Svahové procesy. Organické sedimenty. Kvartérní vulkanizmus v ČR

Svahové procesy Organické sedimenty Kvartérní vulkanizmus v ČR

Svahové sedimenty (deluviální, colluvial deposits)

- transport podmíněn gravitací - roli hraje také voda, led, vítr, sklon svahu

Členění: gravitační s.s. gravitační sesuvové

gravitační plouţené gravitační proudové splachové

Gravitační s.s.

- transportovány výhradně gravitací (řícením, saltací, posouváním, kutálením) - další pohyb po svahu – gravitační suché proudy, kamenné laviny

- osypy, osypové kuţele (úpatí svahů), suťová pole, kamenná nebo bloková moře (pokrývají svahy), droliny, balvaniště - zrnitost závisí na typu zdrojové horniny, monotónní litologie, ostrohranné

klasty, chaotické uspořádání, někdy ploché klasty uloţeny konformně se svahem - často málo zastoupena matrix - vymývání směrem k bázi sedimentů, největší klasty na okrajích akumulace, mocnost aţ 70 m (úpatí Krušných hor) – sloţitá stavba, sedimentace v podobě plochých kamenných proudů - chladná období pleistocénu, střídání teplot, málo vegetace

Výskyt - dynamický horský reliéf – sklony svahů do 40°

- skalní města v České křídové pánvi - České středohoří - krasové oblasti – sedimenty jeskynních vchodů (opady tmelené CaCO3).

Růţičková et al., 2003

Kamenné moře, Norsko Foto J. Kadlec


Skalní řícení, Ronchi di Termeno v Jiţním Tyrolsku, 28.1.2014

http://zpravy.idnes.cz/balvany-tesne-minulystatek-v-traminu-dxb/zahranicni.aspx?c=A140131_095258_zahranicni _vez

Osypy na úpatí skalní stěny (Dolomity)

Foto J. Kadlec

Sedimenty gravitační sesuvové - rychlý gravitační pohyb podle smykových ploch - strukturní a texturní znaky - chaoticky uloţené bloky různých velikostí, zdrojová oblast relativně malá, prohnětení matrix

Sesuv

Monroe, Wicander (1997)

Příklad opakovaného sesuvu

Monroe, Wicander, 2009

Sesuv, Keelung (Taiwan) 27.4.2010

http://message.snopes.com/showthread.php?t=70455

Sesuv Dobkovice, České středohoří, červen 2013

Sesuv vyvolaný zemětřesením


Sesuv části skalního masívu – přehrada Vaiont 9.10.1963

Těleso sesuvu 2 km dlouhé a přes 300 m mocné, 240 milionů m3 horniny


Údolí přehrady Vaiont před a po sesuvu

Dave, 2008

Gravitační ploužené sedimenty - pomalý pohyb horninových hmot v důsledku objemových změn - plastický pohyb vodou nasyceného materiálu po svahu

plošná geliflukce (periglaciální podmínky), - soliflukce – jakýkoli plastický pohyb vodou nasyceného materiálu po svahu (i mimo periglaciální podmínky)

- chladná období pleistocénu • plouţené sedimenty s.s. • bloková pole (cambering) • sedimenty plošné geliflukce • uloţeniny horninových ledovců

Ploužené sedimenty s.s. - creeping (creep, kríp) – pomalý dlouhodobý a zpravidla se nezrychlující pohyb po svahu - nejběţnější a plošně nejrozsáhlejší typ svahových

sedimentů - štěrky mají hlinitou nebo písčitou matrix, obsah štěrkové frakce můţe být podřadný

- monotónní litologie, většinou ostrohranné klasty (pozor na rozvětralé slepence), chaotické uspořádání, ploché klasty často konformně se svahem (osa a po spádnici) - většinou bez vrstevnatosti, podíl vody nebo geliflukce na transportu můţe vytvářet vrstevnatost - můţe způsobovat hákování podloţních vrstev

Mechanizmus plouţení

Kettner, 1953

Blokové pole (cambering)

Kettner, 1953

Plošná geliflukce - vznik velmi rozšířených svahových sedimentů - nejrůznější sloţení - převaţující sloţkou je jíl a prach, větší klasty „plavou“ v matrix

- často paralelní zvrstvení, textury hrnutí - můţe způsobovat hákování podloţních vrstev

Geliflukce



Hákování vrstev


Kettner, 1953

Úpatní série

Loţek, 1973

Úpatní série

Chlupáč et al., 2002

Horninové ledovce

- transport povrchovým plouţením, zvolna se pohybují v důsledku velkého obsahu ledu tmelícího klasty hornin a gravitace - ostrohranné klasty, chaotická textura - periglaciální klima (nivační deprese a kary), prostor po ledu vyplněn jemnějším vyplavovaným materiálem

Horninový ledovec ve Wrangell-St. Elias NP (Aljaška)

National Geographic (Dec. 2007)

Gravitační proudové sedimenty - lineární tělesa - transport ve viskózním stavu po dostatečném nasycení vodou (dešťovou, tavnou)

Mury (debris flows) - převaha štěrku, po přívalových deštích nebo tání sněhu, délka aţ několik km - Krkonoše (Obří důl 1897), Jeseníky Pískové proudy - v méně dynamickém reliéfu, lze pozorovat v pískovnách, známy i fosilní (písek z rozvětralých pískovců)

Bahnotoky (mud flows) - výrazná převaha prachové a jílové sloţky - pod vyústěním roklí tvořených sprašemi, jsou součástí aluviálních kuţelů

Mury v Obřím dole 29.7.1897


Huascarán, Peru 31.5.1970


Památník čs. horolezců v Peru

http://www.mzv.cz/lima/cz/staty_akreditace/peru/acto_recordatorio_del_terremoto_en.html

Sedimenty bahenního proudu


Tragédie v Aberfan, Wales 21.10.1966


Splachové sedimenty

- transport dešťovými vodami, nebo vodou z tajícího sněhu, plošný splach, struţky na úpatí svahů - deluvio-fluviální sedimenty, humidní období, vznik většinou v holocénu, v

současnosti mocnost 20 cm po jedné sráţkové události - deluvio-eolické sedimenty - ve sprašových komplexech – peletové písky (hlínopísky), na začátku

chladných období, paleoklimatický indikátor

Sprašová série se splachovými sedimenty

Loţek, 1973

Organické sedimenty - tvořeny odumřelými rostlinnými těly, jeţ podlehla zrašelinění (ulmifikaci) - zabraňující jejich rozkladu - paleontologický význam (pyly, rostlinné makrozbytky, hmyz) a paleoenvironmentální význam - stratigrafický význam Slatiny - v zamokřených oblastech, hladina podzemní vody trvale vysoko, niţší oblasti, často při pramenech, opuštěné meandry toků - různý chemismus (od kyselých po vápnité aţ po almy - baţinné karbonáty) - Polabí (vyuţití v lázeňství – Toušeň, Bělohrad), Luţnice, Třeboň, Františkovy Lázně, Hornomoravský a Dolnomoravský úval Rašeliny - oblasti s vysokými sráţkami, horské oblasti, v blízkosti pramenů běţně narůstají do vyklenutého tvaru (vrchoviště)

Rašeliniště Boţí Dar

https://encryptedtbn2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9Gc QLxxhG_2OclHW5fZveTTkMj_bjHApSiRkUw2HoVcdpSK 9i0dYJw

Foto J. Kadlec

Přechodná rašeliniště - začínají jako slatiny a přecházejí postupně do vrchoviště

Rozšíření - oblasti někdejšího zalednění - Krkonoše, Šumava, Krušné Hory Palsa – subarktické podmínky, čočky ledu v rašelině, průměr do 25 m, výška 3-6 m

Kvartérní vulkanity a pyroklastické sedimenty 3. neovulkanická fáze (2,7-0,9 Ma) - nasypané kuţely, lávové příkrovy, proudy, ţíly nebo stratovulkány

Západní Čechy – kuţele struskových pyroklastik a ţíly - Komorní hůrka (0,11-0,95 Ma) – pyroklastika melilitu, proťatého ţilou nefelínitu, - Ţelezná hůrka (0,17-1,5 Ma) – olivinický nefelinit Nízký Jeseník - stratovulkány Malý a Velký Roudný (bazanitové a čedičové lávové proudy aţ 5 km dlouhé a 50 m mocné), Venušina sopka a Uhlířský vrch (stáří 3,3-0,8 Ma) Dozvuky vulkanické činnosti - výrony CO2 – SOOS, ve vrtech (Slaný, Bruntál, Rýmařov)

Ţelezná hůrka – pyroklastika sloţení olivinického nefelinitu

Foto J. Kadlec

Komorní hůrka

https://encryptedtbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTaIFoP_V8Mff_jVtpvKMzRN3CW0Eaeu3KjO2zzLDWQ tsPA1pNeSA

Komorní hůrka – spor neptunistů a plutonistů

Systém štol vyraţený1834-1837

Foto J. Kadlec

SOOS – dozvuky vulkanické činnosti

Foto J. Kadlec

SOOS - vývěry CO2

Foto I. Mareš

Důsledky tání permafrostu (Aljaška)


Moai na Velikonočním ostrově, 1250‒1500 A.D.

Foto W. Leonardi

Na shledanou za týden

Svahové procesy. Organické sedimenty. Kvartérní vulkanizmus v ČR

Recommend Documents