodeji pohonných hmot o 8,2%. V roce 2002 však poprvé od roku 1999 meziročně poklesl prodej motorových vozidel (pokles o 2%).

6 5 4 3 2 1 0

Q3 02

Q1 02

Q3 01

Q1 01

Q3 00

Q1 00

-1

Q1 99

Meziročně nižší růst tržeb byl zaznamenán rovněž v celém sektoru služeb. V roce 2002 tržby ve službách vzrostly o pouhých 0,6% oproti růstu o 4,3% v roce 2001. V roce 2002 kromě zmíněného růstu v maloobchodě rostly tržby pouze ve spojích (o 3,4%), tržby v ostatních službách oproti roku 2001 poklesly.

V.00

-20

Q3 99

V lednu se dále snížil dvanáctiměsíční schodek obchodní bilance na 72,4 mld. Kč, což je o 42,6 mld. Kč méně než za předchozích 12 měsíců. Očekáváme, že měsíční schodky zahraničního obchodu se v první polovině letošního roku budou pohybovat na úrovni maximálně do 8 mld. Kč. V únoru bude de deficit ficit zahraničního obchodu činit 4,0 mld. Kč.

Růst vývozu a dovozu (meziročně v%; 3-M průměr)

I.00

Po hlubokém prosincovém deficitu lednový zahraniční obchod skončil jen s mírným schodkem ve výši 3,8 mld. Kč. Tento deficit byl dokonce o 2 mld. Kč nižší než v lednu 2002. Kromě sezónního efektu se na zlepšení bilance zahraničního obchodu podílel zejména vyšší růst vývozů (meziročně o 6,8%) než dovozů (meziročně o 4,4%). Bilance zahraničního obchodu se zlepšila zejména v obchodu s dopravními prostředky a výpočetní technikou. Naopak negativně na zahraniční obchod působil působil obchod s chemikáliemi a minerálními palivy, kde však růst cen ropy na světových trzích byl z části kompenzován oslabením amerického dolaru. Ke zlepšení bilance zahraničního obchodu z teritoriálního hlediska došlo u zemí Evropské unie (meziročně o 7 mld. Kč), a to nejen s Německem, ale i s Itálií či Irskem. Naproti tomu schodek obchodní bilance se zhoršil zejména se východoasijskými státy (nejvíce s Čínou) a s Ruskem (v případě obchodu s Ruskem je to efekt růstu cen ropy).

Konečná spotřeba domácností (%) Maloobchodní tržby (%) Změny v míře nezaměstanosti (proc. body)


V lednu očekáváme růst maloobchodních tržeb o 2,0% y/y. Ekonomické zprávy

Únor 2003

4

 NEWTON Holding, a.s. Spotřebitelské ceny

Ekonomické zprávy

Únor 2003

5 0 -5

Souhrný index Doprava

I.03

VII.02

I.02

VII.01

I.01

VII.00

I.00

VII.99

I.99

-10

Potraviny Bydlení


Vývoj průmyslových a spotřebitelských cen (meziročně v %) 7 6 5 4 3 2 1 0 -1

Spotřebitelské ceny

IX.02

V.02

I.02

IX.01

-2 V.01

V lednu průmyslové ceny zůstaly na stejné úrovni jako v prosinci, v meziročním srovnání jsou o 0,8% nižší. Na cenovém vývoji se podílely dva protisměrné proudy. Za prvé vzrostly ceny ropných výrobků výrobků meziměsíčně o 8,4% (růst ceny ropy kvůli riziku války v Iráku a stávce ve Venezuele). Za druhé se v průmyslových cenách projevil naopak pokles regulovaných cen elektrické energie (o 4% m/m). V dalších měsících očekáváme růst průmyslových cen, přičemž tento růst bude výrazně ovlivněn zejména vývojem světových cen ropy. Předpokládáme, že v únoru ceny v průmyslu meziměsíčně vzrostou o 0,3% a meziročně budou nižší o 0,7%.

10

I.01

Ceny průmyslových výrobců

15

IX.00

V únoru očekáváme meziměsíční růst spotřebitelských cen o budee představovat pokles 0,1, což v meziročním srovnání bud cen o 0,5%.

20

V.00

Spotřebitelské ceny prudce klesají od poloviny roku 2001, zejména kvůli zpomalení hospodářské aktivity globální ekonomiky, poklesu ceny ropy a tedy i cen v dopravě, posílení české koruny a také nižšímu tempu deregulací. Spotřebitelské ceny se z deflačního pásma dostanou pravděpodobně až v dubnu, kdy dojde ke zvýšení regulovaných cen plynu a rovněž zvýšení spotřebních daní. Velikou neznámou je dosud směr a intenzita deregulací cen nájemného.

Vývoj cen vybraných složek spotřebního koše (meziročně v %)

I.00

letošního tošního roku spotřebitelské ceny poprvé V prvním měsíci le v historii České republiky meziročně poklesly, a to o 0,4%. Oproti prosinci tyto ceny v souhrnu vzrostly o 0,6%. Meziroční míra inflace dále poklesla na pouhých 1,5%. Růst spotřebitelských cen meziročně klesá již od léta 2001. Na tomto poklesu růstu se podílí zejména ceny potravin, ceny v dopravě, pokles dovozních cen (posílení koruny) a rovněž snižování meziročního tempa růstu cen bydlení. Historicky nejnižší meziroční růst spotřebitelských cen nejvíce ovlivnilo lednové vládní cenové moratorium na regulované nájemné. Ceny bydlení v lednu vzrostly o pouhých 0,5%, kdy mimo absence deregulace nájemného působilo deflačně i snížení cen elektrické energie v průměru o 4,7%. Z regulovaných cen naopak vzrostly ceny plynu, vodného, stočného a odvozu odpadků. Z tržních cen vzrostly ceny potravin (o 1,0%), ceny rekreačních zájezdů, a také ceny pohonných hmot (o 1,5%). Od začátku roku vzrostly rovněž ceny pojištění domácností a poplatky za finanční služby..

Průmyslové ceny


5

 NEWTON Holding, a.s. Měnový kurz české koruny Vývoj kurzu CZK/EUR CZK/EUR a CZK/USD v únoru 2003

V únoru se měnový kurz české měny pohyboval v úzkém 31,30--31,70 za euro a 28,80 28,80--29,80 za americký koridoru 31,30 dolar.

32

V současné d době obě vývoji koruny chybí výrazný impuls jak k posílení, tak i k oslabení. Po neúspěšném spekulativním útoku na maďarský forint v minulém měsíci jsou středoevropské měny pod prodejním tlakem, i když koruna neoslabuje v takovém rozsahu jako např. polský zlotý. Vývoj měnového kurzu koruny v příštích měsících bude euro--dolarovém trhu, ovlivňován především vývojem na euro možným snížením úrokových sazeb v eurozóně a spekulacemi o výsledku blížícího se referenda o vstupu ČR do EU.

30

31,5 29,5 31 29

24.02.2003 00:00

22.02.2003 00:00

20.02.2003 00:00

18.02.2003 00:00

16.02.2003 00:00

14.02.2003 00:00

12.02.2003 00:00

10.02.2003 00:00

08.02.2003 00:00

06.02.2003 00:00

04.02.2003 00:00

02.02.2003 00:00

31.01.2003 00:00

29.01.2003 00:00

30

27.01.2003 00:00

30,5

28,5

CZK/USD - pravá osa CZK/EUR - levá osa


Box 1: Vývoj kurzu koruny v roce 2003 Vývoj kurzu české měny v roce 2003 bude odrážet vývoj kurzu dolaru k euru a dále samozřejmě i základní ekonomické a politické události v České republice. Za hlavní události ovlivňující budoucí vývoj kurzu koruny považujeme očekávané pokračování růstu produktivity práce, příliv přímých zahraničních investic, očekávanou reformu veřejných financí, vývoj zahraničního obchodu, resp. celého běžného účtu, vývoj úrokového diferenciálu (a to nejenom k eurovým sazbám, ale i polským, maďarským a slovenským úrokovým sazbám) a v neposlední řadě referendum o vstupu ČR do EU. Za nejvýznamnější impulsy pro vývoj české měny přitom považujeme případné započetí fiskální reformy a již zmíněné referendum. V případě, že vláda bude ochotna snížit výdaje veřejného sektoru a dále i nabídkově podpořit ekonomiku (snížit daňové zatížení podniků), a pokud se čeští občané vysloví pro vstup do EU, tak lze očekávat, že kurz koruny začne opět významně posilovat. ČNB v takovém to případě sice může znovu použít devizové intervence jako nástroj na zmírnění posilování kurzu koruny, avšak jsme přesvědčeni o tom, že centrální banka si je vědoma toho, že z pohledu dlouhodobého vývoje kurzu a jeho fundamentálních faktorů nemá smysl na trhu intervenovat proti trendu posilování koruny. Na konci roku 2003 předpokládáme kurz koruny v rozmezí 29,50-30,50 korun za euro a 30,50-32,00 korun za dolar. Měnový kurz české koruny vůči euru a americkému dolaru od roku 1999 41 39 37 35 33 31

EUR/CZK

Ekonomické zprávy

Únor 2003

24.01.2003

16.12.2002

11.11.2002

04.10.2002

30.08.2002

26.07.2002

20.06.2002

16.05.2002

09.04.2002

04.03.2002

28.01.2002

18.12.2001

13.11.2001

09.10.2001

03.09.2001

30.07.2001

21.06.2001

17.05.2001

09.04.2001

05.03.2001

29.01.2001

20.12.2000

14.11.2000

10.10.2000

04.09.2000

31.07.2000

22.06.2000

18.05.2000

10.04.2000

06.03.2000

31.01.2000

27.12.1999

19.11.1999

14.10.1999

09.09.1999

05.08.1999

29.06.1999

25.05.1999

20.04.1999

15.03.1999

08.02.1999

27

01.01.1999

29

Eurodolarový trh

USD/CZK

6


1,095 1,09 1,085 1,08 1,075 1,07 1,065 1,06

23.02.2003 02:00

21.02.2003 00:00

18.02.2003 22:00

16.02.2003 20:00

14.02.2003 18:00

12.02.2003 16:00

10.02.2003 14:00

08.02.2003 12:00

06.02.2003 10:00

04.02.2003 08:00

02.02.2003 06:00

1,05

31.01.2003 04:00

1,055 29.01.2003 02:00

Domníváme se, že současný vývoj amerického dolaru je odtržen od ekonomických fundamentů, a to i přes rostoucí schodek běžného účtu USA. Nicméně vzhledem k přetrvávající vysoké pravděpodobnosti konfliktu USA s Irákem zde prostor pro další oslabení zůstává až přes hranici 1,12 USD/EUR. Avšak vzhledem k fundamentálním ekonomickým veličinám očekáváme v průběhu druhé poloviny letošního roku korekci zisků společné evropské měny a návrat pod paritu.

Vývoj kurzu USD/EUR v únoru 2003

27.01.2003 00:00

Silný propad amerického dolaru se v únoru zastavil, přičemž hlavním kurzotvorným elementem nadále zůstává geopolitické riziko války s Irákem. Měnový kurz se pohyboval v koridoru 1,07-1,09 USD/EUR. Kurz dolaru reagoval smíšeně jak na zprávu amerického ministra zahraničí v Radě bezpečnosti OSN ohledně iráckých zbraní, tak i na další rozpory USA a Británie vůči Německu a Francii v postoji možné války s Irákem.


Box 2: Vývoj kurzu USD/EUR Kurz společné evropské měny bylo možno od jejího vzniku dne 1. ledna 1999 až do roku 2002 charakterizovat neustálým poklesem hodnoty, když euro za dobu prvních tří let své existence ztratilo přibližně 25% hodnoty vůči dolaru. Avšak v roce 2002 se kurz eura vrátil k paritě a v současné chvíli je euro obchodováno přibližně za 1,07 US dolarů. Na obhajobu eura je nutné dodat, že trend oslabování společné evropské měny byl z velké části započat již před zavedením eura, když kurz německé marky vůči dolaru oslaboval již od poloviny 90. let. Uveďme, že oslabování eura ani tak moc nebylo způsobeno nízkou důvěrou v tuto novou měnu, ale spíše odráželo tehdejší slabší výkonnost evropské ekonomiky, poněvadž vývoj měnového kurzu v sobě reflektuje především vývoj základních makroekonomických fundamentů ekonomiky (hospodářský růst, vývoj produktivity, výši inflace a úrokových sazeb, vývoj veřejných financí, aj.). Např. v letech 1987-1995 se eurozóna oproti americké ekonomice (s výjimkou cyklického výkyvu v roce 1992) každoročně vyznačovala vyšším růstem produktivity, což se za dané období projevilo v kumulativním oslabení kurzu dolaru o téměř 30%. Avšak v roce 1996 došlo ke změně trendu - růst produktivity americké ekonomiky začal každým rokem předstihovat produktivitu eurozóny v průměru o 1,5 procentního bodu. V souvislosti s tímto vývojem začaly od druhé poloviny 90. let měny zemí eurozóny vůči dolaru oslabovat a po zavedení eura hodnota této jejich společné měny v daném poklesu pokračovala. Trend oslabovaní eura byl spojen nejen s hospodářským růstem obou ekonomik, ale i s odlivem kapitálu z eurozóny do USA. Při hodnocení vlivu pohybu kapitálu na kurz je však nutné říci, že pohyb kapitálu (jeho alokace) je vždy spojen s očekáváním dosažení vyššího zisku. Primárním faktorem vývoje kurzu tak je hospodářský vývoj ekonomiky, vývoj produktivity a konkurenceschopnosti ekonomiky, mobilita a cena pracovní síly, a nakonec výše zdanění. Všechny tyto zmíněné fundamenty se od druhé poloviny 90. let vyvíjely příznivěji v americké než evropské ekonomice. Uveďme, že USA v letech 1995-2000 každým rokem zaznamenaly čistý příliv kapitálu přesahující částku 200 miliard dolarů, kdežto od roku 1998 eurozóna naopak vykazovala čistý odliv kapitálu (a to zejména kapitálu středně a dlouhodobého).

Ekonomické zprávy

Únor 2003

7

 NEWTON Holding, a.s. Měnový kurz USD/EU R od roku 1999

Bilance z ahraničního obchodu (mld. USD)

1,2

20

1,15

10

1,1

0

1,05

-10

1 -20 0,95 -30

0,9

-40

0,85

Úrokové saz by a úrokový difer enciál (% )

X.02

VII.02

I.02

IV.02

X.01

VII.01

I.01

US A

IV.01

X.00

VII.00

I.00

IV.00

X.99

VII.99

I.99

IV.99

16.12.2002

04.10.2002

26.07.2002

16.05.2002

04.03.2002

18.12.2001

09.10.2001

30.07.2001

17.05.2001

05.03.2001

20.12.2000

10.10.2000

31.07.2000

18.05.2000

06.03.2000

27.12.1999

14.10.1999

05.08.1999

25.05.1999

15.03.1999

-50 01.01.1999

0,8

EMU

Tempa růstu reálného H DP (meziroč ně v % )

8

6

7

5

6

4

5 4

3

3

2

2 1

1

0

0

-1 -2

-1

Roz díl v růs tu HDP

US A

Q3 02

Q2 02

Q1 02

Q4 01

Q3 01

Q2 01

Q1 01

Q4 00

Q3 00

Q2 00

Q1 00

Q4 99

Q3 99

Q2 99

X.02

VII.02

IV.02

I.02

X.01

IV.01

I.01

X.00

VII.01

Diferenc iál (F E D, E CB ) E M U (IB R) E CB

-2 Q1 99

Diferenc iál (IB R) US A (IB R) FE D

VII.00

IV.00

I.00

X.99

VII.99

I.99

IV.99

-3

EMU

V letech 2000 a 2001 kurz dolaru byl stále silný a to i přesto, že došlo k poklesu dynamiky hospodářského růstu americké ekonomiky, poklesu amerických akciových trhů a vzniku značné nejistoty vyplývající z vyhlášené války terorismu po útocích na USA v září 2001. Vývoj na devizovém trhu dolaru a eura se otočil až v roce 2002. V březnu roku 2002 se evropská měna ještě prodávala za 87 US centů, ale na konci roku 2002 se již ustálila nad paritou (1,05 USD/EUR). Tento vývoj pro dolar představoval ztrátu více než 15% za pouhých 9 měsíců. Za hlavní důvody změny trendu lze považovat rekordně vysoký deficit zahraničního obchodu USA, velmi nízké úrokové sazby, které jsou na svém 42-letém minimu (1,25%), stále narůstající deficit státního rozpočtu a v neposlední řadě snižující se náskok v hospodářském růstu americké ekonomiky oproti ekonomice EU. Pro charakteristiku rozsahu vnější nerovnováhy uveďme, že deficit zahraničního obchodu USA již dosahuje 5% HDP, a tento deficit je finančně kryt převážně přílivem kapitálu do akcií a dluhopisů, které představují nárok na americký majetek. Americké ekonomice navíc škodí stále se zvyšující konkurence zboží ze zemí s nízkými výrobními náklady, což se mimo jiné odrazilo i na prudkém snížení zaměstnanosti, když od roku 2000 došlo jen ve výrobním sektoru k poklesu pracovních míst o více než 2 milióny. Pro odhady budoucího vývoje kurzu dolaru je klíčové uvažovat ještě jednu skutečnost - geopolitické události, ve kterých se Spojené státy angažují, a již vyhlášenou válku terorismu. Skutečností je, že USA hrají nejaktivnější roli v současných geopolitických nejistotách, které navíc mohou iniciovat další teroristické útoky na americké cíle. Riziko současného válečného konfliktu v Iráku vede investory k útěku z dolarových aktiv. Přes všechny uvedené faktory proti posilování dolaru se stejně domníváme, že fundamenty americké ekonomiky jsou stále „zdravější“ než fundamenty ekonomiky evropské (daňové zatížení investorů, pružnost trhu práce, koordinace fiskální a měnové politiky, aj.), a tak očekáváme, že na konci roku 2003 se kurz dolaru bude opět pohybovat pod paritou, tj. pod jedním dolarem za euro.

Ekonomické zprávy

Únor 2003

8

 NEWTON Holding, a.s. Úrokové sazby z úvěrů a vkladů

3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0

20.II.03

18.II.03

14.II.03

12.II.03

10.II.03

-1,0

6.II.03

-0,5 4.II.03

Český akciový trh ve sledovaném období 27. ledna až 24. PX--D). února posílil o 3,9% (měřeno relativní změnou PX Největším růstovým titulem byly akcie Komerční banky a Telecomu. Na konci února začaly oznamovat své Českého Telecomu výsledky společnosti, jejichž akcie jsou hlavními obchodovanými tituly na BCCP. Unipetrol jako první oznámil předběžné výsledky svých dceřiných společností za rok 2002 a tyto výsledky negativně předčily již tak dosti pesimistická tržní očekávání. Ostatní velké společnosti obchodované na pražské burze oznámí své předběžné výsledky během posledního únorového týdne.

3,5

31.I.03

Akciový trh

4,0

29.I.03

Úrokové sazby z vkladů v prosinci mírně vzrostly na 1,76% především díky růstu sazeb z termínovaných vkladů na 2,23%. Na druhou stranu sazby z netermínovaných vkladů dále poklesly až k hranici 1%.

Relativní vývoj PXPX-D indexu v únoru (%)

27.I.03

Po několika měsíčním poklesu úrokových sazeb jak z úvěrů, tak i z vkladů, tyto sazby v prosinci stagnovaly. Sazby ze všech nových úvěrů byly na úrovni 4,2%. Sazby z celkového stavu úvěrů pokračovaly v mírném pohybu směrem dolů, když poklesly z 5,76% na 5,70%.

Pramen: Burza cenných papírů Praha

Vývoj salda státního rozpočtu (mld. Kč)

Státní rozpočet

Ekonomické zprávy

Únor 2003

0 -20 -40 -60 -80

I.03

VII.02

I.02

VII.01

I.01

VII.00

I.00

-100

VII.99

Státní rozpočet na tento rok počítá s rekordním schodkem 111,3 mld. Kč, kdy příjmy by měly dosáhnout výše 684,1 mld. Kč a výdaje 795,4 mld. Kč. Rozpočet nepočítá s mimořádnými (většinou privatizačními) příjmy jako v minulých letech. I při odhadovaném růstu výběru daní a sociálního pojištění o 7,6%, resp. o 6,3%, jsou rozpočtové příjmy pod úrovní loňského roku (o 0,9%). Na druhou stranu rozpočet počítá s nárůstem výdajů o 8%.

20

I.99

Na konci prvního měsíce tohoto roku státní rozpočet skončil ve schodku 10,4 mld. Kč, když příjmy činily 52,3 mld. Kč a výdaje 62,7 mld. Kč. Výsledek státního rozpočtu je o 7 mld. Kč horší než v lednu 2002. Tento horší výsledek souvisí zejména se čtvrtletními transfery ve prospěch rozpočtů územně-správních celků v rámci reformy veřejné správy. Tyto výdaje dosáhly 19,1 mld. Kč, z čehož 15,5 mld. Kč bylo čerpáno v rámci kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (prostředky na financování škol v působnosti krajských úřadů).

Měsíční saldo Roční kumulované saldo 12-měsíční kumulované saldo

Pramen: Ministerstvo financí ČR

9

 NEWTON Holding, a.s. Měnová Měn ová politika

Ekonomické zprávy

Únor 2003

6

Inflační cíl ČNB

5 4 3 2 1 0

XII.02

VIII.02

IV.02

XII.01

VIII.01

IV.01

XII.00

VIII.00

IV.00

XII.99

-1

2-T repo sazba Spotřebitelské ceny (meziročně) PRIBOR (1M)


Úrokové sazbě v USA, eurozóně a České republice (%) 7 6 5 4 3 2 FED (sazba na f ederální f ondy )

1

ECB (ref inanční sazba) ČNB (2-týdenní repo) 1.1.03

1.9.02

1.5.02

1.1.02

1.9.01

1.5.01

1.1.01

0 1.9.00

Co bude klíčové pro budoucí plnění inflačního cíle a tím i nastavení měnové politiky v ČR? Samozřejmě, že je to vývoj ve vnějším okolí (zejména pak hospodářské oživení v Německu a vývoj cen ropy v souvislosti s událostmi v Iráku), dále to bude i vývoj kolem připravované fiskální reformy a s tím spojeného pokračování poptávkového impulsu v české ekonomice. A nakonec je nutné uvést, že za klíčovou roli při stanovování prognózy budoucí inflace a tím i měnové politiky považujeme zvolený scénář deregulace nájemného. Pokud se podaří prosadit scénář rychlé deregulace a pokud dojde ke zhoršení směnných relací v českém zahraničním obchodě, tak se může stát, že

7

1.5.00

Trh byl změnou sazeb relativně překvapen. Toto překvapení pramenilo ze skutečnosti, že ČNB zveřejnila své nové prognózy budoucího vývoje ekonomiky, které počítají jak se zvýšením inflace, tak i se zvýšením hospodářského růstu, tudíž zdánlivě nebyl důvod ke snížení sazeb. Ale důvod zde přece jenom byl – hrozba opětovného podstřelování inflace. Za normálních okolností nízká inflace v situaci „slušného“ hospodářského růstu není problém, naopak by se to považovalo za úspěch, ale problém vzniká s realizací programu cílování inflace, přesněji řečeno s neustálým podstřelováním inflačního cíle. A to byl podle nás ten hlavní důvod, proč ČNB musela na svém posledním lednovém měnově-politickém zasedání přistoupit ke snížení sazeb. Pokud se totiž podíváme na historii plnění inflačních cílů ČNB, tak zjistíme, že česká měnová politika celkem čtyřikrát z pěti možných případů svůj cíl na konci roku minula, přesněji řečeno vždy podstřelila. A tato situace se pak musí odrazit v přijetí kroků měnové politiky ve chvíli, kdy střed intervalu aktuální prognózy inflace opět nemíří do středu cíle.. Střed nové prognózy inflace pro konec roku 2003 míří o 100 bps pod střed inflačního cíle, tudíž ČNB pro obnovu důvěryhodnosti svého programu cílování inflace musela přistoupit ke snížení sazeb. Nicméně změna sazeb v rozmezí 25 bps je v reálném světě natolik malá, že skutečný dopad do ekonomiky bude jen minimální. Avšak ČNB v případě problému budoucího opětovného podstřelení inflačního cíle na konci letošního roku alespoň bude mít v ruce argument, že se snažila na tehdejší aktuální rozpor mezi cílem a prognózou reagovat.

Inflace a úrokové sazby (%)

1.1.00

Česká národní banka dne 30. ledna snížila všechny své základní úrokové sazby o 25 bps. Dvoutýdenní repo sazba tak klesla na nové historické minimum 2,50% a je o 25 bps pod základní sazbou eurozóny.


10

 NEWTON Holding, a.s. se naopak začneme potýkat s problémem přestřelování inflačního cíle.

Prognóza inflace ČNB

Zpráva o inflaci Na začátku února ČNB publikovala novou Zprávu o inflaci, která přinesla změnu inflačních prognóz i hospodářského růstu. Oproti říjnu byla prognóza ekonomického růstu pro rok 2003 korigována směrem nahoru a pro rok 2004 směrem dolů. Nová prognóza inflace počítá s tím, že od poloviny roku 2003 dojde k vyčerpání dezinflačního působení exogenních faktorů a následně v roce 2004 dojde ke zvýšení inflace. V horizontu nejúčinnější transmise, tj. zhruba v průběhu první poloviny roku 2004, by podle ČNB měla meziroční změna cen dosáhnout výše 2,5%, což je dolní okraj inflačního pásma! Lednová Zpráva o inflaci inflaci dále přinesla jednu podstatnou novinku – ČNB v této zprávě zveřejnila alternativní vývoj a prognózu inflace v případě, pokud by regulované ceny rostly tempem předpokládaným při stanovení inflačního cíle. ČNB tvrdí, že pokud by regulované ceny rostly v souladu s předpoklady ČNB, tak by se inflace vrátila do cíleného koridoru již v říjnu 2003, tj. o cca 6 měsíců dříve. ČNB odhaduje, že nenaplnění předpokládaného každoročního příspěvku regulovaných cen k celkové inflaci činí 1 až 1,5 procentního bodu. Zpráva dále uvádí, že nenaplnění předpokládaného každoročního příspěvku regulovaných cen patří mezi výjimky z plnění inflačního síle. S tímto je nutno souhlasit, nicméně s uplatněním institutu výjimek se vynořuje otázka, proč ČNB daný institut výjimek a alte alternativní rnativní scénář vývoje inflace a prognózy neuplatnila již před rokem, kdy došlo k prudkému posilování kurzu koruny, když měnový kurz je taktéž zahrnut v institutu výjimek? Proč se institut výjimek s alternativní prognózou jednou použije a podruhé nikoliv? Zpráva o inflaci v příloze dále přinesla dokument „Česká republika a euro – návrh strategie přistoupení“ (uveďme, že dokument byl prvně zveřejněn již v prosinci 2002). Z tohoto materiálu vyplývá, že pozitivní efekty přijetí eura v ČR převažují nad potenciálními riziky, a tudíž by klady z rychlého přistoupení České republiky k eurozóně měly převažovat nad zápory. Avšak podle této zprávy dosavadní vývoj i nejbližší výhled veřejných rozpočtů v ČR s ohledem na tzv. maastrichtské kritéria znemožňuje možnost rychlého přijetí eura v ČR.

Ekonomické zprávy

Únor 2003

Střed cíle

Trend prognózy

Pramen: Zpráva o inflaci, leden 2003, ČNB, str. 35.

Prognóza inflace ČNB poprvé využívající institut výjimek (prognóza inflace za podmínky, že by regulované ceny rostly předpokládaným tempem)

Pramen: Zpráva o inflaci, leden 2003, ČNB, str. 35.

11


Ekonomické zprávy

Únor 2003

Inflace v České republice, Polsku a Maďarsku (meziročně v %) 14 12 10 8 6 4 2 0

Česká republika Polsko

I.03

IX.02

V.02

I.02

IX.01

V.01

I.01

IX.00

V.00

-2

I.00

„Návrh strategie přistoupení“ dále přináší jedno velmi zajímavé a klíčové tvrzení: „Strategie cílování inflace a setrvání koruny v mechanismu ERM-II je konzistentní“. S tím lze teoreticky a za určitých podmínek souhlasit. Nicméně faktem zůstává, že ČNB má k realizaci své měnové politiky pouze jeden nástroj (krátkodobé úrokové sazby), ale v kurzovém mechanismu ERMERM-II bude muset hlídat dva cíle (splnění inflačního cíle a udržení kurzu v ERM-II systému). A dokonce i česká zkušenost z května 1997 ukázala, že je velmi těžké (zda-li vůbec možné) prostřednictvím jednoho nástroje plnit dva cíle najednou. Jako důkaz možné nekonzistence cílování inflace a nutnosti setrvání v kurzovém ERMERM-II systému může posloužit situace Maďarska Maďarska z počátku letošního roku, kdy zahraniční spekulanti provedli útok na vybočení forintu z ERMERM-II systému, což Maďarskou centrální banku přinutilo k razantnímu snížení sazeb, a to i za cenu hrozících inflačních tlaků a nesplnění inflačního cíle. Zkušenosti Zkušenosti Maďarska tak naznačují, že cílování inflace a fixace kurzu mohou velmi snadno zavést centrální banku do dilematu, kterému cíli dát prioritu a který cíl obětovat.

Maďarsko


12


Shrnutí Vývoj české ekonomiky na začátku letošního roku zaznamenal dva rekordy. Tím prvním je historická deflace v meziročním vývoji spotřebitelských cen a tím druhým je výše míry nezaměstnanosti, která poprvé přesáhla hranici 10%. Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen již klesá od poloviny roku 2001, kdy nejvýznamnějšími vlivy je přetrvávající recese globální ekonomiky, předchozí pokles cen ropy s dopadem na ceny v dopravě, pokles cen zahraničního obchodu a v neposlední řadě nižší tempo deregulací cen bydlení. Právě vládní cenové moratorium na ceny nájemného způsobilo propad meziročního indexu do záporných hodnot. Na další cenový vývoj bude mít významný vliv kurz české koruny a vývoj na trhu s ropou v souvislosti s možnou válkou v Iráku. Na tom, jak dlouho budou spotřebitelské ceny v deflačním pásmu, bude mít vliv načasování odložené deregulace nájemného a rozsah této deregulace. Na růstu cen se projeví rovněž dubnové zvýšení spotřebních daní. Pokračující problémy světové i německé ekonomiky ekonomiky se negativně odrážejí ve vývoji na trhu práce. Jak naznačují ekonomické statistiky, podniková sféra je nucena řešit odbytové potíže racionalizací výroby, zejména pak propouštěním zaměstnanců. Ačkoli průmyslová výroba v roce 2002 vzrostla o solidních 4,8%, tento růst není schopen generovat dostatek pracovních příležitostí. V meziročním srovnání v prosinci opustilo průmyslový sektor téměř padesát tisíc lidí,

Ekonomické zprávy

Únor 2003

což přibližně odpovídá nárůstu počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání. Statistické výsledky potvrzují pokračující strukturální změny podobné těm v Maďarsku před 3-5 lety, kdy roste rychle význam zahraničních společností v technologicky náročnějších oborech, zatímco tradiční obory ztrácejí svou konkurenční výhodu a jsou nuceny snižovat počty zaměstnanců. Negativní stránkou strukturálních změn je to, že české podniky nejsou schopny dostatečně rychle inovovat svoji výrobu. Svůj podíl na tom má i ta skutečnost, že značně poklesla ochota bank financovat podnikatelský sektor. Kvůli nedostatku životaschopných podnikatelských záměrů a vyšší averzi k riziku bankovní sektor raději financuje vládní deficity (např. aukce státních dluhopisů byly v únoru téměř třikrát přeupsané) a spotřebitelské a hypoteční úvěry. Strukturální změny, které Česká republika zažívá v průmyslovém sektoru, se projevují i ve skladbě a vývoji zahraničního obchodu. Stále se zlepšující 12-měsíční bilance zahraničního obchodu ČR je výsledkem nejen pozitivního vývoje směnných relací, ale rovněž i zlepšující se exportní výkonností průmyslových podniků zahraničních společností v technologicky náročnějších oborech. Avšak transformační a strukturální změny zdaleka nejsou u konce. Čerstvou připomínkou, že česká ekonomika je stále transformující se ekonomikou, je očekávané odejmutí bankovní licence a možný faktický zánik Union banky.

13


II. EKONOMICKÁ ANALÝZA

INVESTIČNÍ POBÍDKY V ČESKÉ REPUBLICE Vstřícný postoj k zahraničním investorům jak v rámci privatizace, tak i v zavedení investičních pobídek pak skutečně vedl k masivnímu přílivu PZI, který koreloval s nastartováním hospodářského růstu těchto zemí.

ÚVOD Přímé zahraniční investice (PZI), růst objemu mezinárodního obchodu, vyšší mobilita výrobních faktorů a vytváření globálních sítí výroby a distribuce jsou celosvětově významným katalyzátorem hospodářského růstu, strukturálních změn a růstu konkurenční výhody. Příliv přímých zahraničních investic je pozitivně korelován s hospodářským růstem, i když tuto kauzalitu nelze vždy plně prokázat. Nicméně je nezpochybnitelné, že úspěšnost transformačního procesu postkomunistických zemí, jejich růstová dynamika, intenzita strukturálních změn a technologického dohánění se do velké míry liší právě podle rozsahu a načasování příchodu přímých zahraničních investorů do země.

Nicméně již v lednové ekonomické analýze jsme diskutovali, že úspěšnost či efektivnost takové selektivní investiční podpory může být relativní a závisí na úhlu pohledu, tj. na tom, co vláda od příchodu zahraničních investorů očekává. Úspěšnost selektivní podpory investic závisí rovněž na vyjádření okruhu nákladů této podpory, neboť mimo fiskálních nákladů vlády je zde i celá řada dalších vedlejších nákladů, které jsou obtížně měřitelné či dokonce vyjádřitelné (byrokracie, dobývání renty zájmovými skupinami, neefektivní alokace zdrojů, atd.).

Příliv PZI a jejich dopad na ekonomický rozvoj země vede vlády ke zvyšování atraktivity svých zemí, a to jak formou obecného zlepšení investičního a podnikatelského prostředí, tak i formou selektivní podpory pro vybraný druh přímých zahraničních investic. Zkušenosti mimořádně úspěšné hospodářské politiky se získáváním PZI a následným zvyšováním hospodářské a životní úrovně Irska či Maďarska vedly vlády ostatních středoevropských transformujících se zemí k podobnému postupu.

Tématem aktuální únorové analýzy jsou investiční pobídky v České republice. V analýze se zabýváme motivací české vlády k jejich udělování, dále analyzujeme samotný proces udělování pobídek a jejich institucionální omezení. Zároveň se zaměřujeme na dosavadní výsledky programu investičních pobídek zejména z pohledu strukturálních změn a technologické vyspělosti produkce s ohledem na možné přelévací efekty (tzv. spillspill-overs) na českou ekonomiku.

Roční příliv přímých zahraničních investic do tranzitivních středoevropských zemí (mld. USD) 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1993

1994

1995

Česká republika

1996

1997

Maďarsko

1998 Polsko

1999

2000

2001

Slovensko

Pramen: Evropská hospodářská komise OSN (UNECE 2002)

Ekonomické zprávy

Únor 2003

14

 NEWTON Holding, a.s. PZI A INVESTIČNÍ POBÍDKY V TRANZITIVNÍCH STŘEDOEVROPSKÝCH ZEMÍCH ZEMÍCH

Na počátku 90. let nejvíce PZI mezi středoevropskými zeměmi plynulo do Maďarska, což byla dáno několika faktory najednou – existence relativně vysokého počtu společných podniků se zahraničním kapitálem již před rokem 1990, vysoký podíl privatizace do rukou cizího kapitálu a navíc Maďarsko zavedlo systém investičních pobídek jako první v daném regionu. Úspěšná zkušenost Maďarska s investičními pobídkami, následným přílivem PZI a jejich pozitivní vliv na národní hospodářství vedlo vlády nejprve Polska, pak i České republiky a Slovenska k privatizaci zbývajícího státního majetku do zahraničí a rovněž k institucionálnímu zavedení investičních pobídek. Tomu rovněž odpovídá vývoj PZI, kdy ve druhé polovině 90. let příliv

těchto investic zesílil do Polska, poté do České republiky a v posledních dvou letech rovněž na Slovensko. Pro dokreslení uveďme, že ke konci roku 2001 kumulovaný příliv PZI na obyvatele dosáhl 2432 USD v ČR, 2256 USD v Maďarsku, 1009 USD v Polsku a 1017 USD na Slovensku. Tranzitivní středoevropské státy postupně vyrovnaly své systémy investičních pobídek jak co do maximální výše podpory, tak i co do struktury této podpo podpory. ry. Maximální výše povolené podpory dosahuje 50% investičních nákladů a je určena především požadavky evropského zákonodárství, které určuje rozsah povolené státní podpory. Investiční pobídky těchto zemí spočívají v úlevách na daň z příjmu; v celních úlevách jak na dovoz výrobního zařízení, tak i vstupů; zainvestování a levný převod pozemků a také přímé dotace na tvorbu pracovních míst a rekvalifikace.

Současné investiční pobídky pro průmyslové investice v České republice, Maďarsku, Polsku a Slovensku Česká Česká republika

Kriteria

min. 10 mil. USD (min. 5 mil. USD v oblasti s vážnými strukt. problémy);

Daňová pobídka

sleva na dani z příjmu na 10, resp. 5 let až do výše 50% inv. nákladů

Pracovní místa a rekvalifikace

2,5-6,1 tis. USD až 35% nákladů

Celní režim

Jiné pobídky

Maďarsko min. 11,6 mil. USD; min. 500 prac. míst

sleva na dani z příjmu až na 10 let USD 3,9-5,8 tis.

celní úlevy na dovoz strojního zařízení

bezcelní dovoz pro exportně orientované firmy; bezcelní dovoz strojního zařízení

Průmyslové parky; Regionálně cílené výhody; Podpora při vytváření pracovních míst

podpora inform. a ekolog. technologiím; snížení podílu zaměstnavatele na zdrav. pojištění; podpora zřízení regionální centrály

Polsko min. 9,1 mil. USD; min. 0,5 mil. USD do modernizace; min. 100 prac. míst; nové technologie

Slovensko min. 8,8 mil. USD (min. 4,4 mil. USD do vlastního jmění); min. 80% tržeb z hlavní činnosti

daňové prázdniny ve daňový úvěr až na 10 spec. zónách až do výše let až do výše 50% 50% invest. nákladů investičních nákladů až 3,6 tis. USD až 1 tis. USD

0,7-3,5 tis. USD až 50% nákladů



investiční grant ve výši 15-25% investičních nákladů

průmyslové parky; pro významného investora (min. 22,1 mil. USD) zjednodušené vypořádání u pozemků; vyvlastňování ve veřejném zájmu

Poznámka: Jak vidíme suma nabízených investičních pobídek je v podstatě vyrovnaná. Mírné rozdíly jsou z části dány tím, že jednotlivé země uvádí své investiční pobídky denominované v národních měnách, v EUR či v USD. Pro přehlednost jsme tyto údaje přepočetly na americké dolary průměrným měnovým kurzem za rok 2002. Pramen: CzechInvest 2003; ITDH 2003; PAIZ 2003; SARIO 2003.

Ekonomické zprávy

Únor 2003

15

 NEWTON Holding, a.s. Box 1 Lokalizační faktory přílivu PZI do středoevropských tranzitivních zemí Kandidátské země střední Evropy dokázaly přilákat relativně vysoký objem PZI v přepočtu na obyvatele. Z celkového objemu PZI do zemí bývalého sovětského bloku směřovalo 2/3 investic do Maďarska, Polska, České republiky a Slovenska. Jako rozhodující faktory tohoto vývoje se ukázaly relativní politická, politická, ekonomická a institucionální stabilita, proreformní hospodářská politika a postup integrace do NATO a EU. O zástupných indikátorech institucionálního a politického klimatu tranzitivních zemích a jejich korelaci s hospodářským růstem a konvergencí k EU v české literatuře odkazujeme na [Kadeřábková, Žák 2002] či [Körner, Kudrna, Vychodil 2002]. V porovnání s ostatními východoevropskými zeměmi sehrála významnou roli rovněž geografická a kulturní blízkost k hospodářskému centru Evropy a napojení na doprav dopravní ní sítě zemí EU. Hlavními motivy přílivu zahraničních investic bylo jednak obsazení pozic na novém trhu (výrazné zejména u Polska) a dále to bylo využití příznivého poměru ceny a kvality výrobních faktorů (zejména práce) a infrastruktury. Zahraniční firmy jsou schopny díky svým interním výhodám dosahovat vyšší produktivity než místní konkurence a díky cenám výrobních faktorů (zejména mzdám) dosahují i nižších jednotkových pracovních nákladů než v jejich domácím prostředí či dokonce než je průměr v hostitelské zemi. Měsíční pracovní náklady v tranzitivních zemích v roce 2000 (EUR) 800 750

672

700 650

590

600

566

532

550

599 536

500

445

450

428

400 Česká republika

Maďarsko Průmysl a služby

Polsko

Slovensko

Zpracovatelský průmysl

Pramen: EUROSTAT 2002

Studie „Competitiveness of Central and Eastern Europe Industries – Now and in Enlarged EU“ Vídeňského institutu pro mezinárodní hospodářská srovnaní [WIIW 2003] porovnává mzdovou úroveň (v EUR), produktivitu práce a jednotkové pracovní náklady ve zpracovatelském průmyslu tranzitivních zemí s Rakouskem. Podle této studie dosahovaly v roce 2001 mzdové náklady v tranzitivních zemích zhruba 12-20% rakouské úrovně, produktivita práce měřená paritou kupní síly 45-67% a jednotkové pracovní náklady tudíž 22-40% rakouské úrovně. Relativně nejnižší jednotkové pracovní náklady (ukazatel mezinárodní konkurenceschopnosti poměru ceny práce a produktivity práce) mělo Maďarsko (22,7%) a nejvyšší Polsko (39,8%). Jednotkové pracovní náklady v ČR dosahovaly 36% úrovně Rakouska. Srovnání mzdové úrovně, produktivity práce a jednotkových mzdových nákladů tranzitivních zemí s Rakouskem ve zpracovatelském průmyslu průmyslu v roce 2001 (%) Země Česká republika Maďarsko Polsko Slovensko

Hrubé mzdy 16,0 15,4 19,9 12,2

Produktivita práce 44,4 66,8 50,0 53,7

Jednotkové pracovní náklady 36,1 22,7 39,8 22,8

Pramen: WIIW 2003

Ekonomické zprávy

Únor 2003

16

Významnou lokalizační podmínkou byl i postoj vlád vůči zahraničním investorům jak v privatizaci, tak i v zahraničních investic (středoevropské tranzitivní země podepsaly bilaterální dohody o liberalizaci NEWTONrežimu Holding, a.s. ochraně investic a o zamezení dvojího zdanění se 70 zeměmi světa, včetně zemí OECD). Neméně důležitá se ukázala existence či absence aktivní podpory investic formou investičních pobídek. Středoevropské země rovněž zvyšovaly svou investiční atraktivitu postupným snižováním sazeb daně z příjmu právnických osob (DPPO). Zatímco v roce 1993 byly sazby DPPO v těchto zemích na úrovni 40-45%, v roce 2003 jsou tyto sazby v rozmezí pouhých 18-31%. Navíc země s vyššími sazbami hodlají k další redukci těchto sazeb ještě přistoupit. (Česká republika počítá se snížením této sazby na 28% a Polsko na 22% do konce roku 2004.) Sazba daní z příjmu právnických osob v tranzitivních zemích střední Evropy (%) Země Česká republika Polsko Maďarsko Slovensko

1993 45 40 40 45

2003 31 27 18 25

Změna -14 -13 -22 -20

Pramen: MF ČR 2003, PAIZ 2003, ITDH 2003, SARIO 2003

INVESTIČNÍ POBÍDKY V ČESKÉ REPUBLICE Česká vláda začala oficiálně udělovat investiční pobídky až v roce 1998, a to nestandardní formou vládních nařízení. Těmito vládními nařízeními byly výhody udělovány selektivně těm investorům, kteří splňovali určitá, vládou stanovená kritéria. Během udělování pobídek se změnila některá kritéria udělování jako např. minimální výše investice byla snížena z 25 mil. USD na 10 mil. USD, tak aby tyto investiční pobídky zůstaly konkurenceschopné oproti sousedním zemím. Mechanismus daňové pobídky nespočíval přímo v udělení daňové úlevy, protože v té době české zákonodárství daňovou úlevu neznalo. Každý rok Ministerstvo financí ČR udělovalo bezúročné půjčky ve výši daňové povinnosti, které se měly po pěti letech a po splnění dohodnutých podmínek proměnit v dotaci. Celý proces bylo možné opakovat v dalších pěti letech. V roce 2000 byl schválen samotný zákon o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb., který byl později novelizován zákonem č. 453/2001. V současnosti ČR nabízí tyto investiční pobídky pro investice do zpracovatelského průmyslu: ! sleva na dani z příjmu právnických osob po dobu deseti let (nově vzniklé společnosti) nebo částečná sleva na dani z příjmu právnických osob po dobu pěti let (společnosti již existující); ! převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu; Ekonomické zprávy

Únor 2003

! dotace na vytváření pracovních příležitostí (podle nezaměstnanosti v okrese); ! dotace na školení a rekvalifikace (podle nezaměstnanosti v okrese); ! převod průmyslového pozemku za nižší ceny. Kritéria udělování investičních zpracovatelském průmyslu:

pobídek

ve

! částka musí být investována do výrobního sektoru, přičemž nejméně 50% nákladů na výrobní linku musí představovat zařízení uvedená na vládou schváleném seznamu zařízení vyspělých technologií; ! částka musí být investována do koupě nebo výstavby nového výrobního závodu nebo do rozšíření či modernizace stávajících výrobních zařízení k zahájení nové výrobní činnosti; ! investor musí investovat minimálně 350 mil. Kč (10 mil. USD); tento limit se snižuje na 175 mil. Kč (5 mil. USD) v oblastech procházejících prudkou hospodářskou restrukturalizací; ! investice nejméně 145 mil. Kč (4 mil. USD) musí být kryta vlastním jměním investora; ! investice do strojního zařízení musí představovat nejméně 40% celkové investované částky; ! navrhovaná výroba musí splňovat všechny ekologické normy ČR. Zákon o investičních pobídkách neumožňuje posun odpisů, opravných položek k pohledávkám a odpočtu kumulované daňové ztráty do období 17

 NEWTON Holding, a.s. po skončení platnosti daňových slev (daňových prázdnin). Zákon současně zakazuje obchodní transakce vedoucí ke snižování daňového základu či zvyšování daňové ztráty (transfer pricing). Kromě pobídek do zpracovatelského průmyslu existují rovněž pobídky pro investice do strategických služeb a technologických center. Konkrétně se jedná o následující dvě formy: 1. pobídky formou dotací na podnikatelskou činnost - náklady na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, na pronájem formou finančního leasingu a dotace na hrubou mzdu; 2. pobídky na uhrazení nákladů na školení a rekvalifikaci (až 35% uznatelných nákladů na zvláštní školení a rekvalifikaci a až 65% uznatelných nákladů na obecné školení a rekvalifikaci). Udělování pobídek Udělování investičních pobídek je v pravomoci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO). K udělení pobídky MPO však potřebuje souhlas Ministerstva financí ČR (v případě daňové pobídky), souhlas Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (v případě grantu na tvorbu pracovních míst a na rekvalifikaci) a dále souhlas Ministerstva životního prostředí ČR (v případě kompatibility s domácími požadavky na ochranu životního prostředí). Podle zákona o veřejné podpoře musí poskytnutí investiční pobídky (její výši a strukturu) posoudit a schválit také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Prostředníkem v kontaktu potencionálních i skutečných investorů s vládou je agentura CzechInvest. Omezení výše a rozsahu investičních pobídek Investiční pobídky jsou součástí státní (veřejné) podpory, a proto je třeba zvážit její maximální výši. Nutnost posuzovat hospodářskou hospodářskou politiku a její slučitelnost s trhem vychází mimo jiné z požadavků Evropské unie a smlouvy o přistoupení České republiky k EU. Základním kamenem uvedené problematiky v evropském právu je článek 92 Římské smlouvy o založení Evropského společenství. Tam jsou definována pravidla Ekonomické zprávy

Únor 2003

přístupné a nepřístupné státní podpory. Dodejme, že spolu se zákonem o investičních pobídkách byl v roce 2000 rovněž schválen zákon o veřejné podpoře (59/2000 Sb.), který vychází právě ze zmiňovaného článku 92 a z Evropské dohody o přidružení ČR k EU. V České republice podléhá schvalování zákona o investičních pobídkách a schvalování jednotlivých případů udělování investičních pobídek kompetenci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Článek 92 Římské smlouvy stanovuje, že podpory poskytované státem nebo ze státních prostředků jsou neslučitelné se společným trhem, protože narušují a poškozují hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité firmy či odvětví. Dále však tento článek vyjmenovává případy podpor, které jsou slučitelné se společným trhem a volnou hospodářskou soutěží nebo za slučitelné mohou být považovány. Používání investičních pobídek je odůvodněno hned několika důvody - rozvojem oblastí s nízkou životní úrovní (která je v ČR, kromě Prahy, pod 75% průměru EU - měřeno ukazatelem ukazatelem hrubého domácího produktu na obyvatele), snižováním nezaměstnanosti nebo řešením vážných strukturálních poruch. Z hlediska rovné soutěže musí být investiční pobídky udělovány na základě zákonem daných rovných podmínek pro všechny investory, kteří splní určité obecné podmínky. Základním kritériem „obecné“ podmínky je, že investiční podpora musí být plošná, tj. nesmí upřednostňovat určité firmy nebo odvětví (zákaz diskriminace investic podle odvětví nebo zemí původu). Nejčastěji používaným kritériem udělování investičních pobídek je výše investované částky, a to bez ohledu na druh odvětví či zemi původu investora. Z hlediska povolené státní podpory mohou být zvýšené podpory poskytovány investorům, kteří investují v oblastech s vysokou nezaměstnaností. Zde tito investoři mohou získat příspěvky, které se týkají přímo tvorby pracovních míst či rozvoje pracovních sil. V těchto oblastech jsou současně nižší nároky na splnění oprávněnosti obdržet státní podporu (až poloviční výše minimální investice pro kvalifikaci na žádost o investiční pobídku).

18

 NEWTON Holding, a.s. tvořit náklady na pořízení nehmotných aktiv. Na začátku roku 2003 se míra povolené veřejné podpory pohybovala v rozmezí 4646-50% investované částky v závislosti na jednotlivých krajích, výjimkou je Praha s pouhými 20%.

Podle evropského zákonodárství o omezení státní podpory a zákona o Veřejné podpoře (59/2000 Sb.) může vláda České republiky podpořit investice až do výše 50% uznatelných nákladů. Za uznatelné náklady se počítají náklady na pořízení hmotných aktiv, z čehož maximálně 25% mohou

Box 2 Příliv přímých zahraničních investic do České republiky V období 1993-2001 do České republiky směřovalo téměř 25% z celkového přílivu PZI do regionu střední a východní Evropy. Kumulovaný příliv PZI do České republiky do konce roku 2001 dosáhl výše 26,8 mld. USD, což přibližně představuje 2,5 tis. USD na obyvatele. Za rok 2002 očekáváme příliv PZI ve výši kolem 8 mld. USD (ČNB oznámí celoroční data dne 18. března), což bude představovat navýšení stavu PZI v ČR ke konci roku 2002 až 35 mld. USD. Tempo a objem přílivu těchto investic byl závislý zejména na průběhu privatizace, liberalizaci kapitálových toků a v neposlední řadě i na vývoji systému investičních pobídek. Příliv přímých zahraničních investic do České republiky (mil. USD) 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

Peněžnictví a pojišťovnictví

Obchod, pohostinství a ubytování

Ostatní

Zpracovatelský průmysl

2000

2001

2002

Doprava a telekomunikace

Poznámka: Údaje za rok 2002 ke konci 3. čtvrtletí. Pramen: ČNB 2002

Ze sektorového hlediska nejvíce investic směřovalo do služeb, a to nejen vlivem privatizace bank a síťových odvětví, ale i vlivem strukturálního posunu tvorby přidané hodnoty během transformačního procesu z odvětví průmyslu právě do sektoru služeb. Z celkového objemu přímých zahraničních investic směřovalo 32% do zpracovatelského průmyslu. Ve zpracovatelském průmyslu zahraniční investoři nejvíce investovali do automobilového, strojírenského a elektrotechnického průmyslu.

Ekonomické zprávy

Únor 2003

19


Kumulovaný příliv přímých zahraničních investic do zpracovatelského průmyslu podle průmyslových sektorů se ktorů ke 3. čtvrtletí 2002 (mil. USD) Výroba potravin, nápojů a zpracování tabáku (13,4%) Textil, oděvy a výroba koženého zboží (3,6%) Dřevařský a papírenský průmysl, vydavatelství a tisk (7,1%) Petrochemie, chemické a pryžové výrobky (15,6%) Ostatní nekovové minerální výrobky (11,6%) Kovy a kovové výrobky (9,5%) Stroje, přístroje a zařízení (36,8%) Zpracování druhotných surovin a ostatní (2,6%) 0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

Pramen: ČNB 2002

POBÍDKOVÉ PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ ZAHRANIČNÍ INVESTICE V ČESKÉ REPUBLICE – ZPRACOVATELSKÝ PRŮMY PRŮMYSL SL Systém investičních pobídek výrazně pomohl ke zvýšení přílivu tzv. přímých zahraničních investic na zelené louce (green-field). Podle statistik vládní agentury na podporu investic CzechInvest dosáhl

v období od dubna 1998 (začátek udělování investičních pobídek v České republice) do konce roku 2002 příliv pobídkových přímých investic do zpracovatelského průmyslu průmyslu výše přes 5,0 mld. USD a tyto investice přímo vytvořily téměř 39 tisíc pracovních míst.

Pobídkové investice a počet přímo vytvořených pracovních míst

1998

1999

2000

2001

2002

Celkem

5

16

25

46

37

129

Investice (mil. USD)

692,1

524,7

1333,6

1327,7

1145,6

5 023,8

Vytvořená pracovní místa

1609

4850

11088

132111

8220

38 978

Počet projektů

Poznámka: Statistiky [CzechInvest 2003] zaznamenávají investiční projekty s propozicemi schválenými Ministerstvem průmyslu a obchodu. Celková investice a počet vytvořených pracovních míst se může ve skutečnosti lišit. Do pobídkových přímých zahraničních investic rovněž zařazujeme investiční projekty českých firem. Tyto projekty tvoří přibližně 15% investic. Pramen: CzechInvest 2003

Náklady investičních pobídek Podle zákona o investičních pobídkách a zákona o veřejné podpoře by celková výše podpory neměla přesáhnout polovinu uznatelné investované částky (tj. výdajů na hmotná aktiva a maximálně 25% výdajů na nehmotná aktiva). Granty na tvorbu pracovních míst jsou udělovány podle poměru míry nezaměstnanosti v daném okrese k průměrné celostátní míře nezaměstnanosti. Výše Ekonomické zprávy

Únor 2003

podpory průmyslových zón se počítá poměrnou částí z ceny zóny a využitím pobídkovým investorem. Celní úleva se vypočítává podle konkrétní dovážené technologie a největší a nejvyužívanější pobídka – sleva na dani z příjmu se vypočítá jako marginální hodnota po odečtení všech ostatních pobídek od maximální povolené podpory. Vezmeme-li v úvahu, že povolená veřejná podpora může dosahovat až 50% 20

 NEWTON Holding, a.s. mld. Kč (z toho na podporu na tvorbu pracovních míst 1,1 mld. Kč a na podporu na rekvalifikace 0,4 mld. Kč), avšak celková přislíbená výše dotací na vytváření nových pracovních míst a rekvalifikace dosahuje až 2,3 mld. Kč;

investované částky, čemuž odpovídají i vydaná rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, mohou pak fiskální náklady dosahovat vysokých částek. Agregované předpokládané celkové náklady však nejsou veřejně dostupné, a raději se vyhneme jakýchkoli spekulací. Podle veřejně dostupných údajů byly dosavadní náklady na investiční pobídky tyto:

! podle odhadů Ministerstva financí dosáhnou daňové úlevy u tzn. „před-zákonných“ projektů v období 1999-2003 výše 6,8 mld. Kč; předpokládaná výše daňové úlevy dosud schválených projektů v režimu zákona o investičních pobídkách je 12,7 mld. Kč.

! podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu bylo ke konci roku 2002 na program podpory průmyslových zón uvolněno 2,4 mld. Kč; ! Ministerstvo práce a sociálních věcí do konce roku 2001 vyplatilo dotace v celkové výši 1,5

Objem úlev na daň z příjmu právnických osob za období 19991999-2003 (mil. Kč)

Projekty podle vládních usnesení před platností zákona o investičních pobídkách Projekty podle zákona o investičních pobídkách

1999

2000

2001

2002

2003

Celkem

56,3

585,1

1036,0

1973,0

2697,3

6 347,7

-

290,2

1769,2

4068,2

6836,6

12 964,2

Poznámka: Odhady Ministerstva financí ČR. Zvýrazněné údaje za roky 1999-2001 jsou skutečné. Pramen: MPO 2002

Pobídkové investice dle odvětví zpracovatelského průmyslu

Odvětví zpracovatelského průmyslu

Počet Investice (mil. USD) projektů

Podíl v%


Podíl v%

Potravinářský a tabákový

5

69,3

1,4

710

1,9

Textilní a oděvní

10

216,8

4,4

1358

3,6

Dřevozpracující

4

71,2

1,4

420

1,1

Papírenský, polygraf. a vydavatel.

5

150,3

3,1

553

1,5

Rafinérské zpracování ropy

1

170,0

3,5

40

0,1

Chemický a farmaceutický

8

397,8

8,1

397

1,1

Gumárenský a plastikářský

11

244,5

5,0

1973

5,2

10

317,7

6,5

1266

3,4

9

184,1

3,7

2483

6,6

Stroje a zařízení

13

523,3

10,6

5001

13,3

Elektrické a optické přístroje

24

1351,3

27,5

15076

40,0

Dopravní prostředky

20

1156,3

23,5

7816

20,7

Jinde neuvedený

3

65,5

1,3

625

1,7

Sklo, keramika, porcelán a stavební hmoty Kovy a kovodělné výrobky

Pramen: CzechInvest 2003

Ekonomické zprávy

Únor 2003

21

 NEWTON Holding, a.s. Pobídkové investice podle průmyslových průmyslových odvětví Investiční podpora má mnoho více či méně prezentovaných cílů, jak jsme diskutovali v lednové ekonomické studii. Hlavní důvod či impuls vlády k používání selektivních investičních pobídek je dosažení strukturální změny, technologického transferu a růstu konkurenční výhody země. Zajímavý je tudíž pohled na to, do jakých odvětví přímí zahraniční investoři směřují své aktivity. Z pohledu struktury zpracovatelského průmyslu (podle statistického členění OKEČ) směrovalo nejvíce pobídkových investic do průmyslové výroby optických a elektrických přístrojů a dále do výroby dopravních prostředků (viz následující tabulka). Avšak vezmeme-li v úvahu to, kam výrobky produkčních kapacit pobídkových investorů v konečné fázi směřují (zejména u plastikářského průmyslu, průmyslu skla a kovodělných výrobků), tak podíl investic v automobilovém průmyslu je vyšší. Poté investice do automobilového průmyslu dosahují 40%-ního podílu na celkových pobídkových projektech. Sektorové složení pobídkových investic odpovídá předpokladu, že zahraniční investoři směřují spíše do dynamických než tradičních odvětví. Významnou roli lokalizačního faktoru PZI zde rovněž sehrává průmyslová tradice středoevropských zemí ve strojírenství a v automobilovém průmyslu. Pobídkové investice podle technologické náročnosti produkce Používání investičních pobídek je z velké části motivováno snahou o zvýšení konkurenční

výhody ekonomiky a následným posunem po tzv. technologickém žebříčku. Cílem takové vládní politiky je růst podílu produkce výrobků s vyšší přidanou hodnotou na celkové produkci, jejichž konkurenční výhoda je více kvalitativní než cenová, tj. je založena na technologické intenzitě výroby. Z tohoto důvodu je pak vhodné strukturovat příliv pobídkových investic podle technologické intenzity odvětví, kterou používá např. [Hatzichronoglou 1997] – viz Box 3 - Průmyslová odvětví podle technologické intenzity. Jeho klasifikace rozděluje zpracovatelský průmysl do skupin s vysokou, středně vysokou, středně nízkou a nakonec nízkou technologickou intenzitou, přičemž každá vláda upřednostňuje odvětví s co možná nejvyšší technologickou intenzitou. Pobídkové přímé zahraniční investice v ČR směrovaly nejvíce do odvětví se středně vysokou technologickou náročností, kde se jedná zejména o investice do automobilového průmyslu a jeho dodavatelských odvětví. Do této kategorie patří rovněž většina aktivit strojírenského průmyslu. Druhý největší podíl mají investice do odvětví s vysokou technologickou náročností (vysoký je zejména podíl na vytvořených pracovních místech). Tento výsledek je však významně ovlivněn investicí Philips v Hranicích na Moravě v roce 2000. Srovnatelný podíl na investicích mají i investice do odvětví s nižší technologickou náročností. Do odvětví s vysokou či vyšší technologickou náročností p produkce rodukce tak směřovalo až 70% pobídkových investic.

Členění pobídkových investic podle technologické náročnosti

Stupeň technologické intenzity

Počet projektů

Investice (mil. USD)

Podíl v %


Podíl v %

Vysoká

11

1034,0

20,6

11164

28,6

Středně vysoká

53

2431,2

48,4

17128

43,9

Středně nízká

38

1027,2

20,4

7310

18,8

Nízká

27

531,4

10,6

3376

8,7

Pramen: CzechInvest 2003; vlastní výpočty s použitím metodologie Hatzichronglou 1997

Ekonomické zprávy

Únor 2003

22

 NEWTON Holding, a.s. Box 3 Průmyslová odvětví podle technologické intenzity Technologickou úroveň odvětví lze měřit pomocí tří zástupných ukazatelů: 1. podíl výdajů na výzkum a vývoj na přidané hodnotě, 2. podíl výdajů na výzkum a vývoj na produkci, 3. podíl součtu výdajů na výzkum a vývoj na technologiích v meziproduktech a investičních statcích na produkci. Odvětví zpracovatelského průmyslu pak lze rozdělit do čtyř skupin podle technologické intenzity: 1. vysoká – letectví a kosmonautika, elektronika, kancelářská a výpočetní technika, léčiva; 2. středně vysoká – motorové a ostatní dopravní prostředky, elektrické stroje a přístroje, chemické výrobky; 3. středně nízká – výrobky z gumy a plastů, kovodělné a nekovové výrobky, lodě, petrochemie; 4. nízká – papír, textil a oblečení, potraviny, dřevo a nábytek. Je nutné upozornit na možné zkreslení v posuzování investic i pobídkových investic podle technologické náročnosti produkce a činit tak dalokosáhlé závěry. Metodologie technologické náročnosti produkce je pouze zástupná veličina a tudíž není schopna posoudit úlohu místních produkčních kapacit v produkčním cyklu výrobku. Jednoduše řečeno je nutné pečlivě zkoumat, zda-li výroba lokalizovaná v ČR vyžaduje kvalifikovanou pracovní sílu, výzkum a vývoj, anebo pouze jednoduché pracovní postupy (tj. montovnu). Technologickou náročnost produkce v produkčním výrobkovém cyklu považujeme z významný determinant pozitivního přelévání (technologického transferu). Technologický transfer skrze „spill-overs“ souvisí více s koncentrací vědecko-výzkumných aktivit a sofistikovanějších částí produkčního cyklu. Velikost potencionálního i skutečného technologického transferu je z velké části určena technologickou úrovní či kumulovanou technologickou znalostí hostitelské ekonomiky. Konkrétně to znamená, že čím blíže je technologická úroveň ČR úrovni vyspělých zemí na vrcholu technologického žebříčku, tím vyšší a pravděpodobnější je technologický transfer skrze přímé zahraniční investice. Na druhou stranu je to právě technologická úroveň hostitelské ekonomiky, která determinuje nejen výši přílivu PZI, ale i strukturu těchto PZI.

Graf přílivu pobídkových investic v jednotlivých letech ukazuje zřejmou disproporci vývoje PZI do odvětví s vysokou technologickou náročností, kdy byl příliv v jednotlivých letech relativně nízký. Výjimečný je rok 2000, kdy byly schváleny pobídkové projekty zejména firmy Philips, Matsushita a dále Tyco Electronics. Téměř polovina PZI směřuje do odvětví s vyšší technologickou náročností produkce, zejména v

Ekonomické zprávy

Únor 2003

posledních dvou letech, což souvisí s lokalizací automobilového průmyslu a jeho dodavatelů ve středoevropském regionu. Vysoký příliv pobídkových PZI v této skupině v prvním roce udělování pobídek byl ovlivněn zejména investicí Škoda Auto v roce 1998. Investice do odvětví s nižší a nízkou technologickou náročností produkce mají stabilní 30%-ní podíl.

23

 NEWTON Holding, a.s. Pobídkové investice podle techn technologické ologické náročnosti produkce v letech 19981998-2002 (mil. USD) 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 1998 Vysoká tech. int.

1999

2000

Středně vysoká tech. int.

2001 Středně nízká tech. int.

2002 Nízká tech. int.

Pramen: CzechInvest 2003; vlastní výpočty s použitím metodologie Hatzichronglou 1997

ZÁVĚR Česká republika je v současnosti nejúspěšnější země střední a východní Evropy v kumulativním přílivu přímých zahraničních investic na obyvatele. Za tímto úspěchem stojí nejen příliv investic z privatizace státního majetku, ale i neprivatizační PZI, a zejména pak investice na „zelené louce“. Velký podíl na zvýšené atraktivitě ČR mělo i udělování investičních pobídek, které jsou dnes na srovnatelné úrovni se sousedními postkomunistickými zeměmi. Podle údajů české vládní agentury na podporu PZI CzechInvestu přiteklo do ČR od roku 1998 kolem 5 mld. US dolarů ve formě pobídkových investic do zpracovatelského průmyslu. Největší podíl těchto investic směřoval do odvětví elektrotechniky, výroby dopravních prostředků a výrob, které s automobilovým průmyslem souvisejí (plasty, sklo). Přímé zahraniční investice jsou důležitým kanálem technologického transferu a vlády tak od investiční podpory očekávají příliv investic do technologicky náročnějších odvětví. Z tohoto pohledu je úspěchem, že téměř 70% pobídkových investic směřovalo do odvětví s vyšší či vysokou technologickou náročností. politikaa investičních Ačkoli je hospodářská politik pobídek z čistě ekonomického hlediska silně

Ekonomické zprávy

Únor 2003

nekonformní a má svá četná negativa, je v určitém stupni rozvoje ekonomiky ospravedlnitelná. Podporu zahraničních investorů můžeme považovat za cenu, kterou ekonomika platí, za napojení na globální podnikové sítě a za startovní impuls pohybu země po technologickém žebříčku. Statistiky pobídkových investic naznačují, že převážná část investic směřuje do technologicky náročných odvětví. Je také pravdou, že ne všechny investice vedou ke skutečně sofist sofistikovaným ikovaným výrobním procesům a že se často jedná o jednoduché montážní práce s nízkou přidanou hodnotou a tedy i nízkým potencionálním technologickým transferem. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že nadnárodní společnosti by s největší pravděpodobností do ČR nepřesouvaly své sofistikovanější aktivity (včetně výzkumu a vývoje), pokud by zde nejprve nenašly vhodné prostředí pouze pro výrobu v méně sofistikované části produkčního cyklu. Celkově se domníváme, že je vždy nutné uvědomit si omezení a rizika politiky politiky selektivní podpory investic, která spočívají v dodatečných nákladech na investiční pobídky a přetrvávajícího handicapu v transparentnosti podnikatelského prostředí. Dodejme, že ačkoli se investiční pobídky ukázaly jako nutný a úspěšný krok vládní politiky, politiky, jejich funkčnost je časově omezená. 24

 NEWTON Holding, a.s. Dalším směrem podpory investic by mělo být zdokonalování podnikatelského prostředí, zejména odstraňování bariér pro všechny, nikoliv pouze další vylepšování selektivní podpory. LITERATURA Bevan, A., Estrin S.: The Determinants of Foreign Direct Investment in Transition Economies. CEPR 2638, London, 2000. CzechInvest: Udělené investiční pobídky od dubna 1998 do prosince 2002 (text-info). CzechInvest, Praha, 2003. ČNB: Přímé zahraniční investice v České republice. Česká národní banka, Praha, různá vydání. EBRD: EBRD How Do Foreign Investors Assess the Quality of Labour in Transition Economies? Results from a Postal Survey. European Bank of Reconstruction and Development (EBRD), London, 2000. EUROSTAT: Labour Costs Survey 2000: Candidate Countries. EUROSTAT, Luxembourg, 2002. Hatzichronoglou, T.: Revision of the HighTechnology Sector and Product Classification. STI Working Paper 1997/2, OECD, Paris, 1997. ITDH: Smart Hungary. ITDH, Budapest, 2003. Kadeřábková, A.: Technologická změna, růst a konkurenceschopnost. VŠE, Praha, 2001. Kadeřábková, A., Žák, M.: Politicko-ekonomické faktory hodnocení transformace. Publikováno v Spěváček, V. a kol.: Transformace české ekonomiky: politické, ekonomické a sociální aspekty, Praha, 2002, str. 31-70. Körner, P., Kudrna, Z., Vychodil, O.: Měření kvality podnikatelského prostředí ve střední Evropě. Finance a úvěr 12/2002, Praha, 2002, str. 674-697. MFČR: Přehled smluv o ochraně a podpoře investic a přehled smluv o zamezení dvojího zdanění. Ministerstvo financí ČR, Praha, 2003. Morisset, J., Pirna, N.: How Tax Policy and Incentives Affect Foreign Direct Investment: A Review. WorldBank, Working Paper No. 2509. Washington D.C., 2000. MPO: Průmyslové zóny zainvestované se státní spoluúčastí. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Praha, 2003. MPO: Vyhodnocení účinnosti investičních pobídek, říjen 2002. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Praha, 2002. Navaretti, G. B., Haaland, J. I., Venables A.: Multinational Corporations and Global Production Networks: The Implications for Trade Policy.

Ekonomické zprávy

Únor 2003

London, Centre for Economics Policy Research (CEPR) 2002. OECD: Foreign Direct Investment for Development: Maximasing Benefits, Minimasing Costs. OECD, Paris, 2002. PAIZ: Investment Incentives and Special Economic Zones. PAIZ, Warsaw, 2003. Plojhar, M.: Investiční pobídky v České republice a měření jejich efektivnosti. Diplomová práce, VŠE, Praha, 2002. Porter, M.: The Competitive Advantage of Nations. Macmillan Press 2nd Ed., Houndmills, 1998. PricewaterhouseCoopers: Czech Investment Incentives in Practice and the Future. PricewaterhouseCoopers, Praha, 2002. Resmini, L.: The Determinants of Foreign Direct Investment into the CEECs: New Evidence from Sectoral Patterns. Discussion Paper 83, LICOS Center for Transition Economics, Katholic Universiteit Leuven, Leuven, 1999. Sario: Výhody pre investorov. Slovenská agentura pre rozvoj investícií a obchodu, Bratislava, 2003. Sbergami, F.: Aglomeration and Economic Growth: Some Puzzles. HEI Working Paper 02/2002, The Graduate Institute of International Studies, Geneve, 2002. Srholec, M.: Vybrané aspekty makroekonomického vývoje v Maďarsku po roce 1995. Politická ekonomie 6/2001, VŠE Praha, 2001, str. 827-842. Šrein, Z.: Mechanismy hospodářské politiky Evropské unie. VŠE, Praha, 1999. UNCTAD: Trade and Development Report 2002. UNCTAD, Geneve, 2002. UNCTAD: World Investment Report 2001. UNCTAD, Geneve, 2001. UNCTAD: World Investment Report 2002. UNCTAD, Geneve, 2002. UNECE: Economic Survey of Europe. UNECE, Geneve, různá vydání. ÚOHS: Sbírka rozhodnutí: Veřejná podpora: 2000, 2001, 2002. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Brno, 2003. ÚOHS: Výroční zpráva (různá vydání). Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Brno, 2003. WIIW: Competitiveness of Central and Eastern Europe Industries – Now and in Enlarged EU. The Vienna Institute for International Economic Studies, Vienna, 2003. Zákon č. 72/2000 (resp. č. 453/2001) O investičních pobídkách. Zákon č. 59/2000 O veřejné podpoře.

25


SEZNAM MAKROEKONOMICK MAKROEKONOMICKÝCH ÝCH ANALÝZ SPOLEČNOSTI SPOLEČNOSTI NEWTON HOLDING, A.S. Volně přístupné ekonomické ekonomické analýzy týmu makroekonomických analýz společnosti NEWTON Holding, a.s. naleznete na internetové adrese:

http://www.newton.cz/makroanalyzy 2/2003 Investiční pobídky v České republice 1/2003 Investiční pobídky a jejich efektivnost – výzvy a pasti hospodářské politiky vůči PZI 7/2002 Reinvestovaný zisk nabývá na důležitosti. Měli by investoři reagovat na deficit běžného účtu? 6/2002 Konvergence zemí střední a východní Evropy k Evropské unii pohledem makroekonomických n-úhelníků Proces konvergence konvergence zemí střední a východní Evropy k Evropské unii pohledem 5/2002 makroekonomických čtyřúhelníků 4/2002 Měnový vývoj v České republice v období transformace 3/2002 Vývoj české ekonomiky v roce 2001 a výhled na období 20022002-2003 2/2002 Adaptační schopnost schopnost zpracovatelského průmyslu zemí střední Evropy v období transformace 1/2002 Strukturální změny středoevropských tranzitivních ekonomik v období transformace 12/2001 Měl by být vstup České republiky do eurozóny hudbou vzdálené budoucnosti? 11/2001 Zahraniční Zahraniční obchod a vnější rovnováha České republiky 10/2001 Možnosti a omezení měnové politiky ČNB 9/2001 Konvergence k EU: Vyšší životní úroveň za vyšší ceny? 9/2001 Vývoj HDP a platební bilance České republiky ve II. čtvrtletí 2001 8/2001 Současná měnová politika v České republiky 7/2001 Přímé zahraniční investice a vnější rovnováha České republiky 6/2001 Vývoj HDP a platební bilance České republiky v I. čtvrtletí 2001 6/2001 Konkurenceschopnost České republiky v globální ekonomice nflaci anebo rovnováhu? 5/2001 Cílovat iinflaci 4/2001 Různé pohledy na přímé zahraniční investice 2002--2005: Rozpaky přetrvávají 4/2001 Inflační cíl pro období 2002 Analýza HDP, platební bilance a finanční únosnosti deficitu běžného účtu České republiky v roce 2000 3/2001 Slovensko na cestě k západní Evropě 3/2001

2/2001 Prosperita v Maďarsku 2/2001 Úrokové sazby na houpačce 1/2001 Pobaltí na vzestupu Hospodářský růst a konsolidace vnější rovnováhy transformujících se ekonomik - III. čtvrtletí 2000 11/2000 Makroekonomický Makroekonomický a politický vývoj v Polsku v roce 2000 12/2000

11/2000 Měnová politika v České republice: Jak dál? 10/2000 Přímé zahraniční investice v České republice, Polsku a Maďarsku

Ekonomické zprávy

Únor 2003

26


III. EKONOMICKÝ VÝVOJ V ZAHRANIČÍ MAĎARSKO Měsíční ukazatele

05/02 06/02 07/02 08/02 08/02 09/02 10/02 11/02 12/02 01/03

Inflace Inflace Jádrová inflace Jádrová inflace Ceny v průmyslu

%, m/m %, y/y %, m/m %, y/y %, y/y

0,5 5,6 0,4 6,0 -2,0

-0,4 4,8 0,2 5,7 -1,1

-0,1 4,6 0,4 5,6 -0,9

-0,3 4,5 -0,1 5,6 -1,0

0,6 4,6 0,5 5,6 -1,8

0,6 4,9 0,6 5,6 -1,5

0,0 4,8 0,2 5,6 -1,9

0,1 4,8 0,0 5,4 -1,3

1,2 4,7 0,7 5,1 n.a.

HDP Průmyslová produkce Nezaměstnanost 1) Obchodní bilance Saldo státního rozpočtu 2)

%, y/y %, real. % EUR mil. HUF mld.

3,1 -2,7 5,6 -341 -280 -2,7

3,1 5,6 -134 -360 3,1

8,5 5,9 -349 -344 8,5

3,4 -2,7 5,9 -257 -414 -2,7

11,0 5,9 -388 -507 11,0

-0,8 5,9 -278 -532 -0,8

n.a. 4,0 5,9 -274 -586 4,0

9,6 5,9 n.a. -44,4 9,6

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a.

BUBOR 3M HUF/EUR HUF/USD


8,85 9,42 9,60 10,03 9,88 9,85 9,60 8,77 n.a. 243,71 242,69 246,64 245,10 243,88 243,61 238,13 236,14 240,17 265,80 254,09 248,59 250,90 248,66 248,18 237,63 231,97 226,07

Pramen: NEWTON Holding databáze (podle národních statistik). Obecná poznámka: m/m (resp. y/y) znamená meziměsíční (resp. meziroční) změnu ukazatele. Pozn. 1: 3-měsíční klouzavý průměr. Pozn. 2: Kumulovaný údaj od začátku roku (údaj nezahrnuje privatizační příjmy).

• Mezinárodní měnový fond (MMF) upozornil, že bez bez fiskální restrikce nebudou splněny inflační cíle na konec roku 2003 a 2004. MMF doporučil zmrazení růstu mezd ve veřejném sektoru, jelikož deficit veřejných financí se vlivem vysokého růstu mezd státních zaměstnanců a důchodů vymyká kontrole. V roce 2002 reálné mzdy vzrostly o 13,6%. • V roce 2002 se deficit veřejných financí téměř zdvojnásobil na 9,6% HDP. Již dříve se vláda zavázala ke snížení deficitu na 4,5% v roce 2003, dále na 3,0% v roce 2004 a 2,5% HDP v roce 2005. • Ratignová agentura Fitch varovala Maďarsko možným přehodnocením ratingu země, pokud vláda nepřijme odpovídající opatření pro snížení deficitu veřejných financí. • Maďarská národní banka (NBH) zvýšila prognózu inflace z 4,6% na 5,2% pro prosinec 2003, ale naopak snížila výhled inflace z 4,2 4,2% % na 4,0% pro prosinec 2004. Prognóza růstu HDP byla snížena z 3,9% na 3,5% v roce 2003.

Ekonomické zprávy

Únor 2003

• NBH oznámila, že v průběhu lednových intervencí na devizovém trhu se její devizové rezervy zvýšily o 4,3 mld. EUR na 14,3 mld. EUR na konci ledna 2003. • Vláda zveřejnila plán investičního programu „Europa plan“ v rozsahu 150 mld. HUF, který by měl financovat investice potřebné před vstupem do EU. • Podle průzkumů veřejného mínění zhruba 82% obyvatel nesouhlasí s útokem na Irák, ale 33% by ho podporovalo na základě rezoluce OSN. Nicméně maďarská vláda postup USA vůči Iráku podporuje. • Komise, která zkoumá vazby současných i bývalých politických činitelů na komunistickou státní policii, vyzvala předsedu vlády Pétera Medgyessyho k rezignaci. Podle zjištění komise měl jako místopředseda vlády v letech 1987-90 pracovat s údaji tajné policie, což je podle zákona z roku 1994 překážka pro setrvání ve vysoké politice.

27


POLSKO Měsíční ukazatele

05/02 06/02 07/02 08/02 09/02 10/02 11/02 12/02 01/03

Inflace Inflace Ceny v průmyslu Ceny v průmyslu

%, m/m %, y/y %, m/m %, y/y

HDP Průmyslová produkce Stavební výroba Nezaměstnanost Obchodní bilance Saldo státního rozpočtu 1)

%, y/y %, real. %, real. % PLN mil. PLN mld.

PLN/EUR PLN/USD

průměr průměr

-0,2 1,9 0,1 0,5

0,1 0,8 0,1 2,2

0,4 0,4 0,4 2,5

0,8 1,6 n.a. -4,2 2,1 5,7 -1,1 6,7 3,2 3,1 5,1 -9,4 -13,1 -3,9 -8,0 -6,1 -8,8 -8,6 -10,4 17,3 17,4 17,5 17,5 17,6 17,5 17,8 18,1 -5,124 -4,720 -5,952 -4,000 -4,672 -5,553 n.a. -22,98 -24,98 -25,66 -27,28 -29,76 -34,06 -37,07 -39,41

4,2 -10,9 18,7 n.a.

3,70 4,05

-0,4 1,6 0,2 1,2

3,85 4,02

-0,5 1,3 0,8 1,7

4,09 4,12

-0,4 1,2 0,4 1,3

4,09 4,18

0,3 1,3 0,2 1,0

4,07 4,15

0,3 1,1 0,0 1,7

4,05 4,12

-0,1 0,9 -0,5 1,7

3,96 3,96

3,99 3,91

4,06 3,83

Pramen: NEWTON Holding databáze (podle národních statistik). Obecná poznámka: m/m (resp. y/y) znamená meziměsíční (resp. meziroční) změnu ukazatele. Pozn. 1: Kumulovaný údaj od začátku roku.

• Polská národní ban banka ka nezklamala očekávání trhu a na konci ledna snížila své úrokové sazby o 25 bps. Představitelé banky odůvodnili další uvolnění měnové politiky absencí inflačních tlaků a stále nejistým ekonomickým oživením.

v podobě nových odpisových pravidel a investičních grantů pro malé a střední podniky.

• Vývoj spotřebitelských cen v lednu poklesl na nové nové minimum, když meziměsíční i meziroční růst dosáhl pouhých 0,4%. Tento výsledek i růst měnového agregátu M3 naznačuje, že vývoj cen by se mohl během prvního pololetí tohoto roku dostat do deflace, nedojde-li k rapidnímu růstu cen ropných produktů. Absence Absence inflačních tlaků také výrazně zvýšila pravděpodobnost dalšího snížení úrokových sazeb na konci února.

• V únoru dále pokračoval jeden z největších korupčních skandálu přezdívaný Rywingate. Vůbec poprvé v historii probíhalo jednání vyšetřovací komise v Sejmu v přímém přenosu. Šéfredaktor denníku Gazeta Wyborzca Adam Michnik před komisí potvrdil, že známý producent Rywin za úplatek navrhl změnu mediálního zákona ve prospěch vydatele denníku společnosti Agora. Podle tohoto svědectví Rywin nabízel zaručenou spolupráci jak s premiérem Millerem, tak s šéfem polské televize Robertem Kwiatkowskim.

• Jerzy Hausner, nový ministr spojeného Ministerstva práce, průmyslu a obchodu, představil Pakt práce a rozvoje. Cílem nového vládního programu je revize dosavadního systému sociální politiky, která by měla být založena na změně zákonů o sociální podpoře, sociálních dávkách a podpoře v nezaměstnanosti. Cílem „Paktu“ je snížit náklady celého systému a zabránit jeho zneužívání. Dalším krokem tohoto vládního návrhu by mělo být zavedení investičních pobídek pro domácí investory

Nový ministr státní pokladny Slawomir Cytryncki oznámil, že hlavními úkoly jeho ministerstva bude efektivnější zpráva státních aktiv a urychlení privatizace. Ačkoli v minulém roce dosáhly privatizační příjmy pouze 2,2 mld. zlotých oproti plánovaným 6,6 mld., státní rozpočet letos počítá s příjmy ve výši 9,1 mld. PLN. Cytrincki pro letošek počítá s privatizací největší polské banky PKO BP a také s prodejem zbývajícího státního podílu v Telekomunikacja Polska SA.

Ekonomické zprávy

Únor 2003

•

28


SLOVENSKO Měsíční ukazatele Inflace Inflace Jádrová inflace Jádrová inflace Ceny v průmyslu Ceny v průmyslu

%, m/m %, y/y %, m/m %, y/y %, m/m %, y/y

HDP Průmyslová produkce Stavební výroba Nezaměstnanost Obchodní bilance Saldo státního rozpočtu 1) BRIBOR 3M SKK/EUR SKK/USD

05/02 06/02 07/02 08/02 09/02 10/02 11/02 12/02 01/03 0,2 3,2 0,2 2,1 0,2 2,1

-0,4 2,6 -0,5 1,2 -0,4 1,4

-0,3 2,0 -0,4 1,2 0,2 2,0

0,5 2,7 0,1 1,6 0,0 2,1

0,3 3,4 0,3 1,6 0,1 2,3

0,0 2,9 0,0 1,7 0,0 2,2

0,0 2,9 0,0 1,7 -0,5 2,2

0,7 3,4 0,3 1,9 0,1 2,3

5,3 7,3 0,9 1,9 n.a. n.a.

%, y/y %, real. %, real. % SKK mld. SKK mld.

4,0 4,0 8,2 17,7 -10,9 -20,8

4,8 -1,5 17,6 -5,8 -24,7

11,1 6,3 17,6 -6,9 -34,8

4,3 7,7 1,5 17,2 -4,0 -35,7

8,5 3,8 16,6 -8,2 -32,2

8,8 6,9 16,4 -13,2 -39,9

n.a. 10,2 7,9 16,8 -9,5 -36,5

9,6 11,7 17,5 -13,5 -51,6

n.a. n.a. 17,7 n.a. -1,7


8,29 42,96 46,90

8,44 44,32 46,55

8,35 44,48 44,77

8,24 43,97 45,01

8,16 43,06 43,84

8,03 41,82 42,62

6,77 41,52 41,45

5,99 41,78 41,14

5,99 41,65 39,25

Pramen: NEWTON Holding databáze (podle národních statistik). Obecná poznámka: m/m (resp. y/y) znamená meziměsíční (resp. meziroční) změnu ukazatele. Pozn. 1: Kumulovaný údaj od začátku roku (údaj nezahrnuje privatizační příjmy).

• Okresní soud v Bratislavě ukončil dosud největší stávku v historii samostatného Slovenska, Slovenska, kterou vyhlásil Odborový svaz železničářů. Důvodem této stávky bylo vládní rozhodnutí o zrušení 25 ztrátových tratí v průběhu letošního jara. Třídenní stávka ochromila celou ekonomiku a způsobila miliónové ztráty (jenom podle odhadů Slovenských železnic ztratila tato společnost asi 60 mil. slovenských korun).

tohoto kroku byla absolutní nereformovatelnost HZDS pod vedením Vladimíra Mečiara. HZDS v minulosti již přežilo několik podobných štěpení, tou poslední byl odchod bývalého Mečiarova blízkého spolupracovníka Ivana Gašparoviče několik týdnů před parlamentními volbami.

• Ministr financí Ivan Mikloš představil vládní plán radikálně reformovat daňový systém včetně daně, tj. zrušení současných zavedení rovné daně daňových pásem a velké množství různých odpočtů. Cílem této reformy je podle Mikloše vytvořit spravedlivější daňový systém a zabránit daňovým únikům. Sazba rovné daně by se měla pohybovat na úrovni 20%.

• Petici, která žádá vypsání referenda o vstupu Slovenské republiky do NATO, podepsalo již na lidí. Jestliže se podaří pro petici čtvrt milionu lidí získat 350 tisíc podpisů do konce března, tak by se podle předsedy petičního výboru mělo referendum konat společně s referendem o vstupu do EU (toto referendum bylo vyhlášeno na 16. až 17. května 2003). Podle posledních výzkumů veřejného mínění je veřejná podpora vstupu do Severoatlantické aliance pod 50-ti procentní hranicí.

• Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) prochází další vážnou krizí. Jedenáct poslanců v čele s místopředsedou strany Vojtěchem Tkáčem se totiž rozhodlo opustit poslanecký klub HZDS a vytvořit svůj vlastní. Podle Tkáče hlavní důvod

Po lednových deregulacích cen bydlení a cen v dopravě meziroční míra lednové inflace vzrostla na 7,3%. Dodejme, že meziroční růst cen se v létě dostal na minimum 2% právě díky odkládaným deregulacím před parlamentními volbami.

Ekonomické zprávy

Únor 2003

•

29


EUROZÓNA A USA Měsíční ukazatele v eurozóně

05/02 06/02 07/02 08/02 09/02 10/02 11/02 12/02 01/03

Inflace Inflace Jádrová inflace 1) Jádrová inflace 1) Ceny v průmyslu Ceny v průmyslu

%, m/m %, y/y %, m/m %, y/y %, m/m %, y/y

0,3 2,6 0,1 2,0 0,0 -0,8

0,1 2,5 0,0 1,8 -0,1 -0,9

0,0 2,4 -0,2 1,9 0,0 -0,3

0,1 2,5 0,1 2,1 0,1 -0,1

0,3 2,4 0,0 2,1 0,3 0,1

0,3 2,4 0,3 2,3 0,2 0,9

0,3 2,4 -0,1 2,3 -0,3 1,1

0,1 2,3 0,2 2,2 0,3 1,5

0,5 2,1 n.a. n.a. n.a. n.a.

HDP Průmyslová produkce Nezaměstnanost 2) Obchodní bilance 3)

%, y/y %, y/y % EUR mld.

0,7 -0,8 8,3 8,6

-0,3 8,4 10,7

-0,1 8,3 8,5

0,9 -1,2 8,3 10,3

-0,4 8,3 9,9

0,7 8,4 7,6

n.a. 2,8 8,4 9,6

-0,5 8,5 7,4

n.a. n.a. n.a.

Economic Sentiment Ind. Podnikatelská důvěra Spotřebitelská důvěra

1985=100 index index

99,5 -10 -8

99,3 -11 -8

99,0 -11 -10

98,7 -12 -11

99,0 -12 -9

98,8 -11 -12

98,4 -11 -14

98,6 -9 -16

98,4 -10 -17

Mezibankovní IR 3M USD/EUR

průměr průměr

3,46 0,917

3,46 0,955

3,41 0,992

3,35 0,978

3,31 0,981

3,26 0,981

3,12 1,001

2,94 1,018

2,83 1,062

Pramen: Eurostat, Evropská centrální banka. Obecná poznámka: m/m (resp. y/y) znamená meziměsíční (resp. meziroční) změnu ukazatele. Pozn. 1: Harmonized indices of consumer prices (HICP) bez cen energií, potravin, alkoholických nápojů a tabáku. Pozn. 2: Údaj ke konci období. Pozn. 3: Údaj z platební bilance.

Měsíční ukazatele v USA Inflace Inflace Ceny v průmyslu Ceny v průmyslu

%, m/m %, y/y %, m/m %, y/y

HDP Průmyslová produkce Nezaměstnanost 1) Obchodní bilance

%, y/y %, y/y % USD mld.

Průmyslová aktivita (ISM) index Univ. Michigan Sentiment index Mezibankovní IR 3M průměr

05/02 06/02 07/02 08/02 09/02 10/02 11/02 12/02 01/03 0,0 1,2 -0,4 -2,7

0,1 1,1 0,1 -2,1

0,1 1,5 -0,2 -1,1

0,3 1,8 0,0 -1,6

0,2 1,5 0,1 -1,9

0,3 2,0 1,1 0,6

0,1 2,2 -0,4 0,9

0,1 2,4 0,0 1,2

0,3 2,6 1,6 2,8

1,3 -1,6 5,8 -41,7

0,2 5,9 -40,8

0,2 5,9 -39,1

3,3 0,4 5,7 -42,3

1,5 5,6 -41,8

1,2 5,7 -39,5

2,8 1,8 6,0 -44,3

2,1 6,0 -44,0

2,0 5,7 n.a.

55,7 96,9 1,91

56,2 92,4 1,88

50,5 88,1 1,85

50,5 87,6 1,78

49,5 86,1 1,80

48,5 80,6 1,78

49,2 84,2 1,46

54,7 86,7 1,41

53,9 82,4 1,37

Pramen: Národní statistický úřad, FED. Obecná poznámka: m/m (resp. y/y) znamená meziměsíční (resp. meziroční) změnu ukazatele. Pozn. 1: Údaj ke konci období.

Ekonomické zprávy

Únor 2003

30


Ukazatele ČR a jejich prognóza HDP / GDP (běžné ceny / current prices) CZK mld. / bln. HDP / GDP %, real

1996 1997

1998

1999

2000 2001

2001 Q1

Q2

2002 Q3

Q4

Q1

Q2

Q3

Q4

1567,0 1679,9 1837,1 1887,3 1959,5 2146,1 493,6 547,5 548,9 568,0 528,7 574,5 564,6 4,3 -0,8 -1,0 0,5 3,3 3,3 3,6 3,5 3,3 2,7 2,8 1,9 2,7

n.a. n.a.

2002 2003 2250 2390 2,4 2,3 4,5 4,8 5,5 0,5

Spotř. dom. / Privat Consumtion Spotř. vlády / Government Cons.

%, real %, real

7,9 3,6

2,4 -4,4

-2,2 -2,4

2,3 -0,1

1,8 -1,3

3,7 -1,0

3,1 -0,4

4,0 -1,8

4,0 0,6

4,3 2,5

4,1 4,9

5,1 9,4

4,4 3,7

n.a. n.a.

Fixní kapitál /Fixed Investment

%, real

8,2

-2,9

0,1

-0,6

4,2

7,0

6,0

8,9

6,8

7,2

2,7

-0,7

-0,6

n.a.

1,0

3,5

Prům. produkce / Industrial Production 3)

%, y/y

2,0

4,5

1,6

-3,1

5,1

6,6

10,0

7,3

4,4

4,8

4,2

4,8

5,6

4,8

4,8

5,5

Prům. tržby / Industrial Sales Stavební výroba / Construction Output

%, y/y %, y/y

6,8 4,8

6,1 -3,9

0,6 -7,0

-0,5 -6,5

7,7 5,3

5,4 9,6

10,5 14,7

6,4 14,5

4,2 11,2

1,5 0,7

1,5 4,5

2,2 2,5

4,4 0,3

4,8 3,9

3,4 2,5

6,0 4,0

Maloobchodní tržby / Retail Sales

%, y/y

11,4

1,9

-7,2

2,1

4,6

4,3

3,1

3,7

4,5

5,4

3,8

2,7

2,4

1,7

2,7

4,0

%

3,5

5,2

7,5

9,4

8,8

8,9

8,7

8,1

8,5

8,9

9,1

8,7

9,4

9,8

9,8

9,7

%, průměr / average

8,8

8,5

10,7

2,1

3,9

4,7

4,1

5,1

5,4

4,3

3,8

2,3

0,7

0,6

1,8

2,0

%, y/y

8,6

10,0

6,8

2,5

4,0

4,1

4,1

5,5

4,8

4,2

3,7

1,2

0,9

0,6

0,6

4,0


4,8

4,9

4,9

1,0

5,0

2,9

4,3

3,7

2,4

1,0

0,1

-0,5

-1,0

-0,8

-0,5

1,0

Nezaměstnanost / Unemployment

1)

Inflace / Inflation Inflace / Inflation

1)

Ceny v průmyslu / Industrial Prices Ceny v průmyslu / Industrial Prices

4,4

5,7

2,2

3,4

5,0

0,8

4,1

3,4

1,8

0,8

-0,2

-0,8

-1,0

-0,7

-0,7

2,0

Nominální mzdy / Nominal Wages


18,4

10,5

9,3

8,2

6,6

8,5

9,3

9,3

8,9

7,5

7,0

7,4

7,4

n.a.

7,3

5,5

Reálné mzdy / Real wages


9,5

2,1

-0,5

6,0

2,6

3,7

5,0

4,1

3,3

3,1

3,2

5,0

6,7

n.a.

5,5

3,5

Státní rozpočet / State Budget 2)

CZK mld. / bln.

-1,6

-15,7

-29,3

-29,6

-46,1

-67,7

2,7

-29,7

-22,6

-67,7

-15,7

-0,9

-21,4

-45,7

Státní rozpočet / State Budget

% GDP

-0,1

-1,0

-1,6

-1,6

-2,4

-3,2

-2,6

-2,1

-2,4

-3,2

-3,9

-1,8

-3,0

1)

2), 4)

%, y/y

Státní dluh / Central government debt 1)

CZK mld. / bln.

Státní dluh / Central government debt 1)

% GDP

Ekonomické zprávy

Únor 2003

155,2 173,2 194,7 228,4 289,3 345,0 274,7 287,6 295,7 345,0 358,4 390,8 406,3 9,9

10,3

10,6

12,1

14,8

16,1

13,6

13,9

14,0

16,1

16,3

17,6

18,2

n.a.

-45,7 -111,0 -2,0

-5,0

n.a. 410,0 500,0 n.a.

18,2

20,9

31


Ukazatele ČR a jejich prognóza

1996 1997

1998

1999

20,0 15,3

17,7 7,5

9,2 7,5

-159,5 -144,0 -10,2 -8,6

-82,4 -4,5

2000 2001

2001

2002

Q1

Q2

Q3

Q4

Q1

Q2

Q3

Q4

13,1 11,7

24,3 26,1

14,4 13,5

10,4 8,3

5,5 1,9

-1,7 -6,6

-1,4 -5,1

-0,8 -3,5

-0,5 -2,2

-65,8 -120,8 -119,0 -3,5 -6,5 -5,5

-26,1 -5,3

-24,7 -4,5

-28,8 -5,2

-37,0 -6,5

-8,9 -1,7

-11,4 -2,0

-19,8 -3,5

-34,1 n.a.

2002 2003

Vývoz / Exports Dovoz / Imports

%, y/y %, y/y

Obchodní bilance / Trade balance Obchodní bilance / Trade balance

CZK mld. / bln. % GDP

Běžný účet / Current Account Běžný účet / Current Account 4)

USD mld. / bln. % GDP

-4,3 -7,5

-3,2 -6,0

-1,3 -2,3

-1,6 -2,9

-2,8 -5,6

-2,7 -4,7

-0,6 -5,7

-0,6 -5,8

-0,7 -5,7

-0,7 -4,7

-0,4 -4,2

-0,6 -3,9

-1,7 -4,9

n.a. n.a.

Finanční účet / Financial Account Finanční účet / Financial Account 4)

USD mld. / bln. % GDP

4,3 7,5

1,1 2,1

2,6 4,6

2,5 4,6

3,8 7,6

4,0 7,1

0,9 6,8

0,9 7,2

0,5 7,2

1,8 7,1

1,1 7,3

5,3 13,6

3,0 16,8

n.a. n.a.

USD mld. / bln.

1,4

1,3

2,6

6,2

5,0

4,9

1,0

1,5

0,6

1,7

0,6

4,9

1,5

% GDP

2,4

2,5

4,6

11,4

9,8

8,7

9,1

9,2

7,9

8,5

7,6

12,2

13,2

9,2

10,1

5,2

8,1

6,5

12,1

7,8

13,1

11,9

13,0

9,8

4,4

4,8

n.a.

5,5

7,0

12,02 16,00 14,33 13,43 16,18 14,69

6,85 8,60

5,36 6,88

5,18 6,31

5,22 6,24

5,03 6,23

5,41 6,51

5,02 6,28

4,38 5,36

3,93 5,01

3,14 4,50

2,74 4,31

3,55 4,80

3,00 4,50

Přímé zahr. investice v ČR / FDI Inflow Přímé zahr. investice v ČR / FDI Inflow

4)

Měnová zásoba M2 / Money Supply M2 1) %, y/y

6,6 13,0

23,3 28,2

-1,4 -4,3

2,0 5,0

-74,5 -95,0 -3,3 -4,0 -3,3 -4,0 -4,1 -4,8 4,5 6,0

n.a.

9,0 13,1 8,0

n.a.

11,6

5,3

4,0

PRIBOR 3M IR z nových úvěrů / IR on New Credits


Hrubý zahr. dluh / Gross Foreign Debt Hrubý zahr. dluh / Gross Foreign Debt

USD mld. / bln.

Devizové rezervy / FOREX Reserves 1)

USD mld. / bln.

CZK/EUR

průměr / average

35,32 35,75 35,85 36,88 35,61 34,08 34,80 34,30 34,02 33,22 31,75 30,41 30,25 30,85 30,81 29,20

CZK/USD

průměr / average

27,14 31,71 32,27 34,60 38,59 38,04 37,65 39,27 38,25 37,02 36,24 33,10 30,74 30,88 32,74 30,50

%, průměr / average % GDP

21,2 36,7

21,6 40,8

24,3 42,7

22,9 42,0

21,4 42,1

21,7 37,6

21,6 42,4

21,2 41,7

22,0 39,0

21,7 37,6

20,9 36,4

24,2 35,2

23,8 33,9

n.a. n.a.

23,6 34,3

24,0 31,9

12,4

9,8

12,6

12,9

13,1

14,5

12,9

12,8

13,7

14,5

14,8

21,4

22,5

23,7

23,7

27,0

Pramen/Source: ČSÚ, ČNB a MPSV; Predikce/Forecasts: NEWTON Holding, a.s. Obecná poznámka/General Note: y/y znamená meziroční změnu ukazatele / y/y indicates year-on-year changes. Poznámka 1/Note 1: Údaj ke konci období / End of the period. Poznámka 2/Note 2: Údaj zahrnuje operace státních finančních aktiv (včetně bývalé KoB) / Including operations with state financial assets. Poznámka 3: Do roku 2001 (včetně) průmyslová produkce podle stálých vah roku 1995; rok 2000 a prognózy na rok 2003 podle stálých vah roku 2000.

Note 3: Until 2002, according to the weighting scheme of 1995. Data for 2002 and projections for 2003 according to the weighting scheme of 2000. Poznámka 4/Note 4: U čtvrtletních údajů podíly za kumulované údaje / Quarterly ratios are calculated on annualised base.

V

Ekonomické zprávy

Únor 2003

32


NE WT O N Ho l d i n g, a . s . Makroekonomické publikace, analýzy, prognózy a komentáře (včetně tohoto dokumentu) pro Vás vytváří tým makroekonomických analýz ve složení: VLADIMÍR TOMŠÍK hlavní ekonom 222 192 304 [email protected] MIROSLAV PLOJHAR analytik 222 192 345 [email protected] MARTIN SRHOLEC externí konzultant 222 192 346 [email protected] Produkty týmu makroekonomických analýz naleznete na internetové adrese: h t t p : //www. n e wt o n . c z /m a k r o a n a ly z y Informace nformace o produktech procesu Strategické investování a službách Corporate Finance Vám poskytne: PETR ŠEDÝ ředitel NEWTON Finance a.s. 222 192 250 www. n e wto n . c z /fi n a n c e [email protected] Informace o produktech procesu Působení v podnicích Vám poskytne: LIBOR LAICHMAN ředitel NEWTON Management a.s. 222 192 371 www.newton.cz/management [email protected] Informace o produktech NEWTON Treasury Teamu Vám poskytne: JOSEF BRČÁK NEWTON Treasury Team 222 192 280 www. n e wt o n . c z /t r e a sur y [email protected] Informace o dalších aktivitách skupiny NEWTON Vám poskytne: MIROSLAV ŠAFAŘÍK ředitel NEWTON Holding a.s. 222 192 360 www. n e wto n . c z [email protected] PETR KRAUS

předseda představenstva NEWTON Holding a.s.

222 192 500 [email protected]

© NEWTON Holding a.s., Politických vězňů 10, 110 00 Praha 1, CZ, IČ 26167158

Do tisku dáno dne 24. února 2003.

Upozornění: Tento dokument byl připraven v dobré víře. Všechny údaje, prognózy, komentáře a názory obsažené v tomto dokumentu jsou pouze informativní. NEWTON Holding a.s. neručí za úplnost a správnost těchto informací. Veškeré informace mohou být měněny bez předchozího upozornění. NEWTON Holding a.s. nepřebírá odpovědnost za jakékoliv škody způsobené dalším osobám použitím předložených informací. NEWTON Holding a.s. a jeho zaměstnanci mohou mít odlišné pozice, investice nebo být jinak angažováni v mezích zákona (včetně nákupu nebo prodeje klientům, poradenství, správy podniků aj.) než je uvedeno v této publikaci. Další informace jsou k dispozici na požádání.

Ekonomické zprávy

Únor 2003

33

Tel.: , Fax.: Internet:

Recommend Documents