ČERVENEC 2008 LISTY UNIVERZITY OBRANY

VZDUŠNÉ SÍLY ARMÁDY ČR

26. brigáda velení, řízení a průzkumu Stará Boleslav Řízení letového provozu AČR (dokončení z minulého čísla) Jedním z pilířů 26. bVŘPz a důležitou součástí VzS je Řízení letového provozu (ŘLP) Praha. Proto se mu v této druhé části článku o brigádě budeme věnovat podrobněji. ŘLP AČR zabezpečuje úkol řízení letového provozu vojenského letectva a koordinace letové činnosti VzS s ostatními uživateli vzdušného prostoru AČR. Administrativa a Integrované záchranné a koordinační středisko jsou dislokovány v Praze-Ruzyni (bývalé vojenské gymnázium) a výkonná součást OSŘLP (Oblastní středisko řízení letového provozu) je dislokována na letišti Praha-Ruzyně. Řízení letového provozu v AČR se jako služba udržuje od poválečného vytváření jednotlivých složek letectva. Do 90. let minulého století je tato služba převážně v podřízenosti Protivzdušné obrany státu (PVOS). V posledním desetiletí minulého století byl armádní systém ŘLP směřován k plné harmonizaci vojenského letectva s letectvem civilním. Probíhá modernizace všech součástí a systémů ŘLP AČR tak, aby splňovaly kritéria standardů ICAO, NATO a EUROCONTROL.

ST RU K T U R A Ř L P: z Štáb ŘLP - Štáb je předurčen svým složením k řízení a součinnosti jednotlivých součástí ŘLP. Vedle povinností vyplývajících ze součásti AČR pak zabezpečuje plynulý chod ŘLP po stránce organizační, výcvikové a logistické. z LIS AČR - (Letecká informační služba) Úkolem Střediska letecké informační služby je shromažďování, zpracování, vydávání a zabezpečování toku informací, které jsou nezbytné pro bezpečnost a hospodárnost leteckého provozu v působnosti resortu Ministerstva obrany ČR.

z OS ŘLP - (Oblastní středisko ŘLP) Je výkonnou složkou ŘLP a podílí se na bezpečném řízení vojenského letového provozu nad územím České republiky. Přitom řeší úkoly spojené s koordinací letového provozu s ostatními uživateli v rámci pružného a účelného využívání vzdušného prostoru s cílem vyšší efektivnosti a bezpečnosti ŘLP. Pro systém PVO NATO pak vede neustálý přehled o vzdušné situaci nad územím ČR. z IZKS - (Integrované záchranné a koordinační středisko) Toto středisko je zřízeno jako společné civilně-vojenské pracoviště s úkolem poskytovat pomoc letounům v tísni, koordinovat použití sil a prostředků podílejících se na pátrací a záchranné akci spojené s letovým provozem nad územím České republiky a v příhraničních oblastech sousedních států. Dále se podílí na koordinaci letů v rámci mezinárodního transplantačního programu. Služba pátrání a záchrany je v AČR zřízena na základě mezinárodních dohod ICAO za účelem včasného poskytnutí pomoci a záchrany osádkám a cestujícím letadel ocitnuvším se v nouzi. z Výcvikové středisko ŘLP Tato součást ŘLP je předurčena k zabezpečování základního, pokračovacího a zdokonalovacího výcviku všech orgánů vojenské služby Řízení letového provozu. Na svém pracovišti tak zabezpečuje teoretické doškolování a praktickou přípravu na jednotlivé pracovní pozice řídících letového provozu. Ve spolupráci s OVL pak zabezpečuje i jejich přezkušování a získání jazykové doložky pro létající personál a orgány ŘLP. Výcvik je prováděn na tomu přizpůsobených simulátorech, které slouží k přezkušování i v rámci udržovacího výcviku. (Každý ŘLP to musí absolvovat jedenkrát ročně). z Koordinační skupina Činnost skupiny v systému ŘLP je zaměřena na plánování a pružné využívání vzdušného prostoru ČR převážně letectvem AČR. K zajištění výcvikových úkolů, které vyžadují oddělení letového provozu vyhlášením omezených prosto-

LISTY UNIVERZITY OBRANY

rů, předkládají útvary AČR, včetně útvarů pozemního vojska, své požadavky na zabezpečení činnosti. Požadavky útvarů AČR se projednávají na koordinační poradě. Úkolem koordinační porady je sladit požadavky a odstranit případné konflikty. Produktem porady je Plán využití vzdušného prostoru AČR na měsíc. Plán je distribuován útvarům letectva AČR, orgánům velení a civilní složce ŘLP se žádostí o publikaci do civilní sítě stanovenou formou. Prvek ŘLP AČR Praha v rámci 26. bVŘPz tvoří nedílnou součást VzS a pokrývá svojí činností velmi široké spektrum úkolů souvisejících s organizací a prováděním vojenské služby ŘLP. V současné době bylo zamítnuto přemístění výkonné složky ŘLP do plánovaného společného integrovaného stanoviště ŘLP ČR v Jenči. To však zcela jistě nenaruší kvalitu plnění úkolů ŘLP ve prospěch VzS AČR v současném i budoucím prostředí letového provozu České republiky. Text: plk. gšt. Ing. Miloslav Bauer Foto: archiv ŘLP

ČERVENEC 2008

Soutěžní křížovka o tričko!

Léta zkázy a naděje 1914–1918 Léta zkázy a naděje 1914–1918 s podtitulem Češi a Moravané na frontách Velké války a vznik ČSR je název zajímavé výstavy, kterou připravilo historické oddělení Moravského zemského muzea. Výstava, jejímž spoluautorem je také náš externí redakční spolupracovník Vlastimil Schildberger, byla otevřena 28. května v Dietrichsteinském paláci. Je věnována 90. výročí ukončení 1. světové války a vzniku Československé republiky. Vystaveno je zde přes 1 100 trojrozměrných předmětů ze sbírek 33 muzeí a 17 soukromníků a přes 600 fotografií zachycujících 1. světovou válku – válečná bojiště i některé vojenské osobnosti tehdejší historie. Výstava samozřejmě neopomíjí účast Čechů v zahraničních legiích, ale pamatuje také na ty, kteří bojovali za Rakousko-Uhersko. V letech 1914–1918 bylo jenom z českých zemí mobilizováno do rakousko-uherské armády na 1 200 000 mužů. Z tohoto počtu padlo za oběť válečnému běsnění 189 015 Čechů, 80 248 Moravanů a 19 018 Slezanů (tato statistika ovšem nezahrnuje ztráty posledního válečného roku 1918). Právě této dnes poněkud opomíjené skutečnosti je na výstavě věnována hlavní pozornost. Statisíce mladých mužů, ale i otců rodin musely obléknout šedou uniformu a odejít na frontu do Haliče nebo na Piavu bojovat „za císaře pána a jeho rodinu“. Na konci války Rakousko-uherská říše zanikla a z jejích trosek vznikla řada nástupnických států, včetně Československa. O jeho vznik se kromě politiků jako T. G. Masaryk, Dr. Edvard Beneš nebo gen. Milan Rastislav Štefánik zasloužili českoslovenští zahraniční vojáci-legionáři, kteří bojovali v Srbsku, Rusku, Francii a Itálii. Na výstavě jsou prezentovány předměty z desítek tuzemských a zahraničních muzejních nebo galerijních institucí, ale i od soukromých sběratelů. Ze zajímavých exponátů můžeme jmenovat např. uniformy a vyznamenání čelných představitelů habsburské monarchie, kaDNY sNATO V OSTRAVù JSOU NEKOMERâNÍ AKCÍ. VSTUP NA CEL¯ PROGRAM JE ZDARMA. pesník krví následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, bronzový model brORGANIZÁTO¤I HLAVNÍ PARTNE¤I něnského Wehrmanna od sochaře Karla GENERÁLNÍ PARTNER Wollka (zapůjčeno z vídeňského Arsenalu), šavli gen. M. R. Štefánika, cvikr T. G. Masaryka a mnohé další. HLAVNÍ PODPORA HLAVNÍ MARKETINGOV¯ PARTNER Výstava potrvá do 3. ledna 2009, otevřena bude vždy od úterý do soboty od AKCE JE PODPOROVÁNA MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ STATUTÁRNÍ MĚSTO 9 do 17 hodin. NORTH ATLANTIC ČESKÉ REPUBLIKY OSTRAVA

Vyluštěnou tajenku zašlete do 12. září 2008. Písemně na adresu: Univerzita obrany, Redakce Listů UO, Kounicova 65, 612 00 Brno. Rovněž ji můžete zaslat e-mailem na adresu: [email protected] Dva výherce odměníme věcnou cenou. Výherci z č. 10 jsou Monika Davidová a Miroslav Hrubý.

www.natodays.cz

Text: Mgr. Zdeňka Dubová Foto: Kamil Jursa, MZM

MARKETINGOVÍ PARTNE¤I

TREATY ORGANIZATION

OFICIÁLNÍ DOPRAVCI

OFICIÁLNÍ TECHNICKÁ PODPORA

MEDIÁLNÍ PARTNER

Pan doktor mi řekl, že mohu být dobrým lyžařem . . .

17. 1 7. – 20. 2 0. ZÁ Z Á ¤ Í 2008

Design/degree, Photos Spanish Aerobatic Team (Patrulla Águila), natodays.cz, PRÁVO – Radim Kijonka

DNY N NAT AT O V OS TRAVù TRAV ù

Šance pro dva čtenáře

LISTY UNIVERZITY OBRANY

Z OBSAHU Vyřazení absolventů kariérových kurzů

5

V. Remek odpovídá na otázky

10

Měsíčník Univerzity obrany Ročník 4 / číslo 11 akademický rok 2007/2008 Vydavatel Univerzita obrany Kounicova 65, 612 00 Brno IČ: 60162694 www.unob.cz

Společný výcvik studentů ve Slovinsku 6

Studenti UO se v Lurdách potkali s V. Pickem 15

Konference LETECTVO 2008

F scénu zahajoval Ondráš

Redakce Oddělení vnějších vztahů UO Kounicova 65, 612 00 Brno Telefon: 973 443 203 Fax: 973 442 160 E-mail: [email protected] Vedoucí redaktor Mgr. Zdeňka Dubová [email protected] Redakční rada předseda pplk. RNDr. Antonín Müller, CSc. místopředseda Dr. Miloš Dyčka, CSc.

10

17

NA A K T UÁ L N Í T É M A

Grafická úprava a zlom Marek Sobola Vydavatelská skupina VIOd UO

Erasmus University Charter už máme, a co dál?

Tisková příprava a tisk MO ČR – AVIS (Agentura vojenských informací a služeb, Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6)

Každý to určitě znáte – stačí být pár dnů mimo dosah své elektronické pošty a schránka je doslova nabita různými maily, které se vás snažily dostihnout, když vy jste byli někde pryč. Mezi zprávami, které jsem našel ve své emailové schránce po návratu ze služební cesty, byla nanejvýš zajímavá jedna zpráva. Oznamovala, že Univerzita obrany uspěla ve své snaze získat Erasmus University Charter a že jí Evropskou komisí bylo uděleno Charter number 244707-IC-1-2008-1-CZ-Erasmus-EUC-1 a Erasmus ID code CZ BRNO10 pro akademické roky 2008/09 až 2013/14. Tedy jsme konečně uspěli. Dobrá zpráva pro všechny učitele i studenty, kteří mají zájem o mezinárodní spolupráci v rámci studijních programů, které reali-

V jednotkách ozbrojených sil rozšiřuje AVIS a UO Evidenční číslo MK ČR E 15403 Uzávěrka čísla: 15. 7. 2008 Číslo 11 vyšlo: 31. 7. 2008

zují nebo studují. „Černé na bílém“ – tedy písemné dokumenty zatím nemáme, nicméně je můžeme očekávat v nejbližší době. Ale už teď lze uzavírat bilaterální smlouvy na výjezd pedagogů i studentů na vhodnou zahraniční školu v souladu s plány výjezdů, jak byly předloženy v březnu tohoto roku a posléze agenturou NAEP v plném rozsahu schváleny. Rozhodnutí přišlo v pravý čas. Přes prázdniny je možné najít si vhodný protějšek a s novým akademickým rokem zahraniční stáž realizovat. Nic vám nebrání v cestě. Přeji vám na ní hodně úspěchů a nově nabytých vědomostí, které zúročíte v dalším studiu nebo pedagogické praxi. Pplk. RNDr. Antonín Müller, CSc., náčelník studijního oddělení UO

Z P R ÁV Y

Vietnamská delegace jednala o možnostech spolupráce Delegace z vietnamské Vojenské technické akademie, vedená jejím rektorem generálmajorem profesorem Pham The Long, DrSc., navštívila 24. června Univerzitu obrany, aby na setkání s vedením školy projednala možnosti a podmínky studia svých studentů u nás. Univerzitu obrany na jednání s delegací z Vietnamské socialistické republiky, v níž byli dále starší plukovník Trinh Đình Cýong, Ph.D., Nguyen Phùng Bao, Ph.D., a prof. Lê Kỳ Nam, Ph.D., zastupoval její rektor brigádní generál prof. Ing. Rudolf Urban, CSc.,

proděkan FVT pro vnější vztahy a rozvoj plk. doc. Ing. Libor Dražan, CSc., a z oddělení vnějších vztahů Ing. Stanislav Poráň. Rektora vietnamské školy zajímala například možnost studia civilních posluchačů a výměna učitelů ve formě stáží. V diskuzi se dostalo i na různé systémy školství, protože Vietnam se chystá zavádět systém podobný evropskému a velice se zajímá o strukturu a objem předmětů vyučovaných v rámci vysokoškolského studia. Univerzita obrany byla zastávkou na cestě vietnamské delegace po České republice a následně dalších státech, například Ukrajině a Ruské federaci, kde má škola již fungující spolupráci. Text a foto: Ing. Stanislav Poráň

Akviziční proces v resortu obrany

V

V termínu od 9. do 18. června 2008 proběhl na Univerzitě obrany kurz zaměřený na akviziční proces v resortu obrany. Kurz byl připraven společným úsilím Úřadu pro obrannou spolupráci Velvyslanectví USA v Praze, Fakulty ekonomiky a managementu Univerzity obrany a v neposlední řadě Naval Postgraduate School, Monterey, California, USA.

spojené s realizací této vzdělávací aktivity byly pokryty z programu IMET. Obsah kurzu byl orientován především na rozbor různých přístupů k uzavírání smluvních vztahů v sektoru obrany a jejich aplikaci v praxi a na mezinárodně uplatňované kontraktační postupy a metodiky. Významná část kurzu byla věnována řízeným

Posledně zmíněná instituce, jmenovitě International Defense Acquisition Resource Program pod vedením Dr. Elizabeth Wright, se stala garantem obsahové náplně kurzu a zajistila renomované lektory z USA, Lucemburska, Německa a Velké Británie. Náklady

diskuzím a případovým studiím demonstrujícím v zahraničí osvědčené postupy i nejnovější trendy v uvedené oblasti. Mezi klíčová témata kurzu lze zařadit plánování zakázek v obraně, vyjednávání s potenciálními dodavateli, zajišťování zdrojů a vlastní soutěžní proces. Za resort Ministerstva obrany ČR se kurzu zúčastnili pracovníci Sekce vyzbrojování a Sekce ekonomické MO, Velitelství společných sil, Ředitelství logistické a zdravotnické podpory, Úřadu finanční správy AČR a Univerzity obrany. Podle bezprostředních reakcí účastníků kurzu se podařilo naplnit účel této aktivity – sdílením mezinárodních zkušeností a poznatků přispět ke zkvalitňování řízení akvizičního procesu v resortu MO ČR. Text: mjr. Ing. Vladan Holcner, Ph.D. Foto: Mgr. Zdeňka Dubová

Konference Ochrana – bezpečnost – obrana Dne 16. června 2008 se konal na klubu Univerzity obrany 1. ročník konference Ochrana – bezpečnost – obrana. Organizačním a programovým garantem byla skupina sociálních věd a skupina personalistiky Katedry sociálních věd a práva z Fakulty ekonomiky a managementu. Konferenci zahájil děkan Fakulty ekonomiky a managementu plk. Ing. Miroslav Šuhaj, Ph.D., a vedoucí katedry sociálních věd a práva doc. PhDr. Václav Vondrášek, CSc. Kromě pedagogů Katedry sociálních věd a práva a Katedry ochrany obyvatelstva se jí zúčastnili také pozvaní hosté z Ministerstva obrany ČR, z Generálního ředitelství Hasičského

2

záchranného sboru z Brna (GŘ HZS), z Velitelství společných sil z Olomouce a z Vojenské akademie ve Vyškově. V průběhu jednání si účastníci vyslechli celkem deset odborných příspěvků z oblasti personální práce a řízení lidských zdrojů, vzdělávání, přípravy a výcviku vojenských profesionálů a profesionálů hasičského záchranného sboru. K této problematice probíhala diskuse s aktivní účastí hostů jak z resortu obrany, tak i z GŘ HZS Brno, při které si účastníci vyměňovali své názory a profesní zkušenosti z oblastí, které byly předmětem jednání konference. První konference tohoto typu ukázala na potřebu dalšího setkávání odborníků resortu obrany, vnitra a dalších složek ke specifickým tématům, jež se týkají výběru,

přípravy, vzdělávání, rozvoje lidí a lidských systémů v oblasti bezpečnosti a obrany. Nezbytnost zabývat se uvedenou problematikou vyplývá z neustále se zvyšujících požadavků na personál, který vykonává činnost ve velmi náročných a specifických podmínkách na území ČR, ale i v zahraničí. Při koncipování obsahu a struktury plánovaného 2. ročníku konference Ochrana – bezpečnost – obrana programový výbor využije získaných pozitivních zkušeností z prvního ročníku. Text: Radomír Saliger Foto: Mgr. Zdeňka Dubová

Z P R ÁV Y

Slavnostní vyřazení absolventů FVZ v Hradci Králové

V

V pátek 27. 6. 2008 proběhlo slavnostní shromáždění akademické obce Fakulty vojenského zdravotnictví UO v Hradci Králové při příležitosti promoce a vyřazení absolventů fakulty. Slavnostního vyřazení absolventů se kromě vedoucích představitelů fakulty a rodinných příslušníků absolventů zúčastnila i řada významných hostů: náměstek ministryně obrany Ing. František Padělek, ředitel sekce personální-personální ředitel MO Ing. Milan Gol, ředitel odboru vzdělávání sekce personální MO Ing. Milan Máčel, senátor doc. MUDr. Karel Barták, CSc. Za vojenské

školství se shromáždění zúčastnil rektor UO a děkan FEM UO. Dále byli přítomni představitelé vojenského zdravotnictví AČR – plk. MUDr. Igor Krivosudský z odboru vojenského zdravotnictví MO, pplk. Ing. Marian Tomášik ze správy zdravotnického zabezpečení, představitelé Univerzity Karlovy – proděkan LF prof. MUDr. Vladimír Geršl, CSc., proděkan FaF prof. MUDr. Jaroslav Dršata, CSc., primátor statutárního města Hradce Králové, zástupce církve – biskup královéhradecký. Po přednesení úvodního projevu panem děkanem FVZ promotor – proděkan pro studijní a pedagogickou činnost pplk. Ing. Miroslav Procházka, Ph.D. – seznámil přítomné s výsledky ukončení studia posluchačů fa-

kulty a splnění všech podmínek k účasti na slavnostním vyřazení a provedení promoce. Ve školním roce 2007/2008 ukončilo šestileté studium osmnáct studentů v oboru vojenské všeobecné lékařství a jedna studentka ukončila své pětileté studium v oboru vojenská farmacie. Složením slibu v jazyce latinském a převzetím diplomů nabyli absolventi magisterského studijního programu titulu doktor medicíny a doktorka farmacie. Absolventům byly přečteny rozkazy ve věcech personálních (povyšování do vyšších hodností) a ve věcech udělení odměn. Jednotliví absolventi převzali z rukou děkana a rektora odměny a věcné dary udělené děkanem fakulty, rektorem UO a ministryní obrany. Po této první části následovalo slavnostní vyřazení a předání diplomů absolventům doktorských studijních programů, kterého se ujal proděkan pro vnější vztahy a rozvoj pplk. doc. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D. Ve školním roce 2007/2008 studovalo v doktorském programu celkem 74 studentů, 10 z nich úspěšně obhájilo své disertační práce a 6 přítomných absolventů převzalo z rukou rektora a děkana doktorské diplomy. Na závěr slavnostního vyřazení se svým projevem vystoupili vyzvaní hosté – náměstek ministryně obrany, rektor UO a proděkan Farmaceutické fakulty UK. Zástupci absolventů ve svých závěrečných vystoupeních poděkovali všem učitelům, akademickým pracovníkům a rodičům za jejich péči a trpělivost. Akt slavnostního vyřazení byl ukončen zahráním studentské hymny „Gaudeamus igitur“. Text: pplk. doc. MUDr. Roman Chlíbek, proděkan pro vnější vztahy a rozvoj FVZ Foto: Lenka Hrdličková

Státní závěrečné zkoušky na Katedře letectva Pro Katedru letectva bylo ctí, že ve školním roce 2007/2008 mohla jako první zahájit na Univerzitě obrany státní závěrečné zkoušky se studenty studijního oboru Letový provoz. Termín státních závěrečných zkoušek byl stanoven na základě požadavku Velitelství společných sil z důvodu zabezpečení dalšího výcviku řídících letového provozu. Při zahájení státních závěrečných zkoušek přivítal předseda komise doc. Ing. Miroslav Janošek, CSc., členy komise, především plk. gšt. Ing. Josefa Ottu z Odboru vojenského letectví Praha, doc. Ing. Petra Liptáka, Ph.D., z Trenčianské univerzity Alexandra Dubčeka ze Slovenské republiky, dále Ing. Petra Kaisara (K-204), Ing. Plamena Komarova a Ing. Stanislava Kohoutka (K-205). Studenti v průběhu zkoušky prokázali velice dobré znalosti z oblasti řízení letového provozu a dalších předmětů státní závěrečné zkoušky.

Komise byla přísná, ale spravedlivá. Ocenila aktivní přístup všech studentů jak při zpracování bakalářských prací, tak i při přípravě a provedení státní závěrečné zkoušky. K nejlépe hodnoceným posluchačům patřili prap. Vojtěch Bartoň a prap. Marek Vojtíšek. Státní zkušební komise ve své diskusi též kladně hodnotila růst úrovně vzdělanosti po jazykové stránce, neboť od roku 2006 mají všichni studenti oboru Řízení letového provozu nejméně stupeň STANAG 2222. Všichni studenti budou po vyřazení, které je čeká 27. června, absolvovat aplikační kurz ve Výcvikovém středisku Řízení letového provozu Praha a poté zahájí službu na leteckých základnách v Armádě České republiky. Text: doc. Ing. Miroslav Janošek, CSc., Katedra letectva FVT Foto: Mgr. Zdeňka Dubová Poznámka redakce: Další informace o státních závěrečných zkouškách přineseme v dalším čísle.

3

Z P R ÁV Y

Bez zvláštní přípravy 3. a 5. místo

P

Před pár lety se ke konci mé přednášky, týkající se dosti náročné pasáže počítačových sítí, začala bouřlivě hlásit jedna studentka. Rozradostněn jsem čekal zasvěcenou otázku – a místo toho přišla prosba o ukončení výuky o pár minut dříve, protože jsou řízky a v jídelně nával. Kanadský psycholingvista Harry Cotton tvrdí, že si studenti nejvíce pamatují látku z počátku a konce vyučovací hodiny; co z konce tehdejší přednášky zůstalo v hlavě oné studentce, to by mne opravdu zajímalo. Doufám, že něco víc než jen ten řízek. Ukazuje se, že i ta nejlepší přednáška nezabírá, pokud studenti nemají k dané látce žádný vztah. Výuka na UO by navíc samozřejmě měla být orientována tak, jak vyžaduje budoucí vojsková praxe. V dřívějších číslech Listů UO i jiných zdrojích byla publikována informace o tom, že v oblasti výuky síťových technologií využívají naši studenti (specializace komunikační a informační systémy) mezinárodního projektu Cisco Networking Academy. Ten představuje reálně fungující e-learning; studenti také průběžně skládají řadu testů a řeší praktické úlohy a nemívají se semestrálními zkouškami žádné problémy. Od letošního roku můžeme mezi stimuly k samostatné práci studentů zařadit soutěž NAG. Jedná se o značně rozsáhlý projekt, jehož cílem je docílit co nejlepších znalostí dané problematiky. V rámci tohoto projektu probíhají školní, národní a mezinárodní kola. Konkrétněji se soutěží ve třech kategoriích: jednotlivci z vysokých škol na reálných zařízeních (kategorie UNI), dále na simulátoru Packet Tracer (kategorie PT) a konečně tříčlenná družstva studentů středních škol (kategorie HS). Letošek pro nás představoval průzkum bojem – navíc naši studenti do něj šli bez zvláštní přípravy. Přesto výsledky nedopadly špatně – 3. a 5. místo v republice v kategorii PT získali prap. Bc. Jiří Slinták a

por. Bc. Libor Kysela (viz obr. dole). Přitom co do počtů je naše základna soutěžících o téměř dva řády nižší nežli u civilních vysokých škol. Do mezinárodní soutěže pořádané na FIT VUT ve dnech 23 až 26. června v Brně postupovali z národních kol první dva jednotlivci v kategoriích UNI a PT a první dvě družstva kategorie HS. Jednotlivé školy pojaly tyto soutěže jako svoji reprezentaci: například FIT VUT ladila formu svých soutěžících v rámci tzv. CCIE inkubátoru. Soutěž byla tvrdá, a ačkoliv Italové, Němci, Bulhaři, Maďaři, Rumuni atd. se na soutěž připravili rovněž velmi dobře, všechny kategorie vyhráli Slováci. Jejich příprava byla nejdůslednější: FIIT na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě vyhradila svým soutěžícím laboratoř, a to každé odpoledne po celého čtvrt roku. Primátor Handlové zase týmu školy ze svého města finančně zabezpečil speciální soustředění v Košicích a Bratislavě. V národním i mezinárodním kole působil pplk. Ing. Josef Kaderka, Ph.D., jako hlavní rozhodčí kategorie UNI a já jako hlavní rozhodčí celé soutěže. Kolega v rámci přípravy

soutěže odvedl obrovský kus práce – navrhl v angličtině teoretické otázky i praktický příklad kategorie UNI a řídil vyhodnocení jednotlivých řešení (viz obr. nahoře). Má úloha byla snazší: dbát na celkovou regulérnost soutěží, předávat diplomy a ceny (první cenou byly špičkové notebooky společnosti Dell) a řešit případné stížnosti a spory. Vyšel jsem například vstříc připomínce ukrajinského pozorovatele ohledně možné víceznačnosti jedné z otázek testu a naopak zamítl námitky ruských soutěžících vůči hodnocení jejich praktického testu. Zadání byla náročná – VLAN, trunky, DHCP relay, NAT, bezpečnost, OSPF, a to vše v časově dosti omezených podmínkách. Ale taková byla pravidla hry, která byla předem zveřejněna na webových stránkách soutěže http://www.netacad-games.cz. Příští ročník soutěže bude v Rumunsku. Pro nás jsme si ze soutěže odnesli poznatek, že stovky studentů v síťové akademii u „konkurence“ sice zajišťují možnost výběru talentů, ale komplikují individuální péči o ně. Z tohoto hlediska máme lepší podmínky my. Bohužel naši studenti jsou stále přetěžováni přílišným objemem přímé výuky, navíc mnohdy základů, o které se naše specializace příliš neopírá. Výběrových předmětů, ve kterých by se mohla prosadit individualita studentů, je přitom jako šafránu. Výstupním znalostem našich studentů by například napomohlo, kdybychom dostali problematiku sítí do prvního ročníku bakalářského studia, abychom je stihli během dalšího studia dále systematicky rozvíjet. V řadě zemí (například ve Španělsku) jsou na univerzitách počítačové sítě chápány jako všeobecně vzdělávací předmět, kdežto na UO v této kategorii není ani sama informatika, což je unikum. A tak nám zbývá zkusit síťovou akademii skloubit s výukou NEC – nakonec to N v té zkratce ne nadarmo znamená Network. Text: Jaroslav Dočkal

4

Z P R ÁV Y

Absolventi kariérových kurzů na radnici Nová radnice města Brna byla ve čtvrtek 26. června dějištěm slavnostního vyřazení absolventů kariérových kurzů, jež realizuje Ústav operačně taktických studií UO v rámci programů celoživotního vzdělávání vyšších důstojníků. Jde o kurz generálního štábu a kurz vyšších důstojníků. Osvědčení o absolvování těchto resortních kurzů převzalo sedmdesát absolventů z rukou náčelníka Generálního štábu AČR generálporučíka Vlastimila Picka a prorektora pro vnější vztahy Univerzity obrany plukovníka gšt. Miloslava Váchy. Vyřazení se dále zúčastnil primátor statutárního města Brna Roman Onderka, rektor-velitel UO brigádní generál prof. Ing. Rudolf Urban, CSc., náčelník štábu Velitelství společných sil plk. gšt. Ing. Bedřich Vaculík a členové akademické obce i rodinní příslušníci absolventů. S úvodním projevem pak vystoupil zástupce ÚOTS plukovník gšt. Ing. Jiří Hanus, CSc., který zdůraznil, že „v poslední době je kladen důraz na synergii schopností každého profesionála AČR, kam patří nejen dosažení vysokého stupně znalostí a vědomostí, všestranného přehledu, ale i fyzické předpoklady a samozřejmě jazykové schopnosti, nezbytné pro všechny důstojníky armády při nasazení do společných mnohonárodních operací Aliance i EU.

Pro dosažení takové synergie byly pro posluchače vytvořeny adekvátní podmínky“. Na adresu čerstvých absolventů dále řekl: „Věřím, že odcházíte ke svým jednotkám, útvarům a zařízením Armády České republiky s mnohem vyšším odborným teoretickým aparátem, než s kterým jste sem přišli. Při provádění obhajob závěrečných prací a závěrečných zkoušek jste prokázali dobré znalosti, za což vám všem patří dík a uznání. Nechť je vám absolvovaný kurz motivem i pro další vzdělávání a celkový rozvoj vaší osobnosti.“ Součástí programu slavnostního vyřazení absolventů kariérových kurzů bylo také ocenění absolventů. Cenu rektora-velitele UO za výtečné plnění studijních povinností a výtečné hodnocení u závěrečných zkoušek obdrželi plk. gšt. Ing. Bohuslav Dvořák a kpt. Ing. Jiří Hertl. Cena velitele společných sil AČR za výtečné plnění studijních povinností a výtečné hodnocení u závěrečných zkoušek, kterou předal plukovník gšt. Bedřich Vaculík, putovala do rukou pplk. gšt. Ing. Jaromíra Šebesty.

Kromě plukovníka gšt. Ing. Gabriela Kovácse, který požádal o vystoupení jménem nových absolventů, přednesl svůj krátký projev také generálporučík Vlastimil Picek, který všem absolventů poblahopřál a poděkoval za úsilí, jež věnovali studiu, i za vynikající dosažené výsledky. „Vojenským profesionálem nemůže být každý. Dnešní společnost klade na vojáky, tím myslím profesionální vojáky, mnohem větší nároky než na jiná povolání,“ řekl náčelník Generálního štábu a dodal: „Podle dlouhodobých průzkumů veřejného mínění po roce 1989 se česká armáda těší značné důvěře u široké veřejnosti. To je na jednu stranu příjemné zjištění, ale také mimořádně zavazující. Bude proto záležet na každém z vás, jak tu dnes stojíte, na příslušnících vyššího důstojnického sboru, jak zvládnete řešení každodenních problémů a povinností, jak se vám podaří spoluvytvářet novou, moderní tvář armády.“ Text a foto: Mgr. Zdeňka Dubová

5

ALPE 2008

Společný výcvik studentů ve Slovinsku Mezinárodní výcvik studentů Univerzity obrany a Důstojnické školy (The Officer Training School) je organizován od roku 1994 v rámci dvoustranné spolupráce mezi slovinskou a českou armádou. Cílem každoročního společného výcviku je výměna zkušeností z forem a metod přípravy mladých velitelů profesionální armády a z plnění společných úkolů v mnohonárodních kontingentech z hlediska interoperability a kompatibility, včetně prohloubení a zdokonalení schopností komunikace v angličtině s důrazem na používání vojenské terminologie. Tato dvoustranná spolupráce mezi školicími armádními zařízeními napomáhá při řešení otázek výchovy a výcviku studentů – budoucích velitelů jednotek – a rozvoji teorie a praxe součásti vojenské vědy – taktiky. Společná činnost příslušníků obou škol je zaměřena na ukázky a činnost sil a prostředků výcviku v terénu, který odpovídá dané zemi. To znamená: při výcviku ve Slovinsku v horském terénu, při výcviku v Česku v terénu středoevropského válčiště. Ten představuje terén mírně členitý, který zastupuje výcvikový prostor Březina.

Společná činnost probíhá v následujících oblastech: - přesun jednotky v členitém, porostlém a špatně přehledném terénu s použitím základní výbavy vojáka, včetně buzoly a mapy, - činnost velitelů malých skupin při velení a řízení národnostně smíšeným a nesourodým jednotkám, - organizace činnosti na základně, tj. její výběr, zaujetí, vybudování a zabezpečení, - vedení průzkumu v neznámém a nepřehledném terénu,

- bojová činnost malých skupin při přepadech a ničení, nastřelení a hlášení výsledků činnosti nadřízenému, - organizace činnosti s využitím bojové techniky, - řízení bojové techniky, - velení a řízení v zátěži (při provádění činnosti po dobu tří dnů), - psychologická zátěž daná fyzicky náročným zaměstnáním (včetně činnosti v noci) a začlenění simulace zranění v závěrečném období cvičení („boje“).

Alpe 2008 První část mezinárodního oboustranného cvičení probíhala letos ve Slovinsku v prostoru osady (i oblasti) Bohinjska Bela. Cvičení se uskutečnilo v období od 8. do 15. června 2008. První den byli účastníci přivítáni velitelem cvičení. Následoval přátelský večer studentů i velitelů obou stran. Druhý den bylo po společném vztyčení vlajky připraveno zaměstnání v horolezectví a střelbě z nové zbraně slovinské armády, FN HERSTAL BELGIUM F2000 cal. 5.56 x 45. Třetí a čtvrtý den probíhal výcvik činnosti smíšených čet při ničení nepřátelských sil v opevněných prostorech v horském terénu. Toto cvičení prověřilo nejen znalosti angličtiny – studenti se museli domlouvat anglicky, neboť slovanská příbuznost češtiny a slovinštiny je již s ohledem na požadavky velení a řízení poměrně nedostačující. Významné, pro české studenty především, bylo velení a řízení jednotky – čety, případně i průzkumné hlídky. Studenti slovinské školy tuto činnost cvičí. Tento výcvik byl pro ně tedy jen další praktickou zkouškou. Studenti naší školy museli vycházet z ještě neukončeného teoretického studia. Cvičení končilo útokem na postavení nepřátelské čety v náhorním opevněném postavení (součást pevnostního valu opevnění z první světové války na pomezí Rakouska-Uherska a Itálie).

Počasí nepřálo Pátý a šestý den byl zasvěcen přesunu

roty ve vysokohorském prostředí. Zaměstnání bylo jedinečné svým sepětím tělesné zátěže znásobené nadmořskou výškou, pohybem ve vysokohorském prostředí, tj. s ostrým přechodem rovných úseků do strmého stoupání, přechodem z ušlapaných pěšin do kamenitých stezek až po části vyžadující částečně jištěný horský výstup. V konečném úseku cesty byl přesun veden nad hranicí sněhu. Cílem výstupu byla nejvyšší hora Slovinska, Triglav – 2 865 m n/m. Opět, jako již po několikáté v letních cvičeních, zasáhlo nepříznivé počasí, a tak cíle nebylo dosaženo. Výstup provázel vytrvalý drobný déšť. Spolu s mlhou, poklesem teploty k bodu mrazu a přechodem mrholení v trvalý déšť se stal již samotný sestup do údolí namáhavou záležitostí. Výška sněhové pokrývky zde byla 1,5 m. Při sestupu do výšky 870 m n/m tak skupina překonala výškový rozdíl 1 645 m, a to dvakrát během třiceti hodin.

Ve studené horské vodě Na závěrečném slavnostním ukončení výcviku se s jednotkou rozloučil velitel školy plk. Jožef Murko. Skutečným ukončením však bylo až sobotní zdolávání horské řeky, canyoning a návštěva muzea průběhu bojů v horách v období 1. světové války. Při canyoningu studenti obstáli ve zkoušce při pohybu v prudké studené horské vodě (výcvik probíhal v neoprenu) i ve zkoušce odvahy ve zdolávání nebezpečných překážek. (Bezpečnost byla zaručena vysokou profesionalitou instruktorů a pečlivým prověřením daného úseku řeky.) S českými studenty se na závěr rozloučil velitel společného výcviku kpt. Franc Miklič. Výcvik svou profesionální přípravou a provedením nevybočoval z každoročních setkání. Docházelo i k vyjasňování náhledu na dobu konání této vzájemné zahraniční služební cesty. Slovinská strana vnímá omezení české strany. Zájem české strany o letní výcvik a možnost pohybu ve vysokohorském prostředí pouze doporučuje dobu konání cvičení ve Slovinsku ke konci června, pokud možno začátek července. To vyplývá ze zkušeností, včetně letošních, o výši sněhu na vrcholcích hor v konaném období. Text a foto: pplk. Ing. Miloslav Fišera, Ph.D., K-110

6

BŘEZINA 2008

BŘEZINA 2008 – druhá část společného výcviku Mezinárodní cvičení českých a slovinských studentů „BŘEZINA 2008“ se uskutečnilo ve dnech 24.–27. června 2008. Probíhalo částečně v Brně, v areálu Univerzity obrany, v prostoru brněnské přehrady, a především ve vojenském výcvikovém prostoru BŘEZINA (Vyškov). Bylo opět určeno pro studenty Fakulty ekonomiky a managementu Univerzity obrany a studenty Důstojnické školy v Lublani. Výcviku se zúčastnili studenti mechanizovaného a průzkumného modulu, ale i dalších studijních modulů FEM. Cílem bylo procvičit činnost velitelů malých jednotek v organických celcích i v účelových uskupeních ve ztížených podmínkách. Tímto ztížením byla práce v zátěži, nutnost řídit příslušníky jiné armády (neznalost jazyka opačného národa – nutnost komunikace v anglickém jazyce, neznalost stupně jejich vycvičenosti, taktiky atd.), nutnost vyrovnávat se s vlastní únavou a neznalostí terénu, nutnost zvolit správné řešení apod. První dva dny cvičení se jeho účastníci seznámili s Centrem simulačních a trenažérových technologií (CSTT) – střediskem v Brně, probíhal výcvik na brněnské přehradě (orientační běh smíšených hlídek, výcvik na lodích a branný závod). Tři další dny společného cvičení byly připraveny jako nepřetržitý výcvik, včetně přespání v improvizovaných terénních podmínkách. V rámci tohoto bloku proběhlo zaměstnání v překonávání překážek na bojové dráze, v boji s obrněnými cíli a soupeřská cvičení s využitím simulátorů MILES. Ve večerních hodinách byly zaujaty základny čet.

V průběhu noci vedly jednotlivé čety průzkum prostoru „nepřítele“. Následující den proběhl výcvik studentů v řízení bojových vozidel. Poté pokračovala soupeřská cvičení čet. Následoval taktický přesun roty se zabezpečením jednotlivými četami. Přesun se zbraněmi byl zahájen v prostoru srubového tábora a směřoval do prostoru Myslejovické přehrady. Zde bylo cvičení nad ránem ukončeno odpočinkem v poli (přístřešky, bivaky). Ráno v pátek, poslední den cvičení, se rota přesunula do prostoru mycí základny techniky a provedla ošetření zbraní a údržbu bojové techniky. Pro slovinské studenty byla na závěr cvičení připravena návštěva leteckého muzea ve Vyškově. Oficiální společné večeře v pátek večer se zúčastnilo jen pět českých studentů – tato večeře pro ně není českou stranou hrazena (na rozdíl od slovinské strany ve Slovinsku

pro slovinské studenty). Při vyhodnocení jednotlivých částí cvičení i v závěru společného výcviku byli studenti Univerzity obrany svými slovinskými protějšky kladně hodnoceni za schopnost absolvovat činnost ve velitelských funkcích, kdy vedle nutnosti pracovat se sebou samým je nutné ještě velet dalším příslušníkům smíšených jednotek. Současná organizace výcviku plně odpovídá požadavkům a představám obou stran na daná zaměstnání. Přispívá oběma institucím k hodnocení výsledků jejich práce – postupů při vzdělávání budoucích velitelů. Rovněž byla projednána úroveň společného výcviku a předběžně stanoven program společného výcviku studentů v březnu 2009 ve Slovinsku. Text: pplk. Ing. Miloslav Fišera, Ph.D., K-110 Foto: pplk. doc. Ing. Zdeněk Flasar, CSc., K-110

7

Z P R ÁV Y

Předváděcí dráha POLYGON 2008 V prvním týdnu měsíce června proběhl na brněnském výstavišti Mezinárodní veletrh užitkových vozidel, dílů a servisní techniky Autotec 2008. Byl to největší motoristický veletrh pořádaný letos ve střední Evropě a jeden z nejdůležitějších veletrhů nákladních a užitkových vozidel na světě, zařazený do kalendáře Mezinárodní asociace výrobců O.I.C.A. Tradičně byli na výstavě přítomni i zástupci Univerzity obrany, pracovníci Katedry bojových a speciálních vozidel a Katedry strojírenství Fakulty vojenských technologií. Završovali zde spolupráci s organizátory výstavy stavbou a provozem překážkové předváděcí dráhy pro automobily nazvané Polygon 2008 a určené k prezentaci jízdních vlastností vozidel v terénu. Pro překážkovou dráhu byla tentokráte vybrána plocha staveniště po zbouraném pavilonu „P“ o výměře asi 700 čtverečních metrů v jihozápadní části brněnského výstaviště. Péčí docenta Pavla Brauna a Ing. Miroslava Červeného sem byly zasazeny překážky jako Klády, Boční náklon, Vysoký výjezd a sjezd, Blátěný brod, které do tohoto opravdu terénního prostředí stylově velmi dobře zapadly. I když předváděcí plocha Polygonu budila dojem staveniště, byla opravdu terénním polygonem, který bylo možné zhlédnout celý z tribuny pro sedící i stojící diváky. V průběhu jízd byl Polygon kropen vodou a prach tedy neobtěžoval diváky ani ostatní vystavovatele. Provoz Polygonu se vyznačoval maximálně možným využitím času a neustálým pohybem vozidel po překážkách. Ne snad proto, že by management Autotecu poskytl a přisunul dostatečný počet aut, ale pracovníci kateder Fakulty vojenských technologií UO sestavili pro-

gram, který se opakoval denně i šestkrát a byl prokládán jízdami náhodných zájemců a prezentací jejich vozidel. Cílem výstavnických aktivit kateder Fakulty vojenských technologií UO na takovýchto výstavách je především prezentace Univerzity obrany, Fakulty vojenských technologií a jejích kateder a vzorná reprezentace Armády ČR. V průběhu akce získávají katedry i řadu informací a kontaktů, které

využívají ve své další odborné činnosti. Při těchto akcích jsou současně prezentovány výsledky vědecké práce kateder a je možno dokonce provádět experimentální měření, třeba i v rámci výzkumného záměru FVT 0000401, tak jako letos. Výsledkem výše popsané aktivity je to, že se katedry, fakulta i škola dostávají do povědomí řady organizací, institucí a společností nejen v ČR, ale i v zahraničí. Dostávají se tak i do povědomí případných budoucích studentů, kteří se s námi zde setkávají a v případě zájmu o studium na Univerzitě obrany zjišťují, že nás už znají a mají s námi kladnou zkušenost z výstaviště v Brně. Polygon 2008 je historií. Byl využit v rámci výstavy Autotec 2008 a po skončení výstavy byl odstraněn z povrchu BVV, stejně jako devatenáct Polygonů před ním. Ze strany vystavovatelů byl provoz Polygonu hodnocen kladně a odezvy diváků byly pozitivní. Autotec 2008 byla pěkná výstava, my jsme byli u toho a s výsledky naší práce na Polygonu 2008 jsme spokojeni. Je to možná trochu nadnesená sebechvála, ale my to tak cítíme. Přesně pro tento pocit vnitřního uspokojení to vše děláme. A ten pocit za to opravdu stojí. Text a foto: doc. Ing. Pavel Braun, CSc., pplk. doc. Ing. Štefan Čorňák, Dr., plk. doc. Ing. Milan Chalupa, CSc.

8

ANGLIČTINA PRO LISTY UO Idioms with colours

Spice up your life

Complete each sentence with the appropriate colour/s: black 2x, blue 2x, pink, green, yellow, red, white, grey.

Complete these conditional quotations with the correct form.

1. I’m all ………. and ………. after being in that crowded underground train for half an hour.

1) “If you think your boss .............. stupid, remember: you wouldn’t have a job if he was any smarter.” ALBERT A. GRANT a) was b) is c) will be

2. You’re ……….! You are just afraid of what your wife will do to you if you come late night after the party. 3. You can be sure to find quite a few ………. movies in that ………. light district. 4. You’ve got to stop looking at the world through ………. glasses, stop considering these matters in terms of ………. and ………., and start realizing there’s a huge ………. area in between. 5. The budget has been approved, so we’ve got the ………. light to order the new scientific equipment for the department.

2) “If you marry for money, you .......... it.” EZRA BROWEN a) will surely earn b) would have surely earned c) have surely earned 3) “If you don’t program yourself, life .......... you!” LES BROWN a) would programme b) will programme c) would have programmed

Solution: 1) black and blue; 2) yellow; 3) blue, red; 4) pink, black and white, grey; 5) green

Say, tell, talk or speak? Word

Explanation

Example

say

used with direct and indirect speech. Say is most often used without a personal object. If we want to put a personal object after say, we use to.

She said that it was my last chance. And I say to all the people of this great country...

tell

used with direct and indirect speech. After tell, we usually say who is told, i.e., tell someone something. Tell is only used to mean ‘instruct’ or ‘inform’. We do not usually use it after tell to refer to a fact. Tell is used to tell someone to do something.

She told me that she would be late. ‘I’ll tell you tomorrow.’ (not I’ll tell you it tomorrow.)

talk

there is not very much difference between speak and talk. Talk is the more usual word to refer to conversational exchanges and informal communication.

When she walked into the room everybody stopped talking.

speak

used for one-way communication and for exchanges in more serious or formal situations. Speak is the usual word to refer to knowledge and use of languages.

She speaks three languages fluently. I’ll have to speak to that boy, he’s getting very lazy.

4) “We would accomplish many more things if we .......... of them as impossible.” CHRETIEN MALESHERBES a) will not think b) had not thought c) did not think Solution: 1)-b), 2)-a), 3)-b), 4)-c) As we stood in formation at the Pensacola Naval Air Station, our Flight Instructor said, “All right! All you dummies fall out.” As the rest of the squad wandered away, I remained at attention. The instructor walked over until he was eye-to-eye with me, and then just raised a single eyebrow. I smiled and said, “Sure was a lot of them, huh sir?” Private Loyds was brought up before the unit CO for some offence. “You can take your choice, private - one month’s restriction or twenty day’s pay,” said the officer. “All right, sir,” said the bright soldier, “I’ll take the money.”

Now try this mini quiz and choose the best solution. 1) I’m afraid I can’t ...................... (speak/tell/say) for sure but I think it’s OK.

“Did he check the oil? Change the tires?“

2) She ............................ (speaks/talks/either could be used) several languages. 3) I’ve .......................... (said/told/talked) you not to do that. 4) I can’t ..................... (talk/say/tell) you; it’s a secret. 5) He ......................... (spoke/talked/either could be used) for about an hour. 6) Who do you think is ...................... (saying/telling/speaking) the truth? Solution: 1) say, 2) speaks, 3) told, 4) tell, 5) either could be used here, 6) telling Připravila skupina AJ, CJP “We´re definitely being downsized.“

9

LETECT VO

Vladimír Remek si splnil svůj klukovský sen na pilotovaných kosmických letech, jsem byl i v pravou chvíli dostatečně připraven na výběr kandidátů. A samotný let? Přál bych každému, aby se mohl přesvědčit na vlastní oči, že je naše Země opravdu kulatá, že je z oběžné dráhy nádherná, ale také o tom, že má konečný rozměr a je svým způsobem i zranitelná. Navíc na let s Alexejem Gubarevem vzpomínám také jako na příklad perfektní spolupráce a dobré party lidí okolo letu... A jak vám tedy chutnala kosmická strava? Pokud jde o kosmickou stravu, bylo by to na delší povídání. Pro mne za týden letu byla velice zajímavá, nechutnala špatně. Z dnešního pohledu by se dala charakterizovat jako strava podobná té, kterou známe jako potraviny s prodlouženou trvanlivostí (např. konzervovaná nebo instantní). Ale to víte, česká kuchyně to nebyla a pivo na oběžné dráze také chybělo.

První československý kosmonaut a nynější europoslanec Vladimír Remek přijel na Univerzitu obrany 24. června na půldenní návštěvu na pozvání Katedry letectva Fakulty vojenských technologií. Jak konstatoval, toto pozvání ho velmi potěšilo. Děkanu FVT plk. prof. Ing. Zdeňku Vintrovi, CSc., předal s humorným komentářem dárky, jejichž součástí byly také vzorky kosmické stravy. Letos v březnu uplynulo třicet let od vašeho letu do vesmíru. Váš let na kosmické lodi Sojuz 28 trval tenkrát přes 190 hodin. Jak dnes na tento výjimečný „výlet“ do kosmu vzpomínáte? A jak vlastně ona kosmická strava chutnala? S odstupem let to hodnotím jako velice

unikátní záležitost. Byla to souhra okolností, kterým jsem šel naproti systematickým zájmem o kosmonautiku, podpořeným specializací vojenského pilota a opravdovým úsilím splnit si klukovský sen. Přitom jsem měl štěstí, že v době, kdy byla tehdejšímu Československu a dalším zemím v programu Interkosmos nabídnuta možnost účasti

Dostáváte často podobné otázky? Mám na mysli, jestli se o váš let lidé ještě stále zajímají… Otázek je pořád dost, a to při nejrůznějších příležitostech. Ale s postupem let se lidi přestávají zajímat o konkrétní okolnosti letu a převažují dotazy na pocity a zážitky nebo souvislosti mezi letem, kosmonautikou a současným životem. Lidé chtějí víc vědět o kosmonautice jako takové. A z čeho mám opravdu radost, to je rostoucí zájem mladých. Důkazem je například nevšední aktivita dětí a mládeže kolem projektů MARS a Space, které už mají několikaletou tradici a které

Konference LETECTVO 2008 Ve dnech 24.–25. června proběhla konference LETECTVO 2008, na téma „Profesionální příprava leteckých specializací vzdušných sil AČR“. Konferenci pořádala Katedra letectva spolu s Katedrou letecké a raketové

10

techniky a konala se pod záštitou zástupce velitele Společných sil – velitele Vzdušných sil generálmajora Ing. Ladislava Minaříka. Konference se zúčastnilo 68 hostů, z toho 21 zástupců z vojenského průmyslu a výzkumu.

Vystoupilo na ní 24 účastníků, kteří se ve svých příspěvcích věnovali současnému stavu vzdělávání leteckých specializací, počínaje teoretickou přípravou na Univerzitě obrany přes různé druhy aplikačních kurzů až po operační výcvik pilotů. Poukazovali na chyby a nedostatky celého systému přípravy leteckých specialistů a zároveň se snažili navrhnout opatření, jak současnou ne zrovna utěšenou situaci zlepšit. Hostem konference byl plk. v. v. Ing. Vladimír Remek, první československý kosmonaut, který v současné době působí jako europoslanec v Evropském parlamentu v Bruselu. Po přijetí děkanem Fakulty vojenských technologií plukovníkem prof. Ing. Zdeňkem Vintrem, CSc., diskutoval v odpoledním setkání se studenty Univerzity obrany na nejrůznější témata týkající se jeho letu do vesmíru. O své zážitky se rovněž podělil s účastníky konference během večerního společenského setkání. Autor: podplukovník Ing. Jiří Kacer, Ph.D., foto: Mgr. Zdeňka Dubová

LETECT VO rád podporuji. Ukazuje se, že ne všichni mladí dnes touží být jen „vyvolenými hrdiny“ televizních seriálů nebo prosedět hodiny u počítačových her. Čím to, že jste z vojenské kariéry přesedlal na obchodní a později i na diplomatickou dráhu? Otázka náhody, anebo jste oblast vašeho působení měnil programově? Z armády jsem sice odešel na vlastní žádost, ale i kvůli – podle mého názoru – ne zrovna adekvátnímu zacházení. Bylo to v době, kdy bych vzhledem k věku stejně už dlouho nesloužil. Nikdy jsem to ale podrobněji nerozebíral a nechtěl bych ani teď. Ovšem když jsem do armády šel, nemyslel jsem, že v uniformě předčasně skončím. Pozdější kroky nebyly vůbec nahodilé. Například v podnikání jsem kývl na nabídku ČZ Strakonice pro zastupování v Rusku programově, protože se jednalo o výrobu turbodmychadel pro automobilový průmysl. A turbodmychadlo je, jak známo, něco jako malý proudový motor, takže to jsem z letectva dobře znal. Post obchodního rady velvyslanectví v Moskvě mi byl nabídnut a do Evropského parlamentu mne potom zvolili občané ČR... Nyní jste poslancem Evropského parlamentu v Bruselu. Čím se v něm momentálně zabýváte? Na to by nám prostor nestačil – takže jen heslovitě. V průmyslovém výboru EP se soustřeďuji na otázky energetiky, vědy a výzkumu a pochopitelně kosmonautiky, když hlavním tématem je pro mne projekt družicové navigace Galileo a osud jaderné energetiky i nových možných zdrojů, jako je jaderná fúze. V dopravním výboru jsou

to hlavně otázky spojené s leteckou dopravou. Jako člen Delegace pro parlamentní spolupráci EU s Ruskem se pak snažím, aby vztahy byly vzájemně vyvážené a přínosné – i sem se hlavně promítají problémy energetiky. Zúčastnil jste se letecké konference, kterou organizovala Katedra letectva. S jakým tématem jste na konferenci vystoupil? Musím vás poopravit, na konferenci jsem nevystoupil, byl jsem jen hostem a samotného jednání jsem se tak aktivně neúčastnil. Součástí vašeho programu byla také odpolední beseda se studenty Univerzity obrany. Co vás při setkání s nimi nejvíce zaujalo? Ta beseda mi připomněla moje letecké začátky. Při pohledu na účastníky setkání jsem si vybavoval dny, kdy jsem zhruba v jejich věku začal právě v Brně létat na MiGu 21 ve čtvrtém ročníku leteckého učiliště. Dostával jsem zajímavé a fundované otázky a musím říci, že jsem při nich jejich autorům trochu záviděl jejich mládí... Ještě trochu konvenční otázka: Kam se chystáte na dovolenou? Na skutečnou dovolenou se opravdu chystám už několik let, doufám, že tentokrát to opravdu vyjde. Věřím, že se nám s manželkou podaří najít alespoň týden či deset dnů trochu od lidí a z dosahu mobilních telefonů, někde v klidu, na odpočinek, procházky, přírodu. Kde to bude, to v podstatě není důležité, a tak to zatím ani nevím. Ptala se: Mgr. Zdeňka Dubová Foto: Mgr. Zdeňka Dubová

Vladimír Remek se narodil 26. září 1948 v Českých Budějovicích. Je prvním československým kosmonautem a dosud jediným občanem ČR, který se zúčastnil kosmického letu. Absolvoval Vyšší letecké učiliště v Košicích, kde létal na cvičných letounech L-29 Delfín a MiG 21. V roce 1970 nastoupil k leteckému útvaru v Českých Budějovicích. V roce 1972 zahájil studium na Vojenské letecké akademii J. A. Gagarina v Moskvě. Po jeho absolvování se v roce 1976 vrátil k leteckému útvaru. Na podzim 1976 prošel výběrem kandidátů na kosmický let. Výcvik absolvoval roku 1978. Vladimír Remek byl v hodnosti kapitána členem posádky kosmické lodi Sojuz 28 ve funkci kosmonaut-výzkumník. Byla to první mezinárodní posádka v rámci programu Interkosmos. Velitelem letu byl sovětský kosmonaut plukovník Alexej Gubarev. Let se uskutečnil od 2. do 10. března 1978. Posádka pracovala na palubě orbitálního komplexu Saljut 6 spolu s jeho základní posádkou. Celková délka Remkova letu činila 190 hodin a 18 minut. Po návratu do vlasti působil Vladimír Remek nejprve jako vedoucí pracovník ve výzkumném vojenském pracovišti v Praze-Kbelích a dále jako vojenský pilot až do roku 1990 na různých velitelských funkcích. V letech 1990–1995 byl ředitelem Vojenského muzea letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích. Po odchodu do zálohy v červnu 1995 (v hodnosti plukovníka) působil devět let v Rusku, nejprve jako obchodní zástupce firmy ČZ Strakonice, a. s., a od roku 2002 jako obchodní rada českého velvyslanectví. V červnu 2004 byl zvolen do Evropského parlamentu na kandidátce KSČM jako nestraník; členství v KSČ ukončil roku 1990. (wikipedie.cz)

11

KURZY

Základní kurz kodifikačního systému NATO Mezinárodní spolupráce v otázkách logistické podpory vyvolává nutnost zvyšování interoperability zúčastněných stran v otázkách materiálových a informačních toků. Zkušenosti ukazují, že jedním z prostředků umocňujících vzájemnou spolupráci je kodifikační systém NATO, který dává zúčastněným stranám nástroj přesné definice požadavků a posléze realizace logistické podpory, a to jak v podmínkách teritoria členských států Aliance, tak na strategické vzdálenosti.

Na základě vyhodnocení potřeb v oblasti logistické podpory a za organizační účasti čtyř subjektů – Univerzity obrany, Odboru katalogizace majetku Úřadu pro obrannou standardizaci a státní ověřování jakosti, Odboru kodifikácie, Úradu pre obrannú štandardizáciu, kodifikáciu a štátne overovanie kvality Slovenské republiky a firmy AURA, s. r. o., Brno – byla nabídnuta členským státům NATO a účastnickým státům programu Partnerství pro mír (PfP) možnost účasti na základním kurzu „Kodifikační systém NATO“. První základní kodifikační kurz pořádaný na území České republiky se uskutečnil v dislokacích Brno a Praha za účasti zástupců Národních kodifikačních úřadů tří států – Finska, Slovenska a Maroka ve dnech 17. až 27. června 2008. Příprava lektorů a obsahy jednotlivých vyučovacích hodin byly pečlivě rozebrány na jednáních přípravného výboru. Po náročných diskusích byly rovněž rozděleny kompetence v oblasti vedení výuky. Univerzita obrany byla zastoupena ve výukovém procesu inženýrkou Radkou Lopourovou, Ph.D. Vzhledem k náročnosti přípravy výukových materiálů v anglickém jazyce bych chtěl vyzdvihnout spolupráci s inženýrem Miroslavem Moravcem z firmy AURA, s. r. o.

Hlavní úkoly kurzu byly pro účastníky stanoveny následovně: seznámení s kodifikačním systémem NATO; získání teoretických a praktických zkušeností v kodifikaci NATO; porozumění komunikačním procesům mezi národními kodifikačními orgány; pochopení dovedností, které jsou vyžadovány kodifikací NATO. Plán základního kurzu byl stanoven na osm dní. Cíle výuky byly v souladu s pedagogickými zásadami stanoveny od teoretických základů až k praktické činnosti. Důraz byl položen rovněž na praktické zkušenosti s využíváním kodifikačního systému NATO v podmínkách Armády České republiky. Součástí programu prvního dne bylo posezení se zástupci pořádajících subjektů a účastníků kurzu. Neformální diskuse ukázala pořadatelům, že sestavení učebního programu, stejně tak jako propojení teoretické výuky s praktickou činností bylo vyřešeno s citem a lze předpokládat, že stanovené cíle budou naplněny. Tím se vytvoří předpoklad pro následující kurzy, ať již základní, nebo nadstavbové. Text: plk. gšt. Ing. Zbyšek Korecki, Ph.D. Foto: Mgr. Zdeňka Dubová

Kurz palubních střelců pod křídly FVT Na základě potřeb Vzdušných sil Armády České republiky pro nasazení vrtulníků v zahraničních misích byla nově vytvořena specializace „palubní střelci“. K jejich teoretické přípravě byla oslovena Fakulta vojenských technologií, aby za pomoci kateder 205, 204, 206, 201, 210 a ÚLZ Praha připravila kurz teoretické přípravy palubních střelců. Koordinátorem čtyřtýdenního kurzu, jenž začal 2. června a skončil 26. června, byla pověřena Katedra letectva. Po jeho ukončení obdrželo dvanáct příslušníků 23. vrtulníkové základny z Přerova osvědčení o absolvování Kurzu teoretických znalostí pro přiznání kvalifikace palubní střelec. „V přípravě bylo nutné zvládnout některá úskalí, například náplň kurzu a počty hodin jednotlivých předmětů, přičemž chyběly jakékoliv dosavadní zkušenosti z dané problematiky. Po strastiplném úsilí zainteresovaných příslušníků FVT bylo orgánem vojenského letectví OVL (Odbor vojenského letectví), který je jediným úřadem pověřeným v AČR udělovat způsobi-

12

lost létajícímu personálu, stanoven rozsah i tematická náplň kurzu,“ řekl plk. gšt. Ing. Miloslav Bauer. „Kurz sice nepříslušel Univerzitě obrany, ale protože disponujeme odborníky v oblasti letecké teorie a s tím souvisejícími předměty,

jeho realizací byla pověřena Fakulta vojenských technologií. Tím opět dokázala, že je schopna pružně reagovat na aktuální potřeby vzdušných sil,“ dodal plk. Miloslav Bauer. Text a foto: Mgr. Zdeňka Dubová

Z P R ÁV Y

Poselství z francouzského města Darney U příležitosti Dne ozbrojených sil České republiky se 30. června konalo slavnostní shromáždění. V čestném předsednictvu usedli zástupce rektora – velitel posádky plukovník gšt. Josef Trojan, tajemník Fakulty ekonomiky a managementu podplukovník Jaroslav Holý, předseda Jednoty ČSOL – Sdružení válečných veteránů JMK Ing. Karel Černoch, předseda Vojenské sekce Konfederace politických vězňů plukovník v. v. Miroslav Kubík a vědecko-pedagogický pracovník Katedry sociálních věd a práva FEM Jiří Hutečka, Ph.D. Slavnostního shromáždění se zúčastnili také zástupci dalších útvarů a zařízení posádky Brno, partnerských občanských sdružení, ředitelství ústavů UO, příslušníci vědecko-pedagogického sboru a zástupci studentské obce. Právě v den slavnostního shromáždění uplynulo 90 let od chvíle, kdy se na pláni u francouzského městečka Darney 30. června 1918 konala slavnostní přehlídka 21. a 22. střeleckého pluku československých legionářů. Šest tisíc mužů zde z rukou prezidenta Francie Raimonda Poincaré přebralo prapor a za přihlížení Edvarda Beneše se vydalo na frontu bojovat za svůj samostatný stát. Význam historických událostí připomněl krátkým exkurzem do minulosti plk.

Josef Trojan, který zdůraznil odkaz československých legionářů bojujících na frontách v Rusku, ve Francii a Itálii za vytvoření samostatného Československa. „Pro nás, příslušníky Armády České republiky, jako klíčové součásti ozbrojených sil, představují tradice bojů československých legionářů a poselství přísahy z Darney 30. června 1918 morální imperativ, který nesmíme nikdy zradit. Je na nás, abychom dokázali v myšlení nastupující vojenské generace, při odpovědné výchově nových studentů odkaz československých legií dále rozvíjet a tvořivě z něj čerpat ponaučení pro další práci,“ řekl ve svém projevu plukovník Trojan a dodal:

„Duch nové profesionální armády čerpá z odkazu minulých vojenských generací. Bez poznávání našich národních tradic, bez respektu a úcty k činům našich předchůdců bychom ztratili i svoji budoucnost.“ Po krátké ukázce dokumentárního filmu z doby 1. světové války se ke vzpomínaným historickým událostem vrátil svým referátem ještě doktor Jiří Hutečka. V závěru shromáždění vystoupil předseda Jednoty ČSOL – Sdružení válečných veteránů JMK Ing. Karel Černoch, který připomněl, jak je důležité věnovat našim válečným veteránům péči a pozornost. Text a foto: Mgr. Zdeňka Dubová

Na skok do Francie – na slavnostní přehlídku V neděli 29. června 2008 se ve francouzském Darney konala slavnostní akce u příležitosti oslav 90. výročí dne, kdy na tomto místě, před 6000 legionáři tábora Cleber, Francie poprvé uznala právo na nezávislost českého a slovenského národa. Tato událost hrála důležitou roli při následném vyhlášení samostatného československého státu. Slavnostního ceremoniálu se za Univerzitu obrany zúčastnili por. Ing. Miroslav Šebela (K-208) a npor. Ing. Markéta Mazálková (K-209). Celá akce začínala v ranních hodinách odletem dvěma vládními letadly z letiště Kbely. Po příletu na vojenské letiště v Epinalu (východní část Francie, departement Vosges) jsme hromadně odjeli směrem k Darney k památníku, kde proběhl pietní ceremoniál s připomínkou událostí z roku 1918. Za českou stranu byli přítomni předseda vlády Mirek Topolánek, náčelník Generálního štábu generálporučík Vlastimil Picek a několik českých a slovenských veteránů.

V projevech bylo oceněno hrdinství našich vojáků za 1. světové války. Velmi zajímavá byla rovněž návštěva místního muzea, kde jsou vystaveny listiny, dokumenty a jiné památky z této doby. Muzeum bylo založeno v roce 1938 a v roce 2002 obdrželo darem od České republiky bystu Tomáše Garrigue Masaryka. Původní památník československo – francouzského přátelství, který byl zničen Němci v období 2. světové války, byl znovu vytvořen v roce 1968. V Darney je také náměstí pojmenované po našem prvním prezidentovi (TGM) a můžete se zde projít i po ulici nesoucí jméno prezidenta Václava Havla. Přátelské vztahy mezi oběma národy jsou patrny i z toho, že v roce 1985 uzavřelo město Darney družbu se Slavkovem u Brna, známým ve Francii pod jménem Austerlitz. Již devatenáct let pořádají tato města společné akce a doufejme, že navázaná

dlouholetá přátelství se budou nadále jenom utužovat. Naši hostitelé byli velmi přátelští a pohostinní a nám zůstanou jenom pěkné vzpomínky na tento pobyt. Text: por. Ing. Miroslav Šebela; K-208 Foto: npor. Ing. Markéta Mazálková; K-209

13

LOMBARDIA 2008

Mezinárodní soutěž vojenských hlídek V polovině května letošního roku se čtyři studenti Univerzity obrany zúčastnili mezinárodní soutěže vojenských hlídek „Lombardia 2008“ v Itálii. Hlídka složená ze studentů třetího ročníku Fakulty ekonomiky a managementu – praporčíci Marek Fiebich, Tomáš Galek, Petr Urbánek (všichni specializace „velitel průzkumných jednotek“) a Ondřej Červený (specializace „velitel mechanizovaných a tankových jednotek“) – se vydala do městečka Palazzago na severu Itálie, aby zde změřila své síly s dalšími týmy zahraničních armád. Hlídka se umístila na velmi dobrém 13. místě v konkurenci 58 skupin, čímž dosáhla nejlepšího výsledku českých hlídek od roku 1995.

Soutěž má bohatou historii, která sahá až do roku 1986, a připomíná D-Day, tedy vylodění spojenců v Normandii 6. června 1944. V roce 1997 se závod přesunul 50 km od Milána do horského městečka Palazzago. Každoročně se soutěže účastní velký počet hlídek z mnoha zemí světa. Letošní ročník nebyl výjimkou. Do osmnáctihodinového závodu startovalo 58 týmů z třinácti zemí, a to Itálie, Německa, Velké Británie, Nizozemska, USA, Finska, Švýcarska, Lotyšska, Česka, Kypru, Rakouska, Řecka a Švédska. Tradičně nejvíce týmů bylo přihlášeno z armády pořádající země. Specifický námět soutěže Každý ročník soutěže má svůj specifický námět. Ten letošní byl zaměřený na „činnost týmů velitelské roty v dynamickém kontrastu“. Samotný název nám toho moc o soutěži nenapověděl, a proto jsme se při přípravě

14

řídili jednotlivými disciplínami, které byly v obecné podobě známy. Soutěž byla oficiálně zahájena v pátek večer vztyčováním vlajek zúčastněných zemí, následovala uvítací večeře a briefing. Ve 22.30 hodin vyrážela první hlídka. Naše hlídka reprezentující Armádu České republiky přišla na řadu zhruba o půl hodiny později. První disciplína měla za úkol formou dotazníků v počítači prověřit naši znalost bojového rozkazu (volací znaky, frekvence, situaci nepřítele a vlastních vojsk, úkol naší jednotky). V nepřetržitém dešti do hor Vzhledem k tomu, že byl briefing zahájen o půl hodiny dříve, než bylo původně plánováno, a informace o změně k nám nepronikla, měli jsme v této disciplíně značné mezery. I přesto jsme se s úkolem vypořádali a mohli se vydat vysoko do hor plnit další úkoly, které pro nás organizátoři přichystali. Celková délka závodu byla 26 km s převýšením 980 metrů.

Po dvouhodinovém přesunu, doprovázeni nepřetržitým deštěm, jsme dorazili k dalšímu místu, označenému jako noční pozorovací stanoviště. Dva z hlídky pozorovali okolí pomocí přístrojů pro noční vidění a další dva mezitím vyplňovali hlášení o zjištěných objektech v pozorovacím sektoru hlídky. Poté následoval krátký přesun k místu pro noční bivakování. Po prověření našich teoretických znalostí z této oblasti nás organizátoři zavedli na strmou stráň s vymezeným místem pro odpočinek. Po třech hodinách jsme odcházeli vstříc dalším úkolům. První sobotní disciplína byla dynamická střelba z brokovnice a pistole. Na tu jsme se všichni obzvláště těšili. A ačkoliv jsme z brokovnice nikdy nestříleli, dosáhli jsme velmi dobrých výsledků. O to méně se nám dařilo při plnění dalšího úkolu – zaujetí palebného stanoviště s PTŘS MILAN. Dvojice simulovala střelce a nabíječe a druhá dvojice odpovídala na otázky týkající

se takticko-technických dat dané zbraně. Další disciplínou bylo pozorovací stanoviště zaměřené na lokalizaci palebných prostředků nepřítele a formulaci palebného úkolu k vyžádání palby dělostřelectva. Hlídka se opět rozdělila do dvojic, kdy první dvojice měřila úhly a vzdálenosti k cílům a rozpoznávala techniku zahraničních armád a druhá dvojice vyplňovala dotazník pro vyžádání dělostřelecké palby. Na toto stanoviště navázalo následující – oprava dělostřelecké palby. Bylo to klasické zarámování cíle, na které jsme byli dobře připraveni, ale v dané chvíli jsme možná vinou začínající únavy selhali a ztratili body, které nás v konečném účtování mohly posunout do první desítky. Nejtěžším úkolem pro nás byla činnost na velitelském stanovišti. Úkolem bylo naladit rádio na správnou frekvenci a odposlechnout hlášení a následně zakreslit do mapy nastávající činnost. Domníváme se, že zde byly výrazně zvýhodněny domácí týmy, neboť celá soutěž byla koncipována jako dvojjazyčná, a pokud odposloucháváme hlášení v rádiu v angličtině a někdo v rodném jazyce, je jasné, že podmínky nejsou stejné. Boj v zastavěném prostoru Velmi zajímavou disciplínou pro nás byl také boj v zastavěném prostoru. Úkolem bylo proniknout do dvora většího vesnického stavení, ve kterém byli soustředěni nepřátelští vojáci, a tento prostor vyčistit. Během úkolu jsme narazili i na současný velmi ožehavý problém IED. Ačkoliv se na Univerzitě obrany do „terénu“ k nacvičování podobných činností nedostaneme, přesto jsme byli díky naší dobré improvizaci hodnoceni jako jedni z nejlepších. Při cestě na předposlední kontrolní bod jsme si sami cestu ztížili výběrem náročnější, ale zato kratší cesty. Předposledním úkolem byla první pomoc se zajištěním, v našem případě pomoc raněnému, který přišel o část dolní končetiny při výbuchu miny. Jedna dvojice poskytovala první pomoc zraněnému a odpovídala na otázky týkající se zásad první pomoci při různých druzích krvácení, zatímco druhá dvojice zajišťovala prostor. Závěrečnou disciplínou bylo překonávání překážek, konkrétně překonání rokle. Po splnění tohoto úkolu a hodinovém přesunu jsme dorazili do cíle – promoklí a unavení, ale s dobrým pocitem, že jsme do soutěže dali maximum. Soutěžní den byl završen společnou oslavou. Třetí a zároveň poslední den soutěže měl na programu pietní akt k uctění památky padlých za 2. světové války, slavnostní přehlídku a vyhlášení výsledků závodu. Nejlépe soutěžní disciplíny zvládla hlídka z Finska, na druhém místě se umístil tým z Německa a bronz získalo Rakousko. Naše hlídka skončila na 13. místě, když porazila napřiklád všechny týmy americké a britské armády. Text: prap. Marek Fiebich, prap. Tomáš Galek Foto: UNUC Itálie

STUDENTI

Naši studenti a Vlastimil Picek v Lurdách Předposlední květnový víkend se v malebném jihofrancouzském městečku Lurdy uskutečnilo tradiční setkání armád z celého světa, a studenti Univerzity obrany měli příležitost být u toho. I přes velký zájem mohlo být vybráno pouze patnáct studentů, kteří nakonec na prodloužený víkend do Francie odletěli. Když část české delegace dorazila ke svým stanům, v táboře již panoval čilý ruch, a proto nebyl problém hned první večer víkendového pobytu navázat kontakty. Kde jinde, než v místním výčepním zařízení, které zde vybudovali naši západní sousedi z Německa! Únava z cesty rázem opadla a někteří si povídali až do brzkých ranních hodin. Společný program byl zahájen v pátek 23. května slavnostním průvodem celým městem, kterého se zúčastnily všechny přítomné armády. Největší úspěch sklidila policejní jednotka z Itálie a kapela. Tóny trumpetisty zní v uších většině z nás ještě dnes. Odpoledne bylo věnované adoraci, požehnáním a zahájení celé pouti u podzemní baziliky Pia X. Po skončení bylo v zájmu každého z účastníků zakoupit svíčku, aby se mohl stát součástí světelného průvodu, který se konal právě páteční večer, a nepřišel tak o skvělý zážitek, kdy masa lidí ,,proplouvá“ městem a za zpěvu písně Ave Maria vzdává Bohu chválu. Druhý den bylo ve vzduchu cítit jisté napětí, jelikož všichni v táboře věděli, že je čeká slavnostní nástup k uvítání náčelníka Generálního štábu Armády České republiky generálporučíka Vlastimila Picka. Myslím, že každý z nás se při ranní mši díval do míst, kde pan Picek seděl, a přemýšlel nad tím, jak nástup dopadne. Tomu však předcházelo zapálení české svíce a oběd. Po něm jsme se

dostavili na provizorní heliport, a abychom dostali lepší náladu, uprosili jsme kvintet Posádkové hudby z Prahy o zahrání několika melodií z večerníčků. Nástup nebyl vůbec špatný. Generálporučík Picek nás pozdravil a vydal se na ,,inspekci“ našeho ubytování, kde s námi krátce pohovořil. Díky tomu jsme ho mohli trochu poznat z jiného pohledu, než jen ze stránky profesní. Sobotní odpoledne strávil každý jinak. Někteří se rozhodli zdolat hory, které obklopují Lurdy, a užít si tak pohledy na krajinu. Zbytek strávil odpoledne pojídáním švýcarské armádní čokolády, které zde bylo neskutečné množství, popřípadě vyměňováním drobných upomínkových předmětů. V neděli ráno jsme vystoupili na kopec tyčící se nad stanovým táborem ve výšce asi 700 m. n. m., abychom viděli východ slun-

ce. Zážitek to byl velmi hezký a pro hrstku účastníků určitě nezapomenutelný i proto, že to byla snad jediná půlhodina, kdy ten den nepršelo. Jen co jsme sešli dolů, začalo vytrvale pršet a až do odletu nepřestalo. Jediné, co nám vcelku vydařený pobyt trochu kazilo, bylo sychravé počasí a jídlo. Ale myslím, že oboje se dalo těch pár dní vydržet bez větší újmy na zdraví. I přesto, že je pobyt každý rok programově velmi podobný, má každý z účastníků obrovskou chuť se opět do Lurd vrátit a zakusit znovu nezapomenutelnou atmosféru tohoto poutního místa. Díky akcím podobného charakteru se do povědomí vojáků dostávají nové poznatky o fungování ostatních armád a všichni mají možnost seznámit se i s duchovním světem. Text: pprap. Otakar Kunzman Foto: kpt. Martin Vařeka

15

K U LT U R A

Z Rožnovské valašky čtyři hlavní ceny Cenu vítěze si odnesla také Žaneta Kiliánová v kategorii sólového zpěvu dospělých, která pouze s podporou hudební složky dokázala svým vystoupením strhnout na sebe pozornost všech přítomných. Kromě našich souborů se na čtyřech programových pódiích vystřídalo dalších třináct souborů z Kolumbie, Rakouska i ze Slovenska. Nechyběl ani vojenský umělecký soubor Ondráš, hudební skupina Čechomor či šermíři v dobových kostýmech s historickými zbraněmi. Účastníkům se předvedla také jednotka Čestné stráže Armády České republiky. Text: Mgr. Zdeňka Dubová Foto: Josef Čuřík

Hudba, tanec, zpěv, historický šerm, tradiční gastronomické speciality a další festivalové „lahůdky“… To vše nabízel červnový víkend v době od 13. do 15. 6. 2008 v Rožnově pod Radhoštěm na tradičním XVI. ročníku Mezinárodního armádního folklorního festivalu Rožnovská Valaška s X. přehlídkou skupin historického šermu. Jeho hlavními pořadateli byly Ředitelství personální podpory – Odbor podpory kvality života a Vojenský umělecký soubor Ondráš z Brna spolu s dalšími organizacemi. Univerzitu obrany reprezentovaly folklorní soubor Jánošíček, jenž zpracovává slovenský folklor, a soubor Lučina, který se zaměřuje na folklor Slovácka. Jánošíček, jehož dětskou složku tvoří osmnáct dětí a třiatřicet mladých ve věku od 18 do 22 let, předvedl tentokrát na přehlídce folklor z oblasti Liptova a Těrchové, Lučina, soubor vesměs dospělých členů, se představila písněmi a tancem z Kyjova. Oba soubory Univerzity obrany si odvezly poprvé v historii tohoto festivalu čtyři hlavní ceny: v kategorii dospělých získal cenu Laureáta festivalu soubor Jánošíček za zpracování folkloru, zejména za nápaditou (skvělou) choreografii Dity Valíčkové. Svým vystoupením strhl nejen porotu, ale také publikum. Cenu náčelníka Generálního štábu AČR si z Rožnovské valašky odvezl soubor Jánošíček za autentické a čisté zpracování slovenského folkloru. K vítězkám dětské pěvecké soutěže v kategorii sólového zpěvu patří Johanka Jurdová, členka souboru Jánošíček.

Vojenská informatika je obohacena o další monografii Informační technologie sehrávají v životě společnosti, vojenské a policejní prostředí nevyjímaje, stále větší roli. Ne nadarmo se současná společnost nazývá informační. Abychom informační explozi zvládli, je aktivní přístup k vytváření informačního prostředí a informačního managementu nevyhnutným. Napomoci zlepšení úrovně informačního managementu má publikace „Informační management v bezpečnostních složkách“, kterou v měsíci červnu vydala Agentura vojenských informací a služeb MO.

16

Autoři mjr. Ing. Petr Hrůza, Ph.D., z Univerzity obrany, Ing. Milan Kný, CSc., z Policejní akademie ČR a doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc., z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně vytvořili ojedinělé dílo, analyzující způsob zajištění informační podpory ve vojenském a policejním prostředí. Kniha v určitém smyslu navazuje na publikace autorského kolektivu vedeného prof. Ing. Ladislavem Buřitou, CSc., „Informační podpora v resortu Ministerstva obrany“ a „Informační věk, informační společnost a vojenství“, které byly v AVIS vydány v letech 2006 a 2007. Autoři nově vytvořené monografie zaměřili svoji pozornost na uživatelskou a procesní stránku bezpečnostní informatiky, která významným způsobem determinuje koncept NEC. V úvodních kapitolách provedli charakteristiku informačních potřeb vojenských a policejních uživatelů. Dále se zabývali způsobem a procesy plánování,

výstavby a provozu informačních systémů v obou bezpečnostních složkách. Významnou část publikace tvoří srovnání přístupu k informačnímu managementu v prostředí resortu Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. Zejména srovnání informačního prostředí obou silových resortů činí publikaci ojedinělou. Monografie může být využita při vzdělávání studentů vysokých škol, cenné informace však poskytne manažerům a odborníkům z praxe. Knihu pokřtili a čtenářský úspěch jí popřáli prof. Ing. Ladislav Buřita, CSc., z Katedry komunikačních a informačních systémů a plk. gšt. Ing. Jan Kaše, ředitel Sekce komunikačních a informačních systémů GŠ – náčelník spojovacího vojska dne 24. června 2008 v Praze v rámci programu 10. mezinárodní konference ITTE 2008 „Služby v integrovaném prostředí NEC“. - PH -

K U LT U R A - S P O RT

F scénu zahajoval Ondráš – nechyběla petice za jeho záchranu

Vojenský umělecký soubor Ondráš otevřel ve čtvrtek 26. června svým vystoupením cyklus letních folklorních večerů pod názvem F scéna, jež je součástí Brněnského kulturního léta. Po dobu pěti prodloužených víkendů od čtvrtka do soboty se Brňanům postupně představilo pět folklorních souborů. Slavnostní zahajovací představení se odehrávalo na nádvoří hradu Špilberku, ostatní vystoupení na nádvoří Staré radnice. Hlavními organizátory letošního ročníku byly Armáda ČR, Vojenský umělecký soubor ONDRÁŠ, Brněnské kulturní centrum, Folklorní sdružení JÁNOŠÍK Brno a Folklorní sdružení ČR Praha. Nad celou akcí převzal záštitu primátor statutárního města Brna Roman Onderka a ředitel Ředitelství personální podpory plk. Pavel Rybák. Projekt se uskutečnil za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Jihomoravského kraje a statutárního města Brna. Kromě souboru VUS ONDRÁŠ a souboru Soláň z Rožnova pod Radhoštěm vystoupily na prvním večeru F scény dva soubory, které účinkují na Mezinárodním folklorním

festivalu ve Strážnici: soubor ANCESTROS z Kolumbie a soubor TOWARA z afrického Beninu, který obecenstvo zaujal typickými africkými rytmy. Příští rok by Vojenský umělecký soubor Ondráš, který spadá pod Ministerstvo obrany České republiky, oslavil pětapadesáté výročí, ale k tomu už zřejmě nedojde. Prý kvůli nedostatku peněz je Ministerstvo obrany nuceno brněnský VUS Ondráš zrušit. Informaci o svém zrušení se vedení a členové souboru dozvěděli z médií. A jak vnímá současnou situaci Vojenský umělecký soubor Ondráš? Na tuto otázku říká tisková mluvčí souboru Ing. Hana Maděrová: „To, že jsme se o našem chystaném zrušení (k 31. 12. 2008) dozvěděli až z médií, je přinejmenším nestandardní a zpočátku jsme tomu nevěřili. Vedení souboru nebylo do té doby o chystaných krocích vůbec informováno, o klasickém postupu a jednotlivých fázích tohoto procesu nemluvě...“ Osud souboru je nyní nejistý. Podle slov Hany Maděrové „je nyní velmi málo prostoru na případnou diskusi a případná další jednání“. Hlavně však prý není žádná vůle ze strany vedení resortu. „Co nás naopak těší, je obrovský zájem veřejnosti a snaha o to, aby chystané zrušení souboru nebylo definitivní. Otevřený boj za záchranu souboru vyhlásil veřejně například hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek a již ve čtvrtek 26. června při zahajovacím večeru F SCÉNY

vyzval předseda Folklorního sdružení České republiky Zdeněk Pšenica všechny zúčastněné (diváky i účinkující) k podpoře formou petice občanů adresované Parlamentu ČR. K petici se nyní připojují tisíce podpisů v celé republice, což nás utvrzuje v přesvědčení, že naše práce a existence má smysl,“ dodala Hana Maděrová. Vojenský umělecký soubor ONDRÁŠ je v naší republice jediným profesionálním tělesem svého druhu, patřícím ke špičce ve svém oboru. Soubor je tvořen mladými talentovanými umělci, ať již tanečníky, hudebníky či zpěváky. Dramaturgicky se zaměřuje především na národopisné oblasti Moravy a Čech. V repertoáru se však nezřídka objevují i programová čísla, jejichž inspirací se staly lidové tance a melodie regionů Slovenska, Maďarska, Rumunska apod. Folklor, vážná hudba, profesionální zpracování i jiných hudebních žánrů, profesionální tanec a zpěv s přesahem do divadelního projevu, vysoce profesionální a pedagogy uznávané výchovné koncerty pro dětského diváka (obklopovaného a ohroženého mnohdy lacinou „kulturou“), to je jen stručný výčet činnosti VUS Ondráš, který ještě stále nechce věřit, že by ortel nad ním měl být definitivním. Text: Mgr. Zdeňka Dubová Foto: Jiří Musil, VUS Ondráš

Sedmý ročník Českých akademických her Setkání nejlepších univerzitních sportovců z ČR i ze zahraničí proběhlo ve dnech 14.–20. června na 7. ročníku Českých akademických her. Pořadatelstvím bylo pověřeno Vysoké učení technické v Brně ve spolupráci s MZLU a VFU Brno. Centrem sportovního dění byl Sportovní areál VUT v Brně Pod Palackého vrchem. Více než dva a půl tisíce mladých

sportovců se utkalo ve 32 sportovních odvětvích. To je zatím nejvyšší počet sportů v historii her. Univerzitu obrany reprezentovala desítka studentů, kteří měřili své síly v disciplínách jako plážový volejbal, stolní tenis, šerm, orientační běh a atletika. Novinkou letošních her bylo zařazení sportů jako inline skating, nohejbal, taekwondo, s cílem zvýšit atraktivitu her a přiblížit je i sportovcům z dalších sportov-

ních odvětví. Některé ze sportů budou i kvalifikacemi na Akademické mistrovství světa, a to sice beach volejbal, karate, vodní slalom a sjezd, orientační běh, veslování a futsal. Výsledky z jednotlivých disciplín najdete na www.ceskeakademickehry.cz. Text: Mgr. Zdeňka Dubová

17

Vzpomínka na armádního generála Sergeje Jana Ingra

P

Při příležitosti 52. výročí úmrtí armádního generála Sergeje Jana Ingra byly v neděli 15. června položeny v jeho rodné obci Vlkoš u Kyjova věnce. Pietního aktu se zúčastnili také studenti Univerzity obrany ze školního praporu FVT a FEM a velitel školního praporu pplk. Ing. Jiří Odehnal spolu se zástupcem velitele mjr. Ing. Kamilem Kovačovičem.

Uctění památky nejslavnějšího vlkošského rodáka bylo součástí oslav 760 let od první písemné zmínky o této obci. Vyvrcholením třídenního víkendového programu bylo otevření „Military muzea generála Sergeje Ingra“. S iniciativou otevřít muzeum přišel vlkošský občan Petr Něnička, který je zapáleným sběratelem válečných dokumentů a artefaktů. Projekt podpořila obec Vlkoš poskytnutím prostor a Občanské sdružení Krušpánek, které získalo na realizaci projektu podporu v podobě finančního grantu z Ministerstva obrany ČR. Generál Sergej Jan Ingr patří k našim významným vojenským osobnostem. V době 1. světové války byl ruským, francouzským a italským legionářem, konce války se dočkal na Slovensku jako náčelník štábu 21. pěší brigády. V roce 1921 se stal pobočníkem velitele Vojenské válečné školy v Praze. Možná i to byl důvod, že se stal jejím frekventantem. Po absolutoriu v prosinci roku 1923 začala jeho vojenská kariéra stoupat. Začátkem roku 1938 byl povýšen na divizního generála. Během zářijové mobilizace se stal velitelem III. sboru. Jenže pak přišlo odstoupení hranic a v březnu 1939 dokonce okupace. Začala vznikat Obrana národa a generál Ingr byl jedním z jejích zakladatelů. Již v červnu devětatřicátého roku odešel do exilu. Postupně se stal velitelem českosloven-

ské vojenské kanceláře ve Francii a podílel se na vytvoření 1. československé divize. Po pádu Francie odešel do Velké Británie, kde se stal ministrem národní obrany exilové vlády. Tuto funkci vykonával v letech 1940–1944. Jako ministr se významně podílel na vytváření nových československých jednotek. V září 1944 opustil ministerské křeslo a stal se hlavním velitelem československé branné moci. Bohužel byl trnem v oku komunistům. Se svými demokratickými postoji se nemohl v této vysoké funkci dlouho udržet. Měsíc před koncem války byl na nátlak SSSR zbaven funkce a poslán na zdravotní dovolenou. Dokonce byl nařčen z velezrady a po dobu vyšetřování postaven mimo službu, nakonec bylo od dalšího vyšetřování upuštěno. V letech 1947–1948 byl československým velvyslancem v Nizozemsku. Po komunistickém puči odešel do exilu již podruhé. Mezitím jej v Československu degradovali na vojína a zbavili vyznamenání. Přesto se alespoň angažoval v rádiu Svobodná Evropa a různých československých zahraničních spolcích. Armádní generál Sergej Ingr zemřel 17. 6. 1956 v Paříži, rehabilitován byl až o 34 let později. Text: Mgr. Zdeňka Dubová, zdroj: www.fronta.cz Foto: doc. RNDr. Vítězslav Otruba, CSc.

Vzpomínky na 21. srpen 1968 V letošním roce uplyne 40 let od okupace naší země vojsky Varšavské smlouvy. Jednalo se o prakticky největší vojenskou operaci od 2. světové války na území Evropy a bylo jen velkým štěstím, že se obešla bez značných obětí na lidských životech. Následky invaze sovětských vojsk a armád Varšavské smlouvy dne 21. srpna 1968 a následné okupace byly však pro českou kulturu zničující: desítky významných osobností veřejného života emigrovaly na Západ a ti, kdo zde zůstali, se museli přizpůsobit požadavkům normalizace, či odejít do vnitřní emigrace. V následujících řádcích na tuto dobu vzpomíná jeden z bývalých příslušníků VA a současný spolupracovník redakce. Je tomu už 40 let, co nás Sověti a spol. vojensky obsadili. Když jsem onoho dne přišel na „rohlík“, spatřil jsem před ním skupinu sovětských tanků. Maje s sebou Rudé právo s protestem Dubčekova vedení KSČ proti této okupaci, požádal jsem ruštinářku prof. Martu Piňosovou o překlad do ruštiny. Ta to hned naklepala azbukovým psacím strojem na blánu a v blízkém Keramoprojektu nám to ochotně rozmnožili. S dobrovolníky z naší společenskovědní fakulty jsme protest kolportovali mezi tankisty, ale jen do okamžiku, kdy si to jejich velitel-major přečetl a vytáhl na mne pistoli. Pokračoval jsem však v činnosti proti okupantům jako „styčný důstojník“ VA s brněnským rozhlasem, kdy jsem psal na koleně krátké situační zprávy a výzvy k obyvatelstvu, které rozhlas – spolu s jinými hlášeními – vysílal z utajených náhradních vysilačů – do doby, než nás Dubček (unesený s ostatními do Moskvy) vyzval k zastavení odporu s tím, že podepsali protokol a vracejí se.

18

V odporu mnozí z nás pokračovali, jak ve výuce, tak na veřejnosti (přednáškami, diskusemi, v tisku, v rozhlase apod.). Postupně však i na Fakultě sociálních věd docházelo k rozdvojování – na odpůrce okupace a na kolaboranty se Sověty a normalizátory. Na jaře 1969 mne „řešila“ služební komise v čele s generálem Maškem, načež následoval zákaz mé výuky a veškeré veřejné činnosti a převelení na jiné pracoviště s odebráním funkčního. V létě 1969 mne měla chytit pod krk KRK (Kontrolní a revizní komise KSČ), ale zakroutili mně jím příslušní činitelé až po demonstracích v Brně k prvnímu výročí okupace. Na podzim 1969 jsem byl ze všeho vyloučen a milostivě mi bylo dovoleno pracovat v Pedagogické knihovně na Solniční ulici (za třetinový plat, občasné přidávání další práce a sledování). Na Velikonoce 1971 přišel z kontrarozvěd-

ky v Ruzyni „mrskut“ v podobě rozhodnutí, že mne budou trestně stíhat za někdejší „hanobení“ představitelů KSČ a SSSR. A tak došlo k „třem desítkám“: Desátého prosince 1971 jsem byl v desetihodinovém líčení odsouzen vyšším vojenským soudem Tábor k deseti měsícům nepodmíněně, k odebrání sníženého příspěvku za službu a k degradaci z podplukovníka na vojína. (O svém věznění jsem – po listopadu 1989 – psal na pokračování v měsíčníku VA, než to někdo zarazil.) Po listopadu 1989 jsem byl rehabilitován, ale na VA jsem se nevrátil (jen několika přednáškami a psaním do sborníku VA a do jejího měsíčníku). Učil jsem pak etiku na Masarykově univerzitě a spolu s jinými jsem ve Vojenském sdružení rehabilitovaných. Plk. v. v. doc. PhDr. Jiří Sedlák, CSc.

Sovětská okupační vojska 21. srpna 1968 před budovou VAAZ v Brně

Veletržní okénko C o n a b í z í v ý s t av i š t ě v z á ř í

Půl století Právě tolik let, kolik je uvedeno v titulku, slaví letos Mezinárodní strojírenský veletrh. Před padesáti lety byla obnovena sláva brněnského výstaviště, jehož pavilony sloužily po 2. světové válce jako sklady a obilná sila. Hlavní páteří ekonomiky tehdejšího Československa bylo strojírenství a perla brněnského funkcionalizmu – výstaviště – bylo zachráněno. Letošní 50. mezinárodní strojírenský veletrh bude probíhat od 15. do 19. září a bude zahrnovat deset specializovaných oborových celků. Jedním z nejaktuálnějších je obor energetiky. Nárůst cen elektřiny je v současnosti diskutovanou otázkou jak v ČR, tak v rámci EU. Prognózy udávající nárůst cen energií v důsledku zprůmyslnění Asie až do roku 2030 se začínají silně zrychlovat. To platí i pro nárůst cen ropy. V dubnu se prognóza ceny 200 dolarů za barel posunula až do roku 2010. V současnosti je to 145 dolarů a je otázkou, jak v důsledku možných válečných konfliktů na Středním východě cena poroste do konce roku. Český svaz zaměstnavatelů v energetice bude letos na veletrhu nastolovat otázky, jako je problematika energetických koncepcí a bezpečnosti, dostavba jaderné elektrárny Temelín, vyhodnocení jaderné elektrárny Dukovany jako bezpečného podniku, snižování ekologické zátěže a oxidů sír. V přízemí pavilonu „Z“ bude expozice svazu zaměřená na obnovitelné zdroje a jadernou energetiku, představující jediné reálné zajištění dostatku elektřiny a snižování emisí skleníkových plynů. V energetice bude palivové články do jaderných elektráren vystavovat Alta Praha, plynové a naftové motory Man Ferrostadt Praha

a záložní zdroje firmy Ekol, Unis a VÚES Brno. Dalším oborem letošního strojírenského veletrhu je doprava, kde bude Svaz průmyslu a dopravy na svém 13. sněmu diskutovat mimo jiné o nutnosti dalších investic do dopravní infrastruktury vzhledem k rostoucímu objemu kamionové dopravy na území ČR. Nezanedbává se ani kolejová doprava. Tramvaje a lokomotivy budou vystavovat firmy Škoda výzkum a ZOS Zvolen. Odborný program dále nabídne Slovenský den a Německý den, jehož jedním z tematických okruhů je inovace a výzkum. Souběžně se strojírenským veletrhem proběhne 6. mezinárodní veletrh obráběcích a tvářecích strojů. Zprůmyslnění Asie a třetího světa se v posledních letech projevilo i v této komoditě, a to enormním zájmem o obráběcí stroje. Jde o naše tradiční výrobky a bude zajímavé sledovat, co zůstalo z někdejší slávy našeho průmyslu. Dr. Vít Pospíšil Lístky na veletrh Studenti, uvedené veletrhy můžete zdarma navštívit; jak? Nejpozději 7 dní před zahájením veletrhu (pozdější objednávky nebudou vyřízeny) si musíte u paní Jarmily Klučkové (Kounicova 65, kancelář 112 ve 3. – rektorském – patře), telefonicky na 442732 anebo e-mailem na adresu [email protected] – což doporučujeme – objednat jmenovitě potřebný počet vstupenek. Nezapomeňte uvést hodnosti, učební skupinu a kdo si lístky přijde vyzvednout (jeden vyzvedávající maximálně 10 lístků nebo pro jednu učební skupinu).

Sedmdesát let života profesora Josefa Šmajse PhDr. Ing. Josef Šmajs, CSc., profesor filosofie na Filosofické fakultě a na Ekonomickosprávní fakultě MU v Brně, se narodil 23. 11. 1938 ve Skvrnově, okres Kolín, v rodině malorolníka. Když měl sedm let, otec zemřel, takže Josef musel už odmala pomáhat v těžké práci. Po gymnáziu vystudoval Ženijní technické učiliště v Litoměřicích. Po pětiletém působení u vojenských útvarů se dostal v r. 1964 na Vojenskou technickou akademii v Brně na strojní inženýrství. Jako jeho učitel jsem si – spolu s kolegou V. Gardavským – povšiml jeho zvýšeného zájmu o filosofii, a proto jsem navrhl získat ho po absolvování VTA na Katedru filosofie, aby zaměřoval výuku filosofie na přírodní, technické a vojenské vědy. Při zaměstnání vystudoval obor filosofie na brněnské Filosofické fakultě. Na Katedře filosofie na VTA působil úspěšně řadu let. Když se však zúčastnil v březnu 1978 pohřbu svého učitele doc. PhDr. Vítězslava Gardavského, CSc., a vzpomínkového posezení po obřadu, musel z Katedry filosofie odejít. Naštěstí se dostal na Katedru filosofie na brněnské Filosofické fakultě. Tam dosáhl postupně hodností PhDr., CSc., docenta a profesora. Publikoval řadu článků, sborníkových statí a knih (některé byly přeloženy do angličtiny, němčiny a slovenštiny), zaměřených především na ekologickou vývojovou filosofii. Poslední je kniha Potřebujeme filosofii přežití? Úvahy o filosofii, kultuře, poznání, vzdělání, řeči a popularizaci vědy (Brno, Doplněk 2008. 101 s.). Z ní cituji: „Filosofii přežití potřebujeme jednak proto, abychom z vlastní viny předčasně nevyhynuli, jednak proto, abychom pomohli veřejnosti a politice hledat východisko z krize. Může nám sloužit také k tomu, abychom dnešní formální demokracii, která sice hájí lidské zájmy, ale schvaluje pustošení Země, přeměnili na demokracii skutečnou, jež bude zbytečnému ničení Země a poškozování lidského zdraví efektivně čelit.“ Jubilantovi, který se k VTA (dnes UO) nepřestává hlásit, přejeme do dalších let dobré zdraví a zdar ve veškeré jeho záslužné činnosti. Plk. v. v. doc. PhDr. Jiří Sedlák, CSc.

KO M I K S

19

HISTORIE

BRNĚNSKÉ VOJENSKÉ OSOBNOSTI Sylvestr Voda – první revoluční posádkový velitel města Brna Letošního 28. října oslavíme 90. výročí vzniku Československé republiky. V samotném Brně došla potvrzená zpráva o převratu v Praze až v pozdních večerních hodinách 28. října 1918 a následující den došlo k prvním projevům radosti na tehdejším náměstí císaře Františka Josefa I. (dnešní náměstí Svobody , před válkou Velké náměstí). Prvním vojenským zástupcem Národního výboru pro jednání s bývalým rakousko-uherským velením byl nejprve npor. dr. Pospíšil z Prahy, kterého po svém příjezdu z fronty dne 6. listopadu vystřídal známý předválečný činovník Sokola kpt. Sylvestr Voda. Ten se narodil 31. prosince 1879 ve Vohančicích u Tišnova a po studiích na nižším gymnáziu absolvoval českou obchodní akademii v Brně. Pracoval v Brně a Moravské Ostravě jako bankovní úředník v Živnostenské bance. Již v roce 1910 byl zvolen náčelníkem sokolské župy Rastislavovy v Brně a na podzim 1913 náčelníkem celé župy brněnské a postupně pronikl do vedení České obce sokolské. V sokolské jednotě v Brně – Králově Poli poznal učenlivého cvičence a později svého přítele Vojtěcha Lužu, poválečného vysokého důstojníka čs. armády, armádního generála, moravského zemského velitele a v době německé okupace představitele odbojových organizací Obrany národa. Vojenskou prezenční službu v době Rakouska-Uherska nastoupil Sylvestr Voda 1. října 1899 jako jednoroční dobrovolník u kroměřížského pěšího pluku č. 3, jehož náhradní prapor byl posádkou v Brně. V roce 1907 byl povýšen na poručíka, roku 1910 se účastnil v rámci 23. zeměbraneckého pěšího pluku manévrů v okolí Mostaru. S Balkánem bylo spojeno i jeho působení po vypuknutí první světové války. Při mobilizaci byl povolán 26. července 1914 k domobraneckému horskému praporu v Castelnuovo (dnes Herceg-Novi v boce Kotorské). Od srpna 1914

působil jako velitel čety na různých místech v Černé Hoře, která po boku Srbska a Ruska vystoupila proti Rakousku-Uhersku. Po povýšení na nadporučíka 1. listopadu 1914 se stal proviantním důstojníkem praporu. Od února 1916 převzal velení pěší roty a oddílu kulometů a v červnu byl převelen k výcviku albánských dobrovolníků bojujících na straně Rakouska-Uherska. Dne 1. listopadu 1917 byl povýšen na kapitána a v následujícím roce absolvoval v srpnu měsíční četnický kurz, po němž se stal v září 1918 velitelem polního četnictva v albánském Alesiu. V říjnu 1918 se začala bývalá habsburská monarchie hospodářsky a vojensky rozpadat, následoval ústup z Albánie a návrat domů (dne 1. listopadu 1918). Zde byl kpt. S. Voda pro své zkušenosti a vlastenecké cítění Národním výborem povolán do funkce posádkového velitele města Brna; ve složité porevoluční situaci zachránil mnoho majetku nové republiky a svojí rozhodností i lidské životy. Do funkce byl jmenován 6. listopadu a jeho pravomoci prvně podléhaly i posádky v Břeclavi, Mikulově, Židlochovicích a Pohořelicích s převahou místního německého obyvatelstva. Organizoval první vojenskou přísahu nově vzniklé čs. armády na tehdejším Velkém náměstí (13. listopadu), které se zúčastnilo 3000 vojáků brněnské posádky. Ve funkci zůstal až do 1. června 1919. Část pravomocí předal novému zemskému veliteli gen. Aloisu Podhajskému (12. prosinec 1919 – září 1925), poté přešel na Ministerstvo obrany do Prahy (od června do 1. srpna 1919) a krátce působil u Generálního inspektorátu čs. vojsk (srpen až 31. říjen 1919). Během svého působení ve funkci posádkového velitele se zasloužil o zformování pluku Svobody III, složeného z členů Sokola a dělnických tělovýchovných jednot. Jeho manželka Anna Vodová (roz. Bordovská) věnovala 19. ledna 1919 jmenovanému pluku prapor, který byl předán na tehdejším Wilsonově náměstí v Králově

Poli. Pluk sloužil k zajištění pořádku ve městě a v červenci 1919 vystřídal vyčerpané čs. jednotky po bojích s maďarskými bolševiky na Slovensku. Po odchodu z armády se S. Voda stal spolumajitelem komisionářské firmy na vývoz cukru. S armádou jej pojilo předsednictví v brněnské odbočce Svazu čs. důstojníků (od dubna 1927 až do počátku okupace). Za svoji činnost pro stát byl vyznamenán čs. Řádem Sokola. Po příchodu německých okupantů v březnu 1939 byl společně se svým přítelem armádním generálem Vojtěchem Lužou zdrcen vzniklou situací. Zapojil se do ilegální činnosti organizace Obrana národa v Brně jako spojka gen. V. Luži k předsedovi protektorátní vlády gen. A. Eliášovi. Jeho činnost však byla sledována gestapem, které ho 30. září 1941 zatklo v jeho bytě v Brně – Králově Poli. Byl podroben brutálním výslechům a odsouzen německým lidovým soudem dne 13. ledna 1943 ve Vratislavi k tříletému trestu odnětí svobody. Prošel mnoha německými káznicemi a nakonec byl s podlomeným zdravím 29. září 1944 propuštěn. Vrátil se do Brna, kde 11. ledna 1945 zemřel. Pohřbu se mohli účastnit pod dohledem gestapa pouze rodinní příslušníci. Dnes nese jedna z ulic v Brně – Králově Poli jeho jméno. Díky dceři Sylvestra Vody, paní Boženě Tůmové, která se provdala do Švédska, bylo v předloňském roce historické oddělení Moravského zemského muzea obohaceno o pozůstalost tohoto významného vlastence. Vlastimil Schildberger, ml.

Český odboj očima Němky Problematika protinacistického odboje na jižní Moravě zaujala německou spisovatelku Hermu Kennel natolik, že před dvěma lety začala bádat v našich i německých archivech. Výsledkem jejího snažení je dokumentární román s názvem Opustit svět na jaře (Die Welt im Frühling verlassen). Kniha, která vyšla prozatím jen v němčině (v nakladatelství Vitalis), vypráví o odbojové skupině, jež v letech 1944/45 působila v okolí Brna. Skupina partyzánů se skládala z mladých lidí, kteří uprchli z nuceného nasazení ve Vídni. Autorka žijící v Berlíně se problematikou česko-německých vztahů zabývá od roku 2002, kdy přišla do České republiky se svým manželem, který v Brně dva roky působil jako poradce Evropské komise na

20

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Děj její předcházející knihy s titulem Bergersdorf se odehrává v letech 1938 až 1945 na Jihlavsku a mapuje složitost česko-německého soužití v době před válkou, za protektorátu i v období těsně po něm. Spisovatelka Herma Kennel se ve druhé polovině června zúčastnila oslavy 700 let od založení obce Kamenná, která je dějištěm zmíněného románu Bergersdorf. Německá autorka, která píše i ilustruje také knihy pro děti, vyslovila během nedávné návštěvy Brna naději, že obě její nejnovější knihy budou časem přeloženy do češtiny, a tak si i zde najdou své čtenáře, podobně jako je tomu již v Německu. Text a foto: Kristián Chalupa

Soutěžní křížovka o tričko!

Léta zkázy a naděje 1914–1918 Léta zkázy a naděje 1914–1918 s podtitulem Češi a Moravané na frontách Velké války a vznik ČSR je název zajímavé výstavy, kterou připravilo historické oddělení Moravského zemského muzea. Výstava, jejímž spoluautorem je také náš externí redakční spolupracovník Vlastimil Schildberger, byla otevřena 28. května v Dietrichsteinském paláci. Je věnována 90. výročí ukončení 1. světové války a vzniku Československé republiky. Vystaveno je zde přes 1 100 trojrozměrných předmětů ze sbírek 33 muzeí a 17 soukromníků a přes 600 fotografií zachycujících 1. světovou válku – válečná bojiště i některé vojenské osobnosti tehdejší historie. Výstava samozřejmě neopomíjí účast Čechů v zahraničních legiích, ale pamatuje také na ty, kteří bojovali za Rakousko-Uhersko. V letech 1914–1918 bylo jenom z českých zemí mobilizováno do rakousko-uherské armády na 1 200 000 mužů. Z tohoto počtu padlo za oběť válečnému běsnění 189 015 Čechů, 80 248 Moravanů a 19 018 Slezanů (tato statistika ovšem nezahrnuje ztráty posledního válečného roku 1918). Právě této dnes poněkud opomíjené skutečnosti je na výstavě věnována hlavní pozornost. Statisíce mladých mužů, ale i otců rodin musely obléknout šedou uniformu a odejít na frontu do Haliče nebo na Piavu bojovat „za císaře pána a jeho rodinu“. Na konci války Rakousko-uherská říše zanikla a z jejích trosek vznikla řada nástupnických států, včetně Československa. O jeho vznik se kromě politiků jako T. G. Masaryk, Dr. Edvard Beneš nebo gen. Milan Rastislav Štefánik zasloužili českoslovenští zahraniční vojáci-legionáři, kteří bojovali v Srbsku, Rusku, Francii a Itálii. Na výstavě jsou prezentovány předměty z desítek tuzemských a zahraničních muzejních nebo galerijních institucí, ale i od soukromých sběratelů. Ze zajímavých exponátů můžeme jmenovat např. uniformy a vyznamenání čelných představitelů habsburské monarchie, kaDNY sNATO V OSTRAVù JSOU NEKOMERâNÍ AKCÍ. VSTUP NA CEL¯ PROGRAM JE ZDARMA. pesník krví následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, bronzový model brORGANIZÁTO¤I HLAVNÍ PARTNE¤I něnského Wehrmanna od sochaře Karla GENERÁLNÍ PARTNER Wollka (zapůjčeno z vídeňského Arsenalu), šavli gen. M. R. Štefánika, cvikr T. G. Masaryka a mnohé další. HLAVNÍ PODPORA HLAVNÍ MARKETINGOV¯ PARTNER Výstava potrvá do 3. ledna 2009, otevřena bude vždy od úterý do soboty od AKCE JE PODPOROVÁNA MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ STATUTÁRNÍ MĚSTO 9 do 17 hodin. NORTH ATLANTIC ČESKÉ REPUBLIKY OSTRAVA

Vyluštěnou tajenku zašlete do 12. září 2008. Písemně na adresu: Univerzita obrany, Redakce Listů UO, Kounicova 65, 612 00 Brno. Rovněž ji můžete zaslat e-mailem na adresu: [email protected] Dva výherce odměníme věcnou cenou. Výherci z č. 10 jsou Monika Davidová a Miroslav Hrubý.

www.natodays.cz

Text: Mgr. Zdeňka Dubová Foto: Kamil Jursa, MZM

MARKETINGOVÍ PARTNE¤I

TREATY ORGANIZATION

OFICIÁLNÍ DOPRAVCI

OFICIÁLNÍ TECHNICKÁ PODPORA

MEDIÁLNÍ PARTNER

Pan doktor mi řekl, že mohu být dobrým lyžařem . . .

17. 1 7. – 20. 2 0. ZÁ Z Á ¤ Í 2008

Design/degree, Photos Spanish Aerobatic Team (Patrulla Águila), natodays.cz, PRÁVO – Radim Kijonka

DNY N NAT AT O V OS TRAVù TRAV ù

Šance pro dva čtenáře

VZDUŠNÉ SÍLY ARMÁDY ČR

26. brigáda velení, řízení a průzkumu Stará Boleslav Řízení letového provozu AČR (dokončení z minulého čísla) Jedním z pilířů 26. bVŘPz a důležitou součástí VzS je Řízení letového provozu (ŘLP) Praha. Proto se mu v této druhé části článku o brigádě budeme věnovat podrobněji. ŘLP AČR zabezpečuje úkol řízení letového provozu vojenského letectva a koordinace letové činnosti VzS s ostatními uživateli vzdušného prostoru AČR. Administrativa a Integrované záchranné a koordinační středisko jsou dislokovány v Praze-Ruzyni (bývalé vojenské gymnázium) a výkonná součást OSŘLP (Oblastní středisko řízení letového provozu) je dislokována na letišti Praha-Ruzyně. Řízení letového provozu v AČR se jako služba udržuje od poválečného vytváření jednotlivých složek letectva. Do 90. let minulého století je tato služba převážně v podřízenosti Protivzdušné obrany státu (PVOS). V posledním desetiletí minulého století byl armádní systém ŘLP směřován k plné harmonizaci vojenského letectva s letectvem civilním. Probíhá modernizace všech součástí a systémů ŘLP AČR tak, aby splňovaly kritéria standardů ICAO, NATO a EUROCONTROL.

ST RU K T U R A Ř L P: z Štáb ŘLP - Štáb je předurčen svým složením k řízení a součinnosti jednotlivých součástí ŘLP. Vedle povinností vyplývajících ze součásti AČR pak zabezpečuje plynulý chod ŘLP po stránce organizační, výcvikové a logistické. z LIS AČR - (Letecká informační služba) Úkolem Střediska letecké informační služby je shromažďování, zpracování, vydávání a zabezpečování toku informací, které jsou nezbytné pro bezpečnost a hospodárnost leteckého provozu v působnosti resortu Ministerstva obrany ČR.

z OS ŘLP - (Oblastní středisko ŘLP) Je výkonnou složkou ŘLP a podílí se na bezpečném řízení vojenského letového provozu nad územím České republiky. Přitom řeší úkoly spojené s koordinací letového provozu s ostatními uživateli v rámci pružného a účelného využívání vzdušného prostoru s cílem vyšší efektivnosti a bezpečnosti ŘLP. Pro systém PVO NATO pak vede neustálý přehled o vzdušné situaci nad územím ČR. z IZKS - (Integrované záchranné a koordinační středisko) Toto středisko je zřízeno jako společné civilně-vojenské pracoviště s úkolem poskytovat pomoc letounům v tísni, koordinovat použití sil a prostředků podílejících se na pátrací a záchranné akci spojené s letovým provozem nad územím České republiky a v příhraničních oblastech sousedních států. Dále se podílí na koordinaci letů v rámci mezinárodního transplantačního programu. Služba pátrání a záchrany je v AČR zřízena na základě mezinárodních dohod ICAO za účelem včasného poskytnutí pomoci a záchrany osádkám a cestujícím letadel ocitnuvším se v nouzi. z Výcvikové středisko ŘLP Tato součást ŘLP je předurčena k zabezpečování základního, pokračovacího a zdokonalovacího výcviku všech orgánů vojenské služby Řízení letového provozu. Na svém pracovišti tak zabezpečuje teoretické doškolování a praktickou přípravu na jednotlivé pracovní pozice řídících letového provozu. Ve spolupráci s OVL pak zabezpečuje i jejich přezkušování a získání jazykové doložky pro létající personál a orgány ŘLP. Výcvik je prováděn na tomu přizpůsobených simulátorech, které slouží k přezkušování i v rámci udržovacího výcviku. (Každý ŘLP to musí absolvovat jedenkrát ročně). z Koordinační skupina Činnost skupiny v systému ŘLP je zaměřena na plánování a pružné využívání vzdušného prostoru ČR převážně letectvem AČR. K zajištění výcvikových úkolů, které vyžadují oddělení letového provozu vyhlášením omezených prosto-

LISTY UNIVERZITY OBRANY

rů, předkládají útvary AČR, včetně útvarů pozemního vojska, své požadavky na zabezpečení činnosti. Požadavky útvarů AČR se projednávají na koordinační poradě. Úkolem koordinační porady je sladit požadavky a odstranit případné konflikty. Produktem porady je Plán využití vzdušného prostoru AČR na měsíc. Plán je distribuován útvarům letectva AČR, orgánům velení a civilní složce ŘLP se žádostí o publikaci do civilní sítě stanovenou formou. Prvek ŘLP AČR Praha v rámci 26. bVŘPz tvoří nedílnou součást VzS a pokrývá svojí činností velmi široké spektrum úkolů souvisejících s organizací a prováděním vojenské služby ŘLP. V současné době bylo zamítnuto přemístění výkonné složky ŘLP do plánovaného společného integrovaného stanoviště ŘLP ČR v Jenči. To však zcela jistě nenaruší kvalitu plnění úkolů ŘLP ve prospěch VzS AČR v současném i budoucím prostředí letového provozu České republiky. Text: plk. gšt. Ing. Miloslav Bauer Foto: archiv ŘLP

ČERVENEC 2008