Symbolický tvar regionu a regionální výchova: příklad Frýdlantska PRACOVNÍ LIST (Příloha k článku M. Šifty v 2. čísle Geografických rozhledů, ročník 23) Obsah: a/ metodický úvod b/ pracovní list pro žáky středních škol (k vytištění) c/ pracovní list s doplňujícími pokyny pro učitele
Úvod Pracovní list, určený žákům středních škol, přispívá konkrétními příklady výchovně vzdělávacích aktivit k naplňování kurikulárních požadavků v oblasti formování regionálního vědomí žáků. Prostřednictvím práce se symboly regionu podporuje vazbu žáků k místnímu regionu, jeho tradicím a hodnotám. Usiluje o tvořivé, praktické formování regionální identity žáků, podporuje schopnost žáků aktivně se zapojit do života v demokratické společnosti v rámci Česka i EU a zároveň přispět k rozvoji svého regionu. Usiluje také o prohlubování mezipředmětových vztahů, využívá badatelské aktivity a tvůrčí potenciál žáků, spojuje analýzu konkrétních symbolů regionu s obecnou generalizací. 1. Cílové zaměření Pracovní list přispívá k: utváření regionálního vědomí žáků a prohloubení pocitu sounáležitosti žáků s obývaným územím orientaci v symbolice regionu (znaky, loga, vlajky) chápání symbolů regionu (nejen grafických) v kontextu minulosti i současnosti rozvíjení pozitivního hodnotového systému opřeného o konkrétní příklady z každodenního života vědomé reflexi vlastního jednání rozvíjení a kultivaci vědomí osobní, lokální, národní, evropské i globální identity rozvíjení schopnosti zaujmout vlastní stanovisko a kritický postoj ke sledovaným skutečnostem 2. Výchovné a vzdělávací strategie Pracovní list podporuje rozvoj řady žákovských klíčových kompetencí vymezených v RVP G 2007: Kompetence k učení žák vyhledává správné odpovědi v primárních i sekundárních zdrojích, získané informace třídí, porovnává a zobecňuje, vybírá základní údaje a ty dále zpracovává procvičuje svou orientaci na mapě odhaluje primární i přenesený význam symbolů, včleňuje je do regionálního kontextu a díky pochopení jejich základu se učí jim porozumět při popisu i hodnocení symbolů si osvojuje přesná označení a termíny tak, aby se staly součástí jeho aktivní slovní zásoby, např. definuje region a vyjádří podstatu pojmu poznatky porovnává se znalostmi získanými v jiných oborech (zejména dějepis, zeměpis, základy společenských věd, cizí jazyky, biologie, environmentální výchova, literatura, výtvarná výchova…) plněním úkolů si utváří pozitivní vztah k učení i regionu, samostatně řeší problém a prezentuje výsledky vlastní práce
hodnotí své vystoupení i přínos týmové práce, sám sebe posuzuje kriticky, ale bez sebepodceňování, při hodnocení ostatních oceňuje pozitiva, upozorňuje na nedostatky, porovnává výsledky své práce s prací druhých vyhledává efektivní cesty k napravení vlastních chyb a negativ své práce Kompetence k řešení problémů aktivně a samostatně pracuje s odbornou literaturou, internetovými zdroji, využívá i starších poznatků a zkušeností shromážděné informace hodnotí, porovnává a třídí podle potřeby zadaného úkolu a vytváří různé varianty řešení, vyhodnocuje je a vybírá z nich ty nejefektivnější vysvětlí a zhodnotí každý svůj názor s využitím správné a věcné argumentace, polemizuje s názory spolužáků Kompetence komunikativní žák komentuje a vysvětluje svá stanoviska, na kladené otázky odpovídá souvisle, své myšlenky logicky řadí naslouchá tvrzením ostatních a diskutuje o nich, respektuje druhého Kompetence sociální a personální při skupinové práci kooperuje s ostatními s vědomím zodpovědnosti za společné dílo nezištně poskytuje pomoc ostatním a v případě potřeby sám přijímá radu i podporu objektivně hodnotí přípravu výsledného produktu a diskutuje s ostatními o průběhu a výsledcích práce Kompetence občanské žák upevňuje své regionální vědomí, prohlubuje pocit sounáležitosti s územím, v němž žije, chápe jeho specifika, hledá cestu k nápravě negativních jevů a vyzdvihuje pozitiva svými postoji projevuje a vyjadřuje úctu k regionálním tradicím Kompetence pracovní při práci žák dodržuje vymezená pravidla a plní své povinnosti a závazky v součinnosti se spolužáky i vyučujícím na základě poznání symbolického tvaru regionu chrání jeho kulturní i společenské hodnoty 3. Charakteristika pracovního listu Pracovní list je využitelný pro skupinovou i samostatnou práci. Nabízí možnosti žákovské evaluace i autoevaluace, může být využit i jako podklad pro klasifikaci učitelem. Návrh je vypracován pro region Frýdlantsko, využitelnost je ale širší, stačí jen analogicky dosadit symboly libovolného regionu. Struktura pracovního listu: 1. První úkol je zaměřen na vnímání příslušnosti k regionu, tj. vymezení prostorového tvaru, určení hranic i jejich charakteru (linie, zóna...). Žák uvede možnosti různého vymezení hranic regionu, vysvětlí odlišnost jednotlivých možných typů hranic, zdůvodní jejich konkrétní vymezení. Současně prokáže svou schopnost orientovat se na mapě, lokalizovat jejím prostřednictvím region, diskutovat různá vymezení a formulovat zobecňující závěry, přičemž dovede rozlišit různé typy regionů. 2. Druhá část (úkol 2–4) se zaměřuje na název regionu. Žák zdůvodní, jak pojmenování koresponduje s historickými kořeny i současnou realitou, analyzuje etymologii, vysvětlí význam zeměpisného názvosloví, zhodnotí význam názvu pro utváření symbolického tvaru regionu. 3. Úkoly 5 a 6 jsou zaměřeny na symboly regionu. Žák definuje, co může být symbolem území, analyzuje rozmanitost symbolů, vyjmenuje, jaké konkrétní jevy region reprezentují a jaká je četnost jednotlivých typů symbolů. Současně rozvíjí vlastní představivost a zaujímá postoj k pozitivním i negativním symbolům regionu.
4. Úkoly 7 a 8 jsou věnovány grafickým symbolům (znaky, loga). Žák analýzou vybraných znaků a log „odhaluje“ specifika a tradice regionu, oceňuje význam regionu nad rámec jeho územního vymezení, zhodnotí význam grafické symboliky pro prezentaci území, vysvětlí důležitost estetického ztvárnění. 5. Poslední čtyři úkoly jsou shrnující. Úkoly pro žáky jsou vytištěny tučně, doplňující informace nezvýrazněným písmem, pro učitele kurzívou. Pracovní list je vhodné využít v rámci vyučovacích hodin věnovaných místnímu regionu. Lze jej rozložit do více vyučovacích jednotek podle tematiky úkolů (prostorový tvar regionu, pojmenování, symboly a syntéza). Úkoly na sebe navazují, řešení každého je dobré hned analyzovat, zobecnit a zhodnotit. Práce není vhodná pro známkování znalostí, hodnotit lze spíše žákovskou kreativitu a přístup k tématu.
PRACOVNÍ LIST – zadání pro žáky 1. Vyznačte oblast regionu, ve kterém žijete, v obecně zeměpisné mapě Česka, v mapě administrativního členění Česka, v mapě vašeho kraje, v turistické mapě.
2. Představte si, že byste region, kde leží vaše bydliště, chtěli přiblížit zcela cizímu člověku. Jak byste jej nazvali? Stručně formulujte důvody, proč jste zvolili navržený název. A jak byste nazvali region v cizím jazyce (např. v angličtině, francouzštině, němčině)?
3. Jaký je tradiční, běžně užívaný název oblasti, kde bydlíte? Liší se nějak od oficiálního názvu?
4. Pokuste se vysvětlit význam oficiálního názvu regionu. Odpovídá podle vás význam názvu současné realitě? Svůj názor zdůvodněte.
5. Uveďte tři prvky, které podle vašeho názoru symbolizují region, ve kterém žijete. Svůj výběr zdůvodněte.
6. Jaké symboly svého regionu byste vybrali vy sami pro jeho propagaci? Jak byste ji realizovali?
7. Prohlédněte si vybraná regionální loga (obecní znaky) a pokuste se vysvětlit význam jednotlivých prvků v logu (znaku). Vystihují nějak jedinečnost vašeho regionu? Posuďte i estetické ztvárnění (symbolika barev, tvarů atp.). Obr. 1: Znak Libereckého kraje
Obr. 2: Logo CHKO Jizerské hory
Obr. 4: Logo Mikroregion Frýdlantsko
Obr. 3: Jizerskohorské regionální produkty
Obr. 5: Logo MASiF
Obr. 6: Logo regionálních výrobků
Obr. 7: Logo MCDO Hejnice
Obr. 8: Znak města Hejnice
8. Navrhněte pro svůj region (obec) znak (při zpracování návrhu dodržte významová i heraldická pravidla stanovená pro tvorbu obecního znaku). Obhajte vámi vytvořený znak před třídou. Pravidla pro tvorbu obecního znaku najdete na internetových stránkách společnosti Electrosun s.r.o. – vše pro obec a město (http://www.electrosun.cz/html/tvorba_znaku.html)
9. Lze oficiální názvy a znaky považovat za symboly regionu? Svůj názor zdůvodněte.
10. Jaké prvky se vybírají a užívají při tvorbě log a znaků? (vyjděte z poznatků získaných při řešení úkolu 7 a 8)
11. Své závěry porovnejte s názvem a znakem jiného regionu ve svém kraji, využijte pro získání informací internetové zdroje.
12. Na základě předchozích úkolů v několika větách vyjádřete, jaký byl podle vás smysl pracovního listu, co vám práce na něm přinesla? Co nového jste se dozvěděli, s jakými pocity završujete svou práci?
PRACOVNÍ LIST – zadání s komentářem pro učitele 1. Vyznačte „oblast svého regionu“ v obecně zeměpisné mapě Česka, v mapě administrativního členění Česka, v mapě vašeho kraje, v turistické mapě (Liberecka). Úkol je možno zadat jako skupinovou i samostatnou práci. Porovnejte výsledky jednotlivých skupin (žáků) a diskutujte se třídou o výsledcích, především o odlišnostech. Doplňující otázky k diskuzi: Je naším regionem jen místo bydliště nebo i větší území, kraj, země? Co je podle žáků region? Proč se člověk cítí být součástí více regionů? Proč každý vnímá svůj region jinak? Pohled žáků konfrontujte s geografickou definicí: Homogenní region – celek vymezený na základě společných znaků, např. reliéfu, klimatu, převažujících aktivit (statické pojetí regionu) Funkční (vztahový, nodální) region – celek vymezený na základě relativně uzavřených prostorových vztahů, vyznačuje se vztahem středisko – zázemí (dynamické pojetí) Podrobněji viz KUNC, J., TOUŠEK, V., VYSTOUPIL, J. a kol. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 411 stran. Jak je region ohraničen? Jaký charakter mají jeho hranice? – žáci významově rozlišují na příkladu Frýdlantska např. rozdíl mezi státní, administrativní hranicí, hranicí povodí (rozvodnicí), dokáží popsat průběh hranic, tj. číst mapu. Při porovnání zákresu regionu v mapách různých měřítek si student uvědomí odlišnost zákresu (přesnost, orientační hraniční body). 2. Představte si, že byste region, kde leží vaše bydliště, chtěli přiblížit zcela cizímu člověku. Jak byste jej nazvali? Stručně formulujte důvody, proč jste zvolili navržený název. A jak byste nazvali region v cizím jazyce (např. v angličtině, francouzštině, němčině)? Uvedený úkol využijte k diskuzi, která již uvede tradiční název i symboly (charakteristické rysy) regionu a která zároveň povede žáky k tomu, aby přesně a jasně formulovali, ev. obhájili svůj názor. Žáci představí svůj návrh názvu a vysvětlí důvody své volby. Diskutují s ostatními o tom, jak se jim návrh líbí, zda jej považují za výstižný, objektivní, využitelný pro prezentaci regionu. Obě strany se učí argumentovat, přitom si uvědomují specifika regionu a nutnost vhodně je prezentovat. Závěrem můžeme pohovořit o image regionu (vysvětlit, co se tím myslí), což vhodně uvede i další úkoly. Klademe důraz na to, aby byl název jedinečný, atraktivní, marketingově zajímavý a zároveň vyjadřoval identitu tamních obyvatel.
3. Jaký je tradiční, běžně užívaný název oblasti, kde bydlíte? Liší se nějak od oficiálního názvu? Porovnejme, jak se žáci ztotožňují se svým regionem. Kolik z nich volí za svůj region místo bydliště, kolik větší území? Kolik z nich jej pro prvotní prezentaci označuje geografickým názvem, kolik administrativním (liší-li se)? Kdo volí jiné názvy a proč? Objevují se citově zabarvené názvy? Pokud ano, jak jsou laděny? O čem vypovídají? (podrobněji viz např. PROFOUS, A. (1947): Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny. Praha: Nakladatelství ČAVU; HOSÁK, L., ŠRÁMEK, R.: Místní jména na Moravě a ve Slezsku (1980). Praha: Academia) Který název považují žáci za tradiční, který za oficiální? Uvědomují si rozdíl mezi oběma typy? Jak vnímají případné významové či jazykové rozdíly mezi oběma variantami, rozlišují tradiční a oficiální název regionu? 4. Pokuste se vysvětlit význam oficiálního názvu regionu. Odpovídá podle vás významový obsah názvu současné realitě? Svůj názor zdůvodněte. Uvedenou otázku využijme k vysvětlení historických kořenů a etymologie místního názvu. Porovnejme, zda se význam toponyma změnil, posunul, jak a proč? Jak silná je identifikace žáků s názvem regionu? Lze její míru objektivně vysvětlit a zhodnotit? Využijte úkol k posouzení vývoje a změn názvosloví v širších historických souvislostech: Jak se region nazýval dříve? Kdy a proč došlo ke změně názvu? 5. Uveďte tři prvky, které podle vás symbolizují region, ve kterém žijete. Svůj výběr zdůvodněte. Výběr symbolů využijeme k charakteristice dominant a specifik kraje, k jejich typizaci i vysvětlení, proč právě tyto jevy (krajinný ráz, historický odkaz, kultura, společenské, ekonomické a ekologické jevy) jsou pro image regionu určující a jak se jejich prostřednictvím image utváří. 6. Jaké symboly svého regionu byste vybrali vy sami, proč? Jak byste je využili pro propagaci regionu? Porovnejte shody a rozdíly v odpovědích na obě otázky. Které prvky tvoří potenciál pro formování regionální identity a posílení image regionu, Které jsou naopak oslabující? Jaké cesty vedou k posílení image regionu? V jaké míře je sledovaný region využívá? Najdou žáci cesty, jak zjistit, jaká je úroveň prezentace regionu? (využijte např. internetové portály - oficiální web obce, mikroregionu, kraje, turistické portály atp.) 7. Prohlédněte si vybraná regionální loga (obecní znaky) a pokuste se vysvětlit jejich význam. Vystihují nějak jedinečnost Vašeho regionu? Obr. 1: Znak Libereckého kraje
Obr. 2: Logo CHKO Jizerské hory
Zdroj: www.vexilologie.kvalitne.cz vyrobky.cz [cit. 4. 8. 2013].
Obr. 3: Jizerskohorské regionální produkty
Zdroj: www.jizerskehory.nature.cz [cit. 4. 8. 2013].
Zdroj: www.jizerske[cit. 4. 8. 2013].
Obr. 4: Logo Mikroregion Frýdlantsko
Obr. 5: Logo MASiF
Zdroj: www.frydlantsko.cz [cit. 4. 8. 2013].
Zdroj: www.masif.cz [cit. 4. 8.
2013]. Obr. 6: Logo regionálních výrobků
Obr. 7: Logo MCDO Hejnice
Obr. 8: Znak města Hejnice
Následující analýza je připojena jako Zdroj: inspirativní: Zdroj: www.frydlantsko.cz www.mcdo.cz Zdroj: www.mestohejnice.cz/ Studium[cit. znaků 4. 8.připomene 2013]. prvky, jimiž je region [cit. 4. 8.ve2013]. znacích zastoupen: [cit. 4. 8. 2013].
Obr. 1 – stříbrné kolo s osmi písty, erb majitelů frýdlantského panství Redernů Obr. 2 – upolín evropský, mokřadní louky frýdlantské části Jizerských hor Obr. 3 – nejvyšší hora regionu Smrk Obr. 4 – logo mikroregionu svým obsahem podtrhuje ty rysy regionu, které tvoří pozitivní potenciál formování a prohlubování jeho vnitřní i vnější regionální identity: příhraniční polohu s využívanými hraničními přechody, geografický tvar i říčku Smědou, významný místní zdroj vodní energie i pomyslnou přírodní osu regionu Obr. 5 – logo skupiny MASiF využívá barvy a tvary vycházející z přírodní charakteristiky území, zelená křivka odkazuje k jizerskohorským lesům, modrá ke Smědé Obr. 6 – silueta frýdlantského zámku Obr. 7 – hejnická bazilika a Frýdlantské cimbuří, součást loga Mezinárodního centra duchovní obnovy v Hejnicích Obr. 8 – typické prvky města: bazilika, blízká hora Smrk a zalesněné Jizerské hory (smrk), zemědělský ráz (klasy) i rozvoj průmyslu (ozubené kolo) Uvědomují si žáci prvky, které byly vybrány k prezentaci regionu? Dokáží je ze znaků a log „vyčíst“? Domnívají se žáci, že jsou zvolené prvky přesvědčivé a že přispívají k budování image regionu?
8. Navrhněte pro svůj region (obec) znak (při zpracování návrhu dodržte významová i heraldická pravidla stanovená pro tvorbu obecního znaku). Představte svůj návrh spolužákům. Pravidla pro tvorbu obecního znaku najdete na internetových stránkách společnosti Electrosun s.r.o. – vše pro obec a město (http://www.electrosun.cz/html/tvorba_znaku.html) Při hodnocení tohoto úkolu je vhodné zvolit stejný postup jako při diskuzi o navrhovaném názvu, důležité je i zohlednění estetického ztvárnění. 9. Zhodnoťte, zda lze oficiální názvy a znaky považovat za symboly regionu. Úkol využijte k diskuzi o významu grafických symbolů pro prezentaci regionu i pro posílení regionální identity jeho obyvatel. Zaměřte se na důležitost vyzdvižení pozitivních prvků regionu, protože právě ty pomáhají k utváření hlubšího vztahu k žitému prostoru. Zajímavé je i sledování otázky, jak obyvatel regionu rozumí jeho grafickým symbolům a zda je vůbec zná a vnímá, zda je považuje za důležité. 10. Jaké prvky se vybírají a užívají při tvorbě log a znaků? (vyjděte z poznatků získaných při řešení úkolu 7 a 8) Odpovědi na tuto otázku navozují pokračování v diskuzi a vedou k zobecnění, že v grafických symbolech se využívají pro region typické prvky krajinného rázu, přírodního dědictví i bohatství, stejně jako prvky odrážející historický a kulturní odkaz, vyhledávané turistické cíle i hospodářské jedinečnosti. 11. Své závěry porovnejte s názvem a znakem jiného regionu ve svém kraji, využijte pro získání informací internetové zdroje. Výsledek komparace by měl potvrdit poznatky získané při plnění předchozích úkolů. 12. Na základě předchozích úkolů v několika větách vyjádřete, jaký byl podle vás smysl pracovního listu, co vám práce na něm přinesla? Co nového jste se dozvěděli, s jakými pocity uzavíráte svou práci? Pro hodnocení práce lze využít např. bodování smysluplnosti plněných úkolů (sémantický diferenciál), podobně lze hodnotit i přínos práce pro žáka. Formulace nových poznatků je využitelná pro rozšíření geografické terminologie. Závěrečná diskuze by měla vést především k procvičení evaluačních postupů, lze ji využít i pro rozvoj mluveného projevu a argumentace. Miroslav Šifta, PřF UK v Praze
[email protected]
