Kostel Narození Panny Marie v Želivě - středisko pro duchovní a kulturní obnovu regionu

POPIS OBNOVY PROJEKTU

Kostel Narození Panny Marie v Želivě - středisko pro duchovní a kulturní obnovu regionu

OBLAST INTERVENCE 5.1: Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví

Kanonie premonstrátů v Želivě Obsah 1.

Charakteristika památky ................................................................................................................... 3

2.

Hlavní adresáti Popisu obnovy projektu........................................................................................... 3

3.

Vznik projektového záměru.............................................................................................................. 3

4.

Popis výchozího stavu před zahájením realizace projektu, .............................................................. 4

5.

Charakteristika projektu a jeho cílů.................................................................................................. 6

6.

Příjemce, organizační struktura, uplatnění principu partnerství ..................................................... 7

7.

Popis průběhu prací v přípravné a realizační fázi ............................................................................. 8

8.

Harmonogram, rozpočet ................................................................................................................ 15

9.

Rizika a jejich eliminace .................................................................................................................. 18

10.

Identifikace vzorových prvků obnovy ......................................................................................... 19

11.

Popis provozní fáze ..................................................................................................................... 24

12.

Shrnutí, zhodnocení a doporučení ............................................................................................. 24

13.

Fotodokumentace projektu ........................................................................................................ 26

2

Kanonie premonstrátů v Želivě 1. Charakteristika památky Předmětem projektu byla komplexní revitalizace kostela Narození Panny Marie v Želivě, jedná se o Národní kulturní památku. Kostel, resp. areál premonstrátského kláštera, byl zapsán mezi národní kulturní památky v roce 2010. V rámci projektu došlo k rekonstrukci stropu kostela. Tyto stavební práce spočívaly v zajištění statiky stropu a v opravě trhlin stropu. Na tyto stavební práce pak následovala vnitřní výmalba kostela, vnitřní prostorám kostela byla navrácena její původní barevnost. V rámci stavebních prací došlo také k vyhotovení barevné fasády. Fasáda z 80. let minulého století byla opravena a na základě historických dokumentů ji byla navrácena původní barevnost. Obnovou prošly také kamenné prvky fasády. Součástí projektu byly i rozsáhlé restaurátorské práce na vybraných prvcích vnitřního mobiliáře. Restaurováním prošla většina prvků vnitřního mobiliáře, s výjimkou pouze několika prvků, které byly v nedávně minulosti restaurovány. Kompletním restaurováním tak prošly oltáře vč. soch a obrazů, kostelní a chórové lavice atd. Kompletním zrestaurováním prošly oboje kostelní varhany. Chórové varhany tak byly kompletně zrestaurovány. Složitější situace byla u velkých kůrových varhan, kde došlo k historizující rekonstrukci. Původní dvoumnauálový stroj byl rozšířen na třímanuálový stroj.

2. Hlavní adresáti Popisu obnovy projektu Majitelem kostela Narození Panny Marie je Kanonie premonstrátů v Želivě, kostel je zapsaný na vlastnickém listu č. 516 pod st. 89/2. Název příjemce dotace: Kanonie premonstrátů v Želivě, IČ: 60860871, Sídlo: Želiv 122, 394 44 Želiv

3. Vznik projektového záměru Příprava projektového záměru v zrealizovaném rozsahu započala na počátku roku 2014. Avšak některé přípravné práce proběhly již před tímto rokem, jednalo se především o zpracování restaurátorských záměrů na obnovu varhan kostela. Již v roce 2011 byla zpracována dokumentace na obnovu trhlin ve stropě kostela. Z důvodů chybějících finančních prostředků nutných na výše uvedené práce nebyly tyto práce realizovány. Když se tak v roce 2014 objevila informace o možnosti získat finanční prostředky z programu IOP na obnovu kostela, rozhodl pan opat PhDr. ThLic. Šimek Jaroslav O.Praem., že dojde k přípravě projektu, který by řešil komplexní obnovu objektu kostela Narození Panny

3

Kanonie premonstrátů v Želivě Marie v Želivě. Na základě tohoto rozhodnutí došlo k vypracování další dokumentace související s obnovou kostela, zároveň i byly požádány dotčené organy o vydání stanovisek k plánované akci. Vzhledem k povaze projektu, kdy dochází k obnově kostela a jeho plánovanému kulturnímu využití. Nebylo nutné pro realizaci či pro případnou následující provozní fázi hledat partnera. Provoz objektu kostela zajišťoval již v minulosti příjemce dotace. Také kulturní aktivity, které se konaly v minulosti v kostele, si zajišťoval příjemce dotace sám. Pro nové plánované kulturní aktivity má tak příjemce bohaté zkušenosti.

Milníky přípravy projektu - vyhlášení 24. výzvy IOP - rozhodnutí opata kláštera PhDr. ThLic. Šimek Jaroslav O.Praem. o podání žádosti o dotaci do programu IOP - zpracování technických dokumentací a restaurátorských záměrů na obnovu kostela - získání nezbytných stanovisek/vyjádření k realizaci zamýšlených činností obnovy objektu kostela od zástupců památkové péče, stavebního úřadu - příprava žádosti o dotaci vč. všech nezbytných příloh žádosti do vyhlášené 24. Výzvy programu IOP

4. Popis výchozího stavu před zahájením realizace projektu, Zrealizovaný projekt řešil obnovu kostela Narození Panny Marie v Želivě, který je součástí klášterního areálu. Premonstrátský klášter byl zařazen v roce 2010 mezi NKP. Přístupem pro obnovu památky bylo především využití všech možností, které přináší doba pro nápravu křivd a nespravedlností, které řád utrpěl za minulého režimu. Klášter byl v roce 1950 obsazen policií, majetek kláštera byl zabaven a v klášteře byl zřízen internační tábor. V roce 1956 byl objekt předán Psychiatrické léčebně v Havlíčkově Brodě a ta klášter přeměnila v nemocnici. Všechny tyto skutečnosti se tak projevovali v údržbě kostela a celého kláštera. Dnes se Kanonie premonstrátů snaží vrátit historickou podobu celého klášterního areálu včetně kostela. Historický vývoj kostela Původní klášterní kostel Narození Panny Marie byl postaven v polovině 12. století v románském slohu. V polovině 13. století kostel vyhořel a byl obnoven jako gotická trojlodní bazilika s třemi

4

Kanonie premonstrátů v Želivě chóry a dvouvěžovým průčelím. Při velkém požáru celého kláštera roku 1375 chrám znovu vyhořel a byl však záhy obnoven ve stejném slohu. Během husitské války byl klášter vypleněn a kostel byl velmi těžce pobořen, došlo k provalení jeho stropu. Po skočení husitských válek docházelo k postupné obnově kostela. Obnova kostela byla ukončena v roce 1462, kdy byla dokončena obnova chóru klášterního chrámu, v němž byl vztyčen hlavní oltář. Z této doby také pochází klenba presbytáře. Po konfiskaci kláštera roku 1467 nebyl kostel nijak upravován po dobu více než 150 let a chátral, protože premonstráti museli klášter opustit. Po vykoupení kláštera roku 1623 strahovským opatem, došlo k obnovení premonstrátského řádu v Želivě. Ihned se začala stavět nová kvadratura a přestavovat kostel v trojlodní baziliku v čele s dvěma věžemi. Nový kostel byl dokončen roku 1630. Roku 1712 však klášter postihnul znovu velký požár, který zcela zničil nově dostavěný konvent a kostel také do základů vyhořel a vystavěné trojlodí se zřítilo. Obnova klášterního chrámu byla započata roku 1714 podle plánu architekta Jana Blažeje Santiniho – Aichela, který je navrhl vystavět ve slohu gotizujícího baroka. Tuto podobu si zachoval kostel až do dnešní doby. Podle jeho plánu byl upraven i vnitřek kostela. Charakteristické pro Santiniho je goticko-barokní pojetí stropu kostela a vynikají řešení kostelních oken, které osvětlují jak kůr, tak i lodě kostela. Zařízení kostela a choru je velmi hodnotné, pochází z dob vrcholného baroka. Hlavní oltář pochází z první třetiny 18. století, postraní oltáře byl vytvořeny v polovině 18. století. Ani při opravách v letech 1884- 85 kostela se nenarušila základní „santinovská“ dispozice stavby. V roce 1907 při velké požáru opatství a Trčkova hradu začala hořet i jižní věž v průčelí kostela, naštěstí byl požár uhašen a kostel byl uchráněn před dalším požárem. V první třetině 20. století se akademický sochař Čeněk Vosmík podílel na výzdobě kostela. Vznikla zde socha Panny Marie, která v pravé ruce chová Ježíška. Po její pravici umístil anděla s křížem a na levé straně anděla s monstrancí. V 80. letech minulého století byla kompletně opravena fasáda. Došlo tehdy ke kompletnímu odstranění vnější omítky a byla vyhotovena nová omítka fasády kostela. Toto však mělo nepříznivý dopad na výběr vhodné barevnosti fasády kostela, protože nebylo kde provést průzkumné sondy. Muselo se tak vycházet i z paměti řemeslníků, kteří prováděli opravu. Z období před rekonstrukcí fasády se dochovaly totiž jen černobílé fotografie. Poslední opravy v kostele proběhly v letech 2006 - 2008, kdy byl objekt ochráněn proti vlhkosti, a byly zrestaurovány zpovědnice. Hlavní kůrové varhany Varhany byly instalovány v kostele v roce 1719. Tyto varhany byly postaveny pražským varhanářem Jiřím Dvorským. Jednalo se o dvoumanuálový nástroj s mechanickou trakturou a 25 rejstříky. Hrací stůl se nacházel v levé hlavní varhanní skříni. V roce 1780 provedl varhanář František Pavel Horák zásah do varhan, došlo k přidání nového prospektu do zábradlí. V roce 1942 postavil Jan Tuček nový stroj s pneumatickou trakturou a kuželkovou vzdušnicí do původních skříní.

5

Kanonie premonstrátů v Želivě Chórové varhany Chórové varhany byly v kostele instalovány v roce 1734. Varhany postavil varhanář Jan Bohumír Hälbig ml. Chórové varhany byly umístěný do zábradlí nad prostorem presbytáře (kněžiště). Jedná se o dvoumanuálový nástroj s mechanickou trakturou a zásuvkovou vzdušnicí. Pedál se nachází mimo malou varhanní skříň v prostoru oratoře. Veškerá péče o objekt probíhá pod dohledem zástupců památkové péče. Do roku 2010 to bylo pod dohledem památkového odboru MěÚ Humpolec, od roku 2010 přebral dohled nad péčí o památku Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu na KrÚ Vysočina. Odborná stanoviska ke stavebním zásahům, restaurování atd. vydává územní pracoviště NPÚ Telč, zástupci tohoto úřadu se účastní také kontrolních dnů apod. Jediným vlastníkem kostela Narození Panny Marie je Kanonie premonstrátů v Želivě. Kanonie byla zároveň i žadatelem a příjemcem dotace. Vlastník se snaží o pravidelnou údržbu objektů premonstrátského kláštera. Avšak vlastní investice byly především v minulosti značně omezeny z důvodů nedostatku vlastních prostředků. Z tohoto důvodu bylo v minulosti při větších rekonstrukcích apod. využíváno finančních zdrojů z dotačních programů. Kostel byl v minulosti a také i v budoucnosti bude využíván především ke svému účelu, tzn. k pravidelnému dennímu sloužení bohoslužeb. Pořádání dalších církevních obřadů/akcí jako jsou např. pohřby, duchovní obnovy aj. Kostel je také součástí prohlídkového okruhu kláštera, tomu také zůstává i po rekonstrukci kostela. Kostel byl v minulosti také využíván ke kulturním akcím, probíhaly zde např. koncerty duchovní hudby apod. Také v budoucnu je počítáno s tímto kulturním využitím objektu kostela. K čemuž přispějí i zrekonstruované varhany, což jejich technický stav v minulosti neumožňoval.

5. Charakteristika projektu a jeho cílů Smyslem projektu je vznik střediska pro duchovní a kulturní obnovu regionu. Zrealizovaný projekt v první řadě přispěl k obnově/záchraně národní kulturní památky, kterou je kostel Narození Panny Marie v Želivě. Způsob provedení obnovy památky je opakovatelný v ostatních historických objektech České republiky. Projekt přispěje k posílení rozvoje kulturního života v regionu a vzdělávací činnosti. Předmětem projektu je komplexní revitalizace kostela Narození Panny Marie v Želivě, v rámci projektu dojde k rekonstrukci stropu kostela, vnitřní výmalby a vyhotovení barevné fasády. Součástí projektu budou i rozsáhlé restaurátorské práce na vybraných prvcích vnitřního mobiliáře. Kompletním zrestaurováním projdou i oboje kostelní varhany.

6

Kanonie premonstrátů v Želivě Realizace projektu povede k nové programové nabídce v prostorách kostela, bude se jednat, jak o kulturní programovou nabídku (varhanní koncerty, hudební festival apod.), ta i o novou edukační činnost výukové varhanní kurzy. Jednotlivé aktivity projektu stavební a restaurátorské, které byly v rámci této akce zrealizovány, jsou v souladu s principy péče o kulturní dědictví. Prováděné zásahy přispívaly k ochraně a k obnově národní kulturní památky. Realizace celé akce byla pod dohledem zástupců památkové péče. Ke všem prováděným pracím byly ještě před jejich samotnou fyzickou realizací vydány závazná stanoviska památkové péče, podle nich bylo při rekonstrukci a restaurování postupováno. Zástupci památkové péče a to jak z KrÚ Jihlava, MěÚ Humpolec tak i NPÚ Telč se účastnili pravidelně všech kontrolních dnů. V případě vzniklých "rozporů" či při zjištění nových skutečností (např. po zpřístupnění těžko přístupných míst či odstranění prvků mobiliáře) měli zástupci památkové péče hlavní slovo při navržení nového řešení. Toto pak vedlo v některých případech i k realizaci dodatečných víceprácí. Realizovaný projekt má významný společenský přínos, neboť jde o duchovní středisko regionu. Projekt přispěl k obnově tohoto duchovního střediska i po stránce funkční. Kanonie do budoucna počítá s dalšími pracemi na obnově areálu kláštera. V současné době chystá Kanonie projekt, který řeší obnovu fasády jednotlivých objektů areálu kláštera. Současně s tím je i v plánu vybudovat v areálu kláštera parkoviště vč. hygienického zázemí pro turisty, které bude umístěno za branou kláštera. Oba záměry tak přispějí ke zlepšení estetického vjemu kláštera. Kanonie hodlá na tento záměr požádat o dotaci z IROP. Dalším zamýšleným projektem, je revitalizace "náměstíčka" v areálu kláštera (veřejné prostranství před objektem kostela). Cílem je navrátit prostranství jeho původní vzhled a jeho funkci. Z hlediska financování uvažuje Kanonie o předložení žádosti o dotaci do programu IROP.

6. Příjemce, organizační struktura, uplatnění principu partnerství Příjemcem dotace je Kanonie premonstrátů v Želivě. Klášter premonstrátu v Želivě řídí pan opat PhDr. ThLic. Šimek Jaroslav O.Praem. Převorem kláštera je PhDr. Zdeněk Charouz, Th.D. a provisorem je Th Mgr. Jan Med. Všechny zmíněné osoby jsou statutárními zástupci příjemce dotace. Do realizace projektu byl aktivně zapojen, jak pan opat PhDr. ThLic. Šimek Jaroslav O.Praem., tak především provisor kláštera Th Mgr. Jan Med. Pan opat byl do projektu zapojen především v přípravné fázi projektu, kdy jako statutární zástupce podepisoval dokumenty související s projektem a řídil projekt. Po schválení projektu byl pověřen vedením celého projektu vč. podpisu smluv s dodavateli pan Th Mgr. Jan Med. Tím, že došlo k vyčlenění jediné osoby pro projekt, která měla práva statutárního zástupce, se v budoucnu v řadě případů zrychlila jednání v nezbytných úkonech. Pro realizaci projektu byl u příjemce dotace ustanoven projektový tým, který se stával z těchto osob: 7

Kanonie premonstrátů v Želivě 







Th Mgr. Jan Med - statutární zástupce příjemce dotace, vedoucí projektu. V projektu byl zaměstnán na poloviční úvazek. V rámci projektu měl na starosti všechny tři zakázky spojené s restaurováním, byl u těchto zakázek vedoucí. Dále byl členem pracovní skupiny ke stavebním pracím. S projekty tohoto typu má ze svého působiště jako administrátor farnosti Úsobí bohaté zkušenosti, a to jak s restaurováním soch, mobiliáře apod., tak i se stavebními pracemi. Ing. František Marek CSc. - vedoucí pracovní skupiny ke stavebním pracím. S realizací obdobných projektů má dlouholeté zkušenosti. U příjemce dotace je od roku 2008 zaměstnán a má dlouholeté zkušenosti s realizací stavebních projektů spojených s obnovou kláštera. Mgr. Radek Veselý - člen všech pracovních skupin. V projektu byl zaměstnán na poloviční úvazek. Měl na starosti komunikaci s CRR, zpracování monitorovacích zpráv a hlášení, zpracování oznámení o změnách projektu aj. S těmito činnostmi má bohaté zkušenosti a to díky realizaci jiných dotačních projektů. Jiřina Zajíčková - členka všech pracovních skupin. Zaměstnankyně příjemce dotace. Zajišťovala administrativní záležitosti kolem projektu. Dále se podílela na organizaci projektu, komunikaci s dodavateli apod.

 Alena Radilová - účetní příjemce dotace. Prováděla zaúčtování veškerých výdajů projektu a jejich zaúčtování v rámci analytického účetnictví. V rámci realizace projektu byl členem projektového týmu Ing. Arch. Mikoláš Vavřín, který zajišťoval služby TDI. Další osobou, která byla zapojena do realizace projektu, byl Martin Vodák, který zajišťoval BOZP. Realizovaný projekt neměl partnera, při realizaci projektu tak nebyl uplatněn princip partnerství.

7. Popis průběhu prací v přípravné a realizační fázi V rámci přípravy projektu došlo k vypracování technického řešení projektu, jednak šlo o projekci klasických stavebních prací a jednak šlo o zpracování dílčích restaurátorských průzkumů. Nedílnou součástí těchto dokumentací jsou také dílčí rozpočty, které byly využity pro sestavení celkového rozpočtu projektu. V rámci stavebních prací byl zpracován projekt řešící rekonstrukci trhlin ve stropě kostela. Na základě této dokumentace bylo v roce 2011 vydáno pravomocné stavební povolení. V rámci projekčních prací bylo připraveno řešení vnitřní výmalby a výmalby fasády. Barevné řešení výmalby bylo následně odsouhlaseno orgány Památkové péče. Restaurátorské průzkumy se zabývaly jednak řešením nevyhovujícího stavu obou varhanních strojů v kostele (chorální a kůrové varhany), vybraných plastik v kostele, hlavního oltáře, lavic aj. Na základě restaurátorských průzkumů bylo vydáno i závazné stanovisko orgánů památkové péče. V rámci přípravných prací, jak již bylo zmíněno, byla

8

Kanonie premonstrátů v Želivě získána nezbytná stanoviska a rozhodnutí dotčených státních orgánů. Součástí přípravných prací bylo i zpracování žádosti o dotaci vč. nezbytných povinných příloh, jako je rozpočet projektu, studie proveditelnosti aj. Před samotným zahájením fyzických prací došlo k výběru zhotovitele stavby a dodavatelů restaurátorských prací. Vzhledem k hodnotě zakázek na restaurování bylo rozhodnuto, že výběrová řízení budou vyhlášena jako nadlimitní otevřené zakázky. V rámci realizace projektu byly vyhlášeny celkem čtyři výběrové řízení v uvedeném režimu. Jedno výběrové řízení se týkalo výběru zhotovitele stavebních prací. Další tři výběrová řízení se týkala restaurátorských prací, šlo o výběr restaurátora vnitřního mobiliáře, dále pak restaurátorů velkých kůrových varhan a malých chórových varhan. Oznámení o záměru vyhlášení zakázky bylo zveřejněno již v měsíci srpnu 2014, avšak vzhledem k složitosti zakázek došlo k samotnému vyhlášení výběrových řízení až v měsících listopad a prosinec 2014. Vzhledem k tomu, že se jednalo o nadlimitní výběrová řízení, byly zakázky uzavřeny až na konci měsíce března resp. počátkem měsíce dubna. Důležitým krokem, který byl učiněn ještě před zahájením všech prací, byla společná koordinační schůzka všech dodavatelů. K této schůzce došlo ihned po podpisu smluv. Vzhledem ke krátkému času na realizaci projektu a k velkému množství činností bylo nezbytné, aby se dodavatelé dohodli na nějakém společném harmonogramu postupu jednotlivých prácí. Tento krok měl významný dopad na úspěšné zvládnutí celé realizace projektu, jak se i později ukázalo. Navíc i díky oficiálnímu představení jednotlivých zhotovitelů, tak v řadě případů v budoucnu probíhala přímá komunikace mezi dodavateli navzájem, např. co se týče dalšího postupu prací apod. K lepší komunikaci mezi zainteresovanými subjekty přispělo i vytvoření společného adresáře, který obsahoval všechny důležité kontakty na dodavatele, zástupce objednatele, zástupce památkové péče aj. Stavební práce Stavební část projektu řešila obnovu vnitřní výmalby a obnovu vnější fasády objektu kostela. Tuto zakázku na základě výsledků výběrového řízení realizovala firma VIDOX s.r.o. Ještě než byly započaty jakékoliv stavební práce, došlo k zakrytí podlah kostela OSB deskami, také mobiliář byl překryt PVC folií. Následně došlo k výstavbě vnitřního lešení. V rámci stavebních prací bylo nejprve započato s obnovou vnitřní výmalby, avšak ještě předtím bylo nutné provést zajištění statiky klenby kostela, což bylo také součástí projektu. Jednalo se jednak o opravu trhlin ve stropě kostela a jednak o obnovu a doplnění táhel zpevňující strop kostela. Tyto práce probíhaly dle zpracované technické dokumentace. Kontrolních dnů se v této fázi účastnil i zpracovatel technické dokumentace a statik v jedné osobě pan Vinař. Způsob provádění vysprávky trhlin, tak byl ze strany stavební firmy s ním konzultován. V souvislosti s opravou trhlin vznikly jedny z víceprací, a to co se týkalo rozsahu nutných stavebních prací. Teprve až po postavení lešení bylo možné zjistit reálný stav statiky stropu, což vedlo k navýšení objemu prací spojených s touto činností. V rámci této fáze stavby došlo i ke stavebně historickému průzkumu. Část jednoho žebra klenby, byla na přání statika a zástupců památkové 9

Kanonie premonstrátů v Želivě péče odhalena (odstraněna omítka). Důvodem bylo zjištění způsobu realizace žebra klenby. Na základě tohoto průzkumu bylo zjištěno a i tím pádem i ověřen teoretický předpoklad, že Santini používal při zhotovení konstrukce žeber cihlové tvarovky. Tvarovky byly osazovány na bednění a vzájemně klínovány břidlicí a klínky. Při opravě trhlin byl použit materiál od firmy TUBAG. Poté co došlo k odkrytí půdy kostela, tj. odstranění nánosů apod., posoudil projektant provádění oprav trhlin i z druhé strany klenby a také mohl zhodnotit stávající stav instalovaných zpevňujících táhel. Zde došlo také k drobné změně v technickém řešení. V projektu bylo navrženo přidání stávajících táhel z důvodu poruchy omítky. Avšak nakonec se ukázalo, že toto řešení není nutné realizovat. Při detailní prohlídce však byla zjištěna závažnější "problém", během zásahů v minulosti došlo k odstranění části dřevěného táhla, čímž došlo i k jeho přerušení. Nově oproti dokumentaci statik tedy navrhl instalaci nového dřevěného táhla v těchto místech, jednalo se tak o vícepráci. Po té co došlo k vyspravení klenby kostela, došlo k přípravě povrchu vnitřní omítky. Dle projektové dokumentace mělo dojít pouze k očištění a penetraci omítky. Avšak po konzultacích na kontrolních dnech byl zvolen nový postup a to na základě požadavků památkové péče. Bylo rozhodnuto, že poslední barevná vrstva z první poloviny 20. století bude odstraněna, a to z důvodu materiálové nekompatibilnosti s novou výmalbou. Došlo tak k odstranění poslední hlinkové malby s hrubými štuky jemným přebroušením. Tato změna postupu znamenala nové vícepráce. Před samotným nanesením barvy na vnitřní omítku proběhla jednání k barevnému odstínu výmalby. Do této diskuze byli zapojeni jak zástupci Kanonie, tak zástupci památkové péče tak i restaurátoři. Právě restaurátoři provedli sondy a průzkumy barevnosti, výsledky pak představili na kontrolním dni. Bohužel v rámci kontrolního dne nepadla shoda na navržených barevných vzorcích, zástupci památkové péče požadovali ještě další sondy a průzkumy. Díky tomu tak došlo k značnému prodloužení doby (cca prodloužení o 1,5 měsíce) výběru barevného odstínu pro vnitřní výmalbu. Tato skutečnost pak měla nepříznivý dopad na provádění stavebních prací uvnitř kostela, došlo k posunu termínu pro dokončení prací uvnitř kostela. Toto zpoždění pak mělo dopad i na další zhotovitele, kteří prováděli restaurování. Týkalo se to restaurování velkých kůrových varhan, jejichž část se restaurovala přímo v kostele (varhaní skříň, podlaha kůru aj.). Další činností, která tímto byla negativně ovlivněna, bylo restaurování vnitřního mobiliáře. Vzhledem k tomu, že stavební práce řešily nejdříve prostor presbytáře, tak toto zpoždění nemělo negativní dopad na restaurování chórových varhan. Na kontrolním dni 18. 6. 2015 představila restaurátorka také laboratorní průzkumy, které potvrdili již před tím navrženou barevnost - bílá lomená okrem. Na základě těchto informací došlo na kontrolním dni k výběru barevného odstínu č. 9157 od firmy KEIM. Práce na fasádě kostela byly započaty již v měsíci červenci. Po zkušenostech s výběrem vnitřní barevnosti kostela, byl okamžitě vyzván restauratér k provedení průzkumů barevnosti fasády. Avšak zde byla situace podstatně složitější, neboť v 80. letech minulého století byla fasáda

10

Kanonie premonstrátů v Želivě kostela kompletně otlučena a vyhotovena nová fasáda. Restauratéři tedy využili venkovního lešení, které bylo postaveno nejprve na jižní straně kostela a pokusili se odebrat vzorky a provést sondy v hůře přístupných místech jako byla římsa, kde byl předpoklad, že by se mohla dochovat alespoň částečně původní fasáda. Při stanovení vnější barevnosti bylo také pátráno po historických dokumentech, ze kterých by se dalo čerpat, avšak ty poskytli jen minimum informací. Dalším zdrojem informací, který byl využit ke stanovení barevnosti fasády, byli pamětníci. Jednalo se o řemeslníky, kteří se v těch 80. letech minulého století podíleli na, restaurování fasády. Na základě těchto zdrojů pak restauratéři vybrali možné vzorky barev a byly provedeny vzorky nátěrů. V půlce měsíce srpna pak byla vybrána barevnost fasády kostela, byl zvolen barevný odstín č. 9078 od firmy KEIM. Před samotnou výmalbou fasády kostela došlo k vyspravení omítky, tak jak bylo popsáno v projektové dokumentaci. Avšak po postavení lešení, kdy došlo k zpřístupnění celé fasády, byl zjištěn větší rozsah poškození fasády. Bylo tedy nutné provést rozsáhlejší opravy fasády, než s jakými se počítalo v projektu, což vedlo ke vzniku víceprací. Dalšími stavebními pracemi, které byly spojené s obnovou vzhledu fasády kostela, byly kamenické práce. V rámci kamenických prací došlo k obnově kamenných prvků, především se jednalo o kamenné sokly ostění. V technické dokumentaci bylo navrženo pouze očištění kamenného soklu (sejmutí cementové stěrky) a zpevnění soklu (spáry kamenných desek). Tyto opravy se týkaly pouze rovného soklu, s opravou profilovaného soklu nebylo uvažováno. Dle předloženého restaurátorského záměru na opravu kamenného soklu a prohlídce skutečného stavu soklu za účasti orgánů památkové péče bylo rozhodnuto o celkové opravě, jak rovného, tak profilovaného soklu. Oprava bude provedena dle odsouhlaseného návrhu kameníka/restauratéra. V rámci těchto restaurátorských prací došlo k opravě kamenného soklu, mechanickému očištění zbytků cementových a vápenných malt, k odstranění biokoroze, k tmelení spár a poškozených kamenných částí, doplnění chybějících částí umělým kamenem. Na závěr došlo k barevné retuši (patinace) a to jak nových prvků, tak i spár, k plošnému zpevnění a hydrofobizaci. Tyto nové práce byly řešeny jako vícepráce.

Restaurování vnitřního mobiliáře Restaurátorské práce spočívaly v restaurování vybraných prvků vnitřního mobiliáře kostela. Zakázku na restaurování vnitřního mobiliáře na základě výsledků výběrového řízení realizovala firma Brandl s.r.o. Restaurování se týkalo především těchto prvků vnitřního mobiliáře - hlavní oltář, boční oltáře, mobiliář v prostoru presbytáře, kostelní lavice, balustrády, restaurování varhanních skříní aj. Ještě před zahájením restaurátorských prací bylo nutné získat od KÚ Jihlava souhlas s přemístěním vybraného mobiliáře do restaurátorských dílen firmy. Na základě vydaného souhlasu od KÚ Jihlava byl vybraný mobiliář přemístěn do restaurátorských dílen, kde pak 11

Kanonie premonstrátů v Želivě probíhalo samotné restaurování. Nad průběhem restaurováním v dílnách byl prováděn pravidelný dozor, a to v rámci kontrolních dnů, kterých se účastnili zástupci objednatele a památkové péče. Také v kostele v Želivě se konaly kontrolní dny, během kterých byl kontrolován průběh restaurátorských prací, a byly konzultovány restaurátorské postupy. Během provádění restaurátorských prací došlo k jejich zpoždění, musel tak být uzavřen dodatek na prodloužený termín realizace projektu. Na vině tomu bylo několik nepředvídatelných okolností. Jednou z nich byl zpožděný výběr odstínu vnitřní výmalby, neboť restaurování mobiliáře v kostele bylo závislé na probíhajících stavebních pracích. Naštěstí hned v úvodu při první koordinační schůzce se zástupci obou firem domluvili na společném postupu prací, bez této vstřícnosti obou zúčastněných stran by zvládnutí celé akce nebylo možné. Avšak dohodnutý časový plán byl narušen zdlouhavým výběrem barevného odstínu výmalby. Díky tomu, že stavební firma musela vyčkávat na výběr odstínu, se protáhly práce spojené s výmalbou, což mělo za následek zbrzdění i restaurátorských prací. Restaurátoři museli čekat, až bude vymalován presbytář, aby mohly započíst na restaurování chórových lavic a hlavního oltáře. Druhou skutečností, která prodloužila termín realizace projektu, byla realizace víceprací. K těmto vícepracím většinou došlo díky odkrytí běžně nepřístupných míst po demontáži vnitřního mobiliáře, s nimi tak nemohlo být počítáno v restaurátorském průzkumu. O realizaci těchto dodatečných prací rozhodli zástupci památkové péče. V rámci víceprací byly realizovány tyto činnosti:

 Změna rozsahu rekonstruování dřevěných mřížek - balustrád - boční lodě kostela: Na základě průzkumu zbytků mřížky bylo zjištěno, že původní rozsah mřížek byl větší, než se předpokládalo, a zahrnoval cca 40 bm (v projektu 32,3 bm). Z celku se dochovaly dva díly, z nichž pouze jeden lze použít, druhý bude restaurován a deponován, protože do původního umístění jej nelze vrátit kvůli změněné dispozici prostorového řešení, původní dispozice je neznámá.

 Změna povrchové úpravy kovové chórové mřížky - zlacení: Na základě sondážního průzkumu povrchové úpravy kovové mřížky v ateliéru restaurátora bylo zjištěno, že pod původními nátěry se nachází černý olejový nátěr se zlacením na listových zakončeních (oboustranné zlacení).

 Doplnění chybějících prvků na oltáři sv. Heřmana a na reliéfů Božího ducha: Analýzou zbytkových částí řezeb v depozitáři kostela bylo prokázáno, že na reliéfů Božího ducha byla původně ještě jedna okřídlená hlavička, z níž se ve zbytkových řezbách dochovala plochá spodní deska s obrysem. Stejným způsobem bylo také zjištěno, že původně byla ještě jedna okřídlená hlavička a ratolest na nástavci oltáře sv. Heřmana. Tyto chybějící prvky tak byly doplněny.

 Rekonstrukce umělého mramoru na predele oltáře sv. Norberta a ve spodní části vedle menzy: Během prací na oltáři sv. Norberta bylo zjištěno, že v minulosti nebyla dokončena povrchová úprava umělým mramorem ve spodní části predely oltáře sv.

12

Kanonie premonstrátů v Želivě Norberta a nezpracovaná plocha byla později doplněna cementovou omítkou. Bylo tak rozhodnuto provedení rekonstrukce umělého mramoru na ploše predely.

 Restaurování dekorativní výmalby dřevěných výplní spodních částí oken presbytáře: Během prací na výmalbě presbytáře se ukázalo, že spodní zaslepené části oken nejsou zazdívkou, ale dřevěnými výplněmi s iluzivní malbou šestihranné vitráže, provedené původně ve světlé neutrální barevnosti, která byla později přemalována tmavou malbou stejného geometrického členění. Bylo provedeno upevnění značně uvolněné dekorativní malby na dřevě, sejmutí přemalby a retuš původní verze malby.

Restaurování chórových varhan Restaurátorské práce spočívaly v kompletním restaurování chórových varhan. Zakázku na restaurování chórových varhan na základě výsledků výběrového řízení realizovala firma pana Rudolfa Valenty. Výběrové řízení na tuto zakázku bylo ukončeno nejdříve a tak zde byly započaty poptávané práce nejdříve ze všech zakázek. Restaurování varhanního stroje probíhalo v restaurátorské dílně pana Valenty ve Zbraslavi. Zde také během restaurování varhanního stroje probíhaly kontrolní dny za účasti zástupců objednatele a památkové péče. Jakmile byla započata instalace varhanního stroje v kostele, tak pak probíhaly kontrolní dny již v kostele v Želivě. Cílem restaurování varhanního stroje chórových varhan bylo vrácení stroje do jeho historicky původního stavu. V rámci restaurátorských prací došlo k průzkumu varhanního stroje a všech dostupných materiálů o těchto varhanách. V rámci restaurátorského průzkumu byl zjišťován i použitý materiál a to pro potřeby výroby nových dílů apod. Díky tomu bylo možné provést nezbytné opravy jednotlivých součástí s použitím dobových technologií a materiálů. Cílem restaurátorských prací tak bylo navrátit stroji jeho nejstarší doložitelnou dispozici. V rámci restaurování došlo k obnově plné funkčnosti hrací a rejstříkové traktury s využitím původních dílů, nepůvodní části byly nahrazeny kopiemi. Dřevěný části varhanního stroje, které byly napadeny červotočem, byly ošetřeny, dále materiál byl zakonzervován. V případě chybějících dřevěných a cínových píšťal došlo ke zhotovení jejich kopií. Nenávratně poškozené součásti varhanního stroje byly vyjmuty a došlo k jejich uchování pro kontrolu. Tyto části byly také nahrazeny kopiemi. Pohledovou část varhanní skříně restaurovala firma Brandl s.r.o. Díky průzkumům mohlo být obnoveno původní vzduchové hospodářství, byly vyrobeny kopie klínových měchů a dále došlo ke stanovení nejadekvátnějšího tlaku vzduchu u vzdušnic. V rámci restaurátorského průzkumu došlo ke zjištění pravděpodobného původního ladění a intonace varhan. Po konzultaci se zástupcem památkové péče byl zvolen i tón ladění intonace varhanního stroje.

13

Kanonie premonstrátů v Želivě Restaurování velkých kůrových varhan Restaurátorské práce spočívaly v kompletním restaurování a v historické rekonstrukci velkých kůrových varhan. Zakázku na restaurování kůrových varhan na základě výsledků výběrového řízení realizovala firma A.Q. Attentus Qualitatis s.r.o. Firma A.Q. Attentus Qualitatis s.r.o. zajišťovala restaurování varhanního stroje, hracího pultu, nepohledových částí varhanní skříně aj. Pohledovou část varhanní skříně restaurovala firma Brandl s.r.o. Restaurování varhanního stroje a dalších částí varhan probíhalo v restaurátorské dílně firmy v Kuřimy. V této dílně také v průběhu restaurování varhanního stroje probíhaly kontrolní dny za účasti zástupců objednatele a památkové péče. Jakmile byla započata instalace varhanního stroje v kostele, tak pak probíhaly kontrolní dny již v kostele v Želivě. Ještě před samotným restaurováním došlo k průzkumu stávajících varhan. Cílem rozboru varhan bylo zjistit jejich uspořádání. V rámci průzkumu došlo také k porovnání s jinými dochovanými varhanami od Dvorského (např. v Horkách nad Jizerou aj.). K dalšímu srovnání došlo u positivů Pavla Františka Horáka, zde byly porovnávány varhany v Hostinném a v Kutné Hoře u sv. Jakuba. Byl proveden materiálový rozbor kovových slitin píšťal. Došlo také k průzkumu varhanní skříně a podlahy pod varhany. U prospektových píšťal byla provedena zkouška výšky ladění, avšak vzhledem ke stavu píšťal, se jednalo jen o orientační měření. Na základě získaných poznatků pak bylo prováděno restaurování kůrových varhan. Restaurátorské práce řešily obnovu varhan jako funkčního celku, tzn. včetně konstrukcí skříní. Cílem restaurování byla obnova do předpokládaného původního stavu s respektováním jeho vývoje do konce 18. století. V rámci obnovy kůrových varhan byla zvolena koncepce třímanuálového nástroje. Vzhledem k tomu, že se nedochoval jediný hrací stůl od Dvorského, byl pro hrací stůl použit jako vzor hrací stůl Horáka (došlo tak k převzetí tvarosloví manuálové i pedálové klaviatury, rozmístění i písma popisků rejstříků aj.). Restaurováním prošly všechny historické píšťaly kovové i dřevěné píšťaly, a to od obou autorů Dvorského a Horáka. Chybějící píšťaly byly do rejstříků doplněny, tyto nové píšťaly tvaroslovím i menzurou navazují na píšťaly dochované. V případě rejstříků, u kterých nebyly v dochovaných píšťalách vzory, byly odvozeny podle dobových vzorů z jiných nástrojů. Restaurovaný varhanní stroj obsahuje nově celkem 37 rejstříků, s celkovým počtem 2 325 píšťal. Restaurované varhany budou sloužit především ke svému prvořadému účelu, tj. jako hudební doprovod během liturgií. Avšak zároveň tyto varhany budou sloužit pro koncertní využití. Toto koncertní použití vzhledem k provedení, dispozici a intonaci nástroje bude mít hlavní tendenci pro interpretaci hudební literatury z období bachovského a před bachovského, především z české oblasti a z oblastí jižního až středního Německa. Dále bude nástroj vhodný pro interpretaci současné muziky (tedy pouze díla, která nevyžadují žaluzii a rychlé změny registrace) a improvizace ve starém i moderním slohu. 14

Kanonie premonstrátů v Želivě Souběžně s ukončováním stavebních prací a restaurování bylo zahájeno zpracování dokumentu vzorové obnovy památky - popis obnovy památky. Tento dokument byl dokončen po skončení prací. Již v realizační fázi zahájí žadatel přípravu na programových aktivitách, které bude realizovat v provozní fázi projektu. Důvodem takto včasné přípravy je záměr žadatele, aby okamžitě po ukončení prací na obnově kostela byla zahájena nová programová nabídka vycházející z realizovaného projektu. V provozní fázi projektu je počítáno s tím, že bude kostel využíván k pořádání kulturních akcí, jako jsou koncerty duchovní hudby a to díky zrestaurovaným varhanám i k varhanním koncertům apod. Na této programové náplni, pracují pověření zástupci Kanonie už od podzimu loňského roku. V tomto směru již proběhla jednání s kompetentními subjekty. Počítá se s tím, že v kostele by probíhala část hudební festivalu Musica Figurata, resp. by se rozšířil i o varhanní a pěvecké koncerty. Zázemí kostela bude v budoucnu využito i pro edukační činnost a to pro výuku/cvičení, kurzy a workshopy duchovní hudby. V rámci komunikace s potenciálními návštěvníky kostela/kláštera, kulturních a společenských akcí hodlá Kanonie využít stávající komunikační kanály, které se jí v minulosti již osvědčily.

8. Harmonogram, rozpočet V rámci přípravy žádosti o dotaci byly stanoveny základní termíny projektu. Přehled termínů uvedených v žádosti o dotaci podává následující tabulka. fáze projektu přípravná fáze realizační fáze provozní fáze (udržitelnost)

zahájení 17.5.2014 11.8.2014 1.1.2016

ukončení 30.6.2014 31.12.2015 31.12.2021

Plánovaný harmonogram byl při realizaci projektu dodržen. Již v srpnu byla zahájena výběrová řízení a to zveřejněním odůvodnění veřejné zakázky, avšak samotná výběrová řízení byla vyhlášena až v měsíci listopadu a prosinci. Od měsíce března resp. počátkem měsíce dubna 2015 zahájili vybraní dodavatelé realizaci svých prací. Veškeré práce na obnově kostela byly ukončeny do konce roku 2015. Stavební práce a restaurování chórových varhan bylo ukončeno koncem měsíce listopadu 2015. Restaurování vnitřního mobiliáře bylo ukončeno v polovině měsíce prosince 2015, oproti původnímu termínu uvedenému ve smlouvě došlo k drobnému posunu tohoto termínu. Důvody byly již několikrát v předchozím textu zmíněny. Restaurování

15

Kanonie premonstrátů v Želivě velkých kůrových bylo ukončeno k 30.12.2015, také zde byl prodloužen termín realizace restaurátorských prací, což bylo také již okomentováno dříve v textu. V rámci realizace projektu došlo k tomu, že nebyl dodržen finanční harmonogram projektu, tak jak byl plánován v žádosti o dotaci. V průběhu realizace projektu došlo ke sloučení první a druhé finanční etapy. V plánované první etapě bylo vynaloženo jen minimum finančních prostředků, a to především z důvodů pozdějšího podpisu smluv o dílo. Jak bylo zmíněno výše, největší problémy nastaly s výběrem barevnosti vnitřní omítky. Výběr barevnosti se protáhl o více než měsíc a půl, což mělo za následek zpoždění navazujících prací. Z tohoto důvodu byl také zahájen výběr barevnosti fasády s předstihem, i tak zde došlo k průtahům při výběru. Avšak díky tomu, že na tyto práce již nenavazovali další činnosti/řemesla, tak toto zpoždění nemělo zásadní dopad na další harmonogram. V průběhu realizace projektu došlo ke změnám u některých položek rozpočtu. Avšak nejvýznamnějším faktorem, který měl dopad na položkový rozpočet, byly výsledky výběrových řízení. U všech veřejných zakázek došlo k vysoutěžení nižší ceny, než jaká byla projektována. K dalším změnám, došlo v souvislosti s realizací víceprací u některých zakázek projektu. Avšak i po započtení těchto víceprací nedošlo u daných činností k překročení plánovaných hodnot. Do projektu byly zahrnuty v průběhu realizace projektu ještě finanční prostředky související s projektovou přípravou projektu. Během realizace projektu došlo ke vzniku nezpůsobilých výdajů projektu, které se týkaly restaurování kůrových varhan. Díky zpoždění vnitřní výmalby (tato situace byla popsána výše) došlo k pozdější instalaci stroje varhan. Řemeslné práce sice proběhly v termínu (tj. do konce roku 2015), avšak navazující ladění intonace varhanního stroje nemohlo vzhledem ke klimatickým poměrům v kostele proběhnout. O nemožnosti provedení ladění intonace varhan v období prosince 2015 rozhodl zástupce památkové péče - pracovník NPÚ Telč. Na sestavení rozpočtu projektu se podíleli jednak stavební projektanti, kteří nacenili rozpočet dle aktuálních ceníkových cen stavebních prací. Nacenění restaurátorských prací provedli zkušení restauratéři, kteří zpracovávali dané restaurátorské záměry a mají bohatou zkušenost s touto činností. Vzhledem k prostorové komplikovanosti objektu kostela (značná výška objektu a značná členitost prostor) se jen stěží dalo předejít vniklým vícepracím. Co se týče nižší výše vysoutěžených cen za jednotlivé zakázky, tak zde se pravděpodobně ještě projevily dozvuky hospodářské krize z let minulých a tím pádem "hlad" firem po práci.

16

Kanonie premonstrátů v Želivě Kód

Název nákladu

Schválený rozpočet z toho neinvestiční (v Kč)

Schválený rozpočet (v Kč) 54 026 766,00

Upravený rozpočet celkem (v Kč) 54 001 188,81

01.01

Nákup pozemků

01.02

Stavební část a nezbytné venkovní, popř. vnitřní úpravy

01.03 01.04 01.05

Restaurátorské práce

02

Mobiliáře, expozice, vybavení

-

-

-

-

-

-

02.01

Nákup mobiliáře, expozic, vč. instalace

-

-

-

-

-

-

02.02

Technologická zařízení

-

-

-

-

-

-

02.03

Nákup nezbytného vybavení kanceláří

-

-

-

-

-

-

02.04

Nákup nehmotného majetku

-

-

-

-

-

-

02.05

Nákupy materiálu

-

-

-

03

Administrace projektu

946 634,00

728 834,00

969 578,67

728 799,10

787 700,30

546 921,83

03.01

Mzdové náklady, vč. povinného pojištění

728 834,00

728 834,00

728 799,10

728 799,10

546 921,83

546 921,83

03.02

Nákupy služeb

217 800,00

-

240 779,57

-

04

Publicita projektu

72 600,00

-

72 596,52

-

-

-

04.01

Výdaje na závěrečnou konferenci

-

-

-

04.02

Povinná publicita

05

Předpokládané čisté příjmy projektu

06

Způsobilé výdaje celkem

07

Nezpůsobilé výdaje celkem

08

Celkové výdaje projektu

-

-

33 298 161,70

Čerpání celkem z toho neinvestiční (v Kč)

Stavební část projektu

-

-

Čerpání celkem (v Kč)

01

-

-

Upravený rozpočet z toho neinvestiční (v Kč)

-

-

10 248 966,00

-

10 248 475,49

-

7 260 458,43

-

Zabezpečení výstavby (inženýrská činnost)

290 400,00

-

290 386,10

-

283 886,41

-

Projektová dokumentace stavby

125 840,00

-

378 483,97

-

378 471,87

-

43 361 560,00

-

43 083 843,25

-

25 375 344,99

-

-

72 600,00 55 046 000,00 -

55 046 000,00

-

-

-

72 596,52

-

-

-

55 043 364,00

-

-

-

55 043 364,00

728 799,10 -

728 799,10

240 778,47

42 347,97 -

-

-

34 128 209,97

546 921,83

103 234,09

26,17

34 231 444,06

546 948,00

17

Kanonie premonstrátů v Želivě 9. Rizika a jejich eliminace Mezi hlavní předpoklady projektu patří jednoznačně vyřešená vlastnická práva příjemce k objektu kostela. Příjemce má dlouholeté bohaté zkušenosti se správou klášterního majetku, v minulosti úspěšně zrealizoval obdobné projekty financované z dotačních programů. Kanonie má také bohaté zkušeností s pořádáním kulturních akcí, které budou jedním z výstupů projektu. Již v rámci studie proveditelnosti příjemce stanovil rizika a k nim navrhl vhodné nástroje na jejich eliminaci. Během realizace projektu se snažil tímto systémem eliminace rizik řídit. Ve studii byla rizika rozdělena do tří dílčích oblastí, s tím že v každé oblasti se vyskytují závažná rizika, která mohou mít zásadní vliv na úspěšnou realizaci celého projektu. Ke všem navrženým rizikům byly navrženy opatření, které by vedly k eliminaci rizik. Účinnost navržených opatření se odvíjí od toho, zda jde o rizika vnitřní, nebo zda jde o rizika vnější. Díky tomuto dopředu zpracovanému systému řízení rizik, se podařilo projekt včas zrealizovat. Do rizik vnitřních byla započítána taková rizika, která může příjemce dopředu ovlivnit, resp. určitým způsobem korigovat a předcházet jim (jde např. o nevhodně nastavená organizační struktura žadatele, nejasné pravomoci, odpovědností, lhůty a komunikační standardy, pozdní příprava programové náplně, která nebude připravena současně s dokončením rekonstrukce prostor aj.). Mezi rizika vnější, kterým příjemce jen omezeně může předcházet, patří např. zásah vyšší moci do projektu znemožňující dodržení podmínek IOP, mimořádná inflace, zásadní změna úrokových sazeb apod. Příjemce počítal během realizace projektu s tím, že i tato vnější rizika mohou nastat, avšak má jen omezené možnosti, jak těmto rizikům předcházet. Mezi vnější rizika, se kterými se setkal příjemce během realizace, bylo např. zdlouhavější rozhodování zástupců památkové péče v případě výběru barevnosti vnitřní výmalby. Zde se příjemce snažil aktivně vytvářet podmínky, aby toto riziko co nejvíce eliminoval, byly např. svolávány mimořádné kontrolní dny, účast restaurátorů na kontrolních dnech aj. I přes tyto nesnáze se podařilo dodržet konečný termín realizace projektu. Všechny změny, ke kterým jednak došlo v projektu, ale i ke kterým by mohlo dojít v projektu, příjemce dopředu konzultoval s poskytovatelem dotace. Zástupci poskytovatele dotace, také byli pravidelně informováni o postupu prací na projektu. Další významné riziko, ke kterému může u projektu dojít je pokles tržeb, nebo naopak nárůst výdajů v období udržitelnosti. Příjemce při přípravě funkčního využití a stanovení vytíženosti objektů vycházel z vlastních zkušeností. Do výpočtů týkajících se udržitelnosti projektu tak byly zahrnuty reálné hodnoty. Vzhledem k tomu, že jde o veřejně prospěšný projekt, který bude generovat jen omezené množství finančních prostředků na pokrytí provozu.

18

Kanonie premonstrátů v Želivě 10.

Identifikace vzorových prvků obnovy

Obnova chórových varhan V době ceciliánských reforem došlo k odstranění původních měchů a k jejich náhradě za nové, s odlišnou konstrukcí a funkčností, což pozměnilo i zvukovou podobu varhan. Proto při restaurování bylo navrženo zhotovit restaurátorskou kopii barokních měchů, což je poměrně náročný úkol, neboť zhotovení takových měchů se na varhanářské škole neučí. Dnes to dovedou pouze varhanáři se znalostmi historických varhan a jejich restaurování. Tento náročný úkol vylo třeba splnit i v případě želivských chórových varhan. Při této rekonstrukci byly použity dobové způsoby práce, dobové materiály (odpovídající dřeva, kůže a materiál pantů).

19

Kanonie premonstrátů v Želivě Součástí byly i takové detaily, jako dobový způsob tvarosloví, respektive zdobné prvky nosné stolice, což nacházíme většinou jen u dobrých barokních mistrů.

Autorem fotografií je Rudolf Valenta.

Obnova hlavního oltáře Celková obnova kostela zahrnovala velké množství úkonů na mobiliáři a dalším liturgickém zařízení. Jednalo se o práce z mnoha oborů restaurování a odborného uměleckého řemesla, mj. práce truhlářské, malířské, pozlacovačské a další. Kromě dřevěných částí bylo nutno obnovit díla z kovu, případně rekonstruovat, tj. znovu vytvořit, umělý mramor původní technikou. Vedle konstrukčních prvků byly obnoveny také velké výměry povrchových úprav. Kritériem obnovy bylo důsledné vyhodnocení dalších zjištění, vzniklých v úvodní etapě prací, tedy při snímání novodobých méně kvalitních vrstev. Hlavní oltář Narození Panny Marie představuje soubor barokní architektury, sochařské výzdoby a plastických dekorativních prvků, kromě svícnů vesměs vytvořených technikou dřevořezby. Povrchová úprava na jednotlivých prvcích oltáře svojí úrovní provedení v nejstarších dochovaných vrstvách, prokázanou teprve po odborném plošném sejmutí souvrství druhotných vrstev, představuje z památkového hlediska kromě jiného značně hodnotný doklad dobové úrovně štafířského řemesla a byla proto podrobena náročnému a pro každou situaci specifickému procesu restaurování. Mezi nejzdařilejší dílčí realizaci v rámci celkově vysoké kvality díla lze proto zařadit obnovu povrchové úpravy baldachýnu, plastické výzdoby architektury kolem hlavního oltářního obrazu. 20

Kanonie premonstrátů v Želivě Jde o rozsáhlé plochy stříbření, které byly odkryvem mladších vrstev odhaleny v překvapivém zachování a vznikla potřeba rehabilitace jejich historické výtvarné kvality a výrazu. Proto zde byla zvolena pracovně náročnější varianta, která respektuje dochovanou patinu a autenticitu v míře nesrovnatelné s postupy v praxi často převládajícími, kdy je zranitelné a tudíž po odkryvu částečně absentující stříbření často plošně rekonstruováno „přehozením“ plátkovým stříbrem. V případě baldachýnů došlo však k náročné retuši defektů, která byla prováděna jako scelující a nápodobivá okolním zachovalým plochám. Také došlo k obnově jemného malířsky provedeného dekoru na stříbřených plochách, zde byly retuše a rekonstrukce prováděny velmi úsporně, s cílem nepotlačit výraz originálu. Zvolená varianta je na provedení náročnější, je však také esteticky mnohem kultivovanější, nežli běžně používaná plošná rekonstrukce. Jak již bylo zmíněno, odpovídá výsledek do značné míry původnímu výtvarnému záměru a pomohl navrátit hlavnímu oltáři jeho původní výraz.

Před restaurováním

Po restaurování

21

Kanonie premonstrátů v Želivě Obnova vnitřní omítky Obnova vnitřní omítky probíhala v několika krocích, nešlo jen o samotnou výmalbu, ale došlo také k vyspravení omítek (především se jednalo o opravu trhlin) a přebroušení povrchu omítek. Oprava trhlin ve stropě kostela probíhala dle zpracované technické dokumentace. Kontrolních dnů se v této fázi účastnil i zpracovatel technické dokumentace a statik v jedné osobě pan Vinař. Způsob provádění vysprávky trhlin, tak byl ze strany stavební firmy s ním konzultován. Při opravě trhlin byl použit materiál od firmy TUBAG. V rámci této fáze stavby došlo i ke stavebně historickému průzkumu. Část jednoho žebra klenby, byla odhalena odstraněna omítka a to z důvodu zjištění způsobu realizace žebra klenby. Na základě tohoto průzkumu bylo zjištěno a i tím pádem i ověřen teoretický předpoklad, že Santini používal při zhotovení konstrukce žeber cihlové tvarovky. Tvarovky byly osazovány na bednění a vzájemně klínovány břidlicí a klínky.

V okamžiku kdy došlo k vyspravení klenby kostela, následovala příprava povrchu vnitřní omítky. Dle projektové dokumentace mělo dojít pouze k očištění a penetraci omítky. Avšak po konzultacích na kontrolních dnech byl zvolen nový postup. Bylo rozhodnuto, že poslední barevná vrstva z první poloviny 20. století bude odstraněna, a to z důvodu materiálové nekompatibilnosti s novou výmalbou. Došlo tak k odstranění poslední hlinkové malby s hrubými štuky jemným přebroušením. 22

Kanonie premonstrátů v Želivě

Na počátku měsíce května, kdy byla díky lešení zpřístupněna klenba kostela, byly hned započaty průzkumné práce na barevnosti vnitřní omítky. Restauratéři pro svoje sondy zvolili právě hůře přístupná místa (jako jsou římsy, žebra kleneb apod.), kde byl předpoklad, že by zde mohla být zachována plná barevná stratigrafie výmalby kostela. Restaurátoři následně představili výsledky průzkumů na kontrolním dni 21. 5. 2015. Zde pak proběhla jednání k barevnému odstínu výmalby. Do této diskuze byli zapojeni jak zástupci Kanonie, tak zástupci památkové péče tak i restaurátoři. Bohužel v rámci kontrolního dne nepadla shoda na navržených barevných vzorcích, zástupci památkové péče požadovali ještě další sondy a průzkumy. Na kontrolním dni byly alespoň vybrány následující vzorky maleb ze vzorníku maleb KEIM: č. 9870, č. 9157, č. 9137 a č. 9097., stavební firma na příští kontrolní den 9. 6. 2015 zajistí kontrolní nátěry v minimální šíři minimálně 30 cm. Na následujícím kontrolní dni zástupci památkové péče si vyžádali laboratorní průzkum vzorků výmalby, na základě tohoto průzkumu bude zvolena výsledná barevnost výmalby. Na kontrolním dni 18. 6. 2015 představila restaurátorka také laboratorní průzkumy, které potvrdili již před tím navrženou barevnost - bílá lomená okrem. Na základě těchto informací došlo na kontrolním dni k výběru barevného odstínu č. 9157 od firmy KEIM.

23


Popis provozní fáze

Ihned po ukončení realizace projektu začal být kostel využíván, a to pro svůj primární účel tj. k pořádání bohoslužeb. Dne 1. 1. 2016 zde byla slavnostní mše při příležitosti otevření Brány milosrdenství, tuto slavnostní mši sloužil želivský opat PhDr. ThLIC. Jáchym Jaroslav Šimek O.Praem. Kostel je tak přístupný turistům, kteří do této lokality zavítají, v rámci prohlídkového okruhu si mohou také kostel prohlédnout. Prohlídkové trasy po klášteře jsou celoročně návštěvníkům otevřené. V provozní fázi bude kostel využíván k pořádání kulturních akcí, jako jsou koncerty duchovní hudby a díky zrestaurovaným varhanám i k varhanním koncertům apod. Na této programové náplni, pracují pověření zástupci Kanonie už od podzimu loňského roku. Počítá se s tím, že v kostele by probíhala část hudební festivalu Musica Figurata, resp. by se rozšířil i o varhanní a pěvecké koncerty. Zázemí kostela bude v budoucnu využito i pro edukační činnost a to pro výuku/cvičení, kurzy a workshopy duchovní hudby. Na provozní fázi projektu jsou plánované tyto aktivity, které budou každoročně probíhat:              

12.

Velikonoční varhanní koncert Adventní varhanní koncert Koncert sboru ROSA a ČVÚT, celkem 2x KAREL IV. - prohlídky s příběhem, celkem 6x Koncert populární hudby v kostel 1x ročně CONVIVIUM - koncert 1x Festival Musica Figurata - o této akci se nyní diskutuje s ohledem na zajištění finančních prostředků koncert - Jan Jakub Ryba - Česká mše vánoční MUSICA SILOENSIS Adorace při hudbě Duchovní cvičení Prvosobotní duchovní obnova - 12x ročně P.Collins a Marry Shaw seminář - 4x Alfa kurz - 13x Noc kostelů 1x

Shrnutí, zhodnocení a doporučení

Záměrem projektu "Kostel Narození Panny Marie v Želivě - středisko pro duchovní a kulturní obnovu regionu" byla komplexní obnova objektu kostela, která spočívala ve stavební obnově a 24

Kanonie premonstrátů v Želivě v restaurování vnitřního mobiliáře a varhan. Na tuto investiční část navazuje programová nabídka, která má za cíl podpořit nárůst návštěvnosti premonstrátského kláštera a zajištění dostatečného využití objektu kostela z pohledu kulturních, společenských a edukačních aktivit. Vybraní zhotovitelé stavebních a restaurátorských prací měli na provedení prací pouhých osm měsíců, resp. v případě prodloužení zakázek na restaurování vnitřního mobiliáře a kůrových varhan devět měsíců. K dodržení takto napjatého harmonogramu mohlo dojít jen díky vzájemné ochotě a dohodě zúčastněných subjektů. Na úvodní koordinační schůzce si zástupci jednotlivých dodavatelů mezi sebou domluvili společný časový postup prací. Pro všechny restauratéry byla důležitá dohoda na postupu prací se stavební firmou, která jim vyšla vstříct a okamžitě začala provádět obnovu vnitřních prostor od prostorů presbytáře směrem ke kůru. Instalované lešení mohli využít i restauratéři, což jim usnadnilo jejich práci. Během realizace projektu probíhaly pravidelné kontrolní dny u jednotlivých činností, což umožnilo dopředu předejít případným komplikacím při provádění dalších prací. Příjemce také průběžně informoval zástupce poskytovatele dotace o průběhu projektu. S poskytovatelem dotace byly také dopředu probírané případné změny v projektu. Toto vše umožnilo do určité míry bezproblémovou realizaci projektu. Příjemce dotace by bez poskytnuté finanční podpory z dotačního programu IOP nebyl schopen z vlastních finančních prostředků zrealizovat projekt v tomto rozsahu. Realizace těchto aktivit by probíhala bez dotačních prostředků dlouhodobě a jen po menších částech.

25


Fotodokumentace projektu

Fotodokumentace původního stavu, restaurování a stavební práce

26


27


28


29


Patinace balustrády

Restaurování umělého mramoru

30


31


32


33

Kanonie premonstrátů v Želivě Stav po ukončení restaurátorských a stavebních prací

34


35


36


37


38


39


40


41


42


43


44


45


46

Kostel Narození Panny Marie v Želivě - středisko pro duchovní a kulturní obnovu regionu

Recommend Documents