Technická a normativní specifika silničního stromořadí jako vegetačního doprovodu komunikací

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Bakalářská práce

Název:

Technická a normativní specifika silničního stromořadí jako vegetačního doprovodu komunikací

Jméno:

David Ladra

Brno 2011

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

ÚSTAV LESNICKÉ A DŘEVAŘSKÉ TECHNIKY

Název:

Technická a normativní specifika silničního stromořadí jako vegetačního doprovodu komunikací

Bakalářská práce

Akademický rok:

2011

Jméno:

David Ladra

Mendelova univerzita v Brně Ústav lesnické a dřevařské techniky

Lesnická a dřevařská fakulta 2010/2011

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor:

David Ladra Lesnictví Lesnictví

Název tématu:

Technická a normativní specifika silničního stromořadí jako vegetačního doprovodu komunikací Rozsah práce:

30 stran

Zásady pro vypracování: 1. Vypracujte obecné zhodnocení aktuální situace silničního stromořadí zejména k lokalitě kraje Vysočina a silnic I. třídy. 2. Posuďte současnou legislativu, normy a technické podmínky s ohledem na střety a absenci definic. 3. Definujte technické podmínky zachování stromů tvořících pevnou překáţku pod minimální rozhodující vzdáleností dle ČSN 73 6401. 4. Vyhodnoťte dopady zpracování inventarizace vegetačního doprovodu na silnicích I. tříd v kraji Vysočina z pohledu správce komunikace. 5. Zadanou práci vypracujte v souladu se Směrnicí děkana č. 2/2007. Seznam odborné literatury: 1. Zákon 114/1992 Sb. Zákon o ochraně přírody a krajiny. 1992. 2. Zákon 13/1997 Sb. Zákon o pozemních komunikacích. 3. Občanský zákoník a související předpisy: podle stavu k 1.9.2010. Ostrava: Sagit, 2010. 304 s. ISBN 978-80-7208-818-8. 4. ČSN 83 9061 – Technologie vegetačních úprav v krajině, ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích 5. ČSN 73 6101 – Projektování silnic a dálnic 6. ČSN 73 6201 – Projektování mostních objektů 7. TP 66 Zásady pro označování pracovních míst na PK Termín bakalářské práce:

duben 2011

David Ladra řešitel

prof. Ing. Jindřich Neruda, CSc. vedoucí ústavu

Ing. Pavel Nevrkla vedoucí práce

doc. Dr. Ing. Petr Horáček děkan LDF Mendelu

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Technická a normativní specifika silničního stromořadí jako vegetačního doprovodu komunikací“ zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomovaná práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne:

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce panu ing. Pavlu Nevrklovi za podporu při zadání bakalářské práce a paní ředitelce ŘSD ČR, správy Jihlava Ing. Marii Tesařové za podporu v práci při realizaci zavedení metody projektu „péče o stromy“ v silničním stromořadí.

ABSTRAKT a. Jméno posluchače:

David Ladra

Název bakalářské práce: „Technická stromořadí

a

normativní jako

specifika

vegetačního

silničního doprovodu

komunikací“ Listener name:

David Ladra

Bachelor thesis name:

„Technical and normative specifics of the roadside alleys aka vegetation surroundings“

b. Abstrakt Tato bakalářská práce analyzuje a upozorňuje na problematiku vegetačního doprovodu komunikací „Silničního stromořadí“. Uvedená data a aktuální stav silničního stromořadí jsou z období 2007 až 2010 převzatá od správce silniční sítě státních silnic I.tříd ŘSD ČR, správa Jihlava v kraji Vysočina. Silnice nižších tříd jsou uvedeny pouze okrajově a jsou předmětem údržby jednotlivých krajů. Práce se zabývá částí vegetačního doprovodu a to silničním stromořadím, kam spadají veškeré stromy rostoucí na pozemcích komunikacích, respektive stavbě silničního tělesa. Charakterizuje smysl a význam této části doprovodné vegetace. Abstract: The goal of this bachelor thesis is to analyze the problems of surrounding vegetation of roads (roadside alleys). Presented data and the current state of the road alleys were captured during the period of years 2007 – 2010 and were adapted from the Management of motorways and roads of the 1st class ŘSD ČR, administration in Jihlava in the Vysočina region. Roads of the lower classes are mentioned only marginally and are subject to administration of particular regions. The thesis deals with surrounding vegetation, specifically with roadside alleys. That includes all trees growing on the road parcels or more precisely on the body of the road construction. Finally, the thesis characterizes the importance of this part of the surrounding vegetation. c. Klíčová slova v češtině Vegetační doprovod komunikací, silniční stromořadí, správce silniční sítě, kraj Vysočina, silnice I.tříd, údržba, smysl, stavba silničního tělesa, význam Keywords: surrounding vegetation, roadside alleys, management of roads network, Vysočina region, roads of the 1st vlase

OBSAH KVALIFIKAČNÍ PRÁCE strana

1. ÚVOD

-1-

2. CÍL PRÁCE

-2-

3. HISTORICKÝ A SOUČASTNÝ STAV PROBLEMATIKY ZE STRANY PRÁVA, NOREM, PŘEDPISŮ A TECHNICKÝCH PODMÍNEK -

3.1 Stromy jako doprovod pozemních komunikací v historickém sledu:

-3-

-

3.2 Výtah zákonů, norem a technických podmínek:

-6-

4. METODY A VÝSLEDKY V PRAXI -

4.1 Péče a údrţba o silniční stromořadí:

-24-

-

4.2 Výsadba silničního stromořadí:

-25-

-

4.3 Výchovný řez:

-27-

-

4.4 Udrţovací řez:

-27-

-

4.5 Likvidační řez (kácení):

-28-

-

4.6 Technika a způsob provádění prací:

-30-

5. NÁVRH ŘEŠENÍ -

5.1 Součastný stav:

-36-

-

5.2 Návrhy řešení:

-37-

6.

DISKUSE -

6.1 Řez radikálně sesazující (torzo - biotop):

-43-

-

6.2 Nedostatečná normativní vzdálenost:

-44-

-

6.3 Provádění tahových zkoušek:

-45-

-

6.4 Legislativa od 1. 12. 2009:

-45-

-

6.5 Legislativa z pohledu vlastníka:

-46-

-

6.6 Pevná překáţka dle zákona č. 13/1997 Sb., a její odstranění:

-46-

-

6.7 Zadávání arboristických prací kvalifikovaným pracovníkům

-46-

-

6.8 Metodika

-46-

-

6.9 Negativní vlivy působící nejen na stromy silničního stromořadí:

-47-

-

6.10 Silniční stromořadí z pohledu přidruţené výroby:

-51-

ZÁVĚR

-53-

8. SUMMARY

-55-

9. SEZNAM CITOVANÉ LITERATURY

-56-

7.

10. PŘÍLOHY -

Příloha č.1

-57-

1. ÚVOD

Náhled na strom se u kaţdého z nás postupem času jistě mění. Jiný náhled má dospělý a jiný bude mít dítě, kterému strom ţivota zasadil děda. Pro vnouče je tento strom kamarád, kterého zprvu chrání a pak se mu snad svěřuje a to i v dobách, kdy uţ tady děda není. S tímto člověkem roste i jeho strom. S kaţdým z nás roste někde náš strom a tak jako my i on řeší své existenční problémy, které mu ţivot přichystal. U něj je to především stanoviště, které je či není vhodné pro jeho dlouhý růst. A právě toto stanoviště je vnímáno kaţdým z nás trochu jinak. Jsem si jist, ţe solitérní strom ve volné krajině je potěšením pro všechny a nemá tak nepřátel. Horší to bývá se stromem, který má své stanoviště například na silničním tělese. Pak uţ se na tento strom díváme kaţdý jinak a nemusíme být zrovna kazisvěti. Jsou tady řidiči, účastníci silničního provozu, správci komunikací, zemědělci, dopravní policisté a příslušné silniční správní úřady na straně jedné a všichni ostatní, co stojí jakoby na straně druhé. Ti kteří brání ty, co se bránit neumí, „naše“ stromy. Jako stavební technik a zástupce správce silniční sítě nechci a nemám právo hodnotit pohledy ostatních zúčastněných stran v otázce stromů při našich silnicích. Jenom si myslím, ţe strom k silnici patří. A ţe tam být nejen můţe, ale má. A pokud já mám být jeho řádný správce, tak by s tímto měl trvale počítat i náš rozpočet veřejných financí, jeho pravidla a spousta dalších norem a předpisů.

Obr.1 - silnice I/37

okres Pelhřimov, kraj Vysočina - 6000 aut/den

-1-

2. CÍL PRÁCE Cílem této práce je:  Posouzení silničního stromořadí při silnicích I.tříd v kraji Vysočina a vliv inventarizace na hospodaření s tímto vegetačním doprovodem.  Zpracovat sumarizaci a výtah zákonů, norem, předpisů týkajících se vegetačního doprovodu komunikací, respektive jeho části, kterou je silniční stromořadí.  Stanovit technické podmínky vedoucí k zachování stromů při silnicích s ohledem na bezpečnostní a technické parametry.  Popsat dnešní existující nedostatky příslušných norem, popřípadě zmínit návrhy řešení, které by mohly mít na silniční stromořadí pozitivní vliv. Cílem práce je tedy popsat stávající moţná zanedbaný stav silničního stromořadí převáţně na silnicích I.tříd a dotýká se moţných návrhů a řešení.

-2-

3. HISTORICKÝ A SOUČASTNÝ STAV PROBLEMATIKY ZE STRANY PRÁVA, NOREM, PŘEDPISŮ A TECHNICKÝCH PODMÍNEK 3.1

Stromy jako doprovod pozemních komunikací v historickém sledu: V různých historických obdobích byl i různý náhled na stromy lemující cesty v českých

zemích. Touto problematikou se podrobněji zabývá paní ing. Daniela Švédová (2008). Stromy kolem silnic, hlavně jejich kácení, jsou v poslední době tématem medializovaným a Ředitelství silnic a dálnic kritizovaným subjektem, který kácením stromů poškozuje tradiční obraz české krajiny a ţivotní prostředí také. Vzhledem k tomu, ţe strom provází cesty člověka od nepaměti, je pro pochopení součastného stavu nutný alespoň velmi krátký výlet do historie. Předpisy v minulosti - Zásadní přelom ve vztahu člověk – cesta (stezka) – strom nastal v našich poměrech asi koncem 17. století. Do této doby bylo nutno zeleň kolem cest odstraňovat, aby se udrţela průchodnost cest a také aby byla zajištěna bezpečnost cestujících. Lze to dokumentovat různými nařízeními a předpisy, které se jako historické dokumenty zachovaly. Například roku 1361 bylo v Čechách nařízeno všem vrchnostem vyklestit křoviny a stromy po obou stranách zemských stezek na vzdálenost „co by dohodil kamenem obepjatým prsty“. Usnesením sněmů v letech 1541, 1557 a 1559 bylo nařízeno vymýtit lesy po obou stranách silnic na vzdálenost jednoho aţ půldruhého provazce (lesní provazec = 32 m). V 17. století byla vzdálenost vymezena slovy: „jak dalece by ranou z pistole dosáhnouti, aneb vůz se šesti koňmi volně obrátiti se mohl.“ Tyto příkazy a nařízení byly namířeny proti pobertům a loupeţníkům, kteří okrádali cestující. Jiţ od dob Karla IV. jsou sice zmínky o ovocných stromech kolem cest, ale to bylo spíše ojedinělým jevem neţ pravidlem. Cílená výsadba stromů nastala aţ v 18. století a souvisela s rozmachem budování silnic v této době. V nařízení panovníka z roku 1740 se také říká, ţe uţitek ze stromořadí je oprávněna ponechat si vrchnost sousedící se silnicí. Současně však byla povinna dbát o jeho dobrý stav a vzhled, provádět nové výsadby a kácet stromy. Za vlády Marie Terezie byla přípisem z r. 1752 stanovena povinnost vysazovat stromy u všech nových silnic, a to z důvodů hospodářských (dřevo), estetických, orientačních a bezpečnostních. Na druhou stranu byla i povinnost stromy kácet. V tereziánském patentu se například uvádí: „Jestliţe blízko silnice stojící stromy a keře vrhajícím stínem překáţejí jejímu vyschnutí, nařizujeme a kaţdému k zachování ukládáme, aby ve vzdálenosti 2 sáhů (3,8 m) od patníků nebo hrany silnice nově se nevsadil ţádný strom, veškeré pak nyní v této vzdálenosti stojící stromy, vyjma stromy ovocné, aby byly ihned poraţeny a odstraněny.“

-3-

Sluchu zahradníka velmi dobře zní výnos ministerstva veřejných prací z r. 1924, ve kterém se uvádí: „Stromořadí při veřejných silnicích a cestách jest důleţitým orientačním prostředkem k označení směru silnic a cest za doby noční, při vánicích sněhových, při záplavách apod. a bezpečnostním opatřením na silnici, které chrání povozy a chodce na vysokých hrázích podél rybníků, potoků, řek a roklí před sjetím, respektive před pádem. Při novostavbách a rekonstrukcích silnic budiţ pamatováno na vysázení stromořadí na pozemku silničním buď na banketech (krajnice), je-li silnice širší v koruně neţ 6 m, neb na pruhu pozemku za příkopem, je-li silnice uţší.“ Z této doby, kdy byly stromy vysazovány na krajnicích, pramení dnešní problémy s jejich kácením. Zmíněný předpis platil poměrně dlouho a aţ v ČSN 73 6101 Projektování silnic z roku 1957 v čl. 138 je uvedeno: „Stromořadí se zásadně vysazují za příkopem nebo rigolem v nejmenší vzdálenosti 2,5 m od hrany silniční koruny podél silnic, jejichţ niveleta vykazuje jen mírné výškové rozdíly oproti terénu.“ Zároveň lze na znění článku 139 této normy dokumentovat začátek odlišného přístupu k výsadbě: „Stromořadí má sledovat silniční niveletu, od níţ se nemá odchylovat více neţ o 1,0 m. U silnic vyšších kategorií se však nedoporučuje vysazování pravidelných stromořadí, zvláště ne z ovocných stromů.“ Norma tak reagovala na názory odborníků, kteří je publikovali v odborné literatuře, v různých broţurách, návodech a pokynech a kteří doporučovali výsadbu ovocných stromů jenom u komunikací s nízkou intenzitou silničního provozu a v oblastech, které jsou pro pěstování ovoce vhodné. I u okrasných stromů jiţ v této době prosazovali skupinovou výsadbu, a to i v rovině. Naproti tomu zákon č. 135/1961 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ještě preferuje výsadbu ovocných stromů. Nabádá tak pokračovat v tradici, kdy v 50. letech byli silniční správci významnými dodavateli ovoce do obchodní sítě a utrţené peníze pak zpětně vkládali do oprav a údrţby. Výsadby zeleně se týká § 14: „Okresní národní výbory dbají, aby na silničních pomocných pozemcích byly vysazovány a pěstovány stromy a keře, zejména ovocné stromy; přitom je třeba dbát, aby nebyla ohroţována bezpečnost silničního provozu nebo neúměrně ztíţeno pouţití těchto pozemků k účelům správy silnic, k umísťování nadzemních a podzemních vedení všeho druhu ani k obhospodařování sousedních zemědělských pozemků.“ Prováděcí vyhláška č. 136/1961 Sb. k tomuto zákonu upřesňuje výsadbu v § 19 takto: (1) Výsadbu silničního stromoví je nutno provádět podle těchto zásad: a) stromoví nesmí být vysazováno na silničních krajnicích, nýbrţ jedině na silničních pomocných pozemcích, b) volbu druhů a odrůd je zapotřebí provádět se zřetelem k místním, půdním a klimatickým podmínkám a s ohledem na budoucí vzrůst stromoví, c) přednostně musí být vysazovány ovocné stromy; okrasné stromy a keře je zapotřebí vysazovat tam, kde nejsou podmínky pro ovocné stromoví a kde to vyţaduje ráz krajiny.

-4-

(2) Okresní národní výbory rozhodují podle místních podmínek o postupném odevzdání silničního ovocného stromoví do bezplatného uţívání socialistickým zemědělským závodům, které pečují o jeho výsadbu a ošetřování a o sklizeň ovoce. Na rostoucí automobilový provoz a zvyšující se počet dopravních nehod reagovala novela zákona o pozemních komunikacích č. 27/1984 Sb., kde je jiţ z § 14 vynechána moţnost vyuţití silničních pomocných pozemků k umísťování nadzemních a podzemních vedení všeho druhu a v § 20 se objevuje pojem pevná překáţka na dálnicích, silnicích a místních komunikacích: „Na vozovce a krajnicích dálnic, silnic a místních komunikací nesmí být, s výjimkou dopravních značek a dopravních zařízení, umísťovány předměty tvořící pevnou překáţku. Stávající pevné překáţky musí být ve lhůtách stanovených prováděcím předpisem odstraněny. V odůvodněných případech povoluje výjimky z tohoto zákazu silniční správní orgán, který můţe také stanovit odchylné lhůty pro odstranění sloupů nadzemních vedení.“ V prováděcí vyhlášce č. 35/1984 Sb. bylo v § 21 vyjmenováno, co jsou pevné překáţky, a byly stanoveny lhůty k jejich odstranění: (1) Pevné překáţky zabudované ve vozovce nebo na krajnici silnic a místních komunikací jsou odrazníky, betonové sloupky, sloupy nadzemního vedení, stromoví, poutače všeho druhu a další předměty a zařízení pevně spojené se zemí. (2) Předměty tvořící pevnou překáţku umístěné na vozovce a na krajnicích silnic nebo místních komunikací v době před účinností této vyhlášky musí být odstraněny v těchto lhůtách a) u silnic I. třídy budovaných jako rychlostní komunikace do 30. 6. 1986, b) u silnic I. a II. třídy do 31. 12. 1986, c) u silnic III. třídy a u místních komunikací I. a II. třídy do 31. 12. 1990. Tyto lhůty nebyly dodrţeny, coţ lze dokumentovat na tom, ţe jenom kolem silnic I. třídy je v celé ČR v dnešní době asi 370 km stromořadí rostoucích na krajnici. Byly odstraňovány hlavně stromy rostoucí ve vozovce, ostatní kácení se řídilo spíše potřebami údrţby, nebo stavem stromů. Některé kácení bylo vyvoláno také rekonstrukcemi, případně byly vykáceny úseky se zvýšeným počtem dopravních nehod. V zásadě lze říct, ţe kácení stromů nebylo nikdy populární a obvykle byly stromy na krajnici káceny v případech, kdy k zákonnému důvodu, tj. povinnosti odstranit strom jako pevnou překáţku, přibyl ještě důvod další. Stromy na krajnici byly káceny po celou dobu od roku 1984. Pouze rozsáhlá medializace tohoto kácení vyvolala dojem, ţe se děje něco zcela neobvyklého. Povinnost odstranit strom jako pevnou překáţku se dostala do rozporu se zákonem č.114/1992 Sb, o ochraně přírody a krajiny, který má za úkol naopak chránit stromy rostoucí mimo les a pokud moţno jejich kácení bránit. Ministerstvo dopravy se snaţilo tuto situaci řešit a po dlouhých jednáních byla 23. 10. 1995 podepsána meziresortní dohoda o postupu při kácení dřevin, kterou podepsali tehdejší náměstci ministerstva ţivotního prostředí, ministerstva

-5-

dopravy a ministerstva vnitra, z které lze vybrat: „U dřevin, které jsou pevnou překáţkou ve smyslu § 20 odst. 1 silničního zákona, tj. na vozovce a v krajnicích komunikací, bude postupováno takto: správce komunikace, který je povinen odstranit překáţku ve smyslu § 20 odst. 1 silničního zákona, oznámí záměr kácení dřeviny orgánu ochrany přírody. Pokud tento rozhodne zamítavě, pak je příslušný silniční správní orgán rozhodnutím orgánu ochrany přírody vázán a vydá následně příslušné rozhodnutí o výjimce (§ 20 odst. 1 silničního zákona). U těchto dřevin však, zejména na základě zdůvodněného stanoviska příslušného dopravního inspektorátu Policie ČR doporučujícího kácení, orgán ochrany přírody dá ke kácení dřevin ve vozovce souhlas v zásadě vţdy a ke kácení dřevin v krajnicích dá obvykle souhlas, kromě výjimečných a odůvodněných případů (jde-li např. o hodnotné dřeviny při komunikacích s malým provozem a podprůměrnou nehodovostí).“

3.2.

(Švédová 2008)

Výtah zákonů, norem a technických podmínek:

3.2.1 Zákon č. 13/1997 Sb., Zákon o pozemních komunikacích (v platném znění): Část první - Základní ustanovení: § 2 - Pozemní komunikace a jejich rozdělení (1) Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k uţití silničními a jinými vozidly 1) a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto uţití a jeho bezpečnosti. (2) Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie: a) dálnice b) silnice c) místní komunikace d) účelová komunikace § 3 Zařazování pozemních komunikací do jednotlivých kategorií a tříd a jejich změny (1) O zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení. § 4 Dálnice (1) Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových kříţení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. (2) Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichţ nejvyšší povolená rychlost není niţší, neţ stanoví zvláštní předpis. 2) § 5 Silnice (1) Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k uţití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť.

-6-

(2) Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd: a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu, b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy, c) silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace. (3) Silnice I. třídy vystavěná jako rychlostní silnice je určena pro rychlou dopravu a je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichţ nejvyšší povolená rychlost není niţší, neţ stanoví zvláštní předpis. Rychlostní silnice má obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice. § 6 Místní komunikace (1) Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouţí převáţně místní dopravě na území obce. § 8 Průjezdní úsek dálnice a silnice (1) Dálnice a silnice mohou vést územím zastavěným nebo zastavitelným (dále jen "průjezdní úsek dálnice" nebo "průjezdní úsek silnice"), pokud se tím převádí převáţně průjezdná doprava tímto územím. (2) Není-li hranice území zastavěného nebo zastavitelného obsaţena ve schválené územně plánovací dokumentaci, určí hranici souvislého zastavění pro účely vymezení délky průjezdního úseku dálnice nebo průjezdního úseku silnice podle stavebně technických podmínek území příslušný stavební úřad na návrh příslušného silničního správního úřadu a po předchozím projednání s obcí, o jejíţ území jde. § 9 Vlastnictví pozemních komunikací (1) Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehoţ území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímţ území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Část druhá - Silniční pozemek, součásti a příslušenství dálnic, silnic a místních komunikací: § 11 Silniční pozemek (1) Silničním pozemkem se rozumí pozemky, na nichţ je umístěno těleso dálnice, silnice a místní komunikace a silniční pomocný pozemek. (2) Těleso dálnice nebo těleso silnice a místní komunikace mimo území zastavěné nebo zastavitelné je ohraničeno spodním okrajem a vnějšími okraji stavby pozemní komunikace, kterými jsou vnější okraje zaoblených hran zářezů či zaoblených pat náspů, vnější hrany silničních nebo záchytných příkopů nebo rigolů nebo vnější hrany pat opěrných zdí, tarasů, koruny obkladních nebo zárubních zdí nebo zářezů nad těmito zdmi.

-7-

(5) Silniční pomocný pozemek je pruh pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu dálnice, silnice nebo místní komunikace mimo souvisle zastavěné území obcí, který slouţí účelům ochrany a údrţby dálnice, silnice nebo místní komunikace, pokud tyto pozemky jsou ve vlastnictví vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace. § 13 Součásti a příslušenství Příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace jsou d) silniční vegetace, zásněţky, zásobníky a skládky údrţbových hmot, § 14 (1) O součástech a příslušenství průjezdního úseku dálnice a průjezdního úseku silnice platí ustanovení § 12 a 13 s těmito odchylkami: b) součástmi ani příslušenstvím nejsou zábradlí, řetězy a jiná zařízení pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce, veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení slouţící k řízení provozu, silniční vegetace. § 15 Silniční vegetace (1) Silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích a na jiných vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní komunikace nesmí ohroţovat bezpečnost uţití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěţovat pouţití těchto pozemků k účelům údrţby těchto komunikací nebo neúměrně ztěţovat obhospodařování sousedních pozemků. (2) Na návrh příslušného orgánu Policie České republiky nebo po projednání s ním nebo na návrh silničního správního úřadu nebo po projednání s ním je vlastník dálnice, silnice a místní komunikace oprávněn v souladu se zvláštními předpisy kácet dřeviny na silničních pozemcích. § 29 Pevné překáţky (1) Na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice, silnice a místní komunikace mohou být umístěny pouze dopravní značky a zařízení kromě zábradlí, zrcadel a hlásek; ostatní předměty tvoří pevnou překáţku. (5) Tvoří-li pevnou překáţku strom, postupuje se podle ustanovení § 15. § 33 V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křiţovatek těchto pozemních komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu; to neplatí pro lesní porosty s keřovým parkem zajišťující stabilitu okraje lesa. Strany rozhledových trojúhelníků se stanovují 100 m u silnice označené dopravní značkou podle zvláštního předpisu jako silnice hlavní a 55 m u silnice označené dopravní značkou podle zvláštního předpisu jako silnice vedlejší.

-8-

3.2.2 Zákon č. 114/1992 Sb., Zákon o ochraně přírody a krajiny (v platném znění): § 7 Ochrana dřevin (1) Dřeviny jsou chráněny podle tohoto ustanovení před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější ( § 46 a 48 ) nebo ochrana podle zvláštních předpisů. (2) Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udrţování je povinností vlastníků. Při výskytu nákazy dřevin epidemickými či jinými jejich váţnými chorobami, můţe orgán ochrany přírody uloţit vlastníkům provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení dřevin. § 8 Povolení ke kácení dřevin (1) Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závaţných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Povolení ke kácení dřevin na silničních pozemcích můţe orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem a povolení ke kácení dřevin u ţelezničních drah můţe orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě s dráţním správním úřadem. (2) Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údrţbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav a z důvodů zdravotních, neníli v tomto zákoně stanoveno jinak. Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je můţe pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje poţadavkům na ochranu dřevin. (3) Povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanoví ministerstvo ţivotního prostředí obecně závazným právním předpisem. (4) Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohroţen ţivot či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení. (5) Ministerstvo ţivotního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem nedovolené zásahy do dřevin, které jsou v rozporu s poţadavky na jejich ochranu, náleţitosti ţádosti o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les, náleţitosti oznámení o kácení dřevin a období, ve kterém se kácení dřevin zpravidla provádí.

3.2.3 Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník (v platném znění): § 120 (1) Součástí věcí je vše, co k ní podle její povahy náleţí a nemůţe být odděleno, aniţ by se tím věc znehodnotila. (2) Stavba není součástí pozemku.

-9-

3.2.4 Normy a technické podmínky: V souladu se záměry technické politiky a potřebami rozvoje oboru pozemních komunikací zajišťuje Ministerstvo dopravy (MD) ve spolupráci s ŘSD a PGP průběţně tvorbu nových a aktualizace (revize, změny, dodatky) stávajících rezortních předpisů v oboru PK. Technické předpisy MD, zpracované na základě nejnovějších a ověřených poznatků vědy, techniky a praxe, mají přinášet optimální a racionální řešení zejména z hlediska jednotnosti, hospodárnosti, jakosti, spolehlivosti, ţivotnosti, ochrany zdraví a ţivotního prostředí, bezpečnosti osob, prací a objektů staveb pozemních komunikací. Technické podmínky (TP), které jsou součástí rezortních předpisů, umoţňují v porovnání s nově koncipovanými českými technickými normami (ČSN) rychlejší zavádění nových poznatků do praxe, detailnější a komplexnější zpracování podle potřeb oboru pozemních komunikací. U všech pozemních komunikací je nutno zajistit ochranu veřejných zájmů, bezpečnost dopravy, nezbytnou jednotnost parametrů, spolehlivost, ţivotnost a jakost díla. Orgány a organizace uplatňují ČSN a technické předpisy MD jejich uvedením (odkazy) v rozhodnutích, povoleních, smlouvách o dílo, při zadávání veřejných zakázek, posuzování dokumentace, dohledu a dozoru na stavbách. Tím se technické normy a technické předpisy stávají pro dané dílo závaznými. Pro zadávací dokumentaci a uzavření smluv o dílo se vyuţívají Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací (TKP), Technické kvalitativní podmínky pro dokumentaci staveb pozemních komunikací (TKP-D), které se na ČSN a rezortní předpisy MD odvolávají, zezávazňují a upřesňují je. Normy dotčené silničním stromořadím: ČSN 73 1031

Vrtané piloty

ČSN 73 3050

Zemní práce

ČSN 73 6005

Prostorové uspořádání sítí technického vybavení Z 1,2,3

ČSN 73 6056

Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel, Z1

ČSN 73 6100

Názvosloví silničních komunikací

ČSN 73 6101

Projektování silnic a dálnic

ČSN 73 6102

Projektování křiţovatek na silničních komunikacích

ČSN 73 6109

Projektování polních cest

ČSN 73 6110

Projektování místních komunikací, Z1

ČSN 73 6200

Mostní názvosloví

ČSN 73 6201

Projektování mostních objektů, Z1

- 10 -

(ČSN 73 6221)

Prohlídky mostů pozemních komunikací (tato norma uvedena pouze pro uvědomění) Mosty, kterým se téţ mění stavební (zdravotní) stav obdobně jako u stromů s přicházejícími léty mají pro své hodnocení a sledování speciální normu. Tato norma je platná pro všechny mosty vyskytující se na našich komunikacích. Je zde uveden mimo jiné i způsob a četnost prohlídek vztahujících se k jednotlivým druhům mostů s přihlédnutím k stavebnímu (zdravotnímu) stavu. Myslím, ţe podobná norma by měla existovat i pro silniční stromořadí a měla by obsahovat pravidla pro kontroly stromů popřípadě řešit vegetační doprovod jako celek.

ČSN 73 7001

EN 1317-1 Silniční záchytné systémy část 1: Terminologie

ČSN 73 7001

EN 1317-2 Silniční záchytné systémy část 2: Svodidla

ČSN 73 7010

EN 1436 Vodorovné dopravní značení

ČSN 73 7030

Stálé svislé dopravní značení

ČSN 73 7507

Projektování tunelů pozemních komunikací

ČSN 36 0411

Osvětlení silnic a dálnic

Normy vegetačních úprav: ČSN 83 9001

Sadovnictví a krajinářství, terminologie – základní termíny a definice

ČSN 83 9011

Technologie vegetačních úprav v krajině – Práce s půdou

ČSN 83 9021

Technologie vegetačních úprav v krajině – Rostliny a jejich výsadba

ČSN 83 9031

Technologie vegetačních úprav v krajině – Trávníky a jejich zakládání

ČSN 83 9041

Technologie vegetačních úprav v krajině – Technicko-biologické způsoby stabilizace terénu – stabilizace výsevy, výsadbami, konstrukcemi ze ţivých a neţivých materiálů a stavebních prvků, kombinované konstrukce

ČSN 83 9051

Technologie vegetačních úprav v krajině – Rozvojová a udrţovací péče o vegetační plochy

ČSN 83 9061

Technologie vegetačních úprav v krajině – Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích

Technické podmínky (TP): TP 51

Odvodnění silnic vsakovací drenáţí

TP 53

Protierozní opatření na svazích pozemních komunikací

TP 57

Speciální bezpečnostní zařízení na pozemních komunikacích

TP 63

Ocelová svodidla na pozemních komunikacích

TP 65

Zásady pro dopravní značení na PK

TP 66

Zásady pro označování pracovních míst na PK

- 11 -

TP 76

Geotechnický průzkum pro pozemní komunikace

TP 83

Odvodnění pozemních komunikací

TP 90

Pouţívání provizorních mostů z mostové soupravy z MS v civilním sektoru

TP 99

Vysazování a ošetřování silniční vegetace

TP 104

Protihlukové clony podél pozemních komunikací

TP 106

Lanová svodidla na pozemních komunikacích

TP 110

Pouţívání provizorních mostů „Mabey universal“

TP 113

Značky a symboly pro výkresy pozemních komunikací

TP 114

Svodidla na pozemních komunikacích

TP 116

Pouţití ovoce, trávy a zeminy ze silničních pozemků

TP 128

Ocelové svodidlo NH4 prostorové uspořádání

TP 135

Projektování okruţních křiţovatek na silnicích a místních komunikacích

TP 146

Povolování a provádění výkopů a zásypů rýh pro inţenýrské sítě ve vozovkách PK

TP 158

Tlumiče nárazu

TP 166

Ocelové svodidlo FACASSO

TP 167

Ocelové svodidlo NH4

TP 168

Ocelové svodidlo VOEST – ALPINE

TP 170

Navrhování vozovek PK

TP 174

Zásady pro pouţívání dopravních majáčků

TP 179

Navrhování komunikací pro cyklisty

TP 180

Migrační objekty

Technické kvalitativní podmínky (TKP) členění dle kapitol: 2.

Příprava staveniště

4.

Zemní práce

11.

Svodidla, zábradlí a tlumiče nárazů

12.

Trvalé oplocení

13.

Vegetační úpravy

14.

Dopravní značky a dopravní zařízení

15.

Piloty a podzemní stěny

24.

Tunely

25.

Protihlukové clony

Technické kvalitativní podmínky pro dokumentace staveb pozemních komunikací (TKP-D) členění dle kapitol: 2.

Umístění a prostorové uspořádání pozemních komunikací

3.

Zemní těleso

- 12 -

7.

Tunely, podzemní objekty a galerie

8.

Vybavení a součásti pozemních komunikací

10.

Ţivotní prostředí

3.2.5 Některá zásadní normativní pravidla s výkladem: Důleţitým předpisem, který v současné době limituje výsadbu zeleně, je ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic. Tato norma platí pro projektování silnic, dálnic a veřejně přístupných účelových komunikací ve volné krajině, a to pro přeloţky a rekonstrukce spojené s přestavbou zemního tělesa. Neplatí pro polní cesty. Řídí se podle ní i nové výsadby na stávajících komunikacích. Pravidla dle ČSN 73 6101



Největší rozhodující vzdálenost pevné překáţky (bez svodidla):

Obr.2 – obrázek 18 (ČSN 73 6101)

Za touto vzdáleností lze bez problémů provádět náhradní výsadbu. Bohuţel v této vzdálenosti se uţ velice často nenachází pozemek a výsadba z pohledu vlastnických práv je proto nemoţná. Schematické znázornění: Největší rozhodující vzdálenost pevné překáţky bez svodidla. Př.: Silnice I. třídy v zářezu: Výška paty stromu (báze kmene) je 1m nad vozovkou. Bez pouţití ocelového svodidla se můţe strom nacházet minimálně 3m od hrany zpevněné krajnice.

Obr.3

- 13 -

Pravidla dle ČSN 73 6101

Př.: Silnice I. třídy v náspu: Pata stromu se nachází 2m v náspu pod silničním tělesem. Minimální vzdálenost bez pouţití svodidla je 9,5m k tomuto stromu od hrany zpevněné krajnice.

Obr.4

Př.: Silnice I. třídy v rovině: Nejmenší vzdálenost od zpevněné krajnice ke stromu je 5,0m bez pouţití svodidel.

Obr.5



Pouţití svodidel u svahů a náspů:

Obr. 6 – obrázek 17 (ČSN 73 6101)

U svahů, kde je svodidlo dáno normou, lze provádět výsadbu stromů, pokud se zde nachází dostatečný prostor pro dodrţení vlastnických práv a pokud se dodrţí dostatečná nezbytná vzdálenost potřebná k deformaci svodidla po nárazu (deformační zóna).

- 14 -

pravidla dle TP 167



Svodidlo před překáţkou: Zda je třeba svodidlo před překáţkou umístit se rozhodne na základě příslušných ČSN,

poţadavků státních orgánů. Poţadovanou úroveň zadrţení svodidla určí TP 114. O délce svodidla před překáţkou rozhoduje typ a půdorysné rozměry překáţky nebo místa nebezpečí. Vzdálenost líce od překáţky stanovuje tabulka 3 (TP 167). U typu JSNH4/N2 je dovoleno v souladu s tabulkou 3 kolem překáţek, které jsou nadimenzované na náraz silničních vozidel dle TP114, osadit toto svodidlo 0,60m od takové překáţky (vzdálenost líce svodidla od překáţky). Jedná se o výjimečné řešení, které je moţno pouţít pouze lokálně u výše uvedených překáţek. Sloupky se v tomto případě osazují po 1m podél překáţky a ještě 4m před a za překáţkou. Následuje vzdálenost sloupků po 2m na délku nejméně 12m. Dále jsou sloupky v běţné vzdálenosti 4m. Tento způsob sníţení vzdálenosti deformační zóny platil do 31. 12. 2008, kdy byla provedena změna v TP 167 a vzdálenost pevné překáţky u svodidla JSNH4/N2 je pouze 1,30m se sloupky po 4m. Schematické znázornění: Př.: Osazení ocelového svodidla před překáţkou (strom) a jeho deformační zóna. Deformační zóna je závislá na druhu svodidla a jeho úrovně zadrţení dle TP 167.

U

Obr.7

a) Def.zóna 0,60m – svodidlové nosné sloupky v hustém sponu (po 1m) platnost do 31.12.2008 b) Def.zóna 1,3m – svodidlové nosné sloupky ve standardním sponu (po 4m) c) Def.zóna 0,9m – svodidlové nosné sloupky ve sponu (po 2m)

- 15 -

pravidla dle TP 167

Svodidlo JSNH4/H1 a JSNH4/N2: Vzájemné spojení svodnic Trubková spojka Šroub

Šroub

Svodnice

Sloupek UE 100 Obr.8

JSNH4/H1 a JSNH4/N2 se liší pouze vzdáleností sloupků: JSNH4/H1 (sloupky po 2m)

Obr.9 - JSNH4/H1

JSNH4/N2 (sloupky po 4m)

Obr.10 - JSNH4/N2

- 16 -

pravidla dle TP 167

Vzdálenost líce svodidla od pevné překáţky tab.3: Tab.1 – tabulka 3 (TP 167)

č. poloţky

Název svodidla

Úroveň zadrţení

1

JSNH4/N2

N2

Vzdálenost líce svodidla od pevné překáţky U (m) 1,30 (0,60 sloupky po 1m platnost do 31.12.2008 ) *0,90 sloupky po 2m 1,50 *0,80 *1,15 1,85 *1,50 2,00 *0,90 *1,20 1,60 *1,50 2,00 *0,90 *1,20 1,60 *0,70 *0,90 1,20 *0,60 *0,75 1,10

N2 H1 N2 3 JSNH4/H2 H1 H2 N2 4 OSNH4/H1 H1 N2 5 OSNH4/H2 H1 H2 N2 6 OSPNH4/H1 H1 N2 7 OSPNH4/H2 H1 H2 N2 8 JSMNH4/H2 H1 H2 N2 9 ZSNH4/H2 H1 H2 * hodnota stanovena odborným odhadem 2

JSNH4/H1

Pravidla dle TP 63



Minimální délka svodidla před překáţkou (např. strom), nebo místem nebezpečí: Svodidlo musí mít dostatečnou délku před překáţkou (strom), aby v případě sjetí vozidla

z vozovky za svodidlo nedošlo k nárazu na překáţku, nebo vjetí do místa nebezpečí (rozhoduje vzdálenost „b“ zadní hrany překáţky od okraje zpevnění). Součastně musí mít svodidlo takovou délku před překáţkou, aby vozidlo, které najede na výškový náběh svodidla, nenarazilo na překáţku (rozhoduje vzdálenost „a“ přední hrany překáţky či nebezpečí od okraje zpevnění). výškový náběh

b

L

svodidlo

a

komunikace

- 17 -

Obr.11

Pravidla dle TP 63

Tab.2 – tabulka 3 (TP 63)

řádek

délka L (m)

a,b (m)

Silnice směrově rozdělené a rychlostní

ostatní

1

a<2

140

100

2

2
84

64

3

4
92

72

4

b>6

100

80

Minimální nosná délka svodidla: Měří se bez výškových náběhů na okrajích a závisí na dovolené rychlosti. Jde součastně o minimální délku svodidla vůbec. Tab.3 – tabulka 2 (TP 63)

Dovolená rychlost (km/hod)

Minimální nosná délka svodidla (m)

≤ 60

28

61 - 90

48

> 90

60

Pravidla dle ČSN 73 6201



Průjezdní prostor: Průjezdní prostor má horní omezení rovnoběţné s povrchem jízdního pásu a boční omezení

svislé.

Hp Povrch vozovky

Bp (B1, B2) Obr.12

Šířka průjezdního prostoru Bp se stanoví u směrově nerozdělených komunikací jako kategorijní šířka B silnice, nebo šířka hlavního dopravního prostoru B místní komunikace. U

- 18 -

směrově rozdělených komunikací se šířka průjezdního prostoru šířka Bp stanoví jako dílčí volná šířka dopravního prostoru B1, b2 (viz. ČSN 73 6101, ČSN 73 6110 a ČSN 73 6102). Do průjezdního prostoru je nutno zahrnout i případné přídatné pruhy, nebo pruhy přidruţené (viz. ČSN 73 6101). Výška průjezdního prostoru Hp je: a) u dálnic, rychlostních silnic a silnic I. a II. třídy 4,80m: b) u silnic III. třídy a místních komunikací rychlostních a sběrných 4,50m: c) u místních komunikací obsluţných a veřejných účelových komunikací 4,20m: d) u podjezdů pod lehkými dopravníkovými mosty a podobným zařízením, ochrannými sítěmi, potrubím a jiným vedením 5,85m: Průchozí prostor: Šířka průchozího prostoru se stanoví podle ČSN 73 6110 v závislosti na výhledové intenzitě provozu chodců nebo cyklistů, přičemţ se má přihlédnout i k šířce průchozího prostoru na přilehlém úseku komunikace. Základní šířka pruhu pro chodce je 0,75m.

Obr.13 - silnice I/37

okres H.Brod

Obr.14 - silnice I/37

okres H.Brod

Praktický příklad kdy kosterní větev zasahuje do průjezdního profilu komunikace.

- 19 -

Pravidla dle ČSN 73 6101



Rozhledové trojúhelníky sjezdu a samostatného sjezdu:

l – 1/3 délky uvaţovaného vozidla Obr.15 – obrázek 16 (ČSN 73 6101)

U sjezdu na silnici musí být zajištěn dostatečný rozhled na obě strany v přilehlém jízdním pruhu silnice pro vozidla vjíţdějící na silnici a zároveň musí být zajištěn i dostatečně dlouhý rozhled vozidel jedoucích po silnici na vozidla vyjíţdějící ze sjezdu. Tab.4 – tabulka 10 (ČSN 73 6101)

- 20 -

Pravidla dle ČSN 73 6101



Návrhové kategorie: Pro dálnice a silnice I. a II. třídy (včetně mezinárodních silnic) jsou návrhové kategorie

stanoveny výhledovými záměry výstavby silnic na základě jejich významu a očekávané intenzity dopravy. Pro silnice III. třídy se určí kategorie podle výhledové intenzity dopravních proudů a charakteristiky území. Tab.5 – tabulka 2 (ČSN 73 6101)

Jednopruhové silnice

Obr.16 – obrázek 1 (ČSN 73 6101)

Tab.6 – tabulka 3 (ČSN 73 6101)

Dvoupruhové silnice

Obr.17 – obrázek 2 (ČSN 73 6101)

- 21 -

Pravidla dle TP 66 Část C – silnice mimo obec

Přechodné dopravní značení na pozemních komunikacích při provádění prací:

Obr.18 – schéma C/1 (TP 66)

Obr.19 – schéma C/11 (TP 66)

Obr.20 – schéma C/12 (TP 66)

Obr.21 – schéma C/13 (TP 66)

- 22 -

Pravidla dle ČSN 73 6005

Prostorové uspořádání sítí technického vybavení:

Obr.22

x nejmenší dovolená vodorovná vzdálenost mezi vedeními y nejmenší dovolená vzdálenost silových kabelů od stavebního objektu (ČSN 34 1050)

z nejmenší dovolená vzdálenost plynovodu od stavebního objektu (ČSN 38 6410,ČSN 38 6413) 1)

Prostor pro přípojky

2)

Krytí nízkotlakých a středotlakých plynovodů 0,8m

3)

Nejmenší krytí v rozmezí 1,0m aţ 1,6m (dle ČSN 75 5401, ČSN 75 5402)

4)

Optimální krytí v rozmezí 0,4m aţ 1,2m (viz ČSN 38 3360)

5)

Nejmenší krytí pro kabely v zemi a povrchové kabely je 0,4m

6)

Největší doporučené krytí

7)

Moţná poloha optického kabelu bezvýkopové technologie MCS-ROAD apod. s jeho uloţením do vybroušené dráţky cca 10mm široké a 100 hluboké.

- 23 -

4. METODY A VÝSLEDKY V PRAXI 4.1

Péče a údrţba o silniční stromořadí: Začíná jiţ v prvopočátku jednání určujících mnoţství dřevin kompenzujících vzniklou

ekologickou újmu zamýšlené stavby pozemní komunikace. Pak v ateliéru projekční firmy a nakonec na stavbě samotné při realizaci. Výběr zhotovitelné firmy, která bude výsadbové práce provádět, je tím nejdůleţitějším krokem. Nemělo by být hodnoceno generálním dodavatelem stavby pouze základní kriterium, kterým je nejčastěji nejniţší cena. Toto kritérium se určitě změní díky tlaku ze strany investora, který bude umět zahradnické práce připomínkovat a následně přebírat v poţadované kvalitě. Řádně zapěstovaná a smysluplná výsadba se snadněji udrţuje a je hodnocena veřejností kladně. Negativní příklady výsadby investiční výstavby:

Obr.23 - špičák potlačen bujnou

vegetací

Obr.24,25 -

odstraněn terminál po výsadbě

Obr.26 - negativní vliv zanedbané údrţby.

Podobným neţádoucím příkladům lze zamezit pouze trvalou údrţbou a převzetím kvalitně provedených prací od zhotovitele stavby. Investor si musí dodavatele staveb k tomuto vychovat a musí být schopen po převzetí stavby zajistit trvalé provádění údrţby. V případě nečinnosti provádění údrţby, výsadba ať uţ je jakákoli, pozbývá smysl.

- 24 -

4.2

Výsadba silničního stromořadí: Je prvním a základním krokem v péči o silniční stromořadí. Bohuţel v praxi v dnešní době

bývá tento krok ten poslední. Mnohdy zanedbané silniční stromořadí spíš vyţaduje ostří motorové pily a likvidační řez, v lepším případě řez zdravotní, bezpečnostní, redukční, nebo řez sesazovací. Stávající silnice: Nová výsadba silničního stromořadí na stávajících silnicích je často velmi problematická. Důvodem jsou pozemky, respektive absence pozemků na kterých se nachází stavby silničního tělesa. Silniční těleso se nachází na náspech v zářezech, rovných pláních, anebo se nachází v kombinaci uvedených případů. Často silnici lemuje odvodňovací příkop a silniční pozemek končí jeho vzdálenější hranou od komunikace. Ta je téţ často hranicí s pozemkem sousedním. Výsadba před příkopem je prakticky zcela nemoţná, alespoň v případě, kdy se v předmětném úseku silnice nenachází ocelové svodidlo. Z těchto a dalších normativních předpisů je zde problém výsadbu realizovat. 

Mnoţství vysázených stromů na stávajících trasách silniční sítě v období 2005-2009:

Náhrada za kácené nebo vlastní iniciativa jednotlivých správ ŘSD ČR. Správa Praha Chomutov Olomouc Ostrava Liberec Zlín Karlové Vary Jihlava Plzeň Hradec Králové České Budějovice Pardubice Brno celkem

2005 2006 2007 2006 2007 2008 60 50 80 0 0 510 10 50 105 7 14 10 0 0 0 65 0 0 3 0 2 0 400 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 142 514 705

2008 2009 80 0 55 20 0 110 0 42 0 500 0 0 807

Tab.7

2009 2010

Poznámka

139

náhrada za 88 ks topolů

nenahlášeno

náhrada za pokácené na území CHKO

139 Zdroj: ŘSD ČR

Nové úseky silnic: V silničářské praxi se nejčastěji setkáváme s výsadbou na zcela nových úsecích silniční sítě. Vzhledem k tomu, ţe se s ní počítá od prvopočátku (dostatečný zábor, zářez, nebo násyp se svodidlem), nebývá ţádný problém ze strany správce tuto výsadbu realizovat. Nová výsadba by neměla do budoucna tvořit pevnou překáţku silničního provozu, ani by neměla zasahovat do prostoru rozhledových trojúhelníků. Výsadba musí ctít platné předpisy, normy a pravidla.

- 25 -



Mnoţství vysázených stromů u staveb investiční výsadby 2006-2010 ŘSD ČR, Správa Jihlava: Tab.8

Správa

Jihlava

stavba, název

Jihlava obchvat jih Česká Bělá obchvat Moravské Budějovice obchvat

počet kácených stromů kvůli výstavbě

rok uvedení do provozu

počet stromu na sázených hlavní trase

počet stromů v náhradních výsadbách na cizích pozemcích

počet stromů v zelených pásech

celkový počet stromů

134

2008

736

46

0

782

1085

2010

1863

-

0

1863

117

2010

1520

-

0

1520 Zdroj: ŘSD ČR



Mnoţství vysázených stromů u vybraných staveb investiční výsadby 2006-10 ŘSD ČR: Výsadby a kácení není evidováno po jednotlivých rocích. Jedná se o souhrnný údaj za celou

stavbu, která probíhá i 3-4 roky. Jako orientační údaj je rok uvedení do provozu. U těch, kde je uveden pozdější termín neţ 2008 se s výsadbou teprve počítá. Tab.9

Správa, Závod

Praha

Chomutov Ostrava Liberec Zlín

Plzeň

Hradec Králové České Budějovice Brno

stavba č., název

I/18 Nová Hospoda skalka I/38 Nýmburk obchvat I/16 Mlčechvosty obchvat I/2 Ţdánice most I/2 Zásmuky průtah I/2 Oleška most I/2 K. Hora 3 křiţ. I/38 Nymburk obchvat II I/9 Líbeznice obchvat I/38 Kolín obchvat I/13 Komořany – Most I/47 Severní spoj I. Stavba I/11 Jablunkov – obchvat I/13 Stráţ n/N – Krásná Studánka I/49 Malenovice – Otrokovice I/21 Planá, přeloţka I/20 K Dráze – Jasmínova I/21 Nová Hospoda – Kočov I/27 Tyršův sad – Sukova I/27 Třemošná přeloţka I/11 Třebechovice – Týniště I/14 Vamberk – jiţní přel., 3. St. I/34 Stráţ n. N – přeloţka I/4 Hlouţná – Hliniště I/42 Dobrovského – Svitavská

rok uvedení do provozu

kácené stromy kvůli výstavbě; na rozhodnutí

počet stromů sázených na hlavní trase

počet stromů v náhradní výsadbě na cizích pozemcích

celkový počet vysázených stromů

2006 2007 2007 2007 2007 2008 2008 ve stavbě ve stavbě ve stavbě 2009 2009 2008 2011 2012 2008 2010 2010 2010 2011 2008 2010 2007 2006 2011

148 235 30 6 5 7 5 340 35 4 350 136 208 1 091 126 77 421 44 165 362 312 260 102 187 470 0

1 059 780 845 7 15 0 0 3 150 750 9 000 0 6 930 15 745 1 138 14 335 30 2 001 247 2 972 50 50 444 481 217

0 2 000 297 0 15 7 247 0 0 0 210 235 0 0 68 0 0 0 0 0 150 0 0 0 0

1 059 2 780 1 142 7 30 7 247 3 150 750 9 000 210 7 165 15 745 1138 82 335 30 2 001 247 2 972 200 50 444 481 217

9 122

46 260

3 229

Celkem

- 26 -

49489 Zdroj: ŘSD ČR

4.3

Výchovný řez: Zachování průjezdního profilu a bezproblémový růst dřeviny můţe maximálně ovlivnit řez

nejdůleţitější a tím je řez výchovný, který je (by měl být) první v pořadí po výsadbě. Tento nenákladný řez má nejzásadnější vliv na vývoj celé koruny stromu a měl by být prováděn symetricky. Jinými slovy „je lépe řešit důvody, nežli následky“. Zachování průjezdního profilu musí být zajištěno po celou dobu ţivota stromu. Při řádné údrţbě by pak nemělo docházet k prorůstání větví do průjezdního profilu a mělo by se zamezit negativnímu růstu a vývoje celé koruny. Tímto se maximálně zamezí neţádoucím řezům a to především řezům větších průřezů ţivých větví do budoucna.

Obr. 27 – sekce pro zahradní a krajinářskou tvorbu (výchovný řez)

4.4

Udrţovací řez (bezpečnostní, zdravotní, symetrizační, popř. redukční řez): Nejen výchovné, ale i udrţovací řezy (bezpečnostní, zdravotní, symetrizační, redukční aj.)

prováděné na stromech silničního stromořadí by měl zástupce správce zadávat a provádět odborně, systematicky a pravidelně. Zadání a převzetí poţadovaných prací by mělo odpovídat přísným pravidlům pro prováděný řez.

Obr. 28,29 – sekce pro zahradní a krajinářskou tvorbu (výchovný řez a řez redukční)

- 27 -

Obr.30,31 - silnice III.

Obr.32,33 - silnice I.

4.5

třídy kraj Vysočina – pracovníci SÚS provádí „udrţovací“ řez

třídy, Olomoucký kraj

Likvidační řez (kácení): Posledním řezem v řadě je řez likvidační. Tento řez by měl být proveden u stromů, které

představují svou existencí reálné riziko selhání, dále stromů zcela suchých a stromů k tomuto řezu určených z detailního hodnocení a posouzení odborníků s případným souhlasem Agentury ţivotního prostředí a CHKO. Od roku 2008 je s těmito kácenými stromy kaţdoročně na základě písemného poţadavku seznámena i Inspekce ţivotního prostředí ČR, která je kontroluje včetně legislativních povinností z pohledu správního řádu. Při likvidaci stromu v silničním stromořadí by se nemělo opomenout mimo jiné i na frézování pařezu do hloubky alespoň 10ti cm, neboť i on můţe být překáţkou silničního provozu, tak i překáţkou při provádění prací letní údrţby (tj. kaţdoročně opakovaná seč trávy).

- 28 -



Počty kácených stromů při silnicích I. tříd v kraji Vysočina v roce 2005 aţ 2009: Jedná se o kácení na stávajících trasách silnic I. tříd v kraji Vysočina, nikoli o kácení

z důvodu výstavby nových úseků. Tab.10

období veg. klidu

Správa Jihlava

2005/2006

278

Počty kácených stromů 400 350 341

300

303 278

250

2006/2007

303

Správa Jihlava

200 150

2007/2008

341

100 50 47

2008/2009

47

0 2005/2006

Obr.34 -



2006/2007

2007/2008

2008/2009

grafické znázornění kraj Vysočina

Zdroj: ŘSD ČR

Počty kácených stromů v období roků 2005-2009 ŘSD ČR (silnice I.tříd v celé ČR): Jedná se o kácení na stávajících trasách silnic I. třídy v ČR. Dálnice nejsou zahrnuty, nemají

alejové stromy, provádí se zde výchovné probírky za účelem zkvalitnění porostů. Tab.11

2005 2006 2007 Správa 2006 2007 2008 Praha 44 193 68 Chomutov 944 940 1 082 Olomouc 35 42 39 Ostrava 64 40 47 Liberec 61 69 54 Zlín 142 158 121 Karlové Vary 92 3 100 Jihlava 278 303 341 Plzeň 436 175 269 Hr. Králové 4 25 31 Č. Budějovice 31 28 563 Pardubice 36 272 Brno 286 56 2 131 2 298 3 043 celkem

2008 2009 126 88 78 50 52 75 48 47 173 35 615 470 81 1 938

Poznámka 07/08-542ks na lesních pozem. - souhlas LS

Zdroj: ŘSD ČR

Rok 2009/2010 je rokem zlomovým pro ŘSD ČR, Správu Jihlava, která jako první nechala inventarizovat skutečný stav stávajících stromů při silnicích I.tříd v kraji Vysočina. Od tohoto roku je tak plně vyuţíván projekt „péče o stromy“, který určil mimo jiné celkový stav stromů, který je proměnný v čase. Dále návrhy údrţby a návrhy kácení stromů nacházejících se v celkovém stavu 5 (tzn. rizikový strom určený pro kácení). Je nutné neustále s tímto

- 29 -

programem pracovat a evidovat podrobně změny jednotlivých stromů spolu s evidencí plánované i realizované údrţby. Mimo to je zde moţnost evidovat a mapovat vhodná místa dle platných předpisů a norem pro náhradní výsadbu. Na základě těchto skutečností bylo od roku 2009 ošetřeno bezpečnostním řezem několik set stromů (cca 340ks do X/2010) lezeckou technikou a (cca 120ks) z vysokozdviţné plošiny. Počet kácených stromů v roce 2009 byl 445 a pro rok 2010 je plánováno 426 stromů ke kácení, coţ je „prozatím“ konečné číslo z celkového mnoţství hodnocených stromů v kraji. Vzhledem k předchozím rokům se jeví tato čísla vysoká. Bohuţel vzhledem k letité neúdrţbě silničního stromořadí nám podrobné posouzení jednotlivých stromů ukázalo, ţe z celkového mnoţství cca 12.000 stromů v kraji Vysočina, je 5aţ10ti % zastoupení stromů v celkovém stavu 5 (rizikový strom). Plán kácení se rozvolnil do 2 aţ 3 let vzhledem k finančním prostředkům. Přes tato nelichotivá čísla však vyšla navenek skutečnost, ţe nemizí celé aleje ani stromořadí, pouze stromy v rizikovém stavu. Mezi těmito likvidovanými se nachází stromy, které jsou v dobrém stavu a své stanoviště hned tak neopustí. Prakticky si těchto změn po vykácení „nevšimneme“. Těţko by dnes někdo v silničářské praxi určil stromy pro kácení lépe. V průběhu odstraňování stromů určených ke kácení bude na základě rozhodnutí následovat výsadba. Kácení stromů se řídí platnými předpisy. V příloze č. 1 je návrh ţádosti ke kácení dřevin rostoucích mimo les, který vyuţívá ŘSD ČR, správa Jihlava.

Technika a způsob provádění prací:

4.6

Odborný řez v korunách stromů lze provádět komplexně a v dnešní době nejpříznivější technikou stromolezeckou a to při minimálním omezení dopravy. Další způsob provádění prací je v místech průjezdního profilu nad komunikací za pomoci vysokozdviţné plošiny, při omezení provozu v jednom pruhu. 

Provádění prací stromolezeckou technikou

Výhody: -

Komplexně provedený poţadovaný řez.

-

Bez většího omezení provozu na pozemní komunikaci. Obr.35 - výstup

- 30 -

do koruny stromu

Nevýhody: - Pomocný pozemní personál v minimálním počtu tří lidí. (2 - oboustranné řízení provozu, 1 - pomocný asistent arboristy)

Obr.36 - odstranění

Obr.37 - výstup

větve pomocí ruční pilky (pinoha)

do koruny stromu Obr.38 - osvědčení způsobilosti k provádění arboristických prací

Se stromolezeckou technikou se v silničářské praxi nejčastěji setkáváme při realizaci všech udrţovacích řezů. Pouze v omezené míře je tato technika vyuţívána k samotnému kácení. Tento postup je vhodný pouze v případě, není-li jiná moţnost likvidace stromu a to z důvodu stanoviště stromu (např. v blízkosti budovy). Výhody: -

Zajištění odstraňovaných částí proti pádu lanem.

-

Bez zajištění lanem (kontrolované shazování) lze pokud k tomu je vhodný dopadový prostor. Nevýhody:

-

Finanční náročnost oproti kácení ze země.

Obr.39 – postupné sesazování stromu

- 31 -



Provádění prací vysokozdviţnou plošinou: Tímto způsobem se provádí především řez bezpečnostní případně redukční. Lze téţ pouţít

tuto techniku při řezu sesazovacím, kterým lze v případě potřeby celý strom postupně pokácet. Tento způsob kácení je vhodné vyuţít pouze, je-li to nutné z důvodu stanoviště stromu. Výhody: -

Vhodné pro řešení problému nad průjezdním profilem komunikace. U dřevin méně vhodných pro lezeckou techniku a dřevin menšího významu (např. topol).

Nevýhody: -

Nedostatečné přiblíţení koše plošiny k místu řezu podstatně sniţuje kvalitu provedeného řezu.

-

Pouţití specializované plošiny pro práci s motorovou pilou.

-

Omezení minimálně jednoho jízdního pruhu pozemní komunikace.

-

Pozemí personál (obsluha plošiny, oboustranné řízení provozu, přenosné SDZ).

Obr.40,41,42 -

pracovníci SÚS provádí bezpečnostní řez topolů nad komunikací I. třídy z plošiny

Nejen práce prováděné stromolezeckou technikou, ale i při zadávání ostatních technik realizace zakázky by měl zástupce správce pozemních komunikací, jako správce veřejného (státního) majetku objednávat u odborných firem, které mají způsobilost k těmto pracím, jsou proškoleni a mají řádně sjednané pojištění.

- 32 -



Kácení prováděné ze země: U většiny případů likvidace stromů v silničním stromořadí lze pouţít techniku kácení ze

země za pomoci traktoru, popřípadě bez traktoru. Toto záleţí na velikosti likvidovaného stromu, popřípadě jeho vychýlení z těţiště. Tento způsob je časově nenáročný a případné přerušení provozu při samotném kácení nepřekročí pár minut. Vhodná je vţdy domluva s majitelem (správcem) přilehlého pozemku, který bude slouţit a vyuţit při realizaci poţadované těţby na likvidaci a manipulaci s dřevní hmotou.

Obr.43

Obr.44

Obr.45

Obr.46

Obr.47

Obr.48

-

(Obr.46) -

odstranění kůry po obvodu v místě předpokládaného řezu (zamezuje otupení řetězu

motorové pily) -

(Obr.47) - zajištění káceného stromu

-

(Obr.48) - vypnutí

ocelovým lanem

ocelového lana navijákem a zajištění traktoru proti posuvu

- 33 -

Obr.49

-

(Obr.49)

Obr.50

Obr.51

- vedení hlavního řezu (v této chvíli je zastaven provoz na silnici pomocným

personálem) -

(Obr.50) - monitorování a

-

(Obr.51) - příprava

kontrola situace

kmene k odtaţení

Obr.52

Obr.53

-

(Obr.52) - zpracování

-

(Obr.53) - odtaţení kmene

koruny stromu

Obr.55 - dočasná

Obr.54 - štěpkovač

- 34 -

skládka



Frézování pařezu: V silničářské praxi je tento krok v likvidaci stromu se stanovištěm na stavbě silničního

tělesa naprosto nezbytný a to hned z několika důvodů. Ponechaný pařez můţe: -

nadále představovat pevnou překáţku silničního provozu

-

při letní údrţbě bránit a překáţet tak při seči trávy, která se opakuje několikrát do roka

-

zvyšovat moţnost vzniku neţádoucích pařezových výmladků

Nemělo by tedy být frézování pařezu opomíjeno i přes mnohdy náročnou operaci a s tím spojenou navyšující se celkovou cenu při kácení a likvidaci. .

Obr.56 - pařezová

fréza.

Obr.57 - frézovaný pařez

Obr.60 - manipulace s

Obr.58 -

frézování pařezu

frézou na poţadované místo.

Obr.59

Dokončené práce. Pařez nesmí vyčnívat ţádnou částí své plochy nad terén, ale měl by být zafrézován min 10cm pod terénem původního stanoviště stromu.

- 35 -

5. NÁVRH ŘEŠENÍ 5.1

Součastný stav: Stromy kolem silnic jsou ve velmi špatném stavu. Je to všeobecně známá skutečnost za

kterou jsou správci silničních sítí zcela oprávněně kritizováni.

5.1.1 Posledních 15 let ŘSD ČR nezaměstnává specialistu, který by měl problematiku stromů kolem silnic I. třídy metodicky na starosti. Specialista byl jenom pro dálnice, od reorganizace má na starost i silnice I. třídy. Jeden pracovník však na pokrytí této činnosti nestačí. Jednotlivé krajské správy nezaměstnávají odborníka na danou problematiku. Sadovníci u bývalých okresních správ silnic, byli propuštění jiţ po roce 1990. Řez stromů provádí strojníci různých mechanizačních prostředků a kvalita tomu odpovídá.

5.1.2 Aţ na výjimky není zpracována inventarizace vegetačního doprovodu – stromů, jako první tuto inventarizaci nechala zpracovat správa Jihlava (kraj Vysočina) a následuje kraj Středočeský, Hradec Králové a Ostrava.

5.1.3 Neexistuje ţádný předpis k provádění prohlídek a kontrol stromů. Prohlídky komunikací jsou dány Vyhláškou č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích. §6 Prohlídky komunikací (1) Prohlídku zabezpečuje vlastník nebo správce dotčené komunikace a o jejím výsledku vede záznam. Prohlídky se dělí na běţné, hlavní a mimořádné. (2) Běţnou prohlídkou se zjišťuje především správná funkce dopravního značení, bezpečnostního zařízení a závady ve sjízdnosti (schůdnosti) v těchto lhůtách: dálnice a rychlostní silnice ………. kaţdý pracovní den, ostatní silnice I. třídy

………. 2x týdně,

silnice II. třídy

………. 2x měsíčně,

silnice III. třídy

………. 1x měsíčně.

§7 Hlavní a mimořádná prohlídka komunikace (2) Hlavní prohlídka se provádí: a) při uvedení nového nebo rekonstruovaného úseku komunikace do provozu a před skončením záruční doby, b) při inventarizaci komunikací.

- 36 -

(4) Mimořádnou prohlídku zajišťuje vlastník nebo správce mimo termíny běţných a hlavních prohlídek, a to zejména: a) při náhlém poškození vozovky (např. dopravní nehodou, ţivelní pohromou), b) při výrazné změně dopravního zatíţení (např. v důsledku nařízení objíţďky), c) při nutnosti získat vstupní data pro systémy hospodaření s vozovkou. Dnes se strom obvykle kácí aţ kdyţ je v takovém stavu, ţe jeho moţnost selhání (pád celého stromu nebo jeho částí) je naprosto nepřehlédnutelná. Někdy je potřeba kácení stromů vyvolána opravou komunikace. ŘSD ČR odpovídá za škody na majetku, poškození zdraví a ohroţení ţivota způsobené pádem stromů nebo jeho částí. Pokud dojde ke škodní události, při současné úrovni znalostí o stromech, bude problém se vyvinit bez prokázání pravidelných kontrol jednotlivých stromů.

5.1.4 Nejasná legislativa: Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a) Pravidla údrţby stromů v intravilánu obcí jsou v dnešní legislativě nejasná a silničním správcům v případě neshody dává zapravdu aţ rozhodnutí soudu. Spory mezi obcí a správcem komunikace by však vůbec nemusely být. b) Problém při odstraňování stromu, který tvoří pevnou překáţku dle § 29. Správce silnice je zodpovědný za škody na majetku, poškození zdraví či ohroţení ţivota, ale na straně druhé má pouze omezenou moţnost strom pokácet a škodám předejít.

5.1.5 Nedostatek finančních prostředků na údrţbu komunikací způsobuje, ţe zeleň je aţ na posledním místě a u stromů je minimalizována na vyvětvování, odstraňování suchých větví a kácení.

5.2

Návrhy řešení:

5.2.1 Zajistit odborné pracovníky: Na provozních úsecích jednotlivých správ silničních sítí jako, jsou stát ŘSD ČR (dálnice, rychlostní komunikace, silnice I.tříd), jednotlivé kraje (silnice niţších tříd), by se měli nacházet kromě stavařů také pracovníci se zaměřením na zeleň. Dnes stěţí nalezneme v těchto řadách pracovníka s odbornou znalostí zahradníka či arboristy. Pak i pohled ţivotního prostředí na silničáře je jednostranný. Není, kdo by oponoval, staral se a tím téţ rozvíjel silniční stromořadí. Odborná způsobilost pracovníka je nepostradatelná. Kdo jiný by měl plánovat a rozhodovat o budoucnosti tak výrazného krajino-tvorného prvku, kterým je silniční stromořadí. S tím souvisí mimo jiné zadávání, přebírání odborných (arboristických) prací a v neposlední řadě provádění pravidelných prohlídek a kontrol.

- 37 -

5.2.2 Zajistit inventarizaci (evidenci) vegetačního doprovodu komunikací: Inventarizace je základním kamenem řádného výkonu a funkce kaţdého zástupce správce vegetačního doprovodu. Kaţdé řemeslo, kaţdá práce má svůj plán, smysl a cíl. V oboru ve kterém je obsaţeno velké mnoţství dat a informací, je tato evidence naprosto nezbytná. Evidence vegetačního doprovodu by měla obsahovat veškerá data spravovaného úseku jednotlivých správců. Měla by se skládat z textové a mapové části v tištěné (archivní) podobě, ale i elektronické (pracovní) verzi. Inventarizace (evidence) vegetačního doprovodu by měla obsahovat mimo počtu stromů také jejich zdravotní, i celkový stav, včetně parcelních čísel, stanovišť s uvedením katastrálního území a velikost travních a keřových ploch. Obsahem by měl být také plán péče prováděné na všech vegetačních prvcích, jako jsou stromy, keře a travní porosty. V roce 2009 byla dokončena inventarizace vegetačního doprovodu (respektive stromů) u silničního správce ŘSD ČR, správa Jihlava v celém kraji Vysočina na silnicích I.tříd. Touto evidencí si správce komunikace uvědomil, ţe není správce pouze staveb silničního tělesa a s tím souvisejících mostů, propustků, dopravního značení atd., ale také správce celkem rozsáhlého vegetačního doprovodu (silničního stromořadí). Svým počtem a rozlohou tato evidence často převyšuje veřejnou zeleň v intravilánu obcí i větších měst. 

Příklad porovnání: Krajské statutární město Jihlava (kraj Vysočina) a správce silniční sítě pozemních komunikací prvních tříd ŘSD ČR, správa Jihlava (kraje Vysočina).

-

ŘSD ČR, správa Jihlava (Kraj Vysočina stav k 1. 1. 2009): silnice první třídy I/19

65,6 km 3746 stromů

87 stromových skupin

silnice první třídy I/23

51,3 km 1323 stromů

78 stromových skupin

silnice první třídy I/34

63,9 km 1579 stromů

154 stromových skupin

silnice první třídy I/37

46,2 km 2842 stromů

24 stromových skupin

silnice první třídy I/38

80,9 km 2664 stromů

178 stromových skupin

Celkem v kraji Vysočina na silničních pozemcích I. tříd v celkové délce 307,969 km extravilánu obcí se nachází 12.154 stromů a 521 stromových skupin (495.479m2). -

Statutární město Jihlava (krajské město – 1.1. 2009): Jihlava město: k.ú. Jihlava, Bedřichov u Jihlavy, Staré Hory a Horní Kosov 22.938 stromů na veřejně příslušných místech a 12.241 m2 stromových skupin Příměstské části města Jihlavy: k.ú. Antonínův Důl, Bedřichov u Jihlavy, Helenín, Heroltice, Horní Kosov, Hosov, Hruškové Dvory, Jihlava, Kosov u Jihlavy, Pančava, Pávov, Pístov u Jihlavy, Popice u Jihlavy, Sasov, Staré Hory, Vysoká u Jihlavy a Zborná 29.495 stromů na veřejně příslušných místech a 54.911 m2 stromových skupin

- 38 -



Přehled délek silniční sítě v intravilánu a extravilánu obcí ve správě ŘSD ČR, Správa Jihlava (kraj Vysočina): Tab.12

Stav k 1.7.2008 kraj VYSOČINA CELK EM

INTRAVILÁN

EXTRAVILÁN

Nezměřeno

Třída

délka

délka

délka

délka

délka

délka

délka

komunikace

silnice

úseků

silnice

úseků

silnice

úseků

úseků

307,969

D

92,625

196,079

I

424,621

436,378

110,227

113,067

316,288

7,023

II

1 630,201 1 631,731

395,010

395,688 1 235,079 1 235,931

0,112

D.-II.

2 147,447 2 264,188

505,237

508,755 1 543,048 1 552,219

7,135

III

2 945,577 2 945,907

749,770

749,949 2 195,662 2 195,813

0,145

Celkem

5 093,024 5 210,095 1 255,007 1 258,704 3 738,710 3 748,032

7,280 Zdroj: ŘSD ČR



Přehled délek silniční sítě v intravilánu a extravilánu obcí kraje Vysočina: CELKEM

Název okresu

H. BROD

Třída

PELHŘIMOV

TŘEBÍČ

109,160

109,869

II.

242,300

242,428

III.

703,115

703,223

1 054,575 1 055,520

26,307

délka úseků km

délka silnice km

délka úseků km

nezměřeno délka úseků km

26,585

82,853

83,284

62,636

62,764

179,552

179,552

0,112

184,007

184,030

518,963

519,048

0,145

272,950

273,379

781,368

781,884

0,257 7,023

67,710

77,070

16,085

17,344

45,200

52,703

II.

330,146

330,985

75,927

76,219

254,219

254,766

III.

386,787

386,832

105,029

105,074

281,758

281,758

Celkem

784,643

794,887

197,041

198,637

581,177

589,227

I.

70,672

71,213

13,185

13,341

57,487

57,872

II.

290,850

291,007

63,412

63,569

227,438

227,438

III.

605,544

605,579

136,295

136,330

469,249

469,249

Celkem

967,066

967,799

212,892

213,240

754,174

754,559

I.

71,110

71,964

22,786

23,640

48,324

48,324

II.

337,771

337,793

73,019

73,041

264,752

264,752

680,689

680,809

169,927

170,003

510,762

510,806

1 089,570 1 090,566

265,732

266,684

823,838

823,882

Celkem

7,023

I.

105,969

106,262

31,864

32,157

74,105

74,105

II.

429,134

429,518

120,016

120,095

309,118

309,423

III.

569,442

569,464

154,512

154,512

414,930

414,952

1 104,545 1 105,244

306,392

306,764

798,153

798,480

436,378

110,227

113,067

307,969

316,288

7,023

II.

1 630,201 1 631,731

395,010

395,688 1 235,079 1 235,931

0,112

III.

2 945,577 2 945,907

749,770

749,949 2 195,662 2 195,813

0,145

Celkem

5 000,399 5 014,016 1 255,007 1 258,704 3 738,710 3 748,032

Celkem I. VYSOCINA

délka silnice km

EXTRAVILÁN

I.

III.

ŢĎÁR NAD SÁZAVOU

délka úseků km

I.

Celkem

JIHLAVA

délka silnice km

INTRAVILÁN

Tab.13

424,621

- 39 -

7,280 Zdroj: ŘSD ČR

5.2.3 Zavést provádění pravidelných prohlídek a kontrol silničního stromořadí do praxe: Pravidelné kontroly stromů z hlediska jejich bezpečnosti nevyplývají ze ţádného právního, oborového ani vnitřního předpisu ŘSD ČR. Nově by měl prohlídku provádět pracovník způsobilí k prohlídkám vegetačního doprovodu a to ve lhůtách se zaměřením na jednotlivé stromy dle stavu obdobně tak, jak dnes probíhají prohlídky a kontroly mostů dle ČSN 73 6221 (Prohlídky mostů pozemních komunikací). Předpis, či norma odborně provádět prohlídky jednotlivých stromů zatím neexistuje. Četnost a zaměření prohlídky by měla být dána neustále se měnícím zdravotním stavem jednotlivých stromů. S tím souvisí plánované zásahy na jednotlivých stromech a evidence do pasportizačního programu. Dnes pracovník provádějící například běţnou prohlídku z jedoucího vozu nemůţe efektivně vykonávat prohlídku jednotlivých stromů. Můţe však efektivně evidovat zhoršený (kalamitní) stav například po bouři.

5.2.4 Objasnit legislativu: a) Měly by se jasně specifikovat pravidla údrţby zeleně na stavbách komunikací (silničních pozemcích) v intravilánu obce. Zákon si dnes vykládá kaţdá zúčastněna strana po svém. Starostové obcí se opírají o Zákon 114/1992 Sb. a o Zákon 40/1964 Sb. Správcům silničních sítí dává zapravdu zákon 13/1997 Sb., který je v tomto případě v rozporu s ostatními. Silniční vegetací se ve smyslu zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích rozumí stromy, keře a traviny, které rostou na tělese příslušné dálnice, silnice nebo místní komunikace. Je přitom nutné rozlišovat silniční vegetaci rostoucí na tělesech silnic v tzv. průjezdních úsecích obcemi a silniční vegetaci rostoucí mimo zastavěná území obcí, tj. mimo průjezdní úsek. Pojem tzv. silniční vegetace v průjezdním úseku konkrétní obcí není moţné vztahovat k silničnímu pozemku, ale pouze a výhradně ke stavbě silnice. Vegetace, která roste mimo stavbu tělesa není proto silniční vegetací a plně na ni dopadají příslušná ustanovení občanského zákoníku a zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Silniční vegetací v průjezdním úseku je tedy zeleň rostoucí výhradně na stavbě – tělese silnice, která ovšem není podle ustanovení § 14 odst. (1) písm. b) zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích v platném znění součástí ani příslušenstvím této stavby. Mimo průjezdní úsek se jedná o silniční vegetaci tehdy, pokud roste opět na stavbě – tělese silnice, případně na silničním pomocném pozemku (který je ovšem součástí stavby silnice),

- 40 -

pokud je ve vlastnictví vlastníka dané pozemní komunikace. Tato silniční vegetace pak tvoří, bez ohledu na vlastnictví silničního pozemku, příslušenství stavby silnice. Z uvedeného je zřejmé, ţe Ředitelství silnic a dálnic ČR vykonává příslušnost hospodařit se státním majetkem - silniční vegetací pouze v případech, kdy tato tvoří příslušenství stavby silnice, tedy mimo zastavěné, resp. zastavitelné území obcí. Dnes v nepřehledné a nejasné legislativě dává soud správcům silničních sítí zapravdu a v některých případech svým rozsudkem rozhodl, ţe v intravilánu obce na veřejných prostranstvích se stará právě obec. Můţe se stát, ţe nečinností obou stran dojde k nevratné události, jako třeba vyvrácení, nebo zlomu stromů na silničním pozemku (stavbě komunikace) v intravilánu obce a tím k nevratné, moţná i tragické události. b) Pevná překáţka dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen zákona o PK) § 29: (1) Na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice, silnice a místní komunikace mohou být umístěny pouze dopravní značky a zařízení kromě zábradlí, zrcadel a hlásek; ostatní předměty tvoří pevnou překáţku. (5) Tvoří-li pevnou překáţku strom, postupuje se podle ustanovení § 15. Znění § 15: (2) Na návrh příslušného orgánu Policie České republiky nebo po projednání s ním nebo na návrh silničního správního úřadu nebo po projednání s ním je vlastník dálnice, silnice a místní komunikace oprávněn v souladu se zvláštními předpisy kácet dřeviny na silničních pozemcích. Novela zákona č. 114/1992 Sb., která vstoupila v účinnost dnem 1.12.2009 tuto moţnost kácení zrušila a silniční správce musí ţádat o povolení ke kácení i v případě stromu rostoucího na krajnici. Podle dříve platného zákona č. 27/1984 Sb., o pozemních komunikacích, kterým se poprvé stanovila povinnost odstranit strom rostoucí na krajnici, měl silniční správní orgán moţnost udělit výjimku. Platné znění zákona o PK však moţnost udělení výjimky nedává. Legalizovat existenci stromů rostoucích na krajnici podle zákona o PK v součastné době nelze. Silniční správce má, podle § 29 platného znění zákona o PK, povinnost odstranit strom na krajnici, ale splnit tuto povinnost nemůţe. Silniční správce můţe být kdykoli postihován za nedodrţení § 29, tj. neodstranění stromu rostoucího na krajnici. V součastné době je pouze moţnost poţádat o kácení všech stromů rostoucích na krajnici s odvoláním na § 29 zákona o PK. V případě, ţe kácení nebude povoleno, tak kaţdoročně ţádost opakovat. Tímto by v případě potřeby prokázal, ţe měl snahu ustanovení § 29 zákona o PK naplnit. Další moţností je novela zákona o PK, kde by byla moţnost udělení výjimky pro stromy rostoucí na krajnici.

- 41 -

5.2.5 Zajistit finanční prostředky na péči o zeleň: Je nutné určit priority financování. Finanční prostředky na péči o zeleň jsou naprosto nedostatečné. Jednou z cest jak získat finanční prostředky je moţnost čerpat z fondů EU, a to z operačního programu ŢP – Prioritní osa 6, oblast podpory 6.3 – Obnova krajinných struktur. Podmínkou je vypracování projektu a spoluúčast 10%. Projekt se nedá vypracovat bez inventarizace dřevin.

- 42 -

6. DISKUSE 6.1

Řez radikálně sesazovací (torzo - biotop): Pro zachování biotopů lze některé vybrané stromy sesazovat tak, ţe ořezáním kosterních

větví, či částí kmene ponecháme tzv. torzo. Vzniklé torzo by mělo splňovat přísná kriteria na stanovišti při silnicích. Dopadová vzdálenost sesazeného stromu (torza) by neměla v případě kolapsu zasahovat do průjezdního profilu komunikace. Tomu lze zabránit jeho výškou, popřípadě vychýleným těţištěm a samozřejmě jeho řádným normativním stanovištěm. Ponechaná torza je nutné pravidelně kontrolovat a sledovat jejich stav.

Obr.61,62,63 -

torzo při silnici I/38 okres Jihlava, kraj Vysočina

Obr.64,65,66 -

silnice I/38 okres Třebíč, kraj Vysočina

Strom s pomníčkem u silnice I/38 z dob minulých, kdy ještě nebylo osazeno svodidlo. Dnes strom určený ke kácení, nebo téţ vhodný k radikálnímu sesazení. Těţiště vzniklého torza po redukci je vychýlené směrem od silnice a nachází se za svodidlem s dostatečnou def. zónou.

- 43 -

6.2

Nedostatečná normativní vzdálenost:



Do 31. 12. 2008 byla jedna z moţností ochrany

ocelovým svodidlem se sloupky ve vzdálenosti 1m od sebe. Tímto svodidlem se chránila bezpečnost silničního provozu od pevných překáţek (stromu) vzdálených od líce svodidla minimálně 0,60m. Dnes tento způsob ochrany není moţný. Vzdálenost pevné překáţky od líce svodidla, která lze dnes ochránit se zvýšila u svodidla JSNH4/H2 na 1,30m se sloupky po 4m a JSNH4/H1 na 0,90m se sloupky po 2m.

Obr.67

- silnice I/38 okres H.Brod kraj Vysočina. Vzdálenost svodidlových sloupků je 1m a

velikost deformační zóny je 0,60m (realizace do 31.12.2008) 

Dalším moţným řešením v případě ţe normativní vzdálenost nevychází je osazení

svislého dopravního značení za účelem sníţení rychlosti. Tato moţnost ochrany je v praxi většinou ze strany účastníků silničního provozu nepochopena a proto nerespektována. Řidiči nechápou sníţení rychlosti v extavilánu obce a to aţ na 50 km/h. K tomuto způsobu ochrany je vhodné se přiklonit pouze po předchozím zváţení stran POLICIE ČR, správců komunikace a místně příslušných orgánů ţivotního prostředí. Přihlédnout by se mělo k váţnosti předmětné komunikace a chráněného stromu, aleje či stromořadí.

Obr.68 - schématické znázornění silnice I/38

okres H.Brod, kraj Vysočina.

- 44 -

Obr.69,70 - silnice I/38

okres H.Brod, kraj Vysočina

V tomto případě je opatření pro bezpečnost silničního provozu a ochrana stromu provedena svislým dopravním značením (sníţení rychlosti v extravilánu na 60km/hod). Bohuţel jiné moţnosti ochrany v tomto případě z důvodu nevhodného stanoviště stromu správce komunikace nemá. Jsme jako řidiči na toto řešení připraveni?

6.3

Provádění tahových zkoušek: Provádění tahových zkoušek je velmi efektivní v případě budoucí realizace opravy vozovek.

Stromy nevykazují navenek svůj zhoršený stav. Z laického pohledu jsou zelené a z pohledu ochránce jsou zdravé a není nejmenší důvod k likvidaci stromu popřípadě aleje. Cílem tahové zkoušky v těchto případech je zjistit efektivnost těchto jedinců do budoucna. Provádění tahových zkoušek můţe osoba k tomu způsobilá. Výsledkem těchto zkoušek je pak znalecký posudek. Tento bývá zpracován za účelem například zhodnocení provozní bezpečnosti vybraných jedinců rostoucích v alejích, nebo solitérně při silnici pomocí přístrojové metody, kterou je tahová zkouška. Metoda přístrojového hodnocení stability stromů za pomoci simulované zátěţe (tahová zkouška) byla vyuţita v modifikaci zpracované Ústavem nauky o dřevě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Výsledkem je vyjádření odolnosti stromu v parametrech v procentech, přičemţ hodnota 100% znamená, ţe daný strom by obstál při náporu větru o síle 32,5 m.s-1. Vzhledem k povaze a nutné přesnosti měření je minimální poţadovanou hodnotou pro stabilního jedince 150% v kaţdém z parametrů. Stromy se zjištěnou niţší hodnotou jsou povaţované za nestabilní a je nutná realizace buďto stabilizačního zásahu, nebo jejich odstranění.

6.4

Legislativa od 1. 12. 2009: Kácení dřevin u silnic je v posledních letech velmi frekventované téma. Díky dobře

organizované mediální kampani bylo docíleno přijetí novely zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně

- 45 -

přírody a krajiny (dále jen ZOPK). Ve věci kácení dřevin novela postihla silniční správce, kterým byla odebrána moţnost kácet dřeviny na základě oznámení podle § 8 odst. 2 ZOPK při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů. Původní obecné znění § 8 odst. 2. ZOPK: „Povolení není třeba ke kácení dřevin……při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů“ platilo pro všechny subjekty, které měly ve zvláštních předpisech uloţeno i nakládání s dřevinami, tedy i kácení. Obecné znění bylo nahrazeno konkrétním: „při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav“. Právo tedy mají jenom některé subjekty, silniční správce však nikoli. Za obrovský přínos novely ZOPK je povaţována moţnost ukládat náhradní výsadbu za pokácené dřeviny. Je zde však nebezpečí, ţe silniční správci budou nuceni vysazovat na cizích pozemcích (vyvádění fin. prostředků), nebo zcela nevhodných místech a tím se zaloţí problém do budoucna. Při ukládání náhradní výsadby je potřeba vzít v úvahu skutečnost, ţe pro výsadbu dřevin u silnic jsou stanoveny viz. zmíněné limity (ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic).

6.5

Legislativa z pohledu vlastníka: Kdo a jak má pečovat o silniční vegetaci, která je dle zákona 13/1997 příslušenstvím

dálnice, silnice a místní komunikace a nachází se na silničním pozemku, kterým se rozumí pozemek, na němţ je umístěno těleso dálnice, silnice a místní komunikace. Jak je to s údrţbou silniční vegetace v extravilánu a v intravilánu obcí? Otázka intravilánu je v provozní praxi problematická a nejednotná. Zákon v tomto případě nemluví jasně.

6.6

Pevná překáţka dle zákona č. 13/1997 Sb., a její odstranění: Je třeba si mimo legislativní nejasnosti uvědomit skutečnost, ţe ne kaţdá silnice je hlavní

dopravní tepnou.

6.7

Zadávání arboristických prací kvalifikovaným pracovníkům: Kaţdý zástupce správce v jakémkoli odvětví by se měl řádně a pečlivě starat o jemu

svěřený majetek. S tím je spojená údrţba a zadávání poţadovaných prací.

6.8

Metodika: Zástupce správce silničního doprovodu (stromořadí) by měl mít jasný předpis (metodiku)

k výkonu své práce. Tak tomu je například na dálničním úřadě v Německu ve spolkové zemi Sasko. Zde pracovníci vykonávající prohlídky silniční vegetace a mají jasný předpis k výkonu své práce.

- 46 -

6.9

Negativní vlivy působící nejen na stromy silničního stromořadí:

6.9.1 Zhoršení odtokových poměrů silničního tělesa z důvodu: 

Stanoviště stromu v krajnici:

Silniční těleso má funkci dobře spádované střechy. Voda z něj je odváděna gravitačně do silničního příkopu a odtud do vodoteče. U stromů v krajnici dochází vlivem kořenového systému k nadzvedávání krytu silničního tělesa. Důsledkem toho voda neodtéká, zůstává na vozovce a dochází k rozpadu (degradaci) ţivičných vrstev. Obr.71 - silnice I/37



okres Havlíčkův Brod

Stanoviště stromu v silničním příkopu:

Má za následek zhoršení odtokových poměrů z příkopu silničního tělesa do vodoteče. Dochází pak k podmáčení stavby silničního tělesa (moţné sesuvy) i sousedních pozemků.

6.9.2 Zimní a letní údrţba silnic: Je závislá vţdy na obsluze pracovního stroje a stanovišti stromu. V zimním období dochází k pravidelnému odírání kmenů stromů stojících na krajnici silničního tělesa radličnými stroji. V letním období dochází k poranění stromů při bázi kmene sekacím adaptérem, který není včas obsluhou stroje přesměrován.

Obr.72 - silnice I/37

okres Havlíčkův Brod

Obr.73 - silnice I/37

okres H. Brod

6.9.3 Zasolení půdy při zimní údrţbě: Při zasolení je koncentrace osmoticky aktivních látek v půdě vyšší. Voda tímto vlivem přechází z kořenového systému do půdy a dochází k sesychání a sycení kořenového systému solí. Tento jev je do určité doby vratný. Stromům při silnici napomáhá fakt, ţe půda na jejich

- 47 -

stanovištích nebývá zhutněná a při jarním tání dochází k lepšímu propláchnutí kořenového systému a zbavení se tak velké koncentrace solí. 

Stromy odolné vůči soli v přímém kontaktu: Acer pseudoplatanus, Acer platanoides, Fraxinus excelsior, Ulmus, Laburnum anagyroides, Elaeagnus angustifolia…



Stromy citlivé vůči soli v přímém kontaktu: Betula pendula, Carpinus betulus, Fagus sylvatica, Quercus rubur, Sorbus aria, Sorbus aucuparia, jehličnany…



Stromy odolné vůči zasolení půdy: Ailanhtus altissimus, Betula pendula, Corylus avellana, Fraxinus excelsior, Platanus, Quercus rubur, Robinia, Sophora japonica…



Stromy náchylné na zasolení půdy: Acer campreste, Acer pseudoplatanus, Acer platanoides, Carpinus betulus, Fagus, Prunus avium, Tilia…

6.9.4 Při provádění stavebních prací: Kaţdou stavbu realizovanou na pozemní komunikaci předchází projektová dokumentace, která mimo jiné řeší, nebo by měla řešit, veškerá dotčení stavby se stromem. Zda bude, či nebude ponechán a jak bude stavbou při realizaci dotčen či chráněn. Nemělo by v ţádném případě docházet k poškozování stromů v nadzemní, ale i podzemní části. Proto je nepostradatelná neustálá kontrola se stran povolovacích orgánů, prioritně pak ze strany ţivotního prostředí působícího v daném katastrálním území, popřípadě okrese. Kontrola by měla být prováděna i ze strany investora.

Obr.74

Obr.76

Obr.75

Je nutné dodrţení všech předmětných ČSN a to od počátku záměru, aţ po samotnou realizaci a dokončení stavby.

- 48 -

6.9.5 Při provozu: 

Při zanedbání jiţ zmiňovaného průjezdního prostoru vznikají škody jak na silniční vegetaci, tak škody na majetku účastníků silničního provozu. Nedostatečný průjezdní prostor můţe být a bývá tak následkem tragických dopravních nehod.



Další negativní vliv působící na silniční vegetaci jsou bez pochyby jiţ zmíněné dopravní nehody. Často dochází k nevratnému poškození dřevin, ale hlavně k nevratné události, při které velice často umírají účastníci silničního provozu - lidé.

Obr.77 - silnice druhé třídy

Obr.78 -

silnice I/37 – nehoda

Tento bod, co se týče silničního stromořadí, je nejdiskutovanější a nejchoulostivější téma z celé problematiky silniční vegetace a to zcela oprávněně. Rozhodně si myslím, ţe stavba silničního tělesa, tak trochu „předaná“ k uţívání nám, účastníkům silničního provozu by měla být bezpečná, jak pro nás, tak pro stromy lemující trasu naší cesty. Jakákoli nehoda, je neštěstím. Nevím, zdali budou někdy cesty tak bezpečné a vyhovující jízdnímu stylu některých řidičů. 

Statistika o nehodovosti na pozemních komunikacích České republiky za rok 2009:

V roce 2009 Policie ČR šetřila celkem 74 815 nehod, při kterých bylo 832 osob usmrceno. Viníci nehod: Při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel z důvodu neumoţnění nerušeného a bezpečného přejití vozovky chodci („nedání přednosti chodci“), přecházejícímu po vyznačeném přechodu zahynulo v roce 2009 celkem 16 chodců.

- 49 -

Nehody zaviněné pod vlivem alkoholu: Policie ČR eviduje 5 725 nehod (tj 8,1% z celkového počtu) zaviněných pod vlivem alkoholu, při kterých eviduje 123 usmrcených osob.

Druhy nehod: Nejvíce usmrcených osob bylo při nehodách končících vzájemnou kolizí jedoucích vozidel (41,7% z celkového počtu usmrcených osob). Přes 27% z celkového počtu usmrcených si vyţádaly nehody končící sráţkou s pevnou překáţkou a nejtragičtější bilanci mají kolize se stromem (132 usmrcených), zdí nebo pevnou částí mostů, podjezdů 30 osob. Nelze opomenout ani nehody končící sráţkou s chodcem tj. 5% z celkového počtu usmrcených. Největší závaţnost (tj. počet usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod) je u nehod končících sráţkou s vlakem a sráţkou s chodcem. Místa nehod: V obci

52 421 nehod

z toho 295 usmrcených („50km/hod“)

Mimo obec

22 394 nehod

z toho 537 usmrcených („90km/hod“) (Dopravní POLICIE 2009)

Pevná

překáţka

„strom“

není

ve

statistice rozlišena na silniční stromořadí (solitérní stromy, aleje a stromořadí), ale je vedena společně s lesními porosty. I tyto často nesplňují normativní pravidla a jsou tak moţným zdrojem statistické bilance.

Obr.79 - silnice

I/34 okres H.Brod bez svodidla lemuje lesní porost

- 50 -

6.10

Silniční stromořadí z pohledu přidruţené výroby:

Vyuţití přidruţené výroby v konkurenčním boji o získání zakázky je v dnešní době nepostradatelný krok. V konečné nabídkové celkové ceně můţe zájemce o zakázku zohlednit své další příjmy z přidruţené výroby a tím sníţit výši ceny v poptávkovém řízení. Zvyšuje se tak pravděpodobnost získání zakázky. Firmy, které toto nevyuţívají, nemohou konkurovat. Zájemce o zakázku musí v případě soutěţe, kterou vypisuje stát nebo kraj, uvést do nabídky také cenu za odkup dřevní hmoty. Tato není tabulkově dána. Kaţdý si ji volí sám. V konečné fázi výběru zhotovitele, můţe tato nabízená cena za odkup hrát rozhodující roli. Výběrová komise posuzuje mimo splnění kvalifikačních předpokladů právě celkovou nabídkovou cenu. Ta je rozhodující. Celková nabídková cena se skládá z ceny za kácení, likvidaci, odvoz, frézování pařezu, BESIP a úklid. Proti této celkové ceně stojí právě nabízená cena za odkup dřevní hmoty. To je cena, kterou svou šikovností přidruţené výroby můţe zájemce o zakázku rozhodnout výběrové řízení. Vítězí cena výsledná. Ta je dána rozdílem celkové ceny a ceny za odkup dřevní hmoty. Výsledek pak můţe být překvapením pro ostatní nevybrané zájemce, kteří nabídli svoji nejniţší moţnou celkovou cenu a soutěţ nevyhráli. Jejich nabízená cena je vlivem přidruţené výroby vítězné firmy v konečném důsledku ještě sníţena právě o ziskové poloţky z této výroby. Přidruţená výroba při realizaci zakázky likvidace stromu u silnice zahrnuje především palivové dřevo a dřevní štěpku. Palivové dřevo: Palivové dřevo v délce štípaného polena 33 cm, 40 cm, 50 cm a metrová polena. V širokém sortimentu dřevin jako jsou např. dub, bříza, olše, topol, lípa, jasan, jilm, ořešák, jeřáb aj. Dřevní štěpka: SEKÁNÍ / DRCENÍ / MLETÍ dřevního odpadu jsou technologické operace, které zhodnocují dřevní odpad. Stroje určené k této činnosti se rozdělují dle mnoţství a druhu zpracovávaného materiálu, prostorového řešení či poţadavku na kvalitu výstupní štěpky. Doplňková řemeslná výroba: Vzhledem ke skutečnosti, ţe v silničním stromořadí se nachází široké spektrum mohutných dřevin, které právě z důvodu odstranění ze svého trvalého stanoviště nachází své místo v dílnách, co by materiál různých řemeslníků, výtvarníků, umělců apod. Zájem o tento materiál mají kaţdoročně například umělecké školy a jiní. Toto dřevo se k těmto zájemcům dostává zprostředkovaně přes zhotovitele prováděných prací, neboť jak uţ bylo uvedeno výše, je právě

- 51 -

zhotovitel po výběrovém řízení majitelem tohoto dřeva a sám si určuje cenu, za kterou například celé kmeny prodá.

Obr.80

Obr.81

- 52 -

7. ZÁVĚR

Cíl práce: Cílem práce je poukázat na problém vegetačního doprovodu, respektive silničního stromořadí jako celku. Dotýká se různých všeobecných problémů ze stran správců i stran ţivotního prostředí. Poukazuje na legislativu, normativní pravidla a nabízí moţná řešení problematiky v praxi. Jednotlivá témata lze dále podrobněji rozebírat a členit. Přesto, ţe téma silničního stromořadí je velmi obsáhlé doufám, ţe cíl zadání „Technická a normativní specifika silničního stromořadí jako vegetačního doprovodu komunikací“ byl splněn. Důraz na bezpečnost: V této práci se často objevuje pojem „bezpečnost silničního provozu“. Tento můţe být částečně realizován uvedenými návrhy (normativní vzdálenost, svodidla, dopravní značení). Pojem je alfou a omegou existence silniční stromořadí. Vlivem provozu na silnicích, které jsou dnes často nevyhovující z hlediska neustále se navyšující dopravy a často za prahem své ţivotnosti vzniká mnoho situací, při kterých právě dochází k poškozování silničního stromořadí a tím i ztrátám na majetku a moţná i lidských ţivotech. Účastníci silničního provozu jsou různí a proto především na silnicích vyšších tříd je potřeba bezpečnost silničního provozu ctít a dodrţovat. Řešení: Tato práce hledá moţná řešení bezpečnosti provozu. Rozhodně není v ţádném případě pouze řešení, kterým je likvidační řez. Moţným z řešení je právě osvěta, která by měla být vedena ke správci komunikací, jakoţ to osobě, která se o silniční stromořadí stará. Vzdělávání stávajících pracovníků, nebo doplnění nových s potřebnou kvalifikací je důleţitým krokem vedoucím ke zlepšení dnešní situace. Zavedení funkční inventarizace je téţ pro tyto správce nepostradatelná. Pak uţ nastává samotná práce v praxi, která bude řešit veškeré problémy spojené se silničním stromořadím. Vzhledem k dnešnímu zanedbanému stavu a celkové rozloze území jednotlivých správců je třeba, aby provádění prací vykonávala osoba na plný úvazek. Další zmíněnou starostí můţou být například i dnešní pravidla, jako jsou zákony, normy a ostatní. S těmito samozřejmě samotný správce komunikací nic nenadělá, ale můţe se stát, ţe postupem času se něco mění. V tom případě je třeba tyto změny připomínkovat a podat návrhy, které budou vhodné nejen pro těleso komunikace, ale i pro silniční stromořadí.

- 53 -

Závěr: Vím, ţe problematika silničního stromořadí je nejen neustále mediálně propírané téma, ale hlavně je to hlavní krajinotvorný prvek naší republiky. Věřím, ţe aţ si toto uvědomí nejen správci pozemních komunikací, bude toto téma pro média méně zajímavé a naše krajina bude mít hezčí tvář. Určitě to dnes stojí nemalé úsilí, ale těším se na dobu, kdy ochrana a obnova stromů při silnicích a s tím související bezpečnost silničního provozu bude samozřejmostí. Samozřejmostí nejen pro méně početnou skupinu lidí, ale hlavně pro všechny z nás. Já věřím, ţe ta doba přijde. (Ladra 2009)

Obr.82

Obr.83

značení stromu určeného ke kácení…

Obr.84

…o pár dnů později

- 54 -

8. SUMMARY

The goal of this bachelor thesis is to analyze the problems of surrounding vegetation of roads (roadside alleys). It looks at different aspects of this topic from the point of view of the regional administrators and environmental preservation. It also explains legislation and normative rules, which results in practical solutions used in real world. Specific topics can be subsequently analysed in greater detail.

'The driving safety' is frequently used in this thesis. However, we also put emphasis on the preservation of the trees. These terms are alpha and omega of the existence of the roadside alleys. The roads are often not suitable for ever increasing traffic and in many cases are beyond its life span. This leads to situations where the roadside alleys are damaged, which means possible assets or even life losses. The traffic participants differ greatly and because of that it is necessary to follow the driving safety rules especially on the higher class roads.

This bachelor thesis seeks for possible solutions of the driving safety. Education seems to be one option. It should be directed at the roads administration who maintain the roadside alleys. The education of the current employees hiring new employees with the required qualification is an important step to improve the current situation. Enforcing of a working tree inventory is also essential.

- 55 -

9. SEZNAM CITOVANÉ LITERATURY LADRA D., 2009. Různé pohledy = různá společenská hodnota dřevin. Oceňování dřevin rostoucích mimo les.: 73-76 ŠVÉDOVÁ D., 2008. Stromy jako doprovod pozemních komunikací a jejich postavení v právních předpisech. Strom pro ţivot – ţivot pro strom VII.: 9-12 KOLAŘÍK J. a kolektiv, 2003. Péče o dřeviny rostoucí mimo les – I., ČSOP Vlašim, 87 s. ISBN 80-86327-36-1 KOLAŘÍK J. a kolektiv, 2005. Péče o dřeviny rostoucí mimo les – II., ČSOP Vlašim, 710 s. ISBN 80-86327-44-2 Zákon č. 13/1997 Sb., Zákon o pozemních komunikacích Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník Zákon č. 114/1992 Sb., Zákon o ochraně přírody a krajiny Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o PK ČSN 73 6101: Projektování silnic a dálnic, 2004 ČSN 73 6201: Projektování mostních objektů, 2008 ČSN 73 6005: Prostorové uspořádání sítí technického vybavení, 1994 TP 167: Ocelové svodidlo NH4, 2008 TP 63: Ocelová svodidla na pozemních komunikacích, 1995 TP 66: Zásady pro označování pracovních míst, 2004 Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu – plakát, řez listnatých stromů Ředitelství sluţby dopravní policie Policejního prezidia ČR – Informace o nehodovosti na pozemních komunikacích České republiky za rok 2009

- 56 -

10. PŘÍLOHY Příloha č. 1

ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR

V Jihlavě dne:

10.9.2010

Obec Pohled

Vaše zn: Naše zn:

xyz/ŘSD/39020/2010

Vyřizuje:

David Ladra tel: 567584646

Věc:

Revoluční 39 582 21 Pohled

ŢÁDOST KE KÁCENÍ DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES

Adresa příslušného úřadu: Úřad:

Obec Pohled, Revoluční 39

PSČ, obec:

582 21 Pohled

Jméno ţadatele: Název:

Ředitelství silnic a dálnic ČR,

Adresa:

Na Pankráci 56, 145 05 Praha 4

IČO:

65993390 zastoupený ředitelkou Správy Jihlava

Adresa pro doručování: ŘSD ČR, Správa Jihlava Kosovská 10a 586 01 Jihlava osoba oprávněná jednat jménem právnické osoby: Ing. Tesařová Číslo parcely pozemku, kde se dřeviny nacházejí: 347, 355 Katastrální území: Simtany Zdůvodnění ţádosti: Jedná se o likvidaci stromů při silnici I/19, k.ú. Simtany v okrese Havlíčkův Brod. Důvodem ke kácení je skutečnost, ţe uvedené dřeviny se nachází v celkovém špatném stavu (dle dendrologického hodnocení se jedná o dřeviny rizikové). Svým stanovištěm tak představují riziko z pohledu bezpečnosti silničního provozu. Vzhledem k intenzitě dopravy v tomto úseku uvedené silnice první třídy, je likvidace těchto dřevin naprosto nezbytná.

- 57 -

Specifikace dřevin (počet, druh a obvod kmene stromů ve výšce 130 cm nad zemí):

Tab.14

Okres Havlíčkův Brod, silnice I/19, kácení v celkovém stavu 5 Ozn. Okr.

Č.S. Silnice

1

HB

498 I/19

2

HB

482 I/19

3

HB

485 I/19

4

HB

496 I/19

5

HB

493 I/19

6

HB

448 I/19

Příslušný O.Ú. O.Ú. Pohled, Revoluční 39, 582 21 Pohled O.Ú. Pohled, Revoluční 39, 582 21 Pohled O.Ú. Pohled, Revoluční 39, 582 21 Pohled O.Ú. Pohled, Revoluční 39, 582 21 Pohled O.Ú. Pohled, Revoluční 39, 582 21 Pohled O.Ú. Pohled, Revoluční 39, 582 21 Pohled

k.ú.

p.č. Taxon

Výška

Obvod kmene

Průmět koruny

Celk. stav

Simtany 347

Tilia cordata (lípa malolistá)

17.0

160

11.0

5

Simtany 355

Tilia cordata (lípa malolistá)

18.0

197

13.0

5

Tilia Simtany 355 platyphyllos (lípa velkolistá)

15.0

282

11.0

5

Simtany 347

Tilia cordata (lípa malolistá)

16.0

135

8.0

5

Simtany 347

Acer platanoides (javor mléčný)

18.0

486

18.0

5

Simtany 355

Tilia cordata (lípa malolistá)

9.0

170

9.0

5

Fotodokumentace:

1

Obr.85

2

Obr.86

3

Obr.87

4

Obr.88

5

Obr.89

6

Obr.90

- 58 -

Zákres v mapě:

Obr.91

Obr.92

Mapové podklady PLANstudio. 2005-10/n2010

S pozdravem

…………………… ředitelka správy Jihlava

Přílohy:

- Informace o parcele - Pověření a plná moc - Zřizovací listina

- 59 -