Technici v pruhovaném

číslo 9 29. dubna 2013 Samostatně neprodejné

Technici v pruhovaném Hledáte šikovné, spolehlivé a levné pracovníky? Věznice jsou jich plné

podnik atelsk ý magazín. V ychází s deníkem Ml adá Fronta E15

inzerce

A130003010

editorial  PROFIT

OBSAH

Zaměstnávat vězně? Leckdo by si možná v odpověď na tuhle otázku zaťukal na čelo, protože by ji považoval za absurdní. Jenže jak Profit zjistil a jak si můžete přečíst v hlavním tématu tohoto vydání, ta otázka vůbec absurdní není. V současnosti přebývá za vězeňskými zdmi v Česku okolo 16 tisíc vězňů, z toho je jich přibližně 70 procent zaměstnaných. A jak píše Tomáš Stingl, autor článku, lidé ve výkonu trestu mohou představovat přesně ten typ pracovníka, jakého by v současnosti mnoho firem uvítalo. Jsou ochotni pracovat skoro zadarmo, práce si váží, bez reptání plní příkazy, a ještě navíc bývají manuálně velmi zruční a vynalézaví. Mají samozřejmě svá specifika a je třeba vědět, jak s nimi jednat. Pokud ale podnikatel překoná přirozenou obavu ze zaměstnávání odsouzených, mohou být české káznice jedním z rezervoárů šikovných řemeslníků, kterých se českému hospodářství začíná kriticky nedostávat. Součástí hlavního tématu je rozhovor s Alešem Jaluškou, který dvě desítky let působí jako vězeňský kaplan ve Věznici Valdice. Doporučuji vám ho, pan Jaluška zajímavě přibližuje způsoby chování a myšlení vězňů. Velkým tématem Profitu jsou letos veřejné zakázky. Jak už jsme vás informovali, každých 14 dnů organizujeme seminář v jednom krajském městě, kam zveme zajímavé osobnosti. Jsou mezi nimi i zástupci elektronických tržišť. V novém Profitu najdete rozhovor s jedním z nich, konkrétně se Zbyňkem Miklíkem ze sdružení Tendermarket. Mimo

vydavatelství: Mladá fronta a. s. Mezi Vodami 1952/9 143 00 Praha 4 www.mf.cz www.profit.cz [email protected] www.facebook.com/profit.cz Generální ředitel: David Hurta Ředitel divize EURO E15: Tomáš Skřivánek publisher: Igor Záruba adresa redakce: Pod Kotlářkou 3 150 00 Praha 5 tel.: 225 347 298 e-mail: [email protected] www.profit.cz www.facebook.com/profit.cz

jiné se dozvíte, jak takové tržiště funguje a k čemu může být (nejen) podnikatelům dobré. „Podnikatelé a živnostníci mají šanci se dostat ke státním zakázkám, o kterých by se jinak ani nedozvěděli. Nic za to neplatí. Dříve ten, kdo zvítězil, dal zprostředkovateli provizi ve výši jednoho až tří procent. Teď dodavatel neplatí za registraci ani za získanou zakázku nic, všechno má zadarmo. V používání elektronického tržiště vidím pro dodavatele pouze výhody. Musejí mít jen přístup k internetu a naučit se tržiště ovládat,“ říká mimo jiné Zbyněk Miklík. Deváté letošní číslo Profitu vám samozřejmě nabídne řadu dalších zajímavých materiálů. Kromě jiného příběh úspěchu společnosti NOPO Engineering, článek o exportních příležitostech v Moldavsku atd. Dámy a panové, přeji vám inspirativní čtení.

Top události���������������������������������������������4 Téma: Úderníci za mřížemi������������������������������� 6 Nebudou vaši firmu stát moc peněz, práce si váží a dokážou opravit kdeco s minimální výbavou. Řeč je o vězních, kteří mají nedostatek pracovních příležitostí, takže si práce velmi považují. Je pro ně totiž vykoupením z nudy a klaustrofobie světa za mřížemi. Rozhovor: Zbyněk Miklík���������������������������������������� 10 Stát, města i kraje. Všechny veřejné ­instituce budou postupně zadávat svoje zakázky elek­ tronicky. Proto je podle obchodního ředitele elektronického tržiště Tendermarket Zbyňka Miklíka pro malé a střední podnikatele důleži­ té, aby se elektronická tržiště naučili využívat. Příběh úspěchu: NOPO Engineering������������������������������� 14 Automobilový průmysl se topí v problémech, prodeje vozů v Evropě prudce klesají. Za rake­ tovým růstem společnosti NOPO Engineering přesto stojí dodávky jeřábů pro přední auto­ mobilky. Firma ovšem v nejisté době nespoléhá jen na produkci pro jedno odvětví. Jeden den podnikatele / / Názor�������������������������������������������������������� 16

Martin Zika,

šéfredaktor

REDAKCE: Šéfredaktor: Martin Zika, 225 347 298, [email protected]

TISK: Tiskárna EUROPRINT a. s.

Redaktoři: ([email protected]) Dalibor Dostál Tomáš Stingl

Předplatné deníku Mladá fronta E15: Postservis, 800 248 248 [email protected]

Jazyková redakce: Irena Kovářová Rostislav Taud Markéta Teuchnerová VYDAVATELSTVÍ: Ředitel inzerce: David Korn, 225 347 250 Ředitelka marketingu: Hana Holková, 225 276 276 Brand manager: Štěpánka Hejlová, 225 347 419 Ředitelka výroby a distribuce: Soňa Štarhová, 225 276 252 Sekretariát: Martina Minaříková, 225 347 298

Reg. zn: MK ČR E 6590 © Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno.

Zahraničí: Zatím chudé, ale půjde nahoru�������� 18 Zemědělský státeček na východě Evropy bez valné infrastruktury, který platí ve statisti­ kách za nejchudší ekonomiku kontinentu. To je Moldavsko. Jeho předpokládaný rozvoj ale znamená šanci na odbyt pro české firmy, které navštívily tuto zemi na obchodní misi v březnu. Seminář: Ve výběrových řízeních je třeba klást důraz na kvalitu�������������� 19 Co dělat, když se do výběrového řízení opakova­ ně hlásí pouze jeden dodavatel? Jak se mohou firmy, které se o zakázky ucházejí, bránit nekvalitní konkurenci, jejíž jedinou předností je nízká cena? I takové problémy řešili účastníci dalšího semináře časopisu Profit. Servis���������������������������������������������������������� 20 Poradna���������������������������������������������������� 21

Titulní strana: Tomáš Novák Číslo 9 / 29. dubna 2013

Portrét: Pavel Bouška����������������������������������������� 22

Profit vychází od roku 1990

3

PROFIT  TOP UDÁLOSTI

Charita není vyhrazena jen velkým firmám. Ukázal to první ročník evropských cen za společenskou odpovědnost European CSR Award. V kategorii Malá a střední firma zvítězila První chodská stavební společnost s projektem Schody do života. V jeho rámci dlouhodobě podporuje vzdělávání chlapců z dětských domovů. Vstup do života jim usnadňuje poskytnutím zázemí a podmínek pro to, aby se mohli vyučit řemeslu, osamostatnit se a zapojit do pracovního procesu. Podobné téma si zvolil i vítěz v kategorii velkých firem. Firma Accenture se svým projektem Accenture Academy, na kterém spolupracuje s Nadací Terezy Maxové

dětem, pomáhá vzdělávacími kurzy mladým lidem odcházejícím z dětských domovů zvýšit šance na trhu práce. „V České republice zájem o soutěž ze strany firem předčil očekávání, o první místo jich se 41 CSR projekty soutěžilo 34, což je srovnatelná účast jako například ve Velké Británii či Rakousku,“ hodnotí úspěch Veronika Němcová z pořádající platformy Byznys pro společnost. Poznámka Profitu: Charita ve vyspělých zemích stojí na malých a středních firmách. Je dobře, že se tento trend začíná prosazovat i v Česku.

Vývozci vyhráli podporu pro export Ve 4. ročníku projektu na podporu exportu HSBC Grant udělila pražská pobočka HSBC Bank dvěma českým firmám ceny v hodnotách 500 tisíc korun a zároveň nezbytné know-how v podobě právního a obchodního poradenství při řešení exportních případů. Na slavnostním galavečeru v budově České národní banky převzali v půli dubna ocenění zástupci společností Mega a Tedom. Firma Mega se zabývá vývojem, výrobou a  exportem pokročilých elektromembránových zařízení. Grant využije na podporu exportu zařízení EDI. Společnost Tedom je

4

předním světovým výrobcem kogeneračních jednotek, což jsou energeticky úsporná zařízení pro společnou výrobu elektřiny a tepla. Výhru použije na podporu prodeje kogeneračních jednotek do velkého logistického centra v Rusku. Poznámka Profitu: Grant chce více poukázat na možnosti trhů mimo Evropskou unii. Podle HSBC dosáhne do roku 2050 spotřeba na rozvojových trzích dvoutřetinového podílu na globální spotřebě. V současnosti je to zatím jen třetina.

Šance ekonomiky měří nový index, zatím padá dolů Tuzemští exportéři nevidí nejbližší měsíce příliš růžově. Vyplývá to z údajů nového Indexu Asociace exportérů, který tato organizace představila poprvé letos v dubnu. „Na základě pětiletého analyzování dat jsme vybrali vypovídající, srozumitelné, snadno dostupné a jednoduché ukazatele. Následně jsme dle pečlivých propočtů určili jejich váhové zastoupení v tomto indexu,“ řekl při představení indexu Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů. „Naším cílem je dát do rukou nejenom vývozcům a odborníkům z tohoto oboru, ale také široké veřejnosti nástroj, který bude predikovat, kam se český export bude v nejbližší době ubírat,“ dodal. Spočítáno zpětně za posledních pět let, nejvýše byl tento index v říjnu 2010, kdy měl hodnotu 21,6 bodu. Letos v březnu už klesl na hodnotu 3,96 a má dále sestupnou tendenci. Do indexu jsou zahrnuty následující parametry: německé průmyslové zakázky (váhový koeficient 0,25), reálný efektivní kurz koruny k euru očištěný o inflaci v průmyslu (váhový koeficient 0,65), zakázky ze zahraničí (váhový koeficient 0,55) a index nákupních manažerů eurozóny PMI (váhový koeficient 0,15). Index Asociace exportérů bude aktualizován v měsíční periodě a bude k dispozici na stránkách Asociace exportérů www.asociaceexporteru.cz. Poznámka Profitu: Nový index může být zajímavým „teploměrem“ pro české hospodářství. Vývoz drží ekonomiku nad vodou a index je navržen dostatečně chytře, aby reálně odrážel kondici a trend vývozu.

Foto: archiv, Profimedia.cz

Mezi filantropy se neztratily ani malé firmy

TOP UDÁLOSTI  PROFIT

Kurzarbeit snižuje nároky, na podporu dosáhne více firem Takzvaného českého kurzarbeitu využilo od loňského září 32 firem v potížích. Z projektu Vzdělávejte se pro stabilitu!, na který je vyčleněno 400 milionů korun, vyčerpaly něco přes 11 milionů korun. Projekt má podnikům pomoci udržet pracovní místa. Mohou dostat příspěvek na mzdy pracovníků a na jejich školení. Ministryně práce Ludmila Müllerová už dříve oznámila, že se pravidla kurzarbeitu zmírní, aby na podporu dosáhlo více zaměstnavatelů. „Jde o to, aby projekt byl co nejméně administrativně náročný a podmínky byly takové, aby pro zaměstnavatele bylo výhodnější zachovat zaměstnanost namísto optimalizace nákladů rušením pracovních míst,“ uvedla ministryně. O změnu pravidel žádali zaměstnavatelé i odboráři. Původně se do projektu českého kurz­ arbeitu mohly hlásit firmy, kterým klesly v posledním čtvrtroce tržby o jednu až tři pětiny a musely část pracovníků na den až tři v týdnu kvůli nedostatku zakázek nechat inzerce

A130003103

doma. Mohly se ucházet o příspěvek na vzdělávání zaměstnanců a jejich mzdové náklady. Třeba pravidla pro školení byla ale stanovena tak, že je mnohé firmy nedokázaly splnit a nemohly si ani takové vzdělávání dovolit. Nově už zaměstnavatelé nebudou nuceni dokládat pokles tržeb za celou společnost, ale jen za provozovnu. Nemusejí prokazovat ani to, že nejsou schopni přidělovat svým lidem práci ve sjednaném rozsahu. Podmínka, že výpadek v přidělované práci trvá jeden až tři dny v týdnu, ale platí dál. Na mzdu zaměstnance mohou firmy dostat až 31 tisíc korun. Podporu mohou čerpat půl roku, možné je prodloužení na rok. Peníze putují z Evropského sociálního fondu z programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Kurzarbeit by měl trvat podle plánu do konce srpna 2015. Žádosti firem posuzuje komise Úřadu práce ČR. Hodnotí význam podniku pro region, konkurenceschopnost daného odvětví, možnost obnovit výrobu, přínos vzdělávání

pro zaměstnance i  přiměřenost výsledku k požadované částce, dodala mluvčí. Poznámka Profitu: Zjednodušení podmínek pro firmy je rozhodně namístě, pokud se z vyčleněných 400 milionů za tři čtvrtě roku vyčerpala jen necelá tři procenta.

Foto: ARCHIV, tOMÁŠ nOVÁK (EURO)

PROFIT  téma

6

téma  PROFIT

Zaměstnávání vězňů

Úderníci za mřížemi Nebudou vaši firmu stát moc peněz, práce si váží a dokážou opravit kdeco s minimální výbavou. Řeč je o vězních, kteří mají nedostatek pracovních příležitostí, takže si práce velmi považují. Je pro ně vykoupením z nudy a klaustrofobie světa za mřížemi. V jistém smyslu může člověk ve výkonu trestu představovat přesně ten typ pracovníka, jakého by v současnosti mnoho firem uvítalo. Pracovat je ochotný skoro zadarmo. Práce si váží a místo reptání prostě plní příkazy. Bývá manuálně zručný a ovládá umění z ničeho vykouzlit cokoli. Pokud tedy podnikatel překoná přirozenou obavu ze zaměstnávání vězňů, mohou být české káznice jedním z nedoceněných rezer­voárů šikovných řemeslníků, kterých se českému hospodářství začíná kriticky nedostávat. Hodina práce za 47 korun Jaké je hlavní plus „úderníků“ z  věznic? Především to, že jde zřejmě o vůbec nejlevnější pracovníky na trhu. Vězeň nepracuje u firmy jako kmenový zaměstnanec. Příslušná věznice uzavře s podnikatelem smlouvu a na jejím základě „pronajímá“ práci vězně. Firma platí věznici měsíční odměnu, která se odvíjí od náročnosti pracovního úkolu. Od roku 2010 činí konečná cena práce za jednoho odsouzeného u  1. platového stupně 6390 korun měsíčně. Sem spadají práce nevyžadující žádnou odbornou kvalifikaci. U 2. platového stupně je to 9585 korun měsíčně. Do této skupiny patří práce, které vyžadují vyšší odbornou způsobilost, například vyučení v oboru nebo speciální odborný kurz. Pokud vězeň pracuje ve ztížených nebo zdraví škodlivých podmínkách, má nárok na příplatek. Věznice si také může přičíst některé výdaje, třeba na střežení vězňů. Modelový výpočet vypracovaný Věznicí Vinařice (která uvádí zaměstnávání odsouzených jako jeden ze svých hlavních cílů) tak například ukazuje, že po započtení všech složek platu i případné 20procentní prémie za vysoké pracovní nasazení vyjde v současnosti

práce typického vězně-pracovníka na 47 korun za hodinu. Věznice si následně sama vyúčtuje odměnu s vězněm. Odvede z ní sociální a zdravotní pojištění. Často také odečítá různé splátky na alimenty, dluhy či odškodnění, které vězeň platí. Přestože v povědomí veřejnosti přetrvává mýtus, že vězňové se „za naše peníze zdarma povalují ve věznicích“,

ASPOŇ NA CHVÍLI PRYČ. Motivace odvést dobrou práci a udržet si zaměstnání je mezi vězni vysoká. Je to pro ně jedna z mála možností, jak si protáhnout tělo a uniknout ze stísněných cel.

ve skutečnosti si nemalou část ubytování musejí hradit sami. Dávají na něj až 32 procent platu. Pokud nepracují, načítá se jim za ubytovací služby dluh, který musejí splatit po propuštění. Z uvedeného tedy vyplývá, že vězňům ze mzdy po všech srážkách nakonec stejně skoro nic nezbude. Obvykle to bývá tak pětistovka měsíčně jako kapesné na nákup ve vězeňské kantýně. Přesto se o práci většina z nich hlásí jako o smilování. Práce je totiž jediným možným únikem před nekonečnou, roky se vlekoucí nudou. Cesta do zaměstnání nebo pohyb po vězeňské dílně je také jednou z mála možností, jak protáhnout tělo a uniknout ze stísněných, klaustrofobických cel.

Díky tomu je mezi vězni motivace odvést dobrou práci a  udržet si zaměstnání překvapivě vysoká. Práce je u  nich považována za úzkoprofilové zboží. Dlouhá léta byla skoro polovina tuzemských vězňů nezaměstnaná. Statistiku nyní mírně změnila lednová amnestie udělená exprezidentem Václavem Klausem, při níž odešlo z věznic 6,5 tisíce trestanců. Za vězeňskými zdmi tak nyní zůstává něco přes 16 tisíc vězňů, z nichž je zaměstnaných zhruba 70 procent. Nutno ale zdůraznit, že pod kolonku „zaměstnaní“ se počítají i vězňové, kteří navštěvují různé vzdělávací či terapeutické programy. Někteří smějí pracovat i mimo věznici Proč není zaměstnanost vyšší, když odsouzení o  práci obvykle stojí? Vedle pochopitelné obavy některých podnikatelů dát důvěru delikventovi je hlavním problémem to, že nejsou k mání vhodné prostory. Odsouzení s těžšími typy trestů nesmějí pracovat mimo prostor věznice, takže jedinou variantou zůstávají vězeňské dílny. Ty ale mívají omezenou kapacitu. Navíc se firmám někdy nevyplatí investovat do technického vybavení takové dílny, raději si ji otevřou v civilní lokalitě. Věznice v současnosti nabízejí podnikatelům k pronájmu prostory hned v několika místech. „V současné době probíhají intenzivní jednání o pronájmu volných prostor ve věznicích Stráž pod Ralskem, Horní Slavkov nebo Kynšperk nad Ohří,“ uvádí mluvčí Vězeňské služby ČR Gabriela Pohlová. Různé formy využití práce vězňů nicméně nabízí většina ze všech 36 tuzemských věznic. Mezi káznice, kterým se nejlépe daří spolupracovat s podnikateli při

7

PROFIT  téma zaměstnávání odsouzených, patří například věznice v Plzni, Bělušicích, ve Světlé nad Sázavou, Valdicích, Oráčově nebo Mírově. Výhodou bývá, že pronájem výrobních prostor ve věznicích může podnikatel získat někdy za podstatně výhodnější cenu, než jaká je v civilních komerčních halách. Vězňové v káznicích s nižším stupněm ostrahy mohou být nasazeni do zaměstnání mimo věznici, přímo ve firemní dílně. Dopravu obvykle zajišťuje sama firma. Pracoviště často nemusí být dokonce nijak speciálně střeženo. Podnikatel má ovšem dbát zejména na to, aby kontakt s civilními zaměstnanci vězňové nezneužívali k černému obchodu a pašování zboží do káznice. „Firma musí prokazatelně poučit svoje zaměstnance o jejich povinnostech při kontaktu s odsouzeným. Zejména o tom, že je

přípustný jen za okolností souvisejících s plněním pracovních úkolů. Společnost musí zamezit přinášení alkoholických nápojů a jiných omamných látek na pracoviště,“ zdůrazňuje Gabriela Pohlová. Na sváření roštů i porcování masa Mezi firmy, které zaměstnávají vězně už řadu let, patří třeba strojírenská společnost Pentar Horní Slavkov. Ta využívá odsouzené z místní káznice na nejrůznější výpomoc. „Jedná se především o úklidové práce v areálu závodu, včetně úklidu výrobních prostor, vyvážení špon od strojů, v  zimě uklízení sněhu, v létě sekání trávy. Obecně jde především o režijní práce za přijatelnou hodinovou sazbu,“ říká zástupce Pentaru Zdeněk Beneš.

To společnost Mea Meisinger využívá pronajatou dílnu přímo v plzeňské věznici Bory. „Práce zde zahrnuje řezání, vysekávání, lisování a svařování mřížových roštů a  montáže plastových výlisků. Motivací odsouzených je hlavně možnost určitého přivýdělku, udržení profesních schopností a využití volného času,“ říká provozní ředitel společnosti Luděk Kučera. Věznice Příbram spolupracuje například s místní potravinářskou firmou Masna z oblasti zpracování masa. V masokombinátu se osvědčili také odsouzení z věznice v Litoměřicích. Klasickým odvětvím, kde bývají využíváni vězni, je recyklace kovů či plastů. Při této práci například využila chovance Věznice Opava místní firma Opametal. Obecně ale zatím v Česku chybí pro motivaci podnikatelů zaměstnávat vězně stejná

Aleš Jaluška, kaplan ve Věznici Valdice

Vězeň, to bývá takový Ferda Mravenec Jsou velmi šikovní v manuálních profesích a vystačí si s málem. Hodí se ideálně třeba na práci správce budov nebo zahradníka. Bývají ale hodně uzavření, jsou zvyklí na přesný časový rozvrh a musíte jim dávat jasné příkazy. To říká valdický kaplan Aleš Jaluška o vězních, kterým pomáhá po návratu do civilního života hledat práci. Nakolik vlastně vězňové stojí o práci? Opravdu hodně. V  české společnosti sice panuje mýtus, že si vězňové za naše peníze rádi jen tak lenoší ve věznici. Ale představte si, že se den co den deset vězňů mačká na 40 metrech čtverečních a zoufale se nudí. Jsou pak za práci vděční, protože je to jediná šance, jak se té šílené nudy zbavit. I ti největší frajeři, kteří říkají – tyhle ručičky nikdy pracovat nebudou – i ti to vydrží nanejvýš tři čtyři roky. A pak jdou radši pracovat, než aby z toho zcvokli.

8

Platí to i po návratu do civilního života? Ano, většina z  nich jako první věc shání práci. Mají v  sobě jasnou spojnici – buď práce, nebo nuda. Normální člověk tam má ještě jako třetí prvek zábavu – zajdete si na fotbal, na výlet, do hospody. Ale vězňové tohle neznají. Mívají nanejvýš 1,5 hodiny denně volnočasových aktivit. Jsou z vězení zvyklí, že je práce úzkoprofilové zboží, i proto si zaměstnání váží.

Jak se to obvykle promítne do jeho přístupu k práci? Bude většinou velice kreativní v manuálních profesích. Vězeň, to je takový Ferda Mravenec – práce všeho druhu. Ve vězení si vystačí s minimem a musí umět vykouzlit z ničeho zlatou kuličku. To pak uplatňuje i v zaměstnání. Hodí se hlavně na různé improvizované opravy. Bývají z nich skvělí údržbáři, správcové budov či zahradníci.

Pobyt v káznici určitě každého člověka poznamená.

Jak s takovým zaměstnancem komunikovat?

téma  PROFIT veřejná podpora, jaká je obvyklá například v  sousedním Německu. Firmy, které tam dají práci delikventům, mohou získat různé daňové úlevy. To zatím v Česku nefunguje a v době rozpočtových škrtů je podobná úleva v nedohlednu. Výuka vězňů přes videokonference? U  armády manuálně zručných vězňů je také důležitým tématem vzdělávání, které může zvednout jejich řemeslnou kvalifikaci. Úspěšnost vězňů, kteří se zapíší do školicích kurzů, je ovšem relativně nízká. Různé vzdělávací kurzy v předešlé sezoně využilo necelých 1300 frekventantů, z nichž ale jen polovina dokončila kurz s potvrzením o absolvování. V případě středoškolského vzdělání s výučním listem je situace ještě horší.

České věznice v číslech Počet věznic

36

Počet vězněných osob Ubytovací kapacity Zaměstnanost vězňů

16 238 (z toho 854 žen) 21 284 (naplněnost je 76 %) 69,1 %

Poznámka: Do zaměstnanosti se počítají i vzdělávací a terapeutické programy. Údaje jsou k 17. dubnu 2013. Zdroj: Vězeňská služba ČR

Do učebních a studijních oborů bylo zařazeno 280 frekventantů, z toho na výuční list dosáhne 39 procent absolventů. Celkově se učí jen necelá desetina vězňů. Uvažovalo se proto o  zavedení projektu FreePhone, kdy prostřednictvím videokonference ve zkušebnách může školitel hovořit k velkému počtu vězňů v různých místech najednou. Projekt byl ale zatím v Česku

Foto: Martin Pinkas (euro)

Vězňovi musíte dát jasný příkaz – udělej tohle a tohle. Jak to udělá, to už můžete nechat na něm, vždycky si nějak poradí. Neumějí se ale sami rozhodovat. Jsou z věznice zvyklí poslouchat rozkazy a dodržovat přísný režim. Když ho pošlete pro něco do skladu a budou tam zabouchnuté dveře, můžete ho tam pak najít rozpačitě stát, protože si nedovolí sám je otevřít. Dril se týká i času. Oni mají hodiny prostě v sobě. Proto například zpočátku nejsou moc schopni pracovat přesčas. Když vědí, že v půl třetí má být padla, minutu po půl už jim začne práce doslova padat z rukou. Podnikatel se může obávat zaměstnat bývalého vězně třeba kvůli strachu z agresivního chování nebo z krádeže. Je taková obava namístě? To je tak – recidivisté, ti už jsou většinou opravdu ztraceni. Pokud je někdo poosmnácté ve vězení za krádeže, tak už se asi nikdy nezmění. Ovšem já většinou pracuji s vrahy a podle mé zkušenosti je tak sedm z deseti vrahů v jádru slušnými lidmi. Ale prostě jednou v  životě udělali hroznou chybu, třeba proto, že nevydrželi nějaký dlouhodobý tlak nebo sami nikdy nepoznali slušné zacházení. Tihle lidé pak mohou být překvapivě spolehlivými zaměstnanci, pokud jim někdo dá šanci. Třeba znám kluka, který vyfasoval v 19 letech 18 let za vraždu. Když ho pustili, našel jsem mu na třetí pokus práci v jednom technickém dvoře. Provozovatel si pochvaloval: Ten

zastaven. Mezitím už stejnou službu spustily věznice v Izraeli a chystá se i v Polsku či Rumunsku. Samostatnou kapitolou je osud bývalých trestanců, když se vrátí z vězeňské reality do civilního života. Stigma zanesené v trestním rejstříku znamená téměř automatickou stopku při mnoha pracovních pohovorech. Někteří notoričtí recidivisté se do práce navíc samozřejmě nehrnou. Pro podnikatele může být ale zajímavou skupinou ta část bývalých delikventů, kteří byli i ve vězení zvyklí na práci jako jediný únik před nudou. Ti si budou pracovního místa považovat i  na svobodě. Konečné rozhodnutí a míru případného rizika ovšem musí nakonec vždycky sám podnikatel pečlivě zvážit. Tomáš Stingl

Aleš Jaluška (65) Současný kaplan věznice ve Valdicích má za sebou neuvěřitelně pestrou životní cestu a příliš nezapadá do stereotypní představy duchovního. Vyučil se elektrikářem, později cvičil na vyšším vojenském učilišti jako paragán. Nakonec vystudoval teologii a 15 let působil jako venkovský farář. Vedle toho byl vášnivým horolezcem, který se účastnil i několika expedic do Himálaje. Po sametové revoluci začal působit jako kaplan ve Věznici Valdice, která má nejvyšší stupeň ostrahy. Pracuje tam dodnes. V současnosti vyučuje také na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

kluk maká jako fretka. Škoda, že nemáš ještě dva další takové, hned bych je vyměnil za další zaměstnance, kterým se moc pracovat nechce. Jak se bývalí vězňové obvykle chovají k ostatním zaměstnancům? Jsou uzavření a nebudou držet partu. V kriminále se naučili základní postoj – nikomu nikdy nevěř, všichni lžou, lžeš i ty sám. Také musíte být připraveni na to, že muži vězňové nebudou na svobodě umět jednat s ženami. Vždyť prakticky žádnou ženu neviděli třeba 12 let. Například jsem zažil, že mi přiběhl s očima navrch hlavy z přijímacího pohovoru jeden rozčílený kluk s tím, že

náborová pracovnice s ním mluvila málem nahá. Byl z toho úplně rozhozený, působil proto při pohovoru divně a práci nedostal. Musel jsem to žehlit a ukázalo se, že ho rozhodil drobný výstřih té dámy, kterého by si člověk normálně nevšiml. Vidíte při zaměstnávání bývalých vězňů i nějaká vyložená negativa? Někteří nejsou nejspolehlivější a  třeba bez vysvětlení nepřijdou do práce. Firma musí proto zaměstnání vězně dobře zvážit zejména v případě, že by musela nejdřív výrazněji investovat do jeho rekvalifikace nebo zaučení. (tos)

9

PROFIT  rozhovor

ZBYNĚK MIKLÍK

ELEKTRONICKÉ TRŽIŠTĚ JE ŠANCÍ PRO NOVÉ ZAKÁZKY Stát, města i kraje. Všechny veřejné instituce budou postupně zadávat svoje zakázky elektronicky. Proto je podle obchodního ředitele elektronického tržiště Tendermarket Zbyňka Miklíka pro malé a střední podnikatele důležité, aby se elektronická tržiště naučili využívat. Tendermarket, elektronické t­ ržiště veřejné správy, jste spustili loni v květnu. Jaké přinesl po n ­ ecelém roce jeho provoz výsledky? Jsme lídrem na trhu v elektronických tržištích. Denně jde o několik stovek vypsaných a vyhodnocených zakázek. Takže úspěch. Považuji to za výborný výsledek. Protože elektronická tržiště ­nefungují ještě ani rok, bude asi dobré krátce vysvětlit, o co vlastně jde. Elektronická tržiště jsou nástrojem pro zadávání veřejných zakázek státními institucemi. Konkrétně jsou určena pro zakázky malého rozsahu a podlimitního řízení. Zjednodušeně lze říci, že na tržišti je možné realizovat zakázky na dodávky či služby v ceně do 3,2 milionu korun, popřípadě veřejné zakázky na stavební práce v ceně až 10 milionů korun. Jak elektronické tržiště funguje? Zadavatel, tedy některá instituce veřejné správy, v elektronickém tržišti specifikuje, jaký produkt nebo službu hledá a s jakými parametry. Zveřejní výzvu k podání nabídek, rozešle ji potenciálním uchazečům, kteří jsou na tržišti registrováni. Ti si to přečtou, posoudí, jestli je to zajímá, přihlásí se a podají nabídku. Systém dle nastavených parametrů vyhodnotí, která nabídka je nejlepší, a určí vítěze. Jak velký podíl dodavatelů v ­jednotlivých oborech je na tržišti registrován? Podíl dodavatelů v jednotlivých segmentech lze jen odhadovat. Ale například u dodavatelů kancelářských potřeb nebo informačních

10

technologií jsou přítomni všichni významní hráči a zhruba dvě třetiny menších firem z oboru.

jak získávat nové zakázky. Záleží na každém, jestli tuto příležitost využije, nebo ji nechá své konkurenci.

Jaké výhody přináší elektronické ­tržiště podnikatelům a živnostníkům? Mají šanci dostat se ke státním zakázkám, o kterých by se jinak ani nedozvěděli. Nic za to neplatí. Dříve ten, kdo zvítězil, dal zprostředkovateli provizi ve výši jednoho až tří procent. Teď dodavatel neplatí za registraci ani za získanou zakázku nic, všechno má zadarmo. V používání elektronického tržiště Tendermarket vidím pro dodavatele pouze výhody. Musejí mít jen přístup k internetu a naučit se tržiště ovládat.

Vědí už malí a střední podnikatelé o těchto možnostech? Roste jejich zájem? Zájem postupně roste, jak přibývá institucí, které elektronické tržiště využívají. Samozřejmě využíváme také marketingu a propagace i akcí pro podnikatele v regionech, které organizuje magazín Profit.

Je to jednoduché? Není to pro zájemce nepřekonatelný problém jako například formuláře na dotace či evropské peníze? Ano, pro dodavatele je to jednoduché. Podání nabídky je jednoduchá procedura, kterou se může dodavatel naučit opravdu během několika minut. Samozřejmě splnit veškeré podmínky výběrového řízení, které vyžaduje zadavatel, už je jiná věc. V některých případech je nutná znalost zákona o veřejných zakázkách, a to již není triviální záležitost. Zadavatel veřejné zakázky může například po dodavatelích požadovat splnění určitých kvalifikačních předpokladů. Třeba naskenovat výpisy z obchodního rejstříku, živnostenské listy, čestná prohlášení a podobně. Jsou určitě živnostníci, kteří se s tím nikdy nesetkali. Ale je to něco, co je potřeba se naučit, pokud se zajímáte o veřejné zakázky. Elektronizace veřejných zakázek je novým trendem v České republice i v zemích EU. Je to nová příležitost,

Jaký objem zakázek jste zatím zprostředkovali? Přes tržiště se zatím realizovalo více než 26 tisíc zakázek, zapojilo se 450 zadavatelů a 12 000 dodavatelů. Podle statistiky ministerstva pro místní rozvoj byla většina veřejných zakázek zadávaných na elektronických tržištích realizována na Tendermarketu. Díky čemu jste na trhu dominantní hráč? Tržiště jsme spustili mezi prvními, certifikace našeho tržiště proběhla jako první. Krátce nato se na trhu objevili další hráči, někteří konkurenti spustili svoje projekty o několik měsíců později. Naše prvenství je také dáno kvalitou aplikace Tendermarket, vysokou odborností všech členů týmu a samozřejmě šíří poskytovaných služeb, kterou konkurence nenabízí. Jak uživatel pozná, že je tržiště dobře naprogramované? Ovládání je pro něj intuitivní a lehce zvládnutelné. Všechno, co potřebuje, snadno najde. A na druhou stranu ho neobtěžují funkce, které jsou zbytečné.

Foto: hynek glos (Euro)

rozhovor  PROFIT

11

PROFIT  rozhovor

Například? Vyhledávání zakázek. Dodavatelé si sami můžou dle mnoha kritérií vyhledat zakázku, která pro ně může být zajímavá. Navíc nabízíme možnost zasílání informací o nových veřejných zakázkách dle kritérií, která si dodavatel nadefinuje. Tuto službu zatím poskytuje pouze naše tržiště Tendermarket. Jaký okruh institucí vaše služby využívá? Pro ústřední orgány státní správy a jimi zřízené organizace je využívání elektronického tržiště povinné. Pro ostatní je to dobrovolné. Z těch povinných máme 11 resortů ze 14. Resort znamená, že jde jak o ministerstvo, tak o všechny jeho podřízené organizace. V další fázi je plánováno rozšíření této povinnosti na územní samosprávné celky, pravděpodobně na statutární města a kraje. Kdy k tomu dojde? Původně to mělo být od 1. ledna letošního roku, což se nestalo. Potom se to posunulo na polovinu tohoto roku. Nevím, zda se to zdaří, nebo to bude až od ledna 2014. Doufám, že rozšíření povinnosti používat tržiště přijde brzo. Pomůže to zvýšit transparentnost veřejných zakázek a dodavatelé budou mít přístup k většímu počtu zakázek. Přibude v rámci druhé vlny další konkurence? Počet elektronických tržišť se zvýšit nemůže. Provozovatel tržiště má koncesní smlouvu s ministerstvem pro místní rozvoj a současných pět licencí je maximální počet. Jediné, co se může stát, je, že některá z konkurenčních firem bude chtít získat větší podíl na trhu. Již jste zmínil, že zadavatelé ­objednávek i dodavatelské firmy ­v yužívají elektronické tržby zadarmo, z čeho tedy generujete příjmy? Součástí koncesní smlouvy s ministerstvem pro místní rozvoj je ceník úkonů. Určitou částku dostaneme například za realizaci otevřené výzvy, za realizaci aukce atd. Každý měsíc fakturujeme ministerstvu částku podle počtu jednotlivých realizovaných zadávacích řízení všech zapojených zadavatelů na tržišti. Přímo zadavatelům fakturujeme jen některé nadstandardní služby, například za školení

12

uživatelů, integraci se softwarem třetích stran a podobně. Stát se netají tím, že chce z České pošty udělat hlavního poskytovatele elektronických služeb pro svoje instituce. Nebojíte se, že časem vznikne tlak, aby státní instituce více využívaly „poštovní“ tržiště? Myslím, že toto by byl krok velmi špatným směrem. Zmonopolizovat trh elektronických služeb pod jednu organizaci, ať už by to byla Česká pošta nebo někdo jiný, by nepřineslo nic dobrého. Díky tomu, že nyní máme konkurenci, existuje i konkurenční boj. Neustále vymýšlíme nová zlepšení tržiště, komunikujeme se zadavateli i dodavateli a vylepšujeme procesy dle jejich požadavků, zkvalitňujeme poskytované služby atd. Prostě se snažíme být stále lepší než naše konkurence. Pokud bychom byli jediní, kdo by mohl tyto služby poskytovat, a navíc by zadavatelé měli za povinnost používat pouze nás, nevím, co by nás nutilo být nejlepší a zlepšovat poskytované služby. Věřím, že ke zmonopolizování tohoto trhu nikdy nedojde a zůstane to u zdravého konkurenčního prostředí. Váš podíl na trhu je výrazný, splnilo tedy elektronické tržiště vaše očekávání? Před startem elektronických tržišť zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj odhady, kolik by na nich mělo probíhat zakázek. Ale zatím k naplnění těchto předpokladů nedošlo. Realita je slabší. Čím to je? Proces využití elektronických tržišť je pozvolnější. Spousta zadavatelů se předzásobila, než nastala povinnost využívat elektronická tržiště. Probíhají školení, kde se to učí. Někteří také mohou toto nařízení obcházet. Jak je to možné? Zatím neexistuje kontrola, zda státní instituce toto nařízení respektují. A za porušení těchto povinností nejsou stanoveny žádné sankce. To se teprve plánuje. Jak se dá nařízení obcházet? Rozdělováním na více menších zakázek? Samozřejmě. Zadavatele upozorňujeme, že tím porušují zákon. Některé druhy zboží a služeb na elektronických tržištích nejsou. Proč?

Jde o stavební práce a další typy služeb, které se špatně nakupují elektronicky. Z tohoto důvodu je takových zakázek na elektronických tržištích minimum, nelze však říci, že tu nejsou vůbec. Systém okruh komodit nikterak neomezuje. Obecně je však tržiště vhodné jen pro komodity, které se snadno definují do elektronické podoby, mají srovnatelné parametry. Aby se neporovnávaly hrušky s jablky. Nicméně existuje strategie elektronizace veřejných zakázek s harmonogramem do roku 2015. Jejím cílem je, aby se veškeré zakázky zadávaly elektronicky. Kromě elektronického tržiště, které slouží pro veřejné zakázky menšího rozsahu, provozujete od roku 2004 také službu eGordion pro velké veřejné zakázky. Jak se za tu dobu trh vyvíjel? Elektronická tržiště pro velké zakázky fungují někdy od roku 2001. Nejdříve fungoval jen pro zakázky z oblasti výpočetní techniky a komunikací. Před rokem došlo ke změně a nyní je v seznamu komodit na devět set položek. Odráží se v objemu veřejných zakázek zadávaných prostřednictvím elektronických tržišť krize posledních let?

Foto: hynek glos (Euro)

Co patří mezi užitečné funkce? Hlavně různé reporty, statistiky, vyhledání zakázky. Na pár kliknutí si každý může zadat, jaké výstupy chce získat.

rozhovor  PROFIT

Zbyněk Miklík (38) Po absolvování gymnázia v Blansku vystudoval v letech 1997 až 2003 Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu, obor manažersko-ekonomický. Kromě toho na Masarykově univerzitě studoval obor elektronická příprava dokumentů a na Vysokém učení technickém počítačovou grafiku a příbuzné obory. V roce 2000 začal pracovat jako projektový manažer ve společnosti Inform Net Partners. Ve stejné pozici pak pokračoval později ve společnosti Infinity. Od roku 2004 do roku 2012 působil jako obchodní a projektový manažer ve společnosti B2B Centrum. Od loňského roku je obchodním ředitelem elektronického tržiště Tendermarket.

Obecně se zadává určitě méně a v menších finančních objemech. Úřady mají na nákupy méně finančních prostředků. Porovnávat to ale můžeme jen u zmíněné výpočetní techniky a komunikací, kde došlo oproti předchozím letům ke snížení. Nicméně díky zařazení stovek nových položek se celkový objem elektronického zadávání zakázek zvýšil. Veřejné zakázky jsou u nás často spojovány s korupcí, lze i ten elektronický systém „naohýbat“ tak, aby se zakázka dostala k vybrané firmě? Řekl bych, že příliš ne. Jsou stanovena přesná pravidla, jejichž dodržování kontroluje certifikační autorita. Z pohledu transparentnosti, ale i bezpečnosti. Kde jsou data uložena, jak jsou chráněna, kdo k nim má přístup, kde je primární server, kde je záložní server. Je to daleko přísnější a dokonalejší. Snížily se také limity zakázek malého rozsahu a i u těchto zakázek je dáno, zda má zadavatel oslovit jednoho uchazeče, nebo oslovit minimálně tři nebo například pět a ještě zároveň dát oznámení na veřejnou vývěsku (Profil zadavatele) a bude se moci přihlásit kdokoli. Jen v případě, když někdo využije přímé zadání do částky sto tisíc korun, nemusí proběhnout soutěž.

Žádnou slabinu tedy systém nemá? Opravdu ne. Nikdo nemá přístup k podaným nabídkám v průběhu podání nabídek. Teprve po termínu pro podání nabídky systém zpřístupní data zadavatelům, aby do nich mohli nahlížet. Pokud by někdo podal nabídku po tomto termínu, systém ji automaticky vyřadí. Toto nelze nijak obejít. Každá podaná nabídka dostává časové razítko, zaznamenáváme auditní stopu každé operace, zakázky se šifrují a je mnoho dalších ochranných mechanismů. Veškeré procesy podléhají certifikovanému systému managementu informační bezpečnosti dle ISO 27001.

Budoucnost tedy patří komplexnímu řešení? Určitě. Kromě nástroje pro zadávání veřejných zakázek velkého a malého rozsahu je možno začlenit například systém pro podporu centralizovaných nákupů. Díky němu může zadavatel zjistit, jaké služby nebo produkty jeho jednotlivá pracoviště potřebují, vytvořit centrální objednávku a po jejím vyřízení získané produkty rozdělit do jednotlivých míst. Výhodou je, že instituce pracují s jedním systémem, nemusejí zadávat stejná data třikrát. Naším cílem je, aby vše zadávaly jednou a pak se to přeneslo do všech systémů.

Přinesl roční provoz naopak něco, co musíte vylepšit nebo upravit? Setkáváme se s tím, že po nás zadavatelé chtějí komplexní řešení pro všechny veřejné zakázky. Tedy propojení veřejného tržiště s dalšími softwary pro zadávání veřejných zakázek. Můžeme tak využívat naší výhody, protože poskytujeme nejenom elektronické tržiště pro menší zakázky Tendermarket, ale i nástroj pro velké veřejné zakázky eGordion. Propojením obou nástrojů získá uživatel přehled o všech veřejných zakázkách bez ohledu na jejich velikost.

Je to cílem, nebo to tak už funguje? Už to funguje například v Českém ústavu zeměměřičském a katastrálním. U ostatních zadavatelů se na tom pracuje. Někde se teprve bavíme, jak to nastavíme, někde řešení upravujeme na míru, někde je komplexní řešení nasazeno v testovacím provozu. DALIBOR DOSTÁL

13

PROFIT  PŘÍBĚH ÚSPĚCHU

NOPO ENGINEERING

TĚŽKÁ KAVALERIE Z HRADCE KRÁLOVÉ

Egypt, Indonésie, Německo, Rusko. To nejsou destinace zavedené cestovní kanceláře, ale země, kam v posledních měsících nasměrovala svůj vývoz královéhradecká společnost NOPO Engineering. Firma se specializuje na těžké jeřáby, které si poradí i s padesátitunovým nákladem, a další manipulační a skladovací techniku. A právě díky široce rozloženému vývozu zažívá zlaté časy. Loni utržila celkem 137 milionů korun, což představuje meziroční nárůst o více než 80 procent. Přibližně 56 procent růstu přitom připadá na export, který se na celkovém obratu firmy podílí jednou třetinou. Společnost vznikla v roce 1992, kdy pod vedením zakladatele Vladimíra Novotného začala skupina nadšenců konstruovat jednoduché jeřáby. Z  původní konstrukční a  projekční kanceláře se firma rozrůstala. Přibyla výrobní složka a po více než dvaceti letech zaměstnává společnost na 150 zaměstnanců. Německý trumf Technici z Hradce Králové jsou v současnosti nejvíce pyšní na svoji dodávku jeřábů pro německou automobilku Audi. Pro nově budovanou slévárnu šedé litiny v Münchsmünsteru dodají v květnu a červnu jeřáby o nosnosti 50 tun v hodnotě patnácti milionů. „Zakázku pro Audi jsme získali v náročném výběrovém řízení, kterého se kromě nás účastnili přední světoví producenti z oboru. V náš prospěch rozhodly velmi krátké dodací lhůty, špičková kvalita, celková technická vyspělost a zejména originalita řešení individuálních požadavků

14

Kdo nahradí důchodce? Stejně jako většina strojírenských firem se královéhradecká NOPO Engineering potýká s nedostatkem kvalitních technických pracovníků na trhu. Proto se snaží vychovávat odborníky zvyšováním kvalifikace vlastních zaměstnanců. Do užší spolupráce s odbornými školami se firma zatím nepustila. Oblast projektování a výroby těžké techniky pro to není příliš vhodná. „Po ekonomické stránce není jednoduché věnovat se potenciálním budoucím absolventům. Vybavení technického pracoviště vyžaduje vysoké vstupní náklady, jako jsou programy, výkonné počítače a podobně. Lidé ze škol navíc potřebují delší čas při zapracování na složitých výrobcích, mohou to být i roky, což v současné době není příliš realizovatelné,“ říká obchodní ředitel NOPO Engineering Jaromír Tlustý.

německého zákazníka,“ zdůrazňuje obchodní ředitel hradecké společnosti Jaromír Tlustý. K  zisku zakázky firmě pomohly i dobré reference z mladoboleslavské Škody Auto, s níž NOPO Engineering spolupracuje přes čtrnáct let. A také cena pro nejlepšího dodavatele skupiny Volkswagen Group, kterou firma získala v roce 1998. Prosadit se na náročném německém trhu, který si chrání vlastní výrobce, pomohlo Východočechům také spojení s německým obchodním partnerem, společností Carl Stahl & spol.

I když se firmě daří, nemá rozhodně na růžích ustláno. „Současná situace není jednoduchá. V řadě odvětví je vysoká konkurence, jež tlačí ceny dolů při zachování víceméně konstantních vstupních nákladů. Firmy musejí zvyšovat produktivitu práce a hledat vnitřní úspory, což se samozřejmě nemůže projevit na kvalitě konečných produktů, pokud firma chce dál být úspěšná – tím spíše v segmentu zákazníků, jako je automobilový průmysl,“ vysvětluje Jaromír Tlustý. Firma to nejvíce pocítila v roce 2011, kdy její tržby poklesly přibližně o deset procent kvůli útlumu poptávky v některých průmyslových odvětvích a větší investiční zdrženlivosti části podniků. Pro NOPO Engineering to naštěstí nebyl začátek volného pádu, ale spíše oddychový čas předcházející výraznému růstu. Ten si chce firma udržet i v letošním roce, kdy očekává další nárůst tržeb o 30 procent. Dosavadní výsledky naznačují, že optimismus je namístě. „Přestože první čtvrtletí bývají v našem oboru tradičně spíše rozjezdová, v polovině února jsme již evidovali smluvně uzavřené zakázky v celkové výši přibližně 80 milionů korun,“ říká Jaromír Tlustý. Během prvního čtvrtletí například firma vyrobila speciální manipulátor na třídění textilních rolí pro egyptskou továrnu lucemburského producenta netkaných textilií Pegas Nonwovens. Na druhé straně světa, v Indonésii, zase pro japonský papírenský gigant Maruishi dokončila montáž dvou jeřábů s unikátní automatickou přísavkou. Před uzavřením jsou jednání s japonskou společností o dodávce dalších šesti jeřábů

Foto: Hynek Glos

Automobilový průmysl se topí v problémech, prodeje vozů v Evropě prudce klesají. Za raketovým růstem společnosti NOPO Engineering přesto stojí dodávky jeřábů pro přední automobilky. Firma ovšem nespoléhá jen na produkci pro jedno odvětví.

PŘÍBĚH ÚSPĚCHU  PROFIT ŽÁDNÉ PEŘÍČKO. Jeřáby společnosti NOPO Engineering zvedají i padesátitunové náklady. Společnost s nimi uspěla v zahraničí, od Německa až po Asii.

pro skladování rolí papíru do závodů v Číně a na Tchaj-wanu. Směr východ Za jeden z nejperspektivnějších trhů považují v NOPO Engineering Rusko. Proto v  Moskvě v  polovině roku 2011 otevřeli vlastní zastoupení, v  zahraničí druhé po Slovensku. Ruský trh se již nyní podílí na exportu firmy 30 procenty a v příštích letech by měl dál růst. Pro firmu je úspěch na východních trzích o to cennější, že na rozdíl od jiných českých strojírenských společností nenavazovala v tomto regionu na vlastní tradici z předchozích let. „Začínali inzerce

jsme tu spíše na zelené louce. Pracujeme na projektech pro zákazníky, se kterými jsme se dříve neznali. Navíc nelze říct, že námi dodávaná řešení a technologie jsou typickým českým výrobkem,“ vysvětluje Jaromír Tlustý. Jednou z posledních zakázek v Rusku byla pro NOPO Engineering dodávka jeřábů pro nadnárodního výrobce automobilových dílů z plastu Magna v Nižním Novgorodu. Další pak v dalších měsících dodá pro pobočky v Petrohradu a městě Kaluga. Raketový růst exportu přitom firma zvládla bez jakékoli podpory ze strany státu. „Žádné vládní proexportní programy naše společnost nevyužila. Ke zvýšení exportu

pomohlo více faktorů, ať už je to zvýšení kvality výrobků, dostatek referencí, dlouhodobá existence firmy na trhu, široký výrobní program nebo schopnost uspokojit zákazníky se specifickými požadavky odpovídajícími danému teritoriu. Například jeřáb pro Rusko má poměrně dost odlišné technické provedení než například jeřáb pro Německo,“ uzavírá Jaromír Tlustý. Právě schopnost pružně reagovat na specifické požadavky a nabídnout vhodnější a ekonomičtější řešení patří podle něj k velkým konkurenčním výhodám firmy. DALIBOR DOSTÁL

A130003516

pojišťovna roku 2012 Odborná anketa pojišťovacích makléřů pod záštitou guvernéra České národní banky Miroslava Singera Již 13. ročník prestižního hodnocení pojistitelů pořádají: Asociace českých pojišťovacích makléřů • Česká asociace pojišťoven • OPojištění.cz Za podpory: KPMG ČR jako generálního partnera Slavnostní vyhlášení výsledků dne 22. května 2013 na galavečeru v Kongresovém centru ČNB Chcete-li vědět, které pojišťovny jsou podle makléřů nejlepší, sledujte:

w w w. p o j i s t o v n a r o k u . c z

PROFIT  jeden DEN podnikatele

PROFIT  NÁZOR

Veřejné zakázky elektronicky. Jak jinak?

Agenturní pracovník, přínos pro malou firmu

Centralizace je riziko Začínám jednáním se zástupci Státního ústavu pro kontrolu léčiv, kde řešíme důležitý projekt elektronických aukcí pro soutěžení mezi farmaceutickými firmami o nejnižší cenu léků. Jedná se o nástroj, který by měl přinést zdravotnickému systému nezanedbatelné úspory. Není to jednoduché, i proto máme už přes 40 programátorů a expertů, jejichž úkolem je přenést snahu o efektivní veřejné zakázky do systémů, které jsou účinné a bezchybné. Metrem se pak přesouvám na Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, kde je na programu diskuse o profilu zadavatelů – elektronické identitě pro instituce státní správy, automatickém sběru dat a o certifikaci elektronických nástrojů pro veřejné zakázky. Během těchto jednání se ukazuje, jak náročné bude napsat fungující algoritmy pro složitý proces, jakým jsou zakázky pro veřejnou správu. Opět se zmiňuji o rizicích pokusu centralizovat procesy veřejných zakázek, což podle mého názoru povede k větší administrativní zátěži a k vyšším nákladům pro státní správu. Dalším bodem mého programu je krátká schůzka s Petrou Krainovou, ředitelkou Asociace pro veřejné zakázky. Domlouváme se na podrobnostech semináře pro členy asociace. Madam Butterfly jako odměna Poobědvám později odpoledne s kolegy, kteří mají na starost provoz elektronického tržiště Gemin. Vždy si sdělujeme aktuální

16

počet zadavatelů a dodavatelů, kteří Gemin využívají. A co bych lhal, vždy se diskuse stočí k nechuti určitého spektra zadavatelů využívat služeb elektronických tržišť. Shodujeme se tentokrát na tom, že příčinou je zejména velmi restriktivní nastavení mantinelů a komplikované mechanismy, které od použití tohoto nástroje odrazují. Škoda, lze šetřit další peníze. A co víc, je to velmi jednoduché.

Po obědě mířím do Hradce Králové, kde jsme implementovali systém centrálního nakupování, který významnou měrou šetří prostředky z krajského rozpočtu. Ověřuji si, jak systém funguje, a domlouváme se na jeho vylepšeních a na školení uživatelů. Po cestě zpět do Brna si mimo jiné všímám řady míst, kde by dopravní infrastruktuře slušela takřka jakákoli investice do opravy. Samozřejmě na základě elektronické aukce nebo veřejné zakázky spravované elektronickými nástroji. Jinak to snad už ani nejde. Domů do Brna přijíždím právě včas, abych se stihl převléci a nepřišel pozdě do Národního divadla Brno, kde hrají operu Madam Butterfly. Po náročném cestovním dni si užívám času, kdy mohu jen naslouchat nádherným melodiím. Před spaním ještě otevřu epickou science fiction ságu Nadace od Isaaca Asimova, což se mi podařilo po dlouhých letech.

Zaměstnávání agenturních pracovníků je v nejistých dobách pro zaměstnavatele jednou z možností, jak reagovat na rychlé změny na trhu. V představách značné části lidí existuje rovnítko mezi agenturním zaměstnancem a pracovníkem u výrobního pásu. Zdaleka to však už není pravda. Často jsou takto zaměstnáni například IT specialisté, technici, specialisté ve finančních oborech apod. Typickým zákazníkem pracovní agentury je společnost, která má velké sezonní výkyvy v produkci. Postupně si na tento způsob začínají zvykat i  malé české firmy. Pro velké zaměstnavatele bývá služba komplexní. Organizujeme hromadné nábory v mnoha regionech, zajišťujeme svozové autobusy, staráme se o jejich mzdovou a personální agendu atd. atd. Pracujeme ale i pro malé firmy. Například pro jednu malou tiskárnu v Ústí nad Labem. Dva společníci si běžně vystačí sami. Získali ale nedávno velkou zakázku na tisk katalogů, které museli mít zkompletované a vyexpedované během jednoho týdne. Poslali jsme jim během několika hodin pět brigádníků, kteří kompletovali archy a skládali hotové brožury na palety. Co funguje u malé tiskárny, to se dá aplikovat i v malé „garážové“ programátorské firmě. V posledních několika letech roste zájem o externí programátory, které si najme firma pouze na konkrétní projekt. Lidé z IT si rádi přivydělají vedle současného zaměstnání a jsou vděční, že mohou získat novou zkušenost. Práci ale aktivně nehledají. Jak je oslovit? Vybudovat si databázi lidí v různých oborech je mravenčí práce. Znamená to neustálé procházení databází, sbírání kontaktů na LinkedIn a Facebooku, oslovování známých, zda nemají známé, kteří by se nám mohli hodit. Na to malý podnikatel nemá čas. Proto je agenturní zaměstnávání vhodnější pro malé firmy než pro ty velké. V továrně je tým personalistů, kteří se na toto specializují, ale podnikatel musí řešit zakázky, prodávat, organizovat, a ne trávit večery zadáváním inzerátů na internet.

Jiří Halbrštát, David Horký,

jednatel společnosti QCM

marketingový manažer ManpowerGroup

foto: Archiv

Budík mi oznamuje začátek pracovního dne deset minut před pátou hodinou ráno brněnského času. Důvod nekřesťansky brzkého vstávání je jasný. Coby jednatele společnosti QCM mě dnes v Praze čeká řada náročných jednání, která se týkají našeho byznysu – systémů pro správu veřejných zakázek. Chci se před šestou hodinou připojit na dálnici D1, abych ještě stihl slabý provoz směr Praha. V ranní dopravní špičce totiž může být průměrná cestovní rychlost rovna teplotě vozovky. To je v létě dost špatné, v zimě logicky ještě horší. V 7.30 nicméně přijíždím na Chodov. Musím přiznat, že pro většinu našich pražských obchodních partnerů není tato hodina právě preferovaným termínem pro schůzku.

KOmERČNí PREZENTACE

o CNG automobily se zajímá stále víCe firem Prodej stlačeného zemního plynu (CNG) v České republice nadále dynamicky roste. Spolu s tím se rozvíjí infrastruktura plnicích stanic a zvyšuje se počet vozidel na CNG pohon. V únoru 2013 jejich počet překonal hranici 5000. Zemní plyn v dopravě se prosazuje zejména díky nízkým cenám tohoto paliva ve srovnání s naftou či benzinem. „Prodej CNG již třetím rokem po sobě rostl vyšším než dvacetiprocentním tempem, v minulém roce byl nárůst 26 %,“ říká Lubomír Kolman, projektový manažer RWE. Podobný trend očekává i v letošním roce: „V roce 2013 očekáváme také zhruba pětinové zvýšení prodeje. Po vybudování nezbytné infrastruk­ tury plnicích stanic jsou totiž CNG automobily či auto­ busy atraktivní pro stále větší počet firem.“

Provozovat CNG automobil by ovšem nešlo bez možnosti naplnit nádrž. Tato nabídka se každoročně rozšiřuje. Informace o síti plnicích stanic najdete například na webu www.cng.cz. Již nyní je v České republice v provozu 45 plnicích stanic a jejich počet dále narůstá. Stejně je tomu i ve většině evropských zemí, takže se nemusíte obávat s CNG vozidlem vyjet za hranice.

CNG: atraktivNí volba pro firmy Slova o dynamickém rozvoji CNG v dopravě potvrzuje i statistika. Zatímco v roce 2011 jezdilo v České republice 3250 CNG vozidel, v minulém roce jich bylo již 4300 a k 1. únoru letošního roku byla prolomena pětitisícová hranice. Hlavním trumfem CNG v dopravě je cena, která je zhruba poloviční oproti benzinu či naftě, proto se o provoz CNG automobilů zajímá stále více společností s velkými autoparky. Například provoz CNG verze Škody Citigo vyjde na 70 až 80 haléřů za kilometr. Letos na podzim navíc ŠKODA AUTO uvede na trh CNG model oblíbené Octavie. Lídrem mezi společnostmi, jež vsadily na CNG, je Česká pošta. Provozuje jich již pět set a plánuje další nárůst až do počtu 2900. Česká pošta tím svůj vozový park nejenom ozelení, ale zároveň omladí. Pozadu nezůstává ani RWE, jež má ve svém vozovém parku 210 CNG vozidel.

vedouCí postaveNí a čtvrtiNový podíl Na trhu drží rWe Česká plynárenská jednička se na rozvoji prodeje této alternativní pohonné hmoty v roce 2012 podílela téměř čtvrtinovým podílem, když prodala 3,65 milionu m3 CNG z celkových 15,2 milionu m3. Významný podíl drží i v infrastruktuře: v současné době RWE provozuje deset z celkového počtu 45 plnicích stanic, jež jsou motoristům v České republice k dispozici.

inzerce

A130002688

Celosvětový růst CNG Prudký rozmach prodeje CNG není pochopitelně jenom záležitostí České republiky. O tom vypovídají nejenom světové, ale i evropské statistiky. Ve světě podle nich jezdí již 16,2 milionu CNG vozidel. V Evropě je více než čtyři tisíce plnicích stanic, a v globálním měřítku jich je dokonce přes 21 tisíc. Do roku 2020 počítá Evropa s náhradou 20 % klasic-

kých pohonných hmot alternativními palivy. Z toho by na CNG měla připadnout polovina. Nasvědčuje tomu například nejnovější průzkum Pike Research, podle kterého přibude na celém světě do sedmi let až 25 milionů vozidel na zemní plyn a počet CNG autobusů vzroste o 19 %.

PROFIT  ZAHRANIČÍ

Moldavsko

Zatím chudé, ale půjde nahoru Zemědělský státeček na východě Evropy bez valné infrastruktury, který platí ve statistikách za nejchudší ekonomiku kontinentu. To je Moldavsko. Jeho předpokládaný rozvoj ale znamená šanci na odbyt pro české firmy, které navštívily tuto zemi na obchodní misi v březnu.

18

Moldavská republika

• Počet obyvatel: 4 miliony • Rozloha: 34 tisíc km2 • Hlavní město: Kišiněv • Měna: moldavské leu (MLD) je asi 1,6 Kč PROMĚNA. Moldavsko se opírá především o zemědělství, v současnosti se ale ze všech sil snaží dohnat civilizační náskok sousedů.

z Moldavska hned s několika zajímavými kontakty. „Se společností Tintoreto jsme projednali případnou spolupráci na projektu výroby speciálních ocelí. Největší distributor náhradních dílů pro automobilový průmysl projevil zájem o  naše výrobky gumáren­ ského průmyslu, například o pneumatiky pro Moldávie a Moldavsko Trošku matoucí bývá záměna státu Moldavsko a územního označení Moldávie. Tento územní útvar se formoval už ve středověku a ve dvacátém století se o něj přetahovalo Rumunsko se Sovětským svazem. Východní část Moldávie nakonec připadla po druhé světové válce definitivně Sovětům, dnes je samostatnou republikou Moldavsko. Západní část území připadla Rumunsku. A aby to nebylo jednoduché, část historické Moldávie v současnosti patří také Ukrajině.

automobily a zemědělské stroje. V neposlední řadě má firma Incomas zájem o dodání speciál­ní oceli z České republiky a Evropy. Tento podnik také projevil zájem o společný pro­ jekt týkající se výroby ocelových konstrukcí,“ uvedl Vladimír Kovalčuk. Misi do Moldavska hodnotí kladně i Přemysl Jasiok, jednatel firmy Kovojas. „Naše společnost je zaměřena na kovoob­ rábění. V Moldavsku jsme navázali kontakt s dodavatelem materiálu a rovněž jsme se seznámili se zástupci společnosti Incomas, s nimiž jsme se dohodli na zaslání výkresů typických náhradních dílů pro nacenění vý­ roby,“ uvedl Jasiok. Viceprezident Hospodářské komory Josef Cílek ocenil Moldavsko jako perspektivní cíl. „Je zřejmé, že zájem o české podniky a výrobky je na straně Moldavska veliký. Domnívám se však, že je nezbytně nutné zlepšit podmínky fi­ nancování našich vývozů. Je potřeba znovu vy­ hodnotit zařazení tohoto teritoria do skupiny sedm,“ uvedl Josef Cílek. Zařazení Moldavska do lepší třídy z hlediska pojištění by českým firmám ulehčilo vývoz do této země. Tomáš Stingl

Foto: profimedia.cz

Moldavsko bývá označováno za nej­ chudší stát Evropy. Jak to ale chodí, nerozvi­ nuté ekonomiky mívají v určitý moment o to rychlejší nástup a hlad po zboží. A v této fázi země právě je. Růst hrubého domácího pro­ duktu země v posledních deseti letech často atakuje hranici sedmi procent ročně. Ne že by Moldavsko netrápily pořádné problémy. Má zatím velmi slabý průmysl a té­ měř žádné nerostné suroviny, opírá se hlavně o zemědělství. Pěstování ovoce, zeleniny či tabáku přitom v minulých letech hrozivě pod­ lomila opakovaná sucha atd. Země ale chce dohnat civilizační náskok sousedů a při budování infrastruktury jí mo­ hou dobře pomoci i české firmy. Česko má v Moldavsku na čem stavět. Největším českým vývozcem je Škoda Auto, vozy této značky vy­ užívá dokonce i moldavská vláda či policie. Nové zakázky hledala i podnikatelská mise, která do­ provodila do Moldavska ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga. Akci organizovala Hospodářská komora ČR. Jednání s moldav­ skými byznysmeny ukázalo nové příležitosti. Například česká společnost Fineline jed­ nala o možné účasti v tendru na výstavbu vedení vysokého napětí. „Energetika je v  Moldavsku perspektivním oborem. Především proto, že země má během tří let investovat až 42 milionů eur do rozvoje sítí vysokého napětí,“ říká výrobní ředitel spo­ lečnosti Jiří Ondráček s tím, že firma se roz­ hodla podat přes české vyslanectví oficiální přihlášku do tendru. Vladimír Kovalčuk, generální ředitel CZ Veha a  jednatel společnosti Kern, odlétal

SEMINÁŘ  PROFIT

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

VE VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍCH JE TŘEBA KLÁST DŮRAZ NA KVALITU

Foto: Profimedia.cz, anna vacková (e15)

Co dělat, když se do tendrů opakovaně hlásí pouze jeden dodavatel? Jak se mohou firmy, které se o zakázky ucházejí, bránit nekvalitní konkurenci, jejíž jedinou předností je nízká cena? I takové problémy řešili účastníci dalšího semináře časopisu Profit. Pokračování seriálu regionálních se­ minářů Profit tentokrát hostil Clarion Grand­ hotel Zlatý Lev v Liberci. Příjemným zpest­ řením bylo vystoupení Kateřiny Slováčkové z advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která svou přednášku věnovanou poslední velké novele zákona o veřejných zakázkách proložila řadou případů z praxe. Mluvila o ab­ senci metodické podpory zákona, v důsledku čehož podle ní zadavatelé mnohdy nevědí, jak si různá ustanovení vykládat. Musejí se proto často obracet na právní poradce a vynakládat nemalé peníze na právní služby, což nepřispívá k efektivitě celého procesu. Také se podle ní ukazuje, že dodavatelé málo sledují Věstník veřejných zakázek, často si tak vypsané zakázky nevšimnou. „Nabídky dodavatelů též mnohdy mají for­ mální nedostatky. Není výjimkou situa­ ­c e, kdy kvůli formálním chybám museli být z tendru vyřazení dva ze tří uchazečů. Zbyl tedy jediný, a tím pádem bylo nutné výběrové řízení zrušit,“ uvedla Kateřina Slováčková. O potřebě posílit metodickou podporu zákona mluvili i  reprezentanti e-tržišť. Pokud totiž zadavatelé mají problémy s vy­ psáním zakázky, konkrétně se stanovením hodnoticích kritérií, často si pomáhají tak, že jako kritérium určí pouze nejnižší cenu. To pak logicky vede k tomu, že firmy, jejichž produkty jsou ekonomicky výhodnější, pro­ tože jsou kvalitnější, lépe slouží a déle vy­ drží, nemají v konfrontaci s levnými šunty šanci.

CENA VS. KVALITA. Ve veřejných tendrech se mohou prosadit ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Záleží ovšem na postoji a aktivitě zadavatelů, zaznělo mimo jiné na libereckém semináři Profitu.

Podle Radka Platzera z elektronického tr­ žiště Gemin je třeba, aby si zadavatelé dali s vy­ pisováním zakázek práci. „Je jasné, že nemohou být odborníky na každou oblast, pro kterou vy­ pisují zakázku. Proto za klíčové v tomto ohledu považuji používání tzv. multikriteriálního hod­ nocení. To znamená, že úředníci nezadávají pouze cenu, ale pokusí se stanovit i určitá kri­ téria, která pomohou vybrat to nejkvalitnější,“ vysvětluje Radek Platzer. Zadavatelé také podle něj mohou do specifikací zahrnout i požadavek na produkt srovnatelné kvality. Zadavatel si pak

od dodavatele s nejnižší cenou může vyžádat kontrolní vzorky a posoudit, zda produkt spl­ ňuje požadované nároky. Způsoby, jak se ve výběrových řízeních mohou prosadit firmy s kvalitními výrobky, tedy existují, mají je ovšem v rukou přede­ vším zadavatelé. Proto by zejména k nim měla směřovat intenzivní a smysluplná osvěta ze strany státu. To by jistě zlepšilo nedobrou si­ tuaci, která v současnosti v oblasti veřejných zakázek panuje. Martin Zika

19

PROFIT  servis

Akce pro podnikatele

Daňové termíny

3.–5. KVĚTNA

PÁTEK 10. KVĚTNA

Stavební výstava Dům, byt a zahrada na tradiční Zahradě Čech v Litoměřicích ukáže materiály potřebné pro stavbu a rekonstrukci, zahradní vybavení, nové technologie v oblasti zateplování i topení, domy na klíč. Více na [email protected].

• spotřební daň – splatnost daně za březen 2013 (mimo spotřební daň z lihu)

5. KVĚTNA

Zvolit nejlepší pojišťovny na českém trhu v několika kategoriích mohou až do tohoto termínu zástupci odborné veřejnosti a všichni profesionální makléři vedení v registru České národní banky. Kromě toho jsou v kategorii životní pojištění k hodnocení opět přizváni i ostatní pojišťovací zprostředkovatelé. Více na webových stránkách www.pojistovnaroku.cz. 14.–17. KVĚTNA

Mezinárodní veletrh zdravotnické techniky a zdraví Medical Fair Brno proběhne na brněnském výstavišti. Je tradičně významným místem setkání domácích i zahraničních dodavatelů s poskytovateli zdravotní, rehabilitační a sociální péče. Veletrh je součástí Medical Summit Brno – Týdne zdravotnictví v Brně, v jehož rámci se konají desítky konferencí, kongresů a seminářů na nejrůznější odborná témata. Více na www.bvv.cz. 21. KVĚTNA

Konference Business Inspiration Forum 2013 otevře cestu k příběhům osobností různých odvětví byznysu, kterým se vyplatí naslouchat a hledat v nich inspiraci. Více na www.tuesday.cz. 22. KVĚTNA

V anketě Pojišťovna roku 2012 budou vyhlášeny celkové výsledky odborného hodnocení na galavečeru v Kongresovém centru České národní banky. Více na www.pojistovnaroku.cz.

20

PONDĚLÍ 20. KVĚTNA

• daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků – pojistné – podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za duben 2013 a splatnost zálohy na důchodové spoření PONDĚLÍ 27. KVĚTNA

• spotřební daň – splatnost daně za březen 2013 (pouze spotřební daň z lihu) – daňové přiznání za duben 2013 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů, zelené nafty a ostatních

(technických) benzinů za duben 2013 (pokud vznikl nárok) • daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za duben – souhrnné hlášení za duben – výpis z evidence za duben • energetické daně –d  aňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za duben 2013 PÁTEK 31. KVĚTNA

• daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za duben 2013 – daň z nemovitostí – splatnost celé daně (poplatníci s výší daně do 5000 Kč včetně) – splatnost 1. splátky daně (poplatníci s daní vyšší než 5000 Kč s výjimkou poplatníků provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb)

Knihovna podnikatele TAPPING K DOKONALÉMU ÚSPĚCHU Jack Canfield a Pamela Bruner

TAJEMSTVÍ Ken Blanchard a Mark Miller

Pokud jste strávili mnoho hodin čtením, studiem, účastí na seminářích o úspěchu a podobně, a přesto jste se dosud ani nepřiblížili k výsledku, po němž toužíte, nejspíš vám chybí podstatný kousek skládačky. A právě o něm – obvykle jím je odstranění rezistence, omezujících přesvědčení, traumat z minulosti, negativních emocí – pojednává tato kniha. Sleduje odstranění omezujících přesvědčení, negativních emocí a všeho ostatního, co vás brzdí.

Vše stojí a padá na vedení. Tak by se dala charakterizovat základní myšlenka knihy úspěšné autorské dvojice Ken Blanchard a Mark Miller. Na příběhu Debbie Brewster nám autoři demonstrují základní principy úspěšného vedení, především průlomovou myšlenku, že úspěšní lídři slouží. Dozvíte se, co všechno obnáší být úspěšným lídrem a jak neustále zlepšovat své schopnosti vést druhé k mimořádným výkonům.

Pragma, 353 stran, cena 340 Kč, ISBN 978-80-7349-342-4

Pragma, 136 stran, cena zatím nestanovena, ISBN 978-80-7349-346-2

poradna  PROFIT

Jak vyměnit zaměstnancům směnu ve všední den za svátek?

Foto: Profimedia.cz

Mám firmu v oblasti drobné kovovýroby. Činnost naší dílny je hodně závislá na nárazových zakázkách, takže některé dny není žádná práce, a jindy musím zaměstnance naopak žádat i o docházku do zaměstnání během neděle nebo státního svátku. Pokud pracovníci souhlasí s „výměnou“ směny, kdy například v běžný pracovní den mohou zůstat doma, ale místo toho musejí přijít ve státní svátek, jsem coby zaměstnavatel povinen jim stejně vyplatit speciální bonus za práci ve svátek? Pro pořádek doplňuji, že všichni pracovníci jsou zaměstnáni na standardní plný pracovní úvazek s pevnou měsíční mzdou. Jan N., Praha Práce v sobotu a v neděli či ve svátek musí být skutečně mzdově zohledněna i v případě, že zaměstnanec dostal za práci náhradní volno. Tuto problematiku upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který rozlišuje situaci, kdy zaměstnanec pracuje v sobotu či v neděli, od případů, kdy zaměstnanec pracuje ve státní svátek. Při práci v sobotu či v neděli přísluší zaměstnanci v souladu s § 118 odst. 1 zákoníku práce dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 procent průměrného výdělku. Novela zákoníku práce provedená zákonem č. 365/2011 Sb. umožnila, aby dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem byla sjednána jiná minimální výše a způsob určení příplatku (v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2011 bylo uvedené možno sjednat pouze v kolektivní smlouvě, do 31. prosince 2007 neumožňoval zákoník práce sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku vůbec). inzerce

A130003159

Uvedené však nic nemění na skutečnosti, že pracuje-li zaměstnanec v sobotu či v neděli, přísluší mu vedle dosažené mzdy též zákonem stanovený (či stranami dohodnutý) příplatek, a to bez ohledu na to, zda se jedná o práci v rámci jeho obvyklé pracovní doby, či nikoli, tedy též v případě, že dostal za práci v sobotu či v neděli náhradní volno. Odměňování zaměstnanců při práci ve svátek je upraveno v § 115 zákoníku práce, podle kterého platí, že za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době, přičemž za dobu čerpání

náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Jinými slovy, pokud zaměstnanec dostal za práci ve svátek náhradní volno, je toto náhradní volno placené a zaměstnanci náleží jak mzda za odpracovaný den (svátek), tak náhrada mzdy za den náhradního volna. Pokud zaměstnanec náhradní volno nedostane, je zaměstnavatel povinen mu zaplatit odpracovaný státní svátek plus částku ve výši průměrného výdělku. Jaroslav Novák

jednatel advokátní kancelář Toman, Devátý & partneři

A130004000 A130004075 

PROFIT  PORTRÉT

inzerce

Úspěšný exportér v oblasti pet byznysu

Mazlíčci jsou perspektivní Pavel Bouška, majitel společnosti Vafo Praha

Váš segment není zajímavý Po návratu do Česka podpořil otce v založení firmy a díky jazykové vybavenosti se mohl začít věnovat nákupu technologií do vzni­ kající fabriky. Jako důkaz, že začátky nebyly jednoduché, si dodnes z té doby schovává za­ mítavou odpověď na žádost o bankovní úvěr. Odůvodnění: Tento podnikatelský segment není perspektivní. O potenciálu odvětví pet foodu i české značky jako takové musel Pavel Bouška přesvědčit hlavně zákazníky. A to české i zahraniční. Když v roce 2000 celou společnost pře­ vzal, byl pod tlakem hypermarketů, ovláda­ jících trh, na snižování cen, potažmo kva­ lity, a konkurence sílila. V té době se rozhodl zaměřit na kvalitu výrobků srovnatelnou se zahraničními značkami a také na export. Společnost se začala soustředit na vývoj a produkci prémiových a superprémiových výrobků, které distribuuje prostřednictvím maloobchodních sítí odborných pet shopů. Vývoz dnes činí 70 procent odbytu firmy. „Nesoustředíme se na jeden trh, tím pádem na něm nejsme závislí. V době ekonomické recese v tom tkví naše síla. Jednodušeji totiž

22

Pavel Bouška (36) S podnikáním začal už na gymná­ ziu, kde se spolužáky založil produkční agenturu. V roce 1998, tedy po čty­ řech letech existence společnosti Vafo Praha, se naplno zapojil do její čin­ nosti a od roku 2002 je jejím majite­ lem. „Hlavně v začátcích podnikání je dobré se umět na sebe a svou firmu podívat zvenku, jak nás vnímají zá­ kazníci, klíčoví partneři apod. Je ně­ kdy těžké se oprostit od každoden­ ních problémů a zamyslet se nad tím, co nás čeká v budoucnu, kam chceme dojít. Pokud ale svoji vizi máte, držte se jí a jděte za ní, krátkodobé neúspě­ chy či těžkosti vás nesmějí ­o dradit,“ řekl Pavel Bouška na dotaz, co by po­ radil začínajícím podnikatelům. Jeho největší zálibou je snowboard, jezdí na tzv. hard boot snowboardu.

můžeme balancovat změny v obchodní po­ litice, distribuci nebo právě ekonomické si­ tua­ci,“ říká Pavel Bouška.

Důvěra v zaměstnance Vlastnickou změnu z jedné generace na dru­ hou přežije zhruba jedna třetina firem a je zřejmé, že Pavel Bouška v této roli obstál. Podle jeho slov přerod ve vedení, který trval asi tři roky, firma zvládla i díky tomu, že v ní figuroval už od počátku. Dodnes spolupra­ cuje s několika skalními zaměstnanci, kteří jsou nositeli klíčového know-how společnosti už od jejích počátků. „Když za mnou přijde manažer výroby a řekne, že potřebuje takový a takový stroj, já ten stroj koupím. Je to otázka naprosté důvěry v jeho kompetence. Jsme firma rodinného typu, část zaměstnanců jsou současně mí blízcí přátelé a s růstem firmy se společně stavíme novým výzvám, se kterými třeba ani nemáme zkušenosti.“ A v čem spatřuje příčinu svého podnika­ telského úspěchu? „V první řadě stojí za sou­ časným úspěchem společnosti můj otec, který mi byl v byznysu dobrým učitelem. V druhé řadě je to samozřejmě tým lidí, který má svou zodpovědnost a spoluúčast na výsled­ cích firmy. Můj otec firmu řídil jako centrální prvek rozhodující o všem. To by do budoucna nebyl udržitelný stav, a proto jsem se obklopil schopnými lidmi a dal jim plné kompetence a rozhodovací pravomoce,“ dodává. Monika Harčaríková,

spolupracovnice redakce

Foto: tomáš Malý

Celkový objem prodeje firma Vafo Praha v posledním roce zvýšila o 44,8 procenta, což je podle studie Plimsoll Global Analysis několikanásobně víc než průmyslový průměr 6,2 procenta. Svůj podíl na tom mají úspě­ chy ve sféře zahraničního obchodu na evrop­ ských i exotických trzích. Korporátní značky jsou zastoupeny ve Skandinávii, Německu, Francii, Pobaltí, Rusku i jihovýchodní Asii a vyjednává se vstup na korejský a japonský trh. Pavel Bouška vloni získal titul Podnikatel Prahy a středních Čech.

Více než jedna pětina podnikatelů se podle průzkumu PwC rozhodne předat svou firmu v rámci rodiny. Pavel Bouška se na práci v ní podílel už od začátku. Když v roce 1992 začal jeho otec František Bouška uvažo­ vat o založení průmyslové výroby krmiv a do­ plňků pro domácí zvířata, studoval syn Pavel v Americe. „Bydlel jsem u rodiny, která měla několik koček a psů, a já jsem při nákupech viděl, jak jsou propastné rozdíly v nabídce pet foodu u nás a v USA,“ vzpomíná. Setkal se zde například poprvé s kočičím stelivem. O několik let později se firma Vafo Praha stala jedním z největších prodejců steliva pro kočky v Česku, pro které byly podobné produkty do sametové revoluce neznámé.

KdE 14. 5. 2013 Hotel Mercure Ostrava Centre Ostrava

REGiONálNÍ SEMiNáŘE

28. 5. 2013 Hotel Ibis Plzeň Plzeň 11. 6. 2013 Clarion Congress Hotel České Budějovice vstup na akci je po registraci ZDARMA. v případě dotazů nás neváhejte kontaktovat. Počet míst v sále je omezen.

„

Podnikatelský magazín Profit vás zve na sérii regionálních seminářů na téma

Jak pomocí elektronických tržišť efektivně nakládat s veřejnými zakázkami

vÍCE iNfORMACÍ Andrea Minaříková tel.: 725 875 775 e-mail: [email protected] seminare.profit.cz

“

Program

• Uvedení do problematiky veřejných zakázek (Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR) • Změna legislativy při zadávaní veřejných zakázek (Advokátní kancelář CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ) • Co přináší elektronické tržiště dnes a jeho možné využití do budoucna (Český trh) • E-tržiště jako součást komplexního řešení pro administraci veškerých veřejných zakázek (Tendermarket) • Nový systém elektronických nákupů z pohledu provozovatele E-tržiště (Gemin) • Zkušenosti z praxe se zadáváním veřejných zakázek (zástupce Konica Minolta) •

Změna programu vyhrazena

PATRON

ZáŠTiTA

PARTNEŘi

AVZ Logo existuje ve dvou variantách.

1

1) Původní podoba 2) Prostorově úsporná verze

asociace pro veřejné zakázky

MEdiálNÍ PARTNEŘi A ORGANiZáTOŘi