Svaly. 3. LF UK - Vinohrady. Ladislav Vyklický

Svaly 3. LF UK - Vinohrady

Ladislav Vyklický http://www.biomed.cas.cz/d331/index.html

1

Činnost svalů Svalová tkáň je složena z buněk, které jsou schopny se kontrahovat

Typy svalů:   

kosterní (příčně pruhované) svaly srdeční sval hladké svaly

2

Sarkomera

Svalové snopce Svalová vlákna

Svalová vlákna obsahují řadu jader

Myofibrila Sarkomera Myofilament a

Jádra Sarkolema

Proces svalové kontrakce a relaxace má čtyři hlavní fáze

 Excitace  Spojení excitace a kontrakce  Kontrakce  Relaxace

4

Excitace Spojení excitace a kontrakce Kontrakce Relaxace

 Akční potenciál, který se šíří nervovým vláknem dosáhne synaptického zakončení a vyvolá uvolnění ACh do synaptické štěrbiny  ACh se naváže na receptory na sarkolemě  Toto aktivuje (AP) ve svalovém vlákně 5

Motorická jednotka Motorická jednotka

Motorická jednotka

Malá: 3-8 vláken

(svaly pracující rychle a přesně) Velká: 1500 – 2000 vláken (dlouhodobé udržování tonu)

Svalová vlákna

Motoneurony

… něco extra …

Polineuronal innervation

7

Acetylcholin (ACh) objeven v roce 1914 Henry H. Dalem … jeho úlohu neuropřenašeče popsal Otto Loewi … v roce 1936 dostali oba NC

Cholin

Acetyl-CoA

CH3 - COOH Acetát Cholin acetyltransferáza

Acetylcholin

Acetylcholinesteráza

„Vagusstoff“

8

Chemická synapse 1921 Otto Loewi (1873-1961)

Acetylcholin

1.

2. Srdce

Srdce

Stimulace vagu

Snížení tepové frekvence

Extracelulární tekutina

Snížení tepové frekvence 9

Nikotinický Ach receptor

2,5 nm

ACh RECEPTOR – POHLED SHORA

Extracelulární prostor

Extracelulární domény

ACh RECEPTOR – PODJEDNOTKOVÉ SLOŽENÍ Extracelulární prostor

Membránové domény α podjednotka ACh receptoru: 4 transmembránové oblasti (M1, M2, M3, M4) 2 mimomembránové oblasti (extracelulární pr., cytosol)

Cytoplazmatické domény

Cytosol

8 nm

Cytosol

17 nACh podjednotek: Neuronální-typ Svalový-typ: embryonální typ: (α1)2β1δεa dospělý typ: (α1)2β1δγ

10

Ranvierův zářez Presynaptický axon

Mícha

Bazální lamina

Schwavova bnuňka

Motoneuron

Svalové vlákno

Axon

Synaptické váčky

Postsynaptická část

Synaptický váček

60 váčků se uvolni při EPSC – každý váček obsahuje 104 molekul ACh

Aktivní zóna Protonová pumpa

ATP

50-60 nm

Acetylcholin (uvolněný) H+

ACh-H výměník

Presynaptická membrána Bazální membrána 50 nm

Choline + Acetyl CoA Cholin acetyltransferáza

Acetylcholine Koncentrace ACh 150 mM

Acetylcholin esteráza

Acetylcholinov é receptory

Postsynaptická membrána Postsynaptická šťerbina

1.5-4.0 x 107 Ach receptorů

11

Botulotoxin (klobásový jed) jefasciatus produkován bakterií Bungarus Clostridium botulinum. Je to možná absolutně Neuronální + Na nejúčinnější kanál jed - 100 g by stačilo k vyhubení celého lidstva. BT – brání presynaptickým vesikulům, K+ kanál aby splynuly s membránou a uvolnily ACh. Ca2+ kanál

Acetylcholin (ACh)

Uvolnění ACh Alfa-Bungarotoxin Sarin (Organofosfáty)

Acetylcholin esterasa

Na+ kanál ve svalu

Tubocurarin

AChR kanál

Strychnos Toxifera

12

Myasthenia gravis

Ptosis

Physostigmine

Physostigma venenosum Zdravý

MG Ach E Ach R

13

Kvíz

Jaké jsou důsledky zvýšené koncentrace plazmatické koncentrace Mg2+ pro svalovou činnost?

14

Kvíz Ca2+ … paralýza

Mg2+

… blokuje napěťově závislé vápníkové iontové kanály

15

Sval – senzorický orgán Ia aferentní neuron II aferentní neuron

α motoneuron

Svalové vřeténko

Ib aferentní neuron

γ motoneuron Golgiho šlachová tělíska

16

Klasifikace axonů Axony vytvářejí nervy v periferním nervovém systému člověka a mohou byt klasifikovány na základě jejich fyzikálních vlastností a rychlosti vedeni na:

Motorické

Senzorické

Autonomní

17

Svalové vřeténko Svalová vřeténka jsou senzorické receptory, které jsou umístěny ve svalové tkáni a detekují změny v délce svalu. Tyto receptory převádějí informaci o délce svalu do centrální nervové soustavy. Tato informace může být zpracována v mozku a užita k určení polohy těla a končetin. Odpovědi svalových vřetének na změny délky hrají též důležitou roli v řízení svalové kontrakce tím, že aktivují motoneurony během napínacího reflexu.

~1 cm Svalové vřeténko

18

2. Krok Aktivace senzorického neuronu

1. Krok Natažení svalu stimuluje svalová vřeténka

Zpracování informace

Zpětná vazba

Sval

5. Krok Svalová kontrakce

Natažení

Relaxace

4. Krok Aktivace motoneuronu

3. Krok Zpracování informace

Kontrakce

AP 19

Napínací reflex - Patelární reflex Náhlé natažení svalu vede k: 1. 2. 3. 4.

Svalová vřeténka detekují natažení svalu Senzorický neuron přenáší informaci do míchy Senzorický neuron končí přímo na motoneuronech Alfa motoneuron se aktivuje a vede akční potenciály do svalu, který se následně kontrahuje

Povšimněte si, že pouze sval, který je natažen se kontrahuje

20

Golgiho svalová tělíska Golgiho svalová tělíska (GST) jsou citlivá na svalový tonus. Je to proprioceptivní senzorický receptor,

který se nachází na přechodu svalových vláken ve šlachu.

Ib aferentní neuron

Když se sval kontrahuje vytváří sílu, která vede k deformaci (natažení) terminálního větvení senzorického neuronu. Toto natažení aktivuje na natažení citlivé iontové kanály terminál Ib aferentních axonů. Výsledkem je depolarizace a vznik akčních potenciálů, které se šíří do míchy. Frekvence akčních potenciálů signalizuje sílu vytvořené 10 až 20 motorických jednotek. Ta reprezentuje sílu celého svalu. 21

Inhibiční reflex … náhlá svalová relaxace vzniklá v důsledku velkého svalového tonu. Golgiho svalová tělíska jsou receptory pro tento reflex.

Inhibiční interneuron Ib aferentní neuron (senzorický) Inhibitory neurons Zpětná vazba tvořená axony

Ib

senzorických

vláken

zprostředkovávají míšní reflex, který kontroluje svalovou kontrakci. Ib aferenty končí na interneuronech, které inhibují aktivitu motoneuronů – regulují sílu svalové kontrakce.

Golgiho svalová tělíska

22

Excitace Spojení excitace a kontrakce Kontrakce Relaxace  … vztahuje se ke spojení událostí, které spojují AP na sarkolemě a aktivaci myofilament  AP se šíří podél T-tubulů do sarkoplazmy  Jakmile AP dosáhne sarkoplazmy vyvolává otevření iontových kanálů v sarkoplazmatickém retikulu  Sarkoplazmatické retikulum uvolní Ca2+  Ca2+ se váží na troponin, pohyb tropomyosinu odkryje vazebná místa do kterých se může vázat myosin

23

Ca2+ a svalová kontrakce

Fascicle Svalová buňka/ sv. vlákno

Sarkomera Sarkolema Myofibrila

Sarkoplazmatické retikulum 24

Ca2+ a svalová kontrakce Sv alová buňka Sarkolema

T-tubuly

Sarkoplazmatické retikulum (Ca2+) 25

Sarkoplazmatické retikulum

T-tubuly

Ca2+ Ca2+

Ca2+

Ca2+

Ca2+ Ca2+

Ca2+

Ryonadine R

Ca2+

Ca2+

Dihydropine R 26


T-tubuly


Ca2+

Ca2+ Ca2+

Ca2+

Ca2+

Ca2+

Ryonadinový R

Ca2+

Dihydropinový R 27


T-tubuly


Ca2+

Ca2+

Ca2+

Ca2+

Ca2+

Ca2+

Ryonadinový R

Ca2+ pump

Ca2+

Dihydropinový R 28

Kontrakce … iniciální kroky? Actin

Myosin

Sarcomera

Kontrakce

Relaxace

29

Actin

Myosin

Sarcomera

↑Ca2+ Kontrakce

Relaxace

↓Ca2+

30

Excitace Spojení excitace a kontrakce Kontrakce Relaxace

31

Sarkomera

= funkční jednotka M

Z

H- linie

pouze myozinová vlákna

I- linie stejnorodá (izotropní linie pouze aktinová vlákna

Z- linie

kotví aktinová vlákna

A- linie

myozinová a aktinová vlákna nestejnorodá - anizotropní

myozinová vlákna aktinová vlákna

M- linie střed sarkomery

32

Sarkomera

M

Z

33

Tropomyosin

34

Tropomyosin

Vazebná místa pro myosin 35

Tropomyosin

Tropomyosin

ATP

ADP

36

6 kroků

1. Ca2+ se uvoluje ze sarkoplazmatického retikula … následně jsou obnažena vazebná místa pro myosinové hlavy na aktinu 2. Myosinová hlava se váže do vazebných míst na aktinu (ATP je hydrolyzováno) 3. Uvolnění ADP a P vyvolává pohyb myosinové hlavy 4. Vazba ATP vede k uvolnění myosinové hlavy z vazby na aktin 5. ATP je hydrolyzováno a znovu energetizuje myosinovou hlavu 6. Ca2+ je pumpován zpět do sarkoplazmatického retikula 37

Tropomyosin

Tropomyosin

ATP

ADP

38

6 kroků


Tropomyosin

Tropomyosin

ATP

ADP

40

6 kroků


1

ADP

Tropomyosin

42

Každá myosinová hlava se pohne asi 5x za minutu

2

Power stroke

1

ADP

Tropomyosin

43

6 kroků


ATP

Tropomyosin

45

ATP is hydrolysed … re-energizes the myosin head

Tropomyosin

46

6 kroků


Sarkoplazmické retikulum (Ca2+) 2. 1.

Tropomyosin

48

… a ještě jednou

49

tropom yozin

troponin

Aktinové vlákno

M yozinové vlákno

aktin

ATPázová aktivita Aktinové vlákno

50

… a ještě jednou

51

Quiz 1

Křeče Zvýšená plazmatická koncentrace Ca2+ (poruchy příštítných tělísek, ledvin …)

Ruka v křeči co připomíná solení Křeč je spontánní zpravidla bolestivá, kontrakce svalu vzniklá během nebo krátce po fyzické námaze. • vrozené poruchy metabolizmu • poruchy hospodaření s vodou (dehydratace) • abnormality v koncentraci elektrolytů v séru (moc Ca2+ málo Mg2+) • nepříznivé vnější podmínky – teplo nebo zima. 52

Ochrnutí Centrální příčiny

Svalové příčiny

Periferní příčiny

53

Patologie – svalové dystrofie Duchenova typu Duchenneova svalová dystrofie (DMD nebo také svalová dystrofie Duchenneova typu) je

gonozomální recesivní vrozené onemocnění způsobené mutací genu kódujícího protein dystrofin. Je pojmenováno podle francouzského neurologa Guillauma Duchenna de Boulogneho. DMD je smrtelné, zatím neléčitelné onemocnění, které se klinicky manifestuje u chlapců. Jde o nejčastější typ svalové dystrofie, incidence se udává jeden případ na 3500 narozených chlapců. DMD je charakteristická progredující svalová ochablost, která nejdříve postihuje nohy a pánevní svalstvo, později se rozšiřuje na horní končetiny, krk a dýchací svaly. Nejpozději kolem třináctého roku jsou chlapci upoutáni na invalidní vozík. Smrt nastává obvykle mezi dvacátým a třicátým rokem jako důsledek srdeční nebo dechové nedostatečnosti.

Dystrofin je strukturální svalový protein, který je kódován tzv. „Duchenovým genen“,

který patří k největším v lidském genomu. • Váže se na membránu a pomáhá udržet strukturu svalových buněk • Bez dystrofinu, svaly mají nižší kontrakční sílu, jsou neustále poškozovány a nakonec odumírají.

54

Patologie – svalové dystrofie Duchenova typu • Chlapci mají těžkosti s udržením hlavy slabé krční svaly • Nechodí v 15 měsících • Špatně chodí, běhá a chodí po schodech • Špatně mluví • Potřebuje pomoc při vstávání • Chodí s nohama od sebe • Chodí na palcích

Toe walking refers to a condition where a person walks on his or her toes without putting much weight on the heal or any other part of the foot. Toe-walking in toddlers is common. These children usually adopt a normal walking pattern as they grow older. 55

Centrální léze – spastická paréza

Spastická hemiplegie (monoparesis; quadriparesis) je stav kdy jsou svaly v kontrakci na jedné straně těla. Může být vyvoláno například mozkovou mrtvicí. V případě mrtvice a poškození mozku na jedné straně dochází k poruše hybnosti na straně protilehlé Poškozená strana těla je ztuhlá (rigidní), slabá a má snížené nebo vymizelé funkční schopnosti.

56

Chabá obrna (paréza, plegie) Charakteristika: •

… je vyvolána poškozením nebo smrtí motoneuronů v důsledku traumatu, infekce, toxinů, vaskulárních onemocnění, tumorů a degenerativního procesu. Poškození míšních nervů vede zpravidla k poruchám motorických tak senzorických funkcí. Při tomto poškození signály z mozku a míchy nemohou dosáhnout příslušná svalová vlákna.

•

Tento stav je charakterizován ztrátou reflexů. Napínací a šlachové reflexy nelze vybavit … což má za následek chabou obrnu (hypotonii).

•

Fibrilace a fascikulace jsou přítomny pouze na začátku, než dojde k atrofickým změnám

•

K chabé obrně dochází když nedojde k regeneraci; svalů, kterých se to tyká se zkrátí a jejich tkáň je nahrazena pojivovou a tukovou tkání. Svalový tonus ne nepřítomný – dochází k poruchám hybnosti.

•

Výrazná svalová atrofie se zpravidla pozoruje během několika týdnů po ztrátě eferentní a aferentní inervace. 57

Poškození periferního nervu

Paralýza je kompletní ztráta kontrolovat svalový tonus nebo svalovou kontrakci svalu nebo skupiny svalů. Spastická paréza je obvyklá u poškození mozku; Chabá paréza při poškození periferního nervu nebo předního míšního rohu kde jsou uložena těla motoneuronů. Tento typ obrny je zpravidla doprovázen řadou senzorických symptomů (např. ztrátou citlivosti na teplo, bolest, dotyk …) Poškození (přerušení) axonu motoneuronu vede k degeneraci periferní části (té více vzdálené od buněčného těla) (Wallerian degeneration). Jestli je axon přerušen, ale myelinové pochvy, schwanové buňky, endoneurium, perineurium a epineurium zůstanou nepoškozeny pak proximální část axonu může regenerovat. Rychlost růstu regenerujícího nervu je přibližně 1 mm to 2 mm za den. 58

… něco extra …

Acetylcholin

Motoneuron

Sval

Nerve Growth Factor (NGF) Ciliary Neurotrophic Factor (CNTF) Insulin-like Growth Factors (IGFs)

59

Projevy činnosti svalstva



Projevy mechanické



Projevy elektrické



Projevy strukturální



Projevy chemické



Projevy tepelné

60

Projevy činnosti svalstva Stah isometrický

    

Projevy Projevy Projevy Projevy Projevy

mechanické elektrické strukturální chemické tepelné

Stah a relaxace

Stah isotonický

61




Projevy mechanické



Projevy elektrické






Projevy chemické



Projevy tepelné

Elektrická odpověď

Mechanická odpověď

62

Akční potenciál

RMP – 90 mV

RMP – 90 mV

RMP -50 mV 63

Elektromyografie (EMG) Elektromyografie elektrofyzilogická technika, která měří elektrickou aktivitu vzniklou ve svalech – buď spontánní nebo po podráždění nervu. Elektroda – v podobě jehly - je vpíchnuta do svalu. Každý sval, který se kontrahuje též vytváří akční potenciály. Přítomnost, velikost a tvar vln akčních potenciálů poskytuje informace o schopnosti svalu odpovídat na nervovou stimulaci.

64




Projevy mechanické



Projevy elektrické






Projevy chemické



Projevy tepelné

… zasouvání vláken aktinu mezi vlákna myozinu

65




Projevy mechanické



Projevy elektrické






Projevy chemické



Projevy tepelné ATP (zásoby stačí na několik sekund 1-2 s) Zásoby kreatinfasfátu ( 7-8 s) Anaerobní zdroj ATP je 2.5 x rychlejší než aerobní (kys. mléčná a pH) Glukóza … mastné kyseliny 66




Projevy mechanické



Projevy elektrické






Projevy chemické



Projevy tepelné

… účinnost svalové práce je nízká 20-25% … zbytek je teplo

Teplo iniciační – kontrakce a relaxace Teplo opožděné - zotavovací

67

Svalová síla

… kg/cm2 Tréninkem se nezvětšuje svalová síla (která je u mužů i žen stejná 3-4 kg/cm2 ), ale svalový tonus.

68

Svalová únava … hromadění kyseliny mléčné ve svalu, snížení pH Odolnost proti únavě se zvyšuje tréninkem … přizpůsobení metabolizmu zátěži Svalovou únavu lze zmenšit drážděním sympatiku Orbeliho fenomén

69

Příčně pruhované svaly Čím více hlav myozinu se spojí s aktivním místem aktinu, tím větší je síla kontrakce Čím více se k sobě přiblíží sousední Z-linie, tím více se sval zkrátí Max zkrácení je 50-70% a prodloužení 180% klidové délky

Typy svalů: Červené svaly – obsahují velké množství myoglobinu (váže O2

… aerobní metabolizmus … pracují pomalu … tonické Bílé svaly – málo myoglobinu, bohaté sarkoplazmatické retikulum … převládá anaerobní metabolizmus, rychlé … fazické

70

Type I Fibres These fibres, also called slow twitch or slow oxidative fibres, contain large amounts of myoglobin, many mitochondria and many blood capillaries. Type I fibres are red, split ATP at a slow rate, have a slow contraction velocity, very resistant to fatigue and have a high capacity to generate ATP by oxidative metabolic processes. Such fibres are found in large numbers in the postural muscles of the neck. Type II Fibres These fibres, also called fast twitch or fast glycolytic fibres, contain a low content of myoglobin, relatively few mitochondria, relatively few blood capillaries and large amounts glycogen. Type II B fibres are white, geared to generate ATP by anaerobic metabolic processes, not able to supply skeletal muscle fibres continuously with sufficient ATP, fatigue easily, split ATP at a fast rate and have a fast contraction velocity. Such fibres are found in large numbers in the muscles of the arms.

Fibre Type

Type I fibres

Type II fibres

Contraction time

Slow

Very Fast

Size of motor neuron

Small

Very Large

Resistance to fatigue

High

Low

Activity Used for

Aerobic

Short term anaerobic

Force production

Low

Very High

Mitochondrial density

High

Low

Capillary density

High

Low

Oxidative capacity

High

Low

Glycolytic capacity

Low

High

Major storage fuel

Triglycerides

CP, Glycogen

71

Stahy motorických jednotek

Stahy mohou probíhat : Postupně: nejdříve se aktivuje motoneuron malé motorické jednotky, postupně se zapojují další a větší motorické jednotky - nábor Velké jednotky mají až 50x větší sílu … gradace svalové síly Střídavě: … dlouhodobě udržuje tonus

Svalový třes

… nejprve se zvýší svalový tonus … pak se střídavě a nekontrolovaně stahují svalové snopce … produkce tepla

72

Rigor mortis

    

Ztuhnutí svalů, které začíná 3-4 hodiny po smrti Je vyvokáno rozpadem sarkoplazmického retikula, které uvolní Ca Ca vyvolá kontrakci Vzhledem k tomu, že má sval nedostatek ATP je neustále kontrahován Sval je kontrahován až do té doby než se rozpadnou myofilamenta

… způsoben ztrátou ATP a trvá 15 - 25 hodin (rozklad proteinů)

73

Srdeční sval

74

Srdeční sval

Syncytium Jádra centrálně Příčné pruhování Interkalární disky

Řízení srdeční činnosti - změny frekvence

Vliv: Parasympatiku – snižuje tepovou frekvenci … tento vliv převyšuje v klidu v rozsahu 20-30 tepů/min mediátorem je acetylcholin uvolněný z n. vagus v blízkosti sinoatriálního uzlu snížení tepové frekvence a prodloužení převodu vzruchu v sinoatriálním uzlu (negativní dromotropní efekt) Sympatiku – zvyšuje frekvenci

76

Hladké svaly Základní jednotkou je svalová buňka (vřetenovitého tvaru) s jedním jádrem Je prostoupena rozptýlenými aktinovými a myozinovými vlákny (netvoří proužkování) Neobsahují troponin – jeho funkci má kalmodulin … vlákna jsou zakotvena do pevných aktinových tělísek

Ca 2+ procházejí přes membránu

77

Typy hladkých svalů … žádný typ hladkého svalu není řízen vůlí

Vícejednotkový typ

Útrobní typ

Syncytium

m. ciliaris Jsou řízeny vegetativním nervovým systémem

Trávicí trakt Jsou řízeny vegetativním nervovým systémem hormony, pH …

78

Synaptické přenašeče (transmitery) … uvolňují se z nervových zakončení (glutamát, Ach …)

Ionotropní receptory

Metabotropní receptory

79

Ionotropní receptor

Metabotropní receptor Axon

Axon Akční potenciál

Akční potenciál

Acetylcholin

Acetylcholin

Srdeční sval

Kosterní sval

Kosterní svaly

Aktivace nikotinického ACh receptoru

Aktivace muskarinového ACh receptoru

Membránová depolarizace

Uvolnění a-GTP + βγ z heteromerických G proteinů

Akční potenciál a excitace

βγ aktivace K+ kanálů

Kontrakce svalu

Membránová hyperpolarizace

Srdeční sval

Snížení tepové frekvence

80

PNS - parasympatikus Sympatikus

Parasympatikus

Parasympatikus - Acetylcholin je neuropřenašečem jak pregangliových tak postgangliových neuronů. Nervy, které uvolňují acetylcholin jsou cholinergní. (Odpočívat a trávit)

Pregangliové neurony Mozkový kmen a mícha (S2-S4)

Postgangliové neurony Zpravidla ganglia blízko cílové tkáně

81

PNS – Sympatikus - Noradrenalin Sympatikus

Parasympatikus

Sympatikus - Acetylcholin je neuropřenašečem na pregangliových neuronech. Na postgangliových neuronech je to noradrenalin (norepinefrin). Nervy, které uvolňují noradrenalin, jsou označovány adrenergní. (Lov a obrana) Pregangliové neurony Intermediolateralní část míchy (T1-L3)

Prevertebrální a paravertebrální ganglia

82

Autonomní nervový systém CNS

Periferní nervy a proximální ganglia

Cílové orgány (hladké svaly srdce a žlázy)

Ganglion

Parasympatikus Pregangliové vlákno

N2 nikotinický ACh R ACh

Ganglion

Sympatikus

N2 nikotinický ACh R ACh

Postgangliové vlákno

Muskarinický ACh R ACh

α nebo β adrenergní receptory NA

Synapse „en passant“ 83

Muskarinické Ach receptory Typ M1

M2

M3

84

G-protein Gq (Gi) (Gs): Slow EPSP.

Funkce EPSP v autonomních ganglích sekrece sliných žláz a žaludkuAtropin (antagonista) Muskarin (agonista) v CNS (paměť?)

Gi ↑ K+ vodivost

zpomaluje srdeční činnost snižuje kontraktilní sílu srdce

↓ Ca2+ vodivost Gq

v CNS kontrakce hladkého svalstva zvyšuje sekreci žláz - slinných a žaludku v CNS akomodace oka vasodilatace zvracení zvýšená lokomoce v CNS

M4

Gi ↑ K+ vodivost ↓ Ca2+ vodivost

M5

Gq

v CNS

Atropa belladonna (Rulík zlomocný) Amanita muscaria

PNS – Sympatikus - Noradrenalin Noradrenergní neuron MAO Zpětné vychytávání

Noradrenalin

COMT

Postsynaptická část

Receptor α1: α2:

β1 β2 β3

Mechanismus

GαGqq: aktivace fosfolipázy C (PLC), ↑ IP3 a ↑ Ca GαGi i: inhibice adenylát cyklázy, ↓cAMP Gs: stimulace adenylát cyklázy, ↑cAMP

GαGs: s stimulace adenylát cyklázy, ↑cAMP Gs: stimulace adenylát cyklázy, ↑cAMP

Efekt Vasoconstrikce Snížená motilita střeva Inhibice uvolňování inzulinu Kotrakce sfinkterů Snížené uvolňování neuropřenašečů Zvýšení tepové frekvence Zvýšení lipolýzy Relaxace hladkého svalstva Zvýšení lipolýzy

85

Když se kontrahuje sval, Ca2+ se váží na a. actin b. myosin c. troponin

? 86

Když se kontrahuje sval, Ca2+ se váží na a. actin b. myosin c. troponin

87

Pří kontrakci se aktinová vlákna pohybují __________. a. dál od sebe b. blíž k sobě c. k Z linii

? 88

Pří kontrakci se aktinová vlákna pohybují __________. a. dál od sebe b. blíže k sobě c. k Z linii

89

Zvýšení Ca2+ je důležité pro kontrakci. Po ní jsou Ca2+ transportovány do retikula. Co se stane když nejsou Ca2+ absorbovány kompletně a. Další kontrakce bude silnější b. Další kontrakce bude slabší c. Nedojde k další kontrakci do té doby než dojde k úplné resorbci Ca2+

? 90

Zvýšení Ca2+ je důležité pro kontrakci. Po ní jsou Ca2+ transportovány do retoikula. Co se stane když nejsou Ca2+ absorbovány kompletně a. Další kontrakce bude silnější b. Další kontrakce bude slabší c. Tnedojde k další konmtrakci do té doby než dojde k úplné resorbci Ca2+

91

Aby se ve svalu vytvořilo ATP, kreatin fosfát (CP) přenese __________ na ADP. a. kyslík b. fosfát c. adenosin

? 92

Aby se ve svalu vytvorilo ATP, kreatin fosfát (CP) přenese __________ na ADP. a. kyslík b. fosfát c. adenosin

93

ATP může být ve svalu vyrobeno z glulózy. Ta je uchovávaná ve formě __________. a. energie b. kreatinu c. glycogenu

? 94

ATP může být ve svalu vyrobeno z glulózy. Ta je uchovávaná ve formě __________. a. energie b. kreatinu c. glycogenu

95

Laltát je vedlejší produkt při __________ respirci. a. anaerobní b. aerobní c. isometrické

? 96

Laltát je vedlejší produkt při __________ respirci. a. anaerobní b. aerobní c. isometrické

97

Které pořadí je správné pro produkci ATP v kontrahujícím se svalu? a. anaerobní respirace, CP, aerobní respirace b. aerobní respirace, CP, anaerobní respirace c. CP, anaerobní respirace, aerobní respirace

? 98

Které pořadí je správnbé pro produkci ATP v kontrahujícím se svalu? a. anaerobní respirace, CP, aerobní respirace b. aerobní respirace, CP, anaerobní respirace c. CP, anaerobní respirace, aerobní respirace

99

Ca2+ vyvolá posun troponin/tropomyosin ového komplexu. Ca2+ je uvolněno z __________. a. sarkomery b. sarkoplazmického retikula c. presynaptických váčků axonu

? 100

Ca2+ vyvolá posun troponin/tropomyosin ového komplexu. Ca2+ je uvolněno z __________. a. sarkomery b. sarkoplazmického retikula c. presynaptických váčků axonu

101

ATP je nutné pro kontrakci. Jaká z následujících odpovědí je CHYBNÁ? a. ATP je užito pro vazbu aktinu a myosinu. b. ATP je užito pro oddělení aktinu a myosinu. c. ATP je užito pro posun troponin-tropomyosinového komplexu

? 102

ATP je nutné pro kontrakci. Jaká z následujících odpovědí je CHYBNÁ? a. ATP je užito pro vazbu aktinu a myosinu. b. ATP je užito pro oddělení aktinu a myosinu. c. ATP je užito pro posun troponin-tropomyosinového komplexu

103

Laktát NENÍ produkován během které reakce? a. glykolýzy b. aerobní respirace c. anaerobní respirace

? 104

Laktát NENÍ produkován během které reakce? a. glycolýzy b. aerobní respirace c. anaerobní respirace

105

Při které reakci se produkuje nejvíce ATP a. glykolýzy b. aerobní respirace c. anaerobní respirace

? 106

Při které reakci se produkuje nejvíce ATP a. glykolýzy b. aerobní respirace c. anaerobní respirace

107

Které buňky přeměnují laktát na pyruvát? a. jaterní b. svalové c. sleziny

? 108

Které buňky přeměnují laktát na pyruvát? a. jaterní b. svalové c. sleziny

109

… a pro dnešek končíme Děkuji za pozornost.

110

Svaly. 3. LF UK - Vinohrady. Ladislav Vyklický

Recommend Documents