Klastr cestovního ruchu Rakovnicko technicko ekonomická studie. Středočeský kraj

Klastr cestovního ruchu Rakovnicko – technicko ekonomická studie

Středočeský kraj prosinec 2008


Obsah

Úvod……………………………………………….……..1 str. Analýza…………………………………………………55 str. Příloha č. 1 – Databáze nabídky cestovního ruchu

Koncepce rozvoje a návrhy na doplnění území.......36 str. Návrh na vytvoření klastru cestovního ruchu………23 str. Příloha č. 1 – Návrh stanov sdružení dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů Příloha č. 2 – Návrh stanov sdružení dle § 20 obč. zák. č. 40/64 Sb.

Zadavatel:

Zpracovatel:

Středočeský kraj Zborovská 11 150 21 Praha 5 www.kr-stredocesky.cz

Enterprise plc, s. r. o. Jeremenkova 485/13 703 00 Ostrava – Vítkovice www.enterpriseplc.cz

Klastr cestovního ruchu Rakovnicko - technicko ekonomická studie

Úvod

Úvod Předmět díla:

KLASTR CESTOVNÍHO RUCHU RAKOVNICKO – TECHNICKO EKONOMICKÁ STUDIE

Objednatel:

STŘEDOČESKÝ KRAJ Zborovská 11, 150 21 Praha 5 - Smíchov

Zhotovitel:

Enterprise plc, s.r.o. Jeremenkova 485/13, 703 00 Ostrava – Vítkovice

Části dokumentu: Analýza Koncepce rozvoje a návrhy na doplnění území Návrh na vytvoření klastru cestovního ruchu

Zpracování:

V období září – prosinec 2008

Účast na řešení: Rakovnicko o.p.s. Svazek měst a obcí Rakovnicka Zástupci obcí Účastníci workshopu a osobních jednání z řad soukromého i veřejného sektoru

Tým zpracovatelů: • • • • •

Ing. Vladimír Vavrečka, CSc., Enterprise plc, s.r.o., projekt manažer Ing. Michal Blaško, Enterprise plc, s.r.o., manažer návrhové části Ing. Eva Braková, Enterprise plc, s.r.o., manažer analytické části Dana Vavrečková, DiS., Enterprise plc, s.r.o., administrátor projektu, člen analytické skupiny Mgr. David Karčmář, Enterprise plc, s.r.o. / DMMS, o.p.s., technický specialista

Struktura dokumentu: Analýza Příloha č. 1 – Databáze nabídky cestovního ruchu

Koncepce rozvoje a návrhy na doplnění území Návrh na vytvoření klastru cestovního ruchu Rakovnicko Příloha č. 1 – Návrh stanov sdružení dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů Příloha č. 2 – Návrh stanov sdružení dle § 20 obč. zák. č. 40/64 Sb

Enterprise plc, s. r. o.

Strana 1 (celkem 1)



Část 1

ANALÝZA


Analýza

Obsah: 1 Základní charakteristika území................................................................................ 3 1.1 Geografické vymezení území.......................................................................... 3 1.2 Fyzicko-geografické podmínky........................................................................ 6 1.3 Základní socioekonomické údaje .................................................................... 6 1.3.1 1.3.2

Obyvatelstvo ....................................................................................................6 Ekonomika .......................................................................................................7

1.4 Dopravní infrastruktura.................................................................................. 12 2 Charakteristika území z pohledu cestovního ruchu (analýza nabídky CR)............ 13 2.1 Cestovní ruch ve Středočeském kraji a na vymezeném území ..................... 13 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4

Základní statistika návštěvnosti .....................................................................14 Ubytovací služby............................................................................................15 Druhé bydlení (objekty individuální rekrace)..................................................17 Gastronomie a pohostinství ...........................................................................19

2.2 Kulturně historické atraktivity......................................................................... 20 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.2.6

Památkově chráněné objekty.........................................................................20 Hrady, zámky a tvrze .....................................................................................22 Sakrální stavby ..............................................................................................22 Technické památky a atraktivity.....................................................................22 Muzea, galerie a ostatní kulturní zařízení ......................................................23 Návštěvnost vybraných atraktivit ...................................................................23

2.3 Přírodní atraktivity ......................................................................................... 24 2.4 Podmínky pro turistiku................................................................................... 26 2.4.1 2.4.2 2.4.3

Pěší turistika ..................................................................................................26 Cykloturistika .................................................................................................27 Vodní turistika ................................................................................................29

2.5 Kongresový cestovní ruch ............................................................................. 30 2.6 Ostatní turistické atraktivity a infrastruktura................................................... 31 2.6.1 2.6.2 2.6.3 2.6.4 2.6.5

Rozhledny a místa dalekých výhledů.............................................................31 Sportovní zařízení..........................................................................................31 Venkovský cestovní ruch a hipoturistika ........................................................32 Typické produkty Rakovnicka ........................................................................33 Turistická informační centra (TIC)..................................................................33

2.7 Organizace cestovního ruchu a marketing .................................................... 34 2.7.1 2.7.2

Organizace cestovního ruchu ve vymezeném území ....................................34 Marketing a marketingová komunikace .........................................................35

3 Analýza poptávky - návštěvníci a turisté ............................................................... 37 3.1 Vývoj poptávky dle statistických údajů .......................................................... 37 3.1.1 3.1.2

Počet turistů...................................................................................................37 Délka pobytu turistů .......................................................................................39

3.2 Výstupy z monitoringu návštěvníků v turistických regionech......................... 40 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.2.6 3.2.7 3.2.8

Shrnutí hlavních výsledků šetření za léto 2005 v TR SČ...............................41 Shrnutí výsledků šetření za léto 2006 v TR SČ .............................................43 Komparace letních sezón 2005 a 2006 v TR SČ...........................................45 Závěry z letních šetření z konkrétních lokalit - Rakovnicko ...........................45 Shrnutí výsledků šetření za zimu 2005/2006 v TR SČ ..................................46 Shrnutí výsledků šetření za zimu 2006/2007 v TR SČ ..................................48 Komparace zimních sezón 2005/06 a 2006/07 v TR Střední Čechy .............50 Závěry z obou zimních šetření z konkrétních lokalit – Rakovnicko................50

3.3 Vyhodnocení monitoringu v turistickém regionu Střední Čechy .................... 51 Enterprise plc, s.r.o.

Strana 1 (celkem 55)


3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4

Analýza

Důvod návštěvy a nejlákavější aktivity jednotlivých TO.................................51 Cílové skupiny – návštěvníci jednotlivých TO................................................52 Spokojenost se službami a infrastrukturou jednotlivých TO ..........................52 Shrnutí výsledků monitoringu pro vymezené území ......................................53

Seznam použitých zkratek.......................................................................................... 54 Seznam tabulek.......................................................................................................... 55 Seznam grafů ............................................................................................................. 55 Seznam map .............................................................................................................. 55 Příloha č. 1 – Databáze nabídky cestovního ruchu


Enterprise plc, s.r.o.


Analýza

1 Základní charakteristika území 1.1 Geografické vymezení území Vymezené území pro vznik klastru cestovního ruchu Rakovnicko (dále v textu jen „vymezené území“ nebo, zejména v tabulkách a grafech, „Rakovnicko“) se nachází ve Středočeském kraji západně od Prahy a rámcově je shodné s územím okresu Rakovník. Z hlediska členění pro účely cestovního ruchu spadá toto území do turistického regionu Střední Čechy a turistické oblasti Střední Čechy – západ.

Mapa 1 – Mapa Středočeského kraje a orientační vyznačení území Rakovnicka

Dle zadání pro vypracování této ekonomické studie je vymezené území určeno katastry 70 členských obcí Svazku měst a obcí Rakovnicka (dále SMOR): Rakovník, Břežany, Čistá, Děkov, Drahouš, Hořesedly, Hořovičky, Hřebečníky, Hředle, Chrášťany, Janov, Jesenice, Kalivody, Karlova Ves, Kněževes, Kolešov, Kolešovice, Kounov, Kozojedy, Krakov, Kroupová, Krupá, Krušovice, Křivoklát, Lány, Lašovice, Lišany, Lubná, Lužná, Malinová, Městečko, Milostín, Mšec, Mšecké Žehrovice, Mutějovice, Nesuchyně, Nezabudice, Nové Strašecí, Nový Dům, Olešná, Oráčov, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice, Pochvalov, Příčina, Přílepy, Pustověty, Račice, Roztoky, Ruda, Řeřichy, Senec, Senomaty, Skryje, Srbeč, Svojetín, Sýkořice, Šanov, Šípy, Švihov, Třeboc, Třtice, Václavy, Velká Buková, Velká Chmelištná, Všesulov, Všetaty, Zavidov, Zbečno. Z pohledu administrativního členění jsou všechny výše uvedené obce až na obec Lány, která spadá pod okres Kladno, součástí okresu Rakovník. V okrese Rakovník se nachází dalších 14 obcí, které nejsou členy SMOR (v následující mapce vyznačeny bílou barvou): Bdín, Branov, Hracholusky, Hvozd, Krakovec, Krty, Milý, Přerubenice, Pšovlky, Rynholec, Řevničov, Slabce, Smilovice, Žďár. Z důvodu zachování celistvosti území jsou do analýzy zahrnuty všechny obce okresu Rakovník a obec Lány z okresu Kladno. Celkově se tedy jedná o 84 obcí.




Analýza

Mapa 2 – Vymezené území pro vznik klastru cestovního ruchu Rakovnicko

Tab. 1 – Základní údaje o jednotlivých obcích vymezeného území Název obce Rakovník Bdín Branov Břežany

Počet obyvatel (k 1.1.2008) 16 265 61 201 128

1 850 212 1 484 788

město obec obec obec

Počet částí obce 2 0 0 0

Rozloha v ha

Statut

Části obce Rakovník I, Rakovník II

Čistá, Křekovice, Kůzová, Lhota, Nová Ves, Smrk, Strachovice, Zdeslav Děkov, Nová Ves, Vlkov Drahouš, Svatý Hubert, Tlestky

Čistá

912

2 905

obec

8

Děkov Drahouš Hořesedly Hořovičky Hracholusky

206 64 438 514 78

905 1 479 584 1 913 683

obec obec obec obec obec

3 3 0 4 0

Hřebečníky

391

1 841

obec

5

Hřebečníky, Novosedly, Šlovice, Týřovice, Újezdec

Hředle Hvozd Chrášťany Janov

581 159 588 117

821 368 1 014 316

obec obec obec obec

0 2 2 0

Hvozd, Žďáry Chrášťany, Nový Dvůr

Jesenice

1 641

3 762

město

6

Bedlno, Chotěšov, Jesenice, Kosobody, Podbořánky, Soseň

Kalivody Karlova Ves Kněževes Kolešov Kolešovice Kounov Kozojedy Krakov Krakovec Kroučová

93 115 1 030 105 862 494 85 110 71 250

435 1 043 1 256 515 1 534 857 719 445 803 347

obec obec městys obec obec obec obec obec obec obec

0 0 0 0 3 0 0 0 2 0


Bukov, Hokov, Hořovičky, Vrbice

Heřmanov, Kolešovice, Zderaz

Krakovec, Zhoř



Krty Krupá Krušovice Křivoklát Lány Lašovice Lišany Lubná Lužná Malinová Městečko Milostín Milý Mšec Mšecké Žehrovice Mutějovice Nesuchyně Nezabudice Nové Strašecí Nový Dům Olešná Oráčov Panoší Újezd Pavlíkov Petrovice Pochvalov Přerubenice Příčina Přílepy Pšovlky Pustověty Račice Roztoky Ruda Rynholec Řeřichy Řevničov Senec Senomaty Skryje Slabce Smilovice Srbeč Svojetín Sýkořice Šanov Šípy Švihov Třeboc Třtice Václavy Velká Buková Velká Chmelištná Všesulov Všetaty Zavidov Zbečno Žďár Rakovnicko Středočeský kraj Česká republika Rakovnicko/kraj v %

Analýza

104 414 590 675 1 794 105 697 899 1 786 87 414 252 145 884 442 806 430 71 5 175 141 554 372 284 1 072 237 261 64 175 199 275 158 154 1 023 666 808 98 1 410 235 984 129

866 743 636 643 3 402 382 892 875 2 978 328 1 440 718 870 1 420 1 403 1 321 1 064 718 1 337 630 1 089 1 603 750 3 947 700 456 209 219 663 1 058 1 464 983 2 222 2 167 608 488 2 924 440 1 410 1 504

obec obec obec městys obec obec obec obec obec obec obec obec obec městys obec obec obec obec město obec obec obec obec městys obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec městys obec

0 0 0 3 2 0 0 0 0 0 0 2 0 0 2 2 0 0 2 0 0 2 0 5 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 3 0

725

2 763

městys

8

53 300 327 454 479 160 53 130 475 64 251 48 115 314 310 457 86 55 429 1 201 827 10 381 130 4,6

168 623 883 1 586 763 1 163 296 951 889 530 1 353 835 418 600 379 1 515 865 93 029 1 101 478 7 886 668 8,4

obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec

0 0 2 0 0 3 0 0 0 0 3 2 0 0 0 2 2

Častonice, Křivoklát, Písky Lány, Vašířov

Milostín, Povlčín Lodenice, Mšecké Žehrovice Lhota pod Džbánem, Mutějovice Nové Strašecí, Pecínov

Klečetné, Oráčov Chlum, Pavlíkov, Ryšín, Skřivaň, Tytry

Dučice, Přerubenice

Nový Dvůr, Řeřichy

Hostokryje, Nouzov, Senomaty Kostelík, Malé Slabce, Modřejovice, Nová Ves, Rousínov, Skupá, Slabce, Svinařov Svojetín, Veclov

Bělbožice, Milíčov, Šípy

Kalubice, Malá Buková, Velká Buková Hůrky, Velká Chmelištná

Újezd nad Zbečnem, Zbečno Otěvěky, Žďár

Pramen: ČSÚ, MVČR




Analýza

1.2 Fyzicko-geografické podmínky Hranice okresu Rakovník na severu, východě i jihu tvoří přirozené útvary – terénní předěly, lesy, řeka. Pouze západní hranice není výrazná podle přírodních útvarů. Na východě a jihovýchodě sousedí okres s okresy Kladno a Beroun, na jihu a západě s okresy Rokycany a Plzeň-jih a na severu s okresem Louny. Z hlediska geomorfologického uspořádání je celý Středočeský kraj součástí provincie Česká vysočina (Český masiv). Na území kraje se stýkají 3 ze 6 geomorfologických subprovincií této provincie, a to Česká tabule, Česko-moravská a Poberounská subprovincie. Vymezené území Rakovnicka spadá do Poberounské subprovincie. Konkrétně do tohoto území zasahují dvě oblasti Poberounské subprovincie, a sice tzv. Brdská oblast (konkrétně se jedná o celky Křivoklátská vrchovina a Džbán) a dále oblast Plzeňská pahorkatina (celek Rakovnická pahorkatina). Povrch rakovnického území tvoří převážně mírně zvlněné plošiny a pahorkatiny. Na severu vystupuje plošina Džbán až do nadmořské výšky 535 m. Střed tvoří Rakovnická pánev s průměrnou výškou kolem 350 m, kterou na západě, jihu a východě obklopuje Rakovnická plošina přesahující nadmořskou výšku 500 m. Na jihovýchodě se rozkládá Křivoklátská vrchovina prolomená hlubokým údolím řeky Berounky se strmými a místy skalnatými svahy. Zde leží i nejvyšší bod okresu vrch Vlastec - 612 m n.m.. Nejníže položeným místem je koryto Berounky u Račic – 224 m n.m.. Svojí rozlohou 930 km2 zaujímá Rakovnicko čtvrté místo mezi okresy ve Středočeském kraji a 8,4 % z jeho rozlohy. Zemědělská půda zabírá 52,4 % a lesy 38,6 % z celkové rozlohy. Po provedené územní struktuře k 1. lednu 2007 náleží do okresu Rakovník 83 obcí, neboť 1 obec (Lány) byla přeřazena do okresu Kladno. Na území Rakovnicka se rozkládá Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, která bylo vyhlášena za biosférickou rezervaci UNESCO. V rámci pahorkatin až nižších vrchovin střední Evropy jde o mimořádně zachovalé, převážně lesní území s bohatou květenou i zvířenou a řadou významných geologických a geomorfologických objektů.

1.3 Základní socioekonomické údaje Kapitola se zabývá socioekonomickými údaji, které shrnují charakteristiku dané oblasti z pohledu obyvatelstva, ekonomiky (vč. trhu práce) a dopravní obslužnosti. Tyto ukazatele patří mezi základními aspekty ovlivňující kvalitu života zdejších obyvatel.

1.3.1 Obyvatelstvo Na vymezeném území žilo k 1.1.2008 celkem 55 429 obyvatel, tedy 4,6 % z celkového počtu obyvatel Středočeského kraje. Hustota zalidnění v okrese Rakovník činila ke stejnému datu 59 obyvatel/km2, což jej charakterizuje jako nejméně osídlený okres v kraji. Zdaleka nejpočetnější obcí na vymezeném území je město Rakovník (16 265 obyvatel), za ním následuje Nové Strašecí (5 175), Lány (1 794), Lužná (1 786), Jesenice (1 641), Řevničov (1 410), Pavlíkov (1 072), Kněževes (1 030) a Roztoky (1 023). V žádné další obci na Rakovnicku nepřevyšuje počet obyvatel hranici 1000. Celkově v těchto 75 obcích žije 43,7% obyvatel Rakovnicka. Vývoj počtu obyvatel v letech 2000 až 2007 je zachycen v následující tabulce. V tomto období došlo k nárůstu obyvatel na vymezeném území o 3 %, tedy nižšímu než ve Středočeském kraji jako celku (7,8%). V rámci samotného okresu Rakovník došlo k navýšení o 2,7%, což je čtvrtý nejnižší nárůst ve srovnání s ostatními okresy Středočeského kraje, přičemž všechny okresy Středočeského kraje zaznamenaly v tomto období nárůst počtu obyvatel.

Tab. 2 – Počet obyvatel na vymezeném území v letech 2000 – 2007 (vždy k 31.12.) Změna 2007/2000

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

53 805

54 086

54 128

54 271

54 351

54 422

54 669

55 429

103,0 %

Pramen: ČSÚ




Analýza

Graf 1 – Vývoj počtu obyvatel na vymezeném území v letech 2000 - 2007 56 000

počet obyvatel

55 000 54 000 53 000

počet obyvatel

52 000 51 000 50 000 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

K 31. 12. 2006 žilo v okrese Rakovník 1 219 cizinců (tyto počty nezahrnují cizince s platným azylem), což činí 2,86 % z celkového počtu cizinců žijících ve SK - je to nejnižší podíl za okresy SK vůbec. Nejpočetnější skupinu tvoří Ukrajinci a Vietnamci. Nejvíce cizinců v rámci Středočeského kraje žije v okrese Mladá Boleslav, kde jsou hojně zaměstnáváni v automobilce Škoda Auto a.s., Mladá Boleslav, vysoké procento cizinců je také v okresech Praha-západ, Praha-východ, Kladno a Mělník.

Tab. 3 - Cizinci v okrese Rakovník a SK (k 31. 12. 2006)* z toho Území Okres Rakovník Středočeský kraj

Cizinci celkem

trvalé pobyty

občané zemí EU

Ukrajina

Vietnam

Slovensko

464

626

380

468

244

201

92

42

42 588 16 046

16 260

14 520

15 455

3 110

9 884

2 4571

2 731

1 219

ženy

státní občanství Polsko

Rusko

Pramen: Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ministerstva vnitra ČR * bez osob s platným azylem

1.3.2 Ekonomika Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá průmyslová i zemědělská výroba. Stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. Důležitou roli v kraji hraje také automobilový průmysl a několika významnějšími podniky je zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie. Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory, jako je těžba uhlí, ocelářství a kožedělný průmysl. Zemědělská výroba těží z příznivých přírodních podmínek v severovýchodní části kraje a vyniká hlavně rostlinnou výrobou, pěstováním pšenice, ječmene, cukrovky a chmele. V příměstských částech se pěstuje ovoce, zelenina, ale také květiny.

1.3.2.1 Hrubý domácí produkt Vývoj ekonomiky nejlépe vyjadřuje hrubý domácí produkt (dále jen HDP). Ve Středočeském kraji v roce 2006 vykazoval 90,4 % průměrné úrovně HDP na obyvatele České republiky, což jej zařadilo na 4. místo za Hl. m. Prahu, kraj Plzeňský a Jihomoravský. Dle předběžných výsledků roku 2007 se však SK dostává na 2. místo, hned za Hl. m.Prahu. Následující tabulka ukáže vývoj HDP od roku 2003, vč. předběžných výsledků za rok 2007 (za menší územní celky ČSÚ údaje o HDP nezveřejňuje a není možné je tedy analyzovat).




Analýza

Tab. 4 – Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v Kč dle krajů Území ČR Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

2003

2004

2005

2006

2007*

252 617 530 334 238 328 225 621 235 913 202 270 208 128 204 456 226 640 214 667 217 107 234 532 193 844 206 803 195 867

271 161 569 914 253 397 242 791 262 596 213 182 222 486 216 614 243 726 228 085 228 402 250 877 215 011 216 465 222 042

290 232 606 925 269 674 258 668 278 326 225 410 235 260 232 303 259 348 239 415 244 510 267 463 226 617 232 558 237 244

314 765 662 815 284 594 283 701 294 501 240 082 253 939 266 553 273 541 257 090 265 339 286 079 233 705 254 466 270 360

341 989 709 125 322 364 300 158 322 162 240 901 275 837 279 775 291 472 290 693 287 879 318 863 257 069 283 366 286 580

Pramen: ČSÚ * Předběžný údaj s předpokládanou korekcí na definitivní údaj

1.3.2.2 Průmysl a zemědělství Okres Rakovník je znám svým chemickým a keramickým průmyslem. Chemický průmysl je reprezentován výrobou pracích prášků a čistících prostředků, keramický průmysl je spojen s obkladovými dlaždicemi. Průmysl (a to převážně lehká průmyslová výroba), je soustředěn především v městě Rakovníku, jako spádovém centru. Mimo toto území jinak není prakticky zastoupen. Hlavní podíl na tvorbě ekonomického produktu okresu Rakovník má především keramický, chemický a strojírenský průmysl, zemědělství a cestovní ruch. Mezi největší zaměstnavatele s 250 a více zaměstnanci, kteří sídlí na území okresu Rakovník patří: Obchodní jméno Sídlo Zaměření LASSELSBERGER CERAMISC RAKO, a.s.

Rakovník

PROCTER&GAMBLE, Rakona a.s.

Rakovník

KRÁLOVSKÝ PIVOVAR KRUŠOVICE, a.s.

Krušovice Nové Strašecí

ČESKÉ LUPKOVÉ ZÁVODY, a.s. ČESKÝ INTER CONTROL CZ kom. spol.

Rakovník

VALEO AUTOKLIMATIZACE, s.r.o.

Rakovník

ANEXIA, s.r.o.

Rakovník

Bytová keramika Spotřební zboží zaměřené na prací a čistící prostředky Vaření piva Krušovice; obchod Výpal a granulometrická úprava žáruvzdorných ostřiv; pozemní práce Zpracovatelský průmysl, obchod a opravy (elektrické stroje a přístroje – termosondy) Navrhování, výroba a prodej komponentů, integrovaných systémů a modulů pro osobní i nákladní automobily Doprava, spoje, obchod, opravy

Mezi další důležité zaměstnavatele patří také francouzská firma Valeo autoklimatizace k.s., výrobní závod Brano-Ateso a.s., zabývající se především autodoplňky, Eberspächer spol. s. r. o. – výroba výfukové techniky a také firma CZECH BREWERY – RAKOVNÍK, a.s., která znovu obnovuje výrobu dříve vyhlášeného rakovnického piva Bakalář. Sledované území je ale charakteristické venkovským urbanismem, převažuje zde zemědělská výroba, jako je produkce obilovin, brambor, chmele, technických plodin, masa a mléka. To se odráží také ve vyšší zaměstnanosti v zemědělství. Z rozlohy okresu Rakovník (1503 km²), zabírá celých 54,4 % zemědělská půda, tu z 43,4 % tvoří orná půda a 3,6 % trvale zatravněné porosty. Lesy pokrývají 40,1 % plochy okresu a řadí ho tak na druhé místo v zalesněných plochách kraje. V jižní části okresu na písčitých půdách se pěstují brambory a obilí. Zemědělství v severní a střední části okresu má díky kvalitní půdě „červenici“ ideální podmínky pro pěstování chmele. Podíl plochy chmelnic činí 5,4 % (cca 650 km²). Chmel se vyznačuje vysokou kvalitou a má zde mnohasetletou tradici. České chmelařství je v současnosti soustředěno ve třech hlavních oblastech: na Žatecku, Úštěcku a Tršicku. Rakovnicko spadá do oblasti Žatecka. K nejdůležitějším chmelařským obcím okresu Rakovník patří obce Kněževes, Kolešovice a




Analýza

Nesuchyně. Co se týká chovu hospodářských zvířat, oblast zaznamenává klesající tendenci. Na Jesenicku a Novostrašecku je také zastoupena produkce sladkovodních ryb.

Tab. 5 – Počty zemědělských podniků členěných dle velikostní struktury v roce 2006 Oblast

Zemědělské podniky celkem

žádná

0 - 4,99

5 - 9,99

Rakovník

352

17

129

37

v tom s rozlohou zemědělské půdy (ha) 10 - 49,99 50 - 99,99 100 - 499,99 88

24

35

500 a více 22

Pramen: ČSÚ

1.3.2.3 Ekonomické subjekty Dalším důležitým ukazatelem ekonomické úrovně daného území je počet podnikatelsky činných ekonomických subjektů. Středočeský kraj měl k 1. 1. 2007, hned po Hl. m. Praze, nejvyšší počet registrovaných podnikatelských jednotek v České republice, a to 282 761. Rakovnicko vykazovalo k 1. 1. 2007 z hlediska struktury podnikatelské sféry 11 373 podnikatelských subjektů zapsaných do registru ekonomických subjektů, což představuje 4,0 % z celkového počtu Středočeského kraje. 80,4 % tvoří fyzické osoby, 7,1 % právnické osoby a 12,5 % ostatní společnosti. V členění podle odvětvových činností tvoří z celkového počtu 13 % podniky zabývající se průmyslovou činností, 12 % stavební podniky, 9 % zemědělské podniky a lesnictví a nejvíce, 66 %, podniky zabývající se službami.

Tab. 6 – Meziokresní srovnání počtu ekonomických subjektů ve Středočeském kraji k 1.1.2007 Oblast Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Kraj celkem

Počet obyvatel 92 631 81 307 155 314 93 042 74 585 97 696 120 779 88 856 127 041 106 048 110 893 53 635 1 201 827

Ekonomické subjekty celkem 23 617 18 865 31 922 20 100 16 381 22 202 25 786 20 461 33 925 30 353 27 776 11 373 282 761

fyzické osoby 19 980 14 850 25 601 16 649 13 791 18 017 19 619 17 260 26 851 22 928 23 183 9 142 227 871

Z toho obchodní družstva společnosti 1 316 63 1 711 50 3 152 73 1 481 55 839 53 1 650 209 1 916 75 1 383 54 3 785 123 4 434 125 1 864 91 763 45 24 294 1 016

Počet ES na 1 000 obyvatel 255,0 232,0 205,5 216,0 219,6 227,3 213,5 230,3 267,0 286,2 250,5 212,0 235,3

Pramen: ČSÚ

Z přehledu vyplývá, že hned za okresem Kladno je Rakovník druhým okresem Středočeského kraje s nejnižším počtem ekonomických subjektů na počet obyvatel. Na 1 000 obyvatel zde připadá 212 ekonomických subjektů. Co se týče členění dle odvětvové klasifikace ekonomických činností (dále jen OKEČ), a konkrétně subjektů zabývajících se činností související s cestovním ruchem (oddíl 55000 - Ubytování a stravování, viz popis v tabulce níže), ty tvoří v okrese Rakovník cca 5 % z celkového počtu ekonomických subjektů. 55 Ubytování a stravování – oddíl zahrnující činnosti jednotek, které poskytují zákazníkům služby ubytování, přípravy občerstvení, jídel či nápojů pro okamžitou spotřebu. Patří sem ubytovací a stravovací služby, protože obě tyto činnosti jsou často poskytovány stejnou jednotkou. Přehled počtů ekonomických subjektů oddílu OKEČ Ubytování a stravování k datu 31. 12. 2007 v jednotlivých obcích sledovaného území Rakovnicka je v následující tabulce.




Analýza

Tab. 7 – Ekonomické subjekty na vymezeném území (Ubytování a stravování k 31. 12. 2007) Ubytování a stravování počet k 31.12.2007 1 4 1 15 3 0 5 6 0 4 5 0 5 0 16 0 0 10 1 9 4 0 0 0 3 1 2 10

Obec Bdín Branov Břežany Čistá Děkov Drahouš Hořesedly Hořovičky Hracholusky Hřebečníky Hředle Hvozd Chrášťany Janov Jesenice Kalivody Karlova Ves Kněževes Kolešov Kolešovice Kounov Kozojedy Krakov Krakovec Kroučová Krty Krupá Krušovice Rakovnicko celkem

Obec Křivoklát Lány Lašovice Lišany Lubná Lužná Malinová Městečko Milostín Milý Mšec Mšecké Žehrovice Mutějovice Nesuchyně Nezabudice Nové Strašecí Nový Dům Olešná Oráčov Panoší Újezd Pavlíkov Petrovice Pochvalov Přerubenice Příčina Přílepy Pšovlky Pustověty

počet k 31.12.2007 17 23 1 2 10 12 0 7 2 1 7 5 5 4 0 45 3 2 4 3 8 0 0 4 2 4 4 2

Obec Račice Rakovník Roztoky Ruda Rynholec Řeřichy Řevničov Senec Senomaty Skryje Slabce Smilovice Srbeč Svojetín Sýkořice Šanov Šípy Švihov Třeboc Třtice Václavy Velká Buková Velká Chmelištná Všesulov Všetaty Zavidov Zbečno Žďár

počet k 31.12.2007 1 186 15 2 8 1 12 0 6 5 17 0 3 4 3 11 1 0 0 6 0 4 1 0 3 2 9 1

583

Pramen: ČSÚ

Na vymezeném území bylo k 31. 12. 2007 dle členění OKEČ registrováno 583 subjektů zabývajících se ubytováním a stravováním. Nejvyšší počet těchto subjektů vykazuje město Rakovník (186), za ním následují Nové Strašecí (45) a Lány (23). V přepočtu na 1 000 obyvatel je Rakovnicko pod průměrem Středočeského kraje.

Tab. 8 – Počet ekonomických subjektů s činností Ubytování a stravování na 1000 obyvatel Území Rakovnicko Okres Rakovník Středočeský kraj ČR

Počet 583 560 13 626 122 410

k 31.12.2007 Počet na 1000 obyv. 10,52 10,44 11,34 11,79

Pramen: ČSÚ

1.3.2.4 Trh práce I přes pozitivní vývoj na trhu práce, jakými jsou klesající míra nezaměstnanosti a rostoucí zaměstnanost, lze stále identifikovat několik strukturálních problémů. Mezi největší problémy současné zaměstnanosti patří prohlubující se nesoulad v kvalifikační struktuře mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle a sezónní výkyvy na trhu práce. Středočeský kraj vykazuje třetí nejnižší hodnotu míry nezaměstnanosti v republice. Svou hodnotou 3,9 % je o 1,4 % nižší než je republikový průměr (5,3 %). Na konci měsíce července 2008 nabízely středočeské úřady práce 18 798 volných míst, na jedno volné místo tak připadal jeden až dva uchazeči o zaměstnání. Z okresů SK republikový průměr míry nezaměstnanosti překračuje pouze okres Nymburk a okres Kladno, třetím okresem s nejvyšší mírou nezaměstnanosti je okres Příbram, který je na republikovém průměru. Nejnižší míru nezaměstnanosti (mimo okresy Praha východ a




Analýza

Praha západ) vykazují okresy Mladá Boleslav, Benešov a Beroun. Okres Rakovník vykazuje k tomuto datu 4,9 % RMN, čímž poprvé od roku 2001 klesl pod 5% hranici. Stav míry nezaměstnanosti k 31. 7. 2008 v okresech Středočeského kraje znázorňuje následující graf.

Graf 2 – Míra nezaměstnanosti v okresech SK k 31. 7. 2008 Míra nezaměstnanosti k 31. 7. 2008 6 5 4 3 2 1

M

ak o

aj kr

R

St ř.

vn

ík

m ra Př íb

pa d Pr a

ha -

zá

ch vý ha Pr a

N ym

bu r

od

k

v la dá

Bo le s

la

M ěl ní k

a H or Ku tn á

Ko lín

o Kl ad n

ou n Be r

Be ne šo v

0

Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Registrovaná míra nezaměstnanosti obcí vymezeného území vykazuje velké rozdíly vycházející jak z místní nabídky práce, tak z celé řady předpokladů pro mobilitu pracovní síly. Jde o nedostatek motivace k práci, nedostatečnou sladěnost systému vzdělávání s měnícími se požadavky trhu práce a nízkou regionální a profesní mobilitu. Důsledkem je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, který se může stát limitujícím faktorem ekonomického růstu, přitom počet volných pracovních míst v ekonomice dosahuje rekordních hodnot. Mezi obce s nejnižší RMN k 31. 12. 2007 patří s 0,00% obce Kalivody a Krty, dále je to obec Račice (1,30%) a Krupá (2,00%), naopak nejvyšší RMN vykazuje obec Žďár (18,8%) a obce Hořovičky (17,8%), Nesuchyně (16,5%) a Lašovice (16,10%). Největší pokles RMN od roku 2001 zaznamenala obec Třeboc, o 21,1% (z 30,4 na 9,30%), a dále obce Václavy o 15,7 % (z 24,0 na 8,3%) a Žďár o 15,3% (z 34,1 na 18,80%). Největší nárůst RMN od roku 2001 vykazuje obec Lašovice, a to o 6,7% (z 9,40% na 16,10%), a obec Řeřichy o 5,4% (z 8,9 na 14,3%). Srovnání průměrné míry nezaměstnanosti k 31. 12. 2007 za Rakovnicko, ve srovnání se SK a ČR, nabízí následující tabulka, ze které vyplývá, že Rakovnicko má o 1,0% vyšší registrovanou míru nezaměstnanosti než je průměr Středočeského kraje.

Tab. 9 – Registrovaná míra nezaměstnanosti - srovnání let 2001, 2005 a 2007

Rakovnicko Středočeský kraj Česká republika

10,5 6,5 8,8

2 231 26 686 37 819 584 628 461 923 5 253 400

7,0 6,3 8,9

2 017 38 499 481 071

27 181 615 828 5 419 285

5,3 4,3 6,0

1 447 27 490 331 694

Ekonomicky aktivní celkem *)

RMN (%)

Dosažitelní uchazeči Celkem **)

31. 12. 2007 Ekonomicky aktivní celkem *)

RMN (%)

Dosažitelní uchazeči Celkem **)

RMN (%)

31. 12. 2005 Ekonomicky aktivní celkem *)

OBEC

Počet uchazečů celkem

31. 12. 2001

26 319 647 378 5 544 625

Pramen: portál MPEG *) u obcí dle SLDB - k 1.3.2001, pro kraj a ČR dle VŠPS - klouzavý průměr posledních 3 měsíců. Míra registrované nezaměstnanosti se na úrovni ČR, krajů a okresů počítá na základě výsledků výběrového šetření pracovních sil. Míra nezaměstnanosti v obcích, mikroregionech, ORP a POU se z důvodu nedostupnosti dat o zaměstnaných na úrovni těchto územních celků počítá na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva zjištěného ze SLDB. **)Dosažitelní uchazeči - Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené.




Analýza

1.4 Dopravní infrastruktura Silniční doprava Jak uvádí Společnost pro veřejnou dopravu, Rakovníkem neprochází žádná silnice 1. třídy ani dálnice. Tento okres má hned za okresem Příbram druhou nejnižší hustotu silnic v kraji. Nejvýznamnější komunikací ve městě je silnice 2. třídy číslo II/237 do Nového Strašecí, kde se napojuje na silnici 1. třídy číslo 6 Praha - Karlovy Vary - Cheb - Pomezí nad Ohří. Velký význam mají také silnice II/229 Louny Rakovník – Kralovice, II/227 Žatec - Rakovník - Roztoky (u Křivoklátu) a II/228 Rakovník – Jesenice. Většinu regionální a dálkové autobusové dopravy zajišťuje dopravce Anexia s.r.o., na významném spojení s Prahou se podílí také další rakovnický dopravce, CS Trans s.r.o. Dalšími dopravci v Rakovníku jsou např. ČSAD MHD Kladno a.s. a Václav Lexa - Lextrans.

Tab. 10 - Délka silnic a dálnic k 1. 1. 2007 Kraj, okres Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník Středočeský kraj

Rozloha v km2 1 475 662 720 744 917 701 1 023 850 755 581 1 692 896 11 015

Délka silnic a dálnic na 1km2 0,84 1,05 1,09 1,15 0,97 0,88 0,91 0,90 0,89 0,99 0,53 0,74 0,87

Dálnice v provozu v km 46,2 34,0 7,5 14,2 36,5 44,8 9,3 192,5

Silnice v km rychlostní

I.třídy (bez rychlostních)

II.třídy

III.třídy

30,4 51,5 10,9 16,4 19,4 2,8 131,5

52,4 66,9 74,6 56,1 70,9 66,4 61,8 24,7 11,9 105,4 55,7 646,8

357,2 152,5 154,2 151,4 223,9 149,2 221,2 201,7 162,2 150,3 233,1 210,6 2 367,4

789,1 510,0 535,0 619,0 613,0 381,4 592,5 461,5 427,7 389,5 547,2 393,0 6 259,0

Silnice a dálnice celkem v km 1 245,0 696,5 786,4 852,5 893,0 615,7 931,6 761,5 670,3 577,5 905,1 662,2 9 597,1

Zdroj informací : Ředitelství silnic a dálnic ČR

Městská hromadná doprava Provoz městské hromadné dopravy v Rakovníku zajišťuje dopravce Anexia s.r.o. Provoz MHD je zajišťován čtyřmi autobusovými linkami označenými jako B1 - B4, které slouží také okolním obcím. Dopravní obslužnost je zaměřena na dopravu obyvatel do zaměstnání a škol. Linky jezdí pouze v pracovní dny, intervaly jsou na všech linkách zcela nepravidelné. Všechny linky se sjíždějí na autobusovém nádraží, které je umístěno v těsné blízkosti železniční stanice. Železnice Železniční síť je tvořena pouze regionálními tratěmi. Do Rakovníka vede pět železničních tratí, všechny jsou ale jednokolejné a nejsou elektrifikované. Jedná se o tratě číslo: • 124 do Lužné u Rakovníka (odkud vlaky pokračují po trati 120 do Prahy), • 126 do Loun, • 161 do Bečova nad Teplou, • 162 do Kralovic u Rakovníka a • 174 do Berouna. Trať číslo 162 je oficiálně vedena až do Mladotic, v úseku Kralovice u Rakovníka - Mladotice je však provoz dlouhodobě přerušen a nahrazen autobusovou dopravou. Po tratích 124, 126 a 174 jsou vedeny i spěšné vlaky a rychlíky, po ostatních tratích pouze vlaky osobní (zastávkové). Region je bez železničních koridorů a mezinárodních tratí. Regionální železniční trať má velký historický význam, dodnes se dochovala historická parní trať „Kolešovka“ a funkční exponáty lze vidět v Železničním muzeu v Lužné. Letecká doprava Nejbližší veřejné mezinárodní letiště je v Praze – Ruzyni, které je vzdálené cca 45km od Rakovníka. Na vymezeném území je veřejného vnitrostátního letiště Rakovník, kde je možné provozovat sportovní létání. Jedním ze základních cílů dopravní politiky ČR je systematická podpora dopravy přátelské k životnímu prostředí a mezi takové druhy dopravy jednoznačně patří i cyklistika, které je blíže věnována kap. 2.4.2.




Analýza

2 Charakteristika území z pohledu cestovního ruchu (analýza nabídky CR) Co se týče potenciálu cestovního ruchu na vymezeném území, dle Atlasu cestovního ruchu České republiky (MMR ČR, 2006) spadá východní a jihovýchodní část území pod venkovské krajiny s příznivými předpoklady pro cestovní ruch, západní část území pod venkovské krajiny s průměrnými předpoklady pro cestovní ruch a část území severně od Rakovníku je charakterizována jako venkovská krajina s minimálními předpoklady pro cestovní ruch. Z pohledu typologie středisek patří Křivoklát, Lány a Krakovec k historickým městům národního významu a Jesenice je střediskem letní rekreace u vody. Na vymezeném území se rozkládá více než polovina CHKO Křivoklátsko a nachází se zde jedny z nejvýznamnějších památek v České republice, hrad Křivoklát a zámek Lány. Informace v následujících kapitolách vycházejí zejména z různých veřejných databází a ze statistických dat – tzv. sekundární data. Statistiky však obvykle neobsahují všechny potřebné informace a navíc v členění na menší územní celky než jsou kraje (pouze v některých případech okresy), a proto důležitým zdrojem informací pro vypracování analytické částí této studie bylo místní šetření – tzv. primární data. Zdrojem informací byly také již zpracované analýzy a studie, ať už na celorepublikové, krajské či regionální úrovni, především pak dokument „Analýza cestovního ruchu regionu Rakovnicko“ 1 . Místní šetření bylo zrealizováno pro potřeby zjištění nabídky cestovního ruchu na Rakovnicku Pro tyto účely byla vytvořena databáze v programu MS Excel, která obsahuje informace týkající se nabídky cestovního ruchu v členění na: • hromadná ubytovací zařízení, • ubytování v soukromí, • gastronomie a pohostinství, • atraktivity poznávacího a kulturního cestovního ruchu, • sportoviště, sportovní areály, lázně a welness, • ostatní služby cestovního ruchu (TIC, CK/CA, půjčovny, servisy), • značené pěší trasy, • naučné stezky, • cyklotrasy, • hippoturistika a agroturistika, • tábořiště a kempy na sjízdných vodních tocích, • významné pravidelně se opakující kulturní a sportovní akce nadregionálního významu. Vyplnění této databáze bylo zrealizováno ve spolupráci s Rakovnickem o.p.s. Podařilo se dát dohromady podrobný souhrn nabídky cestovního ruchu vymezeného území, který může v případě vzniku klastru cestovního ruchu do budoucna sloužit jako databáze a postupně se doplňovat. Databáze tvoří přílohu č. 1 analytické části této studie.

2.1 Cestovní ruch ve Středočeském kraji a na vymezeném území Středočeský kraj disponuje potenciálem pro rozvoj různých typů cestovního ruchu. K tomu přispívají jeho geografické podmínky i stávající infrastruktura, která poskytuje možnosti růstu rekreačních pobytů, různých druhů turistiky a venkovského, městského či incentivního cestovního ruchu. Následující údaje charakterizují cestovní ruch se zaměřením na Středočeský kraj a jeho pozici v rámci České republiky. Pokud to bylo z pohledu dostupnosti statistických dat či místního šetření možné, byly sledovány také menší územní celky - okres Rakovník resp. vymezené území Rakovnicka.

1

Dvořák, R., Hartl, R.: Analýza cestovního ruchu regionu Rakovnicko, Svazek měst a obcí Rakovnicka, 2005.




Analýza

2.1.1 Základní statistika návštěvnosti Celková návštěvnost domácích hostů (rezidentů) i zahraničních (nerezidentů), sledovaná podle počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (dále jen HUZ 2 ), je ve Středočeském kraji pod celostátním průměrem. V roce 2007 se v HUZ Středočeského kraje ubytovalo celkem 713 507 hostů, z toho 204 600 nerezidentů. Vztaženo k velikosti kraje dané počtem obyvatel a jeho rozlohou se tento kraj řadí k méně navštěvovaným. Z hlediska absolutního počtu hostů je na 4. místě (nepočítáme-li Prahu). Průměrný počet přenocování je ve Středočeském kraji 4. nejnižší (v roce 2007 to bylo 2,9) hned po Jihomoravském kraji, Vysočině a Praze, což se odráží i v podprůměrné délce pobytu ve dnech. Průměrný počet přenocování zahraničních hostů byl ve Středočeském kraji 5. nejnižší (2,7) hned po Jihomoravském, Jihočeském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Co se týče nižších územních celků, návštěvnost HUZ v rozdělení podle regionů NUTS 4 (okresy) ČSÚ již nezveřejňuje, protože v mnoha případech nejsou tato data dostatečně spolehlivá. Bylo zjištěno, že údaje o návštěvnosti HUZ za okres Rakovník nejsou dostatečně reprezentativní a nejsou tedy k dispozici (např. za rok 2006 jsou známy údaje o návštěvnosti pouze za 3 okresy Středočeského kraje, a to Beroun, Kladno a Nymburk). Návštěvnost hostů v HUZ v rámci vymezeného území Rakovnicka tedy nebylo možné zjistit. Ve Středočeském kraji se od roku 2000 snížil počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních. Z původních 965 297 hostů v roce 2000 došlo k poklesu o 26% na 713 507 hostů v roce 2007. Během tohoto období byla nejnižší hodnota dosažena v roce 2002 (674 396 hostů), což bylo tehdy způsobeno řadou faktorů (povodně, celková stagnace mezinárodního CR v důsledku terorismu, situace v Iráku atd.). Po následném nárůstu až na vrchol v roce 2004 dochází opět k propadu návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji. Výsledky za první polovinu roku 2008 ukazují, že ve Středočeském kraji trend poklesu u návštěvnosti hostů v HUZ pokračuje i nadále (pokles o 6 % oproti 1. pololetí roku 2007). Oproti tomu je celkový vývoj v České republice opačný. Dochází zde s výjimkou roku 2002 k trvalému nárůstu počtu hostů v HUZ. U nerezidentů se dokonce počet hostů mezi lety 2000 až 2007 zvýšil o 40%. Nárůst u domácích i zahraničních hostů je zaznamenán i v 1. polovině roku 2008.

Graf 3 - Hosté v HUZ ve Středočeském kraji v letech 2000 - 2007 1 000 000 900 000

Počet hostů

800 000 700 000 600 000

hosté celkem

500 000

nerezidenti

400 000

rezidenti

300 000 200 000 100 000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

rok

Co se týče nerezidentů, tak od roku 2000 se snížil jejich počet z původních 411 790 na 204 600 v roce 2007, tedy na polovinu původní hodnoty. Vývoj je podobný jako u návštěvnosti hostů celkem, tedy výraznější propad v roce 2002 na hodnotu 217 810, následný nárůst na 268 155 hostů nerezidentů v roce 2004 a poté opět pokles až na nejnižší hodnotu za celé období, která byla dosažena v roce 2007. Výsledky za první polovinu roku 2008 ukazují, že trend poklesu návštěvnosti zahraničních hostů v HUZ Středočeského kraje pokračuje i nadále (pokles o 8,4% oproti 1. pololetí roku 2007).

2

V rámci metodiky ČSÚ je za hromadné ubytovací zařízení považováno zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu. Ubytovací zařízení s nižší kapacitou se řadí do kategorie individuální ubytovací zařízení (neboli ubytování v soukromí). Tyto jednotky již nejsou šetřeny od roku 2002.




Analýza

U rezidentů je vývoj podobný jako u nerezidentů s tím rozdílem, že nejvyšší hodnoty (596 427 hostů) za celé sledované období bylo dosaženo v roce 2003. Od tohoto roku počet domácích hostů v HUZ Středočeského kraje každoročně klesá a pokles byl zaznamenán i v 1. pololetí roku 2008 (o 4,9% oproti 1. pololetí roku 2007). Co se týče struktury zahraničních hostů z pohledu jejich země původu, v roce 2007 se v hromadných ubytovacích zařízeních ve Středočeském kraji ubytovalo nejvíce hostů z Německa, Slovenska, Polska, Nizozemí a Francie. Kromě pozice Německa se jedná o odlišnou situaci než za ČR jako celek, kde prvních pět míst zaujímají návštěvníci z Německa, Velké Británie, Itálie, USA a Ruska. V rámci Středočeského kraje je průměrný počet přenocování, co se týče první desítky, nejvyšší u Rusů a Dánů. Zcela nejvyšší průměrný počet přenocování byl zaznamenán u hostů z Bulharska (6,6) a Mexika (6,6).

2.1.2 Ubytovací služby Ubytovací kapacity vykazované pro potřeby Českého statistického úřadu mohou být zatíženy výběrovou chybou, což se zpravidla projeví až při důkladnějším místním šetření. Je pravděpodobné, že reálná nabídka ubytovacích kapacit převyšuje vykazované hodnoty, zejména v kapacitách letního ubytování v nižších cenových kategoriích. Základní rozdíly a závěry tím však s velkou pravděpodobností nejsou zpochybněny, protože metodika a tím i výběrová chyba je vždy stejná. Ubytovací kapacity jsou ve Středočeském kraji s přihlédnutím k rozloze jedny z nejnižších. Středočeský kraj v roce 2007 statisticky vykazoval 566 hromadných ubytovacích zařízení s celkovou kapacitou 29 969 lůžek. V přepočtu k rozloze se jedná o nejnižší hustotu lůžek (2,7 na 1 km²) v porovnání s ostatními kraji. V rámci Středočeského kraje je nejvíce hromadných ubytovacích zařízení a zároveň největší lůžková kapacita v okrese Příbram. Okres Rakovník je v počtu zařízení na 4. místě a v počtu lůžek na místě 6. V přepočtu na rozlohu je lůžková kapacita v okrese Rakovník na průměru Středočeského kraje a ve srovnání s ostatními okresy je Rakovník v tomto ukazateli na 7. místě. Z následující tabulky vyplývá, že kapacity HUZ na Rakovnicku jsou v přepočtu na rozlohu nad průměrem Středočeského kraje. Zde je však třeba zdůraznit, že data za vymezené území vycházejí z místního šetření, a proto nejsou zcela srovnatelná s údaji ČSÚ. Protože místní šetření na Rakovnicku zahrnovalo celé území okresu a navíc pouze 1 obec (Lány), vidíme při srovnání s údaji ČSÚ za okres Rakovník, že rozdíly mezi výsledky místního šetření a statistikami jsou značné.

Tab. 11 – Kapacity HUZ na Rakovnicku v porovnání s vyššími územními celky – k 31.12.2007 Počet zařízení Rakovnicko*

78

Podíl na SK 13,8%

Podíl na ČR

Počet pokojů

1,0%

947

Podíl na SK 8,6%

Podíl na ČR 0,5%

Počet lůžek 3 011

Podíl na SK

Podíl na ČR

10,0%

0,7%

Počet lůžek na 1 km2 3,2

Okres Rakovník**

51

9,0%

0,7%

715

6,5%

0,4%

2 343

7,8%

0,5%

2,6

Středočeský kraj

566

100 %

7,2%

10 995

100 %

6,4%

29 969

100 %

6,6%

2,7

7 845 100 % Česká republika Pramen: ČSÚ, vlastní šetření * výsledky z místního šetření (podzim 2008) ** údaje ČSÚ za rok 2005 - dle původní rozlohy okresu

172 560

100 %

451 707

100 %

5,7

Následující tabulka znázorňuje vývoj kapacit hromadných ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji během let 2000 až 2007. Vykazované hodnoty u počtu zařízení, počtu pokojů i počtu lůžek během tohoto období doznaly poklesu. Po několikaletém snižování došlo v roce 2007 k mírnému nárůstu v počtu zařízení a v posledních dvou letech narůstá také lůžková kapacita. Průměrná cena ubytování vzrostla ve sledovaném období o 40,6 %.




Analýza

Tab. 12 – Kapacity HUZ ve Středočeském kraji v letech 2000 - 2007 Rok

počet zařízení

počet pokojů

počet lůžek

počet míst pro stany a karavany

průměrná cena v Kč

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

613 631 602 586 560 553 548 566

12 447 12 662 11 363 11 322 10 974 10 339 10 779 10 995

32 864 33 947 30 683 30 699 30 112 28 379 29 179 29 969

5 872 6 101 6 090 6 267 5 935 6 389 6 804 6 741

288 303 336 354 340 373 362 405

Pramen: ČSÚ

Z hlediska struktury ubytovacích kapacit stojí Středočeský kraj na 4. místě v republice co se týče počtu hotelových kapacit vyššího standardu (čtyř- a pětihvězdičkové hotely). Středočeský kraj má po Jihočeském kraji druhý nejvyšší počet kempů, ovšem ve většině případů jejich kvalita neodpovídá evropským standardům, což je ovšem problém i ostatních regionů České republiky. Následující tabulka uvádí přehled o počtech HUZ dle kategorií na Rakovnicku v porovnání s vyššími územními celky. Vyplývá z ní, že dle místního šetření je na Rakovnicku více ubytovacích zařízení než uvádějí statistiky zejména v kategorii hotely (1 až 3*) a penziony.

Tab. 13 - Hromadná ubytovací zařízení podle kategorie - k 31.12.2007 HUZ celkem

Ostatní Chatové Ostatní hotely a osady a tur. Kempy zařízení penziony ubytovny Podíl Počet Podíl Počet Podíl Počet Podíl Počet Podíl 0,0% 41 52,6% 19 24,4% 5 6,4% 13 16,7%

Hotely***** Hotely****

Rakovnicko*

78

Počet 0

Okres Rakovník**

47

0

0,0%

17 36,2%

12 25,5%

6 12,8%

12 25,5%

566 7 845

23

4,1%

289 51,1%

67 11,8%

72 12,7%

115 20,3%

360

4,6%

4 199 53,5%

959 12,2%

1 811 23,1%

Středočeský kraj ČR celkem

516

6,6%

Pramen: ČSÚ, vlastní šetření * výsledky z místního šetření (podzim 2008) ** údaje ČSÚ za rok 2006 – přepočet na území v roce 2007

Na Rakovnicku mají celkem 3 hromadná ubytovací zařízení oficiální certifikaci – 2 hotely (3*) a 1 kemp (3*). V kategorii ubytování v soukromí má 1 zařízení certifikaci Svazu venkovské turistiky (2*). Největší podíl ve struktuře hromadných ubytovacích zařízení Středočeského kraje zaujímá kategorie ostatní hotely a penziony (51,1 %) a podobná situace je i na Rakovnicku – kategorie ostatní hotely a penziony zde tvoří také více než polovinu (52,6 %). Největší lůžková kapacita připadá na kategorii ostatní hromadná ubytovací zařízení, kam patří např. rekreační zařízení, školící střediska podniků, domovy mládeže, hostely, lázně, ozdravovny, dětské prázdninové tábory apod.

Graf 4 - Struktura hromadných ubytovacích zařízení na Rakovnicku

16,7%

52,5%

Ostatní hotely a penziony Kempy

6,4%

Chatové osady a tur. ubytovny

24,4%


Ostatní zařízení



Analýza

Tab. 14 – Kapacita HUZ dle kategorie na Rakovnicku Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek

HUZ celkem 78

Hotely

Penziony

Kempy

Chatové osady 2

Turistické ubytovny 3

Ostatní

13

28

19

947

225

207

152

51

26

286

13

3 011

538

566

583

169

88

1 067

Pramen: výsledky z místního šetření (podzim 2008) Poznámka: chaty, bungalovy apod. jsou započítány jako 1 pokoj

Databáze všech hromadných ubytovacích zařízení na Rakovnicku je součástí Přílohy č.1 – LIST A (v databázi jsou i 2 zařízení, která spadají do katastrů obcí Plzeňského kraje, ale jsou na hranici s Rakovnickem – tyto kapacity nejsou započítány do výše uvedených tabulek). Čisté i hrubé využití lůžek a pokojů u hotelů a penzionů ve Středočeském kraji nedosahuje republikového průměru, u čistého využití lůžek se kraj v tomto ukazateli řadí na 4. místo. V roce 2001 to bylo místo 9., avšak čisté využití lůžek dosahovalo vyšších hodnot než v roce 2007, a to 38,2%). U nižších územních jednotek nebylo využití lůžek a pokojů zjištěno.

Tab. 15 - Využití lůžek a pokojů u hotelů a podobných ubytovacích zařízení podle krajů, 2007 Kraj Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

Hrubé využití lůžek v % 50,9 27,6 23,8 25,0 43,0 18,7 22,6 26,2 22,1 24,4 26,9 24,8 30,8 25,4 33,6

Čisté využití lůžek v % Čisté využití pokojů v % 51,7 29,3 26,0 26,8 45,4 20,8 25,4 28,9 25,1 26,1 28,4 26,7 33,2 27,4 35,8

59,1 35,6 30,9 31,7 51,9 26,3 29,6 33,7 29,6 30,3 36,9 32,1 40,0 34,4 42,8

Pramen: ČSÚ

Průměrné ceny za ubytování dosažené v r. 2007 ukazují, že Středočeský kraj patří mezi cenově dražší (mezi kraji 3. nejvyšší průměrná cena za ubytování, konkrétně 405,- Kč) Pomineme-li Prahu, pak průměrná cena za ubytování je ještě vyšší už jen v Karlovarském kraji. Co se týče okresů Středočeského kraje, tak průměrné ceny ovlivňuje vzdálenost od Prahy. V okrese Rakovník je průměrná cena za ubytování nejnižší ze všech okresů Středočeského kraje. Individuální ubytovací zařízení neboli ubytování v soukromí (pronájem chat, chalup, místnostní v obytných domech apod.), není statisticky sledováno. V rámci místního šetření byly zjištěny kapacity ubytování v soukromí, které mají své vlastní webové stránky, nebo jsou prezentovány na stránkách obce, IC apod., na serverech o ubytování v České republice, popřípadě v nabídce cestovních kanceláří. Na vymezeném území Rakovnicka bylo zjištěno celkem 42 zařízení ubytování v soukromí s celkovou kapacitou 398 lůžek. Jejich přehled je uveden v Příloze č.1 – LIST B.

2.1.3 Druhé bydlení (objekty individuální rekrace) Druhé bydlení, jinak též chataření a chalupaření, je jedním z dalších významných prvků ovlivňujícím ekonomické přínosy z cestovního ruchu. Dle „Satelitního účtu cestovního ruchu“ je v České republice celkem 434 000 tzv. druhých domovů a v nich 2 170 000 lůžek. Jedná se o odhad z údajů SDLB 1991 a 2001, který zahrnuje i neobydlené domy z důvodu rekreačního využití.




Analýza

Základem pro následující srovnání jsou výstupy ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), realizovaného v roce 1991. V rámci tohoto sčítání byly v souladu s tehdejší platnou legislativou zjišťovány rekreační objekty v obcích. Jednalo se konkrétně o počty chat, rekreačních domků, chalup vyčleněných z bytového fondu pro rekreační účely a chalup nevyčleněných, které byly nadále určeny k trvalému bydlení, ale využívaly se pro rekreaci. Středočeský kraj je, co do počtu objektů sloužících k rekreaci, na prvním místě v republice a stejně tak je tomu i v přepočtu na rozlohu. Podíl zdejších objektů sloužících k rekreaci na celkovém počtu v ČR je 27%. Rakovnicko má ve srovnání s celorepublikovým průměrem o 2,4 objektů/1 km² více, ale v průměru Středočeského kraje je tento počet o 2,3 objektu/1 km² nižší.

Tab. 16 - Počet objektů sloužících k rekreaci (SLDB 1991) na km² Území Rakovnicko Středočeský kraj Česká republika

Počet objektů celkem 6 879 106 999 396 685

Počet objektů na 1 km² 7,4 9,7 5,0

Podíl na SK 6,4 % 100,0 % /

Podíl na ČR 1,7 % 27,0 % 100,0 %

Pramen: ČSÚ

V rámci Středočeského kraje jsou na tom v tomto ukazateli nejlépe okresy Praha-západ, Praha-východ a Benešov, což platí i v přepočtu na rozlohu. Okres Rakovník je na 6 místě z 12ti okresů SK.

Tab. 17 - Rekreační objekty dle SLDB 1991 v územní struktuře k 1.1.2007 Počet objektů individuální rekreace celkem Území

Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Středočeský kraj Česká republika

celkem

9 889 6 674 1 882 1 752 4 280 1 532 2 209 2 171 15 051 20 267 6 784 4 524 77 015 268 298

z toho počet rekr. chalup počet chat, vyčleněných z rekreačních domků bytového fondu

8 619 5 801 1 576 954 2 861 1 277 1 887 1 573 14 636 20 108 5 645 3 875 68 812 214 465

1 270 873 306 798 1 419 255 322 598 415 159 1 139 649 8 203 53 833

Rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu

3 326 1 875 1 839 2 452 1 889 2 426 3 231 2 902 2 655 1 782 3 289 2 318 29 984 128 387

Pramen: ČSÚ

Nejvíce objektů individuální rekreace je zaznamenáno v obcích Sýkořice (658) a Zbečno (465), nad 200 objektů sloužících k individuální rekreaci je v obcích Třtice, Račice, Křivoklát, Jesenice a Hřebečníky. Naopak obce, kde nebyl podchycen žádný takovýto objekt jsou obce Hořesedly, Kněževes, Kroupová, Milostín, Nový Dům, Pochvalov, Milovice a Všetaty. V roce 2001 již toto sledování nebylo uskutečněno. Ze sčítání 2001 lze zjistit pouze počet domů či bytů, které byly neobydleny z důvodu, že slouží k rekreaci - viz následující tabulky. Údaje z let 1991 a 2001 nejsou metodicky srovnatelné. V roce 1991 se jedná o údaje o všech rekreačních objektech, ale už jsou to data poměrně stará a mohlo dojít k významným změnám. Údaje z roku 2001 na druhou stranu zahrnují pouze objekty (domy, byty), které jsou součástí bytového fondu a nezahrnují tedy rekreační objekty vyčleněné z bytového fondu.




Analýza

Tab. 18 - Neobydlené byty sloužící k rekreaci dle SLDB 2001 v územní struktuře k 1.1. 2007

Území

Okres Rakovník Středočeský kraj Česká republika

Byty v neobydlených domech z toho v rodinv bytocelkem ných vých domech domech 0 2 608 2 608 36 824 36 824 0 171 865 171 865 0

Byty v trvale obydlených domech z toho v rodinv bytocelkem ných vých domech domech 33 25 7 537 416 112 3 360 2 317 978

Celkem neobydlené byty sloužící k rekreaci z toho v rodinv bytocelkem ných vých domech domech 2 641 2 633 7 37 361 37 240 112 175 225 174 182 978

Pramen: ČSÚ

Tab. 19 - Počet neobydlených bytů sloužících k rekreaci (SLDB 2001) na km² Území Okres Rakovník Středočeský kraj Česká republika

Počet celkem

Počet na 1 km²

Podíl na SK

Podíl na ČR

2 608 37 361 175 225

2,80 3,39 2,22

7,0 % 100,0 % /

1,5 % 21,3 % 100,0 %

Pramen: ČSÚ

2.1.4 Gastronomie a pohostinství Vedle ubytovacích možností je pro návštěvníky kraje podstatný též stravovací servis v místě ubytování i v dalších zařízeních. Necelá polovina (49,5 %) ubytovacích zařízení v České republice stravování neposkytuje. Ve Středočeském kraji je tento podíl pod celostátním průměrem. Bez stravovaní je zde pouze 34,7 % ubytovacích zařízení, což je třetí nejnižší hodnota hned po Praze a Karlovarském kraji. Ubytovacích zařízení, která poskytují možnost stravování jak pro ubytované hosty tak i pro pasanty, je více než 45 %, čímž se kraj řadí na 1. místo v republice. Dalších téměř 20 % umožňuje stravování pouze ubytovaným hostům. Tyto údaje nejsou k dispozici za nižší územní celky. Z místního šetření ve vymezeném území Rakovnicka vyplynulo, že z celkového počtu 78 hromadných ubytovacích zařízení jich 41 poskytuje stravovací služby pro ubytované hosty i veřejnost.

Tab. 20 - Podíl HUZ s možností stravování (v %) k 31.12.2005 Kraj Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

pro veřejnost 41,4 45,4 29,9 33,5 40,9 40,1 19,2 23,8 29,1 31,6 34,4 31,3 36,9 37,7 32,4

pouze pro ubyt. hosty 25,5 19,9 14,4 19,4 26,0 14,8 16,9 20,1 14,0 15,3 12,5 14,8 23,0 15,7 18,1

bez stravování 33,1 34,7 55,7 47,1 33,1 45,1 63,9 56,1 56,9 53,1 53,1 53,9 40,1 46,6 49,5

Pramen: ČSÚ

Údaje o počtu pohostinských zařízeních jsou nejnovější z roku 2001, kdy bylo uskutečněno šetření sítě pohostinských provozoven. Hustota sítě pohostinských zařízení vzhledem k počtu zde žijících obyvatel je ve Středočeském kraji nad průměrem České republiky (nejvyšší je v Jihočeském kraji). Méně než polovina z nich však poskytuje stravování, čímž se kraj liší od svých sousedů (kromě Vysočiny a Pardubického kraje, kde je tento podíl ještě nižší). Na druhé straně je ve Středočeském kraji více než v sousedních krajích takových pohostinských zařízení, která poskytují ke stravovacím i další služby. Počet pohostinských zařízení na 1000 obyvatel je v okrese Rakovník vyšší než je průměr za Středočeský kraj.




Analýza

Tab. 21 - Počet pohostinských zařízení v r. 2001 Území Okres Rakovník Středočeský kraj Česká republika

Celkem

s podáváním jídel (%)

190 3 183 26 125

38,4 42,1 44,7

v tom: s podáváním s ostatními nápojů (%) službami (%)

56,8 53,5 50,5

4,7 4,5 4,8

Počet na 1000 obyv.

Počet na 100 km2

3,62 2,82 2,54

21,2 28,9 33,1

Pramen: Ročenka cestovního ruchu, ubytování a pohostinství 2006

Informace k pohostinským zařízením na Rakovnicku byly zjišťovány v rámci místního šetření. Následující graf znázorňuje strukturu pohostinských zařízení ve sledovaném území vytvořenou na základě údajů o zjištěných zařízeních (3 zařízení, která v sobě zahrnují kromě restaurace i další formu, např. kavárnu, jsou ve výpočtech zahrnuta pod restauracemi). Celkem bylo na Rakovnicku zjištěno 205 pohostinských zařízení, tedy 22 zařízení na 100 km2 a 3,7 zařízení na 1000 obyvatel. Nejvíce převažují hostince/hospody a restaurace. V 75% pohostinských zařízení nabízejí kromě nápojů i studená a teplá jídla. Podrobnější informace k jednotlivým pohostinským zařízením na Rakovnicku obsahuje Příloha č. 1 – LIST C.

Graf 5 - Struktura pohostinských zařízení na Rakovnicku

1,0%

31,2%

16,6%

3,9%

5,9%

7,8% 33,7%

restaurace hotelová restaurace hostinec/hospoda kavárna/cukrárna vinárna/bar motorest rychlé občerstvení

Nejvyšší počet pohostinských zařízení má město Rakovník (50), další jsou město Jesenice s 13-ti, město Nové Strašecí s 10-ti a městys Křivoklát s 9-ti zařízeními. Žádné pohostinské zařízení nemá 19 z 84 obcí.

2.2 Kulturně historické atraktivity Středočeský kraj se vyznačuje kulturním dědictvím výjimečné kvality. Jeho nedílnou součástí je velké množství movitých a nemovitých kulturních památek. K 9. 10. 2008 čítá seznam nemovitých kulturních památek ve Středočeském kraji 4310 položek, což znamená, že je zde druhý největší počet nemovitých památek v České republice hned po Jihočeském kraji.

2.2.1 Památkově chráněné objekty Významný turistický potenciál tvoří památkový fond. Počet památkově chráněných objektů je vzhledem k rozloze Středočeského kraje v pásmu podprůměru České republiky, byť v absolutních hodnotách je jejich počet vysoký. Velkou konkurencí v tomto směru je samozřejmě hl. m. Praha. Vzhledem k rozloze, ale i v absolutních hodnotách, je ve Středočeském kraji na památky nejbohatší okres Kutná Hora a dále okres Mělník, kde je navíc největší počet objektů v návrhu na ochranu. Okres Rakovník je v porovnání se zbývajícími jedenácti okresy Středočeského kraje na 10. místě co se týče absolutního počtu nemovitých kulturních památek a stejně tak je tomu při přepočtu na rozlohu.




Analýza

Tab. 22 - Nemovité kulturní památky ve Středočeském kraji dle okresů NUTS 4 Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník Středočeský kraj

Počet památkově chráněných objektů 365 230 402 307 781 462 433 239 286 198 369 238 4 310

Památkově chráněné objekty na 100 km2 24,8 34,8 55,9 41,3 85,2 65,9 42,3 28,1 37,9 34,1 21,8 26,6 39,1

Počet objektů v návrhu na ochranu 6 5 0 22 6 104 7 47 7 10 5 12 231

Pramen: Národní památkový ústav – Monument, údaje k 9.10.2008

Při pohledu na vymezené území Rakovnicka můžeme konstatovat, že s ohledem na rozlohu je území v počtu památkově chráněných objektů pod průměrem Středočeského kraje. Z celkového počtu 245 nemovitých kulturních památek je zde 144 sakrálních památek, 25 památek typu hrad, zámek či tvrz, 28 památek lidové architektury, 26 památek typu měšťanský dům, vila apod., 6 technických památek, 5 hradišť (místa dávného osídlení, kde jsou dnes jen archeologické stopy) a 11 ostatních památek (např. pomník, ovčín, sádky, městské opevnění apod.).

Tab. 23 – Nemovité památky na Rakovnicku ve srovnání s vyššími územními celky Památkově chráněné objekty


Počet

Podíl na SK

Podíl na ČR

245 4 310 40 307

5,7% 100 %

0,6% 10,7% 100 %

Památkově chráněné objekty na 100 km2 26,3 39,1 51,1

Počet objektů v návrhu na ochranu 12 231 1 377

Pramen: Národní památkový ústav – MonumNet, údaje k 9.10.2008

Nejvýznamnějšími památkově chráněnými objekty jsou národní kulturní památky (NKP), kterých je dnes v České republice celkem 236. Na území Středočeského kraje najdeme 27 nemovitých národních kulturních památek a 1 movitou národní kulturní památku. Na vymezeném území Rakovnicka se nachází 1 NKP, a to hrad Křivoklát. Území, jehož charakter je určován zpravidla větším počtem nemovitých kulturních památek a vztahy mezi nimi a jejich prostředím, příp. mimořádně významnými archeologickými nálezy, prohlašuje vláda za památkové rezervace. Území se zpravidla menším podílem kulturních památek, území s dochovaným historickým prostředím, příp. území s větším počtem archeologických nálezů nebo část krajinného celku vykazujícího významné kulturní hodnoty prohlašuje Ministerstvo kultury za památkové zóny. Památkové rezervace a památkové zóny jsou městské nebo vesnické. Ve Středočeském kraji jsou 2 městské památkové rezervace (Kutná Hora a Kolín) a 34 městských památkových zón, přičemž na vymezeném území se jedná o 1 městskou památkou zónu – historické jádro města Rakovník. Jedinečná je lidová architektura ve Středočeském kraji, což se odráží i v její památkové ochraně. V kraji je nadprůměrné množství vyhlášených vesnických památkových rezervací (10 z 61 v ČR) a vesnických památkových zón (26 z 211), přičemž vymezeného území se týkají 2 vesnické památkové zóny – Rousínov a Skryje. S lidovou architekturou úzce souvisí jedna významná památka v obci Zbečno - Hamousův statek, který se řadí mezi nejstarší veřejnosti zpřístupněné památky lidové architektury ve Středních Čechách.




Analýza

2.2.2 Hrady, zámky a tvrze Česká republika oplývá mimořádně velkým bohatstvím kulturních památek. Více než dva tisíce dochovaných hradů a zámků tvoří nejen svým množstvím, ale především umělecko-historickou hodnotou jednu z nejvýznamnějších součástí kulturního dědictví. Dle databáze Národního památkového ústavu MonumNet je v České republice za kulturní památku prohlášeno cca 1 190 zámků 3 (včetně jejich pozůstatků), cca 450 hradů a jejich zřícenin a cca 500 tvrzí (včetně zřícenin a archeologických stop). Ve Středočeském kraji je za kulturní památku prohlášeno cca 250 zámků (21%), cca 60 hradů a jejich zřícenin (13,3%) a cca 130 tvrzí (26%). Tato čísla ukazují, že Středočeský kraj je velmi bohatý na takovéto objekty. Celá řada z nich se ale využívá pro jiné účely než cestovní ruch (soukromé využití, léčebná zařízení a ústavy, podnikatelské aktivity mimo oblast cestovního ruchu apod.), nebo zatím nejsou využívány vůbec. V databázi Středočeského kraje je uvedeno celkem 51 zpřístupněných zámků, hradů, zřícenin popř. tvrzí, přičemž 3 z těchto zpřístupněných objektů se nachází na Rakovnicku (hrad Křivoklát a zříceniny hradů Krakovec a Týřov). Na vymezeném území Rakovnicka se nachází 1 hrad (Křivoklát) a 5 zřícenin hradů z nichž nejzachovalejší jsou zříceniny hradů Krakovec a Týřov, nepatrné pozůstatky zdí zbyly po hradech Džbán a Jivno a pouze terénní náznaky jsou k vidění na místě, kde stával hrádek Sobín. Křivoklát a Krakovec jsou přístupné za poplatek a ve vymezených hodinách, zbývající zříceniny hradů jsou volně přístupné až na Jivno, které se nachází v ohrazené oboře. Na katastru obce Běleč nad údolím potoka Vůznice, v těsné blízkosti vymezeného území, stojí volně přístupná zřícenina hradu Jinčov (zvaný též Jenčov). Ze 14 zámků na Rakovnicku, které jsou památkově chráněné, není žádný využíván jako atraktivita cestovního ruchu s možností prohlídky. Za zmínku stojí barokní zámek v Lánech, který je oficiálním letním sídlem prezidentů České republiky. Interiér zámku není přístupný široké veřejnosti (konaly se dny otevřených dveří v roce 2000 a 2006), návštěvníci si však mohou prohlédnout zámecký park a kostel přiléhající k zámku. V souvislosti s cestovním ruchem se můžeme zmínit ještě o dvou zámcích - v části budovy zámku v Krušovicích je pivovarské muzeum a v loveckém zámečku Svatý Hubert, který patří Lesům ČR, je nabídka ubytování při lovech. Z pěti tvrzí, které byly prohlášeny za kulturní památku, jsou k vidění jen pozůstatky zdí či terénní náznaky.

2.2.3 Sakrální stavby Pro sakrální turistiku mají význam především poutní místa, z nichž nejnavštěvovanější je ve Středočeském kraji Svatá Hora v Příbrami (návštěvnost okolo 250 tis. ročně). Na vymezeném území se nenachází žádné poutní místo. Celkem bylo na vymezeném území zjištěno 144 památkově chráněných sakrálních objektů. Konkrétně se jedná o 57 kostelů, 25 kaplí, 11 far, 2 synagogy a 1 židovský hřbitov a další drobné sakrální objekty jako jsou zvoničky, boží muka, smírčí kříže, sochy svatých apod., které nemají z pohledu cestovního ruchu větší význam. Mezi sakrální zajímavosti, které stojí za shlédnutí, patří např. novogotický kostel sv. Markéty v Kroučové, který je vystavěn z neomítané opuky, či barokní synagoga z 18. století v Rakovníku.

2.2.4 Technické památky a atraktivity Historickým dědictvím a zároveň turisticky atraktivním cílem jsou také technické památky a zajímavosti. Z nich jsou nejatraktivnější technické skanzeny, které se ve Středočeském kraji týkají především těžby nerostných surovin. Např. Hornické muzeum Příbram je se 112 tisíci návštěvníky v roce 2007 čtvrtou nejnavštěvovanější technickou památkou v České republice. Rakovnicko není na technické památky příliš bohaté, přesto je zde několik technických zajímavostí významných i z pohledu cestovního ruchu. Patří mezi ně Železniční muzeum v Lužné, největší muzeum s železniční tématikou v České republice. Velmi zajímavou technickou památkou je Čechův mlýn a malá vodní elektrárna ve Šlovicích - soukromé muzeum počátků „doby elektrické“ u nás (elektroskanzen). Přehradní nádrž Klíčava slouží jako zásobárna pitné vody a volně přístupná je 50 metrů vysoká a 180 metrů široká hráz, která zadržuje vodní masu o ploše kolem sedmdesáti hektarů. K technickým zajímavostem patří také železniční most z železa a kamene u Strachovic, který má délku přes sto metrů a maximální výšku nade dnem údolí 25,7 metrů. 3

U některých zámků je chráněna pouze jejich část nebo např. jen zámecká kaple, zámecký park apod.




Analýza

2.2.5 Muzea, galerie a ostatní kulturní zařízení Na území Středočeského kraje je velké množství muzeí a galerií, která návštěvníkům přibližují život, zvyky a prostředí v minulosti. V absolutních číslech je dle Statistické ročenky Středočeského kraje 2007 Středočeský kraj na 3. místě co do počtu muzeí a galerií (v roce 2006 celkem 133 muzeí a 74 galerií). V přepočtu na rozlohu se ale řadí do pásma podprůměru. Okres Rakovník se co do počtu muzeí a galerií v přepočtu na rozlohu řadí na 4. místo mezi okresy Středočeského kraje.

Tab. 24 – Počet muzeí a galerií na Rakovnicku a ve vyšších územních celcích Muzea a galerie celkem

Rakovnicko* Okres Rakovník Středočeský kraj ČR celkem

21 18 207 1 950

Z toho: Muzea

Galerie

12 12 133 892

9 6 74 1 058

Podíl na SK

Podíl na ČR

Počet muzeí a galerií na 100 km2

10,1% 8,7% 100 %

1,1% 0,9% 10,6% 100 %

2,26 2,01 1,88 2,47

Pramen: ČSÚ – Statistická ročenka Středočeského kraje 2007– stav k 31.12.2006 *data za vymezené území jsou čerpána z místního šetření (podzim 2008) – bez pamětních síní a památníků

Nejnavštěvovanějším muzeem v regionu je Muzeum T.G.Masaryka v Rakovníku. Muzeum má kromě expozic v Rakovníku další pobočky v regionu – Muzeum T.G.Masaryka v Lánech, Muzeum Nové Strašecí, Vlastivědné muzeum Jesenice, Pamětní síň Dr. Alice Masarykové v Lánech, Památník Joachima Barranda ve Skryjích, Pamětní síň Jaroslava Fraňka v Nezabudicích. Dále muzeum spravuje Pražskou a Vysokou bránu v Rakovníku, Galerii Samson-Cafeé v Rakovníku, zámecký park v Lánech a rozhledny na Tobiášově vrchu u Jesenice a na Mackově hoře u Nového Strašecí. Z dalších kulturních zařízení se na Rakovnicku nacházejí 2 divadla (z toho 1 loutkové), 6 kin (z toho 2 letní) a 1 kinokavárna v Muzeu TGM v Rakovníku. Vedle muzeí a galerií mohou být turistickým cílem památníky významných osobností, jejichž život se váže k dané oblasti. S Rakovnickem je spjata celá řada významných osobností (např. spisovatel Ota Pavel, francouzský badatel Joachim Barrande, básník Jaroslav Vrchlický, malíř Václav Rabas, spisovatel a historik Zikmund Winter, podnikatel František Otta a další). Návštěvníci mají možnost shlédnout tyto expozice věnované některým významným osobnostem: Pamětní síň Oty Pavla v Luhu u Branova, Pamětní síň Alice Masarykové a Českého Červeného kříže v Lánech, Památník Joachima Barranda ve Skryjích, Památník Jaroslava Fraňka v Nezabudicích, expozice o Jaroslavu Vrchlickém v Muzeu Čistecka, expozice o Zikmundu Wintrovi v Muzeu T.G. Masaryka v Rakovníku a expozice o T.G. Masarykovi v Muzeu T. G. Masaryka v Lánech. K příjezdu návštěvníky motivují také různé kulturní akce a festivaly. Na Rakovnicku k nim patří zejména hudební festivaly „Rakovník bratří Burianů“, „Heroldův Rakovník“, „Dobře utajená country“ ve Slabcích či letní cyklus koncertů „Rakovnická nokturna“ a letní festival hudby a divadla „Léto na Křivoklátě“. K dalším pravidelným kulturním akcím patří přehlídky amatérských divadelních souborů „Wintrův Rakovník“ a „Popelka“, mezinárodní „Sochařské sympozium Džbán“ v Rakovníku či řezbářské sympozium na hradě Křivoklát „Křivořezání“. Velkým lákadlem jsou také různé dobové akce, např. na hradě Křivoklátě jsou to „Křivoklátské panování“ a „Křivoklání“ nebo slavnosti „Vysoká brána“ v Rakovníku. K netradičním akcím patří např. mistrovství v ručním česání chmele „Slavnosti zeleného zlata“ či jízdy parním vlakem v Lužné. Seznam všech významných akcí a podrobnější informace k těmto akcím jsou obsaženy v Příloze č. 1 – LIST K. Mimo to v mnoha obcích dodržují různé lidové tradice jako jsou masopusty, poutě, posvícení, pálení čarodějnic, vánoční jarmarky apod. – řadu takovýchto akcí během roku pořádá Hamousův statek ve Zbečně.

2.2.6 Návštěvnost vybraných atraktivit Nejvyšší návštěvnost má v regionu hrad Křivoklát (ročně přes 100 tis. návštěvníků). Za ním následuje Muzeum T.G.Masaryka v Rakovníku a Železniční muzeum v Lužné. Pořadí nejnavštěvovanějších kulturně historických atraktivit na Rakovnicku s počtem návštěvníků v roce 2007 je uveden v následující tabulce.




Analýza

Tab. 25 – Návštěvnost kulturně historických atraktivit Rakovnicka v roce 2007 Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Název Hrad Křivoklát Muzeum T.G.Masaryka Železniční muzeum Lužná Hrad Krakovec Rabasova galerie Hamousův statek Muzeum sportovních vozů Lány Pamětní síň Oty Pavla

Počet návštěvníků 126 269 59 712 32 027 16 224 12 647 6 862 3 328 3 000

Pramen: NIPOS

2.3 Přírodní atraktivity Na území Středočeského kraje se nachází nebo do něj zasahuje pět velkoplošných zvláště chráněných území, kterými jsou CHKO Blaník, Český kras, Kokořínsko, Křivoklátsko a Český ráj (z celkového počtu 25 v ČR). To do jisté míry limituje realizaci některých záměrů v turistické infrastruktuře, na druhé straně však činí právě tyto oblasti turisticky atraktivními. Národní parky na území kraje nejsou, atraktivitu Středočeského kraje ale zvyšují v různých oblastech mnohá maloplošná zvláště chráněná území. Na území Středočeského kraje leží zcela nebo z části 224 maloplošných zvláště chráněných území, z nichž 147 je v působnosti kraje a dalších 77 je v působnosti Ministerstva životního prostředí nebo správ chráněných krajinných oblastí. Na území Rakovnicka se rozkládá Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, která bylo vyhlášena za biosférickou rezervaci UNESCO a zařazena do mezinárodní sítě ptačích oblastí evropské soustavy Natura 2000. Území o rozloze 628 km² bylo vyhlášeno CHKO v roce 1978 k ochraně jedinečných společenstev vytvořených ve velmi členitém terénu podél řečiště Berounky a jejích přítoků. CHKO Křivoklátsko vyniká nejrozsáhlejším komplexem listnatých a smíšených lesů ve vnitrozemí Čech. Na skalách, strmých srázech a v hluboce zaříznutých údolích Berounky a jejích přítoků se vyskytuje řada vzácných rostlin a živočichů. Území je hodnotné i z geologického a geomorfologického hlediska. Jsou snahy o vyhlášení národního parku. V CHKO se nacházejí 4 národní přírodní rezervace, 15 přírodních rezervací a 5 přírodních památek. Maloplošná zvláště chráněná území (dále také M-ZCHÚ) zahrnují národní přírodní rezervace (NPR) a národní přírodní památky (NPP), dále pak s nižším stupněm ochrany přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP). Zejména přírodních památek je na území Středočeského kraje velké množství. Přibližně je zde 10 % všech maloplošných zvláště chráněných území, rozlohou představují podíl 14 % z plochy všech M-ZCHÚ v republice. Větší rozlohu mají M-ZCHÚ už jen v Jihočeském kraji, zhruba stejnou v Královéhradeckém kraji. Dále se na území Rakovnicka nachází celkem 33 maloplošných zvláště chráněných území (tato hodnota je totožná s údajem za okres Rakovník, neboť na území obce Lány není žádné maloplošné chráněné území). Následující tabulka uvádí přehled počtu M-ZCHÚ na Rakovnicku ve srovnání s vyššími územními celky. Z tohoto přehledu vyplývá, že Rakovnicko je v počtu i rozlohou maloplošných chráněných území nad průměrem Středočeského kraje i České republiky.

Tab. 26 - Počet maloplošných ZCHÚ na Rakovnicku a ve vyšších územních celcích NPR


4 16 112

NPP

0 16 106

PR

20 78 784

PP

9 114 1 197

počet M-ZCHÚ celkem*

33 224 2 199

počet M-ZCHÚ / 100 km2

rozloha M-ZCHÚ (km2)*

rozloha M-ZCHÚ / rozloha území

3,5 2,0 2,8

10,73 124,77 894,27

1,15% 1,13% 1,13%

Pramen: Agentura ochrany přírody a krajiny (k 31.10. 2008) * pouze vymezené území (některá zvláště chráněná území přesahují hranice vymezeného území)




Analýza

Následující tabulka uvádí přehled všech M-ZCHÚ ve vymezeném území Rakovnicka, vč. obcí, na jejichž katastrech se tato chráněná území nalézají. V závorce jsou uvedeny obce (vč. okresu), které nespadají pod vymezené území.

Tab. 27 – Maloplošná zvláště chráněná území na Rakovnicku M-ZCHÚ

NPR

PR

PP

Název

Rozloha v ha

Pochválovská stráň Týřov Velká Pleš Vůznice Brdatka Čertova skála Červená louka Červený kříž Jezírka Kabečnice Louky v oboře Libeň Luční potok Milská stráň Na Babě Nezabudické skály Podhůrka Prameny Klíčavy Rybníčky u Podbořánek Stříbrný luh Svatá Alžběta Tankodrom U Eremita V Bahnách Vysoký tok Krtské skály Malý Uran Na Novém rybníce Ostrovecká olšina Plaviště Prameny Javornice Přílepská skála Soseňský lom Valachov

Celkem

24,3 420,6 95,7 231,2 33,9 2,3 25,6 12,6 59,5 25,5 10,0 10,0 11,1 24,0 22,9 6,3 47,8 21,9 106,6 6,2 31,2 7,8 8,6 8,8 88,8 18,5 5,4 1,9 3,6 2,0 8,0 0,6 3,0 1 386,1

Obec/část obce

Kozojedy Karlova ves, Skryje, (Broumy - BE) Branov Sýkořice, (Běleč - KL, Nižbor - BE) Křivoklát Hracholusky Olešná, Lišany, Rakovník Roztoky Skryje, (Podmokly - RO) Sýkořice Mšecké Žehrovice Jesenice Milý Křivoklát Velká Buková Nové Strašecí Řevničov Podbořánky Újezd nad Zbečnem Městečko Rakovník Branov Třtice Branov Krty Kosobody Nové Strašecí Krty Soseň Drahouš, Soseň Přílepy Soseň Hracholusky

Pramen: Agentura ochrany přírody a krajiny (k 31.10. 2008)

Na vymezeném území se nachází také 151 památných stromů (jednotlivé stromy, skupiny stromů či stromořadí) z celkových 1 085 ve Středočeském kraji a to je nejvíce ze všech okresů Středočeského kraje. Pro doplnění přehledu přírodních hodnot jsou uvedeny ještě přírodní parky a chráněná území v rámci soustavy Natura 2000. Přírodní parky jsou vyhlašovány k ochraně území (které není zvláště chráněným územím), kde je třeba chránit místní krajinný ráz a soustředěné estetické a přírodní hodnoty. Ve Středočeském kraji je celkem 16 přírodních parků, z toho na Rakovnicku 2, a to přírodní park Jesenicko, který zasahuje také do Plzeňského kraje (na území okresu Plzeň-sever) a Ústeckého kraje (okres Louny) a dále přírodní park Džbán, který se rozkládá také na území okresů Kladno (Středočeský kraj) a Louny (Ústecký kraj). Od 1. 1. 2003 je vyhlašování přírodních parků v působnosti krajských úřadů, které zároveň zajišťují péči o tato území.




Analýza

Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popř. umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi (SPA – „Special Protection Areas“) a evropsky významnými lokalitami (EVL), které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území. Do Středočeského kraje zasahuje 5 z celkového počtu 39 ptačích lokalit, přičemž mezi ně patří i Křivoklátsko. Co s týče evropsky významných lokalit Ve Středočeském kraji je celkem 125 EVL, z toho na Rakovnicku je 11 EVL (Jabůrek, Kalivody, Křivoklát – hrad, Lánská obora, Milská stráň, Rakovník - za koupalištěm, Roztoky u Křivoklátu, Skočová – pískovna, Týřov - Oupořský potok, Vůznice a Vysoká Libyně).

2.4 Podmínky pro turistiku 2.4.1 Pěší turistika Pro pěší turistiku jsou ve Středočeském kraji podmínky v oblastech, které jsou přitažlivé svými přírodními dispozicemi (jak vyplývá z výše uvedených charakteristik). Značení turistických tras a jejich údržbu zabezpečuje Klub českých turistů (KČT) jako jednu ze svých nejvýznamnějších aktivit vůči veřejnosti. Od roku 1889 vytvářená síť pěších značených cest je svou hustotou, kvalitou a tím, že pokrývá beze zbytku celé území České republiky, jednou z nejlepších v Evropě. Přes Českou republiku vedou 3 z 11 evropských dálkových pěších tras: E3, E6 a trasa E10, která vede také přes území Středočeského kraje. Jen v krátkém úseku pod Znojmem zasahuje na naše území také evropská dálková pěší trasa E8. Mimoto je v České republice vyznačena část mezinárodní trasy I24 z Prahy směrem k německému Norimberku, která je součástí sítě svatojakubských tras. Evidence turistických tras ve Středočeském kraji je vedena společně s Prahou, kde je vyznačeno cca 210 km turistických tras. Hustota sítě značených turistických tras je ve Středočeském kraji na úrovni průměru České republiky, řadí se na 7. místo v republice a ze sousedních krajů jej výrazněji předstihují jen kraje Královéhradecký a Liberecký.

Tab. 28 - Rozsah značených turistických tras podle krajů (stav k 1. 1. 2007) Kraj Středočeský + Praha Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

Délka v km 5 875 5 186 4 031 1 359 2 568 2 560 3 096 1 972 2 810 2 863 2 643 2 411 2 828 40 202

Hustota (km tras na 100km2) 51,0 51,6 53,3 41,0 48,1 80,9 65,1 43,6 41,3 39,8 50,2 60,8 52,1 51,0

Pramen: Klub českých turistů

Rakovnickem prochází celkem 46 značených turistických tras (10 červených, 10 modrých, 13 zelených a 13 žlutých). Jejich přehled je uveden v Příloze č. 1 – LIST G. Celkem se jedná o 446,5 km turistických tras na vymezeném území, tedy 48 km tras na 100 km2, což je hodnota mírně pod průměrem Středočeského kraje. Mezi pěší trasy lze zařadit i naučné stezky vedoucí přes přírodně cenná území, doplněné zastávkami s vysvětlujícím textem. V České republice počet naučných stezek každým rokem roste a podle odhadů Šternberkova přírodovědného muzea je jich dnes více než 400. Údržba a popis naučných stezek jsou na rozdílné úrovni a jejich přesné zmapování je velmi obtížné. S využitím databáze Šternberkova přírodovědného muzea a dalších zdrojů bylo ve Středočeském kraji zjištěno více než 80 naučných stezek různého zaměření (a různé kvality).




Tab. 29 – Počty naučných stezek v okresech Středočeského kraje Okres Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník Středočeský kraj

Počet naučných stezek 11 8 10 4 3 2 1 4 9 14 7 11 82

Analýza

Počet NS na 100 km2 0,75 1,21 1,39 0,54 0,33 0,29 0,10 0,47 1,19 2,41 0,41 1,23 0,74

Pramen: databáze Šternberkova přírodovědného muzea (www.stezka.cz), publikace Naučné stezky a trasy, Praha a Středočeský kraj (K. Drábek) a Průvodce po naučných stezkách v Praze a středních Čechách (www.stezky.info) Poznámka: 2 NS jsou na území dvou okresů, proto součet za okresy nesouhlasí s počtem NS za Středočeský kraj celkem

Dle údajů v tabulce je počet naučných stezek v okrese Rakovník vysoký v porovnání s ostatními okresy a v přepočtu na rozlohu nad průměrem Středočeského kraje. Dle aktuálních informací z místního šetření je však na vymezeném území už 16 naučných stezek (150,6 km na vymezeném území), z toho 4 cyklistické a 1 vodácká, a dále 6 vycházkových okruhů (41,6 km). Přehled všech naučných stezek na Rakovnicku včetně základních informací o nich je v Příloze č. 1 – LIST H.

2.4.2 Cykloturistika Výrazným fenoménem dnešní doby je cykloturistika, která se silně podílí na návštěvnosti oblastí vhodných pro tento typ cestovního ruchu. Rozvoj cyklistické dopravy je podporován na mezinárodní úrovni a stal se součástí Charty o dopravě, životním prostředí a zdraví přijaté Světovou zdravotnickou organizací. Proto je součástí dopravní politiky České republiky i cyklistická doprava a budování cyklistických tras a stezek jako nedílná součást dopravního systému. Cyklistická doprava má být rozvíjena jako součást zdravého životního stylu šetrného k životnímu prostředí. Podpora cykloturistiky patří mezi priority Středočeského kraje v rámci dlouhodobých rozvojových strategií. Středočeský kraj každoročně podporuje projekty na budování cyklostezek. V roce 2003 si nechal kraj vypracovat generel cyklistických tras a cyklostezek, který je koncepčním podkladem pro další rozvoj cyklistické sítě na území kraje, jehož aktualizace 4 byla dokončena v roce 2008 (dále v textu „Generel“). Cyklistické trasy dělíme na cyklotrasy a cykloturistické trasy. Cyklotrasy jsou ty, které vedou po silnicích, dobrých místních a účelových komunikacích. Pro značení trasy se používají tři základní dopravní značky návěst před křižovatkou, směrová tabule a směrové tabulky. Cykloturistické trasy jsou ty, které vedou většinou po horších polních či lesních cestách nebo terénem. Jsou vyznačeny pásovými (malovanými) značkami o rozměru 14x14 cm a směrovkami. Garantem cyklistického značení na území ČR je stejně jako u turistických tras Klub českých turistů. Odlišný pojem je pak cyklostezka, což je komunikace speciálně určená pro cyklisty, příp. současně pro pěší, s vyloučením automobilového provozu. Značené cyklistické trasy mohou být vedeny po vybudovaných cyklostezkách, podíl je však ve skutečnosti minimální (ve Středočeském kraji jsou pouze 2% cyklistických tras vedeny po cyklostezkách). Cyklotrasy jsou v České republice kategorizovány do čtyř tříd, přičemž cyklotrasy I. třídy mají mezinárodní význam s propojením velkých měst s vazbou na evropská velkoměsta, cyklotrasy II. třídy nadregionálního významu propojují významné cíle ze vzdálenějších oblastí, cyklotrasy III. třídy propojují regionální cíle a cyklotrasy IV. třídy pak zajišťují lokální propojení (pouze cyklotrasy této nejnižší kategorie mohou vést i po nezpevněných cestách). 4

ČVUT v Praze, FD a CityPlan spol. s r.o.: Aktualizace Generelu cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje, Praha, 2008.




Analýza

Pro cykloturistiku jsou ve Středočeském kraji příhodné podmínky, avšak hustota vyznačených cyklotras je jedna z nejnižších v republice. Podle databáze Klubu českých turistů bylo v České republice k 1. 1. 2007 evidováno 29 936,5 km vyznačených cyklistických tras, z toho je 27 236 km cyklotras a 2 700,5 km cykloturistických tras. Ve Středočeském kraji (vč. Prahy) bylo ke stejnému datu vyznačeno 3 294,5 km cyklotras a 120 km cykloturistických tras. Oproti stavu v roce 2002 je to nárůst o téměř 160%. V absolutních číslech je v tomto regionu vyznačeno nejvíce km cyklistických tras hned po Jihočeském kraji, avšak hustotou cyklistických tras se řadí mezi poslední kraje v republice (31,2 km tras na 100 km2). Rakovnicko disponuje hustou a rovnoměrně rozloženou sítí značených cyklotras. Celkem tudy prochází 20 cyklotras o celkové délce 312,8 km (na vymezeném území), tedy 33,5 km cyklotras na 100 km2, což je nad průměrem Středočeského kraje (31,2 km na 100 km2). Jedná se o 4 cyklotrasy III. třídy a 16 cyklotras IV. třídy, tedy Rakovnickem nevede žádná cyklotrasa I. nebo II. třídy. Cyklotrasy IV. třídy tvoří 71,5% celkové délky cyklotras na Rakovnicku. Seznam všech cyklotras na Rakovnicku s popisem je v Příloze č. 1 – LIST CH.

Tab. 30 – Rozsah cyklistických tras na Rakovnicku a ve vyšších územních celcích Území Rakovnicko Středočeský kraj Česká republika*

Délka (v km) 312,8 3 438 29 937

Hustota (km tras na 100 km2) 33,5 31,2 38,0

Pramen: Svazek obcí a měst Rakovnicka, Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje, KČT * údaj k 1.1.2007

Středem území ve směru východ - západ spojuje od roku 2008 Greenway Berounka – Střela (značená po cyklotrasách 303 a 351) dvě významné řeky středních a západních Čech – Berounku Střelu. K této greenway jsou vytvořeny webové stránky http://greenway.rakovnicko.info. Vedle značení jsou cyklotrasy na Rakovnicku vybavovány odpočívadly a informačními panely, nástěnnými mapami a Svazek měst a obcí Rakovnicka vydává pro cykloturisty informační letáky, brožurky a mapy. Dle „Generelu“ jsou informační a mapové tabule nejvíce rozšířené na Sedlčansku, Rakovnicku, Vlašimsku, Říčansku, Mladoboleslavsku a trase okolo Kladna. Na Rakovnicku jsou tabule hlavně na trasách č. 303, 351, 0045 a 8165. Dle „Generelu“ patří Rakovnicko v rámci Středočeského kraje mezi regiony s dobrou sítí tras a atraktivní krajinou, ale o něco horším vybavením a službami. Na Rakovnicku má pouze 1 ubytovací zařízení certifikaci Cyklisté vítáni 5 - Ubytování U Dvořáků v Kolešovicích. V celém Středočeském kraji má tuto certifikaci 58 zařízení (ubytovacích či stravovacích). Nejvýznamnější a z pohledu rozvoje cykloturistiky ve Středočeském kraji klíčové jsou tzv. páteřní cyklostezky. Zajištění bezpečného a pohodlného průjezdu těchto tras i jejich vybavení doprovodnou infrastrukturou je hlavní prioritou kraje v oblasti rozvoje cykloturistiky. Navrhované páteřní cyklostezky Středočeského kraje navazují na dálkové trasy ČR a evropskou síť EUROVELO. Vymezeného území se týká cyklostezka „Po stopách českých králů“. S její výstavbou se započalo v roce 2006 a zatím jsou hotovy úseky v Berouně a jeho okolí. Následující mapka znázorňuje navržené páteřní cyklostezky na území Středočeského kraje.

5

„Cyklisté vítáni je celonárodní certifikační systém, který z pohledu cyklistů prověřuje nabídku a vybavenost stravovacích a ubytovacích služeb, kempů a turistických cílů. Turistická zařízení, která projdou certifikací, jsou označena zelenobílou známkou s usmívajícím se kolem. Certifikace obsahuje standardy srovnatelné se systémy jiných evropských zemí. Každé zařízení, které chce získat značku Cyklisté vítáni, musí splňovat určité podmínky.“ – podrobnější informace viz www.cyklistevitani.cz.




Analýza

Mapa 3 – Návrh páteřních cyklostezek Středočeského kraje

Poznámka: mapka převzata z KÚ Středočeského kraje

Pro bezpečnost v cyklistické dopravě, zejména ve městech a na frekventovaných silničních komunikacích, hraje významnou úlohu budování cyklostezek. Prioritou 1 Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy v České republice je Rozvoj cyklistiky jako rovnocenného prostředku dopravní obsluhy území, jejímž cílem je vybudovat hustou síť bezpečných cyklostezek v sídlech i v krajině po celém území České republiky včetně související infrastruktury (zeleň apod.). Jedním ze 3 prováděcích projektů, prostřednictvím kterých je zajišťována realizace cyklostrategie, je projekt CYCLE21 - Analýza potřeb budování cyklistické infrastruktury v ČR. Jedním z výstupů tohoto projektu je vytvoření databáze vybudovaných cyklistických komunikací s členěním na stezky budované uvnitř, na stezky budované mimo zastavěné území, podle jednotlivých krajů, měst a obcí. Z databáze vyplývá, že Středočeský kraj se řadí ke krajům s nejvíce kilometry vybudovaných cyklistických komunikací, avšak hustotou cyklistických komunikací je pod průměrem České republiky. Ve srovnání s ostatními kraji (mimo Prahu) je v tomto ukazateli na 7. místě. Dle „Generelu“ má Středočeský kraj ve srovnání s ostatními kraji průměrnou délku cyklostezek, ovšem vzhledem k rozloze, počtu měst a intenzitě provozu na silničních komunikacích, je na tom velmi špatně. Celková délka cyklostezek ve Středočeském kraji je 102 km, z toho 51% je součástí značených cyklistických tras a 49% není součástí žádné značené trasy (jedná se obvykle o kratší cyklostezky sloužící dopravě na území města nebo mezi městem a sousední obcí, které jsou vedeny buď jako samostatné komunikace nebo v přidruženém dopravním prostoru a v několika případech též v hlavním dopravním prostoru jako vyhrazené jízdní pruhy a jednosměrné ulice s obousměrným provozem cyklistů). Na okres Rakovník připadá pouhých 8 km cyklostezek, tedy necelých 7,8% z celkové délky ve Středočeském kraji. Nejvíce jich je vybudováno v okrese Nymburk – 33 km. Cyklisté (ale i turisté) mohou na některých místech Středočeského kraje využít pravidelné linky cyklobusů. Na Rakovnicku cyklobusy nejezdí, jejich funkci zde zastávají vlaky.

2.4.3 Vodní turistika Vodní turistika má ve Středočeském kraji ve srovnání s ostatními kraji ČR nadprůměrně dobré podmínky, dané zejména nabídkou sjízdných řek. Velkou tradici má vodní turistika zejména na Berounce a Sázavě, sjízdné jsou samozřejmě i Vltava a Labe a také menší přítoky těchto čtyř řek, ovšem některé jen při zvýšeném průtoku (obvykle na jaře a po vydatných deštích). Zmíněná Berounka je jediným běžně sjízdným vodním tokem na Rakovnicku.




Analýza

Vymezeným územím protéká řeka Berounka od jezu u Zvíkovce, kde začíná i vodácká naučná stezka, až do Sýkořic a v tomto úseku dlouhém cca 33 km (celková délka sjízdného toku je 139 km) protéká hlubokým údolím přes území CHKO Křivoklátsko. Sjízdná je většinou celoročně a je vhodná pro všechny typy lodí i pro začátečníky. Z vodáckého pohledu se jedná o nenáročnou odpočinkovou řeku, která má mnoho jezů bez propustí. Její přítoky Rakovnický potok, Javornice a Zbirožský potok jsou sjízdné s větší obtížností jen při vyšším průtoku vody většinou na jaře nebo po vydatných deštích. Pro vodáky slouží také umělá slalomová dráha v prostoru jezu v Roztokách, která je dlouhá 250 m a jejímž provozovatelem je Kanoistický klub Rakovník. Trať je výcvikovým zařízením pro slalomové kanoisty, ale slouží i zájemcům o výcvik na raftech. Co se týče doprovodné infrastruktury, na Rakovnicku funguje několik zařízení nabízejících služby pro vodáky (půjčovny lodí a vybavení pro vodáky, tábořiště a kempy apod.). Půjčovny lodí a vodáckého vybavení fungují v Roztokách a Rakovníku. Podél Berounky jsou vodákům k dispozici tábořiště a kempy a jelikož se jedná o území CHKO, není zde povoleno volné táboření. Seznam těchto míst podél vodácké trasy na Rakovnicku obsahuje Příloha č. 1 – LIST J.

2.5 Kongresový cestovní ruch Dle výkladového slovníku cestovního ruchu 6 je kongresový cestovní ruch „forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivování setkáváním s odborníky a odborným programem na kongresech, sympoziích, konferencích, seminářích, přednáškách apod.“ Incentivní cestovní ruch je pak „forma cestovního ruchu a současně i nástroj managementu, který využívá cestovní ruch pro motivaci zaměstnanců a nalezení těch, u kterých lze zvýšit míru ztotožnění se s cíli firmy.“ Někdy se pro tuto formu cestování užívá i adjektiva pobídková, tzn. taková turistika, která nabízí jejím účastníkům jedinečný zážitek s cílem motivovat pracovníky k vyššímu pracovnímu výkonu. Ve Středočeském kraji je kongresový cestovní ruch ovlivněn blízkostí Prahy, která nabízí mnoho možností pro pořádání kongresů, konferenčních a podobných akcí. Ve Středočeském kraji jsou nejvýznamnějším centrem Lázně Poděbrady, a. s. (Kongresové a kulturní centrum Lázeňská Kolonáda s kapacitou cca 550 míst). Dále lze jmenovat kongresové a vzdělávací centrum Floret v Průhonicích (celková kapacita 500 osob), konferenční centrum v hotelu Zámek Štiřín, hotel S.E.N. v Senohrabech, Academic Hotel & Kongresové centrum v Roztokách u Prahy, CMC Residence & Conference Inn v Čelákovicích, Seminární hotel AKADEMIE Naháč či zámecký hotel Golf Resort Konopiště v Tvoršovicích. Pro vzdělávací a jiné akce v rámci incentivní turistiky lze ovšem využít služeb mnoha dalších hotelů, penzionů či rekreačních zařízení v kraji. Podle statistických výkazů služeb poskytovaných v ubytovacích zařízeních za rok 2005 nabízí ve Středočeském kraji pořádání kongresů 24 hromadných ubytovacích zařízení s tím, že do počtu ubytovacích zařízení s možností pořádání kongresů se uvádí pouze ta zařízení, u kterých je kapacita sálů pro pořádání kongresů nad 100 osob. Obdobně se do počtu kongresů započítávají pouze akce nad 100 účastníků. Dalších 237 hromadných ubytovacích zařízení pak nabízí možnost pořádání školení, kurzů a pracovních setkání. Sekretářské služby nabízí 42 zařízení. Ve srovnání s ostatními kraji má Středočeský kraj vzhledem k rozloze průměrnou pozici. V absolutních hodnotách je však nabídka na pořádání kongresů třetí nejvyšší po Praze a Jihomoravském kraji - v roce 2005 byla ve Středočeském kraji kapacita pro pořádání kongresů 6 065 osob. Z toho vyplývá také jeden z nejvyšších počtů uspořádaných kongresů (260 v roce 2005). Rovněž hromadných ubytovacích zařízení, která nabízejí pořádání školení, kurzů, pracovních setkání je ve Středočeském kraji kvantitativně velké množství (opět třetí nejvyšší nabídka hned po Královéhradeckém a Jihočeském kraji). Na Rakovnicku byly zjišťovány možnosti pořádání konferenčních a incentivních akcí u hromadných ubytovacích zařízení v rámci vlastního terénního šetření. V této oblasti je nabídka konferenčních prostor velice malá. Z osmi zařízení, která nabízejí možnost pořádání konferenčních a incentivních akcí, pouze jedno nabízí kapacitu pro 100 hostů, a to je Racing Relax Club Monaco v Rakovníku. Ostatní zařízení nabízející prostory pro firemní akce menšího druhu jsou uvedeny v následující tabulce.

6

M. Pásková, J. Zelenka: Cestovní ruch – výkladový slovník, MMR, Praha 2002.




Analýza

Tab. 31 – Ubytovací zařízení na Rakovnicku nabízející konferenční služby Obec Hřebečníky

Název zařízení Hotel Hřebečníky Hotel Jesenice

Jesenice

Konferenční prostory dvě zasedací místnosti (kapacita 25 a 8), vybavení technikou pro pořádání školení, seminářů a kurzů. služby pro kongresové a firemní akce, školení, semináře, kurzy - 5 učeben celoročně, 2 učebny od září do května, jedno víceúčelové zařízení, k dispozici technické vybavení, učebny s kapacitou 10, 12, 2x 15, 2x 25 - 30 míst.

Ubytovací kapacita počet pokojů /počet lůžek 13/25 110/200

Penzion u Příhodů

školicí místnost s 15 až 20 místy, vybavená technikou.

8/19

Krušovice

Hotel U Lípy

salonek s kapacitou 35 osob pro školení, kurzy, semináře, firemní akce apod. včetně technického vybavení.

12/40

Lány

Classic Hotel Lány

salonek A 30 míst, B 50 míst, C 80 míst

15/33

Nové Strašecí

Hotel Debor

čtyři učebny s kapacitou až 55 míst pro firemní akce, kurzy, školení, semináře apod. vybavené prostředky informačních a komunikačních technologií.

22/50

Pšovlky

Sportcentrum Pšovlky

konferenční místnost s 10 - 50 místy

3+3/45

Rakovník

Racing Relax Club Monaco

prostory pro firemní akce, školení, team building, konference, prezentace, firemní dny apod., celková kapacita sálu (restaurace) - 100 hostů

7/15

Pramen: Vlastní šetření

2.6 Ostatní turistické atraktivity a infrastruktura Do nabídky cestovního ruchu patří také místa dalekých rozhledů, služby pro venkovský cestovní ruch, možnosti pro sportovní vyžití, turistická informační centra apod. Sportovní možnosti jsou ve Středočeském kraji značně různorodé (hodně záleží na úrovni podnikatelských aktivit v daném místě). Nabídka zpravidla nepřesahuje úroveň obvyklou jinde v republice. Výjimkou je např. golf, pro který jsou ve Středočeském kraji jedny z nejlepších podmínek.

2.6.1 Rozhledny a místa dalekých výhledů Rozhledny a vyhlídkové stavby se v posledních letech staly jedním z nejatraktivnějších cílů a jejich počet každým rokem roste. Přesný počet rozhleden na území České republiky je těžké určit. Dle různých zdrojů jich je více než 200. Co se týče Středočeského kraje, jsou rozptýleny především v jeho jižní a západní části a bylo jich zjištěno celkem 23, přičemž nejvíce jich je v okrese Příbram (5). Na území Rakovnicka se nacházejí 2 rozhledny, které jsou obě ve správě Muzea T.G. Masaryka: • rozhledna Mackova hora u Nového Strašecí, • rozhledna Tobiášův vrch u Jesenice. V současnosti se buduje rozhledna v obci Velká Buková. Kromě rozhleden je na Rakovnicku řada míst (vyhlídek), odkud je krásný výhled do krajiny.

2.6.2 Sportovní zařízení Středočeský kraj se, co se týče počtu sportovních zařízení, řadí v absolutních číslech na 3. místo mezi kraji ČR. V přepočtu na počet obyvatel se ale v porovnání s ostatními kraji řadí až na 11. místo, stejně jako v přepočtu na rozlohu. V okresním měřítku, vzhledem k rozloze, je nejvíce sportovních zařízení za Středočeský kraj v okresech Kladno, Praha – západ, Beroun a Praha – východ. Pod průměrem, jsou v tomto ukazateli okresy Benešov, Rakovník, Příbram a Kutná Hora. V přepočtu na počet obyvatel jsou na tom nejlépe okresy Beroun a Rakovník, nejhůře okresy Kladno a Praha – východ. Dle údajů ČSÚ je v okrese Rakovník 109 sportovních zařízení. V přepočtu na obyvatelstvo je tento počet mírně vyšší než průměr za Středočeský kraj i za Českou republiku. V přepočtu na rozlohu je v tomto




Analýza

ukazateli okres Rakovník hodně pod průměrem Středočeského kraje i celorepublikovým průměrem. Dle Veřejné databáze ČSÚ jsou v Lánech 3 sportovní zařízení, tzn. že na vymezeném území je celkem 112 sportovních zařízení.

Tab. 32 – Sportovní zařízení na území okresu Rakovník v porovnání s vyššími územními celky Sportovní zařízení Koupaliště a bazény - z toho kryté Hřiště Tělocvičny Stadiony včetně krytých Zimní stadiony včetně krytých Sportovní zařízení celkem Počet zařízení na 1 000 obyv. Počet zařízení na 100 km2

Okres Rakovník 2 1 66 34 6 1 109 2,1 12,2

Celkem SK 81 21 1 078 529 164 25 1 877 1,6 17,0

Celkem ČR 1 271 342 10 158 5 288 974 221 17 912 1,7 22,7

Pramen: ČSÚ - údaje k 31.12. 2006

V rámci místního šetření byla zjišťována větší sportovní a welness zařízení v regionu, která jsou nebo mohou být zajímavá pro návštěvníky a turisty. Jejich přehled je uveden v Příloze č. 1 – LIST E. Pro cestovní ruch mají také význam sportoviště, která jsou součástí ubytovacích zařízení (zejména v rekreačních oblastech Křivoklátsko a Jesenicko). Ostatní sportovní možnosti Golf zažívá v České republice v posledních letech velký boom. Se vzrůstající oblibou každým rokem také narůstá počet golfových hřišť. Česká republika dokonce získala prestižní ocenění „Neobjevená golfová destinace roku 2006“. Golf se stává významnou součástí cestovního ruchu. Ve Středočeském kraji jsou podmínky pro golfovou turistiku jedny z nejlepších. Česká golfová federace eviduje v České republice 79 znormovaných golfových hřišť a dalších 10 hřišť je nenormovaných a 29 hřišť indoorových. Ve Středočeském kraji je 13 znormovaných golfových hřišť, z nichž jedno na Rakovnicku – jedná se o 9ti jamkové golfové hřiště v Podbořánkách. K dalším sportovním zálibám na Rakovnicku patří rybolov, který má na Rakovnicku velmi dobrou tradici a podmínky v podobě velkého počtu dobře zarybněných a udržovaných vodních ploch. Rakovnicko má také výborné přírodní podmínky pro lov zvěře, která může být ekonomicky zajímavým segmentem cestovního ruchu s perspektivou dalšího rozvoje za předpokladu udržitelného rozvoje. Pro loveckou turistiku (komerční lov zvěře) mají největší význam honitby ve vlastnictví a užívání lesních společností (Lesní správa Lány, Lesy České republiky, Lesní správa Křivoklát, Lesní správa Lužná). V menší míře mohou být pro loveckou turistiku využívány honitby užívané fyzickými osobami. Honitby v držení a užívání mysliveckých sdružení slouží pro vlastní aktivity členů mysliveckých sdružení. Ke sportovním aktivitám můžeme zařadit také sportovní létání, které lze realizovat na letišti Rakovník, jehož provozovatelem je Aeroklub Rakovník, nabízející výcvik pilota kluzáku. Na Rakovnicku se koná řada sportovních a turistických akcí. Jejich přehled je v Příloze č. 1 – LIST K.

2.6.3 Venkovský cestovní ruch a hipoturistika Dle Výkladového slovníku cestovního ruchu (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002) je venkovský cestovní ruch definován jako „souborné označení pro druh cestovního ruchu s vícedenním pobytem a s rekreačními aktivitami na venkově (procházky a pěší turistika, projížďky na kole nebo na koni, pozorování péče o domácí zvířata, konzumace podomácku vyrobených potravin atd.), s ubytováním v soukromí nebo v menších hromadných ubytovacích zařízeních“. Venkovský cestovní ruch může mít různé formy. Patří sem např. agroturismus, ekoagroturismus, ekoturismus. Na vymezeném území Rakovnicka je tento druh cestovního ruchu poměrně rozvinutý a existují zde pro rozvoj tohoto druhu cestovního ruchu příznivé podmínky – venkovský charakter území a malebná lesnatá krajina. Bylo zde zjištěno 10 zařízení zabývajících se některou z forem venkovského cestovního ruchu.




Analýza

V agroturistice podnikají 2 zařízení, která nabízejí ubytování zpravidla na farmě s chovem domácích zvířat a hosté zde mohou např. pomáhat s pracemi kolem farmy, koupit si výrobky z čerstvého mléka, projet se na koni apod. Zbylých 8 zařízení se prioritně zabývá hipoturistikou a nenabízejí ubytování. Přehled subjektů zabývajících se agroturistikou či hipoturistikou na Rakovnicku je v Příloze č. 1 – LIST I. Zájem o hipoturistiku v České republice roste. Ve Středočeském kraji je jedna z největších nabídek pro tuto zálibu v republice. Dle různých zdrojů je počet jezdeckých stájí, klubů a škol, včetně těch nejmenších, největší ze všech krajů. V České republice mohou jezdci na koních využít až 1 400 kilometrů stezek, přičemž nejvíce jich je právě ve Středočeském kraji. Běží zde projekt „Středočeské koňské stezky Sever – Jih“, jehož iniciátorem byla obec Královice. I. etapa o délce 270 km byla otevřena v roce 2006, II. etapa byla otevřena v roce 2007, kdy dosáhla celkové délky 690 kilometrů. V roce 2008 se stezka rozšiřuje o další okruhy a je nejdelší v republice. Rakovnicka se týká Středočeská jezdecká stezka III, kterou tvoří 3 stěžejní, vzájemně propojené větve jižní červená (hlavní jezdecká trasa Rakovnickem) od Lán přes Křivoklátsko do Bílova, severní modrá ze Srbče přes Přírodní park Džbán a přes Přírodní park Jesenicko a město Jesenice do Bílova, a severojižní zelená - spojnice jižní červené a severní modré z Mutějovic přes Řeřichy do Krakovce. Na jižní červenou a severní modrou pak navazují další, vedlejší trasy.

2.6.4 Typické produkty Rakovnicka Tradiční řemesla a výroba místních produktů nabývají v oblasti cestovního ruchu stále většího významu. Řemeslné výrobky a produkty zvyšují atraktivitu regionu a jsou stále žádanějšími artefakty, které turisté a návštěvníci z destinace odvážejí. Řemeslné dílny a výrobny produktů zase mohou být zajímavými turistickými cíli. K podpoře řemeslné výroby slouží především jarmarky (zejména v rámci dobových akcí na hradech, zámcích, městech a obcích), poutě, výstavy a další akce s volným přístupem veřejnosti. K tradičním produktům Rakovnicka patří zejména následující: • Chmel, který se na Rakovnicku pěstuje na ploše 1400 ha, což je čtvrtina všech chmelnic v České republice (chmelařství má na Rakovnicku mnohasetletou tradici). • Krušovické a rakovnické pivo. • Keramika značky RAKO. • Bílá džbánská opuka - ušlechtilý kámen pro architekturu i sochařské umění. Na podporu zručných řemeslníků a drobných živnostníků běží na Rakovnicku projekt „To pravé z Rakovnicka“, v rámci kterého získávají místní výrobky stejnojmenné označení. Zatím byly takto označeny tyto dva výrobky: • Luženská medovina - medovina, vyrobená podle tradiční receptury. • Matějovy vonné františky - ručně, pouze z lipového dřeva a přírodních surovin, vyráběné františky.

2.6.5 Turistická informační centra (TIC) Síť turistických informačních center je prověřeným účinným nástrojem rozvoje cestovního ruchu zabezpečujícím kontakt turistů a návštěvníků se subjekty cestovního ruchu v regionu. Informační centra poskytují v místě svého působení informační servis a různé služby spojené se zajištěním cestovního ruchu, jejichž rozsah se individuálně liší. Obecným posláním informačních center je nabízet bezplatný informační servis turistům a návštěvníkům o nabídce dané destinace (např. zajímavá turistická místa, tipy na výlety, možnosti ubytování a stravování, kalendář akcí, doprovodné služby CR apod.). V České republice je dle údajů turistického portálu České republiky CZECOT (www.czecot.com) celkem 614 informačních středisek 7 (včetně necertifikovaných) poskytujících výše uvedené služby v turistických regionech, přičemž do Středočeského kraje jich spadá 56 (z toho 2 jsou v turistickém regionu Český ráj). Rozvoji cestovního ruchu mohou dobře sloužit jen taková turistická informační centra, která poskytují kvalitně zpracované a aktuální informace v co nejširším spektru. Naopak turistická informační centra s nedostatečnou nabídkou informací rozvoji cestovního ruchu brání a mohou navíc poškozovat postavení České republiky jako vyhledávané a spolehlivé turistické destinace. CzechTourism vnímá kvalitní nabídku informací pro turisty jako velmi významnou složku ve sféře cestovního ruchu. Ve spolupráci s krajskými 7

k 31.10.2008




Analýza

úřady a s ATIC ČR (Asociace turistických informačních center) realizuje projekt podpory certifikovaných turistických informačních center. Ten spočívá v zavedení jednotného značení turistických informačních center, která splňují vybraná kritéria. Z celkového počtu 304 TIC splňujících kriteria agentury CzechTourism se jich 23 nachází ve Středočeském kraji. Na Rakovnicku jsou certifikovaná 2 informační centra a to Městské informační centrum Rakovník a Informační a vzdělávací středisko Budy v Křivoklátě a dále zde funguje 5 informačních míst (Informační kancelář Státního hradu Křivoklátu, Muzeum Nové Strašecí, Vlastivědné muzeum Jesenice, Informační místo mikroregionu Čistá – Senomety a Informační místo mikroregionu Poddžbánsko). V Křivoklátě je také Informační a vzdělávací středisko Lesů České republiky.

2.7 Organizace cestovního ruchu a marketing S rostoucí konkurencí a zájmem o stále rostoucí trhy cestovního ruchu se stávají stále významnějším předpokladem úspěchu destinací na cílových trzích organizace a marketing.

2.7.1 Organizace cestovního ruchu ve vymezeném území Převážná část území Středočeského kraje je v současnosti jako celek turistickým regionem „Střední Čechy“ (resp. do roku 2007 Okolí Prahy) s členěním na turistické oblasti Střední Čechy - západ, Střední Čechy – jih a Střední Čechy – severovýchod, využívající rovněž jména Polabí. Pouze malá část kraje je součástí turistického regionu Český ráj. V rámci další regionalizace se dále užívá buďto členění podle územně správních celků (okresy, správní obvody), nebo členění podle geografických znaků (např. Kokořínsko, Křivoklátsko, Český kras, Český Merán, Podblanicko, Polabí, údolí Sázavy atd.), nebo také členění podle území tzv. místních akčních skupin (např. Přemyslovské střední Čechy, MAS Podlipansko atd.) či mikroregionů, případně jejich kombinace. Výjimkou je Český ráj, který je samostatným turistickým regionem, avšak do Středočeského kraje spadá jen zčásti v rámci okresu Mladá Boleslav. Ve Středočeském kraji byla, jako jeden z výstupů aktualizace „Programu rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji“, vytvořena organizace cestovního ruchu (tzv. společnost destinačního managementu) s celokrajskou působností. Zakladatelem akciové společnosti je Středočeský kraj a společnost nese název „Středočeská turistická a informační služba, a. s.“ (STIS a.s.). Tato společnost vznikla rozhodnutím krajského zastupitelstva koncem roku 2007 a její činnost se naplno rozeběhla k 1. únoru 2008. V rámci svých aktivit spolupracuje STIS a.s. s oblastními organizacemi cestovního ruchu, které dále spolupracují s lokálními destinačními managementy. Na území turistického regionu „Okolí Prahy“ se jedná o 4 oblastní organizace cestovního ruchu - Posázaví, o.p.s. (turistická oblast Střední Čechy – jih), Zlatý pruh Polabí, o.p.s. (turistická oblast Střední Čechy – severovýchod – Polabí), Rakovnicko, o.p.s. (turistická oblast Střední Čechy – západ) a Průvodcovská služba Kutná Hora s.r.o. (Kutnohorsko). O koordinaci cestovního ruchu v turistickém regionu Český ráj, který je rozložen na území třech krajů, se stará organizace cestovního ruchu Sdružení Český ráj. Na organizaci cestovního ruchu se ve Středočeském kraji dále podílejí tzv. místní akční skupiny (MAS) složené ze zástupců veřejného, podnikatelského a neziskového sektoru působící v rámci programu EU LEADER na území kraje. Dále jsou to sdružení obcí (mikroregiony), z nichž mnohé jsou členy MAS a také jednotlivá města či obce, jejichž nástroji jsou jak zřizovaná turistická informační centra, tak i činnost odborných referentů. Některá infocentra jsou rovněž provozována soukromými subjekty. V menší míře jsou to pak cestovní kanceláře a agentury. Do roku 2002 v oblasti cestovního ruchu spolupůsobily bývalé okresní úřady se svými referáty regionálního rozvoje, jejichž kompetence přešly na orgány místní a krajské samosprávy. Kromě výše uvedeného působí na území kraje různé další neziskové a dobrovolné organizace, které přímo nebo zprostředkovaně nabízejí produkty cestovního ruchu, resp. usilují o jejich rozvoj. Tyto organizace, svazy, asociace, agentury, nadace, fondy či jiné instituce vyvíjejí aktivity dotýkající se cestovního ruchu v různých oblastech, od služeb, přes sport, poznání, kulturu, zábavu až po péči o životní prostředí. Péči o kulturní dědictví se věnují specializované instituce (muzejnictví, archeologie, památková péče, církve atd.). Programové otázky s tím spojené jsou ale spíše předmětem kulturní politiky kraje.




Analýza

Na vymezeném území, které spadá pod turistickou oblast Střední Čechy – západ, hrají zásadní roli v organizaci cestovního ruchu Svazek měst a obcí Rakovnicka a Rakovnicko, o.p.s. Ani jeden ze subjektů však není profesionální organizací cestovního ruchu (destinační management) a jejich aktivity jsou zaměřeny i na jiné oblasti než jen na rozvoj cestovního ruchu. Svazek měst a obcí Rakovnicka je dobrovolné sdružení obcí působící na území okresu Rakovník, které bylo založeno v roce 2003 a má v současné době 70 členských obcí. Svazek zajišťuje informační a poradenský servis pro členské obce, vzdělávání zástupců a zaměstnanců členských obcí, přípravu a realizaci investičních i neinvestičních projektů podporovaných z různých dotačních programů včetně projektů v oblasti cestovního ruchu. V roce 2008 založil Svazek měst a obcí Rakovnicka společnost Rakovnicko o.p.s. za účelem koordinace rozvoje regionu Rakovnicka, tvorby strategických a jiných rozvojových dokumentů, zpracování Strategického plánu Leader v rámci Programu rozvoje venkova ČR 2007 – 2013, propagace a prezentace regionu Rakovnicka a řady dalších aktivit. Činnosti svazku i Na vymezeném vznikla také MAS Rakovnicko s cílem spojit aktivní zástupce neziskových organizací, podnikatelských subjektů, obcí a svazků obcí, která se po založení Rakovnicka o. p. s. stala součástí této společnosti se všemi svými orgány.

2.7.2 Marketing a marketingová komunikace Pro společnou integrovanou marketingovou komunikaci je důležitá i otázka značky či jména destinace. V rámci vymezeného území se můžeme setkat s názvem „Rakovnicko“, pod kterým je destinace propagována jako celek. Dále jsou pak používány názvy pro pět tzv. tématických turistických oblastí v rámci Rakovnicka, které byly vytvořeny z důvodu velké rozmanitosti území Rakovnicka a jeho odlišných krajinných, přírodních, historických nebo hospodářských souvislostí. Jedná se o Křivoklátsko, Jesenicko, Džbán, Město Rakovník a Kraj chmele – chmelařské Rakovnicko. Marketingové aktivity v cestovním ruchu pro celé Rakovnicko zajišťují Svazek měst a obcí Rakovnicka a Rakovnicko o. p. s. Pro turistickou destinaci Rakovnicko je vytvořeno společné logo. V rámci marketingové komunikace, kterou můžeme rozdělit na dnes stále významnější e-marketing, marketingové tiskoviny, produktové balíčky a ostatní nástroje, je stav následující: • E-marketing: o www.rakovnicko.info – hlavní turistický informační portál Rakovnicka, který nabízí tipy na výlety, informace o turistických atraktivitách a tématicky zaměřené informace pro pěší turistiku, cykloturistiku, hipoturistiky a vodní turistiku. Stránky obsahují též základní informace a kontakty na služby cestovního ruchu (ubytování, informační centra) a kulturní a sportovní přehled. Jsou zde ke stažení také prospekty a turistická mapa Rakovnicka. Stránky mají pouze informativní charakter, není zakomponovaný rezervační modul. Kromě českého jazyka nabízí stránky také cizojazyčné mutace - anglickou, německou, španělskou, francouzskou, italskou a ruskou. Cizojazyčné verze však nabízí pouze základní informace o jednotlivých oblastech Rakovnicka (Křivoklátsko, Jesenicko, Džbán, město Rakovník a Kraj chmele) s fotografiemi a nejsou zde už další informace např. o ubytování, informačních centrech apod.. o www.rakovnicko.cz – Regionální internetový portál pro Rakovník, Rakovnicko a okolí, který podává informace pro podnikatele, firmy a občany. Turistické informace obsahuje jen okrajově a jde většinou o prolinky na jiné webové stránky. Nejsou jazykové mutace. • Marketingové tiskoviny: o Tištěné materiály vydávané Svazkem obcí a měst Rakovnicka a Rakovnickem o.p.s. jsou převážně ve formě prospektů formátu DL. Bylo jich vydáno poměrně velké množství (o Rakovnicku jako celku nebo jeho oblastech, ke konkrétním atraktivitám, tématicky zaměřené – např. cyklotrasy, a nebo např. letáčky s výletními programy), ale nejsou všechny designově jednotné a pouze některé mají i cizojazyčné mutace. Kromě prospektů je vydána turistická mapa Rakovnicko v měřítku 1:60 000. Všechny tyto materiály jsou kromě tištěné verze k dispozici také ke stažení na webových stránkách Rakovnicka. o Stejně tak je na webových stránkách Rakovnicka ke stažení informační brožura s důležitými informacemi pro turisty a návštěvníky včetně kontaktů, otevíracích dob u atraktivit, tipů na výlety, ubytování, kalendáře akcí na daný rok atd..




Analýza

• Produktové balíčky: o V rámci nabídky cestovního ruchu neexistují na Rakovnicku komplexní produkty, tzv. balíčky. Produktem však mohou být nazvány tématické projekty, např. na Rakovnicku je stěžejní produktovou nabídkou cykloturistika. Zvláštností jsou moderované pěší a cyklistické výlety, kterých se dnes účastní desítky lidí. • Ostatní nástroje marketingové komunikace: o Ve spolupráci s dalšími subjekty v regionu, zejména Městským informačním centrem v Rakovníku zajišťuje Svazek měst a obcí Rakovnicka a Rakovnicko o.p.s. prezentace na veletrzích cestovního ruchu Regiontour Brno, Holiday World Praha a ITEP Plzeň. Zajišťují také prezentační a informační servis na významných nadregionálních akcích na Rakovnicku i v sousedních regionech.




Analýza

3 Analýza poptávky - návštěvníci a turisté Analýza poptávky cestovního ruchu ve Středočeském kraji a ve vymezeném území vychází ze dvou základních zdrojů – statistická šetření ČSÚ a monitoring návštěvníků v ČR (organizován za celou ČR agenturou CzechTourism). Vzhledem k charakteru a rozsahu prováděného šetření ČSÚ neposkytuje informace o počtech hostů, využití ubytovacích kapacit apod. za území menší než kraje resp. turistické regiony. Proto jsme nuceni ve většině případů využívat buďto vlastního šetření (počet zařízení, počet lůžek apod.) a nebo vycházet z expertních odhadů či z kombinace různých zdrojů šetření a údajů ČSÚ.

3.1 Vývoj poptávky dle statistických údajů Základními ukazateli poptávky jsou vývoj počtu turistů a délka jejich pobytu v cílové destinaci. Dle metodiky ČSÚ zde použijeme pro počet turistů ukazatel „počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních“ a pro délku pobytu „průměrná doba pobytu ve dnech“. Z pohledu hodnocení samotného vymezeného území Rakovnicka budeme vycházet zejména z monitoringu návštěvníků. Stav za celý Středočeský kraj získaný z údajů ČSÚ bude sloužit jako východisko, udávající základní průměrné hodnoty.

3.1.1 Počet turistů Hlavní charakteristiky vývoje a stavu počtu hostů ve Středočeském kraji: 1. Hosté celkem a. Vývoj počtu turistů v hromadných ubytovacích zařízeních Středočeského kraje má z pohledu dlouhodobého vývoje (roky 2000 – 2007) mírně klesající tendenci. Nejvýznamnějším výkyvem v daném období byl rok 2002, kdy se počet hostů nejvíce propadl. Tento propad byl zapříčiněn povodněmi, které v daném roce zásadně ovlivnily průběh pro kraj dominantní letní sezony. Srpnové povodně začaly 7. srpna 2002, kdy vytrvalý déšť rozvodnil řeky a začal působit první problémy. Druhá, podstatně rozsáhlejší vlna přišla za 5 dnů, tedy 12. 8. 2002 a kromě obrovských hospodářských škod a ztrát na životech v podstatě ukončila turistickou sezonu v roce 2002. Vývoj tohoto ukazatele v roce 2003 je zásadně ovlivňován počtem domácích turistů, jejichž nárůst v roce 2003 dosáhl vyšších hodnot, než tomu bylo v letech před povodní (2000, 2001), naopak celkový nárůst počtu hostů v roce 2004 táhl nárůst počtu zahraničních turistů. Již následující rok 2005 zaznamenává pokles celkového počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních SK a tento pokles pokračuje i nadále. b. Za rok 2007 dosáhl tento ukazatel pokles o 7%, celorepublikově došlo k nárůstu o 1,9 %. Kromě Středočeského kraje zaznamenaly pokles také kraje Jihočeský (-11,1%), Ústecký (-4,1%), Liberecký (-11,6%) a Královéhradecký (-7,4%). U všech ostatních krajů byl zaznamenán nárůst, přičemž nejvyšší nárůst byl v Jihomoravském kraji (+10,2%). Praha zaznamenala nárůst o 8,3%. c. Výsledky za 3 kvartály roku 2008 vyznívají pro Středočeský kraj opět nepříznivě. Za období leden – září 2008 poklesl počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 o 7%, z toho u rezidentů došlo k poklesu o 6,5% a u nerezidentů o 8,3% (podrobněji viz tabulka níže). Pro srovnání uvádíme vývoj za ČR jako celek. Ze srovnání vývoje v rámci ČR s vývojem v rámci SK je patrná zhoršující se pozice kraje a to zejména u nerezidentů (zahraničních hostů v HUZ).

Tab. 33 – Vývoj hostů v HUZ ve SK v roce 2008 Ukazatel

leden – září 2007 SK ČR

leden – září 2008 SK ČR

Index 1.-3. Q 08/1.-3. Q 07 SK ČR

Hosté v HUZ

578 381

10 222 857

537 867

10 316 571

93,0%

100,9%

Z toho: - rezidenti

416 099

5 075 708

389 118

5 051 330

93,5%

99,5%

- nerezidenti

162 282

5 147 149

148 749

5 265 241

91,7%

102,3%

Pramen: ČSÚ

2. Domácí turisté (rezidenti) a. Domácí turisté tvoří dlouhodobě významnější skupinu hostů ve SK. Zejména v letech po povodních (zvláště rok 2003) je podíl domácích turistů na celkovém počtu turistů nejvyšší (71,5%). Výsledky za první 3 čtvrtletí roku 2008 ukazují, že podíl domácích hostů se nadále zvyšuje.




Analýza

Tab. 34 - Počet domácích turistů na 1 zahraničního turistu Rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008 1.-3. kv.

Počet domácích turistů na 1 zahraničního turistu

1,34

1,40

2,10

2,50

2,19

2,34

2,42

2,49

2,62

Pramen: ČSÚ

b. Paradoxně nejvyššího počtu dosáhl ukazatel v roce 2003, tedy ihned po povodních a v dalších letech počet domácích turistů klesal. Nicméně stejný vývoj je u tohoto ukazatele za celou ČR. Každopádně v roce 2005 byl pokles počtu domácích turistů ve SK rychlejší (-8%) než stejný ukazatel za celou ČR (-2,2%). V roce 2006 došlo k nárůstu počtu domácích turistů jak za ČR celkem (+4,4 %), tak ve Středočeském kraji (+0,6 %). Naopak v průběhu roku 2007 došlo opět k poklesu domácích turistů v HUZ ve Středočeském kraji (-6,3%), za ČR došlo u tohoto ukazatele k mírnému poklesu (-0,1%). Za první 3 čtvrtletí roku 2008 pokračoval u rezidentů pokles – ve Středočeském kraji o 6,5% a v rámci České republiky o 0,5%. 3. Zahraniční turisté (nerezidenti) a. Počet zahraničních turistů v kraji opět nejvíce ovlivnily povodně v roce 2002, kdy došlo k zásadnímu poklesu ukazatele (o 41%) a počet zahraničních turistů se již na úroveň před povodněmi v dalších letech nedostal. Přes mírný nárůst v roce 2003 (o 9,3%) a na rozdíl od počtu domácích turistů i v roce 2004 (o 12,6%) došlo v roce 2005 na rozdíl od vývoje tohoto ukazatele za celou ČR (nárůst o 4,5%) k poklesu o 13,9%. Za rok 2006 vykazuje tento ukazatel opět pokles a to o 2,9 %, což je nejvíce ze všech krajů ČR. Kromě Prahy, Středočeského, Plzeňského a Olomouckého kraje zaznamenaly všechny ostatní kraje nárůst počtu zahraničních turistů. Počet zahraničních turistů za ČR v roce 2006 mírně vzrostl o 1,6 %. V roce 2007 pokles nerezidentů ve Středočeském kraji pokračuje (-8,7%) na rozdíl od vývoje za Českou republiku, kde došlo k nárůstu o 3,8%. V tomto roce však pokles u zahraničních hostů zaznamenává více krajů než v roce 2006, přičemž k největšímu poklesu došlo v Královéhradeckém kraji (-13,5%). Praha zaznamenala nárůst o 8,3%. Za první 3 kvartály roku 2008 došlo k nárůstu počtu nerezidentů v HUZ v ČR o 2,3%, ve Středočeském kraji došlo u tohoto ukazatele k poklesu o 8,3%.

Tab. 35 - Nejvýznamnější skupiny zahraničních turistů ve Středočeském kraji DlouhoPrůměr Pořadí dobý na rok dle Ø podíl na 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Ø 965 297 885 732 674 396 834 559 854 987 770 670 767 477 713 507 808 328 100% 411 790 369 374 217 810 238 132 268 155 230 857 224 215 204 600 270 617 33,48% Počet příjezdů

Hosté celkem v tom: nerezidenti v tom: 119 621 91 785 56 758 59 007 79 536 62 264 60 406 51 071 Německo 72 556 84 029 34 953 21 394 21 784 21 657 19 531 17 336 14 893 Nizozemsko 29 447 21 853 26 434 22 266 28 560 22 930 21 308 22 667 23 988 Slovensko 23 751 18 417 30 893 16 219 13 920 13 776 12 069 15 307 20 280 Polsko 17 610 14 730 14 190 10 271 14 257 17 982 16 782 13 632 11 134 Francie 14 122 37 144 14 183 7 922 7 471 6 840 6 266 5 191 5 711 Dánsko 11 341 17 246 17 575 6 737 9 007 11 510 7 637 7 341 5 624 Itálie 10 335 1) 8 739 10 599 11 020 10 851 14 268 6 494 4 907 3 535 Ostatní asijské země 8 802 8 872 17 879 4 120 5 564 5 732 7 463 4 544 4 535 Belgie 7 339 9 025 13 663 5 668 6 698 7 427 5 486 5 846 4 864 Velká Británie 7 335 2) 3 664 9 067 8 214 Jižní Korea 6 982 8 925 11 635 5 573 6 014 6 129 5 171 5 288 5 729 Rakousko 6 808 6 236 10 305 6 441 6 271 6 569 5 540 4 602 3 830 USA 6 224 6 973 9 555 7 884 5 942 4 767 2 688 2 775 5 026 Ostatní evrop. země 5 701 6 999 10 938 4 494 3 781 5 002 4 930 4 245 4 976 Rusko 5 671 2 970 5 356 3 804 4 337 5 926 6 290 5 507 4 929 Maďarsko 4 890 653 3 029 1 999 2 657 4 650 5 654 5 722 2 560 Kanada 3 366 3 375 6 960 4 458 3 995 2 861 1 411 1 134 951 Bulharsko 3 143 2 828 1 622 2 718 5 094 3 682 3 295 3 015 796 Izrael 2 881 4 200 4 014 2 223 3 282 2 923 2 409 2 186 1 600 Švédsko 2 855 Rezidenti 553 507 516 358 456 586 596 427 586 832 539 813 543 262 508 907 537 712 Pramen: ČSÚ 1) do roku 2004 včetně Číny a Jižní Koreje 2) samostatně sledována od r. 2005


1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.

8,98% 3,64% 2,94% 2,18% 1,75% 1,40% 1,28% 1,09% 0,91% 0,91% 0,86% 0,84% 0,77% 0,71% 0,70% 0,60% 0,42% 0,39% 0,36% 0,35% 66,52%



Analýza

b. Dlouhodobě nejvýznamnější skupinou jsou němečtí a nizozemští turisté. Trendem u obou skupin je však pokles. Kolísavý je vývoj počtu slovenských turistů (růst do roku 2003, poté pokles a od roku 2006 opět nárůst), dlouhodobý pokles byl zaznamenán u polských turistů, ovšem od roku 2006 dochází opět k nárůstu. Uvedené statistiky za celý kraj a jejich porovnání s vývojem v rámci ČR tvoří východisko pro hodnocení v rámci vymezeného území. Pro toto území není možné získat údaje ze statistik ČSÚ, proto budeme při celkovém hodnocení vycházet z kombinace údajů za kraj s údaji získanými v rámci monitoringu návštěvníků.

3.1.2 Délka pobytu turistů Prakticky u všech cílových skupin (dle země původu) je průměrná doba pobytu turistů ve SK v porovnání s průměrem za ČR nižší, jak je vidět v následující tabulce, která znázorňuje informace o délce pobytu hostů z pohledu průměrného počtu přenocování. Tato skutečnost je ovlivněna řadou důvodů: • Charakter cestovního ruchu – průměrnou dobu pobytu zvyšují kraje, které disponují širší nabídkou lázeňských zařízení a kraje, disponující širší nabídkou pobytů na horách. • Naopak SK je typický krátkodobějšími pobyty, typickými pro příměstskou turistiku a venkovskou turistiku, často spojenou s víkendy nebo tzv. prodlouženými víkendy (typické zejména pro obyvatele Prahy), příp. s poznávací turistikou, často spojenou s návštěvou Prahy (např. tuzemští turisté ze vzdálenějších regionů). • Trend zkracování délky pobytu na úkor více krátkodobých dovolených je trendem celosvětovým. Nepříznivé pro SK je zkracování délky pobytu rychlejším tempem než je tomu v průměru za celou ČR, což je patrné zejména u zahraničních hostů. Důvodů zde může být celá řada. Jak již bylo uvedeno výše, je to jednak převládající důvod pobytu či charakter převládající formy cestovního ruchu: o Menší podíl lázeňských hostů ve SK o Výrazně vyšší podíl poznávacích turistů (tedy turistů, přijíždějících za poznáváním) a výrazně vyšší podíl „víkendových turistů“. o Důvodem však mohou být i méně vyhovující ubytovací kapacity (nevyhovující struktura, forma či kvalita), či užší nabídka jak poznávacích aktivit, tak zejména doplňkových programů, což hosty „vyhání“ do dalších destinací mimo SK.

Tab. 36 - Průměrný počet přenocování hostů v HUZ ve Středočeském kraji a v ČR Průměrný počet přenocování SK Hosté celkem v tom: nerezidenti v tom: Belgie Bulharsko Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Island Itálie Srbsko a Černá Hora Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko


Průměrný počet přenocování ČR

2001 3,0 2,9

2002 3,0 3,1

2003 3,0 2,7

2004 3,0 2,6

2005 2,8 2,5

2006 2,9 2,6

2007 2,9 2,7

2001 3,5 3,2

2002 3,6 3,3

2003 3,5 3,3

2004 3,3 3,1

2005 3,3 3,1

2006 3,3 3,1

2007 3,2 3,1

3,1 1,4 2,9 4,4 2,6 3,0 2,9 2,2 5,1 3,3

2,8 1,7 3,0 1,6 2,7 2,8 2,5 2,7 1,8 2,9

2,9 1,6 3,1 2,1 2,0 2,9 2,8 3,0 3,0 2,8

2,9 1,3 2,8 1,3 1,8 2,5 2,6 4,2 2,9 2,8

2,9 2,5 3,2 2,1 3,4 2,7 3,2 2,8 3,7 2,9

2,9 2,6 3,1 2,3 3,1 2,6 3,1 2,9 3,5 2,9

2,4 1,7 1,8 4,5 2,7

3,5 1,6 2,0 4,0 2,3

3,4 2,0 2,6 2,5 2,4

3,7 1,9 2,3 2,4 2,6

4,0 1,8 2,2 3,2 2,5

3,4 1,8 2,1 2,8 2,4

2,8 3,4 2,0 2,1 2,7 2,1 2,6 4,5

3,6 3,4 1,9 2,2 3,2 2,0 2,0 4,8

2,9 3,3 1,9 2,2 2,9 2,1 1,7 4,3

2,7 3,5 2,2 1,9 2,5 2,0 2,1 3,7

2,9 6,6 3,4 2,2 2,4 2,5 2,7 3,7 2,9 2,7 2,3 2,1 1,5 2,7 4,1 3,5 2,0 2,6 3,1 2,4 2,0 2,2 2,0 3,5 4,4

2,8 2,4 3,2 2,1 3,3 2,7 3,2 2,7 3,7 2,9

10,1 2,3 2,3 1,3 2,8

2,6 1,7 3,3 1,4 1,9 2,8 2,8 2,6 4,5 2,7 2,6 3,4 1,6 2,0 1,9 2,4 17,8 2,6 3,3 2,6 1,9 2,6 2,0 2,4 4,3

2,7 2,1 3,1 2,6 3,5 2,7 3,1 2,9 3,6 3,0

15,0 2,2 1,9 1,7 2,6

3,0 1,8 3,3 2,1 1,9 2,3 2,9 2,4 3,0 2,5 4,6 4,0 1,5 1,8 3,4 2,1 3,8 2,6 3,1 2,1 2,1 2,1 1,9 3,5 4,0

3,8 3,5 2,9 2,4 2,9 2,1 2,6 5,8

4,1 3,4 2,8 2,4 3,2 2,1 2,4 5,8

3,9 3,6 2,8 2,2 3,0 2,1 2,7 5,8

3,8 3,5 2,8 2,1 3,1 2,1 2,6 5,7

2,8 2,8 3,1 2,2 3,1 2,6 3,1 2,8 2,8 2,9 3,3 3,2 1,8 1,9 2,9 2,4 3,3 3,7 3,7 3,0 2,1 3,0 2,1 2,6 5,6

2,7 2,6 3,2 2,2 3,0 2,6 2,9 2,8 3,2 2,9 2,8 3,3 1,7 1,9 2,7 2,2 4,1 3,7 3,7 3,0 2,2 3,1 2,1 2,8 5,7

2,7 3,0 3,2 2,1 3,1 2,6 2,9 2,9 3,0 2,9 3,0 3,2 1,6 1,8 2,6 2,3 2,8 3,6 3,7 3,0 2,2 3,1 2,0 2,6 5,3



Analýza

Průměrný počet přenocování SK 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Řecko 2,4 2,9 2,4 2,9 2,2 2,1 Slovensko 3,0 3,0 2,9 3,1 2,2 2,5 Slovinsko 2,5 2,6 2,1 2,4 2,2 2,0 Velká Británie 2,6 2,9 2,7 2,8 2,6 2,5 Španělsko 3,0 2,9 3,2 2,9 3,0 3,0 Švédsko 2,9 2,7 2,7 2,2 2,0 2,8 Švýcarsko 3,0 2,7 2,7 2,8 2,2 2,2 Turecko 3,6 4,5 2,8 2,4 3,1 2,2 Ukrajina 2,6 3,9 1) Ostatní evrop. země 4,1 3,6 2,5 2,5 2,6 2,2 Kanada 1,9 3,4 1,5 1,4 1,2 1,4 USA 2,3 2,7 2,2 2,2 2,1 2,8 Brazílie 3,9 3,1 Mexiko 1,7 3,6 2) Ostatní amer. země 7,2 7,2 2,8 2,8 3,0 2,8 Afrika celkem 8,2 5,7 2,5 3,5 4,1 5,2 Čína 2,8 3,7 Izrael 2,0 2,4 1,4 1,4 1,2 2,9 Japonsko 2,1 2,3 4,0 6,5 9,8 5,5 Jižní Korea 1,2 1,1 3) Ostatní asijské země 3,6 3,2 1,6 1,6 1,8 2,2 Austrálie a Oceánie 2,0 4,2 2,8 2,1 2,1 2,1 Nový Zéland 1,7 2,7 1,8 1,5 2,4 1,6 Rezidenti 2,9 3,5 3,2 3,2 2,9 3,0 Pramen: ČSÚ 1) od roku 2004 včetně Srbska a Černé Hory, Malty a Ukrajiny 2) do roku 2004 včetně Brazílie a Mexika 3) do roku 2004 včetně Číny a Jižní Koreje

Průměrný počet přenocování ČR 2007 2,3 3,2 1,8 2,7 2,9 2,9 2,3 3,0 4,1 3,2 1,8 3,0 2,6 6,6 2,4 3,4 4,0 1,6 4,7 1,2 3,0 3,0 2,1 3,0

2001 3,0 3,0 2,1 2,8 3,1 2,7 2,7 2,9

2002 2,7 2,8 2,3 2,8 3,1 2,8 2,7 2,8

2003 2,9 3,0 2,1 2,8 3,2 2,9 2,7 2,7

2004 3,0 3,0 2,1 2,8 3,1 2,7 2,7 2,8

3,5 3,0 2,9

3,0 3,4 3,1

3,1 3,0 3,1

3,1 2,8 2,9

3,1 4,5

3,2 4,5

2,8 4,1

2,8 3,9

3,3 2,0

3,3 2,1

3,9 2,3

4,0 2,4

2,9 2,1 2,6 3,7

3,1 2,2 2,4 3,8

3,0 2,4 2,4 3,6

2,3 2,4 2,8 3,5

2005 3,0 2,9 2,0 2,7 3,2 2,7 2,6 2,9 4,3 2,8 2,7 3,0 2,8 2,6 2,7 3,6 2,2 3,8 2,3 1,6 2,5 2,5 2,5 3,4

2006 3,0 2,9 1,9 2,7 3,2 2,7 2,5 3,1 4,4 2,9 2,7 3,0 2,7 2,4 2,6 3,7 2,2 3,8 2,1 1,5 2,5 2,5 2,6 3,4

2007 3,1 2,8 2,0 2,7 3,2 2,7 2,6 2,8 4,3 2,9 2,8 2,9 2,7 2,6 2,7 3,5 2,0 3,9 2,2 1,6 2,6 2,6 2,8 3,2

• Vývoj v ČR za 3 kvartály roku 2008 potvrzuje trend zkracování doby pobytu hostů v HUZ a to jak u rezidentů (při téměř stejně velkém počtu hostů – rezidentů došlo ke snížení počtu přenocování o více než 4% a při růstu počtu hostů – nerezidentů o 2,3% došlo k mírnému poklesu v počtu přenocování o 0,2%). V rámci SK je vývoj následující: při poklesu počtu rezidentů o 6,5% došlo ke snížení počtu přenocování o 12,6% a při poklesu počtu nerezidentů o 8,3% došlo k poklesu počtu přenocování o 10,8%. • V rámci vymezeného území můžeme opět vycházet z údajů za celý SK.

3.2 Výstupy z monitoringu návštěvníků v turistických regionech Již od léta 2005 probíhá pod patronací agentury CzechTourism celorepublikový monitoring návštěvníků, který dokáže identifikovat celou řadu zajímavých hodnocení a souvislostí. Od léta 2005 proběhly celkem 4 etapy šetření (léto 05, zima 05/06, léto 06 a zima 06/07) a celkem bylo ve všech turistických regionech dotázáno 106 582 respondentů. Hlavní parametry monitoringu Výzkum mapuje návštěvnost turistického regionu Okolí Prahy (Střední Čechy) a profil jeho návštěvníků, zaměřuje se na zjištění jejich skladby, způsob trávení volného času, spokojenost s nabídkou cestovního ruchu, vybavením regionu, kvalitou poskytovaných služeb atd. Dle členění na turistické regiony a oblasti výzkum sleduje návštěvníky turistického regionu Střední Čechy (Praha do tohoto regionu nespadá!), který byl dále členěn na turistické oblastí Střední Čechy – jihovýchod, Střední Čechy – západ a Střední Čechy – severovýchod – Polabí. Vymezené území pro vznik klastru cestovního ruchu Rakovnicko spadá do turistické oblasti Střední Čechy – západ a monitoring návštěvníků zde byl realizován v lokalitách Křivoklát a Lány. Metoda výzkumu: Cílová osoba:

osobní dotazování návštěvníci vybraného turistického regionu Okolí Prahy (Střední Čechy)

Velikost vzorku v jednotlivých etapách: - Léto 2005 – 2 715 respondentů (2 055 domácích a 660 zahraničních) - Zima 2005/06 - 2 627 respondentů (1 986 domácích a 641 zahraničních)




Metoda výběru: Termín výzkumu:

Cíl výzkumu:

Analýza

Léto 2006 – 2 205 respondentů (1 598 domácích a 607 zahraničních) Zima 2006/07 – 2 252 respondentů (1 797 domácích a 455 zahraničních) Celkem bylo v turistické oblasti Střední Čechy – západ dotázáno 4 422 respondentů. nahodilý výběr ve vybraných lokalitách letní etapa červen – září 2005 zimní etapa prosinec 2005 – březen 2006 letní etapa červen – září 2006 zimní etapa prosinec 2006 – březen 2007 zjistit: a) skladbu návštěvníků b) záměry, charakter a důvody návštěvy c) forma ubytování, stravování d) preferované aktivity e) hodnocení jednotlivých položek služeb cestovního ruchu f) náměty, připomínky

- Výsledky šetření mapují situaci v celém turistickém regionu Okolí Prahy, respektive v novém turistickém regionu Střední Čechy v jednotlivých časově diferencovaných etapách. - Ve vybraných hodnotících kritérií dochází k porovnání dat za určité turistické oblasti v dané etapě výzkumu. Vyzdviženy jsou zejména zajímavé rozdíly v číselných datech za jednotlivé turistické oblasti, které ještě více podtrhují specifika daných oblastí či preference, očekávání a také hodnocení návštěvníků přijíždějících do oblastí. Při stanovování závěrů, doporučení a zejména pak při samotné realizaci strategie by se mělo vycházet právě ze specifik daných oblasti, respektive specifik konečných lokalit. - Pro přesné dokreslení výsledů uvádíme výsledná data získaná v konkrétní lokalitě Křivoklát a Lány, kde samotné dotazování respondentů probíhalo (obě lokality leží na vymezeném území pro vznik klastru cestovního ruchu Rakovnicka). Výsledná data popisují situaci za obě letní etapy 05 a 06 v porovnání s celkovými výsledky za jednotlivé turistické oblasti, turistický region Střední Čechy a Českou republiku. - Analytická část obsahuje také porovnání výsledků dvou po sobě následujících etap letního a zimního šetření.

3.2.1 Shrnutí hlavních výsledků šetření za léto 2005 v TR SČ Celkem bylo v turistickém regionu Okolí Prahy respektive turistickém regionu Střední Čechy (dále TR SČ) dotázáno – 2 715 respondentů (pouze letní šetření 2005) z toho: - 2 055 domácích návštěvníků - 660 zahraničních návštěvníků (V samotné turistické oblasti Střední Čechy – západ, dále jen SČ-Z bylo v obou letních sezónách dotázáno celkem 2 220.) • Hlavní důvod návštěvy TR SČ: poznávání 47% (SČ-JV za obě letní etapy: poznání – 55%, relaxace – 13% a turistika a sport 12%) • Skladba návštěvníků v TR SČ: o Zahraniční návštěvníci: celkově 24% Japonci 14% Hosté z Velké Británie 14% Němci 13% o Domácí návštěvníci – místo původu: Praha 24% Větší města v okolí v rámci regionu (Příbram, Mělník, Benešov) Zahraniční hosté přijíždějí oproti domácích častěji s partnerem či přáteli (69%), Češi jezdí více v doprovodu dětí (26%). Celkově přijížděli návštěvníci se známými nebo s přáteli 57%, s dětmi přijíždí 22% a 21% přijíždějí sami.




Analýza

• Doprava návštěvníků do TR SČ: o Zahraniční návštěvníci: Bus – zájezd 46% Auto 32% Vlak 13% o Domácí návštěvníci: Auto 52% Linkový autobus a shodně vlak 17% • Délka pobytu návštěvníků: o Zahraniční návštěvníci: Jednodenní 60% 1 – 2 noci 18% 3 – 7 nocí 14% 7 a více nocí 9% o Domácí návštěvníci: Jednodenní 62% 1 – 2 noci 21% 3 – 7 nocí 14% 7 a více nocí 3% 88% zahraničních návštěvníků bylo v regionu poprvé, 35% Čechů bylo v místě více než třikrát. Třetina Čechů (36%) uvažuje o opakované návštěvě do 0,5 roku. • Ubytování: o o o o

Není ubytován – zahraniční 57% x Čech 61% Penzion - zahraniční 11% x Čech 10% Příbuzní a známí - Čech 10% Hotel 3 hvězdičky a více - zahraniční 11%

• Důvody návštěvy regionu (zahraniční x domácí návštěvník): o Poznání - Zahraniční 77% x Češi 37% o Poznávací turistika - Zahraniční 88% x Češi 60% o Církevní turistika - Zahraniční 21% x Češi 12% o Turistika a sport u Čechů - 16% • Mezi místy, která zahraniční návštěvníci regionu SČ již navštívili, dominuje jednoznačně Praha (62%), dále následuje Okolí Prahy (21%), Šumava (7%) a Západočeské lázně (7%). Nejvyšší počet zahraničních hostů byl v regionu Okolí Prahy poprvé (88%), naopak 35% Čechů se na místo vracelo více než potřetí. Více domácích hostů rovněž předpokládá opakování návštěvy v brzké době do 0,5 roku (36%) oproti zahraničním (4%). • V souvislosti se službami většina návštěvníků hodnotila úroveň stravování kladně (74%), ještě lepší pověsti se těšilo u zahraničních hostů (87%). Návštěvníci byli spokojeni i s péčí o čistotu (83%). Spokojenější než Češi byli zahraniční návštěvníci i s cenovou úrovní (88%). Většině návštěvníků také vyhovoval rozsah a dostupnost stravovacích kapacit (74%) a nákupní možnosti (64%), naopak vetší díl kritiky patřil dopravní infrastruktuře (26% nespokojených hostů). • Zahraniční návštěvníci měli celkově vyšší výdaje než Češi. 60% zahraničních návštěvníků utratilo více než 1000,- Kč denně, naopak domácí hosté vystačili většinou se sumou do 1000,- Kč (87%). 22% Čechů utratilo méně než 200,- Kč za den. • Nejhojněji využívaným zdrojem informací jsou propagační materiály (61%). Zahraniční návštěvníci získávají v porovnání s Čechy více informací z turistických informačních center (76%), propagačních materiálů (82%), cestovních kanceláří (45%) a od personálu ve službách cestovního ruchu (40%). • • • •

61% pobytů - 1 den (bez noclehu) 19% pobytů - 3 noci a více 50% navštívilo region poprvé 28% plánuje opakovanou návštěvu do 0,5 roku, 30% později v budoucnu




Analýza

• Mezi nejčastěji spontánně uváděné výtky TR SČ patří: o chybějící informace o regionech (4%), o horší kvalita služeb, nedostatečné služby (1%) o a nevyhovující stav komunikací, špatné komunikace (1%). o Zahraniční návštěvníci si stěžovali na jazykovou nevybavenost místních obyvatel (2%). • Největší rezervy TR SČ: o chybí více informací o regionu, špatné značení (4%) o nedostatečná kvalita služeb (1%) o nevyhovující stav komunikací (1%) o chybí bazény, koupaliště, špatná úroveň (1%) o nedostatečné společenské a kulturní vyžití (1%) Specifika turistické oblasti Střední Čechy – západ (SČ-Z) za letní období 2005 - nejhlavnějším důvodem návštěvy Středních Čech – západu je relaxace (odpovědělo 20% všech dotázaných respondentů). - Hosté Středních Čech – západu využívají nejvíce služeb penzionů – 15%. - Návštěvníci oblasti Střední Čechy – západ nejpříznivěji hodnotí nákupní možnosti v oblasti – 70% všech dotazovaných hodnotilo velmi nebo spíše dobře. - 90% všech respondentů v oblasti Střední Čechy – západ hodnotilo místní orientační značení jako spíše nebo velmi dobré. - 85% respondentů v SČ-Z také velice kladně hodnotilo poskytování informací o regionu. - Naopak 52% respondentů SČ-Z má v porovnání s ostatními oblastmi nejmenší výdaje na den a to 500 Kč a méně.

3.2.2 Shrnutí výsledků šetření za léto 2006 v TR SČ Celkem bylo v turistickém regionu Střední Čechy dotázáno – 2 205 respondentů z toho: - 1 596 domácích návštěvníků - 607 zahraničních návštěvníků • Hlavní důvod návštěvy TR SČ: o poznávání 47% o turistika a sport 11% o relaxace 9% (SČ-Z za obě letní etapy: poznání – 49%, turistika a sport 15% a relaxace – 13%) • Skladba návštěvníků v TR SČ: o Zahraniční návštěvníci z: Německa Velké Britanie Polska Slovenska Itálie Ruska o

celkově 28% 26% 10% 10% 9% 9% 7%

Domácí návštěvníci – místo původu: Praha 18% Větší města v okolí v rámci regionu (Kladno, Příbram, Benešov)

Zahraniční hosté přijíždějí oproti domácích častěji s partnerem či přáteli (68%, Češ 50%), Češi jezdí více v doprovodu dětí (28%, cizinci 18%). • Doprava návštěvníků do TR SČ: o Zahraniční návštěvníci: Auto 35% Bus – zájezd 29% Vlak 18%




o

Analýza

Domácí návštěvníci: Auto 53% Vlak 19% Linkový autobus 11%

• Délka pobytu návštěvníků: o Zahraniční návštěvníci: Jednodenní 36% 1 – 2 noci 22% 3 – 7 nocí 25% 7 a více nocí 18% o Domácí návštěvníci: Jednodenní 73% 1 – 2 noci 14% 3 – 7 nocí 9% 7 a více nocí 4% Největší počet (74%) jednodenních pobytů bez noclehu byl zaznamenám v oblasti Střední Čechy – západ. Ve Středních Čechách – severovýchod větší počet návštěvníků (27%) strávil více než 7 nocí. • Ubytování: o o o o

Není ubytován – zahraniční 34% x Čech 73% Penzion - zahraniční 12% x Čech 5% Příbuzní a známí - Čech 8% Hotel 3 hvězdičky a více - zahraniční 23%

• Důvody návštěvy regionu (zahraniční x domácí návštěvník): o Poznání - Zahraniční 63% x Češi 40% o Zdraví – Zahraniční 10% o Aktivní poznávací turistika - Zahraniční 81% x Češi 60% o Církevní turistika - Zahraniční 26% x Češi 16% o Pěší turistika – domácí 36%, cizinci 9% o Cykloturistika – domácí 21%, cizinci 6% • Mezi místy, které zahraniční návštěvníci kromě Okolí Prahy navštívili, dominuje Praha (64%), dále následují Západočeské lázně (16%) a Jižní Morava (9%). Nejvyšší počet zahraničních hostů byl v regionu Okolí Prahy poprvé (77%), naopak 44% Čechů se na místo vracelo více než potřetí. Více domácích hostů rovněž předpokládá opakování návštěvy v brzké době do půl roku 42% (zahraniční 4%). • V souvislosti se službami převážně velmi dobře nebo spíše dobře hodnotili návštěvníci cenovou úroveň služeb (71%) a úroveň veřejného stravování (69%). Zahraniční návštěvníci byli oproti domácím spokojenější v hodnocení ubytovacích služeb (55%, Češi 21%). Většině návštěvníků také vyhovovaly nákupní možnosti (63%) a péče o památky a turistické atraktivity (78%). Kritičtější byli návštěvníci k péči o čistotu a pořádek a k službám pro motoristy, jako spíše špatné nebo velmi špatné je shledalo 25% dotázaných, dále k dopravní infrastruktuře (31%) a k místnímu orientačnímu značení (21%). • Zahraniční návštěvníci měli celkově vyšší výdaje než Češi. 79% zahraničních návštěvníků utratilo v rozmezí 501 až 2000 Kč na osobu a den. Domácí hosté vystačili většinou s částkou do 1000 Kč (88%). 22% Čechů utratilo méně než 200 Kč za den. • Nejčastěji využívaným zdrojem informací je internet (59%). Zahraniční návštěvníci získávají v porovnání s Čechy více informací z cestovních kanceláří (49%, Češi 14%), z turistických informačních center (70%, Češi 41%) a z propagačních materiálů (68%, Češi 46%). • • • •

63% pobytů - 1 den (bez noclehu) 16% pobytů – 1 až 2 noci 33% navštívilo vícekrát 32% plánuje opakovanou návštěvu do půl roku, 29% později v budoucnu




Analýza

• Mezi nejčastěji spontánně uváděné výtky patří: o chybí více informací o regionu (4%), o drahé služby, ubytování, jídlo (2%), o nevyhovující komunikace, špatné silnice (1% o nedostatečné a nákupní možnosti (1%) Specifika turistické oblasti Střední Čechy – západ (SČ-Z) za letní období 2006 - Za poznáním jako nejhlavnějším důvodem návštěvy přijelo v letním období 2006 nejvíce lidí do oblasti SČ-Z (57%). - V porovnání s ostatními oblastmi se do SČ-Z vydalo 33% návštěvníků ze vzdálenosti menší než 20 km. - Také největší počet jednodenních pobytů bez noclehu (74%) byl zaznamenán v oblasti SČ-Z. - Z oblasti služeb respondenti nejlépe hodnotili dostupnost oblasti SČ-Z MHD (54% velmi nebo spíše dobře). Respondenti také v SČ-Z nejlépe hodnotili péči o památky a turistické atraktivity (85% spíše nebo velmi dobře).

3.2.3 Komparace letních sezón 2005 a 2006 v TR SČ V samotné turistické oblasti Střední Čechy – západ, bylo v obou letních etapách celkem dotázáno 2 220 respondentů.) -

Podíl domácích a zahraničních návštěvníků se výrazně nezměnil. Pouze v létě 2006 přijelo o 6% více návštěvníků bez maturity. Skladba návštěvníků podle kriteria, s kým přijeli, zůstala pro obě sezóny poměrně nezměněna. Domácí návštěvníci se do tohoto regionu přepravovali nejčastěji autem. U Čechů došlo v létě 2006 k nárůstu jednodenních pobytů (73%, léto 2005 – 62%). V létě 2006 byl markantní nárůst domácích návštěvníků, kteří nebyli ubytování (73%, léto 2005 61%). Návštěvníci byli v létě 2005 v souvislosti se službami spokojenější s péčí o čistotu a pořádek (83%, léto 2006 – 66%). V létě 2006 pak byli hosté nejméně spokojeni se službami pro motoristy (25% spíše nebo velmi špatná, léto 2005 – 15%). Návštěvníci byli spokojenější rozsahem a dostupností stravovacích kapacit v létě 2005 (74% spíše nebo velmi dobré, léto 2006 – 60%). Poznávací turistika byla pro návštěvníky nejlákavější aktivitou v obou obdobích. V létě 2005 ji zahraniční návštěvníci upřednostnili ještě více (88%, léto 2006 – 81%). Domácí návštěvníky naopak lákala poznávací turistika více v létě 2006 (60%, léto 2005 – 51%). Nejvýznamnějším důvodem návštěvy pro obě období je poznání, které bylo více důležité pro zahraniční hosty v létě 2005 (77%, léto 2006 – 63%).

3.2.4 Závěry z letních šetření z konkrétních lokalit - Rakovnicko Následující tabulka popisuje výsledky šetření a to jednak v samotných sledovaných lokalitách (Křivoklát a Lány) s porovnáním hodnot za turistickou oblast Střední Čechy – západ, se sousedními turistickými oblastmi SČ – jihovýchod a SČ – severovýchod – Polabí, TR Střední Čechy a celou ČR. Hodnoty znázorňují procentuální zastoupení.

Hodnotící kriteria

Střední Čechy Západ

LÉTO 2005 a 2006

Křivoklát

Počet dotazovaných - místní Počet dotazovaných - zahraniční Dojezdová vzdálenost - do 20 km - 21 až 50 km


SČ Západ

SČ Jihovýhod

SČ Polabí

Střední Čechy

Celá ČR

Lány

Tur. Obl.

Sousední t.o.

Sousední t.o.

76

92

1689

1239

696

24

8

531

511

204

18

17

25

18

32

24

16

50

36

35

29

27

31

19



Hodnotící kriteria - 51 až 100 km - nad 100 km Doprava - auto - autobus - zájezd - vlak Délka pobytu jednodenní - 1 až 2 noci - 3 a více nocí Četnost návštěvy - poprvé - 1 až 3 krát - vícekrát Preference stravy - ANO, téměř vždy - Částečně, jak kdy - NE, téměr nikdy Důvod n. - poznání - relaxace - turistika a sport - práce - zábava Plán opakovat návš. - do 1/2 roku - ANO, ale později - spíše NE Útrata osoba/den - do 200,-Kč - 200 až 500,-Kč - 500 až 1000,-Kč Věk. Strukt. - do 25 let - 26 až 34 let - 35 až 49 let - 50 až 59 let - 60 a více let


Analýza

SČ Západ

SČ Jihovýhod

SČ Polabí

Střední Čechy

Celá ČR

12 17 30 17 40

17 28 63 6 3

21 18 43 13 18

26 27 54 16 15

13 21 47 9 18

21 22 48 13 17

19 45 61 6 13

68

67

67

59

58

62

41

19 12

12 17

18 13

22 13

15 13

19 13

21 27

55

50

45

50

41

46

34

24 21

25 24

27 29

22 29

24 35

24 30

29 36

42

55

39

41

36

39

34

39 19 58 19 13 1 0

21 24 51 9 12 4 4

37 23 49 12 15 7 5

41 17 55 13 12 3 6

43 21 27 6 8 13 5

40 21 47 12 12 7 5

46 19 36 19 16 6 6

20

30

32

27

31

30

32

29 6

19 27

25 7

33 6

33 4

30 6

42 5

19

24

18

18

12

17

20

46 25 21 31 21 19 8

32 39 15 27 30 11 17

35 29 17 29 33 15 6

32 27 15 29 36 15 5

23 24 12 29 35 17 7

32 29 15 29 34 16 6

38 17 17 27 31 16 9

3.2.5 Shrnutí výsledků šetření za zimu 2005/2006 v TR SČ Celkem bylo v turistickém regionu Střední Čechy dotázáno – 2 627 respondentů z toho: - 1 986 domácích návštěvníků - 641 zahraničních návštěvníků • Hlavní důvod návštěvy TR SČ: poznávání 47% (SČ-Z za obě zimní etapy: poznání – 49%, návštěva příbuzných nebo známých 10%, relaxace – 7%, turistika a sport 7% a práce také 7%). • Skladba návštěvníků v TR SČ: o Zahraniční návštěvníci z: Německa Polska Itálie Slovenska


celkově 24% 22% 13% 10% 10%



o

Analýza

Domácí návštěvníci – místo původu: Praha 17% Větší města v okolí v rámci regionu (Mělník, Příbram, Benešov)

Zahraniční hosté přijíždějí oproti domácích častěji s partnerem či přáteli (76%, Češi 49%), Češi jezdí více v doprovodu dětí (23%, cizinci pouze 9%). • Doprava návštěvníků do TR SČ: o Zahraniční návštěvníci: Bus – zájezd 40% Auto 31% Vlak 14% o Domácí návštěvníci: Auto 57% Linkový autobus Vlak 15%

16%

• Délka pobytu návštěvníků: o Zahraniční návštěvníci: Jednodenní 58% 1 – 2 noci 23% 3 – 7 nocí 16% 7 a více nocí 3% o Domácí návštěvníci: Jednodenní 74% 1 – 2 noci 20% 3 – 7 nocí 4% 7 a více nocí 2% • Ubytování: o Není ubytován – zahraniční 56% x Čech 73% o Penzion - zahraniční 7% x Čech 5% o Příbuzní a známí - Čech 15% o Hotel 3 hvězdičky a více - zahraniční 14% • Důvody návštěvy regionu (zahraniční x domácí návštěvník): o Poznání - Zahraniční 79% x Češi 31% o Poznávací turistika - Zahraniční 86% x Češi 63% o Církevní turistika - Zahraniční 28% x Češi 16% o U domácích návštěvníků j e jedním z uváděných důvodů také návštěva příbuzných a známých 16% a práce 13%. o Cykloturistika – Češi 20%, zahraniční 4% o Turistika – Češi 36%, zahraniční 25% • Mezi místy, které zahraniční návštěvníci navštívili, dominuje jednoznačně Praha (83%), dále následuje Okolí Prahy (37%), Šumava (9%) a Západočeské lázně (9%). Nejvyšší počet zahraničních hostů byl v regionu Okolí Prahy poprvé (74%), naopak 55% Čechů se na místo vracelo více než potřetí. Více domácích hostů rovněž předpokládá opakování návštěvy v brzké době do 0,5 roku (49%, zahr. 6%). • V souvislosti se službami převážně velmi dobře nebo spíše dobře hodnotili návštěvníci úroveň veřejného stravování (75%). Zahraniční návštěvníci byli oproti domácím spokojenější s cenovou úrovní služeb 78% (Češi 63%). Většině návštěvníků také vyhovoval rozsah a dostupnost stravovacích kapacit (73%). Kritičtější byli návštěvníci k nákupním možnostem, jako spíše špatnou nebo velmi špatnou ji shledalo 31% dotázaných. Nejlépe hodnotili všichni návštěvníci přátelskost místních lidí (83% velmi nebo spíše dobře). • Zahraniční návštěvníci měli celkově vyšší výdaje než Češi. 72% zahraničních návštěvníků utratilo v rozmezí 501,- až 2000,- Kč na osobu a den, naopak domácí hosté vystačili většinou s částkou do 1000,- Kč (89%). 19% Čechů utratilo méně než 200,- Kč za den.




Analýza

• Nejčastěji využívaným zdrojem informací jsou příbuzní a známí (60%). Zahraniční návštěvníci získávají v porovnání s Čechy více informací z cestovních kanceláří (51%, Češi 12%), z turistických informačních center (67%, Češi 34%) a z propagačních materiálů (70%, Češi 49%). • • • •

70% pobytů - 1 den (bez noclehu) 21% pobytů – 1 až 2 noci 43% navštívilo region vícekrát 38% plánuje opakovanou návštěvu do 0,5 roku, 26% později v budoucnu

• Mezi nejčastěji spontánně uváděné výtky patří: o nedostatečné společenské vyžití (2%), o nevyhovující stav komunikací (1%) o a nedostatečná nabídka sportovního vyžití (1%). o Zahraniční návštěvníci si stěžovali na špatnou otevírací dobu obchodů (1%). • Největší rezervy regionu: o Nedostatečné společenské vyžití (2%) o Nevyhovující stav komunikací (1%) o Nedostatečná nabídka sportovního vyžití (1%) Specifika turistické oblasti Střední Čechy – západ (SČ-Z) za zimní období 2005/2006 - V tomto šetření oblast SČ-Z nijak nevybočovala z průměru a nebyla v žádném hodnotícím kriteriu nijak specifická.

3.2.6 Shrnutí výsledků šetření za zimu 2006/2007 v TR SČ Celkem bylo v turistickém regionu Střední Čechy dotázáno – 2 252 respondentů z toho: - 1 797 domácích návštěvníků - 455 zahraničních návštěvníků • Hlavní důvod návštěvy TR SČ: poznávání 40% (SČ-Z za obě zimní etapy: poznání – 49%, návštěva příbuzných nebo známých 10%, relaxace – 7%, turistika a sport 7% a práce také 7%). • Skladba návštěvníků v TR SČ: o Zahraniční návštěvníci z: Německa Itálie Rakouska Polska Velké Britanie o

celkově 20% 19% 14% 9% 8% 8%

Domácí návštěvníci – místo původu: Příbram 14% Větší města v okolí v rámci regionu (Nymburk, Praha a Benešov)

Zahraniční hosté přijíždějí oproti domácích častěji s partnerem či přáteli (79%, Češ 41%), Češi jezdí více v doprovodu dětí (25%, cizinci 10%). • Doprava návštěvníků: o Zahraniční návštěvníci: Auto 38% Bus – zájezd 29% Vlak 13% o Domácí návštěvníci: Auto 57% Vlak 11% Linkový autobus 11%




Analýza

• Délka pobytu návštěvníků: o Zahraniční návštěvníci: Jednodenní 37% 1 – 2 noci 33% 3 – 7 nocí 23% 7 a více nocí 7% o Domácí návštěvníci: Jednodenní 75% 1 – 2 noci 12% 3 – 7 nocí 2% 7 a více nocí 11% • Ubytování: o Není ubytován – zahraniční 35% x Čech 75% o Penzion - zahraniční 10% x Čech 4% o Příbuzní a známí - Čech 17% o Hotel 3 hvězdičky a více - zahraniční 28% • Důvody návštěvy regionu (zahraniční x domácí návštěvník): o Poznání - Zahraniční 87% x Češi 29% o Aktivní poznávací turistika - Zahraniční 91% x Češi 52% o Církevní turistika - Zahraniční 21% x Češi 11% o Pěší turistika – domácí 34%, cizinci 15% o Cykloturistika – domácí 20%, cizinci 4% o Návštěva příbuzných a známých 14% a práce 11% • Mezi místy, které zahraniční návštěvníci navštívili, dominuje jednoznačně Praha (80%), dále následuje Okolí Prahy (20%), Západočeské lázně (10%) a Šumava (9%). Nejvyšší počet zahraničních hostů byl v regionu Okolí Prahy poprvé (73%), naopak 67% Čechů se na místo vracelo více než potřetí. Více domácích hostů rovněž předpokládá opakování návštěvy v brzké době do 0,5 roku (62%, zahr. 10%). • V souvislosti se službami převážně velmi dobře nebo spíše dobře hodnotili návštěvníci úroveň veřejného stravování (58%). Zahraniční návštěvníci byli oproti domácím spokojenější s cenovou úrovní služeb (78%, Češi 51%). Většině návštěvníků také vyhovoval rozsah a dostupnost stravovacích kapacit (60%). Kritičtější byli návštěvníci k dopravní infrastruktuře, jako spíše špatnou nebo velmi špatnou ji shledalo 39% dotázaných. Nejlépe hodnotili všichni návštěvníci místní orientační značení (77% velmi nebo spíše dobře). • Zahraniční návštěvníci měli celkově vyšší výdaje než Češi. 62% zahraničních návštěvníků utratilo v rozmezí 501 až 2000 Kč na osobu a den, naopak domácí hosté vystačili většinou s částkou do 1000 Kč (94%). 22% Čechů utratilo méně než 200 Kč za den. • Nejčastěji využívaným zdrojem informací je internet (53%). Zahraniční návštěvníci získávají v porovnání s Čechy více informací z internetu (78%, Češi 47%), z turistických informačních center (68%, Češi 30%) a z propagačních materiálů (71%, Češi 34%). • • • •

67% pobytů – 1 den (bez noclehu) 17% pobytů – 1 až 2 noci 54% navštívilo více než třikrát 52% plánuje opakovanou návštěvu do 0,5 roku, 20% později v budoucnu

• Mezi nejčastěji spontánně uváděné výtky patří: o nedostatečné společenské vyžití (2%) o nevyhovující stav komunikací (1%) o nedostatek parkovacích míst (1%).




Analýza

3.2.7 Komparace zimních sezón 2005/06 a 2006/07 v TR Střední Čechy -

Podíl zahraničních návštěvníků klesl o 4% (20%, zima 05/06 24%). Skladba návštěvníků se víceméně nezměnila. Pouze v zimně 06/07 přijelo více návštěvníků ve věku do 25 let (19%, zima 05/06 – 15%). Domácí návštěvníci se do tohoto regionu přepravovali nejčastěji autem, v obou obdobích 57%, zahraniční návštěvníci rovněž přijížděli do regionu autem (zima 05/06 – 31% a zima 06/07 – 38%). V zimě 06/07 přijelo více návštěvníků ze vzdálenosti do 20 km (48%, v zimě 05/06 – 27% a méně ze vzdálenosti větší než 100 km (9%, v zimě 05/06 – 22%). U Čechů došlo k nárůstu pobytů delších než 7 nocí (11%, zima 05/06 – 2%) a k nárůstu ubytování návštěvníků s délkou pobytu 1-2 noci (12%, zima 05/06 – 20%). Nejlákavější aktivity v tomto regionu se výrazně nezměnili. Nejvýznamnějším důvodem pro obě sezóny a pro všechny hosty je poznání, které je více důležité pro zahraniční hosty (cizinci zima 05/06 – 79%, zima 06/07 - 88%, Češi zima 05/06 – 31%, zima 06/07 – 29%). Domácí návštěvníci dávají již menší přednost poznávací turistice (42%, zima 05/06 – 56%). Zahraniční návštěvníci více vyhledávají zábavu (28%, zima 05/06 – 16%). Více nespokojeni byli návštěvníci v zimě 06/07 se službami pro motoristy (29% spíše nebo velmi špatně, zima 05/06 – 24%) a s péči o čistotu a pořádek (34%, zima 05/06 – 28%). Celkově byli návštěvníci spokojenější v zimě 05/06 s přátelskostí místních lidí (83%, zima 06/07 60%), drobným prodejem (70%, zima 06/07 – 55%) a s péčí o bezpečnost návštěvníků (46%, zima 06/07 – 34%). Největší rezervy regionu ohodnotili návštěvníci stejně obě období, největší rezervou zůstalo nedostatečné společenské a kulturní vyžití, nevyhovující stav komunikací a nedostatečná nabídka sportovního vyžití.

3.2.8 Závěry z obou zimních šetření z konkrétních lokalit – Rakovnicko Následující tabulka popisuje výsledky šetření a to jednak v samotných sledovaných lokalitách (Křivoklát a Lány) s porovnáním hodnot za turistickou oblast Střední Čechy – západ, se sousedními turistickými oblastmi SČ – jihovýchod a SČ – severovýchod – Polabí, TR Střední Čechy a celou ČR. Hodnoty znázorňují procentuální zastoupení.

Hodnotící kriteria ZIMA 05/06 a 06/07 Počet dotazovaných - místní Počet dotazovaných - zahraniční Dojezdová vzdálenost - do 20 km - 21 až 50 km - 51 až 100 km - nad 100 km Doprava - auto - autobus - zájezd - vlak Délka pobytu - jednodenní - 1 až 2 noci - 3 a více nocí Četnost návštěvy - poprvé



SČ Západ

SČ Jihovýhod

SČ Polabí

Střední Čechy Turistický reg.

Celá ČR

Křivoklát

Lány

Tur. Obl.

Sousední t.o.

Sousední t.o.

80

87

1664

1243

876

20

13

538

484

74

45

47

31

33

53

37

25

29 21 5 57 4 21

32 15 6 74 1 2

30 22 16 51 12 12

23 23 21 51 14 15

23 17 7 54 5 14

26 21 16 52 11 13

24 19 32 59 8 13

81

79

73

64

67

69

47

18 1

17 4

18 7

22 6

14 6

19 7

24 19

19

14

30

37

20

30

25



Hodnotící kriteria - 1 až 3 krát - vícekrát Preference stravy - ANO, téměř vždy - Částečně, jak kdy - NE, téměr nikdy Důvod n. - poznání - relaxace - turistika a sport - práce - zábava Plán opakovat návš. - do 1/2 roku - ANO, ale později - spíše NE Útrata osoba/den - do 200,-Kč - 200 až 500,-Kč - 500 až 1000,-Kč Věk. strukt. - do 25 let - 26 až 34 let - 35 až 49 let - 50 až 59 let - 60 a více let


Analýza

SČ Západ

SČ Jihovýhod

SČ Polabí

Střední Čechy

Celá ČR

25 56

19 67

23 47

20 43

19 61

21 48

26 49

33

42

36

34

18

31

33

50 17 47 21 18 2 1

25 32 37 2 14 9 3

36 28 49 7 7 7 6

44 22 45 8 11 8 6

45 36 18 9 3 20 7

41 28 41 8 8 10 6

45 21 21 12 18 14 7

53

44

42

41

57

45

47

23 5

24 16

21 8

29 5

16 5

23 7

29 5

32

20

13

17

20

16

20

44 18 13 34 28 15 10

44 23 9 19 48 20 4

32 36 13 24 36 20 7

33 27 19 27 32 15 7

37 33 20 30 29 15 6

33 32 16 26 33 17 7

34 29 18 27 32 15 7

3.3 Vyhodnocení monitoringu v turistickém regionu Střední Čechy Výsledky monitoringu lze v rámci turistického regionu Střední Čechy dekomponovat dle jednotlivých turistických oblastí. Z tohoto pohledu se tedy jedná o následující turistické oblasti: • Střední Čechy – jihovýchod (SČ-JV) • Střední Čechy – západ (SČ-Z) • Střední Čechy – severovýchod (Polabí) (SČ-SV) V rámci monitoringu lze po dekompozici celkových výstupů vysledovat mezi jednotlivými turistickými oblastmi dílčí rozdíly. Řada dílčích údajů vykazuje však určité kolísání, což může být ovlivněno dobou, místem dotazování, ale i vývojem v čase. Pro posuzování vývoje v čase jsou však pouze 2 po sobě následující srovnatelná šetření (léto 2005 a léto 2006, zima 2005/2006 a zima 2006/2007) málo. Proto v následujícím shrnutí budou uváděny jen ty charakteristiky, které jsou ve 2 uváděných sledováních (léto 2005 a léto 2006) relativně stálé. Vzhledem k tomu, že zimní sezona není pro většinu území turistického regionu Středních Čech typickou turistickou sezonou, je výsledkům zimního šetření přihlíženo pouze částečně.

3.3.1 Důvod návštěvy a nejlákavější aktivity jednotlivých TO Z pohledu důvodů návštěvy jsou pro turistické oblasti turistického regionu Střední Čechy v letním období typické zejména: • Poznávání, kde nejsilnější je tento důvod v TO SČ-JV (55%) a SČ-Z (49% všech respondentů), poslední jsou SČ-SV (27%). • Další obvyklé důvody, jako např. návštěva příbuzných nebo známých, zábava, práce, tranzit, není nijak výrazně v TR SČ uváděn. • Vzhledem k lokalizaci lázeňských kapacit (Poděbrady), je logicky nejsilnějším důvodem návštěvy „zdraví“ v TO SČ-SV.




Analýza

• V turistické oblasti Střední Čechy – západ byl jako hlavní důvod návštěvy označeno „poznávání“ a to ve 49% všech respondentů (v oblasti SČ-JV byl sice tento motiv silnější), ovšem jak v lokalitě Křivoklát, tak v lokalitě Lány byla v kategorii nejlákavější aktivita uvedena „poznávací turistika“ – tím lokality Křivoklát a Lány několikanásobně přeskočily lokality Sedlčany a Mimoň. • Samotná lokalita Křivoklát suverénně dominovala v nejlákavější aktivitě – poznávací turistika, kde tuto možnost zvolilo celkem 84% všech respondentů. • Lokalita Lány pak vévodila v nejlákavějších aktivitách – Poznávací turistika (74%), pěší turistika (29%), venkovská turistika (27%) a církevní turistika (14%). o SČ-Z se v uváděné – nejlákavější aktivitě těsně drží za SČ-JV (JV-68%, Z-65%), ovšem v dalších nejlákavějších aktivitách jako vodní sporty a církevní turistika nad sousedními oblastmi jasně převyšuje. • Za domény sousedních turistických oblastí lze naopak považovat: o Péče o fyzicko a duševní kondici a společenský a kulturní život a návštěva kulturních akcí v SČ-SV o Poznávací turistika v SČ-JV (oblast SČ-Z se umístila v těsném závěsu).

3.3.2 Cílové skupiny – návštěvníci jednotlivých TO • Nejčastějším návštěvníkem turistického regionu Středních Čech dle monitoringu návštěvníků je obyvatel bývalého okresu Pelhřimov (14%) a pak Praha (11%). • Nejčastějšími návštěvníky SČ-Z byli obyvatelé bývalého okresu Pelhřimov – 15%, pak Praha – 8%, Příbram – 7%, Kladno – 6% a Beroun – 5%. (V TO SČ-J jsou pak nejčastějšími návštěvníky obyvatelé bývalého okresu Praha – 17% a Pelhřimov – 13%,u SČ-SV pak Kutná Hora 15% a Pelhřimov – 15%. • Do TO SČ-Z přijíždění návštěvníci nejčastěji ze všech oblastí autem, přitom 35% všech respondentů přijelo ze vzdálenosti 21 až 50 km, 26% ze vzdálenosti do 20-ti km, 21% ze vzdálenosti 51 až 100 km a 17% ze vzdálenosti nad 100 km. • Turistická oblast SČ-Z suverénně vede v oblíbenosti jednodenních návštěv, celkem 67% všech dotázaných respondentů přijelo pouze na jednodenní pobyt, dále 17% respondentů přijíždí na 1 až 2 noclehy a 13% na 3 až 7 nocí. • Do SČ-Z přijíždí nejvíce návštěvníků se staršími dětmi/dítětem (15%) v sousedních turistických oblastech se toto číslo pohybuje kolem 10%. • Ze všech tří sledovaných turistických oblastí v SČ-Z nejvíce respondentů utratí částku v rozmezí 200 až 500 Kč os/den – 35%, v ostatních turistických oblastech je toto číslo trošku nižší. Ovšem SČ-SV výrazně odskakuje ve vyšší útratě – 34% utratí částku 500 - 1 000 Kč a 27% utratí částku 1 až 2 tis Kč (suverénně nejvyšší počet). • V SČ-Z utratí nejpočetnější skupina návštěvníků částku ve výši 200 až 500 Kč os/den a bude se s největší pravděpodobností jednat o maturanta nebo vysokoškoláka ve věku 35 až 49 let, který přijel s dětmi/dítětem převážně na jednodenní návštěvu.

3.3.3 Spokojenost se službami a infrastrukturou jednotlivých TO • Spokojenost s úrovní ubytovacích služeb vyjadřovali nejvíce respondenti v SČ-SV, ovšem v těsném závěsu vyjadřovali spokojenost také respondenti v SČ-JV, SČ-Z se umístilo jako třetí v pořadí. • Naopak nejvíce spokojeni s úrovní stravovacích služeb byli respondenti v SČ-Z, hned na druhém místě ve spokojenosti se objevila oblast SČ-JV a s velkým odstupem pak SČ-SV. • Respondenti v oblast SČ-Z také pozitivně hodnotili služby pro motoristy (44% respondentů hodnotilo spíše dobře). • V SČ-Z jsou nejvíce ze všech tří oblastí návštěvníci spokojeni se službami pro cykloturisty. Největší počet hodnocení – spíše dobře. • Spokojenost s personálem ve službách vykazují zejména návštěvníci SČ-Z (nejvíce hodnocení „velmi dobře“ a „spíše dobře“), oblast SČ-JV je v těsném závěsu. • Respondenti v SČ-Z také vykazovali nejvyšší spokojenost s péčí o čistotu a pořádek. • Ovšem s cenovou úrovní služeb již návštěvníci SČ-Z tak spokojeni nebyli. Nejlépe byla hodnocena SČ-JH a pak po velkém skoku oblast SČ-Z, následovaná SČ-SV. • Co se vybavenosti pro sportovní aktivity týče, oblast SČ-Z bylo v těsném závěsu za SČ-SV hodnocena jako druhá nejlepší oblast. Nejhůře v hodnocení z hlediska vybavenosti pro sportovní aktivity, nákupní možnosti a zábavu a společenské vyžití dopadly SČ-JV.




Analýza

• Ve vybavenosti pro nákupní možnosti byla oblast SČ-Z hodnocena jako nejvybavenější a také v kategorii zábava a společenské vyžití dopadla oblast SČ-Z nejlépe. Ovšem rozhodně by se dle názorů respondentů měla zlepšit vybavenost atrakcemi pro děti. • „Úroveň místního značení“ nejlépe hodnotí návštěvníci ve SČ-Z (nejvíce hodnocení „velmi dobře“ a „spíše dobře“), nejhůře v SČ-JV (nejvíce hodnocení „spíše špatně“ a „velmi špatně“). • Péči o svou bezpečnost hodnotí nejlépe návštěvníci v SČ-Z (nejvíce hodnocení „velmi dobře“). • Nabídku programů pro volný čas hodnotí návštěvníci nejlépe ve SČ-Z. • V hodnocení péče o rozvoj cestovního ruchu pak oblast SČ-Z obsadila v „poskytování informací o regiou“, „programy pro volný čas“ a „přátelskost místních lidí“ vždy první pozici! • A co nejvíce respondentům v oblasti SČ-Z schází/vadí? o Pouze v jednom případě součet odpovědí přesáhl jedno procento a to v kriteriu – drahé služby/draho/drahé ubytování, parkování, jídlo, vleky – 1,29%. o Necelých 95% všech respondentů uvedlo, že neví. o Pro dokreslení situace – v SČ-Z uvedlo pouze 0,09% respondentů, že jsou spokojeni, že jim nic nechybí, v SČ-SV takto odpovědělo 41% a v SČ-JH to bylo necelých 13%.

3.3.4 Shrnutí výsledků monitoringu pro vymezené území V rámci jednotlivých monitoringů byl sběr informací v rámci vymezeného území realizován vždy v lokalitách Křivoklát a Lány. V letních etapách šetření v letech 2005 a 2006 bylo v těchto dvou lokalitách dotázáno celkem 200 respondentů (stejný počet byl i v zimních šetřeních). V rámci stávajících cílových skupin návštěvníků a turistů, přijíždějících do vymezeného území, lze identifikovat na základě monitoringu návštěvníků (viz CzechTourism) následující skutečnosti: • Jako hlavní důvod návštěvy lokality Křivoklát uvedlo 58% dotazovaných respondentů poznání, 19% relaxaci a 13% turistiku a sport. • Jako nejlákavější aktivity v lokalitě Křivoklát byly respondenty označeny: o Poznávací turistika – 84% o Návštěva kulturních akcí – 45% o Koupání a vodní sporty – 19% o Pěší turistika – 18% o Cykloturistika, horská cyklistika – 12% • Jako hlavní důvod návštěvy Lány uvedlo 27% dotazovaných respondentů turistiku a sport, 33% zábavu a 15% relaxaci. • Jako nejlákavější aktivity v lokalitě Lány byly respondenty označeny: o Poznávací turistika – 74% o Pěší turistika – 29% o Venkovská turistika – 27% o Cykloturistika, horská cyklistika – 17% o Církevní turistika – 14% • Do lokality Křivoklát přicestovalo 50% respondentů ze vzdálenosti 21 až 50 km, a to 30% automobilem a dokonce 40% vlakem. • Do lokality Lány přicestovalo nejvíce - 36% respondentů ze vzdálenosti 51 až 100 km. Nejčastějším používaným dopravním prostředkem přitom bylo auto – 63% • V lokalitě Křivoklát i Lány bylo nejvíce respondentů z řad jednodenních návštěvníků – 68% a 67%. • V lokalitě Křivoklát hodlá 46% respondentů utratit částku 200 až 500 Kč, v lokalitě Lány tak odpovědělo 32% respondentů, ovšem v této lokalitě hodná 39% respondentů utratit 500 až 1 000 Kč. V lokalitě Křivoklát je toto číslo pouze 25%. • Co se věkové struktury týče, do lokality Křivoklát bylo nejpočetnější skupinka respondentů - 31% ve věku 26 až 34, 21% bylo ve věku do 25-ti let a 35 až 49 let. 19% bylo ve věku 50 až 59 let a 8% 60 a více let. • Lokalitu Lány navštívilo 15% respondentů ve věku do 25-ti let, 27% ve věku 26 až 34 let, 30% ve věku 35 až 49 let, 11% ve věku 50 až 59 let a 17% ve věku 60 a více let.




Analýza

Seznam použitých zkratek AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny ČR A.T.I.C. ČR Asociace turistických informačních center ČR CR cestovní ruch ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad HDP hrubý domácí produkt, v kapitole 4.3.2 - hlavní dopravní prostor HUZ hromadná ubytovací zařízení CHKO chráněná krajinná oblast IOP Integrovaný operační program KČT Klub českých turistů KÚ SK Krajský úřad Středočeského kraje MAS místní akční skupina MMR Ministerstvo pro místní rozvoj M-ZCHÚ maloplošná zvláště chráněná území NIPOS Národní informační a poradenské středisko pro kulturu NKP národní kulturní památka NP národní park NPP národní přírodní památka NPR národní přírodní rezervace NPÚ Národní památkový ústav NS naučná stezka NUTS Nomenclature des Unites Territoriales Statistique (Statistické územní jednotky Evropské unie) OCR Organizace cestovního ruchu OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností ORP Obec s rozšířenou působností PP přírodní památka, PR přírodní rezervace RNM registrovaná míra nezaměstnanosti ROP regionální operační program(y) RRA Regionální rozvojová agentura SČ-JV Střední Čechy - jihovýchod SČ-SV Střední Čechy - severovýchod SČ-Z Střední Čechy - západ SK Středočeský kraj SLDB Sčítání lidu, domů a bytů TIC turistické informační centrum TO turistická oblast TR turistický region UNESCO United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (Organizace OSN pro vědu, výchovu a kulturu) V-ZCHÚ velkoplošná zvláště chráněná území




Analýza

Seznam tabulek Tab. 1 – Základní údaje o jednotlivých obcích vymezeného území.............................................................. 4 Tab. 2 – Počet obyvatel na vymezeném území v letech 2000 – 2007 (vždy k 31.12.) ................................. 6 Tab. 3 - Cizinci v okrese Rakovník a SK (k 31. 12. 2006)* ........................................................................... 7 Tab. 4 – Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v Kč dle krajů...................................................................... 8 Tab. 5 – Počty zemědělských podniků členěných dle velikostní struktury v roce 2006................................ 9 Tab. 6 – Meziokresní srovnání počtu ekonomických subjektů ve Středočeském kraji k 1.1.2007 ............... 9 Tab. 7 – Ekonomické subjekty na vymezeném území (Ubytování a stravování k 31. 12. 2007)................ 10 Tab. 8 – Počet ekonomických subjektů s činností Ubytování a stravování na 1000 obyvatel.................... 10 Tab. 9 – Registrovaná míra nezaměstnanosti - srovnání let 2001, 2005 a 2007 ....................................... 11 Tab. 10 - Délka silnic a dálnic k 1. 1. 2007................................................................................................. 12 Tab. 11 – Kapacity HUZ na Rakovnicku v porovnání s vyššími územními celky – k 31.12.2007............... 15 Tab. 12 – Kapacity HUZ ve Středočeském kraji v letech 2000 - 2007........................................................ 16 Tab. 13 - Hromadná ubytovací zařízení podle kategorie - k 31.12.2007 .................................................... 16 Tab. 14 – Kapacita HUZ dle kategorie na Rakovnicku ............................................................................... 17 Tab. 15 - Využití lůžek a pokojů u hotelů a podobných ubytovacích zařízení podle krajů, 2007................ 17 Tab. 16 - Počet objektů sloužících k rekreaci (SLDB 1991) na km²............................................................ 18 Tab. 17 - Rekreační objekty dle SLDB 1991 v územní struktuře k 1.1.2007 .............................................. 18 Tab. 18 - Neobydlené byty sloužící k rekreaci dle SLDB 2001 v územní struktuře k 1.1. 2007 ................. 19 Tab. 19 - Počet neobydlených bytů sloužících k rekreaci (SLDB 2001) na km² ......................................... 19 Tab. 20 - Podíl HUZ s možností stravování (v %) k 31.12.2005 ................................................................. 19 Tab. 21 - Počet pohostinských zařízení v r. 2001 ....................................................................................... 20 Tab. 22 - Nemovité kulturní památky ve Středočeském kraji dle okresů .................................................... 21 Tab. 23 – Nemovité památky na Rakovnicku ve srovnání s vyššími územními celky ................................ 21 Tab. 24 – Počet muzeí a galerií na Rakovnicku a ve vyšších územních celcích........................................ 23 Tab. 25 – Návštěvnost kulturně historických atraktivit Rakovnicka v roce 2007......................................... 24 Tab. 26 - Počet maloplošných ZCHÚ na Rakovnicku a ve vyšších územních celcích ............................... 24 Tab. 27 – Maloplošná zvláště chráněná území na Rakovnicku .................................................................. 25 Tab. 28 - Rozsah značených turistických tras podle krajů (stav k 1. 1. 2007) ............................................ 26 Tab. 29 – Počty naučných stezek v okresech Středočeského kraje........................................................... 27 Tab. 30 – Rozsah cyklistických tras na Rakovnicku a ve vyšších územních celcích.................................. 28 Tab. 31 – Ubytovací zařízení na Rakovnicku nabízející konferenční služby .............................................. 31 Tab. 32 – Sportovní zařízení na území okresu Rakovník v porovnání s vyššími územními celky ............. 32 Tab. 33 – Vývoj hostů v HUZ ve SK v roce 2008........................................................................................ 37 Tab. 34 - Počet domácích turistů na 1 zahraničního turistu........................................................................ 38 Tab. 35 - Nejvýznamnější skupiny zahraničních turistů ve Středočeském kraji ......................................... 38 Tab. 36 - Průměrný počet přenocování hostů v HUZ ve Středočeském kraji a v ČR ................................. 39

Seznam grafů Graf 1 – Vývoj počtu obyvatel na vymezeném území v letech 2000 - 2007 ................................................. 7 Graf 2 – Míra nezaměstnanosti v okresech SK k 31. 7. 2008..................................................................... 11 Graf 3 - Hosté v HUZ ve Středočeském kraji v letech 2000 - 2007 ............................................................ 14 Graf 4 - Struktura hromadných ubytovacích zařízení na Rakovnicku ......................................................... 16 Graf 5 - Struktura pohostinských zařízení na Rakovnicku .......................................................................... 20

Seznam map Mapa 1 – Mapa Středočeského kraje a orientační vyznačení území Rakovnicka........................................ 3 Mapa 2 – Vymezené území pro vznik klastru cestovního ruchu Rakovnicko ............................................... 4 Mapa 3 – Návrh páteřních cyklostezek Středočeského kraje ..................................................................... 29




OBSAH

Analýza - Příloha č. 1

Příloha č.1 Databáze nabídky cestovního ruchu OBSAH A. Hromadná ubytovací zařízení B. Ubytování v soukromí C. Gastronomie a pohostinství D. Atraktivity poznávacího a kulturního cestovního ruchu E. Sportoviště, sportovní areály, lázně a wellness F. Ostatní služby cestovního ruchu (TIC, CK/CA, půjčovny, servisy) G. Značené pěší trasy H. Naučné stezky CH. Cyklotrasy I. Hippoturistika a agroturistika J. Tábořiště a kempy na sjízdných vodních tocích K. Významné pravidelně se opakující kulturní a sportovní akce nadregionálního významu


1 z 39


LIST A


Hromadná ubytovací zařízení Zpět na obsah Název

Kategorie

Klasifikace

Certifikace

Počet pokojů

Počet lůžek

Adresa Ulice a č.p./ část obce

Město/obec

Kontakt PSČ

Telefon

Kemp Branov

kemp

NE

0

0

Branov

Branov

270 23

732 731 175, 309 080

Penzion U Prťáka

penzion

NE

5

12

Branov 118

Branov

270 23

313 559 045

Rekreační středisko Vojtův mlýn ostatní

NE

35 chat

Veřejné tábořiště Zdeslav

NE

1 (chata) 4

Hotel Hřebečníky

kemp

hotel

Rekreační zařízení Nad Starým ostatní mlýnem

Rekreační středisko Machův mlýn

Autocamping Jesenice


ostatní

kemp

NE

NE

NE

NE

13

40 + 4 chaty

7 + 50 chat

7 + 45 chat

164

25

121

230

196

602

Čistá

270 34

777 299 359, 313 549 420

[email protected]

Zdeslav

Čistá

270 34

607 855 075

[email protected]

270 41

313 550 313, 602 347 874, 313 550 520

Šlovice 145

Lhota 3

Jesenice

Hřebečníky

Hřebečníky

Chříč

Jesenice

270 41

331 43

270 33

[email protected]

604 206 071, 313 550 106

[email protected]

373 390 109 603 708 099

608 029 189, 599 381

[email protected]

313

Web

http://www.pimes.cz/index.php?sekce=kemp

Zdeslav 4

Hřebečníky 86

Služby

E-mail

[email protected]

www.vojtuv-mlyn.cz

www.hrebecniky.cz

www.rekreacecermak.cz

www.machuvmlyn.cz

www.jesenice-ra.cz/autocamping/

Platba kartou

Konfer. služby

Poznámka Welness služby

NE

NE

NE

Kemp, veřejné tábořiště se základním vybavením na pravém břehu řeky Berounky pod obcí Branov.Ubytování: stanová místa, kempová místa pro obytné přívěsy a obytné automobily.Stravování: vlastní vaření, kiosek s občerstvením, restaurace v obci.Zázemí: parkování u stanových míst, recepce, WC, sprchy, teplá a pitná voda, hřiště (nohejbal, volejbal), možnost půjčení sportovních potřeb. V provozu červen - září.

NE

NE

NE

Ubytování: dvoulůžkové pokoje s přistýlkou, sprchou a WC, 1 pokoj s balkonem. Stravování: vlastní vaření - vybavená kuchyňka, restaurace naproti penzionu. Zázemí: parkování v uzavřeném prostoru penzionu (garáži), zahradní gril, krytá terasa se zahradním nábytkem.

NE

NE

NE

Rekreační středisko slouží převážně k dětské rekreaci (školy v přírodě, školní výlety, letní tábory, adaptační kurzy). Ubytování: 26 čtyřlůžkových chatek - sprchy a WC společné, 2 x 8ůžkové chaty a 2 x 10tilůžkové chaty s vlastní sprchou a WC, 2 x 8lůžkové rodinné chatky s vlastní sprchou, WC, kuchyňkou a vytápěním, 3 buňky, stanová a kempová místa. Stravování: vybavená kuchyně (pobyt vlastních kuchařů), dovoz hotových jídel. Zázemí: parkování v areálu rekreačního střediska, jídelna s 80 místy, vinárna, víceúčelový sál, travnaté fotbalové hřiště, asfaltové volejbalové hřiště, houpačky, kolotoč, prolézačky, rybník s písečnou pláží, elektrická přípojka pro stany a obytné přívěsy, ohniště a venkovní posezení, možnost půjčení sportovních potřeb, pitná voda.

NE

NE

NE

Tábořiště u rybníku Bouberlák. Ubytování: místa pro stany a obytné přívěsy. Stravování: vlastní vaření - kuchyň, kiosek s občerstvením v areálu tábořiště. Zázemí: společné WC, teplá a pitná voda, elektrické přípojky, hřiště na volejbal a nohejbal. V provozu 15. květen - 30. září.

NE

Moderní a plně vybavený hotel uprostřed obce Hřebečníky.Ubytování: dvoulůžkové a 1 jednolůžkový pokoj, všechny vybaveny klimatizací, TV-SAT, telefonem, připojením na internet. Stravování: hotelový restaurant s kapacitou 50 míst, bar, zahradní restaurace s letním provozem.Zázemí: hotelové parkoviště, billiard, šipky, venkovní víceúčelové hřiště (kurt) s umělým povrchem, venkovní ohniště, gril, venkovní bazén. Konferenční služby: dvě zasedací místnosti (kapacita 25 a 8), vybavení technikou pro pořádání školení, seminářů a kurzů.Ostatní služby: půjčovna sportovních potřeb a horských kol (nejen pro hotelové hosty).

NE

Rekreační zařízení nad údolím řeky Berounky.Ubytování: 5 x 3lůžkový pokoj se sprchou a WC, 12 x 2 lůžkový apartmán se sprchou a WC, 2 x 3lůžkový pokoj, 21 x 4lůžkový pokoj a 4 čtyřlůžkové chaty, umývárny na podlažích, rozdělené pro muže a ženy, WC. Stravování: kuchyň s jídelnou (80 míst), bar s 60 místy, pivnice s 60 místy. Zázemí: krytá terasa, salonek 2 x 25 míst, sportovní plochy - víceúčelové hřiště, 2 kurty na plážový volejbal, stolní tenis, 2 bazény, jeden vyhřívaný s mořskou vodou, hradní opevnění pro děti, dětské hřiště a dětský koutek, multikino, TV-SAT, divadelní prostor, 2 grily s posezením, udírna, venkovní posezení, malé fotbalové hřiště, tenisový kurt, nohejbal, pétanque, půjčování sportovních potřeb.

NE

Rekreační středisko v údolí říčky Javornice, mezi hradem Krakovcem a řekou Berounkou (na hranici s Plzeňským krajem).Ubytování: 47 chatek čtyřlůžkových, sprchy a WC společné ve zděné budově, 3 chatky šestilůžkové (2 - 3 místnosti), sprchy a WC společné ve zděné budově, 7 třílůžkových pokojů ve zděné budově, sprcha a WC, TV na pokoji nebo společná sprcha a WC pro dva pokoje.Stravování: restaurace rekreačního střediska.Zázemí: parkování v areálu rekreačního střediska, bar, bistro, terasa, společenská místnost (TV-SAT), venkovní bazén, půjčovna sportovních potřeb, sportovní plochy a zařízení (fotbal, nohejbal, stolní tenis, kriket, kuželky, kulečník), dětské hřiště (houpačky, bazén). V provozu květen - říjen.

NE

Kemp v blízkosti Velkého rybníku.Ubytování: chatky pro 2 až 6 osob, pokoje (2 lůžka) a dva byty v budově recepce (6 až 8 osob), místa pro stany, karavany a obytn auta, k dispozici elektrické stojany, pitná voda, celková kapacita kempu 550 osob. Stravování: vlastní vaření nebo restaurace.Konferenční služby: prostory na pořádání konferencí, kurzů, školení. Zázemí: úschovna kol, parkování v areálu autokempu (centrální, u stanu, u chatky), prádelna, teplá a pitná voda, recepce, obchod, společenská místnost s TV, hřiště na volejbal, basketbal, fotbal, dětské hřiště, stolní tenis, líný tenis, půjčování vařičů, lednic, nádobí, lůžkovin, sportovních potřeb, lodí. Provozní doba je od května do října. Provozovatel - Městský úřad Jesenice.

ANO

NE

NE

NE

ANO

NE

NE

ANO

2 z 39


Název

Kategorie

Klasifikace

Certifikace

LIST A

Počet pokojů

Počet lůžek



Město/obec

Kontakt PSČ

Telefon

Služby

E-mail

Web

Platba kartou

Konfer. služby

Poznámka Welness služby Hotel v prostředí Přírodního parku Jesenicko, na břehu Velkého rybníka.Ubytování: pokoje vybaveny sprchovým koutem a WC, telefonem, TV-SAT, rádio, chladnička, 3 bungalovy u hotelu (každý má 2 samostatně přístupné částí - 2xdvoulůžkový pokoj se společným sprchovým koutem a WC, chladnička, TV, telefon, kuchyňská linka). Stravování: hotelová restaurace (24 míst) - bar, gril, venkovní terasa.Konferenční služby: služby pro kongresové a firemní akce, školení, semináře, kurzy - 5 učeben celoročně, 2 učebny od září do května, jedno víceúčelové zařízení, k dispozici technické vybavení, učebny s kapacitou 10, 12, 2x 15, 2x 25 - 30 míst.Welness služby: sauna s kapacitou 12 osob, solárium, posilovna, masáže.Zázemí: venkovní bazén, tenisový kurt s umělým povrchem, dětské hřiště, hřiště na nohejbal a volejbal s umělým povrchem, půjčování horských kol, stolní tenis, kulečník, možnost zapůjčení společenských her a sportovních potřeb atd.

ANO

38

81

Jesenice

Jesenice

270 33

313 599 260, 313 599 163

[email protected]

www.hotel-jesenice.cz

ANO

ANO

ANO

kemp

NE

3 + 16 chat

102

Jesenice

Jesenice

270 33

377 970 034, 604 237 597, 604 979 539

[email protected]

www.jahodovyles.cz

NE

NE

NE

penzion

NE

10

35

Plzeňská 215

Jesenice

270 33

313 599 740, 728 946 210

[email protected]

http://penzion.com/nachati/

NE

NE

NE

Penzion s restaurací v obci Jesenice.Ubytování: 10 pokojů - 2, 3, 4 a 5 lůžkové se sprchou a WC. Stravování: restaurace penzionu se 70 místy.Zázemí: parkování u penzionu, letní zahrada.

Rekreační zařízení Pod kempem ostatní

NE

33 + 15 159 chat

Jesenice

Jesenice

270 33

313 599 266, 606 380 966, 313 599 419

[email protected]

www.Jesenice.unas.cz

NE

NE

NE

Rekreační zařízení poblíž Velkého rybníka.Ubytování: 3 a 4 lůžkové pokoje s umyvadlem v hlavní budově - společné soc. zařízení, 15 šestilůžkových dvoupokojových chatek s verandou, umyvadlem a WC, sprchy v hlavní budově společné. Stravování: jídelna rekreačního střediska v hlavní budově, plná penze nebo polopenze.Zázemí: parkování v areálu, klubovna s TV, učebna a bar v hlavní budově, víceúčelové hřiště, tělocvična, venkovní terasa s posezením, stolní tenis, možnost půjčení lůžkovin, sportovních potřeb (míče, sítě), pitná voda.

Penzion U Příhodů

penzion

NE

8

19

Podbořánky 59

Jesenice

270 33

313 599 275, 606 945 117, 313 599 275

[email protected]

www.penzionpodboranky.cz

ANO

ANO

NE

Rodinný penzion. Ubytování: 8 pokojů - 5 dvoulůžkových, 3 třílůžkové, se sprchou, WC, telefonem, TV-SAT. Stravování: restaurant penzionu s 35 místy - zastřešená terasa s otevřeným ohništěm s 15 místy.Zázemí: venkovní bazén, sauna, tenisový kurt, stolní tenis, kulečník, stolní kopaná, travnaté hřiště na nohejbal či minikopanou. Konferenční služby: školicí místnost s 15 až 20 místy, vybavená technikou.

Rekreační středisko Soseň

ostatní

NE

7 + 18 chat

102

Soseň 44

Jesenice

270 33

604 525 817

[email protected]

www.rekreace-sosen.unas.cz

NE

NE

NE

Penzion Na Růžku

penzion

NE

8

20

Kněževes 239

Kněževes

270 01

313 582 368

NE

NE

NE

Turistická ubytovna Kolešovice

turistická ubytovna

NE

4

14

Kolešovice 61

Kolešovice

739 073 021

www.kolesovice.cz/turisticke-informace/turisticka NE ubytovna/

NE

NE

Turistická ubytovna se nachází v prvním podlaží kulturního domu v Kolešovicích. Ubytování: 2, 3, 4, a 5lůžkový pokoj, na pokojích skříňka s vybavením pro přípravu teplého nápoje, jídelní stůl se židlemi a umyvadlo s teplou a studenou vodou, společné toalety (zvlášť pro ženy a muže), sprchový kout společný pro všechny ubytované. Stravování: vlastní vaření. Bezbariérový přístup.

Hotel U Lípy

hotel

***

NE

12

40

Do Jezírek 70

Krušovice

270 53

313 564 416, 602 158 257

[email protected]

www.hotelulipykrusovice.cz

ANO

ANO

NE

Ubytování: 2lůžkové pokoje a 3 apartmá, vybavení - vana nebo sprcha, WC, TVSAT, internet, klimatizace, telefon, fén.Stravování: hotelový restaurant. Zázemí: vinárna - 50 míst, letní terasa a zahrada s dětským pískovištěm, parkování u hotelu. Konferenční služby: salonek s kapacitou 35 osob pro školení, kurzy, semináře, firemní akce apod. včetně technického vybavení.

Hotel Sýkora

hotel

***

NE

11

26

nám. Svatopluka Čecha 85

Křivoklát

270 23

313 558 114, 558 219

[email protected]

www.hotel-sykora.krivoklatsko.com/

NE

NE

NE

Původní zájezdní hostinec upravený na pohodlný hotel.Ubytování: pokoje s vlastní sprchou a WC, větší pokoje vybaveny chladničkou a TV.Stravování: hotelová restaurace s kapacitou 50 míst, dvě jídelny pro 100 osob.Zázemí: parkování u hotelu, salonek pro 20 osob, stylový sál pro 70 osob na konání společenských akcí a plesů.

Hotel Jesenice

hotel

Kemp V Jahodovém lese

Penzion Na Cháti

***

313

Chatkový kemp v blízkosti Velkého rybníka.Ubytování: 16 dvoupokojových chatek pro 6 nebo 7 osob s WC, sprchou a venkovní terasou, 3 dvoulůžkové pokoje v hlavní budově. Stravování: jídelna v kempu. Zázemí: parkování v areálu kempu, hlavní budova s kuchyní, jídelnou, společným sociálním zařízením, společenskou místností zázemí pro míčové hry, stolní tenis, badminton nebo petang, půjčování lůžkovin a sportovních potřeb, teplá a pitná voda.

Rekreační středisko v obci Soseň.Ubytování: 18 čtyřlůžkových chatek, budova 30 lůžek, sprchy a WC společné. Stravování: jídelna s kuchyní, možno objednat i celodenní penze.Zázemí: společenská místnost, kuchyň, parkování v uzavřeném areálu střediska, sportovní plochy, ohniště, venkovní posezení, půjčení lůžkovin a sportovních potřeb. Penzion s restaurací v obci Kněževes.Ubytování: 2 a 3 lůžkové pokoje se sprchou, WC a TV. Stravování: restaurace penzionu.

Penzion Nad Hradem

penzion

NE

5

10

Lánská 27

Křivoklát

270 23

313 558 716, 602 720 223

[email protected]

http://restauracenadhradem.cz

ANO

NE

NE

Penzion se stylovou restaurací.Ubytování: 4 dvoulůžkové pokoje, luxusní dvoulůžkový apartmán, pokoje s příslušenstvím.Stravování: stylový restaurant, formanka s 50 místy. Zázemí: salonek s 50 místy, nostalgická kavárna s 10 místy, zahradní restaurace s 60 místy (letní provoz), okrasná zahrada pro zahradní slavnosti, svatby a společenské akce, parkování v uzavřeném prostoru penzionu. Další služby: nabídka služeb pro svatby - odvoz kočárem z hradního nádvoří, svatební obřad v areálu penzionu, luxusní svatební apartmán atd.

Penzion U Jelena

penzion

NE

6

18

Hradní 53

Křivoklát

270 23

313 558 235 (pension), 313 558 529 (restaurant)

[email protected]

www.u-jelena.cz

ANO

NE

NE

Stylový penzion s restaurantem.Ubytování: 2 x 2lůžkový, 2 x 3lůžkový a 2 x 4lůžkový pokoj s koupelnou, WC, TV-SAT, minibar.Stravování: restaurant penzionu s 60 místy. Zázemí: vyhlídková letní terasa, parkování v uzavřeném prostoru penzionu.


3 z 39


Název

Penzion V Budech

Kategorie

Klasifikace

penzion

Střední odborné učiliště lesnické ostatní Písky

Certifikace

LIST A

Počet pokojů

Počet lůžek



Město/obec

Kontakt PSČ

Telefon

Služby

E-mail

Web

11

Křivoklát 79

Křivoklát

270 23

313 558 804, 777 592 004

[email protected]

www.penzionvbudech.wm.cz

NE

NE

NE

Rodinný penzion. Ubytování: 2 a 3lůžkové pokoje se sociálním zařízením na pokoji, nebo na patře. Stravování: stylová hospůdka penzionu s kapacitou 22 míst.Zázemí: parkování u penzionu, úschova jízdních kol, půjčování tenisového vybavení, společenských her, zahradní grilování.Ostatní služby: pořádání kulturních akcí v areálu penzionu (výstavy obrazů, divadelní představení pod širým nebem apod.).

NE

43

130

Písky 181

Křivoklát

270 23

313 558 128-9

[email protected]

www.sou-krivoklat.cz

NE

NE

NE

Ubytování v internátu školy v měsících červenec a srpen.Ubytování: 2 až 4 lůžkové pokoje se základním vybavením, sprchy a WC společné v jedné z budov, WC a sprcha společné pro dva pokoje (studio).Stravování: vlastní vaření v kuchyňce, skupina nad 50 osob - možnost zajištění stravování.Zázemí: parkování v areálu, hřiště na fotbal, tenis, volejbal, tělocvična, venkovní vyhřívaný bazén.

[email protected]

www.kolecko-krivoklat.wz.cz

NE

NE

NE

Sportovní areál s ubytováním a stravováním.Ubytování: 5 dvoulůžkových, 3 třílůžkové, 2 čtyřlůžkové a 1 devítilůžkový pokoj, sprchy a WC společné, stanová místa. Stravování: restaurace sportovního centra, vlastní vaření.Zázemí: společenská místnost s krbem, parkoviště u sportovního areálu, letní terasa a zahrádka, 5 volejbalových (nohejbalových) kurtů, 2 tenisové kurty, travnaté hřiště, dětské hřiště, zastřešené pódium na kulturní akce.

http://sweb.cz/VilaSafranka/

NE

NE

NE

Stylová vila na konci Křivoklátu směrem k Roztokám.Ubytování: 2 dvoulůžkové pokoje v apartmánu a 3 dvoulůžkové pokoje, dva sprchové kouty a dvě WC. Stravování: vlastní vaření - společná kuchyň, jídelna.Zázemí: parkování na nádvoří vily, venkovní terasa se zahradním krbem a grilem.

ANO

ANO

NE

Moderní hotel v centru obce Lány.Ubytování: 1xjednolůžkový, 10 x 2lůžkový a 4 apartmá, každý pokoj vybaven koupelnou,WC, telefonem a TV. Stravování: hotelový restaurant s kapacitou 30 míst. Zázemí: hotelové parkoviště, internet, letní terasa 40 míst, bowling, kulečník, šipky. Konferenční služby: salonek A 30 míst, B 50 míst, C 80 míst. Ostatní služby: půjčování jízdních kol, součástí hotelového komplexu je muzeum historických sportovních vozů.

ostatní

NE

11

36

Křivoklát 50

Křivoklát

270 23

Vila Šafránka

penzion

NE

4

10

Křivoklát 66

Křivoklát

270 23

313 558 126, 732 736 137, 313 517 876, 604 369 877

[email protected]

Classic Hotel - Lány

hotel

ANO

15

33

Lány 18

Lány

270 61

313 502 333, 313 502 049

[email protected] www.hotel-classic.info

Mšecké Žehrovice 270 64

774 610 525, 774 091 511

chatová osada

NE

16 chat

64

Mšecké Žehrovice

Hotel Debor

hotel

NE

22

50

Dukelská 1142

Nové Strašecí

271 01

313 572 980, 733 126 818

Penzion-Restaurant Jansa

penzion

NE

2

4

Čsl. armády 173

Nové Strašecí

271 01

603 551 464

Penzion U Kutílků

penzion

NE

4

20

Přílepy 48

Přílepy

270 01

313 582 395, 605 243 292

Sportovní klub Koutek



ostatní

ostatní

Welness služby

3

Sportovní areál Kolečko

Rekreační středisko Červená stráň

Konfer. služby

NE

777 750 404, 777 750 401

***

Poznámka

Platba kartou

NE

2

NE

3+3 chaty

48

45

Přílepy 37

Pšovlky 124

Přílepy

Pšovlky

270 01

313 582 413

270 31

737 568 243 604 423 552 313 590 448

[email protected]

[email protected]

http://stran.wz.cz/index2.html

www.hoteldebor.cz

[email protected]

[email protected], [email protected]

[email protected]

www.koutek.proteus.cz

NE

NE

NE

Rekreační středisko v blízkosti mšeckých rybníků. Ubytování: 16 x 4 lůžkové chaty se základním vybavením, stanová místa.Stravování: restaurace v areálu, jídelna s výdejním oknem přímo z kuchyně slouží zároveň jako velká společenská místnost, prodejna základních potravin.Zázemí: parkoviště v areálu tábora, recepce, společenská místnost (jídelna) - s 80 místy, možnost zapůjčení lůžkovin, venkovní posezení s grilem, ohniště, teplá a pitná voda, sportovní plochy, možnost zapůjčení sportovních potřeb.

ANO

ANO

NE

Dříve Hotel Volf. V současnosti není v provozu.Ubytování: 1 - 4 lůžkové pokoje vybavené sprchou, WC, umyvadlem, většina pokojů s balkonem. Stravování: hotelová restaurace s kapacitou 60 - 80 míst.Zázemí: parkování vozidel na hotelovém parkovišti nebo uvnitř hotelového areálu, taneční parket v restauraci, salonek pro 30 osob a malá herna, zahradní restaurace, možnost zapůjčení TV na pokoj, kulečník, bowling, stolní tenis, stolní fotbal, šipky, internet.Konferenční služby: čtyři učebny s kapacitou až 55 míst pro firemní akce, kurzy, školení, semináře apod. vybavené prostředky informačních a komunikačních technologií.

ANO

NE

NE

Ubytování v restaurantu v Novém Strašecí, individuální pobyty, celoročně.

NE

NE

NE

Penzion na rodinné farmě v obci Přílepy.Ubytování: 2 lůžkový, 3 lůžkový, 5 lůžkový a 10 lůžkový pokoj, se základním vybavením, společná sprcha a WC.Stravování: restaurace penzionu.Zázemí: parkování v areálu penzionu, hřiště na plážový volejbal, dětské pískoviště, venkovní terasa, kulečník, šipky, stolní fotbal, TV.Další služby: možnost půjčení jízdních kol, vyjížďky na koni.

NE

Sportovní zařízení s ubytováním.Ubytování: turistické ubytování v podkroví chalupy, vlastní spací pytle, společné sprchy a WC, možnost stanování a kempování. Stravování: vlastní vaření - vybavená kuchyňka.Zázemí: parkování u areálu klubu, měsíčně sportovní akce, klubovna s barem, víceúčelové hřiště s umělo trávou (malý fotbal, tenis, nohejbal, volejbal), travnatá plocha, pétanque, venkovní bazén, fitnnes, posilovací stroje, žíněnky, stolní tenis, možnost půjčení sportovních potřeb, společenské hry, elektronické šipky, kulečník, stolní fotbálek, zahradní gril atd.

NE

Sportovní centrum s ubytováním a stravováním na okraji obce Pšovlky. Ubytování: 3 pokoje v budově, samostatný vchod, sprchy a WC společné, TV-SAT, rádio, 3 chaty - 4, 6, 8 lůžek. Stravování: restaurace sportovního centra.Zázemí: parkoviště u sportovního centra, tenisový kurt, hřiště na plážový volejbal, nohejbalový kurt, pétanque, fotbalové hřiště, dráha na kuželky, stolní tenis, venkovní bazén, travnatá plocha, 2 přístřešky na grilování, klubovna s TV.Konferenční služby: konferenční místnost s 10 - 50 místy.

NE

NE

NE

ANO

4 z 39


Název

Kategorie

Dvůr Míče

hotel

Tábořiště Račice

kemp

Hotel Sole

hotel

Hotel Svoboda

Hotel U Vrátných

Hotel Rozmarýn

Klasifikace

**

***

hotel

hotel

***

penzion

Penzion Aichingerová

penzion

Počet lůžek


Město/obec

Kontakt PSČ

Telefon

Web

Poznámka

Platba kartou

Konfer. služby

Welness služby

50

Pustověty 56

Pustověty

270 23

313 558 139, 603 589 798, 604 272 286

[email protected]

www.dvur-mice.cz

ANO

ANO

NE

Stylově upravený 300 let starý statek.Ubytování: 1, 2 a 4lůžkové pokoje a apartmány, 1xdepandance, s vlastním sociálním zařízením, TV.Stravování: hotelový restaurant s kapacitou 50 míst.Zázemí: hotelové parkoviště, letní terasa, kulečník. Ostatní služby: po předchozí domluvě jízda na koni, kočárem, rybolov, lov zvěře, noční pozorování zvěře, půjčení jízdních kol, zajištění vyhlídkových letů. Konferenční služby: možnost pořádání seminářů kapacita 50 míst

NE

0

0

Račice

Račice

270 24

313 554 857 602 224 245 605 125 039


www.obecni-urad.net/racice-ra

NE

NE

NE

Vodácké tábořiště na pravém břehu řeky Berounky pod obcí Račice.Ubytování: kapacita 60 stanových a kempových míst (stany, obytné přívěsy, obytné automobily). Stravování: vlastní vaření. Zázemí: kiosek s občerstvením v areálu tábořiště, parkování u stanů a obytných přívěsů, sprchy - teplá voda, WC, pitná voda, hřiště, recepce, společenská místnost s TV. V provozu červen - září.

NE

18

35

Tyršova 157

Rakovník

269 01

313 250 111, 517 047

313

[email protected]

www.hotelsole.cz

ANO

NE

NE

Hotel typu garni v historickém centru města Rakovník.Ubytování: 1 x třílůžkový, jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje se sprchou, WC, fén, minibar, TV-SAT, rádio, telefon, internet. Stravování: snídaně v ceně pobytu. Zázemí: uzavřené parkoviště, kavárna pro hotelové hosty.Další služby: hotelové taxi, praní prádla, čištění, žehlení rezervace letenek a vstupenek na společenské akce, speciální nabídky hotelu.

269 01

313 519 928, 519 930

313

ANO

Hotel s atriem a dvorní pasáží, částečně krytou podloubím, v centru Rakovníka. Ubytování: 7 dvoupokojových apartmánů s jedním nebo dvěma lůžky, apartmány vybaveny koupelnami s hydromasážním sprchovým koutem nebo vanou, TV-SAT, minibar, trezor, internet.Stravování: snídaně polobufetovou formou v jídelně s barem s kapacitou do 40 osob, obědy a večeře v partnerské restauraci 50 m od hotelu. Zázemí: terasa, parkování v uzavřeném nádvoří hotelu.Welness služby: biosolárium ve vlastním studiu LINIE 3000, sauna, masáže a rehabilitace.

269 01

313 514 228, 514 248

313

NE

Moderně vybavený, luxusní rodinný hotel v centru Rakovníka.Ubytování: pokoje a apartmány se sprchovým koutem, WC, TV-SAT, minibar s občerstvením, trezor, fén, velký apartmán navíc vybaven vířivou vanou, jeden pokoj se saunou, některé pokoje včetně PC s přístupem na internet, hotelový telefon, rádio s budíkem.Stravování: stylový hotelový restaurant s kapacitou 50 míst.Zázemí: bar, salonek s 12 místy, venkovní terasa s obsluhou, hotelové parkoviště, volně přístupný PC s připojením na internet.

NE

Hotel se nachází v Rakovníku v těsné blízkosti historického centra.Ubytování: 7 standardních a 5 nadstandardních pokojů, a dále 7 apartmánů, součástí každého pokoje koupelna s WC, fénem, televizní přijímač se satelitem, WiFi Free, telefon s přímou volbou, v nadstandartních pokojích a apartmánech i minibar.Stravování: restaurace - pizzerie s kapacitou 70 míst.Zázemí: chráněné parkoviště umístěné uvnitř objektu. Další služby: room-servis, praní a žehlení prádla, pronájem salonku.

ANO

ANO

Motoristické centrum s ubytováním a dalšími službami.Ubytování: pokoje s vlastní koupelnou se sprchovým koutem a WC. Stravování: restaurace. Welness služby: relaxační studio - lázně, sauna, vířivka.Konferenční služby: program pro firmy, školení pro firmy, team building, konference, prezentace, firemní dny apod., celková kapacita sálu (restaurace) - 100 hostů.Další služby: in-door motokárová trať, organizace závodů na motokárové trati, WRC trenažer, čtyřkolky.

NE

NE

Nekuřácký penzion v blízkosti centra Rakovníka.Ubytování: 2 jednolůžkové, 2 dvoulůžkové pokoje a 1 apartmán, všechny s vlastní sprchou a WC, telefonem, chladničkou a TV. Stravování: vlastní vaření ve 2 vybavených kuchyňkách. Rodinný penzion s restaurací nacházející se ve vilové čtvrti Vinohrady.Ubytování: 1 jednolůžkový, 4 dvoulůžkové a 2 třílůžkové pokoje s koupelnou (vana nebo sprchový kout), WC, TV-SAT, chladnička, fén, 2 pokoje s vlastní terasou.Stravování: restaurace s 38 místy, zahradní restaurace se 40 místy.Zázemí: uzamykatelné parkoviště, letní terasa a zahrada, minigolf, ruské kuželky, šipky, pergola, houpačka pro 2 osoby, houpačky pro malé děti, pískoviště, úschovna jízdních kol.Další služby: svatební hostiny, oslavy, školení, faxové služby, internet, informační služba aj.

NE

7

11

19

28

25

45

Nádražní 259

V Jamce 2657

Pražská 139

Rakovník

Rakovník

Rakovník

[email protected]

[email protected]

269 01

313 511 529

[email protected]

602 602 693 [email protected]

NE

7

15

Lišanská

Rakovník

269 01

313 502 967, 585 575, 575

NE

5

12

Bořivojova 625

Rakovník

269 01

313 512 690, 605 086 745

www.hotel-svoboda.cz

www.hoteluvratnych.com

www.rozmaryn.cz

ANO

ANO

ANO

www.rallycrossteam.cz

NE

Penzion Bezděkov

penzion

NE

7

15

Soukupova 1530

Rakovník

269 01

313 514 151

Penzion Červený mlýn

penzion

NE

6

12

Červený mlýn 82/II

Rakovník

269 01

313 514 622, 777 209 517, 313 518 413

Penzion Hela

penzion

NE

9

11

Hálkova 2280

Rakovník

269 01

313 512 103, 732 402 075

[email protected]

Penzion Ludmila

penzion

NE

9

11

Nad Jamkou 1755

Rakovník

269 01

313 512 188, 608 268 426, 313 518 188

[email protected]


Služby

E-mail

18

NE

***

Počet pokojů


NE

NE

hotel

Racing Relax Club Monaco

Certifikace

LIST A

[email protected]

www.sweb.cz/penzion.bezdekov/

www.penzion-rakovnik.cz

NE

NE

NE

NE

NE

NE

ANO

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

Penzion s restaurací na samotě v blízkosti PR Červená louka.Ubytování: pokoje se sprchou, WC, TV-SAT, internetem. Stravování: součástí penzionu restaurace. Zázemí: venkovní terasa, rybník, tenisový kurt. Rodinný penzion nacházející se v klidové čtvrti Vinohrady.Ubytování: 3 třílůžkové pokoje, 2 jednolůžkové pokoje, 2 koupelny a WC.Stravování: vlastní vaření - 2 vybavené kuchyně. Zázemí: parkování v uzavřeném dvoře u penzionu, garáž, úschovna kol. Rodinný penzion v klidové části města nad městskou památkovou zónou. Ubytování: pokoje se sprchou, WC, chladničkou, TV. Stravování: možnost podávání snídaní v penzionu, vlastní vaření ve vybavené kuchyňce.Zázemí: uzavřené parkoviště, společenská místnost (kuřárna), zahradní posezení s krbem.

5 z 39


Název

Kategorie

Klasifikace

Certifikace

LIST A

Počet pokojů

Počet lůžek



Město/obec

Kontakt PSČ

Telefon

Služby

E-mail

Web

Poznámka

Platba kartou

Konfer. služby

Welness služby Penzion s restaurací poblíž centra města. Ubytování: 2, 3, 4 a 5 lůžkové se základním vybavením, některé s vlastním sociálním zařízením, část společné. Stravování: součástí penzionu restaurace.Zázemí: parkování, TV v restauraci, stolní fotbal. Penzion s restaurací v blízkosti centra města.Ubytování: pokoje se základním vybavením, TV, sociální zařízení.Stravování: součástí penzionu restaurace. Zázemí: parkoviště u penzionu, prodej potravin a drobného zboží v penzionu, letní zahrádka před restaurací.

Penzion Na Rychtě

penzion

NE

4

16

Kuštova 487

Rakovník

269 01

313 512 906, 732 321 081

[email protected]

NE

NE

NE

Penzion Panský mlýn

penzion

NE

4

12

Dukelských hrdinů 65

Rakovník

269 01

313 512 838, 602 370 541, 313 517 373

[email protected]

NE

NE

NE

Penzion Pralinka

penzion

NE

6

18

Václavská 376

Rakovník

269 01

313 517 131, 608 922 224

[email protected]

ANO

NE

NE

Penzion ve vilové čtvrti Vinohrady.Ubytování: 5 dvoulůžkových a 1 čtyřlůžkový pokoj, apartmán s vlastní koupelnou a WC, TV-SAT.Stravování: ne, restaurace ve městě. Zázemí: parkování u penzionu, vířivá vana pro 5 osob, šipky, venkovní krb.

Penzion Sport

penzion

NE

13

34

Čermákovy sady 2079

Rakovník

269 01

313 517 396

Penzion U Mušketýra

penzion

NE

10

20

Poštovní 184

Rakovník

269 01

731 270 277, 737 734 614, 606 349 149, 776 128 759

Zimní stadion TJ HC Rakovník

penzion

NE

25

69

nábřeží Dr. E. Beneše 233Rakovník

269 01

313 517 234, 313 516 706

[email protected]

Tenis Centrum CAFEX

penzion

NE

17

76

Vackova 1535

269 01

313 516 183 313 516 184 608 444 161

[email protected]

NE

NE

NE

NE

NE

Penzion s restaurací v centru města.Ubytování: 1, 2 a 3 lůžkové pokoje se sprchou a WC. Stravování: restaurace penzionu s venkovním posezením.Zázemí: parkování na ulici, internet.

www.hc-rakovnik.cz

NE

NE

NE

Ubytování v areálu zimního stadionu.Ubytování: 5 manažerských pokojů, dále pokoje s vlastním soc. zařízením nebo pokoje se soc. zařízením na chodbě. Stravování: restaurace v areálu penzionu.Zázemí: parkování v uzavřeném prostoru zimního stadionu, společenská místnost s TV s 30 místy, tenisový a volejbalový kurt v areálu, umělá ledová plocha, sauna.

www.cafex.cz

NE

NE

NE

Ubytování ve sportovním tenisovém centru na východním okraji města Rakovník. Ubytování: 17 dvou až šestilůžkových pokojů se sprchou, WC, 4 pokoje navíc TV-SAT, chladnička. Stravování: restaurace tenis centra 220 míst. Zázemí: parkování v areálu, 2 vnitřní tenisové kurty, 7 venkovních antukových kurtů, 3 kurty na plážový volejbal, 2 squashové kurty, 6 bowlingových drah, 2 billiardové stoly, šipky, dětský bazén, pískoviště, ohniště, gril, salonky.

Rakovník

269 01

313 512 710 602 527 030 602 333 645

[email protected]

NE

NE

NE

10

nábř. Dr. E. Beneše 2354 Rakovník

269 01

736 646 677 313 513 030

[email protected]

NE

NE

ANO

Ubytování ve sportovní hale TJ TZ Rakovník poblíž centra města.Ubytování: turistický pokoj pro deset osob nebo na karimatkách ve vlastních spacích potřebách, společné sociální zařízení a sprchy.Stravování: restaurace v areálu. Zázemí: parkoviště u sportovní haly, sportovní hala, kadeřnictví, kosmetika, možnost půjčení sportovních potřeb, plavecký bazén (vnitřní i venkovní).Welness služby: fitness centrum, solárium.

21

64

Plzeňská

Rakovník

269 01

313 517 396, 505 063

www.mt-progress.cz/pmwiki.php?n=main.ubytov NE

NE

NE

Ubytování: 64 lůžek ve dvou až čytřlůžkových pokojích, společná umyvárna, sprchy a toalety. Stravování: vlastní vaření - vybavená kuchyňka.

20

78

Kuštova 2685

Rakovník

269 01

606 658 511, 775 658 508

NE

NE

NE

Ubytovna pro zaměstnance firem.Ubytování: 4 lůžkové pokoje, základní vybavení, sprchy a WC společné. Stravování: vlastní vaření - na každém podlaží vybavená kuchyň. Zázemí: společenská místnost s TV.

Wintrovo náměstí 1787

Rakovník

269 01

313 251 028

NE

NE

NE

Ubytování ve dvoulůžkových pokojích s příslušenstvím, parkování na parkovištích u domova, na každém poschodí klubovna s TV a PC, velký společenský sál.

Višňová

Roztoky

270 23

604 243 416

NE

NE

NE

Tábořiště u řeky Berounky. Ubytování: kapacita tábořiště 300 osob, vlastní stany, obytné přívěsy a obytné automobily, 5 čtyřlůžkových chatek s elektřinou, bez lůžkovin, sprchy a WC společné. Stravování: vlastní vaření, stánek s občerstvením u recepce tábořiště, restaurace v rekreační oblasti.Zázemí: parkování v areálu tábořiště, sprchy s teplou vodou, ohniště na vyhrazených místech, společenská místnost - buňka s TV, teplá a pitná voda, není kuchyňka ani hřiště.

kemp

NE

25 chat

108

TJ TZ Rakovník


NE

1

Ubytovna Celnice


NE

Ubytovna ZIPRO

ostatní

NE

Domov mládeže SZeŠ Rakovník ostatní

NE

Veřejné tábořiště Višňová I

NE


NE

www.sweb.cz/penzionsport/

Turistické ubytování v přírodním prostředí Tyršova koupaliště na okraji Rakovníka. Ubytování: 25 čtyřlůžkových chatek včetně lůžkovin, některé s vytápěním, 3 obytné přívěsy , 50 stání pro stany, obytné přívěsy a obytné automobily, sprchy a WC společné. Stravování: restaurace a stánky s občerstvením v areálu koupaliště nebo vlastní vaření.Zázemí: parkování v uzavřeném areálu, přírodní koupaliště, kabinky , půjčování sportovních a rekreačních potřeb, dětské hřiště, tobogán, skokanská věž, sportovní plochy (hřiště na plážový volejbal, fotbal, basketbal, stolní tenis), zahrada, dětský koutek, společenská místnost s 20 místy.

Tyršovo koupaliště

kemp

Rakovník

[email protected]

Penzion je umístěn přímo ve sportovním areálu v parkové části města, nedaleko centra. Ubytování: 2 a 3-lůžkové pokoje, sprcha na pokoji, WC společné. Stravování: restaurace penzionu s 35 místy, letní terasa s 15 - 20 místy.Zázemí: parkování u penzionu, volejbalové kurty, sportovní areál s víceúčelovým hřištěm s umělou trávou, atletická dráha, basketbal, úschovna kol.Další služby: svatební hostiny, setkání, večírky, oslavy, kadeřnické služby v ubytovacím zařízení, přeprava osob autobusem (45 míst) a mikrobusem (15 míst).

5 chat

20

605

[email protected]

http://szesrak.cz

6 z 39


Název

Kategorie

Hotel Roztoky

hotel

Hotel U Dvořáků

hotel

Chatová osada Višňová

chatová osada

Klasifikace

***

Certifikace

LIST A

Počet pokojů

Počet lůžek


Město/obec

Kontakt PSČ

Telefon

NE

36

90

Roztoky 14

Roztoky

270 23

313 558 931, 605 580 710, 313 558 933

NE

5

10

Roztoky 225

Roztoky

270 23

313 558 355

NE

35 chat

105

Višňová

Roztoky

270 23

605 253 180, 558 102, 325

Kempink Višňová II.

kemp

NE

27 chat

75

Višňová

Roztoky

270 23

605 706 392, 312 249 416

Rekreační středisko Ludmila

ostatní

NE

20

54

Roztoky

Roztoky

270 23

313 558 282, 602 284 451

Služby

E-mail

[email protected]

313 313 558 [email protected]

[email protected],

Web

www.hotelroztoky.cz

web.ubytovani.net/visnovahajek

Platba kartou

ANO

NE

Konfer. služby

Poznámka Welness služby Hotel s restaurací, vlastním pivovarem a dalším vybavením v obci Roztoky u řeky Berounky. Ubytování: 1 - 3lůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením, TV-SAT. Stravování: hotelová restaurace, restaurační pivovar - stylová restaurace s kapacito 70 míst s varnou pivovaru. Zázemí: parkování ve dvoře, letní terasa, bowling, kulečník, šipky, vlastní pivovar, bar, internet, půjčovna sportovních potřeb, úschovna jízdních kol, víceúčelové hřiště (kurt) s umělým povrchem, solárium, posilovna, sál a přísálí pro společenské akce. Konferenční služby: sál s kapacitou 220 osob, vybavené školící místnosti s kapacitou 25 a 50 osob.

ANO

NE

NE

NE

Dvoulůžkové pokoje s vlastním soc. zařízením a dvoulůžkové pokoje se soc. zařízením na chodbě.

NE

Chatová osada v rekreační oblasti Višňová u řeky Berounky.Ubytování: 2 a 4 lůžkové chatky s předsíňkou, místa pro stanování a obytné přívěsy, soc. zařízení je společné v areálu osady.Stravování: restaurace v chatové osadě, celodenní stravování po domluvě.Zázemí: parkování u chat za poplatek, recepce, společenská místnost - restaurace, salonek, fotbálek, šipky, kulečníky, kuželky, TV, dětské hřiště, houpačky, kolotoč, volejbalové hřiště, možnost zapůjčení sportovních potřeb, ohniště teplá a pitná voda.

NE

http://kemp-visnova.webpark.cz

NE

NE

NE

Kemp v rekreační oblasti Višňová na levém břehu řeky Berounky.Ubytování: 6x2lůžkových, 21x3ůžkových chatek, pronájem obytných přívěsů (2 - 5 lůžkových) s přístřeškem a zahradním nábytkem. Stravování: vlastní vaření, možnost přípravy jídla v přístřešku vybaveném vařičem, chladničkou, mikrovlnnou troubou, zahradní restaurace v areálu kempu, restaurace a kiosky s občerstvením v rekreační osadě, Zázemí: parkování v areálu, recepce, společná WC, umývárny, sprchy se studenou a teplou vodou, společný kuchyňský prostor, společenský prostor s TV, hřiště na volejbal, nohejbal, stolní tenis, pétanque, možnost půjčení kuchyňských a sportovních potřeb, malý bazén, dětské hřiště (houpačky, pískoviště).

http://fyuw4cher.sweb.cz/ubytovaniLudmila/

NE

NE

NE

Rekreační středisko u řeky Berounky.Ubytování: 8 x 2lůžkové, 10 x 3lůžkové a 2 x 4lůžkové pokoje, se sprchou a WC. Stravování: restaurace rekreačního střediska. Zázemí: parkování u rekreačního střediska, prostory pro školení, semináře, kurzy, letní terasa, volejbalové hřiště, stolní tenis, možnost půjčení loďky, sportovních potřeb, jídelna s TV. V provozu červen - září.

NE

NE

NE

Provizorní (nouzové) vodácké tábořiště na pravém břehu Berounky mezi silničním a železničním mostem Roztoky.Ubytování: 50 stanových míst, v loděnici 1čtyřlůžkový pokoj, nad šatnou prostor ke spaní na vlastních lehátkách či karimatkách pro cca 6 - 7 osob. Stravování: vlastní vaření, restaurace v obci. Zázemí: parkování nad tábořištěm, společné WC, pitná a užitková voda, elektrická přípojka, palivové dříví. Ostatní služby: umělá slalomová dráha Roztoky u jezu Roztoky, šatna v budově loděnice, půjčování lodí a raftů, výuka jízdy na raftu. V provozu 1. 5. - 30. 9.

606 272 409 313 558 271 linka 136

NE

NE

NE

Veřejné tábořiště na levém břehu Berounky u mostu Roztoky.Ubytování: stany, vhodné pouze na přespání ne na pobyty.Stravování: v sezoně krčma v tábořišti (rychlé občerstvení). Zázemí: parkování nad tábořištěm, ohniště, WC v krčmě, suché záchody u tábořiště.

270 23

604 602 319 (správce Jitka Cédlová)

NE

NE

NE

Vodácké tábořiště na pravém břehu Berounky pod jezem Roztoky.Ubytování: 20 stanových míst. Stravování: vlastní vaření. Zázemí: parkování u jezu Roztoky, pitná voda (studna obecního úřadu), společné WC, ohniště, palivové dříví. V provozu 15. 5. - 30. 9.

Roztoky

270 23

313 515 175

NE

NE

NE

Řevničov 164

Řevničov

270 54

313 564 339, 604 411 715

NE

NE

NE

Karlovarská 528

Řevničov

270 54

602 162 382

NE

NE

NE

Vodácké tábořiště Mezi mosty

kemp

NE

1

4

Roztoky

Roztoky

270 23

Veřejné tábořiště Na Aljašce

kemp

NE

0

0

Roztoky

Roztoky

270 23

Vodácké tábořiště Pod Jezem

kemp

NE

0

0

Roztoky

Roztoky

Vodácké tábořiště U Přívozu

kemp

NE

0

0

Višňová

BIMA restaurant

penzion

NE

3

9

Penzion Motorest Farma

penzion

NE

7

19

602 344 182 (lodě - pan Minařík) 313 540 385 602 362 818 313 540 383

Camping Na Slapnici

kemp

NE

7 chat

30

Skryje

Skryje

270 42

313 553 032, 736 777 339, 311 626 067

Penzion Trilobit

penzion

NE

9

19

Skryje 48

Skryje

270 42

737 545 190, 313 553 042



[email protected]

[email protected]

[email protected]

[email protected]

www.slapnice.cz

Vodácké tábořiště na levém břehu řeky Berounky v rekreační oblasti Višňová. Ubytování: stanová místa. Stravování: vlastní vaření, kiosek s občerstvením v areálu tábořiště, restaurace v rekreační oblasti.Zázemí: parkování u tábořiště, WC, teplá a pitná voda, hřiště. Ubytování: jednoduché vybavení pokojů, sprchy a WC společné (2x) na chodbě, TV (ve dvou pokojích). Stravování: restaurace. Motorest na trase Praha - Karlovy Vary.Ubytování: dvoulůžkové a čtyřlůžkové pokoje, na pokoji sprcha, WC, TV. Stravování: restaurace motorestu. Zázemí: parkování u penzionu, salonek s 40 místy, terasa, společenská místnost, úschovna kol.

NE

NE

NE

Chatový kemp v údolí Zbirožského potoka nedaleko přírodní rezervace Jezírko. Ubytování: 4 lůžkové a 5 lůžkové chaty s terasou, elektřinou a základním vybavením, WC a sprchy s teplou vodou společné.Stravování: restaurace s krytou terasou nebo vlastní vaření ve společné kuchyni.Zázemí: parkování u chat, půjčování sportovních potřeb, sportovní hřiště v areálu kempu, půjčování společenských her, hrací automaty, šipky a stolní fotbal v restauraci, společenská místnost s TV v restauraci, teplá a pitná voda, ohniště a venkovní posezení.V provozu červen - září.

NE

NE

NE

Dříve Hotel Šindler, přímo v obci Skryje.Ubytování: sprchy a WC společné. Stravování: restaurace penzionu.Zázemí: parkování na parkovišti v obci, úschova kol, šipky, kulečník, stolní tenis, fotbal.

7 z 39


Název

Kategorie

Klasifikace

Certifikace

LIST A

Počet pokojů

Počet lůžek



Město/obec

Kontakt PSČ

Telefon

Služby

E-mail

Web

Poznámka

Platba kartou

Konfer. služby

Welness služby

Rekreační zařízení města Rakovník

ostatní

NE

10

40

Skryje

Skryje

270 42

724 366 919 (správce pan Šíma), 313 259 111, 313 517 302

[email protected]

www.mesto-rakovnik.cz

NE

NE

NE

Rekreační zařízení nad obcí Skryje a údolím Zbirožského potoka.Ubytování: společné sprchy a WC v přízemí, stanová místa. Stravování: vlastní vaření - kuchyň bez nádobí. Zázemí: parkování u rekreačního zařízení, společenská místnost, terasa, venkovní posezení, ohniště.

Škola v přírodě Skryje

ostatní

NE

13

53

Skryje

Skryje

270 42

313 550 224, 241 730 390

[email protected]

www.hobbycentrum4.cz

NE

NE

NE

Komplex bývalé školy v obci Skryje využitý jako rekreační zařízení (školy v přírodě, tábory). Ubytování: 2, 3, 4, 5, 6 (bezbariérový) a 8 lůžkové pokoje, sprchy, WC společné. Stravování: kuchyň, jídelna. Zázemí: jídelna s TV, video, parkování v uzavřeném prostoru, teplá a pitná voda, venkovní posezení, ohniště, bazén a hřiště.

Vodácké tábořiště Ahoj

kemp

NE

0

0

Skryje

Skryje

270 42

723 492 625

NE

NE

NE

Veřejné tábořiště na pravém břehu Berounky pod obcí Skryje.Ubytování: stanová a kempová místa pro obytné přívěsy a obytné automobily.Stravování: vlastní vaření, restaurace a kiosek u tábořiště.Zázemí: parkování v areálu tábořiště, společné WC a umývárna, pitná voda, 10 ohnišť, recepce. V provozu 1. 5. - 30. 9.

Veřejné tábořiště U Nejdeckých kemp

NE

Kostelík

Slabce

270 41

602 181 858

NE

NE

NE

Veřejné tábořiště se stanovými místy a rekreačními chatami při ústí říčky Javornice do Berounky. Ubytování: stanová místa, chaty (v provozu 2007).Stravování: restaurace v tábořišti. Zázemí: parkování v areálu tábořiště, letní terasa, WC a sprchy s teplou vodou ve zděné budově, dětské hřiště, houpačky, bazének, ohniště, hřiště na volejbal a nohejbal.

Penzion Sýkorák

NE

Sýkořice 71

Sýkořice

270 24

602 385 614, 773 904 005

NE

NE

NE

Penzion s restaurací v obci Sýkořice nad údolím řeky Berounky.Ubytování: 6 pokojů - 2, 3 a 4 lůžkové, vybaveny sprchou, umývadlem a WC.Stravování: restaurace penzionu, letní terasa.Zázemí: parkování u penzionu, salonek s 35 místy, sportovní centrum v bezprostřední blízkosti - 2 tenisové kurty, kurt na volejbal a nohejbal, plážový volejbal, tréninkové stěny.

penzion

6

19

[email protected]

www.sykorak.cz

Rekreační středisko Valentův mlýn

ostatní

NE

2+7 chatek

37

Sýkořice 84

Sýkořice

270 24

603 873 541 (paní Jancová)

NE

NE

NE

Rekreační středisko na levém břehu řeky Berounky pod obcí Sýkořice.Ubytování: 7 čtyřlůžkových chatek, společné sprchy a WC, 1 čtyřlůžkový a 1 pětilůžkový pokoj v budově střediska, společné sprchy a WC. Stravování: restaurace rekreačního střediska. Zázemí: parkování v areálu rekreačního střediska, bazén, hřiště na nohejbal, dětské hřiště, pískoviště, bazén pro děti, společná kuchyň a společenská místnost s TV, recepce, půjčování lůžkovin a sportovních potřeb, možnost půjčení lodiček, tělocvična, posilovna.

Tábořiště Míšův ranč

kemp

NE

0

0

Sýkořice

Sýkořice

270 24

313 554 890, 603 863 539

NE

NE

NE

Vodácké tábořiště a kemp na levém břehu Berounky pod obcí Sýkořice.Ubytování: ve vlastních stanech. Stravování: vlastní vaření, kiosek s občerstvením a potravinami v areálu tábořiště, restaurace a stánky s občerstvením v tábořišti. Zázemí: parkování v areálu tábořiště, elektrické přípojky, sprchy (teplá voda), WC, pitná voda, ohniště, palivové dříví, hřiště.

Penzion Na Statku

penzion

NE

5

20

Šanov 25

Šanov

270 31

313 543 022, 607 531 959

NE

NE

NE

Rodinný penzion s restaurací v obci Šanov.Ubytování: 3 čtyřlůžkové, 2 dvoulůžkové s možností přistýlky, pokoje jsou plně vybaveny včetně sociálního zařízení. Stravování: restaurace penzionu s 36 místy, letní terasa 20 míst.Zázemí: parkování pro 10 osobních automobilů a 1 autobus u penzionu.

Camping Bucek

kemp

Tábořiště a kemp Bucek

kemp

Riviera Camp


kemp

***

[email protected]

www.penzion-nastatku.com

ANO

5

14

Třtice 170

Třtice

271 01

313 564 212

[email protected]

www.campingbucek.cz

NE

NE

NE

Karavanový kemp pro obytné přívěsy a automobily.Ubytování: 2 až 4lůžkové pokoje v budově, stanová místa a místa pro karavany.Stravování: vlastní vaření, stánky a kiosky s občerstvením v rekreační oblasti.Zázemí: parkování vozidel u stanových míst, uzavíratelné rodinné kabinky (WC, umývadlo, sprcha), společné WC, sprchy, teplá voda (v ceně pobytu), pitná voda, prádelna, prostor pro mytí nádobí, prodej základních potravin, společenská místnost, krytý vyhřívaný bazén, pláž u rybníka Bucek v kempu, víceúčelové hřiště, stoly na stolní tenis, dětské hřiště, půjčovna lodiček, šlapadel a sportovních potřeb, centrální ohniště. V provozu 25. duben až 15.září.

NE

10 chat

30

Bucek

Třtice

271 01

608 266 760

[email protected]

www.trtice.cz

NE

NE

NE

Chatkový a stanový kemp s pláží u rybníka Bucek.Ubytování: 10 třílůžkových chatek vybavených elektrickým vařičem a chladničkou, stanová místa.Stravování: vlastní vaření, restaurace a stánky s občerstvením v rekreační oblasti.Zázemí: teplá a pitná voda, sprchy a WC společné, parkování v kempu, pronájem tenisového kurtu s umělou trávou, velké ohniště, dětské hřiště, pláž u rybníka Bucek.

270 24

313 554 746 313 554 872 605 132 465

NE

Kemp a vodácké tábořiště na levém břehu Berounky v obci Zbečno.Ubytování: 60 stanových a kempových míst pro obytné přívěsy a obytné automobily.Stravování: kiosek s občerstvením a stanem v areálu kempu, vlastní vaření.Zázemí: parkování v areálu kempu, sprchy (teplá voda), WC, pitná voda, elektrické přípojky, recepce, doplňkový prodej, ohniště, posezení u stanu s občerstvením, koupání v řece, hřiště na volejbal a nohejbal, možnost půjčení sportovních potřeb, dětské hřiště. V provozu 1. 6. - 15. 9.

NE

0

0

Zbečno 146

Zbečno

[email protected]

ANO

NE

8 z 39


Název

Rekreační středisko Chvojkovský mlýn

Kategorie

ostatní

Klasifikace

Certifikace

NE

Počet pokojů

11+6 chat

LIST A

Počet lůžek

120



Žihle

Město/obec

Žihle

Kontakt PSČ

331 65

Telefon

373 395 148 606 183 353, 602 402 116 (recepce)

E-mail

[email protected]

Služby Web

www.chvojkovskymlyn.cz

Platba kartou

NE

Konfer. služby

ANO

Poznámka Welness služby

NE

Rekreační středisko vybavené pro sport a umístěné pro turistiku a rekreaci v nejkrásnější části Přírodního parku Jesenicko (na hranici s Plzeňským kraje). Ubytování: 11 pokojů - 3, 4, 5 a 8 lůžkové pokoje, 6 chat (7 - 9 lůžek) s vytápěním, sprchy a WC společné. Stravování: restaurace rekreačního střediska.Zázemí: parkování v areálu rekreačního střediska, společenská místnost (jídelna) s TV - 80 míst, letní terasa, sportovní zařízení (fotbalové hřiště, kurt na volejbal a nohejbal), venkovní bazén, ohniště, venkovní posezení, dětské hřiště, pískoviště, možnost zapůjčení lůžkovin a sportovních potřeb. V provozu celoročně.

Vysvětlivky (převzato od ČSÚ): Hromadné ubytovací zařízení

Hromadné ubytovací zařízení – zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod.

hotel

Hotel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty s různým rozsahem požadovaných služeb podle třídy (počtu *).

pension

Pension je ubytovací zařízení s menším počtem pokojů pro hosty, s omezenějším rozsahem a nižší úrovni společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s odpovídající třídou hotelu

chatová osada

Chatová osada je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování hostů výhradně v ubytovacích objektech provozovatele (chaty, sruby, bungalovy).

kemp

Kemp je ubytovací zařízení v místech určených pro přechodné ubytování ve vlastním zařízení hostů (stan, obytný přívěs apod.), popřípadě i v ubytovacích objektech provozovatele, které spadají pod společnou správu a mohou poskytovat některé turistické služby (rekreační aktivity apod.).

ostatní HUZ

Ostatní hromadná ubytovací zařízení - rekreační zařízení a školící střediska podniků, podnikové ubytovny, domovy mládeže, vysokoškolské koleje s přechodně vyčleněnou lůžkovou kapacitou pro cestovní ruch, hostely, specializovaná zařízení (zahrnují: zdravot zařízení - např. lázně, termální lázně, horská sanatoria, ozdravovny, zdravotní farmy apod., dále dětské prázdninové a pracovní tábory, horská přístřeší, konferenční střediska apod.).

Kombinovaná ubytovací zařízení jsou zařazena podle hlavního typu ubytování.


9 z 39


LIST B


Ubytování v soukromí Zpět na obsah Název

Kategorie

Klasifikace

Certifikace

Počet pokojů

Počet lůžek


Město/obec

Kontakt PSČ

Telefon

E-mail

Služby Web

Platba kartou

Poznámka

Stravovací služby

pronájem Hájovna Branovská vrata samostat. objektu

NE

4

9a4 přistýlky

Branov

Branov

270 23

313 558 242, 724 525 036, 313 558 [email protected] 242

http://ls180.lesycr.cz/default.as NE p?ids=1301&idm=1136

Hájovna Lesů ČR v Křivoklátě, ubytování celoročně. 4 pokoje, vlastní vaření kuchyňský kout, sprcha, WC. Zázemí: parkování u hájovny, ve vybavené služby informačního střediska Lesů ČR v Křivoklátě, venkovní kuchyni posezení, ohniště.

Chalupa Branov

pronájem samostat. objektu

NE

3

13

údolí Klucné

Branov

270 23

313 502 020, 604 [email protected], 879 528 [email protected]

www.aa.cz/ubytovanikrivoklatsk NE o/index2a.htm

Chalupa na polosamotě, vhodné pro rodiny s dětmi, vyznavače vlastní vaření pěší turistiky a cykloturistiky, houbařie malé skupiny, celoročně, ve vybavené Ubytování: 3 byty se sprchou, WC a plně vybavenou kuchyní, kuchyni obývací pokoj s TV; Zázemí: společenská místnost, volejbalové hřiště, terasa, ohniště, parkování pro 5 aut na pozemku

Chalupa Branov - Luh


270 23

495 518 819, 495 515 269, 495 518 [email protected] 127

www.pronajemchalup.cz/chz/ch NE g_idx.objekt_info?p_id=1251

Moderně vybavená chalupa, vhodné pro individuální turisty, vlastní vaření rodiny, rybáře; Ubytování celoročně, pro 5 osob, kuchyň, sprcha, ve vybavené WC, TV, krb;Zázemí: parkování automobilu na pozemku v kuchyni blízkosti chaty, zahrada včetně nábytku a krbem, ohniště s grilem, kanoe.

www.farma-hedecko.cz

NE

Farma s chovem koní a domácích zvířat a nabídkou ubytování v osadě u obce Břežany. Ubytování: 5 apartmánů, v každém plně vlastní vaření vybavená kuchyně s jídelním koutem, obývací ložnice s pěti lůžky, koupelna s WC a sprchovým koutem, TV; možnost půjčení ve dětské postýlky. Zázemí: venkovní posezení u krbu, zahradní vybavených nábytek, ohniště, gril (točené pivo, alko i nealko nápoje, kuchyních, občerstvení), pronájem společenské místnosti k pořádání možnost rodinných oslav a firemních akcí, hřiště na míčové hry, stůl na objednání stolní tenis a šipky, půjčování rybářských a sportovních potřeb. snídaně Ostatní služby: jízdy na koních, ustájení koní a ubytování jezdců, rybaření na soukromém rybníku v areálu farmy.

NE

Rekreační chata na pozemku u rodinného domu, ubytování vlastní vaření celoročně. Rezervace v sezoně prostřednictvím CA Ráj. 1ložnice ve vybavené v podkroví, obývací pokoj s kuchyňským koutem v přízemí, sprcha a WC, TV. Zázemí: parkování u chaty, venkovní posezení kuchyni se zahradním nábytkem, ohniště, houpačka, pískoviště, krb.

NE

vlastní vaření ve vybavené Pezion - lovecký zámeček - kulturní památka, leží uprostřed lesů. Přístupný od 1. 5. do 30. 9., sprcha, WC společné pro 2 pokoje, kuchyni vybavená kuchyň, společenská místnost, TV, video, krb.

NE

2

5

Luh

Farma Hedecko

ubytování v obytných místnostech

Chata Zdeslav

pronájem samostat. Objektu

NE

2

5

Zdeslav

Lovecký zámeček Svatý Hubert


NE

4

8

Svatý Hubert

Chalupa Šlovice

pronájem samostat. objektů

NE

3

6 a přistýlka Šlovice

Chata Irena

ubytování v obytných místnostech/p ronájem samostat. objektů


**

ANO

NE

5

15

8 pokojů 7 54 chatek

Hedecko 62

U Velkého rybníka 99

Branov

270 34

313 549 459, 724 858 104, 724 858 103

Čistá

270 34

313 549 494, 605 943 608

Drahouš

270 33

313 537 897, 724 [email protected] 524 435

http://ls179.lesycr.cz/

Hřebečníky

270 41

313 533 621, 604 [email protected] 838 368

http://www.holidaytour.cz/objekt NE /c1-slovice-chalupa/

Chalupa s uzavřeným dvorem a přilehlou zahradou; celoroční vlastní vaření provoz. K dispozici vybavená kuchyně, koupelna s vanou a WC, ve vybavené TV. Zázemí: parkování u chalupy, velký uzavřený dvůr, ohniště, kuchyni nadzemní bazének, letní terasa s pergolou.

http://www.penzionirena.com/

Rekreační zařízení s ubytováním v chatě a chatkách (zděná chata celoročně, chatky duben - září). Vhodné pro školy v přírodě, sportovní soustředění, školení, svatby. WC a sprchy společné. možnost plné Zázemí: restaurace (kapacita 80 míst), letní terasa s pergolou, penze jídelna s TV, letní grilování, venkovní bazén, přímý přístup do rybníku, dětské hřiště, volejbalové hřiště, možnost zapůjčení sportovního vybavení, parkování pro 15 aut.

Břežany

Jesenice

270 33

313 599 388

[email protected]

[email protected]

NE

10 z 39


Název

Kategorie

Klasifikace

Certifikace

Počet pokojů

Počet lůžek

LIST B



Město/obec

Kontakt PSČ

Telefon

270 33

313 599 222 602 886 911

E-mail

Vila Jesenice


Chaty Základní školy Jesenice


NE

2 chaty

12

Školní 313

Jesenice

270 33

313 599 286

Lovecká chata Emilovna


NE

9

19 s 18 přistýlkami

Nechlebárna 43

Karlova Ves, Křivoklát

270 23

313 558 242, 724 [email protected] 525 036

Ubytování U Dvořáků


Informační a vzdělávací středisko Budy


NE

NE

NE

Informační a vzdělávací středisko LČR Křivoklát


NE

Penzion Na Sokolí


NE

Penzion ENO


NE

Privat Jaroslav Běloušek


NE


3

2

8

2

2

6a2 přistýlky

Plzeňská 270

4

Kolešovice 315

13

náměstí Svatopluka Čecha 82

Jesenice

Kolešovice

Křivoklát

270 02

270 32

18

Hradní 3

Křivoklát

270 32

5

Křivoklát 239

Křivoklát

270 23

11 a 2 přistýlky

Školní 372

Lány

270 61

6

Křivoklátská 416 Lány

270 61

606 668 974

313558123

[email protected]

[email protected]

[email protected]

[email protected]

313 558 242, 724 [email protected] 525 036

313 558 176 606 720 181

[email protected]

313 502 237 732 565 179 313 502 237

313 502 020 604 989 528


Služby Web

Platba kartou

Poznámka

Stravovací služby

http://www.ubytovani.cz/okoliprahy/jesenice/vilajesenice/7282/

Privát (zrekonstruovaná starší vila) se zahradou. Pouze týdení pobyty. V přízemí se nachází privátní lékařská ordinace, do které vlastní vaření se vchází samostatným vchodem z přední části domu. V zadní ve vybavené části vily se nalézá další samostatný vchod, který je určený ke kuchyni vstupu rekreantů do obytné části. Plně vybavená kuchyně, WC a koupelna.

www.zsjesenice.cz

Dvě rekreační chaty na pláži Velkého rybníka v Jesenici, vlastní vaření přístupné červen - září, mimo sezónu po dohodě. 2 chaty po 6 ve vybavené lůžkách, s vybavenou kuchyní, chladničkou, umyvadlem a WC, akumulační kamna, ohniště. Zázemí: hřiště na volejbal, dětské kuchyni hřiště

NE


vlastní vaření Apartmány, ubytování celoročně. Zázemí: tenisový, nohejbalový ve vybavené a volejbalový kurt, fotbalové hřiště, služby informačního střediska kuchyni LČR LS Křivoklát

http://www.dvoraci.cz/

Samostatný domek na zahradě u rodinného domu, ubytování celoročně. 3 lůžkový pokoj v podkroví, 1 lůžko v přízemí, sprcha, WC, kuchyňka, TV-SAT vlastní vaření možnost stanování, vlastní vaření. Zázemí: parkování v ve vybavené uzavřeném prostoru, venkovní bazén pro děti, pískoviště, sauna, kuchyni terasa s pergolou, gril, udírna, možnost půjčení jízdních kol, kanoe, krosny na malé dítě, tyče na malé kolo (Trail-Gator). Certifikace Cyklisté vítáni.

NE

www.pvtnet.cz/www/is.krivoklat NE /hlavniframe.htm

Ubytování v informačním a vzdělávacím středisku o.p.s.Křivoklátsko, ubytování celoročně. Zázemí: parkování vlastní vaření vozidel na veřejném parkovišti v blízkosti ubytovacího zařízení, ve vybavené služby informačního střediska, 2 přednáškové sály (30 a 16 kuchyni osob), ekoknihovna v informačním středisku, veřejný internet, kopírování, výukové programy, úschovna kol a velkých zavazadel.


Ubytování v informačním a vzdělávacím středisku LČR KřivoklátAmalín, ubytování celoročně. Sprcha a WC na pokoji, zasedací místnosti vybavené dataprojektorem. Zázemí: parkoviště v areálu vlastní vaření nebo blízkosti informačního střediska, možnost využití služeb ve vybavené informačního střediska - poznávací výlety, vycházky s kuchyni doprovodem a odborným výkladem, prohlídka informačního střediska - expozice Lesy kolem nás, besedy, přednášky, programy přizpůsobené věku dětí a učebním osnovám, poplatkový lov zvěře.

www.pnasokoli.krivoklatsko.com/

NE

vlastní vaření ve vybavené kuchyni, možnost snídaní

NE

Ubytování v soukromí, celoročně, přízemí 4 lůžka + 2 přistýlky, vlastní vaření mezipodlaží 5 lůžek, společenská místnost, ve vybavené TV-SAT, 2x sprcha a WC, kuchyňský kout, chladnička, rádio. kuchyni Zázemí: parkování u domu, praní a žehlení prádla po domluvě

www.aa.cz/ubytovanikrivoklatsk NE o/index2.htm

Penzion, ubytování duben - září v apartmánu rodinného domu. Pokoje vybaveny sprchou a WC, kuchyňkou a obývacím pokojem. Zázemí: parkování automobilů u domu, venkovní bazén, zahradní gril, možnost domluvit snídaně.

Ubytování v samostatném bytě rodinného domu, celoročně. 2 vlastní vaření pokoje a vybavená kuchyň, sprcha, WC. Zázemí: parkování u ve vybavené rodinného domu, venkovní zastřešený bazén k dispozici v letních kuchyni měsících.

11 z 39


Název

Kategorie

Klasifikace

Certifikace

Počet pokojů

Počet lůžek

LIST B


Město/obec

Kontakt PSČ

Telefon

Penzion Alte Hütte


NE

1

4

Berounská 382

Lány

270 61

313 502 057

Pohostinství Lubná


NE

5

12

Lubná 75

Lubná

270 36

313 531 072 721 850 201

Chalupa Famílie


NE

3

5

Požáry

Městečko

270 23

Penzion Gustav Kaftan


NE

5

16

U Hřiště 207

Městečko

270 23

Venkovská chalupa


NE

4

15

Malá Strana 12

Mutějovice

270 07

728 779 191

Apartment Dolejšková


NE

3

7

Mšecká 769

Nové Strašecí

271 01

Penzion Pšovlky


NE

3

8

Pšovlky 136

Pšovlky

Penzion Alena Janebová


NE

3

7

Krátká 1891

Penzion Helena


NE

5

11

Myslbekova 1714



E-mail

Služby Web

Platba kartou

Poznámka

Stravovací služby

Rodinný penzion v obci Lány. Jedna z nejstarších dochovaných vlastní vaření lánských chalup, postavená v první polovině 17. století. Apartmán ve vybavené - obývací pokoj, ložnice, vybavená kuchyň, sociální zařízení, TVkuchyni SAT, krb, terasa.

NE

stravovací služby

Levné ubytování v hostinci - kulturním domě v obci Lubná, celoročně. Ubytování ve 4 dvoulůžkových a 1 čtyřlůžkovém pokoji, sprchy a WC společné, stravování v hostinci, salonek s 30 místy, sál s 250 místy (firemní akce, oslavy).

313 558 820, 312 [email protected] 263 493

http://www.ubytovani.cz/okoliprahy/mestecko/familie/7284/?d NE etail=fotogalerie

Chalupa na samotě, ubytování celoročně (sobota - sobota). 3 samostatné bytové jednotky, jejíž jedna samostatná část je k vlastní vaření dispozici hostům a další část je víkendově užívána majiteli. Byt je ve vybavené vybaven kuchyní, 2 pokojíky a obývacím pokojem s TV, WC a vana se sprchou, lokální vytápění kamny v místnostech. Zázemí: kuchyni parkování u chalupy, zahrada se zahradním nábytkem, gril, ohniště a posezení, badminton.

313 558 472

[email protected]

http://www.superubytovani.cz/ubytovaciNE zarizeni/314974-penzion-kaftangustav.html

Dva domy a chata, celoročně prostřednictvím CA Planet. vlastní vaření Ubytování ve 2 samostatných domech a chatě. Každý dům má ve vybavené kapacitu 6 lůžek, sprcha, WC, kuchyň, obývací pokoj, TV; chata 4 lůžka, kuchyň, obývací pokoj, sprcha, WC, TV, veranda, vlastní kuchyni vaření, restaurace v obci (po dohodě možnost zvýšení kapacity)

[email protected]

http://www.rakovnicko.info/sluz by/ubytovani/chalupaNE mutejovice/

Venkovská chalupa, provoz od května do října. V přízemí 5 lůžek, v podkroví 10 lůžek. V chalupě je ústřední topení, televize, satelit, vlastní vaření plně vybavená kuchyň. Zázemí: Na zahradě se nachází dětské ve vybavené hřiště, houpačka, altánek s krbem. V areálu se dále nachází kuchyni travnatý tenisový kurt, squash hala, minigolf, stolní tenis a šipky. Možnost pobytu s domácím zvířetem.

313 572 518, 736 [email protected] 681 974

www.ubytovanidolejskova.euw NE eb.cz/

Ubytování v rodinném domku, březen - říjen, po dohodě i mimo polopenze/vla sezonu. 2 dvoulůžkové a jeden třílůžkový pokoj.Snídaně v ceně, stní vaření ve možnost večeří (specialitay české kuchyně), k dispozici obývací vybavené pokoj s TV a rádiem, vybavená kuchyňka. Zázemí: zahrada s kuchyni grilem a krbem.

270 31

313 590 355, 739 147 711

www.pensionhotel.cz/pensionp NE sovlky

stravovací služby

Rakovník

269 01

313 514 788, 723 [email protected], www.penzion-rakovnik.cz 368 355 [email protected]

Rakovník

269 01

313 512 103

[email protected]

NE

http://www.penzionrakovnik.cz/penzion/hela/index. NE htm

Penzion s kempovým stáním pro obytné přívěsy a automobily. Ubytování: TV, krb, sprcha, WC. Zázemí: bar, bistro penzionu, vegetariánská a dietní kuchyně, konferenční místnost, balkon, zahrada, venkovní bazén, dětský koutek.

Rodinný penzion s celoročním ubytováním. 2 dvoulůžkové a 1 vlastní vaření třílůžkový pokoj, vybavená kuchyň. Zázemí: parkování na ve vybavené uzamčeném parkovišti, balkon, venkovní posezení, zahrada, krb, kuchyni gril, personál hovoří německy a rusky. vlastní vaření Rodinný penzion s celoročnímubytování. 3x třílůžkový a 2x ve vybavené jednolůžkový pokoj, 2x vybavená kuchyň s TV, 2x koupelna, 2x WC. Zázemí: parkování ve dvoře. kuchyni

12 z 39


Název

Kategorie

Klasifikace

Certifikace

Počet pokojů

Počet lůžek

LIST B


Město/obec


Kontakt PSČ

Telefon

E-mail

Služby Web

Platba kartou

Stravovací služby

Poznámka

Apartmá Rakovník


NE

1

4

Martinovského 251

Rakovník

269 01

739 041 762, 313 [email protected] 112 615

www.apartmarakovnik.cz

NE

Ubytování v nově zrekonstruovaném a nadstandardně vybaveném apartmá s vlastním vchodem, které se nachází v přízemí rodinného domu v klidném prostředí historického centra vlastní vaření města Rakovník. Vybavení: obývací pokoj (rozkládací sedačka, ve vybavené jídelní kout, TV+satelit), 2 ložnice: 2x dvě lůžka, kompletně kuchyni vybavená kuchyně, koupelna: (masážní sprchový kout), WC. Možnost zapůjčení dětské postýlky. Zázemí: parkování před domem, zapůjčení jízdních kol.

Lázně pro dva


NE

1

2

Václavská 288

Rakovník

269 01

777 305 439, 313 [email protected] 517 170

www.lazneprodva.com

NE

snídaně

Privat Jaroslava Bidrmanová


NE

3

6

Václavská 1531 Rakovník

269 01

313 514 773

NE

Třípokojový apartmán ve vilce na Vinohradech, nedaleko centra vlastní vaření města, celoročně. Kompletní vybavení (WC, koupelna, kuchyně). ve vybavené Zázemí: parkování na nádvoří vily, praní a žehlení prádla po kuchyni domluvě.

Restaurace Na Střelnici


NE

3

12

Pražská 399

Rakovník

269 01

739 011 481

Restaurace U Primase


NE

4

10

Palackého 55

Rakovník

269 01

313 515 200 602 292 999

Apartmán Kraus


NE

1

3+1

Roztoky 2

Roztoky

270 23

Chata Roztoky


NE

2

4

Roztoky

Roztoky

270 23

Privat Jiřina Sládková


NE

2

4

Roztoky 117

Roztoky

270 23

Ubytování v soukromí Vydrová


Andel Apartments


NE

8

22

Ubytování v soukromí Rudolf Větrovec


NE

2

4


NE

2

4

[email protected]

313 558 047, 603 314 295

nám. 1. Máje 66 Rynholec

270 62

604 822 469, 737 668 815, 608 522 [email protected] 144, 272 739 298, 313 502 460

Řevničov 78

270 54

313564309

Roztoky

Řevničov

stravovací služby

Levné ubytování v hostinských pokojích restaurace, celoročně. Zázemí: restaurace. Pozn.: Od roku 2009 otevřen penzion.

NE

stravovací služby

Hostinské pokoje restaurace, ubytování celoročně. 4 pokoje, dvoulůžkové a třílůžkové se základním vybavením, sprchou a WC, TV a další, po domluvě internet. Stravovoávní v restauraci.

NE

Apartmán - jedno patro v rodinném domku, víkendové pobyty vlastní vaření mimo sezonu. Kompletní vybavené apartmá s příslušenstvím a ve vybavené kuchyňkou. Zázemí: parkování v uzavřeném nádvoří domu, kuchyni venkovní posezení na zahradě, personál hovoří německy.

NE

Rekreační chata v obci Roztoky u řeky Berounky, pronájem přes vlastní vaření cestovní agenturu, ubytování duben - říjen.TV a SAT.Zázemí: ve vybavené parkování na pozemku u chaty, venkovní posezení s krbem, řeka kuchyni Berounka 30 m.

NE

Ubytování v 1. podlaží rodinné vily v horní části obce Roztoky u vlastní vaření řeky Berounky, celoročně. Vlastní vaření ve vybavené kuchyni, ve vybavené restaurace v obci. Zázemí: parkování u domu, zahrada, venkovní kuchyni posezení, ohniště.

NE

Ubytování v čtyřlůžkových apartmánech rodinného domu v obci vlastní vaření Roztoky nad řekou Berounkou, celoročně. 2 lůžkové pokoje s ve vybavené přistýlkou, kuchyň s jídelnou, obývací pokoj, krb, TV, sprchový kout a WC, samostatný vchod. Zázemí: parkování na ulici u kuchyni domu, venkovní posezení.

NE

Ubytování ve třech zrekonstruovaných hospodářských staveních, týdenní a víkendové pobyty, celoročně (hlavní sezona od 26. 6. vlastní vaření do 4. 9.). Plně vybavená obytná kuchyně s barem, koupelna s ve vybavené rohovou vanou a WC. Zázemí: parkování na pozemku, velká kuchyni terasa s výhledem do zahrady, personál hovoří anglicky, německy, rusky.

NE

Ubytování v rodinném domě v centru obce Řevničov, celoročně. vlastní vaření 2 dvoulůžkové pokoje, kuchyňský kout, sprcha, WC, obývací ve vybavené pokoj s TV-SAT, společenská místnost. Zázemí: parkování na kuchyni nádvoří domu, hřiště, nutné vlastní sportovní potřeby.

313 558 346 737 006 911

270 23

Roztoky 68

http://www.nastrelnici.wbs.cz/K NE ontakty.html

www.aa.cz/apartmakraus/

313 558 206 603 871 414

www.aa.cz/ubytovanivydrova/

[email protected]

Netradičně pojatý hotel pro dva. Nabízí relaxační a regenerační programy, masáže, koupele, zábaly, suché uhlíkové koupele, kyslíková terapie, audiovizuální stimulace mozku, numerologie, formování postavy, hlubinná abreaktivní psychoterapie, výlety s průvodcem po magických místech.

www.andels.cz

13 z 39


Název

Kategorie

Klasifikace

Certifikace

Počet pokojů

Počet lůžek

LIST B


Město/obec

573 341 111, 573 [email protected] 341 112

http://www.1ubytovani.cz/objekt NE .asp?kod=T518

Ubytování ve velké chatě na polosamotě, celoročně, pronájem vlastní vaření přes cestovní agenturu. 3 dvoulůžkové pokoje, obývací pokoj s ve vybavené TV a rádiem, vybavená kuchyně s jídelnou. Zázemí: parkování na kuchyni pozemku u chaty, velký oplocený pozemek, venkovní posezení s grilem, zahradní nábytek, terasa, stolní tenis, bazén, sauna.

Šanov

270 31

313 590 355, 313 543 105

www.pensionhotel.cz/pensionp NE sovlky

Chalupa k pronájmu, celoročně.1 ložnice, obývací pokoj s krbem, vlastní vaření vybavená kuchyň, sprchy, WC, TV, rádio, možnost půjčení dětské ve vybavené postýlky. Zázemí: parkování u chalupy, terasa, venkovní ohniště, kuchyni houpačka.

283931036

[email protected]

http://www.1ubytovani.cz/objekt NE .asp?kod=T623

Pronájem chaty, rezervace přes cestovní agenturu, jen letní vlastní vaření sezona. Vybavená kuchyňka, ložnice, obývací pokoj s BTV, ve vybavené sprcha, WC, topení na tuhá paliva. Zázemí: parkování na volném prostranství u chaty, terasa s vyhlídkou, balkon, zahradní krb s kuchyni grilem, zahradní nábytek, slunečník, lehátka.

[email protected]

http://www.pampeliska.cz/ubyto vani/stredoceskykraj/krivoklatsko-aANO rakovnicko/zbecno/privat-vlvchod/u-berounky-popisCZ1171 html

Ubytování v apartmánu vily s vlastním vchodem. 2 třílůžkové vlastní vaření pokoje, 1 dvoulůžkový pokoj, TV, vybavená kuchyň, koupelna s ve vybavené WC, vana se sprchou, umývadlo. Zázemí: parkování pro 2 kuchyni automobily.

Skryje

Chata Sýkořice


NE

3

6

Sýkořice

Chalupa Šanov


NE

2

6

Šanov 213

Chata Zbečno


Privat Zbečno



8

Zbečno 146

Poznámka

Stravovací služby

270 24

Skryje 69

3

Platba kartou

Sýkořice

5

NE

Služby Web

270 42

2

Zbečno 105

E-mail

Chalupa s vlastním pozomkem, ubytování celoročně. 1 vlastní vaření dvoulůžkový pokoj, obývací pokoj se třemi lůžky a krbem, ve vybavené vybavená kuchyň, koupelna, WC. Zázemí: parkování na kuchyni uzavřeném pozemku u chalupy, zahrada s dřevěným zahradním nábytkem, terasa, ohniště.

NE

4

Telefon

http://ceskarepublika.bktour.cz/leto/krivokla NE tsko/skryje-nadberounkou/1943/?id=3301


2

Kontakt PSČ

495518819,495 515 269, 495 518 [email protected] 127

Chalupa Skryje nad Brounkou

NE


Zbečno

Zbečno

270 24

270 24

313 554 746 313 554 872 605 132 465

14 z 39


LIST C


Gastronomie a pohostinství Zpět na obsah Název

Forma

Jídlo

Kapacita


Hostinec

hostinec

Restaurace U Šimků

restaurace

Hostinec – Emanuel Zlechovec

hostinec

Cukrárna Alena Sklenářová

cukrárna

Hospoda Pod kaštany

hospoda

Hostinec Drahouš

hostinec

Restaurace Bernard

restaurace

Hostinec U Jeníkovských

hostinec

Hostinec U Globusu Restaurace Pod Džbánem

teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně

teplá i studená kuchyně

Čistá 170

Čistá

270 34 313 549 476

Nádražní 309

Čistá

270 34

Čistá 239

Čistá

270 34

Děkov 10

Děkov

270 04

Restaurace U Čápa

restaurace

Restaurant Hotelu Jesenice

hotelová restaurace

Restaurace - kemp V jahodovém lese

restaurace


Restaurace Na Cháti

restaurace


Restaurace Oaza

restaurace

Restaurace u čerpací stanice restaurace Zahradní restaurant

restaurace

Hospoda U Vichřice

hospoda

teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně

313 594 382, 723 313 378

po, út, čt 15,30 – 22,00, st zavřeno, pá 15,30 – 24,00, so 15,00 – 24,00, ne 15,00 – 21,00

Hořesedly

Hořesedly

270 04

po – čt, ne 16,00 – 22,00, pá – so 16,00 – 24,00

Hřebečníky

Hřebečníky

270 41

po, út – zavřeno, st, čt 17,00 – 22,00, pá 17,00 – 24,00, so 12,00 – 24,00, ne 12,00 – 16,00

Hředle

270 08

po – pá 10,00 - 22,00, so – ne 12,00 - 22,00

270 08 313 575 222

po – pá 07,30 - 12,30 14,30 - 18,00 ; so 08,00 11,30 14,30 - 19,00 ; ne 09,00 - 11,30 14,30 19,00


hostinec

po – pá 8,00 – 16,00, so 8,00 – 11,00, ne 13,00 – 16,00

po – ne 10,00 – 22,00

restaurace

Staročeská Stodola

út – čt 10,00 - 22,00, so 11,00 - 23,00

270 04



270 34

Hořesedly

hostinec

hostinec

Poznámka Web

út 17,00 - 22,00, st, čt, ne 15,00 - 22,00, pá a so 15,00 - 24,00

Hořesedly 29

Hostinec Kulturní dům

E-mail

270 33 739 091 486

Drahouš


Telefon

Břežany

Drahouš

občerstvení

PSČ

Břežany


Občerstvení U Elišky

Enterprise plc, sr.o.

Kontakt

Město/obec

Hředle 85

Hředle

Chrášťany

Chrášťany

270 01

Chrášťany 19

Chrášťany

270 01 313 582 804

denně od 13,00

Janov

777 888 236 270 06 313 578 681

Jesenice

270 33 313 599 260

po, st, čt 16,00 – 22,00, út zavřeno, pá – ne 16,00 denně 11,00 - 23,00, noční bar denně 21,00 3,00

Jesenice

377 970 034, 270 33 604 237 597, [email protected] 604 979 539

Plzeňská 215

Jesenice

270 33

Zahradní 438

Jesenice

270 33

denně 11,00 - 15,00, pá 11,00 - 15,00 18,00 23,00

5. května 299

Jesenice

270 33

út – so 10,00 - 22,00, ne 11,00 - 20,00

Plzeňská

Jesenice

270 33

Plzeňská 31

Jesenice

270 33

Janov 15

[email protected]

313 599 740, [email protected] 728 946 210

www.jesenice.mus.cz www.jahodovyles.cz/

denně 8,30 - 22,00 (sezónní provoz)

http://penzion.com/nachati/

po – čt a ne 9,00 - 22,00, pá – so 9,00 - 23,00

denně 12,00 – 22,00

15 z 39


Název

Forma

Jídlo

LIST C

Kapacita



Kontakt

Město/obec

PSČ

Telefon

E-mail

Poznámka Web

Kiosek Pralinka

občerstvení


Jesenice

Jesenice

270 33

denně 10,00 - 22,00 (sezónní provoz)

Občerstvení na pláži

občerstvení


Jesenice

Jesenice

270 33

kiosek na pláži Velkého rybníka, denně od 12,00 (sezonní provoz)

Bar Hotelu Jesenice

bar

Jesenice

Jesenice

270 33

Tipsport bar

bar

Areál SK Jesenice

Jesenice

270 33

Cukrárna Hana Štefánková

cukrárna

Náměstí 17

Jesenice

270 33

Kalivody

Kalivody

270 54 604 144 137

čt – ne 18,00 – 23,00

270 23 313 559 080

po – út zavřeno, st, čt, ne 12,00 – 22,00, pá – so 12,00 – 24,00

313 582 368, 604 239 201

po – čt 10,30 - 22,30, pá 10,30 - 24,00, so 12,00 - 24,00,ne 12,00 - 22,00

Pohostinství Kalivody

hostinec

Restaurace U buku

restaurace

Restaurace Penzion Na růžku


Hostinec

hostinec

Motorest Zálesák

motorest

Show Time

teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně

Karlova Ves 20

Karlova Ves


Václavské náměstí 239

Kněževes

270 01


Václavské náměstí 20

Kněževes

270 01

313 599 260, [email protected] 313 599 163

www.jesenice.mus.cz

noční bar, denně 21,00 – 03,00 po 11,00 – 18,00, út, st, čt 10,00 – 20,45, pá, so 10,00 – 20,00, ne 10,00 – 18,00 po – zavřeno, út – pá 8,30 – 12,00 13,00 – 17,00 so 9,00 – 12,00, ne 13,00 – 17,00

270 04 774 813 365

po – čt 14,00 - 22,00, pá – so 14,00 - 24,00, ne 14,00 - 20,00 po zavřeno, út – čt, ne 10,00 – 20,00, pá – so 10,00 – 22,00

Kolešov

Kolešov


Kolešovice 188

Kolešovice

270 02

po, út, čt, ne 17,00 – 20,00, st zavřeno, pá, so 17,00 – 24,00

270 02 605291128

po zavřeno, út, st, čt 15,00 – 22,00, pá 15,00 – 23,00, so 14,00 – 23,00, ne 14,00 – 22,00

270 41 602 181 858

sezónní provoz tábořiště, denně 9,00 – 02,00

Restaurace Kino

restaurace


Kolešovice

Kolešovice

Restaurace Tábořiště U Nejdeckých

restaurace


Kostelík

Slabce

Hostinec U lípy

hostinec


Kounov

Kounov

270 06

po zavřeno, út 15,00 – 22,00, st 14,00 – 22,00, čt 15,00 – 22,00, pá 15,00 – 23,00, so 14,00 – 23,00, ne 14,00 – 22,00

Hospůdka U Oskara

hospoda


Kounov

Kounov

270 06

po, út zavřeno, st – pá 15,00 – 22,00, so – ne 13,00 – 22,00

Hostinec Krakov

hostinec


Krakov

Krakov

270 35

po – zavřeno, út, st 18,00 – 21,00, čt 18,00 – 22,00, pá, so 17,00 – 24,00, ne 15,00 – 20,00

Restaurace U hradu

restaurace


Krakovec

Krakovec

270 35

Hostinec Kroučová

hostinec


Kroučová

Kroučová

270 54 604 306 307

po, út, čt – 16,00 – 22,00, st zavřeno, pá 16,00 – 24,00, so 14,00 – 24,00, ne 14,00 – 22,00

Hostinec U krtka

hostinec

Krty

Krty

270 33

po, st 16,00 - 22,00, út, čt, ne 14,00 - 21,00, pá 16,00 - 24,00, so 14,00 - 23,00

Restaurace Na Šustně

restaurace

Krupá

270 09

denně od 10,00

Hostinec Na Cikánce

hostinec

Krupá

270 09 737 042 614

út – čt 17,00 - 23,00, pá – so 17,00 - 24,00, ne 17,00 – 22,00



Krupá

313 549 301, 313 512 334

po – zavřeno, út – ne 11,30

16 z 39


Název

Forma

Jídlo

LIST C

Kapacita


Restaurace U lípy



Arny krčma Pod jasanem

hostinec


Potraviny Ju&To

Kontakt

Město/obec

PSČ

E-mail

Poznámka Web

[email protected], 313 564 416, recepce@hotelulipykrusovice. http://www.hotelulipykrusovice.cz/ 602 158 257 cz

Krušovice Krušovice

270 53

po – čt, pá – so 10,00 - 24,00, ne 10,00 - 22,00

občerstvení

Luženská 79

Krušovice

270 53 313 564 022

po – so 06,00 - 20,00 ; ne 0,00 - 20,00

Krušovická pekárna

občerstvení

Rabasova 213

Krušovice

270 53 313 564 402

po – ne 5,30 - 20,00

Občerstvení u pivovaru

občerstvení

Krušovice

270 53

po – ne 07,00 - 18,00

Krčma U magistra Kelleyho

hostinec


Křivoklát

270 23

út – ne 10,00 - 18,00

Restaurace Hotel Sýkora



Krušovice Hrad Křivoklát, Křivoklát 134 Náměstí Svatopluka Čecha 85

Křivoklát

270 23 313 558 114

Penzion a restaurace Nad hradem



Lánská 27

Křivoklát

270 23

Restaurace penzionu U Jelena


Hradní 53

Křivoklát

270 23 313 558 529

Restaurace Pod hradem

restaurace


Křivoklát

270 23

restaurace

Bistro na parkovišti

bistro

Občerstvení na parkovišti

občerstvení

Zmrzlina na parkovišti

170

270 53

Telefon

Do Jezírek 70

Sportovní areál Kolečko

70


Křivoklát

270 23 777 750 404

Křivoklát

270 23

Křivoklát

270 23

Křivoklát

270 23

[email protected]

http://restauracenadhradem.cz

po – čt 10,00 – 23,00, pá 10,00 – 24,00, so 11,00 – 24,00, ne 11,00 – 23,00

www.u-jelena.cz

po – čt, ne 10,00 – 22,00, pá – so 10,00 – 24,00, po – ne 10,00 – 22,00

Křivoklát Křivoklát

po zavřeno, út – so 10,00 – 22,00, ne 10,00 – [email protected] www.hotel-sykora.krivoklatsko.com 21,00 m

313 558 716, [email protected] 602 720 223

U Kolečka

Křivoklát

po – ne 11,00 - 24,00

[email protected]

http://www.autoakord.cz/Sport/defa po – ne podle pořádaných akcí nebo podle ult.htm dohody po zavřeno, út – ne 10,00 – 16,00 po zavřeno, út – neděle 9,30 – 17,00 po zavřeno, út – čt 10,00 – 17,00, pá – ne 10,00 – 18,00 po zavřeno, út – so 11,00 – 23,00, ne 11,00 – 22,00

Café restaurant Fontana

restaurace


Lesní ulice

Lány

270 61

Restaurace Hotel Classic



Lány 18

Lány

270 61

Vašírov

Lány

270 61 313 502 647

po, st, čt 12,00 – 22,00, út zavřeno, pá, so 12,00 – 23,00, ne 12,00 – 21,00

Ke hřbitovu 174

Lány

270 61

po – pá 14,00 – 22,00, so, ne 10,00 – 22,00

Masarykovo náměstí 317

Lány

270 61 313 502 141

po – ne 10,00 – 22,00

Lašovice

Lašovice

270 21

po – čt, ne 18,00 – 22,00, pá – so 18,00 – 24,00

Restaurace Vašírovský dvůr restaurace Hospůdka

hospoda


271 090 861, [email protected] http://www.hotel-classic.info/cs/ 313 502 333 r.cz

po – čt 11,00 – 22,00, pá, so 11,00 – 23,00, ne 11,00 – 21,00

Hospoda Narpa

hospoda

Pohostinství Lašovice

hostinec

Hostinec U Bidrmanů

hostinec


Lišany

Lišany

270 52

po – čt 14,00 - 22,00, pá 14,00 - 24,00, so 15,00 24,00

Hostinec Sokolovna

hostinec


Pražská 306

Lišany

270 52 313 537 627

po – ne 10,00 - 24,00

Pohostinství Lubná

hostinec


Lubná 75

Lubná

270 36 313 531 072

po zavřeno, út 14,00 – 21,00, st – čt 14,00 – 22,00, pá 14,00 – 23,00, so – ne 13,00 – 23,00

Hostinec Josef Kudlič

hostinec


Lubná 74

Lubná

270 36

po, čt – ne 16,00 – 23,00, út – st zavřeno


17 z 39


Název

Forma

Jídlo

LIST C

Kapacita


Hostinec U Banků

hostinec

Hostinec U lípy

hostinec

Hostinec U Konopásků

hostinec

Cukrárna Marie Pisárová

cukrárna

Restaurace U Romana

restaurace

Restaurace U Zikmundů

restaurace

Občerstvení U Barona

občerstvení

Hospůdka Stará škola

hospoda

Pohostinství U Šafářů

hostinec

Hostinec U Lavičků

hostinec

Hostinec

hostinec

Hospoda U Rozvědčíka

restaurace



Kontakt

Město/obec

PSČ

Telefon

Poznámka

E-mail

Web

9. května 285

Lužná

270 51 313 537 945

po– pá 11,00 - 22,00

Lužná

Lužná

270 51 313 537 816

po – čt 11,30 - 20,00, pá 11,30 - 22,00, so 12,00 22,00, ne 12,00 - 20,00

Čs. armády 118

Lužná

270 51

po a st 14,00 - 22,00, út a čt 14,00 - 23,00, pá 14,00 - 24,00, so 13,00 - 24,00, ne 13,00 - 22,00

Masarykovo náměstí

Lužná

270 51

po – pá 7,30 – 17,30, so 7,30 – 10,00, ne 13,00 – 17,30


Městečko

Městečko

270 23

po – čt, ne 9,00 – 22,00, pá – so 9,00 – 24,00

Městečko 12

Městečko

270 23 313 558 314

neuvedena

Milostín

Milostín

270 04

po – čt, ne 17,00 – 22,00, pá – so 17,00 – 1,00


Milý

Milý

270 54 605 448 868

Mšecké Žehrovice Mšecké Žehrovice

270 65 728 263 355


Osvěžovna

Mutějovice

Mutějovice

270 07

Nesuchyně

Nesuchyně

270 07

Nezabudice

270 23 777 630 917

Nezabudice

Nezabudice

270 23 777 630 917

Nezabudice

Nezabudice

270 23 777 630 917

po 18,00 – 22,00, út – st zavřeno, čt 18,00 – 22,00, pá 17,00 – 23,00, so 15,00 – 23,00, ne 17,00 – 22,00 po – čt 15,00 – 22,00, pá 15,00 – 24,00, so 14,00 – 24,00, ne14,00 – 22,00 po – čt 14,00 – 22,00, pá 14,00 – 24,00, so 15,00 – 24,00, ne 15,00 – 22,00 út a st 16,00 - 22,00, pá a so 16,00 - 24,00, ne 16,00 - 21,00 sezónní provoz, po – čt, ne 10,00 – 22,00, pá, so 10,00 – 24,00

[email protected]

po – čt, ne 16,00 – 22,00, pá - so 16,00 – 24,00 sezónní provoz, po – pá 8,00 – 20,00, so, ne 8,00 – 24,00 st 16,00 - 22,00, čt 12,00 - 22,00, pá 12,00 23,00, so 10,00 - 23,00, ne 10,00 - 22,00

Občerstvení U Rozvědčíka

občerstvení

Hostinec

hostinec


Nouzov

Senomaty

270 31

Club restaurant Allegro

restaurace


Nádražní 228

Nové Strašecí

271 01

Restaurace SPORT

restaurace


U školy 657

Nové Strašecí

271 01 313 572 155

po – čt a ne 10,00 - 22,00, pá a so 10,00 - 24,00, objednávky jídel: 17,00 - 22,00, rozvoz jídel domů

Restaurant Jansa

restaurace

Čs. armády 173

Nové Strašecí

271 01 603 551 464

út – pá 16,00 - 23,00, so 12,00 - 23,00

Restaurace u Slezáků

restaurace

28.října 104

Nové Strašecí

271 01 313 572 428

Hospoda Patro

hospoda

Nové Strašecí

Nové Strašecí

271 01


313 572 699, [email protected] 603 739 054

Hospoda Na růžku

hospoda

Pecínov

Nové Strašecí

271 01 776 312 094

Výčep Práce

hospoda

Nové Strašecí

Nové Strašecí

271 01

Fortna 1178

Nové Strašecí

271 01 737 633 403

Bistro na Kocourku, bistro Sportovní areál Na Kocourku


www.patro.cc

čt 17,00 - 04,00 ; pá a so 17,00 - 05,00

st – so 10,00 - 22,00 po zavřeno, út – čt 16,00 – 23,00, pá 16,00 – 01,00, so 16,00 – 01,00, ne 16,00 – 23,00 po – so 14,00 – 24,00, ne 14,00 – 23,00 víceúčelové hřiště, hokejbalové hřiště, minigolf, bistro, po – pá 15,00 - 21,00, so - 10,00 - 23,00, ne 10,00 - 21,00

18 z 39


Název

Forma

Jídlo

kavárna

Hospoda U Dobroty

hospoda

Hostinec

hostinec

Hostinec Sokolovna

hostinec

Pohostinství Pavlíkov

hostinec

Penzion Podbořánky


Pohostinství Pochvalov

hostinec

Hostinec Příčina

hostinec

Hospůdka U Kutílků

Kapacita


Adresa Ulice a č.p./ část obce Žižkovo náměstí 975 Komenského náměstí 184

Rychlé občerstvení a výroba občerstvení lahůdek Kavárna

LIST C

Kontakt

Město/obec

PSČ

Telefon

Nové Strašecí

271 01

Nové Strašecí

271 01 313 572 105

Poznámka

E-mail

Web po – pá 07,30 - 17,00

[email protected]

www.patro.cc

313 537 337, 313 533 513

po – pá 10,30 - 3,00, so 10,30 - 5,00, ne 10,30 1,00 po zavřeno, út – čt, ne 15,00 – 22,00, pá, so 15,00 – 24,00

Nový Dům

Nový Dům

269 01

Oráčov

Oráčov

270 32

Panoší Újezd

Panoší Újezd

270 23

Pavlíkov 166

Pavlíkov

270 21

Podbořánky 28

Jesenice

270 33 313 599 275

Pochvalov

Pochvalov

270 55

po zavřeno, út – pá 17,00 – 22,00, so – ne 17,00 – 24,00


Příčina

Příčina

270 35

po – út zavřeno, st 18,00 – 23,00, čt – pá 18,00 – 24,00, so 17,00 – 24,00, ne 17,00 – 23,00

hostinec


Přílepy 48

Přílepy

270 01

Hostinec

hostinec


Přílepy

Přílepy

270 01

po – čt a ne 17,00 - 22,00, pá – so 17,00 - 24,00


restaurace


Pšovlky 124

Pšovlky

313 590 448, 270 31 737 568 247, [email protected] 604 423 552

po – čt 15,00 - 21,00 hodin, pá – so 15,00 - 23,00 hodin,ne 15,00 - 20,00


Pšovlky 91

Pšovlky

270 31 313 590 381

Pšovlky 136

Pšovlky

270 31 313 590 355

Pšovlcký hostinec Václav Cír hostinec

teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně

po, st, čt a ne 12,00 - 22,00, pá – so 12,00 24,00 po – čt 15,00 – 22,00, pá 15,00 – 24,00, so 13,00 – 24,00, ne 13,00 – 22,00 po – čt 10,00 – 22,00, pá – so 10,00 – 24,00, ne 14,00 – 21,00 [email protected] www.penzionpodboranky.cz

313 582 395, 605 243 292

závisí na objednávkách ubytovaných hostů

po – so 17,00 - 22,00

út – čt 16,00 - 22,00, pá 16,00 - 24,00, so 14,00 24,00, ne 14,00 - 20,00 bistro a prodej potravin, penzion, caravan park, po – so 7,00 - 17,30, ne 7,30 - 13,00 letní provozní doba: po – čt 10,00 – 22,00, pá 10,00 – 01,00, so 10,00 – 24,00, ne 10,00 – 22,00, zimní provozní doba: po – čt 17,00 – 22 00 pá 17 00 01 00 so 14 00 24 00 ne út – čt 15,00 - 23,00, so 15,00 - 01,00, ne 15,00 21,00 kiosek u vodáckého tábořiště, po – čt 11,00 22,00, pá a so 11,00 - 24,00, ne 11,00 - 20,00 (sezónní provoz) po – čt 10,30 - 23,00, pá 10,30 - 24,00, so 11,00 24,00, ne 12,00 - 22,00

Bistro Minařík

bistro

Pohostinství Pustověty

hostinec


Pustověty 15

Pustověty

270 23

Hospoda Na palouku

hospoda


Račice

Račice

270 24

Občerstvení U vody Karel Pudil

občerstvení

Račice 27

Račice

270 24 737 604 919

Na Sekyře 144

Rakovník

269 01 313 518 240

Palackého 78

Rakovník

269 01 313 512 334

po – pá od 10,30, so od 19,00

Husovo nám. 53

Rakovník

269 01

po – čt 9,00 - 23,00, pá a so 9,00 - 01,00, ne 11,00 - 22,00, rozvoj jídel domů

Restaurace – Vinárna U Zlatého hroznu

restaurace, bar restaurace, vinárna

Restaurace Slavia/Šanghai

restaurace

Restaurace Bistro H&D

restaurace


Pod Nemocnicí

Rakovník

269 01

Restaurace Černý orel

restaurace


Husovo nám.120

Rakovník

269 01 313 512 293

Divadelní restaurace



313 511 612, 721 544 908

po – ne 10,00 - 23,00 po – čt 10,00 - 22,00

19 z 39


Název

Forma

Restaurace Česká chalupa

restaurace

Restaurace Falco

restaurace

restaurace, Restaurace a kavárna Korzo kavárna restaurace a penzion hotelová Bezděkov restaurace

Jídlo

teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně

Restaurace Hájenka

restaurace

Restaurace Pod Václavem

restaurace

Tenis centrum Cafex

restaurace


Restaurace U Primase

restaurace


Bar U Zlaté slepice

bar

bez jídla

Restaurant U Madly

restaurace

Restaurace a penzion U Mušketýra


Restaurace Bazén

restaurace

Restaurace Na Střelnici

restaurace

Restaurace Panský mlýn

restaurace

Restaurace Rychta

restaurace

Restaurace u Písy

restaurace

Restaurace Zimní stadion

restaurace

hotelová Restaurace Hotel U Vrátných restaurace Restaurace Monaco

restaurace

Hospoda Na Zátce

hospoda

Pivní bar u Maršála

bar

Pivnice Zelený strom

hospoda

Fornetti

občerstvení

Gril u Tomáše

občerstvení


teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně

LIST C

Kapacita


Adresa Ulice a č.p./ část obce U hluboké studny 133 Dukelských hrdinů 2173

Město/obec

Kontakt PSČ

Telefon

Web

Rakovník

269 01 313 516 250

po – so 11,00 - 22,00, ne dle dohody

Rakovník

269 01 313 519 191

po – pá 11,00 - 24,00, pá a so 10,00 - 01,00 po - čt 10:00-23:00, pá - so 10:00-24:00, ne 10:00-22:00

95

Husovo nám. 10

Rakovník

269 01 728231660

35

Soukupova 1530

Rakovník

269 01 313514151

Na Sekyře 1472

Rakovník

269 01

Družstevní 2085

Rakovník

269 01 313516482

Vackova 1535

Rakovník

313 516 183, 269 01 313 516 482, [email protected] 608 444 161

Palackého 55

Rakovník

269 01 313515200

Husovo nám.15

Rakovník

269 01

Vysoká 92

Rakovník

269 01 313 519 777

220

Poznámka

E-mail

[email protected]

http://www.regia.cz/sluzby/pension_ po - so 11:00-23:00, ne 11:00-22:00 bezdekov/index.html po – čt 10,00 - 22,00, pá 10,00 - 24,00, so 11,00 24,00, ne 11,00 - 22,00 po - čt 10:00-23:00, pá -so 10:00-24:00, ne 11:00 22:00 www.cafex.cz

po -čt 7:00-24:00, pá-so 7:00-02:00, ne 7:0024:00 po – pá 10,00 - 22,00 po – čt 9,00 - 12,00, pá 9,00 - 2,00, so 10,00 2,00, ne 11,00 - 24,00 po – čt 11,00 - 1,00, pá a so 11,00 - 5,00, ne 12,00 - 24,00 po – čt 10,30 - 23,00, pá 10,30 - 24,00, so 11,00 24,00, penzion nonstop po – čt 10,00 - 23,00, pá 10,00 - 24,00, so 11,00 24,00,ne 11,00 – 22,00

Poštovní 194

Rakovník

269 01

Nábřeží Dr. E. Beneše 2354

Rakovník

269 01 313 515 554

Pražská 399

Rakovník

269 01 723 228 466

po – ne 10,30 - 23,00

Dukelských hrdinů 65

Rakovník

269 01 313 512 838

po – ne 9,00 - 20,00

Kuštova 487

Rakovník

269 01 313 512 906

po – ne 10,00 - 23,00

Pražská 2327

Rakovník

269 01 313 517 372

po – čt 9,30 - 22,30, pá 9,30 - 23,00, so a ne 10,00 - 22,30

Nábřeží Dr. E. Beneše 2332

Rakovník

269 01

po – so 16,00 - 22,00

V Jamce 2657

Rakovník

269 01 313 514 228

Zahrádkářská osada, Lišanská

Rakovník

313 502 968, 269 01 602 585 575, [email protected] 602 693 575

Schleyderova

Rakovník

269 01

Kuštova

Rakovník

269 01

Vysoká 224

Rakovník

269 01

Nádražní 231 Autobusové nádraží

Rakovník

269 01

po – čt 15,00 - 24,00, pá 14,00 - 01,00, so 13,30 01,00, ne 13,30 - 24,00 po – čt 12,00 - 23,00, pá a so 12,00 - 01,00, ne 12,00 - 24,00 po – čt a so 9,30 - 22,30, pá 09,30 - 23,30, ne 09,30 - 21,30 po - pá 7,30 - 17,30

Rakovník

269 01

po – pá 8,00 - 18,00, so 8,00 - 14,00

[email protected] http://www.hoteluvratnych.com/

http://www.superkary.cz/

po – čt 11,00 - 22,00, pá a so 11,00 - 24,00, ne 11,00 - 22,00 po zavřeno, út – čt 15,00 – 22,00, so 13,00 – 23,00, ne 13,00 – 22,00, restaurace, ubytování, motokáry

20 z 39


Název

Forma

Gyros Bistro

bistro

Jídelna Strnadová

jídelna

Kiosek nemocnice

kiosek

Jídlo


LIST C

Kapacita


Adresa Ulice a č.p./ část obce Autobusové nádraží

Kontakt

Město/obec

PSČ

Telefon

E-mail

Poznámka Web

Rakovník

269 01

po – pá 9,00 - 19,00, so 9,00 - 12,00

Pražská

Rakovník

269 01

po – čt 7,00 - 15,00, pá 7,00 - 16,00, so 7,00 11,00

nemocnice, Dukelských hrdinů

Rakovník

269 01

po, út, čt a pá 8,00 - 16,30, so 9,00 - 11,00 15,00 - 17,00,ne 9,00 - 14,30

Občerstvení Benešová

občerstvení

Nádražní 222

Rakovník

269 01

po – pá 7,00 - 14,00

Občerstvení Gyros

občerstvení

Rakovník

269 01

po – pá 7,00 - 17,30, so 7,00 - 12,00

Palačinkárna

restaurace


Nádražní 223 Husovo náměstí 264

Rakovník

269 01

po – pá 8,00 - 18,00, so 8,00 - 13,00

Pizza Delivery

restaurace


Vladislavova 232

Rakovník

269 01

Pizzeria Texas

restaurace


V Jamce

Rakovník

269 01

Bar Pasáž

bar

Tyršova 238

Rakovník

269 01

Bar Pralinka

bar

Masná 264

Rakovník

269 01

Bar Fortuna

bar

Vysoká 90

Rakovník

269 01

po – ne 9,00 - 8,00

Hrádek bar

bar

Vladislavova

Rakovník

269 01

po – so 12,00 - 22,00

Cukrárna u Lutovských

cukrárna

Rakovník

269 01

po – pá 8,00 - 17,00, so 8,00 - 11,00

Cukrárna

cukrárna

Rakovník

269 01

po 12,00 - 17,00, út – pá 10,00 - 17,00

Cukrárna Barborka

cukrárna

Vysoká Vrchlického náměstí 151 Vackova 1839

Rakovník

269 01

po – ne 8,00 - 17,00

Cukrárna Šárka

cukrárna

Nádražní

Rakovník

269 01

po – so 8,00 - 17,30, ne 10,00 - 17,30

Cukrárna Café

cukrárna

Rakovník

269 01

po – pá 8,00 - 17,00, so 8,00 - 11,00

Senomatská zmrzlina

cukrárna

Rakovník

269 01

sezónní

Kavárna u Vysoké brány

kavárna

Husovo náměstí Nábřeží T. G. Masaryka Vysoká

Rakovník

269 01

po – čt 16,00 - 23,00 , pá a so 16,00 - 01,00

Kavárna Špejchar

kavárna

Husovo náměstí

Rakovník

269 01

Galerie Samson Cafée

kavárna

Vysoká 233

Rakovník

269 01 313 516 226

Hostinec Rousínov

hostinec


Rousínov

Slabce

270 41

Restaurace Chatová osada Hájek

restaurace


Višňová

Roztoky

270 23

Restaurace U křížku

restaurace


Roztoky

Roztoky

270 23

Hospoda U Ťapíka

hospoda

Roztoky

Roztoky

270 23

st, čt 12,00 - 22,00, pá a so 12,00 - 24,00, ne 12,00 - 22,00 po – ne 16,00 - 24,00

Višňová

Roztoky

270 23

sezónní provoz, denně od 12,00

Višňová

Roztoky

270 23

sezónní provoz, po – so 10,00 – 22,00, ne 10,00 – 22,00

Višňová

Roztoky

270 23

sezónní provoz, po – ne 8,00 – 24,00

Roztoky

Roztoky

270 23

kiosek s občerstvením a dalším zbožím, po, út, čt a pá 5,30 - 17,00, st 5,30 - 18,00, so 7,00 – 17,00, ne 8,00 – 18,00

Kiosek Tábořiště Višňová I

bistro

Kiosek Vodácké tábořiště U Přívozu

bistro

Kiosek Kemp Višňová II

bistro

Občerstvení Pavel Procházka občerstvení



313 511 100, 774 511 101

rozvoz jídla domů, po – pá 10,00 - 21,00, so a ne 16,00 - 21,00 po – pá 11,00 - 23,00, so 12,00 - 02,00, ne 13,00 - 23,00 po – pá 13,00 - 24,00 , so 17,00 - 02,00 , ne 17,00 - 22,00 po, út a čt 11,00 - 23,00 , st, pá a so 11,00 04,00

po – so 14,00 - 24,00 , ne 16,00 - 24,00

313 550 022, 605 737 674

www.muzeumtgm.cz

út - so, 10,00 - 18,00 po – čt 19,00 – 22,00, pá 19,00 – 24,00, so – ne podle potřeby nebo zavolání, jinak od 15,00, od 1. 7. do 31. 8. otevřeno denně podle potřeby nebo zavolání, jinak od 13,00 sezónní provoz, denně 8,00 – 24,00

21 z 39


Název

Forma

Jídlo

LIST C

Kapacita


Občerstvení Pavel Procházka občerstvení


Kontakt

Město/obec

PSČ

Roztoky

Roztoky

270 23

Telefon

E-mail

Poznámka Web kiosek s občerstvením a dalším zbožím, po, út, čt a pá 5,30 - 17,00, st 5,30 - 18,00, so 7,00 – 17,00, ne 8,00 – 18,00 po zavřeno, út – čt 16,50 – 22,00, pá 16,50 – 24,00, so 14,30 – 24,00, ne 14,30 – 22,00

Hostinec

hostinec


Rakovnická 213

Ruda

271 01

Hostinec U Šlégrů

hostinec


Rynholec 27

Rynholec

270 62

Motorest Farma

motorest


Karlovarská 528

Řevničov

270 54 602 162 382

po – ne 8,00 – 23,00

Restaurace Na ráně

restaurace


Řevničov

Řevničov

270 54

po zavřeno, út – čt 10,30 – 22,00, pá 10,30 – 24,00, so 11,00 – 24,00, ne 16,00 – 20,00

Bima restaurant

restaurace


Řevničov 164

Řevničov

270 54

Hostinec Baráčnická rychta

hostinec


Řevničov

Řevničov

270 54

732 412 460, 603 982 407

po – čt 14,00 – 22,00, pá 14,00 – 24,00, so 12,00 – 24,00, ne 12,00 – 22,00

313 564 339, 604 411 715

po – ne 11,00 – 23,00 po, st – so 13,00 - 24,00, ne 13,00 – 23,00 po zavřeno, út – pá 9,00 – 16,00, so 8,00 – 12,00, ne 13,00 – 16,00 po – pá, ne 10,00 – 20,00, so 8,00 – 20,00 po 11,00 – 14,00, út, st, čt, ne 11,00 – 22,00, pá, so 11,00 – 23,00

Cukrárna Karolínka

cukrárna

Karlovarská 97

Řevničov

270 54 728 919 869

Cukrárna Karel Kravčišin

cukrárna

Karlovarská 148

Řevničov

270 54 313 564 812

Restaurace Jiří Cír

restaurace

Senomaty 55

Senomaty

270 33 313 540 377

Hostinec U Berana

hostinec

Senomaty

Senomaty

270 33

po – pá, ne 14,00 – 22,00, so 14,00 – 24,00

270 31 313 540 304

po, st – pá 9,00 – 12,00 14,30 – 17,00 hodin, út zavřeno, so 8,00 – 11,00 13,00 – 17,00 hodin, ne 9,00 – 12,00 13,00 – 17,00 hodin (od 1. 4. do 31. 8.)

Cukrárna potraviny E + J Spurných


cukrárna

Restaurace Kemp Na Slapnici restaurace


Senomaty

Slapnice

Skryje

270 42

Skryje 48

Skryje

270 42 313 553 042

Skryje 14

Skryje

270 42

Skryje

Skryje

270 42

Skryje

Skryje

270 42 270 42

313 553 032, [email protected] 723 189 769

http://www.slapnice.cz

sezónní provoz, květen, červen září – víkendy pá 15,00 – 23,00, so 10,00 – 23,00, ne 10,00 – 15,00, červenec – srpen po, pá 10,00 – 23,00 po – zavřeno, út – čt 10,00 – 22,00, pá – so 10,00 – 24,00, ne 10,00 – 20,00 sezónní provoz, po – so 9,00 – 24,00, ne 9,00 – 22,00

Restaurace Hotel Šindler


Restaurace Vydra

restaurace

Občerstvení tenisové kurty

občerstvení

Kiosek u Vydry

kiosek

Občerstvení Milada Grillová

občerstvení


Skryje

Skryje

Hostinec Skřivaň

hostinec


Skřivaň

Pavlíkov

Restaurace Reforma

restaurace


Slabce 89

Slabce

270 41

po – pá 13,00 – 23,00, so – ne 11,00 – 23,00

Restaurace U Veselého koníčka

restaurace


Slabce

Slabce

270 41

po 11,00 – 14,00, út – čt, ne 11,00 – 14,00 17,00 – 22,00, pá, so 11,00 – 14,00 17,00 – 24,00



Senomaty 68


po 17,00 – 22,00, út, čt, pá 17,00 – 24,00, st – zavřeno, so 15,00 – 24,00, ne 17,00 – 20,00 sezónní provoz, po – so 8,00 – 13,00, ne 8,00 – 12,00, po – ne 15,00 – 18,00 po – čt 8,00 – 23,00, pá, so 8,00 – 24,00, ne 10,00 – 23,00 po – st zavřeno, čt 17,00 – 22,00, pá, so 17,00 – 24,00, ne 16,00 – 22,00

22 z 39


Název

Forma

Jídlo

LIST C

Kapacita


Pohostinství Srbeč

hostinec

Hostinec Marie Tučková

hostinec

Hostinec u Kučerů

hostinec

Pohostinství Svojetín

hostinec

Restaurace Hájenka

restaurace

Restaurace U sumce

restaurace

Občerstvení Míšův ranč

občerstvení

Adélčin žíznivý přístav

kiosek

Penzion Na statku

restaurace

Hospoda U doutníku

hospoda

Hostinec Apetit

hostinec

Kiosek U termita

kiosek

Česká hospoda

hostinec

Víkendový hostinec Jan Kašpar

hostinec

Restaurace U krbu

restaurace

Hostinec U Marků

hostinec

Restaurace U Šebků

restaurace

Restaurace U mostu

restaurace

Hostinec U Blínů

hostinec

Občerstvení František Korbel občerstvení

Občerstvení Riviera Camp

občerstvení

Hospoda U tygra

hospoda


teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně


teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně teplá i studená kuchyně


Kontakt

Město/obec

PSČ

Telefon

E-mail

Poznámka Web

270 65

po zavřeno, út – čt 17,00 – 22,00, pá 17,00 – 24,00, so 15,00 – 24,00, ne 15,00 – 22,00

Svojetín

270 04 313 578 682

neuvedena

Svojetín

Svojetín

270 04

neuvedena

Svojetín 142

Svojetín

270 04

po – čt, ne 14,00 – 22,00, pá – so 14,00 – 23,00

Sýkořice

Sýkořice

270 24

Sýkořice

Sýkořice

270 24

Srbeč

Srbeč

Svojetín 86

po – ne 10,00 - 22,00 (sezónní provoz) kiosek v tábořišti u Berounky, po – čt 10,00 22,00 ; pá – so 10,00 - 23,00 ; ne 10,00 - 21,00 (sezónní provoz) kiosek s občerstvením, jídlem a prodejna potravin u Berounky, sezónní provoz

313 554 890, 603 863 539

Sýkořice

Sýkořice

270 24

Sýkořice

Sýkořice

270 24

Šanov 25

Šanov

270 31

Šanov 31

Šanov

270 31 313 543 537

po, út zavřeno, st, čt 17 – 22, pá, so 17 – 24, ne 14 - 20

Šípy

Šípy

270 34

st 19,00 - 22,00, pá 19,00 - 24,00

Bucek Újezd nad Zbečnem Velká Chmelištná 08

313 543 022, [email protected] 607 531 959

www.penzion-nastatku.com/

po – čt 11,00 - 22,00, pá – so 11,00 - 23,00, ne 11,00 - 21,00

Třtice

271 01

sezónní provoz

Zbečno

270 24

po – čt a ne 13,00 - 22,00, pá – so 13,00 - 24,00

270 34 602 332 353

každý lichý pá 18,00 - 24,00, so 18,00 - 24,00

Velká Chmelištná

Všetaty

Všetaty

270 21

po – zavřeno, út – čt 15,00 – 22,00, pá, so 15,00 – 24,00, ne 13,00 – 22,00

Zavidov 67

Zavidov

270 35 313 543 374

neuvedena

Zbečno

Zbečno

270 24

po – ne 11,00 - 24,00 (sezónní provoz), po zavřeno, út – ne 15,00 – 22,00

Zbečno

Zbečno

270 24

Zbečno

Zbečno

270 24

Zbečno 140

Zbečno

270 24

Zbečno

Zbečno

313 554 746, 270 24 313 554 872, 605 132 465

kiosek s občerstvením v kempu u Berounky, po – ne 09,00 - 19,00 (sezónní provoz)

Zdeslav 23

Čistá

270 34 313 549 354

po – čt 16,00 - 24,00, pá 16,00 - 24,00, so 10,00 24,00 , ne 10,00 - 21,00

604 763 401, 313 554 896

út – čt 11,00 - 23,00, pá – so 11,00 - 24,00, ne 11,00 – 14,00 teplé a studené nápoje, točené pivo a limo, prodej potravin, po – ne 07,30 - 23,00 (červenec – srpen)

23 z 39


Název

Forma

Jídlo

LIST C

Kapacita


Hostinec


hostinec



Žďár

Kontakt

Město/obec

Žďár

PSČ

270 33

Telefon

E-mail

Poznámka Web

út, čt a ne 16,00 - 22,00, pá – so 16,00 - 24,00

24 z 39


LIST D


Atraktivity poznávacího a kulturního cestovního ruchu Zpět na obsah Název

Typ

Statut ochrany

Popis

Pamětní síň Oty Pavla

pamětní síň

KP

Výstava díla Oty Pavla, přívoz na Berounce

Muzeum městyse Čistá

muzeum

KP

Disco Gapa

diskotéka

Obecní muzeum

muzeum

Vlastivědné muzeum

Muzeum lidových krojů

Kamenné řady u Kounova

muzeum

KP

KP

Adresa Ulice a č.p.

Luh

Město/obec

Kontakt PSČ

Telefon

Branov

270 23

721 380 580

Muzeum dějiny, osobností a historie Obecní úřad Čistá městyse a Částečka

Čistá

270 34

313 549 454, 313 549 500

Diskotéka, bar

Čistá

270 34

Hředle

270 08

724 148 384, 575 145

Jesenice

270 33

313 599 359

270 01

737 907 979, 408 107

Čistá

Muzeum historie a osobností obce a Hředle jejího okolí

Expozice historie Jesenice 10. – 18. století, Jesenice 19. a 20. století ve fotografii, příroda Jesenicka, selská Náměstí 15 jizba, Černínové, fotoarchiv Jesenice, nález letounu z 2. světové války, přednášky, besedy, koncerty, knihovna a badatelna

E-mail

[email protected]

Vstupné

st 8,30 - 11,30 12,00 - 17,00, út, čt, pá 8,30 - 11,30 12,00 - 15,00

ANO

http://www.otapavel.cz/kontakt.ht ml http://www.muzeumtgm.cz

313

Přístupnost Web

[email protected]

http://gallery.discogapa.cz/index.ht m

[email protected]

http://www.hredle.cz/muzeum/

1. a 3. so v měsíci 08,00 – 11,30, nebo po domluvě

[email protected]

http://www.muzeumtgm.cz

út - pá 8,00 – 15,30, so 9,00 12,00, ne 13,00 - 17,00

[email protected]

www.lidovekroje.cz

leden až duben - pátek, sobota 10:00-17:00, vždy 1. a 2. týden v měsíci, květen až září ANO denně 10:00-17:00, říjen až prosinec - pátek, sobota - 10:0017:00, vždy 1. a 2. týden v měsíci.

ANO

muzeum

Kroje z 18 - 20 století, paličkované krajky, dečky, krojované panenky, Základní škola Kněževes vyšívané kuchařky, dečky síťované, šitou krajku a další zajímavosti.

expozice

Stálá expozice věnovaná megalitickým kamenným řadám u Kounova a dalším zajímavostem V budově hostince U tří lip Kounov Kounova a jeho okolí (dobývání uhlí, sběratel pověstí P. J. Šťastný, Přírodní park Džbán atd.)

270 06

313 119 822

[email protected]

www.obec-kounov.cz

Zřícenina gotického hradu z konce 14. století. Je nazýván také Červený zámek. V roce 1414 zde pobýval Krakovec Mistr Jan Hus před odchodem do Kostnice.

Krakovec

270 35

313 549 302

[email protected]

www.hrad-krakovec.cz

Leden, únor po dohodě, březen, duben a říjen - sobota, neděle 10:00-16:00, květen a září sobota, neděle 90:00-17:00, červen až srpen 90:00-18:00.

Soukromá expozice věnovaná pivovarnictví a miniaturám rakovnických pivovarů (hradní pivovar, strojovna krušovického pivovaru z roku 1910), pivovarské předměty a zařízení.

Krušovice

270 53

603 305 587, 605 463 104

[email protected]

www.krusovice.cz

po domluvě s provozovatelem

Zřícenina hradu Krakovec zřícenina

KP

Kněževes

737

ANO

20 Kč – dospělí, 40 Kč – rodinné vstupné, 10 Kč – děti do 15 let a senioři, 7 Kč – školy, první pátek v měsíci vstup zdarma

ANO

Základní 30,-, snížené 20,-, symbolické vstupné pro děti do 6 let 1,- Kč.

Expozice pivovarnictví, Josef Fencl Krušovice

expozice

Galerie Nakřivo

galerie

KP

Výtvarné a řemeslné umění, prodej Hrad Křivoklát 48

Křivoklát

270 23

607 143 803 313 558 440

[email protected]

http://www.krivoklat.cz/

shodná s návštěvní dobou hradu

ANO

Hrad Křivoklát

hrad

KP

Prohlídka hradu, nádvoří, hladomorny, velikonoční a vánoční trhy, kulturní akce, koncerty

Hrad Křivoklát 48

Křivoklát

270 23

313 558 440

[email protected]

www.krivoklat.cz

04.- 10. cca 9,00-17,00 hod., 11. a 12. so, ne, svátky

ANO

Hladomorna Křivoklát

hrad

KP

Hladomorna středověkého hradu

Hrad Křivoklát 48

Křivoklát

270 23

313 558 440

[email protected]

www.krivoklat.cz

Lesy a příroda Křivoklátska, exkurze, vzdělávací programy

Nechlebárna 43

Křivoklát

270 23

313 558 210

[email protected]

http://ls180.lesycr.cz

Lesy kolem nás Expozice IVS LČR, Lesní expozice správa Křivoklát


Nová ulice 169

ANO

25 z 39


Název

Typ

Statut ochrany

LIST D

Popis



Město/obec

Kontakt PSČ

Telefon

E-mail

Přístupnost

Expozice Křivořezání

hrad

Díla řezbářských sympózií Křivořezání

Hrad Křivoklát 48

Křivoklát

270 23

313 558 440

[email protected]

www.krivoklat.cz

Přízraky Křivoklátska hrad Křivoklát, sklepy pivovaru (předhradí, sklepy)

hrad

Děsivá podívaná vycházející z místních pověstí a rozsudků

Hrad Křivoklát 48

Křivoklát

270 23

313 558 440

[email protected]

www.krivoklat.cz www.prizrakykrivoklatska.com


Křivoklátsko - stálá expozice správy CHKO Křivoklátsko

hrad

Území CHKO Křivoklátsko

Hrad Křivoklát 48

Křivoklát

270 23

313 558 440

[email protected]

www.krivoklat.cz


Galerie Petra a Jany Kellnerových

galerie

KP

Výtvarné umění

Berounská 71

Lány

270 61

313 502 066

Muzeum TGM

muzeum

KP

Expozice: budování Československého státu, Masarykovo prezidentské období, krátkodobé výstavy historického a výtvarného významu

Zámecký park

park

památková zóna

Muzeum sportovních vozů

muzeum

Pamětní síň Alice Masarykové a Českého červeného kříže

Vstupné

Web

ANO

ANO

út – ne 10,00 – 18,00 20 Kč – dospělí, 40 Kč – rodinné vstupné, 10 Kč – děti do 15 let a senioři, 7 Kč – školy, první pá v měsíci vstup zdarma 20 Kč – dospělí, 40 Kč – rodinné vstupné, 10 Kč – děti do 15 let a senioři, 7 Kč – školy, první pá v měsíci vstup zdarma

Lány

270 61

313 502 608

[email protected]


út - ne 9,00 - 17,00

Expozice Muzea TGM v Rakovníku, prohlídka zámeckého parku v Zámecká 1 Lánech, skleníky zámku v Lánech

Lány

270 61

313 502 608

[email protected]


út – ne 9,00 - 17,00

KP

Expozice sportovních vozů

Masarykovo náměstí 426

Lány

270 61

313 502 045

[email protected]

www.classic.lany.cz

duben – září, 10,00 – 17,00, říjen - březen, st, so a ne 10,00 – Ano - 25Kč 16,00

pamětní síň

KP

Život a dílo Alice Masarykové, Červený kříž v československé a české historii

Za školou 200

Lány

270 61

313 502 450


út – ne 9,00 - 17,00

Železniční muzeum ČD

muzeum

KP

Expozice kolejových vozidel, jízdy historických vlaků

Nádraží 255

Lužná u Rakovníka

270 51

313 537 700

www.cd.cz/muzeum

26.4.-31.5. so, ne, svátky 9:3050 Kč – dospělí, 30 Kč – děti 17:00; 1.6.-31.8. út-ne 9:30od 6 do 15 let, 130 Kč 17:00; 6.9.-20.10. a 28.10. so, ne, rodinné vstupné svátky 9:30-17:00

Pamětní síň J. Fraňka

pamětní síň

KP

Život a odbojová činnost Jaroslava Fraňka, rodáka z Nezabudic, legionáře a rozvědčíka

Nezabudice

Nezabudice

270 23

313 516 226, 313 558 776

Městské muzeum

muzeum

KP

Zemědělská usedlost na Novostrašecku, malovaný nábytek, U školy 123 knihovna a badatelna

Nové Strašecí

271 01

313572563

[email protected]

Komenského náměstí 189 Nové Strašecí

271 01

313 572 441

[email protected]

Zámecká 197

Základní umělecká škola umělecká škola

Koncertní sál a koncertní síně

Výstavní síň Jiřího Anderleho

galerie

Expozice: dílo grafika Jiřího Pavlíkov 185 Anderleho v budově obecního úřadu

Pavlíkov

270 21

Pražská brána

městské opevnění KP

Historie a obnovená tradice Spolku rakovnických ostrostřelců, replika Žižkovo náměstí 1 střelnice z 20. let 19. století

Rakovník

269 01

Rabasova galerie

galerie

Expozice: dílo Václava Rabase, Vysoká 232 výstavy výtvarného umění, koncerty

Rakovník

269 01

Nová síň Rabasovy galerie


galerie

KP

KP

KP

Výstavy výtvarného umění

Vysoká 230

Rakovník

269 01

[email protected]

http://www.muzeumtgm.cz/index.p červenec a srpen, út – ne 9,00 hp?id=6 17,00

313 533 775

313 513 953

313 513 953

[email protected]

[email protected]

15 Kč – dospělí, 10 Kč – děti do 15 let a senioři, 7 Kč – školy

15 Kč – dospělí, 10 Kč – děti do 15 let a senioři, 7 Kč – školy a dětské tábory

http://www.muzeumtgm.cz NE http://www.obecniurad.net/pavlikov/

souběžně s otevírací dobou obecního úřadu


út– ne 9,00 - 17,00

ANO

www.rabasgallery.cz

http://www.rabasgallery.cz

v rámci vstupenky do muzea

út - ne 10,00 - 18,00

6 Kč – dospělí, 1 Kč – školní mládež s pedagogickým doprovodem, 4 Kč - děti starší 6 let, studenti SŠ a VŠ, držitelé karty mládeže, skupiny nad 10 osob s průvodcem, senioři

26 z 39


Název

Výstavní síň Rabasovy galerie na radnici

Typ

galerie

Statut ochrany

LIST D

Popis


KP

Výstavy výtvarného umění


Husovo náměstí 28

Město/obec

Kontakt PSČ

Telefon

E-mail

Přístupnost

Vstupné

Web


út - ne 10,00 - 18,00

6 Kč – dospělí, 1 Kč – školní mládež s pedagogickým doprovodem, 4 Kč - děti starší 6 let, studenti SŠ a VŠ, držitelé karty mládeže, skupiny nad 10 osob s průvodcem, senioři

313 516 226


út - so 10,00 - 18,00

5 Kč - jednotné vstupné, děti do 6 let zdarma

Rakovník

269 01

313 513 953

Rakovník

269 01

[email protected]

Galerie Samson Café

galerie

KP

Výstava a prodej uměleckých děl a předmětů, nealkoholická a nekuřácká kavárna, vernisáže, autorské večery (literární i hudební), Vysoká 233 koncerty, autogramiády, prezentační akce muzea, expozice Muzea TGM

Kavárna Špejchar

galerie

KP

Koncerty, kavárna

Rakovník

269 01

KP

Vývoj Rakovnicka v pravěku a v rané době dějinné, vývoj Rakovnicka ve středověku, Rakovnicko v 18. a v 19. století, život a dílo Zikmunda Wintra, Žižkovo náměstí 1 příroda Rakovnicka, geologie a hornictví, voda a krajinné rybářství, nádvoří muzea a lapidárium, kinokavárna v sále Dr. Kamily Spalové

Rakovník

269 01

313 516 230


celoročně

http://www.muzeumtgm.cz/

květen, červen, září – st, so a ne 9,00 - 12,00 13,00 - 17,00, 15 Kč – dospělí, 10 Kč – děti červenec, srpen – út až ne 9,00 - do 15 let 17,00

ANO

Muzeum TGM

muzeum

Vysoká brána

městské opevnění KP

Expozice Muzea TGM v Rakovníku, snímky rakovnických fotografů, Vysoká ulice 540 vyhlídka z ochozů na město a okolí

Rakovník

269 01

313 512 768

Knihovna a badatelna TGM

knihovna a badatelna

Prezenční studium odborné a regionální literatury, staré tisky a časopisy

Bořivojova 627

Rakovník

269 01

313 516 226, 313 511 564

[email protected]

http://www.muzeumtgm.cz/

po – pá 13,00 - 16,00

NE

Státní okresní archiv

archiv

Prezenční půjčování knih

Plzeňská 2493

Rakovník

269 01

313 513 062

[email protected]

www.soapraha.cz/rakovnik

po a st 8,00 - 17,00, pá 8,00 14,00

NE

kulturní dům

Sál Kulturního centra, Tylovo divadlo (kino, divadlo), klubovna, bar, letní kino

Na Sekyře 144

Rakovník

269 01

313 512 351

[email protected]

http://www.kulturnicentrum.cz

Koncertní sál

Nábřeží Edvarda Beneše 1867 / II

Kulturní centrum

Klub Letiště

hudební klub

podle akce

Rakovník

269 01

603 919 110

[email protected]

www.klubletiste.com podle akce

Klub Astacus

hudební klub

Motorkářský klub, šipky, fotbálek, kulečník

diskotéka

Kavárna a vinárna s tanečním parketem, prostředí s Mastná 1849 reprodukovanou nebo živou hudbou

Rakovník

269 01

777646565

[email protected]

Základní umělecká škola

Rakovník

269 01

313 512 234

[email protected]

Lubenská 2648

Rakovník

269 01

603 322 553, 602 103 630

[email protected]

http://www.astacus.cz/

celoročně, st 18,00 – 24,00, pá – so 19,00 – 02,00

http://www.pralinkaclub.cz/

po – čt 11,00 - 23,00, pá a so 11,00 - 01,00

podle akce Klub Pralinka

Základní umělecká škola umělecká škola

Okružní 2331

Tylovo divadlo

divadlo, kino

Kino, divadlo, divadelní bar/kavárna Na Sekyře 144

Rakovník

269 01

Loutkové divadlo

divadlo

Divadlo

Rakovník

269 01

Letní kino

kino

Letní promítání filmů, koncerty

Rakovník

269 01


ANO

NE

27 z 39


Název

Typ

Heroldova síň Rabasovy výstavní síň galerie

Statut ochrany

KP

LIST D

Popis



Město/obec

Kontakt PSČ

Telefon

E-mail

Přístupnost

Expozice a aktivity: dílo Václava Rabase, výstavy výtvarného umění, Vysoká 232 koncerty

Rakovník

269 01

313 513 953

[email protected]


Provozní doba: út – ne 10,00 18,00

6 Kč – dospělí, 1 Kč – školní mládež s pedagogickým doprovodem, 4 Kč - děti starší 6 let, studenti SŠ a VŠ, držitelé karty mládeže, skupiny nad 10 osob s průvodcem,senioři

út - ne 9,00 - 17,00

20 Kč – dospělí, 40 Kč – rodinné vstupné, 10 Kč – děti do 15 let a senioři, 7 Kč – školy, první pá v měsíci vstup zdarma


červenec, srpen a září, út – ne 9,00 - 17,00, říjen - červen po domluvě

rodinné vstupné, 10 Kč – děti do 15 let a senioři, 7 Kč – školy, první pá v měsíci vstup

http://www.zbecno.cz

květen, červen – so a ne 9,00 16,00; červenec, srpen 9,00 17,00, září – út až ne 9,00 16,00; polední přestávka 12,00 13,00; po zavřeno

Kinokavárna v sále Dr.Spalové

kino

Příležitostná projekce filmů, Žižkovo náměstí 1 program muzea, kavárenský provoz

Rakovník

269 01

313 512 278

[email protected]


Klub DDM

klub

Kulturní sál, bar

Čermákovy sady 2129

Rakovník

269 01

313 512 467

[email protected]

http://mujweb.atlas.cz/Spolecnost/ ddmrako

Disco Garage

diskotéka

Diskotéka, bar, akce radia Relax

Palackého 78

Rakovník

269 01

603991169

[email protected]

Památník Joachima Barranda

památník

Sbírka paleontologických nálezů a hornin

Skryje 68

Skryje

270 42

313 553 063, 313 516 226

Hamousův statek

lidová architektura KP

Skanzenová expozice, kulturní akce, pečení chleba a koláčů, výukový program pro školy

Zbečno 22

Zbečno

270 24

313 558 440, 724 980 456


KP

Vstupné

Web

[email protected]

28 z 39


LIST E


Sportoviště, sportovní areály, lázně a wellness Zpět na obsah Název

Typ

Popis


Město/obec

Kontakt PSČ

Telefon

E-mail [email protected]

Sportovní areál U Kolečka

sportovní areál

Tenisové, nohejbalové a volejbalové kurty

U Kolečka

Křivoklát

270 23

777 750 404

Sportovní areál Na Kocourku

sportovní areál

Víceúčelové hřiště, hokejbalové hřiště, minigolf, bistro

Fortna 1178

Nové Strašecí

271 01

313 573 181, 737 633 403

9 jamkové golfové hřiště

Podbořánky 60

Podbořánky

270 33

313 599 888

[email protected]

313 590 448, 737 568 247, 604 423 552

[email protected]

GolfPark Podbořánky s. golfové hřiště r. o. Sportcentrum Pšovlky

sportovní areál

Tenis, beach volejbal, restaurace

Pšovlky 124

Pšovlky

270 31

LTC Rakovník

sportoviště

Tenisové kurty

Nábřeží T. G. Masaryka

Rakovník

269 01

Tenisové centrum Cafex

sportovní areál

Tenisové kurty (10), squash (2), bowling (6), beach volejbal (3), ubytování, restaurace

Na Studánkách 2590

Rakovník

269 01

Minigolfová aréna

minigolf

Minigolfové dráhy

Pod Nemocnicí 2700

Rakovník

269 01

Fitness centrum Giga Gym

fitness centrum

Fitness, spinning programy, diagnostiky, konzultace

Nábřeží Dr. Beneše Rakovník 2354

269 01

Sportovní studio Týna

sportovní studio

Cvičení pro těhotné ženy, kondiční cvičení, zdravotní cvičení, zpevňování postavy, vakuové uhličité koupele , masáže,

Profi fitness Millenium

fitness centrum

Umělá slalomová dráha Roztoky - Kanoistický klub Rakovník

Smetanova 2656

http://www.autoakord.cz/Sport/defa po – ne 9,00 – 21,00 ult.htm po – pá 14,00 - 20,00, so, ne, svátky 10,00 - 20,00, hokejbalové hřiště: út – ne 14,00 - 16,00 (pro děti do 15 let zdarma) www.golfpark.cz po – čt 15,00 - 21,00 hodin, pá – so 15,00 - 23,00 hodin, ne 15,00 - 20,00

[email protected]

www.cafex.cz

po - čt 8,00 - 24,00, pá a so 8,00 02,00, ne 8,00 - 21,00

ANO

http://rakovnik.cmgs.cz/php/home.p po – pá 15,00 - 19,00, so a ne 10,00 hp?menu=home 19,00 313 515 546, 731 577 250

[email protected]

www.gigagym.cz

po – pá 9,00 - 21,00, so a ne 10,00 18,00

http://web.quick.cz/tyna/TyNaH.htm

Provozní doba: po 8,45 – 12,00 15,00 – 20,00, út 10,00 – 12,00 14,00 – 20,00, st 13,00 – 20,00, čt 10,00 – 12,00 15,00 – 20,00, pá lichý 14,00 – 20,00, pá sudý 9,00 – 12,00; omez.provoz o prázdninách

Rakovník

269 01

313 518 580

Fitness, aerobic, spinning, zdravotní cvičení, Vladislavova 2584 redukční kurzy

Rakovník

269 01

313 518 181, 602 838 331

po – pá 9,00 - 21,00, so 10,00 - 13,00, červen – září ne 10,00 - 13,00, říjen – květen ne 10,00 - 18,00

Umělá slalomová dráha - ZWC - WWIII, délka tratě 250 m, šířka tratě 6 - 12 m, průtok 15m3/s, spád 15 promile

Roztoky

270 23

313540385

po telefonické dohodě

sportovní klub

Půjčovna vodáckých potřeb, kanoistický trénink a rafting na umělé slalomové dráze Roztoky

Roztoky

270 23

602 362 818, 602 344 182

Víceúčelový sportovní areál Sýkořice

sportovní areál

Tenisové kurty (2), kurt na volejbal (nohejbal), kurt na plážový volejbal

Sýkořice

270 24

607 815 971

Fotbalové hřiště RS Chvojkovský mlýn

sportoviště

Travnaté fotbalové hřiště, pronájem hřiště, ubytování, stravování, venkovní bazén, sauna

Žihle

331 65

373 395 148, 606 183 353, 602 402 116

P. O. BOX 6

Vstupné

ANO 313 516 183, 608 444 161, 608 444 156

Kanoistický klub Rakovník, Loděnice Roztoky


Přístupnost Web

[email protected] , [email protected]

www.polyglass.cz , http://www.rakokanoe.cz/

podle druhu cvičení

telefonické objednávky

29 z 39


LIST F


Ostatní služby cestovního ruchu (TIC, CK/CA, půjčovny, servisy) Zpět na obsah Název

Typ

Popis


Informační a vzdělávací středisko Křivoklát – Budy, o. p. s. Křivoklátsko

informační středisko

Poskytování informací o zajímavostech, ubytování a kulturním a sportovním vyžití ve městě a okolí; náměstí zprostředkování ubytování; prodej map a Svatopluka vstupenek na kulturní akce atd., Chráněná 82 krajinná oblast Křivoklátsko, vzdělávací programy, exkurze.

Město/obec

Čecha Křivoklát

Kontakt PSČ

Telefon

[email protected]

[email protected]

Křivoklát

270 23

313558210

Cyklosport - Václav Zelenka cykloservis

Prodejna kol a cyklistických potřeb, cykloservis.

Nové Strašecí

271 01

313572350

Městské informační centrum informační Rakovník středisko

Kompletní informační servis o Rakovnicku Husovo turistické cíle, informace o ubytování, stravování, 114 akcích, prodej map, průvodců, vstupenek.

Rakovník

269 01

313512270

Ramala Bike Centrum

Prodejna kol a cyklistických potřeb, cykloservis

Rakovník

269 01

313512361

cykloservis

náměstí

Komenského náměstí

http://www.pvtnet.cz/www/ is.krivoklat

313 558 123

Poskytování informací o zajímavostech, ubytování a kulturním a sportovním vyžití ve městě a okolí; zprostředkování ubytování; prodej map a Nechlebárna 43 vstupenek na kulturní akce atd.,lesy a příroda Křivoklátska, exkurze, vzdělávací programy. Palackého 34

Web

270 23

Informační a vzdělávací informační středisko LČR, Lesní správa středisko Křivoklát

Provozní doba

E-mail

http://ls180.lesycr.cz

po-pá 9-11,30, 14-17, so 9-11 hlavní sezóna (květen srpen) po - pá 9-17,30, so [email protected] 9-11, mimo sezónu (září raqkovnik.cz duben) po, st 9-17, út, čt 9-16, pá 9-14 www.ramala.cz

po-pá 9,30-17, so 9-11 po-pá 8,30-17,30 so 8,3012

Jízdní kola Rezek - Rezková cykloservis


Martinovského 182 Rakovník

269 01

313517417

Kolotechna Petra Šafránková

cykloservis


Husovo náměstí

Rakovník

269 01

606605899

ASK Sport s. r. o.

půjčovna

Půjčování lyží, běžek, snowboardů vč.doplňků (boty, hůlky, přilby), servis lyží, prodej nového vybavení i komisního zboží.

Nábřeží Dr. E. Beneše

Rakovník

269 01

605 266 162, 776 266 162

pujcovnaroztoky@sez nam.cz

zimní sezóna

půjčovna

Půjčování plastových a laminátových kanoí Vydra, turistických kajaků, raftů, pádel, bandasek, vest, stanů pro dvě osoby a dalšího Roztoky vodáckého a tábornického vybavení, doprava lodí na místo zahájení plavby a odvoz zpět z místa konce plavby, možnost dopravy, vybavení i na jiné řeky.

Roztoky

270 23

605266162

pujcovnaroztoky@sez www.asksport.cz nam.cz

letní sezóna, telefonické objednávky

ASK Sport s. r. o.

Velocentrum SOIL SCHAUFF cykloservis


Roztoky 47

Roztoky

270 23

313558295

út-pá 9-11, so-ne 9-14

Cyklo Vaněček

cykloservis


Roztoky 222

Roztoky

270 23

313558844

po-pá 9-18, so-ne 9-14

Půjčovna vodáckých potřeb, lodí, raftů Půjčovna vodáckých potřeb, lodí, lyžařských potřeb

po telefonické dohodě po telefonické dohodě, mailem

Kanoistický klub Rakovník

půjčovna

ASK Sport Rakovník

půjčovna

WS-Skirent Bucek

půjčovna


raftů,

Půjčovna sportovních potřeb na letní, zimní a vodní sporty, servis a opravy sport. potřeb, doplňkový prodej, škola vodních sportů (windsurfing, powerkiting, základy kitesurfingu)

Třtice 243

Roztoky

270 23

602362818

Roztoky

270 23

605266162

Třtice

271 01

602 562 256, Skype : smetanabeda

[email protected]

http://www.ws-skirent.cz

červen a září víkendy, červenec a srpen denně

30 z 39


LIST G

Analýza - Příloha č.1

Značené pěší trasy Zpět na obsah Délka v km Číslo

trasy

Barva

Průběh trasy

0001

Č

Kalinova Ves (0047, 0207) - Hradiště 2 – Čilá 4 – Slapnice 5 – Skryje kostel (1092, 1408, 3057) 7 – Skryje most (1092, 3075, 6118) 8 – Bývalý Kouřimecký přívoz 11,5 – Hájovna Křiniště 13,5 – V potocích (1004, 6031) 16 – Nezabudice 17 – Nezabudický mlýn 18 – Pod Amerikou 20 – Roztoky most (6053) 22 – Roztoky nahoře (6053) 23 – Pod Beraníkem (6027) 25 – Dlouhý hřeben (0033) 26 – U Pusté seče 28,5 – Žloukovická hájenka (6026) 31 – Pod Hrachovkou (1024) 32 – Jalovčina 33 – Čerchov 35 – Čerchov vyhlídka 0,1 – Nižbor (0094, 1079, 3053, 6049) 37,5 – Stradonice 39 – Beroun 46.

0029

Č

0030

celkem

na území Rakovnicka

46

28,5

Nové Strašecí ŽST (3023) – Nové Strašecí (6028) 2 – Rozcestí se žlutou (6028) 3,5 – Oborský rybník 4 – Mšecké Žehrovice 6 – Lodenice 8,5 – Čelechovice 11 – Kačice (6023) 13,5 – Srby (3022) 16,5 – Kamenné Žehrovice 19 – Doksy 20,5.

20,5

9

Č

Zbečno ŽST – Zbečno (3024, 6132) 1,7 – Sýkořice 2,7 – Řepiště 5,2 – Skalka hájovna 7,7 – Rozcestí k Jinčovu 8,2 – Jinčov zřícenina 0,7 – Kouty 9,7 – Chyňava 17,2 – Beroun 27,7.

27,7

6

0033

Č

Dlouhý hřeben (0001) – Rozcestí s modrou (1022) 1 – Leontýnský zámek (0033, 1022) 1,5 – Buček 4 – Nový Jáchymov (1024, 3053) 6 – Hudlice (1021) 10,5 – Lísek (6049) 13 – Beroun 20.

20

4

0035

Č

Leontýnský zámek (0033, 1022) – Karlov 2,5 – Na Vartě 5 – Rozcestí pod Čihadlem 6 – Zelený kříž 8 – Rozcestí v polesí Jestřáb (3056) 9 – Hředle 11,5 – Točník 15,5.

15,5

5

0039

Č

Lány (6033) – Myslivna Šubrt 1 – Pánova louka 2,5 – Ploskovská myslivna 5 – Na Vápenici (6024) 6 – Rozcestí u Lánské obory (3020) 9 – Na Lubech (6132) 10,5 – V Kovářově luhu 12,5 – Klíčava pod přehradou 13,5 – Klíčava přehrada 0,1 – Pod Javůrkem 15,5 – Písky (3024, 6030) 17,5 – Rozcestí se zelenou (3024) 18 – V Brdatce 19 – Křivoklát hrad (0040, 6053) 21.

21

13,5

0040

Č

18

18

0046

Č

40,5

25

0047

Č

Rakovník náměstí (0040, 0046, 1074, 3084, 3100) – Rakovník U stadionu (3100) 1 – Lubná 5 – Žďáry 8 – Malinová 10 – Rozcestník v poli 10,5 – Bývalý Polský ovčín 11,5 – Zhoř 13 – Krakovec (6032) 15 – Prostřední jedlina 16,5 – Prachárna (0205) 18 – Pod Ostrým vrchem 19 – Bývalá myslivna Marek (3075) 21 – Čertovec 23,5 – Ústí potoka Javornice 27 – Kalinova Ves (0001, 0207) 27,5.

27,5

25

0205

Č

Prachárna (0047) – Milíčov 1 – Uhrovic mlýn 3 – Cukrovic mlýn 6,5 – Rybník Ožehák 8 – Strachovice u ŽST (1429) 10 – Hradecko 13 – Hubenov 15,5 – Mariánská Týnice (1433) 19.

19

3

1004

M

V Potocích (0001, 6031) – Gypsárna (6031) 1 – Malá Buková 3 – Pod Čepinou 4 – Pustověty (0040) 6,5 – Lašovice ŽST 8,5 – Rozcestí s červenou (0040) 9 – Marvany hájovna (6030) 10,5 – Pod Špičákem 12,5 – Chladná stráň 14 – Myslivna Belšanka (0046) 15,5 – Krásná dolina (0046) 17 – Rozcestí s červenou (0046) 19 – Rozcestí se žlutou (6033) 22 – Řevničov ŽST (3054, 6013, 6033) 23 – Pod Malým Louštínem (3105, 6013) 24,5 – Bucký rybník 28 – U rybníka Punčocha (6028) 31 – Červený rybník 34 – Mšec (6029) 36 – Pod Hájem 39 – Martinice 40 – Drnek 41 – Hradečno 43 – Smečno 45 – Svinařov 46,5 – Libušín 49 – Sv. Jakub 51 – Kladno-Rozdělov 51,5.

51,5

39

1020

M

4

M

11

9

1023

M

U Můstku (0015) – Krty 2 – Krty ŽST 2,3 – Krtské skály 3,3 – Krtské skály rozcestí (3076) 4. Leontýnský zámek (0033, 0035) – Rozcestí s červenou (0033) 0,5 – Karlova Ves U Buku (3056) 3 – Pod Špičkou (3056) 4,5 – U Háků (6127) 6,5 – Bušohrad hájovna 9,5 – Pod Malým Vlastcem (3057) 11. Svatý Hubert (1429, 6032) – Kosobody (3100) 3,5 – Kosobody ŽST 5,5 – Bedlno 7,5 – Tobiášův vrch 9 – Vlčí hora (3988) 9,5.

4

1022

9,5

9

1024

M

Žloukovice ŽST (6026) – Pod Hrachovkou (0001) 1,5 – Červený kříž 4 – Nový Jáchymov (0033, 3053) 5,5.

5,5

2

1074

M

Maxova obora (0046) – Sládkův kříž 1,5 – Lužná ŽST 3 – Hlavačov odbočka 6,5 – Hlavačov 0,1 – Rozcestí 8 – Rakovník náměstí (0040, 0046, 0047, 3084, 3100) 10,5.

10,5

10,5

Křivoklát hrad (0039, 6053) – Křivoklát ŽST (6053) 0,5 – Losy 2,5 – Nad Popelkou 4,0 – Kalubice 6 – Pustověty ŽST 7,3 – Pustověty (1004) 7,5 – Lašovice ŽST 9,5 – Rozcestí s modrou (1004) 10 – Dolní Chlum 12,5 – Papírna 15 – Rakovník ŽST 17,5 – Rakovník náměstí (0046, 0047, 1074, 3084, 3100) 18. Rakovník náměstí (0040, 0047, 1074, 3084, 3100) – Rakovník Šamotka 2,5 – Bartoňský rybník 3 – Myslivna Belšanka (1004) 5,5 – Krásná dolina (1004) 7 – Rozcestí s modrou (1004) 9 – Merklův pramen 9,5 – Pod Klukem (3054) 11 – Maxova obora (1074) 11,5 – Louštín rozcestí (3105) 13 – Krušovice 14,5 – Hředle 18,5 – Džbán (6013) 20,5 – Třeboc 22 – Na Hýži 23 – Dolní Ročov (3941) 27 – Úlovice 28,5 – Brodec 33 – Líšťany 35,5 – Louny U vodárny (1630) 39 – Louny 40,5.

1089

M

Třeboc (0046) – Na Hýži (0046) 1 – Kroučová 4 – Kalivodský les 5,5 – Obora 8 – Na Voškové 9 – Milý (6029) 11 – Na Spáleništi 14,5 – Bílichov 17,5 – Žerotín (3941) 20,5.

20,5

12

1092

M

Skryje kostel (0001, 1408, 3057) – Skryje most (0001, 3075, 6118) 1 – Hřebečníky 4,5 – Novosedly rozcestí (6031) 6,5.

6,5

6,5

1408

M

Sýkorův mlýn – Ostrovecký mlýn 4 – Pod Ostrovcem 4,5 – Jankovský mlýn (3515) 5 – Slap hájovna a Podmokelský mlýn 8 – Skryjské jezírko 9,5 – Skryje kostel (0001, 1092, 3104) 12,5.

12,5

4,5

M

Svatý Hubert (6032) – Smrk 3 – Nová Ves 3,5 – Kůzová (3104) 4,5 – Strachovice 7,5 – Strachovice u ŽST (0205) 8 – Kožlany sídliště 10 – Kožlany 10,5 – Černíkovice 14 – Všehrdy 17 – Krašov (6606) 20,5.

20,5

8

1429


31 z 39


LIST G

Analýza - Příloha č.1

Délka v km Číslo

trasy

Barva

3023

Z

3024

Z

3054

Z

3056

Z

3057

Z

3075

Z

3076

Z

3084

Z

3100

Z

3104

Z

3105

Z

3941

Z

Průběh trasy Nové Strašecí ŽST (0029) – Ruda 2 – Pilský rybník 4,4 – Rozcestí se žlutou (6033) 4,5 – Brejl BUS 8 – Svatá Alžběta 9 – Pařeziny 10 – Mečná (6030) 11,5 – Městečko 15 – Městečko ŽST 15,5. Zbečno (0030, 6132) – Pod Štíhlicí 1 – Rozcestí s červenou (0039) 3 – Písky (6030) 3,5. Řevničov ŽST (1004, 6013, 6033) – Pod Klukem (0046) 3. Karlova Ves U Buku (1022) – Pod Špičkou (1022) 1,5 – Na Škrobě 2,5 – Broumy (6127) 3,5 – Kublov 6 – Kolna hájovna 8,5 – Rozcestí v polesí Jestřáb (0035) 10,5 – V Potocích 12,5 – Hřeben 13,5. Skryje kostel (0001, 1092, 1408) – Pod Malým Vlastcem (1022) 4 – Vlastec hájovna (6614) 6 – Hřebeny hájovna (6127) 8 – Věrovice 10,5 – Březová 13 – Točník 15. Bývalá myslivna Marek (0047) – Modřejovice 2,5 – Slabce 4,5 – Újezdec (6031) 6 – Šlovice 9,5 – Skryje most (0001, 1092, 6118) 11,5. Jesenice ŽST (3100, 6032) – Pod Drahoušským vrchem 1 – Krtský rybník 3 – Krtské skály rozcestí (1020) 3,5 – Ostrovec 5 – Chvojkovský mlýn 8 – Žihle kostel (1403) 11 – Žihle ŽST (1403, 6607) 11,5 Rakovník náměstí (0040, 0046, 0047, 1074, 3100) – U sv. Antonína 1,5 – U Martina 3 – Olešná 4,5 – Na Pražské cestě 6,5 – Lišany bývalá ŽST 7,5 – Na Borech 9 – Sv. Gothard 11 – Krupá 11,5 – Kostel sv. Prokopa 16 – Perun ( 6013) 18 – Džbán hrad odbočka 19 – Džbán hrad 0,5 – Pod Džbánem (6943) 19,5 – Domoušice 22,5 – Domoušice ŽST 23. Rakovník náměstí (0040, 0046, 0047, 1074, 3084) – Rakovník U stadionu (0047) 1 – U studánky 3 – Senomaty 6 – Šanov 8,5 – Pšovlcký les 12,5 – Klečetné 14 – Milíř 15 – Soseň 16,5 – Rozcestí s modrou (1023) 17,2 – Kosobody (1023) 18 – Jesenice (6032) 21,3 – Jesenice ŽST (3076, 6032) 22. Čistá – Čistá ŽST 0,5 – Pod Vrabíkovem 2,5 – Kůzová (1429) 3,5.

3988

Z

6013

Ž

6027

Ž

Pod Malým Louštínem (1004, 6013) – Malý Louštín 1 – Louštín 2,5 – Louštín rozcestí (0046) 3. Žerotín (1089) – U křížku 4,5 – Čertovna 6 – Dřevíč vrch (7030) 9,5 – Smilovice 11,5 – Dolní Ročov (0046) 13 – Ročov 14 – Solopysky 16,5 – Pravda 20 – Pod Pravdou I 20,5 – Pod Pravdou II 21 – Brůdek 22 – Pod Výrovem 26,5 – Výrov 27. Krásný Dvůr ŽST – Kryry 17 – Jesenická křižovatka 26 – Vlčí hora 28 – Šprymberk odbočka 0,5 – Chotěšov 30 – Petrohrad pod zříceninou (0015, 6032) 33,5. Řevničov ŽST (1004, 3054, 6033) – Pod Malým Louštínem (1004, 3105) 1,5 – Řevničovská lísa 2,5 – Řevničov 5 – Rozcestník 7 – Nad Kroučovou 8 – Džbán (0046) 10,5 – Perun (3084) 13. Račice ŽST – Kolouch hájovna 1,5 – Pod Beraníkem (0001) 4,5.

6028

Ž

Nové Strašecí náměstí (0029) – Rozcestí s červenou (0029) 1,5 – V Barboře 2,5 – Rybník Punčocha (1004) 4,5.

6029

Ž

Milý (1089) – Srbeč 2 – Mšec (1004) 5.

6030

Ž

Písky (0039, 3024) – Požáry 1,5 – Mečná (3023) 3,5 – Rozcestí 6,5 – Nový Dům 8 – Marvany hájovna (1004) 10,5.

6031

Ž

V Potocích (0001, 1004) – Gypsárna (1004) 1 – V Habrovém loužku 3 – Novosedly 6,5 – Novosedly rozcestí (1092) 7,5 – Újezdec (3075) 9.

celkem


15,5

15,5

3,5

3,5

3

3

13,5

2,5

15

5

11,5

11,5

11,5

7

23

20

22

22

3,5

3,5

3

3

27

4

33,5

5

13

13

4,5

4,5

4,5

4,5

5

5

10,5

10,5

9

9

25,5

21

12,5

12,5

4

4

6053

Ž

Krakovec (0047) – Šípský mlýn 2,5 - Všesulov 4,2 – Všesulov ŽST 5 – Křekovice 6,5 – V Jedlinách hájovna 8,5 – Velká Chmelištná 11 – Novina 12,5 – Svatý Hubert (1429) 14 – Pláveč kaple 16 – Jesenice ŽST (3100) 18,5 – Jesenice náměstí (3100) 19,2 – U Pěti dubů 21 – Petrohrad pod zříceninou (0015, 3988) 23,5 – Petrohrad zámek (0015) 24 – Petrohrad ŽST (0015) 25,5. Řevničov ŽST (1004, 3054, 6013) – Rozcestí s modrou (1004) 1 – Rybník Horní Kracle 2 – Pilský rybník (3023) 6 – Rozcestí se zelenou (3023) 6,1 – U Zeleného průseku 9 – Lány (0039) 12,5. Křivoklát ŽST (0040) – Křivoklát hrad (0039, 0040) 0,5 – Vyhlídka na hrad 0,8 – Roztoky most (0001) 2,5 – Roztoky ŽST 3,5 – Roztoky nahoře (0001) 4.

6118

Ž

Skryje most (0001, 1092, 3075) – Týřov zřícenina 2.

2

2

6132

Ž

Na Lubech (0039) – Hájovna Kaly 0,5 – Pod Kozou 2 – Sýkořice 3 – Zbečno (0030, 3024) 4.

4

2,5

6032

Ž

6033

Ž

6943

Ž

Pod Džbánem (3084) – Mutějovice ŽST 0,5 – Kounovské kamenné řady 2,5 – Rovina hájovna (1630) 3,5 – Kaple sv. Vojtěch 4 - Kounov, U Tří lip 5,5 - Kounov ŽST 6,5

6,5

6

7030

Ž

Dřevíč vrch (3941) – Dřevíč kaple sv. Václava 1,5 – Vinařice 5,5 – Divice 7 – Brodec (0046) 10.

10

5


32 z 39


LIST H


Naučné stezky Zpět na obsah Délka v km Název

Začátek

Konec

Počet zastavení

celkem


5 + značení dřevin

12,5

12,5

14

17

Zaměření NS

Poznámka

botanika, zoologie, lesnictví, historie

atraktivní

17

geologie, botanika, zoologie, historie, zemědělství, lesnictví, vodstvo, kulturní památky

atraktivní území, poničené a chybějící panely, cyklisté u panelů nezastavují

7,9

7,9

stromy, vodstvo, zoologie, významné krajinné prvky

poničené a chybějící panely, nedokončený projekt, často devastovaný mobiliář na okraji města Rakovník

4

3,2

3,2

historie a vývoj území

nedokončený projekt, poničené a chybějící panely

Nové Strašecí, Komenského náměstí

9

11

11

příroda, historie, archeologie

dobrý stav, některé úseky méně atraktivní

Křivoklát, hrad

Zbečno, náves

16

6,5

6,5

přírodní rezervace Brdatka a CHKO Křivoklátsko

výlučně pěší NS, větší převýšení, velmi atraktivní území, nově obnovené panely

NS Buštěhradská dráha

Píně, polesí a hájovna

Pilský rybník, rozcestí

0

2,9

2,9

pozůstatky koněspřežné dráhy

zajímavé území a téma, pouze jeden informační panel byl umístěn v obci Lány, nedokončený projekt

NS Jesenicko

Jesenice, železniční stanice

Jesenice, Velký rybník

13

19 (6)

19 (6)

geologie, botanika, zoologie, historie, zemědělství, lesnictví a chráněné stromy

atraktivní území - Jesenická tajga, velký a malý okruh, i pro cyklisty, postupně obnovované panely - nadále nevhodně zvolené plechové tabule

NS Kounovské kamenné řady

Domoušice, železniční stanice

Mutějovice, železniční stanice

obnovené panely - nadále nevhodně zvolené plechové tabule, upravená trasa - nekoordinovaný postup (MÚ OŽP, obce) s dobrým koncem

NS LČR Louštín

Lužná, Sládkův kříž


NS Novostrašecko

Nové Strašecí, železniční stanice


Dětská NS Paraplíčko

Křivoklát, parkoviště nad Vyhlídka Paraplíčko hradem

Cyklistická NS LČR Louštín


Cyklistická NS Rakovník - Křivoklát

Rakovník, sportovní hala Křivoklát, Budy

Cyklistická NS Rakovník - Senomaty

Senomaty, kostel sv. Rakovník, sportovní hala Vavřince

5

Cyklistická NS Rakovník - Šamotka

Rakovník, Tyršovo koupaliště

Rakovník - Šamotka

Novostrašecká NS


NS Brdatka



11

6

3

historie, archeologie, příroda, geologie, botanika a zoologie

4 + značení dřevin

4,5

4,5

botanika, zoologie, lesnictví, historie

atraktivní trasa

17

12

12

geologie, historie, archeologie, botanika, zoologie

chybějící a poškozené panely (plechové), neudržovaná trasa

5

1,1

1,1

historie hradu Křivoklátu, fauna, flora, panorama údolí řeky Berounky

výhradně pro pěší, atraktivní, neustále poškozované panely (několikátá výměna)

33 z 39


LIST H


Délka v km Název

Začátek

Konec

Počet zastavení

Zaměření NS

Poznámka

celkem


20

0,8

0,8

výuka přírodopisu na základních školách

atraktivní trasa, výhradně pro pěší

2 panely, 36 tabulek u dřevin

1

1

dendrologie, lesnictví, botanika, geologie

atraktivní, výlučně pro pěší, chybějící tabulky u stromů

Školní NS Křivoklátsko

Křivoklát, škola

Velká Buková, pod Hřebínkem

NS U Eremita

Branov, ústí Klucné

Branov, chaty

Vodácká NS Berounka

Zvíkovec, Kalinova Ves

Hlásná Třebáň, Řevnice

14

62

33,5

některé panely dvojmo na různých geologie, hydrogeologie, botanika, pozicích, atraktivní, ale zdá se málo zoologie sledovaná

NS Lánská obora

Lány, lesní správa

Lány, lesní správa

4

4,8

4,8

Lánská obora, pozorování zvěře

Městský vycházkový okruh

Rakovník, Husovo náměstí

Rakovník, Husovo náměstí

0

9,9

9,9

žluté psaníčko

Vycházkový okruh Maxova obora

Lužná, nádraží

Lužná, nádraží

0

13,6

13,6

žluté psaníčko

Vycházkový okruh Leontýnina cesta

Křivoklát, hrad

Křivoklát, hrad

0

8

8

Vycházkový okruh Královské pěšiny

Křivoklát, hrad

Křivoklát, hrad

0

3,9

3,9

atraktivní trasa

červené psaníčko zelené psaníčko

Vycházkový okruh Bednářská stezka

Křivoklát, hrad

Křivoklát, hrad

0

2,8

2,8

modré psaníčko

Vycházkový okruh Sokolí

Křivoklát, hrad

Křvoklát, hrad

0

3,4

3,4

žluté psaníčko


34 z 39


LIST CH


Cyklotrasy Zpět na obsah Délka v km

Číslo / název trasy 0016

Průběh trasy

celkem

Náročnost na území Rakovnicka 7,4 střední

Poznámka

18,3

0044

Broumy (303) - Skryje, Pod Roubíkem 0045) - Čilá - Hradiště - Zvíkovec, Kalinova Ves (0043) Krakovec (0044) - Šípy - Milíčov - Slatina - Chříč - Zvíkovec, Kalinova Ves (0016) - Mlečice - Terešov - Zbiroh (0005) Týřovice (0045) - Újezdec (0046) - Slabce - Svinařov - Rousínov - Zhoř - Krakovec (0043)

15,5

15,5

střední

silnice II., III. a IV. třídy

0045

Skryje, Pod Roubíkem (0016) - Skryje - Týřovice (0044) - Roztoky (303)

18,2

18,2

střední

silnice II. a III. třídy

0043

31

3

střední

silnice III. a IV. třídy silnice II., III. a IV. třídy

0046

Pustověty (303, 0047) - Lašovice - Všetaty - Panoší Újezd - Újezdec (0044)

15,9

15,9

střední

silnice II. a III. třídy

0047

Pustověty (303, 0046) - Děvín, rozcestí (201)

5,7

5,7

střední

silnice II. a IV. třídy

0048

Brejl, U Myšinky (201) - Pařeziny, hájovna - Městečko (303)

8,4

8,4

těžká

silnice II. a IV. třídy, lesní cesty

0050

Zdejcina (0052) - Nižbor (0049) - Žloukovice - Leontýn - Karlova Ves (303)

18,1

9,5

těžká

silnice II. a IV. třídy, lesní cesty

0102

Rakovník (201, 303, 351) - Rakovník, Šamotka (0103) - Lužná, Čejkovka (8168) - Louštín, rozcestí (8192) Ruda (0103) - Nové Strašecí (8192)

26,8

26,8

střední

cyklostezky, lesní cesty, silnice II., III. a IV. třídy

0103

Rakovník, Šamotka (0102) - Štýlovna (201) - Amálie (201) - Pilský rybník - Ruda (0102)

13,8

13,8

střední

lesní cesty, silnice III. a IV. třídy

201

Rakovník (0102, 303, 351) - Děvín, rozcestí (0047) - Štýlovna (0103) - Amálie (0103) - Brejl, U Myšinky (0048) Lány - Ploskov, hájovna (0049) - Žilina - Družec - Valdek - Kyšice - Unhošť - Červený Újezd - Hájek - Chýně Praha, Zličín (A15)

45,3

23,3

střední


48,8

26

lehká - střední

Greenway Berounka - Střela, cyklostezky, silnice II. a IV. třídy

31

10

lehká - střední

silnice II. a III. třídy, lesní a polní cesty

55,1

30

střední - těžká

cyklostezky, silnice II., III. a IV. třídy

303 304 351

Rakovník (201, 351, 0102) - Chlum - Pustověty (0046, 0047) - Městečko (0048) - Křivoklát - Roztoky (0045) Karlova Ves (0050) - Broumy (0016) - Hřebeny (0056) - Bzová - Točník (0005) - Žebrák - Tlustice - Hořovice (3, 302) Řevničov (8192) - Kroučová (8167) - Třeboc - Ročov (3035) - Kocanda - Senkov - Zbrašín - Jimlín - Zeměchy Louny (202, 232, 353) Rakovník (0102, 303, 201) - Senomaty (8165) - Šanov - Řeřichy - Klečetné - Soseň - Kosobody - Jesenice Ostrovec (2152) - Podbořánky, Chvojkovský mlýn - Žihle 2261 - Sklárna (2152) - Poustky - Nový Dvůr (2261) Rabštejn nad Střelou (2261) - Stvolny - Manětín (35, 352)

8165

Senomaty (351) - Nouzov - Přílepy (8166) - Kněževes (8168) - Hořesedly - Vlkov, rozcestí (8167)

13,6

13,6

lehká - střední


8166

Přílepy (8165) - Kolešovice - Zderaz - Čížkov, rozcestí (8167)

8,4

8,4

lehká

silnice III. a IV. třídy, polní cesty

8167

Klečetné (351) - Oráčov - Čížkov, rozcestí - Šmikousy - Hořovičky - Vrbice, rozcestí (8167A) - Vrbice - Děkov Vlkov - Vlkov, rozcestí (8165) - Velká Černoc - Svojetín - Janov - Kounov - Perun, rozcestí - Džbán, rozcestí Kroučová (304)

43

43

lehká

silnice II, III. a IV. třídy, lesní a polní cesty

Vrbice, rozcestí (8167) - Kolešov

1,8

1,8

lehká

8168

Kněževes (8165) - Chrášťany - Lišany - Lužná, Čejkovka (0102)

11,9

11,9

lehká

8192

Nové Strašecí (0102) - Mšecké Žehrovice - Lodenice - Mšec, Červený rybník - Třtice, Bucký rybník - Řevničov (8192) - Řevničov, Pod Malým Louštínem (0102)

20,6

20,6

lehká

8167A


polní cesta lesní a polní cesty, silnice III. a IV. třídy silnice III. a IV. třídy, lesní a polní cesty

35 z 39


LIST I


Hippoturistika a agroturistika Zpět na obsah Název

Typ

Popis


TJJ Bdín

jezdecká stáj

Farma Hedecko

agroturistická farma

Stáj Turek

jezdecká stáj

Bradáčův dvůr

jezdecká stáj

K+K Přílepy s. r. o.

agroturistická farma

Turistická jízdárna Pustověty

jízdárna

ustájení koní, vyjíždky na koních, jezdecký výcvik rodinná farma, agroturistika, ubytování, rekreační vyjížďky jezdecká stáj, jezdecký výcvik přeprava koní, vyjížďky na koních jezdecká stáj, ustájení koní, odborný výcvik, pískové kolbiště, krytá hala s osvětlením rodinná farma, agroturistika, ubytování, rekreační vyjížďky rodinná jízdárna, výcvik pro všechny věkové kategorie, vyjížďky na koních, jezdecká turistika na koních a kočovném voze

Město/obec

Kontakt PSČ

Telefon

E-mail

Bdín

Bdín

270 65

604 210 815

[email protected]

Hedecko 62

Břežany

270 34

313 549 459

[email protected]

Mšec

Mšec

270 64

313 562 087

[email protected]

Nezabudice 13

Nezabudice

270 23

603 827 734

[email protected]

Přílepy 48

Přílepy

270 01

313 582 395

[email protected]

Pustověty 4

Pustověty

270 23

604 895 765

[email protected]

Rakovník

269 01

604 692 924

Provozní doba Web celoročně www.farma-hedecko.cz

celoročně celoročně

www.bradacuvdvur.cz

celoročně celoročně

http://www.sweb.cz/jizdarna celoročně .pustovety/

Jezdecký oddíl Školního statku jezdecký klub Rakovník

jezdecký výcvik, veřejný trénink, chovatelská setkání Bulovna 173

Společenství rančů a stájí Rakovník, jezdecká stanice Slabce

jezdecká stáj

krytá jízdárna, westernové městečko, dětské tábory

Dukelských hrdinů 59/II

Rakovník

269 01

Jezdecká stáj Polcar

jezdecká stáj

výcvik koní a jezdců, parkurové skákání

Řeřichy 44

Řeřichy

270 35

603 363 368

celoročně

Jezdecká stáj Podkovářství Řeřichy

jezdecká stáj

výcvik mladých jezdců, parkurové skákání

Řeřichy 19

Řeřichy

270 35

603 187 296

celoročně


celoročně [email protected]

celoročně

36 z 39


LIST J


Tábořiště a kempy na sjízdných vodních tocích Zpět na obsah Název tábořiště/kempu

Název řeky

Říční km

Obec

Kontakt Telefon

E-mail

Web

Provozní doba

Vybavení

Vodácké tábořiště U Nejdeckých

Berounka

81,2 vlevo

Slabce, Kostelík

602 181 858

1.5. - 30. 9.

Vodácké tábořiště Ahoj

Berounka

75,6 vpravo

Skryje

723 492 625

1.5. - 30.9.

Kemp PIMES

Berounka

66,5 vpravo

Branov

602 348 880

Veřejné tábořiště Višňová Berounka I

64,7 vlevo

Roztoky

604 243 416

Kempink Višňová II

Berounka

64,6 vlevo

Roztoky

605 706 392

[email protected]

http://kempvisnova.webpark.cz

Chatová osada Višňová

Berounka

64,4 vlevo

Roztoky

313 558 200

[email protected]

http://web.ubytovani.net/visno celoročně vahajek

Berounka

64,2 vlevo

Roztoky

313 515 175

[email protected]

Berounka

62,9 vpravo

Roztoky

604 062 319

15.5. - 30.9.

stanová místa, WC

Berounka

62,7 vlevo

Roztoky

606 272 409

celoročně

stanová místa, WC, hospoda

Berounka

62,5 vpravo

Roztoky

602 362 818

[email protected]

Riviera Camp Zbečno

Berounka

54,2 vlevo

Zbečno

313 554 746

[email protected]

Tábořiště Míšův ranč

Berounka

51,7 vlevo

Sýkořice

313 554 890

Tábořiště Račice

Berounka

50,6 vpravo

Račice

313 554 857

Vodácké tábořiště U Přívozu Vodácké tábořiště Pod jezem Veřejné tábořiště Na Aljašce Vodácké tábořiště Mezi mosty


[email protected]

www.pimes.cz

1.6. - 30.9.

autokemp, veřejné tábořiště, stanová místa, vlastní vaření, kiosek s občerstvením, WC, sprchy, teplá voda

1.6. - 30.9.

stanová a kempová místa, chatky, stánek s občerstvením, společenská místnost, teplá voda, sprchy, WC

1.5. - 30.9.

autokemp, stanová místa, pronájem obytných přívěsů, elektropřípojky, propan-butan, vlastní vaření, kuchyňka, zahradní restaurace, teplá voda, sprchy, WC, půjčování vybavení a sportovních potřeb, kiosky s občerstvením

neudán

www.polyglass.cz

1.5. - 30.9. 1.6. - 15.9.

1.5. - 30.9. [email protected]

www.obecni-urad.net/racicera.

chatky a stanová místa, restaurace, teplá voda, WC, sprchy stanová a kempová místa, chatky, stánek s občerstvením, společenská místnost, WC, restaurace a kiosek

1.6. - 30. 9.

chatová osada, stanová místa, kempová místa pro karavany, teplá voda, WC, sprchy, ZTP, restaurace, společenská místnost, salonek, stanová místa, kiosek s občerstvením, restaurace, teplá voda, sprchy, WC

provizorní tábořiště, stanová místa, WC, elektrická přípojka, u jezu loděnice, půjčování lodí, raftink kemp a vodácké tábořiště, stanová a kempová místa, kiosek s občerstvením, teplá voda, sprchy, WC, elektrické přípojky vodácké tábořiště a kemp, stanová a kempová místa, kiosek s občerstvením, elektrické přípojky, teplá voda, sprchy, WC vodácké tábořiště, stanová a kempová místa, kiosek s občerstvením, teplá voda, sprchy, WC

37 z 39


LIST K


Významné pravidelně se opakující kulturní a sportovní akce nadregionálního významu Zpět na obsah Název

Druh

Typ

Popis


Pochod Oty Pavla

turistická akce

Festiválek přírodních sportů

sportovní akce

Historický bál

kulturní akce

turistický pochod přednášky, soutěže dobový ples

Vzpomínková akce na spisovatele Otu Pavla, turistické pochody

Město/obec Branov

Cestovatelské přednášky, závod horských kol Jesenický surovec, turistické pochody Historický bál v dobových kostýmech s doprovodným programem Václavské nám. 124

Kontakt PSČ 270 23

Telefon 313 559 081

Jesenice

270 33

313 543 538

Kněževes

270 01

313 582 206

Kněževes

270 01

313 582 206

E-mail

Web

Doba a periodocita

červen, 1x ročně

[email protected] milan.sunkovsky@croy. www.jesenickyfestivalek.cz cz knezeves@knezevesko. www.mestys-knezeves.cz cz knezeves@knezevesko. www.mestys-knezeves.cz cz

říjen, 1x ročně únor, 1x ročně květen (červen), 1x ročně

Kněževeská dechparáda kulturní akce

hudební festival Přehlídka dechových kapel v centru chmelařské oblasti

Klání o krakovecký meč

sportovní akce

soutěže

Soutěže družstev v tradičních i netradičních disciplínách, dobový kulturní program na hradě Krakovci

Krakovec

606 668 974

Staročeský masopust

kulturní akce

lidové tradice

Tradiční křivoklátský masopust v obcích mikroregionu Křivoklát

Křivoklát

313 558 270

Velikonoce na hradě

kulturní akce

lidové tradice

Velikonoční jarmark, koncerty, mše a divadelní představení na hradě Křivoklátě

47

Křivoklát

270 23

313 558 440

[email protected]

Jarní odemykání

turistická akce

cykloturistika

Zahájení turistické sezóny na Rakovnicku - jarní odemykání 47 Greenway Berounka - Střela, řeky Berounky a hradu Křivoklátu

Křivoklát

270 23

606 668 974

[email protected] www.rakovnicko.info

březen, 1x ročně

Den s Lesy České republiky

turistická akce

přírodovědná soutěž

Křivoklát

270 23

313 558 242

friebertova.ls180@lesyc www.lesycr.cz/ls180/ r.cz

květen, 1x ročně

Křivořezání

kulturní akce

sympozium

Křivoklát

270 23

313 558 440

[email protected]

www.krivoklat.cz

Léto na Křivoklátě

kulturní akce

představení

Letní festival hudby a divadla na hradě Křivoklátě

47

Křivoklát

270 23

313 558 440

[email protected]

www.krivoklat.cz

Křivoklátské panování

kulturní akce

dobová akce

Setkání rychtářů s hejtmanem kraje na hradě Křivoklátě, dobový jarmark - regionální výrobky, vyhlášení výrobku Rakovnicka, 47 dobová vystoupení - šerm, muzika, divadlo, sokolníci, soutěže

Křivoklát

270 23

606 668 974


Křivoklání

kulturní akce

dobová akce

Křivoklát

270 23

313 558 440

[email protected]

www.krivoklat.cz

říjen, 1x ročně

Advent na Křivoklátě

kulturní akce

dobová akce

Křivoklát

270 23

313 558 440

[email protected]

www.krivoklat.cz

prosinec, 1x ročně

[email protected]

www.swit.cz/lslapka

květen, 1x ročně

Lišanská šlapka

sportovní akce

Parní víkend v kulturní akce železničním muzeu Dětský den v železničním kulturní akce muzeu Setkání parních kulturní akce lokomotiv

cyklistický závod jízdy parních vlaků

Soutěžní stezka k vyzkoušení přírodovědných znalostí, bohatý Hradní 3 doprovodný program Řezbářské sympozium na hradě Křivoklátě, bohatý doprovodný 47 program

Rytířská klání, řemesla, trhy, divadlo, tanec na hradě Křivoklátě 47 agentura Merlet Adventní mše, vánoční jarmark, řemesla, divadelní a taneční 47 vystoupení, mikulášská nadílka Memoriál Franty Mašína, amatérský cyklistický závod na Rakovnicku

Lišany


červen, 1x ročně únor, 1x ročně

www.krivoklat.cz

březen (duben), 1x ročně

červenec - srpen, 1x ročně červenec - srpen, 1x ročně září, 1x ročně

Ukázky lokomotiv v železničním muzeu, jízdy parních vlaků

9. května 255 Lužná

270 51

313 537 700

[email protected]

www.cd.cz/muzeum

květen, 1x ročně

akce pro děti

Program pro děti v železničním muzeu, parní vlaky


270 51

313 537 700

[email protected]

www.cd.cz/muzeum

červen, 1x ročně

jízdy parních vlaků

Přehlídka lokomotiv a kolejových vozidel v železničním muzeu


270 51

313 537 700

[email protected]

www.cd.cz/muzeum

červen, 1x ročně

Parním vlakem na kulturní akce rozloučení s prázdninami


Nostalgická jízda parním vlakem na Rakovnicku


270 51

313 537 700

[email protected]

www.muzeumtgm.cz

srpen, 1x ročně

Parní víkend v železničním muzeu


Závěr sezóny v železničním muzeu, jízdy parních vlaků


270 51

313 537 700

[email protected]

www.cd.cz/muzeum

říjen, 1x ročně


kulturní akce

38 z 39


Název

Druh

Typ

LIST K

Popis



Město/obec

Kontakt PSČ

Telefon

Hornclass International

kulturní akce

hudební festival Mezinárodní hudební kurzy ve hře na lesní roh, večerní koncerty Okružní 934

Nové Strašecí

271 01

313 572 340

Open Guitar Festival

kulturní akce

hudební festival Kytarové mistrovské kurzy v Novostrašecké kulturním centru

Nové Strašecí

271 01

313 572 340

Přílepy

270 01

724 862 202

Řezbářské sympozium Přílepy

kulturní akce

sympozium

Slavnosti zeleného zlata kulturní akce

soutěže, představení

Novoroční sraz Na Pajtlíkách

turistický pochod

turistická akce

Rakovník

269 01

313 511 551

Rakovník

269 01

313 516 226

Slavnostní zahájení turistické sezóny v Rakovníku, jarmark, průvod městem, šerm, divadlo a další dobová vystoupení

Rakovník

269 01

313 516 226

Rakovník

269 01

313 517 242

Rakovník

269 01

313 512 467

Rakovník

269 01

313 512 138

Muzejní noc

kulturní akce

Vysoká brána

kulturní akce

dobová akce

Rakovník bratří Burianů

kulturní akce

hudební festival Mezinárodní hudební festival

Zlatá kulička

sportovní akce

soutěže

turistická akce

turistický pochod

turistická akce

Heroldův Rakovník

kulturní akce

Popelka

kulturní akce

Jazzové Vánoce

kulturní akce

Barrande a trilobit Senomatské slavnosti

turistická akce kulturní akce

Tradiční soutěž ve cvrnkání kuliček

Dálkový etapový pochod, několik tras - kontaktní osoba Jan Lajbl, KČT Letní cyklus večerních koncertů v prostorech Muzea TGM cyklus koncertů Rakovník turistický Dálkový etapový pochod, několik tras - kontaktní osoba Jan pochod Lajbl, KČT

Na Sekyře 2377 Čermákovy sady 2129

Žižkovo náměstí

Vysoká 232

divadelní přehlídka hudební představení turistický pochod soutěže, představení

Na Sekyře 2377 Na Sekyře 2377

Národní přehlídka amatérského divadla pro děti v Rakovníku Hudební představení jazzových formací v Rakovníku Tradiční turistický pochod Rakovník - Skryje, různé trasy kontaktní osoba Jan Lajbl, KČT Slavnosti městyse Senomaty, ostrostřelci, senomatská garda, hudba, taneční zábava, netradiční soutěže

kulturní akce

hudební festival Festival country a folkové hudby v zámeckém parku Slabce

Šafářův dvoreček

kulturní akce

dobová akce

Malý advent ve Zbečně

kulturní akce

dobová akce

Lidová řemesla a zvyky na zbečenské rychtě, pečení chleba a koláčů Vánoční jarmark a řemesla, pečení chleba a koláčů, hudební vystoupení

Rakovník

269 01

Rakovník

hudební festival Hudební festival komorní tvorby v Rakovníku

Dobře utajená country


Vysoká 95

313 516 226

Rakovník

269 01

313 513 953

Rakovník

269 01

313 517 242

Rakovník

269 01

313 517 242

Senomaty

313 540 375

Slabce

květen, 1x ročně srpen, 1x ročně

srpen, 1x ročně leden, 1x ročně

propagace@kulturnicent www.kulturnicentrum.cz rum.cz propagace@kulturnicent www.kulturnicentrum.cz rum.cz rakovnik@muzeumtgm. www.muzeumtgm.cz cz rakovnik@muzeumtgm. www.muzeumtgm.cz cz

leden, 1x ročně březen, 1x ročně květen, 1x ročně květen, 1x ročně

propagace@kulturnicent www.kulturnicentrum.cz květen, 1x ročně rum.cz http://www.mujweb.cz/spolec květen, 1x ročně [email protected] nost/ddmrako/ červenec, 1x ročně rakovnik@muzeumtgm. www.muzeumtgm.cz cz

červenec - srpen, 1x ročně srpen, 1x ročně

rabasova.galerie@world www.rabasgallery.cz online.cz propagace@kulturnicent www.kulturnicentrum.cz rum.cz propagace@kulturnicent www.kulturnicentrum.cz rum.cz

721 132 464 270 31

Doba a periodocita

srpen, 1x ročně

313 512 138

Rakovník, Skryje Nám. Karla Buriana 55

i.duskova@novestrasec www.novestraseci.cz i.cz i.duskova@novestrasec www.novestraseci.cz i.cz

721 132 464 313 511 551

kulturní akce

Krajem Nezbedného Bakaláře

269 01 269 01

Wintrův Rakovník

kulturní akce

Rakovník

Web


Rakovník

kulturní akce

Rakovnická nokturna

Přílepy, Kněževes

Na Sekyře taneční soutěže Soutěže ve společenském tanci 2377 divadelní Na Sekyře Regionální přehlídka amatérských divadelních souborů přehlídka 2377 muzejní Žižkovo Prezentace Muzea TGM Rakovník, kulturní doprovodný program přehlídka náměstí

Nezbedný Bakalář

Putování za Mistrem Janem

Okružní 934

Řezbářské sympozium v obci Přílepy, bohatý doprovodný program Mistrovství Česka v ručním česání chmele, doprovodný kulturní program v Přílepích a Kněževeská chmelová šiška - soutěže pro děti i dospělé Novoroční turistický pochod, 10 km - kontaktní osoba Jan Lajbl, KČT

E-mail

září, 1x ročně listopad, 1x ročně prosinec, 1x ročně květen, 1x ročně

[email protected] www.senomaty.cz

srpen, 1x ročně

autoskola.skrlant@sezn www.country-slabce.cz am.cz

srpen, 1x ročně

22

Zbečno

270 24

313 558 440

[email protected]

www.zbecno.cz

červenec, 1x ročně

22

Zbečno

270 24

313 558 440

[email protected]

www.zbecno.cz

prosinec, 1x ročně

39 z 39



Část 2

KONCEPCE ROZVOJE A NÁVRHY NA DOPLNĚNÍ ÚZEMÍ


Koncepce

Obsah: 1 Úvod ........................................................................................................................ 2 2 Syntetická část – východiska pro formulaci strategie .............................................. 2 2.1 Strukturovaná SWOT analýza cestovního ruchu ............................................... 2 2.2 Diagnóza sektoru cestovního ruchu ve vymezeném území............................... 6 2.3 Kategorizace vymezeného území z hlediska potenciálu pro rozvoj CR........... 14 3 Strategie rozvoje cestovního ruchu území Klastru Rakovnicko ............................. 15 3.1 Vize rozvoje cestovního ruchu......................................................................... 16 3.1.1 Užší znění vize .......................................................................................................17

3.2 Cíle vytčené strategie ...................................................................................... 17 3.3 Nosné produkty a cílové skupiny vymezeného území ..................................... 17 3.4 Strategické rozvojové oblasti ........................................................................... 26 3.4.1 Strategická opatření a návrhy na doplnění území ..................................................28

4 Organizace rozvoje cestovního ruchu v destinaci.................................................. 32 4.1 Organizační zajištění rozvoje cestovního ruchu v destinacích......................... 33 4.2 Organizace cestovního ruchu ve vymezeném území ...................................... 34 Seznam použitých zkratek........................................................................................ 36




Koncepce

1 Úvod Část „koncepce rozvoje území“ vychází z podrobného mapování území, jeho analýzy z pohledu cestovního ruchu a sestává se ze 4 hlavních kapitol. Kapitola č. 2 „Syntetická část – východiska pro formulaci strategie“ je zaměřena na koncentrované shrnutí stávající situace ve vymezeném území, pracovně nazývaném „Rakovnicko“. Kapitola č. 3 „Strategie rozvoje cestovního ruchu území Rakovnicka“ formuluje hlavní části rozvojové strategie (vize, strategické rozvojové oblasti, strategická opatření) a navíc charakterizuje zaměření a náplň projektů, jejichž cílem je dle zadání „doplnění území novými zařízeními, objekty a aktivitami cestovního ruchu“ tak, „aby měly předpoklad vytvořit se stávajícími organický celek a systém zařízení a služeb cestovního ruchu v dotčeném území“ 1 . Kapitola č. 4 „Organizace rozvoje cestovního ruchu v destinaci“ stručně popisuje zkušenosti a praxi z oblasti řízení cestovního ruchu v ČR i v zahraničí a dle zadání se zaměřuje zejména na vymezení podmínek a požadavků, spojených s potenciálním založením klastru cestovního ruchu ve vymezeném území, případně vzhledem k situaci v regionu na využití principu OCR pro řízení cestovního ruchu. Konkrétní návrh na vytvoření organizace cestovního ruchu ve vymezeném území je součástí další samostatné části studie.

2 Syntetická část – východiska pro formulaci strategie Na analytickou část navazuje část syntetická. Jejím posláním je identifikovat a interpretovat základní výstupy z analytické části, zásadně ovlivňující další vývoj cestovního ruchu na vymezeném území. Syntéza je tvořena: • Strukturovanou SWOT analýzou cestovního ruchu ve vymezeném území (příležitosti a hrozby, silné a slabé stránky). • Diagnózou – shrnující základní komentáře a charakteristiky stavu cestovního ruchu ve vymezeném území. • Kategorizací území z hlediska potenciálu pro rozvoj CR dle aktuálního stavu.

2.1 Strukturovaná SWOT analýza cestovního ruchu Východisky pro formulaci strukturované SWOT analýzy sektoru cestovního ruchu ve vymezeném území byly: • analytické podklady k sektoru cestovního ruchu v ČR, zejména: o Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na léta 2007 – 2013, o Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR, MMR ČR a MŽP ČR, Praha 2001, o Atlas cestovního ruchu ČR, MMR ČR, 2006, • podklady ze zpracovaných programových dokumentů na úrovni Středočeského kraje sektoru cestovního ruchu ve, zejména: o PRÚO Středočeského kraje o Aktualizovaný Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje. • rozvojové dokumenty cestovního ruchu, resp. rozvojové dokumenty, řešící i problematiku cestovního ruchu sdružení/svazků obcí, měst atd., • marketingová šetření (zejména monitoring návštěvníků za léto 2005, zimu 2005/2006 a léto 2006), • vlastní šetření a výstupy z jednání s aktéry cestovního ruchu v kraji, • Regionální operační program NUTS 2 Střední Čechy pro období 2007-2013, • projednání SWOT na workshopu ve vymezeném území (Rakovník), • Územně plánovací dokumentace související s problematiku cestovního ruchu, • Atlas cestovního ruchu České republiky (MMR ČR, Praha 2006), • Turistický atlas Česko, Shocart s.r.o., Vizovice, 3. aktualizované vydání 04/2006, • Turistický lexikon Česko, Shocart s.r.o., Vizovice, 1. vydání 11/2005.

1

Citace ze zadání projektu v rámci výzvy k předložení nabídek.




•

•

• • • • •

• •

•

•

•

• •

• • • • • • 2

Koncepce

Silné stránky Slabé stránky Základní charakteristiky prostředí cestovního ruchu ve vymezeném území Významný potenciál návštěvníků a turistů ze • Nízký ekonomický tlak na rozvoj služeb spojených Středočeského kraje a sousedních regionů, 2 zejména z Prahy (viz analýza, PRCR SK , • monitoring návštěvníků). Výjimečně výhodná geografická poloha vůči hlavnímu městu mezinárodnímu centru cestovního ruchu v ČR – Praze (1,2 mil. obyvatel, sídlo mnoha domácích a zahraničních firem, 4,5 mil. hostů v HUZ v roce 2007). Nízká míra nezaměstnanosti ve srovnání s ostatními kraji a průměrem ČR (viz Analýza, kap. 1.3.2). Nejnižší hustota osídlení ve srovnání s ostatními okresy v kraji (vhodné pro venkovský CR) (viz Analýza, kap. 1.3.1). Velký počet venkovských sídel (do 1000 obyv. cca 90% obcí) (viz Analýza, kap. 1.3.1). V posledních letech trvalý nárůst počtu obyvatel (viz Analýza, kap. 1.3.1).

s CR (nízká míra nezaměstnanosti). Nižší úroveň ekonomické aktivity obyvatelstva druhý nejnižší počet ek. subjektů na počet obyvatel mezi okresy SK (viz Analýza, kap. 1.3.2).

Návštěvnická atraktivita vymezeného území • Nízká míra návštěvnického zpřístupnění části

SK – č. 1 v poznávacím cestovním ruchu a v sakrálním turismu, podobně platí pro vymezené území (s výjimkou sakrálních památek) (viz monitoring). Jedna z nejznámějších a nejnavštěvovanějších historických památek v ČR typu hradu – Křivoklát. Řada dalších atraktivit poznávacího turismu historické jádro Rakovníka (MPZ), 2 VPZ – Rousínov, Skryje, lidová architektura (Hamousův statek-Zbečno) apod. Pestrá krajina s řadou přírodních atraktivit pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace (údolí Berounky, CHKO Křivoklátsko – biosférická rezervace UNESCO, památné stromy/stromořadí, přírodní parky Jesenicko a Džbán atd.). Existence řady chráněných území (1 x velkoplošné, 33 maloplošných, 11 Evropsky významných lokalit) vhodných pro rozvoj životní prostředí nepoškozujících forem cestovního ruchu. Výborné podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku - hustá síť tras, nadprůměrná vybavenost naučnými stezkami, nadprůměrná hustota značených cyklotras, atraktivní krajina (viz Analýza, kap. 2.4). Lesy pokrývají téměř 40 % plochy okresu a řadí ho tak na druhé místo v zalesněných plochách kraje. Významný potenciál venkovské turistiky a lidové architektury (výrazná zemědělská orientace některých částí území, chmelařská oblast, pivovarnictví). Vhodné podmínky pro rozvoj hipoturistiky (trasy, jezdecké stáje) (viz Analýza, kap. 2.6.3) Tradice vodáctví a trampingu a významný potenciál Berounky pro sportovní i rekreační využití (viz Analýza, kap. 2.4.3) Velmi dobrá tradice a podmínky pro rybolov a rybářský sport. Výborné přírodní podmínky pro lov zvěře, s perspektivou dalšího rozvoje. Největší železniční muzeum v ČR – Lužná. Řada významných osobností spjatých s

• • • •

•

nemovitého majetku – např. ze 14 zámků není žádný využíván jako atraktivita pro CR atd. (viz Analýza, kap. 2.2). Nedostatečná nabídka produktů a produktových balíčků pro návštěvníky a turisty. Nedostatečné zajištění nabídkou pro prodloužení sezóny a zmírnění mimosezónních výkyvů (typický region s jednovrcholovou sezonou - léto). Nevyužitý potenciál tradice pěstování chmele a pivovarnictví. Nízká průměrná délka pobytu turistů (tuzemců i zahraničních) v porovnání s ostatními kraji v ČR (10. až 12. místo), dle monitoringu návštěvníků i na vymezeném území (vliv velkého množství krátkodobých pobytů – bez noclehu) - jeden z hlavních důvodů nízkých příjmů z cestovního ruchu. Struktura turistů na vymezeném území (u tuzemců převládají krátkodobé pobyty z blízkých vzdáleností s nízkou úrovní výdajů, u nerezidentů s vysokou úrovní výdajů se jedná o krátkodobé pobyty).

PRCR SK … Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji




• •

Koncepce

Rakovnickem (např. spisovatel Ota Pavel, francouzský badatel Joachim Barrande, básník Jaroslav Vrchlický, malíř Václav Rabas, spisovatel a historik Zikmund Winter, podnikatel František Otta a další). Velké množství pořádaných kulturních akcí během celého roku (viz Příloha č. 1 Analýzy a monitoring). Tradice místní produkce (chmel, pivo, medovina) (viz Analýza, kap. 2.6.4).

Dopravní a technická infrastruktura CR • •

Sousedství největšího mezinárodního veřejného • letiště v ČR (cca 12 mil. odbavených pasažérů v roce 2007). Dobrá síť cyklotras – nadprůměrná hustota • v porovnání s průměrem SK, více rozšířené informační a mapové tabule v rámci SK (viz Analýza, kap. 2.4.2).

• •

•

Špatná dostupnost regionu (zejména silniční) – lepší dostupnosti částečně brání nedokončená stavba rychlostní silnice I/6 Praha – Karlovy Vary. Nízká úroveň vybavenosti kvalitní silniční infrastrukturou (dálnice, rychlostní komunikace, silnice I. třídy) (viz Analýza, kap. 1.4 a monitoring): o Druhá nejnižší hustota silnic v kraji hned po okrese Příbram. o Špatná kvalita komunikací (silnice II. a III. třídy). o Nedostatek vhodných parkovacích ploch a špatná úroveň stávajících u některých atraktivit. Železniční tratě – jen regionálního významu (viz Analýza, kap. 1.4). Nedostatečná vybavenost pro turisty a návštěvníky: o Nedostatečná vybavenost pro sportovní aktivity (viz monitoring i průzkum SMOR 3 ) o Nedostatečné vybavení atrakcemi pro děti (viz monitoring i průzkum SMOR). o Nedostatečná vybavenost zábavními (návštěvnickými) centry (viz monitoring). o Nedostatečná vybavenost celoročně využitelnými atraktivitami (viz monitoring a vlastní šetření). Nižší úroveň vybavenosti konferenčními centry s nabídkou pro profesní a incentivní cestovní ruch (viz Analýza, kap. 2.5).

Služby a organizace CR • • • •

Existence mikroregionů (svazků obcí) a • Rakovnicko o.p.s., dobrý předpoklad pro kvalitní proorganizovanost venkovských oblastí. Kvalitní internetový informační systém (www.rakovnicko.info) - sdílený systém (subjekt – • obec – mikroregion – turistická destinace). Velké množství zrealizovaných projektů v cestovním ruchu v posledních letech. • Existence sdíleného loga.

•

•

• 3

Nedostatečná propagace nabídky CR vymezeného území, o čemž svědčí množství a struktura návštěvníků a turistů (viz statistická šetření, monitoring návštěvníků a vlastní šetření). Relativně nižší vybavenost ubytovacími kapacitami (lůžky) v okrese Rakovník (ve srovnání s ostatními okresy SK je v tomto ukazateli na 7. místě) – dle statistik (viz Analýza, kap. 2.1.2). Kvalita služeb – málo zařízení s oficiální certifikací u ubyt. zařízení (pouze 2 hotely, 1 kemp a 1 ubytování v soukromí) a absence ubytovacích zařízení vyššího standardu (struktura lůžek) (viz Analýza, kap. 2.1.2 a monitoring). Struktura ubytovacích kapacit – více než polovina lůžkové kapacity je tvořena zařízeními typu rekreační střediska, tábořiště a kempy, chatové osady apod. – nižší standard ubytování a sezónní provoz (viz Analýza, kap. 2.1.2). Nerovnoměrné rozložení ubytovacích zařízení – téměř 40% HUZ regionu je umístěna v obcích podél řeky Berounky, v 70% obcí Rakovnicka se nenachází žádné HUZ. Podprůměrně hustá síť pohostinských zařízení

Analýza cestovního ruchu Rakovnicko – II. Etapa Marketingový průzkum, Svazek měst a obcí Rakovnicka, 2006.




•

•

•

• • •

Koncepce

vzhledem k rozloze území - dle statistik (viz Analýza, kap. 2.1.4). Nízká úroveň kooperace a komunikace mezi klíčovými subjekty cestovního ruchu v daném území (malý zájem podnikatelů, absence funkční profesní organizace). Nedostatek odborníků v oblasti řízení a rozvoje cestovního ruchu a absence profesionálního destinačního managementu na Rakovnicku (platí pro celou TO SČ-Z). Nekoordinovaná a nesystematická propagace a absence tvorby regionálních produktů (chybí více informací o regionu, zejména v cizích jazycích, nejednotný design a kvalita propagačních materiálů). Nedostatečná úroveň marketingu CR (potvrzuje velmi nízké využití potenciálu CR). Horší vybavení službami pro cykloturisty - pouze 1 ubytovací zařízení má certifikaci Cyklisté vítáni (viz Analýza, kap. 2.4.2). Neexistence internetového rezervačního systému.

Příležitosti

Hrozby

• Rostoucí poptávka v mezinárodním, národním i regionálním trhu volnočasových aktivit po specializovaných produktových balíčcích (cykloturistika, pěší a horská turistika, venkovská a agroturistika, hipoturistika, golf, tenis). • Růst příjezdového cestovního ruchu zejména do regionu střední Evropy (nárůst na dvojnásobek roku 1998 v roce 2020). • Prodloužení sezónnosti - využití oblastí k aktivním formám odpočinku – pro vymezené území jsou to zejména poznávací CR, turistika, cykloturistika, vodní sporty a vodní turistika, hipoturistika a venkovská turistika. • Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku. • Růst poptávky v oblasti profesního cestovního ruchu, podmíněný nabídkou produktů, kombinací služebních cest a rekreace (incentivní CR). • Růst zájmu o skupinové návštěvy podmíněný nabídkou produktů, dobrými službami a dostatkem a profesionalitou organizátorů. • Růst poptávky po malých hostincích a tématických restauracích. • Růst poptávky po pobytech na venkově a v klidném prostředí s kvalitními službami. • Významně rostoucí cílové skupiny seniorů a zájemců o aktivní pobyty a venkovskou turistiku. • Rostoucí zájem tuzemských i zahraničních turistů o vlastní zdraví. • Alternativní využití zemědělských nemovitostí a pozemků pro rozvoj venkovské turistiky (vč. agro a ekoagro). • Stále rostoucí zájem zahraničních investorů o střední a východní Evropu. • Začlenění do Shengenského prostoru a tím odstranění zbývajících bariér pro turisty ze zemí EU. • Možnost čerpání mimořádných finančních prostředků z národních a mezinárodních fondů (strukturální fondy – ERDF, ESF) v období 2007 – 2013 (zejména ROP + ostatní programy). • Možnost využití poznatků ze zemí EU při rozvoji cestovního ruchu ve venkovských destinacích (destinační management, síťování, mikroklastry).

• Sílící pozice a rozvoj konkurenčních tuzemských a středoevropských regionů ve vztahu k trhu cestovního ruchu a zejména k silným cílovým trhům. • Další nárůst terorizmu negativně ovlivňující rozvoj cestovního ruchu (zejména mezinárodního). • Podcenění významu cestovního ruchu jako předmětu podnikání a zaměstnanosti. • Podcenění přípravy odborníků v oblasti CR. • Nedostatečná podpora rozvoji cestovního ruchu zejména ve venkovských oblastech. • Růst zájmu o zimní dovolené ve slunečných (přímořských) krajinách. • Nezachycení trendů ve struktuře ubytování (růst zájmu o kvalitní hotelové ubytování a ubytování venkovského charakteru - certifikované). • Nezachycení trendů po tzv. in-house aktraktivitách (ubytování + stravování + tématické / zábavní / regenerační parky a střediska). • Hospodářská recese resp. zpomalení ekonomického růstu v ČR a snižování koupěschopnosti obyvatelstva. • Sociální degradace některých venkovských lokalit, nebudou-li doplněny o další vybavenost, dopravní obslužnost, dostupnost zdravotních i sociálních služeb, neumožní-li se jejich obyvatelům se s nimi ztotožnit. • Chátrání a znehodnocení památkových a krajinotvorných prvků v důsledku nevhodných a necitlivých zásahů. • Nedostatečná připravenost na čerpání zdrojů z fondů a programů EU v období 2007 – 2013. • Rivalita a nespolupráce mezi zainteresovanými subjekty (veřejná vers. soukromá sféra, mezi jednotlivými subjekty).




Koncepce

2.2 Diagnóza sektoru cestovního ruchu ve vymezeném území 1) Struktura a kvalita ubytovacích kapacit v území vers. charakter návštěvnosti: a) Ve vymezeném území bylo na základě vlastního šetření identifikováno 3011 lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních, tj. v přepočtu 3,2 lůžek na km2. Ve srovnání s průměrem za ČR je to méně, ve srovnání se Středočeským krajem je to hodnota mírně nad průměrem. Problémem je zejména lokalizace, struktura a kvalita těchto kapacit. Jak vyplývá z níže uvedené tabulky 39,7% hromadných ubytovacích zařízení (31,7% lůžkové kapacity regionu) se nachází v obcích podél řeky Berounky, přičemž ve většině případů se jedná o rekreační střediska, tábořiště, kempy apod., pro jejichž využití je charakteristická sezónnost a nižší kvalita ubytování. Dalších 35,9% HUZ se nachází ve městech Rakovník a Jesenice (celkem se jedná o 46,8% lůžkové kapacity). V 70% obcí Rakovnicka se nenachází žádné hromadné ubytovací zařízení. Kapacity HUZ k 31.12.2007

Počet zařízení

Rakovnicko* Okres Rakovník** Středočeský kraj ČR

78 51 566 7 845

Podíl na SK

Podíl na ČR

Počet lůžek

13,8% 9,0% 100 %

1,0% 0,7% 7,2% 100 %

3 011 2 343 29 969 451 707

Podíl na SK 10,0% 7,8% 100 %

Podíl na ČR 0,7% 0,5% 6,6% 100 %

Počet lůžek na 1 km2 3,2 2,6 2,7 5,7

Pramen: ČSÚ, vlastní šetření * výsledky z místního šetření (podzim 2008) ** údaje ČSÚ za rok 2005 - dle původní rozlohy okresu

P.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

Obec Rakovník Bdín Branov Břežany Čistá Děkov Drahouš Hořesedly Hořovičky Hracholusky Hřebečníky Hředle Hvozd Chrášťany Janov Jesenice Kalivody Karlova Ves Kněževes Kolešov Kolešovice Kounov Kozojedy Krakov Krakovec Kroučová Krty Krupá Krušovice Křivoklát Lány Lašovice Lišany


Počet zařízení 21 0 2 0 2 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 7 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 7 1 0 0

Počet pokojů 244 0 5 0 36 0 0 0 0 0 57 0 0 0 0 200 0 0 8 0 4 0 0 0 0 0 0 0 12 83 15 0 0

Počet lůžek 714 0 12 0 168 0 0 0 0 0 146 0 0 0 0 694 0 0 20 0 14 0 0 0 0 0 0 0 40 241 33 0 0

Podíl na počtu zařízení 26,9% 0% 2,6% 0% 2,6% 0% 0% 0% 0% 0% 2,6% 0% 0% 0% 0% 9,0% 0% 0% 1,3% 0% 1,3% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 1,3% 9,0% 1,3% 0% 0%

Podíl na počtu pokojů 25,8% 0% 0,5% 0% 3,8% 0% 0% 0% 0% 0% 6,0% 0% 0% 0% 0% 21,1% 0% 0% 0,8% 0% 0,4% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 1,3% 8,8% 1,6% 0% 0%

Podíl na počtu lůžek 23,7% 0% 0,4% 0% 5,6% 0% 0% 0% 0% 0% 4,8% 0% 0% 0% 0% 23,0% 0% 0% 0,7% 0% 0,5% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 1,3% 8,0% 1,1% 0% 0%



P.č.

Obec

34 Lubná 35 Lužná 36 Malinová 37 Městečko 38 Milostín 39 Milý 40 Mšec 41 Mšecké Žehrovice 42 Mutějovice 43 Nesuchyně 44 Nezabudice 45 Nové Strašecí 46 Nový Dům 47 Olešná 48 Oráčov 49 Panoší Újezd 50 Pavlíkov 51 Petrovice 52 Pochvalov 53 Přerubenice 54 Příčina 55 Přílepy 56 Pšovlky 57 Pustověty 58 Račice 59 Roztoky 60 Ruda 61 Rynholec 62 Řeřichy 63 Řevničov 64 Senec 65 Senomaty 66 Skryje 67 Slabce 68 Smilovice 69 Srbeč 70 Svojetín 71 Sýkořice 72 Šanov 73 Šípy 74 Švihov 75 Třeboc 76 Třtice 77 Václavy 78 Velká Buková 79 Velká Chmelištná 80 Všesulov 81 Všetaty 82 Zavidov 83 Zbečno 84 Žďár Vymezené území celkem

Počet zařízení 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 1 1 1 10 0 0 0 2 0 0 5 1 0 0 0 3 1 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 1 0 78

Počet pokojů 0 0 0 0 0 0 0 16 0 0 0 24 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 6 18 0 129 0 0 0 10 0 0 39 x 0 0 0 15 5 0 0 0 15 0 0 0 0 0 0 0 0 947

Koncepce

Počet lůžek 0 0 0 0 0 0 0 64 0 0 0 54 0 0 0 0 0 0 0 0 0 68 45 50 0 358 0 0 0 28 0 0 142 x 0 0 0 56 20 0 0 0 44 0 0 0 0 0 0 0 0 3011

Podíl na počtu zařízení 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 1,3% 0% 0% 0% 2,6% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 2,6% 1,3% 1,3% 1,3% 12,8% 0% 0% 0% 2,6% 0% 0% 6,4% 1,3% 0% 0% 0% 3,8% 1,3% 0% 0% 0% 2,6% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 1,3% 0% 100%

Podíl na počtu pokojů 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 1,7% 0% 0% 0% 2,5% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0,6% 0,6% 1,9% 0,0% 13,6% 0% 0% 0% 1,1% 0% 0% 4,1% x 0% 0% 0% 1,6% 0,5% 0% 0% 0% 1,6% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0,0% 0% 100%

Podíl na počtu lůžek 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 2,1% 0% 0% 0% 1,8% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 2,3% 1,5% 1,7% 0,0% 11,9% 0% 0% 0% 0,9% 0% 0% 4,7% x 0% 0% 0% 1,9% 0,7% 0% 0% 0% 1,5% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0,0% 0% 100%

Pramen: místní šetření (podzim 2008) X – hodnota není známa




Koncepce

b) Vnímání kvality ubytovacích zařízení typu hotel, hotel garni, pension a motel je z pohledu klienta (zejména zahraničního) ovlivněno oficiální certifikací ubytovacích zařízení (zejména při první návštěvě resp. výběru ubytovacího zařízení přes internet, telefon, e-mail apod.). V ČR je garantem certifikace pro hotely a penziony Asociace hotelů a restaurací ČR. Každé certifikované ubytovací zařízení je označeno znakem s vymezením kategorie (hotel, hotel garni, pension, motel) a dále označením třídy hvězdičkou (* - *****). Nejvyšší třída může být označena maximálně pěti hvězdičkami (platí pouze pro hotely), motely a penziony mohou být označeny maximálně do čtyř hvězdiček. Jednotlivé třídy jsou: * Tourist, ** Economy, *** Standard, **** First Class, ***** Luxury. i) V rámci vymezeného území není žádné zařízení kategorie hotel **** a *****, z kategorie ostatní hotely a penziony jsou držiteli certifikátu pouze 2 (3* hotely) ze 41 zařízení, tj. 4,9% (v rámci Středočeského kraje je certifikováno 43 hotelů a penzionů, tj. cca 14%, v rámci ČR je to celkem 496 hotelů a penzionů, tj. cca 11%). Z pohledu vnímané kvality je vymezené území pod průměrem jak kraje, tak ČR. HUZ celkem

Ostatní Chatové Ostatní hotely a osady a tur. Kempy zařízení penziony ubytovny Podíl Počet Podíl Počet Podíl Počet Podíl Počet Podíl 0,0% 41 52,6% 19 24,4% 5 6,4% 13 16,7%

Hotely***** Hotely****

Rakovnicko*

Počet 78 0

Okres Rakovník**

47

0

0,0%

566 7 845

23

4,1%

289 51,1%

360

4,6%

4 199 53,5%

Středočeský kraj ČR celkem

17 36,2%

12 25,5%

6 12,8%

67 11,8% 516

6,6%

12 25,5%

72 12,7%

115 20,3%

959 12,2%

1 811 23,1%

Pramen: ČSÚ, vlastní šetření * výsledky z místního šetření (podzim 2008) ** údaje ČSÚ za rok 2006 – přepočet na území v roce 2007

c) Podobná situace je rovněž v kategorii kempy a chatové osady 4 . Garantem certifikace kategorie „kemp a chatová osada“ je z pověření Ministerstva pro místní rozvoj a na základě „Doporučeného standardu ubytovacích služeb“ vydaných jmenovaným ministerstvem „Živnostenské společenstvo Kempy a chatové osady ČR“. Cílem certifikace je v dané kategorii zařadit objekty do určených tříd (1 – 4), označených hvězdičkami (* až ****). Toto roztřídění umožňuje základní orientaci a přehled o rozsahu a úrovni poskytovaných služeb, zvyšuje důvěryhodnost a prestiž a vytváří výhodnější podmínky pro účinnou a seriozní propagaci prostřednictvím Společenstva na cílových trzích i na úrovni státních úřadů (CzechTourism, regionální úřady atd.). i) V rámci kempů a chatových osad je ve vymezeném území certifikováno pouze 1 zařízení a to 3* kemp (v rámci kraje je certifikováno 6 zařízení a v rámci ČR 79 zařízení). ii) V rámci Středočeského kraje je ze 6 zařízení rozdělení následující: 1 ve třídě *, 1 ve třídě**, 2 ve třídě *** a 2 ve třídě ****. V rámci ČR je ze 79 zařízení rozdělení následující: 3 ve třídě *, 15 ve třídě **, 43 ve třídě *** a 18 ve třídě ****. d) V kategorii turistická ubytovna zajišťuje certifikaci Klub českých turistů. V rámci vymezeného území není certifikována žádná turistická ubytovna. e) Na celkových příjmech z cestovního ruchu se ubytovací služby podílejí významnou částí. Dle různých šetření (ČSÚ, Monitoring návštěvníků) tvoří výdaje za ubytování 40 až 60 % celkových výdajů turistů. Na základě kombinace statistických šetření a vlastních šetření v regionu lze celkové příjmy za ubytovací služby odhadovat na úrovni 99,5 mil. Kč ročně (viz tabulka). Kapacity HUZ ve vymezeném území Počet zařízení(*) Počet lůžek(*) Celková roční kapacita(*) Průměrné využití

Tržby HUZ ve z toho: Hotely Ostatní hotely a vymezeném ***** Hotely penziony území celkem **** 78 0 41 3 011 0 1104

Kempy 19 583

0

402 960,00

212 795,00

50,50%

33,30%

25,00%

Chatové osady a tur. ubytovny 5 257

Ostatní zařízení 13 1067

93 805,00 389 455,00 30,00%

30,00%

4

Rovněž v kategorii kempů rostou obecně požadavky klientely na kvalitu služeb a vybavenost. Stále více (a zejména u zahraniční klientely) se projevuje orientace na certifikovaná zařízení, garantující očekávanou kvalitu. Právě kvalita služeb a vybavenost kempů v ČR obecně je předmětem časté kritiky a souběžně i klesajícího zájmu zejména tradiční kempově orientované zahraniční klientely (Holanďané, Němci atd.), ale opět s růstem životní úrovně a cestovatelských zkušeností i tuzemské klientely. Enterprise plc, s.r.o.



Kapacity HUZ ve Tržby HUZ ve z toho: Hotely Ostatní hotely a vymezeném vymezeném ***** Hotely penziony území území celkem **** kapacit v procentech(**) Počet lůžkonocí 0 134 185,68 Průměrné ceny za ubytování ve SK v 1 442,00 502 Kč/noc(**) Celkové tržby za 99 514 773,11 0 67 361 211,36 ubytování v Kč Zdroj: (*) Vlastní šetření 2008, (**) Dle ČSÚ

f)

Koncepce

Chatové osady a tur. ubytovny

Kempy

53 198,75 97 5 160 278,75

Ostatní zařízení

28 141,50 116 836,50 133

199

3 742 819,5 23 250 463,5

Z pohledu souhrnného hodnocení lze tedy konstatovat, že struktura ubytovacích zařízení v regionu a jejich rozmístění podporují spíše tranzitní pobyty (1 – 2 noci) a z pohledu kvality jsou zaměřené jak „vnímanou kvalitou“ (počet certifikovaných zařízení), tak jejich reálnou kvalitou (zařazení do tříd u certifikovaných zařízení) na nízko nebo středně výdajové skupiny. U necertifikovaných zařízení nebylo možné v rámci studie realizovat podrobné šetření, zaměřené na kvalitu ubytovacích služeb. S využitím výsledků monitoringu návštěvníků je však možno říci, že v rámci celé turistické oblasti Okolí Prahy – západ (Střední Čechy – západ) je nižší průměrné hodnocení kvality ubytování ve srovnání s průměrem za celou ČR, ale vyšší než v rámci celého kraje (resp. turistického regionu Okolí Prahy). V rámci srovnání výstupů monitoringu návštěvníků na úrovni celé ČR je zastoupení těch, kteří v daném regionu (dle místa dotazování) nevyužili ubytovacích služeb výrazně vyšší než u dotazovaných v turistické oblasti „Střední Čechy – západ“, což potvrzuje převládající počet tranzitních návštěvníků. Obdobná situace je při srovnání TO Střední Čechy západ s TR Okolí Prahy a celou ČR.

2) Charakter a struktura návštěvnosti území (krátkodobé pobyty, „nízkovýdajové“ skupiny) vers. příjmy z cestovního ruchu: a) V rámci stávajících cílových skupin návštěvníků a turistů, přijíždějících do vymezeného území, lze identifikovat na základě monitoringu návštěvníků (viz CzechTourism) následující skutečnosti: i) U „vysokovýdajových“ skupin (s útratou 1000,- a více Kč za den), které jsou v daném území tvořeny z 90% cizinci, převládají pouze návštěvy (60% bez noclehu) nebo jen krátkodobé pobyty (1 – 2 noci, 27%). Z pohledu země původu / národnosti návštěvníků zde jednoznačně převládají Němci, následováni Italy, Slováky, Poláky, Rakušany, Brity a Nizozemci. Jde často o „tranzitní“ pobyty, jejichž účastníci spojují pobyt ve vymezeném území s pobyty v rámci ČR, zejména pak v Praze, Středočeském kraji, Jihomoravském kraji, Západočeských lázních a v Jižních Čechách (dle monitoringu návštěvníků). ii) „Nízkovýdajové“ skupiny (s útratou do 500,- Kč za den) jsou tvořeny z 80% tuzemskými návštěvníky a turisty. Z celkového počtu tuzemských návštěvníků a turistů převládají ti, kteří do vymezeného území přijíždějí ze vzdálenosti do 100 km (cca 89%), z míst nad 100 km je jich pouze do 11%. iii) Z pohledu využití místní infrastruktury cestovního ruchu a částečně i souvisejících služeb (typu občerstvení a restaurace apod.) a volnočasových aktivit (jízdárny, kulturní programy apod.) tvoří významnou skupinu i majitelé tzv. „druhých bydlení“ (chaty, chalupy, tzv. objekty individuální rekreace - OIR). Výdaje realizované touto skupinou se však z pohledu průměrné denní útraty ve vymezeném území řadí k těm nejnižším (převážně do 200,Kč/den). Počet takto pravidelně přijíždějících návštěvníků je však významný z pohledu celkového počtu „člověkodnů“ strávených ve vymezeném území. Tato klientela vytváří velmi významný „základ“ návštěvnosti zejména kulturních, společenských a sportovních akcí, konajících se ve vymezeném území a podílí se svými výdaji na spotřebě místních služeb (volnočasové programy, občerstvení a gastronomie) a produktů (zejména potraviny). Vzhledem k tomu, že neexistuje žádné dostupné šetření, zachycující potřebné údaje, vycházeli jsme při stanovení výdajů této skupiny z kombinace údajů ČSÚ, expertních odhadů a hypotéz. Celkové výdaje za služby a produkty majitelů OIR ve vymezeném území se tedy mohou pohybovat v rozmezí cca 64 (pesimistická varianta) – 192 (optimistická varianta) mil. Kč za rok. Dle reálné varianty se tyto výdaje pohybují v rozmezí 94 – 127 mil. Kč.




Koncepce

Průměrné Počet Varianta dle Počet OIR Počet Počet dnů denní dnů Celkem – Celkem výše výdajů ve osob v roce výdaje v pesimist. optimist. v roce – na osobu a vymezeném na optimist. Kč/ odhad odhad pesimist. území* OIR** odhad**** osoboden den odhad*** ***** Optimistická 6879 3 46 62 150 142 395 300 191 924 100 Reálná 6879 3 46 62 100 94 930 200 127 949 400 Pesimistická 6879 3 46 62 50 47 465 100 63 974 700 *Výstupy ze SDLB 1991 a 2001 **Expertní odhad, vycházející ze statistik ČSÚ ***Odhad vychází z hypotézy pobytu v OIR 20 víkendů (tj. 40 dnů) a jednoho 6-denního pobytu (jeden týden, mínus půlden na příjezd a půlden na odjezd). ****Odhad vychází z hypotézy pobytu v OIR 25 víkendů (tj. 50 dnů) a jednoho 12-denního pobytu (dva týdny, mínus 2 dny na příjezd a odjezd). *****Průměrné denní výdaje jsou stanoveny na základě expertních odhadů, které vychází i z využití výstupů monitoringu návštěvníků.

b) Z pohledu souhrnného hodnocení lze tedy konstatovat, že delší pobyty (2 a více nocí) jsou ve vymezeném území typické pro nízkovýdajové skupiny, převážně tuzemce. Naopak pro vysokovýdajové skupiny, převážně cizince, jsou typické krátkodobé pobyty bez noclehu nebo s 1, maximálně 2 noclehy. Stávající struktura cílových skupin, odrážející strukturu a charakter ubytovacích kapacit, je tedy z pohledu příjmů z cestovního ruchu nepříznivá. Z pohledu celkového objemu vydaných finančních prostředků návštěvníky a turisty tvoří významnou část skupina majitelů druhého bydlení ve vymezeném území. Jedná se zejména o výdaje za služby, gastronomii a potraviny. 3) Sociální a infrastrukturní degradace venkovských oblastí, vývoj počtu a hustoty osídlení: a) Z pohledu demografického vývoje od roku 2000 průběžně roste počtu obyvatel za region celkově. Za období 200 – 2007 tvoří nárůst 3%. Tento růst je však významně podporován zejména dramatickým nárůstem populace v obci Lány (14,3%). Ve srovnání s růstem za celý kraj (8%) se jedná tedy o podprůměrný růst, ve srovnání s okresy kraje je okres Rakovník 4. nejpomaleji rostoucím okresem (z 12 okresů). Tato skutečnost je však o to horší, že reálně dochází ve většině obcí k poklesu počtu obyvatel. Tato situace je z velké míry zapříčiněna právě hospodářskou situací v různých regionech a zejména těm regionům, které stagnují ve svém ekonomickém rozvoji a v jejichž dostatečné blízkosti se nenachází dostatečně silný zdroj pracovních míst (Praha), hrozí nebezpečí odlivu ekonomicky aktivních a zpravidla i lépe kvalifikovaných lidí. Nastupující celosvětová hospodářská krize může opět zhoršit demografický vývoj a paradoxně dále snižovat počet pracovních míst v zemědělství (stále rozsáhlejší mechanizace a automatizace) a v těch výrobních podnicích, které jsou díky globalizaci, vysoké míře otevřenosti české ekonomiky a charakteru své produkce silněji závislé na světových trzích. Stabilizačním faktorem stále tedy zůstávají jednak mikro a malé podniky, podniky ze sektoru služeb a ze sektorů s vysokou přidanou hodnotou (high-tech, IT atd.) příp. z oblasti řemeslných výrob či malých výrob místních speciálních produktů (potravinářství a gastronomie, suvenýry apod.). Většina těchto podniků nachází své uplatnění jednak na místních či domácích trzích a u návštěvníků daného území. Této relativně stabilizované skupině odpovídá z významné části právě struktura sektoru cestovního ruchu. Nicméně v sektoru cestovního ruchu docházelo v posledních 15 letech k určité stagnaci na úkor rozvoje průmyslových oblastí kraje (Mladoboleslavsko, Kolínsko, Kladensko), což se nyní projevuje v celkové podinvestovanosti sektoru a v omezené schopnosti reflektovat trendy a vývoj požadavků potenciálních trhů cestovního ruchu. Tato situace má za následek: i) Postupnou sociální degradaci venkovského území, ze kterého se vytrácejí prvky venkovského života a naopak v částech s rychlým růstem počtu obyvatel, vyvolaným migrací (např. Lány) postupně lze očekávat v nově vytvořených obytných zónách vznik zcela nových vazeb, sociálních struktur a vztahů, typických spíše pro městské nebo „sídlištní“ osídlení. Z celkového pohledu na vymezené území se tedy postupně budou vytrácet ještě zbývající původní zvyky, tradice, rodinné vazby atd. ii) Pokračující nerovnoměrný vývoj ve vymezeném území, stále silněji závislý zejména ve východní části na dopravní infrastruktuře a dopravní obslužnosti, zhoršuje celkovou situaci, kterou přicházející hospodářský útlum může ještě více akcelerovat.




Koncepce

b) Z uvedených charakteristik lze tedy reálně očekávat postupný ústup venkovského způsobu života ve vymezeném území. V místech s nadprůměrným růstem populace a relativně dobře dosažitelnými pracovními příležitostmi postupně sílící spíše městský životní styl. Naopak v místech spojených s klesající populací a nezlepšující se nabídkou pracovních míst resp. nižší úrovní průměrných příjmů (zemědělské oblasti) lze očekávat migraci zejména vzdělanější a mladší (ekonomicky aktivní) populace. Území s takto se vyvíjejícím životním stylem zmenší velikost i poměr typicky „venkovských území“ ve vymezeném území, vhodných pro rekreaci a pobyty na venkově. 4) Omezené využití stávajících atraktivit a řada potenciálně využitelných atraktivit vers. omezená stávající nabídka atraktivit turistům a návštěvníkům: a) Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že stávající nabídka turistických cílů a atraktivit cestovního ruchu ve vymezeném území je poměrně velmi úzká a v převážné části je koncentrována do několika málo lokalit (Krakovec, Křivoklát, Lužná, Rakovník, Jesenice). Z pohledu návštěvnosti patří k nejvýznamnějším cílům ve vymezeném území památkově chráněné objekty. Nejnavštěvovanějším je jednoznačně Státní hrad Křivoklát, následován již cíli a atraktivitami s výrazně nižší návštěvností (Rakovník, Lužná, Krakovec). Rozhodně však poznávací cestovní ruch patří v současné době dle monitoringu návštěvníků k nejčastěji zmiňovaným důvodům návštěvy (52 %) vymezeného území, následují relaxace 5 (20 %), turistika a sport 6 (15 %) a návštěvy příbuzných nebo známých (7%, dáno silným zastoupením OIR). K nejlákavějším aktivitám, spojovaným respondenty v rámci monitoringu návštěvníků s vymezeným územím patří: poznávání (cca 80% respondentů), návštěvy kulturních akcí a pěší turistika (cca 30% respondentů), cykloturistika (cca 22% respondentů), koupání a vodní sporty (cca 17% respondentů), sakrální turistika (cca 10% respondentů), aktivní sport (4% respondentů). Problémem může být: i) Omezená dostupnost některých cílů: • ze 14 zámků na Rakovnicku, které jsou památkově chráněné, není žádný využíván jako atraktivita cestovního ruchu s možností prohlídky, • v nedostatku parkovacích ploch v docházkové vzdálenosti u nejnavštěvovanějších atraktivit CR, • v omezené časové dostupnosti atraktivních cílů (viz monitoring, otvírací doba), • v omezené časové dostupnosti dostatečného počtu atraktivních cílů v „mimoletním“ období (mimo období hlavní sezony v zájmovém území), • v nedostatečném vybavení vymezeného území atraktivitami a cíli připravenými a vhodnými pro celoroční využití a disponující konkurenceschopnou nabídkou požadovaných služeb, • v nedostatečném značení turistických cílů, atraktivit a služeb. b) Významným motivačním prvkem k návštěvě vymezeného území je aktivní odpočinek a rekreace ve venkovském prostoru spojená s rekreačními 7 sporty. Ve vymezeném území se jedná zejména o aktivity spojené s řekou Berounkou (vodní turismus, rybolov, koupání), dále s jezdectvím (9 subjektů s nabídkou jezdectví ve vymezeném území), s cykloturistiku, a s golfem. Problémem se zde však stává vybavenost potřebnou infrastrukturou, šíří a kvalitou služeb, sloužící návštěvníkům a turistům (viz monitoring návštěvníků, vlastní šetření). Zejména:

5

Viz www.celostnimedicina.cz: Hlavním cílem relaxace je uvolnění svalového vypětí a potom následně i psychického. Jde především o uvolnění příčně pruhovaného kosterního svalstva, jenž se smršťuje a zkracuje dle naší vůle. I ve chvíli kdy si myslíme, že jsou svaly úplně uvolněné v nich přetrvává tzv. pohotovostní napětí – tonus. Když tělo prodělává různou aktivitu, činnost svalů je jejich pohyb a souvisí s výdejem energie. Když chceme svalům dopřát regeneraci, odstranit únavu a dodat energii pro další činnost snažíme se právě o maximální uvolnění. Vědomé i nevědomé uvolňování svalového napětí nazýváme řízenou relaxací. 6 Viz Výkladový slovník cestovního ruchu: „Sportovní cestovní ruch = forma CR, jejíž účastníci jsou diváky nebo aktivními sportovci (příležitostnými, rekreačními, výkonnostními nebo vrcholovými) různých druhů outdoorových i indoorových, letních i zimních sportovních soutěží, závodů, sportovních masových akcí.“ 7 Viz Výkladový slovník CR: Rekreace v užším pojetí: „souhrn odpočinkových činností, provozovaných ve volném čase (o dovolené) a často jako jedna z forem CR – zpravidla však nedaleko bydliště v rámci druhého bydlení „(viz OIR), „dětských táborů atd.“. Rekreace v obecnějším pojetí: „využití volného času, jehož součástí může být aktivní pohyb, aktivní nebo pasivní účast na různých akcích, cestování a turistika. Základní dělením rekreace může být dělení podle motivace na zdrojově orientovanou (příroda, venkov, push motivace) a uživatelsky orientovanou (vytváření podmínek pro rekreaci s dostupností pro velké části populace, pull motivace),…. Jejím výsledkem by měla být regenerace životních sil účastníků. Enterprise plc, s.r.o.



Koncepce

i)

U hipoturistiky je to nedostatek oficiálních / značených hipostezek, umožňujících skutečnou hipoturistiku nabídkou možnosti dlouhých vyjížděk, spojených např. s návštěvou relevantních turistických cílů a atraktivit, s poznáváním venkova a s možností vícedenních vyjížděk. Podmínkou rozvoje hipoturistiky je rovněž propojení jezdeckých center hipostezkami a jejich spolupráce a nabídka služeb, spočívajících v možnostech přenocování, ustájení koní apod. ii) Pro cykloturistiku je vybavenost vymezeného území (hustota cyklotras) ve srovnání s celým krajem mírně nadprůměrná, avšak ve srovnání s průměrem za ČR je rozsah nabízených cyklotras podprůměrný. Nedostatečná (téměř neexistující) je vybavenost cyklostezkami, zejména je zde však rostoucí rozpor mezi trendy a rostoucími požadavky na bezpečnost na straně jedné a současným stavem cyklotras, vedoucích po úzkých a často velmi devastovaných komunikacích 2. a 3. třídy. Rovněž vybavenost doplňkovými službami pro cykloturistiku v regionu je omezená (půjčovny kol, cykloservisy, místa pro odpočinek - odkrytá i s přístřešky apod.). iii) Golf: ve vymezeném území je v současné době jedno 9-ti jamkové golfové hřiště v Podbořánkách. Z pohledu golfové turistiky je toto vybavení vymezeného regionu nedostatečné, nabídka může však být zajímavá co by doplňkový program pro rekreační a relaxační pobyty. 5) Malá motivace k rozvoji turismu (nízká nezaměstnanost, klesající loajalita / vztah k venkovu atd.) a) Úroveň nezaměstnanosti ve vymezeném území je velmi nerovnoměrná. Na většině vymezeného území patří dlouhodobě k nižším v ČR (nižším než průměr za ČR). Motivace k vytváření pracovních míst ve vymezeném území je tedy nižší, což platí pro sektor cestovního ruchu snad o to silněji, oč jsou průměrné mzdy v tomto sektoru ve srovnání s ostatními obory nižší a práce časově (večery, víkendy, svátky, prázdniny) i z pohledu potřebných kompetencí (znalost jazyků, komunikační dovednosti atd.) náročnější. b) Vzhledem k vytrácení venkovského charakteru života z části vymezeného území klesá i počet těch, kteří by byli schopni a ochotni využít znalostí místních tradic, zvyků, venkovského stylu života pro komerční využití v rámci volnočasových aktivit a turismu a tím zároveň napomoci jejich dalšímu zachování. c) Omezená velikost výdajů za služby a maloobchodní produkty ve vymezeném území, a to jak u stávajících cílových skupin návštěvníků a turistů (viz monitoring návštěvníků), tak rovněž u místních občanů nebo majitelů tzv. druhých bydlení není dostatečně motivující k rozvoji vlastního, nepříliš jistého a málo stabilního podnikání v daném území. Této situaci by napomohlo: i) Zvýšení počtu přijíždějících turistů a návštěvníků. ii) Prodloužení průměrné doby pobytu turistů ve vymezeném území. iii) Změna struktury turistů, přijíždějících do vymezeného území. iv) Vytvoření infrastrukturního zázemí a rozšíření nabídky služeb pro snížení sezónních výkyvů a prodloužení vrcholové sezony. v) Zlepšení marketingu a marketingové komunikace vymezeného území. vi) Zlepšení komunikace a spolupráce mezi zainteresovanými subjekty. 6) Nekoordinovanost CR vers. potenciál CR ve vymezeném území (produkty, atraktivity, marketing, orientační značení cílů atraktivit atd.) a) Potenciál nabídky služeb a atraktivit cestovního ruchu ve vymezeném území je z pohledu srovnání s jinými územími průměrný, avšak jeho současné využití, stejně tak jako schopnost a ochota jej rozvíjet a marketingově nabízet je podvázána kromě omezených investičních zdrojů rovněž nedostatečnou úrovní koordinace aktivit ve vymezeném území. Problémy jsou zejména v následujících oblastech: i) Nedostatečná úroveň komunikace a spolupráce mezi zainteresovanými subjekty ve vymezeném území, a to jak mezi veřejným a soukromým sektorem, tak i v rámci těchto sektorů. Podstatně aktivnější se jeví veřejný sektor, který podporuje rozvoj cestovního ruchu prostřednictvím některých aktivit Svazku měst a obcí Rakovnicka a servisní organizací Rakovnicko o. p. s. b) Neexistence profesionální organizace zaměřené na zajištění koordinace a řízení cestovního ruchu ve vymezeném území. V zájmovém území aktivně působí několik organizací, pokrývajících více nebo méně i sektor cestovního ruchu. Jedná se zejména o Svazek měst a obcí Rakovnicka (zastřešující 7 dalších svazků: Svazek obcí mikroregionu Balkán, Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Čistá – Senomaty, Svazek obcí Jesenicko, Svazek obcí Enterprise plc, s.r.o.



Koncepce

mikroregionu Kněževes, Svazek obcí mikroregionu Křivoklát, Svazek obcí mikroregionu Novostrašecko, Svazek obcí mikroregionu Poddžbánsko), jeho servisní organizaci Rakovnicko o. p. s. a MAS Rakovnicko. Všechny tyto organizace se však zabývají problematikou cestovního ruchu na neprofesionální úrovni a pouze jako jednou ze svých dílčích aktivit. c) Nedostatečný, nekomplexní a nepříliš efektivní je marketing vymezeného území. i) Nedostatečná je nabídka vymezeného území prostřednictvím e-marketingu a to zejména z pohledu charakteru a forem cestovního ruchu a tím tedy i z pohledu stávajících cílových skupin. V současné době je vymezené území nabízeno návštěvníkům a turistům více či méně na 2 portálech. Žáden z nich nedisponuje rezervačním modulem, což vzhledem k charakteru nabídky a převažující formě individuálního turismu je významným nedostatkem. Poměrně velmi omezená je nabídka v cizích jazycích (pouze portál SMOR). Charakteristika portálů: • www.rakovnicko.info – hlavní turistický informační portál Rakovnicka, který nabízí tipy na výlety, informace o turistických atraktivitách a tématicky zaměřené informace pro pěší turistiku, cykloturistiku, hipoturistiky a vodní turistiku. Stránky obsahují též základní informace a kontakty na služby cestovního ruchu (ubytování, informační centra) a kulturní a sportovní přehled. Jsou zde ke stažení také prospekty a turistická mapa Rakovnicka. Stránky mají pouze informativní charakter, není zakomponovaný rezervační modul. Kromě českého jazyka nabízí stránky také cizojazyčné mutace anglickou, německou, španělskou, francouzskou, italskou a ruskou. Cizojazyčné verze však nabízí pouze základní informace o jednotlivých oblastech Rakovnicka (Křivoklátsko, Jesenicko, Džbán, město Rakovník a Kraj chmele) s fotografiemi a nejsou zde už další informace např. o ubytování, informačních centrech apod.. • www.rakovnicko.cz – Regionální internetový portál pro Rakovník, Rakovnicko a okolí, který podává informace pro podnikatele, firmy a občany. Turistické informace obsahuje jen okrajově a jde většinou o prolinky na jiné webové stránky. Nejsou jazykové mutace. ii) Marketingové tiskoviny: • Tištěné materiály vydávané Svazkem obcí a měst Rakovnicka a Rakovnickem o.p.s. jsou převážně ve formě prospektů formátu DL. Bylo jich vydáno poměrně velké množství (o Rakovnicku jako celku nebo jeho oblastech, ke konkrétním atraktivitám, tématicky zaměřené – např. cyklotrasy, a nebo např. letáčky s výletními programy), ale nejsou všechny designově jednotné a pouze některé mají i cizojazyčné mutace. Kromě prospektů je vydána turistická mapa Rakovnicko v měřítku 1:60 000. Všechny tyto materiály jsou kromě tištěné verze k dispozici také ke stažení na webových stránkách Rakovnicka. • Stejně tak je na webových stránkách Rakovnicka ke stažení informační brožura s důležitými informacemi pro turisty a návštěvníky včetně kontaktů, otevíracích dob u atraktivit, tipů na výlety, ubytování, kalendáře akcí na daný rok atd. iii) Produktové balíčky: • V rámci nabídky cestovního ruchu neexistují na Rakovnicku komplexní produkty, tzv. balíčky. Produktem však mohou být nazvány tématické projekty, např. na Rakovnicku je stěžejní produktovou nabídkou poznávací turismus, cykloturistika, venkovský cestovní ruch 8 . Zvláštností jsou moderované pěší a cyklistické výlety, kterých se dnes účastní desítky lidí. iv) Ostatní nástroje marketingové komunikace: • Ve spolupráci s dalšími subjekty v regionu, zejména Městským informačním centrem v Rakovníku zajišťuje Svazek měst a obcí Rakovnicka a Rakovnicko o.p.s. prezentace na veletrzích cestovního ruchu Regiontour Brno, Holiday World Praha a

8

Viz Výkladový slovník cestovního ruchu: „Venkovský cestovní ruch (též rurální CR) = souborné označení pro druh CR s vícedenním pobytem a rekreačními aktivitami na venkově (procházky a pěší turistika, projížďky na kole nebo na koni, pozorování a péče o domácí zvířata, konzumace podomácku vyrobených potravin atd.), s ubytováním v soukromí nebo v menších HUZ. Přitažlivost rurálního CR je založena na některých aspektech skutečného nebo fabulovaného venkovského způsobu života – rozsáhlá, tichá, klidná krajina, čistý vzduch, pracovní aktivity, zvyky a folklór, rozmanité stromy a zvířata atd. Jeho rozvoj souvisí s rozvojem venkova, budováním pěších tras a cyklotras, farem s alternativním zemědělstvím, budováním místních muzeí, skanzenů, revitalizací tradičních řemesel, budováním a obnovou menších ubytovacích zařízení a stravovacích zařízení atd. Venkovský CR může mít různé formy – agroturismus, ekoagroturismus, ekoturismus, dobrodružný CR, kulturní CR.“ Enterprise plc, s.r.o.



Koncepce

ITEP Plzeň. Zajišťují také prezentační a informační servis na významných nadregionálních akcích na Rakovnicku i v sousedních regionech. 7) Nízká přidaná hodnota místních služeb pro turisty (největší zisky končí mimo území klastru) a) Přesto, že ve vymezeném území má sídlo několik atraktivit s nadnárodním (Státní hrad Křivoklát) a nadregionálním (Muzeum T.G.M., Železniční muzeum v Lužné) významem a tomu odpovídající návštěvnosti, převážná většina know-how, vazeb a kontaktů na cílové trhy a organizace pobytů je řešena subjekty nesídlícími ve vymezeném území. Tyto subjekty mají největší podíl na „přidané hodnotě“, vznikající při tvorbě, prodeji a realizaci produktů a služeb cestovního ruchu vymezeného území. Místní subjekty a instituce působí tedy více či méně v roli subdodavatelů či nájemné pracovní síly a logicky tedy i největší podíl na příjmech a ziscích z cestovního ruchu realizovaného ve vymezeném území končí mimo toto území. Tímto příjmy z turismu jsou dále snižovány a je podvazován rozvoj a investice do cestovního ruchu ve vymezeném území z místních zdrojů.

2.3 Kategorizace vymezeného území z hlediska potenciálu pro rozvoj CR Území Středočeského kraje patří z pohledu potenciálu atraktivit a cílů cestovního ruchu jednoznačně k nadprůměrně atraktivním krajům v ČR. Atraktivita kraje je dána zejména množstvím a přitažlivostí kulturně historických objektů a lokalit (hrady, zámky, muzea atd.). Rozsáhlá jsou území s typicky venkovskou krajinou a s průměrnými nebo nadprůměrnými předpoklady pro cestovní ruch. Další vývoj cestovního ruchu bude tedy nejvýrazněji ovlivňován zejména rozsahem a kvalitou infrastruktury (a to jak dopravní, tak infrastruktury služeb cestovního ruchu), úrovní a efektivitou marketingu, kvalitou služeb (danou zejména úrovní personálu ve službách) a úrovní proorganizovanosti sektoru v kraji. Pro kategorizaci území a pro konečnou verzi marketingového členění byly kromě analýzy využity poznatky z Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky, zpracovaného Ústavem územního rozvoje Brno pro MMR ČR, Praha 2001 a z Atlasu cestovního ruchu České republiky, vydaném MMR ČR v roce 2006 a zpracovaném Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity v Brně. Z kartogramů, charakterizujících potenciál cestovního ruchu Středočeského kraje v materiálu „Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky“, a to ať již v celku, či z pohledu jednotlivých subsystémů (přírodního, kulturního atd.) lze jednoznačně vyčíst následující skutečnosti: • z pohledu celkového potenciálu cestovního ruchu (viz následující obrázek) je významná část kraje (cca 40 %) hodnocená jako území se základním potenciálem, přičemž převážně se jedná o území v severní a severovýchodní části kraje, cca 25 % je hodnoceno jako území se zvýšeným potenciálem, dalších cca 20 % je hodnoceno jako území s vysokým potenciálem a jen rozptýleně je cca do 10 % území hodnoceno jako území s velmi vysokým potenciálem, zbytek do sta procent (přes 5 %) tvoří území bez potenciálu, kterým je oblast Brdů (vojenský výcvikový prostor Jince), jako území využívané pro vojenské účely; • z pohledu typu jednotlivých potenciálů převládá v kraji území, které je hodnocené jako území s potenciálem vyhraněně přírodním, přírodním nebo smíšeným (cca 70 % území), zbylých 30 % území je hodnoceno jako území s kulturním potenciálem, vyhraněně kulturním potenciálem, či jako zóna bez potenciálu (vojenský výcvikový prostor Jince); • z pohledu typu přírodního subsystému potenciálu cestovního ruchu převládá území hodnocené jako vhodné pro cykloturistiku (cca 50 %), cyklo a pěší turistiku (cca 20 %), cyklo, pěší a lyžařskou turistiku (cca 10 %), smíšené území (cca 10 %), pro letní rekreaci (cca 5 %) a bez potenciálu (cca 5 %, vojenský výcvikový prostor Jince); • z pohledu typu kulturního subsystému potenciálu cestovního ruchu převládají zóny bez potenciálu (cca 50 %), dále zóny s kulturně poznávacím potenciálem (cca 25 %), smíšené zóny (cca 8 až 9 %), zóny kulturních a sportovních akcí (cca 8 – 9 %), zóny církevní (cca do 5 %) a zóny lázeňské a společenské (cca 2 – 3 %).




Koncepce Strážiště

Kartogram 4

Sezemice Muk ařov Chocnějovice Rokytá Loukov Jivina Dolní Krupá Březina Žďár Bělá pod Bezdězem Medonosy Bílá HlínaMnichovo Hradiště Dobřeň Ptýrov Boseň Vidim Nosálov Březovice Branžež Plužná Hrdlořezy Lobeč Bakov nad J izerou Kněžmost Dobšín Liběchov Kokořín Sudoměř Mšeno Želízy Katusice Vrátno Přepeře Horní Počaply Bradlec Bukovno Kanina Obruby Stránka Vysoká Kosmonosy Skalsko Obrubce Dolní Beřkovice Rohatsko Rokytovec Boreč Cítov Nebužely Sukorady Mladá Boleslav Kovanec Chorušice Dolní Bousov Plazy Niměřice Vinec Vraný Mělník Jeviněves Střemy Řepín Březno Petk ovy Velké Všelisy Řepov Jarpice Poštovice Býkev Ledčice Krnsko VrbičanyPáleč Šlapanice Hospozín Loucká Velký Borek Sovínky Spomyšl Domousnice Hoří n Nepřevázka Ctiměřice Lhotky Hostín Mělnic ké Vtelno Černuc Bezno Sazená Vraňany Veselice Klobuky Dobrovice Malý Újezd Jizerní Vtelno Kmetiněves Chržín Nová Ves Lužec nad Vltavou Zlonice Hořešovičky Žerčice Liblice Hrušov Ujkovice Třebíz Kly Bílichov Byšice Kropáčova Vrut iceChotětov Dřínov Vojkov ice Zálezlic e Hobšovice Strašnov Kozojedy Pěčice Ledce Obříství Velvary Líský Plchov Královice Beřovice Košátky Všestudy Uhy Kosořice Prodašice Brodce Třeboc Tuhaň Milý Dolní Slivno Zdětí n Kounov Chlumín Veltrusy Pozdeň Libovice Jabkenice Lušt ěnice Všet aty Srbeč Janov Mutějovice Pochvalov Horní Slivno Sedlec Žižice Neuměřice Nelahozeves Zlosyň Libiš Seletic e Koší k Jedomělice Tuřany Čečelice Slaný Kalivody Svojetín Meč eříž Benátky nad Jizerou Smilov ice Chudíř Olovnice Mšec Řisuty Děkov Kozomín Neratovice Sudovo Hlavno Kochánky Podlešín Mcely Tišice Drnek Kralupy nad Vltavou Čachovice Hořesedly Nesuchyně Rožďalovice Kolešov Přelíc Třtice Knovíz Krupá Odolena Voda Dřísy Kostelní Hlavno Slatina Loučeň Žitovlic e Hořovičky Kojetic e Hrdlív Řevničov Mšecké Žehrovice Otvovice Dolany Postřižín Želenice Vlkava Lipník Tuřice Kněževes Smečno Jiřice Předboj Křenek Pchery Koleč Kolešovice Kačice Svinařov Lišany Všejany Hlav enec Holubice Kostelec nad Labem Chotěšice Jizbice Jíkev Vodochody Bašť Vinařice Křinec Chroustov DřetoviceZákolany Turs ko Stoc hov Švihov Záryby Lužná Stará Lysá Větrušice Klíčany Libušín Mratí n Přílepy Krchleby Nové Strašecí Stehelčeves Jesenice Oráčov Dymokury Borek Milovice Svrkyně Líbeznice Oskořínek Straky Sojovice Klecany Pšovlky Rynholec Tuchlovice Sluhy Husinec Kněžice Vestec Buštěhrad Lichoceves Záhornice Senomaty Bořanovice Ruda Čilec Dvory Bobnice Brandýs nad Labem-Stará B Zdiby Číčovice Kamenné Žehrovice Kladno Úholičky Lysá nad Labem Činěves Šanov Rakovník Veleň Chleby Netřebice HřebečLidice Únětice Doksy ŘeřichyHostokryje Dřevčice Stratov Sloveč Drahouš Káraný Běloky Přezletice Tuchoměřice Velenice Velká Dobrá Lubná Kamenné Zboží Budiměřice Nový Dům Zápy Václav y Žilina Lány Ostrá Měs tec Králové Horoměřice DružecBraškov Nymburk Zavidov Hostouň Jenštejn Lhota SenecPavlíkov Měs tečko Čelákovice Kouty Podmoky Kost omlátky Kyšice Pavlov Dobrovíz Semice Všesulov Radonice Zeleneč Pustovět y Hvozd Křečkov Běrunice Senice Čistá Unhošť Krakov Moc hov Lašovice Opočnice Pátek Běleč Bratronic e Zvěřínek Kovanice Jeneč Bříství Panoší Újezd Hradištko ŠestajoviceNehvizdy Zbečno Okří nek Vrbice Dlouhopolsko Krakovec Hostivice Sadská Hořátev Velká Buk ová Jirny VyšehořoviceVykáň Velenka Malé Kyšice Svárov Břežany Šípy Kněžičky Odřepsy Hradčany Poděbrady Křivoklát Horoušany Chýně Praha Kounice Nezabudice TřebestoviceKostelní Lhota Dobšice Ptice Sýkořice Choťánky Chyňava Břežany II Poříčany Milčice Vrbová Lhota Hracholus ky Úhonice Slabce Opolany Žehuň Rudná Račice ÚvalyTuklaty Choťov ice Oseček Hřebečníky Branov Sány Drahelčice Jinočany Žiželice Rostoklaty Květ nice Klučov Tatce Pečky Sokoleč Železná Dománovice Nižbor Přišimasy Sibřina Český Brod Hýskov Karlova Ves Roztoky Chrustenice Nučice Zbuzany Chotutice Dobřichov Velký Osek Ohaře Radov esnice II Tachlovice Ořech Tismice Chrášťany Radim Cerhenice Otročiněves Volárna Škvorec Skryje Vráž MrzkyTuchoraz Němčice Lipec Křenice Hradešín Loděnice Vrbčany Beroun Hudlice Velim Kšely Veltruby Chýnice Broumy Uhlí řsk á Lhota Ovčáry Čestlice Březí Nová Ves I Doubravčice Trubská Kublov Třebotov Žabonosy Vysoký Újezd Býchory Krakovany Průhonice Třebovle Přehvozdí Trubín Plaňany Roblín Babice Svat á Nupaky Tetín Srbsko Vitice Mořina Říčany Štíhlice Králův Dvůr Týnec nad Labem Zlatník y-Hodkovice Zalešany Křečhoř Kolín Černošice Bzová Hředle Zdice Konárovice Kostelec nad Černými Lesy Kouřim Tehovec Dolní Břežany Koněprusy Korno Karlštejn Mořinka Svojšice Libodřice Herink Veletov Březová Tmaň Dobřichovice Ohrobec Popovičky SvěticeTehov Louňovice Krychnov Měňany Polepy Točník Lošany Pašink a Jevany Starý KolínZáboří nad Labem Jíloviště Zadní Třebaň Chodouň Suchomasty PsáryRadějovice Strančice Klokoč ná Zvole Oleška Ždánice Toušice Libeř Drozdov Chlustina Liteň Řevnice Černolice Trnová Křížkový Újezdec Všestary Libenice Svatý Mikuláš Dolní Chvatliny Žebrák Černé Voděrady Sulice Petříkov Okrouhlo Horušice Praskolesy Libomyšl Bykoš Nesvačily Svinaře Hlízov Malotice Řitka Kořenice Červené Pečky Klínec Zvánovic e Kunice Cerhovice Tlustice Výžerky Jílové u Prahy VšeradiceSkuhrov Grunta Nové Dvory Líšnice Davle Lochovice Horka I Záluží Zásmuky Bečváry Ratboř Velké Popovice Pohoří Oplany Podbrdy Barchovice Hrusice Neumětely Petrov Mníšek pod Brdy Žehušice Hořovice Kamenice Kutná Hora Hvozdnice Drahobudice Újezd Osek Vižina Mirošovice Ondřejov Suchdol Miskovice Čisovice Rpety Lhotka Cí rkvice Chotusice Bílé Podolí Kytín Osov Horní Kruty Hradišťko Stříbrná Skalice Zahořany PodluhyFelbabka Pyšely Kaliště Vlačice HostomiceVelký Chlumec Skvrňov Rašovice Vlkanč ice Komárov Nová Ves pod PlešíBratřínov Štěc hovice Vidice Krhanice Řehenice Třebešice Starkoč Čtyřkoly Křešín Jince Dobříš Voznice Křesetice Vavřinec Onomyšl Chaloupky Běštín Krňany Lešany Nespeky Úžice Čáslav Bojanovice Olešná Lštění Chocerady Košice Malešov Vrdy Kluky Ohrazenice Slapy Čerčany Vranov Malá Hraštice Zaječov Staňkovice Nepoměřice Močovice Vinaře Čenkov Týnec nad Sázavou Přestavlk y u Čerčan VodslivySázava Mok rovraty Velká Lečice Uhlí řsk é Janov ice Souňov Samopše Drobovice Bukovany Rabyně Buš Mrač Ostředek Xaverov Rosovice Úmonín Žáky Potěhy Netvořice Žleby Chlístovice Nový Knín Soběhrdy Kozmice Korkyně Rataje nad Sázavou Třebonín Tupadly Horky Sudějov Černíny Bratkovic e Pičín Stará Huť Čím Podveky Petroupim Čakov Drahňovic e Chlístov Hraběšín Adamov Hostovlice Zbizuby Václav ice Drahlín Hluboš KotenčiceObořiště Rybníky Benešov Bratčice Český Šternberk Drhovy Petrovice II Dlouhá Lhota Teplýšov ice Červené Janovice Chotilsko Obecnice Okřesaneč Soběšín Neveklov Suchodol Daleké Dušníky Šebestěnice Zbraslavice Borot ice Brdy Divišov Stranný Struhařov Čestín Zbýšov Vlkaneč Bludov Tisem Litichovic eVšechlapy Tichonice Podlesí Drásov Drevníky Radíč Dubno Petrovice I Kácov Bílkovice Nečín Křečovice Županovice Nalžovice Řendějov Višňov á Bystřic e Radoš oviceLibež Psáře Dobrovítov Post upice Slavoš ovBohdaneč Osečany Maršovic e Hřiměždice Háje Obory Příbram Chotýšany Třebětín Chabeřice Láz Ctiboř Kňovic e Nepomuk Bohutí n Jablonná Zruč nad Sázavou Pertoltice Prosenická Lhota Dublovice Dolní Hbity KladrubyTrhový Štěpánov Narysov Dolní Pohleď Příčovy Milín Sedlice Kamýk nad Vltav ou Věšín Vrchot ovy Janov ice Popovice Soutice Lazsko Radětice Vlastějovice Vlašim Vranovice Štětkovice Svatý Jan Rataje Olbramovice Třebsko Smolotely Zduchovice Horka II Rožmitál pod Třemšínem Sedlčany Kosova Hora Vrančice Řimovice Chlum Hradiště Hulice Solenice Pečice Vojkov ChrástTochovic e Javorník Veliš Jankov Bernartic e Bezděkov pod Třemšínem Vysoký Chlumec Zdislavice Kondrac Votice Ratměřic e Keblov Zbenice Cetyně Horčápsko Vracovice Vševily Bohostice Milešov Mnichovice Nedrahovice Krásná Hora nad Vltavou Hvožďany Loket Březnice Chraštice Zvěstov Heřmaničky Strojetice Borovnice Počepice Volenice Nestrašovice Kozárovic e Dolní Kralovice Smilkov Pravonín Neustupov Tomice Šetějovice Hudčice Klučenice Počaply Louňovice pod Blaníkem Zalužany Petrovice Nechvalice Čechtice Ješetic e Křivsoudov Kamberk KoupěDrahenice Sedlec-Prčic e Snět Červený Újezd Studený Načeradec Milič ín Dunice

Bodová hodnota a intenzitní zóny: 0 bez potenciálu 1 - 15 základní potenciál 16 - 20 21 - 25

Praha a Středočeský kraj

Celkový potenciál cestovního ruchu

26 31 36 41 -

Krty

Střezimíř

30 35 40 50

zvýšený potenciál

51 - 60 61 - 80 81 - 100

vysoký potenciál

101 - 150 151 - 200

velmi vysoký potenciál

201 a více

výjimečný potenciál

Zpracoval: Ústav územního rozvoje

Mezno

Pokud se jedná o charakteristiku vymezeného území Rakovnicka, lze jej dle uvedeného dokumentu charakterizovat následovně: Úroveň potenciálu základní potenciál zvýšený potenciál vysoký potenciál velmi vysoký potenciál výjimečný potenciál Celkem

Rozloha území v ha 4 711 54 049 31 776 2 493 0 93 029

Podíl území 5,1% 58,1% 34,2% 2,7% 0% 100,00%

Tedy téměř 95% území vykazuje zvýšený, vysoký či velmi vysoký potenciál cestovního ruchu.

3 Strategie rozvoje cestovního ruchu území Klastru Rakovnicko Strategie rozvoje cestovního ruchu vymezeného území vychází ze struktury relevantní části aktualizovaného Programu rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje (zpracovaného v roce 2007). Tedy struktura je následující: • Vize je dlouhodobější výhled a její naplňování je tedy dlouhodobým procesem, proto vize nebývá charakterizována v měřitelných ukazatelích a nabízí dostatečnou míru volnosti při jejím postupném naplňování. o V případě vize rozvoje cestovního ruchu ve vymezeném území budeme vycházet z trendů a informací o vývoji tohoto sektoru, kde se právě za zlomová období považují roky 2010 a 2020, proto cílovým rokem naplnění vize je rok 2015, tedy rok, kdy bude možno již vyhodnotit naplnění změn očekávaných kolem roku 2010 a bude dostatečný prostor pro korekci resp., aktualizaci vize ve vztahu k roku 2020. • Strategické rozvojové cíle jsou konkretizací vize pro kratší, nicméně stále ještě středně až dlouhodobé období. Jedná se o cíle, transformující vizi do globálnějších, ale již měřitelných charakteristik. o V případě strategických rozvojových cílů cestovního ruchu ve vymezeném území se v souladu se zadáním zaměříme zejména doplnění území novými zařízeními, objekty a aktivitami cestovního ruchu a na vymezení požadavků a podmínek pro vytvoření organizačního zajištění rozvoje cestovního ruchu ve vymezeném území. Enterprise plc, s.r.o.



•

•

Koncepce

Strategické rozvojové oblasti jsou dílčími částmi celkové strategie, tvořícími základní oblasti celku, v daném případě cestovního ruchu, v rámci kterých musí být dosaženo změn. o Struktura strategických rozvojových oblastí vychází z typů rozvoje cestovního ruchu a ze struktury programových dokumentů cestovního ruchu na národní a krajské úrovni a zároveň vytváří prostor pro detailnější určení úkolů v jednotlivých významných dílčích oblastech celkové struktury cestovního ruchu. Opatření strategických rozvojových oblastí jsou charakteristikou kroků, které je nutno učinit k dosažení cílů v rámci jednotlivých rozvojových oblastí. o Opatření jsou vztažena časově zejména k roku 2013.

3.1 Vize rozvoje cestovního ruchu Vize rozvoje cestovního ruchu tvoří vedle SWOT analýzy druhé hlavní východisko pro formulaci strategie rozvoje cestovního ruchu v dané destinaci. 1) Obecná východiska pro formulaci vize: a) Vize by měla vyjít ze znalosti domácí situace i z pochopení obecných trendů a potřeb. b) Role / funkce vize: i) Komunikační – její tvorba a konečná podoba je prostředkem komunikace mezi zainteresovanými subjekty o budoucnosti cestovního ruchu v kraji. ii) Spojovací – spojuje zainteresované subjekty, jejich zájmy, vytváří základ pro společný postup, spolupráci a hledání společných řešení. iii) Motivační – motivuje zainteresované subjekty k jejímu naplnění a klienty (turisty) k ověření jejího naplňování. iv) Prezentační – prezentuje odborné i laické veřejnosti, občanům i podnikatelům, návštěvníkům i turistům srozumitelně a jednoznačně záměry a snahy. 2) Forma vize: a) Užší forma – je stručná, jasná, nevysvětluje. b) Širší forma – je rozsáhlejší, podrobněji vysvětluje její dílčí části. 3) Východiska pro formulaci vize cestovního ruchu ve vymezeném území, pracovně nazývaném Klastr Amerika: • Hlavní cílové skupiny podle místa původu: o tuzemští: obyvatelé Prahy a Středočeského kraje, tuzemští turisté přijíždějící do Prahy a jejího okolí, tuzemští turisté přijíždějící do Středočeského kraje, o zahraniční: turisté přijíždějící do Prahy, turisté přijíždějící do Středočeského kraje, turisté přijíždějící do Karlovarského kraje a projíždějící Středočeským krajem, turisté přijíždějící do ČR a projíždějící Středočeským krajem. • Hlavní cílové skupiny podle motivace: o turisté a návštěvníci přijíždějící za poznáváním zejména historických kulturních, architektonických, sakrálních, industriálních a přírodních atraktivit a zajímavostí, o turisté a návštěvníci přijíždějící za relaxací, odpočinkem a pobytem na venkově o turisté a návštěvníci přijíždějící za aktivním pobytem / sportem, o turisté a návštěvníci přijíždějící z profesních důvodů, o turisté a návštěvníci projíždějící Středočeským krajem a vymezeným územím. • Hlavní cílové skupiny podle statutu: o rodiny s dětmi, o senioři, o organizované skupiny (dětí, mládeže, dospělých). • Hlavní nabídka (prodejní argumenty): o cestovní ruch je o zážitcích – nabízet zážitky spojené s atraktivitami a turistickými cíli, charakteristickými pro dané území (poznávání historie Českého království - Křivoklát, Krakovec, pobyt na venkově - jízda na koni apod.), o významné historické památky ve vymezeném území hrady, tvrze a zříceniny: Křivoklát (NKP), Krakovec zámky: z řady zámků je veřejnosti přístupný pouze zámek v Krušovicích, sloužící částečně jako pivovarské muzeum, Enterprise plc, s.r.o.



o

o

o o

o

Koncepce

sakrální památky: 144 památkově chráněných sakrálních objektů (57 kostelů, 25 kaplí, 11 far, 2 synagogy a 1 židovský hřbitov), 1 městská / 2 vesnické památkové zóny: Rakovník / Rousínov a Skryje industriální památky a technické zajímavosti: Železniční muzeum v Lužné, největší muzeum s železniční tématikou v ČR. technická památka Čechův mlýn malá vodní elektrárna ve Šlovicích - soukromé muzeum počátků „doby elektrické“ u nás (elektroskanzen), příroda a přírodní atraktivity: významný rozsah chráněných velkoplošných (CHKO Křivoklátsko – biosférická rezervace UNESCO) i maloplošných území, přírodní parky: Jesenicko, Džbán, voda, vodní turistika / rekreace / relaxace u vody: Berounka, poloha vymezeného území – je v blízkosti Prahy, nejvýznamnější mezinárodní destinace cestovního ruchu v ČR s populací cca 1,2 milionu obyvatel a leží na spojnici Prahy a nejvýznamnějšího lázeňského regionu – Karlovarska, v blízkosti vymezeného území se nachází největší středoevropské mezinárodní letiště Praha – Ruzyně.

3.1.1 Užší znění vize Ideální destinace pro poznávání, rekreaci a relaxaci ve venkovském prostředí s bohatou historií chmele, motivující k návštěvě historickými památkami, zachovalou přírodou, širokou nabídkou atraktivit venkovského cestovního ruchu, dobrou dostupností a kvalitními službami..

3.2 Cíle vytčené strategie 1) Zvýšení přínosů z cestovního ruchu pro zainteresované subjekty a aktéry cestovního ruchu z vymezeného území: a) Zvýšením počtu turistů, přijíždějících do vymezeného území, b) Prodloužením sezony a zaměřením se na rozvoj celoročně provozovatelných aktivit a atraktivit s kombinovaným využitím místními obyvateli, chalupáři a chataři, návštěvníky a turisty. c) Změnou struktury přijíždějících turistů spočívající zejména v nárůstu: i) Střednědobých pobytů (4 – 7 dnů) ii) Středně (500,- – 1000,- Kč / den) a výševýdajových (1000,- a více Kč / den) cílových skupin. iii) Tuzemských turistů ze vzdálenějších míst ČR. d) Prodloužení doby pobytu turistů ve vymezeném území zejména: i) Zajištěním komplexnosti a provázanosti nabídky ii) Rozšířením nabídky služeb iii) Zvýšením kvality služeb. e) Zvýšením podílu přidané hodnoty na realizovaném produktu cestovního ruchu na území klastru: i) Vytvořením a rozvojem specifického místního „know-how“, využívajícího silných stránek vymezeného území na cílových trzích. ii) Proorganizovaností a spoluprací místních zainteresovaných subjektů a aktérů cestovního ruchu a tím dosažení zvýšení vyjednávací síly (síťování, klastr, destinační management) a konkurenční schopnosti destinace. 2) Změna tržní pozice a image vymezeného území, spočívající ve vytvoření tržní pozice destinace cestovního ruchu s rostoucím podílem turistů, přijíždějících do vymezeného území na krátkodobé a střednědobé pobyty. Pro to je potřebné zajistit: a) Rozvoj image cílové destinace, vhodné jak pro krátkodobé (1 – 2 noci), tak pro střednědobé pobyty (3 – 7 nocí). b) Rozvoj a zkvalitnění potřebné infrastruktury cestovního ruchu a dopravy. c) Rozvoj kvality a šíře poskytovaných služeb. d) Rozvoj marketingu a marketingové komunikace. e) Institucionální podporu rozvoje cestovního ruchu ve vymezeném území.

3.3 Nosné produkty a cílové skupiny vymezeného území Základem marketingové strategie destinace cestovního ruchu je vytvoření konkurenceschopné produkto-tržní kombinace, vycházející z vytvořené specifické nabídky cestovního ruchu Enterprise plc, s.r.o.



Koncepce

(marketingového mixu) a dobře vybraných cílových skupin. Podrobnější charakteristika produktů (atraktivit, cílů a služeb cestovního ruchu) je obsažena v analýze a v databázi nabídky cestovního ruchu, která je přílohou analýzy. Nosnými produkty dle jednotlivých forem cestovního ruchu jsou v rámci vymezeného území: • Poznávací CR: o Hrady, zámky, sakrální objekty: hrady, tvrze a zříceniny: • hrad Křivoklát – národní kulturní památka, • zřícenina hradu Krakovec, • zřícenina hradu Týřov, • zřícenina hradu Džbán, • zřícenina hradu Jinčov (Jenčov), zámky: • zámek Lány, • řada dalích zámků, ale také veřejnosti nepřístupných. sakrální památky: • řada kostelů a kaplí: o kostel sv. Bartoloměje v Rakovníku, o kostel svaté Markéty v Kroučové, o kostel sv. Markéty v Břežanech, o kostel Navštívení Panny Marie v Petrovicích, o kaple sv. Barbory v Chrášťanech, o řada dalších památkově chráněných kostelů a kaplí, o mariánský sloup v Rakovníku, o mariánský sloup ve Všetatech, o socha sv. Jana Nepomuckého u Nového Domu, o smírčí kříže u Václav, o řada dalších drobných sakrálních staveb, o synagoga v Rakovníku. Ostatní cíle poznávacího CR: • Kamenné řady u Kounova, • rozhledna Mackova hora u Nového Strašecí, • rozhledna na Tobiášově vrchu u Jesenice, • budoucí rozhledna v obci Velká Buková • vrch Dřevíč - místo bájného hradiště, • Boží kámen u Sosně. • atd. o Skanzeny, muzea, galerie, památníky, památkové rezervace a zóny: Městská památková zóna Rakovník, Vesnická památková zóna Rousínov, Vesnická památková zóna Skryje, Železniční muzeum v Lužné, Hamousův statek ve Zbečně, Elektroskanzen Čechův mlýn ve Šlovicích, Muzeum T.G.Masaryka v Rakovníku, Muzeum T.G.Masaryka v Lánech, Muzeum Nové Strašecí, Vlastivědné muzeum Jesenice, Pamětní síň Dr. Alice Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech, Památník Joachima Barranda ve Skryjích, Pamětní síň Jaroslava Fraňka v Nezabudicích, Pamětní síň Oty Pavla v Luhu u Branova, Pražská brána v Rakovníku, Vysoká brána v Rakovníku, Muzeum sportovních vozů v Lánech, Muzeum Čistecka, Obecní muzeum v Hředlích, Muzeum lidových krojů v Kněževsi, expozice Kamenné řady u Kounova v Kounově, Muzeum pivovarnictví v Krušovicích, Enterprise plc, s.r.o.



o

o

o

Koncepce

expozice IVS LČR „Les kolem nás“ v Křivoklátě, expozice Křivořezání na hradě Křivoklát, expozice správy CHKO Křivoklátsko v Křivoklátě, Rabasova galerie v Rakovníku, Galerii Samson-Cafeé v Rakovníku, Galerie Nakřivo na hradě Křivoklát, Galerie Petra a Jany Kellnerových v Lánech, Výstavní síň Jiřího Anderleho v Pavlíkově. Industriální památky, technické zajímavosti: Železniční muzeum v Lužné, železnice Kolešovka, Čechův mlýn a malá vodní elektrárna ve Šlovicích, zaniklé lomy na Jesenicku, telekomunikační borovice, přehrada Klíčava, železniční most u Strachovic. Gastronomie pivovar Krušovice, pivovar Rakovník, Luženská medovina. Příroda CHKO Křivoklátsko, NPR Pochválovská stráň, NPR Týřov, NPR Velká Pleš, NPR Vůznice, PR Bradatka, PR Čertova skála, PR Červená louka, PR Červený kříž, PR Jezírka, PR Kabečnice, PR Louky v oboře Libeň, PR Luční potok, PR Milská stráň, PR Na Babě, PR Nezabudické skály, PR Podhůrka, PR Prameny Klíčavy, PR Rybníčky u Podbořánek, PR Stříbrný luh, PR Svatá Alžběta, PR Tankodrom, PR U Eremita, PR V Bahnách, PR Vysoký tok, PP Krtské skály, PP Malý Uran, PP Na Novém rybníce, PP Ostrovecká olšina, PP Plaviště, PP Prameny Javorníce, PP Přílepská skála, PP Soseňský lom, PP Valachov Přírodní park Jesenicko Přírodní park Džbán, zámecký park v Lánech, zámecký park ve Slabcích, Botanická zahrada Střední zemědělské školy v Rakovníku, Památný buk u Mšeckých Žebrovic,




•

•

•

•

•

Koncepce

dalších 150 památných stromů/stromořadí. Sport a aktivní dovolená: o Pěší turistika o Cykloturistika o Vodní turismus, vodní sporty a rybolov Berounka o Hipoturistika a jezdectví TJJ Bdín, Farma Hedecko, Stáj Turek, Bradáčův dvůr, K+K Přílepy, Turistická jízdárna Pustověty, Jezdecký oddíl Školního statku Rakovník, Společenství rančů a stájí Rakovník, jezdecká stanice Slabce, Jezdecká stáj Polcar, Jezdecká stáj Podkovářství Řeřichy. o Golf GolfPark Podbořánky. o Lov zvěře o Sportovní létání Aeroklub Rakovník. Rekreace: o Rekreace u vodních ploch a toků Atraktivní rekreační oblast údolí Berounky, Velký rybník u Jesenice. Venkovský turismus: o Agroturistika a eko-agroturistika, farmy s nabídkou jezdectví a hipoturistiky: Farma Hedecko, farma K+K Přílepy. Profesní CR (incentivní CR, konference, vzdělávací aktivity): o Hotel Hřebečníky, o Hotel Jesenice, o Penzion u Příhodů v Jesenici, o Hotel U Lípy v Krušovicích, o Classic Hotel Lány, o Hotel Debor (Volf) v Novém Strašecí, o Sportcentrum Pšovlky, o Racing Relax Club Monaco v Rakovníku. Zábava: o Kultura, společenské a kulturní akce: Tylovo divadlo v Rakovníku, Loutkové divadlo v Rakovníku, Letní kino v Rakovníku, Letní kino v Jesenici, hudební kluby a diskotéky v Rakovníku, Křivořezání na hradě Křivoklát, Léto na Křivoklátě, Křivoklátské panování, Křivoklání, Velikonoce na hradě, Advent na Křivoklátě, Staročeský masopust (Křivoklát), Wintrův Rakovník, Rakovník bratří Burianů, Rakovnická nokturna, Heroldův Rakovník, Popelka (Rakovník), Jazzové Vánoce (Rakovník), Nezbedný Bakalář (Rakovník), Muzejní noc (Rakovník),




o

Koncepce

Vysoká brána (Rakovník), Kněževeská dechparáda, Historický bál (Kněževes), Parní víkend v železničním muzeu, Dětský den v železničním muzeu, Setkání parních lokomotiv, Parním vlakem na rozloučení s prázdninami, Hornclass International (Nové Strašecí), Open Guitar Festival (Nové Strašecí), Řezbářské sympozium Přílepy, Slavnosti zeleného zlata (Přílepy), Senomatské slavnosti, Dobře utajená country (Slabce), Šafářův dvoreček (Zbečno), Malý advent ve Zbečně. Sport, aktivní odpočinek, sportovní akce: GolfPark Podbořánky, LTC Rakovník, Tenisové centrum Cafex v Rakovníku, Minigolfová aréna v Rakovníku, Fitness centrum Giga Gym, Sportovní studio Týna, Profi fitness Millenium, Umělá slalomová dráha Roztoky, Kanoistický klub Rakovník, Loděnice Roztoky, Sportovní areál U Kolečka v Křivoklátě, Sportovní areál Na Kocourku v Novém Strašecí, Sportcentrum Pšovlky, Víceúčelový sportovní areál Sýkořice Festiválek přírodních sportů v Jesenici, Klání o krakovecký meč na Křivoklátě, Lišanská šlapka, Pochod Oty Pavla, Jarní odemykání Greenway Berounka – Střela, Zlatá kulička v Rakovníku, Den s Lesy České republiky, Novoroční sraz Na Pajtlíkách, Putování za Mistrem Janem, Krajem Nezbedného Bakaláře, Barrande a trilobit.

Potenciální hlavní cílové skupiny: • Cílové skupiny dle statutu: o rodiny s dětmi o senioři o jednotlivci (zejména mladší do 34 let) o partnerské a manželské páry (tzv. „prázdné hnízdo“) o organizované skupiny mládeže o organizované skupiny profesního cestovního ruchu (firmy, management a zaměstnanci firem) • Cílové skupiny dle motivace: o zájemci o poznávání (historie, lidová architektura, muzea, galerie, sakrální památky, industriální památky, příroda) o aktivní a rekreační sportovci pěší turisté cykloturisté hipoturisté a zájemci o jezdectví vodní turisté (vodáci) zájemci o rekreaci u vody (koupání, vodní sporty) rybáři o zájemci o odpočinek ve venkovském prostředí (agroturistiku, ekoagroturistiku) o golfová klientela Enterprise plc, s.r.o.



o o

o

zájemci o lov zvěře firemní akce vzdělávací outdoorové zájemci o zábavu kulturní a sportovní akce.

Tuzemský trh a jeho hlavní cílové skupiny

1.

2.

3.

Koncepce

Produkty / produktové řady

Poznámky

• poznávání: o historie (hrady, muzea, zámky, galerie, památky lidové architektury, památkové zóny atd.), o sakrálních památek (kostely, drobné sakrální stavby, synagoga atd.), o industriálních památek a technických zajímavostí (železniční muzeum, trať Kolešovka, Čechův mlýn aj.) o kultury, tradic (poutě, tradiční akce – masopust, Turista ze Středočeského kraje, velikonoce na středočeském venkově, chmelařství, sousedních krajů nebo z jiné části místní gastronomické speciality atd.), České republiky, přijíždějící do o příroda (CHKO Křivoklátsko, přírodní rezervace a vymezeného území, resp. do cílové památky, přírodní parky Jesenicko a Džbán, zámecké destinace zejména po silnici, nejčastěji parky atd.). osobním automobilem se svým • rekreace, aktivní odpočinek: partnerem nebo s rodinou (rodiny o rekreace na venkově (venkovský turismus, s dětmi) zejména za poznáváním agroturismus atd. ), regionu a jeho atraktivit, rekreací, o rekreace u vody (Berounka, Velký rybník). aktivním odpočinkem, zábavou a • zábava: sportovním vyžitím. o kulturní a sportovní akce apod. • sportovní vyžití: o cykloturistika, o pěší turistika (výlety za poznáním, výšlapy atd.), o hipoturistika, jezdectví, o vodní turistika a vodní sporty, o rybolov, o golf. • obchodní služební cesty • semináře: o firemní konference a semináře, o vzdělávací semináře pro firmy, Podnikatelé, manažeři a zaměstnanci ze • doplňkový program pro konference konané v Praze se Středočeského kraje, sousedních krajů zaměřením na poznávání, sportovní vyžití (golf, nebo z jiné části České republiky hipoturistika/jezdectví, lov zvěře atd.) přijíždějící do vymezeného území, resp. • incentivní cestovní ruch: do cílové destinace po silnici (zejména o incentivní akce pro firmy (kombinace pracovních a osobním automobilem), po železnici volnočasových aktivit pro pracovníky firem nebo nebo letadlem z profesních důvodů pracovníky firem a jejich rodinné příslušníky/partnery) (zejména se jedná o obchodní služební s využitím regionálních specifik (golf, vodní toky, cesty, školení, incentivní cestovní ruch). venkovský prostor, hipoturistika/ jezdectví atd.) o outdoorové programy s využitím regionálních specifik (vodní toky, venkovský prostor, hipoturistika/jezdectví atd.). • školní výlety se zaměřením zejména na poznávání (hrady, zámky, muzea, galerie, industriální a technické zajímavosti atd.) a zábavu, Děti a školní mládež, přijíždějící do • sportovní výcviky: vymezeného území nebo do cílové o vodácká soustředění pro školy a sportovní oddíly destinace zejména ve skupinách (školní (Berounka), výlety, vodácké či jiné sportovní výcviky, o hipoturistika, jezdectví, dětské tábory), zejména po silnici o cykloturistika, (autobus) za poznáváním regionu a jeho atraktivit nebo za sportem nebo na • školy v přírodě, ozdravný pobyt. • dětské tábory (rekreační střediska u vodních toků a ploch), • ozdravné pobyty.


Velmi významnou skupinou pro sezónní období (období prázdnin) jsou rodiny se školou povinnými dětmi. Z pohledu mimosezónních období se jeví jako velmi významné rodiny s dětmi v předškolním věku a bezdětné rodiny.

Podnikatelské aktivity jsou rozprostřeny téměř po celém kraji, profesní cestovní ruch patří ve Středočeském kraji k velmi významným, na vymezeném území není dostatečné zázemí pro akce většího typu (kongresy, konference apod.).

Významná cílová skupina zejména z pohledu pokrytí mimosezónních období (kromě dětských táborů).



Tuzemský trh a jeho hlavní cílové skupiny

4.

5.

6.

Senioři ze Středočeského kraje, z Prahy nebo z jiné části České republiky, přijíždějící do vymezeného území resp. do cílové destinace sami nebo se svým partnerem nebo se skupinou po silnici (osobním automobilem nebo autobusem) nebo po železnici za rekreací a poznáváním regionu a jeho atraktivit.

Koncepce


Poznámky

• specializované pobyty pro seniory, se zaměřením na: o rekreaci (odpočinkové a relaxační aktivity přizpůsobené pro seniory - pobyty pro zralý věk), o poznávání regionu a jeho atraktivit - historie (hrady, zámky, muzea, galerie, lidová architektura atd.), sakrálních památek (kostely, židovské památky atd.), industriálních památek a technických zajímavostí, kultury, tradic (poutě, tradiční akce, místní gastronomické speciality, chmelařství atd.), přírody (CHKO Křivoklátsko, Berounka, maloplošná zvláště chráněná území, přírodní parky Jesenice a Džbán, zámecké parky atd.), vše s důrazem na charakter cílové skupiny (služby, ceny, doprava atd.) o aktivní odpočinek – pěší turistika, cykloturistika. • odpočinek: o tranzitní služby (stravování + nocleh), o relaxační služby (sauna, masáže atd.), • tranzit se zážitkem: o poznávání a zábava (zpravidla gastronomické akce – ochutnávky, kulturní akce atd.)

Turisté z celé ČR, ale zejména z východnějších částí ČR, projíždějící vymezeným územím svým nebo služebním automobilem nebo autokarem (významným ovlivňovatelem jsou v tomto případě dopravci/CK), zejména po silnici R6, cestující do/z Prahy, ochotni strávit krátký odpočinek, půlden / část dne nebo celou noc v regionu, a s tímto spojit i krátký zážitek (poznávání, zábava). Obyvatelé Prahy, vyhledávající • krátkodobé pobyty se zaměřením na: v sousedství vhodnou nabídku pro o relaxaci (odpočinek ve venkovském prostoru, krátkodobé (několikahodinové až v přírodě, v historických dominantách atd.), víkendové) pobyty mimo Prahu, spojené o aktivní trávení volného času (pěší a cykloturistika, zejména s relaxací, aktivním trávením hipoturistika / jezdectví, golf, rybolov, vodní turistika, volného času, venkovskou turistikou a poznávání místních zvláštností atd.), často využívající k přepravě kolo či o venkovskou turistikou, agro a ekoagro turistiku. kombinovanou přepravu (auto/autobus/vlak/kolo).

Zahraniční trh a jeho hlavní cílové skupiny

Turista z Německa, přijíždějící do vymezeného území resp. do cílové destinace zejména po silnici, nejčastěji osobním automobilem se svým partnerem nebo s rodinou (rodiny s dětmi), patřící do střední třídy 1. s průměrnými příjmy a přijíždějící zejména za poznáváním regionu a jeho atraktivit, rekreací a zábavou, sportovním vyžitím a to vše často ve spojení s návštěvou Hlavního města Prahy.


Produkty / produktové řady • poznávání: o historie (hrady, muzea, zámky, galerie, památky lidové architektury, památkové zóny atd.), o sakrálních památek (kostely, drobné sakrální stavby, synagoga atd.), o industriálních památek a technických zajímavostí (železniční muzeum, trať Kolešovka, Čechův mlýn aj.) o kultury, tradic (poutě, tradiční akce – masopust, velikonoce na středočeském venkově, chmelařství, místní gastronomické speciality atd.), o příroda (CHKO Křivoklátsko, přírodní rezervace a památky, přírodní parky Jesenicko a Džbán, zámecké parky atd.). • rekreace, aktivní odpočinek: o rekreace na venkově (venkovský turismus, agroturismus atd. ), o rekreace u vody (Berounka, Velký rybník). • zábava: o kulturní a sportovní akce apod. • sportovní vyžití: o cykloturistika, o pěší turistika (výlety za poznáním, výšlapy atd.), o hipoturistika, jezdectví, o vodní turistika a vodní sporty, o rybolov, o golf.

Významná cílová skupina pro prodloužení sezóny a pokrytí mimosezónních období. Z pohledu poskytovaných služeb méně náročná skupina, ale citlivá na cenu.

Jedná se o významnou cílovou skupinu zejména návštěvníků, ale i turistů (populace Prahy je cca 1,2 mil.), kteří vyhledávají možnost krátkodobého pobytu mimo město.

Poznámky

Německo – populace 82 mil., jedna z největších cílových skupin, v Evropě patří mezi nejvíce cestující národy, velmi dbají na kvalitu služeb a pocit bezpečí, velmi silná skupina seniorů (blíží se ke 20%) U střední a zejména mladší generace roste počet „individuálních“ cestovatelů (přes 70%), preferujících k zajištění dovolené i pracovního pobytu internet (zejména on-line rezervace/nákupy).




Turista z Polska, přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace zejména po silnici, nejčastěji osobním automobilem se svým partnerem nebo s rodinou (rodiny s dětmi), patřící do střední třídy 2. s průměrnými příjmy a přijíždějící zejména za poznáváním regionu a jeho atraktivit, rekreací a zábavou, sportovním vyžitím a to vše často ve spojení s návštěvou Hlavního města Prahy.

Turista ze Slovenska, přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace zejména po silnici, nejčastěji osobním automobilem se svým partnerem nebo s rodinou (rodiny s dětmi), patřící do 3. střední třídy s průměrnými příjmy a přijíždějící zejména za poznáváním regionu a jeho atraktivit, rekreací a zábavou a sportovním vyžitím a to vše často ve spojení s návštěvou Hlavního města Prahy.


Produkty / produktové řady • poznávání: o historie (hrady, muzea, zámky, galerie, památky lidové architektury, památkové zóny atd.), o sakrálních památek (kostely, drobné sakrální stavby, synagoga atd.), o industriálních památek a technických zajímavostí (železniční muzeum, trať Kolešovka, Čechův mlýn aj.) o kultury, tradic (poutě, tradiční akce – masopust, velikonoce na středočeském venkově, chmelařství, místní gastronomické speciality atd.), o příroda (CHKO Křivoklátsko, přírodní rezervace a památky, přírodní parky Jesenicko a Džbán, zámecké parky atd.). • rekreace, aktivní odpočinek: o rekreace na venkově (venkovský turismus, agroturismus atd. ), o rekreace u vody (Berounka, Velký rybník). • zábava: o kulturní a sportovní akce apod. • sportovní vyžití: o cykloturistika, o pěší turistika (výlety za poznáním, výšlapy atd.), o hipoturistika, jezdectví, o vodní turistika a vodní sporty, o rybolov, o golf. • poznávání: o historie (hrady, muzea, zámky, galerie, památky lidové architektury, památkové zóny atd.), o sakrálních památek (kostely, drobné sakrální stavby, synagoga atd.), o industriálních památek a technických zajímavostí (železniční muzeum, trať Kolešovka, Čechův mlýn aj.) o kultury, tradic (poutě, tradiční akce – masopust, velikonoce na středočeském venkově, chmelařství, místní gastronomické speciality atd.), o příroda (CHKO Křivoklátsko, přírodní rezervace a památky, přírodní parky Jesenicko a Džbán, zámecké parky atd.). • rekreace, aktivní odpočinek: o rekreace na venkově (venkovský turismus, agroturismus atd. ), o rekreace u vody (Berounka, Velký rybník). • zábava: o kulturní a sportovní akce apod. • sportovní vyžití: o cykloturistika, o pěší turistika (výlety za poznáním, výšlapy atd.), o hipoturistika, jezdectví, o vodní turistika a vodní sporty, o rybolov, o golf.

Koncepce

Poznámky

Dlouhodobě zajímavá cílová skupina, velmi silně orientovaná na individuální turistiku (přes 90%).

Ne velká, ale za to kulturně, jazykově a historicky blízká cílová skupina (5,4 mil. obyvatel), s dlouhodobě rostoucím zájmem o ČR i Středočeský kraj.




4.

5.

6.

7.


• poznávání: o historie (hrady, muzea, zámky, galerie, památky lidové architektury, památkové zóny Turisté ze zemí EU, z ostatních atd.), Evropských zemí, z mimoevropských o sakrálních památek (kostely, drobné sakrální zemí přijíždějící do ČR sami, se svým stavby, synagoga atd.), partnerem nebo s rodinou autem, o industriálních památek a technických letadlem, autobusem nebo vlakem za zajímavostí (železniční muzeum, trať poznáváním Hlavního města Prahy a Kolešovka, Čechův mlýn aj.) ochotni obohatit svůj vícedenní pobyt o o kultury, tradic (poutě, tradiční akce – krátkodobé (několikahodinové až masopust, velikonoce na středočeském jednodenní) poznávací pobyty mimo venkově, chmelařství, místní gastronomické Prahu. speciality atd.), o příroda (CHKO Křivoklátsko, přírodní rezervace a památky, přírodní parky Jesenicko a Džbán, zámecké parky atd.). Turisté ze zemí EU, z ostatních • doplňkový program pro konference konané Evropských zemí, z mimoevropských v Praze se zaměřením na zemí přijíždějící do ČR autem, letadlem, o poznávání (zejména hrady, zámky, muzea, autobusem nebo vlakem z profesních přírodní zajímavosti atd.), důvodů (obchodní jednání, kongresy, o sportovní vyžití (zejména se zaměřením na výstavy) do Prahy a ochotni obohatit svůj golf, hipoturistiku/jezdectví, vodní sporty, vícedenní pobyt o krátkodobé rybolov, lov zvěře atd.) (několikahodinové až jednodenní) poznávací pobyty mimo Prahu. Děti a školní mládež zejména ze • školní výlety se zaměřením zejména na sousedních zemí, přijíždějící do regionu poznávání (hrady, zámky, muzea, industriální a nebo do cílové destinace zejména ve technické zajímavosti atd.) a zábavu, skupinách (školní výlety, vodácké či jiné • vodácké či jiné sportovní výcviky: sportovní výcviky), zejména po silnici o vodácká soustředění pro školy a sportovní (autobus) nebo po železnici za oddíly, poznáváním regionu a/nebo Hlavního o hipoturistika, jezdectví, města Prahy a jejich atraktivit a/nebo za o cykloturistika, sportem a zpravidla mimo období hlavní • výměnné pobyty. sezóny a z různých důvodů preferující ubytování mimo Prahu. • poznávání: o historie (hrady, muzea, zámky, galerie, památky lidové architektury, památkové zóny atd.), o sakrálních památek (kostely, drobné sakrální stavby, synagoga atd.), o industriálních památek a technických zajímavostí (železniční muzeum, trať Kolešovka, Čechův mlýn aj.) Zahraniční turisté zejména z Dánska, o kultury, tradic (poutě, tradiční akce – Francie, Itálie, Nizozemska a ostatních masopust, velikonoce na středočeském zemí zejména západní Evropy, patřící ve venkově, chmelařství, místní gastronomické svých zemích do nižších a středních speciality atd.), příjmových skupin, přijíždějící do ČR o příroda (CHKO Křivoklátsko, přírodní resp. do regionu zejména po silnici, rezervace a památky, přírodní parky nejčastěji osobním automobilem, nebo Jesenicko a Džbán, zámecké parky atd.). letecky nebo vlakem se svým partnerem • rekreace, aktivní odpočinek: nebo s rodinou (rodiny s dětmi), zejména o rekreace na venkově (venkovský turismus, za poznáváním regionu a jeho atraktivit, agroturismus atd. ), rekreací a zábavou, sportovním vyžitím a o rekreace u vody (Berounka, Velký rybník). to vše často ve spojení s návštěvou • zábava: Hlavního města Prahy. o kulturní a sportovní akce apod. • sportovní vyžití: o cykloturistika, o pěší turistika (výlety za poznáním, výšlapy atd.), o hipoturistika, jezdectví, o vodní turistika a vodní sporty, o rybolov, o golf.


Koncepce

Poznámky

Ročně se jedná o 3,5 – 3,7 milionů turistů, přijíždějících na vícedenní pobyty do Prahy. Hlavními „ovlivňovateli“ jsou zde ubytovatelé v Praze, zahraniční tour-operátoři, zahraniční a domácí CK, informační centra v Praze.

Dánsko – populace 5,3 mil., tj. 2,9 mil. rodin z toho 640 tis. s dětmi, dlouhodobě populačně rostoucí trh, přes 20% populace tvoří senioři starší 60 let. Francie – velký trh se zájmem o poznávání a relaxaci. Itálie – zajímavá klientela se stále relativně vysokým počtem organizovaných zájezdů (až 50%), preferují balíčky. Nizozemsko – populace 16,1 mil., rostoucí tendence, velmi nízká nezaměstnanost 2,8%, silná skupina seniorů (blíží se ke 20%), karavaning a ubytování v kempech a na venkově je kulturou Nizozemců.




Senioři, zejména z Německa nebo z ostatních západoevropských zemí, přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace se svým partnerem nebo se skupinou po silnici (osobním 8. automobilem nebo autobusem), vlakem nebo letadlem za rekreací a poznáváním regionu a jeho atraktivit a to vše často ve spojení s návštěvou Hlavního města Prahy.

Mimoevropští turisté (USA, Japonsko, Korea, Čína apod.), přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace zejména letadlem (přes letiště Praha Ruzyně) nebo po silnici (nejčastěji zapůjčeným osobním automobilem) se svým partnerem nebo s rodinou (rodiny 9. s dětmi), patřící ve své zemi do střední a vyšší střední třídy a přijíždějící zejména za poznáváním regionu a/nebo Prahy a jejich atraktivit (kulturní, historické) a připraveni strávit část svého pobytu mimo hlavní město nebo preferující ubytování mimo hlavní město.

Produkty / produktové řady • poznávání: o historie (hrady, muzea, zámky, galerie, památky lidové architektury, památkové zóny atd.), o sakrálních památek (kostely, drobné sakrální stavby, synagoga atd.), o industriálních památek a technických zajímavostí (železniční muzeum, trať Kolešovka, Čechův mlýn aj.) o kultury, tradic (poutě, tradiční akce – masopust, velikonoce na středočeském venkově, chmelařství, místní gastronomické speciality atd.), o příroda (CHKO Křivoklátsko, přírodní rezervace a památky, přírodní parky Jesenicko a Džbán, zámecké parky atd.). • rekreace, aktivní odpočinek: o rekreace na venkově (venkovský turismus, agroturismus atd. ), o rekreace u vody (Berounka, Velký rybník). • poznávání zejména významných památek (národní kulturní památka, významná muzea / památníky, rodná místa nebo místa dlouhodobějšího pobytu mezinárodně známých osobností): o historie (hrad Křivoklát, zámek Lány, Muzeum T.G.M, Rabasova galerie, Hamousův statek atd.), o industriálních památek a technických zajímavostí (Železniční muzeum atd.), o kultury, tradic (poutě, tradiční akce, chmelařství, místní gastronomické speciality atd.), o příroda (CHKO Křivoklátsko, Berounka atd.), o osobnosti (Joachim Barrande, Ota Pavel aj.)

• obchodní služební cesty • semináře: o firemní konference a semináře, o vzdělávací semináře pro firmy, • doplňkový program pro konference konané Zahraniční podnikatelé, manažeři a v Praze se zaměřením na poznávání, sportovní zaměstnanci přijíždějící do regionu resp. vyžití (golf, hipoturistika/jezdectví, lov zvěře atd.) do cílové destinace letadlem (přes letiště • incentivní cestovní ruch: Praha – Ruzyně) nebo po silnici o incentivní akce pro firmy (kombinace 10. (zejména osobním automobilem) pracovních a volnočasových aktivit pro z profesních důvodů (obchodní služební pracovníky firem nebo pracovníky firem a cesty, konference, incentivní cestovní jejich rodinné příslušníky/partnery) s využitím ruch). regionálních specifik (golf, vodní toky, venkovský prostor, hipoturistika/ jezdectví, lov zvěře atd.), o outdoorové programy s využitím regionálních specifik (vodní toky, venkovský prostor, hipoturistika/jezdectví atd.). Turisté zejména ze západní Evropy, ale i • odpočinek: z jejich vzdálenějších částí, projíždějící o tranzitní služby (stravování + nocleh), krajem svým nebo služebním o relaxační služby (sauna, masáže atd.), automobilem nebo autokarem • tranzit se zážitkem: (významným ovlivňovatelem jsou v tomto o poznávání a zábava (zpravidla případě zahraniční touroperátoři/CK), gastronomické akce – ochutnávky, kulturní 11. zejména po silnici R6, cestující do/z akce atd.) cílových destinací v ČR, ochotni strávit krátký odpočinek, půlden nebo část dne a celou noc, resp. dvoudenní pobyt v regionu, a s tímto spojit i krátký zážitek (poznávání, zábava).

Koncepce

Poznámky

Stále rostoucí skupina a schopna a ochotna utrácet za cestování a to i mimo hlavní sezonu. Německo – cca 16 mil. seniorů nad 60 let. Nizozemsko – cca 3 mil. seniorů nad 60 let. Dánsko – cca 1,1 mil. seniorů nad 60 let.

USA – stále více převažuje individuální turistika s využitím internetu pro rezervace a nákup služeb. Až 80% turistů tvoří lidé do 44 let. Zejména Japonská klientela je velmi náročná na služby a ubytování. Stále více než polovina Japonců preferuje při cestě do Evropy nákup balíčku u CK. Korejská klientela (J. Korea) patří ke stále četnější skupině v Evropě i v ČR. Korejci jsou velmi konzervativní a přes svou spořivost jsou ochotni za kvalitní služby zaplatit.

Vzhledem k rozsahu zahraničních investorů na území SK se jedná o stále rostoucí skupinu. Zejména výše postavení manažeři vyžadují kvalitní ubytování (**** hotely), střednímu a nižšímu managementu postačí kvalitní *** hotely.

3.4 Strategické rozvojové oblasti V návaznosti na vizi, základní cíle a marketingovou strategii a v souladu s Národním rozvojovým plánem ČR, s Koncepcí státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 – 2013, s Programem Enterprise plc, s.r.o.



Koncepce

rozvoje územního obvodu Středočeského a Programem rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje bylo určeno 6 strategických rozvojových oblastí. Jedná se o následující strategické rozvojové oblasti: 6. Organizační rozvoj 5. Marketing

4. Podpůrná vybavenost

3. Terciární rozvoj sestavování produktů cestovního ruchu ve formě produktových balíčků 2. Sekundární rozvoj – přizpůsobování a vylepšování existujících zdrojů, které nejsou zatím pro turismus optimálně využívány.

1. Primární rozvoj – vytváření zcela nových atrakcí

1. Primární rozvoj – je založen na budování zcela nových atrakcí. Tento rozvoj je však kapitálově velmi náročný. Primární rozvoj je zpravidla financován ze soukromých zdrojů, které jsou v regionu dostupné zatím ve velmi omezené míře. Jistou podporou by zde mohly být jednak možnosti využití strukturálních fondů a dalších donorských zdrojů, přístupných pro soukromý sektor, a jednak aktivnější cílená snaha o zvýšení atraktivity regionu pro cizí investory do sektoru cestovního ruchu. 2. Sekundární rozvoj – je založen na využití stávajících zdrojů (objektů, areálů, atraktivit), které zatím nebyly z různých důvodů využívány pro cestovní ruch, resp. byly využívány jen extenzivně nebo velmi omezeně. Jak výstupy primárního tak sekundárního rozvoje vytvářejí z pohledu marketingu zpravidla tzv. motivační faktory k návštěvě dané destinace. Tedy faktory, jejichž neexistence nesnižuje zájem o danou destinaci, ale zároveň tento zájem nezvyšuje a destinace zpravidla zapadá v šedi průměru. 3. Terciární rozvoj – vychází z využití obou předchozích oblastí rozvoje a kombinuje jejich výstupy do produktů cestovního ruchu resp. vytváří na jejich základě produktové balíčky. Význam balíčků jako motivačního faktoru pro návštěvníky a turisty roste zejména se vzdáleností místa pobytu od dané destinace a s mírou její neznalosti, resp. nedostatku aktuálních informací o ni. Navíc pro podmínky vymezeného území by bylo velmi žádoucí využít při sestavování takovýchto balíčků atraktivit Prahy a okolních resp. sousedících relevantních turistických oblastí. 4. Podpůrná vybavenost – jedná se o vybavenost a služby, které nejsou přímými atraktivitami cestovního ruchu, avšak které jsou podmínkou pro využití těchto atraktivit. Z pohledu marketingu se tedy jedná o takzvané hygienické faktory, jejichž existence nevytváří motivaci pro pobyt či návštěvu dané destinace, ale naopak jejich absence nebo nízká kvalita významně snižují zájem klientů o návštěvu dané destinace (ubytování, stravování, informační služby, finanční služby, doplňkové služby typu půjčoven a servisů, orientační systém atd.). 5. Marketing – tvoří jej rámec aktivit a prvků, které napomáhají prosazení nabídky, vytvořené výstupy předcházejících čtyřech oblastí na cílových trzích. Zejména se jedná o nástroje typu propagace, podpora prodeje, PR, programování, distribuce a cenová politika. 6. Organizační rozvoj – zastřešuje všechny výše uvedené typy a oblasti rozvoje, protože každý z nich vyžaduje pro svou realizaci určitou míru či formu organizace. Navíc tato oblast rozvoje zahrnuje i organizaci jednotlivých aktivit či akcí zaměřených na zvýšení atraktivity regionu pro návštěvníky a turisty a rozvoj lidských zdrojů v cestovním ruchu. Enterprise plc, s.r.o.



Koncepce

3.4.1 Strategická opatření a návrhy na doplnění území Navržené projekty vycházejí ze strategických a programových dokumentů, vážících se k danému území, z analytické části předkládaného dokumentu a z vytčené vize a strategických cílů. Navržená opatření a navržené projekty jsou zaměřeny na doplnění zájmového území o atrakce, aktivity a produkty cestovního ruchu, podporující navrženou vizi a strategické cíle. Pro strategickou rozvojovou oblast 6 Organizace cestovního ruchu je na základě zadání zpracován návrh vytvoření klastru cestovního ruchu v následující části dokumentu. Hlavní dokumenty, ze kterých byly čerpány informace o jednotlivých projektech: 1) Zásobník projektů SOMR. 2) Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji, Středočeský kraj, 2007. Strategické rozvojové oblasti

1. Primární rozvoj

2. Sekundární rozvoj

Opatření

1.1 Příprava a realizace objektů typu návštěvnická centra, zvyšujících celoročně návštěvnickou atraktivitu vymezeného území.

2.1 Zpřístupnění a rozvoj významných kulturních, historických a industriálních objektů ve vymezeném území pro potřeby cestovního ruchu.

2.2 Rozvoj infrastrukturního zázemí a nabídky pro sport, relaxaci a aktivní odpočinek.


Charakteristika a cíl, dílčí projekty Cíl: Doplnění území o 1 – 2 návštěvnická centra, vycházející z místních specifik venkovského prostoru a nabízejících komplexní rozsah a kvalitu služeb odpovídající požadavkům cílových skupin turistů (tuzemci, zahraniční turisté, rodiny s dětmi, senioři, organizované skupiny), tj. poznávací část, stravovací služby, relaxační služby a prostory, zábavní program apod. Navrhované projekty: • Královský pivovar Krušovice a. s., zámecké kongresové centrum, ubytování, stravování, kongresová turistika, výstavní prostory, informační centrum, 150 mil. Kč, 2008 – 2009 (viz dokument 1) Cíl: Využitím a zpřístupněním kulturních, historických a industriálních objektů zatraktivnit nabídku území pro návštěvníky a turisty z tuzemska i ze zahraničí. Navrhované projekty: • Světové muzeum mýdel Rakovník, expozice kosmetiky a péče o tělo (dávnověk – současnost), 20 mil. Kč, 2008 – 2009, (viz dokument 1) • Vlastivědný sbor Rakovnicka s okolím, muzeum chmelů (chmelové brigády), 2 mil. Kč, 2008 – 2009, (viz dokument 1) • Regenerace městské památkové zóny v Rakovníku, 2010, 100 mil. Kč, (viz dokument 1) • Podpora využití vybraných objektů (zámků, tvrzí, mlýnů) pro účely cestovního ruchu (2010-2013). Cíl: Rozšířit infrastrukturní zázemí pro sport, relaxaci a aktivní odpočinek, vytvářející předpoklady pro zvýšení atraktivity vymezeného území a pro prodloužení pobytu turistů ve vymezeném území. Navrhované projekty: • Obec Skryje, rekreační zařízení bývalá škola, 2 mil. Kč, 2008 – 2009 (viz dokument 1) • Opravy drobných kulturních památek a sakrálních objektů na Rakovnicku.



Strategické rozvojové oblasti

Opatření

2.3 Rozvoj komplexních areálů volného času a turismu (ubytování, volnočasový program, doplňkové služby, zážitky) z nevyužitých (brownfieldů) nebo omezeně využívaných objektů a areálů.

3. Terciární rozvoj

3.1 Příprava asociačních produktů (2 - 3) vymezeného území pro vybrané cílové trhy.

3.2 Vytvoření portfolia tématicky orientovaných produktů a produktových balíčků zájmového území.


Koncepce

Charakteristika a cíl, dílčí projekty Cíl: Doplnění území o 1 – 2 návštěvnická centra, vycházející z místních specifik venkovského prostoru a nabízejících komplexní rozsah a kvalitu služeb odpovídající požadavkům cílových skupin turistů (tuzemci, zahraniční turisté, rodiny s dětmi, senioři, organizované skupiny), tj. poznávací část, stravovací služby, relaxační služby a prostory, zábavní program apod. Navrhované projekty: • Lechnýř - celková obnova zdevastované roubené chalupy v Rakovníku, využití pro cestovní ruch (viz dokument 2) • Ovčí farma V a M Velká Chmelištná, zájezdní hostinec Petrovice, ubytování, stravování, kulturní akce, místní výrobky, jízdy kočárem, 3 mil. Kč, 2008 – 2009, (viz dokument 1) Cíl: Využití balíčku jako marketingového nástroje pro zvýšení atraktivity daného území podpoření požadované image vymazeného území. Navrhované projekty: • Balíček poznávacího turismu s využitím historie české státnosti spojené s vymezeným územím (Státní hrad Křivoklát s vazbou na Státní hrad Karlštejn, Krakovec, atd.) a/nebo s industriální historií ve vymezeném území (Železniční muzeum Lužná, Kněževes atd.). • Balíček venkovského turismu s využitím venkovské architektury, agroturistiky, nabídky ubytování ve venkovských zařízeních, nabídky jezdectví a hipoturistiky a poznávání místní přírody, přírodních zajímavostí a historie a současnosti chmele. • Balíček se zaměřením na rekreaci, aktivní odpočinek a rekreační sport s využitím nabídky cykloturismu, jezdectví a hipoturistiky, sportovního létání, pěší turistiky za přírodními krásami a zajímavostmi. Cíl: Využití balíčku jako marketingového nástroje pro zvýšení atraktivity vymezeného území na vybraných zahraničních trzích. Navrhované projekty: • Balíček poznávacího turismu s využitím historie české státnosti spojené s vymezeným územím (Státní hrad Křivoklát s vazbou na Státní hrad Karlštejn, Krakovec, atd.) a/nebo s industriální historií ve vymezeném území (Železniční muzeum Lužná, Kněževes atd.). • Balíček venkovského turismu s využitím venkovské architektury, agroturistiky, nabídky ubytování ve venkovských zařízeních, nabídky jezdectví a hipoturistiky a poznávání místní přírody, přírodních zajímavostí a historie a současnosti chmele.. • Balíček se zaměřením na rekreaci, aktivní odpočinek a rekreační sport s využitím nabídky cykloturismu, jezdectví a hipoturistiky, vodních sportů (Berounka). • Nostalgické balíčky chmelových brigád (dočesná, ochutnávky piva atd.).




Opatření

3.3 Příprava a podpora rozvoje společných produktů a produktových balíčků se sousedními turistickými destinacemi se zaměřením na tuzemské i zahraniční cílové trhy.

4. Podpůrná vybavenost

4.1 Rozvoj systému orientačního značení atraktivit cestovního ruchu a turisticky atraktivních cílů.

4.2 Rozvoj a výstavba infrastruktury pro cykloturismus.

4.3 Rozvoj infrastruktury a služeb pro hipoturistiku.

4.4 Rozvoj (výstavba, obnova, rekonstrukce) certifikovaných hromadných ubytovacích zařízení (zejména typu hotel, penzion, kemp), odpovídajících úrovní a kvalitou cílové klientele.


Koncepce

Charakteristika a cíl, dílčí projekty Cíl: Využití balíčku jako marketingového nástroje pro zvýšení atraktivity daného území zejména v mimosezóním období a s využitím nabídky sousedících destinací cestovního ruchu. Navrhované projekty: • Vytvoření 1 - 2 společných produktů/balíčků s územím Karlštejnska o Poznávací balíček (Karlštejn, Křivoklát) o Balíček se zaměřením na rekreaci, aktivní odpočinek a sport, • Vytvoření 2 – 3 společných produktů/balíčků s Prahou o Poznávací balíček s využitím historie české státnosti spojené s vymezeným územím a navazující na nabídku Prahy. o 1 – 2 balíčky doplňkové programové nabídky ke konferenčnímu turismu v Praze, spojené zejména s jezdectvím, hipoturistiku, historií a současnosti chmele. Cíl: Přivést turisty a návštěvníky do vymezeného území a poskytnout jim v něm dostatečnou, uživatelsky přívětivou a nenarušující charakter území. Navrhované projekty: • Místní informační systémy a vybavení turistických tras Rakovnicka (viz dokument 2) Cíl: Zkvalitnění a zvýšení bezpečnosti cyklotras pro návštěvníky a turisty, rozvoj cyklostezek (zejména s národním a mezinárodním významem) a doplnění sítě cyklotras, vycházejících z generelu cyklodopravy v kraji (zpracovaného v roce 2007). a tím přispět k prodloužení pobytů a opakování návštěv a pobytů ve vymezeném území. Navrhované projekty: • Opravy povrchů silnic 2. a 3. tříd, po kterých vedou značené cyklotrasy. • Zvýšení bezpečnosti (rozšíření vozovek, umístění varovných značek, zpřehlednění úseků, umístění zpomalovacích prvků atd.) vybraných kritických úseků (zatáčky , zúžené úseky apod.) silnic 2. a 3. tříd, po kterých vedou značené cyklotrasy. • Cyklotrasy Rakovnicko - výstavba nových úseků a stavební úpravy stávajících úseků cyklotras na Rakovnicku Cíl: rozvoj hipotras ve vymezeném území v návaznosti na jezdecká centra a hipotrasy v okolních regionech Navrhované projekty: • Vyhledávací studie k vybudování doplňkových hipotras k páteřní hipotrase ve vymezeném Klastru Rakovnicko, • Příprava a realizace hipotras, propojujících stávající farmy a jezdecká centra (podpora hipoturistiky, určené pro 3 – 5 denní pobyty). Cíl: Doplnění území o prostorově vhodně lokalizované kapacity a kvalitativně odpovídající jejich lokalizaci a záměrům využití. Navrhované projekty: • 1 hotel kategorie **** až ***** odpovídající charakteru území a specifické nabídce vymezeného území (široká nabídka jezdeckých areálů atd.)




Opatření

4.5 Rozvoj certifikovaných ubytovacích kapacit venkovského charakteru (farmy, venkovské penziony, ubytování v soukromí).

4.6 Rozvoj doprovodných služeb cestovního ruchu (půjčovny kol, lodí, sportovního vybavení apod.) a jejich síťování. 4.7 Zvýšení dostupnosti turistických cílů a atraktivit budováním / rekonstrukcí přístupových komunikací a parkovacích ploch.

4.8 Rozvoj dopravní obslužnosti dle rozvojových potřeb turismu.

5.1 Vytvoření a realizace systému koordinované marketingové podpory nabídky vymezeného území na cílových trzích cestovního ruchu.

5. Marketing

5.2 Příprava a realizace famtripů a presstripů pro ovlivňovatele trhu cestovního ruchu (vydavatelé průvodců, novináři, provozovatelé e-průvodců) a distributory produktů / balíčků cestovního ruchu (incomingové tuzemské i zahraniční cestovní kanceláře / touroperátory).

5.3 Zajištění podpory prodeje produktů a balíčků vymezeného území.


Koncepce

Charakteristika a cíl, dílčí projekty Cíl: Rozšíření nabídky ubytovacích kapacit spojených s venkovských cestovním ruchem a svým charakterem odpovídající požadavkům turistů, toužících strávit volný čas ve venkovském prostoru. Navrhované projekty: • Podpora certifikace ubytovacích zařízení na Rakovnicku (informačně – motivační projekt, podporující rozšíření certifikace existujících ubytovacích zařízení a tím přispívající ke zlepšování kvality služeb a marketingu destinace a spočívající ve vytvoření informačních nástrojů, určených majitelům ubytovacích zařízení a motivačních prvků pro realizaci certifikace – např. rok bez místních poplatků apod.). Cíl: Rozšíření nabídky doplňkových služeb pro návštěvníky a turisty z tuzemska i ze zahraničí. Navrhované projekty: • Výstavba tribuny na fotbalovém hřišti v Kněževsi (viz dokument 2) Cíl: Zvýšení atraktivity území zlepšením dostupnosti stávajících atraktivit a cestovního ruchu a turistických cílů. Navrhované projekty: • Parkovací plochy - Křivoklát • Vybudování příjezdové komunikace do sportovního areálu v Kněževsi a parkovacích míst (viz dokument 2) Cíl: Zvýšení dostupnosti atraktivit a turistických cílů ve vymezeném území prostředky hromadné dopravy. Navrhované projekty: • Příprava a realizace cyklobusů, umožňujících zvětšení dojezdu cykloturistů (např. ve vazbě na Prahu). Cíl: Zvýšení účinnosti a efektivnosti marketingu cestovního ruchu vymezeného území na cílových trzích. Navrhované projekty: • Vytvoření sdílené marketingové značky zájmového území • Navržení a realizace společných marketingových aktivit – marketingového plánu na léta 2009 - 2010 • Vytvoření silného nástroje pro e-marketing území včetně zapojení do rezervačního systému (s možným využitím některého ze stávajících portálů). Cíl: Podpora prodejnosti vymezeného území na cílových trzích s využitím famtripů a presstripů a spolupráce s jejich stávajícími hlavními organizátory (CzechTourism, výhledově STIS, a.s.). Navrhované projekty: • Příprava plánu famtripů/ presstripů pro vybrané ovlivňovatele trhu CR a prodejce produktů/balíčků CR na léta 2010 – 2013: o V 1. fázi příprava pro tuzemské subjekty a ve spolupráci se STIS, a.s. realizace o Ve 2. fázi příprava pro vybrané zahraniční subjekty ve spolupráci se STIS, a.s. a ČCCRCzechTourism realizace. Cíl: Podpora prodeje nabídky vymezeného území zajištěním prodejnosti vytvářených balíčků. Navrhované projekty: • Propagační a prezentační kampaň Rakovnicko a Křivoklátsko 2008 – 2009, pokračování 2010-2012 (viz dokument 2) • Identifikace vhodných CK (např. se sídlem v zájmovém území nebo na území nejvýznamnějšího cílového trhu – Prahy), projednání podmínek prodeje připravovaných balíčků a zajištění jejich prodeje a realizace).




Opatření

6.1 Vytvoření systému řízení cestovního ruchu (destinačního managementu) ve vymezeném území včetně zapojení širšího fóra aktérů (TIC, provozovatelé atraktivit, profesní sdružení/spolky atd.) a odborníků. 6. Organizační rozvoj 6.2 Zvýšení atraktivity vymezeného území pro investory do CR.

6.3 Podpora podnikání v sektoru cestovního ruchu ve vymezeném území zejména se zaměřením na mikro (do 10 zaměstnanců) a malé (do 50 zaměstnanců) podnikatelské subjekty.

Koncepce

Charakteristika a cíl, dílčí projekty Cíl: Vytvoření zastřešující organizace cestovního ruchu, vytvářející zázemí a podporu pro zlepšení prodejnosti vymezeného území na cílových trzích a podporující komunikaci a spolupráci mezi aktéry cestovního ruchu a zainteresovanými subjekty ve vymezeném území. Navrhované projekty: • Vytvoření systému organizace CR ve vazbě na okolní a celokrajské OCR (STIS, a.s., SMOR, Rakovnicko o.p.s. apod.) o Vytvoření systému spolupráce zainteresovaných subjektů - (mikro)klastr – Královský Křivoklátský klastr CR (viz následující část dokumentu: Návrh na vytvoření klastru CR) nebo alternativně OCR. Cíl: Podpora soukromých investic do cestovního ruchu ve vymezeném území. Navrhované projekty: • Vytipování možných prostor, pozemků a objektů vhodných pro rozvojové záměry v cestovním ruchu a vytvoření systému jejich aktivního nabízení potenciálním investorům. Cíl: Podpora zejména mikro a malých podniků ze sektoru cestovního ruchu a navazujících služeb. Navrhované projekty: • Vytvoření systému informační podpory zájemců o podnikání, začínajících podnikatelů a malých podnikatelů v cestovním ruchu.

4 Organizace rozvoje cestovního ruchu v destinaci Úspěch regionů (destinací) na trzích cestovního ruchu je stále více spojován s organizačním zajištěním rozvoje cestovního ruchu. Ve světě i v ČR existuje řada přístupů a řešení. Na základě zadání se v následující části studie zaměříme na možnosti zajištění koordinace rozvoje cestovního ruchu a potenciální vytvořením klastru cestovního ruchu, jako jednoho z možných řešení organizace a řízení rozvoje cestovního ruchu ve vymezeném území (destinaci). Pojem destinace 9 v cestovním ruchu je již dlouhodobě používaným pojmem. Již v roce 1969 byl použit při posuzování ekonomických dopadů turismu na území. Již S. Medlik 10 v této souvislosti uvedl: „Ekonomický dopad (cestovního ruchu) může být zkoumán na jakoukoliv geografickou jednotku, ať je to země, distrikt, region, město nebo vesnice a této územní jednotce budiž dáno označení destinace cestovního ruchu (the tourist destination).“ Konstatuje, že ekonomický dopad je odvislý od tří hlavních faktorů, a to atraktivit, dostupnosti a vybavenosti, a dále uvádí: „Aby se mohly maximalizovat příležitosti cestovního ruchu, turistická destinace musí mít organizaci cestovního ruchu, která stanovuje rámec pro jeho fungování, vyvíjí turistický produkt, podporuje a propaguje ho na vhodných trzích cestovního ruchu.“ Bouřlivý vývoj cestovního ruchu v 70., 80. a 90. letech 20. století vyvolal razantní vývoj v chápání významu a důležitosti „místa“ v turismu, stejně tak v zajištění organizace a řízení širokého spektra aktivit a zainteresovaných subjektů (řízení destinace = destinační management 11 ). V Česku se tato tematika objevila až s razantním rozvojem turismu v 90. letech a

9

Destinace – obecně: směrování, cíl cesty cestujícího, místo navštívené účastníkem cestovního ruchu. (Viz. hlavní cíl cesty, motivační cíl cesty, vzdálenostní cíl cesty.) (Výkladový slovník cestovního ruchu, MMR ČR 2002) 10 Medlik, S.: Economic Importance of Tourism, Revue de tourisme, Institut de recherches touristiques de l Université de Berne, zvláštní číslo, Berne, 1969 11 Destinační management – soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci. Výsledkem takového procesu jsou udržitelné a konkurenceschopné produkty cestovního ruchu, společně sdílené logo, značka kvality, společný (sdílený) informačně – rezervační systém, tvorba cenové politiky, provádění výzkumu a sběru statistických dat z oblasti cestovního ruchu, iniciace partnerství soukromého a veřejného sektoru cestovního ruchu i podpora profesních spolků, sdružení a organizací. Součástí destinačního managementu je návštěvnický management, model LAC a tzv. spektrum rekreačních příležitostí. (Výkladový slovník cestovního ruchu, MMR ČR 2002) Enterprise plc, s.r.o.



Koncepce

výrazným objektem pozornosti a zájmu odborníků, aktérů a veřejné správy se stala od jejich druhé poloviny.

4.1 Organizační zajištění rozvoje cestovního ruchu v destinacích Potřeby, očekávání a možný přínos cestovního ruchu se v jednotlivých regionech liší. Zkušenosti ze zahraničí dokazují, že strategické plánování a management rozvoje cestovního ruchu v zájmu dosažení cílů je pro destinaci klíčové. Je třeba, aby ti, kteří jsou odpovědní za rozvoj regionu, mysleli integrovaně a ne jenom operativně řešili problémy rozvoje cestovního ruchu. Všichni zainteresovaní v destinaci, včetně obyvatel, by měli mít stejný cíl – ochránit zdroje, které danou destinaci dělají výjimečnou a přitahují návštěvníky a zároveň je optimálně využívat k zajištění požadované ekonomické a sociální úrovně . Pro zajištění výkonného řízení a organizaci aktivit a subjektů cestovního ruchu v destinacích se užívá termín „destinační management“. Tento destinační management je realizován „společností destinačního managementu“ („Destination Management Company - DMC“ 12 ). V destinaci je tudíž nutností, aby fungovala organizace, která bude iniciovat a řídit celý proces rozvoje cestovního ruchu ve spolupráci se soukromým i státním sektorem a místními obyvateli. V této souvislosti je potřebné vzít v úvahu: • potřeby návštěvníku a ekonomické zájmy odvětví cestovního ruchu, • redukovat případný negativní dopad rozvoje cestovního ruchu na obchodní zájmy obyvatel destinace a ochraňovat je, • památky a kulturní dědictví a ochraňovat je, • stav životního prostředí a ochraňovat je. V zájmu jednotného postupu při nabízení destinace na trhu cestovního ruchu by měla takto vytvořená organizace cestovního ruchu (OCR) efektivně koordinovat činnosti všech zainteresovaných subjektů působících v destinaci, měla by být schopna přizpůsobit se změnám na trhu a její odpovědnost za dosažené výsledky by měla korespondovat s její možností tyto výsledky ovlivnit. Koordinace zájmů všech zainteresovaných stran je jednou z podmínek nekonfliktního rozvoje cestovního ruchu v destinaci. Předpokladem úspěšné koordinace je: • systematická a kontinuální spolupráce všech aktérů cestovního ruchu a zainteresovaných subjektů, • podnikatelské myšlení aktérů cestovního ruchu a zainteresovaných subjektů, • vypracování a realizace koncepce rozvoje cestovního ruchu v destinaci, • znalost společných zájmů, • stanovení společných cílů, • vytvoření organizačních předpokladů pro realizaci společných zájmů a dosažení společných cílů. Dosažení cílů cestovního ruchu v dynamicky se měnícím prostředí je možné jen pomocí kvalitně zpracovaných strategických plánů. OCR musí mít funkční organizační strukturu, aby mohla strategii úspěšně implementovat. Fungující partnerství a spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem je jedním z předpokladů fungování OCR a tím i funkčního a efektivního managementu rozvoje cestovního ruchu v destinaci. OCR plní z vetší části funkci „veřejné služby“. Z racionálního hlediska je účelné na jednom území minimalizovat počet OCR, resp. určitě v počáteční fázi soustředit úsilí ke vzniku jedné OCR. Důvodem je i eliminovat případné konfrontační postavení mezi OCR a orgány veřejné správy a samosprávy na daném území. Kromě uvedené formy – společnosti destinačního managementu – je možno pro zlepšení úrovně organizace rozvoje cestovního ruchu v destinaci rovněž využití principů síťování a/nebo klastrování aktérů a zainteresovaných subjektů s následným vytvořením institucionální podoby ve formě „klastru cestovního ruchu“. Požadavek na vytvoření klastru cestovního ruchu byl rovněž součástí zadání této technicko-ekonomické studie. Principy fungování klastrů, podmínky založení klastru cestovního ruchu a základ tzv. mapovací studie jsou součástí další části dokumentu. 12

Společnost destinačního managementu – organizace zaměřená na management destinace v oblasti vytváření a prosazení destinace a jejích produktů CR na trhu, realizuje záměry destinačního managementu. DMC je zaměřena na vývoj a aktivní prodej hlavních produktů, koordinuje a řídí tvorbu produktů CR, cenovou politiku a aktivní prodej destinace. DMC je zpravidla podporována nebo vytvořena hlavními poskytovateli služeb v destinaci. Enterprise plc, s.r.o.



Koncepce

4.2 Organizace cestovního ruchu ve vymezeném území V analýze a syntéze popsaná situace a výsledky cestovního ruchu ve vymezeném území a širší vazby cestovního ruchu v tomto území vytvářejí bezesporu potřebu koordinace rozvojových a marketingových aktivit a iniciativ. Současná situace v oblasti koordinace a řízení cestovního ruchu v vymezeném území včetně širších vazeb na národní úrovni a v rámci Středočeského kraje vypadá následovně (zvýrazněný větším písmem je popis situace v zájmovém území): Společné instituce Úroveň / sektor Veřejný sektor Profesní organizace veřejného a soukromého sektoru Národní úroveň

• MMR ČR

Krajská úroveň (zároveň téměř totožné s územím turistického regionu Střední Čechy)

• Středočeský kraj

Turistická oblast Střední Čechy – severovýchod – Polabí Turistická zóna Kokořínsko

Turistická zóna Podlipansko

• MAS Zlatý o.p.s.

• DSO Pečecký region • Svazek obcí mikroregionu Kouřimsko • Svazek obcí Mikroregionu Pod Chlumem • Město Kostelec n.Č.lesy

• Mikroregion Nymbursko

Turistická zóna Poděbradsko

• Mikroregion Mezilesí • Mikroregion Poděbradské Polabí

Turistická zóna Sedlčansko a Český Merán

Turistická zóna Kraj Blanických Rytířů Turistická zóna Příbramsko

• Zlatý pruh Polabí, o.p.s.

• MAS Podlipansko o.p.s.

• Svazek obcí Svatojiřský les

• Město Kutná Hora • Dobrovolný svazek obcí Ladův kraj • Region Posázaví (96 obcí) tvořený svazky: o Blaník – svazek obcí o Mikroregion Džbány o CHOPOS o Malé Posázaví o Mikroregion Podblanicko o Mikroregion Želivka • Sdružení obcí Sedlčanska (23 obcí) • Společenství obcí Čertovo břemeno (12 obcí) • Mikroregion Podblanicko (9 měst a obcí) • Město Příbram • Svazek obcí Podbrdského mikroregionu

• MAS Svatojiřský les • MAS Posázaví • Posázaví, o.p.s.

• Posázaví, o.p.s.

• MAS Lípa pro venkov o.s.

• Průvodcovská služba Kutná Hora, s.r.o.

• MAS Říčansko

• MAS Posázaví o.p.s.

• Posázaví, o.p.s.

• MAS Sedlčansko, o.p.s. (cestovní ruch řeší dle prezentace pouze okrajově) • MAS Krajina srdce, o.s. • Český Merán, o.p.s.

Příprava klastru cestovního ruchu

• MAS Podbrdsko o.s.

Turistická oblast Střední Čechy – západ

13

Polabí,

• Region Pošembeří o.p.s. • MAS Region Pošembeří, o.p.s.

Turistická zóna Nymbursko

Turistická zóna Posázaví

pruh

• Sdružení obcí Kokořínska

Turistická zóna Pošembeří

Turistická zóna Svatojiřský les Turistická oblast Střední Čechy – jih (využívající motto Krok od Prahy) Turistická zóna Kutná Hora Turistická zóna Ladův Kraj

• ČCCR – CzechTourism (vládní agentura, zakladatelem je MMR ČR) 13 • STIS, a.s. (založena na přelomu roků 2007/2008, jediným zakladatelem a akcionářem je Středočeský kraj)

• Do roku 2007 byla jako koordinátor cestovního ruchu pro tuto oblast

STIS, a.s. – Středočeský turistická a informační služba, a.s.




Úroveň

/

sektor

Veřejný sektor

Společné instituce veřejného a soukromého sektoru

Koncepce

Profesní organizace vedena Regionální rozvojová agentura Střední Čechy, od roku 2007 na základě doporučení Komise cestovního ruchu Středočeského kraje bylo touto rolí pověřen Svazek Rakovnicka.

Statutární město Kladno

Turistická zóna Přemyslovské střední Čechy

Turistická zóna Rakovnicko

Turistická zóna Karlštejnsko

Turistický region Český ráj

• Statutární město Kladno • Dobrovolný svazek obcí Přemyslovské střední Čechy • Dobrovolný svazek obcí Mikroregion od Okoře k Vltavě • Dobrovolný svazek obcí Mikroregion povodí Bakovského potoka • Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Svatojiřského potoka • Královské město Slaný

• Svazek měst a obcí Rakovnicka tvořený: o Svazek obcí mikroregionu Balkán o Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Čistá - Senomaty o Svazek obcí Jesenicko o Svazek obcí mikroregionu Kněževes o Svazek obcí mikroregionu Křivoklát o Svazek obcí mikroregionu Novostrašecko o Svazek obcí mikroregionu Poddžbánsko • Mikroregion Horymír • Region Jihozápad • Svazek obcí Český kras – Pláně • Svazek obcí mikroregionu Loděnického potoka • Svazek obcí - Region dolní Berounka • Sdružení Český ráj

• MAS Přemyslovské střední Čechy z.s.p.o.

• MAS Rakovnicko • MAS Srdce Čech

• V přípravě je vytvoření profesní organizace destinačního managementu příp. klastru CR.

Zpracována studie vytvoření klastru příp. OCR (Klastr CR Amerika)

• MAS Český ráj, o.p.s.

• Sdružení Český ráj

Z uvedených informací vyplývá, že ve vymezeném území nepůsobí k 15. 12. 2008 žádná profesní organizace cestovního ruchu. Vytvoření klastru cestovního ruchu je tedy jednou z možností řešení organizace cestovního ruchu ve vymezeném regionu. Tato problematika je podrobně řešena v následující části dokumentu „Návrh na vytvoření klastru cestovního ruchu“.




Koncepce

Seznam použitých zkratek CR ČR ČSÚ HUZ KÚ SK MAS MMR NKP NP NPP NPR NPÚ NS NUTS OCR OIR PP PR ROP SK SLDB SMOR SO TIC TO TR

cestovní ruch Česká republika Český statistický úřad hromadná ubytovací zařízení Krajský úřad Středočeského kraje místní akční skupina Ministerstvo pro místní rozvoj národní kulturní památka národní park národní přírodní památka národní přírodní rezervace Národní památkový ústav naučná stezka Nomenclature des Unites Territoriales Statistique (Statistické územní jednotky Evropské unie) Organizace cestovního ruchu objekt individuální rekreace přírodní památka, přírodní rezervace regionální operační program(y) Středočeský kraj Sčítání lidu, domů a bytů Svazek měst a obcí Rakovnicka svazek obcí turistické informační centrum turistická oblast turistický region





Část 3

NÁVRH NA VYTVOŘENÍ KLASTRU CESTOVNÍHO RUCHU RAKOVNICKO


Vytvoření klastru CR

Obsah: 1 Úvod ........................................................................................................................ 2 2 Klastry...................................................................................................................... 2 2.1 Definice a principy klastrů.................................................................................. 2 2.2 Typy a přínosy klastrů........................................................................................ 3 2.3 Vznik klastru ...................................................................................................... 3 2.3.1 Mapování klastru ......................................................................................................3 2.3.2 Založení a rozvoj klastru...........................................................................................4

2.4 Financování klastrů............................................................................................ 5 2.5 Klastry cestovního ruchu ................................................................................... 5 2.6 Příklady klastrů cestovního ruchu v Evropě....................................................... 6 2.6.1 Panonský termální klastr ..........................................................................................6 2.6.2 Dolnorakouský klastr péče o zdraví..........................................................................7 2.6.3 Turistický klastr „slunce a písek“ na Baleárských ostrovech ....................................7

3 Předpoklady vzniku klastru cestovního ruchu ve vymezeném území ...................... 8 3.1 Výstupy mapovací studie................................................................................... 8 3.2 Možnosti financování KKKCR.......................................................................... 17 3.2.1 ROP NUTS 2 Střední Čechy ..................................................................................17 3.2.2 OPPI, Prioritní osa 5 Prostředí pro podnikání a inovace ........................................19 3.2.3 Program rozvoje venkova .......................................................................................20 3.2.4 Vlastní zdroje ..........................................................................................................21

3.3 Předpokládané přínosy pro vymezené území.................................................. 21 3.4 Kritické body založení a vzniku klastru cestovního ruchu ................................ 22 3.5 Závěrečné shrnutí............................................................................................ 22

Příloha č. 1 – Návrh stanov sdružení dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů Příloha č. 2 – Návrh stanov sdružení dle § 20 obč. zák. č. 40/64 Sb.

¨





1 Úvod V rámci zadání zpracování celého dokumentu byl vymezen požadavek na zpracování studie vytvoření klastru cestovního ruchu. Obecně může klastr sehrát významnou roli při zajištění platformy pro spolupráci mezi aktéry cestovního ruchu ve vymezeném území a přispět k rozvoji komunikace mezi subjekty zainteresovanými na rozvoji cestovního ruchu. Druhá kapitola této části studie se zaměřuje na obecné vymezení klastrů, charakteristiku podmínek jejich zakládání a možnosti financování v podmínkách ČR. Důležitý je rovněž popis zkušeností s klastry cestovního ruchu v destinacích, kde tyto klastry již fungují. Jedná se však o zkušenosti zahraniční, protože v ČR zatím reálně v sektoru cestovního ruchu nefunguje žádný klastr. Třetí kapitola obsahuje konkrétní návrhy a doporučení spojená s možností vytvoření klastru cestovního ruchu ve vymezeném území, pracovně nazvaném „Královský Křivoklátský klastr cestovního ruchu“. Tato kapitola je doplněna dvěma přílohami obsahujícími návrh stanov sdružení a stanoviska potenciálních členů.

2 Klastry V ČR byla již zaznamenána celá řada klastrových iniciativ, všechny jsou však směrovány do výrobních sektorů (viz následující mapa).

Zdroj: CzechInvest

Z uvedené mapy mimo jiné vyplývá, že četnost výskytu klastrů v jednotlivých krajích do určité míry koreluje s mírou nezaměstnanosti. Zároveň mapa potvrzuje zatímní orientaci „klastrování“ v ČR na výrobní sektory.

2.1 Definice a principy klastrů Existuje řada definic klastrů. OECD používá následující definici: “Klastry jsou sítě vzájemně závislých firem, institucí produkujících znalosti, přemosťujících institucí a zákazníků propojených do výrobního řetězce, který vytváří přidanou hodnotu. Koncept klastrů jde dále než síťová spolupráce firem (networking), jelikož postihuje veškeré formy sdílení a výměny znalostí … a také jde dále než tradiční sektorová analýza“ 1 . Po posledních analýzách regionálních klastrů v Evropě definovala Evropská komise klastry následovně: „Klastry jsou „skupiny nezávislých firem a přidružených institucí, které: 1

CzechInvest: Průvodce klastrem.





• spolupracují a soutěží, • jsou místně koncentrované v jednom či několika regionech, i když tyto klastry mohou mít globální rozsah, • jsou specializované v konkrétním průmyslovém odvětví provázaném společnými technologiemi a dovednostmi, • jsou buď znalostní nebo tradiční“. Jedná se tedy o všestranně výhodné partnerství firem, vysokých škol a regionálních institucí, které má potenciálně řadu přínosů pro všechny jeho členské subjekty. Zúčastněné společnosti si navzájem konkurují, ale současně jsou nuceny řešit řadu obdobných problémů (vzdělávání zaměstnanců, přístup ke stejným dodavatelům nebo dodavatelským sektorům, spolupráce s výzkumnými a vývojovými kapacitami, nedostatečné zdroje na výzkum apod.). Díky spolupráci v těchto oblastech mohou řadu svých omezení překonat a získat konkurenční výhodu, která se těžko napodobuje. Jedná se tedy o všestranně výhodné partnerství firem, vysokých škol a regionálních institucí, které má řadu přínosů pro všechny jeho členské subjekty. V jádře všech úspěšných klastrů je mnoho společných prvků a vazeb. Jedná se o: • poznání, že klastry mají být vedeny podnikatelskými a veřejnými lídry • pochopení důležitosti spolupráce a soutěže • silné vazby mezi firmami a institucemi • poznání, že klastrový přístup je systémový, v němž všichni účastníci hrají stejně důležitou roli. Klastr tedy může: • zlepšit výsledky společností zapojených, • zvýšit počet inovací, • iniciovat vznik nových firem, • zvýšit export,

do

nich

• přilákat atraktivní investice, • podpořit výzkumnou základnu, • podpořit rozvoj regionu.

2.2 Typy a přínosy klastrů Rozlišujeme základní dva typy klastrů: klastry založené na hodnotovém řetězci a klastry založené na kompetencích. Struktura klastru může být velmi různorodá a závisí na zaměření, počtu členů a okolních podmínkách. Zjednodušeně lze v českých podmínkách klastr znázornit následovně:

Zdroj: CzechInvest Enterprise plc, s.r.o.




Základními typy klastrů jsou: • Klastry založené na hodnotovém řetězci: o Klastry založené na hodnotovém řetězci jsou obecně definovány sítí dodavatelských vazeb. Například automobilový klastr je obvykle vybudován kolem páteře hodnotového řetězce spojujícího výrobce automobilů s jeho dodavateli, kteří mohou být dále spojeni s výrobci specializovaných průmyslových zařízení, elektroniky, plastů, gumy a textilu. • Klastry založené na kompetencích o Klastr založený na kompetencích se soustředí na konkrétní oblast technické expertízy nebo kompetence v regionu, jako jsou například výzkumné nebo vzdělávací dovednosti. Příklad takového klastru by mohly být informační technologie a software, jejichž geografická koncentrace může být zřejmá, avšak aplikace a klienti pro tyto dovednosti jsou velmi různorodé. Fungující klastry jsou schopny ovlivnit ekonomiku celých regionů. Přínosy z fungujících klastrů mohou mít jak firmy, tak vysoké školy a regionální či místní samosprávy. • Přínosy klastrů pro firmy: o Poskytují úspory z rozsahu a snižují náklady - klastr poskytuje podnikům příležitost dosáhnout kritického množství v klíčových oblastech, což jim přináší úspěch, který by nebyl možný, kdyby pracovaly izolovaně. Spoluprácí se mohou firmám otevírat nové trhy a snižovat náklady. o Snižují omezení menších firem a zvyšují specializaci - klastr může sdružovat firmy z různých článků hodnotového řetězce. Umožňuje tak menším firmám, aby se specializovaly a umožňuje jim spolupracovat při konkurenci proti větším, vertikálně propojeným firmám. o Zvyšují místní konkurenci a rivalitu a tím globální konkurenční výhodu - tato rivalita podporuje ve firmách inovace, pomocí kterých se snaží zlepšit efektivitu a konkurenceschopnost, aby se udržely „ve stádu". o Zvyšují rychlost přenosu informací a technologií - to nastává v důsledku blízkosti firem, silných vazeb mezi nimi a vysokou konkurenční podstatou klastru. o Zvyšují moc a hlas menších firem - pomocí networkingu jsou menší firmy schopny ovlivňovat události a lobovat u vlády za zlepšení služeb a infrastruktury. o Podněcují vládu k investicím do specializované infrastruktury - díky viditelnosti klastru, jakož i díky nákladové efektivitě a vyšší návratnosti investic, které představuje klastr, jsou tyto investice snadněji zdůvodnitelné. o Umožňují efektivní propojení a partnerství - viditelnost a důležitost klastru může také podnítit reakci akademických institucí vůči vytváření partnerství s místním průmyslem. • Přínosy klastrů pro vysoké školy: o Vysoké školy sehrávají významnou roli v rozvoji inovací, jenž jsou významným diferenciačním prvkem konkurenční výhody. Úzká spolupráce univerzity se skupinou společností ve specializovaných sektorech nabízí možnost zdokonalování znalostí a porozumění podnikatelským postupům a potřebám. To způsobí, že absolventi univerzity jsou lépe připraveni pro průmysl a studijní plány lépe uzpůsobeny studentům. o Účast v klastru přináší vysokým školám: znalost potřeb průmyslu (daného odvětví) vzdělávání na míru pro jejich studenty aplikovaný výzkum (spolupráce na reálných projektech) zisk ze společných projektů výzkumu a vývoje transfer technologií do praxe přístup k dalším zdrojům financování (soukromé zdroje, grantové prostředky atd.) • Přínosy pro regionální a místní samosprávy: o Klastrování je významným a úspěšným nástrojem regionálního rozvoje. Poskytuje fórum pro dialog mezi klíčovými aktéry v regionu se zaměřením na růst. Namísto obecnějšího zaměření se na zvyšování dovedností, lákání investic, rozvoj malého a středního podnikání atd. v regionu se specifikou fungujícího klastru stává zaměření se na činnosti ekonomického rozvoje. Tento přístup je totiž mnohem mocnější a jeho sílu již odhalila řada vlád zemí OECD. Efektivní partnerství veřejného a soukromého sektoru, jejichž příkladem mohou být např. řídicí skupiny klastru, napomáhající úsporným nákupům ze strany veřejné sféry, která se zároveň více dozvídá o potřebách podnikatelů.





2.3 Vznik klastru Vznik klastru je dlouhodobý proces, který většinou probíhá ve 2 fázích: mapování klastru a založení a rozvoj klastru. V jeho počáteční fázi napomáhá procesu tzv. facilitátor, který vyvíjí činnost vedoucí k nastartování a rozvoji spolupráce mezi potenciálními členy klastru s cílem dovést klastrovou iniciativu do fáze založení klastru. Podmínkou úspěchu bývá nalezení společných zájmů mezi potenciálními členy klastru a shoda na vizi a cílech klastru. Zejména v této fázi je důležité vyřešení otázky financování aktivit, vedoucích k vytvoření klastru. Přístup k financování klastrových iniciativ není ve světě jednotný a vychází z podmínek dané lokality nebo sektoru. Klastrové iniciativy jsou intenzivně podporovány ze strukturálních fondů EU. V současných podmínkách ČR obecně platí, že čerpat finanční prostředky na jejich rozvoj bude umožňovat program Spolupráce (dříve obdobný program Klastry), který je součástí Operačního programu podnikání a inovace (OPPI). V České republice již existuje řada klastrových iniciativ, které realizují společné projekty, další se nacházejí ve fázi mapování. V zahraničí disponuje největší databází klastrových iniciativ ve světě The Competitivness Institute, který sdružuje praktikanty klastrů a pořádá pravidelné konference pro své členy.

2.3.1 Mapování klastru Účelem identifikace tzv. „mapování" klastrů je rozpoznat a popsat oblasti existujících či potenciálních konkurenčních výhod, které mají potenciál se dále a rychleji rozvíjet. Cílem tohoto procesu je jednak určit, zda v rámci perspektivního odvětví existuje potenciál pro vznik a rozvoj klastru (tj. především vazby mezi firmami v odvětví a existující či potenciální vazby na univerzitu, vysokou školu či alespoň vyšší odbornou školu v daném oboru), ale také definovat společné cíle a strategie, které mohou být nadále rozvíjeny. Mapování tedy zahrnuje především: • identifikaci aktuálních či potenciálních klastrů v krajích, okresech či městech relevantního území, • identifikaci klíčových problémů a příležitostí pro skupiny firem a ostatních aktérů, včetně univerzit a výzkumných ústavů, které mohou aktivně napomáhat zvyšování konkurenceschopnosti a podporovat inovace • zpracování podrobných akčních plánů a strategií pro skupiny aktérů s cílem řešení společných problémů a příležitostí pomocí státní finanční podpory. V oblasti mapování a identifikace klastrů se v závislosti na původu aktérů, kteří tyto aktivity iniciují, obvykle uplatňují dva různé přístupy: 1) Identifikace klastru - přístup „shora dolů": a) V rámci tvorby politiky národního a regionálního hospodářského rozvoje je všeobecně akceptována nutnost zaměřit se na podporu rozvoje a financování klíčových sektorů, kde existuje skutečná či potenciální konkurenční výhoda. Poté, co jsou tyto sektory identifikovány, je možno přistoupit k rozvoji klastrových iniciativ coby efektivnímu způsobu podpory jejich rozvoje na základě dialogu a implementace společné strategie. b) Doporučená metodika pro mapování klastrů v regionu: i) statistická analýza kraje ii) identifikace klíčových sektorů pomocí lokačních kvocientů iii) výběr sektorů s celkovou zaměstnaností nad 50 % v kraji k dalšímu prozkoumání na základě podílu na zaměstnanosti, přidané hodnoty, produktivity a exportu iv) prozkoumání každého sektoru na základě dostupných dokumentů, jednání s místními experty v) výběr klíčových sektorů pro další zkoumání vi) další výzkum pomocí interview, benchmarkingu vedoucího k detailnímu popisu a analýzám klastrů vii) zpracování strategie rozvoje a podpory klastrů pro vládu, místní samosprávu a místní lídry klastrů. 2) Identifikace klastru - přístup „zdola nahoru" a) Skutečnost, že není provedeno celkové mapování na národní nebo regionální úrovni by neměla ohrozit identifikaci či vývoj klastrů. Klastry fungují, když se spojí lidé, pochopí společné problémy či příležitosti a rozhodnou se, že je budou řešit společně. Tato spolupráce se odehrává v rámci daného odvětví a tam, kde fungují klastrové iniciativy. Bude určitě zahrnovat i ostatní aktéry včetně regionálních a místních vlád.





2.3.2 Založení a rozvoj klastru • Založení klastru: o Úspěšná mapovací studie by měla poskytnout především tyto informace: zda má klastr potenciál pro vznik identifikace cíle klastru identifikace členů klastru a vazeb mezi nimi - tzv. mapa klastru identifikace přínosů klastru pro členy navržení struktury klastru - navržení plánu činností na nejméně 3 roky - s důrazem na společné projekty složení řídící skupiny preferovaná vize budoucnosti klastru tříletá strategie rozpočet klastru. • Právní formy klastru: o sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (fyz.i práv.osoby) Na rozdíl od úpravy obsažené v OZ umožňuje sdružení vytvořené na základě registrace na Ministerstvu vnitra ČR podle z. č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů („ZOS“) členství nejen právnickým, ale i fyzickým osobám. Také toto sdružení je právnickou osobou. Tato sdružení jsou zpravidla vytvářena za určitým nepodnikatelským účelem, takže mohou být vhodně využita pro formu klastru. Mnohá profesní sdružení fungující v České republice byla založena právě pod touto formou. Praxe tedy ukazuje, že se jedná o velmi standardní formu profesního sdružení. Svým zákonným pojetím se sdružení podle tohoto zákona blíží sdružením (profesním organizacím) organizovaným běžně v německy mluvících zemích, kde jsou označovány jako „Verein“. Tato forma je relativně často používána i v anglicky mluvících zemích, a to pod označením „association“. Podle našich rešerší tedy představuje tato právní podoba profesních sdružení tradiční právní formu klastrů používaných v zahraničí. o sdružení podle § 20 obč. zák. č. 40/64 Sb. (pouze práv. osoby) Tato právní forma je teoreticky pro založení a existenci klastru plně využitelná. Ovšem s výhradou, že jejími členy nemohou být fyzické osoby (např. renomované kapacity oboru nebo jiné významné osobnosti), což může být pro klastr určitým handicapem, co se tvorby image týče, a tím snižovat efektivitu klastru. Toto je nutné vnímat i z pohledu struktury zejména podnikatelských subjektů v sektoru cestovního ruchu (převládají malé a mikro podniky z významné části ve formě podnikatele - fyzické osoby. Nicméně i zde je možné najít formu, jak takovou fyzickou osobu do práce klastru zapojit (např. na základě běžného smluvního vztahu). o obchodní společnost (a.s., s.r.o.) Klastr by samozřejmě mohl vzniknout také jako některá z forem obchodní společnosti – jako veřejná obchodní společnosti (v.o.s.), komanditní společnost (k.s.), společnost s ručením omezeným (s.r.o.), či akciová společnost (a.s.) nebo družstva. Tyto klastry by měly vlastní právní subjektivitu. Obchodní společnosti/družstva mohou být založena i za podnikatelským i za nepodnikatelským účelem, což je v principiálním souladu s logikou klastru. U obchodních společností je zpravidla problematické vystupování a přijímání nových členů, kteří by se museli stát společníky při vstupu, eventuelně by museli zpravidla převádět svůj obchodní podíl při výstupu z klastru. To může v praxi působit nemalé potíže. Navíc u většiny obchodních společností by bylo změny třeba spojovat se zápisem do obchodního rejstříku, což je jednak zbytečně nákladné a jednak administrativně náročné. Tato právní základna tedy nemusí být pro fungování klastru zcela vhodná. Navíc společnost s ručením omezeným může mít maximálně 50 společníků. o volné sdružení (konsorcium) podle Občanského zákoníku § 829 (není novým subjektem). Nastartování a rozvíjení spolupráce v klastru vyžaduje tzv. facilitátora, který: • identifikuje a podněcuje klastrové a networkingové příležitosti v kraji a aktivně je rozvíjí,





• hledá možnosti propojení firem tam, kde existují shodné zájmy a potřeby, např. společný nákup či rozvoj exportu. Ideálně však NIKOLI jako projektový manažer klastru, • facilituje úvodní workshopy - představení a prezentace konceptu klastrů pro skupinu firem z určitého odvětví, představitele relevantních univerzit a kraje, • zprostředkovává kontakty, navazuje, rozvíjí a udržuje vztahy v rámci skupiny subjektů, které chtějí založit klastr, • působí jako neutrální prostředník, nositel změn a katalyzátor, který usnadňuje (facilituje) dialog mezi účastníky klastru, regionem, soukromými podniky a vládou daného regionu/kraje, • snaží se o dosažení toho, aby mezi vůdčími účastníky uvnitř klastru panovala důvěra v procesu vytváření a rozvoje klastru (může být cenné využití facilitátora, který nepochází z daného regionu), • napomáhá založení řídicí skupiny klastru, vedené soukromým sektorem, • napomáhá růstu existujících firem, přilákání nových společností, vyhledání příležitostí k inovacím v klastru, • snaží se o zvyšování schopnosti klastru přitahovat do komunity bohatství.

2.4 Financování klastrů Ve světě existují v zásadě 3 základní modely financování klastrových iniciativ. • Soukromý sektor. Klastr je financován klastrovými firmami, kde obvykle jeden nebo několik vůdčích podniků - lídrů - využívá klastrové iniciativy k organizaci a optimalizaci svého dodavatelského řetězce. Ke konkurenci a spolupráci s výslednými inovačními efekty dochází na úrovni subdodavatelské báze. Typickým příkladem tohoto modelu jsou klastry automobilového průmyslu. • Soukromý a veřejný sektor. Iniciátorem klastrové iniciativy může být soukromý i veřejný sektor zároveň a na jejím financování se oba účastníci podílejí. Veřejný sektor se angažuje tehdy, když vidí v podpoře klastrů nástroj k rozvoji regionální hospodářské dynamiky. Může se jednat o nejrůznější modely společného financování s využitím strukturálních fondů, regionálních a státních rozpočtů formou grantových schémat a programů, které vyžaduje spolufinancování klastrových firem. • Veřejný sektor. Tento model je spíš vzácnější, ale v některých případech (u nových strategicky významných sektorů např. biotechnologie, optoelektronika, apod.) může být iniciátorem veřejný sektor, tj. centrální nebo regionální vláda.

2.5 Klastry cestovního ruchu Přes řadu klastrových iniciativ, realizovaných v ČR v uplynulých letech nebyla žádná takováto iniciativa spojena s vytvořením klastru cestovního ruchu. Toto potvrzuje i skutečnost, že přesto, že existuje program podpory klastrování v ČR (v rámci OPPI 2 je to program Spolupráce), je formulace programu a požadavky spojené s jeho přijatelností formulovány tak, že jeho využití pro sektor cestovního ruchu je omezené. Na základě získaných informací lze konstatovat, že oproti OPPP 3 bude v rámci OPPI volnější vymezení a snad i větší otevřenost vůči službám (tj. i CR). Podrobná specifikace programu bude však součástí jednotlivých výzev. CzechInvest, jako zprostředkující subjekt OPPI v tento moment předpokládá, že klastry v CR z OPPI podporovány spíše nebudou. Pokud by přece jen tato možnost vznikla, zůstane zde požadavek na nutnost technologické inovace. V praxi to v rámci sektoru může znamenat např. implementaci společného odbavovacího systému, společného informačně – rezervačního systému, využití nových technologií při rozvoji místních atraktivit cestovního ruchu (např. využití holografických technologií v rámci místních muzeí) apod. Jak bylo již výše uvedeno nejsou v ČR zatím zkušenosti s klastrovými iniciativami v sektoru cestovního ruchu. Při vyhledávání klastrových iniciativ v cestovním ruchu jsme proto vycházeli z příkladů realizovaných v zahraničí. Zde již existují opravdu bohaté a časem prověřené zkušenosti s klastrováním v sektoru cestovního ruchu. Nejvíce klastrových iniciativ v cestovním ruchu se váže k USA, Austrálii, Novému Zélandu, dále k africkým zemím (Namibie, Jihoafrická republika apod.). V Evropě jsou to zejména Velká Británie (zejména Skotsko) a severské země (zejména Švédsko), fungující klastry jsou však i v Rakousku nebo v Maďarsku.

2

OPPI – Operační program podnikání a inovace, správcem je MPO ČR, zprostředkujícím subjektem je CzechInvest 3 OPPP – Operační program průmysl a podnikání, realizovaný v období 2004 - 2006 Enterprise plc, s.r.o.




V mimoevropských zemích se většina klastrových iniciativ v cestovním ruchu vztahovala k územím, která: • měla velkou rozlohu (srovnatelnou s rozlohou celé ČR), • počet obyvatel se pohyboval od 0,5 mil. výše (tj. přibližně polovina ČR), • byla součástí nebo alespoň částečně se rozkládala na chráněných územích (národní parky, rezervace apod.), • měla problémy s vysokou nezaměstnaností nebo alespoň měla úroveň nezaměstnanosti vyšší než okolní území (USA, Austrálie, Nový Zéland), • byla venkovského charakteru a/nebo méně osídlená, a/nebo zde docházelo k migrací obyvatel do měst a to jak z ekonomických důvodů (nabídka pracovních míst, vyšší výdělky apod.), tak z důvodů společensko-kulturních a sociálních (ztížený přístup ke službám a vymoženostem velkých urbanistických celků, zhoršující se úroveň infrastruktury atd.). Příklady z Evropy jsou svým charakterem již částečně odlišné. • vztahují se k tématicky formulovaným oblastem (např. zimní sporty, horské a podhorské oblasti, lázeňství), • jsou zaměřeny na problematiku využití turismu, jako obrany před úpadkem a degradací venkova (týká se i Austrálie a Nového Zélandu) a potlačování nežádoucích disparit, vznikajících v souvislosti s migrací obyvatel do velkých měst, koncentrací osídlení a kapitálu ve velkých městech a tedy i následně politickými rozhodnutími, odrážejícími demografickou a ekonomickou sílu, • nejsou tak rozsáhlé jak co do rozlohy, tak do počtu obyvatel, • vycházejí z procesu síťování místních / spolupracujících firem, • zpravidla spojují firmy střední, resp. tyto jsou jejími lídry. Zejména ty klastrové aktivity, zaměřené na záchranu venkovských oblastí, vytvořily postupně nově formulované klastrové iniciativy, zaměřené na místní komunity a vznikly tzv. mikroklastry 4 . Cílem těchto mikroklastrů se následně stalo zachování konkurenceschopné kvality života ve venkovských oblastech, založené na posilování těch ekonomických sektorů, které byly pro venkov a konkrétní místní prostředí typické a zároveň vytvářely předpoklady pro dlouhodobě udržitelný rozvoj, uchovávající kvalitu životního prostředí a společně posilovaly loajalitu místních obyvatel k danému území a zvyšovaly atraktivitu tohoto území pro potenciálně nově příchozí skupiny, které z různých důvodů nebyly schopny nebo ochotny žít v prostředí urbanizovaných celků a velkých měst. A právě jedním z takovýchto sektorů je cestovní ruch a zejména ty jeho formy, které nestavějí na strategii masového turismu a vycházejí tedy z odlišností a předností venkovského prostoru a ze specifik jednotlivých relevantních území (destinací). Z uvedených zahraničních zkušeností a z možností realizace v ČR jsme vycházeli při přípravě následujícího návrhu.

2.6 Příklady klastrů cestovního ruchu v Evropě Pro bližší představu o klastrech cestovního ruchu v Evropě uvádíme příklady 3 klastrů: • Pannon Thermal Cluster (Panonský termální klastr) – Maďarsko • Wellbeing Cluster of Lower Austria (Dolnorakouský klastr péče o zdraví) - Rakousko • Balearic Islands „Sun and sand“ Tourism Cluster (Turistický klastr „slunce a písek“ na Baleárských ostrovech) - Baleáry

2.6.1 Panonský termální klastr

• Pannon Thermal Cluster, http://www.wideweb.hu/hungary/tourism-entertainment/things-to-do/spasaqua-parks/pannon-thermal-cluster/ • Klastr byl založen v roce 2001 a má právní formu asociace (sdružení). • Počet členů klastru: 38 (27 při založení) • Struktura členské základny: lázně, sanatoria, hotely, centrála CR, vzdělávací společnosti, regionální rozvojové agentury • Hlavní oblast zájmu: wellness turistika • Hlavní přínos pro členy: získání konkurenční výhody vůči jiným oblastem (společnými produkty a propagací) • Aktivity klastru: - propagační materiály (časopis) 4

Ewen, M. a kol.: Micro-Clusters and Networks: The Growth of Tourism. Elsevier, Oxford, UK.





- tvorba a propagace společných produktů CR - ochranná známka klastru - účast na veletrzích pod jednotnou značkou - (budování společné regionální identity) - webové stránky • Orgány klastru: prezidium, výbor (shromáždění členů), sekretariát (1 zaměstnanec) • Financování klastru: členské příspěvky, příjmy z reklamy, organizace akcí komerčního charakteru (např. školení), národní granty (dotace na projekty), roční rozpočet klastru 650 000,- Kč • Priority pro další rozvoj: rozšíření stávajících aktivit o vzdělávání v CR (vytvoření vzdělávacího centra), zapojení studentů v rámci praxí, tvorba společných produktových balíčků

2.6.2 Dolnorakouský klastr péče o zdraví

• The Wellbeing Cluster of Lower Austria, http://www.ecoplus.at/ecoplus/cluster/ • Hlavní cíl klastru: další posílení pozice Dolního Rakouska jako hlavní oblasti péče o zdraví (wellness) ve Střední Evropě • Počet členů: 117 • Klastr sdružuje společnosti, instituce a další zainteresované subjekty z oblasti: - wellness turistiky (hotely, lázně) - preventivní medicíny (lékaři, zdravotní a rehabilitační centra) - přírodních produktů (strava, kosmetika) - doplňkových medicínských služeb (zdravá výživa, sport) - výzkumu a vzdělávání - a další (regionální dodavatelé) • Hlavní přínos: členové navzájem ze sebe profitují a pracují společně na inovačních a přidanou hodnotu vytvářejících projektech, které by nemohli realizovat individuálně. • Hlavní oblasti činností klastru: - informace (newsletry, webové stránky, databáze členů) - public relations (propagace, tiskové konference, lobbying) - spolupráce a inovace (iniciace a řízení inovačních projektů, konzultační služby) - vzdělávání (školení, vzdělávací projekty) - internacionalizace (podpora členům při navazování kontaktů, udržování vztahů a navazování kontaktů s obdobnými klastry v zahraničí) • Financování klastru: členské příspěvky, subvence poskytované dolnorakouskou agenturou pro podporu obchodu Ecoplus.

2.6.3 Turistický klastr „slunce a písek“ na Baleárských ostrovech

• Balearic Islands „Sun and sand“ Tourism Cluster, http://www.caib.es • Klastr byl ustaven v rámci projektu INNOBAL XXI zaměřujícího se na podporu inovačních procesů ve společnostech, obzvláště v sektoru cestovního ruchu. • Aktivity klastru definované projektem: - Podpora spolupráce firem při tvorbě společných produktů - Zpracování systému řízení jakosti (pro malé podniky v oblasti služeb – bary, restaurace) - Webové stránky a turistický informační systém „Sit Menorca“ vyvinutý pro Muro Beaches Hotel Association - Mezinárodní semináře na téma inovace v cestovním ruchu - Magisterský studijní program v oblasti turistiky a environmentální ekonomie - Školicí aktivity: na základě kvalifikačních požadavků v cestovním ruchu - Implementace nových technologií: měření využití ICT u společností v cestovním ruchu a související dopady na firmy mimo velké hotelové řetězce, nové produkty v rámci „egeneration of tourists“: projekt AVANTHOTEL pro on-line správu a informace o dostupnosti lůžek v ubytovacích zařízeních bez zprostředkujících subjektů - Projekt virtuální rekonstrukce románského města Palma • Financování: strukturální fondy EU, vládní fond Baleárských ostrovů a fondy hotelové asociace.




3 Předpoklady vzniku vymezeném území

klastru


cestovního

ruchu

ve

V rámci vymezeného území, pracovně nazvaného „Královský Křivoklátský klastr cestovního ruchu“ (dále jen KKKCR), je potenciál rozvoje cestovního ruchu dán jednak počtem subjektů, realizujících své aktivity v sektoru cestovního ruchu (dle databáze vzniklé na základě terénního šetření je to 196 ubytovatelů a provozovatelů atraktivit a dalších 208 hostinců a restaurací, 84 obcí vymezeného území), dále řadou subjektů, poskytujících služby či vyrábějících produkty realizovatelné z menší či větší části díky návštěvníkům a turistům (cca do 20 subjektů ve vymezeném území) přijíždějícím do vymezeného území, rovněž úrovní (šíří a atraktivitou) nabídky daného území pro relevantní formy cestovního ruchu, úrovní infrastruktury potřebné pro relevantní formy cestovního ruchu a pro dostupnost destinace a jejich atraktivit a v neposlední řadě ochotou, schopností a úrovní spolupráce mezi aktéry cestovního ruchu v dané destinaci a subjekty zainteresovanými na rozvoji cestovního ruchu v destinaci.

3.1 Výstupy mapovací studie Dle zadání se v této fázi jedná o zpracování technicko ekonomické studie vzniku klastru cestovního ruchu ve vymezeném území. Na základě zpracované detailní analýzy cestovního ruchu ve vymezeném území však lze vytvořit podstatnou část tzv. mapovací studie, sloužící jako východisko pro založení klastru. Na základě provedené analýzy území lze výstupy pro založení klastru shrnout následovně: 1) Potenciál pro vznik klastru a) Vymezené území svou polohou, nabídkou atraktivit cestovního ruchu a turistických cílů, nabídkou služeb cestovního ruchu a doplňkových služeb vytváří dobrý základ pro vytvoření klastru cestovního ruchu. V současné době toto území disponuje: i) 3011 lůžky v hromadných ubytovacích zařízeních (dle vlastního šetření), ii) 400 lůžky (plus 26 přistýlek) v zařízeních typu „ubytování v soukromí“, iii) Cca 106,1 mil. Kč ročních tržeb za poskytnuté ubytování, z toho cca 6,5 mil za ubytování v soukromí (viz kap. 3.3) iv) 6879 objektů druhého bydlení (chaty a chalupy, tzv. objekty individuální rekreace) s odhadovanými výdaji za služby ve výši 111,4 mil. Kč (viz kap. 3.3), v) 196 subjekty realizujícími své služby na trhu cestovního ruchu a volnočasových aktivit a 208 hostinci a restauracemi, vi) Cca 26,5 mil Kč vynaložené turisty za ostatní služby spojené s cestovním ruchem, vii) 84 obcemi/městy, viii) 55429 trvale bydlícími obyvateli. • Vymezené území Svazku měst a obcí Rakovnicka (70 členů) bylo doplněno oproti zadání (viz Analýza, str. 3) o zbývající obce okresu Rakovník (13 obcí) a o obec Lány z okresu Kladno (logické vazba z pohledu charakteru CR v území). 2) Identifikace cíle klastru a) Propojením subjektů zainteresovaných na rozvoji cestovního ruchu ve vymezeném území (zatím pracovně nazývaného „KKKCR“) vytvořit podmínky pro zajištění rozvojových aktivit cestovního ruchu a pro efektivnější společnou marketingovou politiku destinace a tím působit na zvýšení počtu turistů a návštěvníků, přijíždějících do dané destinace. Hlavními nástroji klastru budou: i) Vytvoření institucionálního a personálního zázemí klastru, umožňujícího efektivní přípravu a realizaci rozvojových aktivit cestovního ruchu ve vymezeném území. ii) Společná propagace území (destinace) a produktů cestovního ruchu a služeb, spojených s vymezeným územím. iii) Společně vytvářené produkty a balíčky cestovního ruchu a oslovování cílových trhů včetně vybraných zprostředkovatelů na trzích cestovního ruchu, tj. cestovních kanceláří pro zajištění jejich prodeje. iv) Společný lobbing u subjektů veřejné správy (relevantní ministerstva, Středočeský kraj atd.). b) Vytvoření silnější vyjednávací pozice zainteresovaných subjektů ve vymezeném území vůči: i) Obchodním partnerům a distributorům – cestovní kanceláře, cestovní agentury. ii) Orgánům veřejné správy na národní (odborná ministerstva – zejména Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo Strana 8 (celkem 23)




kultury, Ministerstvo dopravy), krajské (Středočeský kraj) a regionální (mikroregiony) úrovni. iii) Odborným a profesním organizacím zejména ze sektoru cestovního ruchu (ale i z ostatních sektorů, schopných ovlivnit podmínky podnikání a podnikatelské prostředí), schopným vytvářet pro zainteresované subjekty z vymezeného území vhodnější podmínky pro prosazování se na cílových trzích v tuzemsku i v zahraničí (zejména CzechTourism, CzechInvest, Asociace hotelů a restaurací ČR, Asociace cestovních kanceláří ČR, Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, Krajská hospodářská komora Střední Čechy, Spolek pro obnovu venkova atd.). iv) Médiím a jejich zástupcům. 3) Identifikace členů klastru a vazeb mezi nimi - tzv. mapa klastru. Potenciálními členy klastru jsou: a) Podnikatelské subjekty (podrobněji viz příloha Analýzy č.1 Databáze nabídky CR), i) Ubytovatelé, pohostinství • 78 hromadných ubytovacích zařízení s cca 3011 lůžky • 42 subjektů nabízející ubytování v soukromí s cca 400 lůžky (plus 26 přistýlek), • 13 kempů a tábořišť pro vodáky podél sjízdných vodních toků, • 208 subjektů provozujících pohostinské služby (restaurace, bary, rychlá občerstvení apod., zde jsou započteny i hotely a penziony provozující pohostinskou činnost pro veřejnost), ii) Provozovatelé atraktivit • 45 subjektů, provozujících atraktivity cestovního ruchu (muzea, skanzeny, galerie, zámky atd.) přístupné zdarma nebo za poplatek pro návštěvníky, • 14 subjektů, provozujících sportovní atraktivity a zařízení (vč. fitness, letiště, půjčoven lodí apod.) • 11 subjektů, provozujících zařízení venkovského CR (jízdárny a jezdecké kluby, farmy). iii) Doplňkové služby (TIC, půjčovny kol, lodí atd.) • 3 informační centra ve vymezeném území (MIC Rakovník, Informační a vzdělávací středisko Křivoklát – Budy, o. p. s. Křivoklátsko, Informační a vzdělávací středisko LČR, Lesní správa Křivoklát), • Půjčovny a servisy sport vybavení (11). iv) Výrobci místních produktů (potraviny, suvenýry atd.), významné podnikatelské subjekty: • Královský pivovar Krušovice, a.s. • CZECH BREWERY – RAKOVNÍK, a.s. • PROCTER&GAMBLE, Rakona a.s. • LASSELSBERGER CERAMISC RAKO, a.s. • Luženská medovina (Mgr. Eva Slanařová, Lužná) • Matějovy vonné františky (Simona a Pavel Matějkovi, Roztoky) • Atd. v) Prodejci (místních produktů, suvenýrů a distributoři produktů cestovního ruchu – cestovní kanceláře a cestovní agentury). b) Neziskové organizace: i) Poskytovatelé programové nabídky • Hudební skupiny a soubory • Divadelní soubory (Tylovo divadlo, Loutkové divadlo) • Galerie, muzea a expozice • Rakovnicko o.p.s. • Atd. ii) Zájmové organizace např.: • KČT Středočeská oblast • Amatérské / ochotnické soubory a skupiny. c) Veřejnoprávní subjekty: i) Středočeský kraj ii) Provozovatelé atraktivit v majetku veřejného sektoru (muzea, hrady/zámky atd.): • NPÚ - Státní hrad Křivoklát, Státní hrad Krakovec • Středočeský kraj (zakladatel příspěvkové organizace Muzeum T.G.M. Rakovník) • Atd. iii) Mikroregiony / města / obce: • Svazek měst a obcí Rakovnicka (SMOR), Enterprise plc, s.r.o.




• 84 měst a obcí vymezeného území (po doplnění k členským obcím SMOR). d) Škola(y): i) Vysoké školy (zejména role vědecko-výzkumného pracoviště). V regionu se nenachází žádná vysoká škola. Nejbližším potenciálním partnerem pro zajištění výzkumné činnosti jsou relevantní vysoké školy v Praze. Na základě zkušeností by partnerem mohla být: • Vysoká škola hotelová v Praze, spol. s r.o., ii) Vyšší odborné a střední školy: • Integrovaná střední škola Rakovník (učební obor kuchař-číšník) • Integrovaná střední škola Jesenice (učební obory zemědělský podnikatel(ka), cukrář/cukrářka, farmářské práce, zahradník/zahradnice, krajinář/krajinářka, • Střední zemědělská škola Rakovník (obory Agropodnikání, Ekologie a ochrana krajiny Přírodovědné lyceum). e) Profesní a odborně orientované subjekty: i) CzechTourism (alespoň jako spolupracující subjekt – partner) ii) Středočeská turistická a informační služba, a.s. (STIS) iii) Krajská hospodářská komora Střední Čechy. 4) Identifikace přínosů klastru pro členy a) Zajištění komunikace a výměny zkušeností mezi členy klastru. b) Posílení kapacity pro přípravu společných rozvojových aktivit a projektů. c) Zlepšení úrovně proorganizovanosti relevantních služeb ve vymezeném území, podpora kvality poskytovaných služeb, vytvoření vazeb na subjekty zainteresované na rozvoji cestovního ruchu ve vymezeném území (výrobci z oblasti potravinářství a gastronomie, výrobci tradičních místních produktů atd.). d) Vytvoření předpokladů pro kvalitnější a úplnější informovanost potenciálních i skutečných návštěvníků vymezeného území a tím zvýšení jejich spokojenosti s nabídkou a kvalitou informačních služeb. e) Zvýšení počtu přijíždějících návštěvníků a turistů do vymezeného území, opakování jejich návštěv a prodloužení doby jejich pobytu a tím vytvoření zásadních podmínek pro zvýšení objemu prostředků, vydaných návštěvníky a turisty za služby a produkty realizované (nakoupené) ve vymezeném území. f) Zvýšení zájmu investorů o vymezené území a tím vytvoření podmínek pro realizaci rozsáhlejších akcí, potřebných pro ekonomický a sociální rozvoj vymezeného území. 5) Navržení struktury klastru - navržení plánu činností na nejméně 3 roky - s důrazem na společné projekty a) Doporučená forma klastru: i) V současné době známá doporučení na právní formu klastru jsou: Právní forma Výhody Nevýhody Sdružení podle § 20 obč. zák. • Účtuje podle pravidel • Neumožňuje plnohodnotné č. 40/64 Sb. neziskové organizace členství fyzickým osobám • Za určitých podmínek umožňuje toto sdružení, založené podle § 20, odstavec i. – j. obč. zák. č. 40/64 Sb., členství obcí a to prostřednictvím členství sdružení/svazků obcí, které jsou právnickými osobami (dle § 54 zákona o obcích) Sdružení podle zákona č. • Umožňuje plnohodnotné • Neumožňuje členství obcí, 83/1990 Sb. o sdružování členství právnickým i ale je možno řešit občanů fyzickým osobám zastupováním obcí fyzickými osobami. • Účtuje podle pravidel neziskové organizace Volné sdružení (konsorcium) • • Nevzniká nový právní / podle Občanského zákoníku § daňový subjekt 829 • Funguje poměrně těžkopádně a komplikovaně na základě plné moci, kterou všichni členové dají zmocněnci konsorcia,




Nadace

•

Obchodní společnost

•


zpravidla jednomu z jeho členů • Všechny vnější vztahy jsou založeny na samostatné právní subjektivitě jednotlivých členů konsorcia. V praxi to znamená uzavírání samostatných smluv všech členů konsorcia s vnějším subjektem. • Nadace neodpovídá zaměření klastru • Nemůže účtovat a vystupovat jako nezisková organizace

ii)

Stávající požadavky (viz Průvodce klastrem zpracovaný agenturou CzechInvest) nepočítají s formou obecně prospěšné společnosti. Proti této formě rovněž hovoří následující skutečnosti: • Právní forma o.p.s. není v souladu s legislativou EU a dle právních rozborů bude nutné v brzké době tyto společnosti transformovat na jiné formy. V současné době není zatím zpracován zákon ani jeho předloha, ze které by bylo možné vyvodit způsob transformace a možné právní formy, na které bude možno o.p.s. transformovat. • Určitou nevýhodou je i jednotné stanovení cen za služby o.p.s. a tedy nemožnost oficiálně zvýhodnit členy klastru vůči ostatním subjektům při stanovování cen za poskytnuté služby. iii) Na základě výše uvedených skutečností a konzultace s právníky doporučujeme pro vytvoření klastru jednu z následujících forem: • Sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (fyz.i práv.osoby, neumožňuje členství obcí, kterým v případě sdružení 2 a více obcí ukládá platná legislativa sdružování pouze podle zákona o obcích) – jeví se vzhledem k venkovskému charakteru, množství velikosti a formě podnikatelských subjektů jako vhodnější, v příloze č. 2 této části dokumentu je zpracován podrobný návrh stanov sdružení dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. • Sdružení podle § 20 obč. zák. č. 40/64 Sb. (neumožňuje plnohodnotné členství fyzických osob), v příloze č. 2 této části dokumentu je zpracován podrobný návrh stanov sdružení dle § 20 obč. zák. č. 40/64 Sb. b) Základní aktivity klastru: i) Informační a poradenský servis členům klastru. ii) Koordinace a organizace rozvojových aktivit v rámci klastru: • podněcování komunikace mezi partnery a vytváření podmínek pro ni, • identifikace finančních zdrojů pro aktivity klastru a jeho členů, • příprava projektů pro zajištění aktivit a činnost klastru a zajištění jejich financování. iii) Propagace klastru (území) a jeho členů, aktivit a atraktivit. iv) Koordinace aktivit v rámci území: • rozvojové aktivity – vývoj a příprava nových produktů a balíčků, • marketingové aktivity – efektivnější využití zdrojů pro marketingové aktivity aktérů cestovního ruchu (zejména členů klastru) ve vymezeném území. v) Koordinace aktivit a společných iniciativ s relevantními subjekty: • Středočeský kraj • STIS a.s. • Svazek měst a obcí Rakovnicka • Rakovnicko o.p.s. • Žatecko, • Lounsko • Kladno, Slaný, • Beroun, • Karlštejnsko • Praha. c) Komerční aktivity klastru: Enterprise plc, s.r.o.




i)

Služby pro subjekty v rámci vymezeného území: • poradenství v oblasti cestovního ruchu a identifikace možností a forem financování rozvojových a marketingových aktivit, • poradenství při přípravě rozvojových projektů, zaměřujících se na rozvoj cestovního ruchu. ii) Služby pro subjekty mimo území klastru: • pro STIS, a.s. a/nebo Středočeský kraj, • pro CzechTourism, • pro další subjekty zejména ze sektoru cestovního ruchu schopné a ochotné využít služeb klastru, avšak s podmínkou, že by toto nijak neznevýhodňovalo stávající členy klastru. 6) Složení řídící skupiny a) Řídící skupina by měla mít maximálně do 10 členů. Měli by to být: i) Zástupci veřejného sektoru (1 – 2), zastupující zejména municipality a jejich sdružení, tj.: • mikroregion, nacházející se na vymezeném území, • Rakovník, jako největší municipalita ve vymezeném území. ii) Zástupci ubytovatelů (2): • zástupce významných a větších hotelů/penzionů ve vymezeném území, • zástupce ostatních zařízení (kempy, ostatní zařízení). b) Zástupci provozovatelů atraktivit a doplňkových služeb (2 - 3): i) zástupce atraktivit poznávacího CR (muzea, galerie, veřejnosti přístupné hrady a zámky atd.), ii) zástupce atraktivit / služeb rekreačního CR a/nebo venkovského CR (jízdárny, farmy, aquacentrum, letiště, zájmových organizací zajišťujících programovou složku pobytu návštěvníků a turistů atd.), iii) informační centra, iv) dopravci. c) Zástupci místních významných zpracovatelů, výrobců, poskytovatelů doplňkových služeb (12): • Královský pivovar Krušovice, a.s. • CZECH BREWERY – RAKOVNÍK, a.s. • PROCTER&GAMBLE, Rakona a.s. • LASSELSBERGER CERAMISC RAKO, a.s. • Luženská medovina (Mgr. Eva Slanařová, Lužná) • Matějovy vonné františky (Simona a Pavel Matějkovi, Roztoky) d) Zástupce školských a/nebo výzkumných institucí (1): i) např. Vysoká škola hotelová v Praze (předjednáno, je připravena jednat o spolupráci), ii) zástupce místních středních škol. e) Zejména v úvodní fázi bude významná pozice facilitátora, jehož výběr může zásadně ovlivnit celý proces založení a vzniku klastru. 7) Preferovaná vize budoucnosti klastru a) Profesionální servisní organizace, sdružující aktéry cestovního ruchu a subjekty zainteresované na rozvoji cestovního ruchu z vymezeného území (dle zadání „území klastru Rakovnicko“), vytvářející organizační a odborné předpoklady pro společné rozvojové, inovativní a marketingové aktivity, podporující růst ekonomických přínosů z rozvoje cestovního ruchu a zároveň přispívající k vyváženému dlouhodobě udržitelnému komplexnímu rozvoji území, posilujícímu loajalitu místní komunity k tomuto území. 8) Tříletá strategie a) Založení klastru a jeho institucionalizace (vzhledem k charakteru území a struktuře zainteresovaných subjektů doporučujeme založení sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, viz příloha č. 1 Návrh stanov) b) Vytvoření vnitřní organizace klastru, umožňující zapojení do rozdílných iniciativ, využitelných pro rozvoj cestovního ruchu ve vymezeném území, zejména se jedná o: i) zapojení do iniciativ Leader (spolupráce s MAS - Místní Akční Skupiny Rakovnicko), ii) zapojení do systému regionálního rozvoje a organizace cestovního ruchu (systému destinačního managementu) ve Středočeském kraji. Zejména se jedná o navázání spolupráce: • Na úrovni Středočeského kraje: (a) S pracovišti krajského úřadu (zejména odborem regionálního rozvoje, odborem evropské integrace a odborem kultury a památkové péče). Strana 12 (celkem 23)




(b) S krajskou organizací cestovního ruchu - STIS, a.s. S relevantními subjekty z nedalekého hl.m. Prahy: (a) Pražskou informační službou (b) Pořadateli významných akcí profesního cestovního ruchu (konference, výstavy a veletrhy atd.). • Na úrovni stávající turistické oblasti Střední Čechy západ: (a) Rakovnicko o.p.s., (b) Žatecko, Lounsko, (c) Kladno, Slaný (d) Karlštejnsko. c) Zpracování a organizace přípravy rozvojových projektů klastru (viz kapitola č. 3 Strategie rozvoje cestovního ruchu území KKKCR), umožňujících: i) Pokrytí nejméně 50% nákladů chodu kanceláře „sdružení“. ii) Získání zdrojů na proškolení vybraných zástupců členů klastru (sdružení) a pracovníků kanceláře sdružení v hlavních rozvojových oblastech, zejména: • rozvoj venkova a využití zdrojů (Program rozvoje venkova), • rozvoj podnikání a podnikatelského prostředí (zejména využití možností z OPPI), • regionální rozvoj (zejména využití ROP NUTS 2 Střední Čechy). iii) Získání zdrojů na propagaci klastru a jeho nabídky, zejména: • Vytvoření www stránek klastru, vytvářejících vhodnou platformu pro: (a) Komplexní propagaci nabídky cestovního ruchu vymezeného území (možno využít i některého stávajícího, již fungujícího portálu). (b) Informování zainteresovaných subjektů z vymezeného území o společných záměrech a aktivitách. (c) Komunikaci s členy klastru a organizacemi ve vymezeném území. (d) Integraci Informačního a rezervačního systému do struktury www stránek. • vytvoření základního propagačního materiálu o nabídce klastru pro cílové trhy a jeho průběžnou aktualizaci, • vytváření jednoduchých marketingových (informačně – propagačních) tiskovin, zaměřených na propagaci dílčích aktivit, produktů a akcí, podporujících příjezdový cestovní ruch z tuzemských i zahraničních cílových trhů. iv) Získání zdrojů na rozvoj infrastruktury a služeb cestovního ruchu ve vymezeném území, umožňujících potřebné doplnění území (viz Koncepce rozvoje CR ve vymezeném území a návazně Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji). 9) Rozpočet klastru Na základě prověření cenové úrovně a odhadu zapojení místních aktérů a zainteresovaných subjektů působících v cestovním ruchu předkládáme orientační rozpočet založení a chodu sdružení v prvních 3 letech jeho činnosti. Tyto náklady by bylo možné snížit např. užší spoluprací či částečným sdílením kapacit (např. prostorových, personálních) s podobně orientovanou institucí (např. Svazek měst a obcí Rakovnicka, MAS Rakovnicko, Rakovnicko o.p.s. atd.) a/nebo v úvodní fázi angažování pouze jednoho profesionálního pracovníka Sdružení. Nicméně je potom potřeba očekávat i nižší objem činností a tedy i potenciálních příjmů. •

a) Odhad nákladů spojených se založením organizace a vybavením kanceláře: Nákladová Množ Jednotkové Celkem Položka rozpočtu Jednotka Poznámka položka ství náklady v Kč v Kč Notebook notebook 1 20 000 20 000 PC PC 1 18 000 18 000 Laserová tiskárna tiskárna 1 20 000 20 000 Vybavení Mobilní telefon mobilní telefon 2 4 000 8 000 nábytek pracovní místo 2 25 000 50 000 Kancelářské pracovní místo 2 5 000 10 000 potřeby Nákup služeb (zakladatelská organizace 1 15 000 15 000 Zřizovací náklady smlouva, registrace) Celkové náklady na vybavení 141 000 b) Provozní náklady na 1. rok činnosti klastru: Enterprise plc, s.r.o.



Nákladová Jednotka položka Mzdové a ostatní osobní náklady Mzdy Manažer klastru měsíc Administrativní měsíc pracovník Ostatní osobní náklady Pojištění (zdrav.+ Manažer klastru měsíc soc.) Administrativní měsíc pracovník Celkové mzdové a ostatní osobní náklady Položka rozpočtu

Nájem a služby (teplo, voda, elektřina atd.) (odhad pro 1 místnost, do 25m2)

Nájem Teplo Vodné a stočné Elektřina Komunální odpad Úklid Hlasové a datové služby Mobilní operátor Kancelářské potřeby Ostatní administrativní náklady Účetnictví

měsíc měsíc měsíc měsíc měsíc měsíc měsíc měsíc měsíc


Množs Jednotkové tví náklady v Kč

Poznámka

12

25 000

300 000

0

16 000

0

12

8 750

105 000

0

5 600

0 405 000

12

2 000

24 000

12 12 12 12 12

1 000 100 700 120 500

12 000 1 200 8 400 1 440 6 000

12

1 500

18 000

12

1 000

12 000

12

700

8 400

12

500

měsíc měsíc

12

1 500

měsíc měsíc

12 12

2 500 800

Služby celkem Cestovné Ostatní náklady Cestovní náhrady Ostatní náklady celkem Celkové roční provozní náklady na měsíc:

Celkem v Kč

1200,/m2/rok

tisk/ kopírování, 6 000 poštovné atd. 18 000 115 440 30 000 9 600 39 600 560 040 46 670

c) Provozní náklady na 2. rok činnosti klastru: Položka rozpočtu

Nákladová položka

Jednotka

Mzdové a ostatní osobní náklady Mzdy Manažer klastru měsíc Administrativní měsíc pracovník Ostatní osobní náklady Pojištění (zdrav.+ Manažer klastru měsíc soc.) Administrativní měsíc pracovník Celkové mzdové a ostatní osobní náklady Nájem



Celkem v Kč

12

26 000

312 000

4

16 000

64 000

12

9 100

109 200

6

5 600

33 600

Poznámka

518 800 měsíc

12

2 000

24 000

1200,/m2/rok



Položka rozpočtu

Nájem a služby (teplo, voda, elektřina atd.) (odhad pro 1 místnost, do 25m2)

Nákladová položka Teplo Vodné a stočné Elektřina Komunální odpad Úklid Hlasové a datové služby Mobilní operátor Kancelářské potřeby Ostatní admin.náklady Účetnictví

Jednotka měsíc měsíc měsíc měsíc měsíc měsíc měsíc měsíc


Množs Jednotkové tví náklady v Kč 12 12 12 12 12

1 100 110 800 130 500

13 200 1 320 9 600 1 560 6 000

12

2 000

24 000

12

1 500

18 000

12

1 100

13 200

12

550

měsíc měsíc

12

2 000

měsíc měsíc

12 12

3 000 1 000

Služby celkem Cestovné Ostatní náklady Cestovní náhrady Ostatní náklady celkem Celkové roční provozní náklady na měsíc:

Celkem v Kč

Poznámka

tisk/kopírov ání, 6 600 poštovné atd. 24 000 141 480 36 000 12 000 48 000 708 280 59 023

d) Provozní náklady na 3. rok činnosti klastru: Položka rozpočtu


Jednotka

Mzdové a ostatní osobní náklady Mzdy Manažer klastru měsíc Administrativní měsíc pracovník Ostatní osobní náklady Pojištění (zdrav.+ Manažer klastru měsíc soc.) Administrativní měsíc pracovník Celkové mzdové a ostatní osobní náklady Nájem a služby (teplo, voda, elektřina atd.) (odhad pro 1 místnost, do 25m2)


Nájem Teplo Vodné a stočné Elektřina Komunální odpad Úklid Hlasové a datové služby Mobilní operátor Kancelářské potřeby

měsíc měsíc měsíc měsíc měsíc měsíc měsíc měsíc měsíc


Celkem v Kč

12

27 000

324 000

12

16 000

192 000

12

9 450

113 400

12

5 600

67 200

Poznámka

696 600 12

2 333

27 996

12 12 12 12 12

1 200 120 800 130 500

14 400 1 440 9 600 1 560 6 000

12

2 000

24 000

12

2 000

24 000

12

1 100

13 200

1400,/m2/rok



Položka rozpočtu


Ostatní admin.náklady Účetnictví Cestovné Cestovní náhrady

Jednotka



12

600

měsíc měsíc

12

2 500

měsíc měsíc

12 12

4 000 1 000

Služby celkem Ostatní náklady Ostatní náklady celkem Celkové roční provozní náklady na měsíc:

Celkem v Kč

Poznámka

tisk/kopírov ání, 7 200 poštovné atd. 30 000 159 396 48 000 12 000 60 000 915 996 76 333

e) Celkové náklady spojené se založením, vybavením a provozem za 3 roky činnosti klastru: Celkem v Položka rozpočtu Poznámka Kč Celkové náklady na založení a vybavení Celkové mzdové a ostatní osobní náklady Celkové náklady na nájem a služby Ostatní náklady celkem Celkové náklady Průměr na měsíc: f)

141 000 1 620 400 416 316 147 600 2 325 316 64 592

Předpokládané příjmy klastru: Příjmy v 1. roce Položka

Jednotka Množství

Příjmy z členských příspěvků právnických osob z řad podnikatelských institucí Příjmy z členských příspěvků právnických osob z řad nepodnikatelských subjektů (sdružení, svazků, mikroregionů, krajů atd.) Příjmy z členských příspěvků podnikatelů fyz.osob/ přidružených členů Granty, dotace, vlastní projekty Příjmy za služby Sponzorské dary Příjmy celkem

členský příspěvek

Jednotková cena

Celkem

10

3 000

30 000

1

30 000

30 000

20

1 000

20 000

1

300 000

300 000

12

15 000

180 000

1

20 000

20 000 580 000

Jednotka Množství

Jednotková cena

členský příspěvek členský příspěvek počet počet služeb počet

Příjmy ve 2. roce Položka Příjmy z členských příspěvků právnických osob z řad podnikatelských institucí Příjmy z členských příspěvků právnických osob z řad nepodnikatelských subjektů (sdružení, svazků, mikroregionů, krajů atd.) Příjmy z členských příspěvků podnikatelů fyz.osob/ přidružených členů Strana 16 (celkem 23)

členský příspěvek členský příspěvek členský příspěvek

Celkem

18

3 000

54 000

1

30 000

30 000

25

1 500

37 500



Granty, dotace, vlastní projekty


počet počet služeb počet

Příjmy za služby a z realizovaných projektů Sponzorské dary Příjmy celkem

2

200 000

400 000

15

15 000

225 000

2

20 000

40 000 786 500

Příjmy ve 3. roce Položka Příjmy z členských příspěvků právnických osob z řad podnikatelských institucí Příjmy z členských příspěvků právnických osob z řad nepodnikatelských subjektů (sdružení, svazků, mikroregionů, krajů atd.) Příjmy z členských příspěvků podnikatelů fyz.osob/ přidružených členů Granty, dotace, vlastní projekty Příjmy za služby a z realizovaných projektů Sponzorské dary Příjmy celkem Příjmy za 3 roky celkem

Jednotka členský příspěvek členský příspěvek členský příspěvek počet počet služeb počet

Množst Jednotková ví cena

Celkem

20

3 000

60 000

1

30 000

30 000

30 2

1 500 200 000

45 000 400 000

20 4

17 000 25 000

340 000 100 000 975 000 2 341 500

Předpokládané náklady a příjmy v prvních třech letech jsou tedy v případě splnění předpokladů přibližně stejné. Mírně schodkový rozpočet lze očekávat v 1. roce činnosti. V rámci položky příjmů „Příjmy za služby a z realizovaných projektů“ jsou započítány i předpokládané příjmy z projektů, na jejichž realizaci může klastr potenciálně získat zdroje z dotačních programů. Příjmy klastru jsou zde již započteny po odečtení nákladů na realizaci projektů. Výše nákladů na realizaci těchto projektů není započtena do nákladů, protože tyto náklady budou hrazeny na bázi projektového financování, nikoliv na bázi provozních nákladů.

3.2 Možnosti financování KKKCR Zdroje financování klastru lze rozdělit na vlastní (vnitřní) a vnější (donorské, dotační atd.). Základními zdroji pro financování klastru v úvodní fázi bývají prostředky donorského charakteru, které jsou dofinancovávány soukromými zdroji. Postupně by měl růst podíl vlastních, soukromých zdrojů.

3.2.1 ROP NUTS 2 Střední Čechy V rámci ROP NUTS 2 Střední Čechy tvoří základní potenciální zdroj financování priorita 2 Cestovní ruch. • Oblast podpory 2.3 – Propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje o Podporované aktivity: Podpora iniciace a vytváření řídících a koordinačních struktur v turistických destinacích, vč. zřízení a vybavení kanceláří destinačních managementů, podpory lidských zdrojů (např. mzdy, vzdělávání pracovníků destinačních managementů). Tvorba a distribuce propagačních a informačních materiálů a dalších marketingových nástrojů turistických destinací. Prezentace turistických destinací (např. na veletrzích CR), vč. cestovného, ubytování, stravování, pronájmu ploch, účastnických poplatků. Organizace konferencí a seminářů o cestovním ruchu. Podporovány budou pouze projekty zaměřené na akce informačního charakteru (např. výměna zkušeností, diskuse, kulaté stoly). Zajištění a propagace pravidelných kulturních a sportovních akcí minimálně regionálního charakteru s významným dopadem na rozvoj CR, vč. organizačního zajištění, personální kapacity, organizace, ubytování a stravování, pronájmu ploch, tvorbu a distribuci podkladových materiálů a výstupů akce. Podpořeny budou jak nové akce, tak obnova zaniklých akcí a tradic nebo rozšíření stávajících akcí. Enterprise plc, s.r.o.



o

Forma a výše podpory: Podpora je poskytována formou nevratné přímé dotace z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy (RR), přičemž podíl ERDF na spolufinancování veřejných způsobilých výdajů je 85 %. Výše podpory z rozpočtu RR u projektů nezakládajících veřejnou podporu Typ příjemce

Kraj, obec, svazky obcí, organizace zřizované krajem, organizace zřizované či zakládané obcí, veřejné výzkumné instituce Nestátní neziskové organizace, Hospodářská komora a její složky, zájmová sdružení právnických osob

o

o


Maximální výše podpory z rozpočtu RR % celkových způsobilých výdajů projektu

Zdroje příjemce % celkových způsobilých výdajů projektu

85 %

15 %

90 %

10 %

Příjemci podpory: kraj, podle zákona č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů obce, podle zákona č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů organizace zřizované a zakládané kraji a obcemi, podle §23 a dalších zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů dobrovolné svazky obcí, podle §46 a dalších zákona č.128/2000 Sb., o obcích nestátní neziskové organizace podle zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů (občanská sdružení), zákona č.248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (obecně prospěšné společnosti), zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech) ve znění pozdějších předpisů (církevní právnické osoby) a zákona č.227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech) ve znění pozdějších předpisů (nadace) zájmová sdružení právnických osob, podle §20f až §20i občanského zákoníku hospodářská komora ČR a její složky, podle §3 zákona č.301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, ve znění pozdějších předpisů veřejné výzkumné instituce podle zákona č. 341/2005 Sb. Způsobilé výdaje: Za způsobilé výdaje jsou považovány pouze ty výdaje projektů, které mohou být spolufinancovány ze strukturálních fondů, tj. ty, které jsou v souladu s příslušnými předpisy Evropské unie a České republiky a odpovídají zaměření dané prioritní osy a oblasti podpory Regionálního operačního programu. Způsobilé výdaje musí být zároveň v souladu s Pravidly způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze SF a FS na programové období 2007 – 2013 a s pravidly Regionálního operačního programu pro způsobilé výdaje (viz kapitola č. 8 Pravidla způsobilých výdajů). Pro oblast podpory 2.3 je stanoven rámcově následující výčet způsobilých výdajů: • a) Hlavní způsobilé výdaje: o pořízení samostatných movitých věcí o pořízení nehmotného majetku - nákup softwaru, licencí a ocenitelných práv (práva duševního vlastnictví) o pořízení materiálu a zásob o operativní leasing o odpisy majetku o osobní náklady a cestovní náklady: hrubé mzdy či platy zaměstnanců pracujících na projektu (mimo přípravy a řízení projektu), vč. zákonných odvodů cestovní náhrady zaměstnanců pracujících na projektu (mimo přípravy a řízení projektu) o služby:





výdaje na poštovní a telekomunikační služby výdaje na distribuci výdaje na nájemné za najaté movité a nemovité věci půjčovné za osobní automobily výdaje na psaní, grafické práce, rozmnožování a tisky materiálů výdaje na překlady a tlumočení výdaje na publicitu dle podmínek ROP výdaje na ostatní služby související s realizací projektu výdaje na účetní audit o finanční výdaje a poplatky bankovní poplatky za zřízení a vedení zvláštního účtu a za finanční transakce na tomto účtu poplatky přímo související s realizací projektu (př. účastnické poplatky na veletrzích) • b) Vedlejší způsobilé výdaje : o Celkové vedlejší způsobilé výdaje jsou způsobilé maximálně do výše 20 % celkových způsobilých výdajů projektu. o pořízení staveb formou výstavby, vč. výdajů na projektovou dokumentaci (maximálně do výše 5% celkových způsobilých výdajů), průzkum staveniště, výdaje na autorský a stavební dozor a další odbornou práci při realizaci smlouvy, přípravu staveniště a stavební práce a zápis do KN; o osobní náklady a cestovní náhrady: hrubé mzdy či platy zaměstnanců pracujících na přípravě a řízení projektu, vč. zákonných odvodů cestovní náhrady zaměstnanců pracujících na přípravě a řízení projektu o služby: výdaje na právní, technické, finanční a ekonomické poradenství výdaje spojené se zajištěním výběrového řízení dle pravidel ROP výdaje na účetnictví vztahující se k projektu výdaje na odborné a znalecké posudky, na studie související s přípravou dokumentace k žádosti a jejích příloh

3.2.2 OPPI, Prioritní osa 5 Prostředí pro podnikání a inovace Pro rozvoj klastrů je v programovacím období 2007-13 připraven rámci OPPI, oblasti podpory 5.1 Platformy spolupráce program Spolupráce. • Tato oblast je zaměřena na podporu spolupráce podniků, vědecko-výzkumných a vzdělávacích institucí a komunální sféry na regionální i nadregionální úrovni s možností podpory i mezinárodní spolupráce nových i existujících uskupení. Zejména budou podporovány projekty identifikace, zakládání a rozvoje klastrů a technologických platforem. Převládajícím zaměřením této oblasti podpory je tvorba infrastruktury pro rozvoj spolupráce především v oblasti výzkumu a vývoje, vzdělávání, internacionalizace, transferu know-how a podpora konkrétních projektů společně realizovaného průmyslového výzkumu a vývoje podniky a vědeckovýzkumnými institucemi. • V rámci této oblasti bude podporováno několik typů kooperačních seskupení a kooperační projekty těchto seskupení v rámci volnějších forem spolupráce. Podpora formou dotace bude směřovat do vytváření a rozvoje regionálně koncentrovaných odvětvových seskupení podnikatelských subjektů a podpůrných institucí včetně výzkumných a vzdělávacích subjektů, tj. klastrů. V rámci této oblasti budou podporovány i technologické platformy, a to jak vznik a rozvoj národních technologických platforem a propojení veřejného a soukromého sektoru v oblasti VaV ve strategicky významných technologických oblastech (ve vazbě na OP VpK a OP VaVpI), tak i zapojování českých výzkumných institucí a podniků do mezinárodních technologických platforem. Podpora poskytovaná v rámci této oblasti bude rovněž směřovat do rozvoje infrastruktury pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace se zaměřením na transfer technologií mezi subjekty inovačního prostředí, na podporu přímých vazeb mezi výzkumnými institucemi a podnikatelskou sférou. Podporován bude proces zakládání, činnosti a dalšího rozvoje podnikatelských inkubátorů, resp. podnikatelských inovačních center (BIC, PIC) vytvářejících podmínky pro vznik a rozvoj malých a středních inovačních firem zaměřených na realizaci nových technologií a konkurenceschopných výrobků a služeb. Cílem je podpora infrastruktury pro vznik a rozvoj nových firem, zejména start-up, a pro rozvoj spin-off, s inovačním potenciálem a s využitím brownfields.





• Zdůvodnění oblasti podpory: Jednou z největších bariér konkurenceschopnosti ekonomiky ČR je nedostatečná komunikace mezi sférou výzkumu a vývoje a sférou podnikání. Zakládání různých forem kooperačních uskupení anebo seskupení vědecko-výzkumných, výrobních a obchodních organizací představuje cestu efektivního řešení projektů na úrovni vysokých inovačních cílů a požadavků, které si jednotlivé zúčastněné subjekty nemohou samy dovolit. V současné době jsou ve světě rozvíjeny různé typy takovýchto uskupení s různou dělbou kompetencí, zdrojů a odpovědností rozdělenou mezi jejich jednotlivé členy. Výsledkem spolupráce v rámci vytvořených kooperačních uskupení je vysoký potenciál sdílení moderní podnikatelské infrastruktury, laboratorních, testovacích a výrobních prostředků, potřebného (rizikového) kapitálu, ale i znalostí, vědomostí, informací a kapacit odborníků vědy, technické, výrobní a obchodní praxe, vedoucí k eliminaci špatných řešení, snižování rizik a ke konečné vyšší rychlosti realizace inovačních záměrů s vysokým uplatněním na náročných trzích. V poslední době se praxe spolupráce (zakládání platforem vědeckotechnické a inovační spolupráce v nově vytvářených kooperačních uskupeních) dostala i do centra evropského zájmu aktivit rozvíjených pod názvem European Research Area (ERA), doporučovaných k účasti i všem členským zemím EU. Vytváření technologických platforem, inovačních center a dalších forem spolupráce typu klastrových iniciativ mezi podniky, mezi podniky a veřejnými výzkumnými a vysokoškolskými institucemi a za účasti dalších veřejných institucí představuje jeden z rozhodujících směrů v získávání konkurenčních výhod a dosahování inovačních výsledků schopných mezinárodního uplatnění. • Z analýz, které se zabývají konkurenceschopností ekonomiky, vyplývá, že v České republice není transfer dostupných výsledků výzkumu a vývoje do inovačních procesů dostatečně účinný. Nízké jsou výdaje státního rozpočtu na výzkum a vývoj, navíc nefungují nástroje motivující k vyšší mobilitě vědecko-technických pracovníků mezi výzkumnými ústavy, univerzitami a výrobními podniky. V oblasti rozvoje inovační infrastruktury a infrastruktury pro výzkum a vývoj se považuje za klíčovou zejména podpora spolupráce univerzit a výzkumných organizací s podnikovou sférou, podpora transferu výsledků výzkumu do praxe a podpora pořízení, technického zhodnocení a oprav vybavení a zařízení. Tyto cíle mohou být realizovány prostřednictvím podpory podnikatelské a inovační infrastruktury. V rámci této oblasti podpory bude proto formou dotací podporován proces zakládání a rozvoj inkubátorů, vědeckých a vědeckotechnických parků, zakládání a rozvoj center pro transfer technologií (tj. podpora přímé vazby mezi výzkumnými institucemi a podnikatelskou sférou). • Cílem oblasti podpory je vytvářet příznivé podnikatelské prostředí, zlepšovat podmínky pro podnikání a inovace a rozvíjet konkurenční výhody díky zlepšování vazeb mezi výzkumem, vzdělávacími institucemi a podnikatelskou sférou a veřejnou správou. • Typové podporované projekty klastru budou založeny na spolupráci členských firem ve více oblastech – např. společný nákup a využívání testovacích, měřících a laboratorních zařízení, společné workshopy, semináře, výstavy či marketingové prezentace. Cílem projektů je postupné zavádění inovací ve výrobkovém portfoliu a souvisejících procesech dosažených na základě zlepšování vzájemných vazeb mezi firmami, terciární sférou a výzkumnými institucemi. • Typovým podporovaným projektem technologických platforem bude sdružení klíčových subjektů daného odvětví z průmyslové, výzkumné a veřejné sféry, které bude definovat výzkumné a vývojové priority, harmonogram a akční plány ve střednědobém a dlouhodobém horizontu – vypracování strategické výzkumné agendy a její následné implementace. • Dalšími typovými podporovanými projekty v oblasti podpory „Platformy spolupráce“ bude zakládání a rozvoj center pro transfer technologií, vědeckých a vědeckotechnických parků, a to rekonstrukcí či výstavbou objektu; zakládání a rozvoj podnikatelských inkubátorů a podnikatelských inovačních center (BIC, PIC apod.), které provozují inkubátor; zakládání a rozvoj sítí Business Angels.

3.2.3 Program rozvoje venkova Osa III - kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova. Priority a opatření této osy:





Blíže viz Program rozvoje venkova (http://www.mze.cz).

3.2.4 Vlastní zdroje V úvodní fázi budou vlastní zdroje tvořeny zejména příspěvky členů. Po založení a cca 2 – 3 letech lze očekávat posilování zdrojů z příjmů za poskytované služby a z dofinancování výstupů projektů od zainteresovaných subjektů. Po 3 – 5 letech lze očekávat generování příjmů z nárůstu komerční činnosti – zejména ze zprostředkování prodeje služeb a produktů návštěvníkům a turistům. Při zakládání sdružení (klastru) je potřebné nalézt dohodu na: • systému členských příspěvků, • systému dofinancování projektů, podpořených z donorských zdrojů, • systému odměn za poskytované služby, • systému provizí za prodané služby a produkty.

3.3 Předpokládané přínosy pro vymezené území Stanovení předpokládaných přínosů z aktivit typu klastrování, destinační management apod. je vždy velmi problematické. Následující odhad přínosů vychází z velmi konzervativních předpokladů budoucího vývoje a zachycuje pouze přínosy z cestovního ruchu v daném území. Nezabývá se tedy konkrétními přínosy pro jednotlivé aktéry cestovního ruchu a zainteresované subjekty příp. pro členy klastru, u kterých lze očekávat další přínosy, vycházející z výše uvedených informací (viz kapitola 2.2). Při odhadu přínosů z činnosti klastru fungujícího zároveň pro zájmové území a ve vazbě na turistickou oblast (Posázaví o.p.s.) jako forma destinačního managementu (organizace cestovního ruchu) vycházíme z úrovně stávajících odhadovaných celkových výdajů turistů (monitoring návštěvníků, ČSÚ) a účastníků individuální rekreace ve vymezeném území. Vývoj lze odhadovat následovně:

Položky výdajů návštěvníků a turistů

Výše výdajů účastníků individuální rekreace za služby a produkty spotřebované ve vymezeném území v Kč Celkové výdaje za ubytování v Kč Enterprise plc, s.r.o.

Odhad zvýšených ročních příjmů z CR po 3 letech činnosti klastru

Předpokládaný roční přírůstek příjmů z cestovního ruchu po 3 letech činnosti klastru

Odhad stávající úrovně výdajů v Kč

Předpokládaný narůst po 3 letech činnosti klastru v %

111 439 800

5%

117 011 790

5 571 990

106 084 773

10%

116 693 250

10 608 477 Strana 21 (celkem 23)


Celkové výdaje turistů za ostatní služby (vstupné, půjčovny atd.), vychází ze statistik, přibližně 25% z výdajů za ubytování Celkem v Kč

26 521 193 244 045 766


10%

29 173 313

2 652 119

262 878 353

18 832 587

Výše uvedený expertní odhad vychází z výstupů statistik (ČSÚ, CzechTourism), monitoringu návštěvníků (výše výdajů návštěvníků), vlastního šetření a z praxí ověřeného předpokladu, že přínosy z realizace dobře zpracované a realizované marketingové strategie destinace se v sektoru cestovního ruchu začínají reálně projevovat se zpožděním 2 – 4 let. Reálné přínosy pro region a členy z činnosti klastru lze tedy očekávat cca po 3 letech. Vzhledem k již dříve uvedeným výpočtům přínosů z účastníků individuální rekreace (majitelé chat a chalup), z ubytovacích služeb a z následně odhadovaných výdajů turistů za ostatní služby (zde jsme použili relativně velmi konzervativní odhad úrovně těchto výdajů ve výši cca 25% z výdajů za ubytovací služby) a z předpokládaného reálného zvýšení těchto výdajů o 5% u účastníků individuální rekreace resp. o 10% u turistů. Předpokládané zvýšení vychází z působení kombinace několika faktorů: • zvýšení počtu turistů přijíždějících do vymezeného území, • zvýšení jejich výdajů díky kvalitě nabídky, vyšší spotřebě služeb, lepší proorganizovanosti a efektivnějšímu marketingu. Při naplnění výše uvedených předpokladů a dodržení základních linií navržené koncepce rozvoje území včetně dopracování opatření ve strategických rozvojových oblastech 3 (Terciární rozvoj – příprava produktů CR), 5 (Marketing) a 6 (Organizace CR) lze odhadovat roční přínos po třech letech fungování klastru ve výši cca 18,8 mil. Kč. V této částce nejsou započteny zvýšené příjmy z jednodenních návštěvníků. V rámci odhadovaných přínosů z CR (výdajů turistů a účastníků OIR) bylo abstrahováno od dopadů inflace či jiných makroekonomických vlivů (zvýšení či snížení životní úrovně, růstu či poklesu průměrných příjmů atd.) a předpokladem byla srovnatelnost podmínek s dnešním stavem. Uvedené zvýšení přínosů tedy nezahrnuje ostatní vlivy typu rozšíření nabídky volnočasových aktivit, rozšíření nabídky atraktivit a cílům cestovního ruchu, rozšíření nabídky služeb atd. Odhadovaný 5 – 10% nárůst vychází jak z poznatků ze zahraničí, tak z vlastních zkušeností z obdobné činnosti v jiné destinaci v ČR. Při úspěšném strategickém řízení destinace lze po 3 až 4 letech očekávat další roční nárůsty vyplývající z činnosti klastru, jejichž výše bude záviset rovněž na vývoji ve 4. kapitole předchozí části dokumentu zmiňovaných „tří hlavních faktorů“ ekonomického dopadu cestovního ruchu a to „atraktivit, dostupnosti a vybavenosti“ dané destinace, jejichž stav a rozvoj zásadním způsobem ovlivňuje konkurenceschopnost a tržní pozici destinace na cílových trzích.

3.4 Kritické body založení a vzniku klastru cestovního ruchu • Získání konsensuální podpory dostatečného počtu zainteresovaných subjektů a aktérů cestovního ruchu ve vymezeném území. • Získání podpory ze strany veřejného sektoru, zejména Středočeského kraje a municipalit a jejich svazků / sdružení / mikroregionů. • Personální zajištění výkonných složek klastru (dle přiloženého návrhu stanov zejména pozice předsedy sdružení a ředitele sekretariátu). • Získání finančních podpory z relevantních programů (viz kap. 3.2).

3.5 Závěrečné shrnutí

• V rámci vymezeného území je ne zcela výhodná struktura ubytovacích zařízení (převládají ty, u kterých dlouhodobě klesá využití kapacit a tedy i příjmy z jejich využívání (kempy, chatové osady, turistické ubytovny), naopak území nedisponuje žádnými hotely v kategorii **** a více, u kterých dlouhodobě nejvíce narůstá využití kapacit. Rovněž vybavení hotely s ***, jejichž využití je závislé na lokalizaci, přítomnosti hotelů ****, cenové úrovni a cílovým trhům, je v regionu problematické. Z celkem 13 hotelů pouze 2 mají oficiální certifikaci hotel ***. Z 19 kempů disponuje oficiální certifikací pouze 1 (kemp ***). • V rámci území chybí silnější představitel soukromého sektoru se zájmem o vytvoření klastru cestovního ruchu. Z realizovaného workshopu i z individuálních setkání jednoznačně vyplývá, že hlavním hybatelem v sektoru cestovního ruchu je v současné době spíše veřejný sektor, zejména Svazek měst a obcí Rakovnicka. Servisní profesionální organizaci v území supluje Rakovnicko Strana 22 (celkem 23)



•

•

•

•

•


o.p.s., které zároveň v současné době zastřešuje v hierarchii destinačního managementu celou TO Střední Čechy – západ. Přes množství velmi dobře realizovaných aktivit v regionu je cestovní ruch pouze jednou z dílčích aktivit této o.p.s. Velký počet aktérů a zainteresovaných subjektů a stávající stav sektoru cestovního ruchu v regionu však v případě rozhodnutí skutečně uchopit cestovní ruch s plnou vážností jako významný ekonomický sektor, jehož posláním do budoucna by mělo být vytvářet nová pracovní místa a generovat příjmy z cestovního ruchu, bude vyžadovat zásadní změnu a zejména profesionalizaci řízení a koordinace cestovního ruchu. Vzhledem k potenciálu cestovního ruchu daného území se přikláníme k tématické orientaci klastru na cestovní ruch spojený s poznáváním, rekreací, relaxací a sportovním turismem v prostředí s výrazně venkovským charakterem. Toto vychází i ze stávající struktury návštěvnosti, kde dominantní cílovou skupinu tvoří populace Prahy a zejména západní a severní části Středočeského kraje (dle monitoringu je to 50 až 70% stávajících návštěvníků vymezeného území). Na základě jednání s řadou zástupců místních aktérů cestovního ruchu a dalších zainteresovaných subjektů (zejména města a obce resp. jejich sdružení) je možné konstatovat nízkou úroveň zájmu o vytvoření klastrové iniciativy ve vymezeném území ze strany podnikatelských subjektů a velmi omezený zájem ze strany měst a obcí. Přes velmi aktivní přístup Svazku měst a obcí Rakovnicka a Rakovnicko o.p.s. v oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu je v daném území prostor pro profesní a profesionální organizaci specializovanou na sektor cestovního ruchu. Tento sektor dlouhodobě ukazuje schopnost významně přispívat ekonomickému a sociálnímu rozvoji venkovských území, disponujících zajímavým potenciálem cestovního ruchu. Zejména Rakovník a jeho okolí disponují určitým potenciálem rozvoje průmyslu. V současné době přicházející hospodářská krize se však může významně podílet na vytváření tlaku na snížení zaměstnanosti zejména v sektoru dodavatelů pro automobilový průmysl. Limity rozvoje průmyslu však tvoří i stávající charakter území, kvalifikační struktura pracovní síly a zejména životní prostředí (významnou část regionu tvoří CHKO Křivoklátsko). Poměrně silný je zde sektor zemědělství (ve srovnání se zbývající částí Středočeského kraje), avšak i případná intenzifikace rozvoje zemědělství vzhledem k úrovni automatizace nevytváří prostor pro zvyšování zaměstnanosti v tomto sektoru. Cestovní ruch a na něj navázané činnosti (místní drobné výroby, řemesla, zemědělská produkce atd.) vytvářejí pro území typu Rakovnicka významný nástroj ekonomické, sociální i demografické stabilizace. Rostoucí konkurence mezi turistickými destinacemi se však bez profesionalizace řízení neobejde a destinace, které nebudou schopny zajistit profesionálně řízený rozvoj a organizaci cestovního ruchu (dále OCR) budou jednoznačně ztrácet své pozice. Z pohledu stávající situace ve vymezeném území se nabízí 4 možná řešení profesionalizace řízení cestovního ruchu: o Vytvoření klastru cestovního ruchu na vymezeném území (Královský Křivoklátský klastr cestovního ruchu. o Využití sousedství s územím Karlštejnska a vytvoření společného klastru, který by se stal s velkou pravděpodobností nesilnější klastrově organizovanou destinací zejména poznávacího a rekreačního cestovního ruchu. Pro tzv. Klastr cestovního ruchu Amerika (území Karlštejnska) je již zpracovaná technicko ekonomická studie a propojení obou těchto území by bylo z pohledu potenciálu cestovního ruchu, ale rovněž z pohledu potenciálu vytvoření klastru cestovního ruchu optimálním řešením. o Vytvoření profesionální organizace cestovního ruchu (destinačního managementu) pro území Rakovnicka, která by v nejbližším období sehrávala roli profesionálního manažera cestovního ruchu. S výjimkou klastrové formy organizace by tato OCR mohla převzít podstatnou část aktivit a garanci za naplnění strategie rozvoje cestovního ruchu na Rakovnicku. o Vytvoření OCR pro obě sousedící území Rakovnicka / Křivoklátska a Karlštejnska (viz obdoba klastru ve výše uvedené variantě). Zejména vzhledem k nezájmu aktérů cestovního ruchu z podnikatelského sektoru ve vymezeném území a naopak zájmu samosprávy (města a obce a jejich sdružení) momentálně nevidíme vhodnou situaci pro vytvoření klastru cestovního ruchu. Jako vhodnější se jeví varianta založená na vytvoření OCR (destinačního managementu).




Vytvoření klastru CR – Příloha č. 1

Stanovy občanského sdružení ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (schválené dne ……………..)

Preambule Sdružení cestovního ruchu „Královský Křivoklátský klastr cestovního ruchu“ je registrované, nepolitické, odborné, nezávislé, otevřené a dobrovolné zájmové sdružení právnických a fyzických osob zainteresovaných na rozvoji cestovního ruchu v regionu Rakovnicka. Podnikatelské subjekty, obce, města či jejich sdružení, neziskové organizace a další subjekty, vědomy si významu a potřeby rozvoje cestovního ruchu ve vymezeném regionu, deklarují tímto vůli a připravenost spolupracovat a svými aktivitami přispívat k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu, vycházejícímu z optimálního využívání přírodního a kulturního bohatství a z atraktivit, zvyšujících motivaci návštěvníků a turistů k návštěvě a pobytu v regionu. V zájmu zajištění efektivního a koordinovaného rozvoje relevantních aktivit a služeb, podílejících se na atraktivitě destinace, zakládají v souladu se zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, sdružení pro rozvoj cestovního ruchu s názvem „Královský Křivoklátský klastr cestovního ruchu, o.s. (dále KKKCR). KKKCR bude při své činnosti vycházet z obecných principů klastrové spolupráce a bude se řídit těmito stanovami:

§ 1 Název, sídlo a charakter sdružení 1. Sdružení má název KKKCR, o.s. (dále jen „Sdružení“) 2. Sídlem Sdružení je …………….; adresa: ……………………………. 3. KKKCR, o.s. sdružuje fyzické a právnické osoby, které mají zájem podporovat a koordinovat rozvoj rekreačního a relaxačního cestovního ruchu, situovaného do venkovského regionu Sedlčanska. 4. Sdružení je neziskového charakteru. Veškeré příjmy Sdružení se využívají výhradně k naplňování cílů Sdružení.

§ 2 Cíle a předmět činnosti Sdružení 1. Cíli Sdružení jsou zejména: a) hájit společné zájmy a práva členů Sdružení, související s rozvojovými aktivitami, marketingem, tvorbou produktů a produktových balíčků cestovního ruchu, investicemi do cestovního ruchu, dopravou, rozvojem doplňkových služeb a rozvojem lidských zdrojů, b) usilovat o rozvoj nabídky a kvality služeb spojených s rozvojem cestovního ruchu na území Rakovnicka, c) usilovat o dobré jméno Sdružení a vytvořit silnou, společensky i odborně uznávanou a respektovanou organizaci cestovního ruchu, vycházející z principů klastrové spolupráce, d) vytvářet platformu pro sdružování, spolupráci a komunikaci subjektů zainteresovaných na rozvoji rekreačního a relaxačního cestovního ruchu ve vymezeném zájmovém území venkovského charakteru. 2. Předmětem činnosti Sdružení je zejména: a) definování vize, sdílené členy klastru, zpracování a naplňování strategie rozvoje CR klastru a jemu odpovídajícího zájmového území ve vazbě na rozvojové strategie relevantního území (strategie Svazku měst a obcí Rakovnicka a jeho členských měst a obcí) a Středočeského kraje, b) vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v zájmovém území, c) koordinace CR na daném území – podpora komunikace, kooperace a spolupráce mezi aktéry cestovního ruchu, subjekty zainteresovanými na rozvoji cestovního ruchu v zájmovém území a mezi členskými subjekty Sdružení, d) vytváření podmínek pro koncepční řešení rozvoje CR, přispívajícího k dlouhodobě udržitelnému rozvoji daného území, e) zpracování koncepčních a programových dokumentů a rozvojových projektů, f) získávání prostředků z různých zdrojů (granty, dotace, sponzoringu atd.) pro podporu rozvoje cestovního ruchu v zájmovém území, g) identifikace, inicializace a koordinace investičních projektů a záměrů, podporujících růst atraktivity území pro návštěvníky a turisty a podporujících prodloužení jejich pobytů či opakované pobyty v zájmovém území, h) inicializace inovací v sektoru cestovního ruchu, včetně inovací v oblasti marketingu a produktů cestovního ruchu,


Strana 1 (celkem 7)


i) j) k) l) m) n) o) p)

q) r) s) t)


inicializace vývoje nových produktů CR, napomáhajících prosazení daného území na cílových trzích, rozvíjení lidských zdrojů a výměna zkušeností (vzdělávání, poradenství a konzultační činnost) se zaměřením na rozvoj cestovního ruchu, doplňková činnost (obchodní činnost apod.), podporující rozvoj cestovního ruchu ve vymezeném území a nekonkurující členským subjektům Sdružení, příprava, zpracovávání a aktualizace nástrojů marketingové komunikace podporujících prodejnost nabídky vymezeného území na cílových trzích, spolupráce na marketingových aktivitách turistické oblasti a Středočeského kraje (příprava marketingových tiskovin, prezentací, účast a organizace účasti vymezeného území na veletrzích, workshopech apod.), inicializace, organizační a odborné zajištění prezentačních aktivit typu famtripů a presstripů, komunikace s médii, zastupování zájmového území ve vztahu k relevantním centrálním (např. MMR ČR) a regionálním (Středočeský kraj, mikroregiony/svazky obcí atd.) orgánům a k profesním institucím a sdružením (ČCCR-CzechTourism, ACK ČR, AHR ČR, ATUR ČR, STIS a.s. apod.) podpora, příprava, koordinace a realizace kulturních a společenských akcí, přispívajících ke zvýšení atraktivity vymezeného území pro návštěvníky a turisty a podporujících prodloužení jejich pobytů či opakované pobyty v zájmovém území, podpora a vytváření informačně-navigačního systému, značení pěších tras, cyklotras, hipostezek, lyžařských tras atd., koordinace aktivit se sousedními destinacemi cestovního ruchu, vytváření partnerství a aliancí na podporu rozvoje cestovního ruchu ve vymezeném území.

§ 3 Financování, majetek a hospodaření Sdružení 1. Finanční příjmy Sdružení jsou tvořeny členskými příspěvky členů Sdružení, přímou podporou Středočeského kraje, ústředních orgánů státní správy, doplňkovou a komerční činností; příležitostné finanční příjmy jsou tvořeny granty, dotacemi, příjmy ze strukturálních fondů Evropské unie, sponzorskými dary, příjmy za individuální služby pro členy Sdružení vyžadující zvláštní úsilí a finanční nároky a ostatními příspěvky. 2. Sdružení má vlastní majetek, se kterým hospodaří orgány Sdružení na základě ročního rozpočtu schváleného Valnou hromadou Sdružení. Sdružení vede podvojné účetnictví o stavu a pohybu majetku, příjmech a výdajích, sestavuje roční účetní výkazy. Vedení účetnictví Sdružení provádí Správní radou sdružení vybraný účetní a daňový poradce na základě smlouvy o dílo. 3. Vyúčtování hospodaření Sdružení za uplynulý kalendářní rok musí být projednáno Správní radou a Revizní komisí Sdružení a schváleno Valnou hromadou Sdružení. Vyúčtování výsledků hospodaření se předkládá ke schválení Valné hromadě Sdružení do tří měsíců po skončení kalendářního roku. 4. Návrh rozpočtu na další kalendářní rok schvaluje po projednání Správní radou Valná hromada Sdružení v závěru předcházejícího kalendářního roku. Pokud Valná hromada neschválí návrh rozpočtu na další kalendářní rok do konce předcházejícího kalendářního roku, Sdružení hospodaří podle rozpočtového provizoria, vycházejícího z principů rozpočtu předcházejícího roku a schváleného Správní radou. Připomínky k návrhu rozpočtu a vyúčtování hospodaření mohou členové Sdružení uplatnit na zasedání příslušného orgánu Sdružení. 5. Výše členských příspěvků na příslušný kalendářní rok schvaluje Valná hromada na návrh Správní rady Sdružení ve vazbě na návrh rozpočtu na další kalendářní rok. Nový člen Sdružení přijatý do 30. 6. daného roku včetně platí celou částku stanoveného členského příspěvku na daný rok; člen přijatý po 30. 6. daného roku platí alikvotní část (dle počtu měsíců) stanovené částky příspěvku na daný rok. 6. Členové a jejich zástupci nemají nárok na úhradu nákladů spojených se svojí činností v orgánech Sdružení a jeho odborných komisích.

§ 4 Členství ve Sdružení, jeho vznik a ukončení 1. Za člena Sdružení může být v souladu se Stanovami Sdružení přijata fyzická a právnická osoba na základě rozhodnutí příslušného orgánu této právnické osoby. 2. Žádost o členství musí být podána písemně. Součástí žádosti musí být prohlášení žadatele, že bude dodržovat stanovy, respektovat rozhodnutí orgánů Sdružení, bude se podílet na činnosti Sdružení a přispívat k naplňování jeho cílů.

Strana 2 (celkem 7)




3. O členství žadatele rozhoduje Valná hromada, na návrh Správní rady. Členství vzniká dnem a za podmínek stanovených v rozhodnutí o přijetí nového člena. 4. Členství ve Sdružení zaniká: a) doručením rozhodnutí člena – fyzické osoby, statutárního orgánu člena - právnické osoby nebo doručením usnesení členského svazku obcí / mikroregionu o vystoupení ze Sdružení Správní radě Sdružení, b) rozhodnutím Valné hromady o vyloučení pro neplnění povinností vyplývajících z členství; člen může být vyloučen, jestliže jednal v rozporu se zájmy Sdružení nebo přes dvě písemné upomínky neuhradil v náhradním termínu svůj roční členský příspěvek v celé výši; návrh na zánik členství Valné hromadě dává zpravidla Správní rada, c) zánikem člena, d) úmrtím člena. 5. Vystoupit ze Sdružení, popř. vyloučit člena ze Sdružení lze pouze k poslednímu dni kalendářního roku v němž člen předložil Správní radě usnesení nebo rozhodnutí dle § 4 odst. 4 písm. a), popř. v němž Valná hromada rozhodla o vyloučení tohoto člena. 6. Zaplacené roční členské příspěvky a další poplatky či jejich zůstatky se v případě zániku členství za existence Sdružení nevracejí; majetkové vypořádání se neprovádí.

§ 5 Práva a povinnosti členů Sdružení 1. Člen Sdružení má právo: a) kontrolovat činnost Sdružení a podílet se na výsledcích jeho činnosti, vyjadřovat se k jeho činnosti, obdržet odpověď na své podněty a být informován o celkové činnosti Sdružení, b) předkládat připomínky a náměty při přípravě podkladů pro jednání orgánů Sdružení a vznášet námitky a připomínky pro jejich rozhodnutí, c) navrhovat a volit své zástupce do orgánů Sdružení, d) být informován o činnosti a hospodaření orgánů Sdružení, e) účastnit se Valné hromady Sdružení osobně nebo prostřednictvím pověřené osoby (zástupce) právnické osoby, která se musí prokázat písemným pověřením příslušného člena Sdružení k právu účastnit se Valné hromady Sdružení, f) podílet se na rozhodování Valné hromady hlasováním, g) využít všech poskytovaných informací i individuální pomoci v oblasti konzultační a poradenské a dalších služeb včetně případné účasti na marketingových akcích cestovního ruchu za předpokladu, že tím nedojde k poškození zájmů jiných členů Sdružení, h) účastnit se a podílet se na všech akcích pořádaných Sdružením zdarma nebo v předem určených případech vyžadujících zvláštní úsilí Sdružení za úhradu, i) využívat bezplatně určené výstupy práce Sdružení, j) využívat pro potřeby Sdružení služeb a zařízení Sekretariátu Sdružení. 2. Člen je povinen: a) hájit zájmy Sdružení, naplňovat vizi a cíle Sdružení, plnit přijaté úkoly a dodržovat Stanovy Sdružení (dále jen “Stanovy”), b) účastnit se osobně nebo prostřednictvím svého zástupce zasedání Valné hromady Sdružení a dalších zasedání a jednání orgánů Sdružení, jejichž je členem, c) stvrzovat podpisem svým nebo svého zástupce svoji účast na prezenční listině při zasedání orgánu Sdružení či jiných akcích pořádaných Sdružením, d) zaplatit roční členský příspěvek do 31. března příslušného kalendářního roku, e) neodkladně hlásit svou aktuálně platnou adresu včetně údajů o telefonickém, faxovém a elektronickém spojení, jmen řádně zvolených zástupců člena Sdružení apod.

§ 6 Orgány Sdružení 1. Orgány Sdružení jsou: a) Valná hromada Sdružení (dále jen “Valná hromada”) b) Správní rada Sdružení (dále jen “Správní rada”) c) Předseda Správní rady (dále jen “Předseda”) d) Revizní komise Sdružení (dále jen “Revizní komise“) e) Odborné sekce Správní rady (dále jen “Odborné sekce”) 2. Orgány Sdružení se řídí Stanovami Sdružení a platnými právními předpisy České republiky.

§ 7 Valná hromada 1. Valná hromada je nejvyšším orgánem Sdružení a řídí se Stanovami Sdružení a Jednacím řádem Valné hromady.


Strana 3 (celkem 7)



2. Řádná Valná hromada se koná nejméně jednou ročně na základě písemné pozvánky s uvedením jména a sídla Sdružení, místa, data a hodiny konání a označením řádné Valné hromady; pozvánka musí být doručena členům Sdružení nejpozději 14 dnů před konáním Valné hromady. 3. Mimořádnou Valnou hromadu svolává Správní rada z vlastního podnětu, popřípadě požádá-li o to alespoň více než třicet procent členů Sdružení. Pozvánka musí obsahovat jméno a sídlo Sdružení, místo, datum a hodinu konání a označení mimořádná Valná hromada; pozvánka musí být doručena členům Sdružení nejpozději 14 dnů před konáním mimořádné Valné hromady. 4. Mimořádná Valná hromada projednává pouze body, které byly v návrhu označeny jako podnět ke svolání mimořádné Valné hromady. 5. Valná hromada rozhoduje hlasováním. Rozhodnutí je přijato, získá-li nadpoloviční většinu z přítomných hlasů. 6. Je-li na pořadu jednání rozhodování podle odstavce 10 písm. b) a d) vyžaduje se při projednávání těchto bodů přítomnost alespoň dvou třetin členů. K přijetí rozhodnutí se potom vyžaduje souhlas většiny dvou třetin hlasů všech členů. Pokud toto množství hlasů není přítomno při prvním jednání valné hromady, svolá rada do třiceti dnů novou valnou hromadu. Pro jednání této valné hromady se uplatní ustanovení odst. 5. 7. Delegátem Valné hromady nebo mimořádné Valné hromady s hlasovacím právem může být pouze člen – fyzická osoba nebo určený zástupce člena Sdružení – právnické osoby. 8. V případě vážných důvodů, které brání členovi nebo určenému zástupci člena Sdružení účastnit se řádné nebo mimořádné Valné hromady, může člen svým zastupováním pověřit jiného svého zástupce; oprávnění k zastupování člena je prokázáno písemným pověřením vydaným členem Sdružení. Pověření v písemné formě musí obsahovat podpis fyzické osoby – člena sdružení nebo osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby člena (§ 5 odst. 1 písm. e) Stanov), která pověření vydává a otisk razítka zastupovaného člena. Člen (fyzická osoba) a/nebo zástupce člena (právnické osoby) Sdružení má při hlasování vždy právo jednoho hlasu. 9. Valná hromada je usnášeníschopná, je-li při prezenci zaregistrováno více než padesát procent členů Sdružení. Členem Sdružení v případě právnické osoby se pro účely registrace na Valné hromadě rozumí, že člen Sdružení může pověřit pouze jednoho zástupce k jednání na zasedání Valné hromady (§ 5 odst. 1 písm. e) Stanov). Nesejde-li se takový počet členů nebo klesne-li jejich počet během jednání pod tuto hranici, svolá rada do třiceti dnů valnou hromadu se shodným, případně jen zbývajícím pořadem jednání. 10. V působnosti Valné hromady je: a) stanovení hlavních směrů, předmětu činnosti a základních programových dokumentů Sdružení, b) schvalování Stanov Sdružení a jejich změn c) schvalování Jednacího řádu Valné hromady, d) rozhodnutí o přijetí zásadních stanovisek k problémům předmětu činnosti Sdružení, e) schvalování přijetí nových členů sdružení na základě návrhu Správní rady, f) schvalování vyloučení člena sdružení na základě návrhu Správní rady, g) volba a odvolání členů Správní rady, h) volba a odvolání členů Revizní komise, i) schvalování rozpočtu a pravidla pro hospodaření s rozpočtovými prostředky na příslušný kalendářní rok, vč. schvalování případných odměn za činnost ve Správní radě, j) schvalování roční účetní závěrky, k) schvalování výroční zprávy o činnosti Sdružení, l) rozhodování o majetkoprávních úkonech s nemovitým majetkem Sdružení; tuto působnost může převést na Správní radu, m) rozhodování o majetkoprávních úkonech s movitým majetkem Sdružení; tuto působnost může převést na Správní radu, n) rozhodování o majetkoprávních úkonech v ostatních majetkových záležitostech, které nejsou upraveny těmito Stanovami; tuto působnost může převést na Správní radu Sdružení, o) rozhodování o doplňkové činnosti, p) rozhodování o zřízení, založení a zrušení právnických osob a o majetkové účasti Sdružení v právnických osobách, q) ukládání úkolů Správní radě a Revizní komisi, r) projednání zprávy Revizní komise za období mezi Valnými hromadami, s) rozhodování o stanovení ročního členského příspěvku pro členy Sdružení z řad podnikatelských subjektů, sdružení či svazků obcí a ostatních právnických osob včetně neziskových organizací, t) rozhodování o splynutí, sloučení a rozdělení nebo jiných změnách právního statutu Sdružení,

Strana 4 (celkem 7)




u) rozhodování o dalších otázkách, které Stanovy Sdružení a příslušné právní předpisy svěřují do působnosti Valné hromady, v) rozhodnutí o zrušení Sdružení.

§ 8 Správní rada 1. Správní rada je statutárním orgánem Sdružení a nejvyšším výkonným orgánem v období mezi Valnými hromadami a zajišťuje plnění usnesení Valné hromady. Rozhoduje o všech záležitostech Sdružení, které nejsou vyhrazeny Valné hromadě. 2. Správní rada řídí a kontroluje činnost Sdružení v období mezi Valnými hromadami. Správní rada zasedá minimálně pětkrát ročně a jedná a usnáší se podle Jednacího řádu Správní rady. Ze své činnosti je Správní rada odpovědná Valné hromadě. 3. Správní rada je volena Valnou hromadou na období čtyř kalendářních let. Členy Správní rady volí, odvolává, příp. schvaluje jejich kooptaci, Valná hromada. Členové Správní rady zůstávají ve funkci člena Správní rady až do zvolení nové rady. 4. Počet členů Správní rady stanoví valná hromada, jejich počet však musí být vždy lichý. Valná hromada volí Správní radu ze členů Sdružení, Správní rada si ze svého středu volí předsedu a místopředsedu. Člen Správní rady může z členství ve Správní radě odstoupit. Své odstoupení je povinen sdělit Správní radě písemně. 5. Předsedovi, místopředsedovi a členům Správní rady mohou být hrazeny výdaje a náklady související s výkonem jejich funkce z prostředků schváleného rozpočtu Sdružení. Správní rada může navrhnout Valné hromadě odměny za výkon funkce z prostředků schváleného rozpočtu Sdružení. 6. Členství ve Správní radě zaniká: a) odvoláním, b) odstoupením z funkce, c) zánikem funkce uplynutím funkčního období nebo odvoláním pověření zástupce člena Sdružení – právnické osoby, d) zánikem člena, e) úmrtím člena. 7. Na uvolněné místo nastoupí do konce volebního období náhradník vzešlý z voleb. Není-li náhradník, kooptuje Správní rada nového člena. S kooptací člena Správní rady musí vyslovit souhlas nejbližší valná hromada. 8. Funkční období Správní rady končí zvolením nové Správní rady Valnou hromadou. 9. V působnosti Správní rady je: a) volit, případně odvolávat, ze svého středu předsedu a místopředsedu; výsledek neprodleně oznámit Valné hromadě, b) schvalovat Jednací řád Správní rady a jeho změny, c) informovat Valnou hromadu o činnosti Správní rady formou zprávy o činnosti, d) kooptovat v případě odstoupení člena Správní rady jiného člena Sdružení; kooptace musí být předložena dodatečně ke schválení nejbližší Valné hromadě, e) činit rozpočtová opatření v rámci schváleného rozpočtu na kalendářní rok do výše …… tis. Kč, f) rozhodovat o přijetí daru, g) rozhodovat o počtu pracovních míst v Sekretariátu včetně náplně práce a výše platu včetně podmínek hmotné zainteresovanosti, h) svolávat řádnou nebo mimořádnou Valnou hromadu a připravovat její program, i) zajistit plnění usnesení Valné hromady, j) posuzovat a řešit návrhy a doporučení Odborných sekcí, k) připravovat návrhy Vlané hromadě na přijetí nových členů Sdružení, l) připravovat návrhy Vlané hromadě na vyloučení člena pro neplnění povinností člena Sdružení, m) zřizovat a rušit Odborné sekce, jmenovat jejího předsedu a její další členy na návrh předsedy Odborné sekce, n) jmenovat a odvolávat zástupce Sdružení v mezinárodních organizacích, o) jmenovat a odvolávat ředitele Sekretariátu na návrh předsedy Správní rady, p) stanovit plat řediteli Sekretariátu, q) prostřednictvím Předsedy ukládat úkoly řediteli Sekretariátu, r) schvalovat Organizační řád Sekretariátu včetně jeho organizační struktury, s) rozhodovat o dalších otázkách, které nejsou svěřeny jinému orgánu Sdružení.

§ 9 Rozhodování Valné hromady a Správní rady 1. Valná hromada rozhoduje hlasováním delegátů, Správní rada rozhoduje hlasováním svých členů.


Strana 5 (celkem 7)


2. Základním způsobem hlasování je: a) hlasování veřejné, b) hlasování tajné. 3. Podmínky a způsob hlasování v jednotlivých jednacích řádech.

Valné

hromady


a

Správní

rady

jsou

upraveny

§ 10 Předseda Správní rady 1. Předseda Správní rady (dále jen “Předseda”) je statutárním orgánem Sdružení ve smyslu § 6, 7 a 8 Stanov, není-li dále stanoveno jinak. 2. Předseda je ze své činnosti odpovědný Správní radě. 3. Funkční období Předsedy končí zvolením nového Předsedy. Výkon funkce zaniká jeho odstoupením nebo jeho odvoláním z funkce Předsedy. Odstoupení nabývá účinnosti doručením písemného prohlášení do Sekretariátu Sdružení. 4. V působnosti Předsedy je: a) zastupovat Sdružení navenek, b) svolávat a řídit zasedání Správní rady, c) podepisovat usnesení Správní rady; nutnou podmínkou je spolupodpis dalšího člena Správní rady, d) činit majetkoprávní úkony v souladu § 7 a 8 Stanov; nutnou podmínkou je spolupodpis dalšího člena Správní rady, e) vymezit působnost ředitele Sekretariátu a stanovit pravidla pro jeho zastupování, f) plnit funkci statutárního orgánu zaměstnavatele ve vztahu k řediteli Sekretariátu a ostatním zaměstnancům Sekretariátu včetně organizačních složek Sekretariátu, g) odpovědnost za hospodaření Sdružení v rozsahu § 3 Stanov Sdružení, h) činit rozpočtová opatření v rámci schváleného rozpočtu na kalendářní rok do výše …. tis. Kč.

§ 11 Místopředseda Správní rady 1. Základní působností místopředsedy Správní rady (dále jen “Místopředseda”) je koordinace činnosti jednotlivých orgánů Sdružení ve spolupráci s Předsedou v rámci své působnosti dle Stanov. Místopředseda je ze své činnosti odpovědný Správní radě. 2. Místopředseda zastupuje Předsedu v plném rozsahu, pokud není upraveno jinak.

§ 12 Revizní komise 1. Revizní komise je nezávislým kontrolním orgánem Sdružení, který se řídí při svém jednání Jednacím řádem Revizní komise a který je ze své činnosti odpovědný Valné hromadě. 2. Revizní komise dohlíží na dodržování právních předpisů a Stanov v činnosti Sdružení a kontroluje hospodaření s finančními a hmotnými prostředky Sdružení, kontroluje dodržování rozpočtu a provádí kontrolu účtů; příslušné orgány Sdružení jsou povinny předložit Revizní komisi požadované podklady. Revizní komise je oprávněna nahlížet do všech záznamů, dokladů a ostatních materiálů Sdružení a požadovat k nim příslušná vysvětlení. Revizní komise může dát podnět ke svolání zasedání mimořádné Valné hromady v případě zjištění závažných nedostatků. 3. Valná hromada volí tři členy a jednoho náhradníka Revizní komise na období čtyř let. V případě ukončení činnosti zvoleného člena Revizní komise postupuje na jeho místo zvolený náhradník. Funkční období Revizní komise končí zvolením jejích nových členů Valnou hromadou. 4. Žádný člen Revizní komise nesmí být členem Správní rady a Odborných sekcí. 5. Členové Revizní komise si volí ze svého středu předsedu a místopředsedu Revizní komise. 6. Revizní komise je povinna podávat Valné hromadě na jejím zasedání písemnou zprávu o své činnosti jednou ročně. 7. Revizní komise je oprávněna účastnit se prostřednictvím svého zástupce s hlasem poradním zasedání Správní rady, předkládat Správní radě závěry vyplývající z kontrolní činnosti Revizní komise a navrhovat v případě potřeby způsob řešení zjištěných nedostatků. 8. Revizní komise řeší odvolací řízení členů Sdružení vůči rozhodnutí orgánů Sdružení a navrhuje řešení Valné hromadě. 9. Revizní komise provádí smírčí řízení mezi členy nebo mezi členy a orgány Sdružení. 10. Členství v Revizní komisi zaniká: f) odvoláním, g) odstoupením z funkce, h) zánikem funkce uplynutím funkčního období nebo odvoláním pověření zástupce člena Sdružení – právnické osoby, i) zánikem člena,

Strana 6 (celkem 7)




j) úmrtím člena. 11. Na uvolněné místo nastoupí do konce volebního období náhradník vzešlý z voleb. Není-li náhradník, kooptuje revizní komise nového člena revizní komise. S kooptací člena revizní komise musí vyslovit souhlas nejbližší valná hromada.

§ 13 Odborné sekce Správní rady 1. Správní rada může ustavovat pro řešení určitého okruhu problémů své poradní orgány – Odborné sekce, které jsou složeny ze zástupců členů Sdružení, případně z řad spolupracujících odborníků a expertů. 2. O vzniku a zániku Odborné sekce rozhoduje Správní rada. 3. Členové Odborné sekce z řad členů Sdružení mají hlas rozhodovací, ostatní její členové mají hlas poradní. 4. Odborná sekce má minimálně tři členy. 5. V čele Odborné sekce je předseda jmenovaný Správní radou. Předseda Odborné sekce je odpovědný za její činnost Správní radě. Předsedou Odborné sekce může být jen zástupce člena Sdružení dle § 4 a 5 Stanov. 6. Členy Odborné sekce jmenuje Správní rada na návrh předsedy Odborné sekce.

§ 14 Sekretariát Sdružení 1. Sekretariát Sdružení (dále jen “Sekretariát) je výkonnou jednotkou Správní rady. 2. Činnost Sekretariátu schvaluje Správní rada. 3. Sekretariát zajišťuje výkon rozhodnutí orgánů Sdružení. Sekretariát zajišťuje technickoadministrativní agendu a úkoly spojené s činností Sdružení. Vede databázi členů a dalších kontaktů, koordinuje styk s veřejností, zprostředkovává informace a zodpovídá za prezentaci Sdružení. Úzce spolupracuje se subjekty, které mají vztah k činnosti Sdružení. 4. Sekretariát informuje čtvrtletně Správní radu o činnosti orgánů Sdružení. 5. Vztahy a působnost Sekretariátu jsou vymezeny Organizačním řádem Sekretariátu; nedílnou součástí je Organizační schéma Sekretariátu a Sdružení. 6. V čele Sekretariátu stojí ředitel, který je odpovědný za chod Sekretariátu Předsedovi.

§ 15 Zrušení Sdružení 1. Sdružení se ruší rozhodnutím Valné hromady za podmínky, že dvě třetiny členů vysloví souhlas se zrušením Sdružení, není-li dále stanoveno jinak. 2. Sdružení zaniká: a) zrušením bez likvidace, rozhodne-li Valná hromada při zrušení současně o veškerém majetku, právech a povinnostech, b) zrušením s likvidací, není-li při zrušení možno rozhodnout současně o veškerém majetku, právech a povinnostech Sdružení; Valná hromada jmenuje v takovém případě likvidátora a přijme zásady pro likvidaci v souladu s příslušnými právními předpisy; nejmenuje-li likvidátora Valná hromada, určí ho soud, c) nesejde-li se řádná usnášeníschopná Valná hromada ani po trojím opakovaném řádném svolání; odstup mezi jednotlivými svoláními musí být v takovém případě nejvýše šest měsíců a nejméně dva měsíce před dnem konání; v takovém případě rozhodne o zrušení Sdružení Správní rada. d) Orgán, který rozhodl o zrušení Sdružení, jmenuje a odvolává likvidátora a stanoví mu odměnu. e) Nárok na majetkové vypořádání pozbývá člen, který sám zruší členství nebo je ze sdružení vyloučen.

§ 16 Doplnění a změna Stanov O změně nebo doplnění Stanov rozhoduje Valná hromada.

§ 17 Účinnost Tyto Stanovy nabývají účinnosti dnem ……………...

……………..………………………………… předseda Správní rady Sdružení Královský Křivoklátský klastr cestovního ruchu


Strana 7 (celkem 7)



Stanovy sdružení cestovního ruchu „Klastr Rakovnicko“ (schválené dne ……………..)

Preambule Sdružení cestovního ruchu Královský Křivoklátský klastr cestovního ruchu je registrované, nepolitické, odborné, nezávislé, otevřené a dobrovolné zájmové sdružení právnických osob dle § 20f a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, vycházejících při svých aktivitách z principů klastrové spolupráce a naplňování preferované vize své budoucnosti. Podnikatelské subjekty, obce, města či jejich sdružení, neziskové organizace a další subjekty, vědomy si významu a potřeby rozvoje cestovního ruchu ve vymezeném regionu, deklarují tímto vůli a připravenost spolupracovat a svými aktivitami přispívat k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu, vycházejícího z optimálního využívání přírodního a kulturního bohatství a z atraktivit, zvyšujících motivaci návštěvníků a turistů k návštěvě a pobytu v regionu.

§ 1 Název, sídlo a charakter sdružení 1. Název sdružení: Královský Křivoklátský klastr cestovního ruchu (dále jen “Sdružení”). 2. Sídlem Sdružení je ……………………; adresa: ……………………………. 3. Sdružení má působnost na vymezeném území, definovaném katastry následujících měst a obcí: ……………………………………………………………………………………. (dále jen Rakovnicko). 4. Sdružení je neziskového charakteru. Veškeré příjmy Sdružení se využívají výhradně k naplňování cílů Sdružení.

§ 2 Cíle a předmět činnosti Sdružení 1. Cíli Sdružení jsou zejména: a) hájit společné zájmy a práva členů Sdružení, související s rozvojovými aktivitami, marketingem, tvorbou produktů a produktových balíčků cestovního ruchu, investicemi do cestovního ruchu, dopravou, rozvojem doplňkových služeb a rozvojem lidských zdrojů, b) usilovat o rozvoj nabídky a kvality služeb spojených s rozvojem cestovního ruchu na území Rakovnicka, c) usilovat o dobré jméno Sdružení a vytvořit silnou, společensky i odborně uznávanou a respektovanou organizaci cestovního ruchu, vycházející z principů klastrové spolupráce, d) vytvářet platformu pro sdružování, spolupráci a komunikaci subjektů zainteresovaných na rozvoji poznávacího a rekreačního cestovního ruchu ve vymezeném zájmovém území venkovského charakteru. 2. Předmětem činnosti Sdružení je zejména: a) definování vize, sdílené členy klastru, zpracování a naplňování strategie rozvoje CR klastru a jemu odpovídajícího zájmového území ve vazbě na rozvojové strategie relevantního území (strategie Svazku měst a obcí Rakovnicka a jeho členských měst a obcí) a Středočeského kraje, b) vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v zájmovém území, c) koordinace CR na daném území – podpora komunikace, kooperace a spolupráce mezi aktéry cestovního ruchu, subjekty zainteresovanými na rozvoji cestovního ruchu v zájmovém území a mezi členskými subjekty Sdružení, d) vytváření podmínek pro koncepční řešení rozvoje CR, přispívajícího k dlouhodobě udržitelnému rozvoji daného území, e) zpracování koncepčních a programových dokumentů a rozvojových projektů, f) získávání prostředků z různých zdrojů (granty, dotace, sponzoringu atd.) pro podporu rozvoje cestovního ruchu v zájmovém území, g) identifikace, inicializace a koordinace investičních projektů a záměrů, podporujících růst atraktivity území pro návštěvníky a turisty a podporujících prodloužení jejich pobytů či opakované pobyty v zájmovém území, h) inicializace inovací v sektoru cestovního ruchu, včetně inovací v oblasti marketingu a produktů cestovního ruchu, i) inicializace vývoje nových produktů CR, napomáhajících prosazení daného území na cílových trzích, j) rozvíjení lidských zdrojů a výměna zkušeností (vzdělávání, poradenství a konzultační činnost) se zaměřením na rozvoj cestovního ruchu,


Strana 1 (celkem 7)



k) doplňková činnost (obchodní činnost apod.), podporující rozvoj cestovního ruchu ve vymezeném území a nekonkurující členským subjektům Sdružení, l) příprava, zpracovávání a aktualizace nástrojů marketingové komunikace podporujících prodejnost nabídky vymezeného území na cílových trzích, m) spolupráce na marketingových aktivitách turistické oblasti a Středočeského kraje (příprava marketingových tiskovin, prezentací, účast a organizace účasti vymezeného území na veletrzích, workshopech apod.), n) inicializace, organizační a odborné zajištění prezentačních aktivit typu famtripů a presstripů, o) komunikace s médii, p) zastupování zájmového území ve vztahu k relevantním centrálním (např. MMR ČR) a regionálním (Středočeský kraj, mikroregiony/svazky obcí atd.) orgánům a k profesním institucím a sdružením (ČCCR-CzechTourism, ACK ČR, AHR ČR, ATUR ČR, STIS a.s. apod.) q) podpora, příprava, koordinace a realizace kulturních a společenských akcí, přispívajících ke zvýšení atraktivity vymezeného území pro návštěvníky a turisty a podporujících prodloužení jejich pobytů či opakované pobyty v zájmovém území, r) podpora a vytváření informačně-navigačního systému, značení pěších tras, cyklotras, hipostezek, lyžařských tras atd., s) koordinace aktivit se sousedními destinacemi cestovního ruchu, t) vytváření partnerství a aliancí na podporu rozvoje cestovního ruchu ve vymezeném území.

§ 3 Financování, majetek a hospodaření Sdružení 1. Finanční příjmy Sdružení jsou tvořeny členskými příspěvky členů Sdružení, přímou podporou Středočeského kraje, ústředních orgánů státní správy, doplňkovou a komerční činností; příležitostné finanční příjmy jsou tvořeny granty, dotacemi, příjmy ze strukturálních fondů Evropské unie, sponzorskými dary, příjmy za individuální služby pro členy Sdružení vyžadující zvláštní úsilí a finanční nároky a ostatními příspěvky. 2. Sdružení má vlastní majetek, se kterým hospodaří orgány Sdružení na základě ročního rozpočtu schváleného Valnou hromadou Sdružení. Sdružení vede podvojné účetnictví o stavu a pohybu majetku, příjmech a výdajích, sestavuje roční účetní výkazy. Vedení účetnictví Sdružení provádí Správní radou sdružení vybraný účetní a daňový poradce na základě smlouvy o dílo. 3. Vyúčtování hospodaření Sdružení za uplynulý kalendářní rok musí být projednáno Správní radou a Dozorčí radou Sdružení a schváleno Valnou hromadou Sdružení. Vyúčtování výsledků hospodaření se předkládá ke schválení Valné hromadě Sdružení do tří měsíců po skončení kalendářního roku. 4. Návrh rozpočtu na další kalendářní rok schvaluje po projednání Správní radou Valná hromada Sdružení v závěru předcházejícího kalendářního roku. Pokud Valná hromada neschválí návrh rozpočtu na další kalendářní rok do konce předcházejícího kalendářního roku, Sdružení hospodaří podle rozpočtového provizoria, vycházejícího z principů rozpočtu předcházejícího roku a schváleného Správní radou. Připomínky k návrhu rozpočtu a vyúčtování hospodaření mohou členové Sdružení uplatnit na zasedání příslušného orgánu Sdružení. 5. Výše členských příspěvků na příslušný kalendářní rok schvaluje Valná hromada na návrh Správní rady Sdružení ve vazbě na návrh rozpočtu na další kalendářní rok. Nový člen Sdružení přijatý do 30. 6. daného roku včetně platí celou částku stanoveného členského příspěvku na daný rok; člen přijatý po 30. 6. daného roku platí alikvotní část (dle počtu měsíců) stanovené částky příspěvku na daný rok. 6. Členové a jejich zástupci nemají nárok na úhradu nákladů spojených se svojí činností v orgánech Sdružení a jeho odborných komisích.

§ 4 Členství ve Sdružení, jeho vznik a ukončení 1. Za člena Sdružení může být v souladu se Stanovami Sdružení přijata právnická osoba na základě rozhodnutí příslušného orgánu této právnické osoby. 2. Žádost o členství musí být podána písemně. Součástí žádosti musí být prohlášení žadatele, že bude dodržovat stanovy, respektovat rozhodnutí orgánů Sdružení, bude se podílet na činnosti Sdružení a přispívat k naplňování jeho cílů. 3. O členství žadatele rozhoduje Valná hromada, na návrh Správní rady. Členství vzniká dnem a za podmínek stanovených v rozhodnutí o přijetí nového člena. 4. Členství ve Sdružení zaniká: a) doručením rozhodnutí statutárního orgánu právnické osoby nebo doručením usnesení členského svazku obcí / mikroregionu o vystoupení ze Sdružení Správní radě Sdružení,

Strana 2 (celkem 7)




b) rozhodnutím Valné hromady o vyloučení pro neplnění povinností vyplývajících z členství; člen může být vyloučen, jestliže jednal v rozporu se zájmy Sdružení nebo přes dvě písemné upomínky neuhradil v náhradním termínu svůj roční členský příspěvek v celé výši; návrh na zánik členství Valné hromadě dává zpravidla Správní rada, c) zánikem člena. 5. Vystoupit ze Sdružení, popř. vyloučit člena ze Sdružení lze pouze k poslednímu dni kalendářního roku v němž člen předložil Správní radě usnesení nebo rozhodnutí dle § 4 odst. 3 písm. a), popř. v němž Valná hromada rozhodla o vyloučení tohoto člena. 6. Zaplacené roční členské příspěvky a další poplatky či jejich zůstatky se v případě zániku členství za existence Sdružení nevracejí; majetkové vypořádání se neprovádí.

§ 5 Přidružené členství ve Sdružení, jeho vznik a ukončení 1. Přidruženými členy Sdružení se mohou stát fyzické osoby jejichž činnost souvisí se zajišťováním cestovního ruchu a jeho rozvojem. 2. O přidruženém členství na základě písemné přihlášky rozhoduje Správní rada, která dává vznik přidruženého členství Valné hromadě na vědomí. 3. Přidružený člen má právo poradního hlasu na zasedání Valné hromady Sdružení a Sekcí Správní rady Sdružení. 4. Přidružený člen má povinnost hradit roční členské příspěvky stanovené Valnou hromadou Sdružení. 5. Přidružené členství zaniká doručením oznámení o svém vystoupení ze Sdružení Správní radě Sdružení, vyloučením z důvodu nezaplacení ročního členského příspěvku po dvou písemných upomínkách a zánikem přidruženého člena.

§ 6 Práva a povinnosti členů Sdružení 1. Člen Sdružení má právo: a) kontrolovat činnost Sdružení a podílet se na výsledcích jeho činnosti, vyjadřovat se k jeho činnosti, obdržet odpověď na své podněty a být informován o celkové činnosti Sdružení, b) předkládat připomínky a náměty při přípravě podkladů pro jednání orgánů Sdružení a vznášet námitky a připomínky pro jejich rozhodnutí, c) navrhovat a volit své zástupce do orgánů Sdružení, d) být informován o činnosti a hospodaření orgánů Sdružení, e) účastnit se Valné hromady Sdružení prostřednictvím pověřené osoby (zástupce) právnické osoby, která se musí prokázat písemným pověřením příslušného člena Sdružení k právu účastnit se Valné hromady Sdružení, f) podílet se na rozhodování Valné hromady hlasováním, g) využít všech poskytovaných informací i individuální pomoci v oblasti konzultační a poradenské a dalších služeb včetně případné účasti na marketingových akcích cestovního ruchu za předpokladu, že tím nedojde k poškození zájmů jiných členů Sdružení, h) účastnit se a podílet se na všech akcích pořádaných Sdružením zdarma nebo v předem určených případech vyžadujících zvláštní úsilí Sdružení za úhradu, i) využívat bezplatně určené výstupy práce Sdružení, j) využívat pro potřeby Sdružení služeb a zařízení Sekretariátu Sdružení. 2. Člen je povinen: a) hájit zájmy Sdružení, naplňovat vizi a cíle Sdružení, plnit přijaté úkoly a dodržovat Stanovy Sdružení (dále jen “Stanovy”), b) účastnit se osobně nebo prostřednictvím svého zástupce zasedání Valné hromady Sdružení a dalších zasedání a jednání orgánů Sdružení, jejichž je členem, c) stvrzovat podpisem svého zástupce účast na prezenční listině při zasedání orgánu Sdružení či jiných akcích pořádaných Sdružením, d) zaplatit roční členský příspěvek do 31. března příslušného kalendářního roku, e) neodkladně hlásit svou aktuálně platnou adresu včetně údajů o telefonickém, faxovém a elektronickém spojení, jmen řádně zvolených zástupců člena Sdružení apod.

§ 7 Orgány Sdružení 1. Orgány Sdružení jsou: a) Valná hromada Sdružení (dále jen “Valná hromada”) b) Správní rada Sdružení (dále jen “Správní rada”) c) Předseda Správní rady (dále jen “Předseda”) d) Dozorčí rada Sdružení (dále jen “Dozorčí rada“)


Strana 3 (celkem 7)



e) Odborné sekce Správní rady (dále jen “Odborné sekce”) 2. Orgány Sdružení se řídí Stanovami Sdružení a platnými právními předpisy České republiky.

§ 8 Valná hromada 1. Valná hromada je nejvyšším orgánem Sdružení a řídí se Stanovami Sdružení a Jednacím řádem Valné hromady. 2. Řádná Valná hromada se koná nejméně jednou ročně na základě písemné pozvánky s uvedením jména a sídla Sdružení, místa, data a hodiny konání a označením řádné Valné hromady; pozvánka musí být doručena členům Sdružení nejpozději 14 dnů před konáním Valné hromady. 3. Mimořádnou Valnou hromadu svolává Správní rada z vlastního podnětu, popřípadě požádá-li o to alespoň více než třicet procent členů Sdružení. Pozvánka musí obsahovat jméno a sídlo Sdružení, místo, datum a hodinu konání a označení mimořádná Valná hromada; pozvánka musí být doručena členům Sdružení nejpozději 14 dnů před konáním mimořádné Valné hromady. 4. Mimořádná Valná hromada projednává pouze body, které byly v návrhu označeny jako podnět ke svolání mimořádné Valné hromady. 5. Valná hromada rozhoduje hlasováním. Rozhodnutí je přijato, získá-li nadpoloviční většinu z přítomných hlasů. 6. Je-li na pořadu jednání rozhodování podle odstavce 10. písm. b) a d) vyžaduje se při projednávání těchto bodů přítomnost alespoň dvou třetin členů. K přijetí rozhodnutí se potom vyžaduje souhlas většiny dvou třetin hlasů všech členů. Pokud toto množství hlasů není přítomno při prvním jednání valné hromady, svolá rada do třiceti dnů novou valnou hromadu. Pro jednání této valné hromady se uplatní ustanovení odst. 5. 7. Delegátem Valné hromady nebo mimořádné Valné hromady s hlasovacím právem může být pouze určený zástupce člena Sdružení – právnické osoby. 8. V případě vážných důvodů, které brání určenému zástupci člena Sdružení účastnit se řádné nebo mimořádné Valné hromady, může člen svým zastupováním pověřit jiného svého zástupce; oprávnění k zastupování člena je prokázáno písemným pověřením vydaným členem Sdružení. Pověření v písemné formě musí obsahovat podpis osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby člena (§ 6 odst. 1 písm. e) Stanov), která pověření vydává a otisk razítka zastupovaného člena. Zástupce člena (právnické osoby) Sdružení má při hlasování vždy právo jednoho hlasu. 9. Valná hromada je usnášeníschopná, je-li při prezenci zaregistrováno více než padesát procent členů Sdružení. Členem Sdružení se pro účely registrace na Valné hromadě rozumí, že člen Sdružení může pověřit pouze jednoho zástupce k jednání na zasedání Valné hromady (§ 6 odst. 1 písm. e) Stanov). Nesejde-li se takový počet členů nebo klesne-li jejich počet během jednání pod tuto hranici, svolá rada do třiceti dnů valnou hromadu se shodným, případně jen zbývajícím pořadem jednání. 10. V působnosti Valné hromady je: a) stanovení hlavních směrů, předmětu činnosti a základních programových dokumentů Sdružení, b) schvalování Stanov Sdružení a jejich změn c) schvalování Jednacího řádu Valné hromady, d) rozhodnutí o přijetí zásadních stanovisek k problémům předmětu činnosti Sdružení, e) schvalování přijetí nových členů sdružení na základě návrhu Správní rady, f) schvalování vyloučení člena sdružení na základě návrhu Správní rady, g) volba a odvolání členů Správní rady, h) volba a odvolání členů Dozorčí rady, i) schvalování rozpočtu a pravidla pro hospodaření s rozpočtovými prostředky na příslušný kalendářní rok, vč. schvalování případných odměn za činnost ve Správní radě, j) schvalování roční účetní závěrky, k) schvalování výroční zprávy o činnosti Sdružení, l) rozhodování o majetkoprávních úkonech s nemovitým majetkem Sdružení; tuto působnost může převést na Správní radu, m) rozhodování o majetkoprávních úkonech s movitým majetkem Sdružení; tuto působnost může převést na Správní radu, n) rozhodování o majetkoprávních úkonech v ostatních majetkových záležitostech, které nejsou upraveny těmito Stanovami; tuto působnost může převést na Správní radu Sdružení, o) rozhodování o doplňkové činnosti, p) rozhodování o zřízení, založení a zrušení právnických osob a o majetkové účasti Sdružení v právnických osobách, q) ukládání úkolů Správní radě a Dozorčí radě,

Strana 4 (celkem 7)




r) projednání zprávy Dozorčí rady za období mezi Valnými hromadami, s) rozhodování o stanovení ročního členského příspěvku pro členy Sdružení z řad podnikatelských subjektů, sdružení či svazků obcí a ostatních právnických osob včetně neziskových organizací a přidružených členů Sdružení, t) rozhodování o splynutí, sloučení a rozdělení nebo jiných změnách právního statutu Sdružení, u) rozhodování o dalších otázkách, které Stanovy Sdružení a příslušné právní předpisy svěřují do působnosti Valné hromady, v) rozhodnutí o zrušení Sdružení.

§ 9 Správní rada 1. Správní rada je statutárním orgánem Sdružení a nejvyšším výkonným orgánem v období mezi Valnými hromadami a zajišťuje plnění usnesení Valné hromady. Rozhoduje o všech záležitostech Sdružení, které nejsou vyhrazeny Valné hromadě. 2. Správní rada řídí a kontroluje činnost Sdružení v období mezi Valnými hromadami. Správní rada zasedá minimálně pětkrát ročně a jedná a usnáší se podle Jednacího řádu Správní rady. Ze své činnosti je Správní rada odpovědná Valné hromadě. 3. Správní rada je volena Valnou hromadou na období čtyř kalendářních let. Členy Správní rady volí, odvolává, příp. schvaluje jejich kooptaci, Valná hromada. Členové Správní rady zůstávají ve funkci člena Správní rady až do zvolení nové rady. 4. Počet členů Správní rady stanoví valná hromada, jejich počet však musí být vždy lichý. Valná hromada volí Správní radu ze členů Sdružení, Správní rada si ze svého středu volí předsedu a místopředsedu. Člen Správní rady může z členství ve Správní radě odstoupit. Své odstoupení je povinen sdělit Správní radě písemně. 5. Předsedovi, místopředsedovi a členům Správní rady mohou být hrazeny výdaje a náklady související s výkonem jejich funkce z prostředků schváleného rozpočtu Sdružení. Správní rada může navrhnout Valné hromadě odměny za výkon funkce z prostředků schváleného rozpočtu Sdružení. 6. Členství ve Správní radě zaniká: a) odvoláním, b) odstoupením z funkce, c) zánikem funkce uplynutím funkčního období nebo odvoláním pověření zástupce člena Sdružení – právnické osoby, d) zánikem člena. 7. Na uvolněné místo nastoupí do konce volebního období náhradník vzešlý z voleb. Není-li náhradník, kooptuje Správní rada nového člena. S kooptací člena Správní rady musí vyslovit souhlas nejbližší valná hromada. 8. Funkční období Správní rady končí zvolením nové Správní rady Valnou hromadou. 9. V působnosti Správní rady je: a) volit, případně odvolávat, ze svého středu předsedu a místopředsedu; výsledek neprodleně oznámit Valné hromadě, b) schvalovat Jednací řád Správní rady a jeho změny, c) informovat Valnou hromadu o činnosti Správní rady formou zprávy o činnosti, d) kooptovat v případě odstoupení člena Správní rady jiného člena Sdružení; kooptace musí být předložena dodatečně ke schválení nejbližší Valné hromadě, e) činit rozpočtová opatření v rámci schváleného rozpočtu na kalendářní rok do výše …… tis. Kč, f) rozhodovat o přijetí daru, g) rozhodovat o počtu pracovních míst v Sekretariátu včetně náplně práce a výše platu včetně podmínek hmotné zainteresovanosti, h) svolávat řádnou nebo mimořádnou Valnou hromadu a připravovat její program, i) zajistit plnění usnesení Valné hromady, j) posuzovat a řešit návrhy a doporučení Odborných sekcí, k) připravovat návrhy Vlané hromadě na přijetí nových členů Sdružení, l) připravovat návrhy Vlané hromadě na vyloučení člena pro neplnění povinností člena Sdružení, m) zřizovat a rušit Odborné sekce, jmenovat jejího předsedu a její další členy na návrh předsedy Odborné sekce, n) jmenovat a odvolávat zástupce Sdružení v mezinárodních organizacích, o) jmenovat a odvolávat ředitele Sekretariátu na návrh předsedy Správní rady, p) stanovit plat řediteli Sekretariátu, q) prostřednictvím Předsedy ukládat úkoly řediteli Sekretariátu, r) schvalovat Organizační řád Sekretariátu včetně jeho organizační struktury,


Strana 5 (celkem 7)



s) rozhodovat o dalších otázkách, které nejsou svěřeny jinému orgánu Sdružení.

§ 10 Rozhodování Valné hromady a Správní rady 1. Valná hromada rozhoduje hlasováním delegátů, Správní rada rozhoduje hlasováním svých členů. 2. Základním způsobem hlasování je: a) hlasování veřejné, b) hlasování tajné. 3. Podmínky a způsob hlasování Valné hromady a Správní rady jsou upraveny v jednotlivých jednacích řádech.

§ 11 Předseda Správní rady 1. Předseda Správní rady (dále jen “Předseda”) je statutárním orgánem Sdružení ve smyslu § 7, 8 a 9 Stanov, není-li dále stanoveno jinak. 2. Předseda je ze své činnosti odpovědný Správní radě. 3. Funkční období Předsedy končí zvolením nového Předsedy. Výkon funkce zaniká jeho odstoupením nebo jeho odvoláním z funkce Předsedy. Odstoupení nabývá účinnosti doručením písemného prohlášení do Sekretariátu Sdružení. 4. V působnosti Předsedy je: a) zastupovat Sdružení navenek, b) svolávat a řídit zasedání Správní rady, c) podepisovat usnesení Správní rady; nutnou podmínkou je spolupodpis dalšího člena Správní rady, d) činit majetkoprávní úkony v souladu § 8 a 9 Stanov; nutnou podmínkou je spolupodpis dalšího člena Správní rady, e) vymezit působnost ředitele Sekretariátu a stanovit pravidla pro jeho zastupování, f) plnit funkci statutárního orgánu zaměstnavatele ve vztahu k řediteli Sekretariátu a ostatním zaměstnancům Sekretariátu včetně organizačních složek Sekretariátu, g) odpovědnost za hospodaření Sdružení v rozsahu § 3 Stanov Sdružení, h) činit rozpočtová opatření v rámci schváleného rozpočtu na kalendářní rok do výše …. tis. Kč.

§ 12 Místopředseda Správní rady 1. Základní působností místopředsedy Správní rady (dále jen “Místopředseda”) je koordinace činnosti jednotlivých orgánů Sdružení ve spolupráci s Předsedou v rámci své působnosti dle Stanov. Místopředseda je ze své činnosti odpovědný Správní radě. 2. Místopředseda zastupuje Předsedu v plném rozsahu, pokud není upraveno jinak.

§ 13 Dozorčí rada 1. Dozorčí rada je nezávislým kontrolním orgánem Sdružení, který se řídí při svém jednání Jednacím řádem Dozorčí rada a který je ze své činnosti odpovědný Valné hromadě. 2. Dozorčí rada dohlíží na dodržování právních předpisů a Stanov v činnosti Sdružení a kontroluje hospodaření s finančními a hmotnými prostředky Sdružení, kontroluje dodržování rozpočtu a provádí kontrolu účtů; příslušné orgány Sdružení jsou povinny předložit Dozorčí radě požadované podklady. Dozorčí rada je oprávněna nahlížet do všech záznamů, dokladů a ostatních materiálů Sdružení a požadovat k nim příslušná vysvětlení. Dozorčí rada může dát podnět ke svolání zasedání mimořádné Valné hromady v případě zjištění závažných nedostatků. 3. Valná hromada volí tři členy a jednoho náhradníka Dozorčí rady na období čtyř let. V případě ukončení činnosti zvoleného člena Dozorčí rady postupuje na jeho místo zvolený náhradník. Funkční období Dozorčí rady končí zvolením jejích nových členů Valnou hromadou. 4. Žádný člen Dozorčí rady nesmí být členem Správní rady a Odborných sekcí. 5. Členové Dozorčí rady si volí ze svého středu předsedu a místopředsedu Dozorčí rady. 6. Dozorčí rada je povinna podávat Valné hromadě na jejím zasedání písemnou zprávu o své činnosti jednou ročně. 7. Dozorčí rada je oprávněna účastnit se prostřednictvím svého zástupce s hlasem poradním zasedání Správní rady, předkládat Správní radě závěry vyplývající z kontrolní činnosti Dozorčí rady a navrhovat v případě potřeby způsob řešení zjištěných nedostatků. 8. Dozorčí rada řeší odvolací řízení členů Sdružení vůči rozhodnutí orgánů Sdružení a navrhuje řešení Valné hromadě. 9. Dozorčí rada provádí smírčí řízení mezi členy nebo mezi členy a orgány Sdružení. 10. Členství v Dozorčí radě zaniká: e) odvoláním,

Strana 6 (celkem 7)




f) odstoupením z funkce, g) zánikem funkce uplynutím funkčního období nebo odvoláním pověření zástupce člena Sdružení – právnické osoby, h) zánikem člena. 11. Na uvolněné místo nastoupí do konce volebního období náhradník vzešlý z voleb. Není-li náhradník, kooptuje Dozorčí rada nového člena Dozorčí rady. S kooptací člena Dozorčí rady musí vyslovit souhlas nejbližší valná hromada.

§ 14 Odborné sekce Správní rady 1. Správní rada může ustavovat pro řešení určitého okruhu problémů své poradní orgány – Odborné sekce, které jsou složeny ze zástupců členů Sdružení, případně z řad spolupracujících odborníků a expertů. 2. O vzniku a zániku Odborné sekce rozhoduje Správní rada. 3. Členové Odborné sekce z řad členů Sdružení mají hlas rozhodovací, ostatní její členové mají hlas poradní. 4. Odborná sekce má minimálně tři členy. 5. V čele Odborné sekce je předseda jmenovaný Správní radou. Předseda Odborné sekce je odpovědný za její činnost Správní radě. Předsedou Odborné sekce může být jen zástupce člena Sdružení dle § 4 a 6 Stanov. 6. Členy Odborné sekce jmenuje Správní rada na návrh předsedy Odborné sekce.

§ 15 Sekretariát Sdružení 1. Sekretariát Sdružení (dále jen “Sekretariát) je výkonnou jednotkou Správní rady. 2. Činnost Sekretariátu schvaluje Správní rada. 3. Sekretariát zajišťuje výkon rozhodnutí orgánů Sdružení. Sekretariát zajišťuje technickoadministrativní agendu a úkoly spojené s činností Sdružení. Vede databázi členů a dalších kontaktů, koordinuje styk s veřejností, zprostředkovává informace a zodpovídá za prezentaci Sdružení. Úzce spolupracuje se subjekty, které mají vztah k činnosti Sdružení. 4. Sekretariát informuje čtvrtletně Správní radu o činnosti orgánů Sdružení. 5. Vztahy a působnost Sekretariátu jsou vymezeny Organizačním řádem Sekretariátu; nedílnou součástí je Organizační schéma Sekretariátu a Sdružení. 6. V čele Sekretariátu stojí ředitel, který je odpovědný za chod Sekretariátu Předsedovi.

§ 16 Zrušení Sdružení 1. Sdružení se ruší rozhodnutím Valné hromady za podmínky, že dvě třetiny členů vysloví souhlas se zrušením Sdružení, není-li dále stanoveno jinak. 2. Sdružení zaniká: a) zrušením bez likvidace, rozhodne-li Valná hromada při zrušení současně o veškerém majetku, právech a povinnostech, b) zrušením s likvidací, není-li při zrušení možno rozhodnout současně o veškerém majetku, právech a povinnostech Sdružení; Valná hromada jmenuje v takovém případě likvidátora a přijme zásady pro likvidaci v souladu s příslušnými právními předpisy; nejmenuje-li likvidátora Valná hromada, určí ho soud, c) nesejde-li se řádná usnášeníschopná Valná hromada ani po trojím opakovaném řádném svolání; odstup mezi jednotlivými svoláními musí být v takovém případě nejvýše šest měsíců a nejméně dva měsíce před dnem konání; v takovém případě rozhodne o zrušení Sdružení Správní rada. d) Orgán, který rozhodl o zrušení Sdružení, jmenuje a odvolává likvidátora a stanoví mu odměnu.

§ 17 Doplnění a změna Stanov O změně nebo doplnění Stanov rozhoduje Valná hromada.

§ 18 Účinnost Tyto Stanovy nabývají účinnosti dnem ……………... ……………..………………………………… předseda Správní rady Sdružení Královský Křivoklátský klastr cestovního ruchu


Strana 7 (celkem 7)

Klastr cestovního ruchu Rakovnicko technicko ekonomická studie. Středočeský kraj

Recommend Documents