Vimpersko. Západo eská univerzita v Plzni Katedra geografie. geografická analýzy p íhrani ního regionu. Marie Novotná

Západo eská univerzita v Plzni Katedra geografie

Vimpersko geografická analýzy p íhrani ního regionu

6

Marie Novotná

Projekt GA R . 205/99/1142 Nositel projektu: Sociologický ústav Akademie v d R

Vimpersko – geografická analýza p íhrani ního regionu

ISBN 80 – 7082 – 746 – 7 Vydala Západo eská univerzita v Plzni

RNDr. Marie Novotná, CSc.

2


Obsah P edmluva............................................................................................................. 5 I Základní charakteristika................................................................................... 7 II Fyzickogeografický potenciál krajiny ............................................................. 8 III Historické aspekty ........................................................................................ 15 IV Obyvatelstvo a sídla ...................................................................................... 20 IV. 1 Obyvatelstvo ............................................................................................................... 20 IV. 2 Trh práce ..................................................................................................................... 32 IV. 3 Sídelní struktura .......................................................................................................... 37 IV. 4 Reflexe území obyvatelstvem ...................................................................................... 42

V Hospodá ství ................................................................................................... 45 V. 1 Zem d lství a lesnictví.................................................................................................. 45 V. 2 Pr myslová výroba ....................................................................................................... 50 V. 3 Služby........................................................................................................................... 54 V. 4 Cestovní ruch................................................................................................................ 58

VI Doprava ........................................................................................................ 68 VII Regionální a lokální rozvoj ......................................................................... 74 VII. 1 Životní prost edí, územní rozvoj a výstavba ............................................................... 74 VII. 2 Regionální a lokální politika....................................................................................... 76

VII P eshrani ní aktivity ................................................................................... 79 VIII Perspektivy rozvoje.................................................................................... 80 Literatura a prameny......................................................................................... 82 Seznam tabulek, map, obrázk a p íloh ........................................................... 85

Seznam tabulek .................................................................................................................... 85 Seznam map ......................................................................................................................... 85 Seznam obrázk ................................................................................................................... 86 Seznam p íloh....................................................................................................................... 86

3


Grafické p ílohy zpracovala: Marie Novotná

Recenzenti: Mgr. Miroslav Dan k Katedra geografie J U eské Bud jovice

Miloš Picek editel RRA Šumava

4


P edmluva Práv otevíráte jednu z ucelené ady publikací, p ipravených ešitelským kolektivem „geograntu

pohrani í“.

ada mikroregionálních studií logicky navazuje na dosavadní aktivity a publikace,

územn orientované na celé pohrani í, r zn pragmaticky vymezené: pohrani ní okresy, pás

široký 15 km apod. (nap . „Geografická analýza pohrani í

R“, Sociologický ústav AV

R,

2000 i „Reflexe regionálního rozvoje pohrani í

R“, dtto, 2001). V pr b hu prací se však

ukázalo, že k poznání sou asného d ní je nezbytné charakterizovat dosaženou úrove

a

probíhající procesy na relativn malém území.

Proto jsme p istoupili k detailnímu studiu vybraných mikroregion , které více mén rovnom rn

pokrývají jak celou státní hranici, tak jednotlivé úseky ve vazb na sousední území (úsek saský,

bavorský, rakouský, slovenský, polský). Jejich samotné vymezení již bylo „v kompetenci“ p íslušných autor , jedná se jak o p irozené celky (nap . spádové obvody), tak ú elov vymezené

oblasti (nap . podél komunikace). Celkem ešíme 16 oblastí, a to:

•

Šluknovsko, Teplicko (Sociologický ústav AV R, pracovišt Ústí n. L.),

•

Kraslicko, Ašsko, Tachovsko, Vimpersko (Západo eská univerzita v Plzni),

•

eskokrumlovsko, Jemnicko, Broumovsko (Univerzita Karlova v Praze ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci),

•

Hrušovansko, Mikulovsko, Hodonínsko, Valašskoklobúcko (Masarykova univerzita v Brn ),

•

T inecko, Osoblažsko, Hanušovicko (Ostravská univerzita v Ostrav ).

Zám rem ady studií není konkurovat již zpracovaným koncep ním materiál m, nap íklad

strategiím regionálního rozvoje

i na komer ním základ

zpracovaným program m

hospodá ského a sociálního rozvoje. Specifikem našeho p ístupu je jejich jednotná forma a

struktura, prolínání statistických údaj s poznatky získanými z vlastních šet ení a v neposlední

ad možnost srovnání mikroregion

i úsek státní hranice. Všechny studie jsou zpracovány ve

struktu e: základní charakteristika, historické aspekty, obyvatelstvo a osídlení, hospodá ství,

doprava, regionální a lokální rozvoj, p eshrani ní aktivity, shrnutí a perspektivy rozvoje.

Provedená terénní šet ení byla sm rována na zdejší obyvatelstvo, návšt vníky oblasti, starosty

obcí jako p edstavitele lokální samosprávy, p edstavitele pr myslových a zem d lských

podnik .

P edpokládáme, že geografická analýza p isp je k formulování záv r zam ených na ov ení

teoretických p ístup , zejména postižení hrani ního efektu a jeho projev , zjišt ní specifik

p íhrani ních mikroregion s nazna ením možného regionálního rozvoje a nutných opat ení

5


k jeho regulaci. Vedle základního výzkumu tak usilujeme o zprost edkování získaných poznatk

územním orgán m, a tak p isp t k vzájemnému ovliv ování v dy a praxe.

Na

zpracování

jednotlivých

mikroregion

naváže

jejich

srovnání

a

zobecn ní

socioekonomického vývoje v pohrani í

R p i v domí územn a ádovostn diferencovaného

p ístupu. Poznatky o konkrétním d ní v ešených mikroregionech budou rovn ž využity

v záv re ném výstupu z projektu - monografii o sou asnosti eského pohrani í.

Milan Je ábek ešitel projektu

D kuji Marcele Sedlákové za zpracování rešerše literatury, recenzent m Miloši Pickovi

z Regionální rozvojové agentury Šumava a Mgr. Miroslavu Da kovi z katedry geografie J U

eské Bud jovice za cenné p ipomínky a doc. PaedDr. Alen Matuškové, CSc. za v cné

p ipomínky a rady.

Marie Novotná

6


I Základní charakteristika

Pro detailní výzkum pohrani í v rámci grantu „Postavení pohrani í v regionálním rozvoji eské

republiky se z etelem na zapojení R do evropských struktur“ jsme jako jeden ze zkoumaných

prostor zvolili území v centrální ásti Šumavy. St ediskem vybrané oblasti je m sto Vimperk,

proto jsme celý mikroregion nazvali Vimpersko (mapa .1). Do mikroregionu jsem za adili

obce, které se alespo jednou svojí ástí nacházejí v pásmu 15 km od hranic s Bavorskem a

jejichž mikroregionálním st ediskem je práv m sto Vimperk. Nejedná se o celý mikroregion,

tak jak je definován v rámci regionalizace R (Hampl, 1996), ale jen o jeho jižní pohrani ní ást.

Samo mikroregionální st edisko, m sto Vimperk, leží ve vzdálenosti 16 km od státní hranice.

Takto vymezený mikroregion Vimpersko se rozkládá na území o rozloze 401 km2. Zaujímá území deseti obcí, jsou to: Borová Lada, Horní Vltavice, Kubova Hu , Kvilda, Nicov, Nové Hut , Stachy, Strážný, Vimperk a Zdíkov. V 56 sídlech žije 12 605 obyvatel (k 1.1.2000).

Hustotou zalidn ní 31 obyvatel na km2 pat í Vimpersko k nejmén osídleným mikroregion m

eské republiky. Tabulka . 1 Údaje o obcích v mikroregionu

Rozloha v km2

Obec

Nadmo ská výška st edu obce (m n. m.) 694 895 805 960 1062 896 1025 738 834 732

Vimperk 80,03 Borová Lada 68,89 Horní Vltavice 58,76 Kubova Hu 1,41 Kvilda 45,14 Nicov 13,76 Nové Hut 23,23 Stachy 28,13 Strážný 49,59 Zdíkov 31,95 Vimpersko 400,89 Zdroj: SÚ, krajská reprezentace eské Bud jovice 2000.

Z hlediska administrativního

len ní se Vimpersko nachází v periferním jihozápadním cípu

Jiho eského kraje, v okrese Prachatice, p i hranici s Bavorskem. Na jihu sousedí s bavorským

okresem Freyung – Grafenau, na západ

pak s mikroregionem Sušicko, který pat í

administrativn už do okresu Klatovy a do Plze ského kraje, na východ s mikroregionem

Volarsko. Na severu pak k mikroregionu, vymezenému v rámci socioekonomické regionalizace

R [Hampl, 1996], náleží obce Vacov, kyn , Bohumilice a Šumavské Hoštice. Území t chto

obcí nespl uje druhou podmínku vymezení zájmového území (vzdálenost 15 km od hranic),

7


proto není ve studii zahrnuto. Mezoregionáln

Vimpersko p edstavuje enklávu, kde se až

k hranicím eské republiky projevuje vliv Prahy [Hampl, 1996].

Pro dopravní propojení studovaného území je významná komunikace I. t ídy íslo 4 (Praha –

Strakonice – Strážný), procházející regionem od severu na jih územím obcí Vimperk, Kubova Hu , Horní Vltavice, Strážný a pokra ující p es hrani ní p echod Strážný – Philippsreut dále do

N mecka, a silnice II. t ídy íslo 145 (Klatovy –

eské Bud jovice), procházející územím obcí

Nicov, Stachy, Zdíkov, Vimperk a dále sm ující na Prachatice. Územím prochází železni ní tra

regionálního významu . 208 Volary – Vimperk – Strakonice.

V následujících kapitolách je provedena podrobná socioekonomická analýza oblasti. Ta má sloužit p edevším jako podklad pro srovnání s dalšími p íhrani ními mikroregiony. Dalším cílem

je ur ení specifik oblasti, podobností i odlišností se sousední oblastí Bavorska – s územím

okresu Freyung-Grafenau, nazna ení možných problém

p i zapojování

R do evropských

struktur a východisek jejich ešení.

II Fyzickogeografický potenciál krajiny Mikroregion se rozkládá v Šumavské hornatin , zasahuje sem z malé ásti také povrchov

lenité Šumavské podh í. Z geomorfologických celk

sem zasahují Šumavské plán ,

rozkládající se p i státní hranici, dále Boubínská hornatina a Vimperská vrchovina, vypl ující

vnitrozemskou ást. Území leží v nadmo ské výšce od 525 do 1 350 m n. m., nad 1 000 m nad

mo em je 24 % plochy, nejvýše položenými vrcholy jsou

erná Hora (1 315 m n. m) na

jihozápad a Boubín (1 362 m n. m) na východ mikroregionu (samotný vrchol Boubína se

nachází na katastrálním území, které už nespadá do námi vymezeného prostoru). Území mikroregionu má vysokou p írodní hodnotu, na 45 % území mikroregionu se rozkládá Národní

park Šumava a na 45 % území pak Chrán ná krajinná oblast Šumava (mapa . 2). Velkou ást

území mikroregionu pokrývají lesy - 65,9 %. Vodohospodá ský význam oblasti p evyšuje

pr m rné ukazatele platné pro celou

eskou republiku. Území je pramennou oblastí Teplé

Vltavy a Voly ky. Plochý reliéf a vyšší srážkové úhrny umožnily vznik rozsáhlé sít

oligotrofních

až

mezoeutrofních

rašeliniš .

Klimatické

podmínky

m žeme

celkov

charakterizovat jako drsné, v nadmo ských výškách nad 800 m, kde se rozkládá v tšina oblasti,

je podnebí ve svém souhrnu mírn chladné až chladné. Centrální ást Šumavských Plání pat í

k nejchladn jším a na srážky bohatým územím v eské republice. Jiné lokality leží naopak ve

srážkovém stínu – Stašsko, Zdíkovsko, okolí Vimperka, a srážky jsou zde výrazn p edevším v zimním období.

8

nižší,


Mapa . 1 Vymezení území Vimperska

mapa1.pdf

9


Mapa . 2 Povrch mikroregionu Vimpersko

mapa2.pdf

10


Mapa . 3 Rekonstruovaná vegetace

mapa3.pdf

11


Mapa . 4 Využití krajiny mikroregionu Vimpersko

mapa4.pdf

12


Sn hové podmínky jsou zde o n co mén p íznivé než v hrani ním pásu. Sn hová pokrývka zde

pr m rn

p etrvává jen 3 – 4 m síce. Výjime nost podnebí, ješt

ost eji se projevující

v šumavském podh í, je zp sobena existencí teplého föhnového v tru [Chábera, 1987].

V oblasti p evažuje p dní typ hn dých p d kyselých a podzol , charakteristickým pedotypem

jsou také hydromorfní p dy, vyskytující se v rašelinných pánvích a poto ních nivách. Vegeta ní

pokryv je ur ován chudým horninovým podkladem krystalických hornin moldanubika, klimatem

a hydropedologickými pom ry. Diferenciaci p írodních podmínek nejlépe vystihuje vyjád ení

pomocí mapy rekonstruované vegetace (mapa . 3).

Klimatické a p dní pom ry omezují potenciál regionu pro zem d lství, klimatické pom ry

umož ují intenzivn využívat p íhrani ní pás území a Boubínskou hornatinu pro zimní sporty,

nejlepší podmínky zde má p edevším zimní turistika na lyžích. Poloha a p írodní potenciál území

mikroregionu zesiluje význam vazeb na vyšší regionální struktury, Vimpersko jako sou ást

Šumavy je d ležitou rekrea ní oblastí v rámci

eské republiky [Trilaterální koncept rozvoje

Šumava / Bayerischer Wald / Mühlviertel]. Sou asné využívání krajiny je ovlivn no jak p írodními podmínkami, tak socioekonomickou

polohou a historickým vývojem. Mikroregion m žeme za adit do krajinného typu s p evahou

les (mapa . 4).

13


140

srážky

15

120

teplota

10

100 80

5

60

0

40

teplota ve °C

srážky v mm

-5

20 0

-10 I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

m síce Obr. . 1 Klimatické charakteristiky Kvildy (1960-1990)

nadmo ská výška 1 058 m n. m., ro ní úhrn srážek: 1 100 mm, pr m rná teplota: 3,7 oC (Zdroj: HMÚ Praha, 1999)

120

srážky

100

teplota

20

15

80 10 60 5 40

teplota ve °C

srážky v mm

0

20 0

-5 I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

m síce Obr. . 2 - Klimatické charakteristiky Vimperka (1960-1990)

nadmo ská výška 686 m n. m., ro ní úhrn srážek: 726 mm, pr m rná teplota: 6,5 oC (Zdroj: HMÚ Praha, 1999)

14


III Historické aspekty Tato kapitola je do studie za azena p edevším pro pochopení n kterých souvislostí a z d vod

nalezení specifik mikroregionu. D jiny spole nosti za ínají v této oblasti pozd ji než v nižších polohách ech. Už od 14. století

p ed n. l., na po átku osidlování jižních a jihozápadních

ech, sice procházely p es šumavské

hory z horního Podunají kmeny s vysp lou kulturou. Vysoko položená oblast pokrytá lesy a

bažinami i drsné klimatické podmínky je však nevábila k výstavb sídel. V tšina dosud známých

archeologických nález sv d í pouze o pr chodu loveckých i obchodních skupin (ojedin lé

nálezy nástroj , zbraní a mincí). Nejprve bylo osidlováno podh í Šumavy, do vyšších poloh se

dostala až keltská populace (laténská). Tato expanze nastala na po átku mladší doby železné (od

4.stol. p ed n. l.). Do Pošumaví p ivedla Kelty p edevším t žba zlata (unikátním dokladem je

keltská rýžovnická jáma u Modlešovic). Za op rný bod pro otavskou t žbu zlata se v té dob

považuje mohutné hradišt

Ob í hrad u Stach – nejvýše položené keltské hradišt

u nás

(1009 m n.m.). Toto hradišt však nebylo osamocené; mezi další opevn né body v krajin pat il

V nec u L ovic nebo opevn ní u Kubovy Huti. Po odchodu Kelt byla Šumava považována za

liduprázdnou, v oblasti nejsou tém

žádné archeologické doklady ) [Zlatá stezka : sborník

Prachatického muzea, 1999]. Pouze menší soubor keramických zlomk

sv d í o do asném

osídlení a ojedin lé nálezy ímských mincí ukazují na obchodní styky v této dob (Vimperk).

Vysv tlení lze hledat ve zhoršení podnebí, jak tomu nasv d uje i zmínka Caesarova o losu v této

oblasti [Zeithammer, 1902]. Ani doba st hování národ , charakterizovaná ve st edoevropském m ítku velkými p esuny

germánských kmen a d jinným nástupem nového etnického celku - Slovan , se v Pošumaví

prakticky v bec archeologicky neprojevila.

Na po átku st edov ku za alo osídlování oblasti p i zemských stezkách, d vodem vzniku dalších

sídel byla také ochrana hranic.

ídké osídlení Šumavského podh í dokládají nálezy z údolí ek

a potok , kde byly budovány vesnice s typickými polozemnicemi -

áste n

do zem

zahloubenými malými chatr emi. Osídlení se pomalu posunovalo výše do hor; podobalo se

klínu, který proniká hloub ji a hloub ji do les . Kolonisté postupovali údolím, tvo ícím hlavní

komunika ní osu. S vesnicemi ležícími t eba i nedaleko za kopcem spojení obvykle nebývalo,

protože osady d lily h ebeny s neprostupnými hvozdy [DVO ÁK, 2001].

Obchodní cesty z Podunají do

ech procházely p es Šumavu a dopravovalo se po nich r zné

zboží, nej ast ji s l. Zprvu se jednalo o úzké stezky pro p ší nebo pro zví ata nesoucí náklad,

pozd ji spojení

ech s Pasovem a n kterými sousedními st edisky obchodu v Podunají

15


zajiš oval systém soumarských stezek zvaných Zlatá stezka (Goldene Steig). Podle zachovalých

záznam je z ízení Zlaté stezky p ipisováno Albrechtu III. a IV. Tradi n výsadní postavení

zaujímaly v solném obchodu Prachatice. Rovn ž Vimperk m l už od roku 1312 cestu na Pasov,

která na zemské hranici míjela strážní v ž (Königswarte, Kungeslen, Kynžvart, Strážný). Pro

starší dobu se uvažuje o odbo ce Zlaté stezky prachatické u Volar ve sm ru na Vimperk a

Kašperské Hory. Dálková obchodní silnice z Pasova p es Kvildu a Kašperské Hory už od svého

vzniku (1366) umož ovala formanskou dopravu na kupeckých nákladních vozech [Zlatá stezka :

sborník Prachatického muzea, 1994]. Vedle soli se k nám z Podunají ve st edov ku dováželo bavorské plátno, r zná jemná sukna,

vína, ko ení a jiné kupecké zboží v etn luxusních p edm t . Z ech se vyváželo obilí, slad,

med, sádlo, vejce a ryby. asto se z ech do Pasova hnal také dobytek.

Staré stezky p es Šumavu nebyly významné jen z hlediska obchodu a cestování. V neposlední

ad plnily nezastupitelnou úlohu v oblasti pohybu myšlenek a vým ny kulturních hodnot.

Lesní plochy západn a jižn od hory Boubín pat ily v 10. století kapitule pražského kostela u sv.

Víta, která je také áste n osidlovala. Ovšem eská hranice vyžadovala v 11. století hustší

osídlení i rozvoj dopravních spoj . Proto tehdy proboštové na Vyšehrad povolali na popud

eského panovníka d lné mnichy ádu benediktin z Windberga nad

eznem, aby osídlili kraj.

Mniši roku 1174 vybudovali obec Klášterec a jiné vesnice a samoty, kterým se zálibou dávali jména po svých bývalých sídlech. Jedna z osad dostala takto název "Windberg". Na tomto míst

byl roku 1195 vybudován bavorským hrab tem Albrechtem III. z Luku hrad nesoucí nadále

jméno Windberg. Pojmenování se postupn m nilo z Winttmberg, na Windterberg a Vimberk.

Syn a nástupce jmenovaného hrab te, Albrecht IV. (1198 - 1242), povolal ze svých bavorských

držav další osídlence do kraje a ochrana hranic p ešla na nové obyvatelstvo i na hrad Windberg

[Historie m sta, 2001].

eský král Karel IV. dal z ídit na pomoc i obranu území další hrady v okolí, jako Kunžvart

(1359), a dále n kolik vesnických tvrzí. V západní ásti oblasti vznikaly ve st edov ku svobodné

královácké rychty, jejichž obyvatelé se stali strážci hranic na Šumav (oblast Stach).

Dalšími impulzy rozši ování osídlení byly t žba zlata a pozd ji zakládání sklá ských hutí.

Tentokrát se na kolonizaci podíleli etní feudálové, p edevším rod Vítkovc a pánové z Janovic.

Ve 13. století pokro ila kolonizace lesní p dy dále do nitra Šumavy a poprvé se dotkla okraj

pomezního hvozdu. V té dob byla založena ada menších i v tších osad, první sklárny (Sklá e,

Lipka, Šerava) a vznikala také tržní st ediska. Zatímco zem d lské osídlení postupovalo

16


v d sledku obtíží kolonizace lesní p dy pom rn pomalu, pronikali až do nitra Šumavy hleda i

zlata. T žba byla z ejm dob e organizována a dosáhla zna ného rozsahu, o emž sv d í sejpy

hromady písku sypaného p i plavení stranou jako hlušina (nap íklad na Kvildském potoce mezi

Kvildou a Jezerní slatí) [Ln ni ková, 1996].

St edov kou kolonizací byla v podstat první etapa osídlování Šumavy dovršena. V podh í

vznikla pom rn

hustá sí

v tších i menších vesnic, p i tržních cestách se zformovala

prosperující m stská st ediska, osídlení dosáhlo st edních poloh a ojedin lé skupiny obyvatelstva

pronikly i výše do hor. Na konci 14. století byly osídlenými v okolí Vimperka Klášterec a Solná Lhota a p i cest do

Bavor Horní Vltavice a hrad Strážný. Kolonizace tehdy stále ješt

nepronikla dovnit

pohrani ního hvozdu, který odd loval eské osídlení od Bavorska. Na tomto obrazu osídlení nic

podstatného nezm nila ani doba husitská, znamenala však výrazný p esun v majetkové držb

feudál . Na konci 15. a p edevším po celé 16. století zaznamenaly nebývalou hospodá skou

aktivitu šlechta a m sta. V té dob došlo k rychlému rozvoji vrchnostenského podnikání

zakládají se nové zem d lské poplužní dvory, ov íny, rychle rostou další sklárny. Po Zlaté

stezce p icházely tisíce soumar se solí a dalším zbožím, v nebývalé mí e se za alo t žit d evo a

splavovalo se po ekách.

Rozsáhlá hospodá ská aktivita m la pochopiteln vliv i na proces osídlování hor. Kolonizace

lesní p dy neustala, i když probíhala v menším rozsahu než d íve. Až do 14. století bylo hlavním

rysem zakládání celých vsí, v dalším období p evládalo rozši ování už existujících sídel a

zem d lsky využívaných pozemk v okolí.

Po ur ité stagnaci došlo v 16. století k oživení t žby kov . Ve v tší mí e než dosud se také

za ala t žit železná ruda. Ke zpracování rudy se budovaly pece, v hamrech se pak vyráb ly

hotové výrobky. Ve 14. století už v oblasti pracovalo více sklá ských hutí. Po hamernících byli sklá i další, kdo se

probíjeli pralesy a klu ili mýtiny pro zem d lské osady. Sklá ství zde m lo ideální podmínky

dostatek k emene z horských ek i d eva z místních les . První sklárny bývaly obvykle

samotami. Záhy však za aly kolem nich r st i domky lidí vykonávajících r zné pomocné práce

(dovoz surovin, odvoz skla), což byl vítaný zdroj p íjmu, na vyklu ené p d se z izovala polí ka

a pastviny. Když bylo d evo v okolí spot ebováno, podnik se posunul za lesem výše do hor.

N kdy odešli i všichni osadníci a víska zanikla. Jindy však po odchodu sklá

domky nez staly

prázdné a sídlo se naopak ješt rozší ilo. V listin Karla IV. z roku 1359 je zmi ována sklá ská

17


hu v obci Sklá e na Vimperském panství, a postupn vznikaly další – Zíkova (Michlova) hu

(1552), Kortusova hu

(1606), Šlemarova hu

v Arnoštov , Prav tín , v Kubov

(1552 – 1651), hu v Horní Vltavici, dále

Huti, ve Stachách a v okolí. Na po átku 17. století je

zmi ováno na Vimpersku 20 skláren [Ln ni ková, 1996]. Nelze p esv d iv dokázat, jaký

výrobní program m ly tehdejší sklárny, ale pravd podobn nejvíce vyráb ly sklen né korálky –

pate íky. V polovin 16. století se v místních sklárnách vyráb lo také okenní sklo, neboli jak se

tehdy íkalo prohlédací kole ka, a duté sklo (nejstarší objednávky z pocházejí z roku 1588). Od

roku 1562 byla zahájena výroba zrcadlového skla na Vltavské zrcadlové huti u Horní Vltavice. Historické prameny uvád jí, že v druhé polovin 17. století byly v okolí Vimperka sklá ské hut

– Tomášova, Kortusova, Kryštofova, Magrova, Šeravská a hu pod Boubínem, z 18. století jsou

známy další sklárny z p íhrani ního pásu – Adlerova hu

v Pláních, Stará Hrab cí hu ,

v Kaltenbachu, pozd ji p esunutá do Františkova, a v Nových Hutích.

Biertopfhütte, hu

Sklá ství se stalo základem obchodu. V 19. století se šumavským sklárnám stalo vážným

konkurentem sklá ství v Bavorsku. Nejv tšími továrnami se v té dob staly firma Meyr &

synovec ve Vimperku, podnik hrab te Harracha v Novém Sv t a brusírna skla v Pasekách

[Ln ni ková, 1996].

Nejv tší r st osídlení šumavské horské oblasti v 18. a první polovin

19. století souvisel

s prudkým vzestupem t žby d eva. D evo p edstavovalo významný zdroj p íjm

feudálních

vrchností, poskytovalo sou asn p íjem stovkám rodin. S intenzivní t žbou d eva se za alo na

schwarzenberských panstvích. První d eva ské osady byly zakládány již na p elomu 17. a 18.

století, m ly však áste n ješt zem d lský charakter. Rozsáhlá výstavba ist d eva ských osad

v hrani ním hvozdu za ala až pozd ji, teprve koncem 18. století (Borová Lada). Aby vrchnost

získala d eva e, nabízela výhodné mzdy, deputát d eva, slibovala levný pronájem p dy a

nez ídka i p ísp vek na postavení domu. Mezi léty 1790 - 1825 vznikaly nové osady – nap .

Knížecí Plán . Z d vodu získání bydlení pro p icházející d eva e, v tšinou z n meckého území,

se také rozši ovala zástavba již existujících vsí. Na vimperském panství byla v rozmezí n kolika

let zv tšena Adlerova Hu o 21 dom , Knížecí Plán o 48, Michlova Hu o 15 domk atd.

[KU A, 1996]. Na celém panství bylo na p elomu 18. a 19. století vybudováno 180 nových

domk , ur ených v tšinou pro d eva e. Mnoho d eva

z podhorských vsí odcházelo koncem

kv tna i s rodinami výše do les . Tam m li postavena do asná obydlí, chatr e na mýtinách, kam

se vracívali adu let za sebou. N která tato místa se rozrostla v menší osady. Nejv tší z nich,

osada n meckých d eva

zvaná Josefstadt, m la až 14 chat [Vondruška, 1989]. Na map

z první poloviny 19. století bylo takových osad d eva

18

jen kolem Filipovy Hut p es deset


(nap . Fürstenhütte, Neuhütte, Rachelhütte). Nejvíce se stav lo ve t icátých a ty icátých letech

19. století; v té dob vznikly nap . Nové Chalupy a ada menších sídel výše v horách, které se

skládaly ze samot rozptýlených po široké ploše. Rozvoj d eva ství pokra oval po roce 1870, kdy

vich ice zp sobila mnoho polom , které bylo t eba zpracovat. S poklesem t žby d eva byla

postupn tato sídla opušt na, stávala se jen ob asnými p íbytky a na konci 19. století zanikla.

Region se proslavil také chovem kvalitního dobytka, který se prodával do Bavorska. Úpadkem sklá ství a snížením t žby d eva ubylo pracovních p íležitostí a lidé museli hledat nové

možnosti výd lku mimo oblast a asto i mimo území státu. Pracovali jako stavební d lníci,

cirkusoví um lci a hudebníci, dále se v novali obchodu. S jarem odcházeli do sv ta za prací a na

podzim se obvykle vraceli. P es zimní období se v novali domácké výrob p i zpracování d eva

- byla to nap . výroba d ev ného drátu (na špejle, rolety), top rek, násad, hrábí, d evák a

hra ek.

Nejv tším pr myslovým st ediskem se postupn stával Vimperk. Krom sklárny zde byla už od

st edov ku tiskárna, dále se rozší il d evozpracující a textilní pr mysl. Ve Vimperku žilo v té

dob více obyvatel židovské národnosti [Fidler, 1992].

Velkou ást obyvatelstva tvo ili N mci, na Šumavu p icházeli postupn už od 16. století na

pozvání majitel panství. Nacházeli práci ve sklá ských hutích, pozd ji se uplat ovali p i t žb

d eva. Mezi obyvateli na eské a bavorské stran hranice byly ilé p átelské styky. Bavorská

d v ata se vdávala na eskou stranu Šumavy a p inášela s sebou r zné zvyky, které výchovou

p edávala svým d tem. Zp sob života byl tedy na obou stranách hranice obdobný.

Situace se za ala m nit až v druhé polovin 30. let 20. století, ale vztahy zde nebyly tak napjaté

jako v jiných ástech pohrani í. V roce 1938 byla odtržena od

ást Šumavy. Tém

eskoslovenského státu zna ná

celá sledovaná oblast, krom území obce Zdíkov a jižní ásti obcí Stachy a

Vimperk, byla p ipojena k N mecké

íši.

eské obyvatelstvo bylo donuceno se vyst hovat do

vnitrozemí. Po osvobození americkou armádou na ja e roku 1945 se zabrané území op t stalo

sou ástí

eskoslovenského státu, ale situace v osídlení se postupn m ní. V tšina n meckého

obyvatelstva byla vysídlena, n kte í obyvatelé, vyst hovaní p ed válkou, se navrátili a noví

osadníci z ech i Slovenska velký úbytek obyvatel nenahradili. V blízkosti státní hranice p ed

„železnou oponou“ zaniklo koncem 40. let a v 50. letech z politických d vod více horských

sídel (podrobn ji kapitola o sídlech). Všechny tyto události umocn né polohou tohoto regionu na

hranici dvou tehdy znep átelených sv tových soustav (bipolární rozd lení sv ta na Východ a

Západ) znamenaly pro Vimpersko fakt, že se na n j za alo pohlížet jako na periferní oblast bez

19


v tšího hospodá ského významu. Nerozvíjela se p edevším infrastruktura. Tato skute nost se

zákonit

odrazila v popula ním

vývoji,

osídlení

i

ekonomice

tohoto

mikroregionu.

V následujících ty iceti letech se projevila devastace sídelní struktury p edevším na východ

mikroregionu a v okolí Vimperka. V p íhrani ním pásu hospoda il vojenský lesní závod a

gigantický zem d lský podnik Státní statky Šumava. Ekonomické aktivity se koncentrovaly do

Vimperka. Toto m sto bylo do roku 1960 sídlem okresního ú adu. Ztrátou této správní funkce

poklesl i jeho význam. Sídelní i hospodá ský vývoj m l podstatný vliv i na sou asný stav, proto

jej charakterizujeme v rámci podrobného hodnocení obyvatelstva, sídel a ekonomiky. Po roce 1990, kdy došlo k otev ení hranic, se naopak poloha mikroregionu stala p íležitostí pro

možný rozvoj regionu. Lidé za ali vyjížd t za prací do Spolkové republiky N mecko (SNR) a

vytvo ený kapitál v tšinou investují v mikroregionu. N mecké obyvatelstvo naopak p ijíždí

hojn do eského p íhrani í, kde nakupuje zboží i služby, a tím podporuje rozvoj podnikatelské

sféry v mikroregionu. Vývoj v tomto období byl ovlivn n také vznikem Národního parku Šumava (1991), který

dominantn

ovliv uje sm r rozvoje ekonomických aktivit. Oblast se zam uje na rozvoj

cestovního ruchu a využívá atraktivní p írodní prost edí.

IV Obyvatelstvo a sídla Studovaný mikroregion Vimpersko tvo í deset obcí - Borová Lada, Horní Vltavice, Kubova

Hu , Kvilda, Nicov, Nové Hut , Stachy, Strážný, Vimperk a Zdíkov (mapa . 1). Na území

2

o rozloze 401 km zde žije 12 605 obyvatel (k 1.1.2000). Hustotou zalidn ní 31 obyvatel na km2

pat í Vimpersko k nejmén

osídleným mikroregion m

eské republiky. Také v sousedním

okrese Freyung-Grafenau je hustota zalidn ní více než dvojnásobná (83,4 obyvatel na km2).

Regionální diferenciaci hustoty zalidn ní mikroregionu nazna uje mapa . 5.

IV. 1 Obyvatelstvo Vývoj po tu obyvatel sledovaného mikroregionu ovlivnily spole ensko politické události

celostátního i mezinárodního významu a poloha p i hranici s Bavorskem. Celá oblast byla

nejhust ji osídlena na p elomu 19. a 20. století. Pak dochází k mírnému poklesu po tu obyvatel

vlivem vyst hovalectví. Nejpodstatn ji do vývoje osídlení však zasáhla druhá sv tová válka,

koncem roku 1938 dochází k vyst hování eského obyvatelstva do vnitrozemí, po druhé sv tové

20


válce následuje odsun n meckého obyvatelstva, zánik n kterých sídel, vytvo ení tzv. „železné

opony“ a zvláštních ochranných pásem p i západní hranici. Po et obyvatel v roce 1950

Hustota obyvatel 1 bod= 10 obyvatel

0

4

8 kilometry

S

Zdroj: SÚ,

eské Bud jovice 2000.

Mapa . 5 Hustota zalidn ní Vimperska v roce 2000

p edstavoval 46 % p edvále ného stavu (1930). Na místo odsunutých n meckých obyvatel

p icházejí obyvatelé z vnitrozemí

ech a ze Slovenska. Po roce 1950 se po et obyvatel mírn

zvyšuje, v roce 1991 dosahuje 53,61 % a v roce 2000 54,95 % p edvále ného stavu (tabulka

. 2). Regionální diferenciace poklesu je viditelná i z mapy . 6, kde je znázorn na zm na po tu

obyvatel v letech 1930 – 2000.

21


Tabulka . 2 Dlouhodobý vývoj po tu obyvatel a hustoty zalidn ní mikroregionu Vimpersko Rok Po et obyvatel Hustota zalidn ní obyv./km2 1869 22 939 57 1900 26 263 66 1930 24 233 60 1950 10 657 27 1961 11 271 28 1970 11 552 29 1980 11 859 30 1991 12 297 31 2000 12 605 31 Zdroj: Retrospektivní lexikon obcí SSR 1850- 1970. Díl I/1. Praha, FSÚ 1978. eský statistický ú ad, eské Bud jovice 2000.

zm na v % -93 až -81 -80 až -71 -70 až -51 -50 až -3

S

0

5

10 kilometry Zdroj: SÚ,


Mapa . 6 Zm na po tu obyvatel v letech 1930-99

22


po et obyvatel

9000 8000 7000 6000 1970

1975

1980

1985

1990

1995

2000

rok Obr. . 3 Vývoj po tu obyvatel ve Vimperku v letech 1971 – 1999 Zdroj: SÚ, krajská reprezentace eské Bud jovice 2000.

2000

po et obyvatel

1600 Borová Lada Horní Vltavice Kubova Hu Kvilda Stachy Strážný Zdíkov

1200

800

400

0 1970

1980

1990

2000

rok Obr. . 4 Vývoj po tu obyvatel ve vybraných obcích mikroregionu Vimpersko v letech 1971 – 1999 Zdroj: SÚ, krajská reprezentace eské Bud jovice 2000.

V roce 1869 byly nejlidnat jšími obcemi mikroregionu Vimperk s 3520 obyvateli, dále Stachy

s 2358 obyvateli a Strážný s 2201 obyvateli. Více než 1000 obyvatel žilo v Nových Hutích, na Kvild , v Novém Sv t , Horní Vltavici a Zdíkov . V roce 1900 žilo ve Vimperku 4719 obyvatel,

ve Stachách 2655 obyvatel a v Nových Hutích 2048 obyvatel. Více než 1000 obyvatel žilo

23


v ástech Strážný, Kvilda, Zdíkov, Nový Sv t a Horní Vltavice. Po druhé sv tové válce

zaznamenaly nejv tší pokles po tu obyvatel sídla Nové Hut , Nový Sv t, Strážný a Kvilda.

1950 - 1991

1930 - 1950

1991 - 1999

Zm na po tu obyvatel v % -93 až -51 -50 až -21 -20 až -1 0 až 20 21 až 50 51 a více

0

3

6 kilometry

S

Zdroj: SÚ,


Mapa . 7 Porovnání zm n po tu obyvatel

24


V období 1950 – 1991 vzrostl po et obyvatel v 8 sídlech – ve Vimperku, v Borových Ladách,

Horní Vltavici, Strážném, Kubov Huti, Kortusov Huti, ve Zdíkov a v Hrabicích. Naopak

velký pokles po tu obyvatel nastal ve v tšin

malých sídel v bezprost edním okolí m sta

Vimperk a v malých sídlech ležících mimo d ležité komunikace. V roce 1991 žilo v 17 sídlech

mén než 10 % po tu obyvatel z roku 1900, pouze u t í sídel je pokles menší než 50 % a pouze

ve m st Vimperk po et obyvatel vzrostl (na 155 % stavu z roku 1900). Zm ny po tu obyvatel

v obcích v letech 1930 - 1950 a 1950 - 1991 ukazuje mapa . 7. Podrobný vývoj po tu obyvatel

ve sledovaných obcích uvádí tabulka v p íloze . 2.

VI. 1. 1 Struktura obyvatelstva Na Vimpersku je v sou asnosti vyrovnaný po et žen a muž . V minulosti zde p evažovalo

obyvatelstvo mužského pohlaví. Souviselo to s vysokou zam stnaností v lesním hospodá ství a

v armád . Tento pom r se však postupn vyrovnal. Hodnotíme-li strukturu obyvatel podle

pohlaví, pak v obcích Borová Lada, Horní Vltavice, Nicov a Strážný mírn p evažují muži

(nejvíce Borová Lada – 53 % muž ), v obcích Kvilda, Nové Hut , Stachy, Zdíkov a Vimperk

mírn p evažují ženy (nejvíce Kvilda – 52,6 % žen).

Tabulka . 3 Struktura obyvatelstva Vimperska podle v ku (1999) Název obce Pr m rný V ková struktura v (%) v k P edprod. Produktivní Poprodukt. Borová Lada 33,2 21,6 68,2 10,2 Horní Vltavice 36,3 15,8 70,3 13,9 Kubova Hu 34,9 17,3 72,1 10,6 Kvilda 39,6 8,1 78,5 13,3 Nicov 41,1 15,2 63,6 21,2 Nové Hut 39,3 14,7 67,4 17,9 Stachy 43,8 12,8 58,7 28,5 Strážný 33,6 20,9 69,1 9,9 Vimperk 35,7 19,0 66,7 14,3 Zdíkov 39,8 14,0 66,1 19,8 Celkem 18,3 66,2 15,4 Okres Prachatice 37,0 18,9 70,1 12,1 eská republika 38,5 16,6 69,6 13,8 Zdroj: SÚ, krajská reprezentace eské Bud jovice 2000.

25


Ve v kové struktu e obyvatel mikroregionu lze pozorovat trendy obdobné jako v celém stát , to

znamená postupné ubývání podílu d tské složky obyvatelstva a p ibývání obyvatel

v poproduktivním v ku. Vzhledem k celostátnímu pr m ru je však v ková struktura obyvatel

Vimperska p ízniv jší a proces stárnutí populace probíhá pomaleji než v R. Nejvyšší v kový

pr m r obyvatel mají obce v západní ásti mikroregionu Kvilda, Stachy, Nicov a Zdíkov.

P ehled o sou asné v kové struktu e udává tabulka . 3. Oproti p íhrani nímu regionu na

bavorské stran je v mikroregionu menší zastoupení p edproduktivní skupiny obyvatel a v tší

zastoupení obyvatel produktivního v ku.

Z hlediska národnostní struktury byla oblast p ed druhou sv tovou válkou smíšenou,

p evažovalo obyvatelstvo n mecké národnosti, p edevším ve východní ásti mikroregionu. Po

válce byla v tšina n meckých obyvatel odsunuta. P esto se mikroregion nestal národnostn

homogenní. Následné dosidlování pohrani í sem p ivedlo Slováky, Rómy, reemigranty

z Ma arska a Rumunska. Ti se zde bu usadili, mnohdy asimilovali nebo op t odešli.

V dnešní dob se nevedou evidence národnostního složení obyvatelstva (krom výsledk s ítání

lidu). P es 90 % obyvatel p edstavují

eši (1991). Podíl n meckého obyvatelstva je

zanedbatelný, soužití s romským obyvatelstvem je celkem bezproblémové. Novým fenoménem je p ítomnost lidí vietnamské a ukrajinské národnosti. Ob ané vietnamské národnosti pracují

v tšinou v terciéru, nej ast ji prodávají v tržnicích na volných prostranstvích p i státní hranici a

p i komunikaci Vimperk - Strážný. Ukrajinští ob ané pracují p edevším ve stavebnictví [Ú ad

práce Prachatice, 2001].

26


Narození na 1000 obyvatel do 5,0 5,0 - 7,9 8,0 - 9,9 10,0 a více

S

0

3

6 kilometry Zdroj: SÚ,


Mapa . 8 Natalita na Vimpersku v roce 1999

VI. 1. 2 Pohyb obyvatelstva Nepostradatelným vstupem pro prognózu územního rozvoje je zhodnocení dynamiky vývoje obyvatelstva. Z tabulky v p íloze . 3 zjistíme, že po et obyvatel v posledních t iceti letech mírn

vzrostl jak p irozenou m nou, tak migrací. K podrobné analýze demografického vývoje

poskytuje údaje tabulka . 4.

V regionu byla do poloviny 80. let vyšší natalita než v R (p es 15 ‰ v mikroregionu, 13 ‰

v R). Pak se natalita vlivem stárnutí populace postupn

snižovala, ale stále byla nad

celostátním i okresním pr m rem, koncem 90. let se na 1000 obyvatel regionu rodí ro n 10

d tí. Vysoká natalita byla v obcích Borová Lada, Kubova Hu , Kvilda, Strážný a Vimperk (mapa

. 8). Demografické chování lidí se v regionu m ní, rodí se mén d tí. Tento trend se zatím

projevuje mén výrazn než v celé eské republice.

27


Mortalita je mírn pod celostátním pr m rem, v celém sledovaném období kolísá kolem 11 ‰.

Nízká mortalita je ve v tšin obcí, výjimkou jsou obce Zdíkov a p edevším Stachy, které mají

nejhorší v kovou strukturu a nejvyšší pr m rný v k (mapa . 9). Vysoká mortalita v obci Stachy

je ovlivn na také umíst ním Domova s pe ovatelskou službou v sídle K sov, které

administrativn spadá pod obec Stachy.

Zem elí na 1000 obyvatel do 4,9 5,0 - 9,9 10,0 - 19,9 20,0 a více

0

3

6 kilometry

S

Zdroj: SÚ,

Mapa . 9 Mortalita na Vimpersku v roce 1999

28



Tabulka . 4 Pohyb obyvatelstva Vimperska v letech 1971 – 1999 (v p epo tu na 1000 obyvatel, tj,. v promile) Natalita Mortalita P ist ho- Vyst ho- P irozený Migra ní Celkový valí valí p ír stek saldo p ír stek 16,2 11,2 43,3 33,8 5 9,5 14,5 17,8 9,7 39,1 41,6 8,1 -2,5 5,6 17,3 12,3 47,6 33,1 5 14,5 19,5 19,7 11,6 38,1 45,3 8,1 -7,2 0,9 17,0 9,3 38,1 49,2 7,7 -11,1 -3,4 19,1 11,6 34,7 44,7 7,5 -10 -2,5 19,3 12,4 46,2 45,3 6,9 0,9 7,8 15,6 11,5 37,4 40,4 4,1 -3 1,1 15,5 11,8 37,2 35,1 3,7 2,1 5,8 15,0 12,6 62,2 43,5 2,4 18,7 21,1 19,0 12,0 57,7 33,8 7 23,9 30,9 16,9 11,0 29,4 33,2 5,9 -3,8 2,1 17,9 10,5 29,7 30,3 7,4 -0,6 6,8 13,7 12,0 46,4 33,2 1,7 13,2 14,9 16,2 10,7 44,5 34,4 5,5 10,1 15,6 16,9 15,7 36,1 40,3 1,2 -4,2 -3 14,7 12,1 37,7 37,2 2,6 0,5 3,1 13,8 11,2 32,7 40,4 2,6 -7,7 -5,1 12,4 13,6 32,7 37,3 -1,2 -4,6 -5,8 12,5 12,3 33,5 36,6 0,2 -3,1 -2,9 14,3 12,3 44,9 31,2 2 13,7 15,7 13,4 11,9 35,6 30,3 1,5 5,3 6,8 12,1 11,2 34,2 31,9 0,9 2,3 3,2 12,9 10,9 22,8 28,2 2 -5,4 -3,4 10,2 11,3 28,0 23,7 -1,1 4,3 3,2 8,7 11,5 24,1 19,1 -2,8 5 2,2 9,6 11,1 24,0 20,1 -1,5 3,9 2,4 10,1 9,3 19,5 22,8 0,8 -3,3 -2,5 10,2 10,3 17,6 20,0 -0,1 -2,4 -2,5 Zdroj: SÚ, krajská reprezentace eské Bud jovice 2000.

ROK

1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999

V oblasti je pro celé sledované období typická vysoká migrace. Migra ní saldo se m ní

v jakýchsi vlnách, v první polovin 70. a p edevším v první polovin 80. let má mikroregion

vysoký migra ní p ír stek, v druhé polovin 70. i 80. let pak naopak vlivem migrace obyvatel

ubývá. Podobn i když v menší mí e se tyto migra ní tendence projevily i v 90. letech (graf . 5).

V 70. a 80. letech se na 1000 obyvatel ro n p ist hovalo více než 30 osob. V 90. letech se tento

trend postupn snižuje ze 44 ‰ v roce 1991 na 18 ‰ v roce 1999. Nejvyšší podíl p ist hovalých

29


mají malé obce Borová Lada, Kubova Hu , Kvilda, Nové Hut a Strážný (mapa . 10). Jen o

málo nižší je vyst hovalectví s oblasti. Zde se však neprojevují velké výkyvy mezi jednotlivými

lety, vyst hovalectví má mírn

sestupnou tendenci, ale v poslední dob

je už po et

vyst hovalých v tší než po et p ist hovalých. Vyšší podíl vyst hovalectví je op t v malých

obcích – Borová Lada, Kubova Hu , Kvilda a Strážný.

Z hlediska regionální diferenciace lze íci, že p irozenou m nou ztrácejí obce na západ

mikroregionu - Stachy, Zdíkov, Nicov a Nové Hut , migrací pak obce Borová Lada, Horní

Vltavice, Kvilda, Strážný a Zdíkov, tedy spíše obce ve východní ásti mikroregionu.

24 20

na 1000 obyvatel

16 12 8 4 0

95 19

19

-12

90

85 19

80 19

19

-8

71

-4

rok

Obr. . 5 Migra ní saldo na Vimpersku v letech 1971 – 1999 Zdroj: SÚ, krajská reprezentace eské Bud jovice 2000.

Tabulka . 5 Srovnání ukazatel o obyvatelstvu na eské a bavorské stran státní hranice (1998) Po et Hustota Migrace Celková P irozený obyvatel zalidn ní p ír stek saldo zm na na 1000 obyvatel obyv./km2 v tis.

Prachatice 51 37 -0,5 0,1 -0,4 Freyung-Grafenau 82 83 1,9 1,6 3,5 Vimpersko 12 31 0,8 -3,3 -2,5 Zdroj: JE ÁBEK, M. a kol. 2001. Reflexe regionálního rozvoje pohrani í eské republiky.

P i srovnání s celým okresem Prachatice a s bavorskou p íhrani ní oblastí se projevují odlišnosti

v hustot zalidn ní i v demografických charakteristikách (tabulka . 5). P irozený p ír stek je

v mikroregionu Vimpersko nižší než na bavorské stran , ale není záporný jako v celém

30


1971 - 1980

1981 - 1990

1990 - 1999

Migra ní saldo na 1000 obyv. -60,0 až -25,0 -24,9 až 0,0 0,1 až 14,0 14,1 až 32,0

0

3

6 kilometry S

Zdroj: SÚ,

Mapa . 10 Migra ní saldo na Vimpersku

31



prachatickém okrese. Výrazn opa ná tendence se projevuje v migraci. Celková zm na po tu

obyvatel znamená pro mikroregion Vimpersko úbytek, zatímco na bavorské stran obyvatel

p ibývá.

IV. 2 Trh práce Ekonomický vývoj oblasti, ovlivn ný nabídkou pracovních p íležitostí a strukturou ekonomicky

aktivních obyvatel, je základním faktorem sídelní i sociální stability. V mikroregionu bylo v minulosti mén pracovních p íležitostí než bylo pracovních sil. Samotné m sto Vimperk m l

sice významnou nabídku pracovních p íležitostí v pr myslu, vyjíž ka za prací mimo region však

byla vysoká. Po roce 1989 se výrazn uplatnila vyjíž ka za prací do Bavorska.

Struktura zam stnanosti v mikroregionu se p ed rokem 1990 vyvíjela odlišn

než v celé

republice. Po et zam stnaných v primárním sektoru v období 1970 – 1991 mírn vzrostl (graf

. 6). To bylo zp sobeno zvyšováním intenzity využívání zdejší horské krajiny. D íve

nevyužívané pozemky byly v 80. letech za azeny do ploch, kde byly provád ny náhradní

rekultivace [Ekologické problémy hospoda ení v chrán né krajinné oblasti Šumava, 1984].

V roce 1991 bylo v primárním sektoru zam stnáno 18 % ekonomicky aktivních obyvatel.

V 80. letech naopak poklesl podíl zam stnaných v pr myslu i ve službách [ SÚ, krajská

reprezentace

eské Bud jovice 2000]. Ve všech obcích krom Vimperka, Zdíkova a Stach

p esahovala zam stnanost v primárním sektoru 30 % (tabulka v p íloze . 4).

Struktura ekonomické aktivity obyvatelstva se v 90. letech výrazn zm nila, p esná evidence

bude však známa až z definitivních výsledk

s ítání lidu v roce 2001. Ur itou p edstavu

o ekonomické aktivit obyvatelstva lze získat analýzou podnikatelských subjekt , p sobících

v regionu. Na Vimpersku dnes p evažuje zam stnanost ve službách. Je to ovlivn no p edevším

sou asnou orientací oblasti na cestovní ruch a také blízkostí bavorské hranice, nebo obchod a

služby jsou hojn

využívány obyvateli n meckého p íhrani í. Snížila se zam stnanost

v primárním i sekundárním sektoru. P esto zam stnanost v primárním sektoru p esahuje 15 %.

Podílí se na ní p edevším lesnictví, zem d lskou innost provozuje 187 soukromých rolník a

dv družstva a n kolik akciových spole ností [ eský statistický ú ad. Registr ekonomických

subjekt , 2000]. Strategické pr myslové podniky zam stnávaly na konci roku 1999 p es 500

pracovník

[Okresní ú ad Prachatice, referát regionálního rozvoje, 2001]. P i srovnání

s bavorskou p íhrani ní oblastí se projevují zna né odlišnosti, na eské stran je výrazn vyšší

podíl osob zam stnaných v zem d lství a lesnictví a menší podíl zam stnaných v pr myslu.

Zam stnanost ve službách je v mikroregionu také nižší než na n mecké stran .

32


7000 6000

po et ekon. aktivních

terciární sektor 5000 4000

sekundární sektor 3000 2000

primární sektor 1000 0 1970

1980

1991

rok

Obr. . 6 Zam stnanost podle sektor Zdroj: SÚ, krajská reprezentace eské Bud jovice 2000.

Nezam stnanost se v celém okresu Prachatice sleduje od roku 1990, v jednotlivých

mikroregionech okresu pak od roku 1996 (p íloha . 5). Celý prachatický okres nemá zatím

s nezam stnaností p íliš velké problémy, míra nezam stnanosti v prosinci 2000 zde byla 6 %.

Vyšší nezam stnanost v okrese má mikroregion Volarsko, který sousedí se sledovaným

mikroregionem. Ostatní mikroregiony okresu v etn Vimperska, mají míru nezam stnanosti

nižší. Nezam stnanost od po átku 90. let mírn stoupá, na Vimpersku od 3,2 % v ervnu 1996

do 5,6 % v prosinci 2000 [Ú ad práce Prachatice, 2001]. Stále se tedy pohybuje pod

celostátním pr m rem. Vyšší míru nezam stnanosti vykazuje bavorské p íhrani í, v okrese

Freyung-Grafenau se pohybuje kolem 10 % a je vyšší než celobavorský pr m r [Phare CBC –

INTERREG. Koncepce rozvoje esko-bavorské p íhrani ní spolupráce].

V malých obcích mikroregionu byly v minulosti pracovní p íležitosti jen v lesnictví a

v zem d lství, málo ve službách. Ve v tšin obcí byla nabídka pracovních p íležitostí menší než

pot eba a lidé museli za prací dojížd t. St edisky dojíž ky za prací byly Vimperk, Strakonice,

Lenora, Volyn . Na po átku 90. let vyvažovala úbytek pracovních míst v pr myslu (nejvíce

pracovních míst zaniklo ve Vimperku - viz kapitola o pr myslu) a v zem d lství možnost

pracovat v zahrani í. Obyvatelé mikroregionu každodenn

33

vyjížd li do p íhrani ní oblasti


v Bavorsku, kde pracovali v pr myslu nebo ve službách. Po zp ísn ní p edpis v SRN je podíl

lidí, vyjížd jících za prací do SRN nižší, pro oblast Vimperska je však stále významný. V druhé

polovin 90. let budují n me tí podnikatelé pobo ky svých podnik

na našem území a zde

nacházejí zam stnání lidé z mikroregionu. Situace na trhu práce je ovlivn na p edevším

rozvojem strategických pr myslových závod

v mikroregionu a v jeho okolí (p íloha . 6).

Pokud tyto závody sníží po et pracovník nebo zastaví výrobu úpln , m že se nezam stnanost

významn zvednout. Jedná se p edevším o závody JITONA a TESLA.

20 18

% z ekonomicky aktivních

16 14 12 10 8 6 4 2 0 X-93

VI-94

II-95

X-95

VII-96

III-97

XI-97

VII-98

Borová Lada

Horní Vltavice

Kvilda

Vimperk

Strážný

Zdíkov

III-99

XII-99

VIII-00

Stachy

Obr. . 7 Vývoj nezam stnanosti ve vybraných obcích mikroregionu Vimperk v letech 1993 – 2000 Zdroj: Ú ad práce Prachatice, 2001

34

IV-01


Tabulka . 6 Míra nezam stnanosti a po et uchaze o zam stnání na Vimpersku v roce 2000 Míra nezam stnanosti v % Po et uchaze o zam stnání

k 30.6.2000 Borová Lada Horní Vltavice Kubova Hu Kvilda Nicov Nové Hut Stachy Strážný Vimperk Zdíkov

k 31.12.2000

k 30.6.2000

k 31.12.2000

5,4 8,8 8 6,4 7,4 13 6,3 8,3 3 8,4 15,8 8 4,4 13,3 2 4,4 8,9 2 5,1 5,2 28 4,5 10,9 7 5,4 5,7 240 5,9 4,4 50 Zdroj: Ú ad práce Prachatice, 2001.

13 15 4 15 6 4 29 17 251 37

Po et uchaze

o zam stnání v obcích okresu se sleduje od roku 1993, v p íloze . 7 je uvedena

míra nezam stnanosti k 30. ervnu a k 31. prosinci každého roku. U malých obcí Kubova Hu ,

Nicov a Nové Hut jsou údaje o po tu uchaze

o zam stnání k dispozici až od roku 1997. Míra

nezam stnanosti se v jednotlivých obcích rychle m ní, lesní d lníci a pracovníci ve službách

pracují asto jen v sezón . Nad 10 % se nezam stnanost nej ast ji p ehoupla v obcích Strážný

(5 krát), Nicov (3 krát), Kubova Hu a Kvilda (2 krát), nejnižší je dlouhodob ve Stachách.

V poslední dob se zvýšila nezam stnanost v obci Kvilda (na 15,8 %) (tabulka . 6). Ve vlastním

m st Vimperk se pohybuje po et nezam stnaných v posledních dvou letech mezi 5 a 6 %

ekonomicky aktivních obyvatel [M stský ú ad Vimperk, 2001].

Ukazatel míry nezam stnanosti ovliv uje také celkový po et obyvatel, v malých obcích je i p i

malém absolutním po tu nezam stnaných míra nezam stnanosti vyšší. Územní koncentraci

nezam stnanosti jsme proto vyjád ili pomocí lokaliza ního kvocientu (tabulka

ukazatel

vyjad uje

stupe

nezam stnanosti

v územních

jednotkách

. 7). Tento v porovnání

s nezam stnaností v celém regionu. Nejvyšší koncentrace nezam stnanosti byla v roce 2000

v obcích Kvilda a Nicov, v nejv tších obcích ve Vimperku a Zdíkov

podpr m rná.

35

a Stachách byla


Tabulka . 7 Koncentrace nezam stnanosti v rámci mikroregionu v roce 2000 Koncentrace nezam stnanosti (lokaliza ní kvocient) k 30.6.2000 k 31.12.2000 Borová Lada 0,98 1,48 Horní Vltavice 1,16 1,24 Kubova Hu 1,14 1,40 Kvilda 1,53 2,65 Nicov 0,81 2,24 Nové Hut 0,81 1,49 Stachy 0,92 0,88 Strážný 0,82 1,83 Vimperk 0,99 0,95 Zdíkov 1,07 0,73 Zdroj: Ú ad práce Prachatice, 2001.

Z rozboru údaj o nezam stnanosti v jednotlivých obcích vyplývá, že bez práce se jsou zde

nej ast ji lidé bez kvalifikace a dále vyu ení. Mnoho lidí se základním vzd láním bez vyu ení

není ochotno p ejít na jiný druh práce. Z hlediska profesní nezam stnanosti je nejvíce t ch,

kte í byli d íve zam stnáni v pr myslu, administrativ

nebo ve službách (tabulka

. 8).

V menších obcích pom rn hodn nezam stnaných pochází z oblasti lesního hospodá ství,

jedná se o lesní d lníky, kte í jsou na práci najímáni sezónn .

Tabulka . 8 Profesní nezam stnanost v % k 31.12. 2000 Mikroregion Vimperk Ostatní celkem obce Administrativa 9,0 10,4 6,4 Stavebnictví 6,7 6,8 6,4 Pr mysl 12,6 13,6 10,7 Doprava 3,1 2,0 5,0 Lesnictví 5,1 0,4 13,6 Zem d lství 2,3 1,6 3,6 Obchod 8,5 9,2 7,1 Služby 9,2 10,4 7,1 Služby - emesla 4,6 4,8 4,3 Ostatní 4,1 4,0 4,3 Nekvalifikovaní 34,9 36,8 31,4 Celkem 100,0 100,0 100,0 Pozn. – pro za azení do profese, musí výt žadatel alespo vyu en. Zdroj: Ú ad práce Prachatice, 2001.

36


V mikroregionu se jeví perspektivní zam ení na služby pro cestovní ruch, dále by byl vhodný

rozvoj tradi ních emesel a ekologických forem zem d lství a lesnictví. Na tato odv tví by se

m lo zam it regionální školství i programy a projekty pomoci regionu.

IV. 3 Sídelní struktura Významovou pozici území z hlediska postavení v systému osídlení

R je možno považovat za

podpr m rnou, pracovní i obslužná funkce sídel s výjimkou zam ení na rekreaci a cestovní ruch

nep esahují hranice vymezeného prostoru. Nejvýrazn jší úlohu v území hraje m sto Vimperk,

kde se soust e ují obslužné funkce.

„V život šumavského venkova snad nic nevyr stalo tak t sn ze vztahu lidí ke krajin jako

stavby. Vzhled šumavských vsí byl utvá en jak charakterem terénu a dostupným stavebním

materiálem, tak i klimatickými podmínkami a komunika ními možnostmi. Sv j význam m la i

hospodá ská a sociální struktura obce, okolnosti vzniku sídelní jednotky a v neposlední ad i

místní tradice.“ [Dvo ák, 2001].

Pro vzhled vesnice je d ležité rozmíst ní usedlostí. Podle n j se rozlišují základní typy sídel. Pro

klasifikaci je podstatné nejen rozložení usedlostí, ale nap íklad i jejich vzájemná poloha,

orientace dom ke komunikaci i vodnímu toku. Podle typu sídla v ur ité krajin se utvá ela i

plužina – zem d lsky obd lávaná p da, náležející dané sídelní jednotce (obr. . 8).

Voln rozptýlená zástavba adový typ obce Obr. . 8 Typy venkovských sídel v regionu Zdroj: VONDRUŠKA, 1989.

Zatímco v celém podh í Šumavy p evládal návesní typ, charakteristický pro v tší ást rovinaté

a mírn zvln né eské krajiny, pro Šumavu je typi t jší adová ves, která je svým p vodem

mladší. Tém

vždy jde o sídla postavená v 17., 18. i v první polovin 19. století v souvislosti

s novou kolonizací sklá skými a d eva skými d lníky. Usedlosti bývaly nej ast ji ve dvou

37


adách podél základní osy – silnice, mén

asto i podél potoka. Jednotlivé usedlosti na sebe

obvykle nenavazovaly, nejvýše stály dv jako dvojdomek, mezi nimi býval dv r i zahrádka.

Volným azením usedlostí se adový typ odlišoval od ulicového, charakteristického v 19. století

pro malá m sta. V p ípad pot eby stavebn rozší it sídlo se pokra ovalo podél komunikace

[Dvo ák, 2001]. Teprve v druhé polovin

20. století se tento typ sídel zm nil rozší ením

zástavby dále od základní komunikace. Ješt typi t jší byl pro šumavskou oblast rozptýlený typ sídla s nepravidelnou zástavbou (Nové

Hut , malá sídla na Stašsku nebo v okolí Vimperka). V d sledku nepravidelností zvln ného

terénu stav li noví osadníci usedlosti tak, aby co nejlépe plnily svou funkci, nesnažili se

orientovat je k cest a nerespektovali ani okolní stavby. Obvyklou snahou bylo, aby usedlost

m la kolem sebe dostatek volného prostoru. Proto bývaly jednotlivé usedlosti od sebe pom rn

vzdálené, rozptýlené po svazích a v údolí tam, kde se majiteli zrovna líbilo nebo kde získal pozemky. Usedlosti

asto nem ly ani pravidelný dv r a hospodá ské stavby byly r zn

rozprost ené kolem obytného domu. Vsi tohoto typu vznikaly obvykle živeln kolem sklá ských

hutí, n kdy postupným splýváním osamocených usedlostí v lesních údolích apod. (obr. . 8).

I tento typ šumavského sídla byl v posledním p l století podstatn zm n n.

Hodnocení sídelní struktury podle po tu obyvatel na úrovni mikroregionu není možné provést

p ímo ze statistických dat. Statistické jednotky – obce, ásti obcí ani základní sídelní jednotky

(ZSJ) nejsou pro podrobnou analýzu vhodné. Sídelní strukturu tvo í jednak malá sídla

odpovídající jednotlivým základním sídelním jednotkám a dále sídla, která vznikají spojením n kolika základních sídelních jednotek. Proto jsme p ed vlastní analýzou sídelní struktury

využili prostorových funkcí geografického informa ního systému ArcView a digitálních

mapových podklad

Základní mapy

R v m ítku 1 : 50 000 a na základ

prostorového

vymezení ZSJ jsme vytvo ili sídelní jednotky, které lépe odpovídají skute nému prostorovému

rozmíst ní. Spojili jsme ty ZSJ, jejichž zastav né plochy na sebe navazují a tvo í jednu sídelní

jednotku. Takto vznikla ty i sídla – Vimperk slou ením 11 ZSJ, Stachy slou ením 2 ZSJ,

Zdíkov slou ením 2 ZSJ a Strážný slou ením 2 ZSJ. Ostatní ZSJ hodnotíme jako samostatné

sídelní jednotky. Dalším problémem p i hodnocení sídelní struktury je samotný typ rozptýlených

sídel. Vzdálenost mezi usedlostmi t chto sídel je mnohdy v tší než vzdálenost mezi n kterými

sídly. Proto jsme rozptýlená sídla za adili vždy do nejmenší velikostní skupiny.

Sídla jsou v mikroregionu rozložena nerovnom rn , což je ovlivn no p írodními p edpoklady a

historickým vývojem. Málo sídel je v oblasti zalesn ných h bet

Šumavy (hrani ního i

vnitrozemského). P i hranicích s Bavorskem na území Národního parku Šumava se nachází

pouze sídla Kvilda, Borová Lada, Svinná Lada, Popelná, a áste n Strážný, Nový Sv t, asnice

38


a Hliništ . Nejhust ji osídleno je území obcí Vimperk, Zdíkov a Stachy, kde krom nejv tších

sídelních jednotek, je také hustá sít malých sídel. Pro oblast Stašska jsou p ízna ným typem

rozptýlená sídla. Analýzu velikosti sídel lze provést jen ze s ítání obyvatel, protože jinak je evidence

o obyvatelstvu vedena jen na úrovni obcí. Proto je další charakteristika vztažena k roku 1991 (tabulka

. 9). V tomto roce žili trvale obyvatelé v 57 sídlech, která jsou administrativn

za len na do 10 obcí mikroregionu. Nejlidnat jší sídlo p edstavovalo m sto Vimperk, kde žilo

7 332 obyvatel, což p edstavuje 60 % po tu obyvatel mikroregionu. Z hlediska sídelní struktury

je pouze Vimperk m stem, ostatní sídla pat í do kategorie venkovských sídel. K obci Vimperk

náleží ješt

17 malých sídel, v nichž žilo 764 obyvatel (6,21 % obyvatel mikroregionu).

Z dalších malých sídel byly nejlidnat jšími Zdíkov – 1 056 obyvatel (8,59 %) a Stachy – 576

obyvatel (4,68 %). Ve 36 zbylých sídlech žilo pouze 2560 obyvatel (20,82 %).

Tabulka . 9 Sídelní struktura Vimperska – 1991 Sídla (podle po tu obyvatel) Do od 100 od 200 od 500 od 1 000 od 2 000 od 5 000 Celkem 99 do 199 do 499 do 999 do 1 999 do 4 999 do 9 999 po et sídel 43 7 3 1 1 0 1 56 po et obyv. 1552 992 789 576 1056 0 7332 12297 po et obyv. 12,62 8,07 6,42 4,68 8,59 0 59,62 100 (v %) Zdroj: eský statistický ú ad. Databáze m stské a obecní statistiky, 2000.

Sídelní struktura území byla po druhé sv tové válce poznamenána celou

adou zm n,

v p íhrani ním pásmu zaniklo vyst hováním n meckého obyvatelstva více sídel (Knížecí Plán ,

Zahrádky, Ž árek, Stod lky, erná Lada a další). V mnoha dalších sídlech se v období krátce po

druhé sv tové válce (1946 - 1947) výrazn snížil po et obyvatel a jejich odliv pokra oval do

sou asnosti (sídla bez trvale bydlících obyvatel - Krousov, Paseka, Veselka, Modlenice).

Ve struktu e osídlení je dnes patrná p evaha obyvatel žijících ve Vimperku nad obyvateli žijícími

ve venkovských sídlech. V nejmenších sídlech (do100 obyvatel) žije p es 12 % obyvatel. Sídelní

struktura regionu je daleko idší než v sousední bavorské oblasti, té se podobá jen sídelní

struktura na Zdíkovsku, Stašsku,

39


Tabulka . 10 Po ty dom , byt a objekt rekreace na Vimpersku v r. 1998 Trvale obydlené Obec Po et Domy Byty Objekty Vy len né domy obyvatel celkem celkem individuální rekrea ní chalupy rekreace Celkem rodinné domy Vimperk 8090 802 737 462 2943 104 102 Borová Lada 278 55 48 39 106 41 11 Horní Vltavice 372 68 44 29 149 83 1 Kubova Hu 67 18 18 16 21 20 1 Kvilda 169 54 27 18 92 18 18 Nicov 99 51 25 21 68 4 0 Nové Hut 80 26 21 20 23 23 7 Stachy 1236 443 293 261 574 31 10 Strážný 279 71 44 32 128 14 0 Zdíkov 1630 584 379 340 826 19 13 Celkem 12300 2172 1636 1238 4930 357 163 Zdroj: eský statistický ú ad. Databáze m stská a obecní statistiky, 2000.

V sídlech regionu bylo v roce 1998 celkem 2172 dom , z toho 1636 dom trvale obydlených (to

je 75,32 %) – tabulka . 10. T i tvrtiny trvale obydlených dom p edstavují rodinné domky. Na

jeden byt v regionu p ipadá 2,5 obyvatel, mén než 2 osoby na byt p ipadají ve 20, v tšinou

malých sídlech. Nejvíce je bytový fond využíván ve Vimperku a jeho bezprost edním okolí.

Kvalita a stá í bytového fondu je rozmanitá a v posledním období se celkov zlepšuje.

V oblasti je vysoký po et dom využívaných k rekrea ním ú el m, protože atraktivitu území

zvyšují p íhodné podmínky pro turistiku, cyklistiku, lyžování i jiné formy rekreace. Celkem je

v oblasti 357 objekt individuální rekreace a 163 vy len ných rekrea ních chalup. Postupným

vylid ováním n kterých venkovských sídel a prodejem neobydlených chalup k rekrea ním

ú el m dostala mnohá sídla rekrea ní charakter. Jedná se p edevším o menší sídla, v n kterých

z nich dnes už trvale žádní obyvatelé nebydlí – Modlenice, Veselka nebo Paseka. V dalších sídlech rekrea ní charakter p evažuje – Šindlov, Michlova Hu , K esanov, Svinná Lada,

Arnoštka, Cejsice,

asnice Horní Vltavice, Nový Sv t, Sklá e, Vnarovy a další. Celkem ve

21 sídlech je více rekrea n využívaných než trvale obydlených dom . Absolutn nejv tší po et

dom využívaných k individuální rekreaci je v sídlech Horní Vltavice, Kvilda, Nové Hut a

Stachy. Výrazné rozdíly mezi vesnicemi v horské a podhorské ásti Šumavy nespo ívaly jen v rozložení

usedlostí, ale projevovaly se také v materiálu, konstrukci a uspo ádání dom . V horských sídlech

p evládaly roubené domy chlévového typu. O základní dispozici dom tohoto typu podává obraz

stavení íslo popisné 17 v Nicov , pro danou oblast charakteristické. Obdélníková sí (d m)

40


m la v rohu u st ny zd nou p í ku odd lující ernou kuchyni. Na opa né stran sín bylo

n kolik chlév za sebou, p ístupných ze sín i ze dvora. Za ernou kuchyní se ješt nalézal

klenutý sklep, vybíhající do svahu za domem (obr. . 9).

Výjime ným jevem v lidové architektu e Šumavy byl tzv. Volarský d m, ozna ovaný též jako

alpský, rozší ený nejen v samotném m ste ku a n kolika obcích v okolí, ale také ve Vimperku.

Rozší ení tohoto domu souvisí kolonizací ze Štýrska a Tyrol [Historie m sta, 2001] v 16. století,

ve v tší mí e se ale neujal. Jeho zvláštností bylo, že se pod velikou mírn sklon nou st echou

nalézala celá usedlost – nejen obytná sv tnice, komory, chlévy, ale také stodola, seník a asto i

dv r (obr . 10).

Obr. . 9 Horský d m chlévního typu Zdroj: VONDRUŠKA, 1989.

Obr. . 10 Alpský d m Zdroj: VONDRUŠKA, 1989.

V 50. až 80. letech m l na p estavbu sídel vliv p edevším zp sob hospoda ení v zem d lství a

lesnictví. Malebná šumavská sídla, pokud nezanikla nebo se nep em nila v rekrea ní osady,

41


získala velké až gigantické hospodá ské stavby, rozrostla se o bytovky, mnohé usedlosti se

p em nily v nepohledná rekrea ní st ediska. V posledních deseti letech se situace pomalu m ní.

V sídlech lze i dnes najít opušt né a místy rozpadající se domy, ale v tšina dom je v dobrém

stavu. V mnoha sídlech najdeme op t opravené nebo nov postavené tyto typické d ev né

šumavské chalupy (Kvilda, Svinná Lada, Stachy). Na nov

postavených nebo opravených

domech je asto vid t pozitivní vliv typické architektury z bavorské strany Šumavy, kde se

p vodní typ architektury více zachoval. Bohužel stále je zde mnoho objekt podnikové rekreace,

postavených nebo p estav ných v 60. a v 70. letech, které se stavebním stylem do horské oblasti

nehodí. V této oblasti p sobí pozitivn Národní park Šumava, nebo informa ní st ediska i další

ú elové stavby jsou postaveny pro Šumavu typickým architektonickým stylem. Dalším

problémem jsou nevyužité zem d lské stavby, které také nepat í do šumavské krajiny.

Obce mikroregionu podporují bytovou výstavbu, omezeny ve výstavb mimo intravilán jsou

obce, nacházející se na území NP Šumava. Pokud obce nemají vybudovánu infrastrukturu, up ednost ují její výstavbu p ed ostatními investicemi (vodovod a kanalizace, plynofikace).

IV. 4 Reflexe území obyvatelstvem V rámci zpracování grantu GA R GA205/99/1142 „Postavení pohrani í v regionálním rozvoji

eské republiky se z etelem k zapojení R do evropských struktur“ a této studie jsme uspo ádali

mezi obyvateli dotazníkové šet ení, v n mž jsme zjiš ovali vztah obyvatel k regionu a

k p eshrani ním aktivitám. Šet ení se zú astnilo 218 trvale bydlících obyvatel mikroregionu, 85

muž a 133 žen. 26,6 % respondent bylo z Vimperka, 28,8 % ze Zdíkova a Stach a zbytek

ze sedmi zbývajících obcí. P ehled respondent z hlediska v ku a vzd lání, povolání a politické

orientace je uveden v p íloze . 8. Dotazník, který lidé vypl ovali, p ikládáme jako p ílohu . 9.

Od narození žije v regionu 42,7 % dotazovaných, 12,8 % se zde narodilo, a bydlelo jinde a znovu se sem vrátilo a 44,5 % respondent se do sledované oblasti p ist hovalo. P evažují ti,

kte í se do mikroregionu p ist hovali po roce 1970 (tabulka . 11).

Nejvíce respondent

se p ist hovalo z nejbližšího okolí – okresu Prachatice, Klatovy a

Strakonice – 65 % z p ist hovalých, 7 % tvo í p ist hovalí v Prahy a st edních ech.

42


Tabulka . 11 Období p ist hování do mikroregionu Rok p ist hování % p ist hovalých do roku 1950 3,7 1951 – 1960 2,0 1961 – 1970 5,6 1971 – 1980 11,5 1981 – 1990 1,0 1991 – 2000 10,7 Zdroj: Dotazníkové šet ení

Jako d vod p íchodu tázaní nej ast ji uvedli p ist hování se za partnerem (32,7 %

p ist hovalých) nebo p ist hování s rodi i. Dalšími d vody p ist hování bylo získání zam stnání

nebo získání bytu. V tšina dotazovaných neuvažuje o odst hování se z oblasti (77,5 %). Ti, kte í

by se cht li odst hovat (22,5 % dotazovaných), jako d vod možného p est hování uvád jí

pracovní d vody (32 %) a místem hypotetického p est hování je nej ast ji v tší m sto (57 %).

Na rozhodnutí respondent žít v regionu p sobí p edevším kvalita životního prost edí (54 %

respondent se p iklání k tomuto názoru), dále zvyk (43 %), bydlení (33 %) a rodina a p íbuzní

(26 %). Naopak velmi málo p sobí blízkost hranice a možnost styku s cizinou.

86 % respondent se cítí ve své obci dob e, je zde celkem spokojeno. Svou životní úrove

hodnotí 51 % dotazovaných jako pr m rnou, 38 % jako nadpr m rnou a jen 11 % jako

podpr m rnou. Podle 61 % dotazovaných se jejich životní úrove po roce 1989 zm nila, 60 %

uvádí zlepšení a 40 % zhoršení své životní úrovn .

Celková spokojenost respondent souvisí nejen s kvalitou p írodního prost edí regionu, ale i

úrovní bydlení, služeb a s možností dobré pracovní realizace v regionu. S úrovní a fungováním služeb v regionu je spokojeno 42 % respondent , 32 % považuje úrove

služeb za pr m rnou, jako nedostate nou ji hodnotí 19 % dotázaných. Se základní vybaveností,

kterou garantuje stát – se školstvím a zdravotnictvím – je spokojeno 44 % respondent , za

pr m rnou ji považuje 25 % a nedostate nou 19 % respondent . Také technickou vybavenost

obcí považuje 51 % respondent za dobrou, 24 % respondent za vyhovující a nespokojeno je

15 % respondent . Dále se dotazovaní vyjad ovali k za ízením, sloužícím pro kulturní, sportovní

a rekrea ní vyžití. V anket

vyjád ilo stejný po et respondent

spokojenost (33 %) a

nespokojenost (34 %). Pozitivn respondenti hodnotí informovanost o místním d ní, 79 %

dotazovaných považuje informovanost za dostate nou.

innost místní samosprávy hodnotí

kladn 42 % dotazovaných, jako pr m rnou ji vidí 26 % respondent .

43


Velká ást dotázaných považuje za nedostate nou a problémovou ve ejnou dopravu. Aspo

áste n

je spokojeno s dopravní obslužností jen 26 % respondent , naopak výrazn

nespokojeno je 36 %. Dotazovaní dále poukazovali na malou nabídku pracovních p íležitostí

v regionu, nespokojeno je v 67 % dotázaných, naopak velmi spokojena jsou pouze 4 % respondent . Na otázky týkající se úrovn vybavenosti a služeb v obci i innosti místních

samospráv p itom tém

10 % respondent neodpov d lo.

Dopravní dostupnost se jeví v tomto ídce osídleném regionu jako st žejní, p estože velká ást

dotazovaných osob uvedla vlastnictví automobilu a stále mén jich pravideln využívá ve ejnou

dopravu. Dále se projevuje tendence hledat si zam stnání v míst bydlišt a omezit tak dojížd ní

za prací. V tšina dotázaných (73 %) uvedla, že pracuje ve vlastním mikroregionu. Cesta do práce

i školy trvá více než polovin dotazovaných 15 minut a dalším 15 % 30 minut. Tém

polovina

dochází do zam stnání p šky, 16 % používá výhradn ve ejnou dopravu a 20 % výhradn

automobil. V tšina respondent by uvítala více spoj ve ejné dopravy v ranních a dopoledních

hodinách, aby se tak zlepšila možnost vyjíž ky na nákupy a starších osob do zdravotnických

za ízení.

V dotazníku jsme se také v novali hodnocení pracovních p íležitostí v regionu. V 90. letech se

v regionu projevila velká pracovní mobilita, mnoho ekonomicky aktivních obyvatel zm nilo své

zam stnání. Jen 35 % dotázaných má zam stnání stejné, 40 % dotázaných jej od roku 1989

zm nilo, 24 % jej zm nilo dvakrát a 21 % více než dvakrát. Nej ast jšími d vody zm ny

zam stnání byl zánik firmy (26 %) a finan ní d vody (12 %). 48 % dotazovaných, kte í zm nili

zam stnání, si polepšilo, 28 % zm nu nepozorují a 24 % poci ují zhoršení.

65 % dotazovaných má zam stnání, které odpovídá jejich vzd lání a kvalifikaci. 32 %

dotazovaných ztratilo od roku 1990 zam stnání a 28 % bylo registrováno již na ú adech práce,

což považujeme za dost vysoký podíl. Jako nej ast jší p í inu ztráty zam stnání respondenti

uvád jí zánik firmy, nenalezení vhodného zam stnání po ukon ení školy a výpov

. V sou asné

dob má obavy ze ztráty zam stnání 41 % respondent . V tšina respondent projevuje ochotu

rekvalifikovat se (80 % dotazovaných), mén

ochotní jsou k hledání zam stnání ve v tší

vzdálenosti (nad 30 km je ochotno dojížd t 50 % respondent ). 60 % dotázaných je ochotno

pracovat v sousední zemi. Další ást dotazníku se týkala pojm hranice, pohrani í a p eshrani ních aktivit. Pojem pohrani í

není chápán respondenty jednozna n , 40 % je vidí jako okrajové území s omezenými kontakty a

56 % jako území umož ující kontakty a s velkými rozvojovými možnostmi. V tšina respondent

považuje obec bydlišt za pohrani ní obec, nezajímají se však p íliš o d ní v sousedním stát .

V tšinu informací o sousedním stát získávají dotazovaní z televize, jen p tina z tisku, v tšinou

44


eského celostátního. Velmi málo informací pochází z místního nebo z celostátního n meckého

tisku. Z jiných informa ních zdroj jsou pro dotazované významné p edevším osobní kontakty.

esko-n meckou hranici považují respondenti za otev enou, p átelskou, ale pot ebnou. Dv

t etiny respondent si myslí, že na území regionu je dostatek hrani ních p echod , 20 % to

nedovede posoudit. Frekvence setkávání a komunikace s n meckými ob any je velmi r zná.

Nejvíce dotazovaných (38 %) navštíví p íhrani ní oblast SRN jednou až dvakrát za rok, další

významn jší ást (21 %) navšt vuje N mecko ast ji. 45 % respondent má v SRN p íbuzné

nebo p átele a známé. D vodem cesty do sousedního státu je nej ast ji nákup (55 %), dále výlet

(27 %) a návšt va známých a p íbuzných (12 %). Nej ast ji jezdí do Freyungu a Passau.

V sousedním stát stráví respondenti v tšinou jen n kolik hodin až jeden den. Do budoucnosti si

respondenti p ejí navštívit p edevším velká bavorská m sta a velká m sta jinde v SRN. Naopak

jako d vod, pro tak blízkou oblast navšt vují málo, uvád jí respondenti nedostatek pen z a

problémy na hranicích. V tšina respondent považuje esko-n mecké vztahy za dobré (48 %) až

neutrální (34 %). Spolupráci se sousedním Bavorskem považuje za d ležitou 70 % dotázaných.

Mén než polovina dotazovaných však zná n které spole né esko-n mecké aktivity. Nejvíce

jsou mezi respondenty známy aktivity z oblasti kultury a sportu (45 %), z oblasti rozvoje m st a

obcí (21 %) a z oblasti ochrany p írody (18 %).

V Hospodá ství V. 1 Zem d lství a lesnictví

Horská krajina na Vimpersku nedává p edpoklady pro intenzivní zem d lství. Území se nachází

v pícniná ské zem d lské výrobní oblasti s p evahou hn dých p d kyselých a podzol .

Zem d lská p da zaujímá 23 % rozlohy, nejvíce je zastoupena na severozápad mikroregionu –

na Zdíkovsku, Stašsku a v p ilehlých katastrech obce Vimperk, mimo území CHKO Šumava

(tabulka . 12).

Analýzu využívání území pro zem d lství by bylo nejvhodn jší provést na základ leteckých

snímk nebo podle klasifikovaných mapových vrstev. Tento postup dá reáln jší výsledky než

zpracování statistických dat. Kvalitní podklady pro toto zpracování však zatím nemáme k dispozici. Nejvhodn jší by byly ortofotosnímky území po izované pro ú ely ministerstva

zem d lství a využívané také pro tvorbu map. áste n lze využít také datové podklady

z projektu CORINE (CO-oRdination of INformation on the Environment), kde je ze satelitních snímk klasifikován krajinný pokryv – viz mapa . 4. Informace získané z tohoto projektu jsou

však pro mikroregionální šet ení pouze pomocné, protože využívaná data nepracují s pot ebnou

45


podrobností. P esto lze z daného mapového výstupu zjistit, že lesy zaujímají v regionu ješt v tší

rozlohu než udávají statistické p ehledy. Tvo í velké komplexy a pouze v okolí sídel nebo

zaniklých sídel jsou zastoupeny více travnaté pozemky.

Tabulka . 12 Využití p dy v % rozlohy (1998) Území Zem d lská Lesní Vodní Zastav né p da plochy p da plochy 32,1 54,9 0,4 0,8 Vimperk 14,9 74,6 0,6 0,1 Borová Lada 14,8 77,8 0,5 0,1 Horní Vltavice 24,0 51,1 0,2 1,2 Kubova Hu 8,2 83,4 0,7 0,1 Kvilda 25,5 64,7 0,2 0,3 Nicov 21,5 69,3 0,2 0,1 Nové Hut 39,9 50,3 0,4 0,9 Stachy 18,5 62,7 0,7 0,2 Strážný 45,3 46,1 0,5 0,9 Zdíkov 23,0 65,9 0,5 0,4 Celkem Zdroj: SÚ, krajská reprezentace eské Bud jovice 2000

Ostatní plochy 11,8 9,9 6,8 23,5 7,6 9,4 8,9 8,6 18,0 7,1 10,2

Z kategorií zem d lské p dy jsou nejvíce zastoupeny travnaté pozemky – louky a pastviny

(tabulka . 13). Více orné p dy je op t na Stašsku a Zdíkovsku, kde se více p stují pícniny,

krmné obiloviny a okopaniny.

Tabulka . 13 Využití zem d lské p dy v % (1998) Orná Zahrady Ovocné Louky Pastviny Zem d lská sady p da p da (v ha) 28,8 2,6 0,1 56,4 12,0 2568,7 0,9 0,0 0,0 64,3 34,7 1024,4 0,7 0,1 0,0 67,4 31,9 867,5 4,5 0,6 0,0 65,2 29,8 33,8 0,0 0,0 0,0 57,3 42,7 369,2 20,3 0,2 0,0 59,7 19,8 350,2 0,7 0,1 0,0 88,3 10,9 498,9 34,5 2,6 0,0 57,9 5,0 1121,1 0,1 0,1 0,0 84,0 15,8 918,1 41,2 2,9 0,4 50,2 5,3 1448,8 19,8 1,5 0,1 62,2 16,4 9200,6 Zdroj: SÚ, krajská reprezentace eské Bud jovice 2000

Území

Vimperk Borová Lada Horní Vltavice Kubova Hu Kvilda Nicov Nové Hut Stachy Strážný Zdíkov Celkem

46


Kvalitu p d dokumentuje pr m rná cena zem d lské p dy (ZP) v jednotlivých katastrálních

územích (KÚ), kterou ukazuje mapa zem d lských pozemk

. 11. Základem pro cenu p dy je ohodnocení

pomocí bonitovaných p dn

ekologických jednotek (BPEJ). Na

Vimpersku je ú ední cena zem d lské p dy velmi nízká, cenu nižší než 2 K za m2 má 51,1 %

rozlohy ZP, a cenu do 2,50 K za m2 96 % rozlohy ZP (v R má ú ední cenu ZP nižší než 2,5 K

2

za m 11 % ploch) [Götz, Novotná, 1996]. Pro zem d lskou produkci nemá význam území

v Národním parku Šumava, zem d lství zde slouží spíše k zachování bezlesí a d íve získaného

charakteru krajiny. Na zem d lské p d jsou zde výhradn travní porosty a dominují zde zájmy

ochrany p írody a krajiny. Režim hospoda ení v t chto oblastech je pod ízen nezem d lským

zájm m, k zvýšení turistické atraktivnosti pomáhá chov horských plemen skotu, nap íklad

skotský náhorní. V oblasti Zdíkovska a okolí Vimperka je zem d lství zastoupeno více, ale i tak

zem d lské podniky hospoda í v horších ekonomických podmínkách a jsou závislé na státní

dota ní politice nebo na spojení zem d lství s aktivitami v jiných odv tvích, p edevším ve

službách pro cestovní ruch. P ed rokem 1990 v tšinu zem d lské p dy obhospoda oval Státní statek Šumava, zem d lské

družstvo bylo jen ve Zdíkov . Ani tato horská oblast nebyla ušet ena staveb velkokapacitních

zem d lských objekt , p íkladem byl kravín v Novém Sv t . V území bývala více zastoupena

orná p da, v první polovin 90. let se tato situace zm nila (mapa . 12), poklesla rozloha

zem d lské i orné p dy. V sou asné dob (rok 2000) se zem d lskou výrobou se zabývají

dv zem d lská družstva - v Borových Ladách a Zdíkov a dev t v tších soukromých farem.

Z celkové vým ry 9 201 ha zem d lské p dy obhospoda ují zem d lská družstva okolo 30 %,

kdežto 70 % zem d lské p dy již obhospoda ují soukromí zem d lci. Všechny v tší zem d lské

podniky se zabývají chovem skotu. Rozší en je p edevším pastviná ský chov masných plemen.

Mén se chová ustájený skot na mléko. V regionu se chovají v malém množství kon a ovce.

Jízda na koni m že rozší it nabídku rekrea ních aktivit návšt vník , a tak chov koní m že být

vhodným dopl kem chovu skotu. Chov ovcí, p edevším domácí plemeno šumavky, m že

napomoci p i údržb druhotného bezlesí ve vyšších ástech Šumavy.

V rostlinné výrob zaujímají nejv tší podíl obiloviny a pícniny p stované na orné p d , dále pak

olejniny a brambory (p edevším na Zdíkovsku). Jsou také evidovány pom rn velké rozlohy tzv.

do asn neobd lávané p dy.

47


Mapa . 11 Cena zem d lské p dy

mapa11.pdf

48


Mapa . 12 Zm ny v zastoupení zem d lské a orné p dy

mapa12.pdf

49


Lesní pozemky zaujímají 26 431 ha (1998), tvo í více jak 65 % území mikroregionu a jsou

nejv tším p írodním bohatstvím oblasti. Z velké ásti se jedná o smrkové monokultury, struktura

les se však v poslední dob pomalu m ní, na vyt žených a nov vysazovaných plochách se

objevují i jiné druhy strom , nap íklad buky, které p vodn do této oblasti pat ily.

Lesní hospodá ství v mikroregionu je ovlivn no p edevším tím, že na 45 % území byl v roce

1991 vyhlášen Národní park Šumava. Na tomto území je výrazn omezena hospodá ská funkce

lesa, lesní komplexy zde obhospoda uje p ímo Správa Národního parku Šumava. V druhé

polovin

90. let dochází i zde k významn jší t žb

z d vodu p emnožení lesních šk dc

(zejména k rovce). Hospodá ské lesy ve vnitrozemí obhospoda ují Lesy

R, lesní závod

Boubín. Po roce 1995 p ešla ást les pod správu obcí a m sta (m stské a obecní lesy).

Tabulka . 14 Srovnání zastoupení p dy podle druh pozemk v eské a bavorské p íhrani ní oblasti Okres, Rozloha Zastoupení p dy podle druhu v % mikroregion (km2) zem d lská lesní p da vodní zastav né ostatní p dy plochy plochy plochy Prachatice 1375 36 52 1 1 10 Freyung984 35 56 1 4 4 Gragenau Vimpersko 401 23,0 65,9 0,5 0,4 10,2 Pramen: JE ÁBEK, M. a kol., 2001. Reflexe regionálního rozvoje pohrani í eské republiky.

Srovnání primárního sektoru mikroregionu s primárním sektorem bavorského regionu Freyung je ovlivn no áste n odlišnými p írodními podmínkami (mikroregion Vimpersko má v pr m ru

vyšší nadmo skou výšku), ale hlavní odlišností je jiný historický vývoj. V regionu Freyung

p evažovaly a p evažují menší zem d lské farmy zabývající se zem d lstvím a

asto i

agroturistikou. Na našem území d íve hospoda ily státní statky a dnes hospoda í na nejv tších

rozlohách obchodní spole nosti, které mají zem d lskou p du mají v tšinou pronajatou. Za ínají

se také profilovat jednotlivé farmy zabývající se ekologickým zem d lstvím.

V. 2 Pr myslová výroba

Vimpersko v hornatém p íhrani í našeho státu je vzdáleno od v tších pr myslových aglomerací,

krom d eva dnes nemá p írodní zdroje ani další p edpoklady pro pr myslový výrobu, proto se

v mikroregionu pr myslová výroba p íliš nerozvíjela.

Výjimkou bylo m sto Vimperk, kde pracovala tiskárna, sklárna, d evozpracující závody (Jitona a

D evopodnik), pozd ji vznikl textilní závod na výrobu konfekce (Šumavan). Z potraviná ských

závod byla postavena jatka. V 70. letech p ibyl závod elektrotechnického pr myslu – Tesla.

50


Výrobky vimperských továren - knihy, sklo, nábytek, konfekce i r zné výrobky ze d eva byly

známé po celé republice. Ve Vimperku vyrobené zboží se také vyváželo do zahrani í, jako

p íklad m žeme uvést tišt né korány, broušené sklo, obývací nábytek nebo pánské košile a

pyžama. V t chto pr myslových závodech nacházelo práci mnoho obyvatel širokého okolí,

Vimperk byl významným st ediskem dojíž ky za prací a tak i p irozeným mikroregionálním

centrem. Mimo toto st edisko byly malé pr myslové provozovny textilního a strojírenského

pr myslu jen ve Zdíkov a Stachách.

Po roce 1990 se za ala struktura pr myslu v mikroregionu pomalu m nit. Do roku 1994

nezjiš ujeme pokles zam stnanosti v pr myslové výrob , což bylo nepochybn

zp sobeno

skute ností, že se n kolika významným podnik m mikroregionu poda ilo získat nové výrobní

zakázky, které ve v tší mí e sm ovaly do p ilehlého SRN. V prvé ad se jednalo zvlášt o

podniky tradi ní výrobní základny této oblasti, a to o závody

i provozovny textilního a

d eva ského pr myslu. U t chto pr myslových odv tví také postupn docházelo k rozvoji

soukromé podnikatelské sféry,

ímž se pochopiteln

zvýšila i nabídka nových volných

pracovních míst. Postupn se však v tšina pr myslových závod dostala do ekonomických problém , n které

ukon ily svoji innost, jiné podstatn snížily po ty pracovník . Z pr myslové struktury vymizel

sklá ský pr mysl, zanikly jak vimperské sklárny tak sklárny v blízké Leno e (Lenora se nachází

mimo námi vymezený mikroregion, ale zam stnání zde nacházeli obyvatelé blízké Horní

Vltavice). Podobn ukon il innost textilní závod Šumavan. V areálu tohoto závodu vzniklo

n kolik menších textilních firem, které zam stnávají jen

Šumavanu. Výrazn

se snížily také po ty pracovník

ást po tu pracovník

bývalého

v tiskárn , Jiton

a Jiho eských

d eva ských závodech.

Dnes je pr mysl koncentrován do t í st edisek - Vimperka, Zdíkova a Stach . To jsou také

nejv tší sídla v mikroregionu, tedy místa s v tším množstvím potencionálních pracovních sil.

Krom t chto st edisek je už jen malá pila ve Kvild (obr. . 11).

V sou asné dob mají v mikroregionu nejv tší zastoupení odv tví d evozpracujícího a textilního

pr myslu (dohromady p es polovinu pr myslové zam stnanosti). V d evozpracujícím pr myslu

jsou to závody d eva ské prvovýroby – pily, i výroba finálních výrobk – nábytku, p epravních

palet, d ev ných oken a dalších. Nejvýznamn jším závodem je Jitona ve Vimperku s výrobou

d ev ného nábytku. V mikroregionu je více menších textilních závod , které se specializují na

šití konfekce, záclon a jiného textilního zboží. Nejv tší soust ed ní je ve Vimperku, kde jsou

provozovny v areálu bývalého Šumavanu. Dv malé provozovny zabývající se šitím jsou ve

Stachách a jedna ve Zdíkov . Strojírenský pr mysl zam stnává 11 % z celkového po tu

51


pracovník

v pr myslu, stejn

jako elektrotechnický. Provozovny strojírenské výroby jsou

menší, zam stnávají v tšinou kolem 25 zam stnanc . Nejv tším závodem je Siever Automatic

ve Vimperku vyráb jící autodopl ky pro osobní vozy. Potraviná ský pr mysl zatupují v tšinou

malé podniky. Nejv tším závodem potraviná ského pr myslu je Vimperská masna dodávající na

trh výsekové maso i uzená ské výrobky. Je to závod, který má nadregionální význam, ostatní

provozovny vyráb jí pro místní spot ebu (malé pekárny). Vzhledem k zájmu turist

by

provozovny potraviná ského pr myslu, které by se soust edily na místní speciality, mohly najít

svoji klientelu. V roce 2001 za ínají mít n které pr myslové závody existen ní problémy, JITONA Vimperk

zastavila výrobu, problémy mají Pila Kvilda a D evopodnik Krutský Zdíkov.

STACHY 3,5%

KVILDA 0,4%

ZDÍKOV 13,9%

VIMPERK 82,2%

Obr. . 11 Pr myslová zam stnanost na Vimpersku - 2000 Zdroj: eský statistický ú ad. Registr ekonomických subjekt . 2000.

Velkou tradici m la ve Vimperku tiskárna, která se zabývala se tiskem knih. Koncem 80. let se

za ala stav t nová budova tiskárny. Také tento závod se potýkal s velkými problémy, dnes je

v konkurzu a správce konkurzní postaty se snaží celý závod prodat. Mimo této p vodní

Steinbrenerovy tiskárny pozd ji nazvané Stráž vznikly ve Vimperku b hem 90. let další menší

soukromé tiska ské provozy založené v tšinou d ív jšími zam stnanci tiskárny.

V 70. letech byl na okraji Vimperka postaven nový závod elektrotechnického pr myslu – Tesla.

Také tento závod, zabývající se osazováním plošných spoj a výrobou m ících p ístroj , lze

dnes považovat za strategický pr myslový závod mikroregionu (p íloha . 6).

52


polygrafický pr mysl 7% potraviná ský pr mysl 8%

plastiká ský pr mysl 12%

elektrotech. pr mysl 11%

d evozpracující pr mysl 29%

textilní pr mysl 22%

strojírenství 11%

Obr. . 12 Struktura pr myslu v mikroregionu Vimpersko - 2000 Zdroj: eský statistický ú ad. Registr ekonomických subjekt . 2000. Novým odv tvím, které do oblasti vstoupilo v 90. letech, je plastiká ský pr mysl, zastoupený zahrani ními firmami. V mikroregionu jsou to dva závody ve Zdíkov

- VEGAPLAST

BOHEMIA, s výrobou plastových výrobk pro domácnosti (termosky, ko enky ad.), a REPULI BOHEMIA vyráb jící dekora ní stolní lampy a obaly pro kosmetický pr mysl. Naopak tradici a silné zastoupení mají v mikroregionu stavebnictví a emesla. V minulosti mnoho zedník , tesa a lidí dalších stavebních profesí odsud odcházelo pracovat na stavby do r zných jiných míst – nej ast ji do Prahy. Dnes p sobí v oblasti stavebnictví 5 v tších firem, sídla mají ve Vimperku a ve Stachách, ale zakázky mají nejen v regionu, ale v celých jižních

echách.

Tabulka . 15 Po et emeslník v obcích (2000) Obce po et emeslník Horní Vltavice 4 Kubova Hu 3 Stachy 18 Strážný 1 Vimperk 74 Zdíkov 19 Zdroj: Registr ekonomických subjekt . SÚ Praha 2000.

53


emesla jsou nej ast ji spojena s d eva skou výrobou – truhlá ství, tesa ství, výroba palet a další. Mnoho emeslník se zabývá opravami stroj a nástroj , dále vyniká zastoupení obor sklá ských a tiska ských. Nejvíce emeslník pracuje ve v tších st ediscích – ve Vimperku, Zdíkov a Stachách. Malý zájem o toto podnikání je v nejmenších obcích, kde nejsou emeslníci v bec registrováni (tabulka . 16). Tabulka .16 Zam stnanost v p íhrani ních okresech - % (stav k 30.6.1997) Zem d lství Pr mysl Služby Nezam stnanost 1997 Prachatice 11,2 35,5 53,3 6,9 Freyung – Grafenau 1,4 56,2 56,3 10,5 Zdroj: Phare CBC – INTERREG. Koncepce rozvoje esko-bavorské p íhrani ní spolupráce.

Ze srovnání p íhrani ních region Vimpersko a Freyung vyplývá, že daleko v tší zam stnanost v pr myslu a emeslech je na bavorské stran . To ukazují i údaje v tabulce . 16, která se však týká celých okres . Na eské stran vznikají pobo né závody asto práv podnik z bavorského p íhrani ního pásu. Bavorští podnikatelé využívají levn jší pracovní síly u nás [Ú ad práce Prachatice, 2001].

V. 3 Služby Terciární sektor v 90. letech velice posílil a dnes je ve struktu e ekonomických subjekt mikroregionu nejvíce zastoupen. Vybavenost službami zvyšuje orientace oblasti na cestovní ruch. Z hlediska obslužnosti m sto Vimperk plní pro území vyšší funkce, koncentrují se zde služby pro obyvatele mikroregionu. Základní obslužné funkce plní i v tší sídla, p edevším Stachy a Zdíkov. Obslužnost však komplikuje rozt íšt ná sídelní struktura. Služby zam ené pro návšt vníky jsou zastoupeny nejvíce tam, kde jsou nejvhodn jší p írodní i kulturn historické p edpoklady pro rekreaci a cestovní ruch – na Stašsku, v okolí Kvildy, Borových Lad a p i hlavním komunika ním tahu Vimperk - Strážný - státní hranice. Mikroregion má z hlediska obslužnosti vazby na m sta Prachatice a Strakonice. Zatímco vazba na Prachatice je podporována správními vztahy, vazba na Strakonice je ovlivn na p íhodnými dopravními podmínkami a d íve i silnou ekonomikou m sta, tudíž i pracovní dojíž kou.

Prostorové rozmíst ní komer ních služeb pozitivn ovliv uje sám trh. Nejvíce osob podniká ve

sfé e obchodu, pohostinství a ubytování. V mikroregionu se nachází ada hotel , penzion , kemp , restaura ních a dalších specifických za ízení, nabízejících své služby p edevším turist m a rekreant m (viz kapitola cestovní ruch). To rozši uje nabídku služeb i pro místní obyvatele, ale zatím také n kdy p sobí problémy v zásobování, nap íklad nedostate né množství základních 54


potravin v odpoledních hodinách. Tento problém však považujeme za p echodný, obchodníci musí získat zkušenosti s plánováním zásob podle ro ního období, p edpov dí po así i dalších událostí, které ovliv ují návšt vnost.

Sí obchod se s podporou obcí postupn stabilizuje. Dnes je v mikroregionu dostatek obchod nabízejících zboží základní pot eby, p edevším potraviny. Nedostate ná je kvalita sortimentu a vlastní obsluhy. Ostatní typy obchod

jsou soust ed ny p edevším ve Vimperku, mén

ve Zdíkov a ve Stachách. Žádné sídlo mikroregionu nemá do Vimperka v tší vzdálenost než 25 km (mapa . 13). Specifikem posledních 10 let byly trhy a tržnice p i hlavní komunikaci Vimperk – Strážný, nabízející r zné zboží, žádané p edevším n meckými zákazníky. Tento jev je obecný pro celou

esko - n meckou hrani ní oblast. Typ prodávaného zboží a kulturnost tohoto prodeje závisí také

na p sobení obecních ú ad . V tomto sm ru se situace postupn zlepšuje, obecní ú ady se snaží up ednost ovat prodejce, prodávající pro oblast typické zboží. Zde by mohly kladn p sobit

p íklady obcí z bavorského p íhrani í. Problémy v ídce osídleném a sídeln rozt íšt ném pohrani í vždy p sobilo zajiš ování základní ob anské vybavenosti. Dostupnost základní ob anské vybavenosti pro obyvatele mikroregionu ukazuje tabulka

. 17. Údaje v ní jsme zjistili pomocí prostorových funkcí geografického

informa ního systému. Do 4 km od vybraných služeb žije více než 80 % obyvatel. Tabulka . 17 Dostupnost základních služeb ob anské vybavenosti Podíl uživatel žijících do 2 km

4 km

Služby obecního ú adu

93,05 %

98,39 %

Služby poštovního ú adu

91,1 %

96,43 %

Praktický léka

82,61 %

87,33 %

D tský léka

71,84 %

84,9 %

Zubní léka

82,63 %

87,33 %

Gynekolog

69,4 %

86,07 %

Knihovna

91,1 %

96,43 %

Zdroj: vypo teno pomocí funkcí GIS podle údaj

55

SÚ, eské Bud jovice.


Nicov Stachy

Zdíkov

Nové Hut

Vimperk

Kvilda

Borová Lada

sídla vzdálenost od Vimperka do 10 km 10 - 19,9 km 20 - 29,9 km

Kubova Hu

Horní Vltavice

Strážný

do 10 km 10 - 19,9 km 20 - 29,9 km 30 a více km

S

0

10

20 kilometry

Mapa . 13 Dopravní obslužnost z Vimperka

V. 3. 1 Zdravotnická a sociální pé e

Velmi d ležité je zajišt ní zdravotnické a sociální pé e. Základní zdravotnická pé e je

poskytována praktickými léka i pro dosp lé, léka i pro d ti a dorost, zubními léka i a léka i

gynekology. Tato za ízení jsou rozmíst na p edevším ve t ech nejv tších sídlech – Vimperku,

Zdíkov a Stachách. Obyvatelé okrajových ástí mikroregionu mohou využívat bližších za ízení mimo region – okolí Strážný a okolí za ízení v Leno e a Nicov a okolí za ízení v Kašperských

Horách. V minulosti existovala ve Vimperku nemocnice, která byla v druhé polovin 90. let zrušena, respektive p em n na na lé ebnu dlouhodob

nemocných. Speciální zdravotnické

služby zajiš ují léka i specialisté ve svých soukromých ordinacích v tšinou ve Vimperku. Zde je

také lokalizována jednotka záchranné služby. Další jednotka záchranné služby je v t sném sousedství s mikroregionem - ve Vacov ,. Nejbližší nemocnice jsou v Prachaticích, ve

Strakonicích a v Sušici. Jak ukazuje mapka . 14, mikroregion je z hlediska nejlepší dopravní 56

Vimpersko – geografická analýza p íhrani ního regionu dostupnosti do nemocnice roz len n do t í ástí – východní ást má lepší dopravní dostupnost do Prachatic, severozápadní

ást

do Strakonic a západní do Sušice. Jestliže p edpokládáme

maximální rychlost automobilem po komunikacích v regionu 90 km za hodinu, pak asová dostupnost z nejvzdálen jších sídel do nemocnice je více než 25 minut, což je hranicí vhodné

asové dostupnosti z hlediska pot eb první pomoci.

Nicov

Nejmenší vzdálenost

Kvilda

Zdíkov Nové Hut Vimperk Borová Lada Kubova Hu Horní Vltavice Stachy

Strážný

do Prachatic do Strakonic do Sušice

S

0

10

20 ki l omet r y

Mapa . 14 Dostupnost do nemocnice Nejv tšími sociálními za ízeními v regionu jsou d m s pe ovatelskou službou ve Stachách –

K sov , Charitní domovy v Prav tín a Hrabicích. Tato za ízení jsou kapacitn zapln na a nejsou ešením všech sociálních problém v mikroregionu. Základem sociálních služeb musí být

terénní pe ovatelská služba, nabídka sociálních služeb, denní stacioná e, azylové domy a centra

pomoci. Limitujícím faktorem zapojení státu a obcí do t chto projekt jsou finan ní prost edky, proto v této oblasti pracují p edevším charitativní organizace. Domníváme se, že by bylo

vhodné, využít v tomto sm ru zkušenosti obcí a region v Bavorsku. 57


V. 3. 2 Školská za ízení V mikroregionu je 9 mate ských škol v 6 sídlech, dále zde fungují t i neúplné ZŠ, 5 úplných ZŠ a zvláštní škola ve Vimperku. Pokud budeme p edpokládat, že žáci využijí nejbližší školní za ízení, pak nejv tší vzdálenost do školy musí p ekonat d ti z oblasti Kvildy – p es 20 km. Všechny neúplné školy jsou málot ídní a jejich další fungování je ohroženo klesajícím po tem d tí. Ve Vimperku jsou umíst na také st edoškolská za ízení – gymnázium, obchodní akademie, st ední odborné u ilišt lesnické se zam ením na lesnické obory a ochranu krajiny a st ední odborné u ilišt stavební. V tší po et student st edních škol dojíždí do Prachatic, Strakonic a Volyn . Struktura st edních škol v regionu a okolí celkem vyhovuje pot ebám trhu práce, pouze obchodní akademie by se mohla více profilovat na podnikání ve službách. Vysokoškolské vzd lání je pro tuto oblast nejblíže v eských Bud jovicích, Plzni a Praze. Velká vzdálenost vysoké školy vede k nutnosti internátního ubytování student . Mladí a kvalifikovaní lidé ztrácejí vztah k regionu. Problémem je také skute nost, že tito lidé zde v tšinou nenajdou uplatn ní. Pozitivní budoucnost této oblasti m že p inést nová ekonomika, jejímž jedním specifikem se už dnes stává práce na dálku, provád ná z domova (telework, homework), p i níž je fyzická p ítomnost pracovníka ve firm pot ebná pouze pro odevzdávání vykonané práce a p ejímání nových zakázek. Pak se dá p edpokládat, že lidé budou moci snadn ji preferovat bydlení v p kném p írodním prost edí, které tato ást Šumavy poskytuje.

V. 3. 3 Knihovny Za velmi d ležitou pro každou obec považujeme obecní knihovnu a její p em nu v informa ní centrum. Nacházíme se na po átku informa ní éry, kdy informace se stanou nejd ležit jším p edpokladem rozvoje. Stát a obce by m ly tomuto fenoménu v novat velkou pozornost, zajišt ní p ístupu všech k informacím m že p inést nové nápady a nové podnikatelské zám ry.

V. 4 Cestovní ruch Významnou pozici v hospodá ství mikroregionu má cestovní ruch (CR). Možnosti využití území pro cestovní ruch závisí p edevším na lokaliza ních a realiza ních p edpokladech pro r zné aktivity lidí ve volném ase. Ze sociologického šet ení, které provád li pracovníci Ústavu ekologie krajiny AV R [Kušová, Bartoš, T šitel, 2001], vyplývá, že návšt vníci Šumavy se nej ast ji v nují p ší turistice (23 % dotazovaných), zimním sport m – b žeckému a sjezdovému

58


lyžování v etn snowboardingu (42 %), odpo inku a relaxaci v p kném p írodním prost edí (14 %), dále následují jízda na kole (14 %), houba ení (12 %), návšt va historických a kulturních památek (6 %), trampování (5 %), ryba ení, kanoistika a jízda na koni (1 – 2 %).

V. 4. 1 Lokaliza ní p edpoklady pro CR

Pro hodnocení jsme zvolili p edpoklady pro ty innosti, které návšt vníci uvád jí nej ast ji. Mikroregion má p kné p írodní prost edí s velkými plochami les , které umož ují regeneraci

fyzických i duševních sil lov ka, a proto se hodí pro pobytovou letní rekreaci. 90 % území se nachází v CHKO Šumava, nejatraktivn jší pro návšt vníky je území Národního parku Šumava, který zaujímá 45 % plochy regionu. Lesnatý ráz krajiny dává podmínky pro zdravotní rekrea ní pobyty, p kná zachovalá p íroda pro turistiku. Naopak n která omezení inností v národních parcích mohou limitovat využití pro jiný typ pobytové rekreace. St ediska na území národního parku mohou mít nižší vybavenost z hlediska sportovního vyžití. Z t chto d vod je pro umíst ní n kterých rekrea ních aktivit (golfová h išt , areály vodních sport ) vhodn jší území mimo NP Šumava, pop ípad mimo CHKO. Zde vystupují možné perspektivy území Šumavského podh í s kvalitním p írodním prost edím a mén omezovanými podnikatelskými aktivitami. Reliéf celého vymezeného prostoru má velmi dobré p edpoklady pro p ší turistiku, jde o krajiná sky pestrý terén s množstvím míst s dobrým výhledem a s mnoha p írodov dn i historicky zajímavými lokalitami (viz tabulka . 18). V tšina území mikroregionu má také výborné podmínky pro cykloturistiku (viz mapa . 16), protože zde p evládají menší sklony terénu (do 10 stup ) a na území Národního parku Šumava jsou kvalitní cesty, poz statek po

vojenské obsluze „železné opony“. Dostatek sn hu v zimním období podmi uje p edevším turistiku na lyžích v oblasti Kvildy,

Nových Hutí, Borových Lad, na Stašsku i v okolí Kubovy Huti. Na map . 15 jsme vymezili areály, které považujeme z hlediska sklonu terénu (do 10 stup ) a nadmo ské výšky (nad

900 m) vhodné pro lyža skou turistiku. Z t chto ploch jsme dále vyjmuli území, za azená do 1. zóny NP a maloplošná chrán ná území (MCHÚ). Takto vymezeným podmínkám vyhovuje tém polovina mikroregionu. Naopak pro sjezdové lyžování nejsou v mikroregionu p íliš vhodné podmínky (mapa . 15). lenit jší terén s v tšími sklony v nadmo ských výškách nad 1 000 m je na malých plochách v oblasti Zadova, v okolí Nových Hutích, Kubovy Huti a Horní Vltavice a Strážného. Sjezdovky nelze umístit na území Národního parku Šumava ani v maloplošných chrán ných územích. Další vylu ující podmínkou je orientace svahu k jihu, jihovýchodu, jihozápadu i k západu, kde se sníh ani v nadmo ských výškách nad 1 000 dlouho neudrží a b hem teplejších dní taje. Svahy, které vyhovují zvoleným podmínkám, v tšinou 59


nemají dostate nou délku, výjimkou je svah Boubína. P esto jsou v území malé areály sjezdového lyžování – na Zadov , v Nových Hutích, v Kubov Huti, Horní Vltavici a ve Strážném.

Nicov Stachy

Zdíkov

Vimperk Nové Hut

Kvilda

Borová Lada

Kubova Hu

Horní Vltavice

st ediska obcí

území NP Šumava území zvlášt cenná území vhodné pro sjezdovky území vhodné pro turistiku na lyžích

Strážný

S

0

10

20 kilometry Zdroj: Trilaterální koncept rozvoje Šumava / Bayerischer Wald / Mühlviertel. 1994.

Mapa . 15 Analýza území z hlediska vhodnosti pro lyžování

Prostorovou diferenciaci z hlediska podstatných lokaliza ních p edpoklad ukazuje mapka . 16.

Jsou v ní vyzna eny plochy vhodné pro cykloturistiku a pro turistiku na lyžích, dále p írodn

cenná a zajímavá území a lokality s atraktivitami z hlediska cestovního ruchu (viz tabulka . 18).

Pro p ší turistiku je vhodný celý mikroregion. Na základ lokalizace popsaných vlastností jsme

provedli syntézu lokaliza ních p edpoklad

pomocí GIS, zhodnotili jsme plochy podle

koncentrace lokaliza ních p edpoklad pomocí mapové algebry vytvo ených rastrových dat

60


Nicov

Stachy

Zdíkov

VIMPERK

Nové Hut

Kvilda

Borová Lada

Kubova Hu

Horní Vltavice

NP Šumava CHKO Šumava

Strážný

atraktivity cestovního ruchu

území vhodné pro sjezdovky území vhodné pro cykloturistiku území vhodné pro turistiku na lyžích

S

0

10

20 kilometry Zdroj:Trilaterální koncept rozvoje Šumava / Bayerischer Wald / Mühlviertel. 1994.

Mapa . 16 Lokaliza ní p edpoklady pro cestovní ruch na Vimpersku

(mapová témata vytvo ená v map

. 16 p evedená do rastrového formátu grid jsme se etli). Pro

ú ely této studie jsme hodnotili pouze existenci p edpokladu, nehodnotili jsme jeho kvalitu.

Výsledkem této syntézy je mapa . 17. Celé území má potenciál pro rozvoj cestovního ruchu,

proto se zde vyskytuje jako nejnižší pr m rný stupe

atraktivnosti (v porovnání s jinými

oblastmi R). Nejatraktivn jší je pak okolí Kvildy, Borových Lad, Churá ova, Kubovy Hut a

p íhrani ní pás území od erné hory po Strážný. Mén atraktivní je Zdíkovsko a ást Vimperska.

61


Nicov

Stachy

Zdíkov

Nové Hut

VIMPERK

Kvilda

Borová Lada

Kubova Hu

Atraktivita území

Horní Vltavice

nejvyšší velmi vysoká vysoká nadpr m rná pr m rná

Strážný

S

0

10

20 kilometry Trilaterální koncept rozvoje Šumava / Bayerischer Wald / Mühlviertel. 1994.

Mapa . 17 Hodnocení lokaliza ních p edpoklad pro CR na Vimpersku

62


P írodní pozoruhodnosti

Tabulka . 18 Turistické atraktivity • rašeliništ Jezerní sla , Chalupská sla , Buková sla , Ž árecká

sla , Spavské rašeliništ ;

•

údolí kolem potok a malých í ek – pramen Vltavy pod ernou

horou, údolí Teplé Vltavy a

ásnice,

asté, Vyd í potok,

Losenice, horní tok í ky Voly ky;

•

lokality zachovalého horského lesa – úbo í Boubína, okolí

Kvildy, hrani ní h bet od erné hory po Strážný;

•

horské louky v oblasti Kvildy, Knížecích Plání, Stod lek a Zlaté

Studny; •

geologické a geomorfologické zajímavosti – kamenné mo e na

svahu Popelné hory, U Kyzu – jezírko po t žb

k emene,

Sudslavická jeskyn ve vápencích, Hamerský a Kvildský potok

se sejpy po t žb zlata, Prav tínský potok se sejpy po t žb

zlata, Arnoštovský potok se sejpy po t žb zlata;

historické a kulturní památky

•

místa dalekého rozhledu;

•

lidové stavby – ve Vimperku, na Kvild , Stachách, Šebestov ,

Masákov Lhot , Borových Ladách;

•

místa zaniklých osad – Bu ina, Knížecí Plán , Stod lky, Dolní a

Horní Sv tlé Hory, Ž árek, Šeravská Hu ;

•

archeologické nalezišt – Ob í hrad nad Popelnou;

•

církevní stavby – kostel v Kvild , kostel v Nicov , kostel,

zvonice a kaple ve Vimperku, fara a kostel v Horní Vltavici, kaple a kostel ve Zdíkovci, k ížová cesta ve Vimperku, boží

muka a k íže v okolí Stach a v Úbislavi;

•

hrady, zámky a z íceniny – Kunžvart, Vimperk, Zdíkov;

•

technické památky – nejvýše položená železni ní stanice

v echách, meteorologická stanice na Churá ov ;

ostatní

•

možnosti pro rybolov – horské potoky a í ky;

•

myslivost;

63


V. 4. 2 Realiza ní p edpoklady

Z realiza ních p edpoklad

jsme zhodnotili dopravní a materiáln

technické p edpoklady

mikroregionu. Protože mikroregionem prochází regionální železni ní tra a silni ní komunikace

1. t ídy, je dosažitelnost z r zných region

eska i z Bavorska dobrá. Samotný Vimperk -

východisko do celé oblasti, má spojení dálkovými autobusovými linkami s velkými m sty R –

s Prahou, Plzní a

eskými Bud jovicemi. Ve m st je sídlo Správy Národního parku a CHKO

Šumava, jsou zde soust ed ny služby pro návšt vníky. M sto má dobré dopravní spojení

s ostatními lokalitami v okolí. Také Zdíkov a Stachy mají dobrou dopravní polohu, jsou spojeny dálkovými autobusovými linkami s významnými st edisky. Spojení s velkými m sty mají i další

sídla, která se nacházejí p i hlavních dopravních tazích (viz kapitola o doprav ).

Základem materiáln za ízení. Z mapy

technického vybavení pro cestovní ruch jsou ubytovací a stravovací

. 18 vyplývá, že dnes je pom rn

dob e (co do množství) vybaveny

ubytovacími za ízeními pro volný cestovní ruch obce Stachy, Nové Hut

V celém mikroregionu p esto poptávka p evyšuje výrazn

a Kubova Hu .

nabídku [Regionální rozvojová

agentura Stachy, 2001]. Významným fenoménem pro mikroregion je také vázaný cestovní ruch, mnoho dom p edevším v menších sídlech je využíváno k rekreaci. Proto jsme vypo ítali za

jednotlivé lokality také celkový ubytovací potenciál. Zde jsme p edpokládali, že každý objekt

individuální rekreace je využit v pr m ru 4 lidmi. Nejv tší koncentrace ubytovacích kapacit je

v mikroregionu na Stašsku, dále v Nových Hutích, Kvild , Kubov Huti a Horní Vltavici. Velké

množství objekt

individuální rekreace je v malých sídlech okolí Vimperka. P i hodnocení

ubytovacích kapacit se projevil problém s datovou základnou, p edevším nep esná lokalizace dat

do prostorových jednotek a dále neúplná databáze. Z hlediska rozvoje cestovního ruchu nevidíme problémy v množství ubytovacích kapacit, ale v jejich kvalit . Ostatní realiza ní

p edpoklady jsou vyjád eny v map

. 19. Zhodnocení prostorové korelace lokaliza ních a

realiza ních p edpoklad jsme provedli op t pomocí p ekryv tématických vrstev jednotlivých

typ

realiza ních p edpoklad

(mapa . 20). Op t hodnotíme pouze kvantitativní zastoupení

realiza ních p edpoklad . Vybavenost území z hlediska pot eb cestovního ruchu roste, kladn

p sobí blízkost bavorské hranice, protože ást klientely tvo í práv obyvatelé p íhrani ní oblasti

sousedního státu, kte í vyžadují takové služby, na které jsou zvyklí z domova. O r stu i kvalit

vybavenosti vypovídá také sociologické šet ení pracovník Ústavu ekologie krajiny AV

R

[Kušová, Bartoš, T šitel, 2001]. S možnostmi stravování a ob erstvení je velmi spokojena

v tšina návšt vník , podobn je tomu se zna ením turistických cest a s informa ními službami.

Menší spokojenost je s vybaveností ve ejnými parkovišti (spojeno je jen 40 % respondent ),

64


se sítí cyklostezek (40 % respondent ) a s p j ovnami a opravnami sportovního vybavení (20 %

respondent ) [Kušová, Bartoš, T šitel, 2001].

etenice Stachy Zdíkovec Zadov Zdíkov Vimperk Nové Hut Kvilda Kubova Hu

Horní Vltavice Ubytovací kapacity v za ízeních volného cestovního ruchu Ubytovací kapacity v rekrea ních chatách a chalupách

S

hranice NP Šumava 0

9

18 kilometry

Zdroj: SÚ, eské Bud jovice, 2000. Terénní výzkum 2000.

Mapa . 18 Ubytovací kapacity v mikroregionu Vimpersko v roce 1999

Vybavenost území je dnes také více využívána. V tšina návšt vník p ijížd la na Šumavu v letní

nebo v zimní sezón , v té dob se stává Šumava p elidn nou. V posledních letech se tento trend

p ichází i v jarním a podzimním období. Pokud tento trend bude pokra ovat, dá se p edpokládat ješt mírný nár st celkového po tu návšt vník .

m ní a stále více turist

65


Mapa . 19 Ostatní realiza ní p edpoklady pro cestovní ruch na Vimpersku mapa19.pdf

66


Tabulka . 19 Pr m rná denní návšt vnost v letech 1992, 1995 – 2000 LOKALITA 1992 1995 1996 1997 1998 1999 Jezerní sla 286 312 325 350 418 366 Prameny Vltavy * * * * * 204 Bu ina 212 305 300 280 216 176 Chalupská sla * * * * * 288 Kvilda * * * * * 306 Svinná Lada * * * * * 50 * - data nejsou k dispozici Zdroj: Správa NP a CHKO Šumava. Šet ení strážní služby.

2000 296 117 140 221 353 57

Nicov

Stachy

Zdíkov

Nové Hut

VIMPERK

Kvilda

Borová Lada Kubova Hu

Atraktivita území

nejvyšší velmi vysoká vysoká nadpr m rná pr m rná

Horní Vltavice

Strážný

soust ed ní vybavenosti realiza ními p edpoklady 0

10

20 kilometry

S

Trilaterální koncept rozvoje Šumava / Bayerischer Wald / Mühlviertel. 1994.

Mapa . 20 Prostorová korelace lokaliza ních a realiza ních p edpoklad pro CR na Vimpersku

67


Tabulka . 20 Návšt vnost ve vybraných lokalitách v zimním období v letech 1999, 2000 a v letním období 1998 - 2000 LOKALITA Zima Léto 1999 2000 1998 1999 2000 Jezerní sla 39660 29520 36538 44700 36060 Prameny Vltavy 4900 10580 0 24900 14300 Bu ina 6420 5960 17187 21500 17020 Chalupská sla 5064 5895 29391 35080 26910 Kvilda * 20195 * 37330 43050 Svinná Lada * 1318 * 6128 6927 * - data nejsou k dispozici Zdroj: Správa NP a CHKO Šumava. Šet ení strážní služby.

V jednotlivých lokalitách se výrazn liší letní a zimní návšt vnost. V zimním období jsou

navšt vovány lokality, které jsou st edisky zimních sport nebo lokality poblíž upravovaných

b žeckých tratí (Kvilda, Jezerní sla ) a návšt vnost v jednotlivých letech kolísá podle

sn hových podmínek. Nejvíce jsou v zimním období krom Kvildy navšt vována st ediska

lyžování mimo areál Národního parku Šumava – Zadov a jeho široké okolí, Nové Hut a

Kubova Hu , ale pro tyto lokality nejsou k dispozici srovnatelné informace. Celkovou

návšt vnost vybraných lokalit v posledních letech ukazuje tabulka . 20.

VI Doprava Vimpersko m lo a má významnou polohu v dopravní síti

R. Silni ní sí

má na území

mikroregionu délku 157 km, hustota silni ní sít je 0,39 km na km2. Mikroregion protíná ve

sm ru sever – jih hlavní dopravní tah spojující eskou republiku s jižním Bavorskem. Silnice I.

t ídy íslo 4 Praha – Strakonice – Vimperk - Strážný prochází p ímo sídly Sudslavice, Vimperk,

Solná Lhota, Kortusova Hu , Kubova Hu , Horní Vltavice,

asnice, Hliništ , Strážný a

pokra uje p es hrani ní p echod Strážný – Philippsreut do SRN – Freyungu a Passau. Intenzita

dopravy na tomto hrani ním p echodu dosahuje dnes až stokrát v tší než v roce 1985 (tabulka

. 21).

68


Tabulka . 21 Po et osob, osobních a nákladních automobil a autobus , p ekra ujících státní hranici na hrani ním p echodu Strážný – Philippsreut 1985 2000 Index r stu 1985 – 2000 vjezd výjezd vjezd výjezd vjezd výjezd Osoby 38 761 38 852 2 748 197 2 840 651 70,90 73,11 Osobní automobily 7 721 7267 765 894 794 853 99,20 109,38 Nákladní automobily 11 960 11 297 114 133 101 017 9,54 8,94 Autobusy 345 385 2 780 3 216 8,06 8,35 Zdroj: eský statistický ú ad. Hrani ní celní p echody 2000.

Nejvyšší po ty osob, osobních automobil a autobus projížd lo p es hrani ní p echod Strážný v letech 1991 – 1994, v roce 1992 a v roce 1994 p ekro ilo hranice v obou sm rech p es 9 milión osob a tém 1,5 mil osobních automobil . Po roce 1995 se po ty osob i osobních automobil ustálily. Jiný trend se projevuje u po tu nákladních aut, p ekra ujících státní hranici ve Strážném, jejich po et se od roku 1990 neustále zvyšuje (1990 – 2000 15 krát) [Hrani ní celní p echody 2000. SÚ, Praha 2001.]. P es hrani ní p echod Strážný – Philippsreut projelo v roce 2000 2,1 % osob, 2,2 % osobních automobil , 0,9 % autobus a 3,6 % nákladních automobil (tabulka . 22). Silnice . 4 vedoucí k hrani nímu p echodu má na území mikroregionu sice malou deviatilitu (1,4), ale vystupuje v Kubov Huti do nadmo ské výšky tém 1000 m. Tento dopravní tah ovliv uje krajinu a obce ve východní ásti mikroregionu a specifikuje jejich ekonomiku i jejich problémy. M stem Vimperk prochází tato silnice po vybudovaném p emost ní, v sou asné dob byl dokon en obchvat kolem sídla Strážný. Tato komunikace je jediným silni ním spojením mikroregionu s p íhrani ní oblastí Bavorska, pro tranzitní nákladní kamionovou dopravu však není vhodná, protože prochází cenným územím Chrán né krajinné oblasti a Národního parku Šumava i jmenovanými sídly. Tabulka . 22 Podíl osob, osobních a nákladních automobil a autobus , p ekra ujících státní hranici na hrani ním p echodu Strážný – Philippsreut na celkovém po tu osob, osobních a nákladních automobil a autobus , p ekra ujících státní hranici celkem (2000) Podíl na p ekra ujících státní Podíl na p ekra ujících celou hranici s N meckem eskou státní hranici vjezd výjezd vjezd výjezd Osob 4,8 5,0 2,1 2,2 Osobní automobily 4,3 4,5 2,1 2,2 Nákladní automobily 8,2 7,1 4,0 3,3 Autobusy 2,8 3,3 0,8 1,0 Zdroj: eský statistický ú ad. Hrani ní celní p echody 2000.

69


Pro obsluhu regionu je významná také silnice II. t ídy íslo 145 (Klatovy – eské Bud jovice),

procházející sídly

etenice, Nicov, Šebestov, Stachy, Zdíkovec, Zdíkov, Vimperk a dále

sm ující na Prachatice a eské Bud jovice. Deviatilita této komunikace na území mikroregionu je také nízká - 1,32. P i t chto dvou d ležitých komunika ních tazích žije 85 % obyvatel mikroregionu, jsou tedy nejd ležit jšími komunikacemi mikroregionu. Obsluhu regionu i rozvoj cestovního ruchu umož uje sí silnic nižšího ádu, kvalita t chto

komunikací je však nízká (mapa . 21). Územím prochází železni ní tra regionálního významu . 208 Volary – Vimperk – Strakonice

se železni ními stanicemi a zastávkami Vimperk, Vimperk – zastávka, Lipka, Kubova Hu ,

Horní Vltavice, Záto a Záto – zastávka. Tato železni ní tra , provozovaná už p es 100 let a

mající primát také v tom, že na ní leží nejvýše položená železni ní stanice v R – Kubova Hu

(995 m n. m.), je pro region velmi d ležitá. Ve vzdálenosti do 2 km od železni ních zastávek žije 67,3 % obyvatel mikroregionu. Nejv tší vzdálenost od železni ních stanic mají sídla Nicov,

etenice a Kvilda (mapa . 22). Tabulka . 23 Frekvence železni ní dopravy v mikroregionu po et spoj Pracovní den víkend denn od Letní zimní letní zimní ervna do období období období období zá í navíc Vimperk – Volary 7 6 7 6 2 Volary – Vimperk 7 6 6 7 2 Vimperk – Strakonice 10 10 8 8 Strakonice – Vimperk 11 10 7 7 1 – v pátek 2 – v ned li Zdroj: Jízdní ády D 2001-2002.

70

Spojení s Prahou navíc 11 12 12 11


Nicov

Stachy

BOHUMILICE V ECHÁCH

Zdíkov

Vimperk

Nové Hut

Kvilda

LIPKA

Borová Lada

Kubova Hu

ZÁTO

Horní Vltavice

sídla

ZÁTO ZASTÁVKA

železni ní stanice železni ní tra Strakonice - Volary

Strážný

silnice 1. t ídy silnice 2. t ídy . 145 silnice 2. t ídy 0 ostatní silnice

S

5

10 kilometry Trilaterální koncept rozvoje Šumava / Bayerischer Wald / Mühlviertel. 1994.

Mapa . 21 Dopravní sí mikroregionu Vimperk

71


Mapa . 22 Vzdálenost od železni ních stanic

mapa22.pdf

72


Železnice na území regionu nep ekra uje hranice a z hlediska propojení s p íhrani ní oblastí

Bavorska nemá tedy význam. Tato regionální tra se však výrazn podílí na p eprav ú astník

cestovního ruchu ve východní ásti regionu. Frekvence vlak

je v mikroregionu dostate ná

(tabulka . 23). Chybí však zázemí a vybavenost železni ních stanic a zastávek.Ve prosp ch

rozvoje cestovního ruchu by se však dala využít daleko kreativn ji, nap íklad za azením

restaura ního vozu, z ízením p j oven sportovního vybavení v nádražních budovách,

poskytování informa ních služeb a podobn .

Území mikroregionu je tedy obsluhováno autobusovou i železni ní dopravou. 98,5 % obyvatel

má zastávku ve ejné dopravy v sídle, z toho 97,9 % obyvatel má v bydlišti zastávku autobusu a

65,7 % obyvatel má v sídle železni ní zastávku nebo stanici. U v tšiny autobusových linek se

jedná o spojení s mikroregionálním st ediskem Vimperk pop ípad se st edisky, kde je základní

škola a zdravotní st edisko (Zdíkov, Stachy). Vimperk je spojen p ímými autobusovými linkami

s krajským m stem

eské Bud jovice, s Plzní i Prahou.

asová dostupnost autobusem

z Vimperka do eských Bud jovic je 1 hodina 55 minut, do Plzn 2 hodiny 50 minut a do Prahy

2 hodiny 25 minut. P ímé autobusové spojení do Prachatic,

eských Bud jovic a Plzn mají

sídla p i silnici . 145, do Strakonic a Prahy pak sídla p i silni ním tahu . 4 a dále Zdíkov a

Stachy. Frekvence autobusové dopravy je podle starost obcí dostate ná, na dopravní obslužnosti se

finan n podílejí obce. Pro návšt vníky regionu jsou významné letní autobusové linky Národním

parkem Šumava. Regionem procházející linka ze Špi áku a Železné Rudy p es Modravu, Kvildu,

Borové Lady, Horní Vltavici do Záton až Idin Pile, k lokalit , odkud vede p ší turistická trasa

k Boubínskému pralesu a na vrchol Boubína, dále dv

linky spojující Kvildu s hrani ním

p echodem pro p ší Bu ina a rekrea ním st ediskem Churá ov. Tyto linky jsou provozovány od

ervna do zá í, umož ují v tší mobilitu návšt vník centrální ásti Šumavy a nazývají se „zelené

autobusy“. Nejvíce je využívána autobusová linka Špi ák – Záto (tabulka . 24).

Tabulka . 24 Využití autobus po NP Šumava Pr m rný denní po et p epravených v letním období 1999 2000 Špi ák – Záto 634 570 Bu ina – Kvilda 193 203 Kvilda Churá ov 100 110 Zdroj: Správa NP a CHKO Šumava. 2001.

73


VII Regionální a lokální rozvoj VII. 1 Životní prost edí, územní rozvoj a výstavba Zachovalé kvalitní p írodní prost edí dominantn

ovliv uje potenciál mikroregionu k jeho

využívání – k rozvoji cestovního ruchu, a proto je nejv tší prioritou jeho zachování. Vzhledem

k tomu, že velká ást území je sou ástí Národního parku Šumava nebo Chrán né krajinné oblasti

Šumava je o tuto prioritu institucionáln pe ováno (mapa . 23). Národní park zaujímá 100 %

území obce Kvilda, 90 % území obce Strážný, 50 % území obcí Borová Lada a Nové Hut , 10 %

území obcí Horní Vltavice a Nicov, 5 % území obce Stachy. Území Národního parku Šumava je

len no do t í zón, do první zóny pat í 5 % území mikroregionu. V této zón nejsou dovoleny

žádné zásahy lov ka a až na výjimky je nep ístupná i návšt vník m. Druhá zóna zaujímá

56,4 % území, jsou to plochy, které mají také vysoký p írodní potenciál a s první zónou tvo í

kompaktní celek. Zásahy lov ka jsou zde povoleny, ale v tší rozvojové aktivity mohou probíhat

pouze ve t etí zón , kterou tvo í intravilány sídel a komunikace. Omezení ve využívání krajiny je

zákonn

vymezeno i na území CHKO, nejv tší plochy chrán ných území v rámci CHKO

Šumava jsou na KÚ obcí Horní Vltavice, Borová Lada a Stachy. Mnohé obce poci ují omezení

jako p ekážku v rozvoji, p íklady jiných obcí naopak ukazují možnosti skloubení rozvoje obcí a

ochrany p írody. Konfliktní vztah obcí a Správy NP Šumava, tak jak je dokumentován

v médiích, nenapomáhá ešení problematiky.

ešením jsou pouze kvalitní územní plány, kde

budou specifikovány možnosti rozvoje. Do t chto plán

je pot eba promítnout nejnov jší

poznatky p írodov dných a zejména ekologických výzkum .

Negativní vliv na prost edí v mikroregionu má doprava a malé lokální zdroje zne is ující

ovzduší a povrchové vody. Doprava ovliv uje prost edí p edevším v okolí hlavního dopravního

tahu z Vimperka p es Strážný na státní hranici. V 90. letech se výrazn zvýšila intenzita dopravy

po této komunikaci, nejvíce vzrostl po et kamion

(viz kapitola o doprav ). Vzhledem

k lenitosti krajiny a velkému p evýšení není tato trasa pro kamionovou dopravu vhodná. V 90.

letech se zvýšila intenzita dopravy rekreant na komunikacích v NP Šumava, za velmi pozitivní

lze považovat zavedení ekologické dopravy autobusy. Tato doprava by se mohla rozši ovat a

mohla by být dofinancována nap íklad zavedením mýtného na místních komunikacích.

Kvalitu ovzduší ovliv ují jednak dálkové p enosy, které se už v 80. letech projevily na lesních

porostech, jednak sezónní lokální zdroje, p edevším v sídlech v uzav ených údolích. Proto se

stalo prioritou omezení spalování fosilních paliv, plynofikace obcí a využití d eva a d evních

št pk k vytáp ní. Plyn je k topení využíván ve Vimperku a ve Strážném.

74


Mapa . 23 Diferenciace ochrany krajiny na Vimpersku

mapa23.pdf

75


Významnou sou ástí pé e o životní prost edí je ochrana vod. Velká ást mikroregionu pat í do

chrán né oblasti akumulace povrchových vod. Proto je d ležité, že v tšina odpadní vody je

odvád na kanalizací a vy išt ná se vrací do vodních tok . Je to nutné p edevším u v tších

rekrea ních objekt , které nabízejí ubytování pro více osob.

Také zacházení s odpady výrazn ovliv uje úrove životního prost edí. Území není p ipraveno

na využívání progresivních technologií t íd ní a zpracování odpad , proto se setrvává

u skládkování tuhých komunálních odpad . Nejv tší skládka je v sou asné dob na katastrálním

území m sta Vimperk u Prav tína. Odpad se také odváží mimo území mikroregionu, kde se

skládkuje. Obce se snaží podporovat kulturní a sportovní tradice, které posilují vztah obyvatel k sídlu a regionu. Spolková innost v obcích je zastoupena dobrovolnými spolky hasi , mysliveckými a

rybá skými spolky. Významným zp sobem je zastoupen i Sokol.

VII. 2 Regionální a lokální politika Pohrani í je v tšinou vnímáno jako okrajový prostor, stranou zájmu vládních orgán nebo jako

prostor, který je závislý na regionálních podp rných opat eních [Je ábek, a kol., 2001].

Mikroregion Vimpersko má velký potenciál pro regionální rozvoj, podmín ný kvalitním

p írodním prost edím a otev ením hranic po roce 1989. Sm rování rozvoje závisí na ízení a

usm r ování zájm jednotlivc i skupin v mikroregionu. Nejv tší podíl na zp sobu využívání

rozvojového potenciálu mají obce a státem ízené orgány, které na základ zákon o území

rozhodují. Velký význam má spojování obcí a dalších organizací do regionálních ú elových

sdružení, které mohou vy ešit spole né problémy území.

Obce o ima starost vidí st žejní problémové oblasti v ešení zam stnanosti, rozvoji cestovního

ruchu, dále v obslužnosti území a ešení dopravní a technické vybavenosti. Priority jednotlivých

obcí závisí na poloze obce a sociální situaci v ní. Rozvojové priority jednotlivých obcí by mohly být patrné z analýzy obecních rozpo t . Výsledky analýzy však ukazují, že rozpo ty jsou

ovlivn ny astými zm nami v rozpo tových pravidlech. Druhým initelem, který v tomto sm ru

p sobí jsou dlouhodob nevyjasn né právnické vztahy k pozemk m, p edevším k lesní p d . Na

území Národního parku Šumava vlastnil všechny lesní pozemky stát a n které nyní p echázejí do

majetku obcí. V letech 1999 - 2000 p ipadaly v jednotlivých obcích na jednoho obyvatele dosti odlišné p íjmy,

od 8 000 do 21 000 K . Také struktura p íjm jednotlivých obcí se podstatn lišila. Nejv tší ást

76


obecních p íjm

tvo ily v letech 1999 a 2000 dan (30 – 50 %), p edevším da

z p íjmu

právnických osob a da z p íjmu fyzických osob ze závislé innosti. Druhou nejvýznamn jší

položkou byly u více obcí p íjmy z prodeje majetku obcí (0 – 40 %), následují p íjmy

z hospodá ských inností obcí (5 – 30 %) a r zné dotace. U obcí s vyšší vybaveností pro

cestovní ruch tvo í významný podíl p íjm

rozpo tu také pobytový poplatek a poplatek

z ubytovací kapacity (Kubova Hu , Kvilda, Nové Hut , Stachy). V obci Strážný se na p íjmu

obecního rozpo tu nejvíce podílí poplatky z kasina a poplatky od prodejc

v tržnicích. Na

diferenciaci p íjmové složky rozpo t

se podílí jednak geografická poloha (odlišnost obce

Strážný) a jednak poznaná p íležitost prodat vlastn ný majetek.

Výdaje v tšiny obcí mikroregionu mají na rozdíl od p íjm podobnou strukturu, výše závisí na

p íjmech, protože v tšina obcí se snaží mít vyrovnaný rozpo et. Nejv tší podíl tvo í výdaje na

infrastrukturu a ve ejné služby. Na výdajích do infrastruktury se nejvíce podílí technická a

s dopravní infrastruktura. Z výdaj do ve ejných služeb jde v menších obcích nejv tší podíl do

školství, p edevším ve Vimperku pak p evažují výdaje do sociálních služeb. U malých obcí

p edstavuje významný podíl výdaj zajišt ní fungování samosprávy. Investice v obcích sm ují

p edevším do technické infrastruktury – dobudování vodovodních a kanaliza ních sítí a p ípadn

plynofikace. Diferenciaci výdajových položek áste n podmi uje velikost obcí a také jejich geografická

poloha. Investice do technické infrastruktury a dopravních sítí ovliv ují nejen kvalitu života

místních obyvatel, ale jsou d ležitými pro r st realiza ních p edpoklad pro cestovní ruch.

D ležitou regionální strukturou p sobící na Vimpersku je euroregion Šumava. Euroregion vznikl

v roce 1993 a od po átku byla v d í myšlenkou snaha využít podobná specifika p íhrani ních

oblastí eské Šumavy, Bavorského lesa ve Spolkové republice N mecko a oblasti Mühlviertel

v Rakousku, p írodní, hospodá ské, kulturní a sociálními podmínky p íhrani ní oblasti

[http://www.euregio.cz/index_cz.htm]. V tomto euroregionu jsou zapojeny obce Borová Lada, Horní Vltavice, Kubova Hu , Kvilda,

Nové Hut , Stachy, Strážný, Vimperk a Zdíkov. innost této regionální struktury je soust ed na

do ty tématických okruh s názvy „Obce a hospodá ství“, „Zem d lství a lesnictví“, „Práce a

sociální v ci“ a „P eshrani ní spolupráce“. Euroregion Šumava se postupn stává garantem

zachování a zlepšení p irozených životních podmínek celé oblasti, rozvoje hospodá ství, posílení

vzájemné spolupráce a koordinace innosti s dalšími regiony, výstavby infrastruktury p esahující

spole né

hranice

region

a

za azení

[http://www.euregio.cz/index_cz.htm].

77

regionu

do

aktivit

Evropské

unie


Dalšími regionálními strukturami, které mohou ovlivnit regionální rozvoj území, jsou mikroregionální sdružení. Obce Zdíkov, Stachy a Vacov (ležící mimo námi vymezený prostor) tvo í mikroregion Šumavské podh í. Vznikl v roce 1999 a jeho cílem je ešení problém

nedostatku pracovních p íležitostí, zkvalitn ní infrastruktury, zvýšení kvality ob anské

vybavenosti, zlepšení dopravní obslužnosti a zefektivn ní využití potenciálu území z hlediska

cestovního ruchu. Byl vypracován program rozvoje tohoto mikroregionu, a tak je možno erpat

pro prioritní aktivity dotace ze státních zdroj

i z p edvstupních program

Evropské unie

(SAPARD, PHARE) [Program rozvoje mikroregionu Šumavské podh í, 1999].

Druhým regionálním sdružením p sobícím v našem zájmovém území je mikroregion Horní

Vltava Boubínsko. Toto sdružení je daleko rozsáhlejší, pat í sem obce m stského typu Vimperk

a Volary, dále venkovské obce Borová Lada, Horní Vltavice, Kubova Hu , Kvilda, Lenora,

Nová Pec, Stožec, Strážný a Zbytiny. Tento velký celek má spole né zájmy p edevším v rozvoji

cestovního ruchu. Významnou institucí v mikroregionu je Regionální rozvojová agentura Šumava o.p.s., Stachy (RRA Šumava). Vznikla v roce 1996 a jedná se o zájmové sdružení právnických osob (40 obcí z oblasti Šumavy z okres

eský Krumlov, Klatovy a Prachatice, euroregionu Šumava,

hospodá ské komory apod.), které má pomoci ešit specifické problémy území. RRA Šumava

nabízí informa ní servis a management, podp rných program EU, vyhledávání, p ípravu i

realizaci projekt , zpracování studií proveditelnosti a studií vlivu na životní prost edí,

poradenství v oblasti dota ních program ministerstev

R, rozvojové koncepty obcí a další

aktivity zam ené na pomoc regionu [Regionální rozvojová agentura Šumava. 2001].

Do regionálního rozvoje zasahuje také Správa NP a CHKO Šumava. P edevším stanovuje limity

využívání území, za len ného do CHKO a NP. Tyto limity by m ly být stanoveny na základ

podmínek pro trvale udržitelný rozvoj a jsou proto z dlouhodobého hlediska nutné. Obce by si m ly tento fakt uv domit a snažit se o rozvoj, který respektuje tato omezení.

78


VII P eshrani ní aktivity

Pád železné opony v roce 1990 a otev ení hranic p inesly po ty iceti letech území velké šance.

Do té doby pevné prostorové i politické limity rozvoje a vylou ení p ímých spole enských,

hospodá ských i kulturních styk

p es státní hranici na úrovni region , obcí, zájmových

p estaly naráz platit. Za aly se spontánn

organizací i jednotlivc

rozvíjet r zné formy

p eshrani ní spolupráce.

Už v roce 1992 byla vypracována spole ná koordina ní studie pro esko - bavorské pohrani í a

pracovala esko - n mecká komise pro hrani ní p echody a malý pohrani ní styk, které pomohly

odstranit p ekážky vzájemných kontakt . Zvláštní p íležitost k mezinárodní spolupráci vytvo ilo

ustanovení Euroregionu Šumava / Bayerischer Wald / Mühlviertel. Rozvíjely se další p eshrani ní aktivity, zvlášt s ekologickou tématikou – nap . Ekologické stavební kameny,

Zelené srdce Evropy nebo Krajina roku Šumava 1999 - 2000. V nich figuruje potenciál Šumavy na p edním míst . Konkrétní ešení jednotlivých problémových okruh

spo ívají v p ímé

spolupráci orgán ochrany p írody, obcí i regionálních sdružení a institucí. Už od po átku 90. let

spolupracují správy obou národních park Šumava a Bayerischer Wald. Úsp šn se rozvíjí i

p irozené vazby mezi obcemi, podnikatelskými, kulturními a náboženskými iniciativami. Zvlášt

pozitivn

se projevují individuální náklonnosti krajan

k p vodní obci. Konkrétní formy

p eshrani ních aktivit jsou uvedeny v tabulce . 25. V tšina obcí mikroregionu má na bavorské

stran partnerskou obec, se kterou více spolupracuje. Všechny obce v nují velkou pozornost

akcím, které mají p eshrani ní dosah. A pozitivn se staví také k rozši ování p eshrani ní

spolupráce. Jako perspektivní se jeví spole ná p íprava zajímavých akcí pro návšt vníky

regionu, spole né sportovní a kulturní akce, spole né akce škol a r zných zájmových organizací.

P ekážkou rozvoje je stále ješt jazyková bariéra, proto kvalit i rozsahu spolupráce prosp je

vydávání všech materiál dvojjazy n nebo i trojjazy n ( eština – n m ina – angli tina).

Budoucnost spolupráce Ano

Horní Vltavice Strážný Kubova

Tabulka . 25 P eshrani ní aktivity obcí Spolupráce P eshrani ní akce s bavorskou obcí Freyung Slavnosti Zlaté stezky Grafenau Podíl na obnov památek Faffenberg Spolupráce škol (literární sout ž) Setkávání p veckých sbor D evorubecká sout ž Philippsreut Hornovltavické sportovní hry Setkávání rodák 30 let hrani ního p echodu návšt vy obce rodáky (zá í – mše)

Vimperk

Ano

79

Ano akce spojené


Hu

zapojení do projektu „Krajina roku 2000“ Malý fond PHARE Kvildské kulturní léto

Kvilda

Mauth

Stachy Borová Lada Zdíkov

Freyung

Sklá ská turistická nau ná stezka Malý fond PHARE – infrastruktura v obci Malý fond PHARE - škola, hasi i, sportovci Škola druhý rok v rámci Evropského vzd lávacího programu Komenius spolupracuje s SRN a Portugalskem

*

s cestovním ruchem

Snaha nadále udržet dobré vztahy Ano

Ano

* Spolupráce se švýcarskou obcí Zdroj: Obecní ú ady v mikroregionu, 2000, 2001

VIII Perspektivy rozvoje Z geografické analýzy vyplývají skute nosti, které lze podle vzoru SWOT analýzy vyjád it následovn : Slabé stránky Silné stránky

Poz statky „socialistického hospoda ení“

Dobrá dopravní poloha

Málo narušené životní prost edí

Nízká hustota zalidn ní

Lokaliza ní p edpoklady pro rozvoj CR

Narušená sídelní struktura

Blízkost bavorského území

Vyšší podíl zam stnanosti v primární sfé e

P íznivá v ková struktura

Ubývání obyvatel v poslední dob

P eshrani ní pendlerství

P íležitosti

Hrozby

Využití zkušeností z bavorského p íhrani ní

Nedostatek konkurenceschopnosti

Rozvoj realiza ní p edpoklady pro cestovní v podnikatelských aktivitách v i sousednímu

ruch

bavorskému regionu

Rozvoj terciální sektor

Oslabený rozvojový lidský potenciál

Rozvoj formy nové ekonomiky informa ní Nadm rné zatížení nákladní dopravou

spole nosti

Neefektivní využití krátkodobých p íležitostí

80


V p íhrani ním prostoru se ukazují možnosti spole ných p eshrani ních program , které mohou

napomoci rozvoji mikroregionu Vimpersko [Historie s budoucností. Model regionu Šumava / Böhmerwald. 2001]. Tyto lze shrnout do následujících bod :

Rozvoj p írodní krajiny se zahrnutím cestovního ruchu a tradi ních forem hospoda ení;

Tvorba spole ného manažerského plánu území, podle n hož by se rozvíjely obce a

hospodá ské subjekty, kde by byla i jasná pravidla pro návšt vníky;

Spole ná p íprava zajímavých akcí pro návšt vníky;

P íprava školení pro dobrovolníky, kte í by se na akcích podíleli;

Vybudování a propagace „kulturních turistických tras“ – sklo, zlato, d evo, architektura, po

stopách významných lidí; Spole né sportovní akce a kulturní akce;

Spole né akce škol;

Propagace oblasti na INTERNETU;

Vydávání všech materiál trojjazy n ;

Zam ení zem d lství na výrobky typické pro region (len, houby, med, sýry, likéry) a jejich

využití v cestovním ruchu; Rozší ení ov ího plemene šumavky;

Rozší ení nabídky v restauracích o typická šumavská jídla;

Rozvoj tradi ních emesel – zpracování d eva;

Podpora výstavby typických d ev ných staveb;

Zam ení st edního školství na služby v cestovním ruch, zem d lství a lesnictví.

81


Literatura a prameny BREJCHOVÁ, I. Hodnocení intenzity cestovního ruchu na Šumav . [Diplomová práce.]. Plze : Z U, 2001.

eský hydrometeorologický ústav, Praha 1999.

eský statistický ú ad. Databáze m stské a obecní statistiky. eské Bud jovice : eský statistický ú ad, krajská reprezentace, 2000.

eský statistický ú ad. Hrani ní celní p echody 2000. Praha : SÚ, 2001.

eský statistický ú ad, krajská reprezentace eské Bud jovice 2000.

eský statistický ú ad. Registr ekonomických subjekt . Praha : SÚ, 2000.

DVO ÁK, P. Vývoj osídlení na Šumav . [Diplomová práce.]. Plze : Z U, 2001.

Euroregio Šumava. [on line]. Euroregion Šumava, 2001. Aktualizováno 11.10. 2001. [citováno 12.10.2001]. Dostupné z WWW: . FIDLER, J. Židovské památky v echách a na Morav . 1. vydání. Praha : SEFER, 1992. 200 s.

GÖTZ, A., NOVOTNÁ, M. Geografie zem d lství R. Plze : Z U, 1996.

HAMPL, M. a kol. Geografická organizace spole nosti a transforma ní procesy v eské republice. Praha : P írodov decká fakulta Univerzity Karlovy, 1996. s. 393. ISBN 80-902154-24.

HÄUFLER, V. Horské oblasti v eskoslovensku a jejich využití. Praha, 1955.

Historie m sta. [on line]. Volary, 2001. [citováno 12.10.2001]. Dostupné z WWW: .

Historie s budoucností. Model regionu Šumava / Böhmerwald. Záv re ný dokument k evropské krajin roku 1999/2000. 2001. Haidmühle : Krajina roku 1999 – 2000. s. 7.

CHÁBERA, S. a kol. P íroda na Šumav . 1.vyd. 1987. 181 s.

eské Bud jovice : Jiho eské nakladatelství,

JE ÁBEK, M. a kol. Geografická analýza pohrani í eské republiky. Praha : Sociologický ústav AV R, 1999. s. 180. ISBN 80-85950-76-6.

JE ÁBEK, M. a kol. Reflexe regionálního rozvoje pohrani í eské republiky. Praha : Sociologický ústav AV R, 2001. s. 107. ISBN 80-85950-85-5.

Jízdní ády D 2001-2002. [online]. eské dráhy, 2001. [cit. 10.10.2001]. Dostupné z WWW: < http://www.cdrail.cz/CP1250/default.html>

KOPP, J. a kol. Úvod do regionálního výzkumu. Plze : Západo eská univerzita, 2001. s. 147. ISBN 80-7082-762-9.

Körbr v pr vodce po echách. Šumava. 2. vydání. Praha : Nakladatelství Pavla Körbra, 1924. 85 s.

KU A, K. M sta a m ste ka v echách, na Morav a ve Slezsku. I. díl. Praha : Libri, 1996.

82


KUŠOVÁ, D., BARTOŠ, M., T ŠITEL, J. Vybavenost Šumavy pro rekreaci z pohledu návšt vníka. Šumava, 2001, . 3, s. 14-16.

LN NI KOVÁ, J. Šumavské sklá ství. Sušice : Nakladatelství Dr. Radovan Rebstöck, 1996. s. 71. ISBN 80-85301-45-0

Malý lexikon obcí eské republiky 2000. Praha : eský statistický ú ad, 2000.

MELICHAROVÁ, J. Šumava a Pošumaví. Oblastní turistický pr vodce. 1. vydání. Praha : . 1959. 227 s.

MIRVALD, S. MATUŠKOVÁ, A. Ašsko. Geografická analýza p íhrani ního mikroregionu. Plze : Z U, 2001. 97 s.

NOVÁKOVÁ, B. a kol. Obce a sídla A-M, N-Ž. 1.vyd. Praha: Academia, 1991. Obecní ú ady Borová Lada, Horní Vltavice, Kubova Hu , Kvilda, Stachy, Strážný, Zdíkov, m stský ú ad ve Vimperku. Rozhovor se starosty, 2000, 2001.

Okresní ú ad Prachatice, referát regionálního rozvoje. Analýza ekonomické a sociální struktury okresu Prachatice. Prachatice : Okresní ú ad, referát regionálního rozvoje, 1998. s. 120.

Okresní ú ad Prachatice, referát regionálního rozvoje. Strategie rozvoje okresu Prachatice. Prachatice : Okresní ú ad Prachatice, referát regionálního rozvoje, 1998. s. 148.

Okresní ú ad Prachatice, referát regionálního rozvoje, 2001.

Phare CBC – INTERREG. Koncepce rozvoje esko-bavorské p íhrani ní spolupráce. Mnichov Praha : Bavorské státní ministerstvo pro zemský rozvoj a otázky životního prost edí a Ministerstvo pro místní rozvoj eské republiky, 1997. s. 108.

Program rozvoje mikroregionu Šumavské podh í. 1999. Plze : Ateliér Ing. arch. Jaroslav Dan k.

Regionální rozvojová agentura Šumava. [on line]. Stachy, 2001. [citováno 6.12.2001]. Dostupné z WWW: < http://www.rra-sumava.cz/rra.htm> Retrospektivní lexikon obcí SSR 1850- 1970. Díl I/1. Praha : FSÚ 1978.

SLEZÁK, L. Zem d lské osidlování pohrani í eské Bud jovice : R že, 1978.

eských zemí po druhé sv tové válce. 1.vyd.

STARÝ, V. Stará Šumava. 1.vyd. Vimperk: Nakladatelství Tiskárny Vimperk, 1991. Statistický lexikon obcí SSR 1974. Praha : FSÚ 1976.

Statistický lexikon obcí SSR 1982. Díl I. Praha : FSÚ 1984.

Statistický lexikon obcí eské republiky 1992. Praha : SEVT 1994.

Správa NP a CHKO Šumava. Šet ení strážní služby Správy NP a CHKO Šumava 1992, 1995 2000. Vimperk : Správa NP a CHKO Šumava, 2001.

Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk 2001. Šumava v roce 1991. eské Bud jovice : Krajská správa SÚ, 1992

Trilaterální koncept rozvoje Šumava / Bayerischer Wald / Mühlviertel. Mezinárodní pilotní projekt UNESCO. 1994. Praha : TERPLAN. s. 205. Trilaterální koncept rozvoje Bayerischer Wald, Šumava, Mühlviertel : mezinárodní pilotní projekt UNESCO : spole ná ást. [S.l.] : [s.n.], 1994. 140 s.

83


Ú ad práce Prachatice, 2001.

Vimperk - m sto pod Boubínem. [on line]. M sto Vimperk, 2001. Aktualizováno 12.10. 2001. [citováno 12.10.2001]. Dostupné z WWW: < http://www.mesto.vimperk.cz/>.

VONDRUŠKA, V. Život staré Šumavy. 1. vyd. Plze : Stráž, 1989.

Vyhláška ministerstva zem d lství R ze dne 7.zá í 1995, kterou se stanoví seznam katastrálních území s pr m rnými cenami pozemk . Sbírka zákon eské republiky. ástka 58, ro ník 1995.

ZÁLOHA, J. Šumava od A do Z. 1. vyd.

eské Bud jovice: R že, 1972.

Zlatá stezka : sborník Prachatického muzea. Ro . 1 (1994). Prachatice : Prachatické muzeum, [1994]. 133 s.

Zlatá stezka : sborník Prachatického muzea. Ro . 5, 1998. Prachatice : Prachatické muzeum, 1999. 411 s. ISBN 80-238-4543-8

ZEITHAMMER, L. Šumava, kraj a lid. 1. vyd.

84

eské Bud jovice, 1902.


Seznam tabulek, map, obrázk a p íloh Seznam tabulek Tabulka . 1 Údaje o obcích v mikroregionu Tabulka . 2 Dlouhodobý vývoj po tu obyvatel a hustoty zalidn ní mikroregionu Vimpersko Tabulka . 3 Struktura obyvatelstva Vimperska podle v ku (1999) Tabulka . 4 Pohyb obyvatelstva Vimperska v letech 1971 – 1999 Tabulka . 5 Srovnání ukazatel o obyvatelstvu na eské a bavorské stran Tabulka . 6 Míra nezam stnanosti a po et uchaze o zam stnání na Vimpersku v roce 2000 Tabulka . 7 Koncentrace nezam stnanosti v rámci mikroregionu v roce 2000 Tabulka . 8 Profesní nezam stnanost v % k 31.12. 2000 Tabulka . 9 Sídelní struktura Vimperska – 1991 Tabulka . 10 Po ty dom , byt a objekt rekreace na Vimpersku v r. 1998 Tabulka . 11 Období p ist hování do mikroregionu Tabulka . 12 Využití p dy v % rozlohy (1998) Tabulka . 13 Využití zem d lské p dy v % (1998) Tabulka . 14 Srovnání zastoupení p dy podle druh pozemk na eské a bavorské stran Tabulka . 15 Po et emeslník v obcích (2000) Tabulka . 16 Zam stnanost s povinným sociálním pojišt ním Tabulka . 17 Dostupnost základních služeb ob anské vybavenosti Tabulka . 18 Turistické atraktivity Tabulka . 19 Pr m rná denní návšt vnost v letech 1992, 1995 – 2000 Tabulka . 10 Návšt vnost ve vybraných lokalitách v zimním období v letech 1999, 2000 a v letním období 1998 - 2000 Tabulka . 21 Po et osob, osobních a nákladních automobil a autobus , p ekra ujících státní hranici na hrani ním p echodu Strážný – Philippsreut Tabulka . 22 Podíl po tu osob, osobních a nákladních automobil a autobus , p ekra ujících státní hranici na hrani ním p echodu Strážný – Philippsreut na celkovém po tu osob, osobních a nákladních automobil a autobus , p ekra ujících státní hranici celkem (2000) Tabulka . 23 Frekvence železni ní dopravy v mikroregionu Tabulka . 24 Využití autobus po NP Šumava Tabulka . 25 P eshrani ní aktivity obcí Seznam map Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa

. 1 Vymezení území Vimperska . 2 Povrch mikroregionu Vimperska . 3 Rekonstruovaná vegetace . 4 Využití krajiny mikroregionu Vimperska . 5 Hustota zalidn ní Vimperska . 6 Zm na po tu obyvatel v letech 1930 - 99 . 7 Zm ny po tu obyvatel v obcích v letech 1930 – 1950, 1950- 1991, 1991 -1999 . 8 Natalita v roce 1999 . 9 Mortalita v roce 1999 . 10 Migrace na Vimpersku . 11 Cena zem d lské p dy . 12 Zm ny v zastoupení orné a zem d lské p dy (1990 - 1995) . 13 Dopravní obslužnost z Vimperka . 14 Dostupnost do nemocnice

85


Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa Mapa

. 15 Analýza území z hlediska vhodnosti pro lyžování . 16 Lokaliza ní p edpoklady pro cestovní ruch na Vimpersku . 17 Hodnocení lokaliza ních p edpoklad pro CR na Vimpersku . 18 Ubytovací kapacity v mikroregionu Vimpersko v roce 1999 . 19 Ostatní realiza ní p edpoklady pro cestovní ruch na Vimpersku (2000) . 20 Prostorová korelace lokaliza ních a realiza ních p edpoklad pro cestovní ruch na Vimpersku Mapa . 21 Dopravní sí mikroregionu Vimperk Mapa . 22 Vzdálenost od železni ních stanic Mapa . 23 Diferenciace ochrany krajiny na Vimpersku

Seznam obrázk Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr.

. 1 Klimatické údaje pro Kvildu . 2 Klimatické údaje pro Vimperk . 3 Vývoj po tu obyvatel ve Vimperku v letech 1971 – 1999 . 4 Vývoj po tu obyvatel v obcích v letech 1971 – 1999 (bez Vimperka) . 5 Migra ní saldo na Vimpersku v letech 1971 – 1999 . 6 Zam stnanost podle sektor . 7 Vývoj nezam stnanosti v obcích Vimperska – 1993 - 2000 . 8 Typy venkovských sídel v regionu . 9 Horský d m chlévního typu . 10 Alpský d m . 11 Pr myslová zam stnanost v mikroregionu Vimpersko -2000 . 12 Struktura pr myslu v mikroregionu Vimpersko -2000

Seznam p íloh

P P P P P P P P P

íloha íloha íloha íloha íloha íloha íloha íloha íloha

. 1 Rešerše literatury o Vimpersku . 2 Vývoj po tu obyvatel obcí Vimperska od roku 1971 . 3 Pohyb obyvatelstva Vimperska v letech 1971 – 1999 (v absolutních hodnotách) . 4 Struktura ekonomicky inného obyvatelstva Vimperska . 5 Nezam stnanost v celém okresu Prachatice a v jednotlivých mikroregionech okresu . 6 Strategické podniky v okolí Vimperka . 7 Vývoj nezam stnanosti v obcích mikroregionu Vimpersko . 8 P ehled respondent dotazníkového šet ení na Vimpersku . 9 Dotazník pro obyvatelstvo mikroregionu

86


P íloha . 1 Rešerše literatury o Vimpersku Rešerše zpracovala Marcela Sedláková z Pedagogické knihovny Západo eské univerzity v Plzni. Rešerše obsahuje 213 záznam týkajících se daného tématu [Prostorové vymezení: Vimpersko, Borová Lada, Horní Vltavice, Kubova Hu , Kvilda, Nicov, Nové Hut , Stachy, Strážný,

Vimperk, Zdíkov. V cné vymezení: obyvatelstvo, osídlení, hospodá ství, doprava, regionální rozvoj, životní prost edí, p eshrani ní spolupráce]. Knižní dokumenty jsou v rámci v cného vymezení uvedeny v relativní úplnosti a výb rov jsou uvedeny i vlastiv dné práce, pr vodce, mapy, bibliografie. Rešerše byla zpracována vyhledáváním dokument v následujících informa ních zdrojích: • elektronický katalog ALEPH Univerzitní knihovny Z U v Plzni • lístkový p edm tový katalog Pedagogické knihovny Z U v Plzni • databáze diplomových prací Pedagogické knihovny Z U v Plzni • seznamy diplomových prací Pedagogické knihovny Z U v Plzni • elektronický katalog KIMS Státní v decké knihovny v Plzni • elektronický katalog (báze NKC) Národní knihovny eské republiky v Praze • elektronický katalog knih Státní v decké knihovny v eských Bud jovicích • elektronická regionální databáze Státní v decké knihovny v . Bud jovicích • elektronický katalog Spole né knihovny biologických ústav AV R a Biologické fakulty Jiho eské univerzity v . Bud jovicích • elektronický katalog Úst ední knihovny Pedagogické fakulty Jiho eské univerzity v . Bud jovicích • elektronický katalog Fakultní v decké knihovny Zem d lské fakulty Jiho eské univerzity v . Bud jovicích

S p ebíráním záznam z r zných katalog souvisí nestejná úrove záznam , a to hlavn po

stránce obsahové, formální stránka záznam

je sjednocena a odpovídá

SN 010195

Bibliografický záznam a respektuje i mezinárodní standardy pro popis dokument

(ISBD,

AACR2). Záznamy dokument jsou podle druhu dokumentu rozd leny do 4 základních oddíl : knihy a

sborníky, mapy, diplomové práce, periodika. Základní oddíly jsou podle po tu dokument

azeny dále tematicky na pododdíly. Oddíly bez podrobného len ní a jednotlivé pododdíly jsou azeny abecedn podle názv .

Jednotlivé záznamy jsou o íslovány a dopln ny zkratkami a v n kterých p ípadech též signaturami knihoven, u diplomových prací Pedagogické fakulty Z U zkratkami kateder, na

nichž by m ly být práce uloženy.

87


Zkratky jednotlivých knihoven: Pedagogická knihovna Z U ped Technicko-ekonomická knihovna Z U TEC Státní v decká knihovna v Plzni SVK SVK CB Státní v decká knihovna v eských Bud jovicích Národní knihovna eské republiky v Praze NKP JCU BF Spole ná knihovna biologických ústav AV R a Biologické fakulty Jiho eské univerzity v eských Bud jovicích JCU PF Úst ední knihovna Pedagogické fakulty Jiho eské univerzity v eských. Bud jovicích JCU ZF Fakultní v decké knihovny Zem d lské fakulty Jiho eské univerzity v eských Bud jovicích ZCU FPE Pedagogická fakulta Západo eské univerzity v Plzni

Obsah: 1

Knihy, sborníky

1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.8 1.9 1.10 2

Obyvatelstvo, osídlení Hospodá ství, pr mysl Doprava Zem d lství, lesnictví, biologie, geologie Životní prost edí Regionální rozvoj, cestovní ruch Encyklopedie, bibliografie, sborníky Vlastiv da Pr vodce Kartografické dokumenty

3

Diplomové, bakalá ské práce

4

Periodika

88


1

Knihy, sborníky

1.1

Obyvatelstvo, osídlení

1.

S ítání lidu, dom a byt k 3. 3. 1991 : obyvatelstvo, domy, byty NKP I 342740 a domácnosti : m sto Vimperk. — Praha : Federální statistický ú ad : NKP 54 D 100210 eský statistický ú ad ; [Bratislava] : Slovenský štatistický úrad, 1992. — X s., 102 s. tabulky. — (S ítání lidu, dom a byt 1991)

2.

1.2 3.

S ítání lidu, dom a byt 1991 : okres Prachatice / zpracoval ped329879 kolektiv pracovník OSS pod vedením Ji ího Sládka. — Prachatice : Okresní statistická správa, 1992. — 179 s.

Hospodá ství, pr mysl

Historie šumavských elektráren / Zden k Ettler, Ji í B l, Ji í Barták. — Plze : Západo eská energetika, 1996. — 44 s., 33 list obrazových p íloh. — Bibliografie. — Anglické, n mecké resumé

ped333916

4.

Sklá ský p íb h ze Šumavy : (o firm založené Josefem Meyrem SVK 391A 39367 roku 1772) / Jitka Ln ni ková. — Sušice : Radovan Rebstöck, 1997. SVK CB — 32 s. : Il. — Bibliografie

5.

Šumava v roce 1991 / kolektiv pracovník KS SÚ pod vedením J. Honnera a M. Prokopové. — Plze ; eské Bud jovice : Krajská správa SÚ, 1992. — 155 s.

pedB2004 JCU BF P00047

SVK CB 6.

Šumavské sklá ství / Jitka Ln ni ková ; [foto Jaroslav Sýbek, Miloslav Bohá ek, Gabriel Urbánek]. — Vyd. 1. — Sušice : Dr. Radovan Rebstöck, 1996 - 71 s., [15] s. obrazových p íloh. — ISBN 80-85301-49-0

7.

ped325959 Um ní šumavských sklá / Vilém Kudrli ka ; Ji í Záloha ; p edmluva. Josef Kuba ; fotografie. Ivo Svoboda, Aleš Kudrli ka, V. SVK CB Kudrli ka. — 1. vyd. — eské Bud jovice : Jiho eské nakladatelství., 1987. — 299 s. : il., mapy. — (Šumava). — Jmenný a místní rejst ík. — Poznámky. — Ruský, n mecký a anglický. souhrn. — Slovní ek lidové sklá ské mluvy

SVK CB

1.3 8.

Doprava B eznice – Strakonice - Volary : [ . trat ] 208 / [text] a mapy Michael Mareš ; grafická spolupráce Martin Milfort. — 1. vyd. — Sušice : Radovan Rebstöck, 1991. — 11 s., [3] s. fotografí. : mapy. — ISBN 80-85301-15-6

89

NKP


9.

Hotelový sluha u každého vlaku : sborník k výro í 100 let železnice ve Volarech (1899-1999) / sestavil Roman Kozák ; [auto i text Ladislav Kratochvíl a Roman Kozák]. — 1. vyd. — Sušice : Dr. Radovan Rebstöck, 1999 - 96 s. : il. — ISBN 80-85301-65-2

SVK CB

10.

Na st echu eských železnic : 100 let železni ní trat Vimperk Lenora / Vladislav Šlégr ; [kresby Robert Kost nec]. — Sušice : Dr. Radovan Rebstöck, 2000 - 48 s. : il .— ISBN 80-85301-75-X

SVK CB

1.4 11.

Zem d lství, lesnictví, biologie, geologie

Atlas of distribution of the mammals of the Šumava Mts. region (Sw JCU BF C00394/18-2/3 - Bohemia) / Miloš And ra - Jaroslav ervený. — 1st ed. — Brno : Ústav ekologie krajiny AV R, 1994. — 111 s. SVK CB

12.

Borovice JV Šumavy a její p stování : p ísp vek k poznání lokálních JCU BF 10595 populací borovice JV ásti Šumavy / Vladimír Hladilin. — 2. upravené vyd. — Vimperk : Správa Národního parku Šumava, 1997. — 68 s.

13.

Geo-bio-diverzita Šumavy: trilaterální výzkum, ochrana JCU BF S00991 a management hrani ního poho í / J. Jeník, E. Jelínková and L. Soukupová (eds.). — 1. vyd. — Praha : eský národní komitét MAB UNESCO, 1995. — 55 s. — (Silva Gabreta : sborník v deckých prací ze Šumavy. Sv. 1, 1996) Konference: Geo-bio-diverzita Šumavy, 1995, Prachatice

14.

Geobotanické posouzení centrální ásti Národního parku Šumava JCU ZF B 24.144 pro ú ely zonace a management ; Materiály z Modravských slatí / Stanislav Ku era ; edito i Emilie Pecharová, Pavel Rada. — 1. vyd. T ebo : Botanický ústav AV R, 1995. — 112 s.

15.

Geologická stavba šumavského moldanubika / Karel Beneš … [et ped410391 al.]. — Praha : Academia, 1983. — 67 s. : il. + [4] mapy ; 32x44 cm JCU ZF V 11.785 ; 22x32 cm. — (Rozpravy SAV. ada matematických a p írodních v d ; Seš. 7). — N mecké vysv tlivky k vyobrazení. —Bibliografie. — Ruský a n mecký souhrn

16.

Ohrožená zví ena Šumavy : sborník referát seminá e po ádaného VTS KV spole nosti lesnické v Plzni a VTS výborem pobo ky vojenských les a statk v Sušici. — 1. vyd. — Sušice : eskoslovenská v deckotechnická spole nost, 1977. — 84 s. Konference: Ohrožená zví ena Šumavy, 1977, Sušice

JCU BF 04882

Principy zem d lské innosti v podmínkách zvýšené ochrany p írody / Vlasta Kroupová, Karel Suchý. — 1.vyd. — eské Bud jovice : Jiho eská univerzita. Zem d lská fakulta, 1992. — 85 s. — ISBN 80-85645-04-1

JCU ZF B 22.615

Pr vodce lesy jižních ech / Jan Janá ek — 1. vyd. — eské Bud jovice : Kopp, 1998. — 195 s., 150 barev. fotografie. — ISBN 80-7232-008-4

SVK 31A 75136

17.

18.

90


19.

P íroda na Šumav : p írodov dný pr vodce / Stanislav Chábera … [et al.]. — 1. vyd. — eské Bud jovice : Jiho eské nakladatelství, 1987. — 181 s. : il., mapy. — (Šumava). —Bibliografie. — Ruský a n mecký souhrn. — Terminologický slovník. — Zem pisný rejst ík

ped326050

P irozená spole enstva jedlobukového a smrkobukového stupn v jižní ásti Šumavy a jejího p edh í : tabulková p íloha / František Pišta. — 1. vyd. — Praha : Academia, 1982. — 22 tabulky. — (Studie SAV, 7/1982)

JCU BF 02781 JCU BF K05538/2

P irozená spole enstva jedlobukového a smrkobukového stupn v jižní ásti Šumavy a jejího p edh í : textová ást/ František Pišta. — 1. vyd. — Praha : Academia, 1982. — 153 s. — (Studie SAV, 7/1982)

JCU BF 02780 JCU BF K05538/1 JCU BF K05557

20.

SVK CB

21.

22.

Rozbor kv teny západní ásti šumavských plání a kontaktních území ped4151/86 / Vladimír Skalický, Ludmila Kirschnerová. — Plze : Západo eské SVK CB muzeum, 1993. — 83 s. — (Sborník Západo eského muzea v Plzni. P íroda. Sv. 86). — ISBN 80-85125-59-5

23.

Rozvoj regionu a zem d lské podnikání v oblasti Šumavy. — eské JCU ZF B 22.447 Bud jovice : Progress, 1992. — 125 s. : il. + mapy na volných listech

24.

Silva Gabreta : sborník v deckých prací ze Šumavy. 1, 1996. Proceedings of the MAB UNESCO's conference Geo-bio-diversity of the Bohemian/Bavarian Forest: Trilateral Research, Conservation and Management oh the Frontier Mountains / edited by Jan Jeník. — 1. vyd. — Vimperk : Správa Národního parku Šumava, 1996. — 300 s. — ISBN 80-238-5770-3 v knize neuvedeno. — ISSN 1211-7420

25.

Silva Gabreta : sborník v deckých prací ze Šumavy. 4, Proceedings of the international workshop on acidified lakes in the Bohemian/Bavarian Forest - history, present and future, held in eské Bud jovice, March 21-23, 2000 / edited by Jaroslav Vrba. — Vimperk : Správa Národního parku Šumava, 2000. — 277 s.

SVK 31A86183-1 JCU BF 10348 JCU BF C00783/11 JCU ZF C 15.324 (1996)-1 JCU BF C00783/4 JCU ZF C 15.324 (2000)-4

26.

Šumavské studie / Stanislav Ku era ; [eds.] Emilie Pecharová, Pavel JCU BF S01071 Rada. — 1. vyd. — T ebo : Botanický ústav AV R, 1995. — 112 JCU BF 10229 s. SVK CB C284.985P

27.

Z šumavských les / František Lysý ; fotografie František Lysý, M. Landa. — 1. vyd. — eské Bud jovice : Jiho eské nakladatelství, 1989. — 254 s. : il. — (Šumava). —Bibliografie. — Slovní ek odborných. výraz . — V cný a jmenný rejst ík

ped327276

91

SVK CB C262.789


1.5

Životní prost edí

28.

"Ökologie für den Böhmerwald - Phantasie aus dem Böhmerwald" : Referate des Seminars für Bibliothekar Innen der Region, 2. bis 4. Oktober 1998 im Jugend- und Sportheim Holzschlag - Klaffer. — [S.l.] : Förderungsstelle des Bundes für Erwachsenenbildung für Oberösterreich/Büchereistelle Büchereiverband , [1998?]. — 1 sv., [r zné stránkování]

SVK CB

29.

Ekologické problémy hospoda ení v CHKO Šumava [1] : sborník p ísp vk konference. — 1. vyd. — eské Bud jovice : Ústav krajinné ekologie SAV, 1982. — 228 s. Konference: Ekologické problémy hospoda ení v CHKO Šumava, l982, eské Bud jovice

JCU BF 02290 JCU BF 10077

Ekologické problémy hospoda ení v chrán né krajinné oblasti Šumava. 2. — 1. vyd. — eské Bud jovice : Ústav krajinné ekologie SAV, 1984. — 104 s. Konference: Ekologické problémy hospoda ení v CHKO Šumava, l984, eské Bud jovice

JCU BF 10078

Ekologické problémy hospoda ení v chrán né krajinné oblasti Šumava. 3. — 1. vyd. — eské Bud jovice : Ústav krajinné ekologie SAV, 1984. — 169 s. Konference: Ekologické problémy hospoda ení v CHKO Šumava, l984, eské Bud jovice

JCU BF 10079

Ekologické problémy hospoda ení v chrán né krajinné oblasti Šumava. 4, Soubor návrh ekologiza ních opat ení. — 1. vyd. — eské Bud jovice : Ústav krajinné ekologie SAV, 1985. — 25 s. Konference: Ekologické problémy hospoda ení v CHKO Šumava, l984, eské Bud jovice

JCU BF 10080

Monitoring, výzkum a management ekosystém Národního parku Šumava : sborník z celostátní konference, Kostelec nad ernými lesy, 1. a 2. prosince 1999 / [edito i] Vilém Podhrázský, Stanislav Vacek, Iva Ulbrichová. — 1. vyd. — Kostelec nad ernými lesy : Lesnická práce, 2000. — 102 s. — ISBN 80-213-0566-5


Monitoring, výzkum a management ekosystém Národního parku Šumava : sborník z celostátní konference, Kostelec nad ernými lesy, 27. a 28. listopadu 2000 / Vilém Podhrázský … [et al.]. — 1. vyd. — Kostelec nad ernými lesy : Lesnická práce, 2000. — 155 s. — ISBN 80-213-0674-2


35.

Ochrana p írody a pé e o les v Národním parku Šumava. — Vyd. 1. — Praha : Ministerstvo životního prost edí, 1999. — 55 s., [8] s. obrazových p íloh. — ISBN 80-7212-121-9

NKP

36.

JCU BF K00458 Problematika botanického výzkumu Šumavy ve vztahu k ochran p írody : pracovní konference, Sušice 21. — 25. srpna 1967. — 1. vyd. — Plze : Krajské st edisko státní památkové pé e a ochrany p írody, 1967. — 50 s. Šumava biosphere reserve / M. Valenta. — Praha: Empora, 1994. — SVK CB 14 s. : il.. — ISBN 80-85779-22-6 C280.830

30.

31.

32.

33.

NKP

34.

SVK CB

37.

92


1.6 38.

Regionální rozvoj, cestovní ruch JCU BF K010116 Komplexní rozvoj krajinné oblasti Šumava : sborník p ednášek z celostátní konference, erven 1971, Churá ov. — 1. vyd. — eské Bud jovice : D m techniky SVTS, 1971. — [P erušované stránkování] Konference: Komplexní rozvoj krajinné oblasti Šumava, 1971, Churá ov

39.

40.

1.7

Šumava : informa ní systém Šumava - léto 1996 / i Šumava Regionbase. — [S.l.] : Daniela Publisher, c1996 - 1 elektronický optický disk (CD-ROM) : barevný, zvukový Trilaterální koncept rozvoje Bayerischer Wald, Šumava, Mühlviertel : mezinárodní pilotní projekt UNESCO : spole ná ást. — [S.l.] : [s.n.], 1994. — 140 s.

SVK CB

SVK CB B37.986

Encyklopedie, bibliografie, sborníky

41.

Bibliografie Šumavy 1945-1967. — Plze : Krajské st edisko státní památkové pé e a ochrany p írody, 1969. — (Sborník Západo eského muzea v Plzni)

42.

Bibliografie Šumavy 1968-1980 (a dopl ky za roky 1945-1967). 1. ped4151/49A díl / Jaromír Sofron … [et al.]. — Plze : Západo eské muzeum, 1984. — 108 s. — (Sborník Západo eského muzea v Plzni. P íroda ; 49 A). — Seznam excerpovaných periodik a jejich zkratek

ped47266

43.

Bibliografie Šumavy 1968-1980 (a dopl ky za roky 1945-1967). 2. díl / Jaromír Sofron … [et al. ]. — Plze : Západo eské muzeum, 1984. — S. 111-196. — (Sborník Západo eské muzea v Plzni. P íroda ; 49 B)

ped4151/49B

Bibliografie Šumavy 1968-1980 (a dopl ky za roky 1945-1967). 3. díl / Jaromír Sofron … [et al. ]. — Plze : Západo eské muzeum, 1984. — S. 199-370. — (Sborník Západo eského muzea v Plzni. P íroda ; 49 C)

ped4151/49C

Bibliografie Šumavy 1968-1980 (a dopl ky za roky 1945-1967). 4. díl, Rejst íky / Jaromír Sofron … [et al. ]. — Plze : Západo eské muzeum, 1984. — S. 373-404. — (Sborník Západo eského muzea v Plzni. P íroda ; 49 D)

ped4151/49D

46.

Böhmwind : Ein Lesebuch : Besinnliches und Heiteres aus Winterberg und Umgebung / Hans Harwalik, Fritz Pimmer ; Geleitwort Franz G. Jedlitschka . — Freyung : Heimatsammlung Stadt Winterberg, 1989. — 613 s. : il.

NKP II 104068

47.

echy. [Díl první, Šumava] / spole nou prací spisovatel a um lc eských vede Fr. Ad. Šubert ; obrazovou ást po ádá Karel Liebscher. — Praha : Tok, 2000 - 268 s. : il. — ISBN 80-86177-11-4. — ISBN 80-86177-10-6 (komplet)

SVK CB

Sborník vlastiv dných prací o Šumav : k 650. výro í m sta Kašperské Hory. — Kašperské Hory : M stNV Kašperské Hory. —

ped13039

44.

45.

48.

93


282 s., 37 s. fotografických p íloh 49.

Silva Gabreta : sborník v deckých prací ze Šumavy. 2, 1998. — Vimperk : Správa Národního parku Šumava, 1998. — 411 s. — ISBN 80-238-5771-1 v knize neuvedeno. — ISSN 1211-7420

SVK 31A86183-2 JCU BF C00783/2 JCU ZF C 15.324 (1998)-2

50.

Silva Gabreta : sborník v deckých prací ze Šumavy. 3, 1999. — Vimperk : Správa Národního parku Šumava, 1999. — 244 s. — ISBN 80-238-5772-X v knize neuvedeno. — ISSN 1211-7420

SVK 31A86183-3 JCU BF C00783/3 JCU ZF C 15.324 (1999)-3

51.

Silva Gabreta : sborník v deckých prací ze Šumavy. 5, 1998. — Vimperk : Správa Národního parku Šumava, 2000. — 240 s. + 1 mapa.

JCU BF C00783/5 JCU ZF C 15.324 (1999)-5

52.

Šumava / fotografie Karel Kuklík ; p írodov dný katalog napsala ped410780 Milada Leiská ; úv. texty a um leckohistorický katalog napsal, citáty SVK CB vybral Bohumír Mráz. — 1. vyd. — Praha : Panorama, 1984. — 238 s. : il. — (Naše vlast)

53.

Šumava : místopisný slovník / Vladimír Záruba, Pavel Koblasa. — 1. vyd. — eské Bud jovice : Koblasa, 2000. — 199 s. : il., mapy

SVK 31 A 86632 SVK CB C297.424 JCU BF 10795

54.

Šumava od A do Z / Ji í Záloha ; fotografie Josef a Marie Erhartovi. — 2. dopln né a upravené vyd. — eské Bud jovice : Jiho eské nakladatelství, 1984. — 226 s. : [144] s. barevné fotografie. — Jmenný a místní rejst ík. — P ehledy literatury

TEC K11503

Šumava od A do Z / Ji í Záloha, fotografie Josef a Marie Erhartovi. — eské Bud jovice : R že, 1972. — 214 s. : 94 fotografie, 1 mapa

ped314533

55.

SVK CB

SVK CB

56.

Šumava. II. díl Podh í Šumavy i Pošumaví : 1) Klatovské podh í, SVK CB C 242.809/2 2) Kašperské podh í, 3) Prachaticko- eskokrumlovské podh í / Jaroslav Dostál. — V Praze : Knihkupectví eských turist , 1938. — 971 s. : il. + 1 mapa

57.

Šumavský kalendá 1992 / sestavil František Kadoch. — Vimperk : Nakladatelství Tiskárny Vimperk, 1991. — 145 s. — ISBN 80-900807-3-1

SVK 31 A 49144/92 NKP I 321496 SVK CB

58.

Šumavský kalendá 1993 / František Kadoch. — Vimperk : Viener : Papyrus, [1992]. — ? s. — ISBN 80-900806-6-9 Viener. — ISBN 80-901273-0-4 Papyrus

SVK 31 A 49144/93 NKP SVK CB

59.

Šumavský kalendá 1994 / sestavil František Kadoch. — Vimperk : Papyrus : Viener, 1993. — 127 s. : il. — ISBN 80-85776-15-4 94

SVK 31 A 49144/94


(Papyrus). — ISBN 80-901476-3-1 (Viener)

NKP I 339546 SVK CB

60.

Šumavský kalendá 1995 / sestavil František Kadoch. — Vimperk : Papyrus : Viener, 1994. — 134 s. : il. - ISBN 80-85776-49-9 (Papyrus). — ISBN 80-901476-7-4 (Viener)

SVK 31 A 49144/95 NKP I 341759 SVK CB

61.

Šumavský kalendá 1996 / [sestavil František Kadoch]. — Vimperk : NKP I 356303 Papyrus : Viener, 1995. — 126 s. — ISBN 80-85776-60-X Papyrus. NKP 54 H 163575 — ISBN 80-85982-00-5 Viener SVK CB

62.

Šumavský kalendá 1997 / František Kadoch. — Vimperk : Viener : Papyrus, 1996. — 128 s. — ISBN 80-85776-38-3 Papyrus. — ISBN 80-85982-01-3 Viener

SVK 31 A 49144/97 NKP I 358538 SVK CB

63.

Šumavský kalendá 1998. — Vimperk : Papyrus : Viener, 1997. — ISBN 80-85776-76-6 Papyrus. — ISBN 80-85982-02-1 Viener

NKP I 357164 NKP 54 H 169638 SVK CB

64.

Šumavský kalendá 1999. — Vimperk : Papyrus : Viener, 1998. — ISBN 80-85776-81-2 Papyrus. — ISBN 80-85982-04-8 Viener

NKP I 371364 NKP 54 H 177084 SVK CB

65.

Šumavský kalendá 2000. — Vimperk : Papyrus : Viener, 1999. — ISBN 80-85776-87-1 Papyrus. — ISBN 80-85982-05-6

NKP I 379405 NKP 54 H 192796 SVK CB

Vimperk - m sto pod Boubínem / [vybral a uspo ádal Josef John ; fotografie Vladimír Viener, Jan Solar]. — 1. vyd. — eské Bud jovice : Jiho eské nakladatelství, 1979 - 473 s. : Il.

SVK CB NKP SF III 007125

67.

Zlatá stezka : sborník Prachatického muzea. Ro . 1 (1994). — Prachatice : Prachatické muzeum, [1994]. — 133 s.

JCU BF 09827 JCU BF C00818/1

68.

Zlatá stezka : sborník Prachatického muzea. Ro . 2 (1995). — Prachatice : Prachatické muzeum, [1995]. — 243 s.

JCU BF C00818/2

69.

Zlatá stezka : sborník Prachatického muzea. Ro . 3 (1996). — Prachatice : Prachatické muzeum, 1997. — 339 s. — ISBN 80-238-1312-9 v knize neuvedeno

JCU BF C00818/3

66.

JCU ZF C 14.791/3 NKP II 112792 NKP 54 H 169539

70.

Zlatá stezka : sborník Prachatického muzea. Ro . 4 (1997). — Prachatice : Prachatické muzeum, 1997. — 287 s. — ISBN 80-238-3198-4 v knize neuvedeno

95

JCU ZF C 14.791/4 NKP II 116477 NKP 54 F 055249


71.

Zlatá stezka : sborník Prachatického muzea. Ro . 5, 1998. — Prachatice : Prachatické muzeum, 1999. — 411 s. — ISBN 80-238-4543-8 v knize neuvedeno

JCU BF C00818/5 JCU ZF C 14.791/5 NKP II 119513 NKP 54 F 058208

72.

73.

1.8

Zlatá stezka : sborník Prachatického muzea. Ro . 6, 1999. — Prachatice : Prachatické muzeum, 1999. — 431 s.

JCU BF C00818/6 JCU ZF C 14.791/6

ped414086 Znovuobjevená Šumava : p ísp vky literárního sympozia, Znovuobjevená Šumava na tradice bohatá evropská kulturní oblast : Klatovy 28. — 30. zá í 1995 = Der wiederentdeckte Böhmerwald / [editor Václav Maidl ; p eklad Václav Maidl, Marek Nekula, Sibylle Höhne]. — Klatovy : s.n., 1996. — 163 s. — Texty soub žn v eštin a n m in . — ISBN 80-900253-7-4 Vlastiv da

74.

eskoslovenské opevn ní z let 1936-38 na Šumav / Radan Lášek, Karel H ídel ; [fotografie V. Francev … [et al.]]. — 1. vyd. — Dv r Králové nad Labem : Fortprint, 1996 - 63 s. : il., mapy. — ISBN 80-901580-9-9

75.

Eleonorenhain : der aus wilder Wurzel enstandene Glasmacherort im NKP Böhmerwald / Fritz Hudler ; herausgegeben vom Ortsausschuß Eleonorenhain . — Grafenau : Morsak, 1989. — 323 s. : il.. — Poznámky. Seznam spoluautor . — Bibliografie. Odkazy na bibliografie. — ISBN 3-87553-346-1

76.

Chrán ná krajinná oblast Šumava. 6.— Plze : Krajské st edisko státní památkové pé e a ochrany p írody, 1967. — 48 s. : il.

ped310036/6

77.

Jeskyn a historická d lní díla v jižních echách a na Šumav / Jaroslav Cícha. — Plze : Kletr, 1999. — 102 s., [16] s. obrazových p íloh. —ISBN 80-85822-41-5

SVK CB

Kapitoly z minulosti Kvildy / Jaroslava Vávrová . — 1. vyd. — Kvilda : J. Vávrová, 1999. — 63 s. : il. — N mecké resumé. — Chronologický p ehled. — Bibliografie a prameny na konci knihy. — ISBN 80-238-4784-8 v knize neuvedeno

NKP

SVK CB

78.

SVK CB

79.

SVK CB Kulturní památky Šumavy / [texty Vladimír Horpeniak a Radovan Rebstöck ; foto Josef a Marie Erhartovi … et al.]. — Vyd. 1. — Sušice : Radovan Rebstöck, 1999 - 47 s. : il. — ISBN 80-85301-67-9

80.

Lidové obrázky na skle z jižních a západních ech : katalog výstavy Muzea Šumavy v Kašperských Horách. Kašperské Hory, R. 05.1998 - 12.1998 / [autor výstavy a katalogu: Luboš Kafka]. — Sušice : Muzeum Šumavy, 1998. — 38 s. : il. — Bibliografie. — Poznánky. — N mecké resumé

SVK 391A 40761

Památky podél Zlaté stezky / [Paul Praxl … et al. ; Übersetzung

SVK CB

81.

96


tschechisch Jaroslava Janicová, englisch Vladislav Smolka]. – Freyung : Landkreis Freyung-Grafenau, [1999?] - 64 s. : il., mapy 82.

SVK CB Památky Prachaticka a Vimperska / [text Václav Starý ; úvodní slovo Jana Hofmeisterová ; p eklad Václav Mráz ; il. Václav Boukal … et al.]. — V Prachaticích : Odbor školství ONV [Prachatice], 1969 - 51 s., ca 250 s. obrazových p íloh

83.

P íb hy schované v žule : vypráv ní o volarských božích mukách / Roman Kozák ; [fotografie a perokresby Roman Kozák ; doslov Hana Krej ová]. — Vyd. 1. — Rudolfov : Jelmo, 1995 - 91 s. : il.

SVK CB

84.

Sjezd vodník na Soumarském most : ezbá ský kurz ve Volarech 1994-1999 / Ivo Stehlík a kolektiv. — Vyd. 1. — Ve Volarech : Stehlík, 2000 - 111 s. : il. ISBN 80-902707-2-7

SVK CB

85.

Stará Šumava = Der Alte Böhmerwald / Václav. — 1. vyd. — Vimperk : Nakladatelství Tiskárny Vimperk, 1991. — 231 s. — ISBN 80-900807-1-5

SVK 31 A 49517

86.

Šumavou za technickými památkami / [text a fotografie] Radovan Rebstöck ; [mapy Zuzana Kolá ová]. — 2. vyd. — Sušice : Dr. Radovan Rebstöck, 1998 - 70 s. : il. — ISBN 80-85301-61-X

SVK CB

87.

Šumavou za technickými památkami / Text a fotografie Radovan Rebstöck ; mapy. Zuzana Kolá ová ; reprodukce dobových pohlednic a grafická úprava Martin Milfort. — 1. vyd. — Sušice : Radovan Rebstöck, 1992. — 72 s. : il., mapy. — N mecký souhrn. — Bibibliografie. — ISBN 80-85301-17-2

ped331164

88.

Tvrze a hrádky na Prachaticku / kresby, mapky a plány podle p edloh zhotovila Kate ina Kábrtová, Marie Záleská ; fotografie A. Kleibl. — Prachatice : Okresní muzeum, 1990. — 240 s., 81 il., 58 fotografii. v obrazových p ílohách. +, 1 volná p íloha. — Resumé. — Bibliografie. — Rejst ík. — ISBN 80-900058-2-9

SVK 31 A 45510

89.

Winterberg im Böhmerwald [mikrodokument] / Günther Hrab de Angelis . — Bamberg : Otto-Friedrich-Universität, 1997. — 490 s. : il., mapy Dizerta ní práce

NKP Ma 003857

90.

Winterberg in Böhmerwald : Sozialstruktur und Volksleben-Tradition und neue Wege / Günther Hrab de Angelis . — Marburg an der Lahn : Elwert, 1990. — 571 s. : il. — Literatura. — Poznámky. — ISBN 3-7708-0936-X

NKP II 103141

91.

Zamyšlení nad historií kraje v povodí Vyd ího potoka / Karel Petráš; SVK CB [n mecký p eklad Ji ina echová, Bernhard Riepl]. — 1. vyd. — eské Bud jovice : Kopp, 1998 - 32 s. : il. — ISBN 80-7232-037-8

NKP

SVK CB

1.9 92.

Pr vodce

Národní park Šumava / [Michal Valenta, Ji í Kadoch … [et al.] ; auto i fotografií Vladislav Hošek … [et al.]. ; p eklad Michal Valenta, Ji í Cibulka]. — Ve Vimperku : Správa národního parku

97

SVK CB


a Chrán né krajinné oblasti Šumava, 1996 - 60 s. : il. 93.

Prachaticko. — Praha : STK Pressfoto, [/1992]. — Nestr. : il. — ISBN 80-7046-131-4

SVK 391 A 27579

94.

Pr vodce Šumavou : 50 nejkrásn jších turistických tras po horách a údolími Šumavy / Miloslav Martan. — 1. vyd. — Plze : Kletr ; Praha : Freytag & Berndt , 1997 - 159 s. : il., mapy. — ISBN 80-85822-05-9 (Kletr)

SVK CB

95.

Pr vodce Vimperkem a Chrán nou krajinnou oblastí Šumava / Josef SVK CB Albrecht, Václav Kalous, Ji í Šime ek. — Vimperk : M stský C227.467 národní výbor, 1979. — 100 s. : il. + 1 mapa

96.

Šumava / Josef a Marie Erhartovi ; [úvod napsal Ladislav Stehlík]. — Vyd. 1. — Praha : Olympia, 1973 - ca 200 s. : p evážn il.

97.

Šumava - autem a na kole : pr vodce na cestu / [Radovan Rebstöck ; ped333580 foto Martin Milfort, Radovan Rebstöck]. — 1. vyd. — Sušice : Radovan Rebstöck, 1996. — 59 s. : il., mapy. — ISBN 80-8530148-2 Šumava - autem a na kole : pr vodce na cestu / text Radovan SVK CB Rebstöck ; fotografie Martin Milfort a Radovan Rebstöck. — 2. aktualizované. vyd. — Sušice : Dr. Radovan Rebstöck, 1997. — 59 s. : il. — ISBN 80-85301-53-9 Šumava - autem a na kole : pr vodce na cestu / text Radovan SVK CB Rebstöck ; foto Martin Milfort a Radovan Rebstöck. — 3. aktualizované vyd. — Sušice : Dr. Radovan Rebstöck, 1999 59 s. : il., mapy ISBN 80-85301-68-7

98.

99.

SVK CB

100.

Šumava - Bohemian Forest : an Illustrated guide / by Radovan Rebstöck. — 1. vyd. — Sušice : Rebstöck, 1994. — 63 s. — ISBN 80-85301-35-0

JCU BF 09972

101.

Šumava - Plán / [Petr David, Vladimír Soukup a kolektiv ; mapky Zden k Hedánek ; kresby Hana Davidová, Hana Davidová ml., Martin David]. — 1. vyd. — Praha : S & D, c1999. — 126 s. : il., mapy. — (Pr vodce po echách, Morav a Slezsku ; sv. 20). — Rejst ík. — ISBN 80-86050-46-7

ped334473 SVK 391A 28868-20

102.

SVK CB

Šumava - Prachaticko a Vimpersko / [Petr David, Vladimír Soukup ped335534 a kolektiv]. — 1. vyd. — Praha : S & D, 1999. — 126 s. : il., mapy. NKP — (Pr vodce po echách, Morav , Slezsku ; sv. 19). — Rejst ík. — SVK CB ISBN 80-86050-39-4

103.

Šumava. — Vyd. 2. — Praha : Olympia, 1974. — ca 200 s. : il

SVK CB

104.

Šumava - Železnorudsko, Plán , Prachaticko, Trojmezí, Lipensko : cyklopr vodce 1:90 000 : p ehledné mapy, ubytování a služby, zajímavosti a památky / [text P. oubalík]. — 1. vyd. — Zlín : SHOCart, 2000 - 48 s. : il., mapy. — ISBN 80-7224-127-3

SVK CB

105.

Šumava / foto Ji í Macht, Vladislav Hošek. — Praha : Studio Macht, SVK CB B38.603 [1996] : 133 s.: il. — ISBN 80-901366-6-4

106.

Šumava / Jitka Melicharová. — 1. vyd. — Praha : Olympia, 1973. — ped316349

98


294 s.

TEC K49643J JCU ZF A 1.580 SVK CB

107.

Šumava / Jitka Melicharová. — 2. vyd. — Praha : Olympia, 1976. — SVK CB C 325 s. : il. 202.151

108.

Šumava / Josef a Marie Erhartovi. — 2. pozm n né a rozší ené vyd. JCU BF K01563 — Praha : Olympia, 1968. — 181 s.

109.

Šumava / Josef a Marie Erhartovi. — Praha : Sportovní a turistické nakladatelství, 1965. — 145 s.

110.

Šumava / Josef Albrecht … [et al.] ; kresby Ji í Král ; panoramatické ped325449 kresby Stanislav Vorel ; mapy Ludvika Stehlíková. — 1. vyd. — JCU ZF A 1.962 Praha : Olympia, 1986. — 379 s. : il., mapy. — (Turistický pr vodce / Olympia, Šport ; Sv. 22). —Bibliografie. — Vysv tlivky

111.

Šumava = Šumava = Böhmerwald = The Šumava Mountains / [fotografie] Miroslav Krob ; úvod Ladislav Stehlík. — 1. vyd. — Praha : Olympia, 1984. — [43] s. : il, [203] s. fotografií

ped

112.

Šumava : turistický pr vodce SSR. — 1. vyd. — Praha : Olympia, 1986. — 379 s. + 1 mapa

SVK CB

113.

Šumava západ : turistický pr vodce SSR. I. díl / Jitka Melicharová, ped38296 Jaroslav Vina . — Praha : Sportovní a turistické nakladatelství, TEC K39986 1966. — 267 s. SVK CB

114.

Šumava, Bavorský les / Miloslav Martan, Karel Rau. — Plze : Kletr, c1991. — 207 s., [16] s. fotografií. — ISBN 80-900319-3-5

SVK CB P 20.505

115.

Šumava, Bavorský les : pr vodce, historické pohlednice / Miloslav Martan, Karel Rau. — 3. dopn né. vyd. — Plze : Kletr, 1993. — 125 s. — (Šumava bez opony). — ISBN 80-900319-8-6

JCU BF 09952

Šumava. Lipno. Trojmezí. Bavorský les - jih. Mühlviertel : pr vodce, historické pohlednice / Miloslav Martan … [et al.]. — 1. vyd. — Plze : Kletr, 1992. — 214 s. : il., mapy. — Rejst ík. — Text též n mecky. — ISBN 80-900319-2-7

SVK 31 A 53443

117.

Šumavou podél hranice : pr vodce neznámem / text Radovan Rebstöck, fotografie v textu Radovan Rebstöck ; mapy Petr Kopp. — 4. vyd. — Sušice : Dr. Radovan Rebstöck, 1998 - 47 s. : il.. — ISBN 80-85301-57-1

SVK CB

118.

Šumavou podél hranice : pr vodce neznámem / [text Radovan Rebstöck ; foto Radovan Rebstöck a Martin Milfort ; mapy Petr Kopp ; grafická úprava Martin Milfort]. — 2. vyd. — Sušice : Dr. Radovan Rebstöck, 1995 - 44 s. : il., mapy. — ISBN 80-85301-40-7

SVK CB

119.

Šumavou podél hranice : pr vodce neznámem / text Radovan Rebstöck ; fotografie Radovan Rebstöck a Martin Milfort ; mapy Petr Kopp. — 3. vyd. — V Sušici : Dr. Radovan Rebstöck, 1996 44 s. : il., mapy. — ISBN 80-85301-47-4

SVK CB

ped37248

SVK CB B27.675

116.

JCU BF 09953

99


120.

Šumavou podél hranice : pr vodce neznámem / text Radovan Rebstöck ; foto v textu Radovan Rebstöck ; mapy Petr Kopp. — 5. vyd. — Sušice : Dr. Radovan Rebstöck, 2000 - 47 s. : il., mapy. — ISBN 80-85301-76-8

SVK CB

121.

Toulky Šumavou / Oto Kaskoun. — 1. vyd. — Sušice ; ve Vimperku : Dr.Radovan Rebstöck : Správa Národního parku Šumava, 1999. — 96 s. — ISBN 80-85301-69-5

NKP I 379338 NKP 54 H 193403 NKP SF II 066675

122.

Vimperk : st ední Šumava / F. Kalma, J. Vondra ; [frontispis Karel SVK CB Št ch ; kresby R. Sob hrad]. — Vyd. 1. — Vimperk : Kouba , 1948 75 s. : il..

123.

Vimperk a okolí = Vimperk mit Umgebung : pr vodce = Kurzer Wanderführer / František Kadoch. — Vimperk : Nakladatelství Tiskárny Vimperk, 1990. — 47 s. : il. — (Pr vodce / Nakladatelství Tiskárny Vimperk ; 1) - ISBN 80-900138-0-5

NKP 54 K 050704 NKP I 313592

124.

Vítejte v Euroregionu Šumava / [Text Daniela Benešová] ; [foto: Ladislav Pouzar … et al.]. — 1. vyd. — Prachatice : Euroregion Šumava 1998. —[9] s. : il.

SVK 392A 26498

125.

Vltava - Die Moldau - The Vltava River / foto Miroslav Krob ; text Ludvík Baran, Bed ich Tykva. — 1. vyd. — Praha : Pressfoto, 1988. — 213 s. : il. — (Má vlast. ada B ; Sv. 14). — Ruské, n mecké, a anglické resumé.

126.

Vltava. Borová Lada. Hluboká nad Vltavou : vodácký pr vodce : 1:50 000. — 1. vyd. — Zlín : SHOCart, 1996. — 80 s. : il.. — ISBN 80-85781-60-3

2 127.

SVK 391A 36170

Kartografické dokumenty Geologická mapa R [kartografický dokument]. List 22-34. Vimperk / sestavil a vydal eský geologický ústav Praha ; redaktor listu P. Batík . — 1. vyd. — M ítko 1:50 000. — Praha : eský geologický ústav, 1998, c1996. — 1 mapa : barev.

NKP XII 004569 SVK CB

128.

Geologická mapa R [kartografický dokument]. List 32 - 12. Volary NKP XII 004381 / sestavil a vydal eský geologický ústav Praha . — 1. vyd. — M ítko 1:50 000. — Praha : eský geologický ústav, 1996, c1995. — 1 mapa : barev.

129.

Geologická mapa R [kartografický dokument]. List 32-12. Volary / NKP 54 F 059115 sestavil a vydal eský geologický ústav Praha ; redaktor listu Z. SVK CB Pelc, spolupráce J. Šebesta . — 1. vyd. — M ítko 1:50 000. — Praha : eský geologický ústav, 2000. — 1 mapa : barev. — ISBN 80-7075-384-6

130.

Hydrogeologická mapa R [kartografický dokument]. List 22 - 34. NKP XII 004319 Vimperk / sestavil a vydal eský geologický ústav Praha . — 1. vyd. SVK CB — M ítko 1:50 000. — Praha : eský geologický ústav, 1997. — 1 mapa : barev.

100


131.

Hydrogeologická mapa R [kartografický dokument] . List 32 - 11. NKP XII 000166 Kvilda / sestavil a vydal eský geologický ústav. — 1. vyd. — M ítko 1:50 000. — [Praha] : eský geologický ústav, 1994, c1990. — 1 mapa : barev.

132.

Hydrogeologická mapa R [kartografický dokument]. List 32 - 12. Volary / sestavil a vydal eský geologický ústav. — 1. vyd. — M ítko 1:50 000. — [Praha] : eský geologický ústav, 1995. — 1 mapa : barev.

NKP XII 004169

Mapa geofaktor životního prost edí R [kartografický dokument] : mapa významných krajinných jev . List 32 - 11. Kvilda / sestavil a vydal eský geologický ústav Praha. — 1. vyd. — M ítko 1:50 000. — Praha : eský geologický ústav, 1997, c1996. — 1 mapa : barev. — Obsahuje též: Rámcové ekologické hodnocení stavu krajiny

NKP XII 004325

133.

SVK CB

134.

Mapa geofaktor životního prost edí R [kartografický dokument] : NKP XII 004374 signální mapa st et zájm . List 32 - 11. Kvilda / sestavil a vydal SVK CB eský geologický ústav Praha. — 1. vyd. — M ítko 1:50. — Praha : eský geologický ústav, 1997, c1996. — 1 mapa : barev. — Obsahuje též: Specifikace konfliktních ploch a jev

135.

Mapa geochemie povrchových vod R [kartografický dokument]. List 32 - 11. Kvilda / sestavil a vydal eský geologický ústav. — 1. vyd. — M ítko 1:50 000. — [Praha] : eský geologický ústav , 1995. — 1 mapa : barev. ; 38 x 47 cm na listu 48 x 65 cm. — (Soubor geologických a ú elových map)

NKP XII 0041

Mapa chrán ných území p írody R [kartografický dokument] List 32 - 1. Volary / sestavil Státní ústav památkové pé e a ochrany p írody 1987 ; revize a dopln ní Agentura ochrany p írody a krajiny R 1996. — 2. dopln né vyd. — M ítko 1:100 000. — Praha : eský geologický ústav, 1997, c1996. — 1 mapa : barev. ; 38 x 47 cm na listu 48 x 65 cm. — (Soubor geologických a ú elových map)

NKP XII 004288

136.

137.

Mapa ložisek nerostných surovin R [kartografický dokument]. List NKP XII 004024 22 - 34. Vimperk / sestavil ve spolupráci s Geofondem R a vydal eský geologický ústav. — 1. vyd. — M ítko 1:50 000. — [Praha] : eský geologický ústav, 1995, c1994. — 1 mapa : barev. ; 38 x 47 cm na listu 48 x 65 cm. — (Soubor geologických a ú elových map)

138.

Mapa ložisek nerostných surovin R. List 32-11. Kvilda. 1:50 000. — 1. vyd. — [Praha] : Úst ední ústav geologický, 1989. — 1 slož. list

139.

Mapa ložisek nerostných surovin R [kartografický dokument]. List NKP XII 004039 32 - 12. Volary / sestavil ve spolupráci s Geofondem R a vydal eský geologický ústav. — 1. vyd. — M ítko 1:50 000. — Praha : eský geologický ústav, 1995, c1994. — 1 mapa : barev. ; 38 x 47 cm na listu 48 x 65 cm. — (Soubor geologických a ú elových map)

SVK 391A 38887

140.

Národní park Šumava : mapa pro turisty a cyklisty : 1: 100 000 / vydala, zpracovala a vytiskla Kartografie Praha. — 1. vyd. — Praha : Kartografie, c1995. — 2 mapy na 1 listu : barev., oboustr. : il.. — 101

SVK CB MC3.186


ISBN 80-7011-353-7 141.

Národní park Šumava : mapa pro turisty a cyklisty [kartografický dokument] / zprac. Kartografie Praha. — 2. vyd. — Praha : Kartografie, c1996. — 1 mapa : barev. ; 44 x 84 cm. — Texty soub žn v eštin , n m in , angli tin . — ISBN 80-7011-445-2

TEC B62081, ped334065

142.

Národní park Šumava : mapa pro turisty a cyklisty : 1: 100 000 / vydala, zpracovala a vytiskla Kartografie Praha. — 3. vyd. — Praha : Kartografie, c1995. — 2 mapy na 1 listu : barev., oboustr. : il.. — ISBN 80-7011-459-9

SVK CB MC3.555

143.

Národní park Šumava v zim : 1: 100 000. — 1. vyd. — Praha : Kartografie, 1995. — 1 mapa. — ISBN 80-7011-398-7

SVK CB MC3.175

144.

Národní parky Šumava a Bavorský les : pohledová mapa Národního parku a Chrán né krajinné oblasti Šumava a Národního parku Bavorský les / zpracoval Ramap Plze ; kresba Jitka Rauchová. — Vimperk : Správa NP a CHKO Šumava, [1999]. — 1 mapa : barev.

SVK CB MC3.715P

145.

Pošumaví, Vimpersko [kartografický dokument] : turistická mapa : NKP 54 H 155984 NKP XII 000270 1:50 000 / zpracoval a vytiskl Vojenský kartografický ústav Harmanec. — 1. vyd. — M ítko 1:50 000. — Praha : Klub eských turist , 1994. — 1 mapa : barev. ; list 58 x 89 cm slož. na 20 x 13 cm. — (Edice Klubu eských turist ; . 69). — ISBN 80-85499-45-2

146.

P dn interpreta ní mapa R [kartografický dokument]. List 32 - 11. NKP XII 004479 Kvilda / sestavil eský geologický ústav Praha. — 1. vyd. — M ítko 1:50 000. — Praha : eský geologický ústav, 1996, c1995. — 1 mapa : barev. ; 38 x 47 cm na listu 48 x 65 cm. — (Soubor geologických a ú elových map)

147.

P dní mapa R [kartografický dokument]. List 32 - 11. Kvilda / NKP XII 004491 sestavil eský geologický ústav Praha.[et al.]. — 1. vyd. — M ítko 1:50 000. — Praha : eský geologický ústav, 1996, c1995. — 1 mapa : barev. ; 38 x 47 cm na listu 48 x 65 cm. — (Soubor geologických a ú elových map)

148.

Šumava / vydala a zpracovala Kartografie Praha. — 6. vyd. — Praha : Kartografie, 1975. — 1 mapa.

SVK CB P8.611

149.

Šumava : automapa : 1:200 000 / vydala, zpracovala a vytiskla Kartografie Praha. — 5. vyd. — Praha : Kartografie, 1975 - 1 mapa

SVK CB

150.

SVK CB MC3.719 Šumava : mapa pro horská a trekkingová kola 1:100 000 : 57 tras / Václav Horák podle návrhu Ji ího Mánka ; kresby Petr Vránek. — 1. vyd. — Praha : CNC - Václav Horák, 1997. — 2 mapy na 1 listu : barev., oboustr. — ISBN 80-901928-5-8 SVK CB MC3.851 Šumava : panoramatická mapa a pr vodce / text Jana Švábová ; kresby Tomáš Rygl. — Jihlava : ATP, c2000. — 1 mapa : barev., oboustr. : il.. — ISBN 80-86374-00-9 SVK CB P15.598 Šumava : Prachaticko / vydala, zpracovala a vytiskla Kartografie, n.p. Praha za spolupráce výboru svazu turistiky eského úst edního výboru eskoslovenského svazu t lesné výchovy. — 1. vyd. —

151.

152.

102


Praha : Kartografie, 1978. — 1 mapa : barev. 153.

Šumava : Prachaticko / vydal, zpracoval a vytiskl Geodetický a kartografický podnik v Praze. — 4. vyd. — Praha : Geodetický a kartografický podnik, 1985. — 1 mapa : barev.

SVK CB MC1.830

154.

Šumava : Prachaticko / vydal, zpracoval a vytiskl Geodetický a kartografický podnik v Praze. — 5. nezm n né. vyd. — Praha : Geodetický a kartografický podnik, 1986. — 1 mapa : barev.

SVK CB MC1.971

155.

Šumava : Prachaticko : 1:100 000. — 2. vyd. — Praha : Kartografie, SVK CB MC3.040 1995. — 1 mapa + 1brožura. — ISBN 80-7011-364-2 SVK CB MC2.429 Šumava : Prachaticko : 1:100 000 / vydala, zpracovala a vytiskla Kartografie Praha. — 1. rozší ené. vyd. — Praha : Kartografie, 1991. — 1 mapa : barev. — ISBN 80-7011-148-8 SVK CB MC3.305 Šumava : Prachaticko : cyklotrasy : 1:100 000 / vydala, zpracovala a vytiskla Kartografie Praha ; odpov dná redaktorka Hana Srbová. — 3. vyd. — Praha : Kartografie 1996. — 1 mapa : barev. — ISBN 807011-431-2

156.

157.

158.

Šumava - Trojmezí : velká cykloturistická mapa 1:75 000 / zpracoval] SHOCart Zlín, Kartografie Praha. — 1.vyd. — Zlín : SHOCart, 1996. — 1 mapa + 1 brožura. — ISBN 80-85781-72-7

SVK CB MC3.445

159.

Šumava - Trojmezí, Plán [kartografický dokument] : 1:50 000 / vydal a zpracoval SHOCart ; texty Soukup & David. — M ítko 1:50 000. — Zlín : SHOCart, 2000. — 1 mapa : barev. ; 65 x 93 cm složená na 23 x 12 cm v pr svitném obalu. — (Turistická mapa 1:50 000 ; 35). — ISBN 80-7224-172-9

NKP 54 F 059044

160.

Šumava : Vimperk / zpracovali Vojenský zem pisný ústav Praha, Vojenský kartografický ústav Harmanec. — 1. vyd. — Praha : Naše vojsko, 1991 - 1 mapa. — ISBN 80-206-0201-1

SVK CB

161.

Šumava : Volary / spracovali Vojenský zem pisný ústav Praha, Vojenský kartografický ústav Harmanec. — 1. vyd. — Praha : Naše vojsko, 1991 - 1 mapa. — ISBN 80-206-0232-1

SVK 391 A 23156

162.

Šumava s mapou 1:200 000 / [Kartografie Praha]. — 1. vyd. — Praha : Kartografie, 1998. — 72 s. : il., mapy + 1 mapa. — ISBN 80-7011-548-3

SVK CB C 292.481

163.

Vimperk a okolí [kartografický dokument] : plán m sta. — 1. vyd. — M ítko [ca 1:10 416,66]. 2,4 cm k 250 m a m ítko [ca 1:200 000]. 1,5 cm k 3 km. — Plze : Euroverlag, [1995]. — 1 plán a 1 mapa na 1 listu : barev. — ISBN 80-7177-420-0. — ISBN 80-7177-420-0 (ch).

SVK 391 A 33722

164.

Vltava. Borová Lada. Lenora. Nová Pec. Vyšší Brod. Hluboká nad Vltavou. : vodácká mapa : kilometráž toku, nákresy jez , podrobné mapy. 1:55 000. — Zlín, SHOCart , [1999?]. 1 složený list. — Text též anglicky, n mecky. — ISBN 80-7224-147-8

SVK 391A 42356

165.

Volary - Kunžvart / Jos. B lohlav. — V Praze : F. Topi , 1913 - 2 mapy v deskách

SVK CB

SVK CB MC3.762

SVK CB

NKP XII 000552

103


166.

3 167.

Volyn - Vimperk / Jos. B lohlav. — V Praze : F. Topi , 1912 - 2 mapy v deskách

SVK CB

Diplomové, bakalá ské práce Antropogenní formy agrární innosti v oblasti ZD Zdíkov / Zden k Kluibr ; vedoucí práce J. Suda. — Plze : Západo eská univerzita. Pedagogická fakulta, 1991/1992. — 147 s., p íl.

ZCU FPE KGE

Druhová diverzita potápník (Coleoptera, Dytiscidae) na vybraných lokalitách Šumavy / Ji í Valenta ; vedoucí práce Tomáš Soldán. — eské Bud jovice : Jiho eská univerzita. Biologická fakulta, 1996. — 15 s.

JCU BF Bp00090

Ekologie porost Carex briroides v oblasti vrcholové Šumavy / Hana Vacková. — eské Bud jovice : Jiho eská univerzita. Biologická fakulta, 1997

JCU BF Mp00015

Geografické prost edí a jeho vliv na formování st edisek regiónu jiho eského Pošumaví. (Prachaticko) / Jan Klíma ; vedoucí práce M. Novotná. — Plze : Západo eská univerzita. Pedagogická fakulta, 1991/1992. — 68 s.

ZCU FPE KGE

Hodnocení využití zem v Kvild / Jaroslava Hodlová ; vedoucí práce Marie Novotná. — Plze : Západo eská univerzita. Pedagogická fakulta, 1997. — 45 s. + 3 p íl.

ZCU FPE KGE

Klima centrální a západní ásti Šumavy / Ivan Kratochvíl. — Plze : Západo eská univerzita. Pedagogická fakulta, 1986/1987

ZCU FPE KGE

Komplex Dryopteris carthusiana agg. na Šumav a v P edšumaví / Libor Ekrt ; vedoucí práce Milan Štech. — eské Bud jovice : Jiho eská univerzita. Biologická fakulta, 2000. — 57 s.

JCU BF Bp00292

Mikrovegetace tok centrální Šumavy / Klára Kube ková ; vedoucí práce Ji í Komárek. — eské Bud jovice : Jiho eská univerzita. Biologická fakulta, 1997. — 23 s., 13 p íl + 1 disketa

JCU BF Mp00051

Možnosti využití ko enové istírny odpadních vod pro malá sídla v horských podmínkách Šumavy / Martin Kubi ka ; vedoucí práce Richard Tichý. — eské Bud jovice : Jiho eská univerzita. Biologická fakulta, 1998. — 48 s., 2. s. p íl.

JCU BF Mp00075

Obsah a formy hliníku v šumavských jezerech a jejich p ítocích / Ji í Ka a ; vedoucí práce Ji í Kopá ek. — eské Bud jovice : Jiho eská univerzita. Biologická fakulta, 1998. — 26 s.

JCU BF Bp00210

Ochrana a tvorba životního prost edí Prachaticka / J. Pešta. — Plze : Západo eská univerzita. Pedagogická fakulta, 1985/1986

ZCU FPE KGE

168.

169.

170.

171.

172.

173.

174.

175.

176.

177.

104


178.

Podzemní vody Prachaticka / Monika Ka írková ; vedoucí práce Václav Novák. — eské Bud jovice : Jiho eská univerzita, Pedagogická fakulta. Katedra biologie, 1999

JCU PF DP07942

Posouzení chemických a biologických parametr vybrané ásti tok na území NP a CHKO Šumava / Dušan Nerad ; vedoucí práce E. Pecharová. — eské Bud jovice : Jiho eská univerzita. Zem d lská fakulta, 1996

JCU ZF DP K 6383

Posouzení zahrani ní pomoci p i obnov les na Šumav / Markéta Pšeidová ; vedoucí práce V. Hanzal. — eské Bud jovice : Jiho eská univerzita. Zem d lská fakulta, 1999

JCU ZF ZP K 7082

Povrchové teploty šumavského rašeliništ a jejich modelování / Tomáš Hájek ; vedoucí práce Lenka Papá ková. — eské Bud jovice : Jiho eská univerzita. Biologická fakulta, 1999. — 23 s., 6 s. p íl.

JCU BF Bp00234

Rozsivky v bentsonu Šumavských jezer / Marek Hartych ; vedoucí práce Marek Hartych. — eské Bud jovice : Jiho eská univerzita. Biologická fakulta, 1996. — 22 s

JCU BF Bp00120

Rybá ské obhospoda ování tekoucích vod na území Národního parku Šumava / Aleš Mikšátko ; vedoucí práce P. Hartvich. — eské Bud jovice : Jiho eská univerzita. Zem d lská fakulta, 1999

JCU ZF ZP K 6992

Specifika demografických pom r v okrese Prachatice / Romana Poppová. — Plze : Západo eská univerzita. Pedagogická fakulta, 1987/1988

ZCU FPE KGE

Suksekce vegetace na lokalitách bývalého hrani ního pr seku v oblasti Šmavy / Petr Koštel ; vedoucí práce Karel Prach. — eské Bud jovice : Jiho eská univerzita. Biologická fakulta, 2000. — 30 s., 20 s. obrazových p íl.

JCU BF Bp00282

Vybrané 1. zóny NP Šumava / Simona Janková ; vedoucí práce Marie Novotná. — Plze : Západo eská univerzita. Pedagogická fakulta, 1997. — 107 s. + 7. p íl.

ZCU FPE KGE

Vývoj a struktura hospodá ství v CHKO Šumava na Prachaticku / František Fábera ; vedoucí práce Marie Novotná. — Plze : Západo eská univerzita. Pedagogická fakulta, 1997. — 95 s.

ZCU FPE KGE

Zhodnocení negativních d sledk zem d lské výroby na spole enstva rašeliniš v oblasti Borových Lad a Nového Sv ta / V ra Boudová. — eské Bud jovice : Jiho eská univerzita. Biologická fakulta, 1995. — 12 s. : p íl.

JCU BF Bp00072

Zm ny vegetace podél gradientu nadmo ské výšky a rozlohy šumavských blatkových rašeliniš / Josef Komárek ; vedoucí práce Karel Prach. — eské Bud jovice : Jiho eská univerzita. Biologická fakulta, 2001. — 28 s.

JCU BF Bp00323

Ž árské jezírko / Michal Kolafa ; vedoucí práce Jan J za. — Plze : Západo eská univerzita. Pedagogická fakulta, 1998. —

ZCU FPE KBI

179.

180.

181.

182.

183.

184.

185.

186.

187.

188.

189.

190.

105


88s.

4

Periodika

191.

Archeologické výzkumy v jižních echách. — eské Bud jovice : Jiho eské muzeum, 1983-

NKP

Boroviny : ob asník : vydává obec Borová Lada . — Borová Lada : Obecní ú ad, [1999]-. — sv. ; 30 cm. — Vychází nepravideln

NKP 1999-000 SVK

192.

193.

Boubínské jehli í : nezávislý, mírn pichlavý a zatím nepravidelný NKP ob asník, ale možná i m sí ník Vimperska . — Vimperk : A. Burian, 1998-. — sv. ; 30 cm. — Vychází nepravideln . — Pr b žné íslování. Od . 1 zm n n podnázev: Pichlavý ob asník Vimperska

194.

esko-bavorské výhledy : lList pro porozum ní a spolupráci / NKP zodpov dný redaktor Dietrich Reithner . — Vychází 2x m sí n . — Straubing : Cl. Attenkofer'sche Buch- und Kunstdruckerei, 1992

195.

eskobud jovické listy : Jiho eské listy . — eské Bud jovice : Vydavatelství Vltava, 1992-. — sv. ; 50 cm. — Denn . — ISSN 1210-5023

NKP

Jiho eské Listy. Hrani á : týdeník okresu Prachatice [Mutace pro okres Prachatice] . — Prachatice : Okresní národní výbor, 1956-1993; Prachatice : Okresní ú ad ; eské Bud jovice : Vltava. sv. : il. — 1x týdn . — P estávky ve vydávání.: 26. 3. 1965-1967, 1970-1972.

NKP

196.

197.

Jiho eský sborník historický. — V eských Bud jovicích : Jiho eské muzeum, [19--]. — sv. : il. ; 23 cm. — Ro enka. — Jako ro ník 66/1997 vyšel kumulativní rejst ík k p ísp vk m uve ejn ným v ro . 48/1979 - 59/1990

NKP

Listy Prachaticka : Jiho eské listy / šéfredaktor Zden k P ibyl . — eské Bud jovice : Vltava, 1993. — Vychází pond lí až sobota. — ISSN 1210-5015

NKP

199.

Magazín ze Šumavy. 1997. — Klatovy, Eurega 1997. — M sí ník

SVK 36A 2264/97

200.

Ro enka Správy Národního parku a Chrán né krajinné oblasti Šumava … . — Správa Národního parku a CHKO Šumava. — Do 1997 jako Ro enka Správy NP a CHKO Šumava

SVK CB

198.

201.

Sborník Jiho eského muzea v eských Bud jovicích. P írodní v dy. NKP — eské Bud jovice : Jiho eské muzeum, 1974 [1965]-. — sv. — 2x ro n . — D íve jako: P írodov dný asopis jiho eský. — Periodicita do 31.12.1990: 3x ro n . P edchozí název: Sborník Jiho eského muzea v eských Bud jovicích (Ro . 5-12, r. 1965-72). Vydává: Jiho eské muzeum. — ISSN 0139-8172

202.

Silva Gabreta : sborník v deckých prací ze Šumavy. — Vimperk : Správa Národního parku Šumava, 1996- . — ISSN 1211-7420

106

SVK JCU BF


203.

Statistický bulletin Bud jovický kraj … tvrtletí … — eské Bud jovice : Krajská reprezentace eského statistického ú adu. — 4x ro n . — P edcházely r zné názvy Statistický bulletin Jiho eský kraj … pololetí … — eské Bud jovice : eský statistický ú ad, divize eské Bud jovice. — R zná periodicita. — Zm ny názvu Šumava : informace, aktuality, zajímavosti. — Vimperk : Správa Chrán né krajinné oblasti Šumava, 1973- . — sv. ; 30 cm . — Od 1996 4 x ro n . — ISSN 0862-5166

JCU ZF SVK CB C4.164

204.

205.

206.

SVK CB C4.163

NKP SVK CB CB2.549

Šumavský kalendá . — Vimperk : Viener : Papyrus, [199-?]-. — sv. ; 20 cm. — Ro enka

NKP

Vimperské noviny. — Vimperk : M sto Vimperk, 1990-. — sv. ; 30 cm. — 1x m sí n (1994-). Vychází nepravideln . — Nahrazuje: Vimperské aktuality. — http://www.retour.cz. — P estávky ve vydávání [?]: 1992-1993

NKP

Vlastiv dné zprávy Muzea Šumavy. — Sušice : Muzeum Šumavy, 1995 . — Vychází nepravideln

NKP

207.

208.

209.

NKP

Zlatá stezka : sborník Prachatického muzea . — Prachatice : Prachatické muzeum, [1994]. — sv. : il., mapy ; 24 cm. — Ro enka

NKP

210.

r : asopis pro historii a vlastiv du jižních ech . — eské jovice : Jiho eské muzeum, 1994 [1964]. — sv. ; 21 cm. — 4x . — D íve jako: Výb r z prací len Historického klubu p i eském muzeu v eských Bud jovicích. — ISSN 1212-0596

Výb Bud ro n Jiho

JCU BF JCUI ZF SVK

107


P íloha . 2 Dlouhodobý vývoj po tu obyvatel obcí Vimperska (ve vybraných letech) Obec 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2000 Vimperk 6 656 8 320 8 674 5 288 6 073 6 657 7 257 8 090 8 443 Borová Lada 2 066 2 182 2 049 283 277 264 243 278 283 Horní Vltavice 1 499 1 346 1 247 319 329 423 413 372 360 Kubova Hu 153 140 151 55 56 56 64 67 104 Kvilda 1 436 1 643 1 475 238 227 226 205 169 135 Nicov 634 637 670 238 184 175 126 99 99 Nové Hut 1 555 2 048 1 406 95 99 52 70 77 95 Stachy 2 902 3 419 2 788 1 746 1 573 1 462 1 355 1 236 1 207 Strážný 2 703 2 448 2 182 245 247 312 299 279 282 Zdíkov 3 335 4 080 3 591 2 150 2 206 1 925 1 827 1 630 1 597 CELKEM 22 939 26 263 24 233 10 657 11 271 11 552 11 859 12 297 12 605 Zdroj: Retrospektivní lexikon obcí SSR 1850- 1970. Díl I/1. Praha : FSÚ, 1978. Statistický lexikon obcí SSR 1974. Praha : FSÚ, 1976. Statistický lexikon obcí SSR 1982. Díl I. Praha : FSÚ, 1984. Statistický lexikon obcí eské republiky 1992. Praha : SEVT, 1994. Malý lexikon obcí eské republiky. Praha : eský statistický ú ad, 2000.

108


P íloha . 3 Pohyb obyvatelstva Vimperska v letech 1971 – 1999 (v absolutních hodnotách) ROK Narození Zem elí P ist ho- Vyst hoP irozený Migra ní Celkový valí valí p ír stek/úbytek saldo p ír stek/úbytek 1971 172 119 461 360 53 101 154 1972 199 108 437 464 91 -27 64 1973 197 140 542 377 57 165 222 1974 225 132 434 516 93 -82 11 1975 193 106 433 559 87 -126 -39 1976 216 131 393 506 85 -113 -28 1977 220 142 528 517 78 11 89 1978 178 132 427 462 46 -35 11 1979 178 136 428 403 42 25 67 1980 182 153 755 528 29 227 256 1981 233 147 707 414 86 293 379 1982 207 135 361 408 72 -47 25 1983 221 130 367 374 91 -7 84 1984 172 151 582 417 21 165 186 1985 207 137 567 439 70 128 198 1986 215 199 459 512 16 -53 -37 1987 188 154 481 474 34 7 41 1988 175 142 415 512 33 -97 -64 1989 156 171 413 470 -15 -57 -72 1990 157 155 422 460 2 -38 -36 1991 179 154 561 389 25 172 197 1992 169 150 448 381 19 67 86 1993 153 141 431 402 12 29 41 1994 162 137 287 355 25 -68 -43 1995 128 142 353 299 -14 54 40 1996 110 145 304 241 -35 63 28 1997 122 141 304 254 -19 50 31 1998 127 117 247 288 10 -41 -31 1999 129 130 222 252 -1 -30 -31 Celkem 5170 4077 12769 12033 1093 736 1829 Zdroj: eský statistický ú ad, Krajská reprezentace, eské Bud jovice 2000.

109


P íloha . 4 Struktura ekonomicky inného obyvatelstva Vimperska Zam stnanost (v %) Obec Rok primární sekundární terciárním sektor sektor sektor Borová Lada 1970 31,7 8,5 59,8 1980 53,2 7,9 38,9 1991 57,4 10,1 32,4 Horní Vltavice 1970 44,2 10,5 45,3 1980 49,6 21,9 28,6 1991 41,7 21,6 36,8 Kubova Hu 1970 -* -* -* 1980 44,1 23,5 32,4 1991 31,3 25,0 43,8 Kvilda 1970 21,4 1,7 76,9 1980 8,3 19,4 72,2 1991 47,4 6,3 46,3 Nicov 1970 -* -* -* 1980 60,5 27,9 11,6 1991 46,7 11,1 42,2 Nové Hut 1970 -* -* -* 1980 38,1 15,9 46,0 1991 40,0 20,0 40,0 Stachy 1970 26,9 24,6 48,5 1980 17,2 27,8 55,1 1991 13,9 26,9 59,2 Strážný 1970 39,7 11,9 48,3 1980 46,2 27,2 26,6 1991 49,4 17,3 33,3 1970 9,7 39,4 51,0 Vimperk 1980 11,7 41,5 46,8 1991 12,6 38,1 49,3 Zdíkov 1970 22,3 29,1 48,6 1980 24,4 31,3 44,3 1991 23,5 29,1 47,4 Celkem oblast 1970 16,8 32,4 50,8 1980 17,7 36,3 46,0 1991 17,9 33,5 48,6 Celkem R 1970 14,8 49,4 35,8 1980 12,0 49,6 38,4 1991 11.6 44.9 43.5 * - data nejsou k dispozici Zdroj: Statistický lexikon obcí SSR 1971. Díl I. Praha : FSÚ, 1975. Statistický lexikon obcí SSR 1980. Díl I. Praha : FSÚ, 1984. Statistický lexikon obcí eské republiky 1991. Praha : SEVT, 1992.

110


P íloha . 5 Nezam stnanost se v celém okresu Prachatice a v jednotlivých mikroregionech okresu

111


P íloha . 6 STRATEGICKÉ PODNIKY V MIKROREGIONU VIMPERSKO A OKOLÍ Název, adresa, telefon, zam ení innosti, po et zam stnanc (k 31.12.1999)

LESY R, LZ BOUBÍN s.p. Vimperk Adresa: Zámecká alej 254, 385 01 Vimperk Telefon: 0339/411 241 Zam ení innosti: t žba d eva Po et zam stnanc : 339 LÖFFLER KUNSTSTOFFWERK spol. s r.o. Adresa: 384 81 kyn Telefon: 0339/423 279, 423 406-7-8 Zam ení innosti: výlisky z plastických hmot (odm rky, zátky ap.) Po et zam stnanc : 250 JITONA a.s. Adresa: Krumlovská 188, 383 01 Prachatice Telefon: 0338/313 251, 312 249 ( editel) Adresa: 385 01 Vimperk Telefon: 0339/412 751, 412 993 ( editel) Zam ení innosti: výroba d ev ného nábytku Po et zam stnanc : 423 TESLA a.s. Adresa: Špidrova 49, 385 01 Vimperk Telefon: 0339/452 110 Zam ení innosti: výroba mechanik pro elektronické výrobky, osazování plošných spoj a výroba m ících p ístroj Po et zam stnanc : 172 D EVOSTROJ KYN a.s. Adresa: 384 81 kyn Telefon: 0339/423 292, 423 127 ( editel) Zam ení innosti: výroba katr Po et zam stnanc : 149 ZEFA spol. s r.o. Volary Adresa: Lu ní 31, 384 51 Volary Telefon: 0338/333 393, 333 355 Zam ení innosti: zem d lská a masná výroba Po et zam stnanc : 143 VIMPERSKÁ MASNA a.s. Adresa: Špidrova 84, 385 01 Vimperk Telefon: 0339/413 682, 411 065 ( editel) Zam ení innosti: masná výroba Po et zam stnanc : 132

112


VEGAPLAST BOHEMIA spol. s r.o. Adresa: 384 72 Zdíkov 180 Telefon: 0339/426 709, 426 793 Zam ení innosti: plastové výrobky do domácností (termosky, ko enky ad.) Po et zam stnanc : 80 K.M.P. BÜROTECHNIK spol. s r.o. Adresa: 384 81 kyn 297 a kyn 73 Telefon: 0339/423 239, 423 414 a 0339/423 863 Zam ení innosti: výroba a prodej pásek do psacích stroj a po íta ových tiskáren, výroba inkoustových a tonerových cartridgí Po et zam stnanc : 81 REPULI BOHEMIA spol. s r.o. Adresa: 384 72 Zdíkov 180 Telefon: 0339/426 905, 426 923, 426 066 Zam ení innosti: výrobky z plastické hmoty (dekora ní stolní lampy a obaly pro kosmetický pr mysl) Po et zam stnanc : 76 SIEWER AUTOMOTIV s.r.o. Adresa: Tovární 184, 385 01 Vimperk Telefon: 0339/401 000 Zam ení innosti: výroba autodopl k pro osobní vozy Po et zam stnanc : 70

113


P íloha . 7 Vývoj nezam stnanosti v obcích mikroregionu Vimpersko

114


P íloha . 8 P ehled respondent dotazníkového šet ení na Vimpersku

V ková struktura dotazovaných Po et respondent 15 - 30 67 31 - 45 71 46 - 60 52 61 a více 24 neuvedeno 4

% 30,7 32,6 23,9 11 1,8

Vzd lanostní struktura dotazovaných Po et respondent Základní 21 Vyu en/a 65 St ední s maturitou 109 Vysokoškolské 17 Neuvedeno 6

% 9,6 29,8 50,0 7,8 2,8

Kategorie povolání dotazovaných Po et respondent D lník 20 Zam stnanec 75 Ú edník 27 Vedoucí pracovník 13 Podnikatel 27 Student 18 Žena v domácnosti 4 D chodce 20 Nezam stnaný 2 Neuvedeno 12

% 9,2 34,4 12,4 6,0 12,4 8,3 1,8 9,1 0,9 5,5

Odv tví zam stnání dotazovaných Po et respondent Zem d lství 10 Zpracovatelský pr mysl 6 Energetika 2 Stavebnictví 12 Obchod a cestovní ruch 75 Doprava a spoje 10 Školství 21 Zdravotnictví 4 Ostatní 78

% 4.6 2,8 0,9 5,5 34,4 4,6 9,6 1,8 35,8

115


Politická orientace dotazovaných Po et respondent Jasná levice 13 Spíše levice 19 St ed 81 Spíše pravice 40 Jasná pravice 15 Neuvedeno 50

116

% 6,0 8,7 37,2 18,3 6,9 22,9


P íloha . 9 Dotazník pro obyvatelstvo mikroregionu

117


118


119


120

Vimpersko. Západo eská univerzita v Plzni Katedra geografie. geografická analýzy p íhrani ního regionu. Marie Novotná

Recommend Documents