STUDIE PŘEKLÁDACÍ STANICE ODPADŮ VE STŘEDOČESKÉM KRAJI

STUDIE PŘEKLÁDACÍ STANICE ODPADŮ VE STŘEDOČESKÉM KRAJI

Zpracovatel: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s.

duben 2014

Obsah Úvod...................................................................................................................................... 7 Analytická část ...................................................................................................................... 8 1. Možnosti lokalizace překládacích stanic ve vztahu k obcím a předpokládanému rozvoji odpadového hospodářství ve Středočeském kraji .............................................................. 8

2.

3.

4.

1.1

Terénní šetření v obcích Středočeského kraje ..................................................... 8

1.2

Shrnutí terénního šetření (řízený rozhovor) .......................................................... 9

1.3

Shrnutí dotazníkové šetření ................................................................................20

1.4

Přehled a charakteristika existujících sdružení obcí v rámci kraje .......................32

Připravované projekty v OH na území kraje ...............................................................43 2.1

Zařízení MBÚ .....................................................................................................43

2.2

Stav přípravy ZEVO Mělník.................................................................................45

2.3

Záměry odpadových firem na území kraje ..........................................................46

2.4

Alternativní možnosti energetického využívání SKO ...........................................47

Technologický a logistický rámec pro přepravu KO ve Středočeském kraji ................51 3.1

Základní charakteristika technologie překládací stanice......................................51

3.2

Možnosti přepravy odpadů po železnici ..............................................................58

3.3

Stav a možnosti využití železniční přepravy odpadů ve Středočeském kraji .......60

3.4

Stav a možnosti využití lodní přepravy odpadů ve Středočeském kraji ...............62

Hmotnostní toky odpadů z obcí v rámci kraje .............................................................64 4.1

Model produkce hlavních skupin odpadů ............................................................64

Návrhová část ......................................................................................................................73 1.

2.

Shrnutí analytické části ..............................................................................................73 1.1

Možnosti lokalizace překládacích stanic v obcích Středočeského kraje ..............73

1.2

Připravované projekty v OH na území kraje ........................................................74

1.3

Možnosti železniční přepravy odpadů v rámci kraje ............................................75

1.4

Možnosti lodní přepravy odpadů v rámci kraje ....................................................75

1.5

Obecně technické požadavky na překládací stanice ...........................................76

1.6

Hmotnostní toky odpadů z obcí v rámci kraje......................................................76

Předpoklady a východiska pro návrhovou část ..........................................................77 2.1

Legislativní rámec ...............................................................................................77

2.2 Možnosti energetického využití vhodných komunálních odpadů ve Středočeském kraji .......................................................................................................78 2.3

Prognóza produkce komunálních odpadů v kraji .................................................78

2.4

Základní technologické řešení překládací stanice ...............................................80

2.5

Možnosti přepravy odpadů na území Středočeského kraje .................................80

3.

Parametry pro vymezení variant umístění překládacích stanic v rámci kraj................83

4.

Požadavky na přijímací terminál odpadů v ZEVO Mělník ...........................................84

5.

Vymezení variant .......................................................................................................85

2

6.

Popis variant ..............................................................................................................86 6.1 Varianta 1a – překládací stanice na vybraných skládkách s využitím silniční přepravy .......................................................................................................................86 6.2 Varianta 1 b - překládací stanice na vybraných skládkách s kombinací silniční a železniční přepravy .......................................................................................................96 6.3 Varianta 2a – překládací stanice na obecních lokalitách a vybraných skládkách s využitím silniční přepravy .........................................................................................104 6.4 Varianta 2 b - překládací stanice na obecních lokalitách a vybraných skládkách s kombinací silniční a železniční přepravy ..................................................................114

7.

Hodnocení variant ....................................................................................................122

8.

Návrh doporučeného řešení překládacích stanic .....................................................124 8.1

9.

Využití překládacích stanic pro další druhy odpadů ..........................................124

Návrh organizace systému překládacích stanic .......................................................125

10.

Ekonomika překládacích stanic ............................................................................129

11.

Doporučení dalšího postupu.................................................................................131

12.

Závěr ....................................................................................................................132

Příloha č. 1 .........................................................................................................................133

3

Externí přílohy (na CD nosiči) Příloha 1: Seznam vybraných obcí Středočeského kraje pro terénní šetření (na CD nosiči) Příloha 2: Dotazovaná témata v rámci terénních šetření (na CD nosiči) Příloha 3: Dotazník (na CD nosiči) Příloha 4: Shrnutí popisující východiska a cíle realizace Studie (na CD nosiči)

Seznam grafů Graf č.1: Návratnost dotazníkového šetření Graf č.2: Návratnost dotazníkového šetření (přepočet na obyvatele) Graf č.3: Otázka - Jste spokojeni se současným řešením nakládání s odpady ve Vaší obci? Graf č.4: Otázka - Kdo provádí svoz SKO ve Vaší obci? Graf č.5: Otázka - Kam je SKO odváženo? Graf č.6: Otázka - Smluvní zajištění svozu SKO Graf č.7: Otázka - Jak daleko se SKO vozí? Graf č.8: Otázka - Kam je tříděný sběr odvážen? Graf č.9: Otázka - Kdo provádí svoz odděleného sběru bioodpadu? Graf č.10: Otázka - Jste informováni o předpokládaném vývoji legislativy v OH, zejména s ohledem na omezení či zákaz skládkování především směsných komunálních odpadů? Graf č.11: Otázka - Plánujete v nejbližší době významnou změnu ve způsobu nakládání s odpady spadajícími do systému obce? Graf č.12: Otázka - Realizujete aktuálně projekty či investice do oblasti odpadového hospodářství? Graf č.13: Otázka - Plánujete v nejbližší době projekty či investice do oblasti odpadového hospodářství? Graf č.14: Otázka - Máte informace o projektu Integrovaného systému nakládání s odpady (ISNO) ve Středočeském kraji? Graf č.15: Otázka - Pokud ano, souhlasíte se závěry studie k ISNO týkající se energetického využití směsných komunálních odpadů? Graf č.16: Otázka - Máte zájem o zapojení se do tohoto krajského řešení Integrovaného systému nakládání s odpady? Graf č.17: Otázka - Měli byste zájem o realizaci překládací stanice na území Vaší obce? Graf č.18: Otázka - Pokud ANO, existují ve Vaší obci vhodné pozemky? Graf č.19: Otázka - Je obec členem sdružení/svazku/mikroregionu/MASky? Graf č.20: Otázka - Je obec členem mikroregionu? Graf č.21: Otázka - Je obec členem svazku či sdružení?. Graf č.22: Otázka - Je obec členem MASky? Graf č.23: Otázka - Jste spokojeni s fungováním mikroregionu? Graf č.24: Otázka - Jste spokojeni s fungováním svazku či sdružení? Graf č.25: Otázka - Jste spokojeni s fungováním MASky?

4

Seznam obrázků Obrázek č.1: Překládací stanice Sedlčany Obrázek č.2: Znázornění možných lokalit pro umístění překládacích stanic dle zájmu jednotlivých obcí Obrázek č.3: Schéma toku odpadu Obrázek č.4: Překládací stanice-příklad umístění Obrázek č.5: Nakládka návěsu (walking floor) Obrázek č.6: Detail nakládaného návěsu Obrázek č.7: Schéma nakládky s použitím lisovacích kontejnerů Obrázek č.8: Detail nakládky s použitím lisovacích kontejnerů Obrázek č.9: Přepravní kontejnery v systému ACTS Obrázek č.10: Přepravní kontejnery v systému Innofreight

Seznam map Mapa č.1: Hustota zalidnění kraje dle ORP Mapa č.2: Intenzita produkce vytříděného papíru na území Středočeského kraje Mapa č.3: Optimální spádové území dotřiďovacích linek na papír Mapa č.4: Intenzita produkce vytříděného plastu na území Středočeského kraje Mapa č.5: Optimální spádové území dotřiďovacích linek na plasty Mapa č.6: Intenzita produkce vytříděného skla na území Středočeského kraje Mapa č.7: Intenzita produkce SKO na území Středočeského kraje Mapa č.8: Intenzita produkce objemných odpadů na území kraje Mapa č.9: Spádové území skládek Mapa č.10: Silniční síť ve Středočeském kraji Mapa č.11: Železniční síť ve Středočeském kraji Mapa č.12: Dopravní vzdálenost z obcí na nejbližší překládací stanici (varianta 1) Mapa č.13: Spádové oblasti jednotlivých překládacích stanic (varianta 1a) Mapa č.14: Přepravní proudy z překládacích stanic do ZEVO Mělník (varianta 1a) Mapa č.15: Obce dotčené přepravními proudy z překládacích stanic do ZEVO Mělník (varianta 1a) Mapa. č.16: Celkové náklady na překládku a přepravu (varianta 1a) Mapa č.17: Přepravní proudy z překládacích stanic do žel. stanic nakládky kontejnerů (varianta 1b) Mapa č.18: Obce dotčené přepravními proudy z překládacích stanic do železničních stanic nakládky kontejnerů (varianta 1b) Mapa č.19: Celkové náklady na překládku a přepravu (varianta 1b) Mapa č.20: Vzdálenost obcí od nejbližší překládací stanice (varianta 2) Mapa č.21: Spádové oblasti překládacích stanic (varianta 2) Mapa č.22: Přepravní proudy z překládacích stanic do ZEVO Mělník (varianta 2a) Mapa č.23: Obce dotčené přepravními proudy do Mělníka (varianta 2a) Mapa č.24: Celkové náklady na překládku a přepravu (varianta 2a) Mapa č.25: Přepravní proudy z překládacích stanic do žel. stanic nakládky kontejnerů (varianta 2b)

5

Mapa č.26: Obce dotčené přepravními proudy z překládacích stanic do žel. stanic nakládky kontejnerů (varianta 2b) Mapa č.27: Celkové náklady na překládku a přepravu (varianta 2b)

Seznam tabulek Tabulka č.1: Seznam navštívených obcí s informací o možnostech umístění překládací stanice Tabulka č.2: Přehled existujících sdružení obcí s právní formou DSO ve Středočeském kraji Tabulka č.3: Seznam záměrů výstavby technologického konceptu MBÚ Tabulka č.4: Lokality pro výstavbu MBÚ dle návrhu POH ČR Tabulka č.5: Prognóza hlavních skupin KO z obcí na území Středočeského kraje (tis. t/rok) Tabulka č.6: Prognóza energeticky využitelných odpadů na území Středočeského kraje (tis. t/rok) Tabulka č.7: Rozdělení překládacích stanic do velikostních skupin Tabulka č.8: Charakteristika jednotlivých stanic z pohledu plánované kapacity a vzdálenosti k ZEVO (varianta 1a) Tabulka č.9: Teoretické průměry počtů svozových aut do překládacích stanic (varianta 1a) Tabulka č.10: Orientační provozní náklady překládacích stanic (varianta 1a) Tabulka č.11: Investiční náklady překládacích stanic (varianta 1a) Tabulka č.12: Odhad přepravních souprav ve stanicích (varianta 1a) Tabulka č.13: Charakteristika jednotlivých stanic z pohledu plánované kapacity (varianta 1b) Tabulka č.14: Orientační provozní náklady překládacích stanic (varianta 1b) Tabulka č.15: Investiční náklady překládacích stanic (varianta 1b) Tabulka č.16: Odhad přepravních vozidel a jejich investiční náročnosti (varianta 1b) Tabulka č.17: Teoretické průměry počtů svozových aut do překládacích stanic (varianta 2) Tabulka č.18: Charakteristika jednotlivých stanic z pohledu plánované kapacity a vzdálenosti k ZEVO (varianta 2a) Tabulka č.19: Orientační provozní náklady překládacích stanic (varianta 2a) Tabulka č.20: Orientační přehled investičních nákladů (varianta 2a) Tabulka č.21: Teoretická potřeba přepravních vozidel a jejich investiční náročnost (varianta 2a) Tabulka č.22: Charakteristika jednotlivých stanic z pohledu plánované kapacity a vzdálenosti k ZEVO (varianta 2b) Tabulka č.23: Orientační provozní náklady pro každou stanici (varianta 2b) Tabulka č.24: Orientační přehled investičních nákladů (varianta 2b) Tabulka č.25: Teoretická potřeba přepravních vozidel a jejich investiční náročnost (varianta 2b) Tabulka č.26: Přehled teoretických průměrných nákladů na tunu přepravovaného SKO

6

Úvod Cílem studie „Překládací stanice odpadů ve Středočeském kraji“ (dále také „Studie“) je návrh vhodných lokalit pro shromažďování a následnou přepravu odpadů zejména směsného komunálního odpadu, ale i objemného odpadu, recyklovatelných odpadů či bioodpadů. Navržené řešení systému překládacích stanic bude akceptovat především vhodnost umístění těchto zařízení ve Středočeském kraji ve vazbě na nejvhodnější dopravní podmínky v lokalitě a na zajištění vhodných variant pro přepravu odpadů na konečná zařízení pro využití odpadů. Studie navazuje na v roce 2012 zpracovaný odborný dokument Technickoekonomická analýza integrovaného systému nakládání s komunálními odpady ve Středočeském kraji, který se zaměřil na komplexní analýzu a návrh řešení aktuálních problémů odpadového hospodářství Středočeského kraje. Předkládaná Studie se dělí na analytickou a návrhovou část. Stěžejní částí analytické části Studie spočívá v terénním šetření ve vybraných obcích a městech Středočeského kraje formou řízeného rozhovoru a dotazníkového průzkumu mezi dalšími vytipovanými obcemi Středočeského kraje. Dále byly mapovány možnosti využití silniční, železniční a lodní přepravy v kraji a další podpůrné doplňující informace, které tvoří podklad pro návrh systému překládacích stanic vč. jejich technického řešení. Návrhová část se zabývá variantním řešením pro umístění překládacích stanic, které budou určeny zejména pro překládku a následnou přepravu SKO a objemných odpadů přednostně na ZEVO Mělník. Jednotlivé varianty jsou popsány z hlediska kapacity a technické náročnosti a ekonomiky provozu. Varianty jsou následně porovnány a vyhodnoceny z hlediska vhodnosti pro obce a města Středočeského kraje.

7

Analytická část 1. Možnosti lokalizace překládacích stanic ve vztahu k obcím a předpokládanému rozvoji odpadového hospodářství ve Středočeském kraji 1.1 Terénní šetření v obcích Středočeského kraje V rámci terénního šetření v obcích Středočeského kraje byly zjišťovány především tyto vstupní informace: - možnosti spolupráce s okolními obcemi, - míra ochoty zapojit se do společného řešení některých částí systému nakládání s komunálními odpady, - představa rozvoje odpadového hospodářství (OH) v obci, - vazba obcí na jednotlivé svozové firmy a provozovatele skládek a další zařízení, - reálné možnosti umístění překládacích stanic v obcích, - vhodné pozemky na základě územního plánu a pohovoru se zástupci měst/obcí. Terénní šetření v obcích Středočeského kraje bylo prováděno dvěma způsoby. Jednak bylo realizováno formou řízeného rozhovoru ve vybraných obcích a městech. Pro osobní rozhovor bylo vybráno všech 26 obcí s rozšířenou působností, které byly doplněny o dalších 74 obcí zpravidla velikostní skupiny nad 1 000 obyvatel. Celkový počet takto vybraných obcí bylo 100. Jednalo se o obce a města zastupující 689 339 obyvatel Středočeského kraje. Dalších 466 obcí bylo obesláno písemně formou dotazníků. Jednalo se z převážné většiny o obce nad 500 obyvatel. Oslovených 466 respondentů zastupovalo v přepočtu 413 049 obyvatel obcí a měst Středočeského kraje. Celkově bylo do terénního šetření zahrnuto 566 měst a obcí Středočeského kraje, které v přepočtu zahrnují 1 102 388 obyvatel Středočeského, tj. 88 % obyvatel Středočeského kraje (pozn.: počet obyvatel Středočeského kraje 1 247 493). Seznam vybraných obcí pro osobní terénní šetření a obcí obeslaných dotazníkem je přiložen v příloze 1 (na CD nosiči). Pro řízený rozhovor byla zpracována konkrétní témata, která byla dotazována (příloha 2 – na CD nosiči). Obeslané obce obdržely kromě dotazníku (příloha 3 – na CD nosiči) také shrnutí, které popisovalo východiska a cíle realizace této Studie (příloha 4 – na CD nosiči). Dotazník bylo možné také vyplnit a zaslat elektronickou formou (k dispozici ke stažení na webových stránkách IURMO (www.instituturmo.cz). Dotazník byl koncipován do tří hlavních částí - obecné informace a informace ke sdružování obcí, nakládání s odpady v systému obce, 8

plánovaný/předpokládaný rozvoj obce v oblasti odpadového hospodářství. V první části dotazníku měli respondenti za úkol doplnit informace zaměřené zejména na členství ve svazku, sdružení či mikroregionu. Tato část dotazníku zkoumala zejména vzájemnou spolupráci, funkčnost a případnou spolupráci obcí v odpadovém hospodářství. V druhé části dotazníku měli respondenti za úkol doplnit informace zaměřené na nakládání s odpady v systému obce, zejména pak na směsný komunální odpad, tříděný sběr využitelných složek, oddělený sběr bioodpadu aj. Tato část dotazníku zkoumala spokojenost obcí a měst se současným řešením nakládání s odpady, sběr a svoz jednotlivých odpadů, vybavenost obcí a měst v rámci odpadového hospodářství. Ve třetí části dotazníku měli respondenti za úkol doplnit informace zaměřené na předpokládaný rozvoj obce v oblasti OH. Tato část dotazníku zkoumala znalost a informovanost o vývoji legislativy v OH (zejména s ohledem na předpokládaný zákaz skládkování především neupravených směsných komunálních odpadů), dále mapovala představy a předpokládaný rozvoj odpadového hospodářství v dané obci, postoj či souhlas se závěry studie Technickoekonomická analýza Integrovaného systému nakládání s KO ve Středočeském kraji. V závěru třetí části dotazníku byly obce dotazovány, zda mají zájem o zapojení do krajského řešení Integrovaného systému nakládání s odpady či zda mají zájem o vytvoření překládací stanice na území obce a zda disponují vhodnými pozemky pro případné umístění takovéto překládací stanice.

1.2 Shrnutí terénního šetření (řízený rozhovor) Pro osobní rozhovor bylo vybráno 100 obcí (viz. výše). Z nich zástupci obcí (starostové) Mirošovic a Libčic nad Vltavou rozhovor odmítli. Taktéž zástupce (primátor) statutárního města Mladá Boleslav nedal souhlas pro účast na řízeném rozhovoru, přestože se v Mladé Boleslavi terénní šetření uskutečnilo. Vyhodnocení bylo postaveno na základě výstupů z 97 řízených pohovorů.

Řízené pohovory na jednotlivých obcích probíhaly od 24. září 2013 do 5. listopadu 2013 a to v následujícím územním členění po okresech: Benešov (11 obcí), Beroun (4 obce), Kolín (11 obcí), Kutná Hora (4 obce), Nymburk (8 obcí), Příbram (5 obcí), Rakovník (8 obcí), Kladno (6 obcí), Mělník (9 obcí), Mladá Boleslav (5 obcí), Praha – východ (11 obcí) a Praha – západ (15 obcí). Tyto obce náleží pod správní území těchto 26 obcí s rozšířenou působností (dále ORP), a to Benešov (6 obcí), Vlašim (3 obce), Votice (1 obec), Beroun (2 obce), Hořovice (2 obce), Kolín (9 obcí), Český Brod (1 obec), Čáslav (1 obec), Kutná Hora (3 obce), Lysá nad Labem (3 obce), Poděbrady (2 obce), Nymburk (3 obce), Říčany (4 obec), Příbram (3 obce), Dobříš (1 obec), Sedlčany (2 obce), Rakovník (8 obcí), Černošice (15 obcí), Kladno (4 obce), Slaný (2 obce), Mělník (4 obce), Neratovice (2 obce), Kralupy nad Vltavou (3 obce), Mladá Boleslav (4 obcí), Mnichovo Hradiště (1 obec), Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (8 obcí). 9

Níže jsou postupně rozebírány jednotlivé aspekty vyplývající z cíle řízených rozhovorů.

Integrovaný systém nakládání s odpady pro Středočeský kraj (dále ISNO SK) Všechny oslovené obce, vyjma 21, měly alespoň částečnou obecnou znalost o závěrech studie Technickoekonomická analýza integrovaného systému nakládání s komunálními odpady ve Středočeském kraji, se kterými se seznámily v rámci seminářů pořádanými Středočeským krajem na začátku roku 2013, případně od Svazu měst a obcí ČR, sousední obce či svozové firmy. Obecně obce cítí potřebu být více informovány o obsahu a výstupech z předmětné studie. Postoj obcí Středočeského kraje se k ISNO SK různí. Celkem 10 obcí zastává k ISNO SK negativní postoj, 18 obcí se díky neznalosti nemohlo vyjádřit, 61 obcí zastává k ISNO SK víceméně pozitivní postoj, zejména z důvodu možnosti dalšího využití odpadů a zbylé obce mají neutrální postoj.

Systém nakládání s odpady Ve všech oslovených 97 obcích je situace v odpadovém hospodářství dobrá či uspokojivá. Všechny obce zajišťují svoz a likvidaci komunálního odpadu přes svozové společnosti, z toho 10 obcí přes vlastní svozovou firmu. Směsný komunální odpad (SKO) je odvážen na skládky v převážné časti lokalizované ve Středočeském kraji. Některé obce v bezprostředním okolí Prahy vozí SKO do ZEVO Malešice (např. Hostivice). Obce jsou napojeny na systém EKO-KOM a.s. Třídí papír, plast, nápojový karton nebo plast ve směsi s nápojovým kartonem, sklo čiré a směsné, někde pouze sklo směsné, a to nádobovým systémem nebo i ve sběrném dvoře či sběrném místě, kov třídí ve většině případů přes sběrné dvory či shromažďovací místa, případně výkupny odpadů jakožto součástí systému obce. Výjimku tvoří město Sedlčany, kde je zaveden nádobový sběr kovů. Nádoby jsou ve vlastnictví obce, svozové firmy a EKO-KOM, a.s. V některých případech jsou nádoby na SKO občanů. Převládá, ale spíše stav, že nádoby jsou ve vlastnictví svozové firmy. U nádob na tříděný odpad převládá stav, že nádoby jsou ve vlastnictví obce či autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s. Systémy OH obcí se řídí obecně závaznou vyhláškou. U dotazovaných obcí je ve více případech stanoven místní poplatek, poplatek za komunální odpad (dle § 17a zákona o odpadech) je rozšířen zejména v obcích v okolí Prahy. U obce Radim, poplatek občané v obci neplatí, odpady jsou pro občany zdarma. Zpětný odběr je z převážné většiny řešen kolektivními systémy Asekol, Elektrowin, Ekolamp, doplněný ECOBATem. Někde se ojediněle vyskytuje i registrace u kolektivního systému Rema.

10

Všechny obce, vyjma 5 obcí - Velký Osek, Zeleneč, Uhy, Čelákovice, Hostivice (dílčí služby) a Králův Dvůr, které nechtěly sdělit informace (obchodní tajemství), mají se svozovými firmami (externí i zřízené obcemi) uzavřenou smlouvu na komplexní služby v odpadovém hospodářství. 26 obcí má smlouvu na dobu určitou bez možnosti výpovědi smlouvy, zbytek obcí na dobu neurčitou s různou výpovědní lhůtou, nejčastěji 3-6 měsíců. Rozvoj systému OH obcí Přibližně polovina dotázaných obcí realizuje či plánuje projekty v odpadovém hospodářství. Tyto projekty jsou zaměřené především na sběr bioodpadů, vybudování kompostárny, rozšíření systému sběru separovaných odpadů, vybudování či dovybavení sběrných dvorů, rozšíření městské skládky. Tři obce připravují projekty na vybudování zařízení na mechanicko - biologickou úpravu (MBÚ) odpadů. Jsou to obec Radim (na městské skládce), obec Mníšek pod Brdy, a Mladá Boleslav. Obec Votice informovala, že firma projekt Compag Votice s.r.o. požádal o dotaci z OPŽP na technologii mechanicko – biologického dotřídění. Obce Bělá pod Bezdězem, Kosmonosy a Mšeno spíše předpokládají napojení na MBÚ v Mladé Boleslavi. Psáry mají spíše zájem o menší energetický zdroj (Safina Vestec). Jesenice o rozšíření ZEVO Malešice pro obce v okolí Prahy.

Překládací stanice Třináct navštívených obcí má zájem o vybudování překládací stanice na svém území, 70 obcí si toto zařízení na svém katastru nepřeje nebo nemá vhodné pozemky pro její umístění, 11 obcí by si to za určitých podmínek dokázalo představit (např. dostavba obchvatu, kompenzační podmínky, aj.) nebo doporučilo jinou z jejich pohledu vhodnou lokalitu. Obce Dolní Beřkovice, Horní Počaply, Mělník jsou v těsné blízkosti navrhovaného ZEVO Mělník. Popis pozemků obcí, které by o překládací stanici mělo zájem je uveden níže. Stejně jako tabulka č. 1 shrnuje postoje všech obcí, u kterých byl řízený pohovor veden. Dále jsou uvedeny další, obcemi doporučené, vhodné lokality. Město Sedlčany překládací stanici již provozuje. Překládací stanice je dimenzována na 8,5tis tun a není aktuálně plně využita. Existuje možnost zvýšit kapacitu na cca 20 tis. tun organizací provozu. V současnosti jsou do velkokapacitních kontejnerů překládány odpady z města Sedlčany a dalších 17 obcí. Stanice nedisponuje lisovacím zařízením. Další překládací stanice je v provozu ve městě Slaný.

11

Obrázek č. 1: Překládací stanice Sedlčany

Seznam obcí se zájmem o překládací stanici: Benešov (okres Benešov, ORP Benešov) vlastní vhodné pozemky u městské skládky v Neveklově – Přibicích o velikosti 6-10 ha. Vzdálenost od zástavby cca 500 m za kopcem, blízkost železnice, krajské silnice a budoucí dálnice D3, zázemí OH, bez stížností obyvatel na toto zařízení. Bystřice (okres Benešov, ORP Benešov) vlastní vhodné pozemky u skládky o velikosti 1,5 ha cca 1 km od zástavby, blízkost železnice, krajské silnice a budoucí dálnice D3, zázemí OH, bez stížností obyvatel na toto zařízení. Trhový Štěpánov (okres Benešov, ORP Vlašim) vlastní vhodné pozemky cca 300 m od zástavby u skládky o velikosti 2 ha, zázemí OH, certifikovaná váha, obyvatelé jsou na toto zařízení zvyklí, bez stížností, u městského obchvatu, blízkost železnice, krajské komunikace, dálnice D1, blízkost dalších volných pozemků na nakládku v blízkosti železnice. Český Brod (okres Kolín, ORP Český Brod) vlastní vhodné pozemky mimo zástavbu v průmyslové zóně o velikosti 1,3 ha, blízkost krajské silnice a dálnice D11, bez možnosti napojení na železnici. Kutná Hora (okres Kutná Hora, ORP Kutná Hora) vlastní vhodné pozemky a budovy v bývalém areálu Diamo v Kutné Hoře – Kaňk, mimo zástavbu, dobrá dopravní obslužnost, blízkost krajské komunikace, blízkost železnice v Hlízově. Zruč nad Sázavou (okres Kutná Hora, ORP Kutná Hora) vlastní vhodné pozemky v průmyslové zóně Sázavan za povodňovým valem, mimo zástavbu, blízkost krajské komunikace, dálnice D1, železnice, možnost využití železniční vlečky. Příbram (okres Příbram, ORP Příbram) vlastní vhodné pozemky mimo zástavbu na okraji města v příměstské zóně Příbram I. a Příbram IV., blízkost krajské silnice, bez možnosti napojení na železnici. Rožmitál pod Třemšínem (okres Příbram, ORP Příbram) vlastní vhodné pozemky mimo zástavbu na okraji města v blízkosti technických služeb, v blízkosti krajské silnice a železnice, blízkost nádraží. 12

Kladno (okres Kladno, ORP Kladno) – velké množství průmyslových areálů (soukromí vlastníci, např. Poldi) s výbornou vybaveností včetně vlečky. Napojení na železnici možné. Silniční doprava po R7, obchvatem okolo Slaného po komunikaci č. 16 do Mělníka (alternativa komunikaci č. 101 do Kralup nad Vltavou, Velvar a Mělníka). Obecní pozemky jsou některé vhodné, ale u výše uvedených průmyslových areálů jsou ceny za pozemky velice nízké a pro účely překládací stanice vhodnější. Uhy (okres Kladno, ORP Slaný) - vhodné prostory v rámci skládky Uhy (vlastník Skládka Uhy, spol. s r.o. - ASA). Ideální silniční napojení na Mělník po komunikaci č. 16 přes Velvary. Napojení na železnici možné – vlaková zastávka Nelahozeves (vlastník pozemků České dráhy, a.s.). Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (okres Praha-východ, ORP Brandýs nad Labem - Stará Boleslav) - vhodné pozemky jsou cca 500 m železničního nádraží v areálu bývalých kasáren (vlastník pozemků Ministerstvo obrany). Vhodné místo je ve Staré Boleslavi, které je na okraji obce a dostatečně odděleno a vzdáleno od zástavby. V blízkosti areálu je plánovaný obchvat města s napojením na komunikaci č. 331, která vede na Mělník. Napojení na železnici možné. Jílové u Prahy (okres Praha-západ, ORP Černošice) - vlastní vhodné pozemky mimo zástavbu u průmyslové zóny (severní část obce) o velikosti cca 1 ha. Je zde v plánu obchvat obce (projekt ke schválení již na Středočeském kraji), který se má napojit na komunikaci č. 104 směr Davle. Napojení a dostupnost na dálnici D1 ne moc vhodné. Bez možnosti napojení na železnici. Vestec (okres Praha-západ, ORP Černošice) - vhodné pozemky jsou v obci v areálu Safina (Vídeňská ulice) s ideálním napojením na Pražský okruh. Bez možnosti napojení na železnici. Obcemi doporučené vhodné pozemky Krajské pozemky: pozemky Středočeského kraje po ruské armádě v blízkosti obce Milovice (okres Nymburk, ORP Lysá nad Labem), dobrá dopravní obslužnost, pevné silnice a komunikace, blízkost dálnice D11, železnice, mimo zástavbu, velké pozemky. Dnes od kraje pronajímá na 40 let Mgr. Lukáš Zach, firma" Mladá RP, s.r.o.", Tel. 605 232 672. Státní pozemky: pozemky na okraji města Rakovník, pozemky vojenského útvaru a kasáren, které armáda opouští do 31. 12. 2013, zpevněné plochy, haly, velký prostor řádově desítky ha, na okraji města mimo zástavbu, u hlavní silnice a bývalé železniční vlečky. Jediná nevýhoda je vítr od západu směrem na město. Soukromé pozemky: v bývalém vojenském prostoru Vlašim - Domašín (Domašín Bruk). Pozemek je umístěn v blízkosti železnice, dálnice D1, má příjezdové komunikace, je mimo zástavbu (navrženo městem Vlašim).

13

Na území obce Velký Osek, v průmyslové zóně, se nacházejí soukromé pozemky a pozemky ČD, které by byly vhodné pro využití na překládací stanici. Velká plocha, blízkost železnice, možnost využití nebo vybudování železniční vlečky, krajské komunikace, silnice, dálnice D11, lodní doprava. V blízkosti obce se však nachází „Přírodní rezervace NATURA 2000“. Město Beroun navrhuje umístění překládací stanice na skládce v Berouně-Zdicích. Pozemek je umístěn v blízkosti železnice, dálnice D5, má příjezdové komunikace, je mimo zástavbu, zázemí v rámci odpadového hospodářství skládky. Město Nové Strašecí navrhuje využití pozemků na skládce v Rynholci. Velká plocha, zázemí odpadového hospodářství v rámci skládky, mimo zástavbu, zavedené zařízení, dobrá obslužnost jak silniční, tak i železniční. Město Kamenice ale doporučují lokalitu u D1, exit 15 (průmyslová zóna vlečka do obce Strančice). Kamenné Žehrovice navrhly průmyslovou zónu Tuchlovice. Obrázek č. 2: Znázornění možných lokalit pro umístění překládacích stanic dle zájmu jednotlivých obcí

Poznámka: Obce mající zájem a možnosti o umístění překládací stanice Obce mající zájem o umístění překládací stanice za určitých podmínek Existence překládací stanice

14

Tabulka č. 1: Seznam navštívených obcí s informací o možnostech umístění překládací stanice obec Bakov nad Jizerou

kód obce

počet obyv.

název okresu

ORP

535427

Mladá 4946 Mladá Boleslav Boleslav

Bělá pod Bezdězem

535443


Benátky nad Jizerou

535451


Benešov

529303

Beroun 531057 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav 538094

16382 Benešov

Benešov

18616 Beroun Brandýs nad Labem-Stará 17198 Boleslav

Beroun

Bystřice

529451

Cerhenice Čáslav

533246 534005

Čelákovice

538132

Černošice

539139

6179 Černošice

Český Brod

533271

6842 Český Brod

Čisovice

539155

921 Černošice

Dobříš

540111

8464 Dobříš

534765

1312 Mělník

539210

2956 Černošice

534790

1460 Mělník

Dolní Beřkovice Dolní Břežany Horní Počaply

4220 Benešov 1614 Kolín 10120 Čáslav Brandýs nad Labem-Stará 11480 Boleslav

15

pozice k záměru překládací stanice NEMÁ ZÁJEM ZA JISTÝCH PODMÍNEK ZÁJEM, OBECNÍ POZEMKY V PRŮMYSLOVÉ ZÓNĚ (určité dopravní limity a blízkost NATURA 2000) NESOUHLASÍ SE ZÁMĚREM NA VYBUDOVÁNÍ PŘEKLÁDACÍ STANICE ZÁJEM, VHODNÉ POZEMKY NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY

ZÁJEM, VHODNÉ Praha-východ POZEMKY ZÁJEM, VHODNÉ Benešov POZEMKY NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ Kolín VHODNÉ POZEMKY Kutná Hora NEMÁ ZÁJEM NEMÁ ZÁJEM (pouze kdyby nebylo jiné Praha-východ alternativy) NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ Praha-západ VHODNÉ POZEMKY ZÁJEM, VHODNÉ Kolín POZEMKY VHODNOST POZEMKŮ - MOŽNÁ, ALE Praha-západ SOUKROMÉ MÁ ZÁJEM, VHODNÉ POZEMKY LIMITOVANÉ NEDOSTATEČNOU DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTÍ Příbram (potřeba obchvatu) Problém s dopravou, příliš blízko Mělník plánovanému ZEVO NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ Praha-západ VHODNÉ POZEMKY Problém s dopravou, Mělník příliš blízko

obec

kód obce

Hořovice

531189

6751 Hořovice

Beroun

Hostivice Jesenice Jesenice Jílové u Prahy

539244 539325 541834

7275 Černošice 6284 Černošice 1731 Rakovník

Praha-západ Praha-západ Rakovník

539333

4125 Černošice

Praha-západ

Jince

540404

2233 Příbram

Příbram

Kamenice Kamenné Žehrovice

538299

3841 Říčany

Praha-východ

532452

1768 Kladno

Kladno

Kladno

532053

69938 Kladno

Kladno

Klecany Kněževes Kolín

538311 541877 533165

Brandýs nad Labem-Stará 2489 Boleslav 1073 Rakovník 30935 Kolín

Kosmonosy

570826

počet obyv.

název okresu

ORP

Praha-východ Rakovník Kolín Mladá 4524 Mladá Boleslav Boleslav

Kostelec nad Černými lesy 533416

3482 Říčany

Kolín

Kostelec nad Labem 534935

3413 Neratovice

Mělník

Kouřim Kralupy nad Vltavou

533424

Králův Dvůr

533203

Kutná Hora

533955

21425 Kutná Hora

Lety

539406

1195 Černošice

Praha-západ

Libušín

532576

2982 Kladno

Kladno

534951

1828 Kolín Kralupy nad 17635 Vltavou

6816 Beroun

Kolín Mělník

Beroun

16

Kutná Hora

pozice k záměru překládací stanice plánovanému ZEVO NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY NEMÁ ZÁJEM (případně jen pro odpad z obce Hostivic) NEMÁ ZÁJEM NEMÁ ZÁJEM ZÁJEM, VHODNÉ POZEMKY NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY OTEVŘENI K DISKUZI, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY (potřeba odkoupit, dobrá dopravní obslužnost) NEMÁ VHODNÉPOZEMKY ZÁJEM, VHODNÉ POZEMKY NEMÁ ZÁJEM (velmi teoreticky pozemky v areálu kasáren – průmyslová zóna) NEMÁ ZÁJEM NEMÁ ZÁJEM NEMÁ ZÁJEM NEMÁ URČITĚ ZÁJEM NEUTRÁLNÍ POSTOJ, VHODNÝMI POZEMKY NEDISPONUJE, POZEMKY SŽDC NEPŘEJE SI MÍT TAKOVÉTO ZAŘÍZENÍ NA SVÉM KATASTRU NEVÍ NEPŘEJE SI MÍT TAKOVÉTO ZAŘÍZENÍ NA SVÉM KATASTRU ZÁJEM, VHODNÉ POZEMKY NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY VHODNOST POZEMKŮ, ALE

obec Lysá nad Labem Mělník Městec Králové

kód obce

537454 534676 537489

Milovice

537501

Mnichovice

530191

Mnichovo Hradiště

536326

Mníšek pod Brdy

540765

Mochov

538507

Mšeno

535052

Nelahozeves 535079

počet obyv.

název okresu

ORP

Lysá nad 8532 Labem 19173 Mělník

Nymburk Mělník

2938 Poděbrady Lysá nad 9145 Labem

Nymburk Nymburk

204 Vlašim

Benešov

Mnichovo 8507 Hradiště

Mladá Boleslav

4442 Černošice Brandýs nad Labem-Stará 1261 Boleslav

Praha-západ

1516 Mělník Kralupy nad 1556 Vltavou

Mělník

Praha-východ

Mělník

Neratovice Neveklov Nové Strašecí

535087 530310

16494 Neratovice 2477 Benešov

Mělník Benešov

542164

5198 Rakovník

Rakovník

Nymburk

537004

Odolena Voda Pavlíkov

538574 544248

Pečky

537641

Poděbrady Poříčí nad Sázavou Postupice Průhonice Přerov nad Labem

537683

13838 Poděbrady

530441 530450 539571

1144 Benešov 1165 Benešov 2557 Černošice Lysá nad 1097 Labem

Příbram

539911

537721

14568 Nymburk Brandýs nad Labem-Stará 5495 Boleslav 1103 Rakovník 4501 Kolín

Nymburk

Praha-východ Rakovník Kolín Nymburk Benešov Benešov Praha-západ Nymburk

34217 Příbram

Příbram

17

pozice k záměru překládací stanice SOUKROMÉ NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY NEMÁ ZÁJEM (nedaleko Mělníka – možnost přímého svozu) NEMÁ ZÁJEM (překladiště v areálu společnosti UVR Mníšek) NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY VHODNOST POZEMKŮ, ALE SOUKROMÉ I OBECNÍ, NEJSOU PŘÍLIŠ NAKLONĚNI NEMÁ ZÁJEM TEORETICKY ANO – V AREÁLU SPOLANY NEMÁ ZÁJEM NEMÁ ZÁJEM NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY URČITÉ NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÝ POZEMEK NEMÁ ZÁJEM NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY NEMÁ ZÁJEM NEMÁ ZÁJEM NEMÁ ZÁJEM NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY ZÁJEM, VHODNÉ POZEMKY

obec Psáry

kód počet ORP obce obyv. 539597 3268 Černošice

Praha-západ

Radim Rakovník Roztoky Roztoky

533629 541656 539627 598526

Kolín Rakovník Černošice Rakovník

Kolín Rakovník Praha-západ Rakovník

1101 16503 7538 1109

název okresu

pozice k záměru překládací stanice NEMÁ ZÁJEM NEPŘEJE SI MÍT TAKOVÉTO ZAŘÍZENÍ NA SVÉM KATASTRU NEMÁ ZÁJEM NEMÁ ZÁJEM NEMÁ ZÁJEM

Rožmitál pod Třemšínem 541231

4359 Příbram

Rudná

531723

4494 Černošice

Řevnice Řevničov

539643 542351

3082 Černošice 1390 Rakovník

Říčany

538728

Sadská

537764

3200 Nymburk

Sedlčany SedlecPrčice Senomaty

541281

7643 Sedlčany

530573 542377

2871 Sedlčany 1038 Rakovník

Slaný

532819

15091 Slaný

Starý Kolín

533700

1579 Kolín

Stochov Trhový Štěpánov Týnec nad Labem Týnec nad Sázavou Uhlířské Janovice

532860

5847 Kladno

530816

1362 Vlašim

533807

2040 Kolín

ZÁJEM, VHODNÉ POZEMKY NEMÁ ZÁJEM , NEMAJÍ VHODNÉ OBECNÍ Praha-západ POZEMKY POTŘEBA VÍCE INFORMACÍ, ALE ASI Praha-západ NEVHODNÉ POZEMKY Rakovník NEMÁ ZÁJEM URČITĚ NEMÁ ZÁJEM (problém Praha-východ s dopravou) NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ Nymburk VHODNÉ POZEMKY PROVOZ PŘEKLÁDACÍ Příbram STANICE NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ Benešov VHODNÉ POZEMKY Rakovník NEMÁ ZÁJEM VHODNOST POZEMKŮ - MOŽNÁ, ALE SOUKROMÉ - bývalá kasárna, není na katastru obce, PŘEKLÁDACÍ Kladno STANICE NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ Kolín VHODNÉ POZEMKY VHODNOST POZEMKŮ - MOŽNÁ, ALE Kladno SOUKROMÉ ZÁJEM, VHODNÉ Benešov POZEMKY NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ Kolín VHODNÉ POZEMKY

530841

5463 Benešov

Benešov

534498

3128 Kutná Hora

Kutná Hora

Uhy

533009

Kladno

Úvaly

538957

371 Slaný Brandýs nad 5864 Labem-Stará

Příbram

13450 Říčany

18

Praha-východ

NEMÁ ZÁJEM NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY TEORETICKY MOŽNÉ, VHODNÉ POZEMKY NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY

obec

kód obce

počet obyv.

název okresu

ORP

pozice k záměru překládací stanice

Boleslav Velké Popovice

538981

2457 Říčany

Velký Osek

533840

Veltrusy

535273

2178 Kolín Kralupy nad 1862 Vltavou

Vestec Vlašim Votice Vrané nad Vltavou

537942 530883 530905 539848

2272 Černošice

Zaječov

531995

1386 Hořovice

NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ VHODNÉ POZEMKY NEMÁ VHODNÉ Kolín POZEMKY NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ Mělník VHODNÉ POZEMKY ZÁJEM, VHODNÉ Nymburk POZEMKY Benešov NEMÁ ZÁJEM Benešov NEMÁ ZÁJEM NEMÁ ZÁJEM, Praha-západ NEVHODNÁ LOKALITA AKTUÁLNĚ NEMÁ VHODNÉ POZEMKY, ALE JE OTÁZKA JEDNÁNÍ A VYMEZENÍ VHODNÉHO POZEMKU Beroun V ÚP POTŘEBA VÍCE INFORMACÍ, VHODNOST POZEMKŮ, ALE I Praha-východ SOUKROMÉ NEMÁ ZÁJEM, VHODNÉ POZEMKY Praha-východ BY BYLY K DISPOZICI NEJSOU PROTI, ALE VE VLASTNICTVÍ OBCE NEJSOU Praha-západ VHODNÉ POZEMKY ZÁJEM, VHODNÉ Kutná Hora POZEMKY NEMÁ ZÁJEM, NEMÁ Kolín VHODNÉ POZEMKY Praha-východ

320 Nymburk 12024 Vlašim 4571 Votice

Zdiby

539058

Zeleneč

539066

Brandýs nad Labem-Stará 2448 Boleslav Brandýs nad Labem-Stará 2755 Boleslav

Zlatníky Zruč nad Sázavou

539881

1118 Černošice

534633

4962 Kutná Hora

Ždánice

513164

335 Kolín

Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s.

19

1.3 Shrnutí dotazníkové šetření V rámci dotazníkového šetření bylo obesláno 466 obcí. Z těchto oslovených 466 respondentů dotazníkového šetření se 323 respondentů nevyjádřilo, resp. nevrátilo vyplněný dotazník (viz graf č.1). Návratnost a úspěšnost dotazníkové akce byla tedy ve výši 31% (143 respondentů zaslalo zpět vyplněný dotazník) viz graf č.1. Jednotlivé okresy ve Středočeském kraji byly v rámci dotazníkového šetření osloveny rovnoměrně v závislosti na počtu obyvatel. Největší návratnost vyplněných dotazníků byla u okresu Kutná Hora a Příbram. Naopak nejmenší návratnost byla u okresu Nymburk a Rakovník. Jak vyplývá z grafu č. 2 byla návratnost vyplněných dotazníků v přepočtu na obyvatel 134 550.

Graf č. 1: Návratnost dotazníkového šetření


20

Graf č. 2: Návratnost dotazníkového šetření (přepočet na obyvatele)


Nakládání s odpady v systému obce V druhé části dotazníku měli respondenti za úkol doplnit informace zaměřené na nakládání s odpady v systému obce, zejména pak ke směsnému komunálnímu odpadu, tříděnému sběru využitelných složek, oddělenému sběru bioodpadu aj. Tato část dotazníku mapovala spokojenost obcí a měst se současným řešením nakládání s odpady, sběr a svoz jednotlivých odpadových komodit, vybavenost obcí a měst v rámci odpadového hospodářství. Dotázaní respondenti uvedli, že jsou z 93 % spokojeni se současným řešením nakládání s odpady (z toho 45 % „spíše ano“). Svoz směsného komunálního odpadu u 24 % dotázaných respondentů provádí svozová společnost AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., dále pak z 15 % Rumpold, s.r.o. a z 13 %. A.S.A., spol. s.r.o. (viz graf č. 4). Směsný komunální odpad je ukládán ve většině případů na skládku (62 % obcí uvedlo „na skládku“). Smluvní zajištění obcí je různorodé, v některých případech uzavírají smlouvy na dobu určitou (21 % dotázaných respondentů) nebo dobu neurčitou (35 % dotázaných respondentů). Zbylí respondenti neodpověděli. Na otázku, jak daleko je SKO svážen 38 % dotázaných respondentů nedokázalo odpovědět, 15 % dotázaných respondentů uvedlo, že vzdálenost je do 10 km, 14 % uvedlo vzdálenost v intervalu 10 až 15 km, 8 % uvedlo vzdálenost v intervalu 15 až 20 km (viz graf č. 7). Na otázku Kam je odvážen tříděný sběr 39 % dotázaných respondentů uvedlo neurčitou odpověď, 28 % odpověď neuvedlo, 26 % tříděného odpadu je sváženo na dotříďovací linku, 4 % na překládací stanici, 3% ke zpracovateli. Shrnutí výsledků druhé části dotazníku prezentují následující grafy č. 3 až č. 9. 21

Graf č.3: Otázka - Jste spokojeni se současným řešením nakládání s odpady ve Vaší obci?


Graf č.4: Otázka - Kdo provádí svoz SKO ve Vaší obci?

22


Graf č. 5: Otázka - Kam je SKO odváženo?


23

Graf č. 6: Otázka - Smluvní zajištění svozu SKO


Graf č. 7: Otázka – Jak daleko se SKO vozí?


24

Graf č. 8: Otázka - Kam je tříděný sběr odvážen?


Graf č. 9: Otázka - Kdo provádí svoz odděleného sběru bioodpadu?


25

Plánovaný/předpokládaný rozvoj obce v oblasti OH Ve třetí části dotazníku měli respondenti za úkol doplnit informace zaměřené na předpokládaný rozvoj obce v oblasti OH. Tato část dotazníku mapovala znalost a informovanost o vývoji legislativy v OH (zejména s ohledem na omezení či zákaz skládkování především neupravených směsných komunálních odpadů), představy a rozvoj OH v dané obci, dále pak postoj či souhlas se závěry studie Technickoekonomická analýza Integrovaného systému nakládání s KO ve Středočeském kraji. V závěru třetí části dotazníku byli respondenti dotazováni, zda mají zájem o zapojení do krajského řešení Integrovaného systému nakládání s odpady (ISNO SK) či zda mají zájem o vytvoření překládací stanice na území obce, aj. Průzkum ukázal, že 68 % dotázaných respondentů je informováno o předpokládaném vývoji legislativy v OH, zejména s ohledem na omezení či zákaz skládkování především neupravených směsných komunálních odpadů. Dále 85 % dotázaných respondentů neplánuje v nejbližší době významnou změnu ve způsobu nakládání s odpady spadajícími do systému obce. 81 % dotázaných respondentů aktuálně nerealizuje projekty či investice do oblasti odpadového hospodářství. 78 % dotázaných respondentů neplánuje v nejbližší době projekty či investice do oblasti odpadového hospodářství. 38 % dotázaných respondentů má informace o projektu Integrovaného systému nakládání s odpady ve Středočeském kraji. Přičemž 26 % dotázaných respondentů souhlasí se závěry studie k ISNO SK týkající se energetického využití směsných komunálních odpadů. 72 % dotázaných respondentů by nemělo zájem o realizaci překládací stanice na území své obce. Na otázku, zda existují ve Vaší obci vhodné pozemky neodpovědělo 56 % dotázaných respondentů, 36 % dotázaných respondentů nemá vhodné pozemky na umístění překládací stanice. Shrnutí výsledků třetí části dotazníku prezentují následující grafy č. 10 až č. 18.

26

Graf č. 10: Otázka - Jste informováni o předpokládaném vývoji legislativy v OH, zejména s ohledem na omezení či zákaz skládkování především směsných komunálních odpadů?


Graf č. 11: Otázka - Plánujete v nejbližší době významnou změnu ve způsobu nakládání s odpady spadajícími do systému obce?


27

Graf č. 12: Otázka - Realizujete aktuálně projekty či investice do oblasti odpadového hospodářství?


Graf č. 13: Otázka - Plánujete v nejbližší době projekty či investice do oblasti odpadového hospodářství?


28

Graf č. 14: Otázka - Máte informace o projektu Integrovaného systému nakládání s odpady (ISNO) ve Středočeském kraji?


Graf č. 15: Otázka - Pokud ano, souhlasíte se závěry studie k ISNO týkající se energetického využití směsných komunálních odpadů?


29

Graf č. 16: Otázka - Máte zájem o zapojení se do tohoto krajského řešení Integrovaného systému nakládání s odpady?


Graf č. 17: Otázka - Měli byste zájem o realizaci překládací stanice na území Vaší obce?


30

Graf č. 18: Otázka - Pokud ANO, existují ve Vaší obci vhodné pozemky?


Seznam obcí se zájmem o překládací stanici: Nebužely (okres Mělník, ORP Mělník) soukromý vlastník cihelny (otevřený k jednání), území ve vytěženém území dobývacího prostoru po těžbě cihlářské hlíny nebo v budovách cihelny či na rozsáhlé zpevněné ploše u cihelny, areál cihelny v bezprostřední blízkosti okresní silnice 273 a kolem areálu vede železniční trať Mělník – Ml. Boleslav, mimo zástavbu. Dále pouze obce Struhařov, Ptice a Libeř odpověděly SPÍŠE ANO na otázku k zájmu o umístění překládací stanice. Z toho pouze Struhařov uvedl, že má i vhodné pozemky (bez další specifikace). K záměru vybudování překládacích stanic se vyjádřila také obec Krakovany, která současně vyjádřila názor i celého Svazku obcí Týnecko a to ve smyslu, že zásadně nesouhlasí s umístěním překládací stanice na správním území obce Krakovany a ani na území Svazku obcí Týnecko, a to z důvodu, že oblast je již zatížena provozem elektrárny Chvaletice a rozvodny v Týnci nad Labem.

31

1.4 Přehled a charakteristika existujících sdružení obcí v rámci kraje Popis nejvýznamnějších existujících sdružení obcí v rámci Středočeského kraje je popsán níže. 1.4.1 Spolupráce obcí: shrnutí z řízených rozhovorů Z realizovaných řízených rozhovorů vyplývá, že většina navštívených obcí (vyjma 16 obcí) jsou registrovány v určitém sdružení/svazku za účelem spolupráce. Jedná se o dobrovolné svazky obcí (DSO) či jiné právní formy jako obecně prospěšné společnosti (o.p.s.) či občanské společnosti (o.s.) nesoucí různé názvy (místní akční skupina (MAS), svazek/sdružení obcí či mikroregiony). Tyto právní formy byly založeny zejména za účelem spolupráce a rozvoje regionu v různých oblastech (cestovní ruch, životní prostředí, dopravní obslužnost). Z navštívených obcí pouze 8 obcí je sdruženo ve svazku obcí, založeném za účelem aktivit v odpadovém hospodářství. Jedná se o svazky obcí „EKOSO“ a „NY-KO“. Trhový Štěpánov (okres Benešov, ORP Vlašim), je členem svazku obcí „EKOSO“, který vlastní společnost EKOSO Trhový Štěpánov, s.r.o. Společnost je provozovatelem skládky odpadů, sběrného dvora, kompostárny, realizuje přepravy nebezpečných odpadů, přepravy a pronájmu kontejnerů pro různé druhy odpadů, výroby a prodeje vyrobeného hnojiva. Kostelec nad Černými lesy, Ždánice, Velký Osek (okres Kolín, ORP Kolín) a Městec Králové (okres Nymburk, ORP Poděbrady) jsou zapojeny ve svazku „SVAZEK OBCÍ NY-KO“, který založil vlastní svozovou firmu NYKOS, a.s. Tento svazek provádí sběr, svoz a využití či odstranění komunálního odpadu a jeho vyseparovaných, objemných a nebezpečných složek a provozování sběrného dvora. Několik dalších svazků obcí v minulosti či aktuálně vyvíjí také dílčí činnosti v odpadovém hospodářství. Jedná se o Mikroregion Dolnobřežansko, který v minulosti provedl společné výběrové řízení na svozovou firmu, a ve kterém proběhlo mírné sblížení poplatků za odpad. Dále Svazek obcí Mníšecký region, u kterého existuje společná smlouva na svoz nebezpečných odpadů a zpětný odběr vyřazených elektrozařízení, dále mají v plánu vybudovat společný sběrný dvůr. V neformální spolupráci v rámci OH jsou obce Vestec a Jesenice (starostové), kteří uvažují o nákupu svozového vozidla na tříděný odpad pro obě obce, v případě úspěchu přichází v úvahu i svoz směsného komunálního odpadu. Několik zástupců obcí se pozitivně vyjádřilo k teoretické možnosti řešit v rámci již funkčního svazku obcí i oblast odpadového hospodářství (nejedná se o vyjádření za svazek jako celek). Jedná se například o Mikroregion Baba, Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska, Region Povodí Mratínského potoka, Svazek obcí Dolní Povltaví, 32

Svazek obcí Mladoboleslavský venkov, Svazek obcí region Jihozápad, Svazek obcí Region Dolní Berounka.

1.4.2 Spolupráce obcí: shrnutí z dotazníků Příslušná část dotazníku mapovala zejména vzájemnou spolupráci, funkčnost a případnou spolupráci obcí v odpadovém hospodářství. Dotázaní respondenti jsou z 81 % členy nějakého sdružení, svazku, mikroregionu či MASky. Z dotázaných respondentů je 51 % členem mikroregionu, 40 % členem sdružení či svazku a 57 % je členem MASky. Dotázaní respondenti jsou z 55 % spokojeni a ze 32 % spíše spokojeni s fungováním mikroregionu. Dotázaní respondenti jsou z 49 % spokojeni a ze 39 % spíše spokojeni s fungováním sdružení či svazku. Nakonec dotázaní respondenti uvedli, že jsou z 48 % spokojeni a z 37 % spíše spokojeni s fungováním MASky. Shrnutí odpovědí je patrné na grafech č. 19 – 25. Graf č.19: Otázka - Je obec členem sdružení/svazku/mikroregionu/MASky?


33

Graf č. 20: Otázka - Je obec členem mikroregionu?


Graf č. 21: Otázka - Je obec členem svazku či sdružení?


34

Graf č. 22: Otázka - Je obec členem MASky?


Graf č. 23: Otázka - Jste spokojeni s fungováním mikroregionu?


35

Graf č. 24: Otázka - Jste spokojeni s fungováním svazku či sdružení?


Graf č. 25: Otázka - Jste spokojeni s fungováním MASky?


36

1.4.3 Spolupráce obcí ve Středočeském kraji v oblasti odpadového hospodářství Z výše uvedených kapitol vyplývá, že obce a města Středočeského kraje využívají ke spolupráci či realizaci společných záměrů několik právních forem spolupráce. Z hlediska funkčnosti pro odpadové hospodářství lze za nejvhodnější právní formu považovat dobrovolný svazek obcí (DSO). Dobrovolné svazky obcí jsou upraveny v §§ 49 – 53 Obecního zřízení. Členy svazku obcí mohou být jen obce. Dle § 50 odst. 1 písm. b) Obecního zřízení pak může být předmětem dobrovolného svazku obcí také zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění. Dobrovolný svazek obcí je vhodný zejména z pohledu ochrany majetku obcí a široké možnosti jejich kontroly ze strany občanů. V názvech existujících sdružení místních samospráv Středočeského kraje se objevují mikroregiony, regiony, místní akční sdružení a další. Bez ohledu na zvolený název musí mít předmětné sdružení některou ze zákonem upravených právních forem. Jejich nejběžnější právní formou jsou právě dobrovolné svazky obcí. Místní akční skupiny mají nejčastější formu občanských sdružení nebo obecně prospěšných společností. MAS sdružuje živnostníky, podnikatele v zemědělství, právnické osoby, neziskové organizace a subjekty místní veřejné správy a státní správy působící v regionu MAS. Namátkou ve Středočeském kraji existují například tyto MASky: MAS POSÁZAVÍ, o.p.s., MAS LÍPA pro venkov, o.s., MAS POŠEMBEŘÍ, o.p.s., MAS PODLIPANSKO, o.p.s., MAS ZÁLABÍ, MAS POLABÍ, o.p.s., MAS PODBRDSKO, MAS SEDLČANSKO, MAS RAKOVNICKO, o.p.s., MAS ČESKÝ RÁJ, MAS Dolnobřežansko, o.p.s. či MAS STŘEDNÍ POJIZEŘÍ. Pro případ využití existujících forem spolupráce pro oblast odpadového hospodářství se dále zaměřujeme na sdružení s právní formou dobrovolného svazku obcí. Ve Středočeském kraji existují pouze dva dobrovolné svazky obcí, které byly založeny za účelem řešení společných aktivit v oblasti odpadového hospodářství: „EKOSO, svazek obcí“ a „Svazek obcí NY-KO“. EKOSO, svazek obcí sdružuje 47 obcí (okres Benešov) a je jediným vlastníkem společnosti EKOSO Trhový Štěpánov, s.r.o. Sídlo sdružení je v obci Trhový Štěpánov. Společnost EKOSO Trhový Štěpánov, s.r.o. provozuje skládku odpadů, sběrný dvůr, kompostárnu, realizuje přepravy nebezpečných odpadů, přepravy a pronájmu kontejnerů pro různé druhy odpadů, výroby a prodeje vyrobeného hnojiva. Svazek obcí NY-KO sdružuje 37 obcí (okres Kolín) a má sídlo v obci Ždánice. Cílem svazku je: 1) zavedení kompatibilního systému třídění, svozu a likvidace odpadu v obcích; 37

2) vytvoření ekonomických, technických podmínek zejména pro: - vybudování a provozování skládky odpadů - rozšíření a zdokonalení systému třídění, sběru, přepravy a hospodaření s TKO - rozvoj jednotlivých činností podle stavu vědy a techniky 3) podnikání v oblasti nakládání s odpady. Provádí svoz odpadů pomocí vlastní svozové formy NYKOS, a.s., která je ze 40 % vlastněna svazkem a z 60 % firmou Marius Pedersen Group. Jak bylo uvedeno výše, lze pro společné řešení odpadové problematiky využít i další sdružení s právní formou dobrovolného svazku obcí (region, mikroregion, sdružení,…). Sdružení obcí s právní formou dobrovolného svazku obcí uvádí tabulka č. 2. Celkem bylo ve Středočeském kraji identifikováno 84 svazků obcí. Nejvíce DSO existuje v okresech Nymburk, Kolín, Kutná Hora, Benešov, Mělník, Mladá Boleslav či Rakovník. Co do počtu sdružených obcí je nejpočetnější Svazek měst a obcí Rakovnicka (72 měst a obcí), EKOSO, Svazek obcí (47), Svazek obcí NY-KO (37), Mikroregion Hořovicko (28), Svazek obcí Mladoboleslavský venkov (24), Region Taxis Bohemia (24), Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska (23), Svazek obcí Dolní Povltaví (23) Sdružení obcí Sedlčanska (22), Svazek obcí Kokořínska (22), DSO – Mikroregion povodí Bakovského potoka (22). U ostatních DSO je počet obcí dvacet a méně. Účel zájmu spolupráce je definováno převážně obecně jako celkový rozvoj regionu. Seznam sdružení s právní formou dobrovolného svazku obcí je uveden v tabulce č. 2. V komentáři je uvedena také možnost využití pro společné řešení odpadového hospodářství. Tato konstatování vychází z terénních šetření či vlastní znalosti terénu, nejedná se o oficiální vyjádření jednotlivých svazků, proto je k těmto údajům potřeba přistupovat pouze orientační s potřebou případného ověření aktuálního stavu.

Tabulka č. 2: Přehled existujících sdružení obcí s právní formou DSO ve Středočeském kraji název

okres / sídlo

počet sdružených obcí

účel DSO

DSO BENE-BUS

Benešov /Benešov

111

financování dopravní obslužnost obcí na Benešovsku

DSO Drábské světničky DSO Pečecký region DSO VeltrusDominio

Mladá Boleslav / Mnichovo Hradiště Kolín, Nymburk /Pečky

13

celkový rozvoj oblasti celkový rozvoj mikroregionu, ÚP, ŽP, cestovní ruch zkvalitnění života v kraji, čerpání z fondů EU

15

Mělník / Veltrusy

19

DSO - Mikroregion povodí Bakovského potoka

Kladno /Zlonice

22

celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch

DSO Kladensko a

Kladno / Kačice

7

celkový rozvoj mikroregionu,

38

komentář k využití pro OH

spíše NE

název

okres / sídlo


Slánsko DSO Klejnárka EKOSO Svazek obcí Mikroregion Baba Mikroregion Blaník Mikroregion Cerhovicko Mikroregion Čáslavsko Mikroregion Černokostelecko

2

rozvoj mikroregionu

47

odpadové hospodářství

ANO

3


teoreticky ANO

10

celkový rozvoj regionu a cestovního ruchu

13

Říčany /Konojedy

Mikroregion Český Kras – Pláně Mikroregion Český Smaragd

Beroun, Praha – západ / Třebotov Benešov / Trhový Štěpánov

Mikroregion Dolnobřežansko

Praha – západ / Dolní Břežany

8

Mikroregion Dubina

Kutná Hora /Kluky

8

Mikroregion Džbány Mikroregion Horymír

Benešov / Votice

10

Beroun / Svinaře

13

Mikroregion Malé Posázaví Mikroregion Nymbursko Mikroregion Od Okoře k Vltavě Mikroregion Podblanicko Mikroregion Poděbradské Polabí Mikroregion Ladův kraj

rozvoj mikroregionu, ochrana ŽP spolupráce, integrace a vytváření silnějších celků rozvoj cestovního ruchu, sportovního a kulturního života celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch

5

Rakovník / Senomaty

Mikroregion CHOPOS Mikroregion Hudlicko Mikroregion Hořovicko Mikroregion Klonk Mikroregion Kutnohorsko


ŽP, cestovní ruch Kutná Hora / Církvice Benešov /Trhový Štěpánov Mladá Boleslav / Kosmonosy Benešov /Louňovice pod Blaníkem Beroun / Cerhovice Kutná Hora, Praha – východ / Čáslav

Mikroregion Čistá Senomaty

Mikroregion Chlum

účel DSO

Mladá Boleslav / Dobrovice Benešov / Chotýšany

13

NE

celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch rozvoj mikroregionu a cestovní ruch rozvoj oblasti

11 10

OH: v minulosti provedeno společné výběrové řízení na svozovou firmu, proběhlo mírné sblížení poplatků za odpad Koordinace v území, investční akce celkový rozvoj mikroregionu Rozsah paragrafu 50 zákona č. 128/2000 Sb. rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch Celkový rozvoj mikroregionu, cestovní ruch celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch dopravní obslužnost a rozvoj mikroregionu celkový rozvoj mikroregionu rozvoj mikroregionu a cestovní ruch

7 20

Beroun /Hudlice

12

Beroun /Hořovice

28

Beroun / Tmáň Kutná Hora/Kutná hora Benešov, Praha – východ / Chocerady Nymburk / Nymburk Mělník, Praha – západ /Velké Přílepy

5

8

celkový rozvoj regionu, turistický ruch

Benešov / Vlašim

9

rozvoj mikroregionu a cestovní ruch

Nymburk / Poděbrady

20

rozvoj mikroregionu

Praha - východ

18

šíření díla Josefa Lady

5

teoreticky ANO

spíše NE

spíše NE spíše NE


10

rozvoj mikroregionu

18

39

spíše NE

NE

název

okres / sídlo

Mikroregion Polabský Luh Mikroregion Posázavský kruh

Kolín, Nymburk / Kolín Kutná Hora / Zruč nad Sázavou Kladno, Praha – západ / Středokluky Nymburk, Brandýs nad Labem/ Lysá nad Labem

Mikroregion Středokluky a okolí Mikroregion Polabí Mikroregion Svatojiřský les Mikroregion Svatojiřský potok Mikroregion Týnecko Mikroregion Třemšín Mikroregion údolí Lidického potoka Mikroregion Údolí Vltavy

Nymburk /Loučeň Kladno, Mělník / Zvoleněves Benešov / Týnec nad Sázavou Příbram / Hvožďany Kladno, Praha – západ / Buštěhrad Mělník, Praha – východ, Praha – západ / Kralupy nad Vltavou


účel DSO celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch rozvoj mikroregionu a cestovní ruch

4 8 3


12


4

zkvalitnění života v kraji

8


9

rozvoj mikroregionu

11

rozvoj mikroregionu

11


5

zkvalitnění života v kraji

Mikroregion Zbraslavicko a sdružené obce

Kutná Hora / Zbraslavce

13

koordinace území a investiční akce

Mikroregion Želivka

Benešov / Bernartice

19


Region Jenštejnského podhradí

Praha – východ / Jenštějn

5


Region Povodí Mratínského potoka

Mělník, Praha – východ /Měšice

Region Taxis Bohemia

Mladá Boleslav, Nymburk / Loučeň Kutná hora / Potěhy

Rozvoj venkova

14


24

rozvoj regionu

9

rozvoj mikroregionu celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch


spíše NE

NE

spíše NE

ANO, ale zatím se nezamýšleli nad konkrétním způsobem

Sdružení obcí Kersko

Nymburk / Třebestovice

3

Sdružení obcí Kokořínska Sdružení obcí Kutnohorský venkov Sdružení obcí Balkán Sdružení obcí mikroregionu Novostrašensko Sdružení obcí Neveklova

Mělník, Praha – východ /Řepín

22


Kutná hora /Chlístovice

12

rozvoj mikroregionu

Rakovník / Slabce

10

rozvoj mikroregionu

Rakovník / Nové Strašecí

14


spíše NE

Benešov /Neveklov

8

Příbram /Sedlčany

22

rozvoj mikroregionu a cestovní ruch celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch

spíše NE

Kolín, Kutná Hora / Uhlířské Janovce

20

investiční akce

Benešov, Tábor / Sedlec - Prčice

12

celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch,

Sdružení obcí Sedlčanska Sdružení obcí Uhlířskojanovicko a Střední Posázaví Společenství obcí Čertovo břemeno

40

název

Střední Povltaví Svazek měst a obcí Rakovnicka Svazek obcí Březnicko Svazek obcí Cecemínsko Svazek obcí Cidlina

okres / sídlo


účel DSO

Praha – západ/Štěchovice

6

zaměstnanost, propagace regionu, apod. celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch

Rakovník / Rakovník

72

celkový rozvoj mikroregionu

Přímbram / Chrást

11

celkový rozvoj mikroregionu, ÚP, ŽP, cestovní ruch

8

rozvoj mikroregionu

8


Mělník, Praha – východ /dřísy Kolín, Nymburk /Libice nad Cidlinou

ochrana společných zájmů a zmnožení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahující svým rozsahem a významem každou účastnickou obec celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch

Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska

Příbram / Dobříš

23

Svazek obcí Dolní Povltaví

Mělník, Praha – východ, Praha západ

23

Svazek obcí kanalizace a vodovody Křivoklátské

Rakovník / Rakovník

14

rozvoj regionu, výstavba kanalizace

Svazek obcí Kostomlatska

Nymburk / Kostomlaty nad Labem

2

rozvoj mikroregionu

Svazek obcí Máchův kraj Svazek obcí mikroregionu Kněževes Svazek obcí mikroregionu Kolínské Zálabí Svazek obcí mikroregionu Kouřimsko Svazek obcí mikroregionu Pod Chlumem Svazek obcí Mikroregion Třemšín Svazek obcí mikroregionu Zásmucko Svazek obcí Mladoboleslavský venkov

/ Doksy


NE

teoreticky ANO

teoreticky ANO, ale sdružení nemá velký potenciál

rozvoj oblasti a zisk dotací

hypoteticky ANO


spíše NE

Kolín / Kněževes

10

Kolín / Býchory

12

Kolín / Kouřim

16


Kolín / Radovesnice

9


Příbram/Hvožďany

11

celkový rozvoj, rekonstrukce a modernizace místních komunikací

Kolín /Ždánice

4

rozvoj mikroregionu

spíše NE

Mladá Boleslav /Chotětov

24

rozvoj mikroregionu

teoreticky ANO

celkový rozvoj mikroregionu, ŽP, cestovní ruch Svazek obcí Mníšecký region Svazek obcí NYKO Svazek obcí Pod Vysokou

Praha – západ / Čísovce

14

OH: Společná smlouva na NO a EEZ, plán na vybudování společného SD

ANO

Kolín / Ždánice

37

Odpadové hospodářství

spíše NE

Kolín / Červené Pečky

6


41

název Svazek obcí Podbrdského regionu Svazek Poddžbánsko Svazek obcí Liběchovky Svazek obcí Region Dolní Berounka Svazek obcí region Jihozápad Svazek obcí Střední Pojizeří Svazek obcí Úvalsko Tři údolí

okres / sídlo


účel DSO

Příbram / Trhové Dušníky

13

rozvoj mikroregionu

Rakovník /Krupá

11

Mělník /Liběchov

6

Beroun, Praha – západ / Dobřichovice

12

rozvoj území, cestovní ruch, ekologie celkový rozvoj mikroregionu, ÚP, ŽP, cestovní ruch celkový rozvoj mikroregionu, ÚP, ŽP, cestovní ruch

Beroun, Praha – západ / Jinočany

13

celkový rozvoj mikroregionu, ÚP, ŽP, cestovní ruch

9


Mladá Boleslav /Klášter Hradiště nad Jizerou Praha – východ / Úvaly Benešov / Chlístov

celkový rozvoj mikroregionu, ÚP, ŽP, cestovní ruch rozvoj mikroregionu a cestovního ruchu

4 5


42


teoreticky ANO, zatím si OH řeší obce sami nebrání se společnému postupu v otázkách OH

ANO

2. Připravované projekty v OH na území kraje Tato část studie hodnotí pouze takové projekty, které mohou být relevantní pro předmět plnění Studie, tj. projekty, které mohou mít návaznost na navrhovanou síť překládacích stanic. Vzhledem k tomu, že Studie vychází ze závěrů předchozích studií pro přípravu integrovaného systému Technickoekonomická analýza integrovaného sytému nakládání s komunálními a dalšími odpady ve Středočeském kraji (dále také „studie ISNKO“), je analýza připravovaných projektů zaměřená především na zařízení pro zpracování směsných komunálních odpadů. Pro nakládání se směsnými komunálními odpady byla navržena a odsouhlasena dle studie ISNKO jako nejvýhodnější varianta, která předpokládá výstavbu kapacitní jednotky ZEVO v lokalitě Mělník, který bude schopna absorbovat veškerou produkci především směsných KO (kat. č. 200301) a odpadů objemných (kat. č. 200307). Pro přepravu cca 300 – 500 tis. tun těchto energeticky využitelných komunálních odpadů by měla být vybudována síť překládacích stanic na území kraje. Překládací stanice mohou sloužit i pro další druhy odpadů, které je potřeba přepravovat na delší vzdálenosti při zachování efektivních nákladů. K takovým odpadům patří například využitelné odpady z tříděného sběru nebo některé druhy biologicky rozložitelných odpadů. Předpokladem využití překládacích stanic pro tyto uvedené komodity je existence velkokapacitních zařízení na úpravu odpadů (dotřiďovací linky) nebo kompostárny či jiného zařízení na zpracování bioodpadů. Analýza stávajících a připravovaných zařízení nepotvrdila zatím žádný zásadní projekt na výstavbu těchto zařízení a to ani v těch částech kraje, kde tato zařízení chybí nebo jsou obtížně dostupná (např. JV kraje). Předmětem podrobnější analýzy připravovaných zařízení jsou především připravovaná zařízení na mechanicko-biologickou úpravu směsných komunálních odpadů, které byly zmíněny ve studii ISNKO, a které mohou představovat alternativní řešení pro využívání části SKO ze Středočeského kraje, pokud nebude realizován projekt ZEVO.

2.1 Zařízení MBÚ V rámci studie ISNKO bylo identifikováno 6 záměrů výstavby technologického konceptu MBÚ v souhrnné kapacitě 430 000 tun SKO na vstupu (tabulka č. 3).

43

Tabulka č. 3: Seznam záměrů výstavby technologického konceptu MBÚ umístění MBÚ Nové Strašecí Obec Radim Mníšek pod Brdy Mladá Boleslav Uhy Benátky nad Jizerou celkem

kapacita (kt) 60 75 30 45 150 70 430

Zdroj: studie ISNKO

Pro potřeby studie o překládacích stanicích byly veškeré navrhované lokality opětovně prověřeny. Byla kontaktována většina potenciálních provozovatelů s cílem upřesnit skutečný potenciál uvedených záměrů. Analýza ukázala, že několik záměrů bylo zrušeno. Některé další projekty jsou pouze dlouhodobými záměry, které zatím nejsou konkretizovány do realizační fáze a to často ani té projektové. Záměr realizace výstavby MBÚ v lokalitě Nové Strašecí je ukončen z důvodů neujasněné koncepce využívání kalorické frakce. Provozovatel předpokládal využívání kalorické frakce ve zplyňovacím zařízení ve Vřesové (Karlovarský kraj), které ale stále není pro spoluspalování odpadů upraveno. Tři identifikované lokality pro výstavbu MBÚ jsou aktuálně ve fázi žádosti o přidělení dotačních prostředků na výstavbu, jak dokumentuje tabulka č. 4 z připravovaného POH České republiky. Tabulka č. 4: Lokality pro výstavbu MBÚ dle návrhu POH ČR

Zdroj: MŽP ČR

Všechny tři záměry byly konzultovány s investory s tím, že základním předpokladem úspěšnosti projektů je získání výše uvedené dotace, bez kterých je ekonomika daných záměrů problematická. Jedním z klíčových faktorů, které ovlivní praktickou uplatnitelnost jednotlivých uvedených projektů, je možnost uplatnění kalorické frakce na energetickém trhu.

44

Lokality Mníšek pod Brdy a Radim mají primárně zajištěn odbyt kalorické frakce pro využívání v cementárnách (Prachovice, Radotín). Využívání kalorické frakce je z pohledu zajištění kvality obtížné, ale dosažitelné i vzhledem k poměrně širokému spektru energeticky využívaných odpadů v technologii výroby cementu. Např. cementárna Prachovice má zřízenu externí firmu ECOREC, která zajišťuje v moderním zařízení míchání různých odpadů pro zajištění „kvalitního“ paliva, které bude mít nejen dostatečnou výhřevnost, ale i kvalitativní parametry obsahu znečišťujících látek budou v souladu s příslušnými normami. Záměr odbytu kalorické frakce v lokalitě Mladá Boleslav je navázán na místní teplárnu Škoda-Energo, která předpokládá spoluspalování uvedeného materiálu se standardním palivem (uhlí). Tento předpoklad je ale nově limitován vzhledem k novému platnému Metodickému pokynu MŽP ke způsobu stanovení specifických emisních limitů pro stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad společně s palivem, jiné než spalovny odpadu a cementářské pece, který zpřísňuje stávající emisní limity pro spoluspalování odpadů. Potenciálně vhodné jednotky fluidních kotlů je tak nutno modernizovat nebo vybavit příslušnými technologiemi pro čištění spalin, což přináší dodatečnou ekonomickou zátěž. V případě analýzy jednotlivých plánovaných zařízení MBÚ nebyl pro potřeby Studie dosud uspokojivě deklarován mechanismus a způsob nakládání s energeticky nevyužitelnými frakcemi, tj. nebylo možno v dostupných materiálech dohledat konkrétní způsoby úpravy a hlavně analýzy těchto frakcí v konfrontaci s legislativní úpravou, které deklaruje parametry, při kterých je možno dané frakce uložit na skládku. Výsledkem aerobní stabilizace musí být odpad, který splňuje podmínky vyhlášky č. 61/2010. Výstupem z MBÚ musí být stabilizovaný bioodpad za předpokladu splnění parametru stability AT4 a pokud jeho výhřevnost nepřekročí hodnotu 8 MJ/kg. Parametr AT4 je test respirační aktivity, testovací metoda pro hodnocení stability bioodpadu na základě měření spotřeby kyslíku za 4 dny podle vyhlášky 341/2008 Sb. Limitní hodnotou je 10 mg O2/g sušiny. Teprve takto upravený odpad je možno následně uložit na skládku. 2.2 Stav přípravy ZEVO Mělník Tato Studie je primárně řešena ve vazbě na lokalitu Mělník, která byla vybrána jako nejvhodnější varianta pro umístění ZEVO ve Středočeském kraji. V případě, že nebude ZEVO Mělník realizován, je nutné rozložení stanic a jejich kapacitu částečně přehodnotit ve vazbě na jiná zařízení, kde bude SKO využíván. Pro potřeby této studie byli osloveni zástupci ČEZ, se kterými byla konzultována příprava záměru ZEVO Mělník. Pro účely výstavby ZEVO v rámci ČR byla ve 45

společnosti ČEZ a.s. vyčleněna samostatná skupina odborných pracovníků, kteří se specializují pouze na tuto specifickou problematiku. ČEZ v rámci své analýzy vlastních dostupných lokalit zhodnotil stav a připravenost jednotlivých záměrů. Z této analýzy byl vyhodnocen záměr v lokalitě Mělník jako jeden z nejperspektivnějších. Pro detailní ověření závěrů a argumentů uvedených ve studii ISNKO si nechala společnosti ČEZ a.s. zpracovat studii zaměřenou na teplárnu Mělník a možnosti výstavby energetického zdroje spalujícího SKO v dané lokalitě. Studie bude dokončena v dubnu 2014 a s definitivní platností potvrdí nebo vyvrátí optimistické představy o možnostech výstavby ZEVO deklarované ve studii ISNKO. Společnost ČEZ a.s. rovněž paralelně zpracovává studii možností dopravy předmětných odpadů do navržené lokality Mělník. Na jednání se zástupci ČEZ byla projednávána i možnost srovnání obou studií pro přepravu odpadů do plánovaného ZEVO.

2.3 Záměry odpadových firem na území kraje V rámci mapování aktuálního stavu komunálního odpadového hospodářství ve Středočeském kraji byly osloveny odpadové (svozové) firmy, které jsou aktuálně dominantními subjekty při zajišťování služeb nakládání s KO na území Středočeského kraje. Jedná se o firmy A.S.A., Služby města Kladna a AVE CZ. V rámci jednání s uvedenými subjekty byla konzultována možnost zapojení těchto firem do integrovaného systému nakládání s KO, především možnost sdílení popř. participace na výstavbě a provozu překládacích stanic, které budou primárně zajišťovat odvoz SKO do ZEVO Mělník. Projekt výstavby a provozu systému založeného na energetickém využívání směsných komunálních odpadů v kapacitní lokalitě Mělník není v současnosti ve strategických záměrech uvedených firem. Tyto se snaží nalézt alternativní řešení, které by více zohledňovalo aktuálně nastavené svozové oblasti, a zajistilo by v další časové perspektivě také lokální charakter nakládání s KO. Pro tuto strategii se více hodí implementace technologického konceptu MBÚ, který umožní teoreticky zachovat část skládkových kapacit a přinese lokální pracovní výkony pro uvedené subjekty. Zmíněná strategie je zřejmá např. u firem A.S.A. a AVE, které předpokládají vybudování technologie MBÚ v lokalitách stávajících skládkových areálů (např. Benátky nad Jizerou).

46

Společnost A.S.A. nevylučuje vytížení svých stávajících překládacích stanic pro účely svozu SKO do ZEVO Mělník. Stávající překládací stanice je umístěna mimo území Středočeského kraje, na území hlavního města Prahy. Společnost Služby města Kladno uvažuje perspektivně o výstavě MBÚ v případě úspěšného řešení odbytu kalorické frakce, např. s využitím fluidního kotle firmy Alpiq Generation (CZ) s.r.o. v Kladně. Z výše uvedených důvodů, zatím není možno využít potenciálních synergických efektů u případného spolupodílení svozových firem na budování sítě překládacích stanic.

2.4 Alternativní možnosti energetického využívání SKO Z předchozích studií zpracovaných Středočeským krajem pro potřeby ISNO (především studie ISNKO) vyplynula jako jednoznačně nejvýhodnější varianta přímého energetického využívání v lokalitě Mělník. V době zpracování této studie o překládacích stanicích se opět objevují záměry na jiné možnosti využití směsných komunálních odpadů. Městům a obcím jsou předkládány nabídky různých konzultačních či dodavatelských firem na projekty a dodávky zařízení vhodných pro energetické využití směsných komunálních odpadů. Ve studiích, které předcházely zpracování této Studie, byly analyzovány a porovnávány veškeré dostupné technologické varianty energetického využívání SKO. Všechny technologické koncepty jsou přímo nebo nepřímo závislé na energetice v daném regionu. Kromě plánovaných a komentovaných záměrů na mechanicko-biologickou úpravu SKO jsou zmiňované návrhy projektů na zplynění odpadů technologií plazmového zplyňování nebo technologií pyrolýzy. Velmi aktuálně je také v odborných kruzích diskutovaná možnost výstavby tzv. malých spaloven nebo ZEVO ve více lokalitách Středočeského kraje. V následujícím textu je proveden krátký komentář k výše uvedeným konceptům ve vazbě na vybranou a schválenou koncepci. Technologie zplyňování Jedná se o způsoby založené na technologickém konceptu alternativních zplyňovacích energetických systémů, které teoreticky mohou eliminovat některé skutečné nebo domnělé nevýhody standardních jednotek na přímé energetické

47

využívání KO. Technologie zplyňování je známá již více než 100 let. Jako metoda zpracování a využití komunálních odpadů je využívána omezeně a pouze mimo EU. Technologie plazmového zplyňování: - Jedná se o zplyňování, kde se potřebné teplo ke zplyňovacím reakcím dodává v elektrickém oblouku vytvořeném v plazmovém hořáku. - Postup zpracování odpadu a jeho přeměny na energii cestou plazmového zplyňování a vitrifikace (zesklenění) - PGV = plasma gasification and vitrification, patentovaný společností Westinghouse Plasma Corporation zahrnuje rekuperaci energie u odpadu v podobě syntézního plynu, který může nahradit fosilní paliva. - Při plazmovém zplyňování dochází k vitrifikaci popelovin. Vzniká inertní struska, ve které jsou kovy vázány do amorfní silikátové matrice, ze které se nevyluhují. Technologie pyrolýzy Pyrolýza je postup termického zpracování organických látek s vyloučením přístupu kyslíku, vzduchu nebo jiných zplyňovacích látek. Běžně se pro pojem odplynění prosazuje výraz pyrolýza, ačkoliv se takto přísně vzato označuje pouze chemický postup při přeměně. V chemických postupech jsou takové procesy označovány jako suchá destilace, termický cracking, nízkotepelná karbonizace nebo koksování. Avšak tyto postupy jsou obtížně použitelné pro nehomogenní směsi odpadů jako je předmětný SKO. V přesném slova smyslu se pod pojmem pyrolýza rozumí termický rozklad látek bez přístupu kyslíku, tedy v atmosféře, ve které nedochází ke spalování. Reakčními produkty jsou: plyny, pyrolýzní koks se zbytky z anorganických fází a pyrolýzní olej. Pyrolýza – nebo odplyňovací proces probíhá obecně ve třech fázích: - sušení, - karbonizace, - zplyňování. Hlavním nedostatkem obou výše uvedených konceptů je skutečnost, že obě technologie neumí efektivně využít nehomogenní směsný komunální odpad. Aby tyto technologie pracovaly efektivně, potřebují SKO předtřídit některou z metod mechanicko- biologické úpravy, tj. zvýšit výhřevnost a odpad homogenizovat do směsi standardizovaných vlastností. Ekonomické hodnocení technologií zplyňování je vzhledem k systémovým problémům daných technologií do značné míry problémové a zavádějící. Při celkovém zhodnocení je vždy nutné zohlednit náklady na mechanicko-biologickou úpravu odpadů, bez které nelze SKO v zařízeních zpracovat. Pro každé zařízení je nutné uvažovat vždy konkrétní technologii MBÚ. Samotné ekonomické posouzení konkrétní technologie zplyňování je závislé na řadě obtížně definovatelných faktorů, jako jsou u pyrolýzy např. cena za odbyt materiálově využívaných komodit (pyrolýzní koks, pyrolýzní olej, dehet apod.). V případě, že bude 48

konkrétní technologie zplyňování uzpůsobena pro výhradní energetické využívání, bude záležet na zařízeních a konkrétních možnostech odbytu tepla. U malých pyrolýzních jednotek se např. uvažuje s využíváním plynu v plynových motorech a u velkých plazmových jednotek je možno uvažovat o nasazení technologie paroplynové elektrárny, která sice umožňuje navýšit účinnost výroby elektrické energie, je však na druhé straně výrazně investičně náročnější. Závěrem je možno konstatovat na základě několika teoretických prací, zkušeností ze zahraničí (Japonsko) a vzhledem k výše uvedeným úvahám, že technologický koncept zplyňování bude v nákladech znamenat cenu za zpracování 1 tuny SKO výrazně vyšší než je aktuální cena za skládkování tj. nad hranicí 2 000Kč/tunu. Důležitým parametrem pro schválení technologického konceptu jako zařízení pro energetické využívání odpadů je faktor energetické účinnosti R1. Možnosti energetické účinnosti v případě technologického konceptu zplyňování jsou značně omezené nebo nemožné, pokud by se počítal celý cyklus nakládání včetně nutného přetřídění SKO některou z metod MBÚ. U plazmového zplyňování je problémem také množství energie spotřebované na vitrifikaci pevných zbytků. U pyrolýzních technologií může být část produktů teoreticky využívána materiálově s negativním dopadem na faktor R1. Potencionální environmentální výhody technologií založených na zplyňování jsou založeny především na možnostech materiálového využívání části výstupních produktů a také na vyšším stupni energetického využití produktu zplyňování plynu v tzv. paroplynovém cyklu, kdy je možno maximalizovat výrobu elektrické energie. Jedná se především o možnost zavedení bezodpadového cyklu, neboť dosud obtížně využitelné výstupní produkty - odpady ze spaloven (škvára a především popílek z odlučovačů) jsou např. v plazmové technologii vlivem vysokých teplot vitrifikovány do nevyluhovatelné formy a daný produkt je potom následně možno využít bezproblémově např. ve stavebnictví. Environmentálně problematické je nutnost předřazení technologie MBÚ.

Technologie tzv. malých spaloven Jako ZEVO malých kapacit se uvádí většinou kapacity do 100 kt ročně. Některé zdroje uvádí 10-40kt ročně. Hlavními propagátory konceptu malých ZEVO je v současné době VÚT Brno společně se společností EVECO Brno s.r.o., kteří jsou potencionálními výrobci tohoto zařízení. Koncept je postaven na náhradě stávajících teplárenských zdrojů právě jednotkami ZEVO v lokalitách, které mají odpovídající kapacity centrálního zásobování tepla 49

(CZT). Daný záměr je postaven na maximalizaci odbytu tepla ve vybraných lokalitách. Ekonomika uvedených záměrů není porovnávána s velkými ZEVO, které jsou integrálně zařazeny do kapacitních systému CZT, ale se ZEVO, která nemají dostatečný odbyt tepla a pracují převážně v kondenzačním režimu výroby elektrické energie, ve které se teplo převážné míře maří. Konkrétní energetická koncepce daného záměru musí být ještě dopracována vzhledem ke kampaňovité výrobě tepla s maximem odběrů v zimním období a minimem v letním období. Vzhledem k vyrovnané produkci odpadů v průběhu celého roku bude nutno najít mezi tímto rozporem řešení, které může být např. v tom, že SKO bude skladován (nárůst nákladů), nebo bude v průběhu letního minima skládkován, popř. bude zdroj pracovat v kogeneračním režimu, což u těchto malých jednotek znamená výrazné snížení účinnosti. Tato vize má ještě několik dalších nevýhod a otazníků:  Daná koncepce není v ČR ani v okolních státech realizována;  Větší měrné investiční náklady daného řešení;  Omezená možnost koncipovat daný projekt jako regionální (pro území kraje nebo větší územní celky);  Nutnost prosadit více energetických jednotek v kraji, což může být politicky i sociálně značně problematické;  Obtížná koordinace více projektů ze strany kraje;  Neplnění POH vlivem realizace pouze části záměru (např. výstavba pouze 1 nebo 2 jednotek);  Nárůst nákladů pro nakládání s SKO u některých obcí a měst, které nebudou ve spádové oblasti energetické jednotky (časový nesoulad). Při srovnání navrženého a přijatého modelu kapacitního ZEVO v lokalitě Mělník je koncept malých spaloven nekonkurenceschopný.

50

3. Technologický a logistický rámec Středočeském kraji

pro přepravu KO ve

Pro návrh optimálního systému svozu a přepravy vybraných komunálních odpadů do koncového zařízení (ZEVO) dle studie ISNO je nutná analýza technických, technologických a dopravních podmínek. Pro potřeby Studie byly posouzeny z pohledu technicko-ekonomického dostupné technologie pro překládku komunálních odpadů. V rámci analýzy těchto technologií jsou využívány zkušenosti provozovatelů jak tuzemských, tak zahraničních. Zásadním parametrem pro logistiku přepravy je stav dopravní infrastruktury Středočeského kraje u všech možných využitelných způsobů dopravy a to včetně analýzy vhodné dopravní techniky. Prioritně jsou analyzovány možnosti silniční a železniční dopravy. Vzhledem k tomu, že v kraji jsou k dispozici také splavné úseky řek Labe a Vltavy, Studie se zabývá také možnostmi využití lodní přepravy odpadů.

3.1 Základní charakteristika technologie překládací stanice Obecně je možno překládací stanici charakterizovat jako zařízení sloužící k překládce odpadů ze svozové techniky do kapacitních dopravních prostředků, které dopraví odpad do vzdálenější destinace za přijatelných ekonomických a environmentálních podmínek. Překládací stanice může být koncipována pro silniční nebo železniční dopravu, v případě vhodných podmínek také lze využít lodní dopravu. Základní schéma toku odpadů od svozu přes překládací stanice do koncového zařízení je uvedeno na obrázku č. 3.

51

Obrázek č. 3: Schéma toku odpadu

Zábor plochy Je to vždy individuální řešení s ohledem na prostorové možnosti dané lokality. Z hlediska záboru plochy u konkrétní překládací stanice v Dolním Rakousku (obrázek č. 4) sloužící pro oblast 60 tis. obyvatel se jedná o zpevněnou plochu 60x80 m s postavenou překládací halou vybavenou násypkou, lisem a pojezdovou dráhou pro přesun 4 kontejnerů. Kontejnery jsou po naplnění hermeticky uzavřeny a mohou v naplněném stavu čekat i několik dní na odvoz. Uvedená překládací linka využívá železniční dopravu pro přepravu kontejnerů do ZEVO. V tomto případě po zaplnění všech 4 kontejnerů přijede vozidlo s natahovacím mechanizmem a převeze plné kontejnery na vagony a na pojezdovou dráhu umístí prázdné kontejnery.

52

Obrázek č. 4: Překládací stanice - příklad umístění

Svozová vozidla Překládací stanice musí mít dostatečný prostor pro příjezd a odjezd svozových vozidel, vysypání obsahu svozových vozidel do násypky, kontejneru, návěsu či na volnou plochu. Příklad svozových vozidel (standardní automobily pro svoz odpadů):

Základní technologické koncepty překládacích stanic Z poměrně velkého množství typů překládacích stanic jsou zde uvedeny tři základní typy konstrukce překládacích stanic, které jsou známy jak ze zahraničí, tak z reálného provozu v ČR. Tyto tři základní koncepty budou porovnány mezi sebou a následně bude doporučena nejvhodnější varianta pro aplikaci do prostředí Středočeského kraje. Jedná se o koncept překládací stanice přímého násypu, technologie Walking floor a technologie lisovacích kontejnerů. Jako doplňková technologie může být použito balíkování odpadů. Tento koncept je vzhledem k nízkým investičním nákladům vhodný pro okrajové části území s poměrně malou produkcí odpadů. Koncept umožňuje vytvářet určité zásoby odpadu-„paliva“. Vzhledem k tomu, že koncept balíkování odpady by byl v případě potřeby využíván skutečně pouze okrajově, není součástí porovnání základních variant.

53

Technologie přímého násypu Jedná se o jednoduchou technologii přímého násypu ze svozové techniky do kapacitnějších dopravních prostředků. Tento technologický koncept může mít několik modifikací. Nejjednodušší je varianta, kdy je odpad ze svozového vozidla vysypán na zpevněnou zabezpečenou plochu a následně je pomocí nakládacího mechanismu naložen na kapacitní přepravní prostředek (návěs, kontejner). Častější je varianta založená na gravitačním způsobu nakládky v rámci mimoúrovňového násypu. Překládka odpadu ze svozového vozidla do návěsu pro dálkovou přepravu probíhá následovně: svozové vozidlo vysypává obsah nástavby buď do násypky či přímo do návěsu, nebo na plochu, a následně nakladačem dochází k plnění návěsu, který je po zaplnění odvážen k využití do ZEVO nebo na skládku.

Tento typ překládky je v současnosti provozován např. v Technických službách Olomouc, kde se ovšem jedná o provizorní řešení, které bude fungovat pouze do doby, než bude vybudována moderní překládací stanice. Technologie Walking floor Technologie Walking floor (tzv. posuvné podlahy) je založena na kombinaci návěsů o kapacitě cca 80 m3 vybavených pohyblivou podlahou s hydraulickým pohonem určenou jak pro nakládání, tak pro vykládání přepravovaného materiálu. Jedná se o uzavřenou skříň s vraty v zadní části, z vrchu zakrytou plachtou. Způsob ovládání a pohonu podlahy: a) samostatně stojící návěs připojený k rozvodům. Tyto rozvody jsou součástí překladiště. Jedná se o hydraulický agregát, rozvod elektroinstalace, rozvod tlakového vzduchu. b) Spojený v soupravě s tahačem - napájení je v tomto popřípadě řešeno přímo z agregátů ve vozidle. Odpad je nasypán po přistavení návěsu do prostoru násypky. Plnění vrchem je soustředěno do prostoru zadní částí návěsu. Pomocí posuvné podlahy je následně odpadem zaplněn celý prostor návěsu. Plnění zajišťuje obsluha z horní části násypky. Návěs je po naplnění zapojen do soupravy a odvezen na místo určení.

54

Tato technologie je v ČR v současnosti využívána např. Službami města Pardubic s poměrně dobrou zkušeností (obrázek č. 5 a 6). Technologie je založena na stlačeném odpadu ze svozových aut, přičemž objem návěsu stejně neumožňuje dopravit více než 25t vzhledem k silničním předpisům. Dle zkušenosti provozovatele je systém spolehlivý. Není náročný na obsluhu a výhodou je také poměrně rychlé vysypání odpadu, v tomto konkrétním případě na skládku. Tento systém ale není možno kombinovat se železniční dopravou, protože návěsy nejsou uzpůsobeny pro překládku na železnici Obrázek č. 5: Nakládka návěsu (walking floor)

Obrázek č. 6: Detail nakládaného návěsu

55

Lisovací (presovací) kontejnery Jedná se o moderní sytém založený na lisování směsných KO do uzavíratelných kontejnerů, které jsou vyráběny ve standardizovaném provedení, takže je možné, je využít jak pro dopravu na silnici, železnici, tak i pro lodní dopravu. Základní schéma nakládky odpadu do lisovacích kontejnerů je uvedeno na obrázku č. 7. Obrázek č. 7: Schéma nakládky s použitím lisovacích kontejnerů

Výhody systému:  maximální využití objemu (nejvyšší přepravované množství na kubík),  hermeticky uzavřené (bez pachových emisí, omezení jakéhokoliv úniku odpadů a odpadních vod),  možnost dlouhodobějšího skladování (týden) – není nutná okamžitá přeprava,  možnost kombinace – univerzálnost – použití v silniční, železniční a lodní dopravě,  vyšší investiční náklady. Překladiště s lisovacím zařízením se jeví jako optimální řešení. Přesto však je nutné vždy posuzovat vhodnost zařízení z pohledu hygieny, požární ochrany, ergonomie, harmonického včlenění do zástavby v okolí apod. Čistota provozu při překládce a transportu Překladiště s lisovacími jednotkami s automatickým uzavíráním dveří představuje relativně čistý provoz. 56

Optimalizace naplnění kontejnerů Vzhledem k nízké objemové hmotnosti sypaného odpadu je vhodné odpad lisovat do uzavřených kontejnerů. Slisovaný odpad s vysokou objemovou hmotností umožňuje efektivní přepravu. Obrázek č. 8: Detail nakládky s použitím lisovacích kontejnerů

Porovnání a vyhodnocení jednotlivých variant překládacích stanic Technologie přímého násypu je dnes již překonaným technologickým konceptem, který funguje na několika místech již jen provizorně do doby, než bude nahrazen některou z moderních technologických variant. Technologie Walking floor je osvědčenou moderní technologií, která stejně jako technologie lisovacích kontejnerů splňuje vysoké nároky na hygienu a environmentální nároky. Technologie je ideálním řešením na dopravu SKO po silnici na skládku, příp. do ZEVO. Zásadní nevýhodou je nekompatibilita v případě potřeby kombinace různých způsobů dopravy, tj. především zde není možnost kombinovat tento typ přepravy s železniční dopravou, což je pro potřeby Středočeského kraje s ohledem na možnosti silniční sítě nepřijatelné.

57

Z výše uvedené charakteristiky jednotlivých základních variant konstrukcí překládacích stanic vyplývá, že vhodnou variantou pro předpokládanou aplikaci ve Středočeském kraji technologie s využitím lisovacích kontejnerů. Tato varianta je především značně flexibilní s možností využití kombinované dopravy po silnici i železnici, alternativně i pro lodní dopravu. Lisovací kontejnery je možno pořídit ve standardizovaném provedení, které bude certifikováno pro použití ve vnitrostátní i zahraniční železniční dopravě. Lisovací kontejnery splňují nejvyšší hygienické a environmentální požadavky. Vyšší pořizovací náklady této sofistikované technologie je možno eliminovat zapojením vhodných dotačních prostředků.

3.2 Možnosti přepravy odpadů po železnici Pro železniční přepravu odpadů se předpokládá použití kapacitních uzavřených kontejnerů, které splňuje přísné environmentální a hygienické požadavky. Pro dopravu standardizovaných kontejnerů v rámci železniční dopravy je možno využít v současnosti dva systémy dopravy, které fungují v rámci železniční dopravy v ČR. Jedná se o systémy ACTS a Innofreight. Oba tyto systémy využívají standardizované kontejnery. Každý z těchto systému kontejnerové přepravy (dále jen KD) má své výhody a nevýhody oproti jinému systému KD. Systém ACTS  Téměř jakákoliv modifikace kontejneru na unifikovaném rámu dle normy DIN 30722 (různé objemy kontejnerů, cisterny, sila, uzavřené kontejnery, atd.).  Není potřeba budování stacionárního překladiště pro deponaci a překládku kontejnerů navíc vybavených portálovými, čelními a jinými překladači.  Odpadá drahé vybudování ploch a zázemí kontejnerových překladišť (požadavky na zpevněnou plochu pro pohyb čelních překladačů jsou neúměrné a mají dlouhou splatnost a návratnost, navíc nároky na údržbu).  Prostor pro překládku a deponaci pro systém ACTS je minimální a navíc je proveditelný ve všech železničních stanicích pro podej vozových zásilek nebo na vlečkách, kde vystačí běžná vodorovná zpevněná plocha (panely, asfalt, beton, dlažební kostky) u krajní koleje nebo zapuštěné koleje. Takovéto plochy jsou ve většině železničních stanic na železniční síti a vlečkách v ČR = počáteční investice minimální x od vybudování terminálu pro ISO nebo Innofreight kontejnery.  Hákový autopřekladač kontejnerů ACTS je ve své podstatě zároveň silničním vozidlem pro rozvoz (možnost jízdy s vlekem) na rozdíl od speciálních nepřemístitelných překladačů a dalších nutných speciálních silničních vozidel pro rozvoz (nejsou většinou sklápěcí, jsou určena pro vykládku vysokozdvižným vozíkem z rampy, sklápěcí speciály jsou ještě dražší a nejsou moc k dispozici).  Systém ACTS tak minimalizuje vzdálenosti pro silniční rozvoz a svoz (systém je manipulovatelný v mnoha železničních stanicích a vlečkách na rozdíl od trvale vybudovaných terminálu KD. 58

 AWT je vlastníkem všech jednotlivých prvků systému ACTS (vozy, kontejnery a autopřekladače) a zajišťuje komplexní služby. U jiných systémů je vlastník kontejnerů, vozů a terminálu vždy někdo jiný – z toho vyplývá více smluvních vztahů a komplikací).  Celou manipulaci překládky zajišťuje jediný člověk – řidič autopřekladače = minimální náklady na pracovní sílu. Obrázek č. 9: Přepravní kontejnery v systému ACTS

Systém Innofreight  Možná rychlá a velkoobjemová překládka kontejnerů na jednom místě a v krátkém čase. (tj. zároveň nutnost pro rozmělnění velkých fixních nákladů na plochy a překladač).  Možnost pomocí rotátoru na čelním překladači rychlá velkoobjemová vykládka nebo překládka do jiného dopravního prostředku (např. z kontejnerů do silničních souprav).  U některých typů možnost stohování těchto kontejnerů (nutnost vybavení horními rohovými prvky).  Systém lze uplatnit a přizpůsobit i přímo v areálech zákazníků (jak u nakládky tak i vykládky), zejména velkoobjemových.

59

Obrázek č. 10: Přepravní kontejnery v systému Innofreight

Zhodnocení a doporučení systému železniční přepravy odpadů Pro svoz komunálních odpadů se jeví jako vhodnější systém ACTS, protože může zajistit deponaci a svoz od menších producentů, kde mohou být kontejnery rozmístěny již jako třídící, do místa přepracování (nakládka uceleného vlaku).

3.3 Stav a možnosti využití železniční přepravy odpadů ve Středočeském kraji Vzhledem k předpokládanému vývoji dopravní infrastruktury ve Středočeském kraji je jedním z klíčových úkolů Studie pokusit se využít pro část odpadů do ZEVO Mělník železniční dopravu, což koreluje i se současným stavem dopravy paliva pro komplex elektráren v dané lokalitě. Uhlí pro elektrárenské a teplárenské zdroje je dopravováno výhradně železniční dopravou. Pro potřeby Studie byli osloveni zástupci dvou etablovaných dopravců na železnici, kteří zajišťují nákladní dopravu jak v rámci České Republiky, tak přímo ve Středočeském kraji. Jedná se o společnost ČD Cargo a soukromého dopravce Advanced World Transport a.s. (dále „AWT“). Na jednáních byly vysvětleny důvody pro hledání možností dopravy odpadů na železnici a potencionální provozovatelé se následně aktivně podíleli na definování možností a modelování logistiky a ekonomiky daného způsobu dopravy. 60

Pro přepravu lisovaného odpadu v železničních vozech je nutné vytipovat vhodné lokality pro zřízení sběrného místa, kde by docházelo ke shromažďování odpadu (svoz silničními vozidly na krátkou vzdálenost), následně jeho třídění a lisování do přepravních jednotek – balíků. Určení vhodných lokalit Základní podmínky pro vytipování vhodné lokality: 

Poloha vzhledem ke svozovým vzdálenostem odpadu;



Dostatečná velikost a povrch plochy;



Kolejové napojení: o Veřejně přístupné kolejiště tzv. VNVK o Účelové koleje – vlečky, manipulační koleje;



Obslužnost vzhledem k hlavním železničním tahům.

Předpoklad technologie přeprav odpadu v železničních vozech: Na vytipovaných plochách shromáždit v pravidelných časových intervalech objem zboží/odpadu pro přepravu včetně jeho úpravy – lisování. Ve vyčleněných železničních vozech odpovídající stavby (předpoklad - krytý železniční vůz) zajistit v pravidelných spojeních přepravy skupin vozu z vybraných míst: a. Přímo do cílové destinace; b. Do seřaďovací stanice, kde bude docházet k spojování jednotlivých skupin v ucelený vlak (UV), následná přeprava UV do cílové destinace; c. Kombinací předchozích bodů. Výsledný způsob přepravy bude závislý na objemu z jednotlivých destinací a požadované frekvenci přeprav, jakožto i na kapacitních možnostech po stránce kolejového napojení, vlečky, ale i zpracování v cílové destinaci. Doporučený způsob zapojení železniční dopravy Využití železniční dopravy je pro celkovou environmentální udržitelnost projektu velmi vhodné. Základní úvahou této Studie byla snaha o nalezení vhodného zapojení železniční dopravy do systému přepravy odpadů do ZEVO. Železniční doprava má řadou omezení, přičemž největší nevýhodou je předpokládaná ekonomická náročnost spojená s překládkou a seřazováním vlaků. 61

Dalším je dostupnost železniční dopravy na území kraje a s tím spojená logistická omezení. Při diskuzích mezi odborníky na dopravu a odpadové hospodářství bylo proto hned zpočátku vyloučena varianta, která by předpokládala, že železnice obslouží celé území Středočeského kraje bez nutnosti zapojení silniční dopravy. Proto byl nalezen kompromis, který předpokládá nalezení uzlových bodů - míst v rámci železniční sítě, které by shromáždily dostatečné množství kontejnerů z určitého spádového území a z těchto lokalit by potom směřovaly ucelené vlaky do místa určení ZEVO v Mělníku. Tato filosofie je především ekonomicky a logisticky odůvodnitelná vzhledem k tomu, že doprava ucelenými vlaky je oproti postupnému řazení jednotlivých vagónů na seřadištích a jejich zapojování do vhodných vlakových souprav neporovnatelně levnější a logisticky jednodušší. Při seřazování vagónů na seřadištích a následné manipulaci na vlečkových tratích jsou vagony přiřazovány k pravidelným nákladním vlakům dle grafikonu, obdobná situace je potom na straně vykládky do ZEVO popř. jinde. Ekonomika tohoto způsobu je negativně ovlivněna neproduktivními prostoji, náklady na manipulaci apod. Koncepce také předpokládá, že překládací stanice na železniční dopravu nebudou plnohodnotnými překládacími stanicemi ve smyslu překládky odpadů ze svozové techniky do kontejnerů. V této koncepci jsou železniční překládací stanice pouze shromažďovacími místy pro již naplněné kontejnery, které na tyto uzlová místa budou dopravovány automobilovými tahači. Lokalizace překládacích terminálů Ve spolupráci s dvěma nejvýznamnějšími dopravci ČD Cargo a AWT byly vytipovány vhodné uzlové lokality, které by byly schopny obsloužit dostatečně velké území pro naplnění ucelených vlaků. Společnost ČD Cargo vytipovala několik vlečkových areálů vhodných pro tento účel, které jsou ale většinou lokalizovány v severovýchodní části Středočeského kraje. Jedná se například o lokalitu Ratboř u Kolína, Mochov u Čelákovic nebo Praha Čakovice. Dopravce AWT vytipoval dvě vhodné lokality, které jsou okamžitě k dispozici. Jedná se o lokalitu Kladno a lokalitu Králův Dvůr u Berouna.

3.4 Stav a možnosti využití lodní přepravy odpadů ve Středočeském kraji Lodní doprava je pro přepravu odpadů omezená reálnou délkou provozovaných tras a možnosti příjmu odpadu v lokalitě Mělník. Ve Středočeském kraji je k dispozici splavná část řeky Labe od Mělníka cca po Kolín. Na této části řeky je teoreticky k dispozici řada přístavů, které by bylo možno využít pro překládku kontejnerů tak, jak se o tom uvažuje v rámci železniční dopravy. Jedná se o přístavy Kolín, Nymburk, Brandýs nad Labem apod. 62

Zásadním limitujícím faktorem, který zatím omezuje možnost využívání lodní dopravy pro potřeby přepravy odpadů do ZEVO Mělník, je umístění přístaviště v Mělníku, které by vyžadovalo další překládku na automobilovou dopravu s následným odvozem přes limitující cesty v okolí EMĚ (budoucí ZEVO), neboť přístaviště není v dosahu lokality výstavby ZEVO. Tato skutečnost eliminuje i potencionální environmentální profity lodní dopravy. Dalším handicapem lodní dopravy je kolísání hladiny Labe v průběhu roky, kdy často dochází ke stavu, že řeka není splavná. Alternativa lodní dopravy se proto jeví pouze jako potencionální možnost, která může být po dořešení výše uvedených omezujících faktorů rozpracována a případně realizována.

63

4. Hmotnostní toky odpadů z obcí v rámci kraje Jedním ze základních předpokladů pro vytvoření variant umístění překládacích stanic pro přepravu odpadů (zejména SKO, případně využitelných složek) na území Středočeského kraje je znalost potenciálu produkce odpadů v jednotlivých částech kraje. Pro potřeby Studie byly zhodnoceny hmotnostní toky využitelných (recyklovatelných) komunálních odpadů (papír, plast, sklo) ve vazbě na stávající provozovaná zařízení na úpravu odpadů (dotřiďovací linky). Rovněž byly vyhodnoceny hmotnostní toky směsných komunálních odpadů na skládky provozované ve Středočeském kraji. 4.1 Model produkce hlavních skupin odpadů V této kapitole jsou vytvořeny základní mapové podklady, které ukazují potenciál jednotlivých částí Středočeského kraje z hlediska produkce odpadů a z hlediska spádovosti obcí k jednotlivým zařízením pro nakládání s odpady, které jsou provozována v kraji. Jedná se o dotřiďovací linky pro využitelné odpady a skládky pro SKO. Produkce odpadů v dané lokalitě je přímo závislá na hustotě osídlení a počtu obyvatel. V mapovém podkladu o hustotě obyvatel (mapa č. 1) nejsou zobrazeny jednotlivé obce, ale správní území ORP.

Zdroje dat: - Data o počtech obyvatel a správním rozdělení kraje na ORP byla použita z veřejné databáze ČSU; - Jako rozhodný rok byl použit rok 2012.

64

Mapa č. 1: Hustota zalidnění kraje dle ORP

Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s

ORP s nejvyšší hustotou obyvatel jsou ORP Kladno a Neratovice, naopak ORP s nejnižší hustotou obyvatel jsou okrajová ORP Středočeského kraje především v jeho východní části. Tato skutečnost má také vliv na geografické rozložení produkce jednotlivých druhů odpadů v kraji. 4.1.1 Produkce využitelných odpadů s vazbou na dotřiďovací linky V rámci této kapitoly byla provedena analýza oblastí (bez ohledu na administrativní členění) zaměřená na zobrazení plošné produkce odpadů v kraji. Dále byly pro území kraje vytvořeny mapové podklady s ideálními spádovými oblastmi k jednotlivým zařízením (dotřiďovací linky) z hlediska principu zajištění nejkratších přepravních vzdáleností. Zdroje dat: - Zdrojem dat o produkci využitelných složek odpadů původem ze systému obce byla použita data z krajské databáze ISOH a také data jenž obce poskytují v rámci pravidelných hlášení systému EKO-KOM. Tyto údaje byly použity pro verifikaci krajské databáze. Data o počtech obyvatel a rozloze byla použita z veřejné databáze ČSÚ; - Podkladem pro lokalizaci jednotlivých zařízení byl průzkum IURMO zaměřen na zařízení určená k dotřídění odpadu; 65

-

Jako rozhodný rok byl použit rok 2012.

Pro hodnocení geografického výskytu tříděných odpadů bylo použito tzv. plošného hodnocení výskytu, tedy přepočtu produkce na km 2 území. Z map č. 2 až č. 6 logicky vyplývá, že maximální produkce je koncentrována do míst s nejvyšší hustotou obyvatel. Právě díky těmto mapám jsou patrna hlavní těžiště výskytu odpadu. Komodita Papír Největší koncentrace produkce vytříděného papíru je v aglomeracích kolem měst Kladno, Kralupy nad Vltavou, Mělník, Mladá Boleslav, Beroun, okruhu měst a obcí kolem Prahy a větších měst v jednotlivých ORP. Mapa č. 2: Intenzita produkce vytříděného papíru na území Středočeského kraje


66

Mapa č. 3: Optimální spádové území dotřiďovacích linek na papír


Data produkce papíru, sbíraného s obecních sběrných systémech, byla spojena s daty o lokalizaci jednotlivých dotřiďovacích linek. Výsledkem jsou modelové optimální svozové oblasti na jednotlivé existující třídící linky a to z hlediska minimalizace přepravních vzdáleností (viz. mapa č. 3). Mapa č. 3 znázorňuje, kromě jednotlivých dopravně ideálních spádových území zařízení, také potřebu kapacity jednotlivých zařízení (stav rok 2012) v případě, že by byly odpady sváženy dle principu nejbližšího zařízení.

Komodita Plast Největší koncentrace produkce vytříděného plastu je v aglomeracích kolem měst Kladno, Mladá Boleslav, Kolín, Příbram, Brandýs nad Labem, Kralupy nad Vltavou, Mělník, Benešov, okruhu měst a obcí kolem Prahy a větších měst v jednotlivých ORP. Data o produkci plastových odpadů sbíraných v obcích byla spojena s daty o lokalizaci jednotlivých dotřiďovacích linek. Výsledkem jsou modelové optimální svozové oblasti na jednotlivé existující třídící linky a to z hlediska minimalizace přepravních vzdáleností (mapa č. 5). 67

Mapa č. 4: Intenzita produkce vytříděného plastu na území Středočeského kraje


Mapa č. 5: Optimální spádové území dotřiďovacích linek na plasty


68

Mapa č. 5 znázorňuje kromě jednotlivých dopravně ideálních spádových území zařízení, také potřebu kapacity jednotlivých zařízení (stav rok 2012) v případě, že by byly odpady sváženy dle principu nejbližšího zařízení.

Komodita Sklo Největší koncentrace produkce vytříděného skla je v aglomeracích kolem měst Kladno, Mladá Boleslav, Kolín, Příbram, Říčany, Kolín, Kutná Hora, Kralupy nad Vltavou, Mělník, Benešov, Vlašim, okruhu měst a obcí kolem Prahy a větších měst v jednotlivých ORP. Tříděné sklo z obcí je deponováno na lokálních překladištích, v provozovnách svozových společností a převáženo následně k úpravě. Většinově je sklo odváženo na velkokapacitní dotřiďovací linku AMT u Příbrami. Linka je zařízením s nadregionálním významem a upravuje sklo na druhotnou surovinu i z okolních krajů. Mapa č. 6: Intenzita produkce vytříděného skla na území Středočeského kraje


69

4.1.2 Produkce směsných komunálních a objemných odpadů s vazbou na skládky v kraji V rámci této kapitoly byla provedena analýza oblastí (bez ohledu na administrativní členění) zaměřená na zobrazení plošné produkce odpadů v kraji. Dále byly pro území kraje vytvořeny mapové podklady s ideálními spádovými oblastmi na jednotlivá zařízení (skládky) z hlediska principu zajištění nejkratších přepravních vzdáleností. Zdroje dat: - Zdrojem dat o produkci směsných komunálních odpadů původem ze systému obce byla použita data z krajské databáze ISOH a také data systému EKO-KOM, která byla použita pro verifikaci krajské databáze. - Data o počtech obyvatel a rozloze byla použita z veřejné databáze ČSÚ. - Podkladem pro lokalizaci jednotlivých zařízení byl atlas skládek zpracovaný CEHO v roce 2010. - Jako rozhodný rok byl použit rok 2012. Pro hodnocení geografického výskytu směsných komunálních odpadů a objemných odpadů bylo použito stejně jako u využitelných složek tzv. plošného hodnocení výskytu, tedy přepočtu produkce odpadů na km2 území. Z map č. 7 až 8 vyplývá, že maximální produkce je koncentrována do míst s nejvyšší hustotou obyvatel. Právě díky těmto mapám jsou patrna hlavní těžiště výskytu odpadu. Mapa č. 7: Intenzita produkce SKO na území Středočeského kraje


70

Mapa č. 8: Intenzita produkce objemných odpadů na území kraje


Největší koncentrace produkce odpadu je v aglomeracích kolem měst Kladno, Mladá Boleslav, Příbram, Neratovice, Kolín, Benešov, obcí v těsné blízkosti Prahy a větších měst v jednotlivých ORP. Data o produkci směsného komunálního odpadu v rámci systému obce a objemných odpadů byla spojena s údaji o lokalizaci jednotlivých skládek. Výsledkem jsou teoretické optimální svozové oblasti na jednotlivé existující skládky a to z hlediska minimalizace přepravních vzdáleností (mapa č. 9). Mapa č. 9 znázorňuje kromě jednotlivých dopravně ideálních spádových území zařízení, také potřebu kapacity jednotlivých zařízení (stav rok 2012) v případě, že by byly odpady sváženy dle principu nejbližšího zařízení.

71

Mapa č. 9: Spádová území skládek


72

Návrhová část Návrhová část se zabývá variantním řešením pro umístění překládacích stanic, které budou určeny zejména pro překládku a následnou přepravu SKO a objemných odpadů přednostně na ZEVO Mělník. Jednotlivé varianty jsou popsány z hlediska kapacity a technické náročnosti a ekonomiky provozu. Je zhodnocena také možnost využití stanic pro překládku a následnou přepravu dalších druhů odpadů, zejména využitelných (recyklovatelných), příp. biologických a dalších. Varianty jsou následně porovnány a vyhodnoceny z hlediska vhodnosti pro obce a města Středočeského kraje.

1. Shrnutí analytické části Analytická část Studie se zabývala hodnocením některých faktorů, které mohou ovlivnit umístění a následný provoz překládacích stanic na území Středočeského kraje. V rámci analýzy bylo provedeno: - průzkum u vybraných obcí Středočeského kraje s cílem zjistit možnosti a zájem obcí o umístění či provoz překládací stanice; - zhodnocení současného stavu připravovaných záměrů na výstavbu zařízení pro úpravu SKO (MBÚ) na území kraje; - hodnocení možností železniční a lodní přepravy odpadů v kraji. Součástí analýzy je také technický popis překládací stanice. V analytické části jsou také zhodnoceny hmotnostní toky využitelných odpadů a směsných komunálních odpadů z hlediska potenciálu jednotlivých území pro případné umístění překládacích stanic. Veškeré údaje jsou pak použity při tvorbě jednotlivých variant umístění překládacích stanic na území Středočeského kraje. 1.1 Možnosti lokalizace překládacích stanic v obcích Středočeského kraje Terénní šetření v obcích Středočeského kraje bylo prováděno dvěma způsoby: - osobní rozhovor se zástupci 100 obcí s téměř 690 tis, obyvateli (26 měst – ORP, 74 obcí zpravidla nad 1 000 obyvatel); 73

- písemně formou dotazníků 466 obcí a měst (413 tis. obyvatel); - celkově bylo do terénního šetření zahrnuto 566 měst a obcí Středočeského kraje, ve kterých žije 1 102 388 obyvatel (88 % obyvatel Středočeského kraje). V rámci terénního šetření v obcích Středočeského kraje byly zjišťovány především tyto vstupní informace: - možnosti spolupráce s okolními obcemi; - míra ochoty zapojit se do společného řešení některých částí systému nakládání s komunálními odpady; - představa rozvoje odpadového hospodářství (OH) v obci; - vazba obcí na jednotlivé svozové firmy a provozovatele skládek a další zařízení; - reálné možnosti umístění překládacích stanic v obcích; - vhodné pozemky na základě územního plánu a pohovoru se zástupci měst/obcí. Z řízených rozhovorů vyplynulo: - návrh ISNO znaly většinově všechny oslovené obce a města, zejména ze seminářů z počátku roku 2013. Cca 60 % z nich hodnotí ISNO pozitivně; - další rozvoj OH plánuje většina měst (zejména bioodpady, stavba kompostáren, rozšíření tříděného sběru, sběrné dvory, rozšíření městské skládky); - 13 měst vyslovilo zájem o umístění překládací stanice na svém území. Návratnost dotazníků byla z 31 % obcí. Obce většinově neplánují žádné zásadní změny v OH. Pouze 4 obce v dotazníku vyslovily zájem o umístění překládací stanice. V rámci spolupráce obcí jsou v kraji funkční dva svazky obcí, které se zabývají řešením OH – EKOSO Trhový Štěpánov a NY-KO (některé obce z ORP Nymburk a Kolín). Potenciál pro společné řešení OH má svazek obcí Dobříšska a Novoknínska.

1.2 Připravované projekty v OH na území kraje Projekty MBÚ V rámci studie ISNKO bylo identifikováno 6 záměrů výstavby technologického konceptu mechanicko-biologické úpravy odpadů (MBÚ) v souhrnné kapacitě 430 000 tun SKO na vstupu. V době zpracování studie o překládacích stanicích byl zrušen projekt v Novém Strašecí. Tři projekty s celkovou kapacitou cca 150 tis. (Mníšek pod Brdy, Radim, Mladá Boleslav) jsou v přípravě a jejich realizace je závislá na dostatečném financování a zajištění koncových technologií, které budou využívat kalorickou frakci.

74

Projekty velkých odpadových firem Nejsou zatím jasně specifikované. Firmy se ale přiklánějí ke konceptu MBÚ nejlépe v areálu vlastních skládek a následném využití kalorické frakce v teplárenství. Firmy neuvažují nijak zásadně o využití překládacích stanic pro ZEVO. Projekt ZEVO Mělník V současné době hodnotí ČEZ jako potenciální investor možnosti realizace a udržitelnosti projektu vybudování ZEVO v lokalitě elektráren Mělník a to včetně možnosti spolupráce s obcemi a městy jako původci odpadů.

1.3 Možnosti železniční přepravy odpadů v rámci kraje Pro potřeby Studie byl hodnocen ve spolupráci se dvěma dopravci (ČD Cargo, Advanced World Transport a.s.), kteří provozují nákladní železniční přepravu ve Středočeském kraji, stav a možnosti železniční dopravy za účelem přepravy odpadů do areálu potenciálního ZEVO Mělník. Železniční doprava je poměrně žádoucí variantou, protože do areálu současných elektráren jsou uhlí a další materiály dopravovány po železnici. Překládací stanice je vhodné lokalizovat mimo dráhu a objekty železnice na uzlových místech, odkud je dobrý dojezd do některého z vytipovaných železničních uzlů, kde bude probíhat překládka naložených kontejnerů s odpadem na vagony. Ze dvou nejběžněji používaných systémů byl doporučen systém ACTS, který je pro svoz komunálních odpadů vhodnější, protože může zajistit deponaci a svoz od menších producentů, kde mohou být kontejnery rozmístěny již jako třídící, do místa přepracování (nakládka uceleného vlaku). Systém ACTS nevyžaduje budování speciálních konstrukcí pro nakládku a vykládku kontejnerů.

1.4 Možnosti lodní přepravy odpadů v rámci kraje Možnost lodní přepravy odpadů je velmi omezená a vázaná pouze na část toku Labe. Zásadním problémem je umístění přístavu v Mělníku, který se nachází mimo lokalitu EMĚ (budoucí ZEVO). Z přístavu by musel být odpad přeložen a přepravován do koncového místa automobilovou dopravou po nepříliš vhodných místních komunikacích. Varianta s využitím lodní dopravy nebyla z důvodů technických omezení ve Studii rozpracována.

75

1.5 Obecně technické požadavky na překládací stanice V rámci kapitoly 3.1 Analytické části je uveden podrobný popis překládací stanice zaměřené především na překládku a následný transport směsných (příp. objemných) komunálních odpadů. Jsou také popsány různé varianty technologií pro nakládku odpadů. Jednoznačně se doporučuje použít systém násypek s lisovacími jednotkami, které odpad lisují do uzavřených přepravních kontejnerů.

1.6 Hmotnostní toky odpadů z obcí v rámci kraje Pro potřeby Studie bylo provedeno hodnocení potenciálu produkce hlavních skupin odpadů, které lze přepravovat s využitím překládacích stanic. Jedná se o využitelné odpady – papír, plasty, sklo a směsný komunální odpady a objemný odpad. V jednotlivých mapách jsou také znázorněny teoretické optimální spádové oblasti k jednotlivým provozovaným zařízením – dotřiďovací linky, současné skládky.

76

2.

Předpoklady a východiska pro návrhovou část

V následující kapitole jsou shrnuty předpoklady a východiska, které ovlivňují zaměření překládací stanice, spádovost území, kapacitu a způsob přepravy odpadů ze stanice do koncového zařízení na využití odpadů.

2.1 Legislativní rámec Nakládání s komunálními a dalšími odpady z obcí je v současné době upraveno především zákonem č.185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcími předpisy k tomuto zákonu. Již několik let se diskutuje o nutnosti změny zákona tak, aby reflektoval vývoj odpadového hospodářství, stanovil jednoznačnou strategii nakládání s odpady pro další období a k nim principy a nástroje, kterými bude strategie realizována. V době zpracování této Studie o překládacích stanicích byl zpracováván věcný záměr nového zákona o odpadech, dále pak návrh Plánu odpadového hospodářství ČR (platnost od konce r. 2014). Rovněž jsou zpracovány záměry dalších úprav zejména v oblasti zpětného odběru výrobků apod. Mezi základní principy nového zákona, které jsou uváděny, patří: •

•

•

• • •

• •

Důraz na uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady. S tím spojená důsledná podpora odděleného sběru a recyklace využitelných komunálních odpadů. Zajištění nakládání s biologicky rozložitelnými odpady rostlinného původu zejména na úrovni obcí a to od sběru až po konečné využití odpadů/výstupních produktů ze zařízení. Zásadní omezení skládkování odpadů - úplný zákaz skládkování komunálních a ostatních odpadů, které lze energeticky využít (technické parametry nejsou zatím stanoveny) po roce 2023-4. Zajištění odklonu skládkovaných BRKO do r. 2020 dle směrnice o skládkování. Zajištění energetického využití směsných komunálních odpadů (s obsahem BRKO) z obcí a jim podobných odpadů od ostatních původců. Rozšířená odpovědnost za nakládání s odpady - povinnost obcí (případně všech původců) zajistit okamžitě s platností zákona nakládání s odpady od sběru po jejich konečné využití nebo bezpečné odstranění. Obec může povinnosti plnit samostatně nebo v rámci sdruženého plnění prostřednictvím regionálních svazků obcí. Předpokládá se také zavedení nových ekonomických nástrojů, především skládkovacího poplatku, který by měl zásadním způsobem znevýhodnit skládkování odpadů před jejich využitím a to již od roku 2015.

77

2.2 Možnosti energetického využití vhodných komunálních odpadů ve Středočeském kraji Možnosti využití směsných komunálních odpadů byly popsány a vyhodnoceny na základě objektivních kritérií ve studii ISNOK. V rámci studie byly hodnoceny 4 varianty: 1. Nulová varianta – pokračování stávajícího stavu – skládkování SKO 2. Varianta založená na řešení pouze technologickým konceptem MBÚ 3. Varianta založená na technologii přímého energetického využívání SKO ve více lokalitách 4. Varianta založená na technologii přímého energetického využívání SKO v jedné lokalitě SK Ze srovnání vychází nejlépe koncept založený na přímém energetickém využití odpadů ve spalovnách (ZEVO), přičemž jednoznačnou preferenci získala varianta 4., založená na vybudování kapacitního ZEVO v lokalitě stávajícího hnědouhelného zdroje Mělník (vlastník ČEZ). Podstatou záměru výstavby ZEVO v lokalitě Mělník je filosofie nahrazení části současného výkonu instalovaného v dané lokalitě a jeho využití pro kogenerační výrobu tepelné a elektrické energie. Stanovení optimální kapacity je závislé na potřebě energetického využití produkce SKO v kraji a rovněž na odbytových možnostech tepelné energie. Jedná se tedy o základní kapacitu 200 – 300 kt a o kapacitu optimální 400 – 500 kt. Z pohledu ekonomického a environmentálního profitu vychází jako optimální varianta výstavba ZEVO Mělník v kapacitě 400- 500kt SKO na vstupu. Umístění překládacích stanic ve Středočeském kraji je částečně determinováno vybraným koncovým zařízením ZEVO v lokalitě Mělník. Protože ale lokalizace překládacích stanic vychází i z dalších předpokladů, lze jejich navrhované umístění považovat za optimální zejména z pohledu produkce odpadů a spádových oblastí při zohlednění přepravních možností silniční a železniční sítě v kraji.

2.3 Prognóza produkce komunálních odpadů v kraji Prognóza produkce způsobů nakládání s komunálními a dalšími odpady z obcí byla součástí předchozích studií k ISNO Středočeského kraje. Předpokládaný vývoj produkce hlavních skupin komunálních odpadů z obcí a případně od ostatních původců je důležitý z pohledu stanovení potřebné kapacity překládacích stanic v budoucích letech. Pro potřeba této Studie byla prognóza aktualizována. Při prognóze byly vzaty v úvahy znalosti o vývoji třídění a recyklace komunálních odpadů a rovněž předpokládaný nárůst odděleného sběru bioodpadů v souvislosti se zavedením 78

zákonné povinnosti pro obce. Kromě uvedených skupin lze očekávat mírný nárůst produkce objemných odpadů ve vazbě na rostoucí spotřebu společnosti. Za výchozí data jsou brány údaje ISOH (přepočet na produkci odpadů z obcí) a EKOKOM, a.s. Prognóza vychází také z: - Prognózy vývoje počtu obyvatel ČR (ČSÚ, projekce 2013); - Vývoje HDP a spotřeby domácností (MF). V tabulce č. 5 je uveden odhad produkce hlavních skupin komunálních odpadů z obcí do r. 2023. Tabulka č. 5: Prognóza hlavních skupin KO z obcí na území Středočeského kraje (tis. t/rok) KO z obcí recyklovatelný odpad

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

2023

67,6

69,1

70,9

72,7

74,6

76,3

77,5

78,6

79,6

80,6

bioodpad

21,0

26,2

31,5

36,8

42,2

47,7

53,2

58,8

64,5

70,2

327,8

327,3

326,7

324,8

322,8

320,8

320,1

320,7

321,4

321,9

SKO objemný odpad celkem

44,5

45,1

45,6

46,2

46,8

47,3

47,9

48,5

49,0

49,6

460,9

467,7

474,8

480,6

486,4

492,1

498,8

506,6

514,5

522,4

Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s, 2014

Pro potřeby znalosti množství energeticky využitelných odpadů byla stanovena prognóza (tabulka č. 6) této skupiny, která obsahuje SKO z obcí a od ostatních původců na území kraje, objemný odpad z obcí. Tabulka č. 6: Prognóza energeticky využitelných odpadů na území Středočeského kraje (tis. t/rok) odpad k využití v ZEVO

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

2023

437,9

437,8

437,7

436,0

434,2

432,3

432,0

433,4

434,7

436,0

Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s, 2014

Kapacita překládacích stanic by měla být koncipována minimálně na 370 tis. tun odpadů/rok, při předpokládaném zapojení dalších původců SKO by se kapacita měla pohybovat kolem 430 tis. t ročně. Je potřeba také připomenout, že na území Středočeského kraje je dováženo poměrně velké množství SKO od původců z Prahy a případně z dalších krajů.

79

2.4 Základní technologické řešení překládací stanice Pro vybavení překládací stanice byly posouzeny různé varianty. Vhodnou variantou pro předpokládanou aplikaci ve Středočeském kraji je technologie s využitím lisovacích uzavřených kontejnerů. Tato varianta je především značně flexibilní s možností využití kombinované dopravy po silnici i železnici, alternativně i pro lodní dopravu. Lisovací kontejnery je možno pořídit ve standardizovaném provedení, které bude certifikováno pro použití ve vnitrostátní i zahraniční železniční dopravě. Lisovací kontejnery splňují nejvyšší hygienické a environmentální požadavky. V případě přepravy odpadů po železnici se doporučuje použít systém ACTS, protože může zajistit deponaci a svoz od menších producentů, kde mohou být kontejnery rozmístěny již jako třídící, do místa přepracování (nakládka uceleného vlaku).

2.5 Možnosti přepravy odpadů na území Středočeského kraje Pro potřeby návrhu překládacích stanic byly hodnoceny v rámci Středočeského kraje možnosti přepravy odpadů a to s využitím silniční sítě, železnice a případně lodní dopravy. Na mapách č. 10 a č. 11 jsou zobrazeny silniční a železniční sítě na území kraje. Mapa č. 10: Silniční síť ve Středočeském kraji


80

Mapa č. 11: Železniční síť ve Středočeském kraji


Na základě všech skutečností zjištěných v rámci analytické části Studie je možné zhodnotit výhody a nevýhody jednotlivých druhů dopravy takto: Silniční přeprava: + velmi hustá síť komunikací všech tříd na území všech obcí kraje + vysoká variabilita přepravních tras při mimořádných událostech (např. povodně, sněhové kalamity apod.) - nárůst dopravního zatížení v exponovaných místech (zejména okolí ZEVO) Železniční přeprava + nízká zátěž životního prostředí ve srovnání se silniční přepravou (prašnost, emise z dopravy apod.) + snížení dopravního zatížení obcí a exponovaných míst přepravních tras (zejména okolí ZEVO) - omezení vstupu na železnici, je nutné využít definovaných přepravců - nutnost vytvoření ucelených vlaků - výrazně nižší hustota přepravní sítě než u silniční dopravy (nedostupnost pro velkou část obcí kraje) Lodní přeprava + nízká zátěž životního prostředí 81

- velmi omezené možnosti splavnosti vodních toků na území kraje - rizika splavnosti v období sucha nebo povodní - omezené možnosti nakládky (limitovaný počet přístavišť) - nedostupnost lodních tras pro většinu obcí kraje - nutnost vybudovat příjímací terminál v Mělník - Počaply s následnou silniční přepravou do ZEVO Z uvedeného souhrnu je zřejmé, že nejméně použitelnou možností přepravy odpadů je lodní přeprava. Proto není tento typ dopravy zahrnutý do navržených variant řešení lokalizace překládacích stanic. Jako nejvhodnější řešení se nabízí kombinace silniční a železniční přepravy s tím, že v hlavních úsecích přepravy z překládací stanice do koncového zařízení jsou oba typy dopravy navzájem nahraditelné.

82

3. Parametry pro vymezení variant umístění překládacích stanic v rámci kraj Na základě všech uvedených informací byly vyhodnoceny hlavní parametry, které mohou významně ovlivnit umístění a následný efektivní provoz překládací stanice. Mezi tyto parametry lze zařadit: 1. Zájem obcí s možností umístit stanici na vhodných pozemcích nejlépe v majetku obce 2. Možnost využití stávajících skládek jako současných logických spádových center zejména pro SKO 3. Použitelnost hlavních dopravních tahů a železničních uzlů pro vytvoření celého logistického systému Ad. 1) Vybudování stanice je do značné míry ovlivněno dostupností vhodných pozemků, kdy je většinově problém se získáním privátních pozemků, kde jsou často nevyjasněné poměry jednotlivých vlastníků. Rovněž tak je důležitým také kladné stanovisko obce k dalšímu rozvoji OH (vybudování překládací stanice), což potom může pomoci při formování postojů občanů k záměru. Ad. 2) Ve Středočeském kraji je dostatek skládek, na které je většinově ukládán zejména veškerý produkovaný směsný komunální odpad. Skládky jsou v provozu řadu let a jsou „centry“ logistických systémů svozu a odstranění zejména SKO. Některé areály skládek by byly vhodným prostorem pro vybudování překládací stanice. U skládky je ale potřeba posoudit její dopravní dostupnost (silniční, vzdálenost k železničnímu uzlu), dále majetkové poměry (výhodu mají skládky vlastněné obcemi nebo jejich sdruženími), životnost skládky a možnost umístění technologie pro překládku odpadů. Ad.3) V rámci svozu odpadů do stanice musí být zařízení umístěno tak, aby bylo dostupné pro provoz běžných svozových automobilů, které budou přivážet sesbíraný odpad z obcí, případně od dalších původců. Přitom by nemělo být výrazně zatíženo okolí stanice, zejména pak pokud se jedná o obytnou zástavbu. Obdobný význam má umístění stanice i z pohledu přepravy odpadů do koncového zařízení nebo na překládku na železnici. Zde je upřednostňováno použití silnic vyšších tříd a vazba na dostupný železniční uzel. Uvedené parametry byly stěžejní pro vymezení variant umístění překládacích stanic.

83

4. Požadavky na přijímací terminál odpadů v ZEVO Mělník Protože celá Studie je koncipována ve vazbě na potenciální koncové zařízení na energetické využití odpadů v lokalitě Mělník, jsou v této kapitole uvedeny základní požadavky na vybavenost prostor (přijímací terminál), které by měly být určeny v areálu ZEVO k příjmu a vykládce odpadů. Východiska Při běžném provozu překládacích stanic a optimálním transportu odpadů lze předpokládat, že 90-95 % všech odpadů bude dovezeno kontejnery po železnici. Zbytek – 5-10 % by se mělo dopravovat přímo svozovými automobily z jednotlivých obcí v okolí Mělníka (přibližně obce v ORP Mělník a některých dalších ORP). Přímý návoz odpadů se předpokládá z okruhu cca 20 km od Mělníka. Je nutné počítat se vznikem mimořádných situací, kdy by mohlo dojít k částečnému nebo úplnému výpadku železniční dopravy a tím k přesunu transportovaných odpadů na silniční dopravu.

Předpoklady Do ZEVO Mělník budou přepravovány veškeré energetické odpady z obcí a od některých původců. Může se jednat až o cca 440 tis. t/rok. Při průměrné hmotnosti odpadů v kontejneru 10-15 tun se jedná o překládku cca 6080 kontejnerů denně při teoretickém kontinuálním návozu odpadů v průběhu celého pracovního roku (bez svátků, sobot a nedělí).

Základní požadavky na terminál - vytvoření podmínek pro příjem velkokapacitních uzavřených kontejnerů s odpadem ze železnice a ze silniční přepravy - vytvoření podmínek pro příjem běžných svozových vozidel z okruhu Mělníka - příjem by měl být variabilní, aby umožnil v případě nutnosti překládku kontejnerů z přepravních souprav, které budou požívat pouze silniční síť a to pro celou nebo většinovou kapacitu návozu odpadů

84

5. Vymezení variant Na základě všech zjištěných skutečností a uvedených předpokladů byly stanoveny následující varianty lokalizace překládacích stanic na území Středočeského kraje: 1. Varianta - Vybrané skládky a. stanice s výhradním využitím silniční přepravy b. stanice s kombinací silniční a železniční přepravy 2. Varianta - Obecní lokality a vybrané skládky a. stanice s výhradním využitím silniční přepravy b. stanice s kombinací silniční a železniční přepravy Varianta 1 je založena na lokalizaci stanic na vybraných vhodných provozovaných skládkách, které jsou logistickými centry svozových oblastí pro nakládání se směsným komunálním odpadem. Varianta 1 má dvě podvarianty, které se liší způsobem transportu odpadů z překládací stanice do koncového zařízení. Varianta 2 lokalizuje stanice na vhodné pozemky měst, která projevila zájem o vybudování takové stanice. Vybrané lokality jsou doplněny v některých místech kraje také vhodnými skládkami. Obdobně jako v první variantě, je i tato varianta ve dvou podvariantách. Při stanovení lokalit se vycházelo z předpokladu přijatelných dojezdových vzdáleností běžných svozových automobilů ze svozových tras ve spádových obcích. Byla zvolena hranice – průměrně 25 km z obce na překládací stanici. Při nižší hranici by pak muselo vzniknout velké množství malých stanic, které nebudou moci zajistit ekonomicky efektivní přepravu odpadů. Rovněž tak nebyla volena další vzdálenost, protože ve Středočeském kraji je velké množství malých obcí a převoz odpadů z nich na vzdálenější stanice (v případě omezeného počtu velkokapacitních stanic) by mohl znamenat nárůst nákladů spojených se svozem odpadů.

85

6. Popis variant V následující kapitole jsou detailněji popsány jednotlivé varianty. Každá varianta je vždy charakterizována přehlednou mapou s lokalizací stanic, výčtem stanic a jejich popisem (kapacity, počet spádových obcí a obyvatel), předpokládanými náklady na provoz stanic a odhadované investice. Dále je přehledně zobrazeno dotčení obcí přepravou odpadů ze stanice do koncového zařízení (ZEVO Mělník). Dle předpokládaných produkcí odpadů (SKO, OO z obcí + cca 20 % produkce podobných odpadů od ostatních původců) jsou stanice rozděleny do velikostních skupin (tabulka č. 7). Tabulka č. 7: Rozdělení překládacích stanic do velikostních skupin typ

kapacita

investice v Kč

I

do 10 tis.t

5 000 000

II

10-15 tis. t

12 000 000

III

15-30 tis.t

16 000 000

IV

nad 30 tis t

18 000 000


Výše investic uvedená v tabulce č. 7 je pouze orientační. Skutečná výše se pak odvíjet dle konkrétního uspořádání každé překládací stanice. Výsledná investice může být i díky výběrovým řízením výrazně nižší nebo v případě specifických podmínek lokality (vodohospodářská situace, nákup energií apod.) vyšší.

6.1 Varianta 1a – překládací stanice na vybraných skládkách s využitím silniční přepravy Základní popis lokalizace: typ přepravy: poznámka: počet stanic:

vybrané skládky doplněné o překládací stanici u Příbrami silniční z obcí do stanice silniční velkokapacitními kontejnery do ZEVO odpady z okolí Mělníka jsou sváženy z obcí přímo do ZEVO bez překládky 16

Lokality v této variantě byly zvoleny tak, aby přepravní vzdálenost z většiny obcí, resp. pro 95 % produkce energeticky využitelného odpadu, byla do 25 km od stanice. Pro lokalizaci stanic byly zvoleny některé současné provozované skládky s ohledem na výše uvedený parametr a dostupnost vhodné silniční sítě pro následnou přepravu odpadů do ZEVO. Celkem se jedná o 16 překládacích stanic na území Středočeského kraje. 86

Dopravní dostupnost překládacích stanic z jednotlivých obcí v rámci teoretických, resp. ideálních svozových oblastí připadajících na jednotlivé překládací stanice je znázorněna v mapě č. 12. Mapa č. 12: Dopravní vzdálenost z obcí na nejbližší překládací stanici (varianta 1)


Pro přepravu odpadů z jednotlivých stanic bude využita pouze silniční doprava. Odpady budou přepravovány ve velkokapacitních kontejnerech v soupravách (auto + vlek). Charakteristika jednotlivých stanic z pohledu plánované kapacity a vzdálenosti k ZEVO je uvedena v tabulce č. 8.

87

Tabulka č. 8: Charakteristika jednotlivých stanic z pohledu plánované kapacity a vzdálenosti k ZEVO (varianta 1a)

typ zařízení název lokality

obec

ORP

Skládka

Bystřice

Benešov

Trhový Štěpánov

Skládka

Skládka Bystřice – Plchovky Skládka odpadů Trhový Štěpánov Skládka tuhého odpadu Stašov Regionální skládka Uhy – skládka TKO

Skládka Skládka

objemný SKO obce odpad (t/rok) (t/rok)

SKO původci (t/rok))

množství celkem (t/rok)

vzdálenost na koncovku (km)

18 558

2 522

3 712

24 791

91

Vlašim

8 853

1 160

1 771

11 784

104

Stašov

Beroun

17 174

2 497

3 435

23 106

80

Uhy

Slaný

9 212

1 358

1 842

12 412

20

Skládka odpadů Radim

Radim

Kolín

43 410

5 521

8 682

57 613

67

Čáslav

Čáslav

17 556

2 207

3 511

23 274

95

Skládka

Řízená skládka Čáslav Skládka TKO Uhlířské Janovice - Bláto

Uhlířské Janovice

Kutná Hora

11 739

1 043

2 348

15 129

87

Skládka

Řízená skládka Mšeno

Mšeno

1 855

220

371

2 446

18

Skládka

Skládka odpadů Strachov II Řízená skládka Benátky nad Jizerou

Veltrusy

Mělník Kralupy nad Vltavou

15 006

2 194

3 001

20 201

19

Benátky nad Jizerou Mladá Boleslav

28 430

3 880

5 686

37 996

35

Skládka odpadů Michalovice Skládka odpadů Jílové Radlík

Mladá Boleslav

Mladá Boleslav

21 768

3 313

4 354

29 434

44

Jílové u Prahy

Černošice

24 063

3 165

4 813

32 040

77

Řevnice

Černošice

18 137

1 857

3 627

23 622

88

Úholičky

Černošice

12 611

1 479

2 522

16 611

35

Skládka

Skládka TKO EKOS Řevnice Skládka S-OO3 REGIOS v k.ú. Úholičky Řízená skládka tuhých odpadů – lom Babín II

Rynholec

Rakovník

37 729

5 779

7 546

51 054

50

PS

Překladiště Příbram

Příbram

Příbram

24 544

2 655

4 909

32 107

109

ZEVO

Mělník

Mělník

Mělník

17 560

2 773

3 512

23 844

0

Skládka Skládka

Skládka Skládka Skládka Skládka Skládka


Spádové oblasti jednotlivých překládacích stanic jsou zobrazeny na mapě č. 13. U každé oblasti je uvedena informace o produkci energeticky využitelných odpadů v daném spádovém území. Celková vypočtená produkce energeticky využitelných odpadů je tvořena odhadem produkce směsných komunálních odpadů z obcí a produkcí objemných odpadů v kraji. Dalším vstupem je teoretická produkce směsných komunálních odpadů od ostatních původců, kteří by mohli využívat rovněž překládací stanice a ZEVO. Pro potřeby odhadu je počítáno s množstvím ve výši 20 % produkce těchto odpadů z obcí. Datovou základnou pro výpočet jsou údaje o produkci odpadů za rok 2012. Podle odhadované produkce jsou stanice rozčleněny do 4 velikostních skupin, které jsou následně uvedeny v tabulce č. 10. Mapa č. 13: Spádové oblasti jednotlivých překládacích stanic (varianta 1a)


Jak již bylo řečeno v úvodní charakteristice, celá přeprava je založena na využití silniční sítě. Zátěž obcí v okolí překládacích stanic bude ovlivněna počtem svozových automobilů, které budou použity ke svozu z jednotlivých obcí do stanice k překládce. Teoretický počet svozových aut je založen na provozu pouze v pracovních dnech v roce, nezohledňuje termíny svozu odpadů v jednotlivých obcích ani konkrétní

používanou svozovou techniku. Teoretické průměrné počty svozových aut, které budou navážet odpad do stanice, jsou uvedeny v tabulce č. 9. Tabulka č. 9: (varianta 1a)

Teoretické průměry počtů svozových aut do překládacích stanic

lokalita překládací stanice

svezené a přeložené množství odpadu (t/den pracovní)

počet svozových vozidel na překládací stanici (ks/den)

Skládka Bystřice – Plchovky

95

27

Skládka odpadů Trhový Štěpánov

45

13

Skládka tuhého odpadu Stašov

89

25

Regionální skládka Uhy – skládka TKO

48

14


222

62

Řízená skládka Čáslav

90

25

Skládka TKO Uhlířské Janovice - Bláto

58

17

9

3

78

22

Řízená skládka Benátky nad Jizerou

146

41

Skládka odpadů Michalovice

113

32

Skládka odpadů Jílové -Radlík

123

35

Skládka TKO EKOS Řevnice

91

26

Skládka S-OO3 REGIOS v k.ú. Úholičky

64

18

Řízená skládka tuhých odpadů – lom Babín II

196

55


123

35

Mělník

92

26

celkem

1683

476

Řízená skládka Mšeno Skládka odpadů Strachov II


Další zátěž životního prostředí dotčených obcí bude představovat transport odpadů velkokapacitními soupravami do ZEVO. Přepravní trasy jsou plánovány s využitím silnic vyšších tříd a vyhýbají se průjezdu Prahou s výjimkou vnějšího okruhu (viz. mapa č. 14). Zatížení obcí přepravou na jednotlivých přepravních trasách ukazuje mapa č. 15.

90

Mapa č. 14: Přepravní proudy z překládacích stanic do ZEVO Mělník (varianta 1a)


Mapa č. 15: Obce dotčené přepravními proudy ze stanic do ZEVO Mělník (var. 1a)


91

Pro každou varianty byly stanoveny orientační náklady spojené s provozem stanice a následnou přepravou odpadů do koncového zařízení. V provozních nákladech stanice tj. nákladech spojených s manipulací a překládkou odpadů do velkokapacitních kontejnerů nejsou započteny odpisy investic. Předpokládané investiční náklady jsou pak vyčísleny zvlášť, neboť výše odpisů je pak závislá i na případném pokrytí části investičních nákladů dotačními tituly ze SFŽP nebo krajských dotačních programů. Provozní náklady překládací stanice Provozní náklady jsou tvořeny: - náklady na provoz stanice - náklady spojené s příjmem a nakládkou odpadů přes lisy do velkokapacitních kontejnerů - náklady na manipulaci s kontejnery - náklady na transport odpadů do koncového zařízení - náklady na přepravu odpadů soupravami s velkokapacitními kontejnery (auto + vlek – cca 27 t přepravovaných odpadů v soupravě) - náklady na přepravu prázdných kontejnerů zpět do překládací stanice (pro výpočet se neuvažuje s případným vytížením kontejnerů při zpáteční cestě) Orientační provozní náklady pro každou stanici jsou uvedeny v tabulce č.10. Tabulka č.10: Orientační provozní náklady překládacích stanic (varianta 1a) přepravené množství (t/rok)

jednotkové náklady překládací stanice (Kč/t)

jednotkové náklady přepravy obousměrně (Kč/t)


velikost překládací stanice


III

24791

31

247

279


II

11784

66

283

349


III

23106

34

217

251


II

12412

63

54

117


IV

57613

14

182

196


III

23274

34

258

292

Skládka TKO Uhlířské Janovice – Bláto

III

15129

52

236

288


I

2446

319

49

368

Skládka odpadů Strachov II

III

20201

39

52

90


IV

37996

21

95

116


III

29434

26

120

146

Skládka odpadů Jílové –Radlík

IV

32040

24

209

234


III

23622

33

239

272

Skládka S-OO3 REGIOS v k.ú. Úholičky Řízená skládka tuhých odpadů – lom Babín II

III

16611

47

95

142

IV

51054

15

136

151


IV

32107

24

296

320

0

0

0

30

179

209

Mělník Celkem

413621

92

náklady celkem (Kč/t)

Náklady se podle dojezdových vzdáleností v regionu pohybují od 90 – 368 Kč/t, přičemž průměr v rámci kraje se pohybuje kolem 209 Kč/t přepravovaných odpadů. Rozdíly provozních nákladech v jednotlivých částech kraje ukazuje mapa č. 16. Mapa. č. 16: Celkové náklady na překládku a přepravu (varianta 1a)


Investiční náklady překládací stanice Investiční náklady jsou spojené především s nákupem a instalací technologie, nákupem potřebného množství velkokapacitních kontejnerů pro danou stanici, nákupem kontejnerových tahačů. Do investic není zahrnuta případná koupě pozemků. Překládací stanice jsou typem infrastruktury, kterou je potřeba vybudovat v rámci regionálních řešení nakládání s komunálními odpady. Předpokládá se jejich podpora z Operačního programu v příštím programovacím období a rovněž tak případná podpora z krajských fondů, případně z výnosu skládkovacího poplatku, který by měl být směřován do území kraje. Orientační přehled investičních nákladů ukazuje tabulka č.11.

93

Tabulka č. 11: Investiční náklady překládacích stanic (varianta 1a) lokalita překládací stanice


investiční náklady

kontejnery

(tis. Kč)

(ks)

investiční náklady kontejnery (tis. Kč)

celková investice (tis. Kč)

překládací kontejnery linka odpis odpis (tis. Kč/rok) (tis.Kč/rok)

celková investice Kč /t/rok) dotace

celková investice (Kč /t/rok) dotace

0%

20%

celková investice (Kč /t/rok) dotace 40%


ccelková investice (Kč /t/rok) dotace 80%


III

16000

11

1925

17925

1600

4

65

52

39

26

13


II

12000

5

915

12915

1200

3

102

82

61

41

20


III

16000

11

1794

17794

1600

4

69

56

42

28

14


II

12000

6

964

12964

1200

3

97

78

58

39

19


IV

18000

26

4473

22473

1800

4

31

25

19

13

6


III

16000

11

1807

17807

1600

4

69

55

41

28

14

Skládka TKO Uhlířské Janovice Bláto

III

16000

7

1175

17175

1600

3

106

85

64

42

21


I

5000

1

190

5190

500

1

205

164

123

82

41


III

16000

9

1568

17568

1600

4

79

64

48

32

16

IV

18000

17

2950

20950

1800

4

47

38

28

19

9


III

16000

13

2285

18285

1600

4

54

44

33

22

11


IV

18000

15

2488

20488

1800

4

56

45

34

23

11


III

16000

11

1834

17834

1600

4

68

54

41

27

14


III

16000

8

1290

17290

1600

3

97

77

58

39

19


IV

18000

23

3964

21964

1800

4

35

28

21

14

7


IV

18000

15

2493

20493

1800

4

56

45

34

22

11

247000

189

32113

279113

24700

56

60

celkem

48 36 24 12 Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s

Z tabulky č. 11 vyplývá, že vliv investic na celkový náklad spojený se zřízením a provozem překládacích stanic bude ovlivňovat celkové náklady 12 – 56 Kč/t a v závislosti na výši případných dotací z výše uvedených titulů. V rámci případných investic by bylo vhodné započítat také automobilové soupravy přepravující odpady kontejnery z překládacích stanic do koncového zařízení ZEVO. V modelu jsou započteny provozní náklady na přepravu (viz tabulka č. 11) jako by tato vozidla zajišťovala službu na základě externí dodávky. Tabulka č. 12 uvádí teoretickou potřebu přepravních vozidel a investiční náročnost při pořízení (pokud by vozidla nakoupil přímo investor nebo provozovatel stanice). Tabulka č.12: Odhad přepravních souprav ve stanicích (varianta 1a) potřeba souprav (ks)

využití souprav za (%)

celková investice (tis. Kč/rok)

roční odpis (tis. Kč/rok)


2

100%

9000

1800


1

100%

4500

900


2

100%

9000

1800


1

33%

4500

900


5

90%

22500

4500


2

100%

9000

1800


2

75%

9000

1800


1

14%

4500

900


1

57%

4500

900


2

75%

9000

1800


2

63%

9000

1800


3

83%

13500

2700


2

100%

9000

1800


1

75%

4500

900


3

89%

13500

2700


5

100%

22500

4500

157500

31500

Mělník Celkem Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s

35

6.2 Varianta 1 b - překládací stanice na vybraných skládkách s kombinací silniční a železniční přepravy Základní popis lokalizace: typ přepravy: poznámka: počet stanic:

vybrané skládky doplněné o překládací stanici u Příbrami silniční z obcí do stanice železniční, vlaky s velkokapacitními kontejnery do ZEVO odpady z okolí Mělníka jsou sváženy z obcí přímo do ZEVO bez překládky 16

Lokality v této variantě byly zvoleny tak, aby přepravní vzdálenost z většiny obcí, resp. pro 95 % produkce energeticky využitelného odpadu, byla do 25 km od stanice. Pro lokalizaci stanic byly zvoleny některé současné provozované skládky s ohledem na výše uvedený parametr a dostupnost vhodné silniční sítě pro následnou přepravu odpadů do ZEVO. Celkem se jedná o 16 překládacích stanic na území Středočeského kraje. Dopravní dostupnost překládacích stanic z jednotlivých obcí v rámci teoretických, resp. ideálních svozových oblastí připadajících na jednotlivé překládací stanice je znázorněna v mapě č. 12, která je uvedena v předcházející kapitole 6.1. Pro přepravu odpadů z jednotlivých stanic bude využita především železniční doprava. Odpady z překládacích stanic budou přepravovány ve velkokapacitních kontejnerech v soupravách (auto + vlek) po silnici ke vhodnému železničnímu uzlu v blízkosti stanice, kde bude provedena překládka kontejnerů na vagony. V rámci přepravy po železnici bude poskládán z vagónů vlak, který bude dopraven vhodnou trasou až k železniční vlečce v areálu ZEVO. U železniční dopravy je nutné počítat s delší časovou prodlevou, která bude způsobena nakládkou vagónů a jejich spojením do vlaku na dané přepravní trase. Charakteristika jednotlivých stanic z pohledu plánované kapacity a vzdálenosti k ZEVO je uvedena v tabulce č. 13.

96

Tabulka č. 13: Charakteristika jednotlivých překládacích stanic z pohledu plánované kapacity (varianta 1b) typ zařízení

typ zařízení

název lokality

obec

Skládka


Bystřice

Benešov

Skládka


Trhový Štěpánov

Skládka Skládka

Skládka tuhého odpadu Stašov Regionální skládka Uhy – skládka TKO

Skládka Skládka

objemný SKO SKO obce odpad původci (t/rok) (t/rok) (t/rok))

ORP


18 558

2 522

3 712

24 791

8

Vlašim

8 853

1 160

1 771

11 784

29

Stašov

Beroun

17 174

2 497

3 435

23 106

13

Uhy

Slaný

9 212

1 358

1 842

12 412

31


Radim

Kolín

43 410

5 521

8 682

57 613

22

Čáslav

Čáslav

17 556

2 207

3 511

23 274

25

Skládka

Řízená skládka Čáslav Skládka TKO Uhlířské Janovice Bláto

Uhlířské Janovice

Kutná Hora

11 739

1 043

2 348

15 129

15

Skládka


Mšeno

1 855

220

371

2 446

26

Skládka

15 006

2 194

3 001

20 201

28

Skládka


28 430

3 880

5 686

37 996

20

Skládka


Mělník Kralupy nad Veltrusy Vltavou Mladá Benátky nad Jizerou Boleslav Mladá Mladá Boleslav Boleslav

21 768

3 313

4 354

29 434

1

Skládka


Jílové u Prahy

Černošice

24 063

3 165

4 813

32 040

25

Skládka

Řevnice

Černošice

18 137

1 857

3 627

23 622

42

Úholičky

Černošice

12 611

1 479

2 522

16 611

31

Skládka


Rynholec

Rakovník

37 729

5 779

7 546

51 054

17

PS


Příbram

Příbram

24 544

2 655

4 909

32 107

42

ZEVO

Mělník

Mělník

Mělník

17 560

2 773

3 512

23 844

Skládka


Varianta 1b je charakterizována přepravou odpadů po železnici. Silniční přeprava je využita pouze v kratších úsecích, které jsou nutné k přiblížení odpadů ve velkokapacitních kontejnerech z překládací stanice na místo překládky kontejnerů na vagóny na železnici. Zátěž obcí v okolí překládacích stanic bude ovlivněna počtem svozových automobilů, které budou použity ke svozu z jednotlivých obcí do stanice k překládce. Teoretický počet svozových aut je založen na provozu pouze v pracovních dnech v roce, nezohledňuje termíny svozu odpadů v jednotlivých obcích ani konkrétní používanou svozovou techniku. Teoretické průměrné počty svozových aut, které budou navážet odpad do stanice, jsou uvedeny v tabulce č. 9 (kapitola 6.1). Železniční přeprava odpadů do koncového ZEVO nemá žádné zásadní dopady na životní prostředí dotčených obcí, přes které bude transport odpadů velkokapacitními soupravami do ZEVO probíhat. Přepravní trasy jsou plánovány s využitím železnice, které jsou zobrazeny v mapě č. 17. Mapa č. 17: Přepravní proudy z překládacích stanic do žel. stanic nakládky kontejnerů (varianta 1b)


Jediným významnějším zatížením bude přeprava odpadů ve velkokapacitních kontejnerech z překládacích stanic na vybrané železniční stanice, kde bude

provedena překládka kontejnerů na vagóny, které budou následně skládány do vlakové soupravy. Zatížení obcí přepravou na jednotlivých přepravních trasách ukazuje mapa č. 18. Mapa č. 18: Obce dotčené přepravními proudy z překládacích stanic do železničních stanic nakládky kontejnerů (varianta 1b)


Také pro variantu 1b byly stanoveny orientační náklady spojené s provozem stanice a následnou přepravou odpadů do koncového zařízení. V provozních nákladech stanice, tj. nákladech spojených s manipulací a překládkou odpadů do velkokapacitních kontejnerů nejsou započteny odpisy investic. Předpokládané investiční náklady jsou pak vyčísleny zvlášť, neboť výše odpisů je pak závislá i na případném pokrytí části investičních nákladů dotačními tituly ze SFŽP nebo krajských dotačních programů. Provozní náklady překládací stanice Provozní náklady jsou tvořeny: - náklady na provoz stanice - náklady spojené s příjmem a nakládkou odpadů přes lisy do velkokapacitních kontejnerů - náklady na manipulaci s kontejnery - náklady na transport odpadů z překládací stanice na železniční stanici 99

náklady spojené s transportem odpadl ve velkokapacitních kontejnerech do železniční stanice - náklady na transport odpadů do koncového zařízení s využitím železnice - náklady na nakládku a vykládku velkokapacitních kontejnerů na vagóny - náklady na přepravu odpadů vlakových souprav s vagóny s velkokapacitními kontejnery do ZEVO - náklady na přepravu prázdných kontejnerů zpět do překládací stanice (pro výpočet se neuvažuje s případným vytížením kontejnerů při zpáteční cestě) -

Orientační provozní náklady pro každou stanici jsou uvedeny v tabulce č. 14. Tabulka č.14: Orientační provozní náklady překládacích stanic (varianta 1b)


náklady přepravené překládací množství stanice (t/rok) (Kč/t)

přeprava obousměrně silniční (Kč/t)

želez. stanice

železniční přeprava včetně náklady nakládky celkem (Kč/t) (Kč/t)

Skládka Bystřice – Plchovky Skládka odpadů Trhový Štěpánov

24 791

31

22 Benešov

170

223

11 784

66

79 Benešov

170

315

Skládka tuhého odpadu Stašov Regionální skládka Uhy – skládka TKO

23 106

34

35 Beroun

168

237

12 412

63

84 Kladno

99

246


57 613

14

60 Ratboř

150

223

Řízená skládka Čáslav Skládka TKO Uhlířské Janovice - Bláto

23 274

34

68 Ratboř

150

251

15 129

52

41 Ratboř Mladá 71 Boleslav

150

242

55

445

99

214

55

130

55

84

170

262


2 446

319


20 201

39

37 996

21


29 434

26

76 Kladno Mladá 54 Boleslav Mladá 3 Boleslav


32 040

24

68 Benešov


23 622

33

114 Beroun

168

315

16 611

47

84 Kladno

99

230

51 054

15

46 Kladno

99

160


32 107

24

114

168

306

413 621

30

61

128

219

celkem

Beroun


Náklady se podle dojezdových vzdáleností v regionu pohybují od 84 – 445 Kč/t, přičemž průměr v rámci kraje se pohybuje kolem 219 Kč/t přepravovaných odpadů. Rozdíly v provozních nákladech v jednotlivých částech kraje, vždy ve spádové oblasti dané překládací stanice ukazuje mapa č.19.

100

Mapa č. 19: Celkové náklady na překládku a přepravu (varianta 1b)


Investiční náklady překládací stanice Investiční náklady jsou spojené především s nákupem a instalací technologie, nákupem potřebného množství velkokapacitních kontejnerů pro danou stanici, nákupem kontejnerových tahačů. Do investic není zahrnuta případná koupě pozemků. V případě překládky velkokapacitních kontejnerů se nejedná o další nutnou investici do překládky na železnici. Jde o překládku na speciální vagóny, které natáhnou velkokapacitní kontejnery z automobilových souprav. Překládací stanice jsou typem infrastruktury, kterou je potřeba vybudovat v rámci regionálních řešení nakládání s komunálními odpady, předpokládá se jejich podpora z Operačního programu v příštím programovacím období, a rovněž tak případná podpora z krajských fondů, případně z výnosu skládkovacího poplatku, který by měl být směřován do území kraje. Orientační přehled investičních nákladů ukazuje tabulka č.15.

101

Tabulka č. 15: Investiční náklady překládacích stanic (varianta 1b) lokalita překládací stanice



investiční náklady

kontejnery

(tis. Kč)

(ks)

překládací investiční celková kontejnery linka odpis náklady investice odpis kontejnery (tis. (tis. Kč) (tis. Kč) (tis.Kč/rok) Kč/rok)






III

16000

22

3761

19761

1600

4

65

52

39

26

13


II

12000

11

1788

13788

1200

3

102

82

61

41

20


III

16000

21

3505

19505

1600

4

69

56

42

28

14


II

12000

11

1883

13883

1200

3

97

78

58

39

19


IV

18000

51

8740

26740

1800

5

31

25

19

13

6


III

16000

21

3531

19531

1600

4

69

55

41

28

14


III

16000

14

2295

18295

1600

4

106

85

64

42

21


I

5000

2

371

5371

500

1

205

164

123

82

41


III

16000

18

3065

19065

1600

4

79

64

48

32

16


IV

18000

34

5764

23764

1800

5

47

38

28

19

9


III

16000

26

4465

20465

1600

4

54

44

33

22

11


IV

18000

29

4861

22861

1800

5

56

45

34

23

11


III

16000

21

3584

19584

1600

4

68

54

41

27

14


III

16000

15

2520

18520

1600

4

97

77

58

39

19


IV

18000

46

7745

25745

1800

5

35

28

21

14

7


IV

18000

29

4871

22871

1800

5

56

45

34

22

11

celkem

16

247000

369

62750

309750

24700

62

60 48 36 24 12 Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s

Z tabulky č.15 vyplývá, že vliv investic na celkový náklad spojený se zřízením a provozem překládacích stanic bude ovlivňovat celkové náklady 12 – 62 Kč/t a v závislosti na výši případných dotací z výše uvedených titulů. V rámci případných investic by bylo vhodné započítat také soupravy přepravující odpady kontejnery z překládacích stanic do koncového zařízení ZEVO. V modelu jsou započteny provozní náklady na přepravu jako by tyto vozidla zajišťovala službu na zakladě externí dodávky. Tabulka č. 16 uvádí teoretickou potřebu přepravních vozidel a jejich investiční náročnost při pořízení. Tabulka č. 16 : Odhad přepravních vozidel a jejich investiční náročnosti (varianta 1b) potřeba souprav (ks)



roční odpis


1

40%

4500

900


1

40%

4500

900


1

50%

4500

900


1

40%

4500

900


2

75%

9000

1800


1

67%

4500

900


1

38%

4500

900


1

20%

4500

900


1

80%

4500

900


1

100%

4500

900


1

33%

4500

900


1

83%

4500

900


1

100%

4500

900


1

60%

4500

900


2

57%

9000

1800


2

63%

9000

1800

85500

17100

(tis. Kč/rok)

Mělník Celkem Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s

19

6.3 Varianta 2a – překládací stanice na obecních lokalitách a vybraných skládkách s využitím silniční přepravy Základní popis lokalizace: typ přepravy: poznámka: počet stanic:

obecní lokality doplněné vybranými skládkami silniční z obcí do stanice silniční velkokapacitními kontejnery ze stanic do ZEVO odpady z okolí Mělníka jsou sváženy z obcí přímo do ZEVO bez překládky 17

Lokality v této variantě byly zvoleny tak, aby přepravní vzdálenost z většiny obcí, resp. pro 95 % produkce energeticky využitelného odpadu, byla do 25 km od stanice. Pro lokalizaci stanic byly zvoleny především lokality ve vhodných obcích, které projevily o překládací stanici zájem a rovněž disponují vhodnými pozemky. Tyto lokality byly doplněny stanicemi, které by mohly být umístěny na některých současných provozovaných skládkách. Zásadním parametrem pro umístění překládací stanice byla dostupnost vhodné silniční sítě pro následnou přepravu odpadů do ZEVO. Celkem se jedná o 17 překládacích stanic na území Středočeského kraje. Dopravní dostupnost překládacích stanic z jednotlivých obcí v rámci teoretických, resp. ideálních svozových oblastí připadajících na jednotlivé překládací stanice je znázorněna v mapě č. 20. Mapa č. 20: Vzdálenost obcí od nejbližší překládací stanice (varianta 2)


104

Spádové oblasti jednotlivých překládacích stanic jsou zobrazeny na mapě č. 21. U každé oblasti je uvedena informace o produkci energeticky využitelných odpadů v daném spádovém území. Celková vypočtená produkce energeticky využitelných odpadů je tvořena odhadem produkce směsných komunálních odpadů z obcí a produkcí objemných odpadů v kraji. Dalším vstupem je teoretická produkce směsných komunálních odpadů od ostatních původců, kteří by mohli využívat rovněž překládací stanice a ZEVO. Pro potřeby odhadu je počítáno s množstvím ve výši 20 % produkce těchto odpadů z obcí. Datovou základnou pro výpočet jsou údaje o produkci odpadů za rok 2012. Podle odhadované produkce jsou stanice rozčleněny do 4 velikostních skupin, které jsou následně uvedeny v tabulce č.19. Mapa č. 21: Spádové oblasti překládacích stanic (varianta 2)


Jak již bylo řečeno v úvodní charakteristice, celá přeprava je založena na využití silniční sítě. Zátěž obcí v okolí překládacích stanic bude ovlivněna počtem svozových automobilů, které budou použity ke svozu z jednotlivých obcí do stanice k překládce. Teoretický počet svozových aut je založen na provozu pouze v pracovních dnech v roce, nezohledňuje termíny svozu odpadů v jednotlivých obcích ani konkrétní 105

používanou svozovou techniku. Teoretické průměrné počty svozových aut, které budou navážet odpad do stanice, jsou uvedeny v tabulce č.17. Tabulka č. 17: Teoretické průměry počtů svozových aut do překládacích stanic (varianta 2) svezené a přeložené množství odpadu (t/den pracovní)

počet svozových vozidel na překládací stanici (ks/den)

Benešov

88

25

Trhový Štěpánov

57

16

224

63

Uhy

59

17

Český Brod

79

22

Kutná Hora

156

44


28

8

Zdiby

70

20

Příbram

106

30

Sedlčany

49

14


91

26


104

29

Brandýs nad Labem-Stará Boleslav

130

37

64

18

Vestec

114

32

Pečky

138

39

Mníšek pod Brdy

65

18

Mělník

63

18

1683

476


Kladno

Rakovník

celkem Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s

Další zátěž životního prostředí dotčených obcí bude představovat transport odpadů velkokapacitními soupravami do ZEVO. Přepravní trasy jsou plánovány s využitím silnic vyšších tříd a vyhýbají se průjezdu Prahou s výjimkou vnějšího okruhu (viz mapa č. 22).

106

Mapa č. 22: Přepravní proudy z překládacích stanic do ZEVO Mělník (varianta 2a)


Charakteristika jednotlivých stanic z pohledu plánované kapacity a vzdálenosti k ZEVO je uvedena v tabulce č. 18.

107

Tabulka č. 18: Charakteristika jednotlivých stanic z pohledu plánované kapacity a vzdálenosti k ZEVO (varianta 2a)

množství SKO z obcí (t/rok)

množství obj. odpadu (t/rok)

množství SKO od původců (t/rok)



typ lokality

lokalita/obec

ORP

Zájem obce, vhodné pozemky

Benešov

Benešov

16 998

2 393

3 400

22 790

88


Trhový Štěpánov

Vlašim

11 153

1 376

2 231

14 759

104


Kladno

Kladno

43 324

6 174

8 665

58 163

46

Vhodné pozemky

Uhy

Slaný

11 232

1 840

2 246

15 318

20


Český Brod

Český Brod

15 793

1 618

3 159

20 569

49


Kutná Hora

Kutná Hora

30 445

3 914

6 089

40 448

90

Zájem obce, pozemky v prům. zóně


Mladá Boleslav

5 356

749

1 071

7 177

43

Zájem, vhodnost POZEMKŮ

Zdiby

Brandýs n. Lab.St. Boleslav

13 650

1 945

2 730

18 324

26


Příbram

Příbram

20 997

2 291

4 199

27 488

108

Provoz překládací stanice

Sedlčany

Sedlčany

9 715

971

1 943

12 629

109

Skládka

Stašov

Beroun

17 630

2 566

3 526

23 722

80

Skládka

Mladá Boleslav

Mladá Boleslav

19 999

2 938

4 000

26 937

44

Zájem obce, pozemky v prům. zóně

Brandýs nad LabemStará Boleslav

Brandýs n. Lab.St. Boleslav

25 104

3 590

5 021

33 715

27

Vybrané lokality obcí

Rakovník

Rakovník

12 231

1 976

2 446

16 653

66


Vestec

Černošice

22 248

2 910

4 450

29 607

70


Pečky

Kolín

27 161

3 268

5 432

35 861

65


Mníšek pod Brdy

Černošice

12 960

1 266

2 592

16 818

95

ZEVO

Mělník

Mělník

12 208

1 837

2 442

16 486

0


Zatížení obcí přepravou na jednotlivých přepravních trasách ukazuje mapa č. 23. Mapa č. 23: Obce dotčené přepravními proudy do Mělníka (varianta 2a)


Pro každou varianty byly stanoveny orientační náklady spojené s provozem stanice a následnou přepravou odpadů do koncového zařízení. V provozních nákladech stanice, tj. nákladech spojených s manipulací a překládkou odpadů do velkokapacitních kontejnerů nejsou započteny odpisy investic. Předpokládané investiční náklady jsou pak vyčísleny zvlášť, neboť výše odpisů je pak závislá i na případném pokrytí části investičních nákladů dotačními tituly ze SFŽP nebo krajských dotačních programů. Provozní náklady překládací stanice Provozní náklady jsou tvořeny: - náklady na provoz stanice - náklady spojené s příjmem a nakládkou odpadů přes lisy do velkokapacitních kontejnerů - náklady na manipulaci s kontejnery - náklady na transport odpadů do koncového zařízení - náklady na přepravu odpadů soupravami s velkokapacitními kontejnery (auto + vlek – cca 27 t přepravovaných odpadů v soupravě)

náklady na přepravu prázdných kontejnerů zpět do překládací stanice (pro výpočet se neuvažuje s případným vytížením kontejnerů při zpáteční cestě) Orientační provozní náklady pro každou stanici jsou uvedeny v tabulce č.19. -

Tabulka č.19: Orientační provozní náklady překládacích stanic (varianta 2a)



přepravené množství (t/rok)


jednotkové náklady přepravy obousměrně (Kč/t)

překládka + obousměrná přeprava (Kč/t)

Benešov

III

22790

34

239

273

Trhový Štěpánov

II

14759

53

283

335

Kladno

IV

58163

13

125

138

Uhy

III

15318

51

54

105

Český Brod

III

20569

38

133

171

Kutná Hora

IV

40448

19

245

264


I

7177

109

117

226

Zdiby

III

18324

43

71

113

Příbram

IV

27488

28

293

322

Sedlčany Skládka tuhého odpadu Stašov Skládka odpadů Michalovice

II

12629

62

296

358

III

23722

33

217

250

III

26937

29

120

149


IV

33715

23

73

97

Rakovník

III

16653

47

179

226

Vestec

III

29607

26

190

217

Pečky

IV

35861

22

177

198

Mníšek pod Brdy

II

16818

46

258

305

420979

31

177

208

Celkem Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s

Náklady se podle dojezdových vzdáleností v regionu pohybují od 97 – 358 Kč/t, přičemž průměr v rámci kraje se pohybuje kolem 208 Kč/t přepravovaných odpadů. Rozdíly provozních nákladech v jednotlivých částech kraje ukazuje mapa č. 24.

110

Mapa č. 24: Celkové náklady na překládku a přepravu (varianta 2a)


Investiční náklady překládací stanice Investiční náklady jsou spojené především s nákupem a instalací technologie, nákupem potřebného množství velkokapacitních kontejnerů pro danou stanici, nákupem kontejnerových tahačů. Do investic není zahrnuta případná koupě pozemků. Překládací stanice jsou typem infrastruktury, kterou je potřeba vybudovat v rámci regionálních řešení nakládání s komunálními odpady. Předpokládá se jejich podpora z Operačního programu v příštím programovacím období, a rovněž tak případná podpora z krajských fondů, případně z výnosu skládkovacího poplatku, který by měl být směřován do území kraje. Orientační přehled investičních nákladů ukazuje tabulka č. 20.

111

Tabulka č. 20: Orientační přehled investičních nákladů (varianta 2a) lokalita překládací stanice

Benešov


investiční kontejnery náklady (tis. Kč)

III

16 000

Trhový Štěpánov

II

Kladno

IV

Uhy

(ks)


celková překládací investice linka odpis (tis. (tis. Kč) Kč/rok)

kontejnery odpis (tis.Kč/rok)






10

1 769

17 769

1 600

4

70

56

42

28

14

12 000

7

1 146

13 146

1 200

3

81

65

49

33

16

18 000

27

4 516

22 516

1 800

5

31

25

19

12

6

III

16 000

7

1 189

17 189

1 600

3

105

84

63

42

21

Český Brod

III

16 000

9

1 597

17 597

1 600

4

78

62

47

31

16

Kutná Hora

IV

18 000

18

3 140

21 140

1 800

4

45

36

27

18

9


I

5 000

3

557

5 557

500

1

70

56

42

28

14

Zdiby

III

16 000

8

1 423

17 423

1 600

3

88

70

53

35

18

Příbram

IV

18 000

13

2 134

20 134

1 800

4

66

53

39

26

13

Sedlčany

II

12 000

6

981

12 981

1 200

3

95

76

57

38

19


III

16 000

11

1 842

17 842

1 600

4

68

54

41

27

14


III

16 000

12

2 091

18 091

1 600

4

60

48

36

24

12


IV

18 000

15

2 618

20 618

1 800

4

54

43

32

21

11

Rakovník

III

16 000

8

1 293

17 293

1 600

3

96

77

58

39

19

Vestec

III

16 000

14

2 299

18 299

1 600

4

54

43

32

22

11

Pečky

IV

18 000

16

2 784

20 784

1 800

4

50

40

30

20

10

Mníšek pod Brdy

II

12 000

8

1 306

13 306

1 200

3

72

57

43

29

14

celkem

17

259 000

192

32 685

291 685

25 900

58

62


Z tabulky č. 20 vyplývá, že vliv investic na celkový náklad spojený se zřízením a provozem překládacích stanic bude ovlivňovat celkové náklady 12 – 62 Kč/t a v závislosti na výši případných dotací z výše uvedených titulů. V rámci případných investic by bylo vhodné započítat také soupravy přepravující odpady kontejnery z překládacích stanic do koncového zařízení ZEVO. V modelu jsou započteny provozní náklady na přepravu, jako by tyto vozidla zajišťovala službu na základě externí dodávky. Tabulka č. 21 uvádí teoretickou potřebu přepravních vozidel a investiční náročnost při pořízení (pokud by vozidla nakoupil přímo investor nebo provozovatel stanice). Tabulka č. 21: Teoretická potřeba přepravních vozidel a investiční náročnost (varianta 2a) potřeba souprav (ks)




Benešov

2

100%

9000

1800

Trhový Štěpánov

2

75%

9000

1800

Kladno

3

100%

13500

2700

Uhy

1

50%

4500

900

Český Brod

2

67%

9000

1800

Kutná Hora

4

88%

18000

3600


1

50%

4500

900

Zdiby

1

60%

4500

900

Příbram

5

100%

22500

4500

Sedlčany

2

100%

9000

1800


2

100%

9000

1800


2

63%

9000

1800


2

60%

9000

1800

Rakovník

2

75%

9000

1800

Vestec

3

83%

13500

2700

Pečky

2

100%

9000

1800

Mníšek pod Brdy

2

75%

9000

1800

171000

34200

Celkem Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s

36

6.4 Varianta 2 b - překládací stanice na obecních lokalitách a vybraných skládkách s kombinací silniční a železniční přepravy

Základní popis lokalizace: typ přepravy: poznámka: počet stanic:

obecní lokality doplněné vybranými skládkami silniční z obcí do stanice železniční, vlaky s velkokapacitními kontejnery do ZEVO odpady z okolí Mělníka jsou sváženy z obcí přímo do ZEVO bez překládky 17

Lokality v této variantě byly zvoleny tak, aby přepravní vzdálenost z většiny obcí, resp. pro 95 % produkce energeticky využitelného odpadu, byla do 25 km od stanice. Pro lokalizaci stanic byly zvoleny především lokality ve vhodných obcích, které projevily o překládací stanici zájem a rovněž disponují vhodnými pozemky. Tyto lokality byly doplněny stanicemi, které by mohly být umístěny na některých současných provozovaných skládkách. Pro přepravu odpadů z jednotlivých stanic bude využita především železniční doprava. Odpady z překládacích stanic budou přepravovány ve velkokapacitních kontejnerech v soupravách (auto + vlek) po silnici ke vhodnému železničnímu uzlu v blízkosti stanice, kde bude provedena překládka kontejnerů na vagony. V rámci přepravy po železnici bude poskládán z vagónů vlak, který bude dopraven vhodnou trasou až k železniční vlečce v areálu ZEVO. U železniční dopravy je nutné počítat s delší časovou prodlevou, která bude způsobena nakládkou vagónů a jejich spojením do vlaku na dané přepravní trase. Železniční přeprava odpadů do koncového ZEVO nemá žádné zásadní dopady na životní prostředí dotčených obcí, přes které bude transport odpadů velkokapacitními soupravami do ZEVO probíhat. Hlavní přepravní tahy s využitím železnice jsou zobrazeny v mapě č. 25.

114

Mapa č. 25: Přepravní proudy z překládacích stanic do žel. stanic nakládky kontejnerů (varianta 2b)


Charakteristika jednotlivých stanic z pohledu plánované kapacity a vzdálenosti k ZEVO je uvedena v tabulce č. 22.

115

Tabulka č.22: Charakteristika jednotlivých stanic z pohledu plánované kapacity a vzdálenosti k ZEVO (varianta 2b) množství SKO z obcí (t/rok)

množství obj. odpadu (t/rok)

množství SKO od původců (t/rok)



typ lokality Zájem obce, vhodné pozemky

lokalita/obec

ORP

Benešov

Benešov

16 998

2 393

3 400

22 790

5


Trhový Štěpánov

Vlašim

11 153

1 376

2 231

14 759

29


Kladno

Kladno

43 324

6 174

8 665

58 163

5

Vhodné pozemky

Uhy

Slaný

11 232

1 840

2 246

15 318

31


Český Brod

Český Brod

15 793

1 618

3 159

20 569

34

Zájem obce, vhodné pozemky Zájem obce, pozemky v prům. zóně Zájem, vhodnost pozemků

Kutná Hora

Kutná Hora

30 445

3 914

6 089

40 448

19


Mladá Boleslav

5 356

749

1 071

7 177

18

Zdiby

Brandýs n. Lab.-St.Boleslav

13 650

1 945

2 730

18 324

43


Příbram

Příbram

20 997

2 291

4 199

27 488

40

Provoz překládací stanice

Sedlčany

Sedlčany

9 715

971

1 943

12 629

30

Skládka


Beroun

17 630

2 566

3 526

23 722

13

Skládka Zájem obce, pozemky v prům. zóně Vybrané lokality obcí

Skládka odpadů Michalovice Brandýs nad Labem-Stará Boleslav

Mladá Boleslav Brandýs nad Labem-Stará Boleslav

19 999

2 938

4 000

26 937

5

25 104

3 590

5 021

33 715

36

Rakovník

Rakovník

12 231

1 976

2 446

16 653

34


Vestec

Černošice

22 248

2 910

4 450

29 607

32


Pečky

Kolín

27 161

3 268

5 432

35 861

26


Mníšek pod Brdy

Černošice

12 960

1 266

2 592

16 818

49

ZEVO

Mělník

Mělník

12 208

1 837

2 442

16 486


Jediným významnějším zatížením bude přeprava odpadů ve velkokapacitních kontejnerech z překládacích stanic na vybrané železniční stanice, kde bude provedena překládka kontejnerů na vagóny, které budou následně skládány do vlakové soupravy. Zatížení obcí přepravou na jednotlivých přepravních trasách ukazuje mapa č. 26. Mapa č. 26: Obce dotčené přepravními proudy z překládacích stanic do žel. stanic nakládky kontejnerů (varianta 2b)


Také pro variantu 2b byly stanoveny orientační náklady spojené s provozem stanice a následnou přepravou odpadů do koncového zařízení. V provozních nákladech stanice, tj. nákladech spojených s manipulací a překládkou odpadů do velkokapacitních kontejnerů nejsou započteny odpisy investic. Předpokládané investiční náklady jsou pak vyčísleny zvlášť, neboť výše odpisů je pak závislá i na případném pokrytí části investičních nákladů dotačními tituly ze SFŽP nebo krajských dotačních programů. Provozní náklady překládací stanice Provozní náklady jsou tvořeny: - náklady na provoz stanice

náklady spojené s příjmem a nakládkou odpadů přes lisy do velkokapacitních kontejnerů - náklady na manipulaci s kontejnery - náklady na transport odpadů z překládací stanice na železniční stanici - náklady spojené s transportem odpadl ve velkokapacitních kontejnerech do železniční stanice - náklady na transport odpadů do koncového zařízení s využitím železnice - náklady na nakládku a vykládku velkokapacitních kontejnerů na vagóny - náklady na přepravu odpadů vlakových souprav s vagóny s velkokapacitními kontejnery do ZEVO - náklady na přepravu prázdných kontejnerů zpět do překládací stanice (pro výpočet se neuvažuje s případným vytížením kontejnerů při zpáteční cestě) -

Orientační provozní náklady pro každou stanici jsou uvedeny v tabulce č. 23. Tabulka č. 23: Orientační provozní náklady pro každou stanici (varianta 2b)


přepravené množství (t/rok)


jednotkové náklady přepravy obousměrně auta (Kč/t)

železniční stanice

jednotkové náklady na železniční přepravu včetně nakládky Kč/t

překládka + obousměrná přeprava (Kč/t)

Benešov

22790

34

14 Benešov

170

218

Trhový Štěpánov

14759

53

79 Benešov

170

302

Kladno

58163

13

14 Kladno

99

126

Uhy

15318

51

84 Kladno

99

234

Český Brod

20569

38

92 Ratboř

150

280

Kutná Hora

40448

19

52 Ratboř

150

221

7177

109

55

213

Zdiby

18324

43

117 Kladno

99

258

Příbram

27488

28

109 Beroun

168

305

Sedlčany Skládka tuhého odpadu Stašov Skládka odpadů Michalovice Brandýs nad Labem-Stará Boleslav

12629

62

82 Benešov

170

313

23722

33

168

236

26937

29

55

98

33715

23

35 Beroun Mladá 14 Boleslav Mladá 98 Boleslav

55

176

Rakovník

16653

47

92 Kladno

99

238

Vestec

29607

26

87 Benešov

170

283

Pečky

35861

22

71 Ratboř

150

242

Mníšek pod Brdy

16818

46

133 Beroun

168

348

420979

31

128

225


celkem

Mladá 49 Boleslav

65


Náklady se podle dojezdových vzdáleností v regionu pohybují od 98 – 348 Kč/t, přičemž průměr v rámci kraje se pohybuje kolem 225 Kč/t přepravovaných odpadů. 118

Rozdíly provozních nákladech v jednotlivých částech kraje ukazuje mapa č. 27. Mapa č. 27: Celkové náklady na překládku a přepravu (varianta 2b)


Investiční náklady překládací stanice Investiční náklady jsou spojené především s nákupem a instalací technologie, nákupem potřebného množství velkokapacitních kontejnerů pro danou stanici, nákupem kontejnerových tahačů. Do investic není zahrnuta případná koupě pozemků. V případě překládky velkokapacitních kontejnerů se nejedná o další nutnou investici do překládky na železnici. Jde o překládku na speciální vagóny, které natáhnou velkokapacitní kontejnery z automobilových souprav. Překládací stanice jsou typem infrastruktury, kterou je potřeba vybudovat v rámci regionálních řešení nakládání s komunálními odpady, předpokládá se jejich podpora z Operačního programu v příštím programovacím období, a rovněž tak případná podpora z krajských fondů, případně z výnosu skládkovacího poplatku, který by měl být směřován do území kraje. Orientační přehled investičních nákladů ukazuje tabulka č. 24.

119

Tabulka č.24: Orientační přehled investičních nákladů (varianta 2b)

lokalita překládací stanice Skládka Bystřice – Plchovky

velikost investiční překládací náklady kontejnery stanice (tis. Kč) (ks)


překládací linka celková odpis kontejnery investice (tis. odpis (tis. Kč) Kč/rok) (tis.Kč/rok)






III

16000

22

3761

19761

1600

4

65

52

39

26

13


II

12000

11

1788

13788

1200

3

102

82

61

41

20


III

16000

21

3505

19505

1600

4

69

56

42

28

14


II

12000

11

1883

13883

1200

3

97

78

58

39

19


IV

18000

51

8740

26740

1800

5

31

25

19

13

6


III

16000

21

3531

19531

1600

4

69

55

41

28

14


III

16000

14

2295

18295

1600

4

106

85

64

42

21


I

5000

2

371

5371

500

1

205

164

123

82

41


III

16000

18

3065

19065

1600

4

79

64

48

32

16


IV

18000

34

5764

23764

1800

5

47

38

28

19

9


III

16000

26

4465

20465

1600

4

54

44

33

22

11


IV

18000

29

4861

22861

1800

5

56

45

34

23

11


III

16000

21

3584

19584

1600

4

68

54

41

27

14


III

16000

15

2520

18520

1600

4

97

77

58

39

19


IV

18000

46

7745

25745

1800

5

35

28

21

14

7


IV

18000

29

4871

22871

1800

5

56

45

34

22

11

247000

369

62750

309750

24700

62

60

celkem


Z tabulky č. 24 vyplývá, že vliv investic na celkový náklad spojený se zřízením a provozem překládacích stanic bude ovlivňovat celkové náklady 12 – 62 Kč/t a v závislosti na výši případných dotací z výše uvedených titulů. V rámci případných investic by bylo vhodné započítat také soupravy přepravující odpady kontejnery z překládacích stanic do koncového zařízení ZEVO. V modelu jsou započteny provozní náklady na přepravu, jako by tyto vozidla zajišťovala službu na základě externí dodávky. Tabulka č. 25 uvádí teoretickou potřebu přepravních vozidel a jejich investiční náročnost při pořízení. Tabulka č. 25: Teoretická potřeba přepravních vozidel a jejich investiční náročnost (varianta 2b) potřeba souprav (ks)




Benešov

1

33%

4500

900

Trhový Štěpánov

1

60%

4500

900

Kladno

1

75%

4500

900

Uhy

1

60%

4500

900

Český Brod

1

100%

4500

900

Kutná Hora

1

100%

4500

900


1

29%

4500

900

Zdiby

1

75%

4500

900

Příbram

2

63%

9000

1800

Sedlčany

1

40%

4500

900


1

50%

4500

900


1

42%

4500

900


2

75%

9000

1800

Rakovník

1

75%

4500

900

Vestec

1

100%

4500

900

Pečky

2

60%

9000

1800

Mníšek pod Brdy

1

100%

4500

900

90000

18000

celkem Zdroj: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s

19

7. Hodnocení variant V této Studii byly popsány 4 varianty řešení lokalizace překládacích stanic. Jedná se o dva základní typy: stanice zřizované na vybraných stávajících skládkách a stanice zřizované na zájmových lokalitách obcí, které jsou doplněny vhodnými skládkami a dalšími vytypovanými lokalitami z hlediska spádovosti území a produkce odpadů. Pro každý typ pak byla zpracována varianta řešená výhradně s využitím silniční přepravy a varianta s kombinovanou silniční a železniční přepravou. Při hodnocení vhodnosti varianty pro přepravu odpadů z obcí Středočeského kraje byla uplatněna tato kritéria: 1. Vhodnost pozemku 2. Dopady na životní prostředí 3. Ekonomika provozu a náročnost investic 4. Udržitelnost vlivu na cenotvorbu v celém systému 5. Vhodnost řešení pro krizové stavy Ad.1) Při lokalizaci stanic jsou preferovány pozemky v majetku měst a obcí a to s ohledem na význam překládacích stanic pro budoucí hospodaření s odpady v obcích. Překládací stanice patří k základní infrastruktuře, která bude nutná k efektivní přepravě odpadů do koncových zařízení, kde bude odpad využit (nebo přepracován a následně využit). Lze předpokládat, vzhledem k investiční náročnosti zařízení pro využití odpadů, že jejich počet na území kraje bud omezený a odpad bude nutné přepravit na větší vzdálenosti, než jsou dnešní svozové trasy při svozu SKO na skládky. Umístění stanic výhradně na skládkách, které jsou z velké části v držení privátního sektoru, představuje určitá omezení a to i případně z hlediska provozních potřeb skládky. preference: varianta 2a, 2b Ad 2) Dopady na životní prostředí jsou spojeny zejména s vlivem silniční dopravy. V okolí překládacích stanic bude zvýšena doprava o několik desítek svozových aut denně (počet závisí na velikosti překládací stanice), která budou přivážet odpad ze spádových obcí. Jednoznačně vyšší zatížení obcí je při variantách s výhradně silniční přepravou, kdy velkokapacitní soupravy budou přepravovat odpad v kontejnerech do ZEVO. Největší zátěž to pak bude představovat pro obce přímo v okolí ZEVO, kde je ovšem i špatná vybavenost vhodnými komunikacemi a bez jejich zásadní úpravy bude obtížné silniční varianty realizovat. Proto se jednoznačně doporučuje kombinace se železniční dopravou, protože odpad lze vést po železniční vlečce až do areálu ZEVO. preference: varianta 1b, 2b Ad 3) Ekonomická náročnost systému překládacích stanic je dána provozními náklady a investiční náročností. Obecně dražší jsou varianty s kombinovanou 122

přepravou odpadů (silnice, železnice). V tabulce č. 28 je základní přehled teoretických průměrných nákladů na tunu přepravovaného SKO. Tabulka č. 26: Přehled teoretických průměr. nákladů na tunu přepravovaného SKO provozní náklad investice (Kč/t) (Kč/t)

lokalizace

přeprava

1a

skládky

silnice

209

12 - 60

1b

skládky

kombinace

219

12 - 60

2a

lokality obcí

silnice

208

12 - 62

2b

lokality obcí

kombinace

225

13 - 67


Provozní náklady se budou lišit v jednotlivých obcích podle vzdálenosti od koncového zařízení. Výše investic se liší podle míry dosažení případné dotace z veřejných zdrojů (SFŽP, OPŽP apod.). Mezi variantami nejsou zásadní rozdíly (mezi nejlevnější a nejdražší variantou se jedná o cca 8 %). preference: 2a, 1a Ad 4) Jak již bylo řečeno, mezi obcemi budou existovat velké rozdíly v provozních nákladech. Podle vzdálenosti se nákladové zatížení tuny SKO může pohybovat mezi 80 – 400 Kč/t. Vyšší hranice by tak představovala navýšení nákladů nad současné náklady svozu SKO o více než 30 %. Přitom průměrný provozní náklad představuje zvýšení o cca 15-18 %. Je tedy zřejmé, aby bylo možné realizovat přepravu odpadů, že je nutné zavést sdílení nákladů mezi obcemi v širších lokalitách nebo nejlépe na většinovém území kraje. Takové modely existují již v současné době, kdy např. všechny obce ve svazku/sdružení sdílí náklady na svoz a skládkování odpadů a jednotkové náklady jsou tak solidární a pro všechny obce stejné bez výjimky. Takový model však může existovat jedině za podmínky dohody obcí o spolupráci. Lepší podmínky pro vznik takových řešení skýtají varianty s účastí obcí na překládacích stanicích. preference: 2a, 2b Ad 5) Při volbě vhodného způsobu přepravy odpadů je nutné vzít v úvahu možnost vzniku nenadálých situací spojených většinově s povodněmi, vichřicemi apod., kdy dochází k omezení průjezdnosti různých komunikací. Odpady ve stanicích lze krátkodobě skladovat v uzavřených kontejnerech, ale vzhledem ke kontinuální produkci nelze zásadně omezit přepravu odpadu do koncového zařízení. Z těchto důvodů se jeví jako nejlepší varianta kombinované přepravy (silniční, železniční), které jsou díky zvolené technologii uzavřených kontejnerů navzájem zastupitelné. preference: 1b, 2 b Při zhodnocení výše uvedených kritérií se jeví jako nejvýhodnější varianta 2b, která předpokládá vybudování překládacích stanic většinově na pozemcích měst a obcí, a současně umožňuje přepravovat odpad po silnici a železnici. 123

8. Návrh doporučeného řešení překládacích stanic Doporučená varianta byla podrobně rozpracována pro jednotlivé překládací stanice. U každé stanice je uvedena základní charakteristika (vlastnictví pozemků, kapacita, počet spádových obcí, dopravní vzdálenosti a předpokládaní investice). Dále jsou vypočteny jednotkové provozní náklady a dopravní zatížení. Pro každou stanici je vyhotoven mapový podklad. Popis jednotlivých stanic je uveden v příloze č. 1 k této studii. 8.1 Využití překládacích stanic pro další druhy odpadů Základním úkolem pro vybudování a následný provoz systému překládacích stanic je zajištění přepravy směsných (a některých dalších vhodných odpadů) komunálních odpadů do koncového zařízení pro předpokládané energetické využívání v lokalitě Mělník nebo případně v jiných lokalitách. Tato skutečnost ovšem není překážkou pro alternativní využívání sítě překládacích stanic pro další skupiny komunálních nebo i jiných odpadů, pokud pro to budou vytvořeny podmínky. Integrální součástí každé překládací stanice by měl být vhodný drtič odpadů, který bude schopen nadrtit energeticky využitelný objemný odpad a případně další druhy odpadů. Rozhodnutí o tom, jestli konkrétní lokalita překládací stanice bude vybavena drtičem, bude nutno vyhodnotit až po analýze dané konkrétní svozové oblasti a způsobu nakládání s daným odpadem v předmětné lokalitě. Dalšími možnostmi alternativního využívání překládacích stanic jsou některé recyklovatelné komodity (plasty, papír). U těchto odpadů bude záležet na konkrétním způsobu nakládání v daném území a vzdálenosti a kapacitě dotřiďovacích zařízení na úpravu odpadů na druhotné suroviny. Stejné je to i v případě komodity sklo – zde překládací stanice, pokud disponuje dostatečným prostorem, může sloužit jako střepiště k soustřeďování skla z větší svozové oblasti na následný odvoz do vhodného zařízení (v případě Středočeského kraje se jedná zejména o linku AMT u Příbrami). Pokud by se stanice rozšířila do multifunkčního zařízení, pak musí disponovat dostatečnou plochou k manipulaci, ale i ke vhodnému skladování vytříděných odpadů. Obdobně je to s případným rozšířením stanice o možnost soustřeďování a dalšího nakládání s rostlinnými bioodpady (kompostování na volné zakládce apod.) V případě snahy o rozšíření portfolia překládaných odpadů bude nutno následně také uzpůsobit organizaci fungování překládací stanice, přičemž prioritu musí mít původní a základní účel – totiž překládka a přeprava SKO a dalších odpadů do vhodného zařízení. 124

9. Návrh organizace systému překládacích stanic Způsob organizace výstavby a následného provozu logistického systému překládacích stanic je jedním z rozhodujících faktorů, které ovlivní, zda navržený systém bude úspěšně implementován do praxe, nebo zda bude vůbec realizován. Bez existence funkční sítě překládacích stanic však nelze zajistit energetické využití SKO a to zejména s ohledem na to, že v případě ZEVO se jedná o větší investice a nelze předpokládat, že počet a hustota zařízení bude odpovídat dnešní hustotě skládek, která je, zejména na území Středočeského kraje, poměrně velká. Překládací stanice budou nutné i bez ohledu na vybudování variantu ZEVO v Mělníce, aby obce mohly řešit využití SKO při předpokládaném zákazu skládkování. Investice a provozování systému je možno koncipovat v řadě možných variant, které ovlivní jeho fungování, ekonomiku a především míru kontroly a ovlivnění cen a kvality služeb ze strany obcí a měst Středočeského kraje. Uvedené varianty se týkají vybudování systému překládacích stanic v jednotlivých lokalitách, na kterých bude docházet k překládce odpadů svezených z obcí do velkokapacitních kontejnerů, které budou přepravovány automobilovými tahači do míst překládky kontejnerů na železnici. V případě následné železniční přepravy se nejedná o překládací stanice. Na vybraných místech železničních uzlů bude probíhat pouze překládka kontejnerů na vagony, což nevyžaduje žádné zásadní stavební a další úpravy, jako je to mu v případě klasické překládací stanice. Překládku kontejnerů na vagony lze zajistit jako službu provozovatelů železniční nákladní přepravy. Vykládka odpadů z kontejnerů bude probíhat v přijímacím terminálu ZEVO, který by měl být plně v režii provozovatele ZEVO. Zvolená varianta ZEVO Mělník má železniční vlečku do areálu – jednalo by se tedy překládku kontejnerů z vagonů, jejich vyprázdnění a nakládku prázdných kontejnerů zpět na vagony. Varianty výstavby a provozu překládacích stanic 1. Výstavba jednotného systému překládacích stanic v gesci obcí a měst Investorem překládacích stanic by byly obce a města a o to nejlépe sdružené do několika svazků (např. obce ve spádové oblasti konkrétní překládací stanice). V rámci menších svazků je možné připravit společnou investici s tím, že svazek může být žadatelem o dotace. Právě v dotačních titulech SFŽP a zejména OPŽPO na další programovací období se počítá s podporou výstavby překládacích stanic jako nezbytné infrastruktury pro následné využití SKO (a významné omezení 125

skládkování). Municipality mají lepší podmínky pro dosažení dotací než soukromé subjekty na trhu. Kromě toho se jedná o investice v řádek milionů a desítek milionů Kč, což by mělo být pro obce ve svazku přijatelné. Pro následné sdílení nákladů, které je nutné, aby byla přeprava odpadů a tím i využití překládacích stanic únosné pro všechny obce v kraji, by bylo vhodné, pokud by svazky následně založily společný svazek nebo jinou formu organizace (včetně např. obchodních forem, z nichž nejvhodnější je akciová společnost). Hlavním cílem takového svazku či obchodní organizace by bylo zajištění sdílení nákladů na přepravu odpadů do koncového ZEVO. Pokud by takový nadstavbový svazek či obchodní organizace vznikla, bylo by možné ji využít také pro další společné činnosti: - pravidelné vyjednávání o cenách energetického využití odpadů s provozovatelem ZEVO; - koordinace provozu překládacích stanic v rámci kraje a to včetně krizových situací (např. povodně); - společná administrativa obcí v oblasti odpadového hospodářství (evidence odpadů a s ní spojená ohlašovací povinnost apod.); - společné aktivity v oblasti vzdělávání a informování obyvatel ke správnému nakládání s odpady; - další činnosti (legislativní podpora, příprava rámce obecních vyhlášek apod.); - úspora nákladů obcí a měst na odbornou činnost v OH – možnost zaměstnat profesionální management pro řízení svazku, který dokáže být partnerem ve vyjednávání s poskytovateli služeb nebo s provozovateli některých zařízení. Vlastnictví sítě překládacích stanic komunálním sektorem má pro obce nesporné výhody. Pro vlastní provoz překládacích stanic mohou obce, resp. jejich svazky využít služeb vlastních odpadových firem nebo firem z privátního sektoru, kde ale obce budou zadavatelem rozsahu služby za vysoutěžené provozní ceny přepravy.

2. Výstavba systému překládacích stanic provozovatelem ZEVO Tato varianta předpokládá investici do výstavby a jeho následné provozování investorem/provozovatelem ZEVO. V této variantě by obce a města využívala služby přepravy a konečného využití SKO za smluvní cenu. Výhodou varianty je, že obec a města nejsou odpovědny za výstavu stanic a jejich následný provoz. Zajišťují pouze sběr a svoz odpadů do překládacích stanic. Nevýhodou je naprostá závislost nakládání s SKO na majiteli/provozovateli překládacích stanic, který je navíc provozovatelem ZEVO a tak předurčuje konečné nakládání s SKO ve svém zařízení za nabídnutou cenu. 126

Překládací stanice v této variantě by nebylo možné použít pro variabilní řešení koncového nakládání s SKO.

3. Výstavba jednotlivých překládacích stanic bez systémového řešení Tato varianta předpokládá výstavbu jednotlivých překládacích stanic ve spádových oblastech podle zájmu a potřeb obcí ve spádových oblastech. Investorem může být opět komunální sektor (podobně jako ve variantě 1), kde je výhoda získání dotací. Výhodou je nezávislost jednotlivého projektu na ostatních obcích a městech v dalších částech kraje. Jednoznačně nevýhodný je tento systém pro obce města ve větších vzdálenostech od ZEVO (východní a jihovýchodní část kraje), kde se předpokládají vyšší provozní náklady spojené s přepravou odpadů, než u stanic v blízkosti ZEVO. Síť jednotlivých nepropojených stanic neumožňuje solidární sdílení nákladů (viz varianta 1) pro všechny obce v kraji. Pochopitelně také obce z menších překládacích stanic, které budou disponovat menším množstvím odpadů, nebudou mít dostatečnou vyjednávací pozici o cenách za energetické využití odpadů s provozovatelem ZEVO nebo jiných zařízení.

4) Výstavba překládacích stanic privátním sektorem Překládací stanice by v této variantě vybudovali soukromí investoři, nejvíce pravděpodobným investory jsou odpadové firmy, které operují na území kraje a zajišťují pro obce službu sběru a svozu směsných komunálních odpadů (v současné době včetně konečného odstranění). Překládací stanice se tak stanou součástí portfolia nabízených služeb pro obce a ostatní původce. Výhodou je opět, jako v případě varianty 2, nulová odpovědnost za výstavbu a provoz stanic pro obce a města. Zásadní nevýhodou je naprostá závislost obcí na odpadových firmách a ztráta rozhodovacích možností a způsobech nakládání s SKO. Obce sice mohou vyjednávat s provozovatelem koncového zařízení o cenách za energetické využití odpadů (i když pro jednotlivé obce, s výjimkou velkých měst, nepřipadá takové téměř v úvahu). Bez majoritního vlastnictví překládacích stanic nebo odpadové firmy nemají téměř žádný nástroj na ovlivňování cen přepravy odpadů a většinou ani koncových cen za využití SKO.

127

Pokud by měl být systém energetického využití SKO a dalších vhodných odpadů z obcí funkční, pak je nutné doporučit jednoznačně variantu č.1, která je založená na aktivním přístupu obcí a měst spočívající ve vytvoření svazků obcí a hledání společného řešení, které umožní sdílení cen a také rovnoprávné postavení obcí vůči provozovateli ZEVO při jednání o cenách za energetické využití SKO. Kraj jako samosprávný celek může mít v této variantě koordinační roli a to z pohledu znalosti odpadového hospodářství obcí na území kraje a také z pohledu zpracovatele a realizátora Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje. Cíle zakotvené v závazné části POH jsou závazné pro všechny původce v kraji a to včetně obcí a měst. Kraj může obcím a městům poskytnout metodickou a částečně i finanční podporu na realizaci ISNO.

128

10. Ekonomika překládacích stanic Náklady na provoz a investice spojené s vybudováním překládacích stanic jsou uvedeny u popisu každé jednotlivé varianty. Součástí jsou také mapy, ve kterých je zobrazena rozdílnost provozních nákladů pro jednotlivé obce ve spádové oblasti každé překládací stanice. Obecně je možno konstatovat, že průměrný náklad na přepravu 1 tuny SKO (případně dalších vhodných odpadů) se bude přibližně pohybovat kolem 200-300 Kč. Rozdíly nákladů mezi obcemi jsou značné od 80 – 400 Kč/t přepravených odpadů. Výsledné náklady jsou ovlivněny vzdáleností ke koncovému zařízení a také kapacitou stanice – platí, že stanice s vyšší kapacitou mají nižší jednotkové náklady na tunu než malé stanice a to i ve větší vzdálenosti od ZEVO (viz jako příklad mapa č. 27, která byla uvedena v kapitole 6.4. pro variantu 2b). Mapa č. 27: Celkové náklady na překládku a přepravu (varianta 2b)


Navržený systém překládacích stanic lze samozřejmě modifikovat podle dohody obcí, přičemž některé spádové obce menších stanic lze přičlenit do spádových oblastí větších překládacích stanic. Zvětší se tím pouze délka trasy na odvoz odpadů z obce do stanice. Tato zvětšení však nejsou nijak zásadní a neměla by významně negativně ovlivnit cenu svozu odpadů.

129

Výsledné náklady stanice budou také ovlivněny výší investic. Pokud by byla část investic pokryta z veřejných zdrojů (dotační tituly OPŽP apod.), pak se tím ovlivní také celkové náklady stanice. Je potřeba ale připomenout, že při zákonných odpisech se investice projeví ve výsledné ceně v řádech desítek Kč/t. Výhodou je samozřejmě vlastnictví vhodných pozemků obcemi a městy, protože odpadne výkup pozemků od soukromých vlastníků. V případě komunálních pozemků, které jsou určeny územním plánem na stavbu takových zařízení, je velká výhoda i při veřejném projednání umístění takové stanice v obci. Celkovou ekonomiku provozu stanice bude ovlivňovat také nabídka služeb přepravy odpadů pro ostatní původce, kteří podobně jako obce budou muset řešit odklon směsných odpadů od skládkování do energetického nebo jiného využití. Prodej služby může vylepšit následnou cenu služby pro obce, které případně stanici vlastní.

Možnosti financování překládacích stanic Jak již bylo řečeno v předcházejících kapitolách, překládací stanice tvoří významnou část infrastruktury, které je potřebná pro odklon odpadů od skládkování a jejich přepravu do vhodných zařízení na jejich využití. Již z posledních výzev, které byly zveřejněny v rámci OPŽP, je zřejmá podpora výstavby stanic ze strany státu. Lze předpokládat, že tato podpora bude zachována i nadále. Je součástí i nového programovacího období. U takových podpor je jednoznačnou výhodou podání žádosti a směřování podpory přímo do obcí nebo jejich svazků. V rámci diskuzí o novém zákoně o odpadech se zvažuje zvýšení zákonného skládkovacího poplatku, přičemž část výnosů bude směřována do krajů na vázané účty. Výnos z poplatků lze pak použít na podporu projektů na využití především komunálních odpadů. Takovým projektem jsou bezesporu překládací stanice budované především komunálním sektorem.

130

11. Doporučení dalšího postupu Pro realizaci systému překládacích stanic je nutné zajistit několik dalších aktivit, které souvisí se schválením Studie a rozpracováním realizačních projektů stanic. Navrhuje se následující postup: 1. Připomínkové řízení studie, včetně vypořádání připomínek (7-8/2014) 2. Schválení základních tezí studie pro její možnou realizaci (8-9/2014) 3. Jednání a diskuze se zainteresovanými obcemi a dalšími subjekty. Příprava vhodných vytipovaných lokalit (10-12/1014) 4. Diskuze a řešení formy financování projektu (10-12/2014) 5. Zpracování realizačního projektu systému překládacích stanic (1-7/2015) 6. Žádost o financování projektu (2015) 7. Realizace projektu (2015-2016) Při vlastní přípravě stanic je nutné začít aktivní diskuzi všech zúčastněných obcí o možnostech jejich spolupráce v rámci svazků/sdružení. Dále pak diskuzi o případném vzniku zastřešujícího svazku či obchodní organizace vlastněné obcemi, která by mohla vykonávat i další aktivity a to včetně zahájení spolupráce s potenciálním investorem ZEVO ve Středočeském kraji.

131

12. Závěr Studie o překládacích stanicích odpadů ve Středočeském kraji plynule navázala na závěry předchozí studie Integrovaného sytému nakládání s komunálními a dalšími odpady ve Středočeském kraji, jejímž výstupem byl návrh nejvhodnějšího řešení pro nakládání se směsným komunálním odpadem založený na energetickém využití odpadů v ZEVO Mělník. Studie o překládacích stanicích odpadů ve Středočeském kraji zhodnotila současné aktuální možnosti, které determinují logistický systém založený na technologii překládacích stanic, a navrhla a doporučila optimální řešení, které je průsečíkem logistických možností a environmentálních požadavků, přičemž se snažila dodržet základní podmínku pro životaschopnost systému tj. ekonomickou přijatelnost a z toho plynoucí sociální únosnost pro obyvatele kraje. Tím byla, zatím alespoň teoreticky, vložena další kostka do mozaiky budování integrovaného systému nakládání s KO ve Středočeském kraji, jehož základním pilířem je systém třídění a recyklace odpadů doplněný o možnost energetického využívání zbytkového SKO v ZEVO Mělník. Navržený systém překládacích stanic je sice logicky koncipován v souladu s potřebou dopravy odpadů do ZEVO Mělník, ale může být efektivně využit i pro jiné cílové destinace SKO, tj. na jiná místa výstavby ZEVO nebo jiných dalších zařízení na úpravu a využití SKO, v extrémním případě i pro převoz SKO do zahraničí nebo na kapacitní skládky odpadů v rámci ČR. Studie naznačila možnosti financování navrženého systému i varianty jeho organizace. Je nutno zdůraznit že realizace navrženého systému dle předloženého harmonogramu je nanejvýš žádoucí vzhledem k připravovaným legislativním úpravám v oblasti odpadového hospodářství a také vzhledem k nabízeným možnostem financování, a termínům v ochraně ovzduší, kterým jsou limitováni investoři z energetického sektoru, kteří uvažují o výstavbě ZEVO.

132

Příloha č. 1 Lokality kraje napojené na překládací stanice varianta 2b Dopravní dostupnost překládacích stanic z jednotlivých obcí v rámci ideálních svozových oblastí připadajících na jednotlivé překládací stanice je znázorněn v následující mapě.

Z mapy je patrno, že pouze u velmi malé části obcí dosahuje přepravní vzdálenost k překládací stanice nad 25 km.

Níže je uveden popis jednotlivých lokalit umístění překládacích stanic.

133

Překládací stanice Bělá pod Bezdězem Vlastnictví vhodných pozemků: Předpokládaná kapacita: 8 tis. t/rok Předpokládaná investice: cca 6 mil. Kč Počet obcí napojených na překládací stanici: 35 obcí Dopravní vzdálenost: maximální dopravní z nejvzdálenější obce na překládací stanici je 26 km. Do 20 km se vyskytuje 97,2% odpadu. Předpokládané jednotkové náklady: lokality překládací stanice Bělá pod Bezdězem

množství odpadu (t/rok)

překládací stanice (Kč/t)

přeprava k vlečce (Kč/t)

železniční přeprava (Kč/t)

celkem náklady (Kč/t)

7177

109

49

55

213

Předpokládané průměrné dopravní zatížení oblasti: lokality překládací stanice

návoz odpadu svozových vozidel (vozidel/den)

odvoz odpadu souprava s kontejnery (souprav/den)


8

1

134

Překládací stanice Benešov Vlastnictví vhodných pozemků: Předpokládaná kapacita: 23 tis. t/rok Předpokládaná investice: cca 17 mil. Kč Počet obcí napojených na překládací stanici: 64 obcí Dopravní vzdálenost: maximální dopravní z nejvzdálenější obce na překládací stanici je 26 km. Do vzdálenosti 20 km se vyskytuje 77,5% odpadu. Předpokládané jednotkové náklady: lokality překládací stanice


množství odpadu (t/rok)

Benešov

22790

přeprava k vlečce (Kč/t) 34

železniční přeprava (Kč/t) 14

celkem náklady (Kč/t)

170




Benešov

25

4

218

137

Překládací stanice Brandýs nad Labem – Stará Boleslav Vlastnictví vhodných pozemků: Předpokládaná kapacita: 34 000 t/rok Předpokládaná investice: cca 20 mil. Kč Počet obcí napojených na překládací stanici: 50 obcí Dopravní vzdálenost: maximální dopravní z nejvzdálenější obce na překládací stanici je 24 km. Do vzdálenosti 20 km se vyskytuje 98,5% odpadu. Předpokládané jednotkové náklady: lokality překládací stanice Brandýs nad Labem


množství odpadu (t/rok) 33715



celkem náklady (Kč/t) 55




Brandýs nad Labem

37

5

138

176

Překládací stanice Český Brod Vlastnictví vhodných pozemků: Předpokládaná kapacita: 21 tis. t/rok Předpokládaná investice: cca 20 mil. Kč Počet obcí napojených na překládací stanici: 73 obcí Dopravní vzdálenost: maximální dopravní z nejvzdálenější obce na překládací stanici je 25 km. Do vzdálenosti 20 km se vyskytuje 94,5% množství odpadu. Předpokládané jednotkové náklady: lokality překládací stanice Český Brod





150

Předpokládané průměrné dopravní zatížení oblasti: návoz odpadu lokality překládací svozových vozidel odvoz odpadu souprava stanice (vozidel/den) s kontejnery (souprav/den) Český Brod

22

3


141

Překládací stanice Kladno Vlastnictví vhodných pozemků: Předpokládaná kapacita: 59 tis. t/rok Předpokládaná investice: cca 20 mil. Kč Počet obcí napojených na překládací stanici: 106 obcí Dopravní vzdálenost: maximální dopravní z nejvzdálenější obce na překládací stanici je 25 km. Do vzdálenosti 20 km se vyskytuje 94,7% množství odpadu.

Předpokládané jednotkové náklady: lokality překládací stanice Kladno






Předpokládané průměrné dopravní zatížení oblasti: návoz odpadu lokality překládací svozových vozidel odvoz odpadu souprava stanice (vozidel/den) s kontejnery (souprav/den) Kladno

63

9

142

126

143

Překládací stanice Kutná Hora Vlastnictví vhodných pozemků: Předpokládaná kapacita: 41 tis. t/rok Předpokládaná investice: cca 20 mil. Kč Počet obcí napojených na překládací stanici: 102 obcí Dopravní vzdálenost: maximální dopravní z nejvzdálenější obce na překládací stanici je 26 km. Do vzdálenosti 20 km se vyskytuje 90,3% množství odpadu. Předpokládané jednotkové náklady: lokality překládací stanice Kutná Hora





150


Předpokládané průměrné dopravní zatížení oblasti: návoz odpadu lokality překládací svozových vozidel odvoz odpadu souprava s kontejnery stanice (vozidel/den) (souprav/den) Kutná Hora

44

6

144

145

Překládací stanice Michalovice Vlastnictví vhodných pozemků: překladiště umístěno v areálů skládky Předpokládaná kapacita: 27 tis. t/rok Předpokládaná investice: cca 17 mil. Kč Počet obcí napojených na překládací stanici: 81 obcí Dopravní vzdálenost: maximální dopravní z nejvzdálenější obce na překládací stanici je 28 km. Do vzdálenosti 20 km se vyskytuje 91% množství odpadu. Předpokládané jednotkové náklady: lokality překládací stanice Michalovice






Předpokládané průměrné dopravní zatížení oblasti: návoz odpadu lokality překládací svozových vozidel odvoz odpadu souprava stanice (vozidel/den) s kontejnery (souprav/den) Michalovice

29

4

146

98

147

Překládací stanice Mníšek pod Brdy Vlastnictví vhodných pozemků: Předpokládaná kapacita: 17 tis. t/rok Předpokládaná investice: cca 17 mil. Kč Počet obcí napojených na překládací stanici: 44 obcí Dopravní vzdálenost: maximální dopravní z nejvzdálenější obce na překládací stanici je 24 km. Do vzdálenosti 20 km se vyskytuje 94% množství odpadu. Předpokládané jednotkové náklady: lokality překládací stanice Mníšek pod Brdy




133


Předpokládané průměrné dopravní zatížení oblasti: návoz odpadu lokality překládací svozových vozidel odvoz odpadu souprava stanice (vozidel/den) s kontejnery (souprav/den) Mníšek pod Brdy

18

3

148


149

Překládací stanice Pečky Vlastnictví vhodných pozemků: Předpokládaná kapacita: 36 tis. t/rok Předpokládaná investice: cca 20 mil. Kč Počet obcí napojených na překládací stanici: 97obcí Dopravní vzdálenost: maximální dopravní z nejvzdálenější obce na překládací stanici je 36 km. Do vzdálenosti 20 km se vyskytuje 78,8% množství odpadu. Předpokládané jednotkové náklady: lokality překládací stanice Pečky





150

Předpokládané průměrné dopravní zatížení oblasti: návoz odpadu lokality překládací svozových vozidel odvoz odpadu souprava stanice (vozidel/den) s kontejnery (souprav/den) Pečky

39

6

150


151

Překládací stanice Příbram Vlastnictví vhodných pozemků: Předpokládaná kapacita: 28 tis. t/rok Předpokládaná investice: cca 17 mil. Kč Počet obcí napojených na překládací stanici: 75 obcí Dopravní vzdálenost: maximální dopravní z nejvzdálenější obce na překládací stanici je 29 km. Do vzdálenosti 20 km se vyskytuje 98,5% množství odpadu. Předpokládané jednotkové náklady: lokality překládací stanice Příbram




109


Předpokládané průměrné dopravní zatížení oblasti návoz odpadu lokality překládací svozových vozidel odvoz odpadu souprava stanice (vozidel/den) s kontejnery (souprav/den) Příbram

30

4

152


153

Překládací stanice Rakovník Vlastnictví vhodných pozemků: Předpokládaná kapacita: 17 tis. t/rok Předpokládaná investice: cca 17 mil. Kč Počet obcí napojených na překládací stanici: 80 obcí Dopravní vzdálenost: maximální dopravní z nejvzdálenější obce na překládací stanici je 26 km. Do vzdálenosti 20 km se vyskytuje 95% množství odpadu. Předpokládané jednotkové náklady: lokality překládací stanice Rakovník






Předpokládané průměrné dopravní zatížení oblasti: návoz odpadu lokality překládací svozových vozidel odvoz odpadu souprava stanice (vozidel/den) s kontejnery (souprav/den) Rakovník

18

3

154

238

Překládací stanice Sedlčany Vlastnictví vhodných pozemků: Předpokládaná kapacita: 13 tis. t/rok Předpokládaná investice: cca 13 mil. Kč Počet obcí napojených na překládací stanici: 41 obcí Dopravní vzdálenost: maximální dopravní z nejvzdálenější obce na překládací stanici je 25 km. Do vzdálenosti 20 km se vyskytuje 90,5% množství odpadu. Předpokládané jednotkové náklady: lokality překládací stanice Sedlčany





170

Předpokládané průměrné dopravní zatížení oblasti: návoz odpadu lokality překládací svozových vozidel odvoz odpadu souprava stanice (vozidel/den) s kontejnery (souprav/den) Sedlčany

14

2


Překládací stanice Stašov Vlastnictví vhodných pozemků: překladiště vybudováno v areálu skládky Předpokládaná kapacita: 24 tis. t/rok Předpokládaná investice: cca 17 mil. Kč Počet obcí napojených na překládací stanici: 71 obcí Dopravní vzdálenost: maximální dopravní z nejvzdálenější obce na překládací stanici je 22 km. Do vzdálenosti 20 km se vyskytuje 95,5% množství odpadu. Předpokládané jednotkové náklady: lokality překládací stanice Stašov


překládací přeprava stanice k vlečce (Kč/t) (Kč/t) 33

nakládka železniční na vagon přeprava (Kč/t) (Kč/t)

35

35

168

Předpokládané průměrné dopravní zatížení oblasti: návoz odpadu lokality překládací svozových vozidel odvoz odpadu souprava stanice (vozidel/den) s kontejnery (souprav/den) Stašov

26

4


159

Překládací stanice Trhový Štěpánov Vlastnictví vhodných pozemků: Předpokládaná kapacita: 15 tis. t/rok Předpokládaná investice: cca 13 mil. Kč Počet obcí napojených na překládací stanici: 65 obcí Dopravní vzdálenost: maximální dopravní z nejvzdálenější obce na překládací stanici je 28 km. Do vzdálenosti 20 km se vyskytuje 77,8% množství odpadu. Předpokládané jednotkové náklady: lokality překládací stanice Trhový Štěpánov





170

Předpokládané průměrné dopravní zatížení oblasti: návoz odpadu lokality překládací svozových vozidel odvoz odpadu souprava stanice (vozidel/den) s kontejnery (souprav/den) Trhový Štěpánov

16

2

160


161

Překládací stanice Uhy Vlastnictví vhodných pozemků: Předpokládaná kapacita: 16 tis. t/rok Předpokládaná investice: cca 17 mil. Kč Počet obcí napojených na překládací stanici: 42 obcí Dopravní vzdálenost: maximální dopravní z nejvzdálenější obce na překládací stanici je 23 km. Do vzdálenosti 20 km se vyskytuje 97,7% množství odpadu. Předpokládané jednotkové náklady: lokality překládací stanice Uhy






Předpokládané průměrné dopravní zatížení oblasti: návoz odpadu lokality překládací svozových vozidel odvoz odpadu souprava stanice (vozidel/den) s kontejnery (souprav/den) Uhy

17

2

162

234

Překládací stanice Vestec Vlastnictví vhodných pozemků: Předpokládaná kapacita: 30 tis. t/rok Předpokládaná investice: cca 17 mil. Kč Počet obcí napojených na překládací stanici: 50 obcí Dopravní vzdálenost: maximální dopravní z nejvzdálenější obce na překládací stanici je 24 km. Do vzdálenosti 20 km se vyskytuje 93,6% množství odpadu. Předpokládané jednotkové náklady: lokality překládací stanice Vestec





170


Předpokládané průměrné dopravní zatížení oblasti: návoz odpadu lokality překládací svozových vozidel odvoz odpadu souprava s kontejnery stanice (vozidel/den) (souprav/den) Vestec

32

5

Překládací stanice Zdiby Vlastnictví vhodných pozemků: Předpokládaná kapacita: 19 tis. t/rok Předpokládaná investice: cca 17 mil. Kč Počet obcí napojených na překládací stanici: 29 obcí Dopravní vzdálenost: maximální dopravní z nejvzdálenější obce na překládací stanici je 20 km. Do vzdálenosti 20 km se vyskytuje 100% množství odpadu.

Předpokládané jednotkové náklady: lokality překládací stanice Zdiby




117

železniční přeprava (Kč/t)


258

Předpokládané průměrné dopravní zatížení oblasti: návoz odpadu lokality překládací svozových vozidel odvoz odpadu souprava s kontejnery stanice (vozidel/den) (souprav/den) Zdiby

20

3

167

Měník Pro oblast Mělníka není uvažováno s výstavbou překládací stanice. Odpad vyskytující se ve spádovém území ZEVO Mělník bude svážen přímo svozovými vozidly do ZEVO. Předpokládané množství: 17 tis. t/rok Počet obcí napojených na přímou dodávku do ZEVO: 40 obcí Dopravní vzdálenost: maximální dopravní z nejvzdálenější obce na překládací stanici je 22 km. Do vzdálenosti 20 km se vyskytuje 97,5% množství odpadu. Předpokládané průměrné dopravní zatížení oblasti: lokality překládací návoz odpadu svozových stanice vozidel (vozidel/den) Mělník

18

168

169

STUDIE PŘEKLÁDACÍ STANICE ODPADŮ VE STŘEDOČESKÉM KRAJI

Recommend Documents