Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Národní hospodářství
DAŇOVÉ RÁJE Tax haven Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Šárka GRIGARČÍKOVÁ
Autor: Ilona SVOBODOVÁ
Brno, květen 2009
J m én o a p ří j m en í au t o ra: Náz ev b ak al á řs k é p r áce: Náz ev p rác e v an gl i čt i n ě: Kat ed ra: Ved o u cí b ak al ářs k é p ráce: R o k o b h aj o b y:
Ilona Svobodová Daňové ráje Tax haven ekonomie Ing. Šárka Grigarčíková 2009
Anotace Předmětem bakalářské práce je problematika daňových rájů a jejich vliv na ekonomiku. První část se zabývá aspekty založení subjektu v daňovém ráji a jejich charakteristikou. Druhá část se věnuje vlivu daňových rájů na ekonomiky jednotlivých zemí i vlivem na světovou ekonomiku. Je zde rozebrána problematika praní špinavých peněz a bankovního tajemství. Hlavní částí práce je boj proti zneužívání daňovým rájů v dnešní finanční krizi a jsou rozebrány přístupy pro tento boj.
Annotation The subject of this bachelor thesis is the issue of tax havens and its influence on economy. The first part deals with aspects of establishing a subject in a tax haven and its characteristics. The second part is about the influence of tax havens on the economy of specific countries and its influence on world economy. This part also analyzes problems of money laundering and banking secret. The main passage of this thesis addresses the struggle against abusing the tax havens during present financial crisis and analyzes the methods of this fight.
Klíčová slova Daňový ráj (oáza), offshore společnost, bankovní tajemství, praní špinavých peněz, černá listina, daňový únik, transparentnost
Keywords Tax haven, offshore, bank secret, money laundering, blacklist, tax evasion, transparency
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Daňové ráje vypracovala samostatně pod vedením Ing. Šárky Grigarčíkové a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 20.května 2009
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Šárce Grigarčíkové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování mé bakalářské práce, a také za vstřícný přístup.
OBSAH OBSAH .......................................................................................................................................5 ÚVOD .........................................................................................................................................6 1 DAŇOVÉ RÁJE A JEJICH CHARAKTERISTIKA .........................................................8 1.1 Definice daňového ráje .................................................................................................8 1.2 Země považované za daňové ráje .................................................................................8 1.3 Charakteristika daňového ráje ......................................................................................9 1.4 Původ a principy mezinárodního daňového plánování .................................................9 2 VÝBĚR DAŇOVÉHO RÁJE...........................................................................................11 2.1 Ochrana aktiv ..............................................................................................................11 2.2 Ochrana soukromí .......................................................................................................12 2.3 Výběr státu ..................................................................................................................12 2.4 Výběr banky................................................................................................................12 2.5 Výběr poradce .............................................................................................................13 2.5.1 Funkce poradce pro oblast mezinárodního daňového plánování ......................13 2.5.2 Konflikt zájmů klienta a poradce ......................................................................14 2.5.3 Faktory ovlivňující výběr poradce ....................................................................15 2.6 Výběr poskytovatele ...................................................................................................15 2.6.1 Lokální poskytovatelé .......................................................................................16 2.6.2 Mezinárodní společnosti ...................................................................................16 2.6.3 Specializovaná firma .........................................................................................16 3 ČESKÉ FIRMY A DAŇOVÉ RÁJE ................................................................................18 3.1 Příčiny odchodu českých firem do daňových rájů ......................................................18 3.2 Současná situace českých firem v daňových rájích ....................................................19 3.3 Mezinárodní daňové plánování z pohledu českého práva ..........................................20 4 VLIV DAŇOVÝCH RÁJŮ NA EKONOMIKU A STÁTNÍ ROZPOČET .....................21 4.1 Podmínky pro založení subjektu v daňovém ráji ........................................................21 4.2 Praní špinavých peněz ................................................................................................22 4.2.1 Jak dochází k praní špinavých peněz ................................................................22 4.2.2 Boj proti praní špinavých peněz v České republice ..........................................22 4.3 Česká republika jako potenciální daňový ráj ..............................................................22 5 BOJ PROTI ZNEUŽÍVÁNÍ DAŇOVÝCH RÁJŮ ..........................................................25 5.1 Bankovní tajemství .....................................................................................................25 5.1.1 Definice bankovního tajemství..........................................................................25 5.1.2 Černá listina.......................................................................................................26 5.1.3 Šedá listina ........................................................................................................26 5.1.4 Bílá listina .........................................................................................................26 5.2 Daňové úniky ..............................................................................................................26 5.3 Postoj Spojených států amerických ............................................................................27 5.4 Postoj Evropy .............................................................................................................28 5.5 Postoj Evropské komise..............................................................................................28 5.6 Příklady některých zemí .............................................................................................28 5.6.1 Problém Švýcarska ............................................................................................29 5.6.2 Problém Lichtenštejnska ...................................................................................30 5.6.3 Slovensko jako daňový ráj ................................................................................31 5.7 Pokračující tlak na daňové oázy .................................................................................31 ZÁVĚR .....................................................................................................................................33 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: .....................................................................................35 SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................................................38 SEZNAM TABULEK ..............................................................................................................38
ÚVOD Přirozený a známý fakt, že se firmy snaží dosáhnout maximálního možného zisku, se promítá do celkového uvažování vlastníků firem. Jednou z oblastí, která může tomuto cíli napomoci, je mezinárodní daňové plánování. V České republice existují daňové standardy, které se přibližují standardům zemí Evropské unie a OECD. Proto je podnikatel, který hodlá snížit svou daňovou povinnost, tedy snížit své náklady, nucen hledat jiná řešení. Podniky jsou zakládány nebo přesouvány do oblastí s minimálními daňovými sazbami a maximální mírou utajení. Problémem je však pohled na daňové ráje jako na něco nežádoucího, ba dokonce nelegálního. Je pravdou, že zde opravdu může vznikat prostor pro mnohdy nelegální aktivity, jako například daňové úniky, které nejsou dostatečně postihovány. V dnešní době finanční krize jsou státy nuceny řešit nejrůznější ekonomické problémy, přijímají opatření, která mají zabránit hlubšímu zasažení krizí a snaží se krizi řešit. Finanční krize mění zavedené jistoty, ke kterým lze zařadit také bankovní tajemství, které zajišťuje některým zemím příjmy ze správy majetku zahraničních klientů. Nyní se bankovní tajemství stává předmětem diskuzí a je vyvíjen tlak na jeho odhalení. Některé státy tak chtějí získat informace o podnikatelích, kteří sídlí v daňových rájích. Jelikož velké státy jako USA, Německo a Francie potřebují na uskutečňování nákladných programů na podporu ekonomiky mnoho peněz, trvají na zavedení opatření vůči daňovým rájům. Tyto státy samozřejmě nechtějí, aby se podnikatelé se svými firmami přesouvali do států s nižším daňovým zatížením a zakládali zde diskrétní bankovní účty, protože spolu s nimi odchází peníze, které by jinak plynuly do státního rozpočtu. Na druhou stranu státy, které poskytují bankovní tajemství, se jej nehodlají vzdát, protože získávají příjmy ze správy jejich majetku, ale současně nechtějí získat označení „daňový ráj“, neboť se obávají, že by to mohlo jejich bankovní klienty odradit. S ohledem na finanční krizi budou zavedena nekompromisní pravidla týkající se mezinárodních účetních standardů. Ty státy, které nebudou spolupracovat, tzn., nebudou poskytovat informace, čekají sankce.
Cílem práce je rozbor současné situace daňových rájů a zhodnocení této situace. Práce se tak zabývá hlavními důvody, proč existenci daňových rájů eliminovat a jaké existují opatření pro tuto eliminaci. Hlavní část je věnována vlivu daňových rájů na ekonomiku a boji proti nim.
6
První kapitola seznamuje s problematikou daňových rájů z obecného pohledu, tedy co daňové ráje představují, jak jsou využívány a jaká je jejich stručná charakteristika. Jsou zde vyjmenovány také příklady daňových rájů a je věnována pozornost jejich historii a vývoji v čase.
Druhá kapitola je věnována daňovým rájům z pohledu zakládajících firem. Tedy jak postupovat, pokud zde chceme firmu založit nebo sem přesunout její sídlo. Nechybí bližší popis faktorů, které ovlivňují rozhodovatele a ani problémy, které mohou nastat při výběru daňového ráje.
Třetí kapitola se zabývá příčinami odchodu českých firem do zahraničí a současnou situací českých firem v daňových rájích. Je rozebráno, které oblasti podnikání nejvíce tíhnou ke snaze o minimální zdanění příjmů a kdy se firmám tento útěk do zemí s nižšími daňovými sazbami vyplatí.
Ve čtvrté kapitole věnuji pozornost vlivu daňových rájů na ekonomiku a státní rozpočet. Podstatnou část této kapitoly obsahuje problematika praní špinavých peněz, která nepochybně s daňovými ráji souvisí a v neposlední řadě se věnuji pohledu na Českou republiku jako na potenciální daňový ráj, tedy zda má Česká republika předpoklady k tomu, že by se mohla stát daňovým rájem a je uveden konkrétní příklad, za jakých podmínek by k tomu mohlo dojít a zda by toho mohla Česká republika využít.
Obsahem páté kapitoly je boj proti daňovým rájům, je vysvětlen pojem „bankovní tajemství“ a problémy s ním spojené. Jsou zde zmíněny postoje, podle jakých se snaží proti daňovým rájům bojovat Spojené státy americké, Evropa a Evropská komise. Jako hlavní kritikové daňových rájů zde vystupuje OECD a G20 a je popsána jejich snaha v tomto boji a případné úspěchy. Je analyzována situace Švýcarska a jeho snahy zachovat si bankovní tajemství.
7
1 DAŇOVÉ RÁJE A JEJICH CHARAKTERISTIKA V této kapitole se budu zabývat samotným pojmem daňový ráj a pokusím se jej blížeji specifikovat jak z pohledu veřejnosti, tak z pohledu daňové správy. Jednu z podkapitol věnuji historii a vzniku daňových rájů a jejich vývoji v čase.
1.1 Definice daňového ráje Definicí daňových rájů (daňových oáz) existuje spousta. Ve skutečnosti definici daňového ráje nevytvořili ani uživatelé, ani specialisté.1 Pod pojmem daňový ráj si většina lidí představí země jako Bahamy, Kajmanské ostrovy, ostrov Man a podobné, většinou ostrovní oblasti. Ve skutečnosti se nejedná pouze o státy, ale daňovým rájem je každá oblast, která nezdaňuje určité či všechny ekonomické aktivity nebo majetek, nebo určité či všechny subjekty.2 „Obecně se jedná o stát (území), jehož zákony, popřípadě i jím uzavřená soustava smluv o zamezení dvojího zdanění, umožňují nízké nebo vůbec žádné zdanění, a to zejména příjmů.“ 3 Daňové ráje se dnes nazývají také jako offshore finanční centra. Termín označuje zemi, která nabízí daňové úlevy a další výhodné podmínky pro podnikatele. Patří k nim: • vyspělá infrastruktura • legislativa • vymahatelnost práva • rozvinutý bankovní systém4 Podle pravidel OECD5 jsou za daňové ráje považovány ty země, které nevybírají žádné daně nebo vybírají jen symbolické paušální poplatky a nevyžadují od firem finanční výkazy.
1.2 Země považované za daňové ráje V roce 2000 uveřejnila OECD seznam 35 mezinárodních finančních center, které považuje za daňové ráje. Jsou jimi: Americké Panenské ostrovy, Andorra, Anguilla, Antigua a Barbuda, 1
Leservoiser, L., Daňové ráje, str.9 Klein, Š., Daňové ráje … aby nebyly daňovým peklem, str. 7,8 3 http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=74&typ=r&levelid=da_105.htm 4 http://www.finance.cz/firmy/informace/offshore-spolecnosti/danove-raje/ 5 OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci členských zemí. 2
8
Aruba, Bahamy, Bahrajn, Barbados, Belize, Britské Panenské ostrovy, Cookovy ostrovy, Dominikánská republika, Gibraltar, Grenada, Guernsey, Jersey, Libérie, Lichtenštejnsko, Maledivy, Man, Marshallovy ostrovy, Mauritius, Monako, Montserrat, Nauru, Nizozemské Antily, Niue, Panama, Samoa, Seychely, Sv. Lucie, Sv. Kryštof a Nevis, Sv. Vincent a Grenadiny, Tonga, Turks a Caicos, Vanuatu.6 V současné době dochází k aktualizacím v seznamu daňových rájů, ale tímto faktem se budu zabývat později v jedné z následujících kapitol.
1.3 Charakteristika daňového ráje Existenci privilegovaného daňového režimu konstatuje daňová správa v případech, kdy • „neexistuje daň z příjmů nebo zisků pocházejících z profesionální činnosti nebo daň z příjmů, • příjmy nebo zisky vznikající vně tohoto státu nebo teritoria nejsou podrobeny dani příjmů nebo důchodů, •
daně z příjmů nebo zisků jsou citelně nižší než ve Francii.“ 7
1.4 Původ a principy mezinárodního daňového plánování Počátky skutečného daňového plánování se datují do dvacátých až třicátých let 20. století. V Karibiku byly položeny základy legislativy umožňující registraci společností s daňovým osvobozením. Této možnosti začaly využívat bohaté rodiny z celého světa za účelem převodu zisků a držení podílů ve svých domácích společnostech. V ojedinělých případech začaly daňové oázy využívat i velké společnosti. Počet těchto velkých společností využívajících daňové ráje začal stoupat teprve od šedesátých let. Postupem času přestaly být daňové oázy doménou pouze těch největších nejbohatších. Na trhu se objevily organizace, které nabízely zakládání společností v daňových oázách za velmi výhodných podmínek. Pád železné opony a světová globalizace způsobili nutnost snižovat náklady díky sílícímu konkurenčnímu boji a stále více společností se přesouvalo do daňových rájů. Na trh vstoupily nové jurisdikce, které přijaly legislativu pro registraci offshore subjektů. 6 7
http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=74&typ=r&levelid=da_105.htm Leservoiser, L., Daňové ráje, str.9,10
9
Daňové oázy se zařadily mezi největší světová finanční centra. Hlavním důvodem je nulové či minimální zdanění příjmů, absence srážkových daní, minimum regulací a omezení a zamezení dvojího zdanění. Důležitým aspektem je také ustanovení o utajení informací. „Objem prostředků držených a nebo přímo či nepřímo kontrolovaných subjekty z daňových oáz je odhadován na 60 % z celkového světového objemu zdrojů.“ 8 Začátkem jedenadvacátého století sílí tlak na daňové oázy ze strany mezinárodních organizací. Dochází k novelizacím legislativy směrem k větší regulaci a transparentnosti. Byla zavedena přísnější regulace v oblasti offshore bankovnictví a finančních služeb (např. společnosti, které registrují a spravují offshore firmy, jsou podrobeny licencování). Byl také zvýšen dohled nad offshore bankovním sektorem. V této době dochází poprvé ke stagnaci ve využívání daňových oáz. Některé daňové ráje se začínají bránit a přestávají se takto označovat a používají výraz mezinárodní finanční centra. Teroristický útok na USA byl podnětem k dalším tlakům proti daňovým rájům. Daňové ráje rozšířily legislativu a svá ustanovení proti praní špinavých peněz a nová legislativa také zakotvila spolupráci proti teroristům. 9 V poslední době sílí snaha kriminalizovat daňovou defraudaci (daňové úniky), ale také tzv. daňovou optimalizaci, která zahrnuje daňové plánování včetně vyhnutí se daním. Existují ale soudní rozhodnutí, která možnosti daňového plánování potvrzují. Na obranu daňových oáz vystupují také nezávislá finanční centra a sdružení a přední osobnosti jako např. Milton Friedman.10 Tento americký zastánce ekonomického liberalismu dostal na jedné konferenci dotaz, jak by čelil konkurenci daňových rájů. "Není nic lehčího, stal bych se taky daňovým rájem," odpověděl slavný ekonom a mnoho zemí i v našem nejbližším okolí dalo na jeho slova.11 Milton Friedman je liberální ekonom, a proto nejsou jeho slova nijak překvapivá. Jako liberál prosazuje nízkou míru přerozdělování a malé intervence státu do ekonomiky. Daňové ráje tyto požadavky bezezbytku splňují.
8
Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str. 13 Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str. 14 10 Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str. 15 11 http://www.aroninvest.cz/?id=mda 9
10
2 VÝBĚR DAŇOVÉHO RÁJE Pro založení subjektu v daňovém ráji existuje několik hlavních argumentů, proč tak český podnikatel chce učinit. Budu se zabývat hlavními aspekty této motivace. Jejich pořadí není jednoznačné, neboť každý podnikatel má v daňovém ráji jiný záměr a jiný důvod, proč v něm subjekt zakládat. Pro většinu podnikatelů je však hlavní motivací pro zřizování offshore struktury v zahraničí ochrana aktiv a soukromí, která někdy dokonce přesahuje daňové důvody, které představují výrazné daňové úspory a snadnější daňové přiznání. Dobře strukturované majetkové vztahy mohou vést k vyšší flexibilitě podnikání a k ochraně majetku před nepříznivými vlivy. Je znemožněno zabrání, zabavení, konfiskace nebo znárodnění majetku zakladatele zákonnými dědici (manželka, děti, příbuzní) či věřiteli (banka, finanční instituce, stát, věřitelé, atd.), neboť se oddělí vlastnictví takto vlastněného majetku, převodem na třetí osobu. Tyto aspekty jsou však v České republice překryty kriminálním zneužitím offshore jurisdikcí, což znamená, že se část seriózních podnikatelů dívá na offshore společnosti a trusty jako na nežádoucí nebo zakázané, protože je vidí jako nespravedlivé. Tato část podnikatelů odvádí v České republice vysoké daně na úkor společností, které mají své sídlo přesunuto do jiné země. Oponenti trustů se zaštiťují tvrzením, že trust je skrytá agenda, které se svěřují finanční prostředky a jiný majetek proto, aby byly ukryty před podvodnou dispozicí jejich zakladatelů a právním nátlakem ze strany existujících nebo budoucích věřitelů - tím má být založený trust na ochranu majetku nemorální. Existuje však celá řada mezinárodních společností s tím nejlepším jménem, které jsou drženy v trustových strukturách.12 Příkladem takové společnosti může být Freemont group, realitní trustovou společností je například Real Estate Investment Trust – REIT.
2.1 Ochrana aktiv Uložení majetku v trustu znamená ochranu před věřiteli a zároveň skrývá jistotu, že majetek nebude rozdělen v případě nepříznivého vývoje. Trust znamená v překladu svěřenectví, jedná se o to, že dosavadní vlastník (svěřitel) svěří někomu jinému (svěřenci) majetek do péče a tento svěřenec vykonává práva související s majetkem jako by vlastníkem skutečně byl, a to 12
Trusty – způsob řešení problému ochrany majetku. Až na výjimky není uznáván v kontinentálním právním prostředí, tj. povinnost řádně spravovat vložený majetek nelze vymáhat v České republice, ale pouze v místě, podle jehož zákonodárství byl trust zřízen.
11
ve prospěch třetí osoby, kterou může být sám svěřitel. Těmto třetím osobám tedy plyne veškerý prospěch ze svěřeného majetku. Přitom je svěřený majetek nezávislý na jakémkoliv právním subjektu. Důležité je, že majetek vlastní trust, a ne někdo jiný, a současně, samotný trust ze své podstaty nepatří nikomu. Dá se tedy říct, že vlastník má prakticky postavení tichého společníka. Využití těchto trustových struktur lze doporučit těm, jejichž majetkové vztahy mohou být jakkoli ohroženy, a jejichž objem majetku je nebo v budoucnosti bude nadprůměrný.13 Trusty bývají zakládány např. jako prevence pro případ konkurzu u právnických osob nebo pro případy, kdy musí fyzická osoba uhradit peněžitý trest uložený soudem.
2.2 Ochrana soukromí Shromáždění peněžních prostředků mimo dohled domácích úřadů znamená ochranu soukromí. Nestačí však pouze založit účet v zahraničí, protože informace o účtech nerezidentů jsou již nyní shromažďovány a zasílány příslušným úřadům. Stejně tak jsou předávány informace o nákupech a prodejích nerezidentů na akciových trzích. Nezdanění takto získaných prostředků může mít vážné následky.14
2.3 Výběr státu Posuzuje se především politická stabilita oblasti, vztah vlády a politických subjektů k daňovým úlevám a výjimkám, existenci daňových omezení, anonymní vlastnictví společností apod. Je důležité si uvědomit, že právní systémy se vyvíjejí, vlády se mění, a to, co bylo realitou včera, dnes platit nemusí. Důležité je také dopravní a telefonní spojení, či obchodní jazyk, který by měl poplatník ovládat.15
2.4 Výběr banky Musíme rozlišovat dva pojmy: • daňový ráj, tj. místo, kde poplatky placené místní správě nejsou závislé na účetních výsledcích, 13
Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str. 64 Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str. 65 15 Klein, Š., Daňové ráje … aby nebyly daňovým peklem, str. 24,25 14
12
• bankovní ráj, tj. místo, kde existují nejlepší podmínky pro finanční majetek z hlediska výnosu a bezpečnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že se offshore společnosti a bankovní účty těchto společností byly využívány na praní špinavých peněz16, banky se staly opatrnější při výběru svých klientů.17 Ještě více obezřetné se banky staly po teroristických útocích na USA z 11. září 2001. Dokonce se některé bankovní domy rozhodly nové účty již neotevírat.18 Výběr banky závisí na tom: • v jakém státě se banka nachází, Není zdaleka nutné, aby banka sídlila ve stejné zemi jako offfshore společnost. U státu, jehož banku si vybereme, nás zajímá stabilita celkového ekonomického prostředí, což nám mohou ukázat hodnocení mezinárodních ratingových agentur. Druhým faktorem je vztah legislativy k bankovnímu tajemství, což v praxi znamená, že má banka povinnost zachovávat mlčenlivost o informacích a transakcích probíhajících na účtech klientů. Legislativa upravuje, komu smí banka tyto údaje sdělit bez souhlasu klienta. • jaká banka to je, tedy její pověst a původ, Největší jistotou jsou místní pobočky mezinárodních bank. •
jaké služby banka nabízí.19
2.5 Výběr poradce Jen málo klientů má dostatek zkušeností v oboru mezinárodního daňového plánování, proto je výběr poradce jedním z klíčových faktorů úspěchu. S pomocí kvalifikovaného poradce se klient může vyhnout mnoha nástrahám.
2.5.1 Funkce poradce pro oblast mezinárodního daňového plánování • pomoc při navrhování offshore struktury,
16
Praní špinavých peněz je ve světě běžně používaný termín pro legalizaci výnosů z trestné činnosti. Nemusí se však jednat pouze o peníze ale třeba i cenné papíry, směnky nebo jakýkoliv majetek získaný trestnou činností. Termín má původ v USA. Pod praním špinavých peněz lze tedy chápat jakoukoliv činnost směřující k zastření jejich původu a v dokonalejším případě vzbudit zdání jejich legálnosti. 17 Klein, Š., Daňové ráje … aby nebyly daňovým peklem, str. 25 18 Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str. 24 19 Klein, Š., Daňové ráje … aby nebyly daňovým peklem, str. 25,26
13
• pomoc při výběru dalších subjektů, • posuzování a navrhování závazkových a kapitálových vztahů v rámci skupiny, • posuzování daňových aspektů mezinárodních smluv, • dohled nad výsledky prováděných procesů (přebírání zaregistrovaných společností, srážení a zajišťování daně apod.), • nové podněty k rozvoji struktury, • audit struktury a její úpravy podle změny daňových a jiných zákonů, •
technická a organizační pomoc (komunikace).“ 20
2.5.2 Konflikt zájmů klienta a poradce Konzultant může tvrdit svému klientovi, že dostatečnou anonymitu získá vytvořením řetězce několika offshore společností nebo trustů, že tedy svůj majetek rozdělení do několika společností, ve kterých jej budou mít v péči jiné osoby. Tito konzultanti jsou však většinou spojeni s podnikáním v oblasti zakládání společností a ze správy těchto společností jim plynou nemalé peníze. Jejich cílem je samozřejmě prodat co nejvíce firem.21 Proto si nepořizujte offshore společnost přímo od svého poradce, ale obraťte se na poskytovatele, který je vám schopen poskytnout odpovídající služby jako pomoc s výběrem offshore struktury, s výběrem státu, do kterého sídlo společnosti umístit podle daňových aspektů, dohled a kontrola nad činností offshore struktury. Důležitý je nepřetržitý servis a neustálá kontrola ze strany konzultanta, která vám umožní přizpůsobovat se dané situaci i v průběhu podnikání a zlepšovat tak dynamiku růstu vaší společnosti.22
20
Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str. 66 Klein, Š., Daňové ráje … aby nebyly daňovým peklem, str. 28 22 Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str. 67 21
14
2.5.3 Faktory ovlivňující výběr poradce Je nutné si stanovit, jakou cenu jsme ochotni za svého poradce zaplatit a pečlivě zvážit, jakého poradce potřebujeme. Výběr poradce je tedy závislý především na odvětví, ve kterém hodláme podnikat a na jeho zkušenostech s offshore jurisdikcemi.
2.5.3.1 Cena jeho služeb Ceny poradenských služeb jsou odvozeny spíše od mezinárodních než od tuzemských cen. Důležité je si uvědomit protichůdnost dvou faktorů. A sice, že nízká cena vede ke snížení nákladů na daňové plánování, ale také, že nízká cena indikuje nízkou kvalitu služeb.23
2.5.3.2 Zaměření poradce Ideální poradce by měl mít zkušenosti v oblasti, kterou řešíte, a v jurisdikcích, které chcete využít. Je možné mít poskytovatelů více.24 Pokud není člověk vzdělán v daňové oblasti, neměl by se v žádném případě sám pouštět do mezinárodního daňového plánování bez konzultace s profesionálním poradcem, riskoval by tím nejen peněžní ztráty, ale i daňové či trestně právní následky.25
2.6 Výběr poskytovatele Důležitým faktorem pro výběr poskytovatele je odborná připravenost a zázemí ve vztahu k vlastní jurisdikci i k jurisdikci klienta. Je také dobré mít informace o jurisdikci, kde pracuje poskytovatel, na kterého se klient hodlá obrátit. Méně sofistikované jurisdikce znamenají snížené nároky na poskytovatele ze strany místních orgánů, tím pádem snížené náklady a ceny. Na druhé straně zde vzniká riziko, že licenci k poskytování registračních služeb získají i subjekty, které mohou klienta poškodit. Podmínky získání licence se v jednotlivých zemích liší. Pro klienta bude také klíčová cenová hladina služeb, které poskytovatel poskytuje. Je opět vhodné vyloučit podezřele výhodné nabídky. Příkladem může být to, že 23
Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str. 66 Autorovi osobně velmi vyhovuje spolupráce se stávajícími konzultanty, kteří podrobně znají jeho situaci. Doporučuje však, abyste měli alespoň jednoho poradce ze země, kde je váš daňový domicil, a aspoň jednoho ze země, kde je hlavní zdroj příjmů vaší společnosti. (Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str. 67) 25 Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str. 66,67 24
15
společnost, za kterou poskytovatel požaduje nízkou částku, nemusí být vůbec zaregistrována a klient přitom nemá příliš možností to posoudit. Tato skutečnost se relativně často vyskytuje na území střední a východní Evropy. Z hlediska chodu společnosti je správný výběr poskytovatele mnohem důležitější, než by se mohlo zdát.26
2.6.1 Lokální poskytovatelé Tato volba je vhodná pro klienta, který jezdí do dané země relativně často a má o ní přehled. Klient je dostatečně kvalifikován k tomu, aby mohl offshore strukturu správně vést. Výhodou lokálního poskytovatele je jednoduchá komunikace, méně formální vztahy, cena. Dávat pozor by si ale měl klient na to, aby od lokálního poskytovatele nekupoval společnosti z jiných jurisdikcích. Lokální poskytovatel totiž není seznámen s jemnými nuancemi práva jiné země a nemůže tak poskytnout odborné vedení.27
2.6.2 Mezinárodní společnosti Těmito společnostmi jsou buď poradenské a auditorské firmy, nebo firmy přímo specializované na zakládání společnosti. Služby jsou obvykle poskytovány na vyšším standardu, je zde nižší míra rizika ztráty finančních prostředků, protože tyto společnosti jsou pojištěny. Nevýhoda je v těžkopádnosti velkých podniků a tom, že poskytovatel může klienta tlačit do pro něj výhodnějších řešení. Tento poskytovatel je vhodný pro začínající klienty.28
2.6.3 Specializovaná firma Typicky se jedná o společnosti zaměřené na určitý průmysl nebo na určitou třídu klientů. Jedná se o služby, které nejsou určeny obvyklé klientele.29 Následující tabulka podává přehled nejvýhodnějších daňových rájů podle typu uživatelů. Nelze však zapomínat, že daňové hledisko není pro výběr daňového ráje jediný.
26
Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str. 69,70 Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str. 68 28 Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str. 68,69 29 Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str. 69 27
16
Tabulka 1 Přehled nejvýhodnějších daňových rájů podle typu uživatelů Uživatelé
Nejvýhodnější daňové ráje
Fyzické osoby
Andorra, Bahamy, Bermudy, Campione d´Italia, Kajmanské ostrovy, Irsko, Monako, Francouzská Polynésie
Obchodní
Bahamy, Bahrajn, Bermudy,
společnosti
Kajmanské ostrovy, Kypr, Hongkong, Jersey, Guernsey, Libérie, Lichtenštejnsko, Man, Nauru, Panama
Holdingy
Bahamy, Bermudy, Kajmanské ostrovy, Britské panenské ostrovy, Jersey, Lichtejnštejnsko, Lucembursko, Nauru, Nizozemsko
Závislé pojišťovací
Bahamy, Bermudy, Kajmanské
společnosti
ostrovy, Guernsey, Lucembursko, Man, Vanuatu
Společnosti pro
Panama, Libérie, Nizozemské Antily,
námořní plavbu
Jersey, Guernsey
Trusty
Bermudy, Bahamy, Kajmanské ostrovy, Lichtenštejnsko
„Pramen: Leservoiser, Daňové ráje“
17
3 ČESKÉ FIRMY A DAŇOVÉ RÁJE 3.1 Příčiny odchodu českých firem do daňových rájů Za výhodnějšími systémy odvodů daní nejčastěji odchází osoby podnikající v oblasti importu, exportu, developerství, obchodu s pohledávkami nebo obchodu na světových měnových burzách, je ale možné najít řešení pro téměř každý druh podnikání. Podmínkami tuzemského podnikatelského prostředí se zabýval také průzkum Hospodářské komory (HK) z loňského podzimu. Asi dvě pětiny firem vidí jako největší překážku podnikání v Česku byrokracii. „Při snižování administrativní zátěže nejde jen o přímé finanční úspory, které by mohly činit až pětinu současných nákladů na administrativu ve výši kolem sedmnácti miliard korun,“ uvedl prezident HK Petr Kužel. „Za poslední dobu sledujeme vysoký nárůst zájemců o konzultace na téma mezinárodního daňového plánování. Podnikatelé si při dnešní globální krizi velice rychle uvědomují, že pro zajištění kontinuity podnikání bude zapotřebí regulovat veškeré náklady,“ sdělil Michal Freidberger, analytik poradenské společnosti Akont Trust Company, jež poskytuje poradenství při zakládání takzvaných offshore společností. Ministerstvo financí v odchodu firem do zahraničí problém nevidí. „Členské státy mohou zavádět jistá daňová zvýhodnění pro určité skupiny daňových subjektů. Avšak i tato musí být v souladu se základními principy volného trhu. Pokud by však šlo o zcela zjevné zneužívání těchto systémů, existují podle práva EU i podle práva tuzemského nástroje, jak toto zneužití podchytit a omezit,“ sdělil mluvčí ministerstva Jakub Haas.30 Otázkou je, kdy se vyplatí přesun do daňového ráje. Odborníci na daňovou problematiku uvádějí, že se tento přesun vyplatí od jednoho milionu hrubého zisku. Nicméně, každý podnikatel či společnost má jinak nastavené priority, což znamená, že na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Je třeba si uvědomit, že za současných podmínek činí daň z příjmu právnických osob 20% a má za rok klesnout až na 19 %. Při milionovém zisku by tak firma odvedla zhruba 200 tisíc, roční poplatky v daňovém ráji nepřesáhnou 100 tisíc.
30
Ekonom, číslo 10
18
3.2 Současná situace českých firem v daňových rájích V daňovém ráji už sídlí 8990 vlastníků českých firem, což představuje asi 3 % všech firem působících v tuzemsku. Jen v roce 2008 stoupl zájem o daňový ráj o 9 %.31 Přestože daňové zatížení v Česku klesá, zájem společností o přesun sídla do daňově výhodnějších míst roste. K nejatraktivnějším státům z hlediska daňové výhodnosti nyní patří Nizozemsko, Kypr, Lucembursko, Jersey, Kajmanské ostrovy, Panama nebo Seychely. V druhé polovině roku 2008 však dynamiku přesunu majitelů firem zbrzdila finanční krize. Číslo 8990 vlastníků se sídlem společnosti v daňovém ráji však podle všeho není konečné, protože Čekia
32
čerpá
z veřejně dostupných zdrojů, které nezahrnují firmy založené v daňových rájích fyzickými nebo právnickými osobami, mnohdy za účelem fiktivního snižování daňového základu jiných, na první pohled nespřízněných firem.33
Tabulka 2 Sídla českých firem v daňových rájích KDE SÍDLÍ ČESKÉ FIRMY (počet českých firem s vlastníkem z dané země) Nizozemsko
3474 Belize
55
USA
2135 Monako
40
Kypr
1150 Kajmanské ostrovy
33
Lucembursko
935 Bahamy
33
Britské Panenské ostrovy
441 Nizozemské Antily
14
Lichtenštejnsko
275 Bermudské ostrovy
6
Seychelská republika
225 Jersey (Velká Británie)
5
Panama
108 Celkem
Gibraltar
8990
61
„Pramen: ČEKIA (ke 31.12.2008)“
31
Tento údaj oznámila dne 11.3.2009 Česká kapitálová informační agentura (Čekia) ČEKIA - Česká kapitálová informační agentura, tuzemský poskytovatel databází firem a ekonomických informací. Orientuje se zejména na získávání hospodářských informací o českých podnicích a jejich poskytování prostřednictvím informačních technologií. 33 Hospodářské noviny, 12.3.2009 32
19
3.3 Mezinárodní daňové plánování z pohledu českého práva Většina českých podnikatelů, kteří založili společnost v daňovém ráji, si vůči České republice zachovává nějaký daňový status. Děje se tak ze dvou příčin. Jednou z nich je, že mezinárodní struktury budou odvozovat své příjmy alespoň z části z České republiky. Druhou je, že oni sami pravděpodobně zůstanou českými daňovými rezidenty. České právo nerozlišuje zahraniční subjekty podle jejich původu, a proto se na podnikání daňově preferovaných subjektů na našem území vztahují stejné podmínky jako pro kterýkoli jiný zahraniční subjekt. Tyto podmínky upravují obchodní zákoník a živnostenský zákon. Pokud se jedná o přemístění sídla společnosti, zahraniční právnická osoba může přemístit sídlo do České republiky, pokud to dovoluje její domácí právní řád. Přesun sídla české společnosti do zahraničí obchodní zákoník neupravuje. Přitom mnohé offshore jurisdikce mají ve svém právu zakotvenou možnost změnit sídlo společnosti a tedy její přesun do zahraničí.34
34
Žídek. K., Klein, Š. Mezinárodní daňové plánování, str. 85
20
4 VLIV DAŇOVÝCH RÁJŮ NA EKONOMIKU A STÁTNÍ ROZPOČET Stát přichází díky odchodu firem o příjmy do státního rozpočtu. V roce 2008 se na dani z příjmu právnických osob vybralo přes 173 miliard korun. O kolik se přišlo tím, že několik tisíc firem sídlí v daňových rájích, nelze vyčíslit. Když však vezmeme jako příklad Spojené státy americké, které odhadují, že kvůli daňovým rájům přicházejí o 100 miliard dolarů na daních ročně, pak při porovnání české a americké ekonomiky podle HDP, kdy vychází česká jako stokrát menší, částka úniků vychází zhruba na 1 miliardu dolarů, tedy asi 23 miliard korun. Dalším zajímavým ukazatelem mohou být data z platební bilance. Údaje ukazují, že české přímé zahraniční investice v roce 2007 dosáhly 6,3 miliardy dolarů. Do daňových rájů směřovalo přibližně 1,8 miliardy. To znamená, že bezmála 30 % českého kapitálu v zahraničí je v zemích s daňovými výhodami. Celosvětové se předpokládá, že vyspělým ekonomikám mizí v daňových rájích ročně 250 miliard dolarů na daních. V rámci evropské sedmadvacítky se odhaduje, že v daňově velmi přívětivých zemích vyšumí na odvodech okolo sta miliard eur.35
4.1 Podmínky pro založení subjektu v daňovém ráji Otázkou je, jaké jsou podmínky pro založení subjektu v daňovém ráji. Ve skutečnosti jsou tyto podmínky velmi jednoduché, proto může dojít k situaci, že je v zemi zaregistrováno více společností než obyvatel. Tyto společnosti mají v daňovém ráji sídlo, ale často zde neprovozují ekonomickou aktivitu. To ovšem umožňuje nejen nízké nebo žádné zdanění příjmů, ale také tzv. „praní špinavých peněz“. Z tohoto důvodu se mezinárodní organizace snaží zamezit přístupu do těchto oblastí. 36
35 36
Ekonom, číslo 10 http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=74&typ=r&levelid=da_105.htm
21
4.2 Praní špinavých peněz
4.2.1 Jak dochází k praní špinavých peněz Jednoduše řečeno je praní špinavých peněz využíváním nelegálních peněz za účelem jejich legalizace. K praní špinavých peněz dochází způsobem, který lze rozdělit na tři fáze: •
placement (umístění) – dojde k umístění prostředků do finančního systému
•
layering (rozdrobení peněz) – prostředky jsou umísťovány do finančních systémů po celém světě
•
dojde ke sjednocení již „čistých“ prostředků, které mohou být dále využity k legálním investicím
4.2.2 Boj proti praní špinavých peněz v České republice V České republice byl v roce 1996 přijat zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Tento zákon byl několikrát novelizován. Zásadní novela byla přijata v roce 2000. Mezi hlavní změny patřila nová definice obchodu, který má být FAÚ37 finančními institucemi hlášen, zvýšení oprávnění FAÚ k přístupu k daňovým informacím, ale i zásadní zvýšení sankcí za nehlášený převoz peněžních prostředků přes hranice.
4.3 Česká republika jako potenciální daňový ráj Nabízí se otázka, zda a za jakých podmínek by mohla být samotná Česká republika daňovým rájem. Česká republika je stát s vysokou mírou státního přerozdělování a vysokými daněmi. Přesto by Česká republika mohla být daňovým rájem a to díky své geografické poloze. Tento případ demonstruje Petr Mach, český ekonom a politik, ve svém článku „Může být česká republika daňovým rájem?“ na příkladu daně z benzínu. Podle něj je podstatou daňového ráje, že díky svým nízkým daňovým sazbám přiláká subjekty z jiných států a o to 37
FAÚ – Finanční analytický útvar. Hraje hlavní úlohu v systému boje proti praní špinavých peněz.
22
nižší daně může uvalovat na své občany. Mezi země, které vydělávají na nižší dani z benzínu, patří například Andorra a Švýcarsko. Ty nejsou členy EU a díky tomu si mohou dovolit nižší sazbu spotřební daně z benzínu než je předepisovaná členům EU. Proto řidič, který cestuje přes Německo do Švýcarska, se snaží, aby natankoval až tam. Německu tak unikají příjmy, ale díky jeho velikosti, se vysoká spotřební daň Německu vyplatí, neboť ve Švýcarsku tankuje jen malé procento obyvatel Německa, jedná se hlavně o obyvatele pohraničí. Německo je příliš velké na to, aby mohlo být daňovým rájem.
Graf 1 Cena benzínu ve vybraných zemích EU
„Pramen: Mach, 2008“
Česká republika by mohla využít situace, že velké státy jako Německo nebo Francie mají vysokou spotřební daň na benzín a tuto daň tedy snížit a tím pádem uvalit větší část daňového břemena na cizí státní příslušníky. Dobrým předpokladem České republiky je fakt, že se díky své geografické poloze stala velmi využívanou dopravní cestou a je menší zemí s dlouhou hranicí se čtyřmi státy.38 Obecně se daňové ráje umisťují velmi vysoko na seznamu bohatých zemí. Zdá se tedy, že daňové ráje nejsou pouze rájem pro poplatníky, ale především pro jejich obyvatele.39 Druhým pohledem je pohled na Českou republiku jako na již existující daňový ráj. Nejedná se však o Českou republiku jako celek, nýbrž o některá města jako Prahu, Ostravu či Pardubice. 38
http://www.petrmach.cz/cze/prispevek.php?ID=367 http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_projevy/hampl_081013_at_ziji_no ve_myslenky.html 39
23
Sem mohou některé firmy přesídlit a získají tím šanci, že se ani jednou za život nedočkají návštěvy berního úředníka. Jak totiž vyplývá z průzkumu o činnosti finančních úřadů po celé České republice, např. firmy v Praze-Modřanech mají šanci být kontrolovány pouze jednou za 104 let za předpoladu, že se nezmění frekvence kontrol a počet firem zde sídlících. Problémem je, že ve velkých městech dochází ke kontrolám těch největších firem, tudíž se na některé firmy ani nedostane. Počty kontrolorů se na největších úřadech v Praze a krajských městech pohybují obvykle kolem třiceti až padesáti a přitom na ně spadá pět až deset tisíc společností a nespočet malých živnostníků. Zájem o přesun společností do takových měst proto stoupá, důvodem však může být i prestižnější adresa a služby s ní spojené.40
40
http://ekonomika.idnes.cz/danove-raje-existuji-i-v-cesku-dkl-/ekonomika.asp?c= A080211_211339_ekonomika_mia
24
5 BOJ PROTI ZNEUŽÍVÁNÍ DAŇOVÝCH RÁJŮ V dnešní době finanční krize sílí snaha zasáhnout proti daňovým rájům. Hlavním terčem kritiky je bankovní tajemství, neboť díky němu dochází k úniku finančních prostředků ze země svého původu. Majitelé účtů v zemích podporujících bankovní tajemství ukrývají své finance a vlády se bojí, že se sem budou přesouvat další a další investoři, což způsobí nemalý pokles příjmů do státní pokladny. To by mělo samozřejmě neblahý účinek, zvláště pak v době finanční krize, kdy je příjmů do státní pokladny zvláště potřeba. Nynější finanční krize vede politiky k důraznějším krokům a snaží se „daňovému uprchlictví“ bránit. Vlády Spojených států a některých evropských zemí nasypaly do svých bank desítky miliard dolarů a eur, které by měly kolabující bankovní a finanční systém postavit na nohy a obávají se, aby tyto peníze neskončily v daňových rájích.
5.1 Bankovní tajemství Jak již bylo řečeno, stávají se daňové ráje terčem regulace globálního finančního kapitalismu. Na daňové ráje nejvíce útočí Německo a Francie, jelikož bohatí podnikatelé hlavně z těchto dvou zemí sem převádějí své nezdaněné majetky. Tyto dva státy zastávají názor, že právě daňové ráje jsou místy, odkud se šířilo finanční zemětřesení. Příležitostí, kde prosadit tyto argumenty a daňové ráje omezit se stal summit G2041. V dokumentu ze summitu zemí G20 v Londýně Německo a Francie prosadili větu, že „éra bankovního tajemství je u konce“.42
5.1.1 Definice bankovního tajemství Bankovní tajemství je povinnost banky zachovávat mlčenlivost o bankovních obchodech, peněžních službách bank včetně stavů na účtech a depozit, nedá-li klient souhlas k jejich sdělení. Zákon stanovuje, komu smí banka sdělit údaje bez souhlasu klienta.43
41
G20 – zástupci dvaceti největších ekonomik světa (Argentina, Austrálie, Brazílie, Kanada, Čína, Francie, Německo, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Mexiko, Rusko, Saúdská Arábie, Jihoafrické republika, Jižní Korea, Turecko, Velká Británie, USA a Evropská unie, kterou zastupuje předsedající stát) 42 http://www.g20.org/Documents/Fin_Deps_Fin_Reg_Annex_020409_-_1615_final.pdf 43 http://business.center.cz/business/pojmy/pojem.aspx?PojemID=468
25
5.1.2 Černá listina Černá listina je seznam finančních center, která odmítají poskytovat informace. OECD dlouhodobě bojuje za lepší transparentnost a výměnu informací týkajících se daňových záležitostí a proti nekalé daňové konkurenci. Zda je stát uveden na černé listině závisí na tom, zda přislíbil svou spolupráci a zprůhlednil svou legislativu. OECD prověřovala během března 2009, jak daňové ráje tyto sliby splnily, a vytvořila novou černou listinu, na níž se objevila jména těch destinací, které své závazky nesplnily. Tato listina byla zveřejněna na dubnovém summitu v Londýně. Některé státy pod výhružkou, že budou zařazeny na černou listinu nespolupracujících států a budou zveřejněny na tomto summitu, se rozhodly svá pravidla bankovního tajemství uvolnit. Příkladem takového státu je Švýcarsko, Rakousko, Lucembursko, Lichtejnštejnsko a Andorra.
5.1.3 Šedá listina V šedé listině OECD publikuje ty zóny, které se hodlají podřídit mezinárodním standardům, ale zatím nepodepsaly příslušné dohody.44
5.1.4 Bílá listina Zde jsou uvedeny ty země, které plně dodržují mezinárodní standardy transparentnosti a výměny informací týkajících se daňových záležitostí.45
5.2 Daňové úniky Je nutné rozlišit mezi tax avoidance a tax evasion. Tax avoidance (vyhýbání se placení daní) představuje legální aktivity, které vedou k minimalizaci odvedené daně (tzv. efektivní daňová optimalizace), jejím prostředkem je využívání všech dostupných zákonů včetně uplatnění
44
http://ekonomika.ihned.cz/c1-36653690-oecd-mezi-danove-raje-uz-uruguay-kostarika-malajsie-a-filipinynepatri 45 http://ekonomika.ihned.cz/c1-36653690-oecd-mezi-danove-raje-uz-uruguay-kostarika-malajsie-a-filipinynepatri
26
některých výjimek, mnohdy však také využití mezer v daňových zákonech. Naproti tomu tax evasion je považován za nelegální činnost, za kterou může být daňový poplatník postižen.46
Tabulka 3 Klasifikace minimalizace odvodu daně Minimalizace daně legální tzv. efektivní daňová optimalizace, tj. využití všech dostupných zákonných ustanovení k minimalizaci odvedené daně přímý úmysl zákonodárce využití nedostatků v zákonech
nelegální úmyslný menšího rozsahu
neúmyslný
úmyslný většího rozsahu škoda nad 50.000 Kč
prokazatelný hůře prokazatelný
„Pramen: kvf.vse.cz“
5.3 Postoj Spojených států amerických Spojené státy pod vedením prezidenta Baracka Obamy se do boje proti odtékajícím miliardám ze země postavily velmi razantně. Obama ještě jako senátor inicioval opatření, která měla zlepšit výběr daní a zabránit jejich odlivu do daňových rájů. „Musíme se zaměřit na jednotlivce i firmy, které zneužívají našich daňových zákonů a znevýhodňují tak ty, kteří hrají podle pravidel,“ konstatoval americký prezident.47 Obama také požaduje ukončení platnosti daňových opatření, které dovolují, aby firmy platily daně ze zisku v zahraničí po dobu, co jsou peníze z ušetřených daní investovány v zámoří. Přeje si, aby tyto firmy investovali v USA, kde mohou vytvořit nová pracovní místa. Toto opatření ale nebude jednoduché prosadit, protože je třeba, aby jej schválil Kongres. Jsou na místě také obavy, že se zahraniční pobočky amerických firem raději oddělí, aby nepodléhaly americkým daňovým zákonům.48 Senátor Carl Levin počátkem letošního roku předložil legilativní opatření nazvané „Stop Tax Haven Abuse Act“, jež má omezit užívání daňových rájů. Návrh zavádí tři novinky, které mají zlepšit výběr daní. Hlavní změnou je zacházení se zahraničními firmami. Pro daňové účely mají být nově všechny zahraniční firmy, které jsou řízeny a ovládány z území Spojených států, považovány za domácí. Další opatření má zabránit zahraničním soukromým
46
http://kvf.vse.cz/storage/1180483352_sb_ticha.pdf Ekonom, číslo 10 48 http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/167981-obama-chysta-uder-na-danove-raje.html 47
27
osobám nebo firmám, aby se vyhýbaly placení daní z dividend amerických firem. Poslední změnou je zavedení vyšších požadavků a zdůvodnění žádosti o vrácení daní.49
5.4 Postoj Evropy Do boje proti zneužívání daňových rájů se pouští také Evropa. Jedním ze závěrů G20 před dubnovým summitem v Londýně bylo, že je třeba vyvinout sankční mechanismy k lepší ochraně proti nebezpečí vyplývajícího z nekooperativních soudních systémů, včetně daňových rájů.
5.5 Postoj Evropské komise Evropská komise se staví proti zneužívání daňových rájů již dlouhodobě. K zavedení razantnějších kroků proti daňovým únikům jí však schází podpora členských států, čemuž se nelze divit. Samotné některé členské státy, jako např. Lucembursko, Rakousko či Belgie mají své daňové ráje, a proto nelze jejich podporu v odstraňování daňových rájů očekávat. Počátkem roku 2009 navrhla Evropská komise dvě nové směrnice, které mají pomoci v boji proti daňovým únikům, tyto směrnice obsahují odstranění bankovního tajemství, když jde o jednání mezi dvěma daňovými správami.
5.6 Příklady některých zemí Některé země považované za daňové ráje se díky tomuto pojmenování potýkají s problémy. Uvedu problém Švýcarska, které přistoupilo na standardy OECD, aby se neocitlo na seznamu tzv. černé listiny a problém Lichtenštejnska, kdy z jedné z jejích bank unikly údaje o klientech. Krátce se budu zabývat také naším východním sousedem Slovenskem, které má jednu z nejnižších daňových sazeb v Evropské unii.
49
http://www.marketwatch.com/news/story/global-financial-integrity-supportlevin/story.aspx?guid={D0995AD6-5952-4F5D-8253-E2E665A23994}
28
5.6.1 Problém Švýcarska Švýcarko nabízí klientům svých bank anonymitu a minimální zdanění kapitálu, daňové zákony zde nepovažují daňové úniky za zločin. Prezident Švýcarské asociace soukromých bankéřů Konrad Hummler přiznal, že většina zahraničních investorů ve Švýcarsku uniká placení daní ve svých zemích. „Vím, že je to nedemokratické. Ale mám pocit, že demokratické státy zašly vůči daňovým poplatníkům příliš daleko“.50 Švýcarsko letos v březnu poprvé přistoupilo na standardy OECD, když se rozhodlo uvolnit přísná pravidla pro bankovní tajemství a více spolupracovat při vyšetřování daňových úniků.51 Důvodem bylo vyhnout se tomu, aby se Švýcarsko ocitlo na seznamu daňových rájů, a tak zabránit odlivu kapitálu vystrašených investorů. Znamená to, že Švýcarsko umožní přístup daňové policie na podezřelá konta. Stejně postupovalo i Rakousko a Lucembursko. „Přistoupili jsme na standardy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pravidel pro boj proti daňovým únikům. To umožňuje, aby vláda poskytla ve zvláštních případech daňové údaje. Pokud by bylo Švýcarsko zařazeno na černou listinu, nepoškodilo by ho to pouze jako finanční centrum, ale také jako místo pro podnikání," uvedl podle agentury Bloomberg švýcarský ministr financí Hans-Rudolf Merz.52 To však Německu nestačí. Požadují přístup k informacím o kontech všech svých občanů ve Švýcarsku. Švýcarsko však chce spolupracovat pouze v případě, že dostane podrobnou žádost s podezřením na daňový únik a za podmínky, že informace o účtech a investicích z minulosti zůstanou utajené. Jak ale řekl partner jedné z nejstarších privátních bank Arnaud Leclercq, bankovní tajemství patří k symbolu demokratického státu a my si toto tajemství vzít nenecháme a dodává, že švýcarské bankovnictví neláká jen pro bankovní tajemství, ale také díky tomu, že je země neutrální a nikdy nebyla ve válce.53 Ukázalo se, že bankovní tajemství není důležité jen pro švýcarskou ekonomiku, neboť banky zde zaměstnávají přes sto tisíc lidí a podílejí se více než desetinou na HDP a 60 % jejich majetku přitom pochází ze zahraničí, ale také v referendu pořádaném sociálními demokraty před pětadvaceti lety jeho zrušení podpořila pouhá pětina obyvatel. Toto přesvědčení
50
Respekt, č. 15, str. 32 http://ekonomika.idnes.cz/svycarsko-zmirni-bankovni-tajemstvi-nechce-na-seznam-danovych-raju-11n-/ekozahranicni.asp?c=A090313_141115_eko-zahranicni_vem 52 http://finweb.ihned.cz/c1-35690940-bankovni-tajemstvi-nebude-svate-uz-ani-ve-svycarsku 53 Ekonom, číslo 13 51
29
přetrvává dodnes. V průzkumech veřejného mínění o zachování bankovního tajemství jej podporuje více než třičtvrtina obyvatel.54 Hrozbou však je, že Švýcarsko a jiné daňové ráje uzavřou dvoustranné smlouvy o spolupráci v daňových otázkách pouze s bohatými zeměmi, což bude mít nepříznivý dopad na chudší země, které by nemohly své daňové hříšníky vystopovat. Některé nevládní organizace jako Oxfam55 nebo Tax Justice Network56 z tohoto důvodu požadují automatickou a mezinárodní výměnu informací. Spor o bankovní tajemství nabyl i českého rozměru. Karel Schwarzenberg se k němu vyjádřil takto: „Určitě uteče tu či onde pár milionů eur, ale nezávislost země a tradice neutrálního Švýcarska má vyšší cenu. Bankovní tajemství se uchovalo po staletí, proč má být nyní zničeno?“57
5.6.2 Problém Lichtenštejnska Policie v mnoha státech Evropy vyšetřovala, zda pomocí lichtenštejnských bankovních kont nedocházelo k daňovým únikům. Marně na data z lichtenštejnské banky čekala také Česká republika.
Ministr
financí
Miroslav
Kalousek
chtěl
vědět,
kdo
z Čechů
ukryl
v Lichtenštejnsku své peníze. V roce 2008 propašoval bývalý zaměstnanec lichtenštejnské banky LGT údaje o jejích klientech a od německé tajné služby za ni inkasoval 4,2 milionu eur. „Česká republika stejně jako většina evropských zemí o relevantní údaje Německo požádala s tím výsledkem, že nám byla data přislíbena, nicméně dosud německá strana tvrdí, že seznamy analyzuje. Prozatím jsme žádný výstup neobdrželi,“ uvedl Jakub Haas, mluvčí ministerstva financí.58 Je nutné zdůraznit, že prioritou České republiky není boj proti daňovým rájům, ale boj proti daňovým únikům. Česká republika požaduje větší automatickou výměnu informací. Tedy Česká republika nevystupuje proti bankovnímu tajemství, ale pokud jde o výměnu informací, požaduje jeho prolomení.
54
Respekt, č. 15, str. 32 Oxfam - mezinárodní konfederace 13 organizací, která spolupracuje s asi 3,000 partnery ve více než 100 zemí. Hlavním úkolem je najít trvalá řešení proti chudobě a nespravedlnosti. 56 Tax Justice Network – nevládní organizace pro podporu transparentnosti v mezinárodním finančnictví a čelí utajování informací v této oblasti. 57 Euro, číslo 13 58 Ekonom, číslo 10 55
30
5.6.3 Slovensko jako daňový ráj Slovensko se může pochlubit jednou z nejnižších daňových sazeb v Evropské unii. Všechny příjmové daně jsou nastaveny na 19 %, díky rovné dani je zde jednodušší legislativa, Slovensko nezdaňuje vyplacené podíly na zisku a dividendy jak právnickým, tak ani fyzickým osobám. Do nákladů firem lze zahrnovat úroky z půjček, a tak si lze snížit základ daně. Slovensko také nezdaňuje dědictví, darování ani převod nemovitostí, což je výjimečné v celé Evropě.59
5.7 Pokračující tlak na daňové oázy Na konci jednání G20, která potrvají ještě dva roky, by měl být podle přání Němců úplný zánik daňových rájů. Konkrétní hrozby však zatím nejsou známy, ty se zastavily u sestavování černé listiny. Jak bude pokračovat tlak na daňové ráje také nelze z prohlášení politiků vyčíst. Mihir Desai z Harvard Business School však již před dvěma lety tvrdil, že i kdyby se podařilo daňové ráje potlačit, vzniklo by místo nich něco podobného. Poptávka po neplacení daní je jednoduše příliš velká. Podle OECD by měl tvrdý zákrok proti daňovým rájům a přeshraničním daňovým únikům pomoci rozvojovým i rozvinutým zemím zvýšit výnosy, a tak by byly schopny financovat školství, výstavbu silnic a zdravotnictví. Nejlepším daňovým systémem by podle OECD byl systém, který by přinášel peníze efektivně a spravedlivě a aby pocházely z široké škály zdrojů. Systém, který se soustředí pouze na příjmy z několika zdrojů jako je prodej luxusního zboží nebo zisky korporací, je více citlivý na změny v ekonomice. Je také potřeba, aby byl daňový systém spravedlivě řízen. Vláda by měla být schopna zamezit odlivu peněz do daňových rájů, ročně odtéká z rozvojových zemí do daňových rájů okolo jedné miliardy korun. Čím víc peněz zůstane ve své zemi, tím více může být použito prostřednictvím státního rozpočtu na rozvoj ekonomiky.60Díky tomu, že by se dostávalo více peněz do státního rozpočtu, může být posilována konkurenceschopnost ekonomiky, může být financována věda a výzkum, ochrana životního prostředí a kvality, a tak může docházet k naplňování strategie udržitelného rozvoje České republiky, jejímž nejdůležitějším cílem je udržet stabilitu ekonomiky České republiky a posílit její odolnost vůči vnějším i vnitřním negativním vlivům. Dalším cílem je vytvářet podmínky pro 59 60
Ekonom, číslo 10 http://www.oecd.org/document/14/0,3343,en_2649_201185_42630286_1_1_1_1,00.html
31
hospodářský růst schopný zajistit, při minimálních dopadech na životní prostředí, optimální zaměstnanost, financování veřejných služeb a postupné snižování veřejného i vnitřního dluhu a konečně vytvářet podmínky pro flexibilní ekonomiku a zvyšovat konkurenceschopnost průmyslu, zemědělství a služeb.
32
ZÁVĚR Daňové ráje jsou rájem pro investory i pro samotné obyvatele těchto rájů, pro každého z nich plyne z daňových rájů něco dobrého. Pro samotné obyvatele jsou to příjmy ze správy majetku offshore společností a pro investory je to nízké daňové zatížení a zjednodušení daňového přiznání. Výhodou daňového ráje je také anonymita vztahující se k offshore společnosti a jejím vlastníkům, jejich legislativa nevyžaduje a v mnoha případech dokonce zakazuje zveřejňování těchto údajů. Tím, kdo trpí existencí daňových rájů, jsou třetí osoby, tedy obyvatelé států, ze kterých byla společnost přesunuta. Do těchto států neplynou příjmy ve formě daní z offshore společností, tudíž dochází ke snižování příjmů do státního rozpočtu a v konečné fázi jsou o tyto ušlé prostředky ochuzeni občané „obyčejných států“. Na druhé straně, podnikatelé v těchto státech utrácí své zisky, platí spotřební daň a daň z přidané hodnoty, které plynou do státního rozpočtu. Čím více peněz zde tedy utratí, tím lépe.
Daňové ráje však prošly dlouholetým vývojem a některá offshore centra začala přijímat právní předpisy omezující možnosti zneužití diskrétnosti offshore zemí pro nezákonné účely (praní špinavých peněz a podobně). Mým úkolem byl rozbor problému existence daňových rájů a otázka, proč je eliminovat. Tento stanovený cíl práce se mi podařilo naplnit.
V dnešní době finanční krize existuje stále větší obava o majetek a finanční prostředky. Z tohoto důvodu sílí snaha svůj majetek ochránit. Roste zájem o daňové ráje ze strany podnikatelů, kteří se snaží sem svůj majetek ukrýt a zároveň dochází k obavě států, ze kterých podnikatelé utíkají, protože tím přicházejí o prostředky do státního rozpočtu. Tímto dochází k hlavnímu sporu o otázce daňových rájů, jejímž předmětem se stalo bankovní tajemství. Státy jako Německo a Francie, které se nejvíce obávají přesunu jejich společností, se snaží o eliminaci daňových rájů a požadují odkrytí bankovního tajemství pod hrozbou, že státy, které na tomto nebudou spolupracovat, se dostanou na tzv. černou listinu nespolupracujících států. Německo a Francie chtějí získat informace o podnikatelích, kteří do daňových rájů přesouvají své nezdaněné majetky. K tomu se připojují i Spojené státy americké, které se pod vedením prezidenta Baracka Obamy snaží o zlepšení systému daní, chtějí tak zabránit odlivu společností za hranice. Daňové ráje se samozřejmě svého bankovního tajemství vzdát nechtějí, ale na druhou stranu také nechtějí být uveřejněny na onom seznamu, protože se bojí odchodu vystrašených investorů. V poslední době došlo k určitým ústupkům ze strany daňových rájů, je ovšem otázkou, kam až jsou ochotny zajít. 33
Problémem v odchodu společností do zahraničí vidí odpůrci daňových rájů kromě odlivu peněz, které by jinak plynuly do státního rozpočtu ve formě daní, také ve zvyšování nezaměstnanosti. Důsledkem toho je nárůst výdajů na podporu v nezaměstnanosti a v konečné fázi tedy růst výdajů státního rozpočtu. Když uvážíme tyto důsledky, tedy pokles příjmů do státního rozpočtu a nárůst výdajů, je odchod společností do zahraničí opravdu vážným problémem. Na druhou stranu musím říct, že daňová konkurence nutí státy k nižší míře přerozdělování, což je dle mého názoru velmi pozitivním dopadem daňových rájů na ekonomiku.
Otázkou tedy je, jaká je budoucnost daňových rájů? Podle mého názoru bude hrát velkou roli, na jaké firmy se daňové ráje zaměřily. Pokud přitahovaly kvalitní firmy (velké nadnárodní korporace a bohaté soukromníky), nemají se dle mého názoru čeho bát, ba naopak. Takové daňové ráje, které nabízejí jednoduchou legislativu a profesionální finanční služby, se mohou naopak velmi dobře rozvíjet. Pokud se ale daňové ráje zaměřily na podezřelé podnikatele, existuje zde velké riziko finančních zločinů a daňových úniků a takové daňové ráje budou zřejmě pod tlakem velkých obchodních velmocí zničeny.
Myslím si, že není možné daňové ráje ze světa úplně vymazat, protože poptávka po minimálním zdanění je příliš vysoká. I kdyby se podařilo daňové ráje zničit, je reálné, že vznikne namísto nich něco podobného. Finanční poradci jsou stále o krok napřed před zákonodárci a našli by cestu, jak minimálního zdanění dosáhnout i přesto, že by dnešní daňové ráje byly zničeny.
Z analýzy tohoto problému tedy vyplývá, že státy, které mají problémy s odchodem firem do zahraničí (mezi tyto státy patří i Česká republika), budou muset hledat jiná východiska v boji proti daňovým rájům. Neefektivnější by bylo, kdyby tyto státy podporovaly své podnikatele tím, že budou snižovat daně, omezovat byrokracii a zjednodušovat legislativu. Plně se ztotožňuji s názorem Miltona Friedmana, že pokud chceme s daňovými ráji bojovat, není nic jednoduššího, než se také daňovým rájem stát. Samotné vysoké zdanění totiž vede k neefektivnosti a k daňovým únikům. Proto se snažme snižovat daňové zatížení, které povede k tomu, že čeští podnikatelé budou zůstávat v České republice a budou zde také vytvářet pracovní místa. Díky nižší míře přerozdělování se bohatství české společnosti může zvýšit. 34
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: [1] KLEIN, Štěpán, ŽÍDEK, Karel: Mezinárodní daňové plánování. Praha : GRADA Publishing a.s., 2002, 232 s., ISBN 80-247-0563-X. [2] LESERVOISIER, Laurent.: Daňové ráje. Jiří Filip. Paris : Presses Universitaires de France, 1992, 124 s., ISBN 80-86009-07-6. [3] KLEIN, Štěpán.: Daňové ráje: ... aby nebyly daňovým peklem. Ostrava : Sagit, 1998, 197 s., ISBN 80-7208-074-1. [4] VELO, Lucio: Daňové ráje světa. Praha : Rebo Productions, 1997, 167 s., ISBN 8085815-93-1.
Ekonomické články: [1] Bankovní tajemství : V palebné linii. Euro. 30.3.2009, č. 13, s. 42-45. [2] Summit G20 : Nesmělý záchvat optimismu. Euro. 6.4.2009, č. 14, s. 32-35. [3] Zlato nikdy nezklame. Ekonom. 2.4.2009, č. 13, s. 22-25. [4] Vyhnáni do ráje. Ekonom. 12.3.2009, č. 10, s. 16-21. [5] Ohrožené ráje. Respekt. 6.4.2009, roč. XX, č. 15, s. 30-32. [6] V daňovém ráji už sídlí 8990 vlastníků českých firem. Hospodářské noviny. 12.3.2009, č. 50, s. 21.
Zdroje dostupné na WWW:
[1] SAGIT,
Daňový
ráj
[online].
2004.
Dostupné
na
WWW:
http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=74&typ=r&levelid=da_105.htm [2] FINANCE,
Offshore
společnosti
[online].
2008.
Dostupné
na
WWW:
http://www.finance.cz/firmy/informace/offshore-spolecnosti/danove-raje/ [3] NOVÁK, Jaroslav: Žijte lépe, žijte bez daní, MF Plus [online]. 2008. Dostupné na WWW: http://www.aroninvest.cz/?id=mda [4] ČEKIA, Kdo jsme a kam patříme [online]. 2008. Dostupné na WWW: http://www.cekia.cz/?idf=kdo-jsme
35
[5] MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Výsledky činností Finančního analytického
útvaru
(FAÚ)
[online].
2008.
Dostupné
na
WWW:
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/analit_cinn_kontr.html [6] MACH, Petr: Může být Česká republika daňovým rájem? [online]. 2008. Dostupné na WWW: http://www.petrmach.cz/cze/prispevek.php?ID=367 [7] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, Vystoupení na konferenci ,,Ať žijí nové myšlenky” [online].
2008.
Dostupné
na
WWW:
http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_projevy/ha mpl_081013_at_ziji_nove_myslenky.html [8] REUTERS, Daňové ráje existují i v Česku [online]. 2009. Dostupné na WWW: http://ekonomika.idnes.cz/danove-raje-existuji-i-v-cesku-dkl/ekonomika.asp?c=%20A080211_211339_ekonomika_mia [9] G-20, Declaration of strengthening the financial system – London, 2 April 2009 [online].
2009.
Dostupné
na
WWW:
http://www.g20.org/Documents/Fin_Deps_Fin_Reg_Annex_020409_-_1615_final.pdf [10] HOSPODÁŘSKÉ NOVINY, OECD: Mezi daňové ráje už Uruguay, Kostarika, Malajsie
a
Filipíny
nepatří
[online].
2009.
Dostupné
na
WWW:
http://ekonomika.ihned.cz/c1-36653690-oecd-mezi-danove-raje-uz-uruguay-kostarikamalajsie-a-filipiny-nepatri [11] TICHÁ, Michaela: Daňové úniky – institucionální aspekty [online]. 2007. Dostupné na WWW: http://kvf.vse.cz/storage/1180483352_sb_ticha.pdf [12] CNN, Obama chystá úder na daňové ráje [online]. 2009. Dostupné na WWW: http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/167981-obama-chysta-uder-na-danoveraje.html [13] REUTERS, Švýcarsko zmírní bankovní tajemství, nechce na seznam daňových rájů [online]. 2009. Dostupné na WWW: http://ekonomika.idnes.cz/svycarsko-zmirnibankovni-tajemstvi-nechce-na-seznam-danovych-raju-11n-/ekozahranicni.asp?c=A090313_141115_eko-zahranicni_vem [14] HOSPODÁŘSKÉ NOVINY, Bankovní tajemství nebude svaté už ani ve Švýcarsku [online]. 2009. Dostupné na WWW: http://finweb.ihned.cz/c1-35690940-bankovnitajemstvi-nebude-svate-uz-ani-ve-svycarsku [15] OECD, OECD work on tax evasion [online]. 2009. Dostupné na WWW: http://www.oecd.org/document/21/0,3343,en_2649_37427_42344853_1_1_1_1,00.ht ml 36
[16] OECD, Improve tax fairness and help the developing world [online]. 2009. Dostupné na
WWW:
http://www.oecd.org/document/4/0,3343,en_2649_37427_42630276_1_1_1_1,00.htm l [17] OECD, Tax haven crackdown will benefit developing countries [online]. 2009. Dostupné
na
WWW:
http://www.oecd.org/document/14/0,3343,en_2649_37427_42630286_1_1_1_1,00.ht ml
37
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Cena benzínu ve vybraných zemích EU………………………….................……..24
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Přehled nejvýhodnějších daňových rájů podle typu uživatelů………………....18 Tabulka 2: Sídla českých firem v daňových rájích…………………………………..……..20 Tabulka 3: Klasifikace minimalizace odvodu daně…………………………………….….28
38
