STUDIJNÍ OPORA K PŘEDMĚTU
DIDAKTIKA ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY DCJL
UČEBNICE A JEJCIH VYUŽITÍ VE VÝUCE ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY
IVANA
GEJGUŠOVÁ
1. UČEBNICE V této kapitole se dozvíte: •
v čem je specifičnost učebnic pro základní a střední školu;
•
jaké požadavk y jsou kladen y na nově vznikající učebnice;
•
s jak ými učebnicemi se v hodinách českého jaz yka a literatury pracuje;
•
jaká je funkce metodických příruček.
Budete schopni: •
na základě srovnání stanovit, v čem se liší učebnice pro ZŠ a SS od jin ých typů odborných publikací;
•
ujasníte si, s jakými učebnicemi pracují žáci a učitelé v hodinách českého jaz yka a literatury.
Klíčová slova této kapitoly:
Učebnice, učebnice a vyučovací proces, požadavky na učebnice českého jazyka a literatury, učebnice českého jazyka, slohu a komunikace, čítanky
1.1 Charakteristika učebnic Učebnice představují specifick ý t yp odborn ých publikací, jsou důležit ým pomocníkem ve výuce a vzdělávání na všech t ypech škol. Učebnice pro základní a střední škol y vycházejí z osnov daného předmětu a poskytují uživatelům textov ý materiál ke zvládnutí učiva, které je osnovami stanoveno pro dan ý ročník příslušného t ypu škol y. Učebnice, které splňují stanovené podmínky, získávají doložku MŠMT a mohou b ýt na základních a středních školách v yužíván y. Doložka stanovuje, od kterého data je učebnice zařazena mezi schválené učebnice daného předmětu, její platnost je časově omezena. ______________________________________________________________________________________________ P o k us te s e z a m ys le t nad tí m, p r o č d o lo ž k y p ř es ně č aso v ě v y me z uj í p l a t no s t učeb nice? P r o č ne n í p l a t no s t d o lo ž k y, a ted y i uč eb ni ce neo me zená? ______________________________________________________________________________________________
Učebnice poskytují svým uživatelům didakticky uspořádané učivo, jsou cenným zdrojem informací, které jsou interpretovány vzhledem k věku a schopnostem žáků. Kvalitní učebnice b y neměl y uživatele vést jen k pasivnímu přejímání předkládaných informací, měl y by podněcovat aktivitu žáků a jejich snahu dojít na základě předložených informací ke konkrétnímu poznatku, popř. si stanovené pravidlo či předložené tvrzení ověřit a dokázat jeho platnost.
Učebnice jsou určeny především pro potřeby žáků a t y musí jejich tvůrci plně respektovat. Jsou však také důležit ým pomocníkem učitele, usnadňují v ýuku i přípravu na ni. Dozvěděli jste se, že učebnice jsou určeny uživatelům určitého věku, v případě učebnic pro ZŠ dětem, proto je právě u nich nutnost respektovat věková specifika a celkový vývoj osobnosti prvořadým úkolem. Nahlédněte do učebnic českého jaz yka a slohu pro rozdílné ročníky ZŠ, zvolte nejlépe jednu učebnici z prvého stupně a dvě pro druh ý stupeň ZŠ (např. pro 3., 6. a 9. ročník). Najděte v nich pasáže věnované témuž učivu, např. slovní druhy. Srovnejte příslušné texty, použité termíny, četnost a náročnost cvičení apod. Naplňují učebnice, s nimiž pracujete, výchozí tvrzení? _____________________________________________________________________________________________
Práce s učebnicí představuje důležitou součást vyučovací hodiny, učebnice mohou b ýt používány v jednotliv ých fázích hodin y pro společnou i samostatnou práci žáků. Mají však své místo také při domácí přípravě žáků, neboť umožňují, aby se žák vracel k učivu, které při v ýuce plně nezvládl, které potřebuje z nej různějších důvodů procvičit. Důležitou roli plní také učebnice v případě žákovy absence ve v ýuce. Vztah, který si žák vytvoří k učebnicím zvláště na základních školách, často ovlivňuje jeho postoje ke vzdělávání v dalším životě. Proto je důležité, ab y hlavně prvé učebnice, s nimiž se ve školním prostředí setká, v yvolával y pozitivní pocit y, ab y b yl y obsahově zajímavé, přitažlivé a esteticky působivé, ab y podněcoval y touhu po poznání a celoživotním vzdělávání. Zda tento požadavek učebnice splňují, můžete lehce posoudit. Od dob y, kd y jste poprvé otevřeli slabikář, již upl ynul nějaký čas, knižní trhu nabízí několik řad učebnic různ ých autorů a nakladatelů. Projděte si v některém knihkupectví nabízené učebnice českého jaz yka a literatury. Zaujal y vás některé doslova na první pohled? Čím to b ylo způsobeno? Nahlédněte do učebnic! Jak vás oslovují sv ým obsahem? ______________________________________________________________________________________________
1.2 Učebnice českého jazyka a literatury V současné době se na základních školách používají pro výuku českého jaz yka a literatury dvě základní učebnice – učebnice českého jazyka (nej častěji nazvaná Česk ý jaz yk pro ... ročník), která zahrnuje jaz ykové a slohové učivo, a čítanka pro potřeby literární výchovy.
1.3 Proměny učebnic českého jazyka a slohu Dosud v převážné míře užívané jednosvazkové učebnice českého jaz yka a slohu mají v českém školním prostředí dlouhou tradici, spojují v sobě vlastní učebnici (pro ni je t ypick ý v ýchozí text a výklad nového učiva) a cvičebnici (tu tvoří rozmanitá cvičení).
V současné době jsou v některých případech jednosvazkové publikace pro v ýuku jaz yka a slohu nahrazeny učebnicí, která je členěna do několika dílů. Takov ý t yp učebnice nabízí např. nakladatelství Alter, jehož učebnicovou řadu pro druh ý stupeň ZŠ tvoří vžd y tři svazky s názvy: Učivo o jazyce; Jazykové projevy, sloh (popř. Sloh, sdělování a výměna informací) a Př ehledy, tabulky, rozbory, cvičení. Některé učebnice českého jaz yka a slohu jsou doplňovány o pracovní sešity, pod tímto označením se opět skrývají cvičebnice, do nichž mohou žáci vpisovat řešení jednotlivých zadaných úkolů. Takové využití pracovních sešitů však v praxi naráží na finanční limit y škol, a proto se mnohd y s pracovními sešit y pracuje obdobně jako s klasickou učebnicí či cvičebnicí. Pracovní sešit y obsahuje např. učebnicová řada O. Uličného z nakladatelství Jinan.
1.4 Čítanky a učebnice literární výchovy Vedle čítanek se v nabídkách nakladatelství objevují v posledních letech také učebnice literární výchovy, které přinášejí základní poučení o literární historii a literární teorii, mnohd y opět doplněné o ukázky z um ěleckých děl (např. Literární výchova pro 6. – 9. ročník ZŠ od J. Soukala z SPN), nebo mají blízko k pracovním sešitům s konkrétními úkol y k jednotliv ým textov ým ukázkám (např. produkce nakladatelství Alter). Jejich vznik je reakcí na četné připomínky učitelů z praxe, kteří často poukazují na to, že starší t yp y čítanek obsahoval y také informace o autorech a žánrech, které v nových čítankách postrádají. Učitelé argumentují tím, že žáci, kteří budou skládat přijímací zkoušk y zvláště na gymnázia, dané informace potřebují, a pokud je nenalézají v učebnicích, které mají k dispozici, musí vyučující tento nedostatek nahradit diktováním základních údajů do sešitů nebo vytvářením studijních textů.
1.5 Učebnice a metodické příručky Pro potřeb y v yučujících jsou učebnice doplňovány o metodické příručky, tvoří spolu s učebnicí celek. V úvodních pasážích metodick ých příruček b ývá uživatelům předkládána koncepce předmětu a obsahu výuky, základní cíle, k nimž má v ýuka směřovat. V m etodické příručce b ývá např. zdůvodnění uspořádání kapitol v učebnici, rámcov ý časový plán i komentáře k jed notliv ým kapitolám učebnice. Cílem metodick ých příruček je komentovat učivo zařazené v dané učebnici, příručk y nabízejí vhodné metodické postupy nejen pro výklad učiva, ale hlavně pro práci s jednotlivými cvičeními, popř. seznamují s řešením některých obtížn ých úkolů, přinášejí námět y k činnostem. Text y metodických příruček mohou mít následující podobu: Ukázka č. 1 (Metodická příručka k učebnici Čeština s ma ňáskem Hláskem pro 3. ročník, nakladatelství Scientia) Dílčí komentář k cvičení 2: Nejprve vytvoříme vypravování s po dstatnými jmény, pak ukazujeme, která z nich se dají nahrazovat zájmeny. Srovnej např. krátké
vypravování se slovy z 1. řádku: Na lavičce v parku seděl starší člověk. Kolem ní (místo pův. kolem lavičky) pobíhal pes s obojkem na krku. Všude byl klid. Proto mu (místo pův. psovi) ho (místo pův. obojek) pán z krku na chvíli sundal. Ukázka č. 2 (tamtéž) Dílčí komentář k cvičení 8. U slova silnice upozorníme, že stejný tvar může být jak pro číslo jednotné, tak pro množné. K určení čísla musíme znát text. Ukázka č. 3 (Metodická příručka k Čítance pro 6. ročník, SPN) Text – Baron Prášil: Život na Měsíci Autoři střídají v knize verše a prózu. Pokuste se první ukázku převést do veršů a druhou do prózy. Připravte si vlastní „prášilovský“ příběh. Baron Prášil je nejen literární postava, ale také pojmenování pro určitý typ člověka. Dokázali byste uvést obdobný příklad? Využívání metodických příruček není pro učitele povinné, závazné, měl y b y učiteli poskytnout odbornou oporu, nabídnout námět y k práci, mohou přinést zajímavá doporučení, ale skutečně tvořivý učitel se jimi nenechá omezit a bude, inspirován metodickou příručkou, hledat a ověřovat vlastní metody a postup y při realizování v ýuk y. Chceme-li zjistit, jakou funkci má metodická příručka a jak může učiteli pomoci, můžeme to v yzkoušet v praxi. Vytvořte si modelovou přípravu vyučovací hodiny. K tomu použijete odborné publikace podle vaší potřeb y, učebnici pro příslušn ý ročník, popř. další doplňkové publikace, metodickou příručku aj. Nejprve zpracujte přípravu alespoň části hodin y zcela samostatně, tedy bez využití metodické příručky. Pak se seznamte s příslušn ými pasážemi v MP. Sami zpětně zhodnoťte, zda komentáře a námět y, v ní obsažené, zvýší kvalitu výuky z odborného i didaktickéhohlediska. ______________________________________________________________________________
1.6 Pomocné, doplňkové publikace K základnímu vybavení učitele českého jazyka a literatury nemohou patřit jen učebnice, kvalitu a zajímavost výuky může výrazně zvyšovat práce s dalšími publikacemi, s pomocnými, doplňkovými knihami. S jejich existencí mají být žáci seznamováni postupně a soustavně, je vhodné, když se s některými z nich naučí samostatně pracovat a osvojí se jejich využívání v běžném životě. K těmto publikacím patří Pravidla českého pravopisu (školní v ydání), Slovník spisovné češtiny, některá soustavná mluvnice, např. Stručná mluvnice česká nebo Základní mluvnice českého jazyka. Velká je také nabídka rozmanit ých cvičebnic, některé z nich najdete v následujícím přehledu knižní produkce vybraných nakladatelství.
V hodinách literární v ýchov y b y se žáci měli setkat se slovníky spisovatelů a se slovníky literární teorie, literárních pojmů. Z nejnovější produkce můžeme doporučit alespoň dvě publikace vhodné pro potřeb y základních škol: Školní slovník českých spisovatelů od Pavla Dolejšího (Humpolec: nakl. Jas, 2003), dále již osvědčený Malý labyrint literatury od Dušana Karpatského v aktualizovaném a rozšířeném vydání (Praha: Albatros, 2001). Pro potřeb y středních škol pak Průvodce literárním dílem – Výkladový slovník základních pojmů literární teorie (Jinočany, H&H, 2002) či Všetičkův a Paverův Lexikon literárních pojmů (Olomouc: nakladatelství Olomouc, 2002). Učebnice českého jazyka a literatury pro základní školy představují typ odborných publikací, které respektují věková a intelektuální specifika svých uživatelů. Zaujímají významné místo v procesu výuky. Kritéria, která mají učebnice splňovat, se mění, jejich vývoj probíhá v souvislosti s roz vojem společnosti a se získáváním nových vědeckých poznatků z oblasti pedagogiky, psychologie, jazykovědy a literární vědy.
2. S T R U K T U R A U Č E B N I C Č E S K É H O JAZYKA A SLOHU V této kapitole se dozvíte: •
jak jsou strukturovány učebnice českého jaz yka a slohu;
•
jaká cvičení se v nich objevují;
•
podle jak ých kritérii tato cvičení členíme;
•
jakou funkci ve výuce jaz yka a slohu plní diktát y a komplexní jaz ykové rozbory;
•
jaké t ypy slohových cvičení rozlišujeme.
Budete schopni: •
se přesněji a poučeněji orientovat v učebnicích jaz yka a slohu;
•
stanovit t yp cvičení podle jednotlivých kritérií.
Klíčová slova této kapitoly: Struktura učebnice, části učebnic, typy cvičení a jejich členění. ______________________________________________________________________
Struktura učebnic českého jazyka a slohu Učebnice českého jaz yka a slohu jsou rozděleny do kapitol tvořících tematické celky. Publikace jsou vybaveny obsahem, tiráží, v některých případech (máme na mysli zvláště učebnice pro střední škol y) také rejstříkem. Jednotlivé kapitol y učebnic pro jaz ykové a slohové vyučování obsahují: • Úvodní, v ýchozí text • Výklad nového učiva • Grafy, tabulk y, schémata • Mluvnická a slohová cvičení • Texty a úkoly k opakování učiva • Ilustrace
2.1 Úvodní, výchozí text Úvodní, výchozí texty jednotlivých kapitol přinášejí jaz ykový materiál k zvládnutí konkrétního učiva a k v yvození pouček a pojmů, popř. ověření jejich platnosti. Jazykové či st ylistické jevy, které jsou v dané kapitole probírány jako nové učivo, jsou v těchto ukázkách kumulovány. Neměl y by však působit násilně, demonstrace konkrétních jaz ykových či slohových jevů nesmí potlačit zajímavost a přitažlivost textu. Text y mají v ýznamnou funkci motivační, měl y by rozvíjet mezipředmětové vztah y a propojovat jednotlivé složk y předmětu. Aby byla zajištěna kvalita a poutavost v ýchozích textů, působí v n ěkterých autorsk ých t ýmech také známí a osvědčení autoři literatury pro děti a mládež (J. Brukner, S. Rudolf, J. Dědeček, P. Šrut). Při tvorbě v ýchozích textů bývají využívány ukázky ze světové i české literatury pro děti a mládež, autoři učebnic používají text y básnické i prozaické. Vhodné jsou také ukázky z časopisů, odborných publikací, zvláště z encyklopedií pro děti a mládež. V některých případech dávají autoři učebnic přednost textům speciálně vytvořeným pro potřeby jejich učebnicové řady.
2.2 Výklad nového učiva Součástí výkladu nového učiva jsou poučky a pravidla. Autoři učebnic při jejich tvorbě vycházejí z odborn ých definic, které však vzhledem k jejich náročnosti ve školní praxi nelze použít. R. Brabcová (1990) vymezuje poučku jako „školskou definici pojmu“, M. Čechová a V. St yblík (1998) jako „didakticky ztvárněnou vědeckou definici, odpovídající formulační a obsahovou přiměřeností žákům“. Základem pravidla je skutečnost, že formuluje obecnou či dílčí zákonitost jazyka. Znění pouček a pravidel je pro učitele i žáky závazné, učitel je nesmí měnit a zjednodušovat. Znovu si připomeňme, že se při jejich vzniku vychází z vědeckých definic, avšak z didaktick ých důvodů jsou sestavován y tak, aby
respektoval y ps ychologický profil žáků daného věku a naplňoval y zásadu přiměřenosti. Někteří didaktikové rozlišují vedle poučky také poučení a rozdíl mezi nimi v ysvětlují odlišnou mírou obecnosti dané informace. Poučení je konkrétnější, poučka obecnější. Poučk y b ývají členěny na úvodní (bývají východiskem k výkladu nového učiva), poznávací (umožňují pochopení daného jevu) a doplňovací (prohlubují získané informace). Poučk y se objevují v učebnicích od nejnižších ročníků základní škol y, jsou postupně doplňován y a zpřesňován y. Nová podoba poučky nesmí popírat, ale naopak rozšiřovat a upřesňovat dříve předloženou podobu. V hodinách mateřštiny se používá mluvnická terminologie, na základních školách je vhodné v yužívat terminologii českou, popř. je možné na 2. stupni ZŠ, aby v yučující aktivně používané české termíny doplňovali o latinské podob y, aby se s nimi žáci pasivně seznámili.
2.3 Grafy, tabulky, schémata Tvoří součást v ýkladu nového učiva, mají sloužit k upevňování znalostí, k opakování učiva.
2.4 Mluvnická a slohová cvičení Cvičení tvoří převážnou část textu jednotlivých učebnic. Můžeme je členit podle několika kritérií, např.: podle obsahu (tj. podle jazykových rovin) např. syntaktické cvičení podle formy zpracování ústní a písemné cvičení podle místa zpracování domácí a školní cvičení podle převažujících myšlenkových operací zobecňovaní, srovnávací cvičení podle funkce opakovací, kontrolní cvičení podle způsobu zpracování doplňovací, modelové cvičení Ve školní praxi je nejužívanější členění podle způsobu zpracování, na základě tohoto kritéria rozlišuje R. Brabcová (1998): opisovací a přepisovací cvičení obměňovací cvičení substituční a transformační cvičení modelová cvičení problémová cvičení diktáty komplexní jazykové rozbory Opisovací a přepisovací cvičení – jsou hojně zastoupena v učebnicích pro 1. stupeň ZŠ, slouží k rozvoji techniky psaní, umožňují srovnávat zvukovou a psanou podobu slov, napomáhají osvojování pravopisných jevů.
Doplňovací cvičení – představují text, do kterého se doplňují jednotlivá písmena či skupin y písmen, předponové či příponové části slov, odpovídající koncovky, interpunkční znaménka. Slouží k zvládnutí lexikálního, morfologického i s yntaktického pravopisu. Je možno s nimi pracovat ústně i písemně (popř. s vyu žitím fólie), jsou vhodná pro společnou i individuální práci ve vyučovací hodině i při domácí přípravě. Obměňovací cvičení – se využívají k nácviku tvorb y správných tvarů slov, vychází se z větného celku, ohebná slova jsou dle pokynů obměňována. Substituční a transformační cvičení – v yžadují nahrazování určitého jaz ykového prostředku jiným, přispívají k rozvoji slovní zásoby (nahrazování označen ých slov s ynonymy nebo anton ym y) a st ylistických dovedností. Modelová cvičení – předkládají vzor, podle kterého jsou tvořena např. obdobná slovní spojení, větné celky aj. Problémová cvičení – jsou založena na zadání úkolu, u něhož není uveden způsob řešení, žák k němu musí dojít samostatně. Diktáty – jsou souvislé texty, sled slovních spojení nebo izolovaná slova diktovaná učitelem a zapisovaná žáky. Diktát y mohou b ýt zaměřeny na určit ý jazykový jev (speciální diktáty) nebo na komplexní prověření pravopisn ých znalostí (souhrnné diktáty). V školní praxi se setkáváme s diktát y po přípravě i s přípravou (sluchovou nebo zrakovou), příprava může probíhat jako příprava domácí. Opomenout b ychom neměli ani autodiktáty, diktát y podle vlastní paměti, kd y žáci píší podle vlastního tempa text, který se naučili nazpaměť a který si v ybavují. Obtížnost tohoto t ypu diktátu tkví v nutnosti koordinace vybavování textu a jeho grafického zaznamenávání. Ve vztahu k hodnocení rozlišujeme diktát y cvičné, které jsou využívány ve fázi fixace, upevňování a opakování znalostí, a kontrolní, které prověřují a hodnotí dosažen ý stupeň znalostí či dovedností. K náročnějším t ypům diktátu patří diktát y tvůrčí, diktovaná slova či slovní spojení žáci v yužívají k samostatnému zformulování vět. Tento t yp diktátu slouží k propojování jaz ykového a slohového v yučování, podporuje kreativitu žáků a dává prostor pro osobité v yjádření. Diktát volný je založen na obměně diktovaného textu a jeho následném záznamu. Při výběrovém diktátu žáci samostatně z textu zaznamenávají slova nebo slovní spojení s vymezeným pravopisným jevem. Při v ýběru textu, který bude žákům diktován, by měl učitel uvážlivě zhodnotit délku i četnost obtížných pravopisných jevů. Při diktátech příliš dlouhých můžou žáci ch ybovat ne z neznalosti, ale z únavy. Např. na 1. stupni základní škol y se doporučuje začínat v 2. třídě s dvaceti slovy, postupně počet slov zvyšovat zhruba o deset v ročníku, tedy v 5. třídě se může diktát pohybovat v rozmezí 50 až 60 slov. Pro druhý stupeň ZŠ se doporučuje u kontrolních diktátu rozsah od 70 do 100 slov.
Na základních školách – na 2. stupni – bývá pro jednotlivé ročníky stanoven přesný počet kontrolních diktátů, nemělo by jich být příliš mnoho, neboť i v tomto případě platí, že „je lépe déle trénovat a až pak závodit“. Učitelé také mnohd y používají ve všech třídách jednoho ročníku totéž znění kontrolního diktátu, to jim umožňuje srovnávat výkony žáků a sjednocovat hodnocení. Diktát má b ýt vžd y opraven, s výjimkou kontrolních diktátů však nemusí b ýt vždy klasifikován. Pozornost je třeba věnovat také následné opravě chyb, kterou provádějí žáci, oprava by neměla být formální záležitostí, žák by si měl nad opraveným textem uvědomit, které pravopisné jevy mu činí obtíže, jen tak může usilovat o jejich odstranění. Při opravě a hodnocení diktátu někdy učitelé rozlišují chyby na „hrubé“ a „malé“. Toto dělení chyb je velmi ošidné a nemá své opodstatnění, v současnosti se mnohd y používá označení relativní chyba v případě, že dan ý nedostatek vznikl při rychlém psaní opomenutím nebo snížením pozornosti. Jako relativní ch ybu budeme hodnotit např. nenapsání diakritick ých znamének v běžných v ýrazech, v ynechání písmen mimo souhláskové skupiny, neuvedení tečky za větou atd. Při psaní diktátu by měl učitel usilovat o klidnou a soustředěnou atmosféru ve třídě, žák y neuklidníme a nedosáhneme lepší kázně, budeme-li sugerovat žákům, že nastává zcela mimořádná situace. Diktát také nesmí být trestem. Při diktování učitel nejprve přečte cel ý text, aby se v něm žáci orientovali a b yl y jim jasné obsahové souvislosti. Pak přečte cel ý větný celek a poté diktuje dílčí úsek y. Na závěr opět přečte cel ý text. K nešvarům některých vyučujících patří to, že při diktování procházejí třídou. Učitel by měl setrvat na místě, ab y se jeho hlas netříštil a srozumitelnost nesnižoval y zvuk y spojené s chůzí. Komplexní (všestranné) jazykové rozbory – b ývají definovány jako nejvyšší t yp jaz ykových cvičení. Umožňují soustavné opakování a prohlubování jaz ykových znalostí a dovedností napříč učební látkou i jednotliv ými ročníky. Východiskem je text, k němuž se váže několik úkolů zaměřen ých na jednotlivé jaz ykové plány. Současn ým trendem je směřování od postižení komunikační situace a způsobu výstavby textu k problematice syntaktické, lexikálněsémantické, tvaroslovné a pravopisné, výsledkem by měla být st ylistická charakteristika předloženého textu. KJR mohou být zařazeny v jednotlivých fázích vyučovací hodiny, v jejím úvodu mohou působit motivačně, v ýznamná je jejich funkce při aktivizování, upevňování, procvičování a opakování učiva. Při přípravě KJR je třeba volit uváženě výchozí text, měl by mít odpovídající délku a měl b y žáky zaujmout. Proto mnohdy učitelé využívají text y z oblíben ých knih pro dětské čtenáře (navíc se tu opět propojuje jaz yková a literární složka předmětu), text y s aktuální tematikou (text k ročnímu období, svátku, sportovní nebo kulturní události apod.). Slovo komplexní v názvu může svádět k dojmu, že je třeba vždy a za všech okolností anal yzovat všechn y jaz ykové jevy v textu zastoupené. To však není ani
z časov ých důvodů možné, navíc stálé opakování jevů už trvale zafixovaných by snižovalo motivaci žáků. KJR je možno realizovat v hodině různým způsobem, text je napsán na tabuli, žáci ho přepisují do sešitů, jednotlivé úkol y řeší buď jeden z žáků u tabule a ostatní ve stejném tempu v sešitech a probíhá průběžná kontrola správnosti, nebo mohou žáci pracovat samostatně v sešitech a na závěr je řešení porovnáno a opraveno. Vzhledem k odlišnému tempu žáků je vhodné, aby učitel zadané úkol y rozdělil, část je určena všem žákům, následné úkol y řeší žáci s ryc hlejším pracovním tempem. Prostudujte si zadání všestranného jaz ykového rozboru z metodické příručk y k učebnici Čeština s maňáskem Hláskem pro 3. ročník (nakladatelství Scientia, str. 18): Maminka a tatínek nám chystají pod vánoční stromeček překvapení. 1. Rozhodněte, zda tento větný celek je jednoduchá věta nebo souvětí. 2. Vysvětlete, proč je za větou tečka. Jak bychom větu museli změnit, aby se za ní psal otazník? 3. Vypište trojslabičná slova a seřaďte je podle abecedy. Vyberte nejdelší slovo. Kolik obsahuje a) písmen, b) hlásek, c) slabik? Které hlásky jsou označeny posledními dvěma písmeny? 4. Zjišťujete, co všechno mají společného tato slova: maminka, tatínek, stromeček, překvapení. 5. Jsou ve větě přídavná jména? 6. Sloveso chystají nahraďte vhodným synonymem. Všimněte si, že zadané úkol y směřují od textu jako celku k jednotlivostem. ad1) Nejprve žáci rozhodují, zda jde o jednoduchou větu nebo souvětí. Využívají již získaného poznatku, že rozhodujícím znakem je počet sloves. Ve větě nalézají sloveso chystají. Výskyt několikanásobného podmětu a spojky a by je mohl vést k nesprávné odpovědi, proto je nutno zdůraznit, že spojuje slova. Nejde o spojení vět. ad2) Prvá část úkolu by neměla dětem činit problém y, druhá část úkolu je náročnější. Žáci by si měli uvědomit, že mohou využitím stoupavé melodie změnit větu ve zjišťovací otázku, popř. mohou vytvořit doplňovací otázku v yužitím tázacího slova kdy, proč apod. Při tvorbě doplňovací otázky je vhodné změnit slovosled (Proč nám maminka a tatínek chytají…). ad3) Pomocí tohoto úkolu upevňujeme znalosti o stavbě slova, všimněte si, že žáci pracují s pojm y písmeno a hláska a uvědomují si souvislost mezi nimi. ad4) U řešení tohoto úkolu můžou žáci dojít k tomu, že uvedená slova jsou podstatná jména, liší se počtem slabik, ale naopak začínají na souhlásku, ve všech se v ysk ytuje souhláska k, první tři jsou zdrobněliny aj. ad5) Úkol je věnován slovním druhům ad6) Úkol se zaměřuje na rozšiřování slovní zásob y žáků. Použijte nyní výchozí text a zpracujte úkoly pro žáky 5. ročníku. ______________________________________________________________________________ Učitelé považují za nejobtížnější zvládnutí rozboru komunikační situace a v ýstavb y textu. Musí tu využívat jaz ykové, st ylistické i literární znalosti a propojovat jednotlivé složk y předmětu. Tato skutečnost vedla autory publikace Komplexní jazykové rozbory (nakl. SPN, 1992) zpracované pod vedením M .Čechové k tomu, že do teoretické části publikace zařadili pasáže o rozboru
komunikační situace a výstavby textu a ke všem uveden ým KJR přiřadili úkol y daného t ypu (včetně řešení). Ukázka (Komplexní jazykové rozbory, SPN, 1992, str. 52–55): Pod jednou horou byla vesnice a v té vesnici žili chudí rodiče, táta s mámou. Měli syna a ten se jmenoval Honza. Do práce se tuze nehnal, ale naučil se u kostelníka číst a psát. Rostl jako z vody, a když mu bylo patnáct let, byl už veliký a silný jako táta. (Český Honza) K rozboru komunikační situace a výstavby textu jsou přiřazeny tři úkol y. 1. Poznáte již z prvního řádku, že je to úryvek vyprávění, nikoli např. výkladu? 2. Proč je v našem úryvku místo děje pojmenováno jen hodně neurčitě? 3. Co nám z dnešního hlediska připadá divné ve vyprávění o Honzově dětství? ad1) Úvodní slova textu avizují, že jde o pohádku, jejímž základem je v ypravování příběhu. Autoři KJR doporučují, ab y b yli žáci v yzváni k uvedení obdobn ých znám ých počátků pohádkových příběhů. Jistě si v ybaví např. za devatero řekami, b ylo neb ylo, kd ysi dávno v jednom království apod. ad2) Jestliže žáci stanovili, že jde o úryvek z pohádky, pak jistě využijí literárních znalostí o daném žánru a uvedou, že právě místní a časová neukotvenost je pro pohádku t ypická. Můžeme je vést ke srovnání pohádky a pověsti. ad3) Žáci si asi povšimnou, že Honza nechodil do škol y a nezbytné znalosti, ted y základ y čtení a psaní, pochytil od kostelníka. Vytvořte ještě další úkoly tohoto typu! ______________________________________________________________________________________________
Pro práci s textem v dalších rovinách vybíráme ukázky 3 až 5 úkolů bez uvedení řešení: Rozbor syntaktický: Z kolika větných celků se text skládá? Který větný celek je složitým souvětím? Vyznačte podmětovou část druhé věty. Kterým větným členem jsou infinitivy číst a psát? Je větným členem slovo už? Rozbor lexikální a slovotvorný: Která ze sloves v tomto úryvku jsou odvozená a jak? Vyhledejte slova označující příbuzenské vztahy, která z nich jsou citově zabarvená? Jak je utvořeno slovo kostelník? Rozbor slovnědruhový a tvaroslovný: V posledním souvětí určete slovní druhy. Vyhledejte podstatné jméno látkové. Určete číslo tvaru slova vesnice v našem textu. Rozbor zvukové a grafické stránky: Vyslovte správně spojení slov jmenoval se Honza a uveďte další slova, v nichž se má zřetelně vyslovovat počáteční j-. Vyhledejte v textu slovo se skupinou mě- a přepište ho podle výslovnosti. Rozbor stylistický:
Pohádky a různé příběhy se ve starých dobách vypravovaly zvolna a hodně ze široka. Jak se to projevuje v prvním větném celku? Jaký je postup vypravování vzhledem k časovým okolnostem? ______________________________________________________________________________ Jednotlivé publikace ke komplexním jaz ykovým rozborům přinášejí velký počet úkolů, z nich si učitelé vybírají, neboť zpracovat KJR dle zadání v úplnosti by přesáhlo časové možnosti v yučovací hodiny. S jedním textem je možno pracovat opakovaně v následných vyučovacích hodinách, návrat k jednomu textu současně ukazuje, jaké množství zajímavých jaz ykových jevů obsahuje i poměrně krátký text. Vyberte z uvedené publikace jeden z KJ R, vyberte úkol y pro jednu vyučovací hodinu tak, aby byl y zastoupeny úkol y z jednotliv ých rovin. Zpracujte návrh pro práci s jedním textem v několika následujících vyučovacích hodinách. ______________________________________________________________________________
2.5 Slohová cvičení Pro rozvíjení st ylistick ých a komunikačních dovedností žáků mají velk ý v ýznam slohová cvičení. Slohová cvičení je možno dále členit, následné rozlišování slohov ých cvičení zpracoval kolektiv autorek nové didaktik y slovenštin y ve složení: J. Kesselová, J. Palenčárová, J. Kupcová (2003, str. 159-165). Slohová cvičení: nižšího typu vyššího typu Slohová cvičení nižšího typu: opis textu doslovná a věrná reprodukce práce s otázkami spojení v ýtvarného projevu a vypravování práce s ilustracemi a obrázky Slohová cvičení vyššího typu: stylizační textová Slohová cvičení stylizační: Slohová cvičení st ylizační se zaměřují na výběr a využití slov, slovních spojení, frazeologismů apod. (lexikálněst ylistická cvičení) a na tvorbu vět, nácvik využívání s yntaktických prostředků, v ytváření souvětí a využívání různ ých druhů vět (s yntaktickost ylizační cvičení). Pokud cvičení směřují k nácviku volby správn ých tvarů, hovoříme o cvičeních morfologickost ylizačních. Stylizační cvičení mohou mít podobu konstrukčních nebo opravných cvičení, u opravných cvičení posuzujeme předložený text a odstraňujeme v ysk ytující se nedostatk y. Slohová cvičení textová: K těmto cvičením řadíme:
volnou, v ýběrovou a zkrácenou reprodukci práci s osnovou zpracování písemné slohové práce dle zadaného tématu a slohového útvaru řečnická cvičení rozmanité podoby využití tvořivé dramatiky, dramatizace textu apod. Ukázky slohových cvičení: Následující ukázky byl y vybrán y z publikace M. Krobotové Cvičení z čes ké stylistiky. (Olomouc, 2003) Zařaďte jednotlivá cvičení k příslušn ým t ypům. Jaké dovednosti získávají žáci jejich prostřednictvím? Ukázka č. 1: Užijte uveden ých variant ve vhodných větách: úřad – ouřad, strýček – strejček, brýle – brejle… morfologickostylizační cvičení (Žáci rozlišují spisovnou a nespisovnou podobu slov, např. u první dvojice mívá tvar ouřad hanlivý význam. Žáci mohou tvořit dvojice vět, z nichž daný rozdíl v ypl yne. Žádáme uvedené občany, aby na obecním úřadě co nejdříve zaplatili poplatek za odvoz komunálního odpadu. No to máš tedy ouřad, práce jak na kostele, ale peněz málo.) Ukázka č. 2: Vysvětlete v ýznam knižních v ýrazů a nahraďte je neutrálními: Zesnul, záh y, skráň, hvozd…(zemřel, brz y, spánek, les) …lexikálněst ylizační cvičení Ukázka č. 3 Vyjádřete časový vztah větného obsahu k větě řídící: Nikdo nezačal jíst (všichni neusedli ke stolu). (Připravovali jsme si zavazadla,) rozpršelo se tak, že jsme odjezd museli odložit……Nikdo nezačal jíst, dokud všichni neusedli ke stolu. Právě když jsme si připravovali zavazadla, rozpršelo se tak, že jsme odjezd museli odložit…s yntaktickost ylizační cvičení ______________________________________________________________________________________________
2.6 Texty a úkoly k opakování učiva Bývají řazeny na závěr kapitol, tematick ých celků či učebnic, někd y je tvoří zásobník y kontrolních úkolů a otázek, text y k prověření znalostí, v některých případech jsou doplněn y o správná řešení, tzv. klíč.
2.7 Ilustrace Některé ilustrace v učebnicích slouží jako výtvarný doprovod textu, mají funkci estetickou, motivační. Jiné plní funkce didaktické, jsou zdrojem neverbálních informací. Stávají se pracovním materiálem hojně využívaným např. při slohovém výcviku. Podle obrázků je možno v ypravovat, obrázky mohou nahrazovat slova v textu, která žáci při četbě textu doplňují.
V poměrně obsáhlé kapitole jste se seznámili se strukturou učebnic českého jazyka a slohu. Největší pozornost byla věnována jazykovým i stylistickým cvičením. Pokud se v nich učitel dobře orientuje, pak také ve výuce většinou snáze dosáhne toho, aby cvičení vhodně a tvořivě využíval. V závěrečné kapitole o nabídce knih najdou zájemci také údaje o některých cvičebnicích jednotlivých nakladatelství, s kterými je možno ve výuce pracovat.
3. S T R U K T U R A
ČÍTANEK
V této kapitole se dozvíte: •
jakou funkci má čítanka ve v ýuce literatury;
•
co tvoří text čítanky, jak jsou v ybírán y ukázk y;
•
jak je možno využít obrazový materiál v čítankách obsažený.
Budete schopni: •
na základě získan ých informací se lépe v čítankovém textu orientovat;
•
ujasníte si, jaké možnosti práce v hodinách literární v ýchov y vám čítanka umožňuje.
Klíčová slova této kapitoly: Čítanka, ukázky z umělecké literatury, literární pojmy, obrazový materiál, fotografie.
Struktura čítanek Čítank y obsahují: • Ukázky z umělecké literatury • Informace o autorech a dílech, základní literární pojm y • Ilustrace, obrazový materiál • Fotografie 1.1 Ukázky z umělecké literatury V čítankách pro 2. stupeň základních škol nalézají jejich uživatelé ukázk y z umělecké literatury česk ých i světových autorů, výrazně je zastoupena literatura pro děti a mládež. Postupně jsou žáci seznamováni také s nejv ýznamnějšími díl y naší i světové klasik y, ukázk y a jejich interpretace musí odpovídat ps ychologickému profilu žáků daného věku.
V současné době se prosazuje tendence, aby v čí tankách b yl y texty, které představují reálný a komplexní obraz společnosti. Do čítanek jsou zařazovány ukázk y z tvorby etnik a menšin, které na území našeho státu žijí, např. ukázky romského folklóru, židovské pověsti aj. Je posuzováno také např. to, zda se v textech neprojevují xenofobní postoje, zda je zobrazeno postavení mužů a žen jako rovnoprávné apod. Ukázk y v čítankách pro základní škol y mohou být dále řazeny do tematick ých celků, je uplatňováno zvláště žánrové hledisko, případně tematika děl. V čítankách pro poslední ročník ZŠ jsou text y mnohdy seřazeny chronologicky, to je v souladu s osnovami, které umožňují žánrové pojetí výuky v ystřídat v posledním ročníku pohledem na vývoj literatury v čase. Je již vžitou praxí, že u jednotliv ých ukázek v čítankách je kromě jména autora uveden název díla, v případě překladu také jméno překladatele. Text y v čítankách pro 2. stupeň ZŠ jsou určeny k docvičení techniky čtení, k rozvíjení čtení s porozuměním, základem literární výchovy však je interpretace textů, která s ystematicky směřuje k seznamování se s hlavními znak y literárních žánrů a s konkrétními literárními díly, která jsou včleňována do širšího literárního a kulturního kontextu. Množství vybraných ukázek je vzhledem k realizovatelnému počtu vyučovacích hodin naddimenzováno, učitel si dle vlastní úvah y v ybírá nejhodnější ukázk y k naplnění cílů vyučovacích hodin, vhodné je i přihlédnutí ke čtenářsk ým zájmům žáků. V hodinách literární výchovy je možno pracovat také s text y, které do čít anek nejsou zařazeny. Učitel může žáky seznámit s literárními novinkami, doporučit jim vhodné titul y k četbě. Pokud seznámení s literárním dílem, které není do čítank y zařazeno, nemá mít jen čistě informační charakter, je vhodné, aby učitel zajistil pro všechny žáky kopii textu, s nímž chce ve vyučovací hodině pracovat.
1.2 Informace o autorech a dílech, základní literární pojmy V některých čítankách najdeme velmi kusé základní údaje o autorech představovan ých děl, popř. v ysvětlení základních literárních pojmů. V sou časné době jsou však t yto informace častěji zpracovány v učebnicích literární výchovy, o nichž jsme již pojednali dříve.
1.3 Ilustrace, obrazový materiál Čítank y bývají ilustrovány konkrétním výtvarníkem, který dotváří sv ými ilustracemi celkový charakter učebnice. Je chvál yhodné, že ilustrování učebnic se věnují i špičky našeho současného výtvarného umění, zdá se, že ilustrace čítanek, popř. slabikářů je v našem prostředí prestižní záležitostí. Připomeňme si alespoň ilustrace H. Zmatlíkové nebo A. Borna. Do čítanek pro 2. stupeň základních škol jsou mnohdy začleňován y originální ilustrace literárního díla, z něhož je vybrána ukázka, mohou být použit y ilustrace
několika autorů, které vznikal y v časovém odstupu a odrážejí odlišné pojetí tvůrců. Často jsou použit y reprodukce výtvarných děl, které se vztahují k představovanému literárnímu dílu z hlediska chronologického či obsahového, dobové portrét y spisovatelů či jin ých v ýznamn ých osobností.
1.4 Fotografie Může jít o snímky autorů, záběry z divadelních představení, filmových adaptací literárních děl, snímk y zach ycující architektonická díla apod. Ilustrace i fotografie v čítankách jsou zdrojem neverbálních informací, doplňují, rozšiřují znalosti žáků o vývoji výtvarného umění a architektury, seznamují sjednotliv ými uměleckými slohy, podávají informace o respektovaných estetick ých hodnotách, k nimž se lidská civilizace v určit ých obdobích hlásila. Tato hlediska naplňuje např. čítanková řada nakladatelství Alter. Kapitola, kterou jste právě prostudovali, vám přinesla základní poučení o struktuře čítanek. Dozvěděli jste se, že učitel z nabídky textů vybírá podle časových možností ty, které považuje za nejvhodnější vzhledem k cílům jednotlivých vyučovacích hodin, vzhledem ke čtenářským zájmům a čtenářské vyspělosti žáků. Informace o obrazových materiálech, fotografiích, o zvukových nosičích by měla být pro učitele podnětem k jejich využití ve výuce.
4. N A B Í D K A
UČEBNIC
V této kapitole se dozvíte: •
kde je možno získat informace o učebnicích pro základní školy;
•
která nakladatelství které učebnice vydávají;
•
jaké informace získáte pomocí webových stránek jednotlivých nakladatelství.
Budete schopni: •
seznámit se s nabídkou učebnic prostřednictvím internetových stránek;
•
zhodnotit nabídku učebnic na našem knižním trhu.
Klíčová slova této kapitoly: Nabídka učebnic, webové stránky nakladatelství, internetové knihkupectví. ___________________________________________________________________
4.1 Výběr učebnic Učebnice pro žák y našich základních škol zajišťuje zřizovatel škol y prostřednictvím vedení škol y. Nabídka učebnic pro základní škol y je velmi bohatá a stále se rozšiřuje, je tedy potřebné, aby učitelé měli alespoň základní povědomí, z čeho je možno vybírat. Při volbě učebnicových titulů a jejich nákupu b y měl být respektován názor učitele, on s učebnicí denně pracuje a může posoudit její kvalit y či slabiny. V následné kapitole proto předkládáme v ýběrov ý přehled učebnic českého jaz yka a literatury a kontakty na webové stránk y jednotlivých nakladatelství. Závěrem je třeba ještě připomenout, že učebnice pro 2. stupeň ZŠ jsou určen y také pro student y nižších gymnázií. Na středních školách (včetně vyšších gymnázií) si studenti kupují knihy sami, vyučující jednotlivých předmětů vyberou titul, popř. více titulů, které jsou pro student y závazné. Není tedy nutné, ab y všichni v yučující daného předmětu pracovali se stejnými učebnicemi, nicméně na mnoha středních školách se s trendem užívat jednotné učebnice setkáváme poměrně často, neboť to zjednodušuje situaci v případě změn v yučujících nebo při vzájemném zastupování ve výuce při absenci učitele.
4.2 Aktuální nabídka učebnic Přehled o nabízených učebnicích získá učitel také prostřednictvím webových stránek jednotlivých nakladatelství, která vydávají učebnice pro výuku českého jaz yka a literatury na základních a středních školách. Uvádíme některé z nich, pro uživatele internetu nebude problém zjistit další kontakt y dle aktuálních potřeb. www.spn.cz, www.alter.cz, www.sciencia.cz, www.fortuna.cz, www.fragment.cz Na příslušných webových stránkách najde uživatel celou nabídku nakladatelství, v elektronickém katalogu si vyhledá anotace jednotliv ých učebnic, jejich cen y, získá základní vizuální představu o podobě knih a může si požadované publikace objednat. Snad nejkompletnější nabídku učebnic na českém trhu nabízí internetové knihkupectví Mgr. Jitky Spisové, http://www.ucebnice.com,
[email protected]. Nabídka knih je rozdělena do dvou katalogů (Katalog učebnic pro základní škol y a Katalog učebnic pro střední škol y). Publikace jsou řazeny podle vyučovacích předmětů, učebnice pro český jaz yk a literaturu jsou vždy zařazeny jako první. Konkrétní učebnice pro daný předmět jsou pak dále řazeny abecedně podle názvů nakladatelství. Seznamte se s webovými stránkami jednotlivých nakladatelství. Projděte nabídky učebnic. Poskytují webové stránky ještě další informace? Jaké? V čem je jejich přínos učitelům? __________________________________________________________________
4.3 Přehled nejčastěji používaných učebnic a doplňkových publikací na základních školách Státní pedagogické nakladatelství Učebnice Styblík, V. a kol. Český jazyk pro 6. ročník, Český jazyk pro 7. ročník, Český jazyk pro 8. ročník, Český jazyk pro 9. ročník Styblík, V. Metodická příručka k učebnici ČJ pro 6. ročník, Metodická příručka k učebnici ČJ pro 7. ročník, Metodická příručka k učebnici ČJ pro 8. ročník, Metodická příručka k učebnici ČJ pro 9. ročník Soukal, J. Čítanka pro 6. ročník, Čítanka pro 7. ročník, Čítanka pro 8. ročník, Čítanka pro 9. ročník Soukal, J. Literární výchova pro 2. stupeň ZŠ Soukal, J. Metodická příručka k čítankám pro 2. stupeň ZŠ Doplňková literatura, cvičebnice Dvořáková, Z. a kol. Malý mluvnicko-pravopisný rádce Helclová, I. Slohová cvičení pro 2. stupeň ZŠ Hošnová, E. – Hrdličková, H. Opakujeme si český jazyk II Styblík, V. Větné rozbory pro základní školu Styblík, V. Základní mluvnice českého jazyka Šantorochová, A. Diktáty a cvičení z českého jazyka
Alter Učebnice Hrdličková, H. - Beránková, E. - Rudolf, S. Český jazyk pro 6. ročník I. díl – Učivo o jazyce; II. díl – Jazykové projevy, sloh; III.díl – Přehledy, tabulky, rozbory, cvičení Horáčková, M. a kol. Český jazyk pro 7. ročník I. díl. – Učivo o jazyce; II. díl – Sloh. Sdělování a výměna informací; III. díl – Přehledy, tabulky, rozbory, cvičení Hrdličková, H. a kol. Český jazyk pro 8. ročník I. díl – Učivo o jazyce; II. díl – Sloh. Sdělování a výměna informací; III. díl – Přehledy, tabulky, rozbory, cvičení Hrdličková, H. – Horáčková, M. – Hrdličková, J. – Dědeček, J. Český jazyk pro 9. ročník I. díl – Učivo o jazyce; II. díl – Sloh. Sdělování a výměna informací; III. díl – Přehledy, tabulky, rozbory, cvičení CD-ROM Český jazyk pro 6. ročník Bradáčová, L. Čítanka pro 6. ročník Horáčková, M. – Staudková, H. Literární výchova pro 6. ročník Lískovcová, M. – Bradáčová, L. Čítanka pro 7. ročník Lískovcová, M. – Staudková, H. Literární výchova pro 7. ročník Horáčková, M. – Rezutková, H. Čítanka pro 8. ročník Horáčková, M. – Staudková, H. Literární výchova pro 8. ročník Lískovcová, M. – Rezutková, H. Čítanka pro 9. ročník Lískovcová, M. – Staudková, H. Literární výchova pro 9. ročník (Literární výchova obsahuje vždy také vložený Slovníček spisovatelů, ilustrátorů, literárních pojmů a uměleckých směrů)
Fortuna Učebnice Zimová, L. – Balkó, I. Český jazyk pro 6. ročník Zimová, L. – Balkó, I. Český jazyk pro 7. ročník Zimová, L. – Balkó, I. Český jazyk pro 8. ročník Zimová, L. – Balkó, I. Český jazyk pro 9. ročník Zimová, L. – Balkó, I. Metodická příručka k ČJ pro 6. ročník Zimová, L. – Balkó, I. Metodická příručka k ČJ pro 7. ročník Čeňková, J. Čítanka pro 6. ročník Čeňková, J. Čítanka pro 7. ročník Čeňková, J. Čítanka pro 8. ročník Čeňková, J. Čítanka pro 9. ročník Nezkusil,V. Literární výchova pro 6. a 7. ročník Nezkusil, V. Literární výchova pro 8. ročník, Úvod do světa literatury I. Nezkusil, V. Literární výchova pro 8. ročník, Úvod do světa literatury II. Nezkusil, V. Literární výchova pro 9. ročník, Úvod do světa literatury I. Nezkusil, V. Literární výchova pro 9. ročník, Úvod do světa literatury II. Adlt, J. Literární výchova pro 6. – 9. ročník Doplňková literatura, cvičebnice Styblík, V. Přehledná mluvnice češtiny pro ZŠ Styblík, V. : Písemné jazykové prověrky z českého jazyka pro 6. – 9. ročník Beránková, E.- Lederbuchová, L. Trocha literární teorie Martincová, O. a kol. Pravidla českého pravopisu
Sciencia Učebnice Šrut, P. – Lukešová, B. Čítanka pro 6. ročník, Čítanka pro 7. ročník, Čítanka pro 8. ročník, Čítanka pro 9. ročník Doplňková literatura Hůrková, J. Česká výslovnostní norma Křivánek, V. – Kupcová, H. Malý slovník literárních pojmů
Fragment Učebnice Hanzová, M. – Žáček, J. Čítanka pro 6. ročník, Čítanka pro 7. ročník, Čítanka pro 8. ročník, Čítanka pro 9. ročník
V uvedené kapitole jste získali kontakty na nejdůležitější nakladatelství, která vydávají učebnice pro základní školy. Znáte cestu k informacím, které vám umožní, abyste patřili k vyučujícím, kteří mají reálnou představu o nabídce učebnic na našem knižním trhu.
