Studie dopadů novely zákona o veřejných zakázkách na ekonomiku ČR 2012

Studie dopadů novely zákona o veřejných zakázkách na ekonomiku ČR 2012

|2|

Vážení čtenáři, vážení kolegové, Od 1. dubna 2012 nabyla účinnosti novela zákona o veřejných zakázkách (ZVZ). V této novele došlo k významným změnám ve způsobech zadávání veřejných zakázek a výběru dodavatelů. Jaké ale byly dopady tohoto kroku na reálnou ekonomiku? Přinesly zlepšení podnikatelského klimatu, zefektivnění způsobu zadávání zakázek a samozřejmě hlavní cíl nás všech v této krizové době – stimulaci růstu českého národního hospodářství? Komora administrátorů veřejných zakázek se rozhodla provést analýzu prvních dopadů této novely po jejím půlročním působení a ve spolupráci s analytickými společnostmi CEEC Research a Grant Thornton vyhodnotit aktuální stav a navrhnout další kroky, které by měly vést k podpoře růstu ekonomiky a omezení důsledků současné ekonomické krize. Výsledkem je tato „Studie dopadů novely zákona o veřejných zakázkách na ekonomiku ČR (2012)“přinášející nejnovější informace z této oblasti. První část studie přináší stěžejní teze pro českou ekonomiku vypracované Ministerstvem průmyslu a obchodu, které bylo garantem celého výzkumu a poskytlo jedinečnou podporu pro jeho realizaci. Druhá část se zabývá shrnutím hlavních legislativních změn a teoretickým modelem dopadu jak na makroekonomickou, tak i na mikroekonomickou úroveň české ekonomiky. Rovněž přináší konkrétní údaje o realizovaných počtech oznámení zakázek i jejich objemech před a po zmíněné novele. Třetí část se zaměřila na detailní vývoj oznámení o zakázkách ve dvou sektorech české ekonomiky, které jsme vybrali jako konkrétní příklady – sektor stavebnictví a dále pak sektor projekční. Závěrečná část se věnuje shrnutí hlavních poznatků a doporučení s cílem zlepšení současného stavu. Studie je založená zejména na údajích z Věstníku veřejných zakázek, který je součástí Informačního systému o veřejných zakázkách. Věstník veřejných zakázek zajišťuje uveřejňování informací povinně uveřejňovaných zadavatelem dle zákona o veřejných zakázkách a nabízí jak možnost vkládání informací o veřejných zakázkách do informačního systému, tak i plní zákonnou povinnost Ministerstva pro místní rozvoj uveřejňovat informace o veřejných zakázkách. Ze všech přístupných dat o veřejných zakázkách byly vybrány informace o oznámení veřejné zakázky (součástí tedy nejsou ty zakázky, na něž se nevztahuje povinnost uvádět oznámení o zadání zakázky do ISVZ). Pro doplňující informaci byla také vybrána data o zrušených zakázkách. Obdobím pro realizovaný výzkum byly zvoleny roky 2011 a 2012. Za rok 2012 máme dostupné informace leden až srpen, proto budeme porovnávat první dvě čtvrtletí jednotlivých let a také kumulované údaje za osm měsíců roku. Závěrem tohoto úvodu bychom rádi poděkovali za současnou i budoucí podporu všem veřejným i soukromým institucím, které nám pomáhaly při zpracování této studie i při odborných diskusích, jejichž cílem je společně napomoci české ekonomice překonat současnou krizi.

Robert Pergl předseda Komora administrátorů veřejných zakázek

|3|

Obsah 1 Management summary ................................................................................................................................................ 4 2 Shrnutí vlivu legislativních změn a jejich dopadů na vybrané oblasti ekonomiky ............................................................................................................................ 5

2.1 Novela zákona o zadávání veřejných zakázek. Co způsobuje hlavní problémy? .............................................................................................................................. 5

2.2 Propad v oblasti veřejných zakázek po vstupu Novely v platnost ............................ 6

2.3 Ekonomické důsledky Novely ................................................................................................................................ 8

2.3.1 Makroekonomické důsledky Novely .................................................................................................... 8

2.3.2 Mikroekonomické důsledky Novely ................................................................................................... 13

3 Analýza ukazatelů ve vybraných segmentech ekonomiky .......................................... 18

3.1 Oznámené veřejné zakázky ve stavebnictví ....................................................................................... 18

3.2 Oznámené veřejné zakázky v projekčních činnostech ........................................................... 26

4 Závěr .................................................................................................................................................................................................. 32 Kontakty ............................................................................................................................................................................................. 33

|4|

Management summary

• V období let 2011 a 2012 bylo celkem přes Věstník veřejných zakázek zveřejněno přibližně 11 tisíc oznámení o veřejné zakázce a celková hodnota těchto zakázek-oznámení se pohybovala na úrovni 538 mld. Kč.

• Ve druhém čtvrtletí 2012 byl zaznamenán meziroční pokles počtu oznámených stavebních zakázek o 61,7 procenta. Objem oznámených zakázek klesl o 57,7 procenta.

• Ve druhém čtvrtletí roku 2012, tj. od vstupu novely v platnost, počet i objem vyhlášených zakázek v roce 2012 meziročně propadl. Počet oznámení o veřejné zakázce klesl o 66,2 procenta a objem o 75,4 procenta.

• Mezičtvrtletní změna ve všech kategoriích podle druhu veřejného zadavatele stavebních zakázek potvrzuje silný pokles. Rovněž můžeme sledovat pokles počtu oznámených veřejných stavebních zakázek ve všech a pokles objemu ve většině krajů.

• Novela klade na zadavatele značné administrativní nároky a zhruba zdvojnásobuje náklady na vlastní i externí pracovníky podílející se na implementaci změn a na jejich dodržování. Rovněž prodlužuje lhůty platné pro realizaci výběrových řízení a přináší další komplikace pro podnikatele.

• Pro další vývoj bude významný způsob implementace aktuálního znění novely zákona o zadávání veřejných zakázek a také harmonizace s legislativou Evropské únie, která se již nyní odklání od kritéria nejnižší ceny a naopak klade důraz především na celkovou ekonomickou výhodnost jednotlivých nabídek.

• Zpracovaný ekonomický model prokázal, že reálné úspory vyplývající z omezení investic jsou podstatně nižší než nominální částky (díky multiplikátorům, nižším odvodům, atd.). Celkově tak dochází k negativnímu vlivu a snižování HDP. • Někteří dodavatelé (například ve stavebnictví) kvůli tlaku na cenu a vyšší konkurenci snižují náklady na vstupy a dodávají méně kvalitní dodávky, což v delším horizontu způsobí pouze vyšší výdaje na údržbu a rekonstrukci.

Další publikací s tématem veřejných zakázek bude Studie dopadu novely ZVZ na ekonomiku 2013, která bude publikována v únoru 2013.

|5|

2 Shrnutí vlivu legislativních změn a jejich dopadů na vybrané oblasti ekonomiky 2.1 Novela zákona o zadávání veřejných zakázek. Co způsobuje hlavní problémy? Růst časové náročnosti výběrových řízení

Nové uveřejňovací povinnosti

Povinnost zrušit výběrové řízení Snížení finančních limitů

Významné veřejné zakázky

Zvláštní podmínky pro stavebnictví

Z hlediska časové náročnosti na zadání veřejné zakázky jsou hlavními novinkami změny týkající se lhůt a jejich průběhu. Lhůty pro podání nabídek již nelze zkracovat z důvodu předběžného oznámení či z důvodu odeslání elektronickými prostředky. Veřejný zadavatel je dále povinen učinit u všech nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek (s několika výjimkami) tzv. předběžné oznámení, a to nejméně jeden měsíc před zahájením zadávacího řízení, což celkově výrazně prodlužuje celý proces výběru vhodného dodavatele. Z hlediska administrativní náročnosti je zadavatel mj. povinen uveřejnit na profilu zadavatele odůvodnění účelnosti veřejné zakázky, přiměřenosti požadavků na technické kvalifikační předpoklady, vymezení obchodních a technických podmínek veřejné zakázky ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele, stanovení základních a dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele. To vše do tří pracovních dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy. Zadavateli jsou dále stanoveny některé další povinnosti týkající se uveřejňování, mj. povinnost uveřejnění smluv uzavřených na veřejnou zakázku včetně změn a dodatků (týká se i smluv na veřejné zakázky malého rozsahu od 0,5 mil. Kč), či uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky, vždy na profilu zadavatele. Jako velmi přísná se jeví povinnost zadavatele zrušit zadávací řízení, pokud obdržel pouze jednu nabídku, nebo pokud po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka, a to i za situace, kdy by taková nabídka mohla být pro zadavatele vyhovující a výhodná. Velmi podstatnou změnou je rovněž snížení finančních limitů na veřejné zakázky, které znamená zahrnutí velkého množství veřejných zakázek dosud malého rozsahu do režimu zákona se všemi s tím spojenými důsledky a povinnosti zejména na straně zadavatele. Novela zavádí rovněž tzv. významné veřejné zakázky (v závislosti na zadavateli se jedná o veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou nad 300, resp. 50 mil. Kč), u nichž odůvodnění schvaluje vláda, resp. zastupitelstvo, a u nichž jsou lhůty prodlouženy o polovinu jejich minimální délky. K nadlimitní veřejné zakázce dále novela zavádí s účinností od roku 2014 povinné vyjádření k zadávací dokumentaci od osoby se zvláštní způsobilostí, resp. od osoby s odbornou způsobilostí (veřejné zakázky na stavební práce). V oblasti stavebnictví novela dále zavedla zvláštní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce a stanovila, že zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce musí nově kromě obecných náležitostí povinně obsahovat (i) příslušnou dokumentaci v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem zpracovanou do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky, a (ii) soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, a to rovněž v elektronické podobě.

|6|

2.2 Propad v oblasti veřejných zakázek po vstupu Novely v platnost Vývoj 2011 – 2012

V období let 2011 a 2012 bylo celkem přes Věstník veřejných zakázek zveřejněno přibližně 11 tisíc oznámení o veřejné zakázce a celková hodnota těchto zakázek – oznámení se pohybovala na úrovni 538 mld. Kč. V 1. čtvrtletí roku 2012 bylo zveřejněno 3,3 tisíce oznámení o veřejné zakázce, což bylo ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 o plných 127,8 procent více. Tomuto trendu odpovídá také výrazný nárůst předpokládané hodnoty těchto zakázek: z 51,6 mld. Kč v prvním čtvrtletí roku 2011 na 150,2 mld. Kč ve stejném období roku 2012, což představuje růst o 191,0 procenta. Ve druhém čtvrtletí tohoto roku se pak podle očekávání trend obrátil a počet i objem zakázek v roce 2012 meziročně poklesl. Počet oznámení o veřejné zakázce klesl o 66,2 procenta a objem o 75,4 procenta. Počet oznámení o veřejné zakázce v letech 2011 až 2012 Období

Propad počtu oznámení o zakázkách ve druhém čtvrtletí 2012

Počet oznámení o veřejné zakázce

Meziroční index

2011

2012

1. čtvrtletí

1 457

3 319

227,8

2. čtvrtletí

1 748

590

33,8

leden až srpen

4 355

4 832

111,0

Zdroj: Kalkulace CEEC Research podle dat z ISVZ

Pokud porovnáme prvních osm měsíců jednotlivých let, došlo k meziročnímu nárůstu počtu oznámení o veřejné zakázce o 11,0 procenta (z cca 4,4 tisíce v roce 2011 na 4,8 tisíce v roce 2012). Předpokládaná hodnota oznámených veřejných zakázek naopak meziročně klesla, a to z 249,7 mld. Kč na 197,6 mld. Kč v roce 2012 (pokles o 20,9 procenta). Předběžná hodnota oznámených veřejných zakázek v letech 2011 až 2012 Období Rovněž i pokles objemu vyhlašovaných zakázek

1. čtvrtletí

Objem v mld. Kč

Meziroční index

2011

2012

51,6

150,2

291,0

2. čtvrtletí

85,5

21,0

24,6

leden až srpen

249,7

197,6

79,1


Situace v jednotlivých letech z pohledu srovnání prvního a druhého čtvrtletí zcela zřetelně ukazuje na výrazný propad oznámení o veřejných zakázkách ve druhém čtvrtletí roku 2012. Zatímco v roce 2011 vzrostl mezičtvrtletně jak počet, tak také objem oznámených veřejných zakázek, rok 2012 přinesl naopak evidentní poklesy mezi prvním a druhým čtvrtletím v obou kategoriích. Změny mezi 1. a 2. čtvrtletím v počtu a objemu oznámených veřejných zakázek v letech 2011 až 2012 Počet

Objem

2011

+ 20,0 %

+ 65,6 %

2012

- 82,2 %

- 86,0 %


|7|

Průběh v jednotlivých měsících samozřejmě v závislosti na mimořádných zakázkách kolísá, ale v následujících grafech je zcela zřetelně vidět extrémní nárůst a následný extrémní propad na přelomu prvních dvou čtvrtletí tohoto roku. Další měsíce naznačují, že situace by se mohla pomalu uklidňovat a oznámení o veřejných zakázkách vracet k normálu.

Vývoj počtu oznámených veřejných zakázek v letech 2011 a 2012

všechny veřejné zakázky

2,500

2,000

počet zakázek

Vývoj počtu oznámení o zakázkách 1,500

1,000

průměr leden 2011 až srpen 2012

500

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

1

2

3

2011

4

5

6

7

8

2012


Vývoj objemu oznámených veřejných zakázek v letech 2011 a 2012

všechny veřejné zakázky

100,000

objem zakázek v mil. kč

Vývoj objemu vyhlášených zakázek

75,000

50,000

průměr leden 2011 až srpen 2012 25,000

0 1

2

3

4

5

6

7 2011

8

9

10

11

12

1

2

3

4

5

6

7

8

2012


|8|

2.3 Ekonomické důsledky Novely 2.3.1 Makroekonomické důsledky Novely Pozice a stav ekonomiky ČR

Na výdaje veřejných rozpočtů, které jsou realizované pomocí veřejných zakázek, bychom měli pohlížet také v kontextu ekonomické situace České republiky. Ekonomická situace České republiky vykazuje s meziročním poklesem HDP v prvním pololetí 2012 o 0,75 % větší meziroční pokles HDP než je průměr EU 27 (pokles o 0,3 %), svou výkonností vykazují nižší růst již jen státy potýkající se s dluhovou krizí a Slovinsko, Velká Británie a Maďarsko (zdroj: ČSU). Česká republika ovšem patří mezi státy s relativně nízkou úrovní zadlužení a zdravým bankovním sektorem. Jak potvrzují data ČSU, pokles HDP je v první řadě důsledkem poklesu poptávky domácností způsobené obavami spotřebitelů z budoucího vývoje. Jak ovšem varuje ekonom Ondřej Schneider, lepší cestou ke zvyšování HDP než podpora spotřeby domácností je realizace efektivních investic, které HDP zvyšují nejen krátkodobě, ale mají i dlouhodobý dopad na růst konkurenceschopnosti České republiky. Investice realizované prostřednictvím veřejných zakázek mohou mít, jsou-li efektivně využity, vysoký potenciál pro ekonomiku České republiky, protože se často jedná o investice dlouhodobé, jejichž primárním cílem není rychlý zisk investora, ale zlepšení infrastruktury nebo jiná oblast využitelná pro firmy a veřejnost.

Krátkodobé vlivy na ekonomiku

Zabýváme-li se krátkodobými přínosy investic realizovaných prostřednictvím veřejných zakázek pro ekonomiku, je třeba na prvním místě uvažovat multiplikační efekt investic. Zvýšení poptávky po produktech konkrétních odvětví zvýší poptávku v jiných odvětvích a dále řetězovitou reakcí v dalších odvětvích, a tak zvýší obrat ekonomiky o více, než je hodnota investice. Uvažujeme-li navíc ekonomiku s volnými zdroji, tedy ekonomiku pod úrovní potenciálního HDP, můžeme dále předpokládat pozitivní vliv tzv. Keynesova multiplikátoru, který uvažuje nárůst důchodu akcionářů poptávaných firem vedoucí ke zvýšení spotřeby těchto aktérů po produktech ostatních odvětví, a tím opět k růstu důchodu dalších aktérů, dokud není multiplikační efekt vyčerpán. Opět dochází k pozitivnímu vlivu investice na HDP ekonomiky.

Střednědobé vlivy na ekonomiku

Dopad veřejných výdajů na vývoj HDP

Zabýváme-li se střednědobými dopady investic, uvažujeme řádově dopady v horizontu 2 - 7 let. Tyto dopady již zahrnují přizpůsobovací mechanismy ekonomiky, změny poptávky či technologií. Za dlouhodobé efekty investice považujeme dopady investice ve vzdálenějším horizontu, patří mezi ně obecně zejména technologické změny vyvolané investicí nebo jiné úspory vyvolané novými technologiemi. Cílem této kapitoly je analyzovat zejména krátkodobé dopady investic realizovaných z veřejných rozpočtů. Zvolený horizont vyplývá z omezené možnosti kvantifikace dlouhodobých efektů, neboť predikovatelnost budoucího vývoje výrazně klesá spolu se vzdalujícím se horizontem. Dlouhodobé efekty realizace výdajů z těchto důvodů nekalkulujeme. Výdaje veřejných rozpočtů, zejména ty, které jsou realizovány formou veřejných zakázek, přímo nebo nepřímo, přispívají k celkovému HDP v České republice přibližně 15 procenty. Reálný dopad výdajů státního rozpočtu je tedy obvykle vyšší, než jejich nominální vyjádření. Na následujícím schématu je naznačen mechanismus, pomocí něhož lze odhadovat skutečné dopady výdajů státního rozpočtu, které jsou realizované pomocí veřejných zakázek.

|9|

1

multiplikace 1x  (1+a)x

Investice

4

2

nezaměstnanost

HDP

3

5

zdanění / pokles transferů

6

Státní rozpočet

Na schématu je zjednodušeně vysvětlen mechanismus, kdy: Mechanismy ovlivňující vývoj HDP

1) Ze státního rozpočtu jsou realizovány výdaje – investice 2) Realizací výdajů dochází k multiplikačnímu efektu investic, prvotní výdaj iniciuje další výdaje 3) Zvýšení výdajů způsobuje zvýšení HDP, velikost nárůstu HDP je vyšší než původní výše výdaje 4) Zvýšení HDP zvyšuje nároky na pracovní sílu, snižuje se tedy nezaměstnanost 5) Zvýšení HDP se projevuje na příjmech a výdajích státního rozpočtu vlivem nepřímých daní a zdaněním zisků společností a mezd jejich zaměstnanců a zároveň snížení nezaměstnanosti snižuje i nároky na vyplácené transfery ze státního rozpočtu 6) Nakonec vlivem popsaných efektů může investice realizovaná ze státního rozpočtu mít pozitivní dopad na státní rozpočet, a tedy reálný výdaj může být výrazně nižší než výdaj nominální Kalkulace multiplikátorů a dopadu do HDP: Analýza krátkodobého dopadu investice na ekonomiku České republiky je založena na myšlence multiplikačního procesu, ve kterém zvýšení poptávky v jednom odvětví vyvolá řetězovou reakci zvýšení poptávky po produktech ostatních odvětví. Pro výpočet dopadu investice je použita input-output analýza.

Input-output analýza

Input-output analýza je nástrojem založeným na meziodvětvových vztazích v ekonomice vhodným ke zkoumání krátkodobého dopadu změn poptávky nebo k analýze krátkodobého dopadu investičních projektů. Technologickoekonomické vztahy mezi odvětvími (alternativně produkty) v ekonomice, definované pomocí symetrické input-output tabulky, umožňují vypočítat, jak velkou změnu produkce jednoho odvětví způsobí změna poptávky/investice v odvětví jiném. Vložená koruna v jednom odvětví spustí multiplikační proces, kterým jiná odvětví reagují na zvýšenou poptávku. Investice do dálnice tak například vynutí zvýšení výroby v odvětvích stavebnictví či výrobě koksu, jaderných paliv a rafinérského zpracování ropy. Tato odvětví způsobí nárůst výroby v dalších odvětvích, dokud se multiplikační proces nevyčerpá.

| 10 |

Metoda kalkulace multiplikátoru

Zdrojem pro analýzy multiplikátorů produkce jsou symetrické inputoutput tabulky typu produkt x produkt za rok 2009 publikované Českým statistickým úřadem, které popisují strukturu zdrojů, užití a přidané hodnoty podle jednotlivých produktů. Výchozími body analýzy jsou konkrétně matice mezispotřeby a vektor výstupu. Matice mezispotřeby pro každý produkt určuje, jaké množství produktu, vyjádřené jeho korunovou hodnotou, bylo využito při výrobě ostatních produktů. Vektor výstupu je souborem korunových hodnot celkové produkce dle jednotlivých produktů. Z matice mezispotřeby a vektoru výstupu získáme tzv. matici technologických koeficientů mezispotřeby, která ukazuje pro všechna odvětví, jaké nároky na vstupy má jedna jednotka produkce toho kterého odvětví. Inverzí rozdílu jednotkové matice a matice mezispotřeby získáme tzv. Leontiefovu matici, jejíž součet řádků představuje výsledné multiplikátory produkce. Ty nám říkají, kolikrát se zvýší celková produkce všech odvětví při změně poptávky po produktech konkrétního odvětví. Multiplikační proces z input-output analýzy je ovšem pouze prvotním dopadem investice, který může, za podmínky nevyužitých zdrojů, nastartovat keynesův multiplikační proces. V tomto procesu způsobí zvýšení důchodu akcionáře firmy, která zvýšila výrobu, nárůst jeho poptávky po spotřebě, čímž zvýší důchod dalších aktérů v ekonomice, a tak dále, opět do vyčerpání procesu.

Vliv na zaměstnanost

Vliv na veřejné rozpočty

Kalkulace dopadu do zaměstnanosti: Pro kalkulaci dopadu investice na zaměstnanost je pro každé odvětví vypočítán tzv. multiplikátor zaměstnanosti, který říká, jak se změní zaměstnanost měřená počtem zaměstnanců při změně finální poptávky po výstupu konkrétního odvětví o 1 peněžní jednotku. Multiplikátor získáme vynásobením Leontiefovy matice z input-output analýzy transponovaným vektorem pracovní náročností odvětví, tj. vektorem počtu pracovníků na jednotku výstupu pro každé odvětví, a součtem řádků matice. Výsledkem odhadu je počet nových pracovních míst, která vznikla realizací dané investice. Kalkulace dopadu na veřejné rozpočty: Dopad realizace výdaje na veřejné rozpočty rozdělujeme na nominální a reálný. Nominální výdaje vyjádřují hodnotu prvotního výdaje na realizaci investice. Vzhledem k působení multiplikátorů a následného zdanění generují prvotní výdaje také příjmy státního rozpočtu. Pokud se ekonomika nachází pod potenciálním produktem, způsobuje zvyšování produktu také snižování nezaměstnanosti a tedy úsporu na výplatách transferů (podpora v nezaměstnanosti a další sociální dávky). Reálný výdaj veřejných rozpočtů potom kalkulujeme jako rozdíl mezi nominálním výdajem a příjmy z daní a úsporou z výplaty transferů. Tento mechanismus je naznačen na následujícím schématu: Výdaje veřejných rozpočtů

Investice do obnovy a rozvoje

Příjmy a úspory Příjmy zaměstnanců Daň z příjmu FO Sociální pojištění Daně Daň z příjmu PO DPH Úspora výdajů z veřejných rozpočtů Podpora v nezaměstnanosti Odvody zdrav. pojištění za nez.

| 11 |

V rámci kalkulace nejsou z důvodu konzervativního přístupu a problematické odhadnutelnosti uvažovány dlouhodobé přínosy pro veřejnou správu, které by v konečném důsledku měly generovat také potenciální další příjmy nebo úspory pro veřejné rozpočty. Tyto vlivy, jako například snížení kriminality vyplývající z vyšší zaměstnanosti, příjmy například z DPH a spotřebních daní vyplývající z vyšší kupní síly obyvatelstva, nejsou kalkulovány. Makroekonomický dopad nerealizování výdajů Negativní vliv nerealizovaných veřejných výdajů

V textu výše byly uvažovány dopady realizace veřejných výdajů. Změnou v zadávání veřejných zakázek ale dochází k opačnému případu, a to, že veřejné výdaje nejsou realizovány. Popsaný mechanismus nicméně modelově funguje obdobně. Teoreticky lze namítat určité odchylky (například vlivem rigidity pracovního trhu nebo vlivem automatických stabilizátorů). Z tohoto důvodu v modelu při kalkulaci dopadů nerealizování výdajů není kalkulován nárůst vyplácených transferů.

1

Mechanismus fungování

multiplikace 1x  (1+a)x

Investice

4

2

nezaměstnanost

HDP

3

5

zdanění / pokles transferů

6

Státní rozpočet

Lze tedy za použití stejného schématu shrnout: 1) Z e státního rozpočtu nejsou realizovány plánované výdaje, nebo jsou realizovány v nedostatečné výši 2) R ealizací investic dochází k demultiplikačnímu efektu investic, snížení prvotního výdaje snižuje další odvozené výdaje 3) S nížení výdajů způsobuje snížení HDP, velikost poklesu HDP je vyšší než původní výše výdaje 4) S nížení HDP snižuje nároky na pracovní sílu, zvyšuje se tedy nezaměstnanost 5) S nížení HDP se projevuje na příjmech a výdajích státního rozpočtu vlivem nepřímých daní a zdaněním zisků společností a mezd jejich zaměstnanců a zároveň zvýšení nezaměstnanosti zvyšuje nároky na vyplácené transfery ze státního rozpočtu 6) N akonec vlivem popsaných efektů může mít nerealizovaný výdaj ze státního rozpočtu negativní dopad na státní rozpočet

| 12 |

Tabulka multiplikátorů produkce a multiplikátorů zaměstnanosti pro klíčová odvětví: Klasifikace produkce

Hodnoty multiplikátoru pro vybrané oblasti ekonomiky

Název produktu

Multiplikátor produkce

Multiplikátor zaměstnanosti - změna počtu zaměstnaných osob při změně poptávky o 1 mil. Kč

41

Budovy a jejich výstavba

1,19

0,43

42

Inženýrské stavby a jejich výstavba (silnice, železnice, inženýrské sítě)

1,89

0,38

43

Specializované stavební práce (elektroinstalace, příprava staveniště)

3,21

2,40

71

Arch. a inž. služby; technické zkoušky a analýzy

2,49

0,64

Zdroj: Grant Thornton na základě dat ČSSZ

V následující tabulce je zobrazen konečný dopad do HDP, nezaměstnanosti a státního rozpočtu České republiky v případě snížení nebo oddálení výdajů ve výši 1 miliardy korun. Z tabulky vyplývá, že například pokud poklesne realizace výdaje do inženýrských staveb (například výstavba silnic a železnic) o 1 miliardu Kč, způsobí to pokles HDP o 1,89 miliardy, sníží se zaměstnanost o 380 osob, státní rozpočet vybere na daních o 639 milionů méně, což nakonec způsobí, že úspora na výdajích ve výši 1 miliardy je ve skutečnosti úsporou pouze ve výši 361 milionů. V případě výdajů do výstavby budov jsou dopady nižší, naopak výdaje do specializovaných stavebních prací s vysokým multiplikačním efektem jsou výrazně vyšší – dopad nerealizace výdaje nakonec negeneruje žádnou úsporu, naopak generuje větší ztrátu pro státní rozpočet. Produkt: Nominální výdaj / úspora státního rozpočtu Multiplikační efekt Dopad do HDP Multiplikátor zaměnstnanosti

Budovy a jejich výstavba 1,000,000,000 1,190,000,000

Snížení výše vyplácených transferů Reálný výdaj / úspora státního rozpočtu

Produkt: Nominální výdaj / úspora státního rozpočtu Multiplikační efekt Dopad do HDP Multiplikátor zaměnstnanosti

430 402,220,000 nekalkulováno


Produkt: Nominální výdaj / úspora státního rozpočtu Multiplikační efekt Dopad do HDP Multiplikátor zaměnstnanosti


Produkt: Nominální výdaj / úspora státního rozpočtu Multiplikační efekt Dopad do HDP

1,000,000,000

Multiplikátor zaměnstnanosti


Kč

Kč

1.89 1,890,000,000

Kč osob / 1 mil. Kč

0.38 380 638,820,000 nekalkulováno

osob Kč Kč

361,180,000

Kč

Specializované stavební práce 1,000,000,000

Kč

3.21 3,210,000,000


2.40 2,400 1,084,980,000 nekalkulováno

osob Kč Kč

-84,980,000

Kč

Arch. a inž. služby; techn. zkoušky a analýzy 1,000,000,000

Kč

2.49 2,490,000,000


0.64

Dopad do zaměstnanosti Zdanění HDP - daně + sociální pojištění

Kč

Inženýrské stavby a jejich výstavba


osob Kč

597,780,000



0.43


Kč

1.19

640 841,620,000 nekalkulováno 158,380,000

osob Kč Kč Kč

| 13 |

V rámci analýzy makroekonomických dopadů lze formulovat následující shrnutí: • Reálná úspora ve veřejných rozpočtech je nižší než nominální. • Vzhledem k odkládání investic je i v krátkodobém horizontu dopad do celkového produktu. • Vzhledem k propadu produktu, který by měl být zdaněn, lze předpokládat snížení plánovaných příjmů státního rozpočtu. • Odkládáním investice roste tlak na propouštění, případně se zvyšuje nezaměstnanost. • Nerealizování výdajů sice spoří prostředky veřejných rozpočtů, ty nicméně mohou být navázány na projektové financování a v době realizace potom nebudou dostupné.

2.3.2 Mikroekonomické důsledky Novely Změna chování jednotlivých subjektů je značná

Dopad do HDP vlivem změny podmínek Novely zákona o veřejných zakázkách je patrný také na mikroekonomické úrovni, a to změnou chování dodavatelů a uchazečů o veřejné zakázky, které mohou mít vážný dopad na plánovanou činnost zadavatele. Jednotlivé změny zákona a její dopady na zadavatele, uchazeče i konečné dodavatele jsou popsány v následující kapitole. Novela zákona přinesla mnoho změn pro posílení transparentnosti, sjednocení procesů a umožnění vyšší kontroly výběrových řízení. Tyto cíle však mají také svá negativa. Oba dopady dále shrneme.

Rizika zadavatele

Rizika uchazečů a dodavatelů

Z pohledu zadavatele vznikají vlivem změn následující rizika: 1) Nárůst administrativní zátěže klade vyšší nároky na pracovníky, respektive na externí poradce a právníky, kteří pomáhají s administrací většiny zakázek 2) Nižší nároky na dokládání ekonomické a finanční kvality uchazeče ohrožují kvalitu zakázky a nezaručují stabilitu dodavatele 3) Hrozba nedočerpání rozpočtu vlivem prodlužování procesu Z pohledu uchazečů a dodavatelů jsou hlavní rizika v těchto oblastech: 1) Neudržitelný příspěvek na krytí variabilních nákladů a zisku v případě nabídkových cen pod úrovní potřebné marže 2) Snižování kvality dodávek tlakem na konkurenceschopnou cenu 3) Růst nákladů na přípravu nabídek V následujícím textu budou vlivy změny zákona detailněji popsány z obou stran. První změnou, která se dotkla významně zadavatelů i uchazečů o veřejnou zakázku, je snížení finančních limitů jednotlivých zakázek ze 2 na 1 milion korun, respektive u stavebních prací z 6 milionů na 3, od roku 2014 dokonce na 1 milion korun. Toto snížení limitů způsobí zvýšení počtu vypisovaných řízení, nebo naopak vypisování zakázek na rámcové smlouvy, které mohou být ve výsledku méně transparentní.

| 14 |

Pro zadavatele to znamená: - náklady na implementaci změn zákona (vlastní pracovníci, externisté, poradci, právníci), - dvojnásobné navýšení počtu vypsaných zakázek, - zvýšené náklady na administraci zakázek (vlastní zdroje, ale zejména právníci) úměrně počtu vypsaných zakázek, - prodloužení výběrových řízení v řádu měsíců, - nárůst kontrolní činnosti realizovaných zakázek. Vyšší náklady

Pro uchazeče to znamená vyšší počet podaných nabídek, respektive vyšší náklady na přípravu nabídek (viz. dále). Vlivem navýšení minimálního počtu účastníků ve výběrovém řízení je kladen důraz na vyšší konkurenci, která přináší tlak na nižší nabídkové ceny. Pro zadavatele to znamená: - navýšení administrativní zátěže při prověřování uchazečů, - kontrolu většího množství nabídek - vyšší nároky na hodnocení nabídek, pokud je hodnoceno více kritérií, než jen cena. Přínosem by však měla být vyšší konkurence a lepší cena pro zadavatele. Tento faktor však způsobuje vysoký tlak na úspěch a na druhé straně nutnost snížit cenu na minimum. V následujícím grafu je uveden vývoj průměrného počtu uchazečů ve výběrovém řízení, který by se měl v dalších letech vlivem změny zákona zvýšit.

Vývoj průměrného počtu nabídek

Navíc nelze realizovat výběrové řízení, kde je finálně pouze jeden uchazeč. Pro zadavatele to znamená nutnost opakovat celý proces, čímž se doba realizace zakázky oddaluje, náklady se násobí a administrativní zátěž na straně zadavatele roste. Uchazeči v této situaci vzniká problém s rezervovanými zdroji, případně s kapacitami subdodavatelů. Pro příklad uveďme, že v roce 2011 byly z vyhlášených 15 zakázek nad 1mld. Kč zrušeny 4 zakázky, v celkovém objemu 27,3 mld. Kč, což bylo 31 % objemu ročních zakázek v této kategorii. V roce 2012 již byla zrušena pouze 2 ze 13 výběrových řízení s očekávanou hodnotou 3,3 mld. Kč, která představuje 10 % objemu zakázek v této kategorii za daný rok. Novinky v administraci zakázek

Z pohledu administrativních úkonů spojených s nabídkou byly změny pozitivní i negativní. Zadavatel musí nově zveřejňovat více než deset dokumentů. Musí využívat nový elektronický nástroj pro zakázky malého rozsahu, případně i pro podlimitní zakázky, a nově musí zavést agendu pro významné veřejné zakázky. Ve spolupráci s dalšími subjekty musí zadavatel vytvořit status osob se zvláštní způsobilostí, do hodnotící komise. Všechny tyto úkony znamenají pro zadavatele nárůst nákladů v řádech milionů korun.

| 15 |

Významná změna v prokazování kvalifikace – stačí jen čestné prohlášení

Navíc však byla zrušena povinnost dokládat ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady a byla nahrazena čestným prohlášením. Tato změna výrazně znesnadňuje kontrolu aktuální ekonomické situace a nedávné minulosti, která může mít následně dopad do kvality zakázky. V kritickém případě může dojít k nemožnosti dodavatele dostát svým závazkům v průběhu plnění dodávky, což může mít zásadní dopad na zadavatele. V tomto směru se naopak ulevilo uchazečům, kteří místo náročného dokládání kvalifikace dodávají pouze čestné prohlášení. Naopak u prokazování majetkové struktury uchazečů a subdodavatelů se podmínky přitvrdily. Administrativní náročnost ze strany zadavatele je však podstatně vyšší.

Časová náročnost přípravy nabídky

V následujícím komentáři je pro představu shrnuta časová náročnost přípravy nabídky. Údaje vycházejí z výsledků výzkumu firem účastnících se soutěží o veřejné zakázky v ČR. Z výzkumu vyplývá, že průměrný čas strávený na přípravě zakázky je roven průměrně 1,6 % hodnoty soutěžené zakázky. Následující tabulka zobrazuje procentuální rozdělení struktury nákladů na přípravu nabídky podle typu veřejné zakázky.

Podíl času stráveného na nabídce (%)

Základní kvalifikace

Profesní kvalifikace

Ekon. a fin. kvalifikace

Technická kvalifikace

Textové zprac. nabídky

Kalkulace ceny

Smlouva

Jiné

Procentuální rozdělení struktury nákladů na přípravu nabídky podle typu veřejné zakázky.

Dodávky a služby

10

9

10

13

22

20

14

4

Stavební práce

7

7

7

10

14

42

10

2

Zdroj: Výzkum doc. Ing. Jana Pavla, Ph.D., VŠE v Praze

Zároveň se respondenti výzkumu vyjadřovali také k náročnosti zpracování nabídek pro veřejný a soukromý sektor. Více než polovina respondentů uvedla, že náročnost zpracování nabídky pro soukromý sektor je o čtvrtinu nižší, než pro veřejný. Důvodem je absence nutnosti dokládání kvalifikace, ale také přesnější specifikace předmětu nabídky soukromým zadavatelem. S novým zákonem bude rozdíl ještě markantnější. Zkušenosti s využíváním ÚOHS

V rámci výzkumu byli respondenti dotazováni také na využívání ÚOHS v případě, že by se domnívali, že došlo k porušení zákona o veřejných zakázkách. Celých 75 % dotázaných přiznalo, že tuto možnost nevyužije z důvodu nízké důvěry a „obavy z nepředvídatelnosti rozhodování této dozorové organizace“. Kromě administrativních změn ovlivňuje fungování podnikatelů také prodloužení výběrových řízení. Pro zadavatele to znamená enormní nárůst uveřejňovacích povinností a dodržování zákonných lhůt. Na druhou stranu díky předběžné oznamovací povinnosti je zakázka dříve zveřejněna a uchazeč má více času na zpracování nabídky. Zároveň to s sebou přináší větší konkurenci a vyšší nároky na kvalitu zpracování nabídky.

| 16 |

Orientační přehled současné délky výběrových řízení Průměrná délka tendrovacího procesu Očekávaná doba před zveřejněním ZD

Typ zadávacího řízení

Očekávaná doba zadávacího procesu 52 dní u nadlimitu (lze zkrátit o 5)

Očekávaná doba hodnotícího procesu (do podpisu smlouvy)

Očekávaná výsledná délka

15 dní

3 až 4 měsíce

Otevřené řízení

1 měsíc

Užší řízení

1 měsíc

15 dní

3 až 4 měsíce

Jednací řízení s uveřejněním

1 měsíc

adekvátně dle rozhodnutí zadavatele

15 dní

3 až 4 měsíce

1 měsíc


15 dní

2 týdny až 2 měsíce

1 měsíc


5 dní

4 až 5 měsíců

(v mimořádných případech 0 dní)

Jednací řízení bez uveřejnění Soutěžní dialog Zjednodušené podlimitní řízení

(v mimořádných případech 0 dní)

22 dní u podlimitu (lze zkrátit o 5) 40 dní u nadlimitu (lze zkrátit o 5) 5 dní u podlimitu (lze zkrátit o 5)

dní adekvátně dle rozhodnutí zadavatele měsíce Pokud 0shrneme dopady změn z pohledu15 dní uchazečů, 2 konstatujeme e

Hrozba rušení výběrových vlivem nízkého uchazečů také snižuje cenu. nákladů při řízení přípravě nabídek, ale počtu také tlak na nižší nabídkovou pravděpodobnost úspěchu veřejné zakázky a navíc ohrožuje očekávané negativně ovlivňují chování může dodavatelů. Aby firmy ve časové, výběrovém říze zahájení prací, což zejména ve stavebnictví mít zásadní dopady ve vztahu k sezónnosti, ale situaci také nákladové, s ohledem alokaci zakázku zdrojů. levněji. Ča dlouhodobě udržely , musí dokázatna realizovat

na hranici možností, kdy dlouhodobě nedodržujírůst přípustnou Pokud shrnemeaž dopady změn z pohledu uchazečů, je evidentní nákladůmez pro při přípravě nabídek, ale taképřičemž tlak napokrývají nižší nabídkovou cenu. Tyto faktory krytí nákladů, pouze variabilní náklady, ale již nema negativně ovlivňují chování dodavatelů. Aby firmy ve výběrovém řízení na obnovusituaci fixních udržely, nákladů amusí na tvorbu zisku. Tím dochází k zániku čás obstály, a dlouhodobě dokázat realizovat zakázku levněji. Často však na hranici možností, kdy dlouhodobě nedodržují trhu jdou a k oslabování celého odvětví. přípustnou mez pro příspěvek na krytí, čímž pokrývají pouze variabilní náklady, ale již nemají prostředky na obnovu fixních nákladů a tvorbu zisku. Tím dochází k zániku části subjektů na trhu, a k oslabování celého odvětví.

V krátkodobém horizontu lze kritickou situaci překlenout, ale z d

V krátkodobém pohledu horizontu kritickou situaci překlenout, ale podmínek z dlouhodobého je lze takový přístup bez změny ostatních neudržitelný. pohledu je tento přístup bez změny ostatních podmínek neudržitelný.

Dlouhodobá neudržitelnost Dlouhodobá neudržitelnost podnákladových podnákladových dumpingových dumpingových cen cen z mikroekonomického pohledu

z mikroekonomického pohledu

Zdroj: Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.:

Negativní trend takového vývoje potvrzuje ředitel společnosti CE Ekonomie,rovněž úprava Grant Thornton

Negativní trendJiří takového ředitel společnosti CEEC3Q/2012 Vacek: vývoje „Z našípotvrzuje Kvartální také analýzy českého stavebnictví Research, Jiří Vacek, „Z naší Kvartální analýzy českého stavebnictví 3Q/2012 společnosti jsou ochotny podstupovat rizika a nabízet ceny i s nulovou n vyplývá, že některé společnosti jsou ochotny podstupovat rizika a nabízet ceny i s nulovou nebo dokonce zápornou také každá čtvrtá firma zápornou marží, ale zároveňmarží, každá ale čtvrtá firma potvrzuje záměrné sniž potvrzuje záměrné snižování kvality svých realizací kvůli tlaku na cenu”.

svých realizací”.

Tento jev může mít fatální dopady zejména u stavebních zakázek, kdy se nekvalita může projevit později, a kdy se zakázka může zdražit Tento jev může mít opakovaných, fatální dopadytaké zejména stavebních zakázek, kdy i několikanásobně, například vlivem méněukvalitních oprav.

může projevit později a kdy se zakázka může zdražit i několikanásob

25

| 17 |

„Hranice bezpečné ceny“

Aby dodavatelské společnosti dlouhodobě situaci přežily, musí ještě více zlevnit vstupní zdroje. Jak informuje CEEC Research ve své Studii projekčních společností 2012, dokládá to 38% projekčních společností, které přiznávají, že realizují projekty pod hranicí bezpečné ceny, tedy ceny, kdy je stavební dílo po svém dokončení bezproblémové pro uživatele. Tím společnosti odsouvají riziko a snaží se za každou cenu získat zakázku, která bude realizována v budoucnu, kdy ještě může dojít k nápravě během realizace výstavby nebo formou poptaných více prací. Pro zadavatele má tento jev zcela negativní dopad a v případě stavebních zakázek může být zcela fatální (např. výstavba dopravní tepny). Další variantou pro dodavatele je nákup levnějších zdrojů ze zahraničí, ať už materiálu, nebo pracovní síly, kdy dojde k odlivu kapitálu a negativnímu vlivu na HDP. Závěr • Novela na zadavatele klade významné administrativní nároky a minimálně zdvojnásobuje náklady na vlastní i externí pracovníky podílející se na implementaci změn a na jejich dodržování. • Vzhledem k očekávané dodávce a době realizace může docházet k prodlužování termínů a zároveň horší kvalitě dodávek, jejichž původně nižší pořizovací náklady se vlivem nutných dodatečných úprav a oprav budou dále zdražovat. • Zadavatelé vzhledem k prodlužování doby administrace zakázky sníží počet vyřízených zakázek a tím zpomalí čerpání financí z rozpočtů. Negativní dopady to bude mít zejména v oblasti finančních prostředků čerpaných z evropských fondů. • Dodavatelé kvůli tlaku na cenu a vyšší konkurenci snižují náklady na vstupy a dodávají méně kvalitní dodávky. V případě špatné ekonomické situace, kterou zadavatel nemusí odhalit, může dojít ke krachu dodavatele, nedodání dodávky, nebo realizaci dodávky se sníženou kvalitou.

| 18 |

3 Analýza ukazatelů ve vybraných segmentech ekonomiky 3.1 Oznámené veřejné zakázky ve stavebnictví Vývoj v českém stavebnictví potvrzuje celkový trend

Pro analýzu situace v oblasti veřejných zakázek ve stavebnictví, byla z Věstníku veřejných zakázek vybrána všechna oznámení o zakázkách, jejichž hlavní předmět byl uveden jako stavební. Za veřejné zakázky s převažující stavební činností bylo přes Věstník veřejných zakázek v letech 2011 a 2012 celkem zveřejněno tři tisíce oznámení a celková hodnota těchto stavebních zakázek činila zhruba 206 mld. Kč. (V tomto souhrnu nejsou zahrnuty zakázky, které dle zákona nepodléhají povinnosti oznámení v ISVZ). Při meziročním porovnání počtu oznámených zakázek dojdeme k podobným závěrům jako v případě všech veřejných zakázek: v 1. čtvrtletí roku 2012 bylo oznámeno o 121,2 procent více zakázek než ve srovnatelném období roku 2011 (896 resp. 405 oznámení o stavební zakázce). Naopak ve 2. čtvrtletí 2012 byl zaznamenán pokles počtu oznámených stavebních zakázek ze 491 na 188, což je meziročně o 61,7 procenta méně.

Propad počtu oznámení o zakázkách v druhém čtvrtletí tohoto roku

Počet oznámení o veřejné zakázce na stavební činnost v letech 2011 až 2012 Období 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí leden až srpen

Počet oznámení o veřejné zakázce 2011

2012

405

896

Meziroční index 221,2

491

188

38,3

1 199

1 332

111,1


V případě předpokládané hodnoty těchto stavebních veřejných zakázek nastal také v 1. čtvrtletí roku 2012 výrazný nárůst o 199,0 procenta (z 24,9 na 74,4 mld. Kč). Objem oznámených zakázek pro stavebnictví ve 2. čtvrtletí 2012 meziročně klesl o 57,9 procenta z 24,0 na 10,1 mld. Kč.

Rovněž i vyhlášeného objemu zakázek

Předběžná hodnota oznámených veřejných zakázek na stavební činnost v letech 2011 až 2012 Období

Objem v mld. Kč

Meziroční index

2011

2012

1. čtvrtletí

24,9

74,4

2. čtvrtletí

24,0

10,1

42,1

leden až srpen

76,2

91,0

119,4

299,0


| 19 |

Pokud porovnáme prvních osm měsíců jednotlivých let, došlo k meziročnímu nárůstu počtu oznámení o stavebních veřejných zakázkách o 11,1 procenta, (z 1,2 tisíce v roce 2011 na 1,3 tisíce v roce 2012). Předpokládaná hodnota oznámených veřejných zakázek také meziročně vzrostla, a to z 76,2 mld. Kč na 91,0 mld. Kč v roce 2012 (nárůst o 19,4 procenta). Srovnání prvního a druhého čtvrtletí ve sledovaných letech je v sektoru stavebních zakázek podobné jako v případě všech veřejných zakázek. Počty oznámených stavebních zakázek zaznamenaly v roce 2011 mezičtvrtletní nárůst (+ 21,2 procenta), objem těchto zakázek sice poklesl (-3,6 procenta), ale nijak dramaticky. Naopak v roce 2012 nastaly mezi prvním a druhým čtvrtletím výrazné propady, a to jak počtu, tak také objemu oznámených veřejných stavebních zakázek (pokles o 79,0 %, resp. o 86,4 procent). Změny mezi 1. a 2. čtvrtletím v počtu a objemu oznámených veřejných stavebních zakázek v letech 2011 až 2012 Počet

objem

2011

+ 21,2 %

-3,6 %

2012

- 79,0 %

- 86,4 %


Tento trend je patrný z následujících grafů, které naznačují, stejně jako v případě všech veřejných zakázek v předchozí kapitole, mírné zklidnění situace alespoň v posledních měsících v případě počtu oznámení o veřejné stavební zakázce.

Vývoj počtu oznámených veřejných zakázek v letech 2011 a 2012

stavební veřejné zakázky

600

Vývoj počtu oznámených zakázek počet zakázek

450

300

průměr leden 2011 až srpen 2012 150

0 01

02

03

04

05

06

07

2011

08

09

10

11

12

01

02

03

04

05

06

07

08

2012


| 20 |

Vývoj objemu oznámených veřejných zakázek v letech 2011 a 2012

stavební veřejné zakázky

60,000

Vývoj objemu oznámených zakázek objem zakázek v mil. kč

50,000

40,000

30,000

20,000


Nejvíce zakázek vypisují

Oblast veřejných stavebních zakázek jsme analyzovali podrobněji a v první radě

regionální a místní orgány –

0 se zaměřili na03 druh veřejného zadavatele a 12jeho hlavní činnost. Většinu oznám 01 02 04 05 06 07 08 09 10 11 01 02 03 04 05 06 07 08

měřeno jejich počtem

veřejných stavebních zakázkách (více než polovinu) zadávajípodle regionální Zdroj: Kalkulace CEEC Research dat z ISVZ nebo m

Nejvíce zakázek vypisují regionální a místní orgány – měřeno jejich počtem

2011

2012

orgány a úřady. Dále pak s necelou pětinou počtu oznámených veřejných staveb Oblast veřejných stavebních zakázek jsme analyzovali podrobněji a v první

řadě jsme se zaměřili druh veřejného a jeho hlavní činnost. zakázek následují jiné na organizace (jako zadavatele např. akciové společnosti, různá sdru Většinu oznámení o veřejných stavebních zakázkách (více než polovinu)

zadávají regionální místní orgány zakázek a úřady. zadávají Dále pak s necelou pětinou nemocnice, apod.) a nebo přibližně desetinu veřejnoprávní instituce. počtu oznámených veřejných stavebních zakázek následují jiné organizace

zadavatelé ostatnírůzná celostátní orgány a úřady)apod.) následují s odstupem. (jako např.(ministerstva, akciové společnosti, sdružení, nemocnice, a přibližně desetinu zakázek zadávají veřejnoprávní instituce. Další zadavatelé (ministerstva, ostatní celostátní orgány a úřady) následují s odstupem.


získávají velké celostátní

Pokud se na dané podíly podle typu veřejného zadavatele podíváme z hlediska objemu zadávané zakázky, je pořadí podobné, jako v případě počtu zakázek, ovšem narůstá důležitost a agentur. To je z hle Pokud se na dané podíly podle typucelostátních veřejného úřadů zadavatele podíváme pochopitelné, protože jedním ze zadavatelů v této kategorii je také Ředitelství silnic a dálnic se svými zakázkami na podobné, výstavbu a modernizaci sítě objemu zadávané zakázky, je pořadí jako v případědálniční počtu zakázek, o v ČR. Naopak podíl regionálních a místních úřadů a orgánů zcela logicky narůstá důležitostse celostátních úřadůstavební a agentur. To jemenšího pochopitelné, protože jední klesá, poněvadž jedná o veřejné zakázky rozsahu.

organizace

zadavatelů v této kategorii je také Ředitelství silnic a dálnic se svými zakázkam

Rovněž i z pohledu objemu, ale jejich podíl klesá, váhu získávají velké celostátní organizace

Rovněž i z pohledu objemu jejich podíl klesá, váhu

výstavbu a modernizaci dálniční sítě v ČR. Naopak podíl regionálních a mís

úřadů a orgánů zcela logicky klesá, poněvadž se jedná o veřejné stavební zak

| 21 |

menšího rozsahu.


posouzení novely zákona o zadávání veřejných zakázek si Při Při posouzení vlivuvlivu novely zákona o zadávání veřejných zakázek si v jednotlivý v jednotlivých kategoriích podle druhu veřejného zadavatele vystačíme

s porovnáním čtvrtletí roku 2012. Jde o nejvíce vypovídající prvního kategoriích podleprvního druhua druhého veřejného zadavatele vystačíme s porovnáním index, ostatní ukazatele odpovídají skutečnosti, která byla popsána na počátku

druhého čtvrtletí roku stavební 2012. Jde o nejvíce vypovídající index,změna ostatní kapitoly pro veřejné zakázky jako celek. Mezičtvrtletní ve ukazat

všech kategoriích podle druhu veřejného zadavatele potvrzuje předpoklad odpovídají skutečnosti, která byla popsána na počátku kapitoly pro veřejné stave silného poklesu, a to jak v počtu oznámených veřejných stavebních zakázek, tak i v předpokládané hodnotě těchto zakázek. Více tabulce. podle zakázky jako celek. Mezičtvrtletní změna téměř vev následující všech kategoriích

dru

veřejného zadavatele potvrzuje předpoklad silného poklesu, azměna to jak v po Zveřejněná oznámení o stavební zakázce podle druhu zadavatele mezi 1. a 2. čtvrtletím 2012

oznámených veřejných stavebních zakázek, tak i v předpokládané hodnotě těc Oznámení podle druhu zadavatele

Druh veřejného zadavatele

zakázek. Více v následující tabulce. Veřejnoprávní instituce Ministerstva

Počet zakázek

Objem zakázek

- 71,9 %

- 90,8 %

- 80,3 %

- 94,1 %

Celostátní úřady/agentury - 60,0 % druhu zadavatele - 93,9 % Zveřejněná oznámení o stavební zakázce podle změna mezi 1. Jiné organizace

Oznámení podle druhu zadavatele Nejvíce zakázek v největších krajích

Regionální nebo místní úřady Druh veřejného a orgány

- 61,5 2012 % 2. čtvrtletím

zadavatele Veřejnoprávní instituce

- 85,7 %

Počet zakázek

- 93,4 % - 92,8 %

Objem zakázek


-71,9 %

-90,8 %

Ministerstva % -94,1 % V regionálním pohledu je nejvíce-80,3 veřejných stavebních zakázek oznamováno v krajích Středočeském, Moravskoslezském, Jihomoravském Celostátní úřady/agentury -60,0 % -93,9 % a Olomouckém, což jsou rozlohou také kraje největší. Rovněž předpokládaná Jiné organizace -61,5 -93,4krajích % hodnota oznámených stavebních zakázek je % ve zmiňovaných na nejvyšší Regionální úrovni. V další skupině nebo místnínásledují kraje Jihočeský, Liberecký, Praha -85,7 %zakázek pohybuje -92,8mezi % pěti a Vysočina, kde se a podíl hodnoty oznámených úřady orgány až devíti procenty. Ostatní kraje jsou pakKalkulace svým podílem na celkovém Zdroj: CEEC Researchobjemu podle dat z IS zveřejněných zakázek pod šesti procenty. Podobné rozložení je také v případě počtu oznámení veřejných stavebních zakázek, pouze v kraji Ústeckém je průměrná velikost zakázky relativně malá, takže kraj stojí výrazně výš v pořadí podle počtu zakázek než podle jejich objemu. Podíl jednotlivých krajů na celkovém objemu32oznámených zakázek v lednu až srpnu 2012 je uveden v následující mapě.

| 22 |

Podíl objemu oznámených veřejných stavebních zakázek podle krajů v lednu až srpnu 2012 (v procentech) 1 a_ 5 % 5 a_ 9 % 10 % a více

Liberecký Ústecký Královéhradecký Karlovarský Praha Středočeský

Moravskoslezský

Pardubický

Plzeňský

Olomoucký Vysočina Zlínský Jihočeský Jihomoravský


Pokles počtu oznámení mezi čtvrtletími je viditelný ve všech krajích

Při porovnání prvního a druhého čtvrtletí 2012 můžeme sledovat pokles počtu oznámených veřejných stavebních zakázek ve všech krajích. Většina krajů také zaznamenala pokles objemu oznámených zakázek. V kraji Pardubickém, kde došlo v roce 2012 k mezičtrvtletnímu nárůstu, byla v červnu oznámena velká zakázka na výstavbu průjezdu železničním uzlem Ústí nad Orlicí. Podrobnější informace o vývoji mezi prvním a druhým čtvrtletím 2012 v jednotlivých krajích jsou v následující tabulce. Oznámení o veřejné stavební zakázce podle krajů, změna mezi 1. a 2. čtvrtletím 2012 Kraj

Počet zakázek

Objem zakázek

Praha

- 70,5 %

- 81,3 %

Středočeský

- 81,7 %

- 92,6 %

Jihočeský

- 83,1 %

- 95,7 %

Plzeňský

- 66,7 %

- 87,9 %

Karlovarský

- 83,3 %

- 98,1 %

Ústecký

- 83,3 %

- 98,4 %

Liberecký

- 86,5 %

- 96,9 %

Královéhradecký

- 85,7 %

- 95,6 %

Pardubický

- 75,0 %

+ 35,0 %

Vysočina

- 80,5 %

- 96,2 %

Jihomoravský

- 83,2 %

- 76,2 %

Olomoucký

- 76,1 %

- 67,6 %

Zlínský

- 79,1 %

- 97,1 %

Moravskoslezský

- 71,3 %

- 88,4 %


| 23 |

Zrušené zakázky

Z Věstníku veřejných zakázek lze také získat informace o zakázkách zrušených. Podle zatím dostupných informací bylo z celkového počtu oznámených stavebních zakázek v letech 2011 a 2012 zatím zrušeno 301 zakázek. Předpokládaná hodnota těchto zrušených zakázek činila 17,4 mld. Kč. Na vývoj popisovaný v této kapitole neměly zrušené zakázky výrazný vliv. Ale na konečné hodnocení je ještě možná brzy, protože obvykle jsou zakázky rušeny přibližně čtyři měsíce od vyhlášení a nejsou výjimkou ani výrazně delší lhůty. Více o zrušených zakázkách v jednotlivých měsících v následujících grafech. Počet oznámených stavebních veřejných zakázek

600

500

400 počet zakázek

Vývoj počtu vyhlášených a zrušených zakázek

300

200

100

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

1

2

3

2011

4

5

6

7

8

2012

všechny oznámené zakázky

z toho zrušené


Objem oznámených stavebních veřejných zakázek 60,000

50,000

Vývoj objemu vyhlášených a zrušených zakázek

v mil. kč

40,000

30,000

20,000

10,000

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

1

2

3

2011

4

5

6

7

8

2012


z toho zrušené


Významně se prodloužily lhůty pro získání zakázky ve stavebnictví

Novelou prošly rovněž termíny týkající se zádávání stavebních zakázek. Jak ukazují níže přiložené srovnávací grafy, jde například u významných zakázek o zcela zřejmé prodloužení celého procesu.

| 24 |

Prodloužení zákonných lhůt u významných veřejných zakázek na stavební práce Ministerstva

| 25 |

Prodloužení zákonných lhůt u významných veřejných zakázek na stavební práce ÚSC (Územně samosprávní celky)

| 26 |

3.2 O známené veřejné zakázky v projekčních činnostech Vývoj vyhlášených zakázek projekčních prací

Ve srovnání s oblastí stavebních zakázek jsou veřejné zakázky s uvedeným hlavním předmětem činnosti projekční práce výrazně menší součástí celkových veřejných zakázek. Veřejných zakázek s projekční činností bylo přes Věstník veřejných zakázek v letech 2011 a 2012 celkem oznámeno zhruba šest set a celková hodnota těchto oznámení činila přibližně 30 mld. Kč. Meziroční porovnání počtu oznámených zakázek odpovídá trendům uvedeným v předchozích kapitolách: v 1. čtvrtletí roku 2012 bylo zveřejněno o 146,9 procenta více zakázek než ve srovnatelném období roku 2011 (200 resp. 81 projekčních zakázek). Naopak ve 2. čtvrtletí 2012 byl zaznamenán pokles počtu oznámených projekčních zakázek z 90 na 17, což je meziročně o 81,1 procenta méně. Počet oznámení o veřejné zakázce na projekční práce v letech 2011 až 2012

Propad počtu oznámení o zakázce

Období 1. čtvrtletí

Počet oznámení o veřejné zakázce 2011

2012

81

200

Meziroční index 246,9

2. čtvrtletí

90

17

18,9

leden až srpen

250

238

95,2


Objem ale vzrostl

Předběžná hodnota oznámených veřejných zakázek na projekční práce v letech 2011 až 2012 Období

Objem v mil. Kč 2011

2012

Meziroční index

1. čtvrtletí

3 198

14 075

440,1

2. čtvrtletí

3 204

3 667

114,5

leden až srpen

8 146

18 119

222,4


V případě předpokládané hodnoty těchto projekčních veřejných zakázek nastal také v 1. čtvrtletí roku 2012 výrazný nárůst o 340,1 procenta (z 3,2 na 14,1 mld. Kč). Porovnání objemu oznámených projekčních zakázek mezi sledovanými roky je ve 2. čtvrtletí také ovlivněno vypsáním několika zakázek s vysokou předpokládanou hodnotou (Modernizace trati Tábor - Sudoměřice u Tábora a Optimalizace trati Praha Bubeneč - Praha Holešovice) a objem oznámených zakázek na projekční práce tím pádem ve 2. čtvrtletí 2012 meziročně vzrostl o 14,5 procenta (z 3,2 na 3,7 mld. Kč). Pokud porovnáme prvních osm měsíců jednotlivých let, došlo k meziročnímu poklesu počtu oznámení o veřejných zakázkách na projekční práce o 4,8 procenta (z 250 v roce 2011 na 238 v roce 2012). Předpokládaná hodnota oznámených veřejných zakázek meziročně vzrostla, a to z 8,1 mld. Kč na 18,1 mld. Kč v roce 2012 (nárůst o 122,4 procent). Na tento poměrně značný nárůst mělo vliv oznámení velkých zakázek v březnu 2012, které byly ovšem zčásti později zrušeny.

| 27 |

Srovnání prvního a druhého čtvrtletí ve sledovaných letech je v sektoru projekčních prací podobné jako v případě všech veřejných zakázek. Počty oznámených projekčních zakázek zaznamenaly v roce 2011 mezičtvrtletní nárůst (+11,1 procenta), objem těchto zakázek vzrostl o 0,2 procenta. Naopak v roce 2012 nastaly mezi prvním a druhým čtvrtletím výrazné propady, a to jak v počtu, tak také v objemu oznámených veřejných projekčních zakázek (pokles o 91,5 %, resp. 73,9 procent). Změny mezi 1. a 2. čtvrtletím v počtu a objemu oznámených veřejných projekčních zakázek v letech 2011 až 2012 Propad mezi prvním a druhým čtvrtletím

Počet

objem

2011

+ 11,1 %

+ 0,2%

2012

- 91,5 %

- 73,9 %


Výše uvedený trend je patrný z následujících grafů. V červnu 2012 je zřetelný výkyv v objemu oznámených zakázek, což bylo způsobeno výše zmíněnými zakázkami na modernizaci a optimalizaci železniční sítě. Na rozdíl od předchozích kapitol není zatím patrné, že by se situace v oblasti projekčních prací uklidňovala a oznamování zakázek se vracelo k normálu.

Vývoj počtu vyhlášených veřejných zakázek v letech 2011 a 2012

veřejné zakázky na projekční činnosti

150

100 počet zakázek

Vývoj počtu vyhlášených zakázek na projekční práce

průměr leden 2011 až srpen 2012 50

0 01

02

03

04

05

06

07

2011

08

09

10

11

12

01

02

03

04

05

06

07

08

2012


| 28 |

Vývoj objemu vyhlášených veřejných zakázek v letech 2011 a 2012

veřejné zakázky na projekční činnosti

7,500

Vývoj objemu vyhlášených zakázek na projekční práce

objem zakázek v mil. kč

6,000

4,500

3,000


0 01

02

03

04

05

06

07

08

09

10

11

12

01

02

03

04

05

06

07

08

řadě jsme se zaměřili na druh veřejného zadavatele a jeho hlavní činnost. Vět 2011

2012


veřejných projekčních zakázek (polovinu) zadávají celostátní úřady (předev Také oblast veřejných projekčních zakázek jsme analyzovali podrobněji

Ředitelství dálnic Správa na železniční cesty). Dále s necelou čtvrtinou p a v prvnísilnic řadě ajsme se azaměřili druh veřejného zadavatele a jeho hlavní činnost. Většinu veřejných projekčních zakázek (polovinu) zadávají

oznámených veřejných projekčních zakázek následují ministerstva a přibližně pat celostátní úřady (především Ředitelství silnic a dálnic a Správa železniční

cesty).zakázek Dále s necelou čtvrtinou počtu oznámených procent oznamují regionální a místní úřady. veřejných Na rozdíl projekčních od stavebních zak zakázek následují ministerstva a přibližně patnáct procent zakázek oznamují

je regionální podíl jiných organizací (jako např. od akciové společnosti, sdružení, a místní úřady. Na rozdíl stavebních zakázekrůzná je podíl jiných nemoc organizací (jako např. akciové společnosti, různá sdružení, nemocnice apod.)

apod.) výrazně menší. výrazně menší.

Hlavní vyhlašovatel veřejných zakázek na proječní práce Hlavní vyhlašovatel – celostátní úřady

veřejných zakázek na

proječní práce – celostátní úřady


druhu veřejného veřejnéhozadavatele zadavatelepodíváme podíváme z hlediska obj Pokudsesena napodíly podíly podle podle druhu z hlediska Z pohledu objemu je podíl celostát-Pokud Z pohledu objemu je podíl objemu oznamované zakázky, drtivá část oznámení jde za celostátními ních úřadů ještě výraznější oznamované zakázky, drtivá část oznámení jde za celostátními úřady (98 procent). celostátních úřadů ještě úřady (98 procent). výraznější

Pro posouzení vlivu novely zákona o zadávání veřejných zakázek v jednotliv

kategoriích podle druhu veřejného zadavatele opět využijeme porovnání prvníh

druhého čtvrtletí roku 2012. Jde o nejvíc vypovídající index a ostatní ukaza

odpovídají skutečnosti, která byla popsána na počátku kapitoly pro veřejné proje

zakázky jako celek. Mezičtvrtletní změna v téměř všech kategoriích podle dr

| 29 |

Pro posouzení vlivu novely zákona o zadávání veřejných zakázek v jednotlivých kategoriích podle druhu veřejného zadavatele opět využijeme porovnání prvního a druhého čtvrtletí roku 2012. Jde o nejvíc vypovídající index a ostatní ukazatele odpovídají skutečnosti, která byla popsána na počátku kapitoly pro veřejné projekční zakázky jako celek. Mezičtvrtletní změna ve všech kategoriích podle druhu veřejného zadavatele potvrzuje předpoklad silného poklesu, a to jak v počtu oznámených veřejných projekčních zakázek, tak v předpokládané hodnotě těchto zakázek. Více v následující tabulce. Zveřejněná oznámení o zakázce na projekční práce podle druhu zadavatele Změna mezi 1. a 2. čtvrtletím 2012

Vývoj podle druhu zadavatelů zakázek

Druh veřejného zadavatele

Počet zakázek

Objem zakázek

Veřejnoprávní instituce

ve 2. čtvrtletí nebyla zakázka


Ministerstva

- 79,1 %

- 82,2 %

Celostátní úřady/agentury

- 88,7 %

- 71,4 %

Jiné organizace

- 75,0 %

- 88,3 %

Regionální nebo místní úřady a orgány

- 82,1 %

- 85,3 %


V regionálním pohledu je v případě projekčních prací porovnání složitější, protože nejsou pevně spojeny s určitým místem a ne vždy byl ve Věstníku veřejných zakázek územní kód uveden. V některých krajích je také veřejných zakázek relativně málo, proto každá větší zakázka poměrně výrazně ovlivní srovnání jednotlivých období. Z dostupných dat má co do počtu oznamovaných zakázek největší váhu Praha a kraj Jihomoravský. Na celkovém objemu oznámených zakázek se nejvíce podílel kraj Plzeňský, a to především díky velké zakázce na modernizaci trati Rokycany – Plzeň. Podíl jednotlivých krajů na celkovém objemu oznámených zakázek v lednu až srpnu 2012 je uveden v následující mapě. Podíl objemu oznámených veřejných zakázek na projekční práce podle krajů v lednu až srpnu 2012 (v procentech) 1 a_ 4 % 5 a_ 10 % 5 a_ 20 %

Liberecký

21 % a více

Ústecký Královéhradecký Karlovarský

Praha Středočeský

Moravskoslezský

Pardubický

Plzeňský

Olomoucký Vysočina Zlínský Jihočeský Jihomoravský


| 30 |

Pokles je viditelný téměř ve všech krajích

Při porovnání prvního a druhého čtvrtletí 2012 můžeme sledovat pokles počtu oznámených veřejných projekčních zakázek téměř ve všech krajích. Řada krajů také zaznamenala pokles objemu oznámených zakázek. V krajích, kde došlo v roce 2012 k mezičtvrtletnímu nárůstu, je zakázek obecně málo a oznámení o větší zakázce (Optimalizace trati Praha Bubeneč - Praha Holešovice, Modernizace trati Tábor - Sudoměřice u Tábora, Modernizace trati Ševětín - Veselí nad Lužnicí) má na výsledné indexy velký vliv. Podrobnější informace o vývoji mezi prvním a druhým čtvrtletím 2012 v jednotlivých krajích v následující tabulce. Oznámení o veřejné zakázce na projekční práce podle krajů změna mezi 1. a 2. čtvrtletím 2012 Kraj

Počet zakázek

Objem zakázek

Praha

- 94,4 %

+ 137,9 %

Středočeský

- 83,3 %

- 97,3 %

Jihočeský

- 62,5 %

+ 4 609,2 %

Plzeňský



Karlovarský



Ústecký



- 75,0 %

- 85,9 %

Královéhradecký



Pardubický



- 25,0 %

+ 21,4 %

Jihomoravský



Olomoucký



0,0 %

+ 566,7 %



Liberecký

Vysočina

Zlínský Moravskoslezský


Zrušené zakázky na projekční práce

Podle zatím dostupných informací bylo z celkového počtu oznámených zakázek v letech 2011 a 2012 zatím zrušeno 85 zakázek. Předpokládaná hodnota těchto zrušených zakázek činila 3,9 mld. Kč. Z větších akcí byly rušeny především zakázky, které vyhlásilo Ředitelství silnic a dálnic (dálnice D3 Praha - Jilové, Jilové - Hostěradice, Hostěradice - Václavice, Václavice - Voračice, Voračice - Nová Hospoda, Rámcová smlouva na drobné projektové práce pozemních komunikací včetně výkonu inženýrské činnosti, Rámcová smlouva na technický dozor investora menších staveb pozemních komunikací, Zklidnění severojižní magistrály u Národního muzea v Praze, atd.). Více o zrušených zakázkách v jednotlivých měsících v následujících grafech.

| 31 |

Počet oznámených veřejných zakázek na projekční práce 160

počet zakázek

120

80

40

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

1

2

3

4

2011

5

6

7

8

2012


z toho zrušené


Objem oznámených veřejných zakázek na projekční práce 9,000

v mil. kč

6,000

3,000

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

1

2

3

2011 všechny oznámené zakázky

4

5

6

7

2012 z toho zrušené


8

| 32 |

4 Závěr Prokazatelný vliv novely na propad vyhlášených zakázek

Ze závěrů této analýzy jasně vyplynulo, že novela zákona o zadávání veřejných zakázek měla evidentní vliv na zveřejňování oznámení o veřejných zakázkách, a to napříč celou ekonomikou. Počty i předpokládané hodnoty oznámených zakázek mezi prvním a druhým čtvrtletím výrazně propadly. A to i přesto, že limit pro zakázky malého rozsahu byl novelou snížen, a tudíž by se dal očekávat spíše nárůst počtu veřejných zakázek vstupujících do systému. Změny mezi 1. a 2. čtvrtletím 2012 v počtu a objemu oznámených veřejných zakázek Počet

Napříč celou ekonomikou

Objem

Všechny veřejné zakázky

- 82,2 %

- 86,0 %

Stavební veřejné zakázky

- 79,0 %

- 86,4 %

Veřejné zakázky na projekční práce

- 91,5 %

- 73,9 %

Ve třetím čtvrtletí podle zatím dostupných údajů dochází k určitému zklidnění situace a počty i hodnoty oznámených veřejných zakázek naznačují možný návrat k obvyklým hodnotám. V souvislosti s novelou zákona o veřejných zakázkách byly také prodlouženy lhůty pro vyřízení stavebních zakázek, což celý proces zadávání nepochybně komplikuje. K dispozici zatím nejsou kompletní údaje o době, která uplyne od oznámení do zadání zakázky konkrétnímu dodavateli (dostupná datová řada je pouze duben–srpen, což je období pěti měsíců), ale je zřejmé, že celý proces zadávání veřejné zakázky se z důvodu zákonných lhůt pravděpodobně protáhne. Tyto všechny faktory mají samozřejmě negativní dopad na vývoj české ekonomiky. Klíčový směr pro další vývoj: soustředění se na celkovou ekonomickou výhodnost jednotlivých nabídek

Pro další vývoj (v krátkodobém horizontu) bude rozhodující způsob implementace novely zákona o veřejných zakázkách jednotlivými úřady – ta umožňuje soustředit se nejen pouze na nejnižší cenu, ale i na ekonomickou výhodnost celkové nabídky. Zaměření především na druhý z uvedených faktorů pomůže jak růstu české ekonomiky, tak především zachování kvality nakupovaných statků a služeb veřejnými orgány. Ve středně-dlouhodobém horizontu bude významná implementace novely tohoto zákona a harmonizace s legislativou Evropské únie, která se již nyní odklání od kritéria nejnižší ceny, a naopak klade důraz především na celkovou ekonomickou výhodnost jednotlivých nabídek.

| 33 |

Kontakty

Komora administrátorů veřejných zakázek Komora administrátorů veřejných zakázek (KAVZ) vznikla na podzim 2010 jako občanské sdružení spojením několika významných subjektů zabývajících se organizací výběrových řízení a v poslední době odborníky tolik diskutovanou problematikou veřejných zakázek. Zakladatelé si za cíl určili nastavení přesných základů profesních, odborných a etických standardů a mají ambici stát se garantem kvality poskytování profesionálních služeb v oblasti výběrových řízení a veřejných zakázek. Komora se chce do budoucna stát přirozeným odborným partnerem, prostředníkem, mezi všemi účastníky zadávacích procesů, s cílem zlepšit odbornost a profesionalitu průběhu zadávacího řízení, potažmo jeho celkovou kvalitu. Mgr. Robert Pergl předseda Tel.: +420 224 232 611 E-mail: [email protected] URL: www.kavz.cz

The Central and Eastern European Construction (CEEC) Research Společnost CEEC Research (Výzkum potenciálu stavebnictví v zemích střední a východní Evropy) je největším výzkumem stavebnictví v zemích střední a východní Evropy. Od svého založení v roce 2005 bezplatně poskytuje studie o aktuálním stavu a očekávaném vývoji stavebnictví v deseti zemích střední a východní Evropy. Všechny studie a analýzy CEEC Research jsou založeny výhradně na údajích získaných z pravidelných strukturovaných interview s klíčovými představiteli vybraných největších, středních i malých stavebních společností. CEEC Research navíc k pravidelným a bezplatným analýzám stavebnictví také organizuje Setkání lídrů stavebních společností, kterých se účastní generální ředitelé nejvýznamnějších stavebních společností, prezidenti největších svazů, cechů a komor z oblasti stavebnictví a rovněž i ministři a nejvyšší představitelé státu z vybraných zemí. Ing. Jiří Vacek, Ph.D. Ředitel společnosti Tel.: +420 774 325 111 E-mail: [email protected] URL: www.ceec.eu

| 34 |

Grant Thornton Advisory s.r.o. je členskou firmou Grant Thornton International (GTI). Grant Thornton International patří mezi celosvětově nejvýznamnější organizace, působící na trhu manažerského poradenství, auditu, daní, účetnictví, fúzí a akvizic. GTI prostřednictvím více než 500 kanceláří působíme ve více než 100 zemích světa, včetně všech zemí Evropské unie, kde zaměstnává přes 30,000 profesionálů. Grant Thornton Advisory, s.r.o., původně pod názvem Facility, s.r.o., byla založena v roce 2002, zaměstnává cca 50 konzultantů a poskytuje služby v oblasti manažerského a transakčního poradenství. Tým realizoval více než 795 projektů pro 334 klientů z veřejného i soukromého sektoru v České republice, na Slovensku a dalších evropských zemích. Dosavadní úspěch je výsledkem naplňování vize, ve které seniorně postavený tým dodává klientům fungující řešení, které přinese klientovi reálnou hodnotu. Ing. David Pierner, MBA Managing Partner Tel.: +420 224 813 299 E-mail: [email protected] URL: www.grantthornton.cz

Informace zde obsažené jsou obecného charakteru a nejsou určeny k řešení situaci konkrétní osoby či subjektu. Ačkoliv se snažíme zajistit, aby byly poskytované informace přesné a aktuální, nelze zaručit, že budou odpovídat skutečnosti k datu, ke kterému jsou doručeny, či že budou platné i v budoucnosti. Uživatelé by před konáním nebo zdržením se konání na základě informací obsažených v této studii měli zvážit využití příslušných profesionálních služeb. Odpovědnost za kroky podniknuté na základě obsahu této studie nebude akceptována. © CEEC Research

Studie dopadů novely zákona o veřejných zakázkách na ekonomiku ČR 2012

Recommend Documents