TECHNICKÉHOVZDĚLÁVÁNÍ FIRMY: PLAŤME ŠKOLÁM PODLE POTŘEBNOSTI, NE ZA POČET ŽÁKŮ

čtvrtek, 16. dubna 2015

PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN

FINANCOVÁNÍ

TECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

FIRMY: PLAŤME ŠKOLÁM PODLE POTŘEBNOSTI, NE ZA POČET ŽÁKŮ K

aždýrokopouštějíškolydesetitisícehumanitněvzdě‑ laných absolventů a nezřídka míří rovnou na pra‑ covní úřad. Oproti tomu o absolventy techniky se firmy přetahují a jejich nedostatek jim brzdí byznys. Přestože stát i školy různými kampaněmi lákají mladé lidi do technických oborů, ve firmách tito absolventi chybějí stále citelněji. Dokládá to například výzkum pracovního portálu Jobs.cz. Zatímco na pozici v administrativě reagu‑ je průměrně 44 uchazečů, například v IT je reakcí jen osm. Firmy se shodují, že humanitně vzdělaných studentů je přebytek a stát na ně posílá peníze, které by mohl dát právě do výuky a propagace technických oborů. Vychovat jednoho technika je totiž mnohem dražší, protože ve srovnání s ob‑ lastí společenských věd potřebuje dražší vybavení. Zatímco na jednoho vysokoškoláka, který studuje napří‑ klad management na Univerzitě Hradec Králové, posílá stát ročně zhruba 37 tisíc korun, student pražské Vysoké školy chemicko‑technologické, kde se učí například inženýrská informatika či nanotechnologie, ročně přijde na 92 tisíc. A k tomu je třeba přičíst náklady, které škola platí z jiných zdrojů. Podle rektorů technických škol je problém v tom, že univerzity v Česku dostávají peníze z velké části za počet studentů bez ohledu na to, jestli se pak absolvent uplatní. „Ten systém financování hodnotím jako velmi nevhodný. Financování podle počtu studentů vede k nabírání mnoha studentů bez ohledu na jejich schopnosti vystudovat vy‑ sokou školu,“ říká například rektor ČVUT Petr Konvalinka.

Motivovat pro techniku by se dalo i stipendii Podle březnové ankety Svazu průmyslu a dopravy, v níž od‑ povídala téměř osmdesátka významných českých firem, si jen dvě procenta zaměstnavatelů myslí, že současný systém je nastaven dobře. Dalších 48 procent jich soudí, že stát by měl platit na typ daného oboru nebo vyslyšet „krajskou ob‑ jednávku“ na konkrétní školu dle potřebnosti absolventů. Druhá polovina zástupců firem vnímá sice systém fi‑ nancování „na studenta“ jako dostatečný, ale dodává, že platbu na žáka by bylo vhodné upravit třeba koeficientem uplatnitelnosti. Firmy zároveň navrhují motivovat stu‑ denty ke studiu stipendii. Stipendium by také mělo podle nich být u nedostatkových profesí dobrovolným závaz‑ kem zůstat alespoň na určitou dobu ve firmě či v České republice. „Stát ani kraje nyní nemají příliš šancí ovlivnit, v jakých oborech a v jakém množství budou školy vycho‑ vávat budoucí absolventy,“ upozorňuje Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy. „Samozřejmě platí, že to, co člověk vystudoval, třeba nebude vykonávat až do penze. Pro veřejné rozpočty je ale efektivnější dát mladému člověku při ukončení školy takovou první kvalifikaci, kterou může hned uplatnit na trhu práce, než vyrábět absolventy, kteří nastupují po škole na pracovní úřad,“ podotýká Rathouský. Změnit systém financování škol se chystá současný ministr školství Marcel Chládek. Připravuje nový systém rozdělo‑ vání peněz školám, který bude více hledět právě i na uplat‑ nitelnost absolventů. Stát by měl rozlišovat nadané studenty Firmám také vadí, že stát při financování škol více nesle‑ duje kvalitu vzdělávání. „Bylo by velmi prospěšné, kdyby financování vysokých škol nebylo odvozeno jen od počtu studentů, ale vycházelo také z vhodně nastavených kvali‑ tativních ukazatelů. To by školám umožnilo zaměřit se více na ty studenty, kteří mají skutečně studijní předpoklady,“ podotýká generální ředitel Siemensu v Česku Eduard Palí‑ šek. Peníze, které české technické vysoké školy dostávají na jednoho studenta, jsou ve srovnání s vyspělým zahrani‑ čím menší. „Přitom náklady jsou přibližně stejné, protože učebnice, přístup k informačním zdrojům a přístroje jsou všude zhruba stejné,“ říká mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

KOLIK STÁT PŘISPÍVÁ ROČNĚ NA STUDENTA VŠ*

(Uvedena částka ročně přepočtená na studenta dané veřejné vysoké školy. Jde o redakcí vybrané VŠ.) Počet studentů, kteří studovali k 31. 10. 2014.**

225 091 Kč

228 242 Kč

92 609 Kč

Akademie múzických umění v Praze

Vysoká škola chemicko‑technologická v Praze

1131

Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

3990

449

70 893 Kč

České vysoké učení technické v Praze

KOLIK STOJÍ STUDENT NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

37 070

(Dvouletá praktická škola bez maturity, výdaje na roční výuku žáka technických a netechnických oborů na příkladu v Plzeňském kraji. Jde o přímé výdaje kraje na jednoho žáka praktických škol udávané dle krajského normativu pro rok 2015.)

Kč

Univerzita Hradec Králové

Elektrikář

7288

53 943 Kč

19 606

Kuchař/číšník

69 372

46 121 Kč

Kč

Autolakýrník

38 515 Kč

45 241 Kč

Vysoká škola ekonomická v Praze

15 200

Univerzita Karlova v Praze

Prodavač

41 407

43 192 Kč

54 364 Kč

50 190 Kč

Technická univerzita v Liberci

7076

50 603 Kč

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

16 338 * Jde pouze o finance, které školám posílá přímo ministerstvo školství. Nezahrnují řadu dalších výdajů a nákladů školy, například zajištění zázemí, IT a dalších služeb pro studenty. Reálné náklady na jednoho studenta jsou tedy vyšší a jsou závislé na hospodaření dané vysoké školy, která může naopak získávat peníze například díky výzkumu.

53 775 Kč

Vysoké učení technické v Brně

20 768

Masarykova univerzita

34 092 ** Zahrnuti pouze studenti vyhovující definici pro výpočet příspěvku MŠMT. Zahrnuti tak nejsou například ti, kteří o několik let překročili standardní dobu studia, nebo samoplátci.

Zdroj: Středisko vzdělávací politiky, UK v Praze; Krajský úřad Plzeňského kraje

Zuzana Keményová

[email protected]

2

KVALITA TECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

Anketa Kolik stojí firmy vychovat si absolventa tak, aby byl připravený na práci?

Petr Vaněk

Veronika Indrová

Ředitel PR Hyundai Náročnost „vychování si“ absolventa se značně liší podle konkrétní pozice. Obecně platí, že zaškolení na dělnické místo trvá přibližně šest až osm týdnů, u náročnějších pracovních pozic je to 12 až 16 týdnů. Zaškolení administrativního či technického specialisty může trvat šest měsíců až rok.

HR manažerka Techo Při obsazování pracovních pozic vhodných pro absolventy musíme vědět, že čas a úsilí, které věnujeme jejich zapracování, se nám vyplatí. Bez ohledu na náročnost obsazované pozice a úroveň vědomostí získaných během vzdělávání je pro nás každý absolvent v našem oboru podnikání, který se má uplatnit v praxi, určitá investice.

Reportáž

V litvínovském areálu dorůstají chemici, vybavení laboratoří stálo dvě stě milionů Kateřina Adamcová

[email protected]

T

mavě hnědá tekutina nedosahuje ani do polovi‑ ny chemické baňky. Zbytek zakrývá hustá mlha, jejíž krémovost narušují drobné kapičky stéka‑ jící po vnitřní stěně skleněné nádoby. Cestič‑ kami připomínají drobnou mapu. Pokus se nepovedl. „Destilace začala na vyšší teplotě, než jsem očekával,“ krčí rameny student Vysoké školy chemicko‑techno‑ logické v Praze (VŠCHT) Arnošt Križan. Podobně jako on tráví přibližně dalších 50 vysoko‑ školáků hodiny v moderních laboratořích na před‑ městí Litvínova. V největším českém chemickém are‑ álu Chempark v Záluží totiž vyrostlo nové výzkumné a vzdělávací centrum UniCRE. To vybudoval Výzkum‑ ný ústav anorganické chemie patřící do skupiny Uni‑ petrol. V prostorách laboratoří vědci pracují například na vývoji biopaliv, plastů a obnovitelných zdrojů. Centrum vzniklo jako jednorázový projekt podpo‑ řený Evropskou unií. Budova vyšla téměř na 600 mi‑ lionů korun, přičemž třetinu částky spolklo vybavení laboratoří. Kromě vědců, kteří pracují na komerčních projektech, mají do centra přístup i vysokoškoláci. Prostory nazvané Univerzitní centrum VŠCHT Pra‑ ha – Unipetrol studentům nabízejí špičkovou tech‑ niku. V Litvínově tak nově funguje unikátní místo propojující výukové centrum, vědu a továrnu. Uni‑ petrol má díky němu přístup k výzkumu i nadějným studentům.

Práce v laboratořích je pro studenty klíčová Vysoká škola chemicko‑technologická je první veřej‑ nou školou v Česku, která uskutečňuje výuku přímo v areálu chemičky. „Historicky měl Unipetrol vlastní výzkum, léta spolupracoval s VŠCHT a nápad na vy‑ tvoření univerzitního centra se zrodil před osmi měsíci v hlavách skupiny prorektorů a vedení Unipetrolu,“ objasňuje ředitel pro výzkum a rozvoj Unipetrolu RPA Tomáš Herink. Vybudování centra je pro školu i firmu logickým krokem. V žádném jiném regionu není tak silně za‑ kořeněný chemický průmysl jako právě na Ústecku. „V kraji máme Unipetrol RPA, Českou rafinérskou, ústeckou chemičku či lovosickou chemičku,“ vy‑ jmenovává vědecký ředitel centra UniCRE Jaromír Lederer.

Studentská laboratoř Mladý chemik Arnošt Križan právě pracuje na své bakalářské práci. Do laboratoře chodí podle potřeby třikrát až čtyřikrát týdně. FOTO: RENÉ VOLFÍK / FOTOREPO

Už dříve sice fungovalo odloučené pracoviště Vý‑ ukové a studijní centrum VŠCHT Praha v Mostě‑Vele‑ budicích, to však nevyhovovalo firmě ani škole. „Sku‑ tečné studentské prostředí dělají až laboratoře, kde mohou vysokoškoláci pracovat i ve volných chvílích,“ míní prorektor pro pedagogiku VŠCHT Zdeněk Bělo‑ hlav. Zároveň doplňuje, že téměř polovinu vysoko‑ školského studia zaberou žákům právě pokusy. Za rok stojí laboratorní výuka jednoho studenta na VŠCHT průměrně 40 až 50 tisíc korun.

A i v evropském měřítku jde o ojedinělý projekt. „Inspirovali jsme se univerzitou v maďarském Debre‑ cínu, jež sídlí v prostorách farmaceutické společnosti,“ přibližuje prorektor. Bakaláři, magistři a především doktorandi tak mají možnost pracovat na tématech, která mohou zajímat i podniky. „Myslíme si, že by‑ chom mohli přijmout tři až čtyři studenty každý rok,“ prozrazuje šéf pro výzkum a rozvoj Unipetrolu Herink. Podle něj konečné číslo záleží na kvalitě a zájmu ab‑ solventů. Univerzita přitom plánuje rozvinout přede‑

Reforma

Chládek chystá změnu financování regionálního školství Ivana Gračková

[email protected]

O

bce, kraje i samotné školy se potýkají s potížemi při financování vzdělávání na všech úrovních. S na‑ dějí teď očekávají změny připra‑ vované ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. „Součas‑ ný systém financování takzvaně na žáka už neodpovídá reálným potřebám. Smyslem chystané re‑ formy je napravit nerovnosti finan‑ cování stejných škol v různých kra‑ jích, podpořit kvalitu škol, kariérní řád učitelů a inkluzivní vzdělávání. U základních a mateřských škol je nejdůležitější dostupnost a kvalita, u středních škol pak kvalita obo‑ rů a uplatnitelnost na trhu práce,“ vysvětluje motivaci změny ministr školství Marcel Chládek. Ministerstvo nyní připravuje le‑ gislativní úpravy vztahující se k re‑

formě financování regionálního školství, kterou už prodiskutova‑ lo se zástupci odborné veřejnosti. „Představili jsme dvě varianty, kom‑ binaci normativů na školu, třídu a žáka a normativně na pedagoga. Odborná veřejnost se shodla na fi‑ nancování takzvaně na pedagoga s ohledem na specifika vzdělávání v mateřských, základních a střed‑ ních školách. Reforma bude připra‑ vena ještě letos tak, aby mohla od‑ startovat v roce 2016,“ uvádí mluvčí ministerstva školství Klára Bílá.

Kraje vítají navrhovanou změnu Reforma bere v potaz názory a po‑ třeby zřizovatelů. Varianta na pe‑ dagoga umožní zohledňovat rozdíl‑ né pracovní zařazení učitelů. Stát by tak všem školám garantoval ob‑ jem financí na tarifní platy pedago‑ gů podle jejich aktuálního zařazení do platových tříd a stupňů. Druhou částkou by byl určitý objem finan‑ cí podle definovaných prvků. Pro

Současný systém financování takzvaně na žáka už neodpovídá reálným potřebám. Marcel Chládek ministr školství, mládeže a tělovýchovy

mateřské a základní školy se budou vztahovat k organizaci vzdělávání, náročnosti práce učitele, míře in‑ kluze nebo ke kvalitě vzdělávání. U středních škol se bude posuzovat například dlouhodobá úspěšnost žáků u maturity a samozřejmě po‑ díl počtu žáků v klíčových, žáda‑ ných oborech vzdělání. „Podle dostupných informací by navrhované změny měly zlepšit sys‑ tém financování regionálního škol‑ ství. Dosavadní normativní finan‑ cování na žáka vede k přeplňování tříd a k poklesu kvality vyučování,“ kvitují úpravu například v Kladně ústy vedoucího odboru školství tamního magistrátu Petra Smetany. Systém financování na pedagoga vítají i kraje, ale zároveň odtamtud zaznívají obavy, že by se mohl ča‑ sem začít zneužívat nebo že bude dlouhodobě neudržitelný. „Při pou‑ žití metody na pedagoga je značné nebezpečí, že tento způsob bude zneužit. Bylo by proto nutné sta‑

novit maximální hodnoty počtu pedagogů na třídu nebo alespoň maximální počet hodin odučených na třídu. Pokud by nebyly stano‑ veny jasné regulační podmínky, mohlo by to pak ve výsledku stát mnohem více peněz. Metoda na pe‑ dagoga by byla vhodná především pro financování asistentů pedago‑ ga,“ konstatuje náměstek středo‑ českého hejtmana Milan Němec. Vedoucímu odboru školství Mo‑ ravskoslezského kraje Liboru Len‑ čovi se metoda jeví jako výhodná, ale i on má určité výhrady. „Z dlou‑ hodobého hlediska vidíme rizika její neudržitelnosti, neboť může vést k eskalaci počtu zaměstnanců a při omezených finančních zdro‑ jích, které jsou ve školství vždy, také k neudržitelnosti dosažených průměrných platů,“ konstatuje.

Pomoc i z evropských peněz Kraje mohou v současnosti pra‑ covat i s příspěvky ze speciálních

dotačních a rozvojových progra‑ mů. Pochvalují si zvláště program, který je určen pro odborné vzdě‑ lávání a lze z něj získat až stati‑ sícové částky na podporu škol se zvláště žádanými technickými obory. „V Moravskoslezském kra‑ ji tento program pomáhá velmi významně,“ potvrzuje například Libor Lenčo. Prostor pro zcela individuální aktivity škol všech typů, případ‑ ně měst a obcí pak dávají nejrůz‑ nější operační programy, jejichž prostřednictvím lze čerpat evrop‑ ské finance na konkrétní projekty, včetně těch určených na podporu technického vzdělávání. Mnohde se ještě dokončují rea‑ lizace dříve schválených projektů z programového období 2007 až 2013. Obce využívaly zejména ty investiční, k zlepšení technického zázemí. Z evropských příspěvků hradí dostavby objektů, zateplová‑ ní budov, úpravy zahrad nebo hřišť

3

Radek Kňava

Veronika Muroňová

Vnější vztahy TPCA Celkové náklady na základní zaškolení absolventa pro samostatnou práci dosahují řádově statisíců korun. Náborový proces si vyžádá několik desítek tisíc, dále čerstvý absolvent získá specifická školení pro práci v TPCA. Absolventy, zejména pak absolventy technických oborů, hledáme průběžně.

Vedoucí personální podpory ArcelorMittal Ostrava Například zácvik absolventa VŠ trvá vzhledem k odbornosti a složitosti pozic několik let. Pro to, aby byl schopen sám řídit výrobní provozy, je třeba v naší společnosti 10 až 15 let zkušeností. Na to, aby přidával hodnotu firmě i na nižších úrovních, stačí v průměru dva až tři roky.

vším doktorské studium, možnost dalšího vzdělávání či univerzitu třetího věku.

Věda bez hranic Studenti bakalářských, magisterských a doktorských programů mohou navštěvovat speciální laboratoře. Prostory UniCRE jim slouží jako místo, kde mohou vykonávat vlastní výzkum. V centru zájmu Unipetrolu a UniCRE jsou především doktorandi, kteří se mohou zařadit mezi budoucí zaměstnance.

Výběrová výuka Vytvoření výukového centra by zároveň mělo přispět k tomu, aby lidé z Ústeckého kraje neodcházeli za stu‑ diem do Prahy nebo Brna. Mladí chemici z jiných částí republiky by tak naopak mohli zamířit do Ústeckého kraje – právě proto, že mají možnost studovat přímo v chemičce. „Hlavním školitelem je pedagog z VŠCHT, experimentální prostředí nabízíme my a i pro školi‑ tele je zajímavé vidět napojení na obchod,“ myslí si ředitel UniCRE. Přestože do laboratoří zatím chodí kolem padesátky studentů, v budoucnu by se měl počet vyšplhat maxi‑ málně na stovku lidí. „Nejde nám o masovou výuku, jdeme přísně výběrovou cestou a na doktorské stu‑ dium bereme jenom ty nejlepší,“ stojí si za svým pro‑ fesor Bělohlav. Prostory centra se postupně otevřou také zahraničním studentům. „Už jsme rozjeli spolu‑ práci s polskými univerzitami ve Varšavě a Krakově, domlouváme si konkrétní termíny návštěv a výměny studentů,“ popisuje Bělohlav. Angličtinu je mezi přístroji slyšet už dnes. „Studova‑ la jsem ve Francii, v Itálii a Německu. Když jsem viděla místní vybavení, tak jsem byla nadšená. Je tady všech‑ no, co potřebuji,“ vypráví Rumunka Anca Roibuová. Před sebou má počítač a pár zkumavek. Na svém vý‑ zkumu pracuje přibližně osm hodin denně. Je spoko‑ jená, tady v tichém prostředí na předměstí Litvínova má dostatek času i klid na bádání. Podle ředitele pro výzkum a rozvoj Unipetrolu To‑ máše Herinka si původní mostecké centrum nestě‑ žuje na nedostatek zájmu ze strany studentů. Nový projekt přesto vznikl i jako lákadlo pro nové zájemce. „Studenti jsou, hlásí se k nám i lidé ze středních škol a gymnázií. Centrum je krokem k zatraktivnění studia pro lokální lidi,“ říká. UniCRE hodlá ještě více spolu‑ pracovat s lokálními chemicky zaměřenými středními školami, jejich žáci už dnes mohou koukat vědcům přes rameno. A stejně tak i pedagogové. „Myslíme si, že nejlepší způsob, jak si vychovat nové chemiky, je věnovat se i učitelům,“ uvádí Lederer.

FOTO: RENÉ VOLFÍK / / FOTOREPO

Nové centrum Ředitel centra UniCRE Jaromír Lederer šéfuje přibližně devadesáti lidem. V centru pracuje okolo šedesáti vědeckých pracovníků, kteří se zaměřují na výzkum biopaliv, plastů a obnovitelných zdrojů. Centrum vzniklo za finanční podpory Evropské unie a své služby nabízí soukromým firmám a zároveň soutěží o české i zahraniční granty.

Centrum UniCRE jako byznys Do vědy vkládá společnost Unipetrol ročně desítky milionů korun. Protože do UniCRE ale firma investuje jako do komerčního výzkumu, přesnou částku pro‑ zradit nechce. „Najímáme různé instituce pro specia‑ lizovaný výzkum, něco si kupujeme od Vysoké školy chemicko‑technologické v Praze, spolupracujeme také s univerzitami v Brně nebo Ostravě,“ uvádí Herink. Unipetrol však není jedinou firmou, která si od při‑ bližně šedesáti vědců UniCRE výzkum kupuje. Cen‑ trum pro svou obživu zároveň nabízí různé služby a mimo byznys se zapojuje do tuzemských či evrop‑ ských grantových programů. „Momentálně spolu‑ pracujeme také na projektu s Čínou a Vietnamem na transformaci biomasy na další užitečné produk‑ ty,“ upřesňuje ředitel UniCRE Lederer. Prostory UniCRE ještě voní novotou. I když už se zde potkávají vědci a studenti, brány centra se oficiálně otevřou až na konci dubna.

u škol a školek. Vhodný pro ně byl například Operační program Život‑ ní prostředí určený na zateplování objektů škol nebo Regionální ope‑ rační program NUTS II.

Školy čekají na první výzvy Pro rozvoj technického vzdělá‑ vání byl významný Operační pro‑ gram Vzdělávání pro konkurence‑ schopnost, který se hodil školám napříč vzdělávacím spektrem až po univerzity. Počtem projektů v něm byla nejúspěšnější Univer‑ zita Palackého v Olomouci, z hu‑ manitních fakult se nejvíce daři‑ lo filozofické fakultě olomoucké univerzity. „Fakulta v programo‑ vém období 2007 až 2013 dokázala vyčerpat 740 milionů korun na 47 projektů. Tato částka představuje 20 procent z celkové sumy přizna‑ né Univerzitě Palackého jako cel‑ ku a podpořila zejména vědeckou činnost fakulty,“ říká zástupkyně fakulty Veronika Gorylová. Celko‑

vě v tomto období Univerzita Pa‑ lackého čerpala přes 3,7 miliardy korun. „Do čerpání finančních prostřed‑ ků z Evropské unie se u nás indi‑ viduálně zapojují i základní a ma‑ teřské školy jakožto samostatné právní subjekty,“ říká Petr Smeta‑ na z Kladna. Uvádí příklady základní školy a mateřinky Zdeňka Petříka, které získaly bezmála čtyři miliony korun na dvouletý projekt implementa‑ ce standardů finanční gramotnosti do výuky jednotlivých předmětů základní školy. „V rámci projektu škola vybudovala novou virtuální učebnu, která je moderně vyba‑ vena a slouží k výuce všech před‑ mětů,“ informuje Smetana. Škola uspěla i s projektem polytechnic‑ kého vzdělávání učitelů mateřinky. Za necelé tři miliony korun koupila mimo jiné keramickou pec a hrnčíř‑ ský kruh, jež pomáhají zlepšovat manuální zručnost dětí.

FOTO: RENÉ VOLFÍK / / FOTOREPO

740

milionů Kč dokázala v období let 2007 až 2013 vyčerpat Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci na 47 projektů v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Ministerstvo školství klade v sou‑ časnosti důraz hlavně na Operační program Výzkum, vývoj a vzdělává‑ ní, připravený na roky 2014 až 2020 a týkající se všech druhů škol. „Školy teď čekají na nastave‑ ní nových operačních programů současného programového obdo‑ bí 2014 až 2020 a na následné vy‑ hlášení prvních výzev. Pro střed‑ ní školy jsou to hlavně operační programy Integrovaný regionální operační program a Operační pro‑ gram Výzkum, vývoj a vzdělávání,“ vypočítává Libor Lenčo z Morav‑ skoslezského kraje. V oblasti zahraničních výměn je v období 2014 až 2020 z unijních prostředků financován vzděláva‑ cí program s názvem Erasmus+, který podporuje spolupráci a mo‑ bilitu ve všech sférách vzdělávání i v odborné přípravě a ve sportu. Je nástupcem Programu celoživotní‑ ho učení, programu Mládež v akci a dalších.

Lenka Svobodová

HR manažerka v Jablotron Alarms Pro naši společnost je nejdražší vychovat si některé úzce zaměřené pozice ve vývoji, kde se může školení na speciální softwary vyšplhat až do výše sto tisíc korun. Kromě mzdy, benefitů a vybavení potřebného pro práci je nutné započítat i čas seniorních vývojářů, kteří se absolventům věnují.

Za pomoc začínající podnikatel zaplatí, až když uspěje Veronika Šmídová

[email protected]

V

ěnovat se podnikání je snem mnoha mla‑ dých lidí. Pro začínající byznysmeny bez zkušeností ale může být cesta k cíli plná nečekaných úskalí. Průpravu, jak se jich vyvarovat, by měl studentům ideálně poskytnout vzdělávací systém. O to se snaží například Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE) se svým podnika‑ telským akcelerátorem xPort, který otevřela v led‑ nu 2015. „VŠE dosud připravovala studenty spíše pro práci v korporacích nebo veřejných institucích. Otevření xPortu je z naší strany krokem k podpoře studentů, kteří tíhnou k vybudování vlastního byz‑ nysu. Vnímáme, že studenti dnes mají daleko větší chuť podnikat a pouštět se do start‑upů než v mi‑ nulosti,“ vysvětluje impulz k založení akcelerátoru Ota Novotný, který stojí v jeho čele.

Podpora začínajících i fungujících projektů V projektu xPort jsou studentům a bývalýmabsolven‑ tům k dispozici čtyři programové linky, do kterých se mohou týmy i jednotlivci zapojit. Inkubační linka iPort se zaměřuje na podporu začínajících projektů, akcelerační linka aPort má pomáhat již fungujícím start‑upům v rozvoji, kompetenční linka cPort se zaměřuje na projekty, které do akcelerátoru zadá‑ vají korporátní partneři. A linka ePort je zaměřena na vzdělávání, workshopy, semináře nebo konzulta‑ ce. Zájemci o účast musí projít výběrovým řízením, jehož součástí je i prezentace jejich podnikatelské‑ ho záměru v angličtině před komisí. V první, ledno‑ vé vlně se do xPortu přihlásilo 40 projektů, sítem jich prošlo 14. Jedenáct týmů bylo vybráno do in‑ kubátoru a tři týmy do akcelerátoru. „V inkubač‑ ním programu byl při výběru kladen důraz zejmé‑ na na novost záměru, jeho konkurenční výhodu, kvalitu a motivaci týmu, který se záměrem přišel. Stejně tak byla důležitá alespoň základní představa o monetizaci navrhovaného řešení. V akceleračním programu bylo kromě již uvedeného také důležité, jak je celkově firma připravena na další rozvoj, zda už má reálný produkt a první prodeje a jak kvalitně má řešen finanční plán,“ popisuje Novotný. Vlastní e‑shop s potravinami Jedním z projektů, které se probojovaly do akcele‑ rační linky aPort, je firma Naturalis Martina Sed‑ láčka. Mladý podnikatel spustil e‑shop se zdravými potravinami na podzim 2012. Původně začal jako distributor, na začátku roku 2014 se rozhodl založit vlastní značku Naturalis. „V současné době máme 16 produktů. V portfoliu jsou k nalezení tři typy tak‑ zvaných superpotravin (výživově bohatých potra‑ vin považovaných za prospěšné zdraví, pozn. red.). Jde o zelené potraviny – třeba mladý ječmen, super‑ ovoce – například maqui berry, které je nejsilnějším antioxidantem na světě, a pak máme ještě superse‑ mínka – například chia semínka,“ uvádí Sedláček. Nyní má firma zhruba 2000 zákazníků a 20 partne‑ rů, kteří její produkty nabízejí ve svých prodejnách. Roční obrat se pohybuje kolem 2,5 milionu korun. Dodavatelé produktů jsou roztroušeni po celém světě. Při jejich výběru se prý mladý podnikatel ne‑ řídil jen cenou, ale i tím, aby měli všechny potřebné certifikáty, patenty a technologie k pěstování. Šlo mu o kvalitu. „Každý odborník ví, že například nej‑ lepší maqui berry musí být pěstováno v Chile. Měl jsem i levnější nabídky z Číny či Ruska, ale nevěřil jsem, že by kvalitou obstály. Tak dovážím od far‑ mářů z Chile,“ říká. I když Sedláček považuje své studium na VŠE za přínosné, s praktickou stránkou podnikání mu nejvýrazněji pomohl až vstup do ak‑ celerátoru xPort. „Nyní mám určité problémy s cash flow či s časovou koordinací dodávek zboží, to mi například pomáhá řešit smluvený mentor,“ vysvět‑ luje. S otázkou, jak postupovat při dalším rozvoji fir‑ my, mu zase radí akcelerátorem přidělený podnika‑ tel, který už má v tomto směru zkušenosti. xPort ale nenabízí účastníkům pouze mentoring a navázání kontaktů. „Je to komplexní služba. Pořádají se tu třeba přednášky odborníků, k dispozici máme pro‑ story, které mi mohou nahrazovat kancelář. Máme možnost levného daňového, účetního i právního po‑ radenství. Časem bychom si mohli půjčovat i zaříze‑ ní – fotoaparáty, mobily nebo auto,“ uvádí Sedláček. Účastníci za služby xPortu neplatí. Ale pokud firma akceleračním programem úspěšně projde a dosáhne v následujícím roce určitého minimálního obratu, budou z něj xPortu náležet jedno až tři procenta. Podobně za zprostředkování investora firma xPortu zaplatí tři procenta ze získané investice.

4

KVALITA TECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

Anketa Tereza Škorpilová

HR manažerka Cofely Pro úspěšné udržení si a vychování nového zaměstnance je potřeba udělat mnoho důležitých kroků. Tím základním krokem je sladit vztah mezi manažerem a zaměstnancem. Součtem všech nákladů se celková suma investovaná do absolventů vyšplhá do statisíců. U technických odborníků se tato investice samozřejmě vyplatí.

Petr Blažek

Výkonný ředitel a spolumajitel Dřevojasu Pokud se bavíme o vychování absolventa na technicko-hospodářské pozice na hlavní pracovní poměr, tak jde přibližně o dvě stě tisíc korun. Časově pak záleží na kvalifikačních předpokladech, stylu a náplni práce, jiný požadavek máme na fakturanta, jiný na technologa. Celkově nám to tedy trvá od pěti do osmi měsíců.

Jakub Brýdl

Výkonný ředitel Story Designu Z naší zkušenosti vyplývá, že klíčovým faktorem pro délku lhůty zaškolení, respektive ceny absolventa, nejsou prioritně jeho znalosti, ale jeho odhodlání, chuť učit se nové věci, přirozená a sociální inteligence či komunikativnost. Někteří absolventi jsou výkonní po dvou měsících, jiní po šesti. Tedy průměrně jde o čtyři měsíční mzdy.

Rozhovor

Naši technickou školu zaplatí hlavně sám Jablotron DALIBOR DĚDEK, MAJITEL SKUPINY JABLOTRON, KTERÁ VYVÍJÍ BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉMY.

Ivana Gračková

Martin Knížek

[email protected]

[email protected]

O

F

irmy jako Jablotron profitují především z vý‑ voje nových výrobků. K tomu ale potřebují šikovné techniky a těch je v současnosti málo. Jejich kvalita navíc není taková, jakou by si podle zakladatele a majitele Jablotronu Dali‑ bora Dědka firmy představovaly. To je dáno i tím, že na technické školy se dnes hlásí relativně málo zá‑ jemců. Dalibor Dědek se rozhodl nečekat na pomoc státu a ke změně situace v technickém školství chce sám přispět. A to založením vlastní elitní střední školy, která bude vychovávat studenty podle poža‑ davků průmyslu.

suplování role státu, o doplácení na neschop‑ nost systému, který neumí vzdělat odborníky v potřebných oborech, ale i o investici do své budoucnosti hovoří šéfové firem, když vysvět‑ lují, proč přispívají na provoz vlastních střed‑ ních odborných škol. Mnohdy jdou částky, které do nich investují, do desítek milionů korun, jinde je škola s firmou natolik provázaná, že se čisté náklady vyčíslují jen stěží. Jako naprostá výjimka by pak mohla vypadat společnost AGC Flat Glass Czech, která vyrábí a vyvíjí ploché sklo pro stavebnictví. Provoz vlastní odborné školy ji prý nic nestojí. „Žádné dotace od nás škola nedostává,“ prohlašuje mluvčí podniku Libor Sehnal. Součástí školy je totiž i středisko celo‑ životního vzdělávání, které poskytuje své služby také dalším podnikajícím subjektům v regionu. Za účast jejich zaměst‑ nanců na vzdělávacích akcích se škole platí kurzovné. „Takže zdrojem příjmů školy jsou vedle státních dotací též školné hrazené žáky a vlastní tržby,“ vypočítává mluvčí Sehnal. Přesně vyčíslit, na kolik přijde provoz školy, neumějí na‑ příklad ve společnosti Aircraft Industries. „Zjistit konkrét‑ ní sumu je obtížné. Firma udržuje a vytápí budovy školy, poskytuje jí své nářadí a vybavení včetně dvou letadel, sta‑ rá se o opravy a servis, platí žákům odměny za práci i svým zaměstnancům za instruktorskou činnost. Náklady pře‑ vedené na komerční ceny se mohou pohybovat v řádech statisíců až milionů za rok,“ odhaduje Hynek Horňáček, ředitel Střední školy letecké.

HN: S jak velkou investicí na rozjezd školy počítáte? V tuto chvíli máme vytipováno několik objektů, kte‑ ré se snažíme získat. Odhaduji, že do přípravy budo‑ vy a jejího vybavení investujeme zhruba 50 milio‑ nů korun. Na provozu školy se bude podílet hlavně Jablotron, ale měli bychom dostat i příspěvek od státu. Za to jsme samozřejmě rádi, i když školu bychom ote‑ vřeli i bez toho. Problém je v tom, že středních škol je mnoho a žáků málo, ale v oblasti technických škol je situace jiná a možnost státního příspěvku je reálná. Školné bude spíše symbolické, ale chceme, aby vzdě‑ lání nebylo úplně zadarmo. Naproti tomu zavedeme systém stipendií za dobré studijní výsledky. HN: Co je tedy hlavním důvodem pro založení vlastní školy? Nedostatek techniků? Nemáme problém se získáváním absolventů pro své potřeby. Ale odliv zájemců o studium na technických školách je natolik významný a považuji ho za tak velký problém do budoucna, že jsme se rozhodli to řešit. Chceme zlomit určitý odpor žáků vycházejí‑ cích ze základních škol ke studiu techniky a naším příspěvkem bude založení elitní technické školy, o kterou, jak věřím, bude takový zájem, že si bude‑ me moci vybírat. Chceme získat kvalitní absolventy pro sebe, ale i po‑ sloužit dalším technickým firmám v našem regionu. Škola samozřejmě bude generovat větší počet absol‑ ventů, než sami uplatníme. Navíc předpokládám, že většina z nich bude pokračovat ve studiu na vysokých školách, ale chceme si ty šikovné a talentované lidi podchytit už během studia. V první fázi bychom chtěli otevřít technické lyceum a elektrotechniku. Nevylučuji ale, že do budoucna zá‑ běr rozšíříme. Máme velmi dobré odezvy od firem z re‑ gionu, které mají zájem o strojírenské obory. HN: Kdy plánujete školu otevřít? S myšlenkou na založení vlastní školy jsme loni v létě oslovili Liberecký kraj. Reakce byla pozitivní, ale dosa‑ vadní legislativa neumožňovala založit střední školu bez toho, aby se nějaká existující zrušila. Krajský úřad proto připravoval takové řešení, ve kterém bychom převzali předměty vypsané na školách v kraji, ale neob‑ sazené studenty. To byl proces velmi pomalý. Mezitím se změnil postoj ministerstva školství, které pro nové technické školy udělalo výjimku. Dnes tedy máme sta‑ novisko ministerstva, že pokud budeme mít vlastní budovu a doložíme všechny náležitosti, umožní nám školu zřídit. Vybudovat od základů vlastní tým bude i mnohem snazší než převzít nějaký stávající. Kvůli popisovaným průtahům se projekt bohužel o rok zpozdil, počítáme s otevřením ve školním roce 2017/2018. Rádi bychom to urychlili, ale nemáme při‑ pravenou budovu. Takové řešení se bohužel nenašlo, i když evidentně nějaké školní budovy v naší oblasti nakonec zbudou. Utlumovat existující školu, přesto‑ že nemá požadované parametry a dostatečný počet studentů, je velmi těžké. I když se o to krajský úřad snažil, dotčené školy se úporně bránily. HN: Jak chcete vzbudit zájem mladých lidí o studium techniky právě na vaší škole? V našem regionu jsou sice velmi dobré technické ško‑ ly, například elektrotechnická průmyslovka v Liberci, ale konkrétně v Jablonci taková škola chybí. Máme ale příležitost přilákat zájemce o studium i z jiných regionů. Když jsme zveřejnili záměr otevřít školu, za‑

Suplují roli státu, zlobí se, ale na své školy jsou pyšní

Dalibor Dědek Vystudoval mikroelektroniku na pražském ČVUT. Společnost Jablotron založil v roce 1990. Od průmyslových aplikací výpočetní techniky se firma rychle přeorientovala na vývoj, výrobu a distribuci zabezpečovací techniky. Kromě toho dnes vyrábí i zdravotní alarmy, telefony, regulační a měřicí systémy a provozuje bezpečnostní centrum střežící objekty a vozidla. V Jablonci nad Nisou plánuje otevřít elitní soukromou technickou střední školu. FOTO: HN – MATEJ SLÁVIK

čala se mi ozývat řada obchodních partnerů, že jejich děti by měly zájem u nás studovat. Z vlastní zkušenosti vím, že ve škole často není pro‑ blém z jednoduchých věcí udělat vědu. Těžké je ty relativně složité věci vysvětlit srozumitelně. A právě takovou cestou chceme jít, přilákat k tomu rodiče, veřejnost a vzbudit zájem žáků na základních ško‑ lách. V posledních dvou letech jsme v Libereckém kraji na prvním stupni základních škol rozjeli aktivitu Věda nás baví. Tím si už vlastně připravujeme jakési podhoubí žáků, které zajímá, jak věci fungují. A ty pak chceme na školu dostat. Naši studenti se budou seznamovat s technologie‑ mi, které teprve přijdou. Ne že budou používat učební pomůcky, které pamatuje už můj tatínek. Díky vazbě na instituce typu CERN a technické univerzity nejen v Česku máme na to, abychom v odborných předmě‑ tech šli až na samou hranici dnešního poznání. A re‑ akce od dalších firem dokazují, že nám v tom budou ochotné pomoci – nejen po stránce materiální, ale i lektorováním některých témat nebo uplatňováním absolventů v praxi. HN: A jak těžké bude získat kvalitní učitele? U všeobecných předmětů jako matematika a jazyky je nabídka poměrně široká. Vím to i ze zkušenosti z fir‑ my, kam řada zájemců o manažerské pozice přichází z řad učitelů. U odborných předmětů mohou být sa‑ mozřejmě motivačním stimulem finance. Ale i ve firmě máme mnoho odborníků schopných konkrétní tech‑ nické předměty vyučovat. Rádi bychom tedy kombi‑ novali stálé pedagogy s externisty z Jablotronu. Já sám se těším, že budu vyučovat základy elektro‑ techniky. Právě základy se totiž musí vysvětlit tak, aby je žáci chápali. Když vás někdo hned v první hodině vystraší hromadou rovnic a vzorečků, zájem ve vás určitě nevzbudí.

Desítky milionů korun ročně Na Středním odborném učilišti strojírenském Škoda Auto se náklady na výuku jednoho žáka ročně pohybují v řádu desítek tisíc korun, liší se ale obor od oboru. Jen loni vydala automobilka za modernizaci výukových prostor 55 milionů korun. O desítkách milionů korun ročně na provoz a roz‑ vojové investice hovoří i v Třineckých železárnách, ve Vít‑ kovicích jsou to miliony. „Včetně nákladů na její pořízení jsme už do naší školy investovali zhruba 105 milionů korun. Ročně vynakládáme, pokud nejsou v plánu žádné mimo‑ řádné investice, přibližně deset milionů korun na provoz,“ vypočítává generální ředitel a předseda představenstva strojírenského holdingu Vítkovice Jan Světlík. „Firemní školy nedostávají od státu stejný příspěvek na žáka jako školy státní, takže musíme financovat podstatnou část pro‑ vozu školy. Pokud by to tak nebylo, přispívali bychom jen na investice, ale to za současného chybného nastavení sys‑ tému financování ze strany státu není možné,“ tvrdí Světlík. Soukromé školy mají podle zákona nárok na 60 procent normativních finančních prostředků na žáka. Za splnění dalších kritérií, která ovšem od státních škol nikdo nevyža‑ duje, může škola požádat o navýšení dotace na 90 procent. Tak má jakž takž zabezpečeny prostředky na mzdy a učební pomůcky. Nikoli už na svůj rozvoj. „Z normativního příspěv‑ ku na žáka od státu se mohou hradit pouze neinvestiční výdaje, zejména mzdy zaměstnanců, zákonné odvody po‑ jištění, učební pomůcky. Ostatní náklady dle zákona hradí zřizovatel školy, případně škola ze školného. Pokud chce škola koupit například stroj na výuku odborného výcviku, jehož cena překročí 40 tisíc korun, musí použít prostředky ze školného nebo od svého zřizovatele,“ doplňuje ředitel letecké školy Horňáček. Musejí si poradit bez školného A to ještě může hovořit o štěstí. Na vítkovické nebo třinecké střední škole si totiž ani nemohou dovolit vybírat školné; naopak hledají další motivaci, jak technicky zdatné jedin‑ ce přilákat. Není proto divu, že se firmám současný systém financování nelíbí. Přesto se svých středních škol nechtějí vzdát. „Kvalifikovaná pracovní síla s technickým zaměřením na trhu práce schází,“ argumentuje Libor Sehnal. Nic jiného než vlastní škola prý nezbývá letecké společnosti. „Nelze se bohužel spoléhat na stát, pro který není prioritou kvalita, ale kvantita,“ objasňuje ředitel Horňáček. Z čistě finančního hlediska vnímá firemní školu jako naprosto ztrátovou záležitost Jan Světlík. „Financová‑ ním vlastní školy vlastně platíme státu další vynucenou daň. Doplácíme na to, že stát neumí vzdělávat lidi, které potřebuje průmysl. Ovšem z pohledu dlouhodobého roz‑ voje firmy je pro nás vlastní průmyslová škola naprosto klíčová věc a konkurenční výhoda. Investujeme do vlastní budoucnosti a vybíráme si z absolventů ty nejlepší,“ kon‑ statuje Jan Světlík.

5

Jiří Dvořák

Michal Hromčík

Ředitel výroby společnosti Lifebric V naší výrobě používáme automatický vibrolis, kde je nezbytné znát dokonalé seřízení a nastavení spuštění linky. Pro samostatnou obsluhu linky je nutné zaučení, a to po dobu čtyř až šesti měsíců, což odpovídá výši nákladů mzdy jednoho školícího pracovníka navíc, tedy zhruba 160 tisíc korun.

Personální ředitel firmy ZVU POTEZ Záleží, na jakou pozici absolvent nastupuje. Obecně však platí, že nemají ze škol dostatečné vzdělání pro praxi u nás ve firmě, a trvá jim proto určitou dobu, než se plně začlení. Na řemeslné pozici je to obvykle několik měsíců, konstruktér se zaškoluje většinou rok, někdy i déle. Absolventům se speciálně věnují interní trenéři a mistři.

Ludvík Ješátko

Generální ředitel společnosti Pacovské strojírny Absolventům, kteří nastupují do technického úseku, trvá většinou až dvanáct měsíců, než jsou schopni samostatně pracovat. Ve výrobě to jde rychleji, tam je to přibližně půl roku. Pro firmu jsou to samozřejmě určité náklady, jako nejcennější ovšem vidím to, že se jim musí někdo věnovat, mentorovat je.

Téma

FIRMY SI MOHOU PRAXE ŽÁKŮ ODEČÍST Z DANÍ Zuzana Keményová

[email protected]

U

ž více než rok mají firmy, které podporují žáky a studenty, možnost odečíst si výdaje, jež s tím souvisejí, ze svých daní. Když na‑ příklad firma nakoupí stroje nebo počítače, na nichž se budou studenti učit při praxích, může si odečíst ze základu daně až 110 procent poři‑ zovací ceny. Stejně tak může získat daňové výhody i za čas, který zaměstnanci firmy studentovi při praxi věnují. Stát tak chce motivovat podniky k tomu, aby se více otevřely spolupráci se školami a více se podílely na praxi žáků a studentů. Odpočet činí až 200 korun na hodinu a žáka na praxi. Jenže mnoho firem o této možnosti dosud ani neví, a když už o tom vědí, tak ji stejně nevyužívají. S da‑ ňovými odpočty je totiž spojená celá řada omezení, aby firmy nemohly úlevy zneužívat. Omezení je ale tolik, že se podnikům často ani nechce se do celého procesu pouštět.

O daňové výhodě neví skoro 40 procent podniků O možnosti odpočtu ví například i Skupina ČEZ, ale nevyužívá ji. „S ohledem na naše působení v rámci celé republiky a svým způsobem roztříštěnost našich pracovišť nemáme s žádnou školou tak úzkou vazbu, abychom se domluvili na této formě spolupráce. Také jsou pro nás podstatná omezení z titulu zajištění bez‑ pečnosti při práci na elektrozařízeních,“ říká Pavel Puff, manažer strategického náboru ČEZ. Podle nedávné ankety Svazu průmyslu a dopravy mezi téměř osmdesátkou českých firem o možnostech odpočtů nevědělo skoro 40 procent dotázaných spo‑ lečností. Zaměstnavatelé, kteří odpočty využívají, se z valné části shodují v tom, že jsou poměrně motivač‑ ní. Společnosti ovšem často nemají ve firmě dostatek času a lidí, kteří by stáže studentům zajistili. A některé firmy upozorňují, že školy ani studenti často nemají o praxe dostatečný zájem. Rektor VŠCHT: firmy často chtějí jen rychlé řešení Jak podotýká rektor pražské Vysoké školy chemic‑ ko‑technologické Karel Melzoch, kvalitní vzdělávání a výzkum v oblastech technických, chemických nebo i potravinářských se dnes neobejdou bez nákladného přístrojového vybavení laboratoří, které stojí i desít‑ ky milionů korun. „To je náš handicap v porovnání s ekonomickými a humanitními obory,“ upozorňuje Melzoch.

ČEZ odpočty za žáky nevyužívá S žádnou školou nemáme tak úzkou vazbu, abychom se domluvili na této formě spolupráce, říká o výchově budoucích techniků a možném daňovém odpočtu Pavel Puff, manažer strategického náboru ČEZ. Odkazuje přitom také na omezení kvůli zajištění bezpečnosti práce. Ilustrační snímek je z Jaderné elektrárny Temelín. FOTO: RENÉ VOLFÍK/FOTOREPO

Podíl peněz, které dávají do vzdělávání firmy v Čes‑ ku, je v porovnání se západní Evropou, ale i Asií a USA spíše nízký. „Snažíme se s firmami uzavírat víceleté smluvní vztahy na aplikovaný výzkum, vývoj a rozvoj, do kterého by byli zapojeni studenti. Většina společ‑ ností, bohužel, má zájem pouze o rychlé řešení ak‑ tuálních výrobních problémů a investování do vícele‑ tého koncepčního rozvoje je příliš nezajímá,“ popisuje zkušenost Melzoch. Jednou z možností, jak školám ve výchově techniků finančně ulehčit, je zavedení školného i na veřejných školách a univerzitách, o čemž se uvažovalo v roce 2011. Podle průzkumu serveru Jobs.cz mezi 2300 re‑ spondenty by školné do 5000 korun za rok nevadilo třetině lidí. Další třetina by zaplatila až 10 tisíc za rok, a to jak na středních, tak i na vysokých školách.

Nejžádanější firmy podle studentů IT 1. Google 2. Microsoft 3. IBM 4. Seznam.cz 5. Oracle 6. Red Hat 7. Samsung 8. Dell 9. Cisco Systems 10. ESET software 11. Škoda Auto 12. Alza.cz 13. Vzdělávací a výzkumné instituce (školy, Akademie věd ČR) 14. HP 15. Avast Software 16. ČEZ 17. AVG Technologies CZ 18. Siemens 19. ČSOB (KBC) 20. AT&T 21. Lego 22. Honeywell 23. T-Mobile 24. SAP 25. Český Aeroholding 26. Vodafone 27. Kofola 28. O2 Czech Republic 29. Ikea 30. Česká spořitelna 31. Komerční banka (Société Générale) 32. Coca-Cola HBC 33. Nestlé 34. UPC 35. Plzeňský Prazdroj 36. Deloitte 37. Česká pojišťovna 38. EmbedIT 39. ABB 40. České dráhy 41. GE Money Bank 42. Škoda Transportation 43. Toyota Peugeot Citroën Automobile 44. KPMG 45. Unicorn 46. AutoCont CZ 47. UniCredit Bank 48. Hyundai 49. Procter & Gamble 50. Nemocniční a léčebná zařízení O průzkumu Průzkum Czech Republic’s Most Attractive Employers 2015 provedla na konci loňského roku švédská společnost Universum a česká agentura Studenta Media. Zúčastnilo se ho 13 999 českých vysokoškoláků.

Inzerce HN047751

Současná tvář průmyslu je jiná než ji pamatujete… • je moderní a inovativní páteří české ekonomiky • nabízí atraktivní práci s dobrou životní perspektivou • zaměstnává a dobře ohodnocuje schopné talenty • pomáhá ve vzdělávání – přímou vazbou na praxi a současné trendy Další informace telefonicky na 225 279 504, emailem na [email protected] či přímo přes webové stránky www.rokprumyslu.eu.

Vyhlašovatel:

Generální partner:

Partneři:

6

KVALITA TECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

Příběh

JEDNIČKY NA ZAHRANIČNÍ ŠKOLU NESTAČÍ. CHCE TO VÍC

Instruktor vytváří most mezi žáky a firmou

JEDNA UŽ PATŘÍ MEZI UZNÁVANÉ VĚDKYNĚ, DRUHÁ S PRESTIŽNÍM STUDIEM ZAČÍNÁ. NA JEHO KONCI BUDE DLUŽIT MILION KORUN, INVESTICE ALE NELITUJE.

N

ěkolik měsíců přemýš‑ lela, co napíše do moti‑ vačního dopisu. Během týdne pak sesumírova‑ la myšlenky, které roz‑ hodly o verdiktu poroty. „Kdybych tam tvrdila, že mám samé jedničky a baví mě chemie, tak to rozhodně stačit nebude,“ popisuje své zku‑ šenosti dvacetiletá vysokoškolač‑ ka Barbora Pinlová, která ve Velké Británii studuje chemii na jedné z nejtěžších škol světa – na Impe‑ rial College London. Univerzita se v hodnocení pravidelně drží na svě‑ tové špičce a podle QS World Uni‑ versity Rankings je druhou nejlepší vzdělávací institucí na světě. Aby se na školu dostala, muse‑ la Barbora Pinlová, jak ona sama říká, makat. „Nepatřila jsem mezi nejchytřejší děti ve třídě, ale dře‑ la jsem na sobě,“ popisuje. Podle ní se na britských školách hodně dá na dobrovolnictví a u každého se tak nějak počítá, že někde pomáhá. Začala proto na střední škole do‑ učovat matematiku. A ještě jedna věc je podle ní podstatná pro přije‑ tí – ocenit se. „V motivačním dopisu se musíte umět nenápadně pochvá‑ lit, to ale dělá hodně Čechům pro‑ blém,“ myslí si studentka.

Studium za všechny peníze Až dodělá školu, bude dlužit 27 tisíc liber (zhruba milion korun). Přesto bez dlouhého rozmýšlení tvrdí, že studium v cizině je ta nejlepší inves‑ tice. „Neměnila bych. Velké plus vi‑ dím ve způsobu výuky, tamním uči‑ telům není jedno, jak látku pochopí‑ me nebo jestli vůbec,“ říká Pinlová, kterou během prvního roku finanč‑ ně podporují rodiče. To se ale změní a mladá chemička si vezme na další tři roky studia půjčku. Devět tisíc li‑ ber za každý rok školy bude splácet po jejím skončení. Barbora Pinlová je zatím na za‑ čátku studia v prvním ročníku. Za sebou má dva trimestry, nyní se učí na zkoušky a je plná očekává‑ ní. To vědkyně Kateřina Falk, kte‑ rá si prošla v cizině střední školou, dále zmíněnou Imperial College či Oxfordem, působila v americkém centru Los Alamos National Labo‑ ratory a dnes pracuje jako vědky‑ ně v laserovém centru ELI Beamli‑ nes, už hodnotí zahraniční vzdělá‑ ní s nadhledem. „Určitě bych řekla,

Spokojená studentka Barbora Pinlová studuje chemii na jedné z nejtěžších škol světa – na Imperial College London. Na univerzitě si pochvaluje především přístup pedagogů. Podle jejích slov škola nenutí studenty k „biflování“, ale naopak po nich chce samostatné kritické myšlení.

Petra Horáková

[email protected]

P

rojekt Pospolu, kterým od roku 2013 ministerstvo školství zjišťuje, jak mohou spolupracovat firmy a ško‑ ly na výchově žáků střed‑ ních škol, se blíží do červnového finále. Hlavním cílem je navrhnout díky zkušenostem desítek tuzem‑ ských škol a firem, které se do pro‑ jektu přihlásily, systémové a legis‑ lativní úpravy, jež spolupráci obou stran usnadní. V rámci projektu bude také 14. května vyhlášen nejlepší in‑ struktor praktického vyučování. „Instruktoři jsou zaměstnanci fi‑ rem, kteří se starají o odbornou pří‑ pravu žáků na praxi. Žákům nejen předávají odborné dovednosti, ale působí i na formování osobnosti žáků a jejich vztah k profesi,“ vy‑ světluje Lucie Šnajdrová z Národní‑ ho ústavu pro vzdělávání, který má projekt Pospolu na starost. „Role a význam instruktora jsou pro profesní, ale i osobnostní roz‑ voj žáka naprosto nezastupitelné, a proto jsme se také rozhodli oce‑ nit instruktory, kterých si váží ne‑ jen firma, ale i žáci či škola,“ dodává Šnajdrová. Jedním z prvních nominovaných na Cenu Pospolu pro instruktora ve firmě je jedenačtyřicetiletý Zde‑ něk Struska ze společnosti Motor Jikov Group z Českých Budějovic. Podařilo se mu podstatně změnit pohled mistrů a dělníků ve firmě na žákovskou praxi. Když nastu‑ poval, zaměstnanci se na začlenění žáků do výroby netvářili. Nechtěli je. Dnes je situace opačná. „Všichni poznali, že kluci svou práci odvedou. Chtějí je a často ani nemám tolik žáků, abych požadav‑ ky uspokojil. Stejné je to i s výrobou v učňovském středisku. Zpočátku nám nikdo nechtěl nic zadávat, dnes si můžeme zakázky vybírat,“ vypráví Struska. Nejvíce nominovaných instruk‑ torů je ze strojírenských oborů, ale mezi jednadvaceti finalisty je i truh‑ lář nebo chemik. Do soutěže přihlá‑ sily instruktory firmy, jako jsou Me‑ trostav, Siemens, Dopravní podnik města Brna, Robert Bosch, Motor Ji‑ kov Group, ale i Ústav fyzikální che‑ mie J. Heyrovského Akademie věd. Kromě ministerstva školství prá‑ ci instruktorů v květnu ohodnotí také Svaz průmyslu a dopravy.

FOTO: HN – LUKÁŠ BÍBA

že studium v cizině má především pozitiva. Člověku kromě vzdělání, které samo o sobě nemusí být lepší než v Česku, rozšíří obzory, dá nové příležitosti, dodá nezávislost, kon‑ takty, cenné zkušenosti a hlavně odvahu do života,“ uvádí Falk. Mezi negativa řadí odloučení od rodiny, přátel a finanční náročnost studia.

Do školy na kole Kateřina Falk nastoupila na střed‑ ní školu St Leonards ve Skotsku. V překonávání jazykové bariéry bylo nejnáročnějších přibližně prv‑ ních šest týdnů. Díky stipendiu ne‑ musela řešit peníze, to se však změ‑ nilo po přijetí na pověstnou a přís‑ nou Imperial College. V té době sice nemusela platit školné, přesto po večerech a o víkendech praco‑ vala po barech a podle svých slov si vydělala právě tak na živobytí. Žád‑ ný luxus. „Do školy jsem nejezdila metrem, ale na levném kole, a místo drahých kolejí jsem si našla levné bydlení dál od centra. Znám mnoho

lidí, kteří to dělali stejně,“ vzpomí‑ ná. Zatímco střední školu zvládala bez problémů, vzpomínky na vyso‑ kou má zastřené stresem. „Imperial College se ‚pyšní‘ tím, že vyhodí asi 60 procent studentů ještě před do‑ končením studia na úrovni master. Toto samozřejmě znamenalo vel‑ ký tlak a stres, především pro mě, protože mě rodiče nemohli na škole podporovat a musela jsem se živit sama,“ svěřuje se Falk. Studium jí navíc komplikovala dyslexie, kvůli které si občas ne‑ stíhala dělat poznámky (dnes už studenti dostávají materiály vytiš‑ těné předem). „Ale díky této zku‑ šenosti jsem se naučila efektivně organizovat svůj čas, plánovat stu‑ dium a práci hodně dopředu a po‑ řádně si nastavit priority,“ vypráví žena, která se dnes podílí na vývoji nejmodernějšího laserového zaří‑ zení na světě a z Ameriky se vrá‑ tila do Česka. Zkušenosti získané za hranicemi hodnotí jako nenahra‑ ditelné, i tak oceňuje české školy.

„Rozhodně mezi ty špičkové patří Fakulta jaderná a fyzikálně inže‑ nýrská na ČVUT, matfyz, Fakul‑ ta informačních technologií VUT v Brně, přírodní vědy a především biochemie na Masarykově univer‑ zitě,“ vyjmenovává. Přímo v tech‑ nických oborech je podle ní úroveň dosaženého vzdělání v tuzemsku dost podobná té v zahraničí. Vědkyně Falk se s prvňačkou Pin‑ lovou shodují na odlišném přístu‑ pu ke studiu, který není založený na „biflování“, ale především na po‑ chopení. A zatímco Pinlová je pevně rozhodnutá si na školné půjčit, zku‑ šená vědkyně je v tomto směru opa‑ trnější. „Mnozí argumentují ‚výhod‑ nými‘ půjčkami, ale já před dluhy studenty varuji. Půjčky nejsou zda‑ leka tak výhodné a je to ještě horší, když se někdo chystá na vědu, kde nemůže očekávat závratně vysoké platy. Splácení je pak velmi těžké, až paralyzující normální život. Při sou‑ časné výši školného v Anglii bude jedinci trvat desítky let,“ říká Falk.

HN047864

Kateřina Adamcová

[email protected]

Příloha FINANCOVÁNÍ TECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

Ředitel speciálních projektů: Petr Orálek Vedoucí přílohy: Petra Horáková Editoři: Bořek Hanuš, Ondřej Luštinec Grafika a zlom: Vizuální studio mediálního domu Economia Obchod a inzerce: Daniel Hort ([email protected])