TECHNICKÉ ZNALECTVÍ
Metody soudně znalecké analýzy
Prof. Ing. Jan Mareček, DrSc. ÚZPET
Osnova tématu 1.Výpočty ve znaleckém posudku 2. Vybrané metody soudně znalecké analýzy
1.Výpočty ve znaleckém posudku 1. Počet pravděpodobnosti a teorie chyb 2. Pravděpodobnost při znaleckém posuzování 3. Uvádění výpočtů ve znaleckém posudku 4. Používání výpočetních programů
1.1. Počet pravděpodobnosti a teorie chyb Omyly – vznikají nepozorností, nesprávnou manipulací, selháním přístroje, eliminují se opakováním měření. Hrubé chyby – jsou větší než mez přesnosti metody měření. Systematické chyby – soustavně ovlivňují výsledek, k odhalení je zapotřebí použít více přístrojů. Náhodné chyby – vyskytují se neustále bez bližších zákonitostí.
Chyby ze statistického hlediska Ø pravá chyba Ø skutečná chyba Ø nejpravděpodobnější hodnota Ø nejpravděpodobnější chyba Ø průměrná chyba Ø střední kvadratická chyba Ø pravděpodobná chyba Ø úplná střední chyba Ø celková počáteční chyba Ø Gaussův zákon přenášení chyb
Směrodatná odchylka
Sd = ±
Σ (x – xi)2 n–1
Variační koeficient
Sd Vx = x
100
[%]
1.2. Pravděpodobnost při znaleckém posuzování
Pravděpodobnost, že nastane určitý děj, můžeme z právního hlediska rozlišit dle relativní možnosti výskytu tohoto jevu. 0% nemožnost, aby děj nastal do 50 %
možnost, že děj nastal
50 - 60 %
pravděpodobnost, že děj nastal
60 - 70 %
převažující pravděpodobnost, že děj nastal
70 - 85 %
velká (vysoká pravděpodobnost, že děj nastal
85 - 97 %
velmi vysoká pravděpodobnost, že děj nastal
97 (99) %
pravděpodobnost hraničící s jistotou
100% jistota, že děj nastal
Pravděpodobnost
Metoda nulové a alternativní hypotézy cena v tis (Kč) stroj 1
x1i
di
x2i
di2
2 3 . .
x Σ
Σx1i
Σx2i
Σdi
d = Σ di / n t = d / Sd t = x < ttab (n-1) = y ( pro α = 0,01) > ttab (n-1) = z ( pro α = 0,05
Σdi2
Příklad
cena v tis (Kč) jištění pluhy
střižné
pružinové
1
790
887
2
518
602
3
497
565
4
455
504
5
505
599
6
443
498
7
387
454
8
363
443
9
299
347
10
261
303
11
198
234
12
156
201
13
98
143
14
67
103
Σ
di
di2
1.3. Uvádění výpočtů ve znaleckém posudku Při zařazení většího množství výpočtů do znaleckého posudku je vhodné postup výpočtu uvést v příloze a v posudku se na ni odkazovat.
Výpočty je třeba řádně kontrolovat. Osvědčil se následující postup: 1. Provést základní výpočty z jednoho vztahu. 2. Ihned kontrola těchto dosazovaných hodnot.
výpočtů
včetně
ověření
vhodnosti
3. Další výpočty stejným způsobem, včetně ověření, zda byly z předchozích výpočtů přeneseny správné hodnoty na správná místa, a okamžité kontroly každého výpočtu. 4. Celková kontrola autorem celého výpočtu. 5. Celková kontrola celého výpočtu jiným autorem.
Základem úspěchu je také čitelné psaní číslic !!!!!!!!!!!! Větší množství výsledk ů je vhodné rozumným a správným způsobem uvést do grafu nebo tabulek.
1.4. Používání výpočetních programů !!!! Používat pouze legálně zakoupených programů !!!!!!!!!!!!
Je nutné uvést v jakém programu byl posudek zpracován a jaké byly použity pomocné programy.
2. Vybrané soudně inženýrské metody 1. Soudně inženýrská komparace 2. Analýza dějů v čase a prostoru 3. Metoda zpětného odvíjení děje 4. Korespondence poškození 5. Metoda zužování mezí
2.1. Soudně inženýrská komparace Komparace = porovnání
Využívá se při porovnání nastalé situace s původním plánem, návrhem, montážním deníkem apod.
2.2. Analýza dějů v čase a prostoru Jednotný čas – analýza více dějů (subsystémů) v jejich čase. Zjištění časového rozvrhu děje. Analýza prostorová intervalová – v určitých intervalech se popisuje postavení jednotlivých činitelů děje (např. v intervalu 1 sekundy). Analýza diagramem dráha – čas (STD) – při analýze děje diagramem dráha – čas se používá grafické vykreslení závislosti dráhy na čase. Sdružený diagram – složí k doplnění STD diagramu, znázorňuje rychlost v určitých intervalech. Síťová analýza a harmonogram – určení věcného obsahu a jednotlivých prvků, interakce a časové intervaly.
Sestavení jednoduchého síťového grafu
2.3. Metoda zpětného odvíjení děje Metoda zpětného odvíjení děje se používá převážně pro analýzu dopravních nehod, kdy je známo konečné postavení dopravních prostředků a účastníků po nehodě. Na základě nalezených stop, pomocí výpočtů a rozsahu zanechaných stop se postupně odvíjí předchozí polohy.
2.4. Korespondence poškození Metoda využívající matice stop.
2.5. Metoda zužování mezí Spočívá v použití více metodik nebo podkladů a na základě potvrzení možného správného výsledku se postupuje dále.