NĚCO MÁLO O ZBRANÍCH I MUNICI
Listy Univerzity obrany přicházejí v tomto ročníku se seriálem, který chce přiblížit čtenářům oblast techniky, která proslavila Československo ve světě. Jedná se o hlavňové palné zbraně, které jsou významnou částí zbrojní techniky. Tyto zbraně prošly během své existence zajímavým vývojem, který se výrazně zintenzívnil v posledních dvou stoletích. Hlavňové zbraně patří k hlavním technickým bojovým prostředkům armád. Proto je jim samozřejmě věnována značná pozornost i ve výuce na Univerzitě obrany. Zabývá se jimi nejen Katedra zbraní a munice na Fakultě vojenských technologií UO, ale okrajově i některé další katedry. Cílem tohoto seriálu, s nímž se bude čtenář setkávat v každém čísle, je přiblížit tuto problematiku nejen po stránce technické, ale také po stránce historické. O to se budou snažit pracovníci výše zmíněné katedry, kteří vám, milí čtenáři, seriál předkládají. V záhlaví uvedená fotografie představuje nejnovější českou hlavňovou zbraň, která po úspěšném vývoji byla v roce 2004 zavedena do výzbroje AČR. Jedná se o 20mm letecký dvouhlavňový vysokokadenční automatický kanón ZPL20 (na fotografii umístěný v podvěsném kontejnéru KPL-20), který je součástí výzbroje českého lehkého bitevního letounu L-159 ALCA. Než však hlavňové zbraně dosáhly současné technické úrovně, prošly poměrně dlouhým historickým vývojem. Takže se vrátíme do dosti vzdálené minulosti. Nejprve však, co rozumíme pojmem hlavňová palná zbraň? Jak naznačuje název, je to zbraň jejíž hlavní částí je hlaveň. Hlaveň je trubka (převážně tlustostěnná ocelová), v jejímž vývrtu dochází k výstřelu. Vývrt je tvořen nábojovou komorou (v níž je umístěn náboj), krátkým přechodovým kuželem a konečně vodicí částí (převážně drážkovanou, může však být tato vodicí část hladká – bez drážek). Vodicí část vývrtu slouží k urychlení střely na požadovanou rychlost, k udělení správného směru letu střele a v případě střely stabilizované rotací také k dosažení potřebných otáček střely. Výše zmíněný náboj zahrnuje kromě střely nábojnici a prachovou hnací náplň. A právě použití střelného prachu je podmínkou pro označení zbraně termínem „palná“. Při výstřelu dochází po zažehnutí prachové náplně k jejímu hoření. Velké množství prachových plynů vzniklých tímto hořením vyvolává vysoký tlak těchto plynů v prostoru mezi dnem střely a dnem nábojnice (řádově několik stovek MPa). Tím dochází k intenzívnímu urychlování
LISTY UNIVERZITY OBRANY
Hlavňová palná zbraň a trochu vzdálené historie
střely. Pokud je střela při svém letu stabilizována rotací, je vodicí část vývrtu tvořena šroubovými drážkami. Otáčky potřebné pro její stabilizaci získá střela při svém pohybu vpřed interakcí s těmito drážkami. Při použití tzv. šípové stabilizace střely se používá hladký vnitřní povrch této vodicí části. A teď k historii hlavňových palných zbraní. Obecně vznik zbraní spadá do nejstarších dob vývoje lidské společnosti. Byl vyvolán potřebami lovu i střetnutími mezi jednotlivými lidskými uskupeními. Původně se pochopitelně nejednalo o zbraně palné. Používaly se zbraně úderné, sečné a bodné (kamenná kladiva, sekyry, dýky, kopí s postupným přechodem k mečům apod.). Pro naši slavnou husitskou dobu jsou charakteristické např. kosy, cepy, palcáty, sudlice. Byly to zbraně určené pro přímý boj muže proti muži. Snaha zasáhnout protivníka na větší vzdálenost vyvolala vznik házených oštěpů a pak již dochází ke vzniku střelných zbraní, jako byly luky, kuše a ruční praky. Zvětšením se z kuší vyvinuly tzv. balisty, což byly velké zbraně střílející okované dřevěné střely a kamení. Využívaly se při obléhání nepřítele. Z ručních praků vznikly katapulty - velké obléhací stroje, které byly schopné vrhat těžká břemena na obleženého nepřítele. Teprve příchod střelného prachu umožnil vznik kvalitativně naprosto jiných, výkonnějších střelných (tedy již palných) zbraní. Např. od XIII. století se lze v Evropě setkat s využitím střelného prachu v primitivních, ale mohutných hlavňových zbraních bombardách. Toto primitivní dělo mělo krátkou hlaveň,
nemělo lafetu a střílelo se z dřevěné konstrukce - jakéhosi lešení. Pro střelbu se používaly kamenné koule a hnací náplní byl černý prach. U nás pak vývoj palných zbraní výrazně ovlivnila doba husitská. Husitská houfnice (obr. 1) měla již hlavní rysy děla na dvoukolovém podvozku. Jednalo se o zbraň nabíjenou od ústí – tedy zepředu. Odděleně se do vývrtu hlavně napěchoval nabíjákem střelný prach a před něj se umístila kulová střela. K zažehnutí střelného prachu se používal hořící doutnák vložený do vývrtu hlavně malým otvorem ve stěně hlavně. Název této zbraně „houfnice“ pak pronikl i do jiných států - do jiných jazyků - téměř nezměněně a používá se dodnes: např. německy je to „Haubitz“, anglicky „howitzer“, rusky „gaubica“. V husitském vojsku se však začaly používat i menší palné zbraně – zbraně jednotlivce. Jednalo se např. o píšťalu (obr. 2) a hákovnici (obr. 3). A podobně jako tomu bylo u názvu houfnice, pronikl název píšťaly do řady jazyků. Málokdo si dnes uvědomí, že název „pistole“ vznikl ze starého českého označení „píšťala“. Ale již dost vzdálené historie. Příště se k historii sice vrátíme, ale bude to již historie poněkud novější. Chceme-li se na těchto každoměsíčních písemných setkáních zabývat modernějšími palnými zbraněmi, je třeba se v čase posunout do 19. století. Tam totiž začíná jejich intenzivnější rozvoj. O tom až příště. Prof. Ing. Lubomír POPELÍNSKÝ, DrSc. Pplk. doc. Ing. Jiří BALLA, CSc. obr. 2
obr. 1
obr. 3
září 2006
BRNĚNSKÉ VÝSTAVIŠTĚ PAVILON BRNO 31.10. – 3.11.2006
www.gaudeamus.cz
G2
NA VELETRHU SE PREZENTUJÍ UNIVERZITY A VYSOKÉ ŠKOLY, ZÍSKÁTE PODROBNÉ INFORMACE O PŘIJÍMACÍM ŘÍZENÍ A STUDIU V ČESKÉ REPUBLICE I ZAHRANIČÍ. OTEVŘENO 31.10. – 2.11. 8-16 h 3.11. 8-14 h
Svoji studijní nabídku představí i UNIVERZITA OBRANY
Vyhrajte super film na DVD! Vyluštěnou tajenku zašlete do 13. října 2006. Písemně na adresu: Univerzita obrany, Redakce Listů UO, Kounicova 65, 612 00 Brno. Rovněž ji můžete zaslat e-mailem na adresu:
[email protected] Dva výherce odměníme českým filmem na DVD.
Host se rozčiluje v restauraci: To nemáte jiný výběr než guláš a karbanátky? Máme ještě jeden výběr. Jestli u nás chcete . . .
XIII. ROČNÍK
GAUDEAMUS
EVROPSKÝ VELETRH POMATURITNÍHO A CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Šance pro dva čtenáře
LISTY UNIVERZITY OBRANY
Z OBSAHU Jmenování profesorů Univerzity obrany
2
Náročný kurz
11
4
Otevřeně diskutovali anglicky
12
6
Akreditace inovovaného kurikula předmětu AJ
14
8
Na rozloučenou s prázdninami
15
Měsíčník Univerzity obrany Ročník 3 / číslo 1 akademický rok 2006/2007 Vydavatel Univerzita obrany Kounicova 65, 612 00 Brno IČ: 60162694 www.unob.cz Redakce Oddělení vnějších vztahů UO Kounicova 65, 612 00 Brno Telefon: 973 443 045 Fax: 973 442 160 E-mail:
[email protected]
Registrace vnitřních předpisů UO Ohlédnutí za vyřazením a promocemi Zátarasy nové generace
Vedoucí redaktor Dr. Pavel Pazdera
[email protected] Redakční rada předseda pplk. RNDr. Antonín Müller, CSc. místopředseda Dr. Miloš Dyčka, CSc. Grafická úprava a zlom Marek Sobola Vydavatelská skupina VIOd Tisková příprava a tisk MO ČR – AVIS (Agentura vojenských informací a služeb, Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6) V jednotkách ozbrojených sil rozšiřuje AVIS a UO Evidenční číslo MK ČR E 15403 Uzávěrka čísla: 15. 9. 2006 Číslo 1 vyšlo: 27. 9. 2006
EDITORIAL Listy UO jako nové auto Změna je život. Tato otřepaná fráze může působit na první pohled banálně, ale já osobně jsem hluboce přesvědčen, že je dokonale výstižná a pravdivá. Jak jste si již mohli všimnout, Listy UO prošly podstatnou změnou. Snažili jsme se vyjít vstříc modernímu trendu a po dvou letech jsme vzali náš časopis do servisu. Ne, že by měl špatný výkon, ale z důvodu změny jeho designu. Dostal především úplně novou karoserii (barevný tisk), vyměnili jsme mu brzdové destičky (grafiku), nalili do něj nový olej (nové rubriky), vylepšili jeho interiér (zavedením křížovky) a čtyřválcový motor jsme mu předělali na daleko výkonnější, šestiválcový (více informací na více stranách). Doufám, že k nové podobě a rozšířenému obsahu univerzitního časopisu získáte stejný vztah, jako mají někteří lidé ke svému oblíbenému autu. Vedoucí redaktor Pavel Pazdera
Slušivý podzim Ať chceme nebo nechceme, podzim je tu. A s ním i pestrá paleta barev, která jeho příchod doprovází. Ženy jako obvykle zatouží po novém oblečení, ba i leckterý muž se nechá přesvědčit, že ten jeho letitý kabát je potřeba vyměnit. Proč by po podobné výměně kabátu nemohla zatoužit i taková věc, jako je náš univerzitní časopis? Vždyť ten jeho kabát byl opravdu letitý. Podědil jej po Akademických listech a už totálně vyšel z módy. Tak jsme mu tedy střihli nový kabát. A myslím si, že mu docela sluší. Co vy na to? A ještě malá poznámka na závěr: K novému, svěžímu kabátu by se určitě pasoval neméně nový a svěží obsah. Ale tomu už musíte napomoci především vy, milí čtenáři. Předseda RR LUO pplk. RNDr. Antonín Müller, CSc.
UDÁLOST
Jmenování profesorů Univerzity obrany Noví profesoři Univerzity obrany převzali ve čtvrtek 31. srpna 2006 na Pražském hradě z rukou prezidenta republiky Václava Klause jmenovací dekrety. „Velmi bych si přál, abyste využili tohoto nového statutu k tomu, že budete dál předávat maximum nejen odborných znalostí, ale i lidského rozhledu, moudrosti, rozumu, orientace ve světě kolem a k tomu vám přeji mnoho úspěchů,“ řekl při přijetí na Hradě prezident České republiky. Slavnostního jmenování profesorů se zúčastnili tehdejší ministr obrany Karel Kühnl, náměstkyně ministra obrany pro personalistiku Jaroslava Přibylová, ředitel Sekce personální MO generálmajor Vladimír Lavička, rektor-velitel Univerzity obrany brigádní generál Rudolf Urban a další hosté. Tři jmenovaní profesoři jsou z Univerzity obrany a jeden působí na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Nov í profesoři za UO: plukovník prof. MUDr. Jiří KASSA, CSc. Katedra toxikologie Fakulty vojenského zdravotnictví UO, obor jmenování Toxikologie podplukovník prof. Ing. Jiří BALLA, CSc. Katedra zbraní a munice Fakulty vojenských technologií UO, obor jmenování Vojenská technika, zbraně a munice prof. Ing. Jaroslav ČECHÁK, Ph.D. Katedra radiolokace Fakulty vojenských technologií UO, obor jmenování Vojenská technika - elektrotechnická prof. MUDr. Leoš NAVRÁTIL, CSc. Katedra radiobiologie a toxikologie Zdravotně sociální fakulty JU, obor jmenování Ochrana vojsk a obyvatelstva Plukovník Jiří Kassa, v odpovědi na slova vrchního velitele Ozbrojených sil ČR, uvedl: „Jménem nově jmenovaných profesorů chci poděkovat za uznání naší dosavadní vědecké, výzkumné a pedagogické práce, kterého se nám dostalo formou jmenování profesory v daných vědních oborech. Chtěl bych slíbit, že vynaložíme i v budoucnu všechny naše schopnosti k výchově našich následovníků a k rozvoji našich vědních oborů.” Pavel Pazdera
2
KARIÉRNÍ VZDĚL ÁVÁNÍ
Kurz GŠ zahájen Úvodní přednáškou armádního generála Pavla Štefky byl 5. září 2006 na Univerzitě obrany zahájen 20. kurz generálního štábu určený k přípravě důstojníků na funkce se stanovenou hodností plukovník, respektive brigádní generál. Mezi šestadvaceti posluchači kurzu jsou také příslušníci zahraničních armád, plukovník Ozbrojených sil Slovenské republiky a podplukovník německého Bundeswehru. Rektor – velitel Univerzity obrany brigádní generál Rudolf Urban přivítal posluchače na akademické půdě a ve své prezentaci výstižně vyjádřil cíle, kterých má být dosaženo, objasnil místo a úlohu Univerzity obrany v systému výuky jak v tomto kurzu, tak i v celém systému školství a vědy České republiky. Protože se jedná o druhý kurz, který je pořádán na základě nových metod, vyzval důstojníky k aktivní roli v procesu zkvalitňování výuky. Upozornil na fakt, že
desetiměsíční kurz je zaměřen zejména na teoretický rozvoj osobnosti a další růst. Náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Pavel Štefka pokračoval s úvodní přednáškou, ve které zhodnotil dosažené výsledky při plnění úkolů výstavby ozbrojených sil a seznámil přítomné s úkoly výstavby armády do roku 2012. Upozornil přítomné na fakt, že pro dosažení počátečních operačních schopností brigádního úkolového uskupení je v první řadě potřeba, aby útvary A1 dosáhly plné operační schopnosti. Současný stav v mnoha oblastech hodnotil velmi kladně a řekl, že v porovnání s ostatními armádami je ta naše na vysoké úrovni. Přes tyto pozitivní fakty otevřeně prohlásil, že z důvodu připravovaných rozpočtových škrtů plánované úkoly nebudou splněny do roku 2012, ale posunou se do roku 2015 a dále. V následné diskusi jedním z ožehavých témat byly právě finance, se kterými se počítá ve střednědobém plánu. Náčelník Generálního štábu AČR uvedl, že je potřeba politikům vysvětlovat dopady a důsledky snižování finančních prostředků určených pro armádu; jen tak tito mohou nést plnou zodpovědnost. Sám armádní generál Pavel Štefka tyto
problémy již řešil na krátkém setkání s premiérem Mirkem Topolánkem a novým ministrem obrany Jiřím Šedivým a v tomto trendu hodlá pokračovat i nadále. Hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek přednesl druhý den přednášku, ve které studující důstojníky seznámil se strategickými výhledy rozvoje kraje a města Brna a s pohledem hejtmana na Armádu České republiky a její rozvoj. Přihlásil se k nutnosti poskytnout armádě dostatečné finanční prostředky pro rozvoj a dále vyjádřil svůj názor na výši těchto prostředků vzhledem k hrubému domácímu produktu a mezinárodním závazkům v této oblasti. Své vztahy s armádou popsal jako nadstandardní a spolupráci v krizových situacích hodnotí velmi pozitivně. Tento prestižní kurz poskytuje nejvyšší vojenské vzdělání v České republice. Účastníci kurzu generálního štábu si rozšíří své znalosti v oblasti vojensko-politické a vojensko-strategické především. Rozhodující atributy budoucích absolventů kurzu jsou: rozvoj tvůrčího myšlení, návyky týmové práce a moderní metody rozhodování a tvorby koncepcí. K tomu docent Milan Kubeša z Ústavu operačně taktických studií UO uvedl, že examinaci tvoří 6 klasifikovaných zápočtů a posluchači skládají závěrečnou zkoušku, která v sobě zahrnuje i obhajobu závěrečné práce. Závěrečné práce se zpracovávají na vojensko-politická a vojensko-strategická témata. Samotní posluchači jubilejního kurzu generálního štábu přijali název historické osobnosti, armádního generála Jana Sergeje Ingra. Text a foto: npor. Alois Brázda
3
Z P R ÁV Y
Registrace vnitřních předpisů UO Ministerstvo obrany ČR registrovalo podle § 36 odst. 2 a § 95 odst. 8 písm. a) zákona o vysokých školách nové a novelizované vnitřní předpisy Univerzity obrany. Zcela novými vnitřními předpisy jsou Studijní a zkušební řád pro studenty Univerzity obrany, kteří nejsou zapsáni na žádné z jejích fakult a Řád celoživotního vzdělávání Univerzity obrany. Novelizovány byly Statut Univerzity obrany a nepochybně nejdiskutovanější Řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků Univerzity obrany. S výjimkou Řádu celoživotního vzdělávání Univerzity obrany, který byl registrován 12. července 2006, byly vnitřní předpisy registrovány 30. června 2006. Studijní a zkušební řád pro studenty Univerzity obrany, kteří nejsou zapsáni na žádné z jejích fakult obsahuje pravidla
pro studium v těch doktorských studijních programech, které jsou akreditovány na Univerzitě obrany. Studijním programem, který není akreditován na některé z fakult Univerzity obrany je „Ochrana vojsk a obyvatel“ se svými třemi studijními obory. Akreditace tohoto studijního programu proto náleží Univerzitě obrany. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti 1. července 2006. Řád celoživotního vzdělávání Univerzity obrany stanoví obecná pravidla pro studium v celoživotním vzdělávání uskutečňovaném na fakultách a dalších součástech Univerzity obrany. Toto studium umožní jeho účastníkům získávat znalosti, resp. doplňovat, prohlubovat, obnovovat nebo rozšiřovat vědomosti, dovednosti, kvalifikaci a odbornou způsobilost k výkonu specializované činnosti. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti 13. července 2006. Řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků Univerzity obrany s účinností od 1. září 2006 nově
CJP zahájilo svoji činnost K 1. září 2006 bylo na Univerzitě obrany vytvořeno Centrum jazykové přípravy (CJP) a ve středu 13. září došlo k prvnímu většímu setkání jeho pracovníků. Jednání bylo zahájeno oficiálním programem, kdy ředitelka jazykového centra PhDr. Jana Kozílková, CSc. seznámila přítomné se záměry na nejbližší období. Ředitelka CJP vyjádřila přání navázat na bohatou činnost všech tří bývalých jazykových pracovišť – Katedry jazyků FEM, Katedry jazyků FVT a skupiny anglického jazyka FVZ. Toto nově vzniklé centrum je v podřízenosti prorektora pro studijní a pedagogickou činnost UO. Cíle jazykové přípravy vycházejí z požadavků Koncepce vzdělávání personálu v resortu obrany, výstavby a rozvoje vojenského školství na období let 2006 až 2011 a doplňku této koncepce se zaměřením na jazykovou přípravu (rozkaz ministra obrany je v současné době zpracováván) a také z požadavků dlouhodobých záměrů Univerzity obrany. Hlavní priority nového pracoviště jsou: - výuka anglického jazyka, - výuka dalšího jazyka (momentálně francouzština, němčina, ruština, španělština, arabština), - kurzy češtiny pro zahraniční studenty, - výuka ve všech studijních programech (Bc., Mgr., Ph.D.) i obou formách studia (prezenční i kombinované), - kurzy učitelům a zaměstnancům v rámci celoživotního vzdělávání, - speciální semináře, - spolupráce s katedrami na přípravě výuky vybraných předmětů v cizím jazyce,
4
- zvyšování výstupního jazykového profilu absolventů. Se svým úvodním proslovem pokračoval prorektor pro studijní a pedagogickou činnost prof. RNDr. Zdeněk Zemánek, CSc., který vyzval přítomné, aby udržovali dříve vybudované dobré vazby na jednotlivé fakulty, ale zároveň mysleli na Centrum jazykové přípravy jako na nový prvek, kdy je potřeba si uvědomovat vyšší úroveň působnosti. Oficiální část jednání byla zakončena vystoupením přítomných děkanů FEM a FVT. Ti projevili své přesvědčení, že spolupráce s CJP bude stejně kvalitní, jako dříve s jednotlivými katedrami a vyzvali přítomné k aktivnímu řešení možných problémů. V plánu je uspořádání jazykové konference. Npor. Alois Brázda
stanoví postup při obsazování míst akademických pracovníků na Univerzitě obrany. Proces tvorby tohoto vnitřního předpisu započal 2. září 2005 zřízením pracovní komise, která připravila jeho návrh. Tento návrh vycházel z platného Řádu výběrového řízení a precizoval řadu zejména procesních ustanovení tak, aby vymezení práv i povinností vyhlašovatele i uchazečů bylo co nejpreciznější. Konečná podoba předpisu byla Akademickým senátem UO schválena na zasedání dne 20. června 2006. 1. a 2. změna Statutu Univerzity obrany reagují především na posuny v legislativě, ke kterým od vzniku Univerzity obrany došlo, a které bylo nezbytné do statutu promítnout. V době od 1. září 2004 do června 2006, kdy byly obě změny statutu schváleny Akademickým senátem UO, byl zákon o vysokých školách celkem šestkrát (!) novelizován, přičemž nejvýznamnější změny byly provedeny zákonem č. 552/2005 Sb. Další změny, jako například definování disciplinární komise, vycházejí z potřeb, které přinesla dosavadní praxe při aplikaci tohoto vnitřního předpisu. Obě změny statutu nabývají účinnosti 1. července 2006. Uvedené vnitřní předpisy jsou vyvěšeny na služebním intranetu Univerzity obrany. JUDr. Petr Machálek
Konference k interoperabilitě Oddělení druhů vojsk Ústavu operačně taktických studií UO pořádá 24. října 2006 již 9. ročník mezinárodní konference interoperability tentokrát na téma Nasazení bojových skupin (Battle groups) k odvrácení regionálních konfliktů. Na konferenci budou diskutovány všechny aspekty spojené s vysláním a nasazením Battle groups na cizí území. Pozornost se soustředí na nejnovější trendy v oblasti výstavby, velení a řízení, CIMIC a logistické podpory mnohonárodních bojových skupin. – red –
Z P R ÁV Y
Návštěva z Řecka Ve dnech 4. až 7. září 2006 navštívil Univerzitu obrany velitel Školy pozemních sil Helénské republiky generálmajor Ionnas Giabouras. Na Univerzitě obrany řeckého generála a jeho doprovod přivítal prorektor pro vědeckou a výzkumnou činnost major Jan Österreicher. Přítomni úvodnímu setkání byli i děkan Fakulty ekonomiky a managementu UO plukovník Miroslav Šuhaj a proděkan pro koncepci a rozvoj Fakulty vojenských technologií UO plukovník Libor Dražan. Pan prorektor nejprve návštěvu seznámil s Univerzitou obrany, jejím posláním a cíli a poté zástupci fakult podrobněji představili své součásti. Na oplátku zase hosté stručně seznámili zástupce UO se systémem vojenského školství a vzdělávání v Řecku. V diskusi se podrobněji probíral obsah výuky a výcviku studentů a doba, místo i forma jejich realizace. Hosté se zajímali i o celoživotní vzdělávání důstojníků. Poté hosté navštívili v doprovodu proděkana pro vnější vztahy a rozvoj Fakulty ekonomiky a managementu UO majora Vladana Holcnera některá pracoviště této fakulty, aby se podrobněji seznámili s náplní a šíří činnosti. Na obědě se setkali s rektorem – velitelem Univerzity obrany brigádním generálem Rudolfem Urbanem. Při společné neformální debatě se zajímali i o další mož-
nosti vojenské kariéry, které Armáda České republiky nabízí. Další program návštěvy z Peloponéského poloostrova zahrnoval Katedru zbraní a munice FVT. Zde se překvapení návštěvníci dozvěděli co všechno je náplní práce katedry a jakých výsledků vědecká činnost dosahuje. Jak generálmajor Giabouras sám řekl, tímto se armáda v jejich zemi nezabývá a výzkum provádí soukromé firmy víceméně na zakázku ozbrojených sil. Na závěr pobytu navštívili hosté Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení ve Vyškově. Ředitel ústavu plukovník Dušan Vičar je seznámil s náplní práce svých podřízených a poté si prohlédli výsledky vědecké a výzkumné činnosti ústavu „in natura“ v laboratořích. Zajímali se o možnosti použití různých přenosných a mobilních laboratoří a náročnost výcviku obsluhy. Hosté ocenili vysokou úroveň českých jednotek chemické
ZV INFORMUJE Závodní výbor ZO ČMOSA na UO vítá po letní dovolené zpět v práci všechny své členy i ostatní zaměstnance univerzity a doufá, že strávili krásné léto a příjemnou dovolenou, na které načerpali síly do další práce. Ještě před tím, než jsme se rozešli na dovolenou, proběhla jedna z velmi důležitých akcí ZV a to jednání s managementem školy o dodržování platné kolektivní smlouvy. Toto jednání se konalo dne 13. 7. 2006. Partneři na něm věcně a nutno říct i vstřícně projednali dodržování kolektivní smlouvy – zejména si vysvětlili, jaké povinnosti se skrývají pod pojmy: seznámit ZV, projednat se ZV apod. Věříme, že toto jednání vyjasnilo drobné neshody a přinese do budoucna zlepšení vzájemné spolupráce. ZV opět připravil spoustu akcí – v září se na půdě UO uskutečnil celorepublikový volejbalový turnaj odborářských družstev (pořádal ho ÚV ČMOSA z Prahy), dále byl organizován zájezd do Západních Tater – Roháčů a do romantického údolí Wachau:
na kole-lodí-pěšky. Další akcí ZV ČMOSA na UO ve spolupráci s komisí FKSP je dne 14. 10. 2006 zájezd do Mariazell a okolí. Program zájezdu je následující: Odjezd směr Znojmo – Hollabrunn – Lilienfeld, turistika k vodopádům nebo procházka městem, památník Markéty Babenberské, manželky Přemysla Otakara II., muzeum českého zakladatele lyžařské školy Matyáše Žďárského. Odjezd do Mariazell, prohlídka poutního místa a katedrály, vodopádu, eventuálně studánky s léčivou vodou nebo lanovkou na Bürgeralpe, odjezd k jezeru Erlaufsee, procházka.Odjezd do ČR. Cena pro zaměstnance a jednoho RP je: 115 Kč. V nabídce akcí je i spousta divadelních představení. Veškeré nové informace lze nalézt na intranetu: Finanční zabezpečení, FKSP>Fond kulturních a sociálních potřeb> Plány, akce a další dokumenty. Věříme, že si z naší nabídky vyberete a těšíme se na setkání s vámi. Šárka Hošková
ochrany, se kterými se někteří z nich osobně setkali při zabezpečení Olympijských her v Aténách. Ocenili i kurzy OPZHN pořádané ústavem pro příslušníky ostatních států NATO. „Už chápeme, proč jste vedoucí zemí v této specializaci,“ řekl na závěr generálmajor Giabouras. Ing. Stanislav Poráň
Loučení s končícími příslušníky UO V pondělí 28. srpna 2006 odpoledne proběhlo slavnostní rozloučení rektora - velitele UO s vojáky z povolání a s občanskými zaměstnanci, kterým končí služební, resp. pracovní poměr na Univerzitě obrany k 31. srpnu 2006. V úvodní části setkání poděkoval rektor UO brigádní generál Rudolf Urban všem končícím příslušníkům školy za jejich dlouholetou obětavou a zodpovědnou práci ve prospěch vojenského vysokého školství, v posledních dvou letech vykonanou pod hlavičkou Univerzity obrany. Zmínil přitom příčiny nezbytného snížení tabulkových počtů školy k 1. září 2006, které úzce souvisí s celkovou transformací Armády ČR a s optimalizací struktur jednotlivých součástí a složek UO. Generál Urban mimo jiné uvedl, že si je vědom tíživých pocitů, které prožívá velká část přítomných vojáků z povolání a občanských zaměstnanců. Rektor – velitel UO současně vyjádřil přesvědčení, že končící příslušníci vědecko-pedagogického sboru i servisních složek naleznou v řadě případů prostor pro další spolupráci s příslušnými pracovišti fakult a ústavů. Spolu s rektorem školy byli jednání přítomni i prorektor pro vědeckou činnost major Jan Österreicher, zástupce rektora plukovník gšt. Josef Trojan a kvestor UO plukovník Jiří Durec. Neformálního setkání se zúčastnilo přibližně 60 vojáků z povolání a občanských zaměstnanců, což představuje zhruba polovinu z celkového počtu končících zaměstnanců UO. Miloš Dyčka
5
UDÁLOST
Ohlédnutí za vyřazením a promocemi Více než tři sta studentů vojenského prezenčního studia vyměnilo Univerzitu obrany za školu praxe Teprve podruhé v historii brněnské Univerzity obrany byli slavnostně vyřazeni absolventi vojenského vysokoškolského studia. Stalo se tak v pátek 28. července 2006 na nástupišti v kasárnách na ulici Šumavská v Brně. Na slavnostním nástupu bylo vyřazeno 331 absolventů vojenského prezenčního studia, z nichž 301 bylo povýšeno do první důstojnické hodnosti. Vzhledem k velkému počtu absolventů a panujícím vysokým teplotám nebylo možné mečem UO „pasovat“ každého novopečeného podporučíka nebo poručíka zvlášť, a tak byli všichni symbolicky vyřazeni prostřednictvím jednoho z nejlepších absolventů UO poručíka Petra Jílka. Slavnostního aktu se za resort obrany zúčastnili náměstkyně ministra obrany pro personalistiku Jaroslava Přibylová, první zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálporučík Jaroslav Kolkus, velitel Společných sil AČR generálmajor Josef Sedlák, tehdejší velitel Sil podpory a výcviku AČR generálporučík Jan Ďurica a další významní představitelé Ministerstva obrany ČR a Armády ČR. Vedle zástupců resortu na slavnostním vyřazení byli přítomni předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost
Senátu Parlamentu ČR Josef Jařab, hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek, dále představitelé města Brna, Hradce Králové a Vyškova, zahraničních vojenských vysokých škol, partnerských občanských sdružení a také přidělenci obrany států NATO. „Dnešním dnem překračujete hranici, sice jen pomyslnou, ale o to významnější, mezi světem studia a světem každodenní profesionální praxe,“ řekla ve svém projevu na adresu nových absolventů náměstkyně ministra obrany Jaroslava Přibylová a dodala: „Končí čas, kdy jste byli za své jednání, za svá rozhodnutí odpovědni převážně jen sami sobě. Od zítřka vám povinností a zodpovědnosti neporovnatelně přibude. Za výsledky vaší práce a důsledky vašich rozhodnutí a zejména pak jako velitelům za své podřízené. Vysokoškolský diplom vás ještě navíc zavazuje k tomu, abyste ve svém životě byli co nejvíce užiteční – užiteční svému okolí, společnosti, i sobě.“ Dvanáct nejlepších absolventů při příležitosti ukončení studia na Univerzitě obrany obdrželo dar ministra obrany – náramkové hodinky s věnováním a dalších devatenáct výtečníků bylo odměněno peněžitým darem rektora – velitele Univerzity obrany. Přidělenec obrany Španělského království v ČR plukovník Francisco Javier Blasco nakonec předal dar náčelníka GŠ pozemních sil Španělska nejlepší studentce Fakulty ekonomiky a managementu UO poručici Radce Poláčkové. Tímto darem byla kopie šavle důstojníka španělské královské armády. V rámci slavnostního vyřazení absolventů UO byl bojový prapor Univerzity obrany dekorován „Čestnou stuhou Československé obce legionářské“. Tu na prapor univerzity připevnil předseda ČsOL generálmajor ve výslužbě Antonín Špaček. Na stuze je kromě názvu obce legionářské vyšito: MY SVOBODU VYBOJOVALI – VY JI BRAŇTE! „Dekorovat bojový prapor univerzity v tento významný den pro její absolventy je pro mě velkým a nezapomenutelným zážitkem.
6
UDÁLOST Věřím, že noví absolventi slova uvedená na stuze naplní,“ řekl generál Špaček. Po skončení slavnostního ceremoniálu nastalo velké gratulování a objímání s příbuznými studentů. V tomto mumraji jsme se zajímali o to, jak rozdílné byly představy čerstvých poručíků a podporučíků při nástupu na školu a realita, kterou prožili v průběhu studia. „Mé očekávání se potvrdilo v tom, že jsem se setkal s technikou, se kterou bych se nikde jinde nemohl seznámit,“ řekl nám poručík Milan Zajíček. „Zklamal mě však přístup školy k ubytování a k celkovému zázemí studentů. Je to vojenská škola, tak například ve sportu by měla posluchačům nabídnout mnohem větší možnosti. Navíc bylo na sport poměrně málo času.“ Podle poručíka Václava Božovského se potvrdilo přesně to, co od studia očekával. Potřebné množství znalostí na univerzitě získal. „Nic na tom nemění ani skutečnost, že praxe je často rozdílná od toho, co jsme se zde učili. Zklamalo mě pouze to, že po přechodu na Univerzitu obrany se zpřísnil režim a to samozřejmě žádnému studentovi nevyhovuje.“ Poručice Jitka Koždálová byla zpočátku poněkud rozčarována, když zjistila, že mají místo prázdnin pouze měsíc dovolené. „Naopak příjemně mě překvapila atmosféra zde. Byl tady vynikající kolektiv, dobří učitelé, všichni se o nás perfektně starali.“ Poručík Václav Zeman čekal něco úplně jiného, než jaká byla realita. „Byl jsem ale velice příjemně překvapen, na jaké úrovni je tato škola. Poskytuje studentům možnost dalšího rozvoje nejen po vzdělanostní stránce, ale i například v rámci fyzické zdatnosti a celkového rozvoje osobnosti člověka. Zlepšit by se do budoucna mělo především ubytování a další infrastruktura školy. Na tom se ale pracuje. Viděl jsem již plány.“ Významný den pro absolventy tří fakult Univerzity obrany pokračoval akademickou částí – slavnostní promocí. V rámci ní převzalo diplomy 548 absolventů všech forem a typů studia. Vyřazení a promoce hluboce prožívali všichni absolventi UO včetně jejich rodin. Pavel Pazdera
OCENĚNÍ ABSOLVENTI Za vynikající výsledky ve studiu a příkladné plnění služebních povinností udělil ministr obrany ČR věcný dar těmto absolventům: nprap. Ing. Markétě MICHALÍKOVÉ ppor. Bc. Jakubovi PICKOVI ppor. Bc. Nele URBANOVÉ ppor. Bc. Anetě DOSKOČILOVÉ ppor. Bc. Jiřímu REITSPIESOVI ppor. Bc. Liboru SITKOVI por. Ing. Veronice ŠEDIVCOVÉ por. Ing. Lucii PETŘEKOVÉ por. Ing. Tereze MATOUŠKOVÉ por. Ing. Janu STILZOVI por. Ing. Markétě UNZEITIGOVÉ por. Mgr. et Ing. Radce POLÁČKOVÉ
7
VÝZKUMNÝ PROJEKT
Zátarasy nové generace Jednu z velkých cen bratislavské výstavy obranné techniky IDEB 2006 si odnesl český železobetonový prvek pro zřizování nevýbušných zátarasů, který vymyslel příslušník Univerzity obrany Nový zatarasovací nevýbušný prvek vyvíjel podplukovník Ing. Miroslav Zeman z Ústavu operačně taktických studií UO celých deset let. V této chvíli probíhá schvalovací řízení pro zavedení materiálu do užívání u organizačních celků Ministerstva obrany. Univerzita obrany se tak může pochlubit dalším významným počinem při vývoji a zavádění nových projektů. Protitankový nevýbušný zátaras byl poprvé představen na veletrhu IDET 2001, ale jeho první funkční vzorky, které měly za sebou i vojskové zkoušky, se představily na slovenském veletrhu IDEB 2006, který se konal začátkem května v Bratislavě. Tam získal jednu z hlavních cen Grand Prix – a duchovní otec pplk. Miroslav Zeman je právem pyšný. „Myšlenka vytvořit nový typ zátarasu mě napadla v roce 1993 v průběhu vojenského cvičení s tématem uzavření státní hranice, kdy jsme se potýkali s klasickými železobetonovými jehlany,“ vysvětluje podplukovník Zeman prvotní nápad. Pro zatarasení několikakilometrového úseku bylo potřeba podle propočtů několika dnů a musela by se používat těžká technika. Proto si pplk. Zeman vyřezal z balzy prvotní návrhy, kde se již objevila myšlenka sestavovat překážku ze dvou kusů, které by do sebe zapadaly. První model měl tvar jehlanu s čtvercovou podstavou, druhý již měl podobu písmene X, ale oba díly nebyly ještě identické.
8
V roce 1996, kdy se do popředí zájmu veřejnosti dostala otázka náhrady výbušných překážek nevýbušnými, byl Vnitřní grantovou agenturou vypsán grant Návrh nových železobetonových prvků pro zřizování nevýbušných zátarasů. Grant se řešil na bývalé Vojenské vysoké škole pozemního vojska ve Vyškově a kromě podplukovníka Zemana a jeho kolektivu se na něm podíleli plukovník Mandovec, profesor Kollert nebo profesor Vaňura. V autorském kolektivu byli i současní příslušníci UO, zejména Ing. Josef Nehoda, Ing. Roman Nováček a další. Úkolem bylo vyřešit optimální tvar zátarasu, jeho rozměry,
hmotnost, efektivnost či mobilnost. Úkol to byl náročný, ale zajímavý. „Prvek nemohl být příliš těžký, aby se v měkkém terénu nezabořil příliš do země, ale zase ne příliš lehký, aby nemohl být odstrčen při nájezdu techniky,“ říká pplk. Zeman. Samozřejmě, že kromě VVŠ PV se na projektu podílely i další instituce a jejich odborníci. Významnou měrou přispěla i bývalá Vojenská akademie v Brně, zejména kolektiv profesora Vaňury, který řešil statiku zátarasu. „Dokázali jsme vytvořit prvek, který zvládne v různých směrech zatížení pseudostatického namáhání až 68 tun,“ upřesňuje pod-
VÝZKUMNÝ PROJEKT plukovník Zeman, „což odpovídá hmotnosti amerického tanku Abrams.“ Výsledkem výzkumu byl nový zatarasovací prvek ze železobetonu, který je pojmenován jako – osten, aby se odlišil od již používaného názvu – ježek. Skládá se ze dvou identických částí ve tvaru X, které se do sebe zaklesnou a zajistí dvěmi manipulačními tyčemi. Hmotnost jednoho prvku je 189 kg, jeho šířka i výška 1100 mm a tloušťka 170 mm. Tělo je zhotoveno ze železobetonu a na koncích jsou umístěny hroty z oceli. S prvkem manipulují čtyři vojáci a díky manipulačnímu přípravku lze používat i zdvihací techniku. Rozložené ostny mohou být uloženy na paletách, čímž se stávají skladnějšími než současné jehlany, takže se na ložnou plochu vozidla T-815 vejde 24 kompletních ostnů. Vývojem tvaru nebyla práce ukončena. V projektu obranného výzkumu MO ČR Železobetonové prvky pro zřizování nevýbušných zátarasů se řešilo optimální rozmístění ostnů tak, aby byly pro techniku nepřekonatelné. „Pokud by byly překážky příliš blízko sebe, tank by překážku překonal, jakoby jel po nějaké lávce. To by bylo nepřípustné,“ říká autor projektu. Pomocí statistických výpočtů určili řešitelé v čele s pplk. Zemanem vhodnou vzdálenost středů dvojic ostnů na tři metry v řadě a 4,5 až 6,5 metrů mezi jednotlivými řadami a s pomocí speciálního výpočetního a vizualizačního softwaru pro dynamické modelování bylo vymodelováno 1296 nájezdů techniky na zátaras a to pro tři druhy tanků: lehký (T-72 – 48 tun), střední (Leclerc – 54 tun) a těžký (Abrams – 68 tun). Všechny modelové situace dopadly výborně a stejně tak dopadly praktické zkoušky. V roce 2002 byl projekt úspěšně obhájen. „Velení armády bylo nadšeno, bohužel tehdejší náčelník ženijního vojska plukovník Trakal zemřel a s tím utichl i zájem o novou překážku,“ popisuje další osudy projektu podplukovník Zeman. Naštěstí se o překážku v loňském roce začal zajímat tehdejší náčelník ženijního vojska plk. Němeček, který projevil zájem o návrat projektu. Vznikl však jiný problém: kdo bude ostny vyrábět. Naštěstí se pro první sérii výrobce našel – je jím Výrobní a opravárenský podnik Dolní Bousov, spol. s r.o. – a tak se koncem dubna letošního roku na Bechyňském letišti u 151. ženijního praporu 15. ženijní záchranné brigády mohly konat zkrácené vojskové zkoušky. Ty dopadly na výbornou. V této chvíli se čeká na výsledky řízení, které rozhodne, zda se zatarasovací prvek (mezi vojáky se mu říká Zemanův prvek nebo Zemanovka) bude používat v Armádě České republiky. O tento prvek, který lze použít třeba i při povodních jako rychle připravený zátaras, projevil zájem nejen Hasičský záchranný sbor ČR a Ministerstvo vnitra ČR, ale i zahraniční účastníci veletrhu IDEB 2006: Slovensko, Německo, Dánsko, Kanada nebo třeba Vietnam. Zátaras je celosvětově chráněn patentem. Ing. Vilém LIPOLD
9
ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOST
Quartermaster course V posledním roce studia na Fakultě ekonomiky a managementu UO jsem byla vyslána do zahraničí, konkrétně do USA, kde jsem se účastnila jazykové přípravy a kurzu pro důstojníky logistiky (Quartermaster officers, Officer Basic Course). Ve svém článku bych se chtěla podělit o získané zkušenosti z pobytu ve Spojených státech amerických. Před výjezdem do zahraničí je podmínkou splnit požadavky kladené zahraničním partnerem. V zásadě se vždy jedná o test z anglického jazyka (ECL testy) a dále jako v mém případě i přijímací testy z tělesné zdatnosti, a to již v disciplínách (běh na 2 míle, kliky a leh/sedy za 2 minuty) platných pro americkou armádu. Pokud splníte a jste vybráni, procházíte celým řetězcem úkonů – komplexní lékařské vyšetření, vyřízení personální stránky, víza, pasu atd.). Po obdržení mezinárodního cestovního rozkazu a letenek už nic nebrání tomu, aby jste nasedli do letadla a vzhůru za novou zkušeností v zahraničí. Moje první cesta směřovala do Texasu (DLI – Defence Language Institut, San Antonio), kde mě čekal jazykový kurz po dobu necelých tří měsíců. Po úspěšném absolvování této části jsem pokračovala do dalšího místa, tedy Fort Lee ve Virginii. Fort Lee je centrem Quartermaster corps, tedy logistiky. Je zde škola pro důstojníky a rovněž pro poddůstojníky. Já jsem absolvovala základní kurz pro důstojníky (Officer
10
Basic Course). Tento kurz je určen pro nově povýšené důstojníky v hodnostech poručík nebo nadporučík, kteří byli vybráni a nebo se sami zapsali na tento kurz, aby získali teoretické a praktické dovednosti v této oblasti. Do tříd jsou zařazováni rovněž mezinárodní studenti, kteří v průběhu celého kurzu plní stejné požadavky jako jejich američtí kolegové. Ve třídě je většinou kolem 40 až 50 důstojníků. Celková doba trvání kurzu je 14 týdnů. Jednotlivé hodiny byly většinou pod vedením seržantů US Army. Kurz je zaměřen na všechny oblasti logistiky. Teoretické znalosti jsou vyučovány v oblastech: struktura jednotek US Army, taktické a situační značky, zásobování proviantem, zásobování palivem s praktickou částí, vojenské právo, vojenská administrativa, základy hodnocení podřízených, pohřební služba, ubytování v poli, technická údržba vozidel a další. V kurzu je celkem 24 písemných zkoušek z jednotlivých předmětů. Součástí je rovněž povinnost absolvování tzv. praktických dovedností, jako střelby z amerických zbraní (M-16 a pistole 9mm), polní týdenní výcvik, chemický výcvik, navigace s kompasem a mapou v terénu ve dne i v noci, týdenní kurz inspektora na dodávání leteckých zásilek, osvojení si schopností ve velení a řízení jednotek a další. Jedním z hlavních důrazů US Army na přípravu profesionálních vojáků je fyzická příprava a to každodenní. Takovéto tělocviky začínají nástupem celého praporu již v 5:30 ráno a pak jsou řízeny po jednotlivých třídách až do 7 hodin. Každý student má za povinnost alespoň jednou za dobu kurzu vést hodinu tělocviku, což je součást hodnocení. Celý kurz je zaměřen nejen na teoretické, ale především praktické znalosti a dovednosti ve zmíněných oblastech, což je velmi vhodné pro všechny důstojníky, kteří jsou po kurzu zařazeni na místa velitelů čet. Kdo má možnost účastnit se podobného kurzu ví, že během něho je nutné překonat nejednu překážku, ať už jazykovou bariéru zpočátku, nároky na fyzickou zdatnost, jiný systém výuky, kulturní odlišnosti apod. To vše je však velmi přínosné a já mohu takovou zkušenost jen doporučit. Závěrem chci dodat, že bych přála všem studentům, aby měli možnost podobný kurz zažít. Por. Ing. Veronika Šedivcová
TŘETÍ ZLATO Velká radost se zrcadlila ve tváři nadporučíka Jana Tučka, když na stupních vítězů poslouchal českou hymnu a na krku se mu houpalo vytoužené zlato. Našemu absolventovi se na 5. akademickém mistrovství světa v karate, uspořádaném v srpnu na Long Island University v americkém Brooklynu, podařil husarský kousek. Již potřetí obhájil titul akademického mistra světa v kategorii kumite mužů nad 80 kg, což nemá v historii českého karate obdoby. Nejtěžší kategorii suverénně vyhrál, když ve finále porazil nebezpečného Malguaye z Francie 8:0. Osmadvacetiletý Jan Tuček se poprvé mistrem světa stal v roce 2000 na mistrovství v Japonsku a svůj úspěch podruhé zopakoval v roce 2002 v Mexiku. Nyní se připravuje na mistrovství světa seniorů, které pořádá federace WKF v říjnu letošního roku ve Finsku. Nadporučík Ing. Jan Tuček studoval na Fakultě vojenských technologií obor letecká a raketová technika a naši školu absolvoval v roce 2004. Nyní slouží na letecké základně Praha-Kbely. – red –
V ÝC V I K
NÁROČNÝ KURZ
Studenti Univerzity obrany se vždy během měsíce srpna a září ve výcvikovém prostoru Březina účastní základního aplikačního kurzu organizovaného Vojenskou akademií ve Vyškově. Co je hlavním smyslem tohoto kurzu, ve zkratce zodpověděl náčelník oddělení přípravy mechanizovaného vojska VA podplukovník Petr Halák: „Základním úkolem je připravit studenty Univerzity obrany na výkon systemizovaných míst v rámci Armády České republiky. Základní aplikační kurz připravuje všechny studenty společně k velení pro stupeň družstvo a četa.“ Zatímco si běžný vysokoškolský student užívá prázdnin, posluchači Univerzity obrany prožívají nelehké chvíle při výcviku ve Vojenském výcvikovém prostoru Březina. Během srpna a září jsou studenti podrobeni náročné vojenské výuce, která je má prakticky připravit pro výkon budoucího povolání u útvarů a zařízení AČR. Základního aplikačního kurzu se účastní studenti po zvládnutí prvního a druhého ročníku Univerzity obrany. Kurz je fyzicky a psychicky náročný. Vojáci se během dvou měsíců seznámí s metodikou provádění výcviku nebo taktickou přípravou. Střelecká, průzkumná, chemická, ženijní a zdravotnická příprava či zrychlené přesuny na velké vzdálenosti jsou také součástí výuky. Důraz je kladen i na speciální tělesnou přípravu, která zahrnuje například sebeobranu, lezení a další potřebné disciplíny. Studenti se učí velet, řídit a velký důraz je kladen na fyzickou zdatnost. „Na začátku a na konci kurzu vědecké a servisní pracoviště tělesné výchovy a sportu ministerstva obrany (CASRI) vyhodnocuje
úroveň tělesné zdatnosti vojáků. V závěru vždy zaznamenáme výrazné zlepšení ve fyzické kondici,“ říká velitel samostatného školního praporu Vojenské akademie ve Vyškově podplukovník Ladislav Zakuťanský. „Kromě velkých nároků, které jsou na studenty během výuky kladeny, máme v rámci odreagování zajištěn program pro prevenci před sociálně nežádoucími jevy, který zahrnuje výlety, přednášky, sportovní akce – volejbal, stolní tenis, malá kopaná, elektronické šipky, bowling a podobně. Je zajištěna i činnost modelářského, rybářského a fotografického kroužku“, doplňuje podplukovník Zakuťanský. Podpraporčík Pavel Králíček je jedním z absolventů prvního ročníku Univerzity obrany. Nachází se právě na „bitevním“ poli při výuce taktické přípravy (obrana-útok) a o kurzu říká: „Hodně jsme se tu dozvěděli co se týká velitelských věcí, jak to chodí v armádě, v logistice a podobně. Jinak na fyzičku a psychickou odolnost je to tu dost náročné. Teď žijeme ve srubovém táboře, kde jsou podmínky trochu drsnější. Nejsou tam sprchy, takže hodně bojové podmínky, ale všichni to zvládají.“ Podpraporčice Monika Knybelová začne po prázdninách studovat druhý ročník a právě se účastní střelecké přípravy. „Střelby mám ráda, takže tato výuka pro mě není tak náročná. Nejraději mám pistoli, protože z té jsem střílela už na střední škole. Jinak je to tady dost na kondičku, ale nevadí, my to potřebujeme. Teď už jen udělat závěrečné testy,“ říká. Na závěr náročného výcviku ve Vyškově je připraven test, který se orientuje na všechny oblasti, s nimiž se vojáci během kurzu seznámili. Teprve po složení těchto zkoušek se studenti vrací zpět do učeben k zahájení nového akademického roku. Text a foto: Věra Černá
11
Z A M Ě Ř E NO NA JA Z Y K Y
Otevřeně diskutovali anglicky V letošním červenci se poprvé na Univerzitě obrany uskutečnila Letní jazyková škola pod vedením amerických lektorů
První ročník Letní jazykové školy angličtiny pro příslušníky Armády ČR – Summer Language Course realizovali příslušníci Národní gardy z americké Nebrasky. Jazykový kurz se uskutečnil od 10. do 28. července 2006 a zúčastnilo se ho čtyřicet příslušníků z útvarů a zařízení naší armády a Univerzity obrany.
12
Příslušníci Národní gardy mají s touto formou výuky angličtiny dlouholeté zkušenosti, neboť v předcházejících letech poskytovali svoji pomoc v Letní jazykové škole na Západočeské univerzitě v Plzni. Tato pomoc probíhá na základě spolupráce mezi Nebraskou a Českou republikou, která zahrnuje vzájemnou pomoc také při přípravě příslušníků ozbrojených sil. Není jistě bez zajímavosti, že tato spolupráce je opřena o aktivity početné komunity Čechů v Nebrasce, kteří se hrdě hlásí k odkazu a dědictví své původní domoviny a kladou si za cíl udržení kontaktů mezi oběma zeměmi, zachování kulturního dědictví a jazyka rodné vlasti. Snahou velení Univerzity obrany bylo proto připravit pro 6 příslušníků Národní gardy z Nebrasky vedle pracovního, také zajímavý kulturní program, který by jim pomohl blíže poznat zemi a region, ve kterém se nacházejí. Základním cílem kurzu bylo především zdokonalit studenty v schopnosti se dohovořit v anglickém jazyce. Studenti tak na čas opustili pro mnohé zaběhnutý systém výuky jazyka pomocí prioritního zvládnutí zejména gramatických jevů. Komunikativní stránka jazyka byla rozvíjena v diskusích nad celou řadou zajímavých, často i kontroverzních témat, které studenty nutily vyjádřit svůj názor a plně se zapojit do diskuse
ve skupině. Důležitým diskusním tématem byla vzájemná výměna informací o obou zemích. Účastníci kurzu se živě zajímali o běžný život v Nebrasce, stejně jako o personální systém, vzdělávání i bojové zkušenosti příslušníků Národní gardy i americké armády. Výuka v letní škole probíhala nejen během pevných dopoledních hodin, ale také v rámci celé řady odpoledních aktivit sportovního, kulturního i ryze vojenského charakteru. Cílem bylo procvičovat a zdokonalovat komunikaci v angličtině v rámci studijních skupin s pomocí jednotlivých lektorů, kteří se těchto aktivit vždy bez výjimky účastnili. To na ně kladlo přirozeně zvýšené nároky a jejich časové zatížení bylo značné. V rámci metodické pomoci americkým lektorům byla připravena ukázka práce našich učitelů jazyků z obou ještě existujících kateder. Naši učitelé si s lektory vyměňovali poznatky z výuky angličtiny a byli také připraveni poskytnout jim stálou metodickou pomoc. V rámci svého pobytu v Brně byla skupina amerických lektorů přijata tajemníkem magistrátu města Brna Ing. Pavlem Loutockým, který je seznámil s historií i současností města. Příslušníci Národní gardy si také během setkání s hejtmanem Jihomoravského
Z A M Ě Ř E NO NA JA Z Y K Y kraje Ing. Stanislavem Juránkem vyměnili zkušenosti z využívání možností Národní gardy a Integrovaného záchranného systému ČR při řešení mimořádných a krizových situací v obou zemích. První ohlasy ze strany účastníků kurzu jsou velmi pozitivní. Oceňují přístup amerických lektorů k vytvoření otevřené diskuse, ve které se prohlubují schopnosti komunikace. Všeobecná spokojenost studentů s výukou jistě potvrzuje slova rektora – velitele Univerzity obrany brig. gen. Rudolfa Urbana, který při přijetí amerických lektorů vyjádřil naději, že tento první ročník vytvoří do budoucnosti dobrou tradici Letní jazykové školy na Univerzitě obrany. Listy Univerzity obrany přinášejí rozhovor s velitelkou skupiny lektorů z Národní gardy z Nebrasky majorkou Brendou Lee FUJAN. V době konání výuky jsme se paní majorky zeptali: Jak se vy díváte na letní jazykovou školu, která probíhá na Univerzitě obrany? Letní jazyková škola má před sebou dva cíle. Za prvé je prospěšná oběma zemím, protože se všichni něco naučíme a lépe potom pochopíme armádu i kulturu toho druhého. Velice často se v diskusích porovnávají tyto dvě vojenské organizace v oblastech názvosloví, organizační struktury a dalších, což může být při společném nasazení užitečné pro obě strany. Veškerá komunikace probíhá v angličtině, čímž plníme i druhý cíl, kterým je naučit se angličtinu používat v praxi. Mnoho příslušníků AČR zvládlo školní vědomosti angličtiny, ale v této škole mají možnost si to, co se naučili dříve, procvičit prakticky právě konverzací vedenou v angličtině. Tato schopnost je pro práci ve strukturách NATO nezbytná. Velmi si vážím toho, že mohu přivést na Univerzitu obrany skupinu příslušníků Národní gardy z Nebrasky a pracovat s profesionálními příslušníky Armády České republiky na dosažení cílů této školy. Každý rok, když skupina z Nebrasky přijíždí spolupracovat s AČR do vaší země, tak odjíždí s pocitem, že získala stejně, ne-li více než co předala. Je to vzájemně se naplňující vztah a i když se každý rád vrací domů, poslední den je vždy smutný, protože všichni víme, že již uplynul čas, který jsme trávili společně a vytvořili si mnoho nových přátel. Jste spokojená s úrovní znalostí stu-
Pohled studenta
dentů a jejich aktivním přístupem? S úrovní znalostí i aktivitou příslušníků AČR jsem byla velmi spokojena. Nepřestává mě udivovat, když mi voják řekne, že se anglicky učí jenom krátkou chvíli a jeho schopnosti projevu jsou na takové úrovni. Mnoho osob v české armádě věnovalo velké úsilí tomu, aby se dostalo na současnou úroveň STANAG. Tým z Nebrasky měl před sebou jeden těžký úkol a to přimět mluvit každého v každé skupině, především v průběhu prvních dnů. Někteří se necítí dobře, když mají mluvit před skupinou jiných a bojí se, že budou dělat chyby. Náš tým se pokouší, aby ztratili ostych a začali si při používání angličtiny věřit. Po pár dnech, až se všichni poznají, je strach obvykle menší. Vždycky jim říkám, že mluví anglicky mnohem lépe, než já česky! Myslíte si, že do Brna přijedete i příští rok, abyste pomohli zlepšit jazykové dovednosti příslušníků AČR? Univerzita obrany nejen že nás pozvala, ale požádala, zda bychom nemohli zvážit rozšíření počtu osob, které by mohly příští rok přijet. Doufám, že Národní garda Nebrasky bude moci toto pozvání na příští rok přijmout. Mnoho lidí si neuvědomuje, že Nebraska a Česká republika jsou družebními státy v rámci programu partnerských států. Já doufám, že i nadále budou k dispozici finanční prostředky pro pomoc univerzitě, jež se právě snažím získat. Pplk. Vladimír Šidla
V rámci Letní jazykové školy, která byla, jak jinak, zaměřena na výuku anglického jazyka, jsme měli možnost zdokonalit své poslechové a komunikační dovednosti při nejrůznějších příležitostech a aktivitách. Po úvodním roztřiďovacím testu a ústním pohovoru byly účastníci jazykové školy rozdělení do 4 skupin podle vstupní úrovně jazykových dovedností. Další výuka již byla plně v režii příslušníků nebraské Národní gardy. Vzhledem k tomu, že kurz byl zastřešen Ředitelstvím personální podpory, tak i skladba příslušníků jazykové školy otevírala možnost diskusí na nejrozmanitější témata. Každý z nás měl vytvořen dostatečný prostor k tomu, aby prezentoval své zájmy, koníčky, oblíbenou zemi a své „systemizované místo“ formou briefingů, které byly následně hodnoceny z nejrůznějších úhlů pohledů vojenských profesionálů jak z řad domácích účastníků, tak i z řad náročného učitelského sboru. Účastníci Letní jazykové školy měli také jedinečnou možnost rozvíjet své komunikační schopnosti formou účasti na nejrůznějších soutěžích, výletech a zájezdech. Tyto neformální diskuse přispěly k tomu, že se utvořilo nejedno pevné přátelství především mezi příslušníky AČR a nebraské Národní gardy. Za velmi zdařilý průběh Letní jazykové školy bych chtěl touto formou nejenom za sebe, ale i za ostatní, poděkovat především panu rektorovi brig. gen. prof. Ing. Rudolfu Urbanovi, CSc., ale i pplk. Dr. Vladimíru Šidlovi, CSc. (mimochodem oba byli členy elitní skupiny Screaming Eagles) za vytvoření ideálních podmínek pro rozvoj jazykových schopností a za dokonalou organizaci po dobu konání jazykové školy. Stejně tak si dovolím poděkovat majorce Brendě Fujan a jejímu týmu, jakož i příslušníkům jazykových kateder 1. a 2. fakulty, kteří nám byli nápomocni při realizaci požadavků na kvalitní podporu výuky ze strany vytváření studijních materiálů. Na závěr Letní jazykové školy bylo panem rektorem mimo jiné zdůrazněno, že tento „první běh“ rozhodně nebyl poslední. Osobně se domnívám, že se jednoznačně ukázala prospěšnost této formy jazykové přípravy a že vytvoření tradice na tomto základu rozhodně má svůj smysl. Mjr. Ing. Pavel Otřísal (Prairie Dogs) Ústav OPZHN UO
13
JAZYKOVÁ PŘÍPRAVA
Akreditace inovovaného kurikula předmětu AJ na FVT Vyšší vstupní úroveň znalosti anglického jazyka u studentů prvních ročníků bakalářských studijních programů Fakulty vojenských technologií UO a rostoucí nároky na jejich jazykové znalosti při ukončení studia (podle nové jazykové koncepce by měli studenti končící studium na FVT v roce 2009 dosáhnout úrovně SLP 3333), vedly učitele anglického jazyka pro FVT k návrhu změny obsahu učebních osnov předmětu anglický jazyk. Práce na inovaci kurikula probíhají dříve na Katedře jazyků FVT a nyní na skupině anglického jazyka FVT Centra jazykové přípravy UO již déle než rok. V květnu 2006 katedra jazyků dokončila přípravu 1. části kurikula (pro první ročník bakalářského studia), jež bude zavedeno do praxe na FVT od října 2006. V nově vytvořených učebních osnovách byly zformulovány výukové cíle po prvním ročníku bakalářského studia jako dosažení úrovně podle normy NATO STANAG 6001 SLP 2222. Důraz byl mimo jiné kladen na seznámení se s vojenskou terminologií, rozšiřování všeobecné slovní zásoby a na rozvíjení všech čtyř řečových dovedností. Inovované kurikulum má kromě toho, že plně odpovídá přípravě na zkoušky dle normy NATO STANAG 6001, také shodné prvky s akreditovanými učebními programy v systému UNIcert, který je možné charakterizovat jako jednotný univerzitní systém výuky jazyků a hodnocení jazykové kompetence studentů vysokých škol nefilologického typu. V tomto systému vyučování a certifikace cizích jazyků, který dnes využívá 53 evropských univerzit zemí Evropské unie, se dodnes udělilo více než 15 000 certifikátů. Bez nadsázky lze říci, že UNIcert® je momentálně jediný systém svého druhu, který reflektuje specifické potřeby, cíle, metodické postupy a způsoby, které jsou charakteristické pro studenty jednotlivých vysokoškolských institucí a zároveň respektuje specifikaci úrovní jazykové způsobilosti B1 (UNIcert® I), B2 (UNIcert® II), C1 (UNIcert® III) a C2 (UNIcert® IV), stanovenou Společným evropským referenčním rámcem pro osvojování a výuku jazyka (The Common European Framework of Reference for Language Learning and Teaching). S cílem zvýšit prestiž jazykového vzdělávání na FVT bylo inovované kurikulum na úrovni B2 (UNIcert® II) určené studentům prvních ročníků FVT předloženo k certifikaci v rámci evropského systému UNIcert. Akreditováno bylo v červnu 2006 Institutem pro akreditaci jazykové výuky na univerzitách ve střední Evropě, jehož sídlo je v současné době na Ústavu jazyků Ekonomické univerzity v Bratislavě. Díky akreditaci bude studentům FVT od tohoto akademického roku umožněno získat v průběhu studia kromě certifikátů o zkoušce z anglického jazyka dle normy NATO STANAG 6001 na SLP 2222 a SLP 3333 také certifikát s evropskou platností a tak rozšířit jejich možnosti na trhu práce. Za zmínku také stojí, že z vysokých škol nefilologického typu bylo toto kurikulum akreditováno jako první v České republice. V současné době probíhají práce na formulaci výukových cílů podle požadované
14
výstupní úrovně absolventů bakalářského studia SLP 3333 a pravidlech zkušebního řádu, které budou dokončeny a předloženy k certifikaci v systému UNIcert v roce 2007. A za jakých podmínek může být certifikát studentům FVT udělen? Jen na základě úspěšného složení zkoušky, jíž se mohou zúčastnit studenti prvního ročníku bakalářského studia, kteří začnou od října 2006 studovat anglický jazyk podle nového učebního programu. Součástí zkoušky bude hodnocení jak celkové práce studenta v průběhu dvousemestrového jazykového kurzu (docházka, plnění domácích úkolů, dílčí testy, aktivita ve vyučovacím procesu), tak výsledky zápočtového testu na konci zimního semestru a výsledky klasifikovaného zápočtu na konci letního semestru. V zápočtovém testu složeném jen z písemné části musí student na konci zimního semestru dosáhnout minimálně 60 % v jednotlivých částech zaměřených na testování úrovně poslechu, čtení a psaní, aby mohl pokračovat v dalším vyučovacím bloku, tj. v letním semestru. Klasifikovaný zápočet je složen jak z části písemné, tak ústní. Jeho výsledné hodnocení je následující: A (výborně 1,0) při dosažení 91-100% B (výborně -m 1,5) při dosažení 81-90% C (velmi dobře 2,0) při dosažení 73-80% D (velmi dobře -m 2,5) při dosažení 66-72% E (dobře 3,0) při dosažení 60-65% F (nevyhověl 4,0) při dosažení 0-59% Písemná část trvající 130 minut se skládá ze 3 dílčích testů a zahrnuje: a) poslech s porozuměním, jenž je založen na nahrávkách se všeobecnými a obecně vojenskými tématy; jedná se o formu dialogu nebo monologu, jimiž se ověřuje porozumění základním faktům mluveného projevu a
hlavní myšlence projevu (30 minut), b) čtení s porozuměním, jež zahrnuje text se společenskou, politickou nebo obecně vojenskou tematikou, na němž se ověřuje porozumění základnímu obsahu sdělení v textu bez použití slovníku a schopnost vyhledávat potřebné údaje v daném textu (40 minut), c) písemný projev na společenské nebo obecně vojenské téma ve formě dopisu, vyprávění, sdělení nebo zprávy, v němž se zjišťuje správnost používání základních gramatických struktur a dostatečná šíře aktivní slovní zásoby (60 minut). Ústní zkouška trvající 20 minut ověřuje schopnost komunikace v rámci všeobecných tematických okruhů. Hodnotí jak schopnost studenta zapojit se do konverzace, adekvátně a plynule reagovat na otázky, tak i jeho schopnost otázky klást. Zkouška se skládá ze 3 částí: a) krátká prezentace o rodině, studiu a zájmech, po které následují doplňující otázky zkoušejících, b) sehrání situační role, c) získání co nejvíce informací na dané téma od examinátora a předání těchto informací examinátoru druhému. Aby byl student oprávněn zúčastnit se zkoušky UNIcert, musí úspěšně absolvovat zimní a letní semestr jazykového kurzu Angličtina pro vojenské technologie, který se skládá ze 120 vyučovacích hodin; musí rovněž zaplatit poplatek 1300 Kč, jak je stanoveno Institutem pro akreditaci jazykové výuky na univerzitách ve střední Evropě. Zkušební výbor Univerzity obrany v opodstatněných případech má právo uznat studentovi část kurzu, jestliže student studoval příslušný obor v cílovém jazyce na univerzitě v zahraničí, apod. Na závěr bychom chtěly zdůraznit, že podmínky pro udělení certifikátu UNIcert jsou plně v souladu se zkušebním řádem FVT a žádost o akreditaci projednal a doporučil také Akademický senát FVT. Věříme, že tato aktivita skupiny anglického jazyka FVT CJP se setká se zájmem studentů o získání této zkoušky. PaedDr. Stanislava Jonáková, PhDr. Mária Šikolová, CJP
RŮ Z N É
Na rozloučenou s prázdninami ZV ČMOSA ve spolupráci s kulturní komisí FKSP připravil na sobotu 2. září 2006 pro děti zaměstnanců Univerzity obrany výlet na rozloučenou s prázdninami. Cílem a současně velkým lákadlem našeho výletu byla slibovaná „výprava do pravěku“ – do nedávno otevřeného DINOPARKU ve Vyškově. V prosluněném sobotním ránu nic nebránilo bezproblémovému odjezdu z Brna, a tak se všichni účastníci mohli sejít před ZOOPARKEM. Po předání organizačních
Humorně o německé armádě (Wehrmachtu): Hlásí pobočník svému veliteli: „Herr Major, dneska se jednotka Gefreitra Franka vyznamenala, provedl skvělou bleskovou akci.“ – „To je dobře. Všechny okamžitě navrhněte na vyznamenání. A jakže se ta akce jmenovala?“ – „Ústup do předem připravených pozic, Herr Major.“ – Totálně nasazený rakouský důchodce: „Wir, die alten Affen, sind jetzt neue Waffen.“ („My, staré opice, jsme teď nové zbraně.“) – Slovenští partyzáni zajali německé vojáky. Dva žebřiňáky jich bylo. I ptají se jich: „Co jste s nimi udělali?“ – „Ty z prvního žebřiňáku jsme postříleli. A ty z druhého jsme pustili na svobodu.“ – „Proč to?“ – „Ti byli z NDR!“ (= z Německé demokratické republiky, vzniknuvší až po válce.) Humorně o americké armádě: Za války Severu proti Jihu potká důstojník Severu černocha a ptá se ho: Jak to, že nejsi v armádě?“ – Černoch: „Pane, viděl jste už někdy, jak se dva psi perou o kost?“ – „Jistěže viděl.“ – „A prala se ta kost?“ – Závody v běhu proti MASH 8063 jsou přede dveřmi, jde jen o to, kdo bude reprezentovat MASH 4077. „Otče,“ táže se plk P. Herman, „za kolik byste uběhl sto yardů?“ – „Za kolik?“ zamyslí se kpt. Mulcahy. „Za sto dolarů pro sirotčinec matky Terezy.“ Humor o válce: Povídá před odchodem do války syn matce: „Sbohem, matko, jdu zabíjet nepřátele.“ – „Synu můj,“ zaúpí matka, „a co když zabijí oni tebe?“ – „Co mě,“ podiví se syn, „a za co?“ – Ve válce vojáci nacvičují kousek za frontou útok. Když už padají únavou, povídá jim velitel: „Vojáci, kteří nacvičovali poctivě, půjdou zítra ráno za úsvitu do útoku na nepřátelské zákopy. Ti, co se ulejvali, půjdou za trest do kuchyně škrabat brambory.“ – „Vojíne,“ vyvolá kapitán na školení mužstva jednoho vojáka, „řekněte nám, jaké zbraně se budou používat ve třetí světové válce?“ – „To nevím, pane kapitáne, ale vím, jaké zbraně se budou používat ve čtvrté světové válce.“ – „Neříkejte, a jaké?“ – „Kamení a klacky…“ Závěr z dosavadních dílů seriálu o vojenském humoru: Z vojny si člověk zapamatuje jen tu srandu. Na špatné věci rychle zapomene. Plk. v.v. doc. PhDr. Jiří Sedlák, CSc.
pokynů rodičům a drobných dárků dětem jsme se vydali na unikátní výpravu do druhohor. Původní DINOEXPRES je sice v současné době nahrazen „DINOBUSY“, ale ani tato skutečnost nemohla ovlivnit vzrušující pocity při průchodu majestátní branou DINOPARKU. Znenadání se totiž ocitnete uprostřed druhohorního pralesa, kde na vás téměř za každým stromem a z každého houští číhají ozvučené a některé dokonce pohyblivé modely prehistorických zvířat v životní velikosti. Z nejznámějších jmenujme např. Ankylosaura, Brachiosaura, Stegosaura, Tyranosaura Rexe. Velké oblibě všech dětí se těšil zejména FOTOSAURUS. Zvířata jsou zasazena do prostředí podobného tomu, ve kterém pravděpodobně na naší planetě žila před více než 65 miliony let. Vzrostlé stromy, keře, houštiny. Pamětníci dožínkových slavností či koupaliště v Marchanickém areálu by to tady dnes poznali jen stěží. Tak trochu jsem měla chvílemi obavu, že se nám děti v těch maskovacích kšiltovkách ztratí. Z druhohor jsme se všichni šťastně vrátili do doby nedávno minulé, kterou nám připomene „Babiččin dvoreček“ v ZOOPARKU. Zkrátka se na chvíli ocitnete na venkovském
dvorku – můžete volně chodit mezi zvířaty, hladit si je, krmit. I zde se dětem velmi líbilo. A co teprve letadla! Po návštěvě DINOPARKU a ZOOPARKU jsme si jeli prohlédnout Muzeum Nadace letecké historické společnosti. No řekněte, kdo z vás se může pochlubit, že seděl v kokpitu legendárního „Sučka“? Naše děti ano! Zajímavé povídání o pátrání po sestřelených letadlech, velké množství exponátů – ať už letadel, vrtulníků, ale i jiné vojenské techniky, na tank T-34 nesmím zapomenout, to vše udělalo příjemnou tečku za sobotním výletem. Iva Taušová
Veletržní okénko C o n a b í z í v ý s t av i š t ě v ř íj nu
Po č ítače a z drav í Virus je metlou společnosti založené na elektronice a dle odborníků 80 % všech počítačů je infikováno nějakým virem. Na 16. mezinárodním veletrhu Invex, který se koná od 9. do 13. října se v doprovodném programu objeví témata jak odvrátit hrozby virů i datových krádeží. Na stáncích budou prezentovat informační bezpečnost firmy Grisoft, Eset, Symantec či Datascon. Součástí Invexu bude i GPS Arena zaměřená na elektronické orientační systémy. Jejich použití vyhledá nejen ukradené auto, ale zachraňuje lidské životy. V pavilonu F se představí telekomunikace včetně stánků ministerstev informatiky a vnitra. Nové století má být stoletím Číny a v pavilonu F své novinky představí i dvacet čínských firem. Zajímavá bude i Fotoarena zaměřená na kvalitu digitálních fotografií, porovnání digitálních zrcadlovek, možnosti tisku fotografií a na výstaviště přijede po kolejích železniční vlečky Galerie ve vlaku. Právě před deseti lety byla provedena první robotická operace na světě. Bylo to v New Yorku a lékařský tým operoval robotem žlučník. V současnosti pod pojem robotická chirurgie patří řada chirurgických metod jež sondami tzv. neinvazivní cestou zasahují kdekoliv v lidském těle počínaje mozkem. Na mezinárodním
veletrhu zdravotnické techniky, rehabilitace a zdraví HOSPIMedica Brno/Central Europa, který se koná od 24. do 27. října proběhne 1. kongres robotické chirurgie a ustavující schůze Společnosti robotické chirurgie. Současný trend je kvalita života. Znamená to udržování organismu v plné síle v každém věku. Lze tak rozumět pojmu Wellness, který bude dalším tématem HOSPIMedici. V rámci relaxace a zdravého životního stylu bude prezentováno vybavení pro fitcentra, hotely, lázeňství a domácnosti, sortiment prodejen zdravé výživy atd. Dr. Vít Pospíšil
Lí stky na v el e t rh Studenti, uvedené veletrhy můžete navštívit za jednu korunu; jak? Nejpozději 7 dní před zahájením veletrhu (pozdější objednávky nebudou vyřízeny) si musíte u paní Jarmily Klučkové (Kounicova 65, kancelář 112 ve 3. – rektorském – patře), telefonicky na 973 442 732 anebo e-mailem na adresu
[email protected] – což doporučujeme – objednat jmenovitě potřebný počet vstupenek. Nezapomeňte uvést hodnosti, učební skupinu a kdo si lístky přijde vyzvednout (jeden vyzvedávající maximálně 10 lístků nebo pro jednu učební skupinu).
15
HISTORIE
RECENZE
Z historie nejstarších brněnských kasáren – Staroměstské a Novoměstské Dnešní návštěvníci města Brna a samotní občané, kteří procházejí ulicí Besední u hotelu Internacional si již neuvědomí, že zde byla dříve tzv. Kasárenská ulice. Ta nesla svůj název podle nejstarších brněnských kasáren, které byly souběžné s městskými hradbami a nacházely se mezi jmenovanou ulicí Kasárenskou a částí ulic Veselou a Panenskou. Brněnští měšťané v dřívějších dobách vykonávali strážní službu na městských hradbách, které také museli na své náklady budovat. Pouze na hradě Špilberku bývalo královské a pozdějí císařsksé vojsko. Město uhájilo své hradby jak při husitských válkách a jiných nebezpečích, tak při švédském obležení roku 1645 a pruském v roce 1742. Při těchto válečných událostech museli měšťané ubytovat vojsko na své náklady a tato povinnost byla pro majitele domů velmi obtížná. Proto 12. června 1726 nařídil císař Karel VI., aby ubytování vojska převzala na svoje náklady městská obec. Proto již ve zmíněném roce začíná městská rada budovat kasárna na Veselé ulici v místě domu pána Pfeffershofena. Objekt byl dostavěn roku 1735 a bylo zde ubytováno v 56 světnicích 800 mužů. Roku 1746 byla zrušena městská stráž na hradbách a vojsko převzalo strážní službu a nedaleko Veselé brány je zřízeno velitelství dělostřelectva a ženistů. Proto bylo nutné vybudovat další kasárna, která kolmo navazovala na starší budovu a byla souběžná s Panenskou ulicí a městskými hradbami. Náklady na stavbu v letech 1751–1753 byly 50 000 zlatých. Kasárenskému komplexu se podle času vybudování začalo říkat Staroměstská a Novoměstská kasárna. V průběhu staletí bylo ve městě ubytováno mnoho vojáků a historie těchto jednotek je následující. První stálé vojenské pluky v armádě rakouské monarchie vznikly rozhodnutím císaře Ferdinanda III. roku 1646. Během 18. století narůstal počet pluků pě-
choty i jízdy z původních devíti a pluky byly též rozlišovány barevným vyložením uniforem (límce, rukávy a šosy). Měly své majitele, kterými se stávali šlechtici monarchie. Tato tradice přetrvává i do počátku 20. století, ale funkce majitele pluku je pouze čestná. Roku 1748 se Brno stává sídlem vojenského Generálního komanda a stálá posádka byla rozšířena na dva prapory. V roce 1771 je město sídlem verbovacího obvodu a pluku č. 29 řadové pěchoty, který je doplňován z brněnského kraje. O deset let později bylo v Brně umístěno doplňovací velitelství a roku 1830 je doplňovací okrsek předán 8. pěšímu pluku, který zde má od roku 1852 své velitelství a od roku 1881 celou posádku. Sídlo tehdejšího voj. Generálního komanda v roce 1827 bylo na Horní radniční ulici, což byl dům na rohu dnešní Mečové a Dominikánské ulice. Roku 1804 měla brněnská posádka celkový počet 2404 mužů. Kromě pěchoty, praporu polních myslivců, jízdy a posádkového dělostřelectva zde byl i dělostřelecký pluk. Jmenované pluky byly dislokovány ve Staroměstských a Novoměstských kasárnách. Po vzniku první republiky zde byl umístěn pěší pluk č. 43. Celý komplex kasárenských budov byl zbořen v rozmezí let 1924–1929. K dalšímu poškození přilehlých budov došlo za 2. světové války při americkém náletu 20. listopadu 1944. Dnešní tvář dostaly tyto prostory přestavbou a vybudováním hotelu Internacional v roce 1962. Vlastimil Schildberger, ml.
Areál československého opevnění Šatov U příležitosti slavnostního otevření Areálu československého opevnění v Šatově byla v edici Fortifikace brněnského nakladatelství a vydavatelství Spolek přátel československého opevnění vydána drobná publikace stejnojmenného názvu. Její titul je ještě navíc doplněn o dovětek: Naučná stezka za historií, vínem a opevněním. Je to vůbec poprvé v novodobé historii Československa a České republiky, co byla ke slavnostnímu otevření pevnostního areálu vydána knižní publikace. Odpovídá to však vojenskému, historickému a unikátnímu významu zdejší oblasti a fundovanosti realizačního týmu, podílejícímu se na výstavbě areálu. Historii obce Šatov je věnována hned počáteční část knihy a je zpracována současnou starostkou obce Františkou Jahodovou. Možná neobvyklým se může zdát to, že areál opevnění je spojován s vínem. Jenže Šatov byl v minulosti, konkrétně v roce 1845, s 626 hektary vinic v čele vinařských obcí Znojemského kraje (podle současného rozdělení můžeme říci Jihomoravského) a víno je s touto oblastí prostě nesmazatelně spjato. Proto se publikace ve své jedné části také o historii pěstování vinné révy v Šatově zmiňuje. Ve druhé polovině 30. let minulého století se pak na tento kraj zaměřila pozornost vojenských odborníků československé armády, aby ve zdejším rovinatém a tedy velmi zranitelném prostoru připravili a později provedli rozsáhlé opevňovací práce. Proto také oblast Šatova patřila v září 1938 k velmi silně opevněným pozicím československé armády a představovala spolu s pěchotními a tankovými překážkami tvrdý oříšek pro možné provedení neočekávaného nepřátelského útoku. Publikace není pouze slovním popisem areálu, vinařství, historie a bojů o obec, ale je přímo protkána překvapujícími dobovými a současnými fotografiemi z této oblasti. Pplk. Ing. Bohuslav Vlček Nakladatelství a vydavatelství Spolek přátel československého opevnění Brno, s. r. o. Edice Fortifikace, Brno 2006, 64 stran
16
BRNĚNSKÉ VÝSTAVIŠTĚ PAVILON BRNO 31.10. – 3.11.2006
www.gaudeamus.cz
G2
NA VELETRHU SE PREZENTUJÍ UNIVERZITY A VYSOKÉ ŠKOLY, ZÍSKÁTE PODROBNÉ INFORMACE O PŘIJÍMACÍM ŘÍZENÍ A STUDIU V ČESKÉ REPUBLICE I ZAHRANIČÍ. OTEVŘENO 31.10. – 2.11. 8-16 h 3.11. 8-14 h
Svoji studijní nabídku představí i UNIVERZITA OBRANY
Vyhrajte super film na DVD! Vyluštěnou tajenku zašlete do 13. října 2006. Písemně na adresu: Univerzita obrany, Redakce Listů UO, Kounicova 65, 612 00 Brno. Rovněž ji můžete zaslat e-mailem na adresu:
[email protected] Dva výherce odměníme českým filmem na DVD.
Host se rozčiluje v restauraci: To nemáte jiný výběr než guláš a karbanátky? Máme ještě jeden výběr. Jestli u nás chcete . . .
XIII. ROČNÍK
GAUDEAMUS
EVROPSKÝ VELETRH POMATURITNÍHO A CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Šance pro dva čtenáře
NĚCO MÁLO O ZBRANÍCH I MUNICI
Listy Univerzity obrany přicházejí v tomto ročníku se seriálem, který chce přiblížit čtenářům oblast techniky, která proslavila Československo ve světě. Jedná se o hlavňové palné zbraně, které jsou významnou částí zbrojní techniky. Tyto zbraně prošly během své existence zajímavým vývojem, který se výrazně zintenzívnil v posledních dvou stoletích. Hlavňové zbraně patří k hlavním technickým bojovým prostředkům armád. Proto je jim samozřejmě věnována značná pozornost i ve výuce na Univerzitě obrany. Zabývá se jimi nejen Katedra zbraní a munice na Fakultě vojenských technologií UO, ale okrajově i některé další katedry. Cílem tohoto seriálu, s nímž se bude čtenář setkávat v každém čísle, je přiblížit tuto problematiku nejen po stránce technické, ale také po stránce historické. O to se budou snažit pracovníci výše zmíněné katedry, kteří vám, milí čtenáři, seriál předkládají. V záhlaví uvedená fotografie představuje nejnovější českou hlavňovou zbraň, která po úspěšném vývoji byla v roce 2004 zavedena do výzbroje AČR. Jedná se o 20mm letecký dvouhlavňový vysokokadenční automatický kanón ZPL20 (na fotografii umístěný v podvěsném kontejnéru KPL-20), který je součástí výzbroje českého lehkého bitevního letounu L-159 ALCA. Než však hlavňové zbraně dosáhly současné technické úrovně, prošly poměrně dlouhým historickým vývojem. Takže se vrátíme do dosti vzdálené minulosti. Nejprve však, co rozumíme pojmem hlavňová palná zbraň? Jak naznačuje název, je to zbraň jejíž hlavní částí je hlaveň. Hlaveň je trubka (převážně tlustostěnná ocelová), v jejímž vývrtu dochází k výstřelu. Vývrt je tvořen nábojovou komorou (v níž je umístěn náboj), krátkým přechodovým kuželem a konečně vodicí částí (převážně drážkovanou, může však být tato vodicí část hladká – bez drážek). Vodicí část vývrtu slouží k urychlení střely na požadovanou rychlost, k udělení správného směru letu střele a v případě střely stabilizované rotací také k dosažení potřebných otáček střely. Výše zmíněný náboj zahrnuje kromě střely nábojnici a prachovou hnací náplň. A právě použití střelného prachu je podmínkou pro označení zbraně termínem „palná“. Při výstřelu dochází po zažehnutí prachové náplně k jejímu hoření. Velké množství prachových plynů vzniklých tímto hořením vyvolává vysoký tlak těchto plynů v prostoru mezi dnem střely a dnem nábojnice (řádově několik stovek MPa). Tím dochází k intenzívnímu urychlování
LISTY UNIVERZITY OBRANY
Hlavňová palná zbraň a trochu vzdálené historie
střely. Pokud je střela při svém letu stabilizována rotací, je vodicí část vývrtu tvořena šroubovými drážkami. Otáčky potřebné pro její stabilizaci získá střela při svém pohybu vpřed interakcí s těmito drážkami. Při použití tzv. šípové stabilizace střely se používá hladký vnitřní povrch této vodicí části. A teď k historii hlavňových palných zbraní. Obecně vznik zbraní spadá do nejstarších dob vývoje lidské společnosti. Byl vyvolán potřebami lovu i střetnutími mezi jednotlivými lidskými uskupeními. Původně se pochopitelně nejednalo o zbraně palné. Používaly se zbraně úderné, sečné a bodné (kamenná kladiva, sekyry, dýky, kopí s postupným přechodem k mečům apod.). Pro naši slavnou husitskou dobu jsou charakteristické např. kosy, cepy, palcáty, sudlice. Byly to zbraně určené pro přímý boj muže proti muži. Snaha zasáhnout protivníka na větší vzdálenost vyvolala vznik házených oštěpů a pak již dochází ke vzniku střelných zbraní, jako byly luky, kuše a ruční praky. Zvětšením se z kuší vyvinuly tzv. balisty, což byly velké zbraně střílející okované dřevěné střely a kamení. Využívaly se při obléhání nepřítele. Z ručních praků vznikly katapulty - velké obléhací stroje, které byly schopné vrhat těžká břemena na obleženého nepřítele. Teprve příchod střelného prachu umožnil vznik kvalitativně naprosto jiných, výkonnějších střelných (tedy již palných) zbraní. Např. od XIII. století se lze v Evropě setkat s využitím střelného prachu v primitivních, ale mohutných hlavňových zbraních bombardách. Toto primitivní dělo mělo krátkou hlaveň,
nemělo lafetu a střílelo se z dřevěné konstrukce - jakéhosi lešení. Pro střelbu se používaly kamenné koule a hnací náplní byl černý prach. U nás pak vývoj palných zbraní výrazně ovlivnila doba husitská. Husitská houfnice (obr. 1) měla již hlavní rysy děla na dvoukolovém podvozku. Jednalo se o zbraň nabíjenou od ústí – tedy zepředu. Odděleně se do vývrtu hlavně napěchoval nabíjákem střelný prach a před něj se umístila kulová střela. K zažehnutí střelného prachu se používal hořící doutnák vložený do vývrtu hlavně malým otvorem ve stěně hlavně. Název této zbraně „houfnice“ pak pronikl i do jiných států - do jiných jazyků - téměř nezměněně a používá se dodnes: např. německy je to „Haubitz“, anglicky „howitzer“, rusky „gaubica“. V husitském vojsku se však začaly používat i menší palné zbraně – zbraně jednotlivce. Jednalo se např. o píšťalu (obr. 2) a hákovnici (obr. 3). A podobně jako tomu bylo u názvu houfnice, pronikl název píšťaly do řady jazyků. Málokdo si dnes uvědomí, že název „pistole“ vznikl ze starého českého označení „píšťala“. Ale již dost vzdálené historie. Příště se k historii sice vrátíme, ale bude to již historie poněkud novější. Chceme-li se na těchto každoměsíčních písemných setkáních zabývat modernějšími palnými zbraněmi, je třeba se v čase posunout do 19. století. Tam totiž začíná jejich intenzivnější rozvoj. O tom až příště. Prof. Ing. Lubomír POPELÍNSKÝ, DrSc. Pplk. doc. Ing. Jiří BALLA, CSc. obr. 2
obr. 1
obr. 3
září 2006
