TAJEMSTVÍ DOSAŽENÍ VÝBORNÉ PAMĚTI Ing. Vladimír Jelínek. ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

TAJEMSTVÍ DOSAŽENÍ VÝBORNÉ PAMĚTI Ing. Vladimír Jelínek

© ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Tajemství výborné paměti Proč si chceme lépe pamatovat ? Zlo je nedostatek poznání ….

Lidé, kteří mají nedostatek informací, jsou snáze manipulovatelní.


2

Paměť • Čím více si člověk pamatuje a dokáže si konkrétní informace řadit do souvislostí, tím se stává svobodnějším. • Čím více teoretických i praktických znalostí člověk získá, tím je více úspěšnější v životě.


3

Staré kultury • Staré kultury (hebrejská, řecká, indická) znaly fenomén lidské paměti a učili ve svých školách dávno zapomenutá učení, jejichž názvy sice známe (Kabbala), ale vlastně nechápeme, „na co byly užitečné“. • Zároveň tyto paměťové systémy byly tajnými naukami, které byly tajeny před jinými národy tak, aby je nemohly používat, tedy aby jiné národy nedisponovaly podobnými technologiemi, které vyplývají z teoretických zkušeností daných skládáním si souvislostí.


4

Pravda a lež • Lidé s bystrým mozkem a výbornou pamětí se často stanou v životě velkými lháři, a to v okamžiku, když pochopí, že jim „posluchač“ uvěří zcela všechno... tedy má cenu mít všeobecný přehled, aby nebyl člověk snadno manipulovatelný.


5

Škola a paměť • Kdybych měl pravomoc ministra školství, tak zavedu povinný předmět: paměťové metody. Nechal bych též děti naučit se kabalistickou abecedu, respektive převod čísel na písmena... pomáhá tak ke snadnému zapamatování číselných údajů. Zároveň bych zavedl předmět: „Trénink kreativity“. • Současná škola bohužel povětšinou ubíjí dětskou kreativitu a fantaziji a vyžaduje učení se něčeho, pod čím si student často vůbec nic nedokáže představit, nebo učení se věcem bez jakéhokoliv dalšího užitku a emocionálního nezájmu.


6

Očista smyslových center mozku • východiskem je čínský pentagram • je třeba postupně očistit celou komunikační cestu od smyslového podnětu až po vjem © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

7

Zpracování podnětu v mozkové kůře 1. Podněty přicházejí ze smyslových orgánů po nervových dráhách nejprve do podkorových oblastí mozku. 2. Podkorová centra pak vysílají podněty do různých korových oblastí, a proto je výsledný vjem tak mnohotvárný.


8

Lidská mysl – harddisk počítače • disponuje programy na zpracování informací • ukládá přijaté informace Řeč (mluvená i psaná) představuje výstup z tohoto počítače.


9

ŠESTÝ SMYSL bazální úzkost

HMAT slezina CHUŤ slezina ČICH plíce ZRAK játra

lidská MYSL

ŘEČ srdce

SLUCH ledviny


10

Talamus - „brána vědomí“ • talamus – část diencefala (mezimozku), v níž se přepojují smyslové vjemy Jestliže signál / informace ze smyslových orgánů nedorazí až do thalamu, nelze si ji uvědomit ani zapamatovat.


11

Toxiny ledvinového okruhu (především olovo a kadmium) zřetelně zpomalují nervové a jiné biochemické procesy v lidském organismu. To má vliv i na inteligenci.


12

Poruchy hippokampu • zásadní je jeho funkce při tvorbě paměťových vtisků – engramů • jeho poškození se odrazí na problémech se zapamatováním a s vybavováním vzpomínek • člověk není schopen se orientovat (neví, kde je a jak se dostat do určitého místa) • naopak nejsou postiženy procesy učení se novým dovednostem (hra na hudební nástroj atd.)


U Alzheimerovy choroby bývá postižen mezi prvními strukturami.

13

Neurony • Základní stavební prvek celé nervové soustavy člověka • Stavba neuronů zůstává v celé nervové soustavě stejná, i když jednotlivé specializované neurony se mohou vyznačovat určitými zvláštnostmi.

Základní stavební části: 1) Tělo nervové buňky 2) Dendrity 3) Axony (neurity)


14

Axony (neurity) • Úseky axonu kryje tzv. Schwannova pochva a také myelinová pochva. • Tyto stavební prvky jsou bohaté na tukové látky, vyznačují se tudíž náchylností na vstřebání toxinů z životního prostředí, které jsou rozpustné v tucích. • Myelinové obaly zároveň slouží jako izolanty probíhajících elektrochemických pochodů. • Naruší-li se kompaktnost myelinového obalu, vede to obvykle k poruchám šíření signálu po axonu. • To vše může ovlivňovat pocity člověka. Tento člověk pak může mít nejrůznější neurologické obtíže, na které má současná medicína ve spojitosti s psychofarmaky většinou jediné řešení, a to utlumit činnost celého nervového systému právě prostřednictvím podaného léku. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

15

Přenos vzruchu • Nervová buňka prostřednictvím axonů přenáší vzruchy na jiné buňky pomocí synapsí. • Přenos vzruchu na druhou buňku je zajištěn na základě vyloučení chemické látky; mediátoru. Ten se syntetizuje v samotném neuronu a je uskladněn v takzvaných synaptických vezikulách. • Mezi receptorem (synapsí) následující buňky se nachází mezera – synaptická štěrbina. Právě do ní je vyloučen konkrétní neurotransmiter – mediátor, jehož přítomnost v synaptické štěrbině je pak poznána další napojenou buňkou, která předává signál dál. • Kromě samotného mediátoru (jmenujme mezi jinými například dopamin, acetylcholin, adrenalin, serotonin,…) se během synaptického přenosu výrazně uplatňují ionty vápníku Ca2+. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

16

Gliový systém Nervové buňky (neurony) jsou specializovány pouze na šíření vzruchu a dále zajišťují jen nejzákladnější metabolické a energetické potřeby. Na ostatní potřeby mají podpůrný systém v podobě gliových buněk (z řečtiny glie = lepidlo, doslova se tedy jedná o buňky „přilepené“ k neuronům), které jsou rozprostřeny v celém centrálním nervstvu.

Kromě podpůrné funkce plní i řadu dalších aktivit: • zajišťují výživu nervových buněk • chrání nervové buňky – zajišťují jejich imunitu • fagocytují = uklízejí poškozené neurony


17

Důležité volné toxiny • Volné toxiny jsou takové toxiny, které se víceméně rozprostírají (jsou „difundovány“) do celého organismu. • Toto tvrzení však má svá omezení: v zásadě ty toxiny, které jsou rozpustné v tucích, budou sledovat tukové tkáně (např. myelinové pochvy), naopak ty toxiny, které jsou rozpustné ve vodě, zase budou sledovat vodní prostředí. • Dále nás budou zajímat pouze takové toxiny, které se usazují v organismu po dlouhou dobu a jejich spontánní odstraňování přirozenými detoxikačními schopnostmi organismu je problematické • Vědci pracující v oblasti toxikologie se shodují na tom, že toxicita základních toxinů spočívá právě v té skutečnosti, že tyto konkrétní toxiny jsou antagonisty esenciálních prvků, které organismus nezbytně potřebuje ke své činnosti. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

18

Volné toxiny - OLOVO • olovo má velice podobné vlastnosti s vápníkem. • Velikost jeho molekuly je téměř shodná a jeho elektrochemické vlastnosti rovněž. • Olovo se tedy dostává do stejných vazeb a sloučenin jako vápník. 99% toxického olova skončí v kostním minerálu ve formě hydrogenfosforečnanu olovnatého. • ionty Ca+ jsou důležitými přenašeči vzruchů v axonech v synapsích. Pokud je vápník nahrazen 5x těžším olovem, pak bude rychlost vzruchu daleko pomalejší. • V amerických studiích zabývajících se toxicitou olova se uvádí, že děti, u nichž byla prokázána vyšší koncentrace olova v kostech, měly také prokazatelně nižší křivku IQ. • To ovšem souvisí zejména s rychlostí reakce mozku na abstraktní dotaz. Tedy čím rychlejší vzrušivost nervového systému, tím vyšší IQ. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

19

Volné toxiny - rtuť • je všudypřítomná v malých dávkách v životním prostředí. • Rtuť se vstřebává téměř výhradně přes dýchací systém. Vstřebává se krví a dostává se velice rychle do jater, kde je takzvaně „zmethylována“, tedy přeměněna na methylrtuť. • Ta má odlišné vlastnosti od volných iontů rtuti a co je pro dnešní výklad: je rozpustná v tucích. • Přítomností methylrtuti se mění elektrochemické vlastnosti myelinového obalu. • Člověk s takovým zatížením má pak skutečně „rtuťovitou“ povahu. Reaguje podrážděně a nevyzpytatelně nebo má některé části těla méně citlivé. • Přítomnost rtuti je zcela nežádoucí pro vývoj nervového systému plodu – znemožňuje totiž vytváření synapsí mezi jednotlivými neurony, což může mít za následek nejrůznější neurologické problémy u dětí (dyslexie, dysgrafie, hyperaktivita). © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

20

Volné toxiny - radioaktivní cesium Cs137 • uniklo z černobylského reaktoru v roce 1986. Jeho poločas rozpadu je asi třicet let. To znamená, že v roce 2016, třicet let od výbuchu černobylského reaktoru, bude stále ještě polovina množství Cs137 aktivní. • Cesium má obdobné vlastnosti jako draslík; sleduje jeho metabolické dráhy v lidském těle. • Má schopnost pronikat stejnými draslíkovými kanály v membránách axonů. • Pokud tyto kanály v důsledku své radioaktivní aktivity poničí, dochází k poruchám vedení signálu membránou. • Vegetativní nervový systém srdce je velmi citlivý na koncentraci draslíku. Může tedy způsobovat např. srdeční arytmie.


21

Druhy paměti • • • • • • •

Senzorická Krátkodobá Dlouhodobá Vizuální Akustická Mechanická Logická

My nebudeme členit jednotlivé druhy. Pro zapamatování věci, jména, události se budeme snažit zapojit co nejvíce emocí a smyslových kvalit pro dlouhodobost uložené vzpomínky a její vybavení. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

22

Pamětí a schopnosti pamatovat se zabývaly již starobylé národy, připomeňme například židovskou Kabalu.


23

Filozofové Platón a Aristoteles • Také se zabývali fenoménem paměti Aristoteles napsal spis: „O paměti“ Ve kterém se zabývá fenoménem zapamatování, vzpomínání a systémem asociací.

Aristoteles ze Stageiry (384 př. n. l. - 322 př. n. l.) © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Platón (427 př. n. l. – 347 př. n. l.), 24

Systém asociací • Pamatujeme si dobře a po dostatečně dlouhou dobu to, co jsme si již spojili (doslova svázali) s něčím známým. • Například italsky zapamatovat si se řekne ricordare, doslova „spojit si provazem“ (corda = provaz, lano) Paradoxní princip asociací velmi dobře odpovídá holografickému fenoménu lidské dlouhodobé paměti © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

25

Systém asociací Dítě si spojuje první hlásky – první zvuky se známými a jistými objekty. Například hláska M se vyslovuje na začátku sevřenými rty – těmi samými pohyby, kterými dítě saje z prsu Matky mléko. Také tato slova v mnohých jazycích začínají stejně: •Maminka •Mutter •Mother •Mať •Mamma •Madre

Stejně tak mléko: •Milk •Mléko •Moloko •Milch

• Dítě si na těchto prvních zvucích tvoří první asociace, se kterými si asociuje další a další nové poznatky. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

26

Systém asociací • Dítě má schopnost si hrát, vytvářet nesmysly, pitominy. Je to emoce srdce, souvisí se živlem ohně. • Oheň hasí Voda, která reprezentuje strach, stres, nejistoty, úzkosti. Patří sem nadměrný smysl pro povinnost, to že „něco musím“ – uposlechnutí příkazu autority, nadměrná poslušnost. Tyto emoce bohužel přináší současná škola i systém oceňování žáků a studentů. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

27

Systém asociací Dítě vyrůstající v harmonické rodině a prožívající pocity jistoty a štěstí, si doslova má schopnost hrát se slovy a objekty a vytvářet paradoxní – často i neslušné – tedy emotivní asociace bez ohledu na to, jak bude ohodnoceno okolím.

Příklad: Nové neznámé slovo – fotbal Protože se hraje na chodbě domu, proto je zpočátku vyslovovaný jako chotbal O něco později se dítě opraví, začne správně vyslovovat slovo fotbal, ale spojení s chodbou kdesi v pozadí stále zůstane.


28

Zapamatování nového • Dobře si zapamatovat události, letopočty, slova doslova znamená hrát si se slovy paradoxní cestou… časem se tato schopnost vycvičí a stane se tak vášní. Celý systém poznání a pamatování se pak stane vzrušujícím. • Pro zapamatování nových informací je také klíčový spánek, protože při něm dochází ke konsolidaci – utřídění a zpracování – integraci do již existujících schémat, nových poznatků a emocionálních zkušeností.


29

Zapamatování nového • Každý z nás jistě udělal zkušenost, že snadněji vybavitelné a reprodukovatelné jsou informace, které pro nás mají význam a ten je dán motivací, osobními potřebami, ambicemi či spojením se silnějším citovým zážitkem. Daleko hůře se učí člověk to co „musí“ a k čemu nemá vztah, než to, co ho baví a co považuje za hru.


30

Zapomínání • Zapomínání je někdy – zvláště pro nepříjemné citové zážitky – často stejně důležité, jako zapamatování. Zapomínání samotné je vlastně vyhasínáním nervového spoje. U nedostatečně zařazené informace probíhá vytěsnění do nevědomí. • Výzkumem zapomínání se zabýval německý psycholog Ebbinghaus. Podle ní nejvíce zapomínáme v prvních hodinách po naučení se něčemu, zatímco množství zapomenutého po 5 dnech a po měsíci se liší už jen málo. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

31

Zapomínání


32

Většina lidí si pamatuje: 10% 20% 30% 50% 70% 90%

z toho co čtou z toho co slyší z toho co vidí z toho co slyší a vidí z toho co řeknou z toho co dělají!!!


33

Dlouhodobá paměť • Je součástí „nevědomí“, odkud jsou vzpomínky vytahovány • její kapacita je hypoteticky neomezená • vštěpování informace do dlouhodobé paměti trvá delší dobu (někde se uvádí až 30 minut) a může probíhat bezděčně nebo záměrně (například mechanickým opakováním nebo paměťovými triky • daleko lépe se také pamatují poznatky, které mají citový nádech a které jsou často vybavovány • nejlépe jsou zapamatovatelné informace, při kterých se zasmějeme, nebo jsou jinak vtipné • pozor na konfirmační zkreslení: lidé si daleko více všímají informací, které potvrzují jejich dosavadní názory (tzv. konfirmační zkreslení)


34

VIZUALIZACE

- jsou klíčem k vypěstování fenomenální paměti • Ty jsou vytvořeny na základě volných asociací – to znamená toho – co první napadne a spojení se známým • Dalším předpokladem a klíčem k úspěchu je, že Vaše představy musí být co nejabsurdnější, nesmyslné a plné udivujících skutečností, často vyvolávající emocionální podtext • Toto se dá vypěstovat a po nějaké době tréninku se vypracujete k tomu, že Vám bude stačit malinká chvilka při vymýšlení absurdních situací, aby se Vám daný objekt dostatečně dobře zaznamenal do paměti


35

VIZUALIZACE • Při tvoření nesmyslných představ se snažte dané předměty dělat opravdu gigantické – blechu si představujte větší než slona • Dynamické – akční, dramatické, násilné, pejorativní, „neslušné“ představy se Vám vryjí do paměti daleko více než představy statické • Některé věci je také dobré si vybavit při vizualizacích v nadměrném množství, tisíce kusů udělá daleko větší dojem než jeden kus • Dalším zlepšením představ je záměna věcí, respektive jejich rolí. Zvířata dosazujte do pozic lidí a obráceně.


36

Kdy byl založen Karlův most?


37

Kouzelná krabička


38

Zákony při učení se jazykům: • učte se jen ta slova, o nichž přesně víte, co znamenají. Nemá se cenu učit to, pod čím „nevidíte“ žádný obraz • má cenu se učit jazyk více pasivně, tedy z angličtiny do češtiny, zejména, pokud nemáme šanci bezprostředně komunikovat v jazyce • první je obrazová představa učeného se slova • druhá je asociace, která první napadne při vyslovení (fonetická forma, nikoliv psaná) nového cizího slova • třetí je představa spojení obou představ, fantazii se nekladou meze, mohou to být též obrazy neslušné, emocionální... • za čtvrté je rychlé opakování si představ ve smyslu cizí slovo – obraz, bez slova – prostředníka – v rodném jazyce • za páté může být opačné pořadí, tedy z rodného jazyka do cizího jazyka © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

39

Zákony při učení se jazykům: • pak se sada učených slovíček (10, 20 či 30) odloží do krabičky a nechá se den uležet • druhý den se opakuje naučené, to, co se nezapamatovalo, se dá zpět do první přihrádky a buď se opakuje stávající asociace, nebo se hledá nová, živější asociace • z druhé přihrádky přesuneme slovíčka po připomenutí si do třetí přihrádky • další den z třetí přihrádky do přihrádky naučené • dlouhodobá zapamatovatelnost touto asociační metodou je více jak 90% všech slov! • tato forma učení je nejrychlejším způsobem, jak dosáhnout nových spojení neuronů za co nejkratší čas s co nejmenší námahou Učení se mění na zábavnou formu objevování asociací k pojmům a shlukům hlásek, které jsou nám již známé. © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

40

cvičení na asociace:

FAKE – fejk ... padělek


41


LID – lid ... sklíčko


42


RUBBER – rabr ... guma


43


LUNGS – langs ... plíce


44


ROPE – roup ... provaz


45

Paměťová metoda míst


46

Paměťová metoda míst •

•

•

tento soubor míst určený k zafixování v paměti pochází z pojednání o paměti z roku 1520, které pod názvem Congestorium Artificiosae Memoriam sepsal Johanes Romberch. Nejdříve si vytvoříme v mysli představy těchto (nám dobře známých) míst – staveb a interiérů v pevném pořadí. Učíme-li se pak nazpaměť tezím proslovu, vytvoříme si pro ně druhou řadu představ, které je budou symbolizovat. Představa symbolizující první tezi je položena na představu prvního místa, druhá na druhou atd… Nejprve se člověk tedy namemoruje sadu míst, například domy v ulici, jež budou tvořit představy v pozadí. Toto je pracná část metody. Místa musí být v mysli pevně fixována pomocí toho, že si je člověk ve správném pořadí znovu a znovu vykresluje. Není podstatné, zda dotyčná místa jsou skutečná nebo imaginární. Śereševskij například používal Gorkého ulici v Moskvě. Quintilianus navrhuje používat místnosti v domě. Quintilianus ve svých spisech dokonce uvádí konkrétní soubor 360 míst užívaný Metrodórem


47

Představy Některé římské výklady přirovnávají představy v pozadí k psací destičce a představy v popředí k písmenům na ní napsaným. Písmena lze smazat a tatáž destička je znovu použitelná. Když tedy někdo věnoval úsilí fixaci sady míst v mysli, může tutéž sadu míst užívat, kolikrát je mu libo.


48

Aristoteles ve svých spisech dodává: • představy musejí být dobře osvětlené. V opačném případě mohl být nucen vytvořit si v mysli pouliční lampu a tak do své představy vnést jasno… • jeho představy věcí musely být dostatečně velké, aby se neztratily z pohledu • svou činnost popisoval jako „postřehování“ nebo „luštění • snažil se vyhýbat představám, které jsou příliš zaplněny, pokud to bylo možno, detaily nahradil nějakou zkratkou – atributem

Podle Aristotela jak memorování, tak vzpomínání podle něj očividně zahrnují proces představování … vizualizací © ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

49

DĚKUJI ZA POZORNOST


50

TAJEMSTVÍ DOSAŽENÍ VÝBORNÉ PAMĚTI Ing. Vladimír Jelínek. ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Recommend Documents