Studie Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky ve městě Jihlava - Analytická část

Název díla Studie „Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky ve městě Jihlava“ - Analytická část

OBJEDNATEL Statutární město Jihlava se sídlem: Masarykovo nám. 97/1, 586 01 Jihlava 1 IČ: 00286010 Tel.: 567 167 721 e-mail: [email protected]

ZHOTOVITEL EKO-KOM a.s. Se sídlem: Na Pankráci 1685/17, 19 140 21 Praha 4 IČ: 25134701 Tel.: 00420 729 848 111 e-mail: [email protected]

Autorský kolektiv Ing. Petr Balner, Ph.D. Mgr. Jam Kořán Mgr. Martin Lochovský Ing. Zdena Kotoulová Ing. Jan Slavík, Ph.D. Mgr. Tomáš Urban RNDr. Martina Vrbová, Ph.D. Mgr. Renata Zákravská Ing. Iva Zeroniková

Období řešení: 2014-2015

OBSAH 1. 1.1 2. 3. 3.1 3.2 3.3 3.4 4. 4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 5. 5.1 5.2 5.3 5.3.1 5.3.2 5.3.3 5.3.4 5.3.5 5.4 5.5 5.5.1 5.5.2 5.5.2.1 5.5.2.2 5.5.2.3 5.5.2.4 5.5.2.5 5.6 5.7 6. 6.1 6.2 6.3 7.

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY............................................................................................................................................................................6 Stávající a připravovaná právní úprava hospodaření s odpady v obcích..................................................................... 6 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ.......................................................................................................................................................9 PRÁVNÍ RÁMEC NAKLÁDÁNÍ S ODPADY NA ÚZEMÍ MĚSTA .......................................................................................................9 Právní rámec systému nakládání s odpady ................................................................................................................. 9 Vyhláška o systému nakládání s odpady................................................................................................................... 10 Vyhláška o poplatku za systém nakládání s odpady ................................................................................................. 11 Závěr ......................................................................................................................................................................... 11 MANAGEMENT ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ............................................................................................................................ 12 Smluvní vztahy na zajištění provozu systému nakládání s odpady statutárního města Jihlava ................................ 13 Smlouva o komplexním zajištění služeb ................................................................................................................... 13 Smluvní vztahy na zajištění nakládání s dalšími druhy odpadů ................................................................................ 19 Smluvní vztahy na zajištění zpětného odběru a využití vybraných výrobků ............................................................. 19 Plán odpadového hospodářství ................................................................................................................................ 19 Organizační zabezpečení OH a osvěta obyvatel........................................................................................................ 20 Komunikační zabezpečení......................................................................................................................................... 21 Poplatková politika Statutárního města Jihlava ........................................................................................................ 22 Účast města v organizacích, jejichž činnost má dopad do OH města ....................................................................... 26 Závěr: ........................................................................................................................................................................ 27 PRODUKCE ODPADŮ..................................................................................................................................................................................... 28 Hlavní skupiny odpadů.............................................................................................................................................. 30 Směsný komunální odpad......................................................................................................................................... 31 Materiálově využitelné složky komunálního odpadu ............................................................................................... 34 Papír.......................................................................................................................................................................... 38 Plast .......................................................................................................................................................................... 42 Sklo ........................................................................................................................................................................... 45 Nápojový karton ....................................................................................................................................................... 48 Kovy .......................................................................................................................................................................... 49 Objemný odpad ........................................................................................................................................................ 51 Biologicky rozložitelné komunální odpady ............................................................................................................... 52 Domácí kompostování .............................................................................................................................................. 53 Oddělený sběr BRO................................................................................................................................................... 54 Zástavba rodinných domů ........................................................................................................................................ 54 Zástavba bytových domů na sídlišti .......................................................................................................................... 54 Mobilní sběr BRO ...................................................................................................................................................... 55 Sběr BRO na sběrných dvorech................................................................................................................................. 55 Provoz kompostárny ................................................................................................................................................. 55 Živnostenský odpad .................................................................................................................................................. 58 Nebezpečné odpady ................................................................................................................................................. 64 EKONOMICKÁ ANALÝZA ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA ....................................................................................... 66 Náklady odpadového hospodářství .......................................................................................................................... 66 Příjmy odpadového hospodářství ............................................................................................................................. 72 Bilance příjmů a výdajů odpadového hospodářství .................................................................................................. 73 SHRNUTÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI ................................................................................................................................................................. 74

SEZNAM TABULEK Tabulka 1.: Vývoj počtu obyvatel města Jihlava k 31. 12. daného roku .................................................................................... 9 Tabulka 2: Evidence hlášení závad (kniha hříchů) ................................................................................................................... 21 Tabulka 3: Poskytnuté úlevy a osvobození v roce 2013.......................................................................................................... 24 Tabulka 4: Vývoj plateb a poplatku ........................................................................................................................................ 24 Tabulka 5.: Produkce odpadů města Jihlava v období 2009–2013........................................................................................... 28 Tabulka 6.: Přehled produkce množstevně nejvýznamnějších odpadů na občana (kg/ob a rok) .............................................. 30 Tabulka 7.: Produkce směsného komunálního odpadu v Jihlavě (t/rok) .................................................................................. 31 Tabulka 8.: Přehled celkové výtěžnosti odpadů v Jihlavě v letech 2010, 2011, 2012 a 2013 (kg/obyvatel a rok) ................... 34 Tabulka 9.: Přehled počtu nádob na využitelné složky komunálního odpadu v Jihlavě ........................................................... 36 Tabulka 10.: Celkové vytříděné množství papíru (v t/rok) v Jihlavě........................................................................................ 38 Tabulka 11.: Celková výtěžnost papíru v Jihlavě (kg/obyvatele a rok) .................................................................................... 38 Tabulka 12.: Výtěžnost nádobového sběru papíru v Jihlavě (kg/obyvatele a rok) ................................................................... 39 Tabulka 13.: Podíl množství papíru sebraného nádobovým sběrem na celkovém množství (v %) ...................................... 39 Tabulka 14.: Počet obyvatel na jednu nádobu na papír v Jihlavě ............................................................................................. 40 Tabulka 15.: Instalovaný objem nádob na papír na jednoho obyvatele v Jihlavě (I/obyvatel) ................................................. 40 Tabulka 16.: Efektivita využití sběrné sítě v nádobovém sběru papíru (kg/m3) v Jihlavě ........................................................ 41 Tabulka 17.: Celkové vytříděné množství plastů (v t/rok) v Jihlavě ........................................................................................ 42 Tabulka 18.: Výtěžnost plastů celková (kg/obyvatele a rok).................................................................................................... 42 Tabulka 19.: Počet obyvatel na jednu nádobu na plasty ve městě Jihlavě................................................................................ 43 Tabulka 20.: Instalovaný objem nádob na plasty na jednoho obyvatele v Jihlavě (l/obyvatel) ................................................ 43 Tabulka 21.: Efektivita využití sběrné sítě v nádobovém sběru plastů (kg/m3) v Jihlavě......................................................... 44 Tabulka 22.: Celkové vytříděné množství čirého skla (v t/rok) v Jihlavě................................................................................. 45 Tabulka 23.: Celkové vytříděné množství směsného skla (v t/rok) v Jihlavě ........................................................................... 45 Tabulka 24.: Celková výtěžnost skla celkem v Jihlavě (kg/obyvatele a rok) ........................................................................... 45 Tabulka 25.: Počet obyvatel na jednu nádobu sklo v Jihlavě ................................................................................................... 46 Tabulka 26.: Instalovaný objem nádob na sklo na jednoho obyvatele Jihlavy (I/obyvatel)...................................................... 46 Tabulka 27.: Efektivita využití sběrné sítě v nádobovém sběru čirého skla (kg/m3) v Jihlavě ................................................. 47 Tabulka 28.: Celková výtěžnost nápojového kartonu (kg/obyvatele a rok).............................................................................. 48 Tabulka 29.: Celkové množství kovů (t/rok)............................................................................................................................ 49 Tabulka 30.: Celková výtěžnost kovů v Jihlavě (kg/ obyvatel/rok).......................................................................................... 49 Tabulka 31.: Vývoj produkce objemného odpadu (v t) ............................................................................................................ 51 Tabulka 32: Vývoj produkce biologicky rozložitelného odpadu (BRO) v systému OH města Jihlava v letech 2009 – 2013 .. 53 Tabulka 33: Vývoj množství BRO zpracovávaného v kompostárně SMJ v letech 2010 - 2014 .............................................. 55 Tabulka 34: Počet provozoven (živností) na území města Jihlavy podle předmětu podnikání k 31.10.2014 .......................... 59 Tabulka 35 : Počet subjektů na území města Jihlavy vykonávajících činnost podle jiných právních předpisů k 31. 10. 2014 62 Tabulka 36.: Vývoj produkce nebezpečných odpadů .............................................................................................................. 64 Tabulka 37 Celkové náklady OH města Jihlavu....................................................................................................................... 66 Tabulka 38 Srovnání vybraných nákladů na obyvatele s průměrnými náklady obcí velikosti 20 000– 100 000 obyvatel a v rámci Kraje Vysočina za rok 2013 ................................................................................................................. 67 Tabulka 39 Srovnání nákladů na tunu obsloužené komodity (2013)........................................................................................ 67 Tabulka 40 Průměrná cena skládkování SKO v obcích na jejímž katastru se nachází skládka. ............................................... 68 Tabulka 41 Srovnání nákladů na tunu obsloužené komodity (2013)........................................................................................ 68 Tabulka 42 Srovnání nákladů na tunu obsloužené vytříděné komodity (papír, plast, sklo) (2013) .......................................... 69 Tabulka 43 Porovnání základních ukazatelů pro tříděné využitelné odpady v roce 2013 ....................................................... 70 Tabulka 44 Příjmy do odpadového hospodářství města Jihlavy ............................................................................................... 72 Tabulka 45 Srovnání příjmů na obyvatele s průměrnými příjmy v rámci obcí velikosti 20 000 – 100 000 obyvatel a v rámci Kraje Vysočina za rok 2013 ............................................................................................................................ 72 Tabulka 46 Porovnání příjmů a výdajů OH města Jihlavy, velikostní skupiny měst a Kraje Vysočina ................................... 73

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky ve městě Jihlava

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK V RÁMCI STUDIE JSOU POUŽÍVÁNY NÁSLEDUJÍCÍ ZKRATKY: AOS – Autorizovaná obalová společnost BRKO - Biologicky rozložitelné odpady ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad DPH – Daň z přidané hodnoty ES – Evropské společenství EU – Evropská unie EK – Evropská komise OH – Odpadové hospodářství OZV – Obecně závazná vyhláška KO – Komunální odpad k. ú. – Katastrální území KS – Kolektivní systém MM – Magistrát města NO – Nebezpečné odpady SD – Sběrný dvůr SM – Sběrné místo SMJ – Služby města Jihlavy, s.r.o. SKO – Směsný komunální odpad ZEVO – Zařízení na energetické využití odpadů (též spalovna komunálních odpadů)

4


Úvod Předkládaná studie „Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky ve statutárním městě Jihlava“ je zpracována na základě smlouvy uzavřené mezi statutárním městem Jihlava, jako objednatelem a společností EKO-KOM, a.s., jako zhotovitelem. Analytická část je nezbytným podkladem pro naplnění základního cíle zakázky, a tím je:  definování problémových oblastí v systému nakládání s komunálními odpady s ohledem na technické a organizační řešení a ekonomickou náročnost systému,  navržení opatření, vedoucích k zefektivnění jednotlivých prvků v celém systému, s důrazem na dodržování hierarchie nakládání s odpady (maximalizace využívání odpadů a důsledné omezování jejich skládkování) a ekonomickou udržitelnost celého řešení. Studie optimalizace je primárně zaměřena na odpady, pro které jsou stanoveny cíle v rámci směrnice ES o odpadech a směrnice ES o skládkování. Tyto cíle jsou implementovány do českého právního řádu a představují jednoznačný závazek pro obce jako původce komunálního odpadu v rámci kraje. Jedná se o: - zajištění odděleného sběru papíru, plastů, skla a kovů v rámci systému obce do roku 2015, - zajištění recyklace 50 % uvedených komodit do roku 2020, - odklon biologicky rozložitelného komunálního odpadu od skládkování, - zajištění odděleného sběru a využití biologicky rozložitelných odpadů rostlinného původu v rámci obecních systémů.

Z výše uvedeného vyplývá, že cílovou skupinou odpadů, kterou se studie zabývá podrobněji, jsou  odděleně sbírané využitelné složky komunálního odpadu od občanů i dalších původců zapojených do systému obce  biologicky rozložitelné odpady  směsný komunální odpad

5


1. Legislativní podmínky 1.1

Stávající a připravovaná právní úprava hospodaření s odpady v obcích

Základním nástrojem vedoucím k trvale udržitelnému odpadovému hospodářství v rámci Evropy jsou právní předpisy. Dlouhodobým cílem Evropské unie je proměna Evropy v recyklační společnost předcházením vzniku odpadů a opětovným využitím odpadu jako zdroje, kdykoliv je to možné. Cílem je dosáhnout co nejvyšší úrovně recyklace za současného snížení množství těžených přírodních zdrojů. Přístup EU je založen na třech základních principech:  prevence vzniku odpadů,  recyklace a opětovné použití,  zlepšení stavu konečného odstraňování odpadu a monitoring. Prevence je klíčovým faktorem každé strategie nakládání s odpady. Prioritou je snaha zredukovat množství odpadu a současně snížit jeho nebezpečnost minimalizací obsahu nebezpečných látek ve výrobcích. Předcházení vzniku odpadů je úzce spojeno s vylepšováním výrobních postupů (nejlepších dostupných technologií – BAT) a s posunem spotřebitelů k udržitelnému chování, např. v podobě poptávky po „zelenějších“ výrobcích a úspornějších obalech vč. snadno biologicky rozložitelných. Recyklace a opětovné využití jsou pilířem strategie nakládání s odpady. Evropská komise definovala některé specifické odpadové toky, na které by především měla být zaměřena pozornost, za účelem snižování jejich dopadu na životní prostředí. Jde zejména o obalový odpad, vozidla na konci životnosti, baterie, akumulátory, svítidla, elektrická a elektronická zařízení. Prevenci a nakládání s těmito výrobky a jejich odpady upravují specifické směrnice EU. Odpad, který nemůže být recyklován, opětovně použit nebo využit jiným způsobem, např. energeticky, by měl být bezpečně odstraněn. Evropská unie proto přijala směrnici zavádějící přísná pravidla pro skládkování. Směrnice o skládkách odpadů mj. zakazuje skládkovat určité druhy odpadů, jako např. celé použité pneumatiky, kapalné odpady a nastavuje cíle pro snížení množství skládkovaného biologicky rozložitelného odpadu, čímž sleduje záměr na omezení znečištění podzemních a povrchových vod a půdy a omezování uvolňování skládkového plynu. Jiné směrnice předepisují přísné limity pro odstraňování odpadů spalováním. Z hlediska dalšího vývoje problematiky komunálních odpadů jsou důležité dvě směrnice EU, je to jednak rámcová směrnice o odpadech z roku 2008 a směrnice o skládkách odpadů z roku 1999. Rámcová Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, která nahrazuje původní rámcovou směrnici z roku 1975, vytváří právní rámec pro strategii EU po roce 2010. Strategie má přispět k přiblížení EU k tzv. „recyklační společnosti“ při snaze zamezit vzniku odpadů a odpady využívat jako zdroj surovin a energie. Klíčovými momenty dalšího vývoje odpadového hospodářství jsou cíle pro recyklaci a 6


prevenci vzniku odpadů, zavedení povinné hierarchie nakládání s odpady, vymezení hranice mezi „využíváním“ a „odstraňováním“ odpadů. Obecným pravidlem je hierarchie nakládání s odpady spočívající v:  předcházení vzniku odpadů (snižování jejich množství),  příprava k opětovnému použití,  recyklace (materiálové využití),  jiné využití, například energetické využití,  odstranění. Směrnice byla z podstatné části implementována do českého zákona o odpadech (změna zákona č.154/2012 Sb.). Pro nakládání s komunálním odpadem je důležitá Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů, která upravuje požadavky na umístění skládek, jejich provoz a ukládání odpadů, stanoví postupy a návody pro předcházení nebo minimalizace negativních dopadů skládkování odpadů na životní prostředí a lidské zdraví. Předpis pro účely směrnice definuje „komunální odpad“, kterým se rozumí odpady z domácností a rovněž ostatní odpady obdobné povahy nebo složení jako odpady z domácností. Zásadním cílem v této oblasti je postupné snižování hmotnostních procent biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládky. Pro Českou republiku to znamená, že do roku 2010 musí prokázat, že skládkuje o 25 % méně BRKO než v referenčním roce 1995, do roku 2013 musí prokázat, že skládkuje o 50 % méně BRKO než v roce 1995 a do roku 2020 musí prokázat, že skládkuje o 65 % měně BRKO než v roce 1995. Základní právní normou v ČR v oblasti odpadového hospodářství je zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon v sobě implementuje výše uvedené a další právní předpisy Evropské unie včetně těch, které řeší specifické způsoby nakládání s odpady, jako jsou směrnice o obalech a obalových odpadech, o vozidlech s ukončenou životností, o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, o bateriích aj. Důsledkem neustálých proměn v průběhu jeho desetileté účinnosti je skutečnost, že byl již 35 krát novelizován. V současnosti probíhá zásadní přepracování zákona, což je nezbytné vzhledem k vývoji v odpadovém hospodářství a přizpůsobení zákona potřebám praxe. Ve stádiu přípravy je věcný záměr nového zákona o odpadech, věcný záměr právní úpravy zpětného odběru vybraných výrobků s ukončenou životností a novela zákona o obalech. Hlavním východiskem pro tvorbu nových odpadových předpisů jsou Rozšířené teze rozvoje odpadového hospodářství ČR, které vláda přijala v roce 2011. Mezi principy nového zákona o odpadech patří:  důraz na materiálové a energetické využívání odpadů,  znevýhodnění skládkování a jeho důsledné omezení,  nové ekonomické nástroje,  vymezení pojmu komunální odpad jako odpadu z obcí od fyzických osob včetně právnických osob zapojených do systému obce.

7


V rámci zákona se předpokládá:  Povinnost pro obce zavést oddělený sběr papíru, plastů, skla a kovů do r. 2015.  Zajistit do r. 2020 recyklaci 50 % papíru, plastů, skla a kovů v komunálním odpadu.  Povinnost pro obce zavést oddělený sběr a zajistit nakládání s bioodpadem.  Možnost pro obce stanovit systém nakládání s odpady také pro „živnostníky“  Zajištění energetického využití KO, zejména směsných KO.  Omezení skládkování BRKO podle evropské směrnice o skládkách.  Změny v evidenci a statistice odpadů. Základním předpokladem pro funkčnost nového zákona o odpadech jsou zejména nové ekonomické nástroje. Jedná se především o úpravu poplatkového systému. Je to jednak poplatek za uložení odpadu na skládku, který významně znevýhodní skládkování odpadů a dále nový poplatek pro občany (místní poplatek se zohledněním skutečných nákladů obce na OH) a nový poplatek pro živnostníky, kteří se zapojí do systému obce.

8


2. Obecná charakteristika území Statutární město Jihlava leží ve středu Českomoravské vysočiny, na rozhraní Čech a Moravy. Původní dochované zmínky o vesnici nad řekou Jihlavou jsou z konce 12.století, ve 13. století nastal významný rozmach v souvislosti s nálezem stříbrných rud a zahájením jejich těžby. Královská privilegia vydaná Přemyslem Otakarem II. pomohla městu zařadit se mezi nejmocnější města Království českého. Po poklesu horního významu města docházelo k rozvoji dalších řemesel, zejména soukenictví. Od roku 2000 je Jihlava správním centrem Kraje Vysočina. Území města leží na evropském rozvodí, mezi úmořím Černého a Severního moře. Středem města protéká řeka Jihlava, dále pak jednotlivými městskými částmi protékají řeka Jihlávka, Smrčenský, Koželužský a Zlatý potok. Průměrná nadmořská výška města je 525 m n.m., přičemž nejvyšší bod leží na 661 m n.m. a nejnižší 469 m n.m. V současnosti se město skládá z 17 místních částí – Jihlava, Antonínův Důl, Červený Kříž, Helenín, Henčov, Heroltice, Hosov, Hruškové Dvory, Horní Kosov, Kosov, Pávov, Pístov, Popice, Sasov, Staré Hory, Vysoká, Zborná. Počet obyvatel se od roku 1980 trvale pohybuje v hodnotách kolem 50 000 obyvatel a výrazně se nemění. Vývoj počtu v posledních letech je následující: Tabulka 1.: Vývoj počtu obyvatel města Jihlava k 31. 12. daného roku Rok 2004 2008 2009 2010 2011 2012 Počet obyvatel 49 865 51 143 51 222 50 154 50 669 50 598

2013 50 561 Zdroj: ČSÚ

3. Právní rámec nakládání s odpady na území města 3.1

Právní rámec systému nakládání s odpady

Obec (město) je ze zákona o odpadech původcem komunálního odpadu (dále jen KO), tj. odpadu vznikajícího na území města při činnosti fyzických osob a současně uvedeného jako komunální odpad v Katalogu odpadů. Město se stává původcem, ale také vlastníkem tohoto odpadu od okamžiku, kdy fyzická osoba (nepodnikající subjekt) odpad odloží na místě k tomu určeném. Povinnosti původce odpadů řeší zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, především v § 16 – povinnosti původců odpadů a § 17 - povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem. Jako základní obecné povinnosti původce lze vyjmenovat:  odpady zařazovat podle druhů a kategorií podle § 5 a §6 zákona,  zajistit přednostní využití odpadů v souladu s platnou legislativou,  odpady, které původce sám nemůže využít nebo odstranit v souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich 9


převzetí. K převzetí odpadu do svého vlastnictví je oprávněna pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu.  shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií,  vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Mezi povinnosti a práva obce při nakládání s komunálním odpadem náleží (ve znění novely 229/2014 účinné k 1.1.2015):  Obec ve své samostatné působnosti stanoví obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území včetně jejich biologicky rozložitelné složky a systému nakládání se stavebním odpadem.  Obec je povinna v souladu se zvláštními právními předpisy zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat veškerý komunální odpad, který produkují.  Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů.  Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených a ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.  Původci, kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, mohou na základě smlouvy s obcí využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu.

3.2

Vyhláška o systému nakládání s odpady

Vztah mezi fyzickými osobami (domácnostmi) a statutárním městem Jihlava je upraven Obecně závaznou vyhláškou č. 3/2014, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území statutárního města Jihlava a systém nakládání se stavebním odpadem, která nabyla účinnosti 1.7.2014. Vyhláška definuje předmět a působnost vyhlášky, povinnosti související s jednotlivými odpadovými toky - třídění komunálního odpadu, využitelné složky komunálního odpadu, nebezpečné složky komunálního odpadu a zpětně odebíraná elektrozařízení, objemný odpad, směsný komunální odpad, stavební a demoliční odpad - a další povinnosti, sankce a kontrola. Vyhláška již upravuje nakládání s biologicky rozložitelným odpadem a kovy, čímž splňuje povinnosti obce jako původce KO, které jsou novelou zákona o odpadech uloženy obcím od 1.1.2015. 10


Kontrolou dodržování jednotlivých částí OZV jsou pověřeni pracovníci příslušného odboru Magistrátu města Jihlavy a strážníci Městské policie.

3.3

Vyhláška o poplatku za systém nakládání s odpady

Neméně důležitou je i Obecně závazná vyhláška č. 4/2014 o poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, která zavádí místní poplatek a definuje pravidla jeho výběru – vymezuje okruh poplatníků, ohlašovací povinnost, sazbu poplatku, splatnost poplatku, osvobození a úlevy, navýšení poplatku a odpovědnost za zaplacení poplatku. Přílohou této vyhlášky je Program zodpovědného nakládání s odpady na rok 2014, který definuje pravidla pro poskytování úlev z místního poplatku.

3.4

Závěr

Město má daný právní rámec pro způsob nakládání s odpady na svém území. Vyhláška, kterou se stanovuje systém nakládání s odpady, je aktuální a zahrnuje v sobě i platnou právní úpravu zákona o odpadech. Vyhláška stanovující poplatek za provoz systému nakládání s odpady se snaží reflektovat zodpovědný přístup obyvatel k třídění odpadů.

11


4. Management odpadového hospodářství Odpadové hospodářství statutárního města Jihlava je vedeno v souladu s platnou právní úpravou (zákon o odpadech a související předpisy). Podle tohoto zákona je vytvořena aktuální Vyhláška města č. 3/2014. Dalším nástrojem pro organizaci, úpravy a plánování odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství města. Při hodnocení organizačního zajištění odpadových služeb v městě Jihlava se vycházelo z následujících podkladových materiálů:  Smlouva o komplexním zajištění veřejně prospěšných služeb pro statutární město Jihlava mezi městem Jihlava a organizací Služby města Jihlavy ze dne 25.5.2005 vč. Dodatku č. 12 ze dne 11.11.2013, který je dle článku druhého úplným zněním této smlouvy. V současné době je platný dodatek č. 13 ze dne 7.7.2014, který definuje změny v ceně poskytovaných služeb a změny ve smlouvách s kolektivními systémy zpětného odběru elektrozařízení.  Smlouvy uzavřené podle zákona 89/2012, občanský zákoník, mezi smluvními stranami statutární město Jihlava a .A.S.A., spol. s r.o., provozovna Jihlava, U skály 4859 a U hlavního nádraží 3, jejíchž předmětem je zajištění sběru a výkupu odpadů oprávněnou osobou a předávání informací městu Jihlava ze dne 20.12.2013  Smlouva uzavřená podle zákona 89/2012, občanský zákoník, mezi smluvními stranami statutární město Jihlava a Pragometal Moravia s. r.o., Přerov jejímž předmětem je zajištění sběru a výkupu odpadů oprávněnou osobou a předávání informací městu Jihlava ze dne 17.12.2013  Smlouva uzavřená podle zákona 89/2012, občanský zákoník, mezi smluvními stranami Statutární město Jihlava a KOVO-ŠROT s. r.o.Jihlava, jejímž předmětem je zajištění sběru a výkupu odpadů oprávněnou osobou a předávání informací Městu Jihlava ze dne 16.1.2007  Smlouva o poskytnutí služeb uzavřená dle zák. 513/1991, obchodní zákoník uzavřená mezi statutárním městem Jihlava a Diecézní charitou Brno, Oblastní charita Jihlava ze dne 12.11.2012, jejímž předmětem je bezplatná obsluha kontejnerů na textil celkem 19 ks, vlastníkem dvou kusů kontejnerů je město Jihlava. Smlouva je doplněna dodatkem č. 1 ze dne 26.7.2013.  Výpisy z OR společností, ve kterých je statutární město Jihlava plným vlastníkem, popř. společníkem a mají vztah k popisované problematice (Služby města Jihlavy s.r.o., Správa městských lesů Jihlava, s.r.o., Jihlavské kotelny, s.r.o., ASMJ s.r.o.)  Organizační řád Magistrátu města Jihlavy  Plán odpadového hospodářství města Jihlavy vč. Vyhodnocení plnění POH na období 2011 – 2015 za rok 2012 a 2013.  Smlouvy s ostatními subjekty – autorizovanou obalovou společností a kolektivními systémy zajišťujícími zpětný odběr elektrozařízení a baterií

12


4.1

Smluvní vztahy na zajištění provozu systému nakládání s odpady statutárního města Jihlava

4.1.1 Smlouva o komplexním zajištění služeb Organizační zajištění odpadových služeb statutárního města Jihlavy je charakteristické vzájemnými vztahy tří klíčových subjektů – statutárního města Jihlavy, společnosti Služby města Jihlavy, s.r.o. a domácnostmi. Neméně důležitou oblastí je organizace agendy související s aktivitami v odpadovém hospodářství v rámci odborů Magistrátu města Jihlavy. Následující kapitola mapuje smluvní povahu těchto vztahů a identifikuje oblasti, které mohou být s ohledem na preciznost vymezení těchto vztahů problematické. Statutární město Jihlava vs. Služby města Jihlavy, s.r.o. – Smlouva na komplexní zajištění veřejně prospěšných služeb Zajištění odpadových služeb ve statutárním městě Jihlava se řídí Smlouvou na komplexní zajištění veřejně prospěšných služeb pro statutární město Jihlava uzavřené dne 25.5.2005, resp. dodatkem č. 12 ze dne 11.11.2013, který je dle článku druhého úplným zněním této smlouvy. V současné době je platný dodatek č. 13 ze dne 7.7.2014, který definuje změny v ceně poskytovaných služeb a změny ve smlouvách s kolektivními systémy zpětného odběru elektrozařízení. Uvedená smlouva (dále jen ‚Smlouva‘) uzavřená mezi statutárním městem Jihlava a firmou Služby města Jihlavy, s.r.o. (dále jen ‚SMJ‘) definuje práva a povinnosti smluvních stran, resp. specifikaci poskytovaných služeb. K těm patří: 1. Kompletní zabezpečení odpadového hospodářství na území města a. Provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování směsného komunálního odpadu b. Provoz sběrného dvora velkoobjemových a nebezpečných odpadů a mobilní svoz velkoobjemových a nebezpečných odpadů na území města c. Činnosti související se zajištěním zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu d. Provoz dalšího sběrného dvora velkoobjemových a nebezpečných odpadů (sběrný dvůr v části města Jihlava – Bedřichov) e. Provoz dalšího sběrného dvora odpadů Jihlava – Rantířovská f. Provoz dalšího sběrného dvora odpadů Jihlava – Brtnická g. Svoz a odstranění odpadu z odpadkových košů (včetně obnovy košů) h. Likvidace nepovolených skládek i. Provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování vytříděného komunálního odpadu j. Svoz a odstraňování odpadu ze zahrádkářských a chatových oblastí 2. Kompletní zabezpečení čištění a údržby místních komunikací a. Zajištění běžné čistoty města b. Zajištění blokového čištění města c. Zajištění oprav komunikací a chodníků v předpokládaném rozsahu d. Zajištění svislého a vodorovného dopravního značení e. Zajištění zimní údržby komunikací f. Zajištění údržby elektrohydraulických bariér 3. Kompletní zabezpečení prací a výkonů při údržbě, opravách, zabezpečení provozu a správy veřejného osvětlení a vánočního a slavnostního osvětlení 4. Provoz, údržba a opravy světelné signalizace včetně dodávky energie 13


5. Výkon správce místních komunikací V následujícím textu se zaměříme pouze na službu, která souvisí s nakládáním s odpady, a sice službu 1 - Kompletní zabezpečení odpadového hospodářství na území města. Smlouva definuje u jednotlivých typů služeb předmět plnění, práva a povinnosti smluvních stran a cenu, za kterou jsou služby městu poskytovány. Cena je v případě služby 1a závislá na typu sběrné nádoby (objem) a četnosti svozu (1 x týdně, 1 x 14 dní, 1 x měsíčně, 2 x týdně, mimořádný svoz). Cena obsahuje veškeré náklady dodavatele nezbytné pro zabezpečení všech činností odpadového hospodářství pro jednu nádobu za rok – jedná se o náklady na shromažďování, sběr, přepravu a odstraňování směsných komunálních odpadů (tedy vč. jeho uložení na skládku). Cena se uvádí bez DPH s tím, že ustanovení Smlouvy odkazuje na aktuální sazbu DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Kromě ceny za nádobový sběr směsného komunálního odpadu obsahuje Smlouva i ceník nadstandardních služeb – manipulace popelových nádob, který uvádí cenu dle typu sběrné nádoby a vzdálenosti manipulace (15 – 30 m, resp. 31 – 50 m). I v tomto případě je cena uváděna bez DPH. Institut nadstandardních služeb není v současnosti domácnostmi využíván, uživatelem jsou především podnikatelé, kteří produkují odpad podobný komunálnímu. Součástí ceníku služby 1a je i cena za případnou přepravu směsného komunálního odpadu a cena za energetické využití. Tento způsob využití směsného komunálního odpadu není v současnosti využíván, jakkoli se jedná o jeden z cílů POH města Jihlavy (jmenovitě „Cíl 9: Směsný komunální odpad energeticky využívat“). Hlavním důvodem je nesplnění klíčové podmínky, aby takové nakládání se směsným komunálním odpadem bylo technicky a ekonomicky možné. Z porovnání nákladů na energetické využití odpadů v nejbližším zařízení (SAKO Brno) a nákladů na ukládání odpadu na skládku Henčov vyplývá, že ukládání odpadu na skládku je levnějším způsobem nakládání s odpady. Cena za službu 1b, 1d – f (provoz sběrného dvora) je stanovena měsíčním paušálem (Kč/měsíc), plus se hradí cena za svoz objemného, nebezpečného a biologicky rozložitelného odpadu dle přepravní vzdálenosti (Kč/km), času práce (Kč/15 min, resp. Kč/1 hod.) a množství odpadu (Kč/kg, Kč/t, Kč/ks). Cena za službu 1b obsahuje rovněž cenu za odstranění pneumatik (Kč/t dle aktuálního ceníku koncového odběratele + Kč/km přepravy v závislosti na použitém vozidlu). Ceny jsou uváděny bez DPH. V původní smlouvě byla cena za službu 1c závislá na druhu elektrozařízení, jejich váhy a byla stanovena jako cena za kus příslušného elektrozařízení bez DPH (Kč/ks).V současné době na základě dodatku č. 13 je služba zdarma. Smlouva obsahuje rovněž povinnosti vyplývající ze smlouvy o zajištění zpětného odběru elektrozařízení uzavřené s příslušným kolektivním systémem (Elektrowin, a.s., ASEKOL, s.r.o., Ekolamp, s.r.o.). Cena za službu 1g (vývoz odpadkového koše) je stanovena jako Kč/vývoz (bez DPH) s tím, že tato cena obsahuje veškeré náklady související např. s úklidem stanoviště a obměnou odpadkových košů. Ustanovení Smlouvy současně obsahuje i ceny prací související s roční obnovou košů (Kč/ks), protože součástí smlouvy je i povinnost SMJ „provést každoroční obměnu odpadkových košů včetně jejich montáže a obměny košů poškozených zjevně vandalismem v objemu 200 tis. Kč (bez DPH)“. 14


Cena za službu 1h (odstraňování nepovolených skládek) je stanovena dle přepravní vzdálenosti (Kč/km), času práce (Kč/min, resp. Kč/hod.), množství odpadu (Kč/t) a stání kontejneru mimo areál SMJ (Kč/den). Ceny jsou uvedeny bez DPH. Cena za službu 1i (svoz a předávání k využití vytříděného komunálního odpadu – papír, směsné obalové sklo, čiré obalové sklo, plasty a nápojové kartony, bioodpad) je definována jako cena za vývoz nádoby na tříděný komunální odpad v závislosti na jejím objemu (1.100 l, 240 l, 1.500 l, 2.500 l, 3.000 l), a to jako Kč/vývoz. Cena je uvedena bez DPH. Cena za službu 1j (svoz a odstraňování odpadu ze zahrádkářských a chatových oblastí) je závislá na typu sběrné nádoby (objem – 1.100 l, 660 l, 240 l, 110/120 l) a je stanovena jako cena za vývoz (Kč/vývoz). Cena je uvedena bez DPH. Cena za uvedené služby je aktualizována dodatky ke Smlouvě, přičemž Smlouva uvádí, že výše ceny je vztažena k aktuálním cenám elektrické energie, nafty a benzinu. Cenu navrhuje společnost SMJ, přičemž schvalování v rámci města probíhá v rámci odborné skupiny „Tým odpadů“. Důležitou součástí smluvního vztahu je kontrola jednotlivých ujednání Smlouvy. Dle Smlouvy může město kdykoli kontrolovat plnění dodavatele a v případě porušení povinnosti žádat nápravu (odstranění vady a provedení práce). Kontrolu provádí pracovníci Odboru životního prostředí s tím, že současné zkušenosti se součinností společnosti SMJ v případě vzniku problémů (převážně operativní povahy) jsou pozitivní. Pozitivně je hodnocena i součinnost při plnění POH města. Kromě fyzické kontroly pracovníky Odboru životního prostředí je možné pro kontrolu využít pasportizace nádob, která především v případě využitelných složek komunálního odpadu využívá čárových kódů, jež umožňují mapovat vývoz sběrné nádoby a její zaplněnost. Neméně důležitou formou kontroly je i zpětná vazba obyvatel. Rozbor jednotlivých druhů služeb v odpadovém hospodářství Služba 1a – Svoz, třídění, využívání a odstraňování směsného komunálního odpadu Z povahy stanovení ceny za uvedenou službu vyplývá, že cena neodráží hmotnostní a objemové charakteristiky produkovaného odpadu (“výkon” systému). Tento způsob cenové kalkulace vytváří informační nerovnováhu mezi objednatelem (statutární město Jihlava) a dodavatelem (SMJ), která deformuje motivační strukturu zohledňující reálné množství produkovaného odpadu a způsoby nakládání na jedné straně a informaci o trhu odpadových služeb na straně druhé (cena jednotlivých služeb). Předmětem návrhové části tak bude diskuse alternativních způsobů cenové kalkulace, resp. zhodnocení jejich silných a slabých stránek. Hlavním smyslem motivačních způsobů cenové kalkulace je oddělit cenu služby, která je založena na paušálním výkonu systému (sběr a svoz odpadu), od služby, která je závislá na množství vyprodukovaného odpadu – variabilním výkonu systému (odstranění odpadu). Z pohledu obce by tento způsob cenové kalkulace odstranil riziko spočívající v platbě za vývoz nádoby, u které není zcela využita její kapacita (svoz nezaplněných nádob). Ve vztahu k občanovi se město tomuto riziku snaží předcházet definicí normativu minimálního objemu sběrné nádoby na směsný komunální odpadu pro domácnost, který je 4 l/obyv./den. Tento normativ brání tomu, aby domácnosti nárokovaly menší objemy sběrných nádob, což by mohlo zvyšovat nebezpečí tvorby černých skládek, resp. nepořádku kolem sběrných nádob). Pokud domácnosti preferují sběrné nádoby o vyšším objemu (a hrozí tedy riziko, že budou sváženy nezaplněné nádoby), pak zástupci města nemusí tomuto požadavku 15


vyhovět s poukazem na čl. 2 obecně závazné vyhlášky č. 3/2014, kde je uvedena povinnost obyvatel města třídit komunální odpad na využitelné složky, nebezpečný odpad a zpětně odebíraná elektrozařízení, objemný odpad a směsný komunální odpad. Preference větších sběrných nádob, než odpovídá normativu, může být známkou toho, že domácnosti nenaplňují povinnosti definované v této vyhlášce. Dalším z nástrojů, které město využívá (resp. plánuje využít) k optimalizaci systému sběru směsného komunálního odpadu je tzv. pasportizace, která umožňuje optimalizovat lokalizaci sběrných nádob, vč. jejich objemu tak, aby byly minimalizovány paušální výkony systému (sběr a svoz) a tím realizovány úspory prostředků z rozpočtu města. Pokud v současné době vizuální kontrola stanoviště vyhodnotí, že nepořádek kolem sběrných nádob indikuje jejich nedostatečný objem, pak se pracovníci města snaží s vlastníky příslušné nemovitosti dohodnout na nápravě (nedostatečný objem sběrné nádoby indikuje, že objem sběrné nádoby neodpovídá množství uživatelů, tzn. že je nádoba využívána subjekty, které jsou mimo systém města, ale protože nemají trvalý pobyt na území města, tak do systému ani nepřispívají – viz dále). Další významnou otázkou je zapojení živnostníků do systému města (viz příslušná kapitola analytické části). Služba 1b, 1d-f – Provoz sběrných dvorů Podstata poskytovaných služeb je definována v předmětu plnění, který je součástí Smlouvy. Jak vyplývá ze smluvního ujednání a stávajících zkušeností s praktickou aplikací těchto ujednání, pak provoz sběrných dvorů naplňuje potřeby města a současně i jeho obyvatel. Nedostatečně pokrytou oblastí zůstává pouze lokalita Bedřichov. V současné době jsou provozovány 3 (Havlíčkova ul., Rantířovská ul. a Brtnická ul.) a kombinace provozní doby a jejich rozmístění ve městě v současné době částečně pokrývá potřeby města. Pozitivní zkušenosti s mírou využití sběrných dvorů (jako výsledek optimální lokalizace a počtu sběrných dvorů ve městě) vedou k úvahám o snižování frekvence pravidelných mobilních svozů a jejich zaměření pouze na vybrané lokality města (především lokality s hůře dostupnou sběrnou sítí – nádoby, pytle, sběrné dvory). Tyto kroky mohou vést k úsporám rozpočtových výdajů při neměnných výkonech systému. Jedním z opatření, které bude podrobněji diskutováno v návrhové části studie a které může mít pozitivní vliv na zlepšení evidence odpadu, je vybavení sběrných dvorů váhami, které umožňují evidovat množství odpadu na vstupu. Služba 1g – Vývoz odpadkových košů Smluvní ujednání počítá s roční obnovou odpadkových košů a vyčleňuje na to 200 tis. Kč (bez DPH). Nicméně obnova vybraných odpadkových košů je rozhodnutím SMJ a město v současné době nemá možnost, jak tento výběr ovlivnit (lokalita, typ košů apod.). Navrhujeme změnu rozhodovacích procesů tak, aby obnova odpadkových košů respektovala reálnou potřebnost vyplývající z terénní práce a současně i očekávání zástupců města (v závislosti na náplni činnosti jednotlivých odborů). Stejně jako v případě ceny za výsyp sběrných nádob na SKO, pak i v případě ceny za výsyp odpadkových košů bude v návrhové části analyzována možnost změny kalkulace ceny ve prospěch vyššího akcentování variabilních výkonů (hmotnosti odpadu) na úkor paušálních výkonů (výsyp).

16


Služba 1h – Odstraňování nepovolených skládek S ohledem na jednotlivé nákladové položky na nakládání s odpady vyplývá, že náklady na odstranění černých skládek představují přibližně 0,5 % z celkových nákladů. Tvorba černých skládek tak není zásadním problémem systému nakládání s odpady. Na území města vznikají skládky dvojího typu – skládky malého rozsahu (nepořádek kolem sběrných nádob, jež tvoří jak směsný komunální odpad, tak objemný odpad) a skládky většího rozsahu (typické černé skládky). Rozsah obou typů černých skládek je možné minimalizovat optimalizací vybavenosti sběrné sítě (optimalizace objemu sběrných nádob, dostupnost sběrných dvorů a otevírací doby, mobilními svozy cílenými na vybrané lokality města) a informačními kampaněmi (kde, co a jak ukládat). I nadále je zapotřebí situaci průběžně monitorovat, navrhujeme využít zkušeností na webu www.zmapujto.cz Služba 1i - Svoz a předávání k využití vytříděného komunálního odpadu Cena za nakládání s využitelnými složkami komunálního odpadu je stanovena podle vývozu (Kč/vývoz) v závislosti na objemu sběrné nádoby. S využitím pasportizace (vč. využití čárových kódů) má město přehled o počtu vývozů sběrných nádob1 a jejich zaplněnosti, což umožňuje optimalizovat lokalizaci sběrných nádob ve městě vč. volby sběrných nádob o objemu, který odpovídá příslušné lokalitě města. Tímto způsobem má možnost město: a. minimalizovat počet vývozů a tím snižovat cenu placenou za svoz vytříděných složek komunálního odpadu (rozpočtové úspory) b. přizpůsobovat se potřebám domácností v různých lokalitách obce (zvyšování ‚pohodlí‘ při plnění povinnosti tříděného sběru komunálního odpadu zvyšuje výtěžnost tříděného sběru) Současná podoba kalkulace ceny za svoz a předávání k využití vytříděného komunálního odpadu má dvě nevýhody: 1. cena je stanovena za výsyp sběrné nádoby bez ohledu na materiál (papír, plasty, sklo) – cena tak reflektuje paušální výkon (sběr a svoz), ale nezohledňuje cenu druhotných surovin na trhu správce odpadového hospodářství města nemá přehled, jakým způsobem svozová společnost zohledňuje prodej druhotných surovin v ceně za výsyp sběrné nádoby. Možnosti, jak uvedené nevýhody odstranit, budou analyzovány v návrhové části studie. V rámci nakládání s využitelnými složkami komunálního odpadu je třeba dále zmínit ustanovení bodu 1.5.3 písm. b) smlouvy, které uvádí, že: „v případě, pokud dodavatel musí hradit náklady za převzetí tříděných odpadů třetí stranou, objednatel uhradí dodavateli cenu za předání separovaných surovin k dalšímu využití (papíru, plastu, bílého skla, barevného skla, kovů) podle podkladů dodaných třetí stranou. Podkladem pro fakturaci je množství tříděných odpadů a cena za předání tříděných odpadů k dalšímu využití za příslušný́ kalendářní měsíc“. Z tohoto ustanovení vyplývá, že zatímco město nese rizika negativního vývoje na trhu druhotných surovin (pokles cen), užitky plynoucí z pozitivního vývoje jsou příjmem svozové společnosti. S ohledem na míru rozložení rizika negativního vývoje na trhu druhotných surovin je otázkou, zda přenesení rizika na město je oprávněné a zda by nemělo

1

Vývoz sběrné nádoby se uskutečňuje na základě dlouhodobé objednávky – jak často se má ta která sběrná nádoba vyvézt.

17


být riziko rozloženo mezi oba smluvní partnery. Analýza a návrhy řešení tohoto problému budou předmětem návrhové části studie. Služba 1j - Svoz a odstraňování odpadu ze zahrádkářských a chatových oblastí Zahrádkářské a chatové oblasti představují specifickou oblast nakládání s odpady na území města, a to především povahou potřeb, které v rámci těchto oblasti vznikají a možnými způsoby zpoplatnění produkce odpadů. Hlavním problémem je zejména svoz odpadu z oblastí, které jsou obtížně dostupné (nejen v situaci kalamitních stavů – např. sníh, náledí). Diskutabilní je hlavně volba vhodného systému sběru – nádoby vs. pytlový sběr a způsob zpoplatnění v okamžiku, kdy obyvatel těchto oblasti nedostává stejnou službu, jako obyvatel mimo tyto oblasti se specifickými nároky (např. sběrné nádoby mimo bydliště). Tento problém narůstá v systému ‚místního poplatku‘ dle zákona 565/1991 Sb., o místních poplatcích, kdy obyvatel s trvalým bydlištěm platí poplatek, ale úroveň služeb se liší. Další skutečnosti vyplývající ze Smlouvy Jak vyplývá ze Smlouvy mezi statutárním městem Jihlava a společností Služby města Jihlavy, s.r.o., pak smluvní vztah je uzavřen na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 6 měsíců, jež počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně. Takto vymezená doba působnosti smlouvy dává městu dostatečně flexibilní prostor pro hledání řešení v případě, že je město nespokojeno s povahou poskytovaných služeb (např. nové výběrové řízení). Flexibilitu tohoto smluvního ustanovení snižuje ovšem definice podmínky pro výpověď. Smlouva uvádí, že: „město je oprávněno tuto smlouvu vypovědět pouze v případě, že dodavatel závažným způsobem porušuje nebo neplní své povinnosti vyplývající z této smlouvy a dodavatel přes písemné upozornění objednatele nesjedná v přiměřené lhůtě nápravu“. Toto ustanovení brání vypovědět smlouvu z jiných (např. cenových) důvodů.

18


4.1.2 Smluvní vztahy na zajištění nakládání s dalšími druhy odpadů Mimo základního smluvního vztahu na obsluhu systému nakládání s odpady má město Jihlava smluvně zajištěnu obsluhu kontejnerů na oddělený sběr textilu s Diecézní charitou Brno a s výkupnami kovových odpadů provozujících svou činnost na území města má smluvně zajištěno předávání informací o dodávkách odpadů obyvateli města Jihlavy s výjimkou společnosti Pragometal, která tvrdí, že není schopna z celkové evidence oddělit množství odpadů od obyvatel s trvalým pobytem v Jihlavě od obyvatel okolních obcí.

4.1.3 Smluvní vztahy na zajištění zpětného odběru a využití vybraných výrobků Město využívá všech možností vyplývajících z právního principu rozšířené zodpovědnosti výrobce a má uzavřené smluvní vztahy jak s Autorizovanou obalovou společností EKO-KOM a.s., tak s kolektivními systémy zajišťujícími zpětný odběr vysloužilých elektrospotřebičů, konkrétně se společností Asekol s.r.o., Elektrowin a.s. a Ekolamp s.r.o. Jedná se o standartní smlouvy těchto společností, které za poskytování informací o množství sebraných využitelných odpadů, příp. provozování míst zpětného odběru poskytují městu odměnu.

4.2

Plán odpadového hospodářství

Plán odpadového hospodářství města Jihlava (dále POH) byl vypracován v roce 2005 s platností 5 let společností ISES, s.r.o. Praha, IČ: 64583988. Jeho Aktualizaci vypracovala společnost Artezis s.r.o. Praha IČO: 28418794 s platností na roky 2011 – 2015. V současné době má město platný POH do roku 2015, čímž plní požadavek stávajícího zákona o odpadech. Město si samo provádí pravidelné vyhodnocování plnění POH a lze tedy konstatovat, že město nejen, že plní legislativní požadavek, ale má k dispozici strategický dokument v oblasti odpadů, kterým se řídí a který pomáhá k rozvoji této oblasti.

19


4.3

Organizační zabezpečení OH a osvěta obyvatel

Samosprávné činnosti v oblasti nakládání s odpady města Jihlava zajišťuje Oddělení služeb v životním prostředí. Dle Organizačního řádu má oddělení 7 zaměstnanců, z nichž 3 se věnují problematice OH: 1. pracovník: Zodpovědnost za oblast (od stanovení systému přes přípravu podmínek, objednávky, kontrolu a fakturaci): nakládání s SKO, s tříděným odpadem, agenda sběrných dvorů, nebezpečné odpady, skládka, kompostárna, příprava a čerpání rozpočtu, poplatek za skládkování, nakládání s odpady na úřadu + Sledování legislativy, tvorba koncepcí, vyhodnocení POH, metodika, stanovení a úpravy systému nakládání s odpady, tvorba OZV, podklady pro poplatek, zpětný odběr obalů 2. pracovník: Zodpovědnost za oblast (od zajištění podmínek přes objednávky, kontrolu a fakturaci): mobilní svozy, černé skládky většího rozsahu + Kontroly, budování kontejnerových stání, vyjadřování k výstavbě objektů pro bydlení z hlediska požadavků OH města (samospráva) 3. pracovník: Zodpovědnost za oblast (od zajištění podmínek systému přes objednávky, kontrolu a fakturaci): koše, černé skládky malého rozsahu + Vyjadřování ve věci udělování souhlasu k provozu zařízení S+V, agenda zpětného odběru elektrozařízení, kontroly Každý z pracovníků má na starosti dva a více ročních projektů vyplývajících zpravidla z POH např. motivační platby, koncepce EVVO, pilotní projekt svozu bioodpadů atd. Všichni se podílí na osvětě. Pracovníci oddělení zároveň zajišťují předávání a přebírání dat mezi obslužnými organizacemi a původcem (městem) vč. předávání výkazů jak pro potřeby statistiky, MŽP a smluvních organizací. Zároveň sledují vyhlašované motivační programy těchto spolupracujících organizací. Pracovníci OŽP zajišťují kontrolní činnost vyplývající jak z dodržování smluvních vztahů, tak kontrolu podnikatelských subjektů působících na území města z hlediska nezneužívání systému nakládání s odpady vybudovaného městem. Zároveň provádějí kontrolu dodržování obecně závazné vyhlášky města, kterou se stanoví systém nakládání s odpady, byť její kontrolou jsou v této vyhlášce pověřeni i strážníci městské policie. V oblasti závazkových a pohledávkových faktur a tvorby poplatku za provozování systému nakládání s odpady spolupracuje OŽP s ekonomickým odborem. Správu daného poplatku pak zajišťuje Ekonomický odbor. V oblasti tvorby a aktualizace obecně závazných vyhlášek obce a hodnocení smluvních vztahů spolupracuje odbor s Právním oddělením Odboru kanceláře tajemníka. V oblasti osvěty a propagace spolupracují výše uvedení pracovníci OŽP s tiskovým mluvčím MMJ a s pracovníkem Národní sítě zdravých měst.

20


4.4

Komunikační zabezpečení

Vztah mezi domácnostmi a statutárním městem Jihlava je do značné míry určován povahou informačních kampaní, jejichž prostřednictvím se město snaží zprostředkovat občanům informace o systému nakládání s komunálními odpady v městě. Základem komunikace města s občany jsou internetové stránky www.odpadyjihlavy.cz, kde jsou uvedené podrobné informace o celém systému nakládání s odpady. V rámci internetových stránek www.zavady.jihlava.cz mají obyvatelé možnost informovat zástupce města o vzniku černých skládek, neprovedeném svozu apod. (včetně umístění fotodokumentace). Jak však vyplývá z vyjádření zástupců města, pak tato forma zpětné vazby není zatím obyvateli příliš využívána (za rok 2014 bylo tímto způsobem ohlášeno 58 černých skládek). Kontrolu provádí rovněž strážníci Městské policie Jihlava. Od 15. října 2014 probíhá evidence návštěv internetových stránek www.odpadyjihlavy.cz. Z této evidence vyplývá počet návštěv (1.142), průměrná doba návštěvy (2:04 min), průměrný počet kliknutí (3x).

Tabulka 2: Evidence hlášení závad (kniha hříchů) Období

Černé skládky v kontejner ových stáních

Z toho černé skládky nebezpečného odpadu nebo ZOE

4Q/2013 1Q/2014 2Q/2014 3Q/2014

575 31 561 50 747 42 806 38 Výdaje na tyto skládky 1Q-3Q 171 800 Kč

Z toho počet Černé skládky většího rozsahu skládek Úklid ve spolupráci s alternativci, nahlášených veř nezahrnujeme do poplatku ejností(spuštěno od 1.1.2014) 0 15 9 15

7 10 5 6 Výdaje za 1Q-3Q/2014 61 150 Kč Zdroj: Zdroj: Magistrát města Jihlavy (2014)

V minulosti byly organizovány kontaktní kampaně – např. kampaň společnosti Markent, s.r.o. v souvislosti s přípravou ISNOV, kampaň týkající se předcházení vzniku odpadu či třídění bioodpadu. Informace pro domácnosti byly součástí dopisové akce, jejíž zpětná vazba byla následně vyhodnocována, informace jsou součástí místních periodik či Novin jihlavské radnice. V minulosti byla rovněž realizována cílená kampaň pro vybrané lokality města. Ze zkušeností vyplývá, že senzitivita občanů na tyto kampaně není vysoká, a proto je třeba hledat jiné komunikační kanály. Jednou z klíčových činností města ve vztahu k domácnostem je přidělování sběrných nádob na směsný komunální odpad. Cílem města je přidělit domácnostem takový objem sběrné nádoby, který odpovídá jejím reálným potřebám - zbytečně velký objem znamená, že je svážena nezaplněná nádoba, což znamená vyšší cenu za svoz odpadu; příliš malý objem zase zvyšuje nebezpečí tvorby černých skládek, či nepořádku kolem sběrných nádob. 21


Normativ minimálního objemu sběrné nádoby je stanoven na 4 l/obyv./den a je pouze interním předpisem města (nikoli právně vymahatelný). Nádoby jsou přidělovány k jednotlivým nemovitostem na základě informace o počtu tam žijících osob. „Pokud počet osob trvale žijících neodpovídá počtu osob skutečně žijících, dokládá vlastník nemovitosti počet osob čestným prohlášením”2. Pokud chce domácnost větší sběrnou nádobu, než odpovídá normativu, pak může být odmítnuta s poukazem na to, že se domácnost chová v rozporu s požadavky vyhlášky města na třídění komunálního odpadu. Při přidělování sběrných nádob jsou zohledněny sociální aspekty domácnosti – tzn., zda má domácnost malé dítě, někdo z členů domácnosti se stará o nemohoucí osoby, domácnost topí uhlím apod. Takové domácnosti sice dostanou sběrnou nádobu o vyšším objemu, ale v takovém případě nemají nárok na úlevu definovanou Programem zodpovědného nakládání s odpady. Termíny svozu sběrných nádob jsou uveřejněny na www.odpadyjihlavy.cz. „V oblastech, které jsou pro svozovou techniku nedostupné a v nichž nemají občané možnost ukládat tento odpad ani do nádob umístěných na dostupném místě, slouží k odkládání SKO pytle. Pytle se směsným komunálním odpadem se odkládají na místech, které určuje pověřený pracovník, nebo na řízené skládce. Pytle přiděluje občanům v nedostupných lokalitách svozová společnost na základě objednávky pověřeného“3. V minulosti bylo možné zaznamenat případy, kdy byli lidé osvobozeni od platby místního poplatku, protože tvrdili, že nemohou využívat systém města. Reakcí na to bylo stanovení takových oblastí ve vyhlášce s tím, že bylo určeno, kam mají občané odpad umístit. Nakonec se obyvatelé takových oblastí rozhodli pro sběrnou nádobu.

4.5

Poplatková politika Statutárního města Jihlava

Poplatková politika statutárního města Jihlavy se řídí obecně závaznou vyhláškou č. 4/2014 o poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Tato vyhláška definuje tzv. místní poplatek dle § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Vývoj poplatkové politiky v Jihlavě Místní poplatek funguje ve městě Jihlava od roku 2002 (až do tohoto roku byla platba za komunální odpad předmětem smluvního vztahu mezi fyzickou osobou a městem). Důvodem zavedení tohoto poplatku byla novela zákona o místních poplatcích. Nejen z důvodu tlaku obyvatel na zavedení motivačních plateb za komunální odpad (tzv. ‚bottom-up‘ princip) vznikla v červenci roku 2013 pracovní skupina, jejímž cílem bylo posoudit možnosti různých typů plateb a navrhnout platby, které mají motivační charakter. Výsledkem činnosti pracovní skupiny byl návrh motivačního prvku v rámci místního poplatku, který by jako systém kombinoval výhody místního poplatku pro obec s motivací pro občana, a to v rámci Programu zodpovědného nakládání s odpady, který začal fungovat od 1. července 2014. 2

Viz Vyhodnocení plnění opatření „Aktualizace Plánu odpadového hospodářství statutárního města Jihlavy na období 2011 – 2015“, Rok 2013 3 Ibid.

22


Dílčí problémy systému místních poplatků vyřešila novela zákona o místních poplatcích, která umožnila zpoplatnit vlastníky bytů a rodinných domů, ve kterých není k pobytu trvale hlášena žádná osoba. Problémem zůstává zpoplatnění vlastníků nemovitostí, které jsou právnickými osobami. Ti nemovitosti pronajímají osobám za úplatu, město zajišťuje a financuje pro tyto nemovitosti svoz odpadu, ale poplatek za nakládání s odpady nemá po kom vymáhat. Na pronajímatele není možné nahlížet jako na podnikatele, protože pronájem nemovitostí není živností ve smyslu živnostenského zákona 4. Dalším problémem jsou obyvatelé, kteří nemají trvalý pobyt ve městě a nejsou tudíž plátci poplatku, ačkoli využívají systému obce (problém s cizinci vyřešil přístup do příslušných databází s evidencí těchto obyvatel). Současný stav Sazba poplatku činí 680 Kč/obyv., z toho:  1. složka poplatku - 149 Kč/obyv.  2. složka poplatku dle skutečných nákladů města na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu za poplatníka5 – 531 Kč/obyv. Do poplatku nejsou zahrnovány náklady na nakládání s pneumatikami, na opravy a údržbu kontejnerových stání (odplevelování, žluté značení) nebo na jejich budování, na nakládání s odpady na akcích pořádaných městem (např. Havíření, Den Evropského dědictví) a na černé skládky. Z platby místního poplatku jsou osvobozeni  poplatníci dle čl. 2 odst. 1 písm. a) po období, kdy se prokazatelně zdržují v zařízeních sociálních služeb a ve zdravotnických zařízeních poskytující ústavní péči,  poplatníci dle čl. 2 odst. 1 písm. a), kteří se v příslušném kalendářním roce prokazatelně zdržují nepřetržitě déle než 6 měsíců v zahraničí. Úlevy mají dle vyhlášky č. 4/2014 následující povahu:  Nárok na úlevu na poplatku ve výši 75 % sazby dle čl. 4 odst. 1 má poplatník uvedený v čl. 2. odst. 1 písm. b) za stavbu určenou k individuální rekreaci na území města.  Nárok na úlevu na poplatku ve výši 50 % sazby dle čl. 4 odst. 1 má - třetí a každé další nezaopatřené dítě ve věku do 26 let, žijící s rodiči ve společné domácnosti se třemi a více nezaopatřenými dětmi, - osoba nevidomá, bezmocná a osoba s těžkým zdravotním postižením, která je držitelem průkazu ZTP/P, podle zvláštního právního předpisu, - občané starší 80 let, a to od počátku kalendářního roku, ve kterém občan dovrší uvedený věk.  Poplatník uvedený v čl. 2 odst. 1 písm. a) má nárok na úlevu ve výši 65 Kč ze sazby poplatku dle čl. 4 odst. 1 případně snížené dle čl. 7 odst. 2, pokud se zapojí do „Programu zodpovědného nakládání s odpady“ a splní podmínky v něm stanovené. „Program zodpovědného nakládání s odpady“, včetně podmínek pro poskytnutí výše uvedené úlevy, je v příloze této vyhlášky. 4 5

Viz Vyhodnocení plnění opatření „Aktualizace Plánu odpadového hospodářství statutárního města Jihlavy na období 2011 – 2015“, Rok 2013 V rámci této složky jsou hrazeny náklady na svoz a odstranění směsného komunálního odpadu od občanů a z chatových oblastí. Tyto náklady činí zhruba 75 % celkových nákladů systému města. Počet poplatníků je 53.475 (z toho 52.160 občanů a 1.315 staveb).

23


Poskytnuté úlevy a osvobození v roce 2013 jsou patrné z následující tabulky (při sazbě poplatku 696 Kč) Tabulka 3: Poskytnuté úlevy a osvobození v roce 2013 Poplatník

Počet poplatníků

Úleva/osvobození v Kč

Úleva ve výši 50 % 3. a každé další dítě ZTP/P nad 80 let úlevy ve výši 50 % celkem

395 194 2.237

137.460 67.512 778.476 983.448

1.020

532.440 532.440

269 18 45

187.224 12.528 31.320

517

359.832 591.904

Úleva ve výši 75 % Rekreační objekty úlevy ve výši 75 % celkem Osvobození 100 % Pobyt v domovech pro seniory Pobyt v dětských domovech Dlouhodobý pobyt v psychiatrické nemocnici Pobyt v zahraničí nad půl roku Osvobození 100 % celkem Osvobození a úlevy celkem

2.107.792 Zdroj: Zdroj: Magistrát města Jihlavy (2014)

Jak bude patrné z následující tabulky, pak při nastavení výše místního poplatku na 680 Kč/obyvatele musí Statutární město Jihlava dotovat systém odpadového hospodářství z jiných zdrojů ve výši 16 Kč/obyvatele. Tabulka 4: Vývoj plateb a poplatku Na poplatníka a rok Svoz SKO Provoz sběrných dvorů, vývoz košů, třídění, mobilní svozy, nebezpečné odpady, černé skládky Náklady na odpady celkem Občan zaplatí Město „doplácí“ z jiných zdrojů

2012

2013

2014

520 Kč 208 Kč

495 Kč 211 Kč

523 Kč 173 Kč

728 Kč 500 Kč 228 Kč

706 Kč 700 Kč 6 Kč

696 Kč 680 Kč 16 Kč

Zdroj: Zdroj: Magistrát města Jihlavy (2014)

S cílem zvýšit motivaci obyvatel k třídění odpadu v rámci systému fixních plateb byl uveden v platnost „Program zodpovědného nakládání s odpady“. Cílem tohoto programu je: a. umožnit občanům v jednotlivých domácnostech ovlivnit výši poplatku za odpady, b. podpořit správné nakládání s vysloužilým elektrozařízením,

24


c. podpořit odevzdávání nebezpečných složek komunálního odpadu na sběrných dvorech, d. podpořit třídění a následné využívání dalších složek komunálních odpadů (např. tenkostěnný hliník, kovové plechovky), e. snížit množství biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky, f. prevence vzniku černých skládek. Program umožňuje volbu mezi dvěma variantami zapojení do programu: 1. bezplatné odevzdávání vyjmenovaných druhů odpadu na sběrných dvorech prostřednictvím karty (Vím, kam s odpadem) 2. snížení počtu nebo objemu nádob na směsný komunální odpad nebo snížení frekvence svozu těchto nádob, pouze u rodinných domů (Třídím zodpovědně a má to smysl) V roce 2014 se do Programu zapojilo 2416 domácností, při splnění podmínek bude mít v roce 2015 poplatek za odpady o 65 Kč levnější 6742 osob tj.13% obyvatel města.

Doporučení do návrhové části 1. Navrhnout řešení, jak zohlednit rostoucí počet osob bez trvalého bydliště a pronajatých bytů, kdy pronajímatel nemá povinnost platit podle skutečného počtu osob systém nakládání s odpady využívajících (platí pouze za 1), na výpočet místního poplatku. 2. Jaké oprávněné náklady lze zahrnout do jednotlivých složek místního poplatku? Nedílnou součástí analýzy poplatkové politiky města bude i analýza zpoplatnění živnostníků a míry jejich podílu na financování nákladů města na odpadového hospodářství. Zpoplatnění živnostníků je cestou, jak snížit tlak na rozpočty domácností a jak stabilizovat výši poplatku pro občany. Zpoplatnění živnostníků je nutné doprovodit adekvátní mírou kontroly ze strany příslušných odborů města a ORP.

25


4.6

Účast města v organizacích, jejichž činnost má dopad do OH města

Statutární město Jihlava vs. Služby města Jihlavy, s.r.o. – Zakladatelská listina Formální úpravu vztahu mezi Statutárním městem Jihlava a společností Služby města Jihlavy, s.r.o. dále vymezuje zakladatelská listina s účinností od 4.7. 2014. Zakladatelská listina definuje např. předmět podnikání a činnost společnosti, společníky, práva a povinnosti společníků, orgány společnosti (valná hromada, jednatelé a dozorčí rada) vč. jejich působnosti ve společnosti, hospodaření společnosti (vč. pravidel rozdělování zisku), pravidla pro zvyšování resp. snížování základního kapitálu a podmínky pro zrušení resp. zánik společnosti. Ze zakladatelské listiny vyplývá, že společnost je ve 100 % majetku statutárního města Jihlavy (základní kapitál společnosti je 176.289.000 Kč). Společnost má 1 jednatele, 5 členů dozorčí rady, přičemž působnost valné hromady vykonává Rada města Jihlavy. Výpis z obchodního rejstříku současně uvádí, že společnost SMJ má vlastnický podíl ve společnosti ASMJ, s.r.o., a sice 49 % (4,9 mil. Kč). Zbývajících 51 % v této společnosti vlastní společnost .A.S.A., spol. s r.o. (5,1 mil. Kč). Jak vyplývá z výroční zprávy společnosti SMJ, pak zisk společnosti činil v letech 2010 – 2013:  2010 ... 4,15 mil. Kč  2011 ... 2,01 mil. Kč  2012 ... 2,21 mil. Kč (výplata podílu na zisku jedinému vlastníkovi 1,6 mil. Kč, zbytek rezervní fond 0,11 mil. Kč a sociální fond 0,5 mil. Kč)  2013 ... 2,06 mil. Kč (výplata podílu na zisku jedinému vlastníkovi 1,5 mil. Kč, zbytek rezervní fond 0,1 mil. Kč a sociální fond 0,5 mil. Kč) Z dostupných materiálů nevyplývá, jak bylo s prostředky určenými pro město jako jediného vlastníka naloženo (zda byly použity zpět v odpadovém hospodářství, nebo na jiné účely). V rámci své činnosti zajišťuje společnost SMJ obdobné služby i pro jiné obce v regionu. Služby města Jihlavy, s.r.o. vs. domácnosti Společnost SMJ není v přímém smluvním vztahu s domácnostmi, nicméně domácnosti mají možnost kontaktovat zástupce svozové společnosti v rámci internetových stránek www.smj.cz ve věcech, které jsou přímou odpovědností společnosti (reklamace vývozu, objednávky sběrných nádob na stavební suť apod.). Výměnu objednává OŽP. Statutární město Jihlava vs. další společnosti s majetkovým podílem města Další společností, která nakládání s odpady a město v ní má majetkový podíl, je společnost ASMJ, s.r.o., která byla založena v roce 2009 za účelem výstavby a provozování třídící linky na zpracování využitelných složek komunálního odpadu pocházejících ze systému města. Součástí nabízených služeb je i překládací stanice. Tato společnost je společným podnikem společnosti .A.S.A. spol. s r.o. (51 % majetkový podíl – 5,1 mil. Kč) a společnosti Služby města Jihlavy, s.r.o. (49 % majetkový podíl – 4,9 mil. Kč). Společnost má jednoho jednatele a 3 členy dozorčí rady.

26


Z dostupných materiálů nevyplývá, jak bylo s prostředky určenými pro město jako jednoho z vlastníků naloženo (zda byly použity zpět v odpadovém hospodářství, nebo na jiné účely). Další společností je Správa městských lesů, s.r.o. Tato společnost zajišťuje péči o veřejnou zeleň na městských pozemcích a provozuje dva městské hřbitovy. Tato společnost má jednoho jednatele a 5 členů dozorčí rady. Jediným společníkem je Statutární město Jihlava (100 % - základní kapitál 20,808 mil. Kč). Z dostupných materiálů nevyplývá, jak bylo s prostředky určenými pro město jako jediného vlastníka naloženo (zda byly použity mimo jiné i v odpadovém hospodářství, nebo na jiné účely). Další společností, kterou je třeba zmínit, jsou Jihlavské kotelny, s.r.o. Význam této společnosti do značné míry závisí na výstavbě případného zařízení na energetické využití odpadu. Společnost má 2 jednatele a 5 členů dozorčí rady. Společníky jsou Statutární město Jihlava (49,16 % - vklad 77,039 mil. Kč) a Energie Steiermark AG (50,84 mil. Kč – vklad 79,661 mil Kč).

4.7

Závěr:

 Město má uzavřené veškeré smluvní vztahy potřebné pro zabezpečení provozu systému nakládání s odpady  Město zatím neumožňuje podnikatelským subjektům zapojení do svého systému nakládání s odpady. Podnikatelé si zajišťují smluvně se svozovou firmou dle vlastního výběru.  Město má organizaci odpadového hospodářství začleněnou do organizačního řádu města, v rámci samosprávních činností se problematikou odpadů zabývají na plný pracovní úvazek 3 pracovníci  Město má aktualizovaný Plán odpadového hospodářství, který splňuje jeho potřeby  Město komunikuje s obyvateli celoročně především prostřednictvím velmi dobře zpracovaných webových stránek s problematikou odpadů

27


5. Produkce odpadů Evidenci odpadů pro statutární město Jihlava vedou pověření zaměstnanci magistrátu města, veškeré podklady (prvotní doklady) dodává obslužná organizace, tzn. Služby města Jihlavy, s.r.o. Průběžná evidence (zákonný požadavek) slouží též pro tvorbu ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady podle zákona o odpadech a popř. podle dalších požadavků (ČSÚ ap.). Správnost a úplnost údajů uvedených v hlášení je základní kontrolní údaj při provádění kontrol ze strany orgánů ochrany ŽP. Zároveň dodávané podklady slouží pro tvorbu čtvrtletních výkazů AOS EKO-KOM a.s. a kolektivním systémům. V tomto případě jsou z uváděných hodnot vypočítávány příspěvky uvedených smluvních partnerů na provozování systému sběru separovaných složek komunálního odpadu a vysloužilých elektrospotřebičů. Příspěvky představují ročně částku několika milionů Kč. Ze všech výše uvedených důvodů je úplnost a věrohodnost předávaných hodnot velmi významná. Vývoj produkce odpadů za posledních 5 let je uveden v následující tabulce

Tabulka 5.: Produkce odpadů města Jihlava v období 2009–2013 Produkce odpadu v [t/rok ] Kód odpadu

Název odpadu Jiná organická rozpouštědla, promývací 070704 kapaliny a matečné louhy Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály obsahující nebezpečné 120120 materiály Jiné motorové, převodové a mazací 130208 oleje

Kategorie odpadu N N

2009 3,25

2010

2011

2012

2013

3,29

6,056

9,964

0,013

N

1,815

2,996

2,885

1,388

0

150101 Papírové a lepenkové obaly

O

1474,922

1,18

0

0

0

150102 Plastové obaly

O

482,361

0

0

0

150107 Skleněné obaly Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami 150110 znečištěné Kovové obaly obsahující nebezpečnou 150111 výplňovou hmotu Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy 150202 znečištěné

O

669,27

0

0

0

N

5,095

2,961

1,047

1,688

1,373

N

0,256

0,012

0,458

0,514

0,383

N

0,864

1,795

0,185

0,081

0

160103 Pneumatiky

O

22,778

31,452

32,96

45,952

35,834

160107 Olejové filtry

N

0,68

0,091

0,246

0

160111 Brzdové destičky obsahující azbest

N

0,046

0

0,04

0

160113 Brzdové kapaliny Nemrznoucí kapaliny obsahující 160114 nebezpečné látky

N

0,041

0,246

0

0,019

0

N

0,51

0,56

0,22

0,009

0

160121 Nebezpečné součástky jinde neuvedené Vyřazené anorganické chemikálie, které 160507 jsou nebo obsahují nebezpečné látky

N

0,005

0,102

0,083

0

N

0,761

0

0,021

0

28


Produkce odpadu v [t/rok ] Kód odpadu

Název odpadu Vyřazené organické chemikálie, které 160508 jsou nebo obsahují nebezpečné látky

Kategorie odpadu N

2009

2010

2011

2012

2013

0,297

0,08

160601 Olověné akumulátory

N

4,965

2,262

0,424

0,664

0

160602 Nikl - kadmiové baterie a akumulátory

N

1,672

0,655

2,636

0,976

0

170101 Beton Směsi nebo oddělené frakce betonu, 170107 cihel, tašek neuvedené pod č. 170106 Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 170302 170301 Zemina a kamení neuvedené pod 170504 170503

O

8,16

8,8

17,46

0

102,14

15,44

0

107,76

12,88

13,08

119,8

0

161,46

188,38

277,62

0

200101 Papír a lepenka

O

200102 Sklo

O

200113 Rozpouštědla

N

200114 Kyseliny

N

0,202

200115 Zásady

N

0,15

200117 Fotochemikálie

N

0,063

200121 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť

N

200125 Jedlý olej a tuk Olej a tuk neuvedený pod číslem 20 200126 0125 Barvy, lepidla a pryskyřice obsahující 200127 nebezpečné látky

O

200133 Baterie a akumulátory…

O O

116,75

O

1280,158 1334,329 1305,927 1347,406 527,741

557,689

485,766

0

0,0015

8,049

0

0,26

0,315

0,008

0

0,019

0,014

0,083

0

0,159

0,23

0

0

0,766

14,835

22,797

18,143

N

0

0

1,621

200138 Dřevo neuvedené pod číslem 200137

O

0

140,6

154,88

200139 Plasty

O

369,595

383,248

420,436

428,053

200140 Kovy

O

896,163 1210,901

1092,85

950,181

805,677

200201 Biologicky rozložitelný odpad

O

1122,17

302,4

306,57

354,81

200202 Zemina a kameny

O

1,88

200203 Jiný biologicky nerozložitelný odpad

O

217,31

0

0

125,02

200301 Směsný komunální odpad

O

11003,89

10132,7

9783,68 8539,675 8672,223

200303 Uliční smetky

O

2139,87

1871,92

1778,35

200307 Objemný odpad

O

1182,44

1615,33 1610,87 1340,09 1172,38 Zdroj: Zdroj: Magistrát města Jihlavy

N N

497,089

14,353

0,089

24,04

345,83

2055,2

Celková evidovaná produkce odpadu statutárního města Jihlavy se v posledních pěti letech pohybuje v rozmezí 19 - 14 tis. tun a má výrazně klesající tendenci. Nejvýznamnější pokles zaznamenala produkce biologicky rozložitelného odpadu ( z 1,1 tis. tun na 0,35 tis.tun) a směsného komunálního odpadu ( z 11 tis.tun na 8,7 tis.tun). Další významný pokles ovlivnila skutečnost, že v roce 2013 nejsou vykázány žádné uliční smetky, jejichž produkce bývá okolo 2 tis.tun. a kolísavá produkce stavebních odpadů, jejichž množství se pohybuje v řádu stovek tun. V tomto případě se však nejedná o odpady spadající do položky komunálních odpadů. V přehledu odpadů je evidováno velké množství položek mimo skupinu 20, tzn. Komunální odpady. V případě, že tyto odpady splňují definici komunálních odpadů, jistě lze většinu 29

0


z nich zařadit pod skupinu 20. Např. 130208 jako 200126, 150110 jako 200127, pro chemikálie využít kódy 200113, 200114 a 200115 apod. Jako jeden z důvodů tohoto přeřazení lze uvést možnost účtovat snížené DPH v případě nakládání s komunálním odpadem. V přehledu odpadů není vykazován textil. V současné době přejímají některé organizace typu Charita (viz smlouva o zajištění obsluhy kontejnerů s textilem) textil v režimu odpadů a některé mimo tento režim. Doporučujeme prověřit tuto skutečnost, aby nedocházelo k rozporu v evidenci. Nejvýznamnější skupiny odpadů z hlediska množství jsou uvedeny v tabulce č.6 V rámci tříděného sběru jsou také zahrnuty kovy sesbírané v rámci výkupu. Tabulka 6.: Přehled produkce množstevně nejvýznamnějších odpadů na občana (kg/ob a rok) Odpad 2009 2010 2011 2012 2013 Směsný komunální odpad 214,83 202,03 193,09 168,77 171,52 Využitelné složky komunálního odpadu (včetně kovů) 68,77 66,97 65,88 63,92 60,66 Objemný odpad 23,08 32,21 31,79 26,49 23,19 Biologicky rozložitelný odpad (odpad ze zahrad) 21,91 6,90 5,97 6,06 7,02 Zdroj: Zdroj: Magistrát města Jihlavy

5.1

Hlavní skupiny odpadů

Z předchozí kapitoly jsou zřejmé hlavní skupiny odpadů, které budou následně hodnoceny. Hodnocena bude produkce, která bude porovnána s průměrnými hodnotami dosahovanými jak v rámci celé ČR, tak ve srovnatelně velkých městech ČR a případně v rámci Kraje Vysočina. Dále pak nakládání s danými skupinami odpadů. Graf 1.: Hlavní skupiny KO vč. odděleně sbíraného odpadu v % v roce 2013

9%

17% separace 6%

kovy 0% 4%

NO BRKO SKO OO

64%

30


Z grafu je patrné, že největší produkci představuje směsný komunální odpad, následně odděleně sbírané využitelné složky KO a objemný odpad. Z důvodu významu bude hodnocena i produkce a způsob nakládání s biologicky rozložitelným KO a nebezpečnými složkami KO.

5.2

Směsný komunální odpad

Směsný komunální odpad (SKO) kat. č. 20 03 01 tvořil v roce 2013 téměř 64 % z celkové produkce KO na území města. Vývoj jeho produkce představují následující tabulky a grafy. Tabulka 7.: Produkce směsného komunálního odpadu v Jihlavě (t/rok) Výpočet pro město při Rozdíl oproti dopočteným Statutární město dosažení průměru ČR v hodnotám dosahovaným ve Rok Jihlava dané velikostní skupině stejné velikostní skupině 2009 11 279 -275 11 004 2010 11 109 -976 10 133 2011 11 015 -1 232 9 784 2012 10 514 -1 975 8 540 2013 8 672 Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Z tabulky je patrné, že produkce SKO města Jihlava je nižší, než je tomu u měst ČR srovnatelné velikosti. Zároveň tabulka ukazuje na dopočtech, o kolik tun by se produkce zvýšila při dosažení průměrných hodnot. Toto je úspora na množství skládkovaného odpadu a též to představuje významnou úsporu na platbě za obsluhu a skládkování. Graf 2 :Vývoj produkce SKO v kg/obyvatel města Jihlavy a srovnatelně velkých měst ČR Jihlava 221,5

220,2

214,8

202

obce ČR

217,4

193

207,8

168,8

Zdroj: EKO-KOM, a.s.

31

171,5


Z uvedeného dále vyplývá, že z hlediska produkce směsného KO došlo v roce 2011 a 2012 k výraznému skokovému snížení množství odpadu. Od roku 2014 vyhlásilo město „Program zodpovědného nakládání s odpady“, čímž se snaží podpořit využívání všech způsobů třídění odpadu a tím snižování množství SKO. SKO je svážen z nádob 110 – 1 100 l a to popelnice (nádoby 110, 120 a 240 l) v četnosti 2 x týdně – 1x měsíčně (resp. mimořádný vývoz) a kontejnery ( nádoby 660 a 1 100 l) v četnosti 3x týdně – 1x měsíčně (resp. mimořádný vývoz). Pro takto definované služby je stanovena cena ve smlouvě mezi městem a zhotovitelem. Nadstandartní službou je manipulace – vynášení popelových nádob a to na vzdálenost 15 – 30 m a dále 31 – 50 m. Tato služba může nabírat na významu v souvislosti se stárnutím populace. Na druhou stranu konstrukce moderních popelových nádob (na kolečkách) umožňuje jednodušší manipulaci. Svoz směsného komunálního odpadu zajišťují Služby města Jihlavy, s.r.o., jeho odstranění probíhá na skládce Henčov, kterou provozují SMJ. Město má dále zajištěnou možnost odvážet odpad k odstranění ve spalovně SAKO Brno, tato alternativa je však vzhledem k přepravní vzdálenost finančně náročnější.

32


Mapa č. 1: zařízení pro nakládání s SKO v blízkém okolí města Jihlava

Závěr    

SKO tvoří více téměř 64% produkce KO Produkce SKO je na úrovni cca 80% produkce v rámci srovnatelných měst ČR SKO je odstraňován skládkováním Město má přehled o počtu svážených nádob a systémem platby za službu je motivováno ke snižování jejich počtu a četnosti vývozu a tím úměrně ke snižování množství produkovaného SKO

33


5.3

Materiálově využitelné složky komunálního odpadu

Statutární město Jihlava je součástí Kraje Vysočina, kde celková výtěžnost tříděných složek komunálních odpadů – papír, plast, sklo a nápojový karton dosahuje v porovnání s celorepublikovým průměrem spíše nadprůměrných hodnot. Do celkové hodnocené výtěžnosti nejsou započítávány kovy, které jsou zpravidla sbírány prostřednictvím privátních výkupen. Město umožňuje sběr kovů prostřednictvím sběrných dvorů, čímž je zajištěno splnění požadavku zákona 229/2014 Sb. Veškeré výkonové technické parametry hodnocené v jednotlivých komoditních sběrech vychází z dat uvedených v hlášení statutárního města o produkci odpadů z obalů pro AOS EKO-KOM, a.s. za jednotlivá čtvrtletí (čtvrtletní výkazy), validita porovnávaných hodnot vždy závisí na přesnosti a úplnosti dat, které město poskytne. Ve sledovaných obdobích let 2007 – 2013 jsou ve výkazech statutárního města uvedena množství sebraných odpadů ze všech sbíraných komodit využitelných složek komunálních odpadů v Jihlavě, a to prostřednictvím nádob, sběrných dvorů města a výkupen zapojených do systému města. Do čtvrtletních hlášení o produkci odpadů z obalů mohou města uvádět i odpady, které byly občany sebrány mimo veřejnou sběrnou síť prostřednictvím tzv. ostatních způsobů sběru (např. školní sběry, výkupny, sběrny surovin) nebo odpad sebraný právnickými nebo fyzickými osobami oprávněnými k podnikání prostřednictvím nádob za předpokladu, že jsou městem tyto způsoby sběru zahrnuty do systému nakládání s odpady nebo má město s podnikajícími osobami uzavřenou smlouvu o jejich začlenění. Před začleněním je nutné dohodnout se zajišťovateli sběru nebo s provozovateli výkupen způsob předávání informací o množství přijatých odpadů. Pro účely této analýzy byla jednotlivá množství sebraných odpadů, komoditní výtěžnost, efektivita využití sběrné sítě, dostupnost sběrné sítě statutárního města Jihlavy srovnávána s městy obdobné velikostní skupiny, tj. městy s počtem obyvatel od 20 – 100 tis. a s obcemi a městy Kraje Vysočina. Tabulka 8.: Přehled celkové výtěžnosti odpadů v Jihlavě v letech 2010, 2011, 2012 a 2013 (kg/obyvatel a rok)

Rok 2010 2011 2012 2013

Statutární město Jihlava kraj Vysočina celkem celkem celkem celkem papír, plast, sklo, papír, plast, sklo, (papír, plast, sklo, (papír, plast, sklo, kov, NK NK NK, kov) NK) 57,3 41,9 54,8 38,4 56,1 43,9 61,7 41,0 58,7 44,6 67,4 41,4 54,1 45,1 64,1 41,8 Zdroj: EKO-KOM, a.s.

34


Ve statutárním městě Jihlavě jsou sbírány tyto využitelné složky komunálního odpadu: papír, plasty s nápojovým kartonem ve směsi, čiré a směsné sklo. Kovy jsou sbírány prostřednictvím sběrných dvorů a výkupen. Jak prezentuje Tabulka 8, celková výtěžnost sběru využitelných složek komunálního odpadu bez kovů v Jihlavě byla v roce 2013 o 8 % vyšší než v kraji Vysočina, a o 14 % vyšší než byl v roce 2013 celorepublikový průměr6. V samotné Jihlavě celková výtěžnost roste. Nádobový sběr Nakládání s využitelnými složkami komunálního odpadu je zajišťováno donáškovým způsobem od obyvatel do barevně rozlišených nádob na papír, plast ve směsi s nápojovým kartonem, směsné a čiré sklo, které jsou rozmístěny na místech určených městem. Sběr, svoz a úpravu využitelných složek komunálního odpadu sebraných prostřednictvím nádob zajišťují Služby města Jihlavy s.r.o. Odpad z nádob je předáván k další úpravě, a to papír a plast s nápojovým kartonem úpravci ASMJ s.r.o., čiré a směsné sklo společnosti REMAT GLASS s.r.o. Hustota sběrné sítě v Jihlavě přestavuje 1527 obyvatel na průměrné sběrné místo, skládající se z jednoho kontejneru na papír, plast a sklo směsné. Průměrná hustota sběrné sítě ve velikostně srovnatelných městech České republiky je 174 obyvatel. Dostupná a kvalitně zahuštěná sběrná síť je charakteristická co nejmenším počtem obyvatel na sběrné místo, z tohoto pohledu je nádobová sběrná síť v Jihlavě dostatečná. Dle výkazů statutárního města za III/2014 , Jihlava disponuje celkem 1241 nádobami pro oddělený sběr využitelných složek komunálních odpadů. Statutární město využívá sítě nádob s horními výsypy pro sběr všech komodit a jednoho sběrného hnízda s podzemními kontejnery.

6

celková výtěžnost využitelných složek KO (papír, plast, sklo, bez kovů) v obcích a městech České republiky za rok 2013 představovala 39,7 kg/obyv./rok, včetně kovových odpadů 57,2 kg/obyv./rok 7 nádoby – papír 344 ks + plast 377 ks + sklo 276 ks = 997/3 = 332 průměrných sběrných míst, 50 598 obyvatel Jihlavy užívajících nádoby/ 332 hnízd = 152, což je počet obyvatel na jedno sběrné místo (zahuštění sběrné sítě v Jihlavě)

35


Tabulka 9.: Přehled počtu nádob na využitelné složky komunálního odpadu v Jihlavě Údaje z výkazu města pro EKOKOM (III/2014) Počet nádob / typ výsypu Komodita Papír

Plast s NK

Sklo čiré

Sklo barevné

36 307 1 Celkem: 344 38 338 1 Celkem: 377 243 1 Celkem: 244 256 19 1 Celkem: 276

Celkem

240 litrů – horní 1100 litrů – horní 3000 litrů – podzemní 240 litrů – horní 1100 litrů – horní 3000 litrů – podzemní 1100 litrů – horní 3000 litrů – podzemní 1100 litrů – horní 240 litrů – horní 3000 litrů – podzemní

1 241 Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Ostatní způsoby sběru Ostatní způsoby sběru v Jihlavě představují sběry prostřednictvím sběrných dvorů města na ulicích Havlíčkova, Rantířovská, Brtnická, a prostřednictvím výkupny společnosti .A.S.A s.r.o a KOVO-šrot s.r.o. Jihlava. Město nemá do systému nakládání s odpady zapojeny živnostníky ani školní sběry Další oprávněné osoby k nakládání s odpady ve městě PRAGOMETAL s.r.o. Jihlava – výkup železa a barevných kovů Pavel DECSI Jihlava – výkup barevných kovů Karel ŠUTA Jihlava – výkup barevných kovů

36


Mapa č. 2: sběrné dvory a sběrná místa v blízkém okolí města Jihlava

Z mapy je patrno, že obce v okolí města Jihlavy nedisponují sběrným dvorem ani sběrným místem. Doporučení pro město je nabídnout okolním obcím možnost využít sběrných dvorů ve městě Jihlava a to na základě smlouvy.

37


5.3.1 Papír Ve statutárním městě Jihlavě je komodita papír sbírána prostřednictvím nádob s horním výsypem o objemech 240 a 1100 litrů a podzemního kontejneru, dále pak prostřednictvím sběrných dvorů města a prostřednictvím výkupen. Tabulka 10.: Celkové vytříděné množství papíru (v t/rok) v Jihlavě Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Statutární město Jihlava 1 072,8 1 213,9 1 472,3 1 275,8 1 334,3 1 305,9 1 354,1

Meziroční nárůst/pokles v produkci papíru v Jihlavě + 13 % + 21 % - 13 % +5% -2% +4% Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Z Tabulky 10 vyplývá, že množství sebraného papíru kolísá. Do celkového množství se promítá odpad sebraný prostřednictvím nádob, sběrných dvorů a výkupen. Hlavním parametrem, na kterém lze sledovat vývoj tříděných sběrů, je celková výtěžnost, která udává množství vytříděných kilogramů dané komodity jedním obyvatelem za kalendářní rok včetně produkce ze sběrných dvorů a výkupen. Tabulka 11.: Celková výtěžnost papíru v Jihlavě (kg/obyvatele a rok) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Statutární město Jihlava 21,1 23,8 29,0 24,9 26,0 25,5 26,7

Velikostní skupina měst ČR s 20 – 100 tis. obyvateli 19,5 21,5 20,4 20,9 23,1 22,8 23,4

Kraj Vysočina 14,4 16,0 16,1 15,6 16,5 17,0 16,5 Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Z Tabulky 11 vyplývá, že statutární město Jihlava dosahuje nadprůměrných hodnot v celkové výtěžnosti papíru, a to jak ve srovnání s obdobnými velikostními skupinami měst České republiky, tak ve srovnání s výtěžností papíru v Kraji Vysočina. V roce 2013 byla celková výtěžnost papíru v Jihlavě 14 % nad hladinou celkové výtěžnosti papíru velikostně srovnatelných měst České republiky a 62 % nad průměrnou úrovní celkové výtěžnosti papíru dosahované v Kraji Vysočina.

38


Tabulka 12.: Výtěžnost nádobového sběru papíru v Jihlavě (kg/obyvatele a rok) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013




Výtěžnost nádobového sběru papíru ukazuje počet kilogramů vytříděných jedním obyvatelem za rok pouze prostřednictvím nádob. V roce 2013 se výtěžnost nádobového sběru papíru v Jihlavě pohybovala 38 % nad průměrnou hladinou výtěžnosti nádobového sběru papíru velikostně srovnatelných měst České republiky a 43 % nad průměrnou úrovní výtěžnosti nádobového sběru papíru dosahované v Kraji Vysočina. Tabulka 13 uvádí zastoupení jednotlivých způsobů sběru papíru v Jihlavě, podíl v procentech vyjadřuje množství odpadu sebraného prostřednictvím nádob, zbytek pak představuje množství sebrané prostřednictvím ostatních způsobů sběru. Tabulka 13.: Podíl množství papíru sebraného nádobovým sběrem na celkovém množství (v %) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Statutární město Jihlava 73% 82% 97% 86% 74% 71% 66%

Velikostní skupina měst ČR s 20 – 100 tis. obyvateli 64% 66% 80% 72% 58% 56% 54%

Kraj Vysočina 79% 81% 92% 88% 83% 73% 75% Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Z celkového množství papíru sebraného v Jihlavě bylo v roce 2013 34 % sebráno prostřednictvím ostatních způsobů sběrů, (3 % z celkového množství tj. 35 tun bylo sebráno sběrnými dvory, 31% z celkového množství tj. 423 tun přes výkupny). V Jihlavě je oproti ostatním městům podobné velikosti mnohem více papíru sebráno prostřednictvím nádob, a to i přesto, že má město zapojeny do systému výkupny.

39


Tabulka 14.: Počet obyvatel na jednu nádobu na papír v Jihlavě Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Statutární město Jihlava 228 212 204 199 174 172 162

Velikostní skupina měst ČR s 20 – 100 tis. obyvateli 255 238 226 209 190 176 161

Kraj Vysočina 185 161 149 136 131 125 122 Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Jak ukazuje Tabulka 14, počet obyvatel na jednu nádobu na papír v Jihlavě je srovnatelný s průměrem dosahovaným ve velikostní skupině měst České republiky. Jedním z dalších parametrů pro hodnocení sběrné sítě je porovnání instalovaného objemu nádob na papír na jednoho obyvatele. Jedná se o údaj, který určuje dispoziční objem nádoby v litrech na jednoho obyvatele, údaj tedy zhodnocuje celkové zahuštění sběrné sítě, ale zároveň i velikost resp. objem jednotlivých nádob vztažený na počet obyvatel ve městě. Tabulka 15.: Instalovaný objem nádob na papír na jednoho obyvatele v Jihlavě (I/obyvatel) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013




Jak vyplývá z Tabulky 15, celkový instalovaný objem nádob na papír od roku 2007 roste, v roce 2013 dosáhl úrovně 6,6 litrů na jednoho obyvatele města, stejné jako průměrný instalovaný objem nádob na papír ve velikostně srovnatelných městech České republiky, avšak o 33 % méně, než je průměr v Kraji Vysočina. Efektivita je parametr využití sběrné sítě, která hodnotí měrnou hmotnost obsahu nádoby (míru jejího zaplnění) v době svozu. Tento parametr slouží především ke zhodnocení nastavení svozových obvyklostí ve městě (frekvence svozu) a optimálního plnění nádob danou komoditou. Dopočtená hodnota vychází z počtu nádob, jejich objemů a počtu výsypů, které město uvádí ve čtvrtletních výkazech společnosti EKO-KOM, a.s.

40


Tabulka 16.: Efektivita využití sběrné sítě v nádobovém sběru papíru (kg/m3) v Jihlavě Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013




Jak je patrné z hodnot v Tabulce 16, efektivita využití sběrné sítě na papír v Jihlavě je v porovnání s obdobnou velikostní skupinou i s Krajem Vysočina nadprůměrná, v samotné Jihlavě však postupně klesá. Tento pokles kopíruje celorepublikový vývoj, který je zapříčiněn především vykrádáním kontejnerů (noviny a časopisy).

Závěr:  



 



Celkové množství sebraného papírového odpadu v Jihlavě v roce 2013 představovalo 1 345 tun. Celková výtěžnost papíru v roce 2013 byla 26,7 kg/obyvatel/rok, což je o 14 % více než výtěžnost ve srovnatelných městech s 20 - 100 tis. obyvateli (23,4 kg/obyvatel/rok), o 62 % více ve srovnání s Krajem Vysočina (16,5 kg/obyvatel/rok) a ve srovnání s celkovou výtěžností tříděného sběru papíru v ČR o 48 % více (18,1 kg/obyv./rok). Měrné množství papíru sebraného prostřednictvím sběrných nádob (v kg/obyvatel) je o 38 % vyšší než ve velikostní skupině měst s 20 – 100 tis. obyvateli a o 43 % vyšší než v Kraji Vysočina Hustota sběrné sítě (počet obyvatel na jednu nádobu) na papír je srovnatelná s městy obdobné velikostní skupiny. Efektivita sběrné sítě na papír (kg/m3 sběrné nádoby) je ve srovnání s ostatní skupinou měst ČR nadprůměrná (20 % nad průměrem dosahovaným ve velikostní skupině měst s 20 – 100 tis. obyvateli). Součástí systému města jsou sběrné dvory a zapojené výkupny, prostřednictvím kterých se sebere 31 % z celkového množství papíru.

41


5.3.2 Plast Ve statutárním městě Jihlavě jsou plastové odpady sbírány ve směsi s nápojovým kartonem, a to do sběrných nádob s horním výsypem o objemu 240 a 1100 litrů a prostřednictvím podzemního kontejneru, dále pak přes sběrné dvory a výkupny. Tabulka 17.: Celkové vytříděné množství plastů (v t/rok) v Jihlavě Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Meziroční nárůst/pokles v produkci plastů v Jihlavě


+8% + 76 % - 24 % +2% + 12 % +1% Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Z hodnot v Tabulce 17 znázorňujících meziroční nárůst/pokles odpadu v Jihlavě vyplývá, že od roku 2011 množství sebraného plastového odpadu roste. V množství se odráží produkce z nádobového sběru, sběrných dvorů a výkupny, které se na celkovém množství podílí 3 % (cca 3 tuny výkupny, 11 tun sběrné dvory). Hlavním parametrem, na kterém lze sledovat vývoj tříděných sběrů, je celková výtěžnost, která udává množství vytříděných kilogramů dané komodity jedním obyvatelem za kalendářní rok ve všech zastoupených způsobech sběru. Tabulka 18.: Výtěžnost plastů celková (kg/obyvatele a rok) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013




Z Tabulky 18 vyplývá, že Jihlava dosahuje spíše podprůměrných hodnot v celkové výtěžnosti plastů, a to jak ve srovnání s obdobnými velikostními skupinami měst České republiky, tak ve srovnání s výtěžností plastů v Kraji Vysočina. V roce 2013 se celková výtěžnost plastů v Jihlavě pohybovala 5 % pod průměrnou hladinou výtěžnosti plastů ve velikostně

42


srovnatelných městech České republiky a 35 % pod průměrnou hranicí výtěžnosti plastů dosahované v Kraji Vysočina. Tabulka 19.: Počet obyvatel na jednu nádobu na plasty ve městě Jihlavě Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013



Kraj Vysočina 111 104 101 92 89 84 81 Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Jak ukazuje Tabulka 19, počet obyvatel na jednu nádobu na plastový odpad v Jihlavě průměrný. Jedním z dalších parametrů pro hodnocení sběrné sítě je porovnání instalovaného objemu nádob na plasty na jednoho obyvatele. Tabulka 20.: Instalovaný objem nádob na plasty na jednoho obyvatele v Jihlavě (l/obyvatel) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013




Jedná se o údaj, který určuje dispoziční objem nádoby v litrech pro danou složku komunálního odpadu ve městě na jednoho jejího obyvatele. Jak vyplývá z Tabulky 20, celkový instalovaný objem nádob na plasty dosáhl v roce 2013 úrovně 7,2 litrů na jednoho obyvatele města, což na úrovni průměrného instalovaného objemu nádob na plasty ve velikostně srovnatelných městech České republiky znamená o 48 % méně, než mají k dispozici občané v Kraji Vysočina. Efektivita je parametr využití sběrné sítě, která hodnotí měrnou hmotnost obsahu nádoby (míru jejího zaplnění) v době svozu. Tento parametr slouží především ke zhodnocení nastavení svozových obvyklostí ve městě (frekvence svozu) a optimálního plnění nádob danou komoditou.

43


Tabulka 21.: Efektivita využití sběrné sítě v nádobovém sběru plastů (kg/m3) v Jihlavě Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013




Efektivita sběrné sítě na plasty v Jihlavě je ve srovnání s velikostně obdobnými městy České republiky i s Krajem Vysočina podprůměrná. Závěr:  Celkové množství sebraného plastového odpadu v roce 2013 dosáhlo hodnoty 410 tun.  Celková výtěžnost sebraného plastu v Jihlavě v roce 2013 byla 8,1 kg/obyvatel/rok, což je o 5 % méně než byla výtěžnost ve srovnatelných městech s 20 – 100 tis. obyvateli (8,5 kg/obyvatel/rok), o 35 % méně ve srovnání s Krajem Vysočina (12,5 kg/obyvatel/rok) a ve srovnání s celkovou výtěžností tříděného sběru plastů v ČR o 20 % méně (10,1 kg/obyv./rok).  Hustota nádob na plasty je srovnatelná s počtem nádob na plasty na jednoho obyvatele velikostně srovnatelných měst České republiky.  Efektivita sběrné sítě na plasty (kg/m3 sběrné nádoby) je ve srovnání s ostatní skupinou měst ČR podprůměrná (6 % pod průměrem dosahovaným ve velikostní skupině měst s 20 – 100 tis. obyvateli).

44


5.3.3 Sklo Ve statutárním městě Jihlava je zaveden jak sběr směsného, tak sběr čirého skla. Oba druhy skla jsou sbírány prostřednictvím sběrných nádob s horním výsypem o objemech 240 a 1100 litrů a podzemních kontejnerů. Tabulka 22.: Celkové vytříděné množství čirého skla (v t/rok) v Jihlavě Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Meziroční nárůst/pokles v produkci čirého skla v Jihlavě


+ 88 % + 79 % -4% +2% + 10 % - 13 % Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Tabulka 23.: Celkové vytříděné množství směsného skla (v t/rok) v Jihlavě Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Meziroční nárůst/pokles v produkci směsného skla v Jihlavě


+ 50 % + 14 % - 41 % + 11 % +1% -7% Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Z hodnot v Tabulkách 22 a 23 je patrný kolísavý trend v absolutním množství sebraného čirého i směsného skla, čirého skla se od roku 2010 sebere o 5 - 15 % více než skla směsného. Veškerá produkce skla ve městě je sebrána výhradně prostřednictvím sběrných nádob. Hlavním parametrem, na kterém lze sledovat vývoj tříděných sběrů, je výtěžnost, ta udává počet vytříděných kilogramů dané komodity jedním obyvatelem za kalendářní rok. Tabulka 24.: Celková výtěžnost skla celkem v Jihlavě (kg/obyvatele a rok) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013




45


Z Tabulky 24 vyplývá, že celková výtěžnost skla v Jihlavě se v roce 2013 pohybovala 5 % nad průměrnou hladinou výtěžností skla ve velikostně srovnatelných městech České republiky a 20 % pod průměrem dosahovaným v Kraji Vysočina. Tabulka 25.: Počet obyvatel na jednu nádobu sklo v Jihlavě Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013



Kraj Vysočina

154 148 146 139 138 135 133


Jak ukazuje Tabulka 25, počet obyvatel na jednu nádobu na sklo je nadprůměrný (počet obyvatel na jednu nádobu je nižší, než ve srovnávané velikostní skupině měst České republiky). Jedním z dalších parametrů pro hodnocení sběrné sítě je porovnání instalovaného objemu nádob na směsné sklo na jednoho obyvatele. Tabulka 26.: Instalovaný objem nádob na sklo na jednoho obyvatele Jihlavy (I/obyvatel) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013




Jak vyplývá z Tabulky 26, celkový instalovaný objem nádob na čiré sklo v průběhu sledovaných let postupně roste, v roce 2013 dosáhl hodnoty 11,0 litrů na jednoho obyvatele města, což je téměř o 60 % více než průměrný instalovaný objem nádob na sklo ve velikostně srovnatelných městech České republiky.

46


Tabulka 27.: Efektivita využití sběrné sítě v nádobovém sběru čirého skla (kg/m3) v Jihlavě Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013




Z hlediska efektivity využití sběrné sítě na sklo se Jihlava od roku 2010 pohybuje nad průměrem velikostně srovnatelných měst České republiky i nad průměrem Kraje Vysočina. Závěr  

 

Celkové množství sebraného odpadu ze skla (čiré i směsné) v roce 2013 dosáhlo hodnoty 500 tun. Celková výtěžnost sebraného skla v Jihlavě v roce 2013 byla 9,9 kg/obyvatel/rok, což je o 5 % více než ve srovnatelných městech se 20 – 100 tis. obyvateli (9,4 kg/obyvatel/rok), o 20 % méně ve srovnání s Krajem Vysočina (12,3 kg/obyvatel/rok) a ve srovnání s celkovou výtěžností tříděného sběru skla v ČR o 11 % méně (11,1 kg/obyvatel/rok). Hustota nádobové sběrné sítě na sklo je nadprůměrná. Efektivita využití sběrné sítě na sklo je nadprůměrná, ve srovnání s velikostní skupinou měst ČR dosahuje o 43 % vyšších hodnot.

47


5.3.4 Nápojový karton Ve statutárním městě Jihlava je nápojový karton sbírán ve směsi s plastovým odpadem prostřednictvím nádob o objemu 240 a 1100 litrů, které jsou označeny příslušným samolepícím značením pro sběr nápojového kartonu, dále je možno jej sbírat prostřednictvím sběrných dvorů, produkce toho sběru představuje zhruba 3 % z celkového množství (tj. 0,498 tun). Tabulka 28.: Celková výtěžnost nápojového kartonu (kg/obyvatele a rok) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013




Z Tabulky 28 vyplývá, že celková výtěžnost nápojového kartonu je oproti velikostně srovnatelným městům ČR nadprůměrná, a to o 50 %, ve srovnání s Krajem Vysočinou je 12 % pod průměrem. Závěr  Celkové množství sebraného nápojového kartonu ve statutárním městě Jihlavě v roce 2013 bylo 18,5 tun.  Nápojový karton je sbírán ve směsi s plastovým odpadem nebo prostřednictvím sběrných dvorů.  Celková výtěžnost nápojového kartonu je ve srovnání s velikostní skupinou měst s 20 – 100 tis. obyvateli nadprůměrná.  Celkové množství nápojového kartonu ve směsi je zjišťováno na základě skutečně vytříděné komodity úpravcem nebo vážením na sběrných dvorech.

48


5.3.5 Kovy V Jihlavě není zaveden nádobový sběr kovových odpadů včetně jejich obalové složky. Kovové komunální odpady je možné odkládat na sběrných dvorech města nebo do výkupen, které jsou městem zapojeny do systému nakládání s odpady. Tabulka 29.: Celkové množství kovů (t/rok) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Statutární město Jihlava 1 476,0 1 551,1 896,2 1 210,9 1 092,9 950,2 805,7 Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Celkové množství sebraných kovů v Jihlavě je tvořeno množstvím sebraným prostřednictvím sběrných dvorů, které se na celkovém množství v roce 2013 podílely 8 % (tj. 61,5 tuny), zbytek představují kovy sebrané prostřednictvím výkupen KOVO-šrot s.r.o. Jihlava a .A.S.A. s.r.o. (tj. 744 tun). Tabulka 30.: Celková výtěžnost kovů v Jihlavě (kg/ obyvatel/rok) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013




Jak vyplývá z Tabulky 30, celková výtěžnost sběru kovových odpadů v Jihlavě je podprůměrná, a to jak ve srovnání s obdobnou velikostní skupinou měst, tak ve srovnání s Krajem Vysočina. Závěr:  V roce 2013 bylo evidenčně v Jihlavě sebráno celkem 806 tun kovových odpadů, což představuje 15,9 kg/obyvatel/rok.  Město organizuje sběr obalů z kovových odpadů prostřednictvím sběrných dvorů a zapojených výkupen, nádobový sběr kovů není zaveden.  Na území města Jihlavy jsou zapojené do systému Města čtyři provozovny oprávněných osob pro výkup kovů. 2 výkupny ASA, 1 výkupna Pragometal a 1 výkupna Kovošrot +ASMJ. 49


Mapa č. 3 zařízení pro dotřídění využitelných složek papír a plast okolí města Jihlava

Vytříděný odpad papíru a plastu je zpracováván na dotřiďovací lince ASMJ s.r.o. v Jihlavě. V okolí do 30 km se vyskytují další zařízení k úpravě papíru a plastu. S těmito zařízeními je možno spolupracovat při vyhodnocování cenových hladin nákladů na zpracování jednotlivých komodit, ale také získat informace o aktuálním vývoji cen druhotných surovin.

50


5.4

Objemný odpad

Produkce objemného odpadu zařazeného pod katalogovým číslem 20 03 07 v průběhu sledovaného období kolísá s rozptylem cca 500 t. Tabulka 31.: Vývoj produkce objemného odpadu (v t) Objemný odpad (20 03 07)

2009

2 010

2011

2 012

2 013

Produkce v t

1182,44

1615,33

1610,87

1340,09

1172,38

23,08

32,21

31,79

26,49

23,19

Měrná produkce v kg/obyvatel a rok

Zdroj: Magistrát města Jihlavy

Objemný odpad je sbírán prostřednictvím 3 sběrných dvorů (Havlíčkova ul., Rantířovská ul. a Brtnická ul.) a jako doplňková služba též mobilním svozem a to zpravidla 2x ročně (jaro, podzim) dle předem zveřejněného harmonogramu. Mobilní svoz probíhá postupně na cca 60-ti místech města. Snahou města je postupně odklánět tento sběr především do SD. Množství objemných odpadů, které je od jednotlivých obyvatel odebíráno, není žádným způsobem limitováno a sledováno. Množství sebraného objemného odpadu vyprodukovaného na území města se pohybuje cca na 2/3 úrovni srovnatelně velkých měst v ČR. Nutno však konstatovat, že není sjednoceno, který odpad obce vykazují jako objemný a který jako např. SKO. Objemný odpad z mobilního sběru je dále odvážen k odstranění na skládku Henčov. Objemný odpad sbíraný na sběrných dvorech je následně dotřiďován především v komoditách dřevo, textil, kov.. Na objemný odpad je zapotřebí nahlížet jako na směs s určitým podílem biologicky rozložitelné složky a dalších materiálově, popř. energeticky využitelných materiálů a z toho důvodu bude součástí NČ návrh na jeho důsledné třídění.

Závěr:  Produkce objemných odpadů tvoří méně než 10% celkové produkce KO  Objemný odpad je celoročně sbírán ve všech 3 sběrných dvorech a min. 1 x ročně při mobilním svozu do velkoobjemových kontejnerů umístěných na stanovištích dle předem určeného harmonogramu.  Odpad odstraňován na skládce  Celková produkce objemných odpadů je podprůměrná

51


5.5

Biologicky rozložitelné komunální odpady

Změnou zákona o odpadech č. 229/2014 se zavádí povinné třídění biologicky rozložitelného komunálního odpadu od roku 2015. Město Jihlava má třídění biologicky rozložitelného odpadu již upraveno OZV č. 3/2014, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území statutárního města Jihlava a systém nakládání se stavebním odpadem. V souladu s článkem 3 této OZV je biologicky rozložitelný odpad ze zeleně a z domácností považován za využitelnou složku komunálního odpadu. Biologicky rozložitelným odpadem je odpad biologického původu z údržby veřejné zeleně a ze zelených ploch soukromých osob. Biologicky rozložitelným odpadem z domácností se pak rozumí odpad rostlinného původu vznikající v domácnostech (např. zbytky potravin rostlinného původu, slupky od ovoce a zeleniny, zbytky pečiva a obilnin, čajové sáčky, kávový odpad). V článku 3 OZV je také upraveno nakládání s tímto druhem odpadu. Pokud není biologicky rozložitelný odpad ze zeleně přednostně využit na vlastním nebo pronajatém pozemku, zejména kompostováním, odkládá se na místo určené městem. Jsou to sběrné dvory, zařízení k využívání odpadu (např. kompostárna) nebo mobilní kontejner v rámci mobilního svozu, pokud je vyhlášen, a to na předem určených přechodných stanovištích. V případě, že byla k nemovitosti přidělena nádoba na biologicky rozložitelný odpad (tzv. compostainer), musí být biologicky rozložitelný odpad ze zeleně a domácností odkládán do této nádoby. Pro ukládání vánočních stromů slouží v průběhu měsíce ledna plocha vedle kontejnerového stání na tříděný odpad (mimo komunikaci). V rámci systému odpadového hospodářství na území města Jihlavy je podporováno domácí kompostování a jsou zavedeny 3 možné způsoby odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Vytříděný a sebraný odpad je svážen na městskou kompostárnu provozovanou firmou Služby města Jihlavy, s.r.o. Občané jsou ke sběru využitelných složek komunálního odpadu motivováni vyhlášeným „Programem zodpovědného nakládání s odpady na rok 2014“. Cílem „Programu“ konkrétně v oblasti biologicky rozložitelného odpadu je snížit jeho množství ukládané na skládky. V případě, že poplatník splní podmínky stanovené v „Programu“, je mu poskytována úleva z místního poplatku. Při registraci si občan volí jednu nebo více vyhlášených variant způsobu zapojení. Z hlediska biologicky rozložitelného odpadu to jsou varianty:  bezplatné odevzdávání vyjmenovaných druhů odpadu včetně biologicky rozložitelného odpadu z údržby zahrad na sběrných dvorech prostřednictvím Odpadové karty (Varianta: Vím, kam s odpadem),  třídění biologicky rozložitelného odpadu v rámci pilotního projektu v částech města Pávov a Zborná za současného snížení počtu nádob na směsný komunální odpad, objemu nádob nebo snížení frekvence svozu těchto nádob (Varianta: Můj odpad na skládce nekončí). V případě druhé varianty byla poplatníkovi, bydlícímu v uvedených částech města, bezplatně přidělena nádoba o objemu 240 l na odkládání biologicky rozložitelného odpadu 52


(compostainer), která je vyvážena 1x za 14 dní. Kontrolu dodržování podmínek „Programu“ provádějí pověření pracovníci odboru životního prostředí a ekonomického odboru Magistrátu města Jihlavy. Tabulka 32: Vývoj produkce biologicky rozložitelného odpadu (BRO) v systému OH města Jihlava v letech 2009 – 2013 Kód odpadu 20 02 01

Název odpadu

2009 1122

Biologicky rozložitelný odpad v tom způsoby sběru: - mobilní sběr - sběrné dvory - jiné způsoby

-

Množství BRO (t/rok) 2010 2011 2012 346 302 307 -

31 271

26 107 174

2013 355 50 160 145


Současná evidovaná produkce biologicky rozložitelného odpadu (dále jen BRO) v systému odpadového hospodářství města představuje 355 t/rok a od roku 2010 je vyrovnaná, pohybuje se v rozpětí 302 – 355 t/rok, tj. 6 - 7 kg na obyvatele a rok. Mezi roky 2009 - 2010 došlo k výraznému snížení této produkce v důsledku vyčlenění produkce odpadu pocházejícího z údržby městské zeleně, zajišťované Správou městských lesů Jihlava, s.r.o. V roce 2014 lze očekávat zvýšení produkce tohoto odpadu, a to především s ohledem na pilotní projekty odděleného sběru BRO v zástavbě rodinných domů a v sídlištní zástavbě.

5.5.1 Domácí kompostování Domácí kompostování je součástí prevence vzniku odpadů. Město od r. 2010 poskytuje občanům v zástavbě rodinných domů možnost koupě domácích kompostérů. Kompostér o objemu 0,8 m3 pořízený za cenu 310,90 Kč/ks (bez DPH) získávají občané, kteří mají zájem kompostovat na svém pozemku, za 150 Kč/ks. Předpokládaná životnost kompostéru jsou 4 roky a v roce 2014 dochází již v některých případech k jejich obnově. Do současné doby (listopad 2014) bylo prodáno 876 ks kompostérů, z nich pak 826 ks občanům a 50 ks městským organizacím (MŠ, ZŠ, DD, ZOO). Odhaduje se, že kompostéry nakoupené občany jsou ze 2/3 umístěny u rodinných domů (590 ks) a z 1/3 v zahrádkářských a chatových oblastech (236 ks). Z celkového počtu rodinných domů na území města (4397 RD) je na domácí kompostování pomocí dotovaných kontejnerů napojeno přibližně 13 % RD. Podpora domácího kompostování u občanů a jeho rozšiřování do škol náleží mezi opatření aktualizovaného POH města Jihlavy.

53


5.5.2 Oddělený sběr BRO 5.5.2.1

Zástavba rodinných domů

Pilotní projekt odděleného sběru a svozu BRO rostlinného původu ze zahrad a z domácností v městských částech Pávov a Zborná byl zahájen v březnu 2014. Do projektu jsou zapojeni obyvatelé rodinných domů (maximálně 2 bytové jednotky na objekt). Celkem je to 213 občanů v Pávově, tj. 54,1 % z celkového počtu trvale bydlících a 49 % domácností v této městské části. Ve Zborné se do pilotního projektu zapojilo 56 občanů. tj. 26,5 % z celkového počtu trvale bydlících obyvatel a 30 % domácností v této městské části. Občanům na základě jejich žádosti byla přidělena nádoba (compostainer) o objemu 240 l s frekvencí vývozu 1x za 14 dní, a to v lichý týden. V sudém týdnu je pak vyvážena nádoba na směsný komunální odpad, u které byla snížena frekvence vývozu na 1x za 14 dní. Celkem bylo občanům přiděleno 84 ks compostainer, přičemž je umístěno 63 ks v Pávově a 21 ks ve Zborné. Domácnosti zapojené do odděleného sběru BRO jsou současně napojeny na „Program zodpovědného nakládání s odpady na rok 2014“. V období březen až říjen 2014 se uskutečnilo celkově 1214 vývozů compostainerů a sebralo se 53,5 t BRO, tj. přibližně 44 kg na 1 vývoz a nádobu. Na jeden compostainer připadá za hodnocené období 637 kg, tj. 91 kg za měsíc. Na jednoho obyvatele za hodnocené období připadá 199 kg. Projekt bude pokračovat i v průběhu zimních měsíců. Sebraný BRO je kvalitní, podíl příměsí byl stanoven na 1 %. Náklady svozu ve sledovaném období činily 34 902,70 Kč, tj. přibližně 652 Kč/t svezeného BRO. V souhrnu náklady odděleného sběru BRO a SKO (směsného komunálního odpadu) v městských částech Pávov a Zborná byly téměř srovnatelné s náklady svozu SKO před realizací pilotního projektu. Důležitým poznatkem je zvýšení odděleného sběru také ostatních využitelných složek v těchto městských částech. Konkrétně u papíru činil nárůst 2 - 3 kg/obyv., u plastů přibližně 2 kg/obyv., u skla až 7 kg/obyv. S ohledem na výsledky pilotního projektu je ze strany pracovníků odboru ŽP doporučováno pokračovat ve svozu BRO z těchto městských částí i v r. 2015 a uvažovat o jeho rozšíření do dalších městských částí.

5.5.2.2

Zástavba bytových domů na sídlišti

Pilotní projekt odděleného sběru a svozu BRO byl realizován také v sídlištní zástavbě. Do sběru v období srpen – říjen 2014 byly zapojeny dva bytové domy se 190 trvale bydlícími obyvateli. Původně přistavených 6 ks sběrných nádob o objemu 240 l s frekvencí vývozu 1x za 14 dní bylo předimenzováno a proto byl jejich počet snížen na 2 ks, což se ukázalo jako postačující. Kvalita sebraného BRO byla zpočátku velmi špatná, neboť příměsi SKO představovaly minimálně 20%. Příměsi se postupně ustálily na 5 %. Za 3 měsíce bylo sebráno 0,543 t BRO, tj. 30 kg na 1 vývoz a nádobu. V přepočtu na 1 obyvatele byly za 3 měsíce sebrány necelé 3 kg BRO. Výsledky odděleného sběru BRO v sídlištní zástavbě nejsou příliš optimistické. Město připravuje ještě jeden pilotní projekt odděleného sběru BRO ve smíšené zástavbě do sběrných nádob o objemu 1100 litrů. 54


5.5.2.3

Mobilní sběr BRO

Ve městě je standardně organizován mobilní sběr a svoz objemných odpadů včetně biologicky rozložitelných, a to obvykle 2x do roka. V roce 2014 byl druhý podzimní sběr zaměřen výhradně na BRO, a to na 19 stanovištích. Bylo svezeno téměř 26 t BRO a náklady (cena dopravy a náklady na obsluhu kontejneru) činily 43 416, 70 Kč, tj. cca 1670 Kč/t. Mobilním sběrem je ročně získáváno 26 - 50 t BRO (r. 2012, 2013).

5.5.2.4

Sběr BRO na sběrných dvorech

Sběr BRO na sběrných dvorech byl zaveden v r. 2012. Takto soustředěné BRO představuje 100 – 160 t/rok (r. 2012, 2013), v roce 2014 toto množství k 30. 9. představuje již více než 209 t. Množství BRO získané prostřednictvím sběrných dvorů se postupně zvyšuje. Je to také důsledek zprovoznění nového sběrného dvoru Brtnická v r. 2013.

5.5.2.5

Provoz kompostárny

Provozovatelem kompostárny, kam je biologicky rozložitelný komunální odpad předáván ke zpracování, jsou Služby města Jihlavy, s.r.o. Příjem BRO do kompostárny je zpoplatněn, tuto úhradu však platí Město.S oučasné ceny BRO (kat. č. 20 02 01) bez DPH jsou následující: - tráva, listí 150 Kč/t - větve, stromky, odřezky 300 Kč/t - stromy do průměru 20 cm 600 Kč/t Množství BRO zpracovávané na kompost v posledním období zaznamenává nárůst. Zpracovává se okolo 2500 t/rok (r. 2012, 2013) a za leden až listopad 2014 to je již více než 3000 t. Tabulka 33: Vývoj množství BRO zpracovávaného v kompostárně SMJ v letech 2010 - 2014 Ukazatel Množství BRO od obyvatel (t) Množství BRO od ostatních původců (t) - z toho BRO od Správy městských lesů Jihlava, s.r.o. (t) Množství BRO zpracované celkem (t)

2010 354 2 162 1 309

2011 220 1 949 938

2012 276 2 212 1 213

2013 362 2 226 1 248

2014*) 486 2 590 1 545

2 516

2 169

2 488

2 588

3 076

*) data k 7. 11. 2014


Podíl nezpracovatelných příměsí představuje 1 – 2 % a je ukládán na skládku komunálního odpadu, která se nachází v blízkosti provozu kompostárny. Průměrné náklady zpracování BRO činí 1 277 Kč/t. Průměrné tržby z prodeje kompostu činí 320 Kč/t.

55


Z celkového zpracovávaného množství BRO tvoří BRO odděleně sebrané občany přibližně 10 – 14 %. Zbývající podíl BRO 86 – 90 % dodávají ostatní původci. Z toho přibližně polovina (48 – 56 %) připadá na společnost, zajišťující údržbu veřejné zeleně ve městě, kterou je Správa městských lesů Jihlava, s.r.o.

Mapa č. 4 zařízení pro nakládání s bioodpady v okolí města Jihlava

Závěr:  Změnou zákona o odpadech č. 229/2014 se zavádí povinné třídění biologicky rozložitelného komunálního odpadu od roku 2015. Město Jihlava má třídění biologicky rozložitelného odpadu již upraveno odpovídajícím způsobem Obecně závaznou vyhláškou č. 3/2014.  V rámci systému odpadového hospodářství je na území města podporováno domácí kompostování a jsou zavedeny 3 možné způsoby odděleného sběru biologicky rozložitelného odpadu (BRO). Vytříděný a sebraný odpad je svážen na městskou kompostárnu provozovanou firmou Služby města Jihlavy, s.r.o. Občané jsou ke sběru využitelných složek komunálního odpadu motivováni vyhlášeným „Programem zodpovědného nakládání s odpady na rok 2014“. Cílem „Programu“ v oblasti BRO je snížit jeho množství ukládané na skládky.  Současná evidovaná produkce BRO v systému odpadového hospodářství města představuje 355 t/rok a od roku 2010 je vyrovnaná, pohybuje se v rozpětí 302 – 355 t/rok, tj. 6 - 7 kg na obyvatele a rok. 56


 Občanům v zástavbě rodinných domů město poskytuje od r. 2010 možnost koupě domácích kompostérů. Domácí kompostování je součástí prevence vzniku odpadů. Do současné doby (listopad 2014) bylo prodáno 876 ks kompostérů, z nich pak 590 ks občanům, 236 ks zahrádkářům a chatařům, 50 ks městským organizacím (MŠ, ZŠ, DD, ZOO).  V roce 2014 byl realizován pilotní projekt odděleného sběru a svozu BRO rostlinného původu ze zahrad a z domácností v rodinných domech v městských částech Pávov a Zborná. S ohledem na dosahované výsledky je ze strany pracovníků odboru ŽP doporučováno pokračovat ve svozu BRO z těchto městských částí i v r. 2015 a uvažovat o jeho rozšíření do dalších městských částí. Pilotní projekt odděleného sběru a svozu BRO byl realizován také v sídlištní zástavbě. Výsledky v sídlištní zástavbě nejsou příliš optimistické. Připravuje se ještě jeden pilotní projekt odděleného sběru BRO ve smíšené zástavbě do sběrných nádob o objemu 1100 litrů.  Ve městě je standardně organizován mobilní sběr a svoz objemných odpadů včetně biologicky rozložitelných, a to min.1x do roka. Mobilním sběrem je ročně získáváno 26 – 50 t BRO. Sběr BRO byl v r. 2012 zaveden také na sběrných dvorech. Takto soustředěné BRO představuje dalších 100 – 160 t/rok.  Odděleně shromážděný BRO je zpracováván na kompostárně provozované Službami města Jihlavy, s.r.o. Využívané BRO v posledním období zaznamenává nárůst. Na kompostárně je zpracováváno okolo 2500 t/rok (r. 2012, 2013) a za leden až listopad 2014 to je již více než 3000 t. Z toho přibližně polovina připadá na Správu městských lesů Jihlava, s.r.o., zajišťující údržbu veřejné zeleně ve městě. Odbytu kompostu je zajištěn.

57


5.6

Živnostenský odpad

Živnostenský odpad jako takový není jednou z popisovaných skupin odpadů, ale z důvodu významnosti tématu byl zařazen do přehledu. Původci odpadů, kteří produkují odpad podobný komunálnímu, mohou již dnes v souladu se zákonem o odpadech využít systému nakládání s komunálním odpadem, zavedeného obcí. V takovém případě musí být uzavřena písemná smlouva původce s obcí, která mimo jiné musí obsahovat sjednanou cenu. Jedná se především o živnostenský odpad, který je původem z obcí a je svými vlastnostmi podobný komunálnímu odpadu. Je to odpad z nevýrobní činnosti právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání, který může činit 30-50 % celkové produkce komunálních a jim podobných odpadů vznikajících na území obce. Město Jihlava zvažuje přímé zapojení podnikatelských subjektů do systému odpadového hospodářství města.. Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání jako původci odpadů, mohou k nakládání s odpady včetně odpadů podobných komunálnímu využívat služeb svozových firem působících v této oblasti. Původci odpadů mohou rovněž uzavřít smlouvu se Službami města Jihlavy, s.r.o., které většinu služeb spojených s nakládáním s odpady vykonávají pro samotné město Jihlava. Služby města Jihlavy, s.r.o zohledňují při uzavírání smlouvy individuální podmínky drobných živnostníků např. nastavením optimální frekvence svozu nebo nastavením pytlového sběru využitelných složek odpadu. V následujících tabulkách jsou uvedeny počty provozoven případně živností, vztahujících se k právnickým osobám a fyzickým osobám s oprávněním k podnikání na území města Jihlavy. Jedná se především o subjekty podnikající podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání a dále také o subjekty, které na území města vykonávají činnosti podle jiných právních předpisů. Celkově bylo zaznamenáno 5206 provozoven právnických a fyzických osob, podnikajících podle živnostenského zákona a dalších 476 pracovišť subjektů, vykonávajících činnost podle jiných právních předpisů. Provozovny jsou sledovány podle předmětu podnikání (živnosti) s členěním na živnosti převážně s průmyslovou činností, ostatní řemeslné činnosti, činnosti služeb s vyšší produkcí komunálního odpadu a činnosti služeb s minimální produkcí komunálního odpadu. Podle provedeného rozdělení předmětu podnikání bylo do provozoven s průmyslovou činností zařazeno 367 právnických osob a 158 fyzických osob jako jejich majitelů, celkem tedy 525 provozoven. Jedná se o skupinu provozoven, kde je produkován ve větším rozsahu také výrobní odpad a dá se předpokládat, že provozovatelé budou mít zájem na komplexním zajištění služby svozovou firmou. Provozovatelé nebudou projevovat zájem o napojení se na systém odpadového hospodářství města.

58


Tabulka 34: Počet provozoven (živností) na území města Jihlavy podle předmětu podnikání k 31.10.2014 Název předmětu podnikání

Počet fyzických osob

Počet právnických osob

23 6 1 53 3 16 22

5 4 31 1 29 12 64 3 28 45 1 4 64

1

23

-

3

Převážně průmyslové činnosti Galvanizérství, smaltérství Izolatérství Klempířství a oprava karoserií Mlékárenství Obráběčství Opravy dopravních prostředků a pracovních strojů Opravy silničních vozidel Pivovarnictví a sladovnictví Podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady Provádění staveb, jejich změn a odstraňování Slévárenství, modelářství Výroba a zpracování paliv a maziv a distribuce pohonných hmot Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení Výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických směsí a prodej chemických látek a chemických směsí klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, nepodléhající licenci realizované ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kW Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschování, znehodnocování a ničení zbraní a přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání střeliva Zámečnictví, nástrojářství Zpracování gumárenských směsí Zpracování kamene Souhrn

2

1

29 1 1 158

45 1 3 367

Ostatní řemeslné činnosti Broušení a leptání skla Cukrářství a pekařství Pokrývačství, tesařství Řeznictví a uzenářství Truhlářství, podlahářství Vodoinstalatérství, topenářství Výroba a opravy hudebních nástrojů Výroba a opravy sériově zhotovovaných měkkých bandáží

7 21 5 10 41 9 1 -

2 31 3 14 19 11 1 1

59


Souhrn Činnosti služeb s vyšší produkcí KO Holičství, kadeřnictví Hostinská činnost Kosmetické služby Malířství, lakýrnictví a natěračství Masérské, rekondiční a regenerační služby Obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy Péče o dítě do tří let věku v denním režimu Pedikúra, manikúra Prodej chemických látek a chemických směsí klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin Provádění veřejných dražeb – dobrovolných Provozování krematoria Provozování pohřební služby Provozování solárií Souhrn Činnosti služeb s minimální produkcí KO Čištění a praní textilu a oděvů Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence Činnosti, při kterých je porušována integrita kůže Distribuce pohonných hmot Geologické práce Hodinářství Kominictví Kovářství, podkovářství Montáž, opravy a rekonstrukce chladicích zařízení a tepelných čerpadel Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení Montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny Montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny Montáž, opravy, revize a zkoušky zdvihacích zařízení Nákup a prodej kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty Oceňování majetku pro věci movité, nemovitý a nehmotný majetek Oční optika

60

94

82

106 213 60 2 56 4 6 57 2

4 186 4 1 10 2 1 2 12

215 4 16 741

165 4 1 2 8 402

39

3 37

5 4 5 -

2 2 4 3 1 3 2

12 8

28 14

-

2

2

1 -

9

4

9

3


Opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, znehodnocování zbraní a nákup, prodej, přeprava střeliva Ostraha majetku osob Poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb Projektová činnost ve výstavbě Provádění trhacích prací Provozování autoškoly Provozování cestovní kanceláře Přeprava, nákup, prodej, půjčování a uschovávání zbraní a střeliva Psychologické poradenství a diagnostika Restaurování děl z oboru výtvarného umění Revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení v provozu Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 t Silniční motorová doprava – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče Služby soukromých detektivů Technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany Výkon zeměměřičských činností Zednictví Zlatnictví a klenotnictví Souhrn Celkem Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona

2

-

1 76 1

7 81 6

8 29 12 4 1

15 8 35 1 5 8 2

2 1 -

1 2

17

61

-

2

1 6 1 8 263 1256 1336

5 3 8 4 6 369 1220 1394


61


Tabulka 35 : Počet subjektů na území města Jihlavy vykonávajících činnost podle jiných právních předpisů k 31. 10. 2014 Název činnosti (povolání)

Počet subjektů

Lékařská péče Veterinářská péče Advokacie Daňové poradenství Auditorství Znalectví Tlumočení Sociální služby Zprostředkování zaměstnání Bankovnictví Zemědělská činnost Technická kontrola (STK) Celkem

208 13 61 25 6 60 19 23 61 FO /21 PO -

Počet pracovišť (ordinací, kanceláří, provozoven, poboček) 222 13 55 25 6 60 19 45 9 18 4 476


Ostatních řemeslných živností je na území města evidováno na 176, z toho 82 je provozovaných právnickými osobami a 94 fyzickými osobami. Jedná se většinou o živnosti, které mají určité druhy specifických odpadů a komunální odpad ve větším rozsahu neprodukují. O napojení na systém odpadového hospodářství města většinou neprojeví zájem. Další skupinou jsou činnosti služeb občanům, při kterých se produkuje převážně komunální odpad, a to ve větší míře, než je obvyklé v domácnostech (na jednoho člena domácnosti). Takovýchto provozoven je 1143, z toho je 402 provozovaných právnickými osobami a 741 fyzickými osobami. Dá se předpokládat, že naopak většinou z jejich strany bude zájem napojit se na systém odpadového hospodářství města. Čtvrtou velkou skupinu tvoří živnosti, které produkují minimální množství komunálního odpadu a v současné době pravděpodobně nemají zajištěno správné nakládání s komunálním odpadem. Využitelné složky ukládají do sběrných nádob na papír, plasty, sklo, přistavených pro občany v rámci systému odpadového hospodářství města a směsný komunální odpad ukládají do nádoby majitele objektu, kterým mohou být i v některých případech samotní živnostníci. V tomto případě by mělo být v jejich zájmu napojit se na systém města za určitý paušální poplatek (jednotně stanovenou cenu). Z informací obsažených v Živnostenském rejstříku vyplývá, že soubor dalších volných živností vykazuje 1394 živností u právnických osob a 1336 živností u fyzických osob. Jedná se o živnosti „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. Lze odhadovat, že tyto živnosti náleží převážně do čtvrté skupiny, tzn. že produkují minimální množství komunálního odpadu. Sem také může být zařazena většina subjektů vykonávajících činnost podle jiných právních předpisů, než je živnostenský zákon. Soustředěné informace umožňují souhrnný pohled na šíři dané problematiky, avšak nevypovídají ještě o skutečném stavu provozovaných živností. Jde především o to, že 62


 zpracovaná data neumožňují analyzovat celý soubor volných živností z hlediska předmětu podnikání, který představuje na 2730 subjektů,  v každé evidované provozovně může být provozován větší počet živností,  soubor evidovaných provozoven nemusí vystihovat aktuální stav provozu, v souboru mohou být obsažena také nenahlášená ukončení provozu,  soubor provozoven nevypovídá nic o rozsahu podnikání, neuvádí např. počet zaměstnanců provozovny, výměru obchodní plochy, počet návštěvníků apod. Odstranění uvedených nedostatků lze provádět až v průběhu skutečné realizace záměru napojení podnikatelských subjektů na systém odpadového hospodářství města, a to na základě ohlášení zájemců o takové napojení nebo terénním šetřením. Závěr:  Původci odpadů, kteří produkují odpad podobný komunálnímu, mohou již dnes v souladu se zákonem o odpadech využít systému nakládání s komunálním odpadem, zavedeného obcí. Město Jihlava zvažuje přímém zapojení podnikatelských subjektů do systému odpadového hospodářství města. Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, jako původci odpadů, mohou k nakládání s odpady včetně odpadů podobných komunálnímu využívat služeb svozových firem působících v této oblasti.  Obecní živnostenský úřad v Jihlavě poskytl pro účely této studie statistiku počtu provozoven na území města Jihlavy evidovaných v Živnostenském rejstříku. Bylo zaznamenáno 5206 živnostenských provozoven působících na území města, z toho 2614 právnických osob a 2592 fyzických osob, podnikajících podle živnostenského zákona a dalších 476 pracovišť subjektů, vykonávajících činnost podle jiných právních předpisů.  Soustředěné informace umožňují souhrnný pohled na šíři dané problematiky, avšak nevypovídají ještě o skutečném stavu provozovaných živností. Jde především o to, že neumožňují analyzovat celý soubor volných živností z hlediska předmětu podnikání, v jedné provozovně může být provozováno více živností, u některých provozoven nemusí být nahlášeno ukončení provozu a také data nevypovídají nic o rozsahu podnikání (o počtu zaměstnanců, o výměře provozovny, o počtu návštěvníků apod.).  Odstranění uvedených nedostatků lze provádět až v průběhu skutečné realizace záměru napojení podnikatelských subjektů na systém odpadového hospodářství města, a to na základě ohlášení zájemců o takové napojení nebo terénním šetřením.

63


5.7

Nebezpečné odpady

Produkce nebezpečných odpadů uvedená v následující tabulce zahrnuje nebezpečné složky komunálních odpadů skupiny 20 a také ostatní nebezpečné odpady jiných skupin, které jsou sbírány v rámci systému města. Tabulka 36.: Vývoj produkce nebezpečných odpadů Nebezpečné odpady celkem Produkce v t Měrná produkce v kg/obyvatel a rok

2009

2010

35,046

38,986

0,68

0,78

2011

2012

28,939 38,7705 0,57

0,77

2013 30,664 0,61

Zdroj: Magistrát města Jihlava

Množství nebezpečných odpadů v přepočtu na roční produkci 1 obyvatele je opět výrazně pod průměrnou úrovní v rámci ČR, kde se produkce nebezpečných odpadů pohybuje na hodnotách kolem 1 kg/obyvatel/rok. K výraznému snížení těchto odpadů došlo po odklonění elektrospotřebičů do systému zpětného odběru. Na produkci se v největší míře podílí staré barvy včetně obalů a motorové oleje, kapalné odpady a chemikálie vůbec tvoří významně nadprůměrnou položku (např. rozpouštědla). Nebezpečné odpady mohou občané odevzdávat ve sběrném dvoře a také v rámci mobilního svozu organizovaného zpravidla 2x ročně dle předem daného harmonogramu. Nebezpečné odpady ze sortimentu komunálních odpadů jsou přijímány od obyvatel zdarma bez prokazování příslušnosti. Nakládání se stavebními odpady obsahujícími nebezpečné složky si zajišťují občané na vlastní náklady. Obecně výrazné snížení produkce nebezpečných odpadů zajistil zpětný odběr elektrozařízení. Město Jihlava sbírá elektrozařízení v režimu zpětného odběru již déle, než je sledované období, a z toho důvodu se na snížení produkce města tato skutečnost neprojevuje. Všechna elektrozařízení mohou obyvatelé odevzdávat na sběrných dvorech a drobná elektrozařízení do červených stacionárních kontejnerů kolektivního systému Asekol rozmístěných na území města městě.

64


Mapa č. 5: zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady v okolí města Jihlava

Závěr:  Produkce nebezpečných odpadů je ve sledovaném období na nižší úrovni, než je v rámci ČR obvyklá  Město má stanoven funkční způsob sběru nebezpečných odpadů prostřednictvím sběrných dvorů a mobilním svozem  Město má zajištěno bezpečné nakládání s nebezpečnými odpady

65


6.Ekonomická analýza odpadového hospodářství města Jednou ze zásad evropského odpadového hospodářství je zásada „znečišťovatel platí“. To znamená, že náklady na nakládání s odpadem z obcí by měli hradit prvotní původci, tj. občané a podnikatelé napojení na systém města. Takto koncipované hospodaření s odpady mají města např. v Rakousku nebo v Německu. V ČR část nákladů hradí města ze svých rozpočtů. Úhrada nákladů systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů na území města může být realizována třemi způsoby:  Místní poplatek dle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích  Poplatek za komunální odpad dle zákona 185/2001 Sb. o odpadech  Cena stanovená na základě smluvního ujednání Statutární město Jihlava využívá formu místního poplatku. V následující části jsou hodnoceny náklady odpadového hospodářství Města a příjmy realizované pro jejich pokrytí.

6.1 Náklady odpadového hospodářství Náklady vycházejí z obsluhy systému odpadového hospodářství města ukotvené ve smlouvě se svozovou společností. Tabulka 37 Celkové náklady OH města Jihlavu Náklady Kč/rok Činnost 2012 2013 Náklady směsného KO

26 856 342

28 413 374

Svoz tříděných odpadů

3 423 806

3 533 562

Náklady na NO Náklady na OO Svoz odpadkových košů Náklady BRKO Náklady zeleň Náklady úklid Náklady černé skládky Náklady celkem

551 128 3 826 573

281 805 2 821 680

1 514 670

1 273 868

20 835 221 712 13 242 580 180 427 49 838 073

28 143 247 864 4 935 603 224 542 41 760 441

Zdroj: Dotazníky EKO-KOM

Z tabulky vyplývá, že z hlediska nákladů města největší podíl celkových nákladů připadá na směsný komunální odpad 68% v roce 2013. Dalšími finančně významnými položkami jsou Svoz tříděných odpadů 8%. Náklad na objemný odpad a náklady na úklid veřejných prostranství 12%. Náklady na černé skládky i náklady na nebezpečné odpady se podílí na celkových nákladech pouze 1%.

66


Porovnání jednotkových nákladů statutárního města Jihlavy s městy obdobné velikosti a průměrem v kraji Vysočina je uveden v následující Tabulce. Tabulka 38 Srovnání vybraných nákladů na obyvatele s průměrnými náklady obcí velikosti 20 000– 100 000 obyvatel a v rámci Kraje Vysočina za rok 2013 Činnost Náklady v Kč/obyvatel/rok Jihlava Města velikosti 20-100 Vysočina tis. 492 561 486 Náklady směsného KO Náklady na tříděné odpady

70

127

137

Náklady na objemný odpad

56

38

60

Svoz odpad. košů Úklid veřejných prostranství

25

21

34

97

36

63

Bioodpady

0,6

26

26

Náklady celkem

824

924

847

Zdroj: Dotazníky EKO-KOM a.s. *jednotkové náklady porovnávaných skupin měst o obcí jsou vždy vztaženy k městům a obcím, které danou položku evidovali. Z tohoto důvodu nelze sčítat jednotlivé položky a porovnávat je s celkovými náklady.

Při porovnání jednotkových nákladů vztažených na obyvatele je nutno brát v potaz množství odpadu, které jednotlivými toky odpadu prochází. Při porovnání jednotkových nákladů vztažených na občana dosahuje město nadprůměrných jednotkových nákladů ve srovnání s městy obdobné velikosti v následujících položkách. Nakládání s SKO o 14%, objemným odpadem o 47% svoz odpadových košů o 19% a 270% vyšších jednotkových nákladů v položce úklid veřejných prostranství. U této položky je však vhodné specifikovat jaké náklady jsou započítávány. Naopak velmi nízké jednotkové náklady vykazuje položka náklady na tříděný sběr využitelných odpadů a to o 45% nižší než je průměrná hodnota dosahovaná ve městech obdobné velikosti. Celkové jednotkové náklady na odpadové hospodářství města jsou v porovnání s celkovými náklady měst obdobné velikosti o 10% nižší. Tabulka 39 Srovnání nákladů na tunu obsloužené komodity (2013) Činnost Náklady v Kč/tuna Jihlava Města velikosti 20-100 tis. 3 276 2 639 Sběr, svoz, odstranění směsného KO

Vysočina 2 510

Zdroj: Dotazníky EKO-KOM a.s.

67


Průměrné jednotkové náklady za nakládání s SKO je o 24% vyšší než jsou průměrné náklady ve městech obdobné velikosti. Jednou z příčin vyšších nákladů je nižší produkce SKO než je průměr srovnávané skupiny obcí. Ve srovnání města s Krajem Vysočina činí tento rozdíl více než 30%. Tyto náklady jsou složeny jak z nákladů na sběr a svoz SKO, tak také z nákladu za jeho využití či odstranění. V následující tabulce je uvedeno porovnání průměrných cen za skládkování SKO včetně DPH města Jihlavy, měst obdobné velikosti a Kraje Vysočina v lokalitách, které mají skládku na svém katastrálním území. Tabulka 40 Průměrná cena skládkování SKO v obcích na jejímž katastru se nachází skládka. Činnost Náklady v Kč/tuna včetně DPH Jihlava Města velikosti 20-100 tis. Vysočina 690 979 832 Cena skládky Jihlava má ve srovnání s městy obdobné velikosti, na jejichž katastru leží skládka, cenu skládky včetně DPH o 30% nižší. Ve srovnání s průměrnou cenou za skládkování odpadu v obcích kraje Vysočin, na jejichž katastru se nachází skládka, je průměrná cena skládky ve městě nižší o 18%. Lze tedy konstatovat, že cena skládkování je pro město Jihlava velmi příznivá. Pokud bychom chtěli získat představu o nákladech za zajištění sběru a svozu SKO, je nutno odečíst od průměrné ceny nakládání s SKO náklady za skládkování. Následující tabulka uvádí toto srovnání. Tabulka 41 Srovnání nákladů na tunu obsloužené komodity (2013) Náklady v Kč/tuna Činnost Jihlava Města velikosti 20-100 tis.

Vysočina

Sběr, svoz, odstranění směsného KO

3276

2639

2510

Cena skládky

690

979

832

Průměrné náklady na zajištění sběru a svozu SKO

2586

1660

1678

Z výše uvedeného srovnání vyplývá, že průměrné jednotkové náklady na zajištění sběru a svoz SKO jsou ve městě Jihlava v průměru o 54% vyšší, než jsou průměrné náklady ve městech obdobné velikosti. Ve srovnání s průměrnými náklady Kraje Vysočina je tento rozdíl srovnatelný. V teoretickém případě, kdyby mělo město průměrné jednotkové náklady za nakládání s SKO jako města obdobné velikosti, ročně by činila úspora téměř 7 mil. Kč. Porovnání jednotkových nákladů v nakládání s tříděným sběrem využitelných složek komunálních odpadů primárně tedy papíru, plastu a skla je uvedeno v následující tabulce.

68


Tabulka 42 Srovnání nákladů na tunu obsloužené vytříděné komodity (papír, plast, sklo) (2013) Činnost Náklady v Kč/tuna Jihlava Města velikosti 20-100 tis. Vysočina 1 951,5 4 247 3 801 Sběr, svoz, předání na úpravu tříděných odpadů Zdroj: Dotazníky EKO-KOM a.s.

Při porovnání jednotkových nákladů města s průměrnými náklady měst obdobné velikosti i průměrnými jednotkovými náklady měst a obcí Kraje Vysočina jsou náklady města poloviční. V teoretickém případě, kdybychom výše uvedenou úsporu přepočetly na celkové náklady s tříděným sběrem , činí teoretická úspora cca 2 mil Kč/rok. Je však nutno podotknou, že výše celkových nákladů na tříděný sběr závisí na průměrných jednotkových nákladech při nakládání s jednotlivými komoditami, které jsou ovlivněny jak nastavením systému tak jeho výkonem. Detailní porovnání jednotkových nákladů s ohledem na sledované parametry systému tříděného sběru v hlavních komoditách je patrný z následující tabulky.

69


Tabulka 43 Porovnání základních ukazatelů pro tříděné využitelné odpady v roce 2013 Města Ukazatel Jednotka Město Vysočina velikosti Jihlava 20-100 tis.

Papír Sebrané množství celkem Z toho množství z nádob Podíl nádobového sběru Počet obyvatel na nádobu Efektivita sběru Náklady sběru Plast Sebrané množství Počet obyvatel na nádobu Efektivita sběru Náklady sběru Sklo Sebrané množství Počet obyvatel na nádobu Efektivita sběru Náklady sběru

kg/obyv./rok kg/obyv./rok % Počet kg/m3 Kč/t Kč/obyv./rok kg/obyv./rok Počet kg/m3 Kč/t Kč/obyv./rok kg/obyv./rok Počet kg/m3 Kč/t Kč/obyv./rok

26,7

23,4

16,5

17,6

12,6

12,4

66%

54%

75%

162

161

122

1 710 30,2

42,9

35,7

36,8

4131 47,8

3 234 43,3

8,1

8,5

12,5

149

148

81

16,4

17,4

17,6

4 376 34,2

7 579 55,6

6 556 71,4

9,9

9,4

12,3

189

235

133

129,9

536 5,3

91,1

124,9

2 282 18,8

1 616 18,5


Závěr Vyhodnocení komodity papír Celková výtěžnost je ve srovnání s městy obdobné velikosti o 15% větší. Pozitivně lze hodnotit také skutečnost, že poměr sběru papíru prostřednictvím nádob je ve srovnání s městy obdobné velikosti vyšší, tedy je tento systém v případě propadu cen druhotných surovin a eventuálním omezení výkupu stabilnější. Hustota sběrné sítě, tedy průměrný počet obyvatel připadající na průměrné sběrné hnízdo je srovnatelný s městy obdobné velikosti. Efektivita využití sběrné sítě, tj. průměrné množství vytříděného papíru připadající na 1 m3 obsloužené nádoby je o 20% lepší než dosahují města obdobné velikosti. Průměrné jednotkové náklady na vytříděnou tunu plastu prostřednictvím nádob jsou ve srovnání s městy obdobné velikosti o 59% nižší.

70


Vyhodnocení komodity plast Celková výtěžnost je ve srovnání s městy obdobné velikosti pouze o 5% nižší. Hustota sběrné sítě, tedy průměrný počet obyvatel připadající na průměrné sběrné hnízdo je srovnatelný s městy obdobné velikosti. Efektivita využití sběrné sítě, tj. průměrné množství vytříděného plastu připadající na 1 m3 obsloužené nádoby je o 6% nižší než dosahují města obdobné velikosti. Průměrné jednotkové náklady na vytříděnou tunu plastu prostřednictvím nádob jsou ve srovnání s městy obdobné velikosti o 42% nižší. Vyhodnocení komodity sklo Celková výtěžnost je ve srovnání s městy obdobné velikosti o 5% vyšší. Hustota sběrné sítě, tedy průměrný počet obyvatel připadající na průměrné sběrné hnízdo je o 20 procent hustší tedy připadá o 20% méně obyvatel na jeden průměrný kontejner na sběr skla, než je ve městech obdobné velikosti. Efektivita využití sběrné sítě, tj. průměrné množství vytříděného skla připadající na 1 m3 obsloužené nádoby, je o 43% vyšší než dosahují města obdobné velikosti. Tedy nádoby jsou vysypávány při vyšším zaplnění než je tomu u měst obdobné velikosti. Průměrné jednotkové náklady na vytříděnou tunu skla prostřednictvím nádob ve městě jsou ve srovnání s městy obdobné velikosti o 77% nižší.

71


6.2

Příjmy odpadového hospodářství

Tabulka 44 Příjmy do odpadového hospodářství města Jihlavy Zdroj příjmu Příjmy (Kč/rok) 2012 2013 31 384 602 Příjmy od občanů 23 569 795 5 151 573 5 361 850 Příjmy od EKO-KOM a.s. 452 800 Příjmy od rekreantů 277 544 594 064 Příjmy od ostatních systémů 481 229 Příjmy od zapojených podnikatelů 0 0 Zisk z prodeje druhotných surovin 0 0 Celkem 29 480 141 37 793 316 Zdroj: Dotazníky EKO-KOM a.s.

Z hlediska celkových příjmů na krytí nákladů odpadového hospodářství města je nejvýznamnější místní poplatek a příjem od AOS EKO-KOM, které tvoří cca 97% příjmů. Příjmy z místního poplatku meziročně vzrostly o 33% a příjmy z odměn AOS EKO-KOM vzrostly o 4%. Meziročně vzrostl celkový příjem města o 28%. Porovnání průměrných příjmů vztažených na jednoho občana je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 45 Srovnání příjmů na obyvatele s průměrnými příjmy v rámci obcí velikosti 20 000 – 100 000 obyvatel a v rámci Kraje Vysočina za rok 2013 Činnost Příjmy v Kč/obyvatel/rok Jihlava Příjmy od občanů Příjmy ostatní původci Příjmy od EKO-KOM Příjmy od rekreantů Příjmy z prodeje druhot. surovin Příjmy od kolektivních systémů Celkem

620 0 106 8,9 0 11,7 747

Města velikosti 20-100 tis. 484 10,4 90 6,4 18 4,8 614

Kraj Vysočina 490 17 118 24,2 21 10,8 681


72


Příjem od občanů vybíraný formou místního poplatku se podílel v roce 2012 na krytí celkových nákladů z 47%. Díky zvýšení místního poplatku na 680 Kč/obyvatele a zároveň snížení celkových nákladů města o více než 8 mil. Kč v roce 2013 představoval tento poměr 75%. Ve městech porovnávané velikostní skupiny dosahoval v roce 2013 poměr příjmu od obyvatel a celkových nákladů 52%. Závěr  Příjem od občanů vybíraný formou místního poplatku v roce 2013 hradil 75% nákladů, což je výrazně nad průměrem měst obdobné velikosti.

6.3

Bilance příjmů a výdajů odpadového hospodářství

Tabulka 46 Porovnání příjmů a výdajů OH města Jihlavy, velikostní skupiny měst a Kraje Vysočina Kč/obyvatele a rok 2013 Položky Kraj Jihlava Města velikosti 20-100 tis. Vysočina 824 924 847 Náklady OH celkem Příjmy OH celkem

747

614

681

Podíl obce Podíl obce na celkových nákladech

77

310

166

9%

34%

20% Zdroj: Dotazníky EKO-KOM a.s.

Při porovnání příjmů a nákladů v roce 2013 pokrývalo město Jihlava z výše uvedených příjmů 91% nákladů na odpadové hospodářství města. Tento poměr byl u měst obdobné velikosti pouze 66% a u města a obcí Vysočiny 80%. Z tohoto pohledu lze hodnotit nastavený systém financování jako velmi efektivní. Ideální stav je však zajistit 100% krytí nákladů odpadového hospodářství z příjmů bez nutnosti dotovat jej z rozpočtu města.

Závěr  Město Jihlava pokrývalo v roce 2013 91% nákladů na odpadové hospodářství města z příjmů což je nad republikovým průměrem.  Z hlediska bilance příjmů a výdajů lze hodnotit nastavený systém financování jako velmi efektivní.

73


7.

Shrnutí analytické části

Právní rámec nakládání s odpady na území města 

Město má daný právní rámec pro způsob nakládání s odpady na svém území. Vyhláška, kterou se stanovuje systém nakládání s odpady, je aktuální a zahrnuje v sobě i platnou právní úpravu zákona o odpadech. Vyhláška stanovující poplatek za provoz systému nakládání s odpady se snaží reflektovat zodpovědný přístup obyvatel k třídění odpadů.

Management odpadového hospodářství      

Město má uzavřené veškeré smluvní vztahy potřebné pro zabezpečení provozu systému nakládání s odpady Město zatím neumožňuje podnikatelským subjektům zapojení do svého systému nakládání s odpady. Podnikatelé si zajišťují smluvně se svozovou firmou dle vlastního výběru. Město má organizaci odpadového hospodářství začleněnou do organizačního řádu města, v rámci samosprávních činností se problematikou odpadů zabývají na plný pracovní úvazek 3 pracovníci Město má aktualizovaný Plán odpadového hospodářství, který splňuje jeho potřeby Město komunikuje s obyvateli celoročně především prostřednictvím velmi dobře zpracovaných webových stránek s problematikou odpadů Město má vytvořený motivační Program s cílem snížení množství směsných komunálních odpadů a zvýšení míry tříděného sběru.

Produkce odpadů města Nejvýznamnější skupiny odpadů z hlediska množství jsou . Odpad Jednotky Směsný komunální odpad kg/obyvatele a rok kg/obyvatele a rok Využitelné složky komunálního odpadu (včetně kovů) kg/obyvatele a rok Objemný odpad kg/obyvatele a rok Biologicky rozložitelný odpad (odpad ze zahrad)

74

Rok 2013 171,52 60,66 23,19 7,02


Směsný komunální odpad (SKO) 

SKO tvoří více téměř 64% produkce KO.

 

Produkce SKO je na úrovni cca 80% produkce v rámci srovnatelných měst ČR SKO je odstraňován skládkováním.



Město má přehled o počtu svážených nádob a systémem platby za službu je motivováno ke snižování jejich počtu a četnosti vývozu a tím úměrně ke snižování množství produkovaného SKO. Průměrné jednotkové náklady na sesbíranou tunu SKO jsou o 24% vyšší, než jsou průměrné náklady ve městech obdobné velikosti. Jednou z příčin vyšších nákladů je nižší produkce SKO než je průměr srovnatelné velikostní skupiny měst a cena kalkulovaná na výsyp nádoby. Tento způsob kalkulace neumožňuje zohlednit aktuálně ukládané množství odpadu na skládku.





Jihlava má ve srovnání s městy obdobné velikosti, na jejichž katastru leží skládka, cenu skládky včetně DPH o 30% nižší.

Materiálově využitelné složky komunálního odpadu 

Statutární město Jihlava je součástí Kraje Vysočina, kde celková výtěžnost tříděných složek komunálních odpadů – papír, plast, sklo a nápojový karton dosahuje v porovnání s celorepublikovým průměrem spíše nadprůměrných hodnot.



Hustota sběrné sítě kontejnerů je srovnatelná (papír, plast) či hustější (skol) než u měst ČR obdobné velikosti.



Vytříděné množství na jednoho obyvatele je vyšší (papír, sklo, nápojový karton) a u komodity plast mírně pod průměrem (-5%) ve srovnání s městy ČR obdobné velikosti.



Pozitivně lze hodnotit také skutečnost, že poměr sběru papíru prostřednictvím nádob je ve srovnání s městy obdobné velikosti vyšší, tedy je tento systém v případě propadu cen druhotných surovin a eventuálním omezení výkupu stabilnější.



Efektivita využití sběrných nádob je nadprůměrná u komodity papír, sklo a mírně podprůměrná (-6%) ve srovnání s městy ČR obdobné velikosti.



Celkově lze hodnotit systém tříděného sběru ve městě jako velmi dobře nastavený s nadprůměrnou výkonností ve srovnání s městy obdobné velikosti.

Náklady tříděného sběru 

Průměrné jednotkové náklady na vytříděnou tunu papíru prostřednictvím nádob jsou ve srovnání s městy obdobné velikosti o 59% nižší.



Průměrné jednotkové náklady na vytříděnou tunu plastu prostřednictvím nádob jsou ve srovnání s městy obdobné velikosti o 42% nižší. 75




Průměrné jednotkové náklady na vytříděnou tunu skla prostřednictvím nádob ve městě jsou ve srovnání s městy obdobné velikosti o 77% nižší.

Objemný odpad 

Produkce objemných odpadů tvoří méně než 10% celkové produkce KO.



Objemný odpad je celoročně sbírán ve všech 3 sběrných dvorech a min. 1 x ročně při mobilním svozu do velkoobjemových kontejnerů umístěných na stanovištích dle předem určeného harmonogramu.



Množství objemných odpadů, které je od jednotlivých obyvatel odebíráno, není žádným způsobem limitováno a sledováno.



Objemný odpad je dotřiďován na sběrných dvorech (dřevo, textil, kov) a nevyužitelná část je odstraňována na skládce Henčov.



Celková produkce objemných odpadů je podprůměrná ve srovnání s městy obdobné velikosti.

Biologicky rozložitelné komunální odpady 

V rámci systému odpadového hospodářství je na území města podporováno domácí kompostování a jsou zavedeny 3 možné způsoby odděleného sběru biologicky rozložitelného odpadu (BRO). Vytříděný a sebraný odpad je svážen na městskou kompostárnu provozovanou firmou Služby města Jihlavy, s.r.o. Občané jsou ke sběru využitelných složek komunálního odpadu motivováni vyhlášeným „Programem zodpovědného nakládání s odpady na rok 2014“. Cílem „Programu“ v oblasti BRO je snížit jeho množství ukládané na skládky.



Současná evidovaná produkce BRO v systému odpadového hospodářství města představuje 355 t/rok a od roku 2010 je vyrovnaná, pohybuje se v rozpětí 302 – 355 t/rok, tj. 6 - 7 kg na obyvatele a rok.



Občanům v zástavbě rodinných domů město poskytuje od r. 2010 možnost koupě domácích kompostérů. Domácí kompostování je součástí prevence vzniku odpadů. Do současné doby (listopad 2014) bylo prodáno 876 ks kompostérů, z nich pak 590 ks občanům, 236 ks zahrádkářům a chatařům, 50 ks městským organizacím (MŠ, ZŠ, DD, ZOO).



V roce 2014 byl realizován pilotní projekt odděleného sběru a svozu BRO rostlinného původu ze zahrad a z domácností v rodinných domech v městských částech Pávov a Zborná. S ohledem na dosahované výsledky je ze strany pracovníků odboru ŽP doporučováno pokračovat ve svozu BRO z těchto městských částí i v r. 2015 a uvažovat o jeho rozšíření do dalších městských částí. Pilotní projekt odděleného sběru a svozu BRO byl realizován také v sídlištní zástavbě. Výsledky v sídlištní zástavbě

76


nejsou příliš optimistické. Připravuje se ještě jeden pilotní projekt odděleného sběru BRO ve smíšené zástavbě do sběrných nádob o objemu 1100 litrů. 

Ve městě je standardně organizován mobilní sběr a svoz objemných odpadů včetně biologicky rozložitelných, a to min.1x do roka. Mobilním sběrem je ročně získáváno 26 – 50 t BRO. Sběr BRO byl v r. 2012 zaveden také na sběrných dvorech. Takto soustředěné BRO představuje dalších 100 – 160 t/rok.



Odděleně shromážděný BRO je zpracováván na kompostárně provozované Službami města Jihlavy, s.r.o. Využívané BRO v posledním období zaznamenává nárůst. Na kompostárně je zpracováváno okolo 2500 t/rok (r. 2012, 2013) a za leden až listopad 2014 to je již více než 3000 t. Z toho přibližně polovina připadá na Správu městských lesů Jihlava, s.r.o., zajišťující údržbu veřejné zeleně ve městě.



Odbytu kompostu z kompostárny je zajištěn.

Živnostenský odpad 

Původci odpadů, kteří produkují odpad podobný komunálnímu, mohou již dnes v souladu se zákonem o odpadech využít systému nakládání s komunálním odpadem, zavedeného obcí.



Město Jihlava zvažuje přímém zapojení podnikatelských subjektů do systému odpadového hospodářství města.



Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, jako původci odpadů, mohou k nakládání s odpady včetně odpadů podobných komunálnímu využívat služeb svozových firem působících v této oblasti.



Obecní živnostenský úřad v Jihlavě poskytl pro účely této studie statistiku počtu provozoven na území města Jihlavy evidovaných v Živnostenském rejstříku. Bylo zaznamenáno 5206 živnostenských provozoven působících na území města, - z toho 2614 právnických osob a - 2592 fyzických osob, podnikajících podle živnostenského zákona a dalších - 476 pracovišť subjektů, vykonávajících činnost podle jiných právních předpisů.



Soustředěné informace umožňují souhrnný pohled na šíři dané problematiky, avšak nevypovídají ještě o skutečném stavu provozovaných živností. Jde především o to, že neumožňují analyzovat celý soubor volných živností z hlediska předmětu podnikání, v jedné provozovně může být provozováno více živností, u některých provozoven nemusí být nahlášeno ukončení provozu a také data nevypovídají nic o rozsahu podnikání (o počtu zaměstnanců, o výměře provozovny, o počtu návštěvníků apod.).



Odstranění uvedených nedostatků lze provádět až v průběhu skutečné realizace záměru napojení podnikatelských subjektů na systém odpadového hospodářství města, a to na základě ohlášení zájemců o takové napojení nebo terénním šetřením.

77


Nebezpečné odpady 

Produkce nebezpečných odpadů je ve sledovaném období na nižší úrovni, než je v rámci ČR i měst obdobné velikosti obvyklé.



Město má stanoven funkční způsob sběru nebezpečných odpadů prostřednictvím sběrných dvorů a mobilním svozem.



Město má zajištěno bezpečné nakládání s nebezpečnými odpady.

Ekonomická analýza odpadového hospodářství města Náklady odpadového hospodářství 

Náklady vycházejí z obsluhy systému odpadového hospodářství města ukotvené ve smlouvě se svozovou společností.



Při porovnání jednotkových nákladů vztažených na občana dosahuje město nadprůměrných jednotkových nákladů ve srovnání s městy obdobné velikosti v položkách. - Nakládání s SKO o 14%, - objemným odpadem o 47% - svoz odpadových košů o 19%



Velmi nízké jednotkové náklady vykazuje položka náklady na tříděný sběr využitelných odpadů a to o 45% nižší než je průměrná hodnota dosahovaná ve městech obdobné velikosti.



Celkové jednotkové náklady na odpadové hospodářství města, přepočtené na občana jsou v porovnání s celkovými náklady měst obdobné velikosti o 10% nižší.

Při porovnání jednotkových nákladů vztažených na obyvatele je nutno brát v potaz množství odpadu, které jednotlivými toky odpadu prochází. 

Jihlava má ve srovnání s městy obdobné velikosti, na jejichž katastru leží skládka, cenu skládky včetně DPH o 30% nižší. Ve srovnání s průměrnou cenou za skládkování odpadu v obcích kraje Vysočin, na jejichž katastru se nachází skládka, je průměrná cena skládky ve městě nižší o 18%. Lze tedy konstatovat, že cena skládkování je pro město Jihlava velmi příznivá.



Průměrné jednotkové náklady na vytříděnou tunu ve všech hlavních tříděných komoditách (papír, plast, sklo) prostřednictvím nádob jsou ve srovnání s městy obdobné velikosti výrazně nižší.

78


Příjmy odpadového hospodářství 

Z hlediska celkových příjmů na krytí nákladů odpadového hospodářství města je nejvýznamnější místní poplatek a příjem od AOS EKO-KOM, které tvoří cca 97% příjmů.



Příjem od občanů vybíraný formou místního poplatku v roce 2013 hradil 75% nákladů, což je výrazně nad průměrem měst obdobné velikosti.

Bilance příjmů a výdajů odpadového hospodářství  

Město Jihlava pokrývalo v roce 2013 91% nákladů na odpadové hospodářství města z příjmů což je nad republikovým průměrem. Z hlediska bilance příjmů a výdajů lze hodnotit nastavený systém financování jako velmi efektivní.

79

Název díla Studie „Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky ve městě Jihlava“ - Návrhová část

OBJEDNATEL Statutární město Jihlava se sídlem: Masarykovo nám. 97/1, 586 01 Jihlava 1 IČ: 00286010 Tel.: 567 167 721 e-mail: [email protected],

ZHOTOVITEL EKO-KOM a.s. Se sídlem: Na Pankráci 1685/17 140 21 Praha 4 IČ: 25134701 Tel.: 00420 729 848 111 e-mail: [email protected]

Autorský kolektiv Ing. Petr Balner, Ph.D. Mgr. Jam Kořán Mgr. Martin Lochovský Ing. Zdena Kotoulová Ing. Jan Slavík, Ph.D. Mgr. Tomáš Urban RNDr. Martina Vrbová, Ph.D. Mgr. Renata Zákravská Ing. Iva Zeroniková



OBSAH 1. VÝCHODISKA PRO NÁVRHOVOU ČÁST.................................................................................................................. 6 1.1 STÁVAJÍCÍ A PŘIPRAVOVANÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA HOSPODAŘENÍ S ODPADY V OBCÍCH ................................................................................ 6 1.2 REGIONÁLNÍ ŘEŠENÍ KRAJE VYSOČINA ..................................................................................................................................... 10 2. PREVENCE VZNIKU ODPADU .................................................................................................................................. 12 3. NAKLÁDÁNÍ S JEDNOTLIVÝMI DRUHY ODPADŮ .............................................................................................. 13 3.1 VYUŽITELNÉ SLOŽKY KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ – PAPÍR, PLAST, SKLO, KOV ........................................................................................ 13 3.1.1 Východiska návrhové části ........................................................................................................................................... 13 3.1.2 Prognóza produkce ...................................................................................................................................................... 13 3.1.3 Sběrná síť ..................................................................................................................................................................... 15 3.1.4 Možnost zavedení pytlového sběru v některých městských částech města ................................................................. 20 3.1.4.1 Hlavní charakteristiky a principy pytlového sběru........................................................................................................ 21 3.1.4.2 Základní principy technického řešení pytlového sběru ................................................................................................. 21 3.1.4.3 Návrh opatření ............................................................................................................................................................. 25 3.1.5 Zařízení pro úpravu odpadů a výrobu obchodovatelných druhotných surovin............................................................. 27 3.1.6 Možnosti financování ................................................................................................................................................... 28 3.1.7 Doporučení ................................................................................................................................................................... 29 3.2 ODDĚLENĚ SBÍRANÉ ROSTLINNÉ BIOODPADY Z MĚSTA ................................................................................................................. 30 3.2.1 Východiska návrhové části ........................................................................................................................................... 30 3.2.2 Prognóza produkce ...................................................................................................................................................... 30 3.2.3 Nakládání s odděleně sbíranými rostlinnými bioodpady .............................................................................................. 31 3.2.4 Soustřeďování pomocí compostainerů (sběrných nádob s odvětráním) v domácnostech RD ...................................... 34 3.2.5 Soustřeďování pomocí nádob na veřejných prostranstvích .......................................................................................... 34 3.2.6 Soustřeďování pomocí sběrných dvorů ........................................................................................................................ 35 3.2.7 Nádoby určené na sběr bioodpadů .............................................................................................................................. 36 3.2.8 Možnosti financování ................................................................................................................................................... 38 3.2.9 Doporučení ................................................................................................................................................................... 38 3.3 ODDĚLENÝ SBĚR NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ................................................................................................................................ 39 3.3.1 Východiska návrhové části ........................................................................................................................................... 39 3.3.2 Prognóza produkce ...................................................................................................................................................... 39 3.3.3 Možnosti financování ................................................................................................................................................... 40 3.3.4 Doporučení ................................................................................................................................................................... 40 3.4 OBJEMNÝ ODPAD .............................................................................................................................................................. 41 3.4.1 Východiska návrhové části ........................................................................................................................................... 41 3.4.2 Prognóza produkce ...................................................................................................................................................... 41 3.4.3 Možnosti financování ................................................................................................................................................... 42 3.4.4 Doporučení ................................................................................................................................................................... 42 3.5 SMĚSNÝ KOMUNÁLNÍ ODPAD ................................................................................................................................................ 43 3.5.1 Východiska návrhové části ........................................................................................................................................... 43 3.5.2 Prognóza produkce ...................................................................................................................................................... 43 3.5.3 Možné způsoby nakládání s SKO .................................................................................................................................. 45 3.5.3.1 Výstavba 1 zařízení na přímé energetické využívání v Kraji Vysočina o kapacitě 100 – 150 kT SKO ............................ 45 3.5.3.2 Výstavba více zařízení na přímé energetické využívání v Kraji Vysočina o kapacitě 20 – 70 kT SKO ............................ 46 3.5.3.3 Výstavba 1 nebo více zařízení MBÚ v Kraji Vysočina.................................................................................................... 46 3.5.3.4 Odvoz SKO a jeho využití mimo Kraj Vysočina.............................................................................................................. 47 3.5.4 Odvoz SKO k energetickému využití mimo město Jihlavu ............................................................................................. 48 3.5.4.1 Možná řešení překládací stanice .................................................................................................................................. 48 3.5.4.2 Navrhované řešení ....................................................................................................................................................... 52 3.5.4.3 Doporučení ................................................................................................................................................................... 54 3.5.4.4 Možnosti financování ................................................................................................................................................... 54 4. ŽIVNOSTENSKÉ ODPADY ......................................................................................................................................... 55 4.1 ZAČLENĚNÍ ŽIVNOSTNÍKŮ DO SYSTÉMU MĚSTA .......................................................................................................................... 55 4.1.1 Pravidla pro využívání systému OH města ostatními původci ...................................................................................... 56

2


4.1.2 Identifikace původců odpadů podobných komunálnímu.............................................................................................. 56 4.1.3 Úhrada za využití systému města pro nakládání s KO.................................................................................................. 58 4.1.4 Návrh smluvního zajištění využití systému města ostatními původci ........................................................................... 60 4.1.5 Opatření k realizaci navrženého postupu ..................................................................................................................... 61 4.1.6 Podpora realizace navrženého postupu ....................................................................................................................... 62 4.2 STANDARDY PRODUKCE ODPADŮ PODOBNÝCH KOMUNÁLNÍM ODPADŮM ........................................................................................ 63 4.3 DOPOČET JEDNOTKOVÝCH NÁKLADŮ PRO JEDNOTLIVÉ TYPY PODNIKATELSKÝCH ČINNOSTÍ .................................................................... 65 4.4 DOPORUČENÍ ................................................................................................................................................................... 67 5. VYHODNOCENÍ ZPŮSOBŮ ZPOPLATNĚNÍ OBYVATEL ...................................................................................... 69 5.1 FUNKCE PLATEB ZA KOMUNÁLNÍ ODPAD .................................................................................................................................. 69 5.2 SOUČASNÝ STAV ................................................................................................................................................................ 70 5.3 PLÁNOVANÝ SYSTÉM Z POHLEDU MŽP ................................................................................................................................... 71 5.4 NÁKLADY SYSTÉMU NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍMI ODPADY VE MĚSTĚ JIHLAVA................................................................................... 71 5.5 POSOUZENÍ MOŽNÝCH VARIANT ZPOPLATNĚNÍ OBYVATEL ............................................................................................................ 72 5.5.1 Smluvní úhrada ............................................................................................................................................................ 72 5.5.2 Poplatek za komunální odpad ...................................................................................................................................... 72 5.5.3 Místní poplatek ............................................................................................................................................................ 76 5.6 DOPORUČENÍ ................................................................................................................................................................... 77 6. EKONOMIKA SYSTÉMU NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ............................................................................................... 78 6.1 MĚSTO VS. SLUŽBY MĚSTA JIHLAVY S.R.O. ............................................................................................................................... 78 6.2 MĚSTO VS. OBYVATELÉ ....................................................................................................................................................... 81 6.3 DOPORUČENÍ ................................................................................................................................................................... 83 7. ZAJIŠTĚNÍ SLUŽEB ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PRO MĚSTO .................................................................. 84 7.1 VÝCHOZÍ STAV .................................................................................................................................................................. 84 7.2 DOKUMENTY PRO ZPRACOVÁNÍ POSOUZENÍ ............................................................................................................................. 84 7.3 DEFINICE POJMŮ ............................................................................................................................................................... 85 7.4 VLASTNÍ POSOUZENÍ ........................................................................................................................................................... 86 7.4.1 Zákon o veřejných zakázkách ....................................................................................................................................... 86 7.4.2 Připravovaný nový zákon o zadávacích řízeních .......................................................................................................... 89 7.4.3 Výjimka pro in house zadávání dle předpisů Evropské unie ......................................................................................... 90 7.4.4 Rozhodovací praxe k in-house zadávání ...................................................................................................................... 91 7.4.4.1 Vybraná rozhodnutí ÚOHS ........................................................................................................................................... 91 7.4.4.2 Vybraná rozhodnutí SDEU ............................................................................................................................................ 93 7.4.5 Posouzení přípustnosti aplikace in-house výjimky na obchodní společnost SLUŽBY MĚSTA JIHLAVY s.r.o. ve vazbě na předložené podklady .................................................................................................................................................... 94 7.4.5.1 Stav v roce 2012 ........................................................................................................................................................... 96 7.4.5.2 Stav v roce 2013 ........................................................................................................................................................... 97 7.4.5.3 Stav v roce 2014 ........................................................................................................................................................... 98 7.4.6 Posouzení obchodní společnosti SLUŽBY MĚSTA JIHLAVY s.r.o. jako veřejného zadavatele dle § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………99 7.4.7 Posouzení přípustnosti aplikace in-house výjimky na obchodní společnost ASMJ s.r.o. ve vazbě na předložené podklady .................................................................................................................................................................... 101 7.4.8 Doporučení ................................................................................................................................................................. 102 8. INDIKÁTORY ............................................................................................................................................................. 104 9. SHRNUTÍ ..................................................................................................................................................................... 105

3


SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Prognóza množství vytříděného využitelného odpadu ze systému města (tis.t/rok) ........................... 14 Tabulka 2: Předpoklad nárůstu vytříděného množství využitelných KO (tis.t/rok) .............................................. 16 Tabulka 3: Podíl sběru jednotlivých komodit prostřednictvím veřejně dostupné sběrné sítě .............................. 16 Tabulka 4: Předpokládané množství využitelných odpadů sbíraných do nádob (tis.t/rok) ................................... 17 Tabulka 5: Potřeba roční kapacita sběrné sítě nádob k sesbírání vytříděného množství jednotlivých komodit v daném roce (m3/rok) ........................................................................................................................................... 17 Tabulka 6: Počet nádob a hustota sběrné sítě Varianta1. ...................................................................................... 17 Tabulka 7: Frekvence svozu Varianta1. (x/rok) ................................................................................................... 18 Tabulka 8: Frekvence svozu Varianta 2. (x/rok) ................................................................................................... 18 Tabulka 9: Počet nádob Varianta 2. (ks) ............................................................................................................... 18 Tabulka 10: Městské částí města Jihlavy .............................................................................................................. 20 Tabulka 11: Průměrné ceny druhotných surovin v roce 2014 (Kč/t) .................................................................... 27 Tabulka 12: Prognóza množství rostlinných bioodpadů ze systému města (tis. t/rok) .......................................... 31 Tabulka 13: Přehled parametrů nádob na sběr bioodpadu .................................................................................... 36 Tabulka 14: Prognóza vytříděného množství nebezpečného odpadu ze systému obce (t/rok) .............................. 39 Tabulka 15: Prognóza produkce objemného odpadu (tis.t/rok) ............................................................................ 42 Tabulka 16: Prognóza produkce SKO (tis. t/rok) .................................................................................................. 44 Tabulka 17: Spádová oblast a množství odpadu na překládací stanici .................................................................. 52 Tabulka 17: Srovnání nákladů skládka a odvoz odpadu k energetickému využití do SAKO Brno ...................... 53 Tabulka 19: Jednotkové ceny nakládání s jednotlivými skupinami odpadů pro živnostníky ................................ 60 Tabulka 20: Standardy produkce odpadů podobných komunálním odpadům ...................................................... 63 Tabulka 21: Dopočet jednotkových nákladů pro jednotlivé typy podnikatelských činností ................................. 65

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Ukázky domácího kompostování ......................................................................................................... 32 Obrázek 2 Ukázky kontejnerů na sběr bioodpadu ................................................................................................. 37 Obrázek 3 Schéma překládací stanice s lisováním do kontejneru ......................................................................... 49 Obrázek 4 Schéma překládací stanice do návěsu s pohyblivým dnem ................................................................. 49 Obrázek 5 Ukázka překládací stanice ................................................................................................................... 50

4


SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

V RÁMCI STUDIE JSOU POUŽÍVÁNY NÁSLEDUJÍCÍ ZKRATKY: AOS – Autorizovaná obalová společnost BRKO - Biologicky rozložitelné odpady ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad DPH – Daň z přidané hodnoty ES – Evropské společenství EU – Evropská unie EK – Evropská komise OH – Odpadové hospodářství OZV – Obecně závazná vyhláška KO – Komunální odpad k. ú. – Katastrální území KS – Kolektivní systém MM – Magistrát města NO – Nebezpečné odpady SD – Sběrný dvůr SM – Sběrné místo SMJ – Služby města Jihlavy, s.r.o. SKO – Směsný komunální odpad ZEVO – Zařízení na energetické využití odpadů (též spalovna komunálních odpadů)

5


1. Východiska pro návrhovou část Návrhová část studie „Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky ve městě Jihlava“ vychází z poznatků a závěrů Analytické části a požadavků Rady města. Při analýze současného stavu byl na základě dostupných informací popsán a hodnocen stav nakládání s nejvýznamnějšími druhy odpadů v rámci odpadového hospodářství města Jihlava. Kromě technického zajištění systému a jeho ekonomické náročnosti byla analyzována také procesní a organizační stránka provozu odpadového hospodářství včetně dodavatelských vztahů. V návrhové části jsou shrnuta základní východiska výhledového řešení odpadového hospodářství a předloženy návrhy doporučení pro vytvoření funkčního a udržitelného odpadového hospodářství na úrovni města.

1.1 Stávající a připravovaná právní úprava hospodaření s odpady v obcích Jedním ze základních nástrojů vedoucích k trvale udržitelnému odpadovému hospodářství v rámci Evropy je právní prostředí, které je definováno konkrétními právními předpisy. Dlouhodobým cílem Evropské unie je proměna Evropy v recyklační společnost, a to předcházením vzniku odpadů a opětovným využitím odpadu jako zdroje, kdykoliv je to možné. Cílem je dosáhnout co nejvyšší úrovně recyklace za současného snížení množství těžených přírodních zdrojů. Přístup EU je založen na třech základních principech:  Prevence vzniku odpadů,  recyklace a opětovné použití,  zlepšení stavu konečného odstraňování odpadu a monitoring. Prevence je klíčovým faktorem každé strategie nakládání s odpady. Prioritou je snaha zredukovat množství produkce odpadu a současně snížit jeho nebezpečnost minimalizací obsahu nebezpečných látek ve výrobcích. Předcházení vzniku odpadů je úzce spojeno s vylepšováním výrobních postupů (nejlepších dostupných technologií – BAT) a s posunem spotřebitelů k udržitelnému chování, např. v podobě poptávky po „zelenějších“ výrobcích a úspornějších obalech včetně snadno biologicky rozložitelných. Recyklace a opětovné využití jsou pilířem strategie nakládání s odpady. Evropská komise definovala některé specifické odpadové toky, na které by především měla být zaměřena pozornost, za účelem snižování jejich dopadu na životní prostředí. Jde zejména o obalový odpad, vozidla na konci životnosti, baterie, akumulátory, svítidla, elektrická a elektronická zařízení. Prevenci a nakládání s těmito výrobky a jejich odpady upravují specifické směrnice EU. V současné době je na Evropské úrovni diskutována připravovaná Směrnice o Oběhovém hospodářství stanovující velmi ambiciózní cíle do roku 2030 zaměřené na recyklaci a přípravu k opětovnému využití. Podle zdrojů EK by bylo možné zavedením oběhového hospodářství do roku 2030 dosáhnout 17-24 % materiálových úspor, úspory 630 miliard EUR, zvýšení 6


HDP o 3,9 %, zvýšení produktivity zdrojů o 30 % a vytvoření 2 milionů pracovních míst. Kromě toho by byly plněny i další cíle společenství jako snižování emisí uhlíku, zvyšování energetické účinnosti, udržitelná reindustrializace hospodářství EU, zajištění přístupu k surovinám nebo snížení dopadů výroby na životní prostředí. Všechny tyto návrhy jsou však v procesu připomínkování a vyhodnocování dopadů na jednotlivé členské země. Odpad, který nemůže být recyklován, opětovně použit nebo využit jiným způsobem, např. energeticky, by měl být bezpečně odstraněn. Evropská unie proto přijala směrnici zakládající přísná pravidla pro skládkování. Směrnice o skládkách odpadů mimo jiné zakazuje skládkovat určité druhy odpadů, jako např. celé použité pneumatiky, kapalné odpady a nastavuje cíle pro snížení množství skládkovaného biologicky rozložitelného odpadu, čímž sleduje záměr na omezení znečištění podzemních a povrchových vod a půdy a omezování uvolňování skládkového plynu. Jiné směrnice předepisují přísné limity pro odstraňování odpadů spalováním. Z hlediska dalšího vývoje problematiky komunálních odpadů jsou důležité dvě směrnice EU, je to jednak rámcová směrnice o odpadech z roku 2008 a směrnice o skládkách odpadů z roku 1999. Rámcová Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, která nahrazuje původní rámcovou směrnici z roku 1975, vytváří právní rámec pro strategii EU po roce 2010. Strategie má přispět k přiblížení EU k tzv. „recyklační společnosti“ při snaze zamezit vzniku odpadů a odpady využívat jako zdroj surovin a energie. Klíčovými momenty dalšího vývoje odpadového hospodářství jsou cíle pro recyklaci a prevenci vzniku odpadů, zavedení povinné hierarchie nakládání s odpady, vymezení hranice mezi využíváním a odstraňováním odpadů. Obecným pravidlem je hierarchie nakládání s odpady spočívající v:  Předcházení vzniku odpadů (snižování jejich množství),  příprava k opětovnému použití,  recyklace (materiálové využití),  jiné využití, například energetické využití, a  odstranění. Směrnice byla z podstatné části implementována do českého zákona o odpadech (změna zákona č.154/2012 Sb.). Pro nakládání s komunálními odpady je důležitá Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů, která upravuje požadavky na umístění skládek, jejich provoz a ukládání odpadů, stanoví postupy a návody pro předcházení nebo minimalizace negativních dopadů skládkování odpadů na životní prostředí a lidské zdraví. Předpis pro účely směrnice definuje „komunální odpad“, kterým se rozumí odpady z domácností a rovněž ostatní odpady obdobné povahy nebo složení jako odpady 7


z domácností. Zásadním cílem v této oblasti je postupné snižování hmotnostního podílu biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládky. Pro Českou republiku to znamená, že do roku 2010 musí prokázat, že skládkuje o 25 % méně BRKO než v referenčním roce 1995, do roku 2013 musí prokázat, že skládkuje o 50 % méně BRKO než v roce 1995 a do roku 2020 musí prokázat, že skládkuje o 65 % měně BRKO než v roce 1995. Základní právní normou v ČR v oblasti odpadového hospodářství je zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon v sobě implementuje výše uvedené a další právní předpisy Evropské unie včetně těch, které řeší specifické způsoby nakládání s odpady, jako jsou směrnice o obalech a obalových odpadech, o vozidlech s ukončenou životností, o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, o bateriích aj. Důsledkem neustálých proměn v průběhu jeho desetileté účinnosti je skutečnost, že byl již více než 30 krát novelizován. V současnosti probíhá zásadní přepracování zákona, což je nezbytné vzhledem k vývoji v odpadovém hospodářství a přizpůsobení zákona potřebám praxe. Ve stádiu přípravy je nový zákon o odpadech, nový samostatný zákon o výrobcích s ukončenou životností. MŽP připravuje nový zákon o odpadech, mezi jehož principy patří:  Důraz na předcházení vzniku odpadů,  důraz na materiálové využití a další formy využívání odpadů včetně energetického,  znevýhodnění skládkování a jeho důsledné omezení,  nové ekonomické nástroje na podporu využívání odpadů a efektivní fungování OH, Nový zákon by měl řešit také způsob zpoplatnění občanů, změnu koncepce a výše „skládkovacího“ poplatku, pravidla pro vedení evidence odpadů, zapojení živnostníků do systému obce apod. V této souvislosti je třeba v dostatečném předstihu připravovat změny v nakládání se směsným komunálním odpadem, a to jak po stránce prevence vzniku a třídění využitelných složek, tak z pohledu využívání směsných odpadů či jejich odstraňování, zejména pak s ohledem na potřebnou infrastrukturu, úpravu logistiky a organizace nakládání s touto skupinou odpadu. Rozhodně lze doporučit, aby tato opatření byla připravována v regionálním měřítku, s vysokým podílem meziobecní spolupráce tak, aby případný ekonomický dopad těchto opatření byl co možná nejnižší. Řadu nových povinností pro obce a města přinesly poslední novely zákona o odpadech a pro něž také POH ČR. Jedná se zejména o:  povinnost odděleného shromažďování papíru, plastu, skla, kovů a BRO,  dosažení míry přípravy k recyklaci a opětovnému využití minimálně pro papír, plasty, sklo, kov z komunálního odpadu na úroveň 50% v roce 2020.  zákaz skládkování směsných komunálních odpadů a recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2024. Zejména pak poslední bod je stěžejní pro město a jeho strategii budoucího rozvoje odpadového hospodářství. 8


Některé povinnosti, plynoucí zejména z rámcové směrnice o odpadech, jsou zakotveny v Plánu odpadového hospodářství ČR, který vstoupil v platnost v lednu 2015. Závazná část Plánu odpadového hospodářství ČR je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů a pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů.

Strategické cíle odpadového hospodářství ČR na období 2015 – 2024:    

Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů. Minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí. Udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se k evropské „recyklační společnosti.“ Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů.

V POH ČR jsou definovány cíle zejména pro oblast komunálních odpadů. Jedná se především: :  





Povinnost do roku 2015 zavést tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů, povinnost do roku 2020 zvýšit celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci nejméně na 50 % hmotnosti alespoň u odpadů z papíru, plastů, skla a kovů pocházejících z domácnosti, případně u odpadů podobným odpadům z domácností jiného původu, směsný komunální odpad (po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou a významně omezit skládkování zbytkového odpadu (k tomu by měla sloužit úprava poplatku za skládkování využitelných odpadů, a vzhledem ke skutečnosti, že od roku 2024 bude platit zakázat skládkování směsného komunálního odpadu, snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby hmotnostní podíl této složky byl v roce 2020 nejvíce 35 % z celkového množství BRKO z roku 1995.

Tyto cíle budou obsaženy rovněž v závazné části POH Kraje Vysočina, které budou následně součástí POH města Jihlava, jelikož pro město plyne zákonná povinnost zpracování nového POH. V souladu s výše uvedenými skutečnostmi je v některých krajích či regionech včetně kraje Vysočina vyvíjena snaha o společný postup při přípravě infrastruktury potřebné pro plnění stanovených požadavků. Například ve Středočeském či Olomouckém jsou také vyvíjeny aktivity k společnému postupu obcí při rozvoji OH směrem k maximálnímu využití odpadu. Stejné aktivity jsou realizovány již několik let také v Kraji Vysočina (podrobněji kap. 1.2), který společně s obcemi zahájil přípravy k vytvoření integrovaného systému nakládání s odpady. Město Jihlava je členem krajského SOV (Sdružení obcí Vysočina), který v současné době převzal aktivity na řešení celokrajského systému. Cílem je vybudovat síť dostatečně 9


kapacitních zařízení včetně logistické sítě pro přepravu odpadů, která by obcím zajistila stabilní odbyt všech komodit komunálního odpadu, a to jak určených k materiálovému tak k energetickému využití tak, aby byl celý systém ekonomicky a sociálně únosný při splnění podmínek pro ochranu životního prostředí.

1.2

Regionální řešení kraje Vysočina

V letech 2007 - 2008 vznikla aktivita na společné řešení nakládání s komunálními odpady obcí Kraje Vysočina. Impulsem bylo jednak nedostatečné plnění stanovených cílů POH Kraje a též předpokládaný vývoj legislativy v oblasti nakládání s odpady. Jako první materiál k jednání byla společností Energetická agentura Vysočiny (dále jen EAV) vypracována „Variantní studie proveditelnosti POH kraje“. Nadcházející jednání vyvrcholila podpisem smlouvy o spolupráci mezi 15 ti městy se statutem ORP a Krajem Vysočina dne 1. 6. 2010 s cílem připravit integrovaný systém pro hospodaření s odpady, který by zajistil stabilitu pro obce. Města podepsala smlouvu v postavení původce odpadu a Kraj jako koordinátor činností. Jednacím a řídícím orgánem se stal Řídící výbor složený ze zástupců členských měst a zároveň začala pracovat Pracovní skupina složená ze zástupců odborné veřejnosti a NNO. Postupem času se ke smlouvě o spolupráci přidalo ještě několik desítek měst a obcí Kraje Vysočina. Řídící výbor zadal vypracování studie, která měla navrhnout řešení, které by bylo funkční, stabilní, ekonomicky a ekologicky udržitelné. Základními principy pro vypracování studie bylo:    

předcházení vzniku odpadů, maximalizace třídění KO, nakládání s BRO, energetické využití SKO

Studii vypracovala společnost FITE a.s. ve spolupráci s EAV. Studie byla dokončena v září 2011. Studie obsahuje analytickou, návrhovou a směrnou část. V rámci studie bylo navženo 7 variant řešení, ze kterých byla následně vybrána k dalšímu rozpracování varianta pro energetické využití SKO „Výstavba zařízení na přímé energetické využívání odpadů o kapacitě 100 – 150 tis. t v Kraji Vysočina“. Z návrhové části vychází jako potenciálně vhodná lokalita pro umístění ZEVO (zařízení na energetické využití odpadů) území města Třebíč, Žďáru nad Sázavou a Jihlavy. Potenciální umístění ZEVO ve výše uvedených lokalitách bylo zpochybněno s ohledem na technické podmínky v lokalitách. V roce 2014 bylo rozhodnuto rozpracovat další studii pod názvem „Analýza možností energetického využívání odpadů v Kraji Vysočina“, která řešila také variantu výstavby více menších zařízení 20 – 50 tis. t na energetické využívání SKO v Kraji Vysočina. Tato varianta se v současné době posuzuje. Dále byla v roce 2012 vypracována studie „ Návrh optimálního systému řešení nakládání s BRKO v kraji Vysočina“, kterou zpracovala rakouská společnost FUWA ve spolupráci 10


s EAV. Z této studie vyšlo jako nejoptimálnější řešení problematiky nakládání s BRO v Kraji jeho kompostování a na druhém místě zpracování v bioplynové stanici. Pro žádnou z variant ale nebyl Kraj v té době dostatečně technologicky vybaven. Stejná společnost poté předložila „Podkladovou variantní studii řešení SKO“. Tato studie opět potvrdila jako správnou cestu kombinaci maximalizace separace využitelných složek KO a BRO a energetického využití SKO. V roce 2013 byla koordinační role ISNOV převedena z Kraje na Sdružení obcí Vysočiny vč. shromážděných finančních prostředků. Na jednání představenstva SOV 1. 7. 2013 byly předloženy úkoly, které by následně měly jednotlivé složky v různých úrovních řešit. Zároveň byla zřízena Komise ISNOV. V současné době jsou aktivity Komise ISNOV v rámci SOV poměrně omezené. Zásadní rozhodnutí o konečném řešení nakládání zejména s SKO a postupných krocích bylo odloženo. Přesto jsou vyvíjeny snahy o obnovení činnosti ISNOV. Ze strany obcí je to právě město Jihlava, které v této záležitosti vyvíjí největší aktivitu, což je pochopitelné vzhledem k postavení Jihlavy jako největšího producenta KO.

11


2. Prevence vzniku odpadu Prevenční přístupy v oblasti odpadového hospodářství nejsou ničím zásadně novým. Některé členské státy Evropské unie ve svých zemích zavedly programy předcházení vzniku odpadů mnohem dříve, než přikazuje Směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 98/2008 o odpadech. Obecně by prevence v odpadovém hospodářství měla směřovat ke snižování množství vznikajících odpadů. Dnešní životní styl nás však vede k opačnému přístupu, což se následně projevuje v narůstajícím množství odpadu, zejména komunálního. Ten proto v současnosti přirozeně nabízí širokou škálu možností pro preventivní opatření. Oblast řešení pro předcházení vzniku a minimalizaci produkovaných odpadů pro město musí vycházet z platných dokumentů v této oblasti. V tomto případě to znamená odvodit plán preventivních opatření od vládou schváleného dokumentu Program předcházení vzniku odpadů, který je částečně implementován v novém POH ČR. Opatření v oblasti předcházení a omezování vzniku odpadů budou rovněž součástí POH Kraje Vysočina, který se v současné době tvoří a měl by vstoupit v platnost na začátku roku 2016. Navrhovaná opatření by se pak měla promítnout v novém POH města Jihlavy. Obecně se opatření týkají vybraných komodit odpadů (textil, oděvy, potraviny, bioodpady apod.). Řada opatření pak navrhuje také různé administrativní a další opatření pro úřad města a jeho organizace.

12


3. Nakládání s jednotlivými druhy odpadů 3.1 Využitelné složky komunálních odpadů – papír, plast, sklo, kov 3.1.1 Východiska návrhové části  

Povinnost zavést oddělený sběr papíru, plastů, skla a kovů od začátku r. 2015. Zajistit do r. 2020 recyklaci 50 % papíru, plastů, skla a kovů v komunálním odpadu.

3.1.2 Prognóza produkce Východiska pro stanovení prognózy produkce recyklovatelných komunálních odpadů:  ČSU - prognóza počtu obyvatel v kraji, skladba domácností s ohledem na způsob vytápění,  Ministerstvo financí - vývoj HDP a spotřeby domácností,  Prognóza směsného komunálního odpadu,  Skladba domovních odpadů,  Podíl materiálově nevyužitelných složek v papíru, plastu, skle a kovech v komunálních odpadech ze systému obcí – (IURMO, 2012),  Cíle směrnice o odpadech – 50% materiálové využití papíru, plastu, skla a kovu. Prognóza produkce odpadů byla zpracována pro odpady ze systému města. Nezahrnuje tedy odpad od ostatních původců, kteří nejsou zapojeni do systému města. Prognóza je zpracována do roku 2020. Hlavním datovým zdrojem je měrná produkce tříděného sběru využitelných složek KO (kg/obyvatel), která je vykazována městem do systému EKO-KOM. Prognóza je výpočet založený na splnění očekávání plynoucích z výše uvedených zdrojů, přesnost prognózy se snižuje se vzdálenějším obdobím. Z hlediska budoucího vývoje se doporučuje provádět aktualizaci prognózy s ohledem na aktuální situaci vývoje a očekávání hlavních výše uvedených parametrů. Prognóza je také ovlivněna počtem obyvatel, kdy je v modelu předpokládán dle trendů ČSÚ pro kraj Vysočina velmi mírný růst spíše stagnace počtu obyvatel. Tento trend byl také aplikován na vývoj počtu obyvatel města Jihlavy (cca 50 685 obyvatel v roce 2020). V Grafu 1 je zobrazen předpokládaný vývoj měrné produkce vytříděných složek. Prognóza je založená na splnění cíle 50% materiálového využití uvedených 4 komodit v roce 2020.

13


Graf 1: Prognóza množství vytříděného recyklovatelného odpadu ze systému města (kg/obyvatel a rok) 70 60 50 Kov

40

Sklo 30

Plast Papír

20 10 0 2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020


Celkové prognózované množství, vytříděných recyklovatelných v Tabulce 1.

odpadů je uvedeno

Tabulka 1: Prognóza množství vytříděného využitelného odpadu ze systému města (tis.t/rok) Komodita

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Papír

1,37

1,39

1,40

1,42

1,44

1,45

1,46

1,47

Plast

0,41

0,43

0,46

0,48

0,50

0,53

0,55

0,57

Sklo

0,50

0,52

0,55

0,58

0,60

0,62

0,65

0,67

Kov

0,81

0,74

0,68

0,62

0,56

0,50

0,43

0,37


Již v současné době dosahuje město Jihlava vysoké míry recyklace součtu vybraných čtyř komodit a to především díky vysoké míře sběru papíru. Dalším faktorem ovlivňujícím míru recyklace je podprůměrné evidované množství směsného komunálního odpadu a tedy i nízký dopočtený podíl materiálově využitelných komodit v něm obsažených. Největší růst odděleného sběru je předpokládán u komodity plasty. Množství vytříděného plastového odpadu by mělo vzrůst do roku 2020 o 39%. U komodity sklo je předpoklad růstu tříděného sběru o 34%. Hlavním cílem sběru skla je jak jeho materiálové využití tak, ale i snížení jeho výskytu v SKO z hlediska vylepšení energetické bilance vyprodukovaného směsného komunálního odpadu, který po roce 2024 nebude možno ukládat na skládky a bude směřován primárně na energetické využití.

14


U komodity papír nelze předpokládat výrazný růst, i díky současně nastavenému systému a finanční motivaci části obyvatel předávat papír do výkupen. Pro tuto komoditu je předpokládán mírný růst o 6% v období 2013-2020. Vysoká míra odděleného sběru papíru je v současné době dosahována také díky odpadům získaným jinými způsoby sběru mimo kontejnery na tříděný sběr. Z celkového množství papíru sebraného v Jihlavě v roce 2013 i roce 2014 bylo sebráno prostřednictvím ostatních způsobů sběrů cca 35%, (3 % z celkového množství sebráno sběrnými dvory, 32% z celkového množství přes výkupny). V Jihlavě je oproti ostatním městům podobné velikosti mnohem více papíru sebráno prostřednictvím nádob, a to i přesto, že má město zapojeny do systému výkupny. Pro komoditu kov jsou do prognózy započteny pouze kovy evidované podle zákonné evidence jako komunální odpad. Jihlava má do systému zapojeny i privátní výkupny, přičemž prostřednictvím výkupu je sesbíráno téměř 80 % všech kovů. Reálně se ale nejedná většinově o komunální odpad, ale spíše o odpady objemné, stavební apod., Pouze 20 % kovových odpadů vykazovaných městem je sbíráno prostřednictvím sběrných dvorů města. U komodity kov je předpokládán pokles množství oproti v současné době evidovanému množství kovů vytříděných v rámci systému města a to především díky předpokladu omezování výkupu a tedy i evidence kovů v režimu odpadů, které nejsou původem z komunálních odpadů. 3.1.3 Sběrná síť Splnění požadavku vytřídění výše uvedeného množství odpadů představuje nároky na kvalitu veřejně dostupné sběrné sítě. Pro systém odděleného sběru je nutné dodržet následující zásady:  Zachovat samostatný komoditní sběr pro jednotlivé tříděné odpady s ohledem na doporučení POH ČR a také s ohledem na vyšší kvalitu takto sbíraných odpadů. Sběr směsí více druhů odpadů se až na výjimky nedoporučuje.  Zachovat oddělený sběr využitelných odpadů přímo v místě vzniku prostřednictvím veřejně dostupné sběrné sítě. I do budoucna je nutno udržet vysokou kvalitu veřejně dostupné sběrné sítě založené na komoditním sběru tj. odděleném sběru papíru, plastu, skla a kovu. S ohledem na dlouhodobý vývoj a investice provedené do sběrné sítě se doporučuje udržovat kvalitu sběrné sítě pro sběr papíru, plastů a skla její pravidelnou obnovou a zahuštění sběrné sítě ve vazbě na demografický vývoj a druhy zástaveb. Komodita kov je v současné době sbírána především prostřednictvím výkupen a sběrných dvorů. Právě role sběrných dvorů by měla být pro účely sběru kovů posílena, s ohledem na úpravy a omezení stávajícího sběru kovů přes výkupny.

15


Kapacita veřejně dostupné kontejnerové sběrné sítě Jak bylo uvedeno v Tabulce 1 „Prognóza množství vytříděného využitelného odpadu ze systému města“, lze předpokládat nárůst množství tříděného odpadu prostřednictvím veřejně dostupné kontejnerové sběrné sítě, tak aby byly splněn cíle recyklace v roce 2020. Pro stanovení kapacity sběrného systému v roce 2020 byla použita data prognózy produkce hlavních komodit papír, plast, sklo, a kov. Porovnání nárůstu množství vytříděných odpadů mezi lety 2014 a 2020 je uvedeno v tabulce č. 2. Tabulka 2: Předpoklad nárůstu vytříděného množství využitelných KO (tis.t/rok) Rok 2014 2020 Nárůst

Jednotka tis. t/rok tis. t/rok %

Papír

Plast 1,37 1,47 7%

Sklo 0,41 0,57 39%

Kov 0,5 0,67 34%

0,81 0,37 -54%


Sběr základních komodit papír, plast a sklo probíhá primárně prostřednictvím kontejnerové sběrné sítě, jak je uvedeno v Tabulce 3. Komodita kov byla v roce 2014 sbírána primárně prostřednictvím výkupen a pro rok 2020 je předpoklad sběru především prostřednictvím sběrných dvorů, za předpokladu, že bude ještě více omezen či zcela zakázán výkup kovů od fyzických osob – občanů. Z výše uvedeného vyplývá, že je potřeba řešit požadavky na rozvoj sběrné sítě zejména pro komodity papír, plast a sklo. V Tabulce 3 je uveden předpoklad podílu množství jednotlivých druhů odpadu, které by mělo být sbíráno prostřednictvím veřejně dostupné kontejnerové sběrné sítě v roce 2020. Tabulka 3: Podíl sběru jednotlivých komodit prostřednictvím veřejně dostupné sběrné sítě Rok 2014 2020

Jednotka % %

Papír 65 80*

Plast 96 99%

Sklo 98 99%

Zdroj: EKO-KOM, a.s. *Očekávané omezení výkupu odpadu od fyzických osob – občanů ovlivní pozitivně množství odpadů sbíraných prostřednictvím kontejnerů.

Pro sběr 100% kovů a 20% papíru lze předpokládat sběr prostřednictvím sběrných dvorů. Předpokladem tohoto vývoje je legislativní omezování výkupu druhotných surovin od obyvatel. V současné době již platí omezení v podobě bezhotovostní platby na účet. Již tato skutečnost má za následek pokles vykupovaného kovu v rámci výkupen. Lze však předpokládat, že se část kovových odpadů přesunula do oblasti „šedé ekonomiky“ a tyto odpady se dále obchodují mimo zákonnou evidenci. V Tabulce je uvedeno množství odpadu, které lze předpokládat, že bude sbíráno prostřednictvím veřejně dostupných kontejnerů pro sběr jednotlivých komodit.

16


Tabulka 4: Předpokládané množství využitelných odpadů sbíraných do nádob (tis.t/rok) Rok 2020

Jednotka tis.t/rok

Papír 1,18

Plast 0,57

Sklo 0,67


Aby mohlo být předpokládané množství vytříděných odpadů v roce 2020 sesbíráno, bude potřeba zvýšit kapacitu kontejnerové sběrné sítě. Objem odpadů, které by měly být sbírány prostřednictvím kontejnerů vzroste o cca 30% oproti roku 2014. Konkrétní hodnoty potřebného objemu za rok pro sběr jednotlivých komodit jsou uvedeny v Tabulce 5. Tabulka 5: Potřeba roční kapacita sběrné sítě nádob k sesbírání vytříděného množství jednotlivých komodit v daném roce (m3/rok) Rok 2014

Papír

Plast

Sklo

3

21 288

24 512

3 408

3

Jednotky m /rok

2020

m /rok

27 573

32 726

4 494

2020-2014

% růst

30%

34%

32%


Výpočet byl proveden na základě skutečného obslouženého objemu nádob v roce 2014 a průměrných objemových hmotností dosahovaných při sběru jednotlivých komodit v rámci systému města. Zvýšení kapacity sběrné sítě je možno řešit dvěma způsoby:  Varianta 1. zachování stávající hustoty sběrné sítě a navýšení frekvence svozu či objemu nádob a na druhé straně spektra  Varianta 2. zachování stávajících frekvencí svozu a rozšíření počtu nádob. V reálném nastavení sběrné sítě se vždy bude jednat o kombinaci obou variant s ohledem na místní podmínky ve městě a jeho jednotlivých částech. V následujícím textu jsou pro představu města vypočteny obě hraniční varianty. Varianta 1 - zachování stávající hustoty sběrné sítě s navýšením frekvence svozu nádob v cílovém roce 2020 Podmínky výpočtu - zachování stávající struktury nádob tj. stejný počet a typy používaných nádob pro sběr jednotlivých komodit v cílovém roce 2020 je totožný s rokem 2014. Tabulka 6: Počet nádob a hustota sběrné sítě Varianta1. Papír

Plast

Sklo

Počet kontejnerů (ks)

350

383

519

2014

Hustota sběrné sítě (ob/kontejner)

145

132

134

2 020

Hustota sběrné sítě (ob/kontejner)

145

132

134

Rok

Jednotky

2014=2020

Zdroj: EKO-KOM, a.s. 17


V Tabulce 7 jsou dopočteny průměrné frekvence svozu jednotlivých komodit v roce 2020, ta aby bylo možno sesbírat předpokládané množství recyklovatelných odpadů v roce 2020, při zachování stejného počtu nádob roce 2020 jako v roce 2014. Tabulka 7: Frekvence svozu Varianta1. (x/rok) Rok

Jednotky

Papír

Plast

Sklo

2014

x/rok

60

63

6

2020

x/rok

78

88

8

růst

%

30%

39%

34%


Pro dosažení výše uvedeného cíle bude potřeba zvýšit frekvenci svozu nádob do roku 2020 o cca 30%. V roce 2020 lze tedy očekávat průměrnou frekvenci svozu skla cca 1x za 6 týdnů. Pro komodity papír a plasty by se jednalo o vývoz nádob v průměru 2x týdně na exponovanějších místech i 3x za týden. Varianta 2- zachování stávajících frekvencí svozu a rozšíření počtu nádob. Tato varianta vychází ze zachování frekvence svozu roku 2014 i pro rok 2020 a zachování stávající struktury nádob. Je navržen počet nádob potřebných pro sběr předpokládaného množství odpadu. Pro tuto variantu byla také vypočtena investiční náročnost rozšíření. Tabulka 8: Frekvence svozu Varianta 2. (x/rok) Rok 2014=2020

Jednotky

Papír

Plast

x/rok

60

63

Sklo 6


V tabulce č. 9 jsou dopočteny počty nádob, které budou potřeba k sesbírání vytříděného množství v roce 2020, při zachování stejné frekvence svozu v roce 2020. Tabulka 9: Počet nádob Varianta 2. (ks) Rok

Jednotky

Papír

Plast

Sklo (směsné a čiré)

2014


350

383

519

2020

Počet kontejnerů (ks) Hustota sběrné sítě (ob/kontejner)

455

532

695

112

96

120

2020 Nárůst počtu nádob Předpokládaná investice


105

149

mil. Kč

0,4

0,6

Celkem

176

431

0,7

1,7


Hustota sběrné sítě je v současné době ve městě Jihlavě srovnatelná s městy obdobné velikosti. Sběrná síť je dle hodnocených dat dostačující. Rozšiřování sběrné sítě lze tedy předpokládat především v lokalitách nové zástavby. Pro předpoklad nárůstu vytříděného 18


množství sbíraného prostřednictvím nádob bude tedy potřebné postupné navýšení frekvence svozu nádob. V roce 2020 lze tedy očekávat průměrnou frekvenci svozu skla cca 1x za 6 týdnů u komodity papír a plasty v průměru 2x týdně na exponovanějších místech i 3x za týden. Vývozy bývá vhodné provádět stále ve stejný den, navyknou si na to obyvatelé a i obslužná firma lépe organizuje svou práci. Podle plnění nádob na jednotlivých stanovištích je možné zavést systém vývozu na tzv. „silnou“ a „slabou“ trasu – jednou až dvakrát v týdnu výsyp všech sběrných míst a jednou až dvakrát v týdnu místa se silnějším plněním. Z hlediska kvality sesbíraného skla se obecně jeví nádoby se spodním výsypem „typu zvon“ jako výhodnější ve srovnání s, v současné době používanými nádobami s horním výsypem. Výhodnost nádob se spodním výsypem je především v zajištění vyšší kvality sbíraného skleněného odpadu (menší střepovitost, menší podíl znečištění). Při vhodně navolených svozových trasách v husté zástavbě města jsou provozní náklady na sběr skla v nádobách se spodním výspem srovnatelné se sběrem do nádob s horním výsypem. Jednoznačným přínosem je pak vyšší kvalita a tím i lepší prodejní cena sbíraného skla. Sběr skla prostřednictvím nádob se spodním výsypem jednoznačně preferují všichni úpravci a zpracovatelé skla na území ČR. Dalším negativním faktorem může být, že sesbírané sklo a střepy, jako silně abrazivní materiál, zvyšují opotřebení svozových vozidel. Z tohoto hlediska doporučujeme zvážit přechod na nádoby se spodním výsypem s vazbou na svozovou techniku vybavenou hydraulickou rukou a kontejnerovou nástavbou. Při počtu cca 520 ks kontejneru o objemu 1,5-2 m3/ks by se jednalo o investici 4,5-6 mil Kč do nádob.

19


3.1.4 Možnost zavedení pytlového sběru v některých městských částech města Na základě požadavku zadavatele Studie, byl zpracován návrh zavedení pytlového sběru využitelných odpadů ve vybraných lokalitách města. Variantním řešením pro lokality, které z pohledu dostupnosti veřejné sítě pro obyvatele jeví rezervy, je pytlový sběr. Jedná se především o lokality v okrajových částech města s převažující zástavbou rodinných domů. V rámci města Jihlavy je několik samostatně stojících zastavěných území, tyto části města jsou obývány relativně malým počtem lidí. Celkový počet obyvatel žijících v těchto částech města se pohybuje okolo 6 500 osob, což představuje cca 13% obyvatel města. V tabulce č. 10 jsou uvedeny dané lokality. Tabulka 10: Městské částí města Jihlavy Výměra katastru (ha)

Části obce Antonínův Důl

Počet obyvatel

Hustota osídlení 2 (obyv./km )

445

Červený Kříž

1 172

Pávov

234

38,0

371

Henčov

505

177

35,1

Heroltice

409

148

36,2

Horní Kosov

409

3 327

814,2

Hosov

681

136

20,0

Hruškové Dvory

314

167

53,2

Kosov

568

107

18,8

Pístov

575

132

22,9

Popice

592

70

11,8

Sasov

168

103

61,3

Staré Hory

218

1 046

479,7

Vysoká

497

50

10,1

Zborná

344

179

52,0

Části města ležící mimo centrum města celkem

6 453

6 692

103,7

Jihlava

2 332

44 224

1 896,4

Statutární město Jihlava

8 785

50 916

579,6

Zdroj: Integrovaný plán rozvoje statutárního města Jihlavy (verze 1.15)

Pytlový sběr, při dodržení jeho hlavních principů, může být velice vhodným a efektivním nástrojem pro zvýšení třídění využitelných složek komunálního odpadu v lokalitách s velmi nízkou hustotou zástavby. 20


3.1.4.1 Hlavní charakteristiky a principy pytlového sběru Výhodou pytlového sběru je jeho maximální dostupnost a komfort pro všechny jeho uživatele bez rozdílu. Měl by reflektovat na všechny možné situace, které mohou nastat, ať již na straně uživatele služby (věk, ochota třídit, množství a složení vyskytujícího se odpadu, donášková vzdálenost, apod.) nebo na objektivních podmínkách, ve kterých je sběr realizován (hustota zástavby, specifické terénní podmínky, specifické technické možnosti obslužné společnosti, apod.) Jen v takovém případě je občan schopen a ochoten takový systém využívat. Základní myšlenkou pytlového sběru je především zkrácení donáškové vzdálenosti ke shromažďovacímu prostředku na odkládání odpadu na minimum. Tento princip je splněn tím, že shromažďovací prostředek je instalován přímo v domácnosti. Tímto způsobem může být eliminovaný jeden z hlavních nedostatků nádobového sběru, při kterém je donášková vzdálenost vázaná na celkovou hustotu sběrné sítě v obci. Na druhou stranu je možné tuto výhodu popřít v případě, že místa pro odkládání naplněných pytlů budou stanovená ve velké donáškové vzdálenosti např. do sběrného dvora obce nebo ke stanovištím nádob na tříděný odpad. Další základní vlastností pytlového sběru je jeho rozmanitost z pohledu sbíraných komodit. Pokud se město rozhodne např. pro pilotní projekt sběru nové komodity, je pytlový sběr velice vhodným způsobem, neboť sebou nepřináší žádné zásadní investiční náklady do budoucna, které by zatížily ekonomiku obce, a to ani v případě, že by se rozhodla v budoucnu od projektu ustoupit. Další důležitou vlastností pytlového sběru je jeho adresnost. Pytel, jeho obsah a jeho uživatele je možné snadno identifikovat, jednak při distribuci, tak po jeho odložení na místo k tomu určené, některé obce popisují pytle čísly popisnými, nebo používají různé formy kódů pro identifikaci uživatele služby, za identifikátor prvotního původce odpadu lze nepřímo považovat transparentnost pytle, přes které je vidět obsah pytle, resp. nevhodné příměsi v odpadech. Asi jednou z nejznámějších vlastností pytlového sběru je jeho pozitivní vliv na kvalitu sbíraného odpadu, který v případě pytlového sběru obsahuje velmi malé množství nežádoucích příměsí a adresnost pytlového sběru je toho důležitou příčinou. Další z vlastností a často jmenovaných předností pytlového sběru je skutečnost, že pytlový sběr je realizovaný v pravidelných intervalech a pytle s odpady se na ulicích objevují jen na velmi krátkou dobu v den svozu. Na druhou stranu, obce provozující pytlový sběr nedokážou poskytnout možnost odložení odpadů návštěvníkům obce. To je důležité zejména v turistických oblastech. Je však důležité zdůraznit, že všechny výše uvedené vlastnosti je možné velmi snadno využívat při vhodně nastaveném systému pytlového sběru v lokalitě, na druhou stranu je při chybně nastaveném systému velice snadné tyto výhody devalvovat. Naprosto zásadní se též jeví motivace obce k realizaci pytlového sběru. Častými motivy jsou přiblížení služeb obyvatelstvu, čistota v obcích, ale může to být i nástroj ke zvýhodnění obyvatel třídících odpady. 3.1.4.2 Základní principy technického řešení pytlového sběru Stanovení lokalit pro zavedení pytlového sběru a nastavení charakteru sběru 21


Město si zvolí vhodnou lokalitu pro realizaci pytlového sběru. Zavedení nového způsobu sběru je nutné v dostatečném předstihu spojit s vhodnou informační letákovou nebo jinou kampaní, ve které bude občanům vysvětleno, jak bude sběr probíhat, které komodity budou prostřednictvím pytlů sbírány, kde si občané mohou vyzvednout pytle, popř. jak budou nové pytle distribuovány, jaká bude frekvence svozu pytlů a místo kam občané mohou pytel po jeho naplnění odložit, a jiné. Stanovení sbíraných komodit Pytlovým sběrem je možné principiálně sbírat všechny využitelné odpady. Často se tak děje, ale v celé řadě případů je tímto způsobem sbíraný jen omezený počet komodit. Existují tak lokality, kde je pomocí pytlového sběru sbírána jen jedna komodita, často jako doplněk nádobovému sběru, stejně tak existují oblasti, kde je prostřednictvím pytlového sběru sbíráno i více jak pět komodit. Nejčastěji sbíranými komoditami jsou tzv. „lehké komodity“ jako plasty a nápojové kartony, méně často se sbírá pytlovým sběrem papír, nejméně rozšířený je sběr skla, kovů a např. textilu. V případě skla je třeba podotknout, že pytlový sběr je určen výhradně pro obalové sklo, prostřednictvím pytlů nelze sbírat tabulové sklo, nebo skleněné střepy a při manipulaci s pytlem je třeba jisté opatrnosti a je vhodné pytle nepřeplňovat. Na druhou stranu je třeba zmínit, že jisté formy pytlového sběru jsou používány pro sběr bioodpadu, a také pro sběr směsného komunálního odpadu. Výběr a pořízení pytlů Při výběru pytlů je třeba se zaměřit na velikost a tloušťku stěny pytle, případně na jeho barvu resp. transparentnost. V praxi jsou nejčastěji používány pytle o velikosti 80 -120 litrů, obvykle se používají pytle o rozměrech cca 700 mm šířky a 1000 mm délky. Mnohem vhodnější z pohledu skladovatelnosti a praktičnosti je používání pytlů se záložkami nebo stahovací páskou. V rámci ČR se používají pytle s obvyklou sílou stěny pohybující se od 0,025 mm až do 0,05 mm ale není problém setkat se i s pytli o tloušťce až 0,1 mm. Obce často vede k volbě silnějšího pytle obava z možného protrhnutí pytle, obce chtějí, aby pytle vydržely a obyvatelé si nemohli stěžovat na to, že se pytel „protrhne“. Přitom existují dlouhodobě dobré zkušenosti s tloušťkou pytlů okolo 0,03 mm, které se používají pro sběr všech komodit včetně skla. Problémem pytlů je totiž často materiál, ze kterého jsou vyrobeny, pytel s větší tloušťkou nemusí mít takovou výdrž, jako pytel se slabší stěnou, ale vyrobený s přídavkem materiálů zvyšujících jeho pevnost. Velikost, tloušťka pytle a druh použitého materiálu mají zásadní vliv na jeho celkovou cenu. Obce často pořizují nejlevnější pytle na trhu, kde hlavním parametrem je cena a tloušťka. Pořizovací cena pytlů se tak pohybuje v souvislosti s tloušťkou, velikostí a odebraným množstvím cca od 1,80 Kč bez DPH až do téměř 10 Kč bez DPH za kus. Dodavatelem pytlů jsou buď svozové firmy realizující svoz, nebo obchodníci s obalovým materiálem, méně často obce nakupují pytle od samotných výrobců pytlů, některé obce ponechávají nákup pytlů na samotných občanech, kteří si sami zvolí typ a tloušťku pytle, která jim vyhovuje, ať již z pohledu skladovatelnosti odpadu v domácnosti nebo hrozby protržení. Dalším parametrem pytlů, který je často předmětem řešení, je jejich barevnost. Požadavky obcí na barevnost často souvisí se snahou dodržet barevné schéma používané u nádob na tříděný odpad a rozšířit tak již zavedený úzus i na pytlový sběr. Jelikož obyvatelé mají pytle 22


v domácnostech a vidí do nich a vědí, co do nich odkládají, není barevnost pytlů úplně opodstatněná. V tomto případě obec musí skladovat více druhů pytlů, navíc obecně platí, že barevné pytle jsou dražší než transparentní, nebarevné. Barevnost, resp. probarvenost pytlů často způsobuje jejich neprůhlednost, která následně svádí k tomu, aby do pytle byly odkládány nežádoucí příměsi. Z toho pohledu je mnohem důležitějším parametrem průhlednost pytlů, která jednak umožňuje domácnostem dobře se orientovat v tom, k čemu jednotlivé pytle slouží, na druhou stranu pak umožňují obsluze svozového vozidla identifikovat obsah pytle, případně odhalit nežádoucí příměsi již v okamžiku sběru a tak velice snadno rozhodnout o dalším nakládání s obsahem pytle. Proto se v některých lokalitách používají pouze pytle transparentní, čiré, bez ohledu na to, která komodita se do pytle sbírá, protože to obsluha snadno pozná. Další vlastností, která se v případě pořízení pytlů zvažuje, je jejich potisk. Potisk pytlů je ve většině případů možný, pouze když se pytle nakupují přímo u výrobce a potisk se provádí během výroby. Náklady na potisk samotný nejsou značné, avšak náklady na grafickou přípravu tisku se pohybují v řádech tisíců korun a je proto nutné zvážit, zda je potisk s ohledem na nastavení systému sběru nutný, či nikoliv. Distribuce pytlů Vhodná distribuce pytlů domácnostem je velmi důležitým prvkem celého systému sběru a může velice významně ovlivnit celkovou výkonnost systému. Obecně se dají formy distribuce označit za plošné – neadresné a individuální adresné. V případě neadresné distribuce jsou pytle v podstatě rozdávány komukoliv, kdo si pro pytle přijde, aniž by obec evidovala, kolik komu pytlů vydala. Druhou možností je evidování počtu vydaných pytlů konkrétním osobám, nebo evidence podle čísel popisných apod. Jsou zaznamenány i případy, kdy jsou pytle označovány například právě číslem popisným, samostatnou kapitolou jsou pak případy, kdy se pytle označují speciálními identifikátory, zejména pak čárkovými kódy. Nejčastěji používaným způsobem distribuce je výdej pytlů prostřednictvím obecního nebo městského úřadu. Obce často volí takovou metodu, kdy při každoročním placení poplatků za odpady vybavují občany sadou pytlů na delší období. Obecně pak platí, že v případě potřeby si občan může kdykoliv vyzvednout další pytle. Jako velice efektivní se však jeví metoda, kdy se během svozu obyvatelům vydávají za naplněné pytle, pytle nové, v odpovídajícím počtu. Tato metoda nenutí obyvatele chodit si pro pytle na často vzdálené distribuční místo, navíc umožňuje poměrně přesně evidovat počet vydaných pytlů a pomáhá účinně eliminovat zneužívání pytlů k jiným účelům, než ke kterým jsou určeny. Právě zneužívání pytlů k jiným účelům je jedním z negativních rysů neadresné distribuce. Určení míst pro odkládání pytlů Určení míst pro odkládání naplněných pytlů je třeba volit vždy uváženě tak, aby nebyla popřena jedna z hlavních vlastností pytlového sběru, a tou je minimalizace donáškové vzdálenosti. V praxi se používají metody svozu dům od domu, svozová trasa, která kopíruje naprostou většinu komunikací v obci, kde jediným omezujícím parametrem je dostupnost pro svozovou techniku, dále bývají pro odkládání pytlů určená sběrná místa, kterými mohou být stanoviště kontejnerů na tříděný odpad, speciální sběrná místa, nebo sběrné dvory. V případě odkládání pytlů na místa před domem, nebo na svozovou trasu, která však nesmí být příliš vzdálená od většiny domácností, se velmi dobře projevuje adresnost pytlového sběru. Odkládání pytlů na sběrná místa je vhodné v případě, kdy se jedná o možnost pro odložení 23


pytle mimo termín pravidelného svozu, občan tak má možnost odložit pytle v případě potřeby a není nucen je dlouhodobě skladovat v domácnosti. V případě, kdy je odkládání pytlů na sběrná místa nastavené jako jediný možný způsob, postrádá použití pytlů z velké části na významu a pytel zde plní pouze funkci shromažďovacího prostředku. To platí zvláště v případě, kdy je sběrným místem stanoviště nádob na tříděný sběr. Nastavení frekvence svozu Nastavení frekvence svozu často souvisí s počtem sbíraných komodit, množství vyprodukovaných odpadů, velikostí sídla a charakteru zástavby, ve které je sběr realizován a případně závisí na zvyklostech svozové společnosti. V praxi se nejčastěji vyskytují frekvence svozu jedenkrát týdně, jedenkrát za 14 dní, jednou za měsíc, jednou za čtvrtletí, případně podle zvláštního svozového kalendáře. Obecně se nejčastěji používá pravidelný svoz, který je navíc dobře zapamatovatelný, to znamená, že není definovaný konkrétním datem, ale je dobře odvoditelný, např. každé pondělí, první středa v měsíci, každé druhé úterý apod. V opačném případě se často stává, že obyvatelé odkládají pytle na určená místa mimo svozový den a jedné z předností pytlového sběru – čistoty v obci, se nedaří dosáhnout. Realizace svozu V praxi se vyskytují v zásadě dva způsoby, jakými jsou prováděny svozy pytlových sběrů, a to buď prostřednictvím svozové společnosti, nebo technických služeb, které obci poskytují i další služby v odpadovém hospodářství nebo obec sama svojí technikou sváží naplněné pytle na sběrné místo nebo v některých případech přímo k úpravci nebo zpracovateli. Je nutné zdůraznit, že právě volba jednoho z těchto dvou způsobů svozu a jeho další modifikace je určující pro celkové náklady na pytlové sběry v obci. Svoz pytlů realizovaný svozovou společností nebo technickými službami se zpravidla provádí vozidly s velkou kubaturou ložné plochy, zejména se jedná o různé valníkové, nebo skříňové nástavby, v menší míře pak nosiče kontejnerů, výjimečně pak pomocí vozidel s lineárním presem. Hlavním parametrem pro použití vozidla totiž není užitná hmotnost, která v případě pytlových sběrů nehraje zásadní roli, ale právě kapacita nástavby. Dalším společným jmenovatelem svozu pytlů jsou vozidla s malou spotřebou paliva a tudíž i s nízkými provozními náklady, právě proto, že pytle nejsou při svozu ve většině případů stlačovány, výjimkou je rovnání pytlů do skříňové nástavby, kdy je důsledné vyplnění celé nástavby zásadní prvek pro efektivitu celého svozu. V některých případech se používá pro svoz pytlů technika s lisovací nástavbou, zejména pak v případě, kdy je pytlový sběr realizovaný pouze v části zástavby a ve zbytku obce/města se používá dominantní nádobový sběr. Tato varianta má za účel snížení nákladů na svoz, na druhou stranu se dá použít pouze v případě, kdy se pytlovým sběrem sbírá pouze omezený počet komodit, např. pouze plasty a pytle se sváží společně s nádobami. Tato metoda však vede ke komplikaci organizace pytlového sběru, kdy obyvatelé musí naplněné pytle odkládat na místa podle svozového harmonogramu, což je pro ně nepohodlné. Další nakládání se sebranými odpady Další nakládání s odpady v pytlích se neliší od nakládání s odpady z nádobových sběrů. Jak již bylo uvedeno výše, jednou z hlavních vlastností pytlového sběru je vysoká kvalita sběru, odpady obsahují jen velmi málo nečistot. Proto v případě některých komodit je možné přistoupit rovnou k lisování, to se týká zejména nápojových kartonů a papíru, který v případě 24


pytlových sběrů obsahuje jen velmi malé množství lepenky. Pravdou je, že pytle samotné určitým způsobem zvyšují nároky na manipulaci s odpady, kdy je potřeba odpad z pytlů vysypávat před vlastním dotříděním. Vždy je nutné zavedení případného pytlového sběru konzultovat se svozovou společností nebo technickými službami a příslušnou dotříďovací linkou, zda jsou dostatečně technicky vybavena k jejich realizaci, popř. zda větší manipulace spojená s vysypáváním obsahu pytlů je pro dotřiďovací linku přijatelná. Vyhodnocování účinnosti Nezbytným parametrem pytlového sběru je sledování jeho účinnosti a efektivity. Systém musí být nastavený tak, aby bylo snadné sledovat jak jeho výkonnostní parametry, tak ekonomické. Je proto vhodné odděleně evidovat jednak množství sebraných odpadů, počty vydaných pytlů, náklady spojené s nákupem a distribucí pytlů, svozem a následně s dotříděním, případně další parametry. Všechny údaje je třeba pravidelně vyhodnocovat a případně porovnávat s ostatními dostupnými údaji. Může se jednat o srovnání s převládajícím způsobem sběru do nádob, nebo srovnání s jinými městy a obcemi. Na základě získaných poznatků je nezbytné systém dále upravovat. Odhad nákladů na pytlový sběr Náklady na pytlový sběr se skládají jednak z nákladů na pořízení pytlů, jednak z nákladů na sběr a svoz a případně další nakládání. Pro návrh pytlového sběru v lokalitách v okrajových částech města byla navržena následující varianta:    

 

Sběr plastů, papíru a nápojových kartonů prostřednictvím pytlů Počet obyvatel na průměrnou domácnost 2,6 obyvatel Nákup pytlů – 270 000 ks/rok, cena 2,50 Kč/ks vč. DPH = 675 tis. Kč/rok vč. DPH Svoz pytlů, posádka řidič + 1 dělník, náklady na svoz 900 Kč/hodina vč. DPH, doba svozu 8 hodiny = 7200 Kč/svoz, v případě svozu 1 x měsíčně se jedná o náklady 86,4 tis. Kč/rok vč. DPH, v případě svozu 1 x 14 dní se jedná o náklady 172,8 tis. Kč/rok vč. DPH Informační kampaň – 60 tis. Kč /rok vč. DPH Odhad celkových ročních nákladů se pohybuje v relaci 821 - 908 tis. Kč vč. DPH což v průměru na občana představuje 126 -140 Kč/rok přičemž není ještě započten sběr skla z kontejnerů.

3.1.4.3 Návrh opatření 

Realizaci pytlového sběru ve vybraných lokalitách doporučujeme důkladně zvážit v porovnání s instalovanými standardními kontejnery na tříděný sběr. V případě, kdy se město rozhodne vyzkoušet pytlový sběr v rámci pilotního projektu, je potřeba jej v pravidelných intervalech vyhodnocovat z pohledu jeho efektivity a ekonomické náročnosti.



Před zahájením projektu je třeba se se svozovou společností a dotřiďovací linkou dohodnout na podobě realizace projektu s ohledem na dostupnou svozovou techniku, manipulační náročnost při svozu pytlů a v neposlední řadě při dotřiďování využitelných složek komunálního odpadu. 25




Základní parametry sběru by měly být: Svoz pytlů dům od domu v pravidelných, snadno zapamatovatelných intervalech (např. 1. úterý v měsíci). Dodání prázdných pytlů za naplněné při svozu. Použití univerzálních transparentních pytlů určených pro sběr více komodit (papír, plasty, sklo, kovy, nápojové kartony, textil). Svoz levnou svozovou technikou.



Zahájení nového projektu by mělo být provázeno dostatečnou informační kampaní, kde by se občané dozvěděli všechny potřebné informace k podobě pytlového sběru Pytlové sběry ve větších městech jsou často spojené se zvyšováním nepořádku v ulicích, protože velká města jsou více anonymní. Často je to spojené s tím, že obyvatelé nechtějí skladovat naplněné pytle do doby svozu a odkládají je na určená místa dříve. Pomocí dominového efektu se situace šíří v dalších lokalitách. Díky dobře a funkčně nastavenému systému tříděného sběru prostřednictvím veřejně dostupné kontejnerové sběrné sítě ve městě Jihlavě, kdy na jedno průměrné sběrné hnízdo připadá o 11% obyvatel méně než ve městech obdobné velikosti, nedoporučujeme zavádět pytlový sběr žádné komodity.

26


3.1.5 Zařízení pro úpravu odpadů a výrobu obchodovatelných druhotných surovin Kvalitativní požadavky na vyrobenou druhotnou surovinu se neustále zvyšují. Tříděné odpady, původem ze systému obcí, jsou směsí různých druhů odpadů s odlišnými vlastnostmi. U papíru se jedná o především směs novin, časopisů, kartonů a jiných obalů a nežádoucích příměsí. U komodity plasty se jedná ještě o větší škálu materiálů a výrobků s odlišnými vlastnostmi počínaje PET lahvemi, přes fólie, dózy z PP, PE, PS, kelímky, hračky a jiné plastové výrobky až po nežádoucí příměsi. Poptávka a cenová hladina, za kterou jsou dotříděné odpady obchodovány, závisí na nabízeném množství a formě zpracování, tedy i velikosti a objemové hmotnosti balíků. Zároveň je zapotřebí trvale uvažovat s výkyvy poptávky a cenové hladiny druhotných surovin na světovém trhu. Jako příklad lze uvést krizi odbytu druhotných surovin v letech 2008-2009. V současné době je odpad plastů a papíru upravován na dotřiďovací lince, která je provozována firmou ASMJ, s.r.o – společností, jenž je z 49% vlastněna Službami města Jihlavy, s.r.o. a 51% společností A.S.A. spol. s r.o. Linka je umístěna přímo na území města, dojezdové vzdálenosti ze svozových tras ve městě jsou tedy malé. Vytříděné odpady papíru a skla mají ve standardním období obchodování s druhotnými surovinami pozitivní hodnotu. Hodnota plastových odpadů předávaných na dotřiďovací zařízení se pohybuje v současné době za pozitivní hodnotu. Je potřeba samozřejmě rozlišovat mezi hodnotou neupravených vytříděných odpadů a cenou již upravené druhotné suroviny podle požadavků konečných odběratelů, za kterou se obchoduje mezi úpravcem a konečným odběratelem/obchodníkem. Úpravci odpadů, kteří upravují vytříděný komunální odpad, jsou finančně podporováni v rámci systému EKO-KOM, aby byl odběr odpadů stabilní. Hodnota vytříděných odpadů by měla být zohledněna v ceně služby sběru a svozu tříděných odpadů. Z analytické části vyplývá, že město nemá informace o výši příjmů za prodané vytříděné odpady, které město třídí. SMJ účtují městu dle platné smlouvy za výsyp nádoby, bez zohlednění skutečného množství sesbíraných a cenových podmínek předání odpadů k úpravě na dotřiďovací linku ASMJ. Pro ilustraci uvádíme tabulku průměrných cen vytříděných recyklovatelných odpadů, které nakupují dotřiďovací linky v ČR od obcí, měst a jejich svozových firem na výrobu druhotných surovin. Tabulka 11: Průměrné ceny druhotných surovin v roce 2014 (Kč/t) komodita Papír Sklo Plast

2013 300 až 1000 100 až 550 -500 až 500

2014 400 až 1100 250 až 600 -500 až 800

Zdroj: EKO-KOM,a.s.

27


Produkce vytříděných odpadů z města Jihlavy lze předpokládat v roce 2020 v množství cca 1,47 tis tun papíru a 0,57 tis. tun plastu a 0,67 tis. t skla. Veškerý tento odpad je zapotřebí svézt, u komodity papír je předpoklad, že 80% bude sbíráno přes nádobový sběr (nákladová položka pro město), upravit (nákladová položka pro úpravce) a předat k využití (příjmová položka pro úpravce). Zatím co nákladové položky jsou konstantní, popř. s odhadnutelným vývojem (cena pohonných hmot, mzdové náklady…), příjmové položky jsou závislé na vývoji trhu druhotných surovin. Z hlediska města je však velmi obtížně kontrolovatelné, jak dalece jsou oprávněné náklady na úpravu odpadů, které jsou v současné době účtovány městu ze strany ASMJ s.r.o. Službám města Jihlavy, s.r.o. a následně promítnuty v ceně pro město. Město Jihlava disponuje obchodně zajímavým množstvím vytříděných odpadů. Doporučujeme městu provést standartní poptávkové řízení s jasně definovanými parametry u okolních dotřiďovacích linek. Dále doporučujeme městu zvážit přínos a význam podílu jeho organizace SMJ v ASMJ. Význam by byl v případě, kdy SMJ aktivně ovlivňuje cenu služeb ASMJ včetně příjmů za druhotné suroviny a zároveň, garantuje vysokou míru recyklace a využití sesbíraných odpadů z města. Doporučujeme městu pravidelné srovnávání podílu recyklovaných odpadů (zpracovaných na lince ASMJ) na druhotné suroviny s množstvím odpadu, které končí jako výmět v palivech nebo na skládce. Ke srovnání je možné využít okolních dotřiďovacích linek. 3.1.6 Možnosti financování Pro zajištění úspěšného rozvoje odděleného sběru a využití vytříděných odpadů musí být zajištěny dostatečné finanční zdroje, aby v koncovém výsledku byl oddělený sběr ekonomicky výhodnější než jiný způsob nakládání s odpady. Cílem je zajistit financování odděleného sběru využitelných odpadů bez nutnosti zásadního použití poplatků od občanů a z rozpočtu města, tedy zajistit maximální krytí nákladů z jiných zdrojů. Zdroje a opatření pro zajištění financování a rozvoje odděleného sběru:  pravidelný rozbor cen – jednotlivé nákladové a příjmové položky, oprávněnost výkonnostních nákladů,  pravidelný benchmark – srovnání rozsahu služeb, výkonu a cen s městy podobné velikosti, s průměrem kraje a ČR,  odměny ze systému EKO-KOM - plnění smluvního zajištění zpětného odběru a využití obalových odpadů jako složky KO,  rozvoj sběrné sítě s využitím programu bezplatné výpůjčky ze systému EKO-KOM,  příjmy z prodeje z prodeje neupravených odpadů příp. z druhotných surovin nebo  dotační prostředky a fondy (pro období 2014-2020 dle dostupných informací bude možno čerpat dotace mimo režim veřejné podpory pouze na sběrné nádoby, sběrné dvory a kompostárny s omezením uplatnění výstupního kompostu),  poplatky ostatních původců („živnostníků“) zúčastněných na systému města. 28


3.1.7 Doporučení      

 

  

Rozšíření a průběžná obnova veřejně dostupné sběrné sítě pro papír, plast a sklo. Využitelné komodity sbírat i prostřednictvím SD (motivace obyvatel sbírat kovy). Zhodnotit nejlepší způsob zohlednění ceny druhotných surovin v rámci ceny pro město. Provádět pravidelný benchmarking služeb v oblast úpravy odpadů na druhotnou surovinu u provozovatelů okolních dotřiďovacích linek. Vyhodnotit přínos a význam podílu jeho organizace SMJ v ASMJ. Pravidelně vyhodnocovat podílu recyklovaných odpadů (zpracovaných na lince ASMJ) na druhotné suroviny s množstvím odpadu, které končí jako výmět v palivech nebo na skládce. Ke srovnání je možno využít okolních dotřiďovacích linek. Důsledně zapojit a zpoplatnit všechny uživatele systému (živnostníci, podnikatelské subjekty, kteří v současné době systém zneužívají). Pro zapojení specifických původců jako např. bary a restaurace možno zvolit další vhodné způsoby sběru dle individuálních potřeb (samostatné nádoby na sklo a komodity, jež se vyskytují ve větší koncentraci). Prověřit sběrové aktivity ve všech školských zařízení (minimálně v zařízeních, jejichž zřizovatelem je město) na území města s cílem jejich sjednocení a zapojení do systému. Systematická osvětová práce s obyvateli. Maximalizace odměn od AOS EKO-KOM a.s. (zvýšení výtěžnosti, hlídání čerpání všech bonusových složek).

29


Odděleně sbírané rostlinné bioodpady z města

3.2

3.2.1 Východiska návrhové části  Zajištění odděleného sběru a využití biologicky rozložitelných odpadů rostlinného

původu v rámci obecních systémů od roku 2015.  Částečné přispění k splnění legislativních požadavků - odklon biologicky rozložitelného komunálního odpadu od skládkování v množství v roce 2013 o 50% méně a v roce 2020 o 65% méně než v referenčním roce 1995. 3.2.2 Prognóza produkce Východiska pro stanovení prognózy produkce rostlinných komunálních bioodpadů:  ČSU - prognóza počtu obyvatel v kraji, skladba domácností s ohledem na způsob vytápění.  Ministerstvo financí - vývoj HDP a spotřeby domácností.  Prognóza směsného komunálního odpadu.  Skladba domovních odpadů. Prognóza vychází z předpokladu, že v roce 2020 se bude třídit ve všech domácnostech, kde je možnost třídit odpad rostlinného původu. Jedná se především o rodinné domy a vilovou zástavbu se zahradami. Podíl obyvatel, kteří budou dosahovat průměrných hodnot, je odvozen od počtu bytů v RD a to dle typu vytápění. Graf 2: Prognóza vývoje produkce rostlinných bioodpadů v kg/obyvatel/rok 50 45

bioodpad původem z údržby zahrad a zeleně bioodpad původem z domácností (odklon z SKO)

40

35 30 25 20 15 10 5 0 2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020


30


Tabulka 12: Prognóza množství rostlinných bioodpadů ze systému města (tis. t/rok) Komodita původem z domácností (odklon z SKO) původem z údržby zahrad a zeleně celkem oddělený sběr bioodpadu

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 0,07 0,12 0,17 0,22 0,26 0,31 0,36 0,45 0,28 0,48 0,67 0,87 1,06 1,25 1,45 1,80 0,35 0,60 0,84 1,08 1,32 1,57 1,81 2,25


Lze předpokládat růst produkce z 5,6 kg/obyvatele v roce 2014 na cca 35 kg v roce 2020. Jedná se pouze o bioodpad z produkce obyvatel. Do odhadu není zahrnuta případná produkce ostatních původců a produkce z údržby veřejné zeleně. 3.2.3 Nakládání s odděleně sbíranými rostlinnými bioodpady Novela zákona o odpadech č. 229/2014 Sb. a Vyhláška č. 321/2014 Sb., která ji doplňuje, určily obcím povinnost zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu, mj. biologicky rozložitelných odpadů a to minimálně pro biologické odpady rostlinného původu, a to alespoň v období od 1. dubna do 31. října kalendářního roku. Město Jihlava plnění této povinnosti podchytilo již v obecně závazné vyhlášce města č. 3/2014. Systém nakládání s biologicky rozložitelnými odpady by měl vycházet z technických možností a způsobů následného využití biologického odpadu v obci. Bioodpad z města Jihlava je nyní zpracováván na kompostárně (povolené zařízení dle zákona o odpadech), kterou provozuje společnost Služby města Jihlavy s.r.o. a předpokládají její provozování i nadále. Kapacita zařízení je 5 000 t/rok, což zajišťuje zpracování veškeré předpokládané produkce obyvatel města. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto zařízení je zpracováván i odpad z údržby veřejné zeleně, je zapotřebí posoudit, zda bude výhledové kapacita zařízení dostatečná. V opačném případě je nutno zvážit možnost provést úpravu s cílem zvýšení kapacity. Pro případnou investici navrhujeme vyhodnotit možnost využití dotačních prostředků z aktuálního plánovacího období 2014 – 2020. V případě stavebnětechnických úprav kompostovací plochy je za předpokladu dostatečného prostoru vhodné rozdělit plochu na zpracovávání zcela čistého BRO a BRO s možností určitého znečištění příměsemi. Zlevní to následné nakládání se vzniklým kompostem, kdy nebude zapotřebí všechen přesévat do čistoty požadované finálním odběratelem. V blízkém výhledu je nachystán záměr, že zařízení bude rozšířeno o hygienizační jednotku. Tím by byla rozšířena skladba přijímaného odpadu i na bioodpad živočišného původu. Městu by to rozšířilo možnost zajistit obyvatelům komplexní službu, nicméně je zapotřebí vzít v úvahu skutečnost, že hygienizace odpadu výrazně prodraží nakládání. Z toho důvodu je vhodné odpad živočišného původu shromažďovat odděleně od většinového odpadu, tzn. bioodpadu rostlinného původu. Hygienizační linka by měla být uvedena do provozu po vyřízení stavebních požadavků, záměr provozovatele je rok 2016. Vzhledem k jasně danému zpracovatelskému zařízení má město usnadněné stanovení systému soustřeďování bioodpadů.

31


Město Jihlava má ve své Vyhlášce č. 3/2014 pro obyvatele popsáno několik způsobů soustřeďování bioodpadů. Pro všechny obyvatele je možnost odvážet bioodpad do sběrných dvorů. Tím město naplňuje požadavky dané zákonem o odpadech. Další z možností je odkládání bioodpadu na určená místa v rámci individuálně vyhlášeného samostatného sběru. Za specifický způsob nakládání s bioodpady lze považovat odkládání a následný svoz a zpracování vánočních stromků. Všechny tyto způsoby jsou osvědčené jak ve městě, tak i v jiných obcích a lze doporučit jejich zachování. Základním záměrem výše zmíněné novely zákona je snaha MŽP o výrazné snížení podílu BRKO ukládaného na skládky. Podle dosavadních zkušeností jak v ČR tak zahraničí lze tímto způsobem odklonit pouze malou část BRKO. Pro dosažení cílů omezení ukládání BRKO na skládkách je zásadní energetické využití SKO. Město již nyní provozuje systém nakládání s bioodpadem (popsané Programem zodpovědného nakládání s odpady – vybrané lokality mají rozmístěné nádoby na ukládání BRO) a tato forma se doporučuje zachovat a rozvíjet. Část potenciálních biologicky rozložitelných odpadů jsou materiály, které jsou velmi vhodné pro domácí či komunitní kompostování, což je jeden z významných nástrojů v oblasti předcházení vzniku odpadů. Tento nástroj by měl být zachován a rozvíjen v dlouhodobé strategii odpadového hospodářství města. Kompostování rostlinných zbytků z produkce domácností je ve městě jich několik let podporováno. Výhody:  Nevzniká odpad, pro jehož nakládání by město mělo zajistit organizaci i finance.  Vzniklý kompost obyvatelé sami aplikují na své pozemky, čímž opět šetří finance města.  Obyvatelé získávají, popř. upevňují přirozenou cestou ekologicky vhodné návyky. Vzhledem k nesporným výhodám pro město je možné i nadále pokračovat v materiálové podpoře formou dodávaní kompostérů, popř. zvolit další vhodnou podporu obyvatel, kteří si sami kompostují. Obrázek 1: Ukázky domácího kompostování

Vzhledem k převážně městské formě života se dá předpokládat, že velké množství obyvatel nebude ochotno svůj odpad samostatně kompostovat. Mají sice možnost ho odvážet na sběrný dvůr, popř. ve vyhlášených termínech odkládat do VO kontejnerů. Vzhledem k potřebě 32


překonat určité překážky se dá předpokládat, že touto formou nebude většina bioodpadu vzniklého v městských domácnostech (vyjma zahrad) předávána. V městských částech Pávov a Zborná bylo v roce 2014 umístěno zkušebně 84 ks compostainerů (sběrných nádob s odvětráním na soustřeďování bioodpadů). Jednalo se o ověřovací projekt a po celé období byla sledovaná efektivita této akce. Jedná se o malý vzorek a příliš krátké období, určité hodnocení však lze provést. V rámci hodnocení je zapotřebí zjistit:         

Množství sebraného bioodpadu. Vliv na množství produkovaného SKO. Čistota sebraného bioodpadu. Náklady na sběr, svoz a využití bioodpadu. Úspory na snížení množství SKO (zejména při uložení na skládku) – záleží na nastaveném systému platby. Ochota obyvatel zapojit se do odděleného sběru. Reakce okolních „nezapojených“ obyvatel. Možnost rozšíření systému. Další „vedlejší“ atributy.

Dle předběžných výsledků ověřovacího projektu sběru bioodpadů v zástavbě bytových domů a sídliště, kde jsou umístěny sběrné nádoby o objemu 240 l se ukazuje, že čistota sbíraného bioodpadu rostlinného původu je odpovídající požadavkům stávající kompostárny. Doporučujeme pokračovat v dalších obdobích s tím, že bude postupně zahuštěna síť compostainerů popř. kontejnerů dle zvolené velikosti a typu a případně osazeny i další lokality. Ověřovací období je zapotřebí předpokládat min. 2 roky s vyhodnocováním výše uvedených parametrů. Pro kvantifikaci výstupních hodnot by bylo vhodné znát vstupní údaje o množství produkce SKO z lokality, kde se bude zavádět oddělené soustřeďování bioodpadů pomocí instalovaných nádob a průběžně sledovat vývoj množství jak SKO, tak bioodpadů. Samozřejmě i dalších parametrů, jako je čistota bioodpadů, reakce obyvatel, pokles výskytu černých skládek bioodpadu a další. Dle zkušeností nedůvěra ostatních obyvatel bude postupně opadávat a v období 2 – 3 roky může dojít k dostatečnému zahuštění tak, aby se odklon bioodpadu také projevil na mírném poklesu produkce směsného komunálního odpadu. Ve vazbě na rozšiřování systému odděleného sběru bioodpadu doporučujeme v lokalitách, kde bude plně tento sběr zaveden, vyhodnotit možnost snížení frekvence svozu směsného komunálního odpadu, jako nástroje ke kompenzaci nákladů vzniklých zajišťováním svozu bioodpadu. Po vyhodnocení pilotního projektu z hlediska čistoty sběru, nákladů se zajištěním sběru, svozu a následného nakládání včetně vyhodnocení efektu redukce bioodpadů ve směsném komunálním odpadu doporučujeme instalovat sběrné nádoby většího rozměru na veřejná 33


prostranství pro používání všemi obyvateli lokality. Jejich instalace může jednak rozšířit sortiment soustřeďovaného odpadu sběrných hnízd odděleně sbíraných využitelných odpadů a může být instalována i mimo tato hnízda z důvodu dostatečné dostupnosti. Pro instalaci tohoto systému soustřeďování bioodpadu navrhujeme zvolit typ nádob po vyhodnocení dle ukazatelů v kapitole Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Pro rozhodnutí o rozšiřování sběru bioodpadu na další lokality (dle typu zástavby a používané sběrné nádoby) je nutno vyhodnocovat kvalitu sbíraných bioodpadů, především s ohledem na:  čistotu sběru (podíl nekompostovatelných odpadů),  výskyt odpadů živočišného původu,  kvalitu kompostu vyrobeného ze sesbíraných bioodpadů s ohledem na jeho další využití,  vývoj produkce SKO v porovnání s produkcí sbíraných bioodpadů. Toto vyhodnocování doporučujeme provádět pravidelně, aby bylo možno sledovat trend vývoje v rámci minimálně jednoho kalendářního roku. V následujícím textu shrnujeme praktické poznatky s jednotlivými systémy sběru v rámci ČR. Níže uvedené informace může město využít pro efektivní nastavení sběru bioodpadu v jednotlivých částech města. Soustřeďování pomocí compostainerů (sběrných nádob s odvětráním) v zástavbě rodinnými domy     

Nejvyšší komfort pro obyvatele. Nejvyšší výtěžnost odpadu, tzn. nejvyšší odklon z SKO. Nejvyšší čistota dodaného odpadu. Nejvyšší investiční náklady. Nejvyšší provozní náklady v případě, že nedojde zároveň k výraznému snížení množství SKO a tím i ke snížení četnosti svozu SKO.

Soustřeďování pomocí nádob na veřejných prostranstvích    

Nižší výtěžnost než v případě compostainerů z důvodu větší docházkové vzdálenosti. Navyklý způsob třídění odpadů pro obyvatele. Větší objem nádob než u compostainerů. Výrazné riziko znečištění jinými odpady z důvodu instalace na veřejném prostranství – lze snížit vhodně zvoleným typem nádob.  Nárok na zábor plochy veřejných prostranství.  Nižší investiční i provozní náklady než v první variantě.

34


Soustřeďování pomocí sběrných dvorů  Nejvyšší nárok na aktivitu obyvatel.  Nejnižší provozní i investiční náklady. Nejvyšší provozní náklad u nádobového sběru – provoz svozového vozidla – se eliminuje.  Předpoklad vysoké čistoty shromážděného odpadu díky kontrole obsluhy SD.  V případě výrazné akceptace obyvateli nutno zajistit dostatečnou provozní dobu, vhodnou obsluhu a odpovídající množství nádob určených na soustřeďování popř. jejich velmi časté vyvážení.  V případě navázání na motivační program nutno zajistit velmi dobrou evidenci. Podle požadavků města a výše uvedených kritérií je možné zvolit nejvhodnější systém, popř. kombinaci. Mezi důležitá rozhodovací kritéria patří výše požadavků na minimalizaci SKO, jak se bude s SKO do budoucna nakládat, na jakou vzdálenost se bude přepravovat apod. Oddělený sběr bioodpadu byl ověřován i v zástavbě bytových domů. V těchto lokalitách je tradičně sběr výrazně problematičtější. Produkce není tak velká, ale při účinném oddělování v domácnosti je i tak výrazná. Vzhledem k neadresnosti bývá kvalita horší a dobrých výsledků se dosahuje až po velmi účinné osvětě, přesvědčení obyvatel a po delší době. Doporučujeme v tomto případě vytipovat vhodnou lokalitu jednak s menšími bytovými domy a dále s obyvateli, kteří jsou více ekologicky orientovaní. V současné době se více mladých rodin s vyšším vzděláním orientuje tímto směrem. Jejich přesvědčení a zaujetí pro věc bývá snazší a výsledky přesvědčivější a následně lze pokračovat systémem – výsledky přitahují další. Nelze ale předpokládat plné zapojení všech částí města s bytovou zástavbou do tohoto systému. Míra rozšíření by měla v rámci rozhodovacího procesu posuzovat vzniklé a snížené náklady oproti stávajícímu způsobu a především potřebu vytříděnosti SKO vzhledem k jeho konečnému způsobu budoucího nakládání, jak bylo již uvedeno výše. Naopak je zapotřebí zajistit celoroční obsluhu nádob na bioodpad u bytových domů, jelikož se jedná skutečně o produkci z domácností, která nezaznamenává výkyvy dané vegetační sezonou. Jedná se však plně o odpad, jehož oddělený sběr znamená odklon z SKO. Po ověřování na sběru do menších compostainerů a v případě rozhodnutí o pokračování zřejmě dojde k úvaze o instalaci větších nádob na sběr. Hodnocení možností opět viz kap.Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Další lokality vhodné pro instalaci nádob na oddělené soustřeďování bioodpadu jsou zahrádkářské kolonie. Platí pro ně stejná pravidla, jako pro zástavbu rodinných domů, tzn. preference vlastního kompostování. V případě, že tato činnost není dostatečně provozována, lze předpokládat černé skládky v okolí takových lokalit. Instalací nádob na oddělený sběr bioodpadů se může problematika vhodně řešit. V těchto lokalitách však též doporučujeme instalaci větších nádob. Jako samostatná menšinová komodita v rámci bioodpadů jsou použité potravinářské oleje. Jejich produkce je v litrech/ obyvatel/rok, jejich účinky v případě vylévání do kanalizace (což je obvyklý způsob) jsou však vysoce problematické a provozovatelům ČOV velmi zhoršují účinnost zařízení. Oddělený sběr se provádí shromažďováním v popelnicích pro tento účel vyčleněných, do kterých je obyvatelé vkládají v uzavřených plastových lahvích. Umístění nádob pro tento sběr je vhodné jak na sběrných dvorech, tak v určitých vytipovaných 35


lokalitách stejně, jako jiných nádob na sběr menšinových druhů (elektrospotřebiče, textil). Tuto službu vč. dodání nádob zdarma nabízejí některé organizace zabývající se následným energetickým využitím. 3.2.4

Nádoby určené na sběr bioodpadů

Pro instalaci sběrných nádob na výše uvedená stanoviště (zahrádkářské kolonie, bytové domy, sběrná hnízda) jsou vhodné buď nádoby 1100 l případně 660 l s horním výsypem hnědé barvy s tím, že budou ve spodní části bočních stěn provedeny provětrávací otvory. Jako další možnost je zavedení sběru do speciálně vyrobených nádob na sběr bioodpadu se spodním výsypem – zvonů. Tyto nádoby má ve svém výrobním programu např. společnost Reflex Zlín s.r.o. Svým tvarem se dostatečně odlišují od nádob na sběr SKO a z nádob se spodním výsypem bývá tradičně lepší kvalita shromážděného materiálu. Výběr typu nádob je zapotřebí konzultovat s obslužnou organizací. Pro srovnání uvádíme některé údaje o obou typech větších nádob určených pro sběr bioodpadu: Tabulka 13: Přehled parametrů nádob na sběr bioodpadu Čistota sběru

Životnost

Instalovaný objem

Provzdušňování Cena nádob (orientační) Použitá technika

Nádoby horní výsyp Nádoby spodní výsyp Větší podíl příměsí než z nádob se Nižší míra znečištění, díky omezení spodním výsypem vhozových otvorů a tvarové odlišnosti od nádob na SKO Životnost cca 8 let s ohledem na Životnost cca 15 let s ohledem na frekvenci svozu, sbíranou komoditu frekvenci svozu, sbíranou komoditu a a způsob zacházení způsob zacházení Při potřebě instalace většího Variabilita instalovaného objemu objemu než 1,1 m3 na sběrné nádob od 1,1 m3 až po 3,2 m3 stanoviště je nutno instalovat další umožňuje optimalizovat frekvence nádobu a tím zdvojnásobit zábor svozu s ohledem na různou produkci plochy. Pozor na přetěžování! odpadu na jednotlivých stanovištích. NE (z výroby) ANO 1,1 m3 – 5 -6,5 tis. Kč

1,1 m3 – 11 tis. Kč 1,8 m3 – 17 tis. Kč 3,2 m3 – 21 tis. Kč Pro obsluhu nádoby se spodním výsypem je zapotřebí auto s hydraulickou rukou. Kontejnery užívané pro sběr jsou vyměnitelné, velikost 9 – 20m3. I zde je vhodné řešit zajištění proti vytékání šťáv Je nutné řešit těsnost kontejnerů z důvodu vytékání šťáv 1 – 2 pracovníci

svozová

Pro obsluhu nádoby s horním výsypem jsou využívána vozidla typu PRES, tj. s lisovací nástavbou. V případě tohoto druhu odpadu se nepoužívá maximální stlačování a není tudíž považováno za výhodu. Je nutné řešit těsnost nástavby vč. násypky z důvodu vytékání šťáv Sběr požadavky na 3 pracovníci obsluhu svozové techniky Náklady sběru a Náklady na sběr a svoz se odvíjí především od: 36


svozu

Svozové vozidlo

Vhozový otvor

- ceny a životnosti nádob - frekvence svozu a přepravních vzdáleností na úpravárenské zařízení, - investic a provozních nákladů na svozová vozidla vč. osádky, - vytížení svozového vozidla v rámci svozových tras Lineární stlačování, investice do Nosič kontejnerů a hydraulickou nového 3,5 – 5 mil. Kč rukou, investice do nového cca 2,5 mil. Kč Odklopení horního víka umožňuje Při realizaci sběru prostřednictvím také bezproblémové vysypání nádob se spodním výsypem je nutno pytlů, např. s posečenou trávou, což dbát aby byly nádoby vybavený zajišťuje dostatečný komfort pro dostatečně velkým výhozovým občana. otvorem, tak aby umožňovali občanům bezproblémové vysypání pytlů, např. s posečenou trávou. Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Rozhodnutí o nejvhodnějším systému je zapotřebí provést až po zhodnocení všech výše uvedených údajů. Zároveň je zapotřebí v případě bioodpadu zvažovat klady a zápory dané velikosti vhozových otvorů. Velké vhozové otvory představují vyšší uživatelský komfort pro uživatele, kteří přinesou odpad ve větších pytlech, popř. vozících. Na druhou stranu umožňují vložit do nádoby i rozměrná břemena – např. zmiňovaný pytel celý, byť nemusí být z biologicky rozložitelného materiálu. Dle zkušeností z užívání obou systému sběru bývá odpad z kontejnerů se spodním výsypem ve vyšší čistotě bez příměsí. Dalším významným atributem je riziko přetěžování nádob z důvodu velké specifické hmotnosti ukládaného odpadu. Nádoba 1 100 l může vážit až 300 – 400 kg. Jako prevenční opatření může být užití nádob pouze 660 l, nicméně výrazně se tím sníží kapacita. Nádoby je zapotřebí ukládat na zpevněné stanoviště, v případě horního výsypu bez nutnosti přejíždět obrubníky. Kolečka těchto nádob jsou nadměrně zatížená část. Obrázek 2: Ukázky kontejnerů na sběr bioodpadu

37


3.2.5

Možnosti financování

Pro úspěšný rozvoj odděleného sběru a využití bioodpadů musí být zajištěny dostatečné finanční zdroje na investice do sběrné sítě, případně dalšího nakládání s bioodpady a také na provozní náklady spojené se sběrem, svozem a zpracováním bioodpadů. Pokud je systém funkční, dochází po několika letech k částečnému snížení produkce SKO (cca o 8-25 % podle dosavadních zkušeností), čímž může dojít k úspoře nákladů na skládkování. To za předpokladu vybavení všech domácností v definované lokalitě samostatnou nádobou na SKO a samostatnou nádobou na bioodpad. Následně v případě kvalitního třídění by mohlo dojít ke snížení četnosti vývozu SKO na 1x14 dní. Došlo by k úspoře nejen za uložení na skládce (cena kompostování je ve výši cca 30–50 % skládkování) ale i k úspoře za sběr a svoz.  Dotační prostředky a fondy (využít možnosti těchto zdrojů pro zajištění nádob, úpravu stanovišť, zajištění vhodné svozové techniky apod. popř. rozšíření kompostárny).  Zvýšené náklady do sběru a provozu systému nakládání s bioodpadem lze částečně kompenzovat případnými sníženými náklady na sběr a svoz SKO (v případě důsledného a efektivního třídění). 3.2.6

Doporučení

 V maximální míře podporovat domácí kompostování.  Bioodpady sbírat nadále i prostřednictvím SD, jedná se o provozně nejlevnější způsob.  Pokračovat v instalaci nádob pro sběr bioodpadů v zástavbě RD dle optimálně vyhodnoceného systému.  Výhledově po řádném vyhodnocení snížit v těchto lokalitách sběr SKO na 1x14 dní.  Bioodpady rostlinného původu sbírat i v dalších lokalitách (zahrádkářské kolonie apod.).  Výhledově zvážit zahájení sběru bioodpadů i u bytových domů po řádné přípravě a ve spolupráci s vybranými skupinami obyvatel.  Sebrané bioodpady předávat i nadále ke kompostování s následným využitím kompostu.  Důsledně zapojit všechny uživatele systému (živnostníci, podnikatelské subjekty.).  Systematická osvětová práce s obyvateli.  Upravit ve Vyhlášce města přesný způsob sběru bioodpadů dle výsledného stavu.

38


Oddělený sběr nebezpečných odpadů

3.3

3.3.1 Východiska návrhové části  Snižovat výskyt NO ve směsných komunálních odpadech  Zajištění odděleného sběru 3.3.2 Prognóza produkce Východiska pro stanovení prognózy produkce nebezpečných komunálních odpadů:  ČSU - prognóza počtu obyvatel v kraji,  ČSÚ Vývoj počtu obyvatel města Prognóza byla zpracována do roku 2020. Vychází z vývoje měrné produkce odpadu nebezpečných odpadů města za období 2009-2013 a očekávaného vývoje v oblasti produkce výrobků, které se mohou následně stát nebezpečným odpadem Graf 3 : Prognóza odděleně sbíraných nebezpečných odpadů (kg/obyvatel a rok) 0,6 Nebezpečné odpady 0,5

0,4

0,3

0,2

0,1

0 2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020


Tabulka 14: Prognóza vytříděného množství nebezpečného odpadu ze systému obce (t/rok) Nebezpečné odpady

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

29

28

26

25

24

23

22

20


Za období 6-ti let tj. do roku 2020 by měla produkce odděleného sběru nebezpečných odpadů vytříděných složek ze systému obcí klesat s ohledem na stálý rozvoj systému zpětného odběru. Hlavní složku odpadu kategorie N nyní po výrazném odklonu vyřazených 39


elektrozařízení tvoří barvy a obaly znečištěné škodlivinami. I zde dochází k vývoji, např. k přechodu výrobců barev na barvy bez nebezpečných vlastností. 3.3.3 Možnosti financování Sběr a zajištění nakládání s NO je finančně náročné, pokud hodnotíme jednotkové náklady. Z hlediska celkových nákladů na odpadové hospodářství vzhledem k produkci se nejedná o zásadní náklady. Maximální využití všech zdrojů pro zajištění financování a rozvoje odděleného sběru:  Dotační prostředky především na dovybavení sběrných dvorů.  Poplatky občanů.

3.3.4 Doporučení  Intenzivní spolupráce se systémy zpětného odběru elektrozařízení, baterií apod. za účelem snižování množství NO.  Podpora dalších způsobů sběru NO - Lékárny  Sebrané NO předávat i nadále k následnému nakládání v souladu s hierarchií.  Systematická osvětová práce s obyvateli.

40


Objemný odpad

3.4

3.4.1 Východiska návrhové části  Splnění legislativních požadavků na postupné snižování ukládání BRKO na skládky s cílovými roky 2013, 2017, 2020;  Maximalizace materiálového využití objemných odpadů a jejich následné energetické využití. 3.4.2 Prognóza produkce Východiska pro stanovení prognózy produkce objemných odpadů:  ČSU - prognóza počtu obyvatel v kraji, skladba domácností s ohledem na způsob vytápění,  Ministerstvo financí - vývoj HDP a spotřeby domácností,  Skladba domovních odpadů. Prognóza výskytu odpadu byla zpracována do roku 2020. Prognóza vychází z produkce objemného odpadu města. Na základě výše uvedených předpokladů byl proveden výpočet prognózy produkce objemného odpadu. Graf 4: Prognóza produkce objemného odpadu (kg/obyvatel a rok) 30

25

20

15

10

5

0 2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020


Z Grafu 4 je patrné očekávání velmi mírného nárůstu produkce objemného odpadu obyvateli. Vzhledem k vývoji počtu obyvatel se celková produkce očekává v hodnotách viz. Tabulka 15. 41


Tabulka 15: Prognóza produkce objemného odpadu (tis.t/rok) Objemný odpad

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

1,17

1,18

1,19

1,19

1,20

1,21

1,21

1,21


3.4.3 Možnosti financování Sběr a zajištění nakládání s OO lze výrazně zlevnit dobrým tříděním v místě sběru a shromažďování na využitelné složky. V důsledku toho by mělo být omezováno množství objemných odpadů uložených na skládce a tudíž sníženy náklady na skládkovné. V případě vytřídění cca 30% využitelných odpadů, což je poměrně běžná hodnota, které lze na sběrných dvorech dosáhnout, může dojít k odklonění cca 0,4 tis. t odpadu od skládkování směrem k technologiím na jejich využití. Jedná se především o dřevo, kov, plast, sklo, bioodpad. Činnost úpravy a následného třídění musí být v souladu s odsouhlaseným provozním řádem zařízení. Je však nutné zohlednit nárůst mzdových nákladů spojených s pracovníky zabývajícími se dotříděním objemných odpadů a také zajištění potřebných ploch na sběrném dvoře pro tuto činnost. Stojí zde za úvahu, zda není vhodnější investovat částku do zvýšení zaměstnanosti oproti financování ukládání na skládku. Maximální využití všech zdrojů pro zajištění financování a rozvoje odděleného sběru:  Dotační prostředky především na dobudování a vybavení sběrných dvorů.  Poplatky občanů. 3.4.4 Doporučení  Základním systémem sběru objemných odpadů budou i nadále sběrné dvory s ohledem na předpokládaný vývoj produkce objemných odpadů, je možno konstatovat, že stávající infrastruktura sběrných dvorů je dostačující.  V případě přijetí strategie, kdy by občané byli motivování k odkládání většího množství a druhů odpadů, včetně tříděných, do sběrných dvorů, bylo by třeba jejich počet a vybavenost rozšířit. Sběrné dvory mají velmi široké použití a jsou důležitou součástí infrastruktury OH města.  Důsledné třídění objemných odpadů s cílem vytřídit využitelné složky, a to jak z odpadu ve SD, tak z odpadu sbíraného do VO kontejnerů přistavených ve městě. K tomu mít vyčleněnou potřebnou plochu.  Důsledně zapojit do systému všechny uživatele systému (živnostníci, podnikatelské subjekty).  Systematická osvětová práce s obyvateli.

42


Směsný komunální odpad

3.5

3.5.1 Východiska návrhové části  Splnění legislativních požadavků na postupné snižování ukládání BRKO na skládky s cílovými roky 2013, 2017, 2020.  Zákaz skládkování neupravených směsných komunálních odpadů od roku 2024.  Zajistit využití energetického potenciálu směsných komunálních odpadů. 3.5.2 Prognóza produkce Východiska pro stanovení prognózy produkce směsných komunálních odpadů:  ČSU - prognóza počtu obyvatel v kraji, skladba domácností s ohledem na způsob vytápění.  Ministerstvo financí - vývoj HDP a spotřeby domácností.  Prognóza odděleného sběru využitelných a dalších složek KO.  Skladba domovních odpadů. Prognóza výskytu odpadu byla zpracována do roku 2020. Vychází z měrné produkce odpadu dle evidence města (v kg/ob/rok)v období 2009-2013. Z hlediska budoucího vývoje je nutné provádět aktualizaci prognózy zejména u směsných komunálních odpadů s ohledem na aktuální vývoj hlavních výše uvedených parametrů. Graf 5: Prognóza produkce SKO (kg/obyvatel a rok) 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020


43


Díky intenzivnímu třídění a předcházení vzniku odpadů lze předpokládat pokles produkce SKO ze 170 kg/obyvatele v roce 2013 na cca 160 kg v roce 2020. Po promítnutí předpokladu vývoje počtu obyvatel lze předpokládat celkové množství SKO dle Tabulky16: Tabulka 16: Prognóza produkce SKO (tis. t/rok) Směsný komunální odpad

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

8,67

8,61

8,57

8,53

8,48

8,40

8,31

8,15


Směsný komunální odpad je v současné době shromažďován do určených nádob a odvážen k uložení na skládku Henčov na katastru města Jihlavy. Odstraňování odpadů skládkováním je z pohledu platné hierarchie nejméně žádaný způsob nakládání a jako takový je již nyní zatížen tzv. základním poplatkem, který činí v současné době 500 Kč/t, a rekultivačním poplatkem ve výši 100 Kč/t. Protože město vlastní skládku na svém katastrálním území (a prostřednictvím svých městských služeb ji provozuje), je od platby poplatku dle zákona o odpadech osvobozeno. Nový zákon však počítá se zásadním omezením skládkování směsného komunálního odpadu, proto je již v současnosti nutné hledat řešení pro nakládání s touto složkou odpadu. Novela zákona o odpadech č. 229/2014 Sb. určuje, že „Na skládky je od roku 2024 zakázáno ukládat směsný komunální odpad a recyklovatelné a využitelné odpady stanovené prováděcím právním předpisem.“ Skládkování odpadu je z pohledu platné hierarchie nejméně žádaný způsob nakládání. Zákaz skládkování pro neupravené směsné komunální odpady, který bude platit od roku 2024 je jasný signál k vytvoření podmínek pro využití materiálově nevyužitých odpadů obsažených ve směsném komunálním odpadu v rámci energetického využití. Před městem se však momentálně rýsuje problém v podobě očekávaného zákazu ukládání SKO a vyjmenovaných odpadů na skládky odpadů. V současné době nejsou známy podmínky tohoto zákazu, ani bližší podrobnosti. V současné době se na území ČR využívá jako jediné alternativy ke skládkování, energetické využití odpadu v k tomu určených zařízeních splňujících zákonné podmínky (ZEVO). Pro to, aby bylo možné zařízení považovat za zařízení pro energetické využití odpadů, musí být splněny podmínky §23 zákona o odpadech a přílohy č. 12 k zákonu. Energetická účinnost zařízení musí být vyšší než hodnota 0,65, přičemž vzorec pro výpočet energetické účinnosti je uveden ve zmiňované příloze č. 12 zákona o odpadech. V opačném případě je zařízení považováno za zařízení k odstraňování odpadů. V současné době jsou na území ČR v provozu tři zařízení na energetické využití odpadů (Praha 360 000 t/rok, Brno 240 000 t/rok, Liberec 100 000 t/rok) a jedno je ve výstavbě (Chotíkov 95 000 t/rok). Při budování ZEVO je třeba počítat s velkou investiční náročností, 44


v řádech mld. Kč. V rámci některých krajů se dlouhodobě uvažuje o výstavbě dalších ZEVO a na ně navazujících integrovaných systémů nakládání s komunálními odpady. Vyhodnocení možných variant energetického využití SKO v Kraji Vysočina bylo hodnoceno v rámci studie Integrovaný systém nakládání s odpady Vysočina, kterou zpracovávala společnost FITE a.s ve spolupráci s EAV v roce 2011.

3.5.3 Možné způsoby nakládání s SKO V návrhové části výše uvedené studie je uvedeno 7 variant řešení, z nichž samozřejmě pouze některé jsou smysluplné pro další rozpracovávání. Ty jsou popsány v následujícím textu.

3.5.3.1

Výstavba jednoho zařízení na přímé energetické využívání v Kraji Vysočina o kapacitě 100 – 150 tis. t SKO

Jako vhodné lokality pro tuto variantu byla uvažována města Třebíč, Žďár n.S. a Jihlava. V dalším posuzování byla následně hodnocena pouze města Žďár n.S. a Jihlava. Předpoklad využití tepla byl pro zásobení domácností. V tomto směru je situace města Žďár n.S. vhodnější, jelikož má centrálně propojenou síť CZT, kterou provozuje společnost SATT, což je municipální společnost ve vlastnictví města Žďár n.S. a dalších měst v okolí. Zdroj tepla je kotelna ve vlastnictví soukromé společnosti Žďas. Pro schopnost využití vyrobené energie by pro tento účel připadal v úvahu zdroj 100 tis. t SKO. V současné době je kotelna vytápěna hnědým uhlím. Dle dostupných informaci jednání města s majiteli nebylo úspěšné. CZT ve městě Jihlava provozuje společnost Jihlavské kotelny s.r.o., kde je město Jihlava pouze 49% vlastníkem a její nevýhodou je její vzájemná nepropojenost. Jednotlivé zdroje jsou postaveny na zemním plynu. Pro požadavek zásobování jedním zdrojem ZEVO by bylo zapotřebí vložit vysoké investice do propojení sítě CZT. Analýza stavu tepelného hospodářství ve městě v době zpracování studie vyhodnotila maximální potřebnou kapacitu zdroje na 100 tis. t SKO a konstatovala, že pravděpodobně nebude možné napojit velké potencionální odběratele z řad průmyslových podniků, jako je Bosch nebo Kronospan. Od té doby se jednak rozvíjí průmyslová zóna v Jihlavě a jednak se vedou další jednání o potencionálních odběratelích tepla. Vždy je nutno vyhodnotit potenciální rizika odbytu tepla s vazbou na privátní průmyslové subjekty, které mohou z rozhodnutí vlastníka ukončit provoz. V obou lokalitách se výstavba potencionální ZEVO stala politickým tématem, což má na případnou realizaci negativní vliv.

45


3.5.3.2

Výstavba více zařízení na přímé energetické využívání v Kraji Vysočina o kapacitě 20 – 70 tis. t SKO

Tato varianta se následně začala více prověřovat vzhledem nemožnosti zajistit dostatečný odbyt tepla z jednoho centrálního zařízení. Varianta uvažuje s výstavbou více zařízení a to v Jihlavě, Žďáře n.S:, Pelhřimově a Třebíči. V roce 2014 vypracovala společnost EAV studii Analýza možností energetického využívání odpadů v Kraji Vysočina, kde je hodnoceno 5 velikostních skupin zařízení a to: Varianta A1: kapacita 10 000 t/rok Varianta A2: kapacita 20 000 t/rok Varianta B1: kapacita 95 000 t/rok B1a: kapacita 95 000 t/rok s předpokladem využití veškerého tepla Varianta B2: kapacita 150 000 t/rok Varianta C: kapacita 41 600 t/rok Studie se velmi podrobně zabývá jednotlivými variantami a konstatuje: „Závěrem lze konstatovat, že v různých lokalitách Kraje Vysočina lze z výše uvedených hledisek uvažovat o výstavbě jednotek ZEVO malých kapacit při dodržení podmínek vyplývajících ze specifik těchto zařízení tak, jak byly uvedeny v celém textu, mohou být i tyto jednotky ekonomicky návratné s ohledem na vstupní cenu za odpad stejné jako u klasických ZEVO“. Vždy bude nutno vyhodnotit stabilitu odbytu tepla a zajištění plnění podmínek energetické využití odpadu, tj. energetická účinnost zařízení min. 65%. Tato malá zařízení jsou v zemích EU provozována jen velmi ojediněle (např. Itálie, některé skandinávské země), Jedná se principiálně a investičně o méně náročná zařízení, nicméně obecně jsou tato zařízení oproti „velkým“ považována za ekonomicky méně rentabilní, přičemž ekonomická výhodnost zařízení závisí zejména na možnostech stabilního uplatnění vzniklého tepla a ceně odpadu na vstupu do zařízení. Pro odbyt tepla je podstatné vybudovat celou infrastrukturu rozvodu tepla do objektů, které by byly na tuto síť napojeny. Podstatné je také zajistit celoroční odbyt tepla, což může být v letních měsících problematické. Při představení záměru veřejnosti lze očekávat negativní reakce a odpor proti výstavbě ZEVO ve městě, jak ukázala zkušenost s prezentováním záměru výstavby ZEVO v předchozím období. V současné době je stále tato varianta rozpracovávána. 3.5.3.3

Výstavba 1 nebo více zařízení MBÚ v Kraji Vysočina

Tato varianta popisuje jak možnou výstavbu MBÚ zároveň s výstavbou monozdroje pro využívání produktů z technologie, tak možnost odvozu kalorické frakce do stávajícího zařízení – cementárny, či monozdroje s fluidním kotlem. Palivo z odpadů lze podle všech předpisů EU a ČR spalovat pouze v zařízení, které splňuje parametry ZEVO zejména pak z pohledu ochrany ovzduší. V ČR se v současné době paliva 46


z odpadů (TAP) spalují v cementárnách. Nejedná se však většinově o paliva vyrobená z SKO, ale z jiných odpadů homogenního složení. Spalování paliv vyrobených z odpadů v cementárnách není dlouhodobým a stabilním řešením (cementárny nemohou garantovat celoroční odbyt paliva) a pro plnění zákona se v současné době nedoporučuje stavět na něm strategii OH města. Závěr studie konstatuje známé skutečnosti, že varianta není metodou zajišťující konečné využití či odstranění odpadů. MBÚ je pouze technologií úpravy odpadů před jejich dalším nakládáním. Vystupující podsítná frakce obsahující primárně znečištěný biologicky rozložitelný odpad a v zimním období také popeloviny, je z hlediska materiálového využití nevyužitelná. Dík svým vlastnostem není vhodná pro materiálové ani energetické využití. Tato podsítná frakce z MBÚ se většinově skládkuje a je potřeba počítat do budoucna s jejím zatížením „skládkovacím“ poplatkem. Propočet nákladů v závěru studie ukazuje na vysoké provozní náklady zařízení. Podobné závěry vyplynuly také z úkolu vědy a výzkumu “Ověření použitelnosti metody mechanickobiologické úpravy komunálních odpadů a stanovení omezujících podmínek z hlediska dopadů na životní prostředí“. 3.5.3.4

Odvoz SKO a jeho využití mimo Kraj Vysočina

Pro úspěšnou realizaci této varianty je nutno vybudovat síť překládacích stanic v rámci celého kraje tak, jak je navrhuje studie ISNOV. Jedna z překládacích stanic by měla být vybudována také pro město Jihlava a obce ORP Jihlava. V rámci zmiňované studie jsou také popsány projektové záměry výstavby ZEVO v rámci ČR. Od doby vypracování studie došlo ve většině těchto projektových záměrů k vývoji spíše negativnímu. Jediný záměr ZEVO, jenž se začal realizovat, bylo ZEVO Chotíkov v Plzeňském kraji. V současné době je však stavba pozastavena. Z hlediska dopravní dostupnosti a již uskutečněných jednání se SAKO Brno, lze předpokládat budoucí možnost energetického využití odpadu města Jihlava právě v tomto zařízení. Dále doporučujeme sledovat vývoj projektů na výstavbu ZEVO ve Středočeském, případně Pardubickém a Jihočeském kraji. Další možnost odklonu SKO od skládkování je jeho vývoz do zařízení mimo území ČR (nejbližší Rakousko). Toto řešení není díky platné odpadové legislativě ČR v současné době možné. Také cena na vstupu do zařízení pro energetické využití odpadu je v zahraničí výrazně vyšší než v ČR. Další 3 varianty nebyly více rozpracovávány z důvodu jejich malé reálnosti. Jedná se o   

výstavbu alternativního zařízení na energetické využívání SKO na bázi pyrolýzních popř. plazmových technologií, nulová varianta – konzervace stávajícího stavu, plnění povinností POH maximalizací separace a dalších konceptů jako je Zero Waste apod. 47


Na základě jednání s Radou města Jihlavy byly definovány tři možné varianty budoucího směřování nakládání se směsným komunálním odpadem ve městě: 

Vybudování ZEVO ve městě Jihlava s vazbou na odbyt tepla v rámci města a městských či krajských organizací (vytápění bytová zástavba, bazén, nemocnice …).



Vybudování ZEVO ve městě Jihlava v rámci privátního sektoru s vazbou na průmyslovou zónu města (odbyt tepla ve výrobních závodech).

Obě uvedené varianty jsou detailně popsány ve studii ISNOV, kterou zpracovávala společnost FITE a.s ve spolupráci s EAV v roce 2011. Jednotlivé varianty jsou stále rozpracovávané a prochází procesem interního vyjednávání s potenciálními partnery. V rámci této studie není možno objektivně posoudit, která varianta energetického využití ve městě Jihlava či Kraji Vysočina je nejvýhodnější. Touto problematikou se zabývá Sdružení obcí Vysočiny (SOV) jehož je Jihlava členem. 

Odvoz SKO na zařízení využití odpadu v rámci kraje, či mimo kraj

Pro využití jakéhokoliv ZEVO, či technologie jiného využití odpadu ve vzdálenosti nad 15 km od města Jihlavy bude potřeba vytvořit efektivní systém přepravy odpadů, tj. vybudovat funkční překládací stanici (nejlépe s univerzální přepravní technologií pro silniční i železniční přepravu), kde bude SKO a další druhy vhodných odpadů připraveny na přepravu do vhodných zařízení. Vhodnou lokalitou pro výstavbu překládací stanice je lokalita skládky Henčov, která je ve vlastnictví města. V současné době je nejpravděpodobnějším řešením, umožnit mobilitu směsných komunálních odpadů a dalších odpadů vhodných k energetickému využití s cílem přepravy na koncová zařízení mimo město Jihlava. Tímto řešením se zabývá následující kapitola. 3.5.4 Odvoz SKO k energetickému využití mimo město Jihlavu Pro účely efektivní přepravy odpadů na větší vzdálenosti je potřeba využít zařízení pro překládání odpadu ze svozových vozidel do prostředků vhodných k dálkové přepravě. V následující kapitole jsou popsány možná řešení překládacích stanic.

3.5.4.1

Možná řešení překládací stanice

Svozová vozidla budou sesbíraný směsný komunální odpad z nádob a objemný odpad sesbíraný v rámci sběrných dvoru, odvážet na překládací stanici. Předpoklad umístění překládací stanice je v rámci areálu skládky Henčov. Výhodou je, že se již jedná o lokalitu, kde probíhá nakládání s komunálním odpadem tj. skládkování a také kompostování odděleně sesbíraného bioodpadu z města a údržby zeleně a vybudování překládací linky by tedy neznamenalo další zatížení životního prostředí ani obyvatel města a okolí skládky.

48


Překládací stanice je zařízení určené k přeložení odpadu ze svozových vozidel pro sběr komunálních odpadů do velkokapacitních kontejnerů, či speciálních návěsů pro zefektivnění dálkové přepravy odpadů k jejich využití, či odstranění. Překládka odpadu je většinou gravitační. V případě nedostatku prostoru je možné vybudování nakládací rampy nahradit dopravníkem, jenž odpad sype do násypky lisu. Variant překládacích linek je nepřeberné množství. Pro ukázku uvádíme dvě nejčastější řešení. Varianta 1: Překládka odpadu ze svozového vozidla do kontejnerů pro dálkovou přepravu probíhá následovně: svozové vozidlo vysypává obsah nástavby do násypky, následně prostřednictvím lisu je odpad vtlačen do kontejneru, který je po zaplnění naložen na přepravní prostředek či přívěs a je odvážen k využití do ZEVO. Obrázek 3: Schéma překládací stanice s lisováním do kontejneru

Varianta 2: Překládka odpadu ze svozového vozidla do návěsu pro dálkovou přepravu probíhá následovně: svozové vozidlo vysypává obsah nástavby buď do násypky, či přímo do návěsu, nebo na plochu a následně nakladačem dochází k plnění návěsu, který je po zaplnění odvážen k využití do ZEVO Obrázek 4: Schéma překládací stanice do návěsu s pohyblivým dnem

Vzhled, vybavenost a velikost překládací linky závisí na množství odpadu, pro které bude překládací stanice navrhovaná a také na zvolené technologii přepravy odpadu z překládací linky ke konečnému nakládání. V rámci návrhu je počítáno s překládací stanicí o kapacitě cca 20 tis. tun. Tato překládací stanice by měla sloužit také pro odpady obcí v rámci ORP Jihlava, či obcí spádových k zařízení skládky Henčov. Předpokládané investiční náklady výstavby takovéhoto zařízení se pohybují v rozpětí 12-17 milionů Kč s ohledem na volbu technologie překládání a úpravy odpadů. Je však nutno také zohlednit náklady spojené s ostatními pracemi, především stavebními. 49


Zábor plochy Překládací stanice je vždy individuální řešení s ohledem na prostorové možnosti dané lokality. Z hlediska záboru plochy u konkrétní překládací stanice v Rakousku sloužící pro oblast cca 80 tis. obyvatel se jedná o zpevněnou plochu 60x80 m s postavenou překládací halou vybavenou násypkou, lisem, a pojezdovou dráhou pro přesun 4 kontejnerů. Kontejnery jsou po naplnění hermeticky uzavřeny a mohou v naplněném stavu čekat i několik dní na odvoz. Uvedená překládací linka využívá železniční dopravu pro přepravu kontejnerů do ZEVO. V tomto případě po zaplnění všech 4 kontejnerů přijede vozidlo s natahovacím mechanizmem a převeze plné kontejnery na vagony a na pojezdovou dráhu umístí prázdné kontejnery.

Obrázek 5: Ukázka překládací stanice Překládací stanice

Příjezd svozových vozidel

Překládací stanice vybavená násypkou, lisem pro plnění kontejnerů

Pojezdová dráha pro přesun 4 kontejnerů

Železniční vlečka

Sklad prázdných kontejnerů

Váha

Svozová vozidla Překládací stanice musí mít dostatečný prostor pro příjezd a odjezd svozových vozidel, vysýpání obsahu svozových vozidel do násypky, kontejneru, návěsu, či na volnou plochu.

50


Přeprava odpadů z překládací stanice na koncové zařízení ZEVO Silniční kontejnerová přeprava: Jedná se přepravu kontejnerů na vozidlech pro přepravu kontejnerů typu Abroll. Objem kontejnerů je 40m3. tj. jedna souprava odveze dva kontejnery o celkovém objemu 80 m3 odpadu a hmotnosti cca 20 tun. Výhodou této přepravy je možnost využití nosiče kontejnerů i pro jiné účely v době plnění kontejnerů.

Silniční přeprava návěsem: Jedná se o jednoúčelovou soupravu tahače a návěsu určenou pro přepravu odpadu. Objem návěsu se pohybuje mezi 90-120 m3. Nevýhodou této přepravy je minimální možnost využití tahače pro jiné účely v době plnění návěsu, či jeho vytížení zpět.

Železniční kontejnerová přeprava: Jedná se o přepravu kontejnerů na vagonech. Typy kontejnerů závisí na volbě technologie překládací linky. Vždy se jedná o hermeticky uzavřené kontejnery, které mohou být na vagonech naloženy i několik dní, aniž by obtěžovali jakkoliv své okolí pachem, či úniky tekutin. Železniční přeprava má svá specifika a to především potřebou zajistit přepravu odpadu do ZEVO v celém vlaku, tj. nutnost seřadit několik vagonů z jednotlivých překládacích stanic do vlaku a až ten vypravit do cílové stanice ZEVO. Tyto podmínky danou službu budou ještě více prodražovat. Obecně dle zkušeností z Německa i Rakouska lze konstatovat, že vlaková doprava se vyplatí až na velké vzdálenosti nad cca 150 km a to v ideálním případě, pokud může být vypraven celý vlak. Zátěž okolního prostředí způsobené překládací stanicí: Dopravní – svozová vozidla přivážející odpad a vozidla odpad odvážející. Počet vozidel závisí na kapacitě překládací linky a počet obyvatel, od kterých je na danou překládací linku odpad svážen. V případě volby lokality Henčov by nemělo k žádnému navýšení dojít. Hluk – v rámci překladiště nejsou provozovány žádné hlučné stroje mimo dopravní prostředky. Zápach – díky přepravě odpadů v hermeticky uzavřených kontejnerech není problém se zápachem. 51


Prach – díky překládce v uzavřené hale nedochází k šíření prachu původem z odpadu. Pokud se jedná o běžnou prašnost, která bude vznikat pohybem vozidel po areálu překládací linky, je potřeba zajistit pravidelný úklid areálu, tj. zametání.

3.5.4.2

Navrhované řešení

Jak již bylo uvedeno výše, nejbližší zařízení pro energetické využití odpadu se nachází v SAKO Brno. Z tohoto důvodu bylo pro účely návrhové části navrženo vybudování překládací stanice a vypracováno srovnání nákladů současného systému skládkování směsných a objemných komunálních odpadů s možností dodávat shromážděný odpad do zařízení na energetické využití odpadu SAKO Brno, a.s. Předpoklady návrhu  Vybudování překládací stanice areálu skládky Henčov.  Překládací stanice bude sloužit nejen městu Jihlava ale také všem obcím ORP Jihlava předpoklad cca 90 tis obyvatel.  Překládací stanice bude vybavena technologií pro lisování odpadu do speciálních uzavíratelných kontejnerů, které jsou univerzálně použitelné jak pro silniční tak i železniční přepravu.  Potenciální zátěž okolního prostředí způsobené překládací stanicí bude eliminováno výstavbou linky v areálu provozované skládky Henčov.  Ceny použité ve výpočtech vycházejí z cenových hladin roku 2014 – jedná se o ceny koncových zařízení, ceny přepravy, technologií. V rámci studie bylo zpracováno modelové řešení. Všechny výpočty jsou prováděny pro rok 2014 jako rok výchozí, 2018 kdy je možno předpokládat provoz daného systému a rok 2020. Jedná se o modelové řešení a použité vstupní parametry odrážejí současnou znalost a předpoklady vývoje budoucí situace v oblasti nakládání s odpady. Tabulka 17: Spádová oblast a množství odpadu na překládací stanici

Zařízení

Lokalita zařízení k překládce odpadu z primárního svozu

PS v areálu skládky Jihlava – skládka Henčov

Počet Počet obcí obyvatel napojených napojených na zařízení na zařízení

Produkce SKO a objemného odpadu vhodného k energetickému využití

obcí obyvatel t/rok Jihlava + okolní obce 90 000

20 000


52


Popis dopravy odpadu do spalovny SAKO Brno Přeprava do SAKO Brno bude realizována primárně po dálnici D1. Z hlediska dopravního zatížení by touto dálnicí mělo projet v jednom směru 2-5 vozidel s vlekem za pracovní den, s ohledem na roční období a denní zpracované množství na překládací stanici. Ekonomika modelové varianty přepravy do spalovny SAKO Brno Tabulka 18: Srovnání nákladů skládka a odvoz odpadu k energetickému využití do SAKO Brno Jednotky Produkce SKO + OO k energetickému využití z města Jihlava cena skládkování včetně poplatku Z toho : Předpoklad výše skládkovacího poplatku pro obce na jejímž katastru leží skládka* cena skládkování

Náklady skládkování SKO a OO Překladiště provoz** Přeprava Cena energetického využití Celkem Náklady na energetické využití SKO a OO Rozdíl energetické využití - skládkování

tis. t/rok Kč/t Kč/t Kč/t

2014

2018

2020

9,79

9,61

9,36

690

890

990

0

200

300

690

690

690

6,8 8,6 mil. Kč/rok 50-100 50-100 Kč/t 120-150 120-150 Kč/t 850 850 Kč/t 1020 - 1100 1020 - 1100 Kč/t 9,99 - 10,77 9,8-10,57 Kč/t 1,3 - 2 mil. Kč/rok 3,2 - 4

9,3 50-100 120-150 850 1020 - 1100 9,5 - 10,3 0,28 - 1

Zdroj: EKO-KOM, a.s. *V rámci diskusí nad přípravou nového zákona o odpadech se také uvažuje o jiné konstrukci skládkovacího poplatku, který by měl finančně motivovat k odklonu od skládkování také města a obce se skládkou na svém území. Do výpočtu jsou tyto předpoklady promítnuty. **Vliv na cenu za zpracování jedné tuny odpadu na překládací stanici, bude mít způsob financování její výstavby (využití dotací v rámci OPŽP, či vlastní financování a zahrnutí odpisů do ceny služby)

Pro případ rozhodnutí o realizaci záměru výstavby překládací stanice by bylo zapotřebí zpracování prováděcí studie realizace překládací stanice. Pro vybudování překládací samotné překládací stanice a obslužných komunikací, prostor pro skladování kontejnerů atd. je zapotřebí plocha cca 0,6-1 ha s ohledem na zvolenou technologii překládky. V rámci studie by měly být posouzeny produkce odpadu vhodného pro energetické využití i z okolních obcí města Jihlavy minimálně v rámci ORP. Záměr by měl být také v souladu s POH Kraje Vysočina a technické řešení by mělo být kompatibilní s řešením na území kraje.

53


3.5.4.3



  





Doporučení

Na základě požadavku POH ČR i v současné době zpracovávaného POH kraje bude nutno řešit snížení ukládání BRKO na skládky, a to především energetickým využitím SKO. Z tohoto důvodu doporučujeme stanovit jasnou strategii nakládání s SKO, která bude muset být nedílnou součástí nového POH města. V rámci tohoto rozhodnutí je třeba strategicky rozhodnout, zda bude město usilovat o vybudování ZEVO na svém území, či upřednostní variantu využití odpadů v existujících nebo plánovaných ZEVO v jiných lokalitách. Pokud se město rozhodne pro variantu využití SKO mimo Jihlavu, doporučujeme začít připravovat projekt překládací stanice. Je potřeba zdůraznit, že strategii „co s SKO“ je třeba přijmout v letech 2016-2017, kdy bude město zpracovávat nový POH. Z výše uvedeného rozboru řešení nakládání s SKO a OO pro město Jihlava sice vyplývá, že v horizontu roku 2020 není ekonomicky výhodné převážet odpady k energetickému využití do ZEVO v SAKO Brno, pokud nebude skládkování výrazně zatíženo skládkovacím poplatkem také pro obce, na jejichž katastru skládka leží. Výše uvedené závěry vyplývají z modelového řešení a použité vstupní parametry odrážejí současnou znalost a předpoklady vývoje budoucí situace v oblasti nakládání s odpady. V současné době je celá řada neznámých, především výše skládkovacích poplatků, jejichž cílem je ekonomicky znevýhodnění skládkování oproti jiným způsobům nakládání s odpady. Z hlediska možného získání investičních prostředků pro výstavbu překládací stanice v rámci OPŽP 2015-2020 a legislativnímu ukončením skládkování směsných komunálních odpadů po roce 2024 tato varianta nabízí efektivní dlouhodobé řešení pro město a okolní obce.

3.5.4.4

Možnosti financování

V současné době se vedou jednání na úrovni MŽP a SFŽP za jakých podmínek by bylo možno poskytnout dotace pro výstavbu takovýchto typů zařízení. Primární roli v rozhodování však bude, zda tato dotace bude hodnocena jako veřejná podpora či jí bude možno čerpat mimo rámec veřejné podpory. V prvním případě by se mohlo jednat o dotaci 25% ve druhém případě až o 85% dotace. Doporučujeme tedy zástupcům města intenzivně komunikovat s MŽP a SFŽP o nastavené podmínky případné podpory výstavby překládací stanice.

54


4. Živnostenské odpady Zapojení živnostenských odpadů do systému města je jedno z velmi diskutovaných témat. V rámci této kapitoly jsme přiopravili postup jejich možného zapojení do systému města. 4.1 Začlenění živnostníků do systému města V souladu s § 17 odst. 4 zákona o odpadech mohou původci, kteří produkují odpad podobný komunálnímu odpadu, využít na základě smlouvy s obcí systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů zavedený obcí. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu. V tomto případě jsou pak původci povinni v souladu s obecně závaznou vyhláškou obce odpad podobný komunálnímu odpadu třídit a odkládat odděleně na místa k tomu určená obcí. Všeobecně na původce odpadů se vztahuje řada povinností obsažených v § 16 zákona o odpadech a plnění některých z nich je pro původce usnadněno právě jejich napojením se na systém obce. Jedná se především o zajištění přednostního využití odpadů a odstranění zbytkového odpadu v souladu se zákonem o odpadech. Původce odpadů je odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich využití nebo odstranění, nebo do doby jejich převedení do vlastnictví osobě oprávněné k jejich převzetí. Pokud původce odpadů nezajistí nakládání s odpady v souladu se zákonem o odpadech, může být sankcionován. Obecní úřad kontroluje u podnikatelských subjektů nakládání s jimi vyprodukovanými odpady, ale také pokud využívají systém zavedený obcí pro nakládání s komunálním odpadem, zda mají uzavřenu písemnou smlouvu s obcí. V případě, že fyzická osoba oprávněná k podnikání nebo právnická osoba neplní uvedené povinnosti, může jí obecní úřad uložit pokutu až do výše 300 000 Kč. Město Jihlava zatím přímé zapojení původců, produkujících odpad podobný komunálnímu, do systému města nerealizuje a řešení této možnosti není tedy součástí obecně závazné vyhlášky č. 2/2015, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území statutárního města Jihlava a systém nakládání se stavebním odpadem. Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání s působností na území města Jihlavy, jako původci odpadů, mohou k nakládání s odpady včetně odpadů podobných komunálnímu využívat služeb svozových firem nacházejících se v této oblasti. Původci odpadů mohou rovněž uzavřít smlouvu se Službami města Jihlavy, s.r.o., které většinu služeb spojených s nakládáním s odpady vykonávají pro samotné Město Jihlava. Při uzavírání smlouvy firma zohledňuje individuální podmínky drobných živnostníků např. nastavením optimální frekvence svozu nebo nastavením pytlového sběru využitelných složek odpadu. Pokud se Město Jihlava rozhodne pro přímé zapojení původců odpadů podobných komunálnímu do systému města, může postupovat podle dále navržených pravidel a

55


rozpracovaných podmínek využívání systému odpadového hospodářství města ostatními původci.

4.1.1

Pravidla pro využívání systému OH města ostatními původci

Pravidla pro využívání systému odpadového hospodářství města ostatními původci by měla být upravena v obecně závazné vyhlášce města. Jedná se zejména o vymezení druhů odpadů a o určení míst, kam mohou ostatní původci odkládat jednotlivé druhy odpadů. Možnost využití systému zavedeného městem k nakládání s komunálním odpadem ostatními původci by se měla vztahovat výhradně na odpady podobné komunálnímu odpadu uvedené ve skupině 20 „komunální odpady“ včetně složek z odděleného sběru, ale s vyloučením odpadů kategorie „nebezpečný odpad“, kde by mohl být původci odkládán také výrobní nebezpečný odpad. Druhy a názvy odpadů vymezí město ve vyhlášce v souladu s Katalogem odpadů. Vzhledem k tomu, že se jedná o jednotný systém odpadového hospodářství města, místa pro odkládání odpadu ostatními původci se většinou nebudou odlišovat od míst, určených pro fyzické osoby (občany). Pro shromažďování směsného odpadu budou původci využívat normalizované sběrné nádoby převážně menších objemů, případně nižší frekvenci vývozu sběrných nádob (např. 1x za 14 dní). Vzhledem k tomu, že na území města je pro fyzické osoby zaveden „místní poplatek“, je vhodné umožnit původcům, kteří produkují malé objemy směsného odpadu užívat pytlový způsob shromažďování odpadu spojený s odkládáním pytlů vedle sběrných nádob určených pro fyzické osoby, tj. pro majitele či nájemce obytného objektu, v době co nejbližší době stanovené pro odvoz odpadu. Rozhodnutí o využití této formy sběru je na vedení města a celkové koncepci využití pytlových sběru ve městě. Pro shromažďování odděleně sebraných využitelných složek (papír, plasty, sklo) budou původci využívat systém (sběrných nádob a shromažďovacích míst) zavedený městem pro fyzické osoby. Ke sběru těchto druhů odpadů mohou ostatní původci využívat i služeb sběrných dvorů. V případě objemného odpadu je třeba pečlivě uvážit nabídku této služby ostatním původcům. Pokud bude původcům umožněno využití systému nakládání s objemným odpadem, pak je vhodné tento odpad přijímat na sběrných dvorech a v omezeném množství. Omezení lze stanovit pomocí kupónů vystavených na jednotně dohodnuté limity (např. 100 kg na původce a rok), a po úhradě smluvně dohodnuté ceny. 4.1.2

Identifikace původců odpadů podobných komunálnímu

V analytické části studie jsou uvedeny počty provozoven případně živností, vztahujících se k právnickým osobám a fyzickým osobám s oprávněním k podnikání na území města Jihlavy. 56


Jedná se především o subjekty podnikající podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání a dále také o subjekty, které na území města vykonávají činnosti podle jiných právních předpisů. Celkově bylo zaznamenáno 5206 provozoven právnických a fyzických osob, podnikajících podle živnostenského zákona a dalších 476 pracovišť subjektů, vykonávajících činnost podle jiných právních předpisů. Provozovny jsou sledovány podle předmětu podnikání (živnosti) s členěním na živnosti převážně s průmyslovou činností, ostatní řemeslné činnosti, činnosti služeb s vyšší produkcí komunálního odpadu a činnosti služeb s minimální produkcí komunálního odpadu. U provozoven s průmyslovou činností lze předpokládat, že provozovatelé nebudou projevovat zájem o napojení se na systém odpadového hospodářství města. U těchto provozoven je produkován ve větším rozsahu také výrobní odpad a provozovatelé budou mít zájem na komplexním zajištění služby svozovou firmou (oprávněnou osobou). O napojení na systém odpadového hospodářství města většinou neprojeví zájem i ostatní řemeslné živnosti, neboť ty mají většinou určité druhy specifických odpadů a komunální odpad ve větším rozsahu neprodukují. Další skupinou jsou činnosti služeb občanům, při kterých se produkuje převážně komunální odpad, a to ve větší míře, než je obvyklé v domácnostech (na jednoho člena domácnosti). Takovýchto provozoven je 1143, z toho je 402 provozovaných právnickými osobami a 741 fyzickými osobami. Dá se předpokládat, že naopak většinou z jejich strany bude zájem napojit se na systém odpadového hospodářství města. Čtvrtou velkou skupinu tvoří živnosti, které produkují minimální množství komunálního odpadu a v současné době pravděpodobně nemají zajištěno správné nakládání s komunálním odpadem. Bylo evidováno na 2476 fyzických i právnických osob. V tomto případě by mělo být v jejich zájmu napojit se na systém města za pro ně výhodný poplatek. Doporučujeme stanovit cenu odvozu odpadu na základě produkce odpadu a jednotkové ceny pro odpad daného druhu dle průměrných nákladů města přepočtenou na tunu daného druhu odpadu. Produkce odpadu se stanoví podle místa podnikání respektive provozovny či provozoven. Jednotkové ceny nebudou odstupňovány. Podnikatelé budou platit podle druhu odpadu a jeho produkce. Podnikatel se bude při kontrole posuzovat podle zajištěnosti (smluv) v nakládání s jednotlivými druhy odpadů. Soustředěné informace umožňují souhrnný pohled na šíři dané problematiky, avšak nevypovídají ještě o skutečném stavu provozovaných živností. Jde především o to, že  zpracovaná data neumožňují analyzovat celý soubor volných živností z hlediska předmětu podnikání, který představuje na 2730 subjektů,  v každé evidované provozovně může být provozován větší počet živností,  soubor evidovaných provozoven nemusí vystihovat aktuální stav provozu, v souboru mohou být obsažena také nenahlášená ukončení provozu,

57


 soubor provozoven nevypovídá nic o rozsahu podnikání a z toho plynoucí produkci odpadů, neuvádí např. počet zaměstnanců provozovny, výměru obchodní plochy, počet návštěvníků apod. Odstranění uvedených nedostatků lze provádět až v průběhu skutečné realizace záměru napojení podnikatelských subjektů na systém odpadového hospodářství města, a to na základě ohlášení zájemců o takové napojení nebo terénním šetřením. Jedním z důležitých ukazatelů pro stanovení výše úhrady služeb poskytovaných městem původcům odpadů je produkce odpadu podobného komunálnímu těmito původci. V rámci této kapitoly je uveden soubor „Standardů produkce odpadů podobných komunálním odpadům“, který byl vytvořen na základě průzkumu provedeného v rámci výzkumného projektu MŽP SPII2f1/2/07 v roce 2010. Hodnoty uvedených standardů mohou být podkladem k doplnění či k ověření údajů o druhu a produkci odpadů nahlášených původci při uzavírání smluv s městem. Postupně s uzavíráním smluv s původci odpadů si město vytváří soubor dat o podnikatelských subjektech napojených na systém odpadového hospodářství města, kde vedle dat spojených s identifikací a činností provozovny na území města, budou uvedeny druhy a množství produkovaných odpadů, některé údaje o rozsahu podnikání jako např. počet zaměstnanců, výměra obchodní plochy, počet návštěvníků aj., cena za nakládání s odpadem podobným komunálnímu a její úhrada. Data do souboru jsou přebírána většinou ze smluv a na základě nových informací průběžně upřesňována, nejlépe s roční aktualizací. 4.1.3 Úhrada za využití systému města pro nakládání s KO Plnění podle § 17 odst. 4 zákona o odpadech poskytovaná městem původcům odpadu podobného komunálnímu nejsou výkonem v působnosti veřejné správy, ale službou poskytovanou na smluvním základě, kterou může poskytovat jakýkoli jiný subjekt, který disponuje příslušným oprávněním. Jedná se o poskytnutí služby za sjednanou cenu. V daném případě se jedná o cenu věcně usměrňovanou v souladu se zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Pravidla věcně usměrňovaných cen pro aktuální období jsou dána Výměrem Ministerstva financí 1/2015, kterým byl vydán Seznam zboží s regulovanými cenami. V části II Seznamu zboží s regulovanými cenami je mimo jiné uveden: Sběr, přeprava, třídění a odstraňování komunálního odpadu vymezeného ve skupině 20 Katalogu odpadů. Je vhodné zde zdůraznit, že původce odpadů podobných komunálnímu odpadu, který uzavírá smlouvu s městem podle § 17 odst. 4 zákona o odpadech, eviduje tyto odpady stejně jako město ve skupině 20 „Komunální odpad“ Katalogu odpadů. Pro účely regulace v daném případě platí, že do ceny za sběr, přepravu, třídění a odstraňování komunálního odpadu vymezeného ve skupině 20 Katalogu odpadů lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží doložitelné z účetnictví, přiměřený zisk a daň (a případně uplatněné clo podle jiných předpisů). 58


Přiměřeným ziskem je zejména zisk (před zdaněním) spojený (jak se ve výměru MF uvádí) s výrobou a prodejem zboží podléhajícího věcnému usměrňování cen, určený na pořízení hmotného a nehmotného majetku a pozemků, na zvýšení základního kapitálu, na tvorbu fondů, jejichž tvorba a naplňování je uloženo jinými právními předpisy. Konkrétně do ceny sběru, přepravy, třídění a odstraňování komunálního odpadu vymezeného ve skupině 20 Katalogu odpadů lze či nelze zahrnout: a) Odpisy lze zahrnout do ceny maximálně ve výši skutečně uplatněné prodávajícím. b) Do ceny nelze zahrnout náklady a tvorbu prostředků na rozvojové potřeby, které jsou dotovány ze státního rozpočtu, ze státních fondů nebo rozpočtů krajů a obcí, popřípadě hrazeny z jiných fondů. c) Do ceny lze zahrnout pouze řádně účtované rezervy na opravu hmotného majetku tvořené podle jiného právního předpisu. Zanikne-li důvod tvorby zákonných rezerv nebo nedojde-li k čerpání rezerv, musí být tyto rezervy zrušeny v celkové neuplatněné výši podle jiného právního předpisu a odečteny od ekonomicky oprávněných nákladů v roce zrušení rezervy. U rezerv na více let lze uplatnit časové rozložení nákladů. d) Do ceny lze zahrnout poplatek za ukládání odpadu na skládky podle jiného právního předpisu, s výjimkou případu, kdy původcem odpadu je obec a ukládá odpad na skládku, která je na jejím katastrálním území. V takovém případě nelze do ceny zahrnout základní složku poplatku, která se od obce nevybírá. e) Do ceny nelze zahrnout penále za neodvedený poplatek za ukládání odpadu na skládky podle jiného právního předpisu. f) Do ceny lze zahrnout náklady na finanční rezervu na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu podle jiného právního předpisu. g) Náklady na uložení komunálního odpadu na skládce lze do věcně usměrňované ceny zahrnout pouze do výše odpovídající skutečnému množství komunálního odpadu uloženého na skládky. Toto množství se prokazuje na základě hlášení o produkci a nakládání podle jiného právního předpisu. Plnění poskytovaná městem původcům odpadu podobného komunálnímu odpadu podle § 17 odst. 4 zákona o odpadech jsou také předmětem daně z přidané hodnoty. Podle přílohy č. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, podléhá první snížené sazbě DPH „Sběr a přeprava komunálního odpadu“ (položka 38.1 CZCPA). Jelikož na systém města se napojují původci, kteří produkují odpad podobný komunálnímu odpadu (§ 4 odst. 1 písm. c) zákona o odpadech), tak se o komunální odpad (§ 4 odst. 1 písm. b) zákona o odpadech) nejedná a je nutné při tomto plnění uplatnit nikoliv sníženou sazbu, ale základní sazbu daně z přidané hodnoty. Vzhledem k složitosti stanovení ceny za nakládání s odpadem podobným komunálnímu odpadu je vhodné, aby ceník služeb pro město navrhovala a aktualizovala svozová firma (oprávněná osoba), která uvedené služby nakládání s tímto odpadem provádí. Při tvorbě cen firma vychází z oprávněných nákladů a přiměřeného zisku k 31. 12. předchozího roku 59


podle pravidel platných pro věcně usměrňované ceny, stanovených a každoročně vyhlašovaných Ministerstvem financí. Oprávněnou osobou navržené ceny za využívání systému odpadového hospodářství města ostatními původci pak budou každým rokem schvalovány Radou města Jihlavy. Bude nutno připravit dodatek ke smlouvě se SMJ, který bude obsahovat ceny za zapojení živnostníků do systému města. Město na základě dodatku ke smlouvě bude platit SMJ za výkony provedené pro živnostníky zapojené do systému města. Fakturace bude probíhat zvlášť s 21% DPH a následně město přefakturuje dle ceníku podnikateli rovněž s 21% DPH. V případě kratšího zapojení, než za rok, doporučujeme stanovit poměrovou částku vypočtené roční částky. Pro orientaci uvádíme jednotkové ceny pro vybrané druhy odpadů, u kterých se předpokládá napojení podnikatelských subjektů na systém města, stanovené na základě skutečnosti roku 2013. Tabulka 19: Jednotkové ceny nakládání s jednotlivými skupinami odpadů pro živnostníky Měrná jednotka Jednotkové náklady

Kč/t

Průměrné jednotkové náklady města s nakládáním s jednotlivými komoditami dle kódu odpadu 200301 3276*

200101

200102

200139 200108

200121

150101

150107

150102 200201

200134

1 710*

536*

4 376*

1000**

1000**


*Průměrné jednotkové náklady Kč/t města v roce 2013 ** Předpokládané jednotkové náklady Kč/t V Tabulce 21 uvedené v kapitole 4.3. jsou pak vypočteny celkové náklady spojené s jednotlivými podnikatelskými činnostmi, které vychází z předpokládaných standardů produkce odpadů v dané činnosti a z jednotkových cen z roku 2013. 4.1.4 Návrh smluvního zajištění využití systému města ostatními původci Zákon o odpadech stanoví, že v případě využití systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem ostatními původci musí být uzavřena smlouva s obcí, která musí být písemná a musí vždy obsahovat výši sjednané ceny za tuto službu. V zákoně o odpadech ani v žádném jiném zákoně nejsou vymezeny přesné pojmové znaky této smlouvy a smlouva není ani typově vymezena. V tomto případě se bude jednat o tzv. smlouvu nepojmenovanou (inominátní), která je uzavírána podle ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle něhož mohou smluvní strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. V textu dané smlouvy by mělo být uvedeno, že se jedná o smlouvu uzavřenou podle ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v souladu s ustanovením § 17 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. 60


Výše uvedená smlouva může být např. označena jako „Smlouva o využití systému zavedeného městem … pro nakládání s odpadem podobným komunálnímu odpadu uzavřená podle § 17 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů“ nebo „Smlouva o zapojení do systému nakládání s komunálním odpadem podle § 17 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně …“. Pro takovéto smlouvy obecně platí, že jejich obsah musí být určen dostatečně určitě, protože se nelze v jimi neupravených otázkách smluvních vztahů odkázat na dispozitivní ustavení určitého typu smlouvy stanoveného v zákoně. Takováto smlouva by měla zejména vymezit druh odpadu, na který se nakládání vztahuje, způsob a místo jeho odkládání do systému města, následné naložení s odpadem (využití či odstranění), množství odpadu podle druhu většinou za rok, cenu za jednotku množství podle druhu, celkovou cenu za provedené služby. Množství produkovaného odpadu by měl městu (dodavateli služeb) předložit původce odpadu (objednatel služeb). Pokud původce z nějakých objektivních důvodů množství jím produkovaného odpadu nemůže při uzavírání smlouvy sdělit, bude toto množství stanoveno dodavatelem na základě standardů uvedených v příloze k této kapitole. V rámci předmětu smlouvy bude také vymezen způsob a místo pro odkládání původcem vyprodukovaného odpadu, a to podle předem vyhlášených pravidel. Dále pak obsahem smlouvy jsou obvyklé smluvní náležitosti včetně podmínek úhrady smluvně dohodnutých výkonů služeb. Smlouva se vztahuje jen na využití určité části systému města pro nakládání s komunálním odpadem. Je na úvaze města, zda a v jakém rozsahu poskytne původcům odpadu podobného komunálnímu službu spojenou s využitím systému. Město může do systému zapojit pouze původce s tříděnými využitelnými složkami komunálního odpadu, nebo také původce se směsným komunálním odpadem, ale nemusí mít zájem na tom, aby původce předával nebezpečný komunální odpad. Vzhledem k tomu, že město bude uzavírat smlouvy s původci pouze na určitou část systému odpadového hospodářství města, mělo by město pro tuto smluvní úpravu mít daná jasná interní pravidla. V systému stanoveném městem pro nakládání s komunálním odpadem by měly být vymezeny podmínky pro využívání částí systému pro určené druhy odpadů ve vztahu k ostatním původcům. Podmínky musí zaručovat dodržení zásad transparentnosti, rovnosti přístupu a nediskriminace. Pravidla mohou být vymezena v obecně závazné vyhlášce vydané podle § 17 odst. 2 zákona o odpadech. 4.1.5 Opatření k realizaci navrženého postupu Obecní vyhláškou nově upravený systém nakládání s komunálním odpadem na území města, ve smyslu zapojení ostatních původců do městského systému, bude vyžadovat úpravu smlouvy s oprávněnou osobou, která zajišťuje svoz komunálního odpadu na území města. Zejména bude nutná úprava svozového plánu. Objednávka nových výkonů se uskuteční způsobem a v termínech obvyklých pro smluvní ujednání, stejně jako kontrola provedených prací. 61


S oprávněnou osobou bude nutné dohodnout konkrétní podmínky svozu jako např. umístění sběrných nádob, frekvenci svozu a doplnit časový harmonogram svozu. Objem a počet nádob včetně frekvence jejich svozu se budou řídit podle předem městem stanovených pravidel. Např. samostatnou sběrnou nádobu na směsný odpad podobný komunálnímu je vhodné vyžadovat při produkci větší než 600 kg/rok na jednoho původce (tj. naplnění nejmenší sběrné nádoby 1 x týdně). Pro menší produkci je vhodný pytlový způsob sběru. Obdobně je možné stanovit maximálně přípustné množství roční produkce směsného komunálního odpadu pro napojení původce na systém města (např. 20 t/rok). Využitelné složky komunálního odpadu (papír, plast, sklo, kovy) se doporučují shromažďovat na místech určených pro jejich shromažďování od fyzických osob. Stejně tak je možné stanovit maximálně přípustné množství roční produkce využitelných složek pro napojení původců na systém města (např. 8 – 10 t/rok). Pro využívání městského systému nakládání s komunálním odpadem původci, kteří produkují odpad podobný komunálnímu, musí město stanovit jednotná místní pravidla, která budou podrobněji definována při smluvním ujednání. 4.1.6 Podpora realizace navrženého postupu Napojením původce produkujícího odpad podobný komunálnímu na systém města na základě smlouvy podle § 17 odst. 4 zákona o odpadech se však původce nezbavuje svých povinností původce. Původce kromě toho, že je povinen zajistit řádné nakládání se všemi druhy produkovaných odpadů, musí také vést průběžnou evidenci odpadů a případně plnit ohlašovací povinnost. Původce dle ustanovení § 16 odst. 4 zákona o odpadech je odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich využití nebo odstranění, pokud toto zajišťuje sám, jako oprávněná osoba, nebo do doby jejich převedení do vlastnictví osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3. Město v daném případě není oprávněnou osobou, ale zaručuje původci převzetí odpadu osobou oprávněnou, která po převzetí odpadu zajistí původci řádné plnění jeho povinností. V tom především spočívá výhoda původce odpadů při napojení se na systém města pro nakládání s komunálním odpadem. Původce odpadů i nadále vede průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s odpady a v případě, že se na původce vztahuje povinnost ohlašování odpadů podle § 39 odst. 2 zákona o odpadech, zvolí ve formuláři odesílaném do ISPOP variantu spojenou s napojením původce na systém obce. Přínosy pro město spočívají především v zavedení pořádku v nakládání s odpadem podobným komunálnímu na území města, produkovaným podnikatelskými a jinými subjekty. Je skutečností, že řada zejména drobných původců odpadů své povinnosti dané zákonem o odpadech neplní a mnohdy je ani neznají, nakládají s odpady podobnými komunálnímu v rozporu s předpisy. K nakládání s odpady často bez souhlasu města využívají sběrných nádob umístěných na veřejných prostranstvích. Legalizací napojení těchto původců na systém města pro nakládání s komunálním odpadem vznikají městům přínosy, které, jak bylo prokázáno v rámci řešení výzkumného projektu MŽP SPII2f1/2/07 v roce 2010,

62


podstatně převyšují náklady spojené s administrativní zátěží zavedení tohoto institutu na území města. Aby byla realizace využívání městského systému nakládání s komunálním odpadem ostatními původci úspěšná, musí být podpořena organizovanou kampaní minimálně na internetových stránkách města a v Novinách Jihlavské radnice. Zejména drobní a střední původci odpadů na území města by měli být informováni o zákonem daných povinnostech, o možnostech a způsobech plnění jednotlivých povinností, o stavu nakládání s odpadem podobným komunálnímu ve městě a o opatřeních, která město připravuje pro jeho zlepšení, jakož i o výhodách, které tato opatření přinesou původcům a všem občanům města. Realizaci může významně napomoci spolupráce příslušných pracovníků Magistrátu města Jihlavy se strážníky Městské policie Jihlava. Součinnost je důležitá zejména při mapování současného stavu nakládání s odpadem podobným komunálnímu, např. vytipováním lokalit s nejvíce přeplněnými nádobami na tříděný odpad. Mnohdy podnikatelé objemnými papírovými obaly a plastovými výplněmi obalů zatěžují a současně tak zneužívají městský systém tříděného sběru. Městská policie sama nebo na základě podnětů průběžně v takových oblastech prověřuje osoby odhazující odpad do nádob na separaci z hlediska jeho původu. Pracovníci magistrátu v rámci prevence kontrolují, zjišťují, jestli dotyčné provozovny mají uzavřenou smlouvu na odvoz odpadu s některou z oprávněných osob působících na území města. V případě neplnění povinností nemusí být původcům odpadů ukládána ihned sankce, ale mohou v rámci těchto preventivních akcí být pokáráni a vyzváni k zjednání nápravy. Takovéto mimořádné akce se ve většině měst organizují, avšak účinná je pozornost strážníků věnovaná problematice odpadů při běžné hlídkové činnosti. Strážníci vedle zaznamenání vzniku černých skládek registrují také nepořádek na stanovištích kontejnerů zejména na tříděný odpad. Zkušenosti z některých měst ČR ukazují na to, že pravidelná společná jednání zástupců odborů životního prostředí, živnostenského úřadu a odboru dopravy magistrátu města, městské policie, oprávněné osoby případně dalších účastníků mohou významně přispět k řešení problémů s udržováním čistoty a pořádku ve městě. 4.2 Standardy produkce odpadů podobných komunálním odpadům Pro stanovení průměrné produkce odpadů podobných komunálním z produkce jednotlivých typů podnikatelských činností byly využity výsledky výzkumného projektu MŽP SPII2f1/2/07. V Tabulce 20 jsou uvedeny pro každý typ podnikatelské činnosti měrné jednotky a průměrné produkce jednotlivých druhů odpadů podobných komunálním. Tabulka 20: Standardy produkce odpadů podobných komunálním odpadům Seskupení činností s označením podle CZNACE viz. Přílohy č. 1 01 – Pěstování zeleniny 02 – Pěstování květin 03 – Drobná výroba-tisk 04 – Drobná výroba-kovo

Měrná jednotka

ZAM ZAM ZAM ZAM

Standardy produkce odpadů podle Katalogu odpadů (kg/rok na měrnou jednotku) 200301 200101 200102 200139 200108 200121 150101 150107 150102 200201 200134 205 379 82 117 797 2 587 495 104 379 1403 1 125 931 29 136 32 0,2 100 76 24 37 23 0,1

63


05 – Drobná výroba-dřevo 06 – Odpadní vody 07 – Odpady-svoz 08 – Odpady-odstraňování 09 – Autovraky-demontáž 10 – Odpady-úprava 11 – Drobná výroba-elektro 12 – Drobná výroba-instalace 13 – Drobná výroba-stavba 14 – Auto-prodej 15 – Auto-opravy 16 – Auto-díly 17 – Auto-benzin 2 18 – Markety do 400 m 2 19 – Markety 401–1000 m 2 20 – Markety 1001-2500 m 2 21 – Markety 2501-5000 m 2 22 – Markety nad 5000 m 23 – Obchod-trvanlivé zboží 24 – Obchod-netrvanlivé zboží 25 – Obchod-stavebniny 26 – Obchod-tržnice 27 – Doprava 28 – Skladové areály 29 – Hotely 30 – Ubytovny 31 – Kempy 32 – Restaurace 33 – Výroba jídel 34 – Úřady-správa 35 – Úřady-soudy 36 – Úřady-policie 37 – Úřady-hasiči 38 – Úřady-pošta 39 – Úřady-banky 40 – Úřady-pojišťovny 41 – Školy předškolní 42 – Školy základní 43 – Školy střední 44 – Školy vysoké 45 – Zdravotnictví-nemocnice 46 – Zdravotnictví-ambulantní 47 – Zdravotní ústavy 48 – Zdravotní domovy 49 – Zdravotní veterina 50 – Výstaviště 51 – Kultura-kina 52 – Kultura-divadla 53 – Kultura-ostatní 54 – Sport-bazény 55 – Sport-zimní stadiony 56 – Hřbitovy 57 – Vydavatelské činnosti 58 – Telekomunikační činnosti

ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM 2 m ZAM 2 m 2 m 2 m 2 m 2 m 2 m 2 m 2 m 2 m 2

m 2 m ZAM 2 m lůžko lůžko Místo Místo 100porcí ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM student student student student lůžko lůžko lůžko lůžko lékař 2 m sedadlo sedadlo návštěva 2 m sedadlo místo ZAM ZAM

146 531 89 37 886 24 93 118 170 16 626 49 107 15 41 40 83 51 10 25

126 391 51 15 128 256 161 269 116 11 294 35 85 16 50 36 62 80 8 22

44 39 20 5 0 43 98 70 44 1 33 4 10 2 6 14 10 8 1 3

77 423 104 22 328 68 100 167 62 8 172 23 36 10 11 16 24 17 6 7

33 294 45 31 0 6 22 27 39 3 120 9 22 9 26 28 61 40 5 17

0,2 0,2 0,1 1 0 10 0,2 0,01 0,3 0,01 0,11 0,011 0,02 0,02 0 0 0 0 0,1 0,01

30 9 130 6 165 67 256 99 8 150 222 95 194 222 404 396 87 39 92 34 258 616 74 360 947 5 10 23 0,2 14 9 4 40 40

16 5 93 4 152 43 123 108 5 107 149 37 101 163 280 263 154 80 46 37 113 293 85 250 1043 1,5 8,5 14 0,2 12 7 3 15 15

2 0 28 0 88 28 99 73 2 25 21 18 18 14 44 32 95 28 27 12 59 74 59 51 164 2 16 6 0 6 1 1 25 25

9 20 28 26 66 71 92 75 16 33 57 24 38 45 81 126 79 63 36 28 57 122 91 213 17 4 5 11 0 9 8 1 10 10

17 5 34 1 150 59 325 160 9 26 38 9 36 38 71 68 24 25 12 9 123 221 38 187 341 4 3 8 0 9 4 11 0 0

0,004 0 0,1 0 0,4 0,03 0,01 0,02 0,0003 0,13 0,1 0,02 0,1 0 0,03 0,04 0,01 0,01 0,13 0,01 0,2 0,12 0,04 0,2 0,35 0 0,03 0,24 0 0,01 0,002 0 1 1

64


59 – Informační technologie 60 – Činnosti nemovitostí 61 – Právní a účetnické č. 62 – Architektonické č. 63 – Vědecké a technické č. 64 – Činnosti pronájmu 65 – Jiné administrativní č. 66 – Činnosti sdružení 67 – Opravy zařízení 68 – Osobní služby 69 – Činnosti domácností

ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM

40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40

15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15

25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25

10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Zdroj: výzkumného projektu MŽP SPII2f1/2/07

Vysvětlivky k měrným jednotkám: ZAM = zaměstnanec, u fyzických osob samostatně výdělečně činných je za zaměstnance považována i tato osoba, m2 se vztahují k rozloze prodejní plochy, u činnosti č.54 - Sportbazény se jedná o rozlohu vodní plochy, u činnosti č.50 - Výstaviště se jedná o rozlohu výstavní plochy, u činnosti č.31 - Kempy se jedná o místo pro stan, u činnosti č.32 Restaurace se jedná o místo u stolu, u činnosti č.56 - Hřbitovy se jedná o hrobové místo. 4.3 Dopočet jednotkových nákladů pro jednotlivé typy podnikatelských činností Dopočet jednotkových nákladů pro jednotlivé typy podnikatelských činností byl vypočten na základě vypočtených průměrných nákladů na sesbíranou tunu jednotlivých druhů odpadů ve městě Jihlava v roce 2013. Tabulka 21: Dopočet jednotkových nákladů pro jednotlivé typy podnikatelských činností Seskupení činností s označením podle CZNACE viz. Přílohy č. 1

Měrná jednotka

01 – Pěstování zeleniny 02 – Pěstování květin 03 – Drobná výroba-tisk 04 – Drobná výroba-kovo 05 – Drobná výroba-dřevo 06 – Odpadní vody 07 – Odpady-svoz 08 – Odpady-odstraňování 09 – Autovraky-demontáž 10 – Odpady-úprava 11 – Drobná výroba-elektro 12 – Drobná výroba-instalace 13 – Drobná výroba-stavba 14 – Auto-prodej 15 – Auto-opravy

ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM m2 ZAM

16 – Auto-díly 17 – Auto-benzin

m2 m2

Průměrné jednotkové náklady města s nakládáním s jednotlivými komoditami (Kč/měrnou jednotku) 200301

200101 200102

200139 200108 200121

150101 150107

150102 200201 200134

Celkem náklady na měrnou jednotku

672 1 923 410 328 478 1 740 292 121 2 903 79 305 387 557 52 2 051

648 846 1 592 130 215 669 87 26 219 438 275 460 198 19 503

44 56 16 13 24 21 11 3 0 23 53 38 24 1 18

512 1 659 595 162 337 1 851 455 96 1 435 298 438 731 271 35 753

797 1 403 32 23 33 294 45 31 0 6 22 27 39 3 120

2 1 0 0 0 0 0 1 0 10 0 0 0 0 0

2 675 5 888 2 644 655 1 087 4 574 890 278 4 557 853 1 092 1 642 1 089 110 3 444

161 351

60 145

2 5

101 158

9 22

0 0

332 681

65


18 – Markety do 400 m2 19 – Markety 401–1000 m2 20 – Markety 1001-2500 m2 21 – Markety 2501-5000 m2 22 – Markety nad 5000 m2

m2 m2 m2 m2 m2

49 134 131 272 167

27 86 62 106 137

1 3 8 5 4

44 48 70 105 74

9 26 28 61 40

0 0 0 0 0

130 297 298 549 423

23 – Obchod-trvanlivé zboží 24 – Obchod-netrvanlivé zboží 25 – Obchod-stavebniny 26 – Obchod-tržnice 27 – Doprava 28 – Skladové areály 29 – Hotely 30 – Ubytovny 31 – Kempy

m2

33

14

1

26

5

0

78

m2 m2 m2 ZAM m2 lůžko lůžko Místo

82 98 29 426 20 541 219 839

38 27 9 159 7 260 74 210

2 1 0 15 0 47 15 53

31 39 88 123 114 289 311 403

17 17 5 34 1 150 59 325

0 0 0 0 0 0 0 0

169 183 131 757 141 1 287 678 1 830

32 – Restaurace 33 – Výroba jídel

Místo 100porcí

324 26

185 9

39 1

328 70

160 9

0 0

1 036 115

34 – Úřady-správa 35 – Úřady-soudy 36 – Úřady-policie 37 – Úřady-hasiči 38 – Úřady-pošta 39 – Úřady-banky 40 – Úřady-pojišťovny 41 – Školy předškolní 42 – Školy základní 43 – Školy střední 44 – Školy vysoké 45 – Zdravotnictví-nemocnice 46 – Zdravotnictvíambulantní 47 – Zdravotní ústavy 48 – Zdravotní domovy 49 – Zdravotní veterina 50 – Výstaviště 51 – Kultura-kina 52 – Kultura-divadla 53 – Kultura-ostatní 54 – Sport-bazény 55 – Sport-zimní stadiony 56 – Hřbitovy 57 – Vydavatelské činnosti 58 – Telekomunikační činnosti 59 – Informační technologie 60 – Činnosti nemovitostí 61 – Právní a účetnické č. 62 – Architektonické č. 63 – Vědecké a technické č. 64 – Činnosti pronájmu 65 – Jiné administrativní č. 66 – Činnosti sdružení 67 – Opravy zařízení

ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM student student student student lůžko

491 727 311 636 727 1 324 1 297 285 128 301 111 845

183 255 63 173 279 479 450 263 137 79 63 193

13 11 10 10 8 24 17 51 15 14 6 32

144 249 105 166 197 354 551 346 276 158 123 249

26 38 9 36 38 71 68 24 25 12 9 123

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

858 1 281 498 1 020 1 248 2 251 2 384 969 580 564 313 1 443

lůžko lůžko lůžko lékař m2 sedadlo sedadlo návštěva m2 sedadlo místo ZAM

2 018 242 1 179 3 102 16 33 75 1 46 29 13 131

501 145 428 1 784 3 15 24 0 21 12 5 26

40 32 27 88 1 9 3 0 3 1 1 13

534 398 932 74 18 22 48 0 39 35 4 44

221 38 187 341 4 3 8 0 9 4 11 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

3 314 856 2 753 5 390 42 81 159 1 118 81 34 215

131 131 131 131 131 131 131 131 131 131

26 26 26 26 26 26 26 26 26 26

13 13 13 13 13 13 13 13 13 13

44 44 44 44 44 44 44 44 44 44

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

215 215 215 215 215 215 215 215 215 215

ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM

66


68 – Osobní služby 69 – Činnosti domácností

ZAM ZAM

131 131

26 26

13 13

44 44

0 0

1 1

215 215

4.4 Doporučení Doporučujeme rozfázovat zapojování živnostníků do více fází. Důvodem je ověření nastavení veškerých procesu, oslovování a kontrola živnostníků, zpracování smluv, úprava frekvence a počtu nádob v exponovaných oblastech s vyšším výskytem zapojených živnostníků do systému obce.   

První rok – pilotní ověření systému a napojení živnostníků především administrativních a projektových činností, druhý rok – napojení do systému města menší obchodníky, třetí rok – restaurace, občerstvení a ostatní živnosti produkčního a výrobního charakteru.

Každou fázi doporučujeme posoudit z hlediska   

administrativní zátěže, přínosu a výběru financí, dopadu na produkci odpadu

Při začlenění původců, produkujících odpad podobný komunálnímu do systému města je vhodné postupovat následujícím způsobem: 

 



 

stanovit místní pravidla pro nakládání s odpadem podobným komunálnímu odpadu na území města (především stanovit druhy odpadů, kterými mohou původci vstupovat do systému, případně i jejich maximální roční produkci, určit způsoby a místa pro nakládání s jednotlivými vymezenými druhy), projednat nová místní pravidla pro nakládání s odpadem podobným komunálnímu a jejich realizaci s oprávněnou osobou, pravidla zapracovat do obecně závazné vyhlášky č. 2/2015, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území statutárního města Jihlava a systém nakládání se stavebním odpadem, připravit vzorovou smlouvu o zapojení do systému pro nakládání s komunálním odpadem podle § 17 odst. 4 zákona o odpadech, uzavíranou mezi původcem odpadu podobného komunálnímu a statutárním městem Jihlava, příklad vzoru je uveden v příloze č. 2, ve spolupráci s oprávněnou osobou připravit ceník služeb, poskytovaných městem původcům odpadu podobného komunálnímu a způsob jejich úhrady, zajistit aktualizaci cen formou dodatku ke smlouvě v případě, kdy průměrné náklady města přesáhnou stanovené % odchylky od cen uzavřených ve smlouvě s původcem,

67






o místních pravidlech pro nakládání s odpadem podobným komunálnímu informovat právnické a fyzické osoby s oprávněním k podnikání a další původce, působící na území města, realizovat systém stanovený pro nakládání s odpadem podobným komunálnímu: - uzavírat smlouvy s původci odpadů, - vést evidenci smluv a v nich obsažených vybraných údajů, - vést evidenci úhrady služeb cen za smluvně dohodnutou a poskytnutou službu s nakládání s odpady s cílem evidence podnikatelů, jež zaplatili za využití systému města, - dojednávat pravidelnou úpravu požadovaných výkonů s oprávněnou osobou (měsíčně, čtvrtletně), - provádět průběžnou kontrolu původců odpadů k zajištěnosti nakládání s odpady, - průběžně hodnotit postup začlenění původců odpadů do systému města, - průběžně zveřejňovat informace o vývoji napojení původců na systém města.

68


5. Vyhodnocení způsobů zpoplatnění obyvatel 5.1 Funkce plateb za komunální odpad Konstrukce plateb v moderních systémech nakládání s odpady v městech a obcích sleduje dvě hlavní funkce:  fiskální  stimulační. Fiskální funkce je přitom vnímána v širším slova smyslu – nejen ve smyslu pokrytí celkových nebo dílčích nákladů systému, ale i ve smyslu narovnání vztahu mezi spotřebitelem služby (domácností) – prostředníkem (obcí) – poskytovatelem služby (svozovou společností). Není-li možný přímý vztah mezi poskytovatelem služby a jejím spotřebitelem (svozové společnost – domácnost), pak je vhodné hledat optimální vztah mezi cenou, kterou platí obec svozové společnosti za poskytované služby a cenou (platbou), kterou účtuje obec domácnostem. Platí-li např. obec svozové společnosti dle hmotnosti odpadu, pak i platba domácností by měla být konstruována tak, aby zohledňovala hmotnost vyprodukovaného odpadu. Hlavním cílem je, aby jednotka zpoplatnění (Kč/t resp. Kč/kg, Kč/vývoz, Kč/l apod.) byla v obou vztazích (domácnost-obec resp. obec svozová společnost) stejná. Rozhodnutí, zda platby od občanů pokryjí náklady systému v plné výši, nebo pouze částečně, je politickým rozhodnutím představitelů obce, které je motivované sociální únosností systému v případě, kdy by platby měly pokrýt celkové náklady systému. Stimulační funkce sleduje environmentálně-politický aspekt plateb za komunální odpad – vhodnou konstrukcí plateb je možné motivovat občany k poklesu produkce směsného komunálního odpadu a vyššímu třídění využitelných složek. Tento motivační charakter plateb však musí vyvážit potenciální negativní aspekty, kdy příliš vysoká motivace může vést k nelegálním způsobům nakládání s odpady – spalování v domácích topeništích, zakládání černých skládek apod.

69


5.2 Současný stav V současné době slouží k úhradě nákladů na svoz a odstranění směsného komunálního odpadu od občanů a chatových oblastí tzv. místní poplatek dle § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Tento způsob platby je doplněn o institut ‘osvobození’ od platby poplatku a současně i o systém úlev. Institut ‘osvobození’ naplňuje dva cíle poplatkové politiky obcí: 1) sociální únosnost (od úhrady poplatku jsou osvobozeni poplatníci, kteří se zdržují v zařízeních sociálních služeb a ve zdravotnických zařízeních poskytující ústavní péči) a 2) blízkost realitě (od úhrady poplatku jsou osvobozeni poplatníci, kteří se zdržují nepřetržitě déle než 6 měsíců v zahraničí). Systém úlev rovněž sleduje sociální dopady poplatkové politiky města, ale odkazem na ‚Program zodpovědného nakládání s odpady‘ akcentuje především environmentální aspekty nakládání s komunálními odpady na území města. Zejména se jedná o podporu využívání kapacit sběrného dvora občany města k ukládání využitelných (nebo nebezpečných) druhů odpadu, které by se jinak staly součástí směsného komunálního odpadu, nebo předmětem nelegálního nakládání a současně snížení množství směsného komunálního odpadu ukládaného na skládku. Úvahy o alternativních platbách za komunální odpad vychází z následujících očekávání na případný nový systém plateb: 1. Platby by měly být motivační a odměňovat občany města za environmentálně přátelský způsob nakládání s odpady 2. Platby by měly být: a. konstruovány tak, aby umožnily domácnostem ovlivnit výši platby za odpady b. doplněny o mechanismy, jak by domácnosti mohly snížit celkovou výši plateb za odpady 3. Platby by měly přispívat k úhradě nákladů města na nakládání s odpady, a to mírou, kterou si zvolí zástupci města 4. Platby by měly umožňovat zpoplatnit i vlastníky nemovitosti (právnické osoby), které nemovitost pronajímají

70


5.3 Plánovaný systém z pohledu MŽP Vstupní proměnnou při úvahách o alternativních systémech plateb jsou nejen současná legislativní úprava, ale i plánované změny Ministerstva životního prostředí ČR. V novém zákoně o odpadech by měl být navržen pouze jeden typ místního poplatku, který zohlední výhody obou typů dnes používaných poplatků. Kromě poplatku by měla být zachována možnost smluvního řešení s občany. Dle vyjádření zástupců MŽP ČR by měl mít systém plateb následující rysy:  bude používán místní poplatek;  obec si stanoví systém úlev a osvobození od poplatku;  obec bude moci např. zohlednit sociální situaci;  obec bude moci nastavit výši platby dle úrovně třídění (zatím však není specifikováno, podle jakého měřítka);  poplatek by měl zohledňovat skutečné náklady na odpadové hospodářství obce;  poplatek by měl být uplatnitelný zřejmě na uživatele systému, kteří produkují KO (obdobně jako v případě poplatku za KO dle §17 zákona o odpadech);  i nadále bude zřejmě možná platba i dle smlouvy mezi obcí a občanem.  Poplatek by měl být základem i pro zpoplatnění živnostníků zapojených do systému obce. 5.4 Náklady systému nakládání s komunálními odpady ve městě Jihlava Jedním z významných aspektů navrhovaných varianty poplatkových systémů vhodných pro město Jihlava je i schopnost platby pokrýt náklady systému nakládání s komunálními odpady ve městě. S ohledem na konstrukci plateb za komunální odpad je důležité členění nákladů, které dělí náklady na variabilní a fixní. Členění nákladů na variabilní a fixní je možné využít jak ve vztahu ‘město - občan’, tak ve vztahu ‘město - svozová společnost’. V případě vztahu ‘město - občan’ je toto členění významné proto, že umožňuje nastavit konstrukci platby tak, aby její základní (paušální) složka pokryla fixní náklady systému a doplňková (variabilní) složka motivovala k snižování produkce směsného komunálního odpadu, resp. ke zvyšování separace využitelných složek komunálního odpadu. Ve vztahu ‘město - svozová společnost’ umožňuje toto členění nákladů obhájit snahu města o změnu konstrukce platby svozové společnosti za sběr, svoz a následné odstranění směsného komunálního odpadu. Hlavním cílem je vytvořit motivační prostředí k hledání úspor v systému. To je možné např. tím, že platba svozové společnosti bude rozdělena na platbu za sběr a svoz (paušální složka platby za jasně definovanou a kvantifikovanou službu) a platbu za odstranění směsného komunálního odpadu (variabilní složka podle množství produkce).

71


5.5 Posouzení možných variant zpoplatnění obyvatel 5.5.1 Smluvní úhrada Úhrada dle § 17 odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech). Tento způsob plateb je využíván v ČR minimálně (v současné době ca 3 % obcí s nižším počtem obyvatel). Pozn. Výjimkou bylo město Plzeň, kde ale od 1. 9. 2015 začne pro občany platit místní poplatek.

Výhody  umožňuje nastavit výši platby dle reálných nákladů;  umožňuje přizpůsobit systém plateb potřebám občanů a zástupců města - systém plateb může být nastaven zcela volně!  organizace systému ‘obvykle’ není náročná (např. známkové systémy);  systém plateb pro občany je aplikovatelný i na zpoplatnění živnostníků;  pro evidenci poplatníků/plátců lze využít evidenci obyvatel, resp. vlastníků nemovitostí  systém plateb je jednoduše pochopitelný pro občana;  vhodným nastavením parametrů platby lze motivovat k třídění využitelných složek. Nevýhody  administrativně náročný systém (uzavírání smluv, výběry, běžná správa, kontrolní činnost, vymáhání);  vyžaduje součinnost fyzických osob při uzavírání smlouvy;  systém plateb, který při výpočtu může zohlednit skutečnou produkci komunálního odpadu (např. objem sběrné nádoby, frekvence svozu apod.), vytváří motivaci: - k volbě takových objemů sběrných nádob, které neodpovídají reálným potřebám občana (poddimenzování sběrných nádob) - k nelegálním způsobům nakládání s odpady (černé skládky, nepořádek kolem sběrných nádob na využitelné složky KO, spalování v domácích topeništích apod.)  problematický v zástavbě bytových domů a sídlišť (jak rozdělit platbu na jednotlivé uživatele bytů?, jaký objem sběrných nádob zvolit?)

5.5.2 Poplatek za komunální odpad dle § 17a odst. 1-6 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Poplatek umožňuje v platbě zohlednit objem sběrné nádoby, frekvenci svozu (případně i produkci odpadů) dle chování domácnosti. Výhody  umožňuje zohlednit skutečné náklady obce na OH;  může odrážet skutečnou produkci SKO a míru třídění (stanovení optimální produkce odpadů na průměrného občana, velikost domácnosti podle počtu členů apod.);  odvíjí se od skutečného počtu obyvatel nemovitosti, kteří užívají systém obce;  variabilita nastavení konstrukce poplatku; 72


 nemá stanovenou horní hranici sazby;  nižší náklady správy (plátce vs. poplatník) oproti současnému stavu;  vymahatelnost s podporou zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších změn (a to vč. výběru od bytových družstev). Nevýhody  zákonná úprava tohoto typu poplatku neumožňuje nastavení systému slev a úlev jako v případě místního poplatku systém může vytvářet motivaci k nelegálním způsobům nakládání s odpady (spalování v domácích topeništích, černé skládky, umisťování odpadů do cizích sběrných nádob apod.). V rámci tohoto systému je možné systém plateb nastavit tak, aby konstrukce platby byla „dvojsložková“ – jedna složka platby pokryla fixní náklady systému a druhá složka variabilní náklady. V praxi stanovuje většina obcí poplatek za objem nádoby a frekvenci svozu – např. je stanoveno OZV, že minimální objem nádoby na směsný komunální odpad pro domácnost s 13 obyvateli je 120 l při frekvenci svozu 1x týdně. Objemy nádob se zvyšují se zvyšujícím se počtem obyvatel v domácnosti. Fixní část je dána tím, že všechny domácnosti zaplatí stanovenou sazbu. Domácnosti, které se rozhodnou odpady netřídit a produkují více odpadů než ostatní, mají možnost si „dokoupit“ za další poplatek další sběrnou nádobu na SKO. Tím je dána částečná variabilita systému. Platba podle produkce odpadu Poplatek lze koncipovat i v závislosti na skutečné produkci SKO na obyvatele či domácnost. Takový systém lze ale použít jen v typech zástavby s jasně identifikovatelnými domácnostmi (zástavba rodinných domků) a při použití vážení nádob nebo jejich jiné jednoznačné identifikace. V ČR se poplatek vázaný na produkci odpadů téměř nepoužívá a nelze jej doporučit pro město větší velikosti s vyšším podílem obyvatel v bytových domech. Smysl platby podle produkce - základní východiska  vytvořit spravedlivý systém pro občany (a ostatní subjekty napojené na systém města), kteří budou platit za to, co skutečně produkují a jak s odpady nakládají (tzn., zda třídí, využívají mobilních svozů a sběrného dvora);  pokrýt reálné náklady na odpadové hospodářství obce (resp. náklady, které město má zájem pokrýt příjmy od subjektů napojených na systém města);  motivovat fyzické a právnické osoby oprávněné k podnikání k snižování produkce SKO a k zvyšování tříděného sběru využitelných složek KO;  minimalizovat administrativní náklady obce (počet neplatičů apod.);  minimalizovat riziko nelegálních způsobů nakládání s odpady (černé skládky, nepořádek kolem nádob, spalování v domácích topeništích apod.).

73


Výhody  systém je v maximální míře spravedlivý - odráží skutečnou produkci SKO a míru třídění (hmotnost);  v systémech, kde obec platí svozové společnosti dle skutečné produkce směsného komunálního odpadu (hmotnost odpadu), pak tento systém nejlépe odráží vztah ‘občanobec-svozová firma’ (nedochází ke zkreslení reality přepočítáváním z hmotnosti na objem a frekvenci svozu);  variabilita nastavení konstrukce poplatku (hmotnost může doplnit i frekvence svozu);  umožňuje zohlednit skutečné náklady obce na OH;  nemá stanovenou horní hranici sazby;  nižší náklady správy (plátce vs. poplatník) oproti současnému stavu;  vymahatelnost s podporou zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších změn (a to vč. výběru od bytových družstev). Nevýhody  Tento systém není možno použít v sídlištní zástavbě, či zástavbě bytových domů, kde není adresnost množství odpadu vztažena na konkrétní byt či rodinu. V případě použití by přicházela v úvahu pouze varianta s přepočítáváním množství odpadu na občany domu, čímž by se efekt motivace výrazně snížil a „spravedlivost“ poplatku by byla zpochybněna.  Systém má všechny ostatní nevýhody jako standardní poplatek dle §17 zákona o odpadech.

Jednotka zpoplatnění - jak učinit systém plateb spravedlivým? Systém plateb bude ‘spravedlivý’ v okamžiku, kdy občan bude platit pouze za nevytříděný odpad, který skutečně produkuje a současně bude odměňován v případě, kdy s odpady nakládá environmentálně žádoucím způsobem (např. třídí využitelné složky komunálního odpadu). Tomuto požadavku nejlépe odpovídá systém váženého sběru komunálního odpadu občan/domácnost platí podle ‘kg’ vyprodukovaného SKO. Čím méně SKO občan/domácnost produkuje, tím méně platí. Nižší produkce SKO může občan/domácnost dosáhnout např. tím, že třídí využitelné složky komunálního odpadu. Zavedení tohoto systému předpokládá dostatečnou vybavenost systému odpovídající infrastrukturou pro třídění odpadu (sběrné nádoby popř. pytle, mobilní svoz, sběrné dvory), protože v opačném případě hrozí, že se občan/domácnost bude odpadů zbavovat nelegálními způsoby. Tento systém je ale funkční pouze v zástavbě rodinnými domy nebo domy s malým počtem bytových jednotek. Konstrukce platby Platba, která je rozdělena na paušální (základní) a variabilní (doplňkovou) složku v závislosti na poměru fixních/variabilních nákladů obecního systému nakládání s komunálními odpady. Hlavním cílem paušální složky platby (není vázána na výkon systému) je pokrýt fixní náklady systému (např. provoz sběrného dvora, mobilní svozy apod.); hlavním cílem variabilní složky platby (je vázána na výkon systému) je pokrýt variabilní náklady systému a současně 74


motivovat poplatníka k snižování produkce směsného komunálního odpadu a zvyšování množství vytříděných využitelných složek komunálního odpadu. Technické předpoklady systému Fungování tohoto systému předpokládá určitou technickou vybavenost, a to jak na straně svozové techniky a sběrných nádob, tak na straně města/svozové firmy (v závislosti na tom, kdo je pověřen sběrem dat). Svozová technika a sběrné nádoby  technologický vážní systém na nákladní automobil (vážící zařízení, palubní počítač);  čipy/čárové kódy na sběrné nádoby (identifikace občana/domácnosti);  zařízení k přenosu dat do informačního systému - např. GPRS, nebo nosiče dat (magnetická, optická, či elektronická média). Město/svozová firma  informační systém k ukládání a vyhodnocování dat;  město: propojení s evidencí obyvatel a vyúčtováním ostatních služeb. Obecně platí, že vícenáklady na zajištění technické vybavenosti systému jsou nedílnou součástí fungování navrhovaného systému zpoplatnění produkce komunálního odpadu v obci. Ze zkušeností obcí, které tento systém v minulosti (zejména v zahraničí) zavedly, vyplývá, že ve středně až dlouhodobé perspektivě jsou tyto vícenáklady částečně kompenzovány úsporami, které pramení z nižší produkce SKO a vyšších příjmů z prodeje druhotných surovin (využitelné složky KO). U konstrukce platby za komunální odpad je třeba zdůraznit přímou souvislost mezi konstrukcí platby a cenovou politikou mezi městem Jihlava a svozovou společností. Platba za komunální odpad dle hmotnosti by měla pokrýt náklady na odstranění odpadu v příslušném zařízení. Platba za komunální odpad vázaná na vývoz by měla pokrýt náklady na svoz sběrných nádob. Z tohoto důvodu doporučujeme rozdělit cenu za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování směsného komunálního odpadu na cenu za: a) servis (vč. vymytí, denzinfikování, výměny) popř. pronájem sběrných nádob b) sběr a svoz sběrných nádob (dle objemu sběrné nádoby a frekvence svozu) c) odstranění odpadu na příslušném zařízení. Jednotlivé části ceny je možné soutěžit zvlášť (resp. složky ceny a) a b) je možné soutěžit společně). To však platí pouze v případě, kdy by město mělo k dispozici více kapacit na odstranění odpadu.

75


5.5.3 Místní poplatek dle § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích Výhody         



jednoznačné vymezení poplatku (‘kapitační platba’ + vazba na náklady systému); jednoznačná definice poplatníka; dobrá vymahatelnost (opora v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád); obvykle nízký podíl neplatičů (ze zkušenosti 5 - 10 %); nižší administrativní vícenáklady na správu poplatku (spadá do agendy oddělení, které spravuje všechny místní poplatky, které jsou v působnosti města); možnost využít evidence obyvatel dle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a katastru nemovitostí; srozumitelný výpočet platby pro občana (není třeba zvažovat velikost sběrné nádoby, frekvenci svozu, či množství vyprodukovaného odpadu); jednoduchá predikce příjmů od občanů (resp. cizinců a vlastníků nemovitosti) do rozpočtu obce; horní hranice platby daná zákonem č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (1000 Kč/obyv.*rok) umožňuje momentálně nastavit výši platby tak, aby pokrývala náklady obce na odpadové hospodářství; nevytváří motivace k nelegálním způsobům nakládání s odpady (černé skládky, nepořádek kolem sběrných nádob, spalování v domácích topeništích apod.)

Nevýhody 



 

omezení horní hranice platby zákonem č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (1000 Kč/obyv.*rok) - v situaci, kdy náklady obce porostou nad tuto hranici (např. v důsledku zvýšení skládkovacího poplatku, vyšší DPH, či zavedení povinného tříděného sběru bioodpadu), lze očekávat riziko nepokrytí nákladů systému a dotování OH z jiných kapitol rozpočtu obce; vazba ‘pouze’ na občany s trvalým bydlištěm (především v zástavbě s fyzickými osobami bez trvalého pobytu) + vlastník stavby určené k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba (odvádí vlastník nemovitosti, jako za 1 poplatníka bez ohledu na to, kolik jich tam bydlí); pouze nepřímá motivace k třídění využitelných složek (druhá složka platby dle reálných nákladů se může meziročně snížit); na přechodnou dobu po zavedení systému může dojít k nárůstu produkce SKO, avšak tento efekt postupně vyprchá a produkce se stabilizuje na úrovni, která byla typická před zavedením systému.

76


5.6 Doporučení Město Jihlava má zavedeno zpoplatnění formou místního poplatku, což představuje mnoho výhod, ale tato forma má i některé negativní stránky. Jednou z nich je nemožnost zpoplatnit tímto způsobem osoby pobývající v obci, nemající zde trvalé bydliště. Vzhledem ke skutečnosti, že tímto problémem se ve větší či menší míře zabývá většina obcí ČR, doporučujeme vyvinout tlak na odpovědné politiky, aby v rámci legislativního projednávání nového zákona o odpadech byla problematika ošetřena. S ohledem na přípravu nového zákona o odpadech, který bude také řešit otázku zpoplatnění obyvatel, doporučujeme prozatím zachovat stávající systém poplatků a vyčkat na schválení nového zákona. Dle návrhu zákona se předpokládá zachování místního poplatku se všemi jeho pozitivními atributy (vymahatelnost, nastavení systému slev), který však bude zohledňovat výhody druhého poplatku dle produkce (vazba na produkující obyvatele a zohlednění skutečných nákladů na OH města).

77


6. Ekonomika systému nakládání s odpady Tuto problematiku je zapotřebí rozdělit do dvou skupin:  

Město vs. Služby města Jihlavy s.r.o. a Město vs. občan.

6.1 Město vs. Služby města Jihlavy s.r.o. Požadavek Města Jihlavy by měl vycházet z potřeby zajištění kvalitní služby a odpovídající reakce na probíhající změny systému. Požadavek zhotovitele, tedy SMJ s.r.o. by měl vycházet z potřeby úhrady oprávněných nákladů provedené služby vč. zisku odpovídajícímu požadavkům na nutnou obnovu majetku a rozvoj společnosti. Čím více jsou náklady vyčíslovány konkrétně a transparentně, tím důvěryhodnější celý systém je. V optimálním případě je každá ze služeb pro zákazníka vyčíslena samostatně a účtuje se pouze na základě provedených úkonů. Zároveň by v určení „jednice“ mělo být sledováno hledisko nejjednoduššího sledování kalkulovaného úkonu, aby se tím celý systém zbytečně neprodražoval jak v rámci vynucených investic, tak především v provozních nákladech.

6.1.1 Kalkulace smluvní ceny V současné době je cena za SKO kalkulována na sběrnou nádobu (v členění dle objemu a typu sběrné nádoby, resp. frekvence svozu) a zahrnuje nájem nádoby, svoz a odstranění na skládce. Tento způsob kalkulace má z pohledu Města Jihlava řadu výhod, ale i nevýhod. Výhody  

jasná souvztažnost mezi platbou a provedenou službou (nájem, sběr, svoz a odstranění), možnost plánovat výdaje na sběr a svoz SKO podle počtu kontejnerů.

Nevýhody   

nulová ekonomická motivace k třídění využitelných složek a snižování produkce SKO, nerozdělená kalkulace ceny na jednotlivé položky - nájem, sběr, svoz a odstranění jsou kalkulovány agregovaně, bez uvedení konkrétních jednotlivých položek, nejasná specifikace jednotlivých položek (např. u pronájmu nádob nejsou stanoveny žádné podmínky, tj. jejich údržba, pravidelná obměna nádob v pevně stanoveném harmonogramu apod.).

78


Rozhodne-li se město Jihlava ponechat stávající způsob kalkulace ceny za sběr, svoz a nakládání s SKO, pak doporučujeme realizovat následující změny: a.

b. c.

vyčlenit cenu za nájem sběrné nádoby z celkové ceny + specifikovat, co cena za nájem zahrnuje (pravidelná obnova sběrných nádob, časově a věcně definovaná údržba, čištění apod.), vyčlenit cenu za sběr a svoz sběrné nádoby z celkové ceny (ponechat cenu za sběrnou nádobu, neboť se jedná o jasně specifikovanou službu), vyčlenit cenu za uložení odpadu na skládku a kalkulovat dle skutečné produkce 1 (v tomto případě již dochází ke změně způsobu).

Výsledná cena by tedy byla v podobě: Cena za nájem nádoby (Kč/rok) + cena za sběr a svoz odpadu z nádob (Kč/rok) + cena za odstranění odpadu dle skutečného množství (Kč/t). Uvedené změny způsobu kalkulace ceny zvýší transparentnost cenové politiky pro obec a současně zvýší tu složku ceny, jež motivuje město ke zvýšení tříděného sběru využitelných složek komunálního odpadu a současně ke snížení produkce směsného komunálního odpadu2. Současně doporučujeme zvážit, jak pracné je sledování počtu svážených nádob, sledování jejich velikostí, požadovanou četností svozu apod. Z hlediska nákladů obslužné organizace je jednoduše vyčíslitelný požadavek na pokrytí denního, popř. hodinového nákladu vozidla vč. osádky a v případě Města Jihlavy a SMJ s.r.o. je možnost vysledovat poměr, jaký čas připadá na obsluhu systému města. Takováto změna kalkulace by byla jednoznačně zásadní, nicméně vyhodnocování pracnosti sledování a vyhodnocování jednotlivých údajů je možné. Zároveň doporučujeme, aby změna způsobu kalkulace ceny za sběr, svoz a nakládání s SKO byla doplněna aktivním využíváním benchmarkingu3, resp. porovnání nákladů na OH a cen služeb ve vzorku obcí, měst apod., ze strany města Jihlavy s cílem zvýšit informační základnu pro vyjednávání o cenových (ale i jiných) dodatcích ke Smlouvě o dílo. Především by město Jihlava mělo přistoupit k využití následujících typů benchmarkingu: -

benchmarking cenový (porovnávání cen za poskytované služby s konkurencí) benchmarking procesní (porovnávání procesů v systému poskytování odpadových služeb), benchmarking zákaznický (pravidelné porovnávání kvality a rozsahu poskytovaných služeb s přáním zákazníků - domácností, nebo malých podnikatelů).

Současně však upozorňujeme, že výsledky benchmarkingu musí být vždy interpretovány s vědomím znalosti místních podmínek na trhu odpadových služeb (disponibilní kapacity, chování domácností, využívání skládky na katastru obce, apod.). Teprve tehdy jsou tyto 1 2

3

Jakkoli bod 20.2. smlouvy o dílo uvádí, jaké položky jsou zahrnuty v ceně, pak doporučujeme jasně deklarovat, jakým způsobem se projeví v ceně za poskytované služby případné navýšení poplatků za ukládání odpadu na skládky. Analýza dopadů této změny kalkulace cen za sběr, svoz a nakládání s SKO na celkové náklady města Jihlava může být součástí dalšího šetření! Benchmarking může být předmětem externího zadání, ale může jej vykonávat i zástupce města (např. nově zřízená funkce jednatele za město).

79


metody účinným nástrojem pro hodnocení efektivnosti a kvality služeb poskytovaných svozovou společností. 6.1.2 Nádobová politika Vzhledem k současnému nastavení ceny za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování směsného komunálního odpadu (cena dle objemu sběrné nádoby a četnosti svozu) je možné přechodem na jiný typ sběrných nádob uspořit náklady na nakládání se směsným komunálním odpadem (např. cena za sběr a svoz sběrné nádoby o objemu 120 l a frekvenci svozu 2 x týdně je nižší než sběr a svoz sběrné nádoby o objemu 240 l a frekvencí svozu 1 x týdně). Volbou sběrných nádob o nižším objemu a nižší frekvencí svozu město spoří náklady na nakládání se směsným komunálním odpadem (z cenové politiky je ale patrné, že kalkulace ceny je degresivní – zvýšení frekvence svozu z 1 x týdně na 2 x týdně neznamená lineární nárůst ceny). Modelově byla propočítána varianta, že 10 % uživatelů určitého typu sběrné nádoby přejde na sběrné nádoby s nižším objemem nebo nižší frekvencí svozu a současně všichni uživatelé sběrných nádob o objemu 660 l přejdou na sběrné nádoby 1.100 l s odpovídající frekvencí svozu, resp. všichni uživatelé sběrných nádob o objemu 240 l přejdou na sběrné nádoby 120 l s odpovídající frekvencí svozu. Z kalkulace nákladů vyplývá, že uvedenou politikou dojde k úspoře zhruba ve výši 1,5 mil. Kč. ‚Program zodpovědného nakládání s odpady na rok 2015‘ tuto skutečnost reflektuje, když motivuje domácnosti k snížení počtu nebo objemu nádob na směsný komunální odpad a snížení frekvence svozu sběrných nádob (varianta „Třídím zodpovědně a má to smysl“). Je však otázkou, zda ponechat přechod ke sběrným nádobám o nižším objemu a s nižší frekvencí svozu na dobrovolnosti, či zda nemá být nádobová politika rozhodnutím obce. Program zodpovědného nakládání s odpady je možné zaměřit rovněž jako program, kdy úleva ve výši 65 Kč může být odměnou za třídění využitelných složek komunálního odpadu (tzv. bonusový program).

80


6.2 Město vs. obyvatelé Město se dlouhodobě zabývá způsoby zainteresování obyvatel na lepším způsobu nakládání s KO (maximalizace třídění využitelných složek, minimalizace SKO…). Systémy motivace jsou rozpracovávány a zaváděny v některých obcích ČR velmi různorodé a často jejich základ tvoří finanční motivace. Dle pravidelně prováděných průzkumů veřejného mínění není však finanční motivace stěžejní při rozhodování obyvatel zda budou či nebudou třídit, jak dokazují pravidelné průzkumy veřejného mínění realizované společnosti MARKENT s.ro. V kapitole č.5 – vyhodnocení způsobů zpoplatnění obyvatel – jsou uvedeny různé funkce poplatku a na začátku úvah o motivaci obyvatel je zapotřebí se rozhodnout, která z nich má pro potřeby města Jihlavy zásadní význam a kterou je možné upozadit. V případě, že je pro Město nutná fiskální funkce platby, nechce se podílet na nákladech na systému OH, popř. pouze minimálně, není na místě úvaha o finanční motivaci obyvatel. Dopady finanční motivace do příjmů města:  snížený příjem od obyvatel;  zvýšený náklad na provádění služby v případě požadavku na vybavenost speciální technikou;  zvýšený administrativní náklad na vyhodnocování stanoveného systému. V případě kladného výsledku motivace v produkci odpadů může dojít i k pozitivním dopadům ve formě  snížení množství SKO;  zvýšení množství vytříděných využitelných odpadů. Současné nastavení cen za svoz SKO mezi Městem a SMJ s.r.o. však úspory nezaznamená a zvýšené příjmy za využitelné odpady (odměny EKO-KOMu) budou kompenzovány zvýšenými náklady na obsluhu sběrných nádob. V případě, že pro Město je možné určitou část nákladů hradit, je možné předmětnou částku rozložit na finanční motivaci obyvatel. V tomto případě je zapotřebí stanovit, jak vysoká by částka měla být, aby byla skutečně motivační. Následně poté určit nejméně provozně a tím i finančně náročný systém přerozdělení. 6.2.1 Možnost evidence výsypu nádob Město Jihlava má již určité zkušenosti s adresným určováním množství, výsypů apod. a tak může částečně zhodnotit zvýšenou pracnost a administrativní náročnost v protikladu k získaným kladům. Jedná se však o nádoby na vytříděné využitelné složky KO a tudíž náročnost v řádu do 10% oproti SKO. Sledovanost separačních nádob jako jeden z kladů přinesla optimalizaci stanovišť, což v případě SKO nebude. Jako zisk se tedy dá předpokládat: 81


 přesné sledování činnosti výsypu a množství;  podklad pro větší zainteresovanost občanů. V prvním případě je zapotřebí zhodnotit, zda stížnosti na neprovedení služby jsou natolik četné, že je zapotřebí zvolit techniku zaznamenávající výsypy jednotlivých nádob. V současné době již bývají vozidla vybavena systémy na sledování tras, ze kterých je možné dodatečně získat záznam. Sledování množství v jednotlivých nádobách sebou nese jednak nutnost vybavení vozidel vážním zařízením a to takovým typem, které správně a v požadované jemnosti váživosti zváží množství vysypaného odpadu. Zároveň musí být zajištěna přesná identifikace nádoby, tzn. označení čipem či jiným identifikačním záznamem. Vážní zařízení znamená investici do svozové techniky, která by byla promítnuta do ceny služby. Identifikace nádob je při dnešní technice již možná, nicméně jedná se o nádobu na odpad, která je vystavena znečištění, povětrnostním podmínkám apod. Z toho důvodu je zapotřebí zvolit vhodný způsob, nabídka na trhu existuje. Největší nároky však systém vyžaduje na „udržování čistoty“ v označení nádob. Trvalé výměny nádob, změn majitelů apod. je zapotřebí stále sledovat. V případě jakýchkoliv poruch či nedostatků, které sebou užívání techniky vždy nese, musí opět dojít k poměrovému rozpočítávání a ze zkušeností je to pro obyvatele těžko akceptovatelná skutečnost. Jako systém na půli cesty je možno označit pouhou evidenci výsypu nádob, bez zjišťování hmotnosti. Úspora je v investici do vážního zařízení, složitá administrace evidence nádob však zůstává. K výsypu nádoby by docházelo například pouze při jejím přistavení, označení určitým způsobem apod. Nutno však vzít v úvahu, že provozní náklady svozové společnosti jsou téměř stejné, když určenou trasu projedou a svezou plné množství nádob nebo pouze menší část. V případě, že by se Město chtělo ubírat tímto směrem, je zapotřebí předvídat, jak se zachovají obyvatelé ve výrazné většině. Zda je systém skutečně přiměje k vyšší separaci, či zda ve významné míře k nelegálnímu chování (odkládání SKO na jiná místa, než je jejich nádoba, pálení odpadu v domácích topeništích…). Pokud není příliš administrativně zatěžující současný systém rozpočítávání dle velikosti a četnosti svozu nádob na SKO, jedná se zřejmě o optimální variantu doplněnou vyhlášenými systémy aktivního přístupu „Programu zodpovědného nakládání s odpady“. Další vylepšování by bylo nejefektivnější v případě většího zapojení sběrných dvorů. Pokud by obyvatelé byli motivování sledováním, co vše do SD dvora dodají a tím měli nárok na slevy (např. bioodpady), byl by to nejjednodušší způsob. V tom případě by bylo zapotřebí vyhodnotit, zda má město z hlediska docházkové vzdálenosti dostatek SD, zda mají dostatečnou otvírací dobu a musely by být vybaveny výpočetní technikou pro záznamy dodávek odpadů od obyvatel. Vyhodnocování by bylo následně jednoduché.

82


6.3

Doporučení

 změnit způsob fakturace ceny Město vs. SMJ s.r.o. min v případě SKO ve smyslu zohlednění množství SKO;  zvážit požadavky Města na míru benefitu pro občany, formou částečného financování nakládání s odpady z rozpočtu města, namísto přenesení všech nákladů do poplatku. na potřeby plnění fiskální funkce poplatku od obyvatel;  vyhodnotit administrativní náročnost sledování stavu a vyvážení nádob na SKO;  zvážit provedení změny poplatku před chystanou legislativní změnou;  pokračovat v Programu zodpovědného nakládání s odpady;  v případě požadavku na vyšší motivaci obyvatel více zapojit SD.

83


7. Zajištění služeb odpadového hospodářství pro město Posouzení aplikace obecné výjimky z působnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně se zaměřením na tzv. „in-house“ výjimku (interní zadávání)

7.1 Výchozí stav 





Statutární město Jihlava je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a při zadávání veřejných zakázek4 je obecně povinno vést zadávací řízení v režimu tohoto zákona. Statutární město Jihlava je veřejným zadavatelem rovněž ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a je povinno při uzavírání koncesních smluv v rámci spolupráce mezi veřejnými zadavateli a jinými subjekty postupovat v režimu tohoto zákona. Statutární město Jihlava zvažuje záměr zřídit nový či využít stávající subjekt, který by pro něj zajišťoval komplexní veřejně prospěšné služby (tj. zejména v oblasti odpadového hospodářství, čištění a údržby komunikací, provozu a údržby veřejného osvětlení, údržby světelné signalizace a výkon správce místních komunikací (dále také jako „veřejně prospěšné služby“) tak, aby pro tyto služby nemuselo zadávat zadávací řízení v režimu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů či koncesním řízení v režimu zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Obchodní společnost SLUŽBY MĚSTA JIHLAVY s.r.o., IČO: 60727772, se sídlem Havlíčkova 64, 586 01, Jihlava, na základě veřejné zakázky „Komplexní zajištění veřejně prospěšných služeb pro statutární město Jihlava“ od roku 2005 pro Statutární město Jihlava tyto veřejně prospěšné služby vykonává. Dle předložených podkladů mimo jiné zajišťuje i provoz veřejných WC, veřejných parkovišť, aquaparku, městského bazénu, Amfiteátru a krematoria a pohřební služby.

V rámci posouzení, které je rozvedeno v následujícím textu, jsou zpracovány následující oblasti: 

 

představení problematiky tzv. in-house zadávání, jako jedné z obecných výjimek z působnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a to jak z pohledu platných, tak i připravovaných českých právních předpisů, dále pak z pohledu předpisů Evropské unie (zejm. nově schválených směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU a 2014/25/EU) a pravidel koncipovaných rozhodovací praxí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Soudního dvora Evropské unie; posouzení možnosti aplikace in-house výjimky na obchodní společnost SLUŽBY MĚSTA JIHLAVY s.r.o. ve vazbě na předložené podklady; doporučení pro Statutární město Jihlava při využití in-house výjimky.

7.2 Dokumenty pro zpracování posouzení 4

§ 7 odst. 1 ZVZ: Veřejnou zakázkou je zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy.

84


Statutární město Jihlava poskytlo zpracovateli studie následující dokumenty, na základě kterých bylo provedeno posouzení:   

Tabulku s výkony obchodní společnosti SLUŽBY MĚSTA JIHLAVY s.r.o. v letech 2012 – 2014 v členění podle podílu jednotlivých subjektů trhu (v tis. Kč); Průvodní dopis jednatele obchodní společnosti SLUŽBY MĚSTA JIHLAVY s.r.o. ze dne 2. 4. 2015; Smlouvu o převzetí a dalším nakládání s odpady č. S105410005 ze dne 17. 2. 2010 uzavřenou mezi obchodní společností SLUŽBY MĚSTA JIHLAVY s.r.o. a obchodní společností ASMJ s.r.o.

7.3 Definice pojmů V posouzení jsou používány následující zkratky s následujícími významy: Zadavatel nebo Statutární město Jihlava SMJ ASMJ .A.S.A. ZVZ nebo zákon o veřejných zakázkách koncesní zákon ZOK nebo zákon o obchodních korporacích

SFEU Směrnice 2014/24/EU

Směrnice 2014/25/EU

ÚOHS nebo Úřad SDEU nebo Soudní dvůr

Statutární město Jihlava, IČO: 286010, se sídlem Masarykovo náměstí 1, 586 01, Jihlava SLUŽBY MĚSTA JIHLAVY s.r.o., IČO: 60727772, se sídlem Havlíčkova 64, 586 01, Jihlava ASMJ s.r.o., IČO: 28333403, se sídlem Jihlava - Hruškové Dvory 117, PSČ 58601 .A.S.A., spol. s r.o., IČO: 458 09 712, se sídlem Praha 8, Ďáblická 791/89, PSČ 18200 zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů Smlouva o fungování Evropské unie Směrnice Evropského parlamentu a Rady, 2014/24/EU, ze dne 26. února 2014, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady, 2014/25/EU, ze dne 26. února 2014, o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Soudní dvůr Evropské unie

85


7.4 Vlastní posouzení Přípustnost obecné výjimky z působnosti zákona o veřejných zakázkách se zaměřením na in-house zadávání - právní předpisy v České republice

7.4.1 Zákon o veřejných zakázkách V § 18 a 19 ZVZ jsou obsaženy výjimky z režimu působnosti toto zákona. Tyto výjimky pak musí být aplikovány restriktivním způsobem5. Některé se týkají všech kategorií zadavatelů, jiné jsou vázány na druh zadavatele, anebo na specifický předmět veřejné zakázky. Zákon o veřejných zakázkách tedy taxativním způsobem definuje, kdy daná zakázka, i když by jinak splňovala všechny znaky veřejné zakázky, se nemusí zadávat podle tohoto zákona. Zjednodušeně řečeno, pro postup dle zákona o veřejných zakázkách je primárním kritériem, zda subjekt zadávající veřejnou zakázku je zadavatelem6 a zda vydává své prostředky na služby, dodávky či stavební práce. Následně je nutno zkoumat, zda dle charakteru zakázky bude její zadávání z obligatorního režimu zákona vyňato. Podle ustanovení § 18, pokud je splněna některá z podmínek uvedených v tomto ustanovení, pak zadavatel nemusí podle tohoto zákona postupovat. Jde o možnost zadavatele, a nikoli o jeho povinnost. Zadavatel se tedy nemůže dopustit porušení ustanovení § 18 ZVZ tím, pokud výjimku z působnosti zákona nevyužije, a bude veřejnou zakázku, na níž se výjimka vztahuje, zadávat v některém druhu zadávacího řízení upraveném v ZVZ. V takovém případě nicméně již musí postupovat plně v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a dodržovat všechny postupy stanovené pro jednotlivé druhy zadávacích řízení. Naopak porušení tohoto ustanovení se zadavatel může dopustit, pokud výjimku použije, aniž by pro její použití byly splněny zákonné podmínky. Základní parametry pro využití této výjimky jsou definovány v ustanovení § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ, který stanoví: Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky, jestliže jejich předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací veřejnému zadavateli osobou, která vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva; veřejný zadavatel má výlučná majetková práva v určité osobě, zejména pokud disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucími z účasti v takové osobě, nebo pokud taková osoba má právo hospodařit s majetkem veřejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlučně veřejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospodařením takové osoby7.

5

Jurčík, R. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 3. vydání. Praha : C. H. Beck, 2012, 169 s.

6

§ 2 ZVZ: (1) Za zadavatele veřejné zakázky (dále jen "zadavatel") se pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel. (2) Veřejným zadavatelem je … c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek… 7

Obdobně ve vztahu k sektorovým zadavatelům je uplatnitelná výjimka dle § 19 odst. 3 ZVZ vztahující se na přidružené osoby. S ohledem na předmět zadání není problematika in house zadávání ve vztahu k sektorovým zadavatelům předmětem tohoto stanoviska.

86


Výjimka z působnosti zákona pro tzv. in-house zadávání (rovněž označované jako interní zadávání) není (oproti ostatním v zákoně uvedeným výjimkám) transpozicí směrnic EU8, ale je primárně založena na rozhodnutích Soudního dvora EU, které jsou rovněž uvedeny v dalším textu9. K podílu činnosti, která musí být ve prospěch zadávajícího veřejného zadavatele vykonávána, se ustálil názor (který ovšem nemá oporu v právních předpisech), že taková hranice by měla být minimálně 80 % obratu takové osoby. Tuto procentní hranici uvádí i důvodová zpráva k zákonu o veřejných zakázkách10 a rovněž je dovozována analogicky z tzv. koncernové výjimky pro sektorové zadavatele upravené v § 19 odst. 4 ZVZ. V následující části je pak představen návrh nového zákona o veřejných zakázkách, kde je zakotvení výše uvedené procentní hranice plánováno. S ohledem na rozhodovací praxi SDEU, pak smyslem této podmínky (rozsahu výkonu činnosti pro veřejného zadavatele11) je vyloučit využívání výjimky v případech, kdy dotčený subjekt zároveň může vykonávat významnější část své činnosti v hospodářské soutěži s jinými subjekty. SDEU konstatoval, že musí být vzaty v úvahu nejen kvantitativní, ale rovněž kvalitativní okolnosti12. Vedle samotného procentuálního podílu bude proto rozhodující rovněž to, jaký charakter má činnost, která ve prospěch veřejného zadavatele není zadávána (mělo by se jednat o nahodilou činnost, nikoliv o určité procento činnosti vykonávané plánovaně či dlouhodobě ve prospěch jiného subjektu). Naopak za činnost, které jsou považovány za činnosti vykonávané ve prospěch veřejného zadavatele, lze považovat nejen činnosti zadané jako veřejná zakázka, nýbrž i činnosti vykonávané na základě udělených koncesí. V neposlední řadě uvádíme, že není rozhodující, kdo dodavatele za předmětné činnosti odměňuje (sám zadavatel nebo třetí osoby)13. U in-house kontraktů je tedy osoba realizující sama pro veřejného zadavatele zakázky materiálně považována za součást struktury veřejného zadavatele, nicméně právně i ekonomicky je od něj, resp. jeho organizační struktury, oddělena.

Aby tedy šlo o tzv. in-house kontrakty, musí být současně splněny tyto dvě podmínky: 1. osoba vykonává převážnou část své činnosti ve prospěch veřejného zadavatele (tj. téměř 8

Toto se ovšem v souvislosti s přijetím Směrnice 2014/24/EU a Směrnice 2014/25/EU mění a obě směrnice již budou transponovány do nového zákona o veřejných zakázkách. 9

například C-107/98 Teckal Srl. proti Comune di Viano a Azienda Gas Acqua Consorziale AGAC di Reggio Emillia a C-26/03 Stadt Halle a RPL Lochau proti TREA Leuna 10

Výjimka umožňuje uzavírat smlouvy mimo režim zákona, pokud jsou příslušné dodávky, služby či stavební práce poskytovány veřejnému zadavateli osobou, která vykonává převážnou část své činnosti ve prospěch veřejného zadavatele (obecně se v evropském pojetí považuje za převážnou činnost dosahující kolem 80 % obratu osoby), ve které veřejný zadavatel uplatňuje výlučný rozhodovací vliv a ve které není účasten žádný soukromý kapitál. Tato výjimka bude nejčastěji dopadat na zadavatele, kteří zřídili či založili k poskytování určitých činností příspěvkové organizace, státní podniky či obchodní společnosti. 11

Zadavatelem v případě in house zadávání může být pouze veřejný zadavatel.

12

rozsudek SDEU ve věci C-340/04 Carbotermo SpA, Consorzio Alisei proti Comune di Busto Arsizio, AGESP SpA 13

Jurčík, R. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, 177 s.

87


výlučnou část činnosti z celkového obratu, taková osoba musí vykonávat pro tohoto konkrétního veřejného zadavatele, nikoliv souhrnem pro všechny veřejné zadavatele). K tomu komentované znění zákona o veřejných zakázkách nicméně uvádí, že pokud by obce měly výlučný společný podíl v jedné právnické osobě a byly by všechny sdruženým zadavatelem, pak by mohl za splnění dalších podmínek vzniknout in-house kontrakt mezi těmito zadavateli a touto právnickou osobou; a 2. veřejný zadavatel v ní má výlučná majetková práva – tato podmínka je splněna zejména pokud disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucími z účasti v takové osobě podle § 31 ZOK nebo pokud taková osoba má právo hospodařit s majetkem veřejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlučně veřejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospodařením takové osoby14. Dále je nutné upozornit, že pokud veřejný zadavatel (např. obec) poskytne osobě ve smyslu § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ peněžní prostředky na poskytnuté plnění, nemůže tato osoba zakázku dále zadat. V opačném případě by se tato osoba sama nacházela v pozici zadavatele v režimu podle zákona o veřejných zakázkách, neboť by sama zadávala zakázku za veřejné prostředky, a neprováděla pouze její plnění vlastními silami. Za odlišnou situaci označuje komentované znění zákona o veřejných zakázkách případ, kdy by osoba dle § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ nebyla schopná plnit veřejnou zakázku v celém rozsahu svými silami. V takovém případě by měla být oprávněna zajistit část plnění prostřednictvím subdodavatele, nicméně za podmínky, že vlastními silami bude realizovat převážnou část zakázky a toliko menšinovou část bude realizovat za pomoci subdodavatele15. S ohledem na rozhodovací praxi ÚOHS16 bychom však v tomto případě byli velice opatrní, jelikož případ, kdy by se jednalo o subdodavatelské plnění, a případ, kdy by se osoba poptávající subdodavatele (která není schopna plnit vlastními silami) mohla nacházet v pozici zadavatele v režimu podle ZVZ, může být hraniční. Na závěr je třeba konstatovat, že dle § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ byly vyňaty z režimu zákona případy, kdy veřejný zadavatel zadá zakázku osobě (i) ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva, a (ii) která podstatnou část činnosti vykonává ve prospěch takového veřejného zadavatele.

14

příspěvkové organizace, státní podniky či obchodní společnosti, ve kterých mají veřejní zadavatelé 100% majetková práva (akcií, podíl apod.) 15


16

Rozhodnutí ÚOHS č. j.: ÚOHS-R166/2013/VZ-2205/2014/310/MMl/IPs ze dne 31. 1. 2014

88


7.4.2 Připravovaný nový zákon o zadávacích řízeních Nejpozději s účinností k 18. 4. 2016 by měl být přijat nový zákon o zadávacích řízeních, a to mimo jiné s ohledem na povinnost transponovat nejpozději k výše uvedenému datu Směrnici 2014/24/EU a Směrnici 2014/25/EU. Věcný záměr tohoto zákona byl 16. 3. 2015 projednán a schválen vládou. V návrhu nového zákona o zadávacích řízeních není problematika in-house zadávání obsažena mezi obecnými výjimkami z působnosti zákona v § 27, ale je jí věnováno samostatné ustanovení § 9 označené jako tzv. vertikální spolupráce17. Zahrnuje případy, kdy veřejný zadavatel uzavře smlouvu s osobou (i) ve které má sám (či s jinými veřejnými zadavateli) veškerá majetková práva a ovládá ji obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, a (ii) více než 80 % činností ovládané právnické osoby je prováděno při plnění úkolů, jež jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, jež ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé rovněž ovládají. Za ovládání je dle zákona považováno, pokud má veřejný zadavatel rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí (a to i prostřednictvím jiné právnické osoby ovládané veřejným zadavatelem). Z nové právní úpravy je tedy zřejmé větší rozpracování in-house zadávání, rozšíření okruhu ovládajících osob (tj. do činností pro in-house zadávání mohou být zahrnuty nejen činnosti pro veřejného zadavatele, ale i pro jiné právnické osoby veřejným zadavatelem rovněž ovládané), a zakotvení (kvantifikace) procentuálního podílu činností, které musí být ve prospěch zadávajícího veřejného zadavatele (případně ve prospěch jím ovládaných osob) přímo do zákona. V § 1118 návrhu nového zákona o zadávacích řízeních je pak upraveno, jak bude určen podíl činnosti vymezený v § 9 (80%). Primárně by se mělo vycházet z průměrného celkového obratu, pokud je činnost, která je předmětem smlouvy, hrazena jejím příjemcem v plné výši. Pro ostatní případy, kdy nebude možné obrat výše uvedeným způsobem zjistit, základem pro výpočet budou celkové náklady 17

(1) Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy veřejného zadavatele s jinou osobou, pokud a) sám nebo společně s jinými veřejnými zadavateli má v této právnické osobě veškerá majetková práva a ovládá ji obdobně jako své vnitřní organizační jednotky; v případě státu se za ovládající považuje ta organizační složka státu, která je zakladatelem nebo zřizovatelem ovládané osoby; a b) více než 80 % činností ovládané právnické osoby je prováděno při plnění úkolů, jež jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, jež ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé rovněž ovládají. (2) Veřejný zadavatel ovládá právnickou osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí ovládané právnické osoby. K takovému ovládání může docházet i ze strany jiné právnické osoby, která je sama stejným způsobem ovládána veřejným zadavatelem. (3) Veřejní zadavatelé společně ovládají právnickou osobu podle odstavce 1 písm. a) pokud a) orgány vykonávající vliv na ovládanou právnickou osobu jsou složeny ze zástupců všech zúčastněných veřejných zadavatelů; jednotliví zástupci mohou zastupovat více ovládajících veřejných zadavatelů, b) ovládající veřejní zadavatelé mají společně rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí ovládané právnické osoby a c) ovládaná právnická osoba nesleduje žádné zájmy, které jsou v rozporu se zájmy ovládajících veřejných zadavatelů. (4) Odstavec 1 se použije obdobně i v případě, že ovládaná právnická osoba zadá zakázku veřejnému zadavateli, který ji ovládá, nebo jiné právnické osobě ovládané týmž veřejným zadavatelem, pokud v právnické osobě, jíž je zakázka zadána, nemá přímou kapitálovou účast žádná soukromá osoba. 18

(1) Pro určení podílu činností podle § 9 odst. 1 písm. b) nebo § 10 písm. c) se vezme v úvahu průměrný celkový obrat, pokud je činnost, která je předmětem smlouvy, hrazena jejími příjemci v plné výši. Není-li možno určit obrat podle věty první, pak se jako základ pro výpočet použijí celkové náklady vzniklé v souvislosti se službami, dodávkami a stavebními pracemi. (2) Podíl činností se vypočítá v souhrnu za 3 účetní období předcházející uzavření smlouvy. Pokud právnická osoba vznikla nebo prokazatelně zahájila příslušnou činnost později, postačí, pokud splňuje podmínky dle odstavce 1 za období od svého vzniku nebo od zahájení příslušné činnosti, jestliže současně existuje předpoklad splnění těchto podmínek do budoucna.

89


vzniklé v souvislosti s poskytnutými službami, dodávkami a stavebními pracemi. Rozhodným obdobím pro stanovení podílu činností mají být 3 účetní období předcházející uzavření smlouvy, případně pokud vznikla později, rozhodné období bude stanoveno od jejího vzniku nebo od zahájení příslušné činnosti, pokud lze očekávat, že i v budoucnu splní zákonné podmínky výše podílu činností. Do nového zákona o zadávacích řízeních jsou rovněž navrženy podmínky tzv. horizontální spolupráce mezi veřejnými zadavateli upravená v § 1019. Zdůrazněno je zejména dosahování společných cílů k naplňování veřejných potřeb a veřejný zájem. Vedle toho zákon stanoví podmínku, že tito veřejní zadavatelé vykonávají na trhu méně než 20 % činností, kterých se vzájemná spolupráce spadající mimo režim zákona týká.

7.4.3 Výjimka pro in house zadávání dle předpisů Evropské unie Směrnice 2014/24/EU upravuje problematiku in house zadávání v čl. 1220. Z jeho obsahu je zřejmé, že ustanovení k in-house výjimce obsažené v novém návrhu zákona zadávacích řízeních bylo ze Směrnice 2014/24/EU převzato takřka v identickém znění, až na níže uvedené nuance.

19

Uzavření smlouvy výlučně mezi veřejnými zadavateli se nepovažuje za zadání veřejné zakázky, pokud a) tato smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k naplňování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat, b) se spolupráce podle písmene a) řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a c) tito veřejní zadavatelé vykonávají na trhu méně než 20 % činností, kterých se spolupráce podle písmene a) týká. 20

1. Veřejná zakázka zadaná veřejným zadavatelem soukromoprávní či veřejnoprávní právnické osobě spadá mimo oblast působnosti této směrnice, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky: a) veřejný zadavatel ovládá dotčenou právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky; b) více než 80% činností ovládané právnické osoby je prováděno při plnění úkolů, jež jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo jinými právnickými osobami, jež uvedený veřejný zadavatel ovládá, c) žádný soukromý subjekt nemá v ovládané právnické osobě přímou kapitálovou účast s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání ani možnost blokovat a již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní právní předpisy, přičemž taková účast nezakládá rozhodující vliv na ovládanou právnickou osobu. Má se za to, že veřejný zadavatel ovládá právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky ve smyslu prvního pododstavce písm. a), pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí ovládané právnické osoby. K takovému ovládání může docházet i ze strany jiné právnické osoby, která je sama stejným způsobem ovládána veřejným zadavatelem. 2. Odstavec 1 se rovněž použije v případě, že ovládaná právnická osoba, která je veřejným zadavatelem, zadá veřejnou zakázku veřejnému zadavateli, který ji ovládá, nebo jiné právnické osobě ovládané týmž veřejným zadavatelem, pokud v právnické osobě, jíž je veřejná zakázka zadána, nemá přímou kapitálovou účast žádný soukromý subjekt, s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání ani možnost blokovat a již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní právní předpisy, přičemž taková účast nezakládá rozhodující vliv na ovládanou právnickou osobu. 3. Veřejný zadavatel, který neovládá soukromoprávní či veřejnoprávní právnickou osobu ve smyslu odstavce 1, může nicméně uvedené právnické osobě zadat veřejnou zakázku bez ohledu na tuto směrnici, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky: a) veřejný zadavatel ovládá společně s jinými veřejnými zadavateli tuto právnickou osobu obdobně, jako ovládají vlastní organizační složky; b) více než 80% činností uvedené právnické osoby je prováděno při plnění úkolů, jež jí byly svěřeny ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, jež uvedení veřejní zadavatelé ovládají, a c) žádný soukromý subjekt nemá v ovládané právnické osobě přímou kapitálovou účast s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání ani možnost blokovat a již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní právní předpisy, přičemž taková účast nezakládá rozhodující vliv na ovládanou právnickou osobu. Pro účely prvního pododstavce písm. a) veřejní zadavatelé společně ovládají právnickou osobu, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky: i) orgány s rozhodovacím oprávněním ovládané právnické osoby jsou složeny ze zástupců všech zúčastněných veřejných zadavatelů; jednotliví zástupci mohou zastupovat některé nebo všechny zúčastněné veřejné zadavatele, ii) tito veřejní zadavatelé jsou s to společně vyvíjet rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí ovládané právnické osoby a iii) ovládaná právnická osoba nesleduje žádné zájmy, které jsou v rozporu se zájmy ovládajících veřejných zadavatelů. 4. Smlouva uzavřená výlučně mezi dvěma nebo více veřejnými zadavateli nespadá do působnosti této směrnice, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

90


Návrh nového zákona o zadávacích řízeních klade přísnější požadavky na držení majetkových práv veřejného zadavatele (výlučná) v ovládané osobě. Oproti tomu Směrnice 2014/24/EU pouze stanoví, že případná účast soukromého subjektu mu nesmí zakládat rozhodující vliv na ovládanou právnickou osobu. Dále máme za to, že např. odst. 2 čl. 12 Směrnice 2014/24/EU nebyl do § 9 odst. 4 transponován zcela správně, když Směrnice 2014/24/EU v čl. 12 odst. 2 vztahuje tam uvedené podmínky pouze na situace, kdy by ovládanou právnickou osobou byl rovněž veřejný zadavatel, naopak § 9 odst. 4 nového zákona o veřejných zakázkách generálně hovoří pouze o ovládané právnické osobě, aniž by stanovil podmínku, že i ona musí být veřejným zadavatelem. I v tomto ustanovení je česká právní úprava koncipována přísněji, když in house výjimku nepřipouští, pokud by ovládaná právnická osoba zadávala zakázku jiné právnické osobě ovládané týmž veřejným zadavatelem, a v této právnické osobě by měla přímou kapitálovou účast soukromá osoba. Oproti tomu Směrnice 2014/24/EU připouští kapitálovou účast soukromého subjektu, s níž není spojeno ovládání ani možnost blokovat, přičemž taková účast nezakládá rozhodující vliv na ovládanou právnickou osobu.

V obdobném znění jako Směrnice 2014/24/EU je pro výjimku in-house zadávání konstruováno příslušné ustanovení čl. 28 Směrnice 2014/25/EU, která se vztahuje na zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb.

7.4.4 Rozhodovací praxe k in-house zadávání

7.4.4.1

Vybraná rozhodnutí ÚOHS

Na tomto místě jsou zmíněna dvě poměrně aktuální rozhodnutí ÚOHS související s problematikou inhouse zadávání. V prvním rozhodnutí, č. j.: ÚOHS-S166/2012/VZ-11394/2012/512/Jma, ze dne 23. 8. 2012, ÚOHS posuzoval, zda zadavatel, město Votice, se nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ tím, že ve veřejné zakázce „Poskytování komunálních služeb ve městě Votice“ nedodržel postup stanovený v § 21 ZVZ, když nepoužil pro zadání veřejné zakázky některou z forem zadávacích řízení.

a) daná smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli s cílem zajistit, aby veřejné služby, které mají poskytovat, byly poskytovány za účelem dosahování jejich společných cílů; b) uskutečnění uvedené spolupráce se řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a c) zúčastnění veřejní zadavatelé vykonávají na otevřeném trhu méně než 20% činností, kterých se spolupráce týká. 5. Pro určení procentního podílu činností uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci písm. b), prvním pododstavci odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. c) se vezme v úvahu průměrný celkový obrat nebo jiný vhodný ukazatel založený na činnosti, jako například náklady vzniklé příslušné právnické osobě nebo veřejnému zadavateli v souvislosti se službami, dodávkami a stavebními pracemi za tři roky předcházející zadání veřejné zakázky. Pokud kvůli datu, ke kterému byly příslušná právnická osoba nebo veřejný zadavatel založeny nebo zahájily činnost, nebo z důvodu reorganizace jejich činností není obrat nebo jiný ukazatel založený na činnosti, jako například náklady za předchozí tři roky, buď dostupný, nebo přestal být relevantní, postačí prokázat, zejména prostřednictvím plánů činnosti, že hodnocení činnosti je věrohodné.

91


V posuzovaném případě uzavřelo město Votice s vybraným uchazečem smlouvu o poskytování komunálních služeb ve městě Votice, jejímž předmětem bylo provádění komunálních služeb ve správním území města Votice, především svoz a odstranění či využité biologicky rozložitelných odpadů, svoz a odstranění směsného komunálního odpadu, čištění komunikací a chodníků, zimní údržba komunikací a chodníků, a to na dobu 10 let. Cena za poskytnutá plnění byla stanovena po dobu trvání smlouvy částkou 26 756 678,24 Kč bez DPH. Zadavatel odůvodnil nepoužití zadávacího řízení výjimkou dle § 18 odst. 1 písm. j) (nyní písm. e)), s tím, že jde o případ tzv. interního zadávání, jelikož vybraný uchazeč – poskytovatel služeb, je společností, která vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch zadavatele, byla založena především za účelem poskytování služeb městu Votice, vzájemná spolupráce trvá více než patnáct let, zadavatel je společníkem společnosti vybraného uchazeče s velikostí obchodního podílu 50 %, a zadavatel navíc dokáže ovlivňovat obchodní vedení daného dodavatele. ÚOHS v posuzovaném případě konstatoval, že zadavatel nepostupoval v souladu s § 21 ZVZ, když nepoužil pro zadání veřejné zakázky některou z forem zadávacích řízení. ÚOHS k námitce zadavatele na použití in house výjimky odkázal na judikaturu SDEU, konkrétně rozhodnutí SDEU ve věci C26/03 „Stadt Halle, Recycling Park Lochau Gmbh v. TREA Leuna“ ze dne 11. 1. 2005. Dle SDEU pro splnění podmínky výlučné kontroly musí být zadavatel skutečně výlučným vlastníkem obchodní společnosti a jakýkoliv vlastnický podíl soukromého sektoru, byť v minimální procentní míře, je nepřípustný21. Dále ÚOHS odkázal na rozhodnutí SDEU ve věci C-340/04 „Carbotermo SpA, Consorzio Alisei v. Comune di Busto Arsizio, AGESP SpA“ ze dne 11. 5. 2006, z něhož vyplývá, že pro uplatnění tzv. inhouse výjimky by bylo nezbytné, aby plnění subjektu ve prospěch zadavatele byla z podstatné části určena pouze tomuto zadavateli a aby jakákoliv jiná činnost měla pouze marginální (okrajový) charakter. ÚOHS zdůraznil, že smyslem výjimky je vyloučit z režimu zákona a tedy i povinnosti zadávat dle zákona takové zakázky, které jsou zadávány veřejným zadavatelem jeho vlastním vnitřním organizačním jednotkám. ÚOHS uzavřel, že minimálně jeden ze zákonných požadavků pro in house zadávání, konkrétně podmínka výlučných majetkových práv, splněn nebyl, přičemž zákon vyžaduje kumulativní splnění podmínek uvedených v § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ. Z výše uvedeného tedy ÚOHS dovodil porušení ZVZ zadavatelem. V dalším rozhodnutí (v druhém stupni), č. j.: ÚOHS-R166/2013/VZ-2205/2014/310/MMl/IPs, ze dne 31. 1. 2014, se ÚOHS opět zabýval přípustností aplikace in-house výjimky, tentokrát ve vazbě na posuzování limitu rozsahu předmětu plnění. ÚOHS toto vyvrátil s tím, že zákon žádný takový limit, od kterého by rozsah plnění veřejné zakázky mohl být podřazen pod zákonnou in-house výjimku, nepředepisuje. V posuzovaném případě totiž vybraný uchazeč nebyl schopen plnit část předmětu plnění (ukládání odpadu), a na toto uzavřel samostatnou smlouvu se třetí osobou. Posouzení tohoto vztahu bylo předmětem samostatného řízení před ÚOHS, kde vybraný uchazeč vystupuje v pozici zadavatele, který již měl povinnost postupovat dle ZVZ a veřejnou zakázku zadat v zadávacím řízení. ÚOHS dále uvedl: Ve vztahu k posuzované smlouvě mezi zadavatelem a vybraným uchazečem je však podstatné, kdo je zadavatelem a komu je zadáváno a že za poskytnutí plnění je placeno veřejnými prostředky. Z právního posouzení Úřadu vyplynulo, že v tomto vztahu byly podmínky pro in-house zadávání splněny. Dalším faktem však zůstává, že vybraný uchazeč, pokud sám plnění veřejné 21

Obdobné závěry vyplývají též z rozhodnutí SDEU ve věci C-107/98 „Teckal Srl. V. Comune di Viano a Azienda Gas Acqua Consorziale AGAC di Reggio Emillia“ ze dne 18. 11. 1999 (body 50, 51 citovaného rozhodnutí).

92


zakázky již nerealizoval, nýbrž jej zadával k plnění dalšímu dodavateli, byl ve vztahu k takovému dodavateli sám veřejným zadavatelem. To však již není předmětem přezkumu v tomto správním řízení, neboť to je vymezeno návrhem navrhovatele, kterým navrhovatel požadoval zákaz plnění ze Smlouvy. Další vztahy jsou pak předmětem posouzení ve výše uvedených správních řízeních. 7.4.4.2

Vybraná rozhodnutí SDEU

Na úrovni rozhodovací praxe SDEU patří k nejvýznamnějším rozhodnutím (ke stanovení pravidla uplatnění výjimky pro in house zadávání) rozsudek C-107/98 (bod 50) ve věci Teckal Srl. v. Comune di Viano a Azienda Gas Acqua ConsorzialeAGAC di Reggio Emillia z 18.11.1999. V tomto rozsudku SDEU uvedl, že uplatnění výjimky je možné v případě, kdy veřejný orgán, který je zadavatelem, vykonává nad dotčeným subjektem obdobnou kontrolu, jako je ta, kterou vykonává nad svými organizačními útvary, a kdy tento subjekt zároveň realizuje podstatnou část své činnosti s veřejným orgánem nebo veřejnými orgány. K míře převážné činnosti ve prospěch zadavatele22 SDEU v rozsudku C-295/05 ve věci Asociación Nacional de Empresas Forestales (Asemfo) v. Transformación Agraria SA (Tragsa), Administración del Estado ze dne 19.4.200723, se SDEU vyjádřil ve vztahu ke státní společnosti Tragsa (poskytuje služby v oblasti rozvoje venkova a zachování životního prostředí, které jsou jí svěřeny státní správou), která provádí v průměru více než 55 % své činnosti ve prospěch autonomních společenství a přibližně 35 % ve prospěch státu. SDEU uvedl, že tento procentní podíl (v součtu tedy přibližně 90%) nasvědčuje tomu, že jmenovaná společnost vykonává většinu své činnosti ve prospěch veřejných orgánů, které ji vlastní. K naplnění pojmu převážné činnosti přitom nejsou rozhodující vlastnické podíly zřizovatelů subjektu. V šetřeném případě SDEU připustil plnění ve prospěch státu, který vlastní 99 % základního kapitálu, jakož i ve prospěch čtyř autonomních společenství, která mají každé 1 akcii, přičemž společně vlastní 1 % základního kapitálu. K míře převážné činnosti ve prospěch zadavatele se rovněž SDEU vyjádřil v rozsudku ve věci Carbotermo (C-340/04), konkrétně v bodech 63-68, SDEU uvedl, že dotčený podnik uskutečňuje většinu své činnosti s obcí, která ji vlastní, pouze tehdy, když je činnost tohoto podniku vyhrazena hlavně této obci, přičemž jakákoli jiná činnost má pouze okrajový charakter. Při tomto posouzení musí být zohledněn nejen kvalitativní, ale i kvantitativní charakter činností.

22

V souvislosti s touto podmínkou je dle Stanoviska Generálního advokáta Mengozziho ve věci C 574/12 třeba připomenout, že SDEU upřesnil, že tato podmínka má za cíl zvláště zajistit, aby právní úprava v oblasti veřejných zakázek zůstala použitelná v případě, kdy podnik kontrolovaný jednou nebo více entitami je činný na trhu, a tedy může soutěžit s jinými podniky. Soudní dvůr totiž konstatoval, že podnik není nutně zbaven svobody konat na základě pouhé skutečnosti, že rozhodnutí, která se ho týkají, jsou kontrolována veřejným orgánem, který jej vlastní, pokud ještě může vykonávat významnou část své hospodářské činnosti s jinými subjekty. Generální advokát ve výše uvedené věci došel k závěru, že „výjimku „in house“ nelze použít, pokud subjekt, jemuž je veřejná zakázka zadána, může v souladu se svými stanovami poskytovat služby v režimu hospodářské soutěže ve prospěch veřejnoprávních subjektů, které nejsou jeho členy, a soukromým subjektům do výše, která představuje 20 % jeho celkového ročního obratu v předchozím hospodářském roce. 23

Rovněž s odkazem na rozsudky ze dne 18. listopadu 1999, Teckal, C-107/98, Recueil, s. I-8121, bod 50; ze dne 11. ledna 2005, Stadt Halle a RPL Lochau, C-26/03, Sb. rozh. s. I-1, bod 49; ze dne 13. ledna 2005, Komise v. Španělsko, C-84/03, Sb. rozh. s. I-139, bod 38; ze dne 10. listopadu 2005, Komise v. Rakousko, C-29/04, Sb. rozh. s. I-9705, bod 34, a ze dne 11. května 2006, Carbotermo a Consorzio Alisei, C-340/04, Sb. rozh. s. I-4137, bod 33).

93


Co se týče podmínky, ohledně kontroly ze strany veřejného orgánu, konstatoval SDEU ve věci Stadt Halle (C-26/03)24, že účast, byť i minoritní, soukromého podniku na kapitálu společnosti, ve které má rovněž účast dotčený zadavatel každopádně vylučuje, aby tento zadavatel mohl vykonávat nad touto společností kontrolu obdobnou té, kterou vykonává nad svými organizačními útvary25,26. Ke koncesnímu řízení odkazujeme na rozsudek SDEU ve věci Parking Brixen (C-458/03). V bodě 61 SDEU konstatoval, že není na místě používat pravidla Společenství v oblasti veřejných zakázek nebo koncesí na veřejné služby v případě, že veřejný orgán vykonává úkoly veřejného zájmu, které mu přísluší, v rámci svých vlastních správních, technických a jiných prostředků, aniž by se obrátil na vnější subjekty (opět za podmínky, že vykonává nad držitelem koncese kontrolu obdobnou té, kterou vykonává nad vlastními organizačními složkami a pokud držitel koncese vykonává většinu své činnosti s orgánem, který jej vlastní. K tomu SDEU uvádí, že obě podmínky musí být předmětem restriktivního výkladu a důkazní břemeno má ten subjekt, který hodlá uplatnit, že výjimečné okolnosti odůvodňující výjimku z uvedených pravidel skutečně existují.

7.4.5 Posouzení přípustnosti aplikace in-house výjimky na obchodní společnost SLUŽBY MĚSTA JIHLAVY s.r.o. ve vazbě na předložené podklady SMJ je dle aktuálního výpisu z obchodního rejstříku 100% vlastněna Zadavatelem. V tomto směru je tedy naplněna jedna z podmínek pro in-house výjimku, konkrétně to, že Zadavatel vykonává v SMJ výlučná majetková práva. Snahou dalšího textu je posoudit, zda je naplněna i další podmínka pro in-house výjimku, konkrétně, zda SMJ vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch Zadavatele. Dle judikatury SDEU (rozsudek ve věci Carbotermo (C-340/04), rozsudek Tragsa (C-295/05), stanovisko Generálního advokáta Mengozziho ve věci C-574/12) kvantitativní podíl činností (míra převážné činnosti) pro ovládajícího veřejného zadavatele osciluje v rozmezí 80-90%. Nová právní úprava v zákoně o zadávacích řízení a rovněž i ve Směrnici 2014/24/EU již výslovně zakotvuje požadavek, že 80% činností musí být prováděno při plnění úkolů svěřených ovládajícím veřejným zadavatelem či osobou, kterou veřejný zadavatel rovněž ovládá. Pro určení podílu činností je relevantní průměrný celkový obrat. Pro účely tohoto stanoviska tak budeme pracovat s hranicí 80% a k ní pak vztahovat, resp. porovnávat případné (ne)naplnění podmínky rozhodné pro aplikaci předmětné „in-house“ výjimky.

24

Jedná se o případ spolupráce obce se subjektem v oblasti odpadového hospodářství mimo režim veřejných zakázek. V posuzovaném případě byl tento subjekt ze 75,1% vlastněn subjektem, v němž bylo jediný společník město Halle, a z 24,9% vlastněn soukromou společností. 25

Dle bodů 49 a 50 uvedeného rozhodnutí: V tomto ohledu je třeba nejprve uvést, že vztah mezi veřejným orgánem, který je zadavatelem, a jeho vlastními organizačními útvary se řídí úvahami a požadavky specifickými pro dosahování cílů veřejného zájmu. Naopak jakákoli investice soukromého kapitálu do podniku je podřízena úvahám specifickým pro soukromé zájmy a její cíle jsou odlišné povahy. 26

Výše uvedené platí nejen pro obchodní korporace ale také pro neziskové organizace - viz rozsudek SDEU ve věci C 574/12.

94


Pro posouzení byla použita tabulka s přehledy činností, které SMJ vykonávalo v letech 2012 – 2014 pro Zadavatele, jiné veřejnoprávní korporace, osoby propojené a soukromý sektor a dále pak informace z dopisu SMJ ze dne 2. 4. 2015. Z uvedených informací vyplývá, že SMJ je vnitřně rozdělena do 5 divizí, z toho veřejně prospěšné služby, které byly předmětem veřejné zakázky „Komplexní zajištění veřejně prospěšných služeb pro statutární město Jihlava“, pro Zadavatele zajišťuje divize 1 a 2. Jedná se o údržbu komunikací, zimní údržbu, zabezpečení čistoty města, údržbu, opravu, zabezpečení a správu zařízení veřejného osvětlení, údržbu světelného signalizačního zařízení, zabezpečení vlastnických práv k místním komunikacím a komplexní zabezpečení odpadového hospodářství na území města. Vedle toho je v dopise SMJ ze dne 2. 4. 2015 uvedeno, že Divize 1 se podílí na některých samostatných akcích, které jsou předmětem veřejných zakázek. Konkrétní rozsah a předmět činností nebyl dále v tomto dopise specifikován. Pro třetí subjekty Divize 1 rovněž zajišťuje dlouhodobě zimní údržbu, úklid hal a dohled nad provozem Jihlavského tunelu, a rovněž i nahodilé (blíže nespecifikované služby). Pro třetí subjekty Divize 2 dlouhodobě zajišťuje služby v oblasti odpadového hospodářství (v některých případech i nahodile).

Divize 3 zajišťuje provoz veřejných WC na základě zvláštní smlouvy se Zadavatelem a na základě nájemních smluv27 provoz parkovišť, tržiště a jarmarků. Pro Kraj Vysočina pak tato divize zajišťuje provoz Protialkoholní záchytné stanice. Tyto služby zajišťuje SMJ i pro třetí osoby dlouhodobě. Divize 4 zajišťuje provoz vlastní pohřební služby a krematoria v prostorách, které má pronajaty od Zadavatele. Tyto služby zajišťuje SMJ i pro třetí osoby dlouhodobě. Divize 5 pak zajišťuje provoz aquaparku a na základě nájemní smlouvy provoz městského bazénu28 a na základě smlouvy nájemní (resp. smlouvy o výpůjčce provoz Amfiteátru)29. Tyto služby zajišťuje SMJ pro třetí osoby dlouhodobě. U divizí 3,4,5, s ohledem na charakter těchto služeb, se lze přiklonit spíše k tomu, že se jedná o koncesní typ smluvních vztahů (byť SMJ uvádí, že se jedná o smlouvy nájemní), kdy SMJ na základě (koncesní) smlouvy se zavazuje k poskytnutí určitých (veřejně prospěšných) služeb (provoz aquaparku, městského bazénu, veřejných WC apod.) a Zadavatel se zavazuje zejména umožnit koncesionáři (SMJ) brát z poskytnutého plnění (tj. z poskytnuté služby) užitky. S ohledem na závěry rozsudku SDEU ve věci C-458/03 je tedy splnění in-house výjimky posuzováno i u těchto služeb poskytovaných divizí 3,4,5.

27

Z předložených podkladů to není zřejmé, nicméně předpokládáme, že nájemní smlouva je uzavřena mezi SMJ a Zadavatelem. 28

Z předložených podkladů to není zřejmé, nicméně předpokládáme, že nájemní smlouva je uzavřena mezi SMJ a Zadavatelem. 29

Z předložených podkladů to není zřejmé, nicméně předpokládáme, že nájemní smlouva je uzavřena mezi SMJ a Zadavatelem.

95


7.4.5.1

Stav v roce 2012

Z přehledové tabulky vyplývá, že v roce 2012 SMJ pro Zadavatele vykonalo 50,2% z celkové své činnosti v daném roce (posuzováno dle obratu – tedy kvantitativního kritéria). Z celkového obratu 185.024.000,- Kč tak obrat připadající na činnosti vykonávané pro Zadavatele činil 92.800.000,- Kč. Z předložených přehledů dále vyplývá, že prostřednictvím subdodavatele SMJ (subjektů ze soukromého sektoru) realizovalo 38% z činností, které spadá pod činnost divize 1 zajišťující pro Zadavatele údržbu komunikací, zimní údržbu a zabezpečení čistoty na území města. Dalších 6% z celkové činnosti v daném roce SMJ vykonalo pro jiné veřejnoprávní korporace, 0,6% pak pro propojené osoby a 43,2% pro subjekty ze soukromého sektoru. Z přehledové tabulky dále vyplývá, že dominantní činností, kterou vykonávalo SMJ pro Zadavatele v roce 2012 byla činnost divize 1 (obrat 59.411.000,- Kč30) a činnost divize 2 (obrat 32.815.000,- Kč31), činnosti ostatních divizí byly pro Zadavatele vykonávány spíše okrajově. U činnosti divize 1 je pak podíl této činnosti pro Zadavatele 90,4%, tudíž činnost této divize lze považovat za činnost vykonávanou převážně pro Zadavatele. Naopak u činností divize 2 (komplexní zabezpečení odpadového hospodářství) jsme zaznamenali, že SMJ vykonává tyto služby téměř ve stejném poměru jak pro Zadavatele, tak i pro třetí osoby. Z předložených podkladů vyplývá, že podstatnou část své činnosti pro Zadavatele vykonala pouze divize 1, nicméně upozorňujeme, že plnění prostřednictvím subdodavatele není dle našeho názoru v zanedbatelné části32. Prostřednictvím in-house výjimky by totiž nemělo být umožněno následně postoupit bez dalšího realizaci (část) třetím subjektům působícím na trhu. Vedle samotného procentuálního podílu jsme se pokusili (ve smyslu judikatury SDEU) posoudit rovněž to, jaký charakter mají činnosti vykonávané ve prospěch třetích osob (kvalitativní okolnosti). Jelikož dle názoru SDEU by se mělo jednat o nahodilou činnost, nikoliv o určité procento činnosti vykonávané plánovaně či dlouhodobě ve prospěch jiného subjektu, pak dle předložených podkladů dovozujeme, že činnosti ostatních divizí (poskytující služby třetím osobám) nejsou nahodilého charakteru, ale jejich každoroční výskyt indikuje spíše dlouhodobé smluvní vztahy. Na druhou stranu, s ohledem na charakter činností ostatních divizí (3,4,5) jsme však dospěli k závěru, že by i tyto činnosti mohly být přičitatelné jako činnosti vykonávané pro Zadavatele, byť jsou jejich beneficientem a mnohdy i poplatníkem samotní uživatelé služeb (bod 66 a 67 rozsudku SDEU ve věci C-340/04), nicméně pouze za podmínky a v těch případech, kdy SMJ bylo plnění takových úkolů svěřeno Zadavatelem. S ohledem na výše uvedené je nutné konstatovat, že v roce 2012 SMJ splnilo in-house výjimku u činnosti divize 1. V případě činností divize 3,4 a 5 byla dle našeho názoru in-house výjimka splněna pouze za podmínky, že SMJ vykonávalo tyto činnosti takřka výlučně se Zadavatelem a plnilo tak úkoly, které SMJ Zadavatel v těchto oblastech svěřil (rozhodl o jejich zadání SMJ). Např. provoz Protialkoholní záchytné stanice by naopak neměl být přičitatelný jako činnost vykonává při plnění úkolů svěřených Zadavatelem, jelikož byla tato služba zajišťována pro Kraj Vysočina, který však na SMJ nemá žádnou majetkovou účast. Pokud tedy dosadíme jednotlivé hodnoty pak celkový obrat u divizí 1 a 2 (zde počítáme s hodnotami uvedenými jen pro Zadavatele) a divizí 3,4 a 5 (zde počítáme 30

Pro veřejnoprávní korporace byla v roce 2012 činnost divize 1 vykonávána v obratu 143.000,- Kč a pro soukromý sektor v obratu 6.200.000,- Kč. 31

Pro veřejnoprávní korporace byla v roce 2012 činnost divize 2 vykonávána v obratu 6.209.000,- Kč a pro soukromý sektor v obratu 22.876.000,- Kč. 32

Momentálně je však tato činnost pro Zadavatele vykonávána na základě smlouvy vzešlé ze zadávacího řízení z roku 2005, tudíž z předložených podkladů vyplývá, že doposud ze strany Zadavatele in-house výjimka nebyla využita.

96


s celkovým obratem divizí 3,4,533) činí 148.468.000,- Kč, což je 80,24%. Zde ovšem upozorňujeme, že by u činností divize 3,4,5 neměly být započítávány činnosti, které byly SMJ svěřeny třetí osobou (jako např. právě Krajem Vysočina). V tomto ohledu tedy výpočet nelze považovat za zcela přesný.

7.4.5.2

Stav v roce 2013

Z přehledové tabulky vyplývá, že v roce 2013 SMJ pro Zadavatele vykonalo 51,6% z celkové své činnosti v daném roce (posuzováno dle obratu – tedy kvantitativního kritéria). Z celkového obratu 180.887.000,- Kč tak obrat připadající na činnosti vykonávané pro Zadavatele činil 93.408.000,- Kč. Z předložených přehledů dále vyplývá, že prostřednictvím subdodavatele SMJ (subjektů ze soukromého sektoru) realizovalo 34,8% z činností, které spadá pod činnost divize 1 zajišťující pro Zadavatele údržbu komunikací, zimní údržbu a zabezpečení čistoty na území města. Dalších 6,3% z celkové činnosti v daném roce SMJ vykonalo pro jiné veřejnoprávní korporace, 0,6% pak pro propojené osoby a 41,4% pro subjekty ze soukromého sektoru. Z přehledové tabulky dále vyplývá, že dominantní činností, kterou vykonávaly SMJ pro Zadavatele v roce 2013 byla činnost divize 1 (obrat 58.838.000,- Kč34) a činnost divize 2 (obrat 34.023.000,- Kč35), činnosti ostatních divizí byly pro Zadavatele vykonávány spíše okrajově. U činnosti divize 1 je pak podíl této činnosti pro Zadavatele 92%, tudíž činnost této divize lze považovat za činnost vykonávanou převážně pro Zadavatele. Naopak u činností divize 2 (komplexní zabezpečení odpadového hospodářství) jsme zaznamenali, že SMJ vykonává tyto služby téměř ve stejném poměru jak pro Zadavatele, tak i pro třetí osoby. Z předložených podkladů vyplývá, že podstatnou část své činnosti pro Zadavatele vykonala pouze divize 1. Nicméně i plnění prostřednictvím subdodavatele není dle našeho názoru v zanedbatelné části. Prostřednictvím in-house výjimky by totiž nemělo být umožněno bez dalšího následně postoupit realizaci (část) třetím subjektům působícím na trhu. Vedle samotného procentuálního podílu jsme se pokusili (ve smyslu judikatury SDEU) posoudit rovněž to, jaký charakter mají činnosti vykonávané ve prospěch třetích osob (kvalitativní okolnosti). Jelikož dle názoru SDEU by se mělo jednat o nahodilou činnost, nikoliv o určité procento činnosti vykonávané plánovaně či dlouhodobě ve prospěch jiného subjektu, pak dle předložených podkladů dovozujeme, že činnosti ostatních divizí (poskytující služby třetím osobám) nejsou nahodilého charakteru, ale jejich každoroční výskyt indikuje spíše dlouhodobé smluvní vztahy. Na druhou stranu, s ohledem na charakter činností ostatních divizí (3,4,5) jsme však dospěli k závěru, že by i tyto činnosti mohly být přičitatelné jako činnosti vykonávané pro Zadavatele, byť jsou jejich beneficientem a mnohdy i poplatníkem samotní uživatelé služeb (bod 66 a 67 rozsudku SDEU ve věci C-340/04), nicméně pouze za podmínky a v těch případech, kdy SMJ bylo plnění takových úkolů svěřeno Zadavatelem. S ohledem na výše uvedené uvádíme, že v dle našeho názoru v roce 2013 SMJ splnilo in-house výjimku u činnosti divize 1. V případě činností divize 3,4 a 5 byla dle našeho názoru in-house výjimka 33

S odkazem na judikaturu SDEU můžou být tyto služby veřejného zájmu poskytovány i třetím osobám a jimi i hrazeny, nicméně pro přičitatelnost takového jednání Zadavateli je relevantní, aby výkon těchto činností svěřil SMJ Zadavatel, nikoli třetí subjekt, který nemá žádnou majetkovou účast SMJ. 34


Pro veřejnoprávní korporace byla v roce 2013 činnost divize 2 vykonávána v obratu 6.245.000,- Kč a pro soukromý sektor v obratu 19.343.000,- Kč.

97


splněna pouze za podmínky, že SMJ vykonávalo tyto činnosti takřka výlučně se Zadavatelem a plnilo tak úkoly, které SMJ Zadavatel v těchto oblastech svěřil (rozhodl o jejich zadání SMJ). Např. provoz Protialkoholní záchytné stanice by naopak neměl být přičitatelný jako činnost vykonává při plnění úkolů svěřených Zadavatelem, jelikož byla tato služba zajišťována pro Kraj Vysočina, který však na SMJ nemá žádnou majetkovou účast. Pokud tedy dosadíme jednotlivé hodnoty pak celkový obrat u divizí 1 a 2 (zde počítáme s hodnotami uvedenými jen pro Zadavatele) a divizí 3,4 a 5 (zde počítáme s celkovým obratem divizí 3,4,5) činí 149.089.000,- Kč, což je 82,42%. Zde je ovšem nutné upozornit, že by u činností divize 3,4,5 neměly být započítávány činnosti, které byly SMJ svěřeny třetí osobou (jako např. právě Krajem Vysočina). V tomto ohledu tedy výpočet nelze považovat za zcela přesný.

7.4.5.3

Stav v roce 2014

Z přehledové tabulky vyplývá, že v roce 2014 SMJ pro Zadavatele vykonalo 55,2% z celkové své činnosti v daném roce (posuzováno dle obratu – tedy kvantitativního kriteria). Z celkového obratu 187.158.000,- Kč tak obrat připadající na činnosti vykonávané pro Zadavatele činil 103.319.000,- Kč. Z předložených přehledů dále vyplývá, že prostřednictvím subdodavatele SMJ (subjektů ze soukromého sektoru) realizovalo 43% z činností, které spadá pod činnost divize 1 zajišťující pro Zadavatele údržbu komunikací, zimní údržbu a zabezpečení čistoty na území města. Dalších 6,3% z celkové činnosti v daném roce SMJ vykonalo pro jiné veřejnoprávní korporace, 0,6% pak pro propojené osoby a 38% pro subjekty ze soukromého sektoru. Z přehledové tabulky dále vyplývá, že dominantní činností, kterou vykonávaly SMJ pro Zadavatele v roce 2014 byla činnost divize 1 (obrat 69.938.000,- Kč36) a činnost divize 2 (obrat 32.690.000,- Kč37), činnosti ostatních divizí byly pro Zadavatele vykonávány spíše okrajově. U činnosti divize 1 je pak podíl této činnosti pro Zadavatele 93,2%, tudíž činnost této divize lze považovat za činnost vykonávanou převážně pro Zadavatele. Naopak u činností divize 2 (komplexní zabezpečení odpadového hospodářství) jsme zaznamenali, že SMJ vykonává tyto služby téměř ve stejném poměru jak pro Zadavatele, tak i pro třetí osoby.

Z předložených podkladů vyplývá, že podstatnou část své činnosti pro Zadavatele vykonala pouze divize 1. Nicméně i plnění prostřednictvím subdodavatele není dle našeho názoru v zanedbatelné části. Prostřednictvím in-house výjimky by totiž nemělo být umožněno bez dalšího následně postoupit realizaci (část) třetím subjektům působícím na trhu.

Vedle samotného procentuálního podílu jsme se pokusili (ve smyslu judikatury SDEU) posoudit rovněž to, jaký charakter mají činnosti vykonávané ve prospěch třetích osob (kvalitativní okolnosti). Jelikož dle názoru SDEU by se mělo jednat o nahodilou činnost, nikoliv o určité procento činnosti vykonávané plánovaně či dlouhodobě ve prospěch jiného subjektu, pak dle předložených podkladů dovozujeme, že činnosti ostatních divizí (poskytující služby třetím osobám) nejsou nahodilého charakteru, ale jejich každoroční výskyt indikuje spíše dlouhodobé smluvní vztahy. Na druhou stranu, s ohledem na charakter činností ostatních divizí (3,4,5) jsme však dospěli k závěru, že by i tyto 36


Pro veřejnoprávní korporace byla v roce 2014 činnost divize 2 vykonávána v obratu 6.628.000,- Kč a pro soukromý sektor v obratu 19.893.000,- Kč.

98


činnosti mohly být přičitatelné jako činnosti vykonávané pro Zadavatele, byť jsou jejich beneficientem a mnohdy i poplatníkem samotní uživatelé služeb (bod 66 a 67 rozsudku SDEU ve věci C-340/04), nicméně pouze za podmínky a v těch případech, kdy SMJ bylo plnění takových úkolů svěřeno Zadavatelem.

S ohledem na výše uvedené uvádíme, že v dle našeho názoru v roce 2014 SMJ splnilo in-house výjimku u činnosti divize 1. V případě činností divize 3,4 a 5 byla dle našeho názoru in-house výjimka splněna pouze za podmínky, že SMJ vykonávalo tyto činnosti takřka výlučně se Zadavatelem a plnilo tak úkoly, které SMJ Zadavatel v těchto oblastech svěřil (rozhodl o jejich zadání SMJ). Např. provoz Protialkoholní záchytné stanice by naopak neměl být přičitatelný jako činnost vykonává při plnění úkolů svěřených Zadavatelem, jelikož byla tato služba zajišťována pro Kraj Vysočina, který však na SMJ nemá žádnou majetkovou účast. Pokud tedy dosadíme jednotlivé hodnoty pak celkový obrat u divizí 1 a 2 (zde počítáme s hodnotami uvedenými jen pro Zadavatele) a divizí 3,4 a 5 (zde počítáme s celkovým obratem divizí 3,4,5) činí 154.501.000,- Kč, což je 82,55%. Zde ovšem upozorňujeme, že by u činností divize 3,4,5 neměly být započítávány činnosti, které byly SMJ svěřeny třetí osobou (jako např. právě Krajem Vysočina). V tomto ohledu tedy náš výpočet nelze považovat za zcela přesný.

7.4.6 Posouzení obchodní společnosti SLUŽBY MĚSTA JIHLAVY s.r.o. jako veřejného zadavatele dle § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ38 V této části stanoviska je blíže rozebrán právní status SMJ. Aby SMJ jako právnická osoba mohla být považována za veřejného zadavatele, musí splnit současně obě zákonné podmínky, tj. (i) byla založena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a (ii) je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu39.

Je zcela nepochybné, že SMJ splňují podmínku bodu (ii) výše. Rovněž lze z předložených podkladů dovodit, že vykonává činnost za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu. Aby SMJ byly považovány za veřejného zadavatele, pak je nezbytné, aby při naplnění dalších zákonných podmínek uspokojovalo potřeby veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu40. Pro 38

§ 2 odst. (2)ZVZ: Veřejným zadavatelem je … d) jiná právnická osoba, pokud 1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu. 39

Jurčík, R. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, 26 s.: Důvodem pro definici takového zadavatele byla nutnost interpretace termínu „stát“ z funkčního hlediska, tj. že zahrnuje i orgán, který přestože formálně netvoří část státní správy, je nástrojem, který na státu závisí a prostřednictvím kterého stát jedná – viz rozhodnutí Evropského soudního dvoru (ESD) č. 31/87 ve věci Gebroeders Beentjes C.V. v. Nizozemí ze dne 20. září 1988. Jinými slovy řečeno „veřejnoprávní subjekt“ je materiálně součástí veřejné správy. 40


99


takové posouzení musí být vzaty v úvahu například okolnosti v době založení a podmínky, za nichž SMJ vykonává svou činnost, mimo jiné případná absence soutěže na příslušném trhu (resp. zda stejnou činnost může vykonávat i zcela soukromý subjekt), skutečnost, zda primárním cílem není vytvářet zisk, skutečnost, že příslušný subjekt nenese riziko spojené s příslušnou činností a zda existuje mechanismus kompenzace úhrady ztrát z veřejných zdrojů, zda dochází k veřejnému financování příslušné činnosti, zda SMJ vykonávají své služby na standardní komerční bázi apod. Dle rozhodovací praxe SDEU platí, že dostačuje, aby daný subjekt vykonával pouze jednu činnost ve veřejném zájmu nemající obchodní či komerční charakter, resp. i z tohoto důvodu byl založen, pak musí tento subjekt vystupovat jako zadavatel veřejných zakázek v celém rozsahu svých činností. V konkrétních případech SDEU shledal za činnost veřejného zájmu nemající obchodní/průmyslovou povahu i např. činnost odvozu odpadů. Komentované znění zákona o veřejných zakázkách však uvádí, že typ činností, u kterých ESD konstatoval, že jsou ve veřejném zájmu, neplatí obecně pro všechny členské státy, ale vždy dle okolností, za nichž je daná činnost vykonávána v konkrétním členském státu. V České republice jsou na odvoz odpadu vedena v zásadě zadávací řízení41, a pokud v českém právním prostředí obec založí např. akciovou společnost či společnost s ručením omezeným za účelem odvozu odpadků, taková společnost by vystupovala jako jeden z dodavatelů předmětné služby, vyjma případy, kdy by šlo o in-house kontrakt42. Komentované znění zákona jako demonstrativní příklad „jiné právnické osoby“ jako veřejného zadavatele uvádí Technické služby Lanškroun, s.r.o. (dále také jako „TSL“). Ke statusu tohoto subjektu se vyjádřil i ÚOHS v rozhodnutí č.j.: VZ/S23/05-152/1219/05-GS ze dne 18. 3. 2005. ÚOHS dovodil, že TSL jsou veřejným zadavatelem na základě toho, že město Lanškroun poskytlo TSL finanční prostředky (dotaci) na úhradu nájemného a provoz sportovní haly, kterou si TSL od města pronajímalo. ÚOHS dále uvedl, že provoz haly spadá mezi činnosti vykonávané ve veřejném zájmu města, které nemají průmyslový ani komerční charakter a provoz haly nelze označit za běžnou obchodní činnost vykonávanou za účelem tvorby zisku. Činnost posuzovaná ze strany ÚOHS v daném případě je podobná činnosti divize 5 SMJ (např. provoz městského bazénu). Při sepisu toho stanoviska nám však není známo, zda Zadavatel SMJ poskytuje finanční prostředky (dotace) na související provozní výdaje. Dále jsme zaznamenali i rozhodnutí ÚOHS Č. j.:ÚOHS-S244/2012/VZ-20281/2012/512/JOn ze dne 29. 10. 2012, v němž ÚOHS za veřejného zadavatele označil i Služby města Pardubic a.s. V posuzovaném případě Služby města Pardubic a.s. nevypsaly zadávací řízení na opravu kremační pece. Služby města Pardubic a.s. ÚOHS sdělily, že všechny služby poskytují za účelem dosažení zisku a jejich zřizovatel – statutární město Pardubice – se jako jediný akcionář se nepodílí na financování provozu krematoria. Dále uvedly, že jim nebyla přidělena ani žádná dotace, a že akcionář aktivně nezasahuje do činnosti služeb, pouze vykonává kontrolu v rámci práv akcionáře. K tomu ÚOHS uvedl, že Služby města Pardubic a.s. byly založeny za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, konkrétně za takové služby ÚOHS označil nakládání s odpady a provozování pohřební služby, s čímž souvisí i provozování krematoria, a rovněž i správu a údržbu veřejného osvětlení a světelné signalizace, jakož i správu komunikací, péči o zeleň a čištění města.

Pokud SMJ spadají do předmětné subkategorie „jiná právnická osoba“, pak musí v režimu zákona zadávat i veřejné zakázky se svými dodavateli zboží a služeb. Toto by mohlo nabývat na významu 41


42


100


v případě, pokud se Zadavatel rozhodne v budoucnu in-house výjimku v případě SMJ využít. Zadavatel totiž musí pamatovat na to, že pokud SMJ nebudou schopny některou část plnění pro Zadavatele realizovat vlastními silami a budou předmětná plnění zajišťovat prostřednictvím třetích osob, ocitají se SMJ rovněž v pozici veřejného zadavatele.

7.4.7 Posouzení přípustnosti aplikace in-house výjimky na společnost ASMJ s.r.o. ve vazbě na předložené podklady

obchodní

V případě ASMJ Zadavatel v něm nevykonává výlučná majetková práva, protože ASMJ je z 51% vlastněna obchodní společností .A.S.A. a ze 49% obchodní společností SMJ43. V daném případě tedy není naplněna podmínka, že Zadavatel má výlučná majetková práva v ASMJ. Dle Smlouvy o převzetí a dalším nakládání s odpady č. S105410005 ze dne 17. 2. 2010 ASMJ pro SMJ zajišťuje převzetí a nakládání (odstraňování nebo využití) materiálově využitelného odpadu (plastové, papírové a lepenkové obaly a papír a lepenka). Jak vyplývá z článku 5.3 této smlouvy, byla uzavřena na dobu neurčitou a lze ji vypovědět dle čl. 5.4 i bez uvedení důvodu ve lhůtě tří měsíců, kdy výpovědní doba běží od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně. Pro aplikaci in-house výjimky v případě ASMJ by bylo primárně nutné, aby Zadavatel sám či spolu s jiným veřejným zadavatelem získal veškerá majetková práva v ASMJ a ovládal ji. A rovněž by ASMJ muselo v budoucnu více než 80% své činnosti vykonávat pro ovládajícího Zadavatele či pro osoby, které Zadavatel ovládá.

43

Přičemž v SMJ má Zadavatel výlučná majetková práva a ve smyslu Směrnice 2014/24/EU Zadavatel SMJ ovládá.

101


7.4.8 Doporučení S ohledem na výše uvedené skutečnosti obsažené v jednotlivých částech tohoto stanoviska lze provést následující shrnutí: Dle platné právní úpravy jsou obecné výjimky pro in-house zadávání obsaženy v § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ. V případě splnění všech zákonných podmínek, jejichž výčet je taxativní, nemusí Zadavatel zadávat veřejnou zakázku, i když by jinak splňovala všechny znaky veřejné zakázky, v režimu zákona o veřejných zakázkách. Jedná se o následující podmínky: Zadavatel zadá zakázku osobě 1. ve které má výlučná majetková práva (tj. je jediným společníkem)44, a 2. taková osoba musí podstatnou část činnosti vykonávat ve prospěch veřejného zadavatele. Doposud se k rozsahu podstatného výkonu činnosti ve prospěch zadavatele vyjadřovala rozhodovací praxe SDEU (vizte prosím výše naše komentáře k jednotlivým rozhodnutím v textu stanoviska). V souvislosti s přijetím Směrnice 2014/24/EU a Směrnice 2014/25/EU byl vypracován i nový návrh zákona o veřejných zakázkách, který do určité míry dosavadní ustanovení k in-house výjimce precizuje, zároveň jej rozšiřuje a kvantifikuje podíl činnosti pro veřejného zadavatele hodnotou 80%. Dle návrhu zákona ovšem nemusí být taková činnost vykonávána výlučně pro Zadavatele, ale uznatelné (pro in-house výjimku) je, i pokud je vykonávaná pro právnické osoby, které ovládající Zadavatel rovněž ovládá. Podíl 80% by měl být primárně určován z průměrného celkového obratu za poslední 3 roky před uzavřením smlouvy, event. z celkových nákladů vzniklých v souvislosti s poskytnutým plněním. Pro úplnost uvádíme, že návrh nového zákona byl teprve 16. 3. 2015 projednán vládou. Jeho konečná podoba tak ještě po projednání a schválení Parlamentem České republiky může doznat změn. V části 7.4.4. je popsána rozhodovací praxe ÚOHS a rozhodnutí SDEU. V části 7.4.5. byla posouzena in-house výjimka ve vztahu k SMJ v letech 2012, 2013 a 2014. Jako relevantní ukazatele jsme vzali v potaz nejen kvantitativní (obratovou) složku, ale i složku kvalitativní (rozsah a předmět jednotlivých služeb). Ačkoli samotný podíl činností vykonávaných SMJ přímo pro Zadavatele nedosahuje potřebných hodnot (judikovaných v rozsudcích SDEU a obsažených v nových směrnicích a zákoně o zadávacích řízeních), pak s přihlédnutím k charakteru činností vykonávaných pro třetí osoby divizí 3,4 a 5 (veřejně prospěšné činnosti) by dle našeho názoru za určitých podmínek mohly být i činnosti těchto divizí přičítány k činnostem, které SMJ vykonává pro Zadavatele. I ÚOHS např. provoz sportovní haly označil za činnost vykonávanou ve veřejném zájmu města (rozhodnutí v případě Technických služeb Lanškroun, s.r.o., které jsme uvedli výše).

Z přehledové tabulky vyplývá, že dominantní činností, kterou vykonávalo SMJ pro Zadavatele v letech 2012, 2013 a 2014 byla činnost divize 1. U činnosti této divize podíl činnosti pro Zadavatele převyšoval vždy 90%, tudíž činnost této divize lze považovat za činnost vykonávanou převážně pro Zadavatele. Naopak u činností divize 2 jsme zaznamenali, že SMJ vykonává tyto služby téměř ve stejném poměru jak pro Zadavatele, tak i pro třetí osoby. Činnosti ostatních divizí (3,4,5) by dle našeho názoru mohly být přičitatelné jako činnosti vykonávané pro Zadavatele, pouze za podmínky a 44

V této souvislosti je třeba upozornit na to, že SDEU v rozsudku Stadt Halle výslovně konstatoval, že pro splnění podmínky výlučné kontroly musí být zadavatel skutečně výlučným vlastníkem obchodní společnosti a jakýkoliv vlastnický podíl soukromého sektoru, byť v minimální procentní míře, je nepřípustný.

102


v těch případech, kdy SMJ bylo plnění takových úkolů svěřeno Zadavatelem, byť beneficientem služeb a plátcem jsou třetí osoby45, neboť jak uvádíme v úvodu tohoto stanoviska za činnost, které jsou považovány za činnosti vykonávané ve prospěch veřejného zadavatele, lze považovat nejen činnosti zadané jako veřejná zakázka, nýbrž i činnosti vykonávané na základě udělených koncesí46. V citovaném rozsudku SDEU v bodě 59 uvedl, že požadavek, aby dotčená osoba uskutečňovala většinu své činnosti s obcí, která ji vlastní, má za cíl vyhnout se narušení hospodářské soutěže. Z předložených podkladů jsme dospěli k závěru, že na straně SMJ mohou být naplněny podmínky pro in-house výjimku, pokud i činnosti vykonávané divizí 3,4,5 byly SMJ svěřeny Zadavatelem a SMJ tak při činnostech divize 3,4,5 plní úkoly Zadavatele. V opačném případě, pokud by SMJ vykonávaly významnou část své činnosti (tedy dle budoucí zákonné úpravy více jak 20%) své hospodářské činnosti s jinými subjekty (vyjma Zadavatele), nebyla by naplněna jedna z (kumulativních) podmínek pro in-house výjimku, a to výkon podstatné části své činnosti ve prospěch Zadavatele. Pokud by se Zadavatel do budoucna rozhodl v případě SMJ in-house výjimku využít, je třeba brát v úvahu judikaturní závěry SDEU a zastávat restriktivní výklad u splnění podmínek pro použití inhouse výjimky. Důkazní břemeno totiž nese Zadavatel, který hodlá předmětnou výjimku uplatnit. Pokud by Zadavatel s odkazem na výše uvedené závěry vyhodnotil, že SMJ vykonává významnou část své činnosti i s jinými subjekty, máme za to, že by pro aplikaci in-house výjimky SMJ musela buď omezit své činnosti ve vztahu ke třetím osobám a plnit převážně úkoly, které jí svěří Zadavatel, nebo lze případně uvažovat i o rozdělení SMJ na dva samostatné subjekty, kdy jeden by vykonával podstatnou část své činnosti pro Zadavatele a jím ovládané osoby a druhý by směřoval své aktivity ve vztahu k soukromému sektoru či jiným veřejným zadavatelům, které na SMJ nemají majetkovou účast. Vždy je však nezbytné vzít do úvahy skutečnost, že není-li SMJ (resp. jakákoli třetí osoba uplatňující „in-house“ výjimku) schopna realizovat sama veškeré činnosti a plnění nezbytná k náležitému splnění veškerých svých úkolů, je oprávněna tyto realizovat prostřednictvím subdodavatele (či tyto činnosti dále zadat třetí osobě), přičemž tento subjekt však musí být vybrán v rámci standardního zadávacího řízení v režimu ZVZ47. Pokud by Zadavatel zvažoval aplikaci in-house výjimky ještě před účinností nového zákona o zadávacích řízeních, máme za to, že pokud dodrží podmínky pro uplatnění in-house výjimky stanovené dle platné právní úpravy a podpůrně bude vycházet ze Směrnice 2014/24/EU (byť s výhradami uvedenými výše) a judikatury SDEU, mělo by toto obstát i v souvislosti s připravovanou novou právní úpravou, tak jak byla popsána.

45

rozsudek SDEU ve věci C-340/04 Carbotermo SpA, Consorzio Alisei proti Comune di Busto Arsizio, AGESP SpA 46 47

Jurčík, R. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, 177 s. Např. řízení u ÚOHS sp.zn. S395/2012/VZ ve spojení s řízením sp.zn. S396/2012/VZ

103


8. Indikátory V rámci studie byl zpracován také návrh indikátorů pro sledování a hodnocení systému odpadového hospodářství města. Indikátor

Jednotky

Cíl

jednotková produkce

kg/občan a rok

snižovat

jednotkové náklady

Kč/t

řídit - znát skladbu nákladů a porovnávat s městy obdobné velikosti

SMĚSNÝ KOMUNÁLNÍ ODPAD

BIOODPADY jednotková produkce pokrytí města sběrem


kg/občan a rok

růst do efektivní míry, limitem je kvalita % obyvatel majících přístup ke sběru růst do efektivní míry, limitem je kvalita vstupní suroviny do kompostárny Kč/t řídit - znát skladbu nákladů a porovnávat s městy obdobné velikosti

TŘÍDĚNÝ SBĚR jednotková produkce

kg/občan a rok


Kč/t

podíl recyklovaných odpadů (zpracovaných % na lince ASMJ) na druhotné suroviny a odpadů, které končí jako výmět míra přípravy k opětovnému použití a % recyklaci nejméně na 50 % hmotnosti alespoň u odpadů z papíru, plastů, skla a kovů pocházejících z domácnosti do roku 2020 ŽIVNOSTENSKÉ ODPADY počet zapojených živnostníků do systému města

růst do efektivní míry, limitem je kvalita řídit tj. znát skladbu nákladů a příjem za DS a porovnávat s městy obdobné velikosti zvýšit

dosažení

ks

růst do efektivní míry s ohledem na vyhodnocení příjmů a růstu nákladů provozních administrativních

podíl neplatičů

%

snižovat

bilance nákladů a příjmů

Kč

vyrovnaná

příjem ze skládkovacího poplatku

Kč

sledovat

EKONOMIKA ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA

104


9. Shrnutí Strategické cíle odpadového hospodářství ČR na období 2015 – 2024:    

Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů. Minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí. Udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se k evropské „recyklační společnosti.“ Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů.

V POH ČR jsou definovány cíle zejména pro oblast komunálních odpadů. Jedná se především: :  





Povinnost do roku 2015 zavést tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů, povinnost do roku 2020 zvýšit celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci nejméně na 50 % hmotnosti alespoň u odpadů z papíru, plastů, skla a kovů pocházejících z domácnosti, případně u odpadů podobným odpadům z domácností jiného původu, směsný komunální odpad (po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou a významně omezit skládkování zbytkového odpadu (k tomu by měla sloužit úprava poplatku za skládkování využitelných odpadů, a vzhledem ke skutečnosti, že od roku 2024 bude platit zakázat skládkování směsného komunálního odpadu, snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby hmotnostní podíl této složky byl v roce 2020 nejvíce 35 % z celkového množství BRKO z roku 1995.

Tyto cíle budou obsaženy rovněž v závazné části POH Kraje Vysočina, které bude následně součástí POH města Jihlava, jelikož pro město plyne zákonná povinnost zpracování nového POH. Regionální řešení kraje Vysočina 

V současné době jsou aktivity SOV v rámci projektu ISNOV poměrně omezené. Zásadní rozhodnutí o konečném řešení nakládání zejména s SKO a postupných krocích bylo odloženo. Přesto jsou vyvíjeny snahy o obnovení činnosti ISNOV. Ze strany obcí je to právě město Jihlava, které v této záležitosti vyvíjí největší aktivitu, což je pochopitelné vzhledem k postavení Jihlavy jako největšího producenta KO.

105


Nakládání s jednotlivými druhy odpadů Využitelné složky komunálních odpadů – papír, plast, sklo, kov  Rozšíření a průběžná obnova veřejně dostupné sběrné sítě pro papír, plast a sklo.  Nedoporučujeme zavádět pytlový sběr žádné komodity díky dobře a funkčně nastavenému systému tříděného sběru prostřednictvím veřejně dostupné kontejnerové sběrné sítě ve městě Jihlavě, kdy na jedno průměrné sběrné hnízdo připadá o 11% obyvatel méně než ve městech obdobné velikosti.  Využitelné komodity sbírat i prostřednictvím SD (motivace obyvatel sbírat kovy)  Zhodnotit nejlepší způsob zohlednění ceny druhotných surovin v rámci ceny pro město.  Provádět pravidelný benchmarking služeb v oblast úpravy odpadů na druhotnou surovinu u provozovatelů okolních dotřiďovacích linek.  Vyhodnotit přínos a význam podílu jeho organizace SMJ v ASMJ.  Pravidelně vyhodnocovat podílu recyklovaných odpadů (zpracovaných na lince ASMJ) na druhotné suroviny s množstvím odpadu, které končí jako výmět v palivech nebo na skládce. Ke srovnání je možno využít okolních dotřiďovacích linek.  Důsledně zapojit a zpoplatnit všechny uživatele systému (živnostníci, podnikatelské subjekty, kteří v současné době systém zneužívají).  Pro zapojení specifických původců jako např. bary a restaurace možno zvolit další vhodné způsoby sběru dle individuálních potřeb (samostatné nádoby na sklo a komodity, jež se vyskytují ve větší koncentraci).  Prověřit sběrové aktivity všech školských zařízení na území města s cílem jejich sjednocení a zapojení do systému.  Systematická osvětová práce s obyvateli  Maximalizace odměn od AOS EKO-KOM a.s. (zvýšení výtěžnosti, hlídání čerpání všech bonusových složek). Odděleně sbírané rostlinné bioodpady z města  V maximální míře podporovat domácí kompostování – jako prevenci vzniku odpadu.  Bioodpady sbírat nadále i prostřednictvím SD, jedná se o provozně nejlevnější způsob.  Pokračovat v instalaci nádob pro sběr bioodpadů v zástavbě RD dle optimálně vyhodnoceného systému.  Výhledově po řádném vyhodnocení snížit v těchto lokalitách sběr SKO na 1x14 dní.  Bioodpady rostlinného původu sbírat i v dalších lokalitách (zahrádkářské kolonie apod.)  Výhledově zvážit zahájení sběru bioodpadů i u bytových domů po řádné přípravě a ve spolupráci s vybranými skupinami obyvatel.  Sebrané bioodpady předávat i nadále ke kompostování s následným využitím kompostu.  Důsledně zapojit všechny uživatele systému (živnostníci, podnikatelské subjekty.).  Systematická osvětová práce s obyvateli.  Upravit ve Vyhlášce města přesný způsob sběru bioodpadů dle výsledného stavu. 106


Oddělený sběr nebezpečných odpadů  Intenzivní spolupráce se systémy zpětného odběru elektrozařízení, baterií apod. za účelem snižování množství NO  Podpora dalších způsobů sběru NO - lékárny, - v případě použitých injekčních stříkaček a jehel spolupráce s organizacemi zabezpečujícími služby pro drogově závislé a zajištění jejich sběru při výměně jehel a stříkaček v rámci terénní práce. V tomto případě pomoc při technickém vybavení terénních pracovníku nádobami na jejich sběr.  Sebrané NO předávat i nadále k následnému nakládání v souladu s hierarchií.  Systematická osvětová práce s obyvateli. Objemný odpad  Základním systémem sběru objemných odpadů budou i nadále sběrné dvory s ohledem na předpokládaný vývoj produkce objemných odpadů, je možno konstatovat, že stávající infrastruktura sběrných dvorů je dostačující.  V případě přijetí strategie, kdy by občané byli motivování k odkládání většího množství a druhů odpadů, včetně tříděných, do sběrných dvorů, bylo by třeba jejich počet a vybavenost rozšířit. Sběrné dvory mají velmi široké použití a jsou důležitou součástí infrastruktury OH města.  Důsledné třídění objemných odpadů s cílem vytřídit využitelné složky, a to jak z odpadu ve SD, tak z odpadu sbíraného do VO kontejnerů přistavených ve městě. K tomu mít vyčleněnou potřebnou plochu.  Důsledně zapojit do systému všechny uživatele systému (živnostníci, podnikatelské subjekty).  Systematická osvětová práce s obyvateli. Směsný komunální odpad 



Doporučujeme stanovit jasnou strategii nakládání s SKO, která bud muset být nedílnou součástí nového POH města. V rámci tohoto rozhodnutí je třeba strategicky rozhodnout, zda: o bude město usilovat o vybudování ZEVO na svém území, či upřednostní variantu využití odpadů v existujících nebo plánovaných ZEVO v jiných lokalitách (nejpravděpodobněji ZEVO v SAKO Brno, které uvažuje o rozšíření celkové kapacity na energetické využití odpadů) o Pokud se město rozhodne pro variantu využití SKO mimo Jihlavu, doporučujeme začít připravovat projekt překládací stanice. Je potřeba zdůraznit, že strategii „co s SKO“ je třeba přijmout v průběhu roku 2016, kdy bude město zpracovávat nový POH, jehož součástí musí tato jednoznačná strategie být. 107










Je ale nutné upozornit vedení města, že konečné rozhodnutí, jak dál s SKO nelze odkládat, a to nejen z důvodu zpracování nového POH města. Při variantě případné výstavby ZEVO na území města je potřeba počítat s tím, že proces přípravy a realizace projektu je s ohledem na stávající právní normy ČR a EU (EIA, Bref, stavební řízení atd.) trvá v praxi min. 7-9 let. S ohledem na nulovou technologickou vybavenost města pro využití energií ZEVO doporučujeme realizovatelnost této varianty důkladně zvážit. Z rozboru řešení nakládání s SKO a OO pro město Jihlava sice vyplývá, že v horizontu roku 2020 není ekonomicky výhodné převážet odpady k energetickému využití do ZEVO v SAKO Brno, pokud nebude výrazně zatíženo skládkování skládkovacím poplatkem také pro obce, na jejichž katastru skládka leží. Z hlediska možného získání investičních prostředků pro výstavbu překládací stanice v rámci OPŽP 2015-2020 a legislativnímu ukončením skládkování směsných komunálních odpadů po roce 2024 varianta vybudování překládací stanice s vazbou na ZEVO v SAKO Brno nabízí efektivní dlouhodobé řešení pro město a okolní obce. Doporučujeme tedy zástupcům města intenzivně komunikovat s MŽP a SFŽP o nastavené podmínky případné podpory výstavby překládací stanice.

Živnostenské odpady 

Doporučujeme rozfázovat zapojování živnostníků do více fází. Důvodem je ověření nastavení veškerých procesu, oslovování a kontrola živnostníků, zpracování smluv, úprava frekvence a počtu nádob v exponovaných oblastech s vyšším výskytem zapojených živnostníků do systému obce.  Každou fázi doporučujeme vyhodnocovat z hlediska - administrativní zátěže, - přínosu a výběru financí - dopadu na produkci odpadu  Při začlenění původců, produkujících odpad podobný komunálnímu do systému města je vhodné postupovat následujícím způsobem: - stanovit místní pravidla pro nakládání s odpadem podobným komunálnímu odpadu na území města (především stanovit druhy odpadů, kterými mohou původci vstupovat do systému, případně i jejich maximální roční produkci, určit způsoby a místa pro nakládání s jednotlivými vymezenými druhy), - projednat nová místní pravidla pro nakládání s odpadem podobným komunálnímu a jejich realizaci s oprávněnou osobou, - pravidla zapracovat do obecně závazné vyhlášky č. 2/2015, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území statutárního města Jihlava a systém nakládání se stavebním odpadem, - připravit vzorovou smlouvu o zapojení do systému pro nakládání s komunálním odpadem podle § 17 odst. 4 zákona o odpadech, uzavíranou mezi původcem odpadu podobného komunálnímu a statutárním městem Jihlava, 108


ve spolupráci s oprávněnou osobou připravit ceník služeb, poskytovaných městem původcům odpadu podobného komunálnímu a způsob jejich úhrady, - zajistit aktualizaci cen formou dodatku ke smlouvě v případě, kdy průměrné náklady města přesáhnou stanovené % odchylky od cen uzavřených ve smlouvě s původcem, - o místních pravidlech pro nakládání s odpadem podobným komunálnímu informovat právnické a fyzické osoby s oprávněním k podnikání a další původce, působící na území města,  Realizovat systém stanovený pro nakládání s odpadem podobným komunálnímu: - uzavírat smlouvy s původci odpadů, - vést evidenci smluv a v nich obsažených vybraných údajů, - vést evidenci úhrady služeb, - dojednávat pravidelnou úpravu požadovaných výkonů s oprávněnou osobou (měsíčně, čtvrtletně), - provádět průběžnou kontrolu původců odpadů k zajištěnosti nakládání s odpady, - průběžně hodnotit postup začlenění původců odpadů do systému města, - průběžně zveřejňovat informace o vývoji napojení původců na systém města. -

Vyhodnocení způsobů zpoplatnění obyvatel  Doporučujeme prozatím zachovat stávající systém poplatků a vyčkat na schválení

nového zákona o odpadech. Nový zákon o odpadech bude také řešit otázku zpoplatnění obyvatel. Dle návrhu zákona se předpokládá zachování místního poplatku se všemi jeho pozitivními atributy (vymahatelnost, nastavení systému slev), který však bude zohledňovat výhody druhého poplatku dle produkce (vazba na produkující obyvatele a zohledenění skutečných nákladů na OH města). Ekonomika systému nakládání s odpady  Změnit způsob fakturace ceny Město vs. SMJ s.r.o. min v případě SKO ve smyslu zohlednění množství SKO  zvážit požadavky Města na potřeby plnění fiskální funkce poplatku od obyvatel  vyhodnotit administrativní náročnost sledování stavu a vyvážení nádob na SKO  pokračovat v Programu zodpovědného nakládání s odpady  v případě požadavku na vyšší motivaci obyvatel více zapojit SD.  Zajištění služeb odpadového hospodářství pro město  Z předložených podkladů jsme dospěli k závěru, že na straně SMJ mohou být naplněny podmínky pro in-house výjimku, pokud i činnosti vykonávané divizí (zajišťující provoz veřejných WC, divize zajišťující provoz vlastní pohřební služby a krematoria a divize 109


zajišťující provoz aquaparku) byly SMJ svěřeny Zadavatelem a SMJ tak při činnostech divize těchto divizí plní úkoly Zadavatele. V opačném případě, pokud by SMJ vykonávaly významnou část své činnosti (tedy dle budoucí zákonné úpravy více jak 20%) své hospodářské činnosti s jinými subjekty (vyjma Zadavatele), nebyla by naplněna jedna z (kumulativních) podmínek pro in-house výjimku, a to výkon podstatné části své činnosti ve prospěch Zadavatele.  Pokud by se Zadavatel do budoucna rozhodl v případě SMJ in-house výjimku využít, je třeba brát v úvahu judikaturní závěry SDEU a zastávat restriktivní výklad u splnění podmínek pro použití in-house výjimky. Důkazní břemeno totiž nese Zadavatel, který hodlá předmětnou výjimku uplatnit.  Pokud by Zadavatel s odkazem na výše uvedené závěry vyhodnotil, že SMJ vykonává významnou část své činnosti i s jinými subjekty, máme za to, že by pro aplikaci inhouse výjimky SMJ musela buď omezit své činnosti ve vztahu ke třetím osobám a plnit převážně úkoly, které jí svěří Zadavatel, nebo lze případně uvažovat i o rozdělení SMJ na dva samostatné subjekty, kdy jeden by vykonával podstatnou část své činnosti pro Zadavatele a jím ovládané osoby a druhý by směřoval své aktivity ve vztahu k soukromému sektoru či jiným veřejným zadavatelům, které na SMJ nemají majetkovou účast.  Vždy je však nezbytné vzít do úvahy skutečnost, že není-li SMJ (resp. jakákoli třetí osoba uplatňující „in-house“ výjimku) schopna realizovat sama veškeré činnosti a plnění nezbytná k náležitému splnění veškerých svých úkolů, je oprávněna tyto realizovat prostřednictvím subdodavatele (či tyto činnosti dále zadat třetí osobě), přičemž tento subjekt však musí být vybrán v rámci standardního zadávacího řízení v režimu ZVZ.  Pokud by Zadavatel zvažoval aplikaci in-house výjimky ještě před účinností nového zákona o zadávacích řízeních, máme za to, že pokud dodrží podmínky pro uplatnění inhouse výjimky stanovené dle platné právní úpravy a podpůrně bude vycházet ze Směrnice 2014/24/EU (byť s výhradami uvedenými výše) a judikatury SDEU, mělo by toto obstát i v souvislosti s připravovanou novou právní úpravou, tak jak byla popsána.

110


Příloha č. 1 Vymezení činností podle CZ-NACE, jejichž provozovatelé mohou využít systému obce zavedeného k nakládání s komunálním odpadem Oddíl

Skupina

Třída

SEKCE – Název činnosti SEKCE A – ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ 01

01

1)

- Pěstování zeleniny

01.1

01.13

Pěstování zeleniny a melounů, kořenů a hlíz

01.2

01.25

Pěstování ostatního stromového a keřového ovoce a ořechů 02 – Pěstování květin

01

01.1

01.19

Pěstování ostatních plodin jiných než trvalých

01.2

01.28

Pěstování koření, aromatických, léčivých a farmaceutických rostlin

01.3

01.30

Množení rostlin

SEKCE C – ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 03 – Drobná výroba – tisk 18

18.1

18.11

Tisk novin

18.12

Tisk ostatní, kromě novin 04 – Drobná výroba – kovo

24

24.3

24.33

Tváření ocelových profilů za studena

25

25.1

25.11

Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů

25.2

25.29

Výroba kovových nádrží a zásobníků

25.5

25.50

Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů, prášková metalurgie

25.6

25.61

Povrchová úprava a zušlechťování kovů

25.62

Obrábění

25.72

Výroba zámků a kování

25.73

Výroba nástrojů a nářadí

33.11

Opravy kovodělných výrobků

25.7

33

33.1

05 – Drobná výroba – dřevo 31

95

31.1

95.2

31.01

Výroba kancelářského nábytku

31.02

Výroba kuchyňského nábytku

31.09

Výroba ostatního nábytku

95.24

Opravy nábytku a bytového zařízení

SEKCE E – ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ S ODPADNÍMI VODAMI, ODPADY A SANACEMI 06 – Odpadní vody 37

37.0

37.00

Činnosti související s vodami 07 – Odpady – svoz

38

38.1

38.11

Shromažďování a sběr odpadů, kromě nebezpečných

38.12

Shromažďování a sběr nebezpečných odpadů

111


08 – Odpady – odstraňování 38

38.2

38.21

Odstraňování odpadů, kromě nebezpečných

38.22

Odstraňování nebezpečných odpadů 09 – Autovraky – demontáž

38

38.3

38.31

Demontáž vraků a vyřazených strojů a zařízení pro účely recyklace 10 – Odpady – úprava

38

38.3

38.32

Úprava odpadů k dalšímu využití, kromě demontáže vraků, strojů a zařízení

SEKCE F – STAVEBNICTVÍ 11 – Drobná výroba – elektro 43

43.2

43.21

Elektrické instalace

80

80.2

80.20

Činnosti související s provozem bezpečnostních systémů 12 – Drobná výroba – instalace

43

43.2

43.22

Instalace vody, odpadu, plynu, topení a klimatizace

43.29

Ostatní stavební instalace 13 – Drobná výroba – stavba

43

43.3

43.31

Omítkářské práce

43.33

Obkládání stěn a pokládání podlahových krytin

43.34

Sklenářské, malířské a natěračské práce

43.39

Ostatní kompletační a dokončovací práce

SEKCE G – VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽBA MOTOROVÝCH VOZIDEL 14 – Auto – prodej 45

45.1

45.4

45.11

Obchod s automobily a jinými lehkými motorovými vozidly

45.19

Obchod s ostatními motorovými vozidly, kromě motocyklů

45.40

Obchod, opravy a údržba motocyklů, jejich dílů a příslušenství 15 – Auto – opravy

45

45.2

45.20

Opravy a údržba motorových vozidel, kromě motocyklů 16 – Auto – díly

45

45.3

45.32

Maloobchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla, kromě motocyklů 17 – Auto – benzin

47

47.3

47.30

Maloobchod s pohonnými hmotami ve specializovaných prodejnách 18 – Markety do 400 m Markety do 400 m

2

2

19 – Markety 401 – 1000 m Markety 401 – 1000 m

2

2


2


2

22 – Markety nad 5000 m Markety nad 5000 m

2

2

112

2

2


23 – Obchody – trvanlivé zboží 47

47.2

47.26

Maloobchod s tabákovými výrobky

47.4

47.43

Maloobchod s audio- a videozařízením

47.5

47.51

Maloobchod s textilem

47.52

Maloobchod se železářským zbožím, barvami, sklem a potřebami pro kutily

47.53

Maloobchod s koberci, podlahovými krytinami a nástěnnými obklady

47.54

Maloobchod s elektrospotřebiči a elektronikou

47.59

Maloobchod s nábytkem, svítidly a ostatními výrobky převážně pro domácnost ve specializovaných prodejnách

47.71

Maloobchod s oděvy

47.72

Maloobchod s obuví a koženými výrobky

47.73

Maloobchod s farmaceutickými přípravky

47.74

Maloobchod se zdravotnickými a ortopedickými výrobky

47.75

Maloobchod s kosmetickými a toaletními výrobky

47.78

Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách

47.7

24 – Obchod – netrvanlivé zboží 47

47

47.2

47.7

47.21

Maloobchod s ovocem a zeleninou

47.22

Maloobchod s masem a masnými výrobky

47.23

Maloobchod s rybami, korýši a měkkýši

47.24

Maloobchod s chlebem, pečivem, cukrářskými výrobky a cukrovinkami

47.25

Maloobchod s nápoji

47.29

Ostatní maloobchod s potravinami ve specializovaných prodejnách

47.76

Maloobchod s květinami, rostlinami, osivy, hnojivy, zvířaty pro zájmový chov a krmivy pro ně 25 – Obchody – stavebniny Obchody se stavebninami 26 - Obchody – tržnice

47

47.8

47.81

Maloobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky ve stáncích a na trzích

47.82

Maloobchod s textilem, oděvy a obuví ve stáncích a na trzích

47.89

Maloobchod s ostatním zbožím ve stáncích a na trzích

SEKCE H – DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 27 – Doprava 49

51

49.1

49.10

Železniční osobní doprava meziměstská

49.3

49.31

Městská a příměstská pozemní osobní doprava

51.1

49.39.1

Meziměstská pravidelná pozemní osobní doprava

51.10.1

Vnitrostátní pravidelná letecká osobní doprava

51.10.3

Mezinárodní pravidelná letecká osobní doprava 28 – Skladové areály

52

52.1

52.10

Skladování

SEKCE I – UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ 29 – Hotely

113


55

55.1

55.10.1

Hotely

55.10.2

Motely, botely

55.10.9

Ostatní podobná ubytovací zařízení 30 – Ubytovny

55

55.2

55.20

Rekreační a ostatní krátkodobé ubytování

55.9

55.90.1

Ubytování v zařízených pronájmech

55.90.2

Ubytování ve vysokoškolských kolejích, domovech mládeže 31 – Kempy

55

55.3

55.30

Kempy a tábořiště 32 – Restaurace

56

56.1

56.10

Stravování v restauracích , u stánků a v mobilních zařízeních

56.3

56.30

Pohostinství 33 – Výroba jídel

56

56.2

56.21

Poskytování cateringových a ostatních stravovacích služeb

56.29.1

Stravování v závodních kuchyních

56.29.2

Stravování ve školních zařízeních, menzách

56.29.9

Poskytování jiných stravovacích služeb

SEKCE J – INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI 57 - Vydavatelské činnosti 58

58.1

58.2

59

59.1

59.2

58.11

Vydávání knih

58.12

Vydávání adresářů a jiných seznamů

58.13

Vydávání novin

58.14

Vydávání časopisů a ostatních periodických publikací

58.19

Ostatní vydavatelské činnosti

58.21

Vydávání počítačových her

58.29

Ostatní vydávání softwaru

59.11

Produkce filmů, videozáznamů a televizních programů

59.12

Postprodukce filmů, videozáznamů a televizních programů

59.13

Distribuce filmů, videozáznamů a televizních programů

59.14

Promítání filmů

59.20

Pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti 58 - Telekomunikační činnosti

61

61.1

61.2

61.10.1

Poskytování hlasových služeb přes pevnou telekomunikační síť

61.10.2

Pronájem pevné telekomunikační sítě

61.10.3

Přenos dat přes pevnou telekomunikační síť

61.10.4

Poskytování přístupu k internetu přes pevnou telekomunikační síť

61.10.9

Ostatní činnosti související s pevnou telekomunikační sítí

61.20.1

Poskytování hlasových služeb přes bezdrátovou telekomunikační síť

61.20.2

Pronájem bezdrátové telekomunikační sítě

61.20.3

Přenos dat přes bezdrátovou telekomunikační síť

61.20.4

Poskytování přístupu k internetu přes bezdrátovou telekomunikační síť

114


61.20.9

Ostatní činnosti související s bezdrátovou telekomunikační sítí 59 – Informačních technologie a činnosti

62

63

62.0

63.1

63.9

62.01

Programování

62.02

Poradenství v oblasti informačních technologií

62.03

Správa počítačového vybavení

62.09

Ostatní činnosti v oblasti informačních technologií

63.11

Činnosti související se zpracováním dat a hostingem

63.12

Činnosti související s webovými portály

63.91

Činnosti zpravodajských tiskových kanceláří a agentur

63.99

Ostatní informační činnosti j.n.

SEKCE K – PENĚŽNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ 39 – Úřady – banky 64

64.1

64.11

Centrální bankovnictví

64.19

Ostatní peněžní zprostředkování 40 – Úřady – pojišťovny

65

65.1

65.10

Pojištění

SEKCE L – ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ 60 - Činnosti v oblasti nemovitostí 68

68.1

68.10

68.2

68.20.1

Pronájem vlastních nebo pronajatých nemovitostí s bytovými prostory

68.20.2

Pronájem vlastních nebo pronajatých nemovitostí s nebytovými prostory

68.20.3

Správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí s bytovými prostory

68.20.4

Správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí s nebytovými prostory

68.3

Nákup a následný prodej vlastních nemovitostí

68.31

Zprostředkovatelské činnosti realitních agentur

68.32

Správa nemovitostí na základě smlouvy

SEKCE M – PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI 61 - Právní a účetnické činnosti 69

70

69.1

69.10

Právní činnosti

69.2

69.20

Účetnické a auditorské činnosti; daňové poradenství

70.1

70.10

Činnosti vedení podniků

70.2

70.21

Poradenství v oblasti vztahů s veřejností a komunikace

70.22

Ostatní poradenství v oblasti podnikání a řízení 62 - Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy

71

71.1

71.2

71.11

Architektonické činnosti

71.12.1

Geologický průzkum

71.12.2

Zeměměřičské a kartografické činnosti

71.12.3

Hydrometeorologické a meteorologické činnosti

71.12.9

Ostatní inženýrské činnosti a související technické poradenství j.n.

71.20.1

Zkoušky a analýzy vyhrazených technických zařízení 63 – Vědecké a technické činnosti

72

72.1

72.11

Výzkum a vývoj v oblasti biotechnologie

115


73

74

72.19.1

Výzkum a vývoj v oblasti lékařských věd

72.19.2

Výzkum a vývoj v oblasti technických věd

72.19.9

Výzkum a vývoj v oblasti jiných přírodních věd

72.2

72.20

Výzkum a vývoj v oblasti společenských a humanitních věd

73.1

73.11

Činnost reklamních agentur

73.12

Zastupování médií při prodeji reklamního času a prostoru

73.2

73.20

Průzkum trhu a veřejného mínění

74.1

74.10

Specializované návrhářské činnosti

74.2

74.20

Fotografické činnosti

74.3

74.30

Překladatelské a tlumočnické činnosti

74.9

74.90.1

Poradenství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

74.90.2

Poradenství v oblasti požární ochrany

74.90.9

Jiné profesní, vědecké a technické činnosti j.n.

SEKCE N – ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI 64 - Činnosti pronájmu 77

77.1

77.2

77.3

77.4

77.11

Pronájem a leasing motorových vozidel, kromě motocyklů

77.12

Pronájem a leasing nákladních automobilů

77.21

Pronájem a leasing rekreačních a sportovních potřeb

77.22

Pronájem videokazet a disků

77.29

Pronájem a leasing ostatních výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost

77.31

Pronájem a leasing zemědělských strojů a zařízení

77.32

Pronájem a leasing stavebních strojů a zařízení

77.33

Pronájem a leasing kancelářských strojů a zařízení, včetně počítačů

77.34

Pronájem a leasing vodních dopravních prostředků

77.35

Pronájem a leasing leteckých dopravních prostředků

77.39

Pronájem a leasing ostatních strojů, zařízení a výrobků j.n.

77.40

Leasing duševního vlastnictví a podobných produktů, kromě děl chráněných autorským právem 65 – Jiné administrativní činnosti

78

79

78.1

78.10

Činnosti agentur zprostředkujících zaměstnání

78.2

78.20

Činnosti agentur zprostředkujících práci na přechodnou dobu

78.3

78.30

Ostatní poskytování lidských zdrojů

79.1

79.11

Činnosti cestovních agentur

79.12

Činnosti cestovních kanceláří

79.9

80

82

79.90.1

Průvodcovské činnosti

79.90.9

Ostatní rezervační a související činnosti j.n.

80.1

80.10

Činnosti soukromých bezpečnostních agentur

80.2

80.20

Činnosti související s provozem bezpečnostních systémů

80.3

80.30

Pátrací činnosti

82.1

82.11

Univerzální administrativní činnosti

82.19

Kopírování, příprava dokumentů a ostatní specializované kancelářské

116


podpůrné činnosti 82.2

82.20

Činnosti zprostředkovatelských středisek po telefonu

82.9

82.91

Inkasní činnosti, ověřování solventnosti zákazníka

82.99

Ostatní podpůrné činnosti pro podnikání j.n.

SEKCE O – VEŘEJNÁ SPRÁVA A OBRANA; POVINNÉ SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 34 – Úřady – správa 84

84.1

84.11

Všeobecné činnosti veřejné správy

84.12

Regulace činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, vzděláváním, kulturou a sociální péčí, kromě sociálního zabezpečení

84.2

84.22

Činnosti v oblasti obrany

84.3

84.30

Činnosti v oblasti povinného sociálního zabezpečení 35 – Úřady – soudy

84

84.2

84.23

Činnosti v oblasti spravedlnosti a soudnictví 36 – Úřady – policie

84

84.2

84.24

Činnosti v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti 37 – Úřady – hasiči

84

84.2

84.25

Činnosti v oblasti protipožární ochrany 38 – Úřady – pošta

53

53.1

53.10

Základní poštovní služby poskytované na základě poštovní licence

53.2

53.20

Ostatní poštovní a kurýrní činnosti

SEKCE P – VZDĚLÁVÁNÍ 41 – Školy předškolní 85

85.1

85.10

Předškolní vzdělávání 42 – Školy základní

85

85.2

85.20

85.3

85.31.1

Primární vzdělávání Základní vzdělávání na druhém stupni základních škol 43 – Školy střední

85

85.3

85.31.2

Střední všeobecné vzdělávání

85.32.1

Střední odborné vzdělávání na učilištích

85.32.2

Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách 44 – Školy vysoké

85

85.4

85.42

Terciální vzdělávání

SEKCE Q – ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE 45 – Zdravotnictví - nemocnice 86

86.1

86.10

Ústavní zdravotní péče 46 – Zdravotnictví – ambulantní

86

86.2

86.21

Všeobecná ambulantní zdravotní péče

86.23

Zubní péče 47 – Zdravotní ústavy

87

87.1

87.10

Sociální péče ve zdravotnických zařízeních ústavní péče

117


87.2

87.20.1

Sociální péče v zařízeních pro osoby s chronickým duševním onemocněním

87.20.2

Sociální péče v zařízeních pro osoby závislé na návykových látkách 48 – Zdravotní domovy

87

87.3

87.30.1

Sociální péče v domovech pro seniory

87.30.2

Sociální péče v domovech pro osoby se zdravotním postižením 49 – Zdravotní veterina

75

75.0

75.00

Veterinární činnost

SEKCE R – KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A REKREAČNÍ ČINNOSTI 50 – Výstaviště 82

82.3

82.30

Pořádání konferencí a hospodářských výstav 51 – Kultura – kina

59

59.1

59.14

Promítání filmů 52 – Kultura – divadla

90

90.0

90.04

Provozování kulturních zařízení 53 – Kultura – ostatní

91

91.0

91.01

Činnosti knihoven a archivů

91.02

Činnosti muzeí 54 – Sport – bazény

93

93.1

93.11.1

Provozování bazénů 55 – Sport – zimní stadiony

93

93.1

93.11.2

Provozování zimních stadionů

SEKCE S – OSTATNÍ ČINNOSTI 66 - Činnosti sdružení 94

94.1

94.11

Činnosti podnikatelských a zaměstnavatelských organizací

94.12

Činnosti profesních organizací

94.2

94.20

Činnosti odborových svazů

94.9

94.91

Činnosti náboženských organizací

94.92

Činnosti politických stran a organizací

94.99.1

Činnosti organizací dětí a mládeže

94.99.2

Činnosti organizací na podporu kulturní činnosti

94.99.3

Činnosti organizací na podporu rekreační a zájmové činnosti

94.99.4

Činnosti spotřebitelských organizací

94.99.5

Činnosti environmentálních a ekologických hnutí

94,99.6

Činnosti organizací na ochranu a zlepšení postavení etnických, menšinových a jiných speciálních skupin

94.99.7

Činnosti občanských iniciativ, protestních hnutí

94.99.9

Činnosti ostatních organizaci j.n. 67 - Opravy zařízení

95

95.1

95.11

Opravy počítačů a periferních zařízení

95.12

Opravy komunikačních zařízení

118


95.2

95.21

Opravy spotřební elektroniky

95.22

Opravy přístrojů a zařízení převážně pro domácnost, dům a zahradu

95.23

Opravy obuvi a kožených výrobků

95.24

Opravy nábytku a bytového zařízení

95.25

Opravy hodin, hodinek a klenotnických výrobků

95.29

Opravy ostatních výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 68 - Osobní služby

96

96.0

96.01

Praní a chemické čištění textilních a kožešinových výrobků

96.02

Kadeřnické, kosmetické a podobné činnosti

96.03

Pohřební a související činnosti

96.04

Činnosti pro osobní a fyzickou pohodu

96.09

Poskytování ostatních osobních služeb j.n.

SEKCE T – ČINNOSTI DOMÁCNOSTÍ JAKO ZAMĚSTNAVATELŮ; ČINNOSTI DOMÁCNOSTÍ PRODUKUJÍCÍCH BLÍŽE NEURČENÉ VÝROBKY A SLUŽBY PRO VLASTNÍ POTŘEBU 69 - Činnosti domácností 97

97.0

97.00

Činnosti domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu

98

98.1

98.10

Činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky pro vlastní potřebu

98.2

98.20

Činnosti domácností poskytujících blíže neurčené služby pro vlastní potřebu

1)

Označení činností číslicemi 01-69 v části „SEKCE - název činnosti“ je označením souboru činností pro vytvoření standardů produkce odpadů podobných komunálním odpadům.

119


Příloha č. 2 Příklad smlouvy mezi obcí a právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání o využití systému obce

Smlouva č.

Smlouva o využití systému zavedeného obcí o nakládání s komunálním odpadem

Smluvní strany 1. OBEC XXXXXXX Adresa: IČO: Zastoupená starostou: (dále jen Obec) na straně jedné a 2. FIRMA YYYYYYYY se sídlem : IČO: Zastoupená: (dále jen Původce) na straně druhé uzavírají dnešního dne, měsíce a roku na základě úplného konsenzu o všech níže uvedených skutečnostech v souladu s § 17, odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů v platném znění (dále jen Zákon) tuto smlouvu o využití systému zavedeného obcí o nakládání s komunálním odpadem: I. Úvodní ustanovení 1. Původce je původcem odpadů podle §4, písm. p, zákona a při své nevýrobní činnosti produkuje odpad podobný komunálnímu podle §2, odst. 2, vyhlášky č. 381/2001 Sb. (Katalog odpadů). 2. Obec stanovila Obecně závaznou vyhláškou č. ……….,ze dne………, (dále jen Vyhláška) systém shromažďování, sběru, přepravy,třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území( dále jen Systém). II. Předmět smlouvy Předmětem smlouvy je odpad, který při své nevýrobní činnosti produkuje původce a tento odpad má charakter podobný komunálnímu odpadu. Obec touto smlouvou umožňuje Původci zapojit se do Systému a Původce se za to obci zavazuje platit sjednanou cenu. 120


III. Práva a povinnosti Původce 1. Původce se zavazuje využívat Systému stanoveného obcí v souladu s Vyhláškou. 2. Původce se zavazuje využívat Systému pouze pro odpad, vzniklý při jeho nevýrobní činnosti a zároveň mající vlastnosti podobné komunálnímu odpadu. Dále se zavazuje tento odpad třídit a zařazovat podle Systému. 3. Původce se zavazuje platit Obci sjednanou cenu za zapojení do Systému.

IV. Práva a povinnosti Obce 1. Obec přidělí Původci sběrnou nádobu v souladu s Vyhláškou a předpokládanou produkcí odpadů do 14-ti dnů od uzavření smlouvy, pokud původce sběrnou nádobu již nevlastní. 2. Obec se zavazuje, že seznámí písemně Původce s každou změnou Vyhlášky, která je součástí této smlouvy jako Příloha č.2, a to do dne začátku platnosti změny. 3. Obec se zavazuje informovat Původce o všech termínech ambulantních, nebo mobilních, nebo mimořádných sběrech a svozech odpadů, které by mohl Původce vzhledem k charakteru produkovaného odpadu využít, a to nejpozději jeden týden před konáním takového sběru, nebo svozu. V. Cena 1. Cena sjednaná za zapojení do systému je platná po dobu jednoho kalendářního roku a její výše je uvedena v Příloze č.1 ke smlouvě. 2. Cena sjednaná pro následující kalendářní rok se stanoví aktualizovanou Přílohou č.1 ke smlouvě, kterou stvrdí obě strany razítkem a podpisem pro vyjádření souhlasu s cenou. 3. Cena je splatná do 15.dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. VI. Doba trvání smlouvy 1. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. 2. Obec má právo od smlouvy okamžitě odstoupit: a) pokud Původce nakládá s odpady v rozporu s Vyhláškou. b) pokud Původce využívá Systému i pro odpad jiný než stanovuje Čl.I.,odst. 1, smlouvy c) při prodlení Původce se zaplacením ceny po dobu delší než jeden měsíc. Smlouva zaniká doručením písemného oznámení o odstoupení druhé smluvní straně. Při odstoupení Obce od smlouvy, se již zaplacená cena Původci nevrací. 3. Kterákoliv ze smluvních stran je oprávněna tuto smlouvu kdykoliv vypovědět i bez uvedení důvodu, a to ve lhůtě 1 měsíce, přičemž výpovědní lhůta začíná běžet prvním dnem následujícího kalendářního měsíce po doručení výpovědi. Původce má nárok na navrácení poměrné části zaplacené ceny, za měsíce, které zbývají do konce kalendářního roku od měsíce, ve kterém byla smlouva ukončena. VII. Závěrečná ustanovení 1. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti okamžikem podpisu. 121


2. Tato smlouva se uzavírá ve dvou vyhotoveních, z nichž každá ze smluvních stran obdrží při podpisu této smlouvy po jednom. 3. Tuto smlouvu lze měnit, doplňovat a rušit pouze písemnou formou. Se změnou,doplněním nebo zrušením smlouvy musí souhlasit obě smluvní strany, s výjimkou případů, kdy ke zrušení smlouvy dojde na základě jednostranného právního úkonu (výpověď, odstoupení) některé ze smluvních stran nebo na základě rozvazovací podmínky. 4. Pro případ prodlení s plněním jakéhokoliv peněžitého závazku podle této smlouvy se sjednává úrok z prodlení ve výši 0,02 % za každý i započatý den prodlení. 5. Tato smlouva se řídí právním řádem České republiky, zejména pak zákonem o odpadech a obchodním zákoníkem. Smluvní strany současně sjednávají pro řešení sporů z této smlouvy jako místně příslušný soud příslušný podle místa sídla společnosti v době uzavření této smlouvy (§ 89a obč. soud. řádu). 6. Případná neplatnost některého z ustanovení této smlouvy nemá za následek neplatnost ostatních ustanovení. Pro případ, že kterékoliv ustanovení této smlouvy se stane neúčinným nebo neplatným, smluvní strany se zavazují bez zbytečných odkladů nahradit takové ustanovení ustanovením novým, se stejným nebo obdobným účelem. 7. Fyzické osoby, které tuto smlouvu uzavírají jménem jednotlivých smluvních stran, tímto prohlašují, že jsou plně oprávněny k platnému uzavření této smlouvy. 8. Neuplatní-li kterákoliv ze smluvních stran nějaké právo, které pro ni vyplývá z této smlouvy nebo v souvislosti s ní, nebude to vykládáno tak, že se taková strana tohoto práva vzdává. 9. Smluvní strany shodně prohlašují, že si tuto smlouvu před jejím podpisem přečetly a že byla uzavřena po vzájemném projednání podle jejich pravé a svobodné vůle a že se dohodly o celém jejím obsahu, což stvrzují svými podpisy.

Příloha č.1: Cena za zapojení do systému pro kalendářní rok Příloha č.2: Stejnopis Vyhlášky.

V XXXXXX dne

OBEC

FIRMA

122


Název díla Studie „Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky ve městě Jihlava“ – manažerské shrnutí

OBJEDNATEL Statutární město Jihlava se sídlem: Masarykovo nám. 97/1, 586 01 Jihlava 1 IČ: 00286010 Tel.: 567 167 721 e-mail: [email protected],

ZHOTOVITEL EKO-KOM a.s. Se sídlem: Na Pankráci 1685/17 140 21 Praha 4 IČ: 25134701 Tel.: 00420 729 848 111 e-mail: [email protected]

Autorský kolektiv Ing. Petr Balner, Ph.D. Mgr. Jan Kořán Mgr. Martin Lochovský Ing. Zdena Kotoulová Ing. Jan Slavík, Ph.D. Mgr. Tomáš Urban RNDr. Martina Vrbová, Ph.D. Mgr. Renata Zákravská Ing. Iva Zeroniková


1


Shrnutí analytické části Právní rámec nakládání s odpady na území města Město má daný právní rámec pro způsob nakládání s odpady na svém území. Vyhláška, kterou se stanovuje systém nakládání s odpady, je aktuální a zahrnuje v sobě i platnou právní úpravu zákona o odpadech. Vyhláška stanovující poplatek za provoz systému nakládání s odpady se snaží reflektovat zodpovědný přístup obyvatel k třídění odpadů.

Management odpadového hospodářství Město má uzavřené veškeré smluvní vztahy potřebné pro zabezpečení provozu systému nakládání s odpady. Město zatím neumožňuje podnikatelským subjektům zapojení do svého systému nakládání s odpady. Podnikatelé si svoz odpadů zajišťují smluvně se svozovou firmou dle vlastního výběru. Město má organizaci odpadového hospodářství začleněnou do organizačního řádu města, v rámci samosprávních činností se problematikou odpadů zabývají na plný pracovní úvazek 3 pracovníci. Město má aktualizovaný Plán odpadového hospodářství, který splňuje jeho potřeby. Město komunikuje s obyvateli celoročně především prostřednictvím velmi dobře zpracovaných webových stránek s problematikou odpadů. Město má vytvořený motivační Program zodpovědného nakládání s odpady s cílem snížení množství směsných komunálních odpadů a zvýšení míry tříděného sběru.

Produkce odpadů města Nejvýznamnější skupiny odpadů z hlediska množství jsou: Odpad Směsný komunální odpad Využitelné složky komunálního odpadu (včetně kovů) Objemný odpad Biologicky rozložitelný odpad (odpad ze zahrad)

2

Jednotky Rok 2013 kg/obyvatele a rok kg/obyvatele a rok kg/obyvatele a rok kg/obyvatele a rok

171,52 60,66 23,19 7,02


Směsný komunální odpad (SKO) SKO tvoří téměř 64% produkce komunálního odpadu. Produkce SKO je na úrovni cca 80% produkce v rámci srovnatelných měst ČR. SKO je odstraňován skládkováním. Město má přehled o počtu svážených nádob a systémem platby za službu je motivováno ke snižování jejich počtu a četnosti vývozu a tím úměrně ke snižování množství produkovaného SKO. Průměrné jednotkové náklady na sesbíranou tunu SKO jsou o 24% vyšší, než jsou průměrné náklady ve městech obdobné velikosti. Jednou z příčin vyšších nákladů je nižší produkce SKO než je průměr srovnatelné velikostní skupiny měst a cena kalkulovaná na výsyp nádoby. Tento způsob kalkulace neumožňuje zohlednit v ceně aktuálně ukládané množství odpadu na skládku. Jihlava má ve srovnání s městy obdobné velikosti, na jejichž katastru leží skládka, cenu skládky včetně DPH o 30% nižší.

Materiálově využitelné složky komunálního odpadu Statutární město Jihlava je součástí Kraje Vysočina, kde celková výtěžnost tříděných složek komunálních odpadů – papír, plast, sklo a nápojový karton dosahuje v porovnání s celorepublikovým průměrem spíše nadprůměrných hodnot. Hustota sběrné sítě kontejnerů je srovnatelná (papír, plast) či hustější (sklo) než u měst ČR obdobné velikosti. Vytříděné množství na jednoho obyvatele je vyšší (papír, sklo, nápojový karton) a u komodity plast mírně pod průměrem (-5%) ve srovnání s městy ČR obdobné velikosti. Pozitivně lze hodnotit také skutečnost, že poměr sběru papíru prostřednictvím nádob je ve srovnání s městy obdobné velikosti vyšší, tedy je tento systém v případě propadu cen druhotných surovin a eventuálním omezení výkupu stabilnější. Efektivita využití sběrných nádob je nadprůměrná u komodity papír, sklo a mírně podprůměrná u komodity plast (-6%) ve srovnání s městy ČR obdobné velikosti. Celkově lze hodnotit systém tříděného sběru ve městě jako velmi dobře nastavený s nadprůměrnou výkonností ve srovnání s městy obdobné velikosti. Náklady tříděného sběru - Průměrné jednotkové náklady na vytříděnou tunu papíru prostřednictvím nádob jsou ve srovnání s městy obdobné velikosti o 59% nižší. - Průměrné jednotkové náklady na vytříděnou tunu plastu prostřednictvím nádob jsou ve srovnání s městy obdobné velikosti o 42% nižší. - Průměrné jednotkové náklady na vytříděnou tunu skla prostřednictvím nádob ve městě jsou ve srovnání s městy obdobné velikosti o 77% nižší.

3


Objemný odpad Produkce objemných odpadů tvoří méně než 10% celkové produkce komunálního odpadu. Objemný odpad je celoročně sbírán ve všech 3 sběrných dvorech a min. 1 x ročně při mobilním svozu do velkoobjemových kontejnerů umístěných na stanovištích dle předem určeného harmonogramu. Množství objemných odpadů, které je od jednotlivých obyvatel odebíráno, není žádným způsobem limitováno a sledováno. Objemný odpad je dotřiďován na sběrných dvorech (dřevo, textil, kov) a nevyužitelná část je odstraňována na skládce Henčov. Celková produkce objemných odpadů je podprůměrná ve srovnání s městy obdobné velikosti.

Biologicky rozložitelné komunální odpady V rámci systému odpadového hospodářství je na území města podporováno domácí kompostování a jsou zavedeny 3 možné způsoby odděleného sběru biologicky rozložitelného odpadu (BRO). Vytříděný a sebraný odpad je svážen na městskou kompostárnu provozovanou firmou Služby města Jihlavy, s.r.o. Občané jsou ke sběru využitelných složek komunálního odpadu motivováni vyhlášeným „Programem zodpovědného nakládání s odpady na rok 2014“. Cílem „Programu“ v oblasti BRO je snížit jeho množství ukládané na skládky. Současná evidovaná produkce BRO v systému odpadového hospodářství města představuje 355 t/rok a od roku 2010 je vyrovnaná, pohybuje se v rozpětí 302 – 355 t/rok, tj. 6 - 7 kg na obyvatele a rok. Občanům v zástavbě rodinných domů město poskytuje od r. 2010 možnost koupě domácích kompostérů. Domácí kompostování je součástí prevence vzniku odpadů. Do současné doby (listopad 2014) bylo prodáno 876 ks kompostérů, z nich pak 590 ks občanům, 236 ks zahrádkářům a chatařům, 50 ks městským organizacím (MŠ, ZŠ, DD, ZOO). V roce 2014 byl realizován pilotní projekt odděleného sběru a svozu BRO rostlinného původu ze zahrad a z domácností v rodinných domech v městských částech Pávov a Zborná. S ohledem na dosahované výsledky je ze strany pracovníků odboru ŽP doporučováno pokračovat ve svozu BRO z těchto městských částí i v r. 2015 a uvažovat o jeho rozšíření do dalších městských částí. V roce 2015 bude realizován pilotní projekt odděleného sběru a svozu BRO také ve smíšené zástavbě.“ Ve městě je standardně organizován mobilní sběr a svoz objemných odpadů včetně biologicky rozložitelných, a to 2x do roka. Mobilním sběrem je ročně získáváno 26 – 50 t BRO. Sběr BRO byl v r. 2012 zaveden také na sběrných dvorech. Takto soustředěné BRO představuje dalších 100 – 160 t/rok. Odděleně shromážděný BRO je zpracováván na kompostárně provozované Službami města Jihlavy, s.r.o. Využívané BRO v posledním období zaznamenává nárůst. Na 4


kompostárně je zpracováváno okolo 2500 t/rok (r. 2012, 2013) a za leden až listopad 2014 to je již více než 3000 t. Z toho přibližně polovina připadá na Správu městských lesů Jihlava, s.r.o., zajišťující údržbu veřejné zeleně ve městě. Odbytu kompostu je zajištěn.

Živnostenský odpad Původci odpadů, kteří produkují odpad podobný komunálnímu, mohou již dnes v souladu se zákonem o odpadech využít systému nakládání s komunálním odpadem, zavedeného obcí. Jihlava zapojení původců odpadů do systému města zatím neumožňuje. Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, jako původci odpadů, mohou v Jihlavě k nakládání s odpady včetně odpadů podobných komunálnímu využívat služeb svozových firem působících v této oblasti. Město Jihlava zvažuje přímé zapojení podnikatelských subjektů do systému odpadového hospodářství města. Obecní živnostenský úřad v Jihlavě poskytl pro účely této studie statistiku počtu provozoven na území města Jihlavy evidovaných v Živnostenském rejstříku. Bylo zaznamenáno 5206 živnostenských provozoven působících na území města, - z toho 2614 právnických osob a - 2592 fyzických osob, podnikajících podle živnostenského zákona a dalších - 476 pracovišť subjektů, vykonávajících činnost podle jiných právních předpisů. Soustředěné informace umožňují souhrnný pohled na šíři dané problematiky, avšak nevypovídají ještě o skutečném stavu provozovaných živností. Jde především o to, že neumožňují analyzovat celý soubor volných živností z hlediska předmětu podnikání, v jedné provozovně může být provozováno více živností, u některých provozoven nemusí být nahlášeno ukončení provozu a také data nevypovídají nic o rozsahu podnikání (o počtu zaměstnanců, o výměře provozovny, o počtu návštěvníků apod.). Odstranění uvedených nedostatků lze provádět až v průběhu skutečné realizace záměru napojení podnikatelských subjektů na systém odpadového hospodářství města, a to na základě ohlášení zájemců o takové napojení nebo terénním šetřením.

Nebezpečné odpady Produkce nebezpečných odpadů je ve sledovaném období na nižší úrovni, než je v rámci ČR i měst obdobné velikosti obvyklé. Město má stanoven funkční způsob sběru nebezpečných odpadů prostřednictvím sběrných dvorů a mobilním svozem. Město má zajištěno bezpečné nakládání s nebezpečnými odpady.

Ekonomická analýza odpadového hospodářství města 5


Náklady odpadového hospodářství Náklady vycházejí z obsluhy systému odpadového hospodářství města ukotvené ve smlouvě se svozovou společností. Při porovnání jednotkových nákladů vztažených na občana dosahuje město nadprůměrných jednotkových nákladů ve srovnání s městy obdobné velikosti v položkách. - Nakládání s SKO o 14%, - objemným odpadem o 47% - svoz odpadových košů o 19% a - 270% vyšších jednotkových nákladů v položce úklid veřejných prostranství. U této položky je však vhodné specifikovat jaké náklady jsou započítávány. Velmi nízké jednotkové náklady vykazuje položka náklady na tříděný sběr využitelných odpadů a to o 45% nižší než je průměrná hodnota dosahovaná ve městech obdobné velikosti. Celkové jednotkové náklady na odpadové hospodářství města, přepočtené na občana jsou v porovnání s celkovými náklady měst obdobné velikosti o 10% nižší. Při porovnání jednotkových nákladů vztažených na obyvatele je nutno brát v potaz množství odpadu, které jednotlivými toky odpadu prochází. Jihlava má ve srovnání s městy obdobné velikosti, na jejichž katastru leží skládka, cenu skládky včetně DPH o 30% nižší. Ve srovnání s průměrnou cenou za skládkování odpadu v obcích Kraje Vysočina, na jejichž katastru se nachází skládka, je průměrná cena skládky ve městě nižší o 18%. Lze tedy konstatovat, že cena skládkování je pro město Jihlava velmi příznivá. Průměrné jednotkové náklady na vytříděnou tunu ve všech hlavních tříděných komoditách (papír, plast, sklo) prostřednictvím nádob jsou ve srovnání s městy obdobné velikosti výrazně nižší.

Příjmy odpadového hospodářství Z hlediska celkových příjmů na krytí nákladů odpadového hospodářství města je nejvýznamnější místní poplatek a příjem od AOS EKO-KOM, které tvoří cca 97% příjmů. Příjem od občanů vybíraný formou místního poplatku v roce 2013 hradil 75% nákladů, což je výrazně nad průměrem měst obdobné velikosti. 6


Bilance příjmů a výdajů odpadového hospodářství Město Jihlava pokrývalo v roce 2013 91% nákladů na odpadové hospodářství města z příjmů, což je nad republikovým průměrem. Z hlediska bilance příjmů a výdajů lze hodnotit nastavený systém financování jako velmi efektivní.

7


Shrnutí návrhové části Strategické cíle odpadového hospodářství ČR na období 2015 – 2024 Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů. Minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí. Udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se k evropské „recyklační společnosti.“ Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů. V Plánu odpadového hospodářství (POH) ČR jsou definovány cíle zejména pro oblast komunálních odpadů. Jedná se především: Povinnost do roku 2015 zavést tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů, povinnost do roku 2020 zvýšit celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci nejméně na 50 % hmotnosti alespoň u odpadů z papíru, plastů, skla a kovů pocházejících z domácnosti, případně u odpadů podobným odpadům z domácností jiného původu, směsný komunální odpad (po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou a významně omezit skládkování zbytkového odpadu (k tomu by měla sloužit úprava poplatku za skládkování využitelných odpadů, a vzhledem ke skutečnosti, že od roku 2024 bude platit zakázat skládkování směsného komunálního odpadu), snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby hmotnostní podíl této složky byl v roce 2020 nejvíce 35 % z celkového množství BRKO z roku 1995. Tyto cíle budou obsaženy rovněž v závazné části POH Kraje Vysočina a budou následně zohledněny v POH města Jihlava, jelikož pro město plyne zákonná povinnost zpracování nového POH.

Regionální řešení kraje Vysočina V současné době jsou aktivity Komise ISNOV v rámci Sdružení obcí Vysočiny (SOV) poměrně omezené. Zásadní rozhodnutí o konečném řešení nakládání zejména s SKO a postupných krocích bylo odloženo. Přesto jsou vyvíjeny snahy o obnovení činnosti ISNOV. Ze strany obcí je to právě město Jihlava, které v této záležitosti vyvíjí největší aktivitu, což je pochopitelné vzhledem k postavení Jihlavy jako největšího producenta komunálního odpadu.

8


Nakládání s jednotlivými druhy odpadů Využitelné složky komunálních odpadů – papír, plast, sklo, kov Rozšíření a průběžná obnova veřejně dostupné sběrné sítě pro papír, plast a sklo. Nedoporučujeme zavádět pytlový sběr žádné komodity díky dobře a funkčně nastavenému systému tříděného sběru prostřednictvím veřejně dostupné kontejnerové sběrné sítě ve městě Jihlavě, kdy na jedno průměrné sběrné hnízdo připadá o 11% obyvatel méně než ve městech obdobné velikosti. Využitelné komodity sbírat i prostřednictvím sběrných dvorů (motivace obyvatel sbírat kovy). Zhodnotit nejlepší způsob zohlednění ceny druhotných surovin v rámci ceny pro město. Provádět pravidelný benchmarking služeb v oblast úpravy odpadů na druhotnou surovinu u provozovatelů okolních dotřiďovacích linek. Vyhodnotit přínos a význam podílu jeho organizace Služby města Jihlavy, s.r.o v ASMJ. Pravidelně vyhodnocovat podíl recyklovaných odpadů (zpracovaných na lince ASMJ) na druhotné suroviny s množstvím odpadu, které končí jako výmět v palivech nebo na skládce. Ke srovnání je možno využít okolních dotřiďovacích linek. Důsledně zapojit a zpoplatnit všechny uživatele systému (živnostníci, podnikatelské subjekty, kteří v současné době systém zneužívají). Pro zapojení specifických původců jako např. bary a restaurace je možno zvolit další vhodné způsoby sběru dle individuálních potřeb (samostatné nádoby na sklo a komodity, jež se vyskytují ve větší koncentraci). Prověřit sběrové aktivity všech školských zařízení na území města s cílem jejich sjednocení a zapojení do systému. Systematická osvětová práce s obyvateli Maximalizace odměn od AOS EKO-KOM a.s. (zvýšení výtěžnosti, hlídání čerpání všech bonusových složek).

Odděleně sbírané rostlinné bioodpady z města V maximální míře podporovat domácí kompostování – jako prevenci vzniku odpadu. Bioodpady sbírat nadále i prostřednictvím sběrných dvorů, jedná se o provozně nejlevnější způsob. Pokračovat v instalaci nádob pro sběr bioodpadů v zástavbě rodinných domů dle optimálně vyhodnoceného systému. Výhledově po řádném vyhodnocení snížit v těchto lokalitách sběr SKO na 1x14 dní. Bioodpady rostlinného původu sbírat i v dalších lokalitách (zahrádkářské kolonie apod.) Výhledově zvážit zahájení sběru bioodpadů i u bytových domů po řádné přípravě a ve spolupráci s vybranými skupinami obyvatel. 9


Sebrané bioodpady předávat i nadále ke kompostování s následným využitím kompostu. Důsledně zapojit všechny uživatele systému (živnostníci, podnikatelské subjekty.). Systematická osvětová práce s obyvateli. Upravit v obecně závazné vyhlášce města přesný způsob sběru bioodpadů dle výsledného stavu.

Oddělený sběr nebezpečných odpadů (NO) Intenzivní spolupráce se systémy zpětného odběru elektrozařízení, baterií apod. za účelem snižování množství NO Podpora dalších způsobů sběru NO - lékárny, Sebrané NO předávat i nadále k následnému nakládání v souladu s hierarchií. Systematická osvětová práce s obyvateli.

Objemný odpad Základním systémem sběru objemných odpadů budou i nadále sběrné dvory. S ohledem na předpokládaný vývoj produkce objemných odpadů, je možno konstatovat, že stávající infrastruktura sběrných dvorů je dostačující. V případě přijetí strategie, kdy by občané byli motivování k odkládání většího množství a druhů odpadů, včetně tříděných, do sběrných dvorů, bylo by třeba jejich počet a vybavenost rozšířit. Sběrné dvory mají velmi široké použití a jsou důležitou součástí infrastruktury odpadového hospodářství města. Důsledné třídění objemných odpadů s cílem vytřídit využitelné složky, a to jak z odpadu ve sběrných dvorech, tak z odpadu sbíraného do velkoobjemových kontejnerů přistavených ve městě. K tomu mít vyčleněnou potřebnou plochu. Důsledně zapojit do systému všechny uživatele systému (živnostníci, podnikatelské subjekty). Systematická osvětová práce s obyvateli.

Směsný komunální odpad (SKO) Doporučujeme stanovit jasnou strategii nakládání s SKO, která bud muset být nedílnou součástí nového POH města. V rámci tohoto rozhodnutí je třeba strategicky rozhodnout, zda: o bude město usilovat o vybudování ZEVO na svém území, či upřednostní variantu využití odpadů v existujících nebo plánovaných ZEVO v jiných lokalitách. o Pokud se město rozhodne pro variantu využití SKO mimo Jihlavu, doporučujeme začít připravovat projekt překládací stanice.

10


Je potřeba zdůraznit, že strategii „co s SKO“ je třeba přijmout v letech 2016-2017, kdy bude město zpracovávat nový POH. Z rozboru řešení nakládání s SKO a objemným odpadem pro město Jihlava sice vyplývá, že v horizontu roku 2020 není ekonomicky výhodné převážet odpady k energetickému využití do ZEVO v SAKO Brno, pokud nebude výrazně zatíženo skládkování skládkovacím poplatkem také pro obce, na jejichž katastru skládka leží. Z hlediska možného získání investičních prostředků pro výstavbu překládací stanice v rámci OPŽP 2015-2020 a legislativnímu ukončením skládkování směsných komunálních odpadů po roce 2024 varianta vybudování překládací stanice s vazbou na ZEVO v SAKO Brno nabízí efektivní dlouhodobé řešení pro město a okolní obce. Doporučujeme tedy zástupcům města intenzivně komunikovat s MŽP a SFŽP o nastavené podmínky případné podpory výstavby překládací stanice.

Živnostenské odpady Doporučujeme rozfázovat zapojování živnostníků do více fází. Důvodem je ověření nastavení veškerých procesů, (oslovování a kontrola živnostníků, zpracování smluv, úprava frekvence a počtu nádob v exponovaných oblastech s vyšším výskytem zapojených živnostníků do systému obce apod.). Každou fázi doporučujeme vyhodnocovat z hlediska - administrativní zátěže, - přínosu a výběru financí - dopadu na produkci odpadu Při začlenění původců produkujících odpad podobný komunálnímu do systému města je vhodné postupovat následujícím způsobem: - stanovit místní pravidla pro nakládání s odpadem podobným komunálnímu odpadu na území města (především stanovit druhy odpadů, kterými mohou původci vstupovat do systému, případně i jejich maximální roční produkci, určit způsoby a místa pro nakládání s jednotlivými vymezenými druhy), - projednat nová místní pravidla pro nakládání s odpadem podobným komunálnímu a jejich realizaci s oprávněnou osobou, - pravidla zapracovat do obecně závazné vyhlášky č. 2/2015, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území statutárního města Jihlava a systém nakládání se stavebním odpadem, - připravit vzorovou smlouvu o zapojení do systému pro nakládání s komunálním odpadem podle § 17 odst. 4 zákona o odpadech, uzavíranou mezi původcem odpadu podobného komunálnímu a statutárním městem Jihlava, - ve spolupráci s oprávněnou osobou připravit ceník služeb poskytovaných městem původcům odpadu podobného komunálnímu a způsob jejich úhrady, - zajistit aktualizaci cen formou dodatku ke smlouvě v případě, kdy průměrné náklady města přesáhnou stanovené % odchylky od cen uzavřených ve smlouvě s původcem, 11


o místních pravidlech pro nakládání s odpadem podobným komunálnímu informovat právnické a fyzické osoby s oprávněním k podnikání a další původce, působící na území města, realizovat systém stanovený pro nakládání s odpadem podobným komunálnímu: - uzavírat smlouvy s původci odpadů, - vést evidenci smluv a v nich obsažených vybraných údajů, - vést evidenci úhrady služeb, - dojednávat pravidelnou úpravu požadovaných výkonů s oprávněnou osobou (měsíčně, čtvrtletně), - provádět průběžnou kontrolu původců odpadů k zajištěnosti nakládání s odpady, - průběžně hodnotit postup začlenění původců odpadů do systému města, - průběžně zveřejňovat informace o vývoji napojení původců na systém města.

-

Vyhodnocení způsobů zpoplatnění obyvatel Doporučujeme prozatím zachovat stávající systém poplatků a vyčkat na schválení nového zákona o odpadech. Nový zákon o odpadech bude také řešit otázku zpoplatnění obyvatel. Dle návrhu zákona se předpokládá zachování místního poplatku se všemi jeho pozitivními atributy (vymahatelnost, nastavení systému slev), který však bude zohledňovat výhody druhého poplatku dle produkce (vazba na produkující obyvatele a zohlednění skutečných nákladů na OH města).

Ekonomika systému nakládání s odpady Změnit způsob fakturace ceny Město vs. SMJ s.r.o. min v případě SKO ve smyslu zohlednění množství SKO zvážit požadavky Města na potřeby plnění fiskální funkce poplatku od obyvatel vyhodnotit administrativní náročnost sledování stavu a vyvážení nádob na SKO pokračovat v Programu zodpovědného nakládání s odpady v případě požadavku na vyšší motivaci obyvatel více zapojit sběrné dvory.

Zajištění služeb odpadového hospodářství pro město Z předložených podkladů jsme dospěli k závěru, že na straně SMJ mohou být naplněny podmínky pro in-house výjimku, pokud i činnosti vykonávané divizí (zajišťující provoz veřejných WC, divize zajišťující provoz vlastní pohřební služby a krematoria a divize zajišťující provoz aquaparku) byly SMJ svěřeny Zadavatelem a SMJ tak při činnostech divize těchto divizí plní úkoly Zadavatele. V opačném případě, pokud by SMJ vykonávaly významnou část své činnosti (tedy dle budoucí zákonné úpravy více jak 20%) své hospodářské činnosti s jinými subjekty (vyjma Zadavatele), nebyla by naplněna jedna z (kumulativních) podmínek pro in-house výjimku, a to výkon podstatné části své činnosti ve prospěch Zadavatele. 12


Pokud by se Zadavatel do budoucna rozhodl v případě SMJ in-house výjimku využít, je třeba brát v úvahu judikaturní závěry SDEU a zastávat restriktivní výklad u splnění podmínek pro použití in-house výjimky. Důkazní břemeno totiž nese Zadavatel, který hodlá předmětnou výjimku uplatnit. Pokud by Zadavatel s odkazem na výše uvedené závěry vyhodnotil, že SMJ vykonává významnou část své činnosti i s jinými subjekty, máme za to, že by pro aplikaci inhouse výjimky SMJ musely buď omezit své činnosti ve vztahu ke třetím osobám a plnit převážně úkoly, které jí svěří Zadavatel, nebo lze případně uvažovat i o rozdělení SMJ na dva samostatné subjekty, kdy jeden by vykonával podstatnou část své činnosti pro Zadavatele a jím ovládané osoby a druhý by směřoval své aktivity ve vztahu k soukromému sektoru či jiným veřejným zadavatelům, které na SMJ nemají majetkovou účast. Vždy je však nezbytné vzít do úvahy skutečnost, že není-li SMJ (resp. jakákoli třetí osoba uplatňující „in-house“ výjimku) schopna realizovat sama veškeré činnosti a plnění nezbytná k náležitému splnění veškerých svých úkolů, je oprávněna tyto realizovat prostřednictvím subdodavatele (či tyto činnosti dále zadat třetí osobě), přičemž tento subjekt však musí být vybrán v rámci standardního zadávacího řízení v režimu zákona o veřejných zakázkách. Pokud by Zadavatel zvažoval aplikaci in-house výjimky ještě před účinností nového zákona o zadávacích řízeních, máme za to, že pokud dodrží podmínky pro uplatnění inhouse výjimky stanovené dle platné právní úpravy a podpůrně bude vycházet ze Směrnice 2014/24/EU (byť s výhradami uvedenými výše) a judikatury SDEU, mělo by toto obstát i v souvislosti s připravovanou novou právní úpravou, tak jak byla popsána.

13


Indikátory V rámci studie byl zpracován také návrh indikátorů pro sledování a hodnocení systému odpadového hospodářství města. Indikátor

Jednotky

Cíl

jednotková produkce

kg/občan a rok

snižovat


Kč/t

řídit - znát skladbu nákladů a porovnávat s městy obdobné velikosti

SMĚSNÝ KOMUNÁLNÍ ODPAD

BIOODPADY jednotková produkce pokrytí města sběrem


kg/občan a rok

růst do efektivní míry, limitem je kvalita % obyvatel majících přístup ke sběru růst do efektivní míry, limitem je kvalita vstupní suroviny do kompostárny Kč/t řídit - znát skladbu nákladů a porovnávat s městy obdobné velikosti

TŘÍDĚNÝ SBĚR jednotková produkce

kg/občan a rok


Kč/t

podíl recyklovaných odpadů (zpracovaných % na lince ASMJ) na druhotné suroviny a odpadů, které končí jako výmět míra přípravy k opětovnému použití a % recyklaci nejméně na 50 % hmotnosti alespoň u odpadů z papíru, plastů, skla a kovů pocházejících z domácnosti do roku 2020 ŽIVNOSTENSKÉ ODPADY počet zapojených živnostníků do systému města

růst do efektivní míry, limitem je kvalita řídit tj. znát skladbu nákladů a příjem za druhotné suroviny a porovnávat s městy obdobné velikosti Zvýšit

Dosažení

ks

růst do efektivní míry s ohledem na vyhodnocení příjmů a růstu nákladů provozních administrativních

podíl neplatičů

%

Snižovat

bilance nákladů a příjmů

Kč

Vyrovnaná

příjem ze skládkovacího poplatku

Kč

Sledovat

EKONOMIKA ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA

14

Studie Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky ve městě Jihlava - Analytická část

Recommend Documents