SVĚT SEDMDESÁT LET OD OSVOBOZENÍ

Městského výboru Komunistické strany Čech a Moravy v Havířově IV. ročník

SVĚT SEDMDESÁT LET OD OSVOBOZENÍ V letošním roce si v naší vlasti i celé Evropě připomínáme a oslavujeme 70 let od ukončení 2. světové války a osvobození naší vlasti od fašistického zla. OSN označila den ukončení této války za celosvětový svátek. Je všeobecně známo, jaké obrovské neštěstí válka způsobila, kolik životů zahubila i jaké ohromné materiální hodnoty přišly vniveč. Aniž bychom snižovali význam kteréhokoliv státu protiválečné koalice v boji s fašizmem, je neoddiskutovatelnou pravdou, že největší tíhu a bohužel i největší ztráty přinesla v této válce Rudá armáda, vojáci Sovětského svazu. Oceňujeme hrdinství těchto vojáků, ale i civilních osob a občanů měst a obcí, kteří se podíleli na konečném vítězství a nastolení míru. Antifašistická koalice se stala v době války příkladem úspěšné spolupráce států s rozdílným společenským zřízením. Poválečné období žel v této úspěšné cestě nepokračovalo. Naopak, historický vývoj vedl k rozbití této jednoty a ke vzniku politicky i ekonomicky bipolárního světa. Místo všeobecně prospěšné spolupráce dochází mezi dříve spolupracujícími státy k nedůvěře a nakonec vzniku tzv. studené války. Naše země, osvobozená především armádou Sovětského svazu, začala postupně budovat společenské zřízení, postavené na principech lidově demokratického a pak socialistického státu. Jistota společné politiky se Sovětským svazem zajistila naší zemi po celé období takto vytvořeného bipolárního světa jistotu míru a bezpečnosti. Tím tak umožnila naší zemi takový vývoj, který nejen odstranil zcela chudobu, se kterou se bohužel stále více setkáváme v současné době, ale vytvořila i podmínky pro trvalý růst životní úrovně, pro zdravý a kulturní vývoj všech občanů. Význam této jistoty si nejvýrazněji uvědomujeme při srovnání vývoje ve světě. Prakticky po celé období tzv. studené války vznikaly v různých zemích Asie, Afriky, či Latinské Ameriky lokální války. Války, které byly vedeny západními kapitalistickými zeměmi, především Spojenými státy. Militantní pokračování politiky těchto států bylo vždy zaměřeno na dosažení maximálního ekonomického efektu s cílem zajistit co nejvyšší zisky především největších nadnárodních korporací. Období jistoty bipolárního světa se postupně začalo měnit s rozpadem Sovětského svazu. Naše země tak začala velmi rychle po tzv. sametové revoluci směřovat ke kapitalistickému zřízení, přičemž celé toto období bylo a je poznamenáno rozkrádáním národního majetku a likvidací výdobytků pracujících. Výsledkem současné politiky je tak skutečnost, že převažující část ekonomiky je dnes v rukou zahraničního kapitálu, zejména německého, který si přivlastňuje nejen zisky a dividendy, ale má zároveň možnost rozhodovat o osudu tuzemských podniků a tedy i jeho pracujících. Výsledkem takto vytvořeného kapitalistického vývoje je rozdělení společnosti na bohaté a chudé, přičemž nůžky tohoto vývoje se stále rozevírají v neprospěch 1

chudých. Dokládají to i statistické přehledy, které ukazují, že dvě třetiny občanů nedosáhnou ani na průměrný plat a u stále větší části obyvatel zaznamenáváme chudobu. Naše země zároveň s přechodem ke kapitalistickému zřízení vstoupila postupně i do vojenského seskupení NATO a byla přijata za člena Evropské unie. Jako součást severoatlantického seskupení se zároveň stává i spolutvůrce politiky tohoto paktu. Politika NATO si nestanoví jako svou prioritu zachování míru ve světě. Svědčí o tom neblahé vojenské operace v létech 1992 -1995 při válce v Bosně a Hercegovině a později v tehdejší Jugoslávii v roce 1999. Katastrofální následky měly vojenské operace NATO a zejména USA v Afganistanu a severní Africe, především v Libyi. Po svržení problematického vůdce Kaddafiho v roce 2011došlo k rozdělení země, nástupu radikálního islámu a celkovému rozvratu země. Chaosu a bezvládí tak využili radikálové napojení na islámský stát se svou agresivní politikou, nebezpečnou pro celý kulturní svět. Jedna z největších tragédií pro Evropu od konce 2. světové války se však koná v současné době na Ukrajině. Politické vedení Evropské unie v návaznosti na politické záměry USA použilo ve velmocenském soupeření s Ruskem ty síly a skupiny, které jsou přímo napojeny na nacistické a fašistické organizace. Potvrzuje to nové složení ukrajinské vlády, kde tito lidé převzali takové funkce jako je vicepremiér, ministr obrany, generální prokurátor, ale i další. Šéf národní bezpečnostní rady byl dokonce zakládajícím členem fašistické strany Svoboda. Fašisté zastávají důležité pozice, přičemž dominující postavení mají právě v bezpečnostním sektoru. Skutečnost, že tyto síly neskrývají svůj záměr a politiku před celým světem, je bezprecedentní a je nepochopitelné, jak může být akceptována Severoatlantickým paktem a Evropskou unií. Potvrzuje se znovu, že takový postup může být pouze v souladu s velmocenskými snahami a směřováním velkokapitálu, který ve snaze zajišťovat stále větší vliv a zisky neváhá využívat i takové nástroje, jakými jsou lokální války a nepokoje. Jsme v současné době svědky, že rozhodující moc nad společností se stále více soustřeďuje do rukou úzkého okruhu majitelů velkokapitálu. Představitelé těchto korporací jsou držiteli nejen ekonomické, ale i politické moci. Nenasytnost těchto lidí je hlavním faktorem vzniku válečných konfliktů a válek. Jestliže v těchto dnech vzpomínáme a oslavujeme konec 2. světové války a osvobození naší vlasti od fašizmu, musíme konstatovat, že současná situace, 70 let po válce, je z hlediska zachování míru velmi vážná. Tragickým se přitom jeví poměrně malý zájem občanů o skutečné dění ve světě. Vidíme, že se dnes lidem z určitých důvodů předkládají k úvaze nepodstatné zástupné problémy, mnohdy i polopravdy, případně se skrývají pravdy. To je nebezpečná situace, protože právě současná doba si vyžaduje, aby Evropa byla jednotná a silná. Vážným bezpečnostním rizikem je v globálním měřítku i islamistický terorizmus. Ten se týká Evropy jako celku a izolace či omezování Ruska je za této situace nesmyslným hazardem. Evropa dnes potřebuje nejen politickou jednotu, ale i ekonomickou spolupráci, chce-li obstát v celosvětovém měřítku. Bohužel současný postoj USA naznačuje, že ekonomické zájmy této země nejsou totožné se zájmy Evropy. Svět za 70 let prošel obrovským vývojem a obrovskými změnami. Přes všechny tyto změny jsme však stále svědky velmocenských snah o ovládnutí co největší části světa, ať již ekonomickými pákami, či ozbrojenými konflikty. Proti stále větší rozpínavosti kapitálu a jejich představitelů stojí sice obrovská síla těch, jejichž zájmy jsou v rozporu se zájmy velkokapitálu, avšak jejich akceschopnost je z různých důvodů značně omezená. Umět se orientovat v současné situaci není jednoduché. Umět si odpovědět na otázku, v čí prospěch se který akt koná a jak se k danému problému postavit, je však důležité pro další vývoj a zachování míru v Evropě. V tomto ideologickém měření sil sehrávají významnou úlohu jednotlivé politické strany a společenská hnutí a v rámci nich i naše strana. ng.Bronislav Michejda

2

Osvobození Ostravy Ostravsko mělo pro Hitlera klíčový význam. Byl zde soustředěn průmysl a navíc bylo velmi schůdnou cestou k průniku na Moravu. Není tedy divu, že Adolf Hitler prohlásil: „Jestli vydáte Moravskou Ostravu, vydáte celé Německo. Moravskou Ostravu je nutno udržet stůj co stůj!“ V lednu 1945 zde začali Němci budovat rozsáhlé obranné opevnění.10.března začala v Polsku mohutná sovětská ofenziva, ale přímý útok na Ostravu po čtrnácti dnech selhal a skončil. Úspěšnější byla další operace, která začala 24. března. Do té se už zapojili českoslovenští tankisté, mezi nimiž byl i nám známý Mikoláš Končický. Hlavní část operace začala 15.dubna. Po prolomení opavského obranného pásma byla osvobozena Opava. Opava v těchto bojích utrpěla skutečně velké škody, to Ostrava později na tom byla mnohem lépe.

Ráno 30.dubna 1945 překročila sovětská vojska nedaleko Svinova řeku Odru. Tanky První československé tankové brigády zaútočily do týla Němců a pronikly spolu se sovětskou dělostřeleckou divizí do centra Ostravy. Díky hrdinství Ostraváka Miloš Sýkory, který zneškodnil elektrické vedení k náložím na mostě přes Ostravici (dnes most Miloše Sýkory), se podařilo československým i sovětským jednotkám vjet do středu Ostravy. Ostrava byla svobodná! K 70. výročí osvobození města se letos chystají velké oslavy. Ty už vlastně začaly, ale hlavní část začíná 15.dubna. Ostrava zve všechny zájemce, na které čeká řada atrakcí a překvapení.

Hrdinové 2. světové války si důstojnou oslavu a naše vzpomínky zaslouží. Marie Kročková

3

MDŽ 2015 Každý rok nezapomínají havířovští komunisté na ženy. I letos u příležitosti MDŽ uspořádali dne 5. března pro havířovské občanky vystoupení v Kulturním domě Petra Bezruče. Při příchodu do sálu obdržela každá žena karafiát a přání od mužů. Ženy jménem MěV KSČM uvítal místopředseda JUDr. Bronislav Bujok. Připomněl proč a od kdy se svátek slaví. Pozdravil přítomné i jménem předsedy MěV KSČM Bc. Daniela Pawlase, který z titulu funkce primátora města Havířova musel být pracovně mimo město. Přivítal i přítomnou poslankyni Parlamentu ČR PaedDr. Miladu Halíkovou a předal jí kytici květin. Poslankyně poděkovala jménem svým i jménem přítomných žen za organizaci tohoto slavnostního večera. A pak následovala zábava a k dobré pohodě přispěl program na téma filmové melodie v provedení Stanley’s Dácie Street Band. I když název souboru téměř všem ženám nic neříkal, jejich řízný „dixík“ přinesl do sálu dobrou náladu. Název hudebníků je cizí, ale v závěru se zjistilo, že se jim také říká Dřevorubci z Beskyd. Takže komunisti z Havířova, děkujeme vám za příjemné odpoledne a těšíme se na to, co vymyslíte příští rok. Věříme, že se napřesrok opět sejdeme. V. Baierová, účastnice večera

Schůzka se vydařila ……… Jako každý první pátek v měsíci, i teď v březnu, jsme se my, členky Levicového klubu žen v Havířově, sešly na pravidelné schůzce. Tentokrát nás čekalo velké překvapení. A bylo skutečně milé. Na naši schůzku totiž přišla poslankyně Parlamentu ČR PaedDr. Milada Halíková a primátor našeho města Bc. Daniel Pawlas. Ten přítomným ženám popřál k Mezinárodnímu svátku žen, poděkoval ženám za jejich pomoc a práci a podělil nás chutnými bonbony. Jubilantkám předal krásnou kytici. Potom podrobně zodpověděl řadu dotazů, které se týkaly problémů ve městě. Zazněly například i připomínky k nádraží ČSD a ČSAD, problémy s bezdomovci a další. Naše ženy prostě zajímá všechno. Paní Halíková rovněž ocenila činnost našich žen, které se podílejí na všech akcích MěV KSČM v Havířově. Informovala o hlavních bodech jednání Sněmovny ČR, osvětlila stanovisko Klubu KSČM k tak zvaným „Lesním školkám“ i skupinkám, které mají nahrazovat řádné mateřské školy. Hovořila také k otázce povinného očkování dětí, zdůvodnila, proč na něm trváme. Přítomné členky, které všechny vychovaly své děti a vnuky, plně souhlasí s tím, že základní očkování děti chrání a mělo by zůstat povinné. Všechny nás moc potěšila krásná kytička sněženek, kterou na své zahrádce natrhala a navázala naše předsedkyně Jiřinka Mlčáková. Samozřejmě nechybělo ani občerstvení a naše jubilantky nás pohostily krásnými cukrovinkami. Bylo to skutečně velmi pěkné setkání a posezení, děkujeme všem, kdo se o to zasloužili. členky LKŽ

4

MDŽ v Praze V sobotu 7. 3. 2015 se konaly oslavy MDŽ v Poslanecké sněmovně. Na akci ženy funkcionářky pozval předseda ÚV KSČM s. Filip, pozvání jsem přijala a spojila s prohlídkou našeho hlavního města. V pátek 6. března jsem vycestovala směr Praha. Nikdy jsem to město takto důkladně neprošla, od Václaváku, přes Národní divadlo, Karlův most, Hradčany, Staré město a Matějskou pouť. Večer ještě noční Praha. Byl to super den.

Na sobotu jsem se těšila ještě více. Po 9. hodině ranní jsem prošla Valdštejnskou ulicí a stála před budovou Parlamentu ČR. Když jsem vcházela, měla jsem zvláštní pocit „tak tudy chodí naši poslanci do práce“. Samotné oslavy byly velmi příjemné. Předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip zahájil oslavu krátkou gratulací všem ženám a připojil se i s. Kováčik. Zúčastnili se také s. Ransdorf, s. Dolejš a další muži funkcionáři. O kulturní program se postaral Vlasta Korec a lidový soubor „Osmikráska“.

Po lehkém občerstvení a krátkém rozhovoru s naší europoslankyní Kateřinou Konečnou jsem se rozloučila a jela ještě navštívit poslední památné místo, které jsem v pátek nestihla, a to Vyšehrad. Plná dojmů z naší stověžaté jsem večer uháněla zpět. Janina Želinská, předsedkyně ZO č. 61

5

Slavili jsme … Tradiční oslava MDŽ, kterou každoročně pořádají společně 49. a 51. ZO KSČM a na kterou jsou zvány členky ČSŽ a sympatizantky, se konala dne 4. března opět v banketce zimního stadionu. Kromě programu členských schůzí obou organizací byla součástí akce i tradiční soutěž „Kurňa, co to je?“ spolu s odhadováním váhy předmětu, který byl i cenou pro výherce. Pohodu zajišťoval Jarek Jeziorský reprodukovanou hudbou. Letos jsme byli velice příjemně překvapeni návštěvou samotného primátora města a předsedy MěV KSČM Bc. Daniela Pawlase, který popřál ženám k svátku a předal jim také sladký dárek. Přítomnosti předsedy MěV využili účastníci v diskusi, ve které, kromě informacíí o tom, co se musí řešit ve městě (mj. problém s ubytovacím zařízením Impuls), odpovídal také na dotazy. Ty se týkaly jednak spolupráce s ostatními koaličními partnery v zastupitelstvu, ale nejvíce připomínek bylo k novému autobusovému nádraží, které nemá krytou čekárnu pro cestující a odbavování cestujících při vyřizování dokladů a nákupu jízdenek je prováděno venku bez ochrany před nepříznivým počasím. Rovněž by bylo žádoucí zajistit bezpečný přechod z AN k nákupnímu středisku Kaufland. Je veliká škoda, že vzhledem k dalším povinnostem, měl na nás s. Pawlas jen 20 minut. Doufáme, že budeme mít opět příležitost si s ním popovídat a přejeme mu hodně zdaru v náročné funkci. D.Racková Foto: J.Franek, D.Racková

************************************************************************* F. Zachariaš: Mladí lidé a KSČM

(5.3.2015)

KSČM nabízí mladým lidem především možnost pracovat ve prospěch občanů a hledat cesty, které by umožnily zlepšení celkového života v České republice. Snažíme se, aby mladí lidé mohli pracovat na úrovni měst a obcí, získávat další zkušenosti, případně rozšířit své vzdělání, a to jak pomocí studia, tak i například stážemi v Evropském parlamentu. Každý z mladých lidí má svoji vlastní motivaci, proč vstoupil do KSČM. Jedná se především o názorovou shodu s programovými tezemi KSČM a touhu nebýt lhostejný ke svému okolí a v běžném denním životě pomáhat těm, kteří pomoc potřebují. Proto se snažíme, aby se zúčastnili akcí, ať už sportovních či vědomostních, s dětmi a mládeží. Dále pořádáme různé pracovní semináře a školení. Snažíme se a doporučujeme, aby mají-li tuto možnost, absolvovali studium, které jim umožní větší uplatnění ve společnosti. V každé společnosti, a zvláště v naší straně, jsou mladí lidé preferováni především proto, že přinášejí nové myšlenky, které se, jako každé mládí, snaží prosazovat. Do KSČM v poslední době přichází velký počet mladých lidí, kteří chtějí na svém životě i dění v naší republice změnit spoustu věcí. Jedná se především o lidi s velkým sociálním cítěním a touhou pracovat ve prospěch ostatních. Toto je pro KSČM signálem, že její politika je správná, a právě tato mladá generace ji chápe a naplňuje. 6

Autor: Filip ZACHARIAŠ, předseda OV KSČM Vyškov Zdroj: Mediální úsek ÚV KSČM

„Když jsem v kosmické lodi obletěl Zemi, viděl jsem, jak je planeta krásná. Lidé, chraňme a rozmnožujme tuto krásu, ale neničme ji!“ J .A .Gagarin

Jurij Alexejevič GAGARIN první člověk ve vesmíru se narodil 9. 3. 1934, zahynul 27. 3. 1968. Vyučil se slévačem, pak vystudoval průmyslovou školu.Věnoval se hodně sportu, ale hlavně stále snil o létání. Dvakrát žádal o přijetí do leteckých kurzů, ale neuspěl. Nakonec mu to ale vyšlo, byl přijat na leteckou školu a tu ukončil s vyznamenáním. Když v lednu 1959 rozhodla sovětská vláda o výběru budoucích kosmonautů, byl vybrán i on. Až do ledna 1961 procházel, jako další kolegové, náročným výcvikem a 8. dubna se dozvěděl, že byl vybrán jako první cestovatel do vesmíru. Jeho radost byla veliká. 12.dubna 1961 v 9 hodin 7 minut moskevského času odstartoval v kosmické lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur.První kosmický let trval 108 minut, byl tedy nejen první, ale i nejkratší. Jeho uskutečnění vyvolalo velké překvapení v celém světě. Z neznámého vojenského letce se Gagarin stal během hodiny nejpopulárnějším člověkem planety. Byl povýšen na majora, vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu, Leninovým řádem a mnoha dalšími vyznamenáními, cestoval po celém světě, jeho jméno dostaly školy, ulice, náměstí – u nás např. kolonáda v Karlových Varech. Jistě je zajímavé, že jeho první cesta vedla k nám, do Československa. To pak navštívil ještě jednou v roce 1966. Lidé jej měli rádi pro jeho vrozenou inteligenci a stálý milý úsměv. Kosmonautem zůstal i nadále, dál studoval na odborné škole, učil a létal. Uplynulo již celých 54 let ode dne, kdy se poprvé ozvala píseň „Dobrý den, majore Gagarine“, kterou nazpíval Gustav Brom, do vesmíru vzlétli mnozí další astronauti z celého světa – Ruska, USA, Indie, Bulharska, Číny a dalších, byl mezi nimi i občan Československa Vladimír Remek, nechyběly ani ženy – první byla Valentina Těreškovová, ale to, že byl Gagarin první, bude platit navždy. Marie Kročková

7

R. Číp: Komu prospívá neklid v Evropě? (12.3.2015) Poslední dobou jsme v Evropě svědky eskalace napětí a obav z budoucnosti. Ty tam jsou doby, kdy Evropa řešila primárně své ekonomické problémy a přijímání migrantů ze sociálních důvodů z oblastí mimo své území. Problémy ve Východní části kontinentu, na Balkáně a s Islámským státem vyvolávají nejistotu všude. Kde je příčina těchto událostí? Mnoho otázek, na které jsou nám prezentovány odpovědi mnohých, ale většinou velmi rozporuplných a protichůdných. To není pozitivní představa dalšího života v našem, jak mnozí říkají, nejkulturnějším prostředí na světě. Občany přece nezajímají zájmy mocných a jejich cíle, zajímá je možnost života v míru a jejich vlastní ekonomická situace a další rozvoj společnosti, ve které žijí. Stejný cíl by měli mít i jejich představitelé. Bohužel, za vším je třeba hledat vyšší zájmy. Poslední dobou zažívá Pobaltí velké obavy o svou bezpečnost. Bojí se imperiálního rozmachu Ruska. Ptám se proč? Problémy vzniklé na východní Ukrajině nelze prezentovat jako situaci, která je ohrožuje. Nepotlačují snad na svém území početnou ruskojazyčnou menšinu jak sami tvrdí, tak jak to začali dělat na Ukrajině po protiústavním sesazení prezidenta Janukovyče, nebo snad ano, a proto mají k obavám důvod? Vyvolává tato menšina národnostní nepokoje a rozsévá snad rasovou nesnášenlivost? Nic takového jsem neslyšel. Prospěl by jakýkoliv útok na Pobaltské republiky Rusku, a pokud ano, jak? Rusko je největší země světa s rozlohou větší než 17 milionů km2. Rozloha celého Pobaltí je 175000 km2. Počet obyvatel Ruska je cca. 146 milionů a všechny 3 pobaltské republiky mají něco přes 7 milionů. Na území Pobaltských států se nenachází žádné významné naleziště nerostných surovin, ani přes ně nevedou plynovody či ropovody, kterými Rusko zásobuje Evropu. Ano Pobaltí je důležitý strategický prostor sám o sobě, ale moderní zbraně, kterými Rusko disponuje, jeho hodnotu značně snižují. Dostatek vlastních vnitřních problémů Ruska logicky téměř vylučuje, aby měla mít tato země o útok na toto území nějaký zvláštní zájem a chtěla ho získat pod svou kontrolu. Jediným zájmem Ruska je mít vyvážené vztahy s těmito zeměmi a zároveň necítit obavu, že by tyto země mohly poskytnout své území pro další země, které by z něj na Rusko mohly provést nějaký vojenský útok. A to může být pro mnohé problém. Uvědomíme-li si navíc, že mezi Litvou a Polskem se nachází oblast Kaliningradu, která je součástí Ruska a kterou může Rusko v případě problémů využívat, je nasnadě, že tvrzení o důležitosti území Pobaltských států pro Rusko není až tak postaveno na reálných faktech a bezpodmínečné nutnosti ho získat pod svou kontrolu. Dalším problémem je Kosovo. Stát, který vznikl za pomoci EU a USA po odtržení od Srbska. Jeho vznik je navíc v přímém rozporu s rezolucí RB OSN 1244 z 10. června 1999, ve které se vydává oprávnění pro mezinárodní civilní a vojenskou přítomnost v Kosovu, ale konstatuje se, že je toto území součástí Srbska. Tento pseudostát, který uznala i ČR na rozdíl například od Slovenska, se vyznačuje propojeností organizovaného zločinu na chodu státu, vysokou mírou kriminality, korupce a vymožitelností práva a také utlačováním srbské menšiny. Jeho uznání mnohými zeměmi světa je také dosti spekulativní. Dalo by se říci, že Kosovo pro Evropu jako samostatný stát představuje výrazně větší bezpečností riziko, než když bylo součástí Srbska, ale je třeba konstatovat, že toto nebezpečí si Evropa i USA vytvořila sama. Islámský stát je jiný problém. Nachází se sice mimo náš kontinent, ale zfanatizovanost jeho bojovníků a vůle dobrovolně umírat za své ideje a touha přitom zabít co nejvíce občanů, kteří ani mnohdy nejsou jeho přímými protivníky, jen nejsou jejich stoupenci, je bezbřehá. Opět se ale musím tázat, zda nejde o protivníka, kterého si západní civilizace vytvořila sama, když aktivně podporovala ono slavné „Arabské jaro“, při kterém dle nich mělo dojít k demokratizaci těchto oblastí. Výsledek této snahy je bohužel dnes vidět velmi zřetelně a nic pozitivního nám nepřináší. Závěrem bych se ještě rád zmínil o diametrální odlišnosti výdajů Ruska a USA pro Ministerstvo obrany. Roční rozpočet Ruska je v této kapitole státního rozpočtu cca. 50 miliard USD, kdežto rozpočet, se kterým disponuje Pentagon je ve výší 575 miliard USD. Obrázek si každý jistě udělá sám a stejným způsobem odvodí i to, kdo myslí skutečně na svou obranu a kdo naopak na útok. Začátkem 90 let minulého století se říkalo, že je čas rozpustit jak Varšavskou smlouvu, tak i NATO. Varšavská smlouva se rozpustila, NATO však ne. Opět se nabízí otázka proč a v čím zájmu?

Autor: Ing. René Číp Zdroj: Mediální úsek ÚV KSČM 8

Platí za dlužníky, které ani neznají Kdyby vás někdo neznámý zastavil na ulici a žádal, abyste za něho zaplatili jeho dluhy, asi byste se podivili a odmítli ho. A přitom řada lidí je v situaci, kdy platí ze svého za dlužníky, které ani nezná. Jak je to možné? Členové bytových družstev (BD) a společenství vlastníků bytových jednotek (SVBJ) společně platí správu domu, opravy, každý pak i za služby spojené s bydlením. Pokud někdo přestane tyto platby hradit, pak se zvyšuje podíl ostatních třeba i za výměnu střechy či výtahu. Nezřídka musí zaplatit i výdaje za teplo či vodu za souseda, aby celému domu nehrozilo odpojení od energií a dodávky vody. V diskusi na Konferenci o zkušenostech z uplatňování nového občanského zákoníku v oblasti nájemního bydlení a zákona o obchodních korporacích, pořádané Sdružením nájemníků ČR ve sněmovně, zaznělo, že to začíná představovat velký sociální problém. Vždyť platící sousedé mají leckdy hluboko do kapsy a to, že jejich peníze se používají na úhradu podílu i za neplatiče, je neúměrně zatěžuje. Diskutující zejména požadovali, aby se řešil přechod dluhů na nového nabyvatele členského podílu BD nebo kupce bytu v případě nedobrovolného prodeje. Sousedé by se tak mohli dočkat alespoň nějaké úhrady toho, co už za dotyčného zaplatili. Jinak stojí až v poslední řadě a prostředky utržené v některých lokalitách za prodej bytu jsou nízké Podle vyjádření Jiřího Bárty ze Svazu českých a moravských bytových družstev ovšem výklad Exekutorské komory ČR zní, že v případě exekuce dluhy na nového uživatele bytu nepřecházejí. »To je vaše riziko,« slyší občas námitku proti pomoci BD a SVJ v této oblasti. To, že BD a SVJ spadají pod zákon o obchodních korporacích, totiž vlastně znamená, že jsou považovány za podnikatelský subjekt. Což většina účastníků konference kritizovala, protože jejich hlavním posláním je přece zajištění bydlení, nikoli podnikání pro zisk. Povinnosti spojené s pojetím BD a SVJ jako obchodních korporací pak odrazují občany, aby vůbec chtěli pracovat v jejich statutárních orgánech. Navíc se lidé potýkají i s široce publikovaným problémem, že pro změnu stanov či založení SVJ zákon požaduje stoprocentní souhlas členů. Najít termín, kdy by taková schůze či shromáždění nedopadly fiaskem, je velmi obtížné, často nemožné. Jak ale ukázala i tato konference, existuje i mnoho dalších problémů, které ztěžují život lidem, zvyklým plnit své závazky. Nejen toto jsou důvody, proč jsme nepodpořili nový občanský zákoník, opakovaně požadovali odložení jeho účinnosti.

Milada HALÍKOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj (za KSČM) 24. 3. 2015

9

Vysvětlujeme nejčastějších deset mýtů o důchodech Praha 13. 8. 2014 Důchody. Téma, o které se lidé zajímají. Přesto je spojeno s mnoha mýty a nejasnostmi. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) proto objasní nejčastější z nich, tentokrát takové, které se týkají výpočtu a výše důchodu.

1. Starobní důchod se vypočítává z výdělků za posledních deset let zaměstnání před přiznáním důchodu. To je omyl, který přetrvává z minulosti. Do roku 1995 se skutečně důchody počítaly z příjmů za posledních 10 let před nárokem na důchod. Od roku 1996 se pro výpočet důchodu zohledňují všechny příjmy od roku 1986 až do roku, který předchází roku přiznání důchodu. Lidem, kteří půjdou do důchodu letos, se důchod počítá z úhrnu všech výdělků za roky 1986 – 2013.

2. Výpočet důchodu se provádí z čisté mzdy. Naopak. Pro výpočet důchodu se u zaměstnanců vychází z hrubých ročních příjmů, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) z ročního vyměřovacího základu, tj. částky, ze které bylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění. Hrubé příjmy i roční vyměřovací základy v rozhodném období, tj. od roku 1986 do kalendářního roku před přiznáním důchodu, jsou pro účely výpočtu důchodu ještě násobeny koeficienty mzdového nárůstu.

3. Minimální výše důchodu je stejná jako minimální mzda. Nikoliv. Minimální důchod a minimální mzda jsou odlišné pojmy i odlišné částky. Minimální výše procentní výměry důchodu činí podle zákona o důchodovém pojištění 770 Kč. K procentní výměře důchodu náleží ještě základní výměra, která je stejná pro všechny důchody a činí v současné době 2 340 Kč. Minimální měsíční výše důchodu přiznaného v letošním roce tedy činí celkem 3 110 Kč.

4. Lidé v předdůchodovém věku nemají možnost se v předstihu dozvědět, kolik bude jejich důchod přibližně činit. Kontrolou výpisu dob důchodového pojištění si lidé ověří údaje v evidenci ČSSZ, které jsou podkladem pro budoucí rozhodnutí o jejich důchodu. K tomu slouží tzv. Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP), který ČSSZ zasílá zdarma na základě žádosti. Přesný výpočet důchodu provedou pracovníci ČSSZ až na základě řádně podané žádosti. Pro orientační výpočet starobního důchodu však lidé mohou využít tzv. důchodovou kalkulačku, která umožní provést přibližný výpočet důchodu, na který vznikne nárok až do roku 2020. Tato pomůcka vč. přehledného návodu na její použití je dostupná na webu Ministerstva práce a sociálních věcí: www.mpsv.cz/cs/2435.

5. Pokud doložím svědeckým prohlášením dobu, kdy jsem pracoval „na černo“, do důchodu se mi tato činnost započítá. Ne. Pro výpočet důchodu nelze v žádném případě zohlednit práci tzv. „na černo“, protože za ni nebylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění a veden evidenční list důchodového pojištění. Svědecké prohlášení se využívá ve zcela mimořádných případech, např. když doklady o zaměstnání byly uloženy v archivu, který byl zničen povodněmi nebo požárem, a není jiná 10

možnost, jak dobu zaměstnání prokázat. Svědky v tomto případě musí být osoby, které s dotyčnou osobou v uvedeném zaměstnání ve stejné době pracovaly.

6. Brigády, které jsem vykonával před lety při studiu, se do důchodu nepočítají. To je mylná domněnka. I krátkodobá brigáda, pokud zakládala účast na pojištění a je doložena, se počítá do doby pojištění a může mít na výši důchodu vliv. Celková doba zaměstnání (pojištění) se pro výpočet důchodu zaokrouhluje na celé roky dolů. Pokud součet vašich dob činí např. 42 let a 334 dní, může měsíční prázdninová brigáda (31 dní) pomoci k získání dalšího roku pojištění a tím i vyššího důchodu.

7. Vyloučená doba je období, které se pro výši důchodu nezapočítá. Omyl. Vyloučenými dobami jsou doby, po které trvala tzv. sociální událost bez výdělku, např. doba dočasné pracovní neschopnosti, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, doba péče o dítě do čtyř let věku nebo péče o závislou osobu aj. Význam vyloučených dob spočívá v tom, že při stanovení výše důchodu se počet dnů vyloučených dob odečítá od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. Tím se docílí toho, že při výpočtu příjem nebude tzv. „rozmělňován“. Vyloučené doby tedy mají na výši důchodu pozitivní dopad.

8. Když ČSSZ nemá u žadatele o důchod nějakou dobu zaměstnání evidovanou, tak mu ji nezapočítá do důchodu. Pokud při přiznání důchodu nebyla započítána nějaká doba pojištění, protože ČSSZ ji neměla v evidenci a žadatel ji neprokázal, může ji doložit kdykoliv dodatečně, a to i když už důchod pobírá několik let (získá např. potvrzení z archivu). Zápočet lze provést se zpětnou platností a vzniklý rozdíl ve výši důchodu doplatit až 5 let zpětně od data, kdy byla chybějící skutečnost řádně doložena.

9. Pro důchod se automaticky započítává celá doba studia či evidence uchazeče o zaměstnání na úřadu práce. Není tomu tak. Doba studia po 18. roce věku (v období do 31. 12. 2009) může být započtena nejvýše v rozsahu prvních 6 let. Doba studia získaná v období od 1. 1. 2010 se již do důchodu nezapočítává. Doba vedení v evidenci úřadu práce, po kterou uchazeč o zaměstnání nepobíral podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, se započítává nejvýše v rozsahu tří let. Tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Z doby, která byla získána před dosažením 55 let věku, lze započítat pouze jeden rok. Doba studia i doba vedení v evidenci ÚP jsou náhradní doby pojištění a pro výši důchodu se krátí na 80 %.

10. Pokud pracuji při pobírání důchodu, na výši důchodu to už nemá vliv. Pokud příjemce starobního důchodu pobírá důchod v plné výši a pracuje, přesněji řečeno vykonává výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, zvyšuje se mu procentní výměra důchodu o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů této činnosti. Toto zvýšení se však neprovádí automaticky, ale na základě žádosti.

Více informací o důchodech a důchodovém pojištění lze získat na webu ČSSZ, při osobní návštěvě OSSZ, klientského centra pro důchodové pojištění při ústředí ČSSZ nebo prostřednictvím call centra pro důchodové pojištění na telefonním čísle 257 062 860.

11

MěV KSČM HAVÍŘOV, KLUB ZASTUPITELŮ A LEVICOVÉ SUBJEKTY VÁS SRDEČNĚ ZVOU NA

JARNÍ VESELICI 18. DUBNA 2015 OD 19.00 HODIN V PZKO NA ZBORŮVCE, HAVÍŘOV – BLUDOVICE

K TANCI HRAJE: „CHERRY DUO“ VSTUPNÉ 200 Kč VČETNĚ VEČEŘE Prodej vstupenek na MěV KSČM Havířov od 10. 3. 2015 Havířov – Město, Palackého 2 (tel. 596 436 357)

SRDEČNĚ ZVEME MĚSTSKÝ VÝBOR KSČM HAVÍŘOV A ČESKO-RUSKÁ SPOLEČNOST VÁS SRDEČNĚ ZVOU NA

PIETNÍ

AKT

který se koná u příležitosti 70. výročí osvobození Československa na pohřebišti rudoarmějců v Havířově – Prostřední Suché

3 0 . d u b n a 2 0 1 5 v 1 5 .3 0 h o d . P ř e d e m d ě k u j e m e z a k v ě ti n o v é d a r y

Písemné příspěvky zasílejte na [email protected] ******************************************************************************************************************** Vydává MěV KSČM Havířov – určeno členům KSČM a sympatizujícím občanům Telefon: 596 436 357, E- mail: [email protected], www.kscmhavirov.cz uzávěrka příštího čísla 22.4. 2015 – 4. číslo vyjde 29. 4. 2015 *** NEPRODEJNÉ***

12