Synlabianer. Zdraví národa. Svět hub v podzemí. Osteoporóza. časopis pro pacienty a lékaře. Čtvrtletník XIV. leden březen 2016

Synlabianer časopis pro pacienty a lékaře

leden–březen 2016

Čtvrtletník XIV.

Zdraví národa

Svět hub v podzemí

Osteoporóza

Členové skupiny SYNLAB CZECH

www.synlab.cz

obsah čísla

kostního metabolismu se stalo hitem 05 Vyšetření Zdeněk Soudný vyšetření ledvin završilo Zdraví národa v roce 2015 07 Bezplatné Zdeněk Soudný národa 2015 08 Zdraví Zdeněk Soudný hub se ukrývá i v podzemí 09 Svět RNDr. Dana Hanuláková patogeneze a diagnostika 16 Osteoporóza – MUDr. Ivo Sotorník, DrSc. léčba u pacientů s chronickým onemocněním ledvin 18 Hypolipidemická Prof. MUDr. Václav Monhart, CSc. představil nový web 24 synlab Zdeněk Soudný přichází s novou formou přímé komunikace s lékaři 25 synlab Zdeněk Soudný v synlabu 26 Movember Zdeněk Soudný nového roku s novinkou pro pacienty 27 Do Zdeněk Soudný se školami si synlab pochvaluje 28 Spolupráci Zdeněk Soudný v laboratořích společnosti synlab 29 Studenti Zdeněk Soudný 30 #prsakoule Zdeněk Soudný laboratorních nálezů, změny ledvin ve stáří, vyšetření moči i houby, 31 Interpretace to vše byla témata vzdělávání konce roku 2015 pro lékaře pod značkou synlab Zdeněk Soudný

www.synlab.cz SYNLABIANER leden–březen 2016

2

úvodní slovo Vážení čtenáři, je mi ctí zahájit sérii časopisů Synlabianer pro rok 2016. Při této příležitosti bych Vám ráda popřála všechno nejlepší do nového roku. Přeji Vám i Vašim pacientům hodně zdraví, ať je délka případné léčby co nejkratší a nechť máme mnoho důvodů se na sebe v čekárnách, ordinacích i laboratořích vzájemně usmívat. Nový rok symbolizuje krátké období, kdy jsme si pravděpodobně zrekapitulovali své postoje, názory, dosavadní rozhodnutí a nedávné chyby či skutky, které bychom snad nyní udělali jinak. My i naši společní pacienti máme tendenci zahájit nový rok lépe. Přestáváme se zlozvyky, začínáme diety a vzdělávací kurzy. V podstatě si právě v této době uvědomujeme potřebu co nejlepší péče o sebe a své nejbližší. Chceme po naší tělesné schránce, aby dlouho vydržela v dobrém stavu. Dnes a denně se na našich odběrových pracovištích setkáváme s klienty, které zajímá jejich zdravotní stav natolik, že z vlastní iniciativy kontrolují různé parametry a funkce jednotlivých orgánů v samoplátcovském režimu. Sledují hodnoty cholesterolu, vitaminu D, homocysteinu či prověřují funkce ledvin a jater. Nejednou jsme na našem znojemském pracovišti obdrželi požadavky zodpovědných partnerů před vstupem do společného soužití či před plánovaným rodičovstvím na vyšetření pohlavně přenosných chorob, aniž by patřili do rizikových skupin. Nasloucháme potřebám našich klientů, ale zároveň si dobře uvědomujeme nepostradatelnost lékařů v tomto procesu. Projektem Zdraví národa se snažíme populaci edukovat. Po konzultacích s předními odborníky nabízíme bloky vyšetření, které se skládají z logicky uspořádaných metod tak, aby byly schopné relevantní výpovědi o stavu klienta. Hlavní myšlenkou projektu, který běží již třetím rokem, je však neustále poukazovat na potřebu prevence a péče o své zdraví. Prosíme tedy i Vás o podporu při projektu Zdraví národa. Rádi také přijmeme Vaše poznatky a doporučení ([email protected]). Věříme, že se nám v mnoha případech daří šetřit Vaše náklady a že napomáháme včasnému odhalení zdravotních potíží. Děkujeme Vám za spolupráci v předchozím roce a těšíme se na Vaši přízeň i v novém roce 2016. Všechno nejlepší! S pozdravem Zuzana Keyzlarová

SYNLABIANER 1+2+3/2016 Vydala laboratorní skupina SYNLAB CZECH, dne 15. 1. 2015. Periodicita Redakce Autoři

čtvrtletník Kristýna Bursíková Zdeněk Soudný, Zuzana Keyzlarová, MUDr. Ivo Sotorník, DrSc., RNDr. Dana Hanuláková, Prof. MUDr. Václav Monhart, CSc. DTP a grafika Tomáš Müller Manažer projektu Kristýna Bursíková Kontakt [email protected] Zdroje fotografií archiv redakce, Shutterstock, iStock, ClipDealer, RNDr. Dana Hanuláková, archiv ZAJ 2016 © laboratorní skupina SYNLAB CZECH Neprodejné. www.synlab.cz


3

synlab_PF_2016_final.indd 1

Vážení čtenáři, děkujeme Vám za projevenou důvěru v uplynulém roce a do nového roku 2016 Vám přejeme hodně zdraví, štěstí, osobních i pracovních úspěchů. Současně se těšíme na další spolupráci. Váš synlab

19.11.15 11:37

zdraví národa

Vyšetření kostního metabolismu se stalo hitem Autor: Zdeněk Soudný

Vyšetření kostního metabolismu, které proběhlo v odběrových pracovištích společnosti synlab v průběhu září 2015 se stalo zájmem pacientů jednoznačným hitem. Počet vyšetřených překročil 8,3 tisíc a výsledky potvrdily, že o své kosti by měli dbát především lidé nad 50 let věku, a o něco více ženy. I mezi mladšími se ale našli ti, jejichž výsledky indikovaly problémy. Celkem 8 322 lidí prošlo v září odběrovými pracovišti společnosti synlab, aby si nechali vyšetřit zdraví svých kostí v bloku programu Zdraví národa, který se zaměřil na kostní metabolismus. A celkem příznačně přišlo výrazně více žen – téměř čtyřikrát více. Sledovalo se šest faktorů – Ca celkový (vápník), P (fosfor anorganický), Vitamin D total (25-OH), P1NP (Nterminální část prokolagenu typu 1), Beta-Crosslaps (Beta – CTx), ALP (alkalická fosfatáza). Stav kalciumfosfátového metabolismu ukazují hladiny celkového Ca, P a vitaminu D. Parametry kostního metabolismu ukazují stav celotělové úrovně kostního obratu, tedy kostní novotvorby (ALP, P1NP) a kostního odbourávání (Beta-crosslaps).

Vápník je jedním z nejdůležitějších minerálů v těle. Je nezbytný pro správnou funkci svalů, nervů a srdce, je potřebný pro srážení krve a tvorbu kostí. Přibližně 99 % vápníku se nachází v kostech. Hladinu vápníku udržuje aktivita osteoklastů (kostní buňky, které kost resorbují a zvyšují tak koncentraci vápníku v séru) a současná aktivita osteoblastů (kostní buňky, které se podílejí na novotvorbě kostní hmoty a tím snižují koncentraci vápníku v séru). Fosfor je v těle přítomen jako minerální látka, kombinuje se s kyslíkem a vytváří fosfáty (PO4). Fosfáty jsou nezbytné pro vytváření energie, pro svalovou a nervovou funkci a pro růst kostí. Okolo 70–80 % fosfátů se podílí s vápníkem na vytváření kostí a zubů. Vitamin D podporuje vstřebávání vápníku a fosfátů ze střeva a komplexním způsobem ovlivňuje

osteoblasty a osteoklasty. Hodnota vitaminu D ovlivňuje rovnováhu mezi novotvorbou a odbouráváním kostní tkáně. Zásobení těla vitaminem D lze nejlépe určit prostřednictvím hladiny 25(OH) vitaminu D v krvi. P1NP (N-terminální část prokolagenu) je ukazatel kostní novotvorby, který se odštěpuje společně s C-terminální částí (PICP) při konverzi prokolagenu typu I. na kolagen. Po uvolnění prokolagenu z osteoblastů se enzymaticky odštěpí PINP a PICP a ty se dostávají do cirkulace. Beta-CTx (Beta – CrossLaps) je ukazatel kostního odbourávání, který vzniká při degradaci kosti vlivem osteoklastů. Je to štěpný produkt kolagenu typu I, který se dostává do cirkulace a vylučuje se ledvinami. Stanoveni je doporučeno pro odhad aktivity kostní resorpce i pro


5

zdraví národa monitorování úspěšnosti antiresorpční terapie (např. bisfosfonáty, denosumab) u osteoporózy nebo jiných chorob kosti. Zvýšená hladina enzymu ALP ukazuje na poškození jater nebo kostí. Jestliže jsou ostatní jaterní enzymy také zvýšeny, jedna se o jaterní chorobu. Jestliže jsou jaterní enzymy v normě, je třeba hledat příčinu v poškození kostí. Zvýšeni ALP je charakteristické pro kostní choroby (Pagetova choroba, metastázy nádorů). Zvýšené hodnoty ALP v krevní plazmě nalézáme zcela fyziologicky (normálně u zdravého člověka) u děti a těhotných žen. U děti je příčinou většího množství ALP zvýšena aktivita buněk kostní tkáně při růstu. Kostní markery samy o sobě nelze použít pro diagnostiku osteoporózy. Interpretace výsledků je individuální (dle věku, pohlaví, menopauze, popř. výskytu jiných onemocnění). Stanovení diagnózy se opírá o komplexní vyšetření – anamnézu, klinické vyšetření, denzitometrii (DXA) a laboratorní vyšetření. Laboratorní vyšetření kostního metabolismu podává obraz o celotělové úrovni kostního

obratu, tedy o procesech odbourávání (Beta- crosslaps) a novotvorby kostní hmoty (P1NP). Kostní markery samy o sobě nelze použít pro diagnostiku osteoporózy. Interpretace výsledků je individuální (dle věku, pohlaví, menopauzy, popř. výskytu jiných onemocnění). Stanovení diagnózy se opírá o komplexní vyšetření – anamnézu, klinické vyšetření, denzitometrii (DEXA) a laboratorní vyšetření. KAŽDÝ DESÁTÝ VYŠETŘENÝ MĚL PROBLÉM Výsledky vyšetření kostního metabolismu prokázaly, že každý desátý vyšetřený pacient měl výsledky mimo referenční mez a měl by proto podstoupit u svého praktického lékaře další vyšetření, které by vyvrátilo podezření na některé z onemocnění, nebo které by pomohlo určit jeho příčinu a byla tak zahájena účinná léčba. Mnohem častější problémy mají ženy – v jejich případě bylo mimo referenční mez necelých 16 % pacientek, s rostoucím věkem přitom procenta výrazně rostla a u žen starších 60 let dosahovala výrazně nad 20 % případů s minimálně jedním sledovaným faktorem nad stanovenou mez.

PROBLÉMY S KOSTMI MOHOU MÍT NĚKOLIK PŘÍČIN Existuje několik faktorů, které způsobují poruchu kostního metabolismu. Mnoho z nich můžeme ovlivnit a závisí na našem životním stylu, např. kouření a častá konzumace alkoholu, snížená fyzická aktivita, nedostatek vápníku (doporučená denní dávka pro dospělého člověka je zhruba 1 200 mg) a vitaminu D v potravě či nedostatečný pobyt na slunci Právě vitamin D přitom napomáhá k vstřebávání vápníku z potravy, bez něj nedokáže tělo správně využít ani dostatečné množství vápníku ve stravě. Nerovnováha kostního metabolismu způsobuje následné onemocnění kostní tkáně, jejímž důsledkem bývá zvýšená křehkost kostí. Lidé postižení touto poruchou proto trpí na četnější zlomeniny. Vzhledem ke zmíněným rizikovým faktorům jsou ohroženou skupinou pacienti staršího věku, dále pak zejména ženy po menopauze, a to především z důvodu snížení hladiny pohlavních hormonů.


6

zdraví národa

Bezplatné vyšetření ledvin završilo Zdraví národa v roce 2015 Autor: Zdeněk Soudný

Posledním letošním preventivním programem společnosti synlab, v rámci úspěšného Zdraví národa, byla bezplatná kontrola zdraví ledvin. Od 23. listopadu do 4. prosince 2015 si mohli všichni zájemci ve všech odběrových pracovištích společnosti synlab nechat vyšetřit ledviny, a to jak z krve, tak moči. Dorazilo jich přes 2 tisíce. „Onemocněním ledvin jsou ohroženi především lidé trpící vysokým krevním tlakem, diabetici, osoby starší 65 let a lidé, kteří mají onemocnění ledvin v rodině. Ti by proto měli pravidelně absolvovat vyšetření v rámci preventivních kontrol u svého praktického lékaře,“ říká Kristýna Bursíková, tisková mluvčí preventivního programu Zdraví národa. Vyšetření, při kterém se problémy s ledvinami odhalí, se skládá z odběru krve a moči a změření krevního tlaku. Stejně jako u předchozích vyšetření v tomto roce, také v případě ledvin zaznamenala společnost synlab velký zájem. KAŽDÝ DESÁTÝ PACIENT S NÁLEZEM Vyšetření ledvin se v listopadu zúčastnilo téměř 2 200 lidí napříč Českou republikou. A u více než 11 % z nich byl nález pozitivní – znamená to, že by zdraví svých ledvin měli věnovat zvýšenou pozornost a měli by svého praktického lékaře požádat o další vyšetření tak, aby se vyloučila

chronická či akutní onemocnění, případně se co nejdříve začalo s jejich léčbou. Stejně jako v dalších případech, i u onemocnění ledvin platí, že včasná diagnostika může nejen proces léčby urychlit, ale také výrazně zjednodušit a v některých případech může zachránit život. PRO ROK 2016 CHYSTÁ SYNLAB POKRAČOVÁNÍ Preventivní program Zdraví národa se za dobu své existence stal nejúspěšnějším preventivním programem hrazeným ze soukromých finančních prostředků v ČR. Každé téma přivedlo k preventivnímu vyšetření více lidí. Nejmladšímu pacientovi byly 3 roky, nejstaršímu 93 let. Celkový počet vyšetřených pacientů v roce 2015 přesáhl 17,5 tisíce. I proto pro rok 2016 chystá společnost synlab pokračování preventivního programu Zdraví národa, během kterého se chce zaměřit na další oblasti zdraví obyvatel České republiky.

SYNLABIANER leden–březen 2016

7

zdraví národa

Zdraví národa 2015: rekord v počtu vyšetřených i zachráněné životy Autor: Zdeněk Soudný

Téměř 17,5 tisíce lidí se v roce 2015 zúčastnilo preventivního programu společnosti synlab czech s.r.o. Zdraví národa. Projekt, který je plně hrazen z finančních prostředků společnosti, se tak stal jedním z nejvýznamnějších preventivních programů v republice. Pomohl přitom odhalit více než 2,7 tisíc pacientů s positivním nálezem a v nejednom případě i zachraňoval životy. Již třetím rokem pokračovalo v roce 2015 Zdraví národa. Za dobu své existence si přitom tento preventivní program získal pozornost nejen ze strany pacientů, kteří se jej aktivně účastní a v minulém roce dosáhla jejich účast na projektu rekordu, když překonala hranici 17,5 tisíce pacientů, ale uznávaným se stal také u odborné veřejnosti a oceňují jej především praktičtí lékaři, kterým pomáhá v preventivní péči o jejich pacienty. Bezesporu největší zájem byl o vyšetření kostního metabolismu, tedy laicky řečeno zdraví kostí, kterého se v září zúčastnilo více než 8,3 tisíce pacientů. Zaujalo ale také vyšetření štítné žlázy s téměř 4,5 tisíci vyšetřených. Své zájemce si ale našlo také vyšetření diabetu či ledvin.

Vyšetření přineslo 2,7 tisícům pacientů informaci o tom, že by se svému zdraví měli věnovat více – protože jejich výsledky jsou positivní. V nejednom případě společnost synlab pomohla pacientům také včas zjistit nádorové či jiné vážné onemocnění a díky tomu reálně zachránit lidský život. Zdraví národa tak v roce 2015 potvrdilo svůj nesporný význam pro zdraví Čechů a stalo jedním z nejvýznamnějších preventivních programů v České republice, v segmentu programů hrazených soukromými prostředky pak jde o největší a nejvýznamnější počin v tomto segmentu.


8

věda a poznání

Svět hub se ukrývá i v podzemí Autor: RNDr. Dana Hanuláková Když jsem připravovala tento článek, byla jsem poněkud na rozpacích, v jak širokém měřítku jej pojmout, co do něj zahrnout, a co nechat stranou. Toto dilema jsem měla z toho důvodu, že jsem měla možnost provádět mykologický výzkum v několika našich jeskyních (Punkevní, Javoříčské, Amatérské, Zbrašovských aragonitových jeskyních), z nichž každá je svým způsobem unikátní a v každé byl nastolen jiný problém k řešení. Avšak spojujícím článkem všech těchto dobrodružných výprav byly mikroskopické houby. Často si jako návštěvníci jeskyní ani neuvědomíme, že i v těchto nehostinných, temných a chladných prostorách kypí život. Nejedná se pouze o živočichy a rostliny, které můžeme spatřit na vlastní oči, ale i mikroskopické organismy zde mají svůj život a svůj svět. Jejich přítomnost začneme tušit většinou až v okamžicích, kdy se začne dít něco s vodou, půdou, vzduchem a krápníky. Především mikroskopické houby představují velmi dobrý indikátor případných negativních změn v jeskyních. Ty reagují na veškeré změny v tomto specifickém prostředí změnou druhového či kvantitativního zastoupení, ať už jde o změny vyvolané lidskou činností v nadzemních systémech nebo přímo v jeskynních prostorách, nebo ovlivnění jeskynního prostředí přírodními procesy (klimatické změny, zaplavení jeskyní, přísun organických látek apod.). VZNIK JESKYNÍ Jeskyně obecně jsou nejčastěji krasového původu, mohou být však i nekrasové nebo umělé.

Krasové jeskyně mají nejrůznější tvary, často jsou protáhlé a jsou komplexem vodorovných nebo šikmých chodeb, svislých komínů nebo nízkých slují a rozsáhlých vysokých dómů. Jsou jednoduché, nebo naopak více méně větvené. Vznikají v krasovém podzemí činností kolující vody a na jejich tvarování se podílí ještě řada dalších faktorů, jako je evorze (vířivá činnost vody – vznik hrnců, vyhloubenin, jamek), dále eforace (proudění vody pod tlakem – např. vznik eforačních chodeb), egutace (výmolná činnost skapávající vody) a řada dalších. ZBRAŠOVSKÉ ARAGONITOVÉ JESKYNĚ Mezi naše nejunikátnější jeskyně, ve kterých jsem pracovala a doposud pracuji, patří Zbrašovské aragonitové jeskyně. Tyto jeskyně se nacházejí v areálu lázní Teplice nad Bečvou. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu tvořený devonskými vápenci, který vznikal současným působením klasických procesů a vydatných pramenů teplých minerálních vod vystupujících podél tektonických zlomů. Tyto vody naleptaly horninový vápenec daleko silněji, než by to dokázala obyčejná voda. Tím vznikla soustava komínových jeskyň s voštinovitě narušenými stropy, kde docházelo často k řícení stropů, a tím ke vzniku velkých prostor (jeskyně Mramorová, Galašův dóm, Jurikův dóm). Jeskyně byly objeveny v roce 1912–1913 bratry Josefem a Čeňkem Chromými, kteří se úzkým komínem dostali do jeskynních prostor v místech dnešního Jurikova dómu, a veřejnosti byly zpřístupněny v roce 1926.

Unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit, který je v jeskyních poměrně vzácnou modifikací uhličitanu vápenatého, dále tzv. gejzírové stalagmity a kulovité sintrové povlaky – koblihy. Aragonit není posledním nerostem, který se zde vytvořil. Na aragonitech se v současné době vylučuje jako nejmladší nerost ondřejit, což je křemičitan a uhličitan sodnovápenatý. Je zajímavé, že je to jeden z mála nerostů, které se tvoří recentně před našima očima. Je ve formě křídově bílých kuliček a pupenců, které nasedají na konce aragonitových jehlic. Jeskyně je charakteristická specifickým mikroklimatem, celoroční stálou teplotou kolem 15 °C a výskytem tzv. plynových jezer oxidu uhličitého. Nikde v přístupné části jeskyní dnes nevyvěrá minerální voda, neboť současný vztlak není již tak mocný. Jediné, co se dnes z těchto minerálních pramenů zachovalo, je unikání oxidu uhličitého, který proniká do nejnižších úrovní jeskyní a téměř po celý rok zaplňuje některé prostory – např. Jeskyni smrti. Jak je vidět z výše uvedeného, jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně unikátní a poměrně velmi navštěvované. Za rok je zhlédne asi 50 000–60 000 návštěvníků. A zde se dostávám k problému, který s vysokou návštěvností pravděpodobně velmi úzce souvisí a na jehož řešení se podílím již od roku 1991, kdy mě oslovila vedoucí těchto jeskyní paní Barbora Šimečková a požádala mě o spolupráci, která trvá dodnes.


9

věda a poznání

Šipka ukazuje na umístění Zbrašovských aragonitových jeskyní Foto: Archiv ZAJ ACHILOVA PATA ZBRAŠOVSKÝCH ARAGONITOVÝCH JESKYNÍ Nejrozsáhlejší aragonitovou výzdobu v těchto jeskyních tvoří útvar zvaný „Opona“. Je to vžité pojmenování svislého skalního štítu o délce 10 m a výšce 3 m, který se nachází ve stropní partii největší prostory ZAJ – Jurikova dómu. Jedná se o jedinou souvislou plochu aragonitu v celých ZAJ, který se zde vyskytuje v jehlicovitých až keříčkovitých drúzách. Zde byly v 80. letech minulého století poprvé makroskopicky pozorovány negativní změny, které se objevovaly na aragonitových formách. Ty se zpočátku projevovaly jako zašednutí případně jako zašpinění jinak křídově bílého aragonitu. Místy bylo nalezeno i načervenalé a nahnědlé zabarvení a také chomáčky znečištění, které ulpívaly na koncích krystalů. Barevné změny se projevovaly na stále větších plochách a zároveň bylo pozorováno opadávání drobných jehliček aragonitových krystalů. Místo, kde se aragonit vyskytuje nejvíce – na Oponě a v Jurikově dómu – vypadalo jako zaprášené. Citát J. Kunského (1940) – „V posledním dómu, „Jeskyni Jurikově“, je velký výběžek skalního stropu, zvaný „Opona“, porostlý krysta-

lovaným aragonitem. Jsou to nádherné jehlicovité drúzy, třpytivě se lesknoucí, na nichž se drobí světlo lamp v nespočetné světelné záblesky…“ – tak pomalu přestával být pravdou. Proto bylo nutné odborné řešení tohoto nežádoucího stavu, které si vyžádalo mnohaletou spolupráci specialistů z několika vědních oborů. Znečištění aragonitu anorganickými látkami nebylo prokázáno, ale vyvstalo důvodné podezření, že by tento stav mohl souviset s vysokou návštěvností a také s poměrně vysokou stálou teplotou vzduchu v jeskyních, která je 15 °C.

Celkový pohled na „Oponu“ Foto: Archiv ZAJ

Umístění „Opony“ v areálu ZAJ

PROKÁZÁNÍ PŮVODU ZNEČIŠTĚNÍ V první etapě průzkumu (v roce 1991) bylo pomocí elektronového mikroskopu (RNDr. Věra Kalousková, VÚVL Brno) prokázáno, že na povrchu krystalického i amorfního aragonitu se nacházejí prachové chomáčky tvořené převážně textilními vlákny (vlna, bavlna, králičí srst, polyester apod.), která se uvolňovala v důsledku mechanického otěru z oděvů návštěvníků a byla vynášena stoupavým prouděním na hranu „Opony“. Současně zde byla nalezena řada mikroorganismů, převážně mikroskopických hub, v návaznosti na zdroj živin ve zmíněných textilních vláknech. Jako možný původ barevných

Výzdoba s patrnými deponiemi znečištění a barevnými pigmenty Foto: Archiv ZAJ


10

věda a poznání změn na aragonitu byly označeny metabolické produkty zde se vyskytujících mikroorganismů, zejména některých identifikovaných mikroskopických hub (Aspergillus versicolor, Fusarium oxysporum…). Elektronovým mikroskopem byly také objeveny korozní důlky na povrchu aragonitových krystalů způsobované pravděpodobně chemickými produkty plísní a bakterií. Mikroorganismy zřejmě nacházejí v prostorách jeskyní velmi vhodné podmínky pro svůj růst a množení a textilní vlákna, zejména přírodního původu, představují dobře rozložitelný a využitelný substrát. Současně byl poprvé prokázán výskyt mikroskopických hub se zdrojem živin v těchto vláknech. INVENTARIZACE MIKROSKOPICKÝCH HUB V letech 1991–1994 pokračoval mykologický průzkum, který byl zaměřen na bližší identifikaci nalezených druhů plísní, a to jak v ovzduší, tak na aragonitové výzdobě. Bylo nalezeno asi 50 taxonů. Z určených taxonů byla řada druhů, které se běžně vyskytují v půdě a v ovzduší (Cladosporium herbarum, Aspergillus niger, Alternaria alternata, Botrytis

Identifikace textilních vláken: vlákno vlny – zvětšení 1500 × Foto: Archiv autorky

cinerea a další). Vyskytly se zde i houby patogenní pro hmyz – Engyodontium album a Paecilomyces farinosus. Pozoruhodný byl také výskyt druhu Aspergillus speluneus, který bývá popisován z jeskyní. Byly nalezeny i druhy produkující barevné pigmenty – Aspergillus versicolor, Geomyces pannorum, Fusarium oxysporum, některá penicilia atd.

aplikace boronitu na aragonit za účelem likvidace mikroskopických hub – účinky na omezení růstu hub nebyly prakticky žádné, naopak se zdálo, že tento přípravek by mohl aragonit narušovat. Dalším pokusem bylo zkoušení působení mikrovlnného záření – tyto výsledky byly nad očekávání zajímavé - místo zahubení hub nastala jejich stimulace a bujný růst.

V roce 1992 se do výzkumu zapojili i pracovníci PřF MU v Brně, kteří zde sledovali chvostoskoky z rodu Folsomia, kteří se živí spórami a hyfami mikroskopických hub. Byly jim nachystány lahůdky v podobě několika druhů hub v Petriho miskách (Acremonium atro – griseum, Acremonium murorum, Acremonium verrucosum, Aspergillus versicolor, Verticillium sp.) a sledoval se jejich zájem o různé druhy. Chvostoskoci nepreferovali žádný druh plísní, pouze misky s Verticillium sp. jim nechutnaly a byly napadeny nejméně.

Paralelně jsme okrajově prováděli zajímavé výzkumy – např. působení oxidu uhličitého v plynových jezírcích na růst hub. Bylo zjištěno, že se zvyšujícím se gradientem se omezuje růst kolonií některých druhů.

HLEDÁNÍ CESTY OCHRANY ARAGONITOVÉ VÝZDOBY Současně s inventarizací hub v jeskyni vyvstávala stále naléhavěji otázka ochrany aragonitové výzdoby. Zkoušeli jsme neúspěšně

Identifikace textilních vláken: roztřepené syntetické vlákno – zvětšení 1500 × Foto: Archiv autorky

V této době byly ale již řadu let známy úspěšné sanační účinky vodného roztoku peroxidu vodíku, které byly praktikovány při likvidaci prachoplísňových povlaků v jiných jeskyních. Při aplikaci peroxidu vodíku dochází k oxidaci biomasy a jeho rozkladem nevznikají žádné nepřirozené sloučeniny, které by mohly kontaminovat jeskynní prostředí, tedy ani vzdušiny a podzemní vody. Tyto postupy byly publikovány kolektivem geochemiků (2001, 2003), a to včetně laboratorních testů ověřujících interakce postřiků se spelotémami.

Spleť houbových hyf na povrchu aragonitu – zvětšení 2000 × Foto: Archiv autorky


11

věda a poznání Vzhledem k tomu, že zmíněné testy byly prováděny na vápenci a kalcitovém sintru, bylo provedeno nejprve ověření vlivu uvažovaných postřiků na aragonit v laboratorních podmínkách (2003). Zkoumány byly zejména optimální koncentrace roztoku vzhledem k možnému narušení krystalografických tvarů aragonitu, vhodné zároveň k praktickému použití ve Zbrašovských aragonitových jeskyních. Výsledkem byl návrh na aplikaci roztoku peroxidu vodíku o koncentraci 5–12 %, předem syceného kalcitem. Zároveň bylo zjištěno, že po aplikaci na odebraný vzorek aragonitu dochází díky oxidačním vlastnostem peroxidu k jeho vybělení, avšak pouze neníli již znečištění překryto mladším povlakem minerálu.

Fáze hledání účinné ochrany aragonitu pokračovala dále. Nová etapa sanace mikrobiálního znečištění nastala v roce 2004, kdy jsme v laboratorních podmínkách testovali účinnost různých koncentrací peroxidu vodíku na cílovou skupinu hub, která pocházela z aragonitové výzdoby. Po aplikaci docházelo u převážné většiny druhů k usmrcení nebo silnému potlačení jejich životaschopnosti. Prokázalo se, že peroxid vodíku o určité koncentraci má fungistatické a fungicidní účinky, kromě působení na druhy rodu Trichoderma – T. viride a T. harzianum. V odebraných vzorcích jsme identifikovali tři skupiny hub produkujících barevné, především červené a tmavé pigmenty. Bylo zjištěno, že mimo uplatnění metabolitů těchto hub však pravděpodobně dochází ke vzniku pigmentů také jinými způsoby. POKUSNÝ SANAČNÍ POSTŘIK „OPONY“ Na základě zjištěných poznatků tak mohl být v roce 2004 zahájen pokusný sanační postřik na vybraném úseku „Opony“ o ploše 1 m2 s cílem ověřit antimikrobiální působení 10% vodného roztoku peroxidu vodíku p.a. in situ v jeskynním prostředí. Byl ověřen požadovaný účinek na cílovou

Detail znečištěné aragonitové výzdoby před postřikem Foto: Archiv ZAJ

Korozní důlky v karbonátech vzniklé činností mikromycet Foto: Archiv autorky – Mgr. Milan Geršl, MU Brno

Stejný detail aragonitové výzdoby 30 minut po aplikaci 10% H2O2 Foto: Archiv ZAJ

Sanační postřik „Opony“ Foto: Archiv ZAJ skupinu mikroorganismů a zároveň bylo potvrzeno, že deprese o průměru několika mikrometrů na povrchu krystalů nejsou způsobovány peroxidem vodíku, ale přítomností mikroorganismů a jejich metabolitů – potvrdily se tak laboratorní výsledky v praxi. OŠETŘOVÁNÍ „OPONY“ V letech 2005–2006 byla provedena celoplošná aplikace roztoku peroxidu vodíku. Na „Oponě“ bylo stanoveno 11 kontrolních bodů vyznačených barevným plastem, které sloužily k prostorové orientaci při fotodokumentaci i k opakovanému vzorkování. Roztok peroxidu byl aplikován v odstupu pěti měsíců 2× a po druhé aplikaci byl povrch „Opony“ omyt vodní mlhou s cílem odstranit především ulpělé organické nečistoty i zbylý roztok peroxidu. Kromě účinného usmrcení mikroorganismů došlo na některých částech „Opony“ ke zřetelnému vybělení nánosu nečistot, v jiných tento efekt naopak nebyl patrný. Příčinou je pronikání nečistot do porézních a členitých povrchů a také jejich překrytí novotvořenými minerály. Analýzou odebraných vzorků roztoků skapávajících po


12

věda a poznání aplikaci z „Opony“ byly sledovány ekvivalentní hmotnosti rozpouštěných minerálů, které se vzhledem k minimálním hodnotám jeví jako zanedbatelné. Aplikované koncentrace peroxidu tedy považujeme pro jeskynní výzdobu za bezpečné, a to i proto, že po krátké době dochází k samovolnému rozkladu peroxidu na obyčejnou vodu. Mimo výše popsanou linii sanačních kroků byl v letech 2005–2006 zahájen výzkum červených a hnědých pigmentů. Složení ani jejich původ se pomocí rentgenové difrakční analýzy ani elektronové mikrosondy nepodařilo mezi klasickými anorganickými sloučeninami nalézt. K odhalení nepomohlo ani využití metod organické chemie, resp. plynové chromatografie spojené s hmotnostní spektrometrií. Na základě tohoto výzkumu byl vysloven předpoklad, že červenavé zbarvení je způsobeno intracelulárními pigmenty mikroorganismů, k jehož charakterizaci by bylo zapotřebí využít metod schopných analyzovat těžší molekuly, než použitá metoda GC/MS. V získaných extraktech byly dále identifikovány sloučeniny ukazující na znečištění jeskynního prostředí v důsledku přítomnosti mikroorganismů, provádění rekonstrukčních prací a jinou antropogenní činností, částečně probíhající také na povrchu s možným následným transportem do podzemí. Jedná se např. o biogenní lipidy a vosky, produkty lokálních topenišť či kouření, pravděpodobné povýbuchové zplodiny z prorážky spojovací štoly, produkty spalovacích motorů či zbytky fungicidních látek. Ke snížení přínosu polétavých částic na „Oponu“ učinila správa ZAJ v témže roce také zásadní technické opatření. V rámci celkové rekonstrukce návštěvní trasy byl odkloněn prohlídkový chodník v Jurikově dómě tak, aby se stanoviště návštěvníků nenacházelo přímo pod spádnicí „Opony“.

Označení míst kontrolních vzorků Foto: Archiv ZAJ PRAVIDELNÝ MONITORING „OPONY“ Od roku 2007 byl monitorován výskyt mikroskopických hub na „Oponě“ 1× za měsíc. Byly odebírány vzorky na mykologický rozbor z určitých vytipovaných míst, a to těsně před postřikem, 24 hodin po postřiku, týden po postřiku, měsíc po postřiku, v měsíčních intervalech po postřiku.

výsledky monitorovány. Bylo prokázáno nižší osídlení mikroskopickými houbami již při počátečním odběru ve srovnání s léty před zahájením postřiků, kdy se vyskytovaly stejné rody a druhy jako v předchozích letech, ale v omezeném spektru. Vzorky odebírané v dalších měsících vykazovaly částečně se měnící spektrum s velmi omezeným růstem.

Spektrum mikroskopických hub se oproti původnímu stavu, kdy „Opona“ nebyla ošetřena, rapidně snížilo. V měsíčních analýzách se vyskytovaly stále stejné rody a druhy v různé četnosti s výjimkou období, kdy byla návštěvní sezóna, případně se prováděly činnosti spojené s vířením částic půdy v jeskyni. V těchto případech bylo spektrum obohaceno i jinými druhy a byl zaznamenán i větší počet kolonií jednotlivých druhů. Stav byl neustále monitorován také z hlediska výskytu mikroskopických hub v souvislosti s návštěvním provozem, aby bylo možné stanovit okamžik jejich nástupu, kdy by byla nutná další aplikace sanačního roztoku. Snahou bylo co možná největší snížení počtu dezinfekčních zásahů a zachování stabilizovaného stavu mimořádně cenné aragonitové výzdoby. Pro srovnání byl proveden také postřik skalních stěn podél návštěvní trasy a zjištěné

Pokud srovnáme několikaleté sledování, lze konstatovat, že spektrum mikroskopických hub se v průběhu ošetřování na vytipovaných plochách značně snížilo, omezilo se i množství narůstajících kolonií jednotlivých druhů. Z toho vyplývá, že se projevuje účinek dlouhodobého ošetřování peroxidem vodíku. Jeho působení není však dostatečné na druhy z rodu Trichoderma a na některé druhy z rodu Penicillium (mají velmi odolné spóry vůči chemickým a fyzikálním vlivům), které se táhnou jako červená nit všemi odběry. Můžeme také konstatovat, že mikrobiální napadení může být na různých místech jeskyně různé, některá odběrová místa byla bohatší na druhové spektrum i na množství hub než jiná. Závisí to pravděpodobně na vzdálenosti od návštěvní trasy, na vzduchovém proudění atd.


13

věda a poznání SOUČASNÝ STAV Stále pokračuje pravidelné vzorkování (nyní již pouze 4× ročně) s cílem sledovat měnící se kvantitu mikroskopických hub a jejich spektrum. Bylo prokázáno, že bezprostředně po postřiku peroxidem vodíku jsou zlikvidovány téměř všechny druhy mikroskopických hub, které se zde v průběhu sledování vyskytovaly. Výjimku tvoří zástupci rodu Trichoderma (Trichoderma harzianum a Trichoderma viride), které se nepodařilo nikdy zcela vymýtit, i když jejich růst byl zpomalen a omezen. Jsou pravděpodobně nejméně citliví k používanému peroxidu vodíku, což bylo prokázáno již dříve i v laboratorních podmínkách. Jedná se o velmi rychle rostoucí a dobře sporulující houby, které výborně snáší teplotu a podmínky v prostorách těchto jeskyní. S časovým odstupem po postřiku se kvantita i počet druhů poněkud navýší a jak již bylo uvedeno výše, tento stav pravděpodobně kopíruje dění v jeskynním systému. Spektrum mikroskopických hub zahrnuje jak druhy psychrofilní, tak i mezofilní. Rovněž na nové srovnávací lokalitě byl potvrzen dezinfekční účinek peroxidu vodíku, kdy oproti původnímu stavu před ošetřením klesl výskyt mikroskopických hub téměř na nulu. V průběhu sledování se ustálené druhové spektrum příliš neliší, výjimečně jsou izolovány druhy, které se zde po ošetření běžně nevyskytují (např. Arthrinium phaeospermum, Paecilomyces fumosoroseus, Paecilomyces lilacinus). Pokud srovnáme výskyt druhů mikroskopických hub, jejich spektrum se měnilo v souvislosti s návštěvností, pracemi v jeskyni, ročním obdobím, v závislosti na vzdálenosti od trasy, proudění vzduchu ap., ale vždy tvořilo ustálené společenstvo s určitými druhy, které se opakovaly – mají stejné nároky na teplotu, výživu atd. V současné době je

Kultivace vzorků v mykologické laboratoři Foto: Archiv autorky

situace na „Oponě“ již poměrně dlouhou dobu stabilizovaná, počet druhů se postupně snižoval, omezovala se i jejich kvantita. V průběhu sledování jsou pro zajímavost čas od času odebrány vzorky i z nezpřístupněných částí jeskyní. CO DÁL? Cílem výše popsaných snah je zachování stabilizovaného současného stavu mimořádně cenné aragonitové výzdoby pomocí opakovaných dezinfekčních zásahů a dalšího výzkumu. Úplné odstranění zabarvení aragonitu však již nebude patrně v lidských možnostech. Berme to jako varování před unáhleným nebo necitlivým zpřístupňováním jeskyní s mimořádně choulostivou výzdobou, a to kdekoli v krasových oblastech.

Trichoderma harzianum nezničitelná houba v ZAJ Foto: Archiv autorky

Sanační kroky nadále pokračují a jsou koordinovány správou ZAJ pod odborným vedením specialistů. Realizace zásahů, tj. vlastní postřiky, odběry apod. od roku 2006 provádějí členové Základní organizace Českého svazu ochránců přírody 74/08 Zbrašov. PRO POTĚCHU OKA Autorem dále uvedených fotografií je Alexandr Komaško, Správa jeskyní ČR, Správa Koněpruských jeskyní, Beroun. Roky se zabývá jeskynními minerály, mimo jiné i pozorováním opálu a také fotografováním jeskynních útvarů. Za jeho přispění vzniklo mnoho unikátních fotografií, z nichž některé s jeho svolením uvádím.


14

věda a poznání

Nejkrásnější krystalové agregáty aragonitu se nacházejí v ZAJ v Jurikově dómu.

Vznik některé výzdoby v ZAJ je ovlivněn zejména pomalým výparem vody ze stékajících, vzlínajících nebo v kapkách stagnujících roztoků, u kterých přitom dochází k přímé krystalizaci jejich obsahu. Žlutavé skvrny jsou zbytky povodňových kalů, které se usadily v době zaplavení níže položených partií jeskyní při povodňových stavech Bečvy.

Na povrchu dlouho visících kapek občas dochází ke vzniku krustiček, které napomáhají k udržení roztoku na místě a které slouží jako krystalizační podložka při vylučování rozpuštěného obsahu. Z krustiček i z povrchu stalaktitu ční výrůstky, které vznikají v důsledku výparu ze vzlínajících roztoků.

V prostředí s takřka stoprocentní vlhkostí dochází k výparu vody především na vypouklých – vyčnívajících místech. U výzdoby se to projevuje vznikem někdy až bizarně větvených agregátů, jakým je toto ukončení stalaktitu.

Krystal aragonitu Foto: Archiv ZAJ


15

věda a poznání

Osteoporóza – patogeneze a diagnostika Autor: MUDr. Ivo Sotorník, DrSc.

Základním patogenetickým projevem osteoporózy (OP) je nadměrný úbytek kostní hmoty. U primární OP, jak bylo uvedeno v předchozím sdělení, není vyvolávající příčina jednoznačně definována, při sekundární OP se předpokládá znalost kauzálních činitelů demineralizace skeletu. Primární OP se dělí na idiopatickou (z neznámé příčiny) a involuční (v rámci zániku funkce pohlavních žláz), která se člení na OP postmenopauzální a senilní.

Postmenopauzální OP je nejběžnější druh metabolických osteopatií postihující ženy nejčastější ve věku nad 55 let, klinicky se projevující asi ve 30 %, při předčasné menopauze až v 70 %. Etiologickým činitelem je pokles produkce estrogenů. Postmenopauzální OP je tedy vlastní stárnoucím ženám. Předpokládá se, že případná následná zlomenina krčku stehenní kosti postihne asi 20 % žen ve věku kolem 50 let, ve věku kolem 80 let frekvence výskytu těchto zlomenin činí až 50 %. Pochody demineralizace probíhají intenzivněji v trámčité kosti obratlů a distálního předloktí než v kortikalis dlouhých kostí. U mužů je korespondujícím jevem ve vyšším věku pokles hladiny androgenů v krvi. Tento deficit je rizikovým faktorem mužské OP projevující se však v DEXA vyšetření a v klinickém obraze méně výrazně.

Involuční (senilní) OP se objevuje zpravidla ve věku nad 70 let a o něco častěji u žen. Úbytek kosti je rovnoměrný jak v trámčité, tak v kortikální komponentě, tedy jak v místech osového – páteřního, tak periferního skeletu dlouhých kostí a krčku stehenní kosti. Základním patogenetickým faktorem je snížená tvorba dihydroxyvitaminu D, v jejímž důsledku klesá střevní resorpce vápníku. Jeho následná snížená koncentrace v krvi vyvolává zvýšenou sekreci parathormonu s akcentovanou osteoresorpcí až osteoporózou. Za rizikové faktory vzniku a vývoje OP je považována řada činitelů. Za neovlivnitelné se uvádějí vrozená predispozice ke vzniku OP a nízkotraumatických zlomenin. Dalšími faktory jsou nesnášenlivost konzumace mléka a mléčných produktů, nepravidelná menstruace, výrazně nízká tělesná hmotnost, poruchy funkce zažívacího traktu, jater, ledvin a další. Ovlivnitelnými faktory jsou např. životní styl s malou tělesnou aktivitou, nevhodné složení jídelníčku s nadbytkem cukrů, bílkovin, tuků, ale i vlákniny, které mohou snižovat střevní resorpci vápníku. Procesy kostní novotvorby a resorpce jsou navzájem propojené, probíhají kontinuálně po celý život. Jde o tzv. kostní remodelaci, jejíž charakter se z kvantitativního hlediska mění. Přibližně do 25. roku života mají převahu anabolické děje nad osteoresorpcí, kdy je dosaženo vrcholu kostní hmoty, tzv. peak bone mass (PBM). Následuje období vyrovnanosti obou dějů. Od 4. dekády začne u obou pohlaví kost ubývat, asi 0,3–0,5 %

ročně. Za patologickou se považuje demineralizace kolem 2 % za rok. Je-li tento děj potencován až na 4% úbytek kostní hmoty za rok, dostává se úroveň kostního metabolismu na arbitrární práh lomivosti kostí, představující 40–50% ztrátu kostní hmoty. Kostní remodelace je řízena osteotropním působením tří základních mechanismů. Náleží k nim: 1. mechanické vlivy – tělesná zátěž příznivě ovlivňuje vývoj kostí a udržuje ve fyziologickém poměru její pochody. Opakem se uplatňuje imobilizace a stav beztíže v kosmu, které jsou provázeny stimulovanou osteoresorpcí na úkor kostní novotvorby; 2. endokrinní vlivy představované aktivními metabolity vitaminu D, parathormonem z příštítných tělísek a kalcitoninem z parafolikulárních C-buněk štítné žlázy; 3. lokálně působící cytokiny a růstové faktory z kostní dřeně a kostních buněk, které modulují základní kostní pochody. Patří k nim např. prostaglandiny, interleukiny a některé další faktory (tumor necrosis factor – TNF, kostní morfogenetický protein – BMP aj.). Diagnostika OP vychází z klinického vyšetření. Osteoporóza může probíhat asymptomaticky, častěji se objevují bolesti zejména v oblasti dolní Th a L páteře či v dlouhých kostech. Významným projevem bývá pokles tělesné výšky a výrazná hrudní kyfóza, často provázeny kompresivními zlomeninami příslušných obratlů diagnostikované v boční projekci při RTG vyšetření. Rentgenový obraz axiálního skeletu a dlouhých kostí se ztenčováním kortikalis a ztráty struktury kostní trámčiny byly prvním objektivním průkazem OP, který dokladuje ztrátu kostní tkáně až při jejím deficitu kolem 30–35 %, tedy už v pokročilém stadiu OP. Výtěžnost RTG snímků při detekci OP byla zlepšena při použití tzv. bezfóliového filmu.


16

věda a poznání Nesporným pokrokem v diagnostice OP je osteodenzitometrie (DEXA), zmíněná už v úvodu předchozího sdělení. Naměřená hodnota BMD (bone mineral density) poskytuje informaci o kostní denzitě v g/ cm2, BMC (bone mineral contents) o obsahu kostního minerálu v g/cm délky kosti. Pro diagnostické účely má BMD větší výpovědní hodnotu, její snížení ukazuje na riziko osteoporotických zlomenin. Je metodou využívající absorpci fotonů z RTG zdroje o dvojí energetické hladině se zanedbatelnou radiační zátěží při měření kostní hmoty (denzity) v oblastech kyčle, L páteře a distálního předloktí. Výsledek vyšetření je uváděn v tzv. T‑skóre, které je v relaci k PBM. Osteoporóza je definovaná jako úbytek BMD o více než -2,5 směrodatné odchylky (SD), tedy jak veliký je rozdíl oproti kvantu kostní hmoty dosažené u mladých osob téhož pohlaví do 25 let; osteopenii náleží rozmezí -1,0 – -2,5 SD. Je-li pokles BMD pod -3,0 SD, je riziko osteoporotické zlomeniny vysoké. Výsledky jsou uváděny také v tzv. Z-skóre, které ukazuje, do jaké míry se liší naměřené hodnoty pacienta od zdravé osoby stejného věku a pohlaví. Kvantitativní výpočetní tomografie (QCT) umožňuje posoudit přesněji absorpci ionizujícího záření v kalcifikovaných tkáních, a to v trojrozměrné prostorové podobě na 1 cm3. Oproti tomu DEXA hodnotí poměry mineralizace pouze dvojrozměrně na ploše určité partie skeletu. Pomocí QCT lze posoudit separátně poměry v trabekulární a kortikální kosti obratlů nebo vřetenní kosti distálního předloktí. Toto vyšetření je však provázeno větší radiační zátěží.

Ultrazvukové měření kostní denzity sledováním rychlosti průchodu ultrazvuku a jeho oslabení je co do přístrojového vybavení metodou méně finančně nákladnou, operativnější a rychlejší v porovnání s DEXA. Chyba v přesnosti měření prováděné v oblasti patní kosti je přibližně dvojnásobná, usuzuje-li se z dosažených nálezů na kostní denzitu axiálního skeletu. Biochemická vyšetření ukazatelů kostního metabolismu zahrnují stanovení sérového vápníku (referenční rozmezí kalcemie je 2,15–2,50 mmol/l), eventuálně jeho ionizované frakce, a to ráno nalačno bez předchozí suplementace vápníkem a vitaminem D, bez delší venostázy při odběru vzorku krve a také za normální běžné diety. Nezbytnou analýzou je kvantitativní stanovení odpadu vápníku ze vzorku moči sbírané 24 hodin. V případě zjištění tzv. idiopatické hyperkalciurie se stává terapie OP vápníkem problematickou. Vysoký obsah vápníku v moči je rizikový pro vznik kalciumoxalátové nefrolitiázy nejčastěji cestou normokalcemické hyperkalciurie. Hyperkalciurie je všeobecně definována hodnotou nad 7,00 mmol / 24 hodin, kalkulovanou jako koncentrace kalcia v moči v mmol/l krát hmotnost subjektu o váze 70 kg. Je však velice pravděpodobné, že referenční mez pro kalciurii nebude stejná pro astenika či pyknika. Proto se v této souvislosti jeví nezbytným brát v každém případě v úvahu tělesnou hmotnost vyšetřované osoby.

koexistence hyperparatyreózy. Zvýšený parathormon bývá nejednou zjišťován jako projev závažné hypovitaminózy D, ne vzácným jevem u nemocných s OP. Zmíněná dysbalance ukazuje zpravidla na zvýšený kostní obrat. Posoudit úroveň kostního obratu umožňují analýzy biochemických ukazatelů kostní remodelace, a to jak kostní resorpce, tak kostní novotvorby. K 1. skupině náležejí např. stanovení hydroxyprolinu v moči nebo sérového ß-CTx-1 (crosslinkový beta degradační produkt kolagenu), ke 2. skupině náležejí např. osteokalcin (OC), P1NP (aminoterminální propeptid prokolagenu 1) nebo kALP (kostní izoenzym alkalické fosfatázy). Vrcholem v diferenciální diagnostice osteopatií , včetně osteoporózy, je kostní histomorfologie získaná vyšetřením vzorku kosti, odebrané in vivo v lokální anestezii trepanem z hřebene kyčelní kosti. Získaný váleček tkáně má obsahovat jak kortikální, tak trabekulární kost. Počítají se kostní buňky, kostní volum, tloušťka osteoidu a jeho povrch a další parametry, případně růstové linie značené tetracyklinem. Zmíněné vyšetření je však invazivním postupem a v diagnostice OP se zpravidla neprovádí. Díky tomuto vyšetření však byly přesně definovány etapy kostní remodelace a základní charakteristiky jednotlivých osteopatií.

Stanovení fosfátů v krvi a moči má nižší výpovědní cenu, která nabývá na významu v případě

Použitá literatura: J. Blahoš: Osteoporóza, Galén 1995 P. Broulík: Osteoporóza, Maxdorf 1999 a Postmenopauzální osteoporóza, MF 2011 A. Jabor a kol.: Vnitřní prostředí, Grada 2008 I. Sotorník, Š. Kutílek a spol.: Kostní minerály a skelet při chronickém onemocnění ledvin, Galén 2011.


17

laboratorní techniky

Hypolipidemická léčba u pacientů s chronickým onemocněním ledvin Autor: Prof. MUDr. Václav Monhart, CSc. SOUHRN Dyslipidémie u chronických onemocnění ledvin zvyšuje kardiovaskulární riziko a progresi renálního postižení. Pravděpodobnost úmrtí z kardiovaskulárních příčin je vyšší než na komplikace terminálního selhání ledvin. Kardioprotektivní a nefroprotektivní efekt statinů a fibrátů se přisuzuje jak hypolipidemickému účinku, tak také i dalšímu, s ovlivněním lipidů nesouvisejícímu, působení. Statiny snižují kardiovaskulární riziko ve všech stadiích chronického onemocnění ledvin, zpomalují pokles renální funkce, ale jejich vliv na snížení albuminurie/ proteinurie není jednoznačný. Fibráty, které ovlivněním albuminurie oddalují progresi diabetické nefropatie, nelze podávat u závažné chronické renální insuficience či selhání ledvin. Kontrolované studie a klinická praxe prokázaly, že monoterapie statiny i fibráty je účinná a bezpečná. Při léčbě smíšené hyperlipidémie kombinací statinu s fibrátem nebo s inhibitorem vstřebávání cholesterolu je nezbytné sledování výskytu možných nežádoucích účinků, tolerance a compliance léčby.

DYSLIPIDÉMIE U CHRONICKÉHO ONEMOCNĚNÍ LEDVIN Nejčastěji jde o nález zvýšených hodnot triglyceridů. Sérové hladiny celkového cholesterolu a LDL-cholesterolu jsou buď normální, nebo v případě proteinurických diabetických i nediabetických CKD naopak zvýšené. U pacientů se závažným poklesem glomerulární filtrace (GF) jsou kromě hypertriglyceridémie zvýšené koncentrace VLDL, IDL i malých aterogenních LDL-částic (tzv. „uremická“ dyslipidémie). KV riziko stoupá od časných stadií CKD s mírně sníženou GF (< 75 ml/min/1,73 m2) a nevýrazným vzestupem sérového kreatininu (Tab. 1). Dyslipidémie je pouze jedním z mnoha KV rizikových faktorů. Příčinou zvýšené KV morbidity a mortality u pacientů s CKD je vyšší výskyt jak tradičních KV rizikových faktorů (hypertenze, nadváha/obezita, dyslipidémie, hyperglykémie/ diabetes mellitus), tak také netradičních (renálně specifických) KV rizikových faktorů – zvýšená albuminurie/proteinurie, anémie, hyperhydratace a poruchy kalcium-fosfátového metabolismu.

Pacienti léčení hemodialýzou pro terminální chronické selhání ledvin (CKD 5 HD) mají 10–50násobně vyšší mortalitu oproti věkově srovnatelné populaci s normální funkcí ledvin.(1) Na vysoké celkové mortalitě dialyzovaných osob se KV mortalita podílí více než 50 %. Oproti běžné populaci je méně zastoupen srdeční infarkt, mnohem častější jsou náhlá smrt a srdeční selhání. U dialýzou léčených pacientů není průkazný přímý vztah mezi výší cholesterolu a KV rizikem, naopak vysoká mortalita bývá u jedinců s nízkou hladinou sérového cholesterolu (tzv. reverzní epidemiologie). U zdravých osob starších 40 let dochází k fyziologickému poklesu GF přibližně o 0,7–0,9 ml/min/1 rok. U pacientů s diabetickým i nediabetickým CKD může, v důsledku přítomné hypertenze, proteinurie a dyslipidémie, dosahovat roční úbytek GF 5–10 ml/min s následným rozvojem renální insuficience a selhání ledvin.


18

laboratorní techniky HYPOLIPIDEMICKÁ LÉČBA U CHRONICKÉHO ONEMOCNĚNÍ LEDVIN Mezi hlavní hypolipidemické léky patří 1. statiny (inhibitory 3-hydroxy 3-metylglutaryl koenzym A reduktázy, HMG-CoA), 2. fibráty (aktivátory jaderných receptorů PPAR?) a 3. inhibitory vstřebávání cholesterolu ze střeva. Statiny a fibráty se liší ve svém vlivu na lipidový profil. Statiny účinně snižují hladiny celkového a LDLcholesterolu. Fibráty jsou při nevýrazném či chybějícím účinku na snížení LDL-frakce mnohem účinnější při zvýšení HDLcholesterolu a snížení triglyceridů. Kromě hypolipidemického působení mají obě skupiny (především statiny) další, tzv. pleiotropní účinky. Projevují se příznivým vlivem statinů na tuhost cévní stěny, endoteliální dysfunkci a zánětlivé procesy. Vliv statinů na snížení albuminurie/ proteinurie není podle klických studií jednoznačný: 1. metaanalýza 15 placebem kontrolovaných studií u 1384 jedinců se zvýšenou albuminurií a proteinurií prokázala, že statiny po průměrné době 24 týdnů snížily výchozí hodnoty albuminurie/ proteinurie o 48 %;(2) 2. metaanalýza 27 randomizovaných kontrolovaných studií zahrnující 39 704 osob s KV onemocněním, diabetem, hypertenzí a glomerulopatiemi zjistila při léčbě statiny pomalejší pokles GF a významnou redukci proteinurie ve srovnání s kontrolní skupinou;(3) 3. sekundární analýza studie PREVEND-IT (Prevention of Renal and vascular Endstage Disease Intervention Trial) u 864 pacientů léčených čtyři roky pravastatinem neprokázala ve srovnání s placebem pokles

albuminurie, a to ani ve skupině léčené fosinoprilem;(4) 4. preklinické studie upozornily, že vyšší dávky statinů mohou proteinurii vyvolat;(5) 5. postmarketingová analýza FDA(6) zjistila častější výskyt proteinurie u simvastatinu a rosuvastatinu oproti pravastatinu a atorvastatinu. VLIV STATINŮ NA RENÁLNÍ RIZIKO U CHRONICKÉHO ONEMOCNĚNÍ LEDVIN 1. Post hoc analýza studie CARE (Cholesterol And Recurrent Events) prokázala účinnost pravastatinu jen u pacientů s výchozí proteinurií a nižší hodnotou GF. Pokles funkce ledvin při statinové léčbě byl oproti placebu pomalejší o 0,6 ml/ min/1,73 m2/rok při výchozí GF < 50 ml/min/1,73 m2 a o 2,5 ml/ min/1,73 m2/rok nižší při hodnotě GF < 40 ml/min/1,73 m2. (7) 2. Léčba simvastatinem ve studii HPS (Heart Protection Study) oproti placebu významně zpomalila tendenci nárůstu sérového kreatininu u diabeticků i nediabetiků.(8) 3. Subanalýza studie TNT (Treating to New Targets) hodnotila u pacientů s koronárním onemocněním vliv atorvastatinu v denní dávce 80 mg a 10 mg na funkci ledvin. Po pěti letech stoupla průměrná hodnota GF v obou skupinách, více u léčených vyšší dávkou statinu.(9) 4. Post hoc analýza studií CARE, WOSCOPS a LIPID (Prospective Pravastatin Pooling project) porovnávala pět let účinek pravastatinu 40 mg/denně a placeba u osob po akutním koronárním syndromu nebo s vysokým KV

rizikem. U jedinců s GF 30–59 ml/ min/1,73 m2 prokázala o 34 % menší roční úbytek GF v pravastatinové skupině.(10) 5. Metaanalýza 27 randomizovaných kontrolovaných studií u nemocných s KV onemocněním, diabetem, hypertenzí a glomerulopatiemi zjistila u jedinců léčených statiny pomalejší pokles GF ve srovnání s kontrolní skupinou.(3) VLIV STATINŮ NA KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO U CHRONICKÉHO ONEMOCNĚNÍ LEDVIN Velké prospektivní randomizované studie prokázaly prospěšnost statinů při snížení KV morbidity a mortality u nemocných bez CKD. Protože pacienti s pokročilejším renálním onemocněním byli ze studií sledujících vliv statinů na KV mortalitu vyloučeni, existovaly jen nedostatečné informace o porovnání účinnosti statinů u pacientů s CKD a obecnou populací. Až sekundární analýzy velkých kardiologických studií ukazaly, že statiny snižují KV morbiditu u pacientů s CKD 2.–3. stadia srovnatelným způsobem jako u běžné populace: 1. sekundární post hoc analýza studie CARE u pacientů s GF < 75 ml/min/1,73 m2 prokázala snížení výskytu fatálního a nefatálního srdečního infarktu při léčbě pravastatinem o 28 %,(11) ale bez ovlivnění celkové mortality; 2. sekundární analýza studie 4S (Scandinavian Simvastatin Survival Study) zjistila u 2314 pacientů s GF < 75 ml/ min/1,73 m2 (z celkového počtu 4444 pacientů ve studii 4S) léčených simvastatinem pokles nefatálních infarktů myokardu o 35 % a koronárních revaskularizací o 37 %. (12) Nedošlo ale k ovlivnění celkové mortality a výskytu cévních mozkových příhod (CMP);


19

laboratorní techniky Events) randomizovala 2776 hemodialyzovaných diabetických i nediabetických pacientů k léčbě rosuvastatinem 10 mg/den nebo k podávání placeba. I přes významné snížení LDL- cholesterolu u statinem léčených osob (o 43 %), nebyl po střední době sledování 3,8 roku mezi statinovou a placebovou větví rozdíl ve výskytu primárního sdruženého ukazatele (kombinace KV mortality, nefatálních srdečních infarktů a nefatálních CMP) ani jednotlivých složek;(17)

3. ve studii 4D (Die Deutsche Diabetes Dialyse Studie) atorvastatin v denní dávce 20 mg oproti placebu významně snížil LDL-cholesterol, avšak primární cíl (srdeční úmrtí, nefatální srdeční infarkt a nefatální i fatální CMP) klesl po pěti letech pouze o 8 %.(13) Počet všech KV příhod se významně snížil o 18 %; 4. z následných analýz studie 4D je zřejmé, že na prognózu dialyzovaných diabetiků měly zásadní vliv statinem neovlivnitelné faktory – hypervolémie, hypertrofie levé srdeční komory(14) a chybění sinusového rytmu. Nejvyšší mortalitu a riziko nahlé smrti, CMP a srdečního infarktu měli pacienti s nejvyššími hodnotami NT-pro-BNP;(15) 5. výsledky pozdější analýzy studie 4D(16) ukázaly, že efekt statinu na KV morbiditu byl významný i u pacientů s vysokou výchozí hladinou LDL-cholesterolu (> 3,76 mmol/l); 6. prospektivni kontrolovaná studie AURORA (Assessment of Survival and Cardiovascu lar

7. pozdější sekundární analýza studie AURORA(18) prokázala po rosuvastatinu významné snížení výskytu kombinace KV mortality a nefatálniho srdečního infarktu u dialyzovaných diabetiků (pokles o 32 %). Neúčinnost statinové léčby ve studiich 4D a AURORA byla zdůvodňovaná odlišným charakterem dyslipidémie, pokročilostí KV nemocnění (ireverzibilitou přítomných aterosklerotických lézí) a odlišným charakterem KV onemocnění v porovnání s běžnou populací. Navíc obě studie byly početně malé a neměly tak dostatečnou statistickou sílu. Absence prospěšnosti statinů se vysvětlovala krátkou dobou trvání studie, výší dávky statinu, užíváním statinů některými pacienty v placebové skupině, ale také odlištnostmi zařazených pacientů (pokročilostí cévních změn, významným podílem jiné než KV mortality). U dialýzou léčených pacientů častěji než v běžné populaci mortalita nesouvisí s koronární aterosklerózou, ale se stavy statiny neovlivnitelnými (srdečním selháním a iontovými změnami). Mezi hladinou celkového cholesterolu a mortalitou dialyzovaných pacientů existuje inverzní vztah podmíněný cholesterol snižujícím účinkem systémového zánětu a malnutrice.(19, 20)

VLIV STATINŮ NA KARDIOVASKULÁRNÍ A RENÁLNÍ RIZIKO U CHRONICKÉHO ONEMOCNĚNÍ LEDVIN 1. Systematický přehled prospektivních, randomizovaných, kontrolovaných studií hodnotících vliv statinů na KV ukazatele v databázích Cochrane, EMBASE a Medline zařadil 31 studií u 48 429 pacientů s CKD včetně 6690 velkých KV příhod a 6653 úmrtí. (21) Léčba statiny snížila relativní riziko velkých KV příhod o 23 %, koronárních příhod o 18 % a KV nebo ostatní mortality o 9 %, ale neměla výraznější vliv na CMP nebo vznik selhání ledvin. Účinek statinů byl významně modifikován funkcí ledvin. Relativní riziko KV příhod u hemodialyzovaných pacientů (CKD 5 HD) se snížilo o 8 %, u CKD 4 o 22 % a u CKD 2 + 3 pokles dosáhl 31 %. 2. Metaanalýza 80 studií z databází Cochrane a EMBASE(22) zahrnující 51 099 pacientů s CKD a po transplantaci ledviny, včetně 11 782 velkých KV příhod a 11 363 úmrtí, přinesla obdobné výsledky při odděleném hodnocení méně pokročilých CKD a jedinců s náhradou funkce ledvin (dialýzou nebo transplantací). Léčba statiny snížila mortalitu a výskyt KV příhod v časných stadiích CKD, avšak měla malý či chybějící efekt u dialyzovaných nebo transplantovaných jedinců. 3. Metaanalýza 18 studií z databází Cochrane a Medline hodnotila 36 528 pacientů s CKD a po transplantaci ledviny.(23) I zde léčba statiny vedla k poklesu KV mortality a KV příhod. Ve všech uvedených metaanalýzách nebyl pozorován zvýšený výskyt nežádoucích účinků souvisejících s podáváním statinů.


20

laboratorní techniky LÉČBA FIBRÁTY U CHRONICKÉHO ONEMOCNĚNÍ LEDVIN Fibráty snižují plazmatické koncentrace triglyceridů a LDL-cholesterolu a zvyšují HDL-cholesterol. Také vedou ke změně velikosti LDL-částic z malých denzních na méně aterogenní velké LDL-částice. Nejvíce je používán fenofibrát. 1. Metaanalýza randomizovaných fenofibrátových studií (1457 pacientů) zjistila snížení triglyceridů o 40 %, celkového a LDL-cholesterolu o 13 %, resp. 11 %, v případě HDL-cholesterolu zvýšení o 10 %.(24) 2. Studie FIELD (Fenofibrate Intervention and Event Lowering in Diabetes) porovnávající účinek 200 mg fenofibrátu oproti placebu u 9795 diabetiků 2. typu bez anamnézy KV onemocnění zjistila nevýznamnou 11% redukci rizika vzniku srdečního infarktu nebo úmrtí na ICHS, avšak prokázala významný rozdíl ve snížení rizika výskytu makrovaskulárních i mikrovaskulárních příhod. Fenofibrát významně snížil progresi albuminurie(25) z normoalbuminurie do mikroalbuminurie nebo z mikroalbuminurie do proteinurie, a naopak zvýšil regresi albuminurie. 3. Studie DAIS (Diabetes Atherosclerosis Intervention Study) – mikronizovaný fenofibrát v dávce 200 mg/den omezil progresi angiograficky ověřené koronární aterosklerózy u 40 % pacientů a vedl k 23% poklesu KV příhod.(26) 4. Subanalýza studie DAIS(27) prokázala zpomalení vývoje diabetické nefropatie posuzované změnami albuminurie. Fibráty jsou, při respektování bezpečnostních a klinických opatření, účinnou léčbou dyslipidémie, zejména v počátečních stadiích CKD. U pacientů s pokročilejším stadiem CKD je nutná úprava dávkování fibrátů (Tab. 2).

KOMBINACE STATINŮ A FIBRÁTŮ U CHRONICKÉHO ONEMOCNĚNÍ LEDVIN Studie SAFARI (SimvAstatin plus FenofibrAte for combined hypeRIipidemia) u 619 pacientů s kombinovanou dyslipidémií porovnávala účinnost kombinace fenofibrátu 160 mg/den + simvastatinu 20 mg/ den se samotným simvastatinem 20 mg/ den.(30) Kombinační léčba (411 osob) oproti samostatnému statinu (207 pacientů) snížila hladiny triglyceridů o 23 %, VLDL-cholesterolu o 25 % a LDL-cholesterolu o 5 % a zvýšila HDL-cholesterol o 9 %. Fenofibrát má dobrý stupeň tolerance nejen v monoterapii,(31) ale také je upřednostňovaným fibrátem při současné léčbě statinem. Kombinaci fenofibrátu se statinem provází nízké riziko závažnějšího svalového postižení. Mezi 944 pacienty ve studii FIELD nebyl zjištěn při současném podávání fenofibrátu se statinem žádný případ rabdomyolýzy.(32) Prevencí nežádoucích účinků při hypolipidemické léčbě pacientů s CKD je respektování vhodného dávkování statinů a fibrátů s ohledem na stav filtrační funkce ledvin. Kombinace ezetimibu a statinu u chronického onemocnění ledvin Studie SHARP je zařazením 9270 pacientů největší randomizovanou kontrolovanou studií s hypolipidemickou léčbou u CKD.(33) Dvě třetiny pacientů měly středně závažnou a těžkou poruchu renální funkce (CKD 3–4) a zbylá třetina byla léčená hemodialýzou nebo peritoneální dialýzou (CKD 5 PD). Primární sledovaný cíl zahrnoval velké KV aterosklerotické příhody – úmrtí z koronárních příčin, infarkt myokardu, jakákoli revaskularizace a ischemická (nehemoragická) CMP. Sekundárním sledovaným cílem byly velké KV cévní příhody (srdeční smrt, infarkt myokardu, jakákoli CMP a jakákoli revaskularizace) a jednotlivé

složky primárního sledovaného cíle. Hlavním renálním cílem byl výskyt terminálního selhání ledvin (léčba dialýzou nebo transplantací). Po jednom roce léčby samotným simvastatinem klesl LDL-cholesterol o 0,8 mmol/l a při kombinací simvastatin/ezetimib o 1,1 mmol/l. Za 2,5 roku od začátku studie byl rozdíl v koncentraci cholesterolu mezi aktivní a placebovou větví 0,8 mmol/l a u jedinců na konci studie 0,85 mmol/l. Po průměrné době 4,9 roku a dvoutřetinové compliance vedla kombinovaná léčba k významnému snížení velkých KV aterosklerotických příhod o 17 %. U aktivně léčených bylo nevýznamně méně srdečních infarktů nebo koronárních úmrtí, ale významně méně ischemických CMP a tepenných revas kularizací. Kombinovaná léčba snížila o 16 % výskyt velkých KV cévních příhod. Hodnocení v podskupinách většinou nemělo dostatečnou statistickou sílu. Kombinovaná hypolipidemická léčba ve srovnání s placebem nevedla k ovlivnění progrese CKD. U 6247 v době randomizace dialýzou neléčených pacientů se neprokázalo snížení rizika zahájení dialýzy nebo transplantace, výskytu terminálního selhání ledvin nebo úmrtí, samotného renálního selhání nebo zdvoj násobení hodnoty výchozího sérového kreatininu. U pacientů léčených kombinací simvastatin/ ezetimib nebyl oproti placebové skupině prokázán významný rozdíl ve výskytu nežádoucích účinků (zvýšení hodnot kreatinkinázy nebo jaterních transamináz, výskytu myopatie a rabdomyolýzy).


21

laboratorní techniky NOVÉ POZNATKY V LÉČBĚ DYSLIPIDEMIE U CHRONICKÉHO ONEMOCNĚNÍ LEDVIN The Kidney Disease: Improving Global Outcomes (KDIGO) vypracovala nové postupy pro léčbu dyslipidémie u pacientů s CKD.(36, 37, 38) Klíčovým prvkem těchto doporučení je léčba statiny nebo statiny + ezetimibem u dospělých osob ve věku > 50 let s odhadovanou hodnotou glomerulární filtrace (eGFR) < 60 ml/min/1,73 m2, ale dosud neléčených chronickou dialýzou nebo transplantací ledvin. U již hemodialýzou léčených pacientů, kde se předpokládá, že rozsah jakéhokoli poměrného snížení rizika je podstatně menší než v dřívějších fázích CKD, se zahájení léčby statiny v současné době nedoporučuje.

Závěry pro klinickou praxi (34, 35) 1. Z hlediska snížení KV rizika je léčba statiny indikovaná ve všech stadiích CKD. 2. U atorvastatinu a fluvastatinu není zapotřebí redukce dávkování při klesající renální funkci. 3. Nejsou jednoznačné důvody pro ukončení statinové léčby před zahájením nebo v průběhu dialyzační léčby. 4. Fenofibrátová léčba není vhodná u pacientů s CKD stadia 4–5. 5. U těžší smíšené dyslipidémie se doporučuje kombinace statinu s fibrátem. 6. Fixní kombinace statin + ezetimib významně snižuje KV riziko, ale neovlivní progresi závažnějších stadií CKD.

Klasifikace a prevalence CKD Stadium CKD

GF (ml/s/1,73 m2)

1. poškození ledvin s normální či zvýšenou GF

GF (ml/min/1,73 m2)

%

≥ 1,5

≥ 90

3,3

2. poškození ledvin s lehce sníženou GF

1,00–1,49

60–89

3,0

3. mírná chronická renální insuficience

0,50–0,99

30–59

4,3

4. závažná chronická renální insuficience

0,25–0,49

15–29

0,2

< 0,25 nebo dialýza

< 15 nebo dialýza

0,1

5. chronické terminální selhání ledvin Tab. 1

GF – glomerulární filtrace, % – prevalence CKD v populaci Dávkování hypolipidemik u CKD 1–2

3

4–5

Atorvastatin

10–80

10–80

10–80

pacient po transplantaci ledviny 10–20

Fluvastatin

20–80

20–80

20–80

10–80

Pravastatin

10–40

10–40

10–20

10–20

Rosuvastatin

5–40

5–20

5–10

5

Simvastatin

10–80

10–40

10–20

5–20

10

10

10

?

Gemfibrozil

1200

1200 600

1200/600 0

1200

Fenofibrát

96–134

48–67

0

0

2000

2000

1000

?

Hypolipidemikum (mG)

Ezetimib

Niacin Tab. 2

CKD stadium

Upraveno podle (28, 29)


22

laboratorní techniky

Použitá literatura: 1. SCHIFFRIN, EL., LIPMAN, ML., MANN, JF. Chronic kidney disease: effects on the cardiovascular system. Circulation, 2007, 116, p. 85–97. 2. DOUGLAS, K., O‘MALLEY, PG., JACKSON, JL. Meta-analysis: the effect of statins on albuminuria. Ann Intern Med, 2006, 145, p. 117–124. 3. SANDHU, S., WIEBE, N., FRIED, LF., TONELLI, M. Statins for improving renal outcomes: a meta-analysis. J Am Soc Nephrol, 2006, 17, p. 2006–2016. 4. ATTHOBARI, J., BRANTSMA, AH., GANSEVOORT, RT., et al. The effect of statins on urinary albumin excretion and glomerular filtration rate: results from both a randomized clinical trial and an observational cohort study. Nephrol Dial Transplant, 2006, 21, p. 3106–3114. 5. AGARWAL, R. Statin induced proteinuria: renal injury or renoprotection? J Am Soc Nephrol, 2004, 15, p. 2502–2503. 6. ALSHEIKH-ALI, AA., AMBROSE, MS., KUVIN, JT., KARAS, RH. The safety of rosuvastatin as used in common clinical practice: a postmarketing analysis. Circulation, 2005, 111, p. 3051–3057. 7. TONELLI, M., MOYE, L., SACKS, FM., et al. Effect of pravastatin on loss of renal function in people with moderate chronic renal insufficiency and cardiovascular disease. J Am Soc Nephrol, 2003, 14, p. 1605–1613. 8. COLLINS, R., ARMITAGE, J., PARISH, S., et al. MRC/BHF Heart Protection Study of cholesterol-lowering with simvastatin in 5963 people with diabetes: a randomised placebo-controlled trial. Lancet, 2003, 361, p. 2005–2016. 9. SHEPHERD, J., KASTELEIN, JJ., BITTNER, V., et al. Effect of intensive lipid lowering with atorvastatin on renal function in patients with coronary heart disease: the Treating to New Targets (TNT) study. Clin J Am Soc Nephrol, 2007, 2, p. 1131–1139. 10. TONELLI, M., ISLES, C., CRAVEN, T., et al. Effect of pravastatin on rate of kidney function loss in people with or at risk for coronary disease. Circulation, 2005, 112, p. 171–178. 11. TONELLI, M., ISLES, C., CURHAN, GC., et al. Effect of pravastatin on cardiovascular events in people with chronic kidney disease. Circulation, 2004, 110, p. 1557–1563. 12. Scandinavian Simvastatin Survival Study Group. Randomised trial of cholesterol lowering in 4444 patients with coronary heart disease: the Scandinavian Simvastatin Survival Study (4S). Lancet, 1994, 344, p. 1383–1389. 13. WANNER, C., KRANE, V., MARZ, W., et al. Atorvastatin in patients with type 2 diabetes mellitus undergoing hemodialysis. N Engl J Med, 2005, 353, p. 238–248. 14. KRANE, V., HEINRICH, F., MEESMANN, M., et al. Electrocardiography and outcome in patients with diabetes mellitus on maintenance hemodialysis. Clin J Am Soc Nephrol, 2009, 4, p. 394–400. 15. WINKLER, K., WANNER, C., DRECHSLER, C., et al. Change in N-terminal-pro-B-type natriuretic peptide and the risk of sudden death, stroke, myocardial infarction, and all-cause mortality in diabetic dialysis patients. European Heart Journal, 2008, 29, p. 2092–2099. 16. MARZ, W., GENSER, B., DRECHSLER, C., et al. Atorvastatin and low-density lipoprotein cholesterol in type 2 diabetes mellitus patients on hemodialysis. Clin J Am Soc Nephrol, 2011, 6, p. 1316–1325. 17. FELLSTRÖM, BC., JARDINE, AG., SCHMIEDER, RE., et al. Rosuvastatin and cardiovascular events in patiens undergoing hemodialysis. N Engl J Med, 2009, 360, p. 1395–1407. 18. HOLDAAS, H., HOLME, I., SCHMIEDER, RE., et al. Rosuvastatin in diabetic hemodialysis patients. J Am Soc Nephrol, 2011, 22, p. 1335–1341. 19. LIU, Y., CORESH, J., EUSTACE, JA., et al. Association between cholesterol level and mortality in dialysis patients: role of inflammation and malnutrition. JAMA, 2004, 291, p. 451–459. 20. BAIGENT, C., LANDRAY, MJ., WHEELER, DC. Misleading associations between cholesterol and vascular outcomes in dialysis patients: the need for randomized trials. Semin Dial, 2007, 20, p. 498–503.

21. HOU, W., LV, J., PECKOVIC, V., et al. Effect of Statin Therapy on Cardiovascular and Renal Outcomes in Patients With Chronic Kidney Disease. A Systematic Review and Meta-Analysis. Eur Heart J, 2013, 34, p. 1807–1817. 22. PALMER, SC., CRAIG, JC., NAVANEETHAN, SD., et al. Benefits and harms of statin therapy for persons with chronic kidney disease: a systematic review and meta-analysis. Ann Intern Med, 2012, 157, p. 263–275. 23. UPADHYAY, A., EARLEY, A., LAMONT, JL., et al. Lipid-lowering therapy in persons with chronic kidney disease: a systematic review and meta-analysis. Ann Intern Med, 2012, 157, p. 251–262. 24. BIRJMOHUN, RS., HUTTEN, BA., KASTELEIN, JJ., et al. Efficacy and safety of high-density lipoprotein cholesterol-increasing compounds: a meta-analysis of randomized controlled trials. J Am Coll Cardiol, 2005, 45, p. 185–197. 25. KEECH, A., SIMES, RJ., BARTER, P., et al. FIELD Study Investigators. Effects of long-term fenofibrate therapy on cardiovascular events in 9795 people with type 2 diabetes mellitus (the FIELD study): randomised controlled trial. Lancet, 2005, 366, p. 1849–1861. 26. Diabetes atherosclerosis intervention study investigators. Effect of fenofibrate on progression of coronary-artery disease in type 2 diabetes: the Diabetes Atherosclerosis Intervention Study, a randomised study. Lancet, 2001, 357, p. 905–910. 27. ANSQUER, JC., FOUCHER, C., RATTIER, S., TASKINEN, MR., STEINER, G., DAIS Investigators. Fenofibrate reduces progression to microalbuminuria over 3 years in a placebo-controlled study in type 2 diabetes: results from the Diabetes Atherosclerosis Intervention Study (DAIS). Am J Kidney Dis, 2005, 45, p. 485–493. 28. MOLITCH, ME. Management of dyslipidemias in patients with diabetes and chronic kidney disease. Clin J Am Soc Nephrol, 2006, 1, p. 1090–1099. 29. DAVIDSON, MH., ARMANI, A., MCKENNEY, JM., JACOBSON, TA. Safety considerations with fibrate therapy. Am J Cardiol, 2007, 99, C3–C18. 30. GRUNDY, SM., VEGA, GL., YUAN, Z., et al. Eff ectiveness and tolerability of simvastatin plus fenofibrate for combined hyperlipidemia (the SAFARI trial). Am J Cardiol, 2005, 95, p. 462–468. 31. KEATING, GM., CROOM, KF. Fenofibrate: a review of its use in primary dyslipidaemia, the metabolic syndrome and type 2 diabetes mellitus. Drugs, 2007, 67, p. 121–153. 32. KEECH, AC., GRIEVE, SM., PATEL, A., et al. for the FIELD Vascular Study Investigators. Urinary albumin levels in the normal range determine arterial wall thickness in adults with Type 2 diabetes: a FIELD substudy. Diabet Med, 2005, 22, p. 1558–1565. 33. BAIGENT, C., LANDRAY, MJ., REITH, C., et al., on behalf of the SHARP investigators. The effect of lowering LDL cholesterol with simvastatin plus ezetimibe in patients with chronic kidney disease (Study of Heart and Renal Protection): a randomised placebo-controlled trial. Lancet, 2011, 377, p. 2181–2192. 34. MONHART, V. Hypolipidemika a jejich indikace u nemocných s chronickým onemocněním ledvin. Klin Farmakol Farm, 2013, 27, p. 110–113. 35. VAVERKOVÁ, H. Hypolipidemická léčba u pacientů s chronickým onemocněním ledvin. Intern Med, 2013, 15, p. 340–344. 36. WANNER, CH., TONELLI, M., and the Kidney Disease: Improving Global Outcomes Lipid Guideline Development Work Group Members. KDIGO Clinical Practice Guideline for Lipid Management in CKD: summary of recommendation statements and clinical approach to the patient. Kidney Int, 2014, 85, p. 1303–1309. 37. INKER, LA., ASTOR, BC., FOX, CH., et al. KDOQI US commentary on the 2012 KDIGO clinical practice guideline for the evaluation and management of CKD. Am J Kidney Dis, 2014, 63, p. 713–735. 38. KDOQI US Commentary on the 2013 KDIGO Clinical Practice Guideline for Lipid Management in CKD. Am J Kidney Dis, 2015, 65, p. 354–366.

O autorovi Prof. MUDr. Václav Monhart, CSc. Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Ústřední vojenská nemocnice, Interní klinika Synlab Czech s. r. o. Praha, Nefrologická ambulance e-mail: [email protected]


23

ze světa synlabu

synlab představil nový web Autor: Zdeněk Soudný

Zaměřuje se na technologii, smart nástroje i obsah. Společnost synlab představila novou podobu svých internetových stránek www.synlab.cz. Kromě výrazného posunu v oblasti technologie webu přináší jeho novější verze také změny v obsahu, který je rozdělen do několika oblastí podle poskytovaných služeb a skupin návštěvníků. Web obsahuje také sofistikované funkce pro lékaře i pacienty. „Práce s novým webem je intuitivní a poskytuje vysoký komfort pro všechny jeho uživatele. Kromě změny v technologii, která pro uživatele webu znamená rychlejší načtení stránek a také jejich komfortnější a bezpečnější prohlížení, včetně modifikace pro mobilní a dotyková zařízení, je nový web koncipován jako živé prostředí, které bude pro lékaře i pacienty přinášet každý den nové informace,“ představuje web Kristýna Bursíková, ze společnosti synlab czech s.r.o.

Nový web obsahuje přístup ke kalkulačce, na které si mohou pacienti i lékaři ověřit cenu vyšetření, která společnost synlab v České republice realizuje v případě, že se rozhodnou pro samoplátcovské vyšetření, které si získává stále větší oblibu. Systém také umožňuje tisk příjmového dokladu. Z webu je možné vstoupit do aplikace synlabdata, vysoce sofistikovaného nástroje, určeného pro lékaře, spolupracující se společností synlab. Jedná se o interaktivní webový portál, skrze který je

možné podávat žádanky laboratorního vyšetření, prohlížet jejich výsledky, objednávat materiál pro odběr a komunikovat s obchodníkem, který je prostředníkem mezi laboratoří a lékařem. „Naší snahou je, aby nový web nebyl statickým, ale živoucím nástrojem, který poskytne informace a odpovědi na otázky pro všechny naše klienty i širokou veřejnost. Předpokládáme, že v dalších etapách bude web doplňován o nové služby, které si získají své uživatele,“ uzavírá Bursíková.


24

ze světa synlabu

Synlab přichází s novou formou přímé komunikace s lékaři Autor: Zdeněk Soudný

Nový projekt urychlí přenos informací například v případě epidemií, či zvýšeného výskytu infekčních onemocnění Společnost synlab pilotním provozem zahájila unikátní projekt, který umožní přímou komunikaci s praktickými i odbornými lékaři. Prostřednictvím takzvaného „Informačního sdělení“, které je přílohou tištěných výsledkových listů“ tak bude spolupracující lékaře informovat o nejnovějších trendech v oblasti laboratorního vyšetření či o nově používaných metodách, zvýšeném výskytu nemocí v regionu, provozní informace pro lékaře potřebné a podobně. „Včasné informování lékařů je důležité pro jejich práci, a tedy také pro efektivní léčbu pacientů. Nový systém komunikace nám umožní do 24 hodin doručit potřebnou informaci pečlivě definované skupině lékařů, kteří se tak budou zabývat jen tím, co je skutečně zajímá,“ představuje novinku MUDr. Kateřina Kotrčová, výkon-

ná ředitelka společnosti synlab czech s.r.o. Jak dodává, pokud laboratoře společnosti synlab zachytí v regionu například zvýšený výskyt infekční choroby, mohou na tuto skutečnost upozornit praktické lékaře do druhého dne, včetně doporučení k relevantnímu vyšetření, nebo včetně například kontaktu na informační linku pro lékaře, kterou společnost synlab také provozuje, a na které mohou lékaři svá zjištění či doručené výsledky konzultovat. Synlab touto cestou bude také informovat o změnách ve svozových trasách, akcích, či výjimečných událostech.

nadefinovat lékaře podle odbornosti, ale například také podle regionu či dalších parametrů, a informační sdělení tak de facto personalizovat dle jejich potřeb a očekávání. Lékaři tak nebudou muset číst dlouhé nebo pro ně zbytečné texty,“ doplňuje MUDr. Kateřina Kotrčová.

Základem informačních sdělení je jejich věcnost, stručnost a cílené zaměření na lékaře, kteří se danou problematikou skutečně zabývají, a informaci proto využijí pro svou práci a ve prospěch pacientů. „Jsme schopni velmi rychle

„Jedná se o další součást činností, které ve společnosti synlab realizujeme ve prospěch lékařů i pacientů. Bude, mimo jiné, navazovat a doplňovat již existující projekt Zdraví národa,“ doplňuje MUDr. Kateřina Kotrčová.

Projekt společnost realizovala po dlouhodobém průzkumu trhu a konzultacích přímo s lékaři. Reaguje tak na jejich poptávku po aktuálních informacích. Informační sdělení zároveň umožňují lékařům zpětnou vazbu, a to jak v osobní formě, tak také prostřednictvím elektronické komunikace.


25

ze světa synlabu

Movember v synlabu Autor: Zdeněk Soudný

Pilotním programem se společnost synlab připojila k úspěšné akci Movember. V průběhu listopadu 2015 vyšetřila ve vybraných odběrových pracovištích zdarma muže od 35 do 50 let věku.

Rakovina prostaty je jedním z tichých nepřátel současných mužů. Přitom patří mezi nemoci, které lze úspěšně léčit, pokud se na ně přijde včas. Nemusí tedy být strašákem, pokud budou muži myslet na prevenci. I to je jeden z důvodů, proč se společnost synlab rozhodla podpořit akci Movember a v pilotním projektu umožnila mužům ve věku od 35 do 50 let nechat se ve vybraných odběrových pracovištích v Praze vyšetřit zdarma – nechat si odebrat krev. JEDEN NÁLEZ Z DVOU SET VYŠETŘENÝCH Zájemci o vyšetření mohli v listopadu navštívit odběrové pracoviště společnosti synlab v areálu ÚVN ve Střešovicích, v Poliklinice Vítězné náměstí, v poliklinice Kartouzská nebo v Poliklinice Lípa v Seydlerově ulici v Praze 5. Čekala je přitom nejmodernější forma vyšetření na rakovinu prostaty.

několik izoforem volné formy PSA (fPSA), jako prekurzory PSA. Ukázalo se, že jedna z těchto forem je pro rakovinu prostaty nejvíce specifická. V rámci speciální listopadové akce ale muži v dané věkové skupině měli jedinečnou možnost právě tento typ vyšetření u společnosti synlab podstoupit zdarma. Karcinom prostaty je nejčastějším onkologickým onemocněním mužů v České republice. Za posledních dvacet let se jeho výskyt zvýšil přibližně o 100 %. Přestože počet úmrtí v jeho důsledku zdaleka tak rychle neroste, spíše je v posledních letech neměnný, je třetí nejčastější příčinou úmrtí na zhoubný nádor u mužů v České republice. CO JE TO MOVEMBER Movember je charitativní, každoročně se konající genderově zaměřená akce. Jejím účelem je získání finančních pro-

středků a zároveň zvyšování povědomí o zdraví mužů. Měsíc mužské solidarity připadaná na listopad, symbolika je zaměřena především na prevenci typicky mužského onemocnění, kterým je rakovina prostaty. Název charity vznikl jako hybridní složenina dvou anglických slov, knír (moustache) – vyjadřující typicky mužský znak – a listopad (November). Každoroční celosvětová akce začíná počátkem listopadu, kdy se muži oholí a do konce měsíce si nechají růst knírek. Záštitu poskytuje nadace Movember, jejímž cílem je zvýšení povědomí o nemoci prostaty, o potřebě včasné detekce. Každoroční preventivní prohlídky jsou prvním krokem k určení diagnózy rakoviny a také základním předpokladem účinné léčby. Organizace nabízí přispění na konkrétní osobu, skupinu lidí nebo jako obecný dar, který bude použit na výzkum a boj proti rakovině, a také na osvětu problematiky.

Vyšetřením v pražských laboratořích synlab v průběhu Movemberu, tedy listopadu, prošlo téměř 200 mužů. Jen u jednoho z nich se přitom prokázal některý ze sledovaných parametrů nad limit a pacient tak bude muset podstoupit další vyšetření, aby se u něj zhoubný nádor potvrdil, nebo vyvrátil. Díky včasnému nálezu má ale i v případě positivního dalšího nálezu velkou šanci na úplné uzdravení. NEJMODERNĚJŠÍ VYŠETŘENÍ PRO MUŽE V LABORATOŘÍCH SPOLEČNOSTI SYNLAB Standardně se pro první záchyt karcinomů prostaty používá sérové stanovení PSA. V poslední době se tyto možnosti podstatně rozšiřují. Bylo identifikováno


26

ze světa synlabu

Do nového roku s novinkou pro pacienty Autor: Zdeněk Soudný

Na počátku roku 2016 se pacienti ve vybraných odběrových pracovištích společnosti synlab dočkají technické novinky – informačních panelů. Ty nejprve v pilotním provozu a následně v „ostrém“ nasazení umožní nejen lépe hlídat pořadí pacientů díky pořadovým číslům, ale také přinesou nejnovější informace (nejen) ze společnosti synlab či z lékařské oblasti. Na počátku to bude pět míst v Praze, postupně se počítá se zapojením většiny odběrových pracovišť na území celé České republiky. Velké obrazovky, přinášející nejnovější informace o vyšetřeních a akcích, které společnost synlab pro své pacienty dělá, ale také představení těch, kdo se o pacienty v daný den starají. To vše doplněné o možnost vytisknout si pořadové číslo a při odchodu ohodnotit spokojenost se službami a zdravotními sestrami, které provedly odběr. Díky

tomu získá synlab velmi cennou zpětnou vazbu od pacientů neprodleně po vyšetření. Informační pulty, které společnost synlab bude v roce 2016 instalovat do svých odběrových pracovišť, umožní i další široké využití. Například v případě potřeby informovat všechny pacienty o aktuálním dění, nebo je pozvat na další vyšetření v rámci úspěšného bezplatného preventivního programu Zdraví národa.


27

ze světa synlabu

Spolupráci se školami si synlab pochvaluje Autor: Zdeněk Soudný

Získává díky ní kvalifikované pracovníky Společnost synlab czech s.r.o. na přelomu roku 2014 a 2015 realizovala pilotní program „Navázání spolupráce se středními a vysokými školami“. Jeho hlavním cílem bylo nastavit spolupráci s vybranými školami, která by do budoucna umožňovala nábor pracovníků laboratoří či odběrových pracovišť. Reaguje tak na situaci na pracovním trhu v oblasti, která především v důsledku některých legislativních změn v minulosti, trpí nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Během stávajícího akademického roku proto realizuje nejen pokračování stávajícího projektu, ale také jeho další rozšíření a prohloubení. „Bohužel se v posledních letech potýkáme s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Pro některé specifické činnosti v našich laboratořích již nestačí základní zdravotnické středoškolské vzdělání, a proto musíme hledat také studenty vysokých škol, případně takové studenty, kteří jsou ochotni projít dalším systémem vzdělání a pro práci v laboratoři tak získat potřebnou certifikaci,“ vysvětluje Anetta Franková, vedoucí personálního oddělení společnosti synlab czech s.r.o. Jí nastavený projekt spolupráce se středními a vysokými školami si klade za hlavní cíl uzavřít partnerské smlouvy s vybranými školami dle spádovosti a odbornosti s rámcově definovaným rozsahem kontinuální spolupráce pro zajištění personálu v požadované kvalitě a kvantitě. Kromě toho projekt upozorňuje také na společnost synlab jakožto zajímavého potenciálního zaměstnavatele. „Dlouhodobě se ukazuje, že nejlepší cestou k zajištění odborných pracovníků pro laboratoře a odběrová pracoviště je nábor a výchova vlastních zaměstnanců. V rámci společnosti synlab mohou studenti projít praxí ve vybraném provozu, mohou se synlabem již při studiu spolupracovat kontinuálně, a po skončení studia jsme připraveni pomoci jim také s dalším vzděláním, díky kterému snáze dosáhnou na vysoce kvalifikovanou

pozici,“ upřesňuje Franková. Do celého procesu v rámci společnosti synlab je přitom zapojeno nejen HR oddělení, ale také vědecká a lékařská rada, tedy vrcholně odborné orgány společnosti, které se podílejí na vědecké a výzkumné činnosti. Za první rok existence projektu se do něj v různých formách zapojilo několik desítek studentů z pražských i mimopražských středních a vysokých škol, kteří v laboratořích a odběrových pracovištích společnosti synlab strávili stovky hodin na praxi či v rámci své odborné činnosti. „Kromě možnosti klasické praxe nabízíme studentům také možnost realizovat jejich vědeckou činnost za využití našich laboratoří a s podporou odborníků celé sítě synlab,“ podotýká Anetta Franková. Projekt ale ukázal také některé nečekané problémy. Zatímco spolupráce se středními školami fungovala v zásadě bez problémů, spolupráce s vysokými školami se v některých případech nedařila. „Bohužel v některých případech na vysokých školách stále chybí podpora pro další uplatnění absolventů, či vědecká podpora aplikovaná v terénu a mimo akademickou půdu vysoké školy,“ shrnuje Franková. Jak ale dodává, je to oblast, na které se snaží samy vysoké školy dlouhodobě pracovat a společnost synlab je připravena být jim v celém procesu partnerem.

Společnost synlab současným programem předchází také pravděpodobným problémům, které s sebou přinese akční plán celoživotního vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků 2015–2020, který bude mít v případě jeho realizace v plánovaném rozsahu negativní dopad na pokrytí personálních požadavků v požadované kvantitě a kvalitě konkrétně na úrovni zdravotních laborantů. „Navázání spolupráce se studenty ještě během studia a výběr těch nejlepších pro případné zaměstnání v budoucnu je nejlepší možné řešení, jak se vyhnout akutnímu nedostatku takto vzdělaných pracovníků poté, co dojde k naplňování akčního plánu,“ vysvětluje Franková. Proto bude projekt spolupráce společnosti synlab se středními a vysokými školami pokračovat i v dalším roce. Předpokládá opět stáže, praxe, odborné práce, sponzoring výzkumu a vývoje a také účast na řadě prestižních konferencí zdravotních laborantů a laboratorních asistentů (jako kupříkladu studentlab). Zaměřený by měl být tentokrát především na navázání spolupráce se středními školami, a předcházet tak budoucímu zásadnímu nedostatku středoškolsky vzdělaných pracovníků. „Naším záměrem je projekt rozšířit také o „trainee program“, který by byl logickým naplněním naší snahy o podporu kvalifikovanosti studenů v oboru,“ uzavírá Franková.


28

ze světa synlabu

Studenti v laboratořích společnosti synlab Autor: Zdeněk Soudný

Pro některé to bylo první reálné setkání s laboratořemi, tedy s místem, kde by mnozí z nich rádi v budoucnu pracovali. Dny otevřených dveří, které společnost synlab v prosinci připravila pro studenty SZŠ a VOZŠ z Alšova náměstí v Praze a z Ústí nad Labem se setkaly se zájmem více než šedesátky teenagerů. Cestu odebraného vzorku si mohli studenti zdravotnických škol vyzkoušet v laboratoři v pražské Jankovcově ulici v Holešovicích. Centrálním příjmem je provedla Hana Loubová, a vysvětlila přitom, jak se vzorek krve či moči na příjem dostane, jak se zpracuje a co jej čeká následně. Hematologií prošli s Mgr. Irenou Procházkovou, prohlédnout si přitom mohli nejmodernější vybavení a vzorek krve si prohlédnout na obrazovce počítače. Biochemií provedly studenty Ing. Lubica Gelieňová a Mgr. Markéta Kubelová. Ti studenti, kteří si přinesli vzorek ranní moči, se pak sami mohli „otestovat“. Není bez zajímavosti, že u jedné ze studentek test přinesl pozitivní nález počínajícího zánětu. Kolečko prohlídky laboratoře společnosti synlab uzavřeli na oddělení imunologie spolu s Ing. Anabelou Čížkovou.

Po celou dobu prohlídky laboratoře vyplňovali studenti soutěžní kvíz, který měl nejen ověřit, jak sledují výklad a co sami vědí, ale byl také šancí získat zajímavé ceny – ti, kteří uspěli pak po krátkém povídání si

s personální ředitelkou Anettou Frankovou, odcházeli nejen s informacemi o svém možném budoucím zaměstnání, ale také s milými předvánočními dárky.


29

ze světa synlabu

#prsakoule Autor: Zdeněk Soudný

Chtěla se stát doktorkou, ale dříve než začala léčit jiné, musela se mladá medička poprat s rakovinou. S kolegy se následně rozhodli spustit projekt #prsakoule, který moderní, odlehčenou formou komunikuje důležitost preventivních vyšetření. Cílí především (ale nejen) na mladé lidi, kteří se až příliš často domnívají, že se jich rakovina prsu a varlat netýká. V synlabu důležitost preventivních vyšetření zdůrazňujeme, a právě proto jsme se rozhodli projekt #prsakoule podpořit. Lidé, kteří se zajímají o své zdraví, jsou pro nás vždy vítanými partnery.

V listopadu se společnost synlab stala generálním partnerem projektu #prsakoule. Díky tomu mohla nejen podpořit dobou věc, ale také se aktivně zapojila do prevence zdraví svých vlastních zaměstnanců. Ti totiž dostanou jedinečnou šanci projít školením, které je naučí, jak se správně samovyšetřit proti rakovině prsu, či varlat. Na seminářích, vedených mediky lékařské fakulty University Karlovy, kteří za celým projektem stojí, se zaměstnanci dozví, jak včas rozpoznat rakovinu prsu, varlete a dalších orgánů, kde a jak probíhají preventivní kontroly, kam zajít, když na sobě objeví něco neobvyklého, jak o rakovině a dalších závažných onemocněních mluvit, a především si vyzkouší, jak nahmatat bulky na modelech prsou a varlat a správnou techniku jejich samovyšetřování.

RAKOVINA PRSU A VARLAT – NEPŘÍTEL, SE KTERÝM LZE BOJOVAT Rakovinou prsu v ČR ročně onemocní bezmála 7 000 žen. U žen do 35 let jsou to přibližně tři procenta, v kategorii mezi 35–45 lety až 12 procent. „Preventivní vyšetření prsů pohmatem nespadá v současné době do obsahu preventivních prohlídek u žádného lékaře. Samovyšetřování alespoň jednou měsíčně je přitom první možnou cestou ke zjištění závažného onemocnění prsu. Platí to zejména u mladších žen, které věkem nespadají do kategorie zákonného mamografického screeningu (zpravidla od 45 let),“ říká MUDr. Karel Rauš z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a Nemocnice na Bulovce. Rakovina varlat je méně častá – ročně jí v ČR onemocní přibližně 500 mužů. VLASTNÍ ZKUŠENOST NYNÍ POMÁHÁ JINÝM Projekt #prsakoule byl realizován prostřednictvím webového rozhraní hithit, který je předním českým crowdfundingem, tedy prostředím pro hromadné financování projektů. #prsakoule si jako cílovou částku, kterou potřebuje získat, vytyčil 157 500 korun. Za 45 dnů se mu ale podařilo získat mnohem více – částku převyšující 300 tisíc korun. Navíc se stal jedním z nejviditelnějších podobných programů v posledních letech, a to díky zdařilému marketingu i aktivnímu

zapojení mediků, kteří s ním přišli. Za celým projektem stojí nezisková organizace Loono, založená studentkou Kateřinou Vackovou. „Bylo mi 22. Studovala jsem už čtvrtým rokem medicínu. A byla jsem naprosto zdravá. Víc o mém, do té doby bezstarostném, životě asi netřeba říkat. Až do listopadu 2013. Tehdy se mi začalo něco klubat na levém vaječníku. Rostlo to a rostlo. Jako medička jsem si říkala, že takhle rychle rostou snad jen zhoubné nádory. Netušila jsem ale, jak blízko od pravdy jsem byla. Následovala operace. Moje první. Kontrola s výsledky za 14 dní. Ani si neumíte představit to nekonečné čekání. Posaďte se slečno. Bylo to zhoubné. Nevěste ale hlavu. My se odpoledne poradíme a zavoláme vám, jaká léčba bude následovat. Zavolali za 8 hodin. Za 8 předlouhých hodin, kdy jsem jen seděla na posteli a ptala se sama sebe proč, proč já, proč tak mladá, proč teď. Odpověď jsem dodnes nedostala a už o ni ani nestojím. Za těch 8 hodin jsem si rozmyslela, co od života opravdu chci a co pro to hodlám udělat,“ vzpomíná Kateřina na založení neziskové organizace Loono, a tedy vlastně i na počátek projektu #prsakoule.cz.


30

ze světa synlabu

Interpretace laboratorních nálezů, změny ledvin ve stáří, vyšetření moči i houby, to vše byla témata vzdělávání konce roku 2015 pro lékaře pod značkou synlab Autor: Zdeněk Soudný

Sérií dalších zajímavých seminářů pokračovala společnost synlab ke konci roku 2015 ve vzdělávání lékařů. Vysoce ceněné a oblíbené semináře přitáhly pozornost lékařů z celé republiky, a díky jejich širokému zaměření si své téma našel opravdu každý. Již v polovině listopadu 2015 se v Chateau Kotěra v Ratboři u Kolína setkali zájemci o laboratorní diagnostiku v praxi. S tématem vyhodnocení a interpretace laboratorních nálezů u infekčních hepatitid seznámila hosty MUDr. Blanka Boualay, která navázala dalším tématem nově se objevujících infekcí. Celý seminář byl zakončen neméně zajímavou diskusí. Jen o pár dní později uspořádala společnost synlab seminář v Modřicích. MUDr. Milan Hrubý si připravil téma, která nazval C’est la vie, aneb změny ledvin a jejich funkce ve stáří. S tématem lymské boreliózy na něj navázala MVDr. Michaela Verčinská a s tématem bakteriologického kultivačního vyšetření moči RNDr. Eva Uhlířová. Ostatně – podtitul jejího vystoupení varia na dotazy lékařů, interpretační novinky a doporučení

dával tušit, že si svou pozornost přítomných lékařů udrželo až do konce. RNDr. Dana Hanuláková ukončila sérii přednášek mykologií – novou taxonomií a méně obvyklými nálezy mikroskopických hub. Na počátku prosince v Ostravě proběhl seminář zaměřený na novinky v diagnostice imunologie a infekční sérologie. Se svými přednáškami vystoupily RNDr. Dana Hanuláková, která informovala o možnostech molekulární diagnostiky imunologických markerů.

MVDr. Michaela Verčinská pak představila novinky v diagnostice imunologie a infekční sérologie. SEMINÁŘE A DALŠÍ VZDĚLÁNÍ PRO ROK 2016 Také pro rok 2016 připravuje společnost synlab širokou nabídku vzdělávacích akcí, které umožní lékařům, ale také zdravotním sestrám nejen udržovat se „in“ s nejnovějšími poznatky, ale mnoho z těchto vzdělávacích akcí je pořádána dle Stavovského předpisu České lékařské komory a je tak hodnocen kredity.

AKTUÁLNÍ NABÍDKU VZDĚLÁVÁNÍ JE MOŽNÉ SLEDOVAT NEJEN NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH SPOLEČNOSTI SYNLAB, ALE LÉKAŘE S NIMI SEZNÁMÍ TAKÉ OBCHODNÍ ZÁSTUPCI SPOLEČNOSTI SYNLAB, PŘÍPADNĚ JE MOŽNÉ ZAJÍMAT SE O NĚ PŘÍMO V CENTRÁLE SPOLEČNOSTI.


31

www.synlab.cz

Synlabianer. Zdraví národa. Svět hub v podzemí. Osteoporóza. časopis pro pacienty a lékaře. Čtvrtletník XIV. leden březen 2016

Recommend Documents