Zpráva Amway Europe 2012 Průzkum provedla a výsledky vyhodnotila agentura GfK
NEZÁVISLÁ STUDIE O PODNIKÁNÍ V EVROPĚ 2012
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ VÝSLEDKY STUDIE Podnikání si stále uchovává vysokou prestiž po celé Evropě. Počet osob samostatně výdělečně činných se v různých zemích liší. V průměru více než dvě třetiny dotázaných Evropanů z 16 zemí vnímají samostatně výdělečnou činnost pozitivně. Pozitivní vnímání po celé Evropě se v porovnání s loňským rokem mírně snížilo (2011/2012: -3 %), zůstává však trvale na vysoké úrovni. Dánští respondenti mají k samostatně výdělečné činnosti nejkladnější postoj (85 %) a nadále tak žebříček vedou. Francie se umístila druhá (77 %) a Velká Británie třetí (75 %). Nejodmítavější postoj k samostatně výdělečné činnosti vykazuje Maďarsko se 47 % respondentů následované Rakouskem a Německem (po 35 %) a Portugalskem (33 %). Potenciál pro samostatně výdělečnou činnost je nejvyšší v Řecku (50 %), Švýcarsku a Turecku (po 48 %). S méně než jednou třetinou respondentů (27 %) zůstávají možnosti založit si vlastní firmu – stejně jako v roce 2011 – nejméně nakloněni Němci. V porovnání s roky 2010 a 2011 zůstává průměrný potenciál pro samostatně výdělečnou činnost stabilní v celé Evropě. Nejdůležitějšími motivy pro založení vlastní firmy jsou pro Evropany „nezávislost na zaměstnavateli“ (45 %), „seberealizace, možnost uskutečňovat vlastní nápady (38 %) a „vyhlídky na druhý příjem“ (33 %). Kdo by se však chtěl stát svým vlastním zaměstnavatelem, musí překonat řadu překážek. Mezi nimi jsou jako nejobtížnější vnímány „nedostatek výchozího kapitálu“ (57 %), „nejistá hospodářská situace" (44 %) a „strach z neúspěchu“ (35 %). Nejistota ohledně finanční situace Evropy ovlivňuje postoj lidí k podnikání zvlášť výrazně: 79 % řeckých, 64 % dánských a 59 % španělských respondentů uvádí, že nejistou hospodářskou situaci vnímají jako překážku na cestě stát se samostatně výdělečně činnými. Respondenti v Turecku (12 %) a v Rusku (16 %) jsou hospodářskou situací znepokojeni nejméně. Zejména respondenti v Dánsku (94 %), Rakousku a Velké Británii (po 86 %), Španělsku a Itálii (po 85 %), stejně jako v Německu (84 %) a ve Švýcarsku (81 %) očekávají v následujících deseti letech výrazný nárůst důležitosti podnikání. Zejména absolventi odhadují, že podnikání bude v budoucnu stále rozšířenější. 85 % lidí s vysokoškolským diplomem si myslí, že podnikání bude v budoucnu stejně či více důležité, zatímco totéž si myslí jen 76 % lidí bez vysokoškolského vzdělání. Údajem o více než dvou třetinách Evropanů bez vysokoškolského vzdělání se zájmem o podnikání odhaluje letošní zpráva vysoký potenciál, o kterém se v současné době nemluví a na který se nezaměřuje ani evropský hospodářský legislativní rámec.
Podnikání má v budoucnu získat ještě větší prostor Tři ze čtyř (78 %) dotázaných evropských respondentů odhadují, že za deset let bude podnikání na moderním trhu práce stejně či více důležité. Pouze 11 % si myslí, že podnikání bude méně důležité, a 11 % není rozhodnuto.
Co se týče profilu podnikatelů, Evropané se shodnou na tom, že podnikatelé jsou samostatnější při rozhodování, kde budou pracovat (45 %), mají odvahu vydat se po nových cestách (45 %) a mohou si pružněji organizovat čas (40 %).
POZITIVNÍ VNÍMÁNÍ PODNIKÁNÍ PO CELÉ EVROPĚ Jak vysoký je podnikatelský deficit a jak jej snižovat. Aktuální stav výzkumu v oblasti podnikání a role Evropské unie.
Podnikání je v evropských zemích vnímáno pozitivně Více než dvě třetiny Evropanů vykazují pozitivní postoj k samostatně výdělečné činnosti. I když se tento průměrný údaj v porovnání s rokem 2011 mírně snížil, zůstává setrvale na vysoké úrovni (2010: 69 %, 2011: 72 %, 2012: 69 %). Respondenti z Dánska mají k samostatně výdělečné činnosti nejpozitivnější postoj (85 %) a nadále tak žebříček vedou. (2011: 88 %), Francie se umístila druhá (77 %, v r. 2011 třetí: 76 %) a Velká Británie třetí (75 %, v r. 2011 druhá: 82 %). Zejména ve Velké Británii se však pozitivní vnímání snížilo o 7 %. V Rakousku se v porovnání s rokem 2011 snížilo o 6 %. Vysoký potenciál a podnikatelský deficit Potenciál pro samostatně výdělečnou činnost je nejvyšší v Řecku (50 %), Švýcarsku a Turecku (po 48 %). S méně než jednou třetinou respondentů (27 %) zůstávají možnosti založit si vlastní firmu – stejně jako v roce 2011 – nejméně nakloněni Němci. V porovnání s roky 2010 a 2011 zůstává průměrný potenciál pro samostatně výdělečnou činnost stabilní v celé Evropě. Počet lidí, kteří potvrdili, že již samostatně výdělečně činní jsou, je nejvyšší v Řecku (21 %), Itálii a Švýcarsku (po 13 %), stejně jako v Portugalsku (10 %). Rusko a Dánsko (po 3 %) se umístily poslední.
1
Zpráva Amway Europe 2012 Průzkum provedla a výsledky vyhodnotila agentura GfK
Velikost podnikatelského deficitu se mezi zkoumanými zeměmi výrazně liší. Vyvstávají však otázky po důvodech poměrně nízkých počtů respondentů, kteří mají vlastní firmu. Hlubší pohled na motivace a ambice potenciálních podnikatelů vzhledem k vnímaným překážkám podnikání naleznete na dalších stranách této brožury. „Podnikatelský deficit" je nejvyšší v Polsku (41 %), Turecku (39 %) a Švýcarsku (35 %). Vědecké výzkumy podnikatelských aktivit však pro tato čísla nemůžou podávat obecně platná vysvětlení. Podle statistik Světové banky a IFC4 však nelze potvrdit předpoklad, že tento efekt posiluje obzvlášť složitá byrokracie v těchto zemích. Při tomto vyhodnocování jsou zjevně silnými faktory finanční krize a hospodářská situace v Evropě. Vysoká míra nezaměstnanosti a nedostatek příjmových alternativ představují pádný důvod, proč založit vlastní firmu. Mezi skutečnou hospodářskou situací v zemi a zjištěným postojem k samostatně výdělečné činnosti však lze pozorovat pouze slabou korelaci. Ve skutečnosti výzkumníci předpokládají vzájemnou souvislost různých faktorů, z nichž většinu určují kulturní hlediska. V moderním výzkumu se například běžně dává do souvislosti připravenost nést riziko s příslušným kulturním rámcem. Společné evropské úsilí ke zlepšení situace Evropská unie určila podporu podnikání jako důležitý faktor v boji s hospodářskými problémy v globalizovaném světě. Vzhledem k tomu, že bývalá Lisabonská smlouva neprokázala žádoucí účinky, se mezi mnoha menšími iniciativami na toto téma zaměřuje komplexní přístup „Evropa 2020“. Mnoho veřejných konzultací uspořádaných na konci léta 2012 se snažilo určit možná opatření, která by mohla přispět k naplnění cílů „Akčního plánu podnikání 2020“. Mezi ústřední myšlenky patří následující stanovisko: Má-li se zvýšit naše schopnost vytvářet pracovní místa, podpora a propagace podnikatelů, podnikání a podnikatelské kultury je ze strany tvůrců evropské, národní i regionální koncepce řízení nutností.
69 % EVROPANŮ MÁ K SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI POZITIVNÍ POSTOJ.
MŮJ POSTOJ K SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI JE... pozitivní
negativní
nevím / bez odpovědi
Průměr
69 %
25 %
6%
Dánsko
85 %
13 %
2%
Francie
77 %
19 %
4%
Velká Británie
75 %
17 %
8%
Itálie
74 %
25 %
1%
Polsko
73 %
22 %
5%
Rusko
73 %
15 %
12 %
Řecko
72 %
28 %
0%
Ukrajina
72 %
20 %
8%
Švýcarsko
70 %
22 %
8%
Portugalsko
67 %
33 %
0%
Španělsko
67 %
32 %
1%
Rumunsko
66 %
18 %
16 %
Rakousko
63 %
35 %
2%
Turecko
60 %
26 %
14 %
Německo
59 %
35 %
6%
Maďarsko
47 %
47 %
6%
„Nedostatek podnikatelského elánu v Evropě nezpůsobuje celková neoblíbenost podnikání u evropského obyvatelstva, ale konkrétní strukturální, administrativní a kulturní důvody, které brzdí vytváření firem a které lze odstranit.“ Evropská komise: „Evropa potřebuje více podnikatelů – veřejná konzultace“
2
Zpráva Amway Europe 2012 Průzkum provedla a výsledky vyhodnotila agentura GfK
SEBEREALIZACE A SVOBODA VOLBY SE U POTENCIÁLNÍCH PODNIKATELŮ UMÍSTILY MEZI MOTIVACEMI NA PRVNÍM MÍSTĚ Bližší pohled na motivace, ambice a důvody, které mají vliv na rozhodování o založení vlastní firmy. Jednoznačné zjištění je, že Řecko je zemí podnikatelů.
Zpráva Amway o podnikání v Evropě 2012 odhaluje, že průměrná osoba samostatně výdělečně činná je mladý muž s vysokoškolským vzděláním. 78 % respondentů pod 30 let (v porovnání se 69 % ve všech věkových skupinách) má k samostatně výdělečné činnosti pozitivní postoj. Téměř každý druhý respondent v této věkové skupině (48 %) by si dovedl představit, že založí svou vlastní firmu (ve všech věkových skupinách: 39 %). Muži (2012: 71 %, 2011: 75 %) vykazují mírně pozitivnější postoj k podnikání než ženy (2012: 67 %, 2011: 68 %). Míra uznání tedy u žen v porovnání s rokem 2011 zůstává stabilní (meziročně -1 %), zatímco u mužů se míra uznání lehce snížila (meziročně -4 %). Další výzkumné projekty docházejí k podobným závěrům. Například Institut Maxe Plancka pro výzkum ekonomických systémů zjistil, že „muži mají v průměru výrazně vyšší pravděpodobnost, že upřednostní samostatně výdělečnou činnost než ženy, a tato pravděpodobnost klesá s věkem.“8 Vzhledem k tomu, že pouze třetina osob samostatně výdělečně činných v EU jsou ženy, určila Evropská komise podporu a propagaci žen v podnikání jako hlavní cíl svého „Akčního plánu podnikání“.7 Co se týče pozitivního postoje k podnikání, zpráva odhaluje velký rozdíl související se vzděláním (12 %) mezi respondenty s univerzitním titulem (79 %) a respondenty bez něj (67 %). To odpovídá skutečnosti, že nejdůležitějším důvodem, proč si absolventi zakládají firmy, je „seberealizace, možnost uskutečňovat vlastní nápady (48 %, ostatní: 37 %; celkový průměr: 38 %). Rozdíl související se vzděláním je nejvyšší v Rakousku (18 %). Důvody a motivace ve prospěch samostatně výdělečné činnosti Nejdůležitějšími motivy pro založení vlastní firmy jsou pro Evropany „nezávislost na zaměstnavateli“ (2012: 45 %, 2011: 46 %), „seberealizace, možnost uskutečňovat vlastní nápady (2012: 38 %, 2011 38 %) a „vyhlídky na druhý příjem“ (2012: 33 %, 2011: 28 %). První dva nejlépe hodnocené důvody však v porovnání s rokem 2011 zůstávají beze změn, zatímco vyhlídky na druhý příjem získaly v roce 2012 na důležitosti (+5 %). V Rumunsku (55 %), Řecku (48 %) a Dánsku (47 %) jsou „vyhlídky na druhý příjem“ hodnoceny nadprůměrně. Motivace založit vlastní firmu jako alternativu k nezaměstnanosti nebo jako prostředek, jak se vrátit na trh práce (průměr: 22 %) se umístila výše u Řeků, a dosáhla tak míry uznání (51 %). Ve většině zemí však korelace mezi mírou nezaměstnanosti a počtem osob samostatně výdělečně činných není nijak vysoká.9 Jak již bylo uvedeno, ve zprávě 2012 vykazuje Řecko nejvyšší podnikatelský potenciál a nejvyšší míru samostatně výdělečné činnosti v celé Evropě. Obecně lze říci, že vědci se shodnou na tom, že současná finanční a ekonomická krize zvyšuje počet nově založených firem (podnikání „z nutnosti“ oproti podnikání „díky příležitosti“). Ne všechny tyto firmy však dosáhnou trvalého úspěchu.10 Proto je zjevné, že samostatně výdělečnou činnost nelze propagovat jako největší naději k překonání krize. To platí pouze pro spolehlivé koncepce, které úspěšně plní potřeby trhu. Podnikatelské příležitosti a problémy v Řecku V porovnání s jinými zeměmi, kde se průzkum prováděl, mají podnikatelé nejlepší pověst v Řecku, kde jsou odpovědi nadprůměrné téměř ve všech kategoriích (samostatnost výběru pracovního prostředí: 70 % oproti 45 %; lepší propojení: 58 % oproti 28 %; pružnější organizace času: 59 % oproti 40 %; odvaha vydat se novými cestami: 66 % oproti 45 %; lepší organizace: 45 % oproti 27 %; lepší profesionální dovednosti: 37 % oproti 23 %; zacházení s penězi: 39 % oproti 26 %; důležitější vzdělání a další výcvik: 40 % oproti 16 %). Tento jev je v souladu s vysokou mírou samostatně výdělečné činnosti mezi respondenty v Řecku (21 %). Navzdory dobré pověstiˇ, kterou samostatně výdělečná činnost v Řecku má, ohrožuje vzestup podnikání finanční situace země. Plných 79 % Řeků považuje za hlavní překážku samostatně výdělečné činnosti „nejistou hospodářskou situaci“. Následuje „nedostatek výchozího kapitálu“ (74 %) a „nedostatečné financování z veřejných zdrojů“ (62 %).
79 % DOTÁZANÝCH RESPONDENTŮ S VYSOKOŠKOLSKÝM TITULEM MÁ POZITIVNÍ POSTOJ K SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI OPROTI 67 % RESPONDENTŮ BEZ VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁNÍ
3
Zpráva Amway Europe 2012 Průzkum provedla a výsledky vyhodnotila agentura GfK
KTERÉ Z NÁSLEDUJÍCÍCH ASPEKTŮ JSOU PRO VÁS DŮLEŽITÉ JAKO DŮVODY K ZALOŽENÍ VLASTNÍ FIRMY? Nezávislost na zaměstnavateli, být svým vlastním pánem – 45 % Seberealizace, možnost uskutečňovat vlastní nápady – 38 % Vyhlídky na druhý příjem – 33 % Lepší skloubení kariéry, rodiny a volného času – 24 % Návrat na trh práce, alternativa k nezaměstnanosti – 22 % „U těch, kteří své firmy zakládají v reakci na nezaměstnanost, mají výrazně příznivý vliv na pravděpodobnost přežití pouze zkušenosti v oboru. Baptista, R./Karaoz, M./Mendonga, J. (2007): „Ekonomická výzkumná práce Jena: Podnikatelské rámce, lidský kapitál a úspěch začínajících firem.“10 PŘEKONÁVÁNÍ PŘEKÁŽEK A JAK Z NICH UDĚLAT POZITIVNÍ MOTIVACI Hlubší vhled do obav, nedostatků a problémů spojených s podnikáním a co lze dělat v zájmu jejich zmírnění.
Překážky podnikání Překážky jsou různorodé, ale počet těch, kteří chtějí vytvářet nové pracovní příležitosti a nové firmy je přesto ohromný. V zájmu nastavení inteligentního, inovativního, udržitelného a tvořivého růstu je nutné z překážek udělat pozitivní součást podnikání. „Nedostatek výchozího kapitálu“:“ (57 %), „nejistá hospodářská situace" (44 %) a „strach z neúspěchu“ (35 %) jsou nejčastější překážky v samostatně výdělečné činnosti ve všech evropských zemích. Zdá se, že „nedostatek výchozího kapitálu“ zpomaluje podnikání zejména v Řecku (74 %). Problém financí však musí řešit nejen země ve složité hospodářské situaci: Navzdory poměrně bezpečné hospodářské situaci vnímá stejný problém 69 % dotázaných Němců a 67 % Rumunů. O obstarání výchozího kapitálu se nejméně obávají Britové (pouze 35 %). „Nedostatečné financování z veřejných zdrojů pokládá za překážku samostatně výdělečné činnosti 62 % řeckých, 43 %španělských a 32 % dánských respondentů. Strategie překonávání překážek V zájmu výzvy k zapojení v rámci veřejných konzultací Evropská komise konkrétně vyzvala k podávání návrhů a nápadů, jak odstranit překážky bránící podnikání a jak vylepšit administrativní a finanční podporu, zejména v prvních letech po založení firmy.6 Světová finanční krize má vliv na postoje lidí k podnikání: 79 % řeckých, 64 % dánských a 59 % španělských respondentů uvádí, že nejistou hospodářskou situaci vnímají jako překážku na cestě stát se samostatně výdělečně činnými. Že hospodářská situace je překážkou, uvádí dokonce 57 % Němců. Respondenti v Turecku (12 %) a v Rusku (16 %) jsou hospodářskou situací znepokojeni nejméně. Tím je samozřejmě ještě zdůrazněna významná role, kterou hraje kulturně daná vnímavost jednotlivce při vyhodnocování skutečných nebo vnímaných překážek podnikání. Vědecké výzkumy jasně prokazují, že kulturní hlediska a kategorie ovlivňují záměr založit si fimu. Jak již bylo uvedeno, nejodmítavější postoj vůči samostatně výdělečné činnosti vykazuje Maďarsko (47 %), Rakousko a Německo (po 35 %), stejně jako Portugalsko. Nejméně ochotní zakládat si vlastní firmy pak zůstávají Němci. Obecně se to připisuje takovým kulturním jevům, jako je obecný požadavek Němců na bezpečnost a výrazný prvek obav z neúspěchu. Tento vztah však funguje také obráceně: z vědeckých rozborů rovněž vyplývá, že čím pozitivnější je postoj jednotlivce k podnikání a čím více podpory v jeho sociálním prostředí, tím silnější je odhodlání a vytrvalost v jeho podnikatelské činnosti. Kromě kulturních, sociálních a psychologických vlivů lze pozorovat objektivní nedostatky v oblasti legislativy a ekonomických procedur. Například ve srovnání s Velkou Británií nebo Dánskem, které mají příznivější prostředí pro podnikání, se Němci nebo Rakušané, kteří v samostatně výdělečné činnosti neuspějí, s větší pravděpodobností setkají s vážnými problémy v oblasti soukromých i firemních financích nebo při pokusu založit novou firmu. 27 % (průměr respondentů ze všech zemí) OZNAČUJE „NEDOSTATEČNOU VEŘEJNOU PODPORU ČI FINANCOVÁNÍ“ A „VELMI OBTÍŽNOU ADMINISTRATIVU“ ZA PŘEKÁŽKY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI.
4
Zpráva Amway Europe 2012 Průzkum provedla a výsledky vyhodnotila agentura GfK
KTERÉ Z NÁSLEDUJÍCÍCH ASPEKTŮ PŘEDSTAVUJÍ PŘEKÁŽKY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI? Nejistá hospodářská situace
Průměr
44 %
Řecko
79 %
Dánsko
64 %
Španělsko
59 %
Německo
57 %
Itálie
52 %
Švýcarsko
52 %
Rakousko
50 %
Maďarsko
50 %
Polsko
45 %
Francie
42 %
Portugalsko
33 %
Velká Británie
33 %
Rumunsko
32 %
Ukrajina
26 %
Rusko
16 %
Turecko
12 %
„Zakládání samostatně výdělečných živností podporuje technologickou strukturální transformaci, rozšiřování a modernizaci stávající nabídky výrobků i služeb a tvoří tak konkurenci stávajícím společnostem.“ EFI – Komise odborníků výzkumu a inovací
POTENCIÁLNÍ PODNIKATELÉ JIŽ VYHLÍŽEJÍ SLIBNOU BUDOUCNOST Očekávání, kontrasty a odhady: Pohled na důležitost podnikání.
Při otázce, jak by ohodnotili důležitost podnikání na moderním trhu práce za deset let, 78 % dotázaných evropských respondentů odhaduje, že podnikání bude stejně či více důležité. Pouze 11 % si myslí, že podnikání bude méně důležité. Zejména respondenti v Dánsku (94 %), Rakousku a Velké Británii (po 86 %), Španělsku a Itálii (po 85 %), stejně jako v Německu (84 %) a ve Švýcarsku (81 %) předvídají v následujících deseti letech neutrální nebo příznivý vývoj důležitosti podnikání. Klesající důležitost podnikání na moderním trhu práce předpovídá 23 % respondentů ve Francii, 22 % respondentů v Řecku a 18 % respondentů v Polsku. Tyto výsledky odpovídají poměrně nízké míře samostatně výdělečné činnosti v těchto zemích (s výjimkou Řecka). Zejména absolventi odhadují, že podnikání bude v budoucnu stále rozšířenější. 85 % lidí s vysokoškolským diplomem si myslí, že podnikání bude v budoucnu stejně či více důležité, zatímco totéž si myslí jen 76 % lidí bez vysokoškolského vzdělání. Veřejné mínění si však nemyslí, že podnikání je hluboko zakořeněné v evropské kultuře. Panuje proto široká shoda na tom, že překážky, které objektivně existují, musí být překonány. Vlastnosti a dovednosti nadcházejících podnikatelů Co se týče profilu podnikatelů, Evropané se shodnou na tom, že podnikatelé jsou samostatnější při rozhodování, kde budou pracovat (45 %), mají odvahu jít novými cestami (45 %) a mohou si pružněji organizovat čas (40 %). Přesně tyto přístupy odpovídají profilu prosazovanému iniciativou EU „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“. Tato agenda je součástí strategie „Evropa 2020“, která čelí problémům, jako je stoupající míra nezaměstnanosti, podpora celoživotního vzdělávání, či překlenování mezery mezi vzdělávacím a pracovním prostředím. Zlepšovat podmínky pro podnikání patří mezi hlavní cíle této kampaně. Mezi podpůrná opatření patří zavádění specializovaného vzdělávání v oblasti podnikání a nabízení druhých šancí pro podnikatele, jejichž první pokus o vybudování firmy nebyl úspěšný. V Akčním plánu podnikání 2020 vyzývá Komise členské státy, aby u poctivých podnikatelů zkrátily délku, po kterou jsou vedeni ve stavu bankrotu, na nejdéle dva až tři roky, aby mohli začít nanovo rychleji. Lidé po celé Evropě považují dovednosti jako samostatnost, pružnost a odvaha jako důležité vlastnosti podnikatelů, bez ohledu na to, zda jejich země je či není ohrožena finanční krizí. Například 70 % Řeků souhlasí s tím, že podnikatel se od zaměstnance liší tím, že „podnikatel se samostatně rozhoduje, kdy bude pracovat“. Tento postoj je srovnatelně významný v Německu a Dánsku (po 59 %), zatímco v zemích jako Rumunsko (33 %), Turecko (26 %) a Velká Británie (15 %) nepřevažuje. Názor, že „podnikatelé mají odvahu vydat se po nových cestách“, je další důležitá rozlišující charakteristika profilu podnikatele, zejména v Dánsku (80 %), Německu (75 %) a Řecku (66 %), zatímco u dotazovaných na Ukrajině (26 %), v Turecku (25 %) a v Rusku (23 %) je tento postoj zanedbatelný. Zpráva Amway o podnikání v Evropě ukazuje, že vysoký potenciál podnikání ještě nebyl zcela odhalen. Mladí lidé s kvalitním vzděláním i pracovníci středního věku a starší mají energii a ambice tento potenciál využít. Další sílu představují také ženy, které mohou řady podnikatelů posílit, pokud lze vylepšit podmínky jejich personální situace. I nadále je důležité vylepšovat okolní podmínky a zároveň šířit sdělení, že podnikání nabízí dobré vyhlídky, a to nejen z ekonomické stránky, ale také v oblastech, jako se seberealizace, individuální organizace času a nezávislost.
78 % EVROPANŮ SE DOMNÍVÁ, ŽE ZA DESET LET BUDE PODNIKÁNÍ STEJNĚ NEBO VÍCE DŮLEŽITÉ, NEŽ JE DNES.
5
Zpráva Amway Europe 2012 Průzkum provedla a výsledky vyhodnotila agentura GfK VE KTERÝCH ASPEKTECH SE PODNIKATELÉ LIŠÍ OD ZAMĚSTNANCŮ? SE KTERÝM Z NÁSLEDUJÍCÍCH TVRZENÍ SOUHLASÍTE?
... samostatně se rozhodují, kde budou pracovat – 45 % ... mají odvahu vydat se novými cestami – 45 % ... mohou si pružněji organizovat čas – 40 % ... jsou lépe propojeni, mají lepší kontakt s lidmi – 28 % ... mají lepší schopnost organizace – 27 % ... dokážou lépe zacházet s penězi – 26 % ... mají lepší profesionální dovednosti – 23 %
... je pro ně důležitější vzdělání a další výcvik – 16 % „Pro EU má zásadní důležitost, aby nastavila prostředí, které podnikatelům pomůže nést rizika a zakládat nové firmy. I neúspěšní podnikatelé zůstávají podnikateli a představují cenný zdroj. ... Proto bychom ... jim měli dávat druhou šanci.“ Evropská komise: „Zaměření neformální schůze Rady pro konkurenceschopnost na podporu podnikání.“
6
