Technické školky Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách ZPRÁVA Z PILOTÁŽE

CZ.1.07/1.1.16/02.0041 – Technické školky Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách

ZPRÁVA Z PILOTÁŽE Zavádění do výuky - klíčová aktivita 03

Základní škola a Mateřská škola Ostrovačice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace

7. 10. 2014 (2. a 4. třída) 9. 10. 2014 (3. a 5. třída)

PaedDr. Božena Havelková – Manažer aktivity Mgr. Eliška Kovářová – Manažer aktivity PhDr. Helena Dvořáková – Psycholog Mgr. Helena Hlouchová - Pedagog Mgr. Magda Mezníková – Tvůrce ZŠ Ing. Pavel Zvěřina – audiovizuální technik

CZ.1.07/1.1.16/02.0041 – Technické školky - Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách

OBSAH I. ÚVOD ........................................................................................................................................3 II. OBECNÝ ZÁMĚR .....................................................................................................................4 III. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY .................................................................................................9 IV. PŘÍPRAVA, EVALUACE Z MANUÁLU MOSTY ...................................................................11 NÁVOD NA VÝROBU DESKOVÉHO MOSTU .......................................................................16 NÁVOD NA VÝROBU KONSTRUKCE DESKOVÉHO MOSTU .............................................17 NÁVOD NA VÝROBU AUTÍČKA ............................................................................................18 V. PEDAGOGICKÁ VÝCHODISKA.............................................................................................24 DIDAKTICKÉ FORMY PRÁCE V PROJEKTU TŠ ..................................................................24 ZÁKLADNÍ METODICKÁ PRAVIDLA VÝUKY .......................................................................27 VI. PSYCHOLOGICKÁ STRÁNKA..............................................................................................30 VÝCHODISKA DIDAKTICKÉ PRÁCE V PROJEKTU .............................................................33 VII. PSYCHOLOGICKÉ HODNOCENÍ.......................................................................................36

-2-


I. ÚVOD Projekt „Technické školky - podpora vzdělávání žáků základních škol v technických a přírodních vědách“ je bezesporu velkým přínosem jak pro žáky, učitele i společnost. Tento

projekt

vhodnou

formou

přibližuje

žákům

základních

škol

technické

a přírodovědné obory v praxi, což je v době technického rozvoje obzvláště nutné. Posiluje

socializaci,

sociabilitu,

schopnost

vzájemné

spolupráce

jednotlivce

s kolektivem. Žáci se učí vzájemně si pomáhat a radit, naslouchat pokynům, radám a návodům lektora - učitele, který vhodnou motivací přispívá k rozvíjení zájmu o činnost spojenou s aktivním přístupem v plnění jednotlivých záměrů, které vedou ke splnění stanovených učebních cílů pedagoga. Dochází k rozvoji zájmu o technické činnosti, ale též k socializaci žáka, který si osvojuje specificky lidské formy chování a jednání, začleňuje se do kolektivu, skupiny, společnosti. Velmi důležitá je oblast rozvoje komunikace (seznámení se s odbornými technickými názvy). Při závěru činnosti - hodnocení učitel zdůrazňuje, aby žáci zaměřili informace na vzájemnou spolupráci, pomoc, přínos činnosti k další aktivitě a tím pomáhá, aby žáci projevovali družnost, přátelství. Nehledali problém, nýbrž řešení, jak pracovat dál, aby zdárně provedli činnosti. Je zajímavé pozorovat žáky při činnosti, jak s chutí pracují a mají obrovskou radost, když se jim práce daří. Není důležité pouze perfektní provedení, ale získání informací o prováděných činnostech. Získané poznatky, vědomosti se postupně přetvářejí v dovednosti. Pedagog může ocenit, že děti nemají problém se dotázat svého spolužáka (pedagoga) na další postup činnosti, když něčemu nerozumí. Přínosem pro všechny školy zapojené do projektu je získání technických pomůcek, nářadí, náčiní, materiálu, literatury a stavebnic. Z naší praxe vyplývá, že žáci se zajímají o všechny činnosti z tohoto projektu (Mosty, Stavby, Dopravní prostředky a stroje, Historické stavby, Hudba nebo Stromy). Vždy je důležitá úloha pedagoga, který dokáže nastartovat vnitřní motivaci žáků.

-3-


II. OBECNÝ ZÁMĚR Název projektu: Technické školky, podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách Doba trvání: 1. 4. 2013 – 30. 3. 2015 Příjemce dotace: Vysoké učení technické v Brně Partneři projektu: 1. Základní škola a Mateřská škola Pramínek, o. p. s., Heyrovského 13, Brno 2. PREFA Kompozity, a.s., Kulkova 10, Brno 3. EGP Invest s.r.o., A. Dvořáka 1707, Uherský Brod Od roku 2010 probíhal experiment zaměřený na rozvoj vědomostí i dovedností předškolních dětí k rozvoji motoriky, myšlení, komunikace, spolupráce. Nabídky i motivace byly zaměřeny na oblast techniky. Děti vyráběly z materiálů (papír, dřevo) především mosty. K rozšíření zájmů sloužily společné vycházky dětí a rodičů za účelem poznávání různých druhů mostů v okolí Brna. Školské zařízení je založeno na základě principů programu Začít spolu. V jednotlivých třídách děti vykonávají činnosti (volné i řízené) v centrech aktivit, mezi kterými má nezastupitelné místo centrum aktivity DÍLNA. Materiál k činnostem nám zabezpečily spolupracující firmy PREFA Kompozity a.s. a EGP Invest s.r.o., Uherský Brod. Velmi přínosné byly vzdělávací aktivity organizované VUT Brno pro učitelky mateřské školy, kde se seznamovaly s doposud neznámými poznatky z oblasti konstrukce různých typů mostů. Poznatky, které získaly, přizpůsobovaly pro děti předškolního věku. Za tuto aktivitu byl celý tým oceněn v soutěži INOVACE 2011 v kategorii CENA TECHNOLOGICKÉ AGENTURY ČR. Projektu Technické školky se v roce 2012/2013 účastní 32 dětí předškolního věku. Podle našeho názoru by tento projekt měl být začleněný do běžné výuky tak, aby souvisel se školním vzdělávacím programem. Současně probíhala exkurze na VUT v Brně, kde jsme měli možnost si prohlédnout několik částí fakulty. Děti si vyzkoušely přípravu betonu. Exkurze byla pro děti velmi přínosná a zajímavá. Počátkem projektu děti vyráběly z materiálů: papír, špejle, lepidla, pastelky, bonbóny, pracovaly -4-


ve třídách, bezpečnost byla zajištěna bez problémů. Postupně byly zařazeny činnosti, které již vyžadovaly větší zajištění bezpečnosti, např. řezání dřeva, práce s hřebíky, s pilkou apod. Celý spolupracující tým se rozhodl, pokračovat v činnosti i na základní škole. Rodiče, jejichž děti přešly z mateřské školy do základní školy, byli s projektem seznámeni a s nadšením přijali zapojení svých dětí - žáků do projektu Technické školky, jehož cílem je vytvoření základů technických dovedností a zabývat se tak dlouhodobým procesem řešení nedostatku vzdělaného personálu v oboru technických a přírodovědných oborů. Nabídkami pro žáky z oblasti přírodovědných a technických směrů umožnit harmonický rozvoj osobnosti žáků ve všech typech inteligence podle učení H. Gardnera. Experimentováním ve výuce učitelé umožní vytvoření dovedností žáků nejen v zacházení s různými nástroji, ale i vstupem do poznání různých přírodovědných i technických zákonů.

Pravěká chýše

Hradiště

Rotunda

Hrad ze dřeva -5-


Byly vytyčeny cíle rozvoje osobnosti žáka: 

PŘEDSTAVIVOST – TECHNICKÁ KRESBA



EXPERIMENT – ANALÝZA



MANUÁLNÍ ZRUČNOST



KOMUNIKACE – PREZENTACE

Výstupy projektu jsou: 

METODIKA SE ZAMĚŘENÍM NA TECHNICKÉ VĚDOMOSTI, DOVEDNOSTI (podpora technických talentů)



VYTVOŘENÍ NOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU



TVORBA STUDIJNÍCH MATERIÁLŮ PRO PEDAGOGICKÉ PRACOVNÍKY

Tvůrci ZŠ společně s lektory VUT postupně tvořili náměty v oblastech: 

BEZPEČNOST PRÁCE A NÁŘADÍ



DOMY



MOSTY



DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY



HUDBA



STROMY



HISTORICKÉ STAVBY



MATEMATIKA A EXPERIMENT

Od května 2014 probíhaly v týmech zapojených žáků ZŠ zkušební pilotáže. Učitelky – Tvůrci ZŠ volily témata tak, aby souvisela s Rámcovým vzdělávacím programem a Školním vzdělávacím programem dané školy a ověřovaly si jednotlivé náměty i metodiku činnosti projektu. Výrobky žáků dokladovaly nejen popisem činností, ale i fotografiemi. Velmi významnou částí projektu bylo zakoupení nástrojů a materiálu, ale také stavebnice vhodné k posílení získávání vědomostí činnostními aktivitami se stavebnicemi. Stavebnice: KAPLA, BERG MOOV, UNIVERSUM, BOFFIN.

-6-

CZ.1.07/1.11.16/02.0041 – Technické školky - Podpora vzděláávání žáků ZŠ v te echnických a přírrodních vědách

S Stavebnice e Kapla

Stavebnice BERG G MOOV

Stavebnicce UNIVER RSUM Ve

vzzdělávacích h

činnosstech

Stavebnice BERG M MOOV se

Tvůrci

ZŠ

moh hli

připraavit

na

pilotáže

ve čtyře ech určenýých základ dních školáách, které byly zvoleny při poodání projektu: ZŠ Pastvin ny, ZŠ Ostrrovačice, ZŠ Rozdrojo ovice, ZŠ Chudčice. C Termíny T byyly určeny v období září – liistopad. Ce elkem se zúčastnilo 1 116 žáků od o 7 do 11 roků.

-7-


Psycholog projektu v různých časových intervalech docházel do základní školy Pramínek, tvořil dotazníky k ověřování hypotéz o vývoji žáků a především rozvoji jejich zájmu o technické činnosti. Potvrdí se též domněnka o důležitosti motivace dětí svými rodiči? Byl přítomen pilotážím v jednotlivých školách, kde nejen pozoroval výchovně – vzdělávací činnost učitelky, ale také činnostní situace jednotlivých žáků i jejich spolupráci, vzájemnou pomoc, komunikaci ve skupinové činnosti. Před termínem pilotáže v jednotlivých školách byly navezeny pomůcky (nářadí, materiály, stavebnice), které jim byly předány na základě Smlouvy o výpůjčce. Hodnota materiálu a pomůcek byla 32.674,- Kč. Důležitým nástrojem pedagogické činnosti byla evaluace – sebehodnocení, hodnocení psychologa, pedagoga projektu i manažera činnosti.

-8-


III. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Škola bývala v Ostrovačicích odedávna, nejdříve při faře, vždy se dbalo na to, aby kostel, fara a škola byly v blízkosti. Z toho důvodu byl v 1. polovině 19. stol. pro novou školu zvolen pozemek na západní straně kostela, na místě dnešního obecního úřadu. Nejstarší zprávy o škole jsou zachyceny ve farních kronikách a archivních záznamech z let 1675, 1676 a 1683, škola patřila k nejstarším školám ivančického okresu. Později byla podřízena místní škole v Říčanech. V roce 1980 byl zpracován projekt na přístavbu školy, který řešil základní potřeby školy včetně kuchyně, jídelny, dílen a tělocvičny. V roce 2000 byla díky státní dotaci MŠMT zahájena rekonstrukce a další přístavba školy. Tímto krokem byly v přízemí získány centrální šatny pro všechny třídy, nově rekonstruovaná kuchyně, jídelna, dílny, v patře pak dvě kmenové učebny, kabinet a učebna pro výuku informatiky. Přístavba je v obou patrech propojena s centrální budovou. Učebny byly vybaveny novým nábytkem, stavební řešení i vybavení kuchyně s jídelnou splňují nejpřísnější hygienické předpisy. Provoz této části školy byl zahájen v roce 2001. Zřizovatelem školy je městys Ostrovačice. Základní škola získala subjektivitu k 1. 1. 2003 a byla k ní připojena i mateřská škola. Dle zákona č. 561/2005 Sb. byl její název změněn na současný, a to Základní škola a Mateřská škola, Ostrovačice, okres Brno – venkov, příspěvková organizace. Jedná se o spádovou školou pro žáky II. stupně z 8 okolních obcí. VYBAVENÍ ŠKOLY PROSTOROVÉ Škola je tvořena třemi částmi: na nejstarší, centrální budovu, která byla postavena v polovině 19. století a kterou nazýváme pro snazší orientaci budovou A, navazuje křídlo B, přístavba z roku 1988. Nejnovější křídlo C bylo ke škole připojeno v roce 2001. Za školou se nachází školní pozemek, který se využívá k pracovním činnostem a částečně k výuce tělesné výchovy. Hlavní vstup do školy je umístěn do nejnovější přístavby, budovy C. Žáci po vstupu do školy projdou šatnami a odcházejí do učeben. -9-


Do přízemí školy, do budovy B, je umístěna odborná učebna fyziky a chemie, dějepisu, která je současně i kmenovou třídou, kanceláře vedení školy – ředitelna, kancelář zástupkyně školy a hospodářky a kabinet fyziky. V přízemí budovy A se nachází 1 kmenová učebna, odborná učebna pro výuku výtvarné výchovy, dílny, učebna pro výuku předmětu domácnost – příprava pokrmů, která je též v odpoledních hodinách využívána pro činnosti školního klubu, od školního roku 2009/2010 i pro činnost školní družiny. V 1. patře budovy C mají své kmenové učebny tři třídy I. stupně a současně kabinet učitelky I. stupně. V poschodí budovy A jsou odborné učebny zeměpisu, hudební výchovy, které jsou zároveň kmenovými učebnami, od roku 2009 je sem umístěna i učebna informatiky, 2 kabinety a žákovská knihovna. V křídle B jsou pak učebny přírodopisu, 2 kmenové učebny, 3 kabinety a sborovna školy. MATERIÁLNÍ Škola je dobře vybavena učebními pomůckami a učebnicemi, které jsou pravidelně doplňovány a obnovovány. Při vzdělávání žáků používají výukový SW, je využívána učebna informatiky, vybavená nejen počítači, ale i interaktivní tabulí, počítači průběžně vybavují kabinety i třídy. Pro svou práci žáci využívají školní knihovnu, učitelé i knihovnu učitelskou. Na odborné učebny většinou navazují kabinety, které jsou bohatě vybaveny sbírkami učebních pomůcek. Cvičná kuchyňka umístěná v přízemí budovy C je využívaná pro účely školní výuky i k činnostem školního klubu i družiny. Školní dílny v budově C, sloužící k výuce pracovních činností žáků, jsou vybavené ponky a dílenským nářadím. TECHNICKÉ Informační a komunikační technologie: • kompletní zasíťování školy, • připojení k internetu mohou neomezeně využívat žáci i zaměstnanci školy,

- 10 -


• plně vybavená učebna informatiky (dataprojektor, tiskárna, internet, kopírka, notebook, interaktivní tabule), • počítače včetně internetu v kabinetech, • počítače včetně internetu ve školním klubu, školní družině • počítač s dataprojektorem v učebnách Ch, Z, D, Př, učebna 1. stupně včetně interaktivní tabule.

IV. PŘÍPRAVA, EVALUACE Z MANUÁLU MOSTY Hlavní částí dvoudenního obsahu výuky, na kterém se podíleli žáci 2. a 4. třídy dne 7. 10. 2014 a žáci 3. a 5. třídy dne 9. 10. 2014 ZŠ Ostrovačice byl manuál MOSTY. Tvůrce ZŠ – Mgr. Magda Mezníková.

- 11 -


PŘÍPRAVA 1. VYUČOVACÍ HODINA ÚVOD Seznámení žáků s vývojem mostů, jejich rozdělením podle konstrukce, materiálu, účelu, ke kterému slouží a podle toho co překračuje. (Manuál "Mosty" str. 8, 10, 11,

19, 20, 21, 77, 79, 80, 87, 88)

Prezentace s obrázky jednotlivých druhů mostů. (Manuál "Mosty" obrázky str. 127,

129, 131, 133, 161, 163, 165, 167, 183, 185) Jednoduchý test pro žáky: pracovní listy "Význam mostů" (dvě verze pro mladší a starší žáky) + "Návrh mostu" (Žáci mají k dispozici nápovědu ve formě vytištěného textu a obrázků mostů.)

- 12 -


2. VYUČOVACÍ HODINA Zopakování základního popisu mostu na modelu mostu (Manuál "Mosty" str. 77) Výroba mostovky z tvrdého papíru dle zadaných rozměrů. Vybarvení mostovky a zábradlí. Aktivita pro rychlé žáky - přiřazení názvů mostů k obrázkům z prezentace (správná odpověď na zadní straně obrázku).

- 13 -


PŘESTÁVKA 3. VYUČOVACÍ HODINA PRACOVNÍ ČÁST Představení výrobků, které budou vyráběny ze dřeva (konstrukce trámového deskového mostu, autíčko). Rozdělení žáků na dvě skupiny (střídání po 15 min.). 1. skupina - zůstává ve třídě a vypracuje pracovní list na osovou souměrnost (Manuál

"Mosty" str. 42 - Juditin most) 2. skupina - práce v dílně Seznámení žáků s bezpečností práce při práci v dílně a postupem výroby (Úvodní

manuál str. 3). Výroba dřevěné desky mostu (řezání, broušení, lepení). Výroba autíčka ze dřeva (řezání, broušení). Vybarvení dřevěného autíčka pastelkami - ve třídě společně obě skupiny. Kompletace konstrukce mostu a mostovky - lepení tavnou pistolí (vyučující).

- 14 -


4. VYUČOVACÍ HODINA ZÁVĚR Prezentace výrobků. Celkové hodnocení. Vyplnění dotazníku psychologa. Rozloučení, předání upomínkových předmětů.

- 15 -


NÁVOD NA VÝROBU DESKOVÉHO MOSTU (upravená verze dle návodu v manuálu "Mosty" str. 114) Pomůcky: 2 dřevěné hranoly, slabý hranolek na desku mostu, tužka, pravítko, svěrák, pilka, brusný papír, tvrdý papír, pastelky, tavné lepidlo

Postup: MOSTOVKA z tvrdého papíru 1. Od delší hrany tvrdého papíru A4 naměř na obou koncích 6,5 cm. 2. Proužek o šířce 6,5 cm ustříhni (lze použít šablonu pro mladší žáky). 3. Po obou stranách odměř proužek o tloušťce 1 cm (zábradlí). 4. Mostovku rozděl na tři části (9cm, 11,7cm, 9cm). 5. Mostovku na červených čarách ohni a 1cm nastřihni zábradlí v místě ohybu. 6. Zábradlí po celé délce ohni. 7. Mostovku vybarvi dle fantazie.

Mostovka z papíru

- 16 -


NÁVOD NA VÝROBU KONSTRUKCE DESKOVÉHO MOSTU

1. Ze slabého hranolku šířky 6,5cm uřízni desku dlouhou 11,7 cm. 2. Desku začisti brusným papírem. 3. Dřevěnou desku přilep tavným lepidlem na dva stejně vysoké hranoly.

4. Na dřevěnou konstrukci mostu přilep mostovku z tvrdého papíru.

- 17 -


NÁVOD NA VÝROBU AUTÍČKA Pomůcky: dřevěný hranolek, svěrák, pilka, brusný papír, fixy, pastelky

Postup: 1. Z hranolku naměř kousek dlouhý max. 6cm. 2. Seřízni obě hrany.

3. Povrch začisti brusným papírem. 4. Vybarvi autíčko

- 18 -


EVALUACE PILOTÁŽE 7. 10. 2014 a 9. 10. 2014 ZŠ Ostrovačice Téma: Mosty Pilotáž proběhla ve dvou třídách, ve kterých jsou spojeni žáci 2. + 4. třídy a 3. + 5. třídy. V první hodině se žáci seznámili s vývojem mostů, jejich rozdělením podle konstrukce, materiálu a účelu, ke kterému slouží a podle toho co překračuje. Děti společně seděly na malém

koberci,

ale

nedělalo

jim

to

problém.

Tiše

naslouchaly

výkladu

a dobrovolníci odpovídali na otázky k tématu. Součástí výkladu byla prezentace obrázků mostů ve formě zafoliovaných karet velikosti A4. Tyto karty byly dětem k dispozici, současně s kartičkami názvů mostů na dosazení, v průběhu celé pilotáže, jako aktivita pro rychlé žáky. V další části následoval kontrolní test na téma „Význam mostů“, který měl dvě varianty pro mladší a starší žáky. Starší žáci jej zvládly bez problémů, ale žáci 2. třídy měli problém při jeho čtení i vyplňování odpovědí. V dalším pracovním listě bylo za úkol nakreslit návrh mostu dle vlastního výběru a obrázek doplnit charakteristikou mostu. Žáci měli v lavici k dispozici nápovědu ve formě vytištěného textu „Charakteristika mostů“ a obrázky mostů. Zde opět měli problémy žáci 2. třídy.

Závěr: Pro žáky byl výklad zajímavý, reagovali na otázky. Test zvládli v daném čase, kromě žáků 2. třídy. Děti nejsou zvyklé sedět ve dvojicích a pomáhat si. Malé děti nebyly schopny poprosit o pomoc při vyplňování testu. Ve druhé hodině nás čekala výroba mostovky z papíru. Prvním úkolem bylo naměřit si z tvrdého papíru proužek 6,5cm a ustříhnout. Již s touto činností měli žáci 2. třídy velký problém. Dosud se ještě neseznámili s měřením a rýsováním. Byla potřeba velká dopomoc. Další rozdělení mostovky ostatní žáci celkem pochopili, ale bylo vidět, že nemají upevněny znalosti rýsování a měření na papíru. Vybarvování mostovky všechny věkové kategorie velmi bavilo.

Závěr: Před výrobou jakéhokoliv výrobku dle zadaných rozměrů je potřeba, aby žáci byli seznámeni se základy měření a rýsování. - 19 -


Po přestávce nás čekalo rozdělení na dvě skupiny a práce v „DÍLNĚ“. Dílnou byl masivní stůl na chodbě, na který jsem připevnila 8 svěráků. Podmínky k práci nebyly moc dobré. Žáci měli málo místa a řezáním rušili výuku v okolních třídách. Smutné je, že škola vlastní učebnu dílen i se svěráky. Bohužel je z ní vytvořen sklad nábytku. To ale nic nemění na tom, že děti řezaly s nadšením a všem se dané výrobky povedly v rámci jejich schopností. Druhá polovina třídy doplňovala pracovní list „Juditin most“, který byl nutno dostavět podle osové souměrnosti. Po půl hodině se žáci opět sešli ve třídě, kde si vybarvili autíčko pastelkami. Já jsem v tomto čase zkompletovala mosty a příslušné mostovky.

Závěr: Většina dětí řezala poprvé, ale s velkým nadšením. Po práci mi vše zapůjčené nářadí vrátily a dobrovolníci o přestávce uklidili pracovní stůl. Čtvrtá vyučovací hodina byla věnována závěrečnému hodnocení. Žáci se sešli opět na koberci se svými výrobky a jednotlivě po kruhu hodnotili, co se jim z pilotážního dne nejvíce líbilo. Ve většině případů měli největší radost z výrobků (most a autíčko), které si mohli odnést domů. Pak následovalo společné focení a dotazník paní psycholožky. Na závěr jsme se všichni rozloučili a děti obdržely propagační předměty.

Zpracovala Mgr. Magda Mezníková

- 20 -


EVALUACE PILOTÁŽE 7. 10. 2014 a 9. 10. 2014 ZŠ Ostrovačice Téma: Mosty Pilotáž proběhla ve dvou třídách, po čtyřech vyučovacích hodinách a) věkový stupeň 8 – 10 roků (2. a 4. třída) dne 7. 10. 2014 b) věkový stupeň 9 - 11 roků (3. a 5. třída) dne 9. 10. 2014 vyučování začíná v 7. 45 hodin, z důvodu dopravy žáků do školy a zpět do domovů. Vyučování končí v 11.20 hod. Úvod – vyučovací hodina 1. část

- představení týmu ze ZŠ Pramínek, o.p.s., učitelka žákům nalepila na oděv jmenovky, aby je mohla nazývat jménem. Úvod probíhal v kruhu na koberci.

- Zapojení žáků do informací ohledně mostů, typů, žáci sami hovořili na základě inspirace získané s obrazů typů mostů.

- Učitelka nemusela přerušovat výklad z důvodu nepozornosti (hyperaktivity žáků). 2.

část  kontrolní PL (test) na téma „Význam mostů“,  dvě varianty pro mladší a starší žáky. 

Dopomoc při porozumění žákům 2. třídy (porozumění čtenému) i vyplňování odpovědí.

 V dalším pracovním listě bylo za úkol nakreslit návrh mostu dle vlastního výběru a obrázek doplnit charakteristikou mostu. Zde opět měli problémy žáci 2. třídy.

Doporučení: častěji zavádět činnosti, při kterých spolupracují žáci mladší a starší, učit se požádat o pomoc, když ji potřebují. Jsou velmi závislí na osobnosti učitelky, bylo by vhodné dát prostor k seberealizaci a zodpovědnosti za zvolený úkol (cíl) činnosti.  vyučovací hodina

- 21 -


 měření pravítkem mladší žáci ještě nezvládali (je zařazeno podle RVP až od 4. třídy- dle informace učitelky). Tato činnost by měla být řazena již od nižších ročníků, kdy žáci rozeznávají vizuálně číslice, podněcovat porozumění množství délky i hmotnosti. V této části by bylo možné dát žákům k obkreslení šablonu – proužek papíru v žádaném rozměru. Umožnit žákům poznat různá měřidla a s nimi manipulovat.  vykreslování mostovky – vlastní tvořivost všechny žáky uspokojovala, mnozí z nich vymýšleli, tvořili a realizovali velmi pečlivě. Z činnosti prožívali uspokojení.  vyučovací hodina: „Dílna“ Rozdělení žáků na skupiny: 1. skupina vykonávala činnost na chodbě – DÍLNA 2. skupina vykonávala činnost ve třídě Dílna - učebna ve škole není k dispozici, byť je prostor se stoly vybaven, ale neslouží k určenému cíli. Uzpůsobily jsme na chodbě masivní stůl k pracovní činnosti. Bylo na něj připevněno 8 svěráků. Žáci pracovali s nadšením a zaujetím. Druhá skupina doplňovala pracovní list „Juditin most“, dotvořit podle osové souměrnosti. Výměna činností. Na závěr hodiny si vybarvili autíčko pastelkami. Učitelka – kompletování dřevěných a papírových částí mostu – tavení.

Doporučení: při zařazování pracovních činností je vhodné nejdříve ovládat manipulace s nářadím – jednoduché činnosti směřující ke zvládnutí úkolu, aby příliš „těžkým – složitým“ zadáním žáci nebyli demotivováni, ale cítili uspokojení a prožívali radost z činnosti. NEHODNOTIT POUZE VÝSLEDEK, ALE PROCES ČINNOSTI, ŽÁKOVU SNAHU O ZVLÁDNUTÍ AKTIVITY.

- 22 -


4. vyučovací hodina – závěrečné hodnocení celého dne. Organizace na koberci s vlastními výrobky. Každý žák měl stejnou dobu k hodnocení. Bylo pozitivně zaměřeno. Nejen co se jim z pilotážního dne nejvíce líbilo, ale měli zdůraznit spolupráci se spolužákem. Prožívali radost z vlastní tvorby most a autíčko, které si odnesli domů. Na závěr jsme se všichni rozloučili a děti obdržely dárkové předměty, z nich mnohé využijí ke školní činnosti – propagace projektu Technické školky.

Zpracovala PaedDr. Božena Havelková

- 23 -


V. PEDAGOGICKÁ VÝCHODISKA DIDAKTICKÉ FORMY PRÁCE V PROJEKTU TŠ V průběhu vyučování se střídají tyto metody práce učitele: 

učitel řídí, sděluje cíl, vede (deleguje vedení), žáci poslouchají, přemýšlí



žáci i učitel jsou aktivně zapojeni do hodiny (pravidla k aktivování skupiny)



žáci jsou aktivní, učitel režíruje, kontroluje a poskytuje radu (pokud je o ni požádán), zpětnou vazbu – hodnocení

Výklad je obvykle na počátku hodiny, na ZŠ by neměl mít podobu přednášky, protože sledovat dlouhý výklad je pro žáky obtížné – demotivující. Aby si žáci podané informace zapamatovali, musí být schopni různých logických konstrukcí, uvádět nové informace do vztahu. Toho lze dosáhnout lépe, jsou-li žáci aktivně zapojeni do výkladu. Učitel si připraví vhodné otázky. Aktivování učitel klade otázky, aby zapojil žáky do dění ve třídě. Důraz je kladen na sdělení žáků, jejich poznatky i aktivní dotazy, což je klíčové. Samostatná práce žáků jde o činnosti, které probíhají jen s malou účastí učitele, kdy je žákům poskytována značná míra samostatnosti. Učitel by měl vlastně sledovat aktivní činnost žáků, povzbuzovat je a v případě potřeby poskytnout pomoc. Skupinová diskuse je pravděpodobně tou nejúčinnější technikou, kterou může učitel použít, aby sjednotil třídu pro práci na společném cíli. Důležitost skupinové diskuse (Holandský pedagog Theo Joosten, 2000): 

diskuse pomáhá žákům vytvořit si lepší vzájemné vztahy



sdílení informací s ostatními podporuje učení



žáci se naučí zkoumat sporné otázky a jednat s lidmi odlišných názorů

- 24 -




zkoumají problémové oblasti a jsou tak konfrontovány se skutečnostmi, které by jinak nebrali na vědomí



naučí se vytvářet postoje a hodnoty, které je mohou v životě významně ovlivňovat i jejich chování ve škole i mimo školu



sdílením nápadů, tužeb, úspěchů, či problémů, se těžké úkoly zdají být lehčími



žáci se cítí podporováni svými spolužáky a pozitivněji reagují



naučí se, jak se konstruktivně vypořádat s nezdary a jak řešit nepříjemné situace



učitel může pozvednout morálku skupiny a změnit atmosféru ve třídě



rozhovor v atmosféře vzájemného porozumění stimuluje myšlení



učitel se dozví, co si každý žák myslí a co cítí, jaký je jeho vztah k druhým a jaký je jeho postoj ke škole



žáci přemýšlejí a diskutují o problému, mohou najít jedno nebo i více řešení daného problému



skupinová diskuse žáky spojuje pro práci na společné věci, na stejném problému a obvykle dosahují dobrých výsledků



diskuse pomáhá žákům, aby pocítili, že jsou druhými přijímáni a zakusili pocit sounáležitosti



učí se větší osobní nezávislosti, samostatnému jednání a schopnosti rozhodovat



diskuse pomáhá vidět hodnotu struktury a řádu v životě skupiny.

Cílené řešení úlohy provází chování zaměřené na splnění úkolu. Pokud se objeví chování, které není zaměřeno na splnění úkolu. Např. žáci si povídají, zasní se, zabývají se něčím jiným, dívají se na učitele a nepracují, pak si musíme položit otázku, proč se žák nevěnuje zadanému úkolu. Některé otázky, které si může učitel položit, jestliže pozoruje chování žáků nezaměřené na zadaný úkol. 1. Byla zadaná instrukce srozumitelná? 2. Je látka příliš jednoduchá či příliš náročná? 3. Jsou prostředky pomoci uloženy vhodně? - 25 -


4. Je jednoznačně dohodnuto s žáky, kteří jsou dříve hotoví, co mají dělat? 5. Jsou dohody o pravidlech chování jednoznačné a probrané s žáky? 6. Nedostala první skupina instrukci příliš hlasitě a tím byli ostatní vyrušeni? 7. Je jedna skupina natolik hlučná, že ostatní nemohou pracovat? 8. Netrvá instrukce anebo úkol pro skupinu příliš dlouho? 9. Nejsou skupiny příliš blízko sebe? 10. Je zařízení třídy účelné a přehledné? 11. Je uspořádání prostoru vhodné pro práci ve skupinách? 12. Sedíte tak, abyste viděl celou třídu a mohl preventivně zasáhnout? 13. Je přechod mezi jednotlivými aktivitami v hodině plynulý, rychlý a klidný? 14. Zařadil jste do programu hodiny také chvilku na odpočinek ve formě hry? 15. Využíváte při výkladu různé formy a metody (kladení otázek, shrnutí učiva)? 16. Sledujete pravidelně třídu, zda děti pracují na vyřešení zadané úlohy? 17. Pokud kontrolujete samostatnou práci dětí, volíte efektivní způsob? 18. Mohl by žákovi pomoci spolužák, pokud vy se zabýváte jinou skupinou? 19. Mohou být některé úkoly přenechány žákům, abyste měl volné ruce pro jiné nutné zásahy a vedení (rozdání či vybrání materiálů)? 20. Neruší váš zákrok průběh hodiny více než samotný přestupek žáka? Pouhé odpovědi na tyto otázky mohou implikovat zlepšení chování žáka. Pro efektivní výuku je důležitý zážitek úspěchu. Žáci, kteří jsou méně úspěšní, si mohou při nedostatku úspěchu vytvořit negativní postoj ke škole. Hodnotíme jejich zájem o činnost, snahu cíl splnit, byť jim chybí schopnosti.

- 26 -


ZÁKLADNÍ METODICKÁ PRAVIDLA VÝUKY V projektu TECHNICKÉ ŠKOLKY vycházíme ze skutečnosti, že výuka je výrazně ovlivňována sociálním klimatem školní třídy, které vzniká během společné činnosti a sociální komunikace pod vlivem sociálních vztahů (žák, reakce skupiny žáků, různé typy inteligence, osobnost učitele a jeho způsob vyučování). Klima třídy má významný vliv na: 

kognitivní výsledky



afektivní projevy



chování

Při realizaci vyučovací hodiny tedy hraje základní komunikace významnou roli. Nabízí se několik metodických pravidel pro způsob práce učitele, které odrážejí vzájemnou interakci učitel – žák. Pravidla se žáky diskutujeme. Žáci je dobrovolně přijímají, souhlasí s nimi, respektují je. 1. Zadání jednoznačných návodů Žáci musí přesně vědět, co mají dělat, proč to mají dělat a jak mají pracovat. 2. Zahájení hodiny Velký důraz je kladen na to, jak hodina začíná. Hodinu zahajujte signály, které jsou natolik výrazné, aby žáci věnovali pozornost výuce okamžitě. Zaměřte se při začátku hodiny na celou skupinu. 3. Udržování pozornosti a zapojenosti žáků do hodiny Zapojení žáků a jejich pozornost zvyšují efektivitu výuky např. propojením tématu hodiny se zkušenostmi žáků. Střídejte různé formy práce a pomáhejte udržet aktivní pozornost dětí.

- 27 -


4. Tempo a průběh hodiny Zamýšlejte se nad svým tempem práce v hodině, motivací žáků apod.

Odpovídá

vaše tempo schopnostem všech žáků? Je přechod na jiné aktivity v hodině přehledný? Mají žáci, kteří jsou dříve hotovi (rychlé tempo práce), další nabídku činností? 5. Individuální zpracování Práci žáků je třeba brát vážně: kontrolujte zpracování úkolu, nezapomeňte ocenit dobře odvedenou práci a poskytnout podporu tam, kde se úkol nedaří zvládnout, ale žák má snahu - přání jej splnit. Pozorujte při činnosti všechny žáky, když samostatně pracují. 6. Shrnutí učiva – tématu hodiny Učitel vede žáky k diskuzi, která vede ke zhodnocení a shrnutí učiva. Zvýšíme pravděpodobnost, že si učivo žáci lépe zapamatují. 7. Využití hodnocení a zpětné vazby Vysvětlete kritéria, podle kterých práci žáků hodnotíte, vždy mějte na paměti, co je cílem hodnocení. Pokuste se zjistit- zamyslet se, které způsoby hodnocení zvyšují šanci žáků na úspěch. Vedle hodnocení úkolů nezapomínejte na hodnocení práce ve třídě či skupině i méně úspěšné žáky. Zeptejte se žáků, co se jim nejvíce líbilo. 8. Plynulý přechod mezi různými oddíly učiva v jedné hodině Přechod bude plynulejší, je-li všechen potřebný materiál připraven v dosahu. Pozorujte, kdo žádá o pomoc, hovořte klidným tichým hlasem pouze k tomuto žákovi. Využívejte instrukcí krok za krokem. Pro překlenutí jednotlivých aktivit zaměstnejte žáky předem promyšlenými úkoly. Žáci rychlejší a šikovnější plní připravené úkoly navíc.

- 28 -


9. Zacházení s drobnými nepokoji Vyberte si sami pro sebe vždy takové místo, abyste neztráceli přehled o celé třídě. Sledujte neustále žáky, abyste byli schopni předejít nepokojům a problémům. Zasahujte včas a adekvátně. 10. Bezpečnost žáků Pro zajištění bezpečného prostředí při výrobě modelů je nutné dodržet všechna pravidla, která žákům předem vysvětlíme, seznámíme je s vybavením učebny (dílny), s užíváním nástrojů, udržením pořádku na stole při práci. Účast dětí v projektu TŠ je dobrovolná a jedině se souhlasem zákonných zástupců, kteří musí dát souhlas s účastí dětí i s jejich fotografováním pro účely projektu. Dalším požadavkem je neukládat dětem žádné domácí úkoly v souvislosti s tímto projektem. Velkým úspěchem učitele je stabilizování dobrého přístupu žáka k práci nejen v rámci tohoto projektu, ale v rámci všech předmětů ve škole. Toho lze nejsnáze dosáhnout tím, že učitelé budou žáky vytrvale podporovat. Pouze přetrvávající pozitivní prožitky mohou zajistit žádoucí trvalou změnu.

- 29 -


VI. PSYCHOLOGICKÁ STRÁNKA Cílem projektu je hravou formou rozvíjet u žáků mladšího školního věku ZŠ: 

logické myšlení



kreativitu



manuální zručnost



verbální schopnosti

Hra podněcuje k seberealizaci, vlastnímu sebevyjádření, k vlastnímu uchopení reality. Již ve hře předškolního dítěte se formují pracovní vlastnosti jedince. Od období předškolního věku má hra největší podíl na vývoji orientační a operační schopnosti (tj. rozdělení a rozvrhnutí času). Rodiče sledují činnost a oceňují ji. Hra se brzy stává prostředkem kontaktu dítěte s dospělým a je cvičením, které slouží jako příprava k budoucí pracovní činnosti. Hra je podněcována vývojově se měnícími potřebami dítěte v oblasti: - racionálně – kognitivní (rozvoj dispozic, rozšiřování vědomostí a dovedností) - imaginativně-emotivní (potřeba jistoty, dosažení sociálního kontaktu, sebeprosazení). Vývoj motoriky lze rozdělit do 3 funkčních okruhů: 1. motorika kinestetická 2. psychomotorika 3. pracovní motorika ruky Motorické schopnosti (genotyp – determinované vlohy) jsou relativně samostatné komplexy funkčních vlastností organismu, které podmiňují určité skupiny pohybových úkolů. Motorické dovednosti (fenotyp – činností zvládnuté úkoly) jsou motorickým učením osvojené způsobilosti k realizaci konkrétních úkolů v pohybové činnosti.

- 30 -


Psychomotorika je formou pohybové aktivity zaměřené na prožitek pohybu a vede k poznávání nejen vlastního těla, ale také okolního světa, kompenzuje mnohdy nadměrnou duševní námahu, je formou aktivního odpočinku. Současné děti tráví příliš málo času volnou hrou a volným pohybem. To je přitom pro jejich optimální vývoj nepostradatelné. Zvláště v předškolním věku platí, že co má dítě pochopit, musí nejdřív uchopit. Pohybové schopnosti dítěte a řeč se vzájemně ovlivňují. Proto je důležité u dětí rozvíjet hybnost celého těla, hybnost ruky i obratnost mluvidel (Klenková, 2002). Jak uvádí M. Montesori je obratnost lidské ruky svázána s rozvojem psychiky, což v podstatě znamená, že rozvoj motorických dovedností rukou je spjat s vývojem artikulačních

orgánů

a

s vývojem

rozumových

schopností.

V psychomotorice

nacházíme prostředky, pomocí nichž se uvolňuje a vzniká energie a tak každý nový úspěch a kvalitní výsledek zvyšuje energetický potenciál žáka. Projeví se to následně tím, že si děti kladou vyšší cíle a mají větší schopnost překonávat obtíže a překážky. Kresba je pro dítě specifický sdělovací prostředek. Při kresbě dítě rozvíjí jemnou motoriku ruky, představivost, je přípravou na psaní. Většinou dítě kreslí, co ví, nikoliv co vidí. „Zlatým věkem kresby“ nazýváme období od pěti do deseti let věku. Obsah kresby lze pochopit, jakmile dítě svůj výtvor pojmenuje. Je však velmi obtížné vymezit, co je v tomto vývojovém období tvořivým řešením. Kreativita je podněcována vždy v souvislosti s rozvojem sebevědomí dítěte, z toho vyplývá nutnost podporovat a motivovat děti, aby se nebály experimentů. K rozvoji sebevědomí přispívá smysluplné ocenění (za snahu, výdrž, zdařilost, pomoc spolužákovi – kamarádovi). Ocenění má konkrétní podobu. Práceschopnost je vlastně flexibilní reaktivita na nové situace, zahrnuje funkce jako volní vlastnosti, účelné jednání, úspěšný výkon, aspirační úroveň, selektivní pozornost. V mladším školním věku jsou tyto exekutivní funkce ještě většinou nezralé a tedy obtížně zachytitelné. Závažnější deficit ve vývoji práceschopnosti narušuje normální - 31 -


vývoj dítěte, které pak nedokáže adaptivně využívat naučených dovedností v nových situacích (typické jsou obtíže u dětí s poruchou CNS, ADHD syndromem, Tourettovým syndromem, fenylketonurií, autismem). V době nástupu do školy jsou již dobře sledovatelné: 

dovednost plánování



organizace volní činnosti



adaptivní využití zpětné vazby



selektivní zaměřování pozornosti

Technické myšlení je spoluvytvářeno řadou dílčích kompetencí, mnohdy jde zejména o proces technického uvažování a využití informací technického druhu.

- 32 -


VÝCHODISKA DIDAKTICKÉ PRÁCE V PROJEKTU Východiskem pro práci pedagoga v rámci projektu TECHNICKÉ ŠKOLKY jsou tři základní psychické potřeby každého jednotlivce, učitele i žáka: Potřeba vztahu – zahrnuje podporu pro dítě významných osob a odpověď na to, co dítě dělá, jde o dobrý pocit, že si vás lidé váží a chtějí být s vámi Potřeba kompetence – sebedůvěra a radost z vlastních možností, schopností Potřeba autonomie – pocit, že může jedinec něco dělat bez pomoci druhých, nazýváme to aktivním samostatným přístupem k učení. Žák o pomoc požádá. Pro vytvoření příznivého klimatu ve školní třídě jsou rozhodující tři základní pedagogické strategie: 1. Interakce – způsob, jakým učitel jedná s dětmi a vytváří vztah k nim 2. Třídní management – způsob, jakým je vyučování zorganizováno a strukturováno prostředí 3. Instrukce – způsob, jímž učitel učí a aplikuje didaktické metody Základní vzorce chování máme vrozené (genetika), zrcadlíme jeden druhéhopohyby i výrazy. Důležité jsou kontakty verbální i neverbální. Základní vzorce komunikace v interakci jsou: 

iniciativa, vzájemné sledování



příjem iniciativy (hodnocení = souhlas, nesouhlas)



střídání iniciativy a předávání postupu v komunikaci



vedení (může delegovat)

Děti se chtějí rozvíjet, čekají na další krok v činnosti. Každý žák je individualitou. Potřebuje odlišný přístup pedagoga. Problémové děti vyžadují určitý způsob reakce. Vztah učitele a žáka je pomáhající vztah, který zprostředkuje objevy, poučení a perspektivy. Sledování učitele musí být především skupinově zaměřené.

- 33 -


Organizace výuky je takové strukturování činností a vztahů, při nichž je zajištěn hladký průběh učení ve třídě i skupině. Potřeba jednoznačně strukturovat každodenní situace nabývá na významu zvláště u problémových žáků. Dobře organizovaná a strukturovaná výuka je základem úspěšné komunikace se žáky, jejich dobré socializace a prevence negativních projevů žáka. Základní podmínky, kterými učitel vytváří kvalitní výuku, jsou: 

plánování a příprava vyučovací hodiny



řízení vyučovací hodiny



koordinace jednotlivých částí výuky



vedení učitelem – může být režisérem, ale neztrácí respekt



hodnocení a zpětná vazba



atmosféra ve třídě



kázeň a dodržování pravidel (bezpečnost dětí při práci)

Úkolem učitele je usnadnit dítěti pochopit tato pravidla a pomoci mu porozumět sociálním vztahům ve třídě, skupině.

- 34 -


Zásady jednání učitele Obecné zásady jednání učitele umožní lepší komunikaci ve výuce a mají umožnit vzájemnou koordinaci mezi organizací vyučování a komunikací se žáky: 

používání zřetelných zahajovacích signálů, které umožní vytvořit pozitivní očekávání žáků (navodit klid, naslouchání, soustředění)



být jednoznační, což pomáhá žákům užívat třídní pravidla



být důsledný, učitel stanovená pravidla uplatňuje vždy stejně a podporuje pozitivní chování žáků



být vyrovnaný, snažit se vždy klidně a přátelsky reagovat



předcházet problémovým situacím přípravou dobrého plánu



promyslet si předem problémové situace. Ze vzniklého problému, po jeho vyřešení, vzniká další pravidlo



zaměřovat se na celou skupinu, nevytvářet jiná pravidla pro problémové žáky, kteří jsou mnohdy více nápadní a vyžadují více pozornosti



pozměňovat zařízení třídy (stolky srovnat do skupin, přehledné uspořádání materiálu, stanovení pravidel pro používání materiálů)

- 35 -


VII. PSYCHOLOGICKÉ HODNOCENÍ Pilotáž Technické školky ZŠ Ostrovačice 9. 10. 2014

DOTAZNÍK PRO ŽÁKY Milí žáci, vytvořili jsme pro vás tento dotazník, protože by nás zajímalo, co si myslíte o dnešním programu výuky TECHNICKÉ ŠKOLKY. Jak se vám líbil, co jste se nového dozvěděli, jaké jsou Vaše názory. Otázky si pozorně přečtěte a pokuste se pravdivě odpovědět – ZATRHNĚTE, CO POVAŽUJETE ZA PRAVDIVÉ – SPRÁVNÉ. Dotazníky nemusíte podepisovat. Děkujeme. 1. Jsi:

chlapec

dívka

2. Třída: 3. Líbilo se Ti být v roli stavitele domů, mostů? ANO

Někdy

NE

4. Líbilo se Ti spolupracovat se spolužáky ve skupince na úkolech? ANO

Někdy

NE

5. Dozvěděl/a jsi se něco takového, co bys rád/a pověděl svému kamarádovi nebo doma rodičům? ANO

NE

6. Pokus se napsat, které části hodiny (výuky) Tě nejvíce bavily. (např. vyrábět, povídat si o tom, jak se saví domy, mosty) ____________________________________________________________ 7. Napiš, co si myslíš, že se Ti nejvíce podařilo.

____________________________________________________________ Datum:

- 36 -


ZŠ OSTROVAČICE - VYHODNOCENÍ

DOTAZNÍKU PRO ŽÁKY

Téma: MOSTY Pilotní ukázka výuky na dané téma probíhala na malotřídní ZŠ Ostrovačice ve dnech 7. a 9.10 2014. Zúčastnilo se celkem 32 žáků, z toho 14 chlapců, 20 děvčat. Žáci byli rozděleni do dvou skupin 2. a 4. třída, 3. a 5. třída. Vyhodnocení otázek 3, 4, 5 z dotazníku je graficky znázorněno na další stránce a vyplývá součtem převaha kladného přijetí prezentované výuky, rovněž spolupráce se spolužáky vyzněla příznivě a to zejména ve skupině žáků 3. a 5. třídy, které byli více vedeni ke spolupráci již dříve. Vyhodnocení volné otázky č. 6 „Pokus se napsat, které části hodiny/výuky/ tě nejvíce bavily? 1. Ř e z a t , v y r á b ě t a u t o , m o s t

(jednoznačně převážila volba práce na

výrobku) 2. P o v í d á n í, p r a c o v n í s e š i t Vyhodnocení volné otázky č. 7 Napiš, co si myslíš, že se ti nejvíce podařilo? 1. A u t o, m o s t (výrobky) 2. V y b a r v o v á n í , m a l o v á n í /listů, výrobků/ Žáci se dokázali dobře soustředit a pracovat podle pokynů lektora, projevovali velké nadšení z vlastních výrobků. Některé postupy byly pro žáky 2. třídy velmi obtížné pro neznalost základů geometrie a použití pravítka a proto potřebovali dopomoc, což bylo náročné nejen pro žáky, ale také pro organizaci práce ve skupinkách. Ukázalo se, že na ZŠ mají dílnu, která však není využívána pro výuku.

- 37 -

CZ.1.07/1.1.16/02.0041 – Technické školky - Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách ZŠ Ostrovačice

Ne Někdy Ano

35 30

0 9

0

3

6

25 20 15

sq 23

26

29

10 5 0 Líbilo se ti být v roli stavitele domů, mostů?

Líbilo se ti spolupracovat se spolužáky ve skupince na úkolech?

- 38 -

Dozvěděl/a jsi se něco takového, co bys rád/a pověděl svému kamarádovi nebo doma rodičům?


DOTAZNÍK PRO UČITELE

(HODNOCENÍ pilotáží v programu TECHNICKÉ ŠKOLKY) 1. Byla pro Vás ukázka pilotáží výuky v programu Technické školky užitečná?

ANO

NE

2. Jaká byla Vaše očekávání v programu Technické školky na začátku?

Příznivá

Neutrální

Nepříznivá

3. Jaký je Váš postoj k programu TŠ po absolvování pilotáží výuky ?

Příznivá

Neutrální

Nepříznivá

4. Co bylo pro Vás v rámci tohoto programu TŠ nejpřínosnější? ____________________________________________________________ 5. Jaký nejsilnější zážitek se Vám s tímto programem TŠ spojuje? ____________________________________________________________ 6. Co bylo pro Vás neužitečné, pokud něco takového bylo? ____________________________________________________________ 7. Doporučil(a) byste program Technické školky svým kolegům a proč?

ANO, protože

____________________________________________________________

NE, protože

____________________________________________________________ 8. Chtěl(a) byste program Technické školky využít v budoucnu na Vaší škole?

ANO, protože

____________________________________________________________

NE, protože

____________________________________________________________

- 39 -


9. Doplňte následující věty:

Naučil(a) jsem se

___________________________________________________________

Nové pro mě bylo

__________________________________________________________ Datum :

Děkujeme za vyplnění.

- 40 -


ZŠ OSTROVAČICE - VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU PRO UČITELE Pedagogové ZŠ byli v hodnocení očekávání nejvíce rezervovaní, posléze však hodnotili užitečnost pilotáže jako velmi přínosnou. Jedna učitelka měla dojem, že jde pouze o jednorázovou ukázku, či proškolení žáků a nepočítala tedy s další možností využití metodických námětů. Největším překvapením byla ukázka práce s nářadím a samotná výroba mostu. Nové byly informace o mostech, které byly pro žáky přínosné, jako celkové propojení teorie a praxe.

Zpracovala PhDr. Helena Dvořáková

- 41 -

Technické školky Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách ZPRÁVA Z PILOTÁŽE

Recommend Documents