Dubí
Ideová studie 2012
Dubí
Ideová studie 2012
Ideová studie Dubí
Dubí
Ideová studie 2012
Obsah Obsah ................................................................................................................................... 3 Východiska – aktuální situace ............................................................................................... 6 Město Dubí ........................................................................................................................ 6 Český porcelán Dubí a.s. ..................................................................................................11 Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie ....................................................................12 Východisko turistických tras ..............................................................................................14 Dopravní obslužnost .............................................................................................................15 Silniční doprava ................................................................................................................15 Železniční doprava ...........................................................................................................20 Cestovní ruch v ČR ..............................................................................................................24 PAMÁTKOVÉ OBJEKTY ...............................................................................................24 TGI analýza – dovolená, cestování, turistika .................................................................27 Komunikace v oblasti cestovního ruchu.........................................................................51 PEST analýza ......................................................................................................................55 Politické trendy ..............................................................................................................55 Ekonomické trendy ........................................................................................................55 Společenské trendy .......................................................................................................55 Dubí jako turistický cíl ...........................................................................................................56 SWOT analýza .....................................................................................................................58 Silné stránky..................................................................................................................58 Slabé stránky ................................................................................................................58 Rizika ............................................................................................................................58 Možnosti ........................................................................................................................58 Cílová skupina ......................................................................................................................59 Rodiny s dětmi ..............................................................................................................59 Aktivní důchodci ............................................................................................................63 Manželé/partneři do 35 let bez dětí s vyšším příjmem ...................................................65 Manželé/partneři do 35 – 54 let bez dětí s vyšším příjmem ...........................................66 -3-
Dubí
Ideová studie 2012
Strategie komunikace ...........................................................................................................72 Východiska .......................................................................................................................72 Pobyt a jeho délka ............................................................................................................72 Cíle komunikace ...............................................................................................................74 Strategie komunikace .......................................................................................................75 Komunikace Dubí a destinační agentura Krušné hory.......................................................76 Destinační agentura Krušné hory o.p.s..........................................................................76 Realizované a plánované aktivity Destinační agentury Krušné hory o.p.s. ....................77 Základní grafické prvky Destinační agentury Krušné hory o.p.s. ....................................79 Koordinace komunikačních aktivit Dubí a Destinační agentury Krušné hory o.p.s. ........80 Koordinační skupina ......................................................................................................80 Grafika a grafický manuál ..............................................................................................81 Materiály pro oslovení návštěvníků.......................................................................................96 Tištěné výstupy .................................................................................................................96 Publikace - kostel ..........................................................................................................96 Publikace – historie porcelánu .......................................................................................98 Publikace – lázeňství .....................................................................................................99 Průvodce regionem .....................................................................................................100 Seznam cílů pro Průvodce regionem: ..........................................................................101 Propagační letáky – skládačky ....................................................................................110 Skládací mapa města a regionu ..................................................................................112 Městský informační systém .........................................................................................113 Navigační systém pro nordic walking...........................................................................114 Propagační předměty......................................................................................................116 Maskot – převlek .........................................................................................................116 Specifický upomínkový předmět ..................................................................................120 Mobilní expozice .........................................................................................................122 Propagační předměty ostatní ......................................................................................123 On-line prezentace .........................................................................................................124 Webové stránky ..........................................................................................................124 Kalendář kulturních akcí ..............................................................................................125 -4-
Dubí
Ideová studie 2012
Marketingová kampaň.....................................................................................................126 Outdoor .......................................................................................................................126 Press trip .....................................................................................................................127 Konference ..................................................................................................................127 Mediální komunikace...................................................................................................128 Manuál komunikace města a regionu ..............................................................................131 Aktivní marketingová komunikace ...............................................................................131 Osobní prezentace ......................................................................................................131 Reaktivní komunikace .................................................................................................131 Komunikace od úst k ústům ........................................................................................132 Obsah komunikace .........................................................................................................133
-5-
Dubí
Ideová studie 2012
Východiska – aktuální situace Město Dubí
Na počátku historie dnešního města Dubí bylo nerostné bohatství, díky kterému již v 15. století začala vznikat stejnojmenná osada, později se díky své šťastné poloze na úpatí Krušných hor stávalo oblíbeným letoviskem a poté i místem lázeňským. První zmínky o Dubí obsahují krupské městské knihy, kde je v letech 1494 – 1498 Dubí zmiňováno jako horní město. Nejednalo se tedy ještě o osadu v tom nejužším slova smyslu, ale pouze o místo, kde přechodně přespávali krupští horníci, kteří na horách v okolí Cínovce rýžovali a těžili cín. Rodící se osada byla tak pojmenována podle rozsáhlých dubových lesů, které ji obklopovaly. Postupem času tak z těchto přístřešků havířů, prvních hutí na vypírání rud a prvních pil na zpracování dřeva pro potřebné důlní práce vznikala malá osada Dubí (Eichwald). Jestliže tedy počátky obce jsou spojeny s hornickou tradicí blízké Krupky, tak historie letoviska a posléze i dubského lázeňství je úzce spjata s lázeňskými Teplicemi; od 16. století totiž Teplice i Dubí spadají pod jedno panství, a to nejprve rodu Vchynských a posléze ClaryAldringenů, kteří jsou s Teplickem spjati až do roku 1945. Brzy po převzetí panství Aldringenové zřizují papírnu pro využití okolních lesů a pro lovecké potěšení svých hostů oboru ve Mstišově, které dominuje velmi neobvyklý osmiboký letohrádek. Skutečný rozmach a všestranný rozvoj však město začíná prožívat až od 19. století. Rozrůstá se počet domů, je založena škola i poštovní úřad, je založena továrna na výrobu majoliky, kde se později začíná vyrábět i porcelán, stejně tak vzniká a dále se rozvíjí i výroba skla. Dalekosáhlý a možná i v té době ne zcela doceněný význam mělo vybudování nové silnice na Cínovec, úzké sepětí s lázeňskými Teplicemi umožnilo vybudování elektrické dráhy v roce 1895, ale především dostavba železniční trati Praha – Most, která od roku 1884 svým úsekem Dubí – Moldava spojila tuto část Čech se Saskem. Dnešní město Dubí má i svou výjimečnost ve faktu, že se nerozvíjelo od svého středu, nýbrž naopak spojováním tehdy samotných osad a obcí do jednoho správního celku. Takovým výrazným mezníkem je rok 1960, který dává vznik tzv. „velkému Dubí“, a to sloučením Dubí, Pozorky a Bystřice, k níž však již v roce 1950 byly připojeny Běhánky a Drahůnky. Tato územně-správní reorganizace byla dokončena v roce 1980, kdy k Dubí byl připojen i Mstišov a horská obec Cínovec na saské hranici, kde byl po 2. světové válce v roce 1958 znovu otevřen silniční hraniční přechod. -6-
Dubí
Ideová studie 2012
Máme-li tedy co nejvěrohodněji vystihnout polohu Dubí, tak beze sporu je to atributem „brány“ Krušných hor… Díky své poloze se stalo oblíbeným letoviskem vybízejícím k odpočinku, výletním místem nabízejícím poznání historie i přírody a v neposlední řadě i sportovním střediskem, kdy za aktivním odpočinkem přijíždějí návštěvníci nejen z Teplicka, ale i ze vzdálenějšího okolí. Mezi ty, kteří si tento kraj oblíbili, patřil německý básník Johann Wolfgang Goethe, který teplické lázně navštívil hned třikrát a často zajížděl do okolí za poznáním lidí i přírody, protože Dubí odedávna patřilo k cílům teplických lázeňských hostů. Dalším významným hostem, ale především pacientem Tereziných lázní byl básník Jan Neruda, jehož za klasika české literatury považujeme dnes, nicméně v osmdesátých letech 19. století byl sice známý novinář a básník, avšak pouze v Praze a v česky mluvících zemích. Jeho návštěvy v Dubí tak proběhly bez výraznějšího povšimnutí, ale jeho slova z roku 1872 neztratila dosud svou platnost, třebaže celé Krušnohoří v uplynulém století prošlo převratnými proměnami: „Rudohoří stojí věru za procestování. Tak divoce romantická jsou temena a jeho okolí, tak zajímavé je jeho blahodárné léčivé úpatí, pravý zázrak.“ Povodně v Dubí Horská říčka Bystřice, která protéká celým městem, se dokázala v průběhu historie zapsat do kroniky nejednou černým písmem. Povodně, které přicházely do města jejím řečištěm, zapříčinily velké škody a nesmírné lidské tragédie. První vážný problém nastal v roce 1897, kdy toho léta se po nejednom dusném červencovém dni nad Krušnými horami přehnala větrná bouře, která lámala a vyvracela stromy a odnášela střechy domů. Nikdo však tehdy netušil, že vše bylo pouhou předzvěstí daleko rozsáhlejší přírodní katastrofy, která zasáhla město v noci z 30. na 31. července. Byla to obrovská a ničivá povodeň, která se přihnala korytem Bystřice směrem od Cínovce. Valila se řečištěm i po silnici, přinášela do města velké množství bahna, kamení, stromů, jež cestou smetla, utrhla, vyrvala… Zničeny nebo poškozeny tehdy byly velké kusy lesa, mosty, náspy, cesty silnice, stejně tak povodni neodolaly ani mnohé domy ve městě. Zahynulo mnoho lesní zvěře, poškozeny byly i chovy hospodářských zvířat. Na ulicích, ve dvorech i ve sklepech domů se vytvořily vysoké nánosy písku, bahna, kamení, v ulicích, jimiž se voda valila, byla vymetena koryta místy až 2 metry hluboká. Nazmar vyšly také první výkopové práce ke stavbě kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, které začaly 28. června 1897. Škody, které pomáhala odstraňovat i armáda, šly do mnoha miliónů. Po povodni byla naplánována regulace Bystřice, která pak byla provedena v letech 1907 – 1920. Ani však tato, na svou dobu poměrně důkladná regulace, nezabránila dalším povodním: výrazné s týmiž ničivými silami vody se opakovaly v letech 1957 a 2002. 22. července 1957 postihl Dubí prudký déšť s průtrží mračen a říčka Bystřice opět vystoupila ze svých již regulovaných břehů a po celé délce svého toku způsobila značné škody. U lázní byl podemletý betonový chodník, který se propadl, poškozeny byly jesle i pila, škody utrpěla i restaurace Zámeček pod bývalou konečnou stanicí elektrické dráhy, poškozeny byly i domy podél toku. Škody způsobené na katastru obce Dubí byly vyčísleny na Kčs 2 400 000,00 a odstraňovaly se dva roky. Velkou přírodní katastrofu do Dubí přineslo opět léto, tentokráte roku 2002. Extrémní přívalové srážky od 12. do 14. srpna 2002, které spadly na hřebenu Krušných hor mezi Flájemi a Cínovcem, znovu po 45 letech rozvodnily Bystřici i krušnohorské potoky na opačné saské straně. Meteorologická stanice na německém Zinnwaldu, ležící na geografickém rozvodí, naměřila dlouhodobé německé rekordy ve spadu srážek. Byly to srpnový měsíční úhrn 470 mm (tj. 450 % dlouhodobého průměru) a 12. srpna 2002 též nový německý denní -7-
Dubí
Ideová studie 2012
rekord 312 mm. Ty způsobily obrovské technické i materiální škody na německé i české straně. Nebývalé množství srážek, spadlých v povodí potoka Horská Bystřice, mělo vážné dopady nejen na samou horskou část toku mezi Cínovcem a Dubím, ale i na jeho spodní část mezi Dubím a Teplicemi. Protože mezi Dubím a Cínovcem kopíruje trasa mezinárodní silnice I/8 koryto potoka, byla vodní erozí narušena silnice a prakticky i všechny mostní objekty. Provoz na silnici musel být na dva roky přerušen a zásobení Cínovce elektrickou energií z české strany bylo obnoveno až na sklonku roku 2011. Nemenší škody napáchal přírodní živel během několika hodin na území města Dubí i v jeho horské části na Cínovci, kde byl zcela zatopen hraniční tunel a doprava na Cínovci byla zcela zastavena. Výsledkem dvoudenních intenzivních dešťů byly na území města Dubí stržené mostky, zatopené domy, z nichž byl v Tovární ulici jeden kvůli nebezpečí zřícení stržen, vážně poškozené byly komunikace i chodníky. V noci z 13. na 14. srpna zasedal Okresní krizový štáb, který vyhodnotil celou situaci v Dubí a dospěl k názoru, že město bylo postiženo největší povodní ve svých dějinách a situace v Dubí byla zároveň vyhodnocena jako jedna nejhorších v celém Ústeckém kraji. Město se tedy dokázalo nejednou vyrovnat s ničivou silou přírodních pohrom, s pomocí dotací a finančních darů byly jednak opraveny napáchané škody, ale zároveň realizována taková opatření, která by v co největší míře dokázala takovým přírodním katastrofám zabraňovat a minimalizovat škody.
-8-
Dubí
Ideová studie 2012
Tereziny Lázně Dubí Historie lázní Na počátku šedesátých let 19. století přijíždí do Dubí velkoprůmyslník Anton Tschinkel, který v tehdy malé obci v klínu Krušných hor v bezprostředním sousedství hustých lesů hledá místo ke zřízení vodní pily, která by jeho továrnu na cikorku zásobovala prkny, bednami a dalším potřebným materiálem. Dubí se mu však zalíbilo natolik, že si je vybral za své letovisko… Za jeho pobytů v Dubí se však rodí jeho další plány. Nejdříve kupuje tzv. Papírový mlýn, který přebudoval na výrobu syderolitového zboží a v roce 1864 jeden z dolních mlýnů, v jehož místech postupně vzniká továrna na porcelán. Později se setkává s pražským lékařem dr. Löschnerem, který ho získává pro myšlenku vybudovat v tomto tichém klínu Krušných hor klimatické lázně. Cesta k lázeňství však nebyla tak přímá, jak by se možná mohlo zdát… V roce 1861 zakoupil Anton Tschinkel zájezdní hostinec Diana a stejný název převzal i první vodoléčebný ústav otevřený v následujícím roce. Jako nezastupitelné však chápal i zázemí pro lázeňské hosty, nechal proto zřídit promenádní cesty a aleje, vystavěl vyhlídkový objekt s malou výletní restaurací, odkud se otevíral jeden z nejkrásnějších pohledů na podkrušnohorskou krajinu. Místu se dokonce později začalo říkat Tschinkelova výšina, dnes je však známější pod názvem Krásná vyhlídka. Druhý léčebný ústav, který se snažil rozvíjet započatou lázeňskou tradici v Dubí, vybudoval teplický lékař Alois Brecher a nazval jej „Vodoléčebný ústav dr. Brechera“, přičemž usiloval o léčbu po vzoru Priessnitzovy metody. Jednalo se o nevelkou přízemní budovu, která byla postavena v roce 1870, a to zhruba v místech dnešního lázeňského parku. Budova však nepřežila ani své století, v lednu roku 1898 byla postižena požárem a obnovována více již nebyla. Až třetí léčebný ústav je přímým předchůdcem dnešního lázeňského objektu. Založil ho v roce 1877 inženýr Thomas Nowak. Pojal ho jako objekt na svou dobu velmi komfortní, v roce 1879 dostavěl druhé křídlo a terasou je spojil s první budovou a celý lázeňský objekt nazval na počest své manželky Tereziny lázně. Na sklonku 19. století kvůli finančním potížím Nowaka lázně přecházejí do rukou teplického lázeňského podnikatele Edmunda ClaryAldringena, který je dále rozšiřoval a zkvalitňoval kúry podávané pacientům. Lázně tak žily od svých počátků zvláště v letních sezónách bohatým společenským životem, lázeňské pobyty zpříjemňovaly např. promenádní koncerty, společensko-kulturní večery i plesy. Po skončení 2. světové války se lázně staly státními, dekretem prezidenta Beneše č. 100 z 24. října 1945 byly zkonfiskovány a dány do národní správy. 9. srpna 1946 byly lázně zasaženy požárem, který si vynutil rekonstrukci, a po jejím dokončení byly otevřeny na konci roku 1950. Historicky nejvýznamnějším mezníkem pro město se stal rok 1872, kdy C. a k. místodržitelství přiznalo městu lázeňský titul. Ten je dnes zastoupen soukromou akciovou společností Tereziny lázně Dubí. Od roku 2008 budovy lázní prošly mnohými rekonstrukcemi a s hrdostí nyní mohou plnit funkci reprezentační a zároveň uspokojit i vzrůstající nároky své klientely. Od doby své působnosti se lázně profilovaly především jako léčebné místo -9-
Dubí
Ideová studie 2012
nervových chorob či poúrazových stavů a dalších nemocí pohybového ústrojí, čemuž byl celý objekt přizpůsoben komplexní bezbariérovostí. Klasickou rehabilitační péči doprovází balneoprovoz, elektroléčba či termoterapie, přičemž se nezapomíná na tradiční léčbu rašelinou. Počátkem roku 2012 byl v areálu Tereziných lázní zahájen provoz nového domova pro seniory Rezidence Tereza Dubí o.p.s. Zařízení poskytuje integrovanou sociální a zdravotní péči a je vhodné pro všechny seniory, včetně těch, kteří v závislosti na svém zdravotním stavu, vyžadují pomoc jiné osoby. Od druhé poloviny roku 2012 Rezidence Tereza zavedla specializované oddělení pro klienty trpící Alzheimerovou chorobou, případně jinou formou stařecké demence. Motto Rezidence Tereza „Lázně domovem“ vystihuje výhody spojení domova pro seniory s Terezinými lázněmi Dubí, které podtrhuje vlastní lesopark, bazén, krásné krušnohorské prostředí a romantická ráz budovy.
- 10 -
Dubí
Ideová studie 2012
Český porcelán Dubí a.s. Akciová společnost Český porcelán Dubí je jedním ze čtyř výrobců velice žádaného "porcelánu generací", porcelánu s cibulovým vzorem. Je pokračovatelem tradice, jejíž kořeny sahají až do roku 1864, kdy průmyslník Anton Tschinkel koupil v Dubí budovu tzv. Dolního mlýnu a zavedl zde výrobu nejprve majoliky a později (1874) i výrobu porcelánu. V roce 1885 přešel podnik do vlastnictví německé firmy C. Teichert a byla zahájena výroba rozsáhlého sortimentu uceleného porcelánového souboru podle vzoru vyráběného v Porcelánové manufaktuře Míšeň. Do druhé světové války změnila továrna několikrát majitele. Po skončení války se vrací závod do českých rukou. V roce 1955 začíná závod spolupracovat s vídeňskou firmou Thun-Hohenstein, který má velký podíl na sortimentní explozi, kterou závod dovedl až do dnešní podoby. Od konce šedesátých let je v závodě věnována značná pozornost stálé modernizaci provozů s cílem ulehčit a zefektivnit výrobu, vytvořit optimální pracovní prostředí a dosáhnout co nejčistší produkce z hlediska ekologie. V roce 1991 se podnik osamostatnil a stal se akciovou společností. Od roku 1997 došlo k doplnění ochranné známky z roku 1993 o označení země původu. V roce l997 se stala akciová společnost ČESKÝ PORCELÁN většinovým akcionářem Porcelánové manufaktury Royal Dux Bohemia, a.s. v Duchcově (tato společnost se zabývá výrobou figurálního a ozdobného porcelánu). Roku 2002 se Český porcelán, akciová společnost zařadil mezi firmy a značky, které obdržely titul "Rodinné stříbro". V roce 2009 Český porcelán a.s. spolu s dceřinnou společností realizoval Projekt rozdělení společnosti sloučením a mateřská firma získala tak majetek, značku a převzala výrobu ozdobného a figurálního porcelánu. Dochází k úzké spolupráci mezi závodem v Dubí a nově vzniklým závodem Royal Dux v Duchcově a to vše pod hlavičkou Český porcelán a.s.
Je otázkou, do jaké míry bude porcelánka fungovat jako skutečný turistický cíl. Nyní je k dispozici pouze firemní prodejna, ale žádná prohlídková trasa nebo další program. Atraktivita pro turisty je tím omezena.
- 11 -
Dubí
Ideová studie 2012
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie Jako o perle Dubí, která městu dominuje a poutá pozornost svou nezvyklou podobou a bělostnou něhou italského mramoru, se právem hovoří o kostele Neposkvrněného početí Panny Marie. Kostel je skutečně ojedinělým příkladem nejseverněji položené stavby benátské architektury a je ojedinělou stavbou v celé České republice. Důvody této jedinečnosti i neobvyklosti v Dubí mají základ ve sňatku Edmunda ClaryAldringena s Elisalex Fiquelmontovou v roce 1841, čímž tepličtí Clary–Aldringenové získali těsné a trvalé styky především s Benátkami, kde Edmundův tchán, hrabě Ficquelmont, vlastnil palác. A právě časté návštěvy v Benátkách vytvořily velmi kladný vztah k tomuto městu i jejich synovi Carlosu Clary-Aldringenovi. Ten při svých toulkách po lagunových ostrovech poblíž Benátek objevil na ostrůvcích San Giorgio a Torcello jednotlivé gotické oblouky a sloupy, které zakoupil a dal je dopravit do Teplic. Zajímavostí je, že původně měly být použity na opravu rodinné hrobky v Loretánské kapli, ale mezitím bylo rozhodnuto, že právě v Dubí bude postaven kostel s novou rodinnou hrobkou. Plány kostela jsou dílem profesora Akademie výtvarných umění v Benátkách, architekta Pietra Bigaglia, jemuž se stal vzorem tamější kostel Santa Maria dell´ Orto z roku 1841 podle návrhu architekta Pietra Lombarda. A právě podle vzoru této velkolepé stavby vznikly plány pro stavbu dubského kostela. Provedením stavby byl pověřen teplický podnikatel Heinrich Sigmund, na vytváření interiérů se podíleli rovněž teplický architekt Max von Loos a kameník Josef Seiche. Sám profesor Bigaglia osobně dojížděl z Benátek kontrolovat, zda je kostel stavěn skutečně podle jeho plánů. První výkop ke kostelu byl učiněn 28. června 1897 a základní kámen slavnostně položen o rok později 4. května 1898. Nutno dodat, že výkopové práce zhatila obrovská a ničivá povodeň, která se přihnala korytem říčky Bystřice v noci z 30. na 31. července 1897. Kostel byl posvěcen 21. října 1906 a od této doby slouží nejen církevním účelům, jako jsou např. pravidelné bohoslužby; y se konají pravidelně v neděli a o velkých svátcích, dále se zde uzavírají sňatky, konají křty i církevní rozloučení se zesnulými. Kostel vhodně doplňuje i kulturní život města; pravidelně jsou zde zahajovány městské slavnosti, konají se zde různé příležitostné kulturní programy, např. jedním z pravidelných setkání je výročí posvěcení kostela, které je vždy doplněno vhodným kulturním vystoupením. Kostel je trojlodní s dřevěným kazetovým stropem a je zakončen presbytářem s křížovou klenbou. Celé stavbě dominuje hlavní průčelí, které je sestavené z 55 horizontálně kladených bílých a červených mramorových kvádrů, špice portálu má drobnou, ale bohatou gotickou výzdobu: čtyři ornamentální pruhy, uprostřed je umístěna plastika Matky Boží se vznášejícími se anděly po boku. Samotný vrchol průčelí je na svém vrcholu zakončen pěti mramorovými baldachýny s ostrými stříškami. Tympanon s kružbovou krajkou nad hlavním - 12 -
Dubí
Ideová studie 2012
portálem je bez výzdoby, ale nad ním je velké rozetové okno členěné gotickou kružbou. I boční štíty kostela jsou bohatě zdobené; výrazná je galerie apoštolů ve výklencích, které se nacházejí nad vysokými okny nahoře zakončené lomeným obloukem. Boční stěny kostela jsou vystavěny z výrazných červených pálených cihel, na pravé straně je postavena věž, která je dekorována ozdobnou římsou a na jejím vrcholu je upevněn dvojitý železný benátský kříž. Zřejmě nejhodnotnějšími částmi interiéru je oltář a kazatelna, které byly rovněž navrženy a vytvořeny ve stylu severoitalské gotiky: kazatelna, která je nesena šesti sloupy, je z bílého mramoru, oltář vyniká bohatou figurální výzdobou. Kostelu v Dubí právem náleží již zmíněný atribut perly severoitalské gotiky, třebaže je pouhým torzem návrhu daleko pompéznějšího díla. To však nebylo možno realizovat z důvodu finančních potíží, do nichž se Claryové právě po dokončení stavby kostela dostali. Zmíněný původní projekt totiž počítal s výstavbou kláštera a otevřenou křížovou chodbou. I tak se jedná o ojedinělý počin, který svou nezvyklostí budí respekt nejen u návštěvníků města.
- 13 -
Dubí
Ideová studie 2012
Východisko turistických tras
4 značené turistické trasy
Zelená směrem na Komáří vížku
Žlutá směrem na Komáří vížku
Zelená směrem na Bouřňák
Modrá směrem na Cínovec
1 cyklostezka
3087 – Krupka – rozcestí s cyklostezkou 3010 (Komáří vížka – Cínovec)
Značené stezky pro Nordic walking
Předpokládá se rozvoj
Celkově není počet značených cest, které procházejí Dubí, nijak oslnivý. Pokud chceme na turisty na první pohled působit jako východisko turistických cest, je třeba podpořit rozvoj značených cest. Nezbytnou nutností je, aby to byly standardní turistické cesty, které budou na mapách Klubu Českých turistů a dalších = standardní turistické cesty.
- 14 -
Dubí
Ideová studie 2012
Dopravní obslužnost Silniční doprava
Frekvence silniční dopravy je klíčovým ukazatelem z několika důvodů:
Plánování outdoorové komunikace ve městě a okolí
Navigační systém ve městě
Navigační systém v okolí
Úpravy prostředí a turistických aktivit ve městě
- 15 -
Dubí
Ideová studie 2012
Dopravní cesty – silnice procházející městem
Kom.
Úsek
TV
O
M
Začátek
SV
Konec
8
4-0111
2 639
14 300
105 17 044
Teplice z. z.
Teplice, Mk od nádraží
8
4-0117
3 231
15 247
106 18 584
zaús.13
Teplice z.z.
8
4-0113
2 639
14 300
105 17 044
Teplice, Mk od nádraží zaús.254
8
4-2722
2 155
13 356
98
zaús.254
vyús.13
8
4-0115
1 445
9 387
124 10 956
vyús.13
Teplice k.z.
8
4-0120
1 445
9 387
124 10 956
Teplice k.z.
Dubí z.z.
8
4-0121
955
6 857
60
7 872
Dubí z.z.
vyús.27 a 253
8
4-0122
375
3 261
49
3 685
vyús.27 a 253
Dubí k.z.
8
4-0136
141
1 433
19
1 593
Dubí k.z.
kruh.objezd
8
4-0130
-
-
-
-
kruh.objezd
st.hran.ČR - SRN
8H
4-0137
91
1 253
25
1 369
kruh.objezd
st.hran.ČR - SRN
27
4-0431
568
4 611
63
5 242
Dubí, vyús.z 8
Dubí k.z.
27
4-0430
568
4 611
63
5 242
Dubí k.z.
Hrob z.z.
27
4-0441
465
2 515
37
3 017
Hrob z.z.
Hrob k.z.
27
4-0440
465
2 515
37
3 017
Hrob k.z.
Osek z.z.
27
4-0452
516
3 437
63
4 016
Osek z.z.
Osek, zaús.25612
27
4-0451
302
1 470
26
1 798
Osek, zaús.25612
Osek k.z.
27
4-0459
302
1 470
26
1 798
Osek k.z.
hr.okr.Teplice a Most
27
4-0457
302
1 470
26
1 798
hr.okr.Teplice a Most
vyús.254
253
4-0420
266
2 642
56
2 964
Dubí k. z.
Krupka z.z.
253
4-0432
266
2 642
56
2 964
Dubí, vyús.z 8
253
4-0421
372
3 090
55
3 517
Krupka z. z.
253
4-0428
297
2 397
41
2 735
253
4-0429
297
2 397
41
2 735
253
4-2730
532
5 673
28
6 233
Krupka k. z.Bohosudov hr.okr.Teplice - Ústí n. L. x s13
Dubí k.z. Krupka k. z.Bohosudov hr.okr.Teplice a Ústí n. L.
253
4-2735
1 285
10 131
77
11 493
Ústí n.L., ul.Tovární
253
4-4701
1 028
5 743
26
6 797
253
4-2738
1 094
8 698
41
9 833
Ústí n. Labem z. z. hranice Ústí n. L.a Trmic
15 609
- 16 -
x s13 Ústí n.Labem z.z. hranice Ústí n. L. a Trmic Ústí n.L., ul.Tovární zaús.do 613
Dubí
Ideová studie 2012
Silnice v nejbližším okolí Kom.
Úsek
TV
O
M
Začátek
SV
Konec
D8
4-3070 4 908
6 253
8
11 169
Řehlovice
Trmice
D8
4-8250 5 295
7 543
22
12 860
Trmice
Předlice
D8
4-8260 4 993
6 394
18
11 405
Předlice
Úžín
D8
4-8270 4 863
4 713
24
9 600
Úžín
Knínice km75,1
D8
4-8280 4 606
4 524
21
9 151
Knínice
Petrovice
D8
4-8290 4 730
4 397
18
9 145
Petrovice
st.hr.
13
4-2671 2 921
18 377
96
21 394
Most z.z., zaús.27
x pod Hněvínem
13
4-2672 2 779
11 092
68
13 939
x pod Hněvínem
x pod Lajsníkem
13
4-2673 3 015
13 964
65
17 044
x pod Lajsníkem
Most k.z., vyús.27
13
4-3160 2 822
10 393
33
13 248
Most k.z., vyús.27
zaús.256
13
4-3178 2 939
11 043
52
14 034
zaús.256
hr.okr.Most a Teplice
13
4-3171 3 355
13 056
59
16 470
Bílina z.z.
zaús.257
13
4-3177 3 355
13 056
59
16 470
spojka k 257
Bílina z.z.
13
4-3179 2 939
11 043
52
14 034
hr.okr.Most a Teplice spojka k 257
13
4-0842 2 986
13 271
68
16 325
zaús.257
Bílina k.z.
13
4-0850 2 986
13 271
68
16 325
Bílina k.z.
zaús.25316
13
4-0866 3 228
15 787
58
19 073
zaús.25316
x s 258
13
4-0860 3 288
13 663
55
17 006
x s 258
vyús.25327 a 25331
13
4-0867 3 271
15 496
72
18 839
vyús.25327 a 25331
x s25328
13
4-0856 3 271
15 496
72
18 839
x s25328
Teplice, zaús.do 8
13
4-2714 2 638
15 850
109 18 597
Teplice, ul.Masarykova
Teplice, vyús 25350
13
4-2721 2 473
11 884
56
Teplice, vyús.z 8
Teplice, ul.Masarykova
13
4-2715 2 302
13 295
105 15 702
Teplice, vyús 25350
Teplice k.z.
13
4-2728 2 029
10 585
51
12 665
Teplice k.z.
hr.okr.Teplice a Ústí n.L.
13
4-2729 2 029
10 585
51
12 665
hr.okr.Teplice a Ústí n.L.
x s 253
14 413
- 17 -
Dubí
Ideová studie 2012
13
4-0426 2 344
9 696
74
12 114
x s 253
zaús.30
13
4-0410 1 015
4 727
82
5 824
zaús.30
vyús.248
13
4-0416 833
2 546
26
3 405
vyús.248
x s D8, Knínice
254
4-4430 255
1 642
23
1 920
vyús.z 27
hr.okr.Most a Teplice
254
4-4476 286
1 514
13
1 813
hr.okr.Most a Teplice vyús.25612
254
4-2752 563
4 899
53
5 515
Duchcov z.z.
Duchcov, vyús.258
254
4-4477 492
4 683
44
5 219
vyús.25612
Duchcov z.z.
254
4-2700 800
6 831
30
7 661
Duchcov k.z.
zaús 25327 - odb.na Hudcov
254
4-2702 800
6 831
30
7 661
Duchcov, vyús.258
Duchcov k.z.
254
4-2703 788
7 505
105 8 398
Teplice z.z.
Teplice, ul.Duchcovská, býv.254
254
4-2710 788
7 505
105 8 398
254
4-2704 1 089
9 557
89
10 735
254
4-2705 674
5 800
54
6 528
Teplice, ul.Hřbitovní
Teplice, zaús.do 8
R63
4-2358 1 860
7 090
12
8 962
hr.okr.Teplice - Ústí
zaús.do D8
R63
4-2359 1 688
6 953
23
8 664
vyús.z 8
hr.okr.Teplice a Ústí n.L.
382
4-4820 116
976
22
1 114
Hrob, vyús.z 27
Mikulov k.z.
382
4-4830 91
696
20
807
Mikulov k.z.
st.hr.ČR-SRN
zaús 25327 - odb.na Hudcov Teplice, ul.Duchcovská, býv.254
- 18 -
Teplice z.z. Teplice, ul.Hřbitovní
Dubí
Ideová studie 2012
- 19 -
Dubí
Ideová studie 2012
Železniční doprava
Pro železniční dopravu turistů jsou klíčové tyto tratě
134, 135, 130, 131, 090
Pro přestupy a marketingovou komunikaci na nádražích jsou klíčová tato nádraží
Chomutov
Most
Teplice
Ústí nad Labem Západ, Ústí nad Labem – hlavní nádraží
- 20 -
Dubí
Ideová studie 2012
- 21 -
Dubí
Ideová studie 2012
Frekvence železniční dopravy na klíčových tratích Trať 130 Ústí nad Labem – Chomutov
Osobních vlaků
25
Spěšných vlaků
6
Rychlíků
9 směr Praha, 8 směr Cheb
Trať 135 Most – Dubí – Moldava v Krušných horách
Osobních vlaků
4
Spěšných vlaků
0
Rychlíků
0
- 22 -
Dubí
Ideová studie 2012
- 23 -
Dubí
Ideová studie 2012
Cestovní ruch v ČR Cestovní ruch je silně se rozvíjející ekonomické odvětví, které generuje nemalé příjmy, stejně jako vytváří velké množství pracovních míst. Zároveň však jde o poměrně křehký obor, který velmi rychle podléhá vnějším více či méně předvídatelným vlivům, čímž ztrácí na síle a stabilitě (viz globální ekonomická krize, živelné katastrofy, epidemie, teroristické útoky apod.).
PAMÁTKOVÉ OBJEKTY Sledovány jsou památkové objekty zpřístupněné návštěvníkům za vstupné v r. 2010. Patří sem hrady, zámky, kláštery, kostely, zříceniny, mlýny, věže apod. Z celkového počtu 284 šetřených objektů je 111 ve správě Národního památkového ústavu, který je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury, 4 ve správě jiných resortů, 62 ve správě krajů, obcí a měst, 4 jsou zřizovány občanskými, 7 obecně prospěšnými společnostmi, 34 církví a 62 podnikateli a jinými subjekty. V posledních 5 letech se počet návštěvníků památkových objektů nejprve zvyšoval z 12 108 819 osob v r. 2006 na 12 167 914 osob v r. 2007 a pak začal zvolna klesat až na 11 324 837 návštěvníků v r. 2010. Znamená to, že oproti r. 2006 poklesla návštěvnost o 6,5 %. Při porovnání průměrné návštěvnosti na jeden památkový objekt, která činila 44 681 osob v r. 2006 a v r. 2010 už jen 39 876 osob, je patrný pokles o 10,8 %. Památkové objekty se uplatňují ve společenském a kulturním životě obcí a měst. Pořádají se zde nejen drobné kulturní akce v rámci prohlídek (tanec, hraní hudebních skladeb v dobovém oděvu, šerm, scény ze života na zámku apod.), ale i výstavy, koncerty, divadelní představení apod. Počet těchto kulturních akcí závisí nejen na organizačních schopnostech správců jednotlivých památkových objektů, ale i na dostatečné nabídce různých divadelních a hudebních souborů, šermířských skupin apod. z blízkého okolí. Počet kulturních akcí je kolísavý, má výrazně klesající tendenci. V r. 2006 bylo uspořádáno 20 428 různých akcí, zatímco v r. 2010 jen 13 864, což představuje pokles o 32,1 %. Počet návštěvníků kulturních akcí má v uvedeném období také klesající tendenci z 3 921 251 osob v r. 2006 až na 3 748 931 osob v r. 2010. Návštěvnost vykazuje pokles o 4,4%.
- 24 -
Dubí
Ideová studie 2012
- 25 -
Dubí
Ideová studie 2012
Zdroj: NIPOS-CIK
- 26 -
Dubí
Ideová studie 2012
TGI analýza – dovolená, cestování, turistika TARGET GROUP INDEX - MARKET MEDIA LIFESTYLE Výzkum MML Market & Media & Lifestyle realizuje společnost MEDIAN s. r. o. v České i Slovenské republice od roku 1996. Stejný typ výzkumu se provádí také v dalších více než 60 zemích světa, z nichž celá řada včetně ČR licenčně spolupracuje s britskou výzkumnou společností Kantar Media Group, kde tento projekt běží pod značkou TGI (Target Group Index) již od roku 1969. MML-TGI je vysoce akceptovaným zdrojem údajů v oblasti cíleného marketingu, nákupu médií a v oblasti reklamy. Projekt sleduje spotřebu přes 300 druhů výrobků i služeb a 3 000 jednotlivých značek. Mediální chování je zjišťováno prostřednictvím sledovanosti televize, poslechovosti rádií a čtenosti tisku (400 druhů médií). Výzkum spotřebního a mediálního chování zahrnuje také data o životním stylu. Tyto informace představují vedle standardních demografických údajů další významný zdroj k určení cílové skupiny. MML-TGI je výzkumem kontinuálním, s výstupem dat 4 krát ročně. Od roku 2000 je garantován minimální výběrový vzorek 15 000 respondentů. Projekt si klade za cíl pružně reagovat ve spolupráci se stávajícími i potenciálními klienty na nové situace na trhu. METODOLOGIE
licencovaná metodologie z Velké Británie (Kantar Media Group) speciálně upravený dotazník pro Českou a Slovenskou republiku reprezentativní náhodný výběr respondentů pro Českou a Slovenskou republiku, data z jednoho zdroje (one source) sleduje přes 200 hlavních kategorií spotřebitelských výrobků i služeb a 3 000 jednotlivých značek, 400 médií (televize, rádia, tisk) od roku 2003 optimalizace výsledků vzhledem k Media projektu, resp. Radioprojektu stratifikovaný náhodný způsob výběru respondentů poskytuje údaje o životním stylu data k dispozici v tištěné podobě i v podobě primárních souborů speciální software pro práci s daty
DOTAZNÍK Dotazník pro Českou i Slovenskou republiku obsahuje následující okruhy otázek: Část "Osobní údaje": 45 údajů o respondentovi, jeho domácnosti a vybrané údaje o hlavě domácnosti Část "Média": 400 různých médií zahrnujících televize, rádia, tištěná média a internet Výběr zařazených médií se řídí pouze jejich významem na mediálním trhu a požadavky uživatelů dat. Vyloučení jakéhokoliv významnějšího média by bylo v rozporu se základními principy výzkumu, a proto je nepřípustné. Nová média jsou zařazována pružně dle měnící se situace na trhu. Zařazení do výzkumu je pro média bezplatné. Část "Spotřební chování": více než 300 kategorií produktů a služeb, 3 000 značek Výběr zařazených produktových kategorií a značek se řídí pouze jejich významem na trhu a požadavky uživatelů dat. Vyloučení jakékoliv významnější značky by bylo v rozporu se základními principy výzkumu, a proto je nepřípustné. Nové kategorie a značky jsou zařazovány pružně dle měnící se situace na trhu. Zařazení značek do výzkumu je bezplatné. Část "Životní styl": přes 600 údajů o životním stylu - 27 -
Dubí
Ideová studie 2012
Na základě znalosti všech těchto charakteristik spotřebitelů lze přesně zacílit reklamní kampaň, zkvalitnit komunikaci, téměř detailní znalost vlastních zákazníků umožňuje upevnit positioning společnosti. TGI (Target Group Index) TGI (Target Group Index) vznikl ve Velké Británii v roce 1969. Dnes je v 67 zemích po celém světě ročně oslovováno za účelem účasti na výzkumu přes 700 000 občanů starších dvanácti let. TGI je vysoce akceptovaným zdrojem údajů v oblasti cíleného marketingu, nákupu médií a v oblasti reklamy. V roce 1996 přišel tento projekt na základě britské licence také do České a Slovenské republiky. CO VYPOVÍDAJÍ DATA Jakou cílovou skupinu zákazníků hledat (určuje část sociodemografie a spotřební chování) Kde ji najít (určuje část média) Jak ji oslovit (určuje část životní styl) PRŮBĚH DOTAZOVÁNÍ Sběr dat probíhá nejprve metodou osobních (face to face) rozhovorů tazatele s respondentem. Rozhovory jsou prováděny na základě jednotného dotazníku a jednotných pokynů vyškolenými tazateli. Při rozhovorech je dodržován kodex E.S.O.M.A.R. (Evropská společnost agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění). Část dotazníků je poté ponechána k samostatnému vyplnění respondentům. SBĚR A ZPRACOVÁNÍ DAT Zpracování dat probíhá standardním způsobem. V první fázi zpracování při přijetí zásilky probíhá kontrola úplnosti vyplnění, jednotlivé dotazníky se číslují. Následuje kódování otevřených otázek, poté se data vkládají do počítače (pořizování, děrování dat). Pořízení dat se provádí 2x, tj. se100% kontrolou. V další fázi probíhají logické kontroly a dočišťování dat v elektronické podobě. Na závěr se kontroluje reprezentativita získaných údajů a výsledná data se statisticky převažují. Zpracovaná data jsou podrobena matematicko-statistické analýze. VÁŽENÍ Postupem vážení se upravují získaná data, aby struktura výběrového vzorku co nejlépe odpovídala struktuře obyvatelstva.
- 28 -
Dubí
Ideová studie 2012
DOVOLENÁ PROBĚHLÁ V POSLEDNÍCH 12 MĚSÍCÍCH Kolik zájezdů/výletů/dovolených/prázdnin/pobytů atd. delších než 5 dní jste měli v posledních 12 měsících? 100
%
80 60 40 20 0 Rodiny s dětmi do 15 let
Důchodci
Manželé/partneři do 35 let Manželé/partneři 35 - 54 bez dětí/příjem 30 000+ let bez dětí/příjem 30 000+
žádný zájezd/pobyt/dovolená
1 zájezd/pobyt/dovolenou
2 zájezdy/pobyty/dovolené
3 a více zájezdů/pobytů/dovol.
Největší procento respondentů – napříč cílovými skupinami – mělo v uplynulých 12 měsících pouze 1 dovolenou.
Jak jste v posledních 12 měsících prožili pobyt? TOP 5 50
%
30
10
Rodiny s dětmi do 15 let
Důchodci
Manželé/partneři do 35 let Manželé/partneři 35 - 54 bez dětí/příjem 30 000+ let bez dětí/příjem 30 000+
-10 pobyt u moře
pobyt u vody (přehrady/řeka/rybníky) v ČR
zimní pobyt na horách v ČR
pobyt u příbuzných
pobyt na chatě/chalupě
Nejčastěji zmiňovaným způsobem trávení dovolené je pobyt u moře (vyjma cílové skupiny Důchodci, kde jsou všechny formy dovolené na zhruba stejné úrovni).
- 29 -
Dubí
Ideová studie 2012
V kterých místech jste prožili v průběhu posledních 12 měsíců svůj pobyt? TOP 5 100 80
%
60 40 20 0 Rodiny s dětmi do 15 let
Evropa
Důchodci
Střední Evropa
Manželé/partneři do 35 let Manželé/partneři 35 - 54 bez dětí/příjem 30 000+ let bez dětí/příjem 30 000+
Česká republika
Jižní Evropa
Jihovýchodní Evropa
Podle výsledků analýzy je Evropa stále nejpreferovanější částí světa pro trávení dovolené, Česká republika zaujímá třetí místo.
Jakou částku jste utratili za všechny pobyty dohromady za posledních 12 měsíců? Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ Manželé/partneři do 35 let bez dětí/příjem 30 000+ Důchodci Rodiny s dětmi do 15 let 0%
20%
40%
60%
80%
100%
% méně než 5000 Kč
5000-10 000 Kč
10 001-20 000 Kč
20 001-30 000 Kč
30 001-50 000 Kč
50 001-75 000 Kč
75 001-100 000 Kč
100 001-150 000 Kč
více než 150 000 Kč
neuvedeno
V obou cílových skupinách bez dětí jsou patrné větší výdaje za pobyty (od 10 000 Kč do 30 000 Kč), což je logické.
- 30 -
Dubí
Ideová studie 2012
Na kolik lidí včetně dětí se vztahují náklady za všechny Vaše pobyty v posledních 12 měsících? Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ Manželé/partneři do 35 let bez dětí/příjem 30 000+ Důchodci Rodiny s dětmi do 15 let 0%
20%
40%
60%
80%
100%
%
1 osoba
2 osoby
3 osoby
4 osoby
5 osob
6 a více osob
neuvedeno
V cílové skupině Rodiny s dětmi jsou pak celkové výdaje děleny mezi více osob, nejčastěji 3 – 4.
Ve kterém období v posledních 12 měsících jste si vzali dovolenou? 100 80
%
60 40 20
prosinec
listopad
říjen
září
2. polovina srpna
1. polovina srpna
2. polovina července
1. polovina července
2. polovina června
1. polovina června
květen
duben
březen
únor
leden
0
Rodiny s dětmi do 15 let
Důchodci
Manželé/partneři do 35 let bez dětí/příjem 30 000+
Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+
Letní měsíce jsou nejpreferovanějšími měsíci v roce pro realizaci dovolené, a to napříč cílovými skupinami.
- 31 -
Dubí
Ideová studie 2012
PLÁNOVANÁ DOVOLENÁ
Plánujete mít v průběhu následujících 12 měsíců nějaký zájezd/výlet/dovolenou? 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Rodiny s dětmi do 15 let
Důchodci
Manželé/partneři do 35 let Manželé/partneři 35 - 54 bez dětí/příjem 30 000+ let bez dětí/příjem 30 000+ ano
ne
V následujícím období budou nejvíce cestovat bezdětné páry.
Jaký typ dovolené plánujete v průběhu následujících 12 měsíců? TOP 5 100 80
%
60 40 20 0 Rodiny s dětmi do 15 let
Důchodci
Manželé/partneři do 35 let Manželé/partneři 35 - 54 bez dětí/příjem 30 000+ let bez dětí/příjem 30 000+
pobyt u moře
zimní pobyt na horách v ČR
pobyt na chatě/chalupě
pobyt u vody (přehrady/řeka/rybníky) v ČR
pobyt doma
A i nyní budou převládat pobyty u moře, následované zimními pobyty na horách v České republice.
- 32 -
Dubí
Ideová studie 2012
Jak dlouhý pobyt plánujete v průběhu následujících 12 měsíců? 100% 80%
%
60% 40% 20% 0% Rodiny s dětmi do 15 let
1 týden dovolené
2 týdny dovolené
Důchodci
Manželé/partneři do 35 let bez dětí/příjem 30 000+
3 týdny dovolené
4 týdny dovolené
Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+
5 a více týdnů dovolené
neuvedeno
Délka dovolené se ve všech cílových skupinách pohybuje v rozmezí 1 a 2 týdnů v nadpoloviční většině případů.
Máte už pobyt objednán? 100 80
%
60 40 20 0 Rodiny s dětmi do 15 let
ano
Důchodci
Manželé/partneři do 35 let Manželé/partneři 35 - 54 bez dětí/příjem 30 000+ let bez dětí/příjem 30 000+
ne
neuvedeno
Obecným trendem je se závazným objednáváním zájezdů spíše vyčkávat. Velká část respondentů pravděpodobně využívá last minute nabídek či cestuje samostatně, bez využití služeb cestovních kanceláří.
- 33 -
Dubí
Ideová studie 2012
Kde chcete prožít pobyt? TOP 5
100 80
%
60 40 20 0 Rodiny s dětmi do 15 let
Důchodci
Střední Evropa
Evropa
Manželé/partneři do 35 let Manželé/partneři 35 - 54 bez dětí/příjem 30 000+ let bez dětí/příjem 30 000+
Česká republika
Jihovýchodní Evropa
Jižní Evropa
Evropa, a i Česká republika budou navštěvovanými destinacemi nadcházejícího období. Jakou celkovou částku plánujete utratit za pobyt v průběhu 12 měsíců?
Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ Manželé/partneři do 35 let bez dětí/příjem 30 000+ Důchodci
Rodiny s dětmi do 15 let 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
%
méně než 5000 Kč
5000-10 000 Kč
10 001-20 000 Kč
20 001-30 000 Kč
30 001-50 000 Kč
50 001-75 000 Kč
75 001-100 000 Kč
100 001-150 000 Kč
více než 150 000 Kč
neuvedeno
Mladí partneři bez dětí budou více investovat větší částky do cestování, než v uplynulém období.
- 34 -
100%
Dubí
Ideová studie 2012
Bude Váš pobyt uskutečněn prostřednictvím cestovní kanceláře?
Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ Manželé/partneři do 35 let bez dětí/příjem 30 000+ Důchodci
Rodiny s dětmi do 15 let 0
20
40
60
80
%
ano s cestovní kanceláří
ne bez cestovní kanceláře
Stále více lidí dává přednost individuální turistice před cestováním s cestovní kanceláří.
- 35 -
100
Dubí
Ideová studie 2012
DOVOLENÁ – OTÁZKY ŽIVOTNÍHO STYLU
Je pro mě důležité jezdit na pěknou dovolenou
100 80 60 % 40 20 0 Rodiny s dětmi do 15 let
1=nejméně důležité
2
Důchodci
3
4
Manželé/partneři do 35 let Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ bez dětí/příjem 30 000+
5
6
7
8
9=nejvíce důležité
Poměrně velká část respondentů staví svou dovolenou mezi nejdůležitější věci – vyjma cílové skupiny Důchodci se dá říci, že 50% respondentů ji považuje za velmi důležitou. Mám své oblíbené místo, kde prožívám dovolenou
100 80 60 % 40 20 0 Rodiny s dětmi do 15 let
určitě ano
spíše ano
Důchodci
Manželé/partneři do 35 let Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ bez dětí/příjem 30 000+
ani ano ani ne
spíše ne
určitě ne
Bezdětní manželé jsou, trochu překvapivě, více vázáni na svá oblíbená místa než důchodci.
- 36 -
Dubí
Ideová studie 2012
Na dovolenou u nás doma šetříme celý rok
100 80 60 % 40 20 0 Rodiny s dětmi do 15 let
určitě ano
spíše ano
Důchodci
Manželé/partneři do 35 let Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ bez dětí/příjem 30 000+
ani ano ani ne
spíše ne
určitě ne
Zhruba 50% respondentů odpovědělo, že na svou dovolenou dlouhodobě šetří. Rád(a) jedu na dovolenou s batohem a na vlastní pěst
100 80 60 % 40 20 0 Rodiny s dětmi do 15 let
určitě ano
spíše ano
Důchodci
Manželé/partneři do 35 let Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ bez dětí/příjem 30 000+
spíše ne
ani ano ani ne
určitě ne
neuvedeno
Bezdětní manželé více cestují na vlastní pěst. Celkově je počet individuálních turistů relativně vysoký – 25 – 40%
- 37 -
Dubí
Ideová studie 2012
Velmi rád(a) cestuji
100 80 60 % 40 20 0 Rodiny s dětmi do 15 let
určitě ano
spíše ano
Důchodci
Manželé/partneři do 35 let Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ bez dětí/příjem 30 000+
spíše ne
ani ano ani ne
určitě ne
neuvedeno
Více jak 50% respondentů (opět vyjma Důchodců) velmi rádo cestuje. Plánování dovolené mě velmi baví
100 80 60 % 40 20 0 Rodiny s dětmi do 15 let
určitě ano
spíše ano
Důchodci
Manželé/partneři do 35 let Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ bez dětí/příjem 30 000+
spíše ne
ani ano ani ne
… a rádi svou dovolenou plánují…
- 38 -
určitě ne
neuvedeno
Dubí
Ideová studie 2012
Upřednostňuji dovolenou v České republice před zahraničím
100 80 60 % 40 20 0 Rodiny s dětmi do 15 let
určitě ano
spíše ano
Důchodci
Manželé/partneři do 35 let Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ bez dětí/příjem 30 000+
spíše ne
ani ano ani ne
určitě ne
neuvedeno
Nelze říci, že by respondenti některé z cílových skupin upřednostňovali pobyt v České republice, či naopak v zahraničí.
Jezdím na dovolenou několikrát ročně
100 80 60 % 40 20 0 Rodiny s dětmi do 15 let
určitě ano
spíše ano
Důchodci
Manželé/partneři do 35 let Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ bez dětí/příjem 30 000+
spíše ne
ani ano ani ne
určitě ne
neuvedeno
Většina respondentů má pouze 1 dovolenou ročně, výjimku tvoří mladí partneři bez dětí.
- 39 -
Dubí
Ideová studie 2012
Dovolenou si nejraději organizuji sám
100 80 60 % 40 20 0 Rodiny s dětmi do 15 let
určitě ano
spíše ano
Důchodci
Manželé/partneři do 35 let Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ bez dětí/příjem 30 000+
spíše ne
ani ano ani ne
určitě ne
neuvedeno
Obliba individuálně organizované dovolené je vysoká, až 50%, zejména mezi bezdětnými páry. O dovolené chci poznávat nová místa a nové lidi
100 80 60 % 40 20 0 Rodiny s dětmi do 15 let
určitě ano
spíše ano
Důchodci
Manželé/partneři do 35 let Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ bez dětí/příjem 30 000+
spíše ne
ani ano ani ne
určitě ne
neuvedeno
Spíše u bezdětných cílových skupin můžeme sledovat větší touhu poznávat nová místa a nové lidi.
- 40 -
Dubí
Ideová studie 2012
Na výběr mé dovolené mají vliv doporučení mých přátel / známých.
100 80 60 % 40 20 0 Rodiny s dětmi do 15 let
určitě ano
spíše ano
Důchodci
Manželé/partneři do 35 let Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ bez dětí/příjem 30 000+
spíše ne
ani ano ani ne
určitě ne
neuvedeno
Doporučení přátel a známých nemá příliš velký vliv na rozhodování o výběru místa dovolené.
Mám dostatek peněz na to, abych si mohl(a) splnit své ideální představy o dovolené 100 80 60 % 40 20 0 Rodiny s dětmi do 15 let
určitě ano
spíše ano
Důchodci
Manželé/partneři do 35 let Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ bez dětí/příjem 30 000+
spíše ne
ani ano ani ne
určitě ne
neuvedeno
Opět spíše bezdětné cílové skupiny disponují více takovými finančními prostředky, které jim umožňují vybírat dovolenou podle svých představ a nikoliv podle stavu rodinných financí. - 41 -
Dubí
Ideová studie 2012
Upřednostňuji dovolenou "mimo civilizaci"
100 80 60 % 40 20 0 Rodiny s dětmi do 15 let
určitě ano
spíše ano
Důchodci
Manželé/partneři do 35 let Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ bez dětí/příjem 30 000+
spíše ne
ani ano ani ne
Velká část respondentů dává přednost civilizaci.
- 42 -
určitě ne
neuvedeno
Dubí
Ideová studie 2012
VOLNÝ ČAS – OTÁZKY ŽIVOTNÍHO STYLU Volný čas prožívám nejčastěji v přírodě
100 80 60 % 40 20 0 Rodiny s dětmi do 15 let
určitě ano
spíše ano
Důchodci
Manželé/partneři do 35 let Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ bez dětí/příjem 30 000+
spíše ne
ani ano ani ne
určitě ne
neuvedeno
Trávení volného času v přírodě je velmi oblíbená aktivita, zejména mezi bezdětnými páry. Ve volném čase je pro mne důležité poznávat nové lidi/nová místa
100 80 60 % 40 20 0 Rodiny s dětmi do 15 let
určitě ano
spíše ano
Důchodci
Manželé/partneři do 35 let Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ bez dětí/příjem 30 000+
spíše ne
ani ano ani ne
určitě ne
Ani ve volném čase netoužíme příliš výrazně poznávat nová místa.
- 43 -
neuvedeno
Dubí
Ideová studie 2012
O víkendech často cestuji
100 80 60 % 40 20 0 Rodiny s dětmi do 15 let
určitě ano
spíše ano
Důchodci
Manželé/partneři do 35 let Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ bez dětí/příjem 30 000+
spíše ne
ani ano ani ne
určitě ne
neuvedeno
Víkendové cestování je jednou z velmi oblíbených činností, preferuje ho až 35% bezdětných párů. Volný čas prožívám nejčastěji s rodinou
100 80 60 % 40 20 0 Rodiny s dětmi do 15 let
určitě ano
spíše ano
Důchodci
Manželé/partneři do 35 let Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ bez dětí/příjem 30 000+
spíše ne
ani ano ani ne
určitě ne
neuvedeno
Nadpoloviční většina respondentů napříč cílovými skupinami odpověděla, že tráví volný čas nejčastěji s rodinou.
- 44 -
Dubí
Ideová studie 2012
Jak často jste se v průběhu 6 měsíců věnovali návštěvě výstav/muzeí?
Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ Manželé/partneři do 35 let bez dětí/příjem 30 000+ Důchodci
Rodiny s dětmi do 15 let 0
20
40
60
80
100
%
denně
3-4x za týden
1-2x za týden
1-2x za měsíc
méně často
nikdy téměř nikdy
neuvedeno
Jak často jste se v průběhu 6 měsíců věnovali procházkám?
Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ Manželé/partneři do 35 let bez dětí/příjem 30 000+ Důchodci
Rodiny s dětmi do 15 let 0
20
40
60
80
100
%
denně
3-4x za týden
1-2x za týden
1-2x za měsíc
méně často
nikdy téměř nikdy
neuvedeno
Pravidelným procházkám se věnuje výrazně více respondentů, než návštěvě muzeí a výstav.
- 45 -
Dubí
Ideová studie 2012
Jak často jste se v průběhu 6 měsíců věnovali turistice/výletům/pobytům v přírodě?
Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ Manželé/partneři do 35 let bez dětí/příjem 30 000+ Důchodci
Rodiny s dětmi do 15 let 0
20
40
60
80
100
%
denně
3-4x za týden
1-2x za týden
1-2x za měsíc
méně často
nikdy téměř nikdy
neuvedeno
I pobytům v přírodě a výletům se věnují více.
Cestuje Váš/e manžel/ka partner/ka rád(a)?
Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ Manželé/partneři do 35 let bez dětí/příjem 30 000+ Důchodci
Rodiny s dětmi do 15 let 0
20
40
60
80
%
určitě ano
spíše ano
spíše ne
Bezdětné páry cestují hlavně společně.
- 46 -
určitě ne
neuvedeno
100
Dubí
Ideová studie 2012
Cestujete Vy sám(a) rád(a)?
Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ Manželé/partneři do 35 let bez dětí/příjem 30 000+ Důchodci
Rodiny s dětmi do 15 let 0
20
40
60
80
100
%
určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
neuvedeno
Individuální turistika je doménou mladých lidí. Věnoval(a) byste se rád(a) ve voném čase cestování?
Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ Manželé/partneři do 35 let bez dětí/příjem 30 000+ Důchodci
Rodiny s dětmi do 15 let 0
20
40
60
80
%
určitě ano
spíše ano
spíše ne
určitě ne
Přání cestovat má zhruba 2x více lidí než skutečně cestuje.
- 47 -
neuvedeno
100
Dubí
Ideová studie 2012
Prožíváte většinu svého volného času s rodinou?
Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ Manželé/partneři do 35 let bez dětí/příjem 30 000+ Důchodci
Rodiny s dětmi do 15 let 0
20
40
60
80
100
%
prožívá nejčastěji
prožívá občas
Jak často jezdíte na víkend mimo své bydliště v zimní sezóně?
Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ Manželé/partneři do 35 let bez dětí/příjem 30 000+ Důchodci
Rodiny s dětmi do 15 let 0
20
40
60
80
100
%
víceméně každý víkend
1-2x měsíčně
méně často než 1x měsíčně
nikdy / téměř nikdy
V zimní sezóně respondenti své domovy o víkendech příliš neopouštějí.
- 48 -
neuvedeno
Dubí
Ideová studie 2012
Jak často jezdíte na víkend mimo své bydliště v letní sezóně?
Manželé/partneři 35 - 54 let bez dětí/příjem 30 000+ Manželé/partneři do 35 let bez dětí/příjem 30 000+ Důchodci
Rodiny s dětmi do 15 let 0
20
40
60
80
100
%
víceméně každý víkend
1-2x měsíčně
méně často než 1x měsíčně
nikdy / téměř nikdy
neuvedeno
… v létě je to o trochu více. Které sporty jste Vy osobně aktivně provozoval v minulých 12 měsících? 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
cyklistika
extrémní sporty
horolezectví
turistika
bruslení kolečkové
golf
jezdectví
lyžování (běh)
lyžování (sjezd)
rybaření
vodní sporty
Cykloturistika, pěší turistika, bruslení a sjezdové lyžování jsou nejoblíbenější sporty.
- 49 -
a au uto t to tu uris ris ti ce tika ka v st o v v z ČR a án í a hra n ut os ičí se to be pe vz dě m dě tsk ý lá tá vá b ní /ja or le tn z .k íh ur or z le tn y, tu lá íh r z is or tik ně y, a v op za Č hr ra va . tu R /s ris ta vb tika po a/ d by t n pob omu a yt ch do at m ě/ ch a al p up po ob yt ě by u tu m př oř po by íbu e z po t u n by vo ých t d po v y v zn ex Č ot á R ic sp va ký or cí c to vn zah h z . r.z íz sp ahr áje zd .d or o to vn vol en íd á ov zi m .v zi ní m Č ní h ho ory R ry v Č v R za hr an ič í
Dubí Ideová studie 2012
Jaký typ dovolené plánujete v průběhu následujících 12 měsíců?
20
15
10
5
0
2008
- 50 2009 2010
Pobyt u moře je dlouhodobě nejoblíbenější hlavní letní dovolená, počet lidi, kteří ho plánují, závisí na ekonomické situaci. Na dalších místech jsou pobyty v ČR – u vody, u známých a na chalupě.
Dubí
Ideová studie 2012
Komunikace v oblasti cestovního ruchu
Celkové výdaje na mediální podporu v kategorii „Propagace regionu“ činily v roce 2011 150 913 838 Kč v ceníkových cenách. Do kategorie spadá:
Podpora měst a krajů České republiky
Podpora měst, zemí a zahraničních - turisticky zajímavých - destinací centrálami cestovního ruchu
- 51 -
Dubí
Ideová studie 2012
Podpora měst a regionů ČR - TOP 5 2011
10 000 000 Kč 8 000 000 Kč 6 000 000 Kč 4 000 000 Kč 2 000 000 Kč 0 Kč Moravskoslezský kraj
Česká centrála cestovního ruchu
Kraj Vysočina
Statutární město Chomutov
Ústecký kraj
Sezonalita komunikace v médiích
3 000 000 Kč 2 500 000 Kč 2 000 000 Kč 1 500 000 Kč 1 000 000 Kč 500 000 Kč
2011
Moravskoslezský kraj
Česká centrála cestovního ruchu
Statutární město Chomutov
Ústecký kraj
- 52 -
Kraj Vysočina
Prosinec
Listopad
Říjen
Září
Srpen
Červenec
Červen
Květen
Duben
Březen
Únor
Leden
0 Kč
Dubí
Ideová studie 2012
Media mix - Využití mediatypů Celá kategorie
2%
16%
20%
2%
8% 3% 49%
Kino
Internet
OOHTV
Rádio
Outdoor
Tisk
TV
Nejvyužívanějším mediatypem kategorie je jednoznačně tisk s podílem téměř 50%. Následuje internet. Televize je téměř výhradně využívána zahraničními centrálami cestovního ruchu.
Media mix - Využití mediatypů TOP 5
9% 28% 27%
1% 23%
Kino
12%
Internet
OOHTV
Outdoor
Rádio
Tisk
Na rozdíl od celé kategorie, našich 5 vybraných inzerentů přikládá stejnou váhu tisku, internetu a venkovním médiím. Ostatní mediatypy tvoří dohromady poslední čtvrtinu investic.
- 53 -
Dubí
Ideová studie 2012
Tisk Periodicita využívaných titulů
Týdenní 9%
Čtrnáctidenní 1%
Denní 49% Měsíční 41%
Nejvyužívanější jsou samozřejmě deníky, které umožňují regionální cílení, a to jak formou regionálních odpojení celostátních deníků MFD a Blesk, tak díky síti Deník ČR (celkem 71 regionálních deníků a 23 regionálních týdeníků). Regionální deníky pak bývají většinou více čtené, než celostátní, a to díky větší schopnosti přinášet aktuální informace z daného místa. Z měsíčníků pak nejvíce investic plynulo do titulu Golf. Internet Nejvyužívanější servery
Blesk.cz 5%
Super.cz 10%
Ostatní 5%
Novinky.cz 31%
Idnes.cz 9% Seznam.cz 40%
Jednoznačně nejvíce využívanými servery byly Seznam a Novinky. Následují zpravodajské a společenské servery. Portály o cestování a volnočasových aktivitách se v mixu vůbec neobjevují.
- 54 -
Dubí
Ideová studie 2012
PEST analýza Analýza politických, ekonomických a společenských trendů
Politické trendy Není relevantní pro tuto úlohu.
Ekonomické trendy Nejistá ekonomická situace v následujících letech zakládá nejistotu i pro predikci návštěvnosti památek v Dubí, stejně jako pro veškerý turistický ruch. Pokud bude v příštích letech pokračovat období ekonomické nejistoty – recese, může to znamenat celkový pokles návštěvnosti památek oproti roku 2011 až o 10%. Na druhou stranu rozvojový potenciál Dubí ještě nebyl zdaleka vyčerpán, proto tomuto tržnímu poklesu Dubí může efektivně čelit. A to zejména aktivnější marketingovou komunikací a efektivnějším využitím potenciálu, který vytváří Ústecký kraj (např. portál Brána do Čech).
Společenské trendy Obecně společenské trendy jsou dlouhodobě příznivé a to zejména: rostoucí obliba kulturních a historických památek v ČR pro domácí turistiku. Na druhou stranu výrazně roste standard poskytovaných a vyžadovaných služeb spojených s cestováním a turistikou. A to zejména v oblastech
informační podpora – od anonce o památce a akcích pořádaných na místě až po informační materiály na místě samotném
doprovodné služby – restaurace v různých úrovních kvality a ceny, ubytování, průvodcovských a podobných služeb, služeb v oblasti zábavy a sportu
- 55 -
Dubí
Ideová studie 2012
Dubí jako turistický cíl Tato analýza si klade za cíl ukázat stávající stav komunikace Dubí na turistických portálech a tím definovat jak významný turistický cíl Dubí nyní je. Vyhledali jsme všechny relevantní články / příspěvky na nejvýznamnějších turistických portálech. Turistické portály jsou nejen klíčovým komunikačním nástrojem, zacíleným na turisty a cestovatele všeho druhu. Pravidelní uživatelé a přispěvatelé jsou velmi aktivní turisté, kteří fungují jako opinionleadeři a opinionmakeři. Většina z těchto portálů je zároveň překládána do cizích jazyků (zejména angličtiny a němčiny), proto je jejich sekundární vliv na zahraniční turisty významný. Pro zcela relevantní porovnání je třeba nějaké měřítko. Jako vhodnou referenci jsme vybrali Litoměřice, jako turistický cíl na jedné straně etablovaný, ale na druhou stranu to není top cíl s velkou komunikační podporou. Měsíční návštěvnost turistických portálů a portálů o cestování a dovolené 900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000
id n no es. vi cz| nk C y. es cz to C va es ni to va in ni vi za a. c sd jezd z ov y. ol cz en or a.cz b tu ion. ris cz tik tu a.c ris z tik h .cz ub rad yt y.c ov z an i t ce rek .cz sk ing ev .c z y do let ke y.c m z tri pu. pz c z tra o ve ne lg .cz u ho ide ry .cz do ly .c sp z a. c lid ra z ea ft. do ze cz pe me n .c re kr oc zio z ea es nu cn to .c tis i-s va z na cal tred ni.c z tio i.c i na z|C ska . l-g es cz eo to gr vá ap ní hi c. cz
0
Zdroj: NetMonitor 2011
www.kudyznudy.cz Na portále Kudy z nudy při hledání obce Dubí je nalezeno 37 turistických cílů. Žádný z nich však není přímo ve městě. Celkem jich je 16 v Teplicích, 11 v Duchcově, 5 v Krupce, 3 Oseku a 1 v Mostě. Při hledání fulltextem je nalezeno 24 odkazů, z toho 3 relevantní články - 2x restaurace a 1x lázně a 5 turistických fotografií nízké kvality. Pro srovnání Litoměřice mají při hledání fulltextem 95 relevantních odkazů.
- 56 -
Dubí
Ideová studie 2012
www.branadocech.cz Tři relevantní odkazy při hledání slova „Dubí“
www.turistika.cz 71 relevantních odkazů na „Dubí u Teplic Pro srovnání na slovo Litoměřice je nalezeno 12.300 odkazů.
www.turistik.cz Na slovo Dubí 6 odkazů Pro srovnání na slovo Litoměřice je nalezeno 52 odkazů.
Z výše uvedeného je patrné, že Dubí není na hlavních portálech turistického ruchu ani vnímáno, ani prezentováno jako významná turistická destinace. Pro úspěšnou komunikaci Dubí jako turistického centra je zcela nezbytné tento stav změnit aktivní prací a vytvářením obsahu a podpory právě na těchto turistických portálech.
- 57 -
Dubí
Ideová studie 2012
SWOT analýza Silné stránky
dobrá dopravní dostupnost z Ústí nad Labem i vzdálenějšího okolí poměrně vysoký spontánní průjezd vozidel – potenciál pro náhodnou turistiku turistické cíle přímo ve městě – lázně, porcelánka, kostel
Slabé stránky
negativní konotace spojené s prostitucí a intenzivní nákladní automobilovou dopravou v minulosti nízká znalost Dubí jako turistického cíle špatné nebo neexistující další služby v místě – restaurace, ubytování atd. nulová nebo nedostatečná podpora jako celostátní turistický cíl neatraktivní vzhled města pro projíždějící řidiče
Rizika
ekonomická situace a obecný zájem / nezájem o cestování / návštěvu turistických cílů nedostatečná atraktivita / motivace k návštěvě potenciální interní rizika – absence dlouhodobé strategie, vnitřní nekonzistentnost apod.
Možnosti
využít potenciál spontánní návštěvnosti projíždějících aut využití jasné a intenzivní podpory cestovního ruchu, kterou vytváří Ústecký kraj využití vlastní komunikační podpory využít blízkosti jiných turistických cílů – Teplice, Mikulov Bouřňák, Cínovec / Altenberg rozšíření nabídky turistických služeb
- 58 -
Dubí
Ideová studie 2012
Cílová skupina Rodiny s dětmi Celkově je region atraktivní pro cílovou skupinu rodin s dětmi a jednotlivé akce a aktivity a jejich program je na ně zaměřen. Vysokou návštěvnost potvrzuje statistika i empirická zkušenost. Rodina s dětmi je zároveň atraktivní cílová skupina z pohledu výše celkové návštěvnosti – návštěva několika lidí zároveň i z pohledu výše útraty při návštěvě.
Pro komunikaci doporučujeme se nesoustředit na rodiny s vybranou věkovou skupinou dětí, ale na děti všeho věku.
Rodiny s dětmi 24%
necestují 21%
Často cestují 25%
Občas cestují 54%
ostatní 76%
Dospělí v rodinách s dětmi tvoří 24% populace. Pro nás je zajímavé, jak velká část z nich o víkendech cestuje. V průměru za celou republiku z nich cestuje 25,4% často a 53,2% občas, v Praze to je 46,1% a 72,3%, Ústecký kraj 21,9 a 48,7%. (Zdroj: MML TGI 2-3Q.2011) Pro úspěšnou návštěvu rodiny s dětmi je nezbytná infrastruktura, zejména u rodin s malými dětmi. Dále je třeba zajistit program nebo možnosti vlastního programu, který bude atraktivní pro děti různých věkových skupin. Jsou zaměřeni na „příběh“ turistického cíle, méně je zajímají detailní fakta. Respondentů žijících v rodinách s dětmi do 15 let je 2 873 000, což je asi 27%.
- 59 -
Dubí
Ideová studie 2012
Největší část cílové skupiny najdeme mezi skupinami C1 – E1. Charakteristika jednotlivých skupin je následující: Domácnosti s hlavou domácnosti ve skupině A – nejvyšší třída: Skupina domácností s nejvyšším socioekonomickým statusem. Jde o domácnosti, v nichž hlava domácnosti má vysoce prestižní zaměstnání, nejvyšší úroveň vzdělání a pohybuje se v nejvyšších řídících funkcích (s odpovědností za 6 a více zaměstnanců). Mělo by se tedy jednat také o skupinu domácností s nejvyššími příjmy (i když příjem domácností přímo do klasifikace ABCDE (ESOMAR) nevstupuje). Mezi povolání, která splňují daná kritéria, patří top management podniků nebo organizací: generální ředitelé, náměstci, velkopodnikatelé, vedoucí ústředních orgánů, poslanci, vyšší státní úředníci, vedoucí pracovníci výrobních podniků. Dále sem patří domácnosti specializovaných profesionálů s vysokoškolským vzděláním (např. právníci, pracovníci v poradenských službách, architekti, lékaři, vysoce profesionalizovaní odborníci z oblasti matematiky, statistiky a výpočetní techniky, společenských věd a umění, vojáci z povolání s nejvyššími hodnostmi atp.). Hlava domácnosti má minimálně bakalářský titul. Domácnosti s hlavou domácnosti ve skupině B – vyšší střední třída: Skupina domácností s nadprůměrným socioekonomickým statusem. Jde o domácnosti, kde hlava domácnosti má vysoce prestižní zaměstnání, ale nižší úroveň vzdělání nebo naopak nejvyšší vzdělání a nižší řídící funkci. Zahrnuje jednak domácnosti, v nichž hlava domácnosti má nejvyšší vzdělání a pracuje ve středním nebo vyšším managementu (s odpovědností za méně než 6 zaměstnanců) nebo patří do skupiny vlastníků obchodů, řemeslníků a podnikatelů s více než 6 zaměstnanci a jednak skupinu vyšších profesionálů s nižším vzděláním (avšak minimálně středoškolským s maturitou). Mohou sem patřit domácnosti vedoucích organizací, ředitelů, vedoucích referátů, starostů, odborných pedagogických pracovníků, pracovníků vědy, kultury, vojáků z povolání, odborných pracovníků obchodu s vysokoškolským vzděláním atp. Hlava domácnosti má minimálně středoškolské vzdělání s maturitou. Domácnosti s hlavou domácnosti ve skupině C – střední třída: Skupina domácností s průměrným socioekonomickým statusem. Patří sem jednak hlavy domácnosti, které pracují v nižších řídících funkcích s nejvýše středoškolským vzděláním a jednak zaměstnanci v manuálních i nemanuálních profesích s vyšším vzděláním (alespoň - 60 -
Dubí
Ideová studie 2012
bakalářským). Jedná se tedy zejména o zaměstnance v kanceláři, administrativě, obchodu a službách a drobné podnikatele (s méně než 6 zaměstnanci) s vysokým (alespoň bakalářským) vzděláním. Kromě této skupiny sem patří také střední a nižší management se středním (alespoň maturitním) vzděláním. Jde například o domácnosti malých podnikatelů a živnostníků, techniků, úředníků a nižších odborníků - obsluhy technických zařízení, laborantů, techniků, vojáků z povolání s nižšími hodnostmi, obchodních agentů, atp. Hlava domácnosti má minimálně středoškolské vzdělání. Domácnosti s hlavou domácnosti ve skupině D – nižší střední třída: Domácnosti s průměrným až mírně podprůměrným socioekonomickým statusem. Patří sem jednak domácnosti, jejichž hlava má středoškolské vzdělání a je zaměstnána v administrativě, obchodu, službách, je drobným podnikatelem, řemeslníkem, kvalifikovaným manuálním pracovníkem, mistrem nebo zemědělcem a jednak také hlavy domácnosti s nižším vzděláním (bez maturity) pracující ve středním a nižším managementu. Jedná se tedy zejména o domácnosti kvalifikovaných manuálních pracovníků, mistrů nebo instruktorů odborného výcviku, nižších úředníků nebo nižšího technického personálu apod. Domácnosti s hlavou domácnosti ve skupině E – nejnižší třída: Jedná se o domácnosti s nejnižším socioekonomickým statusem. Mělo by se tedy jednat také o skupinu domácností s nejnižšími příjmy (i když příjem domácností přímo do klasifikace ABCDE (ESOMAR) nevstupuje). Jedná se o domácnosti nekvalifikovaných manuálních pracovníků, pomocných dělníků a nekvalifikovaných pracovníků v zemědělství (rybářů, farmářů apod.). Nejvyšší vzdělání hlavy domácnosti v této skupině je středoškolské s maturitou. Většinu domácností této skupiny však tvoří domácnosti, kde hlava domácnosti má základní vzdělání, nebo středoškolské bez maturity.
Nejvíce rodin s dětmi do 15 let žije v Praze, Středočeském a Ústeckém kraji.
- 61 -
Dubí
Ideová studie 2012
Ve více než polovině domácností žije pouze jedno dítě ve věku do 15 let, ve 40 % domácností žijí děti dvě.
- 62 -
Dubí
Ideová studie 2012
Aktivní důchodci Aktivní důchodci jsou druhou významnou cílovou skupinou. Na rozdíl od rodin s dětmi jsou méně nároční na program samotného turistického cíle, mají však vyšší nároky na doprovodné služby a jeho přístupnost. Zajímají se o fakta a reálie, často i do velké odborné hloubky. Pro jejich úspěšnou – spokojenou návštěvu je třeba zajistit dobrou dostupnost a přístupnost cíle bez zbytečných překážek. Také je třeba zajistit kvalitní doprovodné služby. Důchodci tvoří celkem 22% populace a z nich pravidelných aktivních cestovatelů je 18%, v Praze 31%.
Často cestují 18%
Důchodci 23%
necestují 41%
Občas cestují 41%
ostatní 77%
Zde je velmi vhodné prozkoumat skutečnou návštěvnost lázní. Z ní pak můžeme vycházet při dalších analýzách. Počet důchodců je zhruba 2 060 000, což je necelých 20% z celkové populace ČR.
- 63 -
Dubí
Ideová studie 2012
50% cílové skupiny najdeme v kategoriích C2 a D.
Téměř polovina domácností důchodců je v Praze a Středočeském kraji.
- 64 -
Dubí
Ideová studie 2012
Manželé/partneři do 35 let bez dětí s vyšším příjmem
Partnerů či manželů ve věku do 35 let, bez dětí a s čistým příjmem domácnosti 30 000 Kč a více je v České republice pouze 166 000, což jsou necelá 2% populace. U této cílové skupiny můžeme předpokládat, že se partneři ještě rozhodnout založit rodinu. Charakteristický je pro ni fakt, že veškeré finanční prostředky mohou partneři investovat do sebe, svých koníčků, cestování, vybavení domácnosti. Obecně jsou mladé bezdětné páry významná cílová skupina, protože mají velkou ochotu cestovat a při cestování využívat doprovodné služby a tím i utrácet. U mladších lidí je větší tolerance k úrovni služeb a jsou ochotni akceptovat a užívat si různou úroveň. Významná je pro ně zábava a radost z cestování a poznávání nových míst a zážitků.
- 65 -
Dubí
Ideová studie 2012
Manželé/partneři do 35 – 54 let bez dětí s vyšším příjmem
Respondentů v této cílové skupině je v České republice 151 000, tedy jen o něco méně, než v předchozí cílové skupině. Zde už předpokládáme, že partneři vlastní rodinu nezaloží a zůstanou bezdětní. Páry starší než v předchozí cílové skupině disponují většinou vyšší kupní silou a tím i vyšším potenciálem k ekonomickému efektu příchozí turistiky. Tito návštěvníci jsou velmi nároční a méně tolerantní ke kvalitě služeb. Vyžadují vysoký standard poskytovaných služeb = je třeba být na tento způsob turistiky dobře připraven nejen po ideové stránce („scénář“ návštěvy), ale zejména turistickou infrastrukturou (pohostinství, stravování, kultura, sportoviště atd.). Do této infrastruktury je třeba vysokých investic, aby bylo dosaženo úrovně potřebné pro oslovení a udržení této cílové skupiny.
- 66 -
Dubí
Ideová studie 2012
Téměř 70% cílové skupiny najdeme v prvních třech kategorií A, B a C1.
V této cílové skupině je rozdělení respondentů do jednotlivých kategorií téměř totožné s předchozí cílovou skupinou.
- 67 -
Dubí
Ideová studie 2012
Více než 50% respondentů v této cílové skupině bydlí v Praze a Středočeském kraji, následuje Ústecký kraj. Cílová skupina starších partnerů bez dětí a s příjmem domácnosti 30 000 Kč + vykazuje totožné charakteristiky.
- 68 -
Dubí
Ideová studie 2012
Největší zadavatel reklamy – Moravskoslezský kraj
Deníky sítě Deník ČR, Blesk, Právo, časopisy F.O.O.D., Golf, Lidé a země, Moje psychologie, Obchod a finance
Využívané portály – Novinky.cz, Seznam.cz, Super.cz
Klasické billboardy, prostředky veřejné dopravy
Nejvyužívanější formáty – Leaderboard, Medium rectangle
V případě tisku investuje zadavatel většinovou část rozpočtu do inzerce v denících. Výběr magazínů se může na první pohled jevit jako ne příliš logický, ale vzhledem ke skutečnosti, že tituly F.O.O.D., Moje psychologie, Lidé a země i Obchod a finance patří vydavatelství Mladá fronta, dá se předpokládat, že zadavatel dostal na balíček speciální finanční podmínky. V případě internetu pak vsadil zadavatel na nejnavštěvovanější portály Novinky, Seznam a Super, kde inzeroval jak plošnými formáty, tak speciálními operacemi, mezi které může patřit například velmi oblíbené PR.
- 69 -
Dubí
Ideová studie 2012
DUBÍ
- 70 -
Dubí
Ideová studie 2012
- 71 -
Dubí
Ideová studie 2012
Strategie komunikace Východiska Strategie komunikace zahrnuje soubor doporučených aktivit a nástrojů na podporu cestovního ruchu a časový plán jejich nasazení. Důležitým aspektem marketingové komunikace a jejího dopadu je komplexnost aktivit tak, aby oslovily potenciální návštěvníky a pozvaly je k návštěvě Dubí, zajistily kvalitní a plnohodnotnou návštěvu s maximálním využitím doplňkových placených služeb a nakonec pomohly zajistit opakovanou návštěvu a napomohly propagaci „worth of mouth“ – osobní komunikace a doporučení návštěvy dalších lidí.
Pobyt a jeho délka Klíčové pro marketingovou strategii je jasná vize, co je hlavní produkt, který nabízíme ve smyslu doby, kterou má cílový návštěvník v Dubí strávit. Krátkodobá Návštěva na několik hodin, často impulsivní. Dobře ovlivnitelná outdoorovou komunikací na hlavních tazích městem a jeho okolím. Hlavním „tahounem“ tohoto druhu návštěvnosti může být kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Hlavním benefitem této turistiky pro Dubí bude využití služeb stravování a dalších nákupů. Je třeba podchytit impulsivní návštěvu a následně podpořit prodloužení doby návštěvy. Jednodenní Zejména jako východisko jednodenních výletů. Tento druh návštěvy by měl být současnou kampaní podpořen nejvíce. Je to, z krátkodobého a střednědobého hlediska, nejdosažitelnější cíl. Víkendová Klíčová je nabídka a komunikace kvalitního programu na celý víkend a kvalitní ubytování. Otázkou pro komunikační podporu tohoto druhu návštěvnosti je jistota, že potřebná infrastruktura – ubytovací a stravovací, je na dostatečné úrovni, aby uspokojila návštěvníky. Doporučujeme tento typ návštěvnosti podporovat až v následných krocích. Dlouhodobá - dovolenková turistika V tuto chvíli předpokládáme, že dlouhodobá návštěvnost bude zejména návštěva Tereziných lázní. Je zde silný argument a motivace. Další podpora tohoto druhu návštěvy je silně závislá na ubytovacích možnostech a možnostech kvalitního dlouhodobého programu návštěvy.
- 72 -
Dubí
Ideová studie 2012
- 73 -
Dubí
Ideová studie 2012
Cíle komunikace Základní komunikační cíle projektu jsou:
Zvýšení počtu návštěvníků Dubí
Prodloužení doby návštěvy
Opakovaná návštěva
Zvýšení frekvence návštěv
Využití doplňkových služeb – restaurační a ubytovací
Hlavním cílem podpory cestovního ruchu je ekonomický přínos městu a regionu Vyšší ekonomický přínos je realizován:
Extenzivní cestou = vyšší počet přijíždějících osob a delší doba pobytu
Intenzifikací = vyšší konzumací služeb při návštěvě – je třeba zajistit, aby se „každý návštěvník dozvěděl o všech dostupných službách v místě, kam přijel“
Efektivitou = „efektivní“ návštěvník je takový, který rád a hodně konzumuje služby a utrácí za ně více peněz – moderní aktivní cílová skupina
Ekonomický přínos by měl být dále podporován poskytnutím kvalitních turistických informací a provázáním komerčních informací s turistickými (informace o službách společně s turistickými informacemi).
- 74 -
Dubí
Ideová studie 2012
Strategie komunikace Komunikaci je třeba rozdělit do několika fází: První fází je masové oslovení široké cílové skupiny v relevantním regionu. Toto oslovení by mělo zejména budovat prvotní návštěvnost. Masové oslovení je třeba provádět pomocí masových komunikačních prostředků, kterými jsou zejména outdoor (billboardy, CLV, další venkovní plochy), tisková inzerce, PR a případně rádio. Ve chvíli, kdy turisté do Dubí přijedou, je třeba zajistit / podpořit jejich spokojenou návštěvu. Ta je samozřejmě zejména podmíněna kvalitou turistických cílů jako takových. Z významné části ji lze podpořit kvalitní navigací, materiály na místě, nabídkou aktivit na místě vždy takových, které odpovídají cílové skupině a jejím potřebám. Mapy, upomínkové předměty, hry pro děti jsou v tomto směru klíčové nástroje. V následujícím kroku je třeba vyzvat návštěvníky k opakované návštěvě památek. Toto bychom chtěli dosáhnout pomocí kalendářů (tištěných i elektronických). Posledním, ale nikoli nejméně významným bodem strategie, je pozvánka k návštěvě turistických cílů v okolí. Výběr cílů v okolí je součástí Lokalizační studie a měl by být vždy volen tak, aby cíle byly dostatečně kvalitní a atraktivní a zároveň dostatečně blízko Dubí tak, aby při příští návštěvě těchto dalších cílů navštívil turista i samotné město Dubí. Opakovanou návštěvu Dubí i okolí chceme podpořit zejména za pomoci tištěných materiálů – letáky, brožura, mapa. Vzhledem k omezenému množství turistických cílů ve městě i jeho atraktivitě má svázání návštěvy Dubí a cílů v okolí velký význam.
- 75 -
Dubí
Ideová studie 2012
Komunikace Dubí a destinační agentura Krušné hory Destinační agentura Krušné hory o.p.s. Destinační agentura Krušné hory o.p.s. byla zaregistrována Krajským soudem v Ústí nad Labem do rejstříku obecně prospěšných společností 26. října 2010. Její vznik především reaguje na citelnou absenci neziskové organizace, která by koordinovala a iniciovala prezentační a rozvojové aktivity. Zakladatelé, vědomi si společné odpovědnosti za region Krušných hor, se rozhodli k založení obecně prospěšné společnosti s cílem podpořit udržitelný rozvoj tohoto regionu a napomoci tak jeho rozvoji při zachování jedinečných přírodních a kulturních hodnot. K jejímu založení proto přistoupilo hned sedm zakládajících organizací:
Ústecký kraj
Svazek obcí v regionu Krušných hor
Obec Klíny
Hospodářská a sociální rada Mostecka, o s.
Emeran Klíny, s. r. o.
Nadační fond Obnova Krušnohoří
Klínovecko, o. s.
Cíle Destinační agentury Krušné hory o.p.s.
Vytvořit síť turistických informačních center na vrcholcích Krušných hor
Zajistit společnou propagaci a rozvoj šetrného cestovního ruchu v Krušných horách
Vytvářet společné propagační materiály, katalog ubytování s tipy na výlety po Krušných horách, webovou prezentaci
Zajistit koordinaci aktivit subjektů působících v oblasti cestovního ruchu
Hlavním předmětem financování z destinačního fondu je:
Společná propagace celého regionu (katalogy ubytování, katalogy volnočasových aktivit, webová prezentace, turistické mapy, prezentace na veletrzích)
Turistické produkty (pobytové balíčky, nové tematické nabídky)
- 76 -
Dubí
Ideová studie 2012
Realizované a plánované aktivity Destinační agentury Krušné hory o.p.s. Výrazná změna smýšlení mnoha lidí - Intenzivní mediální kampaň
Kampaň, která změní pohled lidí na Krušné hory, vyžaduje médium, které zasahuje levně hodně lidí a zároveň přenáší emoce a to je TV – přenáší emoce a zároveň vytváří osobní vztah, klasická 30“ TV reklama.
Ukážeme hezké emotivně laděné obrázky, vykreslující Krušné hory jako krásné místo, vhodné pro cestování na víkendy i dovolenou.
Reportáže, rozhovory – Toulavá kamera, Studio 6, Sama doma, Snídaně s Novou, ČT – Po Česku, Toulavá kamera – ochutnávka Česko
Doplnění časopisy s vysokým nákladem
Dát Krušným horám „tvář“ - Kvalitní a jednotný branding
Důležité je, aby veškerá komunikace – TV, časopisy, billboardy, letáčky, mapy, infocentra – prostě vše o Krušných horách, s čím se může potenciální návštěvník setkat, bylo v jednotném vizuálu – vše se spojí v jednotnou komunikaci.
Důslednost i v detailech
Vizuální styl je definovaný a je třeba, aby byl dodržován všemi, kteří se na komunikaci podílejí.
Manuál pro použití loga, grafického stylu a práce s ním
Manuál pro informační centra
Selektivní oslovení lidí pro víkendovou turistiku – Mediální komunikace v relevantním regionu
Pro víkendovou turistiku jsou nejdůležitější lidé v regionu Ústeckého, Karlovarského, Středočeského kraje a Prahy, částečné Liberecký kraj a Sasko.
Měli bychom těmto regionům věnovat zvláštní pozornost.
Zároveň bychom měli být selektivní na lidi, kteří rádi cestují, jsou schopni cestovat.
Určitě bychom měli část kampaně realizovat v médiích – outdoor (billboardy, CLV) a vlacích ČD.
Motivovat k návštěvě - Komunikovat TOP turistické cíle a na ně navázat s podporou dalších
Předpokládáme, že vyšší reakce (okamžitá návštěvnost) bude na místa, která jsou významnější, známější, snadno komunikovatelná.
Komunikace by měla začínat u těchto hlavních turistických cílů – ty by měly být komunikovány jako „ vlajkové lodě“.
Následně bychom návštěvníky vedli: –
Na méně známé turistické cíle
–
K nákupu místních produktů a služeb
- 77 -
Dubí
Ideová studie 2012 –
K delší době návštěvy (jednodenní víkend dovolená)
Usnadnit návštěvu - Poskytnout kvalitní, aktuální a přesné informace pro návštěvu
První nutný předpoklad úspěšné návštěvy a splnění cílů komunikace jsou materiály, které bude mít návštěvník (a potenciální návštěvník) u sebe – zdroje informací.
Mapy, průvodce, cestopisy
WWW – pravidelné doplňování a aktualizace
Tištěné materiály je potřeba stále doplňovat a aktualizovat – pravidelný aktualizovaný dotisk.
„Vytvářet příběh“ jako motivaci k návštěvě - Kvalitní publikace, regionální produkty a aktivity
Druhým nutným předpokladem návštěvy je motivace.
Nejsilnější motivace je pocit unikátnosti, nevšednosti, nenahraditelnosti – silný příběh jednotlivých turistických cílů a celého regionu.
Budeme vytvářet kvalitní obsah veškeré komunikace se silným „příběhem“.
Chceme podporovat rozvoj regionálních výrobků, suvenýrů, regionálních příběhů (historek, pověstí), místních potravin a receptů.
- 78 -
Dubí
Ideová studie 2012
Základní grafické prvky Destinační agentury Krušné hory o.p.s.
- 79 -
Dubí
Ideová studie 2012
Koordinace komunikačních aktivit Dubí a Destinační agentury Krušné hory o.p.s. Destinační agentura Krušné hory o.p.s. je už nyní, krátce po založení, významným hráčem na poli podpory turistického ruchu v regionu. Sdružuje významný rozpočet na komunikaci, který bude postupně růst. Sdružuje také významné subjekty turistického ruchu v regionu. Tyto subjekty nejsou vůči Dubí konkurenční, ale naopak. Spolupráce je cesta, která přinese Dubí, agentuře i ostatním subjektům i celému regionu prospěch. Synergie v komunikaci je přínosem pro všechny. Město Dubí se chce profilovat jako centrum východního Krušnohoří a chce tedy propagovat sebe a region východní Krušné hory, na druhou stranu je tu iniciativa Destinační agentury, je tedy potřeba to zkoordinovat, aby efekt byl co největší. Zájmem Dubí je s Destinační agenturou spolupracovat. Město Dubí by se tak mělo stát jedním z nejvýznamnějších partnerů Destinační agentury Krušné hory o.p.s.
Koordinační skupina Vzhledem k rozsahu projektu samotného a množství styčných bodů a potřeby detailní a rozsáhlé koordinace s Destinační agenturou Krušné hory o.p.s. je třeba vytvořit koordinační skupinu, která se bude pravidelně scházet. Koordinační skupinu by měly tvořit zástupci města Dubí, DA Krušné hory, Ústeckého kraje, dodavatelských firem – zejména komunikační agentury a případně dalších podle aktuální potřeby. Pracovníci tvořící skupinu by měli být vybráni tak, aby pokrývali manažerské i exekutivní pozice a koordinace se odehrávala v úrovni ideové i realizační.
- 80 -
Dubí
Ideová studie 2012
Grafika a grafický manuál Při návrhu grafického řešení je třeba vycházet z názvu, tradice i obvykle používaných prvků. Při komunikačních i kreativních úvahách bereme také v potaz komunikační projekt Brána do Čech. Komunikace Dubí sice není přímo součástí projektu Brána do Čech, ale je vhodné brát v potaz koexistenci a vzájemnou synergii obou projektů. Potřebujeme vytvořit grafickou identitu, která: bude charakterizovat město, jeho jméno, okolí a tradici bude vycházet z místních zvyklostí bude otevřená a rozšiřovatelná bude použitelná i pro podporu a komunikaci celého mikroregionu Kde budeme grafiku používat: informační tabule ve městě BB na silnicích v okolí tištěné materiály a mapy průvodce kalendář akcí Klíčové je dát všem materiálům a všem aktivitám jednotnou tvář, aby jednotlivé materiály a aktivity fungovaly v synergii.
- 81 -
Dubí
Ideová studie 2012
- 82 -
Dubí
Ideová studie 2012
- 83 -
Dubí
Ideová studie 2012
- 84 -
Dubí
Ideová studie 2012
- 85 -
Dubí
Ideová studie 2012
- 86 -
Dubí
Ideová studie 2012
- 87 -
Dubí
Ideová studie 2012
- 88 -
Dubí
Ideová studie 2012
- 89 -
Dubí
Ideová studie 2012
- 90 -
Dubí
Ideová studie 2012
- 91 -
Dubí
Ideová studie 2012
- 92 -
Dubí
Ideová studie 2012
- 93 -
Dubí
Ideová studie 2012
- 94 -
Dubí
Ideová studie 2012
- 95 -
Dubí
Ideová studie 2012
Materiály pro oslovení návštěvníků Tištěné výstupy Publikace - kostel
Novogotický kostel Panny Marie v Dubí navrhl italský architekt Bigaglia v benátském stylu. Kostel, vystavěný v letech 1898 – 1906 podle kostela Santa Maria dell ‘Orto v Benátkách, stojí v horní části obce při silnici na Cínovec. Ve vysoké boční jižní věži se nachází zvon z r. 1925 od Rudolfa Pernera. V prvním patře věže je volně uložen malý litinový zvon z r. 1919 s nečitelným nápisem. Kostel Panny Marie byl vystavěn z iniciativy hraběte Claryho a místních obyvatel. Projektu se ujal italský architekt P. Bigaglio a Dubí tak získalo jedinečnou dominantu, trojlodní baziliku ve stylu benátské gotiky. Ta působí i díky stavebním materiálům (bílý a červený mramor) v krajině Podkrušnohoří velmi exoticky. Součástí kostelu je i hrobka rodu Clary-Aldringenů. Kostel je využíván nejen ke mším, ale i ke kulturním akcím. Kostel se nachází v horní části obce Dubí u Teplic na silnici E55. Je viditelný přímo ze silnice, ale parkování je možné pouze v bočních ulicích. Severně od kostela (cca 150m) se nacházejí Tereziny lázně.
- 96 -
Dubí
Ideová studie 2012
Je nejsevernější benátskou stavbou v Evropě a je pozoruhodná rarita evropského významu a je považován za pomník benátskému stavitelskému umění. Propagační publikace má významnou funkci pro detailní informaci, jako upomínkový předmět a motivaci k opakované návštěvě. Vzhledem k ceně a významu je vhodné ji distribuovat pouze v těsnějším regionu s vyšším potenciálem k návštěvě. Významné pro návrh publikace je poměr textu a obrazu, kde obraz by měl dominovat. Fotografie by měly být velmi kvalitní – umělecké. Nejlépe posbírané od různých autorů, fotografované v různých ročních obdobích a různých světelných podmínkách. Velmi vhodné jsou i staré fotografie a kresby. Místa vhodná pro distribuci jsou infocentra, vhodné úřady a turistické cíle, lázně, ubytovací a stravovací zařízení pro turisty v okolí. Specifikace: Formát: Rozsah: Barevnost: Materiál: Náklad: Jazykové mutace:
A5 60 stran 4/4 135 g křída lesklá 1 100 ks ČJ, AJ, NJ, ITA
- 97 -
Dubí
Ideová studie 2012
Publikace – historie porcelánu
Akciová společnost Český porcelán Dubí je jedním ze čtyř výrobců velice žádaného porcelánu s cibulovým vzorem. Tradice výroby v Dubí sahají až do roku 1864, kdy průmyslník Anton Tschinkel koupil v Dubí budovu tzv. Dolního mlýna a zavedl zde výrobu porcelánu. Publikace by měla vyváženě postihovat regionální výrobu a tradici stejně jako produkty, jejich vzory a vývoj designu. Propagační publikace má významnou funkci pro detailní informaci, jako upomínkový předmět a motivaci k opakované návštěvě. Vzhledem k ceně a významu je vhodné ji distribuovat pouze v těsnějším regionu s vyšším potenciálem k návštěvě. Místa vhodná pro distribuci jsou infocentra, vhodné úřady a turistické cíle, lázně, ubytovací a stravovací zařízení pro turisty v okolí. Publikace by měla reflektovat historii, včetně historických fotografií a dokumentů, současnost, současnou technologii výroby, kvalitu, design a lidi, kteří porcelán navrhují a vyrábí. Samostatnou částí by měla být série velmi kvalitních – uměleckých fotografií nejlepších výrobků. Specifikace: Formát: Rozsah: Barevnost: Materiál: Náklad: Jazykové mutace:
A5 60 stran 4/4 135 g křída lesklá 1 100 ks ČJ, AJ, NJ
- 98 -
Dubí
Ideová studie 2012
Publikace – lázeňství
Propagační publikace má významnou funkci pro detailní informaci, jako upomínkový předmět a motivaci k opakované návštěvě. Vzhledem k ceně a významu je vhodné ji distribuovat pouze v těsnějším regionu s vyšším potenciálem k návštěvě. Místa vhodná pro distribuci jsou infocentra, vhodné úřady a turistické cíle, lázně, ubytovací a stravovací zařízení pro turisty v okolí. Obsah publikace by měl, kromě jiného vycházet i z článku v úvodu této studie. Publikace by měla ukazovat tradici a historii, ale také moderní metody a léčebné úspěchy. Obrazově by měla být publikace vyvážená ukázkami venkovního prostředí i interiérů a procedur. Fotografie, respektive osoby na nich, by měly odpovídat cílové skupině lázní, resp. být pro tuto cílovou skupinu atraktivní a motivující. Design všech publikací by měl respektovat design manuál, ale není třeba příliš striktně. Důležité je, aby všechny publikace zachovávaly jednotnou společnou linku.
Specifikace: Formát: Rozsah: Barevnost: Materiál: Náklad: Jazykové mutace:
A5 60 stran 4/4 135 g křída lesklá 1 100 ks ČJ, AJ, NJ
- 99 -
Dubí
Ideová studie 2012
Průvodce regionem Cílem průvodce je zejména prodloužit návštěvu v regionu minimálně na celý den, ale lépe na celý víkend, případně déle. Dále napomoci zvýšit návštěvnost dalších menších turistických cílů regionu a využití různých dalších služeb = vyšší celková útrata návštěvníků za služby v regionu a tím podpora ekonomického rozkvětu regionu. Proto by průvodce měl zahrnovat různé cíle s různým turistickým významem, nabídku služeb (restaurace, ubytování, zábava, volný čas, sport atd.), zároveň by měl být omezen na přiměřeně velké okolí Dubí. Průvodce by měl poskytovat relativně podrobné informace potřebné pro návštěvu. Struktura a rozsah informací by měly odpovídat zvyklostem v ostatních podobných publikacích, jako jsou např. v projektu Brána do Čech nebo Destinační agentury Krušné hory. Turistické průvodce Brány do Čech byly vydány v roce 2010 a 2011 a staly se jedním z nejpopulárnějších turistických materiálů Ústeckého kraje. Je vhodné tuto zkušenost maximálně vytěžit a zužitkovat. Při volbě cílů do průvodce doporučujeme soustředit se na oblast celého regionu v okolí Dubí. Doporučujeme se vyhnout velkým městům (Teplice, Ústí nad Labem, Most, Chomutov) – pokud budeme zvát lidi do těchto cílů, pak bude těžké je přitáhnout do vzdálenějších a méně známých míst v okolí Dubí a blíže k hranicím s Německem.
Specifikace: Formát: Rozsah: Barevnost: Materiál: Náklad:
A5 40-60 stran 4/4 135 g křída lesklá 2 500 ks
- 100 -
Dubí
Ideová studie 2012
Seznam cílů pro Průvodce regionem: Tereziny lázně Dubí Viz strana 8 Novogotický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí Viz strana 11 Český Porcelán a.s. Dubí Viz strana 10 Trasy pro Nordic walking v okolí Dubí Trasy pro Nordic walking jsou v současné době budovány (značeny) zejména na základě stávajících cest. Je třeba trasy značit jako cesty pro NV a zároveň jako klasické turistické značky. Turistické značky připravované ve spolupráci s Klubem českých turistů (www.kct.cz) se objeví na běžných turistických mapách KČT – to zajistí jejich vyšší využívání a vysoká koncentrace značených cest přitahuje pozornost a podporuje pocit turistického centra. Cyklostezky v okolí Dubí Podobná situace jako stezky pro Nordic walking. V současnosti vede přes Dubí pouze jedna cyklostezka. Další cyklostezky se budují (označují se jako cyklostezky již existující cesty). Je třeba, aby cyklostezky byly standardní, zařazené do všech přehledů a cyklistických map. Bouřňák – lyžování Sport Centrum Bouřňák se nachází přibližně 10 km od města Dubí. Krušnohorský Bouřňák je domovským kopcem Teplic, ale rychle dostupný je díky své poloze na úpatí Krušných hor také z Prahy. Sjezdovky stékají z vrcholu severovýchodním a jižním směrem a překvapí svým solidním sklonem. V okolí vede udržovaná, ale nepříliš známá spleť běžeckých stop. Bouřňák patří mezi nejvyšší vrcholy východního Krušnohoří, tím se stává vhodnou lokalitou pro zimní sporty. Ski areál Bouřňák se nachází mezi obcemi Mikulov a Moldava. Z vrcholu Bouřňáku vedou směrem do Mikulova 4 sjezdové tratě, jedna trať směrem do města Hrob. V Mikulově se nachází dětský svah Udolíčko, kde působí 2 lyžařské školy. Ve ski areálu Bouřňák se můžete svézt po šesti sjezdovkách, na kterých si na své přijde každý. Pro děti a začínající lyžaře je vhodná sjezdovka "Údolíčko". Mírně pokročilí se mohou zdokonalovat na Hrobské sjezdovce, která se jako jediná nachází na jižním svahu. Zkušení lyžaři mohou předvádět své schopnosti na slalomovém svahu, který patří mezi nejstrmější v České republice. Je potřeba vyváženě komunikovat běžecké i sjezdové lyžování. Z parkoviště přejdeme silnici a vydáme se upravenou běžeckou stopou okolo větrných elektráren na Vrch Tří pánů 874 m (žlutá turistická značka). Z Vrchu Tří pánů pokračujeme po žluté turistické značce k rozcestníku Pod Vrchem Tří pánů a dále rovně okolo ohrady k silnici Dlouhá Louka – Moldava, která v zimě není upravena pro silniční provoz. Na silnici odbočíme vpravo a jedeme stále po upravené běžecké stopě na křižovatku se silnicí Fláje – - 101 -
Dubí
Ideová studie 2012
Moldava. Na křižovatce se dáme doleva a dojedeme k turistickému hraničnímu přechodu do Holzhau. Za přechodem v Německu po 0,5 km odbočíme vpravo na zelenou turistickou značku a jedeme s kopce ke zrušené železniční trati u Teichhaus. Od Teichhaus vede dobře upravená běžecká stopa po náspu zrušené železniční trati přes bývalé nádraží Hermsdorf – Rehefeld (http://www.saechsische-schweiz-touristik.de/swf/index.html) k nádraží v Moldavě. Od nádraží v Moldavě pokračujeme po žluté turistické značce k rozcestníku Pod Vitiškou. Zde se napojíme na zelenou turistickou značku, která nás dovede přes vlakovou zastávku Mikulov – Nové Město na parkoviště pod Bouřňák. Popsaná trasa je dlouhá 30 km a v celé délce je vedena po upravených běžeckých stopách. V Novém Městě v Krušných Horách je mnoho upravených běžeckých tras, které je možné kombinovat podle své výkonnosti http://www.scbournak.cz/, http://www.krusnehorycz.cz/lyzovani/bournak/, http://www.skinet.cz/bournak/informace-lyzovani-snowboard-vleky-doprava, http://snow.cz/stredisko/46-bournak, http://www.turistika.cz/vylety/bournak-holzhau-moldavakrusne-hory-na-bezkach Bouřňák – letní výlety Bouřňák (869m n. m.) je jedním z nejvyšších vrcholů východní části Krušných hor, nad obcí Mikulov, kousek od Teplic. Na vrcholu hory se nachází horský hotel Bouřňák - Chata Karla Líma, první česká turistická chata v Krušných horách. Základní kámen chaty byl položen roku 1928 a v roce 1930 byla otevřena. Dříve byla hora nazývána Stürmer, české jméno Bouřňák jí dal právě Karel Lím. Nepřehlédnutelný kopec strmě vystupující nad Teplickou pánví. Ve vrcholové části se nachází přírodní památka Buky na Bouřňáku, která ochraňuje zbytky staré bučiny deformované vlivem klimatických podmínek do bizarních tvarů. Také se zde vyskytuje zavlečený mléčivec alpský. http://www.turistika.cz/mista/bournak, http://bournak.ceskehory.cz/, Prohlídková štola Starý Martin Prohlídková štola "Starý Martin" je jedno z nejvýznamnějších starých důlních děl krupského revíru. Otvírá severozápadní část žíly Lukáš, která v historických dobách náležela mezi nejdůležitější rudní žíly celého krupského revíru. Žíla Lukáš patří k mnoha mnoha plochým rudním žílám, uloženým v rulách krupského důlního revíru. Tyto žíly byly v historických dobách předmětem intenzivní těžby cínové rudy. Žíla Lukáš však měla výjímečný charakter. Její směrná délka je kolem 2 km a jedná se tedy o nejdelší cínovou rudní žílu v České republice a střední Evropě. Žíla Lukáš má ve většině svého průběhu větší mocnost, průměrně 15 - 20 cm. Bohaté zrudnění reprezentované kassiteritem dosahuje v některých úsecích až několik % cínu a je prakticky bez podílu nežádoucích sirníků, především arsenu. Bohatý úsek žíly Lukáš byl v nejstarších dobách těžen od jejího výchozu na den a posléze pak množstvím jam různých hloubek. V dolovém poli štoly Martin je žíla uložena 60-80 m pod povrchem terénu. Nejstarší práce spadají pravděpodobně do 14. století a na povrchu po nich zůstalo mohutné pole odvalů. Důlní díla pochopitelně zastihla a těžil též méně významné cínové žilky v nadloží žíly Lukáš. Ze 14. stol. nejsou zachovány o báňském provoze téměř žádné písemné zprávy. Teprve krupský horní řád z roku 1482 se již zmiňuje o ražbě a udržování hluboké dědičné štoly Dürrholz (místně Duršlovka), jejíž ražba byla zahájena ke konci 60. nebo začátkem 70. let 15. století. Její ústí je cca 30 m pod štolou Martin a její průběh je znám pouze částečně z mapy J. Zechela z roku 1704. Větší část lze pouze rekonstruovat dle indicií v mapě a písemném materiálu. Jednalo se o dvě štoly o rozdílu úrovní cca 90 m. Prostoru dolů pod Komáří vížkou dosáhla dědičná štola až v polovině 16. století a její celková délka byla cca 1,5 km. V historických dobách byla několikráte zmáhána, naposledy v roce 1704, ale zmáhání se nepodařilo. V současné době je dědičná štola nepřístupná, ale její spodní - 102 -
Dubí
Ideová studie 2012
úsek odvádí většinu důlních vod z celého prostoru štoly Martin. Prakticky do konce 18. století probíhala těžba žíly Lukáš četnými jámami s velmi malým plošným rozfáráním. V roce 1864 koupily krupské doly bánští Schiller a Lewald, kteří se pokusili o modernější a komplexnější otvírku hlavních rudních žil, mezi nimi též žíly Lukáš. Bylo započato s ražbou štoly Martin. Samotní podnikatelé konstatují ve svých pracích, že v roce 1868 je "štola Martin dlouhá již 120 láter (cca 227 m) a je jen několik málo láter pod žilou a s jistotou se očekává její naražení". Po naražení žíly byla po žíle vyražena hlavní sledná chodba a z ní pak byly raženy dovrchní chodbice po úklonu žíly a další patrové sledné a měrné chodby. Takto vytvořené bloky byly pak těženy a vydobyté prostory založeny hlušinovým materiálem. Zajímavé bylo zjištění, že na žíle Lukáš byly vedle starých porubů, kde byla použitá prastará dobývací metoda "sázení ohněm", otvírány a následně dobývány dosti bohaté partie žíly, starými havíři nedotčené. Ti raději vyřizovali slabší žíly blíže povrchu a větším hloubkám se zpravidla vyhýbali. Po tomto zjištění se těžba cínových rud v 70. letech 19. století soustředila na dobývání bohatých partií žíly Lukáš ze štoly Martin. Z bezpečnostních důvodů již v této době a dále pak několikráte později nařizoval báňský úřad nutnost zřízení druhého vchodu do dolového pole. Toto bylo neúspěšně zkoušeno několikráte od doby podnikatelů Schillera a Lewalda a až do konce prací zmáhání jam König David nebo Lukáš. http://www.krusnohorci.net/vylet/14-prohlidkova-stola-stary-martin, http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Prohlidkova-stola-Stary-Martin-v-Krupce-naTeplick.aspx, Komáří vížka Komáří vížka (807 m), německy Mückentürmchen, je hora, na kterou vede sedačková lanovka z Bohosudova, významného poutního místa nacházející ho poblíž Teplic. Vrchol je významná dominanta hřebenu Krušných hor. Na vrcholu se nalézá hotel s charakteristickou věží, díky kterému je též zaběhlý alternativní název oblasti – Komáří vížka. U hotelu je parkoviště zhruba pro 10 automobilů, vede k němu asfaltová silnice jako odbočka spojky mezi Horní Krupkou a Fojtovicemi. Důlní činnost zanechala ve zdejší krajině nesmazatelné stopy. Komáří vížka pod svým povrchem ukrývá řadu starých štol a v celém svahu pod ní je možné objevit pinky, zavalené doly, pozůstatky po důlní činnosti. Pro horníky byla na vrcholku postavena zvonice, odkud se do kraje oznamoval začátek a konec pracovní doby. Sedačková lanovka Krupka - Komáří Vížka. Nejdelší lanovka ve východní Evropě bez mezistanice. Snaha postavit lanovou dráhu na vrchol Krušných Hor v okolí Teplic se datuje již do třicátých let. Několikrát byly vypracovány projekty, ale stavět se nikdy nezačalo. Příznivější čas nastal až krátce po II. sv. válce, kdy se podařilo prosadit a realizovat stavbu 2339 metrů dlouhé lanovky z Bohosudova na Komáří Vížku nad Krupkou (Kněžiště). Jedná se o dosud nejdelší lanovou dráhu s oběžným provozem (tedy pokud pochopitelně počítáme každý úsek zvlášť). Provoz byl zahájen 25. května 1952, od 1. července 1953 převzaly provoz ČSD, které dráhu označily jako 11f. Veškeré vybavení lanové dráhy bylo opět postaveno na základě licence Von Roll, uvádí se, že právě tady začaly rozpory mezi Transportou a VonRollem. Lanovka přežila bez jakýchkoliv změn do roku 1996 (pochopitelně kromě obvyklého kolotoče změn označení, které přes číslo 133 došlo na 901 v posledním roce provozování ČSD). Na základě privatizačního projektu získala do svého majetku soukromá společnost Dragon Trade a to k 1. květnu 1996. Této firmě patří i hotel na vrcholu. Nový vlastník připravuje zásadní modernizaci, k té ale zatím nedošlo. V okolí se též během března konají tradiční závody psích spřežení, jako na jednom ze dvou míst. Tím druhým místem je okolí obce Sněžník. - 103 -
Dubí
Ideová studie 2012
http://www.komarivizka.eu/, http://www.krusnohorci.net/cist.php?clanek=45, Hornické muzeum Hrob Město Hrob leží na úpatí Krušných hor v okrese Teplice. Nejstarší dochovaný záznam o Hrobu je z roku 1282. Město vzniklo poblíž prastaré obchodní stezky z Halle nad Sálou do Prahy. Zhruba v polovině 15. století se v Hrobu začalo dolovat. Těžily se zde stříbrné, měděné, cínové, niklové a arsenové rudy. Dominantou obce jsou 2 kostely - katolický kostel sv. Barbory a evangelický kostel "Vzkříšení". Další historickou památkou je zbořeniště evangelického kostela, který byl vypálen v roce 1617. Téměř 300 let ležely základy kostela pod zemí. V roce 1913 byly základy odkryty. Okolní lesy jsou ideální pro procházky a výlety, v létě a na podzim jsou pak rájem pro houbaře a borůvkáře. Blízké Krušné hory jsou významným střediskem zimních sportů. Hornické muzeum Hrob - expozici tvoří: sbírka hornických uniforem, pohlednic, fotografií a pro zájemce je k dispozici malý promítací sál, kde bude možné shlédnout filmy s důlní tématikou. Je tady také připravená věrná maketa důlní šachty. Ta měří neuvěřitelných 514 metrů a simuluje opravdové podmínky uhelné sloje. Expozice muzea se z části nachází ve sklepních prostorech a z části v přízemních prostorách domu. V muzeu je stálá expozice důlních svítidel a také je zde napodobenina starého rudného dolu o celkové délce zhruba 40 metrů. Ve vybudovaných důlních chodbách je možné vidět mnoho drobností, které běžný návštěvník lehce přehlédne, jedná se především o napodobeniny starých nápisů na stěnách štol. Návštěvník se však nemusí obávat, že něco přehlédne a pokud se tak stane, tak hned ve vedlejším prostoru jsou k vidění kopie těchto historických nápisů. Součástí muzea je i výstavní prostor, určený pro krátkodobé expozice různých vystavovatelů. Koupaliště Hrob - je umístěné do volné přírody. Bazén o velikosti 50 x 20 metrů, dětské brouzdaliště, travnaté odpočinkové plochy, WC, převlékací boxy, stánek s občerstvením. http://www.hornicke-muzeum.websnadno.cz/, http://hrob.ceskehory.cz/, http://www.krusnohorci.net/vylet/310-hornicke-muzeum-v-hrobe, http://www.czecot.cz/turisticky-objekt/10450_hornicke-muzeum-hrob Vodní nádrž Barbora Vodní nádrž Barbora je umělé jezero v Krušných horách, poblíž obce Oldřichov u Duchcova. V minulosti se v okolí obce těžilo hnědé uhlí, mj. hlubinným dolem Barbora a následně ve stejné lokalitě i povrchovým dolem. Po vytěžení povrchového lomu vznikla zbytková jáma o rozloze 65 ha s názvem Barbora. Nejrozsáhlejší vodní plochou v okolí Dubí je vodní nádrž Barbora, která vznikla zatopením stejnojmenného povrchového dolu. Tato rekultivovaná oblast nabízí návštěvníkům mnoho příležitostí k aktivnímu odpočinku, může se zde plavat, potápět se, surfovat nebo plachtit. Každý rok zde najdou tisíce návštěvníků pestrou zábavu, čistou vodu a písečnou pláž s četnými stánky s občerstvením. Koupat se můžete na dvou plážích - hlavní a Australské, parkovné na dvou záchytných parkovištích je v sezoně (zpravidla květen-září) zpoplatněno.
- 104 -
Dubí
Ideová studie 2012
Vodní areál Barbora. Dnes je Barbora zatopena kvalitní pramenitou vodou, čímž vznikla vodní nádrž místy dosahující hloubku až 60 m. Pro vynikající kvalitu vody a její průhlednost je vodní nádrž využívána pro výcvik sportovních potápěčů, k jízdám na plachetnicích a k windsurfingu. Koupání v čisté vodě je velmi příjemné a břehová část s občerstvovacími stánky v letních měsících pojme tisíce návštěvníků z celého regionu Teplicka a Duchcovska i širšího okolí. http://www.vodninadrzbarbora.cz/ Sklářská huť Moldava Replika středověké sklářské huti je součástí Naučné sklářské stezky a nachází se v lokalitě horní Moldava.
V letech 1991 – 1992 byla na základě archeologických výzkumů tehdejšího ČSAV Praha, expozitura Most, restaurována předními odborníky středověká sklářská pec na otop dřevem. Jde o unikátní technickou stavbu, která byla navržena do soupisu státem chráněných památek. V letech 1992 – 1994 v ní byly realizovány tři experimentální stavby, při kterých byly prověřovány středověké technologie tavení, chlazení a tvarování skla. Tvarování skla prováděli naši nejlepší sklářští mistři z Novoborska. http://www.moldava.cz/turistika/pamatky-v-obci/, http://cs.wikipedia.org/wiki/Moldava, http://moldava.ceskehory.cz/, http://www.moldava.cz/obec-e27a/historie/ Železniční trať Most – Moldava, nádraží Moldava Moldavská horská dráha, někdy nazývaná též Krušnohorská železnice či Teplický Semmering je železniční trať č. 135 spojující Most s Moldavou v Krušných horách. Trať vybudovala společnost Pražsko-duchcovská dráha, hlavním cílem bylo umožnit export uhlí do sousedního Saska. První projekty na propojení Mostecké uhelné pánve se Saskem vznikly již v šedesátých letech devatenáctého století, finanční a technické obtíže však stavbu pozdržely. Úsek Most-Hrob byl otevřen 15. května 1877, úsek Hrob-Moldava v Krušných horách až 6. prosince 1884. Přeshraniční provoz do saského Freibergu začal 18. května 1885. Před první světovou válkou sloužila trať především ke svému původnímu účelu, přepravě uhlí. V meziválečném období se dále rozvinula přeprava průmyslových výrobků, trať začali využívat i turisté. Za druhé světové války byla správa českého a saského úseku sjednocena, vlaky projížděly celou trať Most-Freiberg. 8. května 1945 těleso trati obsadily tankové oddíly Rudé armády. Přeshraniční provoz nebyl obnoven, význam horského úseku do Moldavy upadal. Výjimku tvořil rok 1952, kdy byl do stanice Moldava přepravován materiál pro výstavbu vodního díla Fláje. V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století byly z důvodu těžby uhlí některé úseky trati přeloženy. Přestože jsou od roku 1989 pravidelně pořádány pochody po tělese zrušeného železničního hraničního přechodu Moldava-Holzhau, obnovení v současné době není příliš pravděpodobné. V říjnu 2008 se česká strana, zastoupená náměstkem MD Kocourkem, dohodla s pověřeným saským náměstkem ministra průmyslu, že do poloviny listopadu bude sepsáno politické memorandum o vůli české i saské strany obnovit železniční spojení. Německá strana by investovala kolem 21 milionů eur na znovuvybudování chybějících 8 kilometrů trati, česká strana by do oprav na svém území investovala asi 350 milionů Kč. Českou pracovní skupinu
- 105 -
Dubí
Ideová studie 2012
sestavuje Petr Pípal (starosta Dubí a předseda dopravní komise Euroregionu Krušnohoří). V optimálním případě by trať mohla být obnovena asi do 4 let. http://moldavskadraha.cz/, http://www.zelpage.cz/trate/ceska-republika/trat135?urt=135&lang=cs, http://www.volny.cz/krusnohordraha/, http://cs.wikipedia.org/wiki/Moldavsk%C3%A1_horsk%C3%A1_dr%C3%A1ha Vyhlídky v okolí Dubí
Golf Cínovec Na větrné hůrce aneb nejvýše položené hřiště v Česku Hřiště najdete na samotném hřebenu Krušných hor, ve výšce 870 metrů, jen kousek od hraničního přechodu Cínovec do Německa. Přes hranice se tu ale nestřílí… Originalitu dodávají hřišti nádherného výhledy do kraje a vůbec celé horské klima. Je tu čerstvo až chladno, fouká pořád, zatímco dole už se vesele hraje, tady mohou golfisté ještě běžkařit na sněhu. Ale v parných letních dnech je tu výtečně. Vedle jedinečných přírodních podmínek je hřiště Cínovec pozoruhodné i svým charakterem. Díky náhorní plošině má hřiště relativně rovinný charakter, ale lehké rozhodně není. Potíže může způsobit především hustá horská tráva v okolí fervejí, u jamek číslo 1 a 2 najdete zase mokřady tak trochu připomínající Krále Šumavy. Hráč se musí přizpůsobit jak drsným větrným podmínkám, tak i přírodnějšímu povrchu fervejí. Bankrů tu sice není mnoho, ale grýny nevynikají velikostí. Schopnost hrát přesně z obtížných pozic tu je podmínkou pro dobré skóre. Na druhou stranu příjemná atmosféra hřiště naladí hráče tak, že špatný výsledek nemusí mrzet. A šetřílky zahřeje v chladném větru i fakt, že tohle hřiště je jedno z nejlevnější u nás. http://www.golf-teplice.cz/ Naučné stezky - Hornická Příhraniční naučná hornická stezka Krupka - Geising - Altenberg - Zinnwald - Cínovec - Dubí je 40 km dlouhá stezka hornické historie v horní části východních Krušných hor. Spojuje sedmdesát pozoruhodných míst (především muzea, pomníky, prohlídkové štoly, umělá jezírka a příkopy, haldy a turisticky atraktivní místa) z hlediska dějin hornictví a osídlení. Naučná stezka tím líčí dějinný vývoj kdysi nejvýznamnějšího revíru těžby cínu ve střední Evropě. K projití trasy se doporučuje opatřit si její mapu, ve které jsou vedle podrobných plánků uvedeny též stručné popisy jednotlivých stanovišť a otvírací doby muzeí. http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADhrani%C4%8Dn%C3%AD_nau%C4%8Dn% C3%A1_hornick%C3%A1_stezka Naučné stezky - Putování za středověkým sklem v Krušných horách http://www.turistika.cz/mista/ns-putovani-za-stredovekym-sklem-v-krusnych-horach http://www.ukp98.cz/polabi/labe/obce/tp/moldava.htm Naučná stezka Cínovec Naučná stezka je 14 km dlouhá a provádí kolem místních rašelinišť. Trasa stezky zahrnuje 9 informačních zastávek se zajímavostmi z historie a současnosti. http://www.czecot.cz/turisticky-objekt/42288_naucna-stezka-cinovec-dubi
- 106 -
Dubí
Ideová studie 2012
Muzeum Krupka http://www.muzeum-teplice.cz/muzeum-krupka-1/ Mstišov – obora, Zámeček Dvojhradí Obora nedaleko Dubí u Teplic. Ideální na výlet s dětmi - s sebou suchý chleba! V areálu je restaurace se zvěřinovou kuchyní. Mstišovská obora patří jistě mezi nejmenší svého druhu, přitahuje však nebývalou pozornost turistů i návštěvníků z nejbližšího okolí, jednak díky příjemnému komornímu prostředí a především díky místní vyhlášené atrakci - volně pobíhajícím selátkům. Zoologické sbírky čítají ovce, několik druhů koz, muflony, srnce, divoká prasata a především pak několik druhů jelenů. Je možné pozorovat i tyto "obyčejné" živočichy s takové vzdálenosti jako v přírodě sotva. Jde sice jen o výběhy podél jedné cesty, nicméně výběhy tak obrovské, že většinou není vidět na konec. Zvířata jsou naštěstí naučená přijít, jakmile spatří návštěvníka. Většina zvířat jde až do bezprostřední blízkosti, některá se nechají hladit, či krmit všudypřítomným listím, takže jde o zážitek především pro děti. Součástí areálu je i opravený lovecký zámeček předělaný na výletní restauraci. http://www.turistika.cz/trasy/z-hrobu-na-lovecky-zamecek-tupelin http://www.mesto-dubi.cz/cs/mstisov-1/, http://www.travelguide.cz/cz/turistika/cestujeme-sdetmi/obora-mstisov Osek Klášter Osek je donedávna fungující cisterciácký klášter na severu Čech pod Krušnými horami. Byl hlavou Kongregace Nejčistšího Srdce Panny Marie, která sdružuje kláštery Čech, Moravy, Dánska a Německa. Součástí kláštera je kostel Nanebevzetí Panny Marie. http://www.osek.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=11298&id=2378&p1=1391, http://historie.osek.cz/, http://cs.wikipedia.org/wiki/Osek_(okres_Teplice) Rýzmburk Hrad Rýzmburk (Osek, okres Teplice) – obří hrad, je považován za jeden z nejrozsáhlejších královských hradů v Čechách. Tvrdí se, že jej velikostí předčí jen Pražský hrad. Býval asi 250 m dlouhý a 60 až 95 metrů široký. Zbudován byl kolem roku 1250 v duchu poklasické gotiky dvorním maršálkem Václava I. Borešem z Oseka, který pocházel z bohatého rodu Hrabišiců. Je situován 2 km od obce Osek na konci Oseckého údolí mezi vrchem Špičák a Stropník v Krušných horách. Okolní svahy jsou zalesněny starými bukovými porosty přecházející v pralesní formace (PR Vlčí Důl). Přestože z hradu zbyla jen rozsáhlá zřícenina, je stále vděčným turistickým lákadlem, těšící se velké oblibě. http://www.hradosek.cz/cs, Dlouhá louka Obec Dlouhá Louka - Osek se nachází v nadmořské výšce 872m n. m. (výchozí bod zimních běžeckých tras, taktéž letních cyklistických). Ve vzdálenosti cca 1km se nachází rozhledna na Vlčí hoře 890m n. m. s nádherným výhledem na České Středohoří. Za dobré viditelnosti je vidět Klínovec, Ještěd a také severní část Prahy-Kobylisy.
- 107 -
Dubí
Ideová studie 2012
http://www.ceskehory.cz/ski-areal/dlouha-louka.html, http://dlouha-louka.ceskehory.cz/, http://www.minifarma.estranky.cz/ Vlčí hora Rozhledna na Vlčí hoře u Oseku. Nová multifunkční věž se od roku 2005 tyčí nad Osekem na Vlčí hoře (890m) nedaleko místní části Dlouhá Louka. Jedná se o kombinaci veřejně přístupného ochozu a monitorovacího stožáru Českého telekomunikačního úřadu (umístění systému ASMKS, který je určený pro dálkové automatické sledování frekvencí až po 10 GHz). Jeho vybudování si podmínila Evropská Unie. Obdobných staveb vyrůstá na našem území cca 10. Pouze radnice v Oseku si (zatím) prosadila požadavek spojit stožár s rozhlednou. Vyhlídková plošina, která je volně přístupná, se nachází 15 metrů nad zemí. Základem věže je 40 metrů vysoký ocelový tubus (spodní část je z tlakově litého betonu). Rozhledna byla zkolaudována a zpřístupněna v létě roku 2006. Vlastníkem vyhlídkového ochozu je město Osek. Nedaleko od věže nalezneme technickou raritu, kterou je jednoduchá dřevěná triangulační věž. http://rozhledny.webzdarma.cz/osek.htm, http://www.rozhlednovymrajem.cz/vlci-hora/ Fláje Vodní nádrž Fláje je jedinou pilířovou přehradní nádrží v České republice. Byla vybudována na Flájském potoce v roce 1963. V dnešní době slouží jako zásobárna pitné vody pro severočeské hnědouhelné oblasti a k hydroenergetickým účelům. Její hráz je vysoká 56 m a dlouhá 416 m. Přehrada je zařazena mezi kulturní památky ČR. V místě vodního díla byla kdysi ves, pojmenována asi podle potoka Fleyh (německy dnes Flöha), nad jehož horním tokem ležela. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1346. Ve Flájích stál dřevěný roubený kostel na kamenné podezdívce. Obec Fláje zanikla v letech 1958 - 1960 v souvislosti s výstavbou stejnojmenné vodní nádrže. Dřevěný kostel sv. Jana Křtitele, jako významná památka lidové architektury byl při likvidaci obce přemístěn do Českého Jiřetína. Pod přehradou se nachází tzv. Flájský plavební kanál postavený již v 16. století, který je asi 5 km dlouhý a je zakončen 75 m vysokým umělým vodopádem. Přibližně 4,5 km jihozápadně od vodní nádrže Fláje se nachází rašeliniště. Místo je oblíbeným výletním cílem cyklistů. Vyhledávané jsou sjezdy přes Klíny, Dlouhou Louku nebo Mikulov. Přilehlá obora je otevřená pro průjezd s kolem od 1. 7. do 31. 8. http://flaje.ceskehory.cz/, http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=255, http://www.turistika.cz/mista/flaje
- 108 -
Dubí
Ideová studie 2012
Vybraná místa na německé straně hranice Hornické muzeum Altenberg Muzeum nabízí rozsáhlý přehled o 550 letých dějinách altenbergské těžby cínu, jejíž počátek se nachází v době kolem roku 1440 a která teprve v roce 1991 skončila definitivním zastavením hornické činnosti. V prohlídkových oblastech štoly "Neubeschert-Glueck", historických prádlech cínové rudy, výstavy na volném prostranství, návštěvě pinky a hornické naučné stezky ožívá široké spektrum hornické činnosti staletého důlního dobývání rudy až po novodobou úpravu rud. http://www.turistika.cz/mista/hornicke-muzeum-altenberg, http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADhrani%C4%8Dn%C3%AD_nau%C4%8Dn% C3%A1_hornick%C3%A1_stezka, http://www.bergbaumuseum-altenberg.de/tschech.htm Kahleberg Výrazný vrchol Krušných hor na německém území, protějšek českého Pramenáče. Na svazích četné sutě, daleké rozhledy do Saska i do Čech (Krušnohoří, Děčínský Sněžník, Českosaské Švýcarsko, Ještěd). Na vrcholu restaurace. http://www.turistika.cz/mista/kahleberg http://www.krusnohorci.net/vylet/302-kahleberg Rozhledna Kohlhaukuppe Asi 7 kilometrů vzdušnou čarou od Dubí a 2 km odhraničního přechodu na Cínovci se nachází rozhledna Kohlhaukuppe, stojí zde i horská chata. Oblast se stala populárním turistickým místem, jak v létě pro cyklisty, tak v zimě pro běžkaře. Vyhlídková věž vysoká 9 metrů na 2 m vysokém kamenném podstavci byla postavena v roce 1889, téhož roku byla také postavena Eiffelova věž. Následně zde byla otevřena i restaurace. Z rozhledny se vám nabízí vynikající panoramata. Na východě se můžeme podívat na Labe, České Švýcarsko, Tisé skály, při dobré viditelnosti se dá dohlédnout až do Jizerských hor, či na Ještěd. Na jihu se nám nabídne vyhlídka na Teplice, či na České středohoří. V německém vnitrozemí se nabízí další rozhledna Geisingberg, vzdálená pouhé 3km, nebo pohled na nejvyšší horu v okolí, 905 metrů vysoký Kahlenberg. V roce 1995 byla zbourána stará věž a byla postavena nová ocelová konstrukce, staré věži dost podobná. http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-kohlhaukuppe, http://www.krusnohorsky.cz/2008/12/09/rozhledna-kohlhaukuppe/
- 109 -
Dubí
Ideová studie 2012
Propagační letáky – skládačky
Propagační leták je jedním z klíčových nástrojů. Umožňuje efektivně využít distribuční sítě infocenter v regionu, kterou buduje a podporuje Ústecký kraj. Zároveň infocentra navštěvují lidé s vysokým potenciálem k návštěvě dalších turistických cílů - Dubí. Leták oslovuje pouze relativně omezený okruh lidí daný nákladem a distribucí. Poskytuje detailnější informace, ale nevytváří znalost (brand awareness, top of mind) ani nevytváří impulsivní podporu návštěvnosti. Oslovuje stávající návštěvníky turistických cílů a infocenter v okolí, ale ne masovou cílovou skupinu. Obsahově musí leták pokrývat všechny důležité věcné informace a zároveň nechat prostor pro fantazii čtenářů, která bude motivovat k návštěvě. Leták tedy kombinuje racionální informaci a emotivní motivaci k návštěvě. Technicky a formátem by měl odpovídat standardům letáků používaných v infocentrech. V rámci projektů Brána do Čech a Krušné hory již byla vydána celá řada letáků. Je velmi vhodné dodržet stejnou obsahovou i grafickou strukturu. Je třeba koordinovat obsah letáků – výběr turistických cílů. Je vhodné koordinovat i načasování výroby jednotlivých materiálů tak, aby se s ostatními materiály doplňovaly.
- 110 -
Dubí
Ideová studie 2012
Distribuce – zejména v infocentrech regionu, úřadech a institucích v okolí, v infocentru Dubí a dalších vhodných místech podle aktuálních možností. Specifikace: Formát: Barevnost: Materiál:
A4, 2 lomy na DL 4/4 135 g křída lesklá
Náklad a jazykové mutace – ČJ – NJ – AJ
7 0000 ks (5 000 ks Aktivní dovolená – zima) 3 000 ks 3 000 ks
Témata letáků Aktivní dovolená - zima Aktivní dovolená - léto Kultura a historie Přírodní zajímavosti Lázeňství Nordic walking Porcelánová cesta
- 111 -
Dubí
Ideová studie 2012
Skládací mapa města a regionu Významnou roli hraje spokojenost při návštěvě, tu je třeba podpořit kvalitní orientací na místě podpořenou mimo jiné i orientační mapou. Cílem této zdarma distribuované mapy není nahradit oficiální placené turistické mapy (KČT, Geocart apod.), ale tyto mapy doplnit. Je třeba vycházet z kvalitního mapového podkladu, který zajistí srozumitelnost a věcnou přesnost, ale je vhodná grafická stylizace odpovídající místu. Vhodné je též myslet na děti a přizpůsobit mapu tomu, aby mohla být použita i staršími dětmi. Vzhledem k tomu, že se výrazně liší aktivity v létě a v zimě, je třeba připravit mapu pro letní a zimní období.
Formát: Rozsah: Barevnost: Materiál: lesklá Náklad:
A3 1 list 4/1 135 g křída 2 000 ks
- 112 -
Dubí
Ideová studie 2012
Městský informační systém Jedná se o tabule na místě – vítací tabule a mapy města a okolí. Významnou roli hraje spokojenost při návštěvě, tu je třeba podpořit kvalitní orientací na místě podpořenou mimo jiné i orientační mapou. Je třeba vycházet z kvalitního mapového podkladu, který zajistí srozumitelnost a věcnou přesnost, ale je vhodná grafická stylizace odpovídající místu. Vhodné je též myslet na děti a přizpůsobit mapu tomu, aby mohla být použita staršími dětmi. Měla by také graficky i obsahově korespondovat s tištěnými mapami. Městský informační systém – vítací tabule Formát: 2x1m Barevnost: 4/0 Materiál: dřevo, nosný železný profil ukotvený do země Počet: 3 ks Městský informační systém – mapa města Formát: 2 x 1,5 m Barevnost: 4/0 Materiál: dřevo, nosný železný profil ukotvený do země Počet: 3 ks
Ilustrační fotografie
- 113 -
Dubí
Ideová studie 2012
Navigační systém pro nordic walking Nordic walking je plánován jako významná turistická aktivita v Dubí a okolí. Zatím neexistuje infrastruktura (mapy, průvodce, směrové ukazatele apod.) pro tuto aktivitu, proto je třeba je doplnit. Zároveň tím nahradíme nedostatek turistických značených cest směřujících z Dubí. Budou instalovány trvalé navigační a informační cedule na vycházkových trasách v okolí města – vytvořena ucelená síť tras, které se budou částečně prolínat. Turista se sám dle svých fyzických možností a zájmů rozhodne, jakou kombinaci zvolí. Jednotlivé okruhy jsou navrženy:
Malý lázeňský okruh: Lázně – kostel – paraplíčko – koliba – rybník – lázně (délka cca 1,5 km)
Velký lázeňský okruh: Lázně – kostel – Mlýnský vrch – Barvář – pod Židovským vrchem – paraplíčko – koliba – rybník – lázně (délka cca 4,5 km)
Severní okruh (dubský): Lázně – koliba – U Splavu – Dubí nádraží – Pod Spáleništěm – Spáleniště skalní vyhlídka – po modré Nad bobovou drahou – Napoleonův kámen – U lomu – údolí Nerudova potoka – hájovna Vogelsang – kostel – lázně (délka cca 8 až 10 km)
Malý a Velký lázeňský okruh a Severní okruh se zaměřují především na lesní oblasti v blízkém okolí města Dubí.
Cínovecký okruh: Lázně – Dubí nádraží – Husův vrch – Cínovec – Přední Cínovec – Sedmihůrky – Barvář – Dubí (délka cca 20 km)
Mikulovský okruh: Lázně – nad domovem důchodců – nad hotelem Sport – Vlčí kámen – Mikulov – Vitiška – Pramenáč – pod Jedlovkou – Dubí nádraží – Dubí (délka cca 20 km)
Jedná se o dva horské okruhy určené k celodenním výletům. Výlet je možné spojit s návštěvou restauračních zařízení, které se na trase nacházejí.
Východní (bystřický) okruh: Lázně – kostel – Mlýnský vrch vyhlídka – Mlýnský vrch vrchol – Běhánky ul. K. H. Máchy – Běhánky Nerudův sad – Bystřice Husův vrch Bystřice tenisové kurty – Dubí prodejna a vzorkovna Českého porcelánu (Dům porcelánu s Modrou krví) – Výklenková kaple – Černigovského – cesta pod Mlýnským vrchem – Karoliny Světlé – Na Konečné – lázně (délka cca 6 až 7 km)
Západní okruh (mstišovský) : Lázně – kostel – Ruská – Městský úřad – Ruská Důl Bedřich – Na Výsluní – Na Antoníčku – Mstišov – Mstišov kaple – Mstišov obora –
- 114 -
Dubí
Ideová studie 2012 zámeček Dvojhradí - rybník u obory – Dubí ul. Pohraniční stráže – domov důchodců Na Výšině – chaty nad kostelem – Na Konečné – lázně (délka cca 8 km)
Nordic walking informační cedule Formát: 1,0 x 0,8 m Barevnost: 4/0 Materiál: dřevo, nosný železný profil ukotvený do země Počet: 14 ks Nordic walking informační mapa Formát: 1,5 x 1,0 m Barevnost: 4/0 Materiál: dřevo, nosný železný profil ukotvený do země Počet: 6 ks Nordic walking směrovky Formát: Barevnost: Materiál: Počet:
ukazatel 1/0 dřevěný sloupek, nosný železný profil ukotvený do země 90 ks
Doporučujeme trasy označit samostatně jako Nordic walking trasy, ale zároveň jako standardní turistické cesty tak, aby se objevily jako cesty v turistických mapách KČT.
- 115 -
Dubí
Ideová studie 2012
Propagační předměty Maskot – převlek Maskot jako vizuálně výrazná postava bude, zejména pro děti, charakterizovat Dubí a měl by zejména těm mladším udělat návštěvu atraktivnější. Postava maskota bude kostým (převlek) v životní velikosti. Maskot bude přítomen na akcích konaných v obci a graficky bude zakomponován do ostatních výstupů tak, aby se úspěšně zapsal do paměti lidí a ti si ho ztotožnili s městem Dubí. Je třeba vzít v potaz i praktickou stránku realizovatelnosti, údržby, trvanlivosti a odolnosti proti počasí při návrhu i výrobě kostýmu maskota. Maskot - postava, by měla splňovat všechny komunikační funkce a zároveň by měla být důsledně místně příslušná a zcela nezaměnitelná. Taková postava bude snadno identifikována v Dubí jako turistický cíl. Důležité je, aby postava maskota byla obecně přijatelná pro všechny věkové skupiny – zejména pro malé děti předškolního a mladšího školního věku i pro jejich rodiče.
- 116 -
Dubí
Ideová studie 2012
Dub – postava bude mít tvar stromu dubu. Postava přímo navazuje na název města. Maska by měla zcela zakrývat člověka, který ji bude nosit.
- 117 -
Dubí
Ideová studie 2012
Žalud - postava bude mít tvar dubového žaludu s jedním lístkem. Postava navazuje na název města. Maska by měla zcela zakrývat člověka, který ji bude nosit.
- 118 -
Dubí
Ideová studie 2012
Víla Duběnka – víla, která svým zjevem bude navozovat dub. Jednodušší na výrobu, pohodlnější na nošení než masky zakrývající celého člověka. Možné riziko negativní konotace s lehkými ženami.
- 119 -
Dubí
Ideová studie 2012
Specifický upomínkový předmět Specifický jedinečný upomínkový předmět, který bude sloužit jako suvenýr, případně i jako odměna pro dětskou hru. V rámci projektu může být vyroben v různých velikostech v závislosti na účelu jeho využití. Specifický upomínkový předmět musí být jedinečný a nezaměnitelný a to jak motivem, tak materiálem a technologií výroby tak, aby byl naprosto charakteristický pro Dubí a nemohl být zaměněn s jiným turistickým cílem nebo destinací. Optimální pro toto použití je kombinace názvu, maskota a porcelánkou jako turistickým cílem a výrobním podnikem. Doporučujeme kolečko s motivem dubu / žaludu na jedné straně a lázeňským motivem Tereziných lázní na druhé. Podle výrobních možností porcelánky je možné uvažovat i o jiných tvarech – používaný užitný tvar (miska, hrneček apod.) nebo specificky tvarovaný předmět tvaru dubového listu s žaludem.
- 120 -
Dubí
Ideová studie 2012
- 121 -
Dubí
Ideová studie 2012
Mobilní expozice Paraván, rollup, stánek
Ilustrační foto
Cílem mobilní expozice je vytvořit nástroj pro prezentaci Dubí na veletrzích, výstavách a dalších akcích, kde bude na místě více lidí. Prezentace je určena zejména pro laickou veřejnost, ale musí být použitelná i na akcích pro veřejnost odbornou. Základní sestava:
Pozadí – 2x roll-up
Prezentační stolek
Stojan na letáky a další materiály
Celý komplet by měl být sestaven ze standardních typizovaných dílů, což sníží pořizovací cenu, usnadní údržbu a opravy a umožní případné budoucí rozšiřování a úpravy. Klíčovým požadavkem je snadná manipulace při montáži a demontáži.
- 122 -
Dubí
Ideová studie 2012
Propagační předměty ostatní Propagační předměty představují možný zdroj dalších příjmů, pokud se rozhodneme propagační předměty prodávat. Každopádně jsou dlouhodobou připomínkou návštěvy a motivátorem k opakované návštěvě. Naprosto zásadní je jejich unikátnost a nenapodobitelnost svázaná s místem. Důležité je vyhnout se kýčovitému a na pohled lacinému předmětu, brandované předměty z katalogu jsou použitelné jen částečně. Trendem jsou nekatalogové předměty z přírodních materiálů. V rámci projektu budou vyrobeny např. tyto propagační předměty:
Návrh předmětu
počet ks
Pexeso
500
Sada pastelek
500
Kovová termoska
300
Lázeňský hrnek – porcelán, keramika
500
Sada pohlednic
1000
Obrazové leporelo
500
Omalovánka
1000
JOJO ze dřeva
500
- 123 -
Dubí
Ideová studie 2012
On-line prezentace Webové stránky Web je klíčový nástroj komunikace – poskytuje konkrétní detailní informace, které jsou nezbytné pro efektivní návštěvu. Atraktivita Dubí jako turistického cíle je dána atraktivitou celé oblasti východního Krušnohoří. Proto je třeba vytvořit stránku jako turistický portál oblasti. Doporučujeme zahrnout relativně široký prostor celé oblasti východní části Krušných hor – celá oblast, pro kterou může Dubí sloužit jako výchozí bod pro jednodenní výlety i jako základna pro víkendové nebo delší pobyty. Doporučujeme vytvořit zcela nový turistický portál, který bude technicky propojen s portály http://www.branadocech.cz/ a http://krusne-hory.org/. Stránka by měla být propojena zejména na portál www.BránaDoČech.cz, který je klíčovou aktivitou Ústeckého kraje na podporu turistického ruchu. Potřeba vlastních kvalitních webových stránek je zcela neoddiskutovatelná. Webové stránky mají několik specifických úkolů:
Pozvat k návštěvě Poskytnout informace před návštěvou Vytvářet zdroj, ze kterého mohou čerpat další webové stránky a turistické portály, na tyto stránky a portály by měla být věcně i technicky napojená Poskytnout informace pro nadšence – informace na vyšší odborné, technické a historické úrovni
Základní body rozvoje webu jsou:
Rozšiřování a kvalita textového obsahu Kvalita grafiky a fotografického obsahu, množství a kvalita fotografií Zapojení komerčních subjektů – nabídka služeb pro turisty Budování komunity kolem www stránek Zobrazování obsahu na míru uživatele
Technologie a obsah Úroveň technologie, která je aktuálně dosažena na portálech BránaDoČech.cz a Krusnehory.org je aktuální a moderní a zcela postačuje pro portál Dubí. V rámci možností doporučujeme maximálně využít stávající technologii webů BranaDoČech.cz a Krusnehory.org. Je třeba se soustředit zejména na tvorbu kvalitního a rozsáhlého obsahu. Atraktivita webu je dána zejména tím, že poskytne každé cílové skupině na výběr několik cílů v každé oblasti zájmu. To znamená potřebu několika set kvalitních příspěvků v dané oblasti.
- 124 -
Dubí
Ideová studie 2012
Kalendář kulturních akcí Vzhledem k tomu, že kulturní akce jsou jedním z hlavních motivátorů realizovat návštěvu ihned a neodkládat ji do budoucna, je kalendář kulturních akcí významnou aktivitou podporující návštěvnost. Jde zejména o to poskytnout informaci o tom, že se samotná akce koná a nejnutnější racionální informace potřebné k návštěvě a následně odkaz, kde lze najít podrobné informace. Optimální je plán akcí na celou turistickou sezónu komunikovat najednou a komunikovat všechny možné aktivity zároveň. Elektronický – klíčová forma – provozovaná jako součást vlastní webové stránky.
- 125 -
Dubí
Ideová studie 2012
Marketingová kampaň Outdoor Efektivní komunikace v regionu, kde je vysoký potenciál k návštěvě. Optimálně na menším počtu velmi kvalitních billboardových ploch na frekventovaných místech v regionu. Nejlépe načasovaná do začátku turistické sezóny a svázaná s významnými akcemi (časově i tematicky – obsahově). Plochy by měly být voleny nejlépe na hlavních tazích podle jejich průjezdnosti:
Samostatně je třeba řešit:
Navigační systém – hnědé dopravní tabule
Dlouhodobá kampaň – malé množství ploch přímo ve městě. Vybrané velmi kvalitní, velké plochy – štítové zdi domů. Intenzivní motivace k zastavení náhodných kolemjedoucích po obou hlavních silnicích I/8 a I/27.
Akční kampaň – větší množství ploch (cca 10-12 ploch) pokrývající celý spádový region
- 126 -
Dubí
Ideová studie 2012
Press trip Komunikace s novináři a médii – PR Dlouhodobé vytváření potenciálu k pozitivnímu obrazu v médiích. Komunikace s novináři, pozvánky na akce a prezentace aktivit. Osobní setkání s médii a novináři doprovázené kvalitním programem, který je zaujme. Novináři jsou velmi specifická cílová skupina. V poslední době jsou výrazným cílem podobných aktivit, jako je tato naše plánovaná. Je stále těžší je zaujmout a vytvořit požadovaný dojem a jejich cílové jednání. Je nezbytné připravit velmi specifický, netradiční a inovativní program ve spojení s něčím, co budou vnímat jako výrazný osobní přínos / dar, to je jediný způsob, jak zaujmout.
Konference Akce zaměřená na rozvoj cestovního ruchu v regionu a na zvýšení povědomí o regionu u odborné veřejnosti. Dubí je neznámá turistická destinace. Proto jako první je třeba zajistit známost mezi odbornou veřejností. Vytváření a poskytování kvalitních a atraktivních novinářských informací je nutností. Konference pro novináře a odborníky v cestovním ruchu je jednou z cest, jak oslovit odbornou veřejnost. Je však třeba vytvořit i program pravidelné komunikace s odbornou veřejností, který bude dlouhodobě budovat a udržovat povědomí.
- 127 -
Dubí
Ideová studie 2012
Mediální komunikace Je naprosto nejdůležitější, protože bez ní se lidé o nabízených akcích a aktivitách prakticky nedozvědí, nebo jen malá část z nich. Na druhou stranu je třeba cílená komunikace jak s ohledem na cílovou skupinu, tak na region s potenciálem k návštěvě. Internet Pokud vytvoříme novou webovou stránku, pak je nutné vytvořit také její návštěvnost. Návštěvnost stránky nepřijde sama od sebe a není ji v krátkodobém a střednědobém horizontu možné vybudovat off-line nástroji (nástroji mimo internet). Proto je intenzivní internetová kampaň nutností, pokud nechceme znehodnotit investici do www stránky. Regionálně zacílená kampaň směrující návštěvníky na turistický portál s dostatkem informací pro potenciální návštěvníky. Návštěvnost je možné budovat několika způsoby, doporučujeme použít všechny:
SEO – optimalizace pro vyhledávače – zajistí, že při přirozením hledání různých turistických cílů se uživatel dostane na naše stránky, kde bude mít danou informaci k dispozici.
PPC kampaň – textové inzeráty na Google, Seznam, Facebook a dalších stránkách. Reklama je placená výhradně podle počtu prokliků = podle návštěvnosti naší www stránky, kterou kampaň vygeneruje. Je to nejefektivnější způsob budování návštěvnosti, ale nebuduje znalost značky. PPC jsou průběžně optimalizovány pro dosažení co nejnižší ceny za proklik = návštěvu webu.
Obrazová - bannerová kampaň – buduje znalost, vytváří poptávku. Je třeba synergie bannerů a PPC. Důležitá je optimalizace kampaně pro dosažení co nejvyšší odezvy.
- 128 -
Dubí
Ideová studie 2012
Tisková inzerce v regionálních periodikách Regionální periodika. Klasická tisková inzerce doprovozená PR podporou. Tisková inzerce je velmi vhodná pro zasažení cílových skupin. Je vhodná pro dlouhodobé budování znalosti a návštěvnosti a na podporu konkrétních turistických akcí.
Čtenost deníků v Ústeckém kraji Vybrané cílové skupiny 120 100
80 60 40 20
Lidé žijící v ústeckém kraji
Metro
Aha!
Lidové noviny
MF DNES
Deník - Ústecký kraj
Blesk
0
Rodiny s dětmi do 15 let, ústecký kraj
Důchodci, ústecký kraj
Čtenost regionálních deníků v Ústeckém kraji 50 40 30 20 10
Lidé žijící v ústeckém kraji
- 129 -
Teplický deník
Chomutovský deník
Děčínský deník
Mostecký deník
Žatecký a lounský deník
Ústecký deník
0
Dubí
Ideová studie 2012
Rádio Kampaň v regionálních rádiích v oblastech s vysokým potenciálem k návštěvě. Oblast Ústeckého kraje. Je vhodné zejména pro komunikaci jednorázových a krátkodobých akcí a aktivit = pozvánky na konkrétní akce.
Poslechovost rádií v Ústeckém kraji Vybrané cílové skupiny 50 40 30 20 10
Rodiny s dětmi do 15 let, ústecký kraj
Hitrádio FM
Country Rádio
Frekvence 1
ČRo 1 - Radiožurnál
Rádio Impuls
Fajn North Music
Evropa 2
Rádio Blaník
0
Důchodci, ústecký kraj
Poslechovost rádií v Ústeckém kraji 150
100
50
Lidé žijící v ústeckém kraji
- 130 -
Fajn Radio
Hitrádio FM
Country Rádio
Fajn Radio Agara
ČRo 1 - Radiožurnál
Frekvence 1
Rádio Impuls
Fajn North Music
Evropa 2
Rádio Blaník
0
Dubí
Ideová studie 2012
Manuál komunikace města a regionu Komunikaci můžeme v zásadě rozdělit do několika forem, každá má svá specifika a své vlastní zákonitosti a požadavky
Aktivní marketingová komunikace Aktivní cílená a cílevědomá komunikace, která probíhá systematicky prostřednictvím placených i neplacených nástrojů (inzerce, tištěné materiály, aktivně domluvené rozhovory do medií, venkovní reklama, …)by měla být věcí úzkého okruhu lidí, kteří jsou za komunikaci zodpovědní. Tito lidé by měli být seznámeni s touto studií a strategií komunikace. Je třeba udržet jednotnou linii komunikace – grafickou, obsahovou i celkovou tonalitu a vyznění komunikace. Grafika – v rámci této studie je vytvořen grafický manuál, je třeba jej důsledně dodržovat. Optimální je využívat pouze jednoho nebo dva grafiky, kteří jsou s manuálem důkladně seznámeni. Obsah – výběr témat a cílů – minimálně zpočátku by měl být proveden tak, aby podporoval komunikační myšlenku Dubí jako centra východního Krušnohoří (velikost, význam, vzdálenost od Dubí, poloha vzhledem k Dubí). Styl (tón) komunikace – způsob jakým o Dubí a okolí mluvíme. Pro komunikaci Českého Švýcarska používáme velmi poetický styl komunikace a řadou velmi emotivních, romantických fotografií a někdy až pohádkovou mluvou. Pro komunikaci OPS Krušné hory volíme spíše syrovější drsnější poetiku vhodnou pro větší hory kombinovanou s více racionální polohou pro věcné informace. Komunikace Dubí by měla být svým tónem blízká OPS Krušné hory.
Osobní prezentace Osobní prezentace by vždy měly být v souladu s komunikační strategií popsanou v Ideové studii. Týká se omezeného okruhu lidí, kteří jsou obeznámeni s problematikou, mají dostatečnou znalost o projektu a dobré věcné informační zázemí. Osobní prezentace by měla vždy být Stručná – přiměřená délka prezentace je základem udržení pozornosti, posluchač si z prezentace obvykle odnese 2 -3 jednoduché myšlenky, nemá cenu se snažit posluchačům předat více než si mohou zapamatovat. Věcná – je vhodné se držet faktů a věcných informací. Není vhodné se pouštět při prezentacích do složitého vyprávění komplikovaných myšlenkových konstrukcí. Přesvědčivá – posluchače o faktech přesvědčí jen ten, kdo sám věří tomu, co vypráví. Pozitivní – soustředíme se na prezentaci dobrých příkladů, úspěchů a pozitivních referencí. Přiznáme - minulá negativní fakta, pokud je to vhodné / potřebné společně s vysvětlením, že se jedná o minulost, kterou město již překročilo. Příklady – je dobré mít připravené úspěšné příklady každé aktivity. Jednoduchý příklad je působivější než dlouhé opisování věcí.
Reaktivní komunikace Touto komunikací se myslí zejména odpovědi na otázky novinářů a podobné situace, kdy je komunikace navenek iniciována jinými subjekty než městem Dubí. - 131 -
Dubí
Ideová studie 2012
Zde je třeba zejména připomenout zákon 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím ve znění následných novelizací. Komunikace vzniklá jako reakce na dotazy novinářů by měla být racionální, věcná, pravdivá. Nemá cenu poskytovat více informací, než je požadováno.
Komunikace od úst k ústům Drobná každodenní komunikace doplňuje a dotváří celou mozaiku komunikace. Pozitivní komunikace v souladu s komunikačními cíli. Týká se všech lidí městského úřadu a v širším vnímání i všech lidí z Dubí. Teprve každodenní neformální pozitivní komunikace dodá ostatní marketingové komunikaci skutečnou důvěryhodnost.
- 132 -
Dubí
Ideová studie 2012
Obsah komunikace Emotivní část komunikace Ve skutečnosti budujeme pozitivní vztah veřejnosti k Dubí a blízkému okolí. Pro vybudování pozitivního vztahu = pozitivní emoce k městu a regionu je potřeba emotivní komunikace. Silná pozitivní emoce by měla být obsažena jak v obrazové tak textové části komunikace.
Racionální část komunikace Pokud chceme reálně přesvědčit lidi k návštěvě Dubí je potřeba jim poskytnout reálné argumenty k návštěvě a racionální věcné informace potřebné k návštěvě = turistické informace. Tyto informace by měly být poskytnuty zejména prostřednictvím webu = interaktivní komunikace, kde je možné informace dobře strukturovat a poskytovat informace v rozsahu a detailech odpovídající konkrétní potřebě konkrétního potenciálního návštěvníka.
- 133 -