ASIE / TURECKO
Turecko
V
letech 2010 a 2011 bylo patrné zrychlení růstu ekonomiky, v dalších letech následovalo však znovu zpomalení růstu. V roce 2013 činil meziroční růst HDP 4,1 %, o rok později 2,9 % a v roce 2015 byl 3,8 %. Predikce do budoucnosti ukazují růst kolem 3,5 %. V zemi žije přes 77 mil. obyvatel, HDP na obyvatele dosahuje hodnoty kolem 9 000 USD, což je pokles oproti předchozím letům. V roce 2015 dosáhla míra nezaměstnanosti výše 7,7 %. V budoucnu se očekává její růst na úroveň kolem 9 %. Běžný účet je dlouhodobě výrazně v deficitu. Od začátku roku do října 2015 se propadla domácí měna k Euru i USD o přibližně 20 % a předpokládá se její další oslabování. Země trpí dlouhodobě vysokou inflací.
Ukazatel
2013
Růst HDP (%)
2014
2015
2016
2017
2018
4,1
2,9
3,8
3,8
3,4
3,5
10 721
10 381
9 437
9 562
9 969
10 403
Míra inflace (%)
7,5
8,9
7,7
9,8
8,8
7,3
Nezaměstnanost (%)
9,0
8,9
7,7
9,8
8,8
7,3
–65,1
–43,6
–32,2
–27,2
–32,2
–36,9
76,5
76,9
77,7
78,6
79,4
80,2
44/148
45/144
51/140
—
—
—
4/7
4/7
4/7
—
—
—
HDP/obyv. (USD)
Bilance běžného účtu (mld. USD) Populace (mil.) Konkurenceschopnost Exportní riziko OECD
Zdroj: MMF, OECD, WEF
Odhad Mezinárodního měnového fondu
▶ Evropská unie spolu s Tureckem vytváří celní unii. ▶ Exportní riziko podle OECD je: 4/7.
M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í
373
ASIE / TURECKO
○
Vývoz ČR do Turecka2015 (2014), hlavní sektory
Kód zboží
Název zboží
8703
Osobní auta aj. motorová vozidla pro přepravu osob
13 219 593
28,1
9 038 786
46,3
8708
Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705
3 649 644
7,8
3 857 803
–5,4
8471
Stroje pro automat. zprac. dat, jednotky, snímače ap.
3 307 738
7,0
3 079 046
7,4
8421
Odstředivky, přístroje k filtrování, čištění
1 327 713
2,8
507 631
161,6
8413
Čerpadla i se zař. měřícím, zdviže na kapaliny
1 164 346
2,5
1 134 662
2,6
8603
Železniční nebo tramvajové vozy s vlastním pohonem
1 002 817
2,1
2 221 151
-54,9
8415
Stroje, přístroje klimatizační
954 667
2,0
652 359
46,3
8536
Zařízení el. k ochraně, spínání el. obvodů
940 391
2,0
1 172 767
-19,8
0102
Dobytek hovězí živý
866 113
1,8
116 968
640,5
8414
Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory ap.
628 900
1,3
886 382
–29,0
Celkem TOP 10
27 061 922
57,5
22 667 555
19,4
Celkem vývoz
47 071 995
44 690 083
5,3
Stat. hodnota 2015 CZK (tis.)
Podíl z celku (%)
Stat. hodnota 2014 CZK (tis.)
Meziroční nárust (%)
zdroj: ČSÚ
○
·Dovoz ČR z Turecka 2015 (2014), hlavní sektory
Kód zboží
Název zboží
8703
Osobní auta aj. motorová vozidla pro přepravu osob
2 339 398
7,6
2 629 893
–11,0
8708
Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705
2 001 342
6,5
1 622 731
23,3
4205
Výrobky ostatní z usně přírodní kompozitní
1 138 064
3,7
890 302
27,8
8704
Motorová vozidla pro přepravu nákladu
952 916
3,1
785 954
21,2
6203
Obleky, saka, kalhoty, komplety ap. pánské, chlapecké
882 642
2,9
998 767
–11,6
2106
Přípravky potravinové, jinde neuvedené ani nezahrnuté
808 447
2,6
891 710
–9,3
6204
Kostýmy, šaty, sukně, kalhoty ap., dámské a dívčí
726 119
2,4
774 493
–6,2
6109
Trička, vrchní tílka aj. nátělníky, pletené
693 544
2,3
586 611
18,2
8528
Monitory, projektory bez TV; přijímače televizní
642 949
2,1
596 630
7,8
8702
Motorová vozidla pro veřejnou osobní dopravu
563 124
1,8
692 835
–18,7
Celkem TOP 10
10 748 545
34,9
10 469 926
2,7
Celkem dovoz
30 819 714
27 426 477
12,4
Stat. hodnota 2015 CZK (tis.)
Podíl z celku (%)
Stat. hodnota 2014 CZK (tis.)
Meziroční nárust (%)
zdroj: ČSÚ
374
M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í
ASIE / TURECKO
○
Příležitosti pro český export
▶ Automobilový průmysl Turecký automobilový trh je 6. největší v Evropě. V roce 2015 se na celkovém exportu země podílel cca 21,3 mld. USD. Z pohledu importů do země je dobrou zprávou, že navzdory aktuálním tlakům na domácí ekonomiku výrazně vzrostl dovoz aut. Budoucí růst tureckého automobilového průmyslu by měly zajistit impulzy v podobě nových investičních pobídek a dalších stimulačních prvků, jako např. odečtení nákladů na zaměstnance či daňové úlevy do výše až 60 %. Systém vládních pobídek již přilákal na místní trh mnoho světových producentů, kteří zde umisťují svou výrobu. Například společnost Toyota oznámila v lednu 2016 investici v řádu 366 mil. USD na výstavbu nového závodu na výrobu motorů. Mercedes Benz pak oznámil zdvojnásobit svou výrobu nákladních vozidel v Turecku, přičemž do rozšíření své haly plánuje investovat 113 mil. EUR. Expanze tohoto sektoru na místním trhu představuje pro české exportéry příležitosti v subdodavatelské struktuře. Celková roční výrobní kapacita domácích producentů v letošním roce činí 1, 730 mil. vozů. Prodej vozidel na domácím trhu je zatížen tzv. speciální spotřební daní (ÖTV), která průběžně roste. Od 1. 1. 2014 je stanovena u automobilů o objemu motoru do 1600 ccm na 45 %, od 1600 až 2000 ccm na 90 %, u automobilů o objemu motoru nad 2000 ccm činí ÖTV 145 %. Na tureckém subdodavatelském trhu je velká řada firem hlavně v okolí měst Bursa, Kocaeli, Manisa, Izmir, Istanbul a Adana. Firmy jsou konkurenceschopnější než naše subdodavatelské firmy hlavně z hlediska produktivity a ceny práce. Turecko je velkým výrobcem traktorů. Pro zahraniční investory je zajímavý systém pobídek, levnější a produktivnější pracovní síla. ▶ Důlní, těžební a ropný průmysl Turecko má poměrně značné nerostné bohatství, kterého začalo intenzivněji využívat až v souvislosti s průmyslovým rozvojem země a budováním dopravní sítě. Přední místa ve světě zaujímá v těžbě chromové rudy, manganové rudy a v těžbě mědi. Dále se těží wolfram, kobalt, molybden, mramor, antimon, síra, černé uhlí, lignit a uran. Na Turecko připadá 25 % celosvětových zásob rtuti. Dobývací technologie jsou v Turecku často zastaralé a vyžadují modernizaci. Již byl nastartován proces liberalizace, čímž dochází k privatizaci těžby resp. udílení licencí soukromým subjektům pro těžbu nerostných surovin. Vstup soukromých subjektů do tohoto odvětví zvyšuje poptávku po účinném a spolehlivém zařízení. Vzniklý prostor pro zahraniční dodavatele má silný potenciál, je však nutné počítat s velkou konkurencí. Přestože investiční nálady byly obecně v posledním období ekonomickým vývojem utlumeny, tak v tomto odvětví nedochází k žádné stagnaci, nadále se realizují energetické projekty a jsou vyhlašovány nové tendry spojené s dobýváním domácích surovin. Mnohdy turecký investor je současně držitelem licence nejen na výstavbu elektrárny, ale i přilehlého dolu (licence jsou oddělené). Díky mnohdy zastaralé a nekvalitní technice je šance pro dodávky z ČR, a to i díky nově povinné certifikaci ATEX (evropský certifikát důlního zařízení), která platí od 1. ledna 2015. ▶ Energetický průmysl Do roku 2023, je predikováno, že se Turecko stane zemí s největším růstem poptávky po elektrické energii mezi členy IEA, přičemž v současné době je Turecko 6. největším trhem s elektrickou energií v Evropě. Současně Turecko bude potřebovat v dalších letech zvýšit kapacity o 4000 MW. Predikce růstu
M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í
375
ASIE / TURECKO
poptávky po elektrické energii v zemi do roku 2023 se pohybuje mezi 5,1 % až 6,8 % ročně. Odhadovaný nutný objem investic do roku 2023 představuje 100 mld. USD s cílem zdvojnásobit současné instalované kapacity. Zbývající objem nákladů spojených s realizací energetických projektů by měli pokrýt soukromí investoři. Turecko chystá modernizovat až 85 % své rozvodné sítě, přičemž na tento projekt plánuje investovat částku 6 mld. USD v průběhu příštích pěti let. Z českého pohledu jsou slibné zejména konvenční zdroje elektrické energie, tj. tepelné elektrárny s využitím místního nízkokalorického lignitu, ale též zdroje počítající s importovaným černým uhlím. Stranou by neměly zůstat ani turecké plány na rozvoj jádra a možná participace na subdodávkách českými firmami. První jaderný zdroj v Turecku by měl postavit ruský Rosatom, druhý pak Mitsubishi Heavy Industries. V Turecku již třetím rokem probíhá rozsáhlá privatizace státních elektráren. Elektrárny, které byly doposud privatizovány, jsou především tepelné uhelné elektrárny, jejichž stáří je přes dvacet let. Zastaralost těchto elektráren a jejich energetická účinnost jsou pro nové majitele problémem, který je nutné řešit. V privatizačních podmínkách je navíc nezbytnost modernizace a rehabilitace elektráren přímo definována. Privatizace elektráren se zúčastnily víceméně stejné firmy. Devět výše zmíněných elektráren má 4 nové vlastníky. Kromě KONYA SEKER byly úspěšnými firmami CELIKLER, IC ICTAS a BEREKET Enerji. Cílový stav v r. 2023 stran tureckého energetického mixu je následující: 30 % plyn, 30 % uhlí a lignit, 30 % obnovitelné zdroje a 10 % jádro, se záměrem pokrýt do roku 2030 až 15 % tureckých energetických potřeb právě z jádra. Na solárním trhu je šance pro české investory. V Turecku bylo schváleno na 2000 projektů, ze kterých je 1000–1500 realizovatelných a velká část projektů je stále na prodej. Z dalších OZE stojí za povšimnutí rozvoj energie z biomasy (většina zdrojů je bioplynových). Tento trh se do budoucna bude rozvíjet. Silný růst kolem 30 % ročně v posledních pěti letech vykazuje i větrná energetika. Posledním odvětvím, které stojí za zmínku, je výstavba spaloven. V současné době jsou projekty na dvě spalovny v Istanbulu a jednu v Ankaře. ▶ Obranný průmysl Potenciál pro české výrobce v tomto sektoru je stále ovlivněn dvěma aspekty. Zaprvé je to vysoká konkurence amerických technologií a zbraňových systémů. A zadruhé je to rozvoj domácí výroby. Turecko investuje nemalé prostředky do domácího obranného průmyslu, navíc domácí produkce je často zvýhodňována před zahraniční. Tento sektor je navzdory výše uvedeným aspektům stále atraktivní, a to např. v oblasti prostředků protichemické a radiační ochrany. Stranou zájmu nemohou zůstat výrobky pro záchranné systémy. V souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny je potřeba vytvořit bezpečnostní a záchranný systém. V něm je možno spatřovat další šanci pro uplatnění českých firem. ▶ Strojírenský průmysl Stále shledáváme dobrý potenciál pro export obráběcích strojů do Turecka. V tomto sektoru jde o naprostou komplementaritu, kdy české firmy vynikají právě v oblasti obráběcích strojů, kdežto turecké firmy pak jsou konkurenceschopnější a lepší v lisování, řezání materiálu plazmou či vysekávání plechu. Turecko a ČR se z hlediska výroby obráběcích a tvářecích strojů více méně doplňují. Turecká strojírenská produkce roste. Kromě nových strojů je do Turecka dováženo velké množství zánovních strojů. Dále se tu vyrábí velká část bílé techniky, která míří na evropský trh. Zajímavým sektorem by pro české firmy mohly být dodávky nástrojů pro lisování či vstřikování. Cena lisovacích nástrojů, postupových nástrojů je v Turecku vysoká (výrobci musí dovážet vícelegované oceli a cena nástrojů se značně prodražuje).
376
M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í
ASIE / TURECKO
▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl Rozvíjející se turecký trh reflektuje na požadavky spojené s aplikací nových technologií, jež nabízí vyšší účinnost a jsou více šetrné k životnímu prostředí. Velký zájem je o aplikaci těchto technologií do výrobní praxe v potravinářském, sanačním a zemědělském sektoru. Zvláštní zřetel si zasluhuje i vodohospodářský sektor. S růstem životní úrovně u turecké společnosti v posledních letech je spojeno i postupné zkvalitňování života v odlehlých regionech země. Na zvýšenou poptávku po energiích a dodávkách pitné vody reaguje stát zaváděním nových environmentálních technologií. Státní investice směřují do výstavby čističek odpadních vod (ČOV), úpraven vody, vodovodů, výstavby kanalizačních systémů a spaloven. U zemědělských výrobců je identifikovaný zájem o aplikaci technologických inovací směřujících k ekonomickému růstu a zvýšení konkurenceschopnosti. Jedná se zejména o postupy zpracování biologického odpadu (bio-stanice, kompostárny). Výstavba čističek je z velké části realizována tureckými stavebními firmami, tyto nicméně nejsou nositeli potřebných technologií, které nakupují v zahraničí. Zde je možná synergie, a to tureckého dodavatele stavební části ČOV a technologické části ČOV z ČR. Stavby největších ČOV jsou realizovány z přístupových fondů IPA (v Turecku jsou stále města přes 100 tisíc obyvatel, které nemají ČOV). ▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl V roce 2015 turecký trh s farmaceutickými produkty dosáhl hodnoty 6,19 mld. USD, což zařadilo Turecko na šesté místo v Evropě. Generika v tomto segmentu pak tvořila 29 % tržeb. Domácí farma produkty tvořily pouze 41,9 % z celkového objemu. K výraznému růstu tohoto odvětví přispěly reformy ve zdravotním systému (vládní program transformace zdravotnictví 2003–2013), v jejichž důsledku se zvýšil počet nemocnic o 4,7 % v letech 2002–2013. Mimořádný boom zažívá soukromé zdravotnictví. Vládní strategie 2013–2018 si klade za cíl ve střednědobém výhledu pozvednout zdravotní péči v zemi na světovou úroveň. Tento vládní dokument vytváří výhodné investiční podmínky pro realizaci velkých projektů (nemocnice, zdravotnická zařízení, farmaceutická centra, apod.). Byť je zde vybrán jeden kontraktor (na bázi EPC), tento v rámci subdodávek nakupuje např. nemocniční lůžka, stomatologická a gynekologická křesla či jiné vybavení nemocnic. Šance uspět je především v soukromých nemocnicích. Bez povšimnutí by neměl být ani rozvoj estetické medicíny. S estetickou medicínou je spojen i zdravotnický turismus, který je ze strany Tureckého státu silně podporován. Výkony doktorů tu u plastických operací a například operací nastřelování vlasů jsou pod evropskou cenovou úrovní. Naopak kosmetické výkony, jako jsou například masáže, jsou v Istanbulu mnohem dražší, než je tomu v ČR. ▶ Zemědělský a potravinářský průmysl Přibližně třetina celého území státu je zemědělsky obdělávána a využívána. Turecko je soběstačné ve všech základních zemědělských produktech (obiloviny, ovoce, zelenina, cukrová řepa, olejniny), část produkce se vyváží. Nutno však podotknout, že Turecko trpí výrazným růstem cen u potravin, kdy se v lednu 2015 přiblížil k 10 %. Významný je chov drůbeže, ovcí, koz a hovězího dobytka. Živočišná výroba se zaměřuje hlavně na kozy a ovce. Exportní příležitosti, při správné akvizici, představují potravinářské technologie v oblasti zařízení pro mlékárny, pekárny a jatka, konzervárny, mražené potraviny a „ready-to-eat meals“. Na potravinářském trhu chybí výrobky pro bezlepkovou dietu. Dále tu dochází k růstu trhu tzv. zdravých potravin. Domácí producenti hovězího masa nestačí saturovat rostoucí domácí poptávku, což vede k jeho narůstajícím cenám. Vláda tak nyní uvažuje o omezení cel na dovážené masné produkty, což by mělo zvýšit konkurenci na tureckém trhu a tím omezit navyšování cen. Export skotu z ČR, i přesto, že je stále zpomalován veterinárními překážkami, má také potenciál růstu.
M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í
377
ASIE / TURECKO
▶ Železniční a kolejová doprava Turecko hodlá investovat do železničních projektů v příštím roce 5,2 mld. USD. V dalších letech hodlá dále v investicích pokračovat. Do roku 2035 chce takto investovat až 45 mld. USD. Je počítáno s výstavbou 13 tis. km nových železničních cest do roku 2023. Tento cíl zahrnuje výstavbu 3 500 km vysokorychlostních tratí, 8 500 km rychlostních tratí a 1000 km konvenčních železničních tratí. Vedle toho státem vlastněná společnost TCDD (Turecké státní železnice) hodlá v daném období obnovit tratě o délce cca 4 tis. km. Podíl železniční dopravy na celkových dopravních výkonech v Turecku je stále za očekáváním. Po železnici bylo na konci r. 2014 přepravováno cca 2,4 % cestujících a cca 5,3 % zboží z celkového počtu cestujících a zboží. Vláda usiluje o přesun přepravy zboží a cestujících hlavně z přetížené silniční dopravy. Cílem je přepravovat po železnici do roku 2023 10 % cestujících z celkového počtu přepravovaných osob veškerými dopravními modalitami a 15 % veškerého přepravovaného nákladu. Dobrou příležitost generuje např. plánovaná výstavba logistických center pro nákladní železniční dopravu a projekty na rozšíření příměstské železniční dopravy, metra a tramvajových linek. Uspět mohou i čeští výrobci kolejových vozidel v souvislosti s projekty na modernizaci vozového parku (boom se očekává v nákupu lokomotiv), light-rail, dodávek pro železniční a kolejovou infrastrukturu, komunikačních a zabezpečovacích systémů a dodávek komponentů pro železniční průmysl. Turecko hodlá investovat do železničních projektů v příštím roce 5,2 mld. USD. Zajímavé mohou být projekty spojené s elektrifikací železničních koridorů, výstavbou kolejové infrastruktury, signalizací a bezpečnostních systémů. Ve snaze snížit enormní výdaje za PHM u městských autobusů, usiluje město o přestavbu městských autobusů, využívající dieselové agregáty na CNG. Na tento záměr automaticky navazuje potřeba výstavby CNG plnících stanic.
Perspektivní sektor
Konkrétní příležitosti HS 8402 – Generátory pro výrobu vodní páry apod. HS 8403 – Kotle k ústřednímu topení HS 8404 – Přístroje pro kotle, generátory ústřed. topení
Energetický průmysl
HS 8406 – Turbíny na páru vodní nebo jinou HS 8410 – Turbíny, kola vodní, regulátory HS 8502 – Soustrojí generátorová, elektr. měniče rotační HS 8503 – Části motorů elektrických, generátorů, soustrojí apod. HS 8504 – Transformátory, el. měniče, statické induktory HS 7302 – Materiál pro stavbu tratí železnic., tramvaj. HS 8530 – Přístroje elektrické pro řízení dopravy
Železniční a kolejová doprava
HS 8603 – Železniční nebo tramvajové vozy s vlastním pohonem HS 8606 – Žel. nebo tram. nákl. vozy a vagony, bez vlastního pohonu HS 8607 – Části a součásti železničních nebo tramvajových lokomotiv nebo kolejových vozidel
378
M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í
ASIE / TURECKO
Perspektivní sektor
Konkrétní příležitosti HS 4010 – Pásy dopravník., řemeny hnací, z kaučuku vulkan. HS 8414 – Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory apod.
Důlní, těžební a ropný průmysl
HS 8428 – Zařízení ost. zdvihací, nakládací, manipulační HS 8429 – Buldozery, srovnávače, rypadla apod. s pohonem HS 8430 – Stroje ost. srovnávací ap., pluhy, frézy sněžné HS 8474 – Stroje k třídění, prosévání ap. zemin, kamenů aj. HS 8419 – Stroje ke zpracování materialů. změnou teplot HS 8458 – Soustruhy pro obrábění kovů
Strojírenský průmysl
HS 8459 – Stroje obráběcí pro vrtání, frézování, řezání apod. HS 8460 – Stroje obráběcí pro broušení, lapování, leštění ap. HS 8462 – Stroje tvářecí k opracování kovů, buchary apod. HS 8466 – Části a součásti strojů obráběcích, tvářecích HS 4011 – Pneumatiky nové z pryže HS 8703 – Osobní auta aj. motorová vozidla pro přepravu osob
Automobilový průmysl
HS 8704 – Motorová vozidla pro přepravu nákladu HS 8707 – Karosérie motor. vozidel, traktorů, vč. kabin HS 8708 – Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705 HS 8716 – Přívěsy, návěsy, vozidla ost. bez pohonu mechan.
Vodohospodářský a odpadní průmysl
HS 8414 – Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory apod. HS 8421 – Odstředivky, přístroje k filtrování, čištění HS 8421 – Odstředivky, přístroje k filtrování, čištění
Zemědělský a potravinářský průmysl
HS 8422 – Myčky, stroje k čištění, plnění apod. lahví aj. HS 8438 – Stroje pro prům. přípravu, výrobu potravin aj. HS 3006 – Zboží farmaceutické jiné HS3003 – Léky neodměřené, ne krev, antiséra apod.
Zdravotnický a farmaceutický průmysl
HS 3004 – Léky odměřené, ne krev, antiséra apod. vata aj. HS 9018 – Nástroje lékařské chirurgické, zubolékařské aj. HS 9019 – Přístr. pro mechanoterapii, masážní, dýchací aj. HS 9402 – Nábytek lékařský, chirurg. apod., pro holičství aj. HS 9302 – Revolvery, pistole, ne jiné střelné zbraně
Obranný průmysl
HS 9303 – Zbraně střelné, zaříz. využívající výbuchu ost. HS 9304 – Zbraně ostatní, ne zbraně sečné bodné HS 9305 – Části příslušenství zbraní, revolverů, pistolí
M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í
379
