Tab Vybrané charakteristiky klimatické oblasti

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA HULÍN – NÁVRH – B.1. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽP, ZPF A PUPFL

1. Úvodní část Podmínky ochrany ZPF jsou dány zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, vyhl. č.13/1994 Sb. a Metodickým pokynem MŽP č.j. OOLP/1067/96, jimiž se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Základním garantem ochrany ZPF ze zákona jsou orgány ochrany ZPF. Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF bude sloužit k posouzení předpokládaného odnětí půdy pro účely Územního plánu města Hulín.

2. Přírodní charakteristiky v řešeném území 2.1. Klimatické poměry Klimaticky leží řešené území v teplé oblasti (varianta T2) a je charakteristické dlouhým až velmi dlouhým, teplým až velmi teplým a suchým až velmi suchým létem. Přechodné období je velmi krátké s teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Některé vybrané klimatické charakteristiky pro jednotku T2 jsou uvedeny v následujícím přehledu: Tab. 2.1. Vybrané charakteristiky klimatické oblasti T2

počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10°c a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota ledna průměrná teplota července průměrná teplota dubna průměrná teplota října průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn za vegetační období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných

50 - 60 160 - 170 100 - 110 30 - 40 -2 - -3 18 - 19 8-9 7-9 90 - 100 350 - 400 200 - 300 40 - 50 120 - 140 40 - 50

Tab. 2.2. Vysvětlivky k tab. č. 2.1 Letní den Mrazový den

tmax ≥ 25 °C

tmin ≤ -0,1 °C

Ledový den

tmax ≥ -0,1 °C

Vegetační období

měsíce IV - IX

zimní období jasný den

měsíce X - III Nd ≤ 2/10

Nd ≤ 8/10 zamračený den Nd : průměrná oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy

Sluneční záření a oblačnost

Průměrné roční úhrny globálního záření se pohybují kolem hodnoty 3800 MJ.m-2. Průměrná roční oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy) se pohybuje mezi 6,0 až 6,5, přičemž nejvyšší oblačnost pozorujeme v prosinci, nejnižší obvykle v srpnu.

1


Teplota vzduchu

Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje kolem hodnoty 8,5°C, přičemž nejchladnějším měsícem je leden, nejteplejším červenec. Průměrná denní maxima teploty vzduchu se v nejteplejším měsíci pohybují kolem hodnoty 24,0°C. Průměrná denní minima teploty vzduchu klesají v nejchladnějším měsíci zimy na -5 °C. V červenci se průměrná denní minima pohybují kolem 12,0°C. Charakteristické průměrné denní teploty vzduchu:

• Průměrná denní teplota vzduchu ≤ 0°C charakterizuje nástup a ≥ 0°C konec zimy. V průměru zde začíná zima koncem druhé prosincové dekády a končí koncem druhé dekády února. • Velké vegetační období, v němž začínají jednoduché projevy života rostlin, znamená nástup jara a konec podzimu. Je charakterizováno průměrnou denní teplotou 5°C a vyšší. V řešeném území začíná v polovině třetí březnové dekády a končí na přelomu první a druhé dekády listopadu. • Malé vegetační období s průměrnou denní teplotou 10°C a více začíná v řešeném území v polovině poslední dekády dubna a končí koncem první říjnové dekády. • Průměrnou denní teplotou 15°C a více je určeno letní období. To zde začíná na přelomu května a června a končí v polovině první dekády září. Vlhkost vzduchu

Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 77 %, přičemž nejvyšších hodnot dosahuje většinou v prosinci, nejnižších v dubnu. Atmosférické srážky

Průměrné roční úhrny srážek se pohybují kolem hodnoty 650 mm, přičemž nejvíce srážek spadne v červenci, nejméně v lednu až únoru. Roční srážkové úhrny překročené s pravděpodobností 1% se pohybují těsně nad hodnotou 950 mm. Mezoklimatické poměry:

Řešené území nepatří mezi oblasti s četným výskytem místních inverzí teploty vzduchu.

2.2. Geologické poměry Geologický podklad území je budován sedimenty Hornomoravského úvalu. Jsou neogenního a kvartérního stáří. Představují je sedimenty karpatu a badenu, které vyplňují předhlubeň Západních Karpat. V okolí Kroměříže byla sedimentace v období karpatu ukončena hrubými klastiky kroměřížského souvrství, jejichž valounový materiál byl odvozen z čela nasouvaných karpatských příkrovů. Pliocenní usazeniny vyplňují prakticky celou oblast řešeného území a jsou dnes překryty kvartérními sedimenty. Nejstaršími kvartérními usazeninami na území Středomoravské nivy jsou fluviolakustrinní sedimenty mindelu, vyplňující v mocnosti přes 50 m tektonický příkop mezi Hulínem, Tlumačovem a Kroměříží. U Hulína dosahuje celková mocnost kvartérních usazenin až 90 m. Pleistocenní uloženiny řešeného území náleží jednak typu fluviálnímu (náplavy vodních toků), které jsou tvořeny převážně štěrky, na nichž spočívají holocénní povodňové hlíny o mocnosti 2 až 4 m a dále jsou to především sedimenty eolické (spraše). Fluviální sedimenty tvoří u řeky Moravy výrazné terasy, které jsou vesměs překryty sprašovými uloženinami. K holocenním sedimentům zde patří uloženiny údolních niv, svahových hlín, které vznikly na sedimentech pleistocenních.

2


2.3. Geomorfologické poměry Podle geomorfologického členění ČSR (Demek J. a kol., 1987) leží řešené území v provincii Západní Karpaty. Jedná se o akumulační rovinu podél řeky Moravy a jejích přítoků s přechodem do úpatní proluviální nížiny zvané Holešovská plošina. Reliéf je rovinatý s mírným sklonem směrem k JZ, který se pohybuje zhruba kolem 0°59´. Regionální členění reliéfu ukazuje následující přehled: Tab. 2.3. Geomorfologické regionální členění reliéfu Subprovincie Vněkarpatské sníženiny

Oblast Západní Vněkarpatské sníženiny

Celek Hornomoravský úval

Podcelek Středomoravská niva Holešovská plošina

Okrsek -

2.4. Hydrologické poměry 2.4.1. Povrchové vody Řešené území patří do povodí řeky Moravy. Vodohospodářsky významnou řekou řešeného území je Rusava , která pramení na jižních svazích Bukoviny ve výšce 600 m n. m. a ústí zleva do Moravy u Tlumačova v 184 m n. m. Plocha povodí činí 147,5 km2, délka toku 29,3 km, průměrný průtok u ústí 0,80 m3. s-1. Do ní se na území katastru zleva vlévá potok Žabínek. Zprava se do Rusavy u Záhlinic v 187 m n. m. vlévá také Němčický potok (též uváděn jako Hluboká) s průměrným průtokem u ústí 0,11 m3. s-1, který pramení u Kostelce na Hané ve výšce 222 m n. m. a jeho délka dosahuje 10,9 km. Kromě vodních toků jsou v řešeném území i objekty melioračních, odvodňovacích kanálů. Na levém břehu „Rusavy“ je soustava rybníků („Záhlinické rybníky“). V soustavě „Záhlinických rybníků“ jsou rybníky Pláňavský, Doubravický, Němčický a Svárov. Tab. 2.4. Parametry rybníků Název rybníka Pláňavský Doubravický Svárov Němčický Celkem

Plocha vodní hladiny [ha] 44 54 105 14 217

Objem vody [m3] 484 000 500 000 900 000 140 000 2 024 000

Kromě rybníků se v řešeném území nachází štěrkoviště, která mají významný podíl na rozloze vodních ploch řešeného území, protože vytěžené plochy štěrkovišť zůstávají jako vodní plochy zatopené hladinou podzemní vody.

2.4.2. Podzemní vody Podzemní vody jsou vázány na zvodnělé vrstvy sedimentů Hornomoravského úvalu. Ty jsou vhodnou zásobárnou pitné vody. Oběh podzemní vody je zintenzivňován v souvislosti s přilehlým vodním tokem. Minerální podzemní vody se zde nevyskytují.

2.5. Půdní poměry Podkladem pro určení pedologických poměrů se staly map bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a komplexní průzkum půd z roku 1962. Základními pojmy klasifikační soustavy bonitace jsou:

3


HPKJ - Hlavní půdně klimatická jednotka

Je nejvyšší taxonomická jednotka soustavy, která je charakterizována kombinací ekologicky podobných typů a subtypů, půdních substrátů, zrnitostí, vláhového režimu a klimatu. Vzniká kombinací klimatického regionu a hlavní půdní jednotky. Faktory sklonitosti, expozice, skeletovitosti a hloubky půdy rozčleňují HPKJ a BPEJ. BPEJ - Bonitovaná půdně ekologická jednotka

Je základní oceňovací a mapovací jednotkou bonitační soustavy. Vlastnosti BPEJ jsou určeny hlavní půdně klimatickou jednotkou rozšířenou o charakteristiky sklonitosti, skeletovitosti, hloubky půdního profilu a expozice podle dohodnutých kritérií. BPEJ zahrnuje plochy s přibližně shodnou kvalitou půdy. Vedle těchto bonitačních kategorií existují další, které sice nemají samostatný význam v bonitační soustavě, ale jsou však potřebné pro vytváření samostatných bonitačních kategorií. Jsou to: KR - Klimatický region

zahrnuje území s obdobnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Klimatické regiony byly zpracovány výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu. HPJ - Hlavní půdní jednotka

je syntetická agronomizovaná jednotka, charakterizovaná genetickým půdním typem, subtypem, geologickým substrátem a zrnitostí. Hlavní půdní jednotka vyjadřuje tedy základní vlastnosti půdy včetně určitého charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě.

2.5.1. Základní mateční půdní materiály podílející se na vývoji půd a) Nivní uloženiny Jsou to aluviální, povodňové sedimenty. Složení sedimentů je závislé na petrografickém složení a stavbě celého povodí nad daným místem. Nivní uloženiny jsou zde většinou nevápnité.

b) Spraše Spraš je nezpevněný pórovitý sediment, slabě propustný, zpravidla bez vrstevnatosti. Tvoří ho prachové částice, vyskytuje se však i hrubší písčitá a jemnější jílovitá frakce. Spraš je světle žluté až hnědavé barvy, časté jsou vápnité konkrece (cicváry) a svislé vápencové rourky na místech kořenových systémů rostlin. Spraše se většinou vyskytují v sériích mocných několik metrů, mezi nimi jsou obvykle fosilní půdy. Na takovýchto podkladech se vyvinuly půdy s dobrými chemickými a fyzikálními vlastnostmi. Obecně jsou spraše a sprašové hlíny matečným materiálem pro černozemě a hnědozemě. Spraše pokrývají velkou část řešeného území.

c) Sprašové hlíny Je to nezpevněný sediment velmi podobný spraši. Vzniká obvykle vyluhováním CaCO3 ze spraše působením srážkové vody za vzniku jílu.

2.5.2. Půdní typy a) Skupina černozemních půd Jednotícím znakem hlavních půdních jednotek (HPJ) v této skupině je to, že se vyznačují nejkvalitnějším humusem a zpravidla mocnou humusovou vrstvou. Typickými půdami této skupiny jsou černozemě, které se vyvinuly na substrátech sedimentárního původu, především na spraši, 4


ojediněle pak na slínitých sedimentech. Kromě typických černozemí sem náleží výjimečně i půdy jiného genetického vývoje, ale s mocnou vrstvou humusu, jehož kvalita se rovná kvalitě černozemí. Jsou zde zastoupeny následujícími HPJ: 02 - černozemě degradované na spraši, středně těžké s příznivým vodním režimem 03 - černozemě lužní na spraši uložené na slínu, středně těžké s příznivým vodním režimem

b) Skupina hnědozemních půd Zahrnuje středně těžké půdy, převážně bezskeletovité, vyvinuté na spraši, sprašové hlíně a na hlinité svahovině. Společným znakem je menší mocnost humusové vrstvy. Obsah humusu je ve srovnání s černozeměmi nižší a horší kvality. Tato horší kvalita je důsledkem méně intenzívní mikrobiální činnosti s vyšší mineralizací organické složky půdy, umožněné vláhovými poměry. Půdní reakce je slabě kyselá až neutrální. Nejlepší poměry vykazují půdy na spraši, nejhorší na svahovině. Jsou zastoupeny následujícími HPJ: 10 - hnědozem středně těžká s příznivým až vlhčím vodním režimem 12 - hnědozem středně těžká s těžší spodinou a příznivými vláhovými poměry 13 - hnědozem a ilimerizovaná půda na lehké spodině s vodním režimem závislým na vodních srážkách

c) Skupina hnědých půd Jedná se o půdy výše položené, převážně složitějších poloh. Vytvořily se zvětráváním pevných hornin, v tomto případě karpatského flyše. Jejich typickým znakem je tomu odpovídající chemické složení, struktura a textura hornin a pokročilost zvětrávacího procesu. Rozhodujícími vlastnostmi a znaky těchto půd jsou zrnitost jemnozemně, hloubka půdního profilu, velikost, tvar a obsah skeketu. Ty jsou pro každou HPJ specifické. Humusová vrstva je mělká, totožná s ornicí (kromě poloh s akumulací). V území je skupina zastoupena těmito HPJ: 22 - hnědé půdy na zahliněných písčitých substrátech, lehčí až středně těžké 24 - hnědé půdy kyselé středně těžké až těžké většinou štěrkovité 27 - hnědé půdy kyselé lehké až středně těžké s malou vododržností

d) Skupina půd nivních ploch Zahrnuje půdy vytvořené na naplaveninách vodních toků. Zaujímají tedy nejnižší polohy území. Charakteristickým znakem je rozdílná mohutnost humusové vrstvy a rozdílné zrnitostní složení v závislosti na původu a vytřídění zemin, které voda přinášela. Jsou to nejmladší půdy, a protože půdotvorný proces netrval dlouho, nevytvořil se u nich kvalitní humus ani v příznivých půdotvorných podmínkách - při stejné teplotě a obsahu vápníku jako při vývoji černozemí. Obsahem humusu se vyrovnají černozemím, kvalita humusu je však střední. Fyzikálně-chemické vlastnosti typických nivních půd, zvláště schopnost poutat živiny a uvolňovat je pro rostliny, jsou velmi dobré. Téměř se vyrovnají černozemím. Jejich vnitřní členění je založeno na zrnitostním složení a vláhových poměrech. Při zamokření působí v půdě glejový proces. V území je skupina zastoupena těmito HPJ: 56 - nivní půdy glejové středně těžké s příznivými vláhovými poměry 58 - nivní půdy glejové středně těžkého rázu 59 - nivní půdy glejové středně těžké s nepříznivými vláhovými poměry

5


e) Skupina lužních půd Zahrnuje půdy, které se vyvinuly většinou na vápnitých zeminách v podmínkách zvýšeného ovlhčení půdy. Charakteristickými polohami jejich výskytu jsou jednak mělké sníženiny v plošinách, jednak nivní polohy, kde půdotvorný proces trval delší dobu a nebyl rušen záplavami. Z hlediska stanovištních poměrů, zvláště vláhových, polohových a zrnitostním složením jsou to půdy téměř shodné s nivními půdami. Odlišují se od nich především kvalitnějším humusem, větším obsahem humusu a mocnější humusovou vrstvou (přes 40 cm). Mají většinou i příznivější půdní reakci neutrální. Typickou jejich vlastností je velmi dobrá schopnost uvolňovat je pro rostliny. Tím se vyrovnávají černozemím, někdy je i předčí. V území je skupina zastoupena těmito HPJ: 60 - lužní půdy na nivních uloženinách a spraši, středně těžké 61 - lužní půdy na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké 63 - lužní půdy glejové na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké s vysokou hladinou podzemní vody a nepříznivými vláhovými poměry 67 - lužní půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích, těžké až velmi těžké, zamokřené

2.6. Biogeografické poměry Biogeograficky leží řešené území v provincii středoevropských listnatých lesů, v podprovincii západokarpatské. Katastrálním územím Hulín a Záhlinice prochází výrazná hranice biogeografických regionů kojetínského (3.11) a hranického (3.4). K.ú. Chrášťany náleží do biogeografického regionu hranického. Nejvýznamnějšími potenciálními společenstvy v řešeném území jsou:

• • • • • • •

1 BC(3)-4 1 BC 5b 2 AB 3 2B3 2 BD 3 2 BC 5b 2 BC(3)-4

: : : : : : :

Ulmi-fraxineta carpini inf. (jilmové jaseniny s habrem n.st.) Alni-glutinosae-saliceta inf. (olšové vrbiny n.st.) Fagi-querceta (kyselé dubové bučiny) Fagi-querceta typica (typické bukové doubravy) Fagi-querceta tiliae (lipové bukové doubravy) Alni-glutinosae-saliceta inf. (olšové vrbiny n.st.) Ulmi-fraxineta carpini sup. (habrojilmové jaseniny v.st.)

Obraz původního rostlinného krytu je dán především jeho geografickou polohou. Člověk svou činností původní porosty z převážné míry rozrušil a nahradil je polními a lesními kulturami. Dnešní společenstva jsou tedy jen odrazem geobiocenóz původního přirozeného lesa. V rekonstruovaném vegetačním krytu je zde zastoupen převážně 2. vegetační stupeň.

2.7. Zastoupení BPEJ a charakteristika zastoupených HPJ Zastoupení jednotlivých BPEJ v řešeném území: 3.02.00 (I.), 3.02.10 (II.) 3.03.00 (I.), 3.10.00 (I.), 3.10.10 (II.), 3.13.00 (III.), 3.21.10 (IV.), 3.22.10 (IV.), 3.22.12 (IV.), 3.24.11 (IV.), 3.27.01 (IV.), 3.56.00 (I.), 3.58.00 (II.), 3.59.00 (III.), 3.60.00 (I.), 3.61.00 (II.), 3.63.00 (IV.), 3.67.01 (V.), 3.72.01 (V.), Pozn. V závorce za kódem BPEJ je vždy uvedena i třída ochrany ZPF dle Metodického pokynu MŽP čj. OOLP/1067/96

6


Tab. 2.5. Charakteristika zastoupených hlavních půdních jednotek HPJ

02 03 10 13 21 22 24 27 56 58 59 60 61 63 67 72

Charakteristika

Černozemě degradované na spraši, středně těžké, s příznivým vodním režimem Černozemě lužní na spraši nebo na spraši uložené na slínu, středně těžké, s příznivým vodním režimem Hnědozemě (typické, černozemní), včetně slabě oglejených forem na spraši, středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem Hnědozemě a illimerizované půdy maximálně se slabým oglejením na spraších, sprašových a svahových hlínách o mocnosti 0,4-0,5 m, uložených na velmi lehké spodině, závislé na dešťových srážkách Hnědé půdy a drnové půdy (regosoly), rendziny a ojediněle i nivní půdy na píscích, velmi lehké a silně výsušné Hnědé půdy a rendziny na zahliněných písčitých substrátech, většinou lehčí nebo středně těžké, s vodním režimem poněkud příznivějším než předchozí Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na usazeninách karpatského flyše, středně těžké až těžké, většinou štěrkovité, středně zásobené vláhou Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na různých břidlicích, drobách a usazeninách karpatského flyše, lehké až lehčí středně těžké, s malou vododržností Nivní půdy na nivních uloženinách, středně těžké, s příznivými vláhovými poměry Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké, vláhové poměry nepříznivé, po odvodnění příznivější Lužní půdy na nivních uloženinách a spraši, středně těžké vláhové poměry příznivé až sklon k převlhčení Lužní půdy na nivních uloženinách a spraši, středně těžké vláhové poměry příznivé až sklon k převlhčení Lužní půdy glejové na nivních uloženinách, jílech a slínech, těžké až velmi těžké, vláhové poměry nepříznivé, vysoká hladina podzemní vody, po odvodnění příznivější Glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích, středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky Glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní půdy nivních poloh s hladinou podzemní vody trvale blízko povrchu - výrazně zamokřené

2.8. Zastoupení druhů pozemků v řešeném území Území je prakticky odlesněno a zorněno. Značnou plochu zabírá vlastní město Hulín a rovněž plochy železničních a silničních koridorů. Převažuje agrární krajina s ostrůvky malých polních lesíků. Trvalé travní porosty se sady se vyskytují pouze ve větším rozsahu pouze v jižní části řešeného území v návaznosti na stávající rybníky a užší nivu řeky Moravy, kde jsou také ve větší míře zastoupeny trvalé lesní porosty – lužní lesy vázané na nivu Moravy. Tab. 2.6. Zastoupení jednotlivých ploch v dílčích katastrálních územích města Hulín k 10.4.2000 Druh půdy orná půda zahrady sady louky pastviny ZPF celkem lesy vodní plocha zastavěné plochy ostatní plochy celková výměra

Hulín 1398,7048 54,4514 14,7662 18,4402 7,1508 1493,5134 297,2565 280,8921 66,3886 390,1963 2528,2469

7

Chrášťany 132,3637 4,9395 2,2305 2,5060 0,4553 142,4950 2,4054 3,4833 2,6382 10,4561 161,4780

Záhlinice 321,8558 10,1678 6,7396 91,1949 0,9880 430,9461 4,0930 12,0542 9,6752 66,9857 523,7542


Tab. 2.7. Číselné hodnoty ke grafu č. 1 (sumární hodnoty za všechny katastry) Druh pozemku Zemědělská půda Lesní pozemek Vodní plocha Zastavěná plocha Ostatní plocha Celkem

Výměra v ha 2066,9545 303,7549 296,4296 78,7020 467,6381 3213,4791

% 64,3 9,5 9,2 2,4 14,6 100

Graf 1. Zastoupení jednotlivých ploch v celém území města Hulín

9,5% Zem.půda Lesní poz.

9,2% 64,3%

Vodní pl.

2,4%

Zast.pl. 14,6%

Ost.pl.

Grafy 2, 3, 4. Zastoupení jednotlivých ploch v dílčích katastrálních územích města Hulín Druhy pozemků v k.ú. Chrášťany

Druhy pozemků v k.ú. Hulín Orná půda 11,8%

11,1% 2,6% 2,2%

Lesy Vodní pl.

1,6%

Zastav.pl.

3,0%

6,5%

Ostatní pl.

3,8%

55,3%

2,2%

Vodní pl.

15,4%

Orná půda

1,5%

Lesy

6,2%

Ostatní pl. 1,4%

0,6%

Zahrady

0,7% 0,3%

Sady

1,5%

Louky

0,3%

82,0%

Zahrady Sady Louky Pastviny

Pastviny

Druhy pozemků v k.ú. Záhlinice 2,3% 0,8%

Zastav.pl.

Orná půda

1,8%

Lesy 1,9% 1,3%

12,8%

Vodní pl. Zastav.pl.

20,8%

Ostatní pl. 17,4%

61,5%

Zahrady Sady

0,2%

Louky Pastviny

8


3. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí Životním prostředím je vše, co vytváří podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho kvalita je dána proporcionálním stavem mezi biotickými a abiotickými prvky krajiny, jejichž hlavními složkami jsou ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Optimální podmínky využívání území by měly směřovat hlavně k jeho ekologické stabilitě, únosnému zatížení území, trvale udržitelnému rozvoji, ochraně přírodních zdrojů, k zamezování znečišťování a poškozování životního prostředí a k jeho ochraně. životního prostředí

3.1. Čistota ovzduší, exhalace a emise Ve smyslu ust. § 17 odst. 1 písm. a) zák. č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší lze konstatovat, že Město Hulín ani Zlínský kraj nemají dosud schválené programy zlepšování kvality ovzduší a programy snižování emisí.

3.1.1. Ovzduší V řešeném území se nachází řada velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší, jak tepelných, tak i technologických, které výrazně ovlivňují ovzduší ve městě. Město Hulín a Záhlinice jsou plynofikovány, což přispělo ke zlepšení čistoty ovzduší. Místní část Chrášťany není dosud plynofikována. Největším zdrojem znečišťování ovzduší jsou v centrální části doprava, přetrvávající lokální topeniště na tuhá paliva. V místních - izolovaných částech jsou to přetrvávající lokální topeniště na tuhá paliva a v případě Záhlinic také tranzitní silniční doprava. Jediným větším zátěžovým zdrojem zápachu je farma živočišné výroby v Chrášťanech. Tab. 3.1.1. Údaje o velkých zdrojích znečišťování ovzduší Název provozovatele TOSHULIN a.s. České a moravské obalovny s.r.o. - obalovna Pilana Tools a.s., závod Hulín - kotelna

adresa Hulín Hulín Hulín

zdroj TOSHULIN a.s. - lakovna České a moravské obalovny s.r.o. - obalovna Hulín Pilana Tools a.s., závod Hulín - kotelna

Tab. 3.1.2. Údaje o středních zdrojích znečišťování ovzduší Název provozovatele Benzina a.s. BENZINA, státní podnik Ing. Antonín Pálka Paramo Trysk a.s. PILANA TOOLS a.s. PILANA TOOLS Metal Saws spol. s r. o. Pilana TOOLS Wood spol. s r. o ROER spol. s r. o Rovina a.s. SATE Hulín s.r.o SATE Hulín s.r.o SATE Hulín s.r.o SATE Hulín s.r.o SATE Hulín s.r.o SATE Hulín s.r.o SATE Hulín s.r.o

adresa Kategorie zdroj Praha 8 2 Čerpací stanice Hulín Praha 10 2 Čerpací stanice Hulín Hulín 2 Farma vodní drůbeže Pardubice 2 ČS PHM Hulín Hulín 2 Plynová kotelna Hulín 2 Stříkárna 1 a 2 Hulín 2 kalírna Mor. Ostrava, Přívoz 2 ROER spol. s r. o Hulín 2 Plynová kotelna Hulín 2 PK - 20 Hulín 2 PK - 21 Hulín 2 PK - 22 B Hulín 2 PK - 34 Hulín 2 PK - 35 Hulín 2 PK - 37 Hulín 2 PK - 40

9


Tab. 3.1.3. Údaje o středních zdrojích znečišťování ovzduší - pokračování Název provozovatele SIS – SBN, s.r.o SIS – SBN, s.r.o Slévárna Pilana Hulín, spol. s r.o. Správa a údržba silnic KM TOSHULIN a.s. TOSHULIN a.s. TOSHULIN a.s. TOSHULIN a.s. TOSHULIN a.s. Vodovody a kanalizace Kroměříž a.s. WALKER PILANA MAGNETICS spol. s r.o. Zdeněk Navrátil – BILLARD NAPOS

adresa Kategorie zdroj Počenice - Tetětice 2 Plynová kotelna Počenice - Tetětice 2 Plynová kotelna Hulín 2 Technologie slévárny Kroměříž 2 Sklad živic Hulín Hulín 2 Kotelna těžká hala Hulín 2 Kotelna těžká hala Hulín 2 Kotelna kompresorovna Hulín 2 Kotelna odbyt Hulín 2 Kotelna stolárna Kroměříž 2 ČOV Hulín Hulín 2 Stříkárna Roštění 2 Zpracování dřeva

3.1.2. Vlivy dopravy Výhledově by měly být negativní vlivy dopravy eliminovány formou segregace dopravy, přičemž nejdůležitějším úkolem bude převedení stávající tranzitní dopravy mimo centrální část města Hulína a Záhlinic vybudováním dálnice D1 a rychlostních silnic R55 a R49. Realizací rychlostní komunikace R55, však dojde k většímu zatížení (hluk, imise) místní části Chrášťany.

3.1.3. Imise Negativní vlivy z vytápění by měly být řešeny převedením převážné většiny stávajících zdrojů, užívajících k vytápění pevná paliva (včetně výtopen), na zemní plyn. Vzhledem k tomu, že je v severovýchodní části Chrášťan uvažována nová lokalita bydlení, je navrženo vymístění živočišné výroby a asanace objektu. Do té doby je však bude nutné na ochranu životního prostředí, pro zamezení výskytu eventuálních hygienických závad, učinit následující opatření: • ochranná provozní opatření, např. zákaz manipulace s výkaly za nepříznivé meteorologické situace • situování vhodných bariérových objektů mezi objekty chovu zvířat a OHO • dodržování organizace hygieny provozu aj.

3.2. Ochrana před hlukem • Obytné území podél silnic I/47, I/55 a II/432 a podél železniční trati Přerov - Břeclav je zasaženo nadlimitním hlukem z dopravy, který bude částečně eliminován až po realizaci dálnice D1 a rychlostních komunikací R49 a R55. • V blízkosti železničního nádraží představuje železniční doprava významný zdroj hluku, který byl částečně řešen v rámci úprav II. tranzitního koridoru. • v zastavěné části řešeného území bude nutné realizovat konkrétní opatření ke snížení vlivu hluku ze silniční dopravy na obytnou zástavbu (např. výměna oken na nejvíce zatížených silničních tazích)

3.3. Ochrana vod Pro zlepšení kvality vodních toků a ploch bude třeba provést tato navržená opatření: • důsledné odvádění splaškových na čistírny odpadních vod • vyloučení vypouštění odpadních vod do vodotečí

10


• provedení revitalizace nejvíce poškozených úseků vodních toků, včetně vytvoření chybějících liniových prvků podél vodotečí, které jsou prvky lokálního územního systému ekologické stability nebo součástí doprovodné břehové zeleně • nepřipouštět likvidaci liniové ani plošné doprovodné zeleně, která zvyšuje samočisticí schopnost vodních toků • respektování ochranných pásem vodních zdrojů, zvláště ve vztahu k intenzivními zemědělské výrobě (hnojení)

3.4. Ochrana přírody Pro zajišťování důsledné ochrany přírody je třeba vycházet ze zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. V řešeném území města Hulína bude nezbytné: • ochrana stávajících prvků územního systému ekologické stability (biocentra, biokoridory) • celkové zvyšování ekologické stability území, a to zejména na plochách, které jsou využívány pro intenzívní zemědělskou výrobu • intenzifikační zásahy do zemědělského půdního fondu je nutno řešit s ohledem na ekologickou rovnováhu prostředí a charakter celého území • provádět důslednou ochranu dřevin a zeleně rostoucí mimo les, nepřipouštět likvidaci náletových remízků, břehové a doprovodné zeleně, mezních porostů apod. • zabraňovat vodní a větrné erozi zakládáním protierozních opatření a výsadbou větrolamů • protierozní opatření a účelové komunikace budou podrobně řešeny v komplexních pozemkových úpravách • veškeré zásahy a investiční záměry mimo souvisle zastavěné území předkládat k posouzení orgánům ochrany životního prostředí • likvidaci komunálního odpadu realizovat organizovaným svozem na centrální skládku v rámci svozové oblasti • respektovat stávající ochranná pásma, zvláště s ohledem na nově umisťovanou bytovou výstavbu • nakládání s nebezpečným odpadem řešit v souladu s obecně závaznou vyhláškou.

11


4. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond - ZPF 4.1. Zdůvodnění lokalit navržených pro odnětí ze ZPF 4.1.1. Bydlení a) Navržené lokality bydlení Tab. 4.1.1. Navrhované lokality bydlení - k.ú. Hulín Označení H-B1 H-B2 H-B3 H-B4 H-B5 H-B6 H-B7 H-B8 H-B9 H - B 10 H - B 11 H - B 12 H - B 13 H - B 14 H - B 15 H - B 16 H - B 17 H - B 18 H - B 19 H - B 20 H - B 21 H - B 22 H - B 23 Celkem

Plocha 6,887 2,390 1,200 7,769 3,670 0,087 0,048 4,692 2,712 1,937 3,049 0,343 0,495 1,015 0,401 0,560 0,123 0,988 0,128 0,251 16,902 0,576 0,430 56,653

Funkce bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení

Počet RD/bytů 50 15 7 50 30 1 1 35 20 15 30 20 (bj.) 4 10 3 4 1 10 1 3 200 (bj) 6 4 520

Tab. 4.1.2. Navrhované lokality bydlení - k.ú. Chrášťany Označení CH - B 1 CH - B 2 CH - B 3 CH - B 4 CH - B 5 CH - B 6 CH - B 7 Celkem

Plocha 4,662 5,345 0,266 0,539 0,122 0,624 1,825 13,383

Funkce bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení bydlení

12

Počet RD 40 45 1 3 1 3 12 105


Tab. 4.1.3. Navrhované lokality bydlení - k.ú. Záhlinice Označení Z-B1 Z-B2 Z-B3 Z-B4 Celkem

Plocha 6,361 1,615 0,229 1,917 10,122

Funkce bydlení bydlení bydlení bydlení

Počet RD 60 10 1 14 85

b) Lokalizace navržených ploch A. Lokality s navrženou kombinovanou výstavbou bytových domů a rodinných domů

• na východním okraji Hulína - mezi silnicí II/432, stávající bytovou zástavbou a areálem Pilany [lokalita H-B 21] B. Lokality s navrženou dostavbou bytových domů

• na jihozápadním okraji Hulína v návaznosti na stávající bytové domy u areálu firmy Gottshol Alcuilux CZ [lokalita H-B 12] C. Lokality s navrženou výstavbou rodinných domů

• na severním okraji Hulína - mezi stávající obytnou zástavbou v ulicích Kroměřížské a Komenského a železniční tratí Hulín – Kroměříž (lokality Záhumenky, Za humny) [lok. H-B 1 až H-B 5] • západně od Hulína v trati Plačkov jižně a západně od elektrorozvodny - v prostoru vymezeném: na východě Němčickým potokem, na severu silnicí I/47, na západě katastrální hranicí s k.ú. Bílany a na jihu stávající polní komunikací (cyklostezkou) spojující Hulín s Bílany (resp. Kroměříží) [lokality H-B 6 až H-B 8] • na jihozápadním okraji Hulína v lokalitě vymezené: na severu stávajícím průmyslovým areálem Rovina, a.s. Hulín, na západě železniční tratí Hulín - Kroměříž, na jihu stávající zpevněnou komunikací, na východě stávající obytnou zástavbou; a v navazujících dvou menších lokalitách (Na hrubém trávníku) [lokality H-B 9 až H-B 11 a H-B 13 až H-B 16] • v centrální části Hulína - jižně od kostela [lokality H-B 17 a H-B 18] • na východním okraji Hulína (ulice U stavu II) [lokality H-B 19 a H-B 20] • v centrální části Hulína – západně od železničního nádraží [lokality H-B 22 a H-B 23] • východně od Chrášťan v prostoru vymezeném na severu a západě bývalým mlýnským náhonem, na jihu stávající polní komunikací a na východě plochami orné půdy [lokality CH-B 1 a CH -B 2] • dostavba severního a východního okraje zastavěného území Chrášťan [lok. CH-B3 až CH-B6] • severně od Záhlinic v území vymezeném na západě silnicí I/55, na severu bývalým mlýnským náhonem, na východě železniční tratí a na jihu stávající obytnou zástavbou Záhlinic [lok. CH-B7 a Z-B 1] • dostavba jižního okraje zastavěného území Záhlinic [lokality Z-B 2 a Z-B 3] • jižně od Záhlinic v území vymezeném na západě sportovním areálem, na severovýchodě areálem školy, na východě silnicí I/55 a na jihu Kurovickým potokem [lokalita Z-B 4]

c) Zdůvodnění navrhovaných ploch bytovou výstavbu Porovnáním výše uvedeného textu dospějeme k závěru, že přestože bude počet obyvatel přirozenou měnou v řešeném území klesat, územní plán navrhuje značný počet územních rezerv pro bytovou výstavbu, který překračuje momentální potřebu. Je tomu tak z několika důvodů:

13


• Navržené územní rezervy představují koncepční rozvoj města v horizontu cca 30 - 50 let. Územní plán tedy naznačuje hranice zastavitelnosti sídla v dlouhodobém horizontu. • Z celkové koncepce řešení je patrné, že právě tyto navržené plochy jsou pro bydlení vhodné, a to jednak ve vztahu k okolní zástavbě, jednak proto, že jinde není možnost tyto plochy navrhnout (viz např. řešení dopravy, limity území apod.). • V současnosti není možno určit (přestože je navržena etapizace výstavby), v jakém pořadí budou jednotlivé lokality realizovány. Většina lokalit je navržena na tzv. zelené louce, tzn. že tato území nejsou dosud zainvestována a bude teprve nutné provést jak projekční (regulační plány), tak inženýrskou přípravu (sítě) daných území, která dosud nemohla být provedena, protože tyto plochy nebyly určeny k zastavění. • Plochy navrhované k bytové zástavbě nejsou určeny pouze pro obyvatele z Hulína, ale i pro zájemce z širšího okolí (cca 15 km), protože i nadále převažuje poptávka po výstavbě v Hulíně nad nabídkou volných stavebních pozemků, která je prakticky nulová. Jedině přílivem cizích individuálních stavebníků může dojít k zásadnímu obratu ve vývoji počtu obyvatel. Relativní blízkost dvou okresních měst Kroměříže a Zlína může z Hulína vytvořit plnohodnotný obytný satelit s kvalitní nabídkou občanské vybavenosti i pracovních příležitostí. • Jako cílová velikost Hulína je uvažováno sídlo s celkový počtem cca 9 500 až 10 000 obyvatel. • Plošně nejrozsáhlejší je lokalita H-B21, která je vymezena na východním okraji města Hulína, která je navržena jako strategická rozvojová plocha bydlení. Její realizace je uvažována etapovitě, v dlouhodobém časovém horizontu. Jedná se o území, které nebylo v roce 1997 postiženo záplavami a má příznivější klimatické podmínky než např. lokality na severním okraji města. Je to rovněž jediná lokalita, kde je uvažována i výstavba bytových domů, které by tak na jejím západním okraji volně přecházely do bytové zástavby sídliště Višňovce.

4.1.2. Občanská vybavenost Tab. 4.1.4. Navržené lokality OV Označení H-O1 Celkem

Plocha 0,291 0,291

Funkce sociální péče

Řešení navrhuje pouze tři menší plochy pro občanskou vybavenost. V Hulíně v ul. E. Světlíka zařízení sociální péče (H-O1), v Chrášťanech a Záhlinicích rozšíření stávajících hřbitovů (CH-Z6 a ZZ1) – podrobně viz oddíl 3.7. Zeleň.

4.1.3. Výroba Téměř všechny nově navržené plochy výroby jsou lokalizovány do k.ú. Hulín, v návaznosti na nově navrženou dopravu (dálnice D1, silnice R49 a R55). Speciálním druhem výroby jsou plochy těžby v k.ú. Hulín, navržené v návaznosti na stávající plochy těžby štěrkopísků západně od Hulína.

a) Navržené plochy výroby a těžby Tab. 4.1.5. Navržené lokality výroby v k.ú. Hulín Označení Plocha 2,469 H-V1 7,232 H-V2 0,184 H-V3

Lokalita Na SZ okraji města u čerpací stanice PHM Na záp. okraji města u elektrorozvodny Západně od areálu Kombytu

14

Druh Vs Vs Vs


Tab. 4.1.5. Navržené lokality výroby v k.ú. Hulín - pokračování Označení H-V4 H-V5 H-V6 H-V7 H-V8 H-V9 H - V 10 H - V 11 H - V 12 H - V 13 H - V 14 H - V 15 Celkem

Plocha 13,573 10,988 0,228 0,576 0,676 1,325 0,449 0,417 23,929 2,375 20,354 127,284 212,059

Lokalita Východně od areálu Pilany – mezi Pilanou a trasou R55 Východně od areálu Pilany – výhodně od trasy R55 Za SZ okrajem TOSu Za SZ okrajem TOSu Severně od ČOV Jižně od pily KARIM Jižně od areálu TOSu Rozšíření areálu Štěrkoven a pískoven jižním směrem Jižně od TOSu, mezi silnicí I/55 a železniční tratí č. 330 Východní polovina území bývalé skládky Plochy těžby západně od Hulína Lokalita Zápotočí sev. od Hulína mezi trasou D1 a žel. tratí č. 330

Druh Vr Vr Vs Vs Vs Vr Vpx Vt Vr Vp Vt Vr

Tab. 4.1.6. Navržené lokality výroby v k.ú. Chrášťany Označení Plocha CH - V 1 1,307 Celkem 1,307

Lokalita Plocha navazující na plochu H-V 12 severně od Záhlinic

Druh Vr

Tab. 4.1.7. Vysvětlivky k tabulkám č. 4.1.5 a 4.1.6 Vs Vp Vpx Vr Vt

smíšené plochy výroby a výrobních služeb průmyslová výroba a sklady (lehký průmysl) průmyslová výroba a sklady (těžký průmysl) Rozvojové plochy průmyslu plochy těžby nerostných surovin

b) Rozmístění navržených lokalit 1. Malé výrobní plochy

• • • • •

plocha na jižně od centra v návaznosti na areál Kombytu [lokalita H-V 3] plocha na západním okraji Hulína u elektrorozvodny [lokalita H-V 2] plochy za SZ a jižním okrajem areálu TOSHULIN [lokality H-V 6, H-V 7, H-V 10] plocha severně od areálu ČOV [lokalita H-V 8] plocha navazující na areál Štěrkoven a pískoven [lokalita H-V 11] 2. Větší a středně velké výrobní plochy

• • • •

plocha na SZ okraji Hulína u silnice do Skaštic [lokalita H-V 1] plocha na západním okraji Hulína u elektrorozvodny [lokalita H-V 2] plochy za JZ okrajem areálu TOSHULIN [lokalita H-V 9] plocha mezi areálem ZAPA Beton a obalovnou ČMO (na bývalé skládce) [lokalita H-V 13] 3. Velké rozvojové plochy průmyslu

• plocha východně od areálu PILANA [lokality H-V 4 a H-V 5 - součástí vymezované průmyslové zóny Pravčice] • plocha jižně od areálu TOSHULIN mezi silnicí I/55, silnicí III/05511, železniční tratí Přerov – Břeclav a potokem Mojenou [lokality H-V 12 a CH-V 1]

15


4. Strategické plochy průmyslu

• lokalita Zápotočí v severní části k.ú. Hulín mezi železniční tratí Přerov - Břeclav, navrhovanou dálnicí D1 a silnicí III/4903 (k.ú. Břest) [lokalita H-V 15] 5. Těžba nerostných surovin

• V západní části katastrálního území se nalézá výhradní bilancované ložisko štěrkopísků v k.ú. Hulín, které je těženo Spojenými štěrkovnami a pískovnami Hulín, a.s. Stávající dobývací prostor bude dále rozšířen severním směrem [lokalita H-V 14].

c) Zdůvodnění navrhovaných ploch pro výrobu Město má významnou průmyslovou tradici i podmínky pro další rozvoj. V řešeném území se nachází celá řada průmyslových a výrobních subjektů se širokým spektrem výrobních činností. Dominantní postavení zde zaujímá strojírenská výroba, významný je také těžební průmysl a navazující zpracování sypkých hmot. V návaznosti na nově navržené silniční trasy (dálnice D1, rychlostní silnice R49 a R55) je navrženo výrazné rozšíření průmyslových ploch. Téměř všechny nově navržené plochy výroby jsou lokalizovány do k.ú. Hulín. Některé menší plochy jsou navrženy jako dostavba stávajících proluk nebo přestavbová území. V návaznosti na stávající plochy těžby štěrkopísků je rovněž navrženo jejich rozšíření. Plošně největší je navržená lokalita Zápotočí označená H-V15, která je uvažována jako strategická rozvojová plocha krajského, resp. celostátního významu1. Tato lokalita, která částečně zasahuje i na sousední k.ú. Břest (celková výměra 146 ha, z toho cca 127 ha v k.ú. Hulín), byla na základě provedeného multikriteriálního posouzení2 vyhodnocena jako nejvhodnější v rámci celého Zlínského kraje v kategorii uvažovaných rozvojových lokalit strategického významu s výměrou přesahující 100 ha. Navržené lokality H-V4 a H-V5 urbanizují východní část k.ú. Hulín v prostoru na jihu vymezeném stávající železniční tratí a na severu stávající zástavbou a vodním otokem Žabínek. Jedná se o logické vyplnění tohoto území, které bude přetínat navržená trasa silnice R 49. Navržené plochy výroby navazují na areál výrobního komplexu Pilana a jsou prioritními výrobními plochami Města Hulína, protože nabízejí možnost dílčího efektivního zainvestování technickou infrastrukturou a na-víc se nejedná o plochy, které by byly určeny pouze pro strategického investora nadregionálního významu. Navržené lokality H-V12 a CH-V1 vyplňují území jižně od města Hulína. Na západě jsou vymezeny silnicí I/55, na východě II. železničním koridorem, na severu výrobním areálem komplexu Toshulin a na jihu potokem Mojenou. Jedná se o prioritní výrobní plochy Města Hulína, protože nabízejí dobrou dopravní dostupnost, zainvestování technickou infrastrukturou a možnost parciální urbanizace. Rovněž se nejedná o plochy, které by byly určeny pouze pro strategického investora.

4.1.4. Rekreace V plochém, zemědělsky intenzivně využívaném území nejsou v podstatě možnosti pro klasickou rekreaci. V oblasti nejsou vhodné podmínky pro pobytovou rekreaci, která je ale částečně suplována pobytem a činností v několika rozsáhlejších zahrádkářských osadách. Řešení územního plánu navrhuje rozšíření dvou stávajících zahrádkářských lokalit na jihozápadním okraji Hulína.

1

Lokalita Zápotočí byla usnesením Rady Zlínského kraje ze dne 8.9.2003 schválena jako rozvojová plocha pro výrobu na území Zlínského kraje s celorepublikovým významem. Příslušné dotčené orgány státní správy v oblasti ochrany zemědělského půdního fondu (MŽP ČR a KÚZK OŽPZ) vydaly v roce 2004 kladná stanoviska k dalšímu projednávání a lokalita byla zapracována do Územní prognózy Zlínského kraje. 2 Viz Porovnání vybraných ploch určených pro strategické průmyslové zóny v rámci Zlínského kraje (Dujka V., Zlín, 11/2004), které je přílohou části B.1 Územního plánu města Hulín. 16


Tab. 4.1.8. Navrhované plochy rekreace - k.ú. Hulín Označení H-R1 H-R2 Celkem

Plocha 0,297 0,469 0,766

Lokalita Za cukrovarem Na hrubém trávníku

Druh rekreace Zahrádkářské osady a kolonie Zahrádkářské osady a kolonie

4.1.5. Doprava a) Doprava silniční Dálnice D1 přichází do řešeného území od západu (od Kroměříže). Severně od Hulína, je navržena mimoúrovňová křižovatka se silnicemi R55 a R49. Podél východní strany města je navržena trasa rychlostní silnice R 55. V souvislosti s připravovanou rychlostní komunikací R 55 je navržena úprava trasy silnice II/432 a její připojení na R 55 a také úprava trasy silnice III/055 11. V souvislosti s realizací dálnice D1 dojde k úpravě trasy silnice III/4328 (mimoúrovňové křížení s dálnicí).

b) Doprava v klidu Nové lokality pro výstavbu garáží jsou navrženy východně od obytné zástavby v části U stavu a západně za bývalým cukrovarem. (lokality H-D5 a H-D6). Podrobně viz tabulková část.

4.1.6. Technická infrastruktura V řešení jsou navrženy 2 čistírny odpadních vod. (podrobně viz tabulková část).

4.1.7. Zeleň a ÚSES V řešení jsou navrženy 2 plochy pro rozšíření stávajících hřbitovů, několik nových ploch pro izolační a krajinnou zeleň, včetně části plochy rekultivované hulínské skládky. Součástí ploch jsou i plochy určené pro realizaci ÚSES (podrobně viz následující tabulková část). Plochu s největším navrženým záborem ZPF představuje lokalita H-Z7, která je navržena pro vytvoření lesoparku. Lokalita se nachází za severovýchodním okrajem Hulína. Z jihu je ohraničena stávající silnicí propojující Hulín se sousedními Pravčicemi, ze západu železničním koridorem, ze severu výrobním areálem bývalého ZD Rovina a z východu navrhovanou rychlostní silnicí R 55, po jejíž realizaci zde dojde k zásadní změně obhospodařování ZPF a vznikne tak jakési zbytkové území. Vzhledem k tomu, že město Hulín nemá vytvořeno dostatečné relaxační zázemí pro každodenní rekreační využívání, je ve výše vymezeném prostoru navrženo vytvoření nového lesoparku. Ten bude kromě rekreační funkce plnit zároveň i funkci izolační zeleně, a to zejména proti hluku ze silniční dopravy. Z těchto důvodů bylo proto nutné vyčlenit větší území, které bude umožňovat zajištění požadovaných parametrů, aniž by v budoucnu byla narušována jeho primární rekreační funkce. S ohledem na stávající technické, dopravní a další ochranné limity řešeného územní, nebylo možno navrhnout alternativní, co do velikosti a polohy odpovídající, lokalitu. V místních částech Chrášťany a Záhlinice jsou v návaznosti na stávající hřbitovy navrženy dvě plochy jejich rozšíření (CH-Z6 a Z-Z1).

17


4.1.8. Celková bilance V následujícím textu je provedena sumární bilance navrhovaných ploch bez rozlišení, zda se jedná o zemědělský půdní fond nebo ostatní plochy. Podrobné vyhodnocení je v tabulkové části této přílohy. Tabulková část této části ÚPN je zpracována podle grafické části návrhu územního plánu. Tab. 4.1.9. Celková plocha záboru v k.ú. Hulín 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

bydlení

obč. vyb.

výroba

rekreace

doprava

zeleň

USES

6,887 2,390 1,200 7,769 3,670 0,087 0,048 4,692 2,712 1,937 3,049 0,343 0,495 1,015 0,401 0,560 0,123 0,988 0,128 0,251 16,902 0,576 0,430 56,653

0,291

2,469 7,232 0,184 13,573 10,988 0,228 0,576 0,676 1,325 0,449 0,417 23,929 2,375 20,354 127,284

0,297 0,469

54,667 9,170 1,106 0,177 0,540 0,453 0,228 1,156 0,038

0,929 0,286 1,922 0,579 2,300 1,051 23,106 1,180 0,407 0,373 0,258 2,270 2,706 2,673

0,290 0,115 0,884 4,192 1,273 0,619 1,515 3,882 0,741 0,656 1,031 3,748 0,604 0,134 0,129 3,087 9,511

0,291

212,059

0,766

67,535

40,040

32,411

Tab. 4.1.10. Celková plocha záboru v k.ú. Chrášťany 1 2 3 4 5 6 7

Bydlení

výroba

doprava

tech. infr.

zeleň

USES

4,662 5,345 0,266 0,539 0,122 0,624 1,825 13,383

1,307

3,317

0,025

1,058 0,069 0,127 0,491

1,307

3,317

0,025

0,934 0,632 0,149 2,728 2,015 0,179 0,735 7,372

Tab. 4.1.11. Celková plocha záboru v k.ú. Záhlinice 1 2 3 4

bydlení

doprava

tech. infr.

zeleň

6,361 1,615 0,229 1,917 10,122

17,899

0,119

0,196 0,253

17,899

0,119

0,449

18

1,745


Tab. 4.1.12. Celková plocha záboru v řešeném území Hulín Chrášťany Záhlinice Celkem

bydlení

obč. vyb.

výroba

rekreace

doprava

TI

Zeleň

USES

Celkem

0 13,383 10,122 23,505

0,291 0,291

0 1,307 1,307

0 0

0 3,317 17,899 21,2163

0,025 0,119 0,144

00 7,372 0,449 7,821

0 1,745 1,745

0 12,459 18,467 9,71

4.2. Souborné vyhodnocení dle přílohy č. 3 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení ÚPD na zemědělský půdní fond vychází z Přílohy č. 3 k vyhlášce č. 13/1994 Sb.

4.2.1. Grafické znázornění záboru ZPF Grafické znázornění záboru zemědělského půdního fondu je znázorněno ve výkr. 09 „Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF a PUPFL“ v měřítku 1:5000

4.2.2.1. Údaje o rozsahu požadovaných ploch Údaje o rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do zemědělského půdního fondu, půdně ekologických jednotek a do tříd ochrany ZPF jsou obsaženy v tabulkové části této přílohy

4.2.2.2. Údaje o investicích do půdy V řešeném území byly po r. 1945 provedeny investice do půdy, jimiž bylo odvodnění pozemků. Navrhované řešení územního plánu se částečně dotýká realizovaných odvodnění u ploch: Tab. 4.2.1. Seznam dotčených lokalit Bydlení Doprava Výroba Zeleň ÚSES

Hulín H-B21 H-D1 H-V4, H-V12, H-V15 H-Z3, H-Z5, H-Z7, H-Z8, H-Z12 H-U4, H-U6, H-U7, H-U11, H-U12, H-U13

Chrášťany

Záhlinice

CH-D1 CH-V1 CH-Z3, CH-Z4, CH-Z5 H-U1, H-U2

Z-D 1

4.2.2.3. Údaje o areálech a zařízeních zemědělské prvovýroby V katastru obcí řešených územním plánem (Hulín a místní části Záhlinice, Chrášťany) byly lokalizovány čtyři zemědělské lokality živočišné výroby s chovy hospodářských zvířat:

a) k.ú. Hulín Lokalita I - situovaná v západní části Hulína. Areál bývalé farmy ŽV, náleží akciové společnosti ROVINA Hulín (provoz a výroba se zaměřením na průmyslové a vodní stavby).

3

V tabulkové části je pro přehlednost bilancován zábor ZPF i pro dopravní stavby, které jsou veřejně prospěšnými stavbami dle ÚPN VÚC Zlínská aglomerace (viz změna č. 2 této ÚPD) a pro něž již byl udělen souhlas s odnětím ze ZPF (lokality označené v ÚPN města Hulín: H-D1 až H-D4, H-D7, CH-D1 a Z-D1 v souhrnné výměře 86,564 ha).

19


Současné využívání areálu:

• Rovina a.s. Hulín: průmyslová (stavební) výroba, administrativa (kanceláře), autobazar, zámečnictví, rostlinná výroba (skladování). • Firma K.O.P. Zlín: stavební a průmyslová výroba (výroba forem na pneumatiky). Živočišná výroba na této lokalitě byla zrušena, s chovy hospodářských zvířat není uvažováno ani ve výhledu. Lokalita II - situovaná severně od obce. Bývalá farma živočišné výroby ZDV v likvidaci NIVA Hulín, bude předvedena pod správu ZPF Kroměříž. V současné době stáje prázdné, z ostatních objektů jsou využívány pouze dvě haly, které jsou přechodně pronajaty k zámečnické výrobě. Výhledově je uvažováno s využitím areálu k podnikatelským účelům – se zaměřením na drobnou výrobu nezemědělského charakteru – bez chovů hospodářských zvířat.

b) k. ú. Záhlinice Areál bývalé farmy ŽV je situován jižně od obce a náleží akciové společnosti Rovina Hulín. Živočišná výroba byla zrušena, objekty jsou využívány k průmyslové výrobě (zámečnictví, stavební výroba aj.) a ke skladování (pro RV). Rovina a.s. neuvažuje s chovy zvířat v této lokalitě ani ve výhledu.

c) k.ú. Chrášťany 1. Živočišná výroba - chov vepřů

Severně od obce je situován stájový objekt vepřína, který náleží a.s. Rovina a je v současné době využíván soukromým zemědělcem k chovu prasat. Kapacita stáje je 200 kusů prasat ve výkrmu. Ustájení s podestýlkou, odkliz chlévské mrvy pásovým dopravníkem na vlečku s odvozem mimo areál chovu. Součástí hnojné koncovky stáje je kruhová močůvková jímka (zapuštěná, krytá). S živočišnou výrobou není výhledově uvažováno. Vzhledem k tomu, že jsou severovýchodně od Chrášťan navrženy plochy pro obytnou zástavbu, je předmětná farma živočišné výroby navržena k asanaci a chov hospodářských zvířat k vymístění. 2. Živočišná výroba - chov koní

Ve východní části obce v současné době provozuje soukromý zemědělec (ing. Němec) chov sportovních koní v počtu cca 20 kusů. K pastevnímu odchovu pronajímá i část pozemků východně od intravilánu obce. Chov koní je zaměřen ke sportovně rekreačním účelům, součástí farmy je kromě ustájení a příslušenství (sedlárna, ošetření koní, sklad krmiva) i jízdárna, klubovna a společenské prostory s ubytovnou pro hosty. S chovem koní bude uvažováno i výhledově (s max. kapacitou do 30 ks včetně hříbat). Žádný z areálů nemá dosud vyhlášeno ochranné pásmo. Pro účely zpracování územního plánu byla vypočteno OP jednotlivých areálů. Pro chov prasat (200 ks) bylo stanoveno kruhové OP o poloměru 90 m; pro chov koní - kruhové OP o poloměru 25 m (viz samostatná příloha k ÚP).

4.2.2.4. Uspořádání zemědělského půdního fondu a ekologická stabilita krajiny Řešené území, které leží na jižním okraji Hornomoravského úvalu a území patří k nejrovinatějším v celé České republice. Současné krajina je výslednicí dlouhodobého antropogenního působení nejen agrárního, ale i průmyslového. Intenzivní zemědělská velkovýroba, zpracovatelský průmysl, dopravní sítě, skládky odpadů, absence čističek odpadních vod v Chrášťanech a Záhlinicích, negativně ovlivňují kvalitu životního prostředí. Prakticky celé území (s výjimkou jižní části) bylo v minulosti odlesněno a zorněno. Značné plochy zabírají sídla se zahradami. Převažuje agrární krajina s ostrůvky malých polních lesíků, břehovými porosty vodotečí a doprovodnou zelení komunikací. Trvalé travní porosty se sady se vyskytují pouze v jižní části řešeného území. Z výše uvedeného vyplývá, že příznivější stav 20


je v jižní části území s nepoměrně vyšším zastoupením lesů a trvalých travních porostů. Řešené území lze charakterizovat jako nestálý, krátkodobý ekosystém (více než dvě třetiny tvoří agrocenózy) s nutným přísunem dodatkové energie. Koeficient ekologické stability, tj. poměr mezi relativně trvalými ekosystémy (lesy, TTP, sady, vodní plochy) a umělými, krátkodobými ekosystémy (orná půda, zastavěné plochy) je 0,15. V katastrálním území mají dominantní zastoupení plochy zemědělské půdy (64 % výměry - z toho orná půda zaujímá 57,5 %, louky a pastviny - trvalé travní porosty necelá 4% celkové výměry), lesní porosty tvoří 9,5 % výměry, vodní plochy 9,2 %, zastavěné plochy 2,4 % a ostatní plochy více než jednu sedminu celkové výměry - 14,6 %! Řešené území je nutno z hlediska ekologické stability rozdělit do několika částí. V jeho jižní části se nacházejí lesní porosty, které jsou nejdůležitějším ekologicko - stabilizujícími prvky v území. Jejich druhové složení se blíží původní dřevinné skladbě, tzn. že se vyznačují vysokým stupněm ekologické stability (4 - 5). Důležité krajinné a ekologicky významné segmenty tvoří doprovodná břehová zeleň podél bývalých meandrů, slepých ramen řeky Moravy, podél potoka Mojeny a v návaznosti na soustavu Záhlinických rybníků v jižní části řešeného území. Významné jsou také jednak náletové porosty podél menších vodních ploch vzniklých lidskou činností (VKP Skalky, Pumpák, Jezírko), jednak menší prostorově izolované remízky (např. VKP Remíz). Tyto segmenty se vyznačují vysokou ekologickou stabilitou (4 až 3) a mají velký význam i z krajinářského hlediska, protože jsou mnohde jedinými oživujícími prvky v území s intenzívně využívanými plochami orné půdy (zejména v severní a jihovýchodní části území. Zemědělská půda je málo stabilní prvek ( převážně orná půda, dlouhé nepřerušované délky svahů, vodní a větrná eroze, apod.), zvláště vzhledem ke konfiguraci terénu a rozsáhlosti ploch. Ekologická stabilita těchto ploch je 1 - 0. Další část krajiny tvoří vlastní zástavba Hulína a ostatních řešených částí , která sestává jednak z kompaktní zástavby s minimem vnitřní zeleně (v centrální části, ekologická stabilita 1 - 0 ) a dílem i s volnější zástavby s velkými zahradami, které přechází do záhumenní zeleně (sady, louky, zahrady, orná půda v drobné držbě, ekologická stabilita 1 - 2). Tyto zahrady, sady a záhumenky vytvářejí ochranný filtr mezi velkovýrobně obhospodařovanými pozemky a plochami osídlení. Z hlediska ochrany a vytváření přirozeného genofondu krajiny nejsou ve značné části území příliš dobré podmínky, a to převážně v severní, západní a jihovýchodní části území. V tomto území nejsou příliš dobré podmínky, především v důsledku intenzivního zemědělského využívání pozemků, které zatím neumožňuje vytvoření spojité sítě jednotlivých krajinných segmentů zeleně a jejich propojení s ekologicky stabilními lesními společenstvy a jednak v důsledku vlastní zástavby města Hulína, ploch těžby nerostných surovin, průmyslových a železničních ploch. Ke zhoršení situace dojde po realizaci silničních koridorů (dálnice D1, rychlostní komunikace R55 a R49). Naopak v jižní část území je zcela funkční ekologický systém vázaný na lužní lesy podél řeky Moravy, louky a mokřadní společenstva podél rybniční soustavy. Význam tohoto území podtrhuje i ornitologická lokalita Záhlinické rybníky. V budoucnu bude nezbytně nutné hledat cesty ke zvýšení diverzity krajiny, protierozní ochraně (větrná eroze), posílení retenčních schopností území a rovněž alternativní formy využití zemědělského půdního fondu. Všechna tyto opatření, pokud budou navržena racionálně, se příznivě projeví i ve zvýšení ekologické stability území a harmonizaci krajinného rázu.

4.2.2.5. Znázornění průběhu hranic územních obvodů a hranic katastrálních území Ve výkresech č. 02 - Hlavní výkres, 09 - Vyhodnocení záboru ZPF a PUPFL a 10 Lokální ÚSES a limity využití území jsou vyznačeny hranice jednotlivých katastrálních území města Hulín, tj. Hulín, Chrášťany a Záhlinice.

4.2.2.6. Zdůvodnění navrženého řešení Navrhované plochy určené pro bytovou výstavbu, občanskou vybavenost, dopravu a technickou infrastrukturu vycházejí z koncepce urbanistického řešení celého sídla, závazných územně technických a plánovacích podkladů (VÚC, Generel a ÚTP, ÚSES, apod.) a z požadavků dotčených orgánů a

21


organizací. Navrhované plochy a trasy dopravy a technické infrastruktury vycházejí z technických parametrů a není možno zvolit alternativní řešení. Vzhledem k tomu, že je v bezprostředním okolí Hulína navrhována řada ploch pro průmyslovou výrobu, z nichž by se lokalita navržená lokalita H-B15 měla stát strategickou rozvojovou plochou výroby v rámci Zlínského kraje (řádově stovky až tisíce pracovních míst), je třeba zároveň uvažovat i s územními nároky na plochy bydlení, které bude případný rozvoj výroby zcela jistě vyvolávat. Protože má město Hulín v současnosti vyčerpány téměř veškeré možnosti pro výstavbu nových bytových jednotek a stávající bytový fond není dostupný pro nové zájemce, bylo nezbytně nutné navrhnout dostatečný počet územních rezerv pro bytovou výstavbu. I v případě, že by nedošlo k masivnímu rozvoji výroby, je bytová výstavba jednou z nejlepších možností jak stabilizovat obyvatele v místě a tím zároveň i zamezit pokračujícímu poklesu počtu obyvatel města Hulína. Demografická prognóza bude rovněž záviset na vývoji věkové struktury obyvatelstva a s ní spojené přirozené obměně a na migračních tendencích, tzn. emigraci obyvatel ze sídla do měst nebo imigraci do sídla. Velmi důležitým zde bude i faktor přirozeného pohybu obyvatelstva, z nichž k nejdůležitějším patří právě pracovní dojíždění nebo vyjíždění ze sídla, s tím spojené nároky na bydlení a možnosti nabídky občanské vybavenosti. Vzhledem k tomu, že převážná většina pozemků v Hulíně se nachází v I. a II. třídě ochrany ZPF, bude výsledné řešení nutným kompromisem mezi záborem vysokobonitního zemědělského půdního fondu a možným rozvojem města. V rámci řešení byly prověřeny i další územní rezervy, přičemž došlo k jejich redukci v celkové ploše cca 180 ha. V řešení nejsou navrženy žádné výhledy. Podrobné zdůvodnění navrhovaných lokalit je uvedeno v kapitolách 4.1.1. až 4.1.7 (str. 12 až 17) této části ÚPN.

4.2.2.7. Znázornění hranic a průběhu současně zastavěného a zastavitelného území, hranice pozemkové držby Ve výkresové části dokumentace jsou znázorněny hranice současně zastavěného území (stav k 30.9.2000) a navržená hranice zastavitelného území. V Hlavním výkresu jsou zároveň znázorněny jednotlivé druhy držby ZPF: velkovýrobně obhospodařované plochy (orná půda, pastviny, louky) a drobná držba (maloplošné zahrady, sady, záhumenky - orná půda, louky, apod.). Ve výkresech č. 02 Hlavní výkres, 03 Regulace funkčních ploch a 04 - Doprava a 09 Vyhodnocení záboru ZPF jsou vyznačeny trasy základních zemědělských účelových komunikací, ve výkresech č. 01, 02, 03, 09 a 10 jsou vyznačeny plochy zájmů ÚSES (biocentra, biokoridory, interakční prvky).

4.2.3. Hranice dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území V západní části katastrálního území Hulín se nalézá výhradní bilancované ložisko štěrkopísků, které je těženo Českomoravskými štěrkovnami a.s. Brno, provozovna Hulín. Stávající dobývací prostor bude dále rozšířen severním směrem (viz lokalita výroby H-B14). Tab. 4.2.2. Seznam ložisek nerostných surovin Ložisko, dobývací prostor, Plocha v firma způsob těžby využitelnost surovina CHLÚ ha *) *) B3 011600 Českomoravské Hulín 1 155,36 DP 700655 Hulín 176,41 **) štěrkovny a.s. Brno, současná z vody těžené ložisko štěrkopísky 105,42 provozovna Hulín CHLÚ 01160000 Hulín (*) (**)

dle podkladu: Registr ložisek nerostných surovin (Geofond Praha, 09/1997) v listopadu 2002 vydal OBÚ Brno rozhodnutí o změně (rozšíření) dobývacího prostoru Hulín

Z geologického hlediska jsou v řešeném území (Dle Surovinové studie MŽP) evidována kromě výše uvedených chráněných ložiskových území, další ložiska nerostných surovin: Tab. 4.2.3. Seznam evidovaných ložisek nerostných surovin Katastrální území (název)

Surovina

Současný stav

22

Vlastník (uživatel)


Hulín (Hulín I.) Hulín (Hulín II.) Hulín (Hulín II.) Hulín (Doubravice II.) Hulín (Doubravice I.) Hulín (Chrášťany) Hulín (Chrášťany) Hulín (Záhlinice) Hulín (Záhlinice II.) Záhlinice (Záhlinice) Záhlinice (Slivotín)

štěrkopísek štěrkopísek cihlářská sur. štěrkopísek štěrkopísek štěrkopísek cihlářská sur. štěrkopísek štěrkopísek štěrkopísek kámen štěpný

23

Netěženo Netěženo Zatopeno Zatopeno Netěženo Netěženo Netěženo Netěženo Netěženo Rekultivováno Zaváženo skládkou

ZD Záhlinice

na hranici okresu


5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa - PUPFL 5.1. Základní údaje o pozemcích určených k plnění funkcí lesa V řešeném území města Hulín se podle sumárního výpisu za všechna dílčí katastrální území nachází 303,7 ha trvalých lesních porostů což představuje cca 9,5 % celkové výměry. Při porovnání všech katastrů má největší zastoupení lesních porostů má k.ú. Hulín (97,9 %), nejmenší k.ú. Chrášťany (0,08 %). Většina lesních porostů je soustředěna na jižním okraji řešeného území. Území představuje široká niva řeky Moravy s komplexem lužního lesa v nejjižnější části Hornomoravského úvalu. Tvoří jej aluviální rovina v nadmořské výšce od 185 do 197 m n. m. s hojnými, dnes již většinou suchými, starými říčními rameny a odvodňovacími kanály a příkopy. Komplex o výměře cca 270 ha se rozkládá na levém břehu Moravy, je součásti lesního komplexu zvaného Zámeček. Dále se jedná o roztroušené lesíky a remízy mezi poli a loukami, které mají především krajinotvorný a myslivecký význam. Celé území patří do oblasti jihovýchodoevropské teplomilné květeny - Pannonicum - obvod Subpannonicum. Lesní vegetační stupeň je první - dubový. Je zastoupena jediná ekologická řada (L) obohacená vodou (jasanová), kategorie „lužní„. Tato řada spojuje lužní společenstva na čtvrtohorních náplavech pravidelně nebo občas zaplavovaných a společenstva obohacená podzemní vodou. V typologické klasifikaci jsou zastoupeny tyto lesní typy:

• • •

1L9 - dubová jasenina kopřivová na těžkých glejových půdách 1L0 - přechod dubové jaseniny do topolojilmové jaseniny 1L2 - jilmový luh bršlicový na rovině na aluviálních náplavech

Dle vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. je v rámci vymezení cílových hospodářských souborů dle typologického šetření stanoven cílový hospodářský soubor 19 - hospodářství lužních stanovišť. Lesy jsou zařazeny do pásma imisního ohrožení D. Lesní porosty jsou zahrnuty do lesa zvláštního určení, subkategorie lesy v uznaných oborách a bažantnicích. Dominuje 7. věkový stupeň. To je způsoben bývalým systémem hospodaření, kdy porosty byly tvaru lesa nízkého a středního, tj. spodní etáž s obmýtím 30-50 let je původu výmladkového a výstavky s obmýtím 100-120 let původu semenného. Tento systém přinášel výhodu ve snadné obnově a v zajištění palivového dříví jako nejdůležitějšího sortimentu. S nároky na produkci cennějších sortimentů byl tento systém opuštěn a obmýtí prodlouženo na 90 let. Tím se tyto porosty zašetřily a tím také vznikla převaha věkového stupně 7. Tyto předržené porosty trpí ve zvýšené míře hnilobou, neboť jejich kořenový systém je velmi starý, zatímco pouze nadzemní část má věk udávaný v lesním hospodářském plánu. Z hlediska druhového zastoupení je dominantní dřevinou jasan. Dub jako základní hospodářská dřevina dosahuje jen 19% a bude nutné jeho podíl zvýšit. Smrk se běžně v těchto podmínkách nevyskytuje ani není účelné jej sázet z hospodářského hlediska, jeho zastoupení je pouze účelové z důvodu hospodaření v bažantnici (smrkové skupiny jako krytina pro zvěř). Průměrný mýtní přírůst dosahuje hodnoty u jasanových porostů 3,49 m3/ha/rok, u dubových 3,37 m3/ha/rok. Jasanové porosty z výmladků jsou napadeny hnilobou, která mimo vlastního poškození způsobuje nežádoucí zbarvení dřeva, tzv. nepravé jádro a mimo snížení statické stability snižuje i cenu dříví. I z toho důvodu bude nutné přikročit k obnově jasanových porostů. Uplatňovaný hospo-dářský způsob je holosečný s možností rozměrů holoseče max. 2 ha. Upozorňuji, že jiné způsoby (násečný, podrostní) jsou v podmínkách lužního lesa nevhodné, zejména pro okamžitý, mimořádně intenzivní nárůst buřeně a pro ekologické nároky hlavní dřeviny dubu, který je v mládí slunomilný.

24


Do stavu lesa neblaze zasáhla povodeň v červenci rok 1997. Byly poškozeny kultury i starší porosty. Z dřevin se na povodeň ukázal nejcitlivější javor a dále jasan s lípou. Jasan, ačkoliv je lužní dřevinou, vydrží zaplavený maximálně 14 - 21 dní, potom začne odumírat. Krátkodobé zaplavení je naopak pro ekosystém lužního lesa přínosem. Základním cílem lesního hospodářství je tvorba smíšeného odolného lesa s maximální produkcí kvalitního dlouhého dříví při zachování všech ostatních funkcí lesa. ÚSES. Komplex lesa v katastru Hulín je součástí nadregionálního biocentra Filena o výměře cca 950 ha zahrnující oblast lužního lesa s přilehlými, místy podmáčenými loukami a soustavu rybníků. Existence luk a rybníků a fakt, že biocentrum je umístěno na ploše historické obory a bažantnice, kdy struktura lesa byla přizpůsobena mysliveckým potřebám, aniž byla narušena žádaná biodiversita, vytváří částečnou unikátnost biocentra ve smyslu tvorby ÚSES. Biocentrum ve vyváženém stavu sdružuje zájmy lesnické (produkční hledisko), myslivecké, ochranářské a rekreační (NRBC sousedí s okresním městem). Při péči o NRBC je z důvodů unikátnosti doporučeno nezvyšovat, ale ani nesnižovat podíl nepůvodních dřevin ve smyslu udržení historické tradice a kontinuity vyváženosti všech funkcí lesa. Záplavy. Povodeň v roce 1997 ukázala, že lužní les je schopen sloužit jako recipient záplavových vod a zpomalovat jejich tok, na druhé straně je ale nutné po záplavě umožnit vodě pokud možno co nejrychlejší návrat do koryta z důvodů mysliveckých a lesnických ( rozdílná odolnost dřevina na dlouhodobé zaplavení). Není tedy účelem mimo extremní situaci přivádět vodu do lesa plošně, ale obnovit systém kanálů a struh trvale zavodněných s rybí osádkou pro redukci komárů (rekreační hledisko), dále zeminou vytěženou při obnově a čištění kanálů je nutné vytvořit systém hrůd jako útočiště zvěře při eventuální záplavě. Potom bude prakticky bezeškodně sloužit lužní les jako suchý poldr zachycující přívalové vody. V územním plánu bude navrženo zalesnění některých ploch. Jedná se zejména o plochy prvků územního systému ekologické stability (ÚSES). V řešeném území se nachází několik lesních účelových zařízení. Na plochách LPF se nenacházejí žádné objekty individuální rekreace. V řešeném území se nenachází žádné zvlášť chráněné území ve smyslu zákona č.114/1992 Sb.

5.2. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení Ve výkresové části v Hlavním výkresu byly na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) vyznačeny nejdůležitější zpevněné účelové lesní komunikace, prvky ÚSES (biocentra,. biokoridory), Hranice PP Záhlinické rybníky a pásma hygienické ochrany vodních zdrojů. Hranice lesní půdy jsou ověřené s LHP a jsou vyznačeny v grafické části dokumentace. V územním plánu je navrženo zalesnění některých ploch. Jedná se převážně o plochy prvků územního systému ekologické stability (ÚSES). Návrhem územního plánu nedojde k záboru LPF ani jinému dotčení trvalých lesních porostů. Ochranné pásmo lesních porostů je 50 m od okraje lesa. V ochranném pásmu nejsou navrženy žádné stavby. Pozemky, které leží v tomto ochranném pásmu budou využívány stávajícím způsobem, tj. převážně jako vodní plochy a zemědělský půdní fond.

25


Obsah

1. Úvodní část ........................................................................................................................................................................... 1 2. Přírodní charakteristiky v řešeném území ................................................................................................................... 1 2.1. Klimatické poměry ......................................................................................................................................................... 1 2.2. Geologické poměry ....................................................................................................................................................... 2 2.3. Geomorfologické poměry ............................................................................................................................................. 3 2.4. Hydrologické poměry .................................................................................................................................................... 3 2.4.1. Povrchové vody ....................................................................................................................................3 2.4.2. Podzemní vody .....................................................................................................................................3 2.5. Půdní poměry ................................................................................................................................................................. 3 2.5.1. Základní mateční půdní materiály podílející se na vývoji půd ...............................................................4 2.5.2. Půdní typy.............................................................................................................................................4 2.6. Biogeografické poměry ................................................................................................................................................. 6 2.7. Zastoupení BPEJ a charakteristika zastoupených HPJ ......................................................................................... 6 2.8. Zastoupení druhů pozemků v řešeném území ......................................................................................................... 7 3. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí ................................... 9 3.1. Čistota ovzduší, exhalace a emise ............................................................................................................................. 9 3.1.1. Ovzduší ................................................................................................................................................9 3.1.2. Vlivy dopravy ......................................................................................................................................10 3.1.3. Imise ...................................................................................................................................................10 3.2. Ochrana před hlukem ................................................................................................................................................. 10 3.3. Ochrana vod ................................................................................................................................................................. 10 3.4. Ochrana přírody ........................................................................................................................................................... 11 4. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond - ZPF ........ 12 4.1. Zdůvodnění lokalit navržených pro odnětí ze ZPF ................................................................................................ 12 4.1.1. Bydlení................................................................................................................................................12 4.1.2. Občanská vybavenost ........................................................................................................................14 4.1.3. Výroba ................................................................................................................................................14 4.1.4. Rekreace ............................................................................................................................................16 4.1.5. Doprava ..............................................................................................................................................17 4.1.6. Technická infrastruktura .....................................................................................................................17 4.1.7. Zeleň a ÚSES .....................................................................................................................................17 4.1.8. Celková bilance ..................................................................................................................................18 4.2. Souborné vyhodnocení dle přílohy č. 3 ................................................................................................................... 19 4.2.1. Grafické znázornění záboru ZPF ........................................................................................................19 4.2.2.1. Údaje o rozsahu požadovaných ploch .............................................................................................19 4.2.2.2. Údaje o investicích do půdy .............................................................................................................19 4.2.2.3. Údaje o areálech a zařízeních zemědělské prvovýroby...................................................................19 4.2.2.4. Uspořádání zemědělského půdního fondu a ekologická stabilita krajiny .........................................20 4.2.2.5. Znázornění průběhu hranic územních obvodů a hranic katastrálních území ...................................21 4.2.2.6. Zdůvodnění navrženého řešení .......................................................................................................21 4.2.2.7. Znázornění hranic a průběhu současně zastavěného a zastavitel. území, hranice poz. držby........22 4.2.3. Hranice dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území..........................................................22 5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrh. řešení na pozemky určené k plnění fcí lesa - PUPFL 24 5.1. Základní údaje o pozemcích určených k plnění funkcí lesa ................................................................................ 24 5.2. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení ........................................................................ 25

26

Tab Vybrané charakteristiky klimatické oblasti

Recommend Documents