Studie o současném stavu finanční gramotnosti v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Studie o současném stavu finanční gramotnosti v ČR Diplomová práce

Autor:

Lenka Wankeová Finance

Vedoucí práce

Mgr. Lenka Mašindová

Čelákovice

Duben, 2010

1

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Čelákovicích dne 15.4. 2010 Lenka Wankeová

2

Poděkování:

Ráda bych tímto poděkovala za spolupráci a odborné vedení diplomové práce paní Mgr. Lence Mašindové, panu doktoru Michalovi Skořepovi za poskytnutí informací a přístupu k databázi škol, panu Jiřímu Fotrovi za technickou podporu k internetovému dotazování a celé mojí rodině za podporu a trpělivost. Poděkování patří také všem osobám, s nimiţ jsem při přípravách diplomové práce prováděla rozhovory.

3

Anotace práce V této práci se autorka zaměřuje na situaci a stav Finanční gramotnosti v České republice. Cílem práce je zjistit, které instituce se na zavádění Finanční gramotnosti podílejí a jaké vyvíjejí činnosti na její podporu. Nejdůleţitější částí práce je průzkum zaměřený na praktickou aplikaci výuky Finanční gramotnosti na základních školách. Výzkum by měl odhalit, zda jiţ školy vyučují Finanční gramotnost a zda mají k dispozici metodické materiály a příručky a co by pro výuku nejvíce potřebovaly. Jako podpora tohoto výzkumu byly provedeny rozhovory s představiteli institucí podílejících se na aplikaci Finanční gramotnosti, kde byly zmíněny jejich zkušenosti z praxe. V závěru práce autorka hodnotí výsledky celého výzkumu a nastiňuje moţný vývoj Finanční gramotnosti do budoucna.

Annotation

At this work the author is intenting on the situation and the stands of Financial Literacy in Czech Republic. The aim is to find out which institutions participace in introducing of Financial Literacy and which activity they develope for its´ support. The most important part is the research intending on a practical application of Financial Literacy in basic school teaching. The research ought to disclose, whether the schools are teaching Financial Literacy and whether they have at disposal some methodical materials and manuals and what they need for the school teaching. As the support of this research there where made some interviews with the representative of institutions which take part in an application of Financial Literacy, and their practical experiences there were mentioned. At the end of this work the author evaluates the results of tho whole research and outlines possible development of Financial Literacy for the future.

4

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 8 Přehledová studie o situaci finanční gramotnosti v ČR....................................................... 10 1.Teoretická část .................................................................................................................. 10 1.1.

Úvod do problematiky .......................................................................................... 10

1.2.

Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách .......... 13

1.3.

Právní rámec ......................................................................................................... 15

1.3.1.

Definice Finanční gramotnosti ...................................................................... 15

1.3.2.

Standardy Finanční gramotnosti .................................................................... 17

1.3.3.

Zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném

a jiném vzdělávání (školský zákon)............................................................................. 17 1.3.4.

Občanský zákoník ......................................................................................... 19

1.3.5.

Zákon 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů ............................................ 20

1.3.6.

Insolvenční zákon .......................................................................................... 21

1.4.

Instituce ................................................................................................................. 24

1.4.1.

Česká národní banka ...................................................................................... 24

1.4.2.

Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ............................................... 26

1.4.3.

NIDV – Národní institut dalšího vzdělávání ................................................. 27

1.4.4.

Ministerstvo financí ....................................................................................... 28

1.4.5.

Cofet, a.s. ....................................................................................................... 29 5

1.4.5.1.

Druhá mezinárodní konference k finanční gramotnosti ......................... 31

1.4.5.2.

Finanční gramotnost o.p.s. ..................................................................... 32

1.4.6.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR ....................................................... 33

1.4.7.

Občanské sdruţení SPES ............................................................................... 34

1.4.8.

Česká bankovní asociace ............................................................................... 36

1.4.9.

Bankovní institut vysoká škola ...................................................................... 38 Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České

1.4.10.

republiky 39 1.5.

2.

Mediální obraz ...................................................................................................... 40

1.5.1.

Internetové servery ........................................................................................ 40

1.5.2.

Televize ......................................................................................................... 41

1.5.3.

Tisk ................................................................................................................ 42

Empirická část ............................................................................................................. 47 2.1.

Metodologie .......................................................................................................... 47

2.1.1.

Metody a techniky sběru dat .......................................................................... 48

2.1.2.

Výhody a omezení zvoleného postupu .......................................................... 48

2.2.

Kvantitativní výzkum ........................................................................................... 49

2.2.1.

Analýza dat kvantitativního výzkumu .......................................................... 50

2.2.1.1.

Dopis adresovaný vedení škol ................................................................ 50

2.2.1.2.

Dotazník pro učitele rozeslaný formou elektronického dotazníku......... 52

6

2.2.2.

Postup při sběru dat v kvantitativním výzkumu ............................................ 56

2.2.3.

Výsledky kvantitativního výzkumu ............................................................... 58

2.3.

Kvalitativní výzkum ............................................................................................. 69

2.3.1.

Postup při sběru dat v kvalitativním výzkumu .............................................. 69

2.3.2.

Výsledky kvalitativního výzkumu ................................................................. 71

2.3.3.

Tabulka s výsledky kvalitativního výzkumu ................................................. 74

2.4.

Zhodnocení výzkumu – interpretace výsledků ..................................................... 76

Závěr .................................................................................................................................... 79 Seznam pouţité literatury .................................................................................................... 81 Seznam pouţitých zkratek: .................................................................................................. 85 Seznam příloh: ..................................................................................................................... 87 Záznam rozhovoru s paní učitelkou základní školy ............................................................ 88 Záznam rozhovoru z panem Dr. Skořepou (doslovný přepis) ............................................. 92 Záznam rozhovoru s paní Mgr. Gellovou .......................................................................... 104 Záznam rozhovoru s panem Jančou, ředitelem Bankovního institutu ............................... 109 Záznam rozhovoru s Mgr. Pohořelým ............................................................................... 113 Otázky k rozhovorům ........................................................................................................ 126 Akční plán Strategie: ......................................................................................................... 128

7

Úvod

Cílem práce je provést přehledovou studii o stavu Finanční gramotnosti v České republice. Autorka se zaměří na zmapování subjektů, které se podílejí na aktivním zavádění Standardů finanční gramotnosti, dále se pokusí na základě empirického výzkumu podat přesnější analýzu toho, zda a jak je tato implementace prováděna na základním stupni vzdělávání. Dalším cílem je přinést přesnější obraz o dosavadních a chystaných aktivitách jednotlivých subjektů, které se na zavádění standardů podílejí. Práce je rozdělena do dvou částí. První, teoretická část, je zaměřena na popis jednotlivých subjektů zainteresovaných na aplikaci Finanční gramotnosti v České republice. Jsou zde uvedeny právní rámce, které vymezují subjekty a jejich zodpovědnosti v otázce zavádění standardů FG. Další kapitola je věnována institucím, které významně aktivně podporují budování Finanční gramotnosti. Dále je nastíněn mediální obraz, který je pro osvětu v oblasti FG velmi důleţitou součástí, i kdyţ stojí na jiné straně, neţ spotřebitelé i zadavatelé. Druhá, empirická část, je zaměřena na praktickou aplikaci zaváděných metod. V rámci empirické sondy byly pouţity metody kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Výsledky výzkumu by měly ukázat, jaký je současný stav zavádění finanční gramotnosti na základních školách a jaké aktivity provádějí vybrané institucí. Závěrečná část přináší výsledky a zhodnocení celé výzkumné akce. V závěru práce je nastíněn moţný budoucí vývoj finanční gramotnosti v České republice. Proč právě finanční gramotnost, kdyţ ještě před několika lety toto téma téměř nikdo neznal? A proč se v současné době tak často o finanční gramotnosti mluví? Čas plyne a doba se mění. Česká republika prošla za dvacet let od doby sametové revoluce velkými změnami. Většina z nich byla pro občany pozitivní. Jednou z mnoha pozitivních změn je svoboda. A to jak svoboda tisku a slova, ale také svoboda existence kaţdého jednotlivce. Kaţdý jsme svobodný, a zároveň zodpovědný sám za sebe. Uţ nám nikdo nic nepřikazuje,

8

neřídí nás centrálně co, kdy a jak. To, jak, s kým, kde a zač budeme bydlet, ţít a pracovat, je většinou pouze na našem rozhodnutí. Moţností je mnoho. Právě proto se hlavním problémem současnosti se tedy stává volba1. Ale k tomu, abychom se mohli dobře rozhodnout, je potřeba mít dostatek kvalitních informací. A kámen úrazu je v tom, kde je získat. Současný ţivot si nelze představit bez peněz a jejich potřeba se stále více zvyšuje, nic není zadarmo, ani náš ţivot ne. Kaţdý občan tedy musí řešit otázku svého bydlení, obţivy a práce. Ţijeme v demokratické společnosti v době, která je ovlivněna moderními technologiemi a globální ekonomikou. V současné době se nám nabízí velmi rozsáhlé moţnosti, které jsme si před 20 lety ani neuměli představit, a to nejen ve finanční oblasti. Navíc Česká republika vstoupila v roce 2004 do Evropské unie a stala se tedy součástí Evropského společenství, kde je moţný volný pohyb osob, sluţeb i kapitálu. Na český trh se dostalo velké mnoţství nejen zboţí, ale také sluţeb, převáţně finančních. Také ekonomický růst v minulých letech přispěl k vyšší produkci statků a s tím zesílil tlak médií prostřednictvím reklamy2. Ta můţe do značné míry ovlivnit chování občanů, jak jistě mohou potvrdit odborníci pohybující se v této branţi. K tomu, abychom v této společnosti byli rovnoprávnými občany, je nutné, abychom měli moţnost zváţit svá rozhodnutí na základě kvalitních informací. Autorka se v této práci bude zabývat tím, co se v České republice dělá pro to, aby kaţdý občan našeho stát informace z oblasti ekonomie a financí získal.

1 2

Srovnej: Ivo Moţný, Česká společnost, Portal 2002, str. 145 Srovnej: Ivo Moţvý, Česká společnost, Portal 2002, str. 144-145

9

Přehledová studie o situaci finanční gramotnosti v ČR

1.Teoretická část První část práce je zaměřena na popis současné situace, právní rámec vymezující činnosti a pravidla chování ve finančním a ekonomickém sektoru a dále na instituce, které podporují rozvoj Finanční gramotnosti v České republice. Poslední kapitola teoretické části je věnována médiím, jejichţ vliv na občany je velmi podstatný.

1.1. Úvod do problematiky V České republice došlo v posledních letech k výraznému posílení prodeje různých finančních produktů. Pro stát to znamená velmi pozitivní stav, kdyţ v důsledku příjmů z daní zisků jednotlivých finančních institucí plynou do státní pokladny nemalé částky. Na druhé straně tato změna přináší i spousty problémů a posléze i velké finanční náklady. Tento trend byl spojen se začleňováním České republiky do fungujícího trţního světa a nabídka finančních produktů přinesla nové moţnosti nejen v oblasti investování a pojištění, ale především v úvěrování. To se prostřednictvím hypoték, spotřebitelských úvěrů, případně kreditních karet stalo základní součástí nabídky většiny bank, ale i nebankovních subjektů. Občané se velmi rychle přizpůsobili této situaci a začaly nové moţnosti vyuţívat. Oproti letům předcházejícím se začali více zadluţovat. Míra zadluţení České republiky dosahuje jiţ 20% HDP, ale zatím je stále podstatně niţší neţ ve státech Eurozóny, kde se průměrné zadluţení pohybuje kolem 55% HDP3. Ţití na dluh je v poslední době velmi moderní, ale přináší také svá rizika, obzvláště pokud lidé nejsou dostatečně vzdělaní

3

II. Mezinárodní konference Finanční gramotnosti, příspěvek E. Zamrazilová, ČNB

10

v ekonomické oblasti. Pro to, abychom se mohli správně rozhodnout pro koupi finančního produktu, je potřeba mít dostatečné ekonomické znalosti. Dle výzkumu4 se občané ČR hodnotí pouze jako průměrně vzdělaní v oblasti finanční gramotnosti5. Často si pak z důvodu neznalosti pořídí produkt, který pro ně není zcela optimální a přináší jim mnoho zbytečných výdajů. V současné době i vzhledem k ekonomické krizi roste velkým tempem počet občanů, kteří si půjčili peníze a posléze nemají na splácení svých závazků. Dostávají se pak do finančních potíţí, které mohou roztočit velkou spirálu problémů. Předluţení lidé často končí na úřadech práce a po čase se stávají nezaměstnatelnými. Odtud je pak velmi snadná cesta k sociálnímu vyloučení. Tato situace není příznivá pro samotné občany, pro

4

Kvantitativní výzkum pro MF ČR , na téma Finanční gramotnost, prováděla v červnu roku 2007 agentura STEM/MARK. Bylo uskutečněno 811 rozhovorů mezi dospělou populací 18 a více let. Cílem bylo zmapovat základní úroveň finanční gramotnosti občanů na základě subjektivního hodnocení a zjistit potřeby dalšího vzdělávání v oblasti sluţeb mezi spotřebiteli. 5 Výsledky výzkumu veřejného mínění na téma finanční gramotnost: Dospělá populace ČR hodnotí úroveň své finanční gramotnosti průměrnou známkou 3 (35% dotázaných). Sebehodnocení závisí především na dosaţeném stupni vzdělání – lidé s vysokoškolským vzděláním, soukromí podnikatelé a lidé s vyššími příjmy se hodnotí vyšší známkou. 45% populace udává (spíše neurčitě) svou schopnost orientovat se v nabídce finančních produktů. Necelá třetina (29%) přiznává, ţe úroveň znalostí jí brání ve vyuţívání finančních produktů – nejčastěji jde o investiční, úvěrové a spořící produkty. ¾ dospělých povaţuje znalost pojmů, vzdělávání a získávání nových informací z finanční oblasti za důleţité. V oblasti investic se česká populace chová zdrţenlivě – pouze necelá desetina by přebytečnou částku rodinného rozpočtu pouţila na investování. Správnou míru inflace dokáţe odhadnout necelá polovina dospělé populace. 9 z 10 dotázaných pokládá za uţitečné vzdělávání dospělé populace v oblasti hospodaření s penězi. Další vzdělávání by uvítali spíše lidé vzdělanější, jiţ informovaní a mladší. Většina respondentů (81%) se shoduje v tom, ţe ve škole nezískala znalosti pro orientaci ve finanční oblasti. Téměř všichni (93%) tedy souhlasí s tím, aby základní poznatky z oblasti financí byly vyučovány na středních školách a necelá polovina by toto učivo směrovala do výuky jiţ na základních školách. Většina populace by přivítala pasivní formu dalšího vzdělávání – ¾ mají zájem o čtení letáků, broţur, článků na internetu, 2/3 by četly odborné přílohy v tisku nebo sledovaly odborné pořady v TV, 1/3 dotázaných by přivítala specializované kurzy a semináře. ¾ dotázaných by se zúčastnilo organizovaného finančního vzdělávání, a to v případě, ţe by bylo zcela zdarma a bez propagace konkrétního poskytovatele. Takovéto vzdělávání by měl zajišťovat stát (42%) nebo finanční instituce (37%). Rodinný nebo osobní rozpočet sestavuje pravidelně pouze ¼ domácností, další 2/5 toto činí v případě větších výdajů. Převáţná většina se shoduje na potřebě vzdělávání celé populace (dětí, mládeţe, dospělých i seniorů) v oblasti tvorby rodinného rozpočtu, investic a úvěrů. I v této oblasti jsou upřednostňovány informace z broţur, letáků, internetu, TV pořadů či odborných článků. 2/5 dospělých jsou dobře informováni ve finanční oblasti a s touto úrovní jsou spokojeni. Další 2/5 jsou informováni průměrně nebo špatně a se svými znalostmi nejsou spokojeni. Zbylá 1/5 nemá o tuto oblast zájem. Nejdůleţitějším a nejdůvěryhodnějším zdrojem informací je přímý poskytovatel finančního produktu nebo sluţby. Naprostá většina dotázaných uvedla, ţe ze školy si neodnesla ţádné znalosti pro orientaci v oblasti financí a bank.

11

okolí ani pro stát. Náklady na jednoho nezaměstnaného dosahují 193 000,- Kč ročně6. Tato částka je vyplácena ze státního rozpočtu a tím se nepříznivá situace nepřímo dotýká všech občanů České republiky. To jsou hlavní důvody, proč v poslední době dochází ze strany státu ke stále větší podpoře zavádění Finanční gramotnosti a vzdělávání v ekonomické oblasti. Ve vyspělém světě je situace poněkud jiná, nabídka úvěrů či investování má jiţ dlouhou historii a lidé úvěrové, ale i jiné finanční produkty byli zvyklí vyuţívat po mnoho let (pozn. I zde však dochází zejména v posledních letech k problémům s předluţením a neschopností splácet své závazky, coţ nutí i vyspělé země jako je USA či Velká Británie, podporovat vzdělávání a osvětu v oblasti finanční a ekonomické). U nás se ale tyto produkty začaly nabízet teprve nedávno, na přelomu nového tisíciletí. Lidé v České republice však neměli potřebné informace ani dostatečné praktické zkušenosti. Školské vzdělávání a následné ověřování znalostí bylo v minulých letech zaměřováno spíše na oblast čtenářské či přírodovědné gramotnosti, v nichţ Česká republika dosahovala velmi dobrých výsledků i v mezinárodním srovnání7. Ale v oblasti vzdělání ekonomického a finančního doposud Česká republika neměla téměř ţádnou podporu ve školství. Neznamená to však, ţe by se vůbec nevyučovala tématika spojená s ekonomickou a finanční oblastí, ale většinou byla v omezené míře součástí občanské výchovy. V posledních několika letech se tato situace začíná pomalu měnit.

6

Cofet, a.s.- II.mezinárodní konference Finanční gramotnosti, příspěvek p. Hejduk, náměstek ministra financí 7 www.pisa.cz, čtenářská gramotnost byla v roce 2002 lehce pod průměrem, přírodovědná gramotnost v roce 2000 naprůměrná, matematická gramotnost v roce 2002 byla průměrná.

12

1.2. Systém

budování

finanční

gramotnosti

na

základních a středních školách Na základě usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005 byla v září roku 2006 dokončena první verze společného dokumentu Ministerstva financí ČR (dále jen „MF“), Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“), Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy ČR (dále jen „MŠMT) a jeho přímo řízenými organizacemi: Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze (dále jen „VÚP“) a Národním ústavem odborného vzdělávání (dále jen „NÚOV“) „ Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách“(dále jen „SBFG“), který stanovuje role jednotlivých subjektů na poli počátečního vzdělávání, vymezuje základní kroky v rámci zajištění finančního vzdělávání a obsahuje také standardy finanční gramotnosti pro základní a střední vzdělávání. Standardy stanovují ideální úroveň finanční gramotnosti pro dané cílové skupiny. Ministerstvo školství na základě tohoto dokumentu zavedlo standardy finanční a ekonomické gramotnosti do Rámcových vzdělávacích programů základních8 a středních škol. Tato strategie plně navazuje na Strategii finančního vzdělávání, jejímţ cílem je vytvoření uceleného systému finančního vzdělávání za účelem zvyšování úrovně finanční gramotnosti všech obyvatel ČR a zároveň definuje posílení finanční gramotnosti na základních a středních školách. „Považujeme za účelné a důležité, aby se začalo systematicky pracovat na zlepšení orientace občanů na finančním trhu. Na trhu se neustále rozšiřuje nabídka produktů a služeb, pro občany se stávají snáze dostupnějšími a přitom nákup některých z nich může dlouhodobě ovlivnit hospodaření jedince nebo celé domácnosti,“ řekl Milan Šimáček, náměstek ministra financí zodpovědný za finanční trhy.

8

www.rvp.cz

13

Strategie finančního vzdělávání je postavena na dvou pilířích: 

počáteční vzdělávání - tj. předškolní, základní, střední a vyšší odborné vzdělávání, vzdělávání

v konzervatoři

podle

školského

zákona9,

a

dále

studium

v akreditovaných studijních programech uskutečňovaných podle zákona o vysokých školách10. Garantem implementace je stát prostřednictvím MŠMT. 

další vzdělávání – tj. vzdělávací aktivity, které nejsou počátečním vzděláváním, zaměřené na dospělou populaci, tedy spotřebitele finančních produktů a sluţeb. Toto vzdělávání by dle Strategie mělo být zajišťováno především soukromým sektorem.

Zároveň byla vytvořena nezávislá Pracovní skupina pro finanční vzdělávání11, ve které jsou zastoupeny Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, Česká národní banka, zástupci profesních asociací na finančním trhu, zástupci subjektů poskytujících vzdělávací projekty, spotřebitelská sdruţení a vzdělávací odborníci. Hlavním cílem této skupiny je výměna informací o aktivitách a projektech jednotlivých členů, sdílení zkušeností a také snaha o společný postup při zvyšování Finanční gramotnosti české populace.

9

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů 10 Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů 11 Viz. příloha č. 8

14

1.3. Právní rámec V kaţdé zemi existují určité právní normy, zákony a definice, kterými se subjekty působící na daném trhu, ať jiţ v oblasti poskytování produktů a sluţeb, či v oblasti vzdělávání a podpory informovanosti občanů, musí řídit. Práce je zaměřena na téma Finanční gramotnost, a proto je třeba vymezit, co to vlastně Finanční gramotnost je a co vše se za tímto názvem skrývá. Taktéţ podpora právního prostředí je v tomto směru velmi důleţitá, neboť neznalost práv a povinností s sebou přináší řadu nepříjemných situací, případně finančních nákladů.

1.3.1. Definice Finanční gramotnosti „Finanční gramotnost je definována jako soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/ rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků 12

s ohledem na měnící se životní situace“ . Finanční gramotnost jako správa osobních/rodinných financí zahrnuje tři sloţky: 

Peněžní gramotnost – představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a dále správu nástrojů k tomu určených (např. běţný účet, platební nástroje apod.).

12

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fintrh_fin_vzdelavani.htm gramotnosti na základních a středních školách

15

Systém

budování

finanční



Cenovou gramotnost – představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci.13

Rozpočtovou

gramotnost

–

představují

kompetence

nezbytné

pro

správu

osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů a zahrnuje i schopnost zvládat různé ţivotní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné sloţky také dvě sloţky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a sluţeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či sluţby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní ţivotní situaci. Finanční gramotnost je specializovanou součástí širší ekonomické gramotnosti, která navíc zahrnuje např. schopnost zajistit si příjem, zvažovat důsledky osobních rozhodnutí na současný a budoucí příjem, orientaci na trhu pracovních příležitostí, schopnost rozhodovat o výdajích apod. Nedílnou součástí FG jsou také nezbytné makroekonomické aspekty14a daňová oblast15, a to zejména vzhledem k tomu, ţe se významně podílí na finančních zdrojích jednotlivců i domácností, a má tedy významný vliv na peněţní toky v soukromých financích. FG jako součást ekonomické gramotnosti tvoří jednu ze sloţek tzv. klíčových kompetencí, tedy znalostí, dovedností a hodnotových postojů, které by měl občan mít, aby se dokázal uplatnit v současné společnosti. S FG je také spojená gramotnost numerická (z hlediska gramotnosti finanční se týká především finančních numerických úkonů), gramotnost informační (jako schopnost

13

Významnou sloţkou cenové gramotnosti je porozumění principu „ceny peněz“ v čase, rozdílu mezi nominální a reálnou úrokovou sazbou a porozumění cenám finančních nástrojů a sluţeb v praktické podobě poplatků a úrokových sazeb. 14 Makroekonomickými aspekty je rozuměna zejména orientace v základních vztazích mezi jednotlivými sektory ekonomiky a porozumění základním makroekonomickým ukazatelům (HDP, inflace, úroková míra aj.). 15 Základní povědomí o daňovém systému a roli daní v rámci občanské společnosti je nutné chápat jako prvek k zajištění odpovědného chování občanů vůči rodině a státu.

16

vyhledat, pouţít a vyhodnotit relevantní informace v kontextu) a gramotnost právní (jako orientace v právním systému, přehled o právech a povinnostech a také moţnostech, kam se obrátit o pomoc). Rozvoj těchto kompetencí je současně prostředkem k vytváření a posilování politického, právního a ekonomického myšlení občanů.

1.3.2. Standardy Finanční gramotnosti Z definice FG vycházejí konkrétní standardy FG, které stanovují ideální úroveň FG pro různé cílové skupiny16, resp. cílový stav finančního vzdělávání pro různé stupně vzdělávání. Tyto standardy jsou následně implementovány do Rámcových vzdělávacích programů17 či slouţí jako východisko při tvorbě konkrétních vzdělávacích programů a aktivit směřujících k rozvoji a zvyšování úrovně FG ţáků a dospělé populace (u dalšího vzdělávání), resp. specifických cílových skupin.

1.3.3. Zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)18 Zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a některé jiné vzdělávání ve školách a školských zařízeních, stanoví podmínky, za nichţ se vzdělávání a výchova (dále jen „vzdělávání“) uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství. Dále jsou ve školském zákoně obsaţeny zásady a cíle vzdělávání, kterými se mají vzdělávací instituce řídit. Nedílnou součástí školského zákona je téţ Systém vzdělávacích

16

Standard FG pro ţáka 1. stupně ZŠ Standard FG pro ţáka 2. stupně ZŠ Standard FG pro ţáka SŠ – odpovídá standardu FG dospělého občana přizpůsobeného vzdělávacím potřebám ţáků na SŠ 17 http://www.rvp.cz/clanek/1541 18 http://www.msmt.cz/dokumenty/uplne-zneni-zakona-c-561-2004-sb

17

programů, vymezující obsah, rozsah a podmínky vzdělávání a Rámcové vzdělávací programy (RVP), které zahrnují zejména konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání, a to všeobecného a odborného podle zaměření daného oboru vzdělání, jeho organizační uspořádání, profesní profil, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání a zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů. Ředitelé jednotlivých škol stanovují Školské vzdělávací programy (ŠVP), které musí být v souladu se zásadami a cíly RVP. Záleţí tedy na ředitelích škol, jak své ŠVP nastaví, jaké předměty a s jakou časovou dotací se budou vyučovat. Nezáleţí na tom, jaké zvolí škola postupy a metody, ale musí být naplněn očekávaný výstup RVP ZV/GV. Toto platí i pro vzdělávání v oblasti FG, kde si jednotlivé školy stanovují, v rámci jakých předmětů a jaký čas budou výuce FG věnovat. Důleţité však je, aby ţáci měli na konci 5. a 9. ročníku základní školy očekávané znalosti, jeţ jsou uvedeny v SBFG. Tyto znalosti ale zatím nikdo neověřoval, neboť zavádění FG do RVP bylo poprvé uskutečněno v roce 2007, tudíţ je zatím „příliš brzo“ na ověřování výsledků a navíc je to pro MŠMT velmi finančně a časově náročné19, nicméně v rámci celkového ověřování znalostí ţáků se plánuje do budoucna. Přesný termín hodnocení však zatím nebyl určen. Jediné hodnocení výuky, znalostí ţáků a vyučovacího systému, je hodnocení České školní inspekce. Z dosavadních poznatků však tato praxe neprobíhá v dostatečné míře, kvalitě a frekvenci20, neboť je omezena nejen finančně, ale také formálním aparátem. Pravidla činnosti České školní inspekce21 jsou téţ součástí školského zákona, konkrétně jsou popsána v § 173-17522. Zajištěním kvalitního ekonomického a finančního vzdělání lze předcházet budoucím problémům, do kterých se v posledních letech dostává stále více občanů. Jak jiţ bylo řečeno výše, spolu s nabídkou finančních produktů je důleţité, aby byli lidé vzděláni i v oblasti svých práv a povinností. Mezi základní zákony, které upravují občanskoprávní vztahy patří Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

19

Rozhovor se zástupcem MŠMT ze dne 11.11.2009 Kvalitativní rozhovory se zástupci učitelů, s pracovníky ČNB 21 http://www.csicr.cz/upload/Kritéria%20hodnocení%20na%20školní%20rok%202009-2010.pdf 22 http://www.msmt.cz/uploads/soubory/zakony/Novela_SZ_49_2009.pdf 20

18

1.3.4. Občanský zákoník Úprava občanskoprávních vztahů přispívá k naplňování občanských práv a svobod, zejména ochrany osobnosti a nedotknutelnosti vlastnictví. Občanský zákoník upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakoţ i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony23. Podle občanského zákoníku je uzavírána většina obchodních smluv mezi občany a podnikatelskými subjekty, jako jsou banky, pojišťovny, fondy, ale také různé společnosti poskytující osobní půjčky. Tento zákoník by měl dávat jasná pravidla při uzavírání smluv, klienti by měli být seznámeni s obsahem smlouvy ještě před jejím podpisem. Bohuţel v praxi by velká část občanů mohla potvrdit, ţe se smluvními podmínkami nebyli seznámeni před podpisem smlouvy, nebo ţe jim nerozumí. Přesto se mnoho občanů zaváţe svým podpisem k něčemu, s čím ve své podstatě nesouhlasí. Není ţádným tajemstvím, ţe na trhu působí spoustu firem, které mají na tomto základě postaveno své podnikání. Jedná se o firmy, které velice rádi půjčují občanům bez nutnosti dokládat výši příjmů, a klientům tak nabízejí jedinečnou moţnost půjčky, kterou jim ţádná „solidní banka“ neposkytla. Tyto firmy nabízející úvěry, jiţ dopředu vědí, ţe klient nebude mít na splácení svého dluhu dostatek financí, přesto, nebo moţná právě proto jim půjčují. Lidé se tak velmi snadno dostanou do platební neschopnosti a je na ně uvalena exekuce, z čehoţ firmy těţí. Součástí většiny smluv bývá také doloţka, psaná velmi drobným písmem, ţe se klient vzdává nároku na soudní řízení a případné spory se budou řešit prostřednictvím zástupce. Ten však bývá často propojen s úvěrovou společností a při zastupování většinou jedná ve prospěch společnosti a ne klienta, jenţ se dostal do problémů se splácením 24. Tyto problémy snad pomůţe odstranit nová vyhláška, která byla schválena v lednu 2010. Kaţdá důvěryhodná banka, dříve neţ klientovi poskytne úvěr, prověřuje jeho schopnosti splácet své závazky, případně registr dluţníků. Bohuţel na trhu působí firmy, které zadluţeným rodinám nabízejí finanční pomoc, umoţňují jim splácet niţší částky, neţ by dle výše dluhu měli. 23 24

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/cast1.aspx Kvalitativní rozhovor s Mgr. Gellovou, AFIZ.

19

Největší část takto splácených peněz si firmy nechávají jako poplatek a na splátku úvěru tak jde pouze malá částka. Tím klientům dluhy nepomáhají sniţovat, ale naopak dluhy narůstají s růstem úroků25. Důleţitou částí občanského zákoníku je téţ §11 Ochrana osobnosti26, podle kterého má kaţdá fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména ţivota a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakoţ i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. Pokud by došlo k zásahu do práva na ochranu osobnosti, má dotyčný nárok na náhradu škody.

1.3.5. Zákon 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů27 Dalším významným zákonem, který upravuje vztahy mezi subjekty je Zákon o ochraně osobních

údajů.

Tento

zákon

v souladu

s právem

Evropských

společenství,

mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a k naplnění práva kaţdého občana na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromí, upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů a stanoví podmínky, za nichţ se uskutečňuje předání osobních údajů do jiných států28. Osobní údaje jsou součástí většiny smluv, a proto je tento zákon velmi důleţitý, aby nedocházelo ke zneuţití citlivých údajů. Dnes je velká část obchodu firem zaloţena právě na vyuţívání určitých informací o klientech a na jejich chování, a proto je potřeba klienty ochránit před zneuţitím. Osobní údaje mohou být bez souhlasu klienta pouţity pouze orgány státní správy, nebo v případě obrany, či bezpečnosti státu apod.

25

www.novinky.cz/ekonomika/finance/192045-zoufalstvi-zadluzenych-rodin-zneuzivaji-obratni-

manipulatori.html

26

http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-40-1964-sb-obcansky-zakonik/cast-prvni-hlava-druha/ http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad 28 http://business.center.cz/business/pravo/zakony/oou/cast1h1.aspx 27

20

1.3.6. Insolvenční zákon29 Insolvenční zákon je často spojován s důsledky neznalostí v oblasti ekonomické

a

finanční. Pokud dojde k situaci, kdy občan, obchodní společnost, státní podnik, nadace, občanské sdruţení, druţstvo apod. nemohou plnit své finanční závazky, je moţné tento problém řešit pomocí zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, jenž nahradil zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Tento zákon (dále jen insolvenční zákon) nabyl účinnosti dne 1. ledna 2008 a upravuje: 

Řešení úpadku a hrozícího úpadku dluţníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dluţníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dluţníkových věřitelů,



Oddluţení dluţníka.

Pokud se občan, případně právnická nebo fyzická osoba – podnikatel, dostane do úpadku, zahájí soud insolvenční řízení. Způsobem řešení úpadku dluţníka se rozumí: 

Konkurz



Reorganizace



Oddluţení



Zvláštní způsoby řešení úpadku, které tento zákon stanoví pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů

Zákon umoţňuje řešit úpadek dluţníka – nepodnikatele oddlužením. Občanům tím dává moţnost vypořádat se se svými závazky a umoţňuje jim vrátit se zpět do normálního ţivota. Oddluţení lze provést zpeněţením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře. Návrh na povolení oddluţení můţe podat pouze dluţník a k návrhu musí soudu doloţit celou řadu dokumentů (přehledy o příjmech, o majetku, souhlas manţela apod.). 29

http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-info-prevence-upadku/zakon-predpisy.html

21

Soud vţdy posuzuje, zda je dluţník poctivý a zda je jeho plán oddluţení ekonomicky reálný. Těm věřitelům, kteří nemají své pohledávky zajištěny, se totiţ musí na úhradu jejich pohledávek dostat alespoň 30% (alespoň 50% v případě sníţení zákonem určených měsíčních splátek). Jestliţe dluţník úspěšně projde testem poctivosti a soud oddluţení povolí, rozhodnou nezajištění věřitelé hlasováním, zda dojde k prodeji dluţníkova majetku nebo zda dluţník bude po dobu příštích pěti let odevzdávat nezajištěným věřitelům téměř všechny své příjmy v rámci plnění splátkového kalendáře, a to v rozsahu, v jakém z jeho příjmu mohou být při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tato částka je u kaţdého dluţníka jiná, záleţí např. na počtu vyţivovaných osob. V kaţdém případě je výrazně niţší, neţ s jakou byl dluţník zvyklý hospodařit. Dluţník můţe v návrhu na povolení oddluţení poţádat insolvenční soud o stanovení niţších neţ zákonem určených měsíčních splátek, pokud bude schopen svým nezajištěným věřitelům uhradit alespoň 50% jejich pohledávek (je moţné se s věřiteli dohodnout jinak). Jestliţe dluţník řádně plán oddluţení splní, soud rozhodne, ţe se mu zbytek dluhů promíjí. Jinak na majetek dluţníka vyhlásí konkurz. Pokud se dostane do úpadku podnikatel, je moţné tuto situaci řešit reorganizací. Toto řešení má přinést věřitelům vţdy lepší výsledek neţ konkurz. Reorganizace nabízí celkové hospodářské ozdravení dluţníka a rozumné uspořádání jeho vztahů s věřiteli. Reorganizace se nesnaţí udrţovat zaměstnanost nebo sledovat jiné sociální účely. Reorganizace je moţná pouze u velkých podniků, jejichţ obrat přesáhne za poslední účetní období 100 miliónů korun, nebo které zaměstnávají více neţ 100 lidí, nicméně zákon nebrání dohodě dluţníka s věřiteli, ţe se tyto limity nepouţijí. Hlavní slovo při schvalování reorganizace mají věřitel a soud, reorganizace bude schválena tehdy, jestliţe skutečně nabídne věřitelům nejlepší řešení. Nový insolvenční zákon vychází z toho, ţe dominantní vliv na řešení dluţníkova úpadku mají věřitelé. Nabízí rychlejší řešení vztahů dluţníka s věřiteli, ale předpokládá aktivní přístup. Dává větší moţnost sledovat vše důleţité o insolvenčních řízeních v insolvenčním rejstříku, čímţ umoţňuje nejen stávajícím, ale především potenciálním věřitelům včas

22

přijmout správná opatření, či rozhodnutí. Kaţdý občan, firma nebo podnikatel má moţnost nahlédnout do insolvenčního rejstříku30, případně do evidence úpadců31, která obsahuje informace o dosud neskončených řízeních podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. V České republice došlo v roce 2009 k nárůstu počtu insolvenčních návrhů o 77,3% oproti roku 200832. Celkem bylo podáno 9492 ţádostí, z toho 3330 bylo ţádostí o osobní oddluţení, v dvou třetinách případů byly ţádosti schváleny. Počet ţádostí o osobní oddluţení od listopadu 2009 převýšil počet ţádostí firemních33. Do budoucna se předpokládá, ţe počet insolvenčních návrhů ještě vzroste a to především v důsledku současné ekonomické krize, kdy se zvýšila nezaměstnanost a lidé, kteří si v minulosti vzali půjčky, dnes nejsou schopni své závazky splácet34. S neschopností splácet je spojena i nepříjemná záleţitost exekuce. Kaţdá společnost má nárok, aby jí byl dluh zaplacen a pokud sama není schopná svou pohledávku vydobýt, najímá si exekutorskou firmu. Ta má zájem pohledávku vydobýt, neboť je za to finančně ohodnocena. Pokud klient není schopen svůj dluh vyrovnat, nastoupí exekutoři, kteří mu mohou jeho majetek zabavit. Jen v loňském roce bylo uskutečněno více neţ milion exekucí. Toto číslo zní velice děsivě, ale musíme brát v úvahu, ţe do exekuce se lze dostat velmi snadno. Často postačí, abychom nezaplatili jízdenku v tramvaji. Pokud nás chytne revizor a včas nezaplatíme pokutu, má dopravní podnik právo na vymáhání dluţné částky i s vysokými úroky. Pokud to nebudeme řešit, můţe se za pár let několikasetkorunový dluh vyšplhat aţ na čtvrt milionu korun. K tomu je ještě potřeba připočítat poplatky na exekuční řízení, které nejsou zrovna malé,

30

http://isir.justice.cz http://www.justice.cz

31

32

www.novinky.cz/domaci/188499-pocet-osobnich-bankrotu-rekordne-vzrostl.html, 6.1.2010

33

34

www.creditreform.cz http://novinky.cz, 4.12.2009

23

pohybují se v řádu tisíců. V posledních letech tak exekutorům rozkvétá v České republice „výnosný byznys“35.

1.4. Instituce Významnou součástí celého procesu zavádění FG v České republice jsou téţ instituce. Stále sílící podpora ze strany ministerstev má přispět k celorepublikové ekonomické a finanční vzdělanosti. Zmínka zde bude o institucích, které jsou nejvýznamnější, i kdyţ někdy pouze z formálního hlediska. Protoţe činnosti spojené s aplikací FG nelze od sebe oddělit a často teprve formální podpora umoţní dalším společnostem i jednotlivcům působit v této oblasti. Nelze se na níţe zmiňované instituce dívat jako na jediné, které se na zavádění FG podílejí, ale autorka je spatřuje jako nejdůleţitější při aplikaci Finanční gramotnosti, z to zejména z toho důvodu, ţe se významně podílejí na přípravách právních a odborných podkladů pro praktické vyuţití.

1.4.1. Česká národní banka Česká národní banka (dále jen „ČNB“) je centrální bankou České republiky, jejíţ funkcí je udrţovat cenovou stabilitu. Další, neméně důleţitou činností, je dohled nad celým finančním trhem, tedy nad jednotlivými subjekty působícími v oblasti financí. Mezi ně patří banky, pojišťovny, stavební spořitelny, penzijní fondy a další. K těmto významným činnostem přibyla ČNB ještě další

v únoru 2008, kdyţ byla

pověřena ze zákona

Ochranou spotřebitele na finančním trhu. V září 2008 byl vytvořen samostatný odbor ochrany spotřebitele, jenţ má za úkol řešit případné stíţnosti občanů. V říjnu 2009 ČNB ustanovila

Projekční tým pro FG. Jeho snahou je co nejefektivněji se zapojit do

finančního vzdělávání. ČNB začala jiţ od počátku roku 2008 s činností v rámci ochrany spotřebitelů. Podpořila vydání první učebnice pro učitele a ţáky základních a středních škol „Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a osmiletá gymnázia“,

35

Časopis Respekt, ročník XXI, 15. – 21.3.2010, str. 26-28, článek Aţ u vás zazvoní

24

autorů manţelů Skořepových a následně odkoupila 4200 výtisků. Tyto učebnice pak rozeslala do téměř všech základních škol. Vyloučeny byly pouze některé (speciální) školy. Učební komplet zahrnuje manuál pro učitele a pracovní sešit 1 a 2 pro ţáky. Je vhodný zejména pro výuku příslušných částí Výchovy k občanství, případně i při výuce dalších předmětů. Text plně odpovídá stávající i nové podobě RVP. Další činností ČNB je spolupráce se 3. Masarykovou univerzitou v Brně a Národním ústavem dalšího vzdělávání (NIDV), s nimiţ spolupořádá semináře pro učitele. Semináře probíhají na různých místech ČR a jejich účelem je seznámit učitele s problematikou finanční gramotnosti a také s moţnostmi vyuţití učebnice ve výuce. Dává učitelům praktický návod, jak s učebnicí pracovat. Semináře jsou vedeny samotnými autory učebnice příjemnou formou, s uvedením řady příkladů, tak, aby si mohli pedagogové prakticky ověřit jednotlivá témata obsaţená v učebnici. Zároveň je v rámci semináře představena interaktivní hra, která vtahuje při seminářích do hry kaţdého učitele, a pokud bude pouţita ve výuce, určitě zaujme také ţáky. Těchto seminářů bylo uskutečněno ve školním roce 2008/2009 již přes 30 a celkem bylo proškoleno téměř 700 učitelů. Semináře měly velmi dobrou návštěvnost a jiţ jsou plánovány i na rok 2010. Další činností ČNB je podpora projektů Pedagogické fakulty UK pro budoucí učitele a grantu EU na VŠE Praha, fakultě financí. ČNB podporuje téţ aktivity dalších organizací, např. Junior Achievement, jíţ propůjčila své kongresové centrum zdarma pro finále soutěţe pro středoškoláky ve FG, dále umoţnila návštěvu expozice Lidé a peníze. Také se aktivně účastnila příprav Workshopu na Masarykově univerzitě v Brně v červnu 2009 a převzala nad ním spolu s MF záštitu. V oblasti vzdělávání dospělých hledá ČNB nejlepší způsoby, jak dostat informace k občanům. Připravila a neustále rozšiřuje webové stránky ochrany spotřebitele, ve spolupráci se Sdružením pro ochranu spotřebitele. Pro starší generaci, která nemá vţdy umoţněn přístup k internetu, stejně jako pro ostatní občany, byla zvolena forma článků v novinách dostupných ve všech regionech. V pondělní příloze o financích v regionálních novinách „Deník“ vycházely články „Desatero spotřebitele na finančním trhu“. Formou příběhů, v nichţ klient udělal chybu, se ČNB snaţila občanům ukázat, jak by měli v podobných případech postupovat. Připraveno bylo na 30 článků, otištěno jich však bylo pouze 10, bohuţel z důvodu malého zájmu. Ve spolupráci s MPO 25

uskutečnila ČNB přednášku k oblasti finančních sluţeb v Třebíči. Další podporou je spolupráce s BIVŠ, která prezentovala několik přednášek o finančních sluţbách pro seniory v rámci „Univerzity třetího věku“. Do budoucna je ČNB projektu a spolupráci s BIVS nakloněna. ČNB se tedy na zavádění FG podílí převážně odbornou podporou, poskytnutím přednášejících a zkušenostmi. Na 19. června 2010 připravila Den otevřených dveří v České národní bance, který bude věnován právě podpoře FG.

1.4.2. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Na podpoře zavádění FG se významně podílí také MŠMT, jehoţ hlavním úkolem je příprava systému vzdělávání a činnost v rámci pracovní skupiny. Celý systém v této oblasti je provázaný a zahrnuje aktivity související se

zaváděním Standardů FG, přípravou

vzdělávacích programů RVP, podporou vzdělávání pedagogických pracovníků a do budoucna je plánována téţ evaluace RVP. MŠMT se podílelo na přípravě Standardů FG, které definují ideální úroveň FG a to diferencovaně pro různé skupiny ţáků (1.stupeň ZŠ, 2. stupeň ZŠ, střední školy), přičemţ jednotlivé úrovně na sebe obsahově navazují. Definovalo dvě úrovně vzdělávání – státní – RVP a školní – ŠVP. Následně zapracovalo standardy FG do Rámcových vzdělávacích programů (RVP), tyto programy jsou školy povinny od roku 2007 zavádět do svých Školních vzdělávacích programů (ŠVP). Od roku 2005 mohly školy RVP zavádět dobrovolně, jednalo se o zkušební dobu. Zároveň ale ministerstvo školám nepřikazuje, jaké učebnice mají pouţívat pro výuku FG, pouze určuje, jakých znalostí by měli ţáci dosáhnout po 5. a 9. třídě. MŠMT podpořilo zpracování knihy „Finanční gramotnost – obsah a příklady z praxe škol“, kterou připravil autorský tým pod vedením Ing. Petra Klínského a vydal ji Národní ústav odborného vzdělávání. Součástí této příručky jsou příklady dobré praxe, které na základě zkušeností z výuky zpracovali učitelé základních a středních škol a gymnázií. Příručka je prvním uceleným materiálem, určeným pro pouţití při výuce. Koncem roku 2009 byl vydán druhý díl této příručky, knihy jsou k dispozici online na stránkách MŠMT. Obsah obou knih vychází ze Standardů FG pro základní a střední vzdělávání. MŠMT téţ spravuje metodický portál www.rvp.cz, který je podporou učitelům při výuce FG a mohou zde nalézt praktické rady a zkušenosti ostatních pedagogů. Další činností ministerstva je akreditace vzdělávacích kurzů a 26

příruček, a ve spolupráci s Národním institutem dalšího vzdělávání pořádání vzdělávacích kurzů. MŠMT téţ doporučilo Vysokým školám, aby zařadily FG do svých studijních programů. V rámci Projektu na podporu FG má MŠMT moţnost vyuţít dotace z Evropského

sociálního

fondu

z Operačního

programu

„Vzdělávání

pro

konkurenceschopnost“, z něhoţ je moţné čerpat v letech 2007 -2013 částku 1, 8287 mld. EUR36 (tj. přibliţně 6,8% z celkových prostředků z Fondu EU určených pro ČR). To je v přepočtu průměrně cca 1,2 mil. Kč na jednu školu. Vzdělávací instituce mohou v rámci programu poţádat o dotaci na vzdělávání, je moţné volit ze sedmi oblastí a jednou z nich je zvyšování finanční gramotnosti. Záleţí tedy na jednotlivých školách, zda tuto moţnost vyuţijí a na jakou oblast budou o prostředky ţádat. MŠMT se tedy nemalou měrou podílí na implementaci Standardů FG do škol, zatím však není k dispozici ţádná zpětná vazba, jak školy tyto Standardy aplikují. „Zatím je ještě krátká doba na hodnocení, pravděpodobně bude probíhat až po uplynutí čtyřletého cyklu, kdy skončí první fáze povinného RVP“, řekl Mgr. Pohořelý, zodpovědný za oblast FG na MŠMT. „Ověřování by bylo velmi finančně a časově náročné, proto bude součástí celkového hodnocení vzdělávacího systému“.

1.4.3. NIDV – Národní institut dalšího vzdělávání Národní institut dalšího vzdělávání (NIDV) je organizace zabývající se přípravou a realizací přednášek, kurzů a seminářů pro další vzdělávání učitelů. Výhodou NIDV je celostátní působnost (má svá pracoviště ve všech krajských městech ČR) a široká lektorská základna. Institut vznikl počátkem roku 2004 sloučením čtrnácti krajských pedagogických center, od 1.dubna 2005 působí pod názvem NIDV a je příspěvkovou organizací MŠMT, pro nějţ uskutečňuje většinu svých aktivit v oblasti vzdělávání učitelů. V současné době probíhá vzdělávání spojené s kurikulární reformou, vzdělávání školského managementu a vzdělávání v jazycích. Další činností je spolupořádání seminářů FG ve spolupráci s ČNB a Masarykovou univerzitou v Brně. Vzdělávací programy NIDV jsou financovány ze

36

zdrojů MŠMT a z Evropského sociálního fondu, coţ umoţňuje

http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/op-vpk-obdobi-2007-2013

27

účastníkům seminářů platit velmi nízké, pouze základní poplatky, ale většinou je účast na vzdělávání bezplatná. NIDV má zájem, aby finanční zatíţení rozpočtů jednotlivých škol bylo co nejniţší.

1.4.4. Ministerstvo financí Ministerstvo financí ČR je součástí skupiny ministerstev, která se podílela na vytvoření dokumentu Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. MF ČR je členem pracovní skupiny pro finanční trh, která se schází dvakrát ročně, aby společně koordinovala aktivity v oblasti finančního vzdělávání. Dle slov Dušana Hradila (MF ČR) je na území ČR problém v tom, že zde probíhá mnoho drobných aktivit, ale žádná velká celoplošná akce37. MF ČR se jako gestor Ochrany spotřebitele na finančním trhu (dále jen OSFT) nemalou měrou podílí na finančním vzdělávání. Hlavním principem je úvaha, ţe „vzdělaný a informovaný spotřebitel je plnohodnotným aktérem finančního trhu 38“. Cílem ministerstva je dosaţení stavu, kdy spotřebitel činí na finančním trhu odpovědné a adekvátní rozhodnutí ve vztahu k jeho aktuální situaci, tedy pořizuje si produkty a sluţby, které nejlépe vyhovují jeho aktuálním potřebám a moţnostem. Zároveň musí být spotřebitel schopen efektivně prosazovat a hájit své zájmy a práva. K dosaţení tohoto stavu je potřebné zajistit tři oblasti – pilíře ochrany spotřebitele. První je informovanost spotřebitele – zajištění adekvátních a srozumitelných informací poskytovaných pracovníky finančních sluţeb a produktů a následně schopnost s těmito informacemi pracovat. Druhá je oblast finanční gramotnosti, která by měla umoţňovat spotřebitelům informace správně vyhodnotit a následně provést konkrétní rozhodnutí. Třetím pilířem je zajištění adekvátního postavení spotřebitele ve vztahu k distributorům finančních produktů a služeb, schopnost prosazovat a hájit svá práva. Všechny tyto aktivity by měly přispět k tomu, aby spotřebitelé vstupovali odpovědně a bez obav na finanční trhy,

37 38

II. Mezinárodní konference Finanční gramotnosti, Praha 2009 www.mfcr.cz

28

aby byli schopni připravit se finančně na stáří a v neposlední řadě by měly přispět k prevenci předluţení. V rámci ochrany spotřebitele v oblasti úvěrů je připravován nový zákon, který by měl vstoupit v platnost v červnu 2010. Mottem MF ČR je: „Občané nejsou a nikdy nebudou finančními experty, ale měli by mít schopnost zvážit, co je jim nabízeno“. Toto motto zaznělo z úst Dušana Hradila z MF ČR na II. mezinárodní konferenci k finanční gramotnosti, kterou pořádala společnost Cofet.

1.4.5. Cofet, a.s. Společnost Cofet vznikla jiţ v roce 1994 a od roku 2007 se intenzivně zabývá realizací projektů na řešení dlouhodobé nezaměstnanosti, finanční gramotnosti a dalšími činnostmi, které vytváří prevenci sociálního vyloučení. Cofet je akreditovanou vzdělávací společností s akreditovanými vzdělávacími a rekvalifikačními programy, vydavatelstvím odborné literatury k finanční gramotnosti a pořadatelem odborných konferencí a seminářů. Je téţ agenturou práce, drţitelem dalších oprávnění a ochranných známek. Zároveň je realizátorem pilotních projektů ESF zejména pro Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a úřady práce. Účastnila se pilotního projektu MPSV a ESF „Dost dobrá šance“, jenţ pomáhá nalézt uplatnění nezaměstnaným a projektu „Malá finanční gramotnost“, který prokázal prospěšnost vzdělávání finanční gramotnosti jako prevenci nezaměstnanosti a sociálního vyloučení. Cofet velmi úzce spolupracuje s MPSV a společně se zaměřují na prevenci předluţení a nezaměstnanosti, ve snaze předejít velkým problémům ve společnosti a zabránit nárůstu mandatorních výdajů ze státního rozpočtu39. Na přelomu roku 2007/2008 vypracoval tým specialistů Cofet, a.s. Zásady finanční gramotnosti, které se poté ukázaly jako kompatibilní se Standardy finanční gramotnosti schválenými MŠMT. Podle těchto zásad společnost Cofet dodnes proškolila několik tisíc dospělých i dětí v ČR a rekvalifikovala několik stovek lektorů finanční gramotnosti. Následně v srpnu 2008

vyhrála veřejnou zakázku na přípravu celorepublikového systému vzdělávání FG

pro dospělé pod názvem „Velká finanční gramotnost“. Výstupem náročné přípravy tohoto projektu je mj. i Slabikář finanční gramotnosti. Jedná se o komplexní materiál

39

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2007_C_III_pdf.pdf

29

zahrnující všechny moduly FG standardů finanční gramotnosti schválených MŠMT ČR pro všechny skupiny dospělých občanů od 15 do 115 let věku a další potřebné informace pro lektory FG. Dále společnost Cofet vydala Učebnice finanční gramotnosti, Pracovní listy finanční gramotnosti, Příručku lektora a knihu Lucie Vrbkové

„Už nikdy

dlužníkem“. V této knize líčí svůj dramatický příběh první česká občanka, jenţ úspěšně absolvovala insolvenční řízení dle insolventního zákona. Společnost Cofet je téţ členem pracovní skupiny pro finanční vzdělávání a spolupracuje s MF ČR, MŠMT ČR, MV ČR, MPSV ČR a úřady práce při přípravě a realizaci akcí na podporu finanční gramotnosti. V červenci 2008 byla spoluzakladatelem a sponzorem nestátní neziskové organizace Finanční gramotnost, o.p.s.. Společně se pak podíleli na přípravách a realizacích školení, přednášek a konferencích bojujících za podporu finanční gramotnosti. Přednášky a konference pořádané společnostmi Cofet, a.s. a Finanční gramotnost, o.p. s., kde probíhala podpora na zvyšování finanční gramotnosti: 

URBES 2007, I. Noveský: „Odstraňování dlouhodobé nezaměstnanosti jako součást procesu revitalizace měst a regionů – pilotní projekt ESF“, Praha, ČVUT ve dnech 21. -22. 11.2007



Konference „Dost dobrá šance – Řešení dlouhodobé nezaměstnanosti a projekty ESF“, Praha, Emauzy dne 25. 4. 2008



„Dost dobrá šance – významná perspektiva politiky vývoje zaměstnanosti v ČR“, Praha, Emauzy dne 17.9.2008



„První mezinárodní konference k finanční gramotnosti“, Praha, Emauzy dne 31.10.2008



Konference MŠMT – Střediska volného času, I. Noveský „Finanční gramotnost jako nezbytná součást základního i celoživotního vzdělávání“, Kroměříţ ve dnech 20. – 22. 11. 2008

30



VIII. Mezinárodní konference „TZ Praha 2008“, I. Noveský „Bez finanční gramotnosti mají OSVČ menší šanci na úspěch“, Praha, Parkhotel ve dnech 23. – 24. 11. 2008



Seminář „Finanční gramotnost jako nejlepší prevence předlužení občanů“, Praha, Senát Parlamentu ČR dne 31.3.2009



Seminář „Finanční gramotnosti proti předlužení a krizi“, Praha, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR dne 11.6.2009



Workshop Finanční gramotnost, I. Noveský „Zkušenosti s finanční gramotností v praxi – pomoc občanům i ekonomice“, Brno, Masarykova univerzita dne 18. 6. 2009



Konference „Finanční gramotnosti proti sociálnímu vyloučení jako jednomu ze zdrojů extremizmu“ (Prevence kriminality a terorizmu), Karlovy Vary, Krajský úřad dne 28.8.2009



Druhá mezinárodní konference k finanční gramotnosti, Praha, Emauzy dne 27. 11. 2009

1.4.5.1.

Druhá mezinárodní konference k finanční gramotnosti

Druhá mezinárodní konference k finanční gramotnosti konaná dne 27. 11. 2009 v Emauzském Klášteře, navázala na První mezinárodní konferenci k finanční gramotnosti z října 2008. I v roce 2009 se svým programem zaměřila na oblast podpory finančního vzdělávání a prevenci proti předluţení. V posledních dvou letech doléhá na Českou republiku světová hospodářská krize a výrazně roste počet lidí, kteří nejsou schopni splácet své závazky, často právě z důvodu nízké informovanosti. To je hlavní důvod, proč se stát snaţí ochránit občany před dluhovou pastí a ušetřit nás všech zbytečných výdajů40. Konference se zúčastnily všechny významné instituce, které se na podpoře FG podílejí, MF ČR, MŠMT ČR, MPSV ČR, úřady práce, ústavy sociální péče, MPSVR SR, Městské a obecní úřady, krajské úřady, zaměstnavatelé, odborové svazy, odborná a široká veřejnost. Představitelé jednotlivých institucí seznámili účastníky s činnostmi, které v oblasti FG

40

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2007_C_III_pdf.pdf

31

vyvíjejí, případně jaké hodlají v blízké budoucnosti uskutečnit. Ačkoliv přítomnost na konferenci vzbuzovala dojem, ţe finanční gramotnost je všude kolem nás a zúčastněné společnosti poskytují plnou podporu FG v dané oblasti, otázkou zůstává, zda všechny tyto činnosti opravdu naplní motto konference: „Českým příspěvkem k Evropskému roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení by mohlo a mělo být 10 milionů finančně gramotných občanů České republiky“41. Jiţ v průběhu konference zazněly z úst některých účastníků výhrady k tomu, zda je moţné v roce 2010 finančně proškolit 10 milionů Čechů, nicméně kaţdý z přítomných zástupců přislíbil maximální podporu. (pozn. autorky: v závěru konference probíhala diskuze účastníků, kteří se dotazovali přítomných hostů. Jeden z účastníků vznesl dotaz, který sice nepřímo formuloval, ale dal by se říci asi takto: „Jak může stát chtít po občanech, aby se nezadlužovali, když sám jim jde naprosto evidentním příkladem. Co tedy bude dělat „horních 10 000“ pro to, aby se zadluženost ČR nezvyšovala, ale snižovala?“ Tento dotaz, asi nechtěl být dobře pochopen a odpověď zněla: „Nechme horních 10 000, ale zaměřme se na prevenci u těch ostatních, bezmála 10 milionů“….bez komentáře)

1.4.5.2.

Finanční gramotnost o.p.s.

Finanční gramotnost o.p.s. byla zaloţena v roce 2008 jako obecně prospěšná společnost, jejímţ hlavním posláním je poradenství, prevence a vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti občanů. Cíle společnosti jsou podobné jako u ostatních institucí podílejících se na podpoře finanční gramotnosti - prevence předlužování - poskytuje odbornou pomoc formou školení a poradenství, prevence před insolvencí - formou školení a kurzů pro občany, poskytuje odbornou pomoc při řešení problémů spojených s úvěry, ochrana občanů při insolventnosti – poskytuje odbornou pomoc při jednání s věřiteli a případně pomáhá při soudních jednáních a při exekucích, podporuje další projekty – poskytuje odbornou pomoc realizátorům projektů ESF. V rámci podpory zavádění FG na základních a středních školách připravila Finanční gramotnost o.p.s. ve spolupráci s MŠMT soutěž pro žáky základních škol, gymnázií a středních škol, s cílem dostat ţáky do

41

Motto II. Mezinárodní konference k finanční gramotnosti, konaná dne 27.11.2009

32

problematiky FG. Školní kolo této soutěţe proběhne ve dnech 24. 2. – 3. 3. 2010, okresní kolo ve dnech 16. 3. – 18. 3. 2010 a krajské kolo je plánováno na 12. 4. – 14. 4. 2010. Celostátní finále proběhne 6. 5. 2010 v Praze.

1.4.6. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí je dalším subjektem, jenţ se významně podílí na podpoře finančního vzdělávání. Hlavní problém spatřuje v sociálním vyloučení, v oblasti zaměstnání, bydlení, nebezpečného mezigeneračního přenosu a také v určitých lokalitách. Snahou MPSV je co nejvíce pomoci této skupině obyvatel, mezi něţ patří nezaměstnaní, senioři, lidé hendikepovaní, nebo lidé z vyloučených lokalit, aby se zapojili do „normálního ţivota“. Tito lidé patří často mezi 9% obyvatel ČR, kteří ţijí v chudobě (pozn. Metodika Eurostatu stanovuje hranici chudoby na úrovni 60% mediánu národního ekvivalizovaného příjmu na spotřební jednotku). Procento občanů ţijících v chudobě v ČR je nejniţší mezi zeměmi EU, kde v roce 200842 ţilo v chudobě v průměru 17% obyvatel. I přesto se

MPSV ČR jako první zapojilo do společného programu

„Evropský rok 2010“, a jiţ v počátku roku 2010 zahájilo program „Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení“. Ve spolupráci s rámcovou politikou Evropské unie se soustředí na pět prioritních oblastí: 

Prevenci sociálního vyloučení v důsledku předluţenosti



Zlepšení přístupu na trh práce osobám vzdáleným tomuto trhu



Aktivizaci územní veřejné správy při tvorbě a hodnocení akčních plánů boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení



Zvýšení úrovně vzdělanosti a konkurenceschopnosti chudých a vyloučených lidí na trhu práce



Podporu přiměřeného bydlení sociálně vyloučených skupin a řešení problému bezdomovectví

42

Zdroj: ČSÚ, Eurostat

33

Na dosaţení těchto aktivit podpořilo MPSV dvanáct projektů v celkové hodnotě 9,5 milionu korun43, z nichţ více neţ 5 milionů korun bude pouţito na rozvoj ekonomické gramotnosti a prevenci předlužení. Příspěvek necelých 3 milionů korun zlepší přístup na trh práce osobám vzdáleným tomuto trhu. Zbytek prostředků bude pouţit na aktivizaci veřejné správy a na zvýšení úrovně vzdělanosti a konkurenceschopnosti vyloučených osob. Pro řešení problémů s bezdomovectvím a přiměřeným bydlením sociálně vyloučených skupin vyhlásí MPSV speciální soutěţ ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj. Na podporu Evropského roku 2010 a Roku proti chudobě a sociálnímu vyloučení připravilo MPSV tyto akce: „Dny evropského filmu“, kdy budou v termínu od 15. do 22. dubna 2010 v praţských a vybraných kinech v ČR promítány filmy související s tímto tématem. „Den Evropy“ – 9. května 2010 budou na Staroměstském náměstí v Praze prezentovat své projekty a aktivity neziskové organizace činné v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení. „Soutěže pro děti“ zaměřené opět na téma chudoby a sociální vyloučení a budou probíhat v prvním pololetí roku 2010.

1.4.7. Občanské sdružení SPES Občanské sdruţení SPES bylo zaloţeno v Olomouci, jako sdruţení, jehoţ cílem je pomáhat lidem, kteří se dostali do finančně obtížné situace v důsledku předlužení. Další činností je oblast vzdělávání44, kde prostřednictvím svých projektů chce přispívat k rozšiřování finanční a ekonomické gramotnosti mezi občany České republiky. Sdruţení

43

www.mpsv.cz/rok

44

Druhý pilíř sdruţení SPES – vzdělávání široké veřejnosti a studentů středních škol

34

SPES nepomáhá lidem, kteří se dostali do finanční tísně, finančně, ale poskytuje jim odborné poradenství v této oblasti45. Spolupracuje s ekonomy, psychology a právníky a poskytuje klientům ucelené poradenství a to buď prostřednictvím internetu46, nebo osobními konzultacemi47. Informovat se zde mohou také občané, kteří uvaţují o úvěru a rádi by předešli problémům, do nichţ by se v rámci své neznalosti mohli dostat. Klienti se zde dozvědí o smlouvách a jejich náleţitostech a také o nástrahách, s nimiţ se mohou setkat. V roce 2008 SPES uskutečnila projekt „Pojízdných poraden“ v několika městech Olomouckého kraje, jehoţ cílem bylo poskytnout předluţeným domácnostem informace o moţnostech řešení problémů. Sdruţení SPES pořádá semináře pro sociální pracovníky, kde je učí, jak jednat se zadluţenými spoluobčany. Dále pak na seminářích v Poslanecké sněmovně ČR informuje o tématech spojených s finanční gramotností odbornou veřejnost. SPES v červnu aţ srpnu 2009 provedla průzkum, při němž prověřila 14 nebankovních subjektů poskytujících úvěry48 a půjčky. Zaměřila se na podmínky poskytování půjček a úvěrů49 u jednotlivých společností a zjistila, ţe se zásadně liší. Na jedné straně existují společnosti, které jsou poměrně silně dozorovány, dodrţují etické kodexy a úvěry poskytují na základě daných pravidel. Většinou jsou tyto společnosti členy České leasingové a finanční asociace (ČLFA)50. Na trhu však působí i takové společnosti, které při poskytování úvěrů nedodrţují standardní postupy. Ty lze rozdělit do 3 kategorií: 1. Půjčují pouze na základě zástavního práva k nemovitosti. Poskytnou peníze pouze 45

První pilíř sdruţení SPES – poskytování odborného poradenství Od 9. 2. 2006 47 Od 17. 2.2007 v rámci projektu „Nic není zadarmo“ 48 ACM Money, Asterie, Cetelem, Cofidis, Český triangl, ČFÚ – ČFP, Euro Benefit, Ferratum, Finpomoc, Home Credit, Myerson, Profi Credit, Provident Financial, Smart Finance 46

49

Výzkumem bylo mimo jiné zjištěno, ţe: ČFÚ-ČFP, Help Finance a Finpomoc.cz momentálně pozastavily poskytování hotovostních půjček a úvěrů a věnují se pouze správě stávajících úvěrů. Společnost Český triangl pozastavila hotovostní úvěry a poskytuje pouze hypotéky a účelové úvěry na nákup zboţí. U společnosti Myerson byla míra rizika spojená se získáním smlouvy příliš velká a závaţným způsobem by ohrozila osoby, které průzkum prováděly, proto nebyly získány adekvátní podklady. Zvláštní kapitolou je společnost Asterie, jejíţ primární činností není poskytování hotovostních půjček, ale konsolidace/přeúvěrování klientů. Peněţní prostředky se na jejich obchodních místech nabízejí pouze jako doplňkový produkt prostřednictvím společnosti Euro Benefit. Některé společnosti nezajímá výše příjmu klienta, ale pouze zástava a její odhadní cena, např. nemovitost. Jde především o společnost ACM Money. U společnosti Ferratum je uzavírána smlouva prostřednictvím SMS zprávy. Jejím zasláním uzavírá klient smlouvu o úvěru. 50 Cetelem, Cofidis, Home Credit, Profi Credit, Provident Financial

35

osobám vlastnícím dům či byt, ale nezajímají se o příjmy ani o schopnost dluh splácet. 2. Půjčují bez ohledu na příjem, tzn. půjčují i lidem bez příjmů, tedy i nezaměstnaným. Tyto společnosti nenahlíţejí do registrů, ale jde jim o tzv. trvale udrţitelný dluh, kdy sankce a úroky z prodlení jsou tak vysoké, ţe jejich splácení je pro lidi bez příjmu téměř nemoţné. 3. Společnosti nabízející možnost oddlužení či přeúvěrování dluhů, přičemţ vyuţívají tísně domácností. Příjmy těchto společností plynou z pravidelných měsíčních poplatků za zprávu pohledávek. Dále některé společnosti nabízejí úvěry, s tím, ţe zájemce o úvěr zaplatí vysoký poplatek (tisíce korun) za přezkoumání podmínek pro získání úvěru. Většina (99%) klientů však podmínky nesplní, ale poplatky musí společnosti zaplatit. Doporučení pro spoluobčany na základě zjištěného průzkum je, aby velmi obezřetně vybírali společnost, se kterou jednají. Vţdy je dobré zvolit společnosti, které jsou nějakým způsobem dozorovány.

SPES je téţ členem Pracovní skupiny pro finanční

vzdělávání a spolupracuje s výše jmenovanými institucemi.

1.4.8. Česká bankovní asociace Česká bankovní asociace byla zaloţena jiţ v roce 1990 a od roku 1992 působí jako dobrovolné sdružení právnických osob podnikajících v peněžnictví a bankovnictví. V současné době sdruţuje 33 bank, reprezentujících 99% bankovního sektoru. Jejím posláním je zastupovat a prosazovat společné zájmy členů ve vztahu k vládě, Parlamentu, ČNB a jiným právním subjektům. Hájí zájmy a svou roli bankovnictví vůči veřejnosti a zahraničí, dále se podílí na standardizaci postupů bankovnictví a harmonizaci bankovní legislativy s legislativou EU. Od roku 2004 je ČBA členem Evropské bankovní federace, představující nejvýznamnějšího nevládního partnera orgánů EU v oblasti bankovnictví. Vstoupila téţ do Evropské rady pro platby (EPC), jenţ zastřešuje evropský bankovní sektor v oblasti platebního styku – rozšiřování a fungování Jednotného eurového platebního prostoru (SEPA). ČBA je od roku 2005 členem Pracovní skupiny pro finanční vzdělávání a jiţ v březnu 2006 provedla jeden z prvních veřejných výzkumů o stavu finanční vzdělanosti občanů České republiky. Průzkum ukázal, ţe ve finančních produktech a sluţbách se nedokáţe orientovat zhruba polovina občanů. Polovina občanů cítí potřebu dalšího finančního vzdělávání. Lidé o výši finančních rezerv 36

přemýšlejí spíše v krátkodobém horizontu, o obsahu finančního plánování má představu pouze třetina občanů. Více neţ třetina lidí by přivítala vytvoření nezávislého informačního portálu. Na základě výsledků tohoto průzkumu připravila ČBA projekt na vznik wwwstránek.

Vzhledem k tomu, ţe bankovní sektor má na finančním trhu dominantní

postavení, ČBA iniciovala a koordinovala činnosti spojené s realizací společných wwwstránek, na jejichţ vzniku se podílely i další subjekty finančního trhu (ČNB, MFČR, profesní

asociace).

Společně

vytvořily

neziskové

vzdělávací

stránky

–

www.financnivzdelavani.cz, které mají občanům ČR přiblíţit fungování finančních produktů, moţnosti řešení jejich potřeb, které souvisejí s penězi. Cílem projektu je osvěta pro občany, díky níž mají získat lepší orientaci ve finančních produktech, naučit se chápat základní finanční terminologii a seznámit se s finančním plánováním. Stránky jsou koncipované tak, aby byly srozumitelné pro širokou veřejnost. Hlavním principem www-stránek je: Nekomerčnost – neobsahuje tedy ţádnou reklamu, ani doporučení jakéhokoliv produktu, či společnosti. Unikátnost – jedinečný projekt tohoto druhu v ČR, který však nezastupuje regulérní vzdělávání v rámci vzdělávacího systému. Jednoduchost a snadná přístupnost – www-stránky jsou dostupné všem zájemcům – snadná pouţitelnost informací. Dobrovolnost edukace – projekt je významným zdrojem informací v oblasti finančních produktů a sluţeb, forma „slabikáře“ uvádějícího do světa financí. Kontinuita – v průběhu času bude prováděno vyhodnocení obsahu a následná aktualizace. Projekt bude pokračovat i do budoucna.

37

Struktura projektu www-stránek je rozdělena do 2 pilířů – účelový a produktový. Účelový pilíř se skládá ze dvou sloţek, zahrnuje náhled na finanční potřeby jednotlivce v určité etapě51 svého ţivotního cyklu, nebo v určité životní situaci52. Produktový pilíř má za cíl seznámit

občany

s širokou

škálou

produktů

a

sluţeb

(bankovnictví,

finanční

zprostředkování, investování, leasing, penzijní připojištění, pojištění), se kterými se mohou v nabídce finančních institucí setkat. ČBA spolupracuje s Bankovním institutem na přípravě odborných seminářů. Prostřednictvím webových stránek informuje o moţnosti účasti na kurzech zaměřených na finanční vzdělávání.

1.4.9. Bankovní institut vysoká škola Bankovní institut vysoká škola (BIVS) je první soukromou vysokou školou v ČR, zaloţena byla jiţ v roce 1999. Nabízí vzdělávání v bakalářském a magisterském studiu, dále poskytuje vzdělávací a rekvalifikační kurzy. Významně jsou v nabídce zastoupeny finančně zaměřené obory, jako je Bankovnictví, Finance, Ekonomie a management, kromě dalších např. Právní administrativa, Elektronické obchodování, Informační technologie, Ekonomika a

management zdravotních a sociálních sluţeb. BIVS je

specialistou v oblasti finančního vzdělávání. V rámci Institutu celoţivotního učení poskytuje moţnost vzdělávání i občanům, kteří svá dosavadní studia ukončili jiţ před delší dobou, ale mají zájem se i ve vyšším věku vzdělávat, tzv. univerzita třetího věku. Nabízí jak dlouhodobé celoţivotní, tak i krátkodobé monotematické vzdělávací kurzy pro firmy i jednotlivce. Většina kurzů je ekonomicky zaměřená a absolventi získávají osvědčení o absolvování programu. V loňském roce proběhly v Bankovním institutu za

finanční

podpory České spořitelny 3 kurzy pro seniory a 2 kurzy pro státní zástupce zaměřené na finanční vzdělávání. Kaţdoročně BIVS finančně vzdělá tisícovku

51

řádných nebo

V průběhu ţivota procházíme různými obdobími, např. zaloţení rodiny, studium, vstup do důchodu, a v kaţdé etapě se mění i naše potřeby. 52 Lidé musí řešit finanční stránku v kaţdé ţivotní situaci, ať uţ si chtějí peníze půjčit, uloţit, investovat, nebo se pojistit apod.

38

dálkových studentů a stovky ostatních občanů, čímţ významně přispívá k rozvoji finanční gramotnosti v ČR.

1.4.10. Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky (AFIZ) byla zaloţena v prosinci 2002 jako občanské sdruţení, v reakci na novelu zákona o kapitálovém trhu, kterou byl vymezen nový předmět podnikání mimo reţim ţivnostenského zákona – investiční zprostředkovatel, registrovaný tehdy Komisí pro cenné papíry. AFIZ sdruţuje fyzické a právnické osoby, poskytující zprostředkovatelské a poradenské činnosti na finančním

trhu.

Asociace

svým

členům

(13

korporátních

společností,

500

individuálních členů, tj. celkově 11 tisíc poradců) poskytuje odborné služby a vzdělávání a současně hájí jejich zájmy při jednáních a přípravách nové legislativy na finančním trhu. Zároveň dohlíţí na dodrţování etického kodexu, při pochybení se snaţí s daným zprostředkovatelem zajistit nápravu, případně můţe člena z asociace vyloučit. Finanční gramotnost AFIZ šíří prostřednictvím „svých“ poradců, kteří klienty (občany) informují o produktech a možnostech investování na finančním trhu. Dále pořádá semináře, kde finančně vzdělává zástupce regionálních center ze Sdruţení na ochranu spotřebitelů. Se Sdruţením českých spotřebitelů se podílí na podpoře FG tím, ţe spolupracují s několika školami a připravují pro ně otevřené semináře. Školy si sami určují témata seminářů. Neméně důleţitou aktivitou je spolupráce s Lady´s clubem, jehoţ prostřednictvím AFIZ poskytuje besedy obyvatelkám azylových domů, které se dostaly do tíţivé finanční situace v důsledku nevzdělanosti či nedbalosti. Cílem těchto besed je pomoci obyvatelkám, aby se mohly plně zapojit do normálního života.

39

1.5. Mediální obraz Významnou podporou pro šíření ekonomických, ale i jiných informací, jsou bezesporu média. Jejich význam spočívá hlavně v tom, ţe mohou přímo působit na velkou masu obyvatel. Pokud jde o moţnosti získávání informací, jsou média dalším v pořadí ihned za školním vzděláváním. Téměř automaticky máme k dispozici od útlého věku televizi, tisk a většina lidí dnes vyuţívá také internet k získávání nových informací. Bohuţel po prozkoumání této oblasti, je zjevné, ţe média nejsou v oblasti ekonomického vzdělávání plně vyuţívána.

1.5.1. Internetové servery Mezi zdroje z ekonomické a finanční oblasti patří také společnosti, které informace nabízejí prostřednictvím internetu. V reakci na nutnost vyplývající ze zákona, informovat spoluobčany při nabídce finančních produktů, dnes jiţ většina společností prostřednictvím svých webových stránek poskytuje klientům informace o jednotlivých produktech, smluvních podmínkách a někdy také o poplatcích, jeţ si společnosti účtují za své sluţby. Toto je tedy jedna z cest k získání informací po internetu. Další moţností jsou specializované internetové stránky, které jako informační zdroj pro občany spustily některé instituce. Významně v této oblasti působí společnost Aisis se svým projektem Rozumíme penězům, jenž je vhodný pro děti, dospělé, ale především pro učitele. Těm nabízí metodicky ucelený materiál, jehoţ smyslem je pomoci realizovat finanční vzdělávání na školách. Projekt vznikl díky finanční a odborné podpoře GE Money Bank ČR jiţ v roce 2006, od listopadu 2008 se na něm finančně podílí také ESF a státní rozpočty krajů, jejichţ školy se do projektu zapojily53. Cílem projektu je podpořit rozvoj finanční gramotnosti, především pomoci učitelům při finančním vzdělávání dětí, tím, že jim poskytuje odborné informace. Smyslem projektu je, aby se žáci naučili rozhodovat o svých financích na základě dostatečných důvěryhodných informací. Na jarní měsíce roku 2010 je připraveno asi 18 vzdělávacích seminářů pro učitele a pro koordinátory ve

53

Středočeský kraj, Liberecký kraj, kraj Vysočina, Plzeňský kraj, Pardubický kraj

40

městech, v nichţ je projekt realizován. Dne 8. 4. 2010 proběhne v Plzni za podpory projektu 1. vzdělávací konference v Plzeňském kraji, na níţ budou prezentovány tyto workshopy: „Realizace RP ve škole“ – Ukázka z praxe ze ZŠ Strašice „Dobrý sluha, zlý pán“ – Hospodaření domácnosti, finanční produkty, odpovědné rozhodování „Finanční vzdělávání ve ŠVP“ – Projekt Rozumíme penězům v kontextu školních vzdělávacích programů Další podpůrné vzdělávací webové stránky vznikly ve spolupráci finančních asociací, ČNB a MF ČR – www.financnivzdelavani.cz . Tento vzdělávací, neziskový web, přibliţuje občanům jednotlivé finanční produkty, na jakém principu fungují a přístupy řešení cílů při jejich vyuţívání. Server www.mesec.cz poskytuje klientům informace o všech finančních produktech, tj. o účtech, spoření, pojištění, investování a dalších. Podobnou strukturu má server

www.finance.cz,

http://finance.idnes.cz/,

www.sfinance.cz,

http://poradna.finance.cz/, a spoustu dalších portálů. Jedná se především o portály, které občanům nabízejí informace o produktech dostupných na trhu a případně jejich porovnání. Přístup k těmto informacím je pro všechny občany zdarma.

1.5.2. Televize Česká televize jako mediální podpora ve finančním vzdělávání připravila pořad „Krotitelé dluhů“, ve spolupráci se společnostmi Partners, Frame 100, asociací Afiz a sdruţením Občanské poradny. V minulém roce byly odvysílány jiţ dvě řady úspěšného „seriálu“ a v současné době se připravuje jiţ třetí řada úspěšného pořadu. Tento projekt vznikl v reakci na stále rostoucí zadluţování občanů, kteří se často dostávají do finanční tísně. V pořadech se mohou občané seznámit s autentickými příběhy lidí, kteří už se do problému dostali. Za podpory finančních poradců je jim naznačeno možné řešení 41

jejich situace, bohuţel ne vţdy se klienti dokázali s problémem vyrovnat a poučit se ze svých chyb. Občané tak mají moţnost na vlastní oči vidět, ţe kaţdá situace se dá nějak řešit, je však zapotřebí také snaha ze strany klientů. Jedním z cílů projektu, je ukázat lidem, aby se nebáli své problémy začít včas řešit. Jedině tehdy je moţné najít cestu, pomocí níţ se mohou snáze vrátit zpět do „normálního ţivota“. Bohužel v rámci televizního vysílání zatím nebyl občanům poskytnut žádný pořad, nebo seriál, který by přímo a postupně podával informace o jednotlivých produktech, případně upozorňoval na možné problémy,

do nichţ by se mohli lidé při jejich

vyuţívání dostat. Do televizního programu by měl být uveden pořad, který by byl účinnou prevencí, nejen aby ukazoval jiţ vzniklé problémy. To je hlavním úskalím současného mediálního obrazu, ať uţ se jedná o televizní, rozhlasovou, nebo psanou formu. Média se snaţí na lidi zapůsobit, ale většinou prostřednictvím nějakých katastrof, problémů apod. Pro diváky je to pravděpodobně přitaţlivější, neţ aby se sami ze své iniciativy dívali na pořad, jak hospodařit se svými penězi. Ale proč, kdyţ se můţeme několikrát v týdnu dívat na kuchařské mistry, abychom se zdokonalili ve svém kulinářském umění. Toto vidím jako hlavní nedostatek na straně médií, nepůsobí na občany (i když mají obrovskou sílu) v rámci prevence, ale až v důsledku chyb lidského chování ukazují na vzniklý problém. Bylo by lepší ukázat správnou cestu, jak dojít ke zdárnému cíli. Tím by mělo být 10 milionů Finančně gramotných spoluobčanů. Zde je obrovský prostor, jak toho dosáhnout.

1.5.3. Tisk I v oblasti tištěné podoby mediálního obrazu sdílí autorka podobný názor na šíření finanční gramotnosti. Spousta článků, ať jiţ v denících, časopisech a různých periodikách, je zaměřena na popis jiţ vzniklého problému. Příkladem jsou níţe zmiňované články, které jiţ píší o následcích neznalosti ve finanční, ale i v právní oblasti. „Zoufalství zadlužených rodin, jejichž počet raketově narůstá, začali ve zvýšené míře zneužívat obratní manipulátoři. Lidem, kteří jsou pod každodenním tlakem věřitelů, na oko 42

nabízejí právní či finanční pomoc. Ve skutečnosti se ale neštítí zatáhnout je do ještě větších problémů“, sobota 13. února 2010, Právo. Pochybně rychlé spotřebitelské půjčky, soudci jen tak nezarazí „Nebankovní instituce, které lidem nabízejí snadné spotřebitelské úvěry a rychlé půjčky do druhého dne bez ověřování schopnosti splácet, si ze současné snahy některých soudů došlápnout na jejich praktiky těžkou hlavu nedělají“. Ti, kdo bez skrupulí využívají právně značně vágního institutu soukromých rozhodců ad hoc, totiž spoléhají na vleklost soudních řízení, přetíženost a slabé ekonomické zabezpečení justice, a rovněž na řadu legálních možností, jak se téměř donekonečna odvolávat. Vyplývá to ze zjištění Práva mezi těmito subjekty a právníky, kteří se otázkou lichvy a nebankovních rychlých spotřebitelských úvěrů zabývají. Nikdo ale pochopitelně nechce být v této souvislosti veřejně citován. Denně vycházejí především v bulvárním tisku desítky malých inzerátů, které se předhánějí v jednoduchosti toho, jak lze peníze získat. Obvykle se jedná o částky do 50 tisíc, ale výjimkou nejsou ani sumy jdoucí do statisíců až miliónů. Když zavoláte, coby zájemce o rychlou půjčku, na mobily uváděné v inzerátech znějících „peníze do druhého dne, bez nutnosti ručení, bez nahlížení do registrů dlužníků - vhodné i pro problémové klienty,“ překypují obchodní „naháněči“ ochotou. Blamáž a kličkování Jakmile se však začnete detailně zajímat o podmínky, tedy především otázku, jak konkrétně je formulována rozhodčí doložka a přímá exekuční vykonatelnost, umožňující věřitelům přijít za dlužníkem bez verdiktu soudu, začnou ti, kdo peníze tak snadno půjčují rychle couvat, být vyhýbaví, kličkují a snaží se o blamáž, že se „jedná jen o nutnou formalitu, a že když budu řádně a včas splácet, tak mi žádné riziko nehrozí.“ Vybírají si zoufalé a nerozvážné lidi

43

Problém je ovšem ten, že lichváři se vyloženě zaměřují na lidi ve vážné ekonomické tísni, kteří buď přišli o práci, jsou v důchodu nebo vytloukají klín klínem, tedy berou si jednu půjčku, aby zaplatili předchozí. Navíc tito „soukromí investoři,“ jak se označují, cílí především na lidi bez základních finančních a právních znalostí. Lichváři často již předem předpokládají, že tito dlužníci bez jakékoliv bonity, stejně nebudou moci dluh včas splácet. Seriózní spotřebitelské půjčky zde Navíc je půjčka obvykle za značně nevýhodných úroků a RPSN proti běžným nabídkám bank, tedy tj. zkrátka „daň“ za to, že jinde vám už nepůjčí. A s úsměvem člověku v tísni řeknou: „Ber nebo nech.“ Pár měsíců od půjčky a jste na ulici Následně během několika měsíců naskakují gigantická penále, dlužník se ocitá v bludném kruhu, kdy se dlužná částka rychle a stále více na hony vzdaluje jeho reálným možnostem splacení, a poté nastupuje institut rozhodčí doložky ad hoc. Rozhodcem ad hoc může být kdokoliv; mnohdy přitom bývají tyto osoby spřízněné s věřitelem, což lze obtížně prokázat, a aniž situaci spravedlivě posoudí, posílají na dlužníka exekutora. Z 50 tisícové půjčky to pak může snadno dojít k tomu, že přijdete o veškeré vybavení bytu nebo dokonce i byt jako takový. Justice nemá sílu převzít rozhodčí řízení Lichváři spoléhají na to, že není v personálních ani finančních silách soudů převzít na sebe agendu rozhodčích řízení ad hoc a všechny je soudně prověřovat, neboť jich u nás podle značně hrubého odhadu proběhne 200 tisíc ročně. To nedávno na semináři o lichvě v Parlamentu potvrdilo ministerstvo spravedlnosti, které připustilo, že o rozhodčích řízení neexistuje prakticky žádný přehled.

44

Bránit se lze, ale jde o čas Ze zákona o rozhodčím řízení vyplývá možnost se do tří měsíců odvolat k soudu. Zároveň je ale potřeba požádat soud o předběžné opatření: zastavení výkonu rozhodnutí, tedy většinou exekuci. Následně je třeba podat žalobu na zrušení rozhodčího nálezu. Jde však o čas! Exekutoři bývají rychlejší, než se člověk, neznalý věci, začne právně bránit. „Proti výroku rozhodce ad hoc se sice můžete soudně bránit; tedy že smlouva byla uzavřena pod nátlakem, a že byl dlužník v situaci, kdy nemohl objektivně posoudit zjevnou nevýhodnost smlouvy, jenže soudní řízení trvá léta a vy mezitím přijdete o všechno, protože exekuce proběhne. Můžete ji zastavit požádáním o vydání předběžného opatření, jenže většina dlužníků neví kudy kam a než se rozkoukají, lhůta uplyne, majetek jim vezmou a není cesty zpět,“ upozorňuje se situací obeznámený pražský právník. Rozhodcem ad hoc může být každý Relativně serióznější instituce poskytující spotřebitelské úvěry mají sice také obvykle ve smlouvách rozhodčí doložku, která urychluje řešení sporu, ovšem často rozhodce není ad hoc ani jiná sebe honosněji znějící soukromá instituce (například „rozhodčí soud“), ale Rozhodčí soud při Hospodářské komoře, jenž má jasněji vymezený legislativní rámec. U něho je alespoň nějaká záruka, že ve vztahu věřitel-rozhodce ruka ruku nemyje. Soukromého rozhodce ad hoc může totiž ze zákona dělat skutečně kdokoliv, a to i bez jakéhokoliv právního vzdělání a znalostí. Kromě toho „serióznější“ nebankovní instituce mají smlouvy přehledné a neschovávají nevýhodné podmínky za sotva čitelná malá písmenka. Kauza S.S. vyšuměla O tom, že rozhodci ad hoc mohou být značně pochybné osoby a přitom rozhodují o osudu jednotlivců a firem potvrdil pět let starý případ slovenské občanky Sandry Svobodové,

45

která se operativně a hormonálně nechal celkem věrohodně změnit na ženu, a coby rozhodce ad hoc poslal řadu firem neopodstatněně do likvidace. Problém je ten, že od té doby, když už bylo zjevné, že rozhodčí řízení ad hoc může být značně nespravedlivé, resort spravedlnosti s tím legislativně ani výkonně nic neudělal a tato palčivá záležitost se otevřela až nyní. Přitom ministerstvo spravedlnosti už před pěti lety slibovalo účinná legislativní opatření.“ pondělí 1. února 2010, Právo. Podobné články můţeme najít téměř denně v různých médiích. Ta situace je opravdu vážná, svědčí o tom meziroční nárůst exekucí o 30%54. Hrozba předluţení číhá především na občany z niţších příjmových skupin, ale dnes se do platební neschopnosti můţe dostat i část občanů splácejících hypoteční úvěry na své nemovitosti. Vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti, v měsíci březnu dosáhla 10%55, se okruh lidí, kteří budou mít problémy se splácením půjček, můţe ještě zvětšit. I kdyţ některé deníky otiskují pravidelné rubriky o financích (např. idnes), kde se čas od času zaměřují na podrobnější analýzu jednotlivých produktů a snaţí se přinést také jejich srovnání, autorka můţe potvrdit, ţe tyto informace jsou mnohdy zavádějící a směřují k prosazování určitého typu produktu, nebo výběru společnosti, často jde i o placenou reklamu. Bohuţel velká většina občanů bere tyto informace jako dané a v praxi je pak velmi těţké je přesvědčit, ţe pravda můţe být jiná.

Celkově lze tedy říci, ţe ačkoliv mají média velmi mocný „nástroj“ k šíření Finanční gramotnosti, státní instituce toho zatím nedokázaly příliš vyuţít. Masové seznamování občanů s ekonomickými informacemi zatím nikde v médiích neproběhlo.

54

ČTK, 1.února 2010. „ V roce 2009 soudy nařídily 718 000 exekucí, coţ je meziroční nárůst o 30 procent.

Vyplývá to ze statistických údajů Exekutorské komory a ministerstva spravedlnosti. Předloni bylo v Česku nařízeno 554 000 exekucí, o rok dříve 428 000“.

55

www.mpsv.cz

46

2. Empirická část V empirické části případové studie o současné situaci v oblasti aplikace Finanční gramotnosti a praktickém vyuţití zaváděných metod do praxe autorka zkombinovala kvalitativní a kvantitativní metody sběru dat. Cílem výzkumu bylo ověřit, zda je v praxi aplikována výuka Finanční gramotnosti na základních školách a zda jsou využívány metodické příručky, případně jiné pomůcky. Autorka se zaměřila pouze na základní školy, neboť celoškolské ověření by nebylo v rámci této práce technicky zvládnutelné.

2.1. Metodologie Pro zpracování případové studie, autorka nejprve začala s prostudováním odborné metodické literatury56, a následně se rozhodla vyuţít kombinaci kvalitativních a kvantitativních výzkumných metod. Pro ověření, zda základní školy aplikují FG do výuky, vyuţila kvantitativního výzkumu prostřednictvím dotazníkové ankety pro učitele. K tomu, aby bylo moţné výsledky zobecnit, bylo třeba oslovit co nejvíce škol a zajistit vysokou návratnost odpovědí, to ale vzhledem k omezeným časovým a finančním moţnostem nebylo v silách autorky, proto není moţné 100% zobecnit dosaţené výsledky. Autorka se rozhodla podpořit a doplnit tento výzkum také kvalitativní částí výzkumu. V té se zaměřila na ostatní instituce, které se významně podílejí na zavádění FG a provedla se zástupci institucí hloubkové rozhovory. Zároveň dokumentů a

začala se sběrem

zúčastnila se konference Finanční gramotnosti (otevřené zúčastněné

pozorování), kde získala ucelený přehled o činnostech jednotlivých institucí na podporu zavádění finanční gramotnosti. Pan dr. Skořepa umoţnil autorce zúčastnit se semináře určeného pro vzdělávání pedagogů, kde vyuţila skrytého zúčastněného pozorování s cílem lépe poznat, co je náplní seminářů a seznámení se s problémy, s nimiž se mohou učitelé při výuce FG setkat. Na tomto semináři provedla také pilotní kvantitativní výzkum, kdyţ v závěru přednášky předloţila učitelům dotazník k vyplnění, jehoţ návratnost byla téměř 100%. Zde autorka měla moţnost posoudit, zda je připravený 56

Viz. Seznam pouţité literatury

47

strukturovaný dotazník a jeho forma učitelům srozumitelná a na základě zhodnocení provedla korekci připraveného dotazníku. Upravený dotazník následně rozeslala do škol, s tím, ţe nebyla předem známa návratnost dotazníků, dle dostupných informací z ČNB se nepředpokládala příliš vysoká.

2.1.1. Metody a techniky sběru dat Jak jiţ bylo uvedeno, autorka při výzkumu praktické aplikace Finanční gramotnosti pouţila kvantitativní a kvalitativní metody sběru dat. Kombinaci zvolila z důvodu omezených technických moţností, protoţe veškerý výzkum, přípravu i vyhodnocování k diplomové práci prováděla sama. Nebylo tedy v silách jedné osoby, aby v rámci kvantitativního výzkumu, který spočíval v oslovení co největšího počtu škol formou standardizovaného dotazování, technikou ankety, osobně navštívila dostatečně reprezentativní vzorek učitelů (u kterých by zajistila, ţe dotazník vyplní), jenţ by umoţnil zobecnění na celou populaci v České republice. Proto zvolila jako doplnění kvalitativní výzkum při němž použila formy – pozorování zjevné i skryté, strukturované a nestrukturované interview - hloubkové rozhovory a analýzu oficiálních dokumentů.

2.1.2. Výhody a omezení zvoleného postupu Kvantitativní výzkum byl proveden formou elektronického dotazníku - ankety. Důvodem pro tuto formu bylo rychlé, levné a pro respondenta také pohodlné dotazování, při němţ byla zaručena naprostá anonymita odpovědí, tudíţ byla i větší šance, ţe nám odpoví. Tato forma ale naopak vyžadovala oslovit větší množství škol, neţ by tomu bylo při osobním dotazování. Nutné bylo zajistit seznam e-mailových adres škol, v začátku výzkumu autorka chtěla oslovit všechny základní školy v ČR, ale nepodařilo se jí sehnat od Ministerstva školství ani od jiné instituce kompletní seznam. Nejprve obdrţela emailové adresy (cca 500) od paní učitelky, s níţ provedla na počátku výzkumu kvalitativní rozhovor. Kompletní databázi se podařilo sehnat aţ po zahájení 1. etapy rozesílání dotazníků od zástupce ČNB. Poté byla zahájena 2. etapa dotazování, s tím, ţe byla oslovena čtvrtina všech základních škol v ČR. 48

Protoţe autorka prováděla výzkum sama a nebylo tedy technicky moţné zajistit sondu formou osobního dotazování, proto byla zvolena forma ankety. S tím je ale spojeno riziko samovýběru, není tedy jasné, nakolik výsledky odpovídají celé cílové populaci (všechny základní školy v ČR), protoţe respondenti sami rozhodují o tom, zda se ankety zúčastní. Předpoklad je, že odpoví spíše ti, kteří se již ve výuce FG angažují, tudíž že mlčící většina zřejmě ještě FG nezavádí, ale nemůžeme tento předpoklad dokázat. Teprve, pokud bychom měli odpovědi od všech oslovených subjektů, bylo by možné tyto výsledky zobecnit. Výsledná návratnost ankety je 7%, není vysoká, nicméně příliš se neodchyluje od standardu uváděného v sociologické literatuře

(5%). Autorka očekávala návratnost

maximálně 5%, tedy výsledek je spíše pozitivní.

2.2. Kvantitativní výzkum V kvantitativním výzkumu bylo snahou získat skutečný obraz situace v základním školství, zda již probíhá aplikace standardů ve výuce, jaké problémy se při výuce FG vyskytují a co by učitelé přivítali jako podporu pro výuku FG. Výzkum byl veden formou

standardizovaného

dotazování,

technikou

ankety

a

autorka

připravila

strukturovaný e-mailový dotazník pro učitele základních škol, kteří odpovídali na připravené otázky. Původně zamýšlela oslovit všechny základní školy v ČR, aby získala objektivní celorepublikový obraz současného situace v aplikace FG. To však z jiţ zmiňovaných důvodů nebylo moţné. V první fázi rozesílání dotazníků vyuţila e-mailový seznam škol od své známé učitelky, jenţ zahrnoval pouze základní školy Středočeského kraje a Prahy (Školy, které byly osloveny v rámci organizování akce „Orientační běh bankou“. Jednalo se tedy o školy, které jiţ byly nějakou formou osloveny v oblasti bankovnictví). Do dvou dnů od odeslání dotazníku se autorce vrátilo cca 5% vyplněných dotazníků, coţ byl významný moment, a proto opět oslovila ČNB (dr. Skořepu) o poskytnutí širšího seznamu e-mailových kontaktů na školy. Po kladné odpovědi rozšířila vzorek oslovených škol, bylo osloveno celkem asi 1000 škol, coţ je cca čtvrtina ze všech

49

základních škol České republiky. Tento vzorek uţ byl dostatečně velký a autorka mohla provést vyhodnocení z došlých odpovědí.

2.2.1. Analýza dat kvantitativního výzkumu Cílem kvantitativní části bylo získat informace o tom, jak se daří implementovat standardy FG do praxe. Konkrétně se autorka zaměřila na zpětnou vazbu od učitelů na základních školách. Tato cílová skupina byla vybrána s ohledem na fakt, ţe metodika je v této oblasti více propracována neţ pro SŠ a VŠ. Kvantitativní výzkum byl zaloţen na dotazování učitelů základních škol, formou standardizovaného dotazníku, který byl rozeslán ve dvou etapách. Osloveni byli ředitelé škol a jejich prostřednictvím se měl dotazník dostat k učitelům vyučujícím občanskou výchovu, matematiku, případně předměty, kde se finanční gramotnost v nějaké míře vyučuje. Dotazník obsahoval celkem 20 otázek, některé byly otevřené (7), některé uzavřené (6), některé polozavřené (8). Cílem této dotazníkové akce bylo zjistit, zda uţ školy tématiku finanční gramotnosti zavádějí do výuky, jakou časovou dotaci mohou při výuce FG vyuţít, jaké se jim dostalo podpory od institucí a od vedení školy, z jakých materiálů při své výuce FG čerpají a zda jsou s jiţ vydanými materiály seznámeni, případně, zda je vyuţívají. Část dotazníku byla zaměřena na zjištění sociodemografických údajů, tj. věková struktura učitelů, podíl ţen ve výuce, délka praxe v profesi učitele, z jakého kraje, či města škola pochází. V závěru dotazníku byl vznesen dotaz, na to, co by učitelé potřebovali pro výuku FG a co by jim mohlo ve výuce FG pomoci.

2.2.1.1. Dopis adresovaný vedení škol Na jednotlivé školy byl rozeslán e-mail s průvodním dopisem a ţádostí o vyplnění dotazníku: „Vážená paní ředitelko, Vážený pane řediteli, Vážená paní učitelko, Vážený pane učiteli, 50

Dovoluji si Vás oslovit v rámci výzkumu diplomové práce. Jmenuji se Lenka Wankeová a jsem studentkou Bankovního institutu a na jaře roku 2010 budu absolvovat státní zkoušky a obhajovat diplomovou práci na téma „Finanční gramotnost“. Ráda bych v této práci ověřila, zda jsou školy s tímto tématem již seznámeny a zda jsou dostatečně podporovány ze strany ministerstva či jiných institucí. Cílem práce je posoudit úroveň aplikace Standardů Finanční gramotnosti do praxe, a proto potřebuji nashromáždit dostatečné množství informací z jednotlivých škol. Obracím se proto na Vaši školu jako na instituci, která by měla být součástí procesu zavádění Standardů Finanční gramotnosti do škol a ráda bych Vás požádala o vyplnění přiloženého dotazníku. Tento dotazník je určen vyučujícím předmětu Občanská výchova, Výchova k občanství, případně jiných ekonomicky a hospodářsky zaměřených předmětů. Žádám Vás tedy o chviličku Vašeho času a prosím, zda byste přeposlali tento dotazník příslušným pedagogům, kteří se této problematice v rámci výuky věnují, případně nevěnují, pokud toto téma není součástí Vašeho vzdělávacího programu. Pokud máte i Vy k tomuto tématu co říci, nebo máte zkušenost se zaváděním standardů finanční gramotnosti do škol, prosím, připojte své zkušenosti a náměty. Budu velice ráda za každou informaci, které se mi ze školské praxe dostane. Ještě bych Vás ráda upozornila, že se nejedná o žádný placený průzkum, ani o veřejnou zakázku, ale pouze o výzkum v rámci diplomové práce, kterou budu obhajovat. Součástí práce je tato dotazníková akce, stejně tak jako kvalitativní rozhovory s přímými podporovateli celého procesu zavádění finanční gramotnosti. Jakmile budu mít vyhotovené závěry z tohoto výzkumu, ráda poskytnu zpětnou vazbu a budu Vás informovat o výsledcích mého šetření, pokud o to budete mít zájem. Předem Vám velmi děkuji za pomoc a přeji Vám mnoho pracovních i osobních úspěchů.

51

S pozdravem studentka BIVS Bc. Lenka Wankeová“

2.2.1.2. Dotazník pro učitele rozeslaný formou elektronického dotazníku Aplikace tematiky finanční gramotnosti do výuky Aplikace tematiky finanční gramotnosti do výuky Váţená paní učitelko, váţený pane učiteli, jmenuji se Lenka Wankeová, jsem studentkou Bankovního institutu a píši diplomovou práci na téma Finanční gramotnost. Obracím se na Vás jako na učitele, kteří zajišťují výuku předmětů s Finanční gramotností spojenou. Ráda bych ve své práci ověřila, zda a jak probíhá zavádění Standardů Finanční gramotnosti v praxi. Ţádám Vás proto o vyplnění přiloţeného dotazníku. Prosím Vás o vyplnění dotazníku i v případě, ţe Finanční gramotnost do výuky nezavádíte. Vyplnění dotazníku Vám zabere cca 10-15 minut Vašeho času. Předem Vám děkuji za Vaši ochotu a přeji Vám mnoho pracovních i osobních úspěchů. 1.Zavádí Vaše škola tématiku spojenou s Finanční gramotností do výuky? a) ano b) ne V případě, že zavádíte FG do výuky, prosím pokračujte otázkou č. 2. V případě, že nezavádíte FG do výuky, uveďte z jakého důvodu a poté prosím pokračujte otázkou č. 4.: 1. téma mě nezajímá, není pro mne prioritou 2. téma není součástí rámcového vzdělávacího plánu naší školy 3. o FG se zajímám, ale necítím se dostatečně kompetentní 4. o FG se zajímám, ale nemám dostatečné informace 5. v rámci výuky není dostatečná hodinová dotace 6. FG plánuji zahrnout do výuky, ale potřebuji nejprve proškolit 7. FG nezavádím z jiného důvodu, napište vlastními slovy, jakého

2. V jakém předmětu se finanční gramotnosti věnujete: 1. matematika 2. občanská výchova 3. jiné – jaké

52

3. Jakou časovou dotaci na problematiku FG máte ve výuce? Prosím napište počet hodin. 4. Co Vám říká pojem Finanční gramotnost? Odpovězte vlastními slovy:

5. Jak hodnotíte svoji úroveň finanční gramotnosti? Škála od 1 – 10.( Nejvyšší stupeň znamená nejvyšší úroveň, či znalost).Prosím ohodnoťte se. 6. Zhodnoťte, jaké podpory se Vám dostalo v oblasti finanční gramotnosti od zainteresovaných institucí? a) vedení vlastní školy:

Vynikající podpora

b) Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy:

Vynikající podpora

c) Česká národní banka:

Vynikající podpora

d) Ministerstvo práce a sociálních věcí:

Vynikající podpora

e) Jiná instituce, jaká Vynikající podpora

7. Zhodnoťte, zda Vám byly poskytnuty nějaké kurzy a materiály? 1. dokumenty 2. metodické listy 3. vzdělávací kurzy pro pedagogy 4. semináře 5. jiné - jaké

8. Dostala se Vám do rukou nějaká metodická příručka či manuál? a) ano b) ne Pokud ano, jaká: a) Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia - Michal a Eva Skořepovi, Scientia Praha

53

mám /nemám k dispozici pracuji /nepracuji s ní b) Finanční gramotnost - obsah a příklady z praxe škol - P. Klínský a kol., VUP Praha mám /nemám k dispozici pracuji /nepracuji s ní c) Slabikář finanční gramotnosti - Cofet , Cofet Praha mám /nemám k dispozici d) metodické listy

pracuji

/nepracuji s ní

mám /nemám k dispozici e) jiné - jaké

pracuji

/nepracuji s ní

Pokud FG nezavádíte do výuky, prosím tuto otázku vynechte. 9. Jaký je Váš hlavní zdroj informací pro výuku finanční gramotnosti? (zaškrtněte pouze jednu položku) 1. výše uvedená kniha 2. seminář, kurz 3. internet 4. různé metodické příručky jiné - jaké

10. Pokud jste se zůčastnil-a nějakého školení, semináře nebo kurzu na téma finanční gramotnosti, prosím uveďte jakého a kde.

11. Přivítal-a byste nějaké školení zaměřené na finanční gramotnost? 1. ano 2. ne 3. nevím 4. ano, ale pouze pokud by ho hradil zaměstnavatel 12. Plánujete se zúčastnit nějakého školení zaměřeného na vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti? 1. ano 2. ne 3. rád-a bych se zúčastnil-a, ale není moţnost 13. V jakém kraji se Vaše škola nachází: Jihomoravský kraj

54

14. Velikost města, ve kterém se Vaše škola nachází: Do 1 000 obyvatel

15. Kolik je Vám let?

Jste muž, nebo žena? ----

16. Uveďte prosím přesný počet let, kdy se věnujete profesi učitele

Pokud FG nezavádíte do výuky, prosím tuto otázku vynechte. 17. Kdy jste začal-a problematiku finanční gramotnosti aplikovat do výuky? (napište měsíc a rok)

Pokud FG nezavádíte do výuky, prosím tuto otázku vynechte. 18. Jak žáci vnímají výuku finanční gramotnosti? 1. Ţáci se k výuce FG staví odmítavě 2. Ţáky výuka FG spíše nebaví, nezajímá je 3. K výuce FG se staví neutrálně, stejně jako k ostatním tématům v rámci předmětu 4. K výuce FG se staví spíše pozitivně 5. Staví se velmi pozitivně, výuku FG vnímají jako přípravu na praktický ţivot 19. Jste přesvědčen-a, že výuka finanční gramotnosti je pro žáky užitečná? 1. ano 2. ne 3. nevím 20. Potřebujete pro Vaši podporu FG ve výuce ještě něco jiného? 1. Vzdělávací kurzy 2. Metodické materiály 3. Větší časový prostor ve výuce 4. Větší podporu ředitele 5. Větší podporu ze strany MŠMT Jiné, prosím napište

Děkuji Pokud budete mít zájem o zaslání závěrečné zprávy z výzkumu, napište zde prosím svůj e-mailový kontakt

55

ODESLAT

2.2.2. Postup při sběru dat v kvantitativním výzkumu Dotazníky byly rozeslány na e-mailové adresy základních škol ve dvou etapách: 1. Etapa kvantitativního výzkumu V první etapě byly osloveny základní školy prostřednictvím e-mailového kontaktu, získaného z hromadného e-mailu rozesílaného na základní školy v říjnu 2009. Touto formou rozesílala Bankovní akademie v Praze školám pozvánky na jiţ 4.ročník soutěţe „Orientační běh bankou“. Jednalo se o školy převáţně z Prahy a Středočeského kraje, u nichţ byl jistý předpoklad, ţe se tedy

jiţ s tématikou finanční gramotnosti setkaly.

Z tohoto důvodu se očekávala o něco vyšší návratnost dotazníků. Datum odeslání dotazníků: 16. 2. 2010 Datum průběhu dotazování: 17. 2. – 1. 3. 2010 Počet odeslaných e-mailů: 389 Nedoručitelné e-maily: 48 Celkem doručeno: 341 Došlé odpovědi: 29

56

Nevyplněné dotazníky z došlých odpovědí: 1 Vyplněné dotazníky: 28 Návratnost vyplněných dotazníků: 8,21% 2. Etapa kvantitativního výzkumu V této etapě byl proveden náhodný výběr e-mailových kontaktů z databáze všech škol v České republice, pro tento výzkum získané od dr. Skořepy z ČNB, s tím, ţe byly vynechány školy Praţské a Středočeské, ty byly jiţ osloveny v 1.etapě, dále pak školy na Moravě, tedy Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje. Datum odeslání dotazníků: 4. 3. 2010 Datum průběhu dotazování: 5. 3. – 16. 3. 2010 Počet odeslaných e-mailů: 681 Nedoručitelné e-maily: 98 Celkem doručeno: 583 Došlé odpovědi: 37 Nevyplněné dotazníky z došlých odpovědí: 2 Vyplněné dotazníky: 35 Návratnost vyplněných dotazníků: 6,0% 57

Celkem obě etapy kvantitativního výzkumu Datum výzkumu: 16. 2. – 16. 3. 2010 Počet odeslaných e-mailů: 1070 Nedoručitelné e-maily: 146 Celkem doručeno: 924 Došlé odpovědi: 66 Nevyplněné dotazníky z došlých odpovědí: 3 Vyplněné dotazníky: 63 Návratnost vyplněných dotazníků: 6,81% Do zpracování výsledků kvantitativního výzkumu je nutné také zahrnout e-mailové odpovědi 6 učitelů (ředitelů), kteří odpověděli, ţe finanční gramotnost nezavádějí a to převáţně z toho důvodu, ţe se jedná o málotřídní školy nebo o školy pouze s 1.stupněm. Dvě odpovědi obsahovaly omluvu, ţe nemohou vyplnit dotazník, ţe FG do výuky nezavádějí.

2.2.3. Výsledky kvantitativního výzkumu Velká část oslovených škol (92%) uvedla, ţe tématiku spojenou s Finanční gramotností do své výuky aplikují. Vzhledem k nízkému procentu návratnosti vyplněných dotazníků (7%) a vysokému procentu škol, které finanční gramotnost zavádějí, lze usuzovat, ţe dotazník vyplnili převážně učitelé aplikující finanční gramotnost. Toto potvrzuje i

58

několik e-mailových odpovědí (2), kde se učitelé omlouvají, ţe nemohou vyplnit dotazník z důvodu, ţe FG do výuky nezavádějí. Ačkoliv v úvodním dopise pro učitele byla prosba o vyplnění dotazníku i v případě, ţe FG neaplikují (také dotazník byl konstruován tak, aby oslovil i školy dosud nezavádějící FG). Na anketu odpověděla necelá desetina škol, výsledek tedy může nasvědčovat tomu, že téma FG oslovilo pouze velmi malou část učitelů. Z informací od vyučujících je moţné potvrdit, ţe školy dostávají obrovské mnoţství e-mailů a není v jejich silách odpovědět na všechny. Vybírají a odpovídají na maily, které jsou pro školy důleţité, nebo na ty, které je zaujmou. V případě, ţe školy výuku FG nezavádějí, je to nejčastěji z důvodu nedostatečné hodinové dotace. Část učitelů plánuje FG zahrnout do výuky, ale potřebují nejprve proškolit a stejná část respondentů uvedla, ţe se o FG zajímají, ale necítí se dostatečně kompetentní. Menší část respondentů uvedla, ţe téma není součástí RVP školy, část se o FG zajímá, ale nemá dostatečné informace. Pouze pro malý počet dotázaných téma není prioritou a nezajímá je. Výzkum zjistil, ţe necelá polovina škol vyučuje tématiku FG v rámci Občanské výchovy (43%) a téměř třetina v hodinách matematiky. Pouze malé procento škol vyučuje toto téma v rámci samostatného předmětu Seminář Finanční a ekonomická gramotnost, stejné procento škol FG vyučuje v rámci předmětu Pracovní činnosti a v předmětu Člověk, svět a příroda a Výchova ke zdraví. V ojedinělých případech je FG vyučována v rámci předmětů, jako např. Rodinná výchova, Praktické činnosti, Ekonomické praktikum. Na dotaz, jakou časovou dotaci na problematiku FG mají jednotlivé školy ve výuce, více než desetina dotázaných škol odpovědělo, ţe tématu FG věnují 20 -25 hodin. Stejné procento dotázaných škol na tuto otázku neuvedlo odpověď. Tyto dvě kategorie jsou nejčastěji obsazované (modus). Významnou časovou dotaci 10 hodin uvedla necelá desetina škol, další desetina věnuje FG pouze 2 hodiny. 1 hodinu každý týden věnuje FG téměř 8% škol. Shodně 8% škol, ale naopak věnuje FG pouze 1 hodinu, a dalších 8% neumí časovou dotaci určit. Významnou časovou dotaci 50 -70 hodin věnuje FG 59

pouze necelých 5% dotázaných škol. Téměř shodné procento škol naopak nedává výuce FG ţádný prostor. Medián v časové dotaci je 4,5. Na otevřenou otázku „Co Vám říká pojem Finanční gramotnost“odpověděli učitelé takto: (v uvozovkách je uvedena konkrétní výpověď vybraného respondenta, která nejlépe charakterizuje odpovědi v této kategorii) 46% oslovených uvedlo: „Schopnost orientace v základních ekonomických a finančních pojmech, v nabídce finančních produktů a umění je používat“. Pro 17,5% učitelů FG znamená: „Umět hospodařit s penězi, umět udělat rodinný finanční rozpočet“. 9,5% dotázaných vidí FG jako: „Odpovědnost – rozumně a odpovědně rozhodovat o finančních produktech a rozumět jim“. Téměř 8% chápe FG jako: „Funkce banky a jejích služeb, potřeba prevence dluhové pasti a lehkomyslného zadlužování“. 6,3% učitelů má FG spojenu s: „ Výpočty úroků, daní, kurzy měn, statistika cen, tabulky a diagramy“. Necelých 5% kantorů vidí FG jako: „Cíl – připravit žáky všestranně do života v oblasti ekonomie“. Zbylých 8% respondentů nemá dostatečné informace, nebo vůbec neuvedlo odpověď. Při otázce hodnocení podpory výuky finanční gramotnosti, kterou učitelům poskytly zainteresované instituce, nejlépe učitelé ohodnotili podporu ve vedení školy. Téměř polovina učitelů vidí podporu školy jako vynikající, čtvrtina učitelů vnímá podporu 60

vlastní školy jako velmi dobrou, pouze zanedbatelné procento dotázaných nemá ve vedení školy žádnou podporu. V hodnocení podpory od státních institucí jsou učitelé velmi přísní, pouze 14% vidí podporu MŠMT a ČNB jako vynikající. U MPSV shledala vynikající podporu pouze desetina učitelů, naopak žádnou podporu potvrdily téměř dvě třetiny učitelů. Necelá polovina učitelů nemá žádnou podporu od ČNB, pětina od MŠMT. Jako velmi dobrou podporu z MŠMT vnímá téměř třetina učitelů. Tři čtvrtiny učitelů mají vynikající podporu od jiné neţ výše uvedené instituce, bohuţel nikdo z dotázaných neuvedl, kdo je podporuje. Lze se tedy pouze domnívat, ţe jde o blízké spolupracovníky. Výsledky hodnocení velmi blízce korespondují s tím, jaké materiály se školám dostaly (nejvíce, 43% učitelů má k dispozici knihu Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia, čemuţ odpovídá i procento kladného hodnocení podpory ze stany ČNB, která tuto knihu do škol rozeslala). Účast na seminářích potvrdila více než polovina dotázaných, ty pořádaly buď MŠMT, ČNB, případně jiná instituce. (Bohuţel v dotazníku byl dotaz na to, jakého kurzu, či semináře se učitelé zúčastnili, ale odpověď na tuto otázku nebyla, pravděpodobně vlivem nějaké technické chyby, k dispozici a ukázala se v jiném poli, neţ bylo poţadováno a proto nebyla do výsledků vůbec zohledněna). Podpora vedení školy ukazuje na velmi dobrou spolupráci ředitelů a pedagogů. Protoţe pokud by učitelé neměli oporu ve vedení školy, asi těţko by mohli prosadit výuku nějakého tématu. Při zjišťování, zda byly učitelům poskytnuty nějaké kurzy a materiály, 33 učitelů odpovědělo, ţe jim byly poskytnuty vzdělávací kurzy. 27 učitelů potvrdilo, ţe mají k dispozici dokumenty, 23 učitelů obdrželo metodické listy a 22 učitelů potvrdilo účast na semináři. Pouze 7 učitelů uvedlo, ţe materiály k výuce získávají jinou cestou – samovzděláváním, vlastním studiem ekonomie na VŠ, z pracovních sešitů, z učebnice Občanské a rodinné výchovy, pouze jeden potvrdil účast na workshopu.

61

Graf č. 1. Zhodnocení podpory v oblasti FG od zainteresovaných institucí

Zhodnocení podpory v oblasti FG od zainteresovaných institucí 50 Počet odpovědí

40 vynikající

30

velmi dobrá

20

dobrá

10

nízká

0 Vedení vlastní školy

MŠMT

ČNB

MPSV

ţádná

Jiné

Zdroj: vlastní výzkum

Graf č. 2. Poskytnuté kurzy a materiály

Počet odpovědí

Zhodnoťte, zda Vám byly poskytnuty nějaké kurzy a materiály 35 30 25 20 15 10 5 0

Řady1

dokumenty

metodické listy

vzdělávací kurzy pro pedagogy

Zdroj: vlastní výzkum

62

semináře

jiné

Téměř tři čtvrtiny dotázaných učitelů potvrdilo, ţe se jim dostala do rukou nějaká metodická příručka či manuál. Necelá polovina vyučujících má k dispozici knihu manţelů Skořepových Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia, ve výuce ji používá třetina učitelů. Desetina škol vyuţívá k výuce FG mateiály ze semináře, vlastní pracovní listy, učebnice, nebo podklady z projektu společnosti AISIS – Rozumíme penězům. Necelé desetině se dostala do ruky kniha Finanční gramotnost – obsah a příklady z praxe škol od P. Klínského, pouţívá ji pouze malé procento učitelů. Více neţ pětina kantorů má k dispozici metodické listy, pracuje s nimi desetina vyučujících. Pouze malé procento učitelů má k dispozici Slabikář finanční gramotnosti, na jehoţ vzniku se velkou měrou podílela společnost Cofet. Graf č. 3. Příručky, které mají učitelé k dispozici

Jaká příručka se Vám dostala do rukou? Počet odpovědí

70 60 50 40 30 20

mám k dispozici

10

nemám k dispozici

0

pracuji s ní nepracuji s ní

Zdroj: vlastní výzkum

63

Na otázku „ Jaký je Váš hlavní zdroj informací pro výuku FG" (v dotazníku bylo před tímto dotazem upozornění, aby byl uveden pouze jeden a to hlavní zdroj) bohuţel někteří učitelé uvedli do odpovědi zdrojů více neţ jeden. To tedy poněkud zkresluje následující výsledky, nicméně pokud budeme uvaţovat s celkovým počtem 63 škol, tak více neţ třetina vyuţívá jako hlavní zdroj informací internet. Seminář, či kurz označila jako svůj hlavní zdroj více než pětina učitelů. Další pětina učitelů má jako hlavní zdroj informací výše uvedenou knihu. Vzhledem k tomu, ţe z předchozích výsledků je patrné, ţe nejvíce

je učitelům k dispozici kniha Finanční a ekonomická gramotnost pro

základní školy a víceletá gymnázia (43%), lze se tedy domnívat, ţe jde o tuto knihu. 16% učitelů k výuce FG vyuţívá nejvíce své vlastní zdroje a poznatky, 14% učitelů vyuţívá různé metodické příručky. Malé procento učitelů čerpá informace nejvíce z učebnic a pouze zanedbatelné procento učitelů odpovědělo, ţe hlavní zdroj pro informace teprve hledají. Dvě třetiny vyučujících by přivítaly nějaké školení na Finanční gramotnost, necelá desetina by jej přivítala, pouze pokud by ho hradil zaměstnavatel. Více neţ desetina učitelů neví a další desetina by školení nepřivítala. Více než dvě třetiny učitelů plánují zúčastnit se školení zaměřeného na Finanční gramotnost. Desetina učitelů by se ráda nějakého školení zúčastnila, ale nemá možnost. Více neţ pětina učitelů školení neplánuje. Podle očekávání přišlo nejvíce vyplněných dotazníků ze škol z Prahy (jedna čtvrtina) a Středočeského kraje (jedna pětina). Více než desetina odpovědí přišla za škol z Plzeňského kraje. Méně než desetina došlých dotazníků byla ze škol z Jihočeského a Libereckého kraje. Pouze málo odpovědí přišlo z Pardubického, Královéhradeckého a Jihomoravského kraje a z Vysočiny. Pouze 1 odpověď přišla z Karlovarského kraje. Z dat uvedených v dotaznících je moţné říci, ţe nejvíce vyučujících, kteří odpověděli, je téměř polovina ve věku od 41 do 50 let věku. Vůbec nejfrekventovanější je věk 45 let

64

(12,7%), následuje věk 50 let (9,5%) a 46 let spolu s 58 roky (8%). Nejméně jsou zastoupeni mladí učitelé ve věku do 30 let věku (5%) a ti starší 60 let (3%). Učitelé ve věku mezi 36 – 55 lety tvořili dvě třetiny z celkového počtu odpovídajících respondentů. Věkové rozloţení učitelů základních škol z tohoto výzkumu se shoduje s výsledky gendrového srovnávání, které prováděl Ústav pro informace ve vzdělávání57. Je zde vidět, ţe české školství má velkou oporu ve zkušených kantorech. Průměrný věk je bezmála 47 let a je počítán z 59 doručených odpovědí obsahujících údaj o věku (ve 4 dotaznících tento údaj nebyl uveden). Téměř tři čtvrtiny v populaci učitelů tvoří ženy, více než čtvrtina jsou muži a zbylá 3% nebylo moţné zařadit do ţádné z těchto dvou kategorií, protoţe v dotazníku nebyla uvedena odpověď. Tento výsledek ukazuje

na to, ţe mezi českými pedagogy

stále

převaţují ţeny. Následující graf ukazuje procentuální rozdělení odpovědí a velikosti měst, ze kterých se dotazníky vrátily. Téměř nejčastěji odpověděli učitelé z Prahy, coţ koresponduje s významným zastoupením e-mailových kontaktů praţských škol.

57

http://www.uiv.cz/clanek/126/1738, http://www.uiv.cz/clanek/535/1606

65

Graf č. 4. Velikost města, ve kterém se škola nachází

Velikost města, ve kterém se škola nachází do 1 000 obyv. 15% Brno 0% více neţ 100 000 obyv. 3%

Praha 22%

1 000 - 10 000 obyv. 30%

10 000 - 50 000 obyv. 22%

50 000 - 100 000 obyv. 8%

Zdroj: vlastní výzkum

Graf č.5 Věková struktura učitelů

Věk učitelů

Věková struktura učitelů 61 a více 56 - 60 51 - 55 46 - 50 41 -45 36 -40 31 - 35 do 30

2 8 9 15 14 Řady1

3 5 3 0

2

4

6

8

10

Počet odpovědí

Zdroj: vlastní výzkum

66

12

14

16

Průměrná doba praxe učitele je 22 let, coţ koresponduje s průměrným věkem učitelů a poukazuje na to, ţe učitelé jsou své profesi věrní a zahájili svou kariéru po studiu na vysoké škole právě na postu pedagoga. Téměř polovina učitelů začala problematiku FG aplikovat do výuky v roce 2008 a později. Více než čtvrtina učitelů vyučovala tématiku FG již v letech předcházejících. Více neţ desetina učitelů neodpověděla, tento výsledek koresponduje s procentem škol, které problematiku FG nezavádějí (dotazník obsahoval pokyn, aby učitelé tuto otázku vynechali, pokud problematiku FG do výuky nezavádějí). Z výsledku je patrné, ţe školy zareagovaly na zavedení standardů FG v roce 2008 a začaly tuto tématiku do své praxe zavádět. Učitelé, kteří aplikovali FG do výuky jiţ dříve, potvrzují, ţe určitá témata spojená s finanční a ekonomickou oblastí byla součástí osnov škol i před zavedením standardů FG. Graf č. 6. Kdy začali učitelé aplikovat téma FG do výuky

Rok

Kdy jste začal-a problematiku FG aplikovat do výuky? neodpovědělo nevím v roce 2010 v roce 2009 v roce 2008 v letech 2002-2007 jiţ v letech 1990-2000 od začátku praxe

Sloupec2

0

5

10 Počet odpovědí

Zdroj: vlastní výzkum

67

15

20

Učitelé se v dotazníku mohli vyjádřit k tomu, jak vnímají výuku finanční gramotnosti samotní ţáci. Domnívají se, ţe více než třetina žáků se k výuce FG staví velmi pozitivně. Neutrálně, stejně jako k ostatním předmětům se staví téměř třetina žáků, necelá pětina žáků se staví velmi pozitivně a výuku FG vnímají jako přípravu na praktický ţivot. Odmítavě se k výuce FG staví desetina žáků a pouze malé procento žáků tato výuka spíše nebaví a nezajímá je. Z výsledku je patrný spíše pozitivní postoj žáků k výuce finanční gramotnosti, to je známka toho, ţe se o finanční a ekonomické téma zajímají. Téměř všichni učitelé (97%) si myslí, že výuka finanční gramotnosti je pro žáky užitečná. Na dotaz, co by pro výuku finanční gramotnosti potřebovali se více než polovina učitelů domnívá, ţe potřebují metodické materiály, necelá pětina učitelů potřebuje vzdělávací kurzy a větší časový prostor ve výuce. Téměř desetina učitelů se domnívá, že by potřebovala větší podporu ministerstva školství. Velice pozitivním zjištěním z dotazníkového průzkumu bylo, ţe žádný z učitelů nepotřebuje větší podporu ředitele školy. Tento výsledek svědčí o tom, ţe vedení školy své učitele podporuje a pedagogové v nich mají velkou oporu. Bohuţel obecně je zatím málo metodických materiálů pro podporu výuky FG, tento stav byl ověřen i tímto výzkumem. Graf č. 7. Jak žáci vnímají výuku FG

staví se velmi pozitivně 17%

Jak žáci vnímají výuku finanční gramotnosti staví se odmítavě 11%

staví se neutrálně, stejně jako k ostatním 30%

staví se spíše pozitivně 37%

Zdroj: vlastní výzkum

68

výuka je spíše nebaví, nezajímá je 5%

2.3. Kvalitativní výzkum Kvalitativní část studie byla náročná na čas, v první fázi bylo potřebné vybrat osoby, s nimiţ měl být proveden rozhovor, v druhé fázi bylo nutné získat souhlas vybraných osob s poskytnutím rozhovoru a v třetí fázi byla důleţitá příprava na samotné rozhovory. Ty byly provedeny buď formou polostrukturovaného rozhovoru (2 zvukově zaznamenané a přepsané rozhovory) nebo nestrukturovaného rozhovoru (prvotní rozhovory se zástupcem ČNB a MŠMT a dále všechny ostatní rozhovory).

2.3.1. Postup při sběru dat v kvalitativním výzkumu Jako první pro osobní rozhovor byl vybrán autor knihy „Finanční a ekonomická gramotnost“ a poradce viceguvernéra Hampla, pan doktor Michal Skořepa. Pan doktor byl od samého počátku velice vstřícný a poskytl autorce první rozhovor. Po získání základních informací o podpoře ČNB na zavádění FG, se spolu domluvili na dalším rozhovoru, který byl zaznamenán na zvukový nosič. Při něm autorka udělala několik chyb, jichţ se snaţila v dalších rozhovorech vyvarovat. Základní chybou bylo nezaznamenání souhlasu autora rozhovoru na datový nosič, ale pouze ústně ověřený souhlas se zvukovým záznamem. Druhá chyba byla, ţe ještě po nahrávání rozhovoru poskytl pan doktor Skořepa velmi zajímavé informace, bohuţel autorka jiţ měla přístroj vypnutý. Jinak byl rozhovor veden ve velmi uvolněné atmosféře a rozhovor byl zaznamenán na zvukový nosič a následně přepsán do písemné podoby, viz. příloha. Další zvolenou osobou, která souhlasila s poskytnutím rozhovoru, byl Mgr. Svatopluk Pohořelý, vedoucí oddělení sekce vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Pan magistr také velmi ochotně souhlasil s rozhovorem, při němţ poskytl důleţité informace o podpoře MŠMT na zavádění FG do škol. Opět se s autorkou domluvili na druhém rozhovoru, jenţ byl zvukově zaznamenán a následně přepsán, viz. příloha.

69

Autorka chtěla provést rozhovor s předsedou představenstva společnosti COFET a.s. Bohuţel se jí nepodařilo sehnat přímé spojení a ani cesta přes sekretářku nebyla úspěšná. Po telefonickém rozhovoru jí bylo přislíbeno předání poţadavku o poskytnutí informací panu předsedovi, avšak jiţ nedostala ţádnou zprávu, ani odpověď. Se stejným problémem se setkala při snaze získat informace a případný souhlas k rozhovoru s předsedou komise pro spotřebitelské otázky v České bankovní asociaci, který

byl autorce doporučen

ředitelem BIVS při jejich nestrukturovaném rozhovoru. Ani zde se nepodařilo pana předsedu kontaktovat přímo, ale pouze jeho sekretářku, následně mu byl odeslán e-mail se ţádostí o poskytnutí informací a případně rozhovoru, ale ani zde se autorce nedostalo ţádné odpovědi. Další

nestrukturovaný rozhovor autorka uskutečnila s paní učitelkou občanské

výchovy základní školy. Cílem tohoto rozhovoru nebyl zvukový záznam, ale snaha získat nezkreslené informace ze školního zákulisí. Při tomto setkání se snažila odhalit, na jaké problémy učitelé mohou narazit, pokud chtějí FG vyučovat a z čeho mají obavy. Velmi významným momentem bylo poznání, ţe i přes upozornění učitele na vznik moţného problému (ve finanční a ekonomické oblasti, převáţně byl kladen důraz na prevenci zadluţování), děti velmi často nedbají toho, co se ve škole učí. „Důležité je pro ně rodinné zázemí, které v mnohých případech dává negativní příklad svým dětem a pedagogické vedení pak často postrádá smysl“58. Polostrukturovaný rozhovor s generálním sekretářem sdružení AFIZ paní Mgr. Gellovou byl proveden jiţ ke konci příprav diplomové práce s cílem nahlédnout do činnosti profesního sdruţení finančních zprostředkovatelů. Důleţité bylo získat informace z druhé strany, a sice ze strany prodejců finančních produktů. K vedení rozhovoru byla připravena řada dotazů, na které paní Gellová velmi ochotně odpovídala. I tento rozhovor byl přínosný a ukázal, ţe dnes jsou na zprostředkovatele kladeny vysoké poţadavky na kvalitu prodeje, obzvláště při seznamování klienta s produkty. Toto profesní sdruţení poskytuje svým členům (finančním zprostředkovatelům – fyzické i právnické osoby)

58

Záznam z rozhovoru viz. příloha

70

odborná školení a podporu, naopak od nich při své činnosti vyţaduje kvalitní práci a dodrţování etických kodexů. Při porušení pravidel jsou členové potrestáni, v případě hrubého porušení mohou být vyloučeni. Významným zjištěním z rozhovoru bylo, ţe paní Gellová vidí při zavádění Finanční gramotnosti jako nejvýznamnější složku rodinu, která by svou výchovou měla děti připravit na reálný život a pouze podporou při seznamování s ekonomickými tématy by měla být škola. Ta

nemůže nahradit

rodinnou výchovu59. Dále autorka uskutečnila nestrukturované rozhovory s ředitelem BIVS, panem Jančou60 a se zástupkyní ČNB, paní Ningerovou, odpovědnou za oblast FG. Tyto rozhovory byly podpůrné při zjišťování dalších informací a umoţnily autorce získat náhled do dalších oblastí.

2.3.2. Výsledky kvalitativního výzkumu Ačkoliv byl zpočátku kvalitativní výzkum zvolen jako podpůrný a doplňkový pro kvantitativní sběr dat, výsledky přinesly velmi zajímavá zjištění. Hloubkové rozhovory byly provedeny se zástupci institucí, které autorka shledala jako jedny z nejdůleţitějších při praktické aplikaci standardů Finanční gramotnosti. Tím, ţe byly vybrány instituce s rozdílnými kompetencemi, výpovědi jednotlivých osob se doplňovaly a aktivity, kterými se v rámci podpory rozvoje finanční gramotnosti zabývají, pokrývají téměř celé spektrum vzdělávání české populace. Všechny subjekty spojuje společný zájem, a sice finanční a ekonomická vzdělanost občanů. Společně se zástupci scházejí

dvakrát ročně na

setkáních Skupiny pro finanční vzdělávání, kde se informují o svých aktivitách. Výsledky z tohoto výzkumu lze shrnout takto:

59 60

Záznam z rozhovoru viz. příloha Záznam z rozhovoru viz. příloha

71

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je hlavním subjektem, který je zodpovědný za zavádění Finanční gramotnosti do výuky do škol. Jiţ od roku 2009 je tématika FG povinnou součástí Rámcových vzdělávacích programů, ale záleţí pouze na ředitelích škol, do jakého předmětu a ve kterém ročníku ji zařadí. Bohuţel zatím neexistuje ţádné ověřování, které by zhodnotilo, zda se tématika FG do výuky zavádí a s jakými výsledky. MŠMT připravilo jako podporu výuky pro učitele knihu autora p. Klínského – Finanční gramotnost – obsah a příklady z praxe škol. Tato příručka je školám k dispozici on-line, jsou zde uvedeny příklady, které mohou učitelé v rámci výuky FG vyuţít. MŠMT úzce spolupracuje s Ministerstvem financí a také s Národním institutem dalšího vzdělávání. Bohuţel zatím není zavedeno plošné a povinné školení učitelů, kteří by jej velice rádi přivítali. Z výpovědi paní učitelky, s níţ byl proveden rozhovor, ale i z výsledků dotazování je patrné, ţe učitelům toto školení chybí k tomu, aby mohli dobře problematiku FG vyučovat. Je těţké učit něco, čemu sami učitelé příliš nerozumí. „ Je nespravedlivé chtít po nás, abychom to učili, když nás v tomto směru nikdo neškolil.“toto jsou slova učitelky, která v minulých letech vyučovala občanskou nauku a v ní také ekonomická témata. Ale doba se mění a moţnosti v oblasti financí také a určitě by bylo dobré, aby pedagogové měli moţnost zúčastnit se nějakého školení. Další podporu v oblasti základního vzdělávání poskytuje Česká národní banka. Ta má na starosti v rámci svých činností také ochrana občanů na finančním trhu, jíţ byla ze zákona pověřena v roce 2008. Jiţ od počátku se v této oblasti začala angaţovat a zvolila podporu

ţákům základních škol a víceletých gymnázií, ale i středních škol, pro něţ

podpořila vydání knihy Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia, autorů manželů Skořepových. Tato kniha byla jiţ v létě roku 2008 rozeslána do téměř všech základních škol, s tím, ţe byla velmi dobře metodicky zpracována, aby slouţila jako vhodná pomůcka pro výuku Finanční gramotnosti. Téměř polovina učitelů, kteří odpověděli v dotazníkovém průzkumu, má tuto knihu k dispozici. Pro lepší pochopení a práci s knihou, ale i pro seznámení se s tím, jak Finanční gramotnost vyučovat, pořádá ČNB ve spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně a NIDV semináře pro učitele. V loňském roce jich proběhlo asi 30 a na letošní rok jsou opět plánovány, protoţe je o ně stále větší zájem. Dr. Skořepa shledává jako velmi 72

důležité právě vzdělávání žáků základních škol, kteří by se měli postupně po malých dávkách seznamovat s ekonomickými tématy a s produkty a jejich využitím. ČNB působí v oblasti finančního vzdělávání velice aktivně a navíc poskytuje odbornou podporu pro ostatní instituce. Na základní a střední školství navazují svými aktivitami další instituce, jako jsou vysoké školy a poskytovatelé finančních produktů. Jako jejich zástupce byl osloven Bankovní institut Vysoká škola (BIVŠ), která se zaměřuje na vzdělávání právě ve finanční oblasti. Činnost BIVŠ spočívá ve výuce denních a dálkových studentů, ale také v rekvalifikaci občanů v ekonomické a finanční oblasti. Další skupinou občanů, na něţ se BIVŠ zaměřuje, jsou senioři, v rámci univerzity třetího věku. BIVŠ byla první soukromou školou v ČR a nemalou měrou se podílí na finančním vzdělávání českých spoluobčanů. Spolupracuje s Ministerstvem financí na přípravě standardů, ale také s ČNB a s různými bankovními domy. Pan ředitel Janča si myslí, že by vzdělávání ve Finanční gramotnosti mělo být povinné na všech vysokých školách. On sám se snaţil prosazovat toto vzdělávání ještě v době, kdy o něm ostatní instituce ještě ani nediskutovaly. Dalšími subjekty, které se podílejí na aplikaci ekonomického vzdělávání jsou finanční instituce a zprostředkovatelé produktů. Jejich prostřednictvím se občané dozvídají informace o různých finančních produktech a mohou je také vyuţít. Tuto cestu vzdělávání vidí jako podstatnou právě pan ředitel Janča, ale také zástupkyně instituce sdruţující finanční zprostředkovatele - Asociace finančních a investičních zprostředkovatelů (AFIZ), paní Mgr. Gellová. AFIZ poskytuje svým členům odborné poradenství, vzdělávání a podporu. Klientům by mělo členství finančních zprostředkovatelů v AFIZu garantovat určitou kvalitu

poskytovaných sluţeb. AFIZ působí nejen jako odborná a zaštiťující

asociace pro své členy, ale podílí se také na pořádání seminářů pro občany, jeţ se dostali do finanční nouze. Jedna z mnoha aktivit jsou besedy s obyvatelkami azylových domů, které jiţ delší dobu pořádají. Zástupkyně AFIZ uvedla, ţe na to, aby byli občané ekonomicky a finančně gramotní, má velký vliv rodina. Tu vidí jako základ Finanční gramotnosti. „Zkušenosti, návyky a přístup k řešení problémů si člověk odnáší ze své

73

rodiny, protože ta utváří osobnost každého jednotlivce a jeho chování. Škola, nebo zaměstnání nás mohou v určitém směru ovlivnit, ale základ si neseme z rodiny.“

2.3.3. Tabulka s výsledky kvalitativního výzkumu Tabulka č. 1

74

75

2.4. Zhodnocení výzkumu – interpretace výsledků Cílem výzkumu bylo ověřit aplikaci Finanční gramotnosti v praxi a vyuţití zaváděných metod. Výsledky celého výzkumu potvrzují, ţe se jiţ Finanční gramotnost aplikuje a to nejen ve výuce na základních školách. Všechny výše zmiňované instituce se nemalou měrou na zavádění FG podílejí a podnikají řadu aktivit pro zvýšení ekonomické a finanční gramotnosti občanů České republiky. Informace získané z kvantitativního a kvalitativního výzkumu se doplňují, v určitých oblastech spolu korespondují. Ačkoliv výsledky výzkumu není moţné 100% zobecnit na celou populaci, a to především z toho důvodu, ţe forma ankety nezajišťovala, ţe odpoví všichni (pokud by všichni oslovení odpověděli, vzorek by určitě reprezentativnost splňoval), a tudíţ s největší pravděpodobností ti, co odpověděli, výuku FG zavádějí. Autorka se ale i přesto domnívá, ţe i tento poměrně malý vzorek odpovědí vypovídá o určité úrovni aplikace Finanční gramotnosti. 92% škol potvrdilo, že FG do své výuky zavádí, ale odpověděla pouze necelá desetina všech oslovených učitelů (minimálně tedy FG aplikuje asi 8% všech škol). Ostatní buď tato anketa nezaujala, nebo v záplavě dopisů nereagovali. Další moţností dle výpovědí několika učitelů je také to, ţe výuku FG ještě do výuky nezavádějí a nechtějí tuto informaci „zveřejnit“. Nejvíce se FG vyučuje v rámci předmětů Občanská výchova a Matematika a to s časovou dotací 20 – 25 hodin. Téměř polovina všech učitelů, ale také oslovení zástupci institucí, chápou Finanční gramotnost jako: „Schopnost orientace v základních ekonomických a finančních pojmech, nabídce finančních produktů a umění je používat“, ale také jako: „Umět hospodařit s penězi, schopnost udělat rodinný finanční rozpočet“. Největší podporu pro výuku FG mají učitelé od ředitelů škol a hodnotí ji jako vynikající. Naopak vynikající podporu ve státních institucích (ČNB a MŠMT) vnímá pouze osmina učitelů. Nejčastěji mají učitelé k dispozici knihu Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia manželů Skořepových. Tento fakt koresponduje

76

s iniciativou ze strany ČNB, která podpořila vydání této knihy a rozeslala ji do všech základních škol. Významné zjištění je, ţe téměř třetina učitelů ji pouţívá ve výuce. Téměř polovina učitelů se zúčastnila vzdělávacího semináře a stále roste zájem učitelů o další vzdělávání v této oblasti. Jak dotazníkové šetření, tak hloubkové rozhovory tuto skutečnost potvrzují. Téměř dvě třetiny učitelů by přivítali další školení zaměřené na FG. Hlavním zdrojem informací pro výuku je pro většinu učitelů internet. To svědčí o tom, ţe projekty internetových stránek jsou významným zdrojem podpory ve Finanční gramotnosti, jistě nejen pro učitele. Nejvíce na anketu odpověděli učitelé ve věku od 41 do 50 let. Nejčastější (modus) věk v této kategorii odpovědí byl 45 let. Průměrný věk byl bezmála 47 let. Tři čtvrtiny všech učitelů jsou ţeny, tento výsledek koresponduje se zaţitým modelem českého školství. Průměrná doba praxe učitelů je 22 a koresponduje s průměrným věkem učitelů. Pro aplikaci FG se stal významný rok 2008, 2009 a 2010, kdy začala více než polovina učitelů FG zavádět do výuky. Tento údaj ukazuje na reakci škol na zavedení Standardů Finanční gramotnosti a na jejich implementaci do Školních vzdělávacích programů. Je vidět, ţe se školy začínají problematikou spojenou s Finanční gramotností zabývat. Významnější byl v tomto ohledu rok 2009, kdy vzrostl počet škol, které začaly tématiku FG vyučovat, ale také zájem o školení a semináře. Tento růst se pravděpodobně zvýší i v letošním roce, protoţe Ministerstvo školství zapracovalo FG jako povinnou součást RVP. Jak učitelé, tak žáci se staví k výuce Finanční gramotnosti spíše pozitivně a myslí si, že je to pro ně užitečné. Toto zjištění potvrzují i výsledky hloubkových rozhovorů, a účastníci rozhovorů shledávají znalost FG jako klíčovou v dnešním světě. Pokud by jednotlivé státní instituce chtěly podpořit rozvoj Finanční gramotnosti ještě více, než doposud, mohly by využít výsledky z tohoto výzkumu, v němž se více než polovina učitelů (ti jsou klíčovým článkem v šíření Finanční gramotnosti) domnívá, že potřebují více metodických materiálů, školení a také více prostoru ve výuce.

77

Výzkum tedy potvrdil praktické zavádění Finanční gramotnosti na základních školách, ale i v ostatních oblastech. Na základě podpory z Ministerstva školství, České národní banky, ale i jiných institucí, mohou školy problematiku FG ve školách vyučovat. Je tedy moţné konstatovat, ţe opravdu již probíhá aplikace FG v praxi, a že se za poslední rok v tomto směru mnohé změnilo a posunulo velice dopředu. Zatím ale ještě není moţné ověřit znalosti ţáků, které v oblasti Finanční gramotnosti mají. Snad i to bude v budoucnu součástí celého systému zavádění FG do škol. Ještě v době, kdy autorka zvolila toto téma pro diplomovou práci, byly určité pochybnosti o tom, zda vůbec nějaká praktická aplikace probíhá, ale studie tuto pochybnost vyvrací. I když výsledky ankety nejsou zobecnitelné na celou populaci, získané informace z doplňkových šetření potvrzují, že je FG stále více prakticky zaváděna. Otázkou pouze zůstává, nakolik je moţné ověřit doposud nabyté znalosti. Doufejme, že dnešní žáci a studenti budou díky ekonomickému finančnímu vzdělání zodpovědnější a obezřetnější při svém jednání při využívání finančních produktů.

78

Závěr Cílem této práce bylo provést přehledovou studii o stavu Finanční gramotnosti, o dosavadních a chystaných aktivitách subjektů, které se v České republice aktivně podílejí na zavádění Standardů Finanční gramotnosti a empiricky ověřit implementaci Standardů na základním stupni vzdělávání. Autorka v přehledové studii ověřila, ţe Standardy Finanční gramotnosti jsou jiţ do praxe zaváděny, a to jak na základních školách, tak také v ostatních oblastech. Výchozím bodem pro aplikaci se staly Standardy Finanční gramotnosti, na jejichţ přípravě začaly jednotlivé instituce pracovat jiţ v roce 2005. Postupně byly upravovány a doplňovány a v roce 2007 bylo oficiálně zahájeno Budování Finanční gramotnosti. Od tohoto okamţiku začaly instituce připravovat materiály, v roce 2008 uţ byly k dispozici a postupně se začínaly rozvíjet první činnosti v oblasti FG. V roce 2009 je jiţ moţné hovořit o praktické implementaci, neboť všechny výzkumem prověřované instituce vyvíjejí aktivity na rozvoj a podporu Finanční gramotnosti. Jde jim o společný cíl, „Finančně vzdělat 10 milionů spoluobčanů.“ Ačkoliv je podpora rozvoje Finanční gramotnosti velice dobře připravená a stále se zvětšuje, odhad autorky je, že se v letošním roce 2010 nepodaří tohoto cíle dosáhnout (uveřejněného na II. Mezinárodní konferenci Finanční gramotnosti). Školy jiţ začaly v minulých dvou letech častěji aplikovat do výuky Finanční gramotnost, a i kdyţ je školní vzdělávání základem znalostí kaţdého člověka, tak finančně vzdělat 10 milionů občanů – všech věkových kategorií, je běh na dlouho trať a pouze školy nemohou pokrýt plošnou finanční vzdělanost. Pokud by se měl tento cíl naplnit, bylo by potřebné zapojit více média, která mají velký vliv na občany. V rámci vzdělávacích pořadů, zaměřených spíše na prevenci, případně pravidelné otiskování článků v denním tisku, by určitě významně podpořilo znalosti občanů ve finanční a ekonomické oblasti. Další potenciál vidí autorka v přípravě a podpoře vzdělávacích seminářů pro učitele, ale také pro ostatní občany.

79

Otázkou nyní zůstává, zda jsou občané připraveni a ochotni tyto informace přijmout a následně s nimi naloţit tak, aby jim to bylo k jejich prospěchu. Zda nezvítězí lenost a ignorantnost nad aktivní přístupem ke svému životu, ten je v celém procesu zavádění Finanční gramotnosti to nejdůležitější.

80

Seznam použité literatury Odborná literatura: 1. ČERNÝ, Karel. Vzdělanostní společnost po česku? Rozhovory o životě a škole pro 21. století. Vydání první. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 97880-7106-582-1. 2. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Dotisk 3. vydání. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0139-7. 3. HAYESOVÁ, Nicky. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, s.r.o., 2003. ISBN 80-7178-763-9. 4. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. 1. vydání. Praha: Portál, s.r.o., 2005. ISBN 80-7367-040-2. 5. MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada Publishing a. s., 2006. ISBN 80-247-1362-4. 6. MOŢNÝ, Ivo. Česká společnost: Nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života. 1. vydání. Praha: Portál s.r.o., 2002. ISBN 80-7178-624-1. 7. MOŢNÝ, Ivo. Rodina a společnost. Praha: Sociologické nakladatelství (Slon), 2006. ISBN 80-86429-58-X. 8. PETRUSEK, Miroslav. Teorie a metoda v moderní sociologii. Vydání 1. Praha: Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum, 1993. ISBN 80-7066-799-0. 9. REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada Publishing a. s.,2009. ISBN 978-80-247-3006-6. 10. SIMMEL, Georg. Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. Vydání druhé. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006. ISBN 80-86429-59-8. 11. SKOŘEPA, Michal; SKOŘEPOVÁ, Eva: Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia. Praha: Nakladatelství Scientia, spol.s.r.o., 2008. ISBN 978-80-86960-40-1. 12. STRAUSS, Anselm, GORBINOVÁ, Julie. Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Nakladatelství Albert s. r. o., 1999. ISBN 80-85834-60-X.

81

13. SURYNEK, Alois; KOMÁRKOVÁ, Růţena; KAŠPAROVÁ, Eva. Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press, 2001. ISBN 80-7261-038-4. 14. ŠVAŘÍČEK, Roman, ŠEĎOVÁ, Klára a kol.. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, s. r. o., 2007. ISBN 978-80-7367-313-0. 15. TUČEK, Milan. Soudržnost v diferencující se společnosti. 1. vydání. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České Republiky, v.v.i., 2008. ISBN 978-807330-145-3. 16. URBAN, Lukáš. Sociologie trochu jinak. Praha: Grada publishing a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2493-5. 17. VALENTA, Milan. Občasnká výchova pro 9. ročník. Dotisk 2. vydání. Úvaly: Albra,2002. ISBN 80-86287-13-0. 18. VRBKOVÁ, Lucie. Už nikdy dlužníkem. 3.vydání. Praha: Cofet, a. s. 2009. ISBN 978-80-904396-0-3.

Internetové odkazy: 1. Asociace finančních a investičních zprostředkovatelů: www.afiz.cz 2. Bankovní institut Vysoká škola: www.bivs.cz 3. Česká bankovní asociace: www.cba.cz 4. Česká národní banka: www.cnb.cz 5. Česká školní inspekce: http://www.csicr.cz/upload/Kritéria%20hodnocení%20na%20školní%20rok%2020 09-2010.pdf 6. Český statistický úřad: www.csu.cz 7. Evidence úpadců: http://www.justice.cz 8. Insolvenční zákon: http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-info-prevenceupadku/zakon-predpisy.html 9. Insolvenční zákon: http://isir.justice.cz

82

10. Mezinárodní hodnocení čtenářské, přírodovědné, matematické gramotnosti: www.pisa.cz 11. Ministerstvo financí České republiky: www.mfcr.cz 12. Ministerstvo práce a sociálních věcí: www.mpsv.cz 13. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: www.msmt.cz 14. Národní institut dalšího vzdělávání: www.nidv.cz 15. Občanský zákoník: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/cast1.aspx 16. Ochrana osobnosti: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-40-1964-sbobcansky-zakonik/cast-prvni-hlava-druha/ 17. Operační program „Vzdělávání pro konkurenceschopnost“: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/op-vpk-obdobi-2007-2013 18. Osobní finance: www.finance.cz 19. Osobní finance: www.sfinance.cz 20. Počet osobních bankrotů rekordně vzrostl: www.novinky.cz 21. Počet osobních bankrotů rekordně vzrostl: www.novinky.cz/domaci/188499-pocetosobnich-bankrotu-rekordne-vzrostl.html 22. Počet žádostí o osobní oddlužení: www.creditreform.cz 23. Portál finanční vzdělávání: www.financnivzdelavani.cz . 24. Pravidla činnosti České školní inspekce: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/zakony/Novela_SZ_49_2009.pdf 25. Projekt - Rozumíme penězům: www.aisis.cz 26. Průvodce finančním světem: www.mesec.cz 27. Průvodci světem financí a obchodu: http://poradna.finance.cz/ 28. Rámcové vzdělávací programy: www.rvp.cz/clanek/1514 29. Sdružení obrany spotřebitelů: www.sos.cz 30. Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fintrh_fin_vzdelavani.htm 31. Televizní seriál Krotitelé dluhů: www.krotiteledluhu.cz

83

32. The Bologna Process in Higher Education in Europe: http://ec.europa.eu/eurostat 33. The structure of European education systems 2009/10: schematic diagrams: http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/tools_en.php 34. Ústav pro informace ve vzdělávání: www.uiv.cz 35. Vše pro Vaše osobní finance: http://finance.idnes.cz/ 36. Výsledky výzkumu veřejného mínění na téma finanční gramotnost: www.stemmark.cz 37. Vzdělávání pro konkurenceschopnost: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/opvpk-obdobi-2007-2013 38. Vzdělávání široké veřejnosti a studentů středních škol: www.spes.cz 39. Zákon 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad 40. Zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon): http://www.msmt.cz/dokumenty/uplne-zneni-zakona-c561-2004-sb 41. Zoufalství zadlužených rodin využívají obratní manipulátoři: www.novinky.cz/ekonomika/finance/192045-zoufalstvi-zadluzenych-rodinzneuzivaji-obratni-manipulatori.html

84

Seznam použitých zkratek: AFIZ – Asociace finančních a investičních zprostředkovatelů BIVŠ – Bankovní institut Vysoká škola ČBA – Česká bankovní asociace ČLFA – Česká leasingová a finanční asociace ČNB – Česká národní banka EPC – Evropská rada pro banky ESF – Evropský sociální fond FG – Finanční gramotnost MFČR – Ministerstvo financí České republiky MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MPSV SR – Ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské republiky MŠMT – Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy MV ČR – Ministerstvo vnitra České republiky NIDV – Národní institut dalšího vzdělávání NÚOV – Národní ústav odborného vzdělávání RVP – Rámcový vzdělávací program 85

RVP ZV/GV – Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání/gymnaziální vzdělávání SBFG – Systém budování finanční gramotnosti SEPA – Jednotný eurový platební prostor ŠVP – Školní vzdělávací program ÚIV – Ústav pro informace ve vzdělávání VÚP – Výzkumný ústav pedagogický

86

Seznam příloh: Příloha č. 1 - Záznam rozhovoru s paní učitelkou základní školy Příloha č. 2 - Záznam rozhovoru s panem Dr. Skořepou (doslovný přepis) Příloha č. 3 - Záznam rozhovoru s paní Mgr. Gellovou Příloha č. 4 - Záznam rozhovoru s panem Jančou, ředitelem Bankovního institutu Příloha č. 5 – Záznam rozhovoru s Mgr. Pohořelým Příloha č. 6 - Otázky pro rozhovor s Dr. Skořepou:

-

Otázky pro rozhovor s paní Gellovou, sekretářem Asociace finančních a investičních zprostředkovatelů

Příloha č. 7 - Akční plán Strategie:

87

Příloha č. 1

Záznam rozhovoru s paní učitelkou základní školy

Dne 8. 12. 2009 jsem měla rozhovor s paní učitelkou, která do loňského roku vyučovala předmět Občanská výchova. Nutno podotknout, ţe jsem se zeptala, zda by bylo moţné si rozhovor nahrávat na zvukový nosič, ale nedostalo se mi souhlasu. Tak alespoň touto formou přináším záznam našeho setkání. Rozhovor byl proveden v kabinetu paní učitelky, v odpoledních hodinách ve velmi klidné a přátelské atmosféře. Paní učitelka se na náš rozhovor připravila, chtěla mi pomoci v přípravě diplomové práce. Zároveň mně ale vnímala jako odborníka v oblasti FG a chvílemi bylo patrné, ţe má obavy z toho, aby nebyla zkoušena z některých ekonomických znalostí, připadalo mi, jako by se za svou profesi a roli ve vzdělávání FG styděla, protoţe si myslela, ţe je ekonomicky málo vzdělaná. Přitom obavy nebyly vůbec na místě, při rozhovoru nešlo o zkoušení, ale o poznání toho, jak situaci vnímají učitelé. Tento rozhovor byl velmi přínosný, ukázal významná zjištění, které se asi jinak neţ touto cestou nedají získat. Na počátku jsem p. uč. podpořila, aby mi přiblíţila situaci ze své praxe, kdy a jaká témata se vyučují. Měla připravené podklady, aby mě mohla informovat. Školy v současné době vyučují podle RVP, které jsou podrobnější neţ bývaly osnovy, ale není v nich určeno, co se má v jakém ročníku vyučovat. Rozhodující jsou výstupy (znalosti) při ukončování vzdělávacího cyklu, tedy po 5. a 9. třídě. Zatím se FG plošně jako předmět nevyučuje, ale v rámci Občanské výchovy, Matematiky a Rodinné výchovy jsou probírána ekonomická témata. Jejich škola má v 6. třídě v náplni výuky hospodaření domácností, jejich příjmy a výdaje, nutnost vedení rodinného rozpočtu, aby výdaje nepřevyšovaly příjmy. Dále je součástí výuky otázka kapesného, jeho výše a rozhodování, za co kapesné utratit. Paní uč. vyuţívala při výuce OV v oblasti peněz knihu autorky Doc. Mudr. Drahoslavy Hrubé, Csc., „ Kouření a já – program nekouření pro ţáky 6. -9. tříd ZŠ“. Na tomto materiálu demonstrovala, jak 88

mnoho kuřáci utratí peněz a jak vysokou sumu peněz by mohli ušetřit. Ty by se určitě daly lépe v budoucnu vyuţít, například na nákup auta apod. V 6. -7. třídě se ţáci seznamují s problematikou spojenou s vývojem peněz (čerpá z knihy „Peníze jsou dobrý sluha“, autora Hartla), inflací, valorizací, devalvací a hyperinflací, dále se učí vyplňovat sloţenky, převádět peníze z účtu na účet a jiné běţné činnosti spojené se základními administrativními a peněţními úkony. V

9.třídě se probírají témata spojená

s hospodařením státu, státním rozpočtem, daněmi, tím, kde se berou peníze, příjmy a výdaje a na co se pouţívají. Další součástí je sociální politika státu – příspěvky přídavky, různé podpory. Nedílnou součástí výuky je téţ oblast podnikání, tvorba kapitálu, zisky a obecně daně. Jako velice důleţitou vnímá p. uč. úlohu bank a snaţí se děti odrazovat od půjček různého typu. Zde ale naráţí na velký problém, neboť ve třídě jsou děti z různých sociálních vrstev a tím pádem jsou mezi dětmi velké rozdíly v majetkových poměrech. Určitá část dětí toto chápe, či spíše díky svému rodinnému prostředí nemá ani touhu ani potřebu šetřit, nebo se zajímat o úvěr, na druhé straně jsou děti, jejichţ rodinné prostředí přímo svádí tyto úvěrové produkty vyuţívat. U dětí ze sociálně slabších rodin p. uč. shledává, ţe i přes významné varování a seznámení se s moţnými problémy, děti často podléhají vlivu rodičů (chovají se podobně jako oni) a nesnaţí se vlastním úsilím přispět ke zlepšení své situace, ale spíše se snaţí vyuţívat sociální dávky a nedbat daných povinností. Jako příklad p. uč. uvedla příběh chlapce, který celý školní rok chodí bez přezůvek, ale několikrát týdně si kupuje ve školních automatech, nebo v obchodě různé pochutiny, které nebývají zrovna levné, ani zdravé. Tuto situaci učitelé vnímají velmi negativně, obzvláště pak, kdyţ děti nemají peníze na pracovní pomůcky potřebné pro výuku, ale přesto jsou častými zákazníky u stánků s pochutinami. P. uč. mi sdělila, ţe kaţdý rok dostávají jako škola pozvánku z Bankovní akademie na „Orientační běh bankou“, coţ je soutěţ určená pro ţáky základních škol. Bohuţel jsem ze slov p. uč. včas úplně nepochopila, o co má v dané soutěţi jít a více informací jsem tedy z této oblasti jiţ nezískala. Pouze následně mi p. uč. poskytla seznam e- mailových adres škol, které byly na tuto akci pozvány a těm jsem rozeslala dotazníky zaměřené na aplikaci FG do výuky na základních školách.

89

Důleţitým zjištěním ke konci rozhovoru bylo, ţe „děti berou výuku ekonomických a finančních témat jako zajímavost, ale ne, že se jich to týká“. Dále p. uč. vidí veliký problém při výuce tohoto tématu to, ţe „učitelé nejsou v této oblasti vzdělaní“. „Je to nefér, chtít po učitelích, aby to učili, když je to nikdo neučil ani neškolil“. Tato informace mi připadá jako nejdůleţitější, je vidět, ţe vůle FG vyučovat na straně učitelů je, ale potřebovali by nějaké školení, kde by získali více informací a metodickou podporu. Pak by asi i aplikace do výuky měla trochu jiný koncept a byla by více komplexní a ne jako dnes, kdy se vyučují různá témata často nejen okrajově, ale i mimo kontext. Zároveň mi p. uč. asi 2 týdny před naším setkáním půjčila k prohlédnutí knihu „Finanční a ekonomická gramotnost pro ţáky základních a středních škol“ autorů manţelů Skořepových. Do doby, kdy mi byla tato kniha půjčena, pravděpodobně leţela někde netknutá v šuplíku, ještě s průvodním dopisem a kdyţ jsem se zeptala, zda tuto knihu jiţ prohlíţela, či s ní jiţ pracuje, tak mi odpověděla, ţe ne. Jen jsem řekla, ţe se mi tato kniha zdá velice zdařile udělaná a ţe je velmi vhodnou pomůckou pro výuku ekonomických témat a uţ v závěru našeho rozhovoru se p. uč. začala po knize shánět a ptala se, kdy jí vrátím zpět (měla jsem ji asi 14 dnů půjčenou k prostudování). Tak jsem ji hned následující den p. uč. vrátila, aby ji mohla k výuce pouţít, případně někdo z jejích kolegů. V závěru rozhovoru jsem se zeptala, kde p. uč. čerpá informace na FG při přípravě na hodiny, a p. uč. uvedla, ţe v podstatě jediným zdrojem informací je internet, hlavně portál www.rvp.cz, kam učitelé dávají k dispozici své práce, informace k daným tématům a poznatky ze zkušeností z výuky FG. Celý rozhovor trval něco přes hodinu a měla jsem z něj docela dobrý pocit, jednak jsem získala cenné informace a zároveň se mi zdálo, ţe jsem dodala paní učitelce trochu odvahy a podporu pro výuku FG, byť pouze po stránce osobní. Bylo vidět, ţe došlo k určitému posunu ve vztahu k výuce tohoto tématu. Vzhledem k tomu, ţe jsem se tentýţ den dopoledne zúčastnila školení FG pro učitele, doporučila jsem p. uč. absolvování tohoto semináře, kde by se mohla dozvědět, jak pouţívat metodickou učebnici k FG a jak téma při výuce uchopit. 90

Závěr z rozhovoru: Zjistila jsem, ţe školy ekonomická a finanční témata do výuky aplikují, ačkoliv to není v rámci samostatného předmětu. Otázkou pouze zůstává, zda se tomuto tématu věnují dostatečně a v kontextu. Určitě je také důleţitá forma výuky, protoţe ţáci sice při výkladu pochopí, co učitel říká, ale nemají příliš moţnost si své znalosti v praxi prověřit. Dále je patrné, ţe zatím nebyli všichni učitelé proškoleni v oblasti výuky FG, coţ myslím, ţe je základem celého procesu zavádění FG do škol. Opravdu je velice těţké zábavnou formou vyučovat téma, které ani sami učitelé příliš neznají a často ze strachu, ţe nebudou schopni odpovědět na dotazy ţáků, se snaţí ekonomickou tématiku rychle přejít. Na základě mého zjištění bych doporučila povinnou účast pedagogů na vzdělávacích seminářích, určitě by se pak zlepšila a zintenzivnila výuka ekonomických témat na školách, potaţmo i znalosti ţáků. Určitě souhlasím s názorem paní učitelky, ţe významný vliv na ţáky má také rodinná výchova. Škola můţe na děti prostřednictvím učitelů působit, ale základem veškerého vědění a přístupu k informacím je rodina.

91

Příloha č. 2

Záznam

rozhovoru

z panem

Dr.

Skořepou

(doslovný přepis) Číslo protokolu: 1 Datum, čas a místo kontaktu: 2.12.2009 Způsob kontaktu: kvalitativní polostrukturovaný rozhovor Průběh: klidná atmosféra, prostředí, vysoká kultivovanost odpovědí Účastníci rozhovoru: T – tazatelka, U – účastník (dotazovaný) (( )) – Dvojité závorky obsahují vysvětlení, nebo popisnou poznámku tazatele. ↑ - Šipka nahoru znamená stoupání hlasu, např. v otázce. _ - Podtrţítko znamená zdůraznění slova (výška nebo síla hlasu). ↓ - Šipka dolů znamená poklesající intonaci hlasu a konec věty. ( ) – Prázdná závorka značí místo hovoru, kterému není příliš rozumět. . – Tečka znamená malou pauzu za slovem, případně za větou. 1 2 3 4

T Tak se to tedy nahrává. Jo? U Hm. ((souhlasně pokývá hlavou)) T Jo, takţe. Já se jenom vás pane doktore zeptám, kdy jste se poprvé, nebo kdy se začalo to téma finanční gramotnosti diskutovat, kdy pro vás to je vlastně i ((malá pomlka,

92

hledání slova správného vyjádření dotazu)) ee, no kdy vůbec↑ prvně jste na to narazil, 6 oficiálně teda? 7 U Ee tak my jsme dlouhodobě na půdě České společnosti ekonomické ee, kde mimo jiné je 8 Úkolem jejím je i podporovat teda ekonomické vzdělávání obecně↑( )nejenom finanční, tak tam jsme dlouhodobě hledali způsob, jak bychom mohli těm školám pomoci a ee čili ta debata se vedla řekl bych uţ někdy řádově od roku 2005 – 2006, zhruba,. pak teda dost silný impuls tomu daly ty snahy ze strany ministerstva financí a školství vytvořit nějakou tu ee strategii finančního vzdělávání↑,coţ bylo řádově někdy v roce 2006-7, .ty signály přišly,ee takţe vlastně to byl řekl bych jako ten nový impuls, který nakonec teda vedl k tomu, ţe jsem se rozhodl zkusit napsat nějakou učebnici a přizvat k tomu teda svoji ţenu, protoţe vím, ţe ta estetická ta stránka je hrozně důleţitá, aspoň u těch základních škol, takţe vlastně_ pak jsme se rozhodli teda napsat vysloveně učebnici, někdy v roce 2007, v létě_ a po roce snahy teda to vyšlo, někdy v roce 2008. 9 T Hm,hm a ee tehdy ee to .téma, jako takové, to souviselo, ta Česká společnost ekonomická ee to byla zaloţená společnost z důvodu teda vzdělávání, nebo…? 10 U Ne, né↑, ta existuje minimálně řekl bych od 70. let a ee většinu času se hodně zaměřovala spíš na akademickou sféru, organizaci seminářů pro odborníky, kde ekonomové informují neekonomy o svém výzkumu nebo ( ) o tom co se děje třeba ve světě ((hm,hm, tazatelka pokyvuje a naslouchá)) a k organizování konferencí odborných, ekonomických pro vysokoškolské učitele, vědce, studenty, řekněme doktorandy ee čili tahleta bych řekl v uvozovkách noha akademická, odborná, vědecká fungovala nebo i funguje, ale právě dlouhodobě tam vznikl problém v tom, ţe protoţe ve stanovách je ukotvena i ta druhá noha vzdělávací nebo pedagogická, tak v praxi se to moc neprojevovalo, ee takţe z toho důvodu jsme nestačili vlastně ten, tuto změnu udělat. 11 T Hm, hm, takţe ta iniciativa ta vycházela spíš jako od vás, ţe jste vycítil tu potřebu? 12 U Tak↑, přesně tak, protoţe mám_ řadu známých ve školství a prakticky všichni se shodli, ţe právě výuka těhle ekonomických věcí je věc, která je dost těţká, navíc spadá do občanské výchovy na té základce,aspoň, právě občanská výchova jako taková je předmět mnohdy učený neaprobovanými lidmi, na které prostě uţ nic jiného nezbylo a potřebovalo se jim naplnit úvazek, nebo to dostávají lidé takoví jako lidé, které,((přeřeknutí)) kteří mají třídnictví, na těch hodinách do jisté míry řeší úplně jiné, organizační věci, čili je to taková popelka, jako bych řekl,((hm, hm, tazatelka pokyvuje, ţe chápe tuto situaci)) toho trhu a o to hůř↑, samozřejmě, protoţe tím pádem to učí někdo, kdo tomu ani moc nerozumí, nikdy to třeba na vysoké škole nestudoval. E´ Teď ještě ke všemu, kdybyste se podívala na ty 5

93

13 14 15 16 17 18

19 20

21

učebnice, které existovaly donedávna na trhu, tak většina z nich jsou poměrně staré, v řadě ohledů uţ jsou zastaralé, úplně nekorektní nebo i po té didaktické stránce ne úplně šikovně udělané, čili řekl bych všechny moţné faktory působily proti tomu, aby se to téma se na těch školách učilo na solidní úrovni, která by byla potřeba.↓ ((souhlasně pokyvuje)) T Hm, hm, takţe jste chtěl zlepšit tu situaci, která teda tady je? U Tak, ano. T Tak v podstatě tenkrát to asi souviselo s těmi standardy, ţe uţ se o tom začalo tady mluvit? U Tak↑, to byl určitě velký posun, protoţe tím pádem jsme věděli se ţenou, jak vypadá ten cíl . T Hm. U A bylo mnohem jednodušší, pak uţ pokud jsme věděli, ţe prostě tohle je ten cílový stav, tak bylo mnohem jednodušší teda tu kníţku ladit tak, abychom ten cílový stav naplnili. A bylo mnohem méně váhání kolem toho, co tam dát a co tam nedat. Upřímně řečeno, kdyţ jsme se dívali na ty standardy finanční gramotnosti a obecný. té ekonomické gramotnosti, tak pár↑ drobností nám tam třeba chybělo, taky něco málo je v té kníţce moţná zase navíc, co v těch osnovách pro základní školu není, ale podle našeho názoru to tam prostě patří, ( ) jak to do těch škol nejde, ale v zásadě řekl bych 90%_ se nám zdálo naprosto v pořádku a a . takţe jinými slovy ano, ty standardy finanční gramotnosti, bych řekl, usnadňují kaţdému koho jsem vyslechl, tak hodně usnadňují práci. T Hm, hm, a motivací pro napsání té knihy pro vás bylo co?↓ U Ee, .no takhle, tak v podstatě uţ jsme to pokryli, no_, prostě napomoci té výuce, nabídnout těm učitelům pohled na tu oblast. Mně, jako troufám si říct ekonoma odborníka,který se tím uţ řadu let zabývá po té profesní jaksi stránce, čili mně osobně baví odjakţiva ee vzít odbornou tématiku a pokud moţno ji ee. zjednodušit a snést dolu na nějaké niţší patro, myslím si, ţe je to docela náročná činnost a jaksi , je to vţdycky výzva udělat to tak, aby to ti lidé pochopili, pro které je to jenom jedna z řada((přeřeknutí)) z řady věcí, řady témat, kterými se musí zabývat, čili nemají čas jít do těch detailů, nemají k tomu odbornou základnu a tak dál, tak ty kteří myslí jednoduše a rychle, tak aby jim to k něčemu bylo, ukazujeme jim to na grafech, a tohle je vlastně jeden typ, čili je to určitým způsobem popularizace toho oboru a ta mě dlouhodobě baví, tak ee byla to i pro mě určitá výzva, ee zjistit, jestli jsem schopen se svou ţenou ty mnohdy docela komplikované, abstraktní, suché, ee akademické věci podat tak, aby to náročné publikum_, které se jmenuje „člověk v pubertě“ řekněme, tak aby to přijal. T Hm, takţe to je vyloţeně teda pro prostředek ((přeřeknutí)) pro výuku teda pro výuku v základních školách a pro pedagogy?

94

22 U Formálně_ je to určitě naladěno na ten 2.stupeň základních škol, z hlediska těch standardů finanční gramotnosti, i bych řekl z hlediska celkového toho pojetí i těch textů, grafů a tak dál, nicméně zatím ty signály teda máme takové, ţe právě protoţe to téma je docela nové, a ty školy se tomu moc nevěnují, tak mnoho dětí i na středních školách přichází z těch základek jaksi nepolíbených touhletou tématikou, čili zatím v tuhletu chvíli to vypadá tak, ţe ty signály máme zpětně, ţe to vyuţijí, tuhletu kníţku, alespoň částečně, vyuţijí i na těch středních školách. 23 T Hm, hm, hm a. ještě se chci zeptat, kdo tu knihu vlastně spolufinancoval? 24 U Ee, no. Ten proces byl sloţitější v tom, ţe vlastně v tom roce 2007, ee kdy my jsme se rozhodli tu kníţku napsat, tak ee v té době to téma mělo na starosti právě Min. financí a to se snaţilo právě spolu s min. školství to do těch osnov zařadit. Ee my jsme tu kníţku dokončili vlastně někdy na jaře řoku 2008 a ↑to byl přesně moment, kdy na půdě české národní banky nebo kdy česká národní banka dostala ee v rámci ochrany spotřebitele, dostala na starosti také ochranu spotřebitele na českém trhu a hledala tedy nějaký způsob, jak tohleto téma pokrýt, v nějaké první fázi aa padla myšlenka ze strany vedení čnb, vlastně, která v tu chvíli mě docela překvapila, ale tak samozřejmě jsem se jí nebránil, ţe jedna moţnost jak tedy postupovat by teda byla nějakým způsobem tuhletu kníţku podpořit, jednak jaksi intektuálně nebo ee z hlediska nějaké propagace a informovanosti těm školám, ale i finanční, čili technicky to proběhlo tak, ţe ta kníţka normálně vyšla v nakladatelství Scientia, v srpnu 2008, nicméně uţ v té chvíli byla dohoda, ţe ČNB odkoupí část toho nákladu a rozešle ho do základních škol v české republice, jako jakousi řekl bych ochutnávku_, nebo jako pro informaci těm školám, aby měly moţnost teda, aby vůbec zjistili_, ţe něco takového existuje, ţe vychází nový materiál, který je moţná o něco lepší, neţ ten stávající á aby se na základě toho mohly rozhodnout jestli teda začnou podle toho učit, coţ by znamenalo v praxi teda, ee samozřejmě si pořídit ty sešity, které k tomu by se měly vyuţívat, na úrovni pak té praktické výuky, ee takţe byla to jakási informační kampaň, finančně podpořená ČNB, která tuheltu formu zvolila v rámci , tohleto rozhodování probíhalo někdy řádově v červenci, v červnu ee. byl balík moţností, jakým způsobem teda, jak se teda do té oblasti pustit a nakonec byla bankovní radou ( )teda zvolena tato varianta. 25 T Hm, takţe to znamená, ţe ČNB teda se na tom zavádění těch ee standardů teda také podílí a toto byla jedna z cest teda. 26 U Tak↑_ano_, jednak teda ČNB se podílela na formulaci těch standardů, protoţe zástupce ČNB byl od začátku v té pracovní skupině, která ty finanční standardy ee připravovala, ee to je první věc, čili banka se účastnila uţ té přípravné fáze a potom ee teda se snaţila napomoci a snaţí se i nadále napomoci tomu, aby ty standardy skutečně ty školy začaly pouţívat, aby si uvědomily, ţe to je sloţité téma, notabene dneska vzhledem k té finanční krizi a_ ee aby tomu daly skutečně 95

27 28

29

30

ten prostor ve výuce, který si to téma zaslouţí, s tím, ţe teda_ prvním krokem v rámci téhleté naší banky byla ta podpora té kníţky a druhým krokem potom spolupořádání těch seminářů pro učitele po celé republice.↓ T Hm,hm, takţe to jsou veškeré teda kroky, nebo podpora teda, kterou banka vytváří? U Je to na úrovni škol↑_, na úrovni škol je to, je to tahleta, tyhlety dvě věci, potom na úrovni dospělé veřejnosti jsou to další záleţitosti, jednak se snaţí odbor ochrany spotřebitele tady v rámci banky protlačovat do médií i osvětové články, které by lidem vysvětlovaly, upozorňovaly na rizika a tak↓, jednak se připravují webové stránky, v rámci portálu ČNB, které budou věnované k odpovědnému investování, k odpovědnému půjčování si, jednak teď bude v červnu 2010 bude Den otevřených dveří v bance zase, ten je jednou za tři roky a tento bude do značné míry věnován právě tématu finanční gramotnosti ((hm, hm, autorka přikyvuje)), čili ee . jaksi, předtím jsme mluvili jenom o těch školách, ale protoţe ta banka má jako jistou sféru ve svém zájmu i dospělou populaci, která v uvozovkách z té školy utekla a není dostiţitelná přes školy. T Hm, tak, takţe to se týká teda té angaţovanosti.↓ Já se zeptám ještě, máte uţ nějakou zpětnou vazbu té knihy, nebo vůbec toho, co pro to děláte, jestli vy nebo banka uţ vidí nějaké teda úspěchy nebo praktické… U Jasně._ Eé. Vzhledem k tomu, ţe těch škol, základních škol v České republice je víc neţ čtyři tisíce, tak nebylo a není v kapacitních moţnostech banky to rámci odboru ochrany spotřebitele, který se tomu má věnovat primárně↓, tak není v jejích silách komunikovat s touhle masou těch škol a ee nějakým způsobem z nich ee brát informace tohohle toho typu, druhá věc je, zkušenost je taková, ţe ty školy mají hrozně nízkou snahu reagovat na nějaké dotazníky a podobné věci, v podstatě, takţe právě na půdě České společnosti ekonomické skrze softwarovou hru, kterou jsme připravili pro školy, potom následně,. ee čili jaksi, asi by to nemělo příliš velký úspěch. Tak jak říkáte, ty indicie jsou spíš nepřímé, prvním je,. je ta, ţe, jak děláme tu sérii těch seminářů, těch proběhlo uţ přes 30, tak ten zájem neutuchá, skoro bych řekl, ţe moţná ee lehce roste, coţ je jistá idikace toho, ţe prostě zájem minimálně o to téma roste, obecně teda začíná být čím dál větší a to povědomí o tom, ţe ta banka se tomu věnuje asi je čím dál větší, druhá věc je, ţe na ty semináře uţ začínají chodit ze stejných škol další učitelé, coţ je, bych řekl, jako je jistá nepřímá indicie ee řekl bych. odhalené kvality, kdyţ tedy odhlédnu falešnou skromnost ((hm, tazatelčino pokývání hlavy jako uznání)), zřejmě. především některé ty školy tedy mají pocit, ţe to, ten seminář jim k něčemu je a je prostě pro ně uţitečné, kdyţ tam pošlou další učitele ze svých řad. Občas samozřejmě do banky přijde nějaká reakce, ţe mají zájem o tu učebnici, ptají se na další informace, čili,. spíš to jsou takové přímky tohohle toho typu, ale upřímně,

96

31 32

33 34 35 36

abychom dělali nějaký průzkum, ať uţ já nebo teda ten příslušný odbor v bance, na to prostě nemáme kapacitu. T Hm, a jako vlastní nějaký takový, nějaká. sonda, nebo to . jste nějak….(špatně rozumět) U Ee. Na těch seminářích ((tazatelka pokýve hlavou a uznává „na těch seminářích“)) prakticky na kaţdém z nich se objeví jeden, dva lidé, kteří ee potvrdí buď mezi čtyřma očima, nebo dokonce i mají tu sílu zvednout ruku a během toho průzkumu, v průběhu toho semináře potvrdí, řeknou nahlas, ţe to pouţívají, ţe se jim to líbí, ee potvrzují jednak to, ţe ee je to interaktivně postaveno, ta kníţka, čiliţe těm dětem se to líbí, ţe to je pro ně zábava, ţe prostě jsou angaţováni, zapojeni, a tak dál, je to hlavně i prakticky, většina těch činností, takţe ty děti skutečně vidí rovnou_ ty aplikace v praxi a mají pocit, ţe to je nějaká ţivá věc, ţe to není nějaká suchá teorie, ale líbí se to i těm učitelům. Co hlavně vyzdvihují je to, ţe ta učebnice funguje jako balík, který je jako samostojný, ţe uţ k tomu vlastně nic moc nepotřebují, ale zároveň jsou tam i nějaké dodatečné informace pro učitele, čili ten učitel má pocit jakéhosi základu, jakéhosi backgroundu, navíc nadstavby nad to, co říká těm dětem, čili tedy má trošku pocit jistoty a tak ţe neříká úplně všechno, co ví. Ee takţe ee. Ale to všechno, není to jistá systematická zpětná vazba, spíš jsou jenom nějaké jednotlivé signály. T Hm, hm, ee..tak., jenom se zeptám, v čem je, v čem si myslíte, ţe je třeba problém toho, ţe ty lidi jsou nevzdělaní? U Myslíte ( ) na něj….. T No jako obecně, proč jako se ty standardy vůbec zavádějí, jo? Je to z nějakého důvodu, tam je určitě někde něco, co je potřeba odstranit, nebo dát tomu prevenci. U Jasně. Já si myslím, ţe hlavní jaksi problém v minulosti byl v tom, ţe zkrátka ta společnost celkově a tím pádem i ty osnovy, ze kterých pracovaly dřív školy, tak prostě tomuhle tématu nevěnovaly moc pozornosti, protoţe de fakto ten trţní kapitalismus a ta konkurence na bankovním trhu a ty produkty a tyhlety všechny věci, ty k nám přišly relativně rychle, v rychlé kadenci za sebou, na počátku devadesátých let, řekněme, ee zatímco na západě třeba kreditní karty uţ existují desítky let a přicházelo to postupně, pomaličku, ta společnost měla čas si na to zvyknout, tak nějak si to ohmatat, vţdycky všechny ty produkty a tím pádem tam nehrozilo tolik bych řekl ty přehmaty a. zmatek a omyly a tím pádem potom i potíţe, ee. kdeţto u nás to teda přišlo všechno najednou, najednou jsme to všechno přebrali, zničehonic ta přehrada prostě se otevřela aa. ten školní systém na to prostě reagoval pomalu, vcelku bych řekl, to jaksi je v logice věci, ţe tam vţdycky je nějaké zpoţdění, neţ ty osnovy na těch vysokých školách pedagogických na to zareagují a tak dále no aa. ze strany ministerstva financí, řekl bych ten úplně první impuls byl ze strany OECD, coţ je teda ţe jo mezinárodní organizace, která uţ někdy v roce 2004, mám pocit, vydala první publikaci, která upozorňovala na to, ţe 97

37 38 39

40

41 42

ta finanční gramotnost obecně ve světě je poměrně nízká, tak mám pocit, ţe to byl hodně silný impuls pro naše ministerstvo financí, aby se spojilo s ministerstvem školství a aby ověřili, jak je to v českých osnovách, těch školních a skutečně se teda ukázalo, ţe je toho tam málo a i to málo, co tam je, ţe ti učitelé berou hodně na lehkou váhu, ţe to je pro ně poměrně těţká oblast a snaţí se to přeskočit, čili, zkrátka a dobře zhruba v té polovině téhleté dekády ee se tak nějak v té české společnosti nebo na těch ministerstvech dospělo k závěru, ţe prostě ta pozornost je malá a ţe teda se řítíme do problému, pokud s tím něco nezačneme dělat, ee takţe já bych ten hlavní důvod viděl teda v tom, ţe zkrátka vlastně s tím trhem na ((přeřeknutí)) s finančními sluţbami máme relativně krátkou zkušenost a ta výuka v těch školách a tím pádem↑_ i ta dospělá populace celkově ee. o tom ví hrozně málo ((tazatelka pokyvuje)) toho, co by měla vědět, zatím_, čili tato věc bych řekl má určité zpoţdění, jednoho dne si myslím, ţe to bude v pořádku, nebo na tom budeme jako na západě, i kdyţ tam to taky není ţádná sláva, ale my máme ještě tu nevýhodu, ţe to všechno teda přišlo nedávno a hodně rychle, všechno najednou_. T Tak a bez varování nebo bez nějakých teda … U Tak, bez a hodně rychle_. Takţe tam je potřeba si na to zvyknout a tak nějak propátrat, co to všechno znamená. T Hm,hm. A jsou třeba u vás v praxi, ee v bance, nebo tady asi banka řeší nějaké problémy, které nastaly tedy v důsledku toho ee té neznalosti nějakých těch produktů, nebo vůbec toho systému. Ee můţete mi říct nějaké třeba konkrétní typy těch stíţností, nebo to co řeší banka? U Jasně. Takţe, tahleta věc těch stíţností padá teda jinam, já vlastně to formálně nemám na starosti, nicméně s těmi lidmi z toho odboru ochrany spotřebitele jsem v úzkém kontaktu a mám od nich nějaké informace, tak skutečně sem chodí těch stíţností, řekl bych, ţe to je řádově desítky ročně, není to teda úplná záplava, je otázka, jak se to bude vyvíjet do budoucna, ale jestli se nepletu, tak prostě říkám je to v řádu desítek, zhruba, nejsou to tisíce zatím, nejsou to jednotky. T Hm. U Co já vzpomínám .. jedna kauza se týkala změny fixace úrokové sazby u hypoték, kde jakýsi pán si stěţoval u banky na to, ţe přišel do banky týden před nastavením nové sazby a tam mu sdělili, ţe uţ je pozdě, ţe tam měl být čtrnáct dní předem. Čili, jednak to poukazuje obecně si myslím, ţe ti lidé, mnozí z nich, kteří si berou hypotéky, se s tou zkrácenou fixací té úrokové sazby, ţe úplně nemají jasno v tom, jak ten mechanismus funguje, obecně, na té obecné úrovni, za druhé, ţe teda nečtou smlouvy, protoţe v té smlouvě to bylo jasně napsáno, ţe ten člověk musí přijít alespoň čtrnáct dní dopředu (autorka souhlasně pokyvuje). Takţe to je jedna kauza, kterou si pamatuji dobře. Většinou, co já jsem teda viděl ty kauzy, tak většinou to jsou skutečně banality, ani to nejsou bych řekl věci ekonomického rázu, ţe by ti lidé udělali špatnou ekonomickou úvahu, ale skutečně většina těch 98

43 44 45 46

stíţností, co já jsem viděl, je spíš otázka toho, ţe nečtou smlouvy a_ jaksi nedávají pozor na úplně základní, jednoduché věci, řekněme, jak dlouho dopředu je potřeba určité kroky podnikat, ee jaké podmínky je potřeba splnit, abych získal určitou výhodu, tím pádem tu výhodu jsem nezískal (autorka souhlasně pokyvuje) ee čili, ee řekl bych, ţe to je hrozně často na hranici mezi těmi finančními, ekonomickými věcmi a právními věcmi. T Právními, hm, hm, spíš jako je taky velká neznalost toho právního, právního aspektu té věci. U Tak, tak, tak_ hm, hm. T Hm,hm. Dobře, dobře.↓ Takţe, ještě se zeptám, s jakými institucemi banka spolupracuje ee vlastně v rámci zavádění těch standardů? U No tak↑. e, samozřejmě po té formální stránce ty standardy jsou plně v kompetenci ministerstva školství, které vydává rámcové vzdělávací programy, coţ jsou lidově řečeno osnovy, vlastně, takţe do toho jako banka nezasahuje. Banka fungovala v té přípravné fázi, jako jeden z poradců, v uvozovkách, v rámci té pracovní skupiny pro finanční vzdělávání, čili dávala k tomu nějaké své, řekl bych, odborné vstupy, jeden poradce byla právě ta Česká společnost ekonomická, snaţili jsme se také k tomu přispět, ee nicméně, čili, jaksi v té, na té formální, oficiální rovině, je to věc v kompetenci ministerstva školství, v čem by banka měla reagovat je, na to téma upozornit ty školy, pomocí těch seminářů, pomocí té dopisové akce,tou kníţkou, a tak, čili to uţ je bych řekl jaksi podpora je v té praktické rovině, nejen v té oficiální, formální a tam teda vlastně ta spolupráce řekněme v tom prvním kroku byla s tím nakladatelstvím, samozřejmě určitá, ale tak to byla čistě jednorázová záleţitost, ale teď ↑_vlastně hlavní náš partner jsou takzvané, jmenuje se to „Střediska dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků“, coţ jsou vlastně organizace buď řízené ministerstvem školství, to je, tak to se jmenuje „Národní ústav dalšího vzdělávání“ a nebo jsou to střediska, která zřizují třeba kraje, nebo jsou to úplně v tomto období teoreticky soukromé společnosti, nebo obecně prospěšné společnosti a tak dále. Jsou to prostě ti, kteří se snaţí být aktivní na tom trhu nabídky pro pedagogy, dalšího vzdělávání pro pedagogy, ať uţ je to kdo je to, víceméně, z naší strany asi je nejdůleţitější, aby to byl spolehlivý partner, ee uţ ta zkušenost je taková, ţe někdy se ty semináře odehrávají v nepříliš důstojných podmínkách, uţ i takové zkušenosti jsme udělali, ale jiní organizátoři na to mají velice dobře připravené ty prostory a techniku a tak dál. Takţe, zkrátka a dobře, je jich celá řada, abych teda nemluvil úplně obecně, je to teda ten NIDV, ten Národní institut dalšího vzdělávání, s tím hodně spolupracujeme, (autorka souhlasně pokyvuje), coţ je teda organizace řízená ministerstvem školství, ten má pobočku v kaţdém kraji, ee potom hodně spolupracujeme s institutem pro finanční trh, který funguje v rámci Masarykovy univerzity Brno, ee. Je to ekonomickosprávní fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Ta ekonomicko-správní fakulta, pan 99

47 48

49

50

51 52

53 54 55

56

děkan Svoboda, jsou velice aktivní, v téhleté oblasti, snaţí se tomu věnovat hodně, čili těm určitě, je potřeba v tomto směru bych řekl smeknout nebo ee. _ vyseknout poklonu, no a pak prostě uţ je to ad hoc, podle toho, kdo o ten, kdo o takovouhle akci ,o ten seminář projeví zájem. Kdo by ho chtěl pro ty školy zorganizovat, nabídnout. T Hm, hm. U Takţe prostě v Libereckém kraji je krajské takové středisko, ve Středních Čechách jsme spolupracovali s takovýmhle krajským střediskem, v Hodoníně, na Severní Moravě, ee. v řadě regionů. T Hm, hm. …. Takţe ta spolupráce teda ee s těmi ostatními, ať uţ tedy s ministerstvem financí nebo školství, není nějaká jako ţe by cílová, provázaná, je to spíš, kaţdá ta instituce teda dělá jako nějaké svoje kroky? U Tak_ s tím, ţe samozřejmě o sobě dobře víme, řekl bych, protoţe se všechny ty instituce scházejí na půdě té pracovní skupiny, takţe rozhodně to není tak, ţe bychom to tajili a navzájem se šokovali, nicméně_, řekl bych právě proto, ţe kaţdá ta instituce má úplně jiný typ agendy, tak si myslím, ţe ani ta spolupráce není dost dobře moţná, protoţe prostě není na čem, kaţdá ta instituce směřuje úplně jinam a ee těţko bychom se nějak sešli, ale dá se říct, ţe vlastně ta spolupráce s tím NIDV je svým způsobem spoluprácí s ministerstvem školství, protoţe NIDV je teda řízeno školstvím a vím určitě, ţe ta spolupráce s tím NIDV byla vlastně nejdřív na začátku dohodnutá s náměstkem Kitzbergem, z ministerstva školství. T Hm, hm. U Čili, tam byla teda určitá dohoda, ţe to je teda důleţité téma a ţe ta NIDV, pokud ta školní získají akreditaci, coţ je nezbytné, naštěstí ji získala na ministerstvu školství, tak potom, ţe to NIDV se bude snaţit vyjít vstříc a ten prostor udělat, protoţe prostě to ministerstvo to vidí jako prioritní. T Hm. U Tohle téma, jedno z prioritních. T Hm, hm. Tak a to uţ moţná jsem se i trošičku ptala z jiné stránky, e ta praktická stránka toho zavádění těch standardů ee. To teda má na starosti vyloţeně ministerstvo školství? U No ministerstvo školství ty standardy vydá_ jako součást toho rámcového vzdělávacího programu, nebo vydalo_, v případě středních škol uţ je to v rámci toho RVP, v případě základek do jisté míry to tam je. Druhá část, to tam teprve přijde v nejbliţších letech, nicméně_ to je teda jeden krok, další krok potom je ten, ţe školy by si měly vzít tento RVP, rámcový vzdělávací program, přetavit ho do svého školního vzdělávacího programu, to znamená, v jakých předmětech tyto věci budou učit, v kterých ročnících, kolik času se čemu bude věnovat, atak dál a tak dál, ee. Takţe to uţ na školách vlastně ten v uvozovkách jakoby donucovací orgán, který by měl zajistit, aby to takhle v praxi skutečně takhle probíhalo, je potom 100

Česká školní inspekce, (autorka souhlasně kýve hlavou) která chodí po školách a měla by teoreticky tyhle věci kontrolovat, nicméně celá tahleta věc prostě probíhá pomalu a postupně, protoţe i ta školní inspekce pracuje vlastně tím způsobem, ţe oni nejdřív čekají, neţ se vytvoří určitá jaksi metodika zaběhlá, neţ se to téma usadí a teprve potom začnou ty školy honit e hodně, takţe zatím v tuhle chvíli, pokud já vím, tak ty informace jsou takové, ţe ta školní inspekce to sleduje jenom tak jako rámcově a vlastně to nevynucuje, bych řekl minimálně hodně tohle téma, protoţe se jim zdá hodně nové…. 57 T Hm, hm, … dobře, tak, a ještě se zeptám, nevím jestli…. Mám pocit, ţe je to skoro všechno, na co jsem se chtěla zeptat, nevím, jestli mi můţete k tomu ještě něco říci, co si myslíte, ţe bych měla vědět v tomto směru? 58 U No, neřešili jsme moc otázku toho přístupu těch škol, jaká je reakce těch škol na tohleto téma celkově, coţ my máme poměrně jasný signál z těch seminářů, protoţe my se tam těch lidí jako neptáme na místě, jestli uţ učí podle té naší kníţky, nebo jestli chtějí učit, protoţe se hrozně usilovně bráníme tomu, aby ty semináře nevyznívaly jako komerční záleţitost, ţe tam prostě tu kníţku nějakým způsobem těm základním školám nutíme, já jim říkám, my se spíš snaţíme upozorňovat na to, co by se mělo učit a jak by se to mělo učit, nebo nabízíme inspiraci, a jestli to budou učit přímo z téhle kníţky, nebo z jiné, tak to uţ je samozřejmě na nich, tak to tam tedy neřešíme, ale co se tam řeší obecně, je to téma, to je ti učitelé, kdyţ tam sedí, na tom semináři, tak buď uţ na začátku, nebo na konci uţ většina z nich uznává, ano je to důleţité, je to velmi praktická záleţitost, všichni to potřebujeme ee.. nicméně, čili pak ta jaksi chtěli bychom to učit a chtěli bychom tomu věnovat hodně času, ale prostě problém je v tom, ţe na těch školách_ se tomu tolik času nedává. V rámci těch školních vzdělávacích programů prostě to vedení školy na tyhlety témata alokuje v rámci toho druhého stupně, jsou školy, kde se tomu dává 10, 15 hodin, to si nedovedu představit, to je husarský kousek, tuhle oblast zvládnout během 15 vyučovacích hodin, takţe jaksi ta reakce z těch škol, od těch učitelů, od těch pěšáků je: „ Ano je to hezké, ta kníţka by se dala pouţívat, ale prostě my na to nemáme dost času, ta kníţka je strašně tlustá, na to, abychom to probrali“. Tak to je jejich taková ta první reakce. Tak my jim říkáme, no je právě tak tlustá, aby prostě pokryla celý ten RVP. Ee takţe všichni tam na místě se shodujeme, bylo by to dobré to učit, zhruba v tomhle tom rozsahu, ale prostě na těch školách na to není dost ee dost času, protoţe mnohem víc času, já bych řekl z důvodů setrvačnostních se mnohem víc věnuje dějepisu, takovým těm ne stabilním, ale těm standardním předmětům, přírodopisu a zeměpisu, kde prostě, kdyţ to trošku budu ironizovat, tak se učíme o Punských válkách do detailu a v tom zeměpise se učíme, co všecko se těţí v Chile a Argentině, a pak nezbyde moc času na to, abychom se dozvěděli, jak máme hospodařit s rodinným rozpočtem a tak dále. Ee. Takţe je to bych řekl věc určitého zpoţdění, určitého jaksi …… ee jak se 101

59 60 61 62

63

tomu říká, setrvačnosti_ u těch škol a myslím si, ţe prostě je potřeba mít trpělivost a doufat, ţe prostě v těch nejbliţších letech ty školy postupně se v tomhle posunou a doufejme_, ţe k tomu přispívají i ty semináře, jo, protoţe v té místnosti se často sejdou dva tábory, jedni říkají, to co jsem říkal, prostě máme na to hrozně málo času a jsou tam jiní, kteří říkají, „Helejte, my na to máme prostě jednu hodinu kaţdý týden v celé deváté třídě“, třeba jo, nebo třeba i „v osmičce, máme na to speciální předmět, jmenuje se to já nevím, finanční a ekonomická gramotnost, nebo základy ekonomického myšlení, nebo jakkoliv se to jmenuje, a prostě ten ředitel nebo ta ředitelka tomu dali ten prostor, rozhodli se pro to, to si musíte prostě vyboxovat v té škole. Tak na tom příslušném fóru, kde se řeší, kolik na to bude času, musíte vstát, bouchnout do stolu a říct, helejte, to je sice hrozně zajímavé, jak ty punské války probíhaly, ale my tady musíme uvaţovat prostě z hlediska potřeb těch dětí a pojďme se zamyslet nad tím, jestli náhodou by nebylo lepší to zkrátit, ten pravěk a starověk, co vy učíte v dějepise a ušetřený čas prostě věnovat těmhle těm věcem“. Ttakţe vţdycky, skoro vţdycky jsou na těch seminářích zástupci těch škol, které to rozjely ve velkém a kde skutečně tomu ten čas dávají, ale pak jsou tam i ty opačné extrémy a nejlepší je jak říkám, kdyţ to nemusíme my do toho zasahovat, do té debaty, protoţe oni sami si to tam vysvětlí navzájem, no vlastně my jsme tlačili tak dlouho na naší ředitelku, na našeho ředitele, aţ teda se povedlo tomu věnovat dostatek času. No. T Hm, hm. …Tak to je e vizitka toho, ţe ten zájem pravděpodobně bude,ale asi ne úplně plošně. U Tak, tak. T Spíš jde o to, ţe ty moţná některé školy o tom ani nejsou dostatečně informované a dostat teda asi toto mezi většinu těch škol, to je problém. U No, no,no, ano to přesně, je to problém chtění, ale i problém vědění, protoţe vím zase, to mám signály od lidí ze školství zase, ţe do těch škol chodí strašná spousta nejrůznějších informací, mailem i poštou, ten ředitel má dost co dělat, aby vůbec rozpoznal, komu má co poslat, aby neposílal pořád všechno všem, nebo posílá všechno všem a pak řada lidí ty maily nečte, protoţe na to nemá čas v rámci přestávek, e plus pak řeší spoustu provozních záleţitostí, samozřejmě. Tam je řekl bych takový lehký zmatek neustálý na většině těch škol a zahlcení nejrůznější administrativou a tak, a tak není divu, ţe pokud to téma vysloveně není s vykřičníkem, typu „přijde vám kontrola“, která zkontroluje, jestli jste to provedli, nebo závisí na tom vaše financování, prostě pokud ty prvky té intencity, ta motivace není opravdu hodně silná, tak prostě ten kantor to vypustí a zabývá se těmi urgentnějšími sice, ale dlouhodobě jako bych řekl moţná míň důleţitými věcmi. No. T Hm, tak doufám, ţe teda jsme to pokryli, no, to téma je obšírné, ale těch informací jsem od vás dostala určitě hodně, takţe vám dějuju moc a 102

64 U Není za co. 65 T A moţná se ještě uvidíme. Děkuji

103

Příloha č. 3

Záznam rozhovoru s paní Mgr. Gellovou Dne 12.3.2010 jsem se setkala se generálním sekretářem

Asociace finančních

zprostředkovatelů a finančních poradců paní Mgr. Gellovou. Rozhovor byl veden ve velmi přátelské atmosféře a po počátečním vyjasnění účelu našeho setkání mi paní Mgr. poskytla cenné informace pro diplomovou práci. Rozhovor byl veden formou polostrukturovaného interview, tzn. dopředu jsem připravila seznam otázek, na které jsem chtěla znát odpověď. Tím jsem p. Mgr. vedla, ale snaţila jsem se příliš nezasahovat do jejího vyprávění. Poţádala jsem ji, aby mě velmi stručně seznámila s historií a posláním společnosti AFIZ. Dále, ţe bych se ráda dozvěděla o členství a poţadavcích na nové členy asociace a v neposlední řadě mne nejvíce zajímalo, co AFIZ dělá v oblasti FG, resp. finančního vzdělávání. T – tazatelka (autorka DP) D - dotazovaná (Mgr. Gellová) T. – Prosím, řekněte mi něco o historii AFIZU a o její činnosti. D. – AFIZ vznikl v roce 2002 v reakci na novelu zákona o kapitálovém trhu. Do té doby museli být zprostředkovatelé produktů na kapitálovém trhu registrováni v Komisi pro cenné papíry. Změna tohoto zákona vyţadovala proškolení těchto zprostředkovatelů a to podnítilo vznik AFIZU, který zprostředkovatele vyškolil. Teprve na základě tohoto školení mohli zprostředkovatelé poţádat o registraci ČNB. V současné době AFIZ sdruţuje 13 korporátních členů, 500 individuálních členů, tj. celkem asi 11tisíc poradců. AFIZ zaštiťuje 3 pilíře činností. 1. Pilířem je profesní lobbing, tzn. ochrana členů při jednání s partnery jako jsou MF ČR, ČNB a další právní instituce ve snaze ovlivnit 104

administrativu, aby nebyly přijímány zbytečné legislativní zásahy na poli působení členů AFIZU. Naopak se asociace snaţí hlídat dodrţování etických kodexů a v případě, ţe nejsou dodrţovány, zajišťuje nápravu a v případě výrazného pochybení své členy vyloučí. T. – Jaké jsou podmínky pro vstup nových členů? D. – Přijímací řízení je zahajováno vstupním auditem zprostředkovatelů, ověřuje se, zda splňují zákonné předpoklady pro danou činnost. Pokud zájemce o členství projde počátečním prověřením, je přijat, avšak do roka od jeho vstupu je proveden hloubkový audit a to z důvodu efektivního fungování spolupráce (členství v asociaci by mělo garantovat určitou úroveň nabízení finančních produktů a sluţeb). 2.pilířem je kultivace trhu, tedy dodrţování etického kodexu. V případě porušení je zahájeno disciplinární řízení, které provádí představenstvo společnosti. Pokud si klienti stěţují na některého ze členů, asociace dohlíţí na urovnání vztahů. 3.pilíř je prohlubování profesionality, AFIZ svým členům poskytuje odborné semináře, konference, případně zprostředkovává novinky z finančního trhu z Evropy. T. – Jak tedy asociace působí v oblasti zvyšování Finanční gramotnosti? D.- Finanční gramotnost je do značné míry šířena jiţ prostřednictvím finančních poradců, kteří občany seznamují s nabídkou produktů. Dále máme dobrou spolupráci se Sdruţením na ochranu spotřebitelů, jemuţ poskytujeme semináře zaměřené na finanční vzdělávání pro zástupce regionálních center. Ty potřebují být v této oblasti dobře proškoleni, neboť se setkávají se spoustou občanů, kteří se dostávají do finančních problémů, tak aby byli schopni jim poradit a poskytnout základní informace. V této oblasti tedy podporujeme procedurální aktivity. Dále spolupracujeme se Sdruţením českých spotřebitelů, ty však nemají poradny, ale fungují jinak. Působí prostřednictvím projektů na podporu FG, které spočívají v tom, ţe spolupracují s několika školami a ty si sami říkají, jaká témata by měla být prezentována na seminářích. Zde se tedy specificky zaměřujeme na studenty středních a vysokých škol, pořádáme pro ně otevřené semináře, na ně můţe přijít kdokoliv. Další

105

naší aktivitou je spolupráce s Lady´s Clubem, který spolupracuje s azylovým domem. My pro ně pořádáme besedy s obyvatelkami azylových domů, některé azylové domy mají o tyto besedy velký zájem. T. – Hm. Můţete mi popsat nějakou Vaši zkušenost z těchto besed? D. – Ano, zúčastnila jsem se některých besed a na jedné z nich jsem se setkala se ţenou, která byla vychovávána v dětském domově. Pak se seznámila s nějakým muţem, otěhotněla a pak se jí narodilo dítě. Několikrát při cestování v MHD jela načerno, ale nezaplatila pokutu a výše pokuty rostla s úroky, aţ na ni byla zahájena exekuce. Zde jsem viděla příklad toho, ţe tato ţena nebyla v dětském domově vychována ani připravena na reálný ţivot a svět. Ze zkušeností z těchto besed mohu potvrdit, ţe v oblasti finančního a ekonomického vzdělávání je nejdůleţitější rodinná výchova. Kaţdý rodič by měl své děti vést svou výchovou k odpovědnému chování, tzn. naučit se ţít s tím, na co mám. K tomu je nutné vytyčit si finanční plány do budoucna a tomu přizpůsobit své chování a potaţmo své výdaje. Kdyţ mám nějaký příjem a mám téţ nějaké nutné platby, které musím kaţdý měsíc provést, měla bych se snaţit, aby moje výdaje nepřevýšily příjmy, ale spíš bych se měla snaţit, aby mi ještě něco zbylo jako rezerva. T. – Ano, to je pravda, ale generace, která ţila v totalitním reţimu, nezaţila tak velikou moţnost výběru a nabídky dnešní doby. Ti mladší, narození jiţ po sametové revoluci, by tedy jiţ měli být ve svém chování v oblasti financí obezřetnější, jaký na to máte názor? D. – Dříve, myslím za první republiky, bývalo automatické být finančně gramotný. Určitě se nauka o hospodaření vyučovala ve školách a lidé, kteří zaţili tuto dobu byli zvyklí se o své finance starat. Tehdy zde v ČR fungoval rozvinutý finanční trh. Dnešní mladá generace se ale bude chovat tak, jak ji vychovali její rodiče. Ti zaţili dobu totality, kdy nebylo k dispozici mnoho finančních produktů, ani příliš moţností péče o své peníze, nefungoval zde trh. Záleţí tedy na tom, jak se tito rodiče s dnešní dobou srovnali. Myslím, ţe teprve

106

děti dnešních mladých lidí budou touto dobou neposkvrnění a budou se umět více orientovat ve světě financí a ekonomie. A co vy, máte děti? T. – Ano, mám 2 syny, 13 a 17 let. D. – No tak vidíte, to jak budou k otázce hospodaření přistupovat, záleţí na tom, jak jste se vy srovnala s totalitní dobou. Já mám 16 ti letého syna a uţ jsem mu pořídila jeho vlastní účet, internetové bankovnictví, platební kartu, aby se naučil tyto produkty pouţívat. Dříve tyto moţnosti nebyly, tak to rodiče své děti nemuseli učit. Dnes je ale důleţité, dát dětem jiţ v raném věku moţnost seznámit se s těmito produkty, aby je uměly dobře vyuţívat. T. – Asi máte pravdu, rodiče mají určitě velký vliv na to, jak se jejich děti naučí s penězi hospodařit. Svého prvorozeného syna jsem začala s penězi seznamovat později, neţ mladšího a jiţ vidím rozdíl. D. – Myslím, ţe rodičovská výchova je ve finančním vzdělávání

tím nejdůleţitějším.

Škola můţe ještě něco děti naučit, ale jen málo, základem je hlavně rodina. Rodina by měla děti připravit na opravdový, reálný ţivot. To jsem právě měla moţnost vidět u té paní z azylového domu, která vyrůstala v dětském domově, jí chyběla ta příprava na ţivot, nebyla připravena samostatně fungovat. T. – To jste někde četla, ţe za první republiky byla finanční gramotnost vyučována ve školách? D. – Ano, tuto informaci mám potvrzenou několika zdroji.

Bohuţel dnes vidím

ekonomickou neznalost občanů jako ignorantnost. Nezájem spoluobčanů starat se o své peníze a svůj ţivot. Vţdyť nejde jen o finanční produkty, ale obecně umět posoudit, co si mohu za vydělané peníze koupit, co vlastně potřebuji k ţivotu. Často lidé kupují nadmíru jídla, aniţ by ho nutně potřebovali, podívejte se kolem, kolik je obézních lidí, to je také součást finanční gramotnosti, to je vlastně spíše znalost svých potřeb.

107

T. – Ano, máte pravdu. Já kaţdé ráno chodím od vlaku kolem linoucí se vůně z pekařství a jiţ nasnídaná tak pokaţdé odolávám pokušení něco si koupit. Popojedu o několik zastávek dále tramvají a jiţ při výstupu mě opět láká vůně čerstvého sladkého pečiva, případně z jiného stánku voní klobáska. Kaţdý den si říkám, kolik lidí tato vůně zláká. D. – Lidé dnes velice podléhají široké nabídce produktů, aniţ by pokaţdé danou věc potřebovali. T. – V čem spatřujete problémy, se kterými se dostávají vaši členové do sporu s klienty? D. – Bohuţel se stává, ţe klient poradci důvěřuje, velkou roli hraje jeho charismatické vystupování a perfektní oblečení a klient pak často nemá pochybnosti o tom, ţe to, co poradce říká, by mohlo být jinak. T. – Jak často si klienti stěţují? Dostáváte hodně stíţností? D. – Dostáváme asi 10 stíţností za rok, to není mnoho. Pokud si klient stěţuje, měl by si stěţovat tam, kde vznikl problém. Pokud dojde stíţnost aţ k nám, tak se nejprve vyjádří k situaci náš člen, snaţí se vzniklý problém s klientem urovnat, ale pokud poruší etiku, tak je potrestán, případně vyloučen. K tomu se samozřejmě musí vyjádřit představenstvo. Před tím se ale snaţíme problém řešit mediací, v první fázi usilujeme, aby se problém řešil mezi poradcem a klientem, pak teprve se podnikají další opatření. T. – Co byste řekla o finanční gramotnosti závěrem? D. – Základ finanční gramotnosti spatřuji v rodinné výchově, pokud ta selhává, jen stěţí ji pak můţe někdo nahradit. Škola by pak měla děti učit odborné záleţitosti, jako je například výpočet RPSN, nebo moţnosti úvěrů. T. – Děkuji Vám za rozhovor. 108

Příloha č. 4

Záznam rozhovoru s panem Jančou, ředitelem Bankovního institutu Datum, místo rozhovoru: 11.12.2009, Praha T – tazatelka D – dotazovaný – ředitel institutu pro další vzdělávání Bankovního institutu T – Dobrý den pane řediteli, připravuji diplomovou práci na téma Finanční gramotnost. Můţete mi prosím říci, jak vy hodnotíte současnou situaci v této oblasti? D – Tak já osobně vidím finanční gramotnost jako dvě oblasti. Jedna je v rámci vzdělávání a ekonomických znalostí obyvatel, tu bych rozdělil do těchto oblastí: 1. Studenti, 2. Top, tzn. ti, co mají hodně peněz a zajímají se o informace z finanční a ekonomické oblasti z toho důvodu, ţe chtějí své peníze někde vhodně investovat. 3. Skupina normálních lidí, ti chtějí dávat své peníze do ústavu, kde to bude co nejvíce vynášet. 4. Specifická skupina obyvatel, například nezaměstnaní, lidé vyuţívající sociální dávky, důchodci. I ti by se měli o finanční záleţitosti zajímat, aby mohli vyuţít toho, na co mají nárok. Další skupinou jsou poskytovatelé finančních sluţeb. Ti v rámci toho, ţe nabízejí klientům různé produkty, tak tímto prostřednictvím seznamují širokou populaci občanů s finančními produkty a tím jim vlastně předávají informace. T - Jaké aktivity vyvíjí Bankovní institut v této oblasti?

109

D – Tak Bankovní institut poskytuje vzdělání především vysokoškolským studentům, na ty se zaměřujeme, máme k dispozici profesionály z ekonomické a finanční branţe, odborníky, takţe můţeme poskytnout vzdělávání na vysoké úrovni, coţ by například nevyhovovalo dětem ze základních škol. Ty má v rámci šíření finanční gramotnosti na starosti Česká národní banka a také Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Také banka GE pořádala semináře pro děti a podporovala jejich finanční vzdělávání. My se v současné době snaţíme propojit se středními školami, kterým bychom nabídli kurzy a poté i moţnost pokračování a výuky na naší škole. Další naší činností je vzdělávání seniorů, v loňském roce jsme uspořádali několik takových kurzů, kde jsme v rámci univerzity třetího věku poskytli ekonomické přednášky pro několik desítek občanů. Chceme, aby i starší generace měla moţnost se seznámit s moderními prvky finančních sluţeb a aby byla ochráněna před zneuţitím. T – Kde vidíte další moţnosti pro rozvoj finanční gramotnosti? D – Snahou v rámci zvyšování finanční gramotnosti je propojit podnikatele se zaměstnanci, ti by je měli směřovat a učit tomu, jak vycházet s penězi, kde za co utrácet své peníze a podobně. To by mělo být součástí plánu, který se chystá. Tato cesta se mi zdá jako velmi vhodná, protoţe zaměstnavatelé by sami měli mít zájem na tom, aby jeho zaměstnanci měli své finance pod kontrolou a uměli s nimi vyjít. T – A s jakými institucemi spolupracujete na podpoře rozvoje finančního vzdělávání? D – Zatím jsme ve fázi příprav, ale společnost OVB má zájem o školení, které by poskytovala klientům. V rámci prodeje produktů by vedení společnosti chtělo občany proškolit v oblasti financí, aby se lidé uměli lépe rozhodnout pro finanční produkty. Toto je však zatím pouze v přípravné fázi. Vzdělávání ţáků základních a středních škol má na starosti hlavně Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Ministerstvo školství sice rozšířilo osnovy, ale uţ nemají více peněz a více času na vzdělávání finanční gramotnosti.

110

Spolupracujeme s Ministerstvem financí při přípravách standardů pro finanční poradce, aby se kontrolovalo, jak prodávají finanční produkty a zda poskytují klientům dostatečné informace. Jiţ před časem jsem navrhl, aby se finanční školitelé akreditovali, certifikovali. Tento systém by měl garantovat, ţe jsou školitelé kvalitní a po pěti letech by si měli certifikaci obnovit. Dále spolupracujeme s ČNB, s paní Zamrazilovou, společně připravujeme vzdělávací ekonomické kurzy. Zatím je tato forma ve fázi příprav. T – Víte ještě o dalších institucích, které se podporou finanční gramotnosti zabývají? D – Na této problematice se podílejí také neziskové organizace, Asociace neziskových organizací, které sdruţují několik neziskových organizací a pomáhají ve vzdělávací oblasti bankám při přípravách seminářů. Na rozvojovém projektu a administraci se podílela také GE Money Bank, předsedou komise pro spotřebitelské otázky je viceprezident p. Petr Karel. (pan ředitel chvíli hledal podklady, které by mi poskytl k vyuţití, dal mi kontakt na pana Karla a doporučil mi, abych se na něj v této otázce obrátila). Banka prováděla různá školení pro veřejnost zaměřená na seznámení s bankovními produkty. T – Kolik uţ jste uspořádali kurzů pro seniory, případně jiné a jaké? D – Pro seniory jsme uspořádali prozatím 3 semináře zaměřené na finanční gramotnost, které sponzorovala Česká spořitelna. Dále jsme uskutečnili 2 kurzy pro státní zástupce, které jsme proškolili ve finančních a ekonomických dovednostech, protoţe oni jsou vystaveni veřejnosti a musí řešit vzniklé problémy a je nutné, aby byli ekonomicky vzdělaní. T – Co vy shledáváte jako podstatné, aby mohla být finanční gramotnost šířena v co nejvyšší míře?

111

D – My bychom chtěli, aby se na naší škole stalo vzdělávání ve finanční oblasti povinné, určitě by bylo dobré, kdyby podobný záměr měly i ostatní vysoké školy. T – Děkuji Vám za poskytnuté informace a za Váš rozhovor.

112

Příloha č. 5

Záznam rozhovoru s Mgr. Pohořelým Praha dne 14.12.2009 T. – tazatelka D. – dotazovaný T. Dobrý den pane magistře, dnes si budeme povídat o zavádění finanční gramotnosti do škol a ještě neţ začneme s rozhovorem, tak bych se ráda ujistila, ţe souhlasíte se zvukovým záznamem našeho rozhovoru a jeho následným zpracováním. D. – Souhlasím. T. – Hm, děkuji, takţe Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy je významnou součástí systému budování finanční gramotnosti do škol, nebo do praxe, tato práce je určitě velmi náročná, můţete mi říci, co je náplní vaší práce v tomto směru? D. – Takţe funkcí ministerstva je především zpracovat standardy finanční gramotnosti, ty uţ jsou hotové od roku 2007 a následně tyto standardy implementovat do rámcových vzdělávacích programů základních škol, které jsou závazné pro výuku všech škol, to znamená základních škol, středních škol a středních odborných škol a následně také zajistit další vzdělávání učitelů co se týká finančního vzdělávání. T. – Hm, hm. D. – Takţe to jsou takové tři body, které zajišťuje ministerstvo.

113

T. – Takţe v podstatě se to týká přípravy těch materiálů, nebo tedy standardů, tedy. D. – Jednak jsou to standardy, které určují, jaké úrovně by měl ţák zvládnout ve třech úrovních, po ukončení 5. ,9. Třídy a po ukončení střední školy. A potom tyto standardy přetransformovat do rámcových vzdělávacích programů, které si tvoří školy a jsou závazné pro výuku ve školách. T. – Hm, hm. A jaký je časový harmonogram toho zavádění, jak to tam vlastně časově na sebe navazuje. D. – Ten harmonogram souvisí, jak se postupně zaváděly standardy do vzdělávání, tzn. rámcové vzdělávací programy byly hotové v roce 2007, ale ten systém pro základní vzdělávání byl připraven jiţ v roce 2005, ale předpokládáme nějakou revizi a opravy, ale předpokládáme, ţe to bude v cyklech, tedy po pěti letech, tzn. ţe teď máme zhruba dva roky na další případné úpravy a co se týká středních škol, tak tam ty standardy vznikly zároveň s tvorbou RVP, takţe pros střední školy uţ jsou ty standardy zavedeny, nebo se postupně zařazují, tak jak postupně vznikají rámcové vzdělávací programy pro střední vzdělávání, tzn. tedy třeba gymnázia začaly letos učit podle ŠVP, čili tam uţ probíhá výuka finanční gramotnosti, podle standardů, které jsou zařazeny ve vzdělávacích programech. T. – Takţe tam uţ je to součástí nějakého předmětu? D. – Ano, tam je to součástí vzdělávací oblasti a záleţí čistě na škole, zda pro to vytvoří samostatný předmět, nebo to zařadí do různých předmětů, jako je například matematika, občanská výchova, výchova k občanství, v základní škole rodinná výchova. Samozřejmě školy ekonomického typu, tak ty to zařazují do samostatného předmětu ekonomiky, to uţ záleţí,co to je za školu, čili ta pravomoc je čistě v rukou jednotlivých škol. Buď to můţe být samostatný předmět, nebo to můţe být součástí nějakého předmětu.

114

T. – Hm, takţe ty základní školy, tam je to tedy zatím na volbě ředitelů škol? D. – Tam je to zatím na bázi dobrovolnosti, ale samozřejmě základní školy byly upozorněny na to, ţe se to stane závazné, takţe pochopitelně uţ se to i základní školy snaţí aplikovat. Důleţité je to , ţe i v těch minulých osnovách, ta finanční gramotnost je zařazená, v určitém rozsahu, ne ţe tam jako není vůbec, to je důleţité. To je podstatné říci, ale samozřejmě ty standardy to utvářejí do takového kompaktního celku a jsou tam třeba i další záleţitosti, které tam dříve nebyly součástí vzdělávacích programů. T. – Takţe pro ty základní školy je to zatím na té dobrovolné bázi, a jaké jsou poţadavky na ministerstvo v rámci zavádění finanční gramotnosti? D. – My spolupracujeme s ministerstvem financí a také s ministerstvem průmyslu a obchodu, v rámci vytváření těch standardů,s nimiţ jsme vytvořili společný materiál, který se jmenuje Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách, jejichţ součástí jsou ty standardy. Čili tam byly vymezeny kompetence těchto tří resortů, takţe ministerstvo školství má na starosti vzdělávání na školách, ministerstvo financí má na starosti především otázky ochrany spotřebitele a řekněme dalšího vzdělávání dospělých spoluobčanů a ministerstvo průmyslu a obchodu se zabývá aktivitami v rámci ochrany spotřebitele, a podnikání a podobně. T. – Hm, a byly nějaké problémy při zavádění těch standardů? Jestli jste na něco narazili a zjistili jste, ţe by tam mohl být problém? D. – Nějaké zásadní problémy nebyly, skupina, ta připravovala standardy, které vznikly po řadě diskuzí a ty se potom transformují do RVP. T.- Hm, takţe metodika, která je zaváděná do RVP vychází z těch standardů?

115

D. – Tam se nedá hovořit o metodice zavádění nebo metodice výuky, ale o způsobu zpracování těch Rámcových programů do školních vzdělávacích programů. Ta metodika není samostatně vytvořená, pouze v rámci zavádění do RVP. To je součástí kurikulárních ústavů, které zpracovávají standardy do výuky, a školy si vytvářejí sami vzdělávací programy. K tomu existují manuály pro základní školy a pro střední školy. Řada příkladů je uvedena na portále RVP, kde mohou učitelé nalézt postupy. T. – Hm, a je tam určená nějaká časová dotace, která by měla jít na výuku finanční gramotnosti? D. – Není, není určena, protoţe finanční gramotnost není zařazena jako samostatný vzdělávací obor, proto se zařazuje podle potřeb a podle uváţení školy. Ale není to dáno, jsou uvedeny pouze očekávané závazné výstupy, ale jak toho dosáhnou, tak to je záleţitostí školy. T. – Ani u těch středních škol, tam jste říkal, ţe je to povinné? D. – ani u středních škol, tam to je povinné, ale pouze v rámci nějaké vzdělávací oblasti. T. – Takţe na to není vyčleněna ţádná vyučovací hodina. D. – Jsou dány pouze ty výstupy, ale rozsah výuky si určuje škola. T. – Jaká jsou kritéria pro ty znalosti? To jste tady trochu naznačil. D. – Ano, jsou dány ty očekávané výstupy, které jsou dány v jednotlivých vzdělávacích oborech, čili to, co má ţák ovládnout, co má znát, ale je to jak charakter znalostí, tak dovedností a také postojů.

116

T. – Je někde nějaký seznam škol, nebo uţ jsou známy nějaké výstupy, kde se finanční gramotnost zavádí? Nebo jsou nějaké zpětné vazby, z těch škol, kde se finanční gramotnost zavádí, nebo je to zatím takové jako ţe se to nastavilo a nejsou nějaké výstupy? D. – Zatím ţádné výstupy nemáme, protoţe podle RVP se to začalo vyučovat teprve teď v září, tedy je to hodně krátká doba. Samozřejmě existují spolupracující školy, spolupracující s UIV, ale jsou to spíš jednotlivé školy, kde jsou dost aktivní a podílí se na přípravě metodiky. T. – Hm, takţe ta kritéria hodnocení budou vycházet z těch standardů, a vyhodnocovat se to bude aţ tedy po nějakém tom cyklu. D. – Myslíte kritéria té výuky, nebo jaké hodnocení? T. – No v podstatě toho, co ty ţáci umí, jo, nebo kdo to bude hodnotit a co se bude vlastně hodnotit? To jak učí učitelé, nebo znalosti studentů, jestli o to m hodnocení uţ je nějaké rozhodnutí, co se bude hodnotit. Protoţe pravděpodobně to hodnocení ještě nenastalo, tak jestli uţ se ví, co se bude v tom nějakém cyklu hodnotit. D. – Zatím to hodnocení je oprávněnosti jednotlivých škol, státní, celoplošné hodnocení zatím není. Ten systém se připravuje, několik let se jiţ provádělo určité testování nebo ověřování výsledků po 5. A 9. Ročnících, to se provádělo, ale zatím je ten systém ve stádiu přípravy. Zatím se na tom pracuje. T. – A máte představu, kdy to tak asi bude to hodnocení časově a máte představu, kdo bude to hodnocení realizovat, bude to dělat ministerstvo školství? D. – Záleţí na tom, jak to bude, jak se to nastaví, předpoklad je, ţe by to měl být zřejmě nějaký, jako stát, tzn. podle toho jak se to nastaví, ale asi nějaký systém státního hodnocení určitě ano. Ale ono je to poměrně komplikovaný ten systém, protoţe to není jenom o

117

hodnocení, ale je to i o akceptování o příjímání do vyššího stupně školy, takţe tam je toho více, ale asi to nebude systém, který by hodnotil vysloveně finanční gramotnost. Bude to hodnocení větší vzdělávací oblasti, které budou povaţovány za ty,které je moţné hodnotit nějakým celostátním testováním. T. – Protoţe v těch školách mohou být různé znalosti,kdyţ si RVP připravuje kaţdá škola, takţe tam je potom logické , ţe ty školy budou mít různou úroveň těch znalostí, protoţe si to můţou dát do jakéhokoliv předmětu. Jestli ten systém bude srovnatelný. D. – To je právě systém RVP, ţe ten postup můţe být různý, ale ty výstupy by měly být srovnatelné. Zatím to hodnotí určitým způsobem Česká školní inspekce, na jednotlivých školách, ale zatím nemáme ţádné srovnání. T. – Tak a jaké jsou další aktivity ministerstva školství pro podporu zvyšování úrovně finanční gramotnosti? D. – Tak jednak je to vydávání metodických příruček, jedna uţ je hotová, ta vyšla v loňském roce, a teď bude vydána, moţná ještě do konce roku, 2. Díl té příručky, uţ je to schváleno. Především pro střední školy, ale i pro základní školy, to je k dispozici na internetových stránkách no a vedle toho je samostatná sekce finanční gramotnost na portále www.rvp.cz, kde jsou uvedeny příklady dobré praxe a různé pomůcky, no a pak NIDV pořádá semináře pro další vzdělávání ve finanční oblasti a vedle toho jsou emitovány různé programy komerčních vzdělávacích agentur, které poskytují vzdělávání učitelů. T. – Takţe je to spíš forma vzdělávání těch učitelů, těch, kdo to mají učit? D.- Určitě. T. – A vyuţíváte, nebo máte trošku zpětnou vazbu o tom, kolik procent učitelů vyuţívá tyto školení, jestli je to ve větším měřítku, nebo jestli je to zatím jenom pár učitelů.

118

D. – Musím říct, ţe to je čím dál tím více, zatím nebyl ţádný velký zájem o to vzdělávání, ale pořád se zvyšuje. T. – Myslíte si, ţe ta výuka těmi pedagogickými pracovníky je kvalitní v tomto směru? D. – Zatím nemáme ţádný validní způsob, jak to, jak bychom ty výsledky mohli povaţovat za kvalitní. T. – Protoţe v podstatě tak jak jste říkal, určitá témata té finanční gramotnosti byly součástí výuky i v letech minulých, takţe ty učitelé něco v tomto směru znají, ale přece jenom se mění produkty, doba a celý finanční sektor se mění a vyvíjí, takţe potom, jestli ti učitelé jsou schopni bez nějakých podpor drţet tu míru těch znalostí na určité úrovni, aby jí byli schopni potom předávat těm ţákům. Jestli tohle nějakým způsobem bere ministerstvo na vědomí, nebo jestli pro tohleto něco dělá, nebo jestli jsou to jenom ty příručky. D. – To jsou právě ty akce v rámci dalšího vzdělávání učitelů, jednak tematický portál a portál, který poskytuje NIDV, plus k tomu ty aktivity soukromých subjektů. T. – Ale není to nějak plošně, ţe by prostě byli proškolováni všichni učitelé? D. – Ne takto systém vzdělávání nefunguje, takto není nastaven. Bylo nastaveno, ţe školy měly v rámci ŠVP pověřené osoby, ale ţádné plošné, souhrnné školení neorganizujeme. T. – Takţe říkáte, ţe do kaţdé školy se dostal nějaký materiál pro výuku finanční gramotnosti? D. – Do středních škol ano, do základních škol nikoliv písemný, ale je to k dispozici na internetu. T. – Takţe je to k dispozici na stránkách ministerstva? 119

D. – Ano, to také souvisí se stránkou finanční, protoţe ta písemná forma, tisk je poměrně nákladná záleţitost, takţe momentálně je to k dispozici na internetu, coţ povaţuji za dostačující. T. – Ta spolupráce s ostatními ministerstvy, tak jak jsme se bavily, ta funguje, s jinými subjekty také ministerstvo spolupracuje, nebo s členy té pracovní skupiny, která byla vyčleněná pro zavádění FG? Je tam nějaká bliţší spolupráce, nebo kaţdá instituce pracuje samostatně. D. – Tu skupinu zřizuje MF, takţe spolupracujeme s MF a s těmi ostatními spolupracujeme v oblasti konzultační a informovanosti. T. – Takţe kaţdý ten subjekt má určité priority,které musí řešit v té otázce? D. – Ano a v rámci koordinace se doplňují určité informace. T. – Ještě se zeptám, jak je velká finanční podpora toho vzdělávání ve finanční gramotnosti? Odlišuje se od těch ostatních předmětů, nevím, jestli to takhle lze říci. D. – Aţ takhle to nelze oddělit totiţ, protoţe teď bude vyhlášen program v rámci ESF, tzv. peníze EU školám, to budou asi 4,5 mld, kde jsou takové šablony, a jsou tam i tři šablony na finanční gramotnost, které jsou oceněny nějakou částkou a jednotlivé školy si volí ty šablony, záleţí tedy na nich, jakou šablonu si zvolí, co potřebují. Takţe se nedá určit podpora na finanční gramotnost, ale je to v rámci podpor gramotností obecně. T. – Takţe tam bude určitý balíček peněţ, který bude k dispozici těm školám? D. – Ano, kaţdá škola bude mít k dispozici minimální a maximální objem, a v rámci toho si mohou vybrat matematická, přírodovědná, finanční, informační gramotnost. Pro kaţdou školu budou 3 šablony, podle toho, co která škola potřebuje. Ale uţ jenom to, ţe se 120

finanční gramotnost dostala do jednoho z projektů, tak svědčí o tom, ţe to je jedna z priorit. T. – Tzn., ţe z tohoto bude tedy kaţdá škola mít nějakou částku k dispozici? D. – Můţe mít, pokud se přihlásí, jde to vcelku jednoduchým způsobem, není to tak komplikované, jako u těch velkých klasických projektů. Celá příprava tohoto projektu je připravená a je výrazně zjednodušená, aby s tím nebylo tolik komplikací. T. – Jak velká částka vychází v průměru na jednu školu, máte představu? D. – Průměrně to vychází 1,2 mil. Kč, ale průměrně, ale jinak se tam předpokládá minimálně 300 000,- Kč, nevím, jak ty jednání pokročily dál, jestli se to nějak nezměnilo, plus násobek na kaţdého ţáka. T. – Takţe ty částky se budou odvíjet od počtu ţáků? D. – Je tam určitý základ, plus určitá částka podle počtu ţáků. T. – Takţe tohle bude tedy jenom na vzdělávání? D. – Ne, tam jsou i další aktivity - vzdělávání, přímá výuka a nákup pomůcek a příprava vyučujícího na hodinu. T. – Ta částka je na jeden rok školní? D. – Na dva roky. Je to dvouletý program. T. – Takţe v průběhu dvou let by mohly školy ty prostředky vyčerpat?

121

D. – Přesně tak. Podrobnější informace jsou k tomu na našich webových stránkách. Ale zatím je to v jednání. T. – Myslíte si, ţe to bude schváleno? D. – Doufám, ţe určitě, protoţe je to nutné. T. – Ještě se zeptám, co by vám jako ministerstvu mohlo pomoci v rámci zavádění finančních standardů. D. – No to je velice zajímavé potom nějaké to ověřování těch výsledků ţáků v těchto oblastech, coţ souvisí s tím, jak jsem o tom hovořil o tom hodnocení ţáků. Jestli ta finanční gramotnost je vyuţitá, na jaké to vlastně bude úrovni, to by byla zajímavá záleţitost. Ještě by mohlo být hutnější, více druhů vzdělávání pro učitele a určitě by také pomohlo více příspěvků od učitelů na portále, který je zásobován příklady z praxe, takţe tam můţe kaţdý, pokud má nějaký zajímavý nápad, tak ho můţe poslat a ten pak je zveřejněn. T. – Tzn. ţe pokud má učitel nějakou dobrou metodu, jak to zavádět, tak aby ty zkušenosti poskytl dalším. D. – Ano, pokud mají nějakou zkušenost, tak můţe poskytnout, nebo pokud mají nějaký osvědčený materiál, tak také je dobré, pokud se podělí o zkušenosti s dalšími učiteli. T. – TZN. ţe učitelé, pokud není plošně rozeslána nějaká příručka, nebo metodická pomůcka tak je asi internet a tyto zkušenosti těchto pracovníků jediným vodítkem, jak to zavádět.

122

D. – Nevím, jestli jediným, ale určitě velmi důleţitým, v kaţdém případě. To určitě, na netu máme spoustu námětů, ale nejen na metodickém portále, ale i na různých komerčních portálech jsou dostupné informace. T. – Můţete třeba některý z těch komerčních portálů jmenovat nebo naznačit, který to je, jestli uţ jsem se s ním setkala? D. – Ne. T. – Těch odkazů je na webu spoustu, ale nevím, jestli je to vhodná metodika. T. – Ještě jsem se chtěla zeptat, jestli ten průzkum, který by ověřil tu oblast finanční gramotnosti, tak to zatím tedy ještě neproběhlo? D. – Jednak to neproběhlo, a jednak to má na starosti a ve své kompetenci ministerstvo financí, to ověřování. Ale samozřejmě počítáme s tím, ţe ta oblast by byla v tom našem systému nějakého ověřování. Ale na tom je potřeba ještě hodně práce. T. – A máte, nebo víte, co by učitelé ocenili jako podporu od ministerstva školství jako podporu pro výuku finanční gramotnosti? Máte nějakou představu, co by jim mohlo pomoci,nebo co by oni potřebovali? D. – No to právě momentálně se realizuje taková analýza, studie potřeb škol, v rámci vzdělávácích programů a výsledky budou do konce roku, takţe uvidíme. T. – Tzn. ţe to zpracovává nějaká společnost? D. – V rámci výběrového řízení to zpracovává soukromá agentura, která se tímto zabývá v rámci technické pomoci ESF, takţe uvidíme

123

T. – Ty ověřují teda co? D. – Zjišťují, jaké jsou potřeby materiálového zabezpečení prostorových podmínek škol a jednak i oblasti dalšího vzdělávání. Jaké prostředky mají k dispozici a jaké by případně potřebovali. T. – A to probíhá jakou formou? D. – To probíhalo jako dotazník pro ředitele škol, internetový, jako balík otázek, který obsahoval celé spektrum otázek. Pak to bude nutné ještě posoudit. T. – Takţe ty výstupy budou hotovy do konce roku. A to se provádí plošně? D. – To bylo výběrově, všechny školy byly osloveny, ale samozřejmě je ta účast určitě procentuální, aby ty výsledky byly validní. T. – Dobře, tak a teď bych se vás chtěla zeptat, jestli osobně máte děti, nevím, jak jsou velcí, zda vy osobně cítíte a jestli u nich projevuje potřeba finanční gramotnosti? Jestli si myslíte, ţe jim to, ţe se budou finančně vzdělávat, k něčemu bude do budoucna. D. – Ano, mám děti, uţ jsou velcí, určitě, cítím to nejen u vlastních ale i u ostatních, uţ jen z toho, co na toho mladého člověka teď působí z těch médií, samá reklama na nejrůznější nákupy věcí, okamţitě dostanou bez problému půjčku bez jakýchkoliv závazků a bez ručitelů, téměř v libovolné výši, ovšem pokud ten mladý člověk jak nebude vědět, jak to potom splácet, jak se to bude vyrovnávat, jak to splácet, tak se velmi rychle dostane do potíţí. Ta reklama je velmi vtíravá, vytváří ten pocit, ţe to je něco naprosto běţného a ţe nebudou pak v ţádném případě ţádné problémy, ale ono to tak samozřejmě není a problémy pak ten člověk můţe mít po značnou část svého ţivota. T. – Takţe tohle vidíte jako důvod 124

D. – Tohle vidím jako velkou potíţ a je to jeden z důvodů, proč vlastně

finanční

gramotnost do škol zavádíme. Ono to není jenom vlastně odolat reklamním spotům, ale pochopitelně s tím souvisí i schopnost toho člověka pak zodpovědně a rozumně spravovat rozpočet, jak rodinný, tak i nějaké firmy, třeba v podnikání, aby měl alespoň základní představu, co je moţné a co ne. T. – To je dnes velmi důleţitá stránka ţivota, protoţe kaţdý se musí rozhodovat, jak řešit své finance. D. – Samozřejmě ten systém, pokud se týká těch standardů, tak není o tom radit nebrat si půjčky, ona to je samo o sobě rozumná záleţitost, ale musí se to opravdu zváţit a brát rozumně. T. – Tak jo, já moc děkuju za váš rozhovor.

125

Příloha č. 6

Otázky k rozhovorům Otázky pro rozhovor s Dr. Skořepou: 1. Kdy jste se poprvé setkal s tématem (otázkou) FG? 2. Co jste si o tom tehdy myslel? 3. Čí to byla iniciativa – zapojit se do projektu FG? 4. V jaké instituci, společnosti působíte a jaký je vztah vaší profese k tomuto tématu? 5. Co bylo základem pro myšlenku napsat knihu FG? 6. Jakou jste měl motivaci pro napsání knihy? 7. Pro koho je kniha určena? 8. Kdo se podílel na spolufinancování? 9. Kdo knihu distribuoval? 10. Jak hodnotíte přínos Vaší knihy? 11. Máte jiţ nějakou zpětnou vazbu? 12. Jaké jsou Vaše další aktivity v oblasti FG? 13. Kdy se začala v oblasti FG angaţovat ČNB? 14. Jaká je její podpora v této oblasti? 15. Co si myslíte o potřebě zavádění standardů FG do výuky na základních školách? 16. Proč si myslíte, ţe je to potřeba, 17. Máte jiţ nějaké konkrétní zkušenosti z aplikace FG do praxe, do výuky? 18. Proč si myslíte, ţe je tento stav takový? 19. V čem shledáváte hlavní problém finančně nevzdělaných lidí? 20. Jak jsou z vaší praxe časté případy lidí, které musí banka řešit? Např. důvod insovence, předluţení, stíţnosti? 21. S jakými institucemi spolupracujete v rámci podpory zavádění FG? 22. Jak tuto spolupráci vidíte, hodnotíte? 126

23. Co si myslíte o současném stavu zavádění standardů FG do praxe? 24. Pokud to nebude příliš soukromá otázka: věk, bydliště, počet dětí? 25. Pokud můţete dodat ještě něco k tomuto tématu, co jsem moţná opomněla, co zde nezaznělo a myslíte si, ţe by to bylo důleţité vědět. 26. Poděkování.

Otázky pro rozhovor s paní Gellovou, sekretářem Asociace finančních a investičních zprostředkovatelů 1. Od kdy působí Afiz a co je náplní asociace? 2. Jaké jsou podmínky pro přijímání nových členů do asociace? 3. Kolik má asociace členů? 4. Jak své členy prověřujete, při vstupu do asociace, případně v průběhu členství? 5. Jak asociace působí v oblasti zvyšování Finanční gramotnosti v České republice? 6. Máte nějaké konkrétní zkušenosti se zaváděním Finanční gramotnosti? 7. Myslíte si, ţe generace dnešních mladých lidí bude jiţ finančně a ekonomicky více vzdělaná, neţ je dnešní střední a starší generace? 8. Kde vidíte rezervy v oblasti ekonomického vzdělávání, co by podle Vás pomohlo do budoucna? 9. S jakými problémy se setkáváte při zavádění Finanční gramotnosti? 10. Jak časté jsou stíţnosti klientů na členy Afizu? Dostáváte hodně stíţností? 11. Co byste řekla o finanční gramotnosti závěrem?

127

Akční plán Strategie: Akční plán 1. Vytvoření standardů finanční gramotnosti 2. Vstupní ověření úrovně finanční gramotnosti populace 3. Vstupní přehled projektů finančního vzdělávání 4. Implementace standardů finanční gramotnosti do rámcových vzdělávacích programů 5. Metodická doporučení školám a zařazení témat finančního vzdělávání do vzdělávacích programů v systému vzdělávání pedagogických pracovníků 6. Výběr projektů a posouzení moţností jejich případné dotační podpory

Příloha č. 7

Počáteční vzdělávání Další vzdělávání 2007 MŠMT v 2007 MF v součinnosti s součinnosti s MPO a MF MPO a MŠMTHOTOVO HOTOVO 2008 MPO v součinnosti s MF-HOTOVO 2008 MPO v součinnosti s MF-HOTOVO 2007 - 2013 MŠMT

2008 - 2013 MŠMT 2008 - 2010 MPO v součinnosti s MF 1) 2010 a dále po dvou letech MPO v součinnosti s MF

7. Monitorování úrovně finanční gramotnosti populace 8. Aktualizace standardů finanční gramotnosti 9. Mapování projektů finančního vzdělávání, včetně identifikace problémových oblastí a nepokrytých cílových skupin 10. Revize systému budování finanční gramotnosti na základních a středních školách (včetně standardů finanční gramotnosti a opatření) 11. Revize finančního vzdělávání spotřebitelů (včetně standardů a opatření) 12. Revize Strategie finančního vzdělávání

2010 a dále zpravidla po čtyřech letech, podle typu programu. MŠMT v součinnosti s MF

2010 a dále po dvou letech MPO v součinnosti s MF 2010 a dále po dvou letech MPO v součinnosti s MF

2013 MŠMT v součinnosti s MF

2013 MF v součinnosti s MŠMT a MPO

Dle potřeby MF v součinnosti s MPO 2013 MF v součinnosti s MŠMT a MPO

Zdroj: MF ČR, Odbor 27 – Analýzy a rozvoj finančního trhu, odd. 273 – Ochrana spotřebitele

128

129