Studie proveditelnosti opatření zlepšujících morfologicko-ekologický stav koryta a nivy Berounky v úseku Šlovice - Skryje

Studie proveditelnosti opatření zlepšujících morfologicko-ekologický stav koryta a nivy Berounky v úseku Šlovice - Skryje

A. SOUHRNNÁ ZPRÁVA LISTOPAD 2015

Vodohospodářský rozvoj a výstavba akciová společnost Nábřežní 4, Praha 5, 150 56

VODOHOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A VÝSTAVBA akciová společnost 150 56 Praha 5 - Smíchov, Nábřežní 4 DIVIZE 02¨ tel: 257 110 283 fax : 257 319 398 e-mail: [email protected]

STUDIE PROVEDITELNOSTI OPATŘENÍ ZLEPŠUJÍCÍCH MORFOLOGICKO-EKOLOGICKÝ STAV KORYTA A NIVY BEROUNKY V ÚSEKU ŠLOVICE - SKRYJE A. SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Zpracoval:

Schválil:

V Praze, dne 11.11.2015

Ing. Vendula Koterová

Ing. Jan Cihlář ředitel divize 02

"Studie proveditelnosti opatření zlepšujících morfologicko-ekologický stav koryta a nivy Berounky v úseku Šlovice - Skryje" A. Souhrnná zpráva

Obsah 1

ÚVOD ............................................................................................................................................... 4 1.1 Identifikační údaje ...................................................................................................................... 4 1.1.1 Údaje o studii ..................................................................................................................... 4 1.1.1 Údaje o zadavateli ............................................................................................................. 4 1.1.2 Údaje o zpracovateli .......................................................................................................... 4 1.2 Základní údaje ............................................................................................................................ 5 1.2 Konvence .................................................................................................................................... 5 1.3 Cíle předkládané dokumentace.................................................................................................. 6 1.4 Členění studie ............................................................................................................................. 6 2 SEZNAM PODKLADŮ ........................................................................................................................ 7 3 CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU........................................................................................ 8 3.1 Popis území ................................................................................................................................ 8 3.2 Územně správní členění ............................................................................................................. 8 3.3 Hydrologie a klimatologie .......................................................................................................... 9 3.3.1 Hydrologické poměry....................................................................................................... 10 3.3.2 Klimatologie ..................................................................................................................... 10 3.4 Záplavová území ....................................................................................................................... 10 3.5 Informace o povodních ............................................................................................................ 11 3.6 Ichtyofauna v řešené oblasti .................................................................................................... 12 3.7 Splaveninový režim................................................................................................................... 13 3.8 Geologické a geomorfologické poměry.................................................................................... 13 3.8.1 Vrtná prozkoumanost ...................................................................................................... 15 3.9 Využití území dle území CORINE Land Cover 2000 .................................................................. 16 3.10 Limity využití území druhy ................................................................................................... 17 3.10.1 Územní systém ekologické stability ............................................................................ 17 3.10.2 VKP .............................................................................................................................. 17 3.10.3 Chráněné druhy ........................................................................................................... 17 3.10.4 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod................................................................ 18 3.10.5 Ochranné pásmo vodních zdrojů ................................................................................ 18 3.10.6 Území citlivá na živiny ................................................................................................. 18 3.11 Sítě technické infrastruktury ................................................................................................ 19 3.12 Vazba na územně plánovací dokumentaci........................................................................... 19 3.13 Historické mapy ................................................................................................................... 20

Zakázka č. 2922/002

2015

3


1

ÚVOD

1.1 Identifikační údaje 1.1.1 Údaje o studii Název: Místo:

Studie proveditelnosti opatření zlepšujících morfologickoekologický stav koryta a nivy Berounky v úseku Šlovice Skryje k.ú. Hřebečníky, Čilá, Skryje nad Berounkou

Obec

Hřebečníky, Čilá, Skryje

Obec s RP:

Rokycany, Rakovník

Kraj:

Plzeňský, Středočeský

Vodní tok:

Berounka

ČHP:

1-11-02-122

Stavební úřad:

MěÚ Rakovník, MěÚ Zbiroh

Vodohospodářský orgán:

MěÚ Rakovník, MěÚ Rokycany

1.1.1

Údaje o zadavateli

Zadavatel

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Adresa

Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 - Chodov

IČ

62933591

1.1.2

Údaje o zpracovateli

Zpracovatel

Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s.

Adresa

Nábřežní 4 150 56 Praha 5

IČ

47116901

Hlavní projektant

Ing. Vendula Koterová

Evidován u ČKAIT

ČKAIT – 0009335 Obor - IV00 - stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství


2015

4


1.2 Základní údaje Předložený materiál je zpracován na základě uzavřené smlouvy o dílo mezi objednatelem – a zhotovitelem – společností Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. Předmětem smlouvy je zpracování studie proveditelnosti opatření na řece Berounce a v jejím okolí v blízkosti jezu u Čechova mlýna. Řešen je úsek toku Šlovice – Skryje ř. km 75,250 – 77,600. Studie proveditelnosti bude složit jako podkladový materiál pro navržení konkrétního postupu v dotčené části území a cílem je posouzení navržených opatření z hlediska jejich efektivnosti a realizovatelnosti.

1.2

Konvence

Veškeré výškové kóty v této studii jsou uváděny ve výškovém systému Balt po vyrovnání (Bpv.) a polohopisné zaměření je provedeno v JTSK. Víceslovná ustálená spojení, která mají charakter odborných výrazů a v textu se často opakují, jsou pro větší přehlednost zprávy reprezentována zkratkami. Jedná se zejména o: AOPK ČR Bpv ČHMÚ ČHP ČOV DUR DSP HPV JTSK KN KPÚ LB LBC LBK MŘ Mze MŽP OPŽP ORP PB PB PPO PD PEO PK PPO PRVKUK PVL RVT ÚAP ÚP ÚSES VRV

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Balt po vyrovnání Český hydrometeorologický ústav Číslo hydrologického pořadí Čistírna odpadních vod dokumentace pro územní řízení dokumentace pro stavební povolení hladina podzemní vody jednotná trigonometrická síť katastrální Katastr nemovitostí komplexní pozemkové úpravy levý břeh, levobřežní lokální biocentrum lokální biokoridor Manipulační řád Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Operační program Životní prostředí obec s rozšířenou působností pravý břeh, pravobřežní Přírodě blízká protipovodňová opatření projektová dokumentace protierozní opatření Pozemkový katastr protipovodňová ochrana, příp. i protipovodňové opatření Plán rozvoje vodovodů a kanalizace kraje Povodí Vltavy, státní podnik revitalizační opatření územně plánovací podklady územní plán Územní systém ekologické stability Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s.


2015

5


VÚV TGM ZVHS

Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i. Zemědělská vodohospodářská správa

1.3 Cíle předkládané dokumentace Cílem je vyhledat možná opatření pro zlepšení protipovodňoví ochrany sídel na území města Říčany a dále po toku. Opatření budou zvýšení retenčního potenciálu krajiny, zlepšení rozlivů vody v krajině, zadržení srážkové vody v krajině a její další využití a protierozní opatření v daném území. Po vyhodnocení efektivnosti jsou doporučena opatření pro podrobnější hydrologicko-hydraulické posouzení. Respektovány jsou požadavky na ochranu území a chráněných druhů organismů a také na využitelnost území z hlediska jeho estetické hodnoty. Zpracovaná dokumentace se soustřeďuje na řešení, hodnocení a rozpracování těchto bodů: • • • • • • •

Zajištění a vyhodnocení podkladů Charakteristika současného stavu území Provedení analýz Návrh technického řešení Návrh variantních řešení Ekonomické zhodnocení Doporučení dalšího postupu

1.4 Členění studie A. B. C. D. E. F.

Souhrnná zpráva Návrh a vyhodnocení opatření Majetkoprávní elaborát Fotodokumentace Výkresová část Dokladová část


2015

6


2

SEZNAM PODKLADŮ 1. katastrální, Český úřad zeměměřický a. http://geoportal.cuzk.cz/. http://archivnimapy.cuzk.cz/mapy/map.phtml?dg=co_rastr_1000k,MCR500_op,P_COCM_u& me=-958775.556739,-1282635.97206,-400169.80851,872110.327503&language=cz&config=cio&resetsession=ALL. [Online] Český úřad zeměměřický a katastrální. [Citace: 10. 3 2014.] 2. Klimatické klasifikace a regionalizace světa ve výuce. Kopp, Jan. 2010. 10-11, Plzeň : Geografické rozhledy, 2010, Sv. 1. 3. kolektiv, autorský. 2007. ATLAS PODNEBÍ ČESKA. Praha : ČHMÚ, 2007. 4. Kulasová, Bohuslava Ing., Šercl, Petr Ing. a Boháč, Miloň Ing. 2004. Verifikace metod odvození hydrologických podkladů pro posuzování bezpečnosti vodních děl za povodní. Praha : Český hydrometeorologický ústav, 2004. 5. MAPOVÝ PORTÁL MAPY.CZ. turistické mapy. [Online] [Citace: 2. ledna 2014.] http://www.mapy.cz/#!x=15.312268&y=49.817333&z=6&l=16. 6. NÁRODNÍ GEOPORTÁL INSPIRE. základní charakteristiky bonitovaných půdněekologických jednotek. [Online] [Citace: 27. listopadu 2013.] http://geoportal.gov.cz/web/guest/catalogue-client/. 7. Portál eAGRI - resortní portál Ministerstva zemědělství. Veřejný registr půdy - LPIS. [Online] [Citace: 7. 5 2015.] eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny. 8. PORTÁL ÚSES (územní systém ekologocké stability). co je to úses. [Online] [Citace: 4. ledna 2014.] http://www.uses.cz/1.3-co-je-to-uses. 9. VÝZKUMNÝ ÚSTAV MELIORACÍ A OCHRANY PŮDY, v. v. i. WMS služby. [Online] [Citace: 11. prosince 2013.] http://geoportal.vumop.cz/wms_vumop/zchbpej.asp. 10. Zuna, Jaroslav Doc. Ing, CSc. 2008. Hrazení bystřin. Praha : Česká technika - nakladatelství ČVUT, 2008. 11. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách 12. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 13. Atlas ponebí Česka, Český hydrometeorologický ústav, Praha; Univerzita Palackého Olomouc; 2007 14. Havlík, A. ; Žák, Karel ; Hejduk, J. ; Picek, T., Sborník z konference Vodní toky 2005, ISBN 8086386-70-8, Splaveninový režim Berounky 15. Just 2013, Ekologicky orientovaná správa vodních toků v oblasti péče o jejich morfologický stav 16. Ondřej Slavík, Zdeněk Vančura a kol., 2012, Migrace ryb, rybí přechody a způsob jejich testování, Metodický postup pro návrh, realizaci a možnosti testování funkce rybích přechodů pro žadatele OPŽP 17. Informace zajištěné v průběhu projednání a terénního průzkumu 18. Studie proveditelnosti zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích v povodí Vltavy, VRV a.s., 2010


2015

7


3

CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU

3.1 Popis území Řešená lokalita se nachází na rozhraní dvou krajů, Středočeského a Plzeňského. Dotčena jsou poté rovnou tři katastrální území – Čilá, Hřebečky a Skryje. Dominantou území je památkově chráněná vodní elektrárna Čechův mlýn, jehož okolí se projekt týká. Západní okraj zájmového území je víceméně ohraničen jezem vzdouvajícím hladinu toku pro potřeby Čechova mlýnu, východní okraj zájmového území zase tvoří most silniční komunikace Skryje - Týřovice. Na levém břehu Berounky začíná oblast lesního porostu v okolí kopce Mileč (424 m n. m.). Západní oblast je tvořena především zemědělskými pozemky, menšími obcemi a doprovodnou vegetací vodních toků a cestní sítí.

Obr. 1 Řešené území

3.2 Územně správní členění Kraj: Okres: Obec s rozšířenou působností: Pověřená obec: Dotčené obce: Dotčená katastrální území: Stavební úřad: Orgán ochrany přírody: Chráněná krajinná oblast: Správce povodí: Správce vodního toku:


Středočeský, Plzeňský Rakovník MěÚ Rakovník, MěÚ Rokycany MěÚ Rakovník, MěÚ Zbiroh Skryje (748790), Hřebečníky (648906) a Čilá (724050) MěÚ Rakovník CHKO Křivoklát Křivoklátsko Povodí Vltavy, státní podnik Povodí Vltavy, státní podnik

2015

8


3.3 Hydrologie a klimatologie V řešeném území se nachází tři vodní toky: Berounka, Zbirožský, Chmelnický potok a několik drobných bezejmenných toků. Tab. 1 Vodní toky v řešené lokalitě

vodní tok

ČHP

Berounka

1-10-04-002

Zbirožský potok

1-11-02-141

Pravostranný přítok Berounky

Chmelnický potok

-

Levostranný přítok Berounky

Bezejmenný potok

-

Pravostranný přítok Berounky

Berounka Berounka vzniká soutokem čtyř řek (Mže, Úhlava, Radbuza a Úslava) ve městě Plzni v nadmořské výšce kolem 300 m n. m. Tento vodní tok je dlouhý téměř 140 km a je přítokem Vltavy, do které ústí v Modřanech v Praze. Plocha celého povodí je 8 855,47 km2. Řešený úsek Berounky začíná v nadjezí u obce Čilá nad Čechovým mlýnem a končí za mostem silniční komunikace Skryje - Týřovice. V řešeném zájmovém území má Berounka celkem tři bezejmenné přítoky. Dva z nich jsou levostranné a jeden pravostranný. Ve všech případech se jedná o drobné toky místního významu, které svou délkou nepřekročí 1,5 km. Berounka je v této části už velkým tokem. V zájmovém území se šířka toku pohybuje v rozmezí 20 - 80 m. Koryto je zde významně upravováno. Na začátku zájmového území se nachází vzdouvací stavba – jez Čilá 77,5 ř. km, která zvyšuje spád nutný pro energetické využití v Čechově mlýně. Jedná se o pevný jez délky 133 m v koruně s maximální výškou 1,2 m. Čechův mlýn je památkově chráněná stavba, která se nachází na starém náhonu u Berounky. V roce 1911 byla zahájena stavba MVE přičemž turbína byla dokončena do konce roku 1916. Následujícího roku pozbyla Václavu Čechovi uděleno povolení k jejímu užívání. Elektrárna nejprve zásobovala pouze Šlovický mlýn a přilehlé hospodářství. Přebytek elektrické energie měl sloužit k zemědělským i průmyslovým účelům. Vzhledem k umístění mlýna a obtížné dopravní dostupnosti bylo mlýnské zařízení demontováno a převezeno jinam. VD tak nadále slouží pouze k výrobě elektrického proudu. Ve zkušebním provozu byl proud také veden do blízkého mlýna ve Slabcích. Vedení dlouhé 12 km tak udělala z Čechova mlýna první elektrárnu, která napájela střídavým proudem místní elektrickou síť – mlýny Slabce a Slapnice, kamenolom Bílý kámen, osm okolních vesnic a přilehlé chaty. Roku 1928 byla elektrárna napojena na celostátní energetickou síť. Postupně se elektrárna rozšiřovala. Byla vybavena druhou Francisovou turbínou a jednoválcovým dvoudobým naftovým motorem značky Škoda z roku 1927. Maximální výkon turbíny dosahoval 106 kW na hřídeli při průtoku 6m3/s a spádu 2,3 m. Motorje jediným dochovaným exponátem tohoto typu, jeho mazací systém vyrobila firma Bosh. Jako náhradní zdroj při malých průtocích motor poháněl synchronní generátor značky Siemens, v současnosti také jeden z posledních tří exemplářů svého druhu na světě. Ten umožnoval provoz nezávisle na veřejné síti. Oba technické unikáty se po generální opravě staly součástí expozice, která byla v bývalé mlýnici slavnostně otevřena v květnu 2008. V roce 2009 byl objekt prohlášen za kulturní památku ČR. Charakter okolní vegetace je převážně stromové a keřové patro. Zbirožský potok Zbirožský potok pramení mezi obcemi Mýto a Těškov v nadmořské výšce zhruba 538 m n. m. Ústí do Berounky v Čilé. Délka toku je cca 29 km. Ve svém horním toku napájí Kařezské rybníky, které jsou přírodní památkou, která slouží k ochraně vodního ptactva, další rybníky jsou v okolí Zbiroha. Potok pak míří k severu odlehlým, stále více zahloubeným údolím v CHKO Křivoklátsko. Chmelnický potok Pramen se nachází nedaleko obce Hřebečníky. U obce Šlovice se Chmelnický potok vlévá do odpadního kanálu MVE Čechův mlýn. Tok je oboustranně hustě obklopen lesními porosty. Na pravém Zakázka č. 2922/002

2015

9


břehu vodní tok částečně lemuje silnice spojující Šlovice a Újezdec. Vodní tok je přirozený, bez opevnění. Bezejmenný potok Tento drobný vodní tok vzniká v místě malé vodní nádrže jižně od obce Skryje. Ústí do Berounky v blízkosti chatové osady. Celková délka toku je cca 1,5 km. 3.3.1 Hydrologické poměry Hydrologická data zajištěná od ČHMÚ – pobočka Plzeň k profilu jezu ř.km 77,5 toku Berounky. 3 -1

Tab. 2 M-denní průtoky

(m .s )

30

60

90

120

150

180

210

240

270

300

330

355

364

Tř.

69.0

47.1

36.3

29.4

24.4

20.6

17.4

14.7

12.2

9.91

7.52

4.97

3.03

III.

Tab. 3 N-leté průtoky

3 -1

(m .s )

1

2

5

10

20

50

100

Třída

252

368

548

702

871

1120

1320

III.

3.3.2 Klimatologie Oblast spadá do mírně teplé klimatické oblasti, která i díky srážkovému stínu je poměrně suchá (rožní průměr srážek 500-550 mm) a teplá (roční průměrné teploty 7-8 °C). Přesto je tu velmi rozvinutá síť vodních toků tvořících velmi členitou krajinu s inverzním charakterem teplot v hlubokých údolích.

3.4 Záplavová území Zájmové území se nachází v záplavových územích Berounky a to ve všech třech stanovených stavech – Q5, Q20 a Q100. Pro ostatní vodní toky (vyjma Zbirožského potoka), protékající jednotlivými sídly nejsou záplavová území dosud stanovena. ÚPD žádná protipovodňová opatření nenavrhuje. Záplavová území byla vyhlášena příslušnými vodoprávními úřady následovně: Tab. 4 Seznam vyhlášených záplavových území

úsek od - do [ř. km] 77,500 - 138,800 délka 61,3 km 77,500 - 83,656 délka 6,2 km 7,360 - 81,100 délka 73,7 km


stanovení záplavového území vodoprávní úřad datum platnosti čj. KrÚ Plzeňského kraje 22.06.2006 ŽP/6667/06 KrÚ Plzeňského kraje 15.12.2012 ŽP/8293/12 KrÚ Středočeského kraje 15.01.2007 00878/2007/OŽP-Bab

2015

10


Obr. 2 – Aktivní zóny záplavových území

Obr. 3 – Záplavová území Berounky

3.5 Informace o povodních Zájmová lokalita je pravidelně ohrožována povodněmi na řece Berounce. V následující tabulce jsou uvedeny tři nejextrémnější vodní stavy, které byly na Berounce zaznamenány na nedalekém limnigrafu v Liblíně. Tab. 5 – Maximální povodňové průtoky na Berounce (Limnigraf Liblín)

Datum 13. 08. 2002 03. 06. 2013 28. 05. 2006 15. 01. 2011 19. 02. 2005


Vodní stav [cm] 703 443 390 329 272

2015

11


Datum 28. 02. 1997 29. 03. 2006 28. 02. 2010 20. 02. 1996 05. 12. 2007 19. 11. 1995

Vodní stav [cm] 260 260 193 160 157 103

Pro porovnání dále uvádím hodnoty pro vyhlášení jednotlivých stupňů povodňové aktivity v profilu limnigrafu Liblín, který se nachází nad řešeným úsekem v ř. km 101,3. Stupně povodňové aktivity LG Liblín: bdělost pohotovost ohrožení

[cm] 180 260 340

Platnost SPA pro úsek toku:

[m3.s-1] 142 263 420

Liblín - Zbečno

Obr. 4 – Poloha LG Liblín

3.6 Ichtyofauna v řešené oblasti Ve střední části toku Berouny se prolínají pomalejší hlubší úseky, pro něž je typická rybí obsádka cejnového pásma, a úseky pod jezy, které jsou spíše typické pro pásmo parmové. Z limitních druhů ryb z hlediska technických parametrů rybích přechodů se zde vyskytují jak velké druhy ryb (bolen dravý – předmět ochrany EVL Berounka Natura 2000, sumec obecný, štika obecná) tak i drobné ryby (např. hrouzek obecný). Pro rybí obsádku parmového a cejnového pásma jsou nezbytné vhodné habitaty pro tření a vývoj juvenilních stadií v podobě štěrkových a písčitých lavic pro reofilní litofilní druhy ryb (např. bolen dravý, parma obecná, ouklej obecná) a také dostatek vodní nebo ponořené vegetace v příbřežní zklidněné zóně případně v bočních ramenech pro druhy fytofilní (štika obecná, cejn velký, cejnek malý, plotice obecná). Plocha těchto habitatů je většinou díky úpravám toku (podélné opevnění, jezy) zmenšena a je vhodné ji v rámci RVT rozšířit. Řešený úsek Berounky lze zařadit do cejnového pásma, které spadá mezi kaprové vody. Základní skladba rybí obsádky v cejnovém pásmu je cejn velký (Abramis brama), cejnek malý (Blicca bjorkna), plotice obecná (Rutilus rutilus), jelec jesen (Leuciscus idus), ouklej obecná (Alburnus alburnus), Zakázka č. 2922/002

2015

12


candát obecný (Sander luciopera), okoun říční (Perca fluviatilis), štika obecná (Esox lucius), sumec velký (Silurus glanis) a doplňkové druhy jako parma obecná (Barbus barbus), podoustev říční (Vimba vimba), ostroretka stě-hovavá (Chondrostoma nasus).

3.7 Splaveninový režim Ve štěrcích Berounky jsou velmi hojné valouny z hornin barrandienského neoproterozoika a barrandienského paleozoika (kambria, ordoviku, siluru a devonu). Z hornin neoproterozoika jsou ve většině sledovaného úseku nejhojnější silicity (buližníky), časté jsou ale i valouny neoproterozoických drob a břidlic a vulkanitů (spilitů), zejména v úseku po Račice n.B.. Zdrojová oblast těchto hornin je velmi rozsáhlá, zahrnuje celé Plzeňsko, až po Klatovy a většinu vlastního údolí Berounky až po Hýskov. Z hornin kambria jsou pravidelně zastoupeny slepence a dobře zpevněné pískovce až křemence, které pocházejí z oblasti centrálních Brd (transportovány zejména Klabavou a Litavkou), případně z okolí Skryjí (milečské slepence). Nápadné zvýšení zastoupení těchto hornin je v úseku pod ústím Litavky. Běžně se vyskytují i kambrické vulkanity, pocházející z křivoklátsko-rokycanského pásma, do údolí Berounky jsou dotovány zejména Zbirožským a Úpořským potokem, směrem po proudu od Račic n. B. jejich zastoupení rychle klesá. Počínaje od Hýskova se výrazně zvyšuje podíl hornin ordoviku, zejména křemenců. Ve spodním toku Berounky pod Berounem tvoří souhrn hornin kambria, ordoviku, siluru a devonu, které se vesměs dostávají do toku až v úseku pod Plzní, výrazně nadpoloviční část štěrkové frakce. Podstatným zdrojem hrubé štěrkové frakce (nad 16 mm) jsou tedy ve studovaném úseku Berounky lokální horniny, s délkou transportu jen v kilometrech až prvních desítkách kilometrů. Vliv malých bočních přítoků i nejrůznějších strží, kterými se vody a klastický materiál pohybují jen po přívalových srážkách, je podstatný. Tyto toky mají totiž podstatně větší spád než Berounka a při přívalových srážkách mají značnou transportní schopnost. Ve většině sledovaného úseku je vyvinut v případě drobnějších přítoků inverzní reliéf, tedy přítoky pramení zpravidla v plochém terénu, a jejich spodní nejvodnatější úseky před soutokem s Berounkou mají větší spád a procházejí reliéfem s velmi strmými svahy. Dokladem transportní činnosti malých přítoků jsou náplavové kužele při jejich ústí do údolí Berounky. Malých stálých přítoků, pravidelně transportujících štěrky do hlavního údolí, je v úseku od Plzně po ústí Berounky do Vltavy zhruba 200. Dalším podstatným zdrojem splavenin hromadících se v některých úsecích koryta jsou břehové nátrže. Po většinu úseku mezi Plzní (ř. km 135) a Roztoky (ř. km 63) protéká Berounka územím s poměrně řídkým osídlením, většina obcí je zde lokalizována nikoliv v údolí řeky ale až na vyšších říčních terasách. Na sanaci nátrží nebo odstraňování novotvořených akumulací splavenin v korytě je v tomto úseku proto mnohem menší tlak než v hustě osídleném území v posledních 35 km toku od Berouna pod Radotín. V úseku mezi Plzní a Berounem vznikla po povodni ze srpna 2002 řada břehových nátrží, často se značným objemem. Objem těchto nátrží zatím nebyl kvantifikován. V některých částech tohoto úseku dochází přirozenými procesy ke změlčování ale současně částečnému rozšiřování koryta, se vznikem ostrovů.

3.8 Geologické a geomorfologické poměry Morfologicky je území členité. Nadmořské výšky při Berounce, kter s v této části tku ostře zařezává do terénu, mají hodnotu 250 m, starý pionýrský tábor asi 0,4 km severně hodnotu 320 m a dále na sever vrch Mileč dosahuje nadmořské výšky 414,8 m. Celá oblast je odvodňována na severovýchod Berounkou a jejími přítoky. Klimatické poměry jsou úzce spjaty s hydrologickými poměry zájmového území. Proto vysoké atmosférické srážky spadlé v zájmovém území a celém povodí Berounky před čerpací zkouškou se velmi rychle projevily zvýšeným stavem hladiny Berounky i hladiny ve vrtech. Hladina Berounky byla zde zvýšená o 1,30 m, hladina ve vrtech před čerpací zkouškou cca o 1,0 m.


2015

13


Obr. 5 Geologická stavba oblasti

Po stránce orografické leží zájmové území na rozhraní dvou celků – Krakovecké plošiny a Radnické pahorkatiny. Oba celky jsou součástí vrchoviny Berounky. Z hlediska geologického je podloží zájmového území budováno horninami svrchního proterozoika (algonkia), zastoupeného břidlicemi až prachovci, drobovými břidlicemi, drobami nepřeměněnými až slabě přeměněnými a buližníky. Břidlice jsou zpravidla šedé barvy různých odstínů; tmavší zbarvení některých poloh je způsobeno vyšším podílem grafitické příměsi. Při větrání se břidilce rozpadají deskovitě až lupenitě, rozvětralé břidlice mají pak spíše jílovitý charakter. Droby tvoří místy slabší lavice a vložky v břidlicích, místy i polohy značné mocnosti. Barvou se neliší od břidlic, jsou zpravidla drobnozrnné se zrny většinou pod 1 mm Pokryvné útvary tvoří z větší části jílovotopísčité hlíny svahové hlíny a kamenité sutě, jejichž mocnost z hydrogeologického hlediska je zanedbatelná. Větších mocností dosahují pouze terasové uloženiny a štěrkopískové náplavy řek. Zakázka č. 2922/002

2015

14


V místě hydrogeologického průzkumu byly vrtnými pracemi zastiženy černé algonické břidlice překryté štěrkovitými náplavy řeky Berounky. Mocnost kvartéru se zde pohybuje od 4,70-6,40 m. Po stránce hydrogeologické je toto území na podzemní vody chudé. Podložní horniny mají omezenou propustnost a obsahují puklinové vody převážné pouze ve zvětralých partiích nebo v místech poruchových pásem. Stupeň zvodnění je poměrně nízký a podzemní vody mají z hlediska vodohospodářského využití jen lokální význam. Poměrně lepší podmínky pro jímání podzemní vody poskytují kvartérní sedimenty říčních náplavů. Bývají to písky a štěrkopísky většinou bez jílovité příměsi s volnou hladinou mělké podzemní vody. 3.8.1 Vrtná prozkoumanost K podrobnějšímu popisu geologických poměrů byla provedena analýza archivních dat České geologické služby (Geofond). Oblast Hřebečníky Sonda HV-1 Vrt byl proveden v roce 1986. Geologický profil 0,00 – 0,90 m hnědá humozní slabě jílovitá hlína s drnem 0,90 – 1,80 rezavě hnědá jílovito-písčitá zemina 1,80 – 3,50 hnědý zahliněný hrubý štěrkopísek, valouny do 20 cm 3,50 – 6,40 hrubý – balvanitý štěrkopísek, valouny přes průměr vrtu (buližník, břidlice) 6,40 – 8,00 černá prokřemenělá břidlice Sonda HV-2 Vrt byl proveden v roce 1986. Geologický profil 0,00 – 1,10 m hnědá písčitá humozní hlína s drnem 1,10 – 2,00 hnědá rezavá jílovito-písčitá zemina 2,00 – 2,70 hnědý zahliněný štěrkopísek, valouny co 20 cm 2,70 – 5,10 hrubý balvanitý štěrkopísek, valouny přes průměr vrtu (buližník, břidlice) 5,10 – 8,40 černá prokřemenělá břidlice Sonda HV-3 Vrt byl proveden v roce 1986. Geologický profil 0,00 – 1,30 m 1,30 – 2,00 2,00 – 3,50 3,50 – 4,70 4,70 – 7,80

hnědá humózní slabě jílovitá hlína s drnem rezavě hnědý slabě hlinitý středně zrnitý písek hrubý štěrkopísek prům. valounu 20 cm, výplň tmavě hnědý jemný písek balvanitý štěrkopísek prům. valounu přes průměr vrtu (buližník, břidlice) černá prokřemenělá břidlice


2015

15

"Studie proveditelnosti opatření zlepšujících morfologicko-ekologický stav koryta a nivy Berounky v úseku Šlovice - Skryje" A. Souhrnná zpráva Tab. 6 - Základní údaje o čerpacích zkouškách Objekt HV – 1 HV – 2 HV – 3

Doba čerpání

HPV před ČZ

Čerpané množství

[hod] 48 48 48

[m] 1,20 1,20 1,20

[l/s] 0,56 1,08 0,60

Max. snížení od ust. hladiny [m] 4,14 3,78 3,92

Tab. 7 – Hydraulické parametry Objekt HV – 1 HV – 2 HV – 3

kde T kf q Y Z

Mocnost zvodněného kolektoru [m] 6,80 7,20 6,50

Hladina ustálená

Hladina maximální

Snížení

Q

q

[m] 2,24 1,95 2,03

[m] 5,48 5,57 4,96

[m] 3,24 3,62 2,93

[l/s] 0,22 0,54 0,23

[l/s/m] 0,067 0,149 0,078

Y

4,8 5,2 4,9

Z

kf

T

4,0 4,3 4,1

[m/s] -5 2,8.10 -5 5,1.10 -5 2,0.10

[m /s] -4 1,9.10 -4 3,7.10 -4 1,3.10

2

transmisivita koeficient filtrace specifická vydatnost index průtočnosti index propustnosti

3.9 Využití území dle území CORINE Land Cover 2000 Dle mapy využití území vyplývá, že v řešené oblasti se nachází souvislý lesní porost. Který je tvořen zejména listnatými stromy. Na jihu u obce Skryje je nesouvislá zástavba. Kromě významných lesních porostů jsou významným prvkem plochy nezavlažované orné půdy a směsice polí, luk a trvalých plodin.

Obr. 6 Využití území dle CORINE Zakázka č. 2922/002

2015

16


Legenda:

3.10 Limity využití území druhy Do řešeného území zasahují prvky Natura2000 a to konkrétně ptačí oblast Křivoklátsko. Ptačí oblast Křivoklátsko je převážně lesnatá oblast, místy prostřídaná bezlesými enklávami převážně v okolí obcí a skalními stepmi. Lesy pokrývají přes 70 % území, jejich druhová skladba je velmi různorodá, najdeme zde více než 80 druhů dřevin. Mezi nejcennější lesní typy patří dubové bučiny a dubové habřiny. Na suťových a balvanitých polích jsou běžné lipové javořiny a pro strmé suché svahy a skalnaté hřbety jsou typické zakrslé až křovinaté porosty dubu zimního (Quercus petraea). Územím protéká v hluboce zařízlém údolí řeka Berounka, až téměř kaňonovitý ráz mají údolí jejich přítoků. V oblastech mimo les se střídají louky, pole, pastviny, křoviny a remízky. Cenná jsou především suchomilná travní společenstva, různorodá ekotonální společenstva keřů a bylin a typické sečené květnaté louky. V území bylo zjištěno více než 120 hnízdících druhů ptáků, dalších 40 druhů bylo zaznamenáno mimo hnízdní období nebo jejich hnízdění nebylo potvrzeno. Dále území zasahuje také do CHKO Křivoklátsko, v těsné blízkosti toku se nachází přírodní památka Skryjsko Týřovické kambrium a národní přírodní rezervace Týřov. 3.10.1 Územní systém ekologické stability Zájmovým územím prochází nadregionální biokoridor (ID: 40), kterým je sama Berounka a její přilehlé okolí. 3.10.2 VKP Na území se vyskytují také VKP ze zákona (v §3, odst. 1, písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění) – veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. 3.10.3 Chráněné druhy

Kulíšek nejmenší (Glaucidium úasserinum) Ledňáček říční (Alcedo atthis) Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) Lejsek malý (Ficedula parva) Zakázka č. 2922/002

Stálá populace Podíl populace 30-40 p. B 10-15 p. C

Zastavující se Zachovalost

Zimující Izolace

Hnízdící Celkové hodnocení

A

C

B

B

C

B

B

B

B

C

C

C 3500-4000 p. A 35-45 p. C

2015

17


Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) Včelojed lesní (Pernis apivorus) Výr velký (Bubo bubo) Žluna šedá (Picus canus)

Stálá populace Podíl populace 85-140 p. B

Zastavující se Zachovalost

Zimující Izolace

Hnízdící Celkové hodnocení

B

B

C 8-12 p. C 40-50 p. C

B

C

A 7-12 p. B

C

C

B

B

B

B

3.10.4 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod V zájmové oblasti se nenachází chráněné oblasti přirozené akumulace vod. 3.10.5 Ochranné pásmo vodních zdrojů Dle zákon 254/2001 Sb. (Vodní zákon) v § 30 slouží ochranná pásma jako území k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou. V oblasti se nachází několik lokalit pro odběr podzemní vody pro lidskou spotřebu. 3.10.6 Území citlivá na živiny Celé zájmové území je klasifikováno jako území citlivé na živiny.

Obr. 7 Území citlivá na živiny


2015

18


3.11 Sítě technické infrastruktury V rámci zajištění podkladů a projednání studie byly osloveni následující vlastníci a správci technické infrastruktury. Jejich vyjádření jsou přiložena v dokladové části studie. 1) ČEPS, a.s. Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10 2) Česká telekomunikační infrastruktura a.s. (CETIN) Olšanská 2681/6, 130 00 Praha 3 3) České radiokomunikace a.s. Skokanská 2117/1, 169 00 Praha 6 – Břevnov 4) MO – Sekce ekonomická a majetková – Oddělení ochrany územních zájmů Hradební 772/12, 110 15 Praha 1 5) T-Mobile Czech Republic a.s. Tomíčkova 2144/1, 149 00 Praha 4 6) Vodafone Czech Republic a.s. Náměstí Junkových 2, 155 00, Praha 5 7) ČEZ Distribuce, a.s. Teplická 874/8, 405 02 Děčín 4 8) ČEZ ICT Services, a.s. Duhová 1531/3, 140 53 Praha 4 9) Obec Čilá Čilá 6, 338 08 Čilá 10) Obec Hřebečníky Hřebečníky 36, 270 41 Hřebečníky 11) Obec Skryje Skryje 15, 270 42 Skryje 12) RAVOS, s.r.o. Františka Diepolta 1870, 269 01 Rakovník

3.12 Vazba na územně plánovací dokumentaci Z dostupné územně plánovací dokumentace (ÚPD obce Hřebečníky) plyne, že projekt není v rozporu s touto územně plánovací dokumentací. Územní plány obcí Skryje a Čilá bohužel nejsou k dispozici. Z ÚPD Hřebečníky dále vyplývá, že se v zájmovém území rovněž nachází lokální biocentrum LBC 4 – Mileč o rozloze 11,5 ha které má podporovat složení původní skladby porostu.


2015

19


3.13 Historické mapy Pro rešerši vývoje území byly využity volně dostupné mapy. Na území Čech a Moravy proběhlo několik vln mapování. Nejstarší mapová díla středních měřítek vzešla z prvního a druhého vojenského mapování, která proběhla od 2. poloviny 18. století v rakouské monarchii. Cenným materiálem uloženým v ÚAZK je unikátní dílo první poloviny 19. století – stabilní katastr. Je to ucelený, maximálně objektivní a přesný obraz kvalitativního a kvantitativního stavu půdního fondu a tehdejší ekonomiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Stabilní katastr byl založen císařským patentem z prosince 1817, podle něhož měly být všechny pozemky hospodářsky obdělávané i jiné geometricky zaměřeny, zobrazeny na mapách, sepsány a popsány, rozděleny podle druhu vzdělávání (kultur) a užívání a nakonec plodné pozemky vtříděny do určitých jakostních tříd. Tím byl dán základ pro spravedlivé vyměřování pozemkové daně. • Vojenské mapování (1764-1768 a 1780-1783 - rektifikace) • II. Vojenské mapování (1836-1852) • III. Vojenské mapování (1877-1880) • Stabilní katastr – povinné císařské otisky (1826-1843)

Obr. 8 – I. Vojenské mapování (1764-1768 a 1780-1783 - rektifikace)

Obr. 9 – II. Vojenské mapování (1836-1852)


2015

20


Obr. 10 – III. Vojenské mapování (1877-1880)

Obr. 11 – Stabilní katastr – povinné císařské otisky (1826-1843)

Nejnovější vývoj území velmi podrobně ilustrují letecké snímky spojené do ortofotomap. Nejstarší volně dostupnou ortofotomapou je černobílá mapa z 50. let 20. století. Aktuální barevné ortofotomapy podrobně popisují vývoj území z hlediska vegetace, povodní, eroze apod. V některých částech republiky letecké snímky mohou být staré až 3 roky, což je to dáno technologickým postupem a náročností celé operace snímkování. Dostupné jsou také snímky z let 2003 a 2006. Snímkování bylo prováděno analogovou leteckou kamerou (na film, snímek rozměru 23x23 cm), s rozlišením až 10cm/pixel.


2015

21


Obr. 12 – Ortofoto mapa (50. Léta)

Obr. 13 – Ortofoto mapa (r. 2003)


2015

22


Obr. 14 – Ortofoto mapa (r. 2006)

Obr. 15 – Ortofoto mapa (současná) Zakázka č. 2922/002

2015

23

Studie proveditelnosti opatření zlepšujících morfologicko-ekologický stav koryta a nivy Berounky v úseku Šlovice - Skryje

Recommend Documents