Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska ANALYTICKÁ A NÁVRHOVÁ ČÁST STUDIE

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska

ANALYTICKÁ A NÁVRHOVÁ ČÁST STUDIE

Praha 2016


Název díla: Studie „Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska“

ZPRACOVAL:

EKO-KOM, a.s. se sídlem: Na Pankráci 1685/17, 140 21 Praha 4 IČO: 25134701 tel.: +420 729 848 111 e-mail: [email protected]

Období řešení: listopad 2015 - červen 2016 2


SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK V RÁMCI STUDIE JSOU POUŽÍVÁNY NÁSLEDUJÍCÍ ZKRATKY A POJMY: AOS ……………. Autorizovaná obalová společnost BRO .………… Biologicky rozložitelné odpady BSP………………Bioplynová stanice ČR ..……………. Česká republika ČSÚ ....………. Český statistický úřad ČOV……………...Čistírna odpadních vod DPH ..………… Daň z přidané hodnoty DSO……………. Dobrovolný svazek obcí ES ………………. Evropské společenství EU …………….. Evropská unie EK ……………… Evropská komise KO ……………… Komunální odpad k. ú. ……………. Katastrální území KS ………………. Kolektivní systém NSKO …………. Nebezpečné složky komunálních odpadů OH ……………… Odpadové hospodářství OZV………………Obecně závazná vyhláška OO………………..Objemný odpad POH …………… Plán odpadového hospodářství SD …………….. Sběrný dvůr SDEU …………. Soudní dvůr Evropské Unie SKO ……………. Směsný komunální odpad VOK………………Velkoobjemový kontejner SPRŠ……………. Sdružení pro rozvoj Šluknovska Pojmy používané v této studii odpovídají terminologii vyplývající ze zákona o odpadech a jeho prováděcích předpisů, pokud není uvedeno jinak. Zákon o odpadech…….zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně jiných zákonů, ve znění pozdějších předpisů v platném znění Katalog odpadů..……….vyhláška č. 381/2001 Sb. V platném znění, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) Výkupna………..zařízení ke sběru a výkupu odpadů ve smyslu §14 zákona o odpadech, ve smyslu vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v praxi se jedná o zařízení, které za úplatu přijímá odpady od fyzických osob, právnických osob, nebo fyzických osob oprávněných k podnikání Úpravce…..provozovatel zařízení k úpravě odpadů ve smyslu §14 zákona o odpadech, ve smyslu vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, který provozuje tzv. dotřiďovací linku 3

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska na využitelné odpady (papír, sklo, plasty) s dostatečným technologickým vybavením (třídící kabina, dopravníky, lisy….) V textu jsou dále používány zkratky oprávněných osob – AVE CZ (AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.), EKO servis (EKO servis Varnsdorf a.s.), Pro EKO (Pro EKO Varnsdorf s.r.o.), TS Šluknov (Technické služby Šluknov spol. s r.o.)., Severosepar (Severosepar s.r.o.) Použití zkratek v textu je plně na uvážení zpracovatele studie, zejména s ohledem na přehlednost a srozumitelnost textu.

4


OBSAH 1.

Úvod

2.

Obecná charakteristika území 2.1

3.

Rozloha území a hustota obyvatelstva

14

Vývoj počtu obyvatel a věkové složení

14

2.1.2

Domácnosti a další socio-demografické charakteristiky

20

Zařízení pro nakládání s odpady v zájmovém území Vybavenost zařízení pro nakládání s odpady v zájmovém území

23 29

3.1.1

Oprávněné osoby

29

3.1.2

Překládací stanice

30

3.1.3

Dotřiďovací linka

32

3.1.4

Sběrné dvory a sběrná místa

32

3.1.5

Kompostárna

33

3.1.6

Zařízení pro sběr odpadů

34

Popis stávajícího stavu nakládání s hlavními složkami komunálního odpadu

36

4.1

Obecný právní rámec systému nakládání s odpady

36

4.2

Nakládání s komunálními a dalšími odpady

38

4.2.1

Směsný komunální odpad

39

4.2.2

Odděleně sbírané využitelné odpady

39

4.2.3

Objemný odpad

44

4.2.4

Nebezpečné složky komunálního odpadu

45

4.2.5

Biologicky rozložitelné odpady

45

4.2.6

Ostatní odpady

46

4.2.7

Zpětný odběr elektrozařízení

47

4.3

5.

10

2.1.1

3.1

4.

9

Smluvní zajištění nakládání s komunálními odpady

48

4.3.1

Obecná charakteristika smluvních vztahů

48

4.3.2

Hlavní poskytovatelé služeb v oblasti nakládání s komunálními odpady

48

4.3.3

Konstrukce cenových ujednání

50

4.3.4

Ostatní smlouvy

52

4.3.5

Smlouvy o zapojení živnostníků do systému obce

52

4.3.6

Smlouvy a cenová ujednání – shrnutí

53

Produkce odpadů v zájmovém území 5.1

54

Celková produkce odpadů původem z obcí 5

54


6.

7.

5.2

Produkce směsného komunálního odpadu

57

5.3

Produkce objemného odpadu

59

5.4

Produkce nebezpečných odpadů

62

5.5

Produkce biologicky rozložitelných odpadů

64

5.6

Produkce stavebních odpadů produkovaných obcemi

67

5.7

Produkce dalších odpadů kategorie ostatní

68

5.8

Produkce využitelných odpadů

68

5.9

Sběrná síť na využitelné odpady

76

Ekonomika odpadového hospodářství v zájmovém území

83

6.1.1


86

6.1.2

Objemný odpad

90

6.1.3

Využitelné odpady

95

Shrnutí analytické části

103

7.1

Hlavní závěry analytické části

103

7.2

Východiska návrhové části

105

NÁVRHOVÁ ČÁST

106

8.

106

9.

Východiska pro návrhovou část 8.1

Právní úprava hospodaření s odpady v obcích

106

8.2

Novela zákona o odpadech č. 223/2015 Sb.

107

8.3

Nový zákon o odpadech

109

8.4

Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje (POH ÚK)

111

8.5

Další rozvoj odpadového hospodářství v zájmovém území ve vazbě na POH Ústeckého kraje 115

8.6

Tvorba nového plánu odpadového hospodářství

117

8.7

Prevence vzniku odpadu

119

Možnosti meziobecní spolupráce při řešení nakládání s odpady

120

9.1

Spolupráce obcí vytvořením obchodní korporace (kapitálové společnosti)

121

9.2

Spolupráce obcí v dobrovolném svazku obcí

122

9.3

Spolupráce obcí v družstvu

123

9.4

Vícestupňová struktura spolupráce obcí

123

9.5

Porovnání výhod a nevýhod jednotlivých forem meziobecní spolupráce

124

9.6 In-house zadávání dle zákona o veřejných zakázkách a vertikální spolupráce z pohledu zákona o zadávání veřejných zakázek 127 9.7

Horizontální spolupráce z pohledu zákona o zadávání veřejných zakázek

6

130

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska 9.8

Možnosti dalšího rozvoje spolupráce obcí ve Sdružení pro rozvoj Šluknovska

131

9.8.1

Varianta 1 -Zachování stávajícího stavu

132

9.8.2

Varianta 2 – Společná výběrová řízení

132

9.8.3

Varianta 3 – Společné vytvoření vlastní firmy pro zajištění služeb v OH

133

9.8.4

Možný postup pro další vývoj Sdružení pro rozvoj Šluknovska

134

9.9 10.

Organizace odpadového hospodářství – návrh opatření

136

Možnosti kalkulace cen služeb v odpadovém hospodářství

137

10.1.1

Kalkulace ceny na sběrnou nádobu

138

10.1.2

Kalkulace ceny podle množství svezeného odpadu

139

11.

Nakládání s jednotlivými druhy odpadů

11.1

141


141

11.1.1


141

11.1.2

Směsný komunální odpad – východiska pro návrh opatření

141

11.1.3

Možné způsoby nakládání se směsným komunálním odpadem

143

11.1.4

Překládka odpadů obecně

146

11.1.5

Modelové řešení překládací stanice

149

11.1.6

Produkce a sběr směsného komunálního odpadu

151

11.2

Biologicky rozložitelný odpad

153

11.2.1


153

11.2.2

Biologicky rozložitelný odpad - návrh opatření

155

11.3

Objemný odpad

156

11.3.1


156

11.3.2

Objemný odpad - návrh opatření

158

11.4


158

11.4.1


158

11.4.2

Nebezpečné složky komunálních odpadů – návrh opatření

159

11.5

Využitelné složky komunálních odpadů

159

11.5.1


160

11.5.2

Úprava sebraných odpadů v zájmovém území – návrh opatření

162

11.5.3

Využitelné složky komunálních odpadů – shrnutí navrhovaných opatření

165

12.

Návrh Odpadového centra

12.1

166

Návrh na vybavenost Odpadového centra

168

12.1.1

Prostor na třídění a úpravu velkoobjemového odpadu

168

12.1.2

Kompostárna

168 7

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska 12.1.3

Překladiště (překládací stanice)

169

12.1.4

Dotřiďovací linka

170

12.1.5

Deponie stavebních odpadů

175

12.1.6

Silniční váha

175

12.2

Investiční náročnost Odpadového centra

175

12.3

Zajištění provozu Odpadového centra

176

12.3.1 12.4

Možnosti financování investiční části Odpadového centra

12.4.1 13.

Zajištění dodávek odpadů do jednotlivých zařízení

177 178

Financování prostřednictvím OPŽP

178

Živnostníci a jejich zapojení do obecního systému

180

13.1

Stávající stav

180

13.2

Návrh řešení

181

13.3

Doporučení

188

Osvěta obyvatel

189

14. 14.1

Komunikace s veřejností

189

14.1.1

Stanovení zainteresovaných stran

190

14.1.2

Obsah komunikace

191

14.1.3

Způsob komunikace

192

14.1.4

Načasování komunikace

192

14.2

Komunikační kanály

193

14.2.1

Denní tisk

193

14.2.2

On-line komunikace

193

14.2.3

Letáky

194

14.3

Řízení komunikačních aktivit

196

15.

Shrnutí

196

16.

Závěr

201

8


ANALYTICKÁ ČÁST 1.

Úvod

Předkládaná studie „Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska“ je zpracována na základě smlouvy o spolupráci uzavřené mezi tímto sdružením, (dále jen „Sdružení“) a společností EKO-KOM, a.s., (dále jen „Společnost“). Společným cílem jako Sdružení a Společnosti je vypracování studie optimalizace odpadového hospodářství obcí Sdružení. Cílem studie je optimalizace technickoorganizačního řešení odpadového hospodářství v obcích, a to včetně efektivně vynakládaných nákladů, s cílem zajistit co největší míru zpětného odběru, recyklace a využití komunálních odpadů včetně obalové složky. Cílem řešení je zajistit obcím ve Sdružení stanovení optimálních podmínek pro další rozvoj odpadového hospodářství pro občany obce a zajistit obcím Sdružení dlouhodobé plnění podmínek zpětného odběru a využití odpadu z obalů na území obcí, při zvyšování míry zpětného odběru a využití odpadu z obalů v souladu se zákonem o obalech a rozhodnutím Ministerstva životního prostředí o autorizaci. Výsledné řešení by pak v zájmu obou stran smlouvy mělo být ekonomicky přijatelné tak, aby náklady na zajištění nakládání s komunálními odpady včetně obalové složky byly pro obce ve Sdružení i společnost dlouhodobě udržitelné. Tento oboustranný zájem je vyjádřen podílem obou stran na nákladech na zpracování optimalizační studie. Navrhovaná řešení budou zohledňovat konkrétní podmínky jednotlivých obcí ve Sdružení. Studie optimalizace je primárně zaměřena na odpady, pro které jsou stanoveny cíle v rámci směrnice ES o odpadech a směrnice ES o skládkování. Tyto cíle jsou nebo budou implementovány do českého právního řádu a představují jednoznačný závazek pro obce jako původce komunálního odpadu. Jedná se o: 

  

do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností (povinnost z rámcové směrnice o odpadech, která je součástí nového Plánu odpadového hospodářství v ČR, platného od 1. 1. 2015); odklon biologicky rozložitelného komunálního odpadu od skládkování; zajištění odděleného sběru a využití biologicky rozložitelných odpadů rostlinného původu v rámci obecních systémů; zákaz ukládání na skládky směsného komunálního odpadu a recyklovatelných a využitelných odpadů stanovených prováděcím právním předpisem od 1. 1. 2024 (§ 21 odst. 7 zákona o odpadech).

Z výše uvedeného vyplývá, že cílovou skupinou odpadů, kterou se studie zabývá podrobněji, jsou   

odděleně sbírané využitelné složky komunálního odpadu; směsný komunální odpad; biologicky rozložitelné odpady. 9

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Analytická část studie „Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska“, je nezbytným podkladem pro naplnění základního cíle smlouvy o spolupráci. Návrhová část se zabývá rozborem návrhů pro vytvoření optimálního systému hospodaření s komunálním odpadem v obcích.

2.

Obecná charakteristika území

Zájmové území obcí se nachází v Ústeckém kraji, v nejsevernějším výběžku České republiky, v tzv. Šluknovském výběžku. Administrativně je území součástí okresu Děčín a zahrnuje všechny města a obce v území ORP Rumburk a Varnsdorf. Počet měst a obcí je vyrovnaný, 9 obcí a 9 měst, avšak počet obyvatel v městech a obcích se zásadně liší, 87,5% obyvatelstva žije v sídlech se statutem města. Tabulka 1.: Základní statistické údaje o obcích v zájmovém území (1. 1. 2015)

Název subjektu

Počet obyvatel

Obec s rozšířenou působností

Město Dolní Poustevna

1825

Rumburk

Město Chřibská

1396

Varnsdorf

Město Jiříkov

3875

Rumburk

Město Krásná Lípa

3560

Rumburk

Město Mikulášovice

2204

Rumburk

Město Rumburk

11155

Rumburk

Město Šluknov

5618

Rumburk

Město Varnsdorf

15664

Varnsdorf

Město Velký Šenov

1949

Rumburk

Obec Dolní Podluží

1189

Varnsdorf

Obec Doubice

101

Rumburk

Obec Horní Podluží

775

Varnsdorf

Obec Jiřetín pod Jedlovou

648

Varnsdorf

Obec Lipová

607

Rumburk

Obec Lobendava

343

Rumburk

Obec Rybniště

674

Varnsdorf

Obec Staré Křečany

1265

Rumburk

Obec Vilémov

923

Rumburk

Celkem 9 měst a 9 obcí

53 771 obyvatel Zdroj: ČSÚ

Zájmové území je hraničním území se Spolkovou republikou Německo, hranice území některých obcí jsou zároveň státní hranicí. Kromě hranice se SRN území částečně sousedí na jižním okraji s územím Libereckého kraje. Dálka hranic se SRN dosahuje v území celkem 100 km. Tato skutečnost má zásadní vliv na pohyb obyvatel, ale i materiálů a služeb. Spojení se zbytkem republiky je zajišťováno prostřednictvím silniční a železniční sítě, přičemž silniční spojení je zajištěno zejména silnicí I/9 10

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska z Rumburku do Nového Boru a dále směr Praha a dále silnicí II/263 z Jiříkova přes Rumburk, Krásnou Lípu do České Kamenice. Obě komunikace musí překonávat masív Lužických hor, což zejména v zimním období způsobuje dopravní komplikace. Silniční síť na území Sdružení je tvořena zejména komunikacemi druhých a nižších tříd. Železniční spojení je zajištěno prostřednictvím převážně jednokolejných neelektrifikovaných tratí, se značnou deviatilitou (poměr mezi přímou vzdáleností a vzdáleností po kolejích), které na zájmovém území vytvářejí poměrně hustou síť. Jedná se však zejména o regionální tratě, přičemž některé úseky vedou i přes území Německa. Spojení s ostatními částmi ČR je zajištěno prostřednictvím tratí 080 z Jedlové do České Lípy a 081 z Rumburku přes Jedlovou do Benešova nad Ploučnicí a dále do České Lípy, případně do Děčína. Trať 089 vede z Rybniště do Varnsdorfu a dále přes území Německa do Hrádku nad Nisou a Liberce. Uvnitř území je pak dopravní obslužnost zajištěna prostřednictvím tratí 083 a 084 mezi Rumburkem a Dolní Poustevnou, trať 084 vede z Dolní Poustevny přes území Německa do Děčína.

11

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 1.: Poloha zájmového území

Zdroj: EKO-KOM, a.s.

12

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 2.: Zájmové území a hranice katastrů jednotlivých obcí


13


2.1

Rozloha území a hustota obyvatelstva

2.1.1 Vývoj počtu obyvatel a věkové složení

Celkový počet obyvatel ve Šluknovském výběžku (ORP Rumburk a Varnsdorf) od 80. let velmi pomalu klesá, o něco výraznější pokles počtu obyvatel je možné pozorovat na území ORP Varnsdorf, které je i celkově populačně menší. Tabulka 2.: Vývoj počtu obyvatel ORP Rumburk a Varnsdorf k 1. 1. daného roku Rok Rumburk Varnsdorf Celkem

1980 34 342 22 463 56 805

1990 34 112 21 354 55 466

2000 33 363 20 799 54 162

2010 34 585 20 651 55 236

2012 33 646 20 503 54 149

2013 33 556 20 396 53 952

2014 2015 33 425 33 366 20 346 20 327 53 771 53 693 Zdroj: ČSÚ, 2016

Vzhledem k tomu, že počty obyvatel podle pohlaví a věku i počty událostí (narození, zemřelí, vystěhovalí a přistěhovalí) v jednotlivých věkových skupinách jsou na úrovni obcí s rozšířenou působností poměrně malé, vykazují relativně vysokou nestabilitu a mohou mezi jednotlivými lety významně kolísat. Z těchto důvodů bylo při analýze současného demografického vývoje v regionu přistoupeno k agregaci dat do tříletých intervalů (2003-2005, 2006-2008, 2009-2011 a 2012-2014). V důsledku tohoto rozhodnutí sice může dojít ke ztrátě části meziroční variability, která nemusí být náhodná, ale naznačuje nějaký trend, na druhé straně však nedojde k nesprávné interpretaci jednoletých výkyvů, které neznamenají významný krok ve vývoji populace obcí. Tabulka 3.: Věková struktura v ORP Rumburk a Varnsdorf, 2003-2014 ORP Rumburk Podíl obyvatel ve věku (v %) Průměrný věk 0-14 15-64 65+ 2003-2005 2006-2008 2009-2011 2012-2014

0-14 2003-2005 2006-2008 2009-2011 2012-2014

16,63 16,19 16,09 16,10

71,60 71,36 70,27 67,72

16,68 16,09 15,86 15,69

70,98 71,04 70,14 67,91

Index stáří

11,76 38,19 70,74 12,45 38,92 76,93 13,63 39,66 84,71 16,18 40,65 100,47 ORP Varnsdorf Podíl obyvatel ve věku (v %) Průměrný věk Index stáří 15-64 65+ 12,34 12,88 13,99 16,41

38,48 74,01 39,21 80,02 40,03 88,21 41,04 104,61 Zdroj: ČSÚ, 2016 a vlastní výpočty

Tabulka 3 popisuje věkovou strukturu obyvatel ORP Rumburk a Varnsdorf. Území patří k relativně mladým regionům v rámci České republiky, ačkoli i zde je patrné postupné stárnutí populace. Celou první dekádu 21. století zde převažoval počet mladších osob do 15 let nad osobami ve věku nad 65 14

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska let. Na druhou stranu je však patrný velmi rychlý nárůst podílu seniorů po roce 2012. Zároveň se v tomto období dostal v obou městech průměrný věk obyvatel nad hodnotu 40 a také index stáří, který vyjadřuje počet obyvatel starších 65 let na 100 dětí ve věku 0-14 let, překročil hodnotu 100, což znamená, že stejně jako na většině území státu je i zde vyšší zastoupení seniorů než dětí. Díky poměrně vysoké plodnosti však počet seniorů roste převážně na úkor osob ekonomicky aktivních. Probíhající změny ve věkové struktuře jsou dobře patrné i ze srovnání dvou věkových pyramid pro období 2003-2005 a 2012-2014. Pozorovatelný je zde nárůst počtu narozených, který začal přibližně před 10 lety a kulminoval zhruba před 5 lety. V současnosti plodnost na Šluknovsku stejně jako ve většině českých měst opět pozvolna klesá. Patrné je i rozšiřování pyramidy u „špičky“, které znamená, že se vyššího věku dožívá stále více obyvatel města. Graf 1.: Srovnání věkové struktury 2003-2005 a 2012-2014, ORP Rumburk

Zdroj: ČSÚ, 2016 a vlastní výpočty

15

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Graf 2.: Srovnání věkové struktury 2003-2005 a 2012-2014, ORP Varnsdorf

Zdroj: ČSÚ, 2016 a vlastní výpočty V souladu s výše zmíněnými trendy vykazuje růst i naděje dožití, a to pro obě pohlaví v obou obcích s rozšířenou působností. Celkově je však naděje dožití v regionu spíše podprůměrná. Zároveň v České republice jako celku dochází ke sbližování hodnot naděje dožití u mužů a žen, tento trend lze pozorovat i v ORP Rumburk, v ORP Varnsdorf je vývoj však opačný, což znamená, že úmrtnostní poměry se zlepšují rychleji než úmrtnostní poměry mužů. Tabulka 4.: Vývoj naděje dožití, ORP Rumburk a Varnsdorf, 2003-2014 ORP Rumburk ORP Varnsdorf

Muži Ženy Muži Ženy

2003-2005 69,29 75,99 71,12 76,57

2006-2008 71,62 77,60 71,76 77,77

2009-2011 2012-2014 71,08 72,95 76,70 78,43 73,82 73,84 80,55 80,37 Zdroj: ČSÚ, 2016 a vlastní výpočty

Věk sám o sobě nemusí produkci odpadu přímo ovlivňovat, ale úzce souvisí s fázemi životního cyklu, kterými jedinec v určitém věku prochází. Skupiny osob v určitém věku, resp. určité životní fázi, se často liší svým životním stylem, výší příjmu i průměrnou velikostí domácnosti, ve které jedinci v dané životní fázi žijí. Např. významné zvyšování naděje dožití od začátku 90. let zejména v případě žen vedlo k signifikantnímu nárůstu počtu osaměle žijících starších žen, které kladou specifické požadavky na poskytované služby a zároveň produkují jiné množství i složení odpadu.

16

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Pro odhad dalšího vývoje počtu obyvatel města je důležité seznámit se s předchozími trendy v počtech narozených a zemřelých, resp. v objemu migrace. Při srovnání počtů narozených a zemřelých od roku 2002 je dobře vidět nárůst počtů narozených po roce 2004, který vedl až k tomu, že se v regionu mezi lety 2007 a 2009 rodilo více lidí, než zde umíralo. Dlouhodobě je však počet zemřelých vyšší než počet narozených, což znamená přirozený úbytek. Graf 3.: Počty narozených a zemřelých, ORP Rumburk a Varnsdorf celkem, 2002-2014

Zdroj: ČSÚ, 2016 V případě migrace lze dlouhodobě pozorovat pozvolný nárůst počtu vystěhovalých, zatímco počet přistěhovalých je poměrně stabilní. Díky tomuto vývoji se od roku 2011 z regionu více lidí odstěhovává, než se do něj přistěhovává, i migrační saldo je tím pádem záporné. Při srovnání obou obcí s rozšířenou působností je třeba konstatovat, že migračně ziskové bylo pouze území ORP Rumburk, a to s výjimkou roku 2009 až do roku 2011, od té doby však počet vystěhovalých převažuje. V ORP Varnsdorf bylo migrační saldo záporné prakticky po celé sledované období. Migračně aktivnější jsou ženy než muži, ženy však velmi často migrují na kratší vzdálenosti. Z hlediska věku jsou migračně nejaktivnější osoby v produktivním věku, s nimi se stěhují i děti, především v předškolním věku. Výrazně nižší je mobilita osob starších 60 let. Při pohledu na migrační saldo podle věku je zajímavé, že v ORP Varnsdorf je emigrace vyšší než imigrace prakticky ve všech věkových skupinách, včetně osob ve věku nad 60 let. V ORP Rumburk bylo na počátku období více přistěhovalých než vystěhovalých ve všech věkových skupinách, postupně ale vystěhovalých přibývá a k úbytku dochází pouze v případě osob do věku 50 let, což jsou osoby ekonomicky aktivní, které jsou zároveň v reproduktivním věku a odcházejí se svými dětmi. Ve věku 50 a více let se lidé naopak stěhují na území ORP Rumburk.

17

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Graf 4.: Počty přistěhovalých a vystěhovalých, ORP Rumburk a Varnsdorf celkem, 2002-2014

Zdroj: ČSÚ, 2016 Zejména díky tomu, že v posledních deseti letech realizují svou plodnost silné ročníky narozené v 70. a na začátku 80. let (zářez je dobře patrný i na grafech věkových pyramid), došlo po roce 2005 k nárůstu úhrnné plodnosti. Při tom již plodnost v období 2003-2005 byla ve srovnání s celorepublikovým průměrem mírně nadprůměrná. Stejně jako v celé České republice je však i zde patrné, že ke kulminaci úrovně plodnosti již došlo, a poslední období již naznačuje velmi mírný pokles plodnosti, který bude pravděpodobně pokračovat i v budoucnu. Tabulka 5.: Vývoj úhrnné plodnosti, ORP Rumburk a Varnsdorf, 2003-2014 2003-2005 2006-2008 2009-2011 2012-2014 ORP Rumburk 1,33 1,61 1,60 1,59 ORP Varnsdorf 1,35 1,51 1,63 1,59 Zdroj: ČSÚ, 2016 a vlastní výpočty Z následujících dvou obrázků, které srovnávají intenzitu plodnosti žen podle věku, je rovněž patrný nárůst úrovně plodnosti v posledních letech, a to především u žen starších 28-30 let. U mladších žen zůstává jejich plodnost přibližně stejná jako na počátku 21. století, zajímavá je zde stála poměrně vysoká plodnost žen i ve věku do 20 let. Pozvolna však narůstá i plodnost starších žen ve věku kolem 40 a více let, v tomto věku se ještě před 10 lety rodilo ženám pouze minimum dětí. Do budoucna lze předpokládat ještě další posun plodnosti do vyššího věku, ale vzhledem k biologickým limitům tento trend nemůže pokračovat donekonečna. Navíc odkládání plodnosti často vede k tomu, že ženy nerealizují svou plánovanou plodnost v plné míře a mají nakonec méně dětí, než by chtěly. Vývoj plodnosti má přímý vliv na porodnost, která má svým způsobem vliv na produkci odpadů, rodiny s malými dětmi mají specifické spotřebitelské návyky, které se v dalších částech životního cyklu neopakují a nesou spolu produkci specifických odpadů, zejména pak dětských plen a velkého 18

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska množství obalů, zejména plastových a papírových a tudíž i zvýšených nároků na obecní systém nakládání s odpady. Je běžné, že rodiny s malými dětmi vyžadují větší nádoby na SKO, právě s ohledem na zvýšenou produkci odpadů. Ženy obecně, a zejména pak ženy s malými dětmi se vyznačují mimo jiné vysokou mírou citlivosti na environmentální témata, jakým je třeba i třídění odpadů. Naopak obyvatelé v postproduktivním věku mají nároky na odpadový systém mnohem menší, je proto vhodné všem skupinám obyvatelstva upravit systém nakládání s odpady jejich potřebám. Graf 5.: Srovnání plodnosti podle věku, ORP Rumburk a Varnsdorf, 2003-2014

Zdroj: ČSÚ, 2016 a vlastní výpočty

19


2.1.2 Domácnosti a další socio-demografické charakteristiky Díky informacím získaným v rámci Sčítání lidu, domů a bytů 2011 máme řadu údajů o domácnostech a sociodemografických charakteristikách obyvatel českých měst a obcí. Ačkoli jsou v současnosti údaje již 5 let staré, jedná se o charakteristiky, které jsou v čase poměrně stabilní a vyvíjejí se relativně pomalu, takže je lze do značné míry považovat za stále aktuální. Informace získané ze Sčítání sice nevypovídají přímo o produkci odpadů, ale zjišťovány byly i charakteristiky, které mají na produkci odpadů vliv. Tabulka 6.: Ekonomická aktivita, ORP Rumburk a Varnsdorf, 2011 Ekonomická aktivita ekonomicky aktivní zaměstnaní v tom: nezaměstnaní ekonomicky neaktivní nezjištěno celkem

ORP Rumburk ORP Varnsdorf Počet Podíl (v %) Počet Podíl (v %) 14 120 43,4 9 114 46,0 11 670 35,8 7 589 38,3 2 450 7,5 1 525 7,7 16 428 50,4 9 576 48,3 2 018

6,2

32 566

100,0

1 131

5,7

19 821 100,0 Zdroj: SLDB, 2011

V České republice dochází dlouhodobě k nárůstu počtu osob, které mají ukončené středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání. V ORP Rumburk a Varnsdorf však jsou skupiny osob se sekundárním vzděláním s maturitou a terciárním vzděláním procentuálně méně zastoupeny, než je tomu na úrovni celé republiky. Naopak převažují osoby se středním vzděláním bez maturity nebo pouze se základním, případně neukončeným vzděláním. Vztah mezi výší vzdělání a produkcí odpadu není zcela jednoznačný. Osoby s vyšším vzděláním mají často vyšší příjmy a produkují více odpadu, na druhou stranu ale většinou disponují lepšími informacemi a jsou ochotni dělat něco pro životní prostředí, proto mohou odpad i více třídit. Tabulka 7.: Nejvyšší ukončené vzdělání (osoby starší 15 let), ORP Rumburk a Varnsdorf, 2011 Vzdělání bez vzdělání základní včetně neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední (s maturitou) nástavbové studium vyšší odborné vzdělání vysokoškolské nezjištěno celkem

ORP Rumburk ORP Varnsdorf Počet Podíl (v %) Počet Podíl (v %) 483 1,8 99 0,6 7 036 25,8 3 956 23,7 9 936 36,4 6 237 37,4 5 960 21,8 4 096 24,6 558 2,0 396 2,4 227 0,8 167 1,0 1 336 4,9 851 5,1 1 760 6,4 866 5,2 27 296 100,0 16 668 100,0 Zdroj: SLDB, 2011

Přibližně jedna čtvrtina obyvatel regionu v roce 2011 uvedla, že do zaměstnání nebo do školy dojíždějí, přes 40 % dojíždějících však dojíždí pouze v rámci obce s rozšířenou působností, zbytek za její hranice. Dojížďka může mít pro produkci odpadů určitý význam díky tomu, že osoby pak během 20

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska dne produkují odpad v místě pracoviště nebo místě školy a ne v místě bydliště. V ORP mohou naopak produkovat část odpadu lidé, kteří sem dojíždějí do školy nebo za prací. Do ORP Rumburk denně dojíždí přes 2 500 do zaměstnání a 900 žáků a studentů do školy, do ORP Varnsdorf je to necelých 1 400 do práce a téměř 1 000 sob do školy. Vyjížďka tak v obou ORP převažuje nad dojížďkou. Tabulka 8.: Vyjížďka do škol, ORP Rumburk a Varnsdorf, 2011 ORP Rumburk ORP Varnsdorf Vyjíždějící do škol Počet Podíl (v %) Počet Podíl (v %) V rámci obce 1 035 771 31,2 51,9 Mimo obec 1 507 715 45,5 48,1 Celkem 3 313 100,0 1 486 100,0 Zdroj: SLDB, 2011 Tabulka 9.: Vyjížďka do zaměstnání, ORP Rumburk a Varnsdorf, 2011 ORP Rumburk ORP Varnsdorf Vyjíždějící do zaměstnání Počet Podíl (v %) Počet Podíl (v %) v rámci obce 2 417 1 643 41,3 47,9 do jiné obce okresu 2 632 1 273 45,0 37,1 do jiného okresu kraje 48 26 0,8 0,8 do jiného kraje 614 402 10,5 11,7 do zahraničí 135 87 2,3 2,5 celkem 5 846 100,0 3 431 100,0 Zdroj: SLDB, 2011 V posledních letech dochází v České republice ke snižování průměrné velikosti domácností, tedy klesá počet osob, které společně bydlí a hospodaří, a zároveň k rychlému růstu počtu i podílu domácností jednotlivců, které na celorepublikové úrovni tvoří již téměř třetinu všech domácností (32,5 %). V ORP Rumburk je jejich podíl mírně nižší (31,5 %) a průměrná velikost domácnosti byla v roce 2011 2,4 osob, v ORP Varnsdorf je zastoupení domácností jednotlivců o něco vyšší, než je průměr (34,2 %) a průměrná velikost domácností byla v 2,3 členů. Skupina domácností jednotlivců je poměrně heterogenní – jde jednak o ekonomicky aktivní osoby, které žijí samostatně, ale zároveň velkou část tvoří i osaměle žijící senioři, především ženy. Snížení průměrné velikosti domácností a nárůst počtu domácností jednotlivců vede k nárůstu množství odpadu produkovaného na osobu, protože řadu zboží domácnost spotřebovává bez ohledu na svou velikost (např. noviny apod.). Zároveň osaměle žijící senioři kladou jiné nároky na poskytované služby, protože některé činnosti pro ně vzhledem k věku a častým zdravotním obtížím mohou být náročné (např. vystavení nádoby na odpad na chodník nebo odnášení některých druhů odpadů na sběrná místa). Další specifickou skupinou domácností jsou domácnosti se závislými dětmi, protože tyto domácnosti mají také specifický životní styl a spotřební vzorce, takže se liší i množství a složení odpadu, který produkují.

21

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Tabulka 10.: Hospodařící domácnosti, ORP Rumburk a Varnsdorf, 2011 ORP Rumburk ORP Varnsdorf Hospodařící domácnosti Počet Podíl (v %) Počet Podíl (v %) Tvořené 1 rodinou 8 054 61,3 5157 60,1 se závislými dětmi 3 563 27,1 2289 26,7 v tom bez závislých dětí 4 807 36,6 2868 33,4 Tvořené 2 a více rodinami 270 2,1 108 1,3 Domácnosti jednotlivců 4 140 31,5 2929 34,2 Vícečlenné nerodinné 682 5,2 380 4,4 Celkem 13 146 100,0 8 574 100,0 Zdroj: SLDB, 2011 Z hlediska produkce odpadu může být významný i způsob vytápění obydlených bytů ve městě. Některé typy vytápění umožňují spálit část produkovaného odpadu, větší podíl má potom ve směsném komunálním odpadu popel. Tabulka 11.: Energie použitá k vytápění obydlených bytů, ORP Rumburk a Varnsdorf, 2011 Energie k vytápění Z kotelny mimo dům Uhlí, koks, uhelné brikety Plyn Elektřina Dřevo Celkem

ORP Rumburk Počet Podíl (v %) 2 539 2 959 2 776 1 042 1 501 12 060

21,1 24,5 23,0 8,6 12,4 100,0

ORP Varnsdorf Počet Podíl (v %) 2 699 33,8 1 037 13,0 2 284 28,6 512 6,4 648 8,1 7 984 100,0 Zdroj: SLDB, 2011

Poznámka: součty počtů a podílů nejsou 100, protože nejsou zahrnuty údaje „nezjištěno“

Tabulka 12.: Způsob vytápění obydlených bytů, ORP Rumburk a Varnsdorf, 2011 Způsob vytápění Ústřední Etážové Kamna Celkem

ORP Rumburk Počet Podíl (v %) 9 055 75,1 681 5,6 1 732 14,4 12 060 100,0

ORP Varnsdorf Počet Podíl (v %) 6 457 80,9 505 6,3 739 9,3 7 984 100,0 Zdroj: SLDB, 2011

Poznámka: součty počtů a podílů nejsou 100, protože nejsou zahrnuty údaje „nezjištěno“ Některé statistiky dokládají, že průměrné množství směsného komunálního odpadu roste s hustotou zástavby. V rodinném domě je většinou víc místa na skladování tříděných složek odpadu a je často také možné část bioodpadu kompostovat. V hustěji zastavěných oblastech obsahuje směsný odpad vyšší podíl recyklovatelných odpadů. I tyto charakteristiky mají významný vliv na organizaci celého systému nakládání s komunálními odpady v obci a rovněž způsobu zpoplatnění produkce. 22

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Tabulka 13.: Obydlené domy podle druhu, ORP Rumburk a Varnsdorf, 2011 ORP Rumburk ORP Varnsdorf Druh domu Počet Podíl (v %) Počet Podíl (v %) Rodinné domy 3 550 6 194 51,4 44,5 Bytové domy 4 321 5 646 46,8 54,1 Ostatní budovy 113 220 1,8 1,4 Celkem 7 984 12 060 100,0 100,0 Zdroj: SLDB, 2011 Závěr:

3.



Zájmová oblast je tvořena sídly s odlišnými charakteristikami. Ve většině měst existují lokality se sídlištní zástavbou, zejména pak s dobou výstavby před rokem 1990, jinak převládá zástavba rodinnými domy, která se vine podél komunikací a vodních toků. Pro obce je charakteristické liniové uspořádání.



Tvar a poloha území má vliv zejména na dopravní dostupnost, spojení s okolním územím ČR je možné pouze po jedné silnici I. třídy a pak již jen několika silnicemi nižších tříd. Některé části ČR (např. Liberecko) jsou dostupnější prostřednictvím komunikací vedoucích přes území SRN.



Oblast je charakteristická silným rekreačním ruchem, který však má v jednotlivých oblastech svoje specifika. V oblasti je jednak velký počet objektů sloužících k individuální rekreaci, oblast přiléhající k Národnímu parku České Švýcarsko se vyznačuje i velkým počtem turistů, zejména mimo zimní období.



Dopravní dostupnost všech oblastí je dobrá, pro svozovou techniku až na výjimky dobře přístupná.



Skladba obyvatelstva v zájmovém území je specifická s vysokým podílem obyvatel s nižšími stupni vzdělání, velká část domů je vytápěna tuhými palivy což má vliv na produkci odpadů.

Zařízení pro nakládání s odpady v zájmovém území

Poloha zájmového území v rámci ČR a Ústeckého kraje výrazně ovlivňuje i dostupnost zařízení pro nakládání s komunálními odpady. Oblast Šluknovska se vyznačuje nedostatkem zařízení pro nakládání s odpady obecně, a proto je naprostá většina odpadů převážena do jiných zařízení v Ústeckém, ale i Libereckém kraji. Do roku 2015 byla v provozu skládka odpadů S-OO3 Marius Pedersen a.s., provoz Skládka Rožany, jako stěžejní zařízení pro odstraňování většiny odpadů vyprodukovaných v zájmovém území. Existence skládky v místě umožňovala provozovat systém s nakládání odpady v území bez větších nároků na logistiku, přepravní vzdálenosti byly krátké. Odpad se na skládku vozil přímo ve svozových vozidlech bez další úpravy nebo překládky. V průběhu roku 2015 však skládka přijímala již jen vybrané stavební odpady, pro potřeby rekultivace poslední etapy skládky, na počátku roku 2016 23

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska byl provoz zcela ukončen, čímž došlo v zájmovém území k zásadní změně v nakládání s odpady určených k odstraňování. Jak již bylo uvedeno výše, zájmové území není optimálně vybaveno pro nakládání s odpady, naprostá většina odpadů vyprodukovaných v území je k využití nebo odstranění odvážena mimo region. Tabulka 14.: Přehled stacionárních zařízení pro nakládání s odpady v zájmovém území (rok 2016) Technologie zařízení ORP Rumburk ORP Varnsdorf Sběr odpadů

7

5

Sběr autovraku, demontáž autovraku

4

2

Sběrný dvůr

3

1

Biodegradace odpadu

2

1

Kompostování odpadu

2

Recyklace odpadu

1

1

Překladiště odpadu

1

1

Skládka odpadu

1

Třídění odpadu

1

Fyzikálně-chemické metody

1

Drcení odpadu

1

Skladování odpadu

1 Zdroj: websouhlasy.kr-ustecky.cz

V Tabulce 14 je uveden přehled stacionárních zařízení, kterým byl vydán souhlas Krajského úřadu Ústeckého kraje k nakládání s odpady podle zákona o odpadech. Jako zdroj byly použity informace z databáze Krajského úřadu Ústeckého kraje, který je jediným dostupným zdrojem těchto informací. I tato data je však třeba brát s rezervou, zejména není vždy nutné, aby zařízení, která mají vydaný souhlas, byla vždy provozována. Z tabulky je patrné, že nejrozšířenější jsou zařízení pro sběr odpadů, jedná se zejména o výkupny kovových odpadů, tato zařízení jsou koncentrována zejména ve velkých městech zájmového území, jako jsou Rumburk a Varnsdorf. Tyto provozovny mají často vydán souhlas i ke sběru a demontáži autovraků, v jednom případě dokonce jako sběrný dvůr, i když podle seznamu přijímaných odpadů se jedná o výkupnu kovových odpadů. V zájmovém území se nacházejí pouze 4 sběrné dvory se souhlasem krajského úřadu (Rumburk, Varnsdorf, Šluknov, Velký Šenov), nicméně zbývající obce, vyjma Lobendavy, mají na svém území sběrná místa s charakterem a funkcí sběrných dvorů. Sběrný dvůr, který slouží k odkládání i jiných odpadů než pouze komunálních (skupina 20) původem z dané obce, nebo k odkládání odpadů i z jiných obcí (po dohodě s obcí provozující sběrný dvůr) a jiných původců, musí být zařízením ve smyslu zákona o odpadech (§14, odst. 1) a k jeho provozu je nutný souhlas příslušného krajského úřadu. Pro vydání souhlasu je nezbytný minimálně souhlas stavebního úřadu, Krajské hygienické stanice, případně jiných orgánů. Součástí žádosti o udělení souhlasu musí být provozní řád, který je nezbytné po schválení dodržovat. Sběrný dvůr může být provozován na pronajatých pozemcích, nebo v pronajatých prostorách. Sběrné dvory a sběrná místa jsou také často místy zpětného odběru obalových odpadů a výrobků s ukončenou životností (elektrozařízení, baterie). V případě, že by na sběrném dvoře docházelo i k úpravě odpadů, je 24

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska nezbytné, aby byl sběrný dvůr zařízením nejen ke sběru, ale také k úpravě odpadů, případně aby byla úprava odpadů popsána v provozním řádu sběrného dvora. Sběrný dvůr se souhlasem krajského úřadu může přijímat všechny odpady uvedené v provozním řádu, může přijímat odpady od ostatních původců, pokud to provozní řád umožňuje, tzn. mohou ho využívat i okolní obce. Tuto skutečnost je však nutné smluvně ošetřit. Obec může zřídit v rámci svého systému nakládání s komunálním odpadem uvedením v obecně závazné vyhlášce tzv. sběrné místo, které má charakter sběrného dvora (bývá oplocené, často s obsluhou, vybavené stejnými sběrnými prostředky jako sběrný dvůr). Není specifikováno, jak má být toto místo v OZV označeno, popsáno, je nutné, aby bylo zmíněno. Na takové místo mohou občané odkládat určené druhy komunálního odpadu, jehož původcem je pak obec. Nejčastěji slouží taková místa k odkládání objemných odpadů, využitelných složek, komunálních bioodpadů apod. Pro určení sběrného místa nejsou třeba žádná povolení, je však vhodné projednat tuto skutečnost s příslušným stavebním úřadem a odpady ukládat v souladu se zákonem o odpadech, tj. zabránit jejich znehodnocení, míšení, zcizení atp. Sběrné místo je možné provozovat i v pronajatých prostorách a k jeho obsluze je možné používat služeb jiných subjektů. Vše by však mělo být smluvně ošetřeno. Známý je model, kdy je sběrné místo provozováno v areálu výkupny odpadů. Sběrné místo zřízené obcí ovšem nemohou využívat jiní původci odpadů než obyvatelé obce. Nelze jej použít také na odkládání jiných odpadů než komunálních, tj. pouze opady uvedené v Katalogu odpadů pod skupinou 20. Zařízení na kompostování odpadů s vydaným souhlasem krajského úřadu je na území Šluknovska v provozu jen jedno – kompostárna ve Šluknově, jedna obec provozuje komunitní kompostárnu. Pro provozování komunitní kompostárny není potřeba souhlasu krajského úřadu, nicméně je vhodné řešit výstavbu komunitní kompostárny se stavebním úřadem, případně s orgánem ochrany ovzduší. Biodegradací odpadů se podle databáze Krajského úřadu Ústeckého kraje zabývají pouze provozovatelé čistíren odpadních vod v daném území. Zařízení na recyklaci odpadů v zájmovém území jsou dle údajů Krajského úřadu Ústeckého kraje dvě, v jednom případě recykluje stavební odpady a v druhém plastové odpady (zařízení se zabývá výrobou regranulátu z průmyslových plastových odpadů a jeho činnost nemá žádný vliv na využití komunálních odpadů). V rámci území jsou provozována dvě překladiště odpadů, jejichž účelem je překládka odpadů a následný transport do zařízení mimo zájmové území. Jednu překládací stanici provozuje společnost EKO servis Varnsdorf a.s., druhou pak Technické služby Šluknov spol. s r.o. Jediným zařízením se souhlasem vydaným k třídění odpadů je provoz EKO servis Varnsdorf a.s., kde se lisuje papír a plasty, nicméně i ve Šluknově je provozováno zařízení, kde se lisují papírové odpady, a to ve společnosti Severosepar s.r.o. Pro nakládání s využitelnými odpady jsou důležitá i dvě zařízení provozovaná společností Pro EKO Varnsdorf s.r.o., jedná se o zařízení ke sběru odpadu provozované u nádraží ČD ve Varnsdorfu, kde se sbírají a překládají skleněné odpady svezené z obcí a dále zařízení pro skladování odpadů ve Studánce ve Varnsdorfu, kde jsou skladovány a překládány ostatní využitelné odpady získané při svozech v obcích. 25

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Ostatní zařízení nejsou z hlediska nakládání s komunálními odpady důležitá. Naprostá většina odpadů ze zájmového území se musí pro další nakládání, ať odstranění, nebo využití, odvážet do zařízení mimo Šluknovský výběžek. K tomuto účelu slouží v současné době zejména zařízení provozovaná v jiných částech Ústeckého kraje a v Libereckém kraji. V souvislosti s nakládáním s komunálními odpady jsou na území obou krajů instalována jednak zařízení na odstraňování odpadů – skládky ostatních a nebezpečných odpadů a spalovny nebezpečných odpadů a jednak zařízení na využívání odpadů, zejména pak kompostárny a dotřiďovací linky na využitelné odpady. V obou krajích je i několik zpracovatelů druhotných surovin, zejména pak papírny a úpravci a zpracovatelé skla. Na území Libereckého kraje je provozováno zařízení na energetické využívání odpadů v podobě spalovny komunálních odpadů Termizo a.s. (ZEVO). Rámcový přehled zařízení včetně skládek odpadů, spaloven nebezpečných odpadů, sběrných dvorů a sběrných míst, kompostáren a bioplynových stanic v dojezdové vzdálenosti cca 50 km shrnuje Mapa 3. Mapa 3.: Přehled zařízení odpadového hospodářství v okruhu 50 km od Rumburku (stav k lednu 2016)

Zdroj: EKO-KOM, a.s. Vysvětlivky k mapě: Skládky S1 S2 S3 S4 S5

Skládka ORLÍK IV Skládka odpadů Volfartice Skládka Rožany Řízená skládka odpadů Svébořice, skupina skládky S-OO Skládka S-OO, Osečná 26

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska S6 S7

Skládka S-OO Chotyně II Skládka odpadů Větrov, skládka skupiny SOO3, ostatní odpad

PS Šluknov PS Varnsdorf

Překládací stanice Šluknov Překládací stanice Varnsdorf

Spalovny Sp1 Sp2

Spalovna komunálních odpadů TERMIZO Liberec Spalovna nebezepečných odpadů Krajská nemocnice Liberec

Třídící linky TL1 TL2 TL3 TL4 TL5 TL6

Jihosepar Liběšice AVE Ústí nad Labem EKO servis Varnsdorf Envy Recycling .A.S.A. Liberec KOVOŠROT GROUP CZ Liberec

Kompostárny K1 K2 K3 K4 K5 K6

Kompostárna Šluknov Kompostárna Česká Lípa - Žízníkov Kompostárna SAP Mimoň - Ralsko Kompostárna ATS Svárov - Liberec Kompostárna ASANO - Liberec Kompostárna v areálu skládky Chotyně - GESTA

B1 B2 B3 B4 B5 B6 B7 B8 B9 B10 B11 B12

BPS Velké Chvojno ČOV Ústí nad Labem BPS Lesná BPS Velká Bukovina ČOV Varnsdorf ČOV Česká Lípa BPS Blíževedly BPS Holany ČOV Mimoň BPS Křižany ČOV Liberec ČOV Frýdlant

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Ploskovice - starý kulturní dům čp. 17 Úštěk - Konojedská Ústí nad Labem - Křižíkova Povrly - Drážní Malšovice - sběrné místo Jílové - Nábřeží Děčín - Poděbradská Děčín - Březová Malá Veleň - sběrné místo Benešov nad Ploučnicí - Děčínská 27

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53

Františkov nad Ploučnicí - sběrné místo, čp. 79 Děčín - Poděbradská Horní Habartice - sběrné místo Markvartice -sběrné místo Veselé - sběrné místo čp. 153 Česká Kamenice - Dolní Růžová - sběrný dvůr Mikulášovice - sběrné místo Velký Šenov - Šluknovská Lipová - sběrné místo Šluknov - sběrné místo Rumburk - Královská 173, sběrný dvůr města, (areál SaM ) Krásná Lípa - Pletařská, sběrný dvůr města Chřibská - u panelových domů Rybniště - čp. 33 (za obecním úřadem) Varnsdorf - Svatopluka Čecha Dolní Podluží - sběrné místo Kamenický Šenov - Osvobození 470 Nový Bor - Wolkerova Česká Lípa - 5. Května Zákupy - sběrný dvůr Brniště - sběrný dvůr Mimoň - sběrné místo Stráž pod Ralskem - Mimoňská Jablonné v Podještědí - Markvartice - sběrné místo Český Dub - sběrný dvůr areál Technických služeb Hodkovice nad Mohelkou - Mánesova Hodkovice nad Mohelkou - Pelíkovická Rychnov u Jablonce nad Nisou - sběrný dvůr Beseda Jablonec nad Nisou - překladiště Proseč Šimonovice - Buková Liberec - Rovná Liberec - dr. Milady Horákové Liberec - DDM Větrník Liberec - Sběrné místo pro odpady Kateřinky Stráž nad Nisou - V Kopečkách Chrastava - Liberecká Bílý Kostel nad Nisou - sběrné místo Chotyně - za Jednotou - sběrné místo Hrádek nad Nisou - Žitavská Frýdlant - Raisova Pertoltice - Dolní Pertoltice Kravaře - obec - sběrné místo

Z hlediska nakládání s množstevně nejvýznamnějšími skupinami komunálních odpadů, směsným komunálním odpadem a objemnými odpady, je důležité, aby bylo k dispozici zařízení, které umožní odstranění, případně využití veškerého vzniklého odpadu. S ohledem na přepravní náklady je optimální, aby se takové zařízení nacházelo ve vzdálenosti v řádu několika desítek kilometrů. Taková vzdálenost je obecně považována za únosnou, bez nutnosti budování překládací stanice. Tuto hranici v současné době nesplňuje žádné zařízení (měřeno z Rumburku). I to je důvod, proč jsou v současné 28

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska době v zájmovém území v provozu již dvě překládací stanice, ve kterých jsou odpady překládány a odváženy jednak do zařízení S-OO3 EKO Volfartice a.s., S-OO3 Purum s.r.o. – skládka Osečná a potenciálně do ZEVO Termizo a.s., všechna zařízení jsou na území Libereckého kraje. Nicméně i na výše uvedené skládky se bude od roku 2024 vztahovat povinnost dle § 21 zákona o odpadech, která zakazuje ukládat na skládky mimo jiné i směsný komunální odpad. Proto bude nutné v relativně krátkém časovém horizontu podniknout kroky vedoucí k řešení nakládání se směsným komunálním odpadem po roce 2024. Závěr:

3.1



V zájmovém území se nachází jen několik zařízení pro nakládání s komunálními odpady. Z hlediska kapacity, druhů přijímaných odpadů a způsobů nakládání s odpady neumožňují pokrýt potřeby všech obcí v zájmovém území.



V zájmovém území převažují zařízení pro sběr odpadů, zejména v podobě výkupen kovových odpadů a zařízení pro demontáž autovraků, která jsou soustředěna zejména ve velkých městech.



Zařízení pro odstranění SKO, nebo objemného odpadu není v zájmovém území k dispozici, odpad se převáží k odstranění do zařízení v Libereckém kraji na vzdálenost cca 40 -50 km.



Dotřiďovací linka ve Varnsdorfu, je zařízení, ve kterém jsou pouze lisovány odpady do balíků před další přepravou. Další zařízení, které se zabývá úpravou a lisováním využitelných odpadů se nachází ve Šluknově.



V zájmovém území jsou dvě zařízení pro překládku odpadů, ve kterých se předkládá SKO a objemný odpad a následně převáží ve velkokapacitních kontejnerech k odstranění do Libereckého kraje.



Až na jednu obec jsou všechny obce vybavené sběrnými místy, ve čtyřech případech sběrnými dvory jako zařízeními podle § 14 zákona o odpadech v platném znění. Tato místa slouží zejména pro odkládání objemných a nebezpečných odpadů a místa zpětného odběru elektrozařízení.



I v budoucnu se dá očekávat odvážení většiny odpadů ze zájmového území do zřízení v jiných částech Ústeckého kraje, nebo v Libereckém kraji.

Vybavenost zařízení pro nakládání s odpady v zájmovém území

3.1.1 Oprávněné osoby V zájmovém území působí několik oprávněných osob, z pohledu zpracovávané studie je vhodné zmínit následující: 29

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., provozovna Rumburk, provozuje sběrný dvůr v Královské ulici 173/5 v Rumburku, zčásti na pozemcích jiné právnické osoby, zčásti na pozemku vlastněném městem Rumburkem. Firma nabízí obcím komplexní služby v oblasti nakládání komunálními odpady. Obce nemají ve společnosti žádný obchodní podíl. EKO servis Varnsdorf a.s., byla založena v roce 1998, jedná se o akciovou společnost se základním jměním 1 000 000 Kč, je vydáno 100 ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 10 000 Kč, akcie jsou v listinné podobě. V současné době drží 45 % akcií město Varnsdorf, 55 % akcií společnost Marius Pedersen a.s. Firma provozuje zařízení pro nakládání s odpady v areálu Technických služeb města Varnsdorf s.r.o. v ulici Svatopluka Čecha. Firma nabízí obcím komplexní služby v oblasti nakládání komunálními odpady. KOVOŠROT GROUP CZ a.s. provozuje samostatně nebo na základě pronájmu provozovny nájemcům zařízení ke sběru odpadu v Jiříkově, Rumburku, Šluknově, Varnsdorfu a Velkém Šenově. Obce nemají ve společnosti žádný obchodní podíl. Pro EKO Varnsdorf s.r.o. provozuje v zájmové oblasti zařízení pro sběr a skladování odpadů. Firma obcím nabízí pytlový sběr využitelných odpadů. Obce nemají ve společnosti žádný obchodní podíl. Severosepar s.r.o. provozuje v zájmovém území zařízení pro sběr odpadu, mechanické úpravy elektroodpadu a sběr a demontáž autovraků. V rámci zařízení je tříděn a lisován papírový odpad. Zařízení je provozováno na pozemcích vlastněných soukromými osobami, které jsou zároveň jednateli a společníky ve firmě. Firma nabízí výkup odpadů, zejména papíru a kovů jak obcím, tak ostatním subjektům v zájmovém území. Středisko bytového a místního hospodářství města Velkého Šenova, je příspěvková organizace města Velkého Šenova, která provozuje sběrný dvůr na pozemcích a v budovách, které vlastní město. Svoje služby poskytuje výhradně městu Velký Šenov. Technické služby Šluknov spol. s.r.o. provozují na území města tři zařízení pro nakládání s odpady, všechna na pozemcích vlastněných městem Šluknovem. Základní jmění společnosti činí 864 000 Kč, jediným společníkem je město Šluknov. Firma nabízí okolním obcím sběr biologicky rozložitelného odpadu a možnost využití kapacity kompostárny, pro město Šluknov komplexní služby v oblasti nakládání s komunálními odpady.

3.1.2 Překládací stanice V zájmovém území jsou provozována dvě zařízení, na kterých probíhá překládka odpadů za účelem přepravy do vzdálenějších zařízení. Jedno je provozováno společností EKO servis Varnsdorf a.s. v areálu Technických služeb města Varnsdorf s.r.o. v ulici Svatopluka Čecha 1277 ve Varnsdorfu. Je vybavené zpevněnou plochou a čelním nakladačem. Součástí zařízení je mostová váha. Souhlas k zařízení je vydán společnosti EKO servis Varnsdorf a.s., zařízení je umístěno v areálu Technických služeb města Varnsdorf s.r.o., které jsou ze 100% vlastněny městem Varnsdorfem. Druhé provozují Technické služby Šluknov spol. s r.o. v Křečanské ulici, je také vybavené zpevněnou plochou a čelním nakladačem. Souhlas k provozu zařízení je vydán společnosti Technické služby Šluknov spol. s r.o., zařízení je umístěno na pozemcích města Šluknova. 30

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Překládka probíhá pomocí čelního nakladače do velkokapacitních kontejnerů typu Abroll o objemech až 40 m3 (velké bednovité kontejnery s jedním okem pro natahování na nástavbu svozového vozidla) Odpady se převážejí v soupravách nákladního vozu a přívěsu, obě firmy disponují potřebnou dopravní technikou a velkokapacitními kontejnery. Obrázek 1: Vanový kontejner na objemný odpad a ramenový nosič kontejnerů

Zdroj: EKO-KOM, a.s. Obrázek 2: Kontejner na objemný odpad typu Abroll a hákový nosič kontejnerů

Zdroj: EKO-KOM, a.s. Zařízení ve Varnsdorfu používá jak společnost EKO servis, tak další oprávněné osoby působící v regionu, zejména pak AVE CZ, zařízení ve Šluknově je určené pouze pro potřeby Šluknova.

31

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Prostřednictvím obou stávajících překládacích stanic se přeloží a přepraví většina odpadů určených k odstranění, z Varnsdorfu jsou vypravovány až tři soupravy s odpadem denně, stále menší část odpadů se vozí přímo na skládku EKO Volfartice. Přesná data však nejsou momentálně k dispozici. K překládce odpadů slouží i obě zařízení ve Varnsdorfu provozovaná společností Pro EKO, přičemž u nádraží ČD se soustřeďuje a překládá sklo, které se následně převáží k úpravcům v Libereckém, nebo Ústeckém kraji, ve Studánce se překládají ostatní využitelné odpady, jejichž svoz společnost zajišťuje. Ke zvýšení efektivity přepravovaných odpadů je využíván lisovací kontejner, cílem přeložených odpadů jsou zařízení jak v Libereckém, tak Ústeckém kraji.

3.1.3 Dotřiďovací linka Společnost EKO servis Varnsdorf a.s. provozuje v areálu v ulici Svatopluka Čecha 1277 i zařízení pro třídění odpadů. Jedná se o zařízení umístěné v hale původně učené pro parkování vozidel nebo skladování sypkých materiálů. V hale je skladován zejména papír, který je ručně dopravován k lisu a v něm lisován. Část materiálu, ať před lisováním, nebo po něm je z důvodu nedostatku prostoru skladována venku v nezakrytých prostorách. Zařízení není vybaveno dostatečně velkými prostorami pro skladování a úpravu odpadů, není vybaveno třídící kabinou, ani třídícím stolem ani horizontálním lisem. Třídění odpadů probíhá pouze na základní druhy, papír pouze na smíšený papír a lepenku, PET láhve nejsou tříděny ani podle barev. V areálu je k dispozici mostová váha. Společnost Severosepar s.r.o. provozuje v Tovární ulici ve Šluknově zařízení pro sběr odpadu, zařízení pro sběr a demontáž autovraků. V tomto areálu je prováděno též úprava odpadů tříděním a lisováním, jedná se zejména o papír. Zařízení je vybaveno horizontálním lisem, mostovou vahou a skladovacími prostorami. Společnost Severosepar obchoduje s velkou částí odděleně sebraného papíru v zájmovém území.

3.1.4 Sběrné dvory a sběrná místa Všechny obce s výjimkou Lobendavy mají k dispozici sběrné místo, nebo sběrný dvůr. Sběrná místa si obce převážně provozují samy, sběrné dvory provozují oprávněné osoby. Sběrné dvory provozované podle § 14 zákona o odpadech se nacházejí v Rumburku, Šluknově, Varnsdorfu a Velkém Šenově. V ostatních případech se jedná o sběrná místa v duchu zákona o odpadech, nicméně v terminologii obcí se často používá pojem sběrný dvůr. V celé řadě případů není tento typ sběrného místa v OZV stanovující systém nakládání s komunálními v obci dostatečně precizován. Vybavení sběrných dvorů a sběrných míst se liší, nicméně vždy je zajištěn sběr objemného odpadu a nebezpečných odpadů, sběrná místa slouží i jako místa zpětného odběru elektrozařízení. V případě, kdy to prostorové uspořádání sběrných míst dovolí, jsou vybavena i kontejnery na sběr BRO, případně nádobami na využitelný odpad, často se na sběrných místech soustřeďují i pneumatiky. Typy použitých kontejnerů se liší, sběrná místa jsou vybavena jak vanovými kontejnery pro ramenové nosiče, tak kontejnery typu Abroll. V některých případech je odpad soustřeďován na zpevněných plochách, nebo v budovách, které jsou součástí sběrných míst. V mnoha případech je odpad

32

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska soustřeďován i na nezpevněných plochách a mimo nádoby. Mezi vybavením a úrovní jednotlivých sběrných míst a sběrných dvorů jsou velké rozdíly. Obrázek 3: Ukázka sběrného dvora


3.1.5 Kompostárna V Tovární ulici ve Šluknově je nově vybudovaná kompostárna provozovaná Technickými službami Šluknov spol. s r.o. Jedná se o otevřenou kompostárnu se zakládkou prováděnou v krechtech na zpevněných plochách. Součástí stavební části zařízení je záchytná jímka, hala pro techniku, oplocení včetně monitorovacího systému, plochy pro dočasné uložení materiálu a mostní váha. Součástí vybavení je traktor s čelním nakladačem a nakládací lopatou, přívěsné rotační síto, samochodný pásový překopávač, homogenizér s drapákem a štěpkovač. Kompostárna je v provozu od konce března 2015, její kapacita je plánovaná až na 2500 tun odpadů ročně. V průběhu roku 2015 docházelo k testování provozu, včetně skladby přijímaného odpadu. Vyrobený kompost je v současné době uplatňován na pozemcích města Šluknova při údržbě veřejné zeleně. Obec Jiřetín pod Jedlovou provozuje v ulici Ke Kateřinkám na pozemcích st.p.č. 308 a p.p.č. 355 v k.ú. Jiřetín pod Jedlovou komunitní kompostárnu. Kompostárna je vybavena traktorem s čelním nakladačem, překopávačem kompostu a drtičem větví. Kompostování probíhá na zpevněné ploše v nezakrytých krechtech. Provozování komunitní kompostárny není v režimu nakládání s odpady, není proto potřeba souhlasu krajského úřadu ve smyslu zákona o odpadech. Z hlediska zákona o odpadech se jedná o prevenční opatření, které předchází vzniku odpadů. Do komunitní kompostárny proto nemohou být přijímány odpady, ale pouze rostlinné zbytky. Přijaté rostlinné zbytky se proto neuvádějí v evidenci odpadů. Výsledným produktem komunitní kompostárny je tzv. zelený kompost, který obec může uplatnit pouze na svých pozemcích. Obec Jiřetín pod Jedlovou umožňuje přístup od komunitní kompostárny i obci Dolní Podluží a jejím obyvatelům.

Obrázek 4: Ukázka nezakryté kompostárny na zpevněné ploše 33


Zdroj: EKO-KOM, a.s. V zájmovém území se zatím více zařízení pro využívání bioodpadů resp. rostlinných zbytků neprovozuje, nicméně některé obce předávají rostlinné zbytky i zemědělcům.

3.1.6 Zařízení pro sběr odpadů Většina zařízení nakládajících s odpady v zájmovém území jsou zařízení pro sběr odpadu. Jedná se převážně o výkupny kovových odpadů, které nejčastěji provozují fyzické osoby oprávněné k podnikání, šest funkčních provozoven má v této oblasti i společnost KOVOŠROT GROUP CZ a.s. Naprostá většina obcí v regionu má svoje OZV, kterými stanovují systém nakládání s komunálními odpady na svém území, koncipovány tak, že místem pro odkládání vybraných složek komunálních odpadů jsou i takové provozovny třetích osob, které umožňují sběr a výkup komunálních odpadů. V minulosti byla v provozovnách výkupen odpadů zřízena na základě smlouvy i sběrná místa obcí, v současné době se tato možnost nevyužívá. Důležitým zařízením pro sběr odpadů je i provoz společnosti EKO servis Varnsdorf a.s., které slouží jednak jako sběrný dvůr, tak překládací stanice a dotřiďovací linka. Součástí areálu je i střepiště pro skladování sebraného skla.

Závěr: 

V zájmovém území se nachází jen několik zařízení pro nakládání s komunálními odpady, jedná se převážně o zařízení pro sběr odpadů. U celé řady obcí jsou na základě OZV taková zařízení automaticky zařazena mezi místa určená k odkládání komunálních odpadů.

34

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska 

V zájmovém území se nenachází žádné koncové zařízení pro odstraňování odpadů, nebo využívání SKO a objemného odpadu. Tyto odpady se odvážejí v současné době k odstranění do Libereckého kraje.



Pro překládku odpadů, zejména SKO a objemného odpadu, jsou v zájmovém území provozovány dvě překládací stanice, ve Varnsdorfu a ve Šluknově. Jsou vybavené zpevněnými plochami a čelním nakladačem. Přeprava probíhá ve velkokapacitních kontejnerech typu Abroll.



Úprava odpadu probíhá ve dvou zařízeních v zájmovém území, ani jedno není optimálně vybaveno k plnohodnotné úpravě využitelných odpadů na druhotnou surovinu.



V zájmovém území je provozována jedna kompostárna s patřičným vybavením a kapacitou, která momentálně postačuje stávající produkci bioodpadů v zájmovém území.



Téměř všechny obce mají na svém území sběrné dvory, nebo sběrná místa s charakterem sběrných dvorů.



V zájmovém území působí tři firmy poskytující obcím komplexní služby v oblasti nakládání s komunálními odpady, nicméně jedna jen pro jednu obec.



Z hlediska vybavenosti zařízeními pro zajištění nakládání s komunálními odpady je zájmové území vybaveno nedostatečně, a to zejména z pohledu počtu zařízení, tak jejich vybavení a kapacity. Chybí zejména zařízení, která by upravovala odpady do takové podoby, aby jejich následná přeprava byla ekonomicky co nejvýhodnější.

35


4. Popis stávajícího komunálního odpadu 4.1

stavu

nakládání

s hlavními

složkami

Obecný právní rámec systému nakládání s odpady

Obce jsou dle § 4 písm. x zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech), původcem komunálního odpadu, tj. odpadu vznikajícího na území města při činnosti fyzických osob a současně uvedeného jako komunální odpad v Katalogu odpadů. Obec se stává původcem odpadu a zároveň vlastníkem odpadu od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném. Povinnosti původce odpadu jsou upraveny v § 16 a § 17 zákona o odpadech, některé vybrané povinnosti a oprávnění obce v samostatné působnosti v oblasti nakládání s odpady jsou uvedeny níže v textu. V § 16 - povinnosti původců odpadů, jsou uvedeny tyto základní obecné povinnosti:   

   

  

odpady zařazovat podle druhů a kategorií v souladu s § 5 a 6 zákona o odpadech; zajistit přednost využití odpadů v souladu s platnou legislativou; odpady, které původce sám nemůže využít nebo odstranit v souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, je povinen převést o vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí. K převzetí odpadu do svého vlastnictví je oprávněna pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu; ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů; shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií; zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem; ustanovit odpadového hospodáře, pokud v posledních 2 letech nakládala s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 tun nebezpečných odpadů za rok, odpadový hospodář odpovídá původci za zajištění odborného nakládání s odpady; vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanovém tímto zákonem; platit poplatky za ukládání odpadů na skládky způsobem a v rozsahu stanoveném zákonem o odpadech; původce odpadů je odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich využití nebo odstranění, pokud toto zajišťuje sám jako oprávněná osoba, nebo do doby jejich převedení do vlastnictví osobě oprávněné k jejich převzetí. Na každou oprávněnou osobu, která převezme do svého vlastnictví odpady od původce, přecházejí povinnosti původce.

V § 17 – povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem: 

obec ve své samostatné působnosti stanoví obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, obecně závaznou vyhláškou může stanovit i systém nakládání se stavebním odpadem vyprodukovaným nepodnikajícími osobami; 36






obec je povinna zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného fyzickými nepodnikajícími osobami na jejím katastrálním území. Obec je povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu, minimálně nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů; původci, kteří produkují odpad podobný komunálnímu tj. vznikající při činnosti právnických nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, který je uveden jako komunální v Katalogu odpadů, mohou na základě smlouvy s obcí využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu; obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy.

Podle § 17a může obec obecně závaznou vyhláškou stanovit a vybírat poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území. Podle § 10a obec může ve své samostatní působnosti jako opatření předcházení vzniku odpadů stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně a území obce. Podle § 21 odst. 7 je na skládky od roku 2024 zakázáno ukládat směsný komunální odpad a recyklovatelné a využitelné odpady stanovené prováděcím právním předpisem. Podle § 44 obec, která produkuje ročně více než 10 tun nebezpečného odpadu nebo více než 1 000 tun ostatního odpadu, zpracovává plán odpadového hospodářství obce pro jí spravované území a jeho změny, ten pak musí být v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství kraje. Plán odpadového hospodářství obce se zpracovává na dobu nejméně 5 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to do 3 měsíců od změny podmínek. Podle § 45 je původce odpadů povinen za ukládání odpadů na skládky platit poplatek. Pokud je původcem obec a ukládá odpad na skládku, která je na jejím katastrálním území, nevybírá se od této obce základní složka poplatku. Podle § 66 může obecní úřad uložit pokutu fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která využívá systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem bez písemné smlouvy s touto obcí nebo která nemá zajištěno využití nebo odstraňování odpadů v souladu se zákonem o odpadech. Podle § 69 může obecní úřad uložit pokutu až do výše 20 000 Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že se zbaví autovraku nebo umístí vozidlo vyřazení z registru vozidel v rozporu s tímto zákonem, nebo odloží elektrozařízení mimo místa určená nebo mimo místa jejich zpětného odběru. Podle § 80 obecní úřad kontroluje, 

za právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání využívají systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem pouze na základě písemné smlouvy s obcí, a zda fyzická osoba, která není podnikatelem, se zbavuje odpadu pouze v souladu s tímto zákonem; 37

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska    

ukládá právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněných k podnikání pokuty za porušení povinnosti; ukládá fyzickým osobám pokuty za přestupky; kontroluje, zda právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání mají zajištěno využití nebo odstranění odpadu v souladu s tímto zákonem; kontroluje u provozovatele skládky placení poplatků za ukládání odpadů na skládky.

Podle Vyhlášky 321/2014 Sb. o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů účinné od 1. 1. 2015 obec může zajistit oddělené soustřeďování složek komunálních odpadů prostřednictvím:      

sběrných dvorů; zařízení podle § 14 odst. 1 zákona a v případě biologicky rozložitelných komunálních odpadů; také prostřednictvím malých zařízení podle § 33b zákona; velkoobjemových kontejnerů; sběrných nádob; pytlového způsobu sběru; kombinací výše uvedených způsobů.

Pro sběr biologicky rozložitelných komunálních odpadů je obec povinna:   

zajistit místa pro oddělené soustřeďování minimálně pro biologické odpady rostlinného původu, a to minimálně v období od 1․ dubna do 31. října kalendářního roku; tato povinnost je splněna také v případě, že biologický odpad rostlinného původu je soustřeďován společně s biologickým odpadem živočišného původu; povinnost zajistit místa pro oddělené soustřeďování biologicky rozložitelného komunálního odpadu je splněna také v případě, že obec má na svém území zavedený systém komunitního kompostování, do kterého je umožněno odevzdávat veškeré rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad vznikající na území obce.

Pro sběr odděleně sbíraných papíru, plastů a kovů je obec povinna zajistit celoročně místa pro soustřeďování těchto odpadů, zákon nevylučuje možnost společného sběru těchto komodit, pokud by tím nedošlo ke zhoršení kvality jejich využitelnosti.

4.2

Nakládání s komunálními a dalšími odpady

Všechny obce bez výjimky mají zajištěný sběr využitelných odpadů včetně kovů, objemného odpadu, biologicky rozložitelných odpadů, nebezpečných složek komunálních odpadů a směsného komunálního odpadu. Jednotlivé formy sběru se liší u jednotlivých obcí, obce často používají model aplikovaný oprávněnými osobami operujícími v zájmovém území. Přestože jednotlivé formy sběru nejsou vždy do detailu popsány v obecně závazných vyhláškách obcí, v praxi se požadované sběry vždy realizují. Často se vyskytují případy, kdy obec nemá systém sběru (nejčastěji se jedná o BRO), popsaný v OZV obce, přesto se svoz BRO realizuje, tato skutečnost je doložena smlouvu s oprávněnou osobou 38


4.2.1 Směsný komunální odpad Všechny obce v zájmovém území mají bez výjimky zajištěno nakládání s SKO v souladu se zákonem o odpadech. Pro sběr a svoz SKO se používají nádoby o objemech 110, 120, 240 a 1100 litrů a často bývají doplněny sběrem do plastových pytlů o objemu 110 litrů. Pytlový sběr SKO obce využívají jako doplňkový sběr, případně jako sběr v obtížně dostupných lokalitách, nebo jako řešení sběru SKO v rekreačních objektech. Nádoby na SKO poskytují oprávněné osoby, nádoby jsou obcím pronajímány. Svozy SKO jsou prováděny ve frekvencích 1 x týdně, 1 x 14 dní, nebo kombinované, kdy se v letním období nádoby svážejí s frekvencí 1 x 14 dní, v zimním 1 x týdně. Svoz pytlů s SKO je zajišťován při každém svozu. V některých případech je společně se svozem nádob zajišťován i svoz odpadkových košů, v některých případech má svozová firma povinnost provádět oddělený sběr občanských a živnostenských nádob, zejména pak v lokalitách, kde je cena za prováděné služby stanovená jako cena za tunu svezeného odpadu. Svozová vozidla jsou ve většině případů vybavená záznamem trasy s pomocí GPS. Zajímavým zjištěním je organizace svozu SKO svozovými firmami. Podle sdělení jednotlivých obcí a zvláště pak velkých měst, je SKO svážen několik dní v týdnu, svozové trasy jsou například nastavené tak, že SKO se odváží od pondělí do čtvrtku, v pátek se pak odváží tříděný odpad. Směsný komunální odpad vyprodukovaný v zájmovém území se odstraňuje výhradně na skládkách na území Libereckého kraje, zejména na skládce S-OO3 EKO Volfartice, a.s. a skládce S-OO Osečná společnosti Purum s.r.o. V podobné dojezdové vzdálenosti jsou k dispozici např. skládky S-OO3 Ekoservis Ralsko s.r.o., nebo ČEFOS s.r.o. Větrov, případně skládka Marius Pedersen a.s. Orlík IV v Malšovicích. Až na výjimky se sebraný odpad překládá na překládací stanici ve Varnsdorfu, nebo ve Šluknově. Pouze v některých případech je odpad odvezen na koncové zařízení bez překládky.

4.2.2 Odděleně sbírané využitelné odpady V zájmovém území je oddělený sběr využitelných odpadů zajišťován jednak nádobovým a jednak pytlovým sběrem. Nádobovým sběrem je obvykle zajištěn sběr papíru, plastů a sběr skla podle barev, případně sběr textilu ve vybraných obcích. Pytlovým sběrem jsou sbírány výše uvedené odpady, a dále nápojové kartony a kovy. Systém pytlového sběru se liší podle poskytovatele služby. Pytlový sběr, který zajišťuje společnost Pro EKO Varnsdorf s.r.o. používá jednobarevné univerzální pytle pro oddělený sběr až sedmi komodit (oddělený sběr plastů a pěnového polystyrenu), svoz probíhá jedenkrát za 14 dní ze svozové trasy. Pytlový sběr, který zajišťuje EKO servis Varnsdorf s.r.o. má obdobné parametry, avšak sortiment sbíraných komodit je menší. Nádobový sběr se také liší podle poskytovatele služby, AVE CZ používá výhradně nádoby se spodním výsypem, EKO servis pak nádoby s horním výsypem, stejně jako TS Šluknov a od konce roku 2015 také Velký Šenov. Frekvence svozu nádob je nastavená smluvně, nicméně v celé řadě případů, zejména pak u nádob se spodním výsypem, je výsyp nádob na základě objednávky, což má příznivý vliv na efektivitu sběru.

39

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Obrázek 5: Nádoby se spodním výsypem

Zdroj: EKO-KOM, a.s. Obrázek 6.: Nádoby s horním výsypem


Další nakládání s odděleně sebranými využitelnými odpady je zajištěno jednak v rámci zájmového území a jednak v zařízeních v jiných částech Ústeckého kraje. Odděleně sebraný papír je předáván zejména společnosti Severosepar ve Šluknově, část odpadu upraví EKO servis v zařízení ve Varnsdorfu. Odděleně sebrané sklo se skladuje jednak v areálu EKO servisu, nebo v zařízení společnosti Pro EKO. Odděleně sebrané plasty se jen ve výjimečných případech lisují do balíků, velká část se přepravuje ´ve velkokapacitních kontejnerech do zařízení skupiny AVE CZ, nebo Marius Pedersen a.s. v Ústeckém kraji k další úpravě.

40

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Kovy z odděleného sběru se předávají oprávněným osobám v zájmovém území, nápojové kartony z pytlových sběrů jsou buď upravovány a lisovány ve Varnsdorfu, nebo jsou převáženy společně s plasty k úpravě do jiných zařízení. Sběr textilu, mimo pytlový sběr společnosti Pro EKO, v 11 městech a obcích zajišťuje společnost DIMATEX CS s.r.o. Společnosti Revenge a.s. a TextilEco a.s. obsluhují po jedné obci. Všechny firmy poskytují obcím kontejnery pro sběr textilu a zajišťují též jejich obsluhu, zároveň obcím za instalaci kontejnerů paušální roční odměnu (podle počtu instalovaných kontejnerů). Nádobový sběr textilu probíhá v režimu nakládání s odpady, pytlový sběr je mimo režim nakládání s odpady. Od okamžiku, kdy obce zavedly nádobový sběr textilu, se jeho produkce se výrazně zvýšila, částečně na úkor pytlového sběru. Momentálně se pomocí pytlů sbírá pouze malé množství textilu (cca 12% z celkového množství v roce 2014 a 7% v roce 2015). Obrázek 7.: Pytlový sběr


Na níže uvedených mapách je zobrazeno rozšíření pytlového sběru využitelných odpadů v zájmovém území. Pytlový sběr je na Šluknovsku považován za tradiční způsob sběru, který je v rámci ČR unikátní jednak z pohledu použitých pytlů, způsobů svozu a počtu sbíraných komodit. Kromě využitelných odpadů je prostřednictvím pytlů sbírán i SKO, a to zvláště jako doplňková metoda k nádobovému sběru. Z map vyplývá, že pouze Dolní Podluží, Horní Podluží, Lipová a Lobendava nepoužívají pytlový sběr téměř vůbec, v průběhu roku 2015 se situace změnila, některé výše uvedené obce umožňují sbírat kovové odpady do plastových pytlů. Město Šluknov umožňuje sběr plastů, nápojových kartonů a kovů do pytlů. Organizace pytlového sběru je mezi jednotlivými obcemi podobná, používají se univerzální pytle distribuované zejména na obecních úřadech, svoz probíhá 1 x 14 dní ze svozové trasy. Sváží se všechny pytle najednou bez ohledu na druh sbíraného odpadu.

41

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 4.: Rozšíření nádobového a pytlového sběru papíru v zájmovém území

Zdroj: EKO-KOM, a.s. na základě údajů z výkazů obcí

42

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 5.: Rozšíření nádobového a pytlového sběru plastů v zájmovém území


43

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 6.: Rozšíření nádobového a pytlového sběru skla v zájmovém území


4.2.3 Objemný odpad

Všechny obce v zájmovém území mají zajištěný sběr objemného odpadu. Až na výjimky je sběr objemného odpadu zajišťován prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů umístěných ve sběrných dvorech nebo na sběrných místech obcí. Ke sběru objemného odpadu se používají zejména vanové kontejnery, nicméně svozové firmy nabízejí i možnost sběru do kontejnerů typu Abroll. Tři obce 44

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska v regionu požívají ke sběru objemného odpadu nezajištěný velkokapacitní kontejner umístěný na veřejném prostranství. 4 obce umožňují svoz objemného odpadu přímo od obyvatel, tato služby je však zpoplatněna. Sběr objemného odpadu je zajišťován v rámci provozní doby sběrných dvorů a sběrných míst, minimálně 1 x týdně. Jen jedna obec zajišťuje sběr objemného odpadu pomocí mobilního svozu dvakrát ročně. Úprava objemného odpadu před odstraněním se systematicky neprovádí, většinou se jedná pouze o zmenšování objemu odpadu v rámci činnosti na sběrných dvorech a sběrných místech. Odstraňování odpadů, včetně jejich přepravy, je totožné se systémem používaným u SKO. V případě objemného odpadu je však podíl překládaného odpadu menší, odpady jsou častěji odváženy přímo do koncového zařízení bez překládky. Stejně jako v případě SKO je objemný odpad odstraňován v zařízeních v Libereckém kraji. V případech, kdy není objemný odpad dotřiďován, rozebírán, případně drcen nebo jiným způsobem hutněn, je jeho přeprava na velké vzdálenosti málo efektivní, protože jeho měrná hmotnost v neupraveném stavu je malá.

4.2.4 Nebezpečné složky komunálního odpadu Všechny obce v zájmovém území mají zajištěn sběr nebezpečných odpadů. Pouze dvě obce používají mobilní sběr nebezpečných odpadů s frekvencí 2 x ročně, ostatní obce zajišťují sběr ve sběrných dvorech, nebo na sběrných místech. Dvě obce umožňují svoz nebezpečných odpadů přímo od obyvatel, v tomto případě se jedná o zpoplatněnou službu, kdy občan zaplatí přepravní náklady na svoz odpadu z místa svého bydliště. Od obcí přebírají nebezpečné odpady společnosti AVE CZ a EKO servis, které zajišťují jejich skladování a další nakládání s nimi v zařízeních patřících mateřským společnostem.

4.2.5 Biologicky rozložitelné odpady V návaznosti na povinnost zajistit oddělený sběr biologicky rozložitelných odpadů od 1. 1. 2015 přijaly všechny obce v průběhu roku 2015 opatření k naplnění litery zákona. Dvě třetiny obcí zajišťují sběr BRO pomocí nádob o objemech 120 a 240 litrů umístěných u jednotlivých nemovitostí. Jedná se většinou o klasické sběrné nádoby bez provětrávání, jsou rozlišené pouze hnědou barvou a pokyny pro sběr bioodpadů. Používání nádob bez provětrávání může způsobovat znehodnocování bioodpadu v nádobách, a to zejména nežádoucími rozkladnými procesy bez přístupu kyslíku jako je hnití a plesnivění, což je doprovázeno jednak nepříjemným zápachem, ale v konečném důsledku může vést i k odmítnutí příjmu takového odpadu v koncovém zařízení. Pro oddělený sběr bioodpadů jsou vhodné tzv. kompostejnery, což jsou nádoby s roštem ve spodní části nádoby a velkým množstvím větracích otvorů. Ty zabezpečují přístup kyslíku do nádoby, omezují zápach a umožňují bezproblémový svoz s frekvencí 1 x 14 dní. Díky roštu, se ve spodní části nádoby mohou usazovat šťávy pocházející z bioodpadu a odpad díky tomu netrpí nevhodnými rozkladnými procesy. V jednom případě obec zajišťuje sběr bioodpadů pomocí dvou nádob o objemu 240 litrů umístěných u obecního úřadu. Jedna obec má nastavený systém komunitního kompostování obecně závaznou

45

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska vyhláškou, sousední obec tuto komunitní kompostárnu také může využívat. Čtyři obce využívají ke sběru BRO výhradně sběrný dvůr nebo sběrné místo, devět obcí kombinuje různé metody sběru. Sběr a nakládání s odpady z údržby veřejné zeleně je řešen různými způsoby, v některých případech je předáván místním zemědělcům, jinde je využíváno kompostárny, nebo komunitního kompostování. V některých případech se řeší ve spolupráci s místními zemědělci, kteří si odebírají převážně jen posekanou trávu. V některých případech se shrabané listí spaluje na volných prostranstvích. Tyto způsoby nakládání s bioodpady jsou často na hraně zákona o odpadech. Další nakládání s bioodpady se v regionu liší. V březnu roku 2015 byla ve městě Šluknově uvedena do provozu nová kompostárna v Tovární ulici s roční kapacitou 2500 t – Kompostárna Šluknov. Jedná se o moderní zařízení, které je vybaveno potřebnou technikou a kompostování probíhá na volné ploše v krechtech. Původním záměrem bylo nabídnout celou kapacitu zařízení i obcím v okolí města Šluknova. V průběhu roku 2015 došlo k odladění kompostovacího procesu, kromě jiného je průběžně vyhodnocován i přijímaný odpad. V současné době je do zařízení dodáván zejména bioodpad z nejbližších obcí, přičemž je kladen důraz na kvalitu přijímaného odpadu. Vzniklý kompost má podle provozovatele zařízení (TS Šluknov) odpovídající kvalitu a je uplatňován zejména při údržbě veřejné zeleně ve městě Šluknova. Protože odpad dodávaný společností EKO servis, která provozuje sběr do hnědých nádob bez provětrávání se čtrnáctidenní frekvencí, byl vyhodnocen provozovatelem Kompostárny Šluknov jako nevhodný, není do kompostárny přijímán. Společnost EKO servis proto veškerý bioodpad sebraný ve své svozové oblasti odváží k využití do zařízení Kompostárna CL s.r.o. v Žízníkově nedaleko České Lípy v Libereckém kraji. Jedná se o zařízení vlastněné a provozované soukromými osobami, kapacita zařízení je 28 000 t. Část odděleně sebraného bioodpadu ze sběrných dvorů přebírá společnost SAP Mimoň spol. s r.o., která sama zajišťuje dopravu a obsluhu kontejnerů výměnným způsobem. Sebraný bioodpad využívá ve svém zařízení v Ralsku-Borečku v Libereckém kraji, s kapacitou cca 3000 t. Jedná se o soukromou společnost vlastněnou skupinou osob zabývajících se podnikáním v oblasti asanačních podniků. Obce Jiřetín pod Jedlovou a Dolní Podluží využívají rostlinné zbytky v komunitní kompostárně v Jiřetíně pod Jedlovou. Jen velmi malá část odpadů ze zeleně je předávána i zemědělcům podnikajících v zájmové oblasti, a to zejména pro to, že v zájmové oblasti prakticky neexistuje rostlinná výroba, většina zemědělské půdy je využívána pouze jako pastviny. Proto jsou i možnosti odbytu kompostu vyprodukovaného na Šluknovsku omezené, zejména na aplikace při údržbě veřejné zeleně. V jednom případě obec předává obec odpady společnosti, která pravděpodobně nemá souhlas k nakládání s odpady.

4.2.6 Ostatní odpady Škála odpadů sbíraných v zájmovém území, je na základě posouzení jednotlivých ročních hlášení o produkci odpadů poskytnutých všemi obcemi, poměrně úzká. Kromě výše uvedených skupin komunálních odpadů, vznikají v zájmovém území již jen zejména odpady stavební, přičemž v naprosté většině případů obce nezajišťují nakládání se stavebními odpady v rámci svých obecních systémů a 46

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska nakládání s nimi je ponecháno na jejich původcích. Produkce stavebních odpadů v zájmovém území není zanedbatelná, často souvisí se stavební činností v jednotlivých obcích. Sběr stavebních odpadů je zajištěn prostřednictvím VOK umístěných v místě produkce odpadů nebo na sběrných dvorech. Další nakládání se stavebním odpadem bylo do roku 2016 řešeno ukládáním na skládku v Rožanech, kde byl používán při rekultivaci skládky. Na počátku roku 2016 byl na skládce v Rožanech výrazně omezen i příjem tohoto druhu odpadu. Další významnější skupinou odpadů vznikajících na území obcí jsou pneumatiky, kterých se v zájmovém území ročně sebere okolo 100 tun. Pneumatiky sebrané obcemi jsou předávány oprávněným osobám k dalšímu nakládání v režimu odpadů. V roce 2013 a 2014 byly významnou skupinou i kaly z čištění komunálních vod a kaly ze septiků a žump (cca 450 t), v roce 2015 však produkce těchto odpadů prudce poklesla. Nakládání s těmito odpady zajišťuje společnost Severočeské vodovody a kanalizace a.s., která v zájmovém území provozuje několik čistíren odpadních vod.

4.2.7 Zpětný odběr elektrozařízení Zpětný odběr je institut, který umožňuje odevzdat výrobky s ukončenou životností zdarma v místech zpětného odběru, tím se mimo jiné předejde vzniku odpadu a nákladů s ním spojenými. Naprostá většina obcí využívá možnosti zapojení do systémů zpětného odběru v ČR a uzavírá smlouvy s kolektivními systémy. Zpětný odběr je v obcích v zájmovém území zajišťován různými formami, ať již je to provozováním zpětného odběru ve sběrných dvorech, prostřednictvím nádob na veřejných prostranstvích, nebo sběrných boxů na úřadech (e-boxy), školách apod. V zájmovém území tři obce nemají smluvně zajištěn zpětný odběr elektrozařízení, ostatní obce používají jednu, nebo více forem zpětného odběru elektrozařízení. Použitá forma zpětného odběru elektrozařízení odpovídá formě sběru nebezpečných odpadů, zpětný odběr je zajišťován na sběrných místech, nebo sběrných dvorech, nebo pomocí mobilního sběru. V případě, kdy jsou elektrozařízení sbírána mimo režim zpětného odběru, je nakládání s nimi zpoplatněno podle ceníku. Sebrané elektrospotřebiče jsou předávány příslušným kolektivním systémům, pokud si kolektivní systémy nezajišťují obsluhu míst zpětného odběru samy. Nejčastěji mají obce uzavřeny smlouvy se společností Asekol a.s., méně pak se společností Elektrowin a.s. a Ekolamp s.r.o. V zájmovém území je rozšířen i sběr použitých tonerů a cartridgí, který zajišťuje společnost Cart4Future s.r.o. prostřednictvím sběrných boxů umístěných zejména na obecních úřadech. Tato služba je pro obce zdarma.

47


4.3

Smluvní zajištění nakládání s komunálními odpady

Všechny obce v zájmovém území mají nakládání s komunálními odpady zajištěno smluvně s oprávněnými osobami. Výjimkou je činnost Střediska bytového a místního hospodářství města Velkého Šenova, které zajišťuje provoz sběrného dvora a nakládání s využitelnými odpady na základě zřizovací listiny příspěvkové organizace.

4.3.1 Obecná charakteristika smluvních vztahů Obce v zájmovém území často uzavírají i několik smluv na zajištění nakládání s odpady na svém území. Historicky jsou v zájmovém území běžné smlouvy na zajištění nakládání s využitelnými odpady prostřednictvím pytlového sběru s jednou oprávněnou osobou a smlouvy o zajištění nakládání s SKO, objemným a nebezpečným odpadem uzavírané s jinou oprávněnou osobou. Výjimkou však nejsou ani smlouvy, zajišťující komplexní nakládání s odpady. Některé obce mají uzavřeny i více jak tři smlouvy na zajištění nakládání s odpady, např. na provozování SD, nebo zajištění nakládání s BRO. Jedna třetina obcí má uzavřené smlouvy na zajištění nakládání s SKO s datem před rokem 2005, nejstarší smlouvy v rámci Sdružení pocházejí z roku 2001. Smlouvy uzavřené do roku 2014 jsou navíc uzavřené na dobu neurčitou, a jsou pravidelně dodatkovány. Naopak 6 obcí má smlouvy uzavřené po 1. 1. 2014, jedná se o smlouvy, které byly uzavřeny na základě výsledků veřejných soutěží, tyto smlouvy jsou až na výjimky uzavřené na dobu určitou. Jedna obec opakovaně zavírá smlouvu o nakládání s komunálními odpady na dobu 24 měsíců a pravidelně vyhlašuje zjednodušené podlimitní výběrové řízení. Výpovědní lhůty smluv jsou nejčastěji 3 nebo 6 měsíců, u největších měst v zájmovém území pak 12 měsíců. V roce 2015 byly smlouvy s oprávněnými osobami doplňovány o zajištění odděleného sběru bioodpadů, jednak formou dodatků, nebo samostatných smluv.

4.3.2 Hlavní poskytovatelé služeb v oblasti nakládání s komunálními odpady Hlavními poskytovateli služeb v oblasti nakládání s komunálními odpady v zájmovém území jsou firmy ze skupin společnosti Marius Pedersen a.s. (EKO servis Varnsdorf a.s.) a AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. V několika případech mají obce uzavřenou smlouvu se společností Marius Pedersen a.s., ale faktickou realizaci služby provádí dceřiná společnost EKO servis. AVE CZ v několika případech navázala na smlouvy uzavřené ještě se společností TS Rumburk s.r.o., resp. Remondis. Obě společnosti nabízejí obcím tzv. komplexní službu při nakládání s komunálními odpady, společnost AVE CZ kooperuje se společností Pro EKO v zajišťování pytlového sběru využitelných odpadů. EKO servis zjišťuje pytlový sběr využitelných odpadů vlastními prostředky. Komplexní nakládání s odpady pro město Šluknov zajišťují TS Šluknov, okolním obcím nabízejí zejména spolupráci při nakládání s BRO. Míra spolupráce mezi jednotlivými firmami je relativně omezená s ohledem na konkurenční prostředí.

48

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 7.: Působení svozových firem v zájmovém území – svoz SKO


49

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 8.: Působení svozových firem v zájmovém území – svoz využitelných odpadů


4.3.3 Konstrukce cenových ujednání U SKO je nejčastěji používanou metodou cena za výsyp sběrné nádoby, přičemž cena se odvíjí od objemu sběrné nádoby a frekvence jejího výsypu svozovým vozidlem. U obcí svážených společností AVE CZ bývá cena za výsyp nádoby jednoho objemu stejná bez ohledu na frekvenci svozu, u obcí svážených společností EKO servis bývá často cena za výsyp nádoby jednoho objemu vyšší v případě svozu jednou za 14 dní. Se zvětšujícím objemem nádoby jednotková cena za litr obvykle klesá, tzn. 50

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska cena za výsyp jedné nádoby o objemu 1100 litrů je nižší než výsyp deseti nádob o objemu 110 litrů. Nicméně ceny se u jednotlivých obcí liší, liší se i seznamy poskytovaných nádob, některé objemy nádob se u některých obcí nenabízejí apod. Často je nabízena i kalkulace za kombinovaný svoz nádob, tj. svoz v letním období s frekvencí 1 x 14 dní a v zimním 1 x týdně. V případě pytlového sběru SKO je cena koncipována jako cena za jeden pytel, v ceně jsou zakalkulované náklady na svoz a odstranění. U pěti obcí, z toho u dvou, kde svoz SKO zajišťuje Marius Pedersen a.s., resp. EKO servis a u tří, které obhospodařuje AVE CZ je cena koncipovaná za tunu svezeného odpadu. V zájmové oblasti obecně platí, že nádoby na SKO zajišťují svozové firmy, v některých případech je nájem započtený v ceně za výsyp, někdy je účtován zvlášť, v některých případech je deklarováno, že je zdarma, je však otázkou, na kolik je tato informace pravdivá, neboť v žádném případě nebyl proveden detailní rozbor ceny za výsyp. Zajímavý je způsob evidování a fakturace svezených nádob. Ve většině případů se fakturuje nikoliv podle skutečně svezených nádob, ale podle seznamu, který zpracovává obec, ve kterém je uvedeno, kolik nádob je v obci umístěno. V některých případech bylo zjištěno, že obce samy vedou takové seznamy, pravidelně je aktualizují a předávají svozové firmě, která na jejich základě vystavuje faktury, aniž by svozové firma musela dokládat, že všechny takto uvedené nádoby skutečně vyvezla. U využitelných odpadů se používají zejména dva způsoby konstrukce cen, jednak cena za vývoz nádoby v Kč/ks, přičemž AVE CZ používá stejnou cenu za výsyp nádoby bez ohledu na druh sbíraného odpadu, EKO servis má ceny za výsyp nastavené podle druhu odpadu. V případě pytlových sběrů se používají paušální ceny za provedený svoz pytlů, resp. za měsíc, přičemž je nastavena frekvence svozu jedenkrát za 14 dní. V případě, kdy se kombinuje pytlový a nádobový svoz, kombinují se oba způsoby kalkulace cen. V jednom případě má obec i cenu za nakládání s využitelnými odpady konstruovanou jako cenu za svezenou tunu, bez ohledu na komoditu, jedno město platí paušální roční částku plus cenu za mimořádný výsyp nádoby mimo smluvně domluvenou četnost svozu. Všechny obce mají víceméně možnost objednávat jen svoz naplněných nádob, využívají jej zejména obce, ve kterých jsou instalovány nádoby se spodním výsypem a velkým objemem. V případě použití nádob s horním výsypem je častý pravidelný svoz nádob, který se odvíjí podle druhu sváženého odpadu (např. papír 1 x 14 dní, plasty 1 x týden, sklo 1 x měsíc apod.). Pronájem nádob je buď zdarma, nebo je kalkulován v ceně, nebo se účtuje zvlášť. Ceny za nakládání s objemným odpadem se nejčastěji skládají z ceny za odstranění odpadů na koncovém zařízení v Kč/t, ceny za manipulace s kontejnerem v Kč/ 15 minut, ceny za kilometr do koncového zařízení, nebo na překladiště a z ceny za pronájem kontejneru v Kč/den. Cena za dopravu se liší podle typu použitého vozidla a kontejneru, pro ramenové nosiče kontejnerů obecně platí nižší ceny za kilometr a za pronájem kontejneru, nicméně vanové kontejnery mají nižší objem a množství odpadů do nich sebrané je nižší než v případě kontejnerů Abroll. V některých případech je cena koncipována jako kombinace ceny za odstranění a ceny za svoz, ve kterém jsou zakalkulovány náklady na dopravu, manipulaci a pronájem kontejneru, v některých případech je v ceně za svoz zakalkulovaná i cena za odstranění. Jedná obec má cenu kalkulovanou jako cenu za 1 tunu odstraněného odpadu.

51

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Ceny za nebezpečné odpady jsou v naprosté většině případů stanovené v Kč/kg, nebo v Kč/ks, nebo v Kč/l vyjmenovaných nebezpečných odpadů. V ceně jsou zahrnuté i náklady na sběr a svoz. V některých případech, zejména tam, kde obce realizují mobilní formu sběru nebezpečných odpadů, je cena uvedená jako paušální za provedení svozu nebezpečného odpadu. Jedná obec má cenu kalkulovanou jako cenu za 1 tunu odstraněného odpadu. Ceny za odstranění pneumatik jsou uvedené jako ceny za kus, přičemž se rozlišuje velikost pneumatik. Svozy BRO se začaly zavádět až v průběhu roku 2015. Ceny se liší podle způsobu sběru, u odvozného nádobového sběru se nejčastěji používá standardní cena za výsyp nádoby v Kč/výsyp, přičemž v ceně je zahrnut i pronájem nádoby. Svoz se provádí 1 x za 14 dní, cena za výsyp se opět odvíjí podle velikosti nádoby. Cena je podobná ceně za svoz SKO s týdenní frekvencí. V dalších případech se používá konstrukce za tunu svezeného odpadu, nebo se cena skládá z více položek (cena za výsyp nádoby + cena za (uložení na kompostárnu, ale používají se i termíny jako odstranění, nebo likvidace!) + náklady na dopravu). Pokud obec zajišťuje sběr BRO ve sběrných dvorech, je cena koncipovaná nejčastěji jako cena za odvoz kontejneru (Kč/svoz) + cena za uložení (Kč/t).

4.3.4 Ostatní smlouvy Mezi další smlouvy, které obce uzavírají pro zajištění optimálního fungování odpadového hospodářství v obcích, patří smlouvy a AOS, smlouvy s kolektivními systémy zajišťující zpětný odběr elektrozařízení, případně smlouvy s firmami zajišťující sběr použitého textilu. Všechny obce Sdružení mají uzavřenou systémovou smlouvu s AOS EKO-KOM, a.s., většina z nich i smlouvu o výpůjčce sběrných nádob. Většina obcí pověřila dodatkem k systémové smlouvě pravidelným čtvrtletním vykazováním svozovou firmu, v některých případech i takovou, která na jejím území žádný svoz nerealizuje. Většina obcí má uzavřenou smlouvu alespoň s jedním kolektivním systémem na zajištění zpětného odběru elektrozařízení, tři obce nemají uzavřenou smlouvu s žádným kolektivním systémem. Obce v roce 2013 začaly uzavírat i smlouvy o zajištění odděleného nádobového sběru textilu, i když pytlový sběr textilu je v mnoha obcích paralelně provozován taky v rámci sběru využitelných odpadů. Až na dvě obce mají všechny obce v zájmovém území uzavřenou smlouvu na sběr textilu do nádob, kromě přistavení nádob je součástí smlouvy i platba obci za instalaci každého kontejneru. Sběr textilu do nádob probíhá v režimu nakládání s odpady, pytlový sběr provozovaný společností Pro EKO je mimo režim odpadů.

4.3.5 Smlouvy o zapojení živnostníků do systému obce Obce mají možnost, na základě § 17 odst. 6 zákona o odpadech, zapojit na základě písemné smlouvy, ve které bude uvedena cena, právnické nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání do systému pro nakládání s komunálním odpadem. Tento model umožňuje obcím zvýšit příjmy do obecního rozpočtu, pro živnostníky se jedná o jednoduchou možnost, jak naplnit literu zákona v oblasti 52

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska nakládání s odpady. V lokalitách, kde působí několik svozových firem, není příliš běžné, aby se živnostníci zapojovali do obecních systémů, protože svozové firmy bývají v této oblasti obchodně poměrně aktivní a nabízejí svoje služby firmám a živnostníkům přímo. I z těchto důvodů není smluvní zapojení živnostníků do systému v zájmovém území příliš rozšířené a týká se pouze obcí Vilémov a Lipová a měst Velký Šenov a Mikulášovice.

4.3.6 Smlouvy a cenová ujednání – shrnutí 

Typy použitých smluv a cenová ujednání ve většině případů odpovídají tomu, s jakou svozovou společností mají obce uzavřené smlouvy.



Obce zhruba ve třetině případů používají smlouvy, které staré až 15 let, ve třetině případů se používají smlouvy se stářím cca 7 let a jsou uzavřené na dobu neurčitou. Tyto smlouvy jsou pravidelně dodatkovány. Zhruba třetina obcí má smlouvy relativně mladé (uzavřené v letech 2013 – 2015), uzavřené na základě výsledků výběrových řízení, zároveň se jedná o smlouvy na dobu určitou.



Výpovědní lhůty jsou obvykle tříměsíční u nejnovějších smluv, 6-ti měsíční u starších smluv, u největších měst pak 12-ti měsíční. Jedna obec pravidelně každé dva roky soutěží dodavatele služeb v odpadovém hospodářství.



Některé obce mají pro zajištění odpadového hospodářství uzavřeno i více smluv s jednou nebo více oprávněnými osobami.



Nejrozšířenější cenovou konstrukcí u SKO je cena za výsyp nádoby, která se liší podle objemu a frekvence svozu. Druhou, méně rozšířenou variantou je cena za tunu svezeného odpadu.



U svozu využitelných odpadů se uplatňují ceny za výsyp nádoby a paušální částky za pytlový. Výjimečně se používají ceny za tunu svezeného odpadu.



Svoz BRO z odvozného nádobového sběru je převážně účtován za svoz nádoby, cena se liší podle velikosti nádob, při sběru BRO do VOK se cena skládá z více položek.



Ceny za odstraňování objemného odpadu jsou většinou složeny z nákladů na odstranění, dopravu, manipulaci a pronájem kontejnerů.



Ceny za nakládání s nebezpečnými odpady se většinou řeší pomocí ceníků, ve kterých má každý druh odpadů svoji jednotkovou cenu zahrnující i náklady na dopravu.



Většina obcí má uzavřenou smlouvu alespoň s jedním kolektivním systémem zabezpečujícím zpětný odběr elektrozařízení a téměř všechny obce mají smluvně zajištěn sběr textilu pomocí nádob.



Zapojení živnostníků do systému odpadového hospodářství obce není příliš rozšířené, zejména kvůli obchodní aktivitě svozových firem, využívají ho pouze čtyři obce. 53


5.

Produkce odpadů v zájmovém území

Všechny obce v zájmovém území předložily k posouzení produkce odpadů Hlášení o produkci a nakládání s odpady za období let 2013 a 2014 a 2015. V rámci studie je též pracováno s údaji z databáze AOS EKO-KOM, které jsou získávány ze čtvrtletních výkazů o celkovém množství a druzích komunálního odpadu vytříděných, využitých a odstraněných obcí. Při porovnání obou skupin dat bylo zjištěno, že uvedená data jsou v mnoha případech velmi odlišná. Největší disproporce byly zaznamenány zejména u komodit papír, kovy, nápojové kartony a směsný komunální odpad, u kterého v ročním souhrnu činily rozdíl v řádu stovek tun. V případě papíru a kovů jsou rozdíly způsobené pravděpodobně odpady sebranými prostřednictvím sběren a výkupen, které obce nezahrnuly do svojí evidence a následně do ročního hlášení. V případě SKO však není příčina disproporcí úplně zřejmá. Při hodnocení produkcí jednotlivých skupin odpadů budou proto používány dva zdroje, jednak roční hlášení obcí a jednak výstupy z databáze EKO-KOM, a.s., přičemž vždy bude uvedeno, o jaký zdroj se jedná.

5.1

Celková produkce odpadů původem z obcí

Tabulka 15.: Produkce odpadů původem z obcí v letech 2013 až 2015 v zájmovém území (tuny) Katalogové číslo Kategorie odpadu Název odpadu odpadu 2013 2014 2015 060101

Kyselina sírová a siřičitá

N

0

0

0,001

060106

Jiné kyseliny

N

0

0

0,007

070104

Jiná organická rozpouštědla

N

0

0

0,27

070213

Plastový odpad

O

0

0

0,66

080111

Odpadní barvy a laky

N

0,05

0,23

0,647

120103

Piliny a třísky neželezných k.

O

0,745

1,142

0

130208

Jiné motorové a mazací oleje

N

1,349

1,405

2,732

130502

Kaly z odlučovačů oleje

N

0

0,3

0

130802

Jiné emulze

N

0,257

0,325

0,995

140603

Jiná rozpouštědla a směsi

N

0

0,18

0,015

150101

Papírové a lepenkové obaly

O

446,337

499,572

425,859

150102

Plastové obaly

O

478,515

430,738

443,79

150103

Dřevěné obaly

O

0

10

0

150104

Kovové obaly

O

6,126

5,331

10,283

150105

Kompozitní obaly

O

2,854

4,959

5,424

150107

Skleněné obaly

O

477,816

446,441

489,938

150110

Obaly obsahující zbytky NL

N

15,414

26,835

27,414

150202

Absorpční činidla a filtry

N

0,272

1,56

3,736

160103

Pneumatiky

O

83,293

129,22

120,047

160107

Olejové filtry

N

0,01

0,073

0,052

160113

Brzdové kapaliny

N

0

0

0,006

54

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska 160114

Nemrznoucí kapaliny obsahující NL

N

0

0

0,635

160117

Železné kovy

O

0

1,06

0

160118

Neželezné kovy

O

0,116

0

0,139

160214

Vyřazená zařízení

O

4,479

10,946

9,484

160601

Olověné akumulátory

N

0,63

0,122

0,005

170101

Beton

O

0

19,78

0

170102

Cihly

O

0

2,96

0

170107

Směsi nebo oddělené frakce betonu…

O

750,04

858,832

382,005

170302

Asfaltové směsi

O

0

0

0,82

170401

Měď, bronz, mosaz

O

9,398

15,549

9,35

170402

Hliník

O

14,571

30,866

23,926

170403

Olovo

O

0,551

1,247

1,487

170404

Zinek

O

1,046

2,183

1,07

170405

Železo a ocel

O

531,2

526,724

451,412

170406

Cín

O

0

0,052

0

170407

Směsné kovy

O

2,292

1,829

2,982

170411

Kabely

O

170503

Zemina a kamení obsahující NL

N

0

28,48

0

170504

Zemina a kamení

O

6,82

183,03

6,16

170601

Izolační materiál obsahující azbest

N

0

1,33

0,37

170604

Izolační materiály

O

0,8

0,25

15,45

170605

Stavební materiály obsahující azbest

N

0

0

21,34

170904

Stavební demoliční odpady

O

7,08

1,01

11,12

190805

Kaly z čistění komunálních vod

O

451

415

512

191202

Železné kovy

O

45,766

25,7

4,9

200101

Papír a lepenka

O

414,662

431,933

408,788

200102

Sklo

O

7,979

46,79

51,85

200110

Oděvy

O

14,191

62,88

15,906

200111

Textilní materiály

O

24,03

51,02

160,873

200113

Rozpouštědla

N

0,033

0,015

0,053

200114

Kyseliny

N

0

0

0,068

200115

Zásady

N

0

0

0,063

200117

Fotochemikálie

N

0

0

0,015

200119

Pesticidy

N

0

0

0,007

200121

Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť

N

200125

Jedlý olej a tuk

O

0,051

0,164

0,167

200126

Olej a tuk

N

0,212

0,409

0,567

200127

Barvy, tiskařské barvy, lepidla

N

6,41

8,749

8,868

200134

Baterie a akumulátory

O

0,03

0,012

0,155

200136

Vyřazené zařízení

elektrické

a

elektronické

55

O

0,098

0,032

0,232

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska 200139

Plasty

O

200140

Kovy

O

0

94,545

232,878

200201


O

318,74

321,13

931,441

200301


O

200303

Uliční smetky

O

20,06

0

0

200304

Kal ze septiků a žump

O

0

39

25

200307

Objemný odpad

O

CELKEM

22,523 151,1354

148,117

9627,048 9723,863 9570,174

3388,631 2754,593 2782,219 17183,43

17371,5

17326,1

Zdroj: obce zájmového území, Hlášení o produkci a nakládání s odpady, rok 2013, 2014, 2015 V roce 2015 bylo na území obcí SPRŠ vyprodukováno více jak 16 910 t komunálních odpadů (17326 t včetně stavebních odpadů). V přepočtu na jednoho obyvatele se jedná o zhruba 315 kg na obyvatele, což je o necelá 3% méně, než kolik je průměrná produkce komunálních odpadů v Ústeckém kraji, který se pohybuje na dlouhodobé úrovni okolo 324 kg na obyvatele za rok. Produkce komunálních odpadů odpadu meziročně vzrostla téměř o 600 tun (více jak 3,5 %), přičemž tento nárůst byl způsoben zejména zvýšením produkce BRO, naopak produkce SKO poklesla o 150 tun. Z materiálově využitelných odpadů nejvíce narostla produkce textilu, skla a kovů, nárůst produkce plastů byl velmi malý, avšak velký pokles byl zaznamenán u produkce papíru. Jak však bylo uvedeno výše, sběr papíru je z velké části zajišťován prostřednictvím výkupen a tyto údaje se většinou neobjevují v evidencích obcí. Graf 6.: Podíl jednotlivých skupin odpadů na celkové produkci odpadů v zájmovém území v roce 2015 3,8% 15,7%

Tříděný sběr

1,0% 5,4%

Textil Bioodpad

0,4%

2,4%

Nebezpečné odpady Stavební odpady

55,2%

16,1%

Objemný odpad Směsný komunální odpad Ostatní odpady

Zdroj: obce zájmového území, Hlášení o produkci a nakládání s odpady, rok 2015 Z Grafu 6 vyplývá, že v roce 2015 představovalo množství směsného komunálního odpadu a objemného odpadu více jak 71 % z celkové produkce všech odpadů. Využitelné složky komunálního odpadu i s kovy a textilem představovaly téměř 16 % a podíl bioodpadu vzrostl na více jak 5 % z celkového vyprodukovaného množství odpadu. Z toho zřejmé, že stále méně než pětina odpadů 56

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska vyprodukovaných obcemi je materiálově využita! Podíl ostatních komunálních odpadů a stavebních odpadů původem z obcí v roce 2015 překročil 6 %. Obce evidují větší část odděleného sběru papíru, plastů a skla pod katalogovými čísly skupiny 15 0x xx, část pod katalogovými čísly 20 0x xx, což je lépe odpovídající řazení využitelných složek odpadů od občanů a odpovídá stávající i připravované legislativě (POH ČR, věcný záměr zákona o odpadech), který předpokládá zařazování všech komunálních odpadů sebraných v obcích včetně jejich obalové složky výhradně pod katalogová čísla skupiny 20. Tato doporučení pro obce doporučuje i drtivá většina připravovaných POH krajů. Oddělený sběr využitelných složek od občanů je směsí využitelných odpadů sbíraných podle jednotlivých komodit, která v určitém poměru sice obsahuje podíl obalové složky, avšak principiálně tyto sběry nejsou sběrem pouze obalů. Zařazování odpadů do skupiny 20 0x xx - Komunální odpady je vhodné i z důvodu možnosti uplatnění snížené sazby DPH. V roce 2015 vyprodukoval každý občan zájmového území necelých 180 kg směsného komunálního odpadu, což je na spodní hranici průměru v ČR, který se pohybuje u SKO mezi 180 – 220 kg na obyvatele, a více jak 50 kg objemného odpadu, což je naopak hodnota překračující horní hranici celorepublikového průměru, který činí cca 40 kg na obyvatele. Z vývoje produkce SKO a objemného odpadu uvedeného v Tabulce 16, kdy v případě poklesu produkce SKO roste produkce objemného odpadu a naopak, je možné dovozovat, že část SKO se sbírá pomocí VOK jako objemný odpad, anebo se v některých případech objemný odpad eviduje jako SKO. Naopak produkce tříděného odpadu je podprůměrná, cca 50 kg na osobu včetně kovů, 37 kg na obyvatele bez kovů, což je hodnota nepřevyšující celorepublikový průměr cca 40 kg tříděného odpadu na obyvatele. Tabulka 16: Přehled produkce odpadů na obyvatele (kg/obyvatel a rok) Skupina odpadů 2013 2014 2015 45,6 50,6 Tříděný sběr včetně kovů 50,6 0,7 3,3 Textil 2,1 5,9 17,3 Bioodpad 6,1 0,5 1,3 Nebezpečné odpady 1,3 14,1 7,7 Stavební odpady 19,8 62,6 51,7 Objemný odpad 51,1 177,8 178,0 Směsný komunální odpad 180,2 10,2 12,3 Ostatní odpady 10,8 317,3 322,2 Celkové množství odpadů (kg/ obyvatel a rok) 322,0 Zdroj: obce zájmového území, Hlášení o produkci a nakládání s odpady, rok 2013 - 2015 V případě, kdy použijeme v těchto srovnáních data o množství tříděného sběru vycházející z podkladů AOS EKO-KOM, činí produkce tříděného sběru včetně kovů 76 kg na obyvatele a rok a 43,2 kg na obyvatele a rok bez kovů, což je hodnota mírně vyšší, než činí celorepublikový průměr.

5.2

Produkce směsného komunálního odpadu

Produkce odpadů v zájmovém území překročila v roce 2015 hodnotu 17 300 t. Směsný komunální odpad má největší podíl na celkové produkci odpadů v zájmové oblasti. Jeho podíl se dlouhodobě 57

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska udržuje na úrovni 55 % produkce, i když mezi roky 2013 až 2015 došlo k poklesu podílu o 1 % (na základě dat z ročních hlášení obcí o produkci odpadů). Mezi roky 2013 až 2015 dochází ke kolísání produkce v absolutních hodnotách, které má spojitý charakter s vývojem produkce objemného odpadu. Rozptyl produkce se pohybuje na úrovni cca 150 t, což je s ohledem na velikost území a počet obcí relativně zanedbatelný jev. Mezi roky 2013 a 2014 byl u jednotlivých obcí pozorován trend poklesu produkce SKO s výjimkou Jiříkova a Rumburku, kde došlo meziročně k celkovému nárůstu produkce SKO o 605 t! V případě Rumburku činil nárůst 13%, u Jiříkova vzrostla produkce o 220%! Mezi roky 2014 a 2015 byl sledován jak pokles, tak stagnace produkce, ale u Horního Podluží, Jiřetína p. J., Lipové, Rumburku, Rybniště a Starých Křečan byl pozorován mírný nárůst produkce. Největší podíl na produkci SKO v zájmovém území mají tři největší města, Rumburk, Šluknov a Varnsdorf, který dlouhodobě činí 61% veškerého vyprodukovaného SKO. Tabulka 17: Podíl jednotlivých obcí na celkové produkci SKO v zájmovém území Podíl na produkci (% hmotnostní) 2013 Obec 2014 2015 0,08% 0,08% Doubice 0,08% 3,45% 3,07% Dolní Podluží 3,13% 2,70% 2,20% Dolní Poustevna 2,29% 1,64% 1,73% Horní Podluží 1,56% 2,65% 2,22% Chřibská 2,19% 1,09% 0,93% Jiřetín pod Jedlovou 0,81% 2,11% 6,21% Jiříkov 6,68% 7,28% 5,83% Krásná Lípa 5,75% 1,93% 1,78% Lipová 1,58% 0,58% 0,17% Lobendava 0,23% 4,26% 2,71% Mikulášovice 2,87% 15,55% 19,25% Rumburk 17,50% 1,07% 0,93% Rybniště 0,83% 4,67% 4,44% Staré Křečany 4,26% 14,57% 13,56% Šluknov 14,68% 29,26% 28,72% Varnsdorf 29,42% 5,24% 4,89% Velký Šenov 4,75% 1,87% 1,29% Vilémov 1,39% 100,00% 100,00% Celkem 100,00% Zdroj: obce zájmového území, Hlášení o produkci a nakládání s odpady, rok 2013 - 2015 Z Tabulky 17 je patrné, že podíl ostatních obcí na celkové produkci SKO je nízký, až na výjimky nepřesahuje 5% z celkového množství. Z toho je zřejmé, že pro zajištění svozu necelých 40 % SKO, je nutné obsloužit více jak 70 % území Šluknovska.

58

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 9.: Produkce SKO v jednotlivých obcích v zájmovém území v roce 2015


5.3

Produkce objemného odpadu

Produkce objemného odpadu v zájmovém území překročila v roce 2015 hodnotu 2 780 t. Objemný odpad představoval v roce 2015 cca 16% všech vyprodukovaných odpadů. Mezi roky 2013 a 2014 došlo k výraznému poklesu produkce objemného odpadu, cca o 18%, (absolutně o 634 t), což je poměrně razantní změna, která nebývá obvyklá a byla ovlivněna zejména poklesem produkce 59

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska objemného odpadu ve Varnsdorfu, cca o 550 t. U jednotlivých obcí byl spíše pozorován trend mírného poklesu produkce nebo stagnace, s výjimkou Krásné Lípy, ve které došlo k nárůstu o více jak 200 t. V roce 2015 vzrostla celková produkce objemného odpadu jen nepatrně (cca o 1%), u poloviny obcí produkce klesala, nebo stagnovala, mírný nárůst zaznamenaly obce Dolní Podluží, Horní Podluží, Chřibská, Lobendava, Mikulášovice, Rumburk, Varnsdorf a Vilémov. Stejně jako v případě SKO, mají největší podíl na produkci objemného odpadu v zájmovém území tři největší města, Rumburk, Šluknov a Varnsdorf, který činí 63% veškerého vyprodukovaného objemného odpadu. Tabulka 18: Podíl jednotlivých obcí na celkové produkci objemného odpadu v zájmovém území Podíl na produkci (% hmotnostní) 2013 Obec 2014 2015 0,24% 0,26% 0,43% Doubice 2,30% 3,85% 2,35% Dolní Podluží 2,70% 3,38% 3,73% Dolní Poustevna 0,99% 1,27% 1,57% Horní Podluží 1,53% 2,49% 2,74% Chřibská 1,42% 1,42% 0,52% Jiřetín p. J. 6,19% 5,61% 5,39% Jiříkov 0,21% 8,01% 7,88% Krásná Lípa 0,37% 0,93% 0,98% Lipová 0,80% 0,53% 1,00% Lobendava 3,43% 3,35% 3,60% Mikulášovice 10,12% 13,61% 14,14% Rumburk 0,72% 0,56% 0,56% Rybniště 0,24% 0,72% 0,45% Staré Křečany 10,06% 12,12% 10,87% Šluknov 51,83% 35,99% 38,44% Varnsdorf 6,32% 5,40% 4,54% Velký Šenov 0,53% 0,47% 0,82% Vilémov 100,00% 100,00% Celkem 100,00% Zdroj: obce zájmového území, Hlášení o produkci a nakládání s odpady, rok 2013, 2014 Z Tabulky 18 je patrné, že podíl ostatních obcí na celkové produkci objemného odpadu je velmi nízký, obvykle nepřesahuje 5% z celkového množství, výjimku tvoří Jiříkov a Krásná Lípa.

60

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 10.: Produkce objemného odpadu v jednotlivých obcích v zájmovém území v roce 2015

Zdroj: EKO-KOM, a.s. na základě údajů poskytnutých obcemi

61


5.4

Produkce nebezpečných odpadů

Produkce nebezpečných odpadů v zájmovém území dosáhla v roce 2015 úrovně necelých 68 t, což představuje cca 1,3 kg na obyvatele a rok. Mezi nebezpečné odpady byly v této kapitole zařazeny i stavební odpady s nebezpečnými vlastnostmi. Podíl nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů v zájmovém území činí 0,4%. Mezi roky 2013 a 2014 došlo k více jak trojnásobnému zvýšení produkce nebezpečných odpadů, které bylo způsobeno zejména produkcí 28 t odpadu „Zeminy a kamení obsahující nebezpečné látky,“ (Katalogové číslo 17 05 03) ve Starých Křečanech, což byla zřejmě jednorázová produkce tohoto druhu odpadu a v budoucnu se nebude pravděpodobně opakovat. K výraznému zvýšení produkce došlo i u druhu odpadu 15 01 10 – Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek, který byl způsoben sběrem tohoto druhu odpadu ve Šluknově, který byl v roce 2013 nulový, a v roce 2014 již činila produkce více, než 6 t. V roce 2015 došlo z hlediska celkové produkce nebezpečných odpadů k mírnému poklesu, na druhou stranu se velmi rozšířil sortiment sbíraných a evidovaných odpadů ve městě Varnsdorfu. I v roce 2015 činily téměř třetinu všech nebezpečných odpadů odpady obsahující azbest, dalšími významnými druhy nebezpečných odpadů byly odpady 15 01 10 a 20 01 27. V případě nebezpečných odpadů jsou z hlediska jejich produkce nejvýznamnější města Rumburk, Šluknov, Varnsdorf a Krásná Lípa. Pokud pomineme produkci zemin obsahujících nebezpečné látky v roce 2014 ve Starých Křečanech, představují tato města více jak 64% veškerých vyprodukovaných nebezpečných odpadů. Tabulka 19: Podíl jednotlivých obcí na celkové produkci nebezpečných odpadů v zájmovém území Podíl na produkci (% hmotnostní) 2013 Obec 2014 2015 1,6% 1,6% 0,96% Doubice 2,8% 1,5% 1,30% Dolní Podluží 3,4% 0,7% 1,99% Dolní Poustevna 1,7% 0,7% 1,33% Horní Podluží 2,8% 1,1% 1,00% Chřibská 0,7% 0,8% 0,00% Jiřetín p. J. 4,1% 1,7% 5,13% Jiříkov 15,5% 7,5% 4,32% Krásná Lípa 0,9% 1,9% 1,05% Lipová 2,2% 0,5% 0,29% Lobendava 6,5% 4,8% 2,53% Mikulášovice 16,9% 6,4% 33,37% Rumburk 1,6% 0,6% 0,38% Rybniště 3,4% 42,5% 1,37% Staré Křečany 0,0% 13,3% 23,47% Šluknov 32,1% 11,2% 11,81% Varnsdorf 1,7% 2,1% 8,94% Velký Šenov 2,2% 1,2% 0,77% Vilémov 100,00% 100,00% Celkem 100,00% Zdroj: obce zájmového území, Hlášení o produkci a nakládání s odpady, rok 2013, 2014 62

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Škála nebezpečných odpadů produkovaná v zájmovém území byla poměrně úzká, mezi nejčastěji evidované druhy odpadů patřily zejména odpady 15 01 10 – obaly se zbytky nebezpečných látek a 20 01 27 – barvy, laky a lepidla. Tyto dva druhy nebezpečných odpadů představovaly v roce 2013, kdy nebyla produkce nebezpečných odpadů ovlivněna velkým množstvím stavebních odpadů s nebezpečnými vlastnostmi, téměř 90% všech evidovaných nebezpečných odpadů. V roce 2015 došlo k výrazné změně evidence nebezpečných odpadů, některé obce uvádějí v evidencích i deset různých druhů nebezpečných odpadů. Mapa 11.: Produkce nebezpečných odpadů v jednotlivých obcích v zájmovém území v roce 2015

Zdroj: EKO-KOM, a.s. na základě údajů poskytnutých obcemi 63


5.5

Produkce biologicky rozložitelných odpadů

Produkce biologicky rozložitelných odpadů v zájmovém území dosáhla v roce 2014 zhruba 330 t. Z hlediska celkové produkce představuje tato hodnota necelá 2%. Jedná se však o komoditu, u které se dá očekávat prudký nárůst produkce, s ohledem na povinnost zajištění odděleného sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů rostlinného původu od 1. 1. 2015. Na jaře 2015 všechny obce, které neměly zajištěn oddělený sběr bioodpadů, přistoupily k jeho zavedení, nejčastěji pomocí nádobového sběru. Jak ukazují dosavadní zkušenosti se zaváděním odděleného sběru bioodpadů na území ČR, má právě použití nádobového sběru výrazný vliv na produkci tohoto odpadu, která se může v relativně krátké době zmnohonásobit a dosáhnout i úrovně přesahující 100 kg na obyvatele a rok. Výsledky za rok 2015 tuto hypotézu potvrzují, produkce BRO dosáhla téměř trojnásobné úrovně - 931 t. V evidencích obcí se v letech 2013 a 2014 objevoval biologicky rozložitelný odpad jen velice sporadicky a jen v podobě odpadu uvedeným pod katalogovým číslem 20 02 01. Zatímco v roce 2013 evidoval produkci bioodpadu pouze Rumburk, v roce 2014 již měla zajištěný sběr více jak třetina obcí, v roce 2015 pouze 5 obcí neevidovalo žádný biologicky rozložitelný odpad. Tabulka 20: Podíl jednotlivých obcí na celkové produkci objemného odpadu v zájmovém území Podíl na produkci (% hmotnostní) 2013 2015 Obec 2014 0,00% 1,58% 0,97% Doubice 0,00% 0,00% 0,00% Dolní Podluží 0,00% 6,06% 3,10% Dolní Poustevna 0,00% 0,00% 0,06% Horní Podluží 0,00% 0,00% 0,00% Chřibská 0,00% 0,00% 12,45% Jiřetín p. J. 0,00% 0,00% 0,00% Jiříkov 0,00% 7,28% 4,44% Krásná Lípa 0,00% 0,50% 0,95% Lipová 0,00% 0,00% 0,59% Lobendava 0,00% 14,03% 8,59% Mikulášovice 100,00% 56,05% 44,54% Rumburk 0,00% 0,00% 0,00% Rybniště 0,00% 5,40% 3,53% Staré Křečany 0,00% 0,00% 10,85% Šluknov 0,00% 9,08% 6,37 Varnsdorf 0,00% 0,00% 3,55% Velký Šenov 0,00% 0,00% 0,00% Vilémov 100,00% 100,00% Celkem 100,00% Zdroj: obce zájmového území, Hlášení o produkci a nakládání s odpady, rok 2013 - 2014 Výsledky plynoucí z Tabulky 20 jsou mírně ovlivněny produkcí Jiřetína p. J., který provozuje komunitní kompostárnu, která funguje mimo režim odpadů, a proto by rostlinné zbytky neměly být zaměňovány za biologicky rozložitelný odpad a evidovány v evidenci odpadů.

64

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 12.: Produkce biologicky rozložitelných odpadů v jednotlivých obcích v zájmovém území v roce 2014


65

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 13.: Produkce biologicky rozložitelných odpadů v jednotlivých obcích v zájmovém území v roce 2015


Z Map 12 a 13 je patrný výrazný meziroční nárůst produkce BRO a rozšíření sběru, a to i přes to, že některé obce neuvedly data o produkci, i když sběr zavedený mají.

66


5.6

Produkce stavebních odpadů produkovaných obcemi

Produkce stavebních odpadů kategorie ostatní odpady v obcích v zájmovém území dosáhla v roce 2014 více jak 1 060 t. Protože obce až na výjimky nezajišťují sběr stavebních odpadů pro svoje obyvatele, jedná se hlavně o produkci odpadů samotných obcí, které vznikají při stavební činnosti na jejich území. V roce 2014 se stavební odpady podílely na celkové produkci odpadů v zájmové oblasti více jak 6%. Meziroční nárůst produkce mezi roky 2013 a 2014 činil 300 t, tj. téměř 40% a byl zapříčiněn nárůstem produkce stavebních odpadů v Rumburku, Šluknově, Varnsdorfu a Velkém Šenově. V evidencích obcí se stavební odpady objevují pod sedmi katalogovými čísly, avšak zásadní z hlediska celkové produkce jsou pouze 17 01 07 – směsi nebo oddělené frakce stavebních odpadů a 17 05 04 – zemina a kamení. V roce 2015 pak došlo k prudkému propadu produkce stavebních odpadů o více jak polovinu na 415 t, přičemž hlavní podíl na poklesu produkce má město Šluknov, kde došlo k poklesu produkce o více jak 400 t. Tabulka 21: Podíl jednotlivých obcí na celkové produkci stavebních odpadů v zájmovém území Podíl na produkci (% hmotnostní) 2013 Obec 2014 2015 0,00% 0,02% 0,58% Doubice 0,00% 1,15% 2,80% Dolní Podluží 0,00% 2,36% 0,00% Dolní Poustevna 0,00% 0,00% 0,05% Horní Podluží 0,00% 0,00% 0,00% Chřibská 0,00% 0,09% 0,94% Jiřetín p. J. 0,00% 1,09% 0,00% Jiříkov 0,00% 0,00% 0,00% Krásná Lípa 1,68% 1,94% 2,43% Lipová 3,59% 1,17% 0,00% Lobendava 4,16% 4,93% 6,40% Mikulášovice 15,56% 26,31% 28,09% Rumburk 0,00% 0,00% 0,94% Rybniště 0,00% 0,02% 0,44% Staré Křečany 74,91% 51,83% 8,79% Šluknov 0,10% 5,91% 3,90% Varnsdorf 0,00% 3,17% 44,63% Velký Šenov 0,00% 0,00% 0,00% Vilémov 100,00% 100,00% Celkem 100,00% Zdroj: obce zájmového území, Hlášení o produkci a nakládání s odpady, rok 2013 - 2015 Zejména u stavebních odpadů je patrná velká nevyrovnanost a nárazovost produkce, pouze u některých obcí je vývoj produkce konzistentní, pravděpodobně souvisí s nastavením systému sběru.

67


5.7

Produkce dalších odpadů kategorie ostatní

Jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách produkce dalších odpadů kategorie ostatní, které vznikají v obcích zájmového území, jsou zastoupeny zejména kaly z čistění komunálních vod a pneumatikami. Protože nakládání s kaly je velice specifickou činností v rámci odpadového hospodářství obcí, zůstávají mezi ostatními odpady významnou položkou pouze pneumatiky. Pneumatiky se objevují v evidenci všech obcí a jejich produkce v roce 2014 činila 129 t, což představuje 2,4 kg na obyvatele a rok. Protože nakládání s pneumatikami se zpoplatňuje v cenách za kus, nikoliv za jednotku hmotnosti, odstraňování pneumatik obci poměrně finančně zatěžuje. V roce 2015 došlo k mírnému poklesu produkce na cca 120 t (2,23 kg na obyvatele a rok). Tabulka 22: Podíl jednotlivých obcí na celkové produkci pneumatik (16 01 03) v zájmovém území Podíl na produkci (% hmotnostní) 2013 Obec 2014 2015 0,43% 0,53% 0,50% Doubice 1,20% 1,18% 0,92% Dolní Podluží 5,27% 3,33% 2,69% Dolní Poustevna 2,41% 1,12% 1,73% Horní Podluží 1,91% 0,80% 1,85% Chřibská 2,02% 3,61% 0,57% Jiřetín p. J. 0,00% 8,03% 6,56% Jiříkov 5,56% 4,64% 4,63% Krásná Lípa 1,73% 1,08% 1,29% Lipová 1,06% 0,81% 0,92% Lobendava 3,61% 4,58% 3,58% Mikulášovice 5,99% 7,17% 3,56% Rumburk 1,87% 0,50% 0,42% Rybniště 5,12% 5,06% 4,45% Staré Křečany 0,00% 11,13% 13,74% Šluknov 51,24% 34,23% 38,62% Varnsdorf 5,85% 10,04% 9,67% Velký Šenov 4,72% 2,16% 4,31% Vilémov 100,00% 100,00% Celkem 100,00% Zdroj: obce zájmového území, Hlášení o produkci a nakládání s odpady, rok 2013 - 2014 Mezi hlavní producenty pneumatik v zájmovém území patří Varnsdorf, Šluknov, Velký Šenov a Jiříkov.

5.8

Produkce využitelných odpadů

Pro účely detailní analýzy pouze využitelných složek komunálních odpadů byla použita data z výkazů obcí a měst Šluknovska pro AOS EKO-KOM, ve kterých obce a města uvádí jednotlivá množství sebraných odpadů podle komodit a způsobů jejich sběru za čtvrtletí. Pro posouzení výkonu sběrné sítě pro tříděný odpad je porovnávána komoditní výtěžnost, efektivita využití sběrné sítě, popř. další parametry s výkony Ústeckého kraje a s průměry dosahovanými v celé České republice. 68

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska 100% obcí má zajištěný sběr papíru, plastů a skla směsného a čirého. Všechny obce mají zavedený i oddělený sběr kovů a nápojových kartonů, nicméně sebraná množství jsou zanedbatelná, takže v některých případech v evidencích obcí chybí uvedené sebrané množství. Pomocí nádob se sbírá papír, plasty, čiré a směsné sklo, v některých obcích a městech je zaveden i pytlový sběr, kterým se sbírají kromě výše uvedených komodit ještě kovy a nápojový karton. Některá města mají do systému zapojeny výkupny, a to především pro sběr kovů a papíru. Využitelné složky odpadů jsou ojediněle sbírány i ve sběrných dvorech a ve školách. Tabulka 23.: Přehled celkové výtěžnosti odpadů v zájmovém území v letech 2011, 2012, 2013 a 2014 (kg/obyvatel a rok) Šluknovsko

Rok 2011 2012 2013 2014

celkem papír, plast, sklo, kov, NK

Ústecký kraj

celkem papír, plast, sklo, NK

108,5 92,0 78,4 81,1

41,2 37,5 37,5 39,4

celkem celkem (papír, plast, sklo, (papír, plast, sklo, NK, kov) NK) 65,6 34,7 63,2 33,3 61,3 34,6 59,9 35,5 Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Jak prezentuje Tabulka 23, celková výtěžnost sběru využitelných složek komunálního odpadu bez kovů byla v zájmovém území v roce 2014 o 11 % vyšší než v Ústeckém kraji, avšak o 2 % nižší než byl v roce 2014 celorepublikový průměr1. Srovnávací data za rok 2015 nejsou zatím k dispozici. Tabulka 24.: Celkové vytříděné množství odpadu podle komodit v obcích SPRŠ (v tunách)

Období 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Papír 1 621,8 1 083,8 1 145,2 1 174,2 1 096,8 1 060,6 1 055,4 1 138,3

Plasty 351,8 397,8 457,7 518,8 500,3 501,3 577,3 611,3

Sklo celkem 456,2 458,9 453,4 575,3 470,7 464,6 484,8 566,7

Nápojový karton

Kovy 5,4 3 961,5 4,8 2 212,7 8,2 3 296,0 5,5 3 718,1 7,0 3 007,3 5,1 2 213,3 8,4 2 247,9 7,5 1 790,7 Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Množství vytříděných složek komunálních odpadů v zájmovém území dosáhlo v roce 2015 úrovně 2 324 tun bez kovů. V posledních pěti letech je množství vytříděných odpadů v podstatě stabilní,

1

celková výtěžnost využitelných složek KO (papír, plast, sklo, bez kovů) v obcích a městech České republiky za rok 2014 představovala 40,2 kg/obyv./rok, včetně kovových odpadů 58,0 kg/obyv./rok

69

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska pohybuje se na úrovni 2,0 – 2,3 tis. tun odpadu. Mění se však poměry jednotlivých druhů odpadů, množství papíru je víceméně konstantní, v posledních dvou letech výrazně vzrostlo množství odděleně sebraných plastů a skla, naopak podíl kovů trvale klesá. Z celkového množství téměř polovinu tvoří papír, který je však ve velké míře sbírán přes zapojené výkupny (množství papíru sebraného v roce 2015 přes výkupny bylo cca 455 tun). Množství papíru, které bylo sebrané pomocí nádob, představovalo cca 500 tun, pytlovým sběrem zhruba 125 tun. Plastový odpad je v převážné míře sbírán pomocí nádob (75 % z celkového množství), dále pytlovým sběrem (22 % z celkového množství) a nepatrně i ve výkupnách (3 % z celkového množství). Uvedené množství skla představuje součet sebraného skla čirého a směsného, v celém sledovaném období dominuje sběr směsného skla nad čirým, v roce 2015 bylo směsného 55 % a čirého 45 % z celkového množství. Sklo se sbírá zejména nádobovým sběrem (77 %) a pomocí pytlů (23%). Nápojový karton se v zájmovém území sbírá pouze přes pytle, pouze ve Varnsdorfu je možné je odkládat i do nádob na papír. Kovy jsou sbírány především ve výkupnách nebo ve sběrných dvorech a sběrných místech. Přestože je ve většině obcí zaveden pytlový sběr kovů, jejich sebrané množství je zcela zanedbatelné. Hlavním parametrem, na kterém lze sledovat vývoj tříděných sběrů, je celková výtěžnost, tedy množství odpadu vytříděného jedním obyvatelem v kg za rok. Níže uvedené hodnoty odráží výkon třídění ve všech zastoupených způsobech sběru, tedy i s množstvím sebraným ve výkupnách a sběrných dvorech. Tabulka 25.: Celková výtěžnost podle komodit v zájmovém území (kg/obyvatele/rok)

Období 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Papír

Plasty 20,7 21,3 19,8 19,6 19,6 21,2

Nápojový karton

Sklo 8,3 9,4 9,1 9,3 10,7 11,4

8,2 10,4 8,5 8,6 9,0 10,5

Kovy 0,1 59,6 0,1 67,3 0,1 54,4 0,1 40,9 0,2 41,7 0,1 33,3 Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Pro posouzení účinnosti a výkonnosti nádob a pytlů používaných na oddělený sběr využitelných odpadů je vhodnější provést výpočet výtěžnosti pouze z množství sebraného prostřednictvím pytlů a nádob. Výsledky jsou uvedené v Tabulce 26. Porovnáním obou tabulek je možné zjistit, u kterých druhů odpadů je významnější sběr pomocí pytlů a nádob a u kterých ve sběrnách a výkupnách.

70

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Tabulka 26.: Výtěžnost podle komodit v nádobovém a pytlovém sběru v zájmovém území (kg/obyvatele/rok)

Období 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Papír

Plasty 13,4 12,7 11,9 13,1 12,3 11,7

Nápojový karton

Sklo 7,7 8,4 8,9 9,1 10,2 10,8

8,2 10,4 8,5 8,6 9,0 10,5

Kovy 0,1 0,1 0,1 0,5 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 0,1 0,1 0,1 Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Výše uvedené hodnoty výkonu sběru podle komodit odráží chování obyvatel ve třídění odpadu pouze do nádob a pytlů v obcích Šluknovska. Výkon sběru papíru klesá, naopak sběr plastů a skla roste. U papíru, jak je patrné z předcházející Tabulky 26, se nejedná o pokles v množství vyskytujícího se papíru (tabulka výše ukazuje stabilitu v množství v letech 2012 - 2014, v roce 2015 dokonce nárůst), jedná se spíše o přesun papíru z nádob do výkupen, který pravděpodobně souvisí s omezením výkupu kovů. Některé sociální skupiny, pro které jsou příjmy z prodeje odpadů výkupnám důležitou položkou, se v průběhu roku mohly přeorientovat na sběr papíru, u kterého není omezena možnost hotovostní výplaty při výkupu odpadu. Tabulka 27.: Porovnání výtěžnosti tříděného sběru zájmového území s Ústeckým krajem a ČR v roce 2014, (kg/obyvatel a rok) Šluknovsko Komodita

Papír Plasty Sklo

Sběr celkem 19,6 10,7 9

Ústecký kraj

Nádobový a pytlový sběr

Sběr celkem

12,3 10,2 9

18,5 8,5 8,2

Česká republika

Nádobový a pytlový sběr 9,3 8,1 8

Sběr celkem

Nádobový a pytlový sběr

18,7 11,6 10,5 10,1 11,1 10,7 Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Při srovnání výkonů Šluknovského kraje ve sběru podle komodit s průměrem kraje a celorepublikovým průměrem za rok 2014 (rok 2015 nemá řešitel v současné době k dispozici srovnávací data), je výkon sběru papíru nadprůměrný, ve sběru plastů je Šluknovsko nadprůměrné, ve sběru skla se sebrané množství v zájmovém území pohybuje pod celorepublikovým průměrem. V roce 2015 došlo u nádobového a pytlového sběru k výrazným změnám, výtěžnost papíru činila 11,7, plastů 10,8 a skla 10,5 kg na obyvatele a rok. Vzhledem k tomu, že celková výtěžnost papíru oproti roku 2014 narostla, je velmi pravděpodobné, že určité množství papíru, které ubylo v nádobách se objevilo ve sběrnách a výkupnách.

71

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 14.: Produkce odděleně sbíraných využitelných odpadů v jednotlivých obcích v zájmovém území v roce 2015

Zdroj: EKO-KOM, a.s., data z výkazů obcí Mapa 14 zobrazuje celkovou výtěžnost, tzn. množství odpadů sebrané jednak pomocí pytlů a nádob, ale také ve výkupnách, školách a sběrných dvorech. Vysoká produkce města Šluknova je ovlivněna velkým množstvím kovů sebraných ve výkupnách.

72

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 15.: Produkce odděleně sbíraného papíru v jednotlivých obcích v zájmovém území v roce 2015

Zdroj: EKO-KOM, a.s., data z výkazů obcí Průměrná celková produkce papíru (včetně školních sběrů, sběren a výkupen) v zájmovém území v roce 2015 činila 23,1 kg na obyvatele a rok. V zájmovém území tuto hodnotu překračují zejména města, ve kterých převládá sběr papíru ve výkupnách (Varnsdorf 58% a Šluknov 83 % množství sebraného ve výkupnách).

73

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 16.: Produkce odděleně sbíraného plastu v jednotlivých obcích v zájmovém území v roce 2016

Zdroj: EKO-KOM, a.s., data z výkazů obcí

Průměrná celková produkce plastů v zájmovém území v roce 2015 dosáhla 11,4 kg obyvatele na rok. Pouze 5% plastových odpadů se sbírá jinak než prostřednictvím nádob a pytlů.

74

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 17.: Produkce odděleně sbíraného skla v jednotlivých obcích v zájmovém území

Zdroj: EKO-KOM, a.s., data z výkazů obcí Průměrná produkce skla v zájmovém území činí 10,5 kg na obyvatele a rok. Množství čirého skla dosáhlo úrovně 4,7 a směsného 5,8 kg na obyvatele a rok. Pro zjednodušení se v rámci studie budou srovnávat pouze celková data za sběr obou druhů skla dohromady.

75


5.9

Sběrná síť na využitelné odpady

Veřejná sběrná síť v obcích a městech Šluknovska je tvořena jednak nádobovou sběrnou sítí, která je kombinací nádob s horním výsypem o objemu 1100 litrů a nádobami se spodním výsypem různých objemů, nejčastěji však o objemu 3200 litrů. Důležitou součástí systému odděleného sběru využitelných odpadů je silně rozšířený pytlový sběr, který používá v různých formách 90% obcí v zájmovém území. Pytlový sběr se na Šluknovsku používá i jako doplňková metoda sběru SKO. Posouzení hustoty nádobové sběrné sítě je v zájmovém území obtížné právě z důvodu používání pytlového sběru, který nádoby doplňuje a sběrnou síť tak zahušťuje. Tabulka 28.: Hustota sběrné sítě (podle komodit a celková) v zájmovém území (obyvatele/na průměrné sběrné místo)

Období 2008/Q4 2009/Q4 2010/Q4 2011/Q4 2012/Q4 2013/Q4 2014/Q4 2015/Q4

Papír

Plasty 288 360 343 292 291 284 231 227

368 362 348 288 274 268 218 215

Sklo směsné 391 396 392 359 345 347 285 286

Průměrné sběrné místo 343 372 360 310 300 296 241 239 Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Celorepublikový průměr zahuštění sběrné sítě přestavuje zhruba 140 obyvatel na průměrné sběrné místo, skládající se z jednoho kontejneru na papír, plast a sklo směsné. Tato hodnota je vypočtená, kdy se sečte počet všech nádob na papír, plasty a sklo a vydělí třemi. Průměrná hustota sběrné sítě v Ústeckém kraji je zhruba 133 obyvatel. Hodnoty ze zájmového území se uvedeným průměrům ani nepřibližují. Dostupná a kvalitně zahuštěná sběrná síť je charakteristická co nejmenším počtem obyvatel na sběrné místo, z tohoto pohledu je nádobová sběrná síť na Šluknovsku nedostatečně zahuštěná, nicméně na druhé straně pytlový sběr celou síť dohušťuje. Efektivita využití sběrné sítě je parametr, který hodnotí měrnou hmotnost obsahu nádoby nebo pytle (míru jejich zaplnění) v době svozu. Uvádí, kolik kilogramů odpadu připadalo na 1 m3 sběrné nádoby. Čím je tato hodnota vyšší, tím více odpadu se do nádoby nasbíralo a svoz byl efektivnější, nízké hodnoty naopak poukazují na svážení poloprázdných nádob. Tento parametr slouží především ke zhodnocení nastavení svozových obvyklostí v obci (frekvence svozu) a optimálního plnění sběrných prostředků danou komoditou. Dopočtená hodnota vychází z počtu nádob a pytlů, jejich objemů a počtu výsypů, které obce uvádějí ve čtvrtletních výkazech společnosti EKO-KOM, a.s. Většina obcí má smluvně nastavený svoz nádob na tříděný sběr na objednávku, to je základní předpoklad pro vysokou míru efektivity, protože nádoby jsou vyváženy až po naplnění. Tato forma svozu je však náročná pro svozové firmy, protože musí neustále měnit svozové trasy a upravovat je podle aktuálních objednávek. To může vést ke zvýšeným nákladům na svoz, které se následně mohou promítat do cen za tyto služby. K vysoké míře efektivity tříděného sběru přispívá i existence pytlového sběru, který 76

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska bývá sám o sobě velmi efektivní, protože pytle jsou na svozovou trasu odkládány až po naplnění (není vždy pravidlem). Tabulka 29.: Efektivita využití sběrné sítě podle komodit (kg/m3) v zájmovém území

Období 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Papír

Plasty 76,8 62,7 52,6 43,8 41,8 42,4 42,1 38,8

Sklo směsné 20,7 20,8 24,3 24,5 22,6 21,6 24,6 23,6

116,8 85,4 110,4 122,9 101,1 92,7 96,1 104,2 Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Jak vyplývá z Tabulky 29, efektivita využití nádobové sběrné sítě na papír v průběhu času klesá, souvisí to patrně s klesajícím množstvím papíru v nádobách a tomu neuzpůsobeným podmínkám svozu (snížením frekvence svozu), nebo zvyšující m se podílem lepenkových obalů, které mají menší měrou hmotnost a obtížně se v nádobách stlačují. V případě plastového odpadu se efektivita sběru konstantně pohybuje okolo hodnot 22 – 24 kg/m3 sběrné nádoby, efektivita sběru skla zaznamenává v posledních třech letech výrazný nárůst. Při srovnání efektivity sběrné sítě Šluknovska s celorepublikovým průměrem a výsledky kraje, má sběrná síť na papír nadprůměrnou efektivitu (kraj – 31,5 kg/m3 , ČR – 33,0 kg/m3), což je důležitá informace s ohledem na skutečnost, že více jak polovina papíru v zájmovém území je sbírána ve sběrnách a výkupnách. Nicméně na klesající trend míry efektivity by bylo vhodné začít reagovat. Efektivita sběru plastů je také nadprůměrná (kraj – 20,2 kg/m3 , ČR – 18,7 kg/m3), naopak efektivita sběru skla je spíše podprůměrná (kraj – 78,1 kg/m3 , ČR – 112,3 kg/m3). Tato skutečnost může souviset s použitím nádob o velkých objemech, které se nedostatečně rychle plní.

77

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 18.: Hustota sběrné sítě na využitelné odpady v jednotlivých obcích v zájmovém území

Zdroj: EKO-KOM, a.s. Jak již bylo uvedeno výše, pro stanovení hustoty se používá výpočet, při kterém se sečtou všechny nádoby na papír, plasty a sklo a vydělí se třemi. Výsledným číslem se nakonec podělí počet obyvatel a tak je určen počet obyvatel připadající na jedno sběrné hnízdo. Čím je tato hodnota nižší, tím je síť hustší, nicméně toto číslo nevypovídá nic o kvalitě sběrné sítě, jejím nastavení, umístění a funkčnosti. Stejně tak nízké hodnoty, tedy vysoce zahuštěná sběrná síť, které jsou typické pro malé obce, nemusí nutně znamenat „lepší“ nebo „horší“ výsledek. Průměrná hustota v roce 2015 v ČR je 140 obyvatel na jedno sběrné hnízdo. 78

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 19.: (Efektivita) Měrná hmotnost papíru ve sběrných nádobách v jednotlivých obcích v zájmovém území v roce 2015

Zdroj: EKO-KOM, a.s. Efektivita je parametr, který hodnotí poměr mezi množstvím odpadů v nádobách a frekvencí svozů nádob. Hodnota efektivity je vlastně měrnou hmotností (hustotou) obsahu v nádobě v době svozu. Čím je tato hodnota menší, tím „prázdnější“ jsou nádoby v okamžiku svozu, to se může stávat v případě nevhodně nastavených pravidelných svozů. Naopak v případě svážení pouze naplněných nádob se tato hodnota zvětšuje. Průměrná hodnota pro papír v rok 2015 činila 38,8 kg/m3. 79

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 20.: (Efektivita) Měrná hmotnost plastu ve sběrných nádobách v jednotlivých obcích v zájmovém území v roce 2015

Zdroj: EKO-KOM, a.s. Podobně jako v případě papíru platí, že čím je vyšší měrná hmotnost odpadu v nádobě v době svozu, tím efektivnější je svoz samotný, plně se využívá sběrná nádoba. Jako příklad je možné uvést město Rumburk, kde zaměstnanec městského úřadu pravidelně kontroluje naplněnost nádob a objednává vývoz pouze nádob, které jsou naplněné. Díky tomu se daří optimálně využívat objem nádob ve městě. V případě pravidelně nastavených svozů je třeba mít nádoby umístěné v takových lokalitách, kde se v období mezi dvěma svozy bezpečně naplní. V opačném případě se sváží pouze „vzduch“. 80

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 21.: (Efektivita) Měrná hmotnost skla ve sběrných nádobách v jednotlivých obcích v zájmovém území

Zdroj: EKO-KOM, a.s. Objemová hmotnost skla je poměrně vysoká, v průměru dosahuje cca 150 kg na m3 sběrné nádoby. Naplnění nádoby sklem také trvá výrazně déle, než v případě papíru nebo plastů. V případě použití nádob s velkými objemy hrozí, že se v nádobách budou hromadit nežádoucí příměsi právě pro to, že doba mezi jednotlivými svozy je velmi dlouhá, často i několik měsíců.

81

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Závěr: 

Celková produkce odpadů v zájmovém území se v období 2013 – 2015 příliš nemění, pohybuje se okolo 320 kg na obyvatele a rok.



Mezi jednotlivými obcemi jsou výrazné rozdíly v produkci, a to i často mezi obcemi srovnatelné velikosti.



Z hlediska celkové produkce všech odpadů je zásadní produkce odpadů v Rumburku, Šluknově a Varnsdorfu.



Produkce SKO kolísá a mírně klesá, stejně jako produkce objemného odpadu.



Významný růst zaznamenávají využitelné odpady, jako plasty, sklo, textil a bioodpady.



Sběrná síť nádob je málo zahuštěná, v rámci území je používají velké nádoby se spodním výsypem, nebo větší počty nádob s horním výsypem. Chybějící nádoby doplňuje pytlový sběr.



Největší produkcí využitelných odpadů v přepočtu a obyvatele se vyznačují obce s malým počtem obyvatel. Je otázkou, nakolik se jedná o reálné hodnoty, protože množství odpadů sebraných v jednotlivých obcích se často stanovuje výpočtem.



Efektivita sběru využitelných odpadů je vysoká zejména v obcích, kde se objednávají vývozy pouze naplněných nádob.

82


6.

Ekonomika odpadového hospodářství v zájmovém území

Následující kapitola shrnuje náklady obcí a měst Šluknovska na nakládání s komunálním odpadem na svém území. Zdrojem dat jsou ekonomické údaje obcí a měst, které uvedly do svých Dotazníků pro AOS EKO-KOM za rok 2014 a 2015. Celkové náklady na odpadové hospodářství obce/města za rok jsou přepočítané na jednoho obyvatele, uvedená hodnota je průměrem těchto nákladů. Vzhledem k tomu, že některé obce v zájmovém území nedodaly relevantní informace o nákladech na odpadové hospodářství, mohou se skutečné hodnoty od uvedených mírně lišit. Náklady na odpadové hospodářství vyplývají z cenových ujednání uvedených ve smlouvách se svozovými firmami, které zajišťují sběr, svoz a odstranění, nebo využití odpadů. V regionu je nejrozšířenější metoda plateb za svoz nádoby, kdy v ceníku je uveden vždy druh odpadu, velikost nádoby a frekvence jejího svozu. Méně rozšířená je platba za tunu svezeného a odstraněného, nebo využitého odpadu. Ceny za svoz nádoby jsou používány zejména u nakládání s SKO, využitelnými odpady a BRO, v případě objemného odpadu a nebezpečných odpadů jsou ve většině případů odděleny přepravní náklady a náklady na odstranění odpadů. Tabulka 30.: Průměrné celkové náklady na odpadové hospodářství obcí a měst Šluknovska v roce 2014 (Kč/obyvatele) Ústecký Porovnávaná hodnota Šluknovsko Česká republika kraj Jednotkové náklady (Kč/obyvatel)

844

910

884 Zdroj: EKO-KOM, a. s.

V Tabulce 30 jsou uvedené průměrné náklady, které obce uvedly v Dotaznících za rok 2014. Z Tabulky vyplývá, že průměrné celkové náklady na odpadové hospodářství roku 2014 vztažené na jednoho obyvatele byly nižší, než průměrné celorepublikové náklady obci a měst, ale i Ústeckého kraje. Rozdíly mezi jednotlivými obcemi jsou však značné. Rozptyl hodnot jednotlivých obcí se pohybuje od 543 do 2343 Kč na obyvatele a rok. V roce 2015 došlo k nárůstu celkových nákladů na 866 Kč na obyvatele a rok, rozptyl nákladů se pohyboval od 550 do 2600 Kč. Jak uvádí Graf 7, osm obcí v rámci zájmového území má náklady nižší, než je průměr celého území, jedna obec má náklady totožné s průměrem a 10 obcí má náklady nadprůměrné. Velmi zjednodušeně je možné konstatovat, že na průměrné náklady má vliv s jakou svozovou má obec uzavřenou smlouvu a jak má nastavený systém sběru. Dvě největší města v regionu mají náklady na odpadové hospodářství nižší než je průměr v oblasti.

83

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Graf 7.: Přehled celkových nákladů na OH obcí v Kč/obyvatele a rok 2015 3000

2500

2000

1500

1000

500

0

Zdroj: Dotazníky obcí za rok 2014, výpočet EKO-KOM, a.s. Graf 8 naznačuje, že v roce 2015 téměř 2/3 nákladů obce vydaly na nakládání s SKO, druhou nejnákladnější položkou byl oddělený sběr využitelných odpadů (cca 15% nákladů), následovaný objemným odpadem, více jak 12% celkových nákladů. Více jak 78% všech nákladů obce vydají na odstraňování odpadů, necelá pětina pak slouží k nakládání s využitelnými odpady. Mezi roky 2014 a 2015 nevíce vzrostly náklady na BRO, vzrostly více jak 2,5 krát. Graf 8.: Struktura nákladů na OH obcí v Kč/obyvatele a rok 2015 14,83% 2,29% 1,81%

Tříděný sběr Bioodpad Nebezpečný odpad Objemný odpad

12,76%

SKO

63,44%

Zdroj: Dotazníky obcí za rok 2015, výpočet EKO-KOM, a.s.

84

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Struktura nákladů u jednotlivých obcí se samozřejmě liší, u pěti obcí se náklady na tříděný sběr pohybují okolo 1/3 nákladů, u dvou obcí náklady na odstranění objemného a směsného komunálního odpadu překračují 90% všech nákladů. Mapa 22.: Náklady na odpadové hospodářství v jednotlivých obcích v zájmovém území

Zdroj: EKO-KOM, a.s., dotazníky obcí za rok 2015

85


6.1.1 Směsný komunální odpad Směsný komunální odpad byl do roku 2014 odstraňován zejména na Skládce Rožany, která byla spádovým zařízením pro většinu obcí v oblasti. Od roku 2015 došlo k výraznému omezení množství a druhů přijímaných odpadů a v roce 2016 již skládka v podstatě odpady nepřijímá. Proto musely obce, resp. svozové firmy nalézt alternativní zařízení pro odstraňování SKO. Všechna se nalézají v Libereckém kraji, dojezdová vzdálenost do těchto zařízení může činit i více než 50 km. Proto je SKO již v současné době překládán a převážen do koncových zařízení. To vše samozřejmě má dopady na ekonomiku nakládání s SKO, které se však projeví nedříve v roce 2015. Souhrnná data za rok 2015 však nejsou momentálně k dispozici. Tabulka 31.: Jednotkové náklady na SKO za rok 2014 a 2015 (Kč/obyvatele/rok, Kč/tunu) Ústecký Porovnávaná hodnota 2014 Šluknovsko Česká republika kraj Jednotkové náklady (Kč/obyvatel) Průměrná produkce SKO (kg/obyvatel a rok)

543

528

512

180,2

218,2

207,1

Jednotkové náklady (Kč/t)

3012

2 418

2 471

Porovnávaná hodnota 2015

Šluknovsko

Jednotkové náklady (Kč/obyvatel) Průměrná produkce SKO (kg/obyvatel a rok)

Česká republika

Ústecký kraj

549 Srovnávací data nebyla k datu zpracování 178 studie k dispozici

Jednotkové náklady (Kč/t) 3087 Zdroj: obce zájmového území, Hlášení o produkci a nakládání s odpady 2014, 2015, EKO-KOM, a. s.

Z Tabulky 31 je zřejmé, že průměrné náklady obcí na SKO v zájmovém území v roce 2014 byly vyšší, než je průměr ČR i kraje, a to jak v přepočtu nákladů na jednoho obyvatele, tak na jednu tunu vyprodukovaného odpadu, přičemž průměrná celková produkce SKO je v zájmovém území je nižší, než u srovnávaných skupin. Do výpočtu byla zahrnuta pouze množství obcí, které dodaly i ekonomické informace o nakládání s SKO. Zatímco náklady v přepočtu na jednoho obyvatele nejsou významně vyšší než u obou srovnávaných skupin, u nákladů přepočtených na 1 t odpadu jsou náklady vyšší o cca 25%. Vyšší náklady mohou souviset s konstrukcí ceny za výsyp nádoby, která příliš nezohledňuje hmotnost odpadů. V roce 2015 došlo při poklesu produkce k nárůstu nákladů, a to jak v přepočtu na jednoho obyvatele, tak v přepočtu na tunu vyprodukovaného odpadu (cca o 3%). Zvýšení nákladů může souviset s nutností přepravovat odpady k odstranění na větší vzdálenosti.

86

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 23.: Náklady na SKO v jednotlivých obcích v zájmovém území v Kč/obyvatel/rok 2015

Zdroj: EKO-KOM, a.s., dotazníky obcí

Přepočty nákladů na jednoho obyvatele obce mohou poukazovat na celkovou nákladovost služby z hlediska množství vynaložených finančních prostředků. Vysoké náklady na jednoho obyvatele mívají zejména malé obce, v zájmovém území toto pravidlo zdaleka neplatí. Téměř polovina obcí má náklady vyšší než je průměr pro zájmové území.

87

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 24.: Náklady na SKO v jednotlivých obcích v zájmovém území v Kč/tuna rok 2015

Zdroj: EKO-KOM, a.s., dotazníky obcí, roční hlášení obcí o produkci odpadů za rok 2015

Přepočty nákladů na jednu tunu dávají představu o efektivitě vynaložených prostředků, hodnota je tím nižší, čím více odpadů se podařilo za vynaložené prostředky sebrat. Dobré výsledky vykazují obce, které mají sjednanou cenu za tunu svezených odpadů, nebo ty, které sebraly velké množství odpadů.

88

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Porovnání produkce a nákladů jednotlivých obcí v zájmovém území. Jak rozumět srovnávacím tabulkám? Obce v zájmovém území byly rozděleny do velikostních skupin tak, aby se v nich nacházely vždy alespoň dvě podobně lidnaté obce. Dá se oprávněně předpokládat, že podobně velké obce by měly produkovat podobné množství odpadů, jak je však z tabulek patrné, není to rozhodně pravidlem. Proto je k jednotlivým velikostním skupinám uvedena produkce odpadu v tunách, jedná se o nepřepočtenou hodnotu, která slouží pro orientační představu o množství odpadů, které v obci vznikne. Dá se tak například snadno spočítat, kolik bude stát odstranění celkového sebraného množství odpadu. V každém sloupci je uveden rozsah hodnot od nejnižší po nejvyšší, které se ve velikostní skupině vyskytly. Produkce v kg/obyvatel a rok, říká se jí také výtěžnost, je již přepočtená hodnota, která zohledňuje počet obyvatel v obci, a s její pomocí se dají obce mezi sebou velmi dobře porovnávat. Čím je tato hodnota menší, tím produkce nižší a naopak. Jako měřítko pro porovnání může být použitý celorepublikový průměr, nebo průměr kraje, nejpřesnější je porovnávání s obcemi podobných velikostních skupin. Náklady v Kč na tunu mohou ukazovat, nakolik je systém sběru efektivní, kolik se za sumu peněz podaří sebrat odpadů. Čím je tato hodnota nižší, tím více odpadu se podaří za vynaložené peníze sebrat, pokud je hodnota vysoká, naznačuje to, že systém je drahý a nedokáže sebrat odpovídající množství odpadů. Náklady v Kč na obyvatele naopak poukazují na to, zda je služba, za kterou obec platí drahá, nebo nikoliv. Čím je tato hodnota vyšší, tím dražší je služba a naopak. Optimálním cílem z pohledu obce je mít odpovídající produkci odpadů, která bude doprovázena co nejnižší cenou jak v přepočtu na tunu (systém bude výkonný) a také v přepočtu na obyvatele, systém bude levný. Uvedené příklady je však třeba brát jako orientační a je nutné všechny zjištěné parametry ověřovat z více úhlů pohledu. Jak bude patrné i v následujících tabulkách, u velmi malých obcí, cca do 400 obyvatel, se často objevují enormní hodnoty jak z pohledu výtěžnosti, tak nákladů. Jakkoliv tato přepočtená data mohou vypadat dramaticky, nemusí se v absolutním vyjádření jednat o nic mimořádného, např. jestliže obec zaplatí za nějakou službu 30 000 Kč, může hodnota 800 Kč na obyvatele vypadat neúměrně vysoká, v absolutním vyjádření však může jít o běžnou hodnotu. Tabulka 32.: Porovnání produkce a jednotkových nákladů na SKO za rok 2015 mezi obcemi zájmového území Velikostní skupina obcí Produkce Produkce odpadu Náklady (obyvatel) odpadu (t) (kg/obyvatel/rok) Náklady Kč/t Kč/obyvatel 0 – 499 12 - 28 47 - 71 7280 - 9960 346 -708 500 – 699 88 - 170 131 - 280 2440 - 2925 384 - 683 700 - 1000 123 - 165 133 -214 2074 - 2425 323 - 443 1100 - 1400 220 -425 152 - 336 2370 - 2710 392 - 912 1800 - 2300 210 - 470 115 - 240 1820 - 3395 210 - 814 3500 - 4000 560 - 595 153 - 157 2990 - 4000 458 - 630 5500 - 16000 1300 - 2750 165 - 231 2980 - 3365 490 – 740 Průměr 178 3087 549 Zdroj: obce zájmového území, Dotazníky do systému EKO-KOM za rok 2015, EKO-KOM, a. s. 89

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Rozptyl nákladů na nakládání s 1 tunou SKO je také značný, pohybuje se od 1820 Kč/t do 9960 Kč/t. V případě nejmenších obcí platí, že náklady na 1 t SKO patří mezi nejvyšší a přesahují částku 7000 Kč/t. U obcí mezi 500 a 700 obyvateli je dosahováno nákladů pohybujících se v okolí průměru zájmového území, rozdíly v produkci jsou značné, až dvojnásobné, rozdíl mezi nelevnější a nejdražší obcí činí téměř 500 Kč/t. Ve skupině obcí mezi 700 a 1000 obyvateli je zřejmý rozdíl v produkci, která je v případě větší obce výrazně menší, avšak náklady v přepočtu na tunu jsou vyšší. Celkově pro tuto velikostní skupinu však platí, že náklady na 1 t odstraněného SKO patří mezi nejnižší v rámci zájmové oblasti. Ve velikostní skupině 1100 až 1400 obyvatel je evidován značný rozdíl v produkci mezi jednotlivými obcemi, liší se cca o 200 t SKO ročně. Náklady přepočtené na 1 t se pohybují okolo celorepublikového průměru a nedosahují průměru obcí zájmové skupiny. Náklady na obyvatele jsou však u obce s vysokou produkcí enormní. Velké rozdíly v produkci i nákladech se objevují ve velikostní skupině obcí 1800 až 2300 obyvatel, které se týkají jak produkce SKO, tak celkových nákladů na jeho odstranění a samozřejmě i v přepočtu nákladů na 1 t, která přesahuje hodnotu 800 Kč/t. Konstrukce ceny je přitom stejná, cena za výsyp nádoby v kombinaci s frekvencí jejího výsypu. Ve velikostní skupině obcí mezi 3500 a 4000 obyvatel jsou rozdíly v produkci SKO minimální. Avšak rozdíl v nákladech je téměř 0,5 mil. Kč, v přepočtu na 1 tunu odstraněného SKO se jedná o částku 1000 Kč/t. U největších obcí v regionu platí, že náklady na jednu tunu odstraněného SKO se pohybují na úrovni průměru pro zájmové území, nebo jej převyšují o cca 10%, a to i přes to, že rozdíly v produkcích mezi jednotlivými obcemi jsou značné. Některé uváděné hodnoty, zejména pak evidované množství odpadů se značně odchylují od běžných údajů, je proto možné, že jsou ovlivněné evidenční chybou. Například dvě obce, které spolu sousedí a sváží je stejná svozová společnost, mají naprosto totožnou produkci SKO. Závěr: Celková produkce SKO v zájmovém území je nižší než celorepublikový průměr. Náklady na jeho odstranění jsou vyšší, než ve srovnatelných oblastech, jak v přepočtu na jednoho obyvatele, tak na vyprodukovanou tunu. Mezi obcemi jsou velké rozdíly jak v produkcích, tak v nákladech, a to i v rámci podobně velkých obcí. Obecně je možné konstatovat, že nejmenší obce mají největší jednotkové náklady, naopak největší města mají jednotkové náklady v blízkosti průměru zájmového území. Obce, které mají sjednanou cenu za tunu odstraněného odpadu, mívají obvykle výrazně vyšší produkci odpadů než obce, které mají cenu za výsyp nádoby.

6.1.2 Objemný odpad Objemný odpad stejně jako SKO byl do roku 2014 odstraňován zejména na Skládce Rožany a následně od roku 2015 je bez úpravy odstraňován na skládkách v Libereckém kraji. Na rozdíl od SKO není objemný odpad tak často překládán a je odvážen přímo v kontejnerech do koncových zařízení.

90

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Tabulka 33.: Jednotkové náklady na objemný odpad za rok 2014 (Kč/obyvatele/rok, Kč/tunu) Ústecký Porovnávaná hodnota Šluknovsko Česká republika kraj Jednotkové náklady (Kč/obyvatel) Průměrná produkce objemného odpadu (kg/obyvatel a rok)

100

62

80

52

41

47

Jednotkové náklady (Kč/t) 1957,3 Zdroj: obce zájmového území, Hlášení o produkci a nakládání s odpady, rok 2014,EKO-KOM, a. s., isoh.cenia.cz/groupisoh/ Z Tabulky 33 je zřejmé, že průměrné náklady obcí v zájmovém území na nakládání s objemným odpadem v roce 2014 byly v přepočtu na jednoho obyvatele vyšší, než je průměr ČR i kraje, při nadprůměrné produkci. Srovnávací data v Kč/t za ČR a kraj nejsou k dispozici. V roce 2015 došlo ke zvýšení nákladů na 110 Kč na obyvatele a 2135 Kč/tuna při zhruba stejné produkci objemného odpadu. Do výpočtu byla zahrnuta pouze množství obcí, které dodaly ekonomické informace o nakládání s objemným odpadem. Tabulka 34.: Porovnání produkce a jednotkových nákladů na objemný odpad za rok 2015 mezi obcemi zájmového území (Kč/obyvatele/rok, Kč/tunu)

Velikostní Produkce Produkce odpadu Náklady skupina obcí odpadu (t) (kg/obyvatel/rok) Náklady Kč/t Kč/obyvatel 0- 499 12 - 28 81 - 120 4280 - 4550 370 - 513 500-699 14 - 27 22 - 45 1380 - 8145 60 - 185 700-1000 22 - 43 24 - 56 2075 - 2421 93 - 160 1100-1400 12 - 76 10 - 55 1700 - 3521 17 - 193 1800-2300 100 - 126 45 - 65 1787- 3505 80 - 230 3500-4000 160 - 220 39 - 62 1190 - 3780 73 - 146 5500-16000 300 - 1070 35 - 68 674 - 2250 24 – 154 Průměr 52 2135 110 Zdroj: obce zájmového území, Dotazníky do systému EKO-KOM za rok 2014, EKO-KOM, a. s.

Rozptyl nákladů na nakládání s 1 tunou objemného odpadu je také značný, pohybuje se od 674 Kč/t (zjevně evidenční, nebo jiná chyba) do 8145 Kč/t (i v tomto případě se jedná pravděpodobně o chybně uvedené údaje). I v případě nejmenších obcí platí, že náklady na 1 t SKO patří mezi nejvyšší a přesahují částku 4000 Kč/t. U obcí mezi 500 a 700 obyvateli je dosahováno nákladů v rozptylu mezi 1380 – 8145 Kč/t, produkce objemných odpadů je rozdílná a liší se až o 100%. Hodnota 8145 Kč/t není reálná, nejspíš se jedná o chybu při stanovení nákladů.

91

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Ve skupině obcí mezi 700 a 1000 obyvateli je patrný velký rozdíl v produkci objemného odpadu mezi obcemi, náklady v přepočtu na tunu mírně převyšují průměr dosahovaný v zájmovém území. Náklady na obyvatele se výrazně liší. Ve velikostní skupině 1100 až 1400 obyvatel je evidován značný, až pětinásobný, rozdíl v produkci objemného odpadu mezi jednotlivými obcemi, liší se o desítky tun objemného odpadu ročně. Náklady přepočtené na 1 t se mezi sebou liší až o 100%. Relativně malý rozdíl v produkci objemného odpadu je patrný ve velikostní skupině obcí 1800 až 2300 obyvatel. Rozdíly v jednotkových nákladech na 1 t i na obyvatele jsou však značné. Ve velikostní skupině obcí mezi 3500 a 4000 obyvatel jsou rozdíly v produkci objemného odpadu cca 60 t za rok, produkce se pohybuje v blízkosti průměru, rozdíl v nákladech na odstranění je však velký, absolutní částky se mezi sebou výrazně liší, jsou až dvojnásobné. V přepočtu na tunu činí rozdíl mezi obcemi zhruba 2500 Kč/t. I u největších obcí v regionu platí, že rozdíly jak v produkci, tak v nákladech na jednu tunu odstraněného objemného odpadu jsou značné, v jednom případě jsou náklady nižší než náklady na samotné odstranění.

92

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 25.: Náklady na objemný odpad v jednotlivých obcích v zájmovém území v Kč/obyvatel/2015


93

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 26.: Náklady na objemný odpad v jednotlivých obcích v zájmovém území v Kč/tuna rok 2015

Zdroj: EKO-KOM, a.s., dotazníky obcí, roční hlášení obcí o produkci odpadů za rok 2015 Závěr: Celková produkce objemného odpadu v zájmovém území se pohybuje v na úrovni 52 kg na obyvatele a rok, což je nad horní hranicí celorepublikového průměru. Náklady na jeho odstranění jsou v přepočtu na jednoho obyvatele výrazně vyšší, než ve srovnatelných oblastech. Průměrné náklady na odstranění objemného odpadu v zájmovém území se pohybují na úrovni 2135 Kč/t, přičemž tato hodnota je významně ovlivněna produkcí a nízkými náklady jedním z největších měst v regionu. 94

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Stejně jako v případě SKO jsou mezi obcemi velké rozdíly jak v produkcích, tak v nákladech, a to i v rámci podobně velkých obcí. Obecně je možné konstatovat, že nejmenší obce mají největší jednotkové náklady, naopak největší města mají jednotkové náklady v blízkosti průměru zájmového území.

6.1.3 Využitelné odpady Sběr využitelných odpadů patří mezi nejdůležitější nákladové položky v zájmovém území. Využitelné složky se sbírají jednak pomocí nádob, tak pytlů a dalších způsobů sběru, zejména pak sběren, výkupen a škol. V rámci zájmového území není dostatek kapacit pro úpravu všech využitelných odpadů, které zde vznikají, toky jednotlivých materiálů se dělí a proudí k různým odběratelům v různých krajích. Finální úprava v místě se provádí u komodity papír, který je dotřiďován jednak v zařízení Severosepar s.r.o. a EKO servis. Sklo se v zájmovém území soustřeďuje jednak na střepištích, nebo v kontejnerech společností EKO servis a Pro EKO a následně jsou přepravovány úpravcům v Libereckém, příp. Ústeckém kraji. Plasty jsou v zařízeních Pro EKO a EKO servisu pouze lisovány a následně jsou přepravovány k další úpravě do zařízení v jiných částech Ústeckého kraje. Odděleně sebrané kovy, zvláště ty sebrané pomocí pytlového sběru jsou předávány zařízením pro sběr a výkup odpadů v místě. Náklady na tříděný sběr se stanovují poměrně obtížně, protože se výrazně liší data z ročních hlášení po produkci odpadů v jednotlivých obcích a data z výkazů do systému EKO-KOM. Pro možnost srovnání s ostatními velikostními skupinami byla proto použita data množství odpadů sebraných pomocí nádob a pytlů z výkazů do systému EKO-KOM a ekonomické údaje z dotazníků poskytnutých obcemi. Tabulka 35.: Jednotkové náklady na tříděný sběr využitelných odpadů v nádobovém a pytlovém sběru za rok 2014 (Kč/obyvatele/rok, Kč/tunu) Ústecký Porovnávaná hodnota 2014 Šluknovsko Česká republika kraj Jednotkové náklady (Kč/obyvatel) Průměrná produkce využitelných odpadů (kg/obyvatel a rok) Jednotkové náklady (Kč/t) Porovnávaná hodnota 2015

122,1

153,9

141,5

31,8

40,2

35,5

3897,9

4698,3

5668,1 Ústecký kraj

Šluknovsko

Jednotkové náklady (Kč/obyvatel) Průměrná produkce využitelných odpadů (kg/obyvatel a rok)

Česká republika 128

Srovnávací data nebyla k datu zpracování 33,2 studie k dispozici

Jednotkové náklady (Kč/t) 3869 Zdroj: obce zájmového území, Hlášení o produkci a nakládání s odpady 2014, 2015, EKO-KOM, a. s. 95


Z Tabulky 35 je zřejmé, že průměrné náklady obcí na tříděný sběr v zájmovém území (bez obcí, která neposkytla ekonomická data) byly v roce 2014 nižší, než je průměr ČR i kraje, a to jak v přepočtu nákladů na jednoho obyvatele, tak na jednu tunu vyprodukovaného odpadu, přičemž průměrná produkce tříděného sběru sebraného pomocí pytlů a nádob je v zájmovém území nižší, než průměr ČR a než průměr dosahovaný v Ústeckém kraji. V případě, že by byly započteny komodity sbírané prostřednictvím sběren a výkupen, došlo by k nárůstu průměrné produkce a k poklesu nákladů v přepočtu na jednu tunu. Tabulka 36.: Porovnání produkce a jednotkových nákladů na tříděný sběr využitelných odpadů v nádobovém a pytlovém sběru za rok 2014 mezi obcemi zájmového území (Kč/obyvatele/rok, Kč/tunu)

Velikostní Produkce Produkce odpadu Náklady skupina obcí odpadu (t) (kg/obyvatel/rok) Náklady Kč/t Kč/obyvatel 0- 499 28 - 30 84 - 126 1515 - 5146 430 - 460 500-699 10 - 32 16 - 52 3500 - 4200 68 - 128 700-1000 35 - 49 46 - 52 3540 - 5200 184 - 239 1100-1400 28 - 75 24 - 56 2480 - 4500 63 - 147 1800-2300 59 - 72 30 - 33 4600 - 5380 149 - 161 3500-4000 107 - 140 27 - 39 3250 - 4250 116 - 128 5500-16000 123 - 444 22 - 30 2960 - 3890 35 - 117 Průměr 32 3898 122 Zdroj: obce zájmového území, Dotazníky do systému EKO-KOM za rok 2014, EKO-KOM, a. s. U nejmenších obcí je dosahováno enormní produkce využitelných odpadů, které souvisí zejména s velkým podílem rekreantů a turistů v místě. Rozdíly v produkci odpadů mezi obcemi jsou v řádech desítek procent, rozdíly mezi náklady na 1 tunu odpadu jsou téměř dvojnásobné, v přepočtu na obyvatele není rozdíl tak markantní, nicméně platí, že se jedná o nejvyšší náklady v rámci obcí zájmového území. U obcí mezi 500 a 700 obyvateli je dosahováno téměř identické produkce tříděných odpadů v absolutních číslech jako v nejmenších obcích. Výtěžnost tříděného sběru na jednoho obyvatele je logicky nižší a náklady na tříděný sběr se pohybují v blízkosti průměru celého zájmového území, přepočtu na obyvatele do konce pod jeho úrovní. Ve skupině obcí mezi 700 a 1000 obyvateli jsou dosahovány nadprůměrné produkce tříděných odpadů, avšak za nadprůměrných nákladů, a to jak v přepočtu za tunu, ale zejména pak v přepočtu na jednoho obyvatele, které jsou po nejmenších obcích nejvyšší v rámci zájmového území. Ve velikostní skupině 1100 až 1400 obyvatel je evidován značný rozdíl v produkci mezi jednotlivými obcemi, krajní hodnoty se od sebe liší až trojnásobně v absolutních hodnotách, resp. dvojnásobně v přepočtu na obyvatele. Obdobně velké rozdíly jsou patrné i v nákladech, které se na jedné straně pohybují hluboko pod průměrem a na druhé jej významně překračují. Pro velikostní skupinu obcí 1800 až 2300 obyvatel, je typická průměrná produkce využitelných odpadů, které je dosahováno s vynaložením nadprůměrně vysokých nákladů, zejména pak v přepočtu na 1 tunu, které jsou druhé nejvyšší po nejmenších obcích. 96

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Ve velikostní skupině obcí mezi 3500 a 4000 obyvatel jsou rozdíly v produkci využitelných odpadů v řádech desítek procent, vynaložené náklady se pohybují v okolí průměrných nákladů, nebo i pod nimi. U největších obcí v regionu platí, že s podprůměrnými náklady na tříděný sběr se daří sebrat podprůměrné množství odpadů. Mapa 27.: Náklady na oddělený sběr využitelných odpadů v jednotlivých obcích v zájmovém území Kč/obyvatel/rok 2015

Zdroj: EKO-KOM, a.s., dotazníky obcí 97

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 28.: Náklady na oddělený sběr využitelných odpadů v jednotlivých obcích v zájmovém území Kč/tuna rok 2015


98

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 29.: Náklady na oddělený sběr papíru v jednotlivých obcích v zájmovém území v Kč/obyvatel/rok 2015

Zdroj: EKO-KOM, a.s., dotazníky obcí Obce, u kterých je uvedena hodnota 0, nerozlišily náklady na sběr jednotlivých využitelných odpadů, pouze celkové náklady na tříděný sběr.

99

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 30.: Náklady na oddělený sběr plastu v jednotlivých obcích v zájmovém území v Kč/obyvatel/rok 2015


Obce, u kterých je uvedena hodnota 0, nerozlišily náklady na sběr jednotlivých využitelných odpadů, pouze celkové náklady na tříděný sběr.

100

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 31.: Náklady na oddělený sběr skla v jednotlivých obcích v zájmovém území v Kč/obyvatel/rok 2015

Zdroj: EKO-KOM, a.s., dotazníky obcí Obce, u kterých je uvedena hodnota 0, nerozlišily náklady na sběr jednotlivých využitelných odpadů, pouze celkové náklady na tříděný sběr.

101

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Závěr: Celková produkce využitelných odpadů v zájmovém území je nižší než celorepublikový průměr, i než průměr Ústeckého kraje, na druhou stranu vynaložené náklady jsou nižší než v obou srovnávaných skupinách. Jako u ostatních druhů odpadů i v tříděném sběru jsou značné rozdíly mezi jednotlivými obcemi, kde nejmenší obce mají největší produkce využitelných odpadů, ale jednotkové náklady jsou bezkonkurenčně nejvyšší. Naopak největší města mají jedny z nejnižších produkcí, ale vynakládají jedny z nejnižších nákladů. Nákladné systémy sběru provozují také obce ve velikostní skupině 700 – 1000 obyvatel, kde jsou ale dosahovány vysoké výtěžnosti tříděného sběru, naopak velikostní skupina 1900 – 2300 obyvatel i s vynaložením vysokých nákladů dosáhne pouze na průměrnou výkonnost. Vliv na náklady má také použitý systém sběru a pravděpodobně i to, jaká svozová společnost poskytuje v dané oblasti služby. Nicméně u několika obcí nebylo možné srovnat náklady mezi jednotlivými obcemi.

102


7.

Shrnutí analytické části

Analytická část popsala rámcově systém nakládání s odpady v území obcí Sdružení pro rozvoj Šluknovska ve stavu roku 2014 a 2015. Následně budou v další části studie navržena opatření, která by měla vést k zefektivnění některých oblastí s důrazem na platnou hierarchii nakládání s odpady, tzn.  Předcházení vzniku odpadů (prevence)  Opětovné využití  Materiálové využití (recyklace, kompostování)  Energetické využití  Skládkování za současné sociální a ekonomické udržitelnosti. V oblasti komunálních odpadů je zapotřebí především sledovat cíle, které jsou dány směrnicemi ES a jsou, popř. budou implementovány do českého práva. Jedná se o:     

7.1

zajištění odděleného sběru papíru, plastů, skla a kovů v rámci systému obce do roku 2015, zajištění recyklace 50 % uvedených komodit do roku 2020, odklon biologicky rozložitelného komunálního odpadu od skládkování, zajištění odděleného sběru a využití biologicky rozložitelných odpadů rostlinného původu v rámci obecních systémů, Zákaz skládkování směsného komunálního odpadu od 1. 1. 2025.

Hlavní závěry analytické části

Z pohledu plnění zákonných podmínek mají obce a města v zájmovém město nastaveny systémy nakládání s komunálními odpady na svém území obecně závaznými vyhláškami, v různé míře aktuálnosti, avšak většina vyhlášek je upravena tak, aby podchytila hlavní změny v nakládání s komunálními odpady od 1. 1. 2015, včetně sběru kovů a biologicky rozložitelných odpadů. Všechny obce podávají roční hlášení o produkci odpadů, průběžnou evidenci vedou převážně oprávněné osoby, které zajišťují nakládání s odpady v jednotlivých obcích. Roční hlášení byla jedním ze stěžejních materiálů při zpracování analytické části této studie. Z hlediska organizačního zabezpečení odpadového hospodářství v obcích jsou jednotlivé systémy nakládání s odpady provozovány zejména prostřednictvím oprávněných osob, se kterými mají jednotlivé obce smlouvy. Pouze některé obce si vybrané činnosti zajišťují vlastními silami. Obce až na výjimky nezapojují do svých obecních systémů podnikající osoby prostřednictvím smluv o užívání systému pro nakládání s odpady, i když většina obecně závazných vyhlášek tuto možnost předpokládá. Pro obce a města v zájmovém území zabezpečují služby spojené s nakládáním se všemi hlavními skupinami komunálních odpadů tři společnosti, EKO servis Varnsdorf a.s., AVE CZ odpadové 103

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska hospodářství s.r.o. a Technické služby Šluknov spol. s r.o. Společnost Pro EKO Varnsdorf zajišťuje v některých obcích nakládání s využitelnými odpady. Naprostá většina odpadů se ke konečnému nakládání odváží do zařízení mimo zájmové území, které není dostatečně vybaveno potřebnými technologiemi. Směsný komunální odpad je odstraňován skládkováním na skládkách v Libereckém kraji, odpad se ve většině případů překládá na překládacích stanicích. Sběr objemného odpadu je zajištěn pomocí sběrných dvorů a sběrných míst, jen minimum obcí používá mobilní formu sběru. Objemný odpad se většinou neupravuje a rovnou se odváží k odstranění. Biologicky rozložitelný odpad je sbírán zejména pomocí sběrných nádob přistavených u nemovitostí, je doplňován prostřednictvím VOK umístěných na sběrných místech, nebo ve sběrných dvorech. Jedna obec provozuje komunitní kompostárnu, ve Šluknově je provozována od roku 2015 nová kompostárna s roční kapacitou 2500 t přijatého BRO. Minimum obcí má rozvinuté prevenční programy v podobě distribuce domácích kompostérů. Nakládání s využitelnými složkami komunálního odpadu je zajišťováno jednak donáškovým způsobem od obyvatel do barevně rozlišených nádob na papír, plasty, sklo směsné a čiré, a jednak odvozným pytlovým sběrem, kterým se kromě výše uvedených odpadů sbírají ještě nápojové kartony, textil a kovy. Pytlový sběr je modifikován podle působení jednotlivých svozových firem. Pro odkládání využitelných složek, ale i ostatních složek komunálního odpadu včetně BRO, kovů a nebezpečných odpadů slouží sběrné dvory, sběrná místa, zapojené výkupny a poměrně rozšířené jsou i školní sběry. Hustota sběrné sítě na tříděný odpad v zájmovém území je podprůměrná, sběrná síť je tvořena jednak nádobami s horním výsypem o objemu 1100 litrů a nádobami se spodním výsypem o objemech až 3200 litrů. Použití jednotlivých typů nádob souvisí s působením jednotlivých svozových firem. Sběrná síť je doplňována pomocí pytlového sběru, který zajišťuje sběr cca 25% produkce využitelných odpadů. Sběr a svoz využitelných odpadů zajišťují celkem 4 firmy působící v zájmovém území, v rámci území je zajištěna pouze úprava papíru, ostatní komodity se pouze překládají a odvážejí se k úpravě do vzdálených zařízení. Z hlediska produkce odpadů v zájmovém území bylo v letech 2013 – 2015 dosaženo podprůměrných produkcí odpadů, přičemž největší podíl připadá na SKO a objemný odpad. Produkce využitelných odpadů a BRO dlouhodobě roste. Směsný komunální odpad je odstraňován výhradně skládkováním. Měrná produkce objemného odpadu v čase kolísá, v okamžiku, kdy klesá produkce SKO, jeho produkce roste a naopak.

104

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Část z produkce nebezpečných složek komunálního odpadu je odkloněna do režimu zpětného odběru výrobků, obce mají až na výjimky uzavřené smlouvy se systémy ASEKOL, ELEKTROWIN, EKOLAMP, případně dalšími firmami, množství nebezpečného odpadu na jednoho obyvatele dosahuje úrovně okolo 1 kg za rok 2014. Finanční plnění za služby spojené s odpadovým hospodářstvím Průměrné náklady spojené s odpadovým hospodářstvím obcí v zájmovém území jsou jako celek podprůměrné, nicméně v rámci území existuje mezi obcemi mnoho rozdílů, a to i mezi obcemi srovnatelných velikostí. Tyto rozdíly jsou dány zejména nastavením systémů nakládání s komunálními odpady a cenovými ujednáními se svozovými firmami. Náklady na systém sběru využitelných složek komunálního odpadu jsou celkově nižší, než je průměr obcí ČR, avšak produkce nádobového a pytlového sběru je podprůměrná. Opět se liší mezi jednotlivými obcemi. Náklady spojené s nakládáním se směsným komunálním odpadem a objemným odpadem jsou vyšší nižší, než je průměr dosahovaný v ČR i v kraji. Odpadové hospodářství v zájmovém území je funkční a celá řada obcí vyjadřuje spokojenost s jeho fungováním. Mezi obcemi jsou však velké rozdíly, a to jak z hlediska produkce, tak z hlediska nákladů. Pro oblast jsou typické vysoké náklady na SKO a objemný odpad a nižší náklady na sběr využitelných odpadů. Naprostá většina obcí doplácí na odpadové hospodářství desítky procent z celkových nákladů.

7.2


Na základě závěrů analytické části se návrhová část zaměří zejména na: 

Možnosti a formy meziobecní spolupráce v oblasti nakládání s komunálními odpady v oblasti.



Návrhy možných řešení nakládání s jednotlivými druhy komunálních odpadů s ohledem na stávající i připravovanou legislativu, zejména pak s energetickým využíváním SKO.



Návrhy možných logistických řešení vedoucích ke snížení ekonomické náročnosti systému sběru komunálních odpadů a snížení dopravních nákladů.



Možnosti vybudování zařízení pro úpravu odpadů v zájmovém území.



Návrhy na dlouhodobou ekonomickou udržitelnost provozování systémů nakládání s komunálními odpady v obcích v zájmovém území.

105


NÁVRHOVÁ ČÁST 8.

Východiska pro návrhovou část

Návrhová část studie „Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska“ vychází z poznatků a závěrů analytické části. Při analýze současného stavu byl na základě dostupných informací popsán a hodnocen stav nakládání s nejvýznamnějšími druhy odpadů v rámci odpadového hospodářství v zájmovém území. Kromě technického zajištění systému a jeho ekonomické náročnosti byla analyzována také procesní a organizační stránka provozu odpadového hospodářství včetně dodavatelských vztahů. V návrhové části jsou shrnuta základní východiska výhledového řešení odpadového hospodářství a předloženy návrhy opatření a nástrojů pro vytvoření funkčního a udržitelného odpadového hospodářství na úrovni Sdružení.

8.1

Právní úprava hospodaření s odpady v obcích

Z hlediska dalšího vývoje problematiky komunálních odpadů jsou důležité dvě směrnice EU, je to jednak rámcová směrnice o odpadech z roku 2008 a směrnice o skládkách odpadů z roku 1999. Rámcová Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, která nahrazuje původní rámcovou směrnici z roku 1975, vytváří právní rámec pro strategii EU po roce 2010. Strategie má přispět k přiblížení EU k tzv. „recyklační společnosti“ při snaze zamezit vzniku odpadů a odpady využívat jako zdroj surovin a energie. Klíčovými momenty dalšího vývoje odpadového hospodářství jsou cíle pro recyklaci a prevenci vzniku odpadů, zavedení povinné hierarchie nakládání s odpady, vymezení hranice mezi využíváním a odstraňováním odpadů. Obecným pravidlem je hierarchie nakládání s odpady spočívající v:  předcházení vzniku odpadů (snižování jejich množství);  příprava k opětovnému použití;  recyklace (materiálové využití);  jiné využití, například energetické využití, a  odstranění. Směrnice byla implementována do českého zákona o odpadech několika novelami. Pro nakládání s komunálním odpadem je důležitá Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů, která upravuje požadavky na umístění skládek, jejich provoz a ukládání odpadů, stanoví postupy a návody pro předcházení nebo minimalizaci negativních dopadů skládkování odpadů na životní prostředí a lidské zdraví. Předpis pro účely směrnice definuje „komunální odpad“, kterým se rozumí odpady z domácností a rovněž ostatní odpady obdobné povahy nebo složení jako odpady z domácností. Zásadním cílem 106

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska v této oblasti je postupné snižování hmotnostního podílu biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky. Pro Českou republiku to znamená, že do roku 2020 musí prokázat, že skládkuje o 65 % méně než v roce 1995. Základní právní normou v ČR v oblasti odpadového hospodářství je zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon v sobě implementuje výše uvedené a další právní předpisy Evropské unie včetně těch, které řeší specifické způsoby nakládání s odpady, jako jsou směrnice o obalech a obalových odpadech, o vozidlech s ukončenou životností, o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, o bateriích aj. Důsledkem neustálých proměn v průběhu jeho účinnosti je skutečnost, že byl již více než 40 krát novelizován. V době zpracování Studie byl novelizován stávající zákon o odpadech, současně byl v přípravě nový zákon o odpadech, který by měl v budoucnu nastavit strategii dalšího rozvoje odpadového hospodářství v ČR a zejména pak rámec práv a povinností pro původce včetně obcí a měst. Částečně je strategie obsažena v Plánu odpadového hospodářství ČR, který byl přijat Nařízením vlády č. 352/2014 Sb. Bližší informace o POH ČR a POH Ústeckého Kraje jsou uvedeny v samostatné kapitole.

8.2

Novela zákona o odpadech č. 223/2015 Sb.

V době zpracování studie vešla od 1. 10. 2015 v platnost novela zákona o odpadech č.223/2015 Sb., která reagovala na neúplnou transpozici evropské rámcové směrnice 98/2008/ES o odpadech. Z pohledu obcí a měst je vhodné věnovat pozornost některým níže uvedeným úpravám. Novelou byla upravena působnost zákona pro některé skupiny odpadů: v § 2 - negativní vymezení působnosti zákona 

odpadních vod v rozsahu, v jakém se na ně vztahují jiné právní předpisy - zákon o odpadech se nově nebude vztahovat pouze na takové nakládání s odpadními vodami, které bude upraveno jinými právní předpisy (vodní zákon a zákon o vodovodech a kanalizacích),

Byly upřesněny definice odděleného sběru:  

nová definice tříděného sběru - sběr, kdy je tok odpadů oddělen podle druhu, kategorie a charakteru odpadu s cílem usnadnit specifické zpracování, nová definice sběru odpadů - soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných osob včetně jejich předběžného třídění a předběžného skladování za účelem jejich přepravy do zařízení na zpracování odpadu.

Dále byla upřesněna definice předcházení vzniku odpadů  opatření přijatá předtím, než se látka, materiál nebo výrobek staly odpadem, která omezují: a. množství odpadu, a to i prostřednictvím opětovného použití výrobků nebo prodloužením životnosti výrobků, b. nepříznivé dopady vzniklého odpadu na životní prostředí a lidské zdraví, nebo c. obsah škodlivých látek v materiálech a výrobcích. 107

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Způsoby nakládání s odpady jsou rozšířeny o oblast obchodování s odpady. Obchodníkem je přitom osoba, která odpady nakupuje a prodává, a to včetně toho, že nemá odpad fyzicky v držení. V oblasti hierarchie nakládání s odpady se doplňuje nový odstavec 3, který v souladu se směrnicí objasňuje, jaké faktory je nezbytné při uplatňování hierarchie zohlednit. „Od hierarchie způsobů nakládání s odpady je možno se odchýlit v případě odpadů, u nichž je to podle posouzení celkových dopadů životního cyklu zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním vhodné s ohledem na nejlepší celkový výsledek z hlediska ochrany životního prostředí.“ Při uplatňování hierarchie se zohlední: a) celý životní cyklus výrobků a materiálů, zejména s ohledem na snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí a lidské zdraví, b) technická proveditelnost a hospodářská udržitelnost, c) ochrana zdrojů surovin, životního prostředí, lidského zdraví a hospodářské a sociální dopady.“ Z okruhu vybraných výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru, jsou vyřazeny minerální oleje. Nyní tedy bude možné nakládat s minerálními oleji pouze v režimu odpadů podle obecných ustanovení zákona o odpadech. Stanovení formy bezhotovostních plateb při výkupu kovů § 18 - nyní pouze „převodem peněžních prostředků prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu“. Bližší specifikace Programu předcházení vzniku odpadů (§ 41a). Úprava v obsahu plánů odpadového hospodářství. Zde je uplatněna povinná struktura, která musí být dodržena při zpracování POH. Tato struktura byla již uplatněna při zpracování krajů, včetně POH Kraje Vysočina. Povinná struktura (analytická, závazná a směrná část) je stanovena i pro POH obcí, na které se vztahuje povinnost zpracovat POH. Obce mají i nadále možnost zpracovávat společný POH pro svazek obcí. V novele je obsažena zcela nová úprava zpětného odběru pneumatik, jsou zde stanoveny podmínky pro kolektivní systémy plnění povinností. Provozovatelem takového systému může být pouze akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným, kterým bylo MŽP vydáno oprávnění k provozování kolektivního systému. Pro obce tato novela mění zejména: S účinností od 1. 1. 2016 -

-

-

zařazování Ostatních odpadů podle kategorií a stanovování nebezpečných vlastností Ostatních odpadů, provozovatelé zařízení (i malých) jsou povinni zaslat údaje o provozu zařízení krajskému úřadu, a to do 15 dní od zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení činnosti včetně zahájení provozu podle změny souhlasu s provozem zařízení, provozovatelé skládek jsou povinni zasílat krajskému úřadu každoročně do 15. února za předchozí rok údaje o stavu vytvořené finanční rezervy (bankovní výpis), volné kapacitě skládky, údaje o poplatcích za ukládání odpadů na skládky, evidence a ohlašování odpadů – obec (produkce odpadů nad 100 kg NO nebo 100 t OO) do 15. 2. podává na úřad ORP hlášení o systému obce dle vyhlášky (viz dále), 108

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska -

-

ORP zpracovává z hlášení evidenci odpadů a způsobů nakládání s nimi, převzatých autovraků a způsobu jejich zpracování atd. každoročně do 15. dubna. Zašle MŽP a krajskému úřadu (tedy už ne ČSÚ), ohlašování přepravy NO.

Účinnost od 1. 3. 2016 -

Definice kalu a upraveného kalu, pokud provozovatel ČOV neprovádí úpravu kalů sám, je povinen předat kaly zařízení na úpravu kalů, provozovatel ČOV nebo provozovatel zařízení na úpravu kalů, který provedl úpravu kalů, je povinen stanovit program použití kalů a v tomto programu doložit splnění podmínek použití kalů stanovených zákonem o odpadech a prováděcím právním předpisem.

Novela vyhlášky č.383/2001 Sb. -

-

-

-

Odpady, při jejichž odběru nebo výkupu je povinnost identifikace osoby, identifikace odpadu a nově přidané evidence 02 01 10 – kovové odpad 15 01 04 – kovové obaly 16 08 01 – upotřebené katalyzátory 17 04 11 – kabely neuvedené pod 17 04 10, odběr nebo výkup odpadů – poskytovat úplatu lze pouze převodem peněžních prostředků prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu, úprava přílohy č. 20 – hlášení o produkci a nakládání s odpady (informace o systému nakládání s odpady v obci – počet původců (právnických a podnikajících osob) smluvně zapojených do obecního systému sběru a nakládání s KO, platba občanů za KO je nastavena podle množství produkovaných KO, v obci je nastaven systém nakládání se stavebními odpady od občanů, sběr textilu od občanů v obci, úprava přílohy č. 22 – hlášení o zařízeních (včetně malých).

8.3

Nový zákon o odpadech

V době dokončení studie bylo zahájeno meziresortní připomínkové řízení k návrhu nového zákona o odpadech. V návrhu zákona jsou uvedena ustanovení, která budou mít přímý vliv na systém hospodaření v obcích. Oproti platnému zákonu obsahuje předkládaný návrh změny zejména v těchto oblastech: 

jiná definice komunálního odpadu rozšířená o odpad podnikajících a právnických osob,



definice školních sběrů, kdy ve školách se bude moci sbírat vybraný odpad z domácností (papír, plast, sklo, kovy), 109


rozšířené povinnosti pro obce,



poplatek za ukládání odpadů na skládku – navržené změny jsou jak věcného, tak procesního charakteru (plátcem poplatku má být provozovatel skládky, který bude povinen zahrnout poplatek do ceny za uložení odpadů na skládku, nově jsou rozvrstveny výše jednotlivých dílčích poplatků, správu poplatku budou vykonávat Státní fond životního prostředí a celní úřad jako správce placení, s tím, že správa poplatku se v plném rozsahu řídí daňovým řádem); dochází také k jeho výraznému navýšení u některých skupin odpadů. Výnos má být směřován na SFŽP a částečně do obcí se skládkou,



poplatek za komunální odpad – nově bude tato problematika upravena pouze v zákoně o místních poplatcích (novela tohoto zákona zpracovaná s Ministerstvem financí je k návrhu připojena), obec si může zvolit buď poplatek za systém nakládání s komunálním odpadem, který je založen na obdobném principu jako rušený poplatek podle § 10b zákona o místních poplatcích, nebo poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, jenž je naopak založen na skutečném množství vyprodukovaného odpadu, který byl odložen do sběrných nádob nebo na určená místa, případně za kapacitu sběrných prostředků objednaných na poplatkové období; navržené řešení je velmi zmatečné,



provoz zařízení pro nakládání s odpady – sběrny odpadu budou muset vybavit prostory zařízení kamerovým systémem a uchovávat záznam po stanovenou dobu,



povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady – zejména s ohledem na nutnost zajištění pravidelné revize povolení k provozu zařízení je stanovena maximální doba, na kterou může být povolení vydáno (5 let); pro provoz mobilního zařízení k úpravě nebo využití odpadu na celém území ČR bude dostačující, aby provozovatel získal povolení provozu zařízení od krajského úřadu, na jehož území má sídlo, povolení provozu zařízení bude vydáváno v rozsahu katalogu zařízení (příloha č. 1), který umožňuje na rozdíl od dosavadní právní úpravy jednoznačně rozlišit celkové množství a rozmístění jednotlivých typů zařízení na území České republiky,



sběr odpadu - zakazuje se sběr odpadu pomocí mobilních zařízení, a to na základě skutečnosti, že není možné zkontrolovat, zda provozovatel mobilního zařízení přijaté odpady dále předal legálním způsobem, nebo se jich nelegálně zbavil, současně mobilní sběr není zrušen bez náhrady (funkce mobilního sběru navrhovaná právní úprava nahrazuje, byť ne v plném rozsahu, a to stanovením možnosti, aby provozovatel zařízení převzal odpady směřující do jeho zařízení již v místě nakládky, a dále zavedením institutů obchodování s odpady a zprostředkování nakládání s odpady),



základní ustanovení – podrobnější vymezení čtyř postupů, kterými je možno určit, že odpad přestane být odpadem, řešení problematiky nelegálně soustředěného odpadu (tzv. černých skládek) – návrh vychází z ústavně zakotveného principu vlastnictví (čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod) a stanoví postup pro zjištění osoby odpovědné za nelegálně soustředěný odpad a



110

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska pro zajištění, aby byl odpad odklizen a předán do zařízení určeného pro nakládání s odpady, současně předkladatel počítá s řešením problematiky tzv. černých skládek pomocí nelegislativních nástrojů (danou problematiku bude možné řešit v rámci Programu MŽP, prostřednictvím konkrétních výzev národního programu životního prostředí, administrovaného Státním fondem životního prostředí), 

obchodování s odpady – bude předmětem samostatného povolení s tím, že tuto činnost budou moci provádět nejen subjekty, které jsou provozovateli zařízení určeného pro nakládání s odpady a mají patřičné povolení kraje.

Vzhledem k tomu, že zveřejněný návrh zákona v meziresortním připomínkovém řízení obsahuje celou řadu změn, které budou mít vliv na odpadové hospodářství obcí, a v předložené podobě obsahuje řadu nejasností, doporučujeme jednoznačně obcím ve Sdružení sledovat vývoj přípravy zákona, který by měl být v řádech týdnů předložen Vládě ČR. Rovněž doporučujeme zapojit se do diskuzí nad zákonem s ostatními obcemi a městy (např. prostřednictvím SMO ČR) a společný postup pak uplatnit v jednáních o zákoně v poslanecké sněmovně. Meziresortní připomínkování bylo také zahájeno pro návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností, ve kterém je komplexně řešena problematika výrobků v režimu zpětného odběru včetně pro obce zajímavými místy zpětného odběru. Rovněž u tohoto zákona doporučujeme sledovat vývoj.

8.4

Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje (POH ÚK)

POH Ústeckého kraje je zpracován na základě § 43 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Kraj zpracovává POH v samostatné působnosti. POH kraje jako celek schvaluje zastupitelstvo, současně schvaluje závaznou část POH kraje, kterou následně uveřejňuje vyhláškou kraje. POH ÚK pro období 2016 – 2025 byl schválen krajským zastupitelstvem 29. 2. 2016. Účelem POH ÚK je: -

-

Vytváření podmínek pro předcházení vzniku odpadů, vytváření podmínek pro nakládání s odpady v souladu se zákonem a s hierarchií nakládání s odpady stanovenou národní i evropskou legislativou, včetně vzniku k tomu přiměřené sítě zařízení Dosažení cílů stanovených POH ČR Nastavení podmínek fungování odpadového hospodářství v Ústeckém kraji

Struktura POH ÚK je dána již dříve zmiňovanou novelou č. 223/2015 Sb., k zákonu o odpadech. Obsahuje:   

Analytickou část Závaznou část (musí být v souladu se závaznou částí POH ČR) Směrnou část

Povinnou a nedílnou součástí POH ÚK je program předcházení vzniku odpadů. Ten vychází z Programu předcházení vzniku odpadů ČR. 111

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska POH kraje podléhá posouzení SEA. V rámci přípravy celého POH ÚK probíhalo také posouzení vlivu koncepce (POH) na životní prostředí v gesci MŽP. Priority odpadového hospodářství ÚK pro období 2016 – 2025: -

Zvýšení úrovně recyklace a materiálového využití odpadů (vyjma využití odpadů na povrchu terénu). Předcházení vzniku odpadů a snižování nebezpečných vlastností odpadů. Optimalizace nakládání s biologicky rozložitelnými odpady s důrazem na zvýšení úrovně jejich odděleného sběru a materiálového využití. Opětovné použití výrobků s ukončenou životností. Energetické využití směsného KO doprovázené zásadním omezením popř. ukončením jeho ukládání na skládky. Finanční zajištění 2. a 3. fáze provozu skládek v podmínkách ukončení ukládání SKO. Regulace dalšího nárůstu kapacit zařízení k využívání odpadu na povrchu terénu. Zdokonalení správního dohledu nad vyváděním odpadů z právního režimu zákona o odpadech. Vytváření podmínek pro nákladově vyrovnané a konkurenci otevřené systémy nakládání s KO v obcích a regionech.

Analytická část POH Ústeckého kraje obsahuje:  



výčet druhů, množství a zdrojů vznikajících odpadů a posouzení vývoje jejich produkce a nakládání, vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území kraje minimálně pro komunální odpady, směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné odpady, obalové odpady, nebezpečné odpady, stavební odpady, výrobky s ukončenou životností, odpady podle části čtvrté zákona, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadů, vyhodnocení sítě zařízení pro nakládání s odpady podle písmene b) na území kraje včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti,

Pro obce zájmového území je analytická část zajímavá z pohledu hodnocení dostupné sítě zařízení pro nakládání s produkovanými odpady. Do sítě zařízení jsou zahrnuty systémy, které umožňují nakládání s odpady od jeho sběru, až po konečné využití. K hodnoceným zařízením patří:         

systémy svozu SKO, skládky, spalovny a zařízení k energetickému využití odpadů, sběrné dvory a překladiště, sklady NO, třídírny (dotřiďovací linky na využitelné odpady), výkupny, autovrakoviště, recyklace stavebního a jiného odpadu, kompostárny a bioplynové stanice, 112

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska     

biodegradační plochy, zařízení solidifikace a stabilizace, čistírny odpadních vod, čistírny průmyslových odpadních vod (neutralizace, deemulgace a filtrace), výrobní zařízení dle §14 zákona o odpadech.

V POH ÚK chybí jakékoliv hodnocení vybavenosti obcí a jejich sběrných systémů. Jsou uvedeny pouze sběrné dvory jako zařízení dle §14 zákona o odpadech, přehled ostatních sběrných dvorů chybí. Rovněž tak je nedostatečně vyhodnocen stav zařízení na zpracování bioodpadů z obcí. Chybí přehled komunitních kompostáren atd. Ústecký kraj disponuje výrazně vyšší kapacitou skládek odpadů než ostatní kraje. Kapacity zařízení na zpracování bioodpadů a na úpravu využitelných odpadů z odděleného sběru výrazně převyšují produkci odpadů v kraji. Mylně je vyhodnocena potřeba zařízení k úpravě skleněných odpadů – zařízení je provozováno v současné době 6 na území ČR a jejich celková kapacita převyšuje skutečnou produkci z odděleného sběru. Nejbližší zařízení je přitom v provozovně v Novém Sedle v sousedním Karlovarském kraji. Na základě provedené analýzy bylo konstatováno, že s ohledem na očekávaný vývoj odpadového hospodářství bude nutné v Ústeckém kraji řešit zejména:    

Chybějící kapacitu k energetickému využívání SKO (min 150 000 t/rok), nedostatečnou kapacitu ke zpracování bioodpadů z kuchyní a stravoven, v některých oblastech by bylo vhodné doplnit síť obecních kompostáren (i přes nadbytečnou celkovou kapacitu těchto zařízení v kraji…), nutnost doplnění překladišť a svozových systémů s ohledem na přechod na energetické využívání odpadů.

POH ÚK postrádá jakýkoliv odhad vývoje produkce a nakládání s odpady, zejména pak s odpady komunálními. Rovněž postrádá konkrétnější vizi pro nakládání především se složkami komunálních odpadů. V analytické části nejsou rovněž vyhodnoceny realizované aktivity zaměřené na předcházení vzniku odpadů na území ÚK.

Závazná část POH Ústeckého kraje Vychází zcela z Nařízení vlády o POH ČR. První část obsahuje cíle, zásady a opatření k dosažení cílů včetně preferovaných způsobů nakládání s odpady pro:         

Komunální odpady, živnostenské odpady, biologicky rozložitelné odpady a biologicky rozložitelné komunální odpady, stavební a demoliční odpad, nebezpečné odpady, výrobky s ukončenou životností s režimem zpětného odběru, kaly z ČOV, odpadní oleje, odpady ze zdravotnické a veterinární péče, nakládání s vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona, specifické a další skupiny odpadů, zásady pro vytváření sítě zařízení k nakládání s odpady. 113

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Závazná část nestanoví žádné specifické cíle pro ÚK. Obsahuje také program předcházení vzniku odpadů. Závazná část dále obsahuje soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje. POH ÚK obsahuje celkem 51 cílů. Z nich jsou 4 cíle strategické, 22 hlavních cílů a 11 dílčích cílů pro oblast nakládání s odpady. Dále obsahuje 1 hlavní cíl pro oblast předcházení vzniku odpadů a s ním souvisejících 13 dílčích cílů. Mezi základní strategické cíle POH Ústeckého kraje, které jsou platné i pro obce ve Sdružení pro rozvoj Šluknovska, patří: Komunální odpady Materiálově využitelné komunální odpady 

Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50% hmotnostních celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, sklo, kov, pocházejících z domácností.

Postupné cíle: 2016 – 46%, 2018 – 48%, 2020 – 50% Biologicky rozložitelné komunální odpady 

Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35% hmotnostních z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v r. 1995.

Směsný komunální odpad 

Upřednostnit materiálové a energetické využití.

Stavební odpady 

Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70% hmotnostních míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů.

Závazná část obsahuje cíle pro všechny skupiny odpadů nebo výrobků v režimu zpětného odběru, které jsou uvedeny v předcházejícím textu.

Směrná část POH Ústeckého kraje obsahuje přehled kritérií hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl zpracován POH. Dále pak obsahuje přehled základních kritérií veřejné podpory investic do sítě zařízení. Veškerá uvedená kritéria jsou obecně platná, bez konkrétních upřesnění zohledňujících podmínky a potřeby odpadového hospodářství Ústeckého kraje. Ve směrné části je uveden přehled plánovaných zařízení pro nakládání s odpady tak, jak je navrhli jejich potenciální investoři v průběhu zpracování POH. Zařízení však nejsou ze strany kraje nijak vyhodnocena z hlediska potřeb kraje na zajištění dostatečné sítě zařízení pro nakládání s odpady v kraji. Lze je považovat pouze za přehled záměrů, přičemž jejich realizovatelnost bude závislá na možnostech investorů a případně poptávce trhu. U některých projektů lze s úspěchem pochybovat o vhodnosti navrhované technologie zejména pro zpracování SKO (pyrolýza, plasma). Rovněž tak vysoký počet záměrů na MBÚ žádným způsobem neřeší využití SKO a dalších odpadů. 114

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Přehled zařízení ve směrné části nemá žádnou vazbu na reálné potřeby obcí ÚK. Právě Směrná část by měla být jedním z východisek při plánování změn a úprav odpadového hospodářství obcí Sdružení pro rozvoj Šluknovska. Zásady uvedené ve Směrné části pro jednotlivé skupiny odpadů mají doporučující charakter.

8.5 Další rozvoj odpadového hospodářství v zájmovém území ve vazbě na POH Ústeckého kraje Závazná část Ne všechny cíle, uvedené v Závazné části POH Ústeckého kraje, jsou určené pro obce. POH ÚK obsahuje řadu cílů, které jsou závazné pro ostatní původce (např. cíle pro specifické skupiny odpadů), povinné osoby podle zákona o obalech a podle zákona o odpadech v režimu zpětného odběru výrobků apod. V následujícím přehledu (Tabulka 37) je uveden výčet hlavních cílů ze Závazné části POH Ústeckého kraje, které by mělo Sdružení pro rozvoj Šluknovska (pokud bude zpracovávat POH za obce společně) nebo členské obce s povinností zpracovat POH zohlednit při tvorbě nového POH. Jedná se o cíle především z oblasti komunálních odpadů a jejich složek. Tabulka 37.: Výčet hlavních cílů z POH Ústeckého kraje Hlavní cíl 5

Trvale podporovat a udržet tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů ve všech obcích kraje.

Hlavní cíl 6

Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností.

Hlavní cíl 7

Směsný komunální odpad (po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou.

Hlavní cíl 8

Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v r. 1995.

Hlavní cíl 9

Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů a jiných druhů a jiných druhů jejich materiálového využití včetně zásypů, při nichž jsou materiály nahrazeny v souladu s platnou legislativou stavebním a demoličním odpadem kategorie ostatní s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v Katalogu odpadů pod katalogovým číslem 17 05 04 (zemina a kamení).

Hlavní cíl 10

Snižovat měrnou produkci nebezpečných odpadů.

Hlavní cíl 11

Zvyšovat podíl materiálově využitých nebezpečných odpadů.

Hlavní cíl 12

Minimalizovat negativní účinky při nakládání s nebezpečnými odpady na lidské zdraví a životní prostředí.

Hlavní cíl 14

Zvýšení recyklace a využití obalů a odpadů z obalů (ve znění definice hlavního cíle v POH ÚK).

115

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Hlavní cíl 15 a 16

Zvýšení úrovně tříděného sběru a zajištění vysoké míry recyklace a využití odpadních elektrických a elektronických zařízení (ve znění definice hlavního cíle v POH ÚK).

Hlavní cíl 17 a 18

Zvyšování úrovně tříděného sběru a vysoké recyklační účinnosti odpadních přenosných baterií akumulátorů (ve znění definice hlavního cíle v POH ÚK).

Hlavní cíl 19 Hlavní cíl 20 a 21

Dosahovat vysoké míry využití při zpracování autovraků (ve znění definice hlavního cíle v POH ÚK). Zvýšení úrovně tříděného sběru a míry využití odpadních pneumatik (ve znění definice hlavního cíle v POH ÚK).

Zdroj: POH Ústeckého kraje, 2016 Pro plnění cílů pro oblast využitelných (recyklovatelných) složek komunálních odpadů je potřeba současný systém tříděného optimalizovat po technicko-organizační stránce a doplnit vhodnou informační kampaní. Pak je možné dosáhnout hlavního cíle. U bioodpadů je vhodné doplnit systém odděleného sběru rostlinných bioodpadů a pravidelně jej vyhodnocovat, a to včetně využívání domácího kompostování občany. Hlavní cíl pro biologicky rozložitelné komunální odpady nemohou obce ve Sdružení splnit bez jasné koncepce energetického využití zbytkového (směsného) komunálního odpadu. Rovněž tak je nutné zásadními opatřeními výrazně omezit produkci objemných odpadů, které bohužel patří rovněž do skupiny biologicky rozložitelných komunálních odpadů a jejich skládkováním se navyšuje míra skládkování biologicky rozložitelných komunálních odpadů. Uvedená opatření se týkají rovněž plnění cílů pro oblast směsného komunálního odpadu. Obecně pro omezení produkce odpadů je také nutná realizace opatření v oblasti předcházení vzniku odpadů (informační, vzdělávací kampaně pro obyvatele, organizace znovuvyužití některých odložených věcí apod.). Cíl pro stavební odpady by měl být bez problémů plněn důsledným předáváním odpadů a jejich zpracováním v drtících zařízeních pro výrobu stavebních recyklátů. Pro nebezpečné odpady je potřeba dále rozvíjet systém jejich sběru a to např. i rozšířením počtu sběrných dvorů nebo stabilních sběrných míst pro lepší dostupnost pro občany. Spolu s tím je potřeba realizovat informační aktivity pro aktivní účast obyvatel na celém systému třídění odpadů. Hlavní cíle uvedené v POH Ústeckého kraje pro obaly a výrobky v režimu zpětného odběru jsou určeny povinným osobám podle zákona o obalech a zákona o odpadech. Je ale žádoucí, aby obce ve Sdružení spolupracovaly s autorizovanými obalovými společnostmi a kolektivními systémy zajišťujícími místa zpětného odběru dostupné pro občany. Sdílená zodpovědnost povinných osob umožňuje obcím pokrytí značné části nákladů spojených s tříděním a recyklací obalových odpadů, které jsou složkou komunálních odpadů, a rovněž také nákladů spojených se shromažďováním elektrospotřebičů, baterií a dalších výrobků a jejich případným dalším nakládáním. Vzhledem k tomu, že obce s AOS a s kolektivními systémy již aktivně spolupracují, nemělo by být plnění těchto krajských cílů problémem. Řešení v podobě kolektivních systémů lze očekávat do budoucna také u pneumatik. Dalšími souvisejícími cíli mohou být cíle pro další skupiny odpadů, pokud s nimi obce nakládají (bioodpady z kuchyní a stravoven, odpady s obsahem azbestu apod.). Rámcovým cílem (Tabulka 38) je také cíl zaměřený na vytvoření a udržování stabilní sítě zařízení pro nakládání s odpady a rovněž 116

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska tak cíl, který je zaměřen na omezení nelegálních skládek odpadů a cíl spojený s řešením recyklace kovových odpadů a jejich sběru (zde se jedná spíše o přenesenou působnost státní správy). Tabulka 38.: Další související cíle z POH Ústeckého kraje Dílčí cíl 33

Zpracovávat kovové odpady a výrobky s ukončenou životností na materiály za účelem náhrady primárních surovin.

Dílčí cíl 34

Vytvořit a udržovat komplexní, přiměřenou a efektivní síť zařízení k nakládání s odpady na území Ústeckého kraje.

Dílčí cíl 36

Omezit odkládání odpadů mimo místa k tomu určená.

Zdroj: POH Ústeckého kraje, 2016 Při vyhodnocování sítě zařízení je potřeba rozlišit infrastrukturu potřebnou pro zajištění sběru určených odpadů na území obcí a dále pak návaznou strukturu, kde lze využít zařízení provozovaná mimo obce ve Sdružení nebo mimo i mimo Ústecký kraj. Proto je nutné, aby obce sledovaly hodnocení sítě Ústeckým krajem a případně dalšími kraji (zejména Libereckým), a nepouštěly se případně do realizace neuvážených investic, které mohou výrazně zhoršit provozní ekonomiku celého systému nakládání s odpady. Směrná část Kromě závazné části, která definuje povinné cíle pro budoucí POH měst a obcí, je nutné zohlednit při realizaci cílů opatření a nástroje, které jsou navrženy ve Směrné části POH Ústeckého kraje. Jedná se zejména o obecná kritéria veřejné podpory investic do sítě zařízení, která je třeba dodržet, pokud by obce nebo Sdružení uvažovalo o dotacích na některý druh zařízení pro nakládání s vybranými složkami komunálních odpadů. V druhé části jsou vypsané typy podporovaných zařízení, kam patří ZEVO (min. 150 000 t/rok), zařízení na zpracování bioodpadů z kuchyní a stravoven nebo logistické systémy na přepravu těchto odpadů, obecní kompostárny (zřejmě typu komunitní, nebo malá zařízení) s využitím kompostů v zemědělství nebo pro rekultivace, zařízení ke svozu a přepravě SKO, zařízení pro zvýšení účinnosti odděleného sběru využitelných složek KO apod.

8.6

Tvorba nového plánu odpadového hospodářství

V rámci zájmového území jen města Rumburk, Šluknov a Varnsdorf splňují limit produkce odpadů pro povinnost zpracování POH. Nové POH je nutné zpracovat a schválit do jednoho roku od schválení POH ÚK a vyhlášení jeho Závazné části (tj. do konce února 2017). Při tvorbě POH obcí je nutné vycházet z ustanovení uvedených v § 44 zákona o odpadech (novela účinná od 1. 10. 2015). Novela zákona upřesnila obsah POH obcí. POH se skládá z analytické, závazné a směrné části. Podle § 44, odst. 8 je možné, aby obce, které na základě zákona o obcích vytvořily svazek, jehož cílem je společné zajišťování nakládání s komunálními odpady, zpracovaly společný plán odpadového hospodářství. Ten je pak následně povinný pro nakládání s odpady ve všech obcí svazku.

117

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska POH obcí nebo svazku obcí řeší především oblast komunálních odpadů, případně dalších produkovaných odpadů (např. stavebních). Závazná část POH obcí nebo svazku musí vycházet ze Závazné části POH Kraje. POH obcí musí obsahovat opatření pro předcházení vzniku odpadů. Dále pak stanoví cíle pro:     

 

nakládání s komunálními odpady, zejména se směsným komunálním odpadem a biologicky rozložitelnými komunálními odpady, nakládání s obalovými odpady, nebezpečnými složkami komunálních odpadů, nakládání se stavebními odpady, pokud stanovila systém nakládání se stavebním odpadem, nakládání s výrobky s ukončenou životností a vybranými odpady podle části čtvrté zákona o odpadech v případě, že provozuje místo zpětného odběru v rámci spolupráce s povinnými osobami, přípravu na opětovné použití, recyklaci, využívání (recyklovatelné složky komunálního odpadu) a odstraňování komunálních odpadů minimalizující nepříznivý dopad na životní prostředí, snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména biologicky rozložitelných odpadů.

Směrná část pak obsahuje konkrétní návrhy na zlepšení systému nakládání s odpady v obci nebo ve všech obcích svazku. POH obce/svazku obcí se zpracovává na dobu 5 let (lhůtu lze dle potřeby obcí prodloužit, zejména pokud obce používají POH jako dlouhodobou strategii hospodaření s odpady, kterou chtějí realizovat bez ohledu na možné změny ve vedení obcí v závislosti na komunálních volbách). POH bude zkontrolován Ústeckým krajem. POH je zpracováván v samostatné působnosti obcí a měl by být chválen zastupitelstvem obce, případně valnou hromadou svazku obcí a jednotlivými zastupitelstvy členských obcí. Další otázkou je také vztah POH obce/svazku obcí k zákonu o posuzování vlivu na životní prostředí (posuzování koncepcí a strategií v procesu SEA). Dle uvedeného zákona jsou předmětem posuzování koncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1, zpracovávané v různých v zákoně vyjmenovaných oblastech, mimo jiné i v odpadovém hospodářství. Stanovením budoucího rámce se myslí, že v daném koncepčním materiálu je uvažováno o záměru stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 (v případě POH obce by se mohlo jednat např. o třídící linku, překládací stanici, ZEVO apod.). Je důležité si uvědomit, že koncepce, u nichž je dotčené území tvořeno územním obvodem pouze jedné obce, bude posuzována v celém procesu SEA (až do stanoviska), pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení (je zde teoretická možnost ukončení ve zjišťovacím řízení). Posouzení v plném rozsahu by se tedy týkalo obce, která plánuje výstavbu zařízení, které není konkrétně popsáno v POH ÚK. V případě, že je dotčené území tvořeno územním obvodem více než jedné obce (svazek) podléhají koncepce posuzování vždy (tzn. v celém procesu až do stanoviska). To by byl tedy případ Sdružení pro rozvoj Šluknovska. Pro Šluknovsko je v POH ÚK uveden záměr výstavby překládací stanice (třídírna, 118

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska sklad), dále pak zřízení obecních kompostáren a dobudování sítě sběrných dvorů, aniž by však v analytické části POH ÚK byl uveden kompletní seznam sběrných dvorů, sběrných míst a komunitních kompostáren, které se nacházejí na území Sdružení. Je tedy nutné si uvědomit, že POH Sdružení bude zřejmě vyžadovat posouzení dle zákona o posuzování vlivů na ŽP (minimálně v rozsahu zjišťovacího řízení) a v tomto ohledu je potřeba případně upravit časový harmonogram a finanční odhad zpracování POH svazku obcí. Doporučujeme obcím a Sdružení sledovat vývoj (např. i prostřednictvím SMO ČR), neboť problematiku potřeby a rozsahu případného posouzení POH obcí již řeší příslušný odbor MŽP. Je možné, že dojde k určitému zjednodušení. V poslední době je mezi některými městy v zájmovém území patrná snaha o individualizované řešení budoucnosti odpadového hospodářství. Roztříštěné řešení samozřejmě snižuje postavení obcí při vyjednávání podmínek s potenciálním provozovatelem vhodného zařízení a při vytváření jednotného logistického systému pro přepravu a další nakládání s odpady.

8.7

Prevence vzniku odpadu

Prevenční přístupy v oblasti odpadového hospodářství nejsou ničím zásadně novým. Některé členské státy Evropské unie ve svých zemích zavedly programy předcházení vzniku odpadů mnohem dříve, než přikazuje Směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 98/2008 o odpadech. Obecně by prevence v odpadovém hospodářství měla směřovat ke snižování množství vznikajících odpadů. Dnešní životní styl nás však vede k opačnému přístupu, což se následně projevuje v narůstajícím množství odpadů, zejména komunálního. Ten proto v současnosti přirozeně nabízí široké uplatnění pro preventivní opatření. V rámci výše popisovaného očekávaného vývoje legislativy je i zde zapotřebí sladit s ní vlastní kroky. V tomto případě to znamená odvodit plán preventivních opatření od připravovaného Národního plánu prevence a z něho vzniklého Krajského plánu prevence. Zatím je krajský program prevence (součást POH ÚK) jen velmi obecný. Vlastní Plán preventivních opatření resp. Plán předcházení vzniku odpadů by měl být součástí nového POH obcí, které budou zpracovávat POH, nebo celého Sdružení, pokud se bude zpracovávat dohromady pro obce ve Sdružení. V případě obcí v zájmovém území by se měla prevenční opatření zaměřit na všechny vhodné druhy odpadů, se zvláštním přihlédnutím k objemnému odpadu, protože jeho produkce je na území Sdružení nadprůměrná.

119


9. Možnosti meziobecní spolupráce při řešení nakládání s odpady Hospodaření s odpady je významnou veřejnou službou, kterou v rámci svých činností realizují samosprávy obcí a měst. Zajištění funkčního systému nakládání s odpady je důležitou součástí života obce a jejích občanů. Na rozdíl od nákupu služeb, které jsou jednoznačně definované (např. nákup energií), se jedná o poměrně složitou oblast, která vyžaduje i určité odborné znalosti, aby bylo odpadové hospodářství řízeno správně s péčí řádného hospodáře. Právě nedostatek znalostí a zkušeností je často problémem u řady obcí s omezeným personálním vybavením. Proto je odpadové hospodářství jednou ze základních oblastí, pro kterou je žádoucí úzká spolupráce obcí. Jedná se o zajištění základních služeb v obci, jako je sběr a pravidelný svoz odpadů se zajištěním dalšího nakládání tak, aby obec plnila povinnosti ze zákona o odpadech, které má jako původce. Procesy v odpadovém hospodářství, a to zejména logistika sběru a svozu odpadů, jsou vázány na síť zařízení, kde se odpady upravují, využívají nebo odstraňují. Pro dosažení efektivního provozu celého systému je důležitá velikost spádových oblastí, což se pak projeví dobrou ekonomikou a přijatelnými cenami služeb pro původce – obce, které zařízení využívají. Velikost takových spádových oblastí se ale pohybuje většinově v desítkách tisíc obyvatel. Z toho je zřejmé, že samostatné řešení odpadového hospodářství na úrovni jednotlivých obcí s několika stovkami obyvatel tak, jak je dnes většinově realizováno v ČR, není optimální ani pro obce ani pro provozovatele odpadových služeb. Jedním z hlavních cílů Sdružení pro rozvoj Šluknovska je společné řešení odpadového hospodářství. Již při zpracování analytické části této studie se ukázalo, jak rozdílné a roztříštěné názory mají jednotliví členové Sdružení na organizaci a další rozvoj OH v obcích Šluknovska. Je to poměrně častý jev u relativně nových sdružení, která většinou nevlastní společná zařízení pro nakládání s odpady. Úskalím pro další rozvoj meziobecní spolupráce zůstává častá neochota zastupitelstev jednotlivých obcí ke spolupráci, upřednostňování individuálních představ obcí bez širších znalostí celého systému nakládání s odpady, pohodlnost zajištění celého systému konkrétní odpadovou firmou apod.. V následujícím textu jsou popsány možné formy meziobecní spolupráce v právním prostředí ČR se založením právnických osob, konkrétně kapitálových společností (společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti) nebo dobrovolného svazku obcí. Tyto právnické osoby mohou být obcemi využity k plnění zákonných povinností při zajištění nakládání s odpady. V další části pak popsány možnosti spolupráce obcí z pohledu zákona o veřejných zakázkách, resp. nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Při dodržení zákonných podmínek totiž obce jako veřejní zadavatelé mohou uzavírat smlouvy s jimi zřízenými právnickými osobami či jinými obcemi bez realizace zadávacího řízení na veřejnou zakázku. V terminologii nového zákona o zadávání veřejných zakázek se jedná o tzv. vertikální spolupráci (in-house výjimka) a horizontální spolupráci.

120


9.1 Spolupráce společnosti)

obcí

vytvořením

obchodní

korporace

(kapitálové

Obce mohou za účelem společného postupu v odpadovém hospodářství založit kapitálovou společnost, a to pouze společnost s ručením omezeným a akciovou společnost. Založení jiné formy obchodní společnosti by bylo v rozporu se zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů2. Založení kapitálových společností může obcím zajistit zejména úsporu nákladů jejich sdílením s ostatními obcemi, zjednodušení administrativy při zajištění služeb v oblasti odpadového hospodářství, využití tzv. vertikální spolupráce mezi jednotlivými obcemi a touto kapitálovou společností (dle stávající právní úpravy známé jako in-house zadávání veřejných zakázek). Smluvní vztah obce – kapitálová společnost by nemusel být považován za zadání veřejné zakázky, pokud pro to budou naplněny podmínky, které jsou popsány dále. Účinná kontrola nad hospodařením kapitálové společnosti je pak jednotlivým obcím zajištěna v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Požadavky a kroky směřující k založení kapitálové společnosti ze strany obcí: 







jednotlivé obce, resp. jejich zastupitelstva musí ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) zákona o obcích rozhodnout o založení kapitálové společnosti, schválit její společenskou smlouvu (u s.r.o.), stanovy (u a.s.); společenská smlouva/stanovy musí mít formu veřejné listiny a pro zajištění spolupráce obcí a této kapitálové společnosti mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek je třeba začlenit do zakladatelského dokumentu kritéria pro vertikální spolupráci dle § 11 ZZVZ; obsah zakladatelského dokumentu by měl být tvořen i s ohledem na to, k čemu bude společnost sloužit a jaké činnosti bude zajišťovat; jednotlivé obce jako zakladatelé kapitálové společnosti musí splnit zákonnou vkladovou povinnost; u s.r.o. činí minimální výše vkladu 1,- Kč, u a.s. je třeba zajistit minimální výši základního kapitálu alespoň 2.000.000,- Kč nebo 80.000 EUR; kapitálová společnost ke vkladům nabývá vlastnické právo; vklady je možné vložit jak ve formě peněžité, tak i nepeněžité; pokud kapitálová společnost bude pro obce zajišťovat činnosti v oblasti odpadového hospodářství a bude přímo vykonávat podnikatelskou činnost, pak potřebuje získat příslušné

2

§ 23 odst. 1 písm. c) ZRPÚR: Územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností…c) zakládat obchodní společnosti, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. § 23 odst. 2 ZRPÚR: Územní samosprávný celek se může spolu s jinými osobami stát účastníkem (společníkem) na činnostech jiných osob, zejména obchodních společností nebo obecně prospěšných společností, na jejichž činnosti se podílí svým majetkem včetně peněžních prostředků.

121








 

9.2

živnostenské oprávnění pro výkon podnikatelské činnosti (nakládání s odpady (vyjma nebezpečné) spadá do živnosti volné; pro podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady je třeba získat živnost vázanou; mezi koncesované živnosti patří např. nákladní silniční motorová doprava). U živností vázané a koncesované je pak vždy třeba předložit také doklad prokazující odbornou způsobilost odpovědného zástupce a prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce; správní poplatek za ohlášení živnosti (bez ohledu na jejich počet) činí 1.000,- Kč; pro přijetí žádosti o koncesi činí správní poplatek také 1.000,- Kč; následně je třeba získat i případné souhlasy k provozování zařízení podle zákona o odpadech; udělení tohoto souhlasu krajským úřadem je však namístě vyřizovat až po zápisu do obchodního rejstříku; obce, resp. osoba zmocněná obcemi jako zakladateli, podá návrh na zápis kapitálové společnosti do obchodního rejstříku, který vede soud dle sídla společnosti; zápisem do obchodního rejstříku kapitálová společnost nabývá právní osobnost; přílohou návrhu na zápis je vedle zakladatelského dokumentu řada listin o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány (např. čestná prohlášení a souhlasy osob, které mají být zapsány do obchodního rejstříku, souhlas s umístěním sídla, potvrzení správce vkladu, potvrzení o splacení základního kapitálu, výpis z živnostenského rejstříku atd.); jednotlivé obce, resp. jejich zastupitelstva ve smyslu § 84 odst. 2 písm. f) a g) zákona o obcích delegují zástupce obce na valnou hromadu kapitálové společnosti a navrhují zástupce obce do orgánů obchodních společností a navrhují jejich odvolání; kapitálové společnosti dále vzniká povinnost přihlásit se k registraci k dani z příjmů u finančního úřadu a případně i na české správě sociálního zabezpečení; ověření účetní závěrky auditorem musí být provedeno za podmínek stanovených v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Spolupráce obcí v dobrovolném svazku obcí

Obce mohou za účelem společného postupu v odpadovém hospodářství založit dobrovolný svazek obcí (DSO). Na rozdíl od kapitálových společností, členy DSO mohou být jen obce. DSO se výslovně zakládají ke spolupráci při výkonu samostatné působnosti. Výhody spojené se založením DSO jsou obdobné jako u kapitálové společnosti. Navíc dle zákona o odpadech platí, že obce, které k zabezpečení svých povinností při nakládání s komunálním odpadem vytvořily dobrovolný svazek obcí, mohou na základě písemné dohody zpracovat společný plán odpadového hospodářství obce, který nahrazuje jednotlivé plány odpadového hospodářství obce. Smluvní vztah mezi obcí a DSO by ani v tomto případě nemusel být považován za zadání veřejné zakázky, pokud pro to budou naplněny podmínky, které jsou popsány dále. Podrobný popis postupu založení DSO není popsán. Obce ve Sdružení pro rozvoj Šluknovska zvolily právě založení DSO jako základní formu meziobecní spolupráce.

122


9.3

Spolupráce obcí v družstvu

Případnou formou spolupráce obcí je založení družstva. Jedná se o obchodní korporaci – společenství neuzavřeného počtu osob. Podle § 23 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů se může územní samosprávný celek spolu s jinými osobami stát účastníkem (společníkem) na činnostech jiných osob, zejména obchodních společností nebo obecně prospěšných společností, na jejichž činnosti se podílí svým majetkem včetně peněžních prostředků. Zákon pak uvádí omezený počet právních forem, kde může být obec jediným zakladatelem (obchodní zákoník – a nyní zákon o obchodních korporacích – připouští, že jediný zakladatel smí založit jen akciovou společnost a společnost s ručením omezeným), ale neomezuje případy, kdy bude obec spoluzakladatelem určité osoby. Územní samosprávný celek (obec) by mohl být takovým spoluzakladatelem družstva, pokud se na tom domluví s dalšími obcemi jako spoluzakladateli. Významná výhoda družstva spočívá v tom, že umožňuje relativně flexibilní členskou strukturu. Má neuzavřený počet členů, kdykoliv může přistoupit nový člen a vkladem získá podíl, naopak při vystoupení se vypořádá a členství mu zanikne. Základní kapitál nemusí činit 2 mil. Kč jako u akciové, je proměnlivý (tedy může se měnit při vstupu a vystoupení jednotlivých obcí) a je součtem základních členských vkladů. Významná nevýhoda družstva spočívá v tom, že každý člen má jeden hlas (bez výjimky). To v řadě ohledů nemusí hrát roli, může to však mít vliv v situaci, kdy se bude řešit způsob hrazení nákladů na činnost družstva nebo na činnosti zajišťované družstvem (malé obce mohou být motivovány alokovat náklady spíše na počet obyvatel apod., zatímco velké obce spíše na jednotlivé obce stejnou měrou, apod.). Obce se ale mj. budou muset rozhodnout, zda si stanoví nějakou uhrazovací povinnost při vzniku ztráty družstva, a jak budou vůbec družstvo financovat. Čím menší budou základní členské vklady, tím bude tato otázka aktuálnější. Mimochodem, uhrazovací povinnost (výše příspěvku na ztrátu družstva) musí být stanovena pro všechny stejně – to je rubem skutečnosti, že každý člen má jeden hlas (pro malé obce toto řešení způsobu úhrady ztráty nebude výhodné). S využitím družstva pro činnosti obcí nejsou zatím žádné zásadní zkušenosti. V řadě ohledů má družstvo výhody proti striktním pravidlům akciových společností. Na druhé straně má ale řadu omezení a to zejména pak, pokud družstvo vykonává obchodní činnost nebo vytváří majetek.

9.4

Vícestupňová struktura spolupráce obcí

V rámci meziobecní spolupráce si lze představit i vícestupňovou strukturu nastavenou tak, že DSO sám dále založí kapitálovou společnost, na kterou přenese určité činnosti, které jí byly svěřeny obcemi. Dvojstupňová organizace by zejména umožnila jednotlivým členským obcím osvobodit se od běžné agendy při zajišťování odpadového hospodářství a účastnit se pouze strategických rozhodnutí, přijímaných v rámci struktur mateřské společnosti. Toto by mohla být zejména výhoda pro malé obce, které nemají dostatečné personální a administrativní kapacity. Řízení dceřiné společnosti by 123

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska pak mohlo být svěřeno do rukou profesionálního managementu s tím, že však není jakkoli omezena možnost přímé účasti představitelů členských obcí nejen v dozorčích ale též exekutivních orgánech dceřiné společnosti. Na druhou stranu, stejného výsledku (tedy delegaci řízení kapitálové společnosti profesionálním managementem) lze dosáhnout již tím, že obce založí kapitálovou společnost přímo (tedy bez mezistupně DSO). Nevýhodou vícestupňové organizace by mohla být vícestupňovitost rozhodování, když v určitých situacích, zejména v závislosti na úpravě obsažené v zakladatelských dokumentech a nastavení vzájemných smluvních vztahů, by o jedné záležitosti muselo být přijato rozhodnutí na všech třech stupních (obec, DSO, dceřiná kapitálová společnost). Tuto formu spolupráce např. aplikuje Svazek pro komunální služby se svojí společností ESKO-T.

9.5

Porovnání výhod a nevýhod jednotlivých forem meziobecní spolupráce

V případě volby mezi kapitálovou společností a DSO musejí zúčastněné obce pečlivě zvážit, které z obou možných řešení je pro ně a pro konkrétní situaci a formu spolupráce vhodnější. Do jejich rozhodování by mj. měly vstupovat tyto skutečnosti: 

Fungování kapitálových společností je zákonem upraveno mnohem detailněji než fungování DSO. DSO proto může flexibilněji řešit některé otázky svého fungování, ovšem pouze pokud dojde ke shodě obcí (ať již na počátku v zakladatelském dokumentu, nebo dodatečně při řešení konkrétní situace). Režim kapitálových společností v tomto ohledu obce více limituje, ovšem obsahuje jasná pravidla pro případy, kdy např. nedojde ke shodě všech zúčastněných obcí. Praktickým problémem DSO často bývá to, že se na úpravu určité otázky pozapomene, či se na počátku přijme úprava příliš přísná, a následně je problémem nastavení DSO měnit a získat pro něj souhlas dotčených obcí, případně jejich zastupitelstev. DSO se tak někdy jeví jako příliš těžkopádný.



Nový společník může do společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti vstoupit na základě jednoho ze dvou uvedených způsobů: o převodem podílu respektive akcií ze strany stávajícího společníka / akcionáře, nebo o převzetím vkladové povinnosti při zvyšování základního kapitálu na základě rozhodnutí valné hromady.

To může klást vyšší finanční nároky na obce, které budou přistupovat až dodatečně (např. poté, co již společnost dosáhne zisku, získá dotace apod.). Nový společník získává podíl na majetku společnosti, což může vyvolat požadavek dosavadních společníků, aby tomuto majetku odpovídal vklad nového společníka nebo cena za převáděný podíl či akcie. Zákon o obcích v rámci úpravy DSO tuto otázku vůbec neřeší – to na jednu stranu umožňuje flexibilnější řešení, je však nutné se na něm shodnout mezi jednotlivými zúčastněnými obcemi. Pokud to neřeší zakladatelský dokument, dosažení dodatečné shody může být při větším počtu obcí zapojených do DSO problematické.

124

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Ukončení účasti obce coby společníka kapitálové společnosti může být poměrně komplikované, klíčové jsou ale společenská smlouva (s.r.o.) a stanovy (a.s.). Nejpřísněji jsou pravidla pro vystoupení společníka ze společnosti určena v případě společnosti s ručením omezeným. ZOK stanoví tyto možnosti zániku účasti společníka ve společnosti:     



vystoupení společníka, dohoda o ukončení účasti společníka ve společnosti všech společníků, vyloučení společníka soudem, pokud ten porušuje zvlášť závažným způsobem své povinnosti, zrušení účasti společníka soudem nelze-li na společníkovi spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval, převod podílu na jiného společníka nebo třetí osobu. Podmínky převodu mohou být upraveny v zakladatelském dokumentu, v opačném případě se uplatní zákonné pravidlo, že převod podílu na třetí osobu lze učinit pouze se souhlasem valné hromady – s ohledem na možnost využití vertikální spolupráce, jak ji popisujeme dále, by převoditelnost podílu měla být omezena jen na subjekty – obce, vyšší územně samosprávné celky, jimi ovládané osoby či stát, snížení základního kapitálu.

Z uvedených zákonných možností tak vyplývá praktická nemožnost jednostranného vystoupení společníka ze společnosti s ručením omezeným a nezbytnost předchozí dohody s ostatními společníky. V případě akciové společnosti je naopak zákonem předpokládána možnost volné převoditelnosti akcie na jméno. Tato volná převoditelnost však může být omezena stanovami, tedy pro realizaci převodu mohou být stanoveny podmínky. Převoditelnost akcií nesmí být však zcela vyloučena. U akcií na majitele není převoditelnost akcií jakkoli limitována, mohou být ovšem vydány pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo jako imobilizovaný cenný papír. Zákon o obcích v rámci úpravy DSO otázku možnosti ukončení účasti obce opět neřeší a záleží tedy na její úpravě v zakladatelském dokumentu. Fungování DSO je o něco více svázáno veřejnoprávními předpisy a více do něj zasahují orgány jednotlivých obcí (vč. zastupitelstev) a rovněž i v určité omezené formě i samotní občané obce, kteří dosáhli věku 18 let. To umožňuje obcím dosáhnout vyšší míru kontroly a také blokovat některá rozhodnutí, nemusí to být ale vždy praktické. Zastupitelstvo obce by např. mělo vždy přijmout tato rozhodnutí týkající se DSO:  rozhodnutí o členství obce v DSO, respektive rozhodnutí o tom, že se má obec stát zakladatelem DSO,  rozhodnutí o souhlasu obce se zakladatelskými dokumenty DSO, včetně stanov, a to včetně jejich změn,  rozhodnutí o zmocnění starosty obce nebo jiné osoby k jednání jménem obce na ustavující valné hromadě nebo v jiném orgánu zastupujícím členy právnické osoby; tato delegace přitom může být jednorázová, nebo i na delší časové období, 125

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska  

rozhodnutí o delegaci zástupců obce do orgánů DSO, a rozhodnutí o vložení určitého majetku do DSO.

V případě kapitálových společností pak rada obce plní vůči právnickým osobám založeným zastupitelstvem obce úkoly zakladatele podle zvláštních předpisů (zejména ZOK) a rozhoduje ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti. Zastupitelstvo pak rozhoduje např. o:  samotném založení kapitálové společnosti obcí, o schválení jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanov a o účasti v již založených právnických osobách;  peněžitém i nepeněžitém vkladu do kapitálové společnosti;  delegování zástupce obce na valnou hromadu obchodní společnosti, v níž má obec majetkovou účast (pokud obec není jediným společníkem). Pokud obec vloží svůj majetek do DSO, má nad ním výrazně vyšší kontrolu, přináší to však také praktické komplikace. Majetek, který obec vloží do DSO, zůstává majetkem této obce. Z tohoto omezení na jednu stranu plyne pro obce, členy DSO, velká výhoda spočívající v udržení si vysoké míry kontroly nad hospodařením se svým majetkem, avšak zároveň představuje i komplikaci spočívající v nesamostatnosti DSO při hospodaření s majetkem, který byl do hospodaření DSO ze strany obce v souladu se stanovami DSO vložen. Naopak v případě majetku, který DSO získá vlastní činností, se výše uvedená omezení rozhodování o tomto majetku neuplatní a DSO o nakládání s ním může rozhodovat samostatně v rámci zákonem stanovených limitů řádné správy takového majetku, tj. zejména za dodržení péče řádného hospodáře.3 Výhodou DSO oproti kapitálovým společnostem je pak skutečnost, že se v jejich případě neskládá základní kapitál. Ovšem potřeba vložení určitých prostředků do DSO stejně může vyplynout (a zpravidla vyplyne) z povahy jeho úkolů a cílů. Nevýhodou kapitálových společností může být také to, že občané mohou vnímat účast obcí v obchodních společnostech jako problematickou, resp. netransparentní. Členy DSO mohou být pouze obce, zatímco společníky kapitálových společností mohou být i další subjekty, např. soukromé obchodní společnosti. Kombinovaná struktura kapitálové společnosti (v níž

3

Jelikož rozpočtová pravidla územních rozpočtů nespecifikují, jakým způsobem může, nebo naopak nesmí, DSO získávat majetek svou vlastní činností, není vyloučeno, aby sama členská obec DSO převedla na DSO majetek, který by se stal majetkem DSO a DSO s ním mohl volně nakládat v režimu majetku získaného vlastní činností. V rozporu se zákonem pak není, ani pokud obec namísto vložení určitého majetku do dobrovolného svazku obcí tento majetek DSO daruje, prodá či jiným způsobem převede. Takováto plnění ze strany obcí vůči DSO jsou přitom zcela běžná, přičemž nejběžněji se jedná o platbu členských příspěvků nebo platby plynoucí ze smluv o zabezpečení služeb poskytovaných DSO pro členskou obec.

126

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska by nebyly zapojeny jen obce, ale i soukromé subjekty) však může mít významný dopad s ohledem na pravidla obsažená v právních předpisech k zadávání veřejných zakázek. Kdyby se na podnikání obchodní společnosti měla podílet i jakákoli třetí osoba mimo obcí, které ji vlastní, všechny veřejné zakázky by musely být zadávány v souladu s předpisy k zadávání veřejných zakázek, bez možnosti aplikace in house výjimky.

9.6 In-house zadávání dle zákona o veřejných zakázkách a vertikální spolupráce z pohledu zákona o zadávání veřejných zakázek Územní samosprávný celek je jak dle zákona o veřejných zakázkách, tak dle zákona o zadávání veřejných zakázek, který bude účinný od 1. 10. 2016, považován za veřejného zadavatele. Za veřejného zadavatele je považována i jiná právnická osoba, za podmínky, že byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu a jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu. Za veřejného zadavatele tak může být považována i společnost založená a ovládaná obcí/obcemi. Výše uvedení veřejní zadavatelé jsou obecně povinni při zadávání veřejné zakázky postupovat podle zákona o veřejných zakázkách, s účinností od 1. 10. 2016 podle zákona o zadávání veřejných zakázek, není-li v zákoně stanoveno jinak. Pokud si obce zvolí jednu z forem spolupráce tak, jak je popsáno v předchozích kapitolách, může mít za určitých dále stanovených podmínek tato forma spolupráce výhodu i v tom, že plnění realizované na základě smluvních vztahů mezi obcemi a jimi založenými právnickými osobami nebude považováno za zadání veřejné zakázky a smlouvu mezi těmito subjekty bude možné uzavřít bez realizace zadávacího řízení4.

V následujícím textu je uvedeno, jaké zákonné podmínky musí být naplněny, aby jednotlivé obce vstupující do smluvních vztahů s jimi založenou právnickou osobou, nemusely postupovat v režimu zákona o veřejných zakázkách, resp. zákona o zadávání veřejných zakázek. Tato forma spolupráce bývá označována jako in-house zadávání, dle nové právní úpravy se jedná o tzv. vertikální spolupráci veřejných zadavatelů. V § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ jsou definovány základní parametry pro využití in-house výjimky5. Jedná

4

Zde se jedná i o plnění, jejichž předpokládaná hodnota přesahuje 2.000.000,- Kč (pro dodávky a služby) a 6.000.000,- Kč (stavební práce). Plnění pod výše uvedené hodnoty obecně režimu zákona nepodléhá, protože se jedná o zakázky malého rozsahu, u kterých je zadavatel povinen pouze dodržovat zásady zadávání veřejných zakázek. 5

Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky, jestliže jejich předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací veřejnému zadavateli osobou, která vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva;

127

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska se o situace, kdy veřejnému zadavateli poskytuje plnění subjekt, ve kterém má veřejný zadavatel výlučná majetková práva6 a tento subjekt vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch veřejného zadavatele. Za podstatnou část činnosti je považován podíl 80 % z obratu takové osoby (v zákoně o zadávání veřejných zakázek je 80 % podíl činnosti již výslovně zakotven). Dotčený subjekt byt tak měl plnění z podstatné části poskytovat pouze veřejnému zadavateli (který jej vlastní) a jakákoliv jiná činnost (pro třetí osoby) by měla být pouze nahodilá. U in-house kontraktů je tedy osoba realizující sama pro veřejného zadavatele zakázky materiálně považována za součást struktury veřejného zadavatele, nicméně právně i ekonomicky je od něj, resp. jeho organizační struktury, oddělena. Pokud veřejný zadavatel (obec/obce) poskytne (jím založené) osobě ve smyslu § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ peněžní prostředky na poskytnuté plnění, nemůže tato osoba zakázku dále zadat třetí osobě, ledaže bude dále sama postupovat jako veřejný zadavatel. V opačném případě by se tato osoba sama nacházela v pozici veřejného zadavatele v režimu zákona o veřejných zakázkách (zákona o zadávání veřejných zakázek), neboť by sama zadávala zakázku za veřejné prostředky, a neprováděla plnění vlastními silami. 29. 4. 2016 vyšel ve Sbírce zákonů České republiky zákon o zadávání veřejných zakázek a s účinností od 1. 10. 2016 je třeba na právní vztahy veřejných zadavatelů aplikovat již tuto novou normu, která stávající zákon o veřejných zakázkách zcela nahrazuje. Problematika in-house zadávání je v § 11 zákona o zadávání veřejných zakázek označována jako vertikální spolupráce7.

veřejný zadavatel má výlučná majetková práva v určité osobě, zejména pokud disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucími z účasti v takové osobě, nebo pokud taková osoba má právo hospodařit s majetkem veřejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlučně veřejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospodařením takové osoby. 6

příspěvkové organizace, státní podniky či obchodní společnosti, ve kterých mají veřejní zadavatelé 100% majetková práva (akcií, podíl apod.) 7

Vertikální spolupráce

(1) Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou uzavírá veřejný zadavatel s jinou právnickou osobou jako dodavatelem, pokud a) sám nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá tuto osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, b) v takto ovládané osobě nemá majetkovou účast jiná osoba než ovládající veřejný zadavatel nebo ovládající veřejní zadavatelé a c) více než 80 % celkové činnosti takto ovládané osoby je prováděno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, které ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé rovněž ovládají jako své vnitřní organizační jednotky. (2) Veřejný zadavatel ovládá právnickou osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí takto ovládané právnické osoby. K takovému ovládání může docházet i ze strany jiné právnické osoby, která je sama týmž veřejným zadavatelem ovládána obdobně jako jeho vnitřní organizační jednotka. (3) Veřejní zadavatelé společně ovládají právnickou osobu podle odstavce 1 písm. a), pokud

128


Uzavření smlouvy mezi obcemi a jimi založenou právnickou osobou nebude považováno za zadání veřejné zakázky, pokud:   

obce společně ovládají jimi založenou osobu obdobně jako své organizační jednotky (požadavek společného ovládání dodavatele); a v takto ovládané osobě nemá majetkovou účast jiná osoba než ovládající obce (požadavek výlučné kontroly obcí); a více jak 80 % celkové činnosti takto ovládané osoby je prováděno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícími obcemi nebo jinými právnickými osobami, které ovládající obce rovněž ovládají jako své organizační jednotky (požadavek výkonu dominantního podílu činností dodavatele pro obce).

Za ovládání ve smyslu zákonné definice je považován výkon rozhodujícího vlivu na strategické cíle a významná rozhodnutí ovládané osoby. Pro společné ovládání právnické osoby ze strany více obcí je dle zákona požadováno, aby: 

 

orgány s rozhodovacím oprávněním byly složeny nebo ustaveny na základě jednání ve shodě všech ovládajících obcí (jednotliví zástupci mohou zastupovat i více ovládajících veřejných zadavatelů); ovládající obce měly společně rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí; a tento subjekt nesledoval žádné zájmy, které jsou v rozporu se zájmy ovládajících obcí.

Podmínka ovládání je dle § 11 odst. 2 ZZVZ splněna i v případě, kdy obce ovládají tento subjekt prostřednictvím jiné právnické osoby, která je sama obcemi ovládána jako jejich organizační jednotka (toto umožňuje obcím vytvořit si složitější strukturu např. více právnických osob založených pro různé činnosti v organizaci odpadového hospodářství). V nové právní úpravě tak došlo k detailnějšímu rozpracování in-house zadávání, rozšíření okruhu ovládajících osob (tj. do činností pro in-house zadávání mohou být zahrnuty nejen činnosti pro

a) orgány s rozhodovacím oprávněním takto ovládané právnické osoby jsou složeny nebo ustaveny na základě jednání ve shodě všech společně ovládajících veřejných zadavatelů, b) ovládající veřejní zadavatelé mají společně rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí takto ovládané právnické osoby a c) takto ovládaná právnická osoba nesleduje žádné zájmy, které jsou v rozporu se zájmy ovládajících veřejných zadavatelů. (4) Za zadání veřejné zakázky se nepovažují případy, kdy právnická osoba ovládaná podle odstavce 1 písm. a) uzavře smlouvu s dodavatelem, v němž nemá přímou majetkovou účast žádná soukromá osoba a který je a) veřejným zadavatelem, který ji ovládá, nebo b) jinou právnickou osobou ovládanou veřejným zadavatelem podle písmene a). (5) Pro účely odstavce 4 se soukromou osobou rozumí jiná osoba než stát, veřejnoprávní korporace, jiná právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba, v níž mají účast pouze stát, veřejnoprávní korporace nebo jiná právnická osoba zřízená zákonem. (6) Odstavce 1 až 5 se použijí obdobně i pro zadavatele podle § 4 odst. 2.

129

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska veřejného zadavatele, ale i pro jiné právnické osoby veřejným zadavatelem rovněž ovládané), a zakotvení (kvantifikace) procentuálního podílu činností, které musí být vykonány ve prospěch zadávajícího veřejného zadavatele (případně ve prospěch jím ovládaných osob). Kontrolu nad dotčenou právnickou osobou může vykonávat více zadavatelů (obcí) společně a každý z nich je oprávněn s takovou právnickou osobou uzavřít smlouvu na poskytnutí plnění, a to bez realizace zadávacího řízení. Aby vertikální spolupráce jednotlivých obcí a jimi založených právnických osob mohla fungovat dle požadavků zákona o zadávání veřejných zakázek, je třeba na toto pamatovat již při tvorbě zakladatelských dokumentů DSO/kapitálové společnosti. Závěrem pro úplnost upozorňujeme, že vertikální spolupráci mohou využívat jen obce, které společně zřízený subjekt ovládají. Podmínky vertikální spolupráce nelze rozšiřovat na jiné obce, které tento subjekt neovládají, byť ze zákona rovněž splňující definici veřejného zadavatele. Případné sdílení (využití) technických služeb jiné obce, pokud by probíhalo na pravidelné bázi, by tedy mělo být uskutečněno vstupem dalších obcí do tohoto subjektu (získáním majetkové účasti).

9.7

Horizontální spolupráce z pohledu zákona o zadávání veřejných zakázek

Zákon o zadávání veřejných zakázek nově upravuje v § 12 podmínky tzv. horizontální spolupráce mezi veřejnými zadavateli8. V případě horizontální spolupráce se jedná o spolupráci veřejných zadavatelů (obcí), která je založena výlučně na smluvním základě (bez využití ovládané osoby, jak je tomu naopak v případě spolupráce vertikální). Smlouva uzavřená výlučně mezi dvěma/více veřejnými zadavateli není považována za veřejnou zakázku a nepodléhá aplikaci platných pravidel pro zadání, pokud jsou splněny zákonné podmínky. Zákonné požadavky pro horizontální spolupráci jsou následující:  obce uzavřou smlouvu o vzájemné spolupráci v odpadovém hospodářství (kde si rozdělí vzájemné úkoly);

8

Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy výlučně mezi veřejnými zadavateli, pokud

a) tato smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat, b) se spolupráce podle písmene a) řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a c) každý z těchto veřejných zadavatelů vykonává na trhu méně než 20 % svých činností, kterých se spolupráce podle písmene a) týká.

130

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska   

účelem spolupráce musí být dosažení společných cílů směřujících k naplňování veřejných potřeb, které mají obce zajišťovat; spolupráce se musí řídit pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem; obce musí na trhu vykonávat méně než 20%9 činností, kterých se spolupráce týká.

Dle judikatury SDEU by při této formě spolupráce nemělo mezi obcemi docházet k převodu finančních prostředků kromě úhrady za skutečné náklady za služby/dodávky/stavební práce. Důvodová zpráva k zákonu o zadávání veřejných zakázek tuto formu spolupráce pro odpadové hospodářství výslovně připouští. Jako konkrétní příklad uvádí situaci, kdy jedna z obcí disponuje možností svozu odpadu a druhá obec možností jeho likvidace. Naopak za horizontální spolupráci nepovažuje případ, kdy zadavatelé uzavřou smlouvu o vzájemné spolupráci, dle které předmět činnosti bude povinen vykonávat jen jeden z nich. Při porovnání vertikální a horizontální spolupráce by se jako optimální měla jevit spíše spolupráce vertikální. Ukončení účasti jednotlivých členů/společníků ve společně založeném a ovládaném subjektu je vždy obtížněji proveditelné oproti ukončení spolupráce založené pouze na smluvním základě (bez založení právnické osoby), vertikální spolupráce proto může být stabilnější. Další výhodu vertikální spolupráce lze spatřovat i v tom, že řízením společně založeného a ovládaného subjektu lze pověřit profesionální management.

9.8 Možnosti dalšího rozvoje spolupráce obcí ve Sdružení pro rozvoj Šluknovska Pro další fungování Sdružení pro rozvoj Šluknovska je nutné se rozhodnout, jak dalece spolu chtějí jednotlivé obce řešit odpadové hospodářství a jsou ochotny se dohodnout na společném řešení. Pro další rozvoj je možných několik variant: 1) Zachování stávajícího stavu – každá obec si řeší svoje OH (provoz i případné investice) samostatně s využitím služeb privátních případně vlastních svozových firem. Investice jsou financovány především svozovými firmami. 2) Společná výběrová řízení s možností investic financovaných obcemi. 3) Společné vytvoření vlastní firmy pro zajištění služeb v OH.

9

(1) Pro určení podílu činností podle § 11 odst. 1 písm. c) nebo § 12 písm. c) se bere v úvahu průměrný obrat, pokud je činnost, která je předmětem smlouvy, hrazena jejími příjemci v plné výši. Není-li možno určit tento obrat, použijí se jako základ pro výpočet v případě vertikální spolupráce celkové náklady právnické osoby a v případě horizontální spolupráce náklady vzniklé v souvislosti s činností, kterých se tato spolupráce týká. (2) Podíl činností se vypočítá v souhrnu za 3 účetní období předcházející účetnímu období, ve kterém došlo k uzavření smlouvy. Vznikla-li nebo zahájila-li právnická osoba příslušnou činnost později nebo došlo k reorganizaci jejích činností, postačí, že dosažení podmínek podle odstavce 1 je věrohodné, zejména na základě plánů činnosti.

131


9.8.1 Varianta 1 -Zachování stávajícího stavu Nepředstavuje žádnou změnu stávajícího systému řízení OH obcemi. Jedná se o zachování individuálních řešení, kdy každá obec volí svůj systém, včetně jeho rozsahu a poptávaných služeb. Nevýhodou je téměř nulová vyjednávací pozice jednotlivých obcí při jednání s odpadovými firmami, které zajišťují služby nakládání s KO v regionu, a rovněž s provozovateli zařízení pro úpravu, využití nebo odstranění odpadů. Individuální organizace OH malými obcemi neumožňuje zajistit přijatelné řešení pro nakládání s SKO, který bude zakázáno ukládat na skládky. Problémem zůstane při delších vzdálenostech přeprava odpadů, splnění podmínek provozovatele ZEVO a konečně zachování ekonomicky únosného řešení pro obyvatele obcí. Rovněž tak individuální řešení sběru a svozu odpadů a dalšího nakládání s nimi neumožňuje dostatečné využití kapacit případných zařízení pro nakládání s odpady (překládací stanice, dotřiďovací linka, kompostárna apod.) a je pro investory takových zařízení nezajímavé. V případě zachování var. 1 je otázkou, jakou funkci by nadále mělo plnit Sdružení pro rozvoj Šluknovska v oblasti OH.

9.8.2 Varianta 2 – Společná výběrová řízení Společná výběrová řešení na provoz systému nakládání s KO (vybranými složkami, SKO nebo komplexní službu) s tím, že všechny obce pak budou využívat služeb vítězných firem. Celý model si lze představit ve dvou rovinách: a) případné investice do zařízení budou financovat odpadové firmy. Tuto variantu lze použít jako výchozí pro test modelu bližší meziobecní spolupráce ve Sdružení. V současné době působí na území Sdružení tři firmy, poskytující komplexní službu a jedna službu tříděného sběru (s orientací na pytlový sběr). Nastavení systémů sběru a svozu odpadů je značně roztříštěné, dle individuálních zvyků jednotlivých obcí a s tím souvisejícím zadáním zajištění nakládání s odpady. S ohledem na absenci vhodných zařízení pro další nakládání s odpady (zejména dotřiďovací linka, překládací stanice na přepravu SKO do ZEVO mimo území Sdružení, dostatečně kapacitní kompostárna apod.) je nutný společný postup obcí a sjednocení systémů sběru a svozu a zejména pak následného nakládání s odpady. b) obce, případně svazek obcí bude investovat do zařízení důležitých pro nakládání s odpady, bude je vlastnit, nicméně jejich provozovatele bude vybírat na základě společných výběrových řízení. Pro řešení a) jsou vhodné systémy nakládání s těmi odpady, které nepotřebují žádnou okamžitou investici do vybudování zařízení včetně sběrných systémů. Jde tedy o systém sběru a svozu odpadů, prodej využitelných odpadů úpravcům na dotřiďovací linku, zpracování vytříděných bioodpadů, odstranění SKO, nakládání s NO apod. 132

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Některé svazky obcí (zejména ty nově vznikající, které obvykle nevlastní žádné společné zařízení) jsou založeny zejména za účelem silné pozice veřejného zadavatele služeb. Realizují pak společná výběrová řízení na dodávky většinou dílčích služeb sběru a svozu (svoz SKO, svoz tříděného sběru, svoz bioodpadů, svoz NO apod., nebo služeb spojených s konečným využitím či odstraněním odpadů (výběr skládky, dotřiďovací linky, kompostárny apod.). Kromě toho poskytují obcím ve svazku další služby – např. vedení evidence odpadů a plnění ohlašovací povinnosti, zajištění informačních aktivit pro veřejnost (propagace tříděného sběru apod.), kontrolu a vyhodnocování výkonu služeb najatých svozových firem či provozovatelů vybraných zařízení. Mohou zajišťovat zúčtování služeb obce svazku se svozovou firmou. Podmínkou takové činnosti je ale dohoda všech obcí na sjednocení systémů sběru odpadů a přijetí společné strategie řízení odpadového hospodářství s přenesením odpovědnosti na svazek. Teprve na základě takové dohody lze přistoupit k jednoznačnému zadání a realizaci vlastního výběrového řízení. Částečnou nevýhodou této varianty je, že obce nevlastní ani neinvestují do základní infrastruktury pro zajištění veřejné služby, kam patří zejména nádoby a prostředky na sběr odpadů, sběrné dvory a sběrná místa, překládací stanice, případně malá zařízení typu kompostáren apod. Zůstávají pak plně závislé na politice dopadových firem s malou možností ovlivnění celkové ceny služby. Druhým řešením b) je předpoklad investic do zařízení ze strany obcí, případně společné investice zajištěné a následně vlastněné celým svazkem obcí. Svazek pak může vypsat dílčí výběrová řízení na provozovatele obcemi vlastněných zařízení a k tomu případně další výběrová řízení na další služby v OH. Tento model je v praxi také používaný. Používá se pro případ, kdy obce vlastní sběrné dvory a jejich provoz pak zajišťuje vybraná firma. Totéž může být v případě zajištění provozu kompostárny, překládací stanice, dotřiďovací linky apod. Patří sem samozřejmě i zajištění služeb sběru, svozu a odstranění SKO nebo využití tříděných odpadů či bioodpadů, kdy nádoby vlastní přímo obce, takže pronájem nádob není součástí ceny. Podmínky pro vypsání společného výběrového řízení zůstávají stejné jako v řešení a) s tím, že je potřeba nastavit jednoznačné podmínky provozu zařízení vlastněných obcemi a to včetně jejich údržby. Výhodou tohoto řešení je, že obce vlastní trvale infrastrukturu bez závislosti na odpadové firmě (provozovatele mohou tedy bez problémů měnit). Firma pro obce zajistí celý provoz na základě smlouvy. Nevýhodou je, že ve smlouvě musí být jednoznačně nastavené podmínky užívání zařízení vlastněných obcemi, odpovědnost firmy za jejich poškození apod. V ceně služby musí být jednoznačně promítnuta skutečnost vlastnictví zařízení obcemi. Důležitá je také následná kontrola výkonu služby. Svazek pro členské obce může, kromě již vyjmenovaných činností, zajistit správu majetku, tj. jednotlivých částí vlastněné infrastruktury. Pro výkon všech vyjmenovaných činností je nezbytně nutné, aby měl svazek vytvořenou provozní strukturu s profesionálními manažery a administrativními pracovníky jako zaměstnanci svazku, kteří pak dle pokynů vedení svazku zajišťují všechny činnosti pro členské obce.

9.8.3 Varianta 3 – Společné vytvoření vlastní firmy pro zajištění služeb v OH Pokud se obce dohodnou na sjednocení systémů sběru, svozu a dalšího nakládání s odpady, a jsou schopny investovat společně do vytvoření potřební infrastruktury, pak je další možností meziobecní spolupráce vytvoření vlastní firmy, která by pro všechny členské obce zajišťovala služby v odpadovém 133

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska hospodářství. Jednalo by se o vytvoření vícestupňové struktury, kdy svazek obcí založí obchodní korporaci (nejvhodnější forma je při vlastnictví majetku a zajišťování služeb členským obcím akciová společnost). Pro uplatnění in house výjimky je nutné, aby jedinými vlastníky společnosti byly jen obce nebo jejich svazek. Společnost by pak musela vykonávat min. 80 % své činnosti pro obce ve svazku. Svazek pak dozoruje činnost obchodní společnosti, rozhoduje o jejím dalším vývoji, o investicích apod. Investice do komunální infrastruktury jsou pak majetkem svazku, některá může vlastnit i ovládaná obchodní společnost. Podrobně je o tom pojednáno v předchozím textu. V tomto případě (pokud je hlavní činností svazku zajištění hospodaření s odpady) může svazek z velké části přenést provoz samotného svazku na management založené obchodní organizace. Jedná se o poměrně běžné řešení. Jsou to většinou svazky obcí s více než dvacetiletou historií, kdy vznikaly svazky často za účelem výstavby a vlastnictví, případně i provozu skládky. Na tuto činnost pak postupem doby navázaly další činnosti spojené často s provozem dalších zařízení vlastněných svazkem. Další možností je vstup dalších obcí do společnosti vlastněné ze 100% jinou obcí. Vstup obcí probíhá odkupem obchodního podílu v případě společnosti s ručením omezením, nebo odkupem akcií v případě akciové společnosti. Důležitou podmínkou je uzavření společenské smlouvy, která upravuje vztahy mezi jednotlivými podílníky ve společnosti. Jako příklad mohou posloužit Technické služby DOLNOBŘEŽANSKA s.r.o., které původně byly 100% vlastněné pouze obcí Vestec, následně do společnosti vstoupily obce Psáry a Březová-Oleško a odkoupily 13,5% resp. 3,5% podíl ve společnosti. Všechny obce tak nyní mohou využívat výhod vertikální spolupráce mezi obcemi včetně in-house výjimky. (www.tsvestec.cz). Příkladem mohou být následující svazky a společnosti: Svazek obcí pro komunální služby (okres Třebíč) se svojí společností ESKO-T http://svazekobci.atlantic.cz/, DSO Čistý Jihovýchod se společností Hantály a.s. -http://www.hantaly.cz/dso-cisty-jihovychod, Sdružení obcí pro vybudování a provozování skládky Černošín se společností EKODEPON s.r.o. http://www.soccernosin.cz/, LIKO SVITAVY a.s. jako akciová společnost vlastněná obcemi - http://www.likosvitavy.cz/, Respono, a.s. jako akciová společnost vlastněná obcemi - http://www.respono.cz/

9.8.4

Možný postup pro další vývoj Sdružení pro rozvoj Šluknovska

V následujícím textu je popsán návrh dalšího postupu Sdružení v oblasti nakládání s komunálními odpady, které je podle zpracovatele studie vhodné podniknout pro to, aby Sdružení bylo i v budoucnu funkční jako subjekt, který aktivně vstupuje do řízení nakládání s komunálními odpady na svém území. 1) Vytvoření a schválení společné strategie pro nakládání s hlavními skupinami odpadů. Dohoda o společném postupu v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. 2) Okamžité vytvoření provozního úseku Sdružení – zaměstnat stálé zaměstnance, tj. min. vedoucího projektového manažera, odborného pracovníka s dobrou znalostí provozu OH, administrativní sílu.

134

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Jejich náplní bude pro začátek: - Tvorba společných koncepčních materiálů, případně včetně POH Sdružení. - Sběr a vyhodnocení informací v oblasti OH (konference, semináře, sledování vývoje legislativy, organizace exkurzí pro členy Sdružení apod.). - Benchmarking cen a výkonů služeb v OH (srovnání s velikostními skupinami v kraji, ČR). - Zpracování ročních hlášení o odpadech pro členské obce s ohlašovací povinností, zpracování dotazníků výkazů apod. pro potřeby AOS a kolektivních systémů. - Zajištění přípravy a realizace menších projektů obcí – výstavba sběrných dvorů, zřízení sběrných míst, rozvoj sběrné sítě pro různé komodity odpadů, zpracování žádostí a dokumentů nutných pro úspěšné čerpání dotačních titulů v OH. - Pravidelné vyhodnocování stavu OH a vybavenosti zařízeními ve Sdružení s ohledem na cíle POH kraje a ČR a zákonné požadavky. - Příprava a realizace případných společných výběrových řízení. - Vyjednávání s dodavateli služeb a kontrola jejich činnosti. 3) Rozhodnutí o společných výběrových řízeních na vybrané komodity odpadů a služby spojené s jejich nakládáním. - Např. pro oblast svozu tříděných složek (papír, plast, sklo), pro sběr a zpracování bioodpadů - Pro svoz a odstranění SKO za účelem snížení nákladů a zajištění využití SKO. - Pro svoz a odstranění objemného odpadu a nebezpečných odpadů za účelem snížení nákladů a zajištění využití objemného odpadu. 4) Rozhodnutí o společných investicích a způsobu jejich provozu - Týká se sběrných dvorů, překládací stanice, kompostárny, případně dotřiďovací linky (společný projekt s lokálním provozovatelem nebo vlastní zařízení). - Je potřeba rozhodnout o způsobu provozu těchto zařízení: o Provoz zajistí externí firma vybraná ve výběrovém řízení, investice spravuje provozní úsek Sdružení (který ale bude nutné personálně posílit). o Provoz zajistí vlastní firma. 5) V případě rozhodnutí o zřízení vlastní provozní firmy, která bude pro členské obce, své majitele, zajišťovat služby v OH, je nutné založit obchodní firmu (zřejmě a.s.) a zajistit její provoz. Pak je možné přesunout činnost provozního úseku Sdružené na management provozní firmy. I bez realizace velkých investičních celků je možné v rámci Sdružení společně realizovat menší společné projekty, které mohou výrazně zlepšit nakládání s komunálními odpady v zájmovém území. Jedná se např. o: -

-

dovybavení sběrných míst a sběrných dvorů – sjednotit vybavení, vzhled a úroveň, možnost vybudování sběrných míst v obcích, kde ještě sběrná místa nejsou (Lobendava), zpevnění ploch, uzavření smluv s kolektivními systémy, doplnit sběrné dvory a sběrná místa o vybavení od kolektivních systémů; dovybavení území nádobami na sběr BRO, optimální by bylo pořízení kompostejnerů na sběr BRO a nahradit stávající nevyhovující nádoby; nákup a distribuce domácích kompostérů jako prevenční opatření produkce bioodpadu; 135


9.9

obnova, úprava případně rozšíření sběrné sítě nádob na využitelné odpady ve spolupráci a AOS; vybudování informačního centra.

Organizace odpadového hospodářství – návrh opatření

Stávající systém nakládání s odpady v zájmovém území naplňuje všechny zákonné povinnosti, které jsou na obce v oblasti nakládání s odpady stavěny. Avšak v již v tuto chvíli je zřejmé, že v budoucnu se nároky na nakládání s komunálními odpady výrazně zvýší, a to jednak v souvislosti se zákazem sládkování směsného komunálního odpadu, tak s povinností zajistit požadovaná množství využitých odpadů. Obce jako původci odpadů mají mimo jiné povinnost stanovit systém nakládání s odpady na svém území. Pro jeho realizaci města a obce zadávají výkon jednotlivých služeb oprávněným osobám. V případě Sdružení vykonávají většinu činností v oblasti nakládání s komunálními odpady několik svozových firem, AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., EKO servis Varnsdorf, a.s., Technické služby Šluknov spol. s r.o. a Pro EKO Varnsdorf s.r.o. První tři firmy nabízejí poskytování komplexních služeb v odpadovém hospodářství, poslední uvedená pak zajišťuje pouze nakládání s odděleně sbíraným využitelným odpadem. Působení jednotlivých oprávněných osob je výsledkem jednak historického vývoje nakládání s odpady v oblasti a jednak důsledkem výběrových řízení na dodávku služeb. Žádná obec se nezajišťuje nakládání s odpady pouze vlastními silami. Uvedený stav způsobuje, že každá společnost se snaží zajišťovat nakládání s odpady ve vlastních zařízeních, předává odpady vlastním odběratelům, svozová vozidla jezdí po stejných trasách. Pouze okrajově dochází se sdílení některých zařízení, příkladem může být překládání odpadů společnosti AVE CZ v zařízení EKO servisu ve Varnsdorfu, nebo předávání papíru společnosti Severosepar ve Šluknově. Tato skutečnost má jistě vliv jak na životní prostředí v oblasti, zejména v souvislosti s dopravní zátěží, tak na ekonomiku provozu. Tato kapitola popsala možné formy spolupráce obcí v rámci Sdružení pro rozvoj Šluknovska. Jejich výčet není a ani nemohl být úplný, protože existuje mnoho variant řešení meziobecní spolupráce. I z toho důvodu jsou uvedené příklady funkčních svazků obcí, nebo firem, které obce vlastní s odkazem na webové stránky. Sdružení tak má možnost navštívit vybrané společnosti, nebo prostudovat dokumenty jednotlivých svazků nebo firem, jako jsou např. stanovy, nebo zakládací listiny společností, kde je možno získat další představu o tom, kterým směrem se má Sdružení ubírat. Je však třeba podotknout, že velká část svazků zmíněných ve studii byla vybudována za účelem provozování skládky, což je významné zařízení, které má ve většině případů příznivý vliv na hospodaření svazku. V případě SPRŠ však takové řešení nepřichází v úvahu a inspiraci bude třeba hledat i jinde. Protože v době zpracování studie není zřejmé, jakým způsobem se sdružení bude ubírat, zda zůstane víceméně formálním spolkem obcí, nebo zda se stane aktivním prvkem v oblasti nakládání s komunálními odpady na svém území, jsou následující kapitoly zpracovány v obecnější rovině. Jednotlivé kapitoly obsahují doporučení pro řešení nakládání s jednotlivými druhy odpadů, jsou 136

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska nevržená opatření, která by měla zkvalitnit nakládání s odpady v zájmovém území. Dále jsou navržená některá zařízení pro nakládání s odpady, které jsou podle názoru zpracovatele studie důležitá pro dosažení cílů vyžadovaných legislativou. Uvedená zařízení bude vhodné vybudovat bez ohledu na to, kdo je bude provozovat, nebo vlastnit, i když podle názoru zpracovatel studie je vhodnější, aby strategickou infrastrukturu pro nakládání s odpady vlastnily obce, nebo svazky obcí. S ohledem na polohu, charakter, počet obyvatel a dopravní síť v zájmovém území by bylo vhodnější, aby v rámci Sdružení existovalo jedno centrální zařízení, ve kterém by se nakládalo s komunálními odpady vyprodukovanými v zájmovém území. Centralizace nakládání s odpady do jednoho bodu má zároveň pozitivní vliv na ekonomiku provozu samotného zařízení a také na životní prostředí v oblasti, zejména pak na omezení dopravní zátěže v rámci území. Vzhledem k tomu, že zájmové území není velké, je zřejmé, že mezi obcemi jsou velké rozdíly jak v produkci jednotlivých odpadů, tak v nákladech, které jednotlivé obce na hospodaření s odpady vynakládají. Sjednocení forem sběru, sjednocení svozových tras a toků odpadů by samozřejmě mělo pozitivní vliv i na ekonomiku odpadového hospodářství jednotlivých obcí. Bez ohledu na vývoj meziobecní spolupráce v rámci svazku však mohou navrhovaná opatření realizovat jednotlivé obce. Na základě informací z analytické části, zejména pak z mapových výstupů se mohou obce mezi sebou porovnávat, případně přebírat úspěšná řešení, jakými jsou např. způsoby výběru svozových firem, nastavení jednotlivých způsobů sběru, zapojení živnostníků, zpoplatnění obyvatelstva apod. Zcela nepochybně se obce budou muset rychle přizpůsobit očekávaným změnám v legislativě a současným trendům při nakládání s odpady, které směřují k minimalizaci odstraňovaných odpadů ve prospěch odpadů předávaných k využití, ať již na úrovni sběru (zavádění sběru BRO, nebo textilu, zvyšování míry zpětného odběru), ale i na úrovni dalšího nakládání s odpady, jakými jsou předávání SKO k energetickému využití, dotřiďování objemného odpadu, recyklace stavebních odpadů a v neposlední řadě i na úrovni prevenčních opatření, která mají za cíl snižování produkce komunálních odpadů, jako je třeba domácí kompostování, obecní bazary atp. Je zřejmé, že pro všechny obce v zájmovém území bude vhodnější řešit tyto otázky společně s využitím silnější vyjednávací pozice a nikoliv osamoceně a individuálně.

10. Možnosti kalkulace cen služeb v odpadovém hospodářství Pro případ, že se obce rozhodnou i nadále realizovat služby v OH zadáním podnikatelskému subjektu (komerční oprávněná osoba podle zákona o odpadech) na základě smluvního vztahu, je potřeba jednoznačně stanovit rozsah požadovaných činností. Možností je zachování současného stavu (činnosti v OH, údržbě komunikací apod.) Obce si také mohou některé činnosti zajišťovat vlastními silami a jen některé služby mohou být zajišťovány dodavatelsky. V následujícím textu jsou popsány základní varianty zpoplatnění služeb v odpadovém hospodářství. Zásadní pro spokojenost s poskytovanými službami dodavatelskou formou je: 1. Způsob vyhlášení poptávky po službách.

137

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska 2. Kvalitně uzavřený smluvní vztah popisující veškeré požadavky objednatele (města) a povinnosti dodavatele. V rámci zadání je zapotřebí naprosto jasná a konkrétní představa města jako zadavatele o poptávaných službách. Jejich taxativní vyjmenování i požadavky na četnost provádění služby je základem. Dalším důležitým požadavkem je způsob určení ceny, která by měla naprosto transparentní v dělení na jednotlivé činnosti a závislá na výkonnostních parametrech. Na druhé straně by měla být jednoduše a snadno sledovatelná. V různých modifikacích jsou využívány tyto způsobu stanovování cen:     

Kalkulace na sběrnou nádobu, popř. výsyp nádoby; Kalkulace dle množství svezeného odpadu; Kalkulace ceny dle počtu obyvatel; Kalkulace ceny dle množství km naježděných v obci; Kombinace výše uvedených možností.

10.1.1 Kalkulace ceny na sběrnou nádobu Náklady na sběr, svoz a odstranění popř. využití odpadu jsou kalkulovány dle objemu nádoby a frekvence svozu. Výhody   

Jasný vztah mezi platbou a provedenou službou; možnost plánovat výdaje na sběr a svoz SKO a využitelných složek podle počtu kontejnerů; jednodušší kontrola plnění ze strany obce.

Nevýhody   

Nižší motivace k třídění využitelných složek a snižování produkce SKO (neodráží se v poklesu nákladů obce na SKO); neprůhledná kalkulace ceny na jednotlivé položky - sběr, svoz a odstranění resp. využití jsou kalkulovány agregovaně; nejasná specifikace jednotlivých položek.

V případě volby tohoto způsobu kalkulace ceny a s ohledem na jmenované nevýhody doporučujeme věnovat pozornost následujícím skutečnostem: Cena musí odrážet skutečně reálné náklady nakládání s komunálním odpadem. To bude splněno tehdy, když bude cena složena z dílčích segmentů:   

Cena za sběr a svoz odpadu ze sběrné nádoby (jedná se vlastně o náklady manipulace, tedy jasně definovanou službu); cena za pronájem sběrné nádoby (zde je třeba definovat, co pronájem zahrnuje – např. obnovu sběrných nádob, údržbu, čištění apod.); cena za odstranění resp. využití (v tomto případě se platí podle skutečné produkce odpadu).

138

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Tento způsobu kalkulace ceny zvýší transparentnost cenové politiky pro obec a současně zvýší motivační složku ceny, motivující ke zvýšení tříděného sběru využitelných složek komunálního odpadu a současně ke snížení produkce směsného komunálního odpadu.

10.1.2 Kalkulace ceny podle množství svezeného odpadu Klíčem pro výpočet ceny je množství komunálního odpadu, který je předmětem sběru, svozu a odstranění (resp. využití). Výhody  



Stálá motivace ke snižování produkce SKO, resp. k vyšší míře třídění využitelných složek; obec platí za to, co občané skutečně vyprodukují (za podmínky, že součástí svoz nejsou živnostníci, nebo jiné obce) a za předpokladu, že se odpad váží přímo při svozu nebo má obec zajištěno jednoznačné zvážení odpadu z obce; takový systém je srozumitelný veřejnosti.

Nevýhody   

Nutnost nepřetržité kontroly, aby ve svezeném odpadu nebyl odpad jiných subjektů (živnostníků, okolních obcí); systém je nákladnější pro obce produkujících odpad s vyšším podílem těžkých odpadů (popel, bioodpad apod.); nejistota, jakým způsobem jsou v ceně započítány fixní náklady na sběr a manipulaci s komunálními odpady a např. pronájem kontejnerů.

Další dva uvedené způsoby (kalkulace podle počtu obyvatel a kalkulace podle počtu najetých km) nemají žádný tlak ani na výkonnost ani na plnění environmentálních požadavků. Vzhledem k tomu, že každý z uvedených způsobů plateb má určité výhody a nevýhody, pak se v současné době přistupuje ke kombinaci všech těchto způsobů, které minimalizují nevýhody a naopak maximalizují výhody jednotlivých typů kalkulace. Z uvedených důvodů navrhujeme následující způsob kalkulace cen, která svozové společnosti zaručuje pokrytí fixních i variabilních nákladů a současně poskytuje obci motivaci k implementaci opatření na snižování produkce směsného komunálního odpadu k vyšším výtěžnostem využitelných složek komunálního odpadu. Celková cena je tedy tvořena:  Cenou za sběr a svoz sběrné nádoby – Kč/sběrnou nádobu Jedná se o náklady manipulace se sběrnou nádobu (cílem je pokrýt fixní náklady, které vznikají svozové společnosti v souvislosti s manipulací se sběrnou nádobou). Cena závisí na velikosti sběrné nádoby (110 l, 120 l, 240 l, 1.100 l) a frekvenci svozu (týdenní svoz, 14-ti denní svoz). Ve specifické modifikaci může dojít k dohodě o úhradě pokrývající svozové společnosti náklady na objezd celé svozové oblasti a vynásobením počtu těchto 139

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska plánovaných objezdů se dojde k výsledné ceně. Tuto metodu lze doporučit v případě SKO, kde odpadne složitá administrativa s hlídáním velikosti a četnosti svozu jednotlivých nádob. 

Cenou za pronájem sběrné nádoby – Kč/sběrnou nádobu Pronájem zahrnuje definovanou výměnu sběrných nádob v případě poškození nebo zničení, údržbu a čištění. Dále pak jejich obměnu po jasně definované době.



Cenou za odstranění resp. využití – Kč/t Jedná se o variabilní složku ceny, která zohledňuje skutečnou produkci směsného komunálního odpadu, resp. využitelných složek komunálního odpadu. Cílem je pokrýt variabilní náklady nakládání se směsným komunálním odpadem a využitelnými složkami, u kterých je možno zohlednit výkupní cenu suroviny. U ceny za odstranění je nutné jasně rozlišit zákonný poplatek za skládkování (neplatí obce, na jejichž území je skládka). Zákonný poplatek nepodléhá DPH.

Způsoby jasné kalkulace nákladů by měly být výhodné pro obě smluvní strany. Pro obce by mělo být zřejmé, že platí pouze skutečné náklady na provedenou činnost a že zefektivňování způsobu nakládání s odpady se projeví i v oblasti financování. Pro obslužnou organizaci by na druhé straně mělo být zárukou, že dostane objednatelem (obcí) uhrazeny všechny oprávněné náklady a ne pouze to, co se lépe či hůře podaří „ukrojit“ z rozpočtu obce. V rámci uzavírané smlouvy by měly být jednoznačně určené kontrolní systémy a především popsané způsoby předávání informací, odpadových dokladů, určeny způsoby vedení evidencí apod.

140


11.

Nakládání s jednotlivými druhy odpadů

11.1 Směsný komunální odpad 11.1.1 Východiska návrhové části     

Splnění legislativních požadavků na postupné snižování ukládání biologicky rozložitelných komunálních odpadů na skládky s cílovým rokem 2020. Zákaz skládkování směsného komunálního odpadu od 1. 1. 2024. Předpokládaný nárůst poplatku za skládkování. Zajištění využití energetického potenciálu směsných komunálních odpadů. Udržení nákladů na nakládání směsného komunálního odpadu v akceptovatelné úrovni.

11.1.2 Směsný komunální odpad – východiska pro návrh opatření Produkce směsného komunálního odpadu v zájmovém území je v porovnání s průměrem ČR a Ústeckého kraje nižší, má kolísavý vývoj okolo hodnoty 9 500 t (tj. okolo 180 kg/obyvatel/rok). Směsný komunální odpad je v současné době shromažďován do určených nádob ve vlastnictví svozových firem, které je pronajímají za úplatu obcím. Po svozu byl v minulosti směsný komunální odpad odvážen přímo bez překládání na skládku v Rožanech, v současnosti se naprostá většina svezeného SKO překládá buď na překladišti ve Šluknově, nebo ve Varnsdorfu do velkokapacitních kontejnerů a v soupravách se odváží na skládky v Libereckém kraji. Ani jedno překladiště není optimálně vybavené, ve Varnsdorfu je nedostatek prostoru pro manipulaci s odpady, ve Šluknově chybí odpovídající technické vybavení, zařízení není ani vybaveno zpevněnými plochami. Z hlediska organizace sběru a svozu SKO je třeba podotknout, že je zvláštní, že v některých zejména pak větších městech, probíhá svoz SKO několik dní v týdnu, není výjimkou, že se jedno město sváží i 4 dny v týdnu. Tato praxe je velmi neobvyklá a používá se pouze u měst, které mají řádově větší počty obyvatel. Tato skutečnost může mít jednak vliv na náklady sběru a svozu, ale samozřejmě na kvalitu životního prostředí ve městech, neboť dochází ke zvýšené dopravní zátěži. V současné době je zajištěno odstraňování SKO v souladu s platnou legislativou, přesto je však třeba diskutovat očekávané omezení skládkování směsného komunálního odpadu v budoucnu. Odstraňování odpadů skládkováním je z pohledu platné hierarchie nejméně žádaný způsob nakládání a jako takový je již nyní zatížen tzv. základním poplatkem, který činí v současné době 500 Kč/t, a rekultivačním poplatkem ve výši 100 Kč/t. Návrh nového zákona o odpadech však počítá se zásadním omezením skládkování směsného komunálního odpadu, zároveň se zvyšováním základního poplatku, a proto je již v současnosti nutné hledat řešení pro nakládání s touto složkou odpadu.

141

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Novela zákona o odpadech č. 229/2014 Sb. určuje, že „Na skládky je od roku 2024 zakázáno ukládat směsný komunální odpad a recyklovatelné a využitelné odpady stanovené prováděcím právním předpisem.“ Podrobnosti tohoto prováděcího předpisu nejsou v této chvíli známy. Zákaz skládkování pro směsné komunální odpady, který bude platit od roku 2024, je jasný signál k vytvoření podmínek pro využití nerecyklovatelných odpadů s energetickým potenciálem obsažených ve směsném komunálním odpadu v rámci energetického využití. Před obcemi Sdružení se však momentálně rýsuje problém v podobě očekávaného zákazu ukládání směsného komunálního odpadu a dalších vyjmenovaných odpadů na skládky odpadů. V současné době nejsou známy podmínky tohoto zákazu, ani bližší podrobnosti (pozn. diskutuje se min. o parametru výhřevnosti, spalném teple apod. Tyto parametry by měly významně snížit možnost skládkování tzv. podsítné frakce z úpravy SKO v procesu MBÚ) Momentálně se na území ČR využívá, jako jediné alternativy ke skládkování, energetické využití odpadu v k tomu určených zařízeních splňujících zákonné podmínky (ZEVO). Ze směsného komunálního odpadu nejsou v současné době vyráběna alternativní paliva a rovněž nejsou v provozu žádná významná zařízení s technologií mechanicko-biologické úpravy odpadů, na kterých by byl směsný komunální odpad upravován za účelem získání kalorické frakce k energetickému využití. V ČR není rovněž provozováno žádné vhodné energetické zařízení s dostatečným čištěním spalin pro spalování paliv z odpadů (zejména pak z odpadů komunálních). Určitou možnost pro využití paliv z odpadů nabízejí některé cementárny. Nejedná se ale o paliva vyráběná z SKO, ale především z průmyslových odpadů, u kterých lze předpokládat jejich homogenní vlastnosti a tím i vlastnosti paliv. U cementáren je potřeba také počítat s velkým omezením plynulosti odbytu odpadů (či paliv z nich vyrobených) vzhledem k nutným odstávkám technologie cementáren. Kromě toho je provoz cementáren pochopitelně závislý na odbytu výrobku – cementu, tzn. na činnostech v oblasti stavebnictví. Pro zajištění stabilního zpracování SKO nejsou cementárny vhodným prvkem v OH. Pro to, aby bylo možné zařízení považovat za zařízení pro energetické využití odpadů, musí být splněny podmínky §23 zákona o odpadech a přílohy č. 12 k zákonu. Energetická účinnost zařízení musí být vyšší než hodnota 0,65, přičemž vzorec pro výpočet energetické účinnosti je uveden ve zmiňované příloze č. 12 zákona o odpadech. V opačném případě je zařízení považováno za zařízení k odstraňování odpadů. V současné době jsou na území ČR v provozu tři zařízení na energetické využití odpadů (Praha – ZEVO Pražské služby a.s. 360 000 t/rok, SAKO Brno a.s. 240 000 t/rok, Liberec - Termizo a.s. 100 000 t/rok) a jedno je ve zkušebním provozu (Chotíkov 95 000 t/rok). Při budování ZEVO je třeba počítat s velkou investiční náročností, v řádech mld. Kč. V některých krajích (včetně Ústeckého kraje) se dlouhodobě uvažuje o výstavbě dalších ZEVO. Některé kraje se s obcemi snaží řešit problematiku komplexně v rámci tzv. integrovaných systémů nakládání s komunálními odpady. Diskutovanou variantou v poslední době je možnost využití tzv. malokapacitních ZEVO, tj. zařízení s roční kapacitou 20 - 50 tis. t. Prodejci technologií malých ZEVO je jako výhoda uváděna nižší investiční náročnost, menší spádová oblast a tím menší dojezdové vzdálenosti a rovněž propojení s energetickým systémem města. Ze zahraničních zkušeností však vyplývá, že ekonomicky i provozně nemají zařízení s kapacitou menší než 100 000 t smysl budovat. Splnění velmi náročných předpisů 142

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska především v oblasti ochrany ovzduší vyžaduje drahé investiční celky. Provoz spalovacího procesu má též své zákonitosti a omezení. V nabídkách dodavatelů technologií, kteří se v současné době na trhu pohybují, se sice vyskytují i levnější varianty čistění emisí, pro jejich provozování však prozatím nejsou dostupné žádné reference z dostatečně ověřeného provozování v dosažitelné lokalitě. Kromě toho u těchto projektů zůstává problémem zajistit v menších městech trvalý celoroční odbyt vyráběného tepla tak, aby byla splněna zákonná podmínka energetické účinnosti zařízení a tím i možnost energetického využití odpadů.

11.1.3 Možné způsoby nakládání se směsným komunálním odpadem

Jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách, nejrozšířenějším způsobem nakládání se směsným komunálním odpadem je v současné době skládkování. To je případ i obcí v zájmovém území. S ohledem na nové zákonné povinnosti a strategii odpadového hospodářství ČR a Ústeckého kraje založené na dodržování hierarchie nakládání s odpady je potřeba řešit otázku dalšího postupu, kterým bude zajištěno využití směsného komunálního odpadu. Obce v zájmovém území mají poměrně dobře nastavený systém třídění recyklovatelných složek komunálního odpadu a při dalším rozvoji sběru a využití vhodných bioodpadů z domácností lze očekávat pokles celkové produkce směsného komunálního odpadu v řádu jednotek procent. Není však reálné se domnívat, že zvýšením aktivit zaměřených na třídění využitelných složek dojde k tak zásadnímu poklesu produkce směsného komunálního odpadu, že by obce nemusely otázku dalšího nakládání řešit. Možnosti využití směsného komunálního odpadu jsou omezené. V podstatě se jedná o energetické využití odpadů, kdy se využije energetický potenciál směsného komunálního odpadu pro výrobu tepla a energie ve vhodných k tomu určených zařízeních. Technologické možnosti takového využití jsou omezeny heterogenním složením směsného komunálního odpadu a výraznou nestabilitou jeho složení v průběhu roku. Jako technologicky nejvýhodnější lze označit přímé spalování směsného komunálního odpadu ve vhodných nejčastěji roštových topeništích, kde není potřeba zásadní úprava směsného komunálního odpadu do formy vhodného paliva. Technologie ZEVO s přímým spalováním směsného komunálního odpadu jsou nejčastěji používané také v zahraničí. Z dlouhodobého hlediska se potvrzuje, že mají také nejpříhodnější provozní náklady ve srovnání s jinými technologiemi. Technologie ZEVO mají také nejpříznivější hodnocení z hlediska ochrany životního prostředí. Další možností je použití směsného komunálního odpadu na výrobu vhodného paliva z odpadů, které je pak následně spalováno ve vhodných zařízeních s využitím paliv vyšší výhřevnosti. Předstupněm pro takové využití musí být vždy úprava směsného komunálního odpadu na palivo. Zde se používají různé modifikace mechanicko-biologické úpravy (MBÚ směsného komunálního odpadu, kde bohužel, kromě kalorické frakce vhodné pro výrobu paliva, vzniká frakce, kterou nelze využít standardními technologiemi a většinově se skládkuje, byť jako tzv. upravený odpad.) V běžných MBÚ se podíl této frakce pohybuje kolem 50 % původního objemu odpadů. Využití vysokovýhřevných paliv má rovněž svá technologická omezení. Možností je výstavba speciálních tzv. monozdrojů, což jsou v podstatě spalovny s čištěním spalin jako klasické ZEVO (ale jen s možností spalovat odpady s vyšší výhřevností), nebo spoluspalování paliv z odpadů v teplárenských nebo energetických provozech. Dle sdělení 143

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Teplárenského sdružení, jehož členové jsou provozovateli většiny sítí CZT, vyžaduje spoluspalování paliv z odpadů určité úpravy technologie a zajištění dostatečného čištění spalin. Tyto investice a následné náklady spojené s úpravou provozu zařízení budou promítnuty do cen, nelze tedy předpokládat pozitivní cenu paliva z odpadů. Provozní náklady těchto kombinací MBÚ, resp. výroby paliv, a jejich spoluspalování, jsou výrazně vyšší, než v případě provozu ZEVO. Také přínos pro životní prostředí je velmi diskutabilní, protože velká část odpadů se i nadále skládkuje. Spoluspalování odpadů v teplárnách není v současné době realizovatelné. Diskutovanými možnostmi jsou také další technologie s tepelným zpracováním odpadů. Jedná se pyrolýzu a plasmové spalování. Obě tyto technologie jsou vysoce účinné pro některé skupiny odpadů s homogenními vlastnostmi. Pro velmi heterogenní směsný komunální odpad nejsou v ČR ani v zahraničí používané a nejsou pro ně žádné reference (výjimkou je např. Japonsko s plasmovým spalováním). Obě technologie musí splňovat emisní limity pro spalování odpadů nebo paliv z odpadů. Ani jedna z technologií nevyužívá neupravené směsné komunální odpady, je tedy vždy nutné předřadit úpravu směsného komunálního odpadu a výrobu vhodného paliva z něj, které potlačí nevhodné vlastnosti směsného komunálního odpadu. Provozní náklady jsou vždy vyšší, než u klasických ZEVO. Je rovněž velmi obtížné zajistit dostatečnou energetickou účinnost zařízení (podmínka energetického využití odpadů) a odbyt tepla. POH Ústeckého kraje se k těmto technologiím významným způsobem nevyjadřuje. Pro ilustraci problematiky si dovolíme popsat situaci, která byla řešena v Kraji Vysočina, kde pro řešení nakládání s SKO byla zpracována řada odborných studií. Následující text by mohl obcím v zájmovém území, i když se jedná o příklad jiného kraje, poodhalit problematiku energetického využívání SKO. Pro Kraj Vysočina se zvažovala možnost kapacitního ZEVO v lokalitách Jihlava a Žďár nad Sázavou. Vzhledem k obtížnostem technického řešení město Jihlava od tohoto záměru na podzim 2015 ustoupilo. Případná výstavba ZEVO v lokalitě Žďár je věcí především soukromého investora. Vzhledem k tomu, že přípravné kroky a vlastní realizace stavby takového zařízení jsou podle zkušeností v ČR velmi časově náročné (8-10 let), nelze předpokládat, že bude případné zařízení uvedeno do provozu do konce roku 2023 (před zákonným zákazem skládkování směsného komunálního odpadu). Další zvažovanou možností byla výstavba malokapacitních ZEVO (10-50 kt) ve více lokalitách na území Kraje Vysočina. Tato zařízení nejsou v ČR ani v okolních státech provozována a to zejména z ekonomických důvodů, kdy ekonomika je závislá (kromě ceny odpadů) především na konstantním prodeji vyrobeného tepla v průběhu roku, čehož většinou není v případě menších měst bez dostatečného odbytu tepla v podobě teplé vody možné dosáhnout. Při představení záměru malokapacitního ZEVO veřejnosti lze očekávat negativní reakce a odpor proti výstavbě ZEVO, jak ukázala zkušenost s prezentováním záměru výstavby ZEVO v Kraji Vysočina v předchozím období. Pro případnou výstavbu malokapacitního ZEVO je potřeba počítat s obdobnou časovou náročností projektu jako u kapacitních ZEVO. Záměry na výstavbu zařízení na mechanicko-biologickou úpravu odpadů neřeší vlastní využití směsného komunálního odpadu. Pro kalorickou frakci, případně palivo z ní vyrobené, je nutné najít vhodný a stabilní odbyt. V současné době využívají na území ČR alternativních paliv vyrobených z odpadů pouze cementárny. Jedná se však o paliva vyrobená z průmyslových odpadů a případně 144

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska z výmětů z dotřiďovacích linek na plast a papír. Frakce ze směsného komunálního odpadu se běžně pro výrobu těchto paliv nepoužívají. Pokud by tedy město uvažovalo o takovém zařízení, je potřeba nejdříve najít vhodnou koncovku, která zajistí stabilní a dlouhodobé energetické využití kalorické frakce směsného komunálního odpadu. Rovněž tak je ale potřeba počítat s tím, že se bude i nadále skládkovat podstatnou část směsného komunálního odpadu, byť upraveného. Jako nejreálnější varianta pro využití směsného komunálního odpadu se ukazuje jeho přeprava do již provozovaných ZEVO (případně v budoucnu do nově realizovaných projektů v okolních krajích). Pro úspěšnou realizaci této varianty je nutno vybudovat síť překládacích stanic v rámci celého kraje. Toto řešení včetně vypracování podrobné odborné studie na realizaci překládacích stanic je uvedeno ve Směrné části POH Kraje Vysočina. Z hlediska dopravní dostupnosti a již uskutečněných jednání se SAKO Brno, existuje reálná možnost energetického využití odpadů z Kraje Vysočina právě v tomto zařízení. Další možnost odklonu směsného komunálního odpadu od skládkování je jeho vývoz do zařízení mimo území ČR (nejbližší Rakousko). Toto řešení je omezené částečně i stávajícím zákonem o odpadech, největší překážkou však zůstává cena, tj. cena přepravy a vstupní cena do zařízení pro energetické využití odpadů, která je v zahraničí výrazně vyšší než v ČR. Z výše uvedeného vyplývá, že v oblastech, kde se systematicky zabývali řešením nakládání s SKO, vychází jako optimální řešení využití stávajícího ZEVO v dostupné vzdálenosti od místa produkce. Jen pro zajímavost, o využití kapacit ZEVO SAKO Brno také uvažují některé koncepční materiály Olomouckého a Zlínského kraje, v současné době již např. město Olomouc přepravuje svůj SKO právě do ZEVO v Brně. V době zpracování této studie prezentovalo město Varnsdorf svoji podporu záměru soukromého investora na vybudování lokálního ZEVO, které by mělo být součástí teplárenského komplexu města. Projekt ZEVO ve Varnsdorfu podle dostupných informací není ve stavu, kdy by bylo možné počítat s jeho realizovatelností. Je založen na řadě chybných předpokladů a pracuje s neověřenými technologiemi. Navrhovaná technologie nemá v ČR, ani v nejbližším zahraničí žádný referenční provoz v reálných podmínkách. Je potřeba také zvážit, do jaké míry je vhodná závislost města a případně všech obcí Šluknovska, pokud do zmiňovaného ZEVO směřovali svůj produkovaný SKO, na neověřeném podnikatelském záměru. V případě nefunkčnosti celého konceptu, která je velmi pravděpodobná, se město, případně i ostatní obce, vystavuje riziku neplnění zákona o odpadech s ohledem na zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, a rovněž i ekonomickému riziku při uplatnění vysokých sazeb skládkovacího poplatku při případném skládkování směsného komunálního odpadu. V současné době je nejpravděpodobnějším řešením, které je možné realizovat víceméně okamžitě, přeprava směsných komunálních odpadů a dalších odpadů vhodných k energetickému využití na koncová zařízení mimo zájmové území. V úvahu připadá stávající zařízení – ZEVO TERMIZO, a.s. v Liberci (vzdálenost cca 60 km), případně do budoucna plánované ZEVO Komořany nedaleko Mostu (vzdálenost cca do 120 km). V případě ZEVO Komořany se jedná o projekt zařízení na energetické využití komunálních odpadů. Uvažovaná roční kapacita se pohybuje kolem 150 000 t SKO a dalších vhodných odpadů. Investorem této spalovny by měla být soukromá akciová společnost EVO – Komořany, a.s., patřící do vlastnictví 145

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska skupiny EPH. Spalovna disponuje pravomocným stavebním povolením a rovněž integrovaným povolením. Otázkou zůstává technická realizovatelnost pro splnění podmínek energetické účinnosti zařízení v daném regionu. Dle tvrzení POH ÚK se ale jedná o jediné zařízení, které je možné vybudovat v termínu před platností zákazu skládkování.

11.1.4 Překládka odpadů obecně Překládací stanice je zařízení určené k přeložení odpadu ze svozových vozidel pro sběr komunálních odpadů do velkokapacitních kontejnerů, či speciálních návěsů pro zefektivnění dálkové přepravy odpadů k jejich využití, či odstranění. Pro přepravu na menší vzdálenosti je možné používat různé druhy otevřených kontejnerů, pro vzdálenější místa je vhodná přeprava v uzavřených velkokapacitních kontejnerech s univerzálním použitím v silniční i železniční dopravě. V zahraničí se začíná používat také přeprava lisovaných balíků odpadů, které však musí předcházet drcení a lisování odpadů a následně pak vybalení odpadů. Překládka odpadu je většinou gravitační, nebo se provádí pomocí technického zařízení. K nejběžnějším variantám překládacích stanic patří: Varianta 1. – Překládka odpadu ze svozového vozidla do kontejnerů pro dálkovou přepravu probíhá následovně: svozové vozidlo vysypává obsah nástavby do násypky, následně prostřednictvím lisu je odpad vtlačen do kontejneru, který je po zaplnění naložen na přepravní prostředek či přívěs a je odvážen k využití do ZEVO nebo jiných zařízení. V případě použití speciálních uzavřených kontejnerů je třeba počítat s jejich vyšší vlastní hmotností, množství odpadů musí následně odpovídat maximální přípustné hmotnosti vozidla. Varianta 2. – Překládka odpadu ze svozového vozidla do návěsu pro dálkovou přepravu probíhá následovně: svozové vozidlo vysypává obsah nástavby buď do násypky, či přímo do návěsu bez dalšího lisování, který je po zaplnění odvážen k využití do ZEVO nebo jiných zařízení. Vzhled, vybavenost a velikost překládací linky závisí na množství odpadu, pro které bude překládací stanice navrhovaná a také na zvolené technologii přepravy odpadu z překládací linky ke konečnému nakládání. Předpokládané investiční náklady na výstavbu a provozní techniku takového zařízení se obvykle mohou pohybovat v rozpětí 12-17 milionů s ohledem na volbu technologie překládání a úpravy odpadů. Je však nutno také zohlednit náklady spojené s ostatními pracemi, především stavebními. Varianta 3. – Pro menší území a v případech, kdy je možné dopad ihned odvážet se používá pro překládku kolový nakladač (jako např. v areálu EKO servisu) Vhodnější než čelní nakladač se jeví kolový nakladač s drapákem, tzv. Fuchs. Tento stroj je schopen ve velice krátké době, v řádu minut, pomocí drapáku naložit velkokapacitní kontejner, odpad v něm dostatečně zhutnit a upravit obsah kontejneru tak, aby byl pochozí a bylo možné instalovat sítě. Tento stroj navíc může pomocí drapáku drtit dřevěný odpad, může překládat bioodpady, může manipulovat s kovovým šrotem, papírem, stavební sutí. Je plně mobilní a díky zvedací kabině její řidič vždy přesně vidí, kam co nakládá. Při 146

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska použití výměnných kleští se jedná o univerzální, víceúčelové zařízení, s relativně nízkou pořizovací cenou (okolo 4 mil. Kč). Jeho využití závisí na množství a skladbě odpadů přijímaných do zařízení. Kromě zpevněné plochy a opatření proti úletům nepotřebuje žádná dodatečná zařízení. Je ale potřeba upozornit, že překládku odpadů lze uskutečnit pouze ve vymezených prostorách, které musí být uzpůsobeny manipulaci s odpadem a musí splňovat podmínky podle zákona o odpadech a ostatních zákonů v oblasti ochrany životního prostředí. V souvislosti s provozováním překládací stanice je třeba řešit některé negativní jevy, které s ním souvisí. Jedná se zejména některé formy zátěže pro okolní prostředí: Dopravní – svozová vozidla přivážející odpad a vozidla odpad odvážející. Počet vozidel závisí na kapacitě překládací linky a počtu obyvatel, od kterých je na danou překládací linku odpad svážen. Dále pak na umístění zařízení v závislosti na předchozím pohybu odpadů. V případě, že se jedná o stanoviště na trase již bývalých přepravních cest, nemusí dojít téměř k žádnému navýšení. Kromě toho v případě Šluknovska by se jednalo o velmi malou kapacitu, ze které není téměř žádný provoz. Hluk – v rámci překladiště nejsou provozovány žádné hlučné stroje mimo dopravní prostředky. Zápach – zápach je vhodné eliminovat včasnou překládkou do vhodných přepravních kontejnerů, skladování odpadů po delší dobu je třeba řešit použitím uzavřených kontejnerů. Prach – kvůli omezení emisí prachu je vhodné překládat odpady v krytém přístřešku, nebo uzavřené hale, případně je možné eliminovat prašnost skrápěním ploch. Pokud se jedná o běžnou prašnost, která bude vznikat pohybem vozidel po areálu překládací linky, je potřeba zajistit pravidelný úklid areálu, tj. zametání a skrápění.

147

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Obrázek 8.: Překládací stanice do uzavřených kontejnerů

Obrázek 9.: Gravitační mimoúrovňová překládka do standardních otevřených kontejnerů

148

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Obrázek 10.: Překládka odpadů pomocí kolového nakladače s drapákem

11.1.5 Modelové řešení překládací stanice Jak již bylo uvedeno výše, nejbližší vhodné stávající zařízení pro energetické využití odpadu se nachází v Liberci – ZEVO Termizo a.s. Z tohoto důvodu bylo pro účely návrhové části navrženo vybudování nové překládací stanice a vypracováno orientační srovnání nákladů současného systému skládkování směsných a objemných komunálních odpadů s možností dodávat shromážděný odpad do zařízení na energetické využití odpadu Termizo, a.s. V případě budování překládací stanice odpadů je možné zvolit více lokalit, jako optimální se jeví místo v blízkosti páteřní silnice I/9 z důvodu eliminace dopravní zátěže v obytné zástavbě a z důvodu snadné dostupnosti. Pro představu nároků na zřízení a provoz potenciální překládací stanice byl zpracován modelový příklad možného řešení. Předpoklady modelového řešení: •

Pro potřeby modelového řešení bylo zvoleno vybudování překládací stanice v areálu průmyslové zóny v Rumburku.

•

Překládací stanice by mohla sloužit všem obcím v zájmovém území, což představuje cca 54 tis obyvatel.

•

Překládací stanice může být vybavena technologií pro lisování odpadu do speciálních uzavíratelných kontejnerů, nebo jen kolovým nakladačem při použití stávajících otevřených kontejnerů. Při použití výše uvedeného technického zařízení je uvažováno pouze s variantou silniční přepravy. Využití železniční přepravy nemá v současné době opodstatnění, neboť žádné provozované ZEVO v dostupné vzdálenosti není vybaveno železniční vlečkou. 149

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska •

Potenciální zátěž okolního prostředí způsobené překládací stanicí bude záviset na přesné lokalizaci zařízení.

•

Ceny použité ve výpočtech vycházejí z cenových hladin roku 2016 – jedná se o ceny koncových zařízení, ceny přepravy, technologií.

V rámci studie bylo zpracováno modelové řešení. Všechny výpočty jsou prováděny pro rok 2016 jako rok výchozí, 2018 kdy je možno předpokládat provoz daného systému a rok 2020. Jedná se pouze o modelové řešení a použité vstupní parametry odrážejí současnou znalost a předpoklady vývoje budoucí situace v oblasti nakládání s odpady. Tabulka 39.: Spádová oblast a množství odpadu na překládací stanici Produkce směsného komunálního Počet obcí Počet obyvatel odpadu a objemného odpadu Lokalita zařízení k překládce odpadu napojených na napojených na vhodného k energetickému z primárního svozu zařízení zařízení využití t/rok Průmyslová zóna Rumburk

až 18

až 55 000

15 000

Zdroj: EKO-KOM, a.s. Popis dopravy odpadu do spalovny Termizo, a.s. Přeprava do ZEVO Termizo bude realizována primárně po silnici I/9 a I/13 a I/14. Z hlediska dopravního zatížení by touto trasou měly projet v jednom směru 2-3 vozidla s přívěsem za pracovní den, s ohledem na roční období a denní zpracované množství na překládací stanici. Pro zajištění přepravy odpadů ze zájmového území do ZEVO Termizo by tak postačilo jen jedno vozidlo s přívěsem, nicméně jako ve všech případech, kdy se zajišťuje přeprava odpadů, je nutné mít k dispozici záložní vozidlo, které může poskytnout externí přepravce. Z tohoto důvodu je vhodnější používat univerzální kontejnery. Pro případ rozhodnutí o realizaci záměru výstavby překládací stanice by bylo zapotřebí zpracování prováděcí studie realizace překládací stanice. V Tabulce 40 je uvedeno orientační porovnání nákladů na odstraňování SKO a objemného odpadu z celého zájmového území a jeho případně energetické využívání v ZEVO Liberec. V případě zvýšení nákladů na skládkování, udržení nákladů na překládku a přepravu odpadu k využití a mírného nárůstu cenové hladiny v ZEVO Termizo, by již v současné době bylo možné snížit náklady na samotné odstranění odpadů. V případě, kdy by došlo k očekávanému navýšení nákladů na skládkování o 200 Kč na tunu, bude úspora proti skládkování ještě znatelnější. Jedná se však pouze o modelový příklad výpočtu, který je nutné aktualizovat podle konkrétních podmínek. Kapacita překládací stanice by se měla pohybovat kolem 10 - 20 tis. t (pro možnost využití překladiště i jinými subjekty než obcemi). V takovém případě se jedná o středně velké překladiště.

150

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Tabulka 40.: Modelové srovnání nákladů na odstraňování odpadů na skládce a odvoz odpadu k energetickému využití do ZEVO Termizo (směsný komunální odpad + objemný odpad) Položka Produkce k energetickému využití Cena skládkování včetně poplatku Přeprava na skládku Volfartice 10

Z toho: Předpoklad navýšení ceny skládkování Předpokládaná cena „skládkovacího“ poplatku

Jednotky tis. t/rok Kč/t Kč/t

2016 12,3 1800 100

2018 12,1 2000 100

2020 11,9 2100 100

Kč/t Kč/t

0 500

200 900

300 1350

23,37 25,41 26,09 Náklady skládkování mil. Kč/rok 11 50-100 50-100 50-100 Překladiště provoz Kč/t 120-150 120-150 120-150 Přeprava Kč/t 1350 1400 1450 Cena energetického využití Kč/t 1520 - 1600 1570 - 1650 1620 - 1700 Celkem Kč/t 18,7 - 19,7 19 - 19,97 19,3 - 20,23 Náklady na energetické využití mil. Kč/rok Předpokládaný rozdíl energetické využití – mil. Kč/rok (-4,67) – (-3,67) (-6,41) – (-5,44) (-6,79) – (-5,86) skládkování

Zdroj: dotazníky obcí, vlastní šetření, výpočet EKO-KOM, a.s. Náklady na zřízení překladiště nejsou vyčísleny, protože jejich výši ovlivňuje celá řada parametrů, které je nutné stanovit. Jedná se zejména o stavební práce a následně vybavení technologiemi manipulace, lisování a přepravy. Výše investice se pohybuje podle náročnosti projektu v řádech jednotek až desítek milionů korun.

11.1.6

Produkce a sběr směsného komunálního odpadu

Jak již bylo uvedeno výše, produkce směsného komunálního odpadu je v zájmovém území mírné podprůměrná, nicméně je pravděpodobně svázána s produkcí objemného odpadu. Společně s nadprůměrnou objemného odpadu se jedná o hlavní skupiny odpadů, které je třeba v zájmovém území řešit. Počet nádob na směsný komunální odpad je regulovaný, města a obce rozhodují o velikostech, počtech a frekvencích svozu nádob instalovaných u jednotlivých nemovitostí. Souvisí to s konstrukcí cen, které jsou vázány na výše uvedené parametry. Nádoby na SKO jsou navíc ve vlastnictví svozových firem, které je obcím pronajímají.

10

Výše skládkovacího poplatku pro další období bude upravena novým zákonem o odpadech. Lze předpokládat, že skládkovací poplatek bude předmětem diskuzí v připomínkovém řízení. Do výpočtu je tedy zahrnutý předpoklad zvýšení ceny skládkování bez znalosti toho, jaká bude konečná výše poplatku. Jedná se pouze o modelový příklad, který předpokládá fixní cenu za využití v ZEVO Termizo v relaci roku 2016 a její mírný nárůst v následujících letech. 11

Vliv na cenu za zpracování jedné tuny odpadu na překládací stanici, bude mít způsob financování její výstavby (využití případných dotací v rámci OPŽP, či vlastní financování a zahrnutí odpisů do ceny služby).

151

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Možným řešením pro další snižování nákladů a zrychlení svozu nádob je sdílení sběrných nádob více bytovými jednotkami tak, jak je běžné v zástavbě panelovými domy. Vhodnou metodou je i práce s frekvencí svozu nádob, v případě, kdy obec vyžaduje od obyvatel větší míru třídění odpadů, může jako nástroj použít delší frekvenci svozu směsného komunálního odpadu, např. 1 x za 14 dní, která obyvatele motivuje ke zvyšování účinnosti odděleného sběru, pro který ale musí být samozřejmě vytvořeny vhodné podmínky. Bez ohledu na výše uvedené návrhy, jejichž realizace je plně na uvážení obcí, by se obce měly zaměřit zejména dvěma směry v oblasti nakládání se směsným komunálním odpadem, a to na koncepční a strategickou činnost, která souvisí s očekávanými legislativními změnami a z nich vyplývajících omezení týkajících se odstraňování směsného komunálního odpadu a na prevenční opatření, která budou zaměřena na snižování produkce směsného komunálního odpadu a objemného odpadu. Dalšími kroky může být snaha o lepší koordinaci svozových tras, omezení vysokého počtu jízd pro svoz odpadů, sdílení sběrných nádob apod. Doporučení: 

I nadále průběžně vyhodnocovat systémy sběru jednak z pohledu produkce, a jednak z pohledu ekonomiky. Indikátorem mohou být data uvedená v analytické části této studie, zejména pak srovnávací data obcí stejné velikostní skupiny. Porovnávání by mělo probíhat jak v jednotkách na obyvatele, tak na tunu svezeného odpadu (kg/obyvatel/rok, Kč/t, Kč/obyvatel…) Frekvence vyhodnocování by neměla být větší než jedenkrát ročně.



Důsledně kontrolovat plnění povinností vyplývajících ze zákona o odpadech u podnikajících osob, zejména pak s ohledem na možné zneužívání obecního systému nakládání s komunálními odpady.



Jedním z možných opatření ve sběru, je sdílení sběrných nádob na směsný komunální odpad, kdy se více nemovitostí může dohodnout na užívání jedné větší nádoby tak, jak je běžné v sídlištní zástavbě. Tímto způsobem je možné zkrátit čas obsluhy sběrné sítě, a tím případně částečně snížit náklady na svoz směsného komunálního odpadu. Tato metoda je realizovatelná v zástavbách, které jsou plynofikované a neprodukují popel z lokálních topenišť. V případě realizace, je nezbytné tuto změnu dobře vysvětlit obyvatelstvu pomocí informační kampaně. Omezení kapacity sběrné sítě na směsný komunální odpad může obyvatelstvo motivovat k vyšší intenzitě třídění.



Na základě požadavku POH ČR, i v současné době zpracovávaného POH kraje, bude nutné řešit snížení ukládání biologicky rozložitelných komunálních odpadů na skládky, a to především energetickým využitím směsného komunálního odpadu. Z tohoto důvodu doporučujeme stanovit jasnou strategii nakládání se směsným komunálním odpadem, od které se budou odvíjet další kroky při nakládání s dalšími druhy komunálních odpadů.



Svazek jako takový a vedení měst a obcí by mělo aktivně vystupovat v problematice využívání směsného komunálního odpadu v budoucnu, optimálně na úrovni kraje, nebo alespoň na 152

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska úrovni svazku obcí. V současné době je území vybaveno alespoň základními prostředky k překládání SKO (vyjma strojního vybavení, nicméně problematika je řešitelná i stávající technikou) a přepravě směsného komunálního odpadu k energetickému využití do ZEVO v Liberci. I když tento způsob nakládání se směsným komunálním odpadem není v tuto chvíli aktuální, doporučujeme vstoupit v jednání s provozovatelem ZEVO Termizo, neboť se dá očekávat zvýšený tlak na předávání odpadů právě do tohoto zařízení a je reálné, že může dojít k velmi rychlému vyčerpání kapacity tohoto zařízení. 

V případě snah o řešení využívání směsného komunálního odpadu po roce 2024 v regionu pomocí alternativní technologie by bylo vhodné uvažovat o prověřených technologiích, které mají v současné době dostatečně známou technickou, legislativní a ekonomickou stránku věci. Hrozba omezení skládkování směsného komunálního odpadu po roce 2024 způsobuje, že se objevují informace o „zázračných“ technologiích, které jsou schopné bez problémů vyřešit problematiku využívání směsného komunálního odpadu. Nezbývá než doporučit, aby bylo v této oblasti postupováno velice obezřetně a aby zástupci obcí případně měli možnost zhlédnout reálný provoz provozovaný v podmínkách blízkých zájmovému území, případně kraje. Je potřeba zdůraznit, že strategii „co se směsným komunálním odpadem“ je třeba přijmout v roce 2016, kdy bude zpracováván nový POH původců.



Z výše uvedeného rozboru řešení nakládání se směsným komunálním odpadem a objemným odpadem pro obce Sdružení vyplývá, že již v tomto období je ekonomicky výhodné převážet odpady k energetickému využití do ZEVO Termizo v Liberci. Avšak výše uvedené závěry vyplývají z modelového řešení a použité vstupní parametry odrážejí současnou znalost a předpoklady vývoje budoucí situace v oblasti nakládání s odpady. V současné době je celá řada neznámých, především výše skládkovacích poplatků, jejichž cílem je ekonomicky znevýhodnění skládkování oproti jiným způsobům nakládání s odpady.

11.2


11.2.1 Východiska návrhové části  

  

Zajištění odděleného sběru a využití biologicky rozložitelných odpadů rostlinného původu v rámci obecních systémů od roku 2015. Omezení ukládání biologicky rozložitelných komunálních odpadů na skládky do cílového stavu 2020, který předpokládá úroveň 35 % obsahu biologicky rozložitelných komunálních odpadů ve směsném komunálním odpadu z roku 1995. Zákaz skládkování směsného komunálního odpadu od 1. 1. 2024. Předpokládané zvýšení skládkovacího poplatku. Důraz na prevenční opatření (domácí kompostování, komunitní kompostování apod.)

Většina obcí Sdružení provozuje oddělený sběr biologicky rozložitelných odpadů do samostatných nádob 120 nebo 240 l umístěných buď přímo u obyvatel, popř. přístupných na veřejných prostranstvích. Některé obce mají pro ukládání bioodpadu určen buď sběrný dvůr, popř. určené 153

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska sběrné místo. Shromážděný bioodpad je předáván ke zpracování na kompostárny popř. zemědělcům. Jako prevenční opatření je provozovaná komunitní kompostárna v Jiřetíně pod Jedlovou. Z hlediska splnění zákonné povinnosti zavedení odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů od roku 2015 je stávající systém sběru dostačující a odpovídá legislativním požadavkům za předpokladu, že zemědělec přebírající bioodpad od jedné obce Sdružení je oprávněnou osobou ve smyslu zákona o odpadech. Z pohledu odklonu biologicky rozložitelných komunálních odpadů od skládkování, není možné bez analýzy skladby (rozborů) směsného komunálního odpadu a bioodpadů v konkrétních obcích zodpovědně posoudit účinnost stávajícího systému sběru a míru odklonu biologicky rozložitelných komunálních odpadů od skládkování v oblasti SPRŠ, nicméně produkce 17,3 kg/obyv./rok v roce 2015 je velmi nízká a lze dovozovat vyšší podíl bioodpadu v SKO. Zejména z toho pak plyne malé zapojení obyvatel do odděleného sběru bioodpadů, a to především u RD se zahradami. Celý systém ale nelze hodnotit pouze na základě evidované produkce bioodpadů, je nutná znalost rozšíření prevenčních opatření v podobě domácího kompostování, které bývá v malých obcích tradiční metodou zpracování bioodpadů. V případech, kdy je systém odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů funkční, dochází po několika letech k částečnému snížení produkce směsného komunálního odpadu (cca o 8-15 % podle dosavadních zkušeností, nelze však vyloučit ani vyšší pokles), čímž může dojít k úspoře nákladů na odstraňování směsného komunálního odpadu. Toho lze docílit za předpokladu vybavení všech domácností v definované lokalitě (se zástavnou rodinných domků) samostatnou nádobou na směsný komunální odpad a samostatnou nádobou na bioodpad. Následně v případě kvalitního třídění biologicky rozložitelných odpadů může dojít ke snížení četnosti vývozu směsného komunálního odpadu na 1x za 14 dní (s výjimkou zimního období v lokalitách s vytápěním pevnými palivy). Na druhou stranu je tento model často doprovázen zvýšenými náklady na sběr a svoz biologicky rozložitelných odpadů, protože obyvatelstvo často ustupuje od již zavedeného domácího kompostování a plní nádoby na biologicky rozložitelné odpady i takovými odpady, se kterými před zavedením nádobového sběru biologicky rozložitelných odpadů nakládali jinak. Často pak dochází k dramatickému nárůstu odděleně sebraného biologicky rozložitelného odpadu často přesahujícím úroveň 100 – 150 kg/obyvatele a rok. Obce proto musí velmi obezřetně vyhodnotit zavádění jednotlivých forem sběru, zejména pak těch, které s sebou mohou nést vysoké provozní náklady. V takovém případě může obec nastavit systém sběru relativně levnou formou, např. prostřednictvím sběrného dvora a v případě, že obyvatelé mají zájem o pohodlnou službu sběru do samostatné nádoby, mohou si ji v komerčním režimu objednat u svozové firmy. Pro zpracování bioodpadu vzhledem k jeho množství je vhodné využít tzv. „princip blízkosti“, nepřevážet velká množství těžkého odpadu na větší vzdálenosti. Přeprava bioodpadu je významná položka jak z pohledu finančního, tak z pohledu zátěže území dopravou. V rámci území zadavatele je provozována kompostárna ve Šluknově s roční kapacitou 2 500 t bioodpadu. Vzhledem k očekávanému výskytu bioodpadu by území bylo vhodné vybavit ještě jedním zařízením obdobné kapacity a to na opačném konci popisované lokality. V rámci úvah o dalším zařízení je však důležité zohlednit následné využití vzniklého kompostu. Odbyt hotového kompostu včetně množství a kvality je limitujícím faktorem provozu kompostárny. Zpětným dovozením pak je definován nárok na kvalitu 154

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska přijímaného bioodpadu a s tím souvisí způsob jeho sběru. Dobrá kvalita bioodpadu pro jeho další zpracování je za použití provětrávaných nádob tzv. kompostejnerů, ve kterých je odpad přirozeně provzdušňován a nedochází k jeho zahnívání. Dále pak je kvalita zajištěna zodpovědným ukládáním pouze vyjmenovaných odpadů, což zajistí pouze adresnost uživatelů. Investice do vlastních vhodných nádob na sběr bioodpadu by bylo dobrým krokem jednak směrem k vysoké kvalitě získaného bioodpadu a zároveň ke snižování závislosti obcí na svozových organizacích. V případě požadavku na bioodpad bez příměsí pouze z údržby zeleně a zahrad je pak vhodnější sběr prostřednictvím sběrných dvorů s obsluhou, která zajistí kontrolu. Z určitého pohledu není nezbytné rozšiřovat síť zařízení na využívání biologicky rozložitelných odpadů, a to v případě, kdy původce začne směsný komunální odpad využívat energeticky. V tom okamžiku nebude biologicky rozložitelný komunální odpad obsažený ve směsném komunálním odpadu ukládán na skládku, ale bude společně s ostatními složkami využit. Zde je však nutné zhodnotit, co bude pro původce ekonomicky výhodnější. Zda nerozšiřovat systém odděleného sběru bioodpadů a celé velké množství SKO odvážet k energetickému využití do dražšího zařízení, nebo vést důsledně oddělený sběr bioodpadu a SKO, bioodpad využívat v místě bez větších převozů a minimalizovat množství odpadů převážených do ZEVO. Při hodnocení je nutné vzít do úvahy finanční možnosti investice do vlastního zařízení na zpracování bioodpadů vč. dotačních možností, schopnost kvalitně provozovat toto zařízení vč. odbytu hotového kompostu, provozování dvou systémů sběru a svozu (samostatně SKO a samostatně bioodpad) a ochotu obyvatel akceptovat oddělený sběr a dobře třídit. Dále pak možnost plošného zavedení 14-ti denního svozu SKO s ohledem na způsob vytápění v jednotlivých obcích Sdružení. I proto je třeba problematiku odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů řešit v návaznosti na řešení nakládání se směsným komunálním odpadem a je třeba důkladně vyhodnocovat a zvažovat jednotlivé kroky v oblasti rozšiřování sběru biologicky rozložitelných odpadů tak, aby nedocházelo k neúměrnému zvyšování nákladů na jeho sběr. Tomu předchází jasné stanovení strategie v této oblasti.

11.2.2 Biologicky rozložitelný odpad - návrh opatření Jednou z povinností obcí vyplývající z platné legislativy je i nutnost zajištění míst pro oddělené soustřeďování složek komunálních odpadů, mimo jiné i biologicky rozložitelných odpadů. Povinnost zajistit tato místa se vztahuje na bioodpady rostlinného původu, a to minimálně v období od 1. dubna do 31. října kalendářního roku. Systém nakládání s biologicky rozložitelnými odpady by měl vycházet z technických možností a způsobů následného využití biologického odpadu v obci. V souvislosti s tlakem na výraznější odklon BRKO od skládkování se dá očekávat, že tyto povinnosti se budou ještě zpřísňovat.

Doporučení: 

Stanovit strategii sběru biologicky rozložitelných odpadů v závislosti na typu zástavby a složení obyvatelstva v jednotlivých obcích, vybavení území (popř. jeho možném dovybavení např. nádobami na sběr bioodpadu) a též v závislosti stanovení způsobu nakládání se směsným komunálním odpadem. Pokud plánuje Sdružení výstavbu dalšího zařízení, pak je

155

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska vhodné nastavit jednotnou strategii pro všechny obce ve Sdružení, aby byl systém kontrolovatelný a dal se efektivně řídit. 

V maximální míře podporovat domácí kompostování.



Pokračovat ve sběru biologicky rozložitelných odpadů prostřednictvím sběrných dvorů, jedná se o provozně nejlevnější způsob. Případně použít velkoobjemové kontejnery se zajištěním pravidelného odvozu do zařízení. Nádobový sběr biologicky rozložitelných odpadů rozvíjet v souladu se stanovenou strategií a to s použitím provzdušňovaných nádob tzv. kompostejnerů. Jiné nádoby nejsou vhodné. Zvážit investici do vlastních nádob, zejména pak v případě možnosti čerpání dotačních titulů.



Sebrané bioodpady předávat i nadále ke kompostování s následným využitím kompostu. Biologicky rozložitelné odpady živočišného původu lze zpracovávat pouze v zařízeních vybaveném hygienizací, takové není v zájmovém území k dispozici. Doporučujeme tedy sběr pouze rostlinných bioodpadů



Systematicky se věnovat osvětové práci s obyvateli.



Pravidelně vyhodnocovat výsledky sběru bioodpadů v lokalitách, kde jsou umístěny nádoby, a to i ve vazbě na produkci směsného komunálního odpadu z těchto lokalit. Součástí hodnocení by měly být i provozní náklady systému.



Výhledově po řádném vyhodnocení zvážit možnost snížení četnosti svozu směsného komunálního odpadu v lokalitách s pravidelným odděleným sběrem bioodpadů a s instalovanými kompostéry na 1x za 14 dní, alespoň v letní sezóně.

11.3 Objemný odpad 11.3.1 Východiska návrhové části 

Splnění legislativních požadavků na postupné snižování ukládání biologicky rozložitelných komunálních odpadů na skládky s cílovými roky 2010, 2013, 2020.



Zákaz ukládání na skládky směsného komunálního odpadu a recyklovatelných a využitelných odpadů stanovených prováděcím právním předpisem od 1. 1. 2024.

Stav, kdy je neupravený objemný odpad ukládán na skládce, není jednak z hlediska očekávané legislativy udržitelný a jednak není ani ekonomicky výhodný. S dalším vývojem legislativy, např. v souvislosti se zvyšováním poplatků za ukládání odpadů na skládky se dá očekávat, že náklady na odstraňování objemného odpadu dále porostou.

156

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Sběr a zajištění nakládání s objemným odpadem lze výrazně zefektivnit tříděním těchto odpadů v místě sběru a shromažďování, a to na využitelné složky (zejména kovy, objemné plastové nebo papírové obaly, plastové předměty, elektrozařízení, dřevo a další využitelné odpady). V důsledku toho by mělo být omezováno množství objemných odpadů uložených na skládce a tudíž sníženy náklady na odstranění. Při dotřiďování objemných odpadů je třeba sledovat vývoj trhu s druhotnými surovinami, aby byly dotřiďovány pouze ty složky, které mají odbyt u konečného zpracovatele, a to jak pro materiálové, tak pro energetické využití. Při mírně zvýšených nákladech na obsluhu, lze vytřídit cca 30 % využitelných objemných odpadů. Jedním z řešení, které podporuje a předpokládá i POH Ústeckého kraje, je rozšíření sítě sběrných dvorů, nebo stabilních sběrných míst a motivace k navštěvování sběrných dvorů. Rozšíření sítě sběru objemných odpadů pomocí sběrných míst, které mohou nahradit stávající mobilní sběry, je vhodné instalovat jednak na „zelené louce“ nebo v již existujících zařízeních, např. typu sběrna a výkupna. Většina obcí sběrným dvorem, nebo sběrným místem vybavená je, mobilní sběr objemného odpadu je minoritní záležitostí. Liší se však vybavenost jednotlivých sběrných dvorů a míst, zejména pak použitými typy velkokapacitních kontejnerů. Sběrné místo, může být z hlediska technologického vybavení na stejné úrovni jako sběrný dvůr, avšak pro jeho zřízení není nutný souhlas krajského úřadu podle § 14, odst. 1 zákona o odpadech, nýbrž stačí pouze jeho uvedení v obecně závazné vyhlášce obce. V případě výstavby sběrného místa je nezbytné celou záležitost projednat s příslušným stavebním úřadem. Na takové místo mohou občané města odkládat určené druhy komunálního odpadu, jehož původcem je pak obec. Nejčastěji slouží taková místa k odkládání objemných odpadů, využitelných složek, komunálních bioodpadů apod. Sběrným místem může být ohrazená plocha s několika kontejnery na sběr odpadů s určitou otevírací dobou pro obyvatelstvo. Podle zkušeností jiných měst bývá náhrada sběru mobilními kontejnery sběrnými dvory nebo sběrnými místy ekonomicky výhodnější. Lze také lépe kontrolovat druhy odkládaných odpadů. Sběrné místo nemohou využívat jiní původci odpadů a není možné je použít také k odkládání jiných odpadů než komunálních, tj. odpadů skupiny 20 podle Katalogu odpadů. Provozní doba sběrného místa může být libovolná, záleží pouze na uvážení obce. V případě, kdy je sběrné místo součástí již existující provozovny, je nutné smluvně ošetřit podmínky provozu sběrného místa ošetřit s vlastníkem objektu. Prevence odpadů je v hierarchii nakládání s odpady na nejvyšší úrovni a má proto nejvyšší prioritu. Na prevenční opatření proto bude i v budoucnu kladen velký důraz, včetně poměrně značného objemu finančních prostředků poskytovaných fondů EU. Jedním z námětů jak předcházet vzniku komunálních odpadů je možnost zajištění opětovného použití. Pro tyto případy by stálo za úvahu zřídit např. místo, které by umožňovalo výměnu použitých výrobků v blízkosti areálu sběrného dvora. Principem takového místa je to, že se v rámci sběrného dvora vyčlení prostor, ve kterém se budou ukládat výrobky, o které již jejich majitelé nejeví zájem, např. kusy nábytku, hračky, vybavení domácností apod. a po určitou dobu bude umožněno, aby si je jiní obyvatelé mohli zdarma, případně za mírný poplatek odebrat. V případě, že by se do nějaké doby nenašel žádný zájemce, skladované předměty by byly přijaty do sběrného dvora v režimu odpadů a jako s takovými by s nimi bylo i nakládáno. Pro realizaci takovéhoto opatření je nutné důkladně ošetřit, např. stanovit vnitřní předpis, na jehož základě bude možné toto místo provozovat. Další možností je organizování pravidelných bazarů věcí v blízkosti sběrného dvora, kde by mohli obyvatelé 157

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska nabízet nepotřebné předměty, a pouze ty, které by se nepodařilo uplatnit, by skončily na sběrném dvoře jako odpad. Podobným řešením může být i organizování různých charitativních akcí typu „Kola pro Afriku“, nebo „Brýle pro Afriku.“ Prevenčními opatřeními je i sběr použitého textilu, obuvi a hraček mimo režim odpadů, tedy ve formě, který realizuje např. Diakonie Broumov, s. d. Doporučujeme městu sledovat vývoj legislativy v této oblasti a přípravu metodických pokynů, které bude připravovat MŽP i na základě zkušeností měst a obcí.

11.3.2 Objemný odpad - návrh opatření 

Zahájit důsledné třídění objemných odpadů s cílem vytřídit využitelné složky (kovy, dřevo, textil, papír, plasty) ve sběrných dvorech a předávat je odděleně k dalšímu využití.



Vyhodnocovat přínos dotřiďování objemných odpadů jak z hlediska produkce, tak z hlediska ekonomiky.



Důsledně kontrolovat sběr objemného odpadu prostřednictvím velkokapacitních kontejnerů umísťovaných na veřejných prostranstvích a vyhodnocovat množství a skladbu sebraných odpadů a náklady na provoz. Omezit anonymnost těchto forem sběru.



Je potřeba důsledně kontrolovat podnikající subjekty, jak nakládají s odpady, včetně odpadů objemných, a nastavit jednoznačná pravidla a rozsah zpoplatnění pro možnost využití obecních systémů a to včetně sběrných dvorů.



V případě výstavby centrálního zařízení pro nakládání s komunálními odpady zajistit dotřiďování objemného odpadu, případně jeho drcení a zajištění využití (energetického).



Do budoucna zvážit možnosti prevenčních opatření směřujících k omezení produkce objemných odpadů – dát novou šanci věcem pro někoho již neužitečným. Pro toto zařazení mezi neodpad s následným předáním k využívání je zapotřebí ještě vyjasnit legislativní podmínky.

11.4


11.4.1 Východiska návrhové části  

Snižovat výskyt nebezpečných složek komunálního odpadu ve směsných komunálních odpadech. Zajištění odděleného sběru nebezpečných složek komunálního odpadu.

Produkce nebezpečných odpadů je z hlediska množství (cca 1 kg/obyv./rok) nevýznamná, nicméně z hlediska nebezpečných vlastností těchto odpadů je zapotřebí ji stále sledovat. Jedná se o cca 60 t 158

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska odpadů, které mají negativní vliv na člověka a na celkovou zátěž životního prostředí. Významným omezením produkce nebezpečných odpadů byl rozvoj systémů zpětného odběru výrobků s ukončenou životností – především elektrospotřebičů. Hlavní složku odpadu kategorie N nyní tvoří barvy a obaly znečištěné škodlivinami a dále stavební opady s obsahem azbestu. Nicméně i zde dochází k vývoji, např. k přechodu výrobců barev na barvy bez nebezpečných vlastností, z tohoto důvodu je možné i nadále očekávat pokles produkce nebezpečných odpadů. Sběr a zajištění nakládání s nebezpečnými je finančně náročné, pokud hodnotíme jednotkové náklady. Z hlediska celkových nákladů na odpadové hospodářství se však vzhledem k výši produkce nejedná o zásadní položky. Z pohledu produkce by bylo vhodné zařazovat komunální odpady i v kategorii nebezpečné do skupiny 20 Katalogu odpadů. Dle zaslaných evidencí bylo více než 30 t těchto odpadů zařazeno ve skupinách 13,14 a 15, byť bylo možno pro tyto odpady najít odpovídající zařazení ve skupině 20. V těchto skupinách však není možno uplatnit sníženou sazbu DPH na rozdíl od skupiny 20 a tudíž jsou pro obce náklady vyšší.

11.4.2 Nebezpečné složky komunálních odpadů – návrh opatření 

Zachovat a rozvíjet sběr nebezpečných odpadů, zejména pak pomocí sběrných dvorů a sběrných míst.



Rozvíjet i nadále spolupráci s kolektivními systémy zpětného odběru elektrozařízení, baterií apod. za účelem snižování množství nebezpečných odpadů a nákladů spojených s jejich nakládáním.



Maximum odděleně sebraných nebezpečných odpadů zařazovat do skupiny 20 xx xx Katalogu odpadů s ohledem na sníženou sazbu DPH.



Podporovat další způsoby sběru nebezpečných odpadů (např. lékárny).



Sebrané nebezpečné odpady předávat i nadále k následnému nakládání v souladu se zákonem o odpadech.



Systematicky informovat obyvatelstvo a další subjekty o sběru a nakládání s nebezpečnými odpady.

11.5

Využitelné složky komunálních odpadů

Jak již bylo konstatováno v analytické části studie, výkon tříděného sběru využitelných složek komunálních odpadů v oblasti SPRŠ je na dobré úrovni, s některými drobnými nedostatky v jednotlivých parametrech. Obecně dosahuje sběr využitelných odpadů nadprůměrné výtěžnosti s výjimkou skla, oblast má nedostatečně zahuštěnou sběrnou síť nádobového sběru, tento nedostatek je však způsoben kombinací s pytlovým sběrem. Nádobový sběr se vyznačuje nadprůměrnou efektivitou sběru v komoditách papír a plast, ale podprůměrnou efektivitou sběru v komoditě sklo. Nastavený systém v kombinaci nádob a pytlového sběru vč. výrazné sledovanosti 159

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska zaplněnosti nádob ze strany obcí a objednávání k vývozu pouze zaplněných nádob je do určité míry specifický. Působí dojmem roztříštěnosti a klade velké nároky na zapojení pracovníků obcí, na druhou stranu jeho výsledky jsou s výjimkou skla pozitivní, a pokud vyhovuje všem účastníkům systému, není zapotřebí ho výrazně měnit.

11.5.1 Východiska návrhové části 

Povinnost zajistit oddělené soustřeďování papíru, plastu, skla a kovů z komunálních odpadů od roku 2015.



Zákaz na skládky ukládat směsný komunální odpad a recyklovatelné a využitelné odpady stanovené prováděcím právním předpisem od 1. 1. 2024.



Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností (jedná se povinnost z rámcové směrnice o odpadech, která je součástí nového Plánu odpadového hospodářství v ČR, platného od 1. 1. 2015).



S rozvojem tříděného sběru souvisí i plnění cílů na recyklaci a využití odpadů z obalů, které jsou nedílnou součástí komunálního odpadu. Tyto cíle pro jednotlivé materiálové komodity výrazně ovlivňují celkovou míru třídění a recyklace komunálních odpadů, a to zejména díky sdílené odpovědnosti povinných osob podle zákona o obalech (krytí velké části nákladů spojených s tříděným sběrem a recyklací složek komunálních odpadů. Stanovení 50% úrovně hmotnosti přípravy k opětovnému využití je v současné době velice komplikované, protože nejsou jasně koncipované parametry stanovení této hranice.

V analytické části studie bylo konstatováno, že v celé oblasti jsou plněny požadavky legislativy, která od roku 2015 určuje obcím povinnost sběru využitelných složek komunálního odpadu minimálně v komoditách papír, sklo, plasty a kovy. Pro plnění cílů 50% recyklace alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností však bude zapotřebí zvýšit výtěžnost odděleného sběru. Základní rozhodnutí je, zda nadále bude provozovaný sběr stávajícím způsobem, tzn. kombinací pytlového a nádobového systému. Vzhledem ke skutečnosti, že v dané oblasti je pytlový sběr dlouhodobě využíván a jsou s ním dobré zkušenosti, je možné využít jeho přednosti a výtěžnost maximalizovat. Jedná se především o maximální pohodlí pro občany, kteří mají sběrný prostředek stále při ruce a nemusí překonávat určitou vzdálenost k nádobám. Dále je zapotřebí rozhodnout, zda bude celá oblast sjednocovat sběr pro jednotnou obsluhu ať již vybranou svozovou společností, nebo vlastními silami. Pokud ano, bylo by vhodné sjednotit vybavenost nádobami. V zásadě se jedná o dva typy nádob – s horním výsypem a se spodním výsypem. Jejich srovnání viz následující Tabulka 41.

160

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Tabulka 41.: Porovnání systému nádob s horním a spodním výsypem Nádoby horní výsyp Nádoby spodní výsyp Čistota sběru

Větší podíl příměsí než z nádob se Nižší míra znečištění, díky omezení spodním výsypem. vhozových otvorů a tvarové odlišnosti od nádob na SKO. Menší otvory mohou ale vést k vyššímu znečištění okolí stanovišť. Životnost Životnost cca 5-8 let s ohledem na Životnost cca 10-15 let s ohledem na frekvenci svozu, sbíranou komoditu frekvenci svozu, sbíranou komoditu a a způsob zacházení. způsob zacházení. Instalovaný objem Při potřebě instalace většího Variabilita instalovaného objemu objemu než 1,1 m3 na sběrné nádob od 1,1 m3 až po 4 m3 umožňuje stanoviště je nutno instalovat další optimalizovat do jisté míry frekvence nádobu a tím zdvojnásobit zábor svozu s ohledem na různou produkci plochy. odpadu na jednotlivých stanovištích. Vyšším objem nižšího počtu nádob by ale neměl být na úkor donáškové vzdálenosti, jak se bohužel často stává. Cena nádob 1,1 m3 – 5 - 6,5 tis. Kč 1,1 m3 – 8,5 tis. Kč (orientační) 2,1 m3 – 13 tis. Kč 3,2 m3 – 17,5 tis. Kč 4 m3 – 20,5 tis. Kč Použitá svozová Pro obsluhu nádoby s horním Pro obsluhu nádoby se spodním technika výsypem jsou využívána vozidla výsypem je zapotřebí auto typu PRESS, tj. s lisovací nástavbou s hydraulickou rukou. Svozová a lisovacím poměrem cca 1:3 pro technika je vybavena nástavbou papír a 1:5 plast. V praxi to (kontejnerem) o objemu 9 - 25 m3 znamená, že do nástavby o objemu Vozidla mohou být i menší, pro lepší 10 m3 je možno sesbírat 30m3 průjezdnost v úzké zástavbě. Odpad se papíru a 50m3 plastu. vozí volně ložený, některé kontejnery mohou být vybaveny lisem. Náklady na přepravu odpadů v oblastech s většími vzdálenosti svozu bývají obvykle vyšší (zejména u komodit plasty, papír), než je tomu v případě použití kontejnerů s horním výsypem. Sběr požadavky na 3 pracovníci. 1 – 2 pracovníci. obsluhu svozové techniky Náklady sběru a Náklady na sběr a svoz se odvíjí především od: svozu - ceny a životnosti nádob; - frekvence svozu a přepravních vzdáleností na dotřiďovací zařízení; - investic a provozních nákladů na svozová vozidla vč. Osádky; - vytížení svozového vozidla v rámci svozových tras. Svozové vozidlo Lineární stlačování, investice do Nosič kontejnerů a hydraulickou nového 3,5 – 5 mil. Kč. rukou, investice do nového cca 2,5 mil. Kč. Zdroj: EKO-KOM, a.s.

161

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska V zásadě je pro sběr skla jednoznačně vhodné použití nádob se spodním výsypem, surovina z nich je mnohem kvalitnější a zpracovateli žádaná. Z nádob s vrchním výsypem je sklo velmi rozdrcené a často špinavé. Pro sběr papíru a plastů je zapotřebí zhodnotit priority viz Tabulka 41. V současné době jsou sběrové nádoby vlastnictvím svozových společností. Z důvodu plynulého zajišťování služby i lepších vyjednávacích podmínek pro výběr svozových společností je vhodnější, když jsou nádoby v majetku původce, tzn. obcí popř. Sdružení. Pro jejich pořízení je možné využít velké množství nabízených dotačních titulů jak v rámci Dotační politiky státu, tak krajů. Další z možností je využít bezplatné zápůjčky nádob od AOS EKO-KOM a.s. Jednoznačně však by bylo vhodné vyměnit velké kovové nádoby na sběr skla. Pro použití v dané oblasti nejsou vhodné, jsou zbytečně veliké a malá četnost jejich obsluhy přináší druhotné jevy, jako nepořádek, znečištěný odpad příměsemi apod. Nicméně rozhodnutí o případné unifikaci sběrné sítě na tříděný sběr je třeba řešit až v okamžiku, kdy se Sdružení rozhodne, jakou formou meziobecní spolupráce se vydá. Použití typů nádob na tříděný sběr totiž odpovídá tomu, jaká svozová firma v jednotlivých obcích působí. Z hlediska prokazování míry třídění je velmi důležité získávání dat ze všech forem sběru využitelných složek, doporučujeme tedy dobře podchytit veškeré toky předávání vytříděných odpadů. Jedná se o školy, sběrny využitelných odpadů (kovošroty apod.), ale i složky jako např. dobrovolní hasiči a jiné organizace v rámci obcí, které vedle své základní činnosti často pořádají sběry kovů, papíru aj. V případě, že tyto formy budou popsané ve Vyhláškách obcí a odpad tak bude považován za komunální ve smyslu jeho definice, je možno ho vést v rámci evidence a bude se tak započítávat v pro posuzování účinnosti sběru. Jak bylo uvedeno v analytické části, toto se v praxi často neděje, množství odpadů evidované v zákonné evidenci ne vždy koresponduje s množstvím odpadů vykazovaným do systému EKO-KOM. Další možnost navyšování množství sběru využitelných odpadů je trvalá a dobře vedená osvěta obyvatel.

11.5.2 Úprava sebraných odpadů v zájmovém území – návrh opatření Zájmové území je nedostatečně vybavené i v případě úpravy využitelných odpadů. Zařízení ve Varnsdorfu a ve Šluknově nejsou ve stávající podobě schopná zajistit odpovídající úpravu sebraných využitelných odpadů. Velká část plastových odpadů, která se na území Sdružení sebere, je upravována v zařízeních, která jsou umístěna v Ústeckém kraji ve vzdálenosti desítek kilometrů. Dle znalostí zpracovatele obecně platí, že zařízení pro úpravu využitelných odpadů dotříděním a lisováním musí být pro úspěšný a efektivní provoz vybaveno prostory pro manipulaci s neupraveným odpadem, prostory s plochou pro samotné dotřiďování včetně místa pro skladování vytříděných odpadů a výmětu před jejich slisováním a skladovacími prostory pro již vytříděný slisovaný odpad určený pro export. Dále musí být vybaveno prostorem a technologií pro vlastní dotřiďování odpadů a lisem. Prostory pro skladování vytříděných odpadů by měly být v ideálním případě kryté a zároveň by měly chránit suroviny i před vlhkostí od podloží. Pro manipulaci s odpady je nutná další technika, např. čelní nakladač, nebo vysokozdvižný vozík, nejlépe vybavený kleštěmi. Je vhodné, aby v hale, kde dochází k přesunům materiálu, byla kvalitní a soudržná podlaha. 162

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Technologie pro vlastní dotřídění odpadů je spolu s lisem zásadní pro efektivitu celého procesu. Dotřídění odpadů spočívá jednak v odstranění nežádoucích složek ze směsi odpadu a jednak k vytvoření frakcí jednodruhových vytříděných materiálů podle požadavků konečných zpracovatelů, nebo obchodníků. Takovýto materiál je možné získávat buď vybráním jednotlivých materiálů ze směsi odpadů, tzv. pozitivní třídění, provádí se zejména v případě plastů, anebo tzv. negativním tříděním, které spočívá ve vybírání nežádoucích příměsí ze směsi odpadů s tím, že vznikne „vytříděný“ materiál. Zásadním předpokladem je však konstrukční řešení prostoru haly a manipulačních prostor tak, aby manipulační technika mohla v hale a v přilehlých prostorách s odpadem bezproblémově manipulovat (nakládat, převážet, nahrnovat odpad k lisu nebo do skladovacích kójí nebo big-bagů), vstupní brána do haly by měla mít takové rozměry, aby bylo možno do haly vjíždět jak se svozovou, tak manipulační technikou, případně s kamiony např. kamion nacouvá do haly a nakládka probíhá přímo na manipulačních plochách. Obecně by hala pro příjem, dotřídění a lisování odpadů by měla splňovat následující parametry: 1. Hala by měla být koncipovaná jako hala se sedlovou střechou o rozměrech cca 10 x 20 metrů a výškou alespoň 6 metrů. 2. Střešní konstrukce musí být instalována na obvodové stěny, tak aby v prostoru haly nebyly žádné podpěrné sloupy. 3. Hala by měla být vybavena dvěma sekčními rychloběžnými vraty. Vrata musí mít dostatečnou šířku, tak i dostatečnou výšku pro příjem odpadů, neboť do haly couvají svozová vozidla jak s lisovací nástavbou, tak v podobě hákového nosiče kontejnerů, a v hale také dochází k vyklápění obsahu kontejnerů. Hala musí být vysoká tak, aby v ní bylo možné bezpečně sklopit kontejner o objemu až 40 m3. Druhá vrata budou sloužit k expedici slisovaných druhotných surovin, které se budou skladovat buď přímo v hale, nebo při nedostatku kapacity mimo halu v přístřešku. Rychloběžnost sekčních vrat je výhodná zejména v zimě, kdy se eliminuje nechtěně větrání a průnik studeného vzduchu. 4. Hala musí být vybavená kvalitní podlahou, která odolá posunu materiálu po podlaze, tření s kovovými součástmi kontejnerů, zejména rolnami a tření s kovovými součástmi vysokozdvižného vozíku. Podlaha musí být soudržná a musí odolávat i působení olejů. 5. Pro instalaci vynášecího dopravníku je nutné instalovat podúrovňový základ. To umožnuje efektivní a nenáročné dopravení odpadů k třídícímu stolu, nebo případně rovnou k lisu. Do doby než bude vynášecí dopravník instalován, může být základ zakryt dřevěnou podlahou. 6. Pro snížení energetické náročnosti a vhodného osvětlení haly je vhodné do stěn a střechy haly instalovat transparentní polykarbonátové panely, které umožní přístup denního světla do haly. 7. Hala musí splňovat hygienické požadavky na teplo, světlo a hluk při práci. Musí proto být vybavené ventilací a zdrojem tepla. 8. Ruční dotřiďování je výrazně efektivnější, pokud se provádí na třídícím pásu, nebo třídícím stole, který by měl v ideálním případě nadúrovňový. 9. Dotříděný odpad je možné shromažďovat např. v kójích, pojízdných klecích nebo s použitím big bagů.

163

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska 10. Součástí vybavení haly musí být dostatečně dimenzovaný lis schopný lisovat balíky do standardních rozměrů. Materiál musí být vázaný drátem, lepenková čela balíků je možné používat pouze po dohodě s odběratelem. 11. Pro manipulaci s odpady je vhodný vysokozdvižný vozík vybavený kleštěmi a vidlemi. 12. Alternativou může být teleskopický manipulátor, který však má větší rozměry. Na druhou stranu může v areálu sběrného dvora nakládat odpady do kontejnerů. 13. Slisované druhotné suroviny je třeba chránit před znehodnocením, tzn. zejména je skladovat v suchu, ideálně bez přímého kontaktu s podložím, a to zejména v případě, kdy je předpokládaná doba skladování dlouhá. Proto je třeba skladovat balíky v hale nebo v krytém přístřešku. 14. Třídění na třídícím pásu, nebo na třídícím stole je efektivní pouze v případě, kdy je na místě alespoň šest pracovníků. V opačném případě je vhodnější třídit odpady na zemi a zlepšit manipulaci s vytříděným odpadem tak, aby práce byla fyzicky co nejméně náročná a tudíž co nejefektivnější. Výše uvedené parametry beze zbytku nesplňuje žádné zařízení v zájmovém území. Efektivita dotřiďování sebraných odpadů roste s množstvím upravovaného odpadu. Náklady na energie, pracovníky, manipulaci a dopravu je možné pokrýt z příjmů z prodeje druhotných surovin, avšak za podmínky, kdy je vytříděných druhotných surovin dostatek. Jako dodatek je třeba si představit takové množství, jehož dotřídění zabere zaměstnancům celou pracovní dobu a zároveň je ho takové množství, že příjem z jeho prodeje bude rozhodujícím pro ekonomiku zařízení. Pro obce se v současné době nabízí několik variant řešení úpravy odpadů v zájmovém území. Varianta 1 – Zachování stávajícího stavu, ponechat vše na soukromém sektoru Tato varianta je pro obce nejpohodlnější, nicméně obce musí počítat s tím, že nebudou moci ovlivňovat formy využívání odpadů a také nebudou mít pod kontrolou část nákladů s tříděným sběrem, které se týkají úpravy. Stávající stav, kdy se minimum odpadů upravuje v zájmovém území do podoby druhotné suroviny, ale spíše se jen odpady slisují a přepravují na velké vzdálenosti k sofistikovanější úpravě, není environmentálně úplně vhodný, nicméně je dlouhodobě v zájmovém území provozován a je možné jej považovat za funkční. Varianta 2 – Snaha o maximální využití stávajících zařízení Zařízení, které v zájmovém území upraví nejvíce využitelných odpadů, je Severosepar s.r.o. ve Šluknově. V tomto zařízení končí velké množství papíru sebraného v obcích zájmového území. Zařízení je vybaveno velkým horizontálním lisem, který umožňuje lisovat odpady do balíků s velkou hmotností podle požadavků konečných zpracovatelů. Lis je umístěn v brownfieldu staré továrny, k dispozici jsou kryté skladovací prostory, mostní váha a další volné pozemky. Další zázemí firmy není úplně optimální, kancelářské prostory jsou umístěné v obytných buňkách apod. Nicméně s ohledem na přítomnost lisu a zkušenosti firmy s úpravou odpadů by bylo teoreticky možné ve spolupráci se Sdružením rozšířit a upravit stávající zařízení do takové podoby, aby v něm bylo možné upravovat i plastový odpad. Následně by se mohl do zařízení svážet tříděný sběr z celého zájmového území. 164

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Investice do úpravy stávajícího zařízení by mohly být nižší než v případě výstavby zařízení na „zelené louce.“ Jedná se však pouze o teoretickou úvahu, další kroky v této otázce bylo možné podniknout až po jednání Sdružení s uvedenou firmou. Stejné rozhovory by bylo možné vést i se společností EKO servis, která také disponuje zařízení na úpravu odpadů, to je však značně omezené jak prostorově, tak technologicky, a pro zajištění úpravy všech využitelných odpadů ze zájmového území by bylo pravděpodobně nutné vybudovat úplně nové zařízení. Varianta 3 – Výstavba nového zařízení s různými formami provozování Třetí možností je výstavba nového zařízení, jehož investorem by mohlo být např. Sdružení. Výhodou nových zařízení je hlavně skutečnost, že se mohou projektovat přesně podle regionálních podmínek a specifik, v návaznosti na reálnou produkci odpadů ve spádovém území a ve vazbě na následnou přepravu odpadů. Nevýhodou je samozřejmě velká investiční náročnost. V minulosti bylo možné budovat zařízení na úpravu odpadů s velkou finanční podporou z různých dotačních titulů, zejména pak z OPŽP. V poslední době však došlo k výraznému omezení dotací na podobné záměry, zejména pak v případech, kdy by se mohlo jednat o tzv. „veřejnou podporu.“ Nicméně v případě, že by se Sdružení rozhodlo vybudovat vlastní zařízení na úpravu odpadů, jeho popis je uvedený výše a také v následující kapitole, je několik možností za jakých podmínek by se takové zařízení dalo provozovat. Ty jsou popsány v následující kapitole věnující se Odpadovému centru.

11.5.3 Využitelné složky komunálních odpadů – shrnutí navrhovaných opatření 

Stanovit strategii dalšího postupu v oblasti sběru využitelných složek KO s cílem maximalizovat výtěžnost = plnit požadavky legislativy. Určit optimální systém sběru – nádobový nebo kombinace nádob a pytlů. Vzhledem k charakteru zástavby v zájmovém území se jako nejvhodnější jeví zachování kombinace obou forem sběru, přičemž pytlový sběr je nutné rozvíjet zejména v zástavbě rodinnými domy.



Maximálně využívat stávající nádoby na tříděný sběr, optimalizovat jejich stanoviště, v případě jednotného postupu v rámci Svazku sjednocením typu používaných nádob na jednotlivé komodity s odpovídajícími objemy.



Na základě optimalizace rozmístění nádob je nutné optimalizovat svozové trasy a frekvence svozu nádob. Svozové obvyklosti se liší mezi jednotlivými obcemi, celá řada obcí si objednává vývozy nádob podle míry jejich zaplnění, což klade velké nároky na logistiku svozu. Proto by bylo vhodné sjednotit frekvence svozu jednotlivých komodit a upravovat zejména počty a objemy nádob v jednotlivých lokalitách podle míry jejich zaplnění.



Sestavit plán obměny dosluhujících nádob na tříděný sběr a postupně jej realizovat. Zejména kovové nádoby se spodním výsypem vyrobené před rokem 2000 jsou již na hranici živostnosti. Nové nádoby by s ohledem na výkonnost sběrné sítě mohly mít menší objemy než ty stávající, zejména pak nádoby na sklo. Vhodné je také sjednotit typy nádob a to zejména z hlediska optimalizace jejich obsluhy. V rámci zájmového území je obnova sběrné 165

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska sítě již dlouhodobě prováděna ve spolupráci s AOS EKO-KOM, která i do budoucna deklaruje připravenost podílet se na úpravě sběrné sítě v zájmovém území. 

Provést analýzu všech způsobů sběru využitelných odpadů využívaných obyvateli a zapojit je do systému.



Trvale vyhodnocovat efektivitu jednotlivých způsobů sběru a hodnotit je též s ohledem na jejich pracnost.



Provádět trvalou a důslednou osvětu obyvatel.



Zajistit efektivní a kvalitní úpravu vytříděných odpadů.

12. Návrh Odpadového centra Pro zajištění nakládání s komunálními odpady v zájmovém území jsou zapotřebí zařízení, ve kterých je odpad sbírán a shromažďován, dále upravován pro potřeby dalšího využití nebo odstraňován v souladu s požadavky na ochranu životního prostředí. V posledních letech probíhá dlouhodobá diskuze, zda je vhodnější, aby majitelé, případně i provozovatelé těchto zařízení, byly samotné obce nebo podnikatelské subjekty. Každý ze způsobů vlastnictví má své klady i zápory. Většinu specializovaných koncových zařízení, jako jsou papírny, sklárny, hutě, závody na zpracování plastů, spalovny a skládky nebezpečných odpadů, jistě budou většinově vlastnit i provozovat komerční podnikatelské subjekty. U skládek KO, některých typů kompostáren, dotřiďovacích linek na papír a plast a zařízení na sběr a shromažďování odpadů to již není jednoznačné. Některé výhody a nevýhody obojího typu vlastnictví zmíněných zařízení jsou uvedeny v Tabulce 42. Tabulka 42.: Vybrané výhody a nevýhody v případě vlastnictví zařízení obcí, nebo komerční firmou Majitel, provozovatel Obec, obcí

nebo

Komerční firma

Klady

Zápory

svazek - částečné zvýhodnění při čerpání Dotací; - přímý vliv na činnost a náklady; - vlastnictví zařízení snižuje riziko „výpadku“ služby;

- efektivnější fungování; - konkurenční prostředí nutí k nižším nákladům; - rychlé rozhodovací procesy;

- činnost do určité míry závislá na politických rozhodnutích; - pomalý způsob rozhodování; - absence trhu může způsobovat pokles výkonnosti;

- vyšší transakční náklady; - pro obce nejasná cenotvorba a velmi omezená možnost ovlivňovat ceny služeb; - omezení služeb jen na jasně výdělečné činnosti; Zdroj: EKO-KOM, a.s.

166

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Z jednotlivých částí Studie vyplývá, že do budoucna bude nezbytné vybudovat několik zařízení pro nakládání s jednotlivými složkami odpadů. Vzhledem k velikosti zájmového území je zřejmé, že s ohledem na logistiku a ekonomiku nakládání s komunálními odpady by bylo vhodnější integrovat všechna zařízení do jednoho celku, do jedné lokality. Takové řešení umožní optimalizovat jednotlivé procesy a sdílet náklady na jednotlivé činnosti, které jsou si v případě nakládání s odpady velmi podobné, jako manipulace s odpady a nádobami, oddělené shromažďování, lisování apod. Jednou z možností, jak zajistit stabilní prostředí pro nakládání s odpady v zájmovém území, je soustředění výše uvedených zařízení v jednom areálu např. formou vybudování vlastního Odpadového centra (dále jen OC). Odpadové centrum může být vlastněno jak soukromým subjektem, tak svazkem obcí, což považujeme obecně za vhodnější, protože se jedná o strategické zařízení. Vybudování tzv. Odpadového centra může zajistit obcím „bezpečnost“ v oblasti nakládání s komunálními odpady. Pro zajištění komplexní činnosti v rámci moderního způsobu řízení OH by centrum v maximálním rozsahu mohlo disponovat níže uvedenými zařízeními pro nakládání s odpady:        

Překladiště (překládací stanici) pro efektivní přepravu vybraných odpadů do koncových zařízení (převážně SKO do ZEVO); prostor na třídění a případnou úpravu a drcení velkoobjemového odpadu; kompostárnu na komunální bioodpady; boxy na shromažďování skla (střepiště); centrální sběrný dvůr pro občany zájmového území a s místem zpětného odběru elektrospotřebičů a širokou paletou odebíraných odpadů; dotřiďovací linku odděleně sbíraných využitelných odpadů (papír, plasty, nápojové kartony); deponii stavebních odpadů; silniční (mostovou) váhu.

Při případném plánování Odpadového centra je pak nutné vyhodnotit, která zařízení z důvodů nerealizace některých procesů v OH nebudou v OC nutná. Součástí plánování OC musí být časový harmonogram instalace jednotlivých zařízení z pohledu jejich potřebnosti pro zajištění provozu OH obcí (např. překládací stanici lze budovat ve vazbě na přepravu do ZEVO či jiného zařízení, ve kterém může být SKO ze zájmového území využito a podle všeho má v současnosti nejvyšší prioritu). V případě úvah o zřízení tzv. „Odpadového centra“ je z hlediska následného provozu nejoptimálnější, když je maximum zařízení v rámci jednoho areálu. Odpadnou tak přejezdy mezi jednotlivými zařízeními, zaměstnance lze jednoduchým způsobem přemisťovat mezi jednotlivými pracovišti, mechanizační techniku denní potřeby (vysokozdvižné vozíky, čelní nakladač apod.) je možno používat v rámci celého zařízení a není zapotřebí je pořizovat pro každé pracoviště samostatně. Tím dochází především k minimalizaci provozních nákladů. Vše je samozřejmě závislé na prostorových možnostech vybrané lokality. Na rozhodnutí obcí je následně způsob provozování takového zařízení. Může být zřízena organizace ve 100% vlastnictví obcí, která bude zařízení provozovat, nebo je možné provozování zadat na základě výběrového řízení podnikatelskému subjektu. V tomto případě by svazek obcí jako vlastník 167

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska měl mít dostatečnou vyjednávací sílu na dobrý dohled na činnost společnosti vč. cenotvorby a zároveň čerpat výhody konkurenčního prostředí. Obě možnosti vyžadují velmi kvalitně nastavenou smlouvu a jasné zadání svazku, jako původce, požadovaného rozsahu a kvality služeb. V následujícím textu jsou podrobněji popsány jednotlivé prvky Odpadového centra.

12.1 Návrh na vybavenost Odpadového centra 12.1.1 Prostor na třídění a úpravu velkoobjemového odpadu Prostor by měl být dostatečně velký, alespoň o rozměrech 20 x 20 metrů a přístupný pro možnost úpravy až 3000 t objemného odpadu ročně, průměrně 12 t denně v rámci pracovního týdne. Úspora nákladů by měla plně zaplatit mzdové náklady 2 pracovníků vybavených základními mechanizačními prostředky pro destrukci objemných odpadů sestávajících z více druhů materiálů. Vhodné z důvodu ekonomičnosti přepravy by bylo i následné drcení. I na tuto úpravu odpadů jsou provozovány linky, vzhledem k předpokládanému množství však minimálně pro začáteční období navrhujeme ruční demontáž. Obrázek 11.: Drcení vytříděného objemného odpadu za účelem snížení přepravních nákladů k energetickému využití (ESKO-T)

12.1.2 Kompostárna Možnosti zařízení na zpracování BRO jsou popsány v kapitole o bioodpadech. Po stanovení Strategie Svazku v oblasti nakládání s bioodpady bude rozhodnuto, zda vznikne vedle stávajícího zařízení ve Šluknově ještě jedno velké zařízení na úpravu bioodpadu. Jde samozřejmě o zajištění vhodných prostor, obslužných mechanismů a proškolených pracovníků schopných správně řídit proces kompostování. Pokud se zadavatel rozhodne jít cestou důsledného třídění bioodpadu, lze očekávat 168

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska produkci cca 5 – 7 tis. tun bioodpadu a následně 2 – 3 tis. tun vzniklého kompostu určeného pro aplikaci. Jednoduché zařízení spočívá ve venkovní zakládce vhodného bioodpadu na zabezpečené ploše, kdy všechny rozkladné procesy probíhají při dodržení základních postupů samovolně s využitím manipulační techniky, zejména pak nakladačů, překopávačů a sít. S ohledem na očekávanou rostoucí produkci bioodpadů je třeba zajistit i dostatečnou plochu pro takovéto zařízení, minimální požadavky jsou odhadovány na 50 x 50 m. V případě požadavku na hygienizaci dodávaného odpadu (pokud by měl být zpracováván i odpad živočišného původu) je samozřejmě zapotřebí vybudovat zařízení sofistikovanější. Pro správný průběh kompostování, jehož výstupem je kvalitní kompost využitelný k zlepšení půdních vlastností, návratu organické hmoty do půdy a hnojení je zapotřebí vypracovat technologický postup a dodržování správné kompostárenské praxe zajistit proškolenou obsluhou. Kompostárna by měla mít následující sektory:       

Příjem vytříděného BRO, BRKO Sklad surovin Příprava surovinové skladby (drcení, míchání, třídění) Vlastní zakládka, provzdušňování Dozrávání Sklad hotového kompostu Prosévání

Pro manipulaci je zapotřebí odpovídající mechanizační technika – nakladač, překopávač, drtič či štěpkovač, homogenizátor, síto. Stavební úpravy kompostárny (nepropustná plocha, záchytná jímka,…) vycházejí z požadavku projektu a stavebního řízení. Celkově se pohybují v řádech desítek milionů korun. Náklady na kvalitně prováděné kompostování se v současné době pohybují v rozmezí 100 – 600 Kč/t (travní biomasa vychází levněji, dřevní štěpka dráž).

12.1.3 Překladiště (překládací stanice) Zařízení na překládací stanici je popsáno v Kapitole o směsném komunálním odpadu. Překladiště by mělo v areálu vzniknout v první řadě, neboť již v současné době je odpad překládán a odvážen k dalšímu nakládání mimo území Sdružení. V praxi je používáno několik typů technologie překládání odpadů. Vzhledem k možné variabilitě používané dopravy, doporučujeme jednoznačně volit technologii univerzálních kontejnerů, které lze jednoduše přeložit na tahače v silniční dopravě. Tato technologie pak dává Sdružení možnost výběru ze zařízení na využití SKO. Řešení překládky odpadů s využitím železniční přepravy je možné právě s využitím univerzálních uzavřených kontejnerů, které lze jednoduše přeložit z automobilových tahačů na vagony. V zahraničí se tato technologie běžně používá. Kapacita překládací stanice by se měla pohybovat kolem 20 tis. t (možnost využití překladiště i jinými subjekty než obcemi Sdružení). V takovém případě se jedná o středně velké překladiště

169

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Náklady na zřízení překladiště nejsou vyčísleny, protože jejich výši ovlivňuje celá řada parametrů, které je nutné stanovit. Jedná se zejména o stavební práce a následně vybavení technologiemi manipulace, lisování a přepravy. Výše investice se pohybuje podle náročnosti projektu v řádech desítek milionů korun. V současné době probíhají jednání, kdy MŽP uvažuje o dotacích pro překládací stanice vlastněné obcemi.

12.1.4 Dotřiďovací linka Kvalitativní požadavky na druhotnou surovinu vyráběnou z odpadů se neustále zvyšují. Vytříděné odpady, původem ze systému obcí, jsou směsí různých druhů odpadů s odlišnými vlastnostmi. U papíru se jedná o především směs novin, časopisů, kartonů a jiných obalů a nežádoucích příměsí. V případě komodity plasty se jedná ještě o větší škálu materiálů a výrobků s odlišnými vlastnostmi jako jsou PET lahve, fólie, nádobky a obaly z PP, PE, PS, kelímky, hračky a jiné plastové výrobky a to včetně nežádoucích příměsí. Poptávka a cenová hladina, ve které jsou dotříděné odpady obchodovány, závisí na nabízeném množství a formě zpracování (nejčastěji velikost a objemová hmotnost balíků). Zároveň je zapotřebí trvale uvažovat s výkyvy poptávky a cenové hladiny druhotných surovin na světovém trhu, které jsou v případě některých komodit cyklické. Mohou se však vyskytnout situace jako ta, která nastala v letech 2008-2009, kdy došlo k totálnímu poklesu poptávky po většině druhotných surovin. Vytříděné odpady papíru a skla mají ve standardním období obchodování s druhotnými surovinami pozitivní hodnotu. Hodnota plastových odpadů předávaných na dotřiďovací zařízení se pohybuje kolem nuly, ale může být i pozitivní. Je potřeba samozřejmě rozlišovat mezi hodnotou neupravených vytříděných odpadů a cenou již upravené druhotné suroviny podle požadavků konečných odběratelů, za kterou se obchoduje surovina mezi úpravcem a konečným odběratelem/obchodníkem. Produkce separovaných složek (cca 1 200 t papíru a 600 t plastů) z území Sdružení obvykle není dostatečné množství opodstatňující efektivní provoz třídící linky, ale vzhledem k místním podmínkám (území velmi vzdálené od další infrastruktury na úpravu odpadů) by zde toto zařízení mělo své opodstatnění. V případě investice za využití dotačního titulu např. SFŽP a při využití pracovníků obtížně zaměstnatelných se jedná o vhodný prvek odpadové infrastruktury regionu. V současné době však dotace na výstavbu dotřiďovacích linek nejsou dostupné, v rámci podpory se poskytují pouze půjčky. Zároveň lze využít zkušeností popř. spojit obchodování se stávajícími subjekty, které v této oblasti působí (např. EKO servis Varnsdorf, Severosepar, Pro EKO Varnsdorf…). Bylo by vhodné, aby úpravou v tomto zařízení procházel veškerý papír a plast z produkce obyvatel v oblasti, tzn. nejen odpad z nádobového sběru, ale i z pytlového sběru, ze školních sběrů a z výkupen. Úpravci odpadů, tj. dotřiďovací linky, které upravují odděleně sebrané odpady na druhotnou surovinu, jsou finančně podporováni v rámci systému EKO-KOM, za účelem maximalizace materiálového využití odděleně sesbíraných odpadů a zajištění jejich stabilního odběru ze systému odděleného sběru obcí. Vytříděné sklo není možné upravovat na běžných dotřiďovacích linkách. Sklo se přepravuje v rámci celé ČR do 6 speciálních zařízení. Stejně tak je to i s úpravou vytříděného skla z produkce zadavatele. Stávající odběratelské vztahy fungují dobře.

170

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Doporučení technologie: Pro zpracování produkovaného množství připadá v úvahu zařízení s ručním dotříděním odděleně sesbíraných využitelných složek KO, především plast a papír. Úvahy o zařízení využívající jiné technologie (poloautomaty, optické třídění apod.) jsou odůvodněné až při zpracovávaných množstvích v objemu nad 10 tis. tun za rok. Tato produkce není reálná ani s ohledem na prognózu vývoje sebraného množství v lokalitě. Investice do nového zařízení - dotřiďovací linky na úpravu tříděných odpadů (papír, plasty, nápojové kartony) Jedná se o vybudování vlastní dotřiďovací linky a veškeré potřebné infrastruktury k zajištění příjmu úpravy skladování a expedice upravených odpadů. V rámci této varianty by bylo nutné zajistit:      

Prostor návozu odpadu; technologii dotřiďování odpadů pro komodity papír, plast, nápojový karton (soustava dopravníků, kabina ručního třídění, shozové šachty, dopravu vytříděného odpadu do lisu); koncové zařízení – lis; pro komoditu sklo zajistit skladovací boxy pro jeho shromažďování před konečnou distribucí k dotřídění a zpracování; skladové a manipulační prostory pro upravený odpad (druhotnou surovinu) před jeho distribucí; vážící zařízení.

Vlastní dotřiďovací linka, včetně příjmu a skladování dotříděných odpadů by měla být umístěna v hale s min. požadavkem rozměru:  

Plocha- 60 x 24 m; výška haly 9 m s možností návozu jak vozidly typu press tak vozidly s kontejnerovou nástavbou.

Součástí třídící linky je také koncové zařízení – lis, kapacita a průchodnost lisu je klíčová pro objem zpracovaných odpadů a plynulý chod celé linky. Předpokládané investiční náklady V Tabulce 43 je uveden kvalifikovaný odhad investičních nákladů na pořízení menší dotřiďovací linky s roční kapacitou cca 2 000 t upravovaných odpadů. Jedná se o příklad výstavby zařízení „na zelené louce,“ investiční náklady na výstavbu haly by bylo možné redukovat využitím stávající haly, nebo brownfieldu. Nicméně instalace technologie do budovy, která původně nebyla k tomuto účelu určena, může být komplikované. Uváděné náklady jsou uvažovány spíše na horní hranici cen běžných na trhu, jejich výše se dá upravit zjednodušením technologie, nákupem repasovaného lisu atp.

171

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Tabulka 43.: Předpokládané investiční náklady na doporučenou technologii Předpokládané náklady v mil. Kč 7 - 14 18 - 25 2-4

Typ investice

Stavební náklady na halu12 Vybavení technologií dotřídění a lisování Doprovodná zařízení13 (silniční váha, vysokozdvižné vozíky, čelní nakladač, apod.) Skladovací boxy na sklo (bílé, směsné) + další shromažďovací prostory (zastřešení, nakládací rampa….). 1-3 Celkem 30 - 45 zdroj: výpočet EKO-KOM, a.s.

Celkem tedy investice do takto vybaveného střediska je nutno uvažovat ve výši řádově 30 – 45 mil Kč bez DPH. Obrázek 12.: Ukázka vybavení dotřiďovací linky – třídící kabina s pásem a shozy


12 13

s ohledem na stavební připravenost pozemku a místní podmínky dle požadavku na velikost a vybavení

172

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Obrázek 13.: Ukázka vybavení dotřiďovací linky – kóje s vyklápěcími vraty, dopravník k lisu

Zdroj: EKO-KOM, a.s. Obrázek 14.: Ukázka vybavení dotřiďovací linky – lis


Celková investice vztažená ke zpracované produkci odpadu cca 2 tis. tun odpadu za rok (plast, papír a nápojový karton) je vysoká. Ročně se jedná o zatížení jedné tuny zpracovaného odpadu částkou cca 2-3 tis Kč (podle délky odpisů a celkové výše investic).

173

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska V současné době není reálné získání dotačních prostředků např. z OPŽP, kterými by bylo možné pokrýt část investic tak, aby bylo možné výstavbu tohoto zařízení realizovat bez výraznějšího dopadu výše investic na navýšení ceny zpracovávaného odpadu. Předpokládané provozní náklady Z hlediska úvah o provozování vlastního zařízení je nutné velmi dobře zhodnotit provozní náklady zařízení. Obecně lze konstatovat, že hlavní část provozních nákladů tvoří mzdové náklady. Jejich výše závisí na počtu a kvalifikaci zaměstnaných pracovníků. Jejich počty budou záviset na:   

Způsobu úpravy odpadu; počtu tříděných komodit; směnnosti zařízení (jedno až dvousměnný provoz).

Lze předpokládat počet pracovníků cca 10 – 16. Při úvaze minimální mzdy by se jednalo o náklady 1,5 – 2,5 mil Kč ročně. Tyto náklady lze samozřejmě snížit využitím různých forem podpor zaměstnanosti, dále pak organizací provozu zařízení, požadavky na profese a zkušenosti. Další provozní náklady představují energie a pohonné hmoty, vázací materiál, opravy a údržba zařízení, nakládání s materiálově nevyužitelným odpadem a režijní náklady. Tyto náklady lze odhadnout na cca 1 - 2 mil. Kč ročně. Přehled provozních nákladů je uveden v Tabulce 44. V tabulce nejsou zahrnuty náklady na případný nákup odpadů. Tabulka 44.: Předpokládané provozní náklady na doporučenou technologii Provozní náklady Mzdové

mil. Kč/rok 1,5 - 2,5

Energie a pohonné hmoty, vázací materiál, opravy a údržba zařízení, nakládání s materiálově nevyužitelným odpadem, režijní náklady Celkem

1-2

3 - 4,5 zdroj: výpočet EKO-KOM, a.s.

Z uvedeného vyplývá, že v případě průchodnosti 2 tis. t odpadu za rok tímto zařízením, bude každá zpracovaná tuna zatížena náklady cca 1,5 – 2,25 tis. Kč/t. Celková bilance Celková bilance ekonomiky provozu dotřiďovací linky se skládá z porovnání ročních nákladů (poměrných investičních a provozních) a možných ročních příjmů zařízení, s plánovanou kapacitou cca 2 tis. t. za rok. Přestože v zájmovém území chybí zařízení v podobě kvalitní dotřiďovací linky, není příliš pravděpodobné, že by se obcím podařilo vybudovat nové zařízení. V úvahu spíše připadá spolupráce s některým s komerčních subjektů, který by v optimálním případě zajišťoval úpravu všech využitelných odpadů vyprodukovaných na území Sdružení. 174


12.1.5 Deponie stavebních odpadů Stavební a demoliční odpady jsou odpady vznikající při zřizování, údržbě, rekonstrukcích a odstraňování staveb. Jejich materiálovou základnou jsou zejména zeminy, horniny a stavební odpady. Stavební odpad (skupina 17 dle Katalogu odpadů) není z hlediska zařazení odpadem komunálním, vzniká však též při stavební, údržbářské a demoliční činnosti obyvatel. Obce mohou upravit systém nakládání se stavebním odpadem na svém území obecně závaznou vyhláškou a také tak převážně činí (§17 zák.185/2001 Sb. o odpadech). Úhrada za nakládání se stavebním odpadem není příjmem obce, výjimku tvoří případ, kdy obec sama provozuje sběrný dvůr či deponii stavebních odpadů. Pro materiálovou recyklaci minerálních odpadů zařazených do kategorie Ostatní odpad, dle zákona o odpadech, je zapotřebí jejich mechanická úprava drcením a tříděním tak, aby následně splnily podmínky pro využití. Pro cenově dostupné nakládání se stavebními odpady, které jsou pro recyklaci vhodné (čisté stavební sutě, betony, cihly…) je zapotřebí dostatečně velký prostor deponie tak, aby na něm mohlo být shromážděno alespoň 5 000 t sutí. V případě SPRŠ se jedná o mnohaletou produkci samozřejmě s ohledem na stavební záměry. Recyklace je následně prováděna mobilním zařízením (většinou provozováno komerčními subjekty), které je přepraveno na místo deponie. Výše uvedené množství je dávka pro cca týdenní činnost zařízení. Pro menší množství se jeho transport nevyplatí. Pro základní obsluhu deponie stavební suti je zapotřebí čelní nakladač. Stavební úpravy jsou závislé na jednání se stavením úřadem, převážně postačuje dostatečně zpevněná plocha. Upravené stavební odpady lze pak použít pro potřeby města při stavebních pracích a terénních úpravách. Recykláty lze také prodat pro použití ve stavebnictví. Toto zařízení by v případě SPRŠ mělo opodstatnění pouze v případě, že by bylo nabízeno k využití i jiným komerčním subjektům podnikajícím ve stavebnictví, popř. že by některé obce v blízké budoucnosti počítali s vyšší demoliční činností.

12.1.6 Silniční váha Celé Odpadové centrum (bez ohledu na rozsah instalovaných a používaných zařízení) je nutné vybavit silniční mostovou váhou, která umožní vedení dostatečně kvalitní evidence odpadů zpracovávaných v centru. Certifikovaná váha by měla mít váživostí cca 60 t (většinou délka 18 m.) Investice do takové váhy včetně stavebních prací se pohybují kolem 1-2 mil. Kč bez DPH v závislosti na vybavení a výrobci váhy.

12.2 Investiční náročnost Odpadového centra Odhad investiční náročnosti celého zařízení je velmi složitý vzhledem k mnoha neznámým. Záleží na velikosti areálu, jeho předběžném vybavení (budovy, zpevněné plochy), požadavcích vzešlých ze stavebních řízení (ochrana ŽP, protipožární ochrana). Všechna tato opatření mohou měnit investici v řádech milionů. V případě, že se bude jednat o jeden areál a všechna zařízení budou postupně budována v něm, tzn., mechanizační technika bude využívána společně, lze velmi orientačně uvažovat s následujícími náklady:

175

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Tabulka 45 Přehled předpokládaných investic do vybudování Odpadového centra Předpokládané náklady v mil. Kč

Investice Třídící linka vč. shromažďování skla

28 - 41

Sběrný dvůr

4 - 10

Prostor třídění a úpravy VO odpadu

2–4

Kompostárna (dle úpravy podloží a techniky pořízené pro provoz)

10- 15

Deponie stavební suti (dle úpravy podloží

1-2

Silniční mostová váha Doprovodná zařízení (dle vybrané techniky, VZV, čelní nakladač, kontejnerový nosič…) Další nutné vybavení – sociální zázemí pracovníků, kancelářské prostory, zpevněné povrchy a komunikace… (v závislosti na příp. vybavení upravovaného areálu, jeho velikosti apod.)

1-2

Celkem

5-8

5 - 10

56- 91 zdroj: výpočet EKO-KOM, a.s.

Součástí přehledu nejsou náklady na vybudování překládací stanice pro překládku SKO pro efektivní přepravu do koncových zařízení na využití SKO (ZEVO) a náklady na případný nákup areálu.

12.3 Zajištění provozu Odpadového centra Základem dobrého provozu každého zařízení je jeho kvalitní a optimální personální obsazení. Největší počet zaměstnanců bude zapotřebí na třídící linku. Požadavky na ně jsou zaučení a 1 – 2 pracovníci technicky zdatní obsluhující lis a manipulační vozík. Dále je zapotřebí:      

Min. 1 pracovník obsluhující mechanizmy včetně čelního nakladače, požadavek průkaz strojníka, optimálně může zajistit provoz kompostárny i deponie stavební suti, 1 – 2 pracovníci obsluhující sběrný dvůr (dle rozsahu spádové oblasti a otvíracích hodin), průkaz řidiče vysokozdvižného vozíku výhodou, 1 pracovník evidence odpadů, obsluha váhy, 2 pracovníci na úpravu objemných odpadů (opět možno řešit i v kombinaci s obsluhou SD), vedoucí provozovny zajišťující personální i provozní chod, pracovník obchodu zajišťující dodávku i odbyt.

Některé činnosti mohou být samozřejmě kumulované. V tomto rozsahu lze předpokládat, že OC zaměstná celkem 15 – 20 pracovníků, tzn. mzdové náklady zařízení budou cca 4 – 5 mil. Kč ročně, pokud nebude využíván jiný zdroj financování toto položky (příspěvky Úřadu práce apod.). Mzdové náklady bývají nejvyšší položkou, dále je nutno pokrýt veškeré režijní náklady jak personální (osobní a 176

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska ochranné pracovní prostředky, pojištění pracovních úrazů….), tak výrobní (pohonné hmoty, manipulace s materiály), ale i údržbu celého zařízení. Ve výsledku lze velmi orientačně očekávat provozní náklady, uvedené v Tabulce 46. Tabulka 46.:Předpokládané provozní náklady na provoz Odpadového centra v uvedeném rozsahu Provozní náklady mil. Kč/rok Mzdové Energie a pohonné hmoty, vázací materiál, opravy a údržba zařízení, nakládání s materiálově nevyužitelným odpadem, režijní náklady Celkem

4-5 4 8-9

zdroj: výpočet EKO-KOM, a.s. Snahou pracovníka zajišťujícího obchod by mělo být maximum nákladů střediska pokrýt z výnosů zařízení, tzn. prodej vyrobených surovin, odbyt kompostu, odbyt stavebního recyklátu. Popř. je nutno náklady snižovat. Tento výčet uvažuje pouze s přímými pracovníky podílejícími se na činnosti zařízení. Nejsou v něm zahrnuti pracovníci správy společnosti, technicko-hospodářští pracovníci.

12.3.1 Zajištění dodávek odpadů do jednotlivých zařízení Pro obsluhu odpadového hospodářství zadavatele jsou možné následující varianty: 1. Svazek vlastní a současně provozuje všechna zařízení pro nakládání s odpady v oblasti (Odpadové centrum, všechny SD) a současně zajišťuje sběr a svoz odpadů z území prostřednictvím vlastní firmy. 2. Svazek vlastní a provozuje všechna zařízení pro nakládání s odpady v oblasti (Odpadové centrum, všechny SD), ale sběr a svoz odpadů z území je zajišťován dodavatelsky na základě smluvního vztahu s komerční oprávněnou osobou. 3. Svazek vlastní všechna zařízení pro nakládání s odpady v oblasti (Odpadové centrum, všechny SD), ale jejich provozování a současně také i sběr a svoz odpadů z území zajišťuje dodavatelsky na základě smluvního vztahu s komerčními oprávněnými osobami. Může se jednat o více nezávislých subjektů. Každý z těchto modelů má svoje výhody a nevýhody a je zapotřebí zvážit nejvhodnější formu s ohledem na potřeby a možnosti Svazku vč. kvalitního personálního zajištění v případě zvolení varianty č. 1 nebo 2. V případě varianty č. 3 tato starost odpadá a je plně ponechána na provozovateli zařízení. Nicméně Svazek si může domluvit s provozovatelem další podmínky, např. povinnost zaměstnávat obyvatele z okolí, rovnost podmínek pro všechny obce apod. I v případě uplatnění modelu č. 1 (Svazek vlastní a provozuje zařízení a zároveň vlastní firmou zajišťuje sběr a svoz odpadů), je vhodné provoz zařízení zcela oddělit od provozu sběru a svozu odpadů, a to především z důvodu zcela jednoznačného vyčíslení nákladů na jednotlivé činnosti. V případě vzniku organizace, která by v rámci Svazku zajišťovala služby OH jako komplex, je možné 177

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska toto řešit formou samostatných středisek. Výhoda se projevuje jednak v podobě dobrého vedení vnitřních procesů organizace, tak v transparentnosti podmínek stanovovaných pro možné dodávky odpadů do zařízení jinými původci. Zařízení odebírá odpad od jednotlivých původců na bráně a vše je záležitostí evidence příjmu, která by měla být na základě vážních dokladů při každé přejímce odpadů, ať je původcem obec, nebo kterýkoliv jiný dodavatel.

12.4 Možnosti financování investiční části Odpadového centra Z pohledu Sdružení se nabízejí tři hlavní možné způsoby financování případného záměru Odpadového centra. Jedná se o využití dotačních prostředků, především v rámci Operačního programu životní prostředí 2014-2020 nebo využití bankovního úvěru, případně vlastních, nebo privátních zdrojů. V praxi se vždy jedná o využití více forem financování a to jak z hlediska spolufinancování, neboť projekty mimo režim veřejné podpory by mohly mít nárok dotace 85%, a bude tedy nutné dofinancovat zbývající část, či na financování té části projektu, která bude hodnocena jako veřejná podpora, či jí nebude vůbec možno zahrnout do žádosti o dotaci. Zde je tedy z hlediska Sdružení potřeba učinit zásadní rozhodnutí, zda bude zařízení určeno pouze pro obce jako původce odpadu, nebo zda bude pokrývat potřeby OH i dalších původců. Pro přiznání vyšší míry dotace je zapotřebí splnit pravidla mimo režim veřejné podpory. Projekty, u kterých lze předpokládat i v období 2016 - 2020 možnost, aby nepodléhaly veřejné podpoře, jsou uvedeny dále v textu. Tento předpoklad vychází z momentálně platných závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP účinných od 25. 3. 2016.

12.4.1 Financování prostřednictvím OPŽP Odpadové hospodářství je zařazeno v rámci Operačního programu životní prostředí pro období 2014 - 2020 v Prioritní ose č 3. Cílem prioritní osy je předcházet vzniku odpadů a zlepšit celkovou úroveň jejich využití (úroveň recyklace). V dané ose je možnost zajistit také financování částí projektu výstavby Odpadového centra. Specifické cíle prioritní osy jsou:  

Prevence vzniku odpadů. Zvýšení podílu materiálového a energetického využití odpadů.

Níže je uveden detailní popis jednotlivých podporovaných aktivit v konkrétních cílech podpory. Specifický cíl 3.1: Prevence vzniku odpadů Mezi hlavní cíle tohoto opatření patří snížení množství odpadů z výroby (předcházení vzniku průmyslových odpadů), příprava výrobků na konci životnosti pro opětovné použití (předcházení vzniku komunálních odpadů jako je např. textil, nábytek, aj.) Příklady podporovaných projektů: 

Budování míst pro předcházení vzniku komunálních odpadů (např. pro nábytek, textil, BRKO). 178

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Specifický cíl 3.2: Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů Smyslem tohoto specifického cíle je dosažení zvýšení podílu využívaných odpadů na základě podpory odděleného sběru odpadů, budovaní třídících linek a zařízení na recyklaci odpadů a systémů na podporu odděleně sbíraných a následně využívaných specifických druhů odpadů (papír, plast, sklo, BRKO a kovy). Podporované aktivity: Výstavba a modernizace zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů (systémy pro sběr, svoz a separaci odpadů a bioodpadů, sběrné dvory a sklady KO a jeho vytříděné složky a pro další odpady, které nejsou z kategorie nebezpečné, systémy pro separaci KO, nadzemní a podzemní kontejnery (včetně související infrastruktury), výstavba a modernizace zařízení pro materiálové využití odpadů. Příklady podporovaných projektů:         

Výstavba a modernizace zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů. Doplnění systémů odděleného sběru, skladování a manipulace s odpady. Budování nových a modernizace stávajících sběrných dvorů. Třídící a dotřiďovací linky zabezpečující kvalitní výstupní surovinu a linky s navazujícími technologiemi pro úpravu odpadů. Doplnění překladišť a skladů pro KO a jeho vytříděné složky a pro další odpady, které nejsou z kategorie nebezpečné. Budování systémů odděleného sběru bioodpadů. Budování kompostáren s využitím kompostu převážně na zemědělské půdě. Výstavba a modernizace zařízení pro materiálové využití odpadů. Zařízení na úpravu nebo využívání „ostatních“ odpadů.

Podmínky pro projekty nakládání s komunálním odpadem předkládané veřejnoprávními žadateli (města, obce a svazky obcí), které je však nutno dodržet tak, aby projekt nepodléhal podmínkám veřejné podpory. Týká se následujících typů projektů: - sběrné dvory bez úpravy odpadů; - sběrné dvory s technologií (drcení, lisování) odpadů; - překladiště KO s technologií předtřídění, drcení, lisování (směsný, bioodpad, stavební). Shromažďování a úprava bioodpadu: 

Do provozovny bude přijímán výhradně odpad vznikající na území obce, s výjimkou odpadu z podnikatelské činnosti. Jedná se zejména o odpady z městské zeleně a separovaný bioodpad od občanů. Odpad bude upravován a následně používán výhradně pro nekomerční účely a na území (pozemcích) ve vlastnictví či správě obce, případně na území svazku, kde vznikl. Upravený bioodpad lze použít na rekultivaci vlastní skládky, zpět na městskou zeleň nebo na jiné nekomerční využití na území a pro potřebu žadatele.

179

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Domácí kompostování: 

Přidělení (zápůjčka, předání do užívání) kompostérů, které zůstanou majetkem žadatele, občanům pro domácí kompostování.

Shromažďování a úprava stavebního odpadu: 

Do provozovny bude přijímán výhradně odpad vznikající na území ve vlastnictví či správě obce či svazku, ne odpad z podnikatelské činnosti. Odpad bude upravován (svépomocí nebo dodavatelsky) a následně používán pro výhradně nekomerční účely a na území (pozemcích) žadatele, např. na úpravu komunikací v majetku žadatele, na účely schválené stavebním úřadem, realizované a financované výhradně žadatelem.

Výše zmíněné aktivity s výjimkou domácího kompostování mohou být projektovány v rámci výstavby sběrných dvorů, které budou v majetku obcí, nebo mohou být začleněny do stávajících sběrných dvorů, případně projektovány a následně provozovány jako samostatná činnost - provozovna. U všech výše zmíněných typů platí podmínka provozování v souladu s podmínkami SFŽP. V současné době došlo k výraznému zpřísnění poskytování dotací na zařízení nakládající s odpady. Dotace ve výši desítek procent nákladů jsou možné jen u sběrných nádob, sběrných dvorů a kompostáren, ovšem při splnění poměrně nerealistických ukazatelů udržitelnosti. Na ostatní projekty se většinou používají finanční nástroje typu půjček. Dotace, pokud vůbec je, je minimální obvykle do 15 %, zbytek je půjčka. Opět jsou ale nastaveny podmínky udržitelnosti, takže pro většinu projektů je v praxi výhodnější si vzít půjčku u klasické banky bez nutnosti absolvovat složité administrativní procedury projektů v rámci OPŽP. Pro konkrétní typy projektů je ale potřeba sledovat podmínky jednotlivých výzev.

13. Živnostníci a jejich zapojení do obecního systému 13.1 Stávající stav Smluvní zapojení právnických nebo fyzických osob oprávněných k podnikání do systému obce pro nakládání s komunálním odpadem ve smyslu § 17 odst. 4 zákona o odpadech není v obcích Sdružení časté. Je to hlavně z toho důvodu, že na území Sdružení působí oprávněné osoby, které mají aktivní obchodní politiku a kromě služeb pro zákazníky z řad obcí, aktivně nabízejí svoje služby jak drobným, tak velkým podnikům. I to je jeden z důvodů, proč obce více nevyužívají této možnosti, jak vylepšit svoji ekonomiku v oblasti nakládání s komunálními odpady. V zájmovém území mají živnostníky zapojené do systému pouze 4 obce, efektivita této aktivity se liší, ve většině případů je počet zapojených živnostníků velmi malý a finanční přínos se pohybuje ve výši okolo 0,5% z celkových nákladů na nakládání s komunálními odpady, pouze v jednom případě se obci daří získat příjem ve výši téměř 10% z celkových nákladů na OH. Z toho je zřejmé, že i v tak konkurenčním prostředí, které v zájmovém území bezpochyby existuje, může obec s vhodně nastavenými podmínkami uspět a výrazně přispět k vylepšení vlastní ekonomické situace a zároveň vytvořit další vazbu s podnikateli působícími na jejím území. Proto by i ostatní obce měly zvážit tuto možnost, kterou jim stávající 180

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska legislativa nabízí. V následujícím textu jsou uvedené informace, které mohou obci pomoci při rozhodování o tom, zda a jakým způsobem zapojit živnostníky do vlastního systému nakládání s odpady. Všeobecně se na původce odpadů vztahuje řada povinností obsažených v § 16 zákona o odpadech a plnění některých z nich je pro původce usnadněno právě jejich napojením se na systém obce. Jedná se především o zajištění přednostního využití odpadů a odstranění zbytkového odpadu v souladu se zákonem o odpadech. Původce odpadů je odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich využití nebo odstranění, nebo do doby jejich převedení do vlastnictví osobě oprávněné k jejich převzetí. Pokud původce odpadů nezajistí nakládání s odpady v souladu se zákonem o odpadech, může být sankcionován. Obecní úřad kontroluje u podnikatelských subjektů nakládání s jimi vyprodukovanými odpady, ale také pokud využívají systém zavedený obcí pro nakládání s komunálním odpadem, zda mají uzavřenu písemnou smlouvu s obcí. V případě, že fyzická osoba oprávněná k podnikání nebo právnická osoba neplní uvedené povinnosti, může jí obecní úřad uložit pokutu až do výše 300 000 Kč.

13.2 Návrh řešení Způsob, jak právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání budou plnit povinnosti zákona o odpadech, by měl být předmětem obecně závazné vyhlášky, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Ustanovení vyhlášky by měla definovat druhy odpadů, způsob sběru a místa, kam mohou tito původci odpadu ukládat jednotlivé druhy odpadů. Možnost využití systému zavedeného obcí k nakládání s komunálním odpadem ostatními původci by se měla vztahovat výhradně na odpady podobné komunálnímu odpadu uvedené ve skupině 20 „komunální odpady“ včetně složek z odděleného sběru, ale s vyloučením odpadů kategorie „nebezpečný odpad“, kde by mohl být původci odkládán také výrobní nebezpečný odpad. Druhy a názvy odpadů vymezí obec ve vyhlášce v souladu s Katalogem odpadů. Vzhledem k tomu, že se jedná o jednotný systém odpadového hospodářství obce, místa pro odkládání odpadu ostatními původci se většinou neodlišují od míst, určených pro fyzické osoby (občany). Pro shromažďování odděleně sebraných využitelných složek (papír, plasty, sklo) mohou původci zapojení do systému obce využívat na základě smlouvy s obcí systém (sběrných nádob a shromažďovacích míst) zavedený městem pro fyzické osoby. Ke sběru těchto druhů odpadů mohou ostatní původci využívat i služeb sběrných dvorů. V případě objemného odpadu je třeba pečlivě uvážit nabídku této služby ostatním původcům. Pokud bude původcům umožněno využití systému nakládání s objemným odpadem, pak je vhodné tento odpad přijímat na sběrných dvorech a v omezeném množství. Omezení lze stanovit pomocí kupónů vystavených na jednotně dohodnuté limity (např. 100 kg na původce a rok), a po úhradě smluvně dohodnuté ceny.

181

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska U provozoven s průmyslovou činností lze předpokládat, že provozovatelé nebudou projevovat zájem o napojení se na systém odpadového hospodářství obcí. U těchto provozoven je produkován ve větším rozsahu také výrobní odpad a provozovatelé budou mít zájem na komplexním zajištění služby svozovou firmou (oprávněnou osobou). O napojení na systém odpadového hospodářství obcí většinou neprojeví zájem ani ostatní řemeslné živnosti, neboť ty mají většinou určité druhy specifických odpadů a komunální odpad ve větším rozsahu neprodukují. Další skupinou jsou činnosti služeb občanům, při kterých se produkuje převážně komunální odpad, a to ve větší míře, než je obvyklé v domácnostech (na jednoho člena domácnosti). Dá se předpokládat, že naopak většinou z jejich strany bude zájem napojit se na systém odpadového hospodářství obcí. Čtvrtou velkou skupinu tvoří živnosti, které produkují minimální množství komunálního odpadu a v současné době pravděpodobně nemají zajištěno správné nakládání s komunálním odpadem. V tomto případě by mělo být v jejich zájmu napojit se na systém obce za pro ně výhodný poplatek. Doporučujeme stanovit cenu odvozu odpadu na základě produkce odpadu a jednotkové ceny pro odpad daného druhu dle průměrných nákladů obce přepočtenou na tunu daného druhu odpadu. Produkce odpadu se stanoví podle místa podnikání respektive provozovny či provozoven. Jednotkové ceny nebudou odstupňovány. Podnikatelé budou platit podle druhu odpadu a jeho produkce. Podnikatel se bude při kontrole posuzovat podle zajištěnosti (smluv) v nakládání s jednotlivými druhy odpadů. Jedním z důležitých ukazatelů pro stanovení výše úhrady služeb poskytovaných obcemi původcům odpadů je produkce odpadu podobného komunálnímu těmito původci. V rámci této kapitoly je uveden soubor „Standardů produkce odpadů podobných komunálním odpadům“, který byl vytvořen na základě průzkumu provedeného v rámci výzkumného projektu MŽP SPII2f1/2/07 v roce 2010. Hodnoty uvedených standardů mohou být podkladem k doplnění či k ověření údajů o druhu a produkci odpadů nahlášených původci při uzavírání smluv s obcemi. Postupně s uzavíráním smluv s původci odpadů si obce vytvářejí soubory dat o podnikatelských subjektech napojených na systém odpadového hospodářství obcí, kde vedle dat spojených s identifikací a činností provozovny na území obce, budou uvedeny druhy a množství produkovaných odpadů, některé údaje o rozsahu podnikání jako např. počet zaměstnanců, výměra obchodní plochy, počet návštěvníků aj., cena za nakládání s odpadem podobným komunálnímu a její úhrada. Data do souboru jsou přebírána většinou ze smluv a na základě nových informací průběžně upřesňována, nejlépe s roční aktualizací. Plnění podle § 17 odst. 4 zákona o odpadech poskytovaná obcemi původcům odpadu podobného komunálnímu nejsou výkonem v působnosti veřejné správy, ale službou poskytovanou na smluvním základě, kterou může poskytovat jakýkoli jiný subjekt, který disponuje příslušným oprávněním. Jedná se o poskytnutí služby za sjednanou cenu. V daném případě se jedná o cenu věcně usměrňovanou v souladu se zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Pravidla věcně usměrňovaných cen pro aktuální období jsou dána Výměrem Ministerstva financí 1/2015, kterým byl vydán Seznam zboží s regulovanými cenami. V části II Seznamu zboží s regulovanými cenami je mimo jiné uveden: Sběr, přeprava, třídění a odstraňování komunálního odpadu vymezeného ve skupině 20 Katalogu odpadů. Je vhodné zde zdůraznit, že původce odpadů podobných komunálnímu odpadu, který uzavírá smlouvu s obcí podle

182

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska § 17 odst. 4 zákona o odpadech, eviduje tyto odpady stejně jako město ve skupině 20 „Komunální odpad“ Katalogu odpadů. Pro účely regulace v daném případě platí, že do ceny za sběr, přepravu, třídění a odstraňování komunálního odpadu vymezeného ve skupině 20 Katalogu odpadů lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží doložitelné z účetnictví, přiměřený zisk a daň (a případně uplatněné clo podle jiných předpisů). Přiměřeným ziskem je zejména zisk (před zdaněním) spojený (jak se ve výměru MF uvádí) s výrobou a prodejem zboží podléhajícího věcnému usměrňování cen, určený na pořízení hmotného a nehmotného majetku a pozemků, na zvýšení základního kapitálu, na tvorbu fondů, jejichž tvorba a naplňování je uloženo jinými právními předpisy. Konkrétně do ceny sběru, přepravy, třídění a odstraňování komunálního odpadu vymezeného ve skupině 20 Katalogu odpadů lze či nelze zahrnout:  





  

odpisy lze zahrnout do ceny maximálně ve výši skutečně uplatněné prodávajícím, do ceny nelze zahrnout náklady a tvorbu prostředků na rozvojové potřeby, které jsou dotovány ze státního rozpočtu, ze státních fondů nebo rozpočtů krajů a obcí, popřípadě hrazeny z jiných fondů, do ceny lze zahrnout pouze řádně účtované rezervy na opravu hmotného majetku tvořené podle jiného právního předpisu. Zanikne-li důvod tvorby zákonných rezerv nebo nedojde-li k čerpání rezerv, musí být tyto rezervy zrušeny v celkové neuplatněné výši podle jiného právního předpisu a odečteny od ekonomicky oprávněných nákladů v roce zrušení rezervy. U rezerv na více let lze uplatnit časové rozložení nákladů, do ceny lze zahrnout poplatek za ukládání odpadu na skládky podle jiného právního předpisu, s výjimkou případu, kdy původcem odpadu je obec a ukládá odpad na skládku, která je na jejím katastrálním území. V takovém případě nelze do ceny zahrnout základní složku poplatku, která se od obce nevybírá, do ceny nelze zahrnout penále za neodvedený poplatek za ukládání odpadu na skládky podle jiného právního předpisu, do ceny lze zahrnout náklady na finanční rezervu na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu podle jiného právního předpisu, náklady na uložení komunálního odpadu na skládce lze do věcně usměrňované ceny zahrnout pouze do výše odpovídající skutečnému množství komunálního odpadu uloženého na skládky. Toto množství se prokazuje na základě hlášení o produkci a nakládání podle jiného právního předpisu,

Plnění poskytovaná obcemi původcům odpadu podobného komunálnímu odpadu podle § 17 odst. 4 zákona o odpadech jsou také předmětem daně z přidané hodnoty. Podle přílohy č. 2, zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, podléhá první snížené sazbě DPH „Sběr a přeprava komunálního odpadu“ (položka 38.1 CZ-CPA). Jelikož na systém města se napojují původci, kteří produkují odpad podobný komunálnímu odpadu (§ 4 odst. 1 písm. c) zákona o odpadech), tak se o komunální odpad (§ 4 odst. 1 písm. b) zákona o odpadech) nejedná a je nutné při tomto plnění uplatnit nikoliv sníženou sazbu, ale základní sazbu daně z přidané hodnoty. 183

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Zákon o odpadech stanoví, že v případě využití systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem ostatními původci musí být uzavřena smlouva s obcí, která musí být písemná a musí vždy obsahovat výši sjednané ceny za tuto službu. V zákoně o odpadech ani v žádném jiném zákoně nejsou vymezeny přesné pojmové znaky této smlouvy a smlouva není ani typově vymezena. V tomto případě se bude jednat o tzv. smlouvu nepojmenovanou (inominátní), která je uzavírána podle ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle něhož mohou smluvní strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. V textu dané smlouvy by mělo být uvedeno, že se jedná o smlouvu uzavřenou podle ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v souladu s ustanovením § 17 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Výše uvedená smlouva může být např. označena jako „Smlouva o využití systému zavedeného obcí … pro nakládání s odpadem podobným komunálnímu odpadu uzavřená podle § 17 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů“ nebo „Smlouva o zapojení do systému nakládání s komunálním odpadem podle § 17 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně …“. Pro takovéto smlouvy obecně platí, že jejich obsah musí být určen dostatečně určitě, protože se nelze v jimi neupravených otázkách smluvních vztahů odkázat na dispozitivní ustavení určitého typu smlouvy stanoveného v zákoně. Takováto smlouva by měla zejména vymezit druh odpadu, na který se nakládání vztahuje, způsob a místo jeho odkládání do systému obce, následné naložení s odpadem (využití či odstranění), množství odpadu podle druhu většinou za rok, cenu za jednotku množství podle druhu, celkovou cenu za provedené služby. Množství produkovaného odpadu by měl obci (dodavateli služeb) předložit původce odpadu (objednatel služeb). Pokud původce z nějakých objektivních důvodů množství jím produkovaného odpadu nemůže při uzavírání smlouvy sdělit, bude toto množství stanoveno dodavatelem na základě standardů uvedených v příloze k této kapitole. V rámci předmětu smlouvy bude také vymezen způsob a místo pro odkládání původcem vyprodukovaného odpadu, a to podle předem vyhlášených pravidel. Dále pak obsahem smlouvy jsou obvyklé smluvní náležitosti včetně podmínek úhrady smluvně dohodnutých výkonů služeb. Smlouva se vztahuje jen na využití určité části systému obce pro nakládání s komunálním odpadem. Je na úvaze obce, zda a v jakém rozsahu poskytne původcům odpadu podobného komunálnímu službu spojenou s využitím systému. Obec může do systému zapojit pouze původce s tříděnými využitelnými složkami komunálního odpadu, nebo také původce se směsným komunálním odpadem, ale nemusí mít zájem na tom, aby původce předával nebezpečný komunální odpad. Obecní vyhláškou nově upravený systém nakládání s komunálním odpadem na území obce, ve smyslu zapojení ostatních původců do obecního systému, může vyžadovat úpravu smlouvy s oprávněnou osobou, která zajišťuje svoz komunálního odpadu na území obce. Zejména bude nutná úprava svozového plánu. Objednávka nových výkonů se uskuteční způsobem a v termínech obvyklých pro smluvní ujednání, stejně jako kontrola provedených prací. S oprávněnou osobou bude nutné dohodnout konkrétní podmínky svozu jako např. umístění sběrných nádob, frekvenci svozu a doplnit časový harmonogram svozu. Objem a počet nádob včetně frekvence jejich svozu se budou řídit podle předem obcí stanovených pravidel. Např. samostatnou sběrnou nádobu na směsný odpad podobný komunálnímu je vhodné vyžadovat při produkci větší než 600 kg/rok na jednoho původce (tj. naplnění nejmenší sběrné nádoby 1 x týdně). Pro menší produkci je vhodný pytlový způsob sběru. Obdobně je možné stanovit maximálně přípustné množství roční produkce směsného komunálního odpadu pro napojení původce na systém obce (např. 20 t/rok). 184

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Využitelné složky komunálního odpadu (papír, plast, sklo, kovy) se doporučují shromažďovat na místech určených pro jejich shromažďování od fyzických osob. Stejně tak je možné stanovit maximálně přípustné množství roční produkce využitelných složek pro napojení původců na systém města (např. 8 – 10 t/rok). Napojením původce produkujícího odpad podobný komunálnímu na systém obce na základě smlouvy podle § 17 odst. 4 zákona o odpadech se však původce nezbavuje svých povinností původce. Původce kromě toho, že je povinen zajistit řádné nakládání se všemi druhy produkovaných odpadů, musí také vést průběžnou evidenci odpadů a případně plnit ohlašovací povinnost. Původce dle ustanovení § 16 odst. 4 zákona o odpadech je odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich využití nebo odstranění, pokud toto zajišťuje sám, jako oprávněná osoba, nebo do doby jejich převedení do vlastnictví osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3. Obec v daném případě není oprávněnou osobou, ale zaručuje původci převzetí odpadu osobou oprávněnou, která po převzetí odpadu zajistí původci řádné plnění jeho povinností. V tom především spočívá výhoda původce odpadů při napojení se na systém obce pro nakládání s komunálním odpadem. Původce odpadů i nadále vede průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s odpady a v případě, že se na původce vztahuje povinnost ohlašování odpadů podle § 39 odst. 2 zákona o odpadech, zvolí ve formuláři odesílaném do ISPOP variantu spojenou s napojením původce na systém obce. Přínosy pro obce spočívají především v zavedení pořádku v nakládání s odpadem podobným komunálnímu na území obce, produkovaným podnikatelskými a jinými subjekty. Je skutečností, že řada zejména drobných původců odpadů své povinnosti dané zákonem o odpadech neplní a mnohdy je ani neznají, nakládají s odpady podobnými komunálnímu v rozporu s předpisy. K nakládání s odpady často bez souhlasu obcí využívají sběrných nádob umístěných na veřejných prostranstvích. Legalizací napojení těchto původců na systém obce pro nakládání s komunálním odpadem vznikají městům přínosy, které, jak bylo prokázáno v rámci řešení výzkumného projektu MŽP SPII2f1/2/07 v roce 2010, podstatně převyšují náklady spojené s administrativní zátěží zavedení tohoto institutu na území obce. Aby byla realizace využívání obecního systému nakládání s komunálním odpadem ostatními původci úspěšná, musí být podpořena organizovanou kampaní minimálně na internetových stránkách obce a v místním tisku. Zejména drobní a střední původci odpadů na území obcí by měli být informováni o zákonem daných povinnostech, o možnostech a způsobech plnění jednotlivých povinností, o stavu nakládání s odpadem podobným komunálnímu v obci a o opatřeních, která obec připravuje pro jeho zlepšení, jakož i o výhodách, které tato opatření přinesou původcům a všem občanům obce. Realizaci může významně napomoci spolupráce příslušných pracovníků obecního úřadu se strážníky obecní policie, pokud jí obec disponuje. Součinnost je důležitá zejména při mapování současného stavu nakládání s odpadem podobným komunálnímu, např. vytipováním lokalit s nejvíce přeplněnými nádobami na tříděný odpad. Mnohdy podnikatelé objemnými papírovými obaly a plastovými výplněmi obalů zatěžují a současně tak zneužívají obecní systém tříděného sběru. Městská policie sama nebo na základě podnětů průběžně v takových oblastech prověřuje osoby odhazující odpad do nádob na separaci z hlediska jeho původu. Pracovníci obecního úřadu v rámci prevence kontrolují, zjišťují, jestli dotyčné provozovny mají uzavřenou smlouvu na odvoz odpadu s některou z oprávněných osob působících na území obce. V případě neplnění povinností nemusí být původcům odpadů ukládána ihned sankce, ale mohou 185

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska v rámci těchto preventivních akcí být pokáráni a vyzváni k zjednání nápravy. Takovéto mimořádné akce se ve většině měst organizují, avšak účinná je pozornost strážníků věnovaná problematice odpadů při běžné hlídkové činnosti. Strážníci vedle zaznamenání vzniku černých skládek registrují také nepořádek na stanovištích kontejnerů zejména na tříděný odpad. Zkušenosti z některých měst ČR ukazují na to, že pravidelná společná jednání zástupců odborů životního prostředí, živnostenského úřadu a odboru dopravy města, městské policie, oprávněné osoby případně dalších účastníků mohou významně přispět k řešení problémů s udržováním čistoty a pořádku v obci. Pro stanovení průměrné produkce odpadů podobných komunálním z produkce jednotlivých typů podnikatelských činností byly využity výsledky výzkumného projektu MŽP SPII2f1/2/07. V Tabulce 47 níže jsou uvedeny pro každý typ podnikatelské činnosti měrné jednotky a průměrné produkce jednotlivých druhů odpadů podobných komunálním. Tabulka 47.: Standardy produkce odpadů podobných komunálním odpadům Seskupení činností s označením podle CZ-NACE viz Přílohy č. 1

Měrná jednotka

01 – Pěstování zeleniny 02 – Pěstování květin 03 – Drobná výroba-tisk 04 – Drobná výroba-kovo 05 – Drobná výroba-dřevo 06 – Odpadní vody 07 – Odpady-svoz 08 – Odpady-odstraňování 09 – Autovraky-demontáž 10 – Odpady-úprava 11 – Drobná výroba-elektro 12 – Drobná výroba-instalace 13 – Drobná výroba-stavba 14 – Auto-prodej 15 – Auto-opravy 16 – Auto-díly 17 – Auto-benzin 2 18 – Markety do 400 m 2 19 – Markety 401–1000 m 2 20 – Markety 1001-2500 m 2 21 – Markety 2501-5000 m 2 22 – Markety nad 5000 m 23 – Obchod-trvanlivé zboží 24 – Obchod-netrvanlivé zboží 25 – Obchod-stavebniny 26 – Obchod-tržnice 27 – Doprava 28 – Skladové areály 29 – Hotely 30 – Ubytovny

ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM 2 m ZAM 2 m 2 m 2 m 2 m 2 m 2 m 2 m 2 m 2 m 2 m 2 m ZAM 2 m lůžko lůžko

Standardy produkce odpadů podle Katalogu odpadů (kg/rok na měrnou jednotku) 200301 200101 200102 200139 200108 200121 150101 150107 150102 200201 200134 205 379 82 117 797 2 587 495 104 379 1403 1 125 931 29 136 32 0,2 100 76 24 37 23 0,1 146 126 44 77 33 0,2 531 391 39 423 294 0,2 89 51 20 104 45 0,1 37 15 5 22 31 1 886 128 0 328 0 0 24 256 43 68 6 10 93 161 98 100 22 0,2 118 269 70 167 27 0,01 170 116 44 62 39 0,3 16 11 1 8 3 0,01 626 294 33 172 120 0,11 49 35 4 23 9 0,011 107 85 10 36 22 0,02 15 16 2 10 9 0,02 41 50 6 11 26 0 40 36 14 16 28 0 83 62 10 24 61 0 51 80 8 17 40 0 10 8 1 6 5 0,1 25 22 3 7 17 0,01 30 16 2 9 17 0,004 9 5 0 20 5 0 130 93 28 28 34 0,1 6 4 0 26 1 0 165 152 88 66 150 0,4 67 43 28 71 59 0,03

186

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska 31 – Kempy 32 – Restaurace 33 – Výroba jídel 34 – Úřady-správa 35 – Úřady-soudy 36 – Úřady-policie 37 – Úřady-hasiči 38 – Úřady-pošta 39 – Úřady-banky 40 – Úřady-pojišťovny 41 – Školy předškolní 42 – Školy základní 43 – Školy střední 44 – Školy vysoké 45 – Zdravotnictví-nemocnice 46 – Zdravotnictví-ambulantní 47 – Zdravotní ústavy 48 – Zdravotní domovy 49 – Zdravotní veterina 50 – Výstaviště 51 – Kultura-kina 52 – Kultura-divadla 53 – Kultura-ostatní 54 – Sport-bazény 55 – Sport-zimní stadiony 56 – Hřbitovy 57 – Vydavatelské činnosti 58 – Telekomunikační činnosti 59 – Informační technologie 60 – Činnosti nemovitostí 61 – Právní a účetnické č. 62 – Architektonické č. 63 – Vědecké a technické č. 64 – Činnosti pronájmu 65 – Jiné administrativní č. 66 – Činnosti sdružení 67 – Opravy zařízení 68 – Osobní služby 69 – Činnosti domácností

místo místo 100porcí ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM student student student student lůžko lůžko lůžko lůžko lékař 2 m sedadlo sedadlo návštěva 2 m sedadlo místo ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM ZAM 14 ZAM

256 99 8 150 222 95 194 222 404 396 87 39 92 34 258 616 74 360 947 5 10 23 0,2 14 9 4 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40

123 108 5 107 149 37 101 163 280 263 154 80 46 37 113 293 85 250 1043 1,5 8,5 14 0,2 12 7 3 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15

99 73 2 25 21 18 18 14 44 32 95 28 27 12 59 74 59 51 164 2 16 6 0 6 1 1 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25

92 75 16 33 57 24 38 45 81 126 79 63 36 28 57 122 91 213 17 4 5 11 0 9 8 1 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10

325 160 9 26 38 9 36 38 71 68 24 25 12 9 123 221 38 187 341 4 3 8 0 9 4 11 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0,01 0,02 0,0003 0,13 0,1 0,02 0,1 0 0,03 0,04 0,01 0,01 0,13 0,01 0,2 0,12 0,04 0,2 0,35 0 0,03 0,24 0 0,01 0,002 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Zdroj: výzkumného projektu MŽP SPII2f1/2/07 14

Vysvětlivky k měrným jednotkám: ZAM = zaměstnanec, u fyzických osob samostatně výdělečně činných je za 2 zaměstnance považována i tato osoba, m se vztahují k rozloze prodejní plochy, u činnosti č. 54 – Sport - bazény se jedná o rozlohu vodní plochy, u činnosti č. 50 - Výstaviště se jedná o rozlohu výstavní plochy, u činnosti č. 31 - Kempy se jedná o místo pro stan, u činnosti č. 32 - Restaurace se jedná o místo u stolu, u činnosti č. 56 - Hřbitovy se jedná o hrobové místo.

187


13.3 Doporučení Doporučujeme rozfázovat zapojování živnostníků do více fází. Důvodem je ověření nastavení veškerých procesu, oslovování a kontrola živnostníků, zpracování smluv, úprava frekvence a počtu nádob v exponovaných oblastech s vyšším výskytem zapojených živnostníků do systému obce.   

První rok – pilotní ověření systému a napojení živnostníků především administrativních a projektových činností, druhý rok – napojení do systému obce menší obchodníky, třetí rok – restaurace, občerstvení a ostatní živnosti produkčního a výrobního charakteru.

Každou fázi doporučujeme posoudit z hlediska   

administrativní zátěže, přínosu a výběru financí, dopadu na produkci odpadu.

Při začlenění původců, produkujících odpad podobný komunálnímu do systému obce je vhodné postupovat následujícím způsobem: 

 

  



stanovit místní pravidla pro nakládání s odpadem podobným komunálnímu odpadu na území obce (především stanovit druhy odpadů, kterými mohou původci vstupovat do systému, případně i jejich maximální roční produkci, určit způsoby a místa pro nakládání s jednotlivými vymezenými druhy), projednat nová místní pravidla pro nakládání s odpadem podobným komunálnímu a jejich realizaci se vozovou firmou, pravidla zapracovat do obecně závazné vyhlášky, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území obce a systém nakládání se stavebním odpadem, připravit ceník služeb, poskytovaných obcí původcům odpadu podobného komunálnímu a způsob jejich úhrady, zajistit aktualizaci cen formou dodatku ke smlouvě v případě, kdy průměrné náklady obce přesáhnou stanovené % odchylky od cen uzavřených ve smlouvě s původcem, o místních pravidlech pro nakládání s odpadem podobným komunálnímu informovat právnické a fyzické osoby s oprávněním k podnikání a další původce, působící na území obce, realizovat systém stanovený pro nakládání s odpadem podobným komunálnímu: - uzavírat smlouvy s původci odpadů, - vést evidenci smluv a v nich obsažených vybraných údajů, - vést evidenci úhrady služeb cen za smluvně dohodnutou a poskytnutou službu s nakládání s odpady s cílem evidence podnikatelů, jež zaplatili za využití systému obce, - dojednávat pravidelnou úpravu požadovaných výkonů s oprávněnou osobou (měsíčně, čtvrtletně), - provádět průběžnou kontrolu původců odpadů k zajištěnosti nakládání s odpady, 188


průběžně hodnotit postup začlenění původců odpadů do systému obce, průběžně zveřejňovat informace o vývoji napojení původců na systém obce.

Výše uvedené informace jsou velmi podrobné a určené zejména pro města s větším počtem obyvatel. Přesto je možné je ve zjednodušené podobě použít i pro menší obce, jejich platnost je univerzální. Výhodnost zapojení podnikatelů do systému obce musí každá obec zvážit sama, zejména s přihlédnutím k počtu podnikatelů, kteří provozují podnikatelskou činnost na území obce. Stejný postup je možné aplikovat i v případě zapojení škol do systému obcí. V současné době se uvažuje o změně zapojení živnostníků do systému obce. V připravovaném zákoně je snaha zrušit smlouvu a zapojit živnostníky obdobně jako občany. Produkce živnostníků s vybranými druhy odpadů, které určí obec, by neměla přesáhnout např. 10-ti násobek produkce průměrného občana v obci. Cena, resp. poplatek by se odvíjel od násobku místního poplatku pro obyvatele, tj. až do 10-ti násobku. Živnostník by se při přihlášení do systému prokázal evidencí z předchozího roku, aby byla zřejmá jeho produkce, nebo by mu obec produkci vypočítala na základě výše popsané metodiky. Už dnes řada obcí stanovuje cenu podle poplatku pro obyvatele, např. pro drobné OSVČ ve výši jednoho poplatku apod.

14. Osvěta obyvatel 14.1 Komunikace s veřejností Ať se již bude nakládání s komunálními odpady v zájmovém území vyvíjet jakkoliv, vždy bude třeba komunikovat s obyvateli jednotlivých obcí a vysvětlovat jim celou řadu informací. Stávající i připravovaná legislativa totiž bude po obcích vyžadovat další zintenzivnění nakládání s komunálními odpady, ať již z pohledu zavádění jiných forem sběru, tak z hlediska plnění různých cílů. Proto, aby byla technická opatření dostatečně účinná a efektivní, je nezbytně nutné motivovat obyvatelstvo k požadovaným činnostem. Proto je součástí studie i jednoduchý přehled zásad, které je dobré při plánování komunikace s obyvatelstvem dodržovat. Součástí změn nakládání s komunálními odpady je i způsob, jak tyto změny komunikovat s veřejností, čili obyvateli jednotlivých obcí. Změny strategické povahy (výběr poskytovatele služby, výběr jednotlivých způsobů nakládání – např. zařízení na energetické využití odpadů vs. skládky) se obyvatel obcí dotýkají pouze zprostředkovaně, ale změny v metodách odděleného sběru využitelných složek komunálního odpadu (např. pytlový vs. nádobový sběr, využití sběrných dvorů, či mobilního svozu) nebo změna způsobu financování (místní poplatek vs. poplatek za komunální odpad) se dotýkají obyvatel obce přímo. Každá z těchto změn vyžaduje ve větší či menší míře aktivní zapojení a participaci obyvatel. Již nyní je přitom zřejmé, že zdaleka ne všechny z naznačených změn jsou veřejností akceptovány a podporovány. V tomto ohledu vyvstává nutnost aktivního utváření veřejného mínění formou komunikačních aktivit, jejichž cílem je poskytnout veřejnosti úplné, objektivní a nezkreslené informace nutné pro to, aby obyvatelé mohli zaujmout informovaný postoj.

189

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Následující doporučení týkající se komunikačních aktivit jsou určeny nejen představitelům jednotlivých obcí Šluknovského výběžku, ale zejména představitelům Svazku obcí, kteří budou nositeli systémových změn nakládání s odpady v uvedeném regionu. Tato doporučení pochopitelně nemohou suplovat činnost specializovaných subjektů, které jednotlivé komunikační aktivity provádějí, nicméně může napomoci při specifikaci požadavků a očekávání spojovaných s komunikačními aktivitami.

14.1.1 Stanovení zainteresovaných stran V rámci plánování a příprav komunikačních aktivit je prvním a vůbec nejdůležitějším krokem definování cílové skupiny, pro kterou je komunikované sdělení určeno, a všech dalších významných, a pro danou situaci relevantních, zainteresovaných stran. Zainteresované strany je třeba chápat jako všechny subjekty, jež jsou danými komunikačními aktivitami dotčeny, zatímco cílová skupina představuje okruh konkrétních příjemců sdělení dané komunikační kampaně. Cílová skupina zaujímá mezi ostatními zainteresovanými stranami specifické po-stavení, neboť zahrnuje příjemce komunikačního sdělení. Jde tedy o subjekt, pro který jsou komunikační aktivity připravovány a od kterého se očekává reakce na prováděné komunikační aktivity. Obvykle tato reakce spočívá ve zvýšení povědomí o předmětu komunikačních aktivit nebo ve zvýšeném zájmu o danou problematiku, může však spočívat i ve změně chování, pokud k ní cílovou skupinu komunikační aktivity nabádají. V rámci přípravy komunikačních aktivit je nezbytné cílovou skupinu definovat a co nejpřesněji popsat. Platí, že cílová skupina je obyčejně popsána základními sociodemografickými ukazateli, jakými jsou zejména pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, velikost místa bydliště atd. Je doporučeno připravit podrobný soupis zainteresovaných stran, definovat cílovou skupinu a stanovit její segmenty dříve než je specifikován obsah komunikace. O jednotlivých zainteresovaných stranách je vhodné získat maximum informací, tedy nejen sociodemografický profil, ale také zájmy spojené s obsahem komunikačních aktivit, míru jejich angažovanosti (v jaké míře zainteresovaným stranám na prosazení vlastních zájmů záleží) a reflektovat vzájemné vztahy mezi jednotlivými zainteresovanými stranami. Typově lze rozlišovat následující cílové skupiny: a) sdružené obce (obce ve svazku) • obce, samosprávy obcí, obecní úřady Šluknovska • územní orgány státní správy v oblasti životního prostředí b) obce mimo sdružení • obce, samosprávy obcí, obecní úřady Šluknovska • územní orgány státní správy v oblasti životního prostředí c) veřejnost • obyvatelé měst a obcí Šluknovska 190

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska • • •

místní občanská sdružení a spolky ekologičtí aktivisté, ochránci přírody děti a mládež

d) odborná veřejnost • svozové společnosti • provozovatelé skládek, provozovatelé ostatních zařízení pro nakládání s odpady • subjekty zajišťující zpětný odběr (např. obalů či elektrozařízení) • ústřední orgány státní správy (především MŽP a MPO) • Asociace krajů, Svaz měst a obcí ČR; ČAOH e) partneři • investoři • provozovatelé Důležité je identifikovat segment, u kterého lze předpokládat největší míru odporu proti plánovaným změnám. Komunikační aktivity totiž vytvářejí interaktivní prostor, v němž se jednotlivé zainteresované strany střetávají. Vždy je třeba počítat s tím, že zainteresované strany nemusejí jednat ve vzájemném souladu, nýbrž mohou být, s ohledem ke svým zájmům, ve vzájemném konfliktu – některým subjektům prováděné komunikační aktivity vyhovují, zatímco jiným nikoliv. Taková situace vyvíjí na realizátora komunikačních aktivit tlak, neboť musí rozhodovat, čí zájmy a v jaké míře zohlední, popř. jak skloubí protichůdné zájmy jednotlivých zainteresovaných stran.

14.1.2 Obsah komunikace Stanovení obsahu komunikace zahrnuje dvě klíčová rozhodnutí. První se týká samotné volby tematického zaměření komunikace. Realizátor komunikačních aktivit má vždy možnost nastolit konkrétní téma, které vychází z jeho cílů a strategických záměrů. Vhodnou volbou konkrétního tématu komunikace může realizátor komunikačních aktivit významným způsobem ovlivnit komunikované postoje cílové skupiny a případných dalších zainteresovaných stran k problematice. Druhé neméně významné rozhodnutí se týká kontextu, v němž bude dané téma v rámci připravovaných komunikačních aktivit prezentováno. Zvolený kontext musí být dodržen po celou dobu komunikace dané problematiky, v případě nastolování témat je tedy nutné pečlivě zvážit strategický rozměr komunikačních aktivit. Existují tři základní pravidla, která mohou pomoci při efektivní komunikaci konkrétních témat: a) Vyprávět příběhy; informace by měly být podány tak, aby jim široká veřejnost (resp. cílová skupina obecně) rozuměla. b) Sdělovat jednoduché a zřetelné informace, aby se minimalizovalo riziko ztráty obsahu v dané zprávě. Většinou lze komunikovat pouze jednoduché a zřetelné informace; cílová skupina navíc

191

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska nemusí zprávu obsáhnout v celém jejím rozsahu, a proto v procesu přenosu informace může dojít k jejímu rozmělnění či dokonce ke ztrátě podstatné části sdělení. c) Budovat dobré vztahy a posilovat důvěryhodnost; je třeba poskytovat pouze spolehlivé a kvalitní informace. Je žádoucí navazovat na dříve uváděné informace. Musí být rovněž jasné, co se stane s přijatými závěry; v jaké míře jsou závazné (a pro koho), jak budou zaregistrovány v navazujících formálních rozhodovacích procesech (jako je např. hlasování zastupitelstva). Sdělení vysvětluje hlavní ideu komunikačních aktivit a je proto základem celé komunikace; jde o klíčový bod, o kterém je zapotřebí, aby cílová skupina věděla a souhlasila s ním. Sdělení jsou složena z několika souvětí, která vysvětlují hlavní ideu. Je nutné, aby všechny subjekty zapojené do komunikačních aktivit danému sdělení rozuměly a trvaly na něm. Různí mluvčí podávající rozporuplná či nekonzistentní tvrzení mohou zásadním a nevratným způsobem poškodit efekt komunikačních aktivit.

14.1.3 Způsob komunikace V rámci přípravy a zpracování komunikační strategie je také důležité zmínit dva zásadně odlišné přístupy: zvyšování informovanosti a přesvědčování. Z obecných praktik vyplývá, že většina zástupců obcí či představitelů samosprávy komunikuje s občany a veřejností spíše pasivní formou jako je např. oznámení dané informace na webových stránkách či vystavení na obecní vývěsce. Tento způsob komunikace však nemusí být vždy dostačující. Proces informování veřejnosti totiž nemá analogii s uveřejňováním právních norem; neplatí zde domněnka, že zveřejněním dané informace je splněna „informační“ povinnost a dále je na občanovi, aby vyvinul vlastní úsilí a danou informaci si vyhledal, prostudoval, pochopil a zapamatoval. Občany tedy nestačí jen informovat, ale je nutné předávané informace či aktivity v obyvatelích utvrzovat, prohlubovat a zároveň přesvědčovat o tom, že jsou pro jejich obec potažmo pro ně samotné přínosné a mají váhu. Veřejnost musí vědět, že kampaň probíhá. Je proto vhodné využít slogany a loga ve všech médiích a zajistit, aby na všech akcích lidé tuto část kampaně identifikovali a poznali. Loga lze také využít k větší popularizaci kampaně. Je možné zapojit známé osobnosti, které k lidem promluví a tím kampaň podpoří, objeví se na plakátech nebo jinak komunikační kampaň podpoří. Je vhodné již v počátečních fázích pečlivě vybrat důvěryhodnou osobu, jež bude reprezentovat zainteresované strany navenek; osobu, kterou si veřejnost a další subjekty budou moci s daným tématem spojovat. Je třeba počítat, že tato osoba bude nositelem kontinuity daného projektu (dlouhodobé setrvání dané osoby v této pozici je proto klíčové).

14.1.4 Načasování komunikace Pro komunikaci s cílovými skupinami je třeba vytvořit časový komunikační plán, který pro jednotlivé segmenty cílové skupiny definuje využití jednotlivých komunikačních kanálů. Časový plán by měl počítat s tím, že reakce ze strany cílové skupiny na jednotlivá sdělení přichází vždy se zpožděním, a proto je třeba začít s komunikačními aktivitami s předstihem. Zatímco úroveň povědomí může růst relativně rychle, změna v chování cílové skupiny se dostavuje velmi pomalu.

192

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Dále je třeba vycházet z ověřeného předpokladu, že občané vnímají, zda se na ně zastupitelé obrací až v momentě, kdy musí, neboť jim to nařizuje zákon (například při veřejném projednávání územního plánu); rozpoznají, když jde o pouhé zviditelňování určité zainteresované strany; a dokáží odhadnout, když jsou naopak otevřeně zapojeni do procesu rozhodování o realizaci významné změny v katastru obce. Správné načasování komunikačních aktivit s občany může mít rozhodující vliv. Včasné zapojení do dialogu se ukazuje jako nejlepší přístup v komunikaci, neboť občané mohou lépe reagovat a vyjádřit se k dané problematice, což potvrzuje jejich důležitost v procesu realizace daného opatření. V minulosti se opakovaně ukázalo, že pozdní zveřejnění připravovaného projektu přispělo k otevřenému konfliktu mezi zainteresovanými stranami. Dialog mezi jednotlivými zainteresovanými stranami je zásadní a nezbytný ještě předtím, než je dokončena finální podoba zamýšleného opatření.

14.2 Komunikační kanály Ve snaze maximalizovat pokrytí a zvýšit zásah je vhodné volit komunikační mix, který zapojuje několik různých komunikačních kanálů najednou (dané téma je pak komunikováno prostřednictvím denního tisku, letáků a na Internetu). Konkrétní volba komunikačních kanálů záleží na charakteru cílové skupiny a síle jejích zájmů. Obecně platí, že při komunikaci s klíčovými zainteresovanými stranami by měl být dán větší prostor přímým komunikačním nástrojům. Zcela nevhodná je téměř vždy komunikace, která vychází jen z jednoho kanálu (např. inzerce v médiích). Obecným trendem je, že regionální či lokální média mají u témat, která se dotýkají téměř bezprostředně života čtenářů/posluchačů/diváků větší důvěru, než národní média, která jsou respektovanější v politických či ekonomických otázkách. Volba vhodných komunikačních kanálů je založena jak na pečlivé analýze mediálního chování daných cílových skupin, tak také na charakteristice jednotlivých komunikačních kanálů. V této souvislosti je vhodné poukázat na několik obecných vlastností, kterými se vybrané komunikační kanály vyznačují.

14.2.1 Denní tisk Prvořadá výhoda denního tisku coby nositele konkrétního sdělení spočívá v jeho vysoké flexibilitě. Komunikační aktivity využívající denní tisk mohou být velmi snadno plánovány na konkrétní časové období (např. v návaznosti na známé chování cílové skupiny). Výhodou mnohých konkrétních titulů je pokrytí přesně vymezených oblastí a regionální mutace daného periodika. Na druhé straně, značnou nevýhodou denního tisku je velmi krátká životnost uveřejněného sdělení. V posledních letech lze zaznamenat, že denní tisk má obecně vyšší sledovanost mezi lidmi ve věku 50 – 65 let; dále platí, že denní tisk častěji sledují muži než ženy a v neposlední řadě také lidé se středoškolským a vysokoškolským vzděláním.

14.2.2 On-line komunikace

193

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Internet je dnes nepostradatelnou součástí komunikačního mixu velké většiny kampaní. Jeho výhodou je univerzálnost, kdy tímto způsobem může být distribuována široká škála různých forem sdělení. Významnou výhodou Internetu z hlediska původce sdělení je možnost průběžné aktualizace a doplňování obsahu daného mediálního sdělení. Nezanedbatelnou výhodou Internetu je interaktivita, kdy je příjemce daného sdělení přímo vtažen do procesu získávání informací. Uživatel Internetu se díky tomu může sám aktivně zapojit do řízení a ovlivňování informačního toku. Zásadní odlišnost Internetu oproti tradičním komunikačním kanálům je třeba spatřovat rovněž v hypertextu; snadné spojování a řetězení různých informačních fragmentů je totiž unikátní přidaná hodnota, kterou Internet svým uživatelům přináší. Na druhé straně má Internet alokální charakter, který rozšiřuje místně relevantní informace mimo rámec daného regionu či oblasti, což nemusí být vždy žádoucí. Otevřenost Internetu umožňuje vstoupit do komunikačního prostoru prakticky komukoliv; čímž se vytváří prostor pro distribuci věcně nesprávných a zavádějících informací. Stále ještě je třeba počítat s tím, že část populace ČR s Internetem vůbec nepracuje; v důsledku toho Internet nemůže nahradit tištěné materiály či jiné formy komunikace.

14.2.3 Letáky Silnou stránkou komunikačních aktivit využívajících letáky distribuované do poštovních schránek je možnost velmi přesného řízení jejich dosahu. Letákové kampaně totiž poskytují velmi vysokou míru flexibility jak při určování území, na kterém má být dané sdělení rozšiřováno, tak také při načasování celé kampaně. Další výhodou je možnost přizpůsobení obsahu konkrétní situaci v dané lokalitě. Letáky využívané pro komunikaci environmentálních témat se (na rozdíl od mnohých jiných letákových kampaní) těší relativně vysokému zájmu ze strany potenciálních příjemců; řada praktických situací podtrhuje několik předností, kterými letáky disponují. V první řadě jde o písemnou informaci, což zvyšuje vnímanou důvěryhodnost daného sdělení. Informace distribuované prostřednictvím letáků mohou mít relativně dlouhodobý charakter, neboť jejich využitelnost není fakticky nijak časově omezena (oproti dennímu tisku). Z možných rizik spojených s tímto komunikačním kanálem je třeba zdůraznit kolísající spolehlivost distribuce jako významný činitel ovlivňující efektivitu letákových kampaní. Kromě komunikačních kanálů nepřímé komunikace je žádoucí komunikovat se zainteresovanými stranami přímo. Tato forma komunikace se odlišuje od komunikace nepřímé (zprostředkované médii) tím, že je skutečně vedena přímo, tj. mezi původcem informace a jejím příjemcem. Následující tabulka uvádí způsoby, jak oslovit cílovou skupinu přímou cestou a popisuje jednotlivá specifika: Některé metody přímé komunikace

Individuální konzultace

Databázový mailing

Jedná se zejména o individuální podporu konkrétním subjektům za účelem úspěšného prosazení daného záměru. Přímá komunikace může či elektronickou poštou.

probíhat

osobně

nebo

telefonicky

Především vhodné pro registrované uživatele webových stránek. Vhodným využitím je oslovení účastníků konferencí, seminářů, 194


workshopů apod.

Konference, veletrhy, výstavy

Pravidelné výroční konference s cílem průběžného udržování povědomí o realizaci projektu zahrnující prezentaci aktuálních výsledků programu a nových informací týkajících se dalšího roku či další etapy. Účast na veletrzích zaměřených na specifická odvětví průmyslu (nakládání s odpady, energetika), obchodu nebo rozvoj regionů. Zaměření zejména na odbornou veřejnost a odborná média. Patří sem vzdělávací a informační akce. Sdělení může být: ▪ informační – informace o prioritách a možnostech projektu;

Semináře a workshopy

▪ metodické – návody a názorné příklady na zapojení obcí do sdružení či svazků; praktické informace o časové a personální náročnosti procesu žádosti o případné dotace; mechanismy a formy zapojení obcí do připravovaných projektů apod. Nástrojem přímé komunikace zaměřené na širokou veřejnost je tzv. veřejná akce neboli event.

Akce pro veřejnost

Mohou být realizovány formou velkých eventů v jednotlivých subregionech, nebo být součástí již existujících akcí s velkou koncentrací lidí. Cílem těchto akcí je využít přímý kontakt s veřejností za účelem popularizace investičního záměru a podněcovat k dalšímu zájmu.

Kromě výše uvedených je třeba zmínit ještě tzv. veřejná setkání, která jsou tradičním způsobem jak předávat informace občanům a jak zároveň vyslechnout obavy a námitky klíčových zainteresovaných stran (zejm. obyvatel dané obce). Veřejná setkání jsou obecně považována za nezbytnou, transparentní a odpovědnou součást procesu implementace, neboť poskytují prostor jednotlivým zainteresovaným stranám vyjádřit své postoje a deklarovat vlastní zájmy. Zároveň však bývají kritizována, neboť jen zřídka poskytují zainteresovaným stranám adekvátní prostor pro jejich vlastní vyjádření (každá ze zainteresovaných stran usiluje o to, aby byla vyslyšena) a navíc mohou být snadno zneužita lobbystickými skupinami. Existují totiž subjekty, které na veřejných setkáních prosazují zájmy konkrétní zainteresované strany (která však častokrát zůstává v pozadí) a používají přitom metod manipulace s veřejným míněním méně informované většiny, zkreslování skutečnosti a eskalace konfliktů namísto hledání uskutečnitelného řešení výhodného pro všechny zainteresované strany. Takový průběh veřejného setkání může vést k poklesu důvěry obyvatel v (pravdivé a korektní) informace, k rozšíření věcně nesprávných informací (polopravd, mýtů, logicky chybných úvah), k poklesu zájmu o danou problematiku a k celkové frustraci. Občané a zainteresované strany v rámci veřejného setkání inklinují k tomu, že chtějí být všichni vyslyšeni. Je však známo, že na veřejných setkáních je velmi malá pravděpodobnost, že jeho účastníci změní svůj názor.

195


14.3 Řízení komunikačních aktivit Následující postup shrnuje klíčové činnosti v rámci komunikační strategie svazku obcí: a) ustanovit komunikační tým; popř. vybrat komunikační agenturu; b) navrhnout komunikační strategii (vyhodnotit minulé komunikační aktivity probíhající v rámci Šluknovska, upřesnit harmonogram, stanovit rozpočet na jednotlivé komunikační aktivity, stanovit zásady krizového managementu); c) provést výzkum obyvatel Šluknovska s cílem zjistit výchozí stav a doplnit chybějící informace; d) finalizovat komunikační strategii a upřesnit kroky pro její implementaci; e) připravit konkrétní komunikační nástroje (vč. výběru jejich případných subdodavatelů) tak, aby byly připraveny k použití dle harmonogramu; f) postupně implementovat komunikační strategii; g) průběžně monitorovat úspěšnost a účinnost jednotlivých komunikačních aktivit; h) aktualizovat komunikační strategii a upřesnit její cíle pro další období;

15. Shrnutí Studie „Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska“ měla za cíl na základě analýzy současného stavu odpadového hospodářství v zájmovém území navrhnout možnosti dalšího rozvoje nakládání s jednotlivými skupinami odpadů a technicko-organizační řešení, která by při dodržování hierarchie způsobů nakládání s odpady zajistila stabilní a ekonomicky udržitelné hospodaření s odpady ve Sdružení. Na území Sdružení jsou v současné době provozovány funkční systémy nakládání s komunálními odpady, které se však mezi se sebou výrazně liší jak z hlediska výkonu, tak nákladů. Přestože je zájmové území relativně malé, často jsou rozdíly mezi jednotlivými obcemi v řádech desítek procent a to i mezi obcemi, které mají srovnatelnou velikost. Na malém území navíc působí několik svozových společností, které nabízejí obcím komplexní nakládání s odpady, každá ale používá vlastní know-how a proto se jednotlivé systémy sběru liší a jsou jednou z příčin velkých rozdílů mezi jednotlivými obcemi. Zájmové území je nedostatečně vybavenou infrastrukturou nutnou pro efektivní nakládání s odpady, naprostá většina odpadů se bez výraznější úpravy odváží z území k dalšímu nakládání, což se opět projevuje na ekonomice obecních odpadových systémů. Dalším důvodem pro velké rozdíly ve výsledcích obcí je i rozdílný přístup k řešení odpadové problematiky jednotlivých obcí, převažuje snaha o individuální řešení problémů, obce navzájem nemají velký přehled o záměrech jednotlivých obcí v otázce nakládání s odpady. Přesto mají obce v zájmovém území i mnoho společného. Většina z nich se potýká s dovozem odpadů ze zahraničí, který provádějí některé skupiny obyvatel, velká část obcí používá jeden vzor obecně závazné vyhlášky, kterou se stanoví systém nakládání s odpady na území obce. Protože se jedná o relativně malé území, s odpady na něm vyprodukovanými se již nyní i bez zásahu obcí nakládá ve shodných zařízeních. Naprostá většina obcí výrazně doplácí na odpadové hospodářství, často i částky pohybující se okolo 50% nákladů, což je výsledkem kombinace relativně vysokých cen a nízkých příjmů od obyvatelstva. Obce Sdružení nyní stojí před několika výzvami. Hlavní zařízení, ve kterém byly odstraňovány odpady vyprodukované v zájmovém území, ukončilo činnost, a proto bylo nutné jiné řešení v podobě exportu 196

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska odpadů ze zájmového území do vzdálenějších zařízení, zejména v Libereckém a částečně i v Ústeckém kraji. To se samozřejmě odrazilo v podobě zvyšování nákladů na nakládání s odpady v území. Tato situace (export některých skupin odpadů z území) se v budoucnu pravděpodobně nezmění a proto je třeba přijmout strategická opatření řešení zejména pro nakládání s SKO a objemnými odpady, které tvoří hlavní podíl komunálních odpadů vyprodukovaných v území. Obce mohou, tak jako doposud, vyčkat na řešení, které jim nabídnout soukromé svozové firmy, anebo mohou začít společně aktivně řešit politiku nakládání s komunálními odpady. Je zřejmé, že individuální řešení nakládání s odpady se odráží ve velkých rozdílech mezi obcemi a je i poměrně neefektivní. Společná řešení mohou přinést úsporu nákladů, zajistit všem obcí plnění povinností vyplývajících z platné legislativy, efektivní vynakládání veřejných finančních prostředků a v neposlední řadě i environmentální přínosy v podobě snižování produkce odpadů, dopravní zátěže apod. Pro to, aby obce mohly řešit nakládání s odpady společně, existuje několik variant. Záleží pouze na ochotě obcí se domluvit na společné spolupráci a na zvolení vhodné formy, která bude všem obcím vyhovovat. 

Produkce SKO bude pravděpodobně dlouhodobě klesat, jedná se o očekávaný trend. Přesto nakládání s SKO bude i v budoucnu bezesporu patřit k nejnákladnějším složkám KO. V rámci území jsou zásadní produkce 3 měst, Varnsdorfu, Rumburku a Šluknova, která vyprodukují více jak 60% všech komunálních odpadů původem z obcí.



V jednotlivých obcích jsou systémy nakládání s odpady provozovány zejména prostřednictvím oprávněných osob, se kterými mají jednotlivé obce smlouvy. Pouze některé obce si vybrané činnosti zajišťují vlastními silami.



Obce až na výjimky nezapojují do svých obecních systémů podnikající osoby prostřednictvím smluv o užívání systému pro nakládání s odpady, i když většina obecně závazných vyhlášek tuto možnost předpokládá.



Pro obce a města v zájmovém území zabezpečují služby spojené s nakládáním se všemi hlavními skupinami komunálních odpadů tři společnosti, EKO servis Varnsdorf a.s., AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. a Technické služby Šluknov spol. s r.o. Společnost Pro EKO Varnsdorf zajišťuje v některých obcích nakládání s využitelnými odpady.



Naprostá většina odpadů se ke konečnému nakládání odváží do zařízení mimo zájmové území, které není dostatečně vybaveno potřebnou infastrukturou s výjimkou sběrných dvorů a sběrných míst, kterými disponuje většina obcí.



Směsný komunální odpad je odstraňován skládkováním na skládkách v Libereckém kraji, odpad se ve většině případů překládá na překládacích stanicích.



Sběr objemného odpadu je zajištěn pomocí sběrných dvorů a sběrných míst, jen minimum obcí používá mobilní formu sběru. Objemný odpad se většinou neupravuje a rovnou se odváží k odstranění.

197


Biologicky rozložitelný odpad je sbírán zejména pomocí sběrných nádob přistavených u nemovitostí, je doplňován prostřednictvím VOK umístěných na sběrných místech, nebo ve sběrných dvorech. Používané nádoby většinou nejsou uzpůsobeny sběru BRO. Minimum obcí má rozvinuté prevenční programy v podobě distribuce domácích kompostérů.



Jedna obec provozuje komunitní kompostárnu, kterou sdílí se sousední obcí, ve Šluknově je provozována od roku 2015 nová kompostárna s roční kapacitou 2500 t přijatého BRO a je využívána i okolními obcemi.



Nakládání s využitelnými složkami komunálního odpadu je zajišťováno jednak donáškovým způsobem od obyvatel do barevně rozlišených nádob na papír, plasty, sklo směsné a čiré, a jednak odvozným pytlovým sběrem, kterým se kromě výše uvedených odpadů sbírají ještě nápojové kartony, textil a kovy. Pytlový sběr je modifikován podle působení jednotlivých svozových firem.



Pro odkládání využitelných složek, ale i ostatních složek komunálního odpadu včetně BRO, kovů a nebezpečných odpadů slouží sběrné dvory, sběrná místa, zapojené výkupny a poměrně rozšířené jsou i školní sběry.



Hustota sběrné sítě na tříděný odpad v zájmovém území je podprůměrná, sběrná síť je tvořena jednak nádobami s horním výsypem o objemu 1100 litrů a nádobami se spodním výsypem o objemech až 3200 litrů. Použití jednotlivých typů nádob souvisí s působením jednotlivých svozových firem. Sběrná síť je doplňována pomocí pytlového sběru, který zajišťuje sběr cca 25% produkce využitelných odpadů.



Sběr a svoz využitelných odpadů zajišťují celkem 4 firmy působící v zájmovém území, v rámci území je zajištěna pouze úprava papíru, ostatní komodity se pouze překládají a odvážejí se k úpravě do vzdálených zařízení.



Z hlediska produkce odpadů v zájmovém území bylo v letech 2013 – 2015 dosaženo podprůměrných produkcí odpadů, přičemž největší podíl připadá na SKO a objemný odpad. Produkce využitelných odpadů a BRO dlouhodobě roste. Měrná produkce objemného odpadu v čase kolísá, v okamžiku, kdy klesá produkce SKO, jeho produkce roste a naopak.



Část z produkce nebezpečných složek komunálního odpadu je odkloněna do režimu zpětného odběru výrobků, obce mají až na výjimky uzavřené smlouvy se systémy ASEKOL, ELEKTROWIN, EKOLAMP, případně dalšími firmami, množství nebezpečného odpadu na jednoho obyvatele dosahuje úrovně okolo 1 kg za rok 2014.



Průměrné náklady spojené s odpadovým hospodářstvím obcí v zájmovém území jsou jako celek podprůměrné, nicméně v rámci území existuje mezi obcemi mnoho rozdílů, a to i mezi obcemi srovnatelných velikostí. Tyto rozdíly jsou dány zejména nastavením systémů nakládání s komunálními odpady a cenovými ujednáními se svozovými firmami.

198


Náklady na systém sběru využitelných složek komunálního odpadu jsou celkově nižší, než je průměr obcí ČR, avšak produkce nádobového a pytlového sběru je podprůměrná. Opět se liší mezi jednotlivými obcemi.



Náklady spojené s nakládáním se směsným komunálním odpadem a objemným odpadem jsou vyšší, než je průměr dosahovaný v ČR i v kraji.



Odpadové hospodářství v zájmovém území je funkční a celá řada obcí vyjadřuje spokojenost s jeho fungováním. Mezi obcemi jsou však velké rozdíly, a to jak z hlediska produkce, tak z hlediska nákladů. Pro oblast jsou typické vysoké náklady na SKO a objemný odpad a nižší náklady na sběr využitelných odpadů.



Naprostá většina obcí doplácí na odpadové hospodářství desítky procent z celkových nákladů.



V budoucnu se dá očekávat odklon od skládkování SKO a jeho využívání v ZEVO. V návaznosti na polohu stávajícího, případně budoucích ZEVO, bude třeba upravit logistiku svozu SKO např. v podobě využívání překládacích stanic. Obce mají jedinečnou šanci s předstihem vyřešit očekávaný zákaz skládkování SKO formou přesměrování toku odpadů od skládek k ZEVO v Liberci s vynaložením minimálních investičních nákladů. Výstavba ZEVO Komořany, které již disponuje stavebním povolením, ještě nebyla zahájena a její vzdálenost od zájmového území je značná. Záměr výstavby ZEVO ve Varnsdorfu provází mnoho nevyjasněných otázek a v blízké budoucnosti se nedá očekávat jeho realizace.



Produkce BRO i v budoucnu poroste, obyvatelstvo má rostoucí zájem o sběr BRO od jednotlivých nemovitostí. Tomuto trendu je třeba přizpůsobit celý systém sběru a dalšího nakládání s BRO, spočívající v posílení sběrné sítě, úpravy logistiky svozu a kapacit pro zpracování BRO a zajišťování odbytu vyprodukovaného kompostu.



Dotřiďování objemných odpadů je jednoznačně pozitivní trend, který má za důsledek jednak zvyšování míry využití odpadů a zároveň snižování nákladů na odstranění odpadů. Je možné jej realizovat již ve stávajících sběrných dvorem a sběrných místech, v budoucnu je možné centrálně provádět další úpravu v podobě drcení.



Sběrné dvory a sběrná místa jsou též prostory, kde se mohou používat i opatření pro prevenci vzniku odpadů, např. zřízením místa pro výměnu nepotřebných výrobků.



Produkce nebezpečných odpadů bude pravděpodobně v budoucnu klesat. Jedná se o očekávaný trend, který souvisí jednak se zvyšující se účinností zpětného odběru výrobků s ukončenou živostností, tak i s omezováním nebezpečných vlastností nových výrobků, např. baterií, nebo barev. Sběr nebezpečných odpadů je v obcích zajištěn dostatečně, je vhodné pokračovat v informování obyvatelstva o správném nakládání s odpady. I nakládání s nebezpečnými odpady je možné řešit centrálně s cílem snížit náklady.

199


Snižování nákladů na odpadové hospodářství je možné zejména formou meziobecní spolupráce, jako jsou společná výběrová řízení, nebo provozování společnosti vlastněné obcemi.



V zájmové území by bylo vhodné provozovat jedno větší zařízení, Odpadové centrum, ve kterém by se mohlo efektivně nakládat s veškerými odpady vyprodukovanými obcemi. Součástí zařízení by mělo být zejména zařízení na překládku odpadů, úpravu objemného odpadu, sběrné prostředky pro většinu odpadů, případně dotřiďovací linka, kompostárna, deponie stavební suti apod.



V rámci území by bylo vhodné optimalizovat svozové trasy svozu odpadů, zvláště SKO, což je možné právě společným postupem obcí.



V rámci území je vhodné unifikovat sběrnou síť nádob na využitelné odpady, přínosem by bylo zahuštění sběrné sítě pomocí nádob s menšími objemy, které by nahradily stávající nádoby o velkých objemech. V případě sjednocení sběrné sítě v rámci celého území by se dala výrazně zvýšit dostupnost nádob pro obyvatelstvo. Při úpravě sběrné sítě je vhodné využít podporu ze strany AOS EKO-KOM. Stávající podoba pytlového sběru je vhodná v zástavbě rodinnými domy, kde účinně doplňuje síť nádob a zkracuje donáškovou vzdálenost.



V lokalitách kde se sbírá BRO pomocí nádob o objemech 120 a 240 l by bylo vhodné pořídit kompostejnery, které jsou pro sběr BRO bezpochyby vhodnější a nemají nepříznivý vliv na kvalitu sbíraného odpadu.



Velmi žádoucím opatřením je i podpora domácího kompostování formou zápůjčky domácích kompostérů.



Pro další rozvoj Sdružení je nutné profesionalizovat jeho podobu. Aby bylo možné efektivně rozvíjet společné činnosti v odpadovém hospodářství obcí, je nutné přijmout osoby, které budou mít na starosti realizaci jednotlivých opatření. Zcela jistě je potřeba projektový manažer a osoba s velmi dobrou znalostí odpadového hospodářství, případně administrativní pracovník. Náplní jejich pracovní činnosti budou jak strategické a koncepční činnosti, tak i pomoc obcím při žádostech o dotace, poradenství, vedení evidencí, vyplňování hlášení, dotazníků atp. Bez toho, aby Sdružení disponovalo fundovanými pracovníky znalými odpadové hospodářství, bude realizace navrhovaných opatření jen velmi obtížná.



Obce mohou zlepšit svoji ekonomickou situaci vhodnou formou zapojení živnostníků do systému obce. Přestože je tato metoda používána v obcích Sdružení jen okrajově, i zde existuje funkční model, který je schopen obci přinést úhradu až deseti procent celkových nákladů



Všechna opatření, která budou obce realizovat, je nutné efektivně komunikovat s veřejností tak, aby veřejnost byla ochotná tato opatření přijmout. K tomu je nutné připravit informační strategii a následně ji důsledně dodržovat. I v tomto případě platí, že společně řešení informačních aktivit je ekonomicky výhodnější a má výrazně vyšší dopad, než izolované lokální kampaně.

200


16. Závěr Studie „Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska“ zhodnotila současný stav odpadového hospodářství na území Sdružení. Na základě získaných poznatků a dostupných informací navrhla možnosti dalšího rozvoje vybraných skupin odpadů a také technicko – organizační řešení, které by při dodržování hierarchie způsobů nakládání s odpady zajistilo stabilní a ekonomicky udržitelné hospodaření s odpady v lokalitě. Studie je jedním z podkladů pro rozhodnutí zástupců Sdružení a zastupitelstev jednotlivých členských obcí, jakým směrem se bude systém hospodaření s odpady na Šluknovsku ubírat. Je nutné stanovit jednoznačnou strategii, která se pak bude promítat do všech aktivit Sdružení v odpadovém hospodářství. Před jakýmkoliv rozhodnutím je nutné vyhodnotit každý postupný krok, aby bylo zřejmé, co dané opatření přinese. Zvláště v oblasti nakládání se směsným komunálním odpadem je třeba postupovat velmi obezřetně, aby navrhovaná opatření byla v budoucnu realizovatelná a ekonomicky udržitelná. Obce Sdružení mají na výběr. Buď mohou i nadále řešit nakládání s odpady v této specifické oblasti samostatně a spoléhat se na řešení, která jim nabídnou oprávněné osoby. Nepochybně se bude jednat o řešení, která budou v souladu s legislativou, nicméně se může stát, že i nadále budou mezi obcemi přetrvávat veliké rozdíly jak v oblasti produkce odpadů, tak v oblasti nákladů. Druhou možností je přistoupit k otázce nakládání s komunálními odpady jako k veřejné službě, jejímž cílem není nutné generovat zisk, ale zajistit kvalitní, dostupnou a ekonomicky udržitelnou službu pro obyvatele obcí. Toho je možné dosáhnout společným řešením problematiky nakládání s komunálními odpady, které se může rozvinout i v hlubší spolupráci i v dalších oblastech. Pro území Šluknovska by taková spolupráce byla nepochybně ku prospěchu. V tuto chvíli k tomu mají obce Sdružení jedinečnou příležitost, která se nemusí v budoucnu opakovat.

201

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Zdroje:      

ČSÚ Čtvrtletní výkazy systému EKO-KOM Databáze systému EKO-KOM Dotazníky obcí za rok 2012 až 2015 Hlášení o produkci a nakládání s odpady na území měst a obcí za roky 2013 - 2015 Místní šetření

Seznam tabulek, grafů, map a obrázků Tabulka 1.: Základní statistické údaje o obcích v zájmovém území (1. 1. 2015) ................................... 10 Tabulka 2.: Vývoj počtu obyvatel ORP Rumburk a Varnsdorf k 1. 1. daného roku ............................... 14 Tabulka 3.: Věková struktura v ORP Rumburk a Varnsdorf, 2003-2014 ............................................... 14 Tabulka 4.: Vývoj naděje dožití, ORP Rumburk a Varnsdorf, 2003-2014 .............................................. 16 Tabulka 5.: Vývoj úhrnné plodnosti, ORP Rumburk a Varnsdorf, 2003-2014 ....................................... 18 Tabulka 6.: Ekonomická aktivita, ORP Rumburk a Varnsdorf, 2011 ...................................................... 20 Tabulka 7.: Nejvyšší ukončené vzdělání (osoby starší 15 let), ORP Rumburk a Varnsdorf, 2011 ......... 20 Tabulka 8.: Vyjížďka do škol, ORP Rumburk a Varnsdorf, 2011 ............................................................ 21 Tabulka 9.: Vyjížďka do zaměstnání, ORP Rumburk a Varnsdorf, 2011 ................................................ 21 Tabulka 10.: Hospodařící domácnosti, ORP Rumburk a Varnsdorf, 2011 ............................................. 22 Tabulka 11.: Energie použitá k vytápění obydlených bytů, ORP Rumburk a Varnsdorf, 2011.............. 22 Tabulka 12.: Způsob vytápění obydlených bytů, ORP Rumburk a Varnsdorf, 2011 .............................. 22 Tabulka 13.: Obydlené domy podle druhu, ORP Rumburk a Varnsdorf, 2011...................................... 23 Tabulka 14.: Přehled stacionárních zařízení pro nakládání s odpady v zájmovém území (rok 2016) ... 24 Tabulka 15.: Produkce odpadů původem z obcí v letech 2013 až 2015 v zájmovém území (tuny) ...... 54 Tabulka 16: Přehled produkce odpadů na obyvatele (kg/obyvatel a rok) ............................................ 57 Tabulka 17: Podíl jednotlivých obcí na celkové produkci SKO v zájmovém území ............................... 58 Tabulka 18: Podíl jednotlivých obcí na celkové produkci objemného odpadu v zájmovém území ...... 60 Tabulka 19: Podíl jednotlivých obcí na celkové produkci nebezpečných odpadů v zájmovém území . 62 Tabulka 20: Podíl jednotlivých obcí na celkové produkci objemného odpadu v zájmovém území ...... 64 Tabulka 21: Podíl jednotlivých obcí na celkové produkci stavebních odpadů v zájmovém území ....... 67 Tabulka 22: Podíl jednotlivých obcí na celkové produkci pneumatik (16 01 03) v zájmovém území ... 68 Tabulka 23.: Přehled celkové výtěžnosti odpadů v zájmovém území v letech 2011, 2012, 2013 a 2014 (kg/obyvatel a rok) ................................................................................................................................ 69 Tabulka 24.: Celkové vytříděné množství odpadu podle komodit v obcích SPRŠ (v tunách) ................ 69 Tabulka 25.: Celková výtěžnost podle komodit v zájmovém území (kg/obyvatele/rok) ...................... 70 Tabulka 26.: Výtěžnost podle komodit v nádobovém a pytlovém sběru v zájmovém území (kg/obyvatele/rok) ................................................................................................................................ 71 Tabulka 27.: Porovnání výtěžnosti tříděného sběru zájmového území s Ústeckým krajem a ČR v roce 2014, (kg/obyvatel a rok) ...................................................................................................................... 71 Tabulka 28.: Hustota sběrné sítě (podle komodit a celková) v zájmovém území (obyvatele/na průměrné sběrné místo) ....................................................................................................................... 76 Tabulka 29.: Efektivita využití sběrné sítě podle komodit (kg/m3) v zájmovém území......................... 77 202

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Tabulka 30.: Průměrné celkové náklady na odpadové hospodářství obcí a měst Šluknovska v roce 2014 (Kč/obyvatele) .............................................................................................................................. 83 Tabulka 31.: Jednotkové náklady na SKO za rok 2014 a 2015 (Kč/obyvatele/rok, Kč/tunu) ................ 86 Tabulka 32.: Porovnání produkce a jednotkových nákladů na SKO za rok 2015 mezi obcemi zájmového území................................................................................................................................... 89 Tabulka 33.: Jednotkové náklady na objemný odpad za rok 2014 (Kč/obyvatele/rok, Kč/tunu) ......... 91 Tabulka 34.: Porovnání produkce a jednotkových nákladů na objemný odpad za rok 2015 mezi obcemi zájmového území (Kč/obyvatele/rok, Kč/tunu) ....................................................................... 91 Tabulka 35.: Jednotkové náklady na tříděný sběr využitelných odpadů v nádobovém a pytlovém sběru za rok 2014 (Kč/obyvatele/rok, Kč/tunu) .............................................................................................. 95 Tabulka 36.: Porovnání produkce a jednotkových nákladů na tříděný sběr využitelných odpadů v nádobovém a pytlovém sběru za rok 2014 mezi obcemi zájmového území (Kč/obyvatele/rok, Kč/tunu) ................................................................................................................................................. 96 Tabulka 37.: Výčet hlavních cílů z POH Ústeckého kraje ..................................................................... 115 Tabulka 38.: Další související cíle z POH Ústeckého kraje ................................................................... 117 Tabulka 39.: Spádová oblast a množství odpadu na překládací stanici ............................................. 150 Tabulka 40.: Modelové srovnání nákladů na odstraňování odpadů na skládce a odvoz odpadu k energetickému využití do ZEVO Termizo (směsný komunální odpad + objemný odpad) ................... 151 Tabulka 41.: Porovnání systému nádob s horním a spodním výsypem .............................................. 161 Tabulka 42.: Vybrané výhody a nevýhody v případě vlastnictví zařízení obcí, nebo komerční firmou ............................................................................................................................................................. 166 Tabulka 43.: Předpokládané investiční náklady na doporučenou technologii .................................... 172 Tabulka 44.: Předpokládané provozní náklady na doporučenou technologii ..................................... 174 Tabulka 45 Přehled předpokládaných investic do vybudování Odpadového centra .......................... 176 Tabulka 46.:Předpokládané provozní náklady na provoz Odpadového centra v uvedeném rozsahu 177 Tabulka 47.: Standardy produkce odpadů podobných komunálním odpadům .................................. 186

Graf 1.: Srovnání věkové struktury 2003-2005 a 2012-2014, ORP Rumburk ........................................ 15 Graf 2.: Srovnání věkové struktury 2003-2005 a 2012-2014, ORP Varnsdorf ....................................... 16 Graf 3.: Počty narozených a zemřelých, ORP Rumburk a Varnsdorf celkem, 2002-2014 ..................... 17 Graf 4.: Počty přistěhovalých a vystěhovalých, ORP Rumburk a Varnsdorf celkem, 2002-2014 .......... 18 Graf 5.: Srovnání plodnosti podle věku, ORP Rumburk a Varnsdorf, 2003-2014.................................. 19 Graf 6.: Podíl jednotlivých skupin odpadů na celkové produkci odpadů v zájmovém území v roce 2015 ............................................................................................................................................................... 56 Graf 7.: Přehled celkových nákladů na OH obcí v Kč/obyvatele a rok 2015 ......................................... 84 Graf 8.: Struktura nákladů na OH obcí v Kč/obyvatele a rok 2015........................................................ 84

Mapa 1.: Poloha zájmového území ....................................................................................................... 12 Mapa 2.: Zájmové území a hranice katastrů jednotlivých obcí ............................................................. 13 Mapa 3.: Přehled zařízení odpadového hospodářství v okruhu 50 km od Rumburku (stav k lednu 2016)...................................................................................................................................................... 26 Mapa 4.: Rozšíření nádobového a pytlového sběru papíru v zájmovém území ................................... 42 Mapa 5.: Rozšíření nádobového a pytlového sběru plastů v zájmovém území .................................... 43 203

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Mapa 6.: Rozšíření nádobového a pytlového sběru skla v zájmovém území........................................ 44 Mapa 7.: Působení svozových firem v zájmovém území – svoz SKO..................................................... 49 Mapa 8.: Působení svozových firem v zájmovém území – svoz využitelných odpadů .......................... 50 Mapa 9.: Produkce SKO v jednotlivých obcích v zájmovém území v roce 2015 ................................... 59 Mapa 10.: Produkce objemného odpadu v jednotlivých obcích v zájmovém území v roce 2015 ........ 61 Mapa 11.: Produkce nebezpečných odpadů v jednotlivých obcích v zájmovém území v roce 2015 ... 63 Mapa 12.: Produkce biologicky rozložitelných odpadů v jednotlivých obcích v zájmovém území v roce 2014 ....................................................................................................................................................... 65 Mapa 13.: Produkce biologicky rozložitelných odpadů v jednotlivých obcích v zájmovém území v roce 2015 ....................................................................................................................................................... 66 Mapa 14.: Produkce odděleně sbíraných využitelných odpadů v jednotlivých obcích v zájmovém území v roce 2015 ................................................................................................................................. 72 Mapa 15.: Produkce odděleně sbíraného papíru v jednotlivých obcích v zájmovém území v roce 2015 ............................................................................................................................................................... 73 Mapa 16.: Produkce odděleně sbíraného plastu v jednotlivých obcích v zájmovém území v roce 2016 ............................................................................................................................................................... 74 Mapa 17.: Produkce odděleně sbíraného skla v jednotlivých obcích v zájmovém území .................... 75 Mapa 18.: Hustota sběrné sítě na využitelné odpady v jednotlivých obcích v zájmovém území ......... 78 Mapa 19.: (Efektivita) Měrná hmotnost papíru ve sběrných nádobách v jednotlivých obcích v zájmovém území v roce 2015 ............................................................................................................. 79 Mapa 20.: (Efektivita) Měrná hmotnost plastu ve sběrných nádobách v jednotlivých obcích v zájmovém území v roce 2015 ............................................................................................................. 80 Mapa 21.: (Efektivita) Měrná hmotnost skla ve sběrných nádobách v jednotlivých obcích v zájmovém území ..................................................................................................................................................... 81 Mapa 22.: Náklady na odpadové hospodářství v jednotlivých obcích v zájmovém území ................... 85 Mapa 23.: Náklady na SKO v jednotlivých obcích v zájmovém území v Kč/obyvatel/rok 2015 ............ 87 Mapa 24.: Náklady na SKO v jednotlivých obcích v zájmovém území v Kč/tuna rok 2015 ................... 88 Mapa 25.: Náklady na objemný odpad v jednotlivých obcích v zájmovém území v Kč/obyvatel/2015 93 Mapa 26.: Náklady na objemný odpad v jednotlivých obcích v zájmovém území v Kč/tuna rok 2015 94 Mapa 27.: Náklady na oddělený sběr využitelných odpadů v jednotlivých obcích v zájmovém území Kč/obyvatel/rok 2015 ............................................................................................................................ 97 Mapa 28.: Náklady na oddělený sběr využitelných odpadů v jednotlivých obcích v zájmovém území Kč/tuna rok 2015 ................................................................................................................................... 98 Mapa 29.: Náklady na oddělený sběr papíru v jednotlivých obcích v zájmovém území v Kč/obyvatel/rok 2015 ......................................................................................................................... 99 Mapa 30.: Náklady na oddělený sběr plastu v jednotlivých obcích v zájmovém území v Kč/obyvatel/rok 2015 ....................................................................................................................... 100 Mapa 31.: Náklady na oddělený sběr skla v jednotlivých obcích v zájmovém území v Kč/obyvatel/rok 2015 ..................................................................................................................................................... 101

Obrázek 1: Vanový kontejner na objemný odpad a ramenový nosič kontejnerů ................................. 31 Obrázek 2: Kontejner na objemný odpad typu Abroll a hákový nosič kontejnerů ............................... 31 Obrázek 3: Ukázka sběrného dvora....................................................................................................... 33 Obrázek 4: Ukázka nezakryté kompostárny na zpevněné ploše ........................................................... 33 204

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska Obrázek 5: Nádoby se spodním výsypem.............................................................................................. 40 Obrázek 6.: Nádoby s horním výsypem ................................................................................................. 40 Obrázek 7.: Pytlový sběr ........................................................................................................................ 41 Obrázek 8.: Překládací stanice do uzavřených kontejnerů ................................................................. 148 Obrázek 9.: Gravitační mimoúrovňová překládka do standardních otevřených kontejnerů .............. 148 Obrázek 10.: Překládka odpadů pomocí kolového nakladače s drapákem ......................................... 149 Obrázek 11.: Drcení vytříděného objemného odpadu za účelem snížení přepravních nákladů k energetickému využití (ESKO-T)........................................................................................................ 168 Obrázek 11.: Ukázka vybavení dotřiďovací linky – třídící kabina s pásem a shozy ............................. 172 Obrázek 12.: Ukázka vybavení dotřiďovací linky – kóje s vyklápěcími vraty, dopravník k lisu ........... 173 Obrázek 13.: Ukázka vybavení dotřiďovací linky – lis.......................................................................... 173

205

Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky v obcích Sdružení pro rozvoj Šluknovska ANALYTICKÁ A NÁVRHOVÁ ČÁST STUDIE

Recommend Documents