STUDIO KAPA ARCHITEKTURA, URBANISMUS, INTERIER, DESIGN. ing.arch. Petr Vávra, Na Petynce 88, Praha 6

STUDIO KAPA – ARCHITEKTURA, URBANISMUS, INTERIER, DESIGN -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ing.arch. Petr Vávra, Na Petynce 88, 169 00 Praha 6

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

ROUDNICE NAD LABEM Praha, červen 2007

1

II. Obsah odůvodnění územního plánu Roudnice nad Labem

IIA. Textová část

a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem……………str.3 b) Údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu …………………………………..str.4 c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území c)1. Celkové urbanistické řešení a ochrana hodnot území………………………str.5 c)2. Doprava…………………………………………………………………………str.11 c)3. Technické vybavení území……………………………………………………str.17 d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno……………………………………………. str.34 e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa…………..str.34

IIB. Grafická část 4) 5) 6) 7)

Koordinační výkres……………………………………………………………..1 : 5.000 Návrh dopravního řešení……………………………………………...............1 : 5.000 Výkres širších vztahů (v textové části)…………………………………......1: 100 000 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu…………………………….1 : 5.000

2

a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem V současné době není dokončena a vydána nová územně plánovací dokumentace pořizovaná krajem, tj. zásady územního rozvoje dle platné legislativy. Podle § 187 odst. 7 stavebního zákona byl ÚP VÚC okresu Litoměřice s účinností od 1. 1. 2007 upraven do doby vydání Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje. Z úpravy vyplývá, že v řešeném území musí být respektováno: - NR a R ÚSES - NRBK Labe, RBC č.41 Opukové stráně a RBC č.44 Krabčická obora (větší část mimo řešené území) - CHOPAV v rozsahu celého řešeného území - PHO vodních zdrojů - záplavové území Labe vymezené hranicí Q100 - trasy a ochranná pásma stávajících nadmístních sítí (VVN, VN, VTL plynovody) - nevýhradní ložisko štěrkopísku Podlusky Z Politiky územního rozvoje je jako limita využití území převzata trasa vysokorychlostní tratě VR1 s požadovaným ochranným pásmem 300 metrů od osy na každou stranu. Z obcí, které bezprostředně sousedí s katastrálním územím Roudnice nad Labem nebo s katastrálním územím Podlusky mají zpracovány územní plány obce Vědomice a Dobříň (součást původního ÚPN-SÚ Roudnice nad Labem), dále obce Račiněves, Krábčice a Přestavlky. V současné době pořizují územní plány obce Židovice, Kleneč, Dušníky, Černěves a Nové Dvory (část Chválín), obce Černěves a Dušníky mají vypracovanou urbanistickou studii. Z ÚPD sousedních obcí nevyplývají pro řešené území podle dostupných informací žádné nároky ani omezení, která by případně ovlivnila koncepci rozvoje řešeného území. Uvažovaná těžba nevýhradního ložiska štěrkopísků (D 3088800 Podlusky – Roudnice nad Labem) obcí Přestavlky, která by měla zasáhnout do řešeného území, je v přímém rozporu se zájmy města – rozvoj letiště Roudnice nad Labem a proto byla příslušnými orgány města jednoznačně zamítnuta. Naopak řešení ÚP Roudnice nad Labem předpokládá dopad na územní plán Vědomic – vyústění mostu přes Labe v k.ú. Vědomice, které je však již zakotvené v platném ÚPN-SÚ Vědomice. Z regionálních a obecních programů rozvoje je v konceptu respektována energetická koncepce města a střednědobý plán rozvoje města a dále „Studie rozvoje a modernizace silnic II. a III. třídy“ z roku 2003, jejímž zadavatelem byl Ústecký kraj. V řešeném území bylo stanoveno rozhodnutím vodoprávního úřadu záplavové území řeky Labe s rozlišením aktivní a pasivní zóny. Přirozenou ochranu města proti vzduté vodě z Labe tvoří těleso železniční trati a proto žádné z uvedených záplavových území prakticky nezasahuje do zastavěného území města. Dopravní význam a systém města Roudnice nad Labem je výrazně ovlivněn jeho polohou při historicky významné Labské vodní cestě, se kterou je zároveň v souběhu vedena i značně frekventovaná železniční trať mezinárodního významu Praha-Ústí n/L-Děčín, která je součástí I.železničního tranzitního koridoru. Z hlediska silniční dopravy leží řešené území východně od významného mezinárodního silničního tahu dálnice D8 (E55), na křižovatce silnic II/240 Račiněves-Roudnice-Polepy, vedené téměř ve směru sever-jih, a silnice II/246 Budyně nad Ohří – Roudnice nad Labem Mělník. Tyto silnice II.třídy doplněné silnicemi III.tříd vytvářejí základní komunikační kostru celého řešeného území. V souladu s ÚP VÚC Ústeckého kraje se předpokládá přeložení silnic II/240 a II/246 do polohy obchvatových tras – viz výkres širších vztahů. 3

Z hlediska širších vztahů systémů technické infrastruktury zasahují do řešeného území nadřazené koridory rozvodů elektrické energie VVN 110 kV do transformovny 110/22 kV na jižní hranici řešeného území a dále dvě větve VTL plynovodu se svými ochrannými, resp. bezpečnostními pásmy a s dvěma regulačními stanicemi v řešeném území. Tyto koridory jsou zakresleny ve výkrese širších vztahů a koordinačním výkrese a v územním plánu respektovány. Řešené území je zásobováno pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě v rámci Vodárenské soustavy severní Čechy, rozvod vody ve dvou tlakových pásmech je realizován ze zemních vodojemů Slavín I a II. a zemních vodojemů Hostěraz, umístěných za hranicí řešeného území v k.ú. Krabčice. Čistírna splaškových odpadních vod je situována mimo katastrální území Roudnice nad Labem na pravém břehu Labe ve Vědomicích. Na tuto ČOV je napojeno celé území Roudnice nad Labem včetně území spádujících k Čepeli. Dle programu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje je v ČOV Vědomice dostatečná kapacitní rezerva pro napojení rozvojových ploch do roku 2015. Pozn.: s ohledem na měřítko a neaktuálnost grafické části ÚP-VÚC okresu Litoměřice je výkres širších vztahů je zhotoven na podkladě výkresové části Konceptu ÚPVÚC Ústeckého kraje (T-plan) s vyznačením řešeného území, NR a R-ÚSES, trasy vysokorychlostní tratě VR1 a tras VVN 400 kV.

b) Údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu Požadavky pořizovatele obsažené v souborném stanovisku s pokyny pro dopracování návrhu (MěÚ Roudnice nad Labem, odbor majetku a rozvoje města, prosinec 2006) včetně požadavků a připomínek z veřejnoprávního projednání konceptu jsou splněny a v dokumentaci v odpovídajícím rozsahu zohledněny. O námitkách právnických a fyzických osob rozhodlo v souladu s platnými předpisy zastupitelstvo na svém prosincovém jednání s tím, že vyhovělo námitkám, požadujícím zpracování návrhu dle varianty A (p. Antonín Křížek, pí. Alena Pinková, p.Vladimír Vyšinský, pí Renata Chadimová) a dále uložilo zapracovat do návrhu námitky – požadavky vlastníků pozemků na jejich zahrnutí do zastavitelného území (p.Bohumil Svoboda – rozšíření zastavitelného území za podmínek stanovených KHS, p.Milan Rybka – zrušení ploch na dožití na Slavíně, p.Pavel Folk – rozšíření zastavitelného území, p.Milan Mencl – doplnění veřejné komunikace, fi Pohona ph a.s. – rozšíření zastavitelného území), což bylo splněno. Ostatním námitkám zastupitelstvo nevyhovělo a porot nejsou v návrhu ÚP Roudnice nad Labem zohledněny. S ohledem na skutečnost, že ÚP Roudnice nad Labem je zpracován již dle zákona č.183/2006 Sb. v platném znění (nový Stavební zákon), nejsou splněny požadavky pořizovatele vážící se či odkazující na ustanovení starého Stavebního zákona, platného do 31.12.2006. Ostatní požadavky zejména na úpravu grafické části a specifikaci nových funkčních ploch podle vyhlášky č.501/2006 Sb. (viz dále) byly v průběhu zpracování opakovaně konzultovány s pořizovatelem, odbory MěÚ i vedením města s cílem upřesnění formálního i věcného obsahu nového ÚP v prostředí nového Stavebního zákona.

4

c)

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území

c1) Celkové urbanistické řešení a ochrana hodnot území Návrh celkového urbanistického řešení nového ÚP Roudnice nad Labem byl v souladu s výsledky veřejnoprávního projednání a požadavky schváleného souborného stanoviska zpracován podle projednaného konceptu – vybrané varianty A. Jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití byly oproti Vyhlášce č.501/ 2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území dále členěny s ohledem na specifické podmínky a charakter území (viz grafická část) tak, že k určitému vybranému typu plochy dle Vyhlášky (§4-19) je doplněno podrobnější určení účelu plochy a přiřazen specifický kód – viz kapitola f) ÚP Roudnice nad Labem. Rozbor udržitelného rozvoje území bude součástí územně analytických podkladů (ÚAP), které nebyly podle nového Stavebního zákona dosud pořízeny a proto nelze vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území provést. Je však možné konstatovat, že všechny změny v území, zakotvené v tomto územním plánu, jsou navrženy s cílem nalezení optimálního způsobu využití území k zajištění udržitelného rozvoje území. Koncepce rozvoje řešeného území je nejlépe patrná z grafické části – hlavní výkres, resp. koordinační výkres, kde je návrh rozvoje území konfrontován s limitami využití území, které znázorňují jednotlivá správní rozhodnutí, týkající se ochrany území a jeho hodnot. Ta jako jedna z priorit návrhu ÚP Roudnice nad Labem je zajišťována zejména jinými právními předpisy či správními opatřeními, jejichž graficky vyjádřitelný průmět do území je zakreslen v koordinačním výkrese č.4 : Ochrana přírody Na základě § 33 vyhl. č.377/1992 Sb. tvoří součást územního plánu města Roudnice nad Labem všechna biocentra, biokoridory a nesporné interakční prvky registrované VKP (parky Horův, Tyršův, Pod Rozhlednou a parčík na Karlově náměstí - viz grafická část), případně stanoviště zvlášť chráněných druhů rostlin nebo živočichů. Z hlediska územního plánování představuje ÚSES jeden z limitů využití území (§ 2 stavebního zákona), který je nutno respektovat jako jeden z předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Cílem jejich vymezení je ochrana nezastavitelných ploch funkčních prvků ÚSES a územní ochrana ploch pro založení prvků chybějících v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č.114/1992 Sb.. Z nadřazené územně plánovací dokumentace ÚPN-VÚC okresu Litoměřice (dosud platné) jsou převzaty a v návrhu respektovány prvky nadregionálního a regionálního systému ekologické stability : - řeka Labe - nadregionální biokoridor K10 (vodní tok, údolní niva a přilehlé svahy) - regionální biocentrum č.41 Opukové stráně (zakresleno v rozsahu ÚPN-VÚC okresu Litoměřice, kde je patrný konflikt již s dosud platným ÚPN-SÚ Roudnice nad Labem z roku 1996!)

5

- regionální biocentrum RBC č.44 „Krábčická obora“ (reprezentativní vymezené, kyselá buková doubrava) zasahuje do řešeného území jen minimálně v rozsahu cca 1,86 ha na okraji řešeného území bez dalších návazností Plán ÚSES (projekční atelier I.M.Rothbauer, pro k.ú. Podlusky zpracován v roce 2000 a pro k.ú. Roudnice n.L. v roce 2003) vymezil nové lokální prvky, které jsou do nového ÚP Roudnice nad Labem zahrnuty jako návrh s rozlišením na prvky vymezené, funkční a na prvky navržené k založení : - lokální biokoridor „a“ Potok Čepel (vymezený, z části navržený k založení jako rytmizovaný vegetační doprovod potoka, šíře 15-30 metrů, délka 3.175 metrů) - lokální biocentrum č.8 „Do Čepců“ (vymezené, výměra 9,46 ha, borová doubrava na píscích) - lokální biocentrum č.9 „Na Čepelu u Roudnice nad Labem“ (navržené k založení, navržená výměra 3,25 ha, habrojilmová jasanina) - lokální biocentrum č.1 „Pod mlýnem“ (vymezené, část navržená k založení, výměra cca 4,0 ha) Dále jsou v území vytipovány ekologicky a krajinářsky významné lokality, které jsou jako nesporné hodnoty území při návrhu respektovány. Je to rozhledna v parku s výhledy na město – k tomu je potřeba nejen odborná a cílená údržba parku (probírka přerostlých stromů bránících ve výhledech), ale také respektování funkčnosti rozhledny z hlediska urbanistického (solitér a orientační bod v krajině vs. obytná zástavba v těsné blízkosti dokonce výškou rozhledně konkurující) a dále Hluboký park a památné stromy (lípa u LŠU a platan v areálu nemocnice). Zvláště chráněná území se ve vymezeném prostoru nenacházejí. Při návrhu funkčního využití území jsou tyto prvky v plném rozsahu zachovány, doporučujeme jejich celkovou regeneraci a zejména pravidelnou údržbu tak, aby mohli sloužit každodenní rekreaci obyvatel i návštěvníků města stejně tak, jako nejbližší krajinné zázemí města Roudnice nad Labem např. v návaznosti na Krábčickou oboru. Z hlediska vodohospodářského je v řešeném území vymezena hranice Q100 a aktivní zóna záplavového území řeky Labe, celé řešené území se pak nachází v CHOPAV „Česká křída“.

Památková ochrana Katastrální území Roudnice nad Labem je součástí území ochranného pásma Národní kulturní památky Říp, které bylo vymezeno rozhodnutím Okresního úřadu v Litoměřicích dne 21. 1. 1998, č.j. 21/11/98 a jeho centrální část je městskou památkovou zónou, která byla zřízena vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 476/1992 Sb. dne 10.9.1992. Městská památková zóna Roudnice nad Labem byla vyhlášena s cílem zachovat urbanistické, architektonické a umělecko-historické hodnoty historického jádra a při jeho dalším rozvoji pro ně nalézt vhodné uplatnění. Předmětem památkové ochrany je historický půdorys města a jemu odpovídající hmotově prostorová struktura zástavby s charakteristickými městskými interiéry a dále nemovité kulturní památky, dotvářející charakter historického města. Dále v tabulce je uveden seznam kulturních památek včetně kompletních rejstříkových čísel, které jsou také symbolem označeny v grafické části dokumentace :

6

Číslo rejstříku 12962 / 5-5462 23331 / 5-2274 24176 / 5-2273 20716 / 5-2272 19229 / 5-2271 28567 / 5-4629 11960 / 5-5438 37275 / 5-4628 25341 / 5-2277 15948 / 5-4624 29971 / 5-2270 32659 / 5-2275 32305 / 5-2268 23150 / 5-4619 17031 / 5-4620 32493 / 5-4621 44833 / 5-4622 15503 / 5-2285 34952 / 5-2281 35043 / 5-4634 16496 / 5-4635 26708 / 5-4633 28399 / 5-4684 18568 / 5-2280 10798 / 5-4685 40194 / 5-4686 15717 / 5-4773 24916 / 5-2282 27657 / 5-4636 17282 / 5-4637 27320 / 5-4638 18406 / 5-4639 40679 / 5-4640 36118 / 5-4641 32281 / 5-4642 14705 / 5-4643 22750 / 5-4644 41766 / 5-4645 24501 / 5-4646 49972 / 5-5861 22211 / 5-4653

Sídelní útvar Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem

č. p.

č. p. 1 č. p. 2 č. p. 5 č. p .7 č. p. 8 č. p .9 č. p. 12 č. p. 13 č. p. 14 č. p. 15 č. p. 17 č. p. 18 č. p. 20 č. p. 21 č. p. 22 č. p. 37 č. p. 38 č. p. 46 č. p. 48 č. p. 50 č. p. 53 č. p. 54 č. p. 55 č. p. 56 č. p. 57 č. p. 58 č. p. 60 č. p. 97 č. p. 98

Památka kostel evangelický kaple sv. Trojice kaple sv. Josefa kaple sv. Rosalie kaple sv. Viléma zvonice starý židovský hřbitov zřícenina kostnice městská hláska č. p. 59 sloup sv. Jana Nepomuckého socha sv. Vavřince socha Čechie zámek měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům radnice měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům činžovní dům činžovní dům

12953 / 5-5469 2357 / 5-4648 19710 / 5-4647 25723 / 5-4656 19953 / 5-2269 15489 / 5-4654

Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem

č. p. 101 č. p. 104 č. p. 165 č. p. 173 č. p. 174 č. p. 176

měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům klášter augustiniánský měšťanský dům

7

24109 / 5-4655 22669 / 5-4664 30698 / 5-4657 33321 / 5-4663

Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem

č. p. 178 č. p. 179 č. p. 184 č. p. 187

Číslo rejstříku 35520 / 5-4665 15713 / 5-4666 28110 / 5-4658 15652 / 5-4659 33179 / 5-4660 25293 / 5-4661 46271 / 5-4674 18920 / 5-4675 15765 / 5-4670 13878 / 5-4662 19292 / 5-4683 31397 / 5-2283 33782 / 5-4681 16018 / 5-2276 31991 / 5-4649 29862 / 5-4650 10801 / 5-4625 28111 / 5-4623 33035 / 5-2278 10799 / 5-2279 12961 / 5-5463 12951 / 5-5471 12960 / 5-5464 12952 / 5-5470 12959 / 5-5465 12958 / 5-5466 12957 / 5-5467 12950 / 5-5472 12956 / 5-5480 12949 / 5-5473 12955 / 5-5468 12954 / 5-5481 47713 / 5-4627

Sídelní útvar Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem

č. p. č. p. 192 č. p. 193 č. p. 195 č. p. 196 č. p. 197 č. p. 198 č. p. 199 č. p. 200 č. p. 202 č. p. 204 č. p. 234 č. p. 241 č. p. 276 č. p. 297 č. p. 307 č. p. 317 č. p. 323 č. p. 633 č. p. 742 č. p. 757 č. p. 819 č. p. 828 č. p .878 č. p. 891 č. p. 892 č. p. 894 č. p. 896 č. p. 900 č. p. 903 č. p. 911 č. p. 912 č. p. 920

měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům

Památka měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům vodní mlýn měšťanský dům měšťanský dům zámecký pivovar sýpka měšťanský dům zájezdní hostinec U chmelového věnce měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům měšťanský dům č. p.2,3,4 klášter kapucínský

Pro jakékoli stavební úpravy a zásahy do uvedených památek včetně úprav jejich prostředí a dále zásahy do všech objektů v památkové zóně a v památkovém ochranném pásmu NKP Říp, veřejných prostor, ploch zeleně i jednotlivých architektonických prvků je povinností vlastníka objektu podle § 14, odst. 1 zákona o státní památkové péči vyžádat si předem závazné stanovisko dotčeného orgánu státní památkové péče. V řešeném území došlo již v minulosti k četným archeologickým nálezům. V souladu s ustanovením zákona o státní památkové péči je celé řešené území třeba považovat za území s archeologickými nálezy a proto je nutno při vypracování jednotlivých projektů v daném území vycházet z ustanovení § 22 a § 23 zmíněného zákona. Soupis v řešeném území se vyskytujících archeologických lokalit poskytlo Oblastní vlastivědné muzeum Litoměřice :

8

Zahrada býv. gymnázia, dnes základní škola Kontext: ojedinělý nález Kultura: neolit

Proti hřbitovu - u nové váhy cukrovar Kontext: pohřebiště (4 kostrové hroby) Kultura: k. se šňůrovou keramikou Stavba autodílen a garáží Jednoty, pole ppč. 3139 Kontext: ojedinělý kostrový hrob Kultura: k. se šňůrovou keramikou Dvůr Městského úřadu Kontext: město - relikt hradební zdi druhého opevňování města Kultura: vrcholný středověk (2. pol. 14. stol.) Dům p. obchodníka K. Poppra, dříve p. Horáka Kontext: depot mincí Kultura: vrcholný středověk (13. - 14. stol. Arnoštova ul. - stavba 12 b.j. Kontext: město - opevnění Starého města Kultura: vrcholný středověk (2. pol. 13. stol.) Husova ul., dům čp. 106, západně od mostu Kontext: pohřebiště (2 kostrové hroby) Kultura: mladší d. hradištní Husova ul., dům p. Celerýna čp. 108, majitele hotelu „U koruny“ Kontext: město Kultura: vrcholný středověk Husova ul., hotel „U koruny“ Kontext: pohřebiště (3 kostrové hroby) Kultura: k. zvoncovitých pohárů Jungmannova ul., proti domu čp. 159 Kontext: město Kultura: vrcholný středověk Ambity augustiniánského kláštera na Starém Městě Kontext: církevní okrsek - klášter Kultura: vrcholný středověk Dům čp. 280 Kontext: ojedinělé nálezy Kultura: neolit/eneolit Nároží Pražské a Kratochvílovy (býv. Mělnické) ul., vedle býv. tiskárny Grafia Kontext: ojedinělý nález Kultura: starší d. bronzová Stavba mostu a zdymadla Kontext: hromadný nález Kultura: vrcholný středověk Bezděkov - jižní část předměstí, poloha „Nad malými uličkami“, pozemek p. Hykeho Kontext: pohřebiště (3 kostrové hroby) Kultura: d. laténská Bezděkov - Nový Bezděkov, dům čp. 63 Kontext: ojedinělý nález Kultura: d. bronzová Bezděkov - proti domu čp. 1861 9

Kontext: pohřebiště (minimálně 2 kostrové hroby) Kultura: starší f. k. únětické Bezděkov - ul. Prokopa Holého, dům čp. 1907 Kontext: ojedinělý kostrový hrob Kultura: k. se šňůrovou keramikou Bezděkov - vila p. architekta Zeyera blízko cukrovaru Kontext: pohřebiště (více jak 2 kostrové hroby) Kultura: k. se šňůrovou keramikou Plynojem Kontext: ojedinělý kostrový hrob Kultura: k. se šňůrovou keramikou Bezděkov - býv. cukrovar Kontext: pohřebiště (6 kostrových hrobů Kultura: k. únětická, d. stěhování národů Kontext: sídliště Kultura: mladší d. bronzová - starší d. halštatská, k. bylanská Kontext: ojedinělé nálezy Kultura: neolit, eneolit Bezděkov - pole u cukrovaru Kontext: ojedinělý kostrový hrob Kultura: k. únětická Nový Bezděkov - cihelna p. Leitnera „Na Štefance“, ppč. 1878, 1879 Kontext: sídliště Kultura: k. lužická Rozhranní města a předměstí Hracholusky-za kaplí sv.Viléma, návrší-dvůr u stodoly p.J. Horáka, u kaple sv. Viléma - pozemky V. Kapra a jeho sousedů, čp. 274-276 Kontext: pohřebiště (více jak 15 kostrových hrobů) Kultura: d. laténská, střední/mladší d. hradištní Kontext: ojedinělý nález Kultura: k. únětická Hracholusky - návrší „Šibeňák“ jinak „Slavín“ Kontext: pohřebiště (4 kostrové hroby a 1 žárový hrob) Kultura: k. se šňůrovou keramikou, únětická, mladší d. bronzová (? - žár) Kontext: výšinné sídliště Kultura: k. kanelovaná či řivnáčská, větéřovský stupeň k. únětické Kontext: výšinné opevněné (?) či hradiště (?) Kultura: k. bylanská Kontext: ojedinělé nálezy Kultura: paleolit, starší d. hradištní Hracholusky - svah nad nádražím Kontext: ojedinělý kostrový hrob Kultura: starší f. k. únětické Hracholusky - nová ulice za nemocnicí - pole za strojírnou Fr. Francla Kontext: ojedinělý kostrový hrob Kultura: k. mohylová Hracholusky - pod Slavínem - nová továrna a její dvůr p. Pracnera Kontext: pohřebiště (3 kostrové hroby) Kultura: d. stěhování národů Hracholusky - Závodní ul. Kontext: ojedinělý kostrový hrob Kultura: d. stěhování národů

10

Hracholusky - okresní pískovna v poloze „Na vrších“ Kontext: pohřebiště (více než 30 kostrových hrobů) Kultura: k. se šňůrovou keramikou, d. stěhování národů Kontext: sídliště Kultura: vrcholný středověk Další definovanou kulturně historickou a estetickou hodnotou pro město Roudnice nad Labem, utvářející jeho identitu a zakotvení v kulturní krajině ČR, je pohledový kontakt všech přijíždějících do města s horou Říp při příjezdu od dálnice D8 (po pravé straně silnice II/240). Deklarovaným cílem pořizovatele je ochránit tento horizont s dálkovým výhledem jednak jako významný identifikační prvek Roudnice nad Labem a zároveň jako pro existenci letiště životně důležitý zájmový prostor. Proto je celé území navrženo jako plocha územní rezervy pro sport a rekreaci s tím, že by se mělo jednat pouze o rekreační využití předmětných pozemků bez připuštění staveb a zařízení (mimo následně vymezené vhodné území naproti stávající zástavbě pod letištěm) např. pro golf, vyjížďky na koních apod. V řešeném území se nenachází žádné výhradní ložisko nerostných surovin, chráněné ložiskové území, ani dobývací prostor, taktéž se zde nevyskytuje žádné sesuvné území ani poddolované území, na jihozápadním okraji řešeného území (mj. pod letištěm) je registrováno nevýhradní ložisko štěrkopísku. Z hlediska radonového nebezpečí je řešené území zařazeno v přechodné kategorii radonového indexu geologického podloží.

c) 2. Doprava c) 2.1. Silniční doprava Základní komunikační systém Komunikační systém města Roudnice nad Labem byl historicky utvářen jako radiální. Z toho vyplývá, že veškeré silnice silniční sítě směřují do centra města a dále ve vztahu k mostu přes Labe, který je zaústěn přímo do náměstí. Takto utvářený komunikační systém zůstal v podstatě nezměněn až do dnešní doby. Jedinými stavbami se tak staly pouze dva úseky obchvatových tras a to jižní propojení silnic II/246 a II/240 a východní část obchvatu, tedy propojení silnic III/24049 a II/246. Z tohoto důvodu je pochopitelné, že rozvoj města zásadním způsobem předstihl rozvoj jeho komunikačního systému. To ve svých důsledcích přináší zásadní dopravní problémy ve městě včetně všech negativních dopadů na životní prostředí. Tím byla vždy především nadměrná kumulace intenzit dopravy v centru města, které kromě neřešených vnějších vazeb napomáhají i další důvody a to především poloha dnešního mostu přes Labe, konfigurace terénu a rozložení zástavby města podél toku Labe. Dalšími problematickými úseky pak jsou průjezd přes Bezděkov, napojení sídliště Hracholusky na komunikační systém města, průjezd obcí Podlusky, vedení nákladní dopravy z prostoru těžby štěrkopísků a další. Návrh základního komunikačního systému vychází ze současného územního plánu města, tedy z polohy nového mostu přes Labe na západním okraji města. Přeložky silnice II/240 začíná ve směru od severu mimo řešené území před zástavbou obce Zavadilka, západně obchází i obec Vědomice a mostním objektem délky asi 550 metrů ve 4% sklonu překonává řeku Labe a železniční trať. Za křižovatkou se silnicí III/24046, kterou je zároveň provedeno připojení vlastního města, pokračuje dále a po západním okraji obchází obec Podlusky, kde kříží silnici III/24616 a přímo se pak 11

napojuje na dnešní silnici II/246. Silnice II/240 se od této trasy odklání za obcí Podlusky a navazuje na dnešní silnici II/246 (tj.III.stavbu obchvatu). Z navrhovaného řešení vyplývá, že po této silnici jsou v návrhu vedeny obě silnice II/240 i II/246.

Vzhledem k tomu, že dálniční křižovatka na D8 je situovaná v místě křížení se silnicí II/240 je možné předpokládat, že pro dopravu směřující z dálnice s vazbou na nový most přes Labe, bude výhodnější využít trasu po dnešní doprovodné trase silnic II/608 a silnici II/246. Další navrhovanou přeložkou je návrh propojení dnešních silnic II/240 a II/246 v jihovýchodní části města, tedy II.stavba obchvatu města, která je v současné době ve fázi projektové přípravy. Těmito stavbami bude ukončeno přeložení nadřazeného komunikačního systému silnic II.třídy zcela mimo vlastní zástavbu města. Navazující síť silnic III.tříd zůstává v radiálních směrech stabilizována ve svých trasách s přímou vazbou na objízdnou trasu kolem města. Křížení obchvatových tras se stávajícími silnicemi II/240 a II/246 jsou řešena okružními křižovatkami. Vlastní vnitřní komunikační systém města je tvořen jednak současným vedením silniční sítě ve městě a tento je doplněn návrhem systému v rozvojovém prostoru města a to mezi Podluskami, sídlištěm Hracholusky a jižním obchvatem. V tomto území je základní systém tvořen křížem hlavních komunikací s tím, že v podélném směru je tvořen propojením od Podlusk, s napojením na stávající silnici II/240 na jižním okraji města, vstřícně do dnešní křižovatky silnice II/240 a silnice III/24047 od Klenče. V příčném směru (sever – jih) je kříž tvořen propojením od jižního obchvatu podél ulice Okružní až po ulici Hornickou. Ulice hornická je zde přerušena a není přímo propojena s ulicí 9.května ve směru na Podlusky. Propojení s navrhovanou severní obchvatovou trasou silnice II/240 je pak umožněno kolmým napojením z ulice 9.května a to v prostoru mezi hřištěm u Podlusk a Židovským hřbitovem. Dále je umožněno propojení Podlusk se sídlištěm Hracholusky navrhovanou obslužnou místní komunikací s napojením na navrhované příčné propojení (sever – jih). Navrhovaná propojení hlavními obslužnými komunikacemi umožňují dopravní obsluhu rozvojového území a zároveň umožňují i lepší napojení přilehlých částí města na vnější komunikační systém za účelem snížení nadměrného zatěžování centrální části města zejména v západovýchodním směru. Propojení ulice 9.května a jižním vstupem silnice II/240 v podstatě nahrazuje přerušené místní vazby, které by jinak byly vedeny ulicí Stadickou. Jedná se o velmi důležité propojení i z hlediska časového, protože již při realizaci tohoto propojení dojde k částečnému odlehčení centrální části, kde k dalšímu výraznějšímu odlehčení může dojít až po realizaci převedení trasy silnice II/240 na nový most přes Labe, což je však dlouhodobější záležitostí. Vnitřní komunikační systém města je v podstatě stabilizován. Současný dopravní systém a organizace dopravy na náměstí zůstává v podstatě zachována. Vlastní řešení náměstí je nutné řešit podrobnější dokumentací. Obdobný problém nastává i v prostoru Bězděkova, kde není možno rozšířit stávající uliční profil a přitom je tato ulice v současné době jediným propojením centra s východním průmyslovým okrskem. Současné zjednosměrnění a vedení opačného směru přes čistě obytnou zástavbu není optimálním řešením. Toto jsou základní návrhy tohoto komunikačního systému vyplývající z koncepčního hlediska. Ostatní návrhy tento systém doplňují, ale jsou především vyvolány jednotlivými bodovými dopravními závadami a nutností dopravního připojení nově navrhovaných rozvojových ploch. Koncepce přepravních vztahů

12

Podkladem pro prognózu automobilové dopravy byly výsledky celostátního sčítání silniční dopravy provedené ŘSD (ÚSH, SSF ) Praha vletech 1973, 1980, 1985, 1990, 1995, 2000 a 2005. Pro přehled jsou tyto výsledky uvedeny v následující tabulce v celkových součtech skutečných vozidel.

Silnice D8

Stanoviště

4-8229 4-8231 I/8 (II/608) 4-0049 4-0050 4-0060 II/240 4-1930 4-1932 4-1935 4-1934 4-1933 4-1931 4-1940 4-1946 II/246 4-2020 4-2032 4-2031 4-2030 4-2036 III/24049 4-4360 4-4366 III/24616 4-4340 III/24618 4-2037 III/24618 4-2033 MK 4-1936

Úsek Hr.kraje – exit Roudnice n/L ex. Roudnice – ex. Doksany Hranice kraje – křiž.s II/240 Křiž. s II/240 – křiž. s II/246 Křiž. s II/246 – křiž. s II/218 Chodouny – Vědomce Vědomice – Roudnice,nám. Nerudova ulice Jungmanova ulice Jungmanova ulice Špindlerova ulice Roudnice – obchvat II/246 Obchvat II/246 – křiž. S I/8 Hranice kraje – Roudnice Kratochvílova ulice Alej 17.listopadu Roudnice n/L – Podlusky Podlusky – křiž.s I/8 Roudnice n/L – Předonín Východní obchvat N.Dvory – Podlusky Jižní obchvat Obránců míru Východní vjezd na náměstí

Intenzity dopravy v roce 1973 1980 1985 6082 5755 6182 5897 5749 6064 2943 3545 3674 7355 3209 4048 1616 3149 2246 2362 3986 2678 4349 3681 3948 5665 2863 853 3056 2465 1968 1118 799 1345 -

1990 7725 6951 7014 3922 6874 4134 2505 2873 3716 6461 1693 2814 1031 765 -

1995 2000 2005 20500 19400 11066 16818 2774 9016 15497 2774 8623 14450 1754 4980 6143 6446 6446 9649 12775 15417 16107 9841 11514 13038 8675 10230 6694 4999 10230 3493 5696 8296 3646 4333 5085 4879 6922 8227 6008 9224 9037 5074 3050 2113 2807 3288 2951 3546 3959 1001 1333 1168 1386 2673 2167 5529 4938 3050 5779 7207 7843

Pozn. : v průběhu mezi sčítacími roky došlo k přeložení silnice II/246 do nové trasy. V tabulce jsou sčítací úseky přiřazeny dle původního zařazení silnic. Výchozím podkladem pro výhledové zatížení komunikačního systému města jsou nejaktuálnější sčítání z roku 2005. Ostatní údaje již neodpovídají současné dopravní situaci. Předchozí hodnoty byly ovlivněny zejména v jižní části území a to v té době probíhající výstavbou dálnice D8. Pro přepočet na výhledový rok 2020 lze použít růstových koeficientů dopravy dle následující tabulky. Typ silnice/vozidel Dálnice a rychlostní silnice Silnice I.třídy Silnice II.třídy Silnice III.třídy

Těžká 1,25 1,22 1,15 1,06

Osobní 1,32 1,28 1,20 1,15

Moto 0,85 0,85 0,85 0,85

Celkem 1,30 1,27 1,19 1,12

Z přehledu vývoje dopravního zatížení komunikačního systému města vyplývá, že největšího nárůstu intenzit dopravy je dosahováno v koridoru silnice I/8. Což se projevilo po zprovoznění dálnice D8. Zprovoznění dálnice má vždy za důsledek, že tato na sebe převezme i dopravní vazby v širších souvislostech a odlehčí tak méně kvalitním trasám, které byly dříve využívány v důsledku značného dopravního zatížení na původní trase. Naopak se pak zvyšuje dopravní zatížení na silnicích, které mají 13

přímou vazbu na dálniční křižovatky. V tomto případě se to týká silnice II/240, na kterou budou soustředěny dopravní vazby nejen vlastního města, ale i širšího území. S tím souvisí i rozvoj podnikatelských aktivit, který je vždy soustřeďován do lokalit mající přímou vazbu na dálniční křižovatky, což se již dnes projevuje v lokalitě u letiště.

Ve vlastním městě je nejvyšších intenzit dopravy dosahováno v centru města a to především v úseku mezi náměstím a křižovatkou u obchodního domu. Zde je jejich nárůst výrazně vyšší než nárůst intenzit na vstupech do města, což tedy zapříčiňuje zvýšené zatížení vnitroměstskou dopravou. Snížení těchto nežádoucích intenzit dopravy v centrální části města je tedy úkolem prvořadého významu. To souvisí s navrhovaným celkovým dopravním systémem města, který vychází z dlouhodobého koncepčního hlediska a to ze situování nového mostu přes Labe. Je však nutno si uvědomit, že nový most sám o sobě není nejpodstatnějším řešením pro výrazné snížení intenzit dopravy v centru města. V jeho západní poloze, která se v průběhu let již ustálila, se dá předpokládat, že převezme maximálně 50% dopravní zátěže ze stávajícího mostu, což by v roce 2005 činilo asi 3000 vozidel. V centru města v Jungmanově ulici se však intenzity dopravy pohybovaly okolo 15000 vozidel. Z toho vyplývá, že i přes převedení části dopravy na nový most by intenzity dopravy v tomto prostoru nadále přesahovaly únosnou mez. Rozhodující je tak navrhovaný navazující komunikační systém města, který umožňuje převedení co největšího procenta vnitroměstských vazeb a zároveň i převedení vnějších dopravních vazeb mimo centrální část města. Vzhledem k současné již kritické situaci je zásadním hlediskem jeho možná etapová realizace.

Kategorizace a funkční členění komunikací Návrh kategorizace je uvažován v souladu s „Kategorizací silniční a dálniční sítě do roku 2030“ (ŘSD ČR – 2000). Silnice II/240 II/246

kategorie S 7,5/70 S 7,5/70

Funkční členění komunikací je navrženo v souladu s ČSN 73 63 10 a je patrné z výkresové dokumentace. Pro vnitřní komunikační systém města je základním systémem především současné vedení silniční sítě, které je v návrhu uvažováno ve funkční třídě sběrných komunikací B2. K nim jsou pak přiřazeny i některé další místní komunikace, které jsou uvažovány ve stejné funkční třídě. S funkční třídou pak souvisí i šířkové uspořádání těchto komunikací. Tyto jsou tak uvažovány s šířkou jízdního pruhu 3,5 metru. Ostatní místní komunikace jsou uvažovány ve funkční třídě obslužných komunikací C3 s šířkou jízdního pruhu 3,0 metru nebo 2,75 dle místních podmínek.

Hlavní pěší trasy Hlavní pěší trasy spojují místa nejsilnějších atraktivit a to především z hlediska potřeb obyvatelstva. Křížení hlavních tras se železniční tratí jsou uvažovány zásadně podchody. Další pěší trasy jsou spíše rekreačního či turistického charakteru a směřují do volné krajiny především ve směru na Říp a do Krabčické obory. Samostatné cyklistické stezky nejsou v této dokumentaci uvažovány. Pro tyto 14

účely je možné využívat jak pěších tras tak i účelových či místních obslužných komunikací. V současné době je přes Roudnici nad Labem vedena základní trasa č.2 „Labská cyklotrasa“ a místní trasa č.8410, obě vedené v souběhu s tokem Labe.

Návrh odstavných a parkovacích ploch Potřeby odstavných a parkovacích ploch je nutné uspokojovat pro výhledový počet obyvatel a výhledový stupeň automobilizace. Při stanovení výhledových potřeb je nutné vycházet z konkrétních kapacit jednotlivých druhů zástavby. Odstavná stání u individuální bytové zástavby je nutné i nadále plně pokrývat v rámci vlastních objektů či pozemků. Největší současné deficity se však vyskytují u dříve realizované vícepodlažní výstavby bytových domů, kde tato problematika byla řešena pouze pro velmi nízký stupeň automobilizace. Řešení tohoto problému je však značně problematické, protože tyto potřeby nelze již pokrýt výstavbou řadových garáží v odpovídajících docházkových vzdálenostech (300 m). Pokrytí těchto potřeb mimo odpovídající docházkové vzdálenosti má pak za následek neúměrné zvyšování potřeb na parkovací stání v dosahu objektu a tak jediným řešením je podrobnější návrh pokrytí těchto potřeb v jednotlivých problematických lokalitách vícepodlažní zástavby zejména u sídliště Hracholusky a Urbanka. V rámci podrobného řešení těchto lokalit bude pak nutné vytipovat i vhodné lokality pro výstavbu hromadných garáží, což však bude ekonomicky náročnou investicí. Hlavní kapacitní parkovací stání pro potřeby vybavenosti je nutné i nadále soustředit v prostoru náměstí. Ostatní lokality parkovacích stání pro potřeby vybavenosti a jednotlivých podniků musí být pokrývány v odpovídajícím počtu ke kapacitám jednotlivých objektů a to v rámci jejich ploch.

Hromadná doprava Hromadná doprava je zajišťována především autobusovou dopravou, podíl železniční dopravy je výrazně nižší. Umístění autobusových zastávek a vedení linek vychází ze současného komunikačního systému města a v podstatě odpovídá současným potřebám. Vedení veškerých autobusových linek je směřováno do prostoru náměstí, které je tak hlavním komunikačním uzlem hromadné dopravy. Nejvíce problematickou otázkou je umístění autobusového nádraží. Jeho přemístění z prostoru náměstí je dlouhodobě diskutovanou otázkou. Jeho situování bylo zvažováno již v mnoha lokalitách (např. při Havlíčkově ulici, při Kratochvílově ulici, v zámeckém parku apod.). Žádná lokalita však nebyla zcela ideální a to buď z hlediska dopravní přístupnosti, možného uvolnění pozemků, či ne zcela vhodného situování z hlediska docházkových vzdáleností. V současné době však většina dříve zvažovaných lokalit je již nereálná. Potřeba umístění zastávek v prostoru náměstí je jednoznačná. Při jakékoliv uvažované rekonstrukci náměstí je však řešení autobusové dopravy limitujícím prvkem. V návrhu je nové autobusové nádraží situováno ve východní části města v dobré docházkové vzdálenosti soustředěné vícepodlažní zástavby a vznikajícího soustředění vybavenosti. Navíc je tato lokalita v přímé vazbě na budoucí vnější komunikační systém. Na náměstí tak zůstává pouze hlavní průjezdný a přestupní terminál linek autobusové dopravy.

Zařízení automobilové dopravy Čerpací stanice pohonných hmot a další doprovodné služby automobilové

15

dopravy jsou dnes soustředěny v okrajových částech města na hlavních přístupových komunikacích a to při silnici II/240 u letiště a dále ve směru od Podlusk. Služby pro motoristy je dále možno umístit vždy v místech jejich soustředění v místech, kde nedochází k narušení stávajících či uvažovaných funkcí území.

Negativní dopady dopravy na životní prostředí Cílem tohoto návrhu dopravního řešení města bylo dosáhnout podstatného snížení intenzit dopravy v centru města kde jsou možnosti ochrany před negativními účinky značně omezeny. Dá se konstatovat, že dochází navrhovaným řešením k rovnoměrnějšímu rozložení dopravy v celém městě. Dokončením jižní obchvatové trasy dojde k částečnému odlehčení města zejména prostoru křižovatky u obchodního domu především od těžké nákladní dopravy. Další podstatné odlehčení centra města je však vázáno na realizaci nového mostu přes Labe včetně návazných připojení. Největší zklidnění vyplývající z navrhovaného řešení lze očekávat v obci Podlusky, která se ocitne mimo jakoukoliv průjezdnou dopravu. Nově navrhované trasy nadřazeného systému silnic II.třídy jsou vedeny v dostatečné vzdálenosti od stávající i navrhované zástavby a navíc případné negativní dopravy je možné eliminovat vhodným výškovým položením komunikací do terénu. Na ostatních navrhovaných komunikací vnitřního komunikačního systému města se nepředpokládá vedení průjezdné dopravy a tyto budou zatěžovány pouze vnitřní, především osobní, dopravou. c) 2.2. Železniční doprava Řešeným územím prochází dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať č.090 Praha – Děčín, která je součástí celostátních drah a je součástí I.železničního mezinárodního koridoru, se železniční stanicí Roudnice nad Labem. V rámci modernizace tohoto koridoru byly již úpravy realizovány a tak je možné tuto trať považovat za plně stabilizovanou ve stávajících plochách. Dále územím prochází jednokolejná neelektrifikovaná regionální trať č.096 Roudnice-Straškov–Zlonice odpojující se od železniční trati č.090 v žst. Roudnice nad Labem a se železničními zastávkami Roudnice nad Labem-Bezděkov, Roudnice nad Labem-město a železniční stanicí Roudnice nad Labem-Hracholusky. U této tratě se nepředpokládají žádné úpravy s územními nároky. Jižní částí území je uvažován koridor vysokorychlostní tratě s případnou realizací až v dlouhodobém časovém horizontu. V návaznosti na možné vedení tohoto koridoru v navazujícím území ve směru na Prahu byl koridor trasy již stabilizován schválením ÚPN VÚC Pražského regionu a to v koridoru vedoucí v souběžné trase s dálnicí D8. c) 2.3. Letecká doprava V jižní části řešeného území se nachází veřejné vnitrostátní letiště (zároveň neveřejné mezinárodní) jehož provozovatelem je Aeroklub Roudnice nad Labem. Dráha 13-31 má rozměry 1400*90 metrů a travnatý povrch. Ochranná pásma vzletových a přistávacích rovin byla zpracována a do dokumentace byly převzaty dle podkladů poskytnutých zpracovatelem. Z územního hlediska je letiště stabilizováno a rozvoj letiště je možný ve stávajících plochách.

16

c) 2.4. Vodní doprava Po severním okraji území je vedena Labská vodní cesta (dolní Labe) s plavebním stupněm Roudnice nad Labem. Stávající zdymadlo se sestává z dvojice plavebních komor umístěných v samostatném plavebním kanále délky 1540 m, jež je od řečiště oddělen ostrovem. Malá plavební komora má užitné rozměry 85 x 11 m a velká plavební komora má po rekonstrukci (2003) užitné rozměry 155 x 22 m. V cílovém stavu by měla být tato vodní cesta na základě mezinárodních dohod (AGN) upravena na kategorii VI.b* (V.b) (*s tím, že bude realizována i na území SRN). S tím souvisí i přestavba vodní cesty a plavebních stupňů. Do návrhu územního plánu bylo převzato řešení dle zpracovaného „Generálního řešení splavnění Labe, digitalizace úseku Střekov – Mělník“ – Vodní cesty a.s. 2003, které zadalo Ministerstvo dopravy a spojů České republiky prostřednictvím Ředitelství vodních cest České republiky. Pro návrh trasy jsou použity parametry pro plavební třídu Vb., které jsou uvedeny v zákoně o vnitrozemské plavbě č.114/1995 Sb. a vyhlášce č.222/1995 Sb. Jedná se zejména o minimální doporučený poloměr oblouků 800 m a šířku plavební dráhy v místě dna plně naložených plavidel 50 m. Veškeré plavební komory na vodní cestě jsou navrženy jako zdvojené. Užitné rozměry jsou 12,5 x 190 x 4,0 m. Ke komorám náleží i obě rejdy, jež se skládají z čekacích stání o délce 190 m. V Roudnici nad Labem jsou nové plavební komory umístěny v místě stávajících v návaznosti na dnešní plavební kanál, kde se předpokládají úpravy na úkor dnešního ostrova. Další směrové úpravy plavební dráhy se v řešeném území nepředpokládají. Z dalších zařízení vodní dopravy je v území situováno překladiště závodu Vitana a.s.. Jeho další využívání je závislé na rozvoji závodu. Další překladiště je umístěno přímo v Roudnici nad Labem, které však není využívané a ani se nepředpokládá jeho větší využívání.

c) 3. Technické vybavení území

c) 3.1. Vodní hospodářství

c) 3.1.1. Vodní režim v území Vodní toky a plochy Řešeným územím protéká vodní tok Labe. Labe je vodohospodářsky významným tokem dle vyhl. č. 470/2001 Sb. Labe bylo prostřednictvím úprav trasy a parametrů koryta a kaskády jezových stupňů plně splavněno a tvoří významnou vnitrozemskou vodní cestu. V Roudnici nad Labem je v pl. km 27,30 situován pohyblivý jez se silničním mostem a s propustí pro sportovní plavidla u pravého břehu. Horní hladina jezu je na úrovni 149,80 m n.m. Na levém břehu byl vybudován plavební kanál s vjezdem do horního kanálu v pl. km 27,17 a s vjezdem do dolního kanálu v pl. km 28,75. Na plavebním kanálu jsou v pl. km 28,25 umístěny dvě plavební komory. Na levém břehu Labe v prostoru nad jezem jsou v Roudnici nad Labem 2 překladiště – vpl. km 25,39 a 26,52-26,80. Kromě Labe protéká řešeným územím (Podlusky) vodní tok Čepel. Vodní toky v řešeném území :

17

Název toku Labe Čepel

Číslo hydrol. pořadí 1-12-03-039 1-13-04-065

Správce toku Povodí Labe s.p., z. Dolní Labe Povodí Ohře

Poznámka vodohospodářsky významný tok, vodní cesta vodohospodářsky významný tok

Povodňové průtoky Labe (Roudnice n.L. – vodočet) s pravděpodobností výskytu za n-let jsou uvedeny v následující tabulce. n Qn (m3/s)

1 1171

5 2422

10 3037

20 3640

50 4413

100 4602

Průměrný roční průtok je 250 m3/s. Povodňové průtoky Čepele (v místě zaústění do Ohře - Doksany) s pravděpodobností výskytu za n-let jsou uvedeny v následující tabulce. n Qn (m3/s)

1 7

5 14

10 19

20 25

50 35

100 45

Průměrný roční průtok je 0,25 m3/s.

Ochrana vodních zdrojů Celé řešené území se nachází v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída vyhlášené v nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb. V řešeném území se nachází několik vodních zdrojů, z nichž donedávna většina sloužila k odběru pitné vody pro veřejnou vodovodní síť. Z těchto zdrojů se nadále využívají pouze dva Roudnice – stará studna a nová studna Pásma hygienické ochrany zdrojů podzemní vody prameniště Čepel - II. stupně vnější část (celé řešené území) – nebylo rozhodnutím vodohospodářského orgánu stanoveno - II. stupně vnitřní část (zakresleno v grafické příloze) - I. stupně Rozhodnutí ONV Litoměřice – odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství ze dne 29.10.1979 č.j. Vod. 2911/79, Ev.č. R-1.

Záplavová území, ochrana před povodněmi Vodní tok Labe má stanoveno záplavové území Q5, Q20, Q100 a aktivní zónu záplavového území. Přirozenou ochranu města proti vzduté vodě z Labe tvoří těleso železniční trati. Proto žádné z uvedených záplavových území prakticky nezasahuje do zastavěného území města s výjimkou nábřeží pod železniční tratí a míst u podjezdů (propustků) pod tělesem trati. Záplavové čáry Q5, Q20 a Q100 se vzhledem k umístění drážního tělesa ve svém rozsahu příliš neliší, územní plán ve svých regulativech se záplavovými čarami Q5 a Q20 nepracuje. Proto jsou v grafických přílohách územního plánu zakresleny pouze hranice záplavového území Q100 a aktivní zóna. Návrhy protipovodňové ochrany Dolního Labe v úseku Počeplice – Hřensko byly řešeny ve studii z roku 2004. V řešeném území je navržena úprava stávajícího tělesa trati ČD (vylepšení podloží a zajištění nepropustnosti tělesa trati v říčních km : 26,25 – 28,0). Současně je navržen soubor technických opatření spočívající v instalaci mobilních stěn v podjezdech pod železniční tratí. Uvedená protipovodňová opatření jsou navrhována na povodeň Q100 , s ochranou nábřeží pod tělesem železniční trati se nepočítá. Tok Čepel nemá záplavové území stanoveno.

c) 3.1.2. Zásobování pitnou vodou

18

Řešené území je zásobováno pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě v rámci Vodárenské soustavy severní Čechy. V řešeném území se nachází řada vodních zdrojů, které dříve sloužily k zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Jedná se o následující vodní zdroje : vrty Vladimírov S8 a V3 (za jižní hranicí řeš. území) - vydatnost cca 20 l/s vrt HS1 – vydatnost 6 l/s vrty Ch1, Ch2 a Če6 (v k.ú. Chvalín) – vydatnost 23 l/s dříve zrušené zdroje Če4 a Prdlavka Voda z uvedených zdrojů byla čerpána do úpravny vody Roudnice n.L. o kapacitě 52 l/s. Po zrušení zdrojů je areál úpravny mimo provoz. V provozu zůstávají v řešeném území zdroje stará a nová studna (S1 a S2) o celkové vydatnosti cca 35 l/s.

Vodojemy, tlaková pásma Vodovod v Roudnici n. L. je rozdělen do 2 tlakových pásem. Tlakové poměry v trubní síti jsou pro zásobování stávající zástavby pitnou vodou vyhovující. Rozhraní tlakových pásem se pohybuje v rozmezí nadmořských výšek 185 - 190 m n.m. Dolní tlakové pásmo je určováno hladinou v zemních vodojemech Slavín I a II. Starý vdj. má obsah 1 700 m3, kóta dna – 215,62 m n.m., max.hl.v. – 219 m n.m. Nový vodojem z roku 1967 má obsah 1 000 m3, kóta dna – 216,02 m n.m., max.hl.v. – 221,02 m n.m. Horní tlakové pásmo zajišťují zemní vodojemy Hostěraz umístěné za hranicí řešeného území v k.ú. Krabčice. Původní vdj. má obsah 2 x 650 m3, nový vdj. má obsah 2 x 2 500 m3. Kóta dna – 242,84 m n.m., max. hl. – 247,58 m n.m. Ze zemních vdj. Hostěraz jsou rovněž zásobovány pitnou vodou přilehlé obce - Krabčice, Rovné, Vesce, Ctiněves a Horní Beřkovice. Uvedené obce jsou mimo dosah tlakových pásem pro Roudnici, proto se musí potřebné množství vody pro ně přečerpávat. Přečerpávací stanice je umístěna v armaturní komoře vdj. 2 x 650 m3 Hostěraz. Přečerpávají se do vdj. Říp - 2 x 150 m3. Přehled vodojemů určených k zásobování řešeného území : Název vodojemu Slavín starý – dolní TP Slavín nový - dolní TP Hostěraz starý – horní TP Hostěraz nový – horní TP

Objem [m3] 1 700 1 000 2 x 650 2 x 2 500

Max. kóta hladiny 219,00 221,02

Kóta dna 215,62 216,02

247,58

242,84

Přívodní a zásobovací řady, rozvodná síť Vodovodní síť města je napojena na Vodárenskou soustavu severní Čechy vodovodním přivaděčem DN 400 (350) z vodojemu Zahořany. Vodovodní přivaděč přichází do řešeného území od Vědomic, přes těleso silničního mostu a dále podél levého břehu Labe ulicemi Palackého, Dobrovského, V Úvoze a dále podél nové obchvatové komunikace do vodojemů Hostěraz. Z vodojemů Hostěraz je voda převáděna vodovodním přivaděčem do vodojemů dolního tlakového pásma Slavín Hlavní zásobní řad do města z vdj. Slavín o profilu DN 300 vede do ul. Žižkova, kde se napojují městské zásobovací řady, přívodní řad k městské nemocnici a řad vedoucí směrem na Podlusky. Z vdj. Hostěraz vede hlavní zásobovací řad DN 500 do spotřebiště, v ul. Žižkova se mění profil na DN 350 a dále na DN 300 k sídlišti Hracholusky. Druhý přívodní řad DN 150 vede do lokality V Uličkách. V roce 1986 byl dán do provozu

19

zásobní řad DN 300 z vdj. Hostěraz do Bezděkova, který slouží jako propojení vysokého a nízkého tlakového pásma vodovodní sítě a umožňuje zvýšenou dodávku pitné vody pro obyvatelstvo a Masokombinát. Před spotřebištěm dolního tlakového pásma je na řadu prováděna redukce tlaku redukčními ventily, umístěnými v šachtě. Pro skupinový vodovod Straškov vede za hranici řešeného území vodovodní řad DN 150 do vdj. Bříza.

Zásobovací vodovodní řady jsou vedeny v ulicích s obytnou zástavbou a umožňují napojení všech obyvatel na pitnou vodu. Vodovodní síť v řešeném území je vybudována s dostatečnou kapacitní rezervou, problémem nebude ani zásobování případných rozvojových ploch. Stávající vodovodní síť V Roudnici nad Labem i v Podluskách je v technicky dobrém stavu, případné dílčí rekonstrukce nejsou z hlediska územního plánu významné.

Koncepce řešení Návrhy na úpravy vodovodní sítě v řešeném území vycházejí z nutnosti zajištění zásobování rozvojových ploch vymezených územním plánem pitnou vodou. Těžiště rozvojových ploch je v prostoru mezi Roudnicí nad Labem a Podlusky. Navrhované vodovodní řady v rozvojových plochách navazují na stávající vodovodní síť, nové řady budou kladeny ve veřejných prostorech (uličních profilech) dle ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení a budou pokud možno zaokruhovány. Navržená vodovodní síť bude řešena dle příslušných oborových norem a s přihlédnutím k ČSN 730873 (Zásobování požární vodou), tzn., že profily vodovodních řadů v obytném území budou s výjimkou samostatných koncových úseků navrhovány minimálně DN 80 a vodovodní síť bude osazena hydranty vzdálenými od sebe max. 240 m (maximální vzdálenost objektu od hydrantu je 150 m), v komerčních a industriálních plochách se minimální dimenze vodovodů pohybují od 100 do 200 mm v závislosti na zastavěné ploše a požárním zatížení objektů (vzdálenost hydrantů se v nejméně příznivém případě snižuje na 80 m od objektu a 160 m mezi sebou).

Návrh zásobování rozvojových ploch Rozvojové plochy jsou navrženy k zásobování pitnou vodou následujícím způsobem : - plochy č. Z1, Z4, Z5, Z7-Z17, Z20, Z30-Z33, Z35, Z41-Z44, Z 47, Z48, Z49, Z51, Z56, Z59, Z 61, Z62 jsou v dosahu stávajících vodovodních řadů, - plochy č. Z2 a Z65 budou zásobovány navrhovanými vodovodními řady napojenými ze stávajícího přivaděče v ulici Kratochvílově, - plocha č. Z18 – nutno realizovat nový přívodní řad Terezínskou ulicí v délce cca 60 m, - plocha č. Z21 – je navržena přeložka stávajícího řadu DN 150 v délce 176 m z důvodu uvolnění rozvojové plochy, - plochy č. Z22, Z25-Z28, Z46, Z60 budou zásobovány navrhovanými vodovodními řady propojujícími stávající rozvody v ulicích 9. Května a Na Výsluní, - plochy č. Z23, Z24 a Z45 budou zásobovány novými vodovodními řady propojujícími stávající vodovody v ulicích 9. Května a Hracholuská,

20

- plochy č. Z29 a Z57 budou zásobovány novými vodovodními řady propojujícími stávající vodovody v ulicích 9. Května a V Borku, - plochy č. Z34 a Z36 budou napojeny ze stávající sítě a z navrhovaného řadu vedeného podél rozvojových ploch, - plochy č. Z37 a Z38 budou napojeny prodloužením navrhovaných řadů sloužících pro připojení rozvojové plochy Z29, - plochy č. Z39 a Z40 budou napojeny ze stávajícího přivaděče procházejícího přes rozvojové plochy, - plocha č. Z59 – přes plochu prochází stávající vodovodní řad DN 200, - plocha č. Z50 bude zásobována prodloužením stávajícího vodovodního řadu končícího u rozvojové plochy č. Z44, - plochy č. Z53, Z54, Z58 budou zásobovány navrhovaným vodovodním okruhem napojeným na stávající řady v ulici V Borku Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách je uvedena pro obě varianty dopravně-urbanistického řešení v následujících tabulkách : Výpočty vycházejí z těchto údajů a předpokladů : - specifická potřeba pitné vody : 180 l . os-1 . den-1 - koeficient denní nerovnoměrnosti kd : 1,35 - koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh : 1,80 - u rodinných domů se předpokládá průměrné obsazení 3,25 obyvatel - u bytu v bytovém domě se předpokládá průměrné obsazení 2,25 obyvatel - u komerce a výroby tvoří produkční plocha 70 % celkové zastavěné plochy - u komerčních ploch připadá 1pracovník na 30 m2 produkční plochy - u výrobních (industriálních) ploch připadá 1 pracovník na 60 m2 produkční plochy

21

Bilance potřeb pitné vody dle jednotlivých rozvojových ploch Číslo plochy Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Z9 Z10 Z11 Z12 Z13 Z14 Z15 Z16 Z17 Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 Z23 Z24 Z25 Z26 Z27 Z28 Z29 Z30 Z31 Z32 Z33 Z34 Z35 Z36 Z37 Z38 Z39 Z40

Počet Využití plochy obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) sport a rekreace obytné hromadné obytné nízkopodlažní (RD) sport a rekreace obytné smíšené obytné smíšené obytné smíšené obytné smíšené obytné smíšené obytné smíšené obytné smíšené obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné smíšené obytné smíšené obč. vybavenost kom. char. hromadné garáže obytné hromadné obytné smíšené obytné smíšené obytné hromadné obytné hromadné obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné smíšené průmyslové plochy průmyslové plochy obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné hromadné obytné nízkopodlažní (RD) obč. vybavenost kom. char. komerční a výrobní služby průmyslové plochy průmyslové plochy průmyslové plochy

Plocha

obyv.

bytů

33 33 0 360 49 0 3 3 7 10 3 3 16 20 7 3 7 0 0 144 20 13 432 72 13 3 10 49 33 0 0 7 10 675 98 0 0 0 0 0

10 10 0 160 15 0 1 1 2 3 1 1 5 6 2 1 2 0 0 64 6 4 192 32 4 1 3 15 10 0 0 2 3 300 30 0 0 0 0 0

22

celkem

produkční

[m2] 14200 16694 8384 18597 14138 8229 375 882 1049 2102 435 483 6004 7400 1503 1077 2427 56453 5615 6718 9967 5389 27923 5448 4512 1127 2459 17049 20646 7969 12695 1939 4852 38110 36197 10433 38472 76373 100887 110120

[m2] 0 0 0 0 0 0 100 100 150 300 100 100 500 0 0 150 200 17000 0 0 600 400 0 0 0 0 0 0 15000 2391 3809 0 0 0 0 5217 11542 22912 30266 33036

Průměrná denní potřeba [m3/d] 5,85 5,85 0,00 64,80 8,78 0,00 0,77 0,77 1,45 2,32 0,77 0,77 3,86 3,51 1,17 0,87 1,54 31,73 0,00 25,92 4,63 3,09 77,76 12,96 2,34 0,59 1,76 8,78 19,85 2,23 7,11 1,17 1,76 121,50 17,55 9,74 21,54 21,38 28,25 30,83

Max. denní potřeba [m3/d] 7,90 7,90 0,00 87,48 11,85 0,00 1,04 1,04 1,96 3,13 1,04 1,04 5,21 4,74 1,58 1,17 2,08 42,84 0,00 34,99 6,25 4,17 104,98 17,50 3,16 0,79 2,37 11,85 26,80 3,01 9,60 1,58 2,37 164,03 23,69 13,15 29,08 28,87 38,14 41,63

Max. hodinová potřeba [l/s] 0,16 0,16 0,00 1,82 0,25 0,00 0,02 0,02 0,04 0,07 0,02 0,02 0,11 0,10 0,03 0,02 0,04 0,89 0,00 0,73 0,13 0,09 2,19 0,36 0,07 0,02 0,05 0,25 0,56 0,06 0,20 0,03 0,05 3,42 0,49 0,27 0,61 0,60 0,79 0,87

Číslo plochy Z41 Z42 Z43 Z44 Z45 Z46 Z47 Z48 Z49 Z50 Z51 Z52 Z53 Z54 Z55 Z56 Z57 Z58 Z59 Z60 Z61 Z62 Z63 Z64 Z65

Počet Využití plochy komerční a výrobní služby komerční a výrobní služby komerční a výrobní služby průmyslové plochy obytné smíšené obytné nízkopodlažní (RD) obč. vybavenost kom. char. obytné nízkopodlažní (RD) průmyslové plochy průmyslové plochy průmyslové plochy sport a rekreace obytné smíšené obytné smíšené sport a rekreace průmyslové plochy obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné smíšené obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) zahradnictví hromadné garáže obytné nízkopodlažní (RD) Celkem

Plocha

obyv.

bytů

0 0 0 0 20 20 0 3 0 0 0 0 104 46 0 0 33 65 33 33 7 49 0 0 39 2580

0 0 0 0 6 6 0 1 0 0 0 0 32 14 0 0 10 20 10 10 2 15 0 0 12 1024

celkem [m2] 27989 6539 10676 13552 16802 6218 3391 1315 6731 8637 36524 634925 36887 21174 44046 17574 16391 30250 16746 13425 2511 22149 27735 15991 18134 1761644

produkční [m2] 8397 1962 3203 4066 900 0 1696 0 2019 2591 10957 0 3200 1400 0 5272 0 0 1500 0 0 0 0 0 0 191033

Průměrná denní potřeba [m3/d] 15,67 3,66 5,98 3,79 5,19 3,51 3,16 0,59 1,88 2,42 10,23 0,00 24,69 10,80 0,00 4,92 5,85 11,70 8,65 5,85 1,17 8,78 0,00 0,00 7,02 701,05

Max. denní potřeba [m3/d] 21,16 4,94 8,07 5,12 7,01 4,74 4,27 0,79 2,54 3,26 13,81 0,00 33,34 14,58 0,00 6,64 7,90 15,80 11,68 7,90 1,58 11,85 0,00 0,00 9,48 946,42

Max. hodinová potřeba [l/s] 0,44 0,10 0,17 0,11 0,15 0,10 0,09 0,02 0,05 0,07 0,29 0,00 0,69 0,30 0,00 0,14 0,16 0,33 0,24 0,16 0,03 0,25 0,00 0,00 0,20 19,72

c) 3.1.3. Kanalizace Stoková síť Řešené území je podle konfigurace terénu rozděleno na dvě přirozená povodí – jedno spádující k Labi, druhé odvodňuje vodní tok Čepel ústící do Ohře. Původní jednotná kanalizační síť byla koncipována dle této terénní konfigurace. Stoky směřující k Labi byly vypouštěny bez čištění do Labe (resp. plavebního kanálu), pro povodí Čepele byla vybudována čistírna odpadních vod. V 90. letech minulého století byla stanovena nová koncepce odkanalizování města. Byla realizována společná čistírna odpadních vod umístěná na pravém břehu Labe ve Vědomicích, která bude sloužit k čištění odpadních vod z celého řešeného území Roudnice nad Labem včetně Podlusk. V současné době je již na čistírnu odpadních vod ve Vědomicích napojeno celé povodí spádující do Labe. Řada původních stok vyúsťujících do Labe byla podchycena do nové stoky DN 600 – DN 800 vedoucí podél levého břehu Labe (resp. plavebního kanálu). V místech napojení původních stok byly realizovány odlehčovací komory, původních vyústění do Labe slouží k odlehčení dešťových vod. Na novou ČOV je napojeno i část území spádující k Čepeli. Odpadní vody z městské části Hracholusky jsou svedeny do čerpací stanice odpadních vod Hracholusky umístěné na pravém břehu Čepele jihozápadně od sídliště Hracholusky. Před zaústěním jednotné kanalizace ze starší zástavby Hracholusk je na stoce umístěna odlehčovací komora s odlehčením dešťových vod do Čepele. Do čerpací stanice jsou zaústěny stoky oddílné splaškové kanalizace ze sídliště. Z čerpací stanice vede výtlačné potrubí odpadních vod zaústěné do stávající stoky v Aleji 17. listopadu směřující do ČOV ve Vědomicích. Malá čerpací stanice odpadních vod byla realizována k napojení stoky z ulice Nad Skalami v severní části města. Odpadní vody z čerpací stanice jsou vedeny výtlačným potrubím do stávající stoky DN 300 v ulici Boženy Němcové.

23

Původní ČOV v Podluskách je předělána na čerpací stanici odpadních vod, odkud jsou odpadní vody čerpány výtlačným potrubím do stávajíc kanalizace v Hornické ulici. Realizací čerpací stanice Podlusky a výtlačného potrubí je dokončena koncepční přestavba kanalizační sítě města.

Koncepce řešení Hlavním úkolem k řešení zůstává odkanalizování rozvojových ploch vymezených v konceptu územního plánu. Nové rozvojové plochy jsou s výjimkou dílčích úseků přímo navazujících na stávající jednotnou kanalizaci odvodněny oddílným kanalizačním systémem. Splaškové stoky jsou napojeny na stávající městskou kanalizační síť nové dešťové stoky jsou svedeny do recipientu.

Návrh odvodnění rozvojových ploch Rozvojové plochy jsou navrženy k zásobování pitnou vodou následujícím způsobem : - plochy č. Z1, Z2, Z5, Z7-Z13, Z15, Z16, Z20, Z23, Z24, Z32, Z33, Z35, Z45, Z47, Z 61, Z62, Z65 jsou v dosahu stávajících kanalizačních stok, - v ploše č. Z2 je navržena dílčí přeložka stávající stoky (DN 400) v délce cca 140 m z důvodu uvolnění rozvojové plochy, - plocha č. Z4 bude odvodněna krátkou navrhovanou stokou vedoucí podél železniční trati, - plocha č. Z14 bude odvodněna prodloužením stávající stoky DN 300 za železnici, - plocha č. Z17 bude odvodněna novou stokou napojenou do stávající kanalizace v ulici Třebízského, - plocha č. Z18 bude odvodněna novou stokou napojenou do stávající kanalizace v ulici Třebízského, - plocha č. Z21 bude odvodněna prodloužením stávající stoky z ul. 9. května v Podluskách, - plochy č. Z22, Z25-Z28, Z46, Z60 budou odvodněny novou oddílnou kanalizací vedoucí podél vedení. Splašková stoka bude napojena do stávající čerpací stanice Hracholusky, dešťová stoka do toku Čepele. - v plochách č. Z23, Z24 a Z45 bude provedena přeložka stávajícího výtlačného potrubí odpadních vod z důvodů uvolnění rozvojových ploch, - plochy č. Z29 a Z57 budou odvodněny novou oddílnou kanalizací. Splašková stoka bude napojena do stávající stoky v ulici 1. Máje, dešťová stoka bude zaústěna do toku Čepele. - plocha č. Z30, Z31 budou odvodněny prodloužením stávající stoky v ulici Chvalínská, - plochy č. Z34 a Z36 nová oddílná kanalizace bude napojena do stávajících stok ze sídliště Hracholusky. Bude provedena přeložka stávající kanalizace v ulici Okružní z důvodu uvolnění rozvojové plochy. sítě a z navrhovaného řadu vedeného podél rozvojových ploch, - plochy č. Z37 a Z38 budou odkanalizovány napojením do navrhovaných stok sloužících pro odvodnění rozvojové plochy Z29, - plochy č. Z39-Z43, Z53, Z 54 a Z58 budou odvodněny novou oddílnou kanalizací. Splašková kanalizace bude napojena do stávající sítě v Podluskách, dešťové stoky budou zaústěny do toku Čepele.

24

-

-

plocha č. Z48, Z51 a Z59 – budou odkanalizovány novými stokami napojenými do navrhovaných stok sloužících pro odvodnění rozvojových ploch Z41 a Z43, u ploch č. Z44, Z49, Z50 a Z56 budou vzhledem k větší vzdálenosti od recipientu srážkové vody vsakovány v rámci jednotlivých pozemků, splaškové vody budou odváděny novými stokami napojenými na stávající kanalizaci v ulici Chelčického

Odvodnění komunikací bude provedeno do systému dešťové kanalizace. Nové splaškové a dešťové stoky budou kladeny ve veřejně přístupných plochách – v navrhovaných komunikacích nebo zelených pásech dle ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení. Bilance produkce splaškových odpadních vod v rozvojových plochách je uvedena pro obě varianty dopravně-urbanistického řešení v následujících tabulkách : Výpočty vycházejí ze stejných údajů a předpokladů jako výpočty potřeb pitné vody, součinitel hodinové nerovnoměrnosti odtoku splaškových vod : 2,0. Kapacita stávající ČOV ve Vědomicích je 15000 EO, 3000 m3/den, 125 m3/hod. Dle programu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje je v ČOV Vědomice dostatečná kapacitní rezerva pro napojení rozvojových ploch do roku 2015. V případě 100% naplnění rozvojových ploch v Roudnici nad Labem a Vědomicích, bude nutno stávající ČOV kapacitně upravit. Naplnění rozvojových ploch však není v horizontu územního plánu pravděpodobné. Bilance produkce odpadních vod dle jednotlivých rozvojových ploch Číslo plochy Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Z9 Z10 Z11 Z12 Z13 Z14 Z15 Z16 Z17 Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 Z23 Z24 Z25 Z26 Z27 Z28 Z29 Z30 Z31 Z32 Z33 Z34

Počet Využití plochy obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) sport a rekreace obytné hromadné obytné nízkopodlažní (RD) sport a rekreace obytné smíšené obytné smíšené obytné smíšené obytné smíšené obytné smíšené obytné smíšené obytné smíšené obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné smíšené obytné smíšené obč. vybavenost kom. char. hromadné garáže obytné hromadné obytné smíšené obytné smíšené obytné hromadné obytné hromadné obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné smíšené průmyslové plochy průmyslové plochy obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné hromadné

Plocha

obyv.

bytů

33 33 0 360 49 0 3 3 7 10 3 3 16 20 7 3 7 0 0 144 20 13 432 72 13 3 10 49 33 0 0 7 10 675

10 10 0 160 15 0 1 1 2 3 1 1 5 6 2 1 2 0 0 64 6 4 192 32 4 1 3 15 10 0 0 2 3 300

25

celkem

produkční

[m2] 14200 16694 8384 18597 14138 8229 375 882 1049 2102 435 483 6004 7400 1503 1077 2427 56453 5615 6718 9967 5389 27923 5448 4512 1127 2459 17049 20646 7969 12695 1939 4852 38110

[m2] 0 0 0 0 0 0 100 100 150 300 100 100 500 0 0 150 200 17000 0 0 600 400 0 0 0 0 0 0 15000 2391 3809 0 0 0

Max. produkce splašků [l/s] 0,33 0,33 0,00 3,65 0,49 0,00 0,04 0,04 0,08 0,13 0,04 0,04 0,22 0,20 0,07 0,05 0,09 1,79 0,00 1,46 0,26 0,17 4,37 0,73 0,13 0,03 0,10 0,49 1,12 0,13 0,40 0,07 0,10 6,83

Přívalový déšť [l/s] 74 87 22 121 74 21 2 5 5 11 2 3 31 38 8 6 13 367 44 44 52 28 181 35 23 6 13 89 107 62 99 10 25 248

Číslo plochy Z35 Z36 Z37 Z38 Z39 Z40 Z41 Z42 Z43 Z44 Z45 Z46 Z47 Z48 Z49 Z50 Z51 Z52 Z53 Z54 Z55 Z56 Z57 Z58 Z59 Z60 Z61 Z62 Z63 Z64 Z65 Celkem

Počet Využití plochy obytné nízkopodlažní (RD) obč. vybavenost kom. char. komerční a výrobní služby průmyslové plochy průmyslové plochy průmyslové plochy komerční a výrobní služby komerční a výrobní služby komerční a výrobní služby průmyslové plochy obytné smíšené obytné nízkopodlažní (RD) obč. vybavenost kom. char. obytné nízkopodlažní (RD) průmyslové plochy průmyslové plochy průmyslové plochy sport a rekreace obytné smíšené obytné smíšené sport a rekreace průmyslové plochy obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné smíšené obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) zahradnictví hromadné garáže obytné nízkopodlažní (RD)

Plocha

obyv.

bytů

98 0 0 0 0 0 0 0 0 0 20 20 0 3 0 0 0 0 104 46 0 0 33 65 33 33 7 49 0 0 39 2580

30 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 6 0 1 0 0 0 0 32 14 0 0 10 20 10 10 2 15 0 0 12 1024

celkem [m2] 36197 10433 38472 76373 100887 110120 27989 6539 10676 13552 16802 6218 3391 1315 6731 8637 36524 634925 36887 21174 44046 17574 16391 30250 16746 13425 2511 22149 27735 15991 18134 1761644

produkční [m2] 0 5217 11542 22912 30266 33036 8397 1962 3203 4066 900 0 1696 0 2019 2591 10957 0 3200 1400 0 5272 0 0 1500 0 0 0 0 0 0 191033

Max. produkce splašků [l/s] 0,99 0,55 1,21 1,20 1,59 1,73 0,88 0,21 0,34 0,21 0,29 0,20 0,18 0,03 0,11 0,14 0,58 0,00 1,39 0,61 0,00 0,28 0,33 0,66 0,49 0,33 0,07 0,49 0,00 0,00 0,39 39,43

Přívalový déšť [l/s] 188 81 300 596 787 859 218 51 83 106 87 32 26 7 53 67 285 1651 192 110 115 137 85 157 87 70 13 115 144 125 94 8878

c) 3.2. Energetika Hlavní těžiště energetického zásobování v Roudnici nad Labem spočívá v plošné plynofikaci města, v lokalitách kolektivní obytné zástavby jsou dva dílčí nezávislé systémy centralizovaného zásobování teplem (CZT). V celém městě jsou realizovány rozvody elektrické energie, která většinou neslouží k vytápění objektů.

c) 3.2.1. Systém centrálního zásobování teplem (CZT) V Roudnici nad Labem fungují dva nezávislé systémy CZT. Jeden v sídlišti Hracholusky, druhý v sídlišti Na Urbance (MEVA). Zdrojem tepla v prostoru sídliště Hracholusky je kotelna v areálu Nemocnice. Kotelna Hracholusky má instalovaný tepelný výkon 9 MW. Z areálu nemocnice do sídliště byl proveden nový teplovodní rozvod z předizolovaného potrubí IZO PLUS ukládaného do země. Na teplovodní rozvod byly napojeny objekty bývalých kotelen K41, K42, K43, K44, K45 které slouží v současné době jako výměníkové stanice. Nový primérní rozvod má dostatečnou kapacitu pro zásobování sídliště teplem. Energetické zásobování sídliště Hracholusky je značně nekoncepční. Bloky obytných domů v jižní části sídliště (č.p. 2701 – 2715) jsou zásobovány blokovou plynovou kotelnou, lokální vytápění má i areál školy ležící v těsném sousedství nového teplovodu. V severní části sídliště se rovněž nacházejí dvě plynové blokové kotelny a bloková kotelna a několik domovních kotelen bytového družstva.

26

V sídlišti Na Urbance se nachází kotelna MEVA o instalovaném tepelném výkonu 4 – 5 MW. V tomto zdroji je velká kapacitní rezerva – cca 70 %. Rovněž v sídlišti Na Urbance je řada objektů kolektivního bydlení, které nejsou zásobovány ze systému CZT navzdory velké výkonové rezervě ve zdroji MEVA. Lokální topení je v objektu nejblíže kotelně a u tří objektů ve Švermově ulici na jihovýchodním okraji sídliště, domovní kotelny jsou ve východní části sídliště. Výroba tepla v roce 2002 v systému CZT Roudnice nad Labem (Teplo–byty, s.r.o.) Název zdroje Kotelna Hracholusky (vč. nemocnice) Kotelna MEVA Blokové kotelny Domovní kotelny Celkem

Výroba tepla 50 000 GJ/rok 11 000 GJ/rok 19 000 GJ/rok 12 000 GJ/rok 92 000 GJ/rok

Koncepce řešení V územním plánu je počítáno s návrhem plynofikace rozvojových ploch. V plochách určených pro kolektivní bytovou výstavbu navazujících na stávající území zásobované ze systému CZT (rozvojové plochy Z20, Z23, Z24, Z34) je možné energetické zásobování pro potřeby vytápění objektů řešit napojením na CZT. Bilance potřeb v těchto plochách v případě zásobování ze systému CZT je uvedena v následující tabulce:

Číslo plochy

Bilance potřeb tepla v případě napojení ze systému CZT Využití plochy

Z20 obytné hromadné Z23 obytné hromadné Z24 obytné hromadné Z34 obytné hromadné Celkem

Počet bytů

64 192 32 300 588

Průměrná potřeba

[GJ/rok] 1984 5952 992 9300 18228

c) 3.2.2. Zásobování plynem Řešené území je plynofikováno zemním plynem ze dvou větví vysokotlakého (VTL) plynovodu. Jedna větev DN 200 přichází do řešeného území od západu, obchází ze severu Podlusky (změna profilu na DN 150) a končí ve VTL regulační stanici 17. listopadu. Druhá větev DN 150 přichází do řešeného území od jihu a prochází po jižním okraji zastavěného území města k severovýchodu. Na tuto větev je napojeno celkem 6 VTL regulačních stanic, z nichž 4 slouží k zásobování distribučních rozvodů a dvě RS jsou odběratelské.

27

Přehled regulačních stanic v řešeném území Název regulační stanice

Roudnice Jana z Dražic - Havlíčkova Roudnice n.L. 17.listopadu Roudnice n.L. Hracholusky Roudnice n.L. rozvodna Roudnice n.L. V uličkách Roudnice n.L. Nad rozhlednou Roudnice Špejchar - Řípská MEVA + Zinkovna ROSS Vitana Byšice, a.s., Sladkovského 1357

3

Druh

Výkon [m /hod]

STL VTL VTL VTL VTL VTL STL VTL VTL STL

1200 5000 1200 1500 1200 3000 1200 odběratelská odběratelská odběratelská

Distribuční plynovodní síť ve větší části města je tvořena nízkotlakými rozvody, středotlaká plynovodní síť je rozšířena zejména v západní a severozápadní části města – v Podluskách, v sídlišti Hracholusky a v ulici Nad Skalami.

Koncepce řešení Z důvodů nutnosti uvolnění rozvojových ploch nejsou v konceptu územního plánu navrhovány přeložky VTL ani jiných plynovodních rozvodů. Nové trasy plynovodních sítí jsou navrhovány z důvodů zásobování vymezených rozvojových ploch zemním plynem. Navrhované plynovody jsou až na výjimky napojeny ze středotlaké plynovodní sítě.

Návrh zásobování rozvojových ploch Rozvojové plochy jsou navrženy k zásobování zemním plynem následujícím způsobem : - plochy č. Z1, Z2, Z4, Z5, Z7-Z13, Z15, Z16, Z19-Z22, Z25, Z34-Z36, Z42Z45, Z47-Z49, Z51, Z56, Z59, Z 61, Z62 jsou v dosahu stávajících plynovodních řadů, - plochy č. Z22, Z28, Z46 budou zásobovány zemním plynem novým STL plynovodem napojeným ze stávajícího řadu v ulici 9. Května, - plochy Z23, Z24 a Z45 budou zásobovány novým STL plynovodním řadem napojeným ze stávajícího řadu v ul. Hornické, - plochy Z30 a Z31 budou zásobovány zemním plynem prodloužením stávajícího STL rozvodu v ulici Chvalínské, - v rámci zásobování rozvojových ploch Z34-Z36 budou propojeny stávající středotlaké plynovodní rozvody v Neklanově ulici a v ulici Podluské, - plochy č. Z29, Z37, Z43, Z53, Z54, Z57, a Z58 budou zásobovány zemním plynem z nového páteřního STL plynovodu napojeného ze stávající RS Hracholusky, - plocha č. Z48 bude plynofikována přívodem od stávajícího STL plynovodu v Žižkově ulici, - plocha č. 50 bude zásobována zemním plynem ze stávajícího STL plynovodu vedoucího kolem RP č. Z44, - plocha Z65 bude plynofikována novým přívodem ze stávajícího NTL plynovodu v ulici Na Čihadlech

28

Zásobování rozvojových ploch zemním plynem Bilance potřeb zemního plynu v rozvojových plochách je uvedena v následující tabulce : Výpočty vycházejí z těchto údajů a předpokladů : průměrná specifická potřeba ZP – pro RD : 4 000 m3 . rok-1 DTTO pro objekty smíšené funkce : 5 500 m3 . rok-1 průměrná specifická potřeba ZP – pro byty : 3 300 m3 . rok-1 maximální hodinová potřeba ZP pro RD : 2,7 m3 . hod-1 DTTO pro pro objekty smíšené funkce : 3,3 m3 . hod-1 maximální specifická potřeba ZP – pro byty : 2,7 m3 . hod-1 u komerčních, výrobních a průmyslových ploch byly výpočty provedeny přibližně dle ČSN 383350 a ČSN 060210 Bilance potřeb zemního plynu dle jednotlivých rozvojových ploch Číslo plochy Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Z9 Z10 Z11 Z12 Z13 Z14 Z15 Z16 Z17 Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 Z23 Z24 Z25 Z26 Z27 Z28 Z29 Z30 Z31 Z32 Z33 Z34 Z35 Z36 Z37 Z38 Z39 Z40 Z41 Z42 Z43 Z44 Z45 Z46 Z47 Z48 Z49

Počet Využití plochy obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) sport a rekreace obytné hromadné obytné nízkopodlažní (RD) sport a rekreace obytné smíšené obytné smíšené obytné smíšené obytné smíšené obytné smíšené obytné smíšené obytné smíšené obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné smíšené obytné smíšené obč. vybavenost kom. char. hromadné garáže obytné hromadné obytné smíšené obytné smíšené obytné hromadné obytné hromadné obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné smíšené průmyslové plochy průmyslové plochy obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné hromadné obytné nízkopodlažní (RD) obč. vybavenost kom. char. komerční a výrobní služby průmyslové plochy průmyslové plochy průmyslové plochy komerční a výrobní služby komerční a výrobní služby komerční a výrobní služby průmyslové plochy obytné smíšené obytné nízkopodlažní (RD) obč. vybavenost kom. char. obytné nízkopodlažní (RD) průmyslové plochy

Plocha

obyv.

bytů

33 33 0 360 49 0 3 3 7 10 3 3 16 20 7 3 7 0 0 144 20 13 432 72 13 3 10 49 33 0 0 7 10 675 98 0 0 0 0 0 0 0 0 0 20 20 0 3 0

10 10 0 160 15 0 1 1 2 3 1 1 5 6 2 1 2 0 0 64 6 4 192 32 4 1 3 15 10 0 0 2 3 300 30 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 6 0 1 0

29

celkem

produkční


Maximální potřeba

[m2] 14200 16694 8384 18597 14138 8229 375 882 1049 2102 435 483 6004 7400 1503 1077 2427 56453 5615 6718 9967 5389 27923 5448 4512 1127 2459 17049 20646 7969 12695 1939 4852 38110 36197 10433 38472 76373 100887 110120 27989 6539 10676 13552 16802 6218 3391 1315 6731

[m2] 0 0 0 0 0 0 100 100 150 300 100 100 500 0 0 150 200 17000 0 0 600 400 0 0 0 0 0 0 15000 2391 3809 0 0 0 0 5217 11542 22912 30266 33036 8397 1962 3203 4066 900 0 1696 0 2019

[tis.m3/rok] 40 40 0 528 60 0 6 6 11 17 6 6 28 24 8 6 11 490 0 211 33 22 634 106 16 4 12 60 55 103 165 8 12 990 120 150 499 990 1308 1428 363 85 138 176 33 24 49 4 87

[m3/h] 27 27 0 432 41 0 3 3 7 10 3 3 17 16 5 3 7 245 0 173 20 13 518 86 11 3 8 41 33 52 82 5 8 810 81 75 250 496 656 716 182 42 69 88 20 16 24 3 44

Číslo plochy Z50 Z51 Z52 Z53 Z54 Z55 Z56 Z57 Z58 Z59 Z60 Z61 Z62 Z63 Z64 Z65 Celkem

Počet Využití plochy průmyslové plochy průmyslové plochy sport a rekreace obytné smíšené obytné smíšené sport a rekreace průmyslové plochy obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné smíšené obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) zahradnictví hromadné garáže obytné nízkopodlažní (RD)

Plocha

obyv.

bytů

0 0 0 104 46 0 0 33 65 33 33 7 49 0 0 39 2580

0 0 0 32 14 0 0 10 20 10 10 2 15 0 0 12 1024

celkem [m2] 8637 36524 634925 36887 21174 44046 17574 16391 30250 16746 13425 2511 22149 27735 15991 18134 1761644

produkční


Maximální potřeba

[m2] 2591 10957 0 3200 1400 0 5272 0 0 1500 0 0 0 0 0 0 191033

[tis.m3/rok] 112 474 0 176 77 0 228 40 80 55 40 8 60 0 0 48 10566

[m3/h] 56 237 0 106 46 0 114 27 54 33 27 5 41 0 0 32 6254

Nové plynovodní řady budou napojeny ze stávající plynovodní sítě a budou kladeny ve veřejně přístupných plochách – v navrhovaných komunikacích nebo zelených pásech dle ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení. V lokalitách rozvojových ploch bytové zástavby (Z20,Z23,Z24,Z34), které navazují na území v současné době zásobované teplem ze systému CZT je možné místo plynovodů provést energetické zásobování těchto ploch i ze systému CZT.

c) 3.2.3. Zásobování elektrickou energií Na jižním okraji řešeného území se nachází transformovna 110/22 kV sloužící k napájení distribučních rozvodů VN. Rozvodna je připojena dvojitým vedením VVN 110 kV přicházejícím do řešeného území od severozápadu a procházejícím v prostoru mezi Roudnicí n.L. a Podlusky. Z rozvodny Roudnice n.L. jsou vyvedeny rozvody VN 22 kV vesměs vrchním vedením s výjimkou kabelů pro odběratelské trafostanice podniku Agrozet. V zastavěném území města jsou provedeny kabelové rozvody VN 22 kV, které jsou na čtyřech místech napájeny z okolních nadzemních vedení. Sekundérní síť je v Roudnici nad Labem a v Podluskách provedena kabelovými rozvody napájenými prostřednictvím trafostanic 22/0,4 kV. Seznam distribučních i odběratelských trafostanic v řešeném území je uveden v následující tabulce :

30

Přehled stávajících trafostanic v řešeném území Poř.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53

Název DTS Vrchlického U zámku Stavbařů U doktorů Bořivojova Školní Riegrova U Plusu Havlíčkova Uličky BTS Hochmanova Škola Chmelový věnec restaurace Střelnice Cihelna Hornická Bezděkov OSP + Nad skalami Kratochvílova Zimní stadion Pivovar U vodárny Stadická Butonia Urbanka U učiliště RD Nad Mevou Neklanova TR 14 Úvoz Jeronýmova Hakenova U hasičů 17.listopadu Johnson-Controls Nemocnice Jez Meva 1 Pily Meva 2 ČSD nádraží masna JZD SČVaK Hracholusky STS Balírna Hosteraz Glazura Glasura nová Koňas závlaha Středisko OBVD hotel Sv. Vavřinec TS Jednota VD Lípa

Výkon 630 800 400 400 400 400 800 630 800 630 400 800 400 100 50 630 400 800 250 800 250 250 500 800 800 260 250 260 800 650 400 260 630 0 0 0 0 0 0

0 0

0 0 0 0

31

Vlastnictví Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Odběratelská Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Distribuční Odběratelská Smyčka v odběratelské stanici Odběratelská Smyčka v odběratelské stanici Smyčka v odběratelské stanici Odběratelská Smyčka v odběratelské stanici Odběratelská Odběratelská Smyčka v odběratelské stanici Odběratelská Odběratelská Odběratelská Odběratelská Odběratelská Odběratelská Odběratelská Smyčka v odběratelské stanici Odběratelská Odběratelská

Poř.č. 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75

Název DTS U měnírny ČSD měnírna ČSD Masna nová TS EZ Hensel Mazda servis Paneš Antinari Klečka STAR-Z Zázvorka Letiště Kálesov ČSSS a BJ sídliště Meva Penny market Zinkovna AMMAN obalovna živic U rozhledny Pracnerova Agrozet 1 Agrozet 3 Podlusky U JZD Podlusky Mlýn Podlusky OVHS Podlusky Na Výsluní Podlusky - Obec 3 - Chvalinská

Výkon

0 0 400 100 400 0 0 0 250 630

400 0 800 800

Vlastnictví Odběratelská Smyčka v odběratelské stanici Odběratelská Odběratelská Odběratelská Odběratelská Odběratelská Distribuční Distribuční Distribuční Odběratelská Odběratelská Odběratelská Distribuční Distribuční Odběratelská Odběratelská Distribuční Odběratelská Distribuční Distribuční Distribuční

Koncepce řešení Návrhy na úpravy rozvodů VN v konceptu územního plánu vycházejí z nutnosti zásobování nově vymezených rozvojových ploch elektrickou energií a zároveň z potřeby uvolnění rozvojových ploch od ochranných pásem nadzemních elektrických vedení. Bilance potřeb elektrické energie v rozvojových plochách je uvedena v následující tabulce : Výpočty vycházejí z těchto údajů a předpokladů : : 17 kW - specifický příkon pro rodinný dům - specifický příkon pro byt v bytovém domě : 5,5 kW : 0,03 kW . m-2 - specifický příkon komerce a výroba - součinitel soudobosti : 0,6

32

Bilance potřeb elektrické energie dle jednotlivých rozvojových ploch Číslo plochy Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Z9 Z10 Z11 Z12 Z13 Z14 Z15 Z16 Z17 Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 Z23 Z24 Z25 Z26 Z27 Z28 Z29 Z30 Z31 Z32 Z33 Z34 Z35 Z36 Z37 Z38 Z39 Z40 Z41 Z42 Z43 Z44 Z45 Z46 Z47 Z48 Z49 Z50 Z51 Z52 Z53 Z54 Z55 Z56 Z57 Z58 Z59 Z60 Z61 Z62 Z63 Z64 Z65 Celkem

Počet Využití plochy obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) sport a rekreace obytné hromadné obytné nízkopodlažní (RD) sport a rekreace obytné smíšené obytné smíšené obytné smíšené obytné smíšené obytné smíšené obytné smíšené obytné smíšené obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné smíšené obytné smíšené obč. vybavenost kom. char. hromadné garáže obytné hromadné obytné smíšené obytné smíšené obytné hromadné obytné hromadné obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné smíšené průmyslové plochy průmyslové plochy obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné hromadné obytné nízkopodlažní (RD) obč. vybavenost kom. char. komerční a výrobní služby průmyslové plochy průmyslové plochy průmyslové plochy komerční a výrobní služby komerční a výrobní služby komerční a výrobní služby průmyslové plochy obytné smíšené obytné nízkopodlažní (RD) obč. vybavenost kom. char. obytné nízkopodlažní (RD) průmyslové plochy průmyslové plochy průmyslové plochy sport a rekreace obytné smíšené obytné smíšené sport a rekreace průmyslové plochy obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné smíšené obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) obytné nízkopodlažní (RD) zahradnictví hromadné garáže obytné nízkopodlažní (RD)

Plocha

obyv.

bytů

33 33 0 360 49 0 3 3 7 10 3 3 16 20 7 3 7 0 0 144 20 13 432 72 13 3 10 49 33 0 0 7 10 675 98 0 0 0 0 0 0 0 0 0 20 20 0 3 0 0 0 0 104 46 0 0 33 65 33 33 7 49 0 0 39 2580

10 10 0 160 15 0 1 1 2 3 1 1 5 6 2 1 2 0 0 64 6 4 192 32 4 1 3 15 10 0 0 2 3 300 30 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 6 0 1 0 0 0 0 32 14 0 0 10 20 10 10 2 15 0 0 12 1024

33

celkem [m2] 14200 16694 8384 18597 14138 8229 375 882 1049 2102 435 483 6004 7400 1503 1077 2427 56453 5615 6718 9967 5389 27923 5448 4512 1127 2459 17049 20646 7969 12695 1939 4852 38110 36197 10433 38472 76373 100887 110120 27989 6539 10676 13552 16802 6218 3391 1315 6731 8637 36524 634925 36887 21174 44046 17574 16391 30250 16746 13425 2511 22149 27735 15991 18134 1761644

produkční [m2] 0 0 0 0 0 0 100 100 150 300 100 100 500 0 0 150 200 17000 0 0 600 400 0 0 0 0 0 0 15000 2391 3809 0 0 0 0 5217 11542 22912 30266 33036 8397 1962 3203 4066 900 0 1696 0 2019 2591 10957 0 3200 1400 0 5272 0 0 1500 0 0 0 0 0 0 191033

Instalovaný výkon [kW] 170 170 0 880 255 0 20 20 39 60 20 20 100 102 34 22 40 510 0 352 120 80 1056 176 68 17 51 255 620 72 114 34 51 1650 510 156 346 687 908 991 252 59 96 122 129 102 51 17 61 78 329 0 640 280 0 158 170 340 215 170 34 255 0 0 204 14537

Soudobý výkon [kW] 102 102 0 528 153 0 12 12 23 36 12 12 60 61 20 13 24 306 0 141 72 48 422 106 41 10 31 153 372 43 69 20 31 660 306 94 208 412 545 595 151 35 58 73 77 61 31 10 36 47 197 0 384 168 0 95 102 204 129 102 20 153 0 0 122 8111

Přeložky venkovních vedení z důvodů uvolnění rozvojových ploch od ochranných pásem byly v rámci projednání územního plánu minimalizovány. K jediným změnám dochází u přívodního vedení VN 22 kV k TS 71 „U JZD“, kde je navržena nová trasa nadzemního vedení vedoucí kolem rozvojové plochy č. Z29 a u stávající TS 69 „Na Výsluní“, která bude upravena a bude nově napojena kabelem z navrhované trafostanice TSN 5. Kabel bude veden podél rozvojové plochy č. Z60. K zásobování rozvojových ploch elektrickou energií je navrženo 5 nových distribučních trafostanic. Jejich seznam je uveden v následující tabulce. U ploch komerčních, výrobních a průmyslových je počítáno s realizací odběratelských trafostanic, které budou umístěny na pozemku investora, nejsou proto v územním plánu zakreslovány. Přehled navrhovaných trafostanic v řešeném území Poř.č. Umístění TSN1 plocha Z 5 Tylova ul. plochy Z34, Z35 Hracholusky - jih plochy Z23, Z24, Z45 TSN 3 Hracholusky - západ plochy Z53, Z54, Z58 TSN 4 Podlusky - východ TSN 2

TSN 5

plochy Z28, Z46, Z60 Na výsluní II

Poznámka Zásobování rozvojové plochy č. 5 a optimalizace sítě VN v severovýchodní části města; TS napojena ze stávajícího kabelového vedení Nová trafostanice určená k zásobování rozvojových ploch; napojena ze stávajícího nadzemního vedení. Nová trafostanice určená k zásobování rozvojových ploch; napojena ze stávajícího nadzemního vedení. Nová trafostanice určená k zásobování rozvojových ploch; napojena ze stávajícího nadzemního vedení Nová trafostanice určená k zásobování rozvojových ploch; napojena ze stávajícího nadzemního vedení. Z trafostanice bude vyveden nový kabelový přívod k ke stávající TS 69 Na Výsluní.

c) 3.3. Telekomunikace a radiokomunikace Dálkové kabely Řešeným územím prochází řada dálkových telekomunikačních kabelů. Všechny trasy vedou do centra města k budově pošty na Karlově náměstí. Trasy dálkových kabelů jsou zakresleny v grafické příloze. Místní telefonní síť Rozvody místní telefonní sítě jsou provedeny převážně zemními telefonními kabely. Síť MTO je nově realizována a je v dobrém technickém stavu. V rozvojových plochách je počítáno s realizací kabelových rozvodů MTS napojených ze stávající sítě. Telefonní kabely budou ukládány v přidružených pásech navrhovaných komunikací dle ČSN 73 60 05 Prostorová úprava vedení technického vybavení. Radiokomunikace Televizní signál je v řešeném území možné zachytit z následujících vysílačů : Praha - Cukrák, kanál 1 - ČT 1, kanál 26 - NOVA Ústí nad Labem - Buková hora, kanál 2 - ČT 1, kanál 33 - NOVA Praha - město, kanál 37 - ČT 1, kanál 41 - ČT 2, kanál 51 – NOVA Z budovy TKB na severozápadním rohu Karlova náměstí vedou dvě radioreléové trasy s horizontálním ochranným pásmem. Obě trasy jsou zakresleny v grafické příloze.

34

d)

Výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

Ke konceptu ÚP Roudnice nad Labem bylo zpracováno vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví (ing. Jan Dřevíkovský, ing. Miloš André, GET s.r.o., leden, resp. červen 2005) podle § 10 zákona č.100/2001 Sb., zákon o posuzování vlivů na životní prostředí a v návrhu ÚP jsou zapracovány podmínky souhlasného stanoviska k této dokumentaci (dohodnuto dne 4.12.2006). Pro lokalitu Na Čihadlech, kde byla vznesena námitka pana Bohumila Svobody, požadujícího rozšíření výstavby RD až k obchvatové komunikaci a kruhové křižovatce, byla stanovena povinnost vypracovat rozptylovou a hlukovou studii a předložit ji KHS ke schválení. KHS této námitce vyhověla za předpokladu, že rozptylovou a protihlukovou studii doloží stavebník a vystaví protihlukovou stěnu (proto není toto opatření zakresleno samostatně jako veřejně prospěšné, neboť bude realizováno na vlastním pozemku a na náklad žadatele, stavebníka). Dalším splněným požadavkem bylo navrhnout plochy zeleně, zejména ozelenění obchvatu a na plochách sousedících s ÚSES – viz grafická část. Dodržení podmínek (stanoviska EIA) k projektu letiště pak směřuje spíše než do územního plánu právě k předprojektové a projektové přípravě samotného letiště, jehož ochranná pásma a koridory jsou v koordinačním výkrese zakresleny. Územní plán v řešeném území nenavrhuje žádné významné zdroje znečištění ovzduší, využití navržených ploch pro průmyslovou výrobu bude podmíněno dodržením příslušných předpisů v rámci povolovacího procesu, jejichž splnění bude posouzeno příslušným správním orgánem. Plochy pro výrobu a činnosti, jež by mohly emitovat do prostředí znečištění či hluk nebo jiné škodlivé faktory, jsou lokalizovány odděleně od ploch pro bydlení a odděleny ochrannou a izolační zelení. Prvky protipovodňové ochrany na základě předaných podkladů nemají územní průmět a nemohou být tedy do územního plánu zapracovány ani jako VPS. e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Na vývoj půd v zájmovém území měl hlavní vliv reliéf terénu, půdotvorný substrát a klimatické poměry. Půdy v zájmovém území jsou popsány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (dále BPEJ). Vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslo v kódu BPEJ charakterizuje klimatický region, druhé dvojčíslí charakterizuje hlavní půdní jednotky a poslední dvojčíslí charakterizuje kombinaci sklonitosti a expozice, přičemž poslední číslo charakterizuje skeletovitost a hloubku půdy. Územní plán Roudnice nad Labem předpokládá rozvoj sídla též na pozemcích vedených jako zemědělská půda. Rozvojem sídel plánovaným v rámci návrhu ÚP Roudnice nad Labem jsou postiženy půdy následujících charakteristik: Charakteristika klimatického regionu 1 – klimatický region T1 – teplý,suchý Charakteristiky hlavních půdních jednotek 19 – Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené.

35

21 – Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě popřípadě i fluvizemě na lehkých nevododržných, silně výsušných substrátech. 22 – Půdy jako předchozí namírně těžších substrátech typu hlinitý písek, nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předchozí. 37 – Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. 56 – Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. Charakteristiky sklonitosti a expozice (čtvrté číslo kódu BPEJ) 0 – úplná rovina až rovina se všesměrnou expozicí 1 – mírný sklon (3-7º) se všesměrnou expozicí 4 – střední sklon (7-12º) s jižní expozicí (jihozápad až jihovýchod) 5 – střední sklon (7-12º) se severní expozicí (severozápad až severovýchod) Charakteristiky skeletovitosti a hloubky půdy (pátá číslice kódu BPEJ) 0 – bezskeletovitá, s příměsí, hluboká 1 – bezskeletovitá, s příměsí, slabě skeletovitá, hluboká, středně hluboká 2 – slabě skeletovitá, hluboká 3 – středně skeletovitá, hluboká 5 – slabě skeletovitá mělká 6 – středně skeletovitá, mělká Půdy jsou podle BPEJ rozděleny dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 1. 10. 1996 č. j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, rozděleny do pěti tříd ochrany zemědělské půdy. Nejvyšší ochranu má půda I. třídy ochrany, kterou je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, půdy III třídy ochrany jsou půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro výstavbu. Do IV třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností, s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. Půdy V třídy ochrany jsou zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností, většinou jde o půdy pro zemědělské účely postradatelné. Pozemky uvažované územním plánem k rozvoji města Roudnice nad Labem a jeho částí jsou ze značné části tvořeny půdou v III, IV a V třídě ochrany. Na půdách s I. třídou ochrany je územním plánem navržena převážně zeleň, většinou součást ÚSES. Řešené území je asi z jedné třetiny součástí povodí vodního toku Čepel, hydrologické pořadí 1-13-04-065, který se vlévá dále do Ohře. Většina ploch řešeného území s převažujícím sklonem k severu je součástí povodí Labe, hydrologické pořadí 1-12-03-039. Při navrhovaném rozvoji řešeného sídla zábory zemědělské půdy neovlivní významně hydrologické a odtokové poměry v území. Kromě zpevněných ploch se předpokládá všude zasakování dešťových srážek v místě. Navrhované funkční využití území nezvyšuje erozní ohrožení půd, naopak vysoké zastoupení ploch zeleně a ÚSES bude mít na odtokové poměry pozitivní vliv. Při zpracování ÚP byly respektovány podmínky ochrany ZPF vyplývající ze zákona ČNR č. 334/1992Sb. o ochraně ZPF a vyhlášky MŽP č.13/1994 Sb. ve znění pozdějších úprav, kterými se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF.

36

Územní plán Roudnice nad Labem předpokládá návrh nového funkčního využití vybraných lokalit určených podle požadavků na bydlení, občanskou vybavenost, výrobní činnosti atd. Urbanistický návrh respektuje zásadu, aby plánovaná zástavba byla navrhována zejména uvnitř zastavěného území, kde budou vyplněny především nezastavěné proluky a dále je rozvoj sídla je umístěn na plochy, navazující na stávající zástavbu. Při vyčerpání ploch uvnitř zastavěných částí sídel je možno využít plochy mimo zástavbu a to zejména takové, které tvoří proluky a území nevhodná pro zemědělskou činnost. Je možné tedy konstatovat, že je navrženo takové řešení, které je z hlediska ochrany ZPF nejpříznivější. Navrhované řešení je patrno na vyznačených lokalitách v grafické části – výkres č.7, kde je zakreslena hranice současně zastavěného území podle dohody zpracovatele a pořizovatele, která vymezuje hranici současně zastavěného území obce podle platných předpisů.

Vyhodnocení záborů ZPF – tabulková část : Vyhodnocení záborů zemědělského půdního fondu je zpracováno v následujících tabulkách. Zkratky použité v tabulkách: BM - bydlení v bytových domech (čisté) BI - bydlení v rodinných domech - městské a příměstské BV - bydlení v rodinných domech - venkovské OV-K - občanské vybavení - komerční zařízení OV-S - občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení PV - veřejná prostranství SM-M - plochy smíšené obytné městské SM-V - plochy smíšené obytné venkovské SM-R - plochy smíšené obytné rekreační DI-S – dopravní infrastruktura silniční VP – výroba průmyslová a sklady VD - drobná a řemeslná výroba, služby ZS - zeleň soukromá a vyhrazená ZO - zeleň ochranná a izolační ÚSES – územní systém ekologické stability V tabulce č. 1 je ve sloupci „plocha č.“ uvedeny kurzivou též identifikační indexy ploch dle urbanistického návrhu.

37

Tabulka č. 1: Zábory ZPF dle k.ú. a BPEJ plocha č. 1

k.ú. Roudnice n.L.

využití PV

Z71, P2 Z72

Podlusky

2

Roudnice n.L

PV

P42, P45 P57, Z75 Z76, Z79 Z80

Podlusky 3

Roudnice n.L.

PV

Z73, Z78 P55

4

třída ochrany III V

1.19.01 1.19.11 1.37.16 1.56.00

III IV V I

1.19.01 1.1911 1.19.41 1.22.12 1.22.13 1.37.16 1.56.00

III IV IV V V V I

1.19.11

IV

1.19.01 1.37.15

III V

výměra souč. zast. 2 [m ] území 10 974 5 267 455 ZÚ 1 600 5 412 5 277 1 092 5 924 17 018 1 040 4 771 10 357 4 612 2 886 474 4 666

ZÚ

5 768 2 673 856

ZÚ

1.37.15 1.37.16

V V

10 825 2 162

ZÚ ZÚ

Roudnice n.L.

BI

1.37.15 1.37.16

V V

1 114 966

ZÚ ZÚ

Roudnice n.L.

OV-K

1.37.16

V

3 027 15 846

ZÚ

P20

6

7

Roudnice n.L.

ZS

1.19.01 1.37.15

III V

14 274 13 099

Roudnice n.L.

SM-M

1.19.01

III

9472

Roudnice n.L.

SM-M

1.19.01

III

5 370

Roudnice n.L.

SM-M

1.19.01 1.37.15

III V

12 376 4 324

Roudnice n.L.

BI

1.19.01 1.37.15

III V

10 447 5 218

Roudnice n.L.

BM

1.19.01 1.37.15

III V

11 940 14 165

Roudnice n.L.

DI-S

1.37.15

V

6 084

ZÚ

Roudnice n.L.

SM-M

1.37.15

V

5 567

ZÚ

Z64

8 Z21

9 Z22

10 Z45

11 Z28

12 Z23

13 P21

14 P22

38

1 600 5 412 5 277 1 092 30 077 5 924 17 018 1 040 4 771 10 357 4 612 3 360 4 666 51 748 5 768 3 529

BI

P48

výměra 2 celkem [m ] 10 974 5 722

ZÚ

Roudnice n.L.

P30

5

BPEJ 1.19.01 1.37.16

9 297 10 825 2 162 12 987 1 114 966 2 080 18 873 18 873 14 274 13 099 27 373 9 472 9 472 5 370 5 370 12 376 4 324 16 700 10 447 5 218 15 665 11 940 14 165 26 105 6 084 6 084 5 567 5 567

plocha č. 15

k.ú. Roudnice n.L.

využití BM

BPEJ 1.19.01 1.37.15

třída ochrany III V

16

Roudnice n.L.

ZO

1.19.01 1.37.15

III V

43 816 3 975

17

Roudnice n.L.

ZO

1.19.01 1.37.15

III V

25 321 1 805

18

Roudnice n.L.

OV-K

1.19.01 1.37.15

III V

13 611 2 304

19

Roudnice n.L.

BI

1.19.01

III

1 077

20

Roudnice n.L.

BI

1.37.15

V

10 696

Podlusky

SM-V

1.37.16

V

4 468

22

Podlusky

SM-V

1.37.16

V

11 000

23

Podlusky

BI

1.56.00

I

513

ZÚ

Podlusky

BI

1.56.00

I

4 645

ZÚ

Podlusky

SM-V

1.19.11

IV

19 707

Podlusky

BV

1.19.11

IV

15 882

Roudnice n.L.

BM

1.19.01 1.37.15

III V

24 383 13 275

Roudnice n.L.

OV-K

1.37.15

V

9 352 949

Z24

Z64

výměra souč. zast. 2 [m ] území 3 716 1 545

ZÚ

Z60

21 Z30

P36

24 P37

25 Z29

26

ZÚ

P39

27 Z34

28 Z36

29

Roudnice n.L.

BI

1.19.01 1.37.15

III V

1 351 34 258

Roudnice n.L.

ZO

1.19.01 1.37.15

III V

9 327 5 061

31

Roudnice n.L.

ZO

1.56.00

I

13 160

32

Podlusky

ZO

1.56.00

I

7 050

33

Roudnice n.L.

ZO

1.22.13 1.56.00 1.19.11 1.22.13

V I IV V

9 040 2 877 2 943 900

Z35

30 Z77

Podlusky

39

výměra 2 celkem [m ] 3 716 1 545 5 261 43 816 3 975 47 791 25 321 1 805 27 126 13 611 2 304 15 915 1 077 1 077 10 696 10 696 4 468 4 468 11 000 11 000 513 513 4 645 4 645 19 707 19 707 15 882 15 882 24 383 13 275 37 658 10 301

ZÚ 10 301 1 351 34 258 35 609 9 327 5 061 14 388 13 160 13 160 7 050 7 050 9 040 2 877 2 943 900 15 760

plocha č. 34

k.ú. Roudnice n.L.

využití ZO

BPEJ 1.19.11 1.22.13 1.56.00

třída ochrany IV V I

35

Roudnice n.L.

ZO

1.19.11 1.22.13

IV V

19 854 760

36

Roudnice n.L.

VP

1.19.11 1.22.12 1.22.13

IV V V

40 572 51 533 17 198

37

Roudnice n.L.

ZO

1.22.12

V

2 851

38

Roudnice n.L.

VD

1.19.11

IV

27 776

Roudnice n.L.

VD

1.19.11

IV

6 380

Roudnice n.L.

VD

1.19.11

IV

4 244

Roudnice n.L.

SM-V

1.19.01

III

1.19.11

IV

1 595 73 12 485 3 059

Z40

výměra souč. zast. 2 [m ] území 3 769 15 899 8 542

Z41

39 Z42

40 Z43

41 Z48, Z59 P29

42

ZÚ 15 544 ZÚ 17 212 1 181 1 181 11 928

Roudnice n.L.

PV

1.19.11

IV

1 181

Roudnice n.L.

ZO

1.19.11

IV

9 521 2 407

ZÚ

Z64

43

44

Roudnice n.L.

ZO

1.19.11

IV

7 435

ZÚ

45

Roudnice n.L.

ZO

1.19.11

IV

8 251

ZÚ

46

Roudnice n.L.

ZO

1.19.11

IV

3 852

47

Roudnice n.L.

ZO

1.19.11

IV

13 495

48

Roudnice n.L.

BI

1.19.11

IV

18 111

Roudnice n.L.

BI

1.19.11

IV

16 190

Roudnice n.L.

BI

1.19.51

IV

12 635

ZÚ

Roudnice n.L.

VP

1.21.10

V

12 750

ZÚ

Roudnice n.L.

VP

1.21.10

V

8 269

ZÚ

Roudnice n.L.

PV

1.21.10

V

1 453

ZÚ

Roudnice n.L.

VP

1.21.10

V

17 457

Z65

49 Z2

50 P5

51 P25

52 P28

53 P56

54 Z56

40

výměra 2 celkem [m ] 3 769 15 899 8 542 28 210 19 854 760 20 614 40 572 51 533 17 198 109 303 2 851 2 851 27 776 27 776 6 380 6 380 4 244 4 244 1 668

11 928 7 435 7 435 8 251 8 251 3 852 3 852 13 495 13 495 18 111 18 111 16 190 16 190 12 635 12 635 12 750 12 750 8 269 8 269 1 453 1 453 17 457 17 457

plocha č. 55

k.ú. Roudnice n.L.

využití ZO

BPEJ 1.21.10

třída ochrany V

výměra souč. zast. 2 [m ] území 1 695 ZÚ

56

Roudnice n.L.

VP

1.21.10

V

6 560

ZÚ

Roudnice n.L.

SM-M

1.21.10

V

4 309

ZÚ

Roudnice n.L.

BI

1.19.11

IV

6 417

ZÚ

Roudnice n.L.

BI

1.37.16

V

1 503

ZÚ

Roudnice n.L.

PV

1.19.41

IV

3 808

Roudnice n.L.

ÚSES

1.19.01 1.19.41 1.21.10 1.22.13 1.56.00

III IV V V I

1.19.11 1.56.00

IV I

1 512 980 2 357 504 69 733 3 752 13 279 26 663 9 918

P27

57 P16

58 P17

59 P18

60 Z81

61

Podlusky

62

Roudnice n.L.

SM II et.

1.22.13 1.56.00

V I

8 683 11 935

Podlusky

OB II et.

1.19.11 1.22.13 1.56.00

IV V I

25 989 434 2 960

Podlusky

SM-VR II et.

1.19.11 1.22.13 1.22.13 1.56.00

IV V V I

14 063 3 000 14 605 4 328

VP II et.

1.19.11 1.22.13 1.22.12

IV V V

1.22.13

V

4 721 34 167 16 185 5 676 11 229

1.19.11

IV

Z54

63 Z58

64 Z53

Roudnice n.L.

65

Podlusky

Z39

Roudnice n.L.

66

Podlusky

VP II et.

Z38

67

Podlusky

VD II et.

1.19.11 1.37.16

IV V

16 038 20 961

Roudnice n.L.

BI II et.

1.19.01 1.37.15

III V

5 382 787

Roudnice n.L.

OV-S II et.

1.19.01

III

43 561

Z37

68 Z46

69

63 224 5 615

Z55

CELKEM

41

výměra 2 celkem [m ] 1 695 1 695 6 560 6 560 4 309 4 309 6 417 6 417 1 503 1 503 3 808 3 808 1 512 980 2 357 504 73 485

ZÚ 13 279 36 581 ZÚ 128 698 8 683 11 935 20 618 25 989 434 2 960 29 383 14 063 3 000 14 605 4 328 35 996 4 721 34 167 21 861 ZÚ 11 229 71 978 68 839 ZÚ 68 839 16 038 20 961 36 999 5 382 787 6 169 43 561 43 561 1 351 535

Tabulka č. 2: Zábory ZPF podle tříd ochrany v jednotlivých k.ú. mimo současně zastavěné území k.ú.

2

celkem [m ] k.ú. Roudnice n. L. Z toho ÚSES Z toho ZS Z toho ZO k.ú. Podlusky Z toho ÚSES Z toho ZS Z toho ZO CELKEM Z toho ÚSES Z toho ZS Z toho ZO Mimo ÚSES,ZS,ZO

2

zábor ZPF

z toho v třídě ochrany [m ] I

II

III

IV

V

888 117 75 086 27 373 192 925

113 461 69 733 0 24 579

0 0 0 0

260 120 1 512 14 274 78 464

200 276 980 0 50 491

314 260 2 861 13 099 39 391

289 614 39 942 0 10 893

37 765 26 663 0 7 050

0 0 0 0

1 600 0 0 0

170 042 13 279 0 2 943

80 207 0 0 900

1 523 950

279 251

0

355 970

438 011

450 718

115 028 27 373 203 818

96 396 0 31 629

0 0 0

1 512 14 274 78 464

14 259 0 53 434

2 861 13 099 40 291

1 177 731

151 226

0

261 720

370 318

394 467

Tabulka č. 3: Zábory ZPF dle BPEJ mimo zastavěné území BPEJ 1.19.01 1.19.11 1.19.41 1.19.51 1.21.10 1.22.12 1.22.13 1.37.15 1.37.16 1.56.00 CELKEM

třída ochrany III IV IV IV V V V V V I

výměra 2 [m ] 261 720 364 490 5 828 0 19 814 75 340 126 776 122 537 50 000 151 226

z toho ÚSES 1 512 13 279 980 0 2 357 0 504 0 0 96 396

% celkem 22 31 0 0 2 6 11 10 4 13

mimo ÚSES 260 208 351 211 4 848 0 17 457 75 340 126 272 122 537 50 000 54 830

% mimo ÚSES 24 33 0 0 2 7 12 12 5 5

1 177 731

115 028

100

1 062 703

100

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Územní plán Roudnice nad Labem řeší celé administrativní území města, na kterém se vyskytují též lesní plochy. Celé řešené území spadá do přírodní lesní oblasti PLO 17 – Polabí. Tato přírodní lesní oblast zahrnuje úvaly při Labi a dolním Poohří. Podřipsko jež tvoří jižní okrajový pás této přírodní lesní oblasti je křídová převážně opuková plošina, hojně krytá terasami a sprašemi, obklopující čedičovou horu Říp (459 m n.m.). Polabí je ze všech přírodních lesních oblastí nejvíce poznamenáno a přetvořeno dlouhodobým lidským vlivem. Prvními osídlenými místy zde byly písečné přesypy ve střední době kamenné před 5 – 6 tisíci lety. Jako velmi úrodná produkční oblast bylo území již v minulosti z větší části odlesněno.

42

Lesnická činnost v oblasti listnatých lesů se zaměřila na silné dubové sortimenty, zvláště ve středním lese, kde opakované mýcení listnaté spodní etáže dávalo v kratších obdobích navíc v málo lesnaté krajině žádané palivo. Na terasách došlo k pěstování borových monokultur tam, kde bývaly dubové lesy. Zbytky listnatých lesů se zachovaly jen místy díky panské zálibě v myslivosti zřizováním bažantnic. Celá oblast má velmi nízké zastoupení lesa, stejně tak na území města Roudnice nad Labem je nepatrné zastoupení ploch lesa. Územní plán města všechny lesní plochy i ochranná pásma lesa ctí a plánovaným rozvojem sídel nejsou dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa. Součástí územního plánu je vymezení prvků ÚSES (biokoridory a biocentra) jejichž cílové společenstvo by měly být v daných podmínkách převážně listnaté lesní porosty.

43

STUDIO KAPA ARCHITEKTURA, URBANISMUS, INTERIER, DESIGN. ing.arch. Petr Vávra, Na Petynce 88, Praha 6

Recommend Documents