Technické školky Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách ZPRÁVA Z PILOTÁŽE

CZ.1.07/1.1.16/02.0041 – Technické školky Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách

ZPRÁVA Z PILOTÁŽE Zavádění do výuky – klíčová aktivita 03

Základní škola a mateřská škola Chudčice, okr. Brno - venkov, příspěvková organizace

11. 11. 2014 (1. a 2. třída) 13. 11. 2014 (3. a 4. třída)

PaedDr. Božena Havelková – Manažer aktivity Mgr. Eliška Kovářová – Manažer aktivity PhDr. Helena Dvořáková – Psycholog Mgr. Helena Hlouchová – Pedagog Mgr. Eliška Vintrová – Tvůrce ZŠ Ing. Pavel Zvěřina – audiovizuální technik

CZ.1.07/1.1.16/02.0041 – Technické školky - Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách

OBSAH I. ÚVOD ........................................................................................................................................3 II. OBECNÝ ZÁMĚR .....................................................................................................................4 III. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY .................................................................................................9 IV. PŘÍPRAVA, EVALUACE Z MANUÁLU HUDBA ...................................................................10 V. PEDAGOGICKÁ VÝCHODISKA.............................................................................................19 DIDAKTICKÉ FORMY PRÁCE V PROJEKTU TŠ ..................................................................19 ZÁKLADNÍ METODICKÁ PRAVIDLA VÝUKY .......................................................................22 VI. PSYCHOLOGICKÁ STRÁNKA..............................................................................................25 VÝCHODISKA DIDAKTICKÉ PRÁCE V PROJEKTU .............................................................28 VII. PSYCHOLOGICKÉ HODNOCENÍ.......................................................................................31

-2-


I. ÚVOD Projekt „Technické školky - podpora vzdělávání žáků základních škol v technických a přírodních vědách“ je bezesporu velkým přínosem jak pro žáky, učitele i společnost. Tento

projekt

vhodnou

formou

přibližuje

žákům

základních

škol

technické

a přírodovědné obory v praxi, což je v době technického rozvoje obzvláště nutné. Posiluje

socializaci,

sociabilitu,

schopnost

vzájemné

spolupráce

jednotlivce

s kolektivem. Žáci se učí vzájemně si pomáhat a radit, naslouchat pokynům, radám a návodům lektora - učitele, který vhodnou motivací přispívá k rozvíjení zájmu o činnost spojenou s aktivním přístupem v plnění jednotlivých záměrů, které vedou ke splnění stanovených učebních cílů pedagoga. Dochází k rozvoji zájmu o technické činnosti, ale též k socializaci žáka, který si osvojuje specificky lidské formy chování a jednání, začleňuje se do kolektivu, skupiny, společnosti. Velmi důležitá je oblast rozvoje komunikace (seznámení se s odbornými technickými názvy). Při závěru činnosti - hodnocení učitel zdůrazňuje, aby žáci zaměřili informace na vzájemnou spolupráci, pomoc, přínos činnosti k další aktivitě a tím pomáhá, aby žáci projevovali družnost, přátelství. Nehledali problém, nýbrž řešení, jak pracovat dál, aby zdárně provedli činnosti. Je zajímavé pozorovat žáky při činnosti, jak s chutí pracují a mají obrovskou radost, když se jim práce daří. Není důležité pouze perfektní provedení, ale získání informací o prováděných činnostech. Získané poznatky, vědomosti se postupně přetvářejí v dovednosti. Pedagog může ocenit, že děti nemají problém se dotázat svého spolužáka (pedagoga) na další postup činnosti, když něčemu nerozumí. Přínosem pro všechny školy zapojené do projektu je získání technických pomůcek, nářadí, náčiní, materiálu, literatury a stavebnic. Z naší praxe vyplývá, že žáci se zajímají o všechny činnosti z tohoto projektu (Mosty, Stavby, Dopravní prostředky a stroje, Historické stavby, Hudba nebo Stromy). Vždy je důležitá úloha pedagoga, který dokáže nastartovat vnitřní motivaci žáků.

-3-


II. OBECNÝ ZÁMĚR Název projektu: Technické školky, podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách Doba trvání: 1. 4. 2013 – 30. 3. 2015 Příjemce dotace: Vysoké učení technické v Brně Partneři projektu: 1. Základní škola a Mateřská škola Pramínek, o. p. s., Heyrovského 13, Brno 2. PREFA Kompozity, a.s., Kulkova 10, Brno 3. EGP Invest s.r.o., A. Dvořáka 1707, Uherský Brod Od roku 2010 probíhal experiment zaměřený na rozvoj vědomostí i dovedností předškolních dětí k rozvoji motoriky, myšlení, komunikace, spolupráce. Nabídky i motivace byly zaměřeny na oblast techniky. Děti vyráběly z materiálů (papír, dřevo) především mosty. K rozšíření zájmů sloužily společné vycházky dětí a rodičů za účelem poznávání různých druhů mostů v okolí Brna. Školské zařízení je založeno na základě principů programu Začít spolu. V jednotlivých třídách děti vykonávají činnosti (volné i řízené) v centrech aktivit, mezi kterými má nezastupitelné místo centrum aktivity DÍLNA. Materiál k činnostem nám zabezpečily spolupracující firmy PREFA Kompozity a.s. a EGP Invest s.r.o., Uherský Brod. Velmi přínosné byly vzdělávací aktivity organizované VUT Brno pro učitelky mateřské školy, kde se seznamovaly s doposud neznámými poznatky z oblasti konstrukce různých typů mostů. Poznatky, které získaly, přizpůsobovaly pro děti předškolního věku. Za tuto aktivitu byl celý tým oceněn v soutěži INOVACE 2011 v kategorii CENA TECHNOLOGICKÉ AGENTURY ČR. Projektu Technické školky se v roce 2012/2013 účastní 32 dětí předškolního věku. Podle našeho názoru by tento projekt měl být začleněný do běžné výuky tak, aby souvisel se školním vzdělávacím programem. Současně probíhala exkurze na VUT v Brně, kde jsme měli možnost si prohlédnout několik částí fakulty. Děti si vyzkoušely přípravu betonu. Exkurze byla pro děti velmi přínosná a zajímavá. Počátkem projektu děti vyráběly z materiálů: papír, špejle, lepidla, pastelky, bonbóny, pracovaly -4-


ve třídách, bezpečnost byla zajištěna bez problémů. Postupně byly zařazeny činnosti, které již vyžadovaly větší zajištění bezpečnosti, např. řezání dřeva, práce s hřebíky, s pilkou apod. Celý spolupracující tým se rozhodl, pokračovat v činnosti i na základní škole. Rodiče, jejichž děti přešly z mateřské školy do základní školy, byli s projektem seznámeni a s nadšením přijali zapojení svých dětí - žáků do projektu Technické školky, jehož cílem je vytvoření základů technických dovedností a zabývat se tak dlouhodobým procesem řešení nedostatku vzdělaného personálu v oboru technických a přírodovědných oborů. Nabídkami pro žáky z oblasti přírodovědných a technických směrů umožnit harmonický rozvoj osobnosti žáků ve všech typech inteligence podle učení H. Gardnera. Experimentováním ve výuce učitelé umožní vytvoření dovedností žáků nejen v zacházení s různými nástroji, ale i vstupem do poznání různých přírodovědných i technických zákonů.

Pravěká chýše

Hradiště

Rotunda

Hrad ze dřeva -5-


Byly vytyčeny cíle rozvoje osobnosti žáka: 

PŘEDSTAVIVOST – TECHNICKÁ KRESBA



EXPERIMENT – ANALÝZA



MANUÁLNÍ ZRUČNOST



KOMUNIKACE – PREZENTACE

Výstupy projektu jsou: 

METODIKA SE ZAMĚŘENÍM NA TECHNICKÉ VĚDOMOSTI, DOVEDNOSTI (podpora technických talentů)



VYTVOŘENÍ NOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU



TVORBA STUDIJNÍCH MATERIÁLŮ PRO PEDAGOGICKÉ PRACOVNÍKY

Tvůrci ZŠ společně s lektory VUT postupně tvořili náměty v oblastech: 

BEZPEČNOST PRÁCE A NÁŘADÍ



DOMY



MOSTY



DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY



HUDBA



STROMY



HISTORICKÉ STAVBY



MATEMATIKA A EXPERIMENT

Od května 2014 probíhaly v týmech zapojených žáků ZŠ zkušební pilotáže. Učitelky – Tvůrci ZŠ volily témata tak, aby souvisela s Rámcovým vzdělávacím programem a Školním vzdělávacím programem dané školy a ověřovaly si jednotlivé náměty i metodiku činnosti projektu. Výrobky žáků dokladovaly nejen popisem činností, ale i fotografiemi. Velmi významnou částí projektu bylo zakoupení nástrojů a materiálu, ale také stavebnice vhodné k posílení získávání vědomostí činnostními aktivitami se stavebnicemi. Stavebnice: KAPLA, BERG MOOV, UNIVERSUM, BOFFIN.

-6-

CZ.1.07/1.11.16/02.0041 – Technické školky - Podpora vzděláávání žáků ZŠ v te echnických a přírrodních vědách

S Stavebnice e Kapla

Stavebnice BERG G MOOV

Stavebnicce UNIVER RSUM Ve

vzzdělávacích h

činnosstech

Stavebnice BERG M MOOV se

Tvůrci

ZŠ

moh hli

připraavit

na

pilotáže

ve čtyře ech určenýých základ dních školáách, které byly zvoleny při poodání projektu: ZŠ Pastvin ny, ZŠ Ostrrovačice, ZŠ Rozdrojo ovice, ZŠ Chudčice. C Termíny T byyly určeny v období září – liistopad. Ce elkem se zúčastnilo 1 116 žáků od o 7 do 11 roků.

-7-


Psycholog projektu v různých časových intervalech docházel do základní školy Pramínek, tvořil dotazníky k ověřování hypotéz o vývoji žáků a především rozvoji jejich zájmu o technické činnosti. Potvrdí se též domněnka o důležitosti motivace dětí svými rodiči? Byl přítomen pilotážím v jednotlivých školách, kde nejen pozoroval výchovně – vzdělávací činnost učitelky, ale také činnostní situace jednotlivých žáků i jejich spolupráci, vzájemnou pomoc, komunikaci ve skupinové činnosti. Před termínem pilotáže v jednotlivých školách byly navezeny pomůcky (nářadí, materiály, stavebnice), které jim byly předány na základě Smlouvy o výpůjčce. Hodnota materiálu a pomůcek byla 32.674,- Kč. Důležitým nástrojem pedagogické činnosti byla evaluace – sebehodnocení, hodnocení psychologa, pedagoga projektu i manažera činnosti.

-8-


III. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY ZŠ a MŠ Chudčice má své kořeny hluboko zapuštěné. Slavnostní zahájení provozu ve školní budově bylo již v roce 1900. Od roku 1947 byla zřízena veřejná MŠ o jednom oddělení pro děti od 3 do 6 let. 1991 zřízena logopedická třída MŠ. 1992 zahájen provoz ZŠ - odloučené pracoviště ZŠ ve Veverské Bítýšce ročník 1. a 2. V roce 2004 vznikla samostatná ZŠ v Chudčicích, 2005 vznikl nový název - Základní škola a mateřská škola Chudčice, okres Brno - venkov, příspěvková organizace. Od roku 2009 byla škola rozšířena z jednotřídní s ročníky 1. – 3. ročník na školu dvoutřídní s ročníky 1. a 2. ročník a 3. A 4. ročník. Ve škole bylo nainstalováno nové tepelné čerpadlo. Každoročně se postupně rekonstruuje jedna místnost ve škole dle finančních možností zřizovatele. ZŠ a MŠ Chudčice je malotřídní škola ,,rodinného typu“. Neúplná s 1. - 4. ročníkem. Žáci se zde učí od 1. 9. 2009 ve dvou třídách, po dvou ročnících. I. třída (1. a 2. ročník), II. třída (3. a 4. ročník) slouží také k výuce na PC, je vybavena třemi počítači. Současná kapacita školy je 40 žáků. V 5. ročníku přecházejí naši žáci na ZŠ ve Veverské Bítýšce, se kterou škola velice úzce spolupracuje a je pro ni školou spádovou. Dle zájmu zákonných zástupců odchází i naši žáci do škol v městě Brně, v Tišnově a Deblíně. Od roku 2004 postupně prochází školní budova rekonstrukcí.

-9-


IV. PŘÍPRAVA, EVALUACE Z MANUÁLU HUDBA PŘÍPRAVA 11. 11. 2014 a 13. 11. 2014 TÉMA: Jak se dělá hudba? CÍL: žák svými slovy vysvětlí okolnosti vzniku, šíření a rozlišení zvuku pracuje podle jednoduchého pracovního postupu, dodržuje bezpečnost při práci s nářadím prezentuje svůj výrobek, sděluje své dojmy

ÚVODNÍ MOTIVACE – na tabuli připravíme otázku: Jak se dělá hudba? (10min)

Příběh o třech panáčcích, každý z nich představí svůj pohled na hudbu: FYZIK = VĚDA

KUTIL = ŘEMESLO

DIRIGENT = UMĚNÍ

PL pro děti: navrhněte každému panáčkovi vhodné jméno a zapište do PL.

- 10 -


Vymysli jména:

V ORCHESTRU VE ZKUMAVCE

____________________

KLADIVEM

____________________

_____________________

Nakresli nebo zapiš:

CO TO SLYŠÍM?

Zvuk se šíří: poštou

b) vzduchem

c)

Závěr: na hudbu se můžeme dívat jako na vědu, řemeslo i umění.

taxíkem

Fyzik nám bude dávat vědecké otázky i odpovědi. Kutil nám ukáže, jak si můžeme jednoduše vyrobit hudební nástroj, a dirigent přinese nápady, jak si s hudbou hrát.

- 11 -


INFORMAČNÍ ČÁST – tři otázky o zvuku – výklad, pokusy, zjištění, zápis do PL

(35min)

Jak vzniká zvuk? K pokusu použijeme dlouhé pravítko, které rozkmitáme na okraji lavice, posunujeme jeho délku. Pro usnadnění diskuze nabídneme dětem další ukázky zvuků dětských výrobků nástrojů, vzniklých během projektu. Ptáme se, jak se to děje, že něco zvučí. Děti svými slovy popisují svá pozorování a závěry.

Závěr: Vznik zvuku je vždycky spojený s kmitáním (vibrací) hmoty.

PL pro žáky: Co to tu kmitá? – děti vybarvují, co přesně kmitá u vybraných příkladů zvuku.

- 12 -


PRACOVNÍ LIST HÁDANKA: CO TO TU KMITÁ? Je to pravda. V našem orchestru pořád něco kmitá. Hlavně já. Jako zkušený dirigent už poznám, co se v kterém nástroji chvěje. Zkus to taky, odpovědi zapiš do tabulky. Nelekni se, některé věci do orchestru nepatří (většinou):

blána hlasivky struny igelit kovové tělo křídla vzduch struny lopatky elektrická blána

- 13 -


Jak se zvuky dostanou do našeho ucha? Pomocná otázka: Jak to, že je ve vesmíru ticho? Pokus: přiložíme si ruku na temeno hlavy, zpíváme hlásku a, sledujeme chvění ruky, které přenáší vzduch a tekutiny v hlavě. Závěr: kmitání a zvuky se šíří vzduchem

Jsou všechny zvuky stejné a proč? Hra: Dirigentova hádanka: připravíme dva nákresy zvukové vlny (hluk, tón), uvádíme příklady, děti dotykem určí, která vlna ke zvuku patří. Pro lepší ilustraci fyzikálního jevu spustíme program pro vizualizaci zvukových vln, zkoušíme tóny, hluky, sílu, výšku. Žáci komentují svá pozorování. PL – označ, který obrázek patří k tónu a který k hluku Závěr: Zvuky stejné nejsou, mají různě pravidelné kmitání.

- 14 -


PRAKT TICKÁ ČÁ ÁST – výrob ba nástrojů ů a hry s nimi, n připra avíme 4 staanoviště (6 60min)

HRA: Rezonance e – v kruh hu se chyttíme za ru uce, posílá áme stisk nebo sam mohlásku, sleduje eme, jak se e zvuk přen náší, může me poslat dvě samoh hlásky různným směre em Rozdělííme děti na a 4 skupiny y podle cen nter výroby y, pracovní postup viiz příloha: BUBAL L – bubínek z balonku CINK – tamburín na z penízk ků KYKRA A – kytara z krabice ŽABRK K – drhlo z vlnité lepe enky PRACO OVNÍ POSTU UP VÝROBY BUBÍNKU U Z BALON NKU – BUB BAL Ve svěrráku upevn ni trubici v její polovi ně. Uřízni p pilkou a zahlaď trubicci smirkovýým papírem m. Dva balonky ustřííhni podle šablony. Balonkyy natáhni na n oba kon nce trubicee. Pomůže e ti kamará ád ve dvojici. Balonkky zajisti ba arevnou le epicí páskou u. Ozdob si bubínekk barevnou páskou. RO RYCHLÍK KY: PR Vyrrob si ještě ě malý bub bal z malé ttrubice.

PRACO OVNÍ POSTU UP VÝROBY TAMBUR RÍNY Z PEN NÍZKŮ - CINK 1. Rozřřízni pilkou dřevěné paličky p pro kykráky. 2. Navleč na jehlu u delší bav vlnku. eden konec připevni kuličku z p plastelíny. 3. Na je 4. Vezm mi talířek, provlékni p jehlu jedno ou dírkou. 5. Navvlékej penízzky a koussky brčka p podle vzoru u. 6. U ka aždé dírky použij kou usek brčka jako uzel. 7. Kon nec bavlnkyy namotej na plastelíínu. PR RO RYCHLÍK KY: Ozdob si talířřek fixami.

- 15 -


PRACO OVNÍ POSTU UP VÝROBY KYTARY Y Z KRABIC CE – KYKRA A 1. 2. 3. 4. 5.

Slož si krabici i víko. hni kolečko o podle talířřku. Do vvíka vystřih Dno krabice ozzdob barev vným papírrem. Natá áhni 6 gum miček jako struny. s Pod gumičky zasuň paličk ky.

PRO RY YCHLÍKY: Ozdob si kykru po omocí obrá ázkové děrrovačky.

PRACO OVNÍ POSTU UP VÝROBY DRHLA Z VLNITÉ LEPENKY L – ŽABRK 1. 2. 3. 4. 5.

Na zzelený papíír obtáhni žabku ž pod le šablony. Vystřihni a nale ep žabku na n prkýnko o. Připe evni prouže ek plastelín ny ke každ dé nožce. Brčkko nastříhejj na prstíky y, zatlač do o plastelíny y. Provvázek provllékni dírkam mi a udělej ej uzel.

YCHLÍKY PRO RY Žabku si ozdob barevnou b le epicí pásko ou – oči, ja azyk, mouc chu.

- 16 -


PREZENTACE: žáci v kruhu prezentují své výrobky (20min) Každý v kruhu zahraje na svůj nástroj. Každá skupina nástrojů zahraje. Celý orchestr opakuje rytmické úryvky po učiteli. Příběh – společně s dětmi vymýšlíme jednoduchý příběh, doprovázíme na nástroje (např. příhody žabky, pavouka, změny počasí, …). Doprovodíme známou písničku na nástroje (např. O knihách). Zpracovala Mgr. Eliška Vintrová

- 17 -


EVALUACE PILOTÁŽE 11. 11. a 13. 11. 2014 ZŠ Chudčice Téma: Hudba Sebereflexe Žáci velmi dobře reagovali na úvodní motivaci, navrhovali nápaditá jména. PL splnil svůj účel, žáci se zamýšleli nad jednotlivými případy zvuků, menší děti s vedením učitele označili zdroj zvuku i jeho pravidelnost, starší žáci pracovali téměř samostatně. Nové pojmy a souvislosti vysvětlovali žáci s pochopením. Počítačová vizualizace zvukových vln žáky zajímala, výborně přispěla ke správné představě o fyzikální podstatě zvuku a jeho šíření. Hry v kruhu vytvořily uvolněnou atmosféru před samostatnou praktickou částí. Rozdělení do skupin i práce na stanovištích probíhaly hladce, žáci jsou zvyklí si navzájem pomáhat, starší mladším. Pracovní postup byl jednoduchý a funkční, hlavně mladší děti ale potřebovaly asistenci dospělých, posléze pracovaly samostatně. Praktické rukodělné činnosti děti velmi bavily, s potěšením zkoušely práci s nástroji, většina dětí pracovala i na úkolech navíc. Příběhy a hry s nástroji se dětem líbily, měly značnou potřebu nástroje zkoušet a předvádět. Cíl programu byl splněn, podle slov přítomných pedagogů bude nadále pokračovat v rámci běžné výuky. . Zpracovala Mgr. Eliška Vintrová

- 18 -


V. PEDAGOGICKÁ VÝCHODISKA DIDAKTICKÉ FORMY PRÁCE V PROJEKTU TŠ V průběhu vyučování se střídají tyto metody práce učitele: 

učitel řídí, sděluje cíl, vede (deleguje vedení), žáci poslouchají, přemýšlí



žáci i učitel jsou aktivně zapojeni do hodiny (pravidla k aktivování skupiny)



žáci jsou aktivní, učitel režíruje, kontroluje a poskytuje radu (pokud je o ni požádán), zpětnou vazbu – hodnocení

Výklad je obvykle na počátku hodiny, na ZŠ by neměl mít podobu přednášky, protože sledovat dlouhý výklad je pro žáky obtížné – demotivující. Aby si žáci podané informace zapamatovali, musí být schopni různých logických konstrukcí, uvádět nové informace do vztahu. Toho lze dosáhnout lépe, jsou-li žáci aktivně zapojeni do výkladu. Učitel si připraví vhodné otázky. Aktivování učitel klade otázky, aby zapojil žáky do dění ve třídě. Důraz je kladen na sdělení žáků, jejich poznatky i aktivní dotazy, což je klíčové. Samostatná práce žáků jde o činnosti, které probíhají jen s malou účastí učitele, kdy je žákům poskytována značná míra samostatnosti. Učitel by měl vlastně sledovat aktivní činnost žáků, povzbuzovat je a v případě potřeby poskytnout pomoc. Skupinová diskuse je pravděpodobně tou nejúčinnější technikou, kterou může učitel použít, aby sjednotil třídu pro práci na společném cíli. Důležitost skupinové diskuse (Holandský pedagog Theo Joosten, 2000): 

diskuse pomáhá žákům vytvořit si lepší vzájemné vztahy



sdílení informací s ostatními podporuje učení



žáci se naučí zkoumat sporné otázky a jednat s lidmi odlišných názorů

- 19 -




zkoumají problémové oblasti a jsou tak konfrontovány se skutečnostmi, které by jinak nebrali na vědomí



naučí se vytvářet postoje a hodnoty, které je mohou v životě významně ovlivňovat i jejich chování ve škole i mimo školu



sdílením nápadů, tužeb, úspěchů, či problémů, se těžké úkoly zdají být lehčími



žáci se cítí podporováni svými spolužáky a pozitivněji reagují



naučí se, jak se konstruktivně vypořádat s nezdary a jak řešit nepříjemné situace



učitel může pozvednout morálku skupiny a změnit atmosféru ve třídě



rozhovor v atmosféře vzájemného porozumění stimuluje myšlení



učitel se dozví, co si každý žák myslí a co cítí, jaký je jeho vztah k druhým a jaký je jeho postoj ke škole



žáci přemýšlejí a diskutují o problému, mohou najít jedno nebo i více řešení daného problému



skupinová diskuse žáky spojuje pro práci na společné věci, na stejném problému a obvykle dosahují dobrých výsledků



diskuse pomáhá žákům, aby pocítili, že jsou druhými přijímáni a zakusili pocit sounáležitosti



učí se větší osobní nezávislosti, samostatnému jednání a schopnosti rozhodovat



diskuse pomáhá vidět hodnotu struktury a řádu v životě skupiny.

Cílené řešení úlohy provází chování zaměřené na splnění úkolu. Pokud se objeví chování, které není zaměřeno na splnění úkolu. Např. žáci si povídají, zasní se, zabývají se něčím jiným, dívají se na učitele a nepracují, pak si musíme položit otázku, proč se žák nevěnuje zadanému úkolu. Některé otázky, které si může učitel položit, jestliže pozoruje chování žáků nezaměřené na zadaný úkol. 1. Byla zadaná instrukce srozumitelná? 2. Je látka příliš jednoduchá či příliš náročná? 3. Jsou prostředky pomoci uloženy vhodně? - 20 -


4. Je jednoznačně dohodnuto s žáky, kteří jsou dříve hotoví, co mají dělat? 5. Jsou dohody o pravidlech chování jednoznačné a probrané s žáky? 6. Nedostala první skupina instrukci příliš hlasitě a tím byli ostatní vyrušeni? 7. Je jedna skupina natolik hlučná, že ostatní nemohou pracovat? 8. Netrvá instrukce anebo úkol pro skupinu příliš dlouho? 9. Nejsou skupiny příliš blízko sebe? 10. Je zařízení třídy účelné a přehledné? 11. Je uspořádání prostoru vhodné pro práci ve skupinách? 12. Sedíte tak, abyste viděl celou třídu a mohl preventivně zasáhnout? 13. Je přechod mezi jednotlivými aktivitami v hodině plynulý, rychlý a klidný? 14. Zařadil jste do programu hodiny také chvilku na odpočinek ve formě hry? 15. Využíváte při výkladu různé formy a metody (kladení otázek, shrnutí učiva)? 16. Sledujete pravidelně třídu, zda děti pracují na vyřešení zadané úlohy? 17. Pokud kontrolujete samostatnou práci dětí, volíte efektivní způsob? 18. Mohl by žákovi pomoci spolužák, pokud vy se zabýváte jinou skupinou? 19. Mohou být některé úkoly přenechány žákům, abyste měl volné ruce pro jiné nutné zásahy a vedení (rozdání či vybrání materiálů)? 20. Neruší váš zákrok průběh hodiny více než samotný přestupek žáka? Pouhé odpovědi na tyto otázky mohou implikovat zlepšení chování žáka. Pro efektivní výuku je důležitý zážitek úspěchu. Žáci, kteří jsou méně úspěšní, si mohou při nedostatku úspěchu vytvořit negativní postoj ke škole. Hodnotíme jejich zájem o činnost, snahu cíl splnit, byť jim chybí schopnosti.

- 21 -


ZÁKLADNÍ METODICKÁ PRAVIDLA VÝUKY V projektu TECHNICKÉ ŠKOLKY vycházíme ze skutečnosti, že výuka je výrazně ovlivňována sociálním klimatem školní třídy, které vzniká během společné činnosti a sociální komunikace pod vlivem sociálních vztahů (žák, reakce skupiny žáků, různé typy inteligence, osobnost učitele a jeho způsob vyučování). Klima třídy má významný vliv na: 

kognitivní výsledky



afektivní projevy



chování

Při realizaci vyučovací hodiny tedy hraje základní komunikace významnou roli. Nabízí se několik metodických pravidel pro způsob práce učitele, které odrážejí vzájemnou interakci učitel – žák. Pravidla se žáky diskutujeme. Žáci je dobrovolně přijímají, souhlasí s nimi, respektují je. 1. Zadání jednoznačných návodů Žáci musí přesně vědět, co mají dělat, proč to mají dělat a jak mají pracovat. 2. Zahájení hodiny Velký důraz je kladen na to, jak hodina začíná. Hodinu zahajujte signály, které jsou natolik výrazné, aby žáci věnovali pozornost výuce okamžitě. Zaměřte se při začátku hodiny na celou skupinu. 3. Udržování pozornosti a zapojenosti žáků do hodiny Zapojení žáků a jejich pozornost zvyšují efektivitu výuky např. propojením tématu hodiny se zkušenostmi žáků. Střídejte různé formy práce a pomáhejte udržet aktivní pozornost dětí.

- 22 -


4. Tempo a průběh hodiny Zamýšlejte se nad svým tempem práce v hodině, motivací žáků apod.

Odpovídá

vaše tempo schopnostem všech žáků? Je přechod na jiné aktivity v hodině přehledný? Mají žáci, kteří jsou dříve hotovi (rychlé tempo práce), další nabídku činností? 5. Individuální zpracování Práci žáků je třeba brát vážně: kontrolujte zpracování úkolu, nezapomeňte ocenit dobře odvedenou práci a poskytnout podporu tam, kde se úkol nedaří zvládnout, ale žák má snahu - přání jej splnit. Pozorujte při činnosti všechny žáky, když samostatně pracují. 6. Shrnutí učiva – tématu hodiny Učitel vede žáky k diskuzi, která vede ke zhodnocení a shrnutí učiva. Zvýšíme pravděpodobnost, že si učivo žáci lépe zapamatují. 7. Využití hodnocení a zpětné vazby Vysvětlete kritéria, podle kterých práci žáků hodnotíte, vždy mějte na paměti, co je cílem hodnocení. Pokuste se zjistit- zamyslet se, které způsoby hodnocení zvyšují šanci žáků na úspěch. Vedle hodnocení úkolů nezapomínejte na hodnocení práce ve třídě či skupině i méně úspěšné žáky. Zeptejte se žáků, co se jim nejvíce líbilo. 8. Plynulý přechod mezi různými oddíly učiva v jedné hodině Přechod bude plynulejší, je-li všechen potřebný materiál připraven v dosahu. Pozorujte, kdo žádá o pomoc, hovořte klidným tichým hlasem pouze k tomuto žákovi. Využívejte instrukcí krok za krokem. Pro překlenutí jednotlivých aktivit zaměstnejte žáky předem promyšlenými úkoly. Žáci rychlejší a šikovnější plní připravené úkoly navíc.

- 23 -


9. Zacházení s drobnými nepokoji Vyberte si sami pro sebe vždy takové místo, abyste neztráceli přehled o celé třídě. Sledujte neustále žáky, abyste byli schopni předejít nepokojům a problémům. Zasahujte včas a adekvátně. 10. Bezpečnost žáků Pro zajištění bezpečného prostředí při výrobě modelů je nutné dodržet všechna pravidla, která žákům předem vysvětlíme, seznámíme je s vybavením učebny (dílny), s užíváním nástrojů, udržením pořádku na stole při práci. Účast dětí v projektu TŠ je dobrovolná a jedině se souhlasem zákonných zástupců, kteří musí dát souhlas s účastí dětí i s jejich fotografováním pro účely projektu. Dalším požadavkem je neukládat dětem žádné domácí úkoly v souvislosti s tímto projektem. Velkým úspěchem učitele je stabilizování dobrého přístupu žáka k práci nejen v rámci tohoto projektu, ale v rámci všech předmětů ve škole. Toho lze nejsnáze dosáhnout tím, že učitelé budou žáky vytrvale podporovat. Pouze přetrvávající pozitivní prožitky mohou zajistit žádoucí trvalou změnu.

- 24 -


VI. PSYCHOLOGICKÁ STRÁNKA Cílem projektu je hravou formou rozvíjet u žáků mladšího školního věku ZŠ: 

logické myšlení



kreativitu



manuální zručnost



verbální schopnosti

Hra podněcuje k seberealizaci, vlastnímu sebevyjádření, k vlastnímu uchopení reality. Již ve hře předškolního dítěte se formují pracovní vlastnosti jedince. Od období předškolního věku má hra největší podíl na vývoji orientační a operační schopnosti (tj. rozdělení a rozvrhnutí času). Rodiče sledují činnost a oceňují ji. Hra se brzy stává prostředkem kontaktu dítěte s dospělým a je cvičením, které slouží jako příprava k budoucí pracovní činnosti. Hra je podněcována vývojově se měnícími potřebami dítěte v oblasti: - racionálně – kognitivní (rozvoj dispozic, rozšiřování vědomostí a dovedností) - imaginativně-emotivní (potřeba jistoty, dosažení sociálního kontaktu, sebeprosazení). Vývoj motoriky lze rozdělit do 3 funkčních okruhů: 1. motorika kinestetická 2. psychomotorika 3. pracovní motorika ruky Motorické schopnosti (genotyp – determinované vlohy) jsou relativně samostatné komplexy funkčních vlastností organismu, které podmiňují určité skupiny pohybových úkolů. Motorické dovednosti (fenotyp – činností zvládnuté úkoly) jsou motorickým učením osvojené způsobilosti k realizaci konkrétních úkolů v pohybové činnosti.

- 25 -


Psychomotorika je formou pohybové aktivity zaměřené na prožitek pohybu a vede k poznávání nejen vlastního těla, ale také okolního světa, kompenzuje mnohdy nadměrnou duševní námahu, je formou aktivního odpočinku. Současné děti tráví příliš málo času volnou hrou a volným pohybem. To je přitom pro jejich optimální vývoj nepostradatelné. Zvláště v předškolním věku platí, že co má dítě pochopit, musí nejdřív uchopit. Pohybové schopnosti dítěte a řeč se vzájemně ovlivňují. Proto je důležité u dětí rozvíjet hybnost celého těla, hybnost ruky i obratnost mluvidel (Klenková, 2002). Jak uvádí M. Montesori je obratnost lidské ruky svázána s rozvojem psychiky, což v podstatě znamená, že rozvoj motorických dovedností rukou je spjat s vývojem artikulačních

orgánů

a

s vývojem

rozumových

schopností.

V psychomotorice

nacházíme prostředky, pomocí nichž se uvolňuje a vzniká energie a tak každý nový úspěch a kvalitní výsledek zvyšuje energetický potenciál žáka. Projeví se to následně tím, že si děti kladou vyšší cíle a mají větší schopnost překonávat obtíže a překážky. Kresba je pro dítě specifický sdělovací prostředek. Při kresbě dítě rozvíjí jemnou motoriku ruky, představivost, je přípravou na psaní. Většinou dítě kreslí, co ví, nikoliv co vidí. „Zlatým věkem kresby“ nazýváme období od pěti do deseti let věku. Obsah kresby lze pochopit, jakmile dítě svůj výtvor pojmenuje. Je však velmi obtížné vymezit, co je v tomto vývojovém období tvořivým řešením. Kreativita je podněcována vždy v souvislosti s rozvojem sebevědomí dítěte, z toho vyplývá nutnost podporovat a motivovat děti, aby se nebály experimentů. K rozvoji sebevědomí přispívá smysluplné ocenění (za snahu, výdrž, zdařilost, pomoc spolužákovi – kamarádovi). Ocenění má konkrétní podobu. Práceschopnost je vlastně flexibilní reaktivita na nové situace, zahrnuje funkce jako volní vlastnosti, účelné jednání, úspěšný výkon, aspirační úroveň, selektivní pozornost. V mladším školním věku jsou tyto exekutivní funkce ještě většinou nezralé a tedy obtížně zachytitelné. Závažnější deficit ve vývoji práceschopnosti narušuje normální - 26 -


vývoj dítěte, které pak nedokáže adaptivně využívat naučených dovedností v nových situacích (typické jsou obtíže u dětí s poruchou CNS, ADHD syndromem, Tourettovým syndromem, fenylketonurií, autismem). V době nástupu do školy jsou již dobře sledovatelné: 

dovednost plánování



organizace volní činnosti



adaptivní využití zpětné vazby



selektivní zaměřování pozornosti

Technické myšlení je spoluvytvářeno řadou dílčích kompetencí, mnohdy jde zejména o proces technického uvažování a využití informací technického druhu.

- 27 -


VÝCHODISKA DIDAKTICKÉ PRÁCE V PROJEKTU Východiskem pro práci pedagoga v rámci projektu TECHNICKÉ ŠKOLKY jsou tři základní psychické potřeby každého jednotlivce, učitele i žáka: Potřeba vztahu – zahrnuje podporu pro dítě významných osob a odpověď na to, co dítě dělá, jde o dobrý pocit, že si vás lidé váží a chtějí být s vámi Potřeba kompetence – sebedůvěra a radost z vlastních možností, schopností Potřeba autonomie – pocit, že může jedinec něco dělat bez pomoci druhých, nazýváme to aktivním samostatným přístupem k učení. Žák o pomoc požádá. Pro vytvoření příznivého klimatu ve školní třídě jsou rozhodující tři základní pedagogické strategie: 1. Interakce – způsob, jakým učitel jedná s dětmi a vytváří vztah k nim 2. Třídní management – způsob, jakým je vyučování zorganizováno a strukturováno prostředí 3. Instrukce – způsob, jímž učitel učí a aplikuje didaktické metody Základní vzorce chování máme vrozené (genetika), zrcadlíme jeden druhéhopohyby i výrazy. Důležité jsou kontakty verbální i neverbální. Základní vzorce komunikace v interakci jsou: 

iniciativa, vzájemné sledování



příjem iniciativy (hodnocení = souhlas, nesouhlas)



střídání iniciativy a předávání postupu v komunikaci



vedení (může delegovat)

Děti se chtějí rozvíjet, čekají na další krok v činnosti. Každý žák je individualitou. Potřebuje odlišný přístup pedagoga. Problémové děti vyžadují určitý způsob reakce. Vztah učitele a žáka je pomáhající vztah, který zprostředkuje objevy, poučení a perspektivy. Sledování učitele musí být především skupinově zaměřené.

- 28 -


Organizace výuky je takové strukturování činností a vztahů, při nichž je zajištěn hladký průběh učení ve třídě i skupině. Potřeba jednoznačně strukturovat každodenní situace nabývá na významu zvláště u problémových žáků. Dobře organizovaná a strukturovaná výuka je základem úspěšné komunikace se žáky, jejich dobré socializace a prevence negativních projevů žáka. Základní podmínky, kterými učitel vytváří kvalitní výuku, jsou: 

plánování a příprava vyučovací hodiny



řízení vyučovací hodiny



koordinace jednotlivých částí výuky



vedení učitelem – může být režisérem, ale neztrácí respekt



hodnocení a zpětná vazba



atmosféra ve třídě



kázeň a dodržování pravidel (bezpečnost dětí při práci)

Úkolem učitele je usnadnit dítěti pochopit tato pravidla a pomoci mu porozumět sociálním vztahům ve třídě, skupině.

- 29 -


Zásady jednání učitele Obecné zásady jednání učitele umožní lepší komunikaci ve výuce a mají umožnit vzájemnou koordinaci mezi organizací vyučování a komunikací se žáky: 

používání zřetelných zahajovacích signálů, které umožní vytvořit pozitivní očekávání žáků (navodit klid, naslouchání, soustředění)



být jednoznační, což pomáhá žákům užívat třídní pravidla



být důsledný, učitel stanovená pravidla uplatňuje vždy stejně a podporuje pozitivní chování žáků



být vyrovnaný, snažit se vždy klidně a přátelsky reagovat



předcházet problémovým situacím přípravou dobrého plánu



promyslet si předem problémové situace. Ze vzniklého problému, po jeho vyřešení, vzniká další pravidlo



zaměřovat se na celou skupinu, nevytvářet jiná pravidla pro problémové žáky, kteří jsou mnohdy více nápadní a vyžadují více pozornosti



pozměňovat zařízení třídy (stolky srovnat do skupin, přehledné uspořádání materiálu, stanovení pravidel pro používání materiálů)

- 30 -


VII. PSYCHOLOGICKÉ HODNOCENÍ Pilotáž Technické školky ZŠ Chudčice 13. 11. 2014

DOTAZNÍK PRO ŽÁKY Milí žáci, vytvořili jsme pro vás tento dotazník, protože by nás zajímalo, co si myslíte o dnešním programu výuky TECHNICKÉ ŠKOLKY. Jak se vám líbil, co jste se nového dozvěděli, jaké jsou Vaše názory. Otázky si pozorně přečtěte a pokuste se pravdivě odpovědět – ZATRHNĚTE, CO POVAŽUJETE ZA PRAVDIVÉ – SPRÁVNÉ. Dotazníky nemusíte podepisovat. Děkujeme. 1. Jsi:

chlapec

dívka

2. Třída: 3. Líbilo se Ti být v roli stavitele domů, mostů? ANO

Někdy

NE

4. Líbilo se Ti spolupracovat se spolužáky ve skupince na úkolech? ANO

Někdy

NE

5. Dozvěděl/a jsi se něco takového, co bys rád/a pověděl svému kamarádovi nebo doma rodičům? ANO

NE

6. Pokus se napsat, které části hodiny (výuky) Tě nejvíce bavily. (např. vyrábět, povídat si o tom, jak se saví domy, mosty) ____________________________________________________________ 7. Napiš, co si myslíš, že se Ti nejvíce podařilo.

____________________________________________________________ Datum:

- 31 -


ZŠ CHUDČICE - VYHODNOCENÍ

DOTAZNÍKU PRO ŽÁKY

Téma: HUDBA Pilotní ukázka výuky na ZŠ Chudičce proběhla ve dvou dnech 11. a 13. 11. 2014, zúčastnilo se celkem 34 dětí, z toho 14 chlapců a 20 děvčat. Jednalo se o žáky 1. až 4. třídy. Zhodnocení otázek 3, 4, 5 je znázorněno v grafu na následující stránce, převaha pozitivního přijetí výuky byla 100% právě u dívek. Zhodnocení volných odpovědí na otázku č. 6 „ Pokus se napsat, které části hodiny /výuky/ tě nejvíce bavily?“ 1. v y r á b ě t h u d e b n í n á s t r o j, h r á t n a n ě j 2. v š e c h n o, p o v í d á n í n a z a č á t k u, p o h á d k a Zhodnocení volných odpovědí na otázku č. 7 „ Napiš, co si myslíš, že se ti nejvíce podařilo?“ 1. H u d e b n í n á s t r o j, (vlastní výrobek jednoznačně převažuje) 2. H r a n í, z p í v á n í Žáci byli tématem doslova nadšeni, velmi dobře spolupracovali, byli motivovaní uspět, vytrvali se dobře soustředit celou dobu výuky. Klima spolupráce příznivé, lektorka dokázala žáky velmi silně zaujmout způsobem práce a výkladu, ukázkou použití jejich vlastních výrobků. Ne

ZŠ Chudčice

Někdy Ano 0 1 35

0 3

1

30

25

20

33

31

33

15

10

5

0 Líbilo se ti vyrábět hudební nástroje?

Líbilo se ti spolupracovat se spolužáky ve skupince na úkolech?

- 32 -

Dozvěděl/a jsi se něco takového, co bys rád/a pověděl svému kamarádovi nebo doma rodičům?


DOTAZNÍK PRO UČITELE

(HODNOCENÍ pilotáží v programu TECHNICKÉ ŠKOLKY) 1. Byla pro Vás ukázka pilotáží výuky v programu Technické školky užitečná?

ANO

NE

2. Jaká byla Vaše očekávání v programu Technické školky na začátku?

Příznivá

Neutrální

Nepříznivá

3. Jaký je Váš postoj k programu TŠ po absolvování pilotáží výuky ?

Příznivá

Neutrální

Nepříznivá

4. Co bylo pro Vás v rámci tohoto programu TŠ nejpřínosnější? ____________________________________________________________ 5. Jaký nejsilnější zážitek se Vám s tímto programem TŠ spojuje? ____________________________________________________________ 6. Co bylo pro Vás neužitečné, pokud něco takového bylo? ____________________________________________________________ 7. Doporučil(a) byste program Technické školky svým kolegům a proč?

ANO, protože

____________________________________________________________

NE, protože

____________________________________________________________ 8. Chtěl(a) byste program Technické školky využít v budoucnu na Vaší škole?

ANO, protože

____________________________________________________________

NE, protože

____________________________________________________________

- 33 -


ZŠ CHUDČICE - VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU PRO UČITELE Hodnocení i očekávání pedagogů bylo příznivé. Nejvíce je zaujala zábavná forma výuky a výroba hudebních nástrojů s užitím manuálních činnosti pro všechny děti na nižším stupni. Program TŠ pedagogy i žáky nadchl. Nové bylo pro učitele zejména využití her s tóny a hluky, výroba hudebních nástrojů i „ hra“ na ně. Naučili se také, jak pracovat s nářadím a jak využívat techniku – akustiku ve výuce (promítání videa) s pokusy žáků. Zpracovala PhDr. Helena Dvořáková

- 34 -

Technické školky Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách ZPRÁVA Z PILOTÁŽE

Recommend Documents