STUDIO KAPA – ARCHITEKTURA, URBANISMUS, INTERIER, DESIGN --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ing.arch. Petr Vávra, Na Petynce 88, 169 00 Praha 6
ÚZEMNÍ PLÁN NEUMĚŘ
Záznam o účinnosti : a) Označení správního orgánu, který územní plán vydal: Zastupitelstvo obce Neuměř b) Datum nabytí účinnosti územního plánu: c) Jméno, příjmení, funkce a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele : ing. Hana Roudnická odbor výstavby, úsek územního plánování Městského úřadu ve Stodě otisk úředního razítka :
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE POŘIZOVATEL : Městský úřad Stod, Odbor výstavby, úsek územního plánování Náměstí ČSA 294, 333 01 Stod OBJEDNATEL : Obec Neuměř Neuměř 26, 34562 Holýšov IČO 00572331 URČENÝ ZASTUPITEL: Antonín Kolář, starosta obce ORGÁN PŘÍSLUŠNÝ K VYDÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU: Zastupitelstvo obce Neuměř ZHOTOVITEL : Vedoucí projektant : ing.arch. Petr Vávra, autorizovaný architekt ČKA 01189 - A Doprava : ing. Josef Smíšek, autorizovaný inženýr ČKAIT 0007570 v oboru dopravní stavby Technická vybavenost : ing. Petr Hrdlička, autorizovaný inženýr ČKAIT 0401000 v oboru městské inženýrství, AMI Vyhodnocení záborů ZPF, krajinná ekologie a životní prostředí : ing. Jan Dřevíkovský Digitální zpracování : ing. Petr Kohoutek, ADR GIS service OBSAH DOKUMENTACE I. ÚZEMNÍ PLÁN NEUMĚŘ IA. Textová část IB. Grafická část 1. Výkres základního členění území………………………………………………..1 : 5.000 2. Hlavní výkres……………………………………………………………………….1 : 5.000 3. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací……………………..1 : 5.000 II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO NEUMĚŘ IIA. Textová část IIB. Grafická část 4. Koordinační výkres……………………………………………............................1 : 5.000 5. Výkres širších vztahů………………………………………………….............1 : 100.000 6. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu……………..……….............1 : 5.000 2
IA. Textová část :
a) Vymezení zastavěného území………………………………………………………..str.4 b) Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot………..str.4 c) Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně……………………………………….....str.4 d) Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umísťování……….....str.6 e) Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání ložisek nerostných surovin………………………………………………...str.7 f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu………….......str.9 g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit…………….str.17 h) Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo……………………………………………..str.18 i) Stanovení kompenzačních opatření (dle §50 odst.6 Stavebního zákona)……..str.18 j) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat do evidence územně plánovací činnosti …..str.19 k) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části…………………………………………………………………………..str.19
IB. Grafická část
1) Výkres základního členění území………………………………………….....1 : 5.000 2) Hlavní výkres…………………………….……………………………………..1 : 5.000 3) Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací……………….....1 : 5.000
3
a) Vymezení zastavěného území Zastavěné území je vymezeno na základě mapových podkladů aktualizovaných podle průzkumů v terénu a zde ověřeného aktuálního stavu využití území k 15.12. 2016 a je přehledně vyznačeno ve Výkrese základního členění území, resp. Hlavním výkrese územního plánu (dále ÚP) Neuměř. Hranice vymezuje souvisle zastavěné území vlastního sídla Neuměř a dále 6 dislokovaných lokalit : 2 zemědělské areály jihovýchodně od obce, výrobní a skladový areál na hranici k.ú. s Holýšovem (bývalá kasárna) s vodárnou a dále samotu – zbořeniště a plochu fotovoltaické elektrárny při cestě z Neuměře do bývalých kasáren. b)
Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot
Správní území obce Neuměř je situováno v historicky osídleném, postupně se k západu zvedajícím údolí, které je z jihu a zejména ze severu obklopeno výraznými lesními masivy vymezujícími zemědělsky využívaný prostor, kontaktně navazující na zastavěné území, kde je situováno také rozsáhlé hospodářské zázemí zemědělské a lesnické výroby. Vlastní obec se rozkládá na obou březích Neuměřského potoka v průměrné nadmořské výšce 400 metrů a je vzdálena vzdušnou čarou jen asi 3km západně od Holýšova a 5km severně od Staňkova. Sídlo nemá vyvinutou charakteristickou prostorovou strukturu – zástavba se přizpůsobovala vodnímu toku a terénu, novodobá zástavba pak expandovala do okrajových částí mimo dosah vody. Původní v zásadě liniové uspořádání domů venkovského typu podél komunikací s jedním nadzemním podlažím a obytným podkrovím se sedlovými, případně polovalbovými střechami přechází do rozvolněné zástavby rezidenčního charakteru s volnou orientací střech sedlových, případně polovalbových. Četné doplňkové stavby vč. staveb zemědělského charakteru ve své hmotě nepřevyšují stavby hlavní a často uzavírají hospodářské dvory usedlostí s různými typy střech. ÚP Neuměř respektuje stávající zástavbu s prostory návsi jako urbanisticky významnými kompozičními prostory včetně vymezených archeologických lokalit. Za architektonické a historické hodnoty lze vedle výše uvedeného též považovat pamětní kříže a další prvky drobné sakrální architektury v sídle i krajině, všechny návrhem respektované. Základní koncepcí rozvoje řešeného území je pak ochrana definovaných hodnot s tím, že prioritou je rehabilitace stávajících fondů před extenzivním rozvojem na nové plochy. Rozvojové plochy jsou situovány do proluk ve stávající zástavbě, resp. po obvodě sídla tak, aby přiléhaly k hranici zastavěného území, ve volné krajině nejsou navrhovány žádné nové lokality s výjimkou obnovy samoty u lesa – bývalého vojenského areálu. Stanovením funkčních a prostorových regulativů pro stabilizované i rozvojové plochy je pak zajištěno začlenění nové zástavby do celkové urbanistické i krajinné struktury se zachováním charakteru sídla i krajiny. c)
Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně
Celková urbanistická koncepce rozvoje obce Neuměř (viz Hlavní výkres č.2) vychází jednak z podmínky respektování definovaných a chráněných hodnot území, která je zajišťována zejména jinými právními předpisy či správními opatřeními, jednak z požadavku vymezení rozvojových ploch a jejich ochrany před případnými riziky. 4
Cílem řešení je tedy rozvoj obce zejména v oblasti bydlení v historicky osídlené krajině, kdy vedle nových ploch na stávající zástavbu plynule navazujících pro obytnou funkci je prioritou návrhu regenerace urbanistické struktury a adekvátní využití stávajících nevyužitých resp. nevhodně využitých fondů či ploch jako nástroj ochrany nezastavěného území v souladu s požadavky Stavebního zákona. Přitom je kladen důraz ochranu krajiny a její rehabilitaci, zde zejména revitalizaci toků a doplnění ploch ochranné zeleně jako přirozených protipovodňových opatření. V ÚP Neuměř jsou vymezeny hranice zastavitelných ploch s ohledem na ochranu životního a přírodního prostředí a reálné možnosti efektivního zainvestování těchto ploch dopravní a technickou vybaveností, pomocí prostorových regulativů je uplatněn důraz na respektování krajinných hodnot řešeného území. Cílem nového ÚP Neuměř je tedy eliminace nebo alespoň minimalizace negativních vlivů a návrh uspořádání území, respektující dané limity a přesto vytvářející dostupnými územně technickými prostředky podmínky pro udržitelný rozvoj území. Ten je navržen jednak jako regenerace stávajících ploch, resp. zástavba proluk uvnitř zastavěného území – plochy přestavby (v grafické části označeny indexem P s přiřazeným pořadovým číslem plochy), zároveň návrh ÚP Neuměř vymezuje nová zastavitelná území (index Z), vše přehledně zobrazené ve Výkrese základního členění území č.1. Návrh plošného i prostorového uspořádání je patrný z Hlavního výkresu č.2, jednotlivé zastavitelné plochy a plochy přestavby jsou označeny indexy uvedenými v grafické i textové části ÚP Neuměř s následující specifikací : ZASTAVITELNÉ PLOCHY INDEX Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8
FUNKCE, OR.KAPACITA DI-S, PV BI - 5 RD BI - 2 RD OV-S BV - 2 RD DI-S BV - 1RD TI – ČOV
POPIS, PODMÍNKY VYUŽITÍ nová místní komunikace, zároveň PPO podmínkou vybudování komunikace a inž.sítí podmínkou rozšíření komunikace, inž.sítě doplňková plocha stávajícího hřiště podmínkou vybudování komunikace a inž.sítí zastávka bus respektovat o.p. silnice a VN plocha (i pro možnou kořenovou) ČOV
PLOCHY PŘESTAVBY INDEX P1 P2 P3 P4 P5
FUNKCE, OR.KAPACITA BV - 4 RD BV - 1 RD BV - 1 RD BV - 2 RD SM-V- 1RD,20lůžek
POPIS, PODMÍNKY VYUŽITÍ podmínkou rozšíření komunikace, inž.sítě podmínkou rozšíření komunikace, inž.sítě podmínkou rozšíření komunikace, inž.sítě penzion apod.
Pozn.: plocha PPO na západním okraji obce není navržená jako vodní plocha, ale suchý poldr, tzn. zůstane v ZPF jako TTP. Naopak plocha PPO severovýchodně od obce je návrh vodní plochy (V) dle provedených pozemkových úprav. Základem systému sídelní zeleně jsou oba prostory návsi a památník padlým, na které navazují další veřejné prostory (plochy veřejných prostranství PV), které v sobě zahrnují vedle komunikací také významné plochy veřejné sídelní zeleně. Návrh systému sídelní zeleně se tak orientuje na její obměnu a minimální doplnění, zejména pak na propojení ploch zeleně na veřejných prostranstvích, navazujících na plochy zeleně krajinné, včetně návrhu izolační zeleně (zatravnění) na sídlo kontaktně navazující. 5
d)
Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umísťování
Stávající zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury (Obecní úřad a hasičská zbrojnice, kulturní dům se společenským sálem, kaplička na návsi) jsou plošně i funkčně stabilizovaná a s ohledem na velikost a charakter sídel se nepočítá s jejich plošným rozvojem. Další zařízení občanského vybavení mohou být umisťována v souladu s příslušnými regulativy (viz dále kapitola f) v plochách smíšených obytných venkovských (SM-V) a také v plochách bydlení v rodinných domech (BI) jako součást obytných objektů. V hlavním výkrese jsou vymezeny plochy veřejných prostranství sloužící veřejnému užívání bez ohledu na vlastnictví pozemků. Jedná se o veřejná prostranství k umístění pěších i vozidlových komunikací ke stávající i nové zástavbě, ploch pro umístění dětských hřišť, ploch veřejné zeleně apod. Právě plochy veřejné zeleně musí být chráněny a podle možností rehabilitovány a doplněny místně typickými dřevinami a prvky drobné architektury. Dopravní obsluha je vázána na silnici III/19347, III/19348 a koncovou III/19349, kterými je obec Neuměř napojena na nadřazenou dopravní síť, silnici I/26 Plzeň – Domažlice. Jejich vedení je zejména vzhledem ke konfiguraci terénu a zástavby stabilizované a s ohledem na jejich současné i předpokládané dopravní zatížení se nenavrhují úpravy nad rámec vymezených pozemků, běžné údržby. V ÚP Neuměř je navrženo nové připojení obce a zejména nové obytné zóny na silnici III/19348, která bude sloužit zároveň jako součást protipovodňových opatření. Ostatní obslužné místní komunikace, zajišťující přímou obsluhu jednotlivých objektů, jsou vzhledem k vedení ve stávající zástavbě taktéž dlouhodobě stabilizovány a nepředpokládají se jejich významnější úpravy s výjimkou rozšíření v nové obytné zóně v severozápadní části obce. Na obslužné komunikace navazují ostatní cesty či účelové komunikace převážně zemědělského charakteru, které zároveň zajišťují prostupnost krajiny. Odstavování vozidel je nutno řešit výhradně v rámci vlastních objektů a pozemků, u navržených lokalit je třeba počítat minimálně dvě odstavné plochy pro osobní vozidla na pozemku rodinného domu. Krátkodobé parkování je možné v prostorech návsi. Hromadná doprava bude i nadále zajišťována autobusovými linkami (400160 z nádraží Holýšov), zastávka v zásadě pokrývá potřebnou docházkovou vzdálenost. Cyklistická doprava je uskutečňována po stávajících místních a účelových komunikacích a je v řešeném území stabilizována, není zde vedena žádná cyklotrasa. Další druhy dopravy ani žádná jiná doprovodná zařízení se v řešeném území nevyskytují a ani se s jejich umístěním nepočítá. Záplavová území, ochrana před povodněmi Drobné vodní toky v řešeném území nemají stanoveno záplavové území nicméně ohrožují v případě přívalových srážek zastavěné území bleskovými záplavami. Proto jsou v ÚP Neuměř s ohledem na ochranu zástavby před přítokem extravilánových vod z okolních pozemků navrženy jako protipovodňová opatření nové 2 vodní plochy k akumulaci těchto vod. Zároveň je navržena nová komunikace (zastavitelná plocha Z1 – viz výše), která bude realizována zároveň také jako protipovodňové opatření proti pronikání extravilánových vod do zastavěného území obce. Komunikace bude na západní straně doplněna kapacitním příkopem ve formě vsakovacího průlehu. 6
Technické vybavení území V ÚP Neuměř je navržena nová vodovodní síť, která bude řešena napojením z rozvodů skupinového vodovodu Nýrsko přívodem podél komunikace z Kvíčovic do Neuměře. Nově navrhovaná vodovodní síť umožní zásobování stávající zástavby i vymezených přestavbových a zastavitelných ploch a bude realizována v rámci výstavby nové splaškové kanalizace ve společné trase s nově budovanými stokami. V obci Neuměř byla realizována jednotná kanalizace, do které po předčištění v septicích vypouští odpadní vody více než 60 % obyvatel obce. Stávající jednotná kanalizace je vyústěna 3 výústmi do Neuměřského potoka. V ÚP Neuměř je navržena nová splašková kanalizační síť včetně plochy pro umístění čistírny odpadních vod, která je navržena tak, aby umožňovala realizaci plošně nejnáročnější kořenové ČOV. Stávající jednotná kanalizace bude po realizaci splaškové kanalizace zachována a bude provozována jako dešťová. Nutné je důsledné oddělení splaškových odpadních vod vypouštěných od jednotlivých objektů do stávající jednotné kanalizace a jejich přepojení do nové splaškové stokové sítě. Stávající středotlaká plynovodní síť umožňuje plošnou plynofikaci všech stávajících i navrhovaných objektů zemním plynem. Se zásobováním zemním plynem je počítáno i u zastavitelných ploch, vymezených v ÚP Neuměř. Vymezené plochy se nacházejí v dosahu stávající plynovodní sítě, plochy jsou napojitelné prostřednictvím krátkých přívodů, které proto nejsou v grafické části územního plánu zakreslovány. Základní koncepce řešení zásobování území elektrickou energií se v návrhu nemění, počet stávajících trafostanic je v řešeném území dostatečný a jejich rozmístění odpovídá místům se zvýšenou koncentrací stávající i navrhované zástavby. Případné deficity v návrhovém období budou řešeny zvýšením výkonu ve stávajících trafostanicích a v návrhu územního plánu se tudíž neprojeví. Ve stávajícím zastavěném území je napojení na místní telefonní síť stabilizováno. Napojení rozvojových ploch na místní telefonní síť bude provedeno ze stávající sítě dle podmínek stanovených provozovatelem. Koncepce nakládání s odpady probíhá v souladu s platnou legislativou a bude v území zachována. V obci se provádí shromažďování odpadu do určených nádob s odvozem směsného odpadu na regionální skládku a dále separovaný sběr odpadu. Nebezpečný odpad zneškodňuje k tomu oprávněná firma a ukládá ho mimo řešené území na k tomu určenou skládku nebezpečných odpadů. e)
Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability
Obec Neuměř se rozkládá na obou březích Neuměřského potoka na dně širokého plochého údolí, které se směrem k západu pozvolna zvedá v průměrné nadmořské výšce 400 metrů. Z jižní a zejména severní strany je toto historicky osídlené údolí ohraničeno výrazným lesním masívem s nejvyšším místním vrcholem Boušov (476 m n.m.), přičemž toto celkové uspořádání území je definováno jako stabilizované. Celé řešené území je pak dlouhodobě poznamenáno intenzivní zemědělskou velkovýrobou, která způsobila významné zminimalizování přírodních prvků v krajině a i vlastní obec je kontaktně obklopena intenzivně obdělávanou zemědělskou půdou často až na hranice zastavěných pozemků.
7
Jedním z hlavních cílů ÚP Neuměř je tedy obnovit ekologickou i estetickou funkci krajiny a zvýšit tak její atraktivitu a zároveň v maximální míře navrženými přírodními prvky zajistit ochranu zastavěného území před následky přívalových dešťů. Proto je navržena změna kultur ve prospěch ochranné a izolační zeleně u ploch kontaktně na zástavbu navazujících (např. PPO2), suchý poldr (PPO1) na západním okraji obce s potřebnou retenční schopností, nové vodní plochy na stávajících tocích a v neposlední řadě i technická opatření - ochranná hráz, sloužící zároveň jako těleso nové komunikace do obytné zóny. Návrh lokalizace rozvojových ploch kontaktně na stávající zástavbu navazujících pak vychází ze snahy o maximální zachování a ochranu krajinného rázu bez negativních zásahů. Hlavním cílem koncepce uspořádání krajiny je tedy zejména ochrana a respektování jejích hodnot a prvků územního systému ekologické stability (ÚSES). Skladebné prvky nadregionálního ÚSES jsou podle 1.AZÚR Plzeňského kraje vedeny mimo řešené území, regionální systém ÚSES je v severovýchodním cípu řešeného území reprezentován regionálním biokoridorem RBK 2032. Na tento nadřazený systém je napojena hustá síť lokálních prvků ÚSES, tj. biocentra a biokoridory, které jsou v ÚP Neuměř vymezeny dle provedených pozemkových úprav podle hranic parcel, případně dle existujících linií v území (cesty, vodní toky apod.). Takto detailně vymezené prvky ÚSES jsou zakresleny v Hlavním výkrese č.2 a definovány jako veřejně prospěšná opatření ve Výkrese veřejně prospěšných staveb a opatření č.3 (index v závorce): - lokální biocentrum LBC 2032/05 (kód VPS U1), vymezené, funkční - lokální biocentrum LBC 2032/06 (U2), vymezené, funkční - lokální biokoridor LBK 2032/03-ST069 (U3), vymezený, funkční - lokální biocentrum LBC ST069 (U4), vymezené, funkční - lokální biokoridor LBK ST069-201/01 (U5), vymezený, funkční - lokální biokoridor LBK ST068-2032/03 (U6), část vymezená, část k založení - lokální biocentrum LBC ST068 (U7), vymezené, funkční Přírodní (funkční) skladebné části ÚSES, tj. biocentra i biokoridory, jsou nezastavitelným územím, v biokoridorech se připouští pouze vedení liniových staveb a umístění technických objektů. Pro funkční využití ploch biocenter je : a) přípustné : - současné využití - využití zajišťující přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám - jiné využití jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu, tzn. změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES - žádoucí je revitalizace vodních toků b) podmíněně přípustné : - nezbytně nutné liniové stavby a vodohospodářské zařízení (ČOV atd.) pouze ve výjimečných případech, přičemž umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biocentra c) nepřípustné : - změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES - jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich 8
- rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, úpravy toků, intenzifikace obhospodařování, odlesňování, těžba nerostných surovin apod. Pro funkční využití ploch biokoridorů je: a) přípustné: - současné využití - využití zajišťující vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extenzivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extenzivní sady, lesy apod.) - jiné využití jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu; přitom změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES - žádoucí je revitalizace vodních toků b) podmíněně přípustné : - nezbytné liniové stavby křížící biokoridor pokud možno kolmo a vodohospodářské zařízení (ČOV atd.) pouze ve výjimečných případech, přičemž mohou být umístěny jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru c) nepřípustné : - změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekol. stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru - jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily územní ochranu a založení chybějících částí biokoridorů - rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, úpravy toků, intenzifikace obhospodařování, odlesňování, těžba nerostných surovin apod. Lokální síť kostry ekologické stability nebyla vzhledem k dostatečnému pokrytí v řešeném území doplňována podpůrným systémem interakčních prvků. Návrhem není narušen systém účelových případně místních obslužných komunikací a tak je v plném rozsahu zachována dostatečná prostupnost krajiny. f)
Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu
Plochy s rozdílným způsobem využití pokrývají beze zbytku a jednoznačně celé řešené území. Z hlediska časového horizontu jsou plochy rozlišeny na plochy stabilizované (stav) a plochy změn, tj. plochy přestavby a plochy zastavitelné (v grafice jsou odlišeny rastrem a indexem P, resp. Z a pořadovým číslem plochy). V grafické části uvedené plochy s rozdílným způsobem využití (viz barevně legenda + index) mají dále v textu stanoven převažující účel využití (tj. více než 50% využití ploch, objektů musí odpovídat tomuto účelu) a podmínky prostorového uspořádání – zde se jedná zejména o zachování charakteru zástavby (viz kapitola b), dále rozmezí velikosti nových stavebních pozemků a procenta jejich zastavitelnosti, maximální podlažnosti ap. Pro stanovení % zastavitelnosti pozemku se do zastavěné plochy pozemku započítá plocha vlastní stavby RD (max. 20%) a dále stavby a zařízení specifikované v §21, odst.4) Vyhlášky č.501/2006 Sb. v platném znění (max.10%), zpevněné plochy a komunikace. 9
Takto specifikované plochy jsou oproti Vyhlášce č.501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území v souladu s §3, odst.4 podrobněji členěny s ohledem na specifické podmínky a charakter řešeného území (viz grafická část – Hlavní výkres č.2, Odůvodnění ÚP Neuměř). plochy bydlení v rodinných domech (BI) a) převažující účel využití - individuální bydlení s odpovídajícím zázemím užitkových zahrad s chovatelským a pěstitelským zázemím pro samozásobení s příměsí nerušících obslužných funkcí převážně pro vlastní řešené území b) přípustné - rodinné domy a místně tradičního charakteru (viz kapitola b) s užitkovými zahradami a případným chovem hospodářského zvířectva pro vlastní potřebu přičemž negativní vlivy nesmí omezit hlavní funkci, tj. bydlení - rekreace individuální - veřejná prostranství, nezbytná dopravní a technická infrastruktura c) podmíněně přípustné - maloobchodní zařízení s prodejní plochou do 200 m2 - stravovací a ubytovací zařízení s omezenou ubytovací kapacitou do 12 lůžek - zařízení na zpracování a výkup individuální zemědělské a lesnické produkce - zařízení drobné výroby a služeb nerušící bydlení d) podmínky prostorového uspořádání - pro umístění staveb a zařízení občanského vybavení, výkup, drobné výroby a služeb je podmínkou umístění v dané ploše prokázání, že tyto nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené obytné ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše - výměra nových pozemků 800 – 1.500 m2, zastavitelnost pozemku max. 30% - výška hlavního objektu nepřekročí 2,0 NP při respektování okolní výškové hladiny a charakteru zástavby (viz kapitola b) e) nepřípustné - všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury – nekomerční zařízení (OV) a) převažující účel využití - umístění nekomerčních zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotnictví, církve, kultury, veřejné správy a ochranu obyvatelstva b) přípustné - jednotlivé typy (stupně) školských zařízení včetně jejich ubytovacích kapacit, sportovních a dalších účelových zařízení - zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče - zařízení veřejné administrativy a správy - kulturní zařízení, muzea, památníky, účelová zařízení církví - zařízení pro ochranu obyvatelstva - veřejná prostranství, nezbytná dopravní a technická infrastruktura c) podmíněně přípustné - ostatní ubytovací zařízení d) podmínky prostorového uspořádání - pro ubytovací zařízení je podmínkou prokázání, že z hlediska provozního a hygienického je jejich umístění slučitelné s hlavní funkcí území e) nepřípustné - všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti 10
plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OV-S) a) převažující účel využití - umístění tělovýchovných a sportovních zařízení b) přípustné - sportovní stadiony a hřiště - nezbytná související dopravní a technická infrastruktura - vodní plochy c) podmíněně přípustné - sportovní, rehabilitační a lázeňská zařízení - účelové sportovně rekreační haly (tělocvičny, stadiony, plavecké areály ap.) - maloobchodní zařízení do 200 m2 prodejních ploch, veřejné stravování a ubytování d) podmínky funkčního a prostorového uspořádání - umístění sportovně rekreačních rehabilitačních a lázeňských zařízení, účelových sportovních hal a staveb a zařízení občanského vybavení je podmíněno zajištěním odpovídajícího dopravního napojení na nadřazenou silniční síť a prokázáním negativního vlivu na krajinný ráz - umístění zařízení pro veřejné stravování, ubytování a maloobchod je podmíněno jejich funkční vazbou na hlavní náplň území, která nebude jejich činností omezena - pro každé započaté dva hektary vymezené zastavitelné plochy bude vymezena plocha veřejného prostranství s touto zastavitelnou plochou související o výměře nejméně 1000 m2, do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace e) nepřípustné - všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti plochy smíšené obytné venkovské (SM-V) a) převažující účel využití - bydlení venkovského charakteru včetně umístění ostatních zařízení, která svým provozem, vyvolanou dopravní obsluhou ani vzhledem nenaruší funkci obytnou b) přípustné - bydlení v rodinných domech s hospodářskými stavbami, užitkovými zahradami a případným chovem hospodářského zvířectva pro vlastní potřebu přičemž negativní vlivy nesmí omezit hlavní funkci, tj. bydlení - maloobchodní zařízení do 200 m2 prodejních ploch, veřejné stravování a ubytování - administrativa a veřejná správa - kulturní, sociální, zdravotní a sportovní zařízení c) podmíněně přípustné - zařízení na zpracování a výkup individuální zemědělské produkce, zahradnictví - zařízení drobné výroby a služeb, tj. provozů prokazatelně nevyvolávajících negativní ovlivnění bydlení (negativní vlivy na životní a obytné prostředí nepřekročí hranice vlastního pozemku) - nezbytná dopravní a technická infrastruktura, odstavná a parkovací stání d) podmínky prostorového uspořádání - v plochách dle odstavce c) se připouští pouze takové stavby a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí, nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území - výška hlavního objektu nepřekročí 1,5 NP, tj. přízemí s využitelným podkrovím při respektování okolní výškové hladiny a charakteru přiléhající zástavby - zastavitelnost pozemků max. 40%, min. velikost pozemků 900 m 2 e) nepřípustné - všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti 11
plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba (VD) a) převažující účel využití - umístění a rozvoj drobné řemeslné či přidružené výroby, výrobních a nevýrobních služeb a to zejména těch, která nemohou být umístěna v jiných územích b) přípustné - zařízení drobné výroby, výrobních a nevýrobních služeb - sklady a manipulační plochy - sběrné dvory - obchodní, administrativní a správní budovy - veřejné stravování - odstavná a parkovací stání, garáže - nezbytná související dopravní a technická infrastruktura c) podmíněně přípustné - ostatní ubytovací zařízení, ubytovny d) podmínky prostorového uspořádání - pro ubytovací zařízení je podmínkou prokázání, že z hlediska hygienického je jejich umístění slučitelné s hlavní funkcí území - zastavěnost pozemku resp. areálu nepřesáhne 65%, tzn. min 35% výměry pozemků bude tvořit zeleň e) nepřípustné - stavby fotovoltaických elektráren mimo fasády a střechy budov - všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti plochy výroby a skladování (VP) a) převažující účel využití - umístění a rozvoj výroby a skladových areálů b) přípustné - zařízení průmyslové výroby a služeb, jejichž vlastní či související činnost nemá zásadní dopady mimo vlastní areál na okolní prostředí - sklady a skládky materiálu, veřejné provozy - motoristické služby všeho druhu včetně čerpacích stanic pohonných hmot - administrativa a správa - obchodní zařízení - odstavné plochy a garáže - sběrné dvory - nezbytná související dopravní a technická infrastruktura c) podmíněně přípustné - ostatní ubytovací zařízení - kulturní, zdravotnická, sociální a sportovní zařízení, sloužící pro obsluhu území d) podmínky prostorového uspořádání - pro ubytovací zařízení a stavby občanského vybavení dle odstavce c) je podmínkou prokázání, že slouží jako zázemí k převažujícímu účelu využití a jejich umístění je s ním z hlediska hygienického slučitelné - pro ostatní ubytovací zařízení je podmínkou prokázání, že budou sloužit jako zázemí k převažujícímu účelu využití - zastavěnost pozemku resp. areálu nepřesáhne 65%, tzn. min 35% výměry pozemků bude tvořit zeleň e) nepřípustné - stavby fotovoltaických elektráren mimo fasády a střechy budov - všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti 12
plochy výroby a skladování – zemědělská a lesnická výroba (VZ) a) převažující účel využití - umístění zařízení zemědělské a lesnické výroby a služeb b) přípustné - zařízení zemědělské a lesnické výroby - sklady a skladové plochy - zařízení na zpracování a výkup zemědělské produkce - zařízení výroby a služeb, přímo se vážící k zemědělství a lesnictví - sběrné dvory - administrativa a správa - nezbytná související dopravní a technická infrastruktura c) podmíněně přípustné - ostatní ubytovací zařízení, ubytovny d) podmínky prostorového uspořádání - pro ubytovací zařízení je podmínkou prokázání, že z hlediska provozního a hygienického je jejich umístění slučitelné s hlavní funkcí území - zastavěnost pozemku resp. areálu nepřesáhne 65%, tzn. min 35% výměry pozemků bude tvořit zeleň e) nepřípustné - stavby fotovoltaických elektráren mimo fasády a střechy budov - všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti plochy pro energetické stavby a zařízení z obnovitelných zdrojů (TE) a) převažující účel využití - umístění a rozvoj ploch, staveb a zařízení k získávání energie z obnovitelných zdrojů kromě větru b) přípustné - stávající stavby a zařízení k získávání energií z obnovitelných zdrojů kromě větru - nezbytná dopravní a ostatní technická infrastruktura - plochy doprovodné a izolační zeleně s funkcí eliminace negativních vlivů na krajinný ráz - prvky ÚSES c) podmínky funkčního a prostorového uspořádání - konkrétní záměry podléhají hodnocení vlivu na krajinný ráz a biologické hodnocení lokality a pokud svým objemem, hmotou nebo rozlohou poruší harmonické měřítka krajiny (prostorové vazby celku a prvků), vyžaduje se vždy posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA) - všechny fotovoltaické panely budou mít antireflexní úpravu d) nepřípustné - všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti plochy technické infrastruktury (TI) a) převažující účel využití - umístění a rozvoj ploch, staveb a ostatních zařízení technické infrastruktury místního i nadmístního významu b) přípustné - plochy a zařízení technické infrastruktury - nezbytná související dopravní a ostatní technická infrastruktura - prvky ÚSES c) podmíněně přípustné - zařízení výroby a služeb, přímo souvisejících s daným typem technic. vybavení 13
d) podmínky prostorového uspořádání - podmínkou pro všechny druhy činností je neomezení hlavního využití vymezené plochy včetně dodržení ochranných pásem jimi stanovených e) nepřípustné - všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti - stavby a činnosti, které by byly v rozporu s bezpečností a provozem hlavního využití vymezené plochy plochy dopravní infrastruktury silniční (DI-S) a) převažující účel využití - plochy staveb a zařízení silniční dopravy místního a nadmístního významu b) přípustné - silnice III. třídy, místní komunikace a jejich součásti (např. náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty) - doprovodná a izolační zeleň - pozemky staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení (např. autobusové zastávky, odstavná stání pro autobusy a nákladní automobily, garáže, odstavné a parkovací plochy, areály údržby pozemních komunikací, čerpací stanice PHM) - jednoúčelové stavby spojené se silniční dopravou - nezbytná zařízení technické infrastruktury c) nepřípustné - všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti plochy veřejných prostranství (PV) a) převažující účel využití - plochy s významnou prostorotvornou a komunikační funkcí sloužící jako náves, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné bez omezení, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru b) přípustné - ulice, účelové komunikace, chodníky, návsi, náměstí a ostatní veřejné shromažďovací prostory s možností umístění prvků drobné architektury, dětských hřišť - veřejná zeleň, parky - nezbytná zařízení dopravní a technické infrastruktury c) podmíněně přípustné - parkoviště a odstavná stání za podmínky, že neomezí hlavní účel využití d) nepřípustné - všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti plochy zeleně na veřejných prostranstvích (ZV) a) převažující účel využití - nezastavitelná území s povinností zachování a rozvoje funkce urbanizované zeleně přístupné bez omezení, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru b) přípustné - trvalé travní porosty s nízkou i vysokou zelení a s prvky drobné architektury (kašny, drobné vodní plochy, plastiky, altány apod.) - pěší komunikace a prostory umožňující celoroční bezkolizní užívání - hřiště, víceúčelové travnaté a mlatové plochy - užití vodních prvků na exponovaných místech c) podmíněně přípustné - účelové cesty a dráhy např. pro bicross či skatepark a ostatní plochy pro rekreaci vyžadující i zpevněný povrch - nezbytná související dopravní a technická infrastruktura 14
d) podmínky funkčního a prostorového uspořádání: - zpevněné plochy (např. hřiště, prvky drobné architektury, zařízení dle odstavce c) nesmí přesahovat 10% celkové plochy zeleně e) nepřípustné - všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti plochy zeleně ochranné a izolační (ZO) a) převažující účel využití - nezastavitelná území s povinností zachování a rozvoje funkce zeleně b) přípustné - trvalé travní porosty s nízkou, příp. vysokou zelení - vymezení skladebných prvků ÚSES - opatření a zařízení k zvyšování retence území, součást zasakovacích pásů - nezbytná dopravní a technická infrastruktura - protihluková zařízení a opatření c) podmíněně přípustné - umístění víceúčelových travnatých a mlatových ploch pro sport a rekreaci - pěší komunikace a prostory d) podmínky prostorového uspořádání - výměra ploch dle odst. c) nepřesáhne 10% z celkové výměry vymezené plochy e) nepřípustné - všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti včetně staveb pro zemědělství a lesnictví, staveb a opatření pro účely rekreace a cestovního ruchu, informačních center plochy zemědělské – zahrady a sady (Z-Z) a) převažující účel využití - zahrady a sady určené přednostně pro pěstování ovoce b) přípustné - zahrady a sady na pěstování ovoce - trvalé travní porosty, izolační a doprovodná zeleň - nezbytná dopravní a technická infrastruktura, manipulační plochy c) podmíněně přípustné - účelové stavby k ukrytí před nepohodou, sociální zázemí - stavby a zařízení na uskladnění, zpracování a prodej zemědělské produkce - přístřešky pro techniku a hospodářské zvířectvo d) podmínky prostorového uspořádání - výška účelových objektů dle odstavce c) musí být v rozmezí 1PP – 1NP, součet jejich výměr včetně manipulačních ploch nepřesáhne 10% z celkové výměry vymezené plochy e) nepřípustné - všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti plochy zemědělské – trvalé travní porosty, louky a pastviny (Z-T) a) převažující účel využití - produkční i neprodukční plochy zemědělského půdního fondu b) přípustné - louky, pastviny a ostatní trvalé travní porosty zemědělsky obhospodařované - izolační a doprovodná zeleň - zařízení zabraňující erozi a splachu půdy – protipovodňová opatření, stoky apod. - nezbytná související dopravní a technická infrastruktura, účelové komunikace 15
c) nepřípustné - změny kultury na ornou půdu, zahrady, sady - všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti včetně staveb pro zemědělství, lesnictví, staveb a opatření pro účely rekreace a cestovního ruchu, info center plochy zemědělské – orná půda (Z-O) a) převažující účel využití - produkční i neprodukční plochy zemědělského půdního fondu b) přípustné - orná půda a ostatní zemědělsky obhospodařované plochy - izolační a doprovodná zeleň - zařízení zabraňující erozi a splachu půdy – protipovodňová opatření, stoky - nezbytná dopravní a technická infrastruktura, účelové komunikace c) podmíněně přípustné - změna kultury nízkobonitních tříd na jiné krajinotvorné, protierozní či protipovodňové využití (např. trvalé travní porosty, zalesnění, realizace malých vodních ploch) za podmínky prokázání potřeby zvýšení protierozní či protipovodňové funkce plochy d) nepřípustné - změny kultury na zahrady, sady - všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti včetně staveb pro zemědělství, lesnictví, staveb a opatření pro účely rekreace a cestovního ruchu, info center plochy zeleně přírodního charakteru (ZP) a) převažující účel využití - plochy k zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny, jako součást vymezeného územního systému ekologické stability krajiny a jiných chráněných území přírody, ostatní nelesní zeleň b) přípustné - trvalé travní porosty - střední a vysoká zeleň mimolesního charakteru c) podmíněně přípustné - nezbytná související dopravní a technická infrastruktura d) podmínky funkčního a prostorového uspořádání - nebudou povolovány změny kultury na ornou půdu, speciální zemědělské kultury e) nepřípustné - všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti včetně staveb pro zemědělství a lesnictví, staveb a opatření pro účely rekreace a cestovního ruchu, info center plochy lesní (PUPFL ) a) převažující účel využití - slouží jako lesy evidované jako pozemky určené k plnění funkce lesa b) přípustné - pozemky určené k plnění funkce lesa, tzn. lesní porosty a porosty lesního charakteru, lesní školky - drobné vodní plochy - travní porosty - nezbytná související dopravní a technická infrastruktura
16
c) podmíněně přípustné - pěší komunikace a prostory, naučné, cyklistické a jezdecké stezky využívající stávajících a nově budovaných účelových lesních cest včetně doplňkových účelových dočasných zařízení (vyhlídkové věže, informační zařízení apod.) za podmínky, že budou splněny požadavky na ochranu lesních ploch a jejich funkčnost a nebude narušena protierozní ochrana a ekologické funkce ploch - pozemky staveb a zařízení pro provoz lesního hospodářství d) nepřípustné - všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti plochy vodní a vodohospodářské (V) a) převažující účel využití - vodní plochy a toky a vodohospodářské stavby na nich, sloužící k zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem, regulaci vodního režimu území a plnění dalších účelů b) přípustné - vodní plochy a toky, účelové a rekreační nádrže a ostatní vodní díla - revitalizace meliorovaných vodních toků - zařízení pro závlahy, odvodnění nebo s protipovodňovou funkcí - přemostění a lávky, stavidla a hráze - rekreační vodní plochy, skluzavky, mola, přístaviště a jiná sportovní zařízení c) podmíněně přípustné - nezbytná související dopravní a technická infrastruktura d) podmínky funkčního a prostorového uspořádání - v okolí vodních toků musí být oboustranně zatravněná plocha o šíři min. 4 m od osy a zároveň min. 2 m od břehu a jednostranný volný manipulační pruh 6 m - upřednostnit trvalé travní porosty s postupným vyloučením orné půdy e) nepřípustné - všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti g)
Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit
V samostatném výkrese č.3 ÚP Neuměř jsou vymezeny plochy pro veřejně prospěšné stavby s identifikačními indexy, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit : D1 - nové připojení obce na silnici III/19348, zároveň protipovodňový val D2 - zastávka bus na silnici III/19348 D3 - plocha veřejného prostranství pro umístění místní komunikace v ploše Z2 D4 - rozšíření místní komunikace k zastavitelným plochám Z2 a Z3 V1 - V4 - vodovod K1 - čistírna odpadních vod Neuměř K2 - K7 - splašková kanalizace
17
Dále jsou v ÚP Neuměř vymezeny plochy pro lokální prvky ÚSES jako veřejně prospěšná opatření v k.ú. Neuměř s identifikačními indexy (U): - lokální biocentrum LBC 2032/05 (kód VPS U1), vymezené, funkční - lokální biocentrum LBC 2032/06 (U2), vymezené, funkční - lokální biokoridor LBK 2032/03-ST069 (U3), vymezený, funkční - lokální biocentrum LBC ST069 (U4), vymezené, funkční - lokální biokoridor LBK ST069-201/01 (U5), vymezený, funkční - lokální biokoridor LBK ST068-2032/03 (U6), část vymezená, část k založení - lokální biocentrum LBC ST068 (U7), vymezené, funkční Dále jsou v ÚP Neuměř vymezeny plochy pro protipovodňová opatření jako veřejně prospěšná opatření v k.ú. Neuměř s identifikačními indexy (PPO): PPO1 - záchytná zdrž – návrh PPO2 - suchý poldr – návrh Požadavky na definování ploch pro opatření k zajištění obrany a bezpečnosti státu ani ploch určených k asanaci nebyly uplatněny. h) Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo V ÚP Neuměř jsou vymezeny plochy pro veřejně prospěšné stavby – místní komunikace a nové napojení obce na silnici III/19348, pro které lze uplatnit předkupní právo pro obec Neuměř, zahrnující v k.ú. Neuměř pozemky: D1 - nové připojení obce na silnici III/19348, zároveň protipovodňový val k.ú. Neuměř, části pozemků p.č.: 555, 557, 558, 560, 561, 562, 566, 567, 569, 570, 810 D2 - zastávka bus na silnici III/19348 k.ú. Neuměř, část pozemku p.č.551 D3 - plocha veřejného prostranství pro umístění místní komunikace v ploše Z2 k.ú. Neuměř, části pozemků p.č.329/7, 329/13, 329/14, 599 D4 - rozšíření místní komunikace k zastavitelným plochám Z2 a Z3 k.ú. Neuměř, část pozemku p.č.599 K1 - čistírna odpadních vod (kořenová) k.ú. Neuměř, část pozemku p.č.796 i)
Stanovení kompenzačních opatření
Podle schváleného Zadání ÚP Neuměř se nepožaduje posuzování vlivů územního plánu na životní prostředí a udržitelný rozvoj území, neboť v řešeném území se nevyskytují žádné evropsky významné lokality Natura 2000 ani ptačí oblasti a proto žádná kompenzační opatření nejsou navrhována.
18
j)
Vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat do evidence územně plánovací činnosti
Podmínkou pro využití plochy Z2 pro bydlení na severozápadním okraji sídla je zpracování územní studie pro celou tuto lokalitu, která prověří urbanisticko - architektonické řešení v závislosti na řešení koncepce dopravní a technické infrastruktury území včetně ochrany krajinného rázu. Územní studie musí být zpracována jako podklad pro rozhodování v území před zahájením jakékoli výstavby či jiné investiční činnosti v území. Lhůta pro zpracování územní studie je stanovena na 6 let od nabytí účinnosti ÚP Neuměř. k)
Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části
Územní plán Neuměř obsahuje celkem 19 stran textové části, grafická část ÚP obsahuje tyto 3 výkresy: 1) Výkres základního členění území…………………………………………1 : 5.000 2) Hlavní výkres………………………………………………………………...1 : 5.000 3) Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací……………….1 : 5.000
19
II. Obsah odůvodnění územního plánu Neuměř
IIA. Textová část a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem.….………str.21 b) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, s odůvodněním potřeby jejich vymezení…………………...str.24 c) Vyhodnocení splnění požadavků Zadání…………………………………………str.24 d) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty……………..str.24 e) Základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí………………...str.34 f) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa………......str.35 g) Postup při pořízení územního plánu…………………………………………........str.40 h) Výsledek přezkoumání územního plánu………………………………………….str.40 i) Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst.5…………………………………..str.40 j) Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst.5 zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly…………………………………………………………………..str.40 k) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch…………………….......str.41 l) Rozhodnutí o námitkách včetně samostatného odůvodnění…………………...str.41 m) Vyhodnocení připomínek…………………………………………………………...str.41 n) Vysvětlivky použitých pojmů………………………………………………………..str.42
IIB. Grafická část 4) Koordinační výkres……………………………………………..........................1 : 5.000 5) Výkres širších vztahů (dále v textové části, str.23)………………………..1 : 100.000 6) Výkres předpokládaných záborů půdního fondu……………..……...............1 : 5.000
20
a)
Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem
Řešené území administrativní obce Neuměř leží v historicky osídlené mírně zvlněné krajině s dostatkem lesů i vodních toků s nivním údolím Radbuzy, která byla vhodná nejenom pro intenzivní zemědělské využití, ale celý region až k podhůří Šumavy byl i významnou průmyslovou oblastí s rozvinutou těžbou drahých kovů. Vlastní sídlo je umístěno na dně širokého, postupně k západu se zvedajícího údolí, které je z jihu a zejména ze severu obklopeno lesními masivy s nejvyšším místním vrcholem Boušov (476 m n.m.). Obec Neuměř má převážně sídelní charakter s dílčí příměsí rekreace a s význam ným pozitivním podílem mladých lidí, většina lokálních ekonomických aktivit se odehrává v zemědělství a lesnictví. Poloha obce severně důležité urbanizační osy OR4, kterou je koridor silnice I/26 Plzeň – Domažlice, cca 3 km západně od Holýšova, kam se také orientuje většina vazeb na občanskou vybavenost a další pracovní příležitosti, a dále dobrá dopravní dostupnost dávají obci dobré předpoklady pro další rozvoj území, který se minimálně za poslední dvacetiletí výstavbou potvrzuje. Z hlediska nadřazených dopravních systémů leží obec Neuměř cca 2,5 km západně od mezinárodní trasy silnice I/26 Plzeň - Domažlice, na kterou je připojena silnicí III/19347, resp. III/19348 přes Kvíčovice. Nadmístní charakter mají v řešeném území rozvody elektrické energie - distribuční síť VN 22 kV napájená z transformovny 110/22 kV v Holýšově. Plynovodní síť navazuje na STL rozvody sousedního města Holýšov. Řešené území se z hlediska vodního režimu nenachází ve velkoplošných chráněných územích regionálního významu (CHOPAV). V obci nebyla realizována vodovodní ani kanalizační síť, obě jsou předmětem návrhu ÚP Neuměř. Z návrhu ÚP Neuměř nevyplývají kromě výše uvedeného a koordinace prvků ÚSES žádné dopady či požadavky na sousední katastrální území.
21
Obec Neuměř se podle Politiky územního rozvoje (PÚR) ČR 2008, schválené usnesením Vlády ČR č. 929 dne 20.7.2009, resp. Aktualizace č.1 Politiky územního rozvoje ČR schválené vládou dne 15. dubna 2015 usnesením č. 276 (viz souhrnné schéma - výřez), nenachází v žádné vymezené rozvojové či specifické oblasti nebo na rozvojové ose i mimo trasy dopravní a technické infrastruktury. Z této celorepublikové dokumentace tedy pro řešení ÚP Neuměř nevyplývají žádné konkrétní požadavky. Zastupitelstvo Plzeňského kraje dne 10. 3. 2014 na svém 8. jednání vydalo usnesením č.437/14 Aktualizaci č.1 Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje (ZÚR PK, účinnost od 1.4.2014), které byly vydány Zastupitelstvem Plzeňského kraje dne 2.9.2008 usnesením č.834/08 s nabytím právní moci 17.10. 2008. Tyto dokumentace upřesnily vymezení celorepublikových rozvojových a specifických oblastí a rozvojových os – vše mimo řešené území. ZÚR PK a její 1.Aktualizace pak vymezily rozvojovou osu OR4 Plzeň - Domažlice – hranice ČR a na ní rozvojové oblasti mimo řešené území - viz výřez Výkresu uspořádání území :
Dle 1.AZÚR PK se řešené území nachází v krajinném celku (KC) 22 Domažlickochodská oblast, okrajově na severu v KC 1 Plzeňská oblast, přičemž do řešeného území nezasahují žádné vymezené krajinné celky ani veduty a pro ÚP Neuměř z toho nevyplývají žádné konkrétní úkoly. Žádné další návrhy, omezení či předpokládané investice se z této nadřazené ÚPD do řešeného území nepromítají.
22
Poznámka: výkres širších vztahů je zhotoven na podkladě Koordinačního výkresu 1.AZÚR Plzeňského kraje (viz výše) s vyznačením řešeného území, limit využití území a tras nadřazeného systému ÚSES 23
b)
Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, s odůvodněním potřeby jejich vymezení
V ÚP Neuměř nejsou navrhovány žádné stavby, koridory ani opatření nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR, resp. 1.AZÚR Plzeňského kraje. c) Vyhodnocení splnění požadavků Zadání Pořizovatel ÚP Neuměř, úsek územního plánování odboru výstavby Městského úřadu Stod, na základě rozhodnutí zastupitelstva obce Neuměř ze dne 5.3.2012 a dále na základě územně analytických podkladů (ÚAP ORP Stod) s využitím ÚPN-O Neuměř (ing.arch. Petr Vávra – Studio KAPA, 14.6.2000), doplňujících průzkumů a rozborů zhotovitele, požadavků obce a žádostí majitelů nemovitostí, zpracoval a projednal návrh Zadání nového ÚP Neuměř, které následně dne 15.4.2016 schválilo zastupitelstvo obce Neuměř. Požadavky pořizovatele na rozsah a obsah návrhu ÚP Neuměř, obsažené ve schváleném Zadání ÚP Neuměř jsou v plném rozsahu splněny a v dokumentaci zohledněny, což bylo potvrzeno při konzultaci s pořizovatelem a objednatelem v rozpracovanosti. Stejně tak jsou zohledněny všechny požadavky, vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace – podrobně viz kapitola a) tohoto Odůvodnění. d)
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty
Obec Neuměř se rozkládá na obou březích Neuměřského potoka na dně širokého plochého údolí, které se směrem k západu pozvolna zvedá v průměrné nadmořské výšce 400 metrů a je vzdálena vzdušnou čarou jen asi 3km západně od Holýšova a 5km severně od Staňkova. Z jižní a zejména severní strany je toto historicky osídlené údolí ohraničeno výrazným lesním masívem s nejvyšším místním vrcholem Boušov (476 m n.m.). Přesné datum založení obce nelze zjistit, dle farní knihy v Holýšově se však lze domnívat, že obec byla založena v období husitských válek nebo pozdějších tažení. Pravděpodobně se původně nacházela tam, kde byl panský dvůr Trubice a sestávala z 29 rolnických usedlostí. Původní jméno osady bylo Nohoměř (jméno má snad svůj původ od měření nohou, jak naši předkové obvykle dělali) později Nouměř, které se pak přeměnilo až postupem doby na Neuměř. Ve zprávě ze dne 20. ledna 1518 se uvádí, že zdejší kostel i fara byly zničeny a obec do roku 1650 patřila duchovní správou do Holýšova, kdy byl farní úřad v Holýšově zrušen. Poté patřila obec k faře v Touškově, farní úřad byl obnoven v roce 1843. Uprostřed vsi stojící kaplička byla postavena r. 1832, ve věžičce byl zvonek, na jehož jedné straně byl obraz sv. trojice a na druhé sv. Joachyma a sv. Anny. (pozn.: volně dle webových stránek obce). Z krajinářského hlediska je v zásadě celé řešené území dlouhodobě poznamenáno intenzivní zemědělskou velkovýrobou, která způsobila významné zminimalizování přírodních prvků v krajině. Neuměř i ostatní sousední sídla (Kvíčovice, Všekary, Štíchov) jsou v zásadě kontaktně obklopena intenzivně obdělávanou zemědělskou půdou často až na hranice zastavěných pozemků. Dalším společným negativním rysem takřka všech sídel Neuměřského údolí, který má výrazný znehodnocující účinek na sídla samotná i okolní krajinu, je pak lokalizace rozsáhlých a měřítkem staveb neadekvátních areálů zemědělské velkovýroby. 24
Také proto v ÚP Neuměř ve volné zemědělsky obhospodařované krajině nejsou navrhovány žádné nové lokality a vzhledem k definovaným hodnotám krajiny je v souladu s požadavky Stavebního zákona přímo vyloučena i zemědělská účelová výstavba, neboť stávající areály jsou dostatečně rozsáhlé a dostupné. V případě postupné transformace rozlehlých zemědělských areálů se doporučuje orientace na drobnou podnikatelskou činnost (výrobní, nevýrobní služby ap.) jako další zdroj pracovních příležitostí v místě. Jedním z hlavních cílů ÚP Neuměř je pak obnovit ekologickou i estetickou funkci krajiny a zvýšit tak její atraktivitu, která by za úměrného hospodaření mohla být velmi vysoká, zároveň v maximální míře přírodními prvky zajistit ochranu zastavěného území před následky přívalových dešťů. Proto jsou důležitou součástí návrhu také protipovodňová opatření – na zástavbu navazující plochy s navrženou změnou kultur ve prospěch ochranné a izolační zeleně (mj. PPO2) s maximálním podílem trvalých travních porostů, suchý poldr (PPO1) na západním okraji obce s adekvátní retenční schopností zpomalit odtok přívalových vod a také technická opatření – návrh vodních ploch na stávajících vodních tocích (v souladu s plánem společných opatření SPÚ – PPO3) a dále ochranná hráz – těleso nové komunikace do obytné zóny. Významný podíl na rehabilitaci krajiny pak bude mít také založení navrženého lokálního systému ÚSES v souladu s provedenými pozemkovými úpravami (podrobně viz dále). Návrh urbanistického řešení ÚP Neuměř byl zpracován podle schváleného Zadání s využitím územního plánu obce Neuměř (ÚPN-O Neuměř, ing.arch. Petr Vávra – Studio KAPA, 06/2000) s tím, že byly dále prověřeny požadavky obce a občanů, shromážděné při přípravě územního plánu. Urbanistická koncepce ÚP Neuměř tak vychází z předchozích dokumentací, přičemž hlavním cílem návrhu je na základě provedené analýzy obnova krajiny v celém rozsahu řešeného území a doplnění hmotově prostorové i funkční struktury sídla. Oproti zmíněnému ÚPN-O Neuměř nejsou navrhovány žádné nové rozvojové plochy – ty jsou pak přednostně situovány do proluk ve stávající zástavbě, tj. přestavbové plochy P1-4, teprve následně pak jako dokomponování okrajových partií sídel zastavitelné plochy Z2-5, Z7, na zástavbu kontaktně navazující. Jedinou výjimkou je návrh obnovy historické dislokované lokality „Trubce“ (plocha přestavby P5). Při návrhu nových ploch pro výstavbu je kladen velký důraz na respektování zejména krajinných hodnot území, kdy pomocí prostorových regulativů (viz kapitola f) ÚP) je zde zakotvena snaha o začlenění nové zástavby do celkové urbanistické i krajinné struktury se zachováním charakteru okolních původních staveb. Cílem urbanistické koncepce ÚP Neuměř je tedy rozvoj obce zejména v oblasti bydlení v historicky osídlené krajině při respektování požadavků na ochranu přírodních a kulturních hodnot řešeného území, která je zajišťována zejména jinými právními předpisy či správními opatřeními. Jednou z priorit ÚP Neuměř je pak požadavek na regeneraci urbanistické struktury s důrazem na adekvátní využití stávajících nevyužitých resp. nevhodně využitých fondů či ploch (zejména náves) před extenzivním rozšiřováním zastavěného území obce, čímž je mimo jiné naplněna priorita ZÚR PK ochrana krajinných celků a krajinného rázu. Vzhledem k velikosti a lokalizaci Neuměře a jeho vzdálenosti od Holýšova, resp. Staňkova nejsou v ÚP Neuměř navrženy žádné nové plochy pro samostatná zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury, stávající zařízení jsou stabilizovaná. Zařízení občanského vybavení komerčního charakteru mohou být umisťována v souladu s příslušnými regulativy (viz kapitola f) územního plánu) také v plochách obytných jako součást, resp. doplněk obytných objektů.
25
Rozvojové plochy jsou navrženy jednak jako regenerace stávajících ploch, resp. zástavba proluk uvnitř zastavěného území (v grafické části označeny indexem P s přiřazeným pořadovým číslem plochy), zároveň návrh ÚP Neuměř vymezuje nová zastavitelná území (Z), vše přehledně zobrazené ve Výkrese základního členění území č.1. Koncepce rozvoje řešeného území je nejlépe patrná z grafické části – Hlavní výkres č.2, resp. Koordinační výkres č.4, kde je návrh rozvoje území konfrontován s limitami využití území, které znázorňují jednotlivá správní rozhodnutí, týkající se zejména ochrany území a jeho hodnot. Kromě návrhu adjustace ploch je pak v územním plánu jako komplexní územně plánovací dokumentaci zakotveno doplnění dopravní a technické infrastruktury jako nutné podmínky pro rozvoj sídla a celého řešeného území. V souladu s příslušnými předpisy (Stavební zákon, zákon o obcích) jsou vymezeny plochy veřejných prostranství sloužící obecnému užívání bez ohledu na vlastnictví pozemků - jedná se o veřejná prostranství k umístění pěších i vozidlových komunikací a parkovišť ke stávající i nové zástavbě, ale i ploch pro umístění dětských hřišť, ploch veřejné zeleně apod. Předpokládá se významnější úprava veřejných prostranství zejména v prostoru návsi a rozšíření sportoviště, což však již územní plán zařazením předmětných pozemků do ploch veřejných prostranství (PV) a ploch sportu a rekreace (OV-S) umožňuje. Návrh ÚP Neuměř tedy zahrnuje vedle požadavku na zachování celkového rázu území a ochranu nezastavěného území a krajinného rázu také vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby a stanovení podmínek jejich využití (kapitola c) územního plánu). V kapitole f) pak jsou pro jednotlivé funkční plochy definovány funkční i prostorové regulativy s cílem koordinovaného rozvoje území. Plochy s rozdílným způsobem využití byly oproti Vyhlášce č.501/ 2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území dále členěny s ohledem na výše popsané specifické podmínky a charakter území tak, že k určitému vybranému typu plochy dle Vyhlášky (§4-19) je doplněno podrobnější určení účelu plochy a přiřazen specifický kód. Z hlediska dodržování urbanistických zásad v úrovni územního plánu je důležitým momentem naplňování této dokumentace právě uplatňování principů funkční a prostorové regulace - tak lze totiž zabezpečit optimální rozvoj všech složek území bez jejich vzájemného negativního ovlivňování. Pro obec se tak územní plán po jeho schválení a vydání stane legislativně závazným nástrojem komunální politiky, podkladem k řízení rozvoje a obnovy obce se zajištěním koordinace jednotlivých aktivit, nástrojem ochrany nezastavěného území v souladu s požadavky Stavebního zákona vytvářejícím dostupnými územně technickými prostředky podmínky pro udržitelný rozvoj území. Ochrana kulturních hodnot území je zajišťována především nástroji státní památkové péče (zákon č.20/1987 Sb. o státní památkové péči, v platném znění). V řešeném území nejsou registrovány žádné památkově chráněné objekty a areály zapsané v seznamu nemovitých kulturních památek. Jako respektovanou urbanistickou hodnotu lze definovat prostor návsi, který je vhodné po provedených demolicích významně rehabilitovat jako urbanisticky významným kompoziční celek. Stejně tak je potřebná údržba a rehabilitace ostatních veřejných prostranství V ÚP Neuměř jsou vymezeny podle relevantních podkladů (ÚAP ORP Stod) plochy s archeologickými nálezy, tzn. území s povinností provedení záchranného archeologického průzkumu. Při vypracování jednotlivých projektů ve vymezeném území je nutno vycházet z ustanovení § 22 a § 23 zmíněného zákona.
26
Ochrana přírody a krajiny je součástí ZÚR Plzeňského kraje i vlastního ÚP Neuměř, kde je v úrovni odpovídající jejich podrobnosti stanoven způsob využívání území a rozvoj jednotlivých aktivit především s ohledem na ochranu krajinného prostředí. Koncepce uspořádání krajiny pak vychází zejména z požadavků na respektování jejích hodnot včetně prvků lokálního ÚSES. V ÚP Neuměř jsou respektovány v souladu s 1.APÚR PK vymezené krajinné oblasti 1 – Plzeňská oblast a 20 – Domažlickochodská oblast bez konkrétních požadavků a dopadů na řešení. V kapitole f) ÚP Neuměř jsou definovány omezující podmínky pro zástavbu s cílem ochrany krajinných celků a zároveň podmínky ochrany krajinného rázu. Na území obce Neuměř se nenachází žádné velkoplošné ani maloplošné zvláště chráněné území, podle zákona č.114/1992 Sb. platí obecná ochrana významných krajinných prvků (VKP) pro lesní porosty, vodní plochy, toky a nivy vodních toků. Návrhem ÚP Neuměř jsou respektovány veškeré plochy lesa a vodní toky včetně jejich ochranných pásem v souladu s platnými předpisy. V grafické části ÚP Neuměř je vymezena a při návrhu respektována plocha při okraji lesa s podmíněným využíváním – hranice 50 metrů od okraje lesa (PUPFL). Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny (ÚSES) je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Podstatou ÚSES je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ÚSES definuje jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§2 Stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“ Podle 1.AZÚR Plzeňského kraje jsou skladebné prvky nadregionálního ÚSES vedeny mimo řešené území, severovýchodním cípem řešeného území je veden v lese vymezený regionální biokoridor RBK 2032, zakreslený a respektovaný v ÚP Neuměř. Na tento nadřazený systém je napojena poměrně hustá síť lokálních prvků ÚSES, tj. biocentra a biokoridory v drtivé většině v kategorii fuknční, které jsou v ÚP Neuměř vymezeny na základě provedených pozemkových úprav podle hranic parcel, případně dle existujících linií v území (cesty, vodní toky apod.) : - lokální biocentrum LBC 2032/05, vymezené, funkční - lokální biocentrum LBC 2032/06, vymezené, funkční - lokální biokoridor LBK 2032/03-ST069, vymezený, funkční - lokální biocentrum LBC ST069, vymezené, funkční - lokální biokoridor LBK ST069-201/01, vymezený, funkční - lokální biokoridor LBK ST068-2032/03, část vymezená, část k založení - lokální biocentrum LBC ST068, vymezené, funkční 27
Takto vymezené prvky ÚSES jsou koordinovány s navazujícími k.ú. a zakresleny jako návrh v Hlavním výkrese č.2, resp. Koordinačním výkrese č.4. Minimální nefunkční součásti s návrhem změny účelu užívání pozemků jsou pak definovány jako veřejně prospěšná opatření ve Výkrese veřejně prospěšných staveb a opatření č.3 a kapitole g). Lokální ÚSES je vymezen podle provedených pozemkových úprav a není vzhledem k dostatečnému pokrytí v řešeném území doplňován podpůrným systémem interakčních prvků. Všechny pozemky dotčené prvky ÚSES jsou vymezeny jako nezastavitelné se specifikací přípustných, podmíněně přípustných i nepřípustných činností v kapitole e) s cílem zachování rozmanitosti funkčního zařazení těchto pozemků jako nástroje ochrany krajinného rázu. Součástí ÚP Neuměř jsou také významné návrhy v oblasti změny užívání pozemků přímo navazujících na zastavěná území a to ve prospěch zeleně ochranné a izolační k eliminaci záplav z přívalových dešťů. Tyto přírodní prvky protipovodňových opatření pak mohou být doplněny v kontaktu se zastavěným územím i prvky technickými (průleh, záchytný příkop). Vedle protipovodňové a protierozní funkce je cílem těchto návrhů také obnova ekologických a estetických hodnot a přirozené traktace krajiny. Návrh úprav krajiny a její obnovy v řešeném území spočívá tedy především : - v obnově a doplnění ekologicky hodnotných luk a v návrhu na nové založení ploch zeleně v těsné návaznosti na zastavěná území sídel - v obnově původních a založení navržených mezí s protierozním účinkem - v obnově (provedené pozemkové úpravy) a údržbě původních cest - v revitalizaci vodních toků a ploch, tj zejména znovuoživení přirozeného koryta a jeho prohloubení včetně obnovy břehových porostů s místně příslušnými dřevinami (zejména olše, vrby) V řešeném území nejsou registrována žádná ložiska ani chráněná ložisková území, nevyskytují se zde v současnosti těžené dobývací prostory ani nejsou vymezeny žádné plochy přípustné pro dobývání nerostů a jeho technické zabezpečení. Podle dostupných informací (ÚAP, vlastní šetření) nejsou v řešeném území kromě zemědělských areálů žádné závažnější zdroje znečištění a také zde nejsou vyhlášena pásma hygienické ochrany, což vzhledem ke vzdálenosti zemědělských areálů od obytné zástavby nepředstavuje žádný větší problém. Obecně v těchto případech i při případné přestavbě či nové výstavbě výrobního nebo zemědělského charakteru platí, že pásma hygienické ochrany nesmí přesahovat hranice vlastního areálu, přičemž tato pásma by měla být vyprojektována a následně vyhlášena, stejně tak platí povinnost prokázat předem vliv stavby na životní prostředí. Z hlediska zabezpečení zájmů ochrany ovzduší budou respektovány požadavky na ochranu ovzduší a k zabezpečení jeho odpovídající kvality v souladu s emisními limity, emisním stropem a programy snižování emisí znečišťujících látek dle §17 odst.1 písm.a) zákona č.86/2002 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek, budou též respektována příslušná ustanovení zákona č.458/2000 Sb., v platném znění. Způsob zneškodňování domovního a směsného odpadu a odpadu z veřejných prostranství v řešeném území probíhá v souladu se zákonem č.185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů a souvisejícími předpisy. Provádí se shromažďování odpadu do určených nádob s odvozem směsného odpadu na regionální skládku a dále separovaný sběr odpadu s umístěním kontejnerů na veřejných prostranstvích. Nebezpečný odpad zneškodňuje min. 2x ročně k tomu oprávněná firma a ukládá ho mimo řešené území na k tomu určenou skládku nebezpečných odpadů. Koncepce nakládání s odpady bude v území zachována, nepředpokládá se budování samostatného sběrného dvora ani jiných zařízení v řešeném území. 28
Na území obce nejsou zařízení obrany státu. V řešeném území je zřízen obecní rozhlas a jeho slyšitelnost je vyhovující. . V řešeném území se nenacházejí objekty skladující nebezpečné látky, nejsou zde vymezeny zóny havarijního plánování. Z hlediska ukrytí obyvatelstva se nepředpokládá v sídlech ani v rozvojových lokalitách s budováním účelových zařízení civilní ochrany, ukrytí obyvatelstva bude řešeno v rámci vlastních objektů (k tomu upravené sklepní prostory apod.). Pro případ evakuace osob se předpokládá jejich příjem mimo řešené území. Materiál civilní ochrany se v řešeném území neskladuje. V řešeném území není vymezeno záplavové území a není zde předpoklad průchodu průlomové vlny. S ohledem na charakter toků jsou navržena kompenzační protipovodňová opatření. Nouzové zásobování vodou v případě havárie či kontaminace vodních zdrojů bude řešeno cisternami, případně distribucí balené vody. Pro nově navrhované plochy bude zabezpečena požární voda v množství stanoveném ČSN 730873 z veřejného vodovodu, případně ze stávajících vodních nádrží v území. Koncové komunikace budou vybaveny točnami, které musí splňovat požadavky na možnost otáčení požární techniky dle vyhlášky č.23/2008 Sb. Nebezpečné odpady jsou shromažďovány a likvidovány minimálně 2x ročně, nepředpokládá se umístění zařízení pro dekontaminaci osob, zvířat ani techniky. V obci není hřbitov, pro zajištění pohřebních služeb se užívá hřbitov Holýšov na křižovatce silnic I/26 a III/19347 do Kvíčovic. Doprava Dopravní obsluha Neuměře je realizována přes krátkou silnici III/19349, která v obci končí, připojením na silnici III/19348, resp. silnici III/19347, kterými je obec Neuměř napojena na nadřazenou dopravní síť, tj. silnici I/26 Plzeň – Folmava (hranice). Jejich vedení je zejména vzhledem ke konfiguraci terénu a zástavby stabilizované a s ohledem na jejich současné i předpokládané dopravní zatížení se nenavrhují úpravy nad rámec vymezených pozemků, běžné údržby. V ÚP Neuměř je navrženo nové připojení obce (vedení silnice III/19349) a zejména nové obytné zóny na silnici III/19348, která bude sloužit zároveň jako součást protipovodňových opatření. V Koordinačním výkrese č.4 jsou vyznačena a respektována ochranná pásma těchto silnic, které mimo zastavěné území dosahují do vzdálenosti 15 metrů od jejich osy. Ostatní obslužné místní komunikace, zajišťující přímou obsluhu jednotlivých objektů, jsou vzhledem k vedení ve stávající zástavbě taktéž dlouhodobě stabilizovány a nepředpokládají se jejich významnější úpravy s výjimkou rozšíření v nové obytné zóně v severozápadní části obce. Na systém obslužných komunikací navazují ostatní cesty či účelové komunikace převážně zemědělského charakteru, které zároveň zajišťují v dostatečné míře prostupnost krajiny. Je po nich realizována také cyklistická doprava, která je v řešeném území stabilizována - není zde vedena žádná cyklotrasa ani cyklostezka ani se nepředpokládá návaznost na jejich nadřazenou síť (nejblíže trasa 2270 Dnešice - Holýšov – Kvíčovice – Štíchov). Okrajově do řešeného území na jihovýchodě zasahuje naučná stezka Holýšov II, vedená po účelové cestě do bývalého vojenského areálu. Odstavování vozidel je nutno v souladu s příslušnými předpisy a vzhledem k typu zástavby i nadále řešit v rámci vlastních objektů a pozemků, u navržených rozvojových lokalit je třeba počítat minimálně dvě odstavné plochy pro osobní vozidla na pozemku rodinného domu. Krátkodobé parkování je možné i nadále v obou prostorech návsi, které v zásadě vyhoví potřebám i do budoucna. 29
Hromadnou dopravu v řešeném území reprezentuje pouze autobusová linka č.400160 z nádraží Holýšov, stávající zastávka v zásadě pokrývá potřebnou docházkovou vzdálenost a předpokládá se jen s její drobnou úpravou v souvislosti se změnou křižovatky III/19348 a III/19349. Další druhy dopravy ani žádná jiná doprovodná zařízení se v řešeném území nevyskytují a ani se s jejich umístěním nepočítá. Technické vybavení území Vodní toky a vodní plochy Řešené území se dělí do dvou dílčích povodí. Prvním je povodí toku Chuchla (č.h.p. 1-10-02-071) které zasahuje do jihozápadního okraje řešeného území, kde se nachází zástavba obce Neuměř. Sídlem Neuměř protéká Neuměřský potok, který se u Kvíčovic vlévá do toku Chuchla. Severovýchodní část území spadá do povodí Radbůzy (č.h.p. 1-10-02-072). Mezi zástavbou Neuměře a lokalitou Trubce protéká územím bezejmenný vodní tok tvořící levobřežní přítok Radbůzy. Další drobný tok vede z lokality Trubce východním směrem do Radbůzy a napájí malou bezejmennou vodní nádrž a rybník Střelnice. Záplavová území, ochrana před povodněmi Drobné vodní toky v řešeném území nemají stanoveno záplavové území a neohrožují s výjimkou ojedinělých přívalových srážek místního charakteru zástavbu záplavami. Záplavové území má stanoveno nedaleká řeka Radbůza, to však do řešeného území nezasahuje. Pprotipovodňová opatření a zařízení byly součástí provedených a zapsaných pozemkových úprav a jsou v ÚP Neuměř zahrnuty. Nově je pak navržena komunikace (zastavitelná plocha Z1), která bude realizována zároveň jako protipovodňové opatření proti pronikání extravilánových vod do zastavěného území obce. Komunikace bude na západní straně ještě doplněna kapacitním příkopem ve formě vsakovacího průlehu Ochrana vodních zdrojů Řešené území se nenachází v Chráněné oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV), do části řešeného území zasahuje ochranné pásmo vodního zdroje Holýšov (prameniště Chuchla), který je v současné době mimo provoz, ale počítá se s jeho zachováním jako záložního zdroje. Zásobování pitnou vodou V obci Neuměř nebyla dosud realizována vodovodní síť. Objekty v obci jsou zásobovány individuálně prostřednictvím domovních studní. Vodovodní síť napojená přívodem z vodovodní sítě od města Holýšov (v rámci skupinového vodovodu Nýrsko) je přivedena do areálu bývalých kasáren na východním okraji řešeného území. V plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje není s realizací vodovodní sítě v obci počítáno. V dokumentu „Strategie rozvoje obce Neuměř do roku 2025“ je však výstavba veřejného vodovodu uvedena jako jedna z prioritních investičních akcí obce, proto je v ÚP Neuměř navržena nová vodovodní síť. Vodovodní síť bude řešena napojením z rozvodů skupinového vodovodu Nýrsko přívodem podél komunikace z Kvíčovic do Neuměře. Vodovodní síť bude realizována v rámci výstavby nové splaškové kanalizace ve společné trase s nově budovanými stokami. Nově navrhovaná vodovodní síť umožní zásobování stávající zástavby i vymezených přestavbových a zastavitelných ploch. 30
Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách je uvedena v následující tabulce, výpočty vycházejí z těchto údajů a předpokladů : • specifická potřeba pitné vody bydlení : 150 l . os-1 . den-1 • koeficient denní nerovnoměrnosti kd : 1,35 • koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh : 1,80 • u rodinných domů se předpokládá průměrné obsazení 4 obyvatel Bilance potřeb pitné vody dle jednotlivých rozvojových ploch Počet Lokalita Plochy zastavitelné Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Zastavitelné plochy celkem Plochy přestavby P1 P2 P3 P4 P5 Plochy přestavby celkem
Průměrná denní potřeba lůžek [m3/d]
Max. denní potřeba [m3/d]
Max. hodinová potřeba [l/s]
obyv.
RD
0,0 20,0 8,0 0,0 8,0 0,0 4,0 0,0 40,0
0 5 2 0 2 0 1 0 10
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0,0 3,0 1,2 0,0 1,2 0,0 0,6 0,0 6,0
0,0 4,1 1,6 0,0 1,6 0,0 0,8 0,0 8,1
0,00 0,08 0,03 0,00 0,03 0,00 0,02 0,00 0,17
16,0 4,0 4,0 8,0 4,0 36,0
4 1 1 2 1 9
0 0 0 0 20 20
2,4 0,6 0,6 1,2 3,6 8,4
3,2 0,8 0,8 1,6 4,9 11,3
0,07 0,02 0,02 0,03 0,10 0,24
Kanalizace V obci Neuměř byla realizována jednotná kanalizace, do které po předčištění v septicích vypouští odpadní vody více než 60 % obyvatel obce. Stávající jednotná kanalizace je vyústěna 3 výústmi do Neuměřského potoka. Situace s vypouštěním předčištěných splaškových vod jednotnou kanalizací do Neuměřského potoka bez odpovídajícího stupně čištění je nevyhovující. Výstavba nové splaškové kanalizační sítě je (spolu s veřejným vodovodem) uvedena jako jedna z prioritních investičních akcí obce v dokumentu „Strategie rozvoje obce Neuměř do roku 2025“. Byla zpracována variantní studie řešení splaškové kanalizační sítě a probíhá následná projekční příprava. V ÚP Neuměř jsou zakresleny navrhované stoky splaškové kanalizace včetně plochy pro umístění čistírny odpadních vod – ta je navržena tak, aby umožňovala realizaci plošně nejnáročnější kořenové ČOV. Stávající jednotná kanalizace bude po realizaci splaškové kanalizace zachována a bude provozována jako dešťová. Nutné je důsledné oddělení splaškových odpadních vod vypouštěných od jednotlivých objektů do stávající jednotné kanalizace a jejich přepojení do nové splaškové stokové sítě. Bilance produkce splaškových odpadních vod v rozvojových plochách je uvedena v následující tabulce. Výpočty vycházejí ze stejných údajů a předpokladů jako výpočty potřeb pitné vody, s vyšším součinitelem hodinové nerovnoměrnosti odtoku splaškových vod. 31
Bilance produkce odpadních vod dle jednotlivých rozvojových ploch Počet Lokalita Zastavitelné plochy Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Zastavitelné plochy celkem Plochy přestavby P1 P2 P3 P4 P5 Plochy přestavby celkem
Max. produkce splašků
obyv.
RD
lůžek
0,0 20,0 8,0 0,0 8,0 0,0 4,0 0,0 40,0
0 5 2 0 2 0 1 0 10
0 0 0 0 0 0 0 0 0
0,00 0,34 0,14 0,00 0,14 0,00 0,07 0,00 0,68
16,0 4,0 4,0 8,0 4,0 36,0
4 1 1 2 1 9
0 0 0 0 20 20
0,27 0,07 0,07 0,14 0,41 0,95
[l/s]
Energetika Zásobování plynem Obec Neuměř je zásobována zemním plynem prostřednictvím středotlakého přívodu ze stávající STL sítě města Holýšov. Středotlaká plynovodní síť umožňuje plošnou plynofikaci všech stávajících i navrhovaných objektů zemním plynem. Se zásobováním zemním plynem je počítáno i u zastavitelných ploch, vymezených v ÚP Neuměř. Vymezené plochy se nacházejí v dosahu stávající plynovodní sítě, plochy jsou napojitelné prostřednictvím krátkých přívodů, které proto nejsou v grafické části územního plánu zakreslovány. V následující tabulce je uvedena bilance potřeb zemního plynu v jednotlivých zastavitelných a přestavbových plochách, vycházející z těchto údajů a předpokladů : • průměrná specifická potřeba ZP – pro RD : 4 000 m3 . rok-1 • maximální hodinová potřeba ZP pro RD : 2,7 m3 . hod-1 Bilance potřeb zemního plynu dle jednotlivých rozvojových ploch Počet Lokalita Plochy přestavby P1 P2 P3 P4 P5 Plochy přestavby celkem
obyv.
RD
16,0 4,0 4,0 8,0 4,0 36,0
4 1 1 2 1 9 32
Průměrná Maximální potřeba potřeba lůžek 3 [tis.m /rok] [m3/h] 0 0 0 0 20 20
16 4 4 8 11 43
11 3 3 5 3 24
Počet Lokalita Zastavitelné plochy Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Zastavitelné plochy celkem
obyv.
RD
0,0 20,0 8,0 0,0 8,0 0,0 4,0 0,0 40,0
0 5 2 0 2 0 1 0 10
Průměrná Maximální potřeba potřeba lůžek 3 [tis.m /rok] [m3/h] 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 8 0 8 0 4 0 20
0 14 5 0 5 0 3 0 27
Zásobování elektrickou energií Mezi zastavěným územím Neuměře a lokalitou Trubce prochází větev nadzemního vedení VN 22 kV s odbočkami k zastavěnému území obce, k zemědělskému areálu a k areálu bývalých kasáren. V řešeném území se nachází celkem 7 stávajících trafostanic 22/0,4 kV, které slouží k zásobování území elektrickou energií. Dvě z nich se nacházejí v obci Neuměř, jedna v zemědělském areálu, jedna v lokalitě Trubce a tři v areálu bývalých kasáren. V části areálu bývalých kasáren byla realizována fotovoltaická elektrárna. Elektrárna je prostřednictvím trafostanice napojena do sítě VN. Základní koncepce řešení zásobování území elektrickou energií se v návrhu nemění. Počet stávajících trafostanic je v řešeném území dostatečný a jejich rozmístění odpovídá místům se zvýšenou koncentrací stávající i navrhované zástavby. Případné deficity v návrhovém období budou řešeny zvýšením výkonu ve stávajících trafostanicích a v návrhu územního plánu se tudíž neprojeví. Stávající i navrhované trasy elektrorozvodné sítě jsou zakresleny včetně trafostanic a ochranných pásem v grafické příloze. Bilance potřeb elektrické energie v rozvojových plochách je uvedena v následující tabulce, výpočty vycházejí z těchto údajů a předpokladů : specifický příkon pro rodinný dům : 17 kW součinitel soudobosti pro obytné území : 0,4 Bilance potřeb elektrické energie dle jednotlivých rozvojových ploch Počet Lokalita Plochy přestavby P1 P2 P3 P4 P5 Plochy přestavby celkem
obyv.
RD
lůžek
16,0 4,0 4,0 8,0 4,0 36,0
4 1 1 2 1 9
0 0 0 0 20 20
33
Instalovaný výkon
Soudobý výkon
[kW]
[kW]
68 17 17 34 42 178
27 7 7 14 17 71
Počet Lokalita Zastavitelné plochy Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Zastavitelné plochy celkem
obyv.
RD
0,0 20,0 8,0 0,0 8,0 0,0 4,0 0,0 40,0
0 5 2 0 2 0 1 0 10
lůžek 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Instalovaný výkon
Soudobý výkon
[kW]
[kW]
0 85 34 0 34 0 17 0 170
0 34 14 0 14 0 7 0 68
Spoje Ve stávajícím zastavěném území je napojení na místní telefonní síť stabilizováno. Napojení rozvojových ploch na místní telefonní síť bude provedeno ze stávající sítě dle podmínek stanovených provozovatelem.
e)
Základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území vč. výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí
Na základě stanoviska odboru životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje, Zn. ŽP/3633/16 ze dne 17.3.2016 nebylo požadováno. Zadání územního plánu obce Neuměř nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Odůvodnění: Uvedená koncepce řeší mimo evropsky významné lokality a ptačí oblasti, přičemž je ani jinak neovlivňuje. Stanovisko k upřesněnému návrhu územního plánu Neuměř podle § 10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Na základě upřesněného návrhu územního plánu a kritérií uvedených v příloze č.8 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, krajský úřad nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí. Požadavky na ÚP Neuměř, vyplývající z PÚR, resp. 1.APÚR ČR, ze ZÚR, resp. 1.AZÚR PK a ÚAP, jsou v plném rozsahu splněny a zakotveny v jednotlivých kapitolách vlastního ÚP Neuměř, resp. popsány a zdůvodněny v příslušných kapitolách tohoto Odůvodnění.
34
f)
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa
Návrh ÚP Neuměř předpokládá rozvoj též na pozemcích vedených jako zemědělská půda. Na vývoj půd v zájmovém území měl hlavní vliv reliéf terénu, půdotvorný substrát a klimatické poměry. Půdy v zájmovém území jsou popsány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (dále BPEJ). Vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslo v kódu BPEJ charakterizuje klimatický region, druhé dvojčíslí charakterizuje hlavní půdní jednotky a poslední dvojčíslí charakterizuje kombinaci sklonitosti a expozice, přičemž poslední číslo charakterizuje skeletovitost a hloubku půdy. Rozvojem území navrženým v ÚP Neuměř jsou postiženy půdy BPEJ : 4.0810, 4.12.12, 4.13.10, 4.15.12, 4.45.11, 4.64.01, 4.67.01 následujících charakteristik: Charakteristika klimatických regionů 4 – klimatický region MT 1 – mírně teplý, suchý Charakteristiky hlavních půdních jednotek 08 – Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti. 12 – Hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické, všechny včetně slabě oglejených forem na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou, až středně skeletovité, vododržné, ve spodině s místním převlhčením. 13 – Hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období. 15 – Luvizemě modální a hnědozemě luvické, včetně oglejených variet na svahových hlínách s eolickou příměsí, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením. 45 – Hnědozemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, často s eolickou příměsí, středně těžké, bez skeletu až slabě skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. 64 - gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité. 67 – Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné. Charakteristiky sklonitosti a expozice (čtvrté číslo kódu BPEJ) 0 – úplná rovina až rovina se všesměrnou expozicí 1 – mírný sklon (3-7º) se všesměrnou expozicí Charakteristiky skeletovitosti a hloubky půdy (pátá číslice kódu BPEJ) 0 – úplná rovina až rovina se všesměrnou expozicí 1 – bezskeletovitá, s příměsí, slabě skeletovitá, hluboká, středně hluboká 2 – slabě skeletovitá, hluboká 35
Přehled rozvojových ploch s uvedením záborů ZPF vč. ploch přestavby lokalita
plocha lokality (dle KN) [ha]
Způsob využití
Z1
0,4998
DI-S
PV
Plocha způsobu parcely využití (dle KN) [ha] 0,1007
0,3991
Z3
0,2390
0,0059
-
-
ostatní plocha
0,0073
-
-
ostatní plocha
558
0,0875 4.13.10
0,0875
orná půda
558
0,0683 4.13.10
0,0683
orná půda
560
0,0169 4.13.10
0,0169
orná půda
561
0,0134 4.13.10
0,0134
orná půda
562
0,0528 4.13.10
0,0344
orná půda
4.45.11
0,0184
0,1266 4.45.11
0,0520
4.64.01
0,0746
0,0347 4.64.01
0,0203
4.67.01
0,0144
0,0045
-
vodní plocha
0,0375 4.67.01
0,0375
trvalý travní porost
810
0,0444 4.67.01
0,0444
trvalý travní porost
BV
0,8072
599
0,8072 4.08.10
0,8072
orná půda
PV
0,3873
599
0,1879 4.08.10
0,1767
orná půda
4.15.12
0,0112
329/13
0,0243 4.08.10
0,0243
orná půda
329/14
0,1130 4.08.10
0,1130
orná půda
329/7
0,0621 4.08.10
0,0621
orná půda
602
0,1195 4.15.12
0,1195
orná půda
809
0,1195 4.08.10
0,0180
orná půda
4.15.12
0,1015
0,0950 4.45.11
0,0231
4.64.01
0,0719
0,1619 4.45.11
0,1463
4.64.01
0,0156
805
0,2851 4.45.11
0,0081
4.64.01
0,2770
562
0,2724 4.13.10
0,1848
4.45.11
0,0876
Z-Z
0,2390
Zem. pl. 0,5420
OV-S
0,5420
565 566
Z5
0,5121
BV
0,2724
orná půda
orná půda orná půda
PV
0,0473
562
0,0473 4.13.10
0,0473
orná půda
0,1924
562
0,0906 4.13.10
0,0496
orná půda
4.45.11
0,0410
566
0,1018 4.45.11
0,1018
orná půda
není zábor Z6
0,0229
DI-S
0,0229
551
0,0229 4.13.10
0,0229
orná půda
Z7
0,3093
BV
0,3093
114/3
0,3093 4.12.12
0,3093
orná půda
Z8
0,9754
TI
0,9754
796
0,9754 4.67.01
0,9754
trvalý travní porost
ZO2
0,9752
Z-O
0,9752
599
0,9752 4.08.10
0,8495
orná půda
4.15.12
0,1257
ZO3
0,2491
Z-O
0,2491
603
0,2491 4.08.10
0,0129
4.15.12
0,2362
0,4446 4.45.11
0,0773
4.64.01
0,3673
560
0,0048 4.13.10
0,0048
561
0,0098 4.13.10
0,0098
orná půda
557
0,0062
-
ostatní plocha
558
0,0400 4.13.10
0,0400
orná půda
6,0247
6,0008
ZO4 ZO5 ZO6 Celkem
0,4446 0,0146 0,0462 6,0247
Z-O Z-O Z-O
0,4446 0,0146 0,0462
566
-
36
0,4006
orná půda
Z-Z Zem. pl.
0,1900
trvalý travní porost
570
-
Z toho zem. Investice půda v do půdy zastavěném [ha] území [ha]
orná půda
569
není zábor Z4
druh pozemku (dle KN)
557
567
1,1945
výměra BPEJ záboru (dle zem.p. dle KN) BPEJ [ha]
555
566
Z2
plocha záboru parcel dle KN [ha]
0,0037 0,9721
orná půda orná půda
0,3687
orná půda
0,0000
1,9351
Zábor zemědělské půdy tvoří: BV – plochy bydlení v rodinných domech - venkovské OV-S – plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení TI – Plochy technické infrastruktury DI-S – Plochy dopravní infrastruktury silniční PV – Plochy veřejných prostranství ZO – plochy zeleně ochranné a izolační Vyhodnocení záboru ZPF je zpracováno dle společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu“ vydaného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Ministerstvem životního prostředí ČR a Ústavem územního rozvoje 2011. Dle tohoto metodického pokynu se v zastavěném území nevyhodnocuje zábor do výměry 2 000 m 2 a plochy pro bydlení. Celkový hodnocený zábor zemědělské půdy mimo zastavěné území činí 5,5694 ha. Půdy jsou podle BPEJ dle vyhlášky MŽP č. 48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany, rozděleny do pěti tříd ochrany zemědělské půdy. Půdy uvažované návrhem ÚP Neuměř k rozvoji obce jsou půdy II. až V. třídy ochrany. Zábor půd II. třídy ochrany činí 2,0457 ha (36,73%), zábor půd III. třídy ochrany činí 2,4520 ha (44,03 %), a zábor půdy V. třídy ochrany 1,0717 ha (19,24 %). Nutné je však uvést, že 1,7235 ha (30,95 %) záborů zemědělské půdy tvoří plochy zeleně ochranné a izolační (ZO)! Tento zábor sice znamená ztrátu půdy pro zemědělské hospodaření, nikoli však skutečnou trvalou ztrátu půdy. která pod porosty zeleně zůstane zachována a naopak chráněna proti erozi. Rozvoj obce Neuměř dle návrhu územního plánu postihuje 1,9351 ha půd s investicemi do půdy (odvodnění). Řešené území náleží do povodí 3. řádu 1-10-02, Radbuza po Úhlavu. Jihovýchodní část území je součástí povodí 4. řádu č.h.p. 1-10-02-071, Chuchla a ostatní, větší část území je součástí povodí 1-10-02-072 Radbuza :
37
Vzhledem k tomu, že plochy ochranné a izolační zeleně tvoří dle navrhovaného územního plánu značnou část rozvojových ploch (viz výše 1,7235, tj. 30,95 %), zábory zemědělské půdy neovlivní významně hydrologické a odtokové poměry v území, naopak navržená opatření v krajině budou mít pozitivní dopad. Zábory zemědělské půdy neovlivní významně hydrologické a odtokové poměry v území. Kromě zpevněných ploch se předpokládá všude zasakování dešťových srážek v místě. Protože plochy záborů odvodněných ploch by mohly způsobit zamokření výše položených ploch zemědělské půdy, je třeba při realizaci rozvojových aktivit na odvodněných plochách provést opatření proti znehodnocení odvodnění na sousedních pozemcích. Navrhované funkční využití území nezvyšuje erozní ohrožení půd a neovlivňují významně organizaci zemědělského půdního fondu. Při zpracování ÚP Neuměř byly respektovány podmínky ochrany ZPF, vyplývající ze zákona ČNR č.334/1992Sb. o ochraně ZPF v platném znění a vyhlášky č.13/1994 Sb. ve znění pozdějších úprav, kterými se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF a vyhlášky č. 48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany v platném znění. Urbanistický návrh respektuje zásadu, aby plánovaná zástavba byla navrhována zejména uvnitř zastavěného území sídel, kde budou vyplněny především nezastavěné proluky a dále je rozvoj sídel umístěn na plochy, navazující na stávající zástavbu. Nově navrhované rozvojové plochy tak neovlivní významně organizaci zemědělského půdního fondu. Všechny navržené zastavitelné plochy pro bydlení jsou vymezeny v souladu se Zadáním v rozsahu dosud platného ÚPN-O Neuměř s tím, že v souladu s touto dokumentací byly v posledním období již realizovány 4RD v nové obytné zóně na severozápadním okraji obce. Zároveň byly z návrhu ÚP Neuměř po dohodě s obcí vypuštěny rozvojové plochy v jihovýchodní části sídla, kde ověřené majetkové poměry již neumožňují další reálné využití. Nejsou tedy navrhovány žádné nové plochy pro bydlení nad rámec již dříve projednaných a dotčeným orgánem schválených rozvojových ploch pro bydlení. Jedná se tedy o prověřený a přiměřený rozsah, jenž odpovídá předpokládanému maximálnímu rozvoji obce v horizontu cca dvaceti až pětadvaceti let. Rozvojové lokality jsou vymezovány v přímé vazbě na stávající zastavěné území a převážně logicky doplňují a zpevňují stávající strukturu zástavby při respektování přiléhajícího krajinného prostředí s ohledem na minimální zábor zemědělského půdního fondu. Jediný nárůst zastavitelných ploch je pak spojený s navrženým dopravním řešením, které je mimo jiné taktéž požadováno ÚAP ORP Stod (2.úplná aktualizace 2012), a které zejména má význam z hlediska protipovodňových opatření jako ochrana zastavěného území před opakovanými záplavami z Neuměřského potoka. Z hlediska ochrany ZPF je tedy prioritou ÚP Neuměř zástavba proluk, teprve pak jsou pro novou zástavbu navrženy plochy zemědělské půdy kontaktně navazující na zastavěné území při respektování urbanistických a architektonických hodnot území a ochrany krajiny (viz výše). Zábory ZPF jsou vyznačeny v grafické části, kde jsou jim přidělena čísla tak, aby je bylo možné všechny vzájemně vyhodnocovat z hlediska vlivů na půdy. To znamená, že zastavitelné plochy jsou označeny v souladu s návrhem ÚP Neuměř. V následujících tabulkách jsou rozděleny zábory ZPF dle čísla (označení) lokality a plánovaného využití ploch :
38
39
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Zájmové území obce Neuměř leží v přírodní lesní oblasti 6 – Západočeská pahorkatina, která se vyznačuje mírně zvlněným terénem převážně plošinného rázu na algonkických horninách s průniky žulových masivů a s permokarbonským a terciérním pokryvem. Náleží k ní břidličnatá pahorkatina (Stříbrská), permokarbonské „pánve", břidličnatá Přešticko - blovická vrchovina připojeno je předhoň Českého lesa. Klimatický okrsek je mírně teplý, mírně suchý až mírně vlhký s nízkými srážkami vlivem dešťového stínu. Nadmořské výšky kolísají mezi (300) 400 - 500 (600) m. Lesy dosahují výměry 1.116 km2 a jsou proti původní, převážně listnaté skladbě silně pozměněné. Převažují jehličnaté porosty na 90 % plochy, 10 % tvoří listnáče na extrémních stanovištích a na mokřinách (olše). V oblasti převládají kyselé dubové bučiny, hojně jsou rozšířeny bory, na plošinách s podmáčenými půdami společenstva s původní jedlí. V přirozené skladbě se uplatnil hlavně dub (35 %), buk (34 %), jedle (13 %), borovice (12 %). V řešeném území převládají SLT 3S, 3C a 3F. Na území obce Neuměř je mírně podprůměrné zastoupení lesa a to 29,1 % (135,5 ha). Návrh územního plánu nepředpokládá žádný zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). g)
Postup při pořízení územního plánu Doplní pořizovatel.
h)
Výsledek přezkoumání územního plánu Doplní pořizovatel.
i)
Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst.5
Podle schváleného Zadání ÚP Neuměř se nepožaduje posuzování vlivů územního plánu na životní prostředí a udržitelný rozvoj území, neboť v řešeném území se nevyskytují žádné evropsky významné lokality Natura 2000 ani ptačí oblasti a proto žádná kompenzační opatření nejsou navrhována. j)
Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst.5 zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly
Požadavek na zpracování posouzení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj území a na posouzení vlivu územního plánu na životní prostředí nebyl příslušným krajským úřadem uplatněn.
40
k)
Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch
V ÚP Neuměř je vymezena hranice zastavěného území podle platných předpisů, mapových podkladů a správních rozhodnutí, které byly v rámci průzkumů v terénu ověřeny a aktualizovány. V ÚP Neuměř jsou pak vedle těchto stabilizovaných ploch vymezeny také plochy změn – plochy přestavby (P) a plochy zastavitelné (Z). Rozsah rozvojových ploch byl specifikován již v Zadání ÚP Neuměř a to jako potvrzení, resp. prověření ploch navržených pro rozvoj sídla již v předchozí územně plánovací dokumentaci, tj. ÚPN-O Neuměř (ing.arch. Petr Vávra – Studio KAPA, 14.6.2000). V rámci zpracování návrhu bylo prověřeno využití ploch pro obytnou zástavbu dle ÚPN-O Neuměř a lze konstatovat, že v souladu s touto dokumentací byly v posledním období realizovány již 4RD v nové obytné zóně (severozápad), zároveň byly po dohodě s obcí vypuštěny rozvojové plochy v jihovýchodní části sídla, kde ověřené majetkové poměry již neumožňují další reálné využití. Nejsou tedy navrhovány žádné nové plochy pro bydlení nad rámec již dříve projednaných a dotčeným orgánem schválených rozvojových ploch pro bydlení. Z hlediska bilance potřeby vymezení zastavitelných ploch ÚP Neuměř reaguje na trend dlouhodobé poptávky po stavebních pozemcích pro výstavbu RD zejména vzhledem k příhodné lokalizaci kontaktně k rozvojové ose širšího zájmového území a nižší dostupnosti těchto ploch v Holýšově, resp. Stodě i Staňkově, zároveň všechny tyto rozvojové plochy jsou součástí Výkresu záměrů na provedení změn ve 2.Aktualizaci ÚAP ORP Stod (2012). Proto byla tedy po prověření a aktualizaci zastavěného území většina již dříve navržených rozvojových ploch i ostatní záměry v novém ÚP Neuměř potvrzeny. Jedná se pak o plochy, které byly pro stejnou funkci zařazeny, vyhodnoceny a odsouhlaseny dotčeným orgánem již v minulosti a jsou tudíž v dosud platném územním plánu schváleny jako plochy rozvojové. Jediný nárůst zastavitelných ploch je pak spojený s navrženým dopravním řešením, které je mimo jiné taktéž požadováno ÚAP ORP Stod, a které zejména má význam z hlediska protipovodňových opatření jako ochrana zastavěného území před opakovanými záplavami z Neuměřského potoka. Jako zcela zásadní je pak třeba ve veřejném zájmu (ve smyslu Stavebního zákona) zajistit právní jistotu občanů i obcí při jejich rozvoji a tudíž potvrdit kontinuitu vyjadřování správních orgánů v místě a čase. Vydáním nového územního plánu by neměla být omezena práva vlastníků pozemků a pokud by mělo dojít k jejich vypuštění vzhledem k novému vyjádření dotčeného orgánu, bylo by velmi pravděpodobné očekávat uplatnění kompenzací vlastníků pozemků ve smyslu Stavebního zákona. l)
Rozhodnutí o námitkách včetně samostatného odůvodnění Doplní po projednání pořizovatel.
m) Vyhodnocení připomínek Doplní po projednání pořizovatel.
41
n) Vysvětlivky použitých pojmů - plocha (funkce, činnost apod.) nadmístního významu je plocha (funkce, činnost apod.), která svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí nebo více městských částí - plocha (funkce, činnost apod.) místního významu je plocha (funkce, činnost apod.), která má pouze lokální dopad a svým významem, rozsahem nebo využitím neovlivní území více obcí nebo více městských částí - areály = souhrn staveb a venkovních ploch, většinou pod společným oplocením, sloužících pro činnost jednoho subjektu či více subjektů společně - sloužící pro obsluhu (potřeby) území = funkce, činnost apod., která má pouze lokální dopad a svým významem, rozsahem nebo využitím neovlivní území více obcí nebo více městských částí - nerušící obslužné funkce (nerušící provozy, ostatní nerušící provozy služeb a drobné výroby) = takové doplňkové funkce k vymezenému převažujícímu účelu využití, které svou činností či vyvolaným provozem nenaruší pohodu okolního prostředí nad míru stanovenou příslušným předpisem - školská zařízení = jednotlivé stupně zařízení nekomerčního občanského vybavení veřejné infrastruktury sloužící ke vzdělávání - kulturní, zdravotnická, sociální zařízení = zařízení nekomerčního občanského vybavení veřejné infrastruktury - zařízení veřejné administrativy a správy = nekomerční zařízení převážně administrativního charakteru, spojené zejména se správou území (např. městské úřady, úřady městských částí, okresní a krajské úřady) - obchodní, administrativní a správní budovy = stavby a zařízení komerčního občanského vybavení sloužící pro administrativně obchodní činnosti - maloobchodní zařízení = stavby a zařízení komerčního občanského vybavení sloužící pro prodej zboží koncovým uživatelům - veřejné ubytování a stravování = stavby a zařízení komerčního občanského vybavení poskytující ubytovací a gastronomické služby veřejnosti, např. hotely, motely, příp. penziony - ostatní ubytovací zařízení = byty služební (max.1bj majitele nebo správce zařízení) pohotovostní, majitelů a správců zařízení, zaměstnanecké ubytovny, tj. konkretizace forem ostatních ubytovacích zařízení dle §2, odst.c), bod 4 Vyhlášky č.501/2006 Sb. v platném znění - rekreace individuální = rekreace bez poskytování komerčních služeb třetím osobám s připuštěním staveb a zařízení dle §2, odst.b) Vyhlášky č.501/2006 Sb. v platném znění - sportovní a rekreační objekty a plochy = stavby a zařízení nekomerčního i komerčního občanského vybavení sloužící pro podporu sportu, např. stadiony a venkovní hřiště, tělocvičny a sportovní haly, případně ostatní ubytovací zařízení - zařízení drobné výroby a služeb = areály výrob a služeb, které nemají průmyslový charakter a zejména svojí činností a vyvolaným provozem negativně nad míru přípustnou neovlivňují sousední plochy a stavby - 1,5 NP = objekt s využitelným podkrovím nebo ustupujícím patrem, kdy užitná plocha tohoto patra nepřesáhne 75% plochy přízemí
42
