Studie potfieb. âeského v carska. regionu. Lubomír Paroha, Marie Tichá, Marek Mráz

Lubomír Paroha, Marie Tichá, Marek Mráz

Studie potfieb

regionu

âeského ·v˘carska

Vydala pro mûsto Krásná Lípa v roce 2004 obecnû prospû‰ná spoleãnost âeské ·v˘carsko

Za cenné informace, zajímavé podnûty, úãelné pfiipomínky a vstfiícnou pomoc, bez níÏ by tato studie nemohla b˘t zpracována, vdûãíme: J. Doubravovi, senátorovi PâR, M. Dafibujánovi, místostarostovi obce Hfiensko, Dr. J. Eichlerovi, pfiedsedovi ZO âSOP Tilia, J. Havlovi, starostovi obce Hfiensko, Ing. W. Hentschelovi, vedoucímu Správy CHKO Labské pískovce, Ing. J. Hyk‰ovi, vedoucímu odboru Ïivotního prostfiedí mûsta Dûãín, Ing. V. Janãové, vedoucí odboru rozvoje mûsta Dûãín, J. Královi, starostovi obce Staré Kfieãany, S. KfiíÏkovi, zástupci obce Hfiensko, H. KfiíÏkové, starostce obce RÛÏová, Ing. Z. Linhartovi, starostovi mûsta Krásná Lípa, V. Markové, starostce obce Srbská Kamenice, J. Navrátilovi, starostovi obce Chfiibská, Ing. F. Pácaltovi, fiediteli SVS, a. s., Dr. Z. Patzeltovi, fiediteli Správy NP âeské ·v˘carsko, I. Rotovi, odbornému referentovi odboru Ïivotního prostfiedí mûsta Dûãín, B. Stejskalové, starostce obce Doubice, Z. Vaverkové, Dis, odborné referentce odboru Ïivotního prostfiedí mûsta Dûãín, Ing. J. Veselému, starostovi obce Janov, Ing. Z. Zemanové, starostce obce Jetfiichovice

[1]

Obsah 1.

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

2.

Struãná charakteristika âeského ·v˘carska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

2.1.

Vymezení zájmového území pro potfieby projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

2.2.

Demografick˘ v˘voj území, poãet obyvatel, socio-ekonomická situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

2.2.1.

Základní charakteristika území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

2.2.2.

Obyvatelstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

2.2.3.

Osídlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

2.2.4.

Pracovní pfiíleÏitosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

3.

Identifikace potfieb regionu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

3. 1.

Metodika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

3.1.1.

Stanovení rozsahu zájmového území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

3.1.2.

Vytipování hlavních aktérÛ v území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

3.1.3.

Stanovení hlavních problémov˘ch okruhÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

3.1.4.

Metody sbûru a zpracování údajÛ / informací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

3.1.5.

ZpÛsob verifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

4.

Anal˘za potfieb regionu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

4.1.

Identifikace klíãov˘ch potfieb regionu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

5.

Potfieba ochrany Ïivotního prostfiedí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

5. 1.

Dlouhodobé cíle ochrany Ïivotního prostfiedí v regionu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

5. 2.

Potfieby v oblasti ãi‰tûní komunálních odpadních vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

5.2.1.

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

5.2.2.

Pfiehled souãasného stavu v ãi‰tûní odpadních vod podle ãástí obcí

5.2.3.

Problémy v oblasti ãi‰tûní komunálních odpadních vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

5.2.4.

Potfieby identifikované starosty obcí âeského ·v˘carska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

5.2.5.

Investice pfiedpokládané Plánem rozvoje vodovodÛ a kanalizací Ústeckého kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

5.2.6.

Poãet obyvatel a rekreantÛ podle ãástí obcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

5.2.7

Identifikace prioritních lokalit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

5.2.8.

Formulace projektÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

1

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

5.2.9.

MoÏné zdroje financování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

5. 3.

Potfieby v oblasti ãistoty ovzdu‰í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

5.3.1.

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

5.3.2.

Zdroje zneãi‰Èování ovzdu‰í âeského ·v˘carska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

5.3.3.

Kvalita ovzdu‰í âeského ·v˘carska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

5.3.4.

Problémy v oblasti ochrany ovzdu‰í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

5.3.5.

Potfieby identifikované starosty obcí âeského ·v˘carska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

5.3.6.

Plynofikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

5.3.7.

Priority . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

5.3.8.

Formulace projektÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

5.3.9.

MoÏné zdroje financování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

5. 4.

Lesy a zemûdûlství v âeském ·v˘carsku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

1. Zdroj informací: Plán rozvoje vodovodÛ a kanalizací Ústeckého kraje [2]

6.

Turistika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

6.1.

Formulace projektÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

6. 2.

MoÏnosti financování projektÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

7.

Shoda se strategick˘mi prioritami a návrh hodnocení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

7.1.

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

7.2.

Operaãní programy strukturálních fondÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

7.3.

Dotaãní programy Státního fondu Ïivotního prostfiedí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

7.4.

Program rozvoje Ústeckého kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

8.

Finanãní rámec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

8.1.

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

8.2.

Souhrnné náklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

8.3.

Podrobn˘ finanãní rámec pro jednotlivé projekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

9.

Návrh dotaãního titulu SFÎP pro podporu opatfiení navrÏen˘ch studií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

9.1.

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

9.2.

Podrobnûj‰í popis opatfiení a jejich zdÛvodnûní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

9.2.1

Zavést podporu pofiízení studií proveditelnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

9.2.2.

Zavést podporu pofiízení projektové dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

9.2.3.

Zavést podporu technické pomoci pfii zpracování Ïádostí o dotaci na strukturální, popfi. jiné fondy . . . . . . . . . . . . . . . . 77

9.2.4.

U podporovan˘ch investiãních akcí zv˘‰it procento dotace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

9.2.5.

U projektÛ v oblasti ãi‰tûní odpadních vod roz‰ífiit pfiedmût podpory na decentralizovaná ãi jiná fie‰ení a okruh koneãn˘ch pfiíjemcÛ podpory i na fyzické osoby a malé podniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

9.2.6.

U obcí, kde jiÏ probûhla ãásteãná plynofikace, podpofiit její dokonãení vãetnû plynofikace tûch objektÛ v majetkÛ obcí nebo mal˘ch podnikÛ, které jsou (budou) napojeny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

9.2.7.

Podpofiit zpracování koncepce vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie pro zlep‰ení kvality ovzdu‰í v zimních mûsících . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

9.2.8.

Podporu pro malé podniky navrÏenou v˘‰e vázat na dodrÏení pravidla „de minimis“, tj. tak, aby mohla b˘t poskytnuta podpora, aniÏ to bude v rozporu s pravidly Evropské komise . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

10.

Závûr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

10.1.

Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

10.2.

Problémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

10.3.

Doporuãení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

11.

PouÏitá literatura a zdroje informací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

[3]

1. Úvod Vyhlá‰ení ãásti unikátního pfiírodního prostfiedí âeského ·v˘carska národním parkem v roce 2000 pfiineslo pro tento region dal‰í pfiíleÏitost pokraãovat v jeho postupné obnovû, ale v oãích mnoh˘ch téÏ hrozbu pro jeho dal‰í rozvoj. Tento zdánliv˘ nesoulad pfiedstavuje pro zodpovûdné správce tohoto území – aÈ uÏ jsou jimi pfiedstavitelé státní ochrany pfiírody, samosprávy ãi podnikatelsk˘ch a nepodnikatelsk˘ch subjektÛ – základní osu uvaÏování o perspektivách âeského ·v˘carska. Úheln˘m kamenem této diskuse se pfiitom stává otázka, jak je moÏné zajistit dal‰í rozvoj obcí, které pfiímo ãi nepfiímo ovlivÀují území národního parku, a zároveÀ nepo‰kozovat jedno z nejcennûj‰ích pfiírodních území stfiední Evropy. To je také hlavním dÛvodem proã tûÏi‰tû této studie spoãívá pfiedev‰ím v popisu a anal˘ze území vnû Národního parku, které v‰ak Národní park bezprostfiednû ovlivÀuje. Právû snaha zodpovûdût otázku rozvoje obcí byla bezprostfiedním podnûtem, jenÏ vedl mûsto Krásná Lípa, nejvût‰í sídlo bezprostfiednû sousedící s Národním parkem, k zadání studie, jejímÏ cílem má b˘t zmapování potfieb regionu, které vznikají v souvislosti s existencí Národního parku. Zfietelnû dominující potfiebou, na kterou se tudíÏ studie zamûfiuje, se z hlediska budoucnosti obcí jeví vyuÏití pfiítomnosti atraktivního pfiírodního území pro dal‰í rozvoj cestovního ruchu. Studie potfieb se v této ãásti usiluje stát mj. zdrojem inspirace pro originální, k pfiírodû ‰etrné a nosné zámûry. Druh˘m impulzem ke vzniku této studie bylo dlouhodobé úsilí Správy Národního parku o vytvofiení podpÛrného podkladu, jenÏ by mohli vyuÏívat Ïadatelé o dotace na projekty smûfiované ke zlep‰ení Ïivotního prostfiedí a ‰etrného vyuÏívání krajiny v obcích, které ovlivÀují hlavní potfiebu z hlediska ochrany pfiírody - zachovat a zlep‰ovat stav pfiírodního prostfiedí Národního parku. Kromû anal˘zy a hodnocení aktuální situace u vybran˘ch ekologick˘ch okruhÛ zde studie pfiiná‰í i pfiehled stávajících a pfiedev‰ím potenciálních projektov˘ch zámûrÛ vãetnû moÏn˘ch zdrojÛ financování (zejména dosud nevyuÏívan˘ch a stále trochu tajemn˘ch strukturálních fondÛ EU) a doporuãen˘ch (co nej‰etrnûj‰ích) metod realizace. Právû praktickou vyuÏitelnost studie jsme mûli na zfieteli pfii zpracování jejích jednotliv˘ch kapitol. Pfiáli bychom si proto, aby její ãtenáfii, tedy pfiedev‰ím zástupci obcí, správ velkoplo‰n˘ch chránûn˘ch území, podnikatelsk˘ch i neziskov˘ch organizací a vÛbec v‰ichni zájemci nalezli v tomto dokumentu studii, kterou opravdu potfiebují.

V Krásné Lípû 1. 12. 2003

RNDr. Lubomír Paroha

Ing. Marie Tichá

[4]

Mgr. Marek Mráz

2. Struãná charakteristika âeského ·v˘carska 2.2. Demografick˘ v˘voj území, poãet obyvatel, socio-ekonomická situace

2.1. Vymezení zájmového území pro potfieby projektu Pfii definici zájmového území jsme vycházeli z následujících pfiedpokladÛ:

2.2.1 Základní charakteristika území

1. ‰ir‰ím cílem projektu je pfiispût k ochranû ekosystémÛ Národního parku âeské ·v˘carsko pomocí ekologizace stávající infrastruktury, která se nachází pfiedev‰ím v obcích obklopujících NP

V lednu 2000 byl na ãásti území CHKO Labské pískovce vyhlá‰en Národní park âeské ·v˘carsko, kter˘ organicky navázal na 10 let existující Národní park Saské ·v˘carsko na nûmecké stranû hranice. Vznikl tak jedin˘ unikátní geomorfologick˘ celek o rozloze 170 km2, kter˘ chrání nejcennûj‰í ãást pískovcového areálu mezi Dûãínem a Pirnou. Území Národního parku âeské ·v˘carsko zabírá 80 km2. Z hlediska ochrany pfiírody se jedná o jedineãnou formaci skalních útvarÛ, údolí, kaÀonovit˘ch soutûsek, skalních stûn, vyvûtral˘ch skalních oken a bizarních pískovcov˘ch tvarÛ. V území existuje velmi úzk˘ vztah mezi horninami, tvary povrchÛ a v˘skytem vzácn˘ch druhÛ flóry a fauny. Hluboké soutûsky s vodními toky a ãlenitá morfologie vytváfií obtíÏnû pfiístupná stanovi‰tû, kde se uchovaly zbytky pÛvodních lesních spoleãenstev i vzácné, resp. ohroÏené druhy savãí, ptaãí i mûkk˘‰í fauny vãetnû endemick˘ch druhÛ. Územím Národního parku âeské ·v˘carsko protékají fieky Kfiinice a Kamenice. Vût‰ina rozlohy je pokryta lesy. Vysoká lesnatost a ãlenit˘ skalní terén urãují nejen sloÏení flóry a fauny, ale i rozmístûní lidsk˘ch sídli‰È. Trvale osídlen˘mi oblastmi pfiímo na území Národního

2. projekt by se mûl zamûfiit pfiedev‰ím na pomoc tûm obcím/lokalitám, které jsou souãástí parku a mohou b˘t potenciálnû nejvíce postiÏeny omezeními vypl˘vajícími z existence národního parku 3. dominantní sloÏkou zprostfiedkující interakci mezi národním parkem a jeho okolím je voda, zájmové území bude zasahovat pfiedev‰ím do povodí Kfiinice a Kamenice Proto jsme se rozhodli zájmové území projektu definovat jako prÛnik povodí Kfiinice a Kamenice s katastrem obcí, zasahujících do Národního parku âeské ·v˘carsko. Zájmové území je tedy tvofieno 26 lokalitami (ãástmi obcí), leÏícími v 9 obcích, jejichÏ charakteristice je vûnován následující oddíl. Vymezení zájmového území shrnuje následující mapa:

Mapa ã. 1 Vymezení zájmového území projektu

parku jsou osada Mezná, turisticky vyuÏívané jsou pak místní ãást Mezní Louka - obû souãástí obce Hfiensko - a místo zvané Na Tokání patfiící k Jetfiichovicím. Z vnûj‰ku lemuje hranice parku 9 obcí se sv˘mi místními ãástmi. Obce tvofií spolu s typicky ãlenûnou krajinou mimofiádnû hodnotné krajináfiské soubory. âetné vyhlídky a dálkové pohledy dokumentují, Ïe si lidská sídla ponechala kvality dané historick˘m v˘vojem i pfies nepfiízniv˘ v˘voj uplynul˘ch desetiletí.

Terminologická poznámka PfiestoÏe pojem âeské ·v˘carsko zahrnuje ‰ir‰í oblast Labsk˘ch pískovcÛ, pro potfieby tohoto projektu jím oznaãujeme jeho zájmové území. [5]

Provoz obcí i jejich hospodáfiská ãinnost v‰ak vytváfií v˘znamné stresory, které ovlivÀují kvalitu pfiírodního prostfiedí Národního parku. Jedná se pfiedev‰ím o vypou‰tûní odpadních vod, emise do ovzdu‰í, produkci odpadÛ a pfietváfiení volné krajiny zemûdûlskou ãinností. Kromû ãinností obcí je v˘znamn˘m stresorem i turistika a cestovní ruch, kter˘ skuteãnû i potenciálnû ohroÏuje i nejcennûj‰í partie velkoplo‰ného chránûného území. âeské ·v˘carsko tedy rámcovû definujeme jako území Národního parku a 26 ãástí obcí (viz 2. 1), které sv˘m katastrálním územím Národní park vytváfiejí. Zatímco pfiírodní hodnoty âeského ·v˘carska a zásady jejich dal‰ího rozvoje zachycuje detailnû Plán péãe o Národní park âeské ·v˘carsko, osídlené území vnû parku zÛstává dosud blíÏe nevyhodnoceno. Abychom si vytvofiili pfiesnûj‰í pfiedstavu o regionu, jehoÏ potfieby chceme definovat, zamûfiili jsme se nejprve na shromáÏdûní základních podkladov˘ch dat, která vyjadfiují základní charakteristiku osídleného území âeského ·v˘carska - rozlohu a charakteristiku obcí a poãet i ekonomické aktivity obyvatel obojí s ohledem na historick˘ v˘voj.

PÛvodnû lesní ves vzniklá kolem stfiedovûk˘ch skláren. Zvlá‰tní charakter obci dávají okolní svaÏité louky.

âeské ·v˘carsko v na‰em vymezení zahrnuje tyto obce a jejich ãásti:

Mezná

Z uvedeného seznamu obcí i pfiehledové mapy vypl˘vá, Ïe na hranici národního parku se nachází 9 obcí; ty jsou pak sloÏeny z 26 ãástí. Základní charakteristiku obcí z urbanistického, architektonického a krajináfiského hlediska bychom mohli vyjádfiit asi takto: Tabulka ã. 2 Charakteristiky obcí a jejich ãástí Doubice

Hfiensko Vzniklo v místû obchodního pfiístavu a skladi‰tû dfieva. Od 19. století se stalo symbolem rozvoje turistiky. Tato pfiíhraniãní obec pfiedstavuje zvlá‰tní typ údolní zástavby bez zemûdûlské pÛdy. Jedná se o letovisko v˘jimeãné krajináfiské hodnoty. V obci jsou dodnes patrné takzvané parkové úpravy s vyhlídkami. Urbanistická skladba je charakterizována Ïivelnû rostlou hustou zástavbou podfiízenou terénním moÏnostem.

Souãást Hfienska, je men‰í zemûdûlská ves na ostrohu nad soutûskou Kamenice. Velmi dobrá krajináfiská hodnota a urbanistická skladba dokumentuje zaloÏení ve sloÏit˘ch podmínkách. V posledním období je obec letoviskem s rekreaãní v˘stavbou.

Tabulka ã. 1 Seznam ocí, které se nacházejí na hranici NP Pofi. ãíslo

Obec

1

Doubice

2

Hfiensko

Chfiibská

3

Chfiibská

4

Janov

5

Jetfiichovice

Velká obec vzniklá postupn˘m srÛstáním dlouh˘ch lánov˘ch vsí. Celá fiada zachoval˘ch pfiíkladÛ lidové architektury byla dÛvodem k navrÏení obce k vyhlá‰ení za památkou zónu.

6

Krásná Lípa

7

RÛÏová

8

Srbská Kamenice

9

Staré Kfieãany

Mapa ã. 2 Obce a jejich ãásti v âeském ·v˘carsku

[6]

Janov

Krásn˘ Buk, SnûÏná

Zemûdûlská ves na ostrohu nad soutûskou Kamenice, obklopená zemûdûlsk˘mi pozemky. K obci patfií enklávy chatové zástavby nad Janovskou roklí. V obci jsou hodnotné památkové stavby lidové architektury, vûtrn˘ ml˘n a kaple.

Souãásti Krásné Lípy, je osadou s rozpt˘lenou zástavbou souvisle navazující na mûsto Krásná Lípa. Osada mají v˘raznou krajinotvornou hodnotu. Kyjov

Jetfiichovice

Souãást Krásné Lípy, lesní ves s nevelk˘m zázemím luk a pastvin. Volnû situovaná stavení pfieváÏnû fiemeslníkÛ a domkáfiÛ, kolem prÛjezdní komunikace. Krajináfisky tvofií spolu s Dlouh˘m Dolem velice hodnotn˘ soubor, v nûmÏ pfievaÏují objekty lidové architektury.

Velká lánová ves zaloÏená v údolní poloze na okraji masivu Jetfiichovick˘ch stûn. Jedná se o hodnotn˘ krajinotvorn˘ urbanisticky stavební komplex. V posledním období letovisko a stfiedisko turistického ruchu. V obci je kostel, ozdravovna a lidová architektura, která tvofií 90% domovního fondu.

Vlãí Hora RovnûÏ souãást Krásné Lípy, je vût‰í osada s velmi rozvolnûnou zástavbou obklopenou pastvinami bez urbanistické struktury. Osada je krajináfisky v˘znamná.

Rynartice Také souãást Jetfiichovic, zemûdûlská osada zaloÏená na úboãí KfiíÏového vrchu s rozpt˘lenou zástavbou - pfieváÏnû domky lidové architektury. Obec je v˘raznû krajinotvorná, bez urbanistick˘ch hodnot.

RÛÏová

V‰emily

Velká zemûdûlská obec lánového uspofiádání, v mûlkém údolí podél prÛjezdní komunikace.

Souãást Jetfiichovic, men‰í obec v údolí Chfiibské Kamenice s malou rozlohou pfieváÏnû luk a pastvin, s rozpt˘lenou zástavbou bez jasného konceptu. Krajináfisky hodnotná, urbanisticky nev˘razná.

Kamenická StráÀ Místní ãást RÛÏové, pÛvodnû malou lesní lánovou vsí. Dnes je nejdÛleÏitûj‰í ukázkou soustfiedûné venkovské lidové architektury v âeském ·v˘carsku. Od roku 1996 je ministerstvem kultury vyhlá‰ena vesnickou památkovou zónou.

Vysoká Lípa Dal‰í souãást Jetfiichovic, zemûdûlská ves nevelkého rozsahu obklopená men‰ími zemûdûlsk˘mi pozemky, pfii historické obchodní komunikaci. V˘raznû krajinotvorná, urbanisticky hodnotná zástavba. Obec byla vyhlá‰ena vesnickou památkovou zónou v roce 1996.

Srbská Kamenice Rozsáhlej‰í lánová zemûdûlská ves s rozvolnûnou pÛvodní zástavbou v rozmanité typové skladbû. Domovní fond tvofií pfieváÏnû lidová architektura. Obci dominuje renovovan˘ kostel s farou.

Krásná Lípa Sídelní mûsto Správy NP â· s tradiãní textilní v˘robou. Mezi dal‰í prÛmyslové obory patfií kosmetická v˘roba, lihovarnictví, tisk apod. V oblasti zdravotnictví a sociální péãe poskytuje sluÏby: domov dÛchodcÛ, ústav sociální péãe. Dfievûná i zdûná barokní a klasicistní zástavba je zde kombinována s lidovou architekturou. Zemûdûlská pÛda ãásteãnû neobhospodafiovaná, plochy v soukromém vlastnictví uÏívány pfieváÏnû k pastevectví.

Staré Kfieãany Pouze místní ãásti Brtníky, Kopec Brtníky Souãást Star˘ch Kfieãan, jsou velkou zemûdûlskou obcí v mûlkém údolí na pfiedûlu mezi ·luknovskou pahorkatinou. Zástavba podél prÛjezdní komunikace s lánov˘m uspofiádáním pluÏiny. Urbanisticky zajímavá, krajináfisky prÛmûrná.

Dlouh˘ DÛl Místní ãást Krásné Lípy, je tvofiena rozpt˘lenou zástavbou v údolí potoka.

Kopec Dal‰í souãást Star˘ch Kfieãan - je malá lesní osada s nevelkou v˘mûrou luk a pastvin. Tvofií ji rozpt˘lená zástavba bez urbanistického zámûru, krajináfisky hodnotná.

Tabulka ã. 3 Katastrální území obcí a jejich ãástí Pofiadové ãíslo

Kód obce

1

DO

2

Název obce a jejích ãástí

Katastrální území obce nebo její ãást v ha

Velikost k. ú. obcí spadající do NP â· v ha

Doubice

1 929

1631

HR

Hfiensko

1 990

1675

3

CH

Chfiibská

1 593

71

4

JA

Janov

466

3193

5

JE

Jetfiichovice

4 422

1279

6

KL

Krásná Lípa

3140

502

7

RU

RÛÏová

1 787

268

8

SK

Staré Kfieãany

3678

296,3

9

SR

Srbská Kamenice

1 174

226

[7]

2.2.2. Obyvatelstvo Z hlediska poãtu obyvatel je, nepoãítáme-li místní ãásti, nejvût‰ím sídlem jediné mûsto v âeském ·v˘carsku Krásná Lípa, v které Ïije 3 630 obyvatel. Za ní následuje Chfiibská s 702 obyvateli. Poãet obyvatel ostatních sídel nepfievy‰uje 400.

Celkov˘ poãet trvale Ïijících obyvatel 9 zmínûn˘ch obcí a jejich ãástí je 7 660. Obyvatelstvo je nepravidelnû rozdûleno do vût‰ích ãi men‰ích sídleních útvarÛ podél hranic Národního parku. Jedinou v˘jimkou je ãást obce Hfiensko Mezná, která se nachází pfiímo na území parku. Tabulka ã. 4 Poãet obyvatel v obcích a jejích ãástech v roce 2001

Pofi. ãíslo

Kód obce

95

17

KL

Krásná Lípa - mûsto

Hfiensko

220

18

KL

Krásn˘ Buk

87

HR

Hfiensko - obec

175

19

KL

Kyjov

13

4

HR

Mezná

45

20

KL

Hely

11

5

CH

Chfiibská

1 433

21

KL

Kamenná Horka

17

6

CH

Chfiibská - obec

711

22

KL

Dlouh˘ DÛl

20

7

CH

Dolní Chfiibská

316

23

KL

SnûÏná

34

8

CH

Horní Chfiibská

265

24

KL

Vlãí Hora

86

9

CH

Krásné Pole

141

25

KL

Zahrady

71

10

JA

Janov

199

26

RU

RÛÏová

359

11

JE

Jetfiichovice

388

27

RU

RÛÏová - obec

354

12

JE

Jetfiichovice - obec

190

28

RU

Kamenická StráÀ

13

JE

Rynartice

41

29

SK

Brtníky

14

JE

V‰emily

56

30

SK

Kopec

15

JE

Vysoká Lípa

101

31

SR

Srbská Kamenice

16

KL

Krásná Lípa

Pofi. ãíslo

Kód obce

Název obce a jejích ãástí

1

DO

Doubice

2

HR

3

Trvale Ïijící obyvatelé

Název obce a jejích ãástí

Trvale Ïijící obyvatelé 3 291

5 260 7 201

3 630

Graf ã. 1 Poãet obyvatel jednotliv˘ch ãástí obcí v roce 2001 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500

[8]

Mezná

Hfiensko

Janov

Srbská Kamenice

Kamenická StráÀ

RÛÏová

Vysoká Lípa

V‰emily

Rynartice

Jetfiichovice

Krásné Pole

Horní Chfiibská

Dolní Chfiibská

Chfiibská - obec

Doubice

Zahrady

Vlãí Hora

SnûÏná

Dlouh˘ DÛl

Kamenná Horka

Hely

Kyjov

Krásn˘ Buk

Krásná Lípa

Kopec

Brtníky

0

Mírnû odli‰ná je situace v poãtu obyvatel sdruÏen˘ch obcí. Tabulka ã. 5 ukazuje jednak poãetní, jednak procentické zastoupení obyvatel sdruÏen˘ch obcí. K obcím s nejvût‰ím poãtem obyvatel patfií Krásná Lípa, Chfiibská a Staré Kfieãany. Tyto tfii obce soustfieìují 84,16 % obyvatelstva zájmového území. RozloÏení poãtu obyvatel mezi jednotlivé obce pak názornû ukazuje graf ã. 2.

Graf ã. 2 Poãet obyvatel hraniãních obcí NP âeské ·v˘carsko v %

Doubice

Hfiensko

Staré Kfieãany Chfiibská

Srbská Kamenice

RÛÏová

Janov Jetfiichovice

Krásná Lípa

Tabulka ã. 5 Poãet obyvatel devíti hraniãních obcí NP âeské ·v˘carsko v %

Pofi. ãíslo

Obec

Poãet obyvatel

Procento z celku

1

Doubice

95

1,24

2

Hfiensko

220

2,88

3

Chfiibská

1 429

18,70

4

Janov

199

0,25

5

Jetfiichovice

388

5,08

6

Krásná Lípa

3 639

47,62

7

RÛÏová

359

4,70

8

Srbská Kamenice

201

2,63

9

Staré Kfieãany

1 365

17,86

Celkem

7 715

100%

Z hlediska historického v˘voje je situace v regionu stejná jako v cel˘ch severních âechách. Odsun nûmeckého obyvatelstva po II. svûtové válce znamenal dramatick˘ pokles poãtu obyvatel hlavnû ve venkovsk˘ch sídlech. V˘voj posledních desetiletí odráÏel obecnou tendenci obyvatelstva pfiesidlovat do mûst. Lehké zv˘‰ení poãtu obyvatel se projevuje aÏ v posledních nûkolika letech. Dosud v‰ak nelze hovofiit o trendu.

[9]

Tabulka ã. 6 Historick˘ v˘voj poãtu obyvatelstva jednotliv˘ch obcí â.

Kód

NÁZEV

1

DO

Doubice

1293

107

83

80

2

HR

Hfiensko

658

206

165

202

3

HR

Mezná

402

64

34

45

4

CH

Chfiibská

1921

648

702

702

5

CH

Dolní Chfiibská

1954

527

305

319

6

CH

Horní Chfiibská

1169

336

266

268

7

CH

Krásné Pole

733

162

138

140

8

JA

Janov

1124

242

116

199

9

JE

Jetfiichovice

580

182

153

194

10

JE

Rynartice

487

32

18

33

11

JE

V‰emily

557

114

61

59

12

JE

Vysoká Lípa

538

119

74

88

13

KL

Krásná Lípa

6252

3315

3059

3291

14

KL

Krásn˘ Buk

580

166

57

93

15

KL

Kyjov

565

35

22

21

16

KL

Hely

193

50

5

11

17

KL

Kamenná Horka

315

40

18

18

18

KL

Dlouh˘ DÛl

527

14

16

17

19

KL

SnûÏná

454

25

25

29

20

KL

Vlãí Hora

1074

161

98

85

21

KL

Zahrady

108

132

81

77

22

RU

RÛÏová

1657

288

201

322

23

RU

Kamenická StráÀ

232

3

0

9

24

SK

Brtníky

1710

447

272

257

25

SK

Kopec

411

18

3

7

26

SR

Srbská Kamenice

1044

273

172

176

26 538

7 706

6 144

6 559

Celkem

Poãet obyvatel v r. 1869

Poãet obyvatel v r. 1970

[10]

Poãet obyvatel v r. 1991

Poãet obyvatel v r. 2001

Graf ã. 3 V˘voj poãtu obyvatel obcí v letech 1869 aÏ 2001

30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5000 0

Poãet obyvatel v r. 1869

Poãet obyvatel v r. 1970

2.2.3. Osídlení Poãet trvale osídlen˘ch domÛ je dal‰ím z ukazatelÛ pfievaÏujícího charakteru vyuÏívání sídla. Pokud poãet trvale obydlen˘ch domÛ klesá pod 50 %, ukazuje to na pfievaÏující rekreaãní – chalupáfisk˘ charakter sídla. K takov˘mto sídlÛm patfií pfiedev‰ím Kamenická StráÀ, Kyjov, Kamenná Horka, Vlãí Hora, ale i Janov, Jetfiichovice, Rynartice, V‰emily a Vysoká Lípa.

[11]

Poãet obyvatel v r. 1991

Poãet obyvatel v r. 2001

Tabulka ã. 7 Poãty trvale obydlen˘ch domÛ Pofi. ãíslo

Kód obce

1

DO

2

Poãet domÛ celkem

Trvale obydlené domy

Trvale obydlené domy v %

Doubice

27

21

77,8 %

HR

Hfiensko

70

66

94,3 %

3

HR

Hfiensko - obec

48

46

95,8 %

4

HR

Mezná

22

20

90,9 %

5

CH

Chfiibská

399

267

66,9 %

6

CH

Chfiibská - obec

147

115

78,2 %

7

CH

Dolní Chfiibská

121

70

57,9 %

8

CH

Horní Chfiibská

86

59

68,6 %

9

CH

Krásné Pole

45

23

51,1 %

10

JA

Janov

184

75

40,8 %

11

JE

Jetfiichovice

267

119

44,6 %

12

JE

Jetfiichovice - obec

96

47

49,0 %

13

JE

Rynartice

51

17

33,3 %

14

JE

V‰emily

51

22

43,1 %

15

JE

Vysoká Lípa

69

33

47,8 %

16

KL

Krásná Lípa

973

650

66,8 %

17

KL

Krásná Lípa - mûsto

637

535

84,0 %

18

KL

Krásn˘ Buk

38

19

50,0 %

19

KL

Kyjov

47

9

19,1 %

20

KL

Hely

3

2

66,7 %

21

KL

Kamenná Horka

34

7

20,6 %

22

KL

Dlouh˘ DÛl

47

10

21,3 %

23

KL

SnûÏná

38

11

28,9 %

24

KL

Vlãí Hora

103

35

34,0 %

25

KL

Zahrady

30

22

73,3 %

26

RU

RÛÏová

182

92

50,5 %

27

RU

RÛÏová - obec

155

89

57,4 %

28

RU

Kamenická StráÀ

27

3

11,1 %

29

SK

Brtníky

109

60

55,0 %

30

SK

Kopec

23

4

17,4 %

31

SR

Srbská Kamenice

130

73

56,2 %

Vysvûtlivky:

Název obce a jejích ãástí

xx,x %

Trvale obydleno je ménû neÏ 50 % domÛ

[12]

Z celkového poãtu pracujících je pfiibliÏnû 65% zamûstnáno nebo podniká ve sluÏbách. Drobní fiemeslníci a prÛmysl se podílejí na celkové zamûstnanosti zhruba 20 %, lesnictví zamûstnává necel˘ch 10% a kolem 5% pracuje v zemûdûlství.

2.2.4. Pracovní pfiíleÏitosti Ze socioekonomického hlediska je region charakteristick˘ niωí vzdûlanostní strukturou obyvatelstva a vysokou nezamûstnaností, která témûfi v‰ude pfiekraãuje celorepublikov˘ prÛmûr. Drobné i vût‰í prÛmyslové podniky pfiedev‰ím textilní, skláfiské a papírenské, jeÏ zamûstnávaly vût‰inu místního obyvatelstva, byly v devadesát˘ch letech z vût‰í ãásti zru‰eny. SníÏila se zamûstnanost i v zemûdûlském sektoru. SluÏby v oblasti cestovního ruchu se stále je‰tû plnû nerozvinuly.

V celkovém pohledu v‰ak není situace v oblasti zamûstnanosti zdaleka pozitivní. Ve více neÏ polovinû obcí ãiní pomûr poãtu pracujících k poãtu trvale bydlících obyvatel men‰í neÏ 50%. Podíl na tom má vysoká míra nezamûstnanosti a vysok˘ prÛmûrn˘ vûk obyvatel.

Tabulka ã. 8 Nezamûstnanost Pofi. ãíslo

Kód obce

Trvale Ïijící obyvatelé

Poãet pracujících

49

17

KL

Krásná Lípa - m.

3 288

1 564

247

152

18

KL

Krásn˘ Buk

93

37

202

124

19

KL

Kyjov

21

10

45

28

20

KL

Hely

11

2

1 429

729

21

KL

Kamenná Horka

18

8

Chfiibská - obec

702

373

22

KL

Dlouh˘ DÛl

17

7

CH

Dolní Chfiibská

319

162

23

KL

SnûÏná

29

11

8

CH

Horní Chfiibská

268

118

24

KL

Vlãí Hora

85

42

9

CH

Krásné Pole

140

76

25

KL

Zahrady

77

41

10

JA

Janov

199

95

26

RU

RÛÏová

331

173

11

JE

Jetfiichovice

374

177

27

RU

RÛÏová - obec

322

170

12

JE

Jetfiichovice - obec

194

97

28

RU

Kamenická StráÀ

9

3

13

JE

Rynartice

33

12

29

SK

Brtníky

257

98

14

JE

V‰emily

59

33

30

SK

Kopec

7

2

15

JE

Vysoká Lípa

88

35

31

SR

Srbská Kamenice

176

84

16

KL

Krásná Lípa

3 639

1 722

Pofi. ãíslo

Kód obce

Název obce a jejích ãástí

Trvale Ïijící obyvatelé

1

DO

Doubice

80

2

HR

Hfiensko

3

HR

Hfiensko - obec

4

HR

Mezná

5

CH

Chfiibská

6

CH

7

Poãet pracujících

[13]

Název obce a jejích ãástí

3. Identifikace potfieb regionu 6. Statistické údaje o území 7. Konzultace s odborn˘mi pracovi‰ti (SâVaK) 8. Konzultace s orgány státní správy (MMR, SFÎP, odbor cestovního ruchu MûÚ Dûãín, MZe)

3. 1. Metodika Na základû zadání byl vypracován metodick˘ postup, kter˘ obsahuje následující klíãové body: 1. 2. 3. 4. 5.

Stanovení rozsahu zájmového území Vytipování hlavních aktérÛ Stanovení hlavních problémov˘ch okruhÛ Metody sbûru a zpracování údajÛ ZpÛsob verifikace

Údaje a poznatky získané v procesu sbûru údajÛ byly zpracovány formou textu a tabulkov˘ch pfiehledÛ, pfiedev‰ím proto, aby poskytly jednodu‰e pfiejateln˘ podklad pro projektové Ïádosti o dotace na akce v oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí a cestovního ruchu ÏadatelÛ z regionu a v neposlední fiadû téÏ proto, aby poskytly plastick˘ a objektivnû ovûfiiteln˘ obraz o stavu zkouman˘ch problémov˘ch okruhÛ v jednotliv˘ch obcích a jejich pfiidruÏen˘ch sídlech.

3.1.1. Stanovení rozsahu zájmového území Rozsah zájmového území byl stanoven tak, aby zahrnoval 9 obcí, které se nacházejí na hranici Národního parku âeské ·v˘carsko a jejichÏ katastrální území pokr˘vají plochu parku (viz 2. 2.1).

ZpÛsoby naplnûní definovan˘ch potfieb a fie‰ení urãen˘ch problémov˘ch okruhÛ byly zpracovány formou návrhÛ konkrétních projektÛ vytipovan˘ch v prÛbûhu sbûru údajÛ a informací a pfiedbûÏnû podporovan˘ch jak zástupci obcí, tak zástupci státní ochrany pfiírody. Ke kaÏdému návrhu projektu byl zpracován doprovodn˘ list, kter˘ zároveÀ pfiedstavuje rámec zadání pro zpracování jednotliv˘ch projektov˘ch dokumentací, na jejichÏ základû pak mohou b˘t projekty realizovány.

3.1.2. Vytipování hlavních aktérÛ v území Jako hlavní aktéfii byli vytipovány pfiedev‰ím správní orgány, které se v˘znamn˘m zpÛsobem podílejí na rozhodování v území. Jednalo se pfiedev‰ím o obce, Správu NP âeské ·v˘carsko a CHKO Labské pískovce. 3.1.3. Stanovení hlavních problémov˘ch okruhÛ

Je totiÏ stále zfiejmûj‰í, Ïe Ïádostem o finanãní zdroje bude do budoucna muset pfiedcházet kromû projektové dokumentace kroky, které v jednotliv˘ch matricích akcentujeme – (pfiedbûÏné) studie proveditelnosti a shoda v‰ech, ktefií a které projekt ovlivní. Toto pravidlo platí o projektech v ekologické infrastruktufie stejnû jako o projektech v oblasti cestovního ruchu – a bylo by velmi neodpovûdné jej zvlá‰tû u vût‰ích investic nedodrÏovat, pfiedev‰ím kvÛli nebezpeãí neudrÏitelnosti provozu jednotliv˘ch zafiízení.

Projekt se zamûfiil na dva hlavní problémové okruhy: 1. ekologickou infrastrukturu, která zahrnuje pfiedev‰ím problematiku ãistoty vod a ovzdu‰í 2. turistiku a cestovní ruch vãetnû prostupnosti krajiny a dopravní obsluÏnosti 3.1.4. Metody sbûru a zpracování údajÛ / informací

V rámci jednotliv˘ch okruhÛ byly stanoveny priority fie‰ení pomocí metody expertního posouzení (Delfi).

K základním metodám sbûru údajÛ patfiily: 1. Zpracování problémového stromu a logického rámce studie potfieb regionu 2. Diskuse se starosty obcí 3. Strukturovan˘ rozhovor s fieditelem Správy Národního parku âeské ·v˘carsko 4. Strukturovan˘ rozhovor s vedoucím Správy CHKO Labské pískovce 5. Re‰er‰e dostupn˘ch materiálÛ, které se t˘kaly stavu nebo rozvoje území v oblasti ekologické infrastruktury a cestovního ruchu

3.1.5. ZpÛsob verifikace Správnost návrhÛ fie‰ení a jednotliv˘ch projektÛ byla nûkolikrát konzultována se starosty obcí, zástupci Správy Národního parku âeské ·v˘carsko a Správy CHKO Labské pískovce a schválena na závûreãné schÛzce, jeÏ potvrdila správnost v˘stupÛ studie.

[14]

4. Anal˘za potfieb regionu stupu sami vymezili tfii následující smûry, které povaÏujeme za dÛleÏité pro vyváÏen˘ rozvoj regionu âeského ·v˘carska:

4.1. Identifikace klíãov˘ch potfieb regionu JiÏ ve fázi zadání projektu byl pfiedmût studie definován jako potfieby v oblasti ekologické infrastruktury a potfieby v oblasti cestovního ruchu. Toto upfiesnûní vychází ze dvou dominantních faktorÛ, ovlivÀujících dal‰í rozvoj Národního parku a k nûmu pfiilehl˘ch devíti obcí.

• vytvofiení jednotného marketingového image âeského ·v˘carska • posílení infrastruktury cestovního ruchu • zv˘‰ení atraktivity, útulnosti a prostupnosti krajiny v bezprostfiední blízkosti parku

Prvním dominantním faktorem je poÏadavek na dÛslednou ochranu pfiírody, vypl˘vající z existence národního parku (i obou chránûn˘ch krajinn˘ch oblastí). Druh˘m dominantním faktorem je pak tradiãní, ale nijak neusmûrÀovan˘ model cestovního ruchu v celém regionu âeského ·v˘carska.

Pro tyto problémové okruhy jsme pak spoleãnû se starosty obcí a pfiedstaviteli Správy Národního parku âeské ·v˘carsko i Správy Chránûné krajinné oblasti Labské pískovce hledali vhodné námûty projektÛ. V˘‰e uveden˘ v˘bûr problémov˘ch okruhÛ vede k identifikaci takov˘ch projektÛ, jejichÏ realizace je v oboustranném zájmu jak ochrany pfiírody, tak i obcí. Zv˘‰ení atraktivity oblastí za hranicí Národního parku mÛÏe vést k omezení zátûÏe, která pÛsobí právû na území Národního parku, a zároveÀ povede k vût‰ímu rozvoji okolních obcí, které se nacházejí právû na území za hranicí Národního parku. Stejnû tak realizace ekologické infrastruktury pfiispûje ke zkvalitnûní Ïivota v obcích, ale i sníÏení zátûÏe ekosystémÛ Národního parku.

Podíváme-li se na problém ekologické infrastruktury z pohledu obou v˘‰e uveden˘ch faktorÛ, objeví se jako prioritní ãi klíãové potfieby následující oblasti: • sníÏení zátûÏe ekosystémÛ a podzemních vod komunálními odpadními vodami • vytvofiení podmínek pro celoroãní cestovní ruch nezatûÏující pfiírodní prostfiedí • ochrana zdraví ekosystémÛ i obyvatel zlep‰ením kvality ovzdu‰í

V neposlední fiadû byl v˘bûr klíãov˘ch potfieb veden i praktick˘mi úvahami, souvisejícími s financovatelností projektÛ ve zmínûn˘ch oblastech.

V oblasti infrastruktury pro oblast cestovního ruchu jsme si pfii neexistenci vhodného standardního koncepãního pfií-

[15]

5. Potfieba ochrany Ïivotního prostfiedí • Starostové v‰ech devíti obcí • ¤editel Správy Národního parku âeské ·v˘carsko • Vedoucí Správy Chránûné krajinné oblasti Labské Pískovce • ¤editel Severoãeské vodárenské spoleãnosti, a.s. c) Zpracovali jsme pfiehled souãasného stavu ãi‰tûní odpadních vod (viz 5.2.2) d) Zpracovali jsme pfiehled problémÛ a potfieb v oblasti ãistûní odpadních vod, jak je vidí pfiedstavitelé obcí (5.2.3) e) Zpracovali jsme pfiehled zámûrÛ v oblasti ãi‰tûní odpadních vod, jak jsou obsaÏeny v Plánu rozvoje vodovodÛ a kanalizací Ústeckého kraje (5.2.5) f) Ve spolupráci se Správou Národního parku âeské ·v˘carsko a Správou Chránûné krajinné oblasti Labské Pískovce jsme vybrali kritéria pro v˘bûr prioritních lokalit (5.2.7) g) Na základû v˘‰e zmínûn˘ch kritérií jsme vybrali prioritní lokality (5.2.7) h) Pro kaÏdou z prioritních lokalit jsme zformulovali odpovídající projekt (5.2.8)

5. 1. Dlouhodobé cíle ochrany Ïivotního prostfiedí v regionu Jak jiÏ bylo uvedeno, zájmové území studie potfieb zahrnuje katastrální území devíti hraniãních obcí Národního parku. Z tohoto dÛvodu byly dlouhodobé cíle ochrany Ïivotního prostfiedí v regionu formulovány zpracovatelsk˘m t˘mem tak, aby respektovaly zájmy ochrany pfiírody vypl˘vající ze statutÛ Národního parku âeské ·v˘carsko a Chránûné krajinné oblasti Labské pískovce a zároveÀ tak, aby respektovaly pfiirozenou snahu obcí zlep‰it svoji ekonomickou situaci a zajistit obyvatelÛm pfiíjemné podmínky pro bydlení i rozvoj. Cíle ochrany Ïivotního prostfiedí byly pro úãely studie potfieb ‰iroce koncipované tak, aby zahrnovaly v‰echny dÛleÏité aspekty ochrany a rozvoje území a úãelnû naplnily potfieby identifikované v anal˘ze potfieb (4.1). 1. Zachovat charakteristick˘ a neopakovateln˘ krajinn˘ ráz âeského ·v˘carska, zvlá‰tû pak jeho podstaty dané jedineãnou geomorfologií, velkou lesnatostí a druhov˘m bohatstvím 2 Ïiv˘ch organismÛ, mal˘m prÛmyslov˘m zatíÏením a relativnû mal˘m osídlením. 2. SníÏit zátûÏ cenn˘ch – globálnû v˘znamn˘ch ekosystémÛ nacházejících se v Národním parku i Chránûné krajinné oblasti Labské pískovce zejména zlep‰ením • ãistoty vod • ãistoty ovzdu‰í 3. Podporovat sociálnû ekonomick˘ rozvoj obcí, pfiedev‰ím rozvojem sluÏeb v oblasti cestovního ruchu. 4. Zajistit psychickou a fyzickou pohodu obyvatel trvale Ïijících v obcích.

5. 2. 2 Pfiehled souãasného stavu v ãi‰tûní odpadních vod podle ãástí obcí 3 Obec: Doubice âást: Doubice V obci není vybudována soustavná spla‰ková ani de‰Èová kanalizace. Vût‰ina objektÛ je odkanalizována do septikÛ s pfiepadem do vodoteãe a bezodtokov˘ch jímek. De‰Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopÛ, struh a propustkÛ do místních vodoteãí nebo jsou vsakovány do terénu. Obec: Hfiensko âást: Hfiensko

Základní potfieby ochrany Ïivotního prostfiedí se - v osídlené ãásti âeského ·v˘carska, definujeme-li je takto, t˘kají nakládání s odpadními vodami a zneãi‰tûní ovzdu‰í.

V Hfiensku byla vybudovaná v roce 2000 nová oddílná kanalizace (K-10.1.1-11S) s mechanicko - biologickou âOV a 10 ks ãerpacích stanic odpadních vod. Tato kanalizace pokr˘vá témûfi celou obec, kromû okolí hotelu Klepáã, kter˘ má vlastní âOV (150 EO). Dal‰í vlastní âOV má hotel U emigranta (stará). Nová âOV na pravé bfiehu Labe byla navrÏena pro 900 EO, sestává z hrubého pfiedãi‰tûní (rotaãní síto, lapák písku - mamutka), z aktivace (2 AN, jemnobublinná aerace ASEKO), dmychárny (2 ks dmychadel), dosazovací nádrÏe a z kalového hospodáfiství (uskladÀovací nádrÏ kalu, rotaãní zhu‰Èovaã kalu). Mûfiení prÛtokÛ odpadních vod je zaji‰tûno na odtoku do Labe Parshallov˘m Ïlabem s ultrazvukov˘m ãidlem. Oddíln˘ spla‰kov˘ kanalizaãní systém obce Hfiensko je tvofien 10 âS vãetnû gravitaãních kanalizaãních stok ON 300 a kanalizaãních v˘tlakÛ DN 50, 75, 100. V souãasné dobû je na kanalizaci napojeno 26% obyvatel. Spla‰ková kanalizace je v majetku obce Hfiensko a provozovatelem jsou Severoãeské vodovody a kanalizace a.s. Je nutné zajistit napojení dal‰ích obyvatel na stávající kanalizaãní systém v obci Hfiensko (vefiejné ãásti pfiípojek jsou hotové) z dÛvodu nedostateãného nátoku odpadních vod na âOV Hfiensko.

5. 2. Potfieby v oblasti ãi‰tûní komunálních odpadních vod 5.2.1. Úvod Klíãov˘m problémem, kter˘ potenciálnû ohroÏuje stav unikátních ekosystémÛ Národního parku a jejich pfiírodní rozmanitosti, je nakládání s odpadními vodami v osídlené oblasti âeského ·v˘carska. Cílem této ãásti je proto identifikovat prioritní potfieby âeského ·v˘carska v oblasti infrastruktury nutné pro ãi‰tûní tûchto odpadních vod. ProtoÏe zátûÏ âeského ·v˘carska zneãi‰tûn˘mi odpadními vodami pfiedstavuje skuteãnû nejvût‰í problém, vûnovali jsme velkou pozornost zmapování souãasného stavu a perspektivám fie‰ení v této oblasti vãetnû pfiehledu projektov˘ch zámûrÛ. Tyto projektové zámûry jsou vybrány tak, aby v Ïádném segmentu nebyly v rozporu s ostatními cíli ochrany Ïivotního prostfiedí, naopak pfiispívaly zároveÀ k naplÀování cílÛ jin˘ch, ãistírny odpadních vod napfi. v pfiípadû zvolení metody kofienov˘ch ãistíren zvy‰ují rozmanitost pfiírodních stanovi‰È (cíl 1) nebo zvy‰ují kvalitu sluÏeb v cestovním ruchu (cíl 2). Pro základní identifikaci potfieb a moÏnosti jejich naplnûní jsme zvolili následující postup:

Obec: Hfiensko âást: Mezná V obci Mezná není vybudovaná kanalizaãní síÈ, jednotlivé objekty odkanalizovány lokálnû pfies septiky nebo bezodtokové jímky s vyváÏením.

a) Provedli jsme re‰er‰i existujících podkladÛ a studií, zejména • Plán rozvoje vodovodÛ a kanalizací Ústeckého kraje • Revitalizace fiíãních systémÛ v povodí fiíãky Kfiinice b) Setkali jsem se s následujícími zástupci klíãov˘ch zájmov˘ch skupin

2. Jedním nástrojÛ zachování druhového bohatství je napfi. ÚSES. 3. Zdroj informací: Plán rozvoje vodovodÛ a kanalizací Ústeckého kraje [16]

Obec: Chfiibská âást: Dolní Chfiibská

Obec: Janov âást: Janov

V Dolní Chfiibské není vybudovaná soustavná kanalizaãní síÈ, spla‰kové vody jsou odvádûny pfieváÏnû do septikÛ a bezodtokov˘ch jímek. Na západním okraji obce je vybudovaná kanalizace a dvû lokální âOV (ARCO). Kanalizace odvádí z pfiilehl˘ch lokalit de‰Èové, povrchové a spla‰kové vody. Stoka neodpovídá pfiíslu‰n˘m pfiedpisÛm o vefiejné kanalizaci. AMANN - SpaNIT vybudoval v nové ãásti septik a ãást kanalizace pro spla‰kové vody, na kterou se pfiipojily i sousední objekty. PrÛmyslové vody jsou ãi‰tûny neutralizací a biologicky ve vlastní âOV v areálu závodu. Vlastní âOV mají rekreaãní stfiediska Na staré pile âOV 1, Elite Varnsdorf âOV 3 a rehabilitaãní stfiedisko Na potokách âOV 2. De‰Èové vody jsou odvádûny pfieváÏnû pomocí pfiíkopÛ, struh a propustkÛ do místních vodoteãí nebo jsou vsakovány do terénu. âást de‰Èov˘ch vod odvádí de‰Èová kanalizace ve správû i majetku obce Chfiibská. V této ãásti obce je nutno fie‰it likvidaci odpadních vod na domovních âOV. U firmy ARCO doplnit septik o dal‰í stupeÀ ãi‰tûní.

V Janovû není vybudovaná soustavná kanalizaãní síÈ, spla‰kové vody jsou odvádûny do septikÛ a bezodtokov˘ch jímek s vyváÏením (180 ks). Je zde vybudována kanalizace a âOV, která likvidovala odpadní vody ze ‰koly v pfiírodû a je jiÏ nûkolik let mimo provoz. Toto zafiízení je ve správû ·kolského úfiadu Chomutov. De‰Èové vody jsou odvádûny pfieváÏnû pomoci pfiíkopÛ, struh a propustkÛ do místních vodoteãi nebo jsou vsakovány do terénu. âást de‰Èov˘ch vod odvádí de‰Èová kanalizace ve správû i majetku obce Janov (10%). Obec má zpracovanou studii na vybudováni kanalizace a âOV. Obec: Jetfiichovice âást: Jetfiichovice V Jetfiichovicích je vybudovaná jednotná kanalizace (K-16.1J) s ãásteãn˘m mechanick˘m nebo mechanicko - biologick˘m pfiedãi‰tûním (septik, domovní âOV) pro 150 obyvatel. Kanalizace je v celé délce gravitaãní, jedná se o jedinou vûtev ON 700 - 1200 mm ST zakonãenou v˘ústním zdûn˘m objektem do recipientu Velká Bûlá. Na kanalizaci jsou napojeni obyvatelé obce, dûtská ozdravovna , ‰kolní zafiízení, obecní úfiad, místní restauraãní zafiízení s ubytovacími kapacitami. Na kanalizaci je napojeno 88% trval˘ch obyvatel, 16 % pfiechodnû bydlících obyvatel, ostatní obyvatelé odvádûjí spla‰kové vody pomocí septikÛ a bezodtokov˘ch jímek s vyváÏením. V obci je realizováno 5 ks domovních mikroãistíren, které jsou napojeny na kanalizaci (60 obyvatel trval˘ch i pfiechodn˘ch). Majitelem je Severoãeská vodárenská spoleãnost a.s. a provozují Severoãeské vodovody a kanalizace a.s.

Obec: Chfiibská âást: Horní Chfiibská V Horní Chfiibské není vybudovaná soustavná kanalizaãní síÈ, spla‰kové vody jsou odvádûny pfieváÏnû do septikÛ a bezodtokov˘ch jímek. Pro bytové domy pod sklárnou BLACK slouÏí lokální âOV se zaústûním do potoka - 7 % obyvatel. Sklárna BLACK má vlastní âOV pro ãi‰tûní odpadních vod z technologie, âOV pro likvidaci spla‰kov˘ch vod ze sociálních zafiízení a âOV pro ubytovnu a kuchyÀ. De‰Èové vody jsou odvádûny pfieváÏnû pomocí pfiíkopÛ, struh a propustkÛ do místních vodoteãí nebo jsou vsakovány do terénu. âást de‰Èov˘ch vod odvádí de‰Èová kanalizace ve správû i majetku obce Chfiibská.

Obec: Jetfiichovice âást: Rynartice V Rynarticích není vybudována kanalizaãní síÈ, spla‰kové vody jsou odvádûny do septikÛ a dvou domovních mikroãistíren 40% trval˘ch obyvatel (50% pfiechodn˘ch obyvatel) a bezodtokov˘ch jímek s vyváÏením na âOV Chfiibská (5 km) - 60% trval˘ch obyvatel (50% pfiechodn˘ch obyvatel). De‰Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopÛ, struh a propustkÛ do místních vodoteãí nebo vsakovány do terénu.

Obec: Chfiibská âást: Chfiibská âást odpadních vod v Chfiibské je odvádûna jednotnou kanalizací (K15.1J) s ãásteãn˘m pfieãi‰tûním (septik). Kanalizace je v celé délce gravitaãní, jedná se o tfii lokální vûtve zakonãené samostatn˘mi v˘ústními objekty do recipientu Chfiibská Kamenice. Na kanalizaci jsou napojeni obyvatelé obce (50% - 365 obyvatel), ‰kola, ‰kolní jídelna a drobné provozovny nev˘robního charakteru. âást spla‰kov˘ch vod je odvádûna do septikÛ s odtokem do povrchov˘ch vod (5% -38 obyvatel) a bezodtokov˘ch jímek. Nová kanalizace je v majetku Severoãeské vodárenské spoleãnosti a.s. a provozují ji Severoãeské vodovody a kanalizace a.s. De‰Èové vody jsou odvádûny pfieváÏnû pomocí pfiíkopÛ, struh a propustkÛ do místních vodoteãí nebo jsou vsakovány do terénu. âást de‰Èov˘ch vod odvádí de‰Èová kanalizace ve správû i majetku obce Chfiibská.

Obec: Jetfiichovice âást: V‰emily Ve V‰emilech není vybudována kanalizaãní síÈ, spla‰kové vody jsou odvádûny do septikÛ a tfií domovních mikroãistíren 40% trval˘ch obyvatel (50% pfiechodn˘ch obyvatel) a bezodtokov˘ch jímek s vyváÏením na âOV âeská Kamenice (13 km) 60% trval˘ch obyvatel (50% pfiechodn˘ch obyvatel). Rekreaãní stfiedisko Merkur Top s.r.o. Hrádek n.N. provozuje vlastní domovní âOV : BIO CLEANER BC 100 (100 EO). De‰Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopÛ, struh a propustkÛ do místních vodoteãí nebo vsakovány do terénu.

Obec: Chfiibská âást: Krásné Pole

Obec: Jetfiichovice âást: Vysoká Lípa

V Krásném Poli není vybudovaná soustavná kanalizaãní síÈ, spla‰kové vody jsou odvádûny do septikÛ a bezodtokov˘ch jímek. Firma RUBÍN- GLASS - odpadní vody pouze spla‰kové, vypou‰tûny pfies septik do vodoteãe. Rekreaãní stfiedisko U Jasanu - odpadní vody ãerpány na lokální âOV spoleãnou i pro b˘valé rekreaãní stfiedisko âKD. De‰Èové vody jsou odvádûny pfieváÏnû pomocí pfiíkopÛ, struh a propustkÛ do místních vodoteãí nebo jsou vsakovány do terénu. âást de‰Èov˘ch vod odvádí de‰Èová kanalizace ve správû i majetku obce Chfiibská.

Ve Vysoké Lípû není vybudována kanalizaãní síÈ, spla‰kové vody jsou odvádûny do septikÛ a pûti domovních mikroãistíren - 60% trval˘ch obyvatel (62% pfiechodn˘ch obyvatel) a bezodtokov˘ch jímek s vyváÏením na âOV âeská Kamenice (20 km) 40% trval˘ch obyvatel (38% pfiechodn˘ch obyvatel). Pro rekreaãní stfiedisko FEROX je vybudována domovní ãistírna se zaústûním do potoka. Obec Jetfiichovice vlastní a provozuje dal‰í domovní ãis-

[17]

Obec: Krásná Lípa âást: Vlãí Hora

tírnu - SSR Tukolap 02 (80 EO). De‰Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopÛ, struh a propustkÛ do místních vodoteãí nebo vsakovány do terénu.

V obci není vybudována kanalizaãní síÈ, spla‰kové vody jsou odvádûny do bezodtokov˘ch jímek a septikÛ s odtokem do povrchov˘ch vod. Lokální âOV má u svého zafiízení Klub ãesk˘ch turistÛ - ST.S - zemní filtr (30 EO). De‰Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopÛ, struh a propustkÛ do místních vodoteãí nebo jsou vsakovány do terénu. Je zpracován projekt vybudování kanalizace a napojení na budovanou centrální âOV

Obec: Krásná Lípa âást: Dlouh˘ DÛl V Dlouhém dole není vybudována kanalizaãní síÈ, spla‰kové vody jsou odvádûny do septikÛ a Ïump. De‰Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopÛ, struh a propustkÛ do místních vodoteãí nebo jsou vsakovány do terénu.

Obec: Krásná Lípa âást: Zahrady

Obec: Krásná Lípa âást: Hely

V obci není vybudována kanalizaãní síÈ, spla‰kové vody jsou odvádûny do bezodtokov˘ch jímek a septikÛ s odtokem do povrchov˘ch vod. De‰Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopÛ, struh a propustkÛ do místních vodoteãí nebo jsou vsakovány do terénu. Je zpracován projekt vybudování kanalizace a napojení na budovanou centrální âOV.

V osadû není vybudována kanalizaãní síÈ, spla‰kové vody jsou odvádûny do septikÛ a Ïump. De‰Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopÛ, struh a propustkÛ do místních vodoteãí nebo jsou vsakovány do terénu. Obec: Krásná Lípa âást: Krásn˘ Buk

Obec: RÛÏová âást: RÛÏová, Kamenická StráÀ

Viz ãást Krásná Lípa

V RÛÏové, Kamenické Stráni není vybudována kanalizaãní síÈ, spla‰kové vody jsou odvádûny do septikÛ a bezodtokov˘ch jímek. De‰Èové vody je odvádûny pomocí pfiíkopÛ, struh a propustkÛ do povrchov˘ch vod nebo vsakovány do terénu.

Obec: Krásná Lípa âást: Kamenná Horka V osadû není vybudována kanalizaãní síÈ, spla‰kové vody jsou odvádûny do bezodtokov˘ch jímek a septikÛ. De‰Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopÛ, struh a propustkÛ a vsakovány do terénu.

Obec: Srbská Kamenice âást: Srbská Kamenice

Obec: Krásná Lípa âást: Krásná Lípa

V Srbské Kamenici není vybudovaná kanalizaãní síÈ, spla‰kové vody jsou odvádûny do septikÛ s pfiepadem do vodoteãe a bezodtokov˘ch jímek s vyváÏením. De‰Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopÛ, struh a propustkÛ do místních vodoteãí nebo jsou vsakovány do terénu. Dle urbanistické studie se pfiedpokládá v˘stavba spla‰kové kanalizace s âOV.

Na základû dotace ze Státního fondu Ïivotního prostfiedí a za finanãní spoluúãasti Severoãeské vodárenské spoleãnosti se v souãasné dobû ve mûstû staví centrální ãistírna odpadních vod spolu se spla‰kovou kanalizací. Tato ãistírna bude obsahovat mechanicko-biologickou technologii ãi‰tûní komunálních odpadních vod a bude mít kapacitu 3500 ekvivalentních obyvatel. V˘stavba probíhá ve dvou etapách a po dokonãení zajistí ãi‰tûní cca 80% komunálních odpadních vod v centrální ãásti Krásné Lípy a Krásného Buku. âistírna odpadních vod bude uvedena do zku‰ebního provozu v ãervnu 2004. Do trvalého provozu by mûla b˘t uvedena do konce roku 2004. V rámci obou etap bude (kromû vlastní ãistírny) vybudováno cca 9 800 m stokové sítû, 2 ãerpací stanice spla‰kov˘ch vod a 351 pfiípojek. Navíc bude vybudováno 1 500 m vodovodního potrubí pro rozvod pitné vody tam, kde dosud nebyla pitná voda zavedena. Celkové náklady na obû etapy dosahují ãástky 82 mil. Kã, vãetnû pfieloÏek komunikací.

Obec: Staré Kfieãany âást: Brtníky V Brtníkách není vybudovaná kanalizaãní síÈ, spla‰kové vody jsou odvádûny do septikÛ s odtokem do povrchov˘ch vod a bezodtokov˘ch jímek s vyváÏením na âOV Varnsdorf do 25 km. V obci má vlastní ãistírnu: Okresní ústav soc. péãe, Dûãín VHS 1 (150 EO), do které jsou napojeny i 3 bytovky celní sluÏby. TESAS s.r.o. Teplice - DâB 16. Je zde i jedna kofienová ãistírna pro 8 EO. De‰Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopÛ, struh a propustkÛ do místních vodoteãí nebo jsou vsakovány do terénu.

Pokud jde o zneãi‰tûní prÛmyslov˘mi odpadními vodami, jedin˘m potenciálním zdrojem je firma Color-Tex. Tato firma má sice ãistírnu odpadních vod, podle nepotvrzen˘ch stíÏností obãanÛ v‰ak obãas do Kfiinice vypou‰tí odpadní vody neãi‰tûné.

Obec: Staré Kfieãany âást: Kopec V Kopci není vybudovaná kanalizaãní síÈ, spla‰kové vody jsou odvádûny do septikÛ a bezodtokov˘ch jímek. De‰Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopÛ, struh a propustkÛ do místních vodoteãí nebo jsou vsakovány do terénu.

Obec: Krásná Lípa âást: Kyjov V osadû není vybudována kanalizaãní síÈ, spla‰kové vody jsou odvádûny do bezodtokov˘ch jímek. De‰Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopÛ, struh a propustkÛ a vsakovány do terénu.

Shrnutí souãasného stavu PfievaÏující zpÛsob sbûru a ãi‰tûní komunálních odpadních vod je prostfiednictvím septikÛ s pfiepadem do vodoteãe a bezodtokov˘ch jímek s vyváÏením. Komunální âOV existují pouze ve Hfiensku a ãásteãnû v Krásné Lípû. V Krásné Lípû je navíc ve v˘stavbû velká centrální âOV a kanalizace. V Jetfiichovicích a Chfiibské navíc existuje i ãásteãná kanalizace.

Obec: Krásná Lípa âást: SnûÏná V obci není vybudována kanalizaãní síÈ, spla‰kové vody jsou odvádûny do bezodtokov˘ch jímek. De‰Èové vody jsou odvádûny pomocí pfiíkopÛ, struh a propustkÛ a vsakovány do terénu. [18]

Poãet obyvatel jednotliv˘ch lokalit/ãástí obcí âeského ·v˘carska, napojen˘ch na kanalizaci a âOV, shrnuje následující graf: Graf ã. 4 Poãet obyvatel napojen˘ch na kanalizaci a âOV

Mezná

■ âOV ■ Kanalizace

Hfiensko Janov Srbská Kamenice Kamenická StráÀ RÛÏová Vysoká Lípa V‰emily Rynartice Jetfiichovice Krásné Pole Horní Chfiibská Dolní Chfiibská Chfiibská Doubice Zahrady Vlãí Hora SnûÏná Dlouh˘ DÛl Kamenná Horka Hely Kyjov Krásn˘ Buk Krásná Lípa Kopec Brtníky

0

500

1000

[19]

1500

2000

2500

• V Jetfiichovicích si lidé stûÏují na zneãi‰tûnou Kamenici z niÈárny v Chfiibské • V Doubici je problémem zneãi‰tûná odpadní voda z chatiãek u lesa (dfiíve suchá WC) • V RÛÏové jsou problémem penziony vypou‰tûjící vodu do potoka • Ve Chfiibské je problémem neexistence vlastníka ãásti kanalizace • V Mezné pfiedstavují neãi‰tûné odpadní vody v˘raznou bariéru pro dal‰í rozvoj cestovního ruchu, Mezná je navíc jediná lokalita uvnitfi národního parku • V Krásné Lípû zneãi‰tûná voda z továrny Color Tex

5.2.3. Problémy v oblasti ãi‰tûní komunálních odpadních vod Základními problémy v ãi‰tûní komunálních odpadních vod âeského ·v˘carska jsou: • ‰patn˘ technick˘ stav septikÛ a jímek, vedoucí k únikÛm odpadních vod • nekázeÀ obãanÛ i provozovatelÛ zafiízení cestovního ruchu, projevující se cílen˘m vypu‰tûním odpadních vod ze septikÛ a jímek • ‰patná legislativa, vycházející z nerealistického modelu chování obyvatel a preferující bezodtokové jímky s vyváÏením oproti âOV v oblastech bez vodoteãe • fiada penzionÛ a restaurací nemá âOV

5. 2. 4. Potfieby identifikované starosty obcí âeského ·v˘carska

Tyto problémy potvrdily i rozhovory se starosty obcí. Navíc jsme zaregistrovali následující problémy:

Na základû diskusí se starosty jednotliv˘ch obcí jsme sestavili pfiehled potfieb jednotliv˘ch lokalit (ãástí obcí) v oblasti ãi‰tûní odpadních vod v âeském ·v˘carsku.

• V Brtníkách, Kopci, Doubici, Jetfiichovicích, Vysoké Lípû a RÛÏové si obãané stûÏují na zápach ze zneãi‰tûné vody

Tabulka ã. 9 Potfieby jednotliv˘ch ãástí obcí na základû rozhovorÛ se starosty Ob. DO HR HR CH CH CH CH JA JE JE JE JE KL KL KL KL KL KL KL KL KL RU RU SK SK SR

âást obce Doubice Hfiensko Mezná Chfiibská Dolní Chfiibská Horní Chfiibská Krásné Pole Janov Jetfiichovice Rynartice V‰emily Vysoká Lípa Krásná Lípa Krásn˘ Buk Kyjov Hely Kamenná Horka Dlouh˘ DÛl SnûÏná Vlãí Hora Zahrady RÛÏová Kamenická StráÀ Brtníky Kopec Srbská Kamenice

Potfieba Studie proveditelnosti ãi‰tûní odpadních vod, evidence vyváÏení Ïump Studie Studie Studie Studie

proveditelnosti proveditelnosti proveditelnosti proveditelnosti

ãi‰tûní ãi‰tûní ãi‰tûní ãi‰tûní

odpadních odpadních odpadních odpadních

vod a následná realizace vod vod vod

Studie proveditelnosti rekonstrukce a roz‰ífiení âOV i KAN, identifikace investora Studie proveditelnosti, grantové schéma individuálních pfiíspûvkÛ na âOV

Odstranit zneãi‰tûní z továrny ColorTex

Chybûjící finanãní zdroje pro v˘stavbu kanalizace a napojení na âOV Chybûjící finanãní zdroje pro v˘stavbu kanalizace a napojení na âOV Projektová dokumentace pro 3 ubytovací zafiízení, 2 hospody a ‰kolu Opravy stávajících vybíracích jímek, zvaÏují pfiíspûvky na individuální âOV Studie proveditelnosti ãi‰tûní odpadních vod

Témûfi v‰ichni starostové, pro které pfiedstavovalo ãi‰tûní odpadních vod problém, zmínili, Ïe nepovaÏují za vhodné centralizované fie‰ení tohoto problému (1 centrální âOV a 1 kanalizaãní systém) a projevili zájem o fie‰ení decentralizovaná, spo-

ãívající ve v˘stavbû nûkolika men‰ích âOV a v extrémní podobû i ve v˘stavbû individuálních âOV pro jednotlivé objekty. DÛvodem byla vy‰‰í nejen finanãní nároãnost „centralizovaného“ fie‰ení, ale téÏ problematická nákladová a provozní efektivita tohoto fie‰ení.

[20]

5.2.5. Investice pfiedpokládané Plánem rozvoje vodovodÛ a kanalizací Ústeckého kraje Tabulka ã. 10 Investiãní akce zafiazené do Plánu rozvoje investic a kanalizací Ústeckého kraje Ob.

âást obce

Akce

Mil. Kã

DO HR HR CH CH CH CH JA JE JE JE JE KL KL KL KL KL KL KL KL KL RU RU RU SK SK SR SR

Doubice Hfiensko Mezná Chfiibská Dolní Chfiibská Horní Chfiibská Krásné Pole Janov Jetfiichovice Rynartice V‰emily Vysoká Lípa Krásná Lípa Krásn˘ Buk Kyjov Hely Kamenná Horka Dlouh˘ DÛl SnûÏná Vlãí Hora Zahrady RÛÏová RÛÏová Kamenická StráÀ Brtníky Kopec Srbská Kamenice Srbská Kamenice

V˘stavba âOV 450 EO, KAN 6,4 km

44.2

Napojení obyvatelé po 2015

âasov˘ horizont

V˘stavba âOV 350 EO, KAN 1,9 km, 4x âS V˘stavba âOV 900 EO, KAN 3,2 km

16.0 25.9

600

po 2015 do 2010

Rekonstrukce âOV, KAN 2,0 Km pfiíp 150m V˘stavba âOV 700 EO, KAN 2,2 km

11.0 21.1

80 181

do 2015 do 2010

âOV a kanalizace ve v˘stavbû âOV a kanalizace ve v˘stavbû

V˘stavba âOV 150 EO, KAN 1,6 km V˘stavba âOV 150 EO?, KAN 2,0 km

9.4 11.4

do 2010 po 2015

V˘stavba âOV 500 EO, KAN 2,6 km

18.6

po 2015

V˘stavba âOV 250 EO, KAN 2,4 km, 2x âS Roz‰ífiení âOV o 250 EO, 3x âS, dostavba KAN

13.0 13.6

[21]

150

do 2015 po 2015

5.2.6. Poãet obyvatel a rekreantÛ podle ãástí obcí 4

dou i chalupáfii/rekreanti, a v˘raznû se tak zv˘‰í objem odpadních vod, uvádíme níÏe tabulku s odhadem celkového poãtu obyvatel a rekreantÛ. Zvlá‰tû pfii porovnání s grafem 1, odhalíme napfi. u Doubice ãi Janova více neÏ trojnásobn˘ sezonní nárÛst, kter˘ je zpÛsoben pfiítomností rekreantÛ na rekreaãních objektech.

ProtoÏe pro urãení prioritních potfieb v oblasti ãi‰tûní komunálních odpadních vod je dÛleÏit˘ i celkov˘ poãet obyvatel jednotliv˘ch lokalit v letních mûsících, kdy k trval˘m obyvatelÛm pfiibuGraf ã. 5 Poãet obyvatel lokalit vãetnû rekreantÛ âeské ·v˘ãarsko - trvale bydlící a rekreanti - ãásti obcí Hely Kopec Kamenná Horka Rynartice Zahrady Dlouh˘ DÛl SnûÏná Vysoká Lípa V‰emily Mezná Kyjov Krásn˘ Buk Janov Krásné Pole Brtníky Horní Chfiibská RÛÏová Vlãí Hora Jetfiichovice Srbská Kamenice Dolní Chfiibská Hfiensko Chfiibská Doubice Krásná Lípa

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

4. Údaj pfievzat z vlastního ‰etfiení Severoãesk˘ch vodovodÛ a kanalizací, a.s. zpracovaného pro potfieby plánu rozvoje vodovodÛ a kanalizací Ústeckého kraje. [22]

Dal‰í dvû kritéria jsou syntetická a odráÏejí v˘znam dané lokality z hlediska udrÏitelného rozvoje popisované oblasti:

5.2.7. Identifikace prioritních lokalit Pro identifikaci prioritních lokalit/ãástí obcí jsme nejprve pouÏili jejich zhodnocení podle nûkolika pomocn˘ch kritérií ve vztahu k udrÏitelnému rozvoji regionu. První dvû kritéria odráÏejí v˘znam dané lokality pro:

• z pohledu Správy Národního parku âeské ·v˘carsko • z pohledu Správy Chránûné krajinné oblasti Labské Pískovce V˘sledky tohoto pomocného hodnocení jsou shrnuty v následující tabulce

• zranitelnost podzemních vod • ochranu vodních zdrojÛ

Tabulka ã. 11 Pomocné hodnocení lokalit (ãástí obcí) âeského ·v˘carska

Obec

NÁZEV

DO HR HR CH CH CH CH JA JE JE JE JE KL KL KL KL KL KL KL KL KL RU RU SK SK SR

Doubice Hfiensko Mezná Chfiibská Dolní Chfiibská Horní Chfiibská Krásné Pole Janov Jetfiichovice Rynartice V‰emily Vysoká Lípa Krásná Lípa Krásn˘ Buk Kyjov Hely Kamenná Horka Dlouh˘ DÛl SnûÏná Vlãí Hora Zahrady RÛÏová Kamenická StráÀ Brtníky Kopec Srbská Kamenice

zranitelnost podzemních vod

ochrana vodních zdrojÛ

Priorita

Priorita

V˘znamné Priorita Priorita Priorita Priorita Priorita Priorita Priorita Priorita Priorita

Souhrnné hodnocení NPâ· CHKOLP Priorita V˘znamné V˘znamné Priorita Priorita Priorita Priorita Priorita V˘znamné Priorita Priorita V˘znamné Priorita V˘znamné Priorita V˘znamné V˘znamné

V˘znamné V˘znamné V˘znamné V˘znamné V˘znamné

Priorita Priorita

Priorita V˘znamné

V˘znamné V˘znamné Priorita

správ navrhujeme následující prioritní lokality pro fie‰ení problémÛ ãi‰tûní komunálních odpadních vod z pohledu udrÏitelného rozvoje âeského ·v˘carska:

Dále shrnujeme nejdÛleÏitûj‰í komentáfie pfiedstavitelÛ obou správ (NP â· i CHKO LP) k fie‰ené problematice: Správa NP âeské ·v˘carsko • doporuãuje zamûfiit se na decentralizovaná fie‰ení • upozorÀuje na ãastûj‰í v˘skyt havárií na Kamenici a Kfiinici

Priorita I. • • • • • •

Správa CHKO Labské pískovce • upozorÀuje rovnûÏ na problematiku prÛmyslového zneãi‰tûní • doporuãuje podporu kofienov˘ch âOV a skupinov˘ch/individuálních âOV • upozorÀuje na v˘znam nivy Kamenice v Srbské Kamenice a V‰emilech - 2. vnitfiní pásmo hygienické ochrany a rezervace • upozorÀuje na zámûr skladovat v Janské ropné produkty • navrhuje v Jetfiichovicích vyuÏít mokfiad v místû navrhované âOV a pfiedfiadit jí kofienovou ãistírnu

Doubice Chfiibská, Horní Chfiibská, Dolní Chfiibská Janov Jetfiichovice Krásná Lípa, Krásn˘ Buk Mezná

Priorita II. • • • • •

Na základû v˘‰e uvedeného pomocného hodnocení, poãtu obyvatel (rekreantÛ) a diskusí se starosty i pfiedstaviteli obou

[23]

Brtníky Srbská Kamenice Vlãí Hora V‰emily Zahrady

Prostorové rozloÏení prioritních lokalit je znázornûno na následujícím obrázku: Mapa ã. 3 Prioritní lokality pro ãi‰tûní komunálních odpadních vod

Jednotlivé projekty/zámûry projektÛ jsou zformulovány níÏe. Lokality Krásná Lípa a Krásn˘ Buk jiÏ dále neuvádíme z dÛvodu probíhající v˘staby. raznit rozptyl mezi obvykl˘m centralizovan˘m pfiístupem (viz 5.2.4) a decentralizovan˘m fie‰ením, na jehoÏ preferenci se nezávisle na sobû shodli jak zástupci obcí, tak i pfiedstavitelé správ NP âeské ·v˘carsko a CHKO Labské pískovce. Pfii zvaÏování nákladÛ na decentralizované varianty jsme vycházeli z pfiedpokladu, Ïe se k tomuto fie‰ení na zaãátku pfiikloní jen ãást obyvatel. Dále jsme se pokusili identifikovat moÏné zdroje financování a dal‰í kroky potfiebné k úspû‰nému pfiedloÏení identifikovan˘ch projektÛ pro financování.

5.2.8. Formulace projektÛ Na základû informací z pfiedchozích anal˘z i hodnocení jsme pro kaÏdou z navrÏen˘ch prioritních lokalit zformulovali zadání projektu. Jednotná struktura, kterou jsme pro toto zadání navrhli a pouÏili, vychází ze struktury matice logick˘ch rámcÛ (logframe) tak, jak je vyÏadováno Evropskou komisí pfii pfiedkládání projektÛ pro financování ze zdrojÛ Evropské unie. Dále jsme se snaÏili formou variantního fie‰ení zdÛPriorita I. Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíle Specifick˘ cíl

Varianta I. Centrální âOV 900 EO, KAN 3,2 km - jen Chfiibská Náklady

Chfiibská Chfiibská, Horní Chfiibská, Dolní Chfiibská Odpadní vody Minimalizovat zátûÏ ekosystémÛ Národního parku zneãi‰tûním komunálními odpadními vodami Zajistit ãi‰tûní odpadních vod z trvale obydlen˘ch domÛ a objektÛ individuální rekreace a zamezit prÛsakÛm ãi zámûrnému vypou‰tûní odpadních jímek v Chfiibské, Horní Chfiibské a Dolní Chfiibské Varianta II. Individuální popfi. skupinové malé âOV pro v‰echny tfii ãásti Varianta I. 25,9 mil. Kã Varianta II. 5 - 25 mil. Kã v závislosti na ochotû se zapojit • trvale bydlící • chalupáfii • penzióny a restaurace [24]

MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady

MoÏné financování

Dal‰í kroky

SFÎP Program 1.1. nebo 1.2. SOP Infrastruktura Priorita 3, opatfiení 3.2. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

Janov Janov Odpadní vody Minimalizovat zátûÏ ekosystémÛ národního parku zneãi‰tûním komunálními odpadními vodami Zv˘‰it podíl ãi‰tûní odpadních vod v Janovû Rekonstrukce stávající âOV Vybudování kanalizace 20 mil. Kã SFÎP Program 1.2. SROP Priorita 4, opatfiení 4.1. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

Jetfiichovice Jetfiichovice Odpadní vody Minimalizovat zátûÏ ekosystémÛ Národního parku zneãi‰tûním komunálními odpadními vodami Zajistit ãi‰tûní odpadních vod z trvale obydlen˘ch domÛ a objektÛ individuální rekreace a zamezit prÛsakÛm ãi zámûrnému vypou‰tûní odpadních jímek v Jetfiichovicích Varianta I. Centrální âOV 700 EO, 2,2 km KAN Varianta II. Individuální popfi. skupinové malé âOV, kofienová ãistírna pfied mokfiadem, mokfiad zachován Varianta I. 21,1 mil. Kã Varianta II. 4 - 12 mil. Kã v závislosti na ochotû se zapojit • trvale bydlící • chalupáfii • penziony a restaurace SFÎP Program 1.2. SROP Priorita 4, opatfiení 4.1. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

[25]

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady

MoÏné financování

Dal‰í kroky

Krásná Lípa Krásná Lípa, Krásn˘ Buk Odpadní vody Minimalizovat zátûÏ ekosystémÛ národního parku zneãi‰tûním komunálními odpadními vodami Zajistit ãi‰tûní odpadních vod z trvale obydlen˘ch domÛ a objektÛ individuální rekreace nenapojen˘ch v 1. etapû Vybudovat kanalizaci (2. etapa) a napojit ji na budovanou âOV v Krásném Buku 35 mil. Kã SFÎP Program 1.2. SOP Infrastruktura Priorita 3, opatfiení 3.2. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • Îádost o finanãní zdroje

Hfiensko Mezná Odpadní vody Minimalizovat zátûÏ ekosystémÛ Národního parku zneãi‰tûním komunálními odpadními vodami Zajistit ãi‰tûní odpadních vod z trvale obydlen˘ch domÛ a objektÛ individuální rekreace a zamezit prÛsakÛm ãi zámûrnému vypou‰tûní odpadních jímek v Mezné Varianta I. Centrální âOV 350 EO, 1,9 km KAN, 4 x âS Varianta II. Individuální popfi. skupinové malé âOV Varianta I. 16 mil. Kã Varianta II. 2 - 8 mil. Kã v závislosti na ochotû se zapojit • trvale bydlící • chalupáfii • penziony a restaurace SFÎP Program 1.2. SROP Priorita 4, opatfiení 4.1. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

[26]

Priorita II. Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady

MoÏné financování

Dal‰í kroky

Krásná Lípa Vlãí Hora, Zahrady Odpadní vody Minimalizovat zátûÏ ekosystémÛ Národního parku zneãi‰tûním komunálními odpadními vodami Zajistit ãi‰tûní komunálních odpadních vod ve Vlãí Hofie a Zahradách Varianta I. Vybudovat kanalizaci a napojit ji na centrální âOV v Krásné Lípû Varianta I. 25 mil. Kã SFÎP Program 1.2. SROP Priorita 4, opatfiení 4.1. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

Staré Kfieãany Brtníky Odpadní vody Minimalizovat zátûÏ ekosystémÛ Národního parku zneãi‰tûním komunálními odpadními vodami Zajistit ãi‰tûní odpadních vod z trvale obydlen˘ch domÛ a objektÛ individuální rekreace a zamezit prÛsakÛm ãi zámûrnému vypou‰tûní odpadních jímek v Brtníkách Varianta I. Centrální âOV 500 EO, 2,6 km KAN Varianta II. Individuální, popfi. skupinové malé âOV Varianta I. 18,6 mil. Kã Varianta II. 2 - 8 mil. Kã v závislosti na ochotû se zapojit • trvale bydlící • chalupáfii • penzióny a restaurace SFÎP Program 1.2. SROP Priorita 4, opatfiení 4.1. GEF integrovan˘ management ekosystémÛ • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda zástupcÛ zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

[27]

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíle Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady

MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady

MoÏné financování

Dal‰í kroky

Srbská Kamenice Srbská Kamenice Odpadní vody Minimalizovat zátûÏ ekosystémÛ Národního parku zneãi‰tûním komunálními odpadními vodami Zajistit ãi‰tûní odpadních vod z trvale obydlen˘ch domÛ a objektÛ individuální rekreace a zamezit prÛsakÛm ãi zámûrnému vypou‰tûní odpadních jímek v Srbské Kamenici Varianta I. Centrální âOV 500 EO, KAN 2,2 km, 5 x âS Varianta II. Individuální, popfi. skupinové malé âOV pro v‰echny tfii ãásti Varianta I. 26,6 mil. Kã Varianta II. 3 - 10 mil. Kã v závislosti na ochotû se zapojit • trvale bydlící • chalupáfii • penzióny a restaurace SFÎP Program 1.1. nebo 1.2. SROP Priorita 4, opatfiení 4.1. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

Jetfiichovice V‰emily Odpadní vody Minimalizovat zátûÏ ekosystémÛ Národního parku zneãi‰tûním komunálními odpadními vodami Zajistit ãi‰tûní odpadních vod z trvale obydlen˘ch domÛ a objektÛ individuální rekreace a zamezit prÛsakÛm ãi zámûrnému vypou‰tûní odpadních jímek ve V‰emilech Varianta I. Centrální âOV není v PRVK plánována Varianta II. Individuální popfi. skupinové malé âOV, kofienová ãistírna pfied mokfiadem, mokfiad zachován Varianta I. Varianta II. 3 - 10 mil. Kã v závislosti na ochotû se zapojit • trvale bydlící • chalupáfii • penzióny a restaurace • jízdárna SFÎP Program 1.2. SROP Priorita 4, opatfiení 4.1. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

[28]

·v˘carsko a obecnû prospû‰né spoleãnosti âeské ·v˘carsko o získání dotace, mohl by svou roli sehrát i tfietí zdroj financování, a sice Global Environment Facility (GEF) prostfiednictvím projektu Integrovan˘ management ekosystémÛ âeského ·v˘carska.

5.2.9. MoÏné zdroje financování Pro financování identifikovan˘ch projektÛ pfiicházejí v úvahu zejména dva následující zdroje financování: • Státní fond Ïivotního prostfiedí • Strukturální fondy Evropské Unie

Pokud jde o Státní fond Ïivotního prostfiedí, v úvahu pfiicházejí Ïlutû vyznaãené programy podpory z níÏe uvedeného pfiehledu podpor SFÎP v oblasti ochrany vod.

Pokud bude úspû‰ná snaha Správy Národního parku âeské

Tabulka ã. 12 Pfiehled programÛ SFÎP v oblasti ochrany vod Program 1.1. Stfiední zdroje 1.2.

Ochrana zdrojÛ

1.4. 1.5.

Roz‰ífiení âOV Roz‰ífiení KAN

1.6.

Koncepce

Popis spoleãná âOV (nová ãi roz‰ífiení) vefiejná ãást kanalizace opatfiení u komunálních zdrojÛ

Vel. 2000 0

2000

roz‰ífiení kapacity nebo intenzifikace obecních âOV pfiipojení dal‰ího zdroje zneãi‰tûní na existující kanalizaci a âOV zpracování koncepce ochr. vod

10000 300

50000 10000

ochranná pásma: - zdrojÛ pitné vody - pfiírodních léãiv˘ch zdr. - zdrojÛ pfiír. min. vod národní parky chránûné krajinné oblasti území âR území âR

N/A

N/A

pro v‰echny kraje âR

V rámci novû zvaÏovaného dotaãního titulu pro obce okolo národních parkÛ se navíc poãítá se zv˘‰ením podílu poskytované dotace, coÏ by mûlo je‰tû více usnadnit pfiístup k dotaãním prostfiedkÛm fondu, a symbolicky tak potvrdit v˘luãnost obcí spojen˘ch s národními parky. Problémem v‰ak zÛstává, Ïe dosavadní pravidla SFÎP neumoÏÀují dotaãní podporu individuálních âOV.

kategorie 10000

Vymezení území âR

Prostfiedky fie‰ení - vybudování a modernizace âOV v aglomeracích nad 2 000 EO - dostavba kanalizaãních systémÛ v aglomeracích nad 2 000 EO - rekonstrukce a modernizace âOV v aglomeracích nad 10 000 EO a jejich doplnûní o technologie na odstraÀování nutrientÛ (dusíku a fosforu) - budování zafiízení na vyuÏití a odstraÀování kalÛ z ãistíren odpadních vod

Pokud jde o strukturální fondy Evropské unie, v úvahu pfiicházejí následující dva operaãní programy: • Operaãní program Infrastruktura - v gesci ministerstva Ïivotního prostfiedí • Spoleãn˘ regionální operaãní program (SROP) - v gesci ministerstva pro místní rozvoj

Forma podpory - nevratná pfiímá pomoc

PfiestoÏe v souãasné dobû probíhá jednání o pfiesunu ve‰ker˘ch ãástí, t˘kajících se Ïivotního prostfiedí, ze SROP do OP Infrastruktura, uvádíme níÏe stávající ãlenûní tûchto operaãních programÛ. Pfiedpokládáme totiÏ, Ïe environmentální opatfiení SROP budou do OP Infrastruktura integrována v nezmûnûné podobû. Typy projektÛ (prostfiedky fie‰ení), relevantní pro âeské ·v˘carsko, jsme zv˘raznili Ïlutû:

Koneãní pfiíjemci - obce, svazky obcí, kraje, asociace krajÛ, soukromé subjekty, státní organizace Spoleãn˘ regionální operaãní program 6 Priorita 4. Zlep‰ování Ïivotního prostfiedí v obcích a regionech

Operaãní program Infrastruktura 5 Priorita 3. Zlep‰ování environmentální infrastruktury

Opatfiení 4.1. Zlep‰ování kvality vody v regionech

Opatfiení 3.2. Zlep‰ování infrastruktury ve vodním hospodáfiství

Operaãní cíle - spolehlivé zásobování obcí pitnou vodou v trvalé kvalitû. - spolehlivé odvádûní a ãi‰tûní odpadních vod. - spolehlivá ochrana vod.

Operaãní cíle - zv˘‰ení poãtu EO napojen˘ch na vyhovující ãistírnu odpadních vod - zlep‰ení ãistoty vodních tokÛ - zlep‰ení úrovnû kalového hospodáfiství

5. Zdroj: www.env.cz 6. Zdroj: www.mmr.cz [29]

• vedoucí Správy Chránûné krajinné oblasti Labské Pískovce Zpracovali jsme pfiehled stfiedních a velk˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í v âeském ·v˘carsku Zpracovali jsme pfiehled problémÛ a potfieb v oblasti ochrany ovzdu‰í, jak je vidí pfiedstavitelé obcí Ve spolupráci se Správou Národního parku âeské ·v˘carsko a Správou Chránûné krajinné oblasti Labské Pískovce jsme vybrali kritéria pro v˘bûr prioritních lokalit Na základû v˘‰e zmínûn˘ch kritérií jsme vybrali prioritní lokality Pro kaÏdou z prioritních lokalit jsme zformulovali odpovídající projekt

Prostfiedky fie‰ení - obnova a roz‰ifiování vodovodních sítí. - zv˘‰ení kapacity a úãinnosti existujících ãistíren odpadních vod. - v˘stavba nov˘ch a rekonstrukce kanalizaãních sítí a ãistíren odpadních vod (v obcích do 2.000 ekvivalentních obyvatel). - v˘stavba zafiízení pro alternativní ãi‰tûní odpadních vod (v obcích do 2.000 ekvivalentních obyvatel). - ochrana zdrojÛ léãebn˘ch a minerálních vod. - sanace kontaminovaného prostfiedí ohroÏujícího podzemní vody. Forma podpory - nevratná pfiímá pomoc

5.3.2. Zdroje zneãi‰Èování ovzdu‰í âeského ·v˘carska âeská legislativa rozeznává 4 kategorie zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í

Koneãní pfiíjemci • malé (do 200 kW tepelného v˘konu) • stfiední (od 200 do 5 000 kW tepelného v˘konu a vybrané technologie) • velké (od 5 000 kW tepelného v˘konu do 50 000 kW tepelného pfiíkonu a vybrané technologie) • zvlá‰tû velké spalovací zdroje (nad 50 000 kW tepelného pfiíkonu)

- obce, svazky obcí

5. 3. Potfieby v oblasti ãistoty ovzdu‰í 5.3.1. Úvod

Domácnosti Domácnosti nejsou ãeskou legislativou zahrnuty do zdrojÛ zneãi‰Èování. Lze fiíci, Ïe pfievaÏujícím palivem je hnûdé uhlí (vût‰inou z Mostecké uhelné spoleãnosti) s v˘znamn˘m podílem dfieva. V Krásné Lípû a Chfiibské ãást domácností vyuÏívá jako zdroj energie zemní plyn. V malé mífie je vyuÏíván LTO a elektfiina.

Druh˘m, ne tak zásadním problémov˘m okruhem pro zachování ekosystémÛ âeského ·v˘carska je zneãi‰tûní ovzdu‰í, které pochází z osídlené oblasti âeského ·v˘carska. Cílem této ãásti proto je identifikovat prioritní potfieby âeského ·v˘carska v oblasti infrastruktury nutné pro ochranu ovzdu‰í. Pro identifikaci potfieb jsme zvolili následující postup:

Malé zdroje zneãi‰Èování ovzdu‰í

Provedli jsme re‰er‰i existujících podkladÛ, jmenovitû • databáze velk˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í (REZZO1) • databáze stfiedních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í (REZZO1) • roãenka ãistoty ovzdu‰í âHMÚ • vûstník MÎP ã. 2/2003 obsahující vymezení oblastí se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í Setkali jsem se s následujícími zástupci klíãov˘ch zájmov˘ch skupin • starostové v‰ech devíti obcí • fieditel Správy Národního parku âeské ·v˘carsko

Tyto zdroje jsou v kompetenci jednotliv˘ch obcí, av‰ak s v˘jimkou Krásné Lípy neexistuje jejich evidence. Pokud jde o pouÏívané palivo, platí zde totéÏ co pro domácnosti – pfievaÏujícím zdrojem energie je tedy hnûdé uhlí. Stfiední zdroje zneãi‰Èování ovzdu‰í V âeském ·v˘carsku existuje celkem 16 stfiedních zdrojÛ, z toho 12 spalovacích a 4 technologické, viz následující tabulka:

Tabulka ã. 13 Stfiední zdroje zneãi‰Èování ovzdu‰í v âeském ·v˘carsku Spalovací zdroje Provozovatel – vlastník âeské dráhy - DDC, G¤ Praha Josef Papou‰ek První truhláfiská spoleãnost SãVaK, a.s. Teplice Dûtská ozdravovna EURO TOPOZ, s. r.o. Mûsto Krásná Lípa Mûsto Krásná Lípa Michel Reisen, s.r.o. Pharming, a.s. Ústav sociální péãe Krásná Lípa Pila Srbská Kamenice, s.r.o. ÚSP Brtníky

Název zdroje kotelna - rekreaãní stfi. Chfiibská truhláfiství Chfiibská úpravna vody Chfiibská kotelna Dûtské ozdravovny kotelna Krásná Lípa kotelna Z· centrální kotelna kotelna kotelna Zahrady kotelna ÚSP pila Srbská Kamenice kotelna

Obec Chfiibská Chfiibská Chfiibská Jetfiichovice Krásná Lípa Krásná Lípa Krásná Lípa Krásná Lípa Krásná Lípa Krásná Lípa Srbská Kamenice Staré Kfieãany

Technologické zdroje Provozovatel - vlastník âeské dráhy - DDC, G¤ Praha âEPRO, a.s. BENZINA, a.s. TISK KRÁSNÁ LÍPA, s r.o.

Název zdroje vlastní provoz kofienové ãistírny vlastní provoz ãerpací stanice vlastní provoz ãerpací stanice vlastní provoz tiskárny

Obec Chfiibská Hfiensko Krásná Lípa Krásná Lípa

[30]

Velké zdroje zneãi‰Èování ovzdu‰í V âeském ·v˘carsku existují pouze dva velké zdroje zneãi‰Èování ovzdu‰í: Tabulka ã. 14 Velké zdroje zneãi‰Èování ovzdu‰í v âeském ·v˘carsku

Provozovatel - vlastník

Obec

Palivo

Sklárny Chfiibská – Black, s.r.o. Teplofluid, s.r.o. (Color Tex)

Horní Chfiibská Krásná Lípa

Zemní plyn Hnûdé uhlí

Emise 1999 (tuny/rok) Tuhé Látky SO2 0.542 0.142 2 26

NOX 2.504 8

Kvalita ovzdu‰í

Zvlá‰È velké zdroje zneãi‰Èování ovzdu‰í

Pfies absenci mûfiících stanic lze fiíci, Ïe kvalita ovzdu‰í âeského ·v˘carska je velmi dobrá. Tento názor mÛÏeme podloÏit následujícími fakty:

V âeském ·v˘carsku se nenachází Ïádn˘ zdroj z této kategorie.

Zdroje v okolí âeského ·v˘carska

• V âeském ·v˘carsku i jeho bezprostfiedním okolí se nachází minimum zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í • V uplynul˘ch 15 - 20 letech do‰lo k dramatickému zlep‰ení kvality ovzdu‰í v celé âeské republice, zejména v‰ak v severozápadních âechách. Toto zlep‰ení mÛÏeme dokumentovat i na kartogramech s prostorov˘m rozloÏením koncentrací polétavého prachu a oxidu sifiiãitého, jakoÏto typick˘mi ‰kodlivinami severozápadních âech:

V okolí âeského ·v˘carska se nenachází Ïádn˘ zdroj zneãi‰Èování ovzdu‰í, kter˘ by v˘znamnû ovlivÀoval kvalitu ovzdu‰í v âeském ·v˘carsku.

5. 3. 3. Kvalita ovzdu‰í âeského ·v˘carska Monitoring

Mapa ã. 5 RozloÏení roãních aritmetick˘ch prÛmûrÛ oxidu sifiiãitého - prÛmûr 1980-85

Na území âeského ·v˘carska (tj. 9 obcí tvofiících administrativní obal ãi „ochranné pásmo“ Národního parku âeské ·v˘carsko) není ani jedna stanice mûfiící kvalitu ovzdu‰í. RozloÏení tûchto stanic v Ústeckém kraji je uvedeno na následujícím obrázku.

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

Mapa ã. 4 RozloÏení mûfiících stanic kvality ovzdu‰í Ústeckého kraje 7

0-30 µg/m 3 30-50 µg/m 3 50-70 µg/m 3 70-90 µg/m 3 90-110 µg/m 3 110-130 µg/m 3 130-150 µg/m 3 150-170 µg/m 3 170-190 µg/m 3

Mapa ã. 6 RozloÏení roãních aritmetick˘ch prÛmûrÛ oxidu sifiiãitého - 1990 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

Nejbliωí mûfiící stanice jsou tedy v Dûãínû (1014) a Valdeku (1015), coÏ dosti problematizuje pfiesnost získan˘ch údajÛ.

7. Zdroj: âesk˘ hydrometeorologick˘ ústav

[31]

0-30 µg/m 3 30-50 µg/m 3 50-70 µg/m 3 70-90 µg/m 3 90-110 µg/m 3 110-130 µg/m 3 130-150 µg/m 3 150-170 µg/m 3 170-190 µg/m 3

Mapa ã. 7 RozloÏení roãních aritmetick˘ch prÛmûrÛ polétavého prachu - prÛmûr 1980-85 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

Vymezení oblastí se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í

0-30 µg/m 3 30-50 µg/m 3 50-70 µg/m 3 70-90 µg/m 3 90-110 µg/m 3 110-130 µg/m 3 130-150 µg/m 3 150-170 µg/m 3 170-190 µg/m 3

Zákon 86/2002 v návaznosti na evropskou legislativu v oblasti ochrany ovzdu‰í stanovuje dva okruhy imisních limitÛ • pro ochranu lidského zdraví • pro ochranu ekosystémÛ a vegetace Tento zákon rovnûÏ stanovuje ministerstvu Ïivotního prostfiedí povinnost vymezovat oblasti se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í. Na základû 1. sdûlení ministerstva Ïivotního prostfiedí o zvefiejnûní vymezení oblastí se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í (vûstník MÎP ã. 2, roãník 2003) lze konstatovat, Ïe ani v jedné z obcí âeského ·v˘carska nedochází k pfiekraãování imisních limitÛ pro ochranu zdraví obyvatel ani imisních limitÛ pro ochranu vegetace a ekosystémÛ.

Mapa ã. 8 RozloÏení roãních aritmetick˘ch prÛmûrÛ polétavého prachu - 1999 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

0-30 µg/m 3 30-50 µg/m 3 50-70 µg/m 3 70-90 µg/m 3 90-110 µg/m 3 110-130 µg/m 3 130-150 µg/m 3 150-170 µg/m 3 170-190 µg/m 3

5.3.4. Problémy v oblasti ochrany ovzdu‰í NejzávaÏnûj‰ím problémem âeského ·v˘carska v oblasti ochrany ovzdu‰í je tedy zneãi‰tûní z lokálního vytápûní zaloÏeného na spalování uhlí v lokalitách nacházejících se v údolních polohách s ãast˘m v˘skytem teplotních inverzí. Projektov˘ t˘m proto nejprve provedl klasifikaci ãástí obcí âeského ·v˘carska, podle inverzní polohy. Tuto klasifikaci shrnuje následující tabulka a mapa:

Mapa ã. 9 âásti obcí âeského ·v˘carska s inverzní polohou

[32]

Tabulka ã. 15 Klasifikace ãástí obcí âeského ·v˘carska podle inverzní polohy

âást obce

Inverzní poloha Ne Ano Ne Ano Ano Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ano

Doubice Hfiensko Mezná Chfiibská Dolní Chfiibská Horní Chfiibská Krásné Pole Janov Jetfiichovice Rynartice V‰emily Vysoká Lípa Krásná Lípa

Krásn˘ Buk Kyjov Hely Kamenná Horka Dlouh˘ DÛl SnûÏná Vlãí Hora Zahrady RÛÏová Kamenická StráÀ Srbská Kamenice Staré Kfieãany Brtníky Kopec

Ano Ano Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ano

5.3.5. Potfieby identifikované starosty obcí âeského ·v˘carska Podobnû jako u problému ãi‰tûní odpadních vod i zde jsme pfii zji‰Èování potfieb regionu v oblasti ãistoty ovzdu‰í vycházeli z diskusí se starosty a pokusili se o zmapování souãasného stavu i o moÏná fie‰ení v nejproblematiãtûj‰ích lokalitách. Tabulka ã. 16 Potfieby jednotliv˘ch ãástí obcí na základû rozhovorÛ se starosty

Ob. DO HR

âást obce Doubice Hfiensko

HR CH CH CH CH JA JE JE JE JE KL

Mezná Chfiibská Dolní Chfiibská Horní Chfiibská Krásné Pole Janov Jetfiichovice Rynartice V‰emily Vysoká Lípa Krásná Lípa

Potfieba Zmapovat moÏnosti ekologického vytápûní v centru obce Ekologizovat vytápûní hotelu Labe Ekologizovat vytápûní budovy základní ‰koly Plynofikovat domy v majetku obce Roz‰ífiit stávající plynofikaci

Plynofikovat ãásti Vlãí Hora a Zahrady Zv˘‰it procento napojení na vybudovan˘ plynovod Realizovat dostavbu kotle na biomasu do stávající plynové kotelny Odstranit emise ze zdroje Ekofluid – ColorTex Vybudovat obchvat Krásné Lípy KL KL KL KL KL KL KL KL RU RU SK SK SR

Krásn˘ Buk Kyjov Hely Kamenná Horka Dlouh˘ DÛl SnûÏná Vlãí Hora Zahrady RÛÏová Kamenická StráÀ Brtníky Kopec Srbská Kamenice

Eliminovat koufi a emise z penzionu Ba‰ta

[33]

5.3.6. Plynofikace

Priorita I.

Zemní plyn je zaveden v Krásné Lípû a Chfiibské. V obou lokalitách existují zámûry na roz‰ífiení stávající stfiedotlaké sítû. Prostor pro plynofikaci je v Zahradách a Vlãí Hofie, kde jiÏ existuje studie pro spoleãnou v˘stavbu plynovodu a kanalizace. V ostatních lokalitách se zavedení zemního plynu nepfiedpokládá.

• • • • •

Hfiensko Chfiibská Horní Chfiibská Krásná Lípa Srbská Kamenice (penzion Ba‰ta)

5.3.7. Priority Priorita II.

Na základû v˘‰e uvedeného navrhujeme následující prioritní lokality/potfieby pro fie‰ení problému ochrany ovzdu‰í z pohledu udrÏitelného rozvoje âeského ·v˘carska:

• Vlãí Hora • Zahrady

Prostorové rozloÏení prioritních lokalit je znázornûno na následujícím obrázku: Mapa ã. 10 Prioritní lokality/potfieby pro ochranu ovzdu‰í

[34]

5.3.8. Formulace projektÛ Také v oblasti v oblasti ochrany ovzdu‰í jsme na základû informací z pfiedchozích anal˘z i hodnocení pro kaÏdou z navrÏen˘ch prioritních lokalit, které jsou povaÏovány za prioritní, zformulovali zadání projektu. Toto zadání je vytvofieno v souladu s poÏadavky strukturálních fondÛ Evropské unie a v takové podobû, aby byla dosaÏena nejvy‰‰í míra podpory ze strany dárcÛ i rozhodujících subjektÛ aÈ uÏ zástupcÛ ochrany pfiírody ãi jin˘ch.

Jednotlivé projekty/zámûry projektÛ jsou zformulovány níÏe:

Priorita I. Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Hfiensko Hfiensko âistota ovzdu‰í Minimalizovat zátûÏ zdraví ekosystémÛ a lidského zdraví zneãi‰tûn˘m ovzdu‰ím Zmapovat moÏnosti ekologického vytápûní stfiedu Hfienska Studie proveditelnosti - zlep‰ení kvality ovzdu‰í Hfienska a ekologizace vytápûní stfiedu obce 100 tisíc Kã SFÎP Program 7.A. OP prÛmysl a pod. Priorita 3, opatfiení 3.3. • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin

Hfiensko Hfiensko âistota ovzdu‰í Minimalizovat zátûÏ obyvatel a turistÛ zneãi‰tûn˘m ovzdu‰ím Ekologizovat vytápûní hotelu Labe Dle studie proveditelnosti, s max. vyuÏitím obnoviteln˘ch zdrojÛ (tepelná ãerpadla, kotel na biomasu..) 500 tisíc Kã aÏ 1 mil. Kã SFÎP Program 7.A. OP prÛmysl a pod. Priorita 3, opatfiení 3.3. • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

[35]

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Hfiensko Hfiensko âistota ovzdu‰í Minimalizovat zátûÏ obyvatel a turistÛ zneãi‰tûn˘m ovzdu‰ím Ekologizovat vytápûní budovy základní ‰koly Dle studie proveditelnosti, s max. vyuÏitím obnoviteln˘ch zdrojÛ (tepelná ãerpadla, kotel na biomasu..) 300 tisíc Kã aÏ 700 tisíc. Kã SFÎP Program 2.1. Program 7.A. OP Infrastruktura Priorita 3, opatfiení 3.3. • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

Chfiibská Chfiibská âistota ovzdu‰í Minimalizovat zátûÏ zdraví ekosystémÛ a lidského zdraví zneãi‰tûn˘m ovzdu‰ím Rekonstruovat vytápûní obytn˘ch domÛ v majetku mûsta na spalování zemního plynu Rekonstrukce individuálních systémÛ vytápûní v 8 bytov˘ch domech a v budovû obecního úfiadu na spalování zemního plynu vãetnû zateplení 3.5 mil. Kã SFÎP Program 2.4. SOP Infrastruktura Priorita 3, opatfiení 3.1. âEA • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

[36]

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady Varianta II. MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Chfiibská Horní Chfiibská âistota ovzdu‰í Minimalizovat zátûÏ zdraví ekosystémÛ a lidského zdraví zneãi‰tûn˘m ovzdu‰ím Realizovat v˘stavbu 3. etapy stfiedotlakého plynovodu Roz‰ífiení stávajícího stfiedotlakého plynovodu do Horní Chfiibské 6 mil. Kã SFÎP Program 2.4. OP Infrastruktura Priorita 3, opatfiení 3.1. • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Îádost o finanãní zdroje

Krásná Lípa Krásná Lípa âistota ovzdu‰í Minimalizovat zátûÏ zdraví ekosystémÛ a lidského zdraví zneãi‰tûn˘m ovzdu‰ím Eliminovat vliv tranzitní dopravy na centrální ãást Krásné Lípy Varianta I. Mal˘ (západní) obchvat centra mûsta od kina na Kyjovskou ulici Varianta II. Velk˘ (v˘chodní) obchvat mezi ulicemi PraÏská a Rumburská Varianta I. 20 mil. Kã 120 mil. Kã SFDI Státní fond dopravní infrastruktury SROP Priorita 2, opatfiení 2.1. OP Infrastruktura Priorita 1, opatfiení 1.2. • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumantace • Îádost o finanãní zdroje

Krásná Lípa Krásná Lípa âistota ovzdu‰í Minimalizovat zátûÏ zdraví ekosystémÛ a lidského zdraví zneãi‰tûn˘m ovzdu‰ím VyuÏívat pfii v˘robû tepla v CZT biomasu Vestavba kotle na biomasu do stávající kotelny CZT 12 mil. Kã SFÎP Program 2.1. OP Infrastruktura Priorita 3, opatfiení 3.1. • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Îádost o finanãní zdroje

[37]

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady V˘stupy Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Srbská Kamenice Srbská Kamenice âistota ovzdu‰í Minimalizovat zátûÏ zdraví ekosystémÛ a lidského zdraví zneãi‰tûn˘m ovzdu‰ím Ekologizovat vytápûní penzionu Ba‰ta Dle studie proveditelnosti, s max. vyuÏitím obnoviteln˘ch zdrojÛ (tepelná ãerpadla, kotel na biomasu..) 500 tisíc Kã aÏ 1 mil. Kã Kotelna na biomasu 1 mil. Kã SFÎP Program 7.A. OP prÛmysl a pod. Priorita 3, opatfiení 3.3. • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

Priorita II.

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady MoÏné financování

5.3.9.

Krásná Lípa Vlãí Hora, Zahrady âistota ovzdu‰í Minimalizovat zátûÏ zdraví ekosystémÛ a lidského zdraví zneãi‰tûn˘m ovzdu‰ím Eliminovat emise do ovzdu‰í z mal˘ch zdrojÛ Vybudovat stfiedotlak˘ rozvod zemního plynu 15 mil. Kã V souãasnosti neexistuje dotaãní titul, ze kterého by bylo moÏné plo‰nou plynofikaci vybudovat

Pokud jde o Státní fond Ïivotního prostfiedí, v úvahu pfiicházejí Ïlutû vyznaãené programy podpory z níÏe uvedeného pfiehledu podpor SFÎP v oblasti ochrany ovzdu‰í a obnoviteln˘ch zdrojÛ energie. BohuÏel souãasná pravidla fondu neumoÏÀují dotaãní podporu konverze individuálních topeni‰È v rodinn˘ch domcích nebo mal˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování.

MoÏné zdroje financování

Pro financování jednotliv˘ch projektÛ je moÏné vyuÏít zejména dva zdroje financování: • Státní fond Ïivotního prostfiedí • Strukturální fondy Evropské unie

[38]

Tabulka ã. 17 Pfiehled programÛ SFÎP v oblasti ochrany ovzdu‰í Program

Popis

2.1.

Program sniÏování emisí látek zneãi‰Èujících ovzdu‰í u zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í provozovan˘ch za úãelem vefiejnû prospû‰n˘ch ãinností

Program je urãen pro provozovatele zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í definovan˘ch v § 4 zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í, v platném znûní, v pfiípadech, kdy je zdroj provozován za úãelem dodávky tepla pro vytápûní a TUV pro ‰koly, matefiské ‰koly, zdravotnická zafiízení, vefiejnû správní budovy, domovy dÛchodcÛ, ústavy mentálnû a tûlesnû postiÏen˘ch osob a dal‰í zafiízení s charitativní ãinností. Podmínkou zafiazení do programu je energeticky úsporné fie‰ení s úsporou ve spotfiebû paliv minimálnû 20 % pfii pfiechodu na jiné palivo nebo zpÛsob spalování.

2.2.

Program rekonstrukce zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í ve smyslu legislativních poÏadavkÛ zákona o ochranû ovzdu‰í

Cílem programu je sníÏení emisí látek zneãi‰Èujících ovzdu‰í rekonstrukcí stfiedních, velk˘ch a zvlá‰tû velk˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í definovan˘ch v § 4 zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í, v platném znûní vãetnû rozvodÛ CZT za úãelem plnûní podmínek zákona o ochranû ovzdu‰í a zavádûní nejlep‰ích dostupn˘ch technik. Podmínkou zafiazení do programu je prokazatelné neplnûní podmínek vypl˘vajících ze zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í nebo zavádûní nejlep‰í dostupné techniky definované Smûrnicí rady (ES) 96/61/EC z 24. záfií 1996 o integrované prevenci a omezování zneãi‰tûní. V pfiípadû energetick˘ch zafiízení a vyuÏívání odpadního prÛmyslového tepla u stávajících zafiízení je dále podmínkou zafiazení do programu energeticky úsporné fie‰ení, které sníÏí, pfii nezmûnûném mnoÏství do sítû dodávaného tepla, spotfiebu paliva minimálnû o 20 % pfii pfiechodu na jiné palivo nebo zpÛsob spalování. Úspora ve spotfiebû paliv bude doloÏena energetick˘m auditem dle zákona ã. 406/2000 Sb., o hospodafiení energií a vyhlá‰kou MPO ze dne 14. ãervna 2001 ã. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náleÏitostí energetického auditu.

2.3.

Program vyuÏívání kogeneraãních jednotek

Cílem programu je rekonstrukce velk˘ch, stfiedních a mal˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í definovan˘ch v § 4 zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í, v platném znûní, na zdroj s kombinovanou v˘robou tepla a elektrické energie . Podmínkou zafiazení do programu je energeticky úsporné fie‰ení s minimální úsporou primární energie 30 % pfii pfiechodu na jiné palivo nebo zpÛsob spalování. Kogeneraãní jednotka bude dosahovat minimálnû 80 % úãinnosti. Úspora ve spotfiebû paliv bude doloÏena energetick˘m auditem dle zákona ã. 406/2000 Sb., o hospodafiení energií a vyhlá‰kou MPO ze dne 14. ãervna 2001 ã. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náleÏitostí energetického auditu.

2.4.

Program rozvoje infrastruktury mal˘ch obcí

Program je urãen pro obce do 1000 obyvatel a ãásti obcí do 1000 obyvatel, pokud jsou souãástí vût‰ích obcí a základní sídelní jednotky tûchto ãástí (urbanistické obvody a sídelní lokality) jsou od okolní zástavby oddûleny nezastavûn˘mi plochami (nikoliv pouze hranicemi katastrálních území) ve smyslu vyhlá‰ky ã. 120/1979 Sb. v platném znûní. Jedná se zejména o tato opatfiení: - v˘stavba vefiejn˘ch ãástí pfiípojek a STL plynovodÛ; - v˘stavba vefiejn˘ch ãástí pfiípojek a sítí CZT. Podmínky zafiazení do programu jsou následující: - zpracování ãástí územní energetické koncepce dle zákona ã. 406/2000 Sb., o hospodafiení energií a nafiízení vlády ã. 195/2001 Sb., kter˘m se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce podle poÏadavkÛ MÎP a SFÎP vyjadfiujících prokazatelné úspory energie, vãetnû navazujících úsporn˘ch opatfiení spojen˘ch s realizací akce a maximálním vyuÏitím energetického potenciálu z obnoviteln˘ch zdrojÛ energie minimálnû o 25 %; - energetick˘ potenciál pro zásobování teplem z obnoviteln˘ch zdrojÛ v fie‰eném území; - anal˘zu moÏností následného vyuÏití energetického potenciálu z obnoviteln˘ch zdrojÛ v fie‰eném území.

[39]

Program

Popis

2.5.

Program sníÏení emisí tûkav˘ch organick˘ch slouãenin

Cílem programu je sníÏení zneãi‰Èování ovzdu‰í emisemi tûkav˘ch organick˘ch slouãenin z ãinností a zafiízení technologick˘ch procesÛ pouÏívajících organická rozpou‰tûdla, zneãi‰Èování ovzdu‰í, definovan˘ch v § 4 zákona ã. 86/2000 Sb., o ochranû ovzdu‰í v platném znûní.

2.6.

Program ochrany ozónové vrstvy Zemû

Cílem programu je komplexní zabezpeãení zne‰kodnûní odpadÛ obsahujících regulované látky po‰kozující nebo ohroÏující ozónovou vrstvu Zemû. Jedná se o látky uvedené v pfiíloze zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í. Program je urãen pro obce, sdruÏení obcí a pro dal‰í rozpoãtové nebo pfiíspûvkové organizace. Pfiedmûtem podpory je komplexní zaji‰tûní zne‰kodnûní odpadÛ obsahující regulované látky po‰kozující nebo ohroÏující ozónovou vrstvu Zemû, tj.: domácích chladících a klimatizaãních zafiízení, hasících pfiístrojÛ, dal‰ích odpadÛ obsahujících regulované látky po‰kozující nebo ohroÏující ozónovou vrstvu Zemû.

2.7.

2.7.1. Územní program sniÏování emisí a imisí zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í 2.7.2. Program realizace územních programÛ sniÏování emisí a imisí zneãi‰Èujících látek

Program je urãen pro kraje dle novû vzniklého ãlenûní âeské republiky platného od 1.1.2000 a obce nad 10 000 obyvatel v oblastech se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í dle ustanovení § 7 odst. (1) zákona ã. 86/2002 Sb.

Tabulka ã. 18 Pfiehled programÛ SFÎP v oblasti obnoviteln˘ch zdrojÛ energie Program

Popis

1.A.

Investiãní podpora environmentálnû ‰etrn˘ch zpÛsobÛ vytápûní a ohfievu vody pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby.

Jde v˘hradnû o lokální systémy vyuÏívající sluneãní energii nebo energii biomasy zaji‰Èující dodávku tepla a / nebo ohfiev vody pro jeden objekt nebo malou skupinu objektÛ pro fyzické osoby.

2.A

Investiãní podpora environmentálnû ‰etrn˘ch zpÛsobÛ zásobování energií v obcích a ãástech obcí

V komunální sféfie se jedná zejména o systémy pro zásobování teplem a teplou vodou vyuÏívající biomasu, pfiiãemÏ se podpora vztahuje i na soustavu rozvodÛ tepla. Podpora se vztahuje i na systémy se spoleãnou v˘robou tepla a elektrické energie, slouÏí-li tento systém pro centrální zásobování teplem, pfiíp. teplou vodou, a není-li vhodnûj‰í pouÏití podpory v rámci programu 7.A. Pfiedmûtem podpory jsou jak centrální tak i decentralizované systémy vyuÏívající obnovitelné zdroje energie.

3.A.

Investiãní podpora environmentálnû ‰etrn˘ch zpÛsobÛ vytápûní a pfiípravy teplé vody ve ‰kolství, zdravotnictví, v objektech sociální péãe a v úãelov˘ch zafiízeních neziskového sektoru.

Jedná se o náhradu nebo ãásteãnou náhradu vytápûní, vãetnû pfiípravy teplé vody zafiízeními na vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ energie (kotle na biomasu, tepelná ãerpadla, solární systémy), pfiípadnû o zavedení tûchto zafiízení na vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ tepla v novû budovan˘ch objektech.

4.A.

Investiãní podpora vytápûní tepeln˘mi ãerpadly v obytn˘ch budovách, vãetnû rodinn˘ch domÛ pro fyzické osoby.

Jde v˘hradnû o lokální tepelná ãerpadla pro vytápûní jednoho nebo malé skupiny objektÛ pfiípadnû v kombinaci s jin˘m zdrojem pro fyzické osoby.

5.A.

Investiãní podpora v˘stavby mal˘ch vodních elektráren.

6.A.

Investiãní podpora v˘stavby vûtrn˘ch elektráren.

[40]

Program

Popis

7.A.

Investiãní podpora v˘stavby zafiízení pro spoleãnou v˘robu elektrické energie a tepla z biomasy a z bioplynu.

V tomto programu jde o v˘stavbu kogeneraãních jednotek, kde palivem je biomasa, resp. bioplyn vznikající fermentací zemûdûlsk˘ch odpadÛ a biologicky rozloÏiteln˘ch (tfiídûn˘ch) odpadÛ. Dále se jedná napfi. o systémy s termick˘m zplyÀováním dfieva, parním kotlem, parní turbínou atd. V rámci dílãího programu 7.A budou pfiednostnû podporovány projekty na vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ energie v lokalitách, kde bude cílevûdomé pûstování energetick˘ch rostlin fie‰it obecné problémy zemûdûlství v marginálních podmínkách a v˘stavba zdroje vyuÏívajícího takto vypûstovanou biomasu vyfie‰í zásobování teplem (pfiípadnû elektrickou energií) oblasti mimo ekonomick˘ dosah jin˘ch zdrojÛ.

8.A.

Investiãní podpora environmentálnû ‰etrn˘ch zpÛsobÛ vytápûní a pfiípravy teplé vody v úãelov˘ch zafiízeních.

V úvahu pfiicházejí napfiíklad vefiejné bazény a koupali‰tû (kapalinové kolektory), zafiízení sportovi‰È, dále su‰iãky (pfiedev‰ím se sezonním provozem s vyuÏitím horkovzdu‰n˘ch kolektorÛ), objekty zemûdûlské v˘roby, vyuÏití odpadního tepla z chladících zafiízení odpadních vod, kanalizací a rovnûÏ náhrada spalování fosilních paliv biomasou nebo vyuÏití nekontaminované biomasy z v˘roby.

9.A.

Investiãní podpora environmentálnû ‰etrné v˘roby elektrické energie ze sluneãní energie

Jde o instalace fotovoltaick˘ch zafiízení pfiipojen˘ch k síti (on grid) o v˘konech do 2 kWp pro domácnosti (kategorie fyzické osoby nepodnikající) a o v˘konech do 20 kWp pro ostatní Ïadatele. Podmínkou získání podpory je splnûní kritérií uveden˘ch v osnovû energetického auditu (viz v pfiíloha II.6.). Podpora bude poskytována v závislosti na objemu rozpoãtovan˘ch prostfiedkÛ Fondu na dan˘ rok.

10.A.

Slunce do ‰kol

Jde o instalace fotovoltaick˘ch nebo fototermick˘ch zafiízení mal˘ch v˘konÛ ve ‰kolsk˘ch zafiízeních. Úãelem tohoto programu je pfiedev‰ím demonstrace moÏností získávání energie ze sluneãního záfiení pro Ïáky a studenty základních a stfiedních ‰kol jako souãást osvûty a vzdûlávacího procesu. Podpora bude poskytována v závislosti na objemu rozpoãtovan˘ch prostfiedkÛ Fondu na dan˘ rok.

11.A.

Obnova nebo rekonstrukce zafiízení na vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ energie v území postiÏeném povodnûmi

Program se t˘ká pouze území postiÏen˘ch povodnûmi v srpnu 2002, ve kter˘ch byl vyhlá‰en nouzov˘ stav. Cílem programu je podpora realizace opatfiení na obnovu ãi rekonstrukci zafiízení na vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ energie, která byla po‰kozena nebo zniãena tûmito povodnûmi, pfiednostnû ve vazbû na obnovu nebo rekonstrukci ostatní infrastruktury.

Strukturální fondy Evropské unie oproti tomu mohou pfiispût k fie‰ení problematiky v rámci tfií operaãních programÛ:

Prostfiedky fie‰ení - vyuÏívání ‰etrn˘ch technologií pfii spalování

• Operaãní program Infrastruktura - v gesci Ministerstva Ïivotního prostfiedí • Spoleãn˘ regionální operaãní program (SROP) - v gesci Ministerstva pro místní rozvoj • Operaãní program PrÛmysl a podnikání – v gesci Ministerstva prÛmyslu a obchodu

- zavádûní environmentálnû ‰etrn˘ch technologií ve spalovnách nebezpeãného odpadu, zvlá‰tû nemocniãního - sniÏování emisí z velk˘ch spalovacích zafiízení (napfiíklad komunální zdroje tepla) - sniÏování emisí tûkav˘ch organick˘ch látek

Operaãní program Infrastruktura 8

- zavádûní progresivních technologií umoÏÀujících úãinné zachycování emisí

Priorita 3. Zlep‰ování environmentální infrastruktury

- zavádûní technologick˘ch procesÛ omezujících vyuÏití organick˘ch rozpou‰tûdel

Opatfiení 3.3. Zlep‰ování infrastruktury v ovzdu‰í Operaãní cíle

Forma podpory

- sníÏení mnoÏství vypou‰tûn˘ch zneãi‰Èujících látek

- nevratná pfiímá pomoc

- zlep‰ení imisní situace dotãen˘ch lokalit

Koneãní pfiíjemci

- zlep‰ení zdravotního stavu obyvatel a stavu vegetace

- obce, svazky obcí, kraje, asociace krajÛ, soukromé subjekty, státní organizace

8. Zdroj: www.env.cz [41]

Spoleãn˘ regionální operaãní program 9

5. 4. Lesy a zemûdûlství v âeském ·v˘carsku

Priorita 4. Zlep‰ování Ïivotního prostfiedí v obcích a regionech

Ekologické problémy âeského ·v˘carska v‰ak nezahrnují v˘luãnû sloÏky vodu a ovzdu‰í – pfies jedineãnou zachovalost pfiírodního prostfiedí se dot˘kají celkového stavu pfiírody a krajiny. Klíãové problémy, které se v této oblasti vyskytují, vãetnû popisu aktuálního stavu lesních a zemûdûlsk˘ch ekosystémÛ nalezneme v této kapitole.

Opatfiení 4.2. Zlep‰ování kvality ovzdu‰í v regionech Operaãní cíle - zlep‰ení kvality ovzdu‰í

V území, na nûmÏ se rozkládá Národní park âeské ·v˘carsko a CHKO Labské pískovce zaujímají lesy dominantní postavení. Z celkové v˘mûry 32 374 ha ke dni 31.12.1996 pokr˘vají lesy 22 948 ha, coÏ je 70,88 % plochy. Dal‰í tlak na zalesÀování pÛd, alespoÀ tûch, které byly v minul˘ch 40 letech pfievedeny na ornou pÛdu, lze logicky pfiedpokládat.

- sníÏení mûrn˘ch emisí hlavních zneãi‰Èujících látek - sníÏení objemu zneãi‰Èování ovzdu‰í z dopravy - sníÏení podílu fosilních paliv na energetické bilanci obcí ve prospûch obnoviteln˘ch zdrojÛ energií. Prostfiedky fie‰ení

Na poãátku stfiedovûku pokr˘valy lesy kolem 98% zmínûného území. Jejich pfiirozenou skladbu tvofiila borovice, buk, jedle, smrk, dub a pfiímûs lípy, habru a bfiízy. Tato skladba se do dne‰ní doby v˘raznû zmûnila. Nejv˘znamnûj‰í zásah do struktury lesních ekosystémÛ pfiedstavoval rozvoj prÛmyslové v˘roby (od poloviny 18. století), kdy se díky vysoké poptávce po dfievu zaãalo v lesích intenzívnû hospodafiit. Borovice, dfiíve hlavní dfievina, byla postupnû vystfiídána smrkem, kter˘ se pÛvodnû vyskytoval jen na dnech inverzních roklí. Rychle klesal i podíl jedle, buku, dubu a dal‰ích pÛvodních dfievin. Nûkolikanásobnû se zv˘‰il podíl smrku, kter˘ se stal hlavní cílovou dfievinou. Souãasnû do‰lo k introdukci nûkolika nepÛvodních dfievin (modfiín, vejmutovka, dub ãerven˘, douglaska). V dÛsledku zmûny druhové skladby zaãaly b˘t lesy postihovány rÛzn˘mi kalamitami, pfiesto byly aÏ do nedávné doby smrkové monokultury opûtovnû vysazovány.

- rozvoj plynofikace v obcích zejména v kombinaci s kogenerací. - náhrada pevn˘ch fosilních paliv alternativními zdroji energie, zejména u mal˘ch a stfiedních zdrojÛ zneãi‰tûní v obcích. - technická a organizaãní opatfiení zamûfiená na ochranu proti prachov˘m ãásticím - sniÏování produkce emisí z mal˘ch a stfiedních stacionárních zdrojÛ Forma podpory - nevratná pfiímá pomoc Koneãní pfiíjemci - obce, svazky obcí, organizace zaloÏené nebo zfiizované obcemi.

¤e‰ení nevhodné dfievinné skladby lesních ekosystémÛ

Operaãní program PrÛmysl a podnikání 10

Borovice vejmutovka byla zavádûna do zdej‰ích lesÛ poãátkem 19. století. V území nalezla mimofiádnû vhodné podmínky pro svÛj rÛst. Její genetická v˘bava ji pfiedurãila k tomu, aby se stala úspû‰n˘m invazním druhem v lesních ekosystémech âeského ·v˘carska.

Priorita 3. Zv˘‰ení energetické úãinnosti získávání, pfiemûny a uÏití energetick˘ch zdrojÛ a orientace na úspory energie Opatfiení 3.3. zvy‰ování efektivnosti uÏití energie v prÛmyslu a podnikatelsk˘ch sluÏbách

Vejmutovka se rychle ‰ífií pfiirozen˘m zmlazením a ubírá stanovi‰tû pro borovici lesní. Jejím pÛsobením je znemoÏnûna obnova pÛvodních dfievin, ohroÏuje cenné pÛvodní ekosystémy.

Operaãní cíle - zv˘‰ení efektivnosti vyuÏití energie

Správa NP âS proto vypracovala plán obnovy lesních ekosystémÛ, jehoÏ cílem je odstranit borovici vejmutovku a zmûnit druhovou skladbu lesních ekosystémÛ podle cílÛ uveden˘ch v tabulce ã. 19.

- sníÏení energetické nároãnosti prÛmyslu âeské republiky - zv˘‰ení konkurenceschopnosti produktÛ a sníÏení zátûÏe Ïivotního prostfiedí. Prostfiedky fie‰ení - podpora projektÛ vyuÏívajících ke sníÏení energetické a materiálové nároãnosti v˘robních procesÛ progresivní a energeticky úsporné technologie a zafiízení s vy‰‰í úãinností vyuÏití energie a minimálními dopady na ekologii. Forma podpory - nevratná pfiímá pomoc Koneãní pfiíjemci - obce, svazky obcí 9. Zdroj: www.mmr.cz 10. Zdroj: www.mmr.cz [42]

Tabulka ã. 19 Druhová skladba dfievin v NP âeské ·v˘carsko, souãasná situace - cílov˘ stav

dfievina smrk jedle borovice vejmutovka modfiín douglaska sm exoty dub buk habr javor jasan jilm bfiíza ol‰e lípa topol. nesl. vrby ost. list. celkem celková plocha NP lesnatost

Druhová skladba dfievin souãasná (dle aktualizace 2001) plocha ha % 4626,98 61,75 4,58 0,06 1473,43 19,67 246,57 3,29 299,52 4 4,39 0,06 0,11 0 45,49 0,61 475,41 6,34 5,41 0,07 28,55 0,38 16,7 0,22 0,86 0,01 243,52 3,25 18,59 0,25 1,43 0,02 0,89 0,01 0,15 0 0,88 0,01 7493,46 100 7925 ha 94,50%

modelová (pfiirozená) dfievina plocha % smrk 10,7 jedle 12,2 borovice 40,6 vejmutovka 0 modfiín 0 douglaska 0 sm exoty 0 dub 5,7 buk 24,3 habr a) javor 1 jasan a) jilm a) bfiíza 4,1 ol‰e a) lípa a) topol. nesl. a) vrby a) ost. list. b) 1,4 celkem 100 a) bez údajÛ b) druhy celkem

ohledu na pÛdní a klimatické podmínky, neménû pak s ohledem na krajinné prostfiedí a jeho ostatní funkce. Tak do‰lo ke zru‰ení ovocn˘ch sadÛ, remízkÛ, mezí, cest i ãásti trval˘ch travních porostÛ.

Zemûdûlství V NP âeské ·v˘carsko se zemûdûlská v˘roba nevyskytuje. Ani v k.ú. obcí obklopujících Národní park nejsou pro zemûdûlství nejpfiíznivûj‰í podmínky. V období od poãátkÛ kolektivizace aÏ do souãasné doby probíhala v celé oblasti fiada hospodáfisko technick˘ch úprav pozemkÛ. Jejich prvofiad˘m úkolem bylo maximální zornûní zemûdûlské pÛdy a vytvofiení co moÏná nejvût‰ích blokÛ orné pÛdy. V zájmovém území byla touto snahou nejvíce poznamenána RÛÏovská pahorkatina.

Po r. 1989 nastal náhl˘ útlum zemûdûlství v celé oblasti. Mnohé pozemky jsou ve velmi zanedbaném stavu. Mnohá pole zarÛstají nálety ol‰e, bfiízy a osiky stejnû jako louky a pastviny. V souãasné dobû je v zájmovém území nejvíce rozvinuté zemûdûlství v okolí RÛÏové. U nûkter˘ch pozemkÛ bude nutno zváÏit moÏnost jejich zalesnûní (pfiirozená druhová skladba dfievin), pole v oblasti centra CHKO bude nutno pfievést na trvalé travní plochy, neboÈ jiné obhospodafiování pozemkÛ je v souãasné situaci znaãnû nereálné.

V období pfied kolektivizací byly zemûdûlské pozemky rozdûleny do men‰ích ploch s ohledem na vlastnické pomûry a potfieby pûstování jednotliv˘ch plodin (vût‰í diferenciace kultur). Loukám a pastvinám byla vûnována mimofiádná pozornost, která spoãívala v jejich peãlivém obhospodafiování, hnojení, odvodÀování atd. Pfies ve‰keré zásahy smûfiující k maximální produkci píce si trvalé travní porosty ponechávaly pfiirozen˘ charakter vãetnû druhové skladby rostlin a byly spolu s volnû rostoucí zelení jedním ze základních prvkÛ stability zemûdûlské krajiny. V˘voj po druhé svûtové válce v‰ak znamenal zmûnu i v orientaci zemûdûlské v˘roby, jejímÏ prvofiad˘m úkolem se stala produkce obilovin. Tak ustoupil zájem o louky a pastviny do pozadí a jeho místo zaujala orná pÛda. ¤ada trval˘ch travních porostÛ byla rozorána a hospodafiení na loukách a pastvinách zaznamenalo úpadek. Preferování orné pÛdy vedené snahou po maximální produkci obilovin vedlo k maximálnímu zornûní zemûdûlské pÛdy bez

Pfiehled zornûní

k.ú. Arnoltice Janov Jetfiichovice Rynartice V‰emily RÛÏová Srb. Kamenice

Charakteristika zemûdûlské v˘roby podle jednotliv˘ch zón CHKO Labské pískovce 11 I. zóna Zemûdûlská pÛda se nevyskytuje v Ïádném k.ú. oblasti zájmu 11. Stav pfied vyhlá‰ením NP âeské ·v˘carsko [43]

197,36 ha 153,29 ha 96,98 ha 52,98 ha 171,00 ha 566,85 ha 227,47 ha

81,80% 97,00% 64,80% 0,00% 61,10% 73,80% 40,30%

II. zóna Brtníky Dlouh˘ DÛl Dolní Chfiibská Kamenická StráÀ Mezná

Rynartice SnûÏná Srbská Kamenice V‰emily Vysoká Lípa

VyuÏití zemûdûlského pÛdního fondu: ãásteãnû NeudrÏované louky a pole. Probíhá zmûna nájemních smluv. VyuÏití zemûdûlského pÛdního fondu: nevyuÏívá se Louky, vût‰inou neobhospodafiované. VyuÏití zemûdûlského pÛdního fondu: nepravidelnû vyuÏití V minulosti pole i louky. Obhospodafiováno soukrom˘m vlastníkem jako louka. VyuÏití zemûdûlského pÛdního fondu: pole leÏí ladem Dnes i v minulosti pole, pûstována pfiedev‰ím fiepka a kukufiice. VyuÏití zemûdûlského pÛdního fondu: ãásteãnû V souãasnosti není z.p. plnû vyuÏívána. âást se vyuÏívá jako v˘bûhy pro konû, ãást ponechána bez péãe. V minulosti vyuÏita jako pole a louky. VyuÏití zemûdûlského pÛdního fondu: dnes neobdûláváno. V minulosti louky, v malé mífie pole. VyuÏití zemûdûlského pÛdního fondu: ãásteãnû Pole, louky, ãásteãnû obhospodafiované. VyuÏití zemûdûlského pÛdního fondu: ãásteãnû Zejména pastviny, v minulosti téÏ pole i louky. âást pozemkÛ vyuÏívána, pfiedev‰ím pastva. VyuÏití zemûdûlského pÛdního fondu: neobdûlané pozemky V minulosti zejména pastviny a pole. VyuÏití zemûdûlského pÛdního fondu: dnes témûfi neobdûláno V minulosti pole, pastviny, louky.

Návrh opatfiení podle plánu péãe CHKO Labské pískovce: 1. 2. 3.

neperspektivní lokality zalesnit po botanickém prÛzkumu a po schválení Správou CHKO Labské pískovce, je nutné zachovat prostorovou strukturu krajiny (krajinn˘ ráz) ãást orné pÛdy pfievést na trvalé travní porosty obnova chovÛ dobytka max. 1,5 DJ na ha

III. zóna Kopec, Brtníky Janov RÛÏová Vlãí Hora, Zahrady V‰emily - Folga

VyuÏití zemûdûlského pÛdního fondu: ãásteãnû Zanedbaná pole, ãásteãnû sklízené louky, VyuÏití zemûdûlského pÛdního fondu: nevyuÏit V minulosti pfiedev‰ím pole. VyuÏití zemûdûlského pÛdního fondu: vyuÏit Z vût‰í ãásti obdûláno - louky, pole, pastviny. Chov skotu. V minulosti zejména pole a pastviny. VyuÏití zemûdûlského pÛdního fondu: ãásteãnû Louky, sklízeno, v minulosti pole a louky. VyuÏití zemûdûlského pÛdního fondu: nevyuÏit Zanedbaná pole, louky, pastviny

Návrh opatfiení podle plánu péãe CHKO Labské pískovce: 1. 2. 3.

neperspektivní lokality zalesnit po botanickém prÛzkumu a po schválení Správou CHKO Labské pískovce, je nutné zachovat prostorovou strukturu krajiny (krajinn˘ ráz) ãást orné pÛdy pfievést na trvalé travní porosty obnova chovÛ dobytka max. 0,7 DJ na ha

IV. zóna Doubice

VyuÏití zemûdûlského pÛdního fondu: nevyuÏit Pole a louky, ãásteãnû zanedbáno. Louky nesklízeny, pole nepravidelnû obdûlána.

Návrh opatfiení podle plánu péãe CHKO Labské pískovce: 1. 2. 3.

u neperspektivních lokalit zváÏit moÏnost zalesnûní, je v‰ak nutné zachovat prostorovou strukturu krajiny (krajinn˘ ráz) pole ve vybran˘ch lokalitách pfiemûnit na TTP na zdevastovan˘ch pozemcích po dohodû se Správou CHKO moÏnost zmûny kultury a vyuÏití

[44]

6. Turistika nûkterá turistická zafiízení po nûmeck˘ch spolcích. V˘voj po r. 1948 spolu s totální v˘mûnou a sníÏením poãtu obyvatelstva v‰ak zpÛsobily hlubok˘ úpadek ve srovnání s pfiedváleãn˘m obdobím. âásteãné oÏivení turistické ãinnosti nastalo aÏ ke konci ‰edesát˘ch let. Vznikaly nové formy podnikové, odboráfiské a dûtské hromadné rekreace. Rozmáhalo se chalupafiení, díky kterému se podafiilo zachovat mnohá cenná vesnická stavení. Nov˘m jevem se stal tramping, kter˘ zde zapustil hlub‰í kofieny aÏ po válce. Na v˘razném oÏivení turistického ruchu se v poslední dobû v˘raznû podíleli zejména turisté z Nûmecka.

Zatímco v prvním okruhu potfieb, tedy v potfiebách ekologické infrastruktury, jsme kladli hlavní dÛraz na vytvofiení pfiehledného souboru dat a údajÛ spí‰e technického charakteru, které mají slouÏit pfiedev‰ím jako základní podklad pro projektové Ïádosti, v této ãásti byly na‰e cíle ponûkud jiné. Zatímco perspektivy v˘voje ochrany pfiírody v âeském ·v˘carsku pomûrnû pfiesnû vymezují plány péãe, pro oblast cestovního ruchu stále není k dispozici ucelená vize dal‰ího v˘voje a turismus je tak ponechán jistému samopohybu. Tato ãást proto usiluje b˘t kromû poskytnutí základní situaãní anal˘zy (téÏ dobfie vyuÏitelné pro podklady projektov˘ch Ïádostí) téÏ pfiíspûvkem k vytváfiení této perspektivy. Nûkolika návrhy projektÛ se pokou‰íme inspirovat potenciální pfiedkladatele Ïádostí o dotaci, ktefií by rádi realizovali originální, ‰etrn˘ a v‰eobecnû podporovan˘ zámûr.

Ubytovací infrastruktura V 90. letech do‰lo v souvislosti s politick˘mi a ekonomick˘mi zmûnami v âR k zásadním zmûnám v ubytovací infrastruktufie cestovního ruchu. Nedo‰lo – a v krátkém ãasovém období ani nemohlo dojít – k zásadním zmûnám v celkové kapacitû ani v kvalitativních ukazatelích, av‰ak v˘razná zmûna se odehrála pfiedev‰ím ve vlastnick˘ch pomûrech. Vlastnické vztahy zafiízení b˘valého volného cestovního ruchu (hotely, ubytovací hostince, turistické ubytovny a chaty, kempy aj.) byly v rámci privatizace transformovány. SoubûÏnû s tím docházelo k postupné pfiemûnû pomûrnû bohatého fondu zafiízení podnikové rekreace na komerãní ubytovací zafiízení. Dfiíve ostrá hranice mezi zafiízeními volného a vázaného cestovního ruchu se tak v souãasnosti prakticky a setfiela.

Cestovní ruch V území na nûmÏ se rozkládají katastry devíti obcí lze vymezit 3 krajinné typy, které ovlivÀovaly vznik a charakter cestovního ruchu na svém území. Jedná se o RÛÏovskou plo‰inu, Jetfiichovicko a Krásnolipsko. RÛÏovská plo‰ina je oblast s klasicky vyvinut˘m venkovsk˘m prostorem. Krajina mírnû zvlnûné plo‰iny s v˘raznou a charakteristickou dominantou ãediãové kupy RÛÏovského vrchu, z velké ãásti ãlovûkem pfiemûnûná.

Územní rozloÏení ubytovacích zafiízení v âeském ·v˘carsku ukazuje jejich v˘raznou koncentraci pfiedev‰ím do oblasti Jetfiichovicka a na RÛÏovskou plo‰inu. Toto rozmístûní tak koreluje s vnímanou turistickou atraktivitou území. Obcemi s nejvût‰ím poãtem lÛÏek v zafiízeních podnikové rekreace byly pfii posledním sãítání obãanské vybavenosti v roce 1987 Jetfiichovice, Chfiibská a Krásná Lípa.

Jetfiichovicko – jedná se o rozsáhl˘ lesnat˘ a skalnat˘ komplex tvofiící jádro národního parku s nejvût‰í koncentrací prvkÛ charakteristick˘ch pro NP âeské ·v˘carsko. Krajinn˘ rámec obcí, které jsou enklávami v lesnaté krajinû tvofií v˘razné krajinné prvky, vesmûs charakteristické dominanty okraje masivu Jetfiichovick˘ch stûn. Rozvoj turistiky a cestovního ruchu v˘znamnû ovlivnil ekonomicky Ïivot vsí, do té doby odvisl˘ od lesního hospodáfiství a zemûdûlství.

Nejvût‰í koncentrace lÛÏek v zafiízeních cestovního ruchu je v souãasné dobû v Jetfiichovicích, Hfiensku, Chfiibské a Krásné Lípû (viz následující tabulka).

Krásnolipsko je v˘raznû modelované území tzv. LuÏického pfiesmyku s dominantou ãediãové kupy Vlãí hory. Lesnatá ãást charakteristická pro pískovcové území s roklemi a údolími je bez souvislé zástavby. V prostoru Krásného Buku, SnûÏné, Dlouhého Dolu, Kyjova a Vlãí Hory, BrtníkÛ a Kopce je zástavba rozvolnûná aÏ rozpt˘lená bez jasn˘ch dominant a center.

Druhé bydlení Specifick˘ potenciál v turistické infrastruktufie pfiedstavuje druhé bydlení, tedy zejména chatafiení a chalupafiení. Zatímco masové roz‰ífiení druhého bydlení je v celé âR pováleãn˘ jev, v tomto regionu sahají jeho poãátky formou „letních bytÛ“ jiÏ do 20. a 30. let. Oproti v˘voji v jin˘ch místech âR, kdy docházelo typicky k ‰ífiení chatové rekreace do zázemí velk˘ch mûst, má v˘voj druhého bydlení v âeském ·v˘carsku svoje specifika.

Historie turistiky Zájem o krajinné pÛvaby âeského ·v˘carska se datuje na pfielom 18. a 19. století. Zprvu se t˘kal pouze vy‰‰ích spoleãensk˘ch kruhÛ. V pozdûj‰ím období byly podmínky pro turistické vyuÏívání území spjaty s ãinností ãesk˘ch a nûmeck˘ch turistick˘ch spolkÛ.

Jedním z nich je specifick˘ charakter druhého bydlení. Zatímco v âR pfievaÏuje chatafiení, pro toto území je typické pfiedev‰ím chalupafiení. Jeho poãátky spadají do konce 50. let, kdy zde zaãíná postupná transformace obytné a v˘robní funkce v „dosídlen˘ch“ obcích. O naznaãeném v˘voji svûdãí dosud trvající vysok˘ podíl chalup vyuÏívan˘ch k rekreaci proti místy nepomûrnû niωímu poãtu trvale osídlen˘ch domÛ, viz tabulka ã. 20.

Útlum turistiky vyvolan˘ první svûtovou válkou byl v pomûrnû krátké dobû pfiekonán. Podstatnû v˘raznûj‰í pfieru‰ení pfiinesla druhá svûtová válka, v jejímÏ prÛbûhu byla turistická ãinnost omezena na minimum. Poté zasáhlo drasticky do v˘voje turistiky vysídlení nûmeckého obyvatelstva. Mnohá turistická zafiízení byla opu‰tûna, zchátrala nebo byla zcela zniãena. Po roce 1945 nakrátko obnovil svoji ãinnost Klub ãesk˘ch turistÛ, kter˘ pfievzal

[45]

Tabulka ã. 20 Druhé bydlení v okrese Dûãín Obec

Poãet OIR 1971

Poãet OIR 1991

Doubice Hfiensko Chfiibská Janov Jetfiichovice

108 14 165 89 202

120 82 214 127 215

Krásná Lípa RÛÏová Brtníky, Kopec Srbská Kam.

247 90 148 64

294 133 146 102

Byty v neobydl RCH 25 1 2 1 217 200 223 65

OIR + nevyãl. RCH 145 83 216 128 432

Rekr. funkce RL/OB 1 094 167 61 441 565

494 133 369 167

58 265 252 388

Podíl BD s OIR v %

Majitelé (v %) 85 AB

1,4 2,7 6,4 6,2 4,2 9,0 1,5 65 DC

70 AB 50 DC 50 AB/DC 85 AB 50 DC 75 AB -

Poãet vyãl. RCH 238 80 215 414 111 83 80

Podíl RCH z OIR v % 95 70 63 90 100 84 76

OIR – objekty individuální rekreace, RCH – rekreaãní chalupy, BD – bytové domácnosti, AB – Praha, DC – okres Dûãín Pramen: Koncepce rozvoje cestovního ruchu v okrese Dûãín - Sãítání objektÛ individuální rekreace 1971. Sãítání lidu 1991. âSÚ Praha

Souãasn˘ stav ubytovací základny

Turistika

Souãasn˘ stav ubytovací základny tvofií b˘valá zafiízení volného cestovního ruchu (hotely, ubytovací hostince, turistické ubytovny) a transformovaná podniková rekreaãní zafiízení. Druhová skladba ubytovacích zafiízení je podmínûna minul˘m v˘vojem. PfievaÏují ménû kapacitní a ménû vybavené penziony, následovány ubytováním hotelového typu, dále rekreaãní stfiediska a chatové osady.

Turistické cíle a atraktivity Území nabízí velk˘ poãet turistick˘ch cílÛ a atraktivit. Tyto atraktivity je moÏné podle zájmu náv‰tûvníkÛ rozdûlit na: • pfiírodní • sportovní • kulturní a historické

Ubytovací zafiízení mají rozdílnou úroveÀ (technick˘ stav, vybavenost). Znaãná ãást zafiízení se transformovala z objektÛ podnikové rekreace rÛzného standardu, do mnoha hotelÛ a penzionÛ nebylo léta investováno. Celkov˘ stav ubytovací základny a poskytovan˘ch sluÏeb je proto moÏné oznaãit ve vût‰inû pfiípadÛ za neuspokojiv˘ v relaci k dne‰ní konkurenãní nabídce (zejména z hlediska vnûj‰í konkurence).

Hlavními turistick˘mi cíli území jsou pfiedev‰ím pfiírodní atraktivity, chalupafiení (zejména v letní sezonû) a v men‰í mífie i sportovní vyÏití. Problémem mnoha atraktivních turistick˘ch cílÛ je podprÛmûrná vybavenost turistick˘ch stfiedisek sportovnû – rekreaãními zafiízeními aÈ jiÏ v základních oblastech sportovního vyÏití (hfii‰tû, tenis) ãi pro doplÀkové sporty (napfi. golf, bowling, kryté koupali‰tû, squash atd.), na nichÏ bude nezbytné budovat komplexní turistick˘ produkt (pû‰í turistika, cykloturistika, jezdectví, horská cyklistika, léto u vody, zimní sporty a turistika).

MoÏnost sportovního vyÏití jako je koupání (bazén, koupali‰tû) je rovnûÏ malá. Informaãní sluÏby (mapy, prÛvodce, suven˘ry) poskytuje ménû neÏ polovina zafiízení. Nesrovnatelnû men‰í je nabídka administrativních sluÏeb vãetnû pfiipojení na internet. Cenová hladina ubytovacích sluÏeb je pomûrnû pfiíznivá, coÏ ov‰em vyvaÏuje kvalita nabídky (vût‰inou niωí standard), ale i pomûrnû vysoká vnitfiní konkurence. Niωí ceny za ubytování v penzionech vytváfiejí sice konkurenãní v˘hodu, nezaji‰Èují v‰ak potfiebn˘ zisk pro jejich nezbytnou modernizaci, neboÈ niωí kvalita sluÏeb nepfiitahuje finanãnû silné cílové skupiny, které jsou ochotny kvalitní sluÏby ocenit fiádovû vy‰‰ími prostfiedky.

Pfiírodní zajímavosti Pfiírodní atraktivitou území je Národní park âeské ·v˘carsko a Chránûná krajinná oblast Labské pískovce a CHKO LuÏické hory, které se vyznaãují velkou koncentrací pfiírodních a krajinn˘ch atraktivit, pro jejichÏ ochranu byla vyhlá‰ena. Nejv˘znamnûj‰í atraktivity jsou dobfie známy jako vyhledávané cíle turistÛ.

Struktura náv‰tûvnosti odpovídá podle Koncepce rozvoje cestovního ruchu v okrese Dûãín do znaãné míry oficiálním statistick˘m údajÛm pro celé území okresu. Pfievahu domácí náv‰tûvnosti uvádí podle zmínûné koncepce asi 40 % zafiízení, pfievahu zahraniãní náv‰tûvnosti také 40 %, vyrovnanost zb˘vajících 20 % zafiízení. Vyjádfiení v pobytov˘ch dnech je pfiíznivûj‰í pro domácí klientelu, která dává pfiednost cca t˘denním pobytÛm, u NûmcÛ jsou obvyklej‰í víkendové pobyty. Ze zahraniãních náv‰tûvníkÛ dominují Nûmci (cca 90 %), zbytek pak hosté z Nizozemí, Dánska, Belgie, Velké Británie, Slovenska aj. Pfievahu letní sezony u zahraniãní náv‰tûvnosti uvedlo cca 75 % zafiízení, zbytek pfiipadal na vyrovnanou sezonu, resp. pfievahu zimní sezony (oficiální statistické údaje z posledního období to rovnûÏ potvrzují).

Sportovní nabídky Sportovní nabídky patfií sice k nabídce turistick˘ch míst nebo obcí zatím dosti limitovanû a poptávce vychází vstfiíc jen ãásteãnû, nesystematicky a necílenû. K nedostatkÛm patfií téÏ nedostatek vhodn˘ch i originálních sportovních akcí (sportovní turnaje pro amatéry i profesionály, slavnostní kfity hfiíbat, kolobûÏkiády), které by pfiilákaly více turistÛ i vãasné poskytování informací potenciálním zájemcÛm. Historické památky a architektura Témûfi v kaÏdé obci existují kulturní a historické památky, které se mohou stát potenciálními cíli turistick˘ch cest. Turisty pfiita-

[46]

Správa NP âeské ·v˘carsko ve spolupráci s Klubem ãesk˘ch turistÛ provedla v ãervenci 2000 vyznaãení cyklotras na území NP. Tyto trasy navazují na dálkové cyklotrasy a jejich celková délka na území NP dosahuje 42 km (tento stav je povaÏován témûfi za koneãn˘). Na ostatních cestách vãetnû znaãen˘ch cest pro pû‰í turistiku platí zákaz vjezdu cyklistÛ – na území NP byly umístûny znaãky zákazu vjezdu cyklistÛ na tyto stezky a dodrÏování tohoto zákazu bude v rámci zavádûní reÏimu pohybu v NP kontrolováno.

hují zejména soubory lidové architektury, skalní hrady, kostely a drobné sakrální památky. V mnoha obcích se zachovaly i hodnotné stavby lidové architektury. Mnoho z nich bylo zachránûno díky úsilí jejich nov˘ch majitelÛ – chalupáfiÛ, fiada jin˘ch v‰ak také díky necitliv˘m stavebním úpravám ztratila svoji hodnotu i pfiitaÏlivost. V místech vût‰í koncentrace objektÛ lidové architektury byly vyhlá‰eny venkovské památkové zóny, jako napfiíklad Kamenická StráÀ a Vysoká Lípa.

Jízda na koních je povolena pouze na urãen˘ch lokalitách (v CHKO Labské pískovce pouze na urãen˘ch lokalitách III. a IV. zóny). V NP âeské ·v˘carsko je jízda na koních zakázána. Správy CHKO nevytyãují stezky pro jízdu na koních, pouze posuzují jednotlivé zámûry navrhovatelÛ s ohledem na jejich dopad na Ïivotní prostfiedí. Jízda v koãárech je povolena mimo I. zóny CHKO po vefiejn˘ch komunikacích.

Specifickou turistickou atraktivitou Dûãínska jsou rozhledny. Vytváfiejí krajinné dominanty a jsou v˘znamn˘mi turistick˘mi cíli. Na katastrálním území obcí se v‰ak zachovala pouze rozhledna na Vlãí hofie. Rozhledna na RÛÏovém vrchu stejnû jako rozhledna na Pastevním vrchu byla zbourána. V území je také mnoho vyhlídek, fiada z nich upraven˘ch lidskou rukou. Známá je Mariina vyhlídka, Vilemínina stûna a RudolfÛv kámen a dal‰í v Jetfiichovick˘ch stûnách, hrad ·aun‰tejn ve Vysoké Lípû a dal‰í.

Tato forma pohybu v pfiírodû není v souãasnosti v okrese Dûãín pfiíli‰ roz‰ífiena. Spí‰e neÏ o turistiku se jedná o sportovní, pfiípadnû rekreaãní jezdectví v jízdárnách a jejich nejbliωím okolí. Vodáctví je povoleno pouze na fiece Kamenici, kde firma JUDr. Kozáková – Soutûsky u Hfienska provozuje plavbu na lodiãkách v délce cca 1,5 km v Tiché a Divoké soutûsce. Tato aktivita probíhá v I. zónû NP a je spojena s vysokou náv‰tûvností. Je provozována na komerãním základû, pfiiãemÏ provozovatel musí splnit podmínky stanovené Správou NP. Podle vyjádfiení Správy NP, provozovatele i Obecního úfiadu v Hfiensku jde o dobr˘ pfiíklad spolupráce: „koncese“ k provozování plavby je spojena s technicky i finanãnû nároãnou údrÏbou pfiístupov˘ch cest i periodick˘m ãi‰tûním koryta fieky od naplaven˘ch odpadkÛ.

Formy turistiky uplatÀované v území a jejich omezení ze strany CHKO a NP V zájmovém území se uplatÀují pravidla existující CHKO Labské pískovce zakotvená v plánu péãe, kter˘ podrobnû vymezuje Ïádoucí a neÏádoucí aktivity na území CHKO. Národní park má schválen˘ náv‰tûvní fiád a reÏim regulace aktivit na jeho území. ReÏimy regulace aktivit v CHKO i NP chápou turistiku v jejích rÛzn˘ch formách jako v˘znamnou aktivitu v chránûném území a usmûrÀování turistické náv‰tûvnosti je jedním z v˘znamn˘ch cílÛ reÏimu regulace.

Horolezectví patfií ke specifick˘m aktivitám zejména pro oblast cel˘ch Labsk˘ch pískovcÛ (NP âeské ·v˘carsko a CHKO Labské pískovce a region Národního parku Saské ·v˘carsko). K prvním popsan˘m horolezeck˘m v˘stupÛm na území âR do‰lo v roce 1888 v okolí Pravãické brány. Horolezectví je povoleno na základû dohody mezi âesk˘m horolezeck˘m svazem (âHS) a Správou NP, a to pouze na vymezeném (av‰ak poãetném) souboru skalních útvarÛ. V nûkter˘ch oblastech, resp. na nûkter˘ch skalách, je horolezecká ãinnost sezonnû omezena (zákaz v˘stupÛ od 1. 2. do 31. 7., zejména v horolezecké oblasti Vysoká Lípa a Na Tokáni).

Správy CHKO a NP nemají pfiesné informace o náv‰tûvnosti území nebo vybran˘ch míst a není stanoven Ïádn˘ „prahov˘“ limit poãtu náv‰tûvníkÛ v jednotliv˘ch lokalitách ãi nosná kapacita území. Turistické cesty jsou otevfieny celoroãnû, tj. vstup není sezonnû omezen, av‰ak vyÏádají-li si to podmínky (napfi. hnízdûní vzácn˘ch druhÛ ptactva), mÛÏe b˘t dan˘ úsek cesty doãasnû uzavfien. Pû‰í turistika je tradiãní a zároveÀ pfievaÏující formou turistick˘ch aktivit, a i kdyÏ její podíl na celkové náv‰tûvnosti v souvislosti s rozvojem cykloturistiky a napfi. jízdy na koních mírnû klesá, bude pû‰í turistika i v budoucnu nejobvyklej‰í formou náv‰tûv krajiny mimo místa dostupná po silnici. SíÈ znaãen˘ch turistick˘ch cest je povaÏována za stabilizovanou a dostateãnou. Na území, mimo tzv. první zónu NP, je v souãasné dobû moÏn˘ voln˘ pohyb náv‰tûvníkÛ i mimo vyznaãené cesty, v první zónû NP pouze po znaãen˘ch cestách. Vyznaãení turistické cesty je souãasnû v˘znamn˘m nástrojem usmûrnûní náv‰tûvnosti území.

Tábofiení je povoleno na vefiejn˘ch tábofii‰tích (kempy), pfiiãemÏ ta z nich, která jsou v NP (tábofii‰tû Mezní Louka, Jetfiichovice, Srbská Kamenice, Vysoká Lípa) jiÏ nebudou kapacitnû roz‰ifiována. Tábofii‰tû Mezní Louka pfievzala do uÏívání sama Správa NP. Mimo to je na území okresu fiada nevefiejn˘ch tábofii‰È, pro nûÏ Správa CHKO, resp. NP vydává speciální, zpravidla jednorázová povolení (napfi. pro skautské tábory, tábory ochráncÛ pfiírody aj.), spojená s konkrétními podmínkami (limit poãtu úãastníkÛ, omezen˘ termín apod.). Tûchto nevefiejn˘ch tábofii‰È je pomûrnû velk˘ poãet, s jejich roz‰ifiováním se proto nepoãítá, souãasnû není zámûrem správcÛ krajiny ani redukce tûchto tábofii‰È, a to ani tûch, která leÏí pfii hranici ãi v NP. Pracovníci správ CHKO a NP jsou zváni do táborÛ, kde provádûjí pfiedná‰ky. Tyto tábory se omezují nejvíce na období ãervence a srpna.

Cykloturistika se v 90. letech stala znaãnû vyhledávanou formou turistick˘ch cest. V návaznosti na tuto poptávku probíhá v území, podobnû jako v jin˘ch turistick˘ch oblastech âR, vytyãování cykloturistick˘ch tras. Trasy jsou vedeny po vefiejn˘ch komunikacích a lesních cestách, které mají odpovídající technick˘ stav. V nûkter˘ch úsecích jsou cykloturistické trasy vedeny po cestách spoleãnû se znaãen˘mi cestami pro pû‰í turistiku, mûlo by v‰ak b˘t vedeny pouze po komunikacích, které umoÏÀují pohodlné míjení turistÛ a cyklistÛ.

[47]

zónû NP âeské ·v˘carsko je zanedbaná nebo dokonce zru‰ená. Oblast je ze strany správ obou velkoplo‰n˘ch chránûn˘ch území vnímána jako problémové území s fiadou konfliktních bodÛ a obce vnímají existenci parku i CHKO Labské pískovce více jako zdroj problémÛ a omezení neÏ jako pfiidanou hodnotu ke sv˘m podnikatelsk˘m aktivitám. Pokud by v‰ak do‰lo k roz‰ífiení a zkvalitnûní nabídky pro turisty v této „ochranné“ zónû parku, mohly by ze situace tûÏit jak obce, tak národní park. Zlep‰ila by se ekonomika obcí a nápor turistÛ na atraktivní místa parku by se velmi pravdûpodobnû sníÏil ZároveÀ by mohly b˘t osloveny nároãnûj‰í, tedy i kultivovanûj‰í a movitûj‰í cílové skupiny na místo tûch cílov˘ch skupin, které pfiijíÏdûjí pfiedev‰ím kvÛli nákupu ve stánkovém prodeji apod. Pro naplnûní této vize je v‰ak nezbytná spolupráce v‰ech v˘znamn˘ch aktérÛ v území.

Architektonicko krajináfiské limity Správy CHKO Labské pískovce DÛleÏitou souãástí plánu péãe Správy CHKO Labské pískovce jsou stanovené architektonicko krajináfiské limity, které je nutno respektovat pfii jak˘chkoliv zmûnách, zejména pak stavebních zásazích v území. RÛÏovská plo‰ina Obce musí zÛstat v pfiirozen˘ch hranicích, nelze je zvût‰ovat na úkor zemûdûlské pÛdy vytváfiením nov˘ch sídelních novotvarÛ. Nevhodné z hlediska ochrany pfiírody a krajiny je i znovuoÏivování zanikl˘ch a zlikvidovan˘ch lokalit, které jiÏ splynuly s volnou krajinou (Nová Ves u RÛÏové, Dolsk˘ Ml˘n, ml˘ny v údolí Suché Kamenice). Krajina v bezprostfiedním zázemí vsí by se mûla podle moÏnosti rekonstruovat do podoby bliωí stavu pfied kolektivizaãními a návazn˘mi zmûnami (scelování pozemkÛ, náhradní rekultivace).

Charakteristika problémÛ V minulosti ãlenitá krajina s pestrou mozaikou polí a luk nabízela pfiíjemné prostfiedí pro vycházky i del‰í pobyty v území. V uplynul˘ch desetiletích se malebná zemûdûlská krajina stala zanedban˘m neprostupn˘m územím. Rozoráním mezí, remízkÛ a cest, které spojovaly jednotlivé vesnice byl znaãnû redukován její pfiirozen˘ turistick˘ potenciál. Byly zru‰eny vyhlídkové restaurace i rozhledny na vyv˘‰en˘ch místech. ¤ada rybníkÛ zanikla nebo byla po‰kozena. Útulná venkovská krajina tak znaãnû ztratila ze své pfiitaÏlivosti.

Jetfiichovicko Nová v˘stavba v obcích musí respektovat v˘jimeãné kvality dochovaného stavebního fondu i pfiírodního prostfiedí ve hmotû a formû, která by mûla b˘t inspirací, nikoliv kopírováním a bezduch˘m napodobováním. Obce nelze roz‰ifiovat na úkor volné krajiny. Nelze budovat nové stavební komplexy ve volné krajinû, a to ani v pfiípadech, kdy lokalita byla v minulosti osídlena. K zachování nebo i obnovení tradiãního krajinného rázu patfií ne pfiíli‰ ‰iroká barevná ‰kála staveb (tmavé stfie‰ní krytiny, pfievaÏující dfievo).

V oblasti neexistuje spoleãná politika a marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu, která by byla vytváfiená za úãasti v‰ech hlavních aktérÛ, tj. Správy NP âeské ·v˘carsko, CHKO Labské pískovce, obcí a podnikatelÛ v cestovním ruchu. Pro oÏivení turistického ruchu v oblasti devíti obcí chybí i vlastní marketingov˘ image regionu, kter˘ by pomáhal pfiitáhnout turisty kvalitou nabízen˘ch sluÏeb i jedineãností území. A v neposlední fiadû chybí jednotn˘ informaãní systém sluÏeb cestovního ruchu.

Krásnolipsko Pfii v˘stavbû je nutno dodrÏet voln˘ charakter zástavby s volnou kompozicí v terénu. Vût‰í stavby situovat jen v údolních polohách. Vycházet z místního architektonického tvarosloví, respektovat stfiídmou barevnost staveb, pfiednostnû volit tradiãní stavební materiály. NeumisÈovat stavby architektonicky cizí zdej‰ímu regionu.

SluÏby poskytované jednotliv˘mi provozovateli zafiízení cestovního ruchu jsou ãasto nekvalitní a nedostateãné. Tím je my‰len nejen standard vybavenosti (oznaãení zafiízení jako hotel, penzion, pfiípadnû jeho standard vyjádfien˘ poãtem „hvûzdiãek“), ale také hodnocení úrovnû poskytovan˘ch sluÏeb v obtíÏnû kvantifikovateln˘ch oblastech (pfiíjemnost a ochota, ãistota, poskytování informací pro turisty apod.).

Problémy v oblasti cestovního ruchu Na základû re‰er‰í materiálÛ a studií z oblasti cestovního ruchu, jednání se starosty jednotliv˘ch obcí a ostatními klíãov˘mi aktéry v území lze problémy v oblasti cestovního ruchu formulovat následujícím zpÛsobem:

Území devíti obcí poskytuje v souãasné dobû turistÛm pfiedev‰ím ubytování. Nabídka dal‰ích sluÏeb z oblasti sportovní, kulturní a spoleãenské je omezená. V oblasti chybí nebo je nedostateãnû pokryta moÏnost koupání, sportovního a spoleãenského vyÏití turistÛ. Chybí i nabídky dal‰ích forem turistiky, jako je kulturní turistika, vzdûlávací turistika, agroturistika, eko-turistika atd. Zv˘‰ení nabídek území v „ochranné“ zónû parku by znaãnû zv˘‰ilo zájem turistÛ o tuto oblast.

Shrnutí: Území devíti obcí, které bylo pfiedmûtem zájmu studie má jedineãné postavení v rámci celého regionu. Vût‰ina sídel s v˘jimkou Mezné je situována na území CHKO Labské pískovce, v tûsné blízkosti hranic NP âeské ·v˘carsko. Racionální chování obcí nejen v oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí, ale i v oblasti rozvoje turismu je klíãové jak pro vlastní rozvoj obcí, tak pro Národní park, neboÈ obce mohou v˘znamn˘m zpÛsobem pfiispût k ochranû parku pfied náporem turistÛ.

S rozvojem cestovního ruchu v území v˘znamn˘m zpÛsobem souvisí i dopravní dostupnost území a moÏnost parkování zejména osobních automobilÛ v obcích. Obû kategorie jsou v dosti neuspokojivém stavu, pfiiãemÏ jedna umocÀuje ‰patn˘ stav té druhé. Stále klesá poãet dopravních spojÛ vefiejné dopravy a poãet parkovacích míst je ve vût‰inû obcí nedostaãující a nevhodnû umístûn˘.

Území má mimofiádn˘ potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Problém v‰ak je, Ïe vût‰ina turistick˘ch atraktivit v pfiíhraniãní

[48]

[49]

Nedostateãná nabídka ucelen˘ch produktÛ CR

Chybí spoleãn˘ informaãní systém

Chybí spoleãná politika a strategie jak zadrÏet turisty v obcích co nejdéle.

Není vytvofien jednotn˘ marketingov˘ image regionu

Dopravní obsluÏnost vãetnû parkovi‰È je nedostateãná

Kvalita sluÏeb má ãasto niωí úroveÀ

Ubytovací kapacity jsou v nûkter˘ch lokalitách nízké

Ubytování je ménû kvalitní

Infrastruktura cestovního ruchu je nedostateãná

Souãasná zemûdûlská praxe je z hlediska CR nevhodná

- drobné i vût‰í sakrální památky

- polní cesty a stezky

- pestrá mozaika krajiny

- v˘hledy

- rybníky

Chybí nebo jsou zdevastované klíãové prvky barokní krajiny âeského ·v˘carska jako:

Estetická hodnota, útulnost a prostupnost krajiny je sníÏená

Problém regionu 9 hraniãních obcí NP je, Ïe turisté mífií do NP â· a v obcích vût‰inou pouze pfiespávají

STROM PROBLÉMÒ Z HLEDISKA CESTOVNÍHO RUCHU

6.1. Formulace projektÛ

3) Zv˘‰it estetickou hodnotu, útulnost a prostupnost krajiny

Projektové zámûry:

- Opravit hráz a odbahnit rybník v Doubici a vybudovat pláÏ na bfiehu rybníka - Obnovit kaskádu rybníkÛ v obci Kopec, priorita – rybník ã. 2.10, v˘znamn˘ je i rybník ã. 2.8

1) Vytvofiit jednotn˘ marketingov˘ image regionu - Zpracovat spoleãnou politiku a marketingovou strategii rozvoje cestovního ruchu

- Zpracovat generel golfov˘ch hfii‰È v âeském ·v˘carsku

- Zpracovat návrh spoleãného informaãního systému

- Vybudovat golfové hfii‰tû v Krásné Lípû

- Zpracovat nabídku ucelen˘ch produktÛ CR

- Obnova nauãné stezky okolo Krásné Lípy

- Zpracovat návrh systému „Zelená známka NP âeské ·v˘carsko“

- Rekonstruovat mûstsk˘ park v Krásné Lípû - Revitalizovat vodní nádrÏ Kyjov

2) Roz‰ífiit a zkvalitnit infrastrukturu cestovního ruchu

- Revitalizovat vodní nádrÏ ·imlák v Dlouhém Dole

- Zprovoznit ml˘n ve Chfiibské pro turistické úãely

- Revitalizovat rybníky a vodní toky ve mûstû Krásná Lípa

- Demonstrovat zv˘‰ení standardu poskytovan˘ch sluÏeb v cestovním ruchu

- Vypracovat studii cyklostezek v území - Rekonstruovat cesty pro pû‰í z RÛÏové ke koupali‰ti v Arnolticích

- Zavést kyvadlovou dopravu, tzv. „zelen˘ autobus“

- Rekonstruovat rybník u ml˘na v Jetfiichovicích

- Vybudovat odstavná parkovi‰tû v obcích

- Vybudovat rozhlednu a rekonstruovat pfiírodní amfiteátr v Janovû

- Vybudovat ‰kolící centrum v RÛÏové

- Vybudovat obtoãnou vodní nádrÏ ve V‰emilech

- Vybudovat víceúãelov˘ dÛm v RÛÏové

- Rekonstruovat kfiíÏovou cestu ve Chfiibské

- Vybudovat vzdûlávací centrum âeského ·v˘carska v Krásné Lípû

- Vypracovat vzorov˘ projekt revitalizace a obnovy krajiny pro cestovní ruch v okolí Pastevního vrchu

- Vybudovat sportovní areál v Krásné Lípû

- Vybudovat komunikaci pro pû‰í a cyklisty v Srbské Kamenici

- Vybudovat vnûj‰í poznávací areál u sídla Správy NP âeské ·v˘carsko - Vybudovat náv‰tûvnické centrum v Jetfiichovicích

- Vybudovat cestu pro pû‰í ve Hfiensku v úseku Klepáã - Tfii prameny

- Vybudovat stfiedisko sluÏeb pro náv‰tûvníky v Krásné Lípû

- Obnovit skalní promenády nad Hfienskem

[50]

1. Vytvofiit jednotn˘ marketingov˘ image regionu

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady

MoÏné financování

Dal‰í kroky

Hfiensko, Janov, RÛÏová, Jetfiichovice, Srbská Kamenice, Chfiibská, Doubice, Krásná Lípa, Staré Kfieãany obce jako celek Cestovní ruch Vytvofiit jednotn˘ marketingov˘ image regionu Zpracovat spoleãnou politiku a marketingovou strategii rozvoje cestovního ruchu Varianta I. Zpracovat spoleãnou strategii pro v‰ech 9 hraniãních obcí národního parku tak, aby respektovaly místní odli‰nosti ve tfiech odli‰n˘ch regionech: 1. Hfiensko, Janov, RÛÏová 2. Jetfiichovice, Srbská Kamenice, Chfiibská 3. Krásná Lípa, Doubice, Staré Kfieãany Následnû formulovat spoleãné cíle a postupy. Varianta I. 3 mil. Kã SOP CRL Priorita 6, opatfiení 6.1. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

Hfiensko, Janov, RÛÏová, Jetfiichovice, Srbská Kamenice, Chfiibská, Doubice, Krásná Lípa, Staré Kfieãany obce jako celek Cestovní ruch Vytvofiit jednotn˘ marketingov˘ image regionu Zpracovat návrh spoleãného informaãního systému Varianta I. Zpracovat spoleãn˘ návrh informaãního systému, kter˘ bude korespondovat s v˘stupy projektu „Informaãní systém âeskosaského ·v˘carska“ Varianta II. Zpracovat nabídku jednotliv˘ch obcí (zpracují obce) a pfiedat ji jednotlivû âeské centrále cestovního ruchu. Varianta I. 300 tis. Kã Varianta II. 0 tis. Kã âCCR SOP CRL Priorita 6, opatfiení 6.1. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Zpracování nabídky • Îádost o finanãní zdroje (v pfiípadû varianty II) • Jednání s âCCR (v pfiípadû varianty II)

[51]

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Hfiensko, Janov, RÛÏová, Jetfiichovice, Srbská Kamenice, Chfiibská, Doubice, Krásná Lípa, Staré Kfieãany obce jako celek Cestovní ruch Vytvofiit jednotn˘ marketingov˘ image regionu Zpracovat nabídku ucelen˘ch produktÛ CR Varianta I. Poskytovatelé sluÏeb nebo obce zpracují nabídku ucelen˘ch produktÛ CR, které budou zahrnovat tato odvûtví: kulturní turistika, vzdûlávací turistika, agroturistika, eko-turistika atd. Souãástí projektu budou i speciální kurzy a ‰kolení pro podnikatele Varianta I. 2 mil. Kã SOP CRL Priorita 6, opatfiení 6.2. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

Hfiensko, Janov, RÛÏová, Jetfiichovice, Srbská Kamenice, Chfiibská, Doubice, Krásná Lípa, Staré Kfieãany obce jako celek Cestovní ruch Vytvofiit jednotn˘ marketingov˘ image regionu Zpracovat návrh systému „Zelená známka NP âeské ·v˘carsko“, kter˘ bude garantovat kvalitu a ‰etrnost sluÏeb Varianta I. Udûlovat zelenou známku jako certifikát potvrzující ‰etrn˘ a kvalitní provoz jednotliv˘ch poskytovatelÛ sluÏeb. Bude udûlována nezávisl˘m orgánem na základû pfiedem stanoven˘ch hodnotících kritérií, která se budou vztahovat ke kvalitû nabídek poskytovan˘ch provozovateli sluÏeb v cestovním ruchu a jejich dopadu na Ïivotní prostfiedí. Systém bude zahrnovat: návrh pravidel pro udûlování známky hodnotící kritéria logo Varianta I. 750 tis. Kã SOP CRL Priorita 6, opatfiení 6.1. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Návrh projektu • Îádost o finanãní zdroje

[52]

2. Roz‰ífiit a zkvalitnit infrastrukturu cestovního ruchu 12

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady

MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady

MoÏné financování Dal‰í kroky

Chfiibská Chfiibská Cestovní ruch Roz‰ífiit a zkvalitnit infrastrukturu cestovního ruchu Zprovoznit ml˘n ve Chfiibské pro turistické úãely V˘stup I. Provést rekonstrukci ml˘nu na kofiení ve Chfiibské a jeho zprovoznûní jako turistickou atraktivitu (technické muzeum) v obci V˘stup II Vytvofiit ‰est ubytovacích bungalovÛ v objektu technické vybavenosti ml˘na V˘stup I. 4 mil. Kã V˘stup II. 4 – 5 mil. Kã SOP CRL Priorita 6, opatfiení 6.4 Priorita 5, Opatfiení 5.1. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

Hfiensko, Janov, RÛÏová, Jetfiichovice, Srbská Kamenice, Chfiibská, Doubice, Krásná Lípa, Staré Kfieãany obce jako celek Cestovní ruch Roz‰ífiit a zkvalitnit infrastrukturu cestovního ruchu Demonstrovat zv˘‰ení standardu poskytovan˘ch sluÏeb v CR V˘stup I. Realizace pilotních projektÛ pro zv˘‰ení standardu ubytování v hotelích a penzionech V˘stup II. Realizovat vzdûlávací program pro poskytovatele sluÏeb a pro turisty V˘stup III. Vypracovat doprovodn˘ program V˘stup I. 15 mil. Kã V˘stup II. 2 mil. Kã V˘stup III. 1 mil. Kã SOP CRL Priorita 6, Opatfiení 6.3 • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

12. Poznámka: celkové náklady na zv˘‰ení standardu ubytovacích sluÏeb v âeském ·v˘carsku byly odhadnuty na 120 mil. Kã [53]

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady

MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady

MoÏné financování

Dal‰í kroky

Hfiensko, Janov, RÛÏová, Jetfiichovice, Srbská Kamenice, Chfiibská, Doubice, Krásná Lípa, Staré Kfieãany obce jako celek Cestovní ruch Roz‰ífiit a zkvalitnit infrastrukturu cestovního ruchu Zavést kyvadlovou dopravu, tzv. zelen˘ autobus, kter˘ by umoÏÀoval turistÛm nav‰tûvovat cíle v NP âeské ·v˘carsko bez pouÏití aut Varianta I. Zavést zelen˘ autobus jako druh vefiejné dopravy - bude projíÏdût územím nûkolikrát za den po pfiedem vymezené trase tak, aby umoÏnil turistÛm ubytovan˘m v obcích nav‰tûvovat cíle v NP â· bez pouÏití soukromého vozidla. Varianta I. 20 mil. Kã - zakoupení ekologického minibusu s motorem EURO III (Mercedes) moÏnému provozovateli (DPMD - Dûãín). Zavádûcí provoz po 3 roky bez zvlá‰tní dotace Varianta II. 720 000 Kã roãnû - zavedení zku‰ebního provozu po dobu 1 roku s dotací na provozní náklady 25 Kã za 1 km (délka trasy cca 80 km, jízda 3x dennû po dobu 120 dnÛ v roce) Správa NP â· Dotace na provoz SOP CRL Priorita 2, opatfiení 2.2 GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

Hfiensko, Janov, RÛÏová, Jetfiichovice, Srbská Kamenice, Chfiibská, Doubice, Krásná Lípa, Staré Kfieãany Obce jako celek Cestovní ruch Roz‰ífiit a zkvalitnit infrastrukturu cestovního ruchu Vybudovat odstavná parkovi‰tû v obcích 13 Varianta I. Vybudování odstavn˘ch parkovi‰È v jednotliv˘ch obcích a jejich ãástech. Cena jednoho parkovi‰tû cca 250 300 tis. Kã Varianta II. Ucelené fie‰ení - sdílená parkovi‰tû pro více obcí - na základû pfiedem schváleného generelu 14 Varianta I. 5 mil. Kã Varianta II. 2,5 mil. Kã SROP Priorita 5, opatfiení 5.1. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • Studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

13. Projekt Zelen˘ autobus pfiímo souvisí s projektem vybudováním odstavn˘ch parkovi‰È v obcích 14. Vzhledem k absenci systémového pfiístupu lze oãekávat komplikovanou schvalovací proceduru, která mÛÏe b˘t ãasovû i finanãnû nároãnûj‰í. [54]

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady

MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

RÛÏová RÛÏová Cestovní ruch Roz‰ífiit a zkvalitnit infrastrukturu cestovního ruchu Vybudovat víceúãelov˘ dÛm v RÛÏové Varianta I. Adaptace domu v centru obce RÛÏová na víceúãelov˘ objekt. V objektu bude restaurace, bowling, fitcentrum, knihovna a dva byty. Varianta I. 15 mil. Kã SOP Infrastruktura Priorita 6, opatfiení 6.3. Priorita 5, Opatfiení 5.1. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

RÛÏová RÛÏová Cestovní ruch Roz‰ífiit a zkvalitnit infrastrukturu cestovního ruchu Vybudovat ‰kolící centrum v RÛÏové Varianta I. Vybudovat ‰kolící centrum v b˘valém evangelickém kostele v RÛÏové Varianta I. 25 mil. Kã z toho : - proinvestorská pfiíprava 1 mil. Kã (vyfie‰ení majetkoprávních vztahÛ) - hledání investora 0,5 mil. Kã - realizace 23,5 mil. Kã SOP Infrastruktura Priorita 6, opatfiení 6.3. Priorita 5, Opatfiení 5.1. • Studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

Krásná Lípa Krásná Lípa Cestovní ruch Roz‰ífiit a zkvalitnit infrastrukturu cestovního ruchu Vybudovat vzdûlávací centrum âeského ·v˘carska v Krásné Lípû Varianta I. Vybudovat stfiedisko ekologické v˘chovy s expozicí zamûfienou na globální problémy Ïivotního prostfiedí a náv‰tûvnické centrum jako novostavbu na námûstí v Krásné Lípû Varianta I. 32 mil. Kã SOP CRL Priorita 6, opatfiení 6.3. SFÎP Program 8.2 • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

[55]

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady

MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Krásná Lípa Krásná Lípa Cestovní ruch Roz‰ífiit a zkvalitnit infrastrukturu cestovního ruchu Vybudovat sportovní areál v Krásné Lípû V˘stup I. V˘stavba sportovního areálu za tûlocviãnou (kurty, víceúãelové hfii‰tû, minigolf, beach volejbal, byt správce) V˘stup II. Rekonstrukce tûlocviãny V˘stup I. 5,5 mil. Kã V˘stup II. 16 mil. Kã SOP CRL Priorita 6, opatfiení 6.3. SFÎP Program 8.2 • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

Krásná Lípa Krásná Lípa Cestovní ruch Roz‰ífiit a zkvalitnit infrastrukturu cestovního ruchu Vybudovat vnûj‰í poznávací areál u sídla Správy NP â· Varianta I. Vybudovat vnûj‰í poznávací areál u sídla správy NP â·, kter˘ by zjednodu‰enou a pÛsobivou formou seznamoval náv‰tûvníky s pfiírodními a kulturními zajímavostmi Národního parku. Varianta I. 12 mil. Kã SOP CRL Priorita 6, opatfiení 6.4. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

Jetfiichovice Jetfiichovice Cestovní ruch Roz‰ífiit a zkvalitnit infrastrukturu cestovního ruchu Vybudovat náv‰tûvnické centrum Národního parku âeské ·v˘carsko a centrum setkávání âeského ·v˘carska Varianta I. Vybudovat náv‰tûvnické centrum Národního parku âeské ·v˘carsko a centrum setkávání âeského ·v˘carska Varianta I. 41 mil. Kã SOP CRL Priorita 6, opatfiení 6.3. SFÎP Program 8.2 • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

[56]

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Krásná Lípa Krásná Lípa Cestovní ruch Roz‰ífiit a zkvalitnit infrastrukturu cestovního ruchu Vybudovat stfiedisko sluÏeb pro náv‰tûvníky Varianta I. Rekonstrukce b˘valého domu chovatelÛ Varianta I. 15 mil. Kã SOP CRL Priorita 6, opatfiení 6.3. SFÎP Program 8.2 • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

3) Zv˘‰it estetickou hodnotu, útulnost a prostupnost krajiny Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady

MoÏné financování

Dal‰í kroky

Doubice Doubice Cestovní ruch Zv˘‰it estetickou hodnotu, útulnost a prostupnost krajiny Opravit hráz a odbahnit rybník v Doubici a vybudovat pláÏ na bfiehu rybníka V˘stup I. Kompletní rekonstrukce rybníka v centru obce, sanace bfiehÛ a odbahnûní V˘stup II. Vyspárování betonové hráze rybníka nad hotelem Jef, odbahnûní, vybudování pláÏe V˘stup I. 10 mil. Kã V˘stup II. 5 mil. Kã SOP Infrastruktura Priorita 4, opatfiení 4.1. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ SFÎP Program 3.1.4 • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

[57]

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady

MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Staré Kfieãany Kopec Cestovní ruch Zv˘‰it estetickou hodnotu, útulnost a prostupnost krajiny Obnovit kaskádu rybníkÛ v obci, priorita – rybník ã. 2.10, v˘znamn˘ je i rybník ã. 2.8 Varianta I. Obnovit pÛvodní kaskádu rybníkÛ v plném rozsahu Varianta II. Obnovit rybník ã. 2.10 Varianta I. 3 mil. Kã Varianta II. 40 tis. Kã provádûcí projekt 1 mil. Kã realizace SOP Infrastruktura Priorita 4, opatfiení 4.1. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ SFÎP Program 3.1.4 • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

Hfiensko, Janov, RÛÏová, Jetfiichovice, Srbská Kamenice, Chfiibská, Doubice, Krásná Lípa, Staré Kfieãany Cestovní ruch Zv˘‰it estetickou hodnotu, útulnost a prostupnost krajiny Zpracovat generel golfov˘ch hfii‰È 15 V˘stup I. Generel golfov˘ch hfii‰È oblasti NP â· a CHKO LP (schválen˘ pfiíslu‰n˘mi správními orgány) – pro zaji‰tûní systematického postupu pfii budování golfov˘ch hfii‰È v území NP â· a CHKO LP a CHKO LH V˘stup I. 300 tis. Kã SOP Infrastruktura Priorita 6, opatfiení 6.3. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

15. Projekt generel golfov˘ch hfii‰È nemá iniciovat v˘stavbu golfov˘ch hfii‰È, n˘brÏ objektivnû stanovit, kolik golfov˘ch hfii‰È je pro dané území únosné, to znamená kde a popfi. jak by se mûly stavût a kde je nestavût.

[58]

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Krásná Lípa Kamenná Horka Cestovní ruch Zv˘‰it estetickou hodnotu, útulnost a prostupnost krajiny Vybudovat golfové hfii‰tû v Krásné Lípû V˘stup I. Na základû souladu se zpracovan˘m a schválen˘m generelem (viz pfiedchozí projektov˘ zámûr) vybudovat golfové hfii‰tû v Krásné Lípû V˘stup I. 0,8 mil. Kã SOP Infrastruktura Priorita 6, opatfiení 6.3. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

Krásná Lípa Hely, Kyjov, Dlouh˘ DÛl, Vlãí Hora, Zahrady Cestovní ruch Zv˘‰it estetickou hodnotu, útulnost a prostupnost krajiny Obnova nauãné stezky okolo Krásné Lípy V˘stup I. Obnovit a modifikovat pÛvodní nauãnou stezku Kr. Lípa - Vápenka - Kyjov - Vlãí Hora - Zahrady - Krásná Lípa V˘stup I. 5 mil. Kã SOP Infrastruktura Priorita 6, opatfiení 6.3. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

Krásná Lípa Krásná Lípa Cestovní ruch Zv˘‰it estetickou hodnotu, útulnost a prostupnost krajiny Rekonstrukce mûstského parku V˘stup I. Vyãi‰tûní a revitalizace 13 ha mûstského parku vãetnû cest, laviãek a osvûtlení V˘stup I. 8 mil. Kã SOP Infrastruktura Priorita 6, opatfiení 6.3. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ SFÎP Program 3.1.2 • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

[59]

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Krásná Lípa Kyjov Cestovní ruch Zv˘‰it estetickou hodnotu, útulnost a prostupnost krajiny Revitalizace vodní nádrÏe Kyjov V˘stup I. Stavební úpravy a úpravy okolí vodní nádrÏe V˘stup I. 6 mil Kã SOP Infrastruktura Priorita 3, opatfiení 3.1. SFÎP Program 3.1.2 GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

Krásná Lípa Dlouh˘ dÛl Cestovní ruch Zv˘‰it estetickou hodnotu, útulnost a prostupnost krajiny Revitalizace vodní nádrÏe ·imlák V˘stup I. Stavební úpravy a úpravy okolí vodní nádrÏe V˘stup I. 7 mil Kã SOP Infrastruktura Priorita 3, opatfiení 3.1. SFÎP Program 3.1.2 GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

Krásná Lípa Krásná Lípa Cestovní ruch Zv˘‰it estetickou hodnotu, útulnost a prostupnost krajiny Revitalizace rybníkÛ a vodních tokÛ v Krásné Lípû V˘stup I. Stavební úpravy a úpravy okol V˘stup I. 20 mil Kã SOP Infrastruktura Priorita 3, opatfiení 3.1. SFÎP Program 3.1.2 GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

[60]

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Hfiensko, Janov, RÛÏová, Jetfiichovice, Srbská Kamenice, Chfiibská, Doubice, Krásná Lípa, Staré Kfieãany Cestovní ruch Zv˘‰it estetickou hodnotu, útulnost a prostupnost krajiny Vypracovat studii sítû cyklostezek v území V˘stup I. Vypracovat studii cyklostezek / chodníãkÛ pro pû‰í v celém území V˘stup I. 1 mil. Kã (odhadované náklady na realizaci sítû 20 mil. Kã) SOP Infrastruktura Priorita 6, opatfiení 6.4. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

RÛÏová RÛÏová Cestovní ruch Zv˘‰it estetickou hodnotu, útulnost a prostupnost krajiny Rekonstruovat cesty pro pû‰í z RÛÏové ke koupali‰ti v Arnolticích Varianta I. Rekonstruovat cestu pro pû‰í spolu s cyklostezkou z RÛÏové ke koupali‰ti v Arnolticích (celková plocha cca 9000 m2) Varianta I. 2,5 mil. Kã SOP Infrastruktura Priorita 6, opatfiení 6.4. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

Jetfiichovice Jetfiichovice Cestovní ruch Zv˘‰it estetickou hodnotu, útulnost a prostupnost krajiny Rekonstrukce rybníka u ml˘na v Jetfiichovicích Varianta I. Celková rekonstrukce a revitalizace rybníka – v souãasné dobû protipoÏární nádrÏ s betonov˘mi bfiehy. Varianta I. 1,5 mil. Kã SOP Infrastruktura Priorita 3, opatfiení 3.1. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ SFÎP Program 3.1.2 • Studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

[61]

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Janov Janov Cestovní ruch Zv˘‰it estetickou hodnotu, útulnost a prostupnost krajiny Vybudovat rozhlednu a rekonstruovat pfiírodní amfiteátr v Janovû V˘stup I. Vybudovat rozhlednu na kopci nad Janovem a obnovit skalní amfiteátr v její blízkosti jako turistickou atraktivitu V˘stup I. 15 mil. Kã SOP Infrastruktura Priorita 6, opatfiení 6.4. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • Îádost PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Îádost Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Îádost Projektová dokumentace • Îádost Îádost o finanãní zdroje

Jetfiichovice V‰emily Cestovní ruch Zv˘‰it estetickou hodnotu, útulnost a prostupnost krajiny Vybudovat obtoãnou vodní nádrÏ ve V‰emilech Varianta I. Vybudovat obtoãnou vodní nádrÏ s funkcí biocentra u jízdárny Varianta I. 1 mil. Kã SOP Infrastruktura Priorita 3, opatfiení 3.1. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ SFÎP Program 3.1.2 • Studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

Chfiibská Chfiibská Cestovní ruch Zv˘‰it estetickou hodnotu, útulnost a prostupnost krajiny Rekonstrukce kfiíÏové cesty ve Chfiibské V˘stup I. Provést rekonstrukci kfiíÏové cesty kolem kostela ve Chfiibské V˘stup I. 2 mil. Kã SOP CRL Priorita 6, opatfiení 6.4. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

[62]

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy

Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

RÛÏová RÛÏová Cestovní ruch Zv˘‰it estetickou hodnotu, útulnost a prostupnost krajiny Vypracovat vzorov˘ projekt revitalizace a obnovy krajiny pro cestovní ruch v okolí Pastevního vrchu Varianta I. Demonstrovat modelov˘ pfiíklad úpravy a vyuÏívání krajiny (turisticky zajímavé, av‰ak v nedávné minulosti silnû zdevastované) i v jin˘ch ãástech území, neÏ je národní park. Varianta I. 5 mil. Kã SOP Infrastruktura Priorita 6, opatfiení 6.4. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • Studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

Srbská Kamenice Srbská Kamenice Cestovní ruch Zv˘‰it estetickou hodnotu, útulnost a prostupnost krajiny Vybudovat komunikaci pro pû‰í a cyklisty v Srbské Kamenici V˘stup I. Vybudovat komunikaci pro pû‰í a cyklisty v Srbské Kamenici vedoucí paralelnû podle obce V˘stup I. 3 mil. Kã SOP CRL Priorita 6, opatfiení 6.4. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

Hfiensko Hfiensko Cestovní ruch Zv˘‰it estetickou hodnotu, útulnost a prostupnost krajiny Vybudovat cestu pro pû‰í v úseku Klepáã - Tfii prameny V˘stup I. Vybudovat komunikaci pro pû‰í podél silnice Hfiensko - Mezní Louka v úseku Klepáã - Tfii prameny V˘stup I. 2 mil. Kã SOP CRL Priorita 6, opatfiení 6.4. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

[63]

Obec âásti obce Kategorie ·ir‰í cíl Specifick˘ cíl V˘stupy Náklady MoÏné financování

Dal‰í kroky

Hfiensko Hfiensko Cestovní ruch Zv˘‰it estetickou hodnotu, útulnost a prostupnost krajiny Obnovit skalní promenády nad Hfienskem V˘stup I. Obnovené historické promenády po skalních vyhlídkách nad obcí Hfiensko V˘stup I. 4 mil. Kã SOP CRL Priorita 6, opatfiení 6.4. GEF Integrovan˘ management ekosystémÛ • PfiedbûÏná studie proveditelnosti • Shoda dotãen˘ch zájmov˘ch skupin • Projektová dokumentace • Îádost o finanãní zdroje

Priorita 6 Rozvoj cestovního ruchu a lázeÀství Opatfiení 6.2 Tvorba produktÛ cestovního ruchu

6. 2. MoÏnosti financování projektÛ Pro financování projektÛ lze vyuÏít prostfiedky ze strukturálních fondÛ Evropské unie, prostfiednictvím dvou operaãních programÛ:

Operaãní cíle Zv˘‰ení a zkvalitnûní aktivní nabídky ucelen˘ch produktÛ cestovního ruchu. ProdlouÏení délky pobytu náv‰tûvníkÛ v âR. Zv˘‰ení pfiíjmÛ z cestovního ruchu.

- Spoleãného regionálního operaãního programu (v gesci Ministerstva pro místní rozvoj)

Prostfiedky fie‰ení - produkty kongresové turistiky. - produkty ekoturistiky. - sportovnû-rekreaãní komplexy roz‰ifiující moÏnosti CR. - produkty kulturní a církevní turistiky. - specifické produkty mající nadregionální ãi mezinárodní pfiesah nebo mezinárodní v˘znam.

- Operaãního programu Infrastruktura (v gesci Ministerstva Ïivotního prostfiedí)

Spoleãn˘ regionální operaãní program Priorita 6 Rozvoj cestovního ruchu a lázeÀství Opatfiení 6.1 Rozvoj sluÏeb pro cestovní ruch

Forma podpory nevratná pfiímá pomoc

Operaãní cíle Propojení nadregionální, regionální a lokální úrovnû v oblasti cestovního ruchu. V˘razné zkvalitnûní spoleãn˘ch sluÏeb v cestovním ruchu a lázeÀství. Zkvalitnûní informaãních systémÛ v cestovním ruchu. Zkvalitnûní marketingové ãinnosti v oblasti cestovního ruchu a lázeÀství.

Koneãní pfiíjemci - náv‰tûvníci a turisté, informaãní stfiediska, nestátní neziskové organizace, obce

Priorita 6 Rozvoj cestovního ruchu a lázeÀství Opatfiení 6.3 Rozvoj mal˘ch podnikÛ v cestovním ruchu

Prostfiedky fie‰ení - podpora vytváfiení partnerství vefiejného a soukromého sektoru - uplatÀování standardÛ sluÏeb CR a jejich následná certifikace - zabezpeãení v˘mûny a ‰ífiení jednotn˘ch informací - zavádûní jednotného systému znaãení aktivit v cestovním ruchu - rozvoj partnerství v CR na regionální úrovni

Operaãní cíle Zv˘‰ení úrovnû podnikání mal˘ch a drobn˘ch podnikatelÛ v cestovním ruchu. Zlep‰ení turistické nabídky regionÛ v ucelen˘ch specializovan˘ch produktech. Zv˘‰ení poãtu náv‰tûvníkÛ a prodlouÏení jejich pobytu v regionech. Zv˘‰ení pfiíjmÛ z cestovního ruchu. Vytvofiení nov˘ch pracovních pfiíleÏitostí. Prostfiedky fie‰ení - podpora drobn˘ch a mal˘ch podnikÛ podnikajících ve sluÏbách cestovního ruchu - regionální produkty zamûfiené incentivní turistiku, ucelené produkty kulturní a církevní turistiky v rámci regionÛ - regionální ucelené produkty cestovního ruchu vyuÏívající pfieshraniãní aktivity

Forma podpory nevratná pfiímá pomoc Koneãní pfiíjemci profesní zájmová sdruÏení CR, podnikatelé, náv‰tûvníci a turisté, turistická informaãní stfiediska obce

[64]

- regionální ucelené produkty cestovního ruchu pro nové formy trávení volného ãasu (cykloturistika, rafting, horolezectví, ekoturistika, agroturistika, hipoturistika a jejich kombinace, sportovní rybafiení, relaxaãní pobyty spojené s manuální ãinností a jízdou na koni, myslivost a honitby apod.) s dÛrazem na venkovsk˘ prostor - podpora vzniku a rozvoje sítí drobn˘ch a mal˘ch podnikÛ v cestovním ruchu v rámci regionÛ

Prostfiedky fie‰ení - revitalizace kulturních, technick˘ch a prÛmyslov˘ch památek a kulturního dûdictví pro jejich vyuÏití v rozvoji cestovního ruchu s dÛrazem na venkovsk˘ prostor - rozvoj infrastruktury, orientaãních, nauãn˘ch a integrovan˘ch informaãních systémÛ cestovního ruchu v obcích a mikroregionech - v˘stavba obãanské vybavenosti v oblasti sportu, rekreace a lázeÀství v obcích - obnova a rozvoj turistick˘ch stezek, cyklostezek a cyklotras vãetnû doplÀkov˘ch zafiízení - rekonstrukce a zfiizování polních cest v souvislosti s pozemkov˘mi úpravami - nabídka a propagace akcí a produktÛ cestovního ruchu na místní úrovni

Forma podpory nevratná pfiímá pomoc, záruky, zv˘hodnûné úvûry Koneãní pfiíjemci náv‰tûvníci a turisté, informaãní stfiediska, nestátní neziskové organizace, obce Mal˘m podnikatelem dle zákona 47/2002 Sb. se rozumí podnikatel, kter˘ zamûstnává ménû neÏ 50 zamûstnancÛ, jeho aktiva nepfiesahují 180 000 000 Kã nebo jeho ãist˘ obrat za poslední uzavfiené úãetní období nepfiesahuje 250 000 000 Kã a fiádná jiná osoba nebo více osob spoleãnû, které nejsou mal˘m a stfiedním podnikatelem, nemají vût‰í neÏ 25% podíl na jeho základním kapitálu nebo na hlasovacích právech.

Forma podpory nevratná pfiímá pomoc Koneãní pfiíjemci obce, svazky obcí, náv‰tûvníci a turisté, cestovní kanceláfie, cestovní agentury, podnikatelé

Priorita 6 Rozvoj cestovního ruchu a lázeÀství Opatfiení 6.4 Rozvoj cestovního ruchu v obcích

Dal‰í zdroj financování, kter˘ uvádíme kromû jiÏ zmínûného Státního fondu Ïivotního prostfiedí tvofií prostfiedky z projektu Integrovaná ochrana ekosystémÛ, které by mûly b˘t poskytnuto pro období 2004-2006 z Globálního fondu Ïivotního prostfiedí (GEF). Tyto prostfiedky budou v pfiípadû schválení projektu k dispozici pfiedev‰ím pro zpracování tolik potfiebn˘ch projektov˘ch dokumentací a následné technické asistence (pomoci pfii pfiípravû Ïádosti o dotaci), bez nichÏ nebude moÏné získat potfiebné prostfiedky na realizaci definovan˘ch projektÛ.

Operaãní cíle DosaÏení lep‰ího vyuÏití turistického potenciálu obcí. Zaji‰tûní stabilní struktury venkovské turistiky. Zlep‰ení dopravní dostupnosti turisticky atraktivních míst a památek. Zv˘‰ení pfiitaÏlivosti obcí pro náv‰tûvníky. Zv˘‰ení pfiíjmÛ z cestovního ruchu.

[65]

7. Shoda se strategick˘mi prioritami a návrh hodnocení • • • • •

7.1. Úvod Po identifikování jednotliv˘ch projektÛ jsme hodnotili jejich shodu s:

PrÛmysl a podnikání (PP) v gesci MPO Infrastruktura (I) v gesci v gesci MÎP Rozvoj lidsk˘ch zdrojÛ (RLZ) v gesci MPSV Rozvoj venkova a multifunkãního zemûdûlství (RVMZ) v gesci MZe a Spoleãn˘ regionální operaãní program (SROP)

V kvûtnu 2003 pfiedloÏila âeská republika po pfiedbûÏném projednání Evropské komisi definitivní podobu obsahu v‰ech pûti operaãních programÛ. Ze znûní tûchto programÛ jsme také vycházeli pfii zafiazování projektÛ do jednotliv˘ch priorit a opatfiení a pfii identifikaci jednotliv˘ch projektÛ. V souãasné dobû (listopad 2004) nicménû na poÏadavek Evropské komise dochází k neãekanû v˘raznému pfiepracování tûchto dokumentÛ, které mohou je‰tû pfiinést dílãí zmûny v podobû jednotliv˘ch operaãních programÛ, které uvádíme níÏe.

• operaãními programy strukturálních fondÛ • programy SFÎP • Programem rozvoje Ústeckého kraje

7.2. Operaãní programy strukturálních fondÛ Podpora ze strukturálních fondÛ bude od kvûtna 2004 ãerpána prostfiednictvím pûti tzv. operaãních programÛ:

Operaãní program PrÛmysl a podnikání Priorita 1.1 Rozvoj podnikatelského prostfiedí

1.2 Rozvoj konkurenceschopnosti podnikÛ

Opatfiení 1.2 Rozvoj konkurenceschopnosti podnikÛ 1.1.1 Infrastruktura pro prÛmyslov˘ v˘zkum, v˘voj a inovace 1.1.2 Rozvoj podnikatelské infrastruktury 1.1.3 Infrastruktura pro rozvoj lidsk˘ch zdrojÛ v prÛmyslu 1.1.4 Posílení kvality a kapacity podnikatelského poradenství 1.2.1 Zakládání a rozvoj MSP 1.2.2 Podpora produkãních a kvalitativních faktorÛ konkurenceschopnosti 1.2.3 SniÏování energetické nároãnosti a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie

Operaãní program Infrastruktura Priorita 2.1 Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního v˘znamu

2.2 SníÏení negativních dÛsledkÛ dopravy .na Ïivotní prostfiedí

2.3 Zlep‰ování environmentální infrastruktury

Opatfiení 2.1.1 Modernizace tratí celostátního v˘znamu a dÛleÏit˘ch Ïelezniãních uzlÛ 2.1.2 V˘stavba a modernizace silnic I. tfiídy, silnic v pfiíhraniãních oblastech a napojení vybran˘ch prÛmyslov˘ch zón 2.1.3 Modernizace civilních leti‰È nadregionálního v˘znamu 2.1.4 V˘stavba pfiístavní infrastruktury a modernizace vodních cest 2.2.1 Realizace ochrann˘ch opatfiení na dopravní síti k zabezpeãení ochrany Ïivot ního prostfiedí 2.2.2 Podpora kombinované dopravy 2.2.3 Podpora zavádûní alternativních paliv 2.2.4 Studijní a v˘zkumné projekty k zabezpeãování problematiky zlep‰ení Ïivotního prostfiedí z hlediska dopravy 2.3.1 Obnova environmentálních funkcí území 2.3.2 Zlep‰ování infrastruktury ve vodním hospodáfiství 2.3.3 Zlep‰ování infrastruktury ochrany ovzdu‰í 2.3.4 Nakládání s odpady a odstraÀování star˘ch zátûÏí

[66]

Operaãní program Rozvoj lidsk˘ch zdrojÛ Priorita 3.1 Aktivní politika zamûstnanosti

3.2 Sociální integrace a rovnost pfiíleÏitostí 3.3 Rozvoj celoÏivotního uãení

3.4 Adaptabilita a podnikání

Opatfiení 3.1.1 Posílení aktivní politiky zamûstnanosti pfii zamûstnávání uchazeãÛ a zájemcÛ o zamûstnání 3.1.2 Modernizace vefiejn˘ch sluÏeb zamûstnanosti 3.2.1 Integrace specifick˘ch skupin obyvatelstva ohroÏen˘ch sociální exkluzí 3.2.2 Rovné pfiíleÏitosti pro Ïeny a muÏe na trhu práce 3.3.1 ZkvalitÀování vzdûlávání ve ‰kolách a ‰kolsk˘ch zafiízeních a rozvoj podpÛrn˘ch systémÛ ve vzdûlávání 3.3.2 Podpora terciárního vzdûlávání, v˘zkumu a v˘voje 3.3.3 Rozvoj dal‰ího profesního vzdûlávání 3.4.1 Zv˘‰ení adaptability zamûstnavatelÛ a zamûstnancÛ na zmûny ekonomick˘ch a technologick˘ch podmínek, podpora konkurenceschopnosti 3.4.2 Specifické vzdûlávání

Operaãní program Rozvoj venkova a multifunkãní zemûdûlství Priorita 4.1 Podpora zemûdûlství, zpracování zemûdûlsk˘ch v˘robkÛ a lesnímu hospodáfiství 4.2 Rozvoj venkova, rybáfiství a odborného vzdûlávání

Opatfiení 4.1.1 Investice do zemûdûlského majetku / zemûdûlsk˘ch podnikÛ 4.1.2 Zlep‰ení zpracování zemûdûlsk˘ch v˘robkÛ a jejich marketing 4.1.3 Lesní hospodáfiství 4.2.1 Posílení pfiizpÛsobivosti a rozvoje venkovsk˘ch oblastí 4.2.2 Odborné vzdûlávání 4.2.3 Chov ryb a ãinnosti provádûné odborníky v rybáfiství

Spoleãn˘ regionální operaãní program Priorita 5.1 Podpora podnikání v regionech 5.2 Rozvoj infrastruktury v regionech

5.3 Rozvoj lidsk˘ch zdrojÛ v regionech

5.4 Rozvoj cestovního ruchu

Opatfiení 5.1.1 Podpora podnikatelsk˘ch aktivit ve vybran˘ch regionech 5.2.1 Rozvoj dopravy v regionech 5.2.2 Rozvoj informaãních a komunikaãních technologií v regionech 5.2.3 Regenerace a obnova mûstsk˘ch jader 5.3.1 Infrastruktura pro rozvoj lidsk˘ch zdrojÛ v regionech 5.3.2 Podpora sociální integrace v regionech 5.3.3 Posílení kapacit místních a regionálních aktérÛ pfii plánování a realizaci programu 5.4.1 Rozvoj sluÏeb v cestovním ruchu 5.4.2 Infrastruktura cestovního ruchu

Na základû v˘‰e uveden˘ch pracovních priorit a opatfiení jsme hodnotili shodu námi identifikovan˘ch projektÛ s jednotliv˘mi prioritami strukturálních fondÛ. Toto hodnocení je zatím pfiedbûÏné, nejsou dosud nejsou známa detailní kritéria pro pfiifiazení projektÛ jednotliv˘m opatfiením (ta budou obsaÏena v tzv. programov˘ch doplÀcích, které dosud nejsou definitivnû známy). Shoda jednotliv˘ch projektÛ s jednotliv˘mi operaãními programy je obsaÏena v následující tabulce:

[67]

Tabulka ã. 21 Shoda identifikovan˘ch projektÛ s prioritami operaãních programÛ PP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR TU TU TU TU TU TU

OV OV OV OV OV OV OV OV OV VZ VZ VZ VZ VZ VZ VZ VZ VZ MA MA MA MA IN IN IN IN IN IN IN IN IN IN IN KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR

1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 1 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 12 13 14 15 16 17

HR DO JA JE KL CH SR JE SK HR HR HR SR CH CH KL KL KL â· â· â· â· CH â· â· RU â· RU KL KL KL KL JE DO SK â· â· RU JE JA JE CH RU KL KL KL HR HR SK KL KL KL

âi‰tûní odpadních vod Mezná âi‰tûní odpadních vod Doubice Rekonstrukce âOV a dostavba kanalizace âi‰tûní odpadních vod Jetfiichovice Kanalizace Vlãí Hora a Zahrady âi‰tûní odpadních vod Chfiibská, Dol. a Hor. Chfiibská âi‰tûní odpadních vod Srbská Kamenice âi‰tûní odpadních vod V‰emily âi‰tûní odpadních vod Brtníky Studie provedit. ekologizace vytápûní stfiedu Hfienska Ekologizace vytápûní hotelu Labe Ekologizace vytápûní základní ‰koly Ekologizace vytápûní penzionu Ba‰ta Plynofikace vytápûní bytov˘ch domÛ v majetku mûsta Dostavba STL plynovodu Horní Chfiibská (3. etapa) Vestavba kotle na biomasu do stávající kotelny CZT Plynofikace Vlãí Hora, Zahrady Obchvat Krásné Lípy Spoleãná marketingová strategie Spoleãn˘ informaãní systém Ucelené produkty cestovního ruchu Zelená známka NPâ· Ml˘n Chfiibská Zlep‰it kvalitu poskytovan˘ch sluÏeb v cest. ruchu Zavést zelen˘ autobus Vybudovat víceúãelov˘ dÛm v RÛÏové Vybudovat odstavná parkovi‰tû v obcích Vybudovat ‰kolící centrum v RÛÏové Vybudovat vzdûlávací centrum âeského ·v˘carska Vybudovat sportovní a rekreaãní areál â. ·v˘carska Vybudovat poznávací areál u sídla správy NPâ· Vybudovat stfiedisko sluÏeb pro náv‰tûvníky Vybudovat náv‰tûvnické centrum v Jetfiichovicích Úprava rybníkÛ v Doubici Obnovit kaskádu rybníkÛ v obci Zpracovat generel golfov˘ch hfii‰È Vypracovat a realizovat studii cyklostezek v území Rekonstrukce cesty RÛÏová - koupali‰tû Arnoltice Rekonstrukce rybníka u ml˘na v Jetfiichovicích Vybudovat rozhlednu a obnovit amfiteátr v Janovû Vybudovat obtoãnou vodní nádrÏ ve V‰emilech Rekonstruovat kfiíÏovou cestu v Chfiibské Revitalizace Pastevního vrchu Golfové hfii‰tû v Krásné Lípû Obnova nauãné stezky okolo Krásné Lípy Rekonstrukce mûstského parku Vybudovat cestu pro pû‰í Klepáã - Tfii prameny Obnovit promenády ve skalách nad Hfienskem Vybudovat komunikaci pro pû‰í a cyklisty Revitalizace vodní nádrÏe Kyjov Revitalizace vodní nádrÏe ·imlák Revitalizace vodních ploch a tokÛ v Krásné Lípû

Zkratky operaãních programÛ: PP I RLZ RVMZ SROP

Operaãní Operaãní Operaãní Operaãní Spoleãn˘

program PrÛmysl a podnikání program Infrastruktura program Rozvoj lidsk˘ch zdrojÛ program Rozvoj venkova a multifunkãního zemûdûlství regionální operaãní program

[68]

I

RLZ

RVMZ

SROP

S v˘jimkou tfií projektÛ (dva projekty plynofikace v Chfiibské a Krásné Lípû) lze na základû dostupn˘ch informací konstatovat, Ïe v‰echny ostatní projekty je moÏné zafiadit do nûjakého operaãního programu. Problém ve financování v‰ak mÛÏe nastat u projektÛ v oblasti odpadních vod (s v˘jimkou Krásné Lípy), neboÈ operaãní program Infrastruktura pfiipou‰tí v oblasti ãi‰tûní odpadních vod obcím pod 2000 obyvatel pouze v˘jimeãnou podporu. Tuto podporu ov‰em dále nijak nespecifikuje. 7.3. Dotaãní programy Státního fondu Ïivotního prostfiedí Obdobn˘m zpÛsobem jako v pfiípadû strukturálních fondÛ jsme hodnotili shodu identifikovan˘ch projektÛ s prioritami SFÎP, viz následující tabulka: Tabulka ã. 22 Shoda identifikovan˘ch projektÛ s programy SFÎP SFÎP Voda ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR TU TU TU TU TU TU

OV OV OV OV OV OV OV OV OV VZ VZ VZ VZ VZ VZ VZ VZ VZ MA MA MA MA IN IN IN IN IN IN IN IN IN IN IN KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR

1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 8 9 7 1 2 3 4 1 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 12 13 14 15 16 17

HR DO JA JE KL CH SR JE SK HR HR HR SR CH CH KL KL KL â· â· â· â· CH â· â· RU â· RU KL KL KL KL JE DO SK â· â· RU JE JA JE CH RU KL KL KL HR HR SK KL KL KL

âi‰tûní odpadních vod Mezná âi‰tûní odpadních vod Doubice Rekonstrukce âOV a dostavba kanalizace âi‰tûní odpadních vod Jetfiichovice Kanalizace Vlãí Hora Zahrady âi‰tûní odpadních vod Chfiibská, Dol. a Hor. Chfiibská âi‰tûní odpadních vod Srbská Kamenice âi‰tûní odpadních vod V‰emily âi‰tûní odpadních vod Brtníky Studie provedit. ekologizace vytápûní stfiedu Hfienska Ekologizace vytápûní hotelu Labe Ekologizace vytápûní základní ‰koly Ekologizace vytápûní penzionu Ba‰ta Plynofikace vytápûní bytov˘ch domÛ v majetku mûsta Dostavba STL plynovodu Horní Chfiibská (3. etapa) Plynofikace Vlãí Hora, Zahrady Obchvat Krásné Lípy Vestavba kotle na biomasu do stávající kotelny CZT Spoleãná marketingová strategie Spoleãn˘ informaãní systém Ucelené produkty cestovního ruchu Zelená známka NPâ· Ml˘n Chfiibská Zlep‰it kvalitu poskytovan˘ch sluÏeb v cest. ruchu Zavést zelen˘ autobus Vybudovat víceúãelov˘ dÛm v RÛÏové Vybudovat odstavná parkovi‰tû v obcích Vybudovat ‰kolící centrum v RÛÏové Vybudovat vzdûlávací centrum âeského ·v˘carska Vybudovat sportovní a rekreaãní areál â. ·v˘carska Vybudovat poznávací areál u sídla správy NPâ· Vybudovat stfiedisko sluÏeb pro náv‰tûvníky Vybudovat náv‰tûvnické centrum v Jetfiichovicích Úprava rybníkÛ v Doubici Obnovit kaskádu rybníkÛ v obci Zpracovat generel golfov˘ch hfii‰È Vypracovat a realizovat studii cyklostezek v území Rekonstrukce cesty RÛÏová - koupali‰tû Arnoltice Rekonstrukce rybníka u ml˘na v Jetfiichovicích Vybudovat rozhlednu a obnovit amfiteátr v Janovû Vybudovat obtoãnou vodní nádrÏ ve V‰emilech Rekonstruovat kfiíÏovou cestu v Chfiibské Revitalizace Pastevního vrchu Golfové hfii‰tû v Krásné Lípû Obnova nauãné stezky okolo Krásné Lípy Rekonstrukce mûstského parku Vybudovat cestu pro pû‰í Klepáã - Tfii prameny Obnovit promenády ve skalách nad Hfienskem Vybudovat komunikaci pro pû‰í a cyklisty Revitalizace vodní nádrÏe Kyjov Revitalizace vodní nádrÏe ·imlák Revitalizace vodních ploch a tokÛ v Krásné Lípû [69]

Vzduch

Pfiír.

V˘ch.

OZE

Zkratky programÛ SFÎP: Voda Vzd. Pfiír. V˘ch. OZE

Ochrana vod Ochrana ovzdu‰í Ochrana pfiírody a krajiny Ekologická v˘chova Obnovitelné zdroje energie

Také v otázce moÏného financování ze SFÎP platí, Ïe s v˘jimkou tfií projektÛ (plynofikace v Chfiibské a Krásné Lípû) jsou v‰echny projekty v oblasti Ïivotního prostfiedí sluãitelné s programy SFÎP. U projektÛ v oblasti ãi‰tûní odpadních vod to platí pouze podmínûnû, protoÏe SFÎP doposud nepodporuje „decentralizovaná“ fie‰ení zaloÏená na vyuÏití individuálních ãistíren. Tomuto typu fie‰ení dále brání také skuteãnost, Ïe fyzické osoby nemohou (v oblasti ochrany vod) b˘t pfiíjemcem dotaãní podpory. U projektÛ v oblasti cestovního ruchu je sedm projektÛ, které by mohly b˘t ze SFÎP financovány, se jedná o dva v oblasti ekologické v˘chovy a pût v oblasti ochrany pfiírody a krajiny.

7.4. Program rozvoje Ústeckého kraje Program Ústeckého kraje má v souãasné podobû (právû probíhá jeho aktualizace) následující priority a opatfiení:

Priorita 1 - Ekonomick˘ rozvoj Opatfiení 1.1 - Rozvoj mal˘ch a stfiedních podnikÛ Opatfiení 1.2 - Nové investice na zelené louce Opatfiení 1.3 - Revitalizace prÛmyslov˘ch objektÛ Opatfiení 1.4 - Podpora rozvoje cestovního ruchu a lázeÀství Priorita 2 - Rozvoj lidsk˘ch zdrojÛ, sociální péãe, zdravotnictví a trhu práce Opatfiení 2.1 - PfiizpÛsobování pracovní síly trhu práce Opatfiení 2.2 - Zavádûní moderních metod a pfiístupÛ ve vzdûlávání Opatfiení 2.3 - VyuÏití kvalifikaãního potenciálu nezamûstnan˘ch vãetnû znev˘hodnûn˘ch skupin Opatfiení 2.4 - Transformace a restrukturalizace v oblasti sociální péãe a zdravotnictví Opatfiení 2.5 - PfiizpÛsobování vzdûlávacího systému potfiebám trhu práce, zvy‰ování kvality sekundárního a terciárního ‰kolství Priorita 3 - Revitalizace a ochrana Ïivotního prostfiedí a rozvoj infrastruktury Opatfiení 3.1 - Rozvoj dopravní infrastruktury Opatfiení 3.2 - V˘stavba a obnova sítí technické infrastruktury Opatfiení 3.3 - Odstranûní star˘ch zátûÏí, rekultivace a revitalizace území zasaÏen˘ch tûÏbou Opatfiení 3.4 - Ochrana a obnova pfiírodních území a prvkÛ v krajinû Opatfiení 3.5 - Revitalizace a obnova mûstsk˘ch sídel Priorita 4 - Rozvoj zemûdûlství a venkova Opatfiení 4.1 - Stabilizace a rozvoj mal˘ch sídel do 5000 obyvatel Opatfiení 4.2 - Zv˘‰ení konkurenceschopnosti zemûdûlství Opatfiení 4.3 - Trvalá péãe o krajinu a nezemûdûlské vyuÏití krajiny Opatfiení 4.4 - Revitalizace horsk˘ch oblastí Priorita 5 - Aktivizace institucí v regionu a podpora spolupráce Opatfiení 5.1 - Technická asistence a ‰kolení Opatfiení 5.2 - Informaãní systémy a zpfiístupÀování informací Opatfiení 5.3 - Aktivity neziskového sektoru

[70]

Tabulka ã. 23 Shoda identifikovan˘ch projektÛ s prioritami Programu rozvoje Ústeckého kraje

P1 ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR TU TU TU TU TU TU

OV OV OV OV OV OV OV OV OV VZ VZ VZ VZ VZ VZ VZ VZ VZ MA MA MA MA IN IN IN IN IN IN IN IN IN IN IN KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR

1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 1 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 12 13 14 15 16 17

HR DO JA JE KL CH SR JE SK HR HR HR SR CH CH KL KL KL â· â· â· â· CH â· â· RU â· RU KL KL KL KL JE DO SK â· â· RU JE JA JE CH RU KL KL KL HR HR SK KL KL KL

âi‰tûní odpadních vod Mezná âi‰tûní odpadních vod Doubice Rekonstrukce âOV a dostavba kanalizace âi‰tûní odpadních vod Jetfiichovice Kanalizace Vlãí Hora Zahrady âi‰tûní odpadních vod Chfiibská, Dol. a Hor. Chfiibská âi‰tûní odpadních vod Srbská Kamenice âi‰tûní odpadních vod V‰emily âi‰tûní odpadních vod Brtníky Studie provedit. ekologizace vytápûní stfiedu Hfienska Ekologizace vytápûní hotelu Labe Ekologizace vytápûní základní ‰koly Ekologizace vytápûní penzionu Ba‰ta Plynofikace vytápûní bytov˘ch domÛ v majetku mûsta Dostavba STL plynovodu Horní Chfiibská (3. etapa) Vestavba kotle na biomasu do stávající kotelny CZT Plynofikace Vlãí Hora, Zahrady Obchvat Krásné Lípy Spoleãná marketingová strategie Spoleãn˘ informaãní systém Ucelené produkty cestovního ruchu Zelená známka NPâ· Ml˘n Chfiibská Zlep‰it kvalitu poskytovan˘ch sluÏeb v cest. ruchu Zavést zelen˘ autobus Vybudovat víceúãelov˘ dÛm v RÛÏové Vybudovat odstavná parkovi‰tû v obcích Vybudovat ‰kolící centrum v RÛÏové Vybudovat vzdûlávací centrum âeského ·v˘carska Vybudovat sportovní a rekreaãní areál â. ·v˘carska Vybudovat poznávací areál u sídla správy NPâ· Vybudovat stfiedisko sluÏeb pro náv‰tûvníky Vybudovat náv‰tûvnické centrum v Jetfiichovicích Úprava rybníkÛ v Doubici Obnovit kaskádu rybníkÛ v obci Zpracovat generel golfov˘ch hfii‰È Vypracovat a realizovat studii cyklostezek v území Rekonstrukce cesty RÛÏová - koupali‰tû Arnoltice Rekonstrukce rybníka u ml˘na v Jetfiichovicích Vybudovat rozhlednu a obnovit amfiteátr v Janovû Vybudovat obtoãnou vodní nádrÏ ve V‰emilech Rekonstruovat kfiíÏovou cestu v Chfiibské Revitalizace Pastevního vrchu Golfové hfii‰tû v Krásné Lípû Obnova nauãné stezky okolo Krásné Lípy Rekonstrukce mûstského parku Vybudovat cestu pro pû‰í Klepáã - Tfii prameny Obnovit promenády ve skalách nad Hfienskem Vybudovat komunikaci pro pû‰í a cyklisty Revitalizace vodní nádrÏe Kyjov Revitalizace vodní nádrÏe ·imlák Revitalizace vodních nádrÏí a tokÛ v Krásné Lípû

V‰echny identifikované priority jsou v souladu alespoÀ s jednou prioritou programu rozvoje kraje.

[71]

P2

P3

P4

P5

8. Finanãní rámec

Pokud jde o finanãní zdroje soustfiedili jsme se na dva nejv˘znamnûj‰í finanãní zdroje: • Strukturální fondy EU • Státní fond Ïivotního prostfiedí

8.1. Úvod

Pfiedpokládali jsme, Ïe maximum projektÛ bude pfiedloÏeno do strukturálních fondÛ s tím, Ïe v oblasti Ïivotního prostfiedí je bude spolufinancovat Státní fond Ïivotního prostfiedí. Proto jsme kaÏd˘ projekt vÏdy zafiadili do pfiíslu‰ného operaãního programu (podle souãasného stavu projednávání) a pfiedpokládali, Ïe bude financováno 75% celkov˘ch nákladÛ. U kofinancování ze Státního fondu Ïivotního prostfiedí jsme pfiedpokládali, Ïe se bude podílet zb˘vajícími 25%. Zb˘vající ãást nákladÛ (u projektÛ, které nemohou b˘t financovány ani ze strukturálních fondÛ ani ze SFÎP - to mÛÏe b˘t aÏ 100%) jsme zafiadili do ãásti nepokryto. Takto získan˘ finanãn˘ rámec je sumarizován v tabulce ã. 25. dole.

ProtoÏe jsme u nûkter˘ch projektÛ uvádûli minimální a maximální náklady, v˘sledn˘ finanãní rámec jsme zpracovali ve dvou variantách: a) v minimální variantû, zahrnující minimální náklady projektÛ b) v maximální variantû, zahrnující maximální náklady projektÛ Celkem jsme do finanãního rámce zafiadili v‰ech 47 identifikovan˘ch projektÛ v celkové v˘‰i 415.7 mil. Kã (varianta minimálních nákladÛ) aÏ 580.6 mil. Kã (varianta maximálních nákladÛ)

8.2. Souhrnné náklady

Pokud jde o spolufinancování projektÛ ze sloupce nepokryto, pfiipadají v úvahu následující zdroje

Celkové náklady na projekty (v mil. Kã) podle typu projektÛ jsou uvedeny v následující tabulce:

• státní rozpoãet • krajsk˘ rozpoãet • vlastní zdroje Ïadatele ãi jin˘ zdroj financování

Tabulka ã. 24 Souhrnné náklady projektÛ podle typu projektÛ

Îivotní prostfiedí - odpadní vody Îivotní prostfiedí - ochrana ovzdu‰í Cestovní ruch - zlep‰ení image regionu Cestovní ruch - infrastruktura cestovního ruchu Cestovní ruch - útulnost a atraktivita krajiny Celkem

min. náklady 69.0 57.9 5.8

max. náklady 207.4 164.3 6.1

197.0

213.5

110.3 443.7

122.3 713.6

Lze pfiedpokládat, Ïe v pfiípadû projektÛ, identifikovan˘ch v této studii mÛÏe b˘t pro financování uÏita kombinace státního rozpoãtu a rozpoãtu Ústeckého kraje (v‰echny projekty jsou v souladu s Programem rozvoje Ústeckého kraje). Dva projekty z oblasti ovzdu‰í (plynofikace v Chfiibské) jsou nefinancovatelné jak ze SFÎP, tak ze strukturálních fondÛ. Jejich financování fie‰íme v návrhu zvlá‰tního dotaãního titulu SFÎP pro obce v blízkosti národních parkÛ.

Tabulka ã. 25 Souhrnn˘ pfiehled finanãních zdrojÛ pro v‰echny identifikované námûty v maximální a minimální variantû (údaje jsou v mil. Kã)

Max. var. Min. var.

PP 0.8 1.5

Strukturální Fondy I RLZ RVMZ 82.1 28.9 187.4 30.8

SROP 192.6 208.0

Voda 19.8 54.4

Vzd.

SFÎP Pfiír. 6.6 7.1

Vysvûtlivky:

Zkratky programÛ SFÎP:

Zkratky operaãních programÛ strukturálních fondÛ: PP Operaãní program PrÛmysl a podnikání I Operaãní program Infrastruktura RLZ Operaãní program Rozvoj lidsk˘ch zdrojÛ RVMZ Operaãní program Rozvoj venkova a multifunkãního zemûdûlství SROP Spoleãn˘ regionální operaãní program

Voda Vzd. Pfiír. V˘ch. OZE

[72]

V˘ch. 21.3 21.3

OZE 3.5 4.1

Ochrana vod Ochrana ovzdu‰í Ochrana pfiírody a krajiny Ekologická v˘chova Obnovitelné zdroje energie

Nepokryto 60.2 66.0

Náklady projektÛ 415.7 580.6

[73]

ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR

OV OV OV OV OV OV OV OV OV VZ VZ VZ VZ VZ VZ VZ VZ VZ MA MA MA MA IN IN IN IN IN IN IN IN IN IN IN KR KR KR KR KR

1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 1 2 3 4 5

HR DO JA JE KL CH SR JE SK HR HR HR SR CH CH KL KL KL â· â· â· â· CH â· â· RU â· RU KL KL KL KL JE DO SK â· â· RU

âi‰tûní odpadních vod Mezná âi‰tûní odpadních vod Doubice Rekonstrukce âOV a dostavba kanalizace âi‰tûní odpadních vod Jetfiichovice Kanalizace Vlãí Hora Zahrady âi‰tûní odpadních vod Chfiibská, Dol. a Hor. Chfiibská âi‰tûní odpadních vod Srbská Kamenice âi‰tûní odpadních vod V‰emily âi‰tûní odpadních vod Brtníky Studie provedit. ekologizace vytápûní stfiedu Hfienska Ekologizace vytápûní hotelu Labe Ekologizace vytápûní základní ‰koly Ekologizace vytápûní penzionu Ba‰ta Plynofikace vytápûní bytov˘ch domÛ v majetku mûsta Dostavba STL plynovodu Horní Chfiibská (3. etapa) Vestavba kotle na biomasu do stávající kotelny CZT Plynofikace Vlãí Hora Zahrady Obchvat Krásné Lípy Spoleãná marketingová strategie Spoleãn˘ informaãní systém Ucelené produkty cestovního ruchu Zelená známka NPâ· Ml˘n Chfiibská Zlep‰it kvalitu poskytovan˘ch sluÏeb v cest. ruchu Zavést zelen˘ autobus Vybudovat víceúãelov˘ dÛm v RÛÏové Vybudovat odstavná parkovi‰tû v obcích Vybudovat ‰kolící centrum v RÛÏové Vybudovat vzdûlávací centrum âeského ·v˘carska Vybudovat sportovní a rekreaãní areál â. ·v˘carska Vybudovat poznávací areál u sídla správy NPâ· Vybudovat stfiedisko sluÏeb pro náv‰tûvníky Vybudovat náv‰tûvnické centrum v Jetfiichovicích Úprava rybníkÛ v Doubici Obnovit kaskádu rybníkÛ v obci Zpracovat generel golfov˘ch hfii‰È Vypracovat a realizovat studii cyklostezek v území Rekonstrukce cesty RÛÏová - koupali‰tû Arnoltice

Tabulka ã. 26 Finanãní rámec - minimální odhad nákladÛ (údaje jsou v mil. Kã)

8.3. Podrobn˘ finanãní rámec pro jednotlivé projekty

0.4

0.4

PP

11.3 0.8

9.0

1.5 3.8 15.0 3.0 18.8 3.8 2.3 2.3 1.5

15.8

11.3 1.9

1.9

0.2

18.8 24.0 16.1 9.0 11.3 30.8

11.3 15.0 2.3 0.0 1.5 0.6 6.0 13.5 0.5

0.5 1.3 5.0 1.0 6.3 1.3 0.8 0.8 0.5

Strukturální Fondy I RLZ RVMZ SROP Voda

0.1

Vzd.

3.8 0.3

10.3

3.0

8.0

SFÎP Pfiír. V˘ch.

3.0

0.1 0.2 0.1

OZE

0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.1 0.0 3.5 6.0 0.0 3.7 5.0 0.8 0.0 0.5 0.2 2.0 4.5 0.2 3.8 0.6 6.3 0.0 5.4 0.0 3.8 0.0 0.0 0.0 0.1 5.3 0.6

2.0 5.0 20.0 4.0 25.0 5.0 3.0 3.0 2.0 0.1 0.5 0.3 0.5 3.5 6.0 12.0 15.0 20.0 3.0 0.0 2.0 0.8 8.0 18.0 0.7 15.0 2.5 25.0 32.0 21.5 12.0 15.0 41.0 15.0 1.0 0.3 21.0 2.5

Nepo- Nákl. kryto min.

[74]

CR CR CR CR CR CR CR CR TU TU TU TU TU TU

KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR

6 7 8 9 10 11 12 13 12 13 14 15 16 17

JE JA JE CH RU KL KL KL HR HR SK KL KL KL

Rekonstrukce rybníka u ml˘na v Jetfiichovicích Vybudovat rozhlednu a obnovit amfiteátr v Janovû Vybudovat obtoãnou vodní nádrÏ ve V‰emilech Rekonstruovat kfiíÏovou cestu v Chfiibské Revitalizace Pastevního vrchu Golfové hfii‰tû v Krásné Lípû Obnova nauãné stezky okolo Krásné Lípy Rekonstrukce mûstského parku Vybudovat cestu pro pû‰í Klepáã - Tfii prameny Obnovit promenády ve skalách nad Hfienskem Vybudovat komunikaci pro pû‰í a cyklisty Revitalizace vodní nádrÏe Kyjov Revitalizace vodní nádrÏe ·imlák Revitalizace vodních ploch a tokÛ v Krásné Lípû

PP

Strukturální Fondy I RLZ RVMZ SROP Voda 1.1 11.3 0.8 1.5 3,8 0.8 3.8 6.0 1.5 3.0 2.3 4.5 5.3 15.0 Vzd.

1.5 1.7 5.0

2.0

0.3

SFÎP Pfiír. V˘ch. OZE 0.4

Nepokryto 0.0 3.8 0.0 0.5 1,2 0.3 1.3 0.0 0.5 1.0 0.0 0.0 0.0 0.0

Nákl. min. 1.5 15.0 1.0 2.0 5.0 1.0 5.0 8.0 2.0 4.0 3.0 6.0 7.0 20.0

[75]

ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR CR

OV OV OV OV OV OV OV OV OV VZ VZ VZ VZ VZ VZ VZ VZ VZ MA MA MA MA IN IN IN IN IN IN IN IN IN IN IN KR KR KR KR KR KR KR

1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 1 2 3 4 5 6 7

HR DO JA JE KL CH SR JE SK HR HR HR SR CH CH KL KL KL â· â· â· â· CH â· â· RU â· RU KL KL KL KL JE DO SK â· â· RU JE JA

âi‰tûní odpadních vod Mezná âi‰tûní odpadních vod Doubice Rekonstrukce âOV a dostavba kanalizace âi‰tûní odpadních vod Jetfiichovice Kanalizace Vlãí Hora Zahrady âi‰tûní odpadních vod Chfiibská, Dol. a Hor. Chfiibská âi‰tûní odpadních vod Srbská Kamenice âi‰tûní odpadních vod V‰emily âi‰tûní odpadních vod Brtníky Studie provedit. ekologizace vytápûní stfiedu Hfienska Ekologizace vytápûní hotelu Labe Ekologizace vytápûní základní ‰koly Ekologizace vytápûní penzionu Ba‰ta Plynofikace vytápûní bytov˘ch domÛ v majetku mûsta Dostavba STL plynovodu Horní Chfiibská (3. etapa) Vestavba kotle na biomasu do stávající kotelny CZT Plynofikace Vlãí Hora Zahrady Obchvat Krásné Lípy Spoleãná marketingová strategie Spoleãn˘ informaãní systém Ucelené produkty cestovního ruchu Zelená známka NPâ· Ml˘n Chfiibská Zlep‰it kvalitu poskytovan˘ch sluÏeb v cest. ruchu Zavést zelen˘ autobus Vybudovat víceúãelov˘ dÛm v RÛÏové Vybudovat odstavná parkovi‰tû v obcích Vybudovat ‰kolící centrum v RÛÏové Vybudovat vzdûlávací centrum âeského ·v˘carska Vybudovat sportovní a rekreaãní areál â. ·v˘carska Vybudovat poznávací areál u sídla správy NPâ· Vybudovat stfiedisko sluÏeb pro náv‰tûvníky Vybudovat náv‰tûvnické centrum v Jetfiichovicích Úprava rybníkÛ v Doubici Obnovit kaskádu rybníkÛ v obci ZPracovat generel golfov˘ch hfii‰È Vypracovat a realizovat studii cyklostezek v území Rekonstrukce cesty RÛÏová - koupali‰tû Arnoltice Rekonstrukce rybníka u ml˘na v Jetfiichovicích Vybudovat rozhlednu a obnovit amfiteátr v Janovû

Tabulka ã. 27 Finanãní rámec - maximální odhad nákladÛ (údaje jsou v mil. Kã)

0.8

0.8

PP

1.1

11.3 2.3

9.0

15.8

11.3 3.8

11.3

1.9

0.2

18.8 24.0 16.1 9.0 11.3 30.8

11.3 105.0 2.3 0.2 1.5 0.6 6.8 13.5 15.0

Strukturální Fondy I RLZ RVMZ SROP Voda 12.0 4.0 33.2 11.1 15.0 5.0 15.8 5.3 18.8 6.3 19.4 6.5 20.0 6.7 7.5 2.5 14.0 4.7 0.1

Vzd.

0.4

3.8 0.8

10.3

3.0

8.0

SFÎP Pfiír. V˘ch.

3.0

0.3 0.6 0.3

OZE

Nepokryto 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.1 0.0 3.5 6.0 0.0 3.7 35.0 0.8 0.1 0.5 0.2 2.3 4.5 5.0 3.8 1.3 6.3 0.0 5.4 0.0 3.8 0.0 0.0 0.0 0.1 5.3 0.6 0.0 3.8

Nákl. max. 16.0 44.2 20.0 21.1 25.0 25.9 26.6 10.0 18.6 0.1 1.0 0.7 1.0 3.5 6.0 12.0 15.0 140.0 3.0 0.3 2.0 0.8 9.0 18.0 20.0 15.0 5.0 25.0 32.0 21.5 12.0 15.0 41.0 15.0 3.0 0.3 21.0 2.5 1.5 15.0

[76]

CR CR CR CR CR CR TU TU TU TU TU TU

KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR KR

8 9 10 11 12 13 12 13 14 15 16 17

JE CH RU KL KL KL HR HR SK KL KL KL

Vybudovat obtoãnou vodní nádrÏ ve V‰emilech Rekonstruovat kfiíÏovou cestu v Chfiibské Revitalizace Pastevního vrchu Golfové hfii‰tû v Krásné Lípû Obnova nauãné stezky okolo Krásné Lípy Rekonstrukce mûstského parku Vybudovat cestu pro pû‰í Klepáã - Tfii prameny Obnovit promenády ve skalách nad Hfienskem Vybudovat komunikaci pro pû‰í a cyklisty Revitalizace vodní nádrÏe Kyjov Revitalizace vodní nádrÏe ·imlák Revitalizace vodních ploch a tokÛ v Krásné Lípû

PP

Strukturální Fondy I RLZ RVMZ SROP Voda 0.8 1.5 3,8 0.8 3.8 6.0 1.5 3.0 2.3 4.5 5.3 15.0 Vzd.

1.5 1.7 5.0

2.0

SFÎP Pfiír. V˘ch. 0.3 OZE

Nepo- Nákl. kryto max. 0.0 1.0 0.5 2.0 1,2 5.0 0.3 1.0 1.3 5.0 0.0 8.0 0.5 2.0 1.0 4.0 0.8 3.0 0.0 6.0 0.0 7.0 0.0 20.0

9. Návrh dotaãního titulu SFÎP pro podporu opatfiení navrÏen˘ch studií 9.1. Úvod

9.2.2. Zavést podporu pofiízení projektové dokumentace

Na základû zámûru Státního fondu Ïivotního prostfiedí zv˘hodnit obce okolo (a uvnitfi) národních parkÛ vytvofiením nového dotaãního titulu jsme na základû informací získan˘ch pfii zpracování této studie zformulovali návrh takového dotaãního titulu, respektive teze, které by pfii jeho vytváfiení mohly a dle na‰eho názoru i mûly b˘t pouÏity:

ZdÛvodnûní • Zejména malé obce nemají na pofiízení projektové dokumentace, bez které nelze získat potfiebné prostfiedky, a tudíÏ ani realizovat zámûr, finanãní prostfiedky Návrh

• Zavést podporu pofiízení studií proveditelnosti pfied zapoãetím realizace projektÛ • Zavést podporu pofiízení projektové dokumentace • Zavést podporu technické pomoci pfii zpracování Ïádostí o dotace na strukturální, popfi. jiné fondy • U podporovan˘ch investiãních akcí zv˘‰it procento dotace, respektive sníÏit podíl z vlastních zdrojÛ • U projektÛ v oblasti ãi‰tûní odpadních vod roz‰ífiit pfiedmût podpory na decentralizovaná ãi jiná fie‰ení a okruh koneãn˘ch pfiíjemcÛ podpory i na fyzické osoby a malé podniky • U obcí, kde jiÏ probûhla ãásteãná plynofikace, podpofiit její dokonãení vãetnû plynofikace tûch objektÛ v majetkÛ obcí nebo mal˘ch podnikÛ, které jsou (budou) napojeny • Podpofiit zpracování koncepce vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie pro zlep‰ení kvality ovzdu‰í v zimních mûsících • Podpofiit zpracování koncepce vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie pro zlep‰ení kvality ovzdu‰í v zimních mûsících • Podporu pro malé podniky navrÏenou v˘‰e vázat na dodrÏení pravidla „de minimis“, tj. umoÏnit poskytování dotací podnikatelsk˘m subjektÛm pfii zachování poÏadavkÛ Evropské komise v oblasti vefiejné podpory

• poskytovat obcím a mal˘m podnikÛm dotaci 50 - 90 % na pofiízení projektové dokumentace Promítnuto do potfieb âeského ·v˘carska (celkové náklady) • cca 10 - 15 mil. Kã v ãi‰tûní odpadních vod v závislosti na zvoleném fie‰ení • cca 3 mil. Kã v ochranû ovzdu‰í/vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie

9.2.3. Zavést podporu technické pomoci pfii zpracování Ïádostí o dotaci na strukturální, popfi. jiné fondy

ZdÛvodnûní • Zejména malé obce nemají na zpracování Ïádostí lidské zdroje ani finanãní prostfiedky na externí konzultanty, ktefií mohou efektivnû pomoci s pfiípravou Ïádostí Návrh • poskytovat obcím a mal˘m podnikÛm dotaci 50 - 90 % na externí technickou pomoc pfii zpracování Ïádosti na strukturální fondy

9.2. Podrobnûj‰í popis opatfiení a jejich zdÛvodnûní 9.2.1. Zavést podporu pofiízení studií proveditelnosti

Promítnuto do potfieb âeského ·v˘carska (celkové náklady) ZdÛvodnûní • BûÏná praxe v âeské republice ukazuje, Ïe projekty v oblasti Ïivotního prostfiedí jsou ãasto naddimenzované a nepfiedstavují nejrozumnûj‰í fie‰ení pro dan˘ problém • Zejména malé obce nemají ani na pofiízení studií proveditelnosti finanãní prostfiedky.

• 0.6 mil. Kã (pfii 15 tis. Kã na projekt a 40 projektech)

9.2.4. U podporovan˘ch investiãních akcí zv˘‰it procento dotace ZdÛvodnûní

Návrh

• Zejména malé obce nejsou schopny spolufinancovat vlastní podíl, coÏ jim znemoÏÀuje realizovat klíãové projekty

• poskytovat obcím a mal˘m podnikÛm dotaci 50 - 90 % na pofiízení studií proveditelnosti

Návrh

Promítnuto do potfieb âeského ·v˘carska

• Tam, kde projekt nebude zpÛsobil˘ ucházet se o dotaci ze strukturálních fondÛ, poskytovat mal˘m obcím aÏ 90 % dotace z pfiiznan˘ch nákladÛ na projekt

• cca 1 mil. Kã v ãi‰tûní odpadních vod • cca 0.5 mil. Kã v ochranû ovzdu‰í/vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie

[77]

Promítnuto do potfieb âeského ·v˘carska (celkové náklady projektÛ)

Promítnuto do potfieb âeského ·v˘carska (celkové náklady projektÛ)

• cca 60 - 200 mil. Kã v ãi‰tûní odpadních vod v závislosti na zvoleném fie‰ení • cca 40 mil. Kã v ochranû ovzdu‰í/vyuÏitím obnoviteln˘ch zdrojÛ energie

• cca 6 mil. Kã

9.2.7. Podpofiit zpracování koncepce vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie pro zlep‰ení kvality ovzdu‰í v zimních mûsících

9.2.5. U projektÛ v oblasti ãi‰tûní odpadních vod roz‰ífiit pfiedmût podpory na decentralizovaná ãi jiná fie‰ení a okruh koneãn˘ch pfiíjemcÛ podpory i na fyzické osoby a malé podniky

ZdÛvodnûní • Zneãi‰tûné ovzdu‰í v zimních mûsících pfiedstavuje pfiekáÏku pro celoroãní rekreaci • VyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ je jednou z moÏností, jak fie‰it zároveÀ problém zneãi‰tûného ovzdu‰í v údolních obcí a podpofiit místní zamûstnanost • V regionu âeského ·v˘carska panuje odpor vÛãi vyuÏití biomasy, zaloÏen˘ na ‰patné zku‰enosti s nekvalitnû pfiipraven˘m projektem v obci Rybni‰tû.

ZdÛvodnûní • Klasické fie‰ení - centrální âOV a kanalizace - je ve vût‰inû obcí kolem Národního parku âeské ·v˘carsko pfiíli‰ drahé a problematické co do nákladové efektivity • Souãasná pravidla SFÎP neumoÏÀují podpofiit fie‰ení zaloÏené na mal˘ch individuálních âOV • Souãasná pravidla SFÎP neumoÏÀují, aby se pfiípadn˘m pfiíjemcem podpory stala fyzická osoba ãi mal˘ podnik, ti by v‰ak mohli – v pfiípadû uÏívání individuálních/mal˘ch âOV – v˘raznû pfiispût k efektivnímu fie‰ení problému ãi‰tûní odpadních vod

Návrh

Návrh

• pro regiony obcí kolem národních parkÛ podpofiit moÏnost 90% dotace na zpracování koncepce vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie pfii zlep‰ování kvality ovzdu‰í a podpofie místního rozvoje

• na základû v˘stupÛ studie proveditelnosti podporovat nejefektivnûj‰í fie‰ení • roz‰ífiit okruh pfiíjemcÛ podpory o fyzické osoby a malé podniky

Promítnuto do potfieb âeského ·v˘carska (celkové náklady projektÛ) • cca 0.3 mil. Kã

Promítnuto do potfieb âeského ·v˘carska (celkové náklady projektÛ) 9.2.8. Podporu pro malé podniky navrÏenou v˘‰e vázat na dodrÏení pravidla „de minimis“, tj. tak, aby mohla b˘t poskytnuta podpora, aniÏ to bude v rozporu s pravidly Evropské komise

Bez vlivu

9.2.6. U obcí, kde jiÏ probûhla ãásteãná plynofikace, podpofiit její dokonãení vãetnû plynofikace tûch objektÛ v majetkÛ obcí nebo mal˘ch podnikÛ, které jsou (budou) napojeny

ZdÛvodnûní • Podpora podnikatelskému subjektu do v˘‰e 100 tis. EUR v prÛbûhu tfií let není povaÏována na poru‰ení pravidel EU o vefiejné podpofie a jako taková nemusí b˘t ani Evropské komisi hlá‰ena (pravidlo „de minimis“).

ZdÛvodnûní • Ve dvou obcích (Chfiibské a Krásné Lípû) se pfiipravují projekty na dokonãení jiÏ ãásteãnû vybudované sítû stfiedotlakého rozvodu zemního plynu • Souãasná pravidla SFÎP jiÏ neumoÏÀují podpofiit plynofikaci

Návrh • podporu mal˘m podnikÛm navrÏenou v˘‰e omezit podmínkami pravidla „de minimis“

Návrh

Promítnuto do potfieb âeského ·v˘carska (celkové náklady projektÛ)

• na základû v˘sledkÛ studie proveditelnosti podpofiit plynofikaci v obcích, kde jiÏ byla ãásteãnû provedena • na základû v˘sledkÛ studie proveditelnosti podpofiit plynofikaci tûch objektÛ v majetkÛ obcí nebo mal˘ch podnikÛ, které jsou (budou) napojeny

• bez vlivu, vzhledem k velikosti zafiízení cestovního ruchu by pfiípadná podpora dle v˘‰e uveden˘ch návrhÛ hranice 100 tis. EUR nepfiesáhla.

[78]

10. Závûr • Ve v‰ech obcích pod 2000 obyvatel (s v˘jimkou Krásné Lípy) je nejasné, zda se splní podmínky operaãního programu Infrastruktura pro ãi‰tûní komunálních odpadních vod. • SFÎP v souãasné dobû neumoÏÀuje podporovat vyuÏití individuálních âOV ani pfiiznat v oblasti ãi‰tûní odpadních vod podporu fyzické osobû. • Finanãní situace vût‰iny obcí âeského ·v˘carska neumoÏÀuje plnû vyuÏívat existujících dotaãních titulÛ z dÛvodu nedostatku vlastních finanãních zdrojÛ pro spolufinancování ãi na pofiízení projektové dokumentace. • Zejména v oblasti ãi‰tûní komunálních odpadních vod je kritická potfieba studií proveditelnosti, které by definovaly optimální zadávací parametry projektÛ.

10. 1. Shrnutí

V rámci studie potfieb âeského ·v˘carska byly jako prioritní identifikovány potfieby v oblasti infrastruktury Ïivotního prostfiedí a v oblasti cestovního ruchu. V rámci infrastruktury Ïivotního prostfiedí byla pozornost vûnována problematice ãi‰tûní odpadních vod a ochranû ovzdu‰í. V oblasti cestovního ruchu byly zformulovány potfieby v oblasti vytváfiení pozitivního marketingového image âeského ·v˘carska, vytváfiení infrastruktury pro cestovní ruch a zvy‰ování atraktivnosti a prostupnost krajiny v bezprostfiedním okolí národního parku. Na základû diskusí se starosty 9 obcí, obklopujících národní park, a s pfiedstaviteli Správy Národního parku âeské ·v˘carsko i pfiedstaviteli Správy Chránûné krajinné oblasti Labské Pískovce byly identifikovány a zformulovány projekty ãi námûty na projekty ve v˘‰e uveden˘ch prioritních oblastech. Celkem bylo zformulováno a do jednotného formátu zapsáno 52 projektÛ. V zájmu demonstrování rÛzn˘ch pfiístupÛ k fie‰ení problému i jejich dopadÛ byla u nûkter˘ch projektÛ zformulována i variantní fie‰ení.

10.3. Doporuãení ProtoÏe cílem projektu bylo nastartovat proces prÛbûÏné pfiípravy a realizace prioritních projektÛ âeského ·v˘carska z pohledu udrÏitelného rozvoje, zformuloval projektov˘ t˘m následující doporuãení, která by mûla tento proces podpofiit:

Pro v‰echny identifikované projekty byl navrÏen mechanismus financování, zaloÏen˘ na vyuÏití strukturálních fondÛ Evropské unie a Státního fondu Ïivotního prostfiedí. Pro Státní fond Ïivotního prostfiedí byly navíc na základû získan˘ch zku‰eností zformulovány zásady dotaãního titulu pro obce okolo národních parkÛ v rámci âR, kter˘ SFÎP v souãasné dobû pfiipravuje.

• aktivnû lobovat a jednat s vedením MÎP a SFÎP za prosazení návrhu dotaãního titulu SFÎP pro obce kolem národních parkÛ v co nejvût‰ím rozsahu • aktivnû lobovat a jednat s vedením MÎP o zafiazení obcí okolo národních parkÛ do operaãního programu Infrastruktura v oblasti ãi‰tûní odpadních vod (na základû objektivnû zdÛvodnûné v˘jimky) a prosazovat decentralizovaná fie‰ení • zahájit jednání s pfiedstaviteli kraje o finanãních prostfiedcích na pfiedprojektovou a projektovou pfiípravu • zahájit jednání se Severoãeskou vodárenskou spoleãností o finanãní podpofie studií proveditelnosti v oblasti ãi‰tûní komunálních odpadních vod • zváÏit my‰lenku povûfiení obecnû prospû‰né spoleãnosti âeské ·v˘carsko „nepolitick˘m“ odborn˘m lobováním a jednáním s cílem realizovat závûry studie a poskytovat technickou pomoc pfii pfiípravû identifikovan˘ch projektÛ

10.2. Problémy Za nejdÛleÏitûj‰í povaÏujeme následující problémy, které jsme identifikovali v prÛbûhu zpracování: • Pro dokonãení plynofikace v Chfiibské v souãasné dobû neexistuje odpovídající priorita strukturálních fondÛ ani SFÎP pro dal‰í plynofikaci.

[79]

11. PouÏitá literatura a zdroje informací ●

Program rozvoje vodovodÛ a kanalizací Ústeckého kraje, SâVaK, 2002

●

Program rozvoje Ústeckého kraje, ARREL, 2002

●

Program hospodáfiského a sociálního rozvoje okresu Dûãín, GaREP s.r.o. Brno, 1998

●

Revitalizace fiíãních systémÛ v povodí fiíãky Kfiínice, Terraprojekt v.o.s. Liberec, 1999

●

âeská republika v rámci politiky hospodáfiské a sociální soudrÏnosti EU, MMR, 2003

●

Územnû identifikaãní registr âeské republiky

[80]

L. Paroha, M. Tichá, M. Mráz Studie potfieb regionu âeského ·v˘carska Krásná Lípa, 2004

Foto: V. Sojka a Z. Patzelt Redakce: M. Mráz, J. Vrtílková Mapy: O. Hole‰insk˘ (Správa NP âeské ·v˘carsko), L. Paroha GeodézieOnline, s.r.o. www.geodezieonline.cz

Vydala obecnû prospû‰ná spoleãnost âeské ·v˘carsko www.ceskesvycarsko.cz

Zadavatel Mûsto Krásná Lípa www.krasnalipa.cz

Hlavní partner Národního parku âeské ·v˘carsko