Čtrnáctideník Rotary Clubu Opava International Číslo 11. Ročník III. Vyšlo dne 27. 5. 2013
SLUŽBA NAD VLASTNÍ ZÁJMY
Jubilejní 5. ročník „Začarované písničky“
CENY TENTOKRÁT PŘEDÁVAL ZÁJMY
TAKÉ GUVERNÉR
1
ÚČASTNÍCI 5. ROČNÍKU FINÁLE SOUTĚŽE 20
ZAČAROVANÁ PÍSNIČKA - finále 20. 5. 2013 kostel sv. Václava Opava
7 ml. + 12 st. Kategorie jméno a příjmení
věk
škola
název písně
hudbu složil, text napsal
1
Barbora DANIHELOVÁ z Krnova
14 let
MŠ a ZŠ Slezské diakonie Krnov
A ja taká čarná
lidová píseň
2
Hanka SILNÁ z Opavy
9 let
ZŠ Šrámkova Opava
Ej padá, padá rosička
lidová píseň
3
Jiří Pavlík
12 let
ZŠ a MŠ Motýlek, Kopřivnice
Píseň na jaře - podpořen obrázky VOKS
4
Zdislava PŘÁDKOVÁ
6 let
ZŠ a MŠ Motýlek, Kopřivnice
3 oříšky pro Popelku
5
Lukáš TRAN z Nového Jičína
13 let
ZŠ Havlíčkova Opava
Hvězda na vrbě
moderní
6
ZŠ Dostojevského Opava Lucie STŘÍBNÁ z 14 let Hněvošic Lidová konzervatoř a Lukáš CHLUMECKÝ z 15 let múzická škola Ostrava Ostravy SOUBOR TICHÉ ZPÍVÁNÍ Z OSTRAVY
Láska na 100 let Lucie Vondráčková Šípková Růženka
moderní
7
2 písně
Náš svět Fr-M
Měl jsem rád
Náš svět Fr-M
Holubí dům
Daniel Belka
SŠ pro zrakově postižené z Brna
Nemám na růžích ustláno
11
Lucie Šarközyová
SŠ pro zrakově postižené z Brna
Sen
12
Simona Hradská
SŠ pro zrakově postižené z Brna
13
Kateřina Valášková
SŠ pro zrakově postižené z Brna
14
Martin LACH z Opavy
29 let
Klub přátel ELIŠKA v Opavě
A pohádky je konec. Z filmové pohádky Nesmrtelná teta Kdyby se v komnatách. Z pohádky Princové jsou na draka Křídla
15
Michaela Smékalová ze Štenberku
22 let
Vincentinum Šternberk
16
Marek Pánik z Bzence
18 let
SŠ pro sluchově postižené Valašské Meziřící
Ráda se miluje
Karel Plíhal
17
Daniela ŠIFFNEROVÁ z Ostravy Lenka HUBACZOVÁ z Ostravy Jan KUŇÁK
21 let
Lidová konzervatoř a múzická škola Ostrava
Vlaštovko, leť
23 let
Lidová konzervatoř a múzická škola Ostrava
Léto
Jarek Nohavica Yveta Bartošová Olympic
Martin Klein z Oder nesoutěží letos
loňský vítěz 20
8
Josef Kucharik z Frýdku-Místku
9
M. Mika
10
18 19 20
18 let
19 let
Jiří Schelinger Marek Eben Barbora Haščáková
vlastní skladba
Michálek /úprava Čechomor/
ZŠ a MŠ Motýlek, Kopřivnice OU a PrŠ Nový Jičín
2
Skončili jsme jasná zpráva Jediná - z muzikálu Tři mušketýři
LIDÉ KOLEM PÍSNIČKY Tomáš Herrmann, sekretář, Rotary Club Opava International
V úterý 20. 5. 2013 v kostele sv. Václava v Opavě proběhlo finále 5. ročníku Začarované písničky. Jak jistě mohou potvrdit všichni zúčastnění, průběh byl důstojný, hodný atmosféry kostela, s pocity štěstí u účinkujících a občas u publika i se slzou v oku. K těmto jistě krásným pocitům u všech přítomných přispěli nejen členové opavského Rotary klubu, ale i jejich rodinní příslušníci, přátelé a mnoho dalších obětavých lidí. Chtěl bych uvést, co vše bylo nutno učinit, aby výsledek a celkový dojem z celé akce byl co nejlepší. Mirka Melecká, (na snímku vlevo s guvernérem A. Turkovičem) prezidentka klubu, byla hlavní organizátorkou celého ročníku Začarované písničky - jednotlivých regionálních soutěží a poté i finále. Oslovovala školy, různé organizace a některé Rotary kluby, aby informovala o této akci a umožnila účast co největšího počtu handicapovaných žáků a studentů. Rovněž zajistila místo konání finále, které svou důstojností a akustikou všechny přesvědčilo o dobrém výběru. Prostory v kostele sv. Václava poskytlo město Opava. Prostřednictvím své organizace OKO pro tuto akci zdarma. Vstupné bylo dobrovolné a veškeré takto získané finanční prostředky budou opavským Rotary klubem použity na další dobročinnou činnost. Mirka také vybírala a domlouvala účast porotců. Pro všechna kola byla porota vždy složena z odborníků. Byla to porota, která rozhodovala spravedlivě, nestranně a navíc na vysoké profesionální úrovni. Členové poroty finálového kola byli dámy a pánové: Lenka Stareczková, Olga Procházková, Karel Kostera, Josef Kostřiba, Marcin Kieras a Natalie Gordon (část poroty na další straně). Měli těžkou úlohu a je proto třeba jim vyslovit velký dík za to, že si ve svém programu našli čas stát se členy poroty. Porota svou odborností jistě ve většině účinkujících vzbuzovala pocit důležitosti daného okamžiku. K těmto pocitům důležitosti jistě přispěli i svou přítomností a aktivními vystoupeními opavský primátor Zdeněk Jirásek (na snímku vlevo) a guvernér Rotary distriktu 2240 Česká republika a Slovenská republika Alexander Turkovič. 3
Jistě není třeba dlouze představovat konferenciéra, který nás provázel celou akcí, uvolňoval napětí a nervozitu, které byly vidět na soutěžících a jako vždy vtipný, pohotový, pomáhající (musel i na kolena, aby přisunul neposlušný pedál od klavíru), byl to člen Rotary klubu Ostrava International Pepa Melecký (mimo jiné, Pepa doprovázel hudebně i některé z účinkujících, a proto je také na mnoha snímcích). Bohumil Křempek, první prezident opavského Rotary klubu, zajišťoval hudební doprovod a v průběhu akce „lépe a lépe“ ovládal mixážní pult, ze kterého pouštěl účinkujícím cédéčka. Saša Vovk, opavský člen, zajistil k vyplnění přestávky téměř profesionály v oboru. Studenty konzervatoře Nikolu Novotnou, Annu Bocanovou a Oleksije Heryče, kterým k profesionalitě chybí snad už jen pár semestrů ve škole, neboť svým hudebním vystoupením o svém dokonalém umění jistě přesvědčili všechny přítomné. Členka opavského Rotary klubu Jana Weiszová (na snímku níže zcela vpravo) se svou spolupracovnicí připravily pro všechny účinkující a jejich doprovod raut, který svou bohatostí a způsobem, jakým byl připraven, mohl konkurovat rautům, které jsou připravovány v nejlepších hotelích. A přestože přítomným vše chutnalo, přece jenom pořádná porce zákusků zůstala, a tak jsme ji odvezli do opavského dětského domova a předali tamní vychovatelce, ať i děti v domově z této akce něco mají. Jistě si pochutnaly. Ceny pro účinkující byly hodnotné a děti z nich určitě měly radost. Některé z cen byly zakoupeny
v obchodech, jiné byly získány ze sponzorských darů – zde patří dík firmě ABEL (kancelářské předměty), společnosti Vrtal (nápoje) a Martinu Knappemu, který daroval pečivo a zákusky ze své pekárny. Atmosféru zpříjemnila i květinová výzdoba, kterou zapůjčil pan Weiss ze svého zahradnictví Závlaha. 4
Opavští členové Jirka Sýkora a Martin Knappe byli přítomni u pódia, podávali účinkujícím pomocnou ruku v případech, kdy pro ně bylo obtížné dostat se na pódium či z něj. A v řadě případů bylo nutno pomoci i s vozíkem pro postižené. S přípravou rautu, sálu i následným úklidem pomáhali opavští studenti Gábinka a Vojta Křempkovi a Naty Herrmannová. Určitě jsem nevyjmenoval všechny, kteří pomáhali, a kteří přispěli ke zdárnému konání celé akce. Za to se jim omlouvám. Přesto všem „těmto nejmenovaným“ a všem výše v článku uvedeným, vyslovuji velký dík a uznání za pomoc a čas, který věnovali této akci. Začarovaná písnička přispěla k propagaci činnosti Rotary Clubu Opava International, k propagaci Opavy a i k obecné propagaci činností humanitárních organizací.
Jen snad několik technických poznámek redakce listu. Nápad uskutečnit jubilejní finále v těchto prostorách byl velice šťastný. Byl na druhou stranu také logickým vyústěním toho, že se v dřívějších prostorách finálového klání lidé tísnili. Zájem o tuto soutěž je totiž rok od roku větší. O účastnících finále nejlépe vypovídají fotografie provázející celou tuto část listu věnovanou „Začarované písničce“. Fotografovali snad všichni. Blýskalo se z fotoaparátů skvělých značek, zrovna tak jako z běžných mobilů. Dlužno však připomenout, že většina fotografií v tomto čísle otištěných, ve znamení vysoké profesionální úrovně, je dílem Renáty Foltysové, alias Renatice, z Opavy. O jejích zajímavých fotografických počinech více na www.renaticefoto.cz. Snímky kostelní výmalby Andrea Adamová. Soutěž, tradičně již, dokumentovali kamerou manželé Sýkorovi, Alena s Alešem, z firmy VIDEO-FOTO se sídlem v Býkově-Láryšově (www.video-foto.cz ). Dlužno také připomenout krásné vyřezávané figurky ptáčků zpěváčků (na snímku níže), které dostávali soutěžící. Pocházejí z tvůrčí díly pana Břetislava Tvarůžka, který je této soutěži věnoval. ®
5
HLAS JE ZRCADLEM DUŠE PETR ANDRLE
Dva dny před naší „Začarovanou písničkou“, v sobotu 18. května 2013, zpíval v Praze slavný italský nevidomý tenorista a interpret Andrea Bocelli (*1958). Dlouho se živil zpěvem po barech a neustále byl odmítán hudebními nakladatelstvími. Zlom přišel v jeho čtyřiatřiceti letech, kdy pod patronátem Adelma Fornaciari (jehož známe spíše pod jménem Zucchero) nazpíval druhý hlas duetu Miserére. A posléze s písní Con Te Partirò dobyl celý svět. Prodal miliony desek a jeho koncerty jsou vždy a všude vyprodané. Když jsem se nedávno dozvěděl, že Andrea bude v Praze, mrzelo mě, že v té době budu od Prahy dost daleko. Vrátili jsme se až v pondělí nad ránem, avšak týž den odpoledne ve čtyři hodiny se nám dostalo jakoby náhrady v podobě nezapomenutelných hudebních a citových zážitků v Opavě. V ono odpoledne se zachvěl, sice neznatelně, ale zachvěl, starobylý kostel sv. Václava v Opavě. V první etapě byla jeho výstavba ukončena právě před 710 lety. Jeho původní vznik je spojen s řádem dominikánů a s činností Přemyslovců, Mikuláše I. Opavského a jeho syna Mikuláše II. A právě zde se odehrálo ono jubilejní 5. celostátní finále „Začarované písničky“, stěžejního projektu Rotary Opava International. Nevím, kde byl v tu dobu Andrea Bocelli. Ale jsem přesvědčen, že kdyby věděl, co se dva dny po jeho pražském koncertu odehrává v Opavě, určitě by se přijel podívat, protože by mu všechno zde jistě připomnělo jeho první kroky, první pokusy handicapovaného chlapce, který tolik toužil zpívat. Jako ti, které jsme viděli v našem finále. Bylo by docela pěkné zkusit Andreu Bocelliho na příští rok pozvat. Třeba by přijel, když mu pozvání i s tímto listem pošleme rok dopředu. I tak nám pan Bocelli vyslal jisté poselství. V den jeho pražského vystoupení s ním udělaly velice rozsáhlý rozhovor Lidové noviny. Andrea Bocelli v rozhovoru vzpomíná na své těžké začátky a mimo jiné říká:
Hudba dokáže dát průchod emocionální komunikaci, která překoná všechny kulturní bariéry…. Lidské tělo je zázrak nesrovnatelný s ničím jiným. A se světem dokážeme komunikovat tolika způsoby, velmi různými a komplexními. Myslím, že slepota v mém případě neměla vliv na mou hudební dráhu, i když mi zřejmě zostřila ostatní smysly, především sluch. Zároveň jsem v každodenním praktickém životě musel zkoušet alternativní cesty, abych dosáhl téhož cíle, kterého lidé bez handicapu dosáhli s mnohem menším úsilím…. Hlas je zrcadlem duše, zpívání prozradí mnoho o vašem vnitřním světě. A tak si říkám, co bychom se asi dozvěděli o vnitřním světě našich hostí? Pochopitelně, že na zkoumání vnitřních světů účastníků soutěže není při tomto systému čas. Ale můžeme mnohé 6
předpokládat. Viděli jsme (a slyšeli) to při potlesku, kterým byli účastníci písničkového klání odměňováni. Všichni měli radost z úspěchu druhých, všichni přáli všem to nejlepší umístění a
potleskem i obdivnými výkřiky jim posílali vzkazy úcty, radosti a podpory. Obecenstvo finálového kola bylo velice pestré. Soutěžící, jejich asistenti, asistentky, jejich učitelé a učitelky, jejich rodiče, i organizátoři, hosté z různých míst všichni byli v tu chvíli nějakým zvláštním způsobem propojeni. To propojení znamenalo, že opravdu slyšíme to, co nám účinkující sdělují, a že vůbec neuvažujeme o tom, jak píseň zpíval původní interpret. Devatenáctiletý Jan Kuňák (na horním snímku vpravo) ze ZŠ a MŠ Motýlek v Kopřivnici si vybral velice těžkou písničku skupiny Olympic – Skončili jsme, jasná zpráva. On zpíval těžko srozumitelně jen první sloku oné písničky, kterou si pamatujeme někdy z osmdesátých let: Skončili jsme, jasná zpráva, proč o tebe zakopávám dál, projít bytem já abych se bál. Dík tobě se vidím zvenčí, připadám si starší menší sám, kam se kouknu, kousek tebe mám. Nikoho z nás nenapadlo, že tento mladý muž bohužel nemůže o nikoho zakopávat, ale všichni jsme tu sloku slyšeli zcela jasně a zřetelně. Ptal jsem se na to a všichni mi to potvrdili. Tady i v interpretaci a poslechu platí něco jiného. My vše slyšíme tak, jak si interpreti přejí, aby to vypadalo, a vůbec nikdo nepřemýšlí nad tím, jaké případné potíže soutěžící mají. Je to jiná soutěž než ty běžné, i když porota poctivě hodnotí vše a její verdikt je vždy výrazem stanovisek odborných, byť respektující složitost soutěže. Když Jendu přivezl od podia na vozíku jeho tatínek, viděl jsem v tváři jich obou jakousi společnou hrdost a nikoli nepatřičnou pýchu. Jenže tohle vše vidíte zcela náhodou, když sedíte mezi nimi. A 7
vidí to ještě také ti, které nám na strop kostela vymalovali středověcí malíři (viz horní snímek). V kontextu s touto již poněkud mizející výmalbou nemohlo být opravdu vybráno lepší místo, než kostel, který je vždy místem obdivu a hluboké pokory. Na prvním snímku tohoto textu je šestiletá Zdislava Přádková ze ZŠ a MŠ Motýlek v Kopřivnici. Z pohledů kamarádek, jimiž je obklopena, cítíme jakousi zvláštní něhu a obdiv. Zdislava zpívala „Tři oříšky pro Popelku“ (viz další snímek níže) a ti dva ptáčkové jakoby se již rozbíhali roztřídit hrách a proso, kterýžto úkol dostala Popelka od zlé macechy. Jenže v této soutěži zlé macechy prostě nejsou. Jsou zde mimo jiné především lidé, rozumějící poselstvím, která vysílají její účastníci. A žádají nás, kteří dokážeme jejich poselství rozluštit, abychom je poslali dále.
Absolutní vítězka 5. ročníku Lucie Šárközyová (na snímku vlevo dole), loňský vítěz Martin Klein z Oder, nebo první Lukáš Chlumecký z Ostravy, druhá Hanka Silná z Opavy a třetí Lucie Stříbrná z Hněvošic (to v kategorii 5-15 let) či druhý Daniel Berka z Brna a třetí Marek Pánik (v kategorii nad 15 let, když první byla také absolutní vítězka) byli nejlepší, to se nedá svítit, je to soutěž. Je třeba je pochválit. Ale vítězi byli všichni. Nebojím se do výčtu vítězů započítat i ty všechny, které jsem již jmenoval. Rodiče, přátele, hosty, asistenty, další účinkující i organizátory. Když o přestávce vystupoval soubor „Tiché zpívání“ z Ostravy (byli u nás již v loňském roce), každý si hned neuvědomil, že jejich rytmické pohyby jsou sice reakcí, ale na hudbu, kterou oni neslyší. Reagují na pokyn a gesta svojí učitelky, která stojí někde stranou tak, aby na ni viděli a napodobovali její gesta. Neslyšeli ani velice upřímný potlesk, který ovšem mizel, když si přítomní předávali informaci, že těmto dětem se tleská tak, že dáme nahoru obě ruce a kroutíme jimi v zápěstích, čímž demonstrujeme potlesk, kterému rozumějí. Svět kolem nás bude nesporně lepší, když si budeme otevřeně připomínat všechny jeho nejrůznější podoby. A když se nebudeme bát otevírat všechny Pandořiny skřínky a snažit se nalézat, co vše nás sbližuje. Podobným způsobem pracuje mnoho neziskových organizací, byť je někteří naši „politikové“ označují za levicovou přítěž. Navzdory tomu se téměř všechny kluby Rotary podobným aktivitám, ať již jednorázově či dlouhodobě, věnují. Proto ani pan guvernér nepřijel pouze proto, že Opava je hezké město. Leč jen mezi námi - nezdá se vám toto město stále hezčí? 8
Začarovaná písnička
Cena „Sekretáře Rotary Clubu Opava International“
Minulou sobotu jsme se spolu s Mirkou Meleckou vraceli autem z Brna, z distriktní konference Rotary. Cesta z Brna do Velkých Hoštic, potažmo do Kravař, trvá více jak dvě hodiny, a tak je dost času na vzájemné rozhovory na různá témata. Jedním z témat bylo i téma golfu. Mirka mi vysvětlovala, co je to handicap v golfu. V krátkosti - jde o to, že ti, co hrají golf, nejsou stejně dobří. Někdo hraje lépe, někdo hůře. Ty důvody, proč někdo hraje hůře, mohou být různé -např. zrovna s golfem začal, učí se, ale taky má třeba nějaké omezení, a proto mu to tak nejde apod. A v golfu jde o to, aby to ti dobře hrající neznechutili hru těm hůře hrajícím.Ten, kdo s golfem začíná (např. hráč Karel), má handicap 50. Dobrý hráč (Franta) má handicap např. 30. Znamená to, že pokud se tito dva golfisté utkají v turnaji, kde hřiště má PAR 70 (=> golfista s handicapem 0 by měl zahrát hřiště na 70 úderů), výsledné skóre bude ovlivňovat handicap hráčů. Pokud tedy na tomto zmíněném hřišti dobrý hráč Franta zahraje hru na 100 úderů ( +30 nad PAR) a horší Karel zahraje na 110 úderů ( +40), tak přesto vyhrává Karel. Důvodem je handicap. Franta sice zahrál tak, jak měl - na své možnosti (70 PAR + 30handicap = 100), ale Karel zahrál 10 pod své možnosti (70 PAR+50handicap = 120).
Co bych chtěl výše zmíněným říct - že v tomto systému se jen neporovnává, jak kdo je dobrý a na kolik jamek zahraje nějaký turnaj v golfu, ale jde o to, jak je dobrý vzhledem ke svým možnostem. Jak se snaží, aby překonal sama sebe. A pokud překoná sama sebe, může vyhrát i turnaj, kde jsou hráči, kteří celkově uhrají hřiště i o dvacet úderů lépe. Soutěže Začarovaná písnička se účastní soutěžící s handicapem. U někoho je problém větší a u někoho menší. Něčí zpěv je více ovlivněn tímto handicapem, jiný nemá se zpěvem problém, ale omezení je jinde. Jak tedy poměřovat tyto soutěžící? Úloha poroty byla těžká a já jim ji nezávidím. Museli vybrat toho nejlepšího. A tak se i stalo. Každá kategorie měla svého vítěze a já rozhodnutí poroty nezpochybňuji a uznávám. A děkuji jim za to, že rozhodli tak, jak rozhodli. Přesto bych chtěl udělit cenu „Sekretáře Rotary Clubu Opava International“, a to podle pravidel, která budou podobná těm v golfu. Někteří z Vás, kdo mě znají, možná namítnou, že neumím ani zpívat. A já (světe div se) budu s Vámi souhlasit. Ale tato cena nebude jen o zpěvu. Jde totiž o cíl, snahu, odvahu, odhodlání, nasazení, vůli a jistě bych mohl použít ještě hodně dalších podobných výrazů, kterými bych chtěl popsat důvod pro udělení této ceny. Proto uděluji
Cenu „Sekretáře Rotary Clubu Opava International“ pro rok 2013 Jiřímu Pavlíkovi z Kopřivnice Ještě pár důvodů k udílené ceně právě Jirkovi: Jirka přijel z Kopřivnice. Vzhledem k jeho postižení bylo pro něj prakticky nemožné zapamatovat si text. Proto jeho zpěv trval jen krátce a možná by někdo řekl, že se o zpěv nejednalo. Aly my všichni, kdo jsme tam byli, víme, že zpíval! A text písně musel sledovat na obrázcích, které mu jeho - snad maminka nebo teta učitelka (?) - před očima obracela na kartičkách. Snažil se a bylo na něm vidět, že zpívá nad své možnosti. Diplom Jirkovi zašlu dodatečně poštou a přeju mu tímto velké pokroky v životě, ve výuce a doufám, že bude zpívat i na dalších kolech Začarované písničky. Tomáš Herrmann, sekretář, Rotary Club Opava International
9
A nakonec snad ještě pár zjímavých snímků: (dole loňský vítěz Martin Klein z Oder a letošní třetí Lucie Stříbrná z Hněvošic.)
10
Na spodním snímku vítězové s guvernérem, s předsedkyní poroty, prezidentkou klubu (vlevo pak Bohumil Křempek, organizátor a dobrá duše zákulisí soutěže). V pozadí Josef Melecký. A na horním snímku vlevo neúnavná filmařka Alena Sýkorová.
11
To jsou ti, kteří nás jako neslyšeli. Přitom my jsme je dohromady slyšeli docela dobře.
12
Tady se již loučíme. Ceny rozdány, děkovná slova pronesena, pozvání na příští „Začarovanou písničku“ zaznělo také….
13
14
15
16
Distriktní konference v Brně V sobotu 18. května jsme se spolu s Mirkou Meleckou, prezidentkou opavského Rotary klubu International, zúčastnili Distriktní konference v Brně. Po oficiálním zahájení jsme vyslechli projev D. W. Moerse, reprezentanta prezidenta RI Sakui Tanaky. Projev byl přednášen v angličtině a za zády řečníka byl promítán současně v českém překladu. Některé pasáže projevu silně emotivně působily na všechny přítomné, neboť se jednalo o vlastní vzpomínky a zážitky řečníka. Poté, co budou zveřejněny dokumenty z konference, bude pro každého člena určitě přínosné si projev tohoto Rotariána (rotariána s opravdu velkým R) přečíst. Dnes ještě nebyly zveřejněny dokumenty a usnesení z konference a já bych se nechtěl rozepisovat o tom co, bylo přijato či schváleno. Po zveřejnění dokumentů na webu Rotary si každý jistě vybere to svoje a se všemi důležitými body projednávanými na konferenci se seznámí sám či již byl seznámen na schůzce svého Rotary klubu. Jde mi spíše o to, podělit se o nejsilnější zážitky z této konference. Určitě velkou stopu ve mně zanechala přednáška teologa Milana Klapetka, který svým osobitým a nezaměnitelný způsobem přednášel na téma: Podporujeme dialog generací. Na této přednášce zazněl i příběh o dědečkovi, kterého se ve stáří ptali, jak to, že k němu všichni chodí pro rady a že jej všichni uznávají. A on jim odpověděl, že používá kouzelnou větu, která zní: …. (?). Zde odkážu na možnost dohledat si přednášku v dokumentech z konference a tam se pak lze dočíst i znění té kouzelné věty :-). Na konferenci se pořizoval i videozáznam, který by mohl být zveřejněn na internetu a já doporučuji zhlédnutí této přednášky na videu, kde v autentické formě přednáška vyzní určitě lépe než přečtením z dokumentu. (Důležité ovšem bude videozáznam na internetu najít). Zajímavé pro mě bylo, jakým způsobem se prezentovaly oba GSE týmy - z USA a z ČeskoSlovenského týmu (distriktu 2240). Američané měli skvělou prezentaci o sobě, svých rodinách a svých městech, státu. „Naši“ se zaměřili na profesní pohled, jednalo se o mladé lidi z různých médií, pracujících na různých postech. Srovnávali, jak se pracuje v Americe a jak je to u nás. Samozřejmě se zmínili i o tom, jak a kde prožívali (organizovaně) v USA svůj volný čas. Na všech bylo vidět, že tato profesně zaměřená výměna bude pro všechny z nich velkým přínosem. Na konci dne se představili výměnní studenti. Překvapením pro mě bylo, jak výborně už většina z nich mluví česky nebo slovensky. Zvláště americká konferenciérka z řad výměnných studentů zvládala slovenštinu tak, že většinu z jejího proslovu by nebylo možno rozeznat od proslovu rodilého mluvčího. Studenti si připravili program, kterým prezentovali své země, vzájemné kamarádství mezi sebou a i k hostitelským rodinám či k Rotary. Jejich vystoupení je možno shlédnout na facebooku: Studium v zahraničí - RYEP. Závěrem bych chtěl poděkovat všem organizátorům za výborně připravený program konference a za úsilí a čas, který věnovali přípravě konference, abychom se my, rotariáni, cítili v Brně co nejlépe. Tomáš Herrmann
17
OBRAZEM Z DISTRIKTNÍ KONFERENCE
Na snímcích shora odcházející guvernér Alexander Turkovič a nastupující guvernérka Irena Brichta; D. W. Mooers, reprezentant prezidenta RI Sakui Tanaky; ocenění Paul Harris Felow z rukou guvernéra; výměnní studenti; dole vpravo delegace Rotary International Opava.
18
Výměnní studenti z Brasilie nezapřeli svůj temperament; dole: Dva GSE týmy
19
NAŠI JUBILANTI
K oslavě 65. narozenin Břetislava Tůmy (odtud jsou i tyto fotografie) se členové našeho RC Opava international sešli v Rohově, ve starobylé restauraci z 19. století, kterou založil pradědeček dnešního majitele. Ten k hospodě pořídil i minipivovar. Takže i touto cestou Břetislavu Tůmovi gratulujeme k životnímu jubileu. Tuto středu je na pravidelnou schůzku klubu naplánována přednáška Mgr. Alexandra Burdy z opavského Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu na téma „Řízená degustace piva“. Při této příležitosti pogratulujeme dalším dvěma členům, Petrovi Zahnašovi (63) a Ondřeji Tůmovi (34). Aby byl výčet gratulací úplný, zrovna tak upřímná gratulace patří Sašovi Vovkovi k jeho aktuálním pětačtyřicátinám. Všem jmenovaným tedy samou radost a dlouhá léta. 20
Srdečně Vás zveme na 19. prodloužení Cesty česko-německého porozumění Přivítáme 10 nových účastníků Cesty. Z toho polovina jsou zástupci ROTARY z Německa. Bylo by dobré, aby naše kluby tento akt účastí svých zástupců podpořily.
29. června 2013 * 13.00 na úpatí Červené Hory Guntramovice Hudební vystoupení studentů Gymnázia Vítkov * Úvodní slova Kladení dalších desek - přijetí nových účastníků Cesty 255. výročí bitvy u Guntramovic a Domašova nad Bystřicí, svedené mezi rakouskými a pruskými vojsky ve dnech 28. - 30. 6. 1758, svými drobnými výstupy připomenou členové KVH Historického pěšího pluku č. 7 - Franz Xaver Graf Harrach Kunvald - Nový Jičín Přátelská debata účastníků * 11. Evropská polní mše Občerstvení (domácí český chléb se škvarkami; k zapíjení cikorka) podávají členky občanských sdružení STP a Za Budišov!) v dobovém oblečení. 21
BŘETISLAV TŮMA NOSITELEM OCENĚNÍ „Paul Harris Fellow“
U příležitosti finálového kola 5. ročníku „Začarované písničky“ v Opavě předal přítomný guvernér Rotary distriktu 2240 Česká republika a Slovenská republika Alexander Turkovič Břetislavu Tůmovi vysoké rotariánské ocenění (odznak) Paul Harris Fellow. Učinil tak na návrh RC Opava International, když tímto ocenil mimo jiné zásadní podíl Břetislava Tůmy na vzniku tohoto rotariánského klubu v Opavě a další jeho aktivity. Současně se pan guvernér Alexander Turkovič rozhodl udělit rotariánské ocenění Paul Harris Fellow dalšímu členu RC Opava International Petru Andrle, za vydávání časopisu Opavský rotarián a za jeho popularizaci historie rotariánského hnutí v Evropě. Na snímku vyznamenaní členové s prezidentkou klubu RC Opava International Mirkou Meleckou a s guvernérem Alexandrem Turkovičem. Slavnostní akt komentuje moderátor večera Josef Melecký, člen RC Ostrava International.
HE PROFITS MOST WHO SERVES BEST
NEJVÍCE ZÍSKÁ TEN, KTERÝ NEJLÉPE SLOUŽÍ 22
Wir laden Sie herzlich zur 19. Verlängerung der Deutsch-tschechischen Verständigungsstraße ein
29. Juni 2013 * 13:00 am Fuße des Roten Berges Guntramovice Gundersdorf Darbietungen des Gesangchors Gymnazium Vítkov *Einleitende Worte Verlegen weiterer Platten - Empfang von neuen Teilnehmern Mit den Mitgliedern des KVH Historischen Regiments Nr. 7 - Franz Xaver Graf Harrach Kunvald-Neutitschein gedenken wir des 255. Jahrestages der Schlacht zwischen Gundersdorf und Domstadtl, die zwischen der österreichischen und preußischen Armee von 28. bis 30. Juni 1758 geliefert wurde Freundschaftliches Beisammensein der Teilnehmer 11. Europäische Feldmesse Kleine Erfrischung (hausgemachtes Brot mit Grieben, Zichorie zum Trinken) servieren die Frauen der Bürgervereine STP und Za Budišov! in zeitgemäßer Bekleidung OPAVSKÝ ROTARIÁN - čtrnáctideník RC Opava International. III. ročník. Vychází každé druhé pondělí v nakladatelství a vydavatelství MORAVSKÁ EXPEDICE®. Odpovědný redaktor: Petr Andrle. Adresa vydavatele: Růžová 14, 746 01 Opava (
[email protected] ). Adresa redakce: Petr Andrle, Čeladná 711, 739 12 Čeladná. Tel.: +420 558 431 835; mobil: +420 724 100 646; e-mail:
[email protected] Toto číslo 11/2013 vyšlo dne 27. května 2013.
23
