Svaz soveˇtsky´ch socialisticky´ch republik 1989 Zaznamenal otec Vı´teˇzslav Prˇedmluva napsana´ v roce 2010 Po na´vsˇteˇveˇ cele´ nasˇ´ı rodiny SSSR v roce 1983 a po vy´meˇnne´ akci Petra v roce 1986 do Novosibirska jsme si v rodineˇ rˇekli, zˇe jsme dosti poucˇeni a zˇe dovolenou v te´to cˇa´sti sveˇta tra´vit nemusı´me. V roce 1989 jsem meˇl v rˇ´ıjnu oslavit narozeniny: 50 let a odborova´ organizace Rourovny Nove´ huti usoudila, zˇe mne odmeˇnı´ dveˇma poukazy na odbora´rˇskou rekreaci do SSSR. Cena byla velmi vy´hodna´, zpu˚sob dopravy take´ a protozˇe se jednalo o na´vsˇteˇvu Moskvy, Talinu, Rigy a Minsku, rozhodli jsme se s Maninou, zˇe se do te´to cˇa´sti SSSR prˇece jenom podı´va´me. V roce 1989 jizˇ neˇkolik let byla v SSSR uskutecˇnˇova´na tzv. „Peˇrestrojka“. O tom, jak tento proces v SSSR probı´ha´, jsem se dozvı´dal z ty´denı´ku Komsomolska´ pravda, ktery´ museli povinneˇ odebı´rat jak Petr tak Martin prˇi studiu na gymna´ziu. Zmeˇny, ktere´ Peˇrestrojka prˇina´sˇela, byly v roce 1989 u na´s jesˇteˇ nemyslitelne´ i kdyzˇ se o nich take´ zacˇalo vı´ce uvazˇovat. Centra´lnı´ moc Komunisticke´ strany Cˇeskoslovenska se take´ pomalu zacˇ´ınala hroutit, ale bylo to velmi opatrne´ a sta´le pod dohledem policie. Neveˇrˇil jsem tomu, co jsem se v cˇla´ncı´ch Komsomolske´ pravdy docˇetl, a tak jsem navsˇtı´vil profesora Sˇajnara, ktery´ ucˇil rusˇtinu na gymna´ziu my´ch synu˚. Tam jsem se utvrdil, zˇe me´ prˇeklady cˇla´nku˚ jsou spra´vne´ a zˇe v SSSR se opravdu jizˇ neˇkolik let v ekonomicke´ a spolecˇenske´ oblasti, na rozdı´l od na´s, prova´dı´ prˇestavba sta´tnı´ho syste´mu. ˇ ekli jsme si s Maninou, zˇe se R Hotel Rossija proto necha´me po 14 dnı´ pobytu odbora´rˇsky organizovat a zˇe si na vlastnı´ ocˇi oveˇrˇ´ıme, jak to v roce 1989 v SSSR vypada´. O te´to dovolene´ jsem si vedl jen heslovite´ pozna´mky, ale domnı´va´m se, zˇe tyto za´znamy majı´ velkou vypovı´dacı´ schopnost umocneˇnou pozdeˇjsˇ´ımi uda´lostmi, ktere´ vyvrcholily pa´dem komunisticke´ho rezˇimu v Evropeˇ. Neprˇedpokla´dali jsme vsˇak, zˇe se zpu˚soby cestova´nı´ po SSSR zmeˇnily vy´razneˇ, a tak jsme se rozhodli vyuzˇ´ıt vsˇech zkusˇenostı´ z minuly´ch cest a by´t na vsˇechno prˇipraveni. Podle toho jsme k te´to dovolene´ prˇistoupili a brali jsme to jako vylepsˇenou expedici. Z Prahy do Moskvy a zpeˇt se leteˇlo letadlem, dalsˇ´ı cestova´nı´ po SSSR bylo lu˚zˇkovy´mi vlaky. ´ strˇednı´ rada Ubytova´nı´ bylo v hotelı´ch, program byl napla´nova´n organiza´torem, cozˇ byla U odboru˚ v Praze. Dostali jsme z Prahy prˇideˇlenou pru˚vodkyni a v kazˇde´m meˇsteˇ v SSSR k nı´ prˇibyla jesˇteˇ pru˚vodkyneˇ mı´stnı´. ´ tery´ 15. srpna U Sraz vsˇech u´cˇastnı´ku˚ byl ve 12 hodin v budoveˇ Cˇeskoslovensky´ch aeroliniı´ v Praze. Tam na´s ocˇeka´vala vedoucı´ za´jezdu, ktera´ prˇi kontrole zjistila, zˇe se nedostavil jeden manzˇelsky´ pa´r. Odjı´zˇdı´ na´s celkem 34, z toho dveˇ vedoucı´. Jedna mladsˇ´ı a druha´ uzˇ ted’ vypada´, zˇe je organizacˇneˇ zocelena´ v pru˚vodcovstvı´. Vysloveneˇ nesympaticka´. Prˇi kontrole a prˇeda´va´nı´ zavazadel vypadaly dva nasˇe batohy a mala´ cestovnı´ tasˇka velmi uboze vedle objemny´ch kufru˚
1
ostatnı´ch u´cˇastnı´ku˚. Prˇedpokla´da´m, zˇe se uka´zˇe nasˇe prozı´ravost prˇi dalsˇ´ım cestova´nı´ po SSSR ve vlacı´ch a autobusech. Prˇi osobnı´ kontrole byly zabaveny kapesnı´ nozˇe s tı´m, zˇe budou v Moskveˇ vra´ceny. Jeden se definitivneˇ ztratil. Leteˇli jsme soveˇtsky´m letadlem TU-154 se soveˇtskou posa´dkou. Letadlo bylo obsazeno asi z poloviny a let probı´hal bez komplikacı´. Prvnı´ hmatatelna´ zmeˇna na´s cˇekala v Moskveˇ. Prˇi celnı´m odbavenı´ jsme nemuseli vyplnˇovat ruske´ celnı´ prohla´sˇenı´ a prosˇli jsme bez komplikacı´ „zelenou zo´nou“. To velmi otra´vilo starsˇ´ı soudruzˇku vedoucı´, ktera´ nahlas vykrˇikovala, zˇe jı´ to nikdo nerˇekl a zˇe mohla prˇive´st vı´ce veˇcı´ pro sve´ prˇa´tele v Moskveˇ. Zelena´ zo´na je pro cizince, kterˇ´ı prˇijı´zˇdeˇjı´ s mensˇ´ım devizovy´m prˇ´ıdeˇlem nezˇ 500 dolaru˚. A to jsme i my. Vecˇerˇe byla zajisˇteˇna v letisˇtnı´ restauraci a po nı´ na´s autobus prˇevezl do moskevske´ cˇtvrti Izmajlovo, kde jsme ubytova´ni v hotelu pro cizince. Je to dvacetipatrovy´ hotel a my jsme ve dvoulu˚zˇkove´m pokoji s barevnou televizı´, rozhlasem a socia´lnı´m zarˇ´ızenı´m se za´chodem, vanou a bidetem. V koupelneˇ jsou cedulky „Zdeˇs dezinfikirovano“. Strˇeda 16. srpna Prˇi snı´dani bylo prvnı´ sezna´menı´ s organizacˇnı´mi pokyny pro na´sˇ pobyt. V prve´ rˇadeˇ jsme oddeˇleni od beˇzˇny´ch obcˇanu˚ tı´m, zˇe ma´me zcela samostatnou jı´delnı´ mı´stnost do ktere´ nemajı´ Rusove´ kromeˇ obsluhujı´cı´ch prˇ´ıstup. Take´ ma´me povinnost se do pater dopravovat vy´tahem. V nizˇsˇ´ıch patrech je to udeˇla´no tak, zˇe se po schodisˇti neda´ projı´t. Da´le si ma´me va´zˇit jı´dla, protozˇe soveˇtsˇtı´ prˇa´tele´ si utrhujı´ od u´st, aby cizince z Inturistu plneˇ uspokojili. To uzˇ jsme znali z Jalty, ale sami Rusove´ necha´vajı´ v restauracı´ch na talı´rˇ´ıch neuveˇrˇitelne´ zbytky nedojedene´ho jı´dla. Pohybovat se budeme ve skupineˇ, v kazˇde´m meˇsteˇ prˇijdou k na´m jeden nebo dva rusˇtı´ pru˚vodci, na osobnı´ volno je take´ pamatova´no, ale musı´ by´t prˇesneˇ dodrzˇova´no. Po snı´dani jedeme autokarem Inturistu do Moskvy a na´sledujı´ prohlı´dky Lomonosovy university na Leninsky´ch hora´ch spolu s peˇknou vyhlı´dkou na centrum a rˇeku Moskvu s Kremlem, Gorke´ho prospekt a Rude´ na´meˇstı´. Na´vrat na obeˇd a odpoledne samostatne´ vycha´zky. Ja´ s Maninou jsme jeli metrem do centra a sˇli jsme na zna´my´ bulva´r Arbat v centru meˇsta. Je to takove´ Va´clavske´ na´meˇstı´ v Moskveˇ. Oveˇrˇovali jsme si poznatky s nakupova´nı´m za´kladnı´ch potravin z nasˇ´ı minule´ na´vsˇteˇvy v roce 1983. Zda´ se na´m to stejne´, mozˇna´ i horsˇ´ı. Z masa jsme videˇli jen fantasticky oslizle´ hoveˇzı´ ze trˇ´ı cˇtvrtin s tucˇny´m lojem, meˇkky´ sala´m jen jeden druh, v jine´m obchodeˇ Rude´ na´meˇstı´ sta´la fronta na trvanlivy´ sala´m a jak na´m rˇ´ıkali, cˇeka´ se jeden a pu˚l hodiny. Je zjevny´ neza´jem prodavacˇu˚ o kupujı´cı´, v zelenineˇ napu˚l shnily´ sala´t, kveˇta´k, rajcˇata a lilek. Prˇed kava´rnami stojı´ fronty cˇekajı´cı´ch na mı´sto a opeˇt jsme si vsˇimli, zˇe se na talı´rˇ´ıch necha´vajı´ velke´ nedojedene´ zbytky. V obchodnı´m domeˇ Gum za Rudy´m na´meˇstı´m jsme videˇli nekonecˇnou frontu na mechanicke´ zametacˇe kobercu˚ a to proda´vali po dvou kusech na osobu. V textilu proda´vajı´ tricˇka s na´pisem „demokracija, perestrojka, glasnost’“ (v prˇekladu demokracie, prˇestavba a otevrˇenost), nebo take´ tricˇko s titulnı´ stra´nkou denı´ku Pravda s Gorbacˇovem. Tricˇka stojı´ 14 rublu˚, dzˇ´ıny 76 rublu˚. Take´ jsme videˇli a navsˇtı´vili Du˚m mo´dy na Smolenske´m na´meˇstı´, ceny modelu˚ jsou stejne´ jako u na´s a zbozˇ´ı je podle Maniny celkem peˇkne´. Bundy kolem 115 rublu˚, sˇaty 70 rublu˚ atp. Po vecˇerˇi byl koncert a estra´dnı´ program rusky´ch lidovy´ch pı´snı´. Nahluchly´ zvukarˇ na´s donutil odejı´t.
2
Cˇtvrtek 17. srpna Po snı´dani jsme se spolecˇneˇ sˇli projı´t kolem hotelu v Izmajlovu a pak jsme jeli metrem na Rude´ na´meˇstı´ vysta´t si frontu na Lenina. Prˇi sta´nı´ ve fronteˇ jsem rozcˇilil pru˚vodkyni, kdyzˇ jsem se ptal, jak to bylo s mauzoleem v roce 1941, kdyzˇ sta´li za va´lky Neˇmci neˇkolik kilometru˚ od Moskvy a Lenin byl prˇevezen v mrazı´cı´m vagonu za Ural na Sibirˇ. O tom jsem se docˇetl v Mlade´m sveˇteˇ, ale pru˚vodkyneˇ o tom neveˇdeˇla nic. Vysta´li jsme si 40 minutovou frontu a podrobili se prˇ´ısny´m bezpecˇnostnı´m opatrˇenı´m – vstup jen ve dvojicı´ch, za´kaz fotografova´nı´ atd. Soucˇa´stı´ na´vsˇteˇvy byl take´ podchod a prohlı´dka Kremelske´ zdi. Pak na´vrat na obeˇd. Po obeˇdeˇ jsme jeli opeˇt autokarem do centra, pote´ projı´zˇd’ka lodı´ po rˇece Moskveˇ. Jeli jsme norma´lnı´ linkou se vsˇemi zasta´vkami od Kremlu azˇ po Kyjevske´ na´drazˇ´ı. Prˇed vecˇerˇ´ı jsme se sami sˇli podı´vat ke stavbeˇ, kterou vidı´me z balkonu hotelu. Podle na´pisu Rude´ na´meˇstı´, fronta na Lenina na tabuli se jedna´ o by´vale´ letnı´ sı´dlo carske´ rodiny v Izmajlovu a je u´zce spjato s mla´dı´m cara Petra Velike´ho. Nynı´ se prova´dı´ rekonstrukce, opravuje se a s historiı´ tohoto mı´sta je verˇejnost informova´na z velke´ tabule. Nasˇe soudruzˇka pru˚vodkyneˇ o tom nevı´ nic. Po vecˇerˇi jsme se sˇli sami podı´vat na mı´stnı´ poulicˇnı´ sta´nky a obchody v Izmajlovu. Ceny textilnı´ch vy´robku˚ jsou stejne´ nebo nepatrneˇ vysˇsˇ´ı nezˇ u na´s, boty jsou drazˇsˇ´ı. Deˇlal se zde sˇasˇlik z hoveˇzı´ho a veprˇove´ho masa, cena je 2 rubly za 100 g. Deˇla´ se to na jehle nad drˇeveˇny´m uhlı´m a pole´va´ vodou s vinnou trestı´. Videˇli jsme u sta´nku˚ fronty na alkohol a vecˇer neˇkolik podnapily´ch lidı´. Ve sta´tnı´ch obchodech nenı´ ani kapka alkoholu beˇzˇneˇ k dosta´nı´, dokonce ani vı´no. Pa´tek 18. srpna Dopoledne jedeme opeˇt do centra, tentokra´t je v pla´nu na´vsˇteˇva Kremlu. Jestlizˇe chcete navsˇtı´vit vnitrˇky chra´mu˚, musı´te si koupit lı´stky v parku (Aleksandru˚v sad), protozˇe u vchodu do area´lu Kremlu se neproda´vajı´. Prˇipomneˇlo na´m to prodej lı´stku˚ na pla´zˇ na Jalteˇ. Jinak je vstup do area´lu zdarma, fotoapara´t je povolen, velke´ na´kupnı´ tasˇky ne. Kontroly jsou prˇ´ısne´. Vecˇer se prˇesunujeme na Leningradske´ na´drazˇ´ı a cˇeka´ na´s prˇejezd vlakem do Talinu. Nasˇe batohy na´m mnozı´ zacˇ´ınajı´ za´videˇt, protozˇe pochod s velky´mi kufry po rozlehle´m na´drazˇ´ı je utrpenı´. Od neˇktery´ch spolucestovatelu˚ se dovı´da´me, zˇe byli informova´ni, zˇe budou na na´drazˇ´ıch nosicˇi. Jak bla´hove´. Na na´drazˇ´ı ve vsˇech jeho prostora´ch se vyskytuje ohromne´ mnozˇstvı´ lidı´, ru˚zneˇ klimbajı´cı´ch, vsˇeobecneˇ unaveny´ch a apaticky´ch k okolı´. Jeli jsme lu˚zˇkovy´mi vozy, v kupe´ nejdou otevrˇ´ıt okna, na chodbicˇce jen kazˇde´ druhe´. Jı´delnı´ vu˚z nenı´ a vagonova´ sluzˇba „deˇzˇurnaja“ rozna´sˇ´ı jen cˇaj, za ktery´ se platı´, ale je levny´: 7 kopeˇjek. Sobota 19. srpna
Chra´m v Kremlu Do Talinu jsme prˇijeli po 14 hodina´ch jı´zdy vlakem. Posunujeme cˇas o jednu hodinu dozadu proti cˇasu moskevske´mu. Byli jsme ubytova´ni v hotelu Kungla. Je 3
to starsˇ´ı budova, ktera´ je v rekonstrukci, a proto se v neˇm nestravujeme. Jezdı´me na jı´dlo jinam. Dopoledne jsme si sami prohle´dli meˇsto. Objevili jsme plaka´ty hry Va´clava Havla Komnata, kterou uva´dı´ Estonske´ na´rodnı´ divadlo. V pravoslavne´m kostele probı´haly liturgie – pohrˇeb, krˇty deˇtı´. Obchody v Talinu se na´m zdajı´ le´pe za´sobene´ pru˚myslovy´m zbozˇ´ım oproti obchodu˚m v Moskveˇ. Proda´va´ se i v sobotu odpoledne. Ceny stejne´ a vysˇsˇ´ı nezˇ u na´s. Po obeˇdeˇ jedeme autokarem do by´vale´ho carske´ho sı´dla, ve ktere´m je nynı´ muzeum umeˇnı´. Pote´ navsˇteˇvujeme pobrˇezˇ´ı Baltske´ho morˇe se sochou Rusalky a da´le Lesnı´ Baltske´ morˇe, Talin hrˇbitov, kde jsou pohrˇbeni umeˇlci i prostı´ lide´. Po vecˇerˇi na´sleduje prohlı´dka Vysˇehradu a Dolnı´ho meˇsta peˇsˇky s estonskou pru˚vodkynı´. Od nı´ se dozvı´da´me o potı´zˇ´ıch se za´sobova´nı´m my´dlem a pracı´mi prostrˇedky. Nedeˇle 20. srpna Prosˇli jsme se prˇed snı´danı´ a v blı´zke´m okolı´ hotelu objevujeme centra´lnı´ trzˇisˇteˇ. Prodej vy´razneˇ kulturneˇjsˇ´ı nezˇ jsme videˇli jinde v SSSR. Jsou zde klasicke´ stoly s velky´m mnozˇstvı´m kveˇtin, ru˚zne´ druhy zeleniny a ovoce. Kazˇdy´ sta´nek ma´ strˇ´ısˇku, prodej ze zemeˇ jsme nevideˇli. Sledovali jsme za´sah milice proti Vietnamcu˚m, kterˇ´ı proda´vali digita´lnı´ hodinky. Po snı´dani jedeme autokarem do skanzenu, kde sledujeme kulturnı´ program lidovy´ch pı´snı´ a tancu˚. Je to velmi proste´ a peˇkne´. Po obeˇdeˇ jedeme do mohutne´ho amfitea´tru pro neˇkolik tisı´c zpeˇva´ku˚ a 150 000 diva´ku˚. Jak takovy´ program probı´ha´, o tom na´m byl promı´tnut film. Pote´ jsme meˇli hodinovou prohlı´dku lodı´ Amfitea´tr po morˇi a prohle´dli jsme si olympijskou vesnici z roku 1980, protozˇe zde na morˇi probı´haly souteˇzˇe v jachtingu prˇi Moskevske´ olympia´deˇ. Hlavnı´ meˇsto Estonske´ republiky je klasicky´m hanzovnı´m meˇstem. V Dolnı´m meˇsteˇ jsou jesˇteˇ zachovane´ cˇa´sti hradeb a domy majı´ typicky´ charakter hra´zdeˇny´ch budov. Prˇi vecˇernı´ procha´zce Dolnı´m meˇstem s estonskou pru˚vodkynı´ se dovı´da´me kromeˇ historicky´ch zajı´mavostı´ i soucˇasne´ turisticke´ proble´my. Poplatky za mozˇnost na´vsˇteˇvy Finska se zvedly 10×. Mı´sto 40 rublu˚ nynı´ stojı´ cesta lodı´ 400 rublu˚. Obecna´ pozna´mka ke straveˇ. Sta´le jı´me maso, v Moskveˇ prˇeva´zˇneˇ hoveˇzı´, v Talinu zase veprˇove´. Maso je porˇa´d upravova´no sta´le jen na jeden zpu˚sob a je ho zbytecˇneˇ mnoho. K jı´dlu se poda´va´ minera´lka a kdyzˇ nenı´, tak cˇista´ voda. Pondeˇlı´ 21. srpna Od ra´na prsˇ´ı. Ze za´jezdu se sta´va´ autobus nakupujı´cı´ch turistu˚, protozˇe po snı´dani jedeme do nove´ho sı´dlisˇteˇ do obchodnı´ho domu, kde vsˇichni neˇco nakupujı´. S prodavacˇkou se bavı´me 4
o potı´zˇ´ıch v za´sobova´nı´, ktere´ beˇzˇneˇ nevnı´ma´me. Nemajı´ naprˇ´ıklad vu˚bec cˇaj a v Leningradu podle prodavacˇky se na cˇaj vyda´vajı´ talony. Je to klasicky´ pova´lecˇny´ lı´stkovy´ syste´m. Da´le chybı´ rostlinne´ oleje, ocet, my´dlo a pracı´ prostrˇedky. Estonska´ pru˚vodkyneˇ (na´m prˇideˇlene´ pru˚vodkyneˇ z Prahy s na´mi dnes dopoledne nejsou?) improvizuje program kvu˚li desˇti, ale vy´stava u´speˇchu˚ estonske´ho na´rodnı´ho hospoda´rˇstvı´ je zavrˇena. Tak jsme se podı´vali do hudebnı´ho muzea. Po obeˇdeˇ ma´me volno, ale jdeme jen koupit mast Viprosal – je to vy´robek SSSR s polsky´m na´vodem. Vecˇer se opeˇt prˇesunujeme na na´drazˇ´ı a lu˚zˇkovy´m vozem, ale pomalejsˇ´ım osobnı´m vlakem, odjı´zˇdı´me do Rigy. Okna, asponˇ kazˇde´ druhe´ jak v kupe´ tak na chodbicˇce, jsou otvı´racı´ a da´ se Talin vyveˇtrat. Sluzˇba rozna´sˇ´ı zase jen cˇaj, ktery´ stojı´ 4 kopeˇjky. Na WC tecˇe voda, ale jinak je to bı´dne´. Spolecˇneˇ s na´mi z hotelu Kungla cestuje skupina portugalsky´ch turistu˚, kterˇ´ı majı´ stejne´ lu˚zˇkove´ lı´stky do te´hozˇ vagonu. Vsˇe se ale za´zrakem vyrˇesˇilo, odjeli jsme a meˇli jsme lu˚zˇka vsˇichni. ´ tery´ 22. srpna U Do Rigy jsme dorazili po devı´ti hodina´ch jı´zdy. Autobusem je to 300 km, ale vlakem 440 km. Cena za lu˚zˇko ve vlaku je 112 rublu˚. Z Moskvy do Talinu je to 954 km a cena lu˚zˇka je 152 rublu˚. V Rize je spolecˇneˇ s na´mi ubytovana´ i skupina turistu˚ z Portugalska, kterˇ´ı dosta´vajı´ stejne´ sluzˇby vcˇetneˇ jı´dla jako my. Ubytovanı´ jsme na prˇedmeˇstı´ v male´m hotelu. Dopoledne byla prohlı´dka Rigy. Centrum stare´ho meˇsta jsme prosˇli peˇsˇky a da´le jsme autobusem dojeli navsˇtı´vit hrˇbitov padly´ch ve 2. sveˇtove´ va´lce a hrˇbitov na´rodnı´ho ba´snı´ka Lotysˇska. Odpoledne jsme navsˇtı´vili Rizˇsky´ chra´m, ve ktere´m je nynı´ muzeum s koncertnı´ sı´nı´ a prˇekra´sny´mi varhanami. Pak jsme jeli navsˇtı´vit mı´sto koncentracˇnı´ho ta´bora Sajspilek a na zpa´tecˇnı´ cesteˇ jsme se zastavili v Moskevske´ cˇtvrti v obchodnı´m domeˇ. Videˇli jsme neˇkolik front na alkohol a vy´dej my´dla na prˇideˇlene´ talony. My´dlo bylo bez fronty. Na rozdı´l od Moskvy jsou okna bytu˚ jak v Talinu tak v Rize opatrˇene´ za´clonami, v Moskveˇ jsou zalepene´ novinami. Po vecˇerˇi dosta´va´me jedno pivo vzˇdy pro dvojici. My jsme odjeli do meˇsta tramvajı´, videˇli jsme jı´t lidi do divadla a tak jsme v prˇedsa´lı´ pozorovali, jak jsou lide´ oblecˇeni. Je to jako u na´s – starsˇ´ı generace je konzervativnı´ v oblecı´ch a dlouhy´ch sˇatech, mladsˇ´ı jdou v riflı´ch nebo v bermuda´ch. Po cele´m meˇsteˇ vidı´me skupinky diskutujı´cı´ch lidı´ a je to podobne´, jako jsme si uzˇ vsˇimli i v Talinu. Uveˇdomili jsme Riga si, zˇe jsme zde v obdobı´ padesa´tilete´ho vy´rocˇ´ı dohod mezi SSSR a Neˇmeckem, dohody zna´me´ jak pakt Molotov-Ribbentrop, ktery´ znamenal ztracenı´ samostatnosti pobaltsky´ch zemı´ a jejich prˇipojenı´ k SSSR. Vy´rocˇ´ı je zı´tra 23. srpna a pochopili jsme, zˇe se bude konat demonstrace. V cele´ Rize a take´ v Talinu jsme nevideˇli takove´ mnozˇstvı´ prˇ´ıslusˇnı´ku˚ milice jako v Moskveˇ. 5
Strˇeda 23. srpna Ra´no jsem v recepci koupil ruske´ noviny Izvestija a tam jsem se docˇetl o na´silne´m potlacˇenı´ demonstrace na Va´clavske´m na´meˇstı´ v Praze 21. srpna u prˇ´ılezˇitosti vy´rocˇ´ı vstupu vojsk Varsˇavske´ smlouvy na nasˇe u´zemı´. Ta´zal jsem se soudruzˇky pru˚vodkyneˇ, zda nema´ neˇjake´ zpra´vy z Prahy, a ta mi odsekla, zˇe o nicˇem nevı´. Po snı´dani jsme odjeli autobusem do la´zenˇske´ho meˇsta Jurmaly a prosˇli jsme se centrem la´znı´ a po pobrˇezˇ´ı Baltske´ho morˇe. Byla zima a na koupa´nı´ to vu˚bec nebylo. Po obeˇdeˇ jsme vsˇichni jeli do muzea umeˇnı´ a my sami dva jsme se sˇli potom podı´vat k sosˇe Litvy v meˇstske´m sadu, kde se zacˇ´ınali shromazˇd’ovat lide´. K pomnı´ku lide´ kladli kytice a da´le tam sta´li lide´, kterˇ´ı drzˇeli protestnı´ transparenty a mnozı´ jesˇteˇ velke´ fotografie zabity´ch rodinny´ch prˇ´ıslusˇnı´ku˚. Museli jsme se vra´tit do hotelu, protozˇe prˇed vecˇerˇ´ı na´m byl promı´tnut film o u´speˇsˇ´ıch socialisticke´ho Lotysˇska. Byl to smutneˇ grotesknı´ film o zbozˇny´ch prˇa´nı´ch prˇi budova´nı´ socialismu v Lotysˇsku (kra´vy krmeny vypocˇ´ıtany´mi da´vkami pro kazˇdou dojnici zvla´sˇt’pomocı´ pocˇ´ıtacˇe ovla´dane´ho z velı´nu velikosti elektra´renske´ho dispecˇinku atp). Po vecˇerˇi navrhla soudruzˇka pru˚vodkyneˇ dobrovolneˇ povinnou procha´zku po na´brˇezˇ´ı rˇeky Daugavy. Ja´ a Manina jsme Shroma´zˇdeˇnı´ u sochy Litvy se ale odtrhli a jeli jsme znovu do meˇsta. Prˇed centrem prˇed mostem prˇes rˇeku Daugavu jsme ale museli z tramvaje vystoupit. Bylo 19 hodin a lide´ vytvorˇili nekonecˇny´ lidsky´ rˇeteˇz pode´l cele´ho pobrˇezˇ´ı azˇ do centra meˇsta, drzˇeli se za ruce, k tomu zvonily zvony jednotlivy´mi u´dery umı´ra´cˇek. Lide´ drzˇeli vlajky pobaltsky´ch republik – Estonska, Lotysˇska a Litvy, ktere´ byly opatrˇeny smutecˇnı´mi stuhami. Z tranzistorovy´ch ra´diı´ k tomu hra´la smutecˇnı´ hudba a hra´ly se by´vale´ sta´tnı´ hymny. To vsˇe trvalo 15 minut, milici zastupovali jen dopravnı´ stra´zˇnı´ci, kterˇ´ı tomu vsˇemu jen prˇihlı´zˇeli. Vesˇkera´ doprava vcˇetneˇ aut, tramvajı´ a trolejbusu˚ sta´la. Lide´ stojı´cı´ v lidske´m rˇeteˇzu sta´li otocˇeni tva´rˇ´ı k zapadajı´cı´mu slunci a za´dy k vy´chodu. Po skoncˇenı´ 15minutove´ho klidne´ho protestu se lide´ znovu zacˇali shromazˇd’ovat k sosˇe Litvy, nosili sta´le dalsˇ´ı a dalsˇ´ı kveˇtiny od deˇtı´ prˇedsˇkolnı´ho veˇku azˇ po stare´ lidi, prona´sˇely se projevy v lotysˇtineˇ, rusˇtineˇ, anglicˇtineˇ. Mluvili muzˇi i zˇeny a take´ kneˇzˇ´ı. Na´meˇstı´ prˇed sochou bylo zaplneˇne´, ale mezi lidmi se dalo volneˇ procha´zet. Milice, vzˇdy jen Shroma´zˇdeˇnı´ u sochy Litvy jedno auto, sta´la na krˇizˇovatka´ch a nezasahovala. V projevech a na transparentech se sta´le opakovala slova: okupace, pakt Stalin-Hitler, demokraticke´ tradice. Vsˇechno to nata´cˇela televize a rozhlas, rˇecˇnı´ci mluvili do mikrofonu a reproduktory byly umı´steˇny na strˇesˇe autobusu. Bylo patrne´, zˇe vsˇichni zde prˇisˇli zcela dobrovolneˇ. Nevideˇli jsme zˇa´dne´ na´znaky vandalismu ani ura´zˇenı´ symbolu˚ a soch soveˇtske´ moci v Lotysˇsku. Ja´ jsem nafotil odpolednı´ shroma´zˇdeˇnı´, ale vecˇer jsem fotoapara´t nebral, meˇl jsem obavy, zˇe bych mohl o neˇj prˇijı´t. To by se vsˇak urcˇiteˇ nestalo.
6
Cˇtvrtek 24. srpna Dopoledne bylo volno a tak jsme se sˇli s Maninou podı´vat do trzˇnice. Je to 5 velky´ch hal a venkovnı´ prostranstvı´. Maso stojı´ od 4 rublu˚ (bu˚cˇek) azˇ po 18 rublu˚ (uzena´ rolsˇunka). Prˇeva´zˇneˇ se cena pohybuje mezi 10 azˇ 12 rubly. Trhovec, starsˇ´ı cˇloveˇk, ktery´ podle rˇecˇi poznal, zˇe nejsme Rusove´, veˇdeˇl o CˇSSR celkem dost a rˇ´ıkal: „Bojujeme spolecˇneˇ za svobodu bez pouzˇitı´ zbranı´ “. Koupili jsme u neˇj trˇi cibulky zˇluteˇ kvetoucı´ho cˇesna´cˇku (Dodatek z roku 2010 – tento cˇesna´cˇek na´m na zahra´dce sta´le roste a kvete kazˇdy´ rok). Po obeˇdeˇ jsme odjı´zˇdeˇli vlakem do Minsku. Vlak prˇijel z Talinu a 4 mı´sta byla mimo vagon cˇ. 5, ve ktere´m byla nasˇe vy´prava. Mı´sta meˇla by´t ve vagonu cˇ. 7, tam samozrˇejmeˇ ve skutecˇMinsk, pohled z hotelu nosti vu˚bec nebyla, a tak na´s zacˇali da´vat po jednom mezi ostatnı´ cestujı´cı´. Proto jsme se vra´tili zpeˇt k nasˇ´ı skupineˇ a cestovali jsme v lu˚zˇkovy´ch vozech v sedeˇ. Ve 23 hodiny 30 minut po devı´ti a pu˚l hodinove´m cestova´nı´ jsme dorazili do Minsku. Opeˇt platı´ moskevsky´ cˇas. Pa´tek 25. srpna Ubytova´ni jsme v hotelu na sı´dlisˇti. Po snı´dani jedeme autobusem na prohlı´dku meˇsta. Jsou to sama´ nova´ sı´dlisˇteˇ. Prˇi jednom zastavenı´ ma´ autobus mensˇ´ı karambol s na´veˇsem, ktery´ jej zezadu posˇkodil. Vysˇetrˇova´nı´ ani po dvou hodina´ch neskoncˇilo. Do hotelu na´s odvezli na´hradnı´m autobusem. Tam cˇekalo nasˇe sousedy prˇekvapenı´. V dobeˇ jejich neprˇ´ıtomnosti jim malı´rˇi vybı´lili koupelnu. Podlahu meˇli sice vytrˇenou, ale vsˇe ostatnı´ bylo zaca´kane´ vcˇetneˇ rucˇnı´ku˚ a zubnı´ch karta´cˇku˚. Odpoledne jsme sami navsˇtı´vili obchodnı´ du˚m vedle hotelu. Zda´l se na´m na ruske´ pomeˇry dost za´sobeny´. V oddeˇlenı´ hodinek ma´ vy´robnı´ za´vod LUCˇ vystaveny sve´ vy´robky – velmi sˇiroky´ a pestry´ sortiment. Hned vedle je ale vitrina s na´pisem „sevodnˇa v prodacˇe“ a tam je jen jeden druh pa´nsky´ch a dva Vysˇetrˇova´nı´ nehody autobusu druhy da´msky´ch hodinek. Vecˇer probı´hal vecˇer druzˇby. Hodinu hra´li 3 harmonika´rˇi v kinosa´le a pak ve vedlejsˇ´ım male´m sa´le u baru skupiny bulharsky´ch, cˇesky´ch a portugalsky´ch turistu˚ zazpı´valy po jedne´ na´rodnı´ pı´snicˇce. Bylo to velmi trapne´. Pote´ spustila diskote´ka. Cena dvou maly´ch konˇaku˚ a dvou pepsikol v baru je 7 rublu˚ (70 Kcˇs). Sobota 26. srpna Po snı´dani jedeme autobusem 55 km severneˇ od Minsku do mı´sta, kde sta´vala vesnice Chatynˇ. Z pohledu rˇidicˇe se mi zda´, zˇe jsou cesty v Minsku i mimo neˇj celkem dobrˇe znacˇene´. Stavı´ se nova´ da´lnice do Moskvy. Za druhe´ sveˇtove´ va´lky byla Chatynˇ zcela znicˇena a mı´sto, kde 7
sta´la, je pama´tnı´kem boju˚ ze druhe´ sveˇtove´ va´lky. Na zpa´tecˇnı´ cesteˇ se zastavujeme v Raubicˇi, kde je area´l lyzˇarˇsky´ch mu˚stku˚ a z by´vale´ho kostela je muzeum uzˇitne´ho umeˇnı´ Beˇloruska. Po obeˇdeˇ jsme navsˇtı´vili muzeum umeˇnı´ v Minsku. Peˇkne´ obrazy a trocha na´bytku a porcela´nu. Vecˇer odjı´zˇdı´me na na´drazˇ´ı a lu˚zˇkovy´m vlakem, tentokra´t bez proble´mu˚, odjı´zˇdı´me do 750 km vzda´lene´ Moskvy. Nedeˇle 27. srpna Po devı´ti a pu˚l hodina´ch jsme ra´no v Moskveˇ. Jsme opeˇt ubytova´ni v Izmajlovu, tentokra´te v 17. poschodı´. Dopoledne spolecˇneˇ navsˇteˇvujeme Novodı´vcˇ´ı kla´sˇter (obdoba nasˇeho Vysˇehradu v Praze, hrˇbitov vy´znamny´ch Chatynˇ osobnostı´). Po obeˇdeˇ sami jedeme do ˇ ecko a Pusˇkinova muzea. Zde je hodneˇ sbı´rek od stary´ch dob z Mezopota´mie, prˇes anticke´ R ˇR´ım azˇ po dobu 18. stoletı´. Je to zde velmi peˇkne´. Pondeˇlı´ 28. srpna Po snı´dani odjı´zˇdı´me do Ostankina na vy´stavu u´speˇchu˚ na´rodnı´ho hospoda´rˇstvı´ SSSR. Nejzajı´maveˇjsˇ´ı byl pro na´s kosmicky´ pavilon. Jinak jednotlive´ pavilony vystavujı´ jen neˇkolik vy´robku˚ z ru˚zny´ch odveˇtvı´ hospoda´rˇstvı´, centra´lnı´ pavilon pak je naplneˇn spoustou panelu˚ s grafy a cˇ´ısly, ktere´ majı´ dokumentovat u´speˇsˇnou ekonomiku SSSR. Odpoledne jedeme sami do centra a vidı´me, zˇe symbol Poteˇmkinovy vesnice je v Rusku hluboce zakorˇeneˇn. Hned v blı´zkosti Rude´ho na´meˇstı´, vlastneˇ v rovnobeˇzˇne´ ulici, jsou budovy sta´tnı´ch u´rˇadu˚, bank a univerzit zcela opry´skane´, s rozbity´mi okny, zkra´tka hru˚za. Vecˇer organizuje soudruzˇka vedoucı´ spolecˇnou na´vsˇteˇvu osveˇtlene´ho Rude´ho na´meˇstı´. ´ tery´ 29. srpna U Dı´vcˇ´ı kla´sˇter, Moskva Je to den na´vratu. Po snı´dani odjı´zˇdı´me na letisˇteˇ a bez proble´mu s celnı´ kontrolou na´s letadlo Tupolev 154 prˇivezlo zpeˇt do Prahy. Jesˇteˇ tenty´zˇ den pokracˇujeme domu˚ do Ostravy.
8
