TECHNICKO EKONOMICKÁ STUDIE MOŽNOSTÍ SNÍŽENÍ ENERGTICKÉ NÁROČNOSTI OBJEKTU

energetické hodnocení budov

TECHNICKO EKONOMICKÁ STUDIE MOŽNOSTÍ SNÍŽENÍ ENERGTICKÉ NÁROČNOSTI OBJEKTU Bukolská č.p. 772 - 774, Praha 8 - Bohnice

červenec 2013

2

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Zadavatel studie Společenství Bukolská 860, Bukolská 772/10, 181 00 Praha 8 - Bohnice, IČ: 241 42 450 zastoupený: Ing. Miroslavem Černým - předsedou výboru

Provozovatel předmětu studie Společenství Bukolská 860, Bukolská 772/10, 181 00 Praha 8 - Bohnice, IČ: 241 42 450

Zpracovatel studie Robert Šafránek, zapsaný do Seznamu energetických auditorů podle § 11 odst. 1 písm. g ) zákona č. 406 / 2000 Sb. o hospodaření energií, s oprávněním Ministerstva průmyslu a obchodu vypracovávat průkazy energetické náročnosti budovy.

Předmět studie Předmětem studie je stanovení a vyčíslení reálných přínosů realizace opatření ke snížení energetické náročnosti budovy v oblasti úprav stavebních konstrukcí objektu v ulici Bukolská č.p. 772 - 774 v Praze 8.

2. LEGISLATIVNÍ POŽADAVKY Podle § 7 zákona č. 318/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů: 1) V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby doložit průkazem energetické náročnosti budovy posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie. 2) V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a stavebník je povinen při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby, anebo vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni před zahájením větší změny dokončené budovy, v případě, kdy tato změna nepodléhá stavebnímu povolení či ohlášení, doložit průkazem energetické náročnosti budovy a) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni pro budovu nebo pro měněné stavební prvky obálky budovy a měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu b) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie podle prováděcího právního předpisu,

c) stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy podle prováděcího právního předpisu.

3 3) V případě jiné než větší změny dokončené budovy jsou vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a pro stavbu splnit požadavky na energetickou náročnost pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu. 4) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni a) vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem; konečný uživatel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů, b) zajistit v případě instalace vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů v budově, aby tuto instalaci provedly pouze osoby podle § 10d; zajištění se prokazuje předložením kopie daňových dokladů, týkajících se příslušné instalace a kopie oprávnění podle § 10f, c) zajistit při užívání budov nepřekročení měrných ukazatelů spotřeby tepla pro vytápění, chlazení a pro přípravu teplé vody stanovených prováděcím právním předpisem, d) řídit se pravidly pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody stanovenými prováděcím právním předpisem, e) u budov užívaných orgány státní správy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1 500 m2 zařadit do 1. ledna 2015 tyto budovy do Systému monitoringu spotřeby energie uveřejněného na internetových stránkách ministerstva. 5) Požadavky na energetickou náročnost budovy podle odstavců 1 až 3 nemusí být splněny a) u budov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m2, b) u budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně, pokud by s ohledem na zájmy státní památkové péče splnění některých požadavků na energetickou náročnost těchto budov výrazně změnilo jejich charakter nebo vzhled; tuto skutečnost stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek doloží závazným stanoviskem orgánu státní památkové péče, c) u budov navrhovaných a obvykle užívaných jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely, d) u stavby pro rodinnou rekreaci e) u průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských budov se spotřebou energie do 700 GJ za rok, f) při větší změně dokončené budovy v případě, že stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek prokáže energetickým auditem, že to není technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely. 6) Pravidla pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody se nevztahují na dodávky uskutečňované a) v rodinných domech a stavbách pro rodinou rekreaci, b) pro nebytové prostory za podmínky nepřekročení limitů stanovených prováděcím právním předpisem a neohrožení zdraví a majetku; nepřekročení limitů se prokazuje energetickým posudkem, c) pro byty ve vlastnictví společenství vlastníku jednotek, pokud společenství vlastníků jednotek vyjádří souhlas s odlišnými pravidly, za podmínky nepřekročení limitů stanovených prováděcím právním předpisem a neohrožení zdraví a majetku; nepřekročení limitů se prokazuje energetickým posudkem.

4 7) Prováděcí právní předpis stanoví nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost budovy pro nové budovy, větší změny dokončených budov, pro jiné než větší změny dokončených budov, pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, dále stanoví metodu výpočtu energetické náročnosti budovy, vzor posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie a vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy. 8) Rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům, měrné ukazatele tepla pro vytápění, chlazení a přípravu teplé vody, pravidla pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody stanoví prováděcí právní předpis. Podle vyhlášky č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie a stanoví a) nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost budovy pro nové budovy, větší změny dokončených budov, jiné než větší změny dokončených budov a pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, b) metodu výpočtu energetické náročnosti budovy, c) vzor posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie, d) vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy, e) vzor a obsah průkazu a způsob jeho zpracování a f) umístění průkazu v budově. § 2 Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) referenční budovou výpočtově definovaná budova téhož druhu, stejného geometrického tvaru a velikosti včetně prosklených ploch a částí, stejné orientace ke světovým stranám, stínění okolní zástavbou a přírodními překážkami, stejného vnitřního uspořádání a se stejným typickým užíváním a stejnými uvažovanými klimatickými údaji jako hodnocená budova, avšak s referenčními hodnotami vlastností budovy, jejích konstrukcí a technických systémů budovy, b) typickým užíváním budovy obvyklý způsob užívání budovy v souladu s podmínkami vnitřního a venkovního prostředí a provozu stanovený proúčely výpočtu energetické náročnosti budovy, c) venkovním prostředím venkovní vzduch, vzduch v přilehlých nevytápěných prostorech, přilehlá zemina, sousední budova a jiná sousední zóna, d) vnitřním prostředím prostředí uvnitř zóny, které je definováno návrhovými hodnotami teploty, relativní vlhkosti vzduchu a objemového toku výměny vzduchu, případně rychlostí proudění vnitřního vzduchu a požadované intenzity osvětlení uvnitř zóny, e) přirozeným větráním větrání založené na principu teplotního a tlakového rozdílu vnitřního a venkovního vzduchu, f) nuceným větráním větrání pomocí mechanického zařízení,

5 g) energonositelem hmota nebo jev, které mohou být použity k výrobě mechanické práce nebo tepla nebo na ovládání chemických nebo fyzikálních procesů, h) vypočtenou spotřebou energie, která se stanoví z potřeby energie pro zajištění typického užívání budovy se zahrnutím účinností technických systémů, v případě spotřeby paliv je spotřeba energie vztažena k výhřevnosti paliva, i) pomocnou energií energie potřebná pro provoz technických systémů, j) primární energií energie, která neprošla žádným procesem přeměny; celková primární energie je součtem obnovitelné a neobnovitelné primární energie, k) faktorem primární energie koeficient, kterým se násobí složky dodané energie po jednotlivých energonositelích k získání odpovídajícího množství celkové primární energie, l) faktorem neobnovitelné primární energie koeficient, kterým se násobí složky dodané energie po jednotlivých energonositelích k získání odpovídajícího množství neobnovitelné primární energie. § 3 Ukazatele energetické náročnosti budovy a jejich stanovení (1) Ukazatele energetické náročnosti budovy jsou a) celková primární energie za rok, b) neobnovitelná primární energie za rok, c) celková dodaná energie za rok, d) dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení za rok, e) průměrný součinitel prostupu tepla, f) součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici, g) účinnost technických systémů. § 6 Požadavky na energetickou náročnost budovy stanovené na nákladově optimální úrovni (1) Požadavky na energetickou náročnost nové budovy a budovy s téměř nulovou spotřebou energie, stanovené výpočtem na nákladově optimální úrovni, jsou splněny, pokud hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy uvedené v § 3 odst. 1 písm. b), c) a e) nejsou vyšší než referenční hodnoty ukazatelů energetické náročnosti pro referenční budovu. (2) Požadavky na energetickou náročnost při větší změně dokončené budovy a při jiné než větší změně dokončené budovy, stanovené výpočtem na nákladově optimální úrovni, jsou splněny, pokud a) hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) a e) nejsou vyšší než referenční hodnoty těchto ukazatelů energetické náročnosti pro referenční budovu, nebo b) hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy uvedených v § 3 odst. 1 písm. c) a e) nejsou vyšší než referenční hodnoty těchto ukazatelů energetické náročnosti pro referenční budovu, nebo

6 c) hodnota ukazatele energetické náročnosti hodnocené budovy pro všechny měněné stavební prvky obálky budovy uvedeného v § 3 odst. 1 písm. f) není vyšší než referenční hodnota tohoto ukazatele energetické náročnosti uvedená v tabulce č. 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce a současně hodnota ukazatele energetické náročnosti hodnocené budovy pro všechny měněné technické systémy uvedeného v § 3 odst. 1 písm. g) není nižší než referenční hodnota tohoto ukazatele energetické náročnosti uvedená v tabulce č. 3 přílohy č. 1 k této vyhlášce. (3) Přístavba a nástavba navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více než 25 % se považuje při stanovení referenčních hodnot ukazatelů energetické náročnosti budovy za novou budovu. § 7 Posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie (1) Alternativní systém dodávek energie je a) místní systém dodávky energie využívající energii z obnovitelných zdrojů, b) kombinovaná výroba elektřiny a tepla, c) soustava zásobování tepelnou energií, d) tepelné čerpadlo. (2) Technickou proveditelností se rozumí technická možnost instalace nebo připojení alternativního systému dodávky energie. (3) Ekonomickou proveditelností se rozumí dosažení prosté doby návratnosti investice do alternativního systému dodávek energie kratší než doba jeho životnosti. V případě alternativního systému dodávek energie podle odstavce 1 písm. c) se ekonomickou proveditelností uvedeného alternativního systému rozumí dosažení prosté doby návratnosti investice do nového jiného než alternativního systému dodávek energie, který je nebo má být v budově využíván, delší, než je doba životnosti tohoto nového jiného než alternativního systému dodávek energie. (4) Ekologickou proveditelností se rozumí instalace nebo připojení alternativního systému dodávky energie bez zvýšení množství neobnovitelné primární energie oproti stávajícímu nebo navrhovanému stavu. (5) Posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie je součástí protokolu průkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. § 8 Vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy (1) V případě větší změny dokončené budovy je součástí průkazu také stanovení doporučených technicky, funkčně a ekonomicky vhodných opatření pro snížení energetické náročnosti hodnocené budovy mimo opatření již zahrnutých do větší změny dokončené budovy, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. (2) Technická vhodnost doporučeného opatření pro snížení energetické náročnosti budovy se dokládá technickou možností jeho instalace, funkční vhodnost se dokládá jeho účelem a vlivem na jiné základní funkce stavby a na sousední stavby, ekonomická vhodnost se dokládá dosažením prosté doby návratnosti kratší než doba životnosti doporučeného opatření.

7 (3) Účinek doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy se vyhodnocuje minimálně na základě úspory celkové dodané energie a neobnovitelné primární energie.

Vyhláška č.268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, která nahradila vyhlášku č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu, uvádí: §2 1) Ustanovení této vyhlášky se uplatní též u zařízení, změn dokončených staveb, udržovacích prací, změn v užívání staveb, u dočasných staveb zařízení staveniště, jakož i u staveb, které jsou kulturními památkami nebo jsou v památkových rezervacích nebo památkových zónách, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují. § 8 Základní požadavky 1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou a) mechanická odolnost a stabilita, b) požární bezpečnost, c) ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí, d) ochrana proti hluku, e) bezpečnost při užívání, f) úspora energie a tepelná ochrana ( s odkazem na zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášku č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov ). § 10 Všeobecné požadavky pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí 1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, zdravé životní podmínky jejích uživatelů ani uživatelů okolních staveb a aby neohrožovala životní prostředí nad limity obsažené v jiných právních předpisech, zejména následkem a) uvolňování látek nebezpečných pro zdraví a životy osob a zvířat a pro rostliny, b) přítomnosti nebezpečných částic v ovzduší, c) uvolňování emisí nebezpečných záření, zejména ionizujících, d) nepříznivých účinků elektromagnetického záření, e) znečištění vzduchu, povrchových nebo podzemních vod a půdy, f) nedostatečného zneškodňování odpadních vod a kouře, g) nevhodného nakládání s odpady, h) výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na povrchu stavebních konstrukcí uvnitř staveb, i) nedostatečných tepelně izolačních a zvukoizolačních vlastností podle charakteru užívaných místností, j) nevhodných světelně technických vlastností.

8 § 11 Denní a umělé osvětlení, větrání a vytápění 1) U nově navrhovaných budov musí návrh osvětlení v souladu s normovými hodnotami řešit denní, umělé i případné sdružené osvětlení, a posuzovat je společně s vytápěním, chlazením, větráním, ochranou proti hluku, prosluněním, včetně vlivu okolních budov a naopak vlivu navrhované stavby na stávající zástavbu. 3) Obytné místnosti musí mít zajištěno dostatečné větrání čistým vzduchem a vytápění s možností regulace tepla. 4) V pobytových místnostech musí být navrženo denní, umělé a případně sdružené osvětlení v závislosti na jejich funkčním využití a na délce pobytu osob v souladu s normovými hodnotami. Pobytové místnosti musí mít zajištěno dostatečné přirozené nebo nucené větrání a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace tepla. § 16 Úspora energie a tepelná ochrana 1) Budovy musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na jejich vytápění, větrání, umělé osvětlení, popřípadě klimatizaci byla co nejnižší. Energetickou náročnost je třeba ovlivňovat tvarem budovy, jejím dispozičním řešením, orientací a velikostí výplní otvorů, použitými materiály a výrobky a systémy technického zařízení budov. Při návrhu stavby se musí respektovat klimatické podmínky lokality. 2) Budovy s požadovaným stavem vnitřního prostředí musí být navrženy a provedeny tak, aby byly dlouhodobě po dobu jejich užívání zaručeny požadavky na jejich tepelnou ochranu splňující a) tepelnou pohodu uživatelů, b) požadované tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov, c) tepelně vlhkostní podmínky technologií podle různých účelů budov, d) nízkou energetickou náročnost budov. 3) Požadavky na tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov jsou dány normovými hodnotami. § 19 Stěny a příčky 1) Vnější stěny a vnitřní stěny oddělující prostory s rozdílným režimem vytápění a stěnové konstrukce přilehlé k terénu musí spolu s jejich povrchy splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a vzduchu konstrukcemi dané normovými hodnotami a) nejnižších vnitřních povrchových teplot konstrukce, zejména v místech tepelných mostů v konstrukci a tepelných vazeb mezi konstrukcemi, b) součinitele prostupu tepla, včetně tepelných mostů v konstrukci, c) lineárních a bodových činitelů prostupu tepla pro tepelné vazby mezi konstrukcemi, d) kondenzace vodních par a bilance vlhkosti v ročním průběhu, e) průvzdušnosti konstrukce a spár mezi konstrukcemi, f) tepelné stability konstrukce v zimním a letním období ve vazbě na místnost nebo budovu, g) prostupu tepla obvodovým pláštěm budovy ve vazbě na další konstrukce budovy.

9

§ 20 Stropy 1) Vnější i vnitřní stropní konstrukce musí spolu s podlahami a povrchy splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a vzduchu konstrukcemi v ustáleném i neustáleném teplotním stavu, které vychází z normových hodnot. § 21 Podlahy, povrchy stěn a stropů 1) Podlahové konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti v ustáleném a neustáleném teplotním stavu včetně poklesu dotykové teploty podlah, a dále požadavky stavební akustiky na kročejovou a vzduchovou neprůzvučnost dané normovými hodnotami. Souvrství celé stropní konstrukce se posuzuje komplexně. § 25 Střechy 4) Střešní konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a prostupu vzduchu konstrukcemi dané normovými hodnotami a) nejnižších vnitřních povrchových teplot konstrukce, zejména v místech tepelných mostů v konstrukci a tepelných vazeb mezi konstrukcemi, b) součinitele prostupu tepla, včetně tepelných mostů v konstrukci, c) lineárních a bodových činitelů prostupu tepla pro tepelné vazby mezi konstrukcemi, d) kondenzace vodních par a bilance vlhkosti v ročním průběhu, e) průvzdušnosti konstrukce a spár mezi konstrukcemi, f) tepelné stability konstrukce v zimním a letním období ve vazbě na místnost nebo budovu, g) prostupu tepla obvodovým pláštěm budovy ve vazbě na další konstrukce budovy. § 26 Výplně otvorů 1) Konstrukce výplní otvorů musí mít náležitou tuhost, při níž za běžného provozu nenastane zborcení, svěšení nebo jiná deformace a musí odolávat zatížení včetně vlastní hmotnosti a zatížení větrem i při otevřené poloze křídla, aniž by došlo k poškození, posunutí, deformaci nebo ke zhoršení funkce. 2) Výplně otvorů musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti v ustáleném teplotním stavu. Nejnižší vnitřní povrchová teplota, součinitel prostupu tepla včetně rámů a zárubní a spárová průvzdušnost v souladu se způsobem zajištění potřebné výměny vzduchu v místnosti a budově jsou dány normovými hodnotami. 3) Akustické vlastnosti výplní otvorů musí zajistit dostatečnou ochranu před hlukem ve všech chráněných vnitřních prostorech stavby současně za podmínek minimální výměny vzduchu v době pobytu lidí 25 m3. h-1/osobu nebo výměny vzduchu v místnosti nejméně jedenkrát za 2 hodiny. Dále musí být dodržena hodnota maximální přípustné koncentrace oxidu uhličitého 1000 ppm, která slouží jako ukazatel intenzity a kvality větrání. § 31 Předsazené části stavby a lodžie 4) Lineární a bodový činitel prostupu tepla vlivem předsazených částí staveb a lodžie musí být v souladu s potřebným nízkým prostupem tepla obvodovým pláštěm budovy daným normovými hodnotami.

10 § 38 Vytápění (1) Technické vybavení zdrojů tepla musí umožnit hospodárný, bezpečný a spolehlivý provoz a je nutné brát zřetel na možnosti proveditelnosti alternativních zdrojů vytápění. V případě instalace tepelných spotřebičů na tuhá paliva musí být k dispozici prostor na uskladnění tuhých paliv. 3) Výpočet tepelných ztrát budov je dán normovými postupy. 5) V otopných soustavách musí být osazena zařízení umožňující měření a nastavení parametrů otopných soustav. Při provozu otopných soustav se musí zajistit řízení tepelného výkonu v závislosti na potřebě tepla. 8) Rozvody otopné soustavy vedené technickými podlažími musí být izolované. § 55 1) Slouží-li části jedné stavby rozdílným účelům, posuzují se jednotlivé části samostatně podle příslušných ustanovení této vyhlášky. 2) Odchylky od norem jsou přípustné, pokud se prokáže, že navržené řešení odpovídá nejméně základním požadavkům na stavby uvedeným v § 8.

Podle § 159 odstavce 2) zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon ) projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru. Statické, případně jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné.

Vyhláška č.499/2006 Sb. o dokumentaci staveb v příloze č.1 „rozsah o obsah projektové dokumentace“ vyžaduje, aby obsahem průvodní zprávy byla informace o dodržení obecných požadavků na výstavbu. Obsahem technické zprávy pak kapitola „Úspora energie a ochrana tepla“ čítající: a) splnění požadavků na energetickou náročnost budov a splnění porovnávacích ukazatelů podle jednotné metodiky výpočtu energetické náročnosti budov b) stanovení celkové energetické potřeby stavby

11

3. NORMOVÉ HODNOTY - POROVNÁVACÍ UKAZATELE Tzv. normové hodnoty, na které se odvolává vyhláška č.268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, či „porovnávací ukazatele“, na které se odvolává vyhláška č.499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, jsou dány normou ČSN 73 0540 - Tepelná ochrana budov. Citace některých ustanovení ČSN 73 0540-2 : 2012:

Nejnižší vnitřní povrchová teplota konstrukce Vnitřní povrchová teplota θsi se hodnotí v poměrném tvaru jako teplotní faktor vnitřního povrchu. Požadavky dle v článku 5.1.: 5.1.1. Konstrukce a styky konstrukcí v prostorech s návrhovou relativní vlhkostí vnitřního vzduchu φi ≤ 6 0% mu sí v zimním období za normových podmínek vykazovat v každém místě takovou vnitřní povrchovou teplotu, aby odpovídající teplotní faktor vnitřního povrchu fRsi , bezrozměrný, splňoval podmínku:

fRsi ≥ fRsi,N kde fRsi,N je požadovaná hodnota nejnižšího teplotního faktoru vnitřního povrchu, stanovená ze vztahu:

fRsi,N = fRsi,cr kde fRsi,cr je kritický teplotní faktor vnitřního povrchu, stanovený podle 5.1.4. Zjednodušeně řečeno, podle ČSN 73 0540 musí být vnitřní povrchová teplota konstrukce nad teplotou rosného bodu s navýšením o bezpečnostní přirážku. Podle předešlé normy ČSN 73 0540-2 : 2005 byla pro obytné místnosti s vnitřním vzduchem θ ai = 21 °C a relativní vlhkostí φi = 50 % kritická teplota stavební konstrukce θ si,cr = 13,6 °C, pro vnější výplně otvorů θ si,cr = 10,2 °C, přičemž se stavební konstrukce navrhují a posuzují v 1. teplotní oblasti ( Praha ) pro převažující návrhovou teplotu vnějšího vzduchu θe = - 13 °C. Podle ČSN 73 0540 - 2 : 2007 požadavek na kritický teplotní faktor v 1.teplotní oblasti a pro návrhovou teplotu vnitřního vzduchu θ ai= 21 °C činil fRsi,cr = 0,781, bezpečnostní přirážka pro tlumené vytápění s poklesem výsledné teploty 2 až 5 °C ( termostatické hlaviceΔ ) fRsi = 0,015. Výsledný požadavek na teplotní faktor fRsi,N = 0,796, čemuž odpovídala nejnižší přípustná vnitřní povrchová teplota 14,06 °C. Požadavky podle současné ČSN 73 0540-2 : 2012 na kritický teplotní faktor v jednotlivých teplotních oblastech pro různé druhy konstrukcí jsou uvedeny v následující tabulce.

12 Tab. č. 1 - Kritický teplotní faktor vnitřního povrchu fRsi,cr pro návrhovou relativní vlhkost vnitřního vzduchu φi = 50 %

Konstrukce

Stavební konstrukce

Výplň otvoru

Návrhová teplota vnitřního vzduchu θai [ °C ]

Návrhová teplota vnějšího vzduchu θe [ °C ] -13

-15

-17

-19

-21

Požadovaný kritický teplotní faktor vnitřního povrchu fRsi,cr

20,0

0,748

0,744

0,757

0,770

0,781

20,3

0,750

0,745

0,759

0,771

0,782

20,6

0,751

0,747

0,760

0,772

0,783

20,9

0,753

0,748

0,762

0,773

0,784

21,0

0,753

0,749

0,762

0,774

0,785

20,0

0,647

0,649

0,650

0,650

0,650

20,3

0,649

0,651

0,652

0,652

0,651

20,6

0,652

0,653

0,654

0,654

0,653

20,9

0,654

0,655

0,656

0,656

0,655

21,0

0,655

0,656

0,657

0,656

0,655

Tab. č. 2 - Teplota odpovídající kritickému teplotnímu faktoru vnitřního povrchu fRsi,cr pro návrhovou relativní vlhkost vnitřního vzduchu φi = 50 %

Konstrukce

Stavební konstrukce

Výplň otvoru

Návrhová teplota vnitřního vzduchu θai [ °C ]

Návrhová teplota vnějšího vzduchu θe [ °C ] -13

-15

-17

-19

-21

Požadovaný kritický teplotní faktor vnitřního povrchu fRsi,cr

20,0

11,68

11,04

11,02

11,02

11,02

20,3

11,98

11,30

11,30

11,30

11,30

20,6

12,23

11,59

11,58

11,58

11,58

20,9

12,53

11,85

11,86

11,86

11,86

21,0

12,60

11,96

11,96

11,96

11,96

20,0

8,35

7,72

7,05

6,32

5,65

20,3

8,61

7,98

7,32

6,62

5,89

20,6

8,91

8,25

7,59

6,90

6,16

20,9

9,17

8,51

7,86

7,17

6,44

21,0

9,27

8,62

7,97

7,24

6,51

Pokud povrchová teplota stavebních konstrukcí klesne pod teplotu rosného bodu, dochází k povrchové kondenzaci vodní páry a následnému vzniku plísní.

13 Vznik kondenzace na vnitřních površích je svázán právě s teplotou rosného bodu. Teplota rosného bodu je teplota, při které se začíná srážet vodní pára obsažená ve vzduchu. Teplota rosného bodu tedy závisí na teplotě vzduchu a jeho relativní vlhkosti. Čím je relativní vlhkost vzduchu vyšší při stejné teplotě, tím je vyšší i teplota rosného bodu. Teploty rosného bodu jsou uvedeny ve fyzikálních tabulkách a pro stavební praxi jsou uvedeny i v ČSN 73 0540. Hodnoty rosných bodů pro některé teploty jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. č. 3 - Teploty rosných bodů v závislosti na teplotě a relativní vlhkosti Teplota vzduchu [ °C ]

Teploty rosných bodů v závislosti na teplotě a relativní vlhkosti

50 %

60 %

70 %

80 %

90 %

16

5,60

8,24

10,53

12,55

14,36

18

7,43

10,12

12,45

14,50

16,33

20

9,26

12,00

14,36

16,44

18,31

22

11,10

13,88

16,27

18,39

20,28

24

12,93

15,75

18,19

20,33

22,36

Z hodnot uvedených v tabulce vyplývá, že s nárůstem relativní vlhkosti vzduchu se zvyšuje i teplota rosného bodu. Vnitřní povrchová teplota je závislá jednak na teplotách vnitřního a vnějšího vzduchu a na tepelně technických vlastnostech konstrukce. Čím lepší mají konstrukce tepelně technické vlastnosti ( vyšší tepelný odpor ), tím mají za stejných podmínek teplot vnitřního a vnějšího vzduchu vyšší vnitřní povrchovou teplotu a tedy větší rezervu proti možnosti vzniku povrchové kondenzace. Vznik povrchové kondenzace na stavebních konstrukcích je podle požadavků ČSN 73 0540 nepřípustný a to hlavně z hygienických důvodů. Povrchová kondenzace je přímo spojena se vznikem plísní, které jsou většinou nebezpečné lidskému zdraví. Z uvedených důvodů požaduje norma takové tepelně technické vlastnosti konstrukcí, aby jejich vnitřní povrchová teplota byla za daných výpočtových podmínek s rezervou nad teplotou rosného bodu. Podle změny normy ČSN 73 0540-2/Z1 z dubna 2012 byla hodnota nejnižší vnitřní povrchové teploty výplní otvorů přesunuta z části požadované do části tzv. informativní.

14 Další požadavek ČSN 73 0540 - 2 : 2012 je uveden v článku 5.4.1., a sice, že lineární i bodový činitel prostupu tepla Ψk ve W/(m.K) a χj ,ve W/K, tepelných vazeb mezi konstrukcemi musí splňovat podmínku:

Ψk, ≤ Ψk, N

a

χj, N ≤ χj, N

Tab. č. 4 - Požadované a doporučené hodnoty lineárního a bodového činitele prostupu tepla Ψk, N a χj, N tepelných vazeb mezi konstrukcemi ( ČSN 73 0540-2 : 2012 ) Požadované hodnoty Typ lineární tepelné vazby

Doporučené hodnoty

Lineární činitel prostupu tepla Ψk, N [W/(m.K)]

Vnější stěna navazující na další konstrukci s výjimkou výplně otvoru, např. na základ, strop nad nevytápěným prostorem, jinou vnější stěnou, střechu, lodžii či balkon, markýzu či arkýř, vnitřní stěnu a strop (při vnitřní izolaci), aj.

0,20

0,10

Vnější stěna navazující na výplň otvoru, např. na okno, dveře, vrata a část prosklené stěny v parapetu, bočním ostění a v nadpraží

0,10

0,03

Střecha navazující na výplň otvoru, např. střešní okno, světlík, poklop výlezu

0,30

0,10

Typ bodové tepelné vazby Průnik tyčové konstrukce (sloupy, nosníky, konzoly) vnější stěnou, podhledem nebo střechou

Bodový činitel prostupu tepla χj, N [W/K] 0,40

0,10

V praxi to tedy znamená, že v projektové dokumentaci musí projektant navrhnout zateplení budovy nejen s ohledem na obvyklé požadavky součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí ( UN ), ale i doložit splnění výše uvedených požadavků na teplotní faktor ( potažmo nejnižší přípustnou povrchovou teplotu ) a splnění požadavků na hodnoty lineárních i bodových činitelů prostupu tepla u tepelných vazeb mezi konstrukcemi. Součástí zateplení musí být tedy i provedení tepelných izolací všech detailů k eliminaci tepelných mostů, jako je např. ostění a nadpraží oken, zateplení pod parapetními plechy, konstrukčních styků po obvodu vytápěných částí objektu apod.. ČSN 73 0540-2 : 2012 v článku 5.1.4 uvádí, že: „Pokud při změně dokončené budovy nelze u konstrukce v prostorech s návrhovou relativní vlhkostí vnitřního vzduchu φi ≤ 60% v zimním období splnit požadavek podle 5.1.1, připouští se ve výjimečném odůvodněném případě hodnocení podle 5.1.2.“ Článek 5.1.2 pak uvádí, že: „Stavební konstrukce v prostorech s návrhovou relativní vlhkostí vnitřního vzduchu φi > 60% musí v zimním období buď splňovat požadavek podle vztahu (1), nebo musí být při splnění požadavku podle 5.2 zajištěno vyloučení rizika růstu plísní jiným způsobem než splněním požadavku podle 5.1.1. Účinnost, nezávadnost a dlouhodobost jiného způsobu vyloučení plísní je nutné doložit například podle ČSN 72 4310 či jiným dostačujícím způsobem. Zároveň musí být buď vyloučeno riziko vzniku povrchové kondenzace, nebo musí být zajištěna bezchybná funkce konstrukce při povrchové kondenzaci a vyloučeno nepříznivé působení kondenzátu na navazující konstrukce ( např. zajištěním odvodu kondenzátu ).

15

Ukázky správného postupu řešení úprav detailů stavebních konstrukcí v rámci plánování dodatečného zateplení obvodových plášťů budov

16

Součinitel prostupu tepla a průměrný součinitel prostupu tepla Podle článku 5.2.1 normy ČSN 73 0540-2: 2012: Konstrukce vytápěných budov musí mít v prostorech s návrhovou relativní vlhkostí vnitřního vzduchu φi ≤ 60% součinitel prostupu tepla U, ve W/(m2.K), takový, aby splňoval podmínku: U ≤ UN kde U,N je požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla, ve W/(m2.K). Podle článku 5.3.1 ČSN 73 0540-2: 2012: Průměrný součinitel prostupu tepla Uem, ve W/(m2.K), budovy nebo hodnocené vytápěné zóny, musí splňovat podmínku: Uem ≤ Uem,N kde Uem,N je požadovaná hodnota průměrného součinitele prostupu tepla, ve W/(m2.K), která se stanoví: a) pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou θim v intervalu 18 °C až 22 °C včetně a pro všechny návrhové venkovní teploty podle následující tabulky. b) pro budovy s odlišnou převažující návrhovou vnitřní teplotou ve vztahu: Uem,N = Uem,N,20 . e1 kdeUem,N,20 je průměrný součinitel prostupu tepla z následující tabulky, ve W/(m2.K) e1 je součinitel typu budovy podle vztahu e1 = 16/( θim - 4 ) a podle příslušné tabulky. Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy Uem, ve W/(m2.K), se stanovuje ze vztahu: Uem = HT /A kde HT je měrná ztráta prostupem tepla podle ČSN EN ISO 13789, ve W/K, stanovená ze součinitelů prostupu tepla Uj všech teplosměnných konstrukcí tvořících obálku budovy na její systémové hranici dané vnějšími rozměry, jejich ploch Aj určených z vnějších rozměrů, odpovídajících teplotních redukčních činitelů bj lineárních činitelů prostupu tepla Ψj včetně jejich délky a bodových činitelů prostupu tepla χj včetně jejich počtu podle ČSN 73 0540-4. A je teplosměnná plocha obálky budovy v m2, stanovená součtem ploch Aj. Doporučená hodnota Uem,rec se stanoví ze vztahu Uem,rec = 0,75 . Uem,N 5.3.2 Požadovaná hodnota Uem,N se stanoví výpočtem pro každý posuzovaný případ metodou referenční budovy, nejvýše však rovna příslušné hodnotě podle následující tabulky.

17 Tab. č. 5 - Požadované hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou θim v intervalu 18 °C až 20 °C Požadované hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla Uem,N,20 [ W/(m2.K) ] Nové obytné budovy

Výsledek výpočtu podle 5.3.4, nejvýše však 0,5 Výsledek výpočtu podle 5.3.4, nejvýše však hodnota: Pro objemový faktor tvaru budovy: A/V ≤ 0,2 Uem,N,20 = 1,05

Ostatní budovy

A/V > 1,0 Uem,N,20 = 0,45 Pro ostatní hodnoty A/V 0,30 + 0,15 / ( A / V )

5.3.3 Požadovaná hodnota Uem,N se stanoví výpočtem pro každý posuzovaný případ metodou referenční budovy, nejvýše však je rovna příslušné hodnotě podle předchozí tabulky. 5.3.4 Hodnota Uem,N,20 referenční budovy podle 5.3.3 se stanoví jako vážený průměr normových požadovaných hodnot součinitelů prostupu tepla všech teplosměnných ploch podle vztahu: Uem,N,20 = ∑(Un,j . Ai . bi) / ∑Ai + 0,02

5.3.6 V případě změn staveb se povinnost splnění požadavku podle 5.3.1 vztahuje pouze na nově vzniklé ucelené části budovy, které je možné považovat za samostatné zóny budovy v souladu s ČSN EN ISO 13790.

18

Šíření vlhkosti konstrukcí - zkondenzovaná vodní pára uvnitř konstrukce Podle článku 6 normy ČSN 73 0540-2: 2012: 6.1.1 Pro stavební konstrukci, u které by zkondenzovaná vodní pára uvnitř konstrukce MC [ kg/(m2.a) ], mohla ohrozit její požadovanou funkci, nesmí dojít ke kondenzaci vodní páry uvnitř konstrukce, tedy : MC = 0 Ohrožení požadované funkce je obvykle podstatné zkrácení předpokládané životnosti konstrukce, snížení vnitřní povrchové teploty konstrukce vedoucí ke vzniku plísní, objemové změny a výrazné zvýšení hmotnosti konstrukce mimo rámec rezerv statického výpočtu, zvýšení hmotností vlhkosti materiálu na úroveň způsobující jeho degradaci. Zejména musí být respektovány podmínky pro uplatnění dřeva a/nebo materiálů na bázi dřeva ve stavebních konstrukcích podle ČSN 73 2810. 6.1.2 Pro stavební konstrukci, u které kondenzace vodní páry uvnitř neohrozí její požadovanou funkci, se požaduje omezení ročního množství zkondenzované vodní páry uvnitř konstrukce MC [ kg/(m2.a) ] tak, aby splňovalo podmínku: MC ≤ MC,N Pro jednoplášťovou střechu, konstrukci se zabudovanými dřevěnými prvky, konstrukci s vnějším tepelně izolačním systémem nebo vnějším obkladem, popř. jinou obvodovou konstrukci s difúzně málo propustnými vnějšími povrchovými vrstvami, je nižší z hodnot: MC,N = 0,10 kg/( m2.a ) nebo 3 % plošné hmotnosti materiálu, ve kterém dochází ke kondenzaci vodní páry, je-li jeho objemová hmotnost vyšší než 100 kg/m3; pro materiál s objemovou hmotností ρ ≤ 100 kg/m3 se použije 6 % jeho plošné hmotnosti. Pro ostatní stavební konstrukce je nižší z hodnot: MC,N = 0,50 kg/( m2.a ) nebo 5 % plošné hmotnosti materiálu, ve kterém dochází ke kondenzaci vodní páry, je-li jeho objemová hmotnost vyšší než 100 kg/m3; pro materiál s objemovou hmotností ρ ≤ 100 kg/m3 se použije 10% jeho plošné hmotnosti. 6.2. Roční množství zkondenzované vodní páry uvnitř konstrukce MC v kg/(m2.a), musí být nižší než roční množství vypařitelné vodní páry uvnitř konstrukce Mev v kg/(m2.a).

19

Šíření vzduchu konstrukcí a budovou - průvzdušnost Podle článku 7 normy ČSN 73 0540-2 : 2012: 7.1.1 Průvzdušnost funkčních spár lehkých obvodových plášťů Funkční spáry lehkých obvodových plášťů musí odpovídat příslušné požadované hodnotě třídy průvzdušnosti, uvedené v tabulce 9. 7.1.2 Průvzdušnost spár a netěsností ostatních konstrukcí obálky budovy V obvodových konstrukcích se nepřipouští netěsnosti a neutěsněné spáry, kromě funkčních spár výplní otvorů a funkčních spár lehkých obvodových plášťů. Všechna napojení konstrukcí mezi sebou musí být provedena trvale vzduchotěsně podle dosažitelného stavu techniky. 7.1.3 Tepelně izolační vrstva konstrukce musí být účinně chráněna proti působení náporu větru. 7.1.4. Celková průvzdušnost obálky budovy Celková průvzdušnost obálky budovy nebo její ucelené části se ověřuje pomocí celkové intenzity výměny vzduchu n50 při tlakovém rozdílu 50 Pa, v h-1, stanovené experimentálně podle ČSN EN ISO 13829. Doporučuje se splnění podmínky : n50 ≤ n50,N kde n50,N je doporučená hodnota celkové intenzity výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa, v h-1, která se stanoví podle následující tabulky: Tab. č. 6 - Doporučené hodnoty celkové intenzity výměny vzduchu n50,N

Větrání v budově

Doporučená hodnota celkové intenzity výměny vzduchu n50,N Úroveň I

Úroveň II

Přirozené nebo kombinované

4,5

3,0

Nucené

1,5

1,2

Nucené se zpětným získáváním tepla

1,0

0,8

Nucené se zpětným získáváním tepla v budovách se zvláště nízkou potřebou tepla na vytápění ( pasivní domy)

0,6

0,4

20

Pokles dotykové teploty podlahy Podle článku 5.1.1 ČSN 73 0540 - 2 : 2012 se podlahy zatřiďují z hlediska poklesu dotykové teploty podlahy Δ θ10,N do kategorií podle následující tabulky: Tab. č. 7 - Kategorie podlah z hlediska poklesu dotykové teploty podlahy Δ θ10,N Kategorie podlahy

Pokles dotykové teploty podlahy Δ θ10,N [ °C ]

I. Velmi teplé

do 3,8 včetně

II. Teplé

do 5,5 včetně

III. Méně teplé

do 6,9 včetně

III. Studené

od 6,9

5.5.2 Pro zatřídění do odpovídající kategorie musí být splněna podmínka poklesu dotykové teploty podlahy Δθ10, ve°C: Δ θ10 ≤ Δ θ10,N kde Δ θ10,N je požadovaná hodnota poklesu dotykové teploty, ve °C. Tento požadavek se nemusí ověřovat u podlah s trvalou nášlapnou celoplošnou vrstvou z textilní podlahoviny a u podlah s povrchovou teplotou trvale vyšší než 26 °C. Podle účelu budovy a místnosti jsou stanoveny požadované a doporučené kategorie podlah z hlediska poklesu dotykové teploty.

21

Tepelná stabilita místností Podle článku 8.1 normy ČSN 73 0540-2 : 2012: 8.1. Pokles výsledné teploty v místnosti v zimním období. 8.1.1 Požaduje se, aby kritická místnost ( vnitřní prostor ) na konci doby chladnutí t vykazovala pokles výsledné teploty v místnosti v zimním období Δ θv (t) [ °C ], podle vztahu : Δ θv (t) ≤ Δ θvN (t) kde Δ θvN (t) je požadovaná hodnota poklesu výsledné teploty v místnosti v zimním období ve °C, stanovená z následující tabulky, kde θi je návrhová vnitřní teplota podle ČSN 73 0540-3. Tab. č. 8 - Požadované hodnoty poklesu výsledné teploty v místnosti v zimním období Δ θv (t) Druh místnosti ( prostoru ) S pobytem lidí po přerušení vytápění - při vytápění radiátory, sálavými panely a teplovzdušně - při vytápění kamny a podlahovém vytápění Bez pobytu lidí po přerušení vytápění - při přerušení vytápění topnou přestávkou - budova masivní - budova lehká - při předepsané nejnižší výsledné teplotě θv,min - při skladování potravin - při nebezpečném zamrznutí vody Nádrže s vodou ( teplota vody )

Pokles výsledné teploty v místnosti v zimním období Δ θv,N(t) [ °C ] 3 4 6 8 θi - θv,min θi - 8 θi - 1 θi - 1

22

8.2. Tepelná stabilita místnosti v letním období. 8.2.1 Kritická místnost ( vnitřní prostor ) musí vykazovat nejvyšší denní teplotu vzduchu v místnosti v letním období θai,max, ve °C, podle vztahu : θai,max ≤ θai,max,N kde θai,max,N je požadovaná hodnota nejvyšší denní teploty vzduchu v místnosti v letním období, ve °C, která se stanoví podle následující tabulky. Tab. č. 9 - Požadované hodnoty v letním období θai,max,N

nejvyššího

Druh budovy

denní

teploty

vzduchu

v místnosti

Nejvyšší denní teplota vzduchu v místnosti v letním období θai,max,N [ °C ]

Nevýrobní

1)

Ostatní s vnitřním zdrojem tepla

27,0 - do 25 W/m3 včetně

29,5

- nad 25 W/m3

31,5

) U obytných budov je možné připustit překročení požadované hodnoty nejvíce o 2 °C na souvislou dobu nejvíce 2 hodin během normového dne, pokud s tím investor ( stavebník, uživatel ) souhlasí.

1

23

4. MOŽNÝ ROZSAH OPATŘENÍ PRO SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY ( BEZ OHLEDU NA EVENTUELNÍ STÁTNÍ DOTACE ) Popis opatření na snížení tepelných ztrát objektu a spotřeby tepla na vytápění: A. Provedení dodatečných tepelných izolací ( DTI ) u : 1.) Obvodových stěn bytových podlaží : ( průčelí v lodžiích, boční lodžiové panely a obvodové stěny střešních nástaveb ) : DTI EPS, resp. desky z minerálních vláken tl. 100 mm. 2.) Obvodových stěn bytových podlaží : ( průčelí mimo lodžie ) DTI EPS, resp. desky z minerálních vláken tl. 120 mm. 3.) Obvodových stěn bytových podlaží : ( štíty ) DTI EPS, resp. desky z minerálních vláken tl. 140 mm. 4.) Střechy : DTI EPS, resp. desky z minerálních vláken tl. 280 mm ( změna konstrukce na jednoplášťovou). 5.) Střechy střešních nástaveb : DTI EPS, resp. desky z minerálních vláken tl. 100 mm. 6.) Střechy nad vstupy ( východního průčelí ) : DTI EPS, resp. desky z minerálních vláken tl. 100 mm. 7.) Stropu technického podlaží : DTI EPS, resp. desky z minerálních vláken tl. 100 mm. B. Stavební konstrukce bez úprav : 1.) Již vyměněné výplně otvorů. 2.) Již vyměněné vstupní dveře. 3.) Vnitřní stěny a dveře v technickém podlaží ( TP ). 4.) Podlaha na terénu. 5.) Podlaha vstupů ( východního průčelí ). C. Kompletní výměna původních výplní otvorů : 1.) Sklo - ocelových oken střešních nástaveb. D. Dále je možné doporučit 1.) Provést zateplení obvodových stěn technického podlaží v závislosti na vytápění příslušných prostor. 2.) Doplnění tepelných izolací rozvodů ÚT v technickém podlaží. 3.) Osazení poměrových měřičů tepla na radiátory ÚT.

24 Tab. č. 1 - Stanovení obvyklé ceny nákladů na realizaci úsporných opatření NAVRHOVANÁ ÚPRAVA 1.

Průčelí

2.

Štíty

3.

Průčelí v lodžiích

4.

Boční lodžiové panely

5.

Obvodové stěny stř. nástaveb

6.

Střecha

7.

Střecha střešních nástaveb

8.

Střecha nad vstupy

9.

Strop TP

10.

EPS, desky z min. vláken tl. 120 mm EPS, desky z min. vláken tl. 140 mm EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm EPS, desky z min. vláken tl. 100 mm Desky z min. vl., resp. EPS tl. 280 mm Desky z min. vl., resp. EPS tl. 100 mm Desky z min. vl., resp. EPS tl. 100 mm Desky z min. vl., resp. EPS tl. 100 mm

Nová okna nástaveb U = 1,30 [ W/m2K ]

11. Regulace vytápění 12. Izolace tepelných rozvodů v TP Celkem bez DPH

CENA / MJ [ Kč ]

CELKEM [ Kč ]

1 382,4

1 450

2 004 480

m2

909,9

1 500

1 364 850

m2

321,0

1 400

449 400

m2

163,3

1 400

228 620

m2

148,3

1 400

207 620

m2

784,6

2 400

1 883 040

m2

42,1

1 550

65 255

m2

8,2

1 550

12 710

m2

763,7

850

649 145

m2

4,3

4 400

18 920

b.j. soub.

93

0

0 0 6 884 040

MJ

VÝMĚRA

m2

DPH 15 %

1 032 606

Celkem vč. DPH

7 916 646

Skutečná cena ovšem vychází z nabídek oslovených zhotovitelů ve výběrovém řízení. Záleží také na volbě konkrétních materiálů a technologických postupů. V rozpočtu nejsou zahrnuty náklady, které přímo nesouvisí se snižováním energetické náročnosti objektu, ale které se v rámci revitalizace budov také provádějí ( výměna či oprava zábradlí lodžií, sanace stávajících betonových konstrukcí apod.). Celkový rozpočet rekonstrukce bytových domů proto bývá vyšší zejména o položky rekonstrukce balkónů a lodžií, což je velmi významná položka.

25 Tab. č. 2 - Spotřeba tepla na ÚT za poslední kalendářní roky ( podle předložených podkladů )

TOPNÉ OBDOBÍ

2010 2011 2012 Průměrná spotřeba :

SPOTŘEBA TEPLA ÚT

CENA TEPLA ÚT

ÚPRAVA DENOSTUPŇŮ PODLE KLIMATICKÝCH PODMÍNEK

[ GJ / rok ]

[ Kč / GJ ]

[%]

[ GJ ]

1 789,950 1 477,200 1 629,300 1 632,150

492,00 506,00 567,30

4,51 -10,40 -2,71

1 712,707 1 648,661 1 674,684 1 678,684

PŘEPOČTENÁ SPOTŘEBA

Poznámky : Spotřeba tepla pro ÚT byla upravena podle skutečných klimatických podmínek dle podkladů ČHMÚ za poslední topná období.

Tab. č. 3 - Ekonomické zhodnocení souboru opatření ( jejich popis je na straně 23 ) Současná spotřeba tepla na vytápění [ GJ ]

1 643,462

Současná obvyklá cena tepelné energie [ Kč/GJ ]

570,-

Současné náklady na vytápění objektu [ Kč/rok ]

936 773,-

Potenciál úspor realizací souboru opatření [ % ]

20,1

Potenciál úspor realizací souboru opatření [ GJ/rok ]

330,369

Potenciál úspor realizací souboru opatření [ Kč/rok ]

188 310,-

Obvyklá cena realizace souboru opatření [ Kč ]

7 916 646,-

Prostá ekonomická návratnost investice [ roky ]

42

Prostá ekonomická návratnost při nárůstu ceny tepla o 2,5% ročně [ roky ]

29

Prostá ekonomická návratnost při nárůstu ceny tepla o 5 % ročně [ roky ]

23

26

4. ZHODNOCENÍ DÍLČÍCH OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY Zateplení obvodových stěn Při snižování energetické náročnosti bytových domů prováděním vnějšího dodatečného zateplení obvodových stěn, nemá největší význam zateplení vlastních ploch obvodových stěn, ale důsledné zateplení jednotlivých detailů k vykrytí tepelných mostů. Součástí zateplení proto musí být i provedení tepelných izolací všech detailů k eliminaci tepelných mostů, jako je např. ostění a nadpraží oken, zateplení pod parapetními plechy, konstrukčních styků po obvodu vytápěných částí objektu apod.. Technické řešení veškerých detailů je nutné posoudit a navrhnout v projektové dokumentaci stavebních úprav objektu dle požadavků ČSN 73 0540-2 : 2012 ( tzv. „porovnávací ukazatele“ ). Z následujících obrázků je patrné, že pouhé zvyšování tloušťky izolantu, zejména na úzkých pásech mezi výplněmi otvorů, nemá zásadní význam pro snižování celkové tepelné ztráty danou konstrukcí, a tedy pro snižování celkové energetické náročnosti budovy. Zvýšením tloušťky izolantu ze 100 na 200 mm, tedy o 100%, dojde ke snížení celkové tepelné ztráty konstrukcí o necelých 20%. Z tohoto důvodu je možné pro zateplování průčelí bytových domů doporučit použití izolantu maximální tloušťky 120 mm. Větší tloušťky izolantu, např. 140 mm pak pouze v případě velkých ploch bez výplní otvorů, tedy např. štítových stěn. Je nutné brát v potaz i jiné aspekty, např. kotvení izolantu, zmenšování užitné plochy lodžií atd.. Ilustrační obrázek - teplotní pole a tepelný tok standardním sendvičovým panelem

.

27 Z výše uvedených důvodů je v současné době jako racionální uvažována tloušťka dodatečného izolantu na štítech 140 mm ( izolant je standardně výrobci dodáván v sudých tloušťkách ). U velkých ploch bez oken má použití větší tloušťky izolantu význam. S tloušťkami izolantu nad 150 mm nejsou v současné době ještě dostatečné zkušenosti, nedá se tedy zaručit jejich dlouhodobá životnost. Nevýhodou je také problematické kotvení ( nutné hmoždinky s ocelovými trny, které zhoršují tepelně technické vlastnosti celého zateplovacího systému ). U průčelních ploch s velkým počtem oken, mezi kterými jsou pásy o šířce cca 900 - 1200 mm, je možné doporučit maximálně izolant tl. 120 mm. Z předešlých obrázků je patrné, že největší tepelné ztráty jsou v detailech parapetů, nadpraží a ostění oken, kde je standardně možné aplikovat izolant maximálně tl. 40 mm. Zvyšování tloušťky izolantu nad 120 mm na vlastní ploše průčelí již k dalším úsporám nepřispívá. V poslední době se v „odborných“ časopisech a studiích „renomovaných“ specialistů objevují názory, že se na bytové domy má aplikovat izolant tloušťky až 300 mm, čímž se tyto budovy stanou pasivními. Jedná se ale pouze o neznalost problematiky a korektní metodiky hodnocení. U konstrukcí s velkým počtem detailů a tepelných vazeb ( např. průčelní plochy bytových domů s velkým počtem oken ) je nutné provádět výpočet tzv. dvourozměrně, tedy s přesným zohledněním prostupu tepla jednotlivými detaily. Při zjednodušeném jednorozměrném hodnocení se tyto detaily zanedbávají, nebo zohledňují velmi nepřesnou obecnou přirážkou, což celý výsledek zkresluje v řádu desítek procent. V oblasti lodžií či balkónů obvykle doporučujeme použití izolantu v maximální tloušťce 100 mm. Z hlediska komfortu užívání není nadměrné zmenšování plochy lodžií pro uživatele bytů přínosné. Ve většině případů nechtějí majitelé bytů stěny do lodžií zateplovat vůbec. Tloušťka izolantu 100 mm je proto ještě únosným kompromisem. Plocha vlastních stěn k zateplení je v oblasti lodžií minimální, mnohem větší význam pro snižování energetické náročnosti budovy proto má opět důsledné zateplení všech detailů k vykrytí tepelných mostů a teplených vazeb mezi konstrukcemi ( stropy a podlahy lodžií, ostění, nadpraží a parapety výplní otvorů, dělící stěny mezi lodžiemi atd. ). Z těchto důvodů tedy opět není použití větší tloušťky izolantu výrazně přínosné. Tab. č. 5 - Ekonomické zhodnocení dílčího opatření - další zateplení obvodových stěn Současná spotřeba tepla na vytápění [ GJ ]

1 643,462


570,-


936 773,-

Potenciál úspor realizací dodatečného zateplení obvodových stěn [ % ]

12,4

Potenciál úspor realizací dodatečného zateplení obvodových stěn [ GJ/rok ]

204,400

Potenciál úspor realizací dodatečného zateplení obvodových stěn [ Kč/rok ]

116 508,-

Obvyklá cena dodatečného zateplení obvodových stěn [ Kč ]

4 893 216,-


42


29


23

Závěr: Ekonomická návratnost této úpravy je tedy zhruba na úrovni její technické životnosti, dodatečné zateplení obvodových stěn má ale i jiné pozitivní přínosy.

28 Vyřešení zatékání srážkové vody. U panelových i vyzdívaných bytových domů často dochází vlivem dilatačních pohybů a stárnutím těsnících hmot k zatékání srážkové vody spárami mezi jednotlivými panely, či dilatačními trhlinami zdiva, čímž dochází k porušování výztuže, ke korozi betonových prvků, k poškozování vnitřních omítek a povrchových úprav, ke vzniku plísní atd.. Periodická oprava a přetěsňování spár je velmi nákladnou a technologicky složitou procedurou, s nutností obnovy každých cca 5 let. Dodatečným zateplením obvodových stěn se netěsnosti překryjí izolantem s povrchovou úpravou, takže k zatékání srážkové vody již nadále nedochází. Prodloužení životnosti budovy. Dodatečným zateplením obvodových stěn se stávající obvodové konstrukce objektu dostanou z hlediska tepelné techniky do stabilnějšího prostředí, zmenší se rozdíl teplot mezi vnitřním a vnějším povrchem původních stěn. Nedochází tedy k tak výrazným dilatačním pohybům a objemovým změnám jako dosud, čímž se prodlouží životnost celé budovy. Zvýšení tržní ceny bytů. O byty v objektech po provedené rekonstrukci, po zateplení obvodových stěn, po výměně oken apod., je mezi kupci mnohem větší zájem. U budov v původním stavu se dají do budoucna předpokládat vyšší výdaje na údržbu, zvýšené náklady na vytápění atd., proto je u bytů v revitalizovaných budovách obvykle jejich tržní cena vyšší řádově o 100 až 150 tis. Kč. Estetické hledisko. Budovy po provedeném zateplení obvodových stěn a po obnově povrchových úprav vnější fasády mají většinou vyšší estetickou hodnotu něž budovy v původním stavu. U obyvatel a uživatelů vyzdívaných, zejména cihelných, budov panuje řada mýtů, že objekty tohoto typu není výhodné zateplovat, že mají oproti panelovým domům mnohem lepší tepelně technické vlastnosti. Opak je ale pravdou. Požadavky na tepelně technické vlastnosti budov se u nás neměnily od doby stavebního řádu Josefa II, tedy od 2.poloviny 18. století, prakticky až do roku 1977. Požadavkem bylo dosažení ekvivalentu cihelného zdiva tl. 450 mm. Tepelně technické vlastnosti zděných budov postavených do roku 1977 tedy odpovídají požadavkům předpisů starých řádově 250 let. Naopak už u prvních panelových domů od 50. let 20. století byla v obvodových konstrukcích používána nějaká forma tepelné izolace, a to buď formou lehčených betonů, či později tepelně izolačních matriálů ( polystyren, vláknité materiály apod. ). Energetický i ekonomický přínos dodatečného zateplení budov je tedy mnohem výraznější u budov zděných, než u paneláků.

29

Zateplení střechy Plochou střechu je možné dodatečně např. deskami z minerálních vláken či pěnového polystyrenu ( EPS ) tl. 280 mm. Skladba původní konstrukce dvouplášťové dřevěné střechy by mohla být kompletně odstraněna a nahrazena novou jednoplášťovou skladbou. Střechu střešních nástaveb a střechu nad vstupy východní fasády je možné dodatečně zateplit např. deskami z minerálních vláken či pěnového polystyrenu ( EPS ) tl. 100 mm. Skladby střešního pláště je třeba před provedením dodatečného zateplení a s tím souvisejících dalších stavebních opatření ověřit sondami, zda odpovídají údajům původní technické dokumentace, na základě kterých byla hodnocena a posouzena v tepelně technických výpočtech. Po stavebním průzkumu této konstrukce musí být upřesněny difúzní charakteristiky použitých hydroizolačních materiálů ( vč. parozábrany ) a provedeno posouzení konstrukce z hlediska difúze a kondenzace vodní páry dle ČSN 73 0540 a ČSN EN ISO 13788. Tab. č. 6 - Ekonomické zhodnocení dílčího opatření - zateplení střech Současná spotřeba tepla na vytápění [ GJ ]

1 643,462


570,-


936 773,-

Potenciál úspor realizací dodatečného zateplení střech [ % ]

3,1

Potenciál úspor realizací dodatečného zateplení střech [ GJ/rok ]

51,074

Potenciál úspor realizací dodatečného zateplení střech [ Kč/rok ]

29 112,-

Obvyklá cena dodatečného zateplení střech [ Kč ]

2 255 156,-


77


44


33

Závěr: Ekonomická návratnost této úpravy je tedy delší než její životnost. Vzhledem k velmi malému podílu střešní konstrukce na celkových tepelných ztrátách budovy, dlouhé ekonomické návratnosti navržené úpravy a relativně dobrému technickému stavu stávající krytiny není nutné provádět dodatečnou tepelnou izolaci střechy v současné době, ale až např. při nejbližší rekonstrukci střešní krytiny, nebo v případě tepelné nepohody v bytech posledního podlaží.

30

Zateplení stropu technického podlaží Podhled stropu technického podlaží ( TP ) by bylo možné také zateplit, a sice např. deskami z minerálních vláken, resp. pěnového stabilizovaného polystyrenu ( EPS ), či d eskami z minerálních vláken tloušťky 100 mm. Povrch může být upraven tenkovrstvou stěrkou a omítkou nebo např. sádrokartonovými deskami ( SKD ). Tab. č. 7 - Ekonomické zhodnocení dílčího opatření - zateplení stropu technického podlaží ( TP ) Současná spotřeba tepla na vytápění [ GJ ]

1 643,462


570,-


936 773,-

Potenciál úspor realizací dodatečného zateplení stropu TP [ % ]

4,6

Potenciál úspor realizací dodatečného zateplení stropu TP [ GJ/rok ]

74,895

Potenciál úspor realizací dodatečného zateplení stropu TP [ Kč/rok ]

42 690,-

Obvyklá cena dodatečného zateplení stropu TP [ Kč ]

746 517,-


18


15


13

Závěr: Jedná se tedy o investici, jejíž ekonomická návratnost je kratší než její životnost. Před eventuelní realizací této úpravy je ale nutné zvážit i další aspekty, např. budoucí využití, eventuelně vytápění, suterénních prostor, organizační komplikace související s nutným vyklizením sklípků v případě provádění zateplení atd. V první fázi je nutné provést kontrolu, opravu a doplnění tepelných izolací všech tepelných rozvodů v technickém podlaží, aby byly splněny požadavky vyhlášky č. 193 / 2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu. Následně je vhodné provést posouzení teplotního režimu v technickém podlaží a podle výsledků tohoto posouzení případně přistoupit k realizaci vlastního zateplení jeho stropu. Realizace zateplení by byla nutná v případě tepelné nepohody v přízemních bytech či výskytu poruch, resp. vad při jejich užívání ( např. výskyt plísní atd. ). Tab. č. 8 - Požadavky vyhlášky 151 / 2001 Sb. na tloušťky tepelné izolace energetických rozvodů Dimenze vnitřních rozvodů

Tloušťka izolace

[ DN ]

[ mm ]

do DN 20

≥ 20 mm

DN 20 až DN 35

≥ 30 mm

DN 40 až DN 100

≥ DN

nad DN 100

≥ 100 mm

31

Poznámky : Vyhláška č. 151 / 2001 Sb. byla s účinností od 1.9.2007 nahrazena vyhláškou č. 193 / 2007 Sb., ve které již nejsou tloušťky izolantu taxativně stanoveny, ale stanovují se výpočtem. Tloušťky izolantu uvedené v tabulce č. 8 jsou proto pouze orientační. Termovizní snímky obvyklého stavu tepelných rozvodů v technickém podlaží:

Vinou nekvalitních, nedostatečných a poškozených tepelných izolací rozvodů dochází prakticky k vytápění dalšího podlaží budovy, což má při stále rostoucích cenách tepelné energie velmi negativní vliv na ekonomiku provozu. Ukázka nových tepelných izolací rozvodů ÚT s tloušťkou izolantu 100 mm

Provedením nových tepelných izola cí ro zv o dů ÚT i TV v technickém podlaží je možné ušetřit 10 až 15% z celkové současné potřeby tepelné energie, při ekonomické návratnosti do 10 let. Je ale nutné použití tloušťky izolantu v souladu s výše uvedenou vyhláškou, optimálně min. 100 mm ( běžná praxe izolatérských firem je používání izolantu tl. 10 - 40 mm ).

32

Studii vypracoval : Robert Šafránek, zapsaný do Seznamu energetických auditorů podle § 11 odst. 1 písm. g) zákona č. 406 / 2000 Sb. o hospodaření energií, s oprávněním Ministerstva průmyslu a obchodu vypracovávat průkazy energetické náročnosti budovy. Spolupráce: Ing. Jaroslav Šafránek, CSc., zapsaný do Seznamu energetických auditorů podle § 11 odst. 1 písm. g) zákona č. 406 / 2000 Sb. o hospodaření energií, s oprávněním Ministerstva průmyslu a obchodu vypracovávat průkazy energetické náročnosti budovy, soudní znalec v oboru tepelně technických vlastností konstrukcí a budov. Ing. Tomáš Syrůček Ing. Jakub Kozák

9. července 2013

33

PŘÍLOHA Č. 1 - TEPELNĚ TECHNICKÉ VÝPOČTY STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540 Teplo 2010

Název úlohy : Zpracovatel : Zakázka : Datum :

2.1. Strop TP STOPTERM s.r.o. TES - Bukolská 772 - 774 VI/2013

KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT : Typ hodnocené konstrukce : Korekce součinitele prostupu dU :

Strop - tepelný tok shora 0.000 W/m2K

Skladba konstrukce (od interiéru) : Číslo

1 2 3 4 5

Název

D[m]

Nášlapná vrstv Cem.potěr Pěnový polysty Železobeton Omítka vnitřní

L[W/mK]

0.0050 0.0300 0.0200 0.1600 0.0050

0.1700 1.3000 0.0510 1.5800 0.9900

C[J/kgK]

1400.0 1020.0 1270.0 1020.0 790.0

Ro[kg/m3]

1200.0 2200.0 10.0 2400.0 2000.0

Mi[-]

1000.0 20.0 40.0 29.0 19.0

Okrajové podmínky výpočtu : Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi : dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rsi : Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse : dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rse :

0.17 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W

Návrhová venkovní teplota Te : Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai : Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe : Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi :

3.0 C 21.0 C 80.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

57.1 57.1 56.9 57.8 60.9 64.0 65.7 65.1 61.4 58.0 56.9 57.1

Pi[Pa]

1419.3 1419.3 1414.3 1436.7 1513.7 1590.8 1633.0 1618.1 1526.1 1441.6 1414.3 1419.3

Te[C]

3.0 3.0 3.0 7.7 12.7 15.9 17.5 17.0 13.3 8.3 3.0 3.0

RHe[%]

80.0 80.0 79.5 77.5 74.5 72.0 70.4 70.9 74.1 77.1 79.5 80.0

Pe[Pa]

605.9 605.9 602.1 814.1 1093.5 1300.1 1407.2 1373.1 1131.2 843.7 602.1 605.9

Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti : 5.0 % Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788. Počet hodnocených let : 1

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000

34 TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ : Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : Součinitel prostupu tepla konstrukce U :

0.55 m2K/W 1.314 W/m2K

Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :

1.33 / 1.36 / 1.41 / 1.51 W/m2K

Difuzní odpor konstrukce ZpT : Teplotní útlum konstrukce Ny* : Fázový posun teplotního kmitu Psi* :

5.9E+0010 m/s 13.0 8.3 h

Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.

Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788: Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p : Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :

15.65 C 0.703

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Minimální požadované hodnoty při max. rel. vlhkosti na vnitřním povrchu: --------- 80% --------- -------- 100% --------Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

15.6 15.6 15.6 15.8 16.6 17.4 17.8 17.7 16.8 15.9 15.6 15.6

0.701 0.701 0.698 0.610 0.474 0.298 0.095 0.172 0.450 0.596 0.698 0.701

12.2 12.2 12.1 12.4 13.2 13.9 14.3 14.2 13.3 12.4 12.1 12.2

0.510 0.510 0.507 0.351 0.057 --------------------0.325 0.507 0.510

15.6 15.6 15.6 17.0 18.5 19.5 20.0 19.8 18.7 17.2 15.6 15.6

f,Rsi

0.703 0.703 0.703 0.703 0.703 0.703 0.703 0.703 0.703 0.703 0.703 0.703

RHsi[%]

79.9 79.9 79.6 74.0 71.0 70.3 70.1 70.1 70.8 73.4 79.6 79.9

RHsi je relativní vlhkost na vnitřním povrchu, Tsi je vnitřní povrchová teplota a f,Rsi je teplotní faktor.

Poznámka:

Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540: (bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace) Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách: rozhraní:

tepl.[C]: p [Pa]: p,sat [Pa]:

i

15.6 1367 1777

1-2

2-3

3-4

4-5

e

15.0 1025 1707

14.5 984 1653

6.1 930 943

4.0 612 811

3.9 606 805

Při venkovní návrhové teplotě nedochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry. Množství difundující vodní páry Gd : 1.367E-0008 kg/m2s

35 Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788: Roční cyklus č. 1 V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci. Kondenzační zóna č. 1 Hranice kondenzační zóny Měsíc levá [m] pravá

11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

0.0550 0.0550 0.0550 0.0550 0.0550 ---------------

0.0550 0.0550 0.0550 0.0550 0.0550 ---------------

Maximální množství kondenzátu Mc,a:

Akt.kond./vypař. Gc [kg/m2s]

3.16E-0010 6.31E-0010 6.31E-0010 6.31E-0010 3.16E-0010 -1.09E-0008 -------------

Akumul.vlhkost Ma [kg/m2]

0.0008 0.0025 0.0042 0.0057 0.0066 0.0000 -------------

0.0066 kg/m2

Na konci modelového roku je zóna suchá (tj. Mc,a < Mev,a). Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.

STOP, Teplo 2010

36

ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540 Teplo 2010


2.1. Strop TP - DTI 100 mm STOPTERM s.r.o. TES - Bukolská 772 - 774 VI/2013


Strop - tepelný tok shora 0.000 W/m2K


1 2 3 4 5 6 7

Název

D[m]

Nášlapná vrstv Cem.potěr Pěnový polysty Železobeton Omítka vnitřní EPS resp. MW Stěrka s omítk

L[W/mK]

0.0050 0.0300 0.0200 0.1600 0.0050 0.1000 0.0050

0.1700 1.3000 0.0510 1.5800 0.9900 0.0520 0.8000

C[J/kgK]

1400.0 1020.0 1270.0 1020.0 790.0 1270.0 840.0

Ro[kg/m3]

1200.0 2200.0 10.0 2400.0 2000.0 20.0 1700.0

Mi[-]

1000.0 20.0 40.0 29.0 19.0 50.0 140.0


0.17 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


3.0 C 21.0 C 80.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

57.1 57.1 56.9 57.8 60.9 64.0 65.7 65.1 61.4 58.0 56.9 57.1

Pi[Pa]

1419.3 1419.3 1414.3 1436.7 1513.7 1590.8 1633.0 1618.1 1526.1 1441.6 1414.3 1419.3

Te[C]

3.0 3.0 3.0 7.7 12.7 15.9 17.5 17.0 13.3 8.3 3.0 3.0

RHe[%]

80.0 80.0 79.5 77.5 74.5 72.0 70.4 70.9 74.1 77.1 79.5 80.0

Pe[Pa]

605.9 605.9 602.1 814.1 1093.5 1300.1 1407.2 1373.1 1131.2 843.7 602.1 605.9


Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


2.48 m2K/W 0.372 W/m2K


0.39 / 0.42 / 0.47 / 0.57 W/m2K


8.9E+0010 m/s 297.5 10.4 h



19.38 C 0.910

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

15.6 15.6 15.6 15.8 16.6 17.4 17.8 17.7 16.8 15.9 15.6 15.6

0.701 0.701 0.698 0.610 0.474 0.298 0.095 0.172 0.450 0.596 0.698 0.701

12.2 12.2 12.1 12.4 13.2 13.9 14.3 14.2 13.3 12.4 12.1 12.2

0.510 0.510 0.507 0.351 0.057 --------------------0.325 0.507 0.510

19.4 19.4 19.4 19.8 20.3 20.5 20.7 20.6 20.3 19.9 19.4 19.4

f,Rsi

0.910 0.910 0.910 0.910 0.910 0.910 0.910 0.910 0.910 0.910 0.910 0.910

RHsi[%]

63.1 63.1 62.9 62.2 63.8 65.8 67.0 66.6 64.1 62.2 62.9 63.1


Poznámka:



i

19.4 1367 2248

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

e

19.2 1141 2222

19.0 1114 2201

16.5 1078 1875

15.8 868 1797

15.8 864 1794

3.3 638 774

3.3 606 771

Při venkovní návrhové teplotě nedochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry. Množství difundující vodní páry Gd : 9.043E-0009 kg/m2s Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788: Roční cyklus č. 1 V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci. Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.

STOP, Teplo 2010

38



2.2. Střecha STOPTERM s.r.o. TES - Bukolská 772 - 774 VI/2013

KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT : Strop, střecha - tepelný tok zdola 0.000 W/m2K

Typ hodnocené konstrukce : Korekce součinitele prostupu dU : Skladba konstrukce (od interiéru) : Číslo

1 2 3

Název

Omítka vnitřní Železobeton Minerální plsť

D[m]

L[W/mK]

0.0050 0.1600 0.1200

0.9900 1.5800 0.0640

C[J/kgK]

790.0 1020.0 880.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2400.0 200.0

Mi[-]

19.0 29.0 2.0


0.10 m2K/W 0.25 m2K/W 0.10 m2K/W 0.04 m2K/W


-11.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

53.9 56.0 56.9 57.8 60.9 64.0 65.7 65.1 61.4 58.0 56.9 56.5

Pi[Pa]

1339.7 1391.9 1414.3 1436.7 1513.7 1590.8 1633.0 1618.1 1526.1 1441.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.4 -0.9 3.0 7.7 12.7 15.9 17.5 17.0 13.3 8.3 2.9 -0.6

RHe[%]

81.2 80.8 79.5 77.5 74.5 72.0 70.4 70.9 74.1 77.1 79.5 80.7

Pe[Pa]

406.1 457.9 602.1 814.1 1093.5 1300.1 1407.2 1373.1 1131.2 843.7 597.9 468.9


Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000


1.98 m2K/W 0.458 W/m2K


0.48 / 0.51 / 0.56 / 0.66 W/m2K


2.6E+0010 m/s 94.2 8.7 h



17.48 C 0.890

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.3 15.6 15.8 16.6 17.4 17.8 17.7 16.8 15.9 15.6 15.5

0.732 0.741 0.698 0.610 0.474 0.298 0.095 0.172 0.450 0.596 0.700 0.743

11.3 11.9 12.1 12.4 13.2 13.9 14.3 14.2 13.3 12.4 12.1 12.0

0.586 0.584 0.507 0.351 0.057 --------------------0.325 0.510 0.585

18.4 18.6 19.0 19.5 20.1 20.4 20.6 20.6 20.2 19.6 19.0 18.6

f,Rsi

0.890 0.890 0.890 0.890 0.890 0.890 0.890 0.890 0.890 0.890 0.890 0.890

RHsi[%]

63.2 65.0 64.3 63.3 64.4 66.3 67.3 66.9 64.7 63.2 64.4 65.5


Poznámka:



i

17.5 1367 1996

1-2

2-3

17.4 1345 1987

16.0 -10.4 256 199 1815 249

e

Při venkovní návrhové teplotě nedochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry. Množství difundující vodní páry Gd : 4.695E-0008 kg/m2s Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788: Roční cyklus č. 1 V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci. Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.

STOP, Teplo 2010

40



2.2. Střecha - DTI 280 mm STOPTERM s.r.o. TES - Bukolská 772 - 774 VI/2013



1 2 3 4 5

Název

Omítka vnitřní Železobeton Parozábrana EPS resp. MW Nová hydroizol

D[m]

L[W/mK]

0.0050 0.1600 0.0042 0.2800 0.0080

0.9900 1.5800 0.2100 0.0480 0.2100

C[J/kgK]

790.0 1020.0 1470.0 1150.0 1470.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2400.0 1100.0 175.0 1200.0

Mi[-]

19.0 29.0 100000.0 1.5 50000.0


0.10 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-13.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

53.9 56.0 56.9 57.8 60.9 64.0 65.7 65.1 61.4 58.0 56.9 56.5

Pi[Pa]

1339.7 1391.9 1414.3 1436.7 1513.7 1590.8 1633.0 1618.1 1526.1 1441.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.4 -0.9 3.0 7.7 12.7 15.9 17.5 17.0 13.3 8.3 2.9 -0.6

RHe[%]

81.2 80.8 79.5 77.5 74.5 72.0 70.4 70.9 74.1 77.1 79.5 80.7

Pe[Pa]

406.1 457.9 602.1 814.1 1093.5 1300.1 1407.2 1373.1 1131.2 843.7 597.9 468.9


Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


6.00 m2K/W 0.163 W/m2K


0.18 / 0.21 / 0.26 / 0.36 W/m2K


4.4E+0012 m/s 931.8 17.5 h



19.65 C 0.960

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.3 15.6 15.8 16.6 17.4 17.8 17.7 16.8 15.9 15.6 15.5

0.732 0.741 0.698 0.610 0.474 0.298 0.095 0.172 0.450 0.596 0.700 0.743

11.3 11.9 12.1 12.4 13.2 13.9 14.3 14.2 13.3 12.4 12.1 12.0

0.586 0.584 0.507 0.351 0.057 --------------------0.325 0.510 0.585

20.1 20.1 20.3 20.5 20.7 20.8 20.9 20.8 20.7 20.5 20.3 20.1

f,Rsi

0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960

RHsi[%]

57.1 59.1 59.5 59.7 62.1 64.8 66.3 65.7 62.6 59.8 59.5 59.6


Poznámka:



i

19.6 1367 2287

1-2

2-3

3-4

19.6 1367 2283

19.1 1360 2206

19.0 -12.6 749 748 2191 206

4-5

e

-12.8 166 202

Při venkovní návrhové teplotě dochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry. Kond.zóna číslo

1

Hranice kondenzační zóny levá [m] pravá

0.4492

0.4492

Kondenzující množství vodní páry [kg/m2s]

5.266E-0010

Celoroční bilance vlhkosti: Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.004 kg/m2,rok Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 0.007 kg/m2,rok Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 10.0 C.


10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9

0.4492 0.4492 0.4492 0.4492 0.4492 0.4492 0.4492 0.4492 0.4492 0.4492 0.4492 ---

0.4492 0.4492 0.4492 0.4492 0.4492 0.4492 0.4492 0.4492 0.4492 0.4492 0.4492 ---



2.67E-0011 2.23E-0010 3.19E-0010 3.36E-0010 3.21E-0010 2.20E-0010 5.19E-0011 -1.75E-0010 -3.61E-0010 -4.73E-0010 -4.38E-0010 -2.07E-0010


0.0001 0.0006 0.0015 0.0024 0.0032 0.0038 0.0039 0.0034 0.0025 0.0012 0.0001 0.0000

0.0039 kg/m2


STOP, Teplo 2010

43



2.3. Střecha střešních nástaveb STOPTERM s.r.o. TES - Bukolská 772 - 774 VI/2013



1 2 3 4 5 6

Název

Omítka vnitřní Železobeton Pěnový polysty Betonová mazan A 400 H Plechová kryti

D[m]

L[W/mK]

0.0050 0.1600 0.0500 0.1050 0.0007 0.0007

0.9900 1.5800 0.0470 1.3000 0.2100 50.0000

C[J/kgK]

790.0 1020.0 1270.0 1020.0 1470.0 870.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2400.0 20.0 2200.0 900.0 7850.0

Mi[-]

19.0 29.0 50.0 20.0 3150.0 1720.0


0.10 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-13.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

53.9 56.0 56.9 57.8 60.9 64.0 65.7 65.1 61.4 58.0 56.9 56.5

Pi[Pa]

1339.7 1391.9 1414.3 1436.7 1513.7 1590.8 1633.0 1618.1 1526.1 1441.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.4 -0.9 3.0 7.7 12.7 15.9 17.5 17.0 13.3 8.3 2.9 -0.6

RHe[%]

81.2 80.8 79.5 77.5 74.5 72.0 70.4 70.9 74.1 77.1 79.5 80.7

Pe[Pa]

406.1 457.9 602.1 814.1 1093.5 1300.1 1407.2 1373.1 1131.2 843.7 597.9 468.9


Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


1.25 m2K/W 0.717 W/m2K


0.74 / 0.77 / 0.82 / 0.92 W/m2K


6.8E+0010 m/s 81.6 10.7 h



15.50 C 0.838

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.3 15.6 15.8 16.6 17.4 17.8 17.7 16.8 15.9 15.6 15.5

0.732 0.741 0.698 0.610 0.474 0.298 0.095 0.172 0.450 0.596 0.700 0.743

11.3 11.9 12.1 12.4 13.2 13.9 14.3 14.2 13.3 12.4 12.1 12.0

0.586 0.584 0.507 0.351 0.057 --------------------0.325 0.510 0.585

17.2 17.5 18.1 18.8 19.7 20.2 20.4 20.4 19.8 18.9 18.1 17.5

f,Rsi

0.838 0.838 0.838 0.838 0.838 0.838 0.838 0.838 0.838 0.838 0.838 0.838

RHsi[%]

68.3 69.8 68.2 66.0 66.2 67.3 68.0 67.7 66.3 65.9 68.3 70.2


Poznámka:



i

15.5 1367 1760

1-2

2-3

15.4 1358 1747

13.2 -10.3 921 685 1512 253

3-4

4-5

5-6

e

-12.0 487 216

-12.1 280 214

-12.1 166 214


1


0.2150

0.3200


2.788E-0008



11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

0.2150 0.2150 0.2150 0.2150 0.2150 0.2150 0.2150 0.2150 ---------

0.2150 0.2150 0.2150 0.2150 0.2150 0.2150 0.2150 0.2150 ---------



7.51E-0009 1.34E-0008 1.43E-0008 1.35E-0008 7.32E-0009 -2.97E-0009 -1.65E-0008 -2.74E-0008 -3.39E-0008 -------


0.0195 0.0555 0.0940 0.1268 0.1464 0.1387 0.0945 0.0236 0.0000 -------

0.1464 kg/m2


STOP, Teplo 2010

46



2.3. Střecha střešních nástaveb - DTI 100 mm STOPTERM s.r.o. TES - Bukolská 772 - 774 VI/2013



1 2 3 4 5 6

Název

Omítka vnitřní Železobeton Pěnový polysty Betonová mazan EPS resp. MW Nová hydroizol

D[m]

L[W/mK]

0.0050 0.1600 0.0500 0.1050 0.1000 0.0080

0.9900 1.5800 0.0470 1.3000 0.0480 0.2100

C[J/kgK]

790.0 1020.0 1270.0 1020.0 1150.0 1470.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2400.0 20.0 2200.0 175.0 1200.0

Mi[-]

19.0 29.0 50.0 20.0 1.5 50000.0


0.10 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-13.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

53.9 56.0 56.9 57.8 60.9 64.0 65.7 65.1 61.4 58.0 56.9 56.5

Pi[Pa]

1339.7 1391.9 1414.3 1436.7 1513.7 1590.8 1633.0 1618.1 1526.1 1441.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.4 -0.9 3.0 7.7 12.7 15.9 17.5 17.0 13.3 8.3 2.9 -0.6

RHe[%]

81.2 80.8 79.5 77.5 74.5 72.0 70.4 70.9 74.1 77.1 79.5 80.7

Pe[Pa]

406.1 457.9 602.1 814.1 1093.5 1300.1 1407.2 1373.1 1131.2 843.7 597.9 468.9


Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


3.37 m2K/W 0.285 W/m2K


0.30 / 0.33 / 0.38 / 0.48 W/m2K


2.2E+0012 m/s 2043.7 15.5 h



18.68 C 0.932

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.3 15.6 15.8 16.6 17.4 17.8 17.7 16.8 15.9 15.6 15.5

0.732 0.741 0.698 0.610 0.474 0.298 0.095 0.172 0.450 0.596 0.700 0.743

11.3 11.9 12.1 12.4 13.2 13.9 14.3 14.2 13.3 12.4 12.1 12.0

0.586 0.584 0.507 0.351 0.057 --------------------0.325 0.510 0.585

19.4 19.5 19.8 20.1 20.4 20.7 20.8 20.7 20.5 20.1 19.8 19.5

f,Rsi

0.932 0.932 0.932 0.932 0.932 0.932 0.932 0.932 0.932 0.932 0.932 0.932

RHsi[%]

59.5 61.4 61.4 61.1 63.1 65.4 66.7 66.2 63.4 61.2 61.4 61.9


Poznámka:



i

18.7 1367 2153

1-2

2-3

3-4

4-5

18.6 1367 2146

17.7 1353 2023

7.8 1346 1059

7.1 -12.3 -12.6 1340 1339 166 1006 211 205

5-6

e


1


0.4200

0.4200


2.435E-0008



10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9

0.4200 0.4200 0.4200 0.4200 0.4200 0.4200 0.4200 0.4200 0.4200 0.4200 0.4200 0.4200

0.4200 0.4200 0.4200 0.4200 0.4200 0.4200 0.4200 0.4200 0.4200 0.4200 0.4200 0.4200



6.76E-0009 1.34E-0008 1.68E-0008 1.72E-0008 1.69E-0008 1.33E-0008 7.58E-0009 4.11E-0010 -5.06E-0009 -8.21E-0009 -7.22E-0009 -5.62E-0010


0.0181 0.0529 0.0980 0.1440 0.1848 0.2205 0.2402 0.2413 0.2282 0.2062 0.1868 0.1854

0.2413 kg/m2

Na konci modelového roku je zóna stále vlhká (tj. Mc,a > Mev,a). Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.

STOP, Teplo 2010

49



2.4. Průčelí STOPTERM s.r.o. TES - Bukolská 772 - 774 VI/2013

KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT : Stěna 0.000 W/m2K


1 2 3 4

Název

Omítka vnitřní Železobeton Pěnový polysty Železobeton

D[m]

L[W/mK]

0.0050 0.1000 0.0800 0.0600

0.9900 1.5800 0.0520 1.5800

C[J/kgK]

790.0 1020.0 1270.0 1020.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2400.0 20.0 2400.0

Mi[-]

19.0 29.0 50.0 29.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-13.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

53.9 56.0 56.9 57.8 60.9 64.0 65.7 65.1 61.4 58.0 56.9 56.5

Pi[Pa]

1339.7 1391.9 1414.3 1436.7 1513.7 1590.8 1633.0 1618.1 1526.1 1441.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.4 -0.9 3.0 7.7 12.7 15.9 17.5 17.0 13.3 8.3 2.9 -0.6

RHe[%]

81.2 80.8 79.5 77.5 74.5 72.0 70.4 70.9 74.1 77.1 79.5 80.7

Pe[Pa]

406.1 457.9 602.1 814.1 1093.5 1300.1 1407.2 1373.1 1131.2 843.7 597.9 468.9


Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


1.64 m2K/W 0.551 W/m2K


0.57 / 0.60 / 0.65 / 0.75 W/m2K


4.6E+0010 m/s 44.5 7.6 h



16.61 C 0.871

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.3 15.6 15.8 16.6 17.4 17.8 17.7 16.8 15.9 15.6 15.5

0.732 0.741 0.698 0.610 0.474 0.298 0.095 0.172 0.450 0.596 0.700 0.743

11.3 11.9 12.1 12.4 13.2 13.9 14.3 14.2 13.3 12.4 12.1 12.0

0.586 0.584 0.507 0.351 0.057 --------------------0.325 0.510 0.585

18.0 18.2 18.7 19.3 19.9 20.3 20.5 20.5 20.0 19.4 18.7 18.2

f,Rsi

0.871 0.871 0.871 0.871 0.871 0.871 0.871 0.871 0.871 0.871 0.871 0.871

RHsi[%]

65.0 66.8 65.7 64.3 65.1 66.7 67.6 67.2 65.3 64.2 65.8 67.2


Poznámka:



i

16.6 1367 1889

1-2

2-3

16.5 1354 1878

15.4 -11.6 955 405 1749 224

3-4

e

-12.3 166 211


1


0.1785

0.1850


2.617E-0008



12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

0.1850 0.1850 0.1850 0.1850 -----------------

0.1850 0.1850 0.1850 0.1850 -----------------



4.68E-0009 7.31E-0009 4.93E-0009 -4.79E-0009 -2.17E-0008 ---------------


0.0125 0.0321 0.0440 0.0312 0.0000 ---------------

0.0440 kg/m2


STOP, Teplo 2010

52



2.5. Průčelí - DTI 120 mm STOPTERM s.r.o. TES - Bukolská 772 - 774 VI/2013



1 2 3 4 5 6

Název

Omítka vnitřní Železobeton Pěnový polysty Železobeton EPS resp. MW Stěrka s omítk

D[m]

L[W/mK]

0.0050 0.1000 0.0800 0.0600 0.1200 0.0050

0.9900 1.5800 0.0520 1.5800 0.0440 0.8000

C[J/kgK]

790.0 1020.0 1270.0 1020.0 1270.0 840.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2400.0 20.0 2400.0 20.0 1700.0

Mi[-]

19.0 29.0 50.0 29.0 50.0 140.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-13.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

Pi[Pa]

53.9 56.0 56.9 57.8 60.9 64.0 65.7 65.1 61.4 58.0 56.9 56.5

1339.7 1391.9 1414.3 1436.7 1513.7 1590.8 1633.0 1618.1 1526.1 1441.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.4 -0.9 3.0 7.7 12.7 15.9 17.5 17.0 13.3 8.3 2.9 -0.6

RHe[%]

81.2 80.8 79.5 77.5 74.5 72.0 70.4 70.9 74.1 77.1 79.5 80.7

Pe[Pa]

406.1 457.9 602.1 814.1 1093.5 1300.1 1407.2 1373.1 1131.2 843.7 597.9 468.9


TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ : Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : Součinitel prostupu tepla konstrukce U :

4.38 m2K/W 0.220 W/m2K

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000

53


0.24 / 0.27 / 0.32 / 0.42 W/m2K


8.2E+0010 m/s 1137.9 11.8 h



19.18 C 0.946

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.3 15.6 15.8 16.6 17.4 17.8 17.7 16.8 15.9 15.6 15.5

0.732 0.741 0.698 0.610 0.474 0.298 0.095 0.172 0.450 0.596 0.700 0.743

11.3 11.9 12.1 12.4 13.2 13.9 14.3 14.2 13.3 12.4 12.1 12.0

0.586 0.584 0.507 0.351 0.057 --------------------0.325 0.510 0.585

19.7 19.8 20.0 20.3 20.6 20.7 20.8 20.8 20.6 20.3 20.0 19.8

f,Rsi

0.946 0.946 0.946 0.946 0.946 0.946 0.946 0.946 0.946 0.946 0.946 0.946

RHsi[%]

58.2 60.2 60.4 60.4 62.6 65.1 66.5 66.0 63.0 60.5 60.4 60.7


Poznámka:



i

19.2 1367 2221

1-2

2-3

3-4

4-5

19.1 1360 2216

18.7 1134 2153

7.5 823 1035

7.2 -12.7 688 221 1015 204

5-6

e

-12.7 166 203


1


0.3471

0.3650


5.097E-0009

Celoroční bilance vlhkosti: Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.003 kg/m2,rok Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 2.325 kg/m2,rok Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než -5.0 C. Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788: Roční cyklus č. 1 V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci. Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.

STOP, Teplo 2010

54



2.5. Průčelí v lodžiích - DTI 100 mm STOPTERM s.r.o. TES - Bukolská 772 - 774 VI/2013



1 2 3 4 5 6

Název


D[m]

L[W/mK]

0.0050 0.1000 0.0800 0.0600 0.1000 0.0050

0.9900 1.5800 0.0520 1.5800 0.0440 0.8000

C[J/kgK]

790.0 1020.0 1270.0 1020.0 1270.0 840.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2400.0 20.0 2400.0 20.0 1700.0

Mi[-]

19.0 29.0 50.0 29.0 50.0 140.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-13.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

53.9 56.0 56.9 57.8 60.9 64.0 65.7 65.1 61.4 58.0 56.9 56.5

Pi[Pa]

1339.7 1391.9 1414.3 1436.7 1513.7 1590.8 1633.0 1618.1 1526.1 1441.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.4 -0.9 3.0 7.7 12.7 15.9 17.5 17.0 13.3 8.3 2.9 -0.6

RHe[%]

81.2 80.8 79.5 77.5 74.5 72.0 70.4 70.9 74.1 77.1 79.5 80.7

Pe[Pa]

406.1 457.9 602.1 814.1 1093.5 1300.1 1407.2 1373.1 1131.2 843.7 597.9 468.9



3.92 m2K/W 0.244 W/m2K

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000

55


0.26 / 0.29 / 0.34 / 0.44 W/m2K


7.7E+0010 m/s 950.7 11.7 h



18.98 C 0.941

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.3 15.6 15.8 16.6 17.4 17.8 17.7 16.8 15.9 15.6 15.5

0.732 0.741 0.698 0.610 0.474 0.298 0.095 0.172 0.450 0.596 0.700 0.743

11.3 11.9 12.1 12.4 13.2 13.9 14.3 14.2 13.3 12.4 12.1 12.0

0.586 0.584 0.507 0.351 0.057 --------------------0.325 0.510 0.585

19.6 19.7 19.9 20.2 20.5 20.7 20.8 20.8 20.5 20.2 19.9 19.7

f,Rsi

0.941 0.941 0.941 0.941 0.941 0.941 0.941 0.941 0.941 0.941 0.941 0.941

RHsi[%]

58.7 60.7 60.8 60.7 62.8 65.2 66.5 66.1 63.2 60.8 60.8 61.2


Poznámka:



i

19.0 1367 2194

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

e

18.9 1359 2188

18.4 1118 2119

6.0 785 936

5.7 640 916

-12.6 225 205

-12.7 166 204


1


0.3290

0.3450


6.015E-0009


STOP, Teplo 2010

56



2.6. Štíty STOPTERM s.r.o. TES - Bukolská 772 - 774 VI/2013



1 2 3 4

Název


D[m]

L[W/mK]

0.0050 0.1500 0.0800 0.0600

0.9900 1.5800 0.0520 1.5800

C[J/kgK]

790.0 1020.0 1270.0 1020.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2400.0 20.0 2400.0

Mi[-]

19.0 29.0 50.0 29.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-13.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

53.9 56.0 56.9 57.8 60.9 64.0 65.7 65.1 61.4 58.0 56.9 56.5

Pi[Pa]

1339.7 1391.9 1414.3 1436.7 1513.7 1590.8 1633.0 1618.1 1526.1 1441.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.4 -0.9 3.0 7.7 12.7 15.9 17.5 17.0 13.3 8.3 2.9 -0.6

RHe[%]

81.2 80.8 79.5 77.5 74.5 72.0 70.4 70.9 74.1 77.1 79.5 80.7

Pe[Pa]

406.1 457.9 602.1 814.1 1093.5 1300.1 1407.2 1373.1 1131.2 843.7 597.9 468.9


Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


1.68 m2K/W 0.542 W/m2K


0.56 / 0.59 / 0.64 / 0.74 W/m2K


5.4E+0010 m/s 69.9 8.9 h



16.68 C 0.873

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.3 15.6 15.8 16.6 17.4 17.8 17.7 16.8 15.9 15.6 15.5

0.732 0.741 0.698 0.610 0.474 0.298 0.095 0.172 0.450 0.596 0.700 0.743

11.3 11.9 12.1 12.4 13.2 13.9 14.3 14.2 13.3 12.4 12.1 12.0

0.586 0.584 0.507 0.351 0.057 --------------------0.325 0.510 0.585

18.0 18.2 18.7 19.3 19.9 20.4 20.6 20.5 20.0 19.4 18.7 18.3

f,Rsi

0.873 0.873 0.873 0.873 0.873 0.873 0.873 0.873 0.873 0.873 0.873 0.873

RHsi[%]

64.8 66.6 65.6 64.2 65.0 66.6 67.5 67.2 65.2 64.1 65.6 67.0


Poznámka:



i

16.7 1367 1897

1-2

2-3

16.6 1356 1887

14.9 -11.7 843 371 1699 224

3-4

e

-12.3 166 211


1


0.2350

0.2350


2.048E-0008



12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

0.2350 0.2350 0.2350 -------------------

0.2350 0.2350 0.2350 -------------------



9.27E-0010 3.49E-0009 1.18E-0009 -7.73E-0009 -----------------


0.0025 0.0118 0.0147 0.0000 -----------------

0.0147 kg/m2


STOP, Teplo 2010

59



2.6. Štíty - DTI 140 mm STOPTERM s.r.o. TES - Bukolská 772 - 774 VI/2013



1 2 3 4 5 6

Název


D[m]

L[W/mK]

0.0050 0.1500 0.0800 0.0600 0.1400 0.0050

0.9900 1.5800 0.0520 1.5800 0.0440 0.8000

C[J/kgK]

790.0 1020.0 1270.0 1020.0 1270.0 840.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2400.0 20.0 2400.0 20.0 1700.0

Mi[-]

19.0 29.0 50.0 29.0 50.0 140.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-13.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

53.9 56.0 56.9 57.8 60.9 64.0 65.7 65.1 61.4 58.0 56.9 56.5

Pi[Pa]

1339.7 1391.9 1414.3 1436.7 1513.7 1590.8 1633.0 1618.1 1526.1 1441.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.4 -0.9 3.0 7.7 12.7 15.9 17.5 17.0 13.3 8.3 2.9 -0.6

RHe[%]

81.2 80.8 79.5 77.5 74.5 72.0 70.4 70.9 74.1 77.1 79.5 80.7

Pe[Pa]

406.1 457.9 602.1 814.1 1093.5 1300.1 1407.2 1373.1 1131.2 843.7 597.9 468.9



4.86 m2K/W 0.199 W/m2K

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000

60


0.22 / 0.25 / 0.30 / 0.40 W/m2K


9.5E+0010 m/s 2083.6 13.3 h



19.35 C 0.951

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.3 15.6 15.8 16.6 17.4 17.8 17.7 16.8 15.9 15.6 15.5

0.732 0.741 0.698 0.610 0.474 0.298 0.095 0.172 0.450 0.596 0.700 0.743

11.3 11.9 12.1 12.4 13.2 13.9 14.3 14.2 13.3 12.4 12.1 12.0

0.586 0.584 0.507 0.351 0.057 --------------------0.325 0.510 0.585

19.9 19.9 20.1 20.4 20.6 20.8 20.8 20.8 20.6 20.4 20.1 20.0

f,Rsi

0.951 0.951 0.951 0.951 0.951 0.951 0.951 0.951 0.951 0.951 0.951 0.951

RHsi[%]

57.8 59.8 60.0 60.1 62.4 65.0 66.4 65.9 62.8 60.2 60.1 60.3


Poznámka:



i

19.4 1367 2245

1-2

2-3

3-4

4-5

19.3 1361 2240

18.7 1069 2154

8.5 800 1113

8.3 -12.7 683 213 1094 204

5-6

e

-12.7 166 203


1


0.4164

0.4350


2.962E-0009


STOP, Teplo 2010

61



2.7. Boční lodžiové panely STOPTERM s.r.o. TES - Bukolská 772 - 774 VI/2013



1 2 3 4

Název


D[m]

L[W/mK]

0.0050 0.1500 0.0800 0.0600

0.9900 1.5800 0.0520 1.5800

C[J/kgK]

790.0 1020.0 1270.0 1020.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2400.0 20.0 2400.0

Mi[-]

19.0 29.0 50.0 29.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-13.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

53.9 56.0 56.9 57.8 60.9 64.0 65.7 65.1 61.4 58.0 56.9 56.5

Pi[Pa]

1339.7 1391.9 1414.3 1436.7 1513.7 1590.8 1633.0 1618.1 1526.1 1441.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.4 -0.9 3.0 7.7 12.7 15.9 17.5 17.0 13.3 8.3 2.9 -0.6

RHe[%]

81.2 80.8 79.5 77.5 74.5 72.0 70.4 70.9 74.1 77.1 79.5 80.7

Pe[Pa]

406.1 457.9 602.1 814.1 1093.5 1300.1 1407.2 1373.1 1131.2 843.7 597.9 468.9


Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


1.68 m2K/W 0.542 W/m2K


0.56 / 0.59 / 0.64 / 0.74 W/m2K


5.4E+0010 m/s 69.9 8.9 h



16.68 C 0.873

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.3 15.6 15.8 16.6 17.4 17.8 17.7 16.8 15.9 15.6 15.5

0.732 0.741 0.698 0.610 0.474 0.298 0.095 0.172 0.450 0.596 0.700 0.743

11.3 11.9 12.1 12.4 13.2 13.9 14.3 14.2 13.3 12.4 12.1 12.0

0.586 0.584 0.507 0.351 0.057 --------------------0.325 0.510 0.585

18.0 18.2 18.7 19.3 19.9 20.4 20.6 20.5 20.0 19.4 18.7 18.3

f,Rsi

0.873 0.873 0.873 0.873 0.873 0.873 0.873 0.873 0.873 0.873 0.873 0.873

RHsi[%]

64.8 66.6 65.6 64.2 65.0 66.6 67.5 67.2 65.2 64.1 65.6 67.0


Poznámka:



i

16.7 1367 1897

1-2

2-3

16.6 1356 1887

14.9 -11.7 843 371 1699 224

3-4

e

-12.3 166 211


1


0.2350

0.2350


2.048E-0008



12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

0.2350 0.2350 0.2350 -------------------

0.2350 0.2350 0.2350 -------------------



9.27E-0010 3.49E-0009 1.18E-0009 -7.73E-0009 -----------------


0.0025 0.0118 0.0147 0.0000 -----------------

0.0147 kg/m2


STOP, Teplo 2010

64



2.7. Boční lodžiové panely - DTI 100 mm STOPTERM s.r.o. TES - Bukolská 772 - 774 VI/2013



1 2 3 4 5 6

Název


D[m]

L[W/mK]

0.0050 0.1500 0.0800 0.0600 0.1000 0.0050

0.9900 1.5800 0.0520 1.5800 0.0440 0.8000

C[J/kgK]

790.0 1020.0 1270.0 1020.0 1270.0 840.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2400.0 20.0 2400.0 20.0 1700.0

Mi[-]

19.0 29.0 50.0 29.0 50.0 140.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-13.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

53.9 56.0 56.9 57.8 60.9 64.0 65.7 65.1 61.4 58.0 56.9 56.5

Pi[Pa]

1339.7 1391.9 1414.3 1436.7 1513.7 1590.8 1633.0 1618.1 1526.1 1441.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.4 -0.9 3.0 7.7 12.7 15.9 17.5 17.0 13.3 8.3 2.9 -0.6

RHe[%]

81.2 80.8 79.5 77.5 74.5 72.0 70.4 70.9 74.1 77.1 79.5 80.7

Pe[Pa]

406.1 457.9 602.1 814.1 1093.5 1300.1 1407.2 1373.1 1131.2 843.7 597.9 468.9



3.96 m2K/W 0.242 W/m2K

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000

65


0.26 / 0.29 / 0.34 / 0.44 W/m2K


8.4E+0010 m/s 1492.8 13.0 h



19.00 C 0.941

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.3 15.6 15.8 16.6 17.4 17.8 17.7 16.8 15.9 15.6 15.5

0.732 0.741 0.698 0.610 0.474 0.298 0.095 0.172 0.450 0.596 0.700 0.743

11.3 11.9 12.1 12.4 13.2 13.9 14.3 14.2 13.3 12.4 12.1 12.0

0.586 0.584 0.507 0.351 0.057 --------------------0.325 0.510 0.585

19.6 19.7 19.9 20.2 20.5 20.7 20.8 20.8 20.5 20.3 19.9 19.7

f,Rsi

0.941 0.941 0.941 0.941 0.941 0.941 0.941 0.941 0.941 0.941 0.941 0.941

RHsi[%]

58.7 60.6 60.7 60.7 62.8 65.2 66.5 66.0 63.1 60.7 60.8 61.1


Poznámka:



i

19.0 1367 2196

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

e

19.0 1360 2190

18.2 1031 2089

5.9 729 927

5.6 597 907

-12.6 219 205

-12.7 166 204


1


0.3862

0.3950


4.346E-0009


STOP, Teplo 2010

66



2.8. Obvodové stěny stř. nástaveb STOPTERM s.r.o. TES - Bukolská 772 - 774 VI/2013



1 2 3 4 5

Název

Omítka vnitřní Železobeton Pěnový polysty Železobeton Omítka vnější

D[m]

L[W/mK]

0.0050 0.1000 0.0800 0.0600 0.0050

0.9900 1.5800 0.0520 1.5800 0.9900

C[J/kgK]

790.0 1020.0 1270.0 1020.0 790.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2400.0 20.0 2400.0 2000.0

Mi[-]

19.0 29.0 50.0 29.0 19.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-13.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

53.9 56.0 56.9 57.8 60.9 64.0 65.7 65.1 61.4 58.0 56.9 56.5

Pi[Pa]

1339.7 1391.9 1414.3 1436.7 1513.7 1590.8 1633.0 1618.1 1526.1 1441.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.4 -0.9 3.0 7.7 12.7 15.9 17.5 17.0 13.3 8.3 2.9 -0.6

RHe[%]

81.2 80.8 79.5 77.5 74.5 72.0 70.4 70.9 74.1 77.1 79.5 80.7

Pe[Pa]

406.1 457.9 602.1 814.1 1093.5 1300.1 1407.2 1373.1 1131.2 843.7 597.9 468.9


Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


1.65 m2K/W 0.550 W/m2K


0.57 / 0.60 / 0.65 / 0.75 W/m2K


4.7E+0010 m/s 46.0 7.8 h



16.62 C 0.871

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.3 15.6 15.8 16.6 17.4 17.8 17.7 16.8 15.9 15.6 15.5

0.732 0.741 0.698 0.610 0.474 0.298 0.095 0.172 0.450 0.596 0.700 0.743

11.3 11.9 12.1 12.4 13.2 13.9 14.3 14.2 13.3 12.4 12.1 12.0

0.586 0.584 0.507 0.351 0.057 --------------------0.325 0.510 0.585

18.0 18.2 18.7 19.3 19.9 20.3 20.5 20.5 20.0 19.4 18.7 18.2

f,Rsi

0.871 0.871 0.871 0.871 0.871 0.871 0.871 0.871 0.871 0.871 0.871 0.871

RHsi[%]

65.0 66.7 65.7 64.3 65.1 66.6 67.5 67.2 65.3 64.2 65.8 67.2


Poznámka:



i

16.6 1367 1890

1-2

2-3

16.5 1354 1880

15.4 -11.5 960 416 1751 226

3-4

4-5

e

-12.2 179 213

-12.3 166 211


1


0.1800

0.1850


2.626E-0008



12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

0.1850 0.1850 0.1850 0.1850 -----------------

0.1850 0.1850 0.1850 0.1850 -----------------



5.26E-0009 7.75E-0009 5.48E-0009 -3.98E-0009 -2.04E-0008 ---------------


0.0141 0.0348 0.0481 0.0375 0.0000 ---------------

0.0481 kg/m2


STOP, Teplo 2010

69

ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540 Teplo 2010 Název úlohy : Zpracovatel : Zakázka : Datum :

2.8. Obvodové stěny stř. nástaveb - DTI 100 mm STOPTERM s.r.o. TES - Bukolská 772 - 774 VI/2013



1 2 3 4 5 6 7

Název

Omítka vnitřní Železobeton Pěnový polysty Železobeton Omítka vnější EPS resp. MW Stěrka s omítk

D[m]

L[W/mK]

0.0050 0.1000 0.0800 0.0600 0.0050 0.1000 0.0050

0.9900 1.5800 0.0520 1.5800 0.9900 0.0440 0.8000

C[J/kgK]

790.0 1020.0 1270.0 1020.0 790.0 1270.0 840.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2400.0 20.0 2400.0 2000.0 20.0 1700.0

Mi[-]

19.0 29.0 50.0 29.0 19.0 50.0 140.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-13.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

53.9 56.0 56.9 57.8 60.9 64.0 65.7 65.1 61.4 58.0 56.9 56.5

Pi[Pa]

1339.7 1391.9 1414.3 1436.7 1513.7 1590.8 1633.0 1618.1 1526.1 1441.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.4 -0.9 3.0 7.7 12.7 15.9 17.5 17.0 13.3 8.3 2.9 -0.6

RHe[%]

81.2 80.8 79.5 77.5 74.5 72.0 70.4 70.9 74.1 77.1 79.5 80.7

Pe[Pa]

406.1 457.9 602.1 814.1 1093.5 1300.1 1407.2 1373.1 1131.2 843.7 597.9 468.9



3.93 m2K/W 0.244 W/m2K

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000

70


0.26 / 0.29 / 0.34 / 0.44 W/m2K


7.7E+0010 m/s 1002.9 11.8 h



18.99 C 0.941

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.3 15.6 15.8 16.6 17.4 17.8 17.7 16.8 15.9 15.6 15.5

0.732 0.741 0.698 0.610 0.474 0.298 0.095 0.172 0.450 0.596 0.700 0.743

11.3 11.9 12.1 12.4 13.2 13.9 14.3 14.2 13.3 12.4 12.1 12.0

0.586 0.584 0.507 0.351 0.057 --------------------0.325 0.510 0.585

19.6 19.7 19.9 20.2 20.5 20.7 20.8 20.8 20.5 20.2 19.9 19.7

f,Rsi

0.941 0.941 0.941 0.941 0.941 0.941 0.941 0.941 0.941 0.941 0.941 0.941

RHsi[%]

58.7 60.7 60.8 60.7 62.8 65.2 66.5 66.1 63.1 60.8 60.8 61.1


Poznámka:



i

19.0 1367 2194

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

e

18.9 1359 2189

18.4 1120 2120

6.0 789 937

5.7 645 917

5.7 637 915

-12.6 224 205

-12.7 166 204


1


0.3352

0.3500


5.896E-0009


STOP, Teplo 2010

71



2.9. Vnitřní stěny do TP STOPTERM s.r.o. TES - Bukolská 772 - 774 VI/2013



1 2 3

Název

Omítka vnitřní Železobeton Omítka vnitřní

D[m]

L[W/mK]

0.0050 0.1500 0.0050

0.9900 1.5800 0.9900

C[J/kgK]

790.0 1020.0 790.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2400.0 2000.0

Mi[-]

19.0 29.0 19.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


3.0 C 16.0 C 80.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

16.0 16.0 16.0 16.0 16.0 16.0 16.0 16.0 16.0 16.0 16.0 16.0

RHi[%]

76.2 76.2 76.0 77.2 81.4 85.7 88.0 87.2 82.2 77.5 76.0 76.2

Pi[Pa]

1384.8 1384.8 1381.1 1402.9 1479.3 1557.4 1599.2 1584.7 1493.8 1408.4 1381.1 1384.8

Te[C]

3.0 3.0 3.0 7.7 12.7 15.9 17.5 17.0 13.3 8.3 3.0 3.0

RHe[%]

80.0 80.0 79.5 77.5 74.5 72.0 70.4 70.9 74.1 77.1 79.5 80.0

Pe[Pa]

605.9 605.9 602.1 814.1 1093.5 1300.1 1407.2 1373.1 1131.2 843.7 602.1 605.9


Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000


0.11 m2K/W 3.636 W/m2K


3.66 / 3.69 / 3.74 / 3.84 W/m2K


2.4E+0010 m/s 3.5 4.8 h



7.77 C 0.367

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

15.2 15.2 15.2 15.4 16.3 17.1 17.5 17.4 16.4 15.5 15.2 15.2

0.942 0.942 0.938 0.933 1.082 ---------------1.158 0.936 0.938 0.942

11.8 11.8 11.8 12.0 12.8 13.6 14.0 13.9 13.0 12.1 11.8 11.8

0.678 0.678 0.675 0.520 0.036 --------------------0.490 0.675 0.678

7.8 7.8 7.8 10.7 13.9 15.9 16.9 16.6 14.3 11.1 7.8 7.8

f,Rsi

0.367 0.367 0.367 0.367 0.367 0.367 0.367 0.367 0.367 0.367 0.367 0.367

RHsi[%]

100.0 100.0 100.0 100.0 93.1 86.0 82.8 83.8 91.7 100.0 100.0 100.0


Poznámka:



i

7.8 1000 1056

1-2

2-3

e

7.6 991 1044

4.5 614 841

4.3 606 831

Při venkovní návrhové teplotě nedochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry. Množství difundující vodní páry Gd : 1.734E-0008 kg/m2s


10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0019 0.0019 0.0019 0.0019 0.0019

0.0019 0.0050 0.0050 0.0050 0.0050 0.0050 0.0019 0.0019 0.0019 0.0019 0.0019 0.0019



6.17E-0007 4.93E-0006 5.01E-0006 5.01E-0006 5.01E-0006 4.93E-0006 9.47E-0007 -6.12E-0007 -1.40E-0006 -1.84E-0006 -1.71E-0006 -7.51E-0007


1.6522 14.4394 27.8612 41.2830 53.4059 66.6194 69.0739 67.4344 63.7879 58.8485 54.2644 52.3176

69.0739 kg/m2


STOP, Teplo 2010

74



2.10. Podlaha na terénu STOPTERM s.r.o. TES - Bukolská 772 - 774 VI/2013


Podlaha - výpočet poklesu dotykové teploty 0.000 W/m2K


1 2 3

Název

Potěr cementov Bet.mazanina Hydroizolace

D[m]

0.0300 0.0500 0.0025

L[W/mK]

1.1600 1.3000 0.2100

C[J/kgK]

840.0 1020.0 1470.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2200.0 1200.0

Mi[-]

19.0 20.0 49250.0

Okrajové podmínky výpočtu : Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi : Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse :

0.17 m2K/W 0.00 m2K/W


5.0 C 16.0 C 99.0 % 55.0 %


0.08 m2K/W 4.060 W/m2K


4.08 / 4.11 / 4.16 / 4.26 W/m2K

Difuzní odpor konstrukce ZpT :

6.6E+0011 m/s


Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788: Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p : Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p : Pokles dotykové teploty podlahy dle ČSN 730540: Tepelná jímavost podlahové konstrukce B : Pokles dotykové teploty podlahy DeltaT : STOP, Teplo 2010

1427.85 Ws/m2K 13.80 C

8.49 C 0.317

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000

75



2.11. Schodišťové stěny v TP pod terénem STOPTERM s.r.o. TES - Bukolská 772 - 774 VI/2013



1 2 3 4

Název


D[m]

L[W/mK]

0.0050 0.1000 0.0800 0.0600

0.9900 1.5800 0.0520 1.5800

C[J/kgK]

790.0 1020.0 1270.0 1020.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2400.0 20.0 2400.0

Mi[-]

19.0 29.0 50.0 29.0


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.00 m2K/W 0.04 m2K/W


-3.0 C 16.0 C 99.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

16.0 16.0 16.0 16.0 16.0 16.0 16.0 16.0 16.0 16.0 16.0 16.0

RHi[%]

76.8 80.4 84.1 89.6 99.0 99.0 99.0 99.0 99.0 90.7 84.1 81.2

Pi[Pa]

1395.7 1461.1 1528.3 1628.3 1799.1 1799.1 1799.1 1799.1 1799.1 1648.3 1528.3 1475.6

Te[C]

-2.4 -0.9 3.0 7.7 12.7 15.9 17.5 17.0 13.3 8.3 2.9 -0.6

RHe[%]

99.0 99.0 99.0 99.0 99.0 99.0 99.0 99.0 99.0 99.0 99.0 99.0

Pe[Pa]

495.1 561.1 749.8 1040.0 1453.2 1787.6 1978.9 1917.3 1511.3 1083.4 744.5 575.2



1.64 m2K/W 0.563 W/m2K

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000

76 Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :

0.58 / 0.61 / 0.66 / 0.76 W/m2K


4.6E+0010 m/s 38.5 6.2 h



13.54 C 0.871

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

15.4 16.1 16.8 17.8 19.4 19.4 19.4 19.4 19.4 18.0 16.8 16.2

0.965 1.005 1.060 1.215 2.025 ---------------2.252 1.257 1.060 1.014

11.9 12.6 13.3 14.3 15.8 15.8 15.8 15.8 15.8 14.5 13.3 12.8

0.779 0.801 0.794 0.794 0.952 ---------------0.942 0.803 0.795 0.806

13.6 13.8 14.3 14.9 15.6 16.0 16.2 16.1 15.7 15.0 14.3 13.9

f,Rsi

0.871 0.871 0.871 0.871 0.871 0.871 0.871 0.871 0.871 0.871 0.871 0.871

RHsi[%]

89.5 92.5 93.7 96.0 100.0 99.1 97.8 98.2 100.0 96.7 93.8 93.2


Poznámka:



i

13.5 1000 1551

1-2

2-3

3-4

e

13.5 994 1546

12.9 818 1485

-2.2 576 507

-2.6 471 491


1


0.1850

0.1850


9.901E-0009

Celoroční bilance vlhkosti: Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.024 kg/m2,rok Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 1.342 kg/m2,rok Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 0.0 C. Pozn.: Vypočtená celoroční bilance má pouze informativní charakter, protože výchozí vnější teplota nebyla zadána v rozmezí od -10 do -21 C. Uvedený výsledek byl vypočten za předpokladu, že se konstrukce nachází v teplotní oblasti -15 C.


7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6

0.1050 0.1050 ---------------------

0.1050 0.1050 ---------------------



1.48E-0009 3.21E-0010 -1.07E-0008 -------------------


0.0040 0.0048 0.0000 -------------------

0.0048 kg/m2

Na konci modelového roku je zóna suchá (tj. Mc,a < Mev,a). Kondenzační zóna č. 2 Hranice kondenzační zóny Měsíc levá [m] pravá

7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6

----0.0000 --------------0.0000 0.0029

----0.0000 --------------0.0000 0.0029



----3.28E-0008 -2.15E-0007 ------------5.97E-0008 -5.99E-0008


----0.0877 0.0000 ------------0.1599 0.0047

0.1599 kg/m2

Na konci modelového roku je zóna stále vlhká (tj. Mc,a > Mev,a). Kondenzační zóna č. 3 Hranice kondenzační zóny Měsíc levá [m] pravá

7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6

----0.1850 0.1850 0.1850 0.1850 0.1850 0.1850 0.1850 0.1850 0.1850 0.1850

----0.1850 0.1850 0.1850 0.1850 0.1850 0.1850 0.1850 0.1850 0.1850 0.1850



----3.85E-0009 1.12E-0008 1.72E-0008 2.02E-0008 2.04E-0008 2.02E-0008 1.71E-0008 1.18E-0008 5.06E-0009 -1.85E-0009


----0.0121 0.0429 0.0875 0.1417 0.1964 0.2453 0.2910 0.3217 0.3352 0.3304

0.3352 kg/m2


STOP, Teplo 2010

78



2.12. Podlaha vstupů STOPTERM s.r.o. TES - Bukolská 772 - 774 VI/2013


Podlaha - výpočet poklesu dotykové teploty 0.000 W/m2K


1 2

Název

Potěr cementov Hydroizolace

D[m]

0.0300 0.0025

L[W/mK]

1.1600 0.2100

C[J/kgK]

840.0 1470.0

Ro[kg/m3]

2000.0 1200.0

Mi[-]

19.0 49250.0

Okrajové podmínky výpočtu : Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi : Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse :

0.17 m2K/W 0.00 m2K/W


5.0 C 16.0 C 99.0 % 55.0 %


0.04 m2K/W 4.811 W/m2K


4.83 / 4.86 / 4.91 / 5.01 W/m2K

Difuzní odpor konstrukce ZpT :

6.6E+0011 m/s


Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788: Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p : Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p : Pokles dotykové teploty podlahy dle ČSN 730540: Tepelná jímavost podlahové konstrukce B : Pokles dotykové teploty podlahy DeltaT : STOP, Teplo 2010

1271.16 Ws/m2K 13.84 C

7.61 C 0.237

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000

79



2.13. Střecha nad vstupy STOPTERM s.r.o. TES - Bukolská 772 - 774 VI/2013



1 2 3 4 5

Název

Omítka vnitřní Železobeton Betonová mazan A 400 H Plechová kryti

D[m]

L[W/mK]

0.0050 0.1600 0.0675 0.0007 0.0007

0.9900 1.5800 1.3000 0.2100 50.0000

C[J/kgK]

790.0 1020.0 1020.0 1470.0 870.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2400.0 2200.0 900.0 7850.0

Mi[-]

19.0 29.0 20.0 3150.0 1720.0


0.10 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-13.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

53.9 56.0 56.9 57.8 60.9 64.0 65.7 65.1 61.4 58.0 56.9 56.5

Pi[Pa]

1339.7 1391.9 1414.3 1436.7 1513.7 1590.8 1633.0 1618.1 1526.1 1441.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.4 -0.9 3.0 7.7 12.7 15.9 17.5 17.0 13.3 8.3 2.9 -0.6

RHe[%]

81.2 80.8 79.5 77.5 74.5 72.0 70.4 70.9 74.1 77.1 79.5 80.7

Pe[Pa]

406.1 457.9 602.1 814.1 1093.5 1300.1 1407.2 1373.1 1131.2 843.7 597.9 468.9


Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.16 m2K/W 3.316 W/m2K


3.34 / 3.37 / 3.42 / 3.52 W/m2K


5.0E+0010 m/s 7.2 6.9 h



2.18 C 0.446

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.3 15.6 15.8 16.6 17.4 17.8 17.7 16.8 15.9 15.6 15.5

0.732 0.741 0.698 0.610 0.474 0.298 0.095 0.172 0.450 0.596 0.700 0.743

11.3 11.9 12.1 12.4 13.2 13.9 14.3 14.2 13.3 12.4 12.1 12.0

0.586 0.584 0.507 0.351 0.057 --------------------0.325 0.510 0.585

8.0 8.9 11.0 13.6 16.4 18.2 19.1 18.8 16.7 14.0 11.0 9.0

f,Rsi

0.446 0.446 0.446 0.446 0.446 0.446 0.446 0.446 0.446 0.446 0.446 0.446

RHsi[%]

100.0 100.0 100.0 92.1 81.2 76.3 74.1 74.7 80.1 90.4 100.0 100.0


Poznámka:



i

2.2 1367 714

1-2

2-3

3-4

4-5

e

1.8 1355 695

-5.8 768 374

-9.7 597 265

-10.0 319 260

-10.0 166 260


1 2


0.0000 0.2015

0.1481 0.2325


2.121E-0005 8.842E-0009



11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0028 0.0050 0.0050 0.0050 0.0050 0.0050 0.0050

0.0162 0.0976 0.1060 0.1004 0.0808 0.0387 0.0050 0.0050 0.0050 0.0050 0.0050 0.0050



1.38E-0006 5.14E-0006 5.59E-0006 5.18E-0006 1.28E-0006 -4.46E-0007 -7.32E-0007 -1.04E-0006 -1.20E-0006 -1.15E-0006 -7.91E-0007 -3.07E-0007


3.5818 17.3529 32.3303 44.8548 48.3078 47.1515 45.1946 42.4908 39.2524 36.1469 34.0962 33.2746

48.3078 kg/m2

Na konci modelového roku je zóna stále vlhká (tj. Mc,a > Mev,a). Kondenzační zóna č. 2 Hranice kondenzační zóny Měsíc levá [m] pravá

11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

--0.2325 0.2325 0.2325 0.2325 0.2325 -------------

--0.2325 0.2325 0.2325 0.2325 0.2325 -------------



--3.11E-0009 3.97E-0009 3.28E-0009 2.21E-0010 -5.98E-0009 -1.63E-0008 -----------


--0.0083 0.0190 0.0269 0.0275 0.0120 0.0000 -----------

0.0275 kg/m2


STOP, Teplo 2010

82



2.13. Střecha nad vstupy - DTI 100 mm STOPTERM s.r.o. TES - Bukolská 772 - 774 VI/2013



1 2 3 4 5 6

Název

Omítka vnitřní Železobeton Betonová mazan A 400 H EPS resp.MW Nová hydroizol

D[m]

L[W/mK]

0.0050 0.1600 0.0675 0.0007 0.1000 0.0080

0.9900 1.5800 1.3000 0.2100 0.0480 0.2100

C[J/kgK]

790.0 1020.0 1020.0 1470.0 1150.0 1470.0

Ro[kg/m3]

2000.0 2400.0 2200.0 900.0 175.0 1200.0

Mi[-]

19.0 29.0 20.0 3150.0 1.5 50000.0


0.10 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-13.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[%]

53.9 56.0 56.9 57.8 60.9 64.0 65.7 65.1 61.4 58.0 56.9 56.5

Pi[Pa]

1339.7 1391.9 1414.3 1436.7 1513.7 1590.8 1633.0 1618.1 1526.1 1441.6 1414.3 1404.4

Te[C]

-2.4 -0.9 3.0 7.7 12.7 15.9 17.5 17.0 13.3 8.3 2.9 -0.6

RHe[%]

81.2 80.8 79.5 77.5 74.5 72.0 70.4 70.9 74.1 77.1 79.5 80.7

Pe[Pa]

406.1 457.9 602.1 814.1 1093.5 1300.1 1407.2 1373.1 1131.2 843.7 597.9 468.9


Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


2.28 m2K/W 0.413 W/m2K


0.43 / 0.46 / 0.51 / 0.61 W/m2K


2.2E+0012 m/s 170.4 10.9 h



17.70 C 0.903

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

14.7 15.3 15.6 15.8 16.6 17.4 17.8 17.7 16.8 15.9 15.6 15.5

0.732 0.741 0.698 0.610 0.474 0.298 0.095 0.172 0.450 0.596 0.700 0.743

11.3 11.9 12.1 12.4 13.2 13.9 14.3 14.2 13.3 12.4 12.1 12.0

0.586 0.584 0.507 0.351 0.057 --------------------0.325 0.510 0.585

18.7 18.9 19.3 19.7 20.2 20.5 20.7 20.6 20.3 19.8 19.2 18.9

f,Rsi

0.903 0.903 0.903 0.903 0.903 0.903 0.903 0.903 0.903 0.903 0.903 0.903

RHsi[%]

62.1 63.9 63.4 62.6 64.0 66.0 67.1 66.7 64.3 62.6 63.4 64.3


Poznámka:



i

17.7 1367 2024

1-2

2-3

3-4

4-5

17.6 1367 2015

16.3 1353 1851

15.6 1349 1772

15.6 -12.0 -12.5 1343 1342 166 1767 217 208

5-6

e


1


0.3332

0.3332


2.722E-0008



10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9

0.3332 0.3332 0.3332 0.3332 0.3332 0.3332 0.3332 0.3332 0.3332 0.3332 0.3332 0.3332

0.3332 0.3332 0.3332 0.3332 0.3332 0.3332 0.3332 0.3332 0.3332 0.3332 0.3332 0.3332



7.40E-0009 1.48E-0008 1.87E-0008 1.91E-0008 1.87E-0008 1.47E-0008 8.32E-0009 3.09E-0010 -5.78E-0009 -9.29E-0009 -8.19E-0009 -7.75E-0010


0.0198 0.0584 0.1085 0.1597 0.2050 0.2445 0.2661 0.2669 0.2519 0.2270 0.2051 0.2031

0.2669 kg/m2


STOP, Teplo 2010

85

PŘÍLOHA Č. 2 - VÝPOČET MĚRNÉ POTŘEBY TEPLA NA VYTÁPĚNÍ

VÝPOČET ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA podle ČSN EN ISO 13790, ČSN EN 832, ČSN 730540 a STN 730540 Energie 2013

Název úlohy: Zpracovatel: Zakázka: Datum:

Bukolská - současný stav Stopterm s.r.o. TES - Bukolská 772 - 774 VI/2013

ZADANÉ OKRAJOVÉ PODMÍNKY: Počet zón v budově: Typ výpočtu potřeby energie:

1 sezónní (pro celé otopné období)

Okrajové podmínky výpočtu: Název období

Počet dnů

Teplota exteriéru

Celková energie globálního slunečního záření [MJ/m2] Sever Jih Východ Západ Horizont

sezóna

225

4,3 C

557,0

Název období

Počet dnů

Teplota exteriéru

Celková energie globálního slunečního záření [MJ/m2] SV SZ JV JZ

sezóna

225

4,3 C

598,0

1196,0

598,0

782,0

1048,0

PARAMETRY JEDNOTLIVÝCH ZÓN V BUDOVĚ : PARAMETRY ZÓNY Č. 1 : Základní popis zóny Název zóny: Typ zóny pro určení Uem,N: Typ zóny pro refer. budovu: Typ hodnocení:

Byty + společné prostory jiná než nová obytná budova bytový dům prodej budovy nebo její části

Geometrie (objem/podlah.pl.): Celk. energet. vztažná plocha:

19089,1 m3 / 6384,7 m2 6726,9 m2

Účinná vnitřní tepelná kapacita:

260,0 kJ/(m2.K)

Vnitřní teplota (zima/léto): Zóna je vytápěna/chlazena: Typ vytápění:

18,0 C / 20,0 C ano / ne nepřerušované

Regulace otopné soustavy:

ano

782,0

1048,0

1227,0

86 Průměrné vnitřní zisky: ....... odvozeny pro

5740 W · produkci tepla: 0,0+0,0 W/m2 (osoby+spotřebiče) · časový podíl produkce: 0+0 % (osoby+spotřebiče) · zohlednění spotřebičů: zisky i spotřeba · minimální přípustnou osvětlenost: 0,0 lx · dodanou energii na osvětlení: 0,0 kWh/(m2.a) · prům. účinnost osvětlení: 0 % · další tepelné zisky: 5740,0 W

Teplo na přípravu TV: ....... odvozeno pro

0,0 MJ/rok · roční potřebu teplé vody: 0,0 m3 · teplotní rozdíl pro ohřev: (50,0 - 10,0) C

Zpětně získané teplo mimo VZT:

0,0 MJ/rok

Zdroje tepla na vytápění v zóně Vytápění je zajištěno VZT: Účinnost sdílení/distribuce: Název zdroje tepla: Typ zdroje tepla: Účinnost výroby tepla: Příkon čerpadel vytápění: Příkon regulace/emise tepla:

ne 88,0 % / 94,0 % CZT (podíl 100,0 %) obecný zdroj tepla (např. kotel) 100,0 % 0,0 W 0,0 / 0,0 W

Měrný tepelný tok větráním zóny č. 1 : Objem vzduchu v zóně: Podíl vzduchu z objemu zóny: Typ větrání zóny: Minimální násobnost výměny: Návrhová násobnost výměny: Měrný tepelný tok větráním Hv:

15271,28 m3 80,0 % přirozené 0,3 1/h 0,3 1/h 1511,857 W/K

Měrný tepelný tok prostupem mezi zónou č. 1 a exteriérem : Název konstrukce

Plocha [m2]

Průčelí Štíty Průčelí v lodžiích Boční lodžiové panely Střecha Obvodové stěny stř. nástaveb Střecha stř. nástaveb Vnitřní stěny do TP Dveře do TP Střecha nad vstupy Okna Z 150 x 160 Okna Z 240 x 160 Okna lodž. Z 210 x 160 Dveře lodž. Z 90 x 240 Vstupní dveře Z 240 x 205 Okna V 120 x 60 Okna V 150 x 160 Vstupní dveře V 160 x 260 Okna J 120 x 60 Okna S 120 x 60

1382,4 909,9 321,0 163,3 763,7 148,3 42,1 137,1 10,6 8,2 57,6 (1,5x1,6 x 24) 172,8 (2,4x1,6 x 45) 161,28 (2,1x1,6 x 48) 103,68 (0,9x2,4 x 48) 14,76 (2,4x2,05 x 3) 30,24 (1,2x0,6 x 42) 345,6 (1,5x1,6 x 144) 12,48 (1,6x2,6 x 3) 2,16 (1,2x0,6 x 3) 2,16 (1,2x0,6 x 3)

U [W/m2K]

b [-]

U,N [W/m2K]

0,550 0,540 0,550 0,540 0,460 0,550 0,720 3,640 2,000 3,320 1,400 1,400 1,400 1,400 2,700 1,400 1,400 2,700 5,650 5,650

1,00 1,00 1,00 1,00 0,91 1,00 1,00 0,49 0,49 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00

0,300 0,300 0,300 0,300 0,240 0,750 0,750 1,300 3,500 0,750 1,500 1,500 1,500 1,700 3,500 1,500 1,500 3,500 3,500 3,500

Vliv tepelných vazeb je ve výpočtu zahrnut přibližně součinem (A * DeltaU,tbm). Průměrný vliv tepelných vazeb DeltaU,tbm: 0,10 W/m2K Měrný tok prostupem do exteriéru plošnými konstrukcemi Hd,c: 3547,740 W/K ......................................... a příslušnými tepelnými vazbami Hd,tb: 478,936 W/K

87 Měrný tepelný tok prostupem zeminou u zóny č. 1 : 1. konstrukce ve styku se zeminou Název konstrukce: Strop TP Plocha kce ve styku se zeminou či sklepem: 763,7 m2 Součinitel prostupu tepla této konstrukce: 1,31 W/m2K Činitel teplotní redukce: 0,49 Ustálený měrný tok zeminou Hg: 490,219 W/K 2. konstrukce ve styku se zeminou Název konstrukce: Podlaha na terénu Plocha kce ve styku se zeminou či sklepem: 63,0 m2 Součinitel prostupu tepla této konstrukce: 4,06 W/m2K Činitel teplotní redukce: 0,43 Ustálený měrný tok zeminou Hg: 109,985 W/K 3. konstrukce ve styku se zeminou Název konstrukce: Podlaha vstupů Plocha kce ve styku se zeminou či sklepem: 8,2 m2 Součinitel prostupu tepla této konstrukce: 4,81 W/m2K Činitel teplotní redukce: 0,43 Ustálený měrný tok zeminou Hg: 16,96 W/K 4. konstrukce ve styku se zeminou Název konstrukce: Schodišťové stěny v TP pod terénem Plocha kce ve styku se zeminou či sklepem: 9,5 m2 Součinitel prostupu tepla této konstrukce: 0,59 W/m2K Činitel teplotní redukce: 0,49 Ustálený měrný tok zeminou Hg: 2,746 W/K Celkový ustálený měrný tok zeminou Hg: ............. a příslušnými tep. vazbami Hg,tb:

619,911 W/K 84,440 W/K

Solární zisky stavebními konstrukcemi zóny č. 1 : Název konstrukce

Plocha [m2]

Okna Z 150 x 160 Okna Z 240 x 160 Okna lodž. Z 210 x 160 Dveře lodž. Z 90 x 240 Vstupní dveře Z 240 x 205 Okna V 120 x 60 Okna V 150 x 160 Vstupní dveře V 160 x 260 Okna J 120 x 60 Okna S 120 x 60 Celkový solární zisk konstrukcemi Qs:

57,6 172,8 161,28 103,68 14,76 30,24 345,6 12,48 2,16 2,16

g/alfa [-]

Fgl [-]

0,67 0,623 0,67 0,708 0,67 0,531 0,67 0,66 0,67 0,7 0,67 0,479 0,67 0,623 0,67 0,7 0,85 0,635 0,85 0,635 192573,100 MJ

Fc,vyt/Fc,chlaz [-]

0,8/0,45 0,8/0,45 0,8/0,45 0,8/0,45 1,0/1,0 1,0/1,0 0,8/0,45 1,0/1,0 1,0/1,0 1,0/1,0

Fs [-]

Orientace

1,0 1,0 0,585 0,585 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0

Západ Západ Západ Západ Západ Východ Východ Východ Jih Sever

88 PŘEHLEDNÉ VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO JEDNOTLIVÉ ZÓNY : VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO ZÓNU Č. 1 : Název zóny: Vnitřní teplota (zima/léto): Zóna je vytápěna/chlazena: Regulace otopné soustavy:

Byty + společné prostory 18,0 C / 20,0 C ano / ne ano

Měrný tepelný tok větráním Hv: Měrný tok prostupem do exteriéru Hd a celkový měrný tok prostupem tep. vazbami H,tb: Ustálený měrný tok zeminou Hg: Měrný tok prostupem nevytáp. prostory Hu: Měrný tok Trombeho stěnami H,tw: Měrný tok větranými stěnami H,vw: Měrný tok prvky s transparentní izolací H,ti: Přídavný měrný tok podlahovým vytápěním dHt: Výsledný měrný tok H:

1511,857 W/K

Solární zisk okny Qs,w: Solární zisk zimními zahradami Qs,s: Solární zisk Trombeho stěnami Qs,tw: Solární zisk větranými stěnami Qs,vw: Solární zisk prvky s trasparentní izolací Qs,ti: Celkový solární zisk Qs:

192,573 GJ --------192,573 GJ

Potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty Q,H,ht: Vnitřní tepelné zisky Q,int: Solární tepelné zisky Q,sol: Celkové tepelné zisky Q,gn: Stupeň využitelnosti tep. zisků Eta,H: Potřeba tepla na vytápění Q,H,nd:

1662,655 GJ 111,586 GJ 192,573 GJ 304,159 GJ 0,997 1359,471 GJ

Vyp.spotřeba energie na vytápění za rok Q,fuel,H: Vyp.spotřeba energie na přípravu TV za rok Q,fuel,W: Vyp.spotřeba energie na osvětlení za rok Q,fuel,L: Vyp.spotřeba energie na nuc.větrání za rok Q,fuel,F: Pomocná energie za rok Q,fuel,aux: Celková roční dodaná energie Q,fuel:

1643,462 GJ --------1643,462 GJ

4111,116 W/K 619,911 W/K ----------6242,883 W/K

Průměrný součinitel prostupu tepla zóny Měrný tepelný tok prostupem obálkou zóny Ht: Plocha obalových konstrukcí zóny:

4731,0 W/K 5633,8 m2

Výchozí hodnota požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla podle čl. 5.3.4 v ČSN 730540-2 (2011) .......... Uem,N,20:

0,54 W/m2K

Průměrný součinitel prostupu tepla zóny U,em:

0,84 W/m2K

89 PŘEHLEDNÉ VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO CELOU BUDOVU : Faktor tvaru budovy A/V:

0,3 m2/m3

Rozložení měrných tepelných toků Zóna

Položka

Plocha [m2]

Měrný tok [W/K]

Procento [%]

1 Celkový měrný tok H: z toho: Měrný tok výměnou vzduchu Hv: Měrný (ustálený) tok zeminou Hg: Měrný tok přes nevytápěné prostory Hu: Měrný tok tepelnými vazbami H,tb: Měrný tok do ext. plošnými kcemi Hd,c:

-------------

6242,883 1511,857 619,911 --563,376 3547,740

100,0 % 24,22 % 9,93 % 0,00 % 9,02 % 56,83 %

rozložení měrných toků po konstrukcích: Obvodová stěna: Střecha: Podlaha: Otvorová výplň: .: .: Průčelí: Boční lodž. panely: Štíty: Střecha nástavby: Dveře na střechu: Vnitřní stěny: Vnitřní dveře: Stěny v TP nad terénem: Vnější podhled: Strop TP: Stěny TP pod terénem: Okna nová: Lodžiové dveře nové: Vstupní dveře původní: Okna nástavby původní: MIV lehké: Stěny nástavby: Vyzdívky: MIV těžké: Okna původní: Lodžiové dveře původní: Vstupní dveře nové: Vyzdívky lodž. stěn: Rozšiřovací rámy: Boky vstupů: Boky lodžií na dilataci: Střecha vstupu: Okna nástavby nová:

--763,7 71,2 ------1703,4 163,3 909,9 42,1 --137,1 10,6 ----763,7 9,5 767,5 103,7 --4,3 --148,3 --------27,2 --------8,2 ---

--319,685 126,946 ------936,870 88,182 491,346 30,312 --244,532 10,388 ----490,219 2,746 1074,528 145,152 --24,408 --81,565 --------73,548 --------27,224 ---

0,00 % 5,12 % 2,03 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 15,01 % 1,41 % 7,87 % 0,49 % 0,00 % 3,92 % 0,17 % 0,00 % 0,00 % 7,85 % 0,04 % 17,21 % 2,33 % 0,00 % 0,39 % 0,00 % 1,31 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 1,18 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,44 % 0,00 %

Měrný tok budovou a parametry podle starších předpisů Součet celkových měrných tepelných toků jednotlivými zónami Hc: Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů: Tepelná charakteristika budovy podle ČSN 730540 (1994): Spotřeba tepla na vytápění podle STN 730540, Zmena 5 (1997): Poznámka:

6242,883 W/K 19089,1 m3 0,33 W/m3K 24,0 kWh/(m3.a)

Orientační tepelnou ztrátu budovy lze získat vynásobením součtu měrných toků jednotlivých zón Hc působícím teplotním rozdílem mezi interiérem a exteriérem.

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy Měrný tepelný tok prostupem obálkou budovy Ht: Plocha obalových konstrukcí budovy:

4731,0 W/K 5633,8 m2


0,54 W/m2K

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy U,em:

0,84 W/m2K

90

Potřeba tepla na vytápění budovy Potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty Q,H,ht: Vnitřní tepelné zisky Q,int: Solární tepelné zisky Q,sol: Celkové tepelné zisky Q,gn: Stupeň využitelnosti tep. zisků Eta,H: Potřeba tepla na vytápění Q,H,nd: Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů: Celková energeticky vztažná podlah. plocha budovy: Měrná potřeba tepla na vytápění budovy (na 1 m3):

1662,655 GJ 111,586 GJ 192,573 GJ 304,159 GJ 0,997 1359,471 GJ 19089,1 m3 6726,9 m2 19,8 kWh/(m3.a)

Měrná potřeba tepla na vytápění budovy:

56 kWh/(m2.a)

Hodnoty byly stanoveny pro počet denostupňů D =

3083.

461,849 MWh 30,996 MWh 53,493 MWh 84,489 MWh 377,631 MWh

Poznámka: Měrná potřeba tepla je stanovena bez vlivu účinností systémů výroby, distribuce a emise tepla.

Celková energie dodaná do budovy Vyp.spotřeba energie na vytápění za rok Q,fuel,H: Pomocná energie na vytápění Q,aux,H: Dodaná energie na vytápění za rok EP,H: Vyp.spotřeba energie na úpravu vlhkosti Q,fuel,RH: Pomocná energie na úpravu vlhkosti Q,aux,RH: Dodaná energie na úpravu vlhkosti EP,RH: Vyp.spotřeba energie na nucené větrání Q,fuel,F: Pomocná energie na nucené větrání Q,aux,F: Dodaná energie na nuc.větrání za rok EP,F: Vyp.spotřeba energie na přípravu TV Q,fuel,W: Pomocná energie na přípravu teplé vody Q,aux,W: Dodaná energie na přípravu TV za rok EP,W: Vyp.spotřeba energie na osvětlení a spotř. Q,fuel,L: Dodaná energie na osvětlení za rok EP,L:

1643,462 GJ --1643,462 GJ -----------------------

456,517 MWh --456,517 MWh -----------------------

68 kWh/m2 --68 kWh/m2 -----------------------

Celková roční dodaná energie Q,fuel=EP:

1643,462 GJ

456,517 MWh

68 kWh/m2

Elektřina z kogenerace za rok Q,CHP,el:

---

---

---

Produkce elektřiny kogeneračními jednotkami je zde uvedena pouze informativně, v dodané energii do budovy se neprojeví. Produkce elektřiny ovlivňuje primární energii, která se ovšem sezónní metodou výpočtu nedá hodnotit. Vysvětlivky:

Potřeba tepla na vytápění Q,H,nd (resp. na chlazení Q,C,nd) nezahrnuje vliv účinností distribuce a zdrojů tepla či chladu, ani vlivy dalších potřebných energií (příprava TV, osvětlení, ventilátory...). Všechny tyto další vlivy zahrnuje celková energie dodaná do budovy Q,fuel.

Měrná dodaná energie budovy Celková roční dodaná energie:

456,517 MWh

Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů: Celková energeticky vztažná podlah. plocha budovy: Měrná dodaná energie EP,V:

19089,1 m3 6726,9 m2 23,9 kWh/(m3.a)

Měrná dodaná energie budovy EP,A:

68 kWh/(m2.a)

Poznámka: Měrná dodaná energie zahrnuje veškerou dodanou energii včetně vlivů účinností tech. systémů.

STOP, Energie 2013

91

VÝPOČET ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV A PRŮMĚRNÉHO SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA podle ČSN EN ISO 13790, ČSN EN 832, ČSN 730540 a STN 730540 Energie 2013

Název úlohy: Zpracovatel: Zakázka: Datum:

Bukolská - po realizaci úprav Stopterm s.r.o. TES - Bukolská 772 - 774 VI/2013

ZADANÉ OKRAJOVÉ PODMÍNKY: Počet zón v budově: Typ výpočtu potřeby energie:

1 sezónní (pro celé otopné období)

Okrajové podmínky výpočtu: Název období

Počet dnů

Teplota exteriéru

Celková energie globálního slunečního záření [MJ/m2] Sever Jih Východ Západ Horizont

sezóna

225

4,3 C

557,0

Název období

Počet dnů

Teplota exteriéru

Celková energie globálního slunečního záření [MJ/m2] SV SZ JV JZ

sezóna

225

4,3 C

598,0

1196,0

598,0

782,0

1048,0

782,0

1227,0

1048,0

PARAMETRY JEDNOTLIVÝCH ZÓN V BUDOVĚ : PARAMETRY ZÓNY Č. 1 : Základní popis zóny Název zóny: Typ zóny pro určení Uem,N: Typ zóny pro refer. budovu: Typ hodnocení:

Byty + společné prostory jiná než nová obytná budova bytový dům prodej budovy nebo její části

Geometrie (objem/podlah.pl.): Celk. energet. vztažná plocha:

19089,1 m3 / 6384,7 m2 6726,9 m2

Účinná vnitřní tepelná kapacita:

260,0 kJ/(m2.K)

Vnitřní teplota (zima/léto): Zóna je vytápěna/chlazena: Typ vytápění:

18,0 C / 20,0 C ano / ne nepřerušované

Regulace otopné soustavy:

ano

Průměrné vnitřní zisky: ....... odvozeny pro

5740 W · produkci tepla: 0,0+0,0 W/m2 (osoby+spotřebiče) · časový podíl produkce: 0+0 % (osoby+spotřebiče) · zohlednění spotřebičů: zisky i spotřeba · minimální přípustnou osvětlenost: 0,0 lx · dodanou energii na osvětlení: 0,0 kWh/(m2.a) · prům. účinnost osvětlení: 0 % · další tepelné zisky: 5740,0 W

Teplo na přípravu TV: ....... odvozeno pro

0,0 MJ/rok · roční potřebu teplé vody: 0,0 m3 · teplotní rozdíl pro ohřev: (50,0 - 10,0) C

92 Zpětně získané teplo mimo VZT:

0,0 MJ/rok

Zdroje tepla na vytápění v zóně Vytápění je zajištěno VZT: Účinnost sdílení/distribuce: Název zdroje tepla: Typ zdroje tepla: Účinnost výroby tepla: Příkon čerpadel vytápění: Příkon regulace/emise tepla:

ne 88,0 % / 75,0 % CZT (podíl 100,0 %) obecný zdroj tepla (např. kotel) 100,0 % 0,0 W 0,0 / 0,0 W

Měrný tepelný tok větráním zóny č. 1 : Objem vzduchu v zóně: Podíl vzduchu z objemu zóny: Typ větrání zóny: Minimální násobnost výměny: Návrhová násobnost výměny: Měrný tepelný tok větráním Hv:

15271,28 m3 80,0 % přirozené 0,3 1/h 0,3 1/h 1511,857 W/K

Měrný tepelný tok prostupem mezi zónou č. 1 a exteriérem : Název konstrukce

Plocha [m2]

Průčelí Štíty Průčelí v lodžiích Boční lodžiové panely Střecha Obvodové stěny stř. nástaveb Střecha stř. nástaveb Vnitřní stěny do TP Dveře do TP Střecha nad vstupy Okna Z 150 x 160 Okna Z 240 x 160 Okna lodž. Z 210 x 160 Dveře lodž. Z 90 x 240 Vstupní dveře Z 240 x 205 Okna V 120 x 60 Okna V 150 x 160 Vstupní dveře V 160 x 260 Okna J 120 x 60 Okna S 120 x 60

1382,4 909,9 321,0 163,3 763,7 148,3 42,1 137,1 10,6 8,2 57,6 (1,5x1,6 x 24) 172,8 (2,4x1,6 x 45) 161,28 (2,1x1,6 x 48) 103,68 (0,9x2,4 x 48) 14,76 (2,4x2,05 x 3) 30,24 (1,2x0,6 x 42) 345,6 (1,5x1,6 x 144) 12,48 (1,6x2,6 x 3) 2,16 (1,2x0,6 x 3) 2,16 (1,2x0,6 x 3)

U [W/m2K]

b [-]

U,N [W/m2K]

0,220 0,200 0,240 0,240 0,160 0,240 0,280 3,640 2,000 0,410 1,400 1,400 1,400 1,400 2,700 1,400 1,400 2,700 1,300 1,300

1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 0,49 0,49 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00

0,300 0,300 0,300 0,300 0,240 0,750 0,750 1,300 3,500 0,750 1,500 1,500 1,500 1,700 3,500 1,500 1,500 3,500 3,500 3,500

Vliv tepelných vazeb je ve výpočtu zahrnut přibližně součinem (A * DeltaU,tbm). Průměrný vliv tepelných vazeb DeltaU,tbm: 0,05 W/m2K Měrný tok prostupem do exteriéru plošnými konstrukcemi Hd,c: 2329,038 W/K ......................................... a příslušnými tepelnými vazbami Hd,tb: 239,468 W/K Měrný tepelný tok prostupem zeminou u zóny č. 1 : 1. konstrukce ve styku se zeminou Název konstrukce: Strop TP Plocha kce ve styku se zeminou či sklepem: 763,7 m2 Součinitel prostupu tepla této konstrukce: 0,37 W/m2K Činitel teplotní redukce: 0,49 Ustálený měrný tok zeminou Hg: 138,459 W/K

93 2. konstrukce ve styku se zeminou Název konstrukce: Podlaha na terénu Plocha kce ve styku se zeminou či sklepem: 63,0 m2 Součinitel prostupu tepla této konstrukce: 4,06 W/m2K Činitel teplotní redukce: 0,43 Ustálený měrný tok zeminou Hg: 109,985 W/K 3. konstrukce ve styku se zeminou Název konstrukce: Podlaha vstupů Plocha kce ve styku se zeminou či sklepem: 8,2 m2 Součinitel prostupu tepla této konstrukce: 4,81 W/m2K Činitel teplotní redukce: 0,43 Ustálený měrný tok zeminou Hg: 16,96 W/K 4. konstrukce ve styku se zeminou Název konstrukce: Schodišťové stěny v TP pod terénem Plocha kce ve styku se zeminou či sklepem: 9,5 m2 Součinitel prostupu tepla této konstrukce: 0,59 W/m2K Činitel teplotní redukce: 0,49 Ustálený měrný tok zeminou Hg: 2,746 W/K Celkový ustálený měrný tok zeminou Hg: ............. a příslušnými tep. vazbami Hg,tb:

268,151 W/K 42,220 W/K

Solární zisky stavebními konstrukcemi zóny č. 1 : Název konstrukce

Plocha [m2]

Okna Z 150 x 160 Okna Z 240 x 160 Okna lodž. Z 210 x 160 Dveře lodž. Z 90 x 240 Vstupní dveře Z 240 x 205 Okna V 120 x 60 Okna V 150 x 160 Vstupní dveře V 160 x 260 Okna J 120 x 60 Okna S 120 x 60 Celkový solární zisk konstrukcemi Qs:

57,6 172,8 161,28 103,68 14,76 30,24 345,6 12,48 2,16 2,16

g/alfa [-]

Fgl [-]

0,67 0,623 0,67 0,708 0,67 0,531 0,67 0,66 0,67 0,7 0,67 0,479 0,67 0,623 0,67 0,7 0,67 0,479 0,67 0,479 191827,400 MJ

Fc,vyt/Fc,chlaz [-]

0,8/0,45 0,8/0,45 0,8/0,45 0,8/0,45 1,0/1,0 1,0/1,0 0,8/0,45 1,0/1,0 1,0/1,0 1,0/1,0

Fs [-]

Orientace

1,0 1,0 0,585 0,585 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0

Západ Západ Západ Západ Západ Východ Východ Východ Jih Sever

94 PŘEHLEDNÉ VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO JEDNOTLIVÉ ZÓNY : VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO ZÓNU Č. 1 : Název zóny: Vnitřní teplota (zima/léto): Zóna je vytápěna/chlazena: Regulace otopné soustavy:

Byty + společné prostory 18,0 C / 20,0 C ano / ne ano

Měrný tepelný tok větráním Hv: Měrný tok prostupem do exteriéru Hd a celkový měrný tok prostupem tep. vazbami H,tb: Ustálený měrný tok zeminou Hg: Měrný tok prostupem nevytáp. prostory Hu: Měrný tok Trombeho stěnami H,tw: Měrný tok větranými stěnami H,vw: Měrný tok prvky s transparentní izolací H,ti: Přídavný měrný tok podlahovým vytápěním dHt: Výsledný měrný tok H:

1511,857 W/K

Solární zisk okny Qs,w: Solární zisk zimními zahradami Qs,s: Solární zisk Trombeho stěnami Qs,tw: Solární zisk větranými stěnami Qs,vw: Solární zisk prvky s trasparentní izolací Qs,ti: Celkový solární zisk Qs:

191,827 GJ --------191,827 GJ

Potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty Q,H,ht: Vnitřní tepelné zisky Q,int: Solární tepelné zisky Q,sol: Celkové tepelné zisky Q,gn: Stupeň využitelnosti tep. zisků Eta,H: Potřeba tepla na vytápění Q,H,nd:

1169,375 GJ 111,586 GJ 191,827 GJ 303,413 GJ 0,998 866,642 GJ

Vyp.spotřeba energie na vytápění za rok Q,fuel,H: Vyp.spotřeba energie na přípravu TV za rok Q,fuel,W: Vyp.spotřeba energie na osvětlení za rok Q,fuel,L: Vyp.spotřeba energie na nuc.větrání za rok Q,fuel,F: Pomocná energie za rok Q,fuel,aux: Celková roční dodaná energie Q,fuel:

1313,093 GJ --------1313,093 GJ

2610,726 W/K 268,151 W/K ----------4390,733 W/K

Průměrný součinitel prostupu tepla zóny Měrný tepelný tok prostupem obálkou zóny Ht: Plocha obalových konstrukcí zóny:

2878,9 W/K 5633,8 m2


0,55 W/m2K

Průměrný součinitel prostupu tepla zóny U,em:

0,51 W/m2K

95 PŘEHLEDNÉ VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO CELOU BUDOVU : Faktor tvaru budovy A/V:

0,3 m2/m3

Rozložení měrných tepelných toků Zóna

Položka

Plocha [m2]

Měrný tok [W/K]

Procento [%]

1 Celkový měrný tok H: z toho: Měrný tok výměnou vzduchu Hv: Měrný (ustálený) tok zeminou Hg: Měrný tok přes nevytápěné prostory Hu: Měrný tok tepelnými vazbami H,tb: Měrný tok do ext. plošnými kcemi Hd,c:

-------------

4390,733 1511,857 268,151 --281,688 2329,038

100,0 % 34,43 % 6,11 % 0,00 % 6,42 % 53,04 %

rozložení měrných toků po konstrukcích: Obvodová stěna: Střecha: Podlaha: Otvorová výplň: .: .: Průčelí: Boční lodž. panely: Štíty: Střecha nástavby: Dveře na střechu: Vnitřní stěny: Vnitřní dveře: Stěny v TP nad terénem: Vnější podhled: Strop TP: Stěny TP pod terénem: Okna nová: Lodžiové dveře nové: Vstupní dveře původní: Okna nástavby původní: MIV lehké: Stěny nástavby: Vyzdívky: MIV těžké: Okna původní: Lodžiové dveře původní: Vstupní dveře nové: Vyzdívky lodž. stěn: Rozšiřovací rámy: Boky vstupů: Boky lodžií na dilataci: Střecha vstupu: Okna nástavby nová:

--763,7 71,2 ------1703,4 163,3 909,9 42,1 --137,1 10,6 ----763,7 9,5 767,5 103,7 --4,3 --148,3 --------27,2 --------8,2 ---

--122,192 126,946 ------381,168 39,192 181,980 11,788 --244,532 10,388 ----138,459 2,746 1074,528 145,152 --5,616 --35,592 --------73,548 --------3,362 ---

0,00 % 2,78 % 2,89 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 8,68 % 0,89 % 4,14 % 0,27 % 0,00 % 5,57 % 0,24 % 0,00 % 0,00 % 3,15 % 0,06 % 24,47 % 3,31 % 0,00 % 0,13 % 0,00 % 0,81 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 1,68 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % 0,08 % 0,00 %

Měrný tok budovou a parametry podle starších předpisů Součet celkových měrných tepelných toků jednotlivými zónami Hc: Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů: Tepelná charakteristika budovy podle ČSN 730540 (1994): Spotřeba tepla na vytápění podle STN 730540, Zmena 5 (1997): Poznámka:

4390,733 W/K 19089,1 m3 0,23 W/m3K 16,9 kWh/(m3.a)

Orientační tepelnou ztrátu budovy lze získat vynásobením součtu měrných toků jednotlivých zón Hc působícím teplotním rozdílem mezi interiérem a exteriérem.

96 Průměrný součinitel prostupu tepla budovy Měrný tepelný tok prostupem obálkou budovy Ht: Plocha obalových konstrukcí budovy:

2878,9 W/K 5633,8 m2


0,55 W/m2K

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy U,em:

0,51 W/m2K

Potřeba tepla na vytápění budovy Potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty Q,H,ht: Vnitřní tepelné zisky Q,int: Solární tepelné zisky Q,sol: Celkové tepelné zisky Q,gn: Stupeň využitelnosti tep. zisků Eta,H: Potřeba tepla na vytápění Q,H,nd: Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů: Celková energeticky vztažná podlah. plocha budovy: Měrná potřeba tepla na vytápění budovy (na 1 m3):

1169,375 GJ 111,586 GJ 191,827 GJ 303,413 GJ 0,998 866,642 GJ 19089,1 m3 6726,9 m2 12,6 kWh/(m3.a)

Měrná potřeba tepla na vytápění budovy:

36 kWh/(m2.a)

Hodnoty byly stanoveny pro počet denostupňů D =

3083.

324,826 MWh 30,996 MWh 53,285 MWh 84,281 MWh 240,734 MWh

Poznámka: Měrná potřeba tepla je stanovena bez vlivu účinností systémů výroby, distribuce a emise tepla.

Celková energie dodaná do budovy Vyp.spotřeba energie na vytápění za rok Q,fuel,H: Pomocná energie na vytápění Q,aux,H: Dodaná energie na vytápění za rok EP,H: Vyp.spotřeba energie na úpravu vlhkosti Q,fuel,RH: Pomocná energie na úpravu vlhkosti Q,aux,RH: Dodaná energie na úpravu vlhkosti EP,RH: Vyp.spotřeba energie na nucené větrání Q,fuel,F: Pomocná energie na nucené větrání Q,aux,F: Dodaná energie na nuc.větrání za rok EP,F: Vyp.spotřeba energie na přípravu TV Q,fuel,W: Pomocná energie na přípravu teplé vody Q,aux,W: Dodaná energie na přípravu TV za rok EP,W: Vyp.spotřeba energie na osvětlení a spotř. Q,fuel,L: Dodaná energie na osvětlení za rok EP,L:

1313,093 GJ --1313,093 GJ -----------------------

364,748 MWh --364,748 MWh -----------------------

54 kWh/m2 --54 kWh/m2 -----------------------

Celková roční dodaná energie Q,fuel=EP:

1313,093 GJ

364,748 MWh

54 kWh/m2

Elektřina z kogenerace za rok Q,CHP,el:

---

---

---

Produkce elektřiny kogeneračními jednotkami je zde uvedena pouze informativně, v dodané energii do budovy se neprojeví. Produkce elektřiny ovlivňuje primární energii, která se ovšem sezónní metodou výpočtu nedá hodnotit. Vysvětlivky:

Potřeba tepla na vytápění Q,H,nd (resp. na chlazení Q,C,nd) nezahrnuje vliv účinností distribuce a zdrojů tepla či chladu, ani vlivy dalších potřebných energií (příprava TV, osvětlení, ventilátory...). Všechny tyto další vlivy zahrnuje celková energie dodaná do budovy Q,fuel.

Měrná dodaná energie budovy Celková roční dodaná energie:

364,748 MWh

Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů: Celková energeticky vztažná podlah. plocha budovy: Měrná dodaná energie EP,V:

19089,1 m3 6726,9 m2 19,1 kWh/(m3.a)

Měrná dodaná energie budovy EP,A:

54 kWh/(m2.a)

Poznámka: Měrná dodaná energie zahrnuje veškerou dodanou energii včetně vlivů účinností tech. systémů.

STOP, Energie 2013

97

5. ORIENTAČNÍ HARMONOGRAM PRACÍ PRO CELKOVOU REKONSTRUKCI A DOPORUČENÝ HARMONOGRAM PŘI ČÁSTEČNÉ REKONSTRUKCI NA ETAPY Častou otázkou a předmětem úvah vlastníků bytových domů ( BD či SVJ ) je rozhodnutí, zda plánovanou rekonstrukci a zateplení provádět najednou v rámci jedné velké akce, a to i za cenu zadlužení a čerpání úvěru, či zda akci rozdělit a financovat průběžně po jednotlivých etapách, jak přicházejí peníze do fondu oprav. Aktuální situace ( léto 2013 ) je taková, že ceny stavebních prací jsou na velmi nízké úrovni. Stavebních zakázek je málo, státní dotace na zateplování, i přes sliby politiků, zatím nefungují, proto jsou např. ceny zateplovacích prací nižší řádově o 30%, oproti stavu roku 2010, kdy fungoval dotační program Zelená úsporám. Druhým pozitivním aspektem jsou velmi nízké úrokové sazby bank, kdy na rekonstrukce bytových domů poskytují půjčky s úrokem často i okolo 2%. Z uvedených důvodů je nyní ekonomicky nejlepší období pro realizaci zateplení bytových domů. Z psychologického hlediska je ale trh pokřiven právě různými státními dotacemi. Z kusých mediálních informací, že dotace = sleva, či něco zadarmo, lidé vyčkávají na vyhlášení nových masivních, a bohužel politiky slibovaných, programů. V době fungování jakékoliv dotace se ale zákonem nabídky a poptávky automaticky zvyšují ceny stavebních prací. Výsledkem tedy je, že se nejedná o dotaci pro vlastníky budov, ale pro stavební firmy a zpracovatele a zprostředkovatele různých podkladů. Problémem také je překonat obavy, psychologickou bariéru a nechuť lidí, zejména vlastníků bytových jednotek, čerpat úvěry od bank a zadlužovat se. Přitom čistě ekonomicky je velmi často roční výše úroků nižší než přínos investice, tedy než cena ušetřeného tepla. Navíc cena tepla neustále roste, takže přínos provedené rekonstrukce se každoročně zvyšuje, naopak postupným splácením se výše placených úroků postupně snižuje. Z hlediska vlastníka či uživatele bytu se tedy pouze přesune placená částka z kolonky teplo do kolonky plán oprav, potažmo splátka úvěru. Při rozhodnutí rozdělit rekonstrukci objektu na postupné etapy dochází k výraznému navýšení celkové ceny celé rekonstrukce. Je to jednak nutností platit v rámci každé etapy náklady na přesun kapacit zhotovitele, tedy nastěhování a vyklizení staveniště. Dále pak při výběrových řízeních na menší objem stavebních prací není dosahováno tak výhodných cen, jako při soutěžení o zakázku většího rozsahu. Z technického hlediska pak bývá problematické napojování jednotlivých etap, tedy např. ukončení a navazující pokračování různých etap zateplení, kde pak může docházet k prasklinám, zatékání srážkové vody apod., čímž se snižuje celková životnost zateplovacího systému. Z technického i ekonomického hlediska je tedy rozhodně vhodnější provádět rekonstrukci a zateplení objektu v rámci jedné etapy jako celek. Nastupuje zde ale hledisko psychologické, kdy je nutné dostatečnými argumenty a důvěryhodností výboru přesvědčit spoluvlastníky bytových jednotek, aby souhlasili s čerpáním bankovního úvěru a nebáli se s tím spojených rizik.

TECHNICKO EKONOMICKÁ STUDIE MOŽNOSTÍ SNÍŽENÍ ENERGTICKÉ NÁROČNOSTI OBJEKTU

Recommend Documents