Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR
VÝSLEDKY ŠETŘENÍ V ORP ŘÍČANY
V Říčanech 21.5.2014
Koordinátorka meziobecní spolupráce v území – Mgr. Karolina Emanuelová Pracovnice pro tvorbu analýz a strategií Mgr. Ludmila Třeštíková a Pavlína Filková Asistentka projektu Mgr. Markéta Žilková
Dotazníky celkem: 42 obcí (téměř 81% z celkového počtu) 3 DSO (37,5% z celkového počtu, 50 % z počtu DSO, které mají sídlo v SO ORP Říčany)
obce odpověděly
neodpověděly
DSO odpověděly
neodpověděly sídlí mimo SO ORP (neodpověděly)
19% 81%
38%
37%
25%
Dotazník PMOS 2. část - shrnutí 38 obcí (více než 73% z celkového počtu)
obce odpověděly
neodpověděly
27% 73%
1.
V čem spatřujete největší výhody spolupráce mezi obcemi?
Největší výhodu meziobecní spolupráce spatřují představitelé obcí ve snadnějším prosazení regionálních rozvojových cílů, dále ve společné zodpovědnosti za rozvoj území, ve finančních úsporách, v rozšíření nabídky služeb pro občany, případně ve zkvalitnění výkonu veřejné správy, méně pak ve zvýšení povědomí o životě okolních obcí a ve větší spokojenosti občanů. K dalším zmiňovaným výhodám patří řešení stejných problémů, společné soutěžení a zvládnutí suburbanizace. 2.
Myslíte si, že stávající dobrovolné svazky obcí (DSO) jsou z hlediska personálních kapacit, organizační struktury a finančních možností schopné koordinovat v širším regionu níže uvedené oblasti?
Většina dotázaných si nemyslí, že současné dobrovolné svazky obcí jsou schopné koordinovat spolupráci v odpadovém hospodářství, školství a v sociální oblasti. Nejčastějším důvodem je nedostatek personálu a financí, případně problém sehnat kvalitní personál. Když už zvolili možnost ano, pak nejčastěji u školství, protože v současnosti jsou obce nuceny v této oblasti spolupracovat a mají s tím alespoň nějaké zkušenosti. V oblasti odpadového hospodářství buď spolupráce několika obcí již funguje, nebo si ji naopak představitelé obcí nedovedou představit vzhledem k různým poskytovatelům a požadavkům. Rozporuplné jsou také názory na spolupráci v sociální oblasti, často starostové zmiňovali, že o sociální služby není zájem, nicméně při rozhovorech často přiznali, že se na ně lidé spíše neobrací a oni o potřebách občanů nevědí. Nicméně byly také opačné ohlasy, že je naopak potřeba v této oblasti spolupracovat a společně plánovat.
3.
Jakým způsobem má stát finančně podporovat meziobecní spolupráci?
Nejčastějším názorem na způsob financování meziobecní spolupráce je, že by se měla podporovat poskytnutím dotací, druhý nejčastěji preferovaný způsob je podíl na sdílených daních a poskytnutí daňové úlevy. Další zmiňované možnosti jsou poskytnutí daní na určitou oblast, peníze určené na dotace dát do daní, aby se s nimi mohly obce hospodařit podle svého uvážení, regionální dotace, účelová podpora vhodným projektům, i když zrovna nepasují do dotačních kritérií, zmiňována byla i nefinanční podpora - lidské zdroje, administrativní podpora. Odpověď, že by neměla bát podporována je myšlena tak, že když se obce dohodnou, stát by do toho neměl zasahovat.
4.
Co považujete za nejdůležitější faktor z hlediska organizačního a institucionálního, aby mohla vzniknout fungující spolupráce mezi obcemi?
Za nejdůležitější organizační a institucionální faktor fungující spolupráce byla uváděna jednoduchá organizační struktura, dále profesionální řízení a jasné vymezení kompetencí. K méně častým odpovědím patřila průběžná metodická podpora a přijetí příslušné legislativy. Dále starostové uváděli, že je potřeba, aby byla vůle se shodnout, aby se našla společná témata, aby byl jasný účel spolupráce a aby nebyly obce ještě více zatěžovány.
5.
Jaké správní území považujete za nejvhodnější pro vzájemnou spolupráci mezi obcemi při zajišťování veřejných služeb v oblasti
Za nejvhodnější správní území pro spolupráci při zajišťování služeb v oblasti předškolní výchovy, vodovody a kanalizace, kulturní a sportovní aktivity bylo uváděno správní území pověřeného obecního úřadu. Pro odpadové hospodářství, základní školství a bezpečnost a veřejný pořádek je také nejčastější možností SO pověřeného obecního úřadu, ale velká část odpovědí uváděla správní území obce s rozšířenou působností. V sociální oblasti, v oblasti životního prostředí a přírody, v cestovním ruchu a zemědělství, rybářství, lesnictví a myslivosti dávají představitelé obcí přednost spolupráci v rámci celého ORP. V dopravní obslužnosti, podpoře zaměstnanosti a budování průmyslových zón by se mělo podle respondentů spolupracovat v rámci celého kraje (budování průmyslových zón však vzhledem ke zkušenostem není vždy hodnoceno kladně). Častěji se ve všech otázkách objevovaly názory, že by spolupráce měla být realizovaná spíše několika sousedními obcemi nebo DSO, případně podle oblastí (např. základní školy - spádové oblasti, bezpečnost - policejní okrsky...). Otázka lázeňství není v SO ORP Říčany relevantní, neboť zde pro to nejsou přírodní podmínky.
6.
Využíváte nebo jste v minulosti využili dotace pro financování aktivit v oblasti:
Většina z dotazovaných obcí v minulosti nevyužila nebo nezískala dotace na aktivity v odpadovém hospodářství, školství a sociálních službách. Pokud je využívaly, pak nejvíce na školství (nejčastěji z EU a téměř o polovinu méně z národní a krajské úrovně). Pro odpadové hospodářství nebyly dotace příliš využívány, když už, tak byl poměr úrovní (EU, národní a krajská) stejný. V sociální oblasti využily obce pouze dvakrát dotace z národní úrovně a jednou z krajské.
7.
Na jakou skupinu občanů se v současné době zaměřují aktivity vaší obce?
Aktivity obcí se zaměřují nejvíce na děti a mládež, rodiny s dětmi a seniory. Na ostatní skupiny osob se buď vůbec nebo jen málo zaměřují. Tento problém je částečně způsobem tím, že obce o těchto lidech příliš nevědí a tito lidé se na obce neobracejí.
8.
Jaké největší problémy v oblasti školství v obci řešíte?
Oblast školství je v současné době asi nejvíce řešená, kromě dvou obcí uvedly všechny, že mají problémy, nejčastěji s dostupností školy a kapacitou, a to i mateřských škol a školních družin, s vysokými počty dětí ve třídách, nedostatkem míst ve školách (zvláště pro prvňáky a pro celý spádový obvod, nedostatek tříd, prostoru) a družinách a absencí mateřských škol. Naopak jedna z obcí, která odpovídala, má opačný problém se zachováním školy. Dalšími častými problémy jsou špatné technické stavy budov a nedostatek finančních prostředků na provoz. Méně je zmiňovaná absence "jeslových" zařízení, téměř vůbec kvalita výuky a vybavení školními pomůckami.
9.
U jakých témat v oblasti školství by Vaše obec mohla najít shodu s jinou obcí, a bylo by účelné spolupracovat?
Představitelé obcí se shodli, že by bylo dobré spolupracovat při čerpání dotací, u tématu optimální naplněnost tříd a v nabídce zájmových činností a aktivit. Ostatní témata nejsou podle nich v současnosti pro meziobecní spolupráci tolik potřebná. Z méně zmiňovaných bylo na prvním místě prohloubení zájmu rodičů o dění ve škole, dále motivace kvalitních učitelů, posilování regionální identity a podpora celoživotního vzdělávání, poradenství pro žáky i pro školy a zřizovatele a pouze jedna odpověď byla, že by bylo účelné spolupracovat ve využívání zahraničních zkušeností. Dále často představitelé obcí uváděli, že by bylo dobré spolupracovat při postavení nové školy, případě na zvýšení kapacity škol stávajících, dále byla zmíněna spolupráce v primární prevenci a pedagogicko-psychologických poradnách.
Nikdo z dotázaných si nemyslí, že by nenašel shodu s jinou obcí a že by nebylo účelné spolupracovat.
10.
Jaké největší problémy v oblasti sociálních služeb v obci řešíte?
K oblasti sociálních služeb většinou představitelé obcí uváděli, že nemají problémy, nebo spíše, že neví o potřebnosti těchto služeb ve svých obcích. Všeobecně je informovanost v této oblasti poměrně nízká. Lidé, kteří by je potřebovali, nevědí často, že se mohou obracet na obec, potřeby řeší v rámci rodiny, ani neznají všechny možnosti, které mají, starostové zase nevědí, že ve svých obcích mají občany, kteří by služby využívali. Pokud řeší nějaké problémy, je to většinou nedostatečná kapacita služeb pro seniory, případně nedostatečná kapacita pečovatelské služby. Vzhledem ke stárnutí populace, bude nutné tento problém řešit. Dále byly častěji uváděny chybějící možnosti dostupného bydlení a nedostatek financí. Často byly také zmiňovány vysoké ceny služeb. Pouze dvakrát byl zmíněn nedostatek či nedostatečná kapacita služeb pro osoby se zdravotním postižením, jednou bezdomovectví a také neochota zastupitelstva investovat do sociální oblasti.
11.
U jakých témat v sociální oblasti by Vaše obec mohla najít společný zájem s jinou obcí, a bylo by účelné spolupracovat?
Ohledně meziobecní spolupráce v sociální oblasti volili představitelé obcí možnost pro aktivní zapojení seniorů do veřejného života, dále společné komunitní plánování a ambulantní a terénní služby. Častěji bylo zmiňováno také vytváření a koordinace nových pracovních míst, sítě dostupného bydlení, dále spolupráce při podpoře při udržení osob se zdravotním postižením a seniorů v přirozeném prostředí a rozvoj dobrovolnictví a neformální péče, případně spolupráce v podpoře sociálního podnikání. Téměř nebylo zmiňováno začleňování sociálně vyloučených osob do společnosti a prevence sociálního vyloučení, což je způsobeno
hlavně velmi nízkým počtem těchto osob v SO ORP. Také stejně nízký počet respondentů odpověděl, že obce nenajdou v této oblasti spolu shodu.
12.
Které sociální služby by podle vašeho názoru mohly zajišťovat obce vaší velikosti?
V oblasti SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE?
V oblasti SLUŽBY SOCIÁLNÍ PREVENCE?
V oblasti SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ?
Většina představitelů obcí uvedla, že by obec jejich velikosti neměla poskytovat žádné služby. Ti, kteří uváděli služby, které by mohla jejich obec poskytovat, upřednostňovali ve většině případů pečovatelskou službu a domovy pro seniory. Ostatní služby téměř zmíněny nebyly (pouze třikrát sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a odborné sociální poradenství, dvakrát terénní programy a nízkoprahová denní centra a po jednom domovy pro osoby se zdravotním postižením a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Kromě toho ještě někteří uvedli, že by jejich obec mohla poskytovat jiné služby sociální prevence a startovací bydlení pro mladé.
13.
Jak byste ohodnotili zajištění sociálních služeb ve vaší obci?
Z hlediska spektra:
Z hlediska kapacity:
Z hlediska kvality:
Hodnocení zajištění sociálních služeb v obcích je většinou z jejich strany negativní, uvádějí ho jako nedostatečné, případně dostatečné s tím, že se na ně lidé neobracejí. Nejlépe hodnotili kvalitu z hlediska potřeb seniorů a obecně, případně ještě spektrum a kvalitu z hlediska potřeb seniorů a obecně. Je to dáno tím, že se obce v oblasti sociálních služeb soustředí především na seniory, o potřebách ostatních se neví.
14.
ANO, máme
Z hlediska komunitního plánování sociálních a souvisejících služeb máte zpracovaný komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb:
NE, právě ho zpracováváme
NE, ale budeme ho zpracovávat v horizontu příštích dvou let
NE
Komunitní plánování v SO ORP téměř vůbec neprobíhá. Město Říčany vytvořilo na roky 2007 - 2011 komunitní plán, další však už nemá. Neexistuje ani pro celý správní obvod ORP Říčany. V současnosti ho nemá žádná obec (Říčany mají starý), plánují ho zpracovat pouze 3 z 37 dotázaných a 1 pro širší okolí (ta by k tomu ráda využila meziobecní spolupráci). Její sousední obec uvedla, že pro okolí je zpracován, ale ostatní obce o tom neví.
15.
Jaké největší problémy v rámci odpadového hospodářství v obci řešíte?
Jako jednoznačně největší problém v odpadovém hospodářství označují obce černé skládky. Další, avšak již méně časté, jsou vysoké ceny za svoz odpadů, případně žádné problémy. Dále někteří uvádějí jako problém neinformovanost občanů, nedostačující síť kontejnerů a špatnou vybavenost území. Také uvádějí nedisciplinovanost občanů (nepořádek, spalování odpadů) a nedostačující zákonodárství, které neřeší fyzické osoby. Pouze jeden představitel obce uvedl jako problém uzavírání skládek.
16.
U jakých témat v oblasti odpadového hospodářství by Vaše obec mohla najít společný zájem s jinou obcí, a bylo by účelné spolupracovat?
Jako poměrně jednoznačné téma, na čem by obce chtěly spolupracovat, je úspora finančních prostředků vynakládaných na odpadové hospodářství. Dále je to řešení problematiky biologicky rozložitelných odpadů a realizace projektů k nakládání s odpady. O něco méně byla volena možnost spolupráce na posílení vyjednávací pozice obce a osvěta a komunikační kampaň, dále realizace společného svozu odpadu, odstraňování černých skládek a starých ekologických zátěží a řešení budoucího nakládání se směsným komunálním odpadem. I v oblasti odpadového hospodářství všichni dotázaní uváděli, že by bylo účelné spolupracovat.
17.
Jak ve vaší obci funguje nebo je zajištěna:
Se systémem svozu odpadů i hustotou sběrné sítě jsou představitelé obcí spokojeni, pokud projevili nespokojenost tak u systému svozu recyklačních kontejnerů. Při rozhovorech uváděli, že spokojeni jsou, ale pokud by se spojilo více obcí, mohly by vyvinout tlak na svozové společnosti, vyjednat si nižší ceny a širší možnost výběru (četnosti svozu, velikosti nádob, typů nádob…), protože si stěžují na nepořádek kolem sběrných nádob, na nedostatečné třídění a na to, že jsou v podstatě závislé na svozových společnostech.
18.
Jaké odpady v obci třídíte?
Všechny obce, které odpověděly, třídí papír, plasty, směsné sklo, většina také elektroodpady. Velká část také třídí bioodpad, textil, nápojové kartony a kovy. Pouze dvě hliníkové obaly a jedna zvlášť čiré a barevní sklo. Mezi jiné patří většinou nebezpečný odpad, dále pneumatiky a velkoobjemový odpad.
Další sdělení a náměty k meziobecní spolupráci (vypište):
Ohledně financování meziobecní spolupráce navrhují představitelé obcí změnu legislativy.
Velkým problémem je nedostatek personálu a financí.
Dalším problémem je shoda velkého počtu obcí na společných tématech a jejich řešeních.
Představitelé obcí projevují zájem se scházet v rámci ORP k diskuzím a výměně informací, ale pro užší spolupráci a řešení problémů preferují menší uskupení několika sousedních obcí, kterých se ten který problém dotýká.
