Studie proveditelnosti opatření zlepšujících morfologicko-ekologický stav koryta a nivy Berounky v úseku Šlovice - Skryje

Studie proveditelnosti opatření zlepšujících morfologicko-ekologický stav koryta a nivy Berounky v úseku Šlovice - Skryje

B. NÁVRH A VYHODNOCENÍ OPATŘENÍ LISTOPAD 2015

Vodohospodářský rozvoj a výstavba akciová společnost Nábřežní 4, Praha 5, 150 56

VODOHOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A VÝSTAVBA akciová společnost 150 56 Praha 5 - Smíchov, Nábřežní 4 DIVIZE 02¨ tel: 257 110 283 fax : 257 319 398 e-mail: [email protected]

STUDIE PROVEDITELNOSTI OPATŘENÍ ZLEPŠUJÍCÍCH MORFOLOGICKO-EKOLOGICKÝ STAV KORYTA A NIVY BEROUNKY V ÚSEKU ŠLOVICE - SKRYJE B. NÁVRH A VYHODNOCENÍ OPATŘENÍ

Zpracoval:

Schválil:

V Praze, dne 11.11.2015

Ing. Vendula Koterová

Ing. Jan Cihlář ředitel divize 02

"Studie proveditelnosti opatření zlepšujících morfologicko-ekologický stav koryta a nivy Berounky v úseku Šlovice - Skryje" B. Návrh a vyhodnocení opatření

Obsah 1

2

3

4

5

ÚVOD ............................................................................................................................................... 4 1.1 Obecné principy návrhů opatření .............................................................................................. 4 1.1.1 Zprůchodnění migračních překážek................................................................................... 4 1.1.2 Opatření ke zlepšení ekologického stavu toku .................................................................. 5 1.1.3 Zvýšení kapacity toku ........................................................................................................ 6 NÁVRH OPATŘENÍ............................................................................................................................ 7 2.1 Lokalita 1 – migrační zprůchodnění jezu .................................................................................... 7 2.1.1 Stávající stav lokality .......................................................................................................... 7 2.1.2 Návrh opatření................................................................................................................... 8 2.2 Lokalita 2 – prostor podjezí ...................................................................................................... 11 2.2.1 Stávající stav lokality ........................................................................................................ 11 2.2.2 Návrh opatření................................................................................................................. 12 2.3 Lokalita 3 – boční rameno podél ostrova ................................................................................. 12 2.3.1 Stávající stav lokality ........................................................................................................ 12 2.3.2 Návrh opatření................................................................................................................. 12 2.4 Lokalita 4 – očištění úživných vrstev z břehů a příbřežních ploch ostrova .............................. 13 2.4.1 Stávající stav lokality ........................................................................................................ 13 2.4.2 Návrh opatření................................................................................................................. 14 2.5 Lokalita 5 – štěrková lavice pod vyústěním náhonu ................................................................ 15 2.5.1 Stávající stav lokality ........................................................................................................ 15 2.5.2 Návrh opatření................................................................................................................. 15 2.6 Lokalita 6 – rozvolnění pravého břehu pod chatovou osadou ................................................. 15 2.6.1 Stávající stav lokality ........................................................................................................ 16 2.6.2 Návrh opatření................................................................................................................. 16 VYHODNOCENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ...................................................................................... 18 3.1 MAJETKOPRÁVNÍ VYHODNOCENÍ ............................................................................................ 18 3.1.1 Vyhodnocení vlastnických vztahů a katastrální situace................................................... 18 3.1.2 Vyhodnocení vzhledem k druhu pozemků ...................................................................... 18 3.1.3 Vyhodnocení vzhledem ke struktuře vlastníků ............................................................... 18 3.1.4 Vyhodnocení vlastnických vztahů a katastrální situace................................................... 19 3.2 ZHODNOCENÍ EFEKTU OPATŘENÍ VE VZTAHU K POVODNÍM .................................................. 19 3.3 ZHODNOCENÍ Z HLEDISKA NAKLÁDÁNÍ S ODPADY .................................................................. 20 3.3.1 Legislativní rámec ............................................................................................................ 20 3.3.2 Bilance zemních prací ...................................................................................................... 21 3.3.3 Uložení přebytečného výkopku ....................................................................................... 22 3.4 EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ .................................................................................................... 22 ŘEŠERŠE ZDROJŮ FINACOVÁNÍ ...................................................................................................... 24 4.1 Operační program Životní prostředí......................................................................................... 24 4.1.1 Prioritní osa 1 – Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní, Specifický cíl 1.3 – Zajistit povodňovou ochranu intravilánu ...................................................................................... 24 4.1.2 Prioritní osa 4 – Ochrana péče o přírodu a krajinu, Specifický cíl 4.3 – Posílit přirozené funkce krajiny ................................................................................................................................ 25 4.2 Národní programy MZe v oblasti vod....................................................................................... 27 4.2.1 129 260 - Podpora prevence před povodněmi III ............................................................ 27 ZÁVĚR A DOPORUČENÍ DALŠÍHO POSTUPU .................................................................................. 28

Zakázka č. 2922/002

2015

3


1 ÚVOD Zadáním studie bylo vyhodnocení současného nepříznivého stavu toku, navrhnout opatření vedoucí ke zlepšení stavu morfologicko-ekologického stavu vodního toku a k dílčím zlepšením průtokových podmínek. Opatření navržená a posuzovaná touto studií mají za cíl nastínit kompromisní řešení problematiky týkající se problematiky průchodu povodní a ohrožení památkově chráněného objektu MVE Čechův mlýn a zájmů ochrany životního prostředí. Závěry této budou sloužit jako podklad pro další jednání a rozhodování související s řešeným územím. Studie obsahuje souhrn a vyhodnocení informací k řešenému území.

1.1 Obecné principy návrhů opatření V úvodu jsou shrnuty obecné principy a přístupy k návrhu opatření směřující níže uvedeným cílům. Tyto principy pak jsou použity pro návrhy opatření, které jsou podrobněji popsány v dalších kapitolách. - Zprůchodnění migračních překážek - Opatření ke zlepšení ekologického stavu toku - Zvýšení kapacity toku 1.1.1

Zprůchodnění migračních překážek

Překážky v toku, které trvale omezují volný pohyb mihulí, ryb a dalších vodních organismů, jsou jednou z hlavních příčin oslabování jejich populací až jejich vymizení z říční sítě. Překážkami jsou často izolovány unikátní úseky vodních toků, kde se ryby rozmnožují a odkud se následně šíří oběma směry do celého povodí. Migrační překážky ve formě různých typů stabilizačních prvků (příčné prahy, stupně ve dně, apod.) jsou často spojeny s další úpravou toku, jako jsou opevnění dna a břehů. Tyto úpravy mají nemalý vliv na přirozenou populaci ryb a dalších organismů v toku. Dochází k eliminaci přirozených stanovišť určených k rozmnožování, úkrytům, získávání potravy atd.

Obr. 1 Rybí přechod v zámeckém parku Vlašim Zakázka č. 2922/002

2015

4


1.1.2

Opatření ke zlepšení ekologického stavu toku

Přirozená skladba sedimentů a rovnováha mezi jejich transportem a akumulací je závislá na dostatečném zdroji splavenin. Pokud dochází k neustálému ochuzování ekosystému toku o zdroje splavenin, efekt tzv. hladové vody způsobuje nežádoucí hloubkovou erozi a změnu kvality dnových sedimentů. Tento proces je u toků jako Berounka dlouhodobě nežádoucí a zvyšuje riziko postupného zániku hodnotných biotopů. Proto je vhodné sedimenty z části ponechat. Nevhodné zásahy typu odstraňování štěrkových lavic a naplaveného dříví nebo opravování břehových nátrží přinášejí zejména tyto nepříznivé dopady: - rušivé zásahy do ekosystémů vodních toků a niv, včetně rušivých a ohrožujících vlivů na prostředí, v němž žijí zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin; - opatření stírají tvarovou a hydraulickou členitost koryt toků, poškozují nebo zcela ničí stanoviště rozmanitých živočichů a rostlin; - opatření mohou - způsobem nežádoucím hlavně ve volné krajině – zmenšovat drsnost koryta, zrychlovat proudění a omezovat tlumivé povodňové rozlivy do nivy. V prostoru koryta stále dochází k neustálým přeskupováním a akumulacím nových sedimentů (relativně přirozené skladby) k tvorbě typických dnových struktur – štěrkových lavic. Časté změny faktorů prostředí, jako jsou střídavé vysoušení a přeplavování lavic, spolu s občasným převrstvením novými sedimenty po průchodu povodňových (korytotvorných) průtoků zcela určujícím způsobem ovlivňují dynamiku místních biotopů. Rostlinná společenstva a jednotlivé druhy jsou adaptovány na disturbance, které blokují sukcesi a umožňují existenci konkurenčně méně zdatných druhů, v jiných podmínkách zcela nemožnou (např. heliofytní druhy). Podobně na březích zůstaly zachovány rozsáhlé porosty vrb (Salix purpurea, S. eleagnos), typické pro vyvýšené okraje štěrkových řečišť nebo starší štěrkové lavice.

Obr. 2 Ukázka úpravy levého břehu Dunaje poblíž města Hainburg (http://www.donauconsult.at)


2015

5


Obr. 3 Štěrková lavice Berounky pod Srbskem

1.1.3

Zvýšení kapacity toku

Úpravy toků vedoucí ke zvýšení kapacity koryta a údolní nivy toku znamenají změny základních parametrů, jako jsou podélný a příčný profil koryta, opevnění koryta, břehové a doprovodné porosty, využívání okolních pozemků apod. Kapacita navrhovaného koryta rozhoduje o vazbě vodního toku při různých průtocích na údolní nivu. Přirozené, rytmické zatápění je významné z hlediska vývoje ekosystému celé údolní nivy. Zahloubením koryta toku dochází k výraznému utlumení jeho ekologických a hydrologických funkcí. Předimenzování koryta rovněž vede k nízké hladině vodního sloupce při malých průtocích, což vede ke snížení druhové diverzity a biomasy ekosystému toku. Zamezením vybřežení se snižuje také retenční a retardační potenciál údolní nivy. Návrh příčného profilu, při nevhodných formách úprav vodních toků, je ovlivněn především zkapacitněním koryta bez závislosti na ostatních parametrech toku. Jeho realizace lze akceptovat pouze v případech dočasných přeložek vodních toků. Přirozený charakter příčného profilu je velmi proměnlivý v závislosti na typu krajiny. Geometrizace a neměnnost koryta v dlouhých úsecích byly příčinou homogenizace vodního prostředí a ztráty ekologické a estetické hodnoty koryta. Znaky jako jsou nepravidelný a proměnlivý tvar, morfologicky členité dno a břehy apod. jsou předpokladem pestrých poměrů vodního prostředí, vysoké samočistící schopnosti a bohatých rostlinných a živočišných společenstev. Břehové a doprovodné porosty jsou tvořeny stromy, keři i bylinným patrem. Břehové porosty koryto stabilizují, zatímco doprovodné plní převážně funkci krajinotvornou. Při řešení břehových a doprovodných (především dřevinných) porostů by měl být kladen důraz zpravidla na horizontální a vertikální členitost porostů. Návrh vychází z ekologického hlediska a z důkladné znalosti specifických nároků vybraných skupin organizmů.


2015

6


2 NÁVRH OPATŘENÍ Na základě výše uvedených obecných principů a metodik byly vybrány řešené lokality a navržena opatření. Dle doporučených vztahů v použitých metodikách byly provedeny výpočty a posouzení. V rámci terénního průzkumu a na základě zhodnocení potenciálu řešeného území byly vytipovány lokality, kde byly navrženy skupiny opatření. Tato opatření mají směřovat k zajištění cílů uvedených a popsaných výše. Tab. 1 Seznam řešených lokalit

označení Lokalita 1

název Migrační zprůchodnění jezu

Lokalita 2

Prostor podjezí

Lokalita 3 Lokalita 4 Lokalita 5 Lokalita 6

Odtěžení sedimentů z bočního ramene podél ostrova Očištění úživných vrstev z břehů a příbřežních ploch ostrova Štěrková lavice pod vyústěním náhonu Rozvolnění pravého břehu pod chatovou osadou

řešení Variantní návrh rybích přechodů Úprava prostoru podjezí po zajištění kapacity toku a stability jezu Úpravy pro zvýšení kapacity toku Úpravy pro zvýšení kapacity a biodiverzity toku Úprava štěrkové lavice a její vliv na průchod velkých vod Dílčí úpravy břehové linie a vytvoření štěrkových říčních pláží

2.1 Lokalita 1 – migrační zprůchodnění jezu Migrační zprůchodnění příčné překážky, kterou tvoří jez u Čechova mlýna ř. km 77,552, bylo vybráno a označeno jako lokalita 1. Území leží na rozhraní 2 katastrů (Hřebečníky a Čilá), které vede zhruba středem toku. K.ú Hřebečníky spadá pod obec Šlovice a k.ú. Čilá pod obec Čilá. Obec Šlovice náleží pod obec s rozšířenou působností Rakovník ve Středočeském kraji. Obec Čilá náleží pod obec s rozšířenou působností Rokycany v Plzeňském kraji. 2.1.1

Stávající stav lokality

Stávající jez je pevnou příčnou konstrukcí tvořenou kovovou stabilizační kostrou, která je doplněna kameny. Jez byl postaven za účelem zajištění odběru vody nejprve pro mlýn a následně pro malou vodní elektrárnu Čechův mlýn.

Obr. 4 Jez při opravách ve 40. a 80. Letech


2015

7


Celková délka jezové konstrukce je cca 155 m a výška pevné konstrukce dle technicko-provozní evidence Povodí Vltavy je cca 1,27 m. Kóta koruny jezu je proměnná a pohybuje se mezi 251,75 – 251,91 m n.m. V blízkosti levobřežního zavázání je v jezovém tělese umístěna štěrková propust o šířce cca 6 m. Tato propust je při běžném provozu zahrazena. Řešený úsek Berounky leží v cejnovém pásmu, které spadá mezi kaprové vody. Základní skladba rybí obsádky v cejnovém pásmu je cejn velký (Abramis brama), cejnek malý (Blicca bjorkna), plotice obecná (Rutilus rutilus), jelec jesen (Leuciscus idus), ouklej obecná (Alburnus alburnus), candát obecný (Sander luciopera), okoun říční (Perca fluviatilis), štika obecná (Esox lucius), sumec velký (Silurus glanis) a doplňkové druhy jako parma obecná (Barbus barbus), podoustev říční (Vimba vimba), ostroretka stě-hovavá (Chondrostoma nasus). Ve střední části toku Berouny se prolínají pomalejší hlubší úseky, pro něž je typická rybí obsádka cejnového pásma, a úseky pod jezy, které jsou spíše typické pro pásmo parmové. Z limitních druhů ryb z hlediska technických parametrů rybích přechodů se zde vyskytují jak velké druhy ryb (bolen dravý – předmět ochrany EVL Berounka Natura 2000, sumec obecný, štika obecná) tak i drobné ryby (např. hrouzek obecný). Pro rybí obsádku parmového a cejnového pásma jsou nezbytné vhodné habitaty pro tření a vývoj juvenilních stadií v podobě štěrkových a písčitých lavic pro reofilní litofilní druhy ryb (např. bolen dravý, parma obecná, ouklej obecná) a také dostatek vodní nebo ponořené vegetace v příbřežní zklidněné zóně případně v bočních ramenech pro druhy fytofilní (štika obecná, cejn velký, cejnek malý, plotice obecná). Plocha těchto habitatů je většinou díky úpravám toku (podélné opevnění, jezy) zmenšena a je vhodné ji v rámci navržených opatření rozšířit. 2.1.2

Návrh opatření

Principem návrhu je vytvoření náhradního migračního koridoru – rybího přechodu pro vodní živočichy. Při návrhu migračního zprůchodnění byly respektovány požadavky platné normy TNV 75 2321 Zprůchodňování migračních bariér rybími přechody. V rámci této studie proveditelnosti jsou navrženy a posuzovány 3 varianty umístění a typů rybích přechodů. Vzhledem k vysokému využívání jezu vodáky je nutné vždy vedle umístění rybího přechodu posoudit možnost umístění sportovní propusti nebo skluzu pro vodáky. Varianta 1 – obtokové koryto na pravém břehu V této variantě je navrženo obtokové koryto (bypass), které je umístěno v pravém břehu. Vstup do rybího přechodu je umístěn v podjezí v co nejmenší vzdálenosti od jezu, tak aby bylo zajištěno snadné nalezení vstupu do RP pro migrující ryby. Výstup do nadjezí i vstup je stabilizován betonovým vtokovým oknem. Trasa koryta je složena z 14 tůní, které jsou odděleny 15 přepážkami. Přepžky jsou vytvořeny z oblohraných kamenů s přesně definovanou šířkou průtočných mezer. Dno tůní je proti dnům přepážek zahloubeno, tak aby docházelo k dostatečnému tlumení energie proudící vody. Dno tůní je tvořeno hrubozrnným dnovým substrátem z místních zdrojů. Koryto je opevněno kamennou rovnaninou. Varianta 2 – technický rybí přechod v tělese jezu Technický rybí přechod navržený ve variantě 2 se skládá opěrné konstrukce (železobetonový žlab) a dělících přepážek. Dělící přepážky mohou být různého typu (betonové štěrbiny, kartáče,…). V tomto případě je navrženo umístění dělících přepážek z kamenů s přesně definovanou šířkou průtočných štěrbin. Dno tůní je proti dnům přepážek zahloubeno, tak aby docházelo k dostatečnému tlumení energie proudící vody.


2015

8


Obr. 5 Technický rybí prřechod – žlab s přepážkami z kamenů

Varianta 3 – obtokové koryto na levém břehu Varianta 3 (obtokové koryto) je umístěna v levém břehu a technické parametry jsou obdobné jako u varianty 1. Výstup z rybího přechodu je umístěn v klidné vodě v místě odpojení náhonu na malou vodní elektrárnu. Vzhledem ke stávajícímu charakteru podjezí je nutné vytvořit přístup pro migrující živočichy směrem ke vstupu do RP a vytvořit tak vhodné hydraulické podmínky pro jejich nalákání. Návrh základních parametrů Průtok Návrhový průtok byl zvolen na úrovni min. 50% z minimálního zůstatkového průtoku stanoveného dle metodického pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí ke stanovení hodnot minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích. Konstrukce rybích přechodů však byla navržena tak aby byly splněny i požadavky TNV 75 2321, že průtok RP má tvořit 1 % až 5 % z aktuálního celkového průtoku v řece během reprodukčních migrací (větší vodní toky s Q330d > 10 m3s-1) případně 5 % až 10 % z průměrného průtoku v řece (menší vodní toky).

Q=

2 3/ 2 µs ∑ bs 2 g hhead 3

µ= hhead= h= ∆h=

0,8 0,75 m 0,66 m 0,09 m


součinitel přepadu pro oblé balvany (0,6-0,8) hloubka vody na přepážce – horní hloubka vody na přepážce – dolní rozdíl hladin na přepážce

2015

9

"Studie proveditelnosti opatření zlepšujících morfologicko-ekologický stav koryta a nivy Berounky v úseku Šlovice - Skryje" B. Návrh a vyhodnocení opatření h/hhead= s= Σbs= Σbs= g=

0,75 0,8 2,5 m 2m 9,81

součinitel přepadu dle grafu celková průtočná šířka štěrbin Var. 1 a 3 celková průtočná šířka štěrbin Var. 2

Qvar 1 a 3 = 3,1 m3/s Qvar 2 = 2,45 m3/s Posouzení rychlosti Dále je vypočtena maximální rychlost, která se vyskytuje na štěrbinách přepážek. V ostatních částech přechodu jsou rychlosti výrazně nižší. V klidových místech odpočinkových tůní se pak blíží nule.

vmax = 2 g .∆h vmax = 1,3 m/s Tlumení energie

Pspez =

ρ ⋅ g ⋅ Q ⋅ ∆h V

Varianta 1 Varianta 2 Varianta 3

< 100W / m 3

Běžná tůň

Odpočinková tůň

Pspez= 115,1 W/m3 Pspez= 115,1 W/m3 Pspez= 92,1 W/m3

Pspez= 76,7 W/m3 Pspez= 76,7 W/m3 Pspez= 61,4 W/m3

Výše uvedená hodnota Pspez vyhovuje podmínce TNV 75 2321, kde jsou uvedeny optimální hodnoty disipační energie na tocích s parmových a cejnovým typem rybího společenstva by měly být minimálně 100 Wm-3 až 125 Wm-3.


2015

10


Základní parametry Typ rybího přechodu (dle TNV 75 2321): Návrhový průtok Šířka ve dně Výška hladiny na přepážce - horní Výška hladiny na přepážce - horní Rozdíl hladin na přepážkách Průměrná délka běžných tůní Průměrná délka odpočinkových tůní Návrhová průtočná šířka štěrbin na přepážce Hloubka vody v tůních Počet přepážek Celková délka Návrhové převýšení hladin Průměrný sklon RP

Varianta 1 Tůňový obtokový kanál s přepážkami z kamenů 3 3,1 m /s 4m 0,75 m 0,66 m 9 cm 4m

Varianta 2 Migrační rampa v jezovém tělese s přepážkami z kamenů 3 2,45 m /s 4m 0,75 m 0,66 m 9 cm 3m

Varianta 3 Tůňový obtokový kanál s přepážkami z kamenů 3 3,1 m /s 5m 0,75 m 0,66 m 9 cm 4m

6m

4,5 m

6m

2,5 m

2m

2,5 m

min. 1,5 m 15 66 m 1,38 m 1:48

min. 1,6 m 15 50 m 1,38 m 1:36

min. 1,5 m 15 66 m 1,38 m 1:48

2.2 Lokalita 2 – prostor podjezí Jako lokalita 2 byl vytipován prostor podjezí, který je posuzován z hlediska kapacity a stability koryta při zvýšeném průtoku. Tato lokalita leží na rozhraní 3 katastrálních území Hřebečníky, Skryje a Čilá. K.ú Hřebečníky spadá pod obec Šlovice, k.ú. Skryje pod stejnojmennou obec a k.ú. Čilá pod obec Čilá. Obce Skryje a Šlovice náleží pod obec s rozšířenou působností Rakovník ve Středočeském kraji. Obec Čilá náleží pod obec s rozšířenou působností Rokycany v Plzeňském kraji. 2.2.1


V současnosti se v podjezí nachází hrubozrnná štěrková – balvanitá náplavová lavice o ploše cca 4 500 m2. Ta je odhadem z 2/3 pokryta vzrostlou bylinou vegetací.

Obr. 6 Stávající stav podjezí Zakázka č. 2922/002

2015

11


2.2.2

Návrh opatření

V této lokalitě nejsou navržena žádná zásadní opatření technického charakteru, jde pouze o odstranění vegetace a obnažení spodní neúživné vrstvy. Jediný zásah do této plochy je spojen s realizací rybího přechodu, kdy je nutné prohrábnout koridor podél levého břehu pod vstupem do rybího přechodu. Základní parametry: Hodnoty uvedené dále jsou odhadovány na základě dostupných podkladů. Celková plocha 4 500 m2 Plocha odstraňované vegetace 3 000 m2 Délka prohrábky na levém břehu 50 m Hloubka prohrábky na levém břehu 0,75 m Šířka prohrábky na levém břehu 1m Odhad objemu prohrábky 37,5 m3

2.3 Lokalita 3 – boční rameno podél ostrova Jako lokalita 3 byl vytipován prostor mezi pravým břehem a ostrovem, který se nachází v katastrálním území Skryje, které spadá pod stejnojmennou obec. Obec Skryje náleží pod obec s rozšířenou působností Rakovník ve Středočeském kraji. 2.3.1


Tato lokalita se nachází cca 300 m pod jezem a je umístěna podél pravého břehu v délce cca 400 m. Zde v minulosti bylo paralelní rameno, které bylo postupem času zazemněno. Pravý břeh je v celé délce zarostlý vzrostlými stromy. Jedná se především o vrby a olše. Trasa koryta je v terénu stále patrná. Z větší části už je zarostlé především ruderálními společenstvy s dominující kopřivou dvoudomou (Urtica dioica). 2.3.2

Návrh opatření

Principem návrhu opatření v této lokalitě je obnovení a prohloubení paralelního koryta podél ostrova, tak aby byla zvýšena průtočná kapacita tohoto profilu. Pro účel této studie bylo navrženo protěžení ve tvaru přibližného lichoběžníku širokého 8 m ve dně se sklony břehů 1:1. Průměrné zahloubení dna oproti stávajícímu terénu je 1 m. Základní parametry: Hodnoty uvedené dále jsou odhadovány na základě dostupných podkladů. Celková plocha 4 500 m2 Délka koryta 380 m Šířka koryta ve dně 8m Sklon břehů 1:1 Zahloubení dna koryta (průměrně) 1m Odhad objemu 4 000 m3 Posouzení efektu opatření je uvedeno v následující kapitole 0.


2015

12


VYHODNOCENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ.

2.4 Lokalita 4 – očištění úživných vrstev z břehů a příbřežních ploch ostrova Tato lokalita přímo navazuje na předchozí lokalitu a jedná se o vlastní ostrov, který se nachází stejně jako lokalita 3 v katastrálním území Skryje, které spadá pod stejnojmennou obec. Obec Skryje náleží pod obec s rozšířenou působností Rakovník ve Středočeském kraji. 2.4.1


Stávající ostrov vznikl zazemněním štěrkové lavice. Velikost lavice se v minulosti měnila a hlavní příčinnou těchto změn byly zvýšené průtoky v Berounce, které způsobují zvýšený pohyb i hrubozrnějších splavenin. V sestupné fázi povodně pak dochází k jejich sedimentaci. Změny ve velikosti této štěrkové lavice jsou zaznamenány na níže uvedených mapách.

Obr. 7 Císařské otisky stabilního katastru z r. 1841

Obr. 8 Letecký snímek z 50. let 20. století

Obr. 9 Letecký snímek 2003

Obr. 10 Letecký snímek 2015

Ostrov má v současné době rozlohu cca 15 000 m2, délku 390 m a šířku v nejširším místě 60 m. Rozměry jsou uvedeny včetně pozůstatků paralelního ramene. Zbývající plocha bez plochy řešené v lokalitě 3 je 9 000 m2.


2015

13


Převýšení povrchu ostrova nad běžnou hladinu je částečně zkresleno vzrostlou vegetací, ale pohybuje se maximálně do výšky 2 m. 2.4.2

Návrh opatření

Opatření navržená v této lokalitě mají za úkol zvýšit kapacitu průtočného profilu v úseku cca 76,9 – 77,3 ř. km. Jedná se o odstranění vegetace a svrchní úživné vrstvy na ostrově. Realizací opatření bude zvýšena průtočná plocha a současně odstranění vzrostlé vegetace bude snížena hydraulická drsnost koryta. Dalším efektem je obnažení spodních štěrků a vytvoření přirozených habitatů štěrkonosného toku. Vzhledem k velikosti řešené plochy jsou posuzovány 2 varianty. Varianta 1: Jedná se o maximální variantu, kdy bude řešena celá plocha ostrova navazující na koryto navržené v lokalitě 3. Odtěžení je navrženo v průměrné hloubce 0,5 m. Základní parametry jsou podrobně uvedeny dále. Varianta 2: V této variantě je řešeno území podél břehu Berounky v pásu o šířce 5 – 10 m. Zemní práce jsou navrženy opět v průměrné hloubce 0,5m. Základní parametry: Hodnoty uvedené dále jsou odhadovány na základě dostupných podkladů. Varianta 1 Varianta 2 (maximální) (5-10 m pás podél břehu) Celková plocha 9 000 m2 Plocha odstranění úživných vrstev 9 000 m2 2 700 m2 Hloubka odstranění vrstev 0,5 m 0,5 m Odhad objemu 4 500 m3 1 350 m3 Posouzení efektu opatření je uvedeno v následující kapitole 0.


2015

14


VYHODNOCENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ.

2.5 Lokalita 5 – štěrková lavice pod vyústěním náhonu Jako lokalita 5 je označena štěrková lavice pod zaústěním náhonu, která je posuzována z hlediska kapacity a stability koryta při zvýšeném průtoku. Tato lokalita leží na rozhraní 2 katastrálních území Hřebečníky a Skryje. K.ú Hřebečníky spadá pod obec Šlovice a k.ú. Skryje pod stejnojmennou obec. Obce Skryje a Šlovice náleží pod obec s rozšířenou působností Rakovník ve Středočeském kraji. 2.5.1


Lokalita 5 se nachází cca 100 m pod zaústěním odpadního kanálu z MVE (náhonu). Plocha této lokality je 3 000 m2. Koryto v této části má šířku cca 50 m a délka této lokality je cca 50 m. V místě, kde štěrkové splaveniny vystupují nad běžnou hladinu, jsou částečně pokryty nízkou bylinnou vegetací. Převýšení této plochy nad hladinu je v řádech centimetrů maximálně do 0,5 m. Nejvyšší místo je ve středu toku a podél obou břehů jsou hlubší proudnice.

Obr. 11 Stávající stav – Lokalita 5

2.5.2

Návrh opatření

Pro účel této studie byly posuzovány možnosti úpravy výše uvedené štěrkové lavice. Úpravy spočívají v prohrábce podél pravého břehu v délce cca 50 m a šířce 10 m. Prohloubení o cca 0,5 m je navrženo z důvodu dílčího zvýšení sklonu. Základní parametry: Hodnoty uvedené dále jsou odhadovány na základě dostupných podkladů. Celková plocha 3 000 m2 Plocha prohrábky 500 m2 Šířka prohrábky 10 m Hloubka prohrábky 0,5 m Odhad objemu 200 m3

2.6 Lokalita 6 – rozvolnění pravého břehu pod chatovou osadou Jako lokalita 5 je označen pravý břeh podél chatové osady mezi štěrkovou lavicí (lokalita 5) a zaústěním bezejmenného pravostranného přítoku. Tato lokalita leží v katastrálním území Skryje. K.ú.


2015

15


Skryje spadá pod stejnojmennou obec. Obce Skryje náleží pod obec s rozšířenou působností Rakovník ve Středočeském kraji. 2.6.1


Břehy řek představují jedno z nejdynamičtějších přírodních prostředí s častým narušováním průvodní vegetace. V minulých letech však hydrodynamické změny toku Berounky byly relativně malé bez větších narušujících vzedmutí hladiny či dlouhodobějšího obnažení okrajů říčního koryta. Následkem na březích převládla většinou společenstva s hojnou až dominující kopřivou a poříční rákosiny s chrasticí rákosovitou sahajících až k vodní hladině. Pravý břeh Berounky je ukázkou výše uvedených procesů. Vybráno bylo území mezi lokalitou 5 a zaústěním přítoku v délce cca 650 m. Jedná se nejnižší úroveň říčních teras na konkávním břehu (vnitřním oblouku). Úroveň povrchu této terasy se pohybuje do 1 – 1,5 m nad běžnou hladinou a její šířka je do 30 m. V této vzdálenosti se skokově zvedá vyšší terasa, která je v současnosti zemědělsky využívaná.

Obr. 12 Stávající stav pravého břehu v řešené lokalitě

2.6.2

Návrh opatření

V této lokalitě je navrženo rozvolnění břehové linie a vytvoření štěrkových říčních pláží. Jedná se o odstranění vrchních úživných vrstev a vymodelování pozvolných příbřežních ploch. Toto přírodě blízké rozvolnění koryta v březích má za cíl obnažení neúživných splaveninových substrátů jako prostředí pro rostlinnou a živočišnou sukcesi a podpory členitých příbřežních mělčin. Jedná se o vymodelování povrchu v mírném sklonu těsně nad úrovní hladiny při běžných průtocích. Povrch proto bude periodicky smáčen dle kolísání hladiny. Pláže jsou doplněny prohlubněmi, které budou vytvářet periodické tůně. Dále je návrh doplněn umístěním říčního dřeva, které bude zakotveno. Jako materiál budou použity kmeny a pařezy vzniklé kácením při přípravě stavby. Pro účel této studie byly navrženy 3 samostatné pláže o celkové ploše 2 760 m2. Rozsah a umístění pláží budou záviset na stanoviscích vlastníků pozemků. Základní parametry: Hodnoty uvedené dále jsou odhadovány na základě dostupných podkladů. Pláž 1 Pláž 2 2 Celková plocha 1 500 m 660 m2 Zakázka č. 2922/002

2015

Pláž 3 600 m2 16


Odhad objemu


1 470 m3

2015

280 m3

195 m3

17


3 VYHODNOCENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ 3.1 MAJETKOPRÁVNÍ VYHODNOCENÍ 3.1.1

Vyhodnocení vlastnických vztahů a katastrální situace

Jedním z hlavních parametrů realizovatelnosti navržených opatření je získání souhlasů dotčených vlastníků, které jsou podmínkou pro vydání rozhodnutí o umístění stavby a stavebního povolení. Vyhodnocení majetkoprávní vztahů je na základě podrobného přehledu vlastníků uvedeného v části C. Majetkoprávní elaborát. 3.1.2

Vyhodnocení vzhledem k druhu pozemků

Tato analýza shrnuje aktuální stav pozemků z hlediska druhu pozemku uvedených katastru nemovitostí. Druh pozemku je určující pro případné správní úkony spojené s pozemky určenými pro plnění funkce lesa (PUPFL) a pod ochrannou zemědělského půdního fondu (ZPF). Pozemky vedené v katastru nemovitosti jako orná půda a trvalý travní porost jsou pod ochranou ZPF. Pozemky vedené jako lesní pozemek jsou určeny plnění funkce lesa. Tab. 2 Rozdělení plochy záboru dle druhu pozemků

Lokalita

lesní pozemek

orná půda

ostatní plocha

0.07% 0.00% 0.00% 0.00% 0.00% 0.00%

0.00% 0.00% 0.00% 0.00% 0.00% 29.53%

10.01% 0.00% 0.00% 0.00% 0.00% 48.69%

Lokalita 1 Lokalita 2 Lokalita 3 Lokalita 4 Lokalita 5 Lokalita 6 3.1.3

trvalý travní porost 21.16% 0.00% 0.00% 0.00% 0.00% 0.00%

vodní plocha 66.40% 100.00% 100.00% 100.00% 100.00% 21.78%

zastavěná plocha a nádvoří 2.36% 0.00% 0.00% 0.00% 0.00% 0.00%

Vyhodnocení vzhledem ke struktuře vlastníků

Dále je uvedena souhrnná tabulka pro všechny lokality. Tab. 3. Odpovídá výkresové příloze - Situace struktury vlastnických vztahů uvedeným v části C. Tab. 3 Procentuální zastoupení hlavních druhů vlastníků v ploše záboru

Lokalita Lokalita 1 Lokalita 2 Lokalita 3 Lokalita 4 Lokalita 5 Lokalita 6

MVE 9.61% 0.00% 0.00% 20.99% 0.00% 0.00%

Obec 0.00% 24.73% 9.58% 0.00% 0.00% 1.41%

OFO 21.63% 0.00% 4.03% 0.00% 0.00% 76.81%

PVL 68.76% 75.27% 86.39% 79.01% 100.00% 21.78%

Vysvětlivky použitých zkratek v záhlaví tabulky: OFO Fyzické osoby OBEC Obce a města MVE Ing. Čech PVL Povodí Vltavy, státní podnik


2015

18


3.1.4

Vyhodnocení vlastnických vztahů a katastrální situace

V rámci projednání byl udělen souhlas s využitím pozemků ve vlastnictví Ing. Čecha. Zaslaná vyjádření dalších vybraných vlastníků pozemků jsou uvedena v části F. Dokladová část. Graficky jsou vyjádření zobrazena ve výkresové části C. Majetkoprávní analýza. Lokalita 1 – migrační zprůchodnění jezu Z hlediska majetkoprávního jsou varianty 2 a 3 jednoduché protože se týkají pouze pozemků ve vlastnictví státu s právem hospodařit pro Povodí Vltavy, státní podnik. Současně je dotčen objekt jezu, který je ve vlastnictví Ing. Petra Čecha. Varianta 1 je umístěna na pozemcích ve vlastnictví státu s právem hospodařit pro Povodí Vltavy, státní podnik a také fyzických osob, mezi nimi i Ing. Čecha. Lokalita 2 - prostor podjezí Pozemky v lokalitě 2 jsou ve vlastnictví 2 subjektů a to státu s právem hospodařit pro Povodí Vltavy, státní podnik a Obce Skryje. Obec Skryje v zaslaném vyjádření vyslovila nesouhlas s opatřeními v lokalitách 2-6. Lokalita 3 - boční rameno podél ostrova Majetkoprávní situace v této lokalitě je jednoduchá, je dotčen jediný pozemek, který je ve vlastnictví státu s právem hospodařit pro Povodí Vltavy, státní podnik. Lokalita 4 – očištění úživných vrstev z břehů a příbřežních ploch ostrova Pozemky v této lokalitě jsou ve vlastnictví Ing. Čecha a státu s právem hospodařit pro Povodí Vltavy, státní podnik. Lokalita 5 - štěrková lavice pod vyústěním náhonu Středem toku prochází katastrální hranice mezi k.ú. Skryje a Hřebečníky. Dotčeny jsou 2 pozemky ve vlastnictví státu s právem hospodařit pro Povodí Vltavy, státní podnik. Lokalita 6 - rozvolnění pravého břehu pod chatovou osadou Pozemky pod korytem vodního toku jsou ve vlastnictví státu s právem hospodařit pro Povodí Vltavy, státní podnik. Příbřežní pozemky jsou ve vlastnictví převážně fyzických osob. Jejich konkrétní identifikace je uvedena v části C.1. Seznam dotčených vlastníků. Část těchto vlastníků vyslovila předběžný souhlas se záměrem.

3.2 ZHODNOCENÍ EFEKTU OPATŘENÍ VE VZTAHU K POVODNÍM Pro rámcové posouzení vlivu návrhů na pravém břehu Berounky (ř. km cca 77,25 – 76,85) byl sestaven 1D model V HEC – RAS. Podkladem pro sestavení modelu byly 1) údolnicové příčné řezy, 2) digitální model reliéfu DMR 5G. Koryto toku byly převzaty z příčných řezů dle TPE, inundační území z DMR 5G. Orientačně byly posouzeny tyto varianty: 1) stávající stav, 2) nový stav při realizaci ramene na PB a 3) nový stav při realizaci ramene na PB a odtěžení břehu (štěrkové lavice). Schéma sestaveného modelu je uvedeno na Obr. 13.


2015

19


Obr. 13 Schéma sestaveného modelu

Výsledky lze shrnout do těchto bodů: 1. Pro podrobnější posouzení by bylo sestavit podrobnější model (současná vzdálenost příčných řezů je v řádech stovek metrů). 2. Charakter vodního toku je říční (Froudovo číslo 0,3 – 0,4, sklon čáry energie 0,03 – 0,15 %). Průtočné poměry proti směru toku jsou významně ovlivněny poměry po proudu (málo průtočný profil působí vzdutí proti směru proudu). 3. Výsledkem posouzení je, že navržená opatření (průleh i plošné odtěžení břehu) má nevýznamný vliv na pokles hladiny v předmětném úseku a nad ním (v řádu jednotek centimetrů při velkých vodách). Dále bylo posouzeno zvětšení průtočné plochy pro jednotlivé varianty vůči stávající průtočné ploše při průtocích Q20 a Q100. Vzhledem k velikosti inundačního prostoru se jedná o jednotky procent viz tabulka. Tab. 4 Posouzení velikosti průtočné plochy

Varianta Varianta 1 Varianta 2

Procento zvětšení průtočné plochy Q20 Q100 3,9% 2,7% 1,7% 1,2%

3.3 ZHODNOCENÍ Z HLEDISKA NAKLÁDÁNÍ S ODPADY 3.3.1

Legislativní rámec

Od 1. 10. 2015 vešla v účinnost novela zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., která mimo jiné ruší výjimku pro sedimenty využívané na povrch terénu. Pokud sediment vyhověl příloze 9 zákona, legislativně se nejednalo o odpad a sediment bylo možné využít k terénním úpravám mimo dikci zákona o odpadech (evidence odpadů v ISPOPu atd.), samozřejmě v souladu s jinými předpisy (stavební zákon atd.). Výjimku pro sedimenty zákon ponechal pro sedimenty přemísťované v rámci správy vodních toků (pakliže nemají nebezpečné vlastnosti), což je ovšem možnost spíše teoretická a týká se pouze správců vodních toků. V současném znění zákona lze sedimenty využít nebo odstranit těmito způsoby: • při využití sedimentů pro terénní úpravy (na povrch terénu, zavážení podzemních prostor, uzavírání skládek) se provádí rozbory dle přílohy 10 vyhlášky 294/2005 Sb. (Tab. 10.1 – rizikové prvky a Tab. 10.2 – ekotoxicita). Novelou zákona je tak pro sediment nutné postupovat obdobě jako v případě přebytečných výkopových zemin. Vyhláška 381/2001 Sb., v platném znění, označuje přebytečnou zeminu katalogovým číslem 17 05 04 (17 05 03). Tímto katalogovým číslem byly označovány zpravidla i sedimenty, pokud se jejich původce Zakázka č. 2922/002

2015

20


•

•

• •

rozhodl nakládat s nimi jako s odpadem. Konkrétní podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu uvádí příloha 11 vyhlášky. využití sedimentu na zemědělský půdní fond se řídí vyhláškou 257/2009 Sb., v souladu se zákonem o hnojivech a o ochraně zemědělského půdního fondu. Dle vyhlášky je max. použitelná vrstva sedimentu aplikovatelná na půdu 10 cm, přičemž nesmí být vyšší než 1/3 ornice. Maximální aplikační dávku uvádí příloha 5 vyhlášky, ta se dle textury půdy a textury sedimentu pohybuje od 300 – 750 tun sušiny sedimentu na 1 ha. To prakticky znamená ještě menší mocnost sedimentu než teoretických 10 cm. Při objemové hmotnosti sedimentu 2 t/m3 to jsou pouze 1,5 – 3,75 cm, při objemové hmotnosti 1,5 t/m3 to jsou pouze 2 – 5 cm. Při větších objemech tedy vznikají významné požadavky na plochy => velká administrativní zátěž atd. v případě nemožnosti výše uvedených možností (překročení limitů rizikových prvků apod.) je možné sedimenty odstranit jejich umístěním na skládku. Zde se možnost umístění na skládky dle platné legislativy řídí vodným výluhem dle přílohy 2 vyhlášky 294/2005 Sb. V případě umístění na skládku inertních odpadů se posuzuje i obsah vybraných ukazatelů v sušině dle přílohy 4. další možností je použít sediment na stavbě podobně jako výkopovou zeminu (pokud nejsou prokázány nebezpečné vlastnosti) např. pro zásypy. To je spíše možnost teoretická, jelikož se jedná zpravidla o velké objemy odstraňovaných nánosů V případě např. štěrkových nánosů lze sediment použít jako výrobek, po jeho certifikaci apod.

Je třeba upozornit na skutečnost, že MŽP připravuje též novelu vyhlášky č. 294/2005 Sb., očekávané schválení je začátek roku 2016. Zde je navrhováno tabulku 10.1 rozšířit o další rizikové prvky (zinek, měď, kobalt, baryum, beryllium, a benzen). V návrhu novely je rovněž změněna metodika stanovování ekotoxicity (jiné textované organismy). Samozřejmě nelze předjímat, jaký bude výsledný návrh novely a kdy k němu dojde. 3.3.2

Bilance zemních prací

K odhadu objemu výkopu byl použit software Autodesk® AutoCAD® Civil 3D® 2016. V tomto programu byl vytvořen digitální model terénu s využitím dat DMR 5G od ČÚZK a pro zpřesnění data technicko-provozní evidence (TPE) Povodí Vltavy, státní podnik. Digitální model reliefu České republiky 5. generace (DMR 5G) představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v nepravidelné trojúhelníkové síti (TIN) bodů o souřadnicích X,Y,H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém terénu a 0,3 m v zalesněném terénu. DMR 5G není vytvořen pod vodní hladinou, proto byla použita data z TPE, která vychází ze zaměření z roku 2004. Pro účel studie byla použita tato data s různou přesností a stářím, která však vyhovují přesnosti studie proveditelnosti. pro přesný návrh a určení kubatur je nutné podrobné zaměření s výrazně vyšší přesností. Na základě porovnání digitálního modelu stávajícího a návrhového stavu byl určen objem výkopu pro navržená opatření v jednotlivých lokalitách a variantách. Objemy násypů byly vzhledem k jejich velikosti zanedbány. Tab. 5 Objem výkopu

Lokalita Lokalita 1

Lokalita 2 Lokalita 3 Zakázka č. 2922/002

Varianta Varianta 1 Varianta 2 Varianta 3

2015

Objem výkopu (m3) 1 050 850 1 200 938 4 000 21


Lokalita Lokalita 4 Lokalita 5 Lokalita 6

Varianta Varianta 1 Varianta 2

Objem výkopu (m3) 4 500 1 350 200 1 945

V průběhu zpracování byla posouzena možnost uložení části výkopu na ostrově Ing. Čecha, v místech po těžbě štěrkopísku. Proto, na základě výše uvedeného digitálního modelu terénu, byl určen objem tohoto prostoru na 1 400 m3. 3.3.3

Uložení přebytečného výkopku

Pro uložení přebytečného výkopku byly vybrány následující oprávněné osoby dle Seznamu oprávněných osob k nakládání s odpady včetně jejich povolených odpadů dle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., které vydal Krajský úřad Plzeňského a Středočeského kraje. Jako relevantní byly vybrány místa do 50 km od řešeného území. Tab. 6 Seznam vybraných oprávněných osob k nakládání s odpady Vzdálenost Typ (km)

Provozovatel

Místo

Obec

Služby a obchod města Zbiroh s.r.o.

skládka Chotětín

Zbiroh

22

skládky odpadů

Josef Koloc

bývalá cihelna

Kařez

23

rekultivace, terénní úpravy

Ing. Josef Varhulík

Pískovna Senomaty

Senomaty

26


LIDRONE, spol s.r.o.

skládka Flóra lom Babín II., k.ú.Rynholec lom Babín II., k.ú.Rynholec

Břasy

28

skládky odpadů

Rynholec

33


Rynholec

33

skládky odpadů

skládka Strašice

Strašice

35

skládky odpadů

par.č.2082/18,19,4346 k.ú. Nesuchyně

Mutějovice

37


Nové Strašecí

38


Lom Babín

Nové Strašecí

39


39


skládka ŽH a.s.

Rokycany Hrádek u Rokycan

42

skládky odpadů

skládka Němčičky

Rokycany

43

skládky odpadů

E K O L O G I E s.r.o. E K O L O G I E s.r.o. SLUŽBY OBCE STRAŠICE s.r.o. Zájmové sdružení právnických osob PEROS OKD, HBZS, a.s. České lupkové závody, a.s. ŽSD a.s. Reality Hrádek, a.s. Rumpold - R Rokycany s.r.o.

Dále byl osloven Ing. Petr Dalibor jednatel společnosti DANEKER spol. s r.o., s kterým byla konzultována možnost odběru a využití části přebytečného výkopku. Předběžně byl z jeho strany vyjádřen souhlas. Do termínu ukončení prací na této studii však nebylo zasláno písemné vyjádření.

3.4 EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ Náklady jsou rozděleny na následující skupiny: (uvedené ceny jsou bez DPH)


2015

22


Hlava I – Projektové a průzkumné práce (Náklady na projektové práce jsou stanoveny podle sazebníku UNIKA pro navrhování nabídkových cen projektových prací a inženýrských činností.) Hlava II – Vlastní stavební práce (Náklady na realizaci stavebních objektů jsou vyčísleny na základě druhů a objemů konstrukcí a prací uvažovaných v této dokumentaci a oceněných v převážné většině směrnými cenami stavebních prací 2014/II ( ÚRS Praha), dále byly využity jednotkové ceny uvedené v dokumentu Náklady obvyklých opatření pro hodnocení projektů v OPŽP.) Hlava III – Náklady obdobné VRN (V této hlavě jsou uvedeny náklady na zařízení staveniště obdobné dřívějšímu globálnímu a mimoglobálnímu zařízení staveniště.) VRN 4% z hlavy II Hlava IV – Ostatní a nepředvídatelné náklady (Zahrnují náklady na geodetické práce dodavatele a investora (zaměření skutečného provedení stavby, geodetickou činnost při provádění stavby, vyvolané investice, přeložky sítí, mostky apod.) a další nepředvídatelné náklady) Ve výše uvedených skupinách nákladů nejsou zahrnuty náklady na nákup pozemků, na zřízení věcných břemen a směnu pozemků. Tab. 7 Sumarizace nákladů Hlava I Lokalita Lokalita 1

Hlava II

Hlava III

Hlava IV

Celkem

Projekt

Průzkum

přímé IN

VRN 4% z IN

Varianta 1

662 800

200 000

10 200 000

408 000

1 020 000

12 490 800

Varianta 2

422 650

400 000

5 040 000

201 600

504 000

6 568 250

Varianta 3

711 025

200 000

11 400 000

456 000

1 140 000

13 907 025

Lokalita 2

80 700

50 000

375 673

15 027

37 567

558 967

Lokalita 3

341 050

150 000

3 600 000

144 000

360 000

4 595 050

Varianta 1

275 450

150 000

2 575 658

103 026

257 566

3 361 700

Varianta 2

127 800

100 000

772 697

30 908

77 270

1 108 675

Lokalita 5

37 900

75 000

114 474

4 579

11 447

243 400

Lokalita 6

161 350

100 000

1 113 257

44 530

111 326

1 530 463

Lokalita 4


2015

23


4 ŘEŠERŠE ZDROJŮ FINACOVÁNÍ Vzhledem k rozsahu a finanční náročnosti realizace navržených opatření je dalším krokem určení priorit pro cílové investory. Pro opatření s nejvyšší prioritou je pak nutné připravit projektovou dokumentaci. Postup a další požadavky určuje zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Projektová dokumentace musí splňovat náležitosti vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb. Dalším krokem již při zpracování projektové dokumentace je určení zdroje financování, který bude ovlivňovat podrobnost a dílčí řešení navržených opatření. Dále je uvedena rešerše hlavních zdrojů spolufinancování. Údaje byly prověřovány v závěru zpracování studie, a proto jejich stav odpovídá říjnu 2015. Většina z níže uvedených zdrojů i přes vysoký procentuální podíl přiznané výše dotace požaduje spolufinancování investorem.

4.1 Operační program Životní prostředí Nabízí možnost realizace široké škály opatření investičního i neinvestičního charakteru. V oblasti protipovodňové ochrany se jedná v současnosti o nejvýznamnější zdroj podpory pro žadatele, Celkem je na OP ŽP z evropských fondů alokováno 2,637 mld. EUR, z toho na prioritní osu 1 (PO 1), která řeší zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní je alokováno 29,2 %, tedy zhruba 768 mil. EUR (20,8 mld. Kč). na prioritní osu 4 (PO 4), která řeší péči a ochranu přírody a krajiny je alokováno 13,3 %, tedy zhruba 351 mil. EUR (9,5 mld. Kč). Základní parametry podpory OPŽP 2014 - 2020 Pro podání žádosti o podporu na navrhovaná opatření je nezbytné zajistit projektovou dokumentaci v podrobnosti pro stavební povolení (pokud to charakter stavby vyžaduje) tj. dle vyhlášky č. 499/2006 přílohy 4 a 5, která je způsobilým výdajem stejně jako náklady na potřebné průzkumy, posudky; v době realizace rovněž technický a autorský dozor do výše 6-10% z celkových způsobilých přímých realizačních nákladů. Jako způsobilý je rovněž nákup staveb a pozemků do výše 10% z celkových způsobilých přímých realizačních nákladů. Nákup pozemků nad 10% % z přímých realizačních nákladů popř. Cena převyšující znalecký posudek je nezpůsobilý náklad a hradí si jí žadatel / stavebník. Pro opatření navrhovaná v rámci studie přichází v úvahu využít následující prioritní osy a specifické cíle : 4.1.1

Prioritní osa 1 – Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní, Specifický cíl 1.3 – Zajistit povodňovou ochranu intravilánu

OP ŽP 2014-2020 podporuje prostřednictvím specifického cíle 1.3 protipovodňová opatření vycházející z platné legislativy v oblasti povodňové ochrany, která jsou primárně zaměřena na ochranu obyvatel a majetku a jsou úzce vázána na intravilán obcí. Protipovodňová opatření realizovaná v extravilánu mají přímý vliv na snížení povodňového ohrožení v intravilánech obcí níže po toku. Aktivita 1.3.1 Zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení přirozených rozlivů •

realizace opatření podporujících přirozený tlumivý rozliv povodní v nivách (např. snížení kapacity koryta a rozliv do údolní nivy, vytváření povodňových koryt, tůní),


2015

24


• • •

zvýšení kapacity koryta složeným profilem, vložení stěhovavé (meandrující) kynety pro běžné průtoky v intravilánu obcí; úpravy nevhodného opevnění, zvýšení členitosti a zlepšení morfologie koryta vodních toků; na některých místech s tvorbou mokřin a tůní, umožnění povodňových rozlivů do nivních ploch, (v intravilánu tzv. povodňové parky, v extravilánu do volné krajiny).

Aktivita 1.3.2 Hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití namísto jejich urychleného odvádění kanalizací do toků • • • •

plošná povrchová vsakovací a retenční zařízení doplněná zelení (průleh, nádrž), podzemní vsakovací a retenční prostory vyplněné štěrkem nebo prefabrikáty, vsakovací šachty, podzemní retenční nádrže s regulací odtoku do povrchových vod nebo kanalizace.

4.1.2

Prioritní osa 4 – Ochrana péče o přírodu a krajinu, Specifický cíl 4.3 – Posílit přirozené funkce krajiny

specifický cíl 4.3 v oblasti vodního režimu podporuje opatření v ploše povodí zaměřená na obnovu přirozených funkcí krajiny, tedy obnovu ekostabilizačních funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů (vč. přirozené morfologie vodních toků a niv) v úzké vazbě na posílení retence vody v krajině, dále posílení ekologické stability krajiny a její regenerační schopnosti, zvýšení biodiverzity nebo snížení erozního ohrožení půdy. Vedle uvedených primárních přínosů mohou tato opatření (v závislosti na jejich typu a konkrétních podmínkách) také přispět ke zpomalení povrchového odtoku vody z povodí, což v důsledku může do určité míry snížit povodňová rizika. Celková maximální alokace pro specifický cíl 4.3 činí přibližně 1,25 mld. Kč. Dotace z Fondu soudržnosti je poskytována maximálně do výše 85 % z celkových způsobilých výdajů projektu. Vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur. • • • • •

zpracování plánu ÚSES; plán ÚSES musí být zpracován dle Metodiky vymezování územního systému ekologické stability, založení biocenter a biokoridorů ÚSES zlepšení funkčního stavu biocenter a biokoridorů ÚSES realizace interakčních prvků podporujících ÚSES , liniové a skupinové výsadby dřevin (stromořadí, větrolamy, břehové porosty, remízy), založení nebo obnova krajinného prvku, zásahy posilující ekologicko-stabilizační funkce významných krajinných prvků, vytváření a obnova vodních prvků v krajině s ekostabilizační a retenční funkcí (např. tůní, mokřadů, rybníků a malých vodních nádrží apod.) včetně nepravidelně zatápěných území (např. lužní lesy).

Revitalizace a podpora samovolné renaturace vodních toků a niv, obnova ekostabilizačních funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů. •

•

vytváření a obnova přírodě blízkých koryt vodních toků (přiměřeně kapacitních, tvarově a hloubkově pestrých) zahrnující eventuální odstranění dřívějších nevhodných úprav (opevnění dna a břehů, ohrázování, příčných překážek) a to včetně navazujících říčních ramen při respektování přístupů ochrany území před povodněmi, podpůrná opatření na vodním toku a v nivě umožňující přirozené korytotvorné procesy v delším časovém horizontu bez nutnosti plošně rozsáhlých investičních úprav, zejména:


2015

25

"Studie proveditelnosti opatření zlepšujících morfologicko-ekologický stav koryta a nivy Berounky v úseku Šlovice - Skryje" B. Návrh a vyhodnocení opatření • • •

zajištění dostatečně širokého pásu nivy pro přirozený vývoj koryta vodního toku, vytváření a obnova prvků posilující druhovou biodiverzitu vodních a na vodu vázaných organismů, terénní úpravy koryta (dna) a břehů včetně pomístních zásahů umožňujících proces renaturace vodního toku apod.

Realizace přírodě blízkých opatření vyplývajících z komplexních studií cílených na zpomalení povrchového odtoku vody, protierozní ochranu, a adaptaci na změnu klimatu. • • • • • •

podpora opatření zamezující vodní erozi plošnému a soustředěnému povrchovému odtoku (užití travních pásů, průlehů, …), stabilizace drah soustředěného povrchového odtoku (hrázky, terasy, svodné příkopy, …), preventivní opatření (zakládání či obnova mezí, remízů, …). podpora opatření zamezující větrné erozi obnova či zakládání větrolamů

V Současnosti jsou aktuální: 12. Výzva – příjem žádostí do 14.10.2015 (alokace 164 mil. Kč)

13. výzva - příjem žádostí do 31.12.2106 (alokace 1 250 mil. Kč) – opatření vyplývající z Plánu oblasti povodí, Plánu dílčích povodí 14. výzva - příjem žádostí do 31.12.2106 (alokace 500 mil. Kč) – opatření vyplývající z Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR


2015

26


4.2 Národní programy MZe v oblasti vod Národní podpory Ministerstva zemědělství ČR v oblasti vod se vztahují na opatření ve veřejném zájmu, zejména na prevenci před povodněmi, odstraňování povodňových škod a obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků. 4.2.1

129 260 - Podpora prevence před povodněmi III

Program 129 260 je zaměřen na podporu protipovodňových opatření v povodněmi nejvíce ohrožených lokalitách. Cílem programu je realizace technických protipovodňových opatření v letech 2014 - 2019 a to především efektivních preventivních protipovodňových opatření v záplavových územích. Budou upřednostňována opatření směřující ke zvýšení retence, tedy realizace řízených rozlivů povodní, budování poldrů a vodních nádrží s retenčními prostory. Zejména budou podporována chybějící opatření v oblastech s potenciálně významným povodňovým rizikem vymezených podle tzv. povodňové směrnice 2007/60/ES. Program 129 260 je rozdělen na čtyři podprogramy: 129 262 „Podpora projektové dokumentace pro územní řízení“, 129 263 „Podpora projektové dokumentace pro stavební řízení“, 129 264 „Podpora protipovodňových opatření s retencí a 129 265 „Podpora protipovodňových opatření podél vodních toků“. Podpora se poskytuje: • Státním podnikům Povodí do výše 95% celkových nákladů • Státnímu podniku Lesy ČR do výše 70 % celkových nákladů • Obcím do výše 90% celkových nákladů Oproti OPŽP je v tomto programu vyžadována ekonomická analýza navržených opatření strategickým expertem – tj. porovnání nákladů na opatření s ochráněným majetkem. Je třeba zdůraznit, že toto posouzení eliminuje projekty, kde není hodnota ochráněného majetku úměrná nákladům na opatření.


2015

27


5 ZÁVĚR A DOPORUČENÍ DALŠÍHO POSTUPU Závěrem lze konstatovat, že navržená opatření jsou z technického hlediska možná. Vzhledem k finanční náročnosti opatření je vhodné rozdělit opaření na dílčí projekty, které budou řešeny samostatně. Definováním priorit opatření bude možné další kroky časově rozdělit a tím finanční zátěž rozprostřít na delší časový úsek. Klíčovou otázkou je volba investora, který převezme záštitu nad další přípravou a následnou realizací. V rámci dalších kroků je nutné zajistit: 1. povolení stavby případně stavebních úprav. Podmínky povolení definuje Stavební zákon č. 183/2006 Sb. a Vodní zákon č. 254/2001 Sb. 2. zajištění financování – vhodný výběr zdroje a žádost o dotaci z něj, tento krok následuje ve většině případů po zajištění minimálně rozhodnutí o umístění stavby 3. výběr zhotovitele – vzhledem k podmínkám udělení dotací je nutné postupovat podle zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. 4. realizace stavby Zde předkládaná studie doufejme, bude prvním krůčkem na dlouhé cestě vedoucí k úspěšně realizaci alespoň některých navržených opatření.


2015

28

Studie proveditelnosti opatření zlepšujících morfologicko-ekologický stav koryta a nivy Berounky v úseku Šlovice - Skryje

Recommend Documents