Sval (musculus) – KOSTERNÍ (příčně pruhované), HLADKÉ, SRDEČNÍ Význam svalu: umožňují pohyb organismu nebo jeho částí (orgánů) v lidském těle je přibližně 600 svalů, které umožňují pohyb celého těla tvoří 40% tělesné váhy je ovladatelný vůlí (jazyk, svaly hlavy a končetin, ale i bránice) Stavba svalu: svalová buňka = cytoplazmatická membrána, protoplazma s organelami chemické složení: a) anorganické látky = voda (70 – 75%), ionty (Na, K, Ca…) b) organické látky = bílkoviny (aktin, myosin= stah svalu) = glukóza, glykogen, ATP (energie) skládá se ze svalových vláken = mikrofibrily (až 100 sval.buněk), vaziv a cév průměr 20-150 mikrometrů, délka 0,5-20 cm myofibrily = skládají se ze dvou vláken: MYOSIN – dvojlomná ( anisotropní ) bílkovinné vlákno (filamenta silná) AKTIN – jednolomná ( isotropní ) bílkovinné vlákno (filamenta slabá) na povrchu svalu je vazivový obal = facie (svalová povázka) cévy = zásobují sval krví nervy = vedou vzruchy, řídí kontrakce – stahy svalu šlacha = je na začátku a na konci svalu, vytváří spoj mezi svalem a kostí 10 – 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval hlavní součástí svalu je tkáň svalová: a) část šlašitá = šlacha b) část masitá = bříško svalové - červenohnědá barva - aktivní část svalu - stah (vyvolávající pohyb) typy svalových vláken červená pomalá (tonická vlákna) = jsou ekonomické, zajišťují pomalý stah, jsou vytrvalé, jsou tam, kde není potřeba síla, ale výdrž (zádové svaly) červená rychlá = rychlý stah, vytrvalé (více u mužů) bílá rychlá = maximální stah, rychlý, snadno se unaví Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640
Stránka 53
Princip fce.svalu: vzniká podrážděním nervového vlákna, uvolní se Ca a dojde k reakci mezi MYOSINEM a AKTINEM myosin se nasouvá na aktin, zkracuje se délka myofibrily = svalový stah Ca se váže zpět a vazba myosin aktin se uvolní = natažení svalu při nadbytku nebo nedostatku Ca nastává svalová křeč v klidu svaly spotřebují 9 l vzduchu za 1 hodinu, při práci až 90 l cévní systém není schopen přinést tolika kyslíku a svaly pracují na kyslíkový dluh, při kterém vzniká kyselina mléčná (laktát), který způsobuje svalovou únavu a bolest práce svalu za časovou jednotku nazýváme výkon denní vykonaná práce může dosáhnout 200 tisíc a více N (newtonů) trvalý prac.výkon, lze vykonávat 8 hodin denně, pak dochází ke svalové únavě rychlost nástupu svalové únavy závisí na rozsahu, rytmu vykonané práce odstranění svalové únavy = pasivní odpočinek (správná výživa + spánek) = aktivní odpočinek (vykonávání jiné činnosti), masáž, vodoléčba svaly spolu spolupracují SYNERGICKÉ SVALY (jeden a tentýž pohyb je zabezpečen více svaly) ANTAGONISTICKÉ SVALY (svaly působí proti sobě)
RELAXACE
KONTRAKCE
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640
Stránka 54
Dělení svalů - podle funkce: OHÝBAČE (flexory) NATAHOVAČE (extenzory) PŘITAHOVAČE (adduktory) ODTAHOVAČE (abduktory) SVĚRAČE (sfinktery) ROZVĚRAČE (dilatátory) - podle směru svalových snopců: PŘÍMÉ, PŘÍČNÉ, PODÉLNÉ, ŠIKMÉ - podle krajiny kde leží: ČELNÍ, SPÁNKOVÝ, PRSNÍ, STEHENNÍ, BŘIŠNÍ - podle obrysu: SVAL KRUHOVÝ apod. - podle počtu hlav: DVOJHLAVÝ, TŘÍHLAVÝ, ČTYŘHLAVÝ - podle tvaru: KRÁTKÝ, DLOUHÝ, PLOCHÝ
SYSTEMATIKA SVALŮ ČLOVĚKA Svaly hlavy - dělíme na mimické a žvýkací Mimické svaly 1. Vazivová blána – Galea aponeurotica 2. Čelní sval – venter frontalis 3. Týlní sval – venter occipitalis 4. Kruhový sval oční – musculus orbicularis oculi 5. Kruhový sval ústní – musculus orbicularis oris 6. Sval tvářový – musculus buccinator 7. Velký sval lícní – musculus zygomaticus major Žvýkací svaly 1. Zevní sval žvýkací – musculus masseter 2. Spánkový sval – musculus temporalis
Svalstvo krku 1. Podkožní sval – musculus platysma 2. Zdvihač hlavy – musculus sternocleidomastoideus ( nejmohutnější)
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640
Stránka 55
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640
Stránka 56
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640
Stránka 57
Svaly trupu Svaly hrudníku 1. Velký sval prsní – musculus pectoralis major (umožňuje přitahovat paže k hrudi) 2. Malý sval prsní – musculus pectorali minor 3. Přední pilovitý sval – musculus serratus anterior (umožňují upažení, předpažení, vzpažení, částečný vdech) 4. Vnější a vnitřní mezižeberní svaly – mm. Intercostales externi et interni (spojují žebra + dýchací cesty) 5. Bránice – diafragma (dýchací sval, vede jí ((3 otvory)) jícen, aorta, dolní dutá žíla) Svaly břicha 1. Přímý sval břišní – m. rectus abdominis (pokrývá celé tělo): šikmé(zevní a vnitřní) příčné bederní (podél páteře) Svaly zad 1. Sval trapézový – kápovitý – m. trapezius 2. Široký sval zádový – m. latissimus dorzi
Svalstvo končetin Horní končetina 1. sval deltový – m. deltoideus (lopatka + k. pažní) 2. dvojhlavý sval pažní – m. biceps brachii (ohnutí paže biceps) 3. trojhlavý sval pažní – m. triceps brachii (natahovač, triceps) 4. svaly předloktí – přední strana – dlouhé ohybače ruky a prstů - zadní strana – dlouhé natahovače ruky a prstů 5. svaly ruky
Dolní končetina 1. hýžďové svaly – velký, střední, malý – m. gluteus maximus, medius, minimus 2. dlouhý sval stehenní – krejčovský – m. sartorius ( nejdelší, upíná se na pánev) 3. čtyřhlavý sval stehenní – m. quadriceps femoris 4. dvojhlavý sval stehenní – m. biceps femoris 5. svaly bérce - přední strana – přední sval holenní – m. tibialis anterior - dlouhý natahovač prstů – m. extensor digitorum longus - dlouhý natahovač palce – m. hallucis Pontus - zadní strana – trojhlavý sval lýtkový – m. triceps surae - sval chodidlový – m. plantaris – upíná se v Achillově šlaše - ohybače prstů a palce 6. svaly nohy
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640
Stránka 58
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640
Stránka 59
NEMOCI SVALOVÉ SOUSTAVY pohmožděný sval = projevuje se modřinou a bolestivostí v místě pohmoždění, které po krátké době zmizí. svalové křeče či ochrnutí svalů = v důsledku úrazů či jiných závažných onemocnění (v případě, že naše svaly dlouho nehýbou, např.ruka v sádře) zánět svalu = vzniká v souvislosti s infekcí chřipkovým virem, projevuje výraznou únavou, a hlavně bolestí svalů = zánět srdečního svalu (únava, celková slabost, nevolnost, otoky dolních končetin, střevní problémy, potíže s dechem) namožení = stálé opakování konkrétních pohybů, tupá bolest svalu objevující se po 24 – 48 hodinách po výkonu natažený sval = ostrá bolest ve svalu náhle vzniklá po prudkém nadměrném protažení, bez krevního výronu natržení svalu = ochromující bolest ve svalu náhle vzniklá po inadekvátním pohybu doprovázená otokem a krevním výronem, omezení funkce
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640
Stránka 60
