STRUKTURÁLNÍ CHARAKTERISTIKA NABÍDKOVÉ STRANY ÈESKÉ EKONOMIKY

Stati STRUKTURÁLNÍ CHARAKTERISTIKA NABÍDKOVÉ STRANY ÈESKÉ EKONOMIKY Marek Rojíèek, Centrum ekonomických studií, Vysoká škola ekonomie a managementu, Praha; Èeský statistický úøad, Praha*

1. Úvod

V uplynulých zhruba deseti letech procházela èeská ekonomika fází aktivního strukturálního pøizpùsobování podmínkám tržní ekonomiky. Pøestože nejvìtší zmìny probìhly již na zaèátku devadesátých let, šlo v tìchto letech spíše o proces odbourávání strnulého systému døívìjšího plánovaného hospodáøství. To se projevilo na makroekonomické úrovni ve zmìnì váhy základních výrobních sektorù na pøidané hodnotì a zamìstnanosti, kdy klesal podíl primárního a sekundárního sektoru ve prospìch dynamického nárùstu sektoru terciárního. Zmìny uvnitø tìchto sektorù však probíhaly soustavnì a budou probíhat i nadále v dùsledku mìnících se podmínek na domácím i svìtovém trhu. Cílem studie je analyzovat vývoj na nabídkové stranì ekonomiky a podchytit nejdùležitìjší trendy, které se zde v posledních letech odehrály a které bylo možné zaznamenat pomocí statistických ukazatelù. Pøi zkoumání nabídkové strany ekonomiky lze vycházet z rùzných úrovní podrobnosti, poèínaje výkonem celého národního hospodáøství, pøes rùznì vymezené výrobní sektory až po jednotlivé subjekty. Èím vìtší je míra podrobnosti, tím lépe lze identifikovat hybné síly ekonomického vývoje. Na druhé stranì se tím ovšem ztrácí pøehled o celku. Nejlepší cestou se proto zdá být urèitá kombinace makro, mezzo a mikro pøístupù. Odvìtvová analýza je urèitým pojítkem mezi makroekonomickou analýzou a analýzou na úrovni firem. Studie postupuje smìrem od makroekonomického pohledu, kde se vìnuje vývoji ekonomických ukazatelù na úrovni celého národního hospodáøství a základních výrobních sektorù, a postupnì se propracovává na podrobnìjší odvìtvovou úroveò. V poslední èásti rozebírá vliv jednotlivých odvìtví na výkon celé ekonomiky a také vazby mezi jednotlivými odvìtvími. Pøíspìvek využívá standardní metodické pøístupy ke zkoumání odvìtvových struktur, ke kterým lze zaøadit srovnání pøíspìvkù jednotlivých sektorù k rùstu celkové hrubé pøidané hodnoty, ukazatele intenzity strukturálních zmìn a rozklad pøírùstkù produktivity práce na jednotlivé vlivy (tzv. shift-share analýzu).1 Komparace v rámci Èeské re*

1

Èlánek vznikl s podporou grantu GA ÈR è. 402/05/2210. Tyto standardní pøístupy lze nalézt napø. v práci Kadeøábkové (2004), Spìváèka (2002) nebo Havlika (2005).

POLITICKÁ EKONOMIE, 4, 2007

l 435

publiky je provádìna za období 1995–2004, pro nìž je k dispozici èasová øada srovnatelných údajù z národních úètù2. Tato èasová øada byla zároveò rozdìlena na dvì pøibližnì stejné poloviny, kde dìlítkem je rok 1999. Tato období se liší pøedevším fází hospodáøského cyklu. Zatímco období 1995–1999 je charakterizováno sestupnou fází hospodáøského cyklu, po roce 2000 naopak došlo k výraznému oživení. Kromì srovnání v èasové øadì jsou tam, kde je to užiteèné a možné, údaje srovnávány i s údaji za ostatní zemì EU. Vedle standardního èlenìní odvìtví a sektorù se studie zabývá i srovnáváním jednotlivých ukazatelù mezi skupinami odvìtví na rùzné úrovni technologické a znalostní nároènosti. Znalostnì nároèné aktivity jsou totiž charakteristické øadou pøíznivých efektù na ekonomiku, jakými jsou vznik kvalifikovaných pracovních míst, vysoké mzdy, rychlý nárùst produktivity a šíøení pozitivních externalit souvisejících s aktivitami výzkumu a vývoje. 2. Makroekonomický pohled: vývoj základních sektorù

Tato kapitola je vìnována makroekonomickému pohledu na strukturu èeské ekonomiky, tj. pohledu na úrovni základních výrobních sektorù. Mezi roky 1995 a 2005 docházelo k urèitým zmìnám jak z hlediska hrubé pøidané hodnoty, tak zamìstnanosti. Odlišný byl pøitom vývoj v bìžných a ve stálých cenách. Zajímavé je srovnání Èeské republiky s ostatními zemìmi EU z hlediska váhy základních výrobních sektorù a intenzity strukturálních zmìn bìhem ekonomické transformace. Z hlediska podílu hlavních sektorù na hrubé pøidané hodnotì (HPH) a zamìstnanosti má nejvìtší podíl na tvorbì hrubé pøidané hodnoty sektor služeb, nejmenší podíl pak zemìdìlství. V období 1995 až 2005 se struktura èeské ekonomiky v bìžných cenách mìnila jen pozvolnì, jak lze vidìt v tabulce 1. Docházelo k poklesu podílu zemìdìlství (z 5,0 % na 2,9 %), zatímco podíl služeb postupnì narùstal (z 56,7 % na 59,8 %). Podíl prùmyslu na HPH zùstal pøibližnì stejný – pohyboval se kolem 31 %. Podobný vývoj se odehrál i u celkové zamìstnanosti. Vývoj ve stálých cenách byl ponìkud odlišný, což zpùsobil odlišný vývoj cen mìøený deflátory HPH v jednotlivých sektorech. Zatímco v sektoru zemìdìlství a lesnictví a v prùmyslu byl deflátor hrubé pøidané hodnoty v období 1996–2004 v prùmìru nižší než deflátor za celé národní hospodáøství, ve stavebnictví a službách tomu bylo obrácenì. Významný byl tento vliv zejména ve stavebnictví, jehož podíl HPH na celkové HPH ve stálých cenách poklesl mezi roky 1995–2005 z 8,6 na 5,4 %. Nejvìtší vliv na to mìl vysoký nárùst cen stavebních prací oproti prùmìrnému vývoji cen ostatních výrobkù a služeb. Opaèný vliv na strukturu ekonomiky podle HPH mìl vývoj deflátoru HPH v sektoru zemìdìlství a lesnictví. Ten v letech 1996–2005 klesal v prùmìru o 0,2 % roènì, což zpùsobilo, že podíl HPH tohoto sektoru na celkové HPH ve stálých cenách poklesl jen minimálnì (ze 4,2 % na 4,0 %).

2

Údaje za základní sektory jsou k dispozici i za rok 2005 ze ètvrtletních národních úètù.

436 l


Tabulka 1 Struktura hrubé pøidané hodnoty a zamìstnanosti (v %)

Zemìdìlství a lesnictví Prùmysl Stavebnictví Služby

1995 5,0 31,7 6,6 56,7

Hrubá pøidaná hodnota s.c. 2000 b.c. 2000 2005 1995 2000 2005 3,9 2,9 4,2 3,9 4,0 31,6 30,9 28,4 31,6 32,7 6,5 6,4 8,6 6,5 5,4 58,0 59,8 58,7 58,0 57,9

Zamìstnanost (osoby) 1995 6,4 30,7 9,8 53,1

2000 4,8 30,4 8,7 56,0

2005 3,8 29,7 8,7 57,9

Pra men: ÈSÚ, Da ta bá ze RNÚ (http://dw.czso.cz/pls/ro cen ka/ro cen ka.in dex nu; 30. 6. 2006), ètvrt let ní NÚ, vlastní výpoèty.

V rámci zemí EU má Èeská republika výraznì nízký podíl služeb na hrubé pøidané hodnotì (viz obrázek 1, srovnání za všechny zemì EU je obsaženo v tabulce 1A). Nižší podíl je pouze v Irsku, naopak nejvyššího podílu služeb na hrubé pøidané hodnotì dosahuje Francie. Pøi srovnání struktury èeské ekonomiky s prùmìrem EU-25 byl v ÈR v roce 2003 podíl prùmyslu o zhruba 9 procentních bodù vyšší a podíl služeb o více než 10 procentních bodù nižší. Z tzv. nových èlenských zemí EU se èeské ekonomice nejvíce podobá struktura ekonomiky slovinské nebo slovenské3. Pøi srovnání struktury mezi roky 1995 a 2003 je zøejmé, že ve vìtšinì zemí EU docházelo k nárùstu podílu služeb na úkor prùmyslu. To naznaèuje, že stále vìtší èást produkce se pøesouvá z prùmyslu do sektoru služeb. Jednou z pøíèin je rostoucí „outsourcování“ vedlejších èinností externími dodavateli. Obrázek 1 Srovnání struktury HPH v ÈR a EU (v %, bìžné ceny)

80 70 60 50 40 30 20 10

EU25 CZ

0 Zemìdìlství a lesnictví

Prùmysl

Stavebnictví

1995

Služby

Zemìdìlství a lesnictví

Prùmysl

Stavebnictví

Služby

IE HU

2003

SK SI

Pra men: New Cro nos\Eco no my and Fi nan ce\Nati o nal Ac counts (21. 6. 2006), vlast ní výpoèty

3

Srovnání struktury HPH je problematické z dùvodu rozdílných cenových relací v rùzných zemích. Obecnì platí, že èím vyšší je úroveò HDP na hlavu v dané zemi, tím vyšší je cenová hladina v sektoru služeb (tzv. Balassùv-Samuelsonùv efekt). Podíl služeb na celkovém výkonu ekonomiky je však nízký i v kontextu zemí na srovnatelné ekonomické úrovni.


l 437

Míru strukturálních zmìn v èase mùžeme v kondenzované podobì postihnout pomocí tzv. ukazatele intenzity strukturálních zmìn.4 Z obrázku 2 vyplývá, že Èeská republika patøila v období 1995–2003 k zemím s relativnì málo dynamickou ekonomickou strukturou z pohledu struktury hrubé pøidané hodnoty (z nových èlenských zemí EU mìlo stabilnìjší strukturu ekonomiky pouze Slovinsko). Naopak nejdynamiètìjší zmìnu ekonomické struktury zaznamenala ze srovnávaných zemí Francie, z nových èlenských zemí EU pak Maïarsko. Z pohledu odvìtvové struktury zamìstnanosti byla ÈR v období 1995–2003 zemí s relativnì nejnižší mírou zmìn v odvìtvové struktuøe zamìstnanosti. Potvrzuje to èasto uvádìné tvrzení, že trh práce je v Èeské republice pomìrnì strnulý. Na druhém konci žebøíèku stojí Slovensko, jehož index strukturálních zmìn zamìstnanosti je ze všech srovnávaných zemí nejvyšší. Pokud srovnáme strukturální zmìny z pohledu zamìstnanosti v èeské a slovenské ekonomice, pak zjistíme, že koeficient intenzity strukturálních zmìn na Slovensku byl ovlivnìn výraznými zmìnami podílu nìkolika odvìtví na celkové HPH. Týkalo se to zejména zemìdìlství a obchodu. V Èeské republice byl ukazatel intenzity strukturálních zmìn ovlivnìn zejména vývojem HPH v odvìtví stavebnictví, zemìdìlství a služeb pro podniky. V prùmìru však byla mezi roky 1995 a 2003 intenzita strukturálních zmìn z pohledu HPH v Èeské republice oproti Slovensku výraznì nižší. Je nutné vzít v úvahu, že nejvìtší èást strukturálních zmìn v zemích støední a východní Evropy probìhla již pøed rokem 1995, a proto již není ve sledovaném období jejich intenzita tak vysoká. To dokazují údaje v tabulce 2, ze které je patrné, že nejvìtší strukturální zmìny v èeské ekonomice probìhly v letech 1990–1995 a v následujících letech již byly mnohem nižší. Souvisí to s tím, že struktura èeské ekonomiky byla znaènì deformována a po roce 1990 v dùsledku zmìnìné vnitøní i vnìjší poptávky musely probìhnout razantní strukturální zmìny. V období 1995–2000 byl ukazatel intenzity strukturálních zmìn v Èeské republice relativnì vyšší oproti období 2000–2004, a to jak z hlediska struktury hrubé pøidané hodnoty, tak z hlediska struktury zamìstnanosti. Výraznìjší zmìna ve struktuøe hrubé pøidané hodnoty v období 1995–1999 se pøitom týkala pøevážné vìtšiny odvìtví, pøièemž nejvýznamnìjší vliv mìl pokles podílu stavebnictví a dále zemìdìlství na celkové HPH. Strukturální zmìny z pohledu zamìstnanosti byly také výraznìjší v období 1995–2000. Mezi roky 1995 a 2000 došlo k výraznìjším zmìnám podílu stavebnictví, zemìdìlství a služeb obchodu a dopravy na celkové zamìstnanosti. V období 2000–2004 naproti tomu došlo k výraznìjším zmìnám podílu vìtšiny odvìtví zpracovatelského prùmyslu a ostatních služeb na celkové zamìstnanosti.

4

Formálnì vyjádøeno: S =

å(sh

t2 k

2

- shkt1 ) × (shkt1 / 100) , kde shk vyjadøuje podíl odvìtví k na

celkové hrubé pøidané hodnotì v èase ti (i = 1,2) – viz Landesmann et al., 1999, s. 21.

438 l


Obrázek 2 Srovnání intenzity strukturálních zmìn v rámci vybraných zemí EU mezi roky 1995 a 2003

Hrubá pøidaná hodnota

Zamìstnanost

FR

SK

HU

LU

LU

GR

FI

SI

GR

DE ES

DE

HU

AT

AT

SE

FI ES IT EU15 NL EU25

DK

SK

EU15

CZ

FR

SI

UK

PT

SE

NL

EU25

DK 0,00

CZ 0,50

1,00

1,50

2,00

0,00

0,50

1,00

1,50

2,00

2,50

3,00

Po znám ka: Ko e fi ci en ty byly spoèí tá ny na úrovni agre ga ce podle 30 sku pin od vìtví (A, B, CA, CB, DA, DB, DC, DD, DE, DF, DG, DH, DI, DJ, DK, DL, DM, DN, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, viz tabulka 2A). Pra men: Eu rostat (New Cro nos\Eco no my and Fi nan ce\Nati o nal Ac counts; 21. 6. 2005), vlast ní výpoèty

Tabulka 2 Intenzita strukturálních zmìn v èeské ekonomice

HPH Zamìstnanost

1990–1995 2,41 ...

1995–2000 1,12 0,64

2000–2004 0,75 0,39

Po znám ka: Ko e fi ci en ty byly spoèí tá ny na úrovni agre ga ce podle 30 sku pin od vìtví (A, B, CA, CB, DA, DB, DC, DD, DE, DF, DG, DH, DI, DJ, DK, DL, DM, DN, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, viz tabulka 2A). Pra men: ÈSÚ, Da ta bá ze RNÚ (http://dw.czso.cz/pls/ro cen ka/ro cen ka.in dex nu; 30. 6. 2006)

Z hlediska zdrojù ekonomického rùstu na nabídkové stranì je dùležité zkoumat vliv jednotlivých sektorù na rùst hrubé pøidané hodnoty (viz tabulka 3). V období 1996–2000 byl prùmìrný pøírùstek celkové HPH pouze 0,7 %. Pøispìl k nìmu témìø shodným podílem sektor prùmyslu a služeb, naproti tomu pøíspìvek zemìdìlství a stavebnictví byl záporný. K prùmìrnému roènímu pøírùstku celkové HPH v období 2000–2005 ve výši 3,7 % pøispìly kladným pøírùstkem prùmysl a služby, zatímco vliv zemìdìlství a stavebnictví byl v podstatì neutrální.


l 439

Tabulka 3 Pøíspìvky hlavních sektorù k rùstu HPH v letech 1996–2005 (v %, s.c.)

HPH celkem Zemìdìlství a lesnictví Prùmysl Stavebnictví Služby

1996–2000 0,7 -0,1 0,6 -0,3 0,5

2000–2005 3,7 0,1 1,7 0,0 2,0

2003 2,9 0,1 -0,3 0,2 3,0

2004 4,0 0,2 2,6 0,3 0,8

2005 6,7 0,3 3,9 -0,1 2,5

Pra men: ÈSÚ, Da ta bá ze RNÚ (http://dw.czso.cz/pls/ro cen ka/ro cen ka.in dex nu; 30. 6. 2006), ÈSÚ (2006), vlast ní výpoèty

V celém období 1996–2004 byl pøíspìvek prùmyslu a služeb k rùstu HPH pomìrnì vyrovnaný, i pøes výraznì vyšší váhu služeb. V roce 2005, kdy rùst HPH v národním hospodáøství dosáhl zatím nejvyšší hodnoty, je výraznìjší pøíspìvek prùmyslu oproti službám (3,9 % oproti 2,5 %). To bylo dáno celkovì rychlejším reálným rùstem HPH v prùmyslu oproti službám, nicménì i sektor služeb je znaènì heterogenní. V jednotlivých letech se relativní podíl pøíspìvkù obou sektorù velmi liší. Hlavním tahounem rùstu v rámci zpracovatelského prùmyslu byla výroba kanceláøských strojù a poèítaèù, tele vi zo rù a spo jo va cích za øí zení a dvou sto pých mo to ro vých vo zi del. Na o pak k útlumovým odvìtvím patøilo dobývání uhlí a rud, rafinérský a koksárenský prùmysl, odìvní a kožedìlný prùmysl a zpracování druhotných surovin. V rámci služeb nejrychleji rostla hrubá pøidaná hodnota v odvìtví telekomunikací, což je pochopitelným dùsledkem všeobecného rozšíøení používání mobilních telefonù. Dynamicky se také vyvíjelo penìžnictví, velkoobchod a jeho zprostøedkování, letecká doprava a odvìtví zpracování dat. Nejvìtší pokles hrubé pøidané hodnoty postihl pohostinství a ubytování, výzkum a vývoj a ostatní osobní služby. Je zøejmé, že v rámci prùmyslu se vyvíjely dynamicky zejména progresivní odvìtví související s poèítaèi a jinou elektronikou na úkor odvìtví tìžkého prùmyslu. Podobnì tomu bylo i ve službách, kdy rychlý rozvoj zažívaly odvìtví telekomunikací a zpracování dat. Ponìkud znepokojivý je útlum odvìtví výzkumu a vývoje. Jeho už tak nízký podíl v evropském srovnání mìl tendenci ještì více klesat. Pøekvapivý je pokles v pohostinství a ostatních osobních službách, kde bychom s rostoucí životní úrovní spíše èekali tendenci k rùstu. Nutno však poznamenat, že u tìchto odvìtví bývá komplexní zachycení ekonomiky problematické (malé podniky podléhající výbìrovému šetøení, vìtší tendence ke zkreslování úèetnictví, rychlý vznik a zánik podnikù apod.). Nejvyšší nárùst celkové HPH nastal v roce 2005, kdy se zvýšila meziroènì o 6,7 %. Nejvýraznìjší vliv na tento nárùst mìl sektor prùmyslu, kde reálná hrubá pøidaná hodnota meziroènì vzrostla o 12,5 % (4,3 % v sektoru služeb). Prùmyslová produkce mìøená indexem prùmyslové produkce rostla pomalejším tempem (6,7 % oproti 9,6 % v roce 2004). V zemích EU vzrostla v roce 2005 prùmyslová produkce o 2,9 %. V porovnání ÈR se sousedními tranzitivními zemìmi rostla prùmyslová produkce v roce 2005 rychleji v Maïarsku (7,3 %), pomaleji naopak v Polsku (4 %) a na Slovensku (3,8 %) (viz MPO, 2005, s. 60). V letech 2004 a 2005 pøíznivì pùsobila na rùst prùmyslové produkce pokraèující vysoká výkonnost soukromých podnikù pod zahranièní kontrolou. Koncem února 2005

440 l


byla zahájena výroba automobilù ve firmì TCPA Kolín, což mìlo významný vliv na rùst prùmyslové produkce v automobilovém prùmyslu (v roce 2005 meziroènì o 19,2 %, v roce 2004 o 14,3 %). Do provozu byla uvedena také øada nových výrobních kapacit v elektrotechnickém prùmyslu a strojírenství a kapacit zabezpeèujících díly, komponenty a pøíslušenství pro automobilový prùmysl. Výrazné oživení prùmyslové produkce v roce 2004 zaznamenalo hutnictví (meziroènì o 23 %), které tìžilo z konjunktury na trhu oceli a železa, zejména v Asii. V roce 2005 však konjunktura odeznìla a produkce naopak poklesla o 2,1 %. K výraznì rostoucím odvìtvím z hlediska pøírùstku prùmyslové produkce v roce 2004 patøila také odvìtví elektrických a optických pøístrojù (meziroèní rùst o 13,5 %, v roce 2005 snížení tempa rùstu na 5,2 %). Z konjunktury v automobilovém prùmyslu tìžilo zejména odvìtví výroby pryžových a plastových výrobkù, kde prùmyslová produkce vzrostla v letech 2004 i 2005 meziroènì o více než 10 %. Relativnì vysoký nárùst prùmyslové produkce v letech 2004 a 2005 zaznamenal papírenský prùmysl (v roce 2004 8,6 %, v roce 2005 7 %). Nedaøilo se naopak textilnímu a kožedìlnému prùmyslu, kde byl vývoj produkce nepøíznivì ovlivòován problémy s odbytem v souvislosti s dovozem levné produkce z Èíny. 3. Kvalitativní aspekty strukturálních zmìn

Doposud jsme se soustøedili pouze na celkové trendy struktury a dynamiky hrubé pøidané hodnoty. V této èásti je pozornost zamìøena zejména na produktivitu práce, která je klíèovým faktorem konkurenceschopnosti odvìtví i celé ekonomiky. Srovnávána je jak celková úroveò, tak i její zmìny v jednotlivých odvìtvích. Pøírùstek produktivity práce v období 1996–2004 je rozložen na èást vnitroodvìtvovou a èást strukturální. Vývoj produktivity práce v ÈR podle odvìtví

Z hlediska dohánìní ekonomické úrovnì vyspìlých zemí hraje klíèovou roli pøibližování v úrovni produktivity práce. Produktivita práce je totiž hlavním faktorem urèujícím životní úroveò v dané zemi. V ÈR rostla v období 1996–2004 v prùmìru o 2,5 % roènì (viz tabulka 4). Naproti tomu hrubá pøidaná hodnota rostla pouze o 2 % roènì (pøièemž napø. na Slovensku nebo v Maïarsku byl rùst HPH i PP v uvedeném období výraznì vyšší). V druhé polovinì sledovaného období, tj. v letech 2000–2004, byl prùmìrný roèní rùst produktivity práce v ÈR mírnì vyšší než v letech 1996–1999, a to 2,6 % oproti 2,2 %. Rozdíl ve tempu rùstu HPH byl však ještì vìtší, a to 3,3 % oproti 1,5 %. Vývoj v jednotlivých odvìtvích byl v období 1996–2003 velmi rozdílný. Nejvyšší nárùst zaznamenala odvìtví elektrotechnického prùmyslu a výroby dopravních prostøedkù, ve kterých produktivita práce rostla více než desetiprocentním tempem. Na opaèném konci spektra v rámci prùmyslu je energetika, kde došlo k celkovému poklesu HPH i produktivity práce. Prùmìrný pøírùstek produktivity za celý sektor prùmyslu èinil 4,7 % roènì. Nejvìtší pokles produktivity ze všech odvìtví nastal v rafinérském


l 441

a chemickém prùmyslu, a to o více než 13 % roènì5. Naopak v zemìdìlství rostla produktivita práce v prùmìru o 6,9 %, pøedevším v dùsledku významného poklesu zamìstnanosti. Naproti tomu v odvìtví podnikatelských služeb došlo k nárùstu hrubé pøidané hodnoty (0,5 % roènì), zatímco produktivita práce v prùmìru klesala (-1,2 % roènì). Zde naopak poèet pracovníkù v tomto období výraznì stoupl (v prùmìru o 1,7 % roènì). V sektoru služeb došlo k nejvìtšímu nárùstu produktivity v odvìtví obchodu, pohostinství, dopravy a spojù, a to v prùmìru o 3,9 % roènì. Nejvìtší zásluhu na tom má dynamický vývoj odvìtví telekomunikací, naopak odvìtví ubytování a pohostinství zaznamenalo pokles reálné HPH. V sektoru ostatních služeb došlo k mírnému poklesu, avšak zde je velmi problematické mìøit produktivitu práce, protože vìtšina produkce má netržní charakter. Tabulka 4 Srovnání úrovnì a vývoje produktivity práce a hrubé pøidané hodnoty podle odvìtví (v %)

Z to h o

Celkem Zemìdìlství, lesnictví, rybolov Prùmysl Dobývání Prùmysl potravináøský a tabákový Textilní a kožedìlný prùmysl Døevozpracující, papírenský prùmysl Rafinérský a chemický prùmysl Výr. plastù a ost. nekovových výr. Výroba kovù a kovodìlných výr. Výroba strojù a zaøízení Výroba elektrických a opt. pøístrojù Výroba dopravních prostøedkù Výr. nábytku, zprac. druh.surovin Výr. elektøiny, plynu,vody a tepla Stavebnictví Obchod, pohostinství, ubytování, doprava Penìžnictví, pojiš•., služby pro podniky Ostatní služby Variaèní koeficient

Prùm. Prùm. Produktivita práce (tis. Kè, b.c.) roè. pøír. roè. pøír. HPH PP 1995 2000 2004 1996–2004, s.c. 2000 2,0 2,5 259 403 509 194 400 1,0 6,9 312 470 3,0 4,7 230 389 298 455 733 4,8 -3,2 277 429 534 2,2 1,2 133 214 231 4,6 -1,0 226

395

424

5,9

5,2

581 225 261 200 185 190 222 849 171

900 471 341 327 385 534 270 920 295

881 586 457 418 410 668 325 1 516 376

-15,6 10,4 -1,6 2,4 14,8 13,2 1,1 -3,0 -2,4

-13,7 8,4 -0,7 4,7 10,2 10,7 0,3 -0,1 -0,5

262

413

510

4,0

3,9

473 211 0,69

627 322 0,50

750 434 0,58

0,5 -0,1 x

-1,2 -0,4 x

Pra men: ÈSÚ, Da ta bá ze RNÚ (http://dw.czso.cz/pls/ro cen ka/ro cen ka.in dex nu; 30. 6. 2006)

5

Velké výkyvy v tempech rùstu hrubé pøidané hodnoty ve stálých cenách v rafinerském prùmyslu jsou dány zejména výraznì rozdílným vývojem cen vstupù (ropa) a výstupù (rafinérské výrobky) v rámci jednoho roku. V nìkterých letech tak HPH dosáhla záporné hodnoty, což vedlo k prùmìrném poklesu reálné HPH i produktivity práce v období 1996–2004.

442 l


Nejzøetelnìjší rozdíl mezi vývojem produktivity práce a hrubé pøidané hodnoty je v odvìtví dobývání, kde poklesla pøidaná hodnota, ale produktivita práce se výraznì zvýšila. Nejvíce vzrostla pøidaná hodnota v odvìtvích výroby elektrických a optických pøístrojù a výroby dopravních prostøedkù, a to více než trojnásobnì (v prùmìru o 14,8 %, resp. 13,2 % roènì). V obou tìchto odvìtvích pøitom došlo k významnému pøílivu zahranièních investic, a to zhruba 102 mld. Kè (resp. 72 mld. Kè) kumulativnì ke konci roku 2004 (viz ÈNB, 2006). Mezi jednotlivými odvìtvími existují znatelné rozdíly nejen v dynamice produktivity práce, ale i v její úrovni. Prùmìrná produktivita práce v národním hospodáøství mìøená hrubou pøidanou hodnotou na jednoho pracovníka èinila v roce 2004 509 tisíc Kè v bìžných cenách. Nejvyšší produktivita práce byla v energetickém prùmyslu, a to více než 1,5 milionu Kè. K výraznì nadprùmìrným odvìtvím patøilo penìžnictví, pojiš•ovnictví a služby pro podniky a rafinérský a chemický prùmysl. Naopak nejmenší pøidaná hodnota na pracovníka pøipadá v textilním a kožedìlném prùmyslu, ostatním zpracovatelském prùmyslu a zemìdìlství. Na základì vývoje variaèního koeficientu lze soudit, že rozdíly v produktivitì u jednotlivých odvìtví mìly mezi roky 1995 a 2004 tendenci se spíše snižovat, aèkoliv tento vývoj není zcela jednoznaèný (viz tabulka 4). V nìkterých odvìtvích existuje zøetelný rozdíl mezi dynamikou hrubé produkce a hrubé pøidané hodnoty. Týká se to vìtšiny odvìtví zejména po roce 1999, kdy podíl HPH na hrubé produkci ve vìtšinì odvìtví buï stagnoval nebo spíše klesal. Nejvýraznìjší byl tento pokles v elektrotechnickém prùmyslu, což souvisí jednoznaènì s výrobou poèítaèù a poèítaèových komponent v režimu zušlech•ovacího styku, kdy pøidanou hodnotu tvoøí témìø výhradnì mzdy pracovníkù a výroba má èistì montážní charakter. Z toho vyplývá, že vztah mezi objemem výroby a pøidanou hodnotou (resp. HDP) není v podmínkách èeské ekonomiky tak jednoznaèný (viz napø. Tomšík, 2005). Mezinárodní srovnání produktivity práce

Na celkový vývoj produktivity v národním hospodáøství mùže mít vliv jak vývoj produktivity v jednotlivých odvìtvích, tak zmìna struktury zamìstnanosti. Rozložit celkový pøírùstek produktivity práce v národním hospodáøství na jednotlivé pøíspìvky umožòuje tzv. analýza rozkladu podílu (viz box 1). Celkový pøírùstek produktivity za urèité období je rozdìlen na tøi faktory. První faktor vyjadøuje èistý vliv zmìny struktury zamìstnanosti v ekonomice, tøetí faktor pak èistý vliv intraodvìtvové produktivity práce. Druhý faktor vyjadøuje smíšený vliv jak produktivity, tak struktury zamìstnanosti.


l 443

Tabulka 5 Dekompozice rùstu agregátní produktivity ve vybraných zemích støední a východní Evropy (v %)

Èeská republika Maïarsko Polsko Slovensko Slovinsko Estonsko Lotyšsko Litva

1995-2002 1995-2001 1995-2000 1995-2002 1995-2002 1995-2002 1995-2001 1997-2001

Efekt statické zmìny 3,3 8,2 3,8 5,9 3,3 4,6 -0,4 2,3

Efekt dynamické Vnitroodvìtvový CELKEM zmìny efekt 1,0 95,7 100 3,1 88,7 100 2,3 93,8 100 1,6 92,4 100 -2,9 99,7 100 0,0 95,4 100 6,1 94,2 100 0,3 97,4 100

Pra men: Havlik, 2005, s.15

Rozklad pøírùstku produktivity práce na jednotlivé faktory za nové èlenské zemì EU provedl Peter Havlik ve své studii (vìtšinou za období 1995–2002, viz Havlik, 2005, s. 15). Jak mùžeme vidìt v tabulce 5, ve všech srovnávaných zemích mìl na celkový pøírùstek produktivity práce dominantní vliv intraodvìtvový efekt. Nejvyšší je tento vliv ve Slovinsku, kde je naopak záporný faktor dynamické zmìny. To odpovídá hypotéze strukturálního bøemene (structural burden hypothesis6). V ostatních srovnávaných zemích je tento faktor naopak kladný, pøípadnì nulový jako Estonsku. Relativnì nejmenší vliv ze srovnávaných zemí mìl na pøírùstek souhrnné produktivity práce intraodvìtvový efekt v Maïarsku.

Box 1 – Analýza rozkladu podílu (shift-share analýza) Pomocí rozkladu pøírùstku produktivity na tøi èásti mùžeme kvantifikovat faktory, které mìly vliv na jeho velikost (viz napø. Fagerberg, 2000):

é P DS DP DSi S i 0 DP0 ù DP = å ê i0 0 + i + , kde P0 P0 P0 P0 úû i ë I

II.

III.

Pi = produktivita práce v i-tém odvìtví, Si = podíl i-tého odvìtví na celkové zamìstnanosti. První èlen výrazu na pravé stranì rovnice (I.) vyjadøuje pøíspìvek k rùstu produktivity vyplývající ze zmìn v odvìtvové struktuøe zamìstnanosti (static shift effect). Tento èlen je kladný, pokud roste podíl zamìstnanosti v produktivnìjších odvìtvích na úkor odvìtví ménì produktivních.. Druhý èlen výrazu (II.) mìøí vzájemné pùsobení mezi zmìnami produktivity v jednotlivých odvìtvích a zmìnami v odvìtvové struktuøe zamìstnanosti. Tento

6

Hypotéza strukturálního bøemene øíká, že roste podíl zamìstnanosti v relativnì pomalu rostoucích odvìtvích na úkor odvìtví rychle rostoucích. Naproti tomu hypotéza strukturálního bonusu implikuje, že v ekonomice dochází k pøesunu pracovní síly z relativnì ménì do relativnì více produktivních odvìtví (podrobnìji viz Havlik, 2005).

444 l


èlen bude pozitivní, pokud relativnì rychle rostoucí sektory z hlediska produktivity budou zvyšovat svùj podíl na celkové zamìstnanosti (dynamic shift effect). Tøetí èlen (III.) vyjadøuje pøíspìvek k rùstu produktivity z dùvodu zvýšení produktivity uvnitø jednotlivých odvìtví, vážený podílem zamìstnanosti v jednotlivých odvìtvích (within growth effect). Hypotéza strukturálního bonusu (structural bonus hypothesis) implikuje, že v ekonomice dochází k pøesunu pracovní síly z relativnì ménì do relativnì více produktivních odvìtví. Platí:

é Pi 0 DS 0 ù ú > 0. ë P0 û

åê i

Hypotéza strukturálního bøemene (structural burden hypothesis) øíká, že stoupá podíl zamìstnanosti v relativnì pomalu rostoucích odvìtvích na úkor odvìtví rychle rostoucích. Formálnì vyjádøeno:

é DPi DSi ù ú< 0 ë P0 û

åê i

(viz Havlik, 2005, s.11). Výše uvedenou analýzu mùžeme analogicky použít i pro mezinárodní srovnání produktivity práce. Vzorec bude mít v tomto pøípadì následující podobu (viz Srholec, 2004):

é( Pi CZE - Pi GER ) S iGER ( S iCZE - S iGER ) Pi GER ( Pi CZE - Pi GER )( S iCZE - S iGER ) ù PTCZE - PTGER = + + ú, åi ê PTGER PTGER PTGER PTGER êë úû kde CZE je sledovaná ekonomika (ÈR), GER je ekonomika, se kterou je provádìno srovnání (Nìmecko). Význam tohoto rozkladu spoèívá v oddìlení vlivu technologické konvergence oproti strukturální konvergenci pro dotažení ekonomické úrovnì vyspìlých zemí.

Pomìrnì významný vliv na pøírùstek souhrnné produktivity práce mìly v Maïarsku zmìny ve struktuøe zamìstnanosti, ovlivnily jej zhruba z 8 %. V Lotyšsku byl naopak ze srovnávaných zemí nejvyšší podíl efektu dynamické zmìny na pøírùstek souhrnné produktivity práce, a to zhruba 6 %. Efekt statické zmìny mìl naopak mírnì záporný vliv. To lze interpretovat tak, že stoupá pomìrnì výraznì podíl zamìstnaných v odvìtvích rychle zvyšujících svou produktivitu, avšak úroveò produktivity v tìchto dynamických odvìtvích zatím není vyšší než produktivita v ménì dynamických odvìtvích. Pøevažující èást pøírùstku agregátní produktivity v nových èlenských zemích EU v období 1995–2002 lze pøipsat nárùstu produktivity uvnitø jednotlivých odvìtví. Odpovídá to vývoji ve vyspìlých tržních ekonomikách, avšak s ohledem na rozsáhlé strukturální zmìny v nových èlenských zemích to mùže být ponìkud pøekvapivé. Vysvìtlením mùže být, že pøevažující èást strukturálních zmìn probìhla již pøed rokem 1995, což je patrné v pøípadì ÈR z tabulky 2. Také pøi srovnání ukazatele intenzity strukturál-


l 445

ních zmìn (viz obrázek 2) není odstup mezi starými a novými èlenskými zemìmi EU pøíliš výrazný. Podobný zpùsob dekompozice pøírùstku souhrnné produktivity práce jako v èasové øadì je možné použít i pøi srovnávání rozdílu v souhrnné produktivitì práce mezi jednotlivými zemìmi. Pro srovnání se zpravidla použije ekonomika zemì nebo seskupení zemí (napø. EU-15), k níž by mìly ostatní srovnávané ekonomiky konvergovat. V tomto pøípadì bylo za srovnávanou zemi zvoleno Nìmecko. Vzhledem k tomu, že neexistují kurzy parity kupní síly podle odvìtví, byly použity údaje v bìžných cenách po pøepoètu do EUR nominálním kurzem. Propoèet tak nebral v úvahu vliv rozdílných cenových hladin v jednotlivých zemích. Z hlediska zkoumaného cíle, tj. pøíspìvkù jednotlivých faktorù k celkovému pøírùstku produktivity práce, to však není podstatné. Z tabulky 6 je zøejmé, že ze srovnávaných zemí mìlo v roce 2003 nejnižší produktivitu vùèi Nìmecku Litva (20 %), nejvyšší Slovinsko (47 %). Úroveò produktivity v Èeské republice je po pøepoètu smìnným kurzem zhruba 30 % úrovnì nìmecké. Ve všech zemích má zdaleka nejvìtší vliv rozdíl v produktivitì v rámci jednotlivých odvìtví. Zároveò je ve všech zemích záporný strukturální efekt. Èeská ekonomika má pøitom relativnì nejnižší podíl prvního faktoru, tzn. jeho struktura zamìstnanosti je nejbližší struktuøe zamìstnanosti ekonomiky nìmecké. Naopak v Litvì má ze srovnávaných zemí struktura zamìstnanosti relativnì nejvìtší vliv na zaostávání v úrovni produktivity práce, výrazný je tento vliv také v Polsku. Tabulka 6 Vliv faktorù na rozdíly v produktivitì práce mezi vybranými zemìmi EU v roce 2003 (v %)

Èeská republika Maïarsko Slovensko Slovinsko Polsko Litva

Rozdíl v PP vùèi Nìmecku -69,5 -67,9 -74,4 -53,0 -74,5 -79,8

I. -2,0 -5,2 -4,2 -4,3 -10,9 -15,8

II. 1,9 1,8 2,0 -0,4 5,8 10,4

III. -69,3 -64,5 -72,2 -48,3 -69,4 -74,4

120 Po znám ka: Ko e fi ci en ty byly spo èí tá ny na úrov ni agre ga ce podle 30 sku pin od vìt ví (A, B, CA, CB, DA, DB, DC, DD, DE, DF, DG, DH, DI, DJ, DK, DL, DM, DN, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, viz tabulka 2A). Pra men: Eu rostat (New Cro nos\Eco no my and Fi nan ce\Nati o nal Ac counts; 21. 6. 2006), vlast ní výpoèty

Ve všech zemích kromì Slovinska je kladný pøíspìvek druhého faktoru, tzn. že roste podíl zamìstnanosti v odvìtvích rychle zvyšujících svou produktivitu. Nejvìtší je pøitom tento vliv v Litvì, což je pozitivní trend s ohledem na budoucí zvyšování agregátní produktivity.

446 l


Vývoj aktivit podle technologické nároènosti

Z hlediska postavení ekonomiky v globálním produkèním øetìzci je dùležité, jak významné jsou technologicky nároèné aktivity7 (high-tech odvìtví) v dané zemi. Tato odvìtví zpravidla pøinášejí dané ekonomice celou øadu pøíznivých efektù, jako jsou vysoké mzdy a zisky, rychlý rùst obchodu a produktivity a vysoká míra inovací, s èímž souvisí i šíøení pozitivních externalit. High-tech odvìtví, resp. v nich vyrábìné produkty, jsou schopny konkurovat kvalitou pøi relativnì vysoké cenì. S vyšší cenou souvisí i vyšší dùchody pro vynaložené výrobní faktory, což má pozitivní vliv na výši národního dùchodu. Rozdìlení ekonomických aktivit podle technologické nároènosti vychází z metodologie OECD, která rozlišuje odvìtví zpracovatelského prùmyslu na základì jejich nároènosti na výzkum a vývoj do ètyø skupin: vysoká nároènost (high-tech), støednì vysoká nároènost (medium high-tech), støednì nízká nároènost (medium low-tech) a nízká nároènost (low-tech). Rovnìž sektor služeb lze rozdìlit do nìkolika skupin podle úrovnì znalostí, které jsou v jednotlivých odvìtvích využívány (viz tabulka 3A). Zatímco high-tech odvìtví jsou charakterizována produkcí a využitím vyspìlých technologií, v pøípadì znalostních odvìtví je kladen dùraz na užívání technologií, aniž by v nich musely být nové technologie vyrábìny. Proto se tento pojem vztahuje spíše na sektor služeb, pøestože i v tomto sektoru se nové technologie ve stále vyšší míøe produkují (týká se to odvìtví telekomunikací, zpracování dat a vìdy a výzkumu). Tabulka 7 Podíl aktivit podle technologické a znalostní nároènosti na hrubé produkci, pøidané hodnotì a zamìstnanosti ve zpracovatelském prùmyslu a službách v ÈR (v %)

1995 Vysoká tech. nároènost 5,0 Støednì vysoká tech. nároènost 26,5 Støednì nízká tech. nároènost 32,0 Nízká tech. nároènost 36,5 Celkem zpracovatelský prùmysl 100,0

2004 10,7 33,9 29,0 26,4 100,0

1995 5,5 25,5 32,3 36,8 100,0

2004 6,7 32,0 30,9 30,4 100,0

Zamìstnanost (osoby – pøep. Podíl HPH na na plnou produkci prac. dobu) 1995 2004 1995 2004 5,2 6,9 28,0 14,4 26,7 29,0 24,8 21,6 27,7 28,1 26,0 24,4 40,4 36,0 25,9 26,4 100,0 100,0 25,7 22,9

Znal. nár. high-tech služby Znal. nár. tržní služby Znal. nár. finanèní služby Ostatní znal. nár. služby Ménì znal. nár. tržní služby Ostatní ménì znal. nár. služby Celkem služby

7,4 22,6 6,5 13,9 39,3 10,2 100,0

5,5 23,0 5,7 15,3 38,6 12,0 100,0

7,8 19,9 5,9 17,0 36,9 12,4 100,0

4,9 13,1 2,9 22,4 42,7 14,0 100,0

Produkce

5,0 23,1 6,2 14,4 41,5 9,7 100,0

Hrubá pøidaná hodnota

4,7 14,6 3,0 21,4 41,8 14,5 100,0

56,0 50,5 46,1 53,9 47,2 62,8 50,8

51,2 42,7 44,0 59,4 45,5 58,6 48,5

Pra men: ÈSÚ, Da ta bá ze RNÚ (http://dw.czso.cz/pls/ro cen ka/ro cen ka.in dex nu; 30. 6. 2006)

7

„Klíèovým kritériem používaným pro zaøazení do skupiny high-tech je nároènost na aktivity výzkumu a vývoje jako pøiblížení dosažené úrovnì znalostí. Tato nároènost je vyjadøována v podílu výdajù na výzkum a vývoj na produkci (obratu, pøípadnì pøidané hodnotì)“ – Kadeøábková, 2005, s. 1


l 447

Jak lze vidìt v tabulce 7, mezi roky 1995 a 2004 došlo k nárùstu podílu aktivit s vyšší a vysokou technologickou nároèností na hrubé produkci, pøidané hodnotì i zamìstnanosti ve zpracovatelském prùmyslu. V roce 1995 se tyto aktivity podílely na HPH zpracovatelského prùmyslu z 31 %, v roce 2004 to bylo 38,7 %. Obdobným zpùsobem vzrostl také podíl technologicky nároèných aktivit na zamìstnanosti ve zpracovatelském prùmyslu. Mezi roky 1995 a 2004 však došlo ke snížení podílu pøidané hodnoty na hrubé produkci, a to zejména ve skupinì odvìtví s vysokou technologickou nároèností (pokles z 28 % na 14,4 %). Bylo to dáno jednoznaènì nárùstem produkce poèítaèù a kanceláøských strojù v režimu aktivního zušlech•ovacího styku, kdy jsou dovezené souèástky pouze montovány a z velké èásti opìt vyváženy s minimálním podílem pøidané hodnoty. Nárùst zahranièního obchodu v režimu aktivního zušlechtìní (AZ) je patrný z údajù v tabulkách 9 a 10. Zatímco v roce 1999 tvoøil podíl AZ na vývozu high-tech produktù necelých 5 %, v roce 2004 to bylo již 94 %. V sektoru služeb došlo mezi roky 1995 a 2004 rovnìž k nárùstu podílu high-tech aktivit na hrubé pøidané hodnotì, a to z 5,5 % na 7,8 %. Podíl na zamìstnanosti zároveò mírnì poklesl, což naznaèuje vysoký nárùst produktivity v seskupení high-tech odvìtví. Nejvìtší váhu zde má odvìtví telekomunikací. Nejvìtší váhu na produkci, pøidané hodnotì i zamìstnanosti však mají ménì znalostnì nároèné tržní služby, a to zhruba 40 % z celého sektoru služeb. Mezi tato odvìtví patøí zejména obchod, pohostinství a ubytování a pozemní doprava. Srovnání úrovnì a dynamiky HPH a produktivity práce mezi roky 1995 a 2004 je uvedeno v tabulce 8. Je zøejmé, že odvìtví s vysokou úrovní technologické nároènosti nepatøí ve srovnání s ostatními skupinami k odvìtvím s nejvyšší úrovní produktivity práce. V roce 2004 byla nejvyšší úroveò produktivity práce ve skupinì odvìtví s nižší technologickou nároèností a high-tech odvìtví byla v úrovni produktivity až na tøetím mís tì. Nej vyš ší úro veò produktivity ve skupinì high-tech odvìtví byla ve farmaceutickém prùmyslu. Na druhé stranì však skupina high-tech odvìtví zaznamenala v letech 1996 až 2004 nejvyšší dynamiku reálné hrubé pøidané hodnoty a produktivity práce, a to o 12,1 % u HPP, resp. 8,9 % u PP v prùmìru roènì. Pro srovnání hrubá pøidaná hodnota v celém zpracovatelském prùmyslu rostla v letech 1996 až 2003 v prùmìru o 4,3 % a produktivita práce o 4,7 % roènì. V rámci high-tech odvìtví rostla HPH i produktivita práce nejpomaleji ve farmaceutickém prùmyslu, a to o 4,2 % (HPH), resp. 0,9 % (PP) v prùmìru roènì.

448 l


Tabulka 8 Srovnání úrovnì a vývoje produktivity práce a hrubé pøidané hodnoty podle seskupení odvìtví z hlediska technologické nároènosti (v %)

Z to h o

Z to h o

Z to h o

Z to h o

Celkem zpracovatelský prùmysl Odvìtví s vysokou technologickou nároèností Letadla a kosmické lodì b) Léky a) Kanceláøská a výpoèetní technika Rádia,TV a komunikaèní technika Zdravotnické a optické pøístroje Odvìtví s vyšší technologickou nároèností Elektrické pøístroje a zaøízení j.n. Motorová vozidla, pøívìsy, návìsy Chemické výrobky s výjimkou lékù a) Lokomotivy a dopravní prostø. j.n. b) Stroje a vybavení j.n. Odvìtví s nižší technologickou nároèností Ropné produkty, koks, jaderná paliva Výrobky z pryže a plastù Ostatní neželezné minerální výrobky Stavba a opravy lodí a èlunù b) Základní kovy Kovodìlné výrobky bez str. a zaø. Odvìtví s nízkou technologickou nároèností Zpracovatelský prùmysl j.n. Výrobky ze døeva Vláknina, papír, vydavatelské è.,tisk Potraviny, nápoje a tabák Text. a kož. výrobky,konfekce, obuv

Produktivita práce (tis. Kè, b.c.) 1995 2004 470 230 457 243 367 125 874 880 252 241 453 151 415 196 519 219 408 188 727 215 799 424 444 165 418 200 518 267 1 742 913 551 161 618 255 165 28 619 324 398 214 209 396 325 222 298 170 580 288 534 277 231 133

Prùm. roè. Prùm. roè. pøír. HPH pøír. PP 1996–2004, s.c. 2000 4,3 4,7 12,1 8,9 10,6 15,2 4,2 0,9 21,3 12,3 22,2 16,0 5,2 3,5 7,3 6,6 12,8 8,1 17,7 11,3 0,0 1,6 10,6 19,3 2,4 4,7 -5,4 -5,2 -36,7 -27,3 20,3 13,1 5,5 6,6 10,6 4,8 -7,7 -1,9 2,0 0,3 2,0 3,6 1,9 1,0 5,7 4,5 6,0 5,9 1,1 2,1 -1,0 4,6

Po znám ka: Úda je v re ál ném vyjá d øe ní byly zís ká ny použitím de flá to ru HPH a) za che mic ký prù mysl (OKEÈ 24), b) za vý ro bu do prav ních pro støed kù (OKEÈ 35). Pra men: ÈSÚ, Da ta bá ze RNÚ (http://dw.czso.cz/pls/ro cen ka/ro cen ka.in dex nu; 30. 6. 2006)

Internacionalizace produkce a obchodu u aktivit s rùznou úrovní technologické nároènosti

V období 1995–2004 vzrostly v Èeské republice ukazatele relativního obchodu vùèi produkci. Týká se to jak podílu vývozu na produkci, tak ukazatele pronikání dovozù. Podíl vývozu na tuzemské produkci ve zpracovatelském prùmyslu vzrostl ze 41 na 60 % (viz tabulka 4A). Podobnì vzrostl i ukazatel pronikání dovozù, a to ze 44 na 59 %. Zatímco podíl vývozu na produkci ukazuje význam zahranièního trhu pro urèité odvìtví, ukazatel pronikání dovozù vyjadøuje podíl dovozù na domácí poptávce a odráží konkurenceschopnost domácích firem vùèi dováženým produktùm. Nejvìtší podíl vývozu na produkci byl v roce 2004 v technologicky nároèných odvìtvích, a to 90 % v odvìtvích s vysokou a 78 % v odvìtvích s vyšší technologickou in-


l 449

tenzitou (viz tabulka 4A). Od roku 1995 došlo k nárùstu tohoto podílu o 33, resp. 21 procentních bodù, což ukazuje výrazný nárùst významu zahranièního trhu pro high-tech odvìtví. Podíl dovozù na tuzemské poptávce u high-tech produktù se mezi roky 1995 a 2004 zvýšil ze 79 na 91 %, stejnì tak se zvýšil u všech ostatních skupin odvìtví (viz tabulky 4A, 5A). Pøi podrobnìjším pohledu na jednotlivá odvìtví s vyšší a vysokou technologickou nároèností je nejvìtší podíl produkce urèené na vývoz u kanceláøské techniky a u strojù a vybavení j.n. (témìø 100 %). Tabulka 9 Vývoz high-tech produktù z ÈR a vývoz v režimu aktivního zušlechtìní a jejich podíl na celkovém vývozu v letech 1999–2004 (v %)

1999 6,4

2001 9,2

2003 12,4

2004 12,1

Vývoz v režimu aktivního zušlechtìní 2001 2002 2003 1999 4,8 91,0 93,4 94,1

0,36 0,87 1,26 0,26 0,51 1,50 0,38 0,98 0,31

0,43 2,86 2,77 0,18 0,64 1,05 0,22 0,85 0,20

0,34 6,28 3,34 0,15 0,74 0,60 0,22 0,62 0,16

0,25 6,02 3,22 0,15 0,83 0,77 0,19 0,58 0,13

0,6 1,6 2,7 0,0 7,6 0,2 0,1 20,1 5,3

Vývoz HT celkem v tom: Letecká technika Výpoèetní technika Elektronika a telekomunikace Farmacie Vìdecké pøístroje Elektrotechnika Chemie Stroje neelektrické Ostatní HT

46,6 82,0 91,4 92,2 95,1 93,6 137,6a) 131,8a) 131,4a) 11,5 13,8 8,1 72,8 57,7 61,5 91,8 87,8 83,7 3,8 3,4 2,2 28,3 26,4 25,8 11,7 1,3 0,9

Po znám ka: a) úda je o cel ko vém do vo zu a do vo zu pro ak tiv ní zu šlech tì ní nejsou konzistentní Pra men: ÈSÚ, da ta bá ze za hra niè ní ho ob cho du (1. 11. 2005)

Naopak u odvìtví s nízkou a nižší technologickou nároèností je podíl produkce urèený na vývoz výraznì nižší než u technologicky vyspìlých odvìtví (viz tabulka 5A). Nejnižší byl tento podíl v potravináøském prùmyslu, a to zhruba 15 %. V mezinárodním srovnání byl podíl vývozu na produkci zpracovatelského prùmyslu za Èeskou republiku v roce 2004 relativnì vysoký, výraznì nad prùmìrem zemí EU (viz tabulka 4A). Nadprùmìrný byl tento podíl prakticky ve všech skupinách odvìtví, relativnì nejvyšší hodnoty vùèi prùmìru EU dosahoval u odvìtví s vyšší technologickou nároèností a zejména pak strojírenství. Podrobnìjší pohled na význam high-tech odvìtví v zahranièním obchodu poskytuje produktový pøístup. V nìm jsou technologicky vyspìlá odvìtví definována pøesnìji pomocí tøí až pìtimístných kódù klasifikace SITC. Z tabulky 9 je zøejmé, že mezi roky 1999 a 2003 se podíl high-tech produktù na celkovém vývozu zboží témìø zdvojnásobil, a to z 6,4 % na 12,4 %. V roce 2004 se pak mírnì snížil. Nejvìtší nárùst zaznamenal vývoz výpoèetní techniky, jehož objem vzrostl prakticky desetinásobnì. Druhou nejvýznam nìj ší sku pi nou vyvážených high-tech pro duk tù byla elektronika a telekomunikace, kde objem vývozu vzrostl zhruba ètyønásobnì. Dovoz technologicky nároèných výrobkù rostl mnohem pomaleji a jeho podíl na celkovém dovozu zboží vzrostl mezi roky 1999 a 2003 z 12,4 % jen na 15,9 % (viz tabulka 10). V roce 2004 se tento podíl podobnì jako u vývozu mírnì snížil. Nejvìtší podíl na

450 l


dovozu high-tech produktù tvoøí elektronika a telekomunikace, na druhém místì je výpoèetní technika (6,4 %, resp. 4,7 % na celkovém dovozu zboží v roce 2003). Zhruba polovina hodnoty high-tech produktù byla v roce 2003 dovezena v režimu aktivního zušlechtìní. To znamená, že v ÈR probìhla jejich montáž a kompletní výrobky byly vyvezeny zpìt do zahranièí. Týká se to zejména elektronických souèástek a výpoèetní techniky. Tabulka 10 Dovoz high-tech produktù z ÈR a dovoz v režimu aktivního zušlechtìní a jejich podíl na celkovém dovozu v letech 1999–2004 (v %)

Dovoz v režimu aktivního zušlechtìní

Dovoz HT celkem v tom: Letecká technika Výpoèetní technika Elektronika a telekomunikace Farmacie Vìdecké pøístroje Elektrotechnika Chemie Stroje neelektrické Ostatní HT

1999 12,4

2001 15,0

2003 15,9

2004 15,1

1999 22,8

2001 40,0

2002 50,2

2003 49,7

0,62 2,84 4,24 0,84 1,32 0,58 0,68 1,19 0,06

0,66 4,21 5,74 0,70 1,33 0,68 0,67 0,97 0,03

0,74 4,65 6,38 0,77 1,45 0,41 0,68 0,70 0,08

0,34 4,78 5,82 0,69 1,38 0,63 0,72 0,68 0,06

5,3 16,5 32,6 0,1 31,1 64,9 12,1 5,3 5,7

5,2 41,2 59,6 1,0 23,4 55,5 8,8 4,8 1,4

4,5 53,6 72,9 1,0 19,7 60,4 5,8 5,3 2,7

5,0 51,9 76,6 0,3 17,9 50,6 6,9 5,2 0,8

Pra men: ÈSÚ, da ta bá ze za hra niè ní ho ob cho du (1. 11. 2005)

4. Závìr

Èeská ekonomika procházela v uplynulých 15 letech ekonomickou transformací, díky níž se pøemìnila z centrálnì plánované na standardní tržní ekonomiku. Za formální vyústìní této transformace mùžeme považovat vstup Èeské republiky do Evropské unie v kvìtnu 2004. Pro úspìšné fungování ÈR v tomto „klubu vyspìlých zemí“, ale i v rámci globálního trhu je nezbytná její konkurenceschopnost v širokém slova smyslu. Nezbytnou podmínkou udržení a zvýšení konkurenèní schopnosti každé ekonomiky jsou strukturální zmìny, kdy roste podíl zamìstnanosti a pøidané hodnoty vytvoøené v odvìtvích s vysokou úrovní a dynamikou produktivity práce. Mezi roky 1995 a 2005 se struktura zamìstnanosti a hrubé pøidané hodnoty podle základních výrobních sektorù již podstatnì nezmìnila, k podstatným zmìnám spoèívajícím v poklesu podílu zemìdìlství a prùmyslu a k nárùstu podílu služeb došlo již pøed rokem 1995. Vývoj ve stálých cenách byl pøitom odlišný od vývoje v cenách bìžných vlivem rozdílných deflátorù HPH v jednotlivých sektorech. Intenzita strukturálních zmìn byla proto mezi roky 1995 a 2004 jedna z nejnižších v rámci zemí EU. Podíl sektoru služeb na souhrnné HPH je v evropském srovnání nejnižší hned za Irskem, naopak druhý nejvyšší je podíl prùmyslu. Tempo rùstu souhrnné HPH a pøíspìvky jednotlivých sektorù k tomuto rùstu se výraznì lišily v období 1996–1999 a 2000–2004. V druhém období bylo prùmìrné roèní


l 451

tempo rùstu HPH 3,2 %, zatímco v prvním období pouze 0,7 %. V tomto období mìlo výraznì negativní vliv na celkový rùst HPH stavebnictví. Prùmysl a služby mìly v obou obdobích kladný vliv na tempo rùstu HPH, pøièemž v období 2000–2004 byl tento vliv znatelnì vyšší. K odvìtvím s nejvyšší dynamikou hrubé pøidané hodnoty patøily v celém sledovaném období elektrotechnický prùmysl a výroba dopravních prostøedkù, v rámci služeb to byly telekomunikace a finanèní a podnikatelské služby. V dùsledku poklesu celkové zamìstnanosti byl pøírùstek souhrnné produktivity práce v národním hospodáøství v období 1996–2004 vyšší než pøírùstek hrubé pøidané hodnoty (2,5 % oproti 2 %). Jak úroveò, tak dynamika produktivity práce se mezi jednotlivými odvìtvími v národním hospodáøství podstatnì lišila. Nejvìtší rozdíly ve vývoji produktivity práce a HPH byly v odvìtví zemìdìlství, kde produktivita práce rostla rychleji než HPH vlivem poklesu zamìstnanosti, a v odvìtví podnikatelských služeb, kde vlivem výrazného rùstu zamìstnanosti produktivita práce na rozdíl od HPH klesala. Mezi roky 1995 a 2004 rostl také podíl mezispotøeby na hrubé produkci, a to zejména v reálném vyjádøení. Vliv na to mìla pøedevším rostoucí mezipodniková kooperace. Rozklad pøírùstku souhrnné produktivity práce na jednotlivé faktory ukázal, že nejvíce ovlivnil rùst souhrnné produktivity práce nárùst produktivity uvnitø jednotlivých odvìtví, a to zhruba z 95 %. Zmìna struktury zamìstnanosti ve prospìch odvìtví s vyšší úrovní produktivity mìla však také kladný vliv. Podobný vývoj byl i ve vìtšinì ostatních nových èlenských zemí EU. Také pøi prostorovém srovnání úrovnì produktivity vybraných nových èlenských zemí EU vùèi úrovni produktivity v Nìmecku se ukázalo, že nejvìtší vliv na tento rozdíl má nízká úroveò produktivity v jednotlivých odvìtvích. Úroveò souhrnné produktivity práce po pøepoètu nominálním kurzem se v jednotlivých zemích pohyboval mezi jednou pìtinou (v pøípadì Litvy) a jednou polovinou (v pøípadì Slovinska) úrovnì Nìmecka. Záporný vliv na rozdíl v úrovni produktivity má i odvìtvová struktura, pøièemž relativnì nejnižší je tento vliv v ÈR. Z pohledu úrovnì technologické nároènosti u jednotlivých aktivit je zøejmé, že v Èeské republice nepatøí tzv. high-tech odvìtví mezi odvìtví s nejvyšší produktivitou práce. V období 1996 až 2004 však zaznamenala v prùmìru nejvyšší dynamiku reálné hrubé pøidané hodnoty a produktivity práce. Relativnì nízký je také podíl hrubé pøidané hodnoty na hrubé produkci v této skupinì odvìtví. Ten je do znaèné míry zpùsoben velkým podílem montážních èinností v rámci tìchto aktivit. Vysoký nárùst objemu vývozu mezi roky 1999 až 2004 byl z pøevážné vìtšiny zpùsoben nárùstem vývozu v režimu aktivního zušlechtìní, jehož podíl na vývozu high-tech produktù v roce 2003 dosahoval 94 %. Literatura ÈNB. 2006. Stav pøímých zahranièních investic k 31. 12. 2004. (cit. 2006-06-30). Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/pzi_2004_stavy/index.html. ÈSÚ. 2006. Ètvrtletní národní úèty za 1. ètvrtletí 2006. Praha : ÈSÚ, 2006. ÈSÚ. 2006. Da ta bá ze roè ních ná rod ních úètù. (cit. 2006-06-30). Do stup ný z WWW: http://dw.czso.cz/pls/rocenka/rocenka. EC. 2005. EU Sectoral Competitiveness Indicators. Luxembourg : European Communities, 2005. EUROSTAT. 2004. Statistics in Focus. 2004, no. 10. FAGERBERG, J. 2000. Technological Progress, Structural Change and Productivity Growth: A Comparative Study. Oslo : University of Oslo, 2000.

452 l


HAVLIK, P. 2005. Structural Change, Productivity and Employment in the New EU Member States. WIIW Research Reports, no. 313. Vienna, January 2005. KADEØÁBKOVÁ, A. 2004. Strukturální zmìny èeské ekonomiky v období transformace [studie è. 3]. Praha : Národohospodáøský ústav Josefa Hlávky, 2004. KADEØÁBKOVÁ, A. 2005. Konkurenèní výhoda èeské ekonomiky v oblasti high-tech aktivit. Bulletin CES. 2005, è. 6, s. 1–5. LANDESMANN, M. et al. 2000. Structural Developments in Central and Eastern Europe. Vienna : WIIW, 2000. MPO. 2005. Analýza vývoje ekonomiky ÈR a odvìtví v pùsobnosti MPO za rok 2005. (cit. 2006-06-20). Dostupný z WWW: http://www.mpo.cz. OECD. 2005. OECD Science, Technology and Industry Scoreboard. Paris : OECD, 2005. ROJÍÈEK, M. 2006. Strukturální analýza èeské ekonomiky [Working Paper No. 1]. Praha : CES VŠEM, 2006. SPÌVÁÈEK, V. a kol. 2002. Transformace èeské ekonomiky. Politické, ekonomické a sociální aspekty. Praha : Linde, 2002. SRHOLEC, M. 2004. Pøímé zahranièní investice v Èeské republice. Praha : Linde, 2004. TOMŠÍK, V.; KUBÍÈEK, J. 2005. Aktuální makroekonomický vývoj Èeské republiky. Newton College Working Paper. 2005, no. 4, s. 15–32. PØÍLOHA Tabulka 1A Srovnání struktury HPH v rámci zemí EU-25 (v %, bìžné ceny)

1995 Zemìdìl. Prùmysl Staveb. Èeská republika 5,0 31,7 6,6 Dánsko 3,5 20,4 4,7 Estonsko 8,2 21,1 6,2 Španìlsko 4,4 22,1 7,5 Finsko 4,3 28,4 4,4 Francie 3,2 21,1 5,2 Irsko 7,0 32,6 5,4 Itálie 3,2 24,9 5,1 Litva 11,4 25,8 7,3 Lotyšsko 9,0 25,2 4,5 Lucembursko 1,0 15,3 6,5 Maïarsko 6,8 26,3 4,6 Malta 2,9 25,6 3,3 Nìmecko 1,3 25,4 6,8 Nizozemsko 3,5 21,9 5,4 Polsko 6,5 29,7 7,1 Portugalsko 5,7 22,0 6,3 Rakousko 2,7 22,5 7,8 Øecko 9,9 16,0 6,4 Slovensko 5,9 33,1 5,1 4,2 29,9 5,4 Slovinsko 2,7 25,9 4,4 Švédsko 1,8 25,9 5,0 Velká Británie

2003 Služby Zemìdìl. Prùmysl Staveb. 56,7 3,1 29,5 6,4 71,5 2,0 19,6 5,2 64,4 4,2 21,9 6,4 66,0 3,7 19,1 10,0 62,8 3,2 26,7 5,3 70,5 2,5 15,9 5,3 55,0 2,5 29,8 8,3 66,7 2,5 21,6 5,0 55,5 6,4 24,6 7,1 61,3 4,1 16,7 5,6 77,2 0,6 11,2 6,3 62,3 3,3 25,7 4,9 68,3 2,5 21,2 4,5 66,6 1,1 24,5 4,3 69,2 2,3 18,2 5,6 56,7 4,4 23,7 5,9 65,9 3,4 18,7 6,7 66,9 1,9 22,4 7,7 67,7 6,6 13,5 8,6 55,9 4,5 28,1 6,0 60,5 2,6 29,8 5,8 67,0 1,8 22,7 4,3 67,3 1,0 18,1 5,9

Služby 61,0 73,2 67,5 67,2 64,8 76,3 59,4 70,9 61,9 73,5 81,9 66,1 71,8 70,1 73,8 66,0 71,2 68,0 71,2 61,4 61,9 71,2 75,0

Pra men: Eu rostat, New Cro nos\Eco no my and Fi nan ce\Nati o nal Ac counts (21. 6. 2006); ÈSÚ, Da ta bá ze RNÚ (http://dw.czso.cz/pls/ro cen ka/ro cenka.in dexnu; 30. 6. 2006). vlastní výpoèty


l 453

Tabulka 2A Pøehled subsekcí klasifikace OKEÈ

OKEÈ Název A B CA CB DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK

Zemìdìlství, myslivost, lesnictví Rybolov Dobývání energetických surovin Dobývání ostatních nerostných surovin Potravináøský a tabákový prùmysl Textilní a odìvní prùmysl Výroba usní a výrobkù z usní Døevaøský prùmysl Papírenský prùmysl, vydavatelství a tisk Koks, rafinérské výroby a jaderná paliva Chemický prùmysl Výroba pryžových a plastových výrobkù Ostatní nekovové minerální výrobky Hutnický a kovodìlný prùmysl Výroba a opravy strojù a zaøízení

OKEÈ

Název

DL DM DN E F G H I J K L M N O P

Výroba elektrických a optických pøístrojù Výroba dopravních prostøedkù Ostatní zpracovatelský prùmysl Výroba elektøiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Finanèní zprostøedkovatelské služby Podnikatelské služby, reality Veøejná správa a obrana; sociální zabezpeèení Vzdìlávání Zdravotní a sociální péèe, veterinární služby Ostatní veøejné, sociální a osobní služby Služby domácností

Pra men: ÈSÚ (http://www.czso.cz/csu/klasi fik.nsf/i/kla si fika ce; 30. 6. 2006)

Tabulka 3A Pøehled aktivit podle technologické a znalostní nároènosti Skupina

Odvìtví Výroba letadel, lékù, kanceláø. a výpoè. tech, rádia, TV, Vysoká technologická nároènost zdrav. a optické pø. Výroba ostatních elektr. pøístr., motor. vozidel, chem. Støednì vysoká technologická nároènost výr., strojù a zaøízení Zprac. prùmysl Výroba rop. produktù, pryž. a plast. výr., stavba lodí, Støednì nízká technologická nároènost kovodìlný prùmysl Døevaø. prùm., potrav., text. a kož. prùm., papír. prùm, Nízká technologická nároènost vydav. èin. aj.

Služby

Znalostnì nároèné high-tech služby Znalostnì nároèné tržní služby Znalostnì nároèné finanèní služby Ostatní znalostnì nároèné služby Ménì znalostnì nároèné tržní služby Ostatní ménì znalostnì nároèné služby

Pra men: Eu rostat (2004)

454 l


Telekomunikace, zpracování dat, vìda a výzkum Vodní a letecká doprava, podnikatelské služby, reality Bankovnictví a pojiš•ovnictví Školství, zdravotnictví, rekreace a kultura Obchod, zprostøedkování, ubyt. a pohostinství, pozemní doprava, cest. kanc. Ostatní netržní a osobní služby

Tabulka 4A Ukazatel pronikání dovozù a podíl vývozu na produkci v odvìtvích s vysokou a støednì vysokou technologickou nároèností za vybrané zemì EU Odvìtví s vysokou technologickou nároèností Zpracovatelsk ý prùmysl celkem

Celkem

Letadla a kosmické lodì

Léky

Kanceláøská a Rádia,TV a Zdravotnické výpoèetní komunikaèní a optické technika technika pøístroje

Odvìtví se støednì vysokou technologickou nároèností Celkem

Elektrické pøístroje a zaøízení j.n.

Motorová vozidla, pøívìsy, návìsy

Chemické Lokomotivy a Stroje a výrobky s dopravní vybavení j.n. výjimkou prostø. j.n. lékù

3)

Ukazatel pronikání dovozù 1)

CZ AT DK FI FR DE IT NL PT ES SE UK 2) EU 1)

CZ AT DK FI FR DE IT NL PT ES SE UK 2) EU

1992 44 49 53 31 29 29 21 63 38 25 37 34 12

2001 59 64 65 37 38 40 31 84 48 35 45 48 20

41 45 57 38 29 32 23 64 29 19 41 31 13

60 63 67 48 39 47 35 85 39 31 51 43 21

1992 2001 1992 2001 1992 2001 1992 2001 1992 2001 1992 2001 1992 2001 1992 2001 1992 2001 1992 2001 1992 2001 1992 2001 75 79 91 87 71 63 83 101 121 80 89 72 73 62 54 75 56 60 82 76 47 55 61 98 87 68 102 136 661 63 109 152 126 42 72 79 107 76 76 90 97 101 67 83 38 62 71 77 83 101 120 .. .. 73 95 126 145 95 129 103 100 77 62 74 106 111 76 90 111 112 68 67 56 67 52 50 84 58 74 78 123 63 39 75 58 54 49 70 128 152 50 54 25 50 45 37 48 42 59 55 49 19 47 72 101 45 64 33 48 38 30 48 35 38 44 57 40 43 41 56 39 56 101 100 156 36 84 62 109 57 107 38 65 29 17 32 34 35 36 53 39 43 26 37 45 40 64 46 76 20 49 83 91 41 62 43 61 32 16 28 52 59 36 48 25 43 23 38 94 93 211 7335 80 62 101 296 2437 52 90 107 291 83 102 148 99 113 70 85 173 122 85 72 75 69 85 176 180 36 67 92 99 72 79 81 85 66 60 57 82 98 47 63 67 36 70 73 56 50 68 114 89 19 47 76 75 58 80 58 71 43 33 41 45 66 37 48 36 41 52 59 52 65 62 50 103 48 57 98 109 58 45 64 70 46 54 66 41 40 55 73 23 27 45 54 57 57 101 60 125 29 71 75 102 59 131 50 64 46 39 55 52 62 43 55 31 39 49 55 19 28 48 42 61 11 27 44 70 30 45 24 40 13 10 22 11 15 16 22 20 26 11 20 3) Podíl vývozu na produkci 78 57 90 90 63 34 57 106 117 63 87 45 65 57 53 79 57 71 79 66 61 63 49 98 87 55 102 .. .. 56 111 1045 175 32 73 71 109 73 81 91 96 101 55 78 32 69 71 80 82 101 117 .. .. 85 98 206 347 95 139 102 100 75 58 80 113 130 63 87 118 142 76 74 58 59 61 9 70 36 55 69 384 62 59 71 64 50 49 73 137 195 38 48 9 21 46 47 51 42 62 68 66 24 53 62 102 39 66 29 45 41 37 53 40 44 47 61 39 36 39 55 54 54 101 100 142 46 90 46 117 51 108 47 74 42 24 38 48 55 46 60 42 39 43 57 50 31 56 48 72 15 50 76 79 26 53 32 55 33 19 32 39 50 22 37 35 52 42 61 94 93 222 .. 75 61 101 392 1624 46 84 108 237 82 102 160 99 120 76 90 .. 128 82 73 64 42 71 .. .. 11 36 52 97 59 72 46 59 38 57 56 56 97 20 36 30 23 36 51 52 28 50 121 85 10 33 52 51 33 66 24 47 36 25 37 49 67 22 39 15 44 34 45 66 67 46 103 67 79 97 136 65 55 65 72 50 58 49 66 54 50 43 66 18 23 52 64 57 101 70 124 40 74 69 102 52 128 51 64 45 53 36 54 45 48 46 58 17 19 51 55 24 44 49 63 17 40 21 49 20 38 23 40 19 27 13 24 16 22 20 29 15 18 23 33

1) Za ÈR data za roky 1995 a 2004. 2) EU za hr nu je uvede né zemì kro mì ÈR. In t ra-EU ob chod je vylou èen. 3) pro ni ká ní do vozù = po díl do vozu na do mácí po ptávce (od had nu té jako pro duk ce mí nus vý voz plus do voz). Uka za tel pro duk ce je èle nìn or ga ni zaè nì (od vìt vo vá kla si fi ka ce), za tím co uka za te le do vo zu a vý vo zu jsou èle nì ny vý rob ko vì (pro duk to vá klasi fi ka ce) a nejsou pro to me to dic ky zce la srovna tel né. Uka za te le jsou rovnìž zkresleny zapoèítáním reexportu (hodnoty vìtší než 100 %). Pra men: OECD (2005), ÈSÚ, da ta bá ze RNÚ (30. 6. 2006), vlast ní výpoèty

Tabulka 5A Ukazatel pronikání dovozù a podíl vývozu na produkci v odvìtvích se støednì nízkou a nízkou technologickou nároèností za vybrané zemì EU Celkem

Odvìtví se støednì nízkou technologickou nároèností Ropné Výrobky Ostatní Stavba a Základní kovy Kovodìlné produkty, z pryže a neželezné opravy lodí výrobky bez koks, jaderná plastù minerální a èlunù strojù a paliva výrobky zaøízení

Celkem

3)

Odvìtví s nízkou technologickou nároèností Zpracovatelsk Výrobky ze Vláknina, Potraviny, ý prùmysl j.n. døeva papír, nápoje a zpracování vydavatelské a tabák druh. sur. èin., tisk, nosièe

Textilní výrobky, konfekce, výrobky z kùže, obuv

Ukazatel pronikání dovozù 1)

CZ AT DK FI FR DE IT NL PT ES SE UK 2) EU 1)

CZ AT DK FI FR DE IT NL PT ES SE UK 2) EU

1992 2001 1992 2001 1992 2001 1992 2001 1992 2001 1992 2001 1992 2001 1992 2001 1992 2001 1992 2001 1992 2001 1992 2001 1992 2001 34 48 17 47 58 55 27 31 93 70 41 57 29 41 27 36 32 47 19 20 37 44 14 20 54 82 38 45 23 40 64 66 21 27 52 241 53 59 35 38 31 45 38 50 20 23 33 36 12 31 71 90 45 46 47 42 52 58 26 31 25 42 78 82 31 32 38 51 38 44 50 50 28 30 29 43 85 143 28 28 31 32 40 36 19 20 25 28 31 38 21 17 14 19 30 33 8 9 9 10 7 16 59 70 22 25 22 19 27 32 15 20 14 29 42 47 12 15 22 28 27 35 16 23 17 21 16 19 39 61 22 27 28 27 22 29 16 20 16 50 37 45 12 15 27 31 30 40 20 19 16 21 17 20 64 85 16 20 18 17 16 22 7 9 11 35 36 45 5 7 14 21 11 18 15 16 11 16 15 19 14 26 52 53 47 68 80 78 39 28 -83 13 94 104 34 29 46 49 45 51 58 48 33 31 34 39 112 131 29 38 30 28 36 49 10 15 17 13 54 75 28 40 22 29 30 28 11 21 19 26 16 24 31 42 17 21 23 21 22 30 8 9 18 26 27 37 13 14 14 21 18 23 14 18 14 17 10 17 22 39 37 39 50 42 50 57 27 30 69 24 42 53 22 22 23 30 39 41 9 15 13 16 14 25 84 103 24 27 18 27 25 26 18 19 13 8 43 50 14 18 25 30 37 39 29 31 18 18 19 22 45 68 9 12 13 14 8 12 5 7 9 18 19 24 4 7 10 14 14 21 9 12 5 6 6 8 21 36 3) Podíl vývozu na produkci 39 48 13 25 52 52 45 46 97 94 46 52 37 50 30 37 38 60 43 34 32 42 12 15 61 81 40 44 6 15 67 65 26 26 38 402 56 65 37 36 30 47 32 48 35 43 41 48 8 31 64 87 43 40 42 33 54 59 32 27 54 37 54 67 35 32 48 59 61 57 42 39 18 20 51 63 82 162 34 40 30 40 34 35 18 24 44 77 47 51 22 21 32 40 23 23 48 45 51 54 5 10 38 50 21 24 14 16 26 31 16 20 24 49 42 45 12 14 20 26 19 26 12 18 13 17 20 24 31 51 22 31 15 21 26 39 15 23 46 66 36 47 15 22 20 27 25 37 9 18 16 23 13 18 49 77 17 24 14 18 23 34 17 23 11 58 22 31 12 17 19 29 33 48 5 8 9 14 9 15 30 44 56 60 76 86 76 76 31 22 .. 33 94 104 32 28 50 54 33 44 33 21 31 33 52 57 121 151 19 25 24 13 15 34 18 20 30 19 12 42 21 33 29 32 19 22 38 42 20 25 9 13 49 56 17 21 25 18 18 30 11 17 47 26 27 30 10 13 9 19 10 21 7 11 9 16 7 16 15 36 39 44 48 49 45 56 17 26 71 57 52 61 25 27 28 39 34 41 36 42 40 50 6 15 58 107 21 24 24 30 21 21 16 16 15 16 33 44 13 16 16 17 26 24 3 5 11 12 14 15 30 44 9 13 12 14 9 15 7 11 24 33 14 19 6 9 8 13 12 18 4 8 6 9 6 9 14 26

1) Za ÈR data za roky 1995 a 2004. 2) EU za hr nu je uvede né zemì kro mì ÈR. In t ra-EU ob chod je vylou èen. 3) pro ni ká ní do vozù = po díl do vozu na do mácí po ptávce (od had nu té jako pro duk ce mí nus vý voz plus do voz). Uka za tel pro duk ce je èle nìn or ga ni zaè nì (od vìt vo vá kla si fi ka ce), za tím co uka za te le do vo zu a vý vo zu jsou èle nì ny vý rob ko vì (pro duk to vá klasi fi ka ce) a nejsou pro to me to dic ky zce la srovna tel né. Uka za-tele jsou rovnìž zkresleny zapoèítáním reexportu (hodnoty vìtší než 100 %). Pra men: OECD (2005), ÈSÚ, da ta bá ze RNÚ (30. 6. 2006), vlast ní výpoèty

SUPPLY SIDE OF THE CZECH ECONOMY – STRUCTURAL CHARACTERISTICS Marek Rojíèek, Centre for Economic Studies, University of Economics and Management, nám. I. P. Pavlova 3, CZ – 120 00 Praha 2 ([email protected])

Abstract This article explores development of the industrial structure of the Czech economy in the last ten years from the point of view of the gross value added and employment. It goes from the macroeconomic view at the level of the basic sectors to more detailed view focused on the individual branches. Increased attention is paid to manufacturing, which is analysed in more detailed structure. The accent is put on the labour productivity development and its main factors. The comparison is carried out in the time series, as well as within the EU member states. Besides the analysis on the level of individual sectors and industries the attention is paid to the groups of activities by technological and knowledge intensity in the manufacturing and services. In addition to industrial view the product view is applied for imports and exports of high-tech products. Keywords sectoral structure, structural changes, labour productivity, shift-share analysis, technological intensity, high-tech products JEL Classification E23, L16


l 457

STRUKTURÁLNÍ CHARAKTERISTIKA NABÍDKOVÉ STRANY ÈESKÉ EKONOMIKY

Recommend Documents