Svatovavřinecké listy sborník 2006 str. 1. Úvodník

Svatovavřinecké listy – sborník 2006

str. 1

Úvodník Vážení čtenáři, farníci, návštěvníci a přátelé farnosti, prostě vy všichni, kterým se tento výtisk Svatovavřineckých listů dostal do rukou. V lednu tohoto roku začal vycházet pravidelný týdenní zpravodaj farnosti s názvem Hlas sv. Vavřince. Pravidelný tématický článek, liturgické čtení i týdenní ohlášky, které v něm můžete najít jsou potřebným informačním zdrojem pro život farnosti. Svatovavřinecké listy, občasník, který vycházel dvakrát (loni jen jednou) ročně, tak trochu ztratil svůj smysl, nehledě na pracnost a časovou náročnost přípravy. Přesto dostáváte Svatovavřinecké listy znovu do rukou. Tak copak se to děje? Svatovavřinecké listy se od letoška mění na farní sborník. Měly by vám přinášet zvláště přehled všeho podstatného, co se ve farnosti odehrálo v uplynulém roce. Naleznete zde pro přehlednost důležité informace, povídání o historii některé z památek v majetku farnosti i literární část. Tento letošní sborník „byl ušit poněkud horkou jehlou“ a je tak více popisný. Pro příští léta však uvítáme zvláště vaší aktivitu – ve sborníku je dostatek místa pro vaše názory, vzpomínky, zjištění, výtahy z odborných prací neb literární dílka. To vše tak, aby byl opravdovým sborníkem farnosti, ne jen rozšířenou výroční zprávou. Na jaře např. proběhla s velkým ohlasem přednáška o Zmizelém Vrchlabí; ve sborníku by na ni mohl navázat rozhovor s jedním z pamětníků atp. Budete-li mít vhodný námět kdykoliv v průběhu roku, neváhejte a přijďte s ním na faru, Svatovavřinecké listy jsou otevřeny právě pro Vás. Svatovavřinecké listy, sborník vrchlabského děkanství Vydává Římskokatolická farnost – děkanství Vrchlabí. Určeno pro vnitřní potřebu. Číslo 7, ročník 4. (1.), léto 2006 redakce sborníku: M. J. Hrdlička


str. 2

Přehled o dění ve farnosti v roce 2005 Hlavním posláním farnosti je zprostředkovávat, předávat služby církve. Toto působení je možné rozdělit do čtyřech základních oblastí: společenství (řec. koinonia), svědectví (martyria), liturgie (leiturgia) a služba (diakonia). Dle svých možností se snažíme působit v každé z těchto oblastí. Přijměte proto malý přehled dění ve farnosti. a)

společenství

Nejširším (základním) společenstvím farnosti je skupina pokřtěných – farníků, kteří místem bydliště přináležejí k naší farnosti. Počet pokřtěných (ne zcela se kryjící s počtem přihlášených katolíků při sčítání lidu) je ve Vrchlabí asi 3500. Samozřejmě ne všichni využívají pravidelných aktivit a služeb ve farnosti, mnohdy je jejich příslušnost k církvi pouze formální. Pravidelných návštěvníků nedělních bohoslužeb (což je významný kvantitativní ukazatel) je asi 160. Další menší skupinou v rámci farnosti je společenství mládeže. Pravidelně se zde setkávalo asi 6-12 mladých z křesťanských rodin z Vrchlabí a okolí . Soubor aktivit v rámci společenství, které jsou otevřeny i dalším mladým, je dosti bohatý. V loňském roce to např. byly: zimní výprava, dva tématické víkendy (Člověk=homo medialis, Jsem křesťan. A co dál?), zájezd do Polska, putování Lužickými horami a Labskými pískovci, sjíždění Ohře, cesta na Světové setkání mládeže v Kolíně n. Rýnem na kolech, výlety do Krkonoš, spolupráce při pobytu polské mládeže ve farnosti. Velká část těchto aktivit byla realizována v rámci projektu „Cesty k obzorům“. Na podzim u nás proběhlo vikariátní setkání mládeže z Trutnovska. Důležitou příležitostí pro setkání v rámci farnosti je Farní den, který se již 4. rokem konal u příležitosti poutní slavnosti sv. Vavřince. Loni se po slavné mši svaté sešlo asi 30 farníků ve farním sále, kde byla při dobrém jídle příležitost k posezení i uvítání nového kaplana P. Mariusze Robaka. Nižší účast byla zapříčiněna špatným počasím a


str. 3

přemístěním aktivity z farního dvora do farního sálu. Část farníků se také účastnilo zájezdů pořádaných místní organizací KDU-ČSL nebo okolními farnostmi. b)

svědectví (pastorace, evangelizace)

Výuka náboženství probíhala v loňském roce na faře, v ZŠ Lánov a od podzimu také v ZŠ Podhůří, účastnilo se jí celkem 11 dětí ve věku 813 let. V červnu loňského roku proběhlo první svaté přijímání 3 dětí, které se na ně připravovali od podzimu 2004. Od října zároveň s výukou probíhala příprava na 1. svaté přijímání u jedné dívky, které se uskutečnilo v červnu letošního roku. Mezi pravidelné aktivity pro ostatní věkové skupiny patřila katecheze pro dospělé a biblická hodina (pravidelně čt a st). Velikonoční svátky jsme již druhý rok připomněli místním obyvatelům i návštěvníkům Křížovou cestou městem. Hraný příběh utrpení Ježíše Krista se na Velký pátek odehrával na náměstí a v ulicích města. Tato aktivita je plně ekumenická a rádi bychom jejím pokračováním navázali na tradici pašijových her, které se ve Vrchlabí odehrávaly naposled před dvěma sty lety. Čtvrtý rok byla v provozu farní knihovna otevřená také veřejnosti, farnost vydala jedno číslo občasníku Svatovavřinecké listy a třetím rokem provozovala internetové stránky na adrese: web.quick.cz/rkf.vrchlabi . c)

liturgie, svátostná služba

Základem liturgické služby farnosti tvoří pravidelné mše svaté, konané v tomto pořadu: v neděli 9 a 18 hodin , v úterý v 8 hodin, ve středu, ve čtvrtek a v pátek v 18 hodin


str. 4

Mše se pravidelně konají v děkanském chrámu sv. Vavřince, úterní ranní v kapli ve farní budově, zde se také v zimním období konají všechny mše kromě nedělní ranní. Zpestřením májové liturgie byla poslední májová pobožnost spojená s krátkým koncertem chrámového sboru, která se uskutečnila 29. května v prostorách klášterního kostela. V loňském roce bylo uděleno celkem 18 křtů a byl uzavřen jeden církevní sňatek. Proběhlo 14 pohřbů, z toho 6 žehem. Nebyla udělena žádná svátost biřmování. Svátost pomazání nemocných obdrželo celkem 305 osob, z toho 260 společně při bohoslužbě, 45 osob individuálně. Duchovní se také snažili o pravidelnou návštěvu nemocných v intervalu jednou za týden až jednou za měsíc. Velmi dobrá ekumenická spolupráce ve Vrchlabí se projevuje také na „poli“ liturgie. Mimo pravidelných ekumenických bohoslužeb u příležitosti aliančního týdne modliteb a týdne modliteb za jednotu křesťanů, které se konají vždy v lednu, se v loňském roce konaly od února do září ekumenická modlitební setkání, vždy poslední pátek v měsíci. Společně proběhla bohoslužba na svátek M. Jana Husa a na hřbitově u příležitosti svátku zemřelých, v ekumenickém duchu bylo vedeno vikariátní setkání mládeže na podzim. Spolupráce s Horskou nemocnicí Krkonoše bohužel byla nástupem nového vedení přerušena, nicméně do podzimu se zde uskutečnily dvě ekumenické bohoslužby a farníci přispěli desítkami knih do nově zřizované nemocniční knihovny, která však pravděpodobně nefunguje. d) služba Farní charita, která byla samostatnou právnickou osobou, ale od smrti Dr. J. Kupky baly bez ředitele a nevyvíjela klasickou charitativní činnost, ukončila na podzim roku 2004 svou existenci. Pořádání sbírek, zajištění a podpora Adopce na dálku a drobná charitativní činnost (dle


str. 5

potřeby) přešla pod bedra farnosti. Koordinaci charitativní činnosti má na starosti paní Anna Kupková, členka pastorační rady. Farnost podporuje prostřednictvím Adopce na dálku dvě malé indické děti - Benitu Francis Souz a Stany Salu Meneze z diecéze Belgaum. Za prostředky jim posílané od r. 2000 mohou tyto děti absolvovat školní docházku, dostanou školní pomůcky a je jim zajištěno stravování. Další děti mají v adopci jednotliví farníci nebo rodiny ve farnosti. Již tradičně jsem v rámci tříkrálových darů finančně pomohli mladým početnějším rodinám, materiálně pak v rámci adventní almužny. Staré a přebytkové ošacení, které k nám průběžně nosí lidé, je částečně využito jako šatník pro bezdomovce a zbytek odvážíme diakonii ČCE. Od roku 2004 spolupracujeme s Probační a mediační službou Trutnov při realizaci obecně prospěšných prací odsouzených. Jedním z hlavních úkolů farnosti je také vytvářet prostor pro působení menších farních společenství a sdružení. Při vrchlabské farnosti působí: ✗

místní skupina České křesťanské akademie - v loňském roce uspořádala tyto přednášky a aktivity: besedu s ředitelem nakladatelství Portál Jar. Kuchařem, přednášku s video projekcí Uganda – trpící perla Afriky s P. Jiřím Šlégrem, autorské představení knihy Až k prolití krve a vzpomínky na P. Kubíčka v podání Dr. Marie Svatošové a přednášku Dr. Jana Luštince o Zvonech, zvonkách a rolničkách. - k pořádání aktivit poskytujeme prostory a zázemí farní budovy.

✗

Chrámový sbor


str. 6

- chrámový sbor pod vedením Radka Hanuše mimo pravidelného doprovázení bohoslužeb, v plné síle zvláště pak slavnostních, pořádá koncerty u příležitosti státních svátků a o Vánocích. ✗

Skautský oddíl sv. Vavřince - při farnosti působí také 3. oddíl střediska Hostinné, přehled jehož nemalé činnosti lze nalézt na internetových stránkách (www.skauting.cz/hostinne). Hlavním cílem práce s dětmi ve skautském oddíle je předávat jim nenásilným způsobem křesťanské hodnoty a naučit je žít v dnešním světě a v souladu s přírodou. - oddílu poskytujeme zázemí v podobě klubovny ve farní budově, úhrady energií a finanční podporu v rámci farní sbírky na děti.

Přehled hospodaření za rok 2005 Čís.

Text

Skutečnost v Kč

16

Nájemné

170 616,00

17

Prodej majetku, úrok a ostatní zdaň. příjmy

18

Sbírky

19

Příjmy za církevní úkony a činnosti

0,00

20

Dary fyzických a právnických osob

44 236,00

21

Úroky z vedení běžného účtu

22

Příspěvek z diecéze

10 000,00

23

Příspěvek obecní, krajský a státní

10 400,00

24

Náhrady škod

5 889,00

25

Ostatní příjmy

37 464,50

90

Příjmy celkem

546 932,78

87 090,00 180 892,00

345,28

Svatovavřinecké listy – sborník 2006 Čís.

Text

str. 7 Skutečnost v Kč

26

Výdaje související se zdaňovanými příjmy

92 217,50

27

Mzdy

66 437,50

28

Daň z příjmu zaměstnanců

29

Sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců

30

Bohoslužebné výdaje

31

Režijní výdaje

166 970,50

32

Opravy památek

199 187,90

33

Opravy ostatní

20 360,00

34

Odeslané sbírky a příspěvky diecézi

33 232,00

35

Dary a charitativní výdaje

28 499,00

36

Zálohová daň z příjmu

37

Daň z příjmu, z nemovitostí

38

Nákup dlouhodobého majetku

39

Ostatní výdaje

122 263,50

91

Výdaje celkem

792 358,90

92

Rozdíl příjmů a výdajů daného období

7 753,00 0,00 12 810,50

0,00 880,00 41 747,50

-245 426,12

Stav závazků a přijatých půjček :

0,00 Kč

Stav pohledávek a poskytnutých půjček:

52.755,50 Kč

Oproti roku 2004 došlo v hospodaření farnosti k několika nepřehlédnutelným změnám, které se projevily na výrazném deficitu hospodaření. V prvé řadě je to snížení příjmů a to takřka ve všech uvedených oblastech. Vinou pozdně zaplaceného nájemného firmy Kobla za poslední čtvrtletí roku (až leden 2006) a neplaceného nájemného manželů Zemanových, jakož i odchodu firmy RTT z prostor fary v prů-


str. 8

běhu roku, došlo v příjmu z nájemného k více jak 80. tisícovému propadu. Pouze v položce prodej majetku došlo k navýšení oproti předchozímu roku a to kvůli prodeji staršího automobilu Volkswagen Golf. Příjem se sbírek a z darů věřících se snížil o téměř 50. tisíc. Farností se také nepodařilo získat žádné dotace na opravy fary nebo kostela, jedinými podpořenými projekty byly Cesty k obzorům pro mládež a Farní knihovna. Strana výdajů má oproti loňskému roku oboustrannou tendenci, ale i zde došlo u více položek k navýšení. Příkladem je třeba položka mzdy, kde se projevilo využití brigádníků na DPP při pracích na kanalizační přípojce a opravách kostela sv. Jakuba. Bohoslužebné výdaje byly naopak více jak dvakrát sníženy, neboť v předchozím roce se nakupovaly nové kancionály. Zato režijní výdaje byly navýšeny o téměř 70. tisíc. Jednou ze závažných příčin tohoto hrozivého nárůstu bylo neodejití P. Mariusze Nowaczyka a tím i od srpna navýšení počtu duchovních na faře a zároveň neuvážené jízdy s velikou spotřebou benzínu nového kaplana P. Mariusze Robaka. Na zvýšení nákladů na opravy památek se značnou měrou podílelo zaplacení injektáže fary, uskutečněné na podzim 2004, až v novém roce. Dále byla provedena hrotová a síťová ochrana proti holubům, oprava třech vitrážových skel, prasklého svodu a hraběcí oratoře nad sakristií. O navýšení v položce nákup dlouhodobého majetku se nejvyšší měrou zasloužilo doplnění ozvučení v kostele sv. Vavřince. Vysoké ostatní výdaje jsou způsobeny zahrnutím výdajů na převzetí a servis nového vozu škoda Fabia (přes 75. tis.) a výdaji na projekty Cesty k obzorům a Farní knihovna. Ty však byly z vetší části pokryty dotacemi. Vznik ekonomické rady, schvalování rozpočtu a úsporná opatření mohou v letošním roce část nákladů snížit, skutečností nám dnes již zřejmou jsou však vysoké náklady spojené se sloučením farností. Podle dostupných pramenů zpracoval M. Hrdlička


str. 9

Zprávy z letošního roku aneb stalo se od ledna... •

K 1. lednu nového roku došlo ke sloučení farností Dolní Branná, Dolní Dvůr, Dolní Lánov a Špindlerův Mlýn do ŘK farnosti – děkanství Vrchlabí.

•

Ekumenické týdny v lednu jsme strávili při společných bohoslužbách ve sboru Církve adventistů SD, Církve československé husitské a Českobratrské evangelické. Závěrečná bohoslužba ve stylu Taizé se uskutečnila 20. ledna ve farní kapli.

•

Před popeleční středou ve čtvrtek 23. února se na faře konal koblihový večer, tzv. „tlustý čtvrtek“ , tradiční v Polsku.

•

K prvnímu březnu odešel do svého nového působiště v Náchodě náš bývalý kaplan P. Mariusz Nowaczyk. Od svého téměř zázračného uzdravení v srpnu loňského roku u nás pobýval na odpočinku a rekonvalescenci. Děkujeme za jeho působení ve farnosti a všechno dobré, co přinesl, a přejeme hodně štěstí v nové farnosti.

•

Od 8. do 24. března byla v kostele sv. Vavřince ke shlédnutí putovní výstava Poutník Jan Pavel II. Za více jak čtrnáct dní ji shlédlo přes pět set návštěvníků.

•

Byla ustanovena ekonomická rada farnosti, pastorační rada byla potvrzena volbami v původní podobě. Od postního období začaly pravidelné adorace Nejsvětější svátosti, které se konají vždy ve středu, hodinu přede mší sv.

•

Na Velký pátek se opět uskutečnila Křížová cesta městem.

•

Důstojně a radostně jsme oslavili svátky vzkříšení našeho Pána, první Velikonoce s námi prožil kaplan P. Mariusz Robak.


str. 10

•

Ve dnech 5. - 8. května část mladých naší farnosti putovala Polskem, kde navštívila hrad Ogrodzeniec, Krakow, Osvětim, Wadowice i Górku Klastornu.

•

Místní skupina České křesťanské akademie v letošním roce uspořádala koncert Slavka Klecandra a Pavla Jandejska a v květnu pak přednášku a povídání o Zmizelém Vrchlabí v podání autorů tématické publikace.

•

V sobotu 17. června jsme si spolu s německými rodáky připomenuli 200 let od vysvěcení kostela sv. Josefa v Dolním Dvoře. Slavnou mši sv. před zaplněným kostelem celebroval Mons. Josef Socha, generální vikář.

•

V neděli 18. června jsme v našich kostelích oslavili Slavnost „Božího Těla“, ve Vrchlabí pak i průvodem kolem kostela.

•

V pátek 30. června se na hřišti u evangelíků úspěšně uskutečnil ekumenický sportovní den Hurá prázdniny !

•

Za pomoci mladých, nejen z naši farnosti ale i z daleka, se na konci června a začátku července pomalu začaly proměňovat prostory fary, farní zahrady i kostela sv. Jakuba. Děkujeme jim za ochotu a dílo.

•

10. července započala oprava varhan v děkanském kostele sv. Vavřince. Na jejich opravu bylo vybráno celkem 49.622,- Kč, samotná oprava bude asi o 100 tis. dražší.

•

Devátý tábor skautského oddílu sv. Vavřince se letos uskutečnil ve dnech 15. - 29. července nedaleko obce Pístov v Západních Čechách. -red-


str. 11

Sloučená farnost K 1. lednu t.r. proběhlo sloučení farností. Pro zopakování a přehled uvádíme nejdůležitější údaje. Farnosti Dolní Branná, Dolní Dvůr, Dolní Lánov a Špindlerův Mlýn byly k 1.1.2006 sloučeny s vrchlabskou farností. Od tohoto data tak existuje již jen jediná církevní právnická osoba, pod níž přešel všechen majetek i závazky sloučených farností. Právní statut: název: Římskokatolická farnost - děkanství Vrchlabí statutární zástupce: ThMgr. Dariusz Mogielnicki, administrátor zřizovatel: Biskupství královéhradecké Ekonomická rada: P. ThMgr. Dariusz Mogielnicki MSF (předseda), Bc. Michal Hrdlička DiS (hospodář farnosti), ing. Petr Mejsnar, Petr Erlebach, Marie Hendrychová, Radek Hanuš Pastorační rada: P. Dariusz Mogielnicki MSF (předseda), P. ThMgr. Mariusz Robak MSF (místopředseda), Michal Hrdlička (sekretář), ing. Petr Mejsnar (zástupce pro ekonomickou radu), Petr Kryštof Erlebach, Pavel Vodička, Mgr. Věnceslav Lukáš, Anna Kupková, Pavel Havlík, Radek Hanuš Duchovní správa: · ThMgr. Dariusz Mogielnicki MSF , administrátor farnosti, člen kongregace Misionáři Sv. rodiny · ThMgr. Mariusz Robak MSF , kaplan, člen kongregace Misionáři Sv. rodiny · ing. Mgr. Jiří Šlégr , kaplan, národní ředitel Papežských misijních děl ČR · Stanislav Skalský , emeritní děkan, pomocný duchovní


str. 12

Kontakt: Sídlo farnosti: Náměstí Míru 287, 543 01 Vrchlabí telefon: 499 422 899 elektronická pošta: [email protected] Internet: http://web.quick.cz/rkf.vrchlabi Kontakty na jednotlivé osoby: P. Dariusz Mogielnicki MSF - tel.: 499 422 899, 731 598 858, e-mail: [email protected] P. Mariusz Robak MSF - tel.: 499 422 899, 731 598 964, e-mail: [email protected] P. Jiří Šlégr - Špindlerův Mlýn č.p. 33, tel.: 499 433 058 P. Stanislav Skalský – Tyršova 936, Vrchlabí, tel.: 499 435 173

Historie a současnost kostela sv. Vavřince Děkanský chrám sv. Vavřince byl postaven na místě původně gotického, renesančně přestavěného jednolodního kostela ze 14. století, k němuž byla připojena stavebně hodnotná věž. Starý kostel byl zbourán roku 1886. V témž roce se 15. srpna, na svátek Nanebevzetí Panny Marie, konala slavnost svěcení základního kamene nového chrámu. Chrám byl vysvěcen 29. června 1889 na slavnost svatých Petra a Pavla. Je výrazem dobového obdivu ke gotice a navrhl ho pražský architekt Šimon Tragl. Jedná se o trojlodní chrám s vchodem a věží v průčelí, s příčnou lodí a s šestibokým presbytářem, vycházející z půdorysného vzoru gotické katedrály. Provedení stavby bylo svěřeno vrchlabskému staviteli Eduardu Zirmovi. Architektura chrámu působí monumentálním dojmem. Hlavním chrámovým prostorem je trojlodní hala, dlouhá asi 30 a široká 18 metrů. K ní je na západní straně nad vchodem připojena 60 metrů vysoká jehlancovitá věž s nárožními věžičkami. Na straně východní pak půdorys chrámu doplňuje do tvaru kříže příčná loď s presbytářem, s přístavbou sakristie a hraběcí oratoře. Lodě jsou sklenuty krásnou křížovou klenbou, vysokou v hlavní lodi 15,5 metru. Většina sochařské výzdoby a sakrálního zařízení interiéru


str. 13

je soustředěna v příčné lodi a presbytáři. V příčné lodi je to zleva boční oltář s obrazem ochránkyně města Vrchlabí svaté Anny, přenesený sem z původního kostela a uctívaný jako zázračný, dále boční oltář sv. Josefa a socha Panny Marie Bolestné. V pravé části příčné lodi je to potom misijní kříž, následuje boční oltář Panny Marie Neposkvrněné Immaculaty, a nakonec boční oltář patrona chrámu, sv. Vavřince. Obraz tohoto mučedníka, pocházející z roku 1877, je dílem známého pražského malíře Viléma Kandlera a v původním kostele byl umístěn na hlavním oltáři. Příčnou loď zakončují z obou stran krásná barevná vitrážová okna s motivy Zvěstování Panně Marii a Narození Páně. Na nynějším hlavním chrámovém oltáři zastupuje svatého Vavřince, jemuž je kostel zasvěcen, socha Boha Otce s anděly, pod kterou se nachází socha Ježíše Krista. V presbytáři můžeme obdivovat další barevná transparentně malovaná okna: třídílné s motivem apoštola germánských národů sv. Bonifáce, a 6 dvoudílných s motivy (zleva) svatého Aloise, svatého Antonína z Padovy a sv. Františky, svatých Petra a Pavla, na jejichž svátek byl roku 1889 chrám vysvěcen, sv. Vavřince, patrona tohoto chrámu, svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava, patronů země České a svatého Augustina se svatou Monikou, patronů vrchlabského klášterního kostela. Okna pocházejí z dílny firmy Geylings Erben z Vídně. Varhany s bohatě zdobenou skříní z dubového dřeva, dílo bratří Riegerů z roku 1889, mají 22 rejstříků a 2 manuály. Do zvonice v kostelní věži bylo ze starého kostela přeneseno 5 zvonů, z nichž čtyři byli rekvírovány v 1. světové válce, nově pořízené, spolu s původním svatým Vavřincem, vážícím 36 q a ulitým roku 1709, byly zabaveny pro válečné účely r. 1942. Nové zvony byly pořízeny až z veřejné sbírky, iniciované p. J. Šírem, v roce 2002. Do chrámové věže byly ze starého kostela přemístěny další velmi cenné památky. Jedná se o kamenné reliéfy s erby a iniciálami manželů Viléma Miřkovského ze Stropčic a Rosiny Bockové z Hermsdorfu (pocházející z roku 1599), dále náhrobní kameny manželů Benigny a Přibíka Miřkovských ze Stropčic (z roku 1577), náhrobní kámen Hanuše Cetrice z tvrze Liščí


str. 14

Kopec u Vrchlabí, reliéfy dvou ženských postav a nejstarší náhrobní kámen ze hřbitova, obklopujícího původní kostel a zrušeného roku 1805. Na stavu kostela se projevil odsun původních obyvatel a následná léta socialismu, kdy se kostel příliš neudržoval. Také provedení liturgické reformy po druhém vatikánu narušilo stylovost interiéru, své stopy zanechaly i drobné krádeže v 80. a 90. letech. V roce 1997 byl rekonstruován dřevěný strop nad sakristií, masivně napadený dřevomorkou. Poruchové a neestetické osvětlení bylo nahrazeno novým v roce 1999, dva lustry ještě podle plánu na své zhotovení čekají. Původní břidlicová střecha, kterou zatékalo, byla nahrazena měděnou v letech 1999 a 2001 s využitím programu Regenerace městských památkových zón. Interiér kostela však dosud čeká na nákladnou výmalbu. Na hranici životnosti jsou krásná vitrážová okna. V letošním roce bude provedena oprava varhan. Zpracoval Jan Hrdlička a -red-

Čtyři důvody proč nechodit do kostela Přinášíme možná lehce aktuální ukázku z knihy Marka Váchy Tančící skály

Budu se na úvod této přednášky považovat za člověka, který věří v Boha, ale necítí nutnost svou víru vztahovat k určité církvi. Moje důvody, proč nechodit na mši, jsou následující: 1. Mohu se modlit v přírodě nebo doma. K tomu, abych byl se svým Bohem, nepotřebuji chodit na nějaké předem určené místo nebo do nějaké budovy. Můj Bůh je pořád se mnou. 2. Křesťané říkají, že v jejich náboženství jde především o vztah. A je to stejně jako mezi dvěma lidmi: mám-li někoho rád, nepotřebuji k tomu prostředníka, tlumočníka. Nepotřebuji tedy ve svém vztahu k Bohu zprostředkování nějakou třetí oso-


str. 15

bou, placeným knězem, a už vůbec ne prostřednictvím nějaké organizace nebo instituce, církve. 3. Historie církve. Kromě nezpochybnitelných přínosů katolické církve pro rozvoj evropské kultury, vzdělanosti a tak dále není možné nevidět křižácké války, Galileiho, trojpapežství a podobně. Máme pocit, jako by té krve a zla bylo v historii církve někdy až příliš. Ani pohled do české současnosti není příliš povzbudivý: je zde kauza restituce majetku, kauza pražská teologická fakulta, neobratné nebo rozporuplné výroky české hierarchie a určitě budou následovat kauzy další. 4. Lidé, které kolem sebe v kostele vidím, ani zdaleka nejsou bezproblémoví. Na jedné straně vyznávají desatero a přikázání lásky, na druhé straně velmi často tomu jejich život výrazným způsobem neodpovídá. Je to velké pokrytectví, když ti lidé na jednu stranu jedny věci říkají, a jiné věci dělají. Když se kolem sebe v kostele rozhlédnu, není to pohled na svaté a bezchybné společenství, ale spíš přehlídka lidské ubohosti a selhání. Takže teš se podíváme, co by na to odpověděl katolík: 1. Mohu se modlit v přírodě nebo doma. Určitě. Osobní modlitba je nutná, nedispenzovatelná, je základem vztahu mezi člověkem a Bohem. Je nejen možné, ale i nezbytné být stále se svým Bohem, modlit se v přírodě, během čekání na tramvaj, doma a tak podobně. Vztah k Bohu však není jenom já – Bůh, ale rovněž společenství – Bůh. Katolíci možná malinko víc dávají důraz na společenství,evangelíci zase spíš na jednotlivce. To nutně neznamená, že musíme chodit na nějaké předem určené místo, do nějaké sakrální budovy, nakonec v počátcích církve a pak vždycky za pronásledování tomu tak nebylo. Znamená to však, že se budeme modlit společně. Věříme-li evangeliu, měli bychom vzít vážně i výrok: Kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich. (Mt 18,20) (…)


str. 16

2. Prostřednictví kněží a církve. Václav Klaus kdysi řekl, že církve je pro něj organizace jako každá jiná, organizace jako je například spolek turistů. Naše hierarchie se proti tomu tenkrát ohradila s poukazem na charitu, péči o nemocné, bezdomovce atd.; nervem myšlenky bylo, že oproti turistům jsou církve národu prospěšné svým důrazem na sociální oblast. V debatě s Václavem Klausem je to možná užitečný argument, ale teologicky neobstojí, protože podstata církve je odlišná. Zvnějšku může skutečně katolická církev vyvolat dojem podobnosti s mnoha jinými organizacemi. Lidská psychika je už tak postavená, že se lidé se společnými zájmy sdružují a jsou rádi spolu. Spolek turistů se pravidelně schází k vycházkám a vydává si vlastní časopis. Rovněž i spolky kaktusářů, zahrádkářů nebo filatelistů se scházejí k pravidelné činnosti a vydávají vlastní periodika. Stejně tak věřící se jednou za týden sejdou v kostele, tam si společně řeknou, čemu věří, a spokojeně se rozejdou domů. Přesně podle očekávání si vydávají časopis s názvem Katolický týdeník, kde se dozvědí, co je kde nového, a přečtou si úvahu na téma Usilujme o dobro. Pokud bychom církve chápali takto, tedy jako sdružení lidí stejné víry, do kostela bych určitě nechodil. Za závažné považuji odpovědi na dvě otázky, a to kdo církve založil a proč. Katolík by odpověděl, že církev založil Ježíš Kristus a že Kristus je zároveň člověk a zároveň Bůh. Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církve a pekelné mocnosti ji nepřemohou. (Mt 16,18) Tedy pokus věřím Novému zákonu a věřím, že církve skutečně založil Kristus, věřím, že církve je vynálezem Boha, nikoliv člověka. A pokud církve založil sám Bůh a sám do ní svolává křesťany, a pokud v toho Boha věřím, mělo by mě zajímat, zda budu nebo nebudu jejím členem. Co se týče prostřednictví kněží, už Lakotové (indiáni z plání, Siuxové) se po příchodu misionářů pozastavovali nad tím, že vztah s Wakan Tankou zprostředkuje bílým lidem placený kněz. I v naší republice je možná s podivem, že prostředníkem mezi Bohem a


str. 17

lidmi je státem placený zaměstnanec ministerstva kultury. Životní styl svatého Pavla, který si vydělával na živobytí stanařským řemeslem a evangelium hlásal po večerech, bude možná vzorem pro kněze 21. století. Na námitky, že kněz má tolik práce, že nemůže stihnout farnost a civilní zaměstnání zároveň, se dá odpovědět poukazem na svatého Pavla: stihl toho dost. Podle katolické víry je kněz do jisté míru skutečně jakýmsi prostředníkem mezi Bohem a lidmi, ale pouze v tom smyslu, že má moc udělovat svátosti. Stejně jako my všichni, i kněz si nese životem břemeno svých slabostí, selhání, hříchů a podobně. Není ani lepší ani horší něž jakýkoliv jiný věřící člověk. Rozdíl je jen v tom, že má moc udělovat svátosti, ale za to vlastně nemůže, nedostal své kněžské svěcení za zásluhy o církve: dá se říci, že kněžské svěcení obdržel spíš navzdory tomu, jaký je, než proto že je, jaký je. 3. Církev je vynálezem Boha, nikoliv člověka. Církev je ovšem složena z lidí, a proto krom velkých mužů a žen ducha, velkorysých světců a péče o všechny chudé a nemocné tohoto světa, bude pohled do jejich dějin často mírně depresivní. Církev je zároveň Matka Tereza, Jan Pavel II. A František z Assisi, ale také krev a plenění, proces s Galileem, případ Jan Hus, záležitost kolem Darwina a Teilharda de Chardin. Křižáci a jejich Bůh to chce! Armády pod velením biskupů a papežů. Současná válka v Irsku mezi katolíky a protestanty. Válka v Jugoslávii mezi pravoslavnými Srby, Muslimy a katolickými Chorvaty. Sexuální skandály současné katolické církve. Čára mezi dobrem a zlem určitě nejde mezi národy nebo mezi rasami, ani mezi náboženstvími. Papež, biskupové a kněží jsou lidé jako my a jako my si často nesou břemeno svých pokušení, selhání a hříchů. 4. Stále máme představu církve jako sportovního závodu. Jsme natolik prodchnuti evropskou mentalitou soutěživosti, že ji podvědomě – a zcela nesprávně – přenášíme do duchovního živo-


str. 18

ta. Na čele cyklistického pelotonu jsou podle obvyklých představ světci, kteří nemají žádný hřích a stále zdokonalují své ctnosti. Ti také obětují svůj život, aby se modlili za nás hříšníky. Za nimi běží řeholníci a kněží: i oni obětovali svůj život a umrtvují se za nás. Pak jsme zde my, střed pelotonu, něco se daří a něco nedaří, občas v nějaké drobnosti selžeme, ale hlavní věci jsou víceméně v pořádku. Pak jsou zde opozdilci, chvost pelotonu. Lidé, kteří jsou třeba podruhé ženatí a vdané, padlí kněží, prostitutky a bezdomovci; jsou zde s námi v kostele, a jako správní křesťané se modlíme za jejich spásu. Nic není nepravdivějšího než tento obraz. Ve skutečnosti jsme totiž všichni hříšníci. Všichni se plavíme na jedné lodi a každý si nese balík svých selhání, světec stejně jako já. Světec má na rozdíl ode mne jen hlubší vhled do svého nitra. Anglický spisovatel Chesterton to vyjadřuje paradoxem: Světec je člověk, který ví, že je hříšný. (…) Člověk žijící tradiční mentalitou nikoho jsem neokradl ani nezabil vlastně nemá důvod chodit do kostela, Kristus umírá za hříšníky, spravedlivý je samospasitelný, a Krista přesně vzato nepotřebuje. Pokud se tedy v kostele kolem sebe rozhlédnete a uvidíte sbírku lidských selhání, je to dobrý postřeh, buďte si však vědomi, že ti lidé jsou zde vlastně správně. Mimo to se také nezapomeňte podívat na sebe. Je to vlastně právě naopak: Právě proto, že jsou hříšní, chodí křesťané do kostela, nikoliv proto, že jsou spravedliví. Chodí do kostela proto, že s desaterem mají problémy, ne proto, že s ním problémy nemají. Marek „Orko“ Vácha. Tančící skály. vydalo nakladatelství Cesta, Brno 2003 knihu si můžete vypůjčit ve farní knihovně

Svatovavřinecké listy sborník 2006 str. 1. Úvodník

Recommend Documents