2 0 1 3 /1 4
Gymnázium Suverénního řádu maltézských rytířů ve Skutči V. Nováka 584, 539 73 Skuteč, tel. 469 326 360 e-mail:
[email protected], web: www.gymskutec.cz
studentské volby, zájezd do Anglie, činnost speciálního pedagoga a další… sledujte www.gymskutec.cz
Zpravodaj GSŘMR 2013–14/2
OBSAH
Úvodní slovo spirituála ________________________________ 3 Nový obor – Bezpečnostně právní činnost _________________ 4 Speciální pedagog na Gymnáziu – pokračování projektu ______ 5 Studentské předčasné parlamentní volby __________________ 6 Gymnázium na Anglické riviéře __________________________ 7 Seznamovací kurz 2013 _______________________________ 8
2
Zpravodaj GSŘMR 2013–14/2
Vážení přátelé, studenti a učitelé, 4. října slavíme památku svatého Františka z Assisi, jehož jméno si vybral současný papež. Rád bych vám proto přiblížil postavu tohoto světce, který stále přitahuje množství lidí každého věku a můžeme říci i různých náboženství. Narodil se v roce 1182 v Assisi. Jeho rodina byla bohatá, otec obchodoval s látkami. František prožil pěkné dětství, byl velmi nadšen rytířskými ideály. Ve svých dvaceti letech se účastnil dokonce vojenské výpravy, ve které byl zatčen a uvězněn. Protože však vážně onemocněl, tak ho propustili. V té době se začíná měnit Františkův pohled na život. Poznává více Ježíše, který ho vede cestou chudoby. Navštěvuje zřícený kostel sv. Damiána nedaleko Assisi. Zde na něho Kristus promlouvá z kříže a vyzývá ho, aby začal pracovat na obnově jeho domu. František tedy začal opravovat nejen kostel, ale staral se o nemocné a žebráky. To se nelíbilo jeho otci. Zastání hledal i u místního biskupa v Assisi, kterého žádal, aby Františkovi přílišnou horlivost rozmluvil. František se však vzdal veškerého dědictví, které mu mělo náležet. Odchází do samoty a nějaký čas žije osamocen. Pečuje o chudé, nemocné a věnuje se kázání. Postupně se k němu přidávají další, kteří chtějí žít stejným způsobem života. Roku 1209 se vydává do Říma, aby tehdejšímu papeži Inocencovi III. představil způsob života v chudobě, v péči o nemocné a kázání. Tak vzniká nový řád – františkáni. František měl touhu mluvit o Kristu po celém světě a starat se o potřebné. Přál si také setkat se s muslimy a vyprávět jim o víře v Ježíše Krista. Setkal se dokonce i se sultánem. Zemřel 3. října 1226 v Porciunkule. František jako první postavil jesličky, scénu, která připomínala narození Ježíše Krista v Betlémě. Toto je velmi stručný nástin života světce Františka z Assisi. Jeho život je mnohem bohatší a je možné si o něm přečíst četné publikace. Příklad tohoto prostého člověka stále oslovuje mnoho lidí a má co říci i nám v dnešní době. Důkazem toho je i volba jména současného papeže. P. Jan Paseka, spirituál
3
Zpravodaj GSŘMR 2013–14/2
NOVÝ OBOR – BEZPEČNOSTNĚ PRÁVNÍ ČINNOST Na konci ledna 2013 schválilo MŠMT otevření nového studijního oboru na GSŘMR ve Skutči. Čtyřletý studijní obor se jmenuje Bezpečnostně právní činnost. Profil absolventa: Absolvent získá základní znalosti z oblasti základů teorie státu a práva, bezpečnostní politiky, základů práva EU, aplikovaného trestního práva, základů rodinného práva, občanského a pracovního práva, aplikace daňového a celního práva, uplatňování práva v zemích EU, základů obchodního práva. Úspěšným zakončením studia získá absolvent střední vzdělání s maturitní zkouškou. Získané vzdělání umožní absolventu studijního oboru ucházet se o přijetí ke studiu na vyšších odborných školách nebo na vysokých školách, zejména na Policejní akademii a vysokých školách s výukou bezpečnostně právních a právních oborů. Kromě všeobecně vzdělávacích předmětů jsou v učebním plánu zahrnuty tyto předměty: ekonomika, právo, kriminologie a kriminalistika, pedagogika a psychologie, bezpečnostní činnost, střelecká příprava, sebeobrana. Uplatnění: Absolvent se uplatní v povoláních, v nichž je pracovní činnost vázána na znalost a správnou aplikaci právních předpisů České republiky ve věcech veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti. Zejména se uplatní v bezpečnostních sborech a dále ve veřejné správě (státní správě a samosprávě), v odborech ochrany velkých podniků, bankovnictví, pojišťovnictví, ve složkách Integrovaného záchranného systému apod. Absolvent se uplatní např. jako bezpečnostní pracovník, policejní inspektor, strážník obecní policie, celník, bezpečnostní pracovník ve vězeňské službě nebo stráži nebo justiční stráži. Další podrobnosti (např. učební plány nového oboru) najdete na webových stránkách školy www.gymskutec.cz Ing. Dagmar Kučerová, ředitelka školy
4
Zpravodaj GSŘMR 2013–14/2
SPECIÁLNÍ PEDAGOG NA GYMNÁZIU – POKRAČOVÁNÍ PROJEKTU Stejně jako v loňském školním roce, tak i letos působí díky grantu EU (operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost) na gymnáziu ve Skutči školní speciální pedagog, paní Mgr. Ivana Sodomková. Pravidelně, každou středu a jeden další den v měsíci, se věnuje zejména žákům se speciálními vzdělávacími potřebami (např. žákům s dyslexií, dysgrafií a dalšími poruchami učení). Mezi další aktivity speciálního pedagoga na naší škole patří např. besedy na téma vztahů v kolektivu nebo zásad efektivního učení. Tyto besedy jsou určeny všem studentům v jednotlivých třídách, větší pozornost je pak věnována nově příchozím primánům a kvintánům, kteří si zvykají na jiné prostředí a na nový typ školy. V rámci předmětu Základy společenských věd (obor psychologie) je do výuky zařazena také velmi zajímavá přednáška p. Sodomkové na téma vývojová psychologie podle Erika Eriksona. Školní speciální pedagog ovšem není k dispozici pouze studentům, ale také učitelům a rodičům našich žáků. Učitelé mají možnost konzultací a dalšího vzdělávání v oblasti poruch učení. Také rodiče si mohou domluvit osobní setkání s p. Sodomkovou (každou středu), popřípadě mohou využít její přítomnosti v době konání třídních schůzek. Na závěr několik ohlasů z řad studentů gymnázia: „Speciální pedagog mi pomohl přednáškou o tom, jak se máme učit.“ „Myslím, že p. Sodomková určitě pozvedla mnoha studentům jak sebevědomí, tak chuť se učit.“ „Speciální pedagog je pro mě člověk, který rozumí pochodům, které se ve mně odehrávají, narozdíl od jiných osob.“ „Mám radost z toho, že může na naší škole být.“ Mgr. Pavlína Burešová
5
Zpravodaj GSŘMR 2013–14/2
STUDENTSKÉ PŘEDČASNÉ PARLAMENTNÍ VOLBY Naše gymnázium se jako mnohé školy v České republice zapojilo do projektu organizace Člověk v tísni STUDENTSKÉ PŘEDČASNÉ PARLAMENTNÍ VOLBY. Během středy 2. října si mohli studenti vyzkoušet, jaké to je rozhodnout se a zvolit si sám za sebe politickou stranu, která je mu nejsympatičtější. Volit mohli žáci starší patnácti let ve třídě, která pro tento den posloužila jako volební místnost se vším, co k tomu patří – tj. státní symboly, volební urna, zástěna pro zajištění tajnosti volby. Nechyběla samozřejmě volební komise ve složení Tereza Čermáková, Karolína Vodvárková, Petr Chvojka a Marie Požárová, která dohlížela na regulérnost volebního aktu a po uzavření volební místnosti sečetla výsledky. Nejúspěšnější stranou se stala strana TOP 09 (16 hlasů), na druhém místě s 11 hlasy skončila KDU-ČSL a v pořadí třetí stranou se stala Česká pirátská strana s 10 hlasy. Tento projekt byl součástí vyučovacích hodin ZSV a občanská výchova a snaží se vzbudit zájem studentů o politické dění, neboť se jich bezprostředně dotýká, a chodit volit má smysl. Více se o výsledcích studentských voleb v celé ČR můžete dočíst na http://jsns.cz/cz/news/5/Koho_by_studenti_nejradeji_videli_v e_snemovne.html?news_id=108 Marie Požárová, septima
6
Zpravodaj GSŘMR 2013–14/2
GYMNÁZIUM NA ANGLICKÉ RIVIÉŘE „To je smutnej pohled, paní učitelko, viďte?“ říká Ruda s očima upřenýma na úzký, neustále se zmenšující pruh světel na obzoru, který obklopuje černočerná tma. Je 12. září 2013, krátce před půlnocí. Spolu s ostatními studenty se opíráme o zábradlí na zadní palubě trajektu směřujícího z anglického Doveru do francouzského Calais a sledujeme pomalu ale jistě se vzdalující pobřeží jižní Anglie. Naše další výprava za dobrodružstvím na Britské ostrovy je už definitivně za námi, a tak si každý na pozadí té neproniknutelné tmy přehráváme právě ten svůj originální vzpomínkový film. Znovu v duchu skřípeme zuby při celní kontrole zavazadel v Calais, která nás ve tři hodiny ráno budí z pokojného klimbání v autobuse a o pár hodin později pak už na anglické půdě spekulujeme, jak se na veřejných toaletách umýt v umyvadlech, která vypadají jako cosi mezi automatem na žvýkačky a dírou ve zdi. Opět kráčíme po stopách starých Římanů v jedinečném lázeňském městě Bath, kde na nás historie dýchá z každého kouta a kde každý kámen vypráví svůj neopakovatelný příběh. Jako vždy s napětím očekáváme, do jaké rodiny se dostaneme, letos ne v Londýně, ale v přístavním městě Plymouth, odkud v roce 1620 vyplouvali legendární Otcové poutníci dobývat Ameriku. Zase v úžasu stojíme na útesu tyčícím se nad Atlantským oceánem a objevujeme rozvaliny bájného hradu Tintagel, jednoho z míst, kde se měl dle legendy narodit král Artuš. Zvědavě nahlížíme do Merlinovy jeskyně pod hradem, neodbytné racky fotíme na všechny způsoby, sbíráme pestrobarevné oblázky a cachtáme se v moři – vždyť kdo by odolal! Ještě jednou podnikáme cestu „na konec světa,“ na nejzápadnější cíp Anglie Land's End a nemůžeme se nabažit pohledu na rozeklané pobřeží omývané nekonečnou spoustou slané vody. Opětovně kráčíme po mořském dně na ostrov, na kterém se tyčí bývalý klášter St Michael's Mount a doufáme, že si příliv tentokrát nepospíší. V malebném městečku St Ives pak žasneme nad otužilými Angličany, kteří teplotu vzduchu jen taktak 15 stupňů Celsia považují za ideální příležitost k lehátkovému pikniku na pláži. Nezapomínáme ani sledovat módní trendy – péřové bundy v kombinaci s plážovými žabkami jsou letos in! Připomínáme si i velkolepý Project Eden, botanickou zahradu spojující přírodu, umění a lidskou vynalézavost v jedno – kdo by čekal něco takového na místě bývalého lomu? Plnou silou na nás zas na zpáteční cestě dýchne Londýn, britská metropole, pravý opak cornwallských silniček a polí připomínajících patchworkový přehoz. Londýn moderní, pulzující, majestátní i ubohý, město odrážející naši dobu. Neúnavně sháníme poslední dárky pro své nejbližší, opakujeme si kapitoly z anglických i světových dějin a snažíme se nezabloudit v nejstarším metru světa London tube. To vše a ještě mnohem více si vybavujeme, zatímco se i poslední světýlko v dálce ztrácí v chladné noci. Británie, ten svět tak trochu sám pro sebe, který jinde v Evropě nemá obdoby, se s námi pro tentokrát loučí. Víme ale, že ne nadobro. Koho tato země chytne, toho už nepustí. To platí i pro nás. Mgr. Martina Jüthnerová
7
Zpravodaj GSŘMR 2013–14/2
SEZNAMOVACÍ KURZ 2013 Asi si myslíš, že škola nikomu nechybí ani za ty dva měsíce letních prázdnin. A upřímně, máš pravdu! Není to škola, ale všem nám určitě chyběli spolužáci, občas i učitelé. Prostě, minimálně na první 2 dny jsme se těšili úplně všichni, a to hlavně kvůli starým a novým tvářím, se kterými jsme měli strávit další 4 roky... a začít to mělo na seznamováku. V devět hodin jsme se sešli ve škole. Tam jsme naštěstí nezůstali dlouho, a po jedné hodině strávené řešením organizačních věcí jsme konečně vyrazili směrem Hluboká u Skutče. Ani ne patnáct minut po nasednutí do autobusu jsme dorazili na místo. Po příjezdu nás překvapilo to příjemné prostředí na okraji lesa. Kolem dokola byly chatky, a na druhé straně areálu jídelna, do které jsme se už opravdu těšili. Naštvalo nás, že primánům přidělili větší chatky než nám, ale aspoň zima byla všude stejná. Po krátkém „zabydlení“ v chatkách jsme se sešli venku a začali jsme s první aktivitou. Nebudeme tady jmenovat všechny, ale pouze ty, které máme stále živě v paměti. Mezi ně patří např. prolézání pavučinou, která je napuštena “jedem”, dále lezení po lanech, které mělo velký úspěch a ve kterém jsme se ukázali jako dobrý kolektiv. Dále různé seznamovací hry, akční krab, simulace opilosti a noční běhací hra, zaměřená hlavně na dobrou paměť. Učitelský sbor dostal chuť na „Kapra na černo“, a my jim jako banda poslušných oveček běhali do lesa pro recept. Oproti klasické stezce odvahy to byla příjemná změna. Večerka byla v 22:00. Nepochopitelné! Po brzkém raním probuzení jsme se šli nasnídat. Počasí nám moc nepřálo, a tak jsme v jídelně dělali strom s našimi společnými vlastnostmi, čímž jsme o sobě zase zjistili něco nového. Poslední aktivitou byla možná nejzábavnější hra z celého kurzu, kdy po lese běhaly 3-4 členné skupinky, kde jeden viděl a ostatní měli zavázané oči. Role vidoucího byla asi nejzábavnější, protože vložené důvěry někteří zneužívali k pobaveníhodným účelům. Po projití 10-ti stanovišť jsme se vrátili na základnu a za chvilku už frčeli domů... Na konec bychom chtěli akorát říct, že jsme si to hodně užili, navzájem jsme se poznali, takže to účel kurzu splnilo. Hry byly prefektní, hlavně ty, co byly alespoň trochu akční, ale nenudili jsme se u žádných. Většina byla založena na vzájemné komunikaci a spolupráci, čímž jsme se vlastně poznávali a zjišťovali, kdo jaký je, jak se v dané situaci zachová. Jediné, co bychom změnili, byla doba, kterou jsme zde strávili. Markéta Štikarová, Antonín Vodvárka, Petra Johanidesová, Michal Neumann a Karina Sotonová, kvinta
8