Základy mezinárodních financí
3. Systémy devizového kursu / pohyblivý a pevný kurs/ Klasifikace systémů devizového kursu Pevný a pohyblivý devizový kurs Kurzové intervence Měnové krize
Systém devizového kursu Soubor pravidel a mechanismů determinace devizového kursu a jeho řízení při uskutečňování plateb do zahraničí a inkas ze zahraničí Kurs má svou objektivní, ale i subjektivní stránku - různé země používají rozdílná pravidla a mechanismy řízení kursu. 2
Klasifikace systémů devizových kurzů V netržních ekonomikách V tržních ekonomikách 1. Pohyblivé
– řízený floating – čistý floating 2. Pevné s menší pružností s větší pružností 3
Systémy devizového kursu 1. systém volně pohyblivých kursů, často též
2. 3.
4.
5.
označovaný jako floating (anglicky clean floating, free float nebo též independent float), systém kursů s řízenou pohyblivostí, pohyblivostí, resp. řízeného floatingu (anglicky dirty float, nebo managed float), systém pevných kursů s limitovanými hranicemi oscilace, vázaných k jedné vedoucí měně (fixed rates, adjustable peg), systém pevných kursů s limitovanými hranicemi oscilace, vázaných (pegged), ať už k jedné měně anebo ke skupině měn (k měnovému koši), systém pevných kursů s pravidelnými klouzavými změnami parit (crawling band, peg). 4
Kritéria klasifikace systému devizového kursu 1. kvalitativní charakter měny, její směnitelnost či 2. 3. 4. 5. 6.
nesměnitelnost, způsob vymezení ústředního kursu, změny ústředního kursu, intervence centrální banky na devizovém trhu, rozsah oscilace kursu, regionální či nadregionální spolupráce při determinaci kursu
5
Kvalitativní charakter měny Podle údajů MMF z roku 2006 dosáhlo 165 členských zemí MMF statusu směnitelnosti./článek VIII.Stanov MMFMMFsměnitelnost pro dev. cizozemce+operace na BÚ PB Některé měny se podílejí na mezinárodním platbách a inkasech jen nepatrným způsobem Směnitelné měny vyspělých průmyslových zemí a EURO ovlivňují mezinárodní platby a inkasa rozhodujícím způsobem. Kursy směnitelných měn, měn, které jsou předmětem koupě a prodeje na mezinárodních (popř. i národních) devizových trzích, jsou vždy spojeny s některou z variant systémů pružných kursů. Kursy nesměnitelných měn se netvoří na devizovém trhu a jsou spojeny s některou z variant nepružných kursů. kursů. Jsou buď nepohyblivé, administrativně stanovené, 6 diferencované, oficiálně korigované
Způsob vymezení ústředního kursu u pevných devizových kursů Podle poměru zlatých obsahů porovnávaných měn /do r. 1973 stanovení měnových parit členských zemí MMF/ Vztahem k jiné národní měně /USD, GBP/ Vztahem k individuálnímu měnovému koši, /vážený aritmetický průměr, At=1// Vztahem k nadnárodní měně, jejíž kurs je počítán košovou metodou /SDR, ECU – 12 měn 1979 / SDR – Special Drawing Rights /od r. 1970 sestával ze 16 měn, 4 měny od r. 2006, 44% USD, 34% EUR, 11% YAP, 11% GBP/
7
Způsob změny ústředního kursu Změny měnových parit a ústředních kursů mohou probíhat: Pravidelně nebo nepravidelně Skokem nebo postupně, či klouzavě Po předchozím ohlášení nebo vyhlášením v době jejich uskutečnění
8
Intervence centrální banky na devizovém trhu Devizový kurs reaguje na přirozené tržní faktory, které určují jeho rovnovážnou úroveň zcela neomezeně pružnost jeho pohybu je limitována /omezována/ intervencemi centrální banky. Intervence se uskutečňují na základě mezinárodních dohod nadregionálního charakteru (např. Bretton – Woodský systém v období 1946 1946--1978), regionálního charakteru (např. ERM 1979 - 98) nebo individuálně podle záměrů kursové politiky jednotlivých zemí. Systém intervenovaných kursů s menší pružností když země preferují větší stabilitu kursu pro rozvoj mezinárodního obchodu, investování v zahraničí a mezinárodní spolupráce vůbec.
Země, které preferují reálnost kursu na úkor jejich stability, stability, ponechávají vývoj kursů svých měn závislý čistě na vývoji tržních faktorů, anebo alespoň jejich pohyb zásadně nelimitují. 9
Intervence centrální banky v systému pevného kursu Oscilace kursu – omezování pružnosti kursu Pružnost kursu - rozsahem povolené, resp. dohodnuté oscilace v pásmech kolem ústředního kursu. kursu. Horní pásmo – devalvační – depreciace měny, CB nakupuje za devizy z devizových rezerv domácí měnu / omezuje peněžní zásobu, klesá poptávka po importu, roste úroková míra a do země přitéká spekulativní kapitál/. Dealeři CB vytvářejí nekonečně pružnou nabídku deviz, aby kurs nepřesáhl horní oscilační pásmo.. pásmo Dolní pásmo – revalvační – apreciace měny, opačný postup, CB prodává domácí měnu a zvyšuje devizové rezervy, úroková míra klesá, zvyšuje se peněžní zásoba, ze země odtéká spekulativní kapitál 10
Intervence centrální banky na devizovém trhu Nesterilizované devizové intervence – CB připustí dopad na peněžní zásobu Sterilizované devizové intervence – CB eliminuje dopad na peněžní zásobu nákupem nebo prodejem státních cenných papírů / obligací/ a tím vyrovnává negativní dopady kolísání peněžní zásoby na úrokovou míru a cenovou stabilitu v zemi Pásma oscilace – šířka odpovídá preferenci stability kursu - ČNB do r. 1996 jen +/ +/-- 0,5% - rozšíření na 0,75% Mezinárodní měnová spolupráce – společné intervence kursu /USD/ - udržení stability kursů - /USD/ JPY/CNY 11
Systémy pohyblivých devizových kursů volně pohyblivé kursy Bez omezení, tedy volně, se přizpůsobují změnám poptávky a nabídky na devizovém trhu a reagují tak zcela přirozeně na vývoj inflace, úrokových sazeb i všech ostatních faktorů, které determinují jejich rovnovážnou úroveň. Uplatňují se zásadně u směnitelných měn. Zpravidla nemají vymezen ústřední kurs, Rozsah jejich oscilace není nijak omezen Nejsou intervenovány ani povinně ani fakultativně centrální bankou. Mezinárodní spolupráce ovlivňuje jejich vývoj zpravidla jen nepřímo. Pokud země uplatňuje čistý floating, provádí nezávislou kursovou politiku, /někdy však respektuje mezinárodní ujednání, která mají nepřímý vliv na vývoj kursu – např. v oblasti úrokové politiky. / 12
Historie Představitelé MMF považovali ještě v pol.60.let volně pohyblivé kursy za naprosto nepřijatelné, neboť vytvářejí velkou nejistotu pro obchodníky i investory a vyvolávají napětí ve finančních i ekonomických vztazích uvnitř země i v jejím mezinárodním postavení. Jako první zavedla volně pohyblivý kurs Kanada v září 1950. K širšímu uplatnění volně pohyblivých kursů došlo v souvislosti s krizí Bretton – Woodského systému na počátku 70.let. Před zrušením směnitelnosti US dolaru za zlato, v roce 1971, byly na floating převedeno již 30%měn. Některé země uplatňovaly floating nepřímo, ve vazbě své měny na US dolar, jinou volně pohyblivou národní měnu nebo měnový koš. V návaznosti na doporučení mezinárodní konference v Kingstonu na Jamajce, v roce 1976, se stal systém volně pohyblivých kursů jedním z možných systémů uplatňovaných 13 v rámci MMF.
Hodnocení volně pohyblivého kursu 1.
Pozitivní očekávání od zavedení Volně pohyblivého kursu: Umožňuje pružně a včas přizpůsobit úroveň domácích výrobních nákladů a cen zahraničním výrobním nákladům a cenám. Prostředek, který umožní vládám jednotlivých zemí provádět nezávislou monetární politiku vč. volby míry inflace bez ohledu na její vývoj v zahraničí. Předpoklad, že umožní zabezpečit na každém stupni národní ekonomické aktivity dlouhodobou rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po jednotlivých měnách na základě běžných i kapitálových transakcí. Předpoklad, že floating umožní stabilnější ekonomický růst. Nevyžaduje, aby země, zejména ty, jejichž měny patří k vedoucím měnám, udržovaly vysoké zásoby devizových 14 rezerv pro intervence na devizových trzích.
Hodnocení Volně pohyblivého kursu 2. Negativa
jsou produktem a činitelem inflace podporují spekulativní pohyb kapitálu a tím zpětně mohou vyvolávat labilitu v platebních bilancích a deformovat reálnou úroveň kursu. nevytvářejí stabilní prostředí pro rozvoj mezinárodního obchodu a investování jsou spojeny se značným rozvojem kursových rizik. Od zavedení floatingu se očekávalo, že : zmírní nerovnováhu platebních bilancí, oslabí dovoz inflace, zmírní závislost rozvoje mezinárodních měnových vztahů na míře mezinárodní likvidity. Očekávání spojená s floatingem se nenaplnila. Neomezený pohyb kursů předních světových měn se stal jedním ze závažných destabilizačních činitelů vývoje světové ekonomiky jako celku. Po roce 1995 tendence k relat. snižování podílu zemí s čistým floatingem. 15
Systémy devizových kursů s řízenou pohyblivostí Řízený floating – systém kursů s řízenou pohyblivostí Zaveden Louvreskou dohodu (Louvre Accord) o zavedení řízeného floatingu, podepsanou v roce 1987 v Paříži Kompromis mezi volně pohyblivými kursy s neomezenou oscilací a pevnými kursy se širokými pásmy oscilace. Systém kursů, jejichž pružnost je řízena na základě intervencí, které centrální banka provádí /bez dohody o pásmech oscilace/. Akceptovatelná pásma oscilace jsou stanovena na základě oficiálních komuniké zveřejňovaných na summitech nebo jsou odvozována ze stanovisek oficiálních osobností a jsou periodicky revidována. Umožňuje krátkodobě stabilizovat kurs, zabránit jeho neúměrným výkyvům a nížit tak rizika a nejistoty jak v mezinárodním obchodě, tak i v investování. /destabilizující spekulace/ Vytváří předpoklady k tomu, aby devizový kurs v dlouhém období odrážel inflační diferenciál a ostatní základní dlouhodobé determinanty kursu. Podle údajů MMF 2002 udržuje tento systém 42 zemí. 16
Mechanismus fungování řízeného floatingu - spekulativní zvýšení poptávky po devizách D2
S1
D1 28
E2 E1
25
Q1
Q2 17
Mechanismus fungování řízeného floatingu intervence centrální banky D2
S1
D1
S2 E2 E1 E3 POKLES DEVIZOVÝCH REZERV Q3 – Q1
Q1
Q2
Q3 18
Systém pevných devizových kursů a vázaných na jednu měnu nebo koš měn Kursy pevné jsou jednou z variant pružných kursů, kursů, jejich pružnost limitována kolem pevně stanoveného ústředního kursu. Pohybují se pouze v rámci pevně stanovených hranic oscilace, oscilace, vymezených na základě mezinárodní dohody. Dohoda, podepsaná v roce 1944 v Bretton – Woods Woods,, povolené rozpětí kursů na +,+,- 1% parity, od 70.let na +,+,- 2,25%. parita měn byla vyjádřena buď vztahem ke zlatu nebo v amerických dolarech. ke změnám základní parity docházelo nepravidelně a jen v tom případě, že v zemi vznikla tzv. základní nerovnováha. změny parity větší než 10% musela každá země předem konsultovat s Mezinárodním měnovým fondem. Tento systém pevných kursů je známý jako adjustable peg, peg, /systém brettonwoodských kursů/.
19
Systémy pevných devizových kursů a vázaných kursů na jednu měnu nebo koš měn - historie Politika pevných kursů byla v období 50.a 60.let významným přínosem pro rozvoj světového hospodářství. Relativní stabilita devizových kursů však byla uplatňována v období probíhající konjuktury, poměrně vyrovnaných platebních bilancí a nízkých cen Pevné kursy omezují možnost využití kursu jako pružného nástroje devizové a finanční politiky, znesnadňují včasné přizpůsobení domácích cen a nákladů zahraničním cenám a výrobním nákladům, Závažnější rozdíly, které vznikají v kupní síle jednotlivých národních měn se pružně nepromítají v adekvátní změně pevného kursu, ale projevují se teprve při eventuální změně parity měny, pokud je např. odsouhlasena Fondem. Vynucují udržování vyššího objemu devizových rezerv, což snižuje rozsah mezinárodní likvidity a zvětšuje potíže při vyrovnávání platebních bilancí. Na počátku 70.let nakonec byl nahrazen systému brettonwoodských pevných kursů /MMF/, /MMF/, hybridním systémem, systémem, /zahrnuje kursové režimy s velmi rozdílnou mírou pružnosti/
20
Systémy kursů s pravidelnými změnami ústředního kursu a s neodvolatelným ústředním kursem
Dílčí varianty pevného kursového systému crawling band : v určitých termínech dochází k devalvaci nebo revalvaci ústředního kurzu (i oscilačních pásem), musí být nastavena pravidla devalvace nebo revalvace, pro ekonomiku nejvýhodnější výhody: umožňuje kurzu určitý vývoj v delším horizontu umožňuje udržování relativně stabilního reálného kurzu (dovolí inflaci, aby se projevila ve změně kurzu) nevýhoda: dlouhodobě se udržuje vyšší míra inflace (časté devalvace se promítají do inflace více než u pevného kurzu) tento systém dříve používalo Maďarsko, Polsko, dnes Rumunsko, Uruguay 21
Systémy kursů s pravidelnými změnami ústředního kursu a s neodvolatelným ústředním kursem crawling peg /posuvné /posuvné zavěšení/ zavěšení/, glinding peg/ kursový režim, v němž CB stanovuje a udržuje devizový kurs na fixní úrovni, tuto úroveň v pravidelných intervalech mění po malých krocích podle vývoje inflace nebo jiné fundamentální proměnné./ nepoužívají se oscilační pásma, pouze ústřední kurs – ten se v určitých termínech devalvuje nebo revalvuje/ centrální banka provádí permanentní kurzové intervence (dokonalá stabilita kurzu) striktně definovaný – vhodný ke stabilizaci ekonomiky na přechodné období ÚK se mění podle přání CB (čtvrtletně, jestliže inflační diferenciál dosáhne 2%…) Tento systém je používán ve snaze vyhnout se příliš rychlému reálnému zhodnocování domácí měny a následným vynuceným velkým změnám centrálních parit a s nimi souvisejícím spekulativním útokům. Systém bývá aplikován zejména v transformujících se ekonomikách s relativně vyšší mírou inflace.
22
Systémy kursů s pravidelnými změnami ústředního kursu a s neodvolatelným ústředním kursem currency board: existence pouze ústředního kurzu – neodvolatelně zafixovaný na jedné úrovni • neexistují oscilační pásma, CB neustále intervenuje • cíl: stabilizuje inflaci, fixuje ceny zahraničního zboží • neslučuje se se směnitelností měny, tržní ekonomikou CB musí disponovat značným objemem dev. rezerv, CB nastaví ÚK ve výši dolního oscilačního pásma Monetaristický přístup, vhodný pro země, kde CB ztratila kredibilitu v boji s inflací / Argentiina /
23
Volba systému devizových kursů Strukturální charakteristika ekonomiky, míra flexibility cen, mezd a výrobních faktorů Výchozí makro podmínky a možnosti použití jiné nominální kotvy , než je pevný kurs / měnové agregáty/ Stupeň otevřenosti ekonomiky a stav devizových rezerv Institucionáln í faktory, účast v regionálních uskupeních zavazujících zemi k určité hospdářské politice a systému devizových kursů. 24
Jakým způsobem stanovuje ČNB kurz koruny k jiným měnám? S platností od 2.1.2002 jsou kurzy devizového trhu
(tzv. fixing) stanovovány Českou národní bankou stejně jako dosud na základě monitorování vývoje měn na mezibankovním devizovém trhu. Zveřejňované kurzy vybraných měn odpovídají tomu, jak se jednotlivé měny obchodovaly na devizovém trhu ve 14:15 místního času. Kurzy devizového trhu slouží ve smyslu zákona o účetnictví a dalších právních norem pro neobchodní účely (ohodnocování závazků a pohledávek, daňová a celní řízení apod.). Kurzy jsou stanovovány vždy ve 14:15 s platností na aktuální den a následně zveřejněny stejným způsobem jako doposud.
Jakým způsobem se počítají průměrné devizové kurzy CZK? Kromě denních kurzů devizového trhu publikuje Česká národní banka také průměrné devizové kurzy za jednotlivé měsíce, čtvrtletí, kumulovaná čtvrtletí a roky. Zveřejněná hodnota je aritmetickým průměrem z denních kurzů vyhlášených v pracovní dny za dané období. Průměrné kurzy za uvedená období se zveřejňují současně se zveřejněním posledního denního kurzu spadajícího do příslušného období. Nejsou-li k dispozici všechny denní kurzy příslušné měny Nejsouza dané období (tj. pokud kurz nebyl v nějakém období uváděn v kurzovním lístku ČNB), průměrný kurz se nevypočte a do příslušného pole tabulky se neuvede žádná hodnota
Kursy ČNB Česká národní banka ČNB > Finanční trhy > Devizový trh > Kurzy devizového trhu > Vybrané devizové kurzy - grafy Vybrané devizové kurzy - grafy *Měnové páry jsou uvedeny ve standardním formátu podle zvyklostí na finančních trzích. To znamená, že jako první je uvedena bazická (hlavní) měna. Proto nelze tento formát chápat jako matematické vyjádření množství jednotek první měny za jednotku druhé měny, ale naopak. Protože ČNB stanovuje kurzy devizového trhu jednotně jako počet korun za příslušnou měnu, je tato měna považována za bazickou a je proto uvedena na prvním místě. Copyright © Česká národní banka, 20032003-2008 | Všechna práva vyhrazena Page 1 of Vybrané devizové kurzy - grafy - Česká národní banka 1 http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_t rhu/graf.jsp?rok=...
