STUDIE PROVEDITELNOSTI NA ZJIS TE NI KLASTROVE HO POTENCIA LU V OBLASTI LA ZEN STVI A BALNEOLOGIE V KARLOVARSKE M KRAJI

STUDIE PROVEDITELNOSTI NA ZJISTENI KLASTROVEHO POTENCIALU V OBLASTI LAZENSTVI A BALNEOLOGIE V KARLOVARSKEM KRAJI Leden 2014

STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU

Stránka 2 z 67

Obsah 1

2

Úvod ................................................................................................................................................ 4 1.1

Proč klastr? .............................................................................................................................. 4

1.2

Co jsou to klastry ..................................................................................................................... 5

1.3

Jak klastry vznikají ................................................................................................................... 6

1.4

Jak klastry fungují .................................................................................................................... 8

1.5

Co může klastr jeho členům přinést ........................................................................................ 9

Vstupní podmínky pro vznik klastru .............................................................................................. 11 2.1

Struktura průmyslu v regionu ................................................................................................ 11

2.2

Význam a vývoj cestovního ruchu a lázeňství ....................................................................... 20

2.3

Regulační a legislativní aspekty fungování lázeňství ............................................................. 27

3

Vymezení dotčených oborů a subjektů pro provedení pohovorů ................................................ 30

4

Výsledky uskutečněných pohovorů ............................................................................................... 35

5

4.1

Přístup k realizaci pohovorů .................................................................................................. 35

4.2

Hlavní souhrnné výstupy z realizovaných pohovorů ............................................................. 35

4.2.1

Identifikace hlavních problémů a témat k řešení .......................................................... 35

4.2.2

Vyhodnocení potenciálu pro spolupráci........................................................................ 39

Analýza nákladů a přínosů, doporučení na realizaci budoucích aktivit......................................... 40 5.1

6

Finanční plán a analýza klastru .............................................................................................. 40

5.1.1

Základní přístupy/ modely financování klastrů ............................................................. 40

5.1.2

Návrh finančního modelu fungování klastru ................................................................. 41

5.1.3

Alternativní možnosti financování klastrů..................................................................... 50

Přílohy.............................................................................................................................................. 6


Stránka 3 z 67

1 Úvod Stejně jako cestovní ruch obecně, tak i lázeňství se stává stále významnějším odvětvím, které může zejména v neprůmyslově orientovaných regionech představovat výrazný potenciál pro ekonomický rozvoj. Zatímco klasická průmyslová výroba může „putovat“ za levnými zdroji a pracovní silou, cestovní ruch představuje odvětví, které je díky své vázanosti na místní potenciál a v případě lázeňství i na místní přírodní zdroje, vázané k danému regionu. Přesto i zde, stejně jako v mnoha dalších odvětvích, s rostoucí globalizací roste konkurence, vzdálenost mezi jednotlivými destinacemi přestává hrát zásadní roli a pro potenciální cílovou skupinu hraje stále významnější roli kvalita, případně unikátnost nabídky. Právě to činí z lázeňství díky jeho vázanosti na místní přírodní zdroje odvětví, které disponuje unikátním potenciálem pro rozvoj regionu a to nejen jako odvětví cestovního ruchu, ale jako odvětví, které může přispět k rozvoji dalších navazujících odvětví, které spadají do oblasti sportu, turistiky, či zemědělství, ale třeba i výroby léčebných přípravků a zdravotnických zařízení. Potenciál lázeňství přispět k rozvoji regionů dále umocňuje trend „preventivní péče“ a zdravého životního stylu, který se stále více rozmáhá a který zejména v posledních letech nabývá na významu. Stále více obyvatel je ohroženo civilizačními chorobami a jejich zdravotní stav se promítá nejenom do rostoucích nákladů na zdravotní péči, ale též do výrazného snížení produktivity práce a tím i ekonomického růstu. Z řady nechtěných vlivů je nejčastěji uváděna obezita, malá pohybová aktivita, nevhodné stravovací návyky, kouření apod. Dle provedených výzkumů a studií je těmto faktům připisována kromě přímé nemocnosti i menší obecná pohyblivost a koncentrace s důsledkem rostoucího počtu chyb a úrazů. Díky všem výše uvedeným skutečnostem se mnohé studie přiklánějí k názoru, že každé prostředky investované do zdravého životního stylu a preventivní léčby, generují nejenom úsporu na straně následných léčebných výdajů, ale i výrazný nárůst produktivity ekonomiky, která je na zdravé pracovní síle závislá. Mimo jiné i proto je stále více propagována potřeba prevence, zdravého životního stylu a přirozeného posilování imunity, k čemuž lázeňství jednoznačně přispívá.

1.1 Proč klastr? Vývoj ve světě, ale i v ČR ukazuje, že i v dobách stále výraznějšího rozvoje globalizace hraje klíčovou roli cílený rozvoj jednotlivých regionů, založený na využití místních podmínek, které představují pro daný region konkurenční výhodu, odlišující jej od ostatních regionů v okolí a představují tak výrazný potenciál pro udržení, případně vznik nových pracovních míst v regionu a tím i zajištění dalšího ekonomického rozvoje území. Při pohledu na Karlovarský kraj je zřejmé, že právě lázeňství představuje oblast, která je pro tento region unikátní a významnou oblastí, která hraje výraznou roli jak z pohledu zaměstnanosti, tak z pohledu ekonomického přínosu lázeňství samotného, ale i všech navazujících odvětví.


Stránka 4 z 67

Aby bylo možno v dnešním globalizovaném světě odvětví cestovního ruchu a lázeňství efektivně rozvíjet, je potřeba v regionu nastartovat spolupráci všech významných subjektů, které se v daném oboru pohybují. Konkurencí může být v dnešní době moderních technologií a klesajících nákladů na dopravu téměř jakékoliv území, které nabízí obdobnou službu, nebo produkt. Pro maximální využití potenciálů území je tak potřeba spojit síly všech subjektů, které v daném oboru působí a to i přesto, že se tyto subjekty v rámci regionu mohou vzájemně vnímat jako konkurence. Z nadregionálního pohledu však mohou společně čelit konkurenci z jiných regionů a společně tak posílit své postavení na trhu. Právě pro tento způsob spolupráce jsou ve světě již několik desetiletí využívány tzv. klastrové iniciativy, tedy sdružení/ uskupení, založená na specifických, dále popsaných principech. Tato studie se proto zabývá ověřením možnosti/ potenciálu, pro vznik klastrové iniciativy v oblasti balneologie v Karlovarském kraji. Snahou studie je v tomto kontextu ověření zda:  

Je význam lázeňství v regionu opravdu natolik významný, že vykazuje dobré předpoklady pro vznik klastru Existuje v území dostatečný počet klíčových hráčů, kteří se shodují na problémech, které je potřeba v dané oblasti řešit a jsou ochotni zvolit pro řešení vzájemnou spolupráci

1.2 Co jsou to klastry Pod názvem klastr rozumíme oborové seskupení/ sdružení firem stejného nebo podobného zaměření, které se nacházejí v relativní geografické blízkosti, nejčastěji v rámci jednoho regionu a které společně řeší své problémy, společně využívají místní surovinový, technologický či jakýkoliv jiný potenciál a to i přesto, že proti sobě mohou v některých případech vystupovat jako konkurenční subjekty. Hlavním předpokladem úspěšné spolupráce v rámci klastru je tak schopnost jednotlivých firem pochopit, že i ze spolupráce s relativními konkurenty na regionální úrovni, může společnost získat konkurenční výhodu na nadregionální či mezinárodní úrovni. Pro upřesnění vnímání klastru uvádíme dvě hlavní definice, které jsou nejčastěji používané jako vymezení klastru. Definice klastru dle Michaela Portera1 Klastry jsou místní koncentrace vzájemně propojených firem a institucí v konkrétním oboru. Klastry zahrnují skupinu provázaných průmyslových odvětví a dalších subjektů důležitých pro hospodářskou soutěž. Obsahují např. dodavatele specializovaných vstupů, jako jsou součásti, stroje a služby a poskytovatele specializované infrastruktury. Klastry se často rozšiřují směrem dolů k odbytovým kanálům a zákazníkům, a do stran k výrobcům komplementárních produktů a společnostem v průmyslových odvětvích příbuzných z hlediska dovedností, technologií nebo společných vstupů. Mnoho klastrů také zahrnuje vládní či jiné instituce - jako např. univerzity, normotvorné agentury,

1

Zdroj: CzechInvest: Průvodce klastrem - www.czechinvest.org


Stránka 5 z 67

výzkumné týmy či obchodní asociace - které poskytují specializovaná školení, vzdělávání, informace, výzkum a technickou podporu. Definice klastru dle Evropské komise Klastry jsou skupiny nezávislých firem a přidružených institucí, které: -

spolupracují a soutěží

-

jsou místně koncentrované v jednom či několika regionech, i když klastry mohou mít i globální dosah

-

jsou specializované v konkrétním technologiemi a dovednostmi

-

jsou bud znalostní nebo tradiční

průmyslovém

odvětví

provázaném

společnými

Úspěšné klastry zlepšují ekonomiku zapojených společností, podporují vývoj a výzkum, inovaci, zajišťují vzdělávání a školení zaměstnanců jednotlivých členských firem, zvyšují export a podporují rozvoj regionu. Firmy zapojené do klastru centrálně řeší společné problémy, vzájemně se doplňují, jsou flexibilnější na trhu, mohou vyhovět větším zakázkám atd. Silný klastr upevňují tyto faktory: důvěra, spolupráce, přístup k informacím, geografická blízkost na regionální úrovni, státní investice, strategické centrální vedení aj. Významnou roli v místních klastrech hrají univerzity. Univerzita je významnou vědeckou základnou a aplikuje výzkumné poznatky do inovativního procesu v klastrech. Obecně jsou rozeznávány dva hlavní druhy klastrů: 

Klastry založené na hodnotovém řetězci - klastry založené na síti dodavatelských vazeb např. automobilový průmysl, kde se členové klastru sdružují kolem hlavního hodnotového řetězce spojujícího výrobce automobilů s dodavateli;



Klastry založené na kompetencích - soustředí se na konkrétní oblasti technické expertízy nebo kompetence v regionu/ území – různé výzkumné nebo vzdělávací dovednosti - nejedná se o klíčové dodavatelské vazby v rámci daného sektoru, ale o aplikaci samotných znalostí a expertízy často napříč odlišnými hospodářskými aktivitami. Příkladem mohou být softwarové firmy, jejich geografická koncentrace je zřejmá, ale okruh zákazníků je velmi různorodý.

Klastry by se neměly soustředit pouze na místní poptávku, ačkoliv z ní mohou vycházet. Dlouhodobým cílem by však měla být snaha zvýšení konkurence na mezinárodních trzích. Vstupní konkurenční výhoda však může být poháněna existencí poptávajících zákazníků uvnitř klastru, kteří podporují a stimulují inovace. Požadavky těchto členů klastru pak mohou ostatním členům klastru pomoci pochopit potřeby zákazníků a vztahy mezi zákazníky a dodavateli a tím předvídat světovou poptávku. Díky tomu pak může schopnost vyhovět místním zákazníkům vést k vyšší konkurenceschopnosti i v mezinárodním měřítku.

1.3 Jak klastry vznikají Jak je z předchozích kapitol zřejmé, důležitou podmínkou pro vznik klastru je existence oboru, který disponuje dostatečnou konkurenční výhodou, kterou by bylo možno v rámci klastrové iniciativy dále rozvíjet. STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU

Stránka 6 z 67

Pro identifikaci těchto oborů se na úrovni státu, případně regionů provádí tzv. mapování klastrů, které má za cíl využít dostupných statistických dat pro identifikaci odvětví, která s ohledem na své dosavadní výsledky mohou představovat perspektivní odvětví, jejichž rozvoj by bylo vhodné podpořit implementací společné strategie. Pro zmapování vhodných odvětví jsou používány nejrůznější statistické metody a makroekonomické analýzy, jejichž společným cílem je identifikovat v území ta odvětví, která s ohledem na podíl na zaměstnanosti lze považovat za klíčová (tzn., zaměstnávají v regionu nadprůměrný počet zaměstnanců) a zároveň disponují dostatečnou konkurenční výhodou, která z nich činí klíčová odvětví z pohledu ekonomického rozvoje (podíl na exportu, podíl na vytvořené hrubé přidané hodnotě v území apod. vykazují rovněž nadprůměrné hodnoty). Takto zpracovaná data jsou zpravidla interpretována pomocí tzv. lokačního koeficientu, který ukazuje, zda je hodnota pro dané odvětví vyšší než národní průměr a zda lze tedy dané odvětví v daném regionu považovat za významné. V rámci tzv. mapování klastrů jsou tak touto cestou zmapována perspektivní odvětví, u kterých jsou následně prováděny další doplňující analýzy, které mají za cíl určit, zda daný obor opravdu disponuje potenciálem, který lze dále rozvíjet pomocí klastrové iniciativy. Tyto doplňkové analýzy jsou zpravidla prováděny formou studia dostupných detailních analýz daného oboru, případně s využitím osobních setkání s místními experty, firmami. V případě, že daný obor na základě těchto dodatkových analýz stále vykazuje potenciál pro vznik klastrové iniciativy, následuje proces stanovení společné strategie a definování společných cílů. Jak je z popisu zřejmé, výše uvedený přístup je tzv. přístupem shora, tedy přístupem, kdy dochází, zpravidla z úrovně vlády, ministerstev, nebo regionálních vlád k provedení analýz, jejichž cílem je identifikovat v regionu potenciální obory, u kterých mohlo být přínosné nastartování spolupráce jednotlivých subjektů. Druhým způsobem, který se při identifikaci klastrů využívá je přístup tzv. zdola nahoru, tedy přístup, který je založený na skutečnosti, že v regionu existuje již v daném perspektivním oboru fungující spolupráce, která se vznikem klastrové iniciativy formalizuje, případně rozšíří. V takovém případě nejsou v regionech prováděny žádné statistické ani jiné analýzy s cílem identifikovat obory s potenciálem pro vznik klastru, klastr staví na tom, co se v území již přirozeně děje. Vstupní analýza odvětví se v daném případě nedělá jako nástroj pro zmapování perspektivních oborů, ale jako vodítko pro stanovení počátečních aktivit a nastavení strategie klastru. Cílem procesu mapování klastrů je u tohoto přístupu identifikovat překážky, které by mohly být řešeny efektivněji společně, stanovit způsob zapojení jednotlivých účastníků do procesu vzniku klastrové iniciativy, a stanovení rolí v rámci klastru.

Cílem prováděného mapování není ani v jednom případě zpracovat hezky vypadající studii, zpracovanou externími konzultanty. Jedná se o proces, který by měl formou osobních setkání a workshopů zapojit všechny dotčené subjekty do diskuse o možném společném řešení problémů s cílem vypracovat společný základ strategie klastru, za který se všichni zapojení účastníci postaví. Důležitým faktorem v tomto kontextu je skutečnost, že klastr nelze v území vytvořit, pokud již v regionu neexistují zárodky „excelence“ a zárodky pro spolupráci jednotlivých subjektů.


Stránka 7 z 67

Zkušenosti rovněž ukazují, že klastrové iniciativy si neudrží dostatečnou „hybnou sílu“ pokud se mezi jednotlivými subjekty nenajdou klíčový hráči, tzv. „šampioni“, kteří převezmou iniciativu, a budou díky svému vlivu a síle jednotlivé cíle klastru „tlačit kupředu“. Zejména v případech, kdy je klastr iniciován regionem, nebo vládnou, je tzv. převzetí vedení jednotlivými účastníky z průmyslu/ podnikatelskými subjekty klíčové pro dlouhodobější udržitelnost klastru. Většina klastrových iniciativ u kterých k tomuto převzetí nedošlo, končí nezájmem jednotlivých aktérů o účast, neboť veřejná správa bez aktivního zapojení podnikatelů nedokáže definovat klíčové problémy v oboru a stanovit vhodné strategie pro jejich řešení.

Stejně jako převzetí vedení ze strany podnikatelských subjektů, je pro fungování klastru klíčová role tzv. facilitátora. Facilitátor je nezávislý moderátor, který je zodpovědný za aktivní rozvíjení strategie klastru. V ideálním případě se jedná o subjekt/ osobu, která je pro členy klastru partnerem, nikoliv podřízeným subjektem. Ačkoliv to tak na první pohled nemusí vypadat, právě role facilitátora je pro dlouhodobé fungování klastru klíčová. Úkolem facilitátora je získat si důvěru jednotlivých členů klastru. Jen tak bude schopen identifikovat možnosti pro zapojení jednotlivých účastníků do společných projektů, iniciativ jako je např. společný výzkum, nákup, nebo společná propagace. Facilitátor díky této skutečnosti musí splňovat následující předpoklady: -

umět vytvářet dlouhodobé vztahy a motivovat když se objeví těžkosti vytvořit si dobrou znalost prostředí a činností jednotlivých členů klastru mít znalosti o zdrojích dostupných pro podporu fungování klastru být považován za důvěryhodného partnera

1.4 Jak klastry fungují Hlavním cílem klastrů je rozvoj konkurenční výhody. Existence klastru předpokládá, že právě komunikace, spolupráce a obecně vztahy uvnitř klastru jsou důležitým prvkem, který pomůže využít technologie, zkušenosti, know-how a inovační potenciál jednotlivých členů k vytvoření konkurenční výhody. Dalším cílem bývá vytváření sítí a vztahů a to buď mezi akademickou sférou a praxí, nebo např. vytváření sítí s dodavatelskými řetězci. I když základní konkurenční výhoda je dána většinou inovací, efektivnějšího fungování je možné dosáhnout i prostřednictvím dobrého řízení dodavatelského řetězce a tím snižování opadů, zásob apod. Spolupráce může mít mnoho forem od společných projektů, přes smlouvy, sdílení znalostí či kooperativní výzkum a vývoj, společný marketing apod. Jak již bylo uvedeno, v klastrech jsou často sdruženy konkurenční subjekty, očekává se však, že pochopí, že jejich společným cílem by měla být spolupráce, které jim zlepší konkurenční postavení na nadregionálních/ globálních trzích. Nejdůležitějším faktorem fungování klastrů je kromě předchozích částí schopnost generování inovací. Přestože standardní spolupráce s dodavateli, výzkumnými subjekty, či zákazníky přispívá ke


Stránka 8 z 67

konkurenční výhodě, pro dlouhodobý rozvoj je klíčové zejména neustálé hledání nových technologií a postupů. V klastru vždy musí někdo hrát hlavní rozvojovou roli. Ideální je, pokud se jedná přímo o někoho z oboru, protože má nejsilnější motivaci díky přímému prospěchu z úspěchu klastru. Přestože je pro fungování klastru rovněž velmi důležité zapojení veřejného sektoru, jeho role by měla být spíše okrajová – podpůrná, například tím, že bude vytvářet prostředí, nabízet pobídky pro vznik a rozvoj klastrů a podporovat realizaci záměrů klastrů na politické úrovni.

1.5 Co může klastr jeho členům přinést Rozsah možných přínosů klastrů je velmi různorodý a může se u jednotlivých subjektů lišit. Mezi obecně nejčastější přínosy lze zahrnout následující: 

úspory z rozsahu a spolupráce včetně snížení nákladů – ačkoliv se jedná na první pohled o okrajovou záležitost, například společné nákupy materiálu či jiných dodávek může členům klastru přinést značné úspory ihned po nastartování klastru, bez nutnosti složitých či nákladných opatření.



dostupnost kvalifikované pracovní síly – společná realizace školení, vzdělávání, ale například i společný tlak na veřejnou správu a samosprávu ve snaze přizpůsobit vzdělávací systém potřebám podnikatelských subjektů v regionu.



zvýšená specializace díky spolupráci s dalšími články v hodnotovém řetězci – zejména u průmyslových klastrů umožňuje spolupráce s dalšími subjekty v hodnotovém řetězci soustředit se pouze na vybranou část řetězce a tím zvyšovat kvalitu a specializaci výroby.



přilákání nových zákazníků – zejména při oslovování nových zahraničních trhů může spolupráce v rámci klastru napomoci k rozložení nákladů potřebných na oslovení potenciální cílové skupiny na více subjektů a tím snížení celkové ekonomické náročnosti pro jednotlivé členy klastru.



rychlá výměna informací o nových postupech a nových technologiích – stejně jako v průmyslu, tak i ve službách je možné využít spolupráce v rámci klastru jak ke společnému výzkumu a vývoji, tak při následném testování a zavádění nových technologií.



schopnost společného lobbingu a prosazování zájmů odvětví – jakákoliv jednání s veřejnou správou a samosprávou mají výrazně vyšší šanci na úspěch, pokud budou vedena jménem klastru zastřešujícího klíčové hráče v daném oboru, největší zaměstnavatele apod. Klastr se tak může stát trvalým partnerem pro diskusi s veřejnou správou o možnostech podpory rozvoje daného odvětví, podpory exportu, dostupnosti lidských zdrojů, budování veřejné infrastruktury potřebné pro rozvoj odvětví apod.



efektivní spolupráce a partnerství – veškeré výše uvedené prvky lze v konečném důsledku shrnout pod hlavní přínos, kterým je efektivní spolupráce všech subjektů v oboru. Jak vyplývá z uvedených bodů, spolupráce může mít mnoho podob, od výměny informací, přes společnou propagaci, společné řešení lidských zdrojů až po společné oslovování nových trhů a cílových skupin.


Stránka 9 z 67

Ať již je možných přínosem klastru cokoliv z výše uvedeného, případně jakýkoliv zde neuvedený efekt, zkušenosti z regionů, kde již klastry fungují, ukazují, že spolupráce subjektů působících ve stejném oboru může přinést výrazné pozitivní efekty nejen dotčeným subjektům samotným, ale v konečném důsledku i regionům ve kterých klastry působí.


Stránka 10 z 67

2 Vstupní podmínky pro vznik klastru Aby bylo možno vyhodnotit možnosti a potenciál pro vznik klastru v oblasti lázeňství v Karlovarském kraji, je potřeba se nejprve podívat na strukturu ekonomiky regionu a postavení a roli lázeňství v rámci ekonomiky regionu.

2.1 Struktura průmyslu v regionu Regionální ekonomika Karlovarského kraje se vyznačuje velkým podílem sektoru služeb (terciér) na tvorbě HPH (hrubé přidané hodnoty), který má navíc rostoucí tendenci (58,3 % v roce 2012). V porovnání s ostatními kraji se jedná o 3. nejvyšší hodnotu po Praze a Jihomoravském kraji. Přestože se jedná o důkaz o významu lázeňství a cestovního ruchu obecně v rámci ekonomiky regionu, je potřeba zmínit, že vysoký podíl služeb není dokladem o vyspělosti Karlovarského kraje, jako spíše o slabé výkonnosti průmyslu, především zpracovatelského. Poměrně významný podíl tvoří také primérní sektor (zemědělství a lesní hospodářství, rybolov). Tento sektor ekonomiky se podílí 3,9 % na tvorbě HPH, což je v porovnání s ostatními kraji 3. nejvyšší hodnota (po Jihočeském kraji a Vysočině). Graf 1: Vývoj podílů ekonomických sektorů na tvorbě HPH, 2002, 2012

Zdroj: ČSÚ – Regionální účty

Sektor průmyslu (sekundér) vykazuje podprůměrné podíly na tvorbě HPH v porovnání s Českem (s klesající tendencí), navíc porovnáme-li hodnoty s průměrem Česka bez Prahy, která toto srovnání zkresluje, zjistíme, že právě v průmyslu Karlovarský kraj nejvíce zaostává za ostatními kraji (po Jihomoravském kraji 2. nejnižší podíl v zastoupení průmyslového sektoru). Do sektoru průmyslu je dle odvětvové klasifikace ČSÚ (CZ-NACE) navíc řazeno také odvětví těžby a dobývání, přičemž zejména těžba hnědého uhlí a lehkých stavebních materiálů v kraji je v porovnání s ostatními regiony ČR vysoce nadprůměrná. I s ohledem na tuto skutečnost lze odvodit, že faktický podíl zpracovatelského průmyslu, tj. odvětví s vyšší přidanou hodnotou v rámci sektoru průmyslové


Stránka 11 z 67

výroby, na hospodářství Karlovarského kraje a jeho výkonnost jsou v regionálním srovnání podprůměrné.

Ze struktury ekonomických sektorů dle zaměstnanosti (celkového počtu zaměstnaných osob v jednotlivých sektorech národního, respektive regionálního hospodářství) je patrná poměrně výrazně nižší zaměstnanost v primárním a sekundárním sektoru na úrovni Karlovarského kraje v porovnání zejména s údaji za ČR bez započtení Prahy. Naproti tomu podíl v zaměstnanosti v sektoru služeb v kraji byl za rok 2012 v porovnání s ČR bez Prahy o téměř 5 % vyšší (činil 60,5 % oproti 55,7 % za ČR bez Prahy). Graf 2: Vývoj podílů ekonomických sektorů na celkové zaměstnanosti, 2002, 2012


Při detailnějším pohledu na odvětvovou strukturu lze opětovně tuto skutečnost připočíst zejména významu lázeňství a cestovního ruchu (ubytování, stravování, doprovodné služby v oblasti obchodu a osobních služeb) v ekonomice Karlovarského kraje.

Zmíněné údaje potvrzuje i pohled na podrobnější členění hospodářství Karlovarského kraje dle odvětví CZ-NACE (Graf 3). I zde je patrná nižší výkonnost zpracovatelského průmyslu v kraji oproti situaci v Česku – v Karlovarském kraji se podílel zpracovatelský průmysl v roce 2012 pouze 20,1 % na tvorbě HPH, zatímco v ČR je to 24,7 % a tuto hodnotu navíc snižuje efekt Prahy (průměrný podíl zpracovatelského průmyslu na tvorbě HPH je v Česku bez započtení Prahy 30,5 %) a výrazně vyšší podíl služeb. V poměrně heterogenní skupině služeb mají v Karlovarském kraji v porovnání s průměrem Česka významnější roli odvětví pohostinství a ubytování (statistiky dle třídění CZ-NACE čistě pro odvětví ubytování a pohostinství nejsou sice dostupné, z detailnějších statistických dat o odvětvové struktuře dle staršího třídění OKEČ sledovaných do roku 2008 lze nicméně odvodit, že tento trend přetrvává i


Stránka 12 z 67

v současnosti; dle OKEČ činil podíl odvětví ubytování a pohostinství na HPH v roce 2008 v Karlovarském kraji 4,2 % oproti 2,1 % v ČR), což lze přikládat významu lázeňství v regionu. Větší podíl na tvorbě HPH má také skupina zdravotnictví a sociální péče (dle OKEČ 6,9 % v kraji oproti 3,9 % v Česku v roce 2008), která s oblastí lázeňství velmi úzce souvisí. Graf 3: Tvorba HPH v jednotlivých odvětvích hospodářství, 2002 a 2012


Vývojové porovnání mezi roky 2002 a 2012 ukazuje, že největší pokles podílu na tvorbě HPH má zpracovatelský průmysl – pokles tohoto odvětví se markantně projevuje také u zaměstnanosti. To jen potvrzuje, že firmy ve zpracovatelském průmyslu se v kraji stále více orientují na méně kvalitativně náročnou výrobu zakázkového typu především pro německý trh. Výrazný nárůst (přes 50 %) za sledované období zaznamenalo také odvětví Výroby a rozvodu elektřiny, tepla a vody. To může souviset s mírným nárůstem výroby elektrické energie v kraji (zejména mezi roky 2002 a 2008 o cca 15 %, většina krajů ČR v tomto období stagnace nebo pokles), ale také se zvyšováním ceny elektrické energie.

Struktura zaměstnanosti v podstatě, až na několik výjimek v odvětvích, které v zásadě nemají významnější podíl na zaměstnanosti ani markantnější dopad na celkový vývoj zaměstnanosti v ČR či regionu/-ech, odpovídá struktuře a významu jednotlivých odvětví ve smyslu jejich výše uváděné ekonomické výkonnosti (vyjádřené jejich podílem na tvorbě HPH).


Stránka 13 z 67

Graf 4: Struktura zaměstnanosti dle jednotlivých odvětví hospodářství, 2002 a 2012


Vyšší podíl zaměstnanců v kraji oproti průměrům za ČR mají tedy zejména odvětví ubytování a pohostinství a zdravotní a sociální péče související primárně s poskytováním lázeňské péče. Stejně tak mnohem výraznější podíl zaměstnanosti je i nadále v odvětví těžby a dobývání, kdy souhrnně s výrobou elektřiny a vodohospodářstvím dosahuje téměř dvojnásobku podílu těchto odvětví na zaměstnanosti v rámci ČR (v kraji činil v r. 2012 podíl těchto odvětví na celkové zaměstnanosti 4,6 %, zatímco na úrovni ČR pouhá 2,4 %; trend na úrovni kraje je navíc spíše stagnující, v rámci ČR jako celku potom zaznamenává větší pokles zaměstnanosti v těchto odvětvích). Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu – i přes v podstatě stagnující vývoj podílu na celkové zaměstnanosti v Karlovarském kraji ve srovnávaných letech (r. 2002 – 24,3 %; r. 2012 – 24,2 %) a naopak výraznější pokles v případě ČR (r. 2002 – 26,9 %; r. 2012 – 24,8 %), resp. ČR bez započtení Prahy (r. 2002 – 30,6 %; r. 2012 – 28,4 %) – se stále pohybuje pod průměrem ČR. Zcela obrácený trend vývoje ve sledovaných letech pak zaznamenalo odvětví stavebnictví; zatímco v Karlovarském kraji podíl zaměstnanosti v tomto odvětví poměrně výrazně klesl (o téměř 29 % z podílu 9,9 % v r. 2002 na 8,1 % v r. 2012), na úrovni ČR byl naopak zaznamenán nárůst (o cca 4,1 % z 8,9% podílu v r. 2002 na 9,3 % v r. 2012, resp. o 7,4 % za ČR bez Prahy z 8,7% podílu na 9,3 % celkové zaměstnanosti dle odvětví).

Analýza rovněž ukazuje, že v ekonomice kraje jsou více zastoupeny obory, které mají spíše nižší produktivitu práce a méně přispívají k tvorbě přidané hodnoty. Odvětvová struktura hospodářství kraje je tedy jednou z příčin jeho relativního zaostávání oproti ostatním oblastem Česka. Druhou, neméně významnou příčinou slabých hospodářských výsledků, je především velmi nízká úroveň


Stránka 14 z 67

samotné produktivity práce napříč téměř všemi odvětvími ekonomiky Karlovarského kraje (viz Graf 5). Příčinou toho může být především orientace na jednodušší výrobu s nižší přidanou hodnotou, která souvisí s pozicí firem na nízkém stupni hodnotového výrobního řetězce. Graf 5: Odvětví ekonomiky (dle třídění CZ-NACE) a jejich pozice podle produktivity a Lq, 2012

Zdroj: ČSÚ – Regionální účty, VŠPS

Jak je z provedené analýzy zřetelné, v podstatě všechna odvětví ekonomiky Karlovarského kraje se potýkají s nízkou úrovní produktivity, která se nejčastěji pohybuje přibližně v rozmezí 0,6 až 0,8 násobku úrovně Česka; výjimkou je pouze „soubor“ odvětví Těžby a dobývání, výroby a rozvodu energií a zásobování vodou, a poměrně překvapivě také odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství. Nadprůměrnou úroveň produktivity lze i na základě výsledků šetření v dřívějších letech, zpracovaných s využitím staršího třídění dle OKEČ, za něž jsou dostupná data v detailnějším třídění za jednotlivá odvětví, zatímco za CZ-NACE jsou v určitých případech doposud dostupná data pouze souhrnně za několik odvětví dohromady (viz např. Těžba, výroba elektřiny, zásobování vodou; Obchod, doprava, ubytování a pohostinství), předpokládat také v sektoru zdravotnictví, sociálních a veterinárních služeb, tedy právě oborů, které jsou v regionu rozvinuty právě v důsledku souvislosti s rozvojem lázeňství. Nízkou úroveň produktivity na úrovni cca 0,6 násobku průměru Česka vykazují dokonce i odvětví služeb jako peněžnictví a pojišťovnictví a komerční služby. Jednoznačně nejnižší produktivitu pak vykazuje odvětví informačních a komunikačních činností. Lokalizační kvocient nám dále ukazuje, která odvětví jsou v regionu výrazněji koncentrována v porovnání s národní ekonomikou. Jsou jimi především v kraji tradiční těžební průmysl, jehož lokační koeficient je navíc velmi pravděpodobně značně zkreslen s ohledem na již zmíněný fakt, že údaje za některá odvětví dle CZ-NACE jsou uváděny souhrnně za více odvětví. V daném případě tedy lokační STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU

Stránka 15 z 67

koeficient těžebního průmyslu (CZ-NACE B)2 na úrovni kraje snižují k němu přidružená odvětví výroby a rozvodu elektřiny (CZ-NACE D), plynu a tepla a zásobování vodou (CZ-NACE E). Stejně tak lze vyšší koncentraci v regionu očekávat také v případě odvětví zdravotnictví a sociální péče (CZ-NACE Q) a ubytování stravování a pohostinství (CZ-NACE I), úzce spojených s lázeňstvím, jejichž lokační koeficientyt3 velmi pravděpodobně výrazně snižují pro účely statistiky přidružená odvětví (Veřejná správa a obrana – CZ-NACE O; Vzdělávání – CZ-NACE P; Obchod – CZ-NACE G; Doprava – CZ-NACE H). Ovšem ani tato odvětví, v kterých se kraj v podstatě specializuje, nedosahují alespoň průměrných hodnot produktivity v rámci Česka. I zde je patrný velmi významný vliv lázeňství na ekonomiku regionu. Na druhou stranu nám toto srovnání ukazuje, že v regionu není na lázeňství pravděpodobně navázán žádný další obor zpracovatelského průmyslu, který by z tradice lázeňství těžil (např. výroba vybavení pro lázeňské provozy, výroba léčebných přípravků apod.).

Z pohledu hodnocení zpracovatelského průmyslu v regionu je pro upřesnění, která odvětví či aktivity jsou klíčové pro hospodářství a jaká je jejich pozice v národní/ regionální ekonomice, je nutné jít v analýze na nižší úroveň členění. To umožňují data za zaměstnanost podle jednotlivých dílčích odvětví zpracovatelského průmyslu a také hodnoty HPH. S ohledem na skutečnost, že po roce 2009 došlo ke změně klasifikace odvětvové struktury ze staršího členění OKEČ na třídění CZ-NACE, kdy tyto dva systémy se vyznačují drobnými odlišnostmi v třídění ekonomických činností, byla pro účely sjednocení uváděných statistických dat za sledovaná období (rok 2002 a 2012) provedena sumarizace určitých položek ekonomických činností (odvětví). Struktura odvětví tedy v konečné podobě odpovídá spíše staršímu členění OKEČ (kdy roztřídění dle detailnějšího členění CZ-NACE nelze z dostupných starších statistik provést), přičemž je doplněna o některé „nově“ samostatně evidované položky CZ-NACE (např. odvětví Výroba nábytku, které nebylo před rokem 2009 samostatně evidováno).

2 3

Podle staršího třídění dle OKEČ činil v roce 2009 Lq odvětví těžby a dobývání 4,7 V roce 2009 činil Lq odvětví zdravotnictví a sociální péče 2,35; Lq pohostinství a ubytování 1,95


Stránka 16 z 67

Graf 6: Struktura zaměstnanosti dle odvětví zpracovatelského průmyslu v Karlovarském kraji a Česku, 2002, 2012

Zdroj: ČSÚ - Statistická ročenka Karlovarského kraje a České republiky, firmy s více než 100 zaměstnanci

Při detailním pohledu na strukturu zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu vidíme výraznou orientaci Karlovarského kraje na některá, především tradiční, odvětví. Jsou to odvětví Výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (20,2 % podíl na zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu v r. 2012), Výroby nekovových minerálních výrobků (18 %), Výroba dopravních prostředků a zařízení (17,3 % - toto odvětví zaznamenalo v Karlovarském kraji i ČR od roku 2002 velmi výrazný nárůst) a Výroba elektrických a optických zařízení a přístrojů (10,9 %). Poměrně významné zastoupení má stále Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků, jejíž podíl sice klesá, ale oproti průměru za ČR, který poklesl téměř trojnásobně (z 8,6 % na 3,1 %), se drží na úrovni kolem 8 %. Zpracovatelský průmysl v kraji je nejvíce specializován na těchto pět dílčích odvětví. Jedná se převážně (kromě výroby elektrických a optických zařízení) o odvětví tradiční, která mají v regionu již dlouhou historii. V porovnání s ostatními odvětvími zpracovatelského průmyslu však často dosahují nižší přidané hodnoty a produktivity (viz dále Tabulka 1). V uplynulých několika letech se v kraji výrazněji profilovalo právě odvětví výroby elektrických a optických zařízení a přístrojů, hrající významnou roli především z pohledu exportu; po roce 2008 nicméně toto odvětví z hlediska produktivity (vývoj tržeb) zaznamenalo poměrně výrazný útlum. Mírně posilující tendenci má naopak strojírenský průmysl. I přes pozitivní vývoj v posledních letech je v Karlovarském kraji oproti Česku stále nižší zaměstnanost v odvětví Výroby dopravních prostředků a zařízení a především výrazně nižší produktivita. Poměrně velké množství firem v kraji je však na automobilový průmysl navázáno jako dodavatelé dílčích komponent (např. zabezpečovacích zařízení, čalounění apod.)


Stránka 17 z 67

Tabulka 1: Pět nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu (CZ-NACE) v Karlovarském kraji a Česku podle tržeb, rok 2012 Karlovarský kraj

Česko Podíl na tržbách ve z.p.

Odvětví CZ-NACE 25 Výroba kovodělných výrobků

25,7%

11 Výroba nápojů

14,7%

22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 29 Výroba motorových vozidel

10,8%

Podíl na tržbách ve z.p.

Odvětví CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel

28,6%

26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených

7,9% 7,7%

7,7%

27 Výroba elektrických zařízení

6,7%

6,4%

22 Výroba pryžových a plastových výrobků

6,6%

Pozn.: Zahrnuty pouze podniky s více než 100 zaměstnanci, není zahrnut elektrotechnický průmysl z důvodu chybějících dat Zdroj: Statistická ročenka Karlovarského kraje 2013

Tabulka 1 znázorňuje podíly tržeb pěti nejvýznamnějších odvětví zpracovatelského průmyslu v Karlovarském kraji (podle nového členění CZ-NACE). Hodnoty jen potvrzují postavení výše identifikovaných klíčových odvětví zpracovatelského průmyslu v regionu. Těchto pět nejvýznamnějších odvětví zpracovatelského průmyslu se podílí na více než 65 % tržeb, což ukazuje poměrně velkou koncentraci zpracovatelského průmyslu v kraji do několika odvětví. Mezi nimi se také nachází odvětví NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků (necelý 11% podíl na tržbách ve zpracovatelském průmyslu). Tento obor ještě v roce 2008 zaujímal pouze zhruba 7,5% podíl. Je to tedy možný nově se rozvíjející obor v ekonomice kraje. Navíc, jak znázorňuje Tabulka 2, toto odvětví v kraji vykazuje rostoucí úroveň produktivity. Statistika neposkytuje údaje potřebné k vypočítání standardního ukazatele produktivity pro jednotlivá dílčí odvětví zpracovatelského průmyslu. Z dostupných dat je možné vypočítat mírně odlišný ukazatel produktivity, a sice tržby vztažené na 1 zaměstnance (Tabulka 2). Tabulka 2: Produktivita (tržby/zaměstnance) v nejvýznamnějších odvětvích zpracovatelského průmyslu Karlovarského kraje (ČR=100) Odvětví CZ-NACE

KVK 2010

KVK 2012

Výroba nápojů

160,68

136,20

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení

138,65

130,58

Výroba pryžových a plastových výrobků

95,39

89,21

Výroba textilií a oděvních výrobků

74,82

82,58

Výroba nábytku

66,88

63,83

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

38,27

38,99

Zdroj: ČSÚ - Statistická ročenka Karlovarského kraje 2013


Stránka 18 z 67

Kraj tak dosahuje nadprůměrné produktivity v porovnání s Českem pouze v odvětví Výroby nápojů (konkrétně 136 % průměru Česka v roce 2012) – sídlí zde nejvýznamnější český výrobce minerálních vod v zahraničním vlastnictví. Produktivita se mezi roky 2010 a 2012 v kraji v porovnání s Českem snížila v podstatě ve všech hlavních průmyslových odvětvích s výjimkou tradičního odvětví textilního a oděvního průmyslu, a to i přes skutečnost, že jde o odvětví energeticky a materiálově velmi náročné a jehož pozice v EU je i vzhledem k rostoucím environmentálním nárokům na výrobu značně nejistá. Výrazně nižší produktivitu vykazuje další tradiční obor – Výroba nekovových minerálních výrobků (sklo, keramika, porcelán), dosahující pouze mírně přes 1/3 úrovně produktivity v tomto oboru v Česku. Průmysl v regionu je tedy tvořen převážně tradičními odvětvími využívajícími místní zdroje, jako jsou kovodělný a hutnický průmysl, sklářský, keramický průmysl a průmysl stavebních hmot (Výroba nekovových minerálních výrobků) a potravinářství. Stále více se začínají rozvíjet průmysl elektrických a optických zařízení, který je velmi exportně orientovaný a plastikářský průmysl. Jelikož se kraj orientuje ve větší míře na těžší průmysl, který produkuje velké množství odpadních produktů, existuje zde potenciál pro rozvoj odvětví zabývajících se recyklací a výrobou produktů z druhotných surovin. V kraji existují i firmy, které se zabývají výzkumem a vývojem v této oblasti, a právě toto může být potenciálním nově se rozvíjejícím oborem. Jak již bylo řečeno, v ekonomice Karlovarského kraje hrají velmi důležitou roli také služby, jejich podíl na HPH je po Praze a Jihomoravském kraji mezi kraji Česka 3. nejvyšší a činil v roce 2012 více než 58 %. Služby jsou velice heterogenní skupinou, zahrnují veřejné služby, které poskytuje stát či jeho organizace všeobecně a také komerční a podnikatelské služby, které se vyznačují obecně vyšší produktivitou a tržní orientací. Graf 7: Struktura HPH v odvětví služeb v Karlovarském kraji a Česku, 2002, 2012


Ze struktury tvorby HPH v sektoru služeb, kterou zachycuje Graf 7, vidíme, že v Karlovarském kraji je oproti průměru Česka vyšší zastoupení veřejných služeb (skupiny O - Q). Jejich podíl tvořil v roce 2012 téměř 35 % HPH a za sledované období se zvyšuje. Z detailnějších údajů o odvětvové struktuře


Stránka 19 z 67

dle OKEČ sledovaných do roku 2008 lze odvodit, že mezi těmito službami i doposud dominuje zejména skupina Zdravotnických činností, což pravděpodobně souvisí s rozvinutým oborem léčebných procesů v lázních. Skupina komerčních a podnikatelských služeb (G - N) tvoří méně než 60 % HPH v sektoru služeb. V porovnání s průměrem Česka je zde zejména nižší zastoupení komerčních služeb, které zahrnují činnosti v oblasti ICT, peněžnictví a pojišťovnictví a činnosti v oblasti výzkumu a vývoje (souhrnně cca 12 % v kraji oproti 26,9 % v ČR). Naopak vyšší zastoupení má v Karlovarském kraji odvětví Ubytování a stravování. Celkově se do struktury služeb v kraji promítá velmi rozvinuté lázeňství, což zvyšuje podíly právě odvětví služeb zejména v oblastech zdravotnictví a ubytování a stravování.

2.2 Význam a vývoj cestovního ruchu a lázeňství Cestovní ruch (CR) představuje pro Karlovarský kraj významné odvětví a dobré podmínky pro rozvoj CR se promítají i do ekonomického přínosu kraje. Na území Karlovarského kraje se nachází velký počet turistických cílů a atraktivit, ale především vlivem lázeňství se Karlovarský kraj stal vyhledávanou cílovou destinací pro tuzemské i zahraniční návštěvníky. Lázeňský cestovní ruch patří jednoznačně k jednomu z nejefektivnějších druhů cestovního ruchu, který se podílí na rozvoji zahraničního cestovního ruchu a představuje pro Karlovarský kraj a celou Českou republiku významný zdroj příjmů. Lázeňské pobyty, regenerační a relaxační pobyty, zdravotní turistika, wellness, fitness programy, patří v současnosti mezi dynamicky se rozvíjející produkty cestovního ruchu. Tyto typy produktů doplněné kvalitní nabídkou ubytovacích, stravovacích, kulturních, sportovních a ostatních aktivit patří k nejžádanější oblasti poptávané jak cestovními kancelářemi i touroperátory, tak individuálními návštěvníky. Podmínky pro rozvoj CR v kraji na straně poptávky jsou velmi dobré, jak naznačuje vývoj počtu návštěvníků v posledních letech (viz Tabulka 3). Z hlediska návštěvnosti se Karlovarský kraj řadí jednoznačně mezi významné turistické cíle. Na základě porovnání krajů podle celkového počtu návštěvníků patří Karlovarskému kraji 5. místo. Z hlediska podílu zahraničních hostů a počtu přenocování (jak všech hostů, tak i zahraničních návštěvníků) je nicméně kraj hned na 2. příčce za hlavním městem Prahou, v ukazateli průměrného počtu strávených nocí patří Karlovarskému kraji opětovně 1. místo, což je pravděpodobně dopad právě lázeňství, díky kterému je přidaná hodnota generovaná cestovním ruchem výrazně vyšší, než je tomu v jiných krajích ČR. Tabulka 3: Srovnání krajů dle návštěvnosti, Ø 2010 – 2012

ČR, kraje

ČR Hl. m. Praha Jihomoravský Jihočeský Královéhradecký Karlovarský Středočeský Liberecký

Hosté celkem Přenocování Průměr z toho z toho zahraniční zahraničních počet doba počet poř. počet poř. poř. nocí pobytu % % poř. poř. podíl podíl 12 919 168 52,1 38 237 137 50,8 3,0 4,0 5 062 860 1 86,6 1 12 890 396 1 90,3 1 2,5 3,5 13 1 085 590 2 36,9 3 2 123 744 6 32,1 4 2,0 3,0 14 938 268 3 31,6 6 2 753 654 4 22,9 8 2,9 3,9 7 839 120 4 24,8 7 3 120 548 3 23,8 7 3,7 4,7 2 716 790 5 67,2 2 4 416 295 2 73,1 2 6,2 7,2 1 681 279 6 23,6 8 1 759 128 8 22,4 9 2,6 3,6 12 646 773 7 23,3 9 2 218 689 5 24,8 6 3,4 4,4 4


Stránka 20 z 67

ČR, kraje

Moravskoslezský Plzeňský Zlínský Olomoucký Vysočina Ústecký Pardubický

Hosté celkem z toho zahraniční počet poř. % poř. podíl 568 984 8 20,1 11 506 406 9 34,0 5 471 980 10 13,6 14 393 454 11 22,6 10 355 024 12 14,2 13 328 669 13 35,4 4 323 971 14 14,5 12

Přenocování

Průměr z toho zahraničních počet doba počet poř. nocí pobytu % poř. podíl 1 778 976 7 16,2 10 3,1 4,1 1 362 685 11 27,7 5 2,7 3,7 1 543 984 9 11,1 14 3,3 4,3 1 434 046 10 12,6 13 3,6 4,6 925 736 14 13,0 11 2,6 3,6 960 406 12 32,4 3 2,9 3,9 948 850 13 12,7 12 2,9 3,9

poř. 6 10 5 3 11 9 8

Zdroj: ČSÚ – Statistické ročenky Karlovarského kraje; vlastní výpočty

Pohled na vývoj návštěvnosti, jednak z hlediska celkového podílu tuzemských a zahraničních hostů přijíždějících do Karlovarského kraje a jednak z pohledu vývoje počtu příjezdů těchto hostů do regionu (opět v členění na tuzemské a zahraniční příjezdy, doplněné o celkový počet příjezdů), poskytuje také následující graf, z něhož je – v kombinaci s údaji uváděnými v předcházející tabulce – patrná zejména zcela odlišná struktura návštěvnosti oproti ostatním regionům (s výjimkou Prahy), kdy v příjezdovém cestovním ruchu je jednoznačně převládají zahraniční hosté. Graf 8: Vývoj návštěvnosti Karlovarského kraje – tuzemští a zahraniční návštěvníci – v letech 2002 – 2012, podíl a vývoj počtu příjezdů v jednotlivých letech


Nárůst počtu návštěvníků v kraji byl poměrně intenzivní zejména v letech 2003 – 2006. Od roku 2007 byly každoroční přírůstky minimální. Celosvětová ekonomická krize se projevila v Karlovarském kraji výraznějším poklesem počtu návštěvníků v roce 2009 (úbytek oproti r. 2008 o 2 %). Pozitivem pro Karlovarský kraj nicméně je, že tento propad se již v následujícím roce (r. 2010) zastavil a ačkoli byly ukazatele cestovního ruchu oproti roku 2008 stále negativní (index počtu návštěvníků 2010/2008 činil


Stránka 21 z 67

98,6 %; index počtu přenocování 2010/2008 byl 94,8 %), výraznější nárůst v letech navazujících (meziročně o 5,9 % v r. 2011, resp. 8,5 % v r. 2012) znamenal opětovný nárůst zejména návštěvnosti (viz Graf 9). Graf 9: Vývoj návštěvnosti Karlovarského kraje v letech 2002 – 2012 (rok 2000 = 100 %)


Relativizujeme-li počty návštěvníků na 1 000 obyvatel kraje, je významná pozice Karlovarského kraje v rámci cestovního ruchu ČR ještě lépe viditelná (viz Graf 10). Graf 10: Srovnání návštěvnosti dle krajů ČR (počet na 1 000 obyvatel) v roce 2012

Zdroj: ČSÚ – Statistická ročenka Karlovarského kraje 2013; vlastní výpočty


Stránka 22 z 67

V přepočtu návštěvníků na 1 000 obyvatel kraje bylo v roce 2012 celkem 2 553 návštěvníků, což v rámci mezikrajského srovnání je druhá nejvyšší hodnota hned za Hlavním městem Praha, která má tradičně nejlepší postavení v cestovním ruchu ČR. Počtem přenocování na 1 000 obyvatel (15 439,5) se Karlovarský kraj v rámci České republiky umístil jednoznačně na 1. místě. Toto prvenství je dáno poměrně vysokým zastoupením lázeňských míst v regionu (Západočeský lázeňský trojúhelník), kde průměrná doba pobytu v roce 2012 činila 6,94 dnů, což je jednoznačně vysoce nadprůměrné číslo, kterého ostatní destinace nedosahují. Z výše uváděného grafu je také patrné, že Karlovarský kraj v počtu návštěvníků s evidovaným pobytem dosahuje v přepočtu na tisíc obyvatel více než čtyřnásobnou intenzitu (410,3 %) v porovnání s průměrem ČR. 4 Lázeňství je ve většině ostatních regionů ČR považováno za významnou součást domácího cestovního ruchu. V případě Karlovarského kraje vlivem dlouholeté tradice a celkové atraktivitě lázeňských míst hraje lázeňství a zdravotní CR význam zejména pro aktivní zahraniční cestovní ruch. Což dokládá také struktura návštěvníků kraje, kde z celkového počtu návštěvníků jednoznačně převažují nerezidentní návštěvníci. Data o zemi původu návštěvníků lázeňských zařízení jsou sice monitorována na národní úrovni, ale z propočtů podle návštěvnosti lázeňských zařízení Karlovarského kraje je zřejmé, že v roce 2012 více než 94 % zahraničních návštěvníků lázeňských zařízení směřovalo do Karlovarského kraje (odvozeno z podílu celkového počtu zahraničních hostů v lázeňských ubytovacích zařízeních v ČR a počtu nerezidentů ubytovaných v lázeňských zařízeních v Karlovarském kraji). Podíl zahraničních návštěvníků představuje dlouhodobě v Karlovarském kraji nadpoloviční většinu (průměr za roky 2010 – 2012 byl 67,2 %). K nejvýznamnějším skupinám zahraničních návštěvníků patří dlouhodobě Němci (47,4 % z celkového počtu zahraničních návštěvníků v roce 2012), Rusové (21,4 %), Ukrajinci (2,1 %), Rakušané (1,7 %), Izraelci (1,7 %) a dále pak Nizozemci (1,4 %). Nejintenzivnější nárůst za posledních pět let byl zaznamenán u návštěvníků Ruské federace a naopak u nejvýznamnější skupiny klientů z Německa došlo v porovnání s rokem 2007 k poklesu (viz Graf 11). Za srovnávané období uplynulých 5-ti let ze skupiny nejčastějších zahraničních hostů vypadly Spojené státy a Francie. Naopak výrazný nárůst byl zaznamenán u návštěvníků z asijských destinací jako Čína a Korea. Porovnáme-li zahraniční klientelu na základě průměrné délky pobytu, nejdelší čas v roce 2010 strávili v kraji návštěvníci z Ruské federace (12,6 dne), dále pak Ukrajinci (11,5) a Izraelci (10,2 dne).

4

V těchto statistikách není započítán příhraniční CR z Německa v podobě víkendových návštěv a soukromých neevidovaných ubytování. Stejně tak nejsou statisticky sledovány krátkodobé návštěvy zahraničních návštěvníků v rámci poznávacích pobytů ČR. Jedná se především o zahraniční návštěvníky (Japonsko, USA, Španělsko, Itálie a Francie) vázané na Prahu, kteří podnikají jednodenní návštěvy do vybraných míst Karlovarského kraje.


Stránka 23 z 67

Graf 11: Struktura zahraničních návštěvníků Karlovarského kraje v roce 2007 a 2012 s největším podílem na návštěvnosti ČR

Zdroj: ČSÚ, Statistické ročenky Karlovarského kraje – Návštěvnost HUZ podle zemí v Karlovarském kraji 2007, 2012

Význam lázeňského cestovního ruchu v rámci kraje dokládá také porovnání regionů dle návštěvnosti lázeňských zařízení a počtu lázeňských přenocování. Z hlediska návštěvnosti lázeňských zařízení Karlovarský kraj trvale vykazuje více než polovinu (61,5 % v r. 2012) z celkové návštěvnosti lázeňských zařízení v ČR. Počet hostů v lázeňských zařízeních se v kraji zvyšoval v letech 2000 – 2008. Dopad ekonomické krize se však projevil i u tohoto typu cestovního ruchu poklesem počtu návštěvníků v roce 2009 (index 2009/2008 činil 95,5 %) i ještě intenzivnějším poklesem počtu přenocování (index 2009/2008 činil 92,4 %). Situace se však v roce 2010 stabilizovala a region zaznamenal opětovný nárůst počtu lázeňských hostů oproti období před krizí (index 2010/2008 činil 101,6 %) a mírné zvýšení bylo i u počtu přenocování v porovnání s rokem 2009 (index 2010/2009 činil 102,2 %). Struktura lázeňských hostů se mění v posledních letech i podle typu úhrady. Postupně dochází ke snižování počtu lázeňských hostů s úhradou od zdravotních pojišťoven v důsledku zvýšené náročnosti při posuzování návrhů na lázeňskou péči hrazenou z prostředků zdravotního pojištění a zároveň se postupně zvyšuje počet samoplátců, a to jak tuzemských, tak i zahraničních. Dopad ekonomické krize přinesl v roce 2009 opětovně vzrůst počtu pacientů s komplexní úhradou péče a pokles tuzemských i zahraničních samoplátců. Intenzita návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) je v kraji rozložena poměrně nerovnoměrně. Nejnižší podíl na celkovém počtu příjezdů hostů do HUZ připadá na okres Sokolov (pouhých 2,6 %). Tato destinace je návštěvníky vnímána spíše jako průmyslová oblast než oblast vhodná pro rekreaci a cestovní ruch. Zbytek počtů příjezdů hostů je již celkem rovnoměrně rozdělen do okresů Cheb a Karlovy Vary, kde však přes 86 % všech příjezdů připadá na lázeňská města. Z hlediska kategorie HUZ jsou v posledních letech nejvyhledávanější ubytovací kapacity vyšší kvality (4 hvězdičkové a 3 hvězdičkové hotely), a to jak tuzemskou klientelou, tak zahraničními návštěvníky. Pozitivní vývoj v počtu přenocování zaznamenaly od roku 2000 pouze 4 hvězdičkové hotely a naopak u penzionů, kempů a dalších levnějších typů hromadných ubytovacích zařízení dochází stále ke snižování počtu přenocování.


Stránka 24 z 67

Lázeňství a zdravotní CR jsou největší konkurenční výhodou kraje v porovnání s ostatními regiony ČR, ale v současnosti se Karlovarský kraj snaží prezentovat i jako destinace, do které návštěvníci přijíždějí za jinými druhy CR. Na území Karlovarského kraje se nachází významný počet turistických cílů a atraktivit (kulturní, sportovní a další aktivity). Mezi hlavní turistické cíle zde patří nejen přírodní lokality (chráněné krajinné oblasti, hory, atd.), určené pro sportovní, volnočasové či odpočinkové činnosti, ale také města a obce se svými historickými, kulturními i technickými památkami (hrady, zámky, muzea, galerie, atd.). Jejich různorodost vytváří dobré předpoklady pro doplnění aktivit souvisejících s lázeňstvím a lázeňským CR a pro další rozvoj cestovního ruchu, protože umožňuje uspokojit širokou škálu jednotlivých typů cílových skupin návštěvníků. Možnosti rozvoje v oblasti CR je možné najít u několika dalších forem a druhů CR v Karlovarském kraji. Bohužel tento potenciál Karlovarský kraj nevyužívá dostatečně. Zatímco význam lázeňství a zdravotního CR roste, ostatní druhy CR spojené s přenocováním se za posledních deset let propadly na úroveň 86,0 % v roce 2012 v porovnání s rokem 2002 (tzn. index ostatních přenocování 2012/2002 = 0,86; viz Graf 12), a to i přesto, že se v regionu nachází jak množství významných kulturních a historických památek, tak přírodních lokalit a zajímavostí, které však nejsou dosud adekvátně využity. Graf 12: Srovnání typů přenocování v rámci Karlovarského kraje v letech 2002 – 2012, podíl a vývoj počtu přenocování v jednotlivých letech


Z výše uvedeného grafu je také vedle vývoje podílů jednotlivých typů přenocování patrný vývoj absolutního ročního počtu přenocování. Zde je především u lázeňských přenocování zřejmý poměrně výrazný pokles mezi roky 2007 a 2008 v souvislosti s počátkem ekonomické krize. Ačkoli se po útlumu v r. 2008 v podstatě ihned v dalších letech podařilo znovu „nastartovat“ nárůst počtu přenocování, úrovně před rokem 2007 bylo dosaženo až v r. 2012.

Potenciálem, který s pozicí lázeňství v regionu souvisí, by mohl být kongresový a incentivní cestovní ruch, který je závislý na kvalitní materiálně-technické základně a jeho účastnící mají vyšší nároky na poskytované služby. Vybavenost mnoha ubytovacích zařízení lázeňských míst na vysoké úrovni tyto STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU

Stránka 25 z 67

zvýšené požadavky splňuje a tak představuje potenciál pro rozšíření kongresového a incentivního CR v kraji. Podle odborných odhadů relativně vysokým potenciálem pro realizaci kongresové turistiky, tedy kapacitou zařízení pro pořádání kongresů překračující jeden tisíc účastníků, disponují lázeňská místa Karlovy Vary (kapacita cca 6 700 osob) a Mariánské Lázně (kapacita cca 1 700 účastníků). Potenciál tohoto druhu CR je v kraji využíván velmi okrajově. Tento fakt dokládá srovnání krajů podle počtu zrealizovaných konferencí v hromadných ubytovacích zařízeních i počtu účastníků konferencí. V tomto mezikrajském srovnání byl Karlovarský kraj v roce 2012 na jednoznačně posledním místě v rámci ČR, a to jak z pohledu počtu zrealizovaných konferencí v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ), tak co do počtu účastníků (pro srovnání: v HUZ v Karlovarském kraji realizováno pouhých 68 konferencí, v předposledním Ústeckém 267; počet účastníků konferencí v kraji činil 10 144, v Ústeckém 20 654). Podíl Karlovarského kraje na všech zrealizovaných akcích v rámci ČR tvořil pouhých 0,59 %, na celkovém počtu účastníků těchto akcí jen 0,66 % (viz Graf 13). Graf 13: Podíl Karlovarského kraje na celkovém počtu zrealizovaných konferencí v HUZ a počtu účastníků

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

Jak je z analýzy patrné, klíčovou roli v oblasti cestovního ruchu hrají a budou hrát zejména lázně a na ně navazující služby. Ostatní formy CR mohou mít v kraji úspěch pouze v horských oblastech, v oblastech s vysokým počtem kulturně-historických, technických památek, a případně ve venkovských oblastech jako možný alternativní zdroj nových příjmů a nových pracovních příležitostí, za předpokladu přilákání dostatečného počtu stálých návštěvníků. Lázeňství a cestovní ruch obecně představuje v rámci ekonomiky regionu velmi významný obor, který se na celkové ekonomice podílí více než 10 %. Ačkoliv není převažujícím oborem jak z pohledu tvorby HDP, tak z pohledu zaměstnanosti, je velmi výraznou alternativou vůči zpracovatelskému průmyslu, jehož vývoj až na výjimky stagnuje, případně klesá.


Stránka 26 z 67

Význam lázeňství potvrdila i analýza lokalizačního koeficientu, která prokazuje, že se jedná téměř o jediný obor, který v regionu vykazuje výraznější koncentraci v území, navíc s nadprůměrnou produktivitou. Tento fakt lze vnímat jako základní předpoklad potvrzující i potenciál využití klastru pro zlepšení pozice lázeňství a všech navazujících oborů.

2.3 Regulační a legislativní aspekty fungování lázeňství Situaci v lázeňství do značné míry ovlivňuje i legislativní rámec, který vymezuje fungování lázeňských subjektů a financování lázeňské péče5. Přestože se tak nejedná o oblast, která určuje potenciál v území pro vznik lázeňského klastru, jedná se o problematiku, která doplňuje popis aktuální situace v lázeňství a představuje jednu z hlavních oblastí, na kterou by se kromě rozvojových aktivit, mohla případná klastrová iniciativa zaměřit. Tato kapitola proto obsahuje stručný popis hlavních aspektů legislativního rámce, který má vliv na fungování lázeňství a může tak sehrát roli při rozhodování, zda má klastrová iniciativa smysl či nikoliv. Lázeňství, ačkoliv je stále více veřejností vnímáno jako spíše wellness služba, je stále součástí systému zdravotnictví. Tato skutečnost ovlivňuje několik aspektů, které určují/vymezují možnosti jeho dalšího rozvoje. Prvním z hlavních aspektů je regulace, respektive povinnost lázeňských zařízení dodržovat standardy obecně platné pro zdravotnická zařízení, případně standardy určené přímo pro lázeňská zařízení. V důsledku toho jsou tak lázeňské subjekty povinny například dodržovat přítomnost specializovaných lékařů, případně lékařů s danou kvalifikací na pracovišti jako určitou garanci kvality poskytované péče. Tento požadavek lze sice vnímat jako legitimní, v mnoha případech však výrazně komplikuje fungování lázeňských subjektů, které potřebné zaměstnance shání v konkurenci s ostatními zdravotnickými zařízeními jen velmi obtížně. Kromě požadavků na zajištění odborného personálu jsou navíc lázeňská zařízení povinna udržovat stanovenou vybavenost zařízení, která je často odvozena od požadavků na vybavenost standardního lékařského zařízení, tedy například povinná vybavenost prostory pro případ úmrtí apod. I tato skutečnost zvyšuje nároky na provoz lázeňských zařízení a komplikuje tak jejich postavení na trhu. Obě uvedené povinnosti jsou velmi důležité zejména proto, že ve většině lázeňských center fungují desítky dalších subjektů, které sice nevystupují přímo jako lázeňská zařízení, ale například jako wellness centra, která tyto povinnosti splňovat nemusí a to i přesto, že využívají stejné léčebné přírodní zdroje a často nabízejí i stejné služby jako oficiální lázeňská zařízení. Dochází tak k situaci, kdy jsou lázeňská zařízení nucena v důsledku snižování podílu financování ze systému zdravotního pojištění přizpůsobit své fungování ostatním wellness zařízením působícím na trhu, stále však musí dodržovat nadstandardní požadavky dané legislativou, které se ostatních wellness zařízení netýkají. V minulosti proběhlo několik pokusů o vyřešení tohoto problému, například snahou o zavedení systému certifikace lázeňských zařízení, která však nebyla úspěšná. Zda by danou problematiku bylo vhodné řešit legislativní formou, případně jiným opatřením, je jedno z témat, kterým by se mohla případná klastrová iniciativa zabývat. 5

Seznam legislativních předpisů je obsažen v příloze č. 2 této studie.


Stránka 27 z 67

Druhým aspektem, který ovlivňuje oblast lázeňství je otázka financování lázeňské péče z prostředků zdravotního pojištění. Přestože se na první pohled může zdát, že se jedná o jednoduchý problém, který lze vyřešit zvýšením počtu návštěvníků, kteří by si hradili pobyt zvláštních prostředků (tzv. samoplátci), problematika hrazení lázeňského pobytu ze zdravotního pojištění je výrazně složitější. První částí tohoto problému je otázka obecného přístupu k lázeňské péči jako součásti systému zdravotnictví. Díky neustálému růstu nákladů na obecné výdaje v sociální oblasti a zdravotnictví dochází k postupnému snižování výdajů veřejných rozpočtů na lázeňskou péči hrazenou na doporučení lékaře. Toto opatření je často doprovázeno tvrzením, že by se lázeňská zařízení měla přeorientovat na výše zmíněnou samopláteckou klientelu, tedy klientelu, která si lázeňský pobyt uhradí z vlastních prostředků. Zde dochází ke zřejmému střetu mezi vnímáním účinnosti lázeňské péče a to jak preventivního opatření, tak i jako součást léčebného procesu, a účinností medikamentózního léčení. Výrazná převaha lobbyistických tlaků tak vede k zmíněné disproporci, v jejímž důsledku směřuje převážná část prostředků ze systému zdravotního pojištění spíše do léčby pomocí různých léků, namísto podpory využívání přírodních léčebných zdrojů a to jak na úrovni prevence, tak na úrovni následné péče. Diskuse zde bohužel naráží na nedostatek průkazných nezávislých výzkumů a studií, které by prokázaly, případně vyvrátily efektivitu lázeňství a to jak prevence, tak i součásti léčebných procedur. Přestože se většina odborníků na účinnosti a přínosu lázeňské péče shoduje, bez potvrzení „evidence based“ daty je tato argumentace nedostatečná. Nedostatek těchto materiálů a podkladů přitom není dán nemožností příslušné materiály získat, ale nesystémovým omezením podpory výzkumu v oblasti balneologie, což vedlo následně k zastavení zpracování nezávislých studií a výzkumů v daném oboru. Nedostatek odborných argumentů je pak viditelný jak ve vztahu k diskusi o zvyšování či snižování příspěvku státu na lázeňskou péči hrazenou ze zdravotního pojištění a současně i ve vztahu k propagaci významu prevence a pozitivních efektů využívání léčebných lázní vůči zmiňovaným samoplátcům, kteří sice postupně zaplňují „mezeru“ vzniklou v důsledku úbytku návštěvníků s pobytem hrazeným ze zdravotního pojištění, do lázní však jezdí spíše za wellness službami a nevyužívají tolik odborná a specializovaná zařízení a lázeňský personál. V konečném důsledku tak často dochází k situaci, kdy z pohledu počtu návštěvníků není problém natolik markantní, neboť počet samoplátců postupně nahrazuje návštěvníky jezdící do lázní na doporučení lékaře. Z pohledu odborné kvality lázeňské péče však dochází k degradaci kvality lázeňských zařízení, která jsou v důsledku nižší poptávky po odborných a více lékařsky-zaměřených procedurách nucena snižovat počet odborných pracovníků a omezovat investice do specializovaných léčebných zařízení na úkor vybavenosti pro wellness. K řešení daného problému je pravděpodobně potřeba přistupovat v kombinaci několika pohledů. Společnost v České republice není v současné době zvyklá investovat příliš velký objem prostředků do svého zdraví. V důsledku nemotivačního přístupu zdravotních pojišťoven a systému zdravotnictví obecně, je proto pouze malé procento obyvatel připraveno investovat čas (využít část dovolené) a prostředky do lázeňského léčebného pobytu s cílem preventivní ale i následné péče, díky které nebudou například muset následující rok/půlrok navštěvovat příslušného lékaře. Díky minimální spoluúčasti pak odpadá obava obyvatel z nákladů na následnou lékařskou péči, což ochotu investovat do prevence a věnovat se jí ještě snižuje. Možným řešením je kombinace motivačních faktorů na straně zdravotního pojištění (legislativní opatření) a propagace preventivního přístupu, jehož výraznou součástí mohou být právě léčebné lázeňské pobyty.


Stránka 28 z 67

Druhým přístupem by měla být jednání s Ministerstvem zdravotnictví a dalšími příslušnými subjekty o potřebě udržet státní podporu léčebného nikoliv wellness lázeňství tak, aby mohlo sehrát svoji roli ve zmíněné prevenci ale i následné léčby. Z dosavadních zkušeností je přitom zřejmé, že tohoto cíle bude obtížně dosaženo přeorientováním lázní na samopláteckou klientelu, která odborné lékařské služby v převážné většině nepoptává.


Stránka 29 z 67

3 Vymezení dotčených oborů a subjektů pro provedení pohovorů Výše uvedené údaje o ekonomice regionu a významu lázeňství v území potvrzují, že lázeňství je oborem, který má potenciál pro vznik klastru na území Karlovarského kraje. Aby bylo možno rozhodnout o subjektech, které by v rámci vyhodnocování potenciálu pro vznik klastru bylo vhodné oslovit, zaměřuje se následující část studie na detailnější vyhodnocení oboru balneologie a navazujících oborů. Přesné vymezení služeb balneologického odvětví je relativně složité, neboť zahrnuje široké spektrum ekonomických činností. Z tohoto důvodu bylo vymezeno balneologické odvětví v úzkém a širokém pojetí, kdy úzké vnímání balneologického odvětví se omezuje na aktivity přímo spojené s provozováním léčebných a ozdravných služeb, naproti tomu široké pojetí balneologického odvětví respektuje i návaznost dalších služeb a činností souvisejících s péčí o zdraví a krásu. Široké pojetí také respektuje sociokulturní fenomén spojený s lázeňstvím, a proto obsahuje také sportovní kluby zaměřené na golf, tenis či jezdectví. Úzké vymezení odvětví balnea zahrnuje služby: rehabilitace/fyzioterapie, lázeňská péče, wellness (masáže, solné jeskyně), zdravotnické pomůcky prodej a výroba a výroba kosmetiky. Celkem se v tomto vymezení nachází v Karlovarském kraji 714 subjektů (celkem ekonomických subjektů v kraji 66 402), tj. 1 % všech subjektů. Strukturu těchto subjektů v členění po jednotlivých oblastech ukazuje následující graf. Graf 14: Typy služeb v úzkém vymezení balnea odvětví (%) Řady1; Zdravotnické pomůcky - prodej; 1,53; 2%

Řady1; Lázeňsk á péče; 8,47; Řady1; Rehabilitace8% a fyzioterapie; 16,11; 16%

Řady1; Výroba Řady1; Řady1;Výroba Wellness minerálních vod; kosmetiky; Zdravotnick 0,56; 1% 0,69; 1% é pomůcky Rehabilitace a fyzioterapie výroba; 0,14; 0% Lázeňská péče Zdravotnické pomůcky - prodej Řady1; Wellness; Výroba minerálních vod 72,50; 73% Výroba kosmetiky Zdravotnické pomůcky - výroba

Zdroj: ČSÚ, RES; Registr zdravotnických zařízení

Široké vymezení balneo odvětví má základní dvě dimenze, a to lékařskou, resp. zdravotnickou péči, a návazné služby. První dimenze zahrnuje poskytování péče o zdraví v oborech: Zubní ordinace, Rehabilitace, Lékárna, Lázeňská péče, Soukromá lékařská praxe - Interna, Zubní laboratoř, Soukromá lékařská praxe - Chirurgie, Zdravotnické prostředky, Nemocnice, LDN.


Stránka 30 z 67

Návazné služby obsahují široké spektrum ekonomických aktivit. Za nejvýznamnější je možné označit Služby péče o krásu (kadeřnické a kosmetické služby a služby solárií), Wellness, Sportovní kluby (golf, tenis a jezdectví), Maloobchod s drogistickým a lékárenským zbožím, doplňky stravy a funkčním spodním prádlem, Fitness, Psychologická praxe a Vzdělávání manažerské a zdravotní péče. Těchto 7 typů služeb tvoří více než 95 % všech subjektů návazných služeb. Kromě zmíněných hlavních návazných služeb spadají do širokého pojetí balneologického odvětví také tyto služby: Služby v oblasti tělesné hygieny, Nutriční poradna, Sportovní trenér (golf, jóga, tenis), Velkoobchod s drogistickým a lékárenským zbožím, Laboratoř, Výroba minerálních vod, Výroba kosmetiky, Cestovní kancelář, Alternativní medicína, Léčitelství, Podpora fyzicky znevýhodněným lidem, Prodej zdravotnických a kosmetických zařízení, Vodoléčebná zařízení (prodej a servis) a Výroba zdravotnických pomůcek. Široké vymezení zahrnuje celkem 2 696 ekonomických subjektů z celkových 66 402 v Karlovarském kraji, což jsou 4 % všech subjektů v kraji. Přehled vnitřního členění uvedených subjektů je znázorněn v následujících grafech. Graf 15: Zastoupení základních typů služeb v širokém pojetí balnea (%) Řady1; lékařské služby (vč. rehabilitace); 21,03; 21% lékařské služby (vč. rehabilitace) Řady1; návazné služby; 78,97; 79%

návazné služby


Graf 16: Zastoupení zdravotnických služeb v širokém pojetí balnea (%) Zubní ordinace

Řady1; Interna; 4,94; 5%

Rehabilitace

Řady1; Lázeňská péče; 10,76; 11%

Řady1; zubní laboratoř; 12,52; 13%

Lékárna zubní laboratoř Řady1; Zubní ordinace; 26,28; 26%

Řady1; Lékárna; 16,40; 16%

Řady1; Rehabilitace; 20,46; 20%


Lázeňská péče Interna Chirurgie Zdravotnické pomůcky

Nemocnice LDN

Stránka 31 z 67


Graf 17: Zastoupení návazných služeb v širokém pojetí balnea (%) Řady1; Řady1; Řady1; fitness; 0,94; sportovn 1% maloobchod; í klub 2,35;-2% golf, minigolf, tenis, jezdectví ; 4,09; 4% Řady1; wellness; 24,57; 25%

Řady1; Řady1; psychologická vzdělávání praxe; 0,52; 0% manažerské a zdravotní péče; 0,52; 1%

Řady1; služby péčeostatní; o krásu 2,25; 2% wellness sportovní klub - golf, minigolf, tenis, jezdectví maloobchod fitness

Řady1; služby péče o krásu; 64,77; 65%

psychologická praxe vzdělávání manažerské a zdravotní péče ostatní

Zdroj: ČSÚ, RES

Jak je z uvedených přehledů patrné, mezi klíčové obory na úrovni užšího vymezení oboru balneo patří wellness, lázeňství a rehabilitace a fyzioterapie. Využití vyhodnocení širšího oboru balneo je v tomto kontextu velmi obtížné, neboť přehled zahrnuje rozsáhlý seznam služeb, které jsou často využívány i běžnými občany regionu (zdravotnictví, maloobchod, fitness apod.), přičemž pro odlišení, které služby v regionu vznikly výhradně díky nabídce navazující na lázeňství, nejsou k dispozici potřebná data. Srovnání navíc s ohledem na dostupné údaje využívá údaje o počtu subjektů v daném oboru, nikoliv o zaměstnanosti, nebo ekonomické výkonnosti jednotlivých firem a je proto použitelné pouze jako informativní zdroj o počtech subjektů s možnou návazností na obor balneo. Pro bližší vyhodnocení byly proto vybrány obory odpovídající užšímu vymezení balneo, tedy wellness, lázeňství, rehabilitace a fyzioterapie, výroba a prodej zdravotnických pomůcek, výroba minerálních vod a výroba kosmetiky. Detailní vyhodnocení vhodných subjektů pro zapojení do klastru bylo provedeno s využitím údajů o jednotlivých firmách v regionu z databáze Albertina, Registru zdravotnických zařízení a veřejně dostupných databází jako je např. www.firmy.cz, které byly použity pro získání všech dostupných informací o subjektech působících ve výše uvedených oborech v regionu. Tyto údaje byly využity pro vytipování subjektů, které ve výše uvedených oborech představují klíčové hráče, a to jak s ohledem na jejich ekonomickou výkonnost (obrat), zaměstnanost, tak též s ohledem na vnímání jejich postavení ostatními subjekty v oboru. Tam, kde se v rámci vyhodnocení údajů ukázalo, že v regionu nepůsobí žádný významný subjekt v daném oboru, byla zvažována možnost oslovení subjektů mimo region, a to tak, aby bylo ověřeno,


Stránka 32 z 67

zda jejich zapojení do hodnotového řetězce a význam v jeho rámci může být natolik silným argumentem pro jejich účast i přes relativní geografickou vzdálenost. Seznam byl rovněž doplněn o subjekty zabývající se výzkumem a vývojem v oblasti balneologie, subjekty působícími v oblasti vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů a subjekty, které působí v navazujících a souvisejících oborech. Výsledný seznam doporučených subjektů pro oslovení v rámci vyhodnocení potenciálu pro vznik klastru je následující: Subjekt

Adresa

Činnost

Lázeňská péče Masarykova 22, hotelnictví 353 29 Mariánské Lázně Jiráskova 3, Lázně Františkovy Lázně, a.s. hotelnictví, gastronomie 351 01 Františkovy Lázně T. G. Masaryka 415, Léčebné Lázně Jáchymov, a.s. lázeňská léčba, hotelnictví 362 51 Jáchymov Smetanovy sady 1145/1, Alžbětiny Lázně, a.s. lázeňská léčba 360 01 Karlovy Vary Křižíkova 13, Lázeňská léčebna Mánes léčebné pobyty 360 01 Karlovy Vary Lázeňská 295, Léčebné lázně Kynžvart léčebné pobyty 354 91 Lázně Kynžvart Jiráskova 17, Svaz léčebných lázní ČR sdružení léčebných lázní ČR 351 01 Františkovy Lázně Městský úřad Třeboň, Palackého nám. regenerace a rozvoj lázeňství a Sdružení lázeňských míst 46/II, lázeňských míst 379 01 Třeboň Sdružení léčebných lázní v Karlových U Imperiálu 1290/10, rozvoj léčebného lázeňství a racionální Varech 360 01 Karlovy Vary využití přírodních zdrojů Léčebné Lázně Mariánské Lázně, a.s.

Ubytování a stravování Imperial Karlovy Vary, a.s. Richter Hotels, s.r.o. Thermal-F, a.s.

U Imperiálu 31, 360 01 Karlovy Vary Dubovická 159/1, 142 00 Praha 4 – Písnice I. P. Pavlova 11, 360 01 Karlovy Vary

hotelnictví, gastronomie hotelnictví hotelnictví, gastronomie

Výzkum a vývoj Balneologický institut Karlovy Vary, o.p.s. Ústav lázeňské medicíny 1. lékařské fakulty UK Výzkumný ústav balneologický, v.v.i.

I. P. Pavlova 891/7, 360 01 Karlovy Vary Hlavní 390, 353 01 Mariánské Lázně Mládežnická 211, 411 19 Mšené-lázně

balneologie, činnost

vzdělávání,

konzultační

studium balneoterapie vědeckovýzkumná činnost

Vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů Komenského 449/2, 353 25 Mariánské Lázně Vyšší odborná škola cestovního ruchu Šmeralova 44, Karlovy Vary 360 01 Karlovy Vary ZČU v Plzni - Fakulta zdravotnických Univerzitní 8, studií 306 14 Plzeň Hotelová škola Mariánské Lázně

odborné školství a gastronomie vzdělávání v cestovním ruchu vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví

Výroba zdravotnických zařízení a výrobků souvisejících s oblastí balneo VŘÍDLO, výrobní družstvo, Karlovy Vary


výroba lázeňské respirátorů

kosmetiky

a

Stránka 33 z 67

Subjekt

Adresa

Činnost výrobky pro wellness, rehabilitace a fyzioterapie vývoj, výroba a prodej zdravotnických přístrojů a zařízení pro rehabilitaci, lázeňství a další lékařské obory

TORF ZIEGLER spol. s r.o. BTL zdravotnická technika, a.s. Ostatní navazující služby Geologie - Vylita SPLZAK

Pražská silnice 841/43, 360 01 Karlovy Vary Lázeňská 18/2, 360 01 Karlovy Vary

MADISSON, s.r.o.

geologické a balneotechnické práce správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád výroba, prodej a servis zdravotnické techniky

Veřejný sektor Karlovarský kraj


správa Karlovarského kraje

Stránka 34 z 67

4 Výsledky uskutečněných pohovorů Předchozí kapitola vymezila subjekty, které by bylo vhodné oslovit v rámci dalšího prověřování potenciálu pro vznik klastru v území. Následným krokem bylo kontaktování jednotlivých subjektů s žádostí o osobní setkání s cílem realizace řízeného pohovoru. Způsob provedení a výsledky jednotlivých pohovorů jsou předmětem následující kapitoly.

4.1 Přístup k realizaci pohovorů Statistická analýza odvětví cestovního ruchu a lázeňství poskytla o daném oboru na úrovni regionu rámcový přehled. Aby bylo možno na základě těchto údajů učinit nějaké závěry a zejména určit, zda a případně jaké v území a oboru existují bariéry, které by bylo vhodné odstranit spoluprací jednotlivých subjektů zainteresovaných v daném oboru, byla provedena série 14 řízených pohovorů s vybranými klíčovými subjekty, na jejichž základě došlo k upřesnění situace v odvětví a identifikace hlavních problémů, které dle oslovených klíčových subjektů brání dalšímu rozvoji lázeňství, ale též které je dle oslovených klíčových hráčů potřeba/ vhodné řešit společnými silami. Pro provedení jednotlivých řízených pohovorů sloužil jako „vodítko“ dotazník, který je přílohou č. 1 této studie. Aby byly informace získané od jednotlivých subjektů co nejobjektivnější, byl dotazník záměrně formulován otevřeně s možností volných odpovědí a v rámci jednotlivých pohovorů byl používán pouze jako „osnova pohovoru“ tak, aby každý z oslovených subjektů měl možnost definovat své vlastní problémy, které dle jeho názoru brání v rozvoji oboru, případně příležitosti, které by bylo vhodné využít. Cílem dotazníku přitom nebylo získat pouze stanovisko/ odpovědi na jednotlivé otázky, ale názor jednotlivých klíčových subjektů/ hráčů na situaci v oboru a možnosti jeho dalšího rozvoje. Díky tomuto přístupu tak byla doplněna zpracovaná analýza o vlastní zkušenosti jednotlivých klíčových hráčů, došlo též k prověření, zda a případně v jaké šíři vnímají jednotliví klíčoví hráči situaci v regionu/ oboru jednotně. Vyhodnocením shody jednotlivých oslovených subjektů nad hlavními problémy a příležitostmi tak došlo do značné míry k jakési předběžné analýzy potenciálu pro budoucí spolupráci, případně společné řešení problémů.

4.2 Hlavní souhrnné výstupy z realizovaných pohovorů 4.2.1 Identifikace hlavních problémů a témat k řešení Jednotlivé pohovory byly realizovány tak, aby každý z oslovených subjektů nejprve popsal svůj názor na situaci v daném odvětví. Tato otázka byla formulována obecně tak, aby nedocházelo k „podsouvání“ názorů na hlavní problémy v odvětví a tím ke zkreslení výsledků pohovoru. I přesto, že dotazník neobsahoval žádný výčet „hlavních problémů“, ze kterých by si jednotliví účastníci vybírali, provedené vyhodnocení dotazníků ukázalo, že se většina oslovených subjektů na hlavních problémech shodují. Při pohledu na výsledné přehledy a grafická znázornění shody jednotlivých subjektů nad klíčovými otázkami je přitom potřeba brát v potaz strukturu oslovených subjektů, neboť množství souhlasných odpovědí často ovlivňoval zájem/ působnost příslušného subjektu – teda např. v případě střední STUDIE POTENCIÁLU BALNEOLOGICKÉHO KLASTRU

Stránka 35 z 67

školy není reálné očekávat, že uvidí jako hlavní problém neexistenci výzkumu, v případě ubytovacího zařízení Na druhou stranu, přestože se jednotlivý účastníci shodují na pojmenování hlavních problémů, názory na jejich příčinu, případně způsob jejich odstranění se často liší. Odlišnosti v těchto názorech jsou popsány vždy u jednotlivých popisků problémů. Souhrnný přehled identifikovaných problémů, na kterých se jednotliví oslovení klíčový hráči shodli je uveden v následujícím grafu. Graf 18 - Hlavní identifikovaná témata/ okruhy témat k řešení

Jak je z grafu zřejmé, mezi hlavní identifikované problémy patří: Nedostatek odborných pracovníků a Nezájem mladých lidí o studium v oboru Lidské zdroje v oblasti lázeňství lze rozčlenit na dvě hlavní skupiny a to odborné pracovníky se zdravotní kvalifikací a pracovníky v navazujících službách. Ačkoliv se i v případě pracovníků v navazujících službách jedná o velmi důležitý faktor, není ze strany klíčových hráčů vnímán jako zásadní problém, který však představují odborní zdravotní pracovníci. Situaci v dostupnosti odborných zdravotních pracovníků komplikuje několik faktorů: -

-

nízký zájem studentů o volbu balneologie jako studijního oboru – lázeňství má mezi studenty medicínských oborů relativně nízkou „prestiž“. Tato situace je částečně dána tím, že se jedná o doplňkový obor, který není možno studovat po celou dobu studia, ale studenti si jej volí až v posledním ročníku. Studenti si proto často volí jiné obory, na které se zaměřují již v průběhu studia. Vnímání oboru rovněž snižuje obecné povědomí o tom, co obor lázeňství obnáší, mezi studenty přetrvává představa, že se jedná o „nedůležitý“ obor, ve kterém nelze dosáhnout významných úspěchů atd. nízký zájem odborníků a zejména mladých lidí o práci v Karlovarském regionu – ačkoliv platy zdravotnických odborník nejsou nižší než v ostatních regionech, občanská vybavenost, ekonomická situace v území odrazuje zejména mladé pracovníky, kteří raději volí práci ve zdravotnickém zařízení ve větších městech, případně regionech, které jsou obecně vnímány jako atraktivní pro bydlení.


Stránka 36 z 67

Konkurence farmakologie Situaci v lázeňství obecně velmi výrazně ovlivňuje tzv. medikamentózní přístup k léčbě nemocí. V praxi tento přístup znamená, že jsou obyvatelům stále častěji předepisovány spíše léčebné přípravky a léky, které navíc často řeší až důsledek nemoci, namísto léčebného lázeňského pobytu, který by mohl působit nejenom jako nástroj pro léčbu dané nemoci, ale též jako efektivní prevence. To vše navíc přirozenou/ přírodní cestou. Důvodů pro tuto situaci je mnoho. Počínaje tlakem a lobbyingem farmaceutických firem, až po „jednoduchost“ tohoto přístupu, který nevyžaduje detailnější diagnózu a péči o pacienta a pro mnoho lékařů je tak jednodušší variantou, než důkladnější vyšetření a vyplňování formulářů zdůvodňujících navržení lázeňského pobytu. Velmi úzce je tento problém propojen s problematikou snížených plateb zdravotních pojišťoven za léčebné pobyty, který je ve své podstatě přímým důsledkem výše popsaného tlaku farmaceutických firem, který v případě nákladů hrazených z rozpočtu zdravotních pojišťoven a potřebě snížit veřejné výdaje na zdravotnictví vedle k omezení výdajů na lázeňské pobyty namísto zavedení jakéhokoliv efektivního systému omezení nadužívání léků.

Snížené platby zdravotních pojišťoven za léčebné pobyty Jak již bylo zmíněno, jedná se o problém velmi úzce provázaný a spojený problematikou konkurence farmakologie, která se svým vlivem snaží ovlivňovat veřejné mínění a názor veřejné a zejména státní správy na efektivitu vynakládaných prostředků na zdravotnictví. V konečném důsledku došlo v průběhu uplynulých let k postupnému snížení plateb za léčebné pobyty, což vedlo k snížení osob, které do lázní vyjíždějí s přispěním pojišťoven a tlak na reorganizaci lázní tak, aby byly schopné přilákat tzv. samopláteckou klientelu, tedy klientelu, která si pobyt hradí z vlastních zdrojů. Ačkoliv se většina lázní v Karlovarském kraji tomuto tlaku přizpůsobila, nebo přizpůsobuje, a samotný počet klientů s pobytem hrazeným ze zdravotního pojištění tak není tak výrazným problémem, faktický dopad tohoto rozhodnutí je daleko závažnější a může mít na lázeňství dlouhodobý a patrně i nevratný dopad.

Neexistující výzkum v oblasti balneologie Velmi často diskutovaným problémem, který ovlivňuje situaci v lázeňství je neexistence výzkumu v oblasti balneologie. Do počátku devadesátých let tuto funkci zastával Výzkumný ústav balneologický v Mariánských lázních, který zde zajišťoval jak vzdělávání/ praxe studentů medicíny, tak realizaci výzkumných studií zaměřených na ověřování dopadů a přínosů lázeňství obecně, ale i využitelnost jednotlivých přírodních léčebných zdrojů. V rámci restrukturalizace výzkumné infrastruktury v ČR tento ústav postupně zanikl, aniž by byl nahrazen jakýmkoliv subjektem, který by se danou problematikou zabýval.


Stránka 37 z 67

Přestože se neexistence výzkumu v průběhu času zmiňovala jako existující problém, tlak na jeho řešení vzniknul až v souvislosti s ostatními zmiňovanými problémy, na které má neexistence výzkumu v oblasti lázeňství posilující a tudíž negativní dopad. Patrně hlavním problémem je v tomto kontextu neexistence argumentů, které by prokázaly účinnost léčebných pobytů při léčbě konkrétních onemocnění, případně umožnili srovnat efektivitu léčby touto cestou ve srovnání s léčbou pomocí léků. Probíhající diskuse přitom ukazuje, že právě průběžné sledování výsledků lázeňské léčby a vyhodnocování její efektivity je klíčovým faktorem pro řešení některých problémů spojených jak s vlivem farmaceutických společností, ale například i se snahou přesvědčit obyvatele, aby více využívali lázeňskou péči jako součást moderního zdravého životního stylu a jako efektivní a příjemnou prevenci. Samotnou kapitolou je pak otázka „základního výzkumu“, tedy nikoliv cíleného výzkumu zaměřeného pouze na ověřování dopadů konkrétní lázeňské léčby, ale výzkumu zaměřeného na odhalení a zkoumání nových možností využití léčebných zdrojů například i na léčbu nemocí, k jejich léčbě dosud přírodní léčebné zdroje nebyly využívány. Při vyhodnocování názoru, který konkrétní výzkum mají jednotlivý klíčový hráči na mysli, bylo proto vyhodnocení doplněno o dodatečnou otázku, zda je za problém považován výzkum zaměřený na ověření dopadů/ přínosů lázeňství, nebo zda má dotyčný na mysli i základní výzkum, který by se měl zabývat i ověřováním dalších možností využití přírodních léčivých zdrojů. Výsledek posouzení ukazuje následující graf, ze kterého je patrné, že převážná část respondentů hodnotí jako nejdůležitější potřebu zejména výzkumu, který by potvrdil význam lázeňské péče v porovnání s ostatními léčebnými postupy. Pouze cca polovina dotázaných považovala za důležité zabývat se i hledáním nových možností využití přírodních léčebných zdrojů. Graf 19 - Hodnocení důležitosti odvětví výzkumu


Stránka 38 z 67

4.2.2 Vyhodnocení potenciálu pro spolupráci Přestože výše uvedené vyhodnocení dotazníků potvrdilo, že se většina zúčastněných respondentů/ klíčových hráčů shoduje na hlavních problémech, které je potřeba v oboru řešit, byla další část pohovoru zaměřena na vyhodnocení, zda se oslovení hráči shodují, že je potřeba/ vhodné identifikované problémy řešit v rámci spolupráce, případně zda by byli ochotni se na realizaci této spolupráce finančně spolupodílet. Z následujícího grafu je přitom zřejmé, že většina oslovených subjektů potvrdila zájem a přesvědčení o potřebě vzájemné spolupráce. Pouze polovina z oslovených subjektů je však připravena podílet se na této spolupráci finančně.


Stránka 39 z 67

5 Analýza nákladů a přínosů, doporučení na realizaci budoucích aktivit 5.1 Finanční plán a analýza klastru Klasická analýza nákladů a přínosů (CBA) je jednou ze základních metod a technik pro hodnocení rozvojových záměrů investiční i neinvestiční povahy, která rozšiřuje běžné finanční hodnocení projektu o veškeré socio-ekonomické (společenské) dopady projektu (externality). Vzhledem ke skutečnosti, že v této fázi zjišťování potenciálu pro založení klastru zaměřeného na lázeňství a balneologii v podstatě nejsou známy základní parametry uvažovaného klastru (např. počet zapojených firem, jejich velikost, obrat apod.), s jejichž využitím by bylo možné provést standardní ekonomické hodnocení záměru jeho zřízení a provozu, není provedení „klasické“ analýzy nákladů a přínosů, která na finanční hodnocení přímo navazuje, z podstaty věci reálné. Předmětem následujících kapitol tudíž není vypracování analýzy nákladů a přínosů v pravém slova smyslu, ale spíše provedení určitého „modelu“ předpokládaného financování a kvalifikovaného odhadu finanční náročnosti zřízení a zajištění provozu uvažovaného klastru, popřípadě na realizaci jeho rozvojových projektů.

5.1.1 Základní přístupy/ modely financování klastrů Přístup k financování klastrových iniciativ není ve světě jednotný a vychází z podmínek dané lokality nebo sektoru. Nicméně v obecné rovině ve světě existují v zásadě 3 základní modely financování klastrových iniciativ. 

Soukromé financování – Klastr je financován klastrovými firmami, kde obvykle jeden nebo několik vůdčích podniků (lídrů) využívá klastrové iniciativy k organizaci a optimalizaci svého dodavatelského řetězce. Ke konkurenci a spolupráci s výslednými inovačními efekty dochází na úrovni subdodavatelské báze. Typickým příkladem tohoto modelu jsou klastry automobilového průmyslu.



Veřejné financování – Tento model je spíše vzácnější, ale v některých případech (u nových strategicky významných sektorů např. biotechnologie, optoelektronika, apod.) může být iniciátorem veřejný sektor, tj. centrální nebo regionální vláda.



Smíšené financování (soukromý a veřejný sektor) – Iniciátorem klastrové iniciativy může být soukromý i veřejný sektor zároveň a na jejím financování se oba účastníci podílejí. Veřejný sektor se angažuje tehdy, když vidí v podpoře klastrů nástroj k rozvoji regionální průmyslové dynamiky. Může se jednat o nejrůznější modely společného financování s využitím strukturálních fondů, regionálních a státních rozpočtů formou grantových schémat a programů, které vyžaduje spolufinancování klastrových firem.

Problematiku financování klastrů můžeme v zásadě vnímat ve dvou rovinách, a sice z hlediska vlastní činnosti klastru (tzn. ve smyslu zajištění faktického fungování a běžného provozu organizační


Stránka 40 z 67

jednotky – „kanceláře“ – klastru) a případných dalších aktivit spojených např. s realizací konkrétních projektů (zpravidla s využitím spolufinancování z dotačních prostředků).

5.1.2 Návrh finančního modelu fungování klastru 5.1.2.1 Stanovení finančních nároků na zřízení a běžný provoz klastru (klastrové kanceláře) S ohledem na standardní fungování klastru se pro jeho optimální provoz (zajištění provozu klastrové kanceláře) předpokládá potřeba vytvoření adekvátního personálního (personální zajištění klastru, zajištění společných setkání členů klastru, obecná propagace a reklama, vedení společných projektů atd.) a administrativně-technického zázemí (běžné fungování klastrové kanceláře – pronájem odpovídajících prostor, jejich „vstupní“ vybavení standardní kancelářskou technikou, úhrada energií a dalších výdajů na běžnou administrativu a provoz). V kontextu uvedeného lze tedy jako hlavní položky nákladů na provoz klastru vymezit zejména: 

Personální výdaje (mzdové náklady): Stanovení výše předpokládaných personálních výdajů závisí především na předpokládané potřebě stálých pracovníků zajišťujících chod klastrové kanceláře. Odhad počtu pracovníků klastru vychází z rámcových průzkumů fungování klastrových iniciativ či publikovaných metodických materiálů a doporučení pro vytváření a management klastrových iniciativ6. Potřeba obsazení stálých pracovních pozic je odhadována na minimálně 2 osoby v prvním roce fungování klastru, s nárůstem na 3 osoby pro další roky. Odhad mzdových nákladů pracovníků klastrové kanceláře byly proveden s ohledem na předpoklad poměrně vysokých nároků na kvalifikaci (specifické znalosti v příslušném odvětví, kvalifikace s procesním zaměřením) a dovednosti (vedení lidí, manažerské a analytické dovednosti) těchto pracovníků, přičemž zohledňuje také úroveň průměrných mezd v příbuzných oborech v Karlovarském kraji. Tabulka 4 – Předpokládané mzdové náklady na provoz klastru Předpokládané mzdové náklady (Kč) Pozice

hrubá mzda měsíční

odvody *) na SZP

mzdové N celkem/měs.

mzdové N celkem/rok

Hlavní manažer/ ředitel klastrové kanceláře

30 000,-

10 200,-

40 200,-

482 400,-

Manažer klastrové kanceláře

23 000,-

7 820,-

30 820,-

369 840,-

*)

Pozn.: odvody zaměstnavatele na sociálním a zdravotním pojištění ve výši 34 %

Celkové předpokládané mzdové náklady na provoz klastrové kanceláře jsou tedy pro 1. rok jejího provozu stanoveny na cca 852 tis. Kč, v dalších letech provozu pak v souvislosti 6

viz např. materiál „Průvodce řízením klastrů – příručka pro rozvíjení a management klastrových iniciativ“, vypracovaný v rámci projektu CLOE – Clusters Linked over Europe, realizovaného z iniciativy INTERREG IIIC – tento materiál mj. uvádí, že pro zajištění každodenní činnosti klastrové iniciativy by měl být zřízen projektový tým, jehož velikost by (v závislosti na velikosti klastrové iniciativy) měla být přinejmenším 3 – 5 lidí.


Stránka 41 z 67

s očekávaným nárůstem počtu pracovníků (2 manažeři klastrové kanceláře) na cca 1,22 mil. Kč.



Náklady na provoz kanceláře: o

pronájem kancelářských prostor Na základě rámcového průzkumu cen komerčního pronájmu kancelářských prostor v Karlových Varech byla průměrná cena pronájmu 1 m2 kancelářských prostor stanovena na cca 150 Kč/měsíc. Při předpokládané velikosti kanceláře cca 40 m 2, která by měla být pro potřeby 3-členného pracovního týmu zcela dostačující (jak pro kancelářskou činnost, tak pro případná jednání s externími subjekty, členy klastru apod.), tedy předpokládané náklady ročního pronájmu kanceláře činí 72 000 Kč. Uvedená cena pronájmu je uvažována včetně nákladů na energie (voda, elektřina, vytápění).

o

spotřeba materiálu a další výdaje v souvislosti s běžnou administrativou (internet, poštovné, telefony, kancelářský materiál atd.) Jednotlivé dílčí položky spotřebního materiálu a výdajů souvisejících s provozem kanceláře jsou odhadovány v následujících výších měsíčních nákladů: -

internet – cca 500 Kč/měs.

-

poštovné – cca 250 Kč/měs.

-

telefony (pevná linka + GSM všech pracovníků) – cca 1 500 Kč/měs.

-

kancelářský materiál (papír do tiskárny, toner apod.) – cca 250 Kč/měs.

Roční náklady na spotřebu kancelářského materiálu a další běžné výdaje související s provozem klastrové kanceláře byly na základě výše uvedených dílčích propočtů stanoveny na cca 30 000 Kč.



Náklady na pravidelné návštěvy podniků/ členů klastru Mělo by se jednat o pořádání cca 5 návštěv měsíčně, jejichž předmětem by bylo zmapování přehledu aktivit a potřeb podniku, které by byly dále podkladem pro vytváření návrhů a přípravu kooperačních projektů v rámci klastru. Jednalo by se o 1-denní cesty, přičemž hlavní náklady by souvisely zejména s cestovným (služební vozidlo, resp. využití vlastního vozidla pro pracovní cestu). Výše průměrné cestovní náhrady za 1 cestu byla kalkulována s využitím kalkulačky cestovních náhrad publikované on-line na portálu iDNES.cz Při odhadu průměrného počtu ujetých kilometrů na úrovni cca 150 km (předpoklad, že většina cest se absolvuje po karlovarském regionu, zatímco případná komunikace s členy klastru ve vzdálenějších regionech bude řešena jiným způsobem – např. zasláním podrobného dotazníku, konferenčním hovorem, telefonicky) a stanovených standardních


Stránka 42 z 67

parametrech průměrné spotřeby (město – 8 l/100 km; mimo město – 6 l/100 km; kombinovaná – 7 l/100 km) a cen paliva (zvolena motorová nafta – 36 Kč/l) byly cestovní náhrady na 1 uskutečněnou návštěvu členů klastru stanoveny cca na úrovni 900 Kč. To při odhadovaném ročním počtu (5 cest/ návštěv měsíčně, tzn. 60 ročně) představuje náklady na cestovné ve výši cca 54 000 Kč.



Náklady na organizaci pravidelných akcí (jednání členů klastru, spolupráce s dalšími klastry, akademickou sférou apod.): Vedle zajištění standardního chodu klastrové kanceláře se v rámci jejích dalších běžně vykonávaných aktivit směřujících k podpoře rozvoje a růstu klastru, navazování výměny názorů mezi členy a dalšími subjekty, propagaci klastru apod., předpokládá organizace pravidelných akcí jako např. workshopy, kulaté stoly odborníků, specializované akce či prezentační dny klastrů. Frekvence takovýchto aktivit by po úspěšném nastartování klastru měla být cca 3 – 4-měsíční, tzn. zhruba 1 akce za ¼ roku. Náklady na organizační zajištění takovýchto akcí sestávají z pronájmu odpovídajících prostor (konferenční místnosti – odhad cca 2 500 Kč za pronájem prostor včetně audiovizuální techniky) a zajištění občerstvení pro účastníky setkání (cateringové služby – coffee break, lehké občerstvení formou rautu – odhad cca 2 000 Kč na akci). Celkové náklady na zajištění 4 takovýchto akcí v průběhu roku byly odhadnuty na cca 20 000 Kč.



Zařízení kanceláře (jednorázový nákup) Pod zařízením klastrové kanceláře je myšleno pořízení běžného kancelářského vybavení (kancelářský nábytek) a technického zařízení (počítačové vybavení, tiskárny, scanner, telefony atd.) Kalkulace nákladů (provedená na základě rámcového cenového průzkumu): -

kancelářský nábytek (3x stoly á 5 000 + 3x kontejner/zásuvky á 3 000; 3x židle k PC á 2 300; 2x velká skříň na šanony á 3 300; + stůl pro jednání á 2 500 a obyčejné židle 5 x 1 200) – celkem odhad cca 50 000 Kč

-

počítačové vybavení (3x PC sestava á 15 000 + multifunkční barevná tiskárna/ scanner/ kopírka á 8 000 + doplňky, např. flashdisky, CD pro výpal apod. souhrnně cca 2 000 Kč) – celkem cca 55 000 Kč

-

ostatní vybavení (telefony – pevná linka cca 500 + 3x služební mobilní telefon á 5 000 Kč) – celkem cca 15 500 Kč

Celkové odhadované náklady na zařízení kanceláře nákupem běžného kancelářského vybavení a technického zařízení byly stanoveny na cca 120 000 Kč.


Stránka 43 z 67

Na základě výše zpracovaných rámcových propočtů předpokládaných nákladů souvisejících s běžným provozem klastrové kanceláře lze konstatovat, že roční náklady na zajištění jejího provozu se mohou orientačně pohybovat zhruba na úrovni kolem 1,4 – 1,5 mil. Kč. Z pohledu fungování klastru je však potřeba dodat, že se jedná o základní náklady na vlastní fungování klastru, ke kterým je potřeba dále připočíst náklady na společné projekty a další rozvojové aktivity klastru – viz následující kapitola. 5.1.2.2 Stanovení finančních nároků na realizaci projektů a další rozvojové činnosti klastru Finanční náročnost realizace projektové činnosti klastru – tedy aktivit souvisejících s realizací konkrétních činností např. v oblastech vzdělávání pracovníků členů klastru, iniciace a podpory kooperačních projektů, spolupráce s výzkumnými a vzdělávacími institucemi, marketingu a PR či internacionalizace (účast na mezinárodních projektech či akcích, networking) – je z pochopitelných důvodů ještě mnohem obtížněji odhadnutelná, jelikož její míra závisí především na počtu konkrétních projektů se zapojením klastru či jeho členů a obsahové náplni těchto projektů, úrovni a intenzitě zapojení klastru do takovýchto činností a v neposlední řadě také na podmínkách a možnostech financování těchto aktivit (soukromé financování, možnosti využití dotačních prostředků). V obecné rovině lze konstatovat, že aby byla účast klastru na realizaci konkrétní iniciativy (projektu) smysluplná a přínosná, vyžaduje zpravidla investici nemalého množství prostředků do její realizace – běžně v řádu jednotek (menší projekty tematicky zaměřené např. na úhradu provozních výdajů, výměnu zkušeností) až desítek milionů Kč (komplexnější projekty se zapojením více partnerů, zahrnující např. i investice, výdaje na výzkum apod.). To samozřejmě klade další nároky na členy klastru z hlediska financování (předfinancování projektu, spolufinancování vlastního podílu). Míra finanční náročnosti na zajištění spolufinancování tedy vyplývá z rozpočtu konkrétního/-ch projektu/-ů klastru, resp. alokovaných rozpočtových nákladů připadajících na klastr jako projektového partnera (v případě realizace společných projektů např. v rámci meziregionálních či nadnárodních iniciativ) a procentuální výše minimální požadované spoluúčasti na financování projektu. Pro účely této analýzy předpokládáme vzorový projekt financovaný z Operačního programu Central Europe, kde průměrná „doporučená“ velikost projektu byla v rozmezí 1 – 5 mil. €, přičemž průměrný počet zapojených partnerů byl 10 partnerů a doba trvání projektu činila zpravidla 3 roky. Uvažujemeli průměrný celkový rozpočet na úrovni cca 2 mil. €, pak rozpočet jednoho partnera se zpravidla pohyboval průměrně ve výši cca 5 mil. Kč s dobou trvání. Budeme tedy uvažovat s průměrným rozpočtem partnera projektu cca na úrovni 5 mil. Kč, což odpovídá průměrným projektům zaměřeným na oblast mezinárodní spolupráce. V takovém případě by tedy finanční nároky na klastr mohly dosahovat cca 1,25 mil. Kč (za předpokladu 25% podílu klastru na financování projektu, kdy toto procento představuje určitý „střed“). Jako důležitý fakt je v tomto ohledu nutno připomenout, že z prostředků na realizaci projektů je možno minimálně z části hradit provozní/ mzdové výdaje na fungování klastru. Náklady by se tak nesčítaly, ale částečně překrývaly s tím, že část prostředků by mělo být možno použít i jako zdroj příjmů klastru.


Stránka 44 z 67

5.1.2.3 Souhrnný přehled nákladů na provoz klastru Na základě rámcových propočtů finančních nároků na zřízení a provoz uvažovaného klastru a realizaci jeho případných projektových záměrů zpracovaných v předcházejících dvou podkapitolách je v dále uváděné tabulce zpracován souhrnný přehled předpokládaných finančních nákladů klastru v úvodních letech jeho fungování. V rámci přehledu je modelově předpokládána realizace projektové činnosti (projektu v rámci evropského programu nadnárodní spolupráce Central Europe) ve druhém až čtvrtém roce fungování klastru, přičemž čerpání nákladů v jednotlivých letech je rozvrženo v poměru 20 % první rok a po 40 % další roky. Propočet nákladů zohledňuje také možný částečný překryv nákladů na zajištění provozu klastru (popsaný v předchozí kapitole), resp. jejich úhradu v rámci prostředků vyčleněných na projektovou činnost. Tabulka 5 – Předpokládané náklady na provoz klastru a financování jeho rozvojových záměrů 1. rok Provoz klastru

2. rok

3. rok

4. rok

5. rok

1 148 000 1 398 000 1 398 000 1 398 000 1 398 000

Personální výdaje (mzdové náklady)

852 000 1 222 000 1 222 000 1 222 000 1 222 000

Náklady na provoz klastrové kanceláře - v tom:

102 000

102 000

102 000

102 000

102 000

72 000

72 000

72 000

72 000

72 000

30 000

30 000

30 000

30 000

30 000

54 000

54 000

54 000

54 000

54 000

Náklady na organizaci pravidelných akcí

20 000

20 000

20 000

20 000

20 000

Zařízení kanceláře (jednorázový nákup)

120 000 0

250 000

500 000

500 000

0

0

-75 000

-150 000

-150 000

0

pronájem kancelářských prostor spotřeba materiálu a další výdaje v souvislosti s běžnou administrativou Náklady na pravidelné návštěvy podniků/ členů klastru

Projektová činnost klastru - vlastní prostředky na financování projektu Krytí části nákladů na provoz klastru z prostředků na projektovou činnost (předpoklad cca 30 % z vlastních prostředků na projekt) Celkové náklady na provoz klastru a jeho projektovou činnost

1 148 000 1 573 000 1 748 000 1 748 000 1 398 000

5.1.2.4 Příjmy klastru Stěžejní zdroj příjmů klastru představují finanční příspěvky jeho jednotlivých členů ve formě ročního vkladu ve stejné výši všech členů klastru. Vyjdeme-li z dříve zpracovaných propočtů a odhadů předpokládané finanční náročnosti běžného provozu klastru (klastrové kanceláře), potom na pokrytí nákladů souvisejících s jeho provozem je zapotřebí minimálně 1,4 mil. Kč, za předpokladu realizace projektových záměrů klastru, resp. kupříkladu zapojení klastru do společných přeshraničních či nadnárodních projektů lze očekávat potřebu dalšího navýšení těchto nákladů – modelově na cca 1,75 mil. Kč.


Stránka 45 z 67

Jak bylo uvedeno v úvodu kapitoly, financování klastrů se liší v závislosti na zapojení veřejných a soukromých subjektů, resp. na zdrojích financování. Pro potřeby zajištění finančních zdrojů pro běžné fungování a projektové činnosti klastru lze tedy uvažovat v zásadě 3 varianty financování: čistě ze soukromých zdrojů (firem, resp. členů zapojených v klastru), z veřejných zdrojů (kraj, města), smíšené financování (částečné kraj a města, částečné soukromé financování). Za účelem získání lepšího přehledu A stanovení rámcového odhadu finanční náročnosti jednotlivých variant z pohledu potenciálních zapojených soukromých a veřejných subjektů do uvažovaného klastru byl dále zpracován podrobnější komentář ke každé takovéto uvažované variantě. 1. Soukromé financování Jako první variantu budeme tedy zohledňovat předpoklad čistě soukromého financování, tzn. financování formou členských příspěvků firem, resp. dalších v klastru zapojených subjektů. Výše finančního příspěvku připadající na jednoho člena se pochopitelně bude odvíjet od počtu zapojených členů. Za víceméně optimální počet členů klastru je s ohledem na běžnou praxi a dosavadní zkušenosti klastrových iniciativ považováno sdružení 30 – 50 členů7. S ohledem na situaci v karlovarském regionu je počet členů lázeňského klastru uvažován pro počáteční roky fungování na úrovni cca 20 členů. V takovémto případě by se výše ročního vkladu/ příspěvku připadajícího na 1 člena klastru mohla pohybovat na úrovni kolem 70 tis. Kč. Tato roční částka by mohla dále narůst v závislosti na případné realizaci vlastních projektů klastru či zapojení do společných projektových iniciativ na nadregionální (nadnárodní) úrovni, v souvislosti s potřebou zajištění spolufinancování těchto projektů – viz také komentář v předcházející kapitole. Při uvažované velikosti „modelového“ projektu a z toho vyplývající výši rozpočtových nákladů připadajících na klastr jakožto projektového partnera, resp. předpokládané výši potřebných vlastních zdrojů klastru na zajištění spolufinancování projektu by se roční členský příspěvek navýšil na cca 85 tis. Kč. Na druhou stranu lze v případě realizace konkrétních projektových záměrů jako příjmy klastru označit právě finanční prostředky získané z relevantních dotačních titulů.

2. Veřejné financování V případě varianty veřejného financování se objem předpokládaných nákladů na provoz klastru, popřípadě na realizaci jeho projektových záměrů nemění. Uvažováno je „pouze“ o tom, že financování bude v plné výši realizováno z veřejných zdrojů, v daném případě tedy z prostředků Karlovarského kraje a zapojených lázeňských měst – Karlových Varů, Mariánských lázní, Františkových lázní a Jáchymova. Předpokládané rozdělení financování je navrženo v rovnoměrném poměru kraj vs. města. Tzn. 50 % finančních prostředků na provoz a případně projektovou činnost (tj. 700 – 870 tis. Kč) by hradil kraj a zbylých 50 % uvedená města (rozdělení finančních podílů mezi jednotlivá 7

viz opět např. materiál „Průvodce řízením klastrů – příručka pro rozvíjení a management klastrových iniciativ“ – příručka uvádí, že pro zajištění bezproblémového fungování a určitého kritického množství finančních prostředků by se klastrová iniciativa měla skládat z minimálně 30 – 50 členů (podniků a dalších subjektů).


Stránka 46 z 67

města je pro zjednodušení uvažováno opět rovnoměrné – tzn. 12,5 % na každé město, tj. 175 – 212,5 tis. Kč). Tabulka 6 – Indikativní rozdělení financování z veřejných zdrojů 1. rok

2. rok

3. rok

4. rok

5. rok

Karlovarský kraj

574 000

786 500

874 000

874 000

699 000

Město Karlovy Vary

143 500

196 625

218 500

218 500

174 750

Město Mariánské lázně

143 500

196 625

218 500

218 500

174 750

Město Františkovy lázně

143 500

196 625

218 500

218 500

174 750

Město Jáchymov

143 500

196 625

218 500

218 500

174 750

Celková výše finančních příspěvků – veřejné financování

1 148 000 1 573 000 1 748 000 1 748 000 1 398 000

3. Smíšené financování Varianta smíšeného financování uvažuje kombinaci obou předcházejících variant/ zdrojů financování, tedy zčásti soukromého a zčásti veřejného financování. Roční rozpočet (náklady) klastru zůstává opětovně na stejné úrovni, jako u předchozích dvou variant. V rámci konzultací kraj i město Karlovy Vary projevili zájem podpořit iniciativu zřízení lázeňského klastru. Z tohoto titulu varianta předpokládá, že Karlovarský kraj by na přispění fungování klastru minimálně v úvodních letech byl ochoten poskytnout příspěvek až do výše 50 % provozních nákladů. Dále varianta uvažuje i s možností příspěvku ze strany lázeňských měst působících v regionu. Výsledná struktura financování je přitom navržena následovně: -

příspěvek Karlovarského kraje – 50 % celkových nákladů v 1. roce s postupným snižováním (2. rok – 45 %; 3. rok – 40 %; 4. rok – 30 %) na 20 % v 5. a dalších letech

-

příspěvek lázeňských měst – 15 % celkových nákladů v 1. roce, 10 % ve 2. roce, 5 % v dalších letech

Zbývající prostředky na financování klastru by plynuly ze soukromých zdrojů – členských příspěvků firem a případně dalších subjektů zapojených do klastru. Tabulka 7 – Indikativní rozdělení smíšeného financování 1. rok

2. rok

3. rok

4. rok

5. rok

Karlovarský kraj

574 000

707 850

699 200

524 400

279 600

města

172 200

157 300

87 400

87 400

69 900

soukromé financování

401 800

707 850

Celková výše finančních příspěvků smíšené financování

961 400 1 136 200 1 048 500

1 148 000 1 573 000 1 748 000 1 748 000 1 398 000

Varianta smíšeného financování tedy předpokládá vyšší míru „pomoci“ rozvoji klastru ze strany veřejných subjektů v úvodních letech jeho fungování s postupným snižováním


Stránka 47 z 67

veřejných prostředků a naopak navyšováním účasti soukromého sektoru na financování činnosti klastru. Navrhovaný vývoj názorně zobrazuje také následující graf.

Graf 20 – Rozvržení financování v úvodních letech fungování klastru

soukromé financování; 1. rok; 401 800



města; 1. rok; 172 200 města; 2. rok; 157 300 města; 3. rok; 87 400 Karlovarský kraj; 1. rok; 574 000

Karlovarský kraj; 2. rok; 707 850

Karlovarský kraj; 3. rok; 699 200

soukromé soukromé financování; 4. financování; 5. rok; 1 136 200 soukromé financování rok; 1 048 500 města Karlovarský kraj města; 4. rok; 87 400 města; 5. rok; 69 900 Karlovarský kraj; Karlovarský kraj; 4. rok; 524 400 5. rok; 279 600

Uváděné skutečnosti by v konečném důsledku znamenaly snížení ročního příspěvku ze soukromých zdrojů na úroveň cca 20 tis. Kč (1. rok fungování klastru) – 50 tis. Kč (pátý rok fungování klastru).

5.1.2.5 Nekvantifikované přínosy klastru Jak již bylo zmíněno v úvodu kapitoly, vzhledem ke stadiu vzniku klastru je v danou chvíli velmi obtížně stanovitelné jaké konkrétní přínosy a v jakém rozsahu může klastr jednotlivým členům přinést. Obecně lze na základě provedených analýz konstatovat, že mezi hlavní přínosy by mohly patřit následující: -

Lepší dostupnost kvalifikované pracovní síly v důsledku společného řešení problematiky lidských zdrojů v lázeňství

-

Dostupnost inovací v důsledku společných výzkumných projektů a to jak inovací na úrovni nových technologií, tak inovací na úrovni nových způsobů využití přírodních léčebných zdrojů

-

Nárůst poptávky a vytíženosti jednotlivých zařízení v důsledku společné realizace ověřovacích výzkumů a studií a následné propagace efektů lázeňství na zdraví obyvatel a zdravý životní styl

-

Nárůst poptávky v důsledku společné kampaně za zdravý životní styl a využití lázní pro zlepšení zdraví obyvatel

-

Nárůst poptávky v důsledku dostupnosti nových trhů na základě společného provedení marketingových průzkumů a řešení propagace a oslovení cílových skupin v nových trzích


Stránka 48 z 67

-

zvýšení produktivity v důsledku dovednostem a informacím

lepšího

přístupu

k specializovaným

-

možného dalšího rozvoje klastru díky vytváření a příchodu nových firem

dodavatelům,

Ačkoliv je velmi obtížně vyčíslitelné, jaké konkrétní dopady by fungování klastru mohlo mít na jeho jednotlivé členy, uvádí následující text výčet hlavních dopadů, které lze v případě realizace klastru u jednotlivých členů/ skupin členů klastru očekávat: Veřejná správa: 

Nárůst daňových výnosů v důsledku vyšší produktivity a obecnému rozvoji oboru



Snížení nákladů řešení nezaměstnanosti v důsledku nových pracovních míst v oboru, případně zamezení úbytku pracovních míst v důsledku recese a snížení veřejných výdajů na zdravotnictví



Zastavení odlivu kvalifikované pracovní síly z regionu díky nárůstu dobře ohodnocených a perspektivních pracovních míst



Příliv zahraničních investic do regionu/ nárůst investic ze strany stávajících subjektů



Podněcování vytváření partnerství mezi firemní a akademickou sférou, spolupráce s vědeckými a výzkumnými institucemi

Akademická sféra a školy v regionu 

Vyšší zájem ze strany studentů o studium v oboru – vyšší kvalita studentů, lepší rentabilita jednotlivých vyučovaných oborů



Vyšší zapojení akademické sféry do společných výzkumných projektů – vyšší příjmy z výzkumné činnosti, vyšší uplatnění jednotlivých vědeckých pracovníků

Podnikatelský sektor 

Nárůst poptávky po nabízených službách díky novým trhům



Nárůst poptávky po službách díky lepší propagaci jak s využitím klasických nástrojů, tak v důsledku realizovaných studií prokazujících přínosy lázeňství



Nárůst poptávky po službách v důsledku technologických inovací a procesních inovací zaměřených na lepší/ efektivnější/ nebo zcela nové využívání přírodních léčebných zdrojů



Úspora nákladů v důsledku inovací a vzájemné výměny informací



Zvyšování místní konkurence a globální konkurenční výhody – podpora inovací pro zlepšení efektivity a konkurenceschopnosti



Zvyšování rychlosti přenosu informací a technologií díky blízkosti firem a silnějším vzájemným vazbám mezi nimi


Stránka 49 z 67



Zvyšování vlivu menších firem – větší schopnost lobbyingu a ovlivňování situace na trhu a ovlivňování rozhodování veřejné správy



Podněcování investic do specializované infrastruktury (např. vzdělávací či výzkumná infrastruktura) ze strany vlády či dalších subjektů díky „viditelnosti“ klastru

Ze všech výše uvedených informací je zřejmé, že ačkoliv nebylo reálné provést standardní ekonomickou a finanční analýzu klastru, lze konstatovat, že klastr by s ohledem na své zaměření a provedené analýzy generoval dostatek přínosů, které by jednoznačně převyšovaly předpokládané vložené prostředky.

5.1.3 Alternativní možnosti financování klastrů Aby bylo možno v rámci zpracovaného finančního hodnocení navrhované klastrové iniciativy provést objektivní vyhodnocení dostupných zdrojů pro financování klastru, je předmětem této kapitoly stručný přehled předpokládaných možností podpory klastrů z externích zdrojů – především tedy nejrůznějších dotačních prostředků dostupných na regionální, národní či nadnárodní úrovni. S ohledem na skutečnost, že v současnosti ještě ve většině případů nejsou pro nadcházející programové období 2014 – 2020 k dispozici podrobnější informace o konkrétním zaměření a nastavení navržených podpůrných programů, bylo zmapování možností získání podpor na financování činnosti klastrů provedeno s využitím údajů o podpůrných programech v uplynulém programovém období 2007 – 2013 při úvaze, že i v nadcházejícím období lze předpokládat víceméně obdobné možnosti financování z navazujících iniciativ. 5.1.3.1 Strukturální fondy Nejdůležitější složku financování klastrů z dotačních prostředků představují strukturální fondy EU, a to jak z hlediska vlastní činnosti klastrových iniciativ (běžný provoz klastru – klastrové kanceláře), tak také případných dalších projektů klastrů. 5.1.3.1.1 Národní úroveň – ČR Operační program Podnikání a inovace (OPPI) – program Spolupráce – Klastry Program zaměřený specificky na podporu klastrů (příjemce podpory = pouze klastr dle podmínek příslušné výzvy; možné právní formy klastru – občanské sdružení, zájmové sdružení právnických osob, společnost s ručením omezeným, akciová společnost a družstvo), jehož cílem bylo „podpořit vznik a rozvoj kooperačních odvětvových seskupení – klastrů na regionální a nadregionální úrovni jako nástroje rozvoje konkurenceschopnosti ekonomiky a ekonomického růstu“. Obecným cílem bylo kontinuální vytváření příznivého podnikatelského prostředí, zlepšování podmínek pro podnikání a inovace a rozvoj konkurenční výhody zkvalitňováním vazeb mezi výzkumem, VŠ a podnikatelskou sférou. Předmětem podpory byla široká škála aktivit – společných projektů v oblastech technické infrastruktury, inovací, propagace klastrů, rozvoje lidských zdrojů a networkingu –, přičemž způsobilými výdaji bylo pořízení hmotného (pozemky, stavby, stroje a zařízení pro výzkum a vývoj, HW) a nehmotného investičního majetku (SW a data) i neinvestičního majetku (poradenské služby, výdaje na provoz kanceláře klastru, mzdy, cestovné, propagace apod.).


Stránka 50 z 67

Výše podpory se zpravidla, v závislosti na podmínkách konkrétní výzvy, pohybovala v řádu jednotek až desítek milionů Kč, přičemž míra spoluúčasti (vlastního podílu) žadatelů činila vesměs 30 %.

Na OPPI bude v nadcházejícím programovém období navazovat Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), který by měl prostřednictvím některé ze svých prioritních os (zejména PO „Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace“ nebo „Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních firem“) opětovně podporovat činnost klastrů.

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ) – prioritní osa Adaptabilita Možnost podpory klastrů z OPLZZ připadala s ohledem na typy podporovaných příjemců (profesní a podnikatelská sdružení) v úvahu v rámci prioritní osy 1 Adaptabilita, přičemž podporované aktivity představovaly činnosti v oblasti rozvoje lidských zdrojů – tzn. zejména další profesní vzdělávání zaměstnanců, rozvoj odborných znalostí, kvalifikací a kompetencí zaměstnanců a zaměstnavatelů, rozšiřování možností pro uplatňování pružnějších forem zaměstnávání či zavádění moderních forem systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů. Podpora byla možná v rámci grantových projektů (předkládaných do globálních grantů). Způsobilými výdaji byly zejména osobní výdaje (mzdy), cestovné, pořízení zařízení a vybavení (PC, SW, zařízení k výuce), nákup služeb a drobné stavební úpravy. Absolutní výše podpory byla zpravidla stanovena v konkrétní výzvě, míra spoluúčasti (vlastního podílu) žadatelů činila 15 %. V nadcházejícím programovém období by měl podporu klastrů primárně z hlediska rozvoje lidských zdrojů zajišťovat připravovaný Operační program Zaměstnanost prostřednictvím prioritní osy Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly (podpora sdružování MSP např. formou vzdělávacích klastrů).

Integrovaný operační program (IOP) – Národní podpora cestovního ruchu; Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Spíše teoretickou možností podpory klastrů v rámci IOP byly oblasti intervence zaměřené na podporu cestovního ruchu a využití potenciálu kulturního dědictví, v nichž byla způsobilými žadateli také zájmová sdružení právnických osob – v případě podpory cestovního ruchu navíc pouze sdružení s celorepublikovou působností v cestovním ruchu. Podporovány byly aktivity v oblasti prezentace a propagace kulturního a přírodního bohatství, kulturního průmyslu a služeb s využitím pro cestovní ruch na národní úrovni, vzorové projekty obnovy a využití nemovitých památek a zdokonalení infrastruktury pro moderní kulturní služby. Způsobilými výdaji bylo pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, nákup služeb a režijní a osobní náklady. Absolutní výše podpory byla zpravidla stanovena v konkrétní výzvě, míra spoluúčasti (vlastního podílu) žadatelů činila 15 %. Na základě prostudování návrhu Integrovaného regionálního operačního programu pro nadcházející programové období by podporu klastrů mohla umožňovat tzv. Investiční priorita 10 prioritní osy 2:


Stránka 51 z 67

Investice do vzdělávání, odborného vzdělávání, včetně odborné přípravy pro získání dovedností a do celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu. Ta předpokládá mimo jiné podporu zájmových sdružení právnických osob, např. za účelem výstavby a technického a technologického vybavení center praktické přípravy pro výuku dospělých v celoživotním učení pro potřeby požadavků trhu práce.

5.1.3.1.2 Meziregionální (přeshraniční) úroveň V případě Karlovarského kraje představují relevantní programy pro eventuální podporu klastrových iniciativ v regionu programy přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a německými přeshraničními regiony Bavorsko a Sasko.

Program přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007 – 2013 Cílem programu byla podpora přeshraniční spolupráci v česko-bavorském příhraničí za účelem vytváření společného životního, přírodního a hospodářského prostoru, posilování konkurenceschopnosti regionu a zlepšení životních a pracovních podmínek lidí. Podmínkou podpory byl výrazný přeshraniční dopad projektu a intenzivní spolupráce zapojených partnerů z obou stran hranice. V prioritě Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě byla mimo jiné podporována přeshraniční spolupráce v oblastech výzkumu, vývoje, analýz trhu, marketingu, výstav a veletrhů, spolupráce v poradenství pro podniky ze strany např. hospodářských a obchodních komor, podpora transferu technologií a know-how malých a středních podniků, podpora profesního vzdělávání a zvyšování kvalifikace. Z hlediska případné podpory činnosti klastrů byly podporovány např. aktivity v oblasti rozvoje a zavádění inovací (např. rozvoj inovačních polí v podnikatelských zónách, spolupráce v rámci klastrů apod.), analýzy nabídky a poptávky v určitých segmentech/ sektorech na regionálním trhu s cílem zlepšit odbyt a prodej výrobků a služeb, realizace společných marketingových opatření na podporu odbytu/ prodeje např. tradičních výrobků a služeb, pořádání společných veletrhů a výstav, zpracování studií, analýz, průzkumů trhu, strategií rozvoje, integrovaných koncepcí apod. Minimální míra spoluúčasti (vlastního podílu) žadatelů – českých partnerů zapojených do projektu – činila 15 %.

Program přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Sasko 2007 – 2013 Program se zaměřoval na zlepšení dopravní dostupnosti přeshraničního regionu, ochranu životního prostředí, podporu rozvoje přeshraniční infrastruktury i služeb cestovního ruchu, podporu budování infrastruktury a poskytování služeb v oblasti vzdělávání a sociální integrace, podporu spolupráce hospodářských subjektů a transferu technologií, podporu přeshraniční spolupráce územních samospráv na obou stranách hranice. Podporu činnosti klastrů v rámci programu umožňovala zejména priorita Rozvoj hospodářství a cestovního ruchu, v níž byly podporovány např. aktivity v oblastech podpory kooperačních sítí


Stránka 52 z 67

hospodářství a vědy, vývoje a transferu technologií, rozvoje společných marketingových opatření, podpory společného vývoje koncepcí a produktů a realizace společných marketingových opatření v cestovním ruchu, iniciativy k propojení turistických zařízení, vytvoření a používání systémů pro společný přeshraniční turistický management a rozvoje lázeňství (přestavba, modernizace a nová orientace nabídky stávajících lázeňských zařízení včetně s tím spojených investic, přeshraniční propojení/ vytvoření sítě lázeňských zařízení). Minimální míra spoluúčasti (vlastního podílu) žadatelů – českých partnerů zapojených do projektu – činila stejně jako v případě česko-bavorského programu 15 %.

Na oba uvedené programy budou v nadcházejícím programovém období navazovat stejnojmenné operační programy, které by měly svým zaměřením opětovně podporovat také aktivity klastrů.

5.1.3.1.3 Nadnárodní úroveň – EU Operační program Nadnárodní spolupráce (Central Europe) – Usnadňování/umožňování inovace ve Střední Evropě Operační program Nadnárodní spolupráce spadá mezi operační programy v cíli Evropská územní spolupráce, který se zaměřuje na spolupráci mezi veřejnými orgány a institucemi s charakterem veřejných orgánů s cílem výměny a přenosu zkušeností především v oblastech inovací, dopravní dostupnosti, životního prostředí a zvyšování atraktivity měst a regionů. V rámci první priority (Usnadňování/ umožňování inovace ve Střední Evropě) se program mimo jiné zaměřoval i na podporu nadnárodních klastrů v klíčových kompetenčních oblastech (podporována např. tvorba společných strategií a akčních plánů, rozvoj nadnárodních nástrojů, společný management, investiční příprava či pilotní projekty klastrů). Dle programové dokumentace byla indikativní/ doporučená velikost „typického“ projektu v rozsahu 1 – 5 mil. €, výjimečně bylo možno podpořit i menší či větší projekty. Minimální míra spoluúčasti (vlastního podílu) žadatelů činila 15 %. Na program naváže stejnojmenný operační program (Central Europe 2020), který by díky svému zaměření a tematickému nastavení dílčích priorit (Spolupráce v oblasti inovací s cílem zvýšit konkurenceschopnost Střední Evropy) měl opětovně podporovat i aktivity klastrů.

V rámci ostatních programů nadnárodní spolupráce (např. INTERREG IVC) v zásadě nebyly klastry v klasické podobě (tzn. uskupení nezávislých firem a přidružených institucí) podporovány zejména s ohledem na skutečnost, že v těchto programech byly oprávněnými žadateli zpravidla pouze veřejné orgány a instituce svým charakterem rovnocenné veřejným orgánům. Podporovány byly aktivity veřejných orgánů směřující např. k podpoře vytváření a rozvoje klastrových iniciativ, sítí apod., nikoli přímo iniciativy klastrů jako takových.


Stránka 53 z 67

5.1.3.2 Komunitární programy EU Evropská komise podporuje vytváření sítí a společná řešení projektů výzkumu a vývoje, které je financováno zejména 7. rámcovým programem EU pro výzkum a Rámcovým programem Konkurenceschopnost a inovace. Tyto komunitární programy jsou nástrojem Evropské unie sloužícím k prohlubování spolupráce a řešení společných problémů členských zemí EU v oblasti konkrétních politik EU. Programy jsou vždy víceleté a jsou financovány přímo z rozpočtu EU, která na vybrané projekty přispívá zpravidla v rozmezí 40 – 75 %. Představují tak jednu z možností, jak získat finanční prostředky mimo jiné např. na aktivity v oblasti vzdělávání, výzkumu a technologického vývoje, podnikání apod.

7. rámcový program věda a výzkum Komunitární program 7. rámcový program ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 - 2013) je hlavním nástrojem ES pro financování výzkumu a vývoje. Hlavním cílem 7. RP je prostřednictvím podpory výzkumu, vývoje, inovací, mobility výzkumníků a specifických typů projektů podporujících spolupráci firem a výzkumu posílit konkurenceschopnost Evropy a tím přispět k naplnění cílů Lisabonské strategie. Program podporuje mezinárodní spolupráci ve výzkumu; hraniční výzkum; mobilitu výzkumníků; výzkum realizovaný malými a středními podniky apod. Program je rozdělen do 4 klíčových specifických programů. Podpora regionálních výzkumných uskupení (klastrů) je realizována prostřednictvím programu Kapacity, jehož cílem je budování materiálního, organizačního a lidského zázemí a kapacit pro evropský výzkum a vývoj, zejména v rámci tématu Regiony znalostí.

Na tento program bude v nadcházejícím období 2014 – 2020 navazovat program Horizont 2020.

Rámcový program Konkurenceschopnost a inovace 2007-2013 Rámcový program Konkurenceschopnost a inovace 2007-2013 (Competitiveness and Innovation Framework Programme, CIP) je program zaměřený na podporu inovací včetně ekoinovací, podnikání, informačních a komunikačních technologií a energetiky. 60 % rozpočtu je určeno malým a středním podnikům. Je komplementární ke komunitárnímu 7. rámcovému programu pro vědu a výzkum a současně kohezní politice EU implementované pomocí strukturálních fondů v členských státech prováděné jednotlivými národními Operačními programy. Program je rozdělen na tři operační programy, přičemž financování klastrů (mimo jiných aktivit) umožňuje Program pro podnikání a inovace (EIP).

Na program bude v nadcházejícím období 2014 – 2020 navazovat program Horizont 2020.


Stránka 54 z 67

5.1.3.3 Souhrnný přehled možností financování klastrů Souhrnný přehled dosavadních možností financování klastrů je zpracován v dále uváděné tabulce, která poskytuje základní informace o dotačních titulech s přímou či nepřímou vazbou na podporu klastrových iniciativ, informaci o podporovaných aktivitách, rámcový přehled o způsobilých výdajích a míře finanční podpory, resp. požadované míře spoluúčasti.


Stránka 55 z 67

program / dotační titul

vhodní žadatelé

podporované aktivity

způsobilé výdaje

výše dotace

% spoluúčasti

Národní úroveň - ČR společné projekty v oblasti technické infrastruktury inovačního charakteru

společné projekty v oblasti inovací

OPPI, program Spolupráce - Klastry

přímá podpora klastrů společné projekty propagace klastru

OPLZZ, prioritní osa Adaptabilita

profesní a podnikatelská sdružení

společné projekty lidské zdroje networking, sdílení knowhow, sdílení kapacit rozvoj lidských zdrojů ze strany podniků a organizací rozvoj odborných znalostí, kvalifikací a kompetencí zaměstnanců a zaměstnavatelů rozšiřování možností pro uplatňování

hmotný investiční majetek (nákup pozemků, stavby, nákup strojů a zařízení pro VaV, HW a sítě) nehmotný investiční majetek (SW a data, práva duševního vlastnictví) dle výzvy; dílčí neinvestiční omezení (limity) majetek dle typů (služby projektů; na poradců, provozní výdaje studie, účast do 200 tis. € (de na veletrzích minimis); max. a výstavách, 70 % provoz kanceláře klastru, propagace, web, mzdy, cestovné, pojistné apod.)

min. 30 %

osobní výdaje

cestovné

zařízení a vybavení (např. PC,

dle výzvy; max. 85 %

min. 15 %


vhodní žadatelé

podporované aktivity pružnějších forem zaměstnávání zavádění moderních forem systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů

způsobilé výdaje SW, zařízení k výuce)

výše dotace

% spoluúčasti

dle výzvy; max. 85 %

min. 15 %

min. 25 tis. €; max. 85 %

min. 15 %

nákup služeb

drobné stavební úpravy

IOP - Národní podpora cestovního ruchu; Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví

zájmové sdružení právnických osob s celorepublikovo u působností v cestovním ruchu, zájmové sdružení právnických osob

prezentace a propagace kulturního a přírodního bohatství, kulturního průmyslu a služeb s využitím pro cestovní ruch na národní úrovni vzorové projekty obnovy a využití nemovitých památek zdokonalení infrastruktury pro moderní kulturní služby

dlouhodobý hmotný majetek

dlouhodobý nehmotný majetek

nákup služeb režijní a osobní náklady

Meziregionální (přeshraniční) úroveň

OP přeshraniční spolupráce Cíl 3 ČR Bavorsko - Hospodářská spolupráce a rozvoj ekonomického sektoru

občanské sdružení, zájmové sdružení právnických osob

rozvoj a zavádění inovací (např. rozvoj inovačních polí v podnikatelskýc h zónách, spolupráce v rámci klastrů apod.) analýza nabídky a poptávky v určitých segmentech/ sektorech na regionálním


pořízení majetku (hmotný pozemky, stavby, samostatné movité věci; nehmotný SW, licence apod.)

materiál a zásoby

Stránka 1 z 67


OP přeshraniční spolupráce Cíl 3 ČR Svobodný stát Sasko Rozvoj hospodářství a cestovního ruchu

vhodní žadatelé

občanské sdružení, zájmové sdružení právnických osob

podporované aktivity trhu s cílem zlepšit odbyt a prodej výrobků a služeb realizace společných marketingovýc h opatření na podporu odbytu/ prodeje např. tradičních výrobků a služeb pořádání společných veletrhů a výstav pro všechny sektory/ odvětví (např. hospodářské výstavy, zemské/ regionální výstavy apod.) studie, analýzy, průzkumy trhu, strategie rozvoje, integrované koncepce apod. podpora kooperačních sítí hospodářství a vědy, vývoje a transferu technologií (výměna zkušeností, workshopy, rozvoj, stabilizace a výstavba kooperací a sítí, studie proveditelnosti, podpora integrovaných projektů VaV, podpora transferu technologií v MSP)


způsobilé výdaje

výše dotace

% spoluúčasti

min. 25 tis. €; max. 85 %

min. 15 %

osobní náklady a cestovní náhrady

služby

režijní náklady

pořízení majetku (hmotný pozemky, stavby, samostatné movité věci; nehmotný SW, licence apod.)

Stránka 2 z 67


vhodní žadatelé

podporované aktivity rozvoj společných marketingovýc h opatření podpora společného vývoje koncepcí a produktů a realizace společných marketingovýc h opatření v oblasti CR (marketingové koncepce, rozvojové koncepce pro udržitelný CR, vývoj inovativní turistické nabídky společné reklamní akce včetně prezentací a zpracování vícejazyčných informačních materiálů, studie, analýzy a modelové záměry) iniciativy k propojení turistických zařízení, vytvoření a používání systémů pro společný přeshraniční turistický management (vytvoření přeshraničních turistických sítí, společného destinačního managementu, zavádění společných standardů kvality a systémů jakosti,


způsobilé výdaje

výše dotace

% spoluúčasti

materiál a zásoby

osobní náklady a cestovní náhrady

služby

Stránka 3 z 67


vhodní žadatelé

podporované aktivity workshopy a výměny zkušeností, opatření dalšího vzdělávání)

způsobilé výdaje

% spoluúčasti

výše dotace

rozvoj lázeňství (přestavba, modernizace a nová orientace nabídky stávajících lázeňských režijní zařízení včetně náklady s tím spojených investic, přeshraniční propojení/ vytvoření sítě lázeňských zařízení) Nadnárodní úroveň - EU

OP Nadnárodní spolupráce (Central Europe) klastry jedním z Usnadňování/umožňován žadatelů í inovace ve Střední Evropě

zakládání a rozvoj nadnárodních klastrů v klíčových kompetenčních oblastech např.: tvorba společných strategií a akčních plánů rozvoj nadnárodních nástrojů společný management investiční příprava

provozní výdaje

indikativní velikost: typický projekt 1 - 5 cestovné mil. €; výjimečně i menší či větší externí služby projekty; max. 85 % výdaje na pořádání akcí

min. 15 %

propagace

vybavení (IT, kancelář) investice provozní ve výzvách výdaje (mzdy, uváděno podpora spotřební indikativní regionálních materiál, (předpokládané výzkumných nájemné, ) rozpětí uskupení energie, příspěvku (např. (klastry) - např.: administrativ 1 - 3 mil. €); a apod.) podpora výzkumných výzkum a cestovné pilotní projekty

7. Rámcový program specifický program Kapacity

klastry jedním z žadatelů


min. 25 %

Stránka 4 z 67


vhodní žadatelé

podporované aktivity technologický vývoj demonstrační činnosti manažerská činnost

Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) - Program pro podnikání a inovace (EIP)

klastry jedním z žadatelů

další činnosti (šíření výsledků, networking, studie, školení) podpora inovací specifických pro určitá odvětví, klastrů, inovačních sítí, partnerství pro inovace mezi veřejným a soukromým sektorem (PPP), spolupráce s příslušnými mezinárodními organizacemi, jakož i řízení inovací


způsobilé výdaje

odpisy náklady na služby třetích stran

provozní výdaje (mzdy, spotřební materiál, nájemné, energie, administrativ a apod.) cestovné odpisy

% spoluúčasti

výše dotace aktivit zpravidla 50 %, v určitých případech 75 %, ostatní aktivity až do 100 %

dle konkrétní výzvy a aktivit; zpravidla 75 95 %

dle konkrétní výzvy a aktivit; zpravidla 5 25 %

náklady na služby třetích stran

Stránka 5 z 67

6 Přílohy Příloha č. 1 – Dotazník instituce/ subjekty

Název instituce/ společnosti: Jméno osoby a funkce:

1. Jaké hlavní výzvy a problémy v lázeňství vnímáte? Kam podle vás lázeňství směřuje vývojový trend (liší se nějak jednotlivé lázně mezi sebou?, liší se lázně v KVK od ostatních krajů? Co sousední Bavorsko a Sasko?), co jsou hlavní problémy, se kterými se lázeňství potýká, a co jsou hlavní výzvy, které bude potřeba řešit, nebo které je vhodné využít? (stárnutí populace, bohatší senioři a lidé ve středním a vyšším věku, tendence zdravého životního stylu apod., naproti tomu potřeba soustředit se na samoplátce, nebo ale třeba i nepochopení ze strany MZV a pojišťoven, jak moc může prevence přispět k úsporám ve zdravotnictví?)

2. Jaké hlavní překážky rozvoje vnímáte? Pokud existují nějaké výzvy, nebo problémy, co podle vás brání jejich řešení, nebo odstranění? Lidské zdroje, prostředky, spolupráce? Know-how?

3. Máte kapacitu, know-how, či jiné zdroje uvedené problémy, nebo překážky řešit?

4. Řešíte již něco z vlastní iniciativy? Jakou formou? Kolik na to vynakládáte prostředků ročně? V % z obratu?

5. Jaké hlavní konkurenční výhody vnímáte?

6. Jedná se o konkurenční výhodu danou místními podmínkami, technologií, přístupem k řízení, nebo jiným faktorem?

7. Je daná konkurenční výhoda využívána dostatečně?

8. Co brání většímu využití konkurenční výhody? 9. Co představuje hlavní faktory, které ovlivňují vaší konkurenceschopnost? (lidi, inovace, marketing, kapitál, investice, dotace)?


Stránka 6 z 67

10. Kdo je pro vás největší konkurence? Odkud je? Jakou podobu má, respektive o jaký druh konkurence se jedná? Je to technologická konkurence, konkurence v podobě lidských zdrojů, konkurence v podobě stejné infrastruktury, nebo stejných přírodních zdrojů?

11. Kdo je pro vás nejdůležitější z pohledu dodavatelského řetězce?

12. Spolupracujete se subdodavateli? Jakou podobu má tato spolupráce? (optimalizace nákladů, společný systém řízení, výzkum a vývoj, produktová nebo technologická inovace, marketing)

13. Kdo je pro vás nejdůležitější z pohledu odběratelů? Kdo konkrétně, nebo alespoň obor/ odvětví, lokalizace, kraj, stát.

14. Spolupracujete s odběrateli/ zákazníky? Jakou formu má tato spolupráce?

15. Myslíte si, že by ke zlepšení postavení na trhu mohla přispět spolupráce v podobě sdružení/ klastru subjektů v oboru?

16. V případě že ano, jakou roli by mohl sehrát váš subjekt/ podnik? Co můžete nabídnout? Co byste od spolupráce očekávali?


Stránka 7 z 67

Příloha č. 2 – Přehled legislativních předpisů v oblasti lázeňství

Zákon č. 164/2001 Sb. Zákon o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon)

Vyhláška č. 370/2001 Sb. Vyhláška o zkoušce o odborné způsobilosti k výkonu odborného dohledu nad využíváním a ochranou přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod

Nařízení vlády č. 385/2001 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví jednotková výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody

Vyhláška č. 423/2001 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních)

Sdělení MZd č. 427/2001 Sb. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod

Vyhláška č. 513/2002 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví ochranná pásma zdroje přírodní minerální vody v Byňově a vymezují se konkrétní ochranná opatření (vyhláška o ochranných pásmech zdroje přírodní minerální vody v Byňově)

Sdělení MZd č. 533/2002 Sb. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodního léčivého zdroje


Stránka 8 z 67



Vyhláška č. 208/2005 Sb. Vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem HV-40 v Mariánských Lázních

Vyhláška č. 320/2005 Sb. Vyhláška o stanovení ochranných pásem zdroje přírodní minerální vody v Očihově a vymezení konkrétních ochranných opatření (vyhláška o ochranných pásmech zdroje přírodní minerální vody v Očihově)

Vyhláška č. 467/2005 Sb. Vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně zdroje přírodní minerální vody jímané vrtem HV-7 v Nových Hradech – Byňov


Vyhláška č. 539/2006 Sb. Vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem Le-7 v katastrálním území Charvátská Nová Ves obce Břeclav a o vymezení konkrétních ochranných opatření

Vyhláška č. 387/2007 Sb. Vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem Le-5 v katastrálním území Charvátská Nová Ves


Stránka 9 z 67

Vyhláška č. 41/2008 Sb. Vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem BJ 22 - JUBILEJNÍ v katastrálním území Poděbrady

Sdělení MZd č. 116/2009 Sb. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod

Vyhláška č. 145/2009 Sb. Vyhláška o stanovení přírodních léčebných lázní Lednice v katastrálním území Lednice na Moravě

Vyhláška č. 308/2010 Sb. Vyhláška o stanovení ochranných pásem zdrojů přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů v Kyselce a vymezení konkrétních ochranných opatření

Vyhláška č. 12/2011 Sb. Vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů minerální vody v Karviné a vymezení konkrétních ochranných opatření

Vyhláška č. 174/2011 Sb. Vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů minerální vody v Louce u Mariánských Lázní, Mnichově u Mariánských Lázní a Pramenech a ochranných pásem zdrojů přírodních minerálních vod v Nové Vsi u Sokolova, Louce u Mariánských Lázní, Mnichově u Mariánských Lázní a Pramenech a o vymezení konkrétních ochranných opatření (vyhláška o ochranných pásmech zdrojů Nová Ves - Louka - Mnichov)

Vyhláška č. 223/2011 Sb. Vyhláška o stanovení ochranných pásem I. stupně přírodních léčivých zdrojů minerální vody jímané vrty BJ 321 (pramen sv. Josef) a BJ 331 (pramen Jaroslava) v katastrálním území Luhačovice a vymezení konkrétních ochranných opatření

Vyhláška č. 319/2011 Sb. Vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje minerální vody v Buchlovicích a vymezení konkrétních ochranných opatření


Stránka 10 z 67

Vyhláška č. 13/2012 Sb. Vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje ložiska peloidu Labiště lázeňského místa Lázně Toušeň a vymezení konkrétních ochranných opatření

Vyhláška č. 411/2012 Sb. Vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímaného vrtem BV 341 (pramen VIOLA) v katastrálním území Luhačovice

Vyhláška č. 5/2013 Sb. Vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem R IV (HV 301) v katastrálním území Hranice

Vyhláška č. 345/2013 Sb. Vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Vrbka a vymezení konkrétních ochranných opatření

Vyhláška č. 55/2014 Sb. Vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem BJ23 – Eliščin pramen v katastrálním území Poděbrady

Vyhláška č. 267/2012 Sb. Vyhláška o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost


Stránka 11 z 67

STUDIE PROVEDITELNOSTI NA ZJIS TE NI KLASTROVE HO POTENCIA LU V OBLASTI LA ZEN STVI A BALNEOLOGIE V KARLOVARSKE M KRAJI

Recommend Documents