Studie dobrovolných aktivit ekologických nevládních neziskových organizací

Studie dobrovolných aktivit ekologických nevládních neziskových organizací Listopad 2011

Pro MŽP ČR zpracovala: Partnerství, o.p.s. založená Nadací Partnerství Kontaktní osoba: Tomáš Růžička, [email protected]

Obsah 1

KONTEXT ............................................................................................................. 4 1.1 Životní prostředí pro lidi............................................................................................... 4 1.2 Aktivizace občanů ....................................................................................................... 4 1.3 Druhy aktivit a problémy neziskových organizací ........................................................ 5

2

PRŮZKUM DOBROVOLNICTVÍ V EKOLOGICKÝCH NNO V ŘÍJNU 2011......... 7 2.1 Metodika ..................................................................................................................... 7 2.2 Výsledky průzkumu ..................................................................................................... 8 Struktura zaměstnanců a dobrovolníků .................................................................... 8 Rozpočty ekologických NNO .................................................................................. 10 2.3 Vyhodnocení výsledků .............................................................................................. 12 Data Českého statistického úřadu .......................................................................... 13 Data z dotazníkového šetření – dobrovolníci a zaměstnanci .................................. 14 Data z dotazníkového šetření – finanční stabilita.................................................... 17 2.4 Závěr ........................................................................................................................ 19

3

PŘÍPADOVÉ STUDIE PROJEKTŮ REALIZOVANÝCH EKOLOGICKÝMI NNO21 3.1 Pozemkové spolky a péče o lokality .......................................................................... 21 Cihelna Chmeliště .................................................................................................. 22 ČSOP Jadernička – Mozaikové sečení sadových luk na Lopeníku ......................... 24 3.2 Ochrana biodiverzity ................................................................................................. 26 ČSOP Alter Meles – Mapování rorýse obecného na území města Karlovy Vary .... 26 Hnutí Brontosaurus – Zasaď si svůj strom .............................................................. 28 Česká společnost pro ochranu netopýrů – Ochrana netopýrů vázaných na stavby 29 3.3 Záchranné stanice .................................................................................................... 32 Záchranná stanice v Pátku u Poděbrad.................................................................. 33 3.4 Ekologická osvěta a výchova .................................................................................... 35 Unie pro řeku Moravu – Dunaj pro děti ................................................................... 35 Rodinné centrum Vilémov o.s. – Dětské lesní centrum Dvoreček (projekt ještě není dokončen) .............................................................................................................. 37 3.5 Ochrana vod ............................................................................................................. 38 5. pionýrská skupina Děčín – Dobrá voda bude - doufejme, že všude.................... 38 3.6 Doprava .................................................................................................................... 39 Rezekvítek – Křtinami na zelenou s Rezekvítkem .................................................. 39

4

LITERATURA ..................................................................................................... 41

5

DOTAZNÍK O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2010 ................................... 42

Partnerství, o.p.s. založená Nadací Partnerství Údolní 33, 602 00 Brno / telefon: (+420) 515 903 132 / www.partnerstvi-ops.cz

1 KONTEXT

1.1

Životní prostředí pro lidi

Ochrana životního prostředí a přírodních hodnot je vymáhána zákony a zajišťována činností státu a za tímto účelem jím zřízených organizací všude ve světě. Důvodem je především ochrana zdraví obyvatel, zajištění tzv. ekosystémových služeb, ochrana přírody a krajiny pro možnost rekreace obyvatel a zachování přírodního dědictví pro další generace. Stát nikde na světě nemá dostatek prostředků pro zajištění veškeré nutné péče o životní prostředí a kromě zákonů využívá různá spojenectví a podporu jak firemního sektoru, tak především spolupráci s neziskovými organizacemi. Angažovanost občanů v neziskových organizacích je výrazem jejich vnitřních motivací a starostí o kvalitu života nejen jich samotných, ale i jejich dětí. V současnosti, kdy v České republice výrazně klesá důvěra veřejnosti ve stát a politické strany, je jakýkoliv výraz občanské angažovanosti pro věci veřejné cennou devizou.

Ochrana životního prostředí tvoří veřejností často nejvíce vnímanou oblast činnosti nestátních neziskových organizací. Neziskové organizace z této oblasti asi nejvíce plní funkci stabilizačního prvku demokracie. Tvoří pestrou mozaiku co do velikosti, organizační struktury, profesionality, zdrojů financování a zejména zaměření svého působení. Působnost organizací je značně rozmanitá od přímé ochrany přírody, krajiny a životního prostředí – prostřednictvím přímé terénní práce nebo snahou ovlivňovat záměry obcí, krajů i státu v oblasti životního prostředí (KEPÁKOVÁ 2004).

1.2

Aktivizace občanů

V České republice podobně jako v dalších evropských zemích mají aktivity občanů za lepší životní prostředí a v ochraně přírody dlouholetou tradici. Práce pro ochranu přírody byla v době socialismu mnohdy jednou z mála možností, jak se mohli lidé realizovat. Navíc ohrožení přírody a znečišťování životního prostředí byly veřejností vnímány jako jedny z nejpalčivějších problémů společnosti.

Po roce 1989 dochází v ČR k velkému rozvoji ekologických organizací. Ke konci 90. let se organizace postupně profesionalizují, brání jim v tom ovšem nedostatek finančních

strana: 4/44


prostředků. Odliv financí je patrný především po roce 2000, kdy končí většina programů zahraniční pomoci. Na druhou stranu docházelo k mírnému navyšování prostředků pro granty neziskovým organizacím na Ministerstvu životního prostředí (až do roku 2010) a existují nové možnosti z různých fondů Evropské unie (vzhledem ke komplikovanosti zpracování žádostí jsou ovšem dostupné jen pro ty největší organizace).

Veřejnost se většinou angažuje v ochraně životního prostředí ze dvou důvodů: buď je jim sympatický předmět ochrany (rostliny, krajina, živočichové) nebo brání narušení životního prostředí. V současnosti jsou veřejností velmi pozitivně vnímány např. činnost stanic pro poraněné živočichy (Národní síť záchranných stanic), výsadba stromů (Nadace Partnerství, ČSOP), brigády pro mladé lidi (Akce příroda Hnutí Brontosaurus) a péče o cenné pozemky (pozemkové spolky). Na druhou stranu existuje a vzniká množství organizací, které reagují na různé investiční záměry a brání zhoršení životního prostředí v místě, kde žijí. Nejčastěji z důvodu zvýšení hluku a znečištění ovzduší (např. z automobilové dopravy) či narušení a poškození přírody a krajiny (stavba přehrad, regulace toků, výstavba větrných a solárních elektráren), které jsou částí veřejnosti vnímány negativně.

Lidé ovšem pracují v různých neziskových organizacích i jako dobrovolníci z důvodu někam patřit, realizovat se nebo přispět něčemu „užitečnému“. Dobrovolnictví je důležitým faktorem pro fungování neziskových institucí. Tvoří převážnou část celkové pracovní síly v sektoru neziskových institucí sloužících domácnostem (NISD), a to přibližně ze 78%. Dobrovolnická činnost není placená, tudíž neziskové instituce ušetří na mzdových nákladech. A navíc jsou dobrovolnickou prací vytvářeny hodnoty, které zvyšují celkovou produkci neziskových institucí (ČSÚ).

1.3

Druhy aktivit a problémy neziskových organizací

Neziskové organizace zabývající se ochranou životního prostředí jsou poněkud nepřesně označovány médii jako „ekologické organizace“ a jejich členové jako „ekologičtí aktivisté“. Jejich činnost je ovšem velmi různorodá a zahrnuje nejrůznější činnosti od péče o poraněné živočichy, odborný monitoring výskytu ohrožených druhů živočichů a rostlin, nebo zajištění informovanosti veřejnosti o možnostech používání ekologicky šetrných výrobků až po účast ve správních řízeních. Například samotná oblast environmentálního vzdělávaní je velmi široká a zahrnuje vzdělávání předškoláků v zážitkových kurzech až po systematické kurzy dalšího vzdělávání učitelů. Některé organizace mají celostátní působnost, jiné jsou regionální

strana: 5/44


nebo čistě lokální (pečující o přírodně cennou lokalitu, vzniklé jako reakce na investiční záměr poškozující životní prostředí, apod.). Některé neziskové organizace fungují na profesionální bázi (většinou s národní nebo regionální působností) a mají několik zaměstnanců, ale malé a lokální organizace fungují zcela na bázi dobrovolné práce. Dobrovolníky ovšem využívají organizace na všech úrovních. Nejvíce pracuje s dobrovolníky Český svaz ochránců přírody a Hnutí Brontosaurus.

Snahy snížení závislosti na veřejných financích a grantech nadací vedly k posílení jednak individuálního fundraisingu a jednak fundraisingu korporátního. Individuální fundraisingové kampaně jsou vedeny zejména velkými síťovými organizacemi, ze získaných zdrojů pak benefitují ale i regionální pobočky. Jedná se zejména o „direkt dialog“ kampaně (v roce 2004 organizovaní dvěma organizacemi zejména v Praze, v roce 2009 devíti organizacemi už i v okresních městech), využití dárcovských SMS (z environmentálních témat fungují nejlépe živelné katastrofy) a veřejné sbírky (z environmentálních je nejúspěšnější celostátní sbírka ČSOP Místo pro přírodu). Přesto pro většinu organizací zůstává dominantní projektové financování z veřejných zdrojů.

Obecným nedostatkem větších organizací disponujících zaměstnanci bývá jejich velká fluktuace a tím pádem i zajištění stabilního profesionálního týmu. Z několika pohovorů se zástupci větších environmentálních organizací vyplývá, že „mezi vnitřní (problémy) patří fluktuace pracovníků kvůli nízkým příjmům nebo nestabilitě pracovního místa a přílišné spoléhání se na dotační zdroje (přes 20% vlastních zdrojů má jen málo organizací)“. „Problémem je také stále se zvyšující byrokracie při realizaci projektů a tím menší možnost získat prostředky z nejrůznějších fondů. Byrokracie navíc odrazuje a znechucuje dobrovolně pracující členy“.

Závislost na dotacích vede k ovlivnění zaměření činnosti nastavením dotačních titulů a nutností ukončit zahájenou aktivitu (propustit zaměstnance, pozbýt část vytvořeného knowhow, znehodnotit) v případě, že dotační titul nepokračuje nebo nemá návaznost. Velmi výrazně se tato skutečnost projevila v zaměření operačních programů financovaných ze strukturálních fondů mezi programovými obdobími 2004–2006 a 2007–2013.

strana: 6/44


2 PRŮZKUM DOBROVOLNICTVÍ V EKOLOGICKÝCH NNO V ŘÍJNU 2011 Na základě objednávky MŽP ČR provedla Nadace Partnerství ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody v říjnu 2011 dotazníkové šetření mezi environmentálně zaměřenými organizacemi. Důvodem pro toto dotazníkové šetření byla neexistence údajů, které by hodnotily či blíže specifikovaly dobrovolnou práci mezi ekologickými organizacemi a cílem dotazníkového šetření bylo tedy získat základní data, na základě kterých lze usuzovat na význam dobrovolné práce v oblasti ochrany životního prostředí.

2.1

Metodika

Celkem bylo osloveno 490 organizací, kterým byl zaslán elektronický dotazník e-mailem. Nadace Partnerství oslovila 120 příjemců grantů od Nadace Partnerství a MŽP ČR za poslední tři roky (duplicity v databázích obou organizací byly odstraněny), a 350 základních organizací Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) a 20 pozemkových spolků, které oslovila kancelář ČSOP. Ve všech případech se jednalo o občanská sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Dotazníkového šetření mapovalo hlavní otázky týkající se dobrovolné práce a složení rozpočtů ekologických organizací (viz Příloha). Otázky v dotazníku byly konzultovány před rozesláním s MŽP ČR.

Dotazníkové šetření bylo doplněno deseti případovými studiemi pro ilustraci několika typů projektů, které environmentální neziskové organizace realizují. Bylo ovšem obtížné získat detailnější informace o dobrovolné práci, protože organizace si tyto statistiky většinou nesledují a nejsou ani vyžadovány dárci při přípravě zpráv o projektu.

Vzorek 80 odpovědí představuje 16 % návratnost, což lze považovat za dobrou odezvu, která je dána pravděpodobně vysokým kreditem tazatelů (Nadace Partnerství, ČSOP) mezi neziskovými organizacemi a faktem, že studie bude předložena MŽP ČR, které od letošního roku výrazně snížilo podporu neziskovým organizacím. Vzorek respondentů je tvořen ze 42 % ze základních organizací ČSOP (n=34)1.

1

ZO ČSOP mají vlastní právní subjektivitu a samostatně vedou své účetnictví.

strana: 7/44


Konzultace k datům z Registru ekonomických subjektů Českého statistického úřadu poskytlo pro tuto studii Centrum pro výzkum neziskového sektoru (http://www.e-cvns.cz/).

2.2

Výsledky průzkumu

Respondenti vykonávali svou činnost z 31 % na místní a mikroregionální úrovni, 25 % na okresní, 31 % na krajské a z 20 % na celonárodní úrovni (mohli uvést více úrovní, proto součet není 100 %). Pokrytí organizací ze všech úrovní lze tedy považovat za rovnoměrné.

Struktura zaměstnanců a dobrovolníků Za velmi významné lze považovat zjištění, že 34 organizací (42 %) nemá žádné zaměstnance a činnost je vykonávána pouze dobrovolnicky. V průměru mají organizace 3 plné zaměstnanecké úvazky (respektive 6, pokud počet vztahujeme jen k organizacím se zaměstnanci). Neziskové organizace využívají možností zaměstnávat jen na částečný úvazek, průměr počtu lidí pracujících v jedné organizaci je 7 (resp. 12,5). Souhrnně organizace, které odpověděly na dotazník, tj. 80 respondentů, zaměstnává celkem 576 lidí tj. 230 plných úvazků. Podle ČSÚ zaměstnávaly environmentální organizace celkově ca 500 zaměstnanců v přepočtu na plný úvazek, ovšem tyto údaje se týkají jen organizací, které mají převažující činnost v environmentální oblasti (Registr ekonomických subjektů, ČSÚ).

Velká většina organizací s rozpočtem do 1 mil Kč (66 %) nemá žádného zaměstnance a svou činnost zajišťuje dobrovolnicky.

Celkový počet dobrovolníků uvádí respondenti průzkumu na 2597, z toho 429 pracuje pravidelně, 2168 nepravidelně. V průměru tak pracuje pravidelně 5 dobrovolníků na organizaci a 27 nepravidelně. V organizacích s rozpočtem do 1 mil Kč (n=59) pracuje v průměru 20 a v organizacích s rozpočtem nad 1 mil Kč (n=21) pracuje v průměru 67 dobrovolníků. Zdá se tedy, že v organizacích s vyšším rozpočtem pracuje i více dobrovolníků.

strana: 8/44


V roce 2010 odpracovali dobrovolníci podle odhadu 154 000 hodin (z toho členové organizací 115 000, tj. 75 %). Ve srovnání s počtem odpracovaných hodin zaměstnanci (ať již na zaměstnaneckou smlouvu, DPP nebo DPČ) se dobrovolníci podílí na celkovém objemu práce 32 %. Vedle dobrovolnické práce poskytují ekologické organizace též možnost odborných praxí studentům SŠ a VŠ. V roce 2010 se praxí účastnilo 414 praktikantů. Graf 1: Oblasti činnosti práce dobrovolníků 1% 3%

8%

7%

6% 5%

5%

8% 13% 2%

6% 20% 3% 2%

9% 1%

Péče (management) o lokality v maloplošných ZCHÚ - 5 % Péče (management) o přírodně cenné lokality mimo maloplošné ZCHÚ - 8 % Monitorovací a strážní služba v terénu - 2 % Monitoring a mapování druhů, podpora chráněných a vzácných druhů - 20 % Péče o nelesní zeleň (včetně výsadeb) - 9 % Připomínkování environmentální legislativy - 1 % Účast v odborných a poradenských orgánech veřejné správy - 2 % Zlepšování životního prostředí obcí, měst a krajů (komunitní projekty) - 3 % Poskytování informací a poradenství v oblasti životního prostředí - 6 % Environmentální vzdělávání a výchova dětí a mládeže - 13 % Environmentální vzdělávání dospělých - 5 % Činnost záchranných stanic pro volně žijící živočichy - 3 % Řízení organizace, hospodaření, PR, fundraising - 7 % Účast ve správních řízeních - 1 % Osvětové a informační kampaně - 8 % Ostatní (kancelářská činnost, apod.) - 6 %

strana: 9/44


Z respondentů se dobrovolníci nejvíce věnují monitoringu a mapování druhů a jejich ochraně – 20 % (30 500 odpracovaných hodin dobrovolníky, 6 600 hodin zaměstnanci), environmentálnímu vzdělávání a osvětě dětí a mládeže – 13 % (20 500 odpracovaných hodin dobrovolníky, 110 500 hodin zaměstnanci), péči o nelesní zeleň (včetně výsadeb) se věnují dobrovolníci 13 700 hodinami ročně (7 900 hodin práce zaměstnanců) – 9 % a péči o území mimo zvláště chráněná území věnují dobrovolníci 12 200 hodin vs. 5 500 hodin práce zaměstnanců – 8 % z celkově odpracovaných hodin dobrovolníky. Při péči o lokality v ZCHÚ odpracují dobrovolníci 8 100 hodin ročně, tj. 5 % (zaměstnanci odpracují 9 300 hodin za rok).

Naopak nejméně se dobrovolníci věnují práci ve správních řízeních (1 800 hodin, oproti 6 800 hodinám práce zaměstnanců), připomínkování legislativy (2 100 hodin vs. 7 600 hodin), monitoringu a strážní službě (2 500 hodin vs. 1 000 hodin) nebo účasti v poradních orgánech (2 300 hodin vs. 900 hodin).

V odborných a poradních orgánech či komisích veřejné správy pracuje 123 zástupců ekologických neziskových organizací, které odpověděli na dotazník. Jde zejména o různé komise městských rad (životního prostředí, dopravní, pro cyklistickou dopravu, …), výběrové komise MAS, ale i třeba o Legislativní radu vlády, Radu MŽP pro odpadové hospodářství, Mezinárodní komisi pro ochranu Labe, Radu vlády pro udržitelný rozvoj, apod.

Rozpočty ekologických NNO V příjmech organizací jsou velké rozdíly. Průměrně je rozpočet organizací, které odpověděly na dotazník, 1,4 milionu Kč. Na činnost související s ochranou životního prostředí je velikost průměrného rozpočtu menší a pohybuje se průměrně kolem 1,2 milionu Kč. To je dáno tím, že ne všechny oslovené organizace vykonávají pouze aktivity v ochraně životního prostředí, ale jejich záběr je širší.

Pouze 6 organizací nemá vlastní rozpočet, tedy nemá žádné příjmy a svou činnost realizuje bez finančních prostředků, a 14 organizací nemá rozpočet na svoje environmentální aktivity. Nejvíce organizací (56 %) má na své environmentální aktivity rozpočet nepřekračující 1 mil Kč ročně a medián velikosti rozpočtů těchto organizací je 100 000 Kč, průměrná velikost rozpočtu v této skupině je 191 000 Kč.

strana: 10/44


Tab. 1: Rozpočty environmentálních organizací Velikost

0

1-1 000 000

1-3 mil Kč

3-10 mil Kč

> 10 mil. Kč

14

45

9

9

3

0

100 000

1 500 000

4 686 000

16 566 000

0

191 000

1 515 000

5 314 000

15 706 000

rozpočtu Počet organizací Medián rozpočtu Průměrná velikost rozpočtu

Z průzkumu vyplývá, že průměrná ekologicky zaměřená organizace má svůj rozpočet z 53 % krytý z veřejných rozpočtů (státní zdroje, kraje, obce, EU). Průměrně až 22 % příjmů organizací pochází ze zdrojů státního rozpočtu a státních fondů (medián je ovšem 10 %), ale 40 % organizací (n=32) vůbec nemá příjmy z těchto zdrojů českého státu.

Z respondentů využívá vlastní činnost jako zdroj příjmů 68 % organizací, průměrně se vlastní činnost podílí 21 % na celkových příjmech. Členské příspěvky využívá 43 % organizací, ale na celkových příjmech se podílí pouze 4 %, podobně individuální dárci – nečlenové tvoří 6 % příjmů organizací (využívá 38 % organizací). Evropské fondy pokrývají rozpočty ekologických organizací jen z 9 % a využívá je jedna čtvrtina organizací. Tab. 2: Zdroje příjmů environmentálních organizací Zdroj

Průměr příjmů

Procento organizací

rozpočtu

čerpající z uvedeného

v environmentální

zdroje

oblasti (%) Státní zdroje ČR (státní rozpočet ČR, státní

22 %

60 %

Rozpočty obcí

9%

50 %

Rozpočty krajů

13 %

35 %

EU, veřejné rozpočty ze zahraničí

9%

24 %

Nadace, nadační fondy ČR

8%

31 %

fondy)

strana: 11/44


Nadace zahraniční

4%

14 %

Firemní zdroje

3%

11 %

Individuální dárci (jednotlivci)

6%

38 %

Členské příspěvky

4%

43 %

Vlastní činnost

21 %

68 %

Ostatní (ze závěti, apod.)

2%

9%

Nejvíce výdajů ekologicky zaměřených organizací spadá do oblasti ekologické výchovy, osvěty a poradenství – 78 %, péče o přírodu a její monitoring představuje 17 % výdajů, na zlepšování životního prostředí v obcích a městech připadají asi 3 % výdajů a na účast ve správních řízeních vynakládají 2 % svých rozpočtů. Tab. 3: Nejčastější výdaje environmentálních organizací Péče (management) o lokality v maloplošných ZCHÚ

3%

Péče (management) o přírodně cenné lokality mimo maloplošné ZCHÚ

4%

Monitoring a mapování druhů, podpora chráněných a vzácných druhů

8%

Péče o nelesní zeleň

2%

Zlepšování životního prostředí obcí, měst a krajů (komunitní projekty)

3%

Poskytování informací a poradenství v oblasti životního prostředí

15 %

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

63 %

Účast ve správních řízeních

2%

2.3

Vyhodnocení výsledků

V této části se zaměříme na komentování výsledků provedeného dotazníkového šetření a kde je to možné, provedeme srovnání s daty získanými Nadací Partnerství a MŽP ČR v minulých letech. Obecně je možné konstatovat, že průzkumy či jiná relevantní data týkající se dobrovolné práce environmentálních organizací neexistují, proto je soubor dat získaný tímto dotazníkem cenný. Podívejme se, jaká data eviduje Český statistický úřad.

strana: 12/44


Data Českého statistického úřadu Podle statistického úřadu působilo v roce 2011 v ČR 444 soukromých neziskových environmentálních a ekologických hnutí (viz Graf 1) a dalších 25 soukromých neziskových organizací zabývajících se environmentálním vzděláváním. Je zřejmé, že data ČSÚ nezahrnují všechny organizace, které se zabývají environmentální problematikou (uvádí pouze organizace, jejichž převažující činnost je v oblasti ochrany životního prostředí). Jen základních organizací ČSOP je kolem 350 a protože každá z nich má právní subjektivitu a vlastní volené orgány (tedy velkou míru nezávislosti) je pro potřeby získávání údajů o činnosti neziskového sektoru vhodné brát ZO ČSOP jako samostatné subjekty. Graf 2: Podíl jednotlivých právních forem na celkovém počtu nestátních neziskových organizací (číslo v závorce znamená číselný kód právní formy organizace)

Podíl dle právních forem v roce 2011 (v %)

Církevní práv. osoby (721) 0,0%

Org. jednotky sdružení (731) 27,0%

Nadace (117) 2% Nad.fondy (118) 1,9% Sdružení (731) 64%

Obecně prosp. spol. (141) 5,4%

Převzato z Registru ekonomických subjektů, ČSÚ

Největší počet nestátních neziskových organizací jich je dle přepočtu na 10 tis. obyvatel v Jihočeském kraji, hl. m. Praze, Středočeském a Libereckém kraji, naopak nejméně jich je v Ústeckém kraji, kraji Vysočina a v Moravskoslezském a Olomouckém kraji (Registr ekonomických subjektů, ČSÚ).

strana: 13/44


ČSÚ zjišťuje počet dobrovolníků a počet jimi odpracovaných hodin. Poprvé byla dobrovolnická práce zahrnuta v satelitním účtu za neziskové instituce pro rok 2004. Tab. 4: Přehled dobrovolnické práce v oblasti životního prostředí, ČSÚ Rok

2005

2006

2007

2008

2009

Počet

761

339

357

274

1 020

47 941

27 034

14 843

10 242

17 227

dobrovolníků Počet odpracovaných hodin

Tabulka ČSÚ uvádí zjevně podhodnocené údaje, které neodpovídají výsledkům, zjištěným naším dotazníkovým šetřením ani průzkumem MŽP ČR z roku 2010.

Data z dotazníkového šetření – dobrovolníci a zaměstnanci Podle našeho dotazníkového šetření v roce 2010 odpracovalo 2 597 dobrovolníků v organizacích 80 respondentů podle odhadu 154 000 hodin (z toho členové organizací 115 000, tj. 75 %). Ve srovnání s počtem odpracovaných hodin zaměstnanci (ať již na zaměstnaneckou smlouvu, DPP nebo DPČ) se dobrovolníci podílí na celkovém objemu práce 32 %. To zhruba odpovídá i zjištění ČSÚ, že všechny neziskové organizace (tedy nejen environmentální) se podílí v ČR na zaměstnanosti 0,8 % a při započtení dobrovolníků je podíl na celkové zaměstnanosti 1,5 %.

Z celkového počtu dobrovolníků vykonává dobrovolnou práci pravidelně každý měsíc jen 16 %! Velká většina dobrovolníků pracuje tedy pro environmentální organizace nárazově, což je pochopitelné i z charakteru některých činností, kdy například terénní práce probíhají ve velké většině sezónně.

Porovnáme-li tyto výsledky s průzkumem, který provedlo mezi svými příjemci grantů MŽP ČR v roce 2010, zjistíme, že na práci 33 neziskových organizací se údajně podílelo celkem 11 000 dobrovolníků. Z toho 52 % jsou členové organizace, 45 % sympatizanti z řad veřejnosti a 3 % dobrovolníci podle zákona o dobrovolnické službě. Domníváme se, že jde o nadhodnocené údaje, z kterých by vyplývalo, že průměrně v každé z 33 organizací pracuje

strana: 14/44


333 dobrovolníků. Zdá se, že v tomto průzkumu organizace automaticky započítávaly všechny své členy mezi dobrovolníky, ale pro tuto hypotézu nejsou k dispozici dostatečné podklady. Nicméně jistě záleží i na tom, které organizace na dotazník odpovídají, protože jsou mezi nimi velké rozdíly ve využívání dobrovolníků.

Z průzkumu MŽP ČR dále vyplývá, že, nejvíce členů – dobrovolníků měl Český svaz ochránců přírody (74 %), dále Hnutí Brontosaurus (17 %) a Česká společnost ornitologická (4 %). Na zbývajících 25 NNO zbývá 5%, tj. 290 dobrovolníků. Nejvíce nečlenů dobrovolníků měl opět Český svaz ochránců přírody (52 %), dále Hnutí Brontosaurus (24 %), Čmelák – Společnost přátel přírody (10 %) a Hnutí Duha (4 %). Na zbývajících 21 NNO připadá 10 %, tj. 460 dobrovolníků. Dobrovolníky ve smyslu zákona o dobrovolnické službě měly pouze 3 NNO – Hnutí Brontosaurus (85 %), Hnutí Duha (14 %) a CEV Sluňákov (1 %). Naše dotazníkové šetření z října 2011 bylo anonymní a nesledovalo tyto údaje pro konkrétní organizace.

Oceňování přínosu dobrovolnictví do ekonomiky je obecně opomíjeno – jak ve výzkumech, tak statistikách. Český statistický úřad zveřejňuje vývoj pouze té části ekonomiky (tj. výkonu země), která probíhá pomocí peněžních mechanismů. Netržní aktivity ekonomiky se v těchto zprávách neobjevují (MUSILOVÁ 2005). Ohodnotit práci dobrovolníka je tedy obtížné a lze ho nejjednodušeji provést podle průměrné měsíční mzdy. V případě znalosti věku dobrovolníka lze určit hodinovou sazbu přesněji podle hlavních tříd klasifikace zaměstnanosti (KZAM) a věku. Někdy lze použít pro výpočet i „mzdu specialisty“. Tento druh výpočtu je založený na předpokladu, že pokud by si organizace musela na danou činnost místo dobrovolníka najmout odborníka, musela by mu organizace zaplatit částku, kterou by on sám vykalkuloval (pravděpodobně by při kalkulaci do ceny práce započítal vedle přímých nákladů částku, která by zahrnovala jeho kvalifikaci, zkušenosti, čas, náklady na podnikání, atd.). Pro tento druh výpočtu je ovšem potřebné znát druh činnosti a situaci na trhu, což je při dotazníkových šetřeních na vzorku různorodých organizací nemožné. Pokud budeme brát průměrnou hodinovou sazbu práce dobrovolníka 140,80 Kč/hod.2, která vychází z průměrné hrubé mzdy v roce 2010, potom je hodnota dobrovolné práce v environmentální oblasti u 80 respondentů 21 683 200 Kč. Pokud bychom pro přepočet

2

Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2010 byla 23 951 Kč (MPSV ČR).

strana: 15/44


použili minimální hodinovou mzdu, která byla 48,10 Kč v roce 2010, je hodnota zjištěné dobrovolné práce v environmentální oblasti 7 407 400 Kč.

Odhadnout reálnou hodnotu dobrovolné práce je obtížné, protože je pravděpodobné, že v řadě případů jde o práci odbornou a pro výpočet by se měla použít spíše „mzda specialisty“ (např. monitoring, ochrana ohrožených druhů, práce v odborných komisích). Proto odhad hodnoty dobrovolné práce u 80 respondentů kolem 21 mil Kč bude spíše odpovídat realitě než při použití čistě administrativní minimální mzdy.

Využití průměrné mzdy pro ocenění dobrovolné práce doporučuje např. i Příručka pro využití strukturálních fondů Ministerstva pro místní rozvoj (2010), podle které: „Ocenění neplacené práce dobrovolníků musí odpovídat takovému ocenění, které nesmí přesáhnout obvyklou výši v místě a čase realizace projektu. Pro ocenění práce dobrovolníků lze využít informační systém o průměrném výdělku (ISPV). Vlastní ocenění práce se provede zařazením činnosti dobrovolníka podle průměrného výdělku dle kategorizace zaměstnanců za poslední publikované časové období. V případě, že lze práci dobrovolníka zařadit do více kategorií, použije se nižší odměna. Pokud dobrovolník vykonává stejnou nebo podobnou práci jako placený zaměstnanec, sazba uznatelná pro tuto práci bude buď sazba dle ISPV nebo mzda placeného zaměstnance, a to nižší suma z obou uvedených.“

Český statistický úřad ČSÚ vychází při hodnocení práce dobrovolníků podle mediánu hodinového výdělku stanoveného podle výsledků z Informačního systému o průměrném výdělku (http://www.mpsv.cz/cs/1934). Pro rok 2010 tak byla hodinová sazba dobrovolníků 137,34 Kč. Odtud vypočítaná hodnota dobrovolné práce environmentálních organizací v roce 2010 byla 21 150 360 Kč. Nejvíce odpracují dobrovolníci při monitoringu a mapování druhů a jejich ochraně – 20 % a ekologickém vzdělávání a osvětě dětí a mládeže – 13 %. Vzdělávání a osvětě dospělých je věnována mnohem menší pozornost a dobrovolníci se těmto aktivitám věnují z 5 %. Naopak minimálně jsou dobrovolníci využíváni pro práci ve správních řízeních – 1 % a připomínkování legislativy nebo monitoringu a strážní službě – v obou případech též 1 % z celkového objemu dobrovolné práce.

strana: 16/44


Zajímavé je, že dobrovolníci jsou různým způsobem využíváni i v procesu řízení neziskové organizace a to zhruba 7 % z celkového objemu dobrovolné práce (10 900 odpracovaných hodin vs. 51 700 hodin práce zaměstnanců).

Zajímavým zjištěním je skutečnost, že 34 organizací (42 %) nemá žádné zaměstnance a činnost je vykonávána pouze dobrovolnicky. Celkem pochopitelně jde o organizace, které nemají žádné příjmy (26 %) nebo jsou v nejnižší kategorii rozpočtu do 1 mil Kč (74 %).

Data z dotazníkového šetření – finanční stabilita V rámci dotazníkového šetření v říjnu 2010 byly zjišťovány i údaje týkající rozpočtů jednotlivých organizací a struktury jejich příjmů. Ze získaných dat od 80 respondentů vyplývá, že průměrné příjmy v roce 2010 byly 1 465 000 Kč.

Celkový objem průměrných příjmů vzrostl od roku 1998 z 566 tis. Kč, přes 893 tis. Kč v roce 2000 a 1232 tis Kč v roce 2002 (KEPÁKOVÁ 2004), na 1465 tis Kč v roce 2010 (viz Graf 2). Hodnotu průměrného příjmu je třeba brát s rezervou, neboť (1) příjmové rozpětí souboru organizací je obrovské (0–15 milionů), (2) zkreslení způsobují nulové a nízké příjmy v dolní části příjmové stupnice: ve všech sledovaných obdobích mělo přibližně 70–80 % organizací příjmy pod celkovým průměrem.

strana: 17/44


Graf 3: Srovnání vývoje celkové výše příjmů a výše příjmů očištěné o inflaci

Reálná hodnota příjmů environmentálních organizací se tak od roku 2002 mírně snížila. Tento pokles může souviset s odchodem zahraničních dárců a zdrojů českých nadací, které nebyly nahrazeny jinými zdroji.

Pokud srovnáme získané údaje s daty průzkumu, který si dělala Nadace Partnerství v roce 2003 (KEPÁKOVÁ 2004), můžeme odhadnout vývoj struktury rozpočtů environmentálních organizací za posledních osm let. V roce 2003 byly nejvýznamnějším zdrojem příjmů environmentálních organizací české nadace a nadační fondy (27 %), ale v roce 2010 klesl podíl nadací již jen na 8 % příjmů! Naopak stoupl význam státních zdrojů z 14 % na 22 % a stabilní zůstaly příjmy z vlastní činnosti – 22 %. Vlastní činnost jako zdroj příjmů využívá zhruba stejně jako před 8 lety dvě třetiny až tři čtvrtiny organizací, i když v roce 2003, chtělo tuto formu do tří let rozvinout 90 % environmentálních organizací. Je patrné, že rozvíjení vlastní činnosti je závislé na druhu aktivit, které organizace praktikují (nejčastěji jde

strana: 18/44


o konzultační a poradenské aktivity, zpracování expertíz, terénní práce – management lokalit, vzdělávání a ekologická výchova, prodej publikací a tiskovin, atd.). Podle ČSÚ bylo v roce 2009 pouhé 1 % environmentálních organizací tzv. tržních výrobců (tzn. že z více jak 50 % kryly své celkové náklady prodejem z výroby statků, služeb a zboží) a 99 % organizací poskytovalo své statky a služby zadarmo či za tržně nevýznamnou cenu (Registr ekonomických subjektů, ČSÚ).

V roce 2002 si organizace přály zvýšit podíl svých příjmů ze zdrojů EU z tehdejších 7 % na 15 %, realita roku 2010 byla ovšem 9 %. Příčinou malého využívání těchto zdrojů je především vysoká byrokratická náročnost, která je velmi demotivující, a ve většině případů nutnost předfinancovat realizované aktivity.

2.4

Závěr

Na základě dotazníkového šetření mezi environmentálními organizacemi, které v říjnu 2011 provedla Nadace Partnerství ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody, byla shromážděna data od 80 neziskových environmentálních organizací z oblasti dobrovolnictví a financování těchto organizací.

Jedná se o unikátní soubor dat, který představuje dostatečný vzorek pro posouzení finanční situace environmentálně zaměřených organizací a jejich přínosu pro zapojení veřejnosti do ochrany životního prostředí v České republice.

Hodnota celkově odvedené dobrovolné práce u respondentů se pohybuje mezi 21–22 miliony Kč za rok 2010. V organizacích pracuje přes 2 500 dobrovolníků, z nichž pouze 16 % pravidelně každý měsíc. Ze všech organizací, které se účastnily dotazníkového šetření, jich 34 (42 %) nemá žádné zaměstnance a činnost je vykonávána pouze dobrovolnicky. Dobrovolníci se v environmentálních organizacích nejvíce podílejí na činnostech souvisejících s monitoringem a ochranou druhů a ekologickým vzděláváním dětí a mládeže.

Lze odhadnout, že celkový objem průměrných příjmů vzrostl od roku 1998 z 566 tis. Kč na 1465 tis Kč v roce 2010. Reálná hodnota těchto příjmů očištěná o meziroční inflaci je ovšem o něco nižší a při srovnání s předchozími roky je reálná hodnota průměrných příjmů dokonce o ca 20 000 Kč nižší než v roce 2002.

strana: 19/44


Z průzkumu vyplývá, že průměrná ekologicky zaměřená organizace má svůj rozpočet z 53 % krytý z veřejných rozpočtů (státní zdroje, kraje, obce, EU). Průměrně až 22 % příjmů organizací pochází ze zdrojů státního rozpočtu a státních fondů, ale 40 % organizací vůbec nemá příjmy z těchto zdrojů českého státu.

Z respondentů využívá vlastní činnost jako zdroj příjmů 68 % organizací, průměrně se vlastní činnost podílí 21 % na celkových příjmech. Členské příspěvky využívá 43 % organizací, ale na celkových příjmech se podílí pouze 4 %, podobně individuální dárci – nečlenové tvoří 6 % příjmů organizací (využívá 38 % organizací). Evropské fondy pokrývají rozpočty ekologických organizací jen z 9 % a využívá je jedna čtvrtina organizací.

strana: 20/44


3 PŘÍPADOVÉ STUDIE PROJEKTŮ REALIZOVANÝCH EKOLOGICKÝMI NNO Význam a přínos environmentálních organizací je třeba posuzovat z pohledu přínosů pro veřejnost a kvalitu životního prostředí. Zde uvedených deset případových studií je jen ukázkou některých typů aktivit, kterými se environmentální organizace zabývají a nedělají si nárok na reprezentativnost.

3.1

Pozemkové spolky a péče o lokality

Český svaz ochránců přírody, který zastřešuje hnutí pozemkových spolků, má přesně stanovená kritéria pro akreditaci organizací jako pozemkových spolků (www.csop.cz). Hnutí pozemkových spolků v České republice navazuje na tradice prvorepublikových okrašlovacích spolků a na zkušenosti mnoha obdobných organizací v zahraničí. Český svaz ochránců přírody stál u vzniku hnutí pozemkových spolků v České republice, je koordinátorem aktivit pozemkových spolků u nás a tyto aktivity dlouhodobě jak finančně, tak metodicky podporuje. Akreditované pozemkové spolky v současné době pečují o 2118 ha přírodně cenných ploch, * z toho 225 ha mají ve vlastnictví, k 17 ha mají věcné břemeno, o 909 ha pečují na základě nájemní či užívací smlouvy, o 589 ha na základě souhlasu vlastníka s prováděním činností, o 378 ha pak ve spolupráci s vlastníkem * z toho v maloplošných chráněných územích 698 ha (51 ha ve vlastnictví), na území CHKO 223 ha (46 ha ve vlastnictví), v EVL 432 ha (26 ha ve vlastnictví), ve VKP 111 ha (17 ha ve vlastnictví) a v přírodních parcích 57 ha (10 ha ve vlastnictví)3

NNO pečující o zvláště chráněná území (ZCHÚ) mají na rozdíl od většiny komerčních firem k danému území osobní vztah. Pečují o něj (i v případech, kdy k území nemají žádná majetková práva), jako „o své“. To znamená, že mnohdy dobrovolně používají citlivější metody managementu, než musí (větší podíl ruční práce), jde jim o výsledek a nikoli pouze o splnění smlouvy (nesnaží se management provést s co nejnižšími náklady na úkor kvality). V případě krátkodobého výpadku finančních prostředků na management se snaží v minimální nezbytné míře management přesto zajistit, aby nedošlo k poškození lokality a jejich dosavadní práce nepřišla vniveč (např. dobrovolnicky). 3

Jednotlivé kategorie chráněných území se mohou překrývat.

strana: 21/44


NNO znají lokalitu po mnoho let (mnohdy byly iniciátory její ochrany), sledují změny, a tak jsou schopní operativně upozornit na případné odchylky od normálu a po konzultaci s orgánem ochrany přírody je v managementu zohlednit. NNO se snaží spolupracovat s vlastníky, a tak při jejich péči o ZCHÚ nevzniká ve vlastnících pocit „znárodnění“ – tedy že „někdo něco dělá na mém pozemku a já to musím strpět“. Tvoří prostředníka mezi státní ochranou přírody a místní „neochranářskou“ komunitou. NNO se pohybuje v lokalitě celoročně. Její zájem o ni nezačíná a nekončí s provedením managementu. Provádí monitoring, vykonává strážní službu, v případě potřeby uklízí, lokalitu propaguje ... Tato komplexnost péče, z větší části nehrazená (či přinejmenším nehrazená ze státních zdrojů), je nenahraditelnou přidanou hodnotou, kterou bohužel orgány ochrany přírody neumí dostatečně využít pro management lokality. Orgány ochrany přírody vesměs nemají čas objíždět několikrát měsíčně všechny lokality a dívat se, co se na nich děje, jak se mění, jaký měly udělané zásahy efekt. Často se neprovádí soustavný monitoring, který by posoudil, jak se lokalita vyvíjí a zda jsou managementová opatření adekvátní stavu lokality. Když se na lokalitě něco mimořádného stane (spadne strom, někdo ho pokácí, vytvoří se černá skládka), dozví se to úředník mnohdy s ohromným zpožděním a až pak to může nějak řešit. Pokud ovšem někdo danou lokalitu sleduje průběžně, po mnoho let několikrát měsíčně, může snadno vypozorovat, kam se lokalita vyvíjí, které druhy zde přibývají a které mizí, a tomu přizpůsobit kosení. Když se něco stane, ví o tom v podstatě okamžitě, a buď může informovat příslušné úřady, nebo rovnou reagovat.

Cihelna Chmeliště Celkové náklady projektu: 278.000 Kč

Dobrovolně odpracováno: min. 250 hodin

Příspěvek MŽP: 18.000 Kč Veřejná sbírka: 260.000 Kč

Aktivity občanského sdružení Denemark kolem záchrany bývalé cihelny Chmeliště začaly počátkem roku 2009, kdy do sdružení přišel nový člen – zoolog Michal Kavka. Ten se již delší dobu touto lokalitou zabýval, měl podrobně zmapované zdejší ptactvo a obojživelníky a bylo jasné, že jde o velmi hodnotnou lokalitu. Zároveň však vyjádřil obavy o osud této, v kontextu Kutnohorska bezmála unikátní lokality, protože stále nebyla dořešena otázka rekultivací opuštěné cihelny a vlastníci pozemků vyžadovali zavezení celé těžební jámy, aby bylo možné obnovit na pozemcích pole. Občanské sdružení tedy začalo jednat. Kromě dalších výzkumů, zaměřených zejména na vážky (které opět potvrdili jedinečnost lokality)

strana: 22/44


se obrátilo se žádostí o ochranu lokality nejprve na úřady. Z jejich rozpačitých reakcí však vyplynulo, že i přes výskyt několika zvláště chráněných druhů je situace s ohledem na starší platná rozhodnutí o rekultivaci a navrácení pozemků do ZPF „právně velmi složitá“. Zástupci sdružení tedy kontaktovali vlastníky dotčených pozemků a snažili se je přesvědčit, aby od svého požadavku na rekultivaci způsobem likvidujícím tuto lokalitu upustili. Vlastníci nejcennějších pozemků byli komunikativní a nebránili se nějakému řešení, sami však neviděli ve vlastnictví „neužitečné jámy“ žádný smysl. S variantou, že pokud nebudou vlastníci na rekultivaci trvat, lze některé pozemky z rekultivace vyjmout, souhlasila i firma, která má rekultivace provádět. Proto se jevil jako nejvhodnější možnost záchrany lokality výkup nejhodnotnějších pozemků.

Na výkup bylo nutné v relativně krátké době jednoho roku sehnat 260.000 Kč. Občanské sdružení Denemark proto na jaře 2010 požádalo v rámci grantu MŽP na podporu vzniku a rozvoje pozemkových spolků (administrovaného Českým svazem ochránců přírody) o příspěvek 8.000 Kč a za tyto peníze připravilo putovní výstavu fotografií z ohrožené lokality, uspořádalo mediální kampaň a zajistilo přímé oslovení několika potenciálních dárců, to vše pod hlavičkou již zaběhlé veřejné sbírky Místo pro přírodu. Díky těmto aktivitám se mu podařilo během půl roku získat na výkup téměř 80.000 Kč, tedy necelou třetinu potřebné částky (desetinásobek vložené sumy). Zbytek byl dodán z darů pravidelných dárců kampaně Místo pro přírodu.

Výkupem však starosti neskončily. Situace kolem cihelny byla skutečně právně hodně komplikovaná. Z pozice vlastníka byla jednání o ochraně lokality sice mnohem jednodušší, než kdyby do toho chtělo občanské sdružení vstupovat „zvenčí“ proti vůli vlastníků, nikoli však bezproblémové. Narazilo se na celý soubor problémů souvisejících s právním postavením dobývacího prostoru, které bylo nutné řešit. Toto by nebylo možné bez právní pomoci. Právní pomoc v takovýchto případech zajišťuje pozemkovým spolkům Český svaz ochránců přírody a hradí ho také z již výše uvedeného grantu. Konzultace právních problémů kolem cihelny Chmeliště dosud stála cca 10.000 Kč.

Problém dosud není zcela vyřešen, v tuto chvíli však nehrozí aktuální nebezpečí. Zároveň mohli začít na lokalitě probíhat dobrovolnické aktivity občanského sdružení, jako jsou úklidy černých skládek či výřezy křovin nadměrně zastiňujících tůňky.

strana: 23/44


Díky 18.000 Kč přímé podpory tomuto projektu a dlouhodobé systémové podpoře Českého svazu ochránců přírody a veřejné sbírce Místo pro přírodu se podařilo zachránit cennou lokalitu a podpořit iniciativu místních lidí, aniž by jiní lidé měli pocit, že byli kvůli ochraně přírody okradeni či omezeni na svých právech. Podobných případů (ne vždy je nutný výkup, mnohdy stačí pro ochranu lokality nějaký smluvní vztah či dohoda spolupráce s vlastníky) probíhá na různých místech republiky každoročně několik desítek.

ČSOP Jadernička – Mozaikové sečení sadových luk na Lopeníku Celkové náklady: 45.000 Kč


Příspěvek MŽP: 45.000 Kč

Extenzivní sady představují v krajině osobitý prvek, nabízející živým organismům prostředí lesostepního charakteru, které je přírodovědně velmi hodnotné a v dnešní krajině obecně ustupující až mizející. To je jedním z důvodů jejich mimořádné biodiverzity.

Na pozemcích, které byly předmětem projektu, se na ploše 4,25 ha vyskytuje přes 250 druhů cévnatých rostlin, bohatá entomo- a ornitofauna i další živočichové. Celé území je součástí Evropsky významné lokality Bílé Karpaty a druhé zóny CHKO Bílé Karpaty. Přítomnost velkého množství organismů vázaných na luční prostředí, včetně těch vzácných, vyžaduje citlivý a diverzifikovaný postup kosení a nakládání s posečenou hmotou.

strana: 24/44


Instalace ptačích budek, stupátka pro dravce a „včelího hotelu“ byla do projektu zařazena jako ukázkové opatření biologické ochrany sadu a zároveň podpory ohrožených skupin živočichů. Výše charakterizované luční přírodní biotopy byly ošetřeny metodou postupné mozaikovité seče ve 4 termínech v rámci vegetační sezóny. Jako sečné nástroje byly použity ruční kosa, celkem cca 0,5 ha a lištová sekačka (šetrná k živočichům) na zbytku plochy.

Základní přínos tohoto projektu spočívá v zajištění kontinuity vhodné péče o významný luční segment krajiny. Instalací budek a ostatních objektů byla zvýšena atraktivita lokality pro živočichy a zejména v případě „včelího hotelu“ zaplnili zející mezeru po zaniklé blízké hospodářské budově z nepálené hlíny, která byla hojně obývána samotářskými včelami. Již v první sezóně bylo využito cca 80 dutin „včelího hotelu“.

Při realizaci sečí bylo zjištěno, že mozaikový způsob kosení je v současné době (preference unifikované velkoplošné seče a téměř absolutní absence opravdové extenzivní pastvy) velmi důležitý nejen pro živočichy, ale i pro některé rostliny. Jsou to např. později kvetoucí druhy neschopné znovu vykvést v otavách (vemeník dvoulistý, vstavač osmahlý, …) a také ty, které sice kvetou brzy, ale dlouho trvá vývoj semen, tj. např. prvosenka jarní, kvetoucí mezi prvními, ale ještě začátkem srpna nemá plně dozrálá semena. Sečení bylo provedeno za podstatně nižší cenu, než odpovídá ceníku AOPK pro program PPK v roce 2010 (je zde počítáno s 12 000 Kč/ha). Na lokalitu extenzivního sadu byly za minimální náklady vyrobeny a instalovány prvky, které podpoří jak druhovou biodiverzitu sadu, tak i samotné ovocné stromy (včely jako opylovači a ptáci jako predátoři hmyzích škůdců). Tyto prvky budou nadále sloužit pro osvětu veřejnosti (podpora vzácných druhů ve volné krajině).

strana: 25/44


3.2

Ochrana biodiverzity

ČSOP Alter Meles – Mapování rorýse obecného na území města Karlovy Vary Celkové náklady: 15.000 Kč


Příspěvek MŽP: 5.000 Kč Vlastní zdroje: 10.000 Kč

Cílem projektu bylo postupné zmapování hnízdišť rorýse obecného na území města Karlovy Vary se zaměřením na starou zástavbu lázeňského území, kde ještě nebylo provedeno zateplení objektů nebo rekonstrukce fasád. Příslušné stavební úřady byly poučeny o nutnosti, v případě zásahů do vnějších opláštění budov, zateplování, rekonstrukce nebo renovace střech a omítek, vyžádat si od žadatelů výjimku z ochranných podmínek zvláště chráněného živočicha.

Rozsáhlé rekonstrukce starých činžovních domů a zateplování panelových domů má za následek výrazný úbytek rorýsů na území Karlových Varů. Zateplováním panelových domů tak dochází k ucpání ventilačních otvorů a úhynu mláďat přímo na hnízdě. Proto by jakékoliv stavební úpravy na domech vhodných pro hnízdiště měly být prováděny v období od konce července do začátku října.

Monitoring rorýse obecného probíhal v době hnízdění, tj. od května 2011 do konce července 2011 formou přímého pozorování hnízdících párů na vhodných hnízdištích. V každé lokalitě bylo vybráno několik vzorových budov s typickými hnízdními otvory, vyklenutími, vychlípeninami plechových říms s rozpadajícími trámovými mezipatry. Použito bylo též náhodné pozorování vletů na hnízdo. I když rorýs žije v monogamii, sledování jeho hnízdišť je velmi časově náročné, a to převážně tím, že v době hnízdění přilétají rodiče na hnízdo cca 13x za den, což představuje přílet na hnízdo cca 1x za hodinu. Z tohoto důvodu bylo nutné lokality procházet průběžně, nejméně však 10x za sledované období. Časová náročnost sledování jednoho vhodného hnízdiště tak byla cca 1 hodina.

Jednotlivé nálezy hnízdících párů byly na místě zaznamenány do mapovacích karet. Na místě nálezu byla zaznamenána lokalizace hnízdiště tj. objekt, jeho číslo popisné nebo evidenční, využití budovy, zjištěný počet hnízdících párů a popis hnízdiště. Následně byla tato data zanesena do centrální evidence Agentury ochrany přírody a krajiny (http://portal.nature.cz). Výsledky inventarizace byly zaslány na místně příslušné stavební

strana: 26/44


úřady tj. Magistrát města Karlovy Vary, Krajský úřad Karlovarského kraje, Městský úřad Žlutice, Městský úřad Bochov, Městský úřad Toužim a Městský úřad Chodov. Dále byly výsledky zaslány příslušnému orgánu ochrany přírody tj. Krajskému úřadu Karlovarského kraje, odboru životního prostředí a Magistrátu města Karlovy Vary, odboru životního prostředí.

Dalším krokem bylo zmapování vhodných budov pro hnízdění rorýsů. Ve většině případů se jednalo o budovy, kde byl zjištěn nálet rorýse obecného na vnější plášť budovy, k větracím otvorům nebo plechovým římsám střešních konstrukcí, ale samotný vlet do těchto dutin nebyl prokázán i když byl považován za velmi pravděpodobný. Tyto hnízdiště byly mapovány prioritně, stejně tak jako hnízdiště z minulých let.

Celkem bylo nalezeno na území Karlových Varů 95 nálezů s odhadovaným množstvím 339 hnízdících párů, na území ostatních obcí bylo potvrzeno 33 nálezů s odhadovaným množstvím 210 párů.

strana: 27/44


Hnutí Brontosaurus – Zasaď si svůj strom Celkové náklady projektu: 145.000 Kč


Nadace Partnerství: 60.000 Kč Příspěvek MŠMT: 50.000 Kč Vlastní zdroje: 35.000 Kč

Projekt propojoval propagační a osvětovou kampaň o významu stromů a dřevin s konkrétními aktivitami zaměřenými na výsadbu stromů a péči o vysázené lokality. Podpořil tím jak informovanost veřejnosti o významu stromů a péče o stromy pro posilování biodiverzity, tak i zapojení veřejnosti do podpory biodiverzity. Významnou součást projektu tvořily dobrovolnické akce pro mládež a další dobrovolníky zaměřené na výsadbu stromů ve volné krajině a dlouhodobou péči o vybrané lokality.

V rámci projektu bylo realizováno 11 dobrovolnických víkendových akcí, jichž se zúčastnilo celkem 143 účastníků/mladých lidí, resp. dobrovolníků. V rámci víkendových akcí bylo odpracováno celkem 850 člověkohodin dobrovolnické práce. Kromě dobrovolnické práce zahrnovaly víkendové akce také tematický vzdělávací (přednášky, besedy, projekce atp.) a zážitkový program (zaměřený na posílení a upevnění získaných informací). Dále byly realizovány 2 jednodenní dobrovolnické akce, z čehož 1 proběhla v okolí Brna (ve spolupráci s nezávislým občanským sdružením Rezekvítek) a 1 v Hlušovicích u Olomouce (ve spolupráci s obecním úřadem). Celkem se jednodenních akcí zúčastnilo 44 dobrovolníků z řad Hnutí Brontosaurus i veřejnosti, z toho 12 dětí. Dobrovolnická práce (výběr lokality, druh dřevin, způsob práce apod.) byla realizována po konzultacích s odborníky, majiteli či správci lokalit. V rámci projektu bylo vysázeno 222 dřevin v rámci víkendových akcí a 84 ks dřevin v rámci jednodenních akcí. V rámci víkendových akcí byla dále zajišťována péče o stávající lokality Zasaď si svůj strom, o stromy vysázené v rámci projektu a v předchozích projektech (cca 600 stromů) a péče a obnova starých sadů.

V rámci projektu byla realizována propagačně–osvětová kampaň zaměřená na informování a motivaci k zapojování cílových skupin do podpory biodiverzity. V rámci projektu byl zajišťován provoz a aktualizace webů lokalit Zasaď si svůj strom http://stremenicko.brontosaurus.cz/ a http://pecinskealeje.brontosaurus.cz/. Byly vydány a distribuovány propagační brožurky-skládačky projektových aktivit (2000 ks na jaře 2011), plakátky na podzim 2010 (1000 ks) a na jaře 2011 (1000 ks). Dále bylo vydáno 3000 ks brožur o alejích.

strana: 28/44


Byla zajišťována průběžná komunikace s médii prostřednictvím tiskových zpráv.

V průběhu projektu bylo realizováno 10 výukových bloků (přednášek) o významu stromů pro studenty středních škol. Přednášky byly realizovány na celkem 5 školách a zúčastnilo se jich celkem 232 studentů

Na projektu spolupracovali: Správa CHKO Beskydy; Správa NP Ćeské Švýcarsko; Čmelák Společnost přátel přírody, Liberec; základní články Hnutí Brontosaurus; další organizace, správci či majitelé lokalit, kde byly dobrovolnické akce realizovány.

Česká společnost pro ochranu netopýrů – Ochrana netopýrů vázaných na stavby Celkové náklady projektu: 588.000 Kč


Příspěvek německé nadace DBU: 299.000 Kč Příspěvek MŽP: 210.000 Kč Nadace Partnerství: 79.000 Kč

Dlouhodobým cílem projektu, jehož realizace dále pokračuje, je zefektivnění ochrany netopýrů vázaných na úkryty v lidských stavbách. K jeho dosažení je třeba především zvýšit informovanost všech zainteresovaných skupin – projektantů, stavebních firem, majitelů a správců budov, státní správy a samosprávy, ochrany přírody i veřejnosti (obyvatel a uživatelů domů), vytvořit komunikační „most“ mezi těmito skupinami a dosáhnout zlepšení jejich

strana: 29/44


vztahu k netopýrům a ochoty spolupracovat při jejich ochraně. Důležitým krokem je v tomto případě také prokázání existence všestranně přijatelných řešení při realizaci různých stavebních zásahů.

Byla úspěšně navázána spolupráce s dalšími NNO, ČIŽP, AOPK ČR a krajskými úřady při organizaci informačních seminářů (poskytnutí přednáškových prostor, pomoc s propagací, poskytnutí záštity představitelů kraje). Semináře byly určené pro pracovníky veřejné správy, zástupce bytových družstev, stavební firmy a projektanty, pro orgány státní ochrany přírody (střediska AOPK ČR, SCHKO) i pro neziskové organizace. Jejich náplní bylo seznámení s problematikou ochrany netopýrů a rorýsů - aktuální legislativou, konkrétními postupy při plánování rekonstrukce, příklady technických řešení stavebních úprav a řešení některých problémových situací. Celkem se uskutečnilo 11 seminářů, kterých se zúčastnilo 421 zástupců všech cílových skupin. Přehled je uveden v tab. 1, fotodokumentace v příloze 1.

Byla vydána publikace „Netopýři v budovách. Rekonstrukce a řešení problémů“ (příloha 2). První část obsahuje základní informace o netopýrech v budovách a jejich legislativní ochraně, v druhé části jsou popsány postupy a vhodná technická řešení, které lze využít při rekonstrukcích budov obývaných netopýry, a možnosti řešení nejčastějších problémových situací. Na závěr jsou uvedeny modelové příklady konkrétních lokalit v ČR, kde již byla popsaná opatření realizována. V průběhu jarních měsíců probíhala distribuce brožury na všechny krajské úřady a městské úřady obcí s rozšířenou působností (na odbory životního prostředí a stavební úřady). Ve spolupráci s ČSOP byly dále obeslány všechny záchranné stanice a rovněž síť ekoporaden v ČR. Brožuru obdrželi také všichni účastníci seminářů.

V říjnu 2009 proběhla schůzka se zástupci Cechu pro zateplování budov, jejíž náplní bylo seznámení s problematikou ochrany rorýsů a netopýrů při rekonstrukci budov, diskuse o vhodných postupech a možnostech další spolupráce. Začátkem roku 2010 se podařilo navázat užší spolupráci s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Týká se jednak zajištění distribuce našich příruček na oblastní pracoviště ČKAIT, vytvoření metodické pomůcky k činnosti autorizovaných osob ve stavebnictví, která bude vydána v rámci tzv. Profesního informačního systému ČKAIT, publikace série článků v odborném časopise Stavebnictví a uspořádání seminářů pro stavebníky a projektanty v rámci projektu celoživotního vzdělávání garantovaného ČKAIT.

strana: 30/44


V rámci projektu byla také realizována opatření na ochranu netopýrů a jejich úkrytů na několika modelových lokalitách, které slouží jako pozitivní ukázky možných opatření na ochranu netopýrů při stavebních úpravách budov (většinou se jednalo o panelové domy), případně ukázky vhodných řešení některých problémů v Liberci, Říčanech, Hodoníně, Lovosicích, Benešově nad Ploučnicí, Týnci nad Sázavou, Berouně.

Průběžně probíhalo mapování výskytu netopýrů v panelových sídlištích, které bylo zahájeno již na jaře 2009. V roce 2009 byl realizován pravidelný celoroční monitoring na 41 sídlištích v 16 městech, který provádělo 12 členů ČESON. Od dubna 2010 pokračuje monitoring na dalších 52 sídlištích, který zajišťuje 11 mapovatelů. Současně probíhalo mapování, do kterého byla zapojena laická veřejnost a členové spolupracujících organizací (ČSOP, ČSO) a sestavování databáze starších údajů. V databázi je nyní 860 údajů ze 116 lokalit. Získaná data by měla sloužit zejména jako podklad pro činnost orgánů ochrany přírody, ale i jako informační zdroj pro veřejnost v souvislosti s plánovanými rekonstrukcemi budov a měla by tak přispět k zefektivnění ochrany netopýrů. Proto byla databáze zpřístupněna také na internetových stránkách ČESON (http://www.ceson.org/sidliste_databaze.php) formou vytvořené aplikace pro snadnější vyhledávání potřebných údajů.

strana: 31/44


3.3

Záchranné stanice

Roli a výhody NNO oproti komerčním subjektům při provozování záchranných stanic dost dobře nelze v praxi porovnat, protože komerční subjekty se záchranou handicapovaných živočichů nezabývají. Zajištění záchrany handicapovaných živočichů je totiž ve své podstatě nekomerční aktivitou, protože v ČR neexistuje žádná povinnost takovou činnost zajistit a tedy ani financovat. Poptávku po tom, aby někdo potřebným živočichům pomáhal, vytváří veřejnost, zejména lidé, kteří zvířata v nouzi nalézají. Úřady, na které se pak s touto poptávkou veřejnost obrací, využívají jednotlivců či organizací, které mají péči o zvířata jako zálibu (záchranné stanice), aby pro ně poptávku uspokojili. Veřejnost za uspokojení poptávky neplatí. Úřady, kterým záchranné stanice významně ulehčují práci, jim na jejich činnost přispívají. Nikoliv však všechny a všude a nikdy podle nějakého stanoveného ceníku a kvality odvedené práce. Pokud by neexistovaly neziskové subjekty provozující záchranné stanice, úřady by velmi rychle stály před problémem, jak poptávku ze strany veřejnosti zajistit. Jediné komerční subjekty, které by to více či méně kvalitně dokázaly, jsou veterinární lékaři. Výjezdy pro zraněná zvířata včetně těch volně žijících se například v Praze zabývá společnost PetMedic. Za výjezd ke zvířeti si účtuje jednorázově bez DPH 550 Kč, za jízdné k akutnímu pacientovi 25 Kč / km, jednorázové příplatky za noční výjezd 600 Kč či výjezd ve svátek a o víkendu 300 Kč. V roce 2010 záchranné stanice Národní sítě přijaly cca 11 000 zvířat. S využitím ceníku PetMedic (http://pet-medic.webnode.cz/cenik/) by pouhý příjem těchto živočichů, i kdyby se uskutečnil pouze v denní době v pracovní dny a transport do záchranné stanice v průměrné vzdálenosti 20 km od místa příjmu stál 13 860 000 Kč. K tomu je samozřejmě nutné připočítat náklady na veterinární ošetření zvířat, jejich pobyt v záchranné stanici a transport uzdravených zvířat do místa vypuštění. Hrubý odhad takových nákladů dosahuje výše 60 000 000 Kč ročně. Stát přitom přispívá na činnost Národní sítě záchranných stanic v posledních letech ročně částkou 5 150 000 Kč. Dalších cca 10 000 000 přispívají na provoz stanic kraje a obce.

strana: 32/44


Záchranná stanice v Pátku u Poděbrad Celkové roční náklady: 1.900.000 Kč

Dobrovolně ročně odpracováno: min. 500

hodin Příspěvek MŽP (PPK): 257.000 Kč Příspěvky obcí a sponzorů: 1.643.000 Kč Rozlohou území 3591 km2, na kterém poskytuje péči handicapovaným živočichům, patří mezi průměrně velké stanice. Hustota osídlení na tomto území (416700 obyvatel) je rovněž průměrná. Ročně najezdí cca 53 000 km, do péče přijme 900-1000 zvířat ročně.

Pro zkvalitnění péče o živočichy a pro zjednodušení předání živočichů občany má záchranná stanice zřízenu síť odběrných míst. Pobočky stanice a odběrná místa jsou zřízena v Choťánkách u paní Jitky Kupecké, v Brandýse nad Labem u pana Michala Hradského, v DDM Mladá Boleslav, v Robousích u Jičína u Mgr. Petry Zikové, v Kojících u manželů Soukupových a v Kněžmostě u pana Kverka. V Choťánkách jsou umístěny chovy krmných živočichů, další karanténní prostory, voliéry pro zpěvné ptactvo, voliéry pro savce a vodní plochy pro vodní ptactvo. Díky ověřenému a funkčnímu systému jsou pracovníci stanice schopni do 3 hodin od nahlášení případu na kontaktní telefon rychle a kvalitně ošetřit zraněné živočichy v celé oblasti své působnosti. Z celkového počtu 1073 přijatých živočichů bylo 577 jedinců plně vyléčeno a úspěšně vráceno do volné přírody, v procentuálním zastoupení toto tvoří necelých 54 % úspěšnosti (resp. 53,8 %).

Stejně jako ostatní záchranné stanice, i stanice v Pátku se v současné době potýká s finančně velmi náročnou nutností rekonstrukce léčebných zařízení. Rekonstrukce stanice je vynucena platnou legislativou, která stanovuje rozměry a vybavení ubikací.

strana: 33/44


Léčení zraněných živočichů však není jedinou aktivitou záchranných stanic. Důležitou součástí jejich činnosti je i osvěta předcházení úrazům divoce žijících zvířat, chování při nálezu pravděpodobně handicapovaného živočicha a podobně. V roce 2010 provedla stanice v Pátku přednášky a exkurze pro základní a střední školy, mateřské školy a veřejnost, jichž se zúčastnilo cca 5000 (z toho 3000 návštěvníků navštívilo areál stanice s odborným doprovodem a výkladem pracovníků stanice).

V expoziční části záchranné stanice, kde jsou právě k výše zmíněným osvětovým účelům umisťováni trvale handicapovaní živočichové, byla v roce 2010 zrekonstruována jedna z voliér pro zpěvné a malé ptactvo, výběh pro vydry a vystavěny čtyři nové expoziční voliéry.

Zajímavým prvkem osvěty je kamerový systém, kterým byla stanice vybavena v roce 2010. Díky tomuto systému může veřejnost přes webové stránky sledovat dění ve stanici (a pracovníci stanice dění v karanténní místnosti). Od roku 2009 stanice aktivně spolupracuje na výzkumu genetické diverzity a struktury populací dravců v ČR na Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat, Agronomické fakulty, Mendelovy univerzity v Brně. Byli zapojeni do dvou projektů v rámci Interní grantové agentury AF Mendelu v Brně: o

Využití mikrosatelitních markerů pro určení genetické diverzity v různých populacích dravců (2009)

o

Genetická diverzita, struktura populací a fylogenetické vztahy mezi různými druhy dravců studované pomocí mitochondriální a jaderné DNA (2010)

Tyto aktivity jsou prováděny buď dobrovolnicky, nebo zajišťovány jinými (soukromými) finančními zdroji.

V roce 2010 obdržela stanice ze státních zdrojů (PPK) příspěvek na činnost ve výši 257 208 Kč. Přitom provozní náklady stanice činí cca 1.400.000 Kč ročně, mzdové náklady 350.000 Kč, investiční náklady 150.000 Kč, celkem tedy 1.900.000 Kč ročně.

strana: 34/44


Pro porovnání: Při využití ceníku soukromé společnosti PetMedic (http://petmedic.webnode.cz/cenik/), která se zabývá záchranou společenských zvířat v Praze (výjezd, příjem, základní ošetření a dovoz zvířat k veterináři), by pouze náklady na výjezd pro zvíře a jeho dovoz do stanice (při dojezdové vzdálenosti 20 km) v roce 2010 dosáhly výše 1 351 980 Kč. Náklady na léčení, rehabilitaci a návrat vyléčených zvířat do přírody by při využití ceníků veterinárních nemocnic dosáhly v roce 2010 částky cca 2 500 000 Kč.

3.4

Ekologická osvěta a výchova

Unie pro řeku Moravu – Dunaj pro děti Celkové náklady projektu: 99.900 Kč


Příspěvek Nadace OKD: 89.000 Kč Příspěvek MŽP: 10.000 Kč

Cílem projektu bylo podpořit vztah dětí k řekám a vodě obecně. Náplň projektu byla tvořena řadou tvůrčích a osvětových aktivit – Danube Art Master, Danube day a Danube box, které Unie pro řeku Moravu zajišťuje pro mateřské, základní a střední školy či dětské kolektivy z řad neziskových organizací na území povodí Moravy. Projekt pracoval i s pedagogy (Danube Box) a některých aktivit se účastnila veřejnost (Danube Day).

strana: 35/44


•

Danube Art Master – aneb Mladí tvůrci pro Dunaj: výtvarná soutěž pro děti, kdy „mladí umělci“ tvoří svá díla přímo v přírodě – u vody, řek a potoků, rybníků a mokřadů. Tato mezinárodní soutěž probíhá v celém povodí Dunaje a v ČR se jí účastní pravidelně na 40 škol a zhruba 500 dětí. Soutěž proběhla v červnu 2010 v CHKO Litovelské Pomoraví.

•

Danube Day – oslava Dne Dunaje: happeningová akce pro veřejnost (rodiče s dětmi) pořádaná k 29. červnu na podporu popularizace Dunaje, jeho přítoků a povodí. Akce se účastnilo 60 osob (z toho 35 dětí) centru ekologických aktivit Sluňákov.

•

Danube Box – výukový program pro děti od 9 do 12 let zaměřený na ochranu a únosné využívání vod v povodí Dunaje. Formou interaktivní výuky ve třídě i venku se dostává povodí Dunaje do srdcí a povědomí žáků. Najdeme zde aktivity zaměřené intelektuálně, ale i prakticky či emocionálně. Workshop k používání pomůcky se uskutečnil 9. 2. 2010 za účasti 29 lektorů a učitelů. Byly vydány metodické listy pro učitele českého dodatku Danube Boxu (Dunaje v kufru) nazvaného "Morava pro Dunaj", 22 stran A4 + volné grafické přílohy (karty: "Krajina a povodně", "Hydrobiologické pexeso", "Proměny lužního lesa").

•

Danube web – vytvoření webu pro Danube box, Danube art master a Danube day aktivita realizována dle záměru, speciální webové stránky k české verzi Danube Boxu (Dunaje v kufru) jsou provozovány na adrese: www.dunajvkufru.cz, obsahují interaktivní část Danube Boxu (on line verze) a vedle vlastního Dunaje v kufru slouží k informování učitelů o soutěži Mladí tvůrci pro Dunaj a o akcích ke Dním Dunaje

Projekt „Dunaj pro děti“ umožnil realizaci aktivit a činností Unie pro řeku Moravu v oblasti ekologické výchovy. Konkrétně přispěl k vytvoření české verze výukového materiálu Dunaj v kufru (Danube Box) a umožnil vyškolení jeho prvních uživatelů (učitelé, lektoři). Díky projektu byly uskutečněny akce pro vítěze výtvarné soutěže Mladí tvůrci pro Dunaj 2010, a to splouvání řeky Moravy a slavnostní happening k oslavě Dne Dunaje spojený s křestem Danube Boxu. Konečně projekt k přispěl k vytvoření webových stránek Dunaje v kufru (www.dunajvkufru.cz).

strana: 36/44


Rodinné centrum Vilémov o.s. – Dětské lesní centrum Dvoreček (projekt ještě není dokončen) Celkové náklady projektu: 677.900 Kč


Příspěvek Nadace OKD: 431.800 Kč Vlastní zdroje: 246.100 Kč

Cílem projektu bylo rozšířit nabídku předškolního vzdělávání o Dětské lesní centrum Dvoreček (dále DLC), které je inspirováno myšlenkou lesní mateřské školy. Většina programu DLC bude probíhat venku téměř za každého počasí. Zázemí je tvořeno jurtou. Z charakteru pobytu v přírodě vyplývá přirozené eko-výchovné působení.

Projekt Dětské lesní centrum reaguje na situaci v předškolním vzdělávání. V současné době je kritický nedostatek míst ve státních školkách. Dětské lesní centrum je nabídkou levného řešení, jelikož náklady na jeho založení jsou 400 tisíc Kč, kdežto přistavění jedné třídy ve školce se vyšplhá až na 2 miliony korun (podle informací MÚ Chotěboř, který nedávno tutu přístavbu realizoval).

K fungování dětského centra neodmyslitelně patří úzká spolupráce s rodiči. V současné době na vzniku DLC již pracuje skupina rodičů. Tato skupina vznikla na základě monitoringu zájmu o alternativní předškolní vzdělávání.

V dubnu a květnu 2011 proběhla prezentace projektu DLC Dvoreček v okolních mateřských centrech, na obecních úřadech a na krajském úřadě.

strana: 37/44


3.5

Ochrana vod

5. pionýrská skupina Děčín – Dobrá voda bude - doufejme, že všude Celkové náklady projektu: 280.000 Kč


Příspěvek Nadace OKD: 170.000 Kč Vlastní zdroje: 110.000 Kč

Cílem projektu bylo vyčistit vybrané malé vodní toky, mokřady a studánky na Děčínsku a pořádat brigády pro mladé lidi související s ochranou přírody.

V měsících červenci a srpnu proběhly intenzivní brigády v lokalitě Velkošenovska. V rámci prázdnin se tak mohlo angažovat velké množství dobrovolníků. Největší pozornost byla věnována jezírku a mokřadu. Bylo odstraněno velké množství odpadů z mnohaleté černé skládky. Ve spolupráci s Lesy ČR pak proběhl hydrogeologický průzkum s cílem zjistit znečištění zeminy a podzemních vod. Výsledky nebyly uspokojivé a je nutno přistoupit k vymístění prostoru jezírka (odčerpání vody a vytěžení vrstvy bahna - bude provádět odborná firma. Náklady budou hrazeny Lesy ČR).

Bylo pokračováno v realizaci vybudování rybníčku v lese u Malého Šenova. Bylo vyčištěno a opraveno několik stávajících studánek a na ně navazujících vodotečí – oprava kamenných a zděných prvků, výpustí, instalování nového odvodnění, zastřešení, vyčištění dostupného lesa nejen okolo studánek a mokřin (s ohledem na organizační možnosti) od náletových dřevin, spadů, od odpadků (pravděpodobných černých skládek malých rozsahů).

Na Děčínsku v lokalitě hory Quaderberg byla zbudována studánka„Pod Čertovkou“. Byly provedeny pravidelné shraby listí okolo jírovců s následným odstraněním starého listí jako prevence proti klíněnce.

Druhým hlavním cílem bylo čištění řeky Chřibské Kamenice a Kamenice v úseku Meandry Chřibské Kamenice – Dolský mlýn. Lokalita řeky Chřibské Kamenice a Kamenice byla v měsíci červnu a srpnu 2010 postižena velkou povodní a řečiště bylo silně devastováno. Po konzultaci s pracovníky správy NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce a dotčených obcí, s kterými úzce spolupracujeme, jsme posunuli hlavní aktivity na jaro 2011. V měsících květnu a červnu byly uskutečněny dvě intenzivní víkendové brigády, s úspěšným vyčištěním celého plánovaného úseku. V rámci aktivit došlo k vyčištění vodního toku od nežádoucích

strana: 38/44


odpadků a podobných věcí (PET lahve, plastové obaly, skleněné lahve, kusy železa, guma, atd.). V rámci možností i k odstranění nežádoucích zátarasů a nánosů způsobených velkoobjemovými překážkami jak umělými (prkna, pneumatiky, apod.) tak přírodními (větve, trsy trav, apod.). Odstranění velkých kmenů pomocí techniky, zajistí správa NP. Účastníci také získali informace v oblasti ochrany přírody a životního prostředí. Rozšířili si znalosti o přírodě, o možnostech vzájemného působení člověka a přírody s minimalizací negativních vlivů. Dále spolupracují se Sdružením mladých ochránců přírody ČSOP v kampani – Zachraňme studánky. Do Národního registru pramenů a studánek (http://www.estudanky.cz/uvod.html) registrovali další 2 studánky.

3.6

Doprava

Rezekvítek – Křtinami na zelenou s Rezekvítkem Celkové náklady projektu: 554.000 Kč


Příspěvek Nadace Partnerství: 54.000 Kč Městys Křtiny: 500.000 Kč

Projekt řešil změnu dopravního řešení v městysu Křtiny s ohledem na bezpečnost dětí při cestě do školy. Na projektu se dobrovolnicky podílelo občanské sdružení Horní Mlýn. Zpracování dopravní studie Křtin usnadnil průzkum, který zde žáci prováděli již v předchozích letech. Tato studie umožnila zahájení jednání v zastupitelstvu ÚM Křtiny a následné kroky při jejich realizaci. Děti vytipovaly 6 nebezpečných míst. Projektant označil 13 nebezpečných míst ve Křtinách. Jedno místo, které 44 % dětí označilo jako nebezpečné, projektant tak nevnímal, přesto se podařilo u zastupitelstva městyse prosadit a zajistit bezpečnost i této oblasti. Na frekventované silnici nejdříve vymezen čarou prostor pro pohyb

strana: 39/44


chodců a nové dopravní značení, jakožto prozatímní řešení dopravní situace v nejnebezpečnějším místě. První tři nebezpečná místa si určilo zastupitelstvo městyse jakožto svou prioritu a zavázalo se při projednávání s veřejností, že bude hledat co nejrychleji finanční prostředky na realizaci jejich řešení dle dopravní studie ing. Hrubého. Městys Křtiny ve spolupráci se Správou a údržbou silnic Jihomoravského kraje realizoval navržená opatření v létě 2011.

strana: 40/44


4 LITERATURA

Kepáková, K., Neziskový sektor před vstupem do Evropské unie. Vývoj, kapacita a směřování českých NNO zaměřených na oblast životního prostředí a udržitelného rozvoje. Nadace Partnerství, Brno, 2004. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Informační systém o průměrném výdělku, 2010 – nepodnikatelská sféra. http://www.mpsv.cz/cs/11123, 2011. Ministerstvo pro místní rozvoj. Metodická příručka způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 20072013. Praha, 2010. Musilová, K., Jakou cenu má dobrovolník? VŠE Praha pro časopis GRANTIS 6/2005, © ICN, o.p.s. Národní institut dětí a mládeže MŠMT. Dobrovolníci mění svět, sborník příkladů dobré praxe. Praha, 2011.

strana: 41/44


5 DOTAZNÍK O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2010 Vážení, dovolujeme si vás oslovit s žádostí o vyplnění tohoto dotazníku. Záměrem je shromáždit podrobnější informace o činnosti ekologických neziskových organizací, které by bylo možné využít při argumentaci vedení MŽP ČR o významu a užitečnosti ekologických neziskových organizací pro veřejnou správu. Jak jistě víte, MŽP ČR výrazně snížilo částku určenou na podporu neziskovým organizacím v oblasti životního prostředí. Pro lepší schopnost argumentovat chybí data, proto vás žádáme o vyplnění tohoto minimalistického dotazníku a jeho zaslání na adresu [email protected] do 20. října 2011. Děkujeme! Všechna data vyplňujte prosím za rok 2010.

A. Identifikace organizace 1/ právní forma organizace (občanské sdružení, nadace, nadační fond, obecně prospěšná společnost, církevní právnická osoba)

2/ kraj sídla organizace

3/ územní působnost organizace (mezinárodní, celostátní, krajská, okresní (mikroregionální), obecní

B. Zaměstnanci a dobrovolníci Pozn. Pokud se Vaše organizace zabývá i jinými aktivitami než v environmentální oblasti (ochrana přírody, životního prostředí či ekologická výchova, vzdělávaní a osvěta), uvádějte dále údaje vztažené jen k environmentální oblasti. Kolik zaměstnaneckých úvazků má vaše organizace? (sečtení všech úvazků, i částečných)

Kolik lidí (zaměstnanec, DPP, DPČ) pracuje ve vaší organizaci?

Kolik dobrovolníků (lidí, kteří nepobírají za svou práci pravidelnou odměnu odpovídající vykonané práci) pracuje ve vaší organizaci? a) pravidelně (tj. alespoň jednou měsíčně)

b) nepravidelně

strana: 42/44


Odhadněte počty odpracovaných hodin dobrovolníky a zaměstnanci v následujících oblastech: Oblast činnosti

Dobrovolníci – členové ≤ 26 let

> 26 let

Dobrovolníci – nečlenové ≤ 26 let

Zaměstnanci, DPP, DPČ

> 26 let

Péče (management) o lokality v maloplošných ZCHÚ Péče (management) o přírodně cenné lokality mimo maloplošné ZCHÚ Monitorovací a strážní služba v terénu Monitoring a mapování druhů, podpora chráněných a vzácných druhů Péče o nelesní zeleň (včetně výsadeb) Připomínkování environmentální legislativy Účast v odborných a poradenských orgánech veřejné správy Zlepšování životního prostředí obcí, měst a krajů (komunitní projekty) Poskytování informací a poradenství v oblasti životního prostředí Environmentální vzdělávání a výchova dětí a mládeže Environmentální vzdělávání dospělých Činnost záchranných stanic pro volně žijící živočichy Řízení organizace, hospodaření, PR, fundraising Účast ve správních řízeních Osvětové a informační kampaně Ostatní (kancelářská činnost, apod.) Kolik vašich lidí (zaměstnanců i dobrovolníků) se účastní práce v poradních nebo odborných orgánech či komisích veřejné správy (stát, kraj, obec) a jimi zřízených organizacích?

O jaké orgány se jedná?

Nabízí vaše organizace studentům SŠ a VŠ praxe? Kolik máte praktikantů ročně?

strana: 43/44


C. Rozpočet a zdroje příjmů Jaké byly celkové příjmy vaší organizace v roce 2010?

Odhadněte, kolik z toho tvořily příjmy na činnosti v environmentální oblasti. Jaké je složení příjmů na environmentální aktivity vaší organizace v procentech? Zdroj

Příjmy v environmentální oblasti (%)

Státní zdroje ČR (státní rozpočet ČR, státní fondy) Rozpočty obcí Rozpočty krajů EU, veřejné rozpočty ze zahraničí Nadace, nadační fondy ČR Nadace zahraniční Firemní zdroje Individuální dárci (jednotlivci) Členské příspěvky Vlastní činnost Ostatní (ze závěti, apod.) Kolik finančních prostředků vaší organizace tvoří finanční prostředky z MŽP ČR (veřejné zakázky, dotace v rámci státní dotační politiky ČR vůči NNO, dotace mimo režim státní dotační politiky ČR vůči NNO, půjčky, finanční a materiální dary a ocenění)? (Kč) Jaké procento celkových příjmů vaší organizace tvoří přímé granty MŽP ČR z programu na podporu neziskových organizací (dotace v režimu Státní dotační politiky ČR vůči NNO)? (%) Odhadněte výdaje vaší organizace pro jednotlivé činnosti (v Kč): Péče (management) o lokality v maloplošných ZCHÚ Péče (management) o přírodně cenné lokality mimo maloplošné ZCHÚ Monitoring a mapování druhů, podpora chráněných a vzácných druhů Péče o nelesní zeleň Zlepšování životního prostředí obcí, měst a krajů (komunitní projekty) Poskytování informací a poradenství v oblasti životního prostředí Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Účast ve správních řízeních

strana: 44/44

Studie dobrovolných aktivit ekologických nevládních neziskových organizací

Recommend Documents