Obsah
Obsah OBSAH ....................................................................................................................................................2 Ú VOD .......................................................................................................................................................3 STRUKTURA RÁ DIOVÉ SÍTĚ GLOBAL ................................................................................................4 KAPACITA RÁ DIOVÉ SÍTĚ GLOBAL....................................................................................................5 Kapacita rá diové sí tě ............................................................................................................................5 Pří klad kapacity sí tě ..........................................................................................................................5 Počet mož ný ch vysí lačů převá dě ný ch jednou sbě rnou stanicí ............................................................5 Vý počet počtu vysí lačů .....................................................................................................................5 Pří klad vý počtu .................................................................................................................................5 Určeníčasu kontroly a času mezi periodický mi udrž ovací mi zprá vami ...............................................6 Pravidla pro přidě lová níidentifikační ch čí sel .......................................................................................7 STRUKTURA RÁ DIOVÉ SÍTĚ GLOBAL 2 .............................................................................................8 Varianty využ itísí tě Global 2................................................................................................................8 Vý hody a nevý hody obou variant .......................................................................................................10 KAPACITA RÁ DIOVÉ SÍTĚ GLOBAL 2...............................................................................................11 TYPY ZPRÁ V V RÁ DIOVÉ SÍTI GLOBAL............................................................................................13 Udrž ovacízprá va................................................................................................................................13 Označená udrž ovacízprá va...............................................................................................................13 Stavová zprá va...................................................................................................................................13 Datová zprá va ....................................................................................................................................13 Zprá vy z EZS ..................................................................................................................................13 Zprá vy GPS ....................................................................................................................................13 Zprá vy technické.............................................................................................................................13 MONTÁ Ž KOMPONENTŮ SÍTĚ GLOBAL ...........................................................................................14 Rušenív blí zkosti přidě lovaný ch kmitočtů..........................................................................................14 Postup při montá ž i sbě rné stanice .....................................................................................................14 Postup při montá ž i vysí lače................................................................................................................14 Vý čet nejčastě jší ch chyb při montá ž i vysí lače................................................................................15 Postup při testová níspojenímezi MS a SS v rež imu tX ................................................................16 Postup při testová níspojenímezi vysí lačem a SS s pomocíMS...................................................16 MONTÁ Ž ANTÉN ..................................................................................................................................17 Přehled dodá vaný ch antén.................................................................................................................17 Použ itelnost antén s jednotlivý mi zaří zení mi .....................................................................................17 Montá ž antén pro sbě rnou stanici ......................................................................................................18 Anténnístož á r.................................................................................................................................18 Anténa.............................................................................................................................................19 Anténníkonektory...........................................................................................................................20 Montá ž antén pro vysí lač ...................................................................................................................20 Parametry koaxiá lní ch kabelů ............................................................................................................20 Konektorový spoj a jeho útlum ...........................................................................................................21 N-konektor ......................................................................................................................................21 Aktivníanténa.....................................................................................................................................21 Jednotka decibel a zachá zenís ní m ..................................................................................................22 POMŮ CKY PŘ I INSTALACI A ODLAĎ OVÁ NÍ SÍTĚ GLOBAL ...........................................................24 Sbě rná stanice RSN 451 ....................................................................................................................24 Mě řicístanice MRS 451 .....................................................................................................................24 Vysí lač TSM 452, 453 ........................................................................................................................25 Program NET-G..................................................................................................................................25 POZNÁ MKY...........................................................................................................................................29
2
Ú vod
Ú vod Upozornění: Zařízenísběrná stanice, datový modem, sběrný modem a měřicí stanice zmiňovaná v tomto manuálu se smí provozovat pouze na základě „Povolení k provozovánívysílacích rádiový ch zařízení pozemnípohyblivé služby a pevné služby“ vydaného příslušný m odborem Českého telekomunikač ního úřadu. Rá diovou sí ť Global lze použ í t nejen pro zabezpečovacítechniku a sledová nímobilní ch prostředků, ale i pro obecný přenos dat v nemalé řadě průmyslový ch aplikací . Systém pracuje v pá smu 420 až 470 MHz. Naší m cí lem bylo vytvořeníkompaktní ví cebuň kové sí tě s kvalitní m zabezpečený m přenosem dat. U rá diové sí tě Global je mnoho parametrů volitelný ch. Jejich vhodný m nastavení m zvý ší te kapacitu sí tě a kvalitu přenosu dat. Tento ná vod je nutné nastudovat ještě před započetí m montá ž e, abyste se vyvarovali pří padný m chybá m, které by mohly mí t za ná sledek nefunkčnost nebo zhoršenou kvalitu fungová nícelého systému.
3
Struktura rá diové sí tě Global
Struktura rádiové sítě Global Z obrá zku je patrná struktura rá diový ch sí tí Global. Rá diová sí ť Global využ í vá
Sbě rná stanice kontroluje spojení s definovaný mi objekty a předá vá do centra na sbě rnou stanici PCO vý znamové zprá vy a informace o stavu sí tě . Radiová sí ť Global umož ň uje začlenit do systému až 63 sbě rný ch stanic. Sbě rné stanice mohou bý t řazeny až v 6 úrovní ch za sebou. Tí m se zvě tšuje dosah rá diové sí tě . S kaž dou sbě rnou stanicíse zvě tšuje počet hlí daný ch objektů v rá diové sí ti. Sbě rná stanice si hlí dá pouze své definované objekty, který ch můž e bý t až 256, tzn. na jednu sí ť je mož no teoreticky připojit 63 * 256 = 16128 objektů a 63 sbě rný ch stanic, mezi které jsou zahrnuty i objekty mobilní .
4
jednosmě rnou i obousmě rnou komunikaci mezi objekty. Zá kladníčlá nek tvořísbě rné stanice RSN 450 nebo nově RSN 451 v různý ch konfigurací ch.
Kapacita rá diové sí tě GLOBAL
Kapacita rádiové sítě GLOBAL Kapacita rádiové sítě
Příklad kapacity sítě
Kapacita sí tě je omezena převá ž ně dvě ma faktory: První m je maximá lnípočet sbě rný ch stanic za sebou (max. 6 včetně PCO), přes které lze přená šet zprá vy od vysí lačů.
č . SS
Poč et převáděný ch vysílač ů
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
20 15 40 80 20 50 50 30 70 40
Druhý m omezení m je počet mož ný ch převá dě ný ch vysí lačů u kaž dé sbě rné stanice (ví ce kapitola Počet mož ný ch vysí lačů převá dě ný ch jednou sbě rnou stanicí ).
Poč et vysílač ů zachytitelný ch z jiný ch SS 15 10 20 30 10 20 30 10 20 15
Kapacitou této sí tě je součet počtů mož ný ch vysí lačů, což je 1130 vysí lačů, 10 GPS objektů a 10 sbě rný ch stanic. U všech sbě rný ch stanic mohou nastat potí že při konfigurová nírá diovou cestou, protož e počet zachytitelný ch objektů je u kaž dé sbě rné stanice vyššínež 100. Protož e ale nenízná m skutečný počet všech zachytitelný ch objektů (s kvalitou signá lu vyšší , než s jakou budeme konfigurovat), jde pouze o prvnípřiblí ž ení .
Poč et možný ch vysílač ů převáděný ch jednou sběrnou stanicí Vý poč et poč tu vysílač ů
Na jednu sbě rnou stanici lze teoreticky připojit až 256 vysí lačů. Ve skutečnosti je nutno od tohoto čí sla odečí st hodnotu vyplý vají cí z počtu GPS objektů. Tuto hodnotu lze stanovit tak, ž e předpoklá daný počet všech GPS objektů, které budou pravdě podobně v jednom okamž iku v dosahu dané sbě rné stanice, vyná sobí me čí slem q určený m z periody vysí lanípolohy takto:
Pro ná zornost uvá dí me rá diovou sí ť Global s 10 sbě rný mi stanicemi (SS) a GPS objekty, jenž vysí lajíinformaci o své poloze kaž dý ch 10 sekund:
Poč et GPS objektů 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10
Poč et zachytitelný ch jiný ch SS 3 4 8 7 5 9 10 6 8 5
poč et možný ch vysílač ů 151 146 96 96 136 86 66 126 96 131
poč et zachytitelný ch objektů 125 125 200 240 140 220 240 160 230 165
q = 60 / perioda vysílanív sekundách Další m omezují cí m faktorem je i stav, kdy se vysí lač dovolá na vě tšípočet sbě rný ch stanic v sí ti než jen na jednu, která jej převá dí . Je tedy pro stanovenímaxima převá dě ný ch vysí lačů vhodné odečí st také počet všech vysí lačů, které se na sbě rnou stanici dovolají s kvalitou signá lu vě tšínež 35 a nejsou přitom touto stanicípřevá dě ny. Proto je nutné při instalaci vysí lače sní ž it jeho vý kon (je-li kvalita signá lu vyššíjak 80-85), jinak bude vysí lač rušit komunikaci mezi sbě rný mi stanicemi zbytečně velký m vý konem. Nakonec je potřeba odečí st počet všech sbě rný ch stanic, které daná sbě rná stanice slyšís kvalitou signá lu vě tšínež 35, vyná sobený čí slem 10. Příklad vý poč tu
Jako pří klad si můž eme uvést sbě rnou stanici, která je schopna zachytit 20 vysí lačů s kvalitou signá lu vě tšínež 30, které jsou již převá dě ny jiný mi sbě rný mi stanicemi. Dá le se v dosahu této sbě rné stanice pohybuje až pě t objektů GPS s nastavenou periodou vysí lá ní 5
Kapacita rá diové sí tě GLOBAL 15 sekund. Sbě rná stanice je zá roveň schopna zachytit dalšídvě sbě rné stanice s kvalitou signá lu vě tšínež 35. Poč et možný ch převáděný ch vysílač ů = 256 – 20 – (5* 60/15) – (2*10) = 196 Celkový počet vysí lačů mož ný ch přená šet touto sbě rnou stanicíje 196.
č as mezi udržovacími zprávami = č as kontroly/k (v sekundách) kde k je konstanta, její ž velikost je zá vislá na hodnotě S-metru provozníkvality signá lu od daného vysí lače. Konstantu k lze určit ze vztahu: k = - 1,902⋅10 ⋅ S + 4,238⋅10 ⋅ S - 3,135 ⋅ S 1 + 8,098⋅10 -4
Jak bylo uvedeno v kapitole Pří klad kapacity sí tě , je potřeba počí tat s tí m, ž e při počtu všech objektů zachytitelný ch sbě rnou stanicí vě tší m než 100 je daná sbě rná stanice hůře konfigurovatelná rá diovou cestou, obvykle při kvalitě spojenímenšínež 60. Počet všech objektů zachytitelný ch sbě rnou stanicíje roven součtu převá dě ný ch vysí lačů s čí slem zastupují cí m slyšitelné sbě rné stanice, nepřevá dě né vysí lače a GPS objekty. Toto čí slo se určíjako rozdí l teoretického maximá lní ho počtu (tj. vž dy 256) a vypočteného počtu mož ný ch převá dě ný ch vysí lačů (v našem pří kladu 196). Počet všech zachytitelný ch objektů tedy pro ná š pří klad je: počet převá dě ný ch vysí lačů + (256 – 196) = počet převá dě ný ch vysí lačů + 60. Protož e při počtu všech objektů zachytitelný ch sbě rnou stanicívě tší m než 100 je daná sbě rná stanice hůře konfigurovatelná rá diovou cestou, platí , ž e 100 >= počet převá dě ný ch vysí lačů + 60. Tj. 100-60 >= počet převá dě ný ch vysí lačů. Vychá zíná m tedy, ž e při počtu převá dě ný ch vysí lačů vě tší m jak 40 (40 = 100 - 60) mohou nastat v našem pří padě problémy s rá diový m konfigurová ní m sbě rné stanice. To, zda problémy nastanou, je ale také hodně zá vislé na tom, jak vysoká je kvalita signá lu od slyšitelný ch objektů. Rušit ná s při konfiguraci rá diovou cestou budou hlavně slyšitelné objekty s vyššíkvalitou signá lu, než je naše spojeníse sbě rnou stanicí . Mož nost pří mého konfigurová nísbě rné stanice přes kabel a sériový port přenosného počí tače je samozřejmě zachová na a neomezena.
Urč eníč asu kontroly a č asu mezi periodický mi udržovacími zprávami Č as kontroly ve SS a čas mezi vysí lá ní m periodický ch udrž ovací ch zprá v vysí lačem (nebo i SS) spolu úzce souvisí . Za předpokladu, ž e sbě rná stanice nemá rušený pří jem ani trvale, ani přechodně (do hodnoty pozadíS-metru 8), lze pro oba časy napsat tento vztah:
6
3
-2
2
kde S je zmiň ovaná hodnota S-metru mezi 35 až 70, přičemž kvalita signá lu nesmípři provozu vysí lače poklesnout pod tuto stanovenou hodnotu S-metru. Pro provozní hodnoty kvality signá lu pod 35 je spojenívelmi špatné a je nutné je zlepšit např. umí stě ní m, anténou apod. Pro velikost provozníkvality signá lu 70 a ví ce je doporučená hodnota konstanty k = 4. Pro snadně jšíurčeníkonstanty k je mož né použ í t ní ž e uvedenou tabulku, která zá roveň udá vá i čas mezi udrž ovací mi zprá vami pro čas kontroly 5 minut, který je nejbě ž ně jšípro zabezpečeníbytů, škol apod. Pokud je pož adová n čas kontroly ještě kratšínapř. 3 minuty (pro zabezpečeníobjektů s vě tší m stupně m ostrahy), pak by při tomto čase podle vý še uvedeného vztahu mě l bý t čas mezi udrž ovací mi zprá vami (tj. perioda vysí lá ní ), konkrétně např. pro konstantu k = 4, roven 15 sekundá m. Vysí lač však umož ň uje nastavit nejmenšímož ný čas 20 sekund. Zkracová ní času (periody) při periodickém vysí lá ní udrž ovací ch zprá v po naplně nísí tě velký m množ ství m vysí lačů vede spí še ke zhoršení parametru sí tě z důvodu vzá jemného rušení . Pro čas 20 sekund však vychá zí , při čase kontroly 1 minuta, konstanta k = 3. Ze vztahu pro určeník lze zpě tně zjistit, ž e kvalita signá lu by mě la bý t maximá lnímož ná . Proto pro kratší časy kontroly než 5 minut musíbý t zajiště na vysoká kvalita signá lu. Z toho také dá le vyplý vá , ž e pro sbě rné stanice, které hlí dají hned ně kolik převá dě ný ch vysí lačů, budeme vyž adovat vyššístupeň ostrahy a tedy i kratší čas kontroly než 5 minut, musíproto bý t kvalita spojenítaké co nejvyšší .
Kapacita rá diové sí tě GLOBAL
provozní kvalita signálu 35
k
č as kontroly
15,02
5 minut
č as mezi zprávami (sec) 20
40
11,22
5 minut
27
45
8,39
5 minut
36
50
6,41
5 minut
47
55
5,11
5 minut
59
60
4,36
5 minut
69
70 a ví ce
4
5 minut
76
Čí slo skupiny objektů je pevně nastaveno na 63.
Pravidla pro přidělování identifikač ních č ísel Nejsou určena pevná pravidla. Zá lež ína obsluze, jak si je nastaví . Pro snadnou orientaci doporučujeme u sbě rný ch stanic nepouž í vat čí slo 0 (nastavuje se automaticky po resetu konfigurace), sbě rné stanici PCO přiřadit 1 a pak postupovat nahoru. Číslo 63 se nesmísběrné stanici přiřadit vůbec, protože je vyhrazeno pro jiné úč ely! U čí sel objektový ch vysí lačů lze zachovat původníčí slová nípři přeladě nísí tě nebo je čí slovat tak, ž e čí slo skupiny objektů bude totož né s čí slem sbě rné stanice, která daný objekt hlí dá (neplatípro ví ceuž ivatelský systém).
Př. Sbě rná stanice s čí slem objektu 2 má adresu (čí slo vysí lače) 16130 = 2 + 256 * 63. •
Objektové vysílač e – mohou mí t adresu v rozsahu 0 až 16127. Je nutné zajistit, aby v systému nebyly dva objekty se stejný m čí slem vysí lače (adresou). Pro objektové vysí lače jsou vyhrazena čí sla skupin objektů v rozsahu 0 až 62. Př. Č í slo vysí lače 12345 se nastavíjako čí slo objektu 57 a čí slo skupiny 48: (12345 = 57 + 256 * 48)
Kaž dý objekt/sbě rná stanice má v rá diové sí ti Global své identifikačníčí slo vysí lače (adresu) v rozmezí0 – 16383. Identifikačníčí slo vysí lače je zá vislé na čí sle objektu a skupině objektů. Vý sledné identifikačníčí slo vysí lače se vypočí tá dle vzorce: č íslo vysílač e = č íslo objektu + 256 * č íslo skupiny objektů Adresy (čí sla vysí lačů) jsou rozdě leny do dvou skupin: •
Sběrné stanice – mohou mí t adresu v rozsahu 16128 až 16190, přičemž už ivatel jako Identifikaci stanice nastavuje pouze čí slo objektu v rozsahu 0 až 62.
7
Struktura rá diové sí tě Global 2
Struktura rádiové sítě Global 2
potvrdípří jem zprá vy odesí lají cí mu datovému modemu vyslá ní m potvrzovací ho paketu.
Rádiová síťGlobal 2 navazuje na osvě dčená řešenírá diový ch sí tíGlobal a Radas vyvinutý ch společnostíNAM system, a.s. Cí lem ná vrhu sí tě Global 2 bylo zejména zefektivně nírá diového přenosu v oblasti EZS. Nejedná se přitom o nový typ sí tě s odlišnou specifikací , ný brž o propojeníexistují cí ch sí tí Global a Radas. Global 2 umož ň uje tak využ í t přednostíobou sí tí .
Varianty využitísítě Global 2
Komunikace v sí ti Global 2 probí há prostřednictví m sbě rný ch stanic RSN 451. Sbě rné stanice se dodá vajíve třech zá kladní ch variantá ch: V zá kladníverzi pracuje systém Global 2 na dvou kmitočtech. Jeden kmitočet je vymezen pro zaří zenísí tě Global, druhý kmitočet je vymezen pro zaří zenísí tě Radas. Pro sprá vnou funkci systému je pož adová no, aby oba pracovníkmitočty byly zvoleny tak, aby nedochá zelo ke vzá jemnému rušeníprovozu na jednotlivý ch kmitočtech. Provoz sí tě Global 2 na jednom kmitočtu nenípodporová n. Na kmitočtu Global probí há jednosmě rná komunikace vysí lač – sbě rná stanice, na kmitočtu Radas se jedná o obousmě rnou komunikacís potvrzová ní m mezi sbě rný mi stanicemi. Oba systémy pracujís přenosovou rychlostí4800 baudů. Provoz v sí tíGlobal 2 je zajišťová n pomocí sběrné stanice. Sbě rná stanice obsahuje v zá kladníkonfiguraci dva modemy – datový modem pro sí ť Radas a sběrný modem pro sí ť Global. Oba modemy jsou propojeny pomocísériové linky. K zaří zeníse připojují dvě externíantény. Datový modem je kompatibilníse všemi ostatní mi komponenty sí tě Radas. Znamená to, ž e datové stanice systému Global 2 lze provozovat v jedné sí ti se všemi stanicemi systému Radas. Postup při přenosu zprá vy z EZS je ná sledují cí . Zprá va z EZS se odešle pomocí vysí lače. Pro zajiště níjejí ho doručeníse použ ije mechanismus opaková ní– vysí lá ní zprá vy se opakuje až 15x. Zprá va je přijata sbě rný m modemem, který odfiltruje její opaková nía přesmě ruje ji pomocísériové linky na datový modem. Datový modem ji odešle na zá kladě informacíobsaž ený ch ve zprá vě a podle vlastní ch smě rovací ch tabulek do dispečerského centra. Dispečerské centrum 8
• •
Global 2 existuje samostatně . Global 2 spojuje do vě tší ho celku ně kolik sí tíGlobal (hybridnísí ť).
Prvnívarianta je zobrazena na Obr. 1. Všechny sbě rné stanice v sí ti musíbý t vybaveny rá diový m datový m modemem. Tuto podmí nku splň ujísbě rné stanice typu SM1/DM1 nebo DM1. Charakteristickou vlastnostítéto varianty je, ž e veškerá komunikace mezi sbě rný mi stanicemi probí há vý hradně na úrovni datový ch modemů s využ ití m protokolu sí tě Radas. Ú kolem rá diový ch sbě rný ch modemů je pří jem zprá v z vysí lačů, jejich zpracová nía přesmě rová ní po sériové lince do datového modemu. Datový modem zajistídoručenípřijatý ch dat do dispečerského centra. Sbě rné modemy mezi sebou nekomunikují . Přednosti této varianty je mož nost využ itícelého adresového prostoru sí tě Radas (65 535 adres).
Struktura rá diové sí tě Global 2
sí ť Global 2
GL2 - 2 GL2 -3
GL2 - 1
GL2 - 4
Vysvě tlivky: - sbě rná stanice SM1
PCO
- sbě rná stanice DM1 - sbě rná stanice SM1/DM1
Obr. 1: „Struktura sí tě Global 2“
Druhá varianta umož ň uje integraci do jedné sí tě ně kolik samostatný ch sí tíGlobal. Toto řešenízná zorň uje Obr. 2. • Jednotlivé sí tě Global mohou pracovat na různý ch kmitočtech nebo mohou použ í vat odlišné čí slo sí tě . Zá roveň sí ť Global 2 plní všechny ostatnífunkce uvedené v popisu první varianty. Pro ná vrh sí tě platíná sledují cípravidla: •
•
•
Dispečerské stanoviště (pult centralizované ochrany) se připojuje vž dy k datovému modemu (sbě rná stanice DM1 nebo SM1/DM1). Jednotlivé loká lnísí tě Global jsou umí stě ny vně sí tě Global 2. Vyplý vá to z existují cí ch omezenív komunikaci mezi jednotlivý mi sí tě mi (Radas, Global). Systém umož ň uje pouze přenos dat Global - Radas, Radas - Global. Není mož ný přenos Radas - Global - Radas, Global - Radas - Global nebo pří padné dalšíslož itě jšíkombinace. Omezeníje na straně systému Global, který byl koncipová n jako jednosmě rný . Uvnitř sí tě Global 2 mohou bý t umí stě ny sbě rné stanice DM1 a SM1/DM1. Podmí nkou je pří tomnost datového modemu v sestavě sbě rné stanice. Je to tí m, ž e veškerá komunikace mezi sbě rný mi stanicemi v sí ti Global 2 probí há prostřednictví m datového modemu.
•
Sbě rné stanice, které nejsou vybaveny rá diový m sbě rný m modemem plnípouze úlohu routeru, který přesmě ruje přijatou zprá vu na dalšístanici. Počet instalovaný ch dispečerský ch stanovišť je omezen adresový m prostorem sí tě . V sí ti Global 2 je to 65535, v hybridní sí ti Global 2 – Global je to 63. Sí ť Global 2 umož ň uje odesí lá níjedné zprá vy současně na 16 dispečerský ch stanovišť, v hybridnísí ti Global 2 – Global se tento počet sniž uje na 6. Hlavní m limitují cí m faktorem pro nasazenívě tší ho počtu dispečerský ch stanovišť je propustnost sí tě . Lze konstatovat, ž e hustota provozu v sí ti je úmě rná počtu adresá tů. V sí tí ch s vě tší m počtem PCO lze v důsledku umí stit mě ně hlí daný ch objektů.
9
Struktura rá diové sí tě Global 2
1. sí ť Global
GL – 2.1
GL – 1.1
2. sí ť Global
GL – 1.2 GL – 2.2
GL2 -2
GL2 -3
sí ť Global 2
GL2 -1 RD - 1
PCO Vysvě tlivky: - sbě rná stanice SM1 - sbě rná stanice DM1 - sbě rná stanice SM1/DM1 Obr. 2: „Integrace sí tíGlobal do jedné sí tě “
Vý hody a nevý hody obou variant Vý hodou prvnívarianty je rozší ření adresového prostoru na 65535 adres a využ ití v plné mí ře přenosové kapacity datové sí tě . Nevý hodou je vyššícena a vě tšíná ročnost při rekonstrukci stá vají cí ch sí tí . Na druhé straně hybridnísí ť umož ní zá kazní kům plynulý přechod ze sí tě Global na sí ť Global 2 na zá kladě aktuá lní ch podmí nek rá diového provozu ale i finanční ch mož ností . V prvnífá zípřechodu stačívymě nit jen stanice, na který ch je nejsilně jšíprovoz. Jsou to obvykle stanice, které jsou umí stě ny nejblí že PCO. Podle vytí ž enosti sí tě lze plá novat vý mě nu další ch stanic. V pří padě velký ch sí tí lze uvaž ovat o nasazenímodemů s vyšší přenosovou rychlostínebo o použ itídalší ho kmitočtu. Hybridnísí ť je také vhodný m řešení m při propojová níně kolika menší ch sí tí , které jsou umí stě ny v různý ch lokalitá ch. Technické řešeníspočí vá v tomto pří padě ve vybudová ní komunikačnítrasy mezi jednotlivý mi lokalitami. Na koncí ch komunikačnítrasy se umí stí sbě rné stanice SM/DM, pomocínichž se provede připojeníke stá vají cí m sí tí m Global. 10
Součá stípropojenísí tíje modifikace konfigurace stá vají cí ch sbě rný ch stanic, které spočí vá v přesmě rová nízprá v na nové mí sto určení . Přesmě rová níse prová dípomocí konfigurační ho programu Net Manager. Dispečerská stanoviště mohou bý t umí stě na ve kterémkoliv bodě sí tě Global 2. Je nutno podotknout, ž e při vý stavbě hybridnísí tě je nutno počí tat s upgrade software stá vají cí ch sbě rný ch stanic, provozovaný ch v sí ti Global.
Kapacita rá diové sí tě Global 2
Kapacita rádiové sítě Global 2 Stanovit maximá lníkapacitu paketové rá diové sí tě v podstatě přesně nelze. Zá kladnípří činou problému je stanovenízpůsobu provozu datové sí tě tj. stanovit kolik paketů odkud, kam a ve kterou dobu se bude přená šet. Ve špičce můž e bý t provoz až ně kolikaná sobně (i řá dově ) silně jší , než v době klidu. Přesto byl stanoven vzorec, podle kterého lze alespoň orientačně stanovit zá tě ž rá diové sí tě Global 2. Ze zná mý ch parametrů chová ní rá diové sí tě Global byla stanovena vstupní zá tě ž pro datovou čá st sí tě Global 2. Zá tě ž bude vypočí tá na na zá kladě topologie sí tě datový ch modemů Global 2 a počtu objektů hlí daný ch jednotlivý mi sbě rný mi modemy. Za objekty hlí dané sbě rný m modemem jsou považ ová ny objekty nastavené v tomto sbě rném modemu jako hlí dané a také všechny objekty hlí dané sbě rný mi stanicemi Global, které jsou v pří padě heterogennísí tě převá dě né přes daný sbě rný modem.
Adresa sběrného modemu 1 2 3 4 5+8 6 7 Celkem
Jeden skok je definová n jako spojenímezi dvě mi datový mi modemy v sí ti Global 2. Počet skoků pro daný sbě rný modem je stanoven délkou cesty mezi daný m sbě rný m modemem (resp. k ně mu připojený m datový m modemem) a datový m modemem, k ně muž je připojen PCO. Pro kaž dý sbě rný modem se vypočte jeho pří spě vek k celkové zá tě ž i sí tě Global 2 tak, ž e se vyná sobíjeho počet hlí daný ch objektů počtem skoků k PCO. Celková zá tě ž sí tě se vypočí tá součtem zá tě ž í jednotlivý ch sbě rný ch modemů. V pří padě ví ce PCO v jedné sí ti se zá tě ž počí tá pro kaž dý PCO zvlá šť a vý sledky se sečtou. Maximá lnízá tě ž sí tě Global 2 je zhruba 2250 objektů na 1 skok. Vytí ž enísí tě Global 2 je dá no podí lem vypočtené a maximá lnízá tě ž e. Př: Je dá na topologie heterogennísí tě Global 2
Poč et hlídaný ch objektů 10 50 150 60 70 + 10 30 20 400
Poč et skoků k PCO 0 1 1 2 2 3 3 -
Zátěž Global 2 0 50 150 120 160 90 60 730
11
Kapacita rá diové sí tě Global 2
Sbě rná stanice s adresou 8 6
56
7
8
57
Sbě rná stanice Global 2: - Sbě rný modem s adresou 5 - Datový modem s adresou 55 4
54
5
55
Pří mé rá diové spojení 2
52
3
1
51
53
Sériová linka Počí tač s aplikacíAppPCO NET G
PCO
Vypočtená celková zá tě ž je 730 objektů/1 skok. Vytí ž enísí tě Global 2 je 730/2250 = 32 %. Vypočtené hodnoty lze považ ovat pouze za orientační . Čí m vyššíje čí slo udá vají cívytí ž ení sí tě , tí m je pravdě podobnost kolizí , zejména v pří padě ná razové zá tě ž e, vyšší . Pozn.: Pravidla pro instalaci objektů se ří dí vý počtem v předchozíkapitole, kde za sbě rnou stanici je považ ová n sbě rný modem.
12
Typy zprá v v rá diové sí ti Global
Typy zpráv v rádiové síti Global
Zprávy technické
Tento druh datový ch zprá v slouž ípro servisní účely.
V rá diové sí ti Global existujíčtyři zá kladnítypy zprá v:
Udržovacízpráva Slouž ízejména pro kontrolu spojení s objektem. Vysí lače ji vysí lajív intervalu 20 – 255 s, dle nastaveníperiody udržovacích zpráv. Obsahuje čí slo a skupinu objektů, stavy šestná cti smyček, stavy osmi objektů (zavřeno/otevřeno, AMOS 1600), stav tamperu vysí lače, stav baterie, stav sí tě (230 V) a stav tamperů zón. Udrž ovacízprá vy končíve sbě rné stanici, která je přijala. V pří padě , ž e udrž ovacízprá vy po nastavenou dobu nepřijdou (č as kontroly spojení), pak sbě rná stanice, která objekt hlí dá , vygeneruje zprá vu vý padek spojenís daný m objektem.
Označ ená udržovacízpráva Od udrž ovacízprá vy se lišípouze tí m, ž e je vž dy přená šena až na PCO.
Stavová zpráva Vysí lá se, pokud dojde ke změ ně stavu objektu. Obsahuje čí slo a skupinu objektů, stavy šestná cti smyček, stav tamperu vysí lače, stav baterie a stav sí tě (230 V).
Datová zpráva Obsahuje vedle čí sla objektu a skupiny objektů obecná data nebo data konkrétní ho vý znamu podle připojeného zaří zení . Zprávy z EZS
Tento druh datový ch zprá v slouž ízejména pro přenos kódů udá lostíz ústředen elektronické zabezpečovacísignalizace EZS. Existuje ně kolik formá tů tě chto zprá v. Zprávy GPS
Tento druh datový ch zprá v generujímobilní objekty tj. zaří zeníNCL 01 nebo NCL 02. Zprá va od GPS – obsahuje kromě adresy objektu také informace o poloze a rychlosti pohybují cí ho se objektu a status GPS, který signalizuje platnost zjiště né polohy.
13
Montá ž komponentů sí tě Global
Montáž komponentů sítě Global Rušenív blízkosti přidělovaný ch kmitoč tů Nejvě tšírušenís vysokou stá lostípředstavuje pro pá smo 450 – 470 MHz provoz sí tě mobilní ch telefonů NMT. Sí ť NMT je rozdě lena na dvě kmitočtová podpá sma přibliž ně 451 – 458 MHz a 461 – 468 MHz. Protož e jsou přijí mače ve sbě rný ch stanicí ch RSN 451 plynule přeladitelné v pá smech 455 – 460 MHz a 465 – 470 MHz jsou schopné přijí mat na všech kmitočtech v tě chto rozsazí ch, tedy i kmitočtech podpá sem NMT. Sí ť převadě čů NMT je velice hustá a převadě če samotné mají značný vyzá řený vý kon (dí ky vysokému vý konu koncový ch stupň ů a anténá m s vysoký m ziskem). Ten způsobuje, ž e i přes velmi dobrou linearitu vstupní ho dí lu přijí mačů stanic RSN 451 dochá zík intermodulací ma vzniku rušenína provozovaném kmitočtu sí tě Global. Blí zkost převadě če NMT k instalované sbě rné stanici RSN 451 bý vá vě tšinou pravidlem než vý jimkou. Velmi často je také převadě č NMT tak blí zko (ve vý jimečný ch pří padech postačuje i vzdá lenost 300 m při pří mé viditelnosti), ž e ani vstupnídí l stanice RSN 451 nenína tak silný signá l o jiném kmitočtu odolný a vzniká rušení . Pro takový pří pad je nutné tě sně k anténní mu konektoru stanice RSN 451 zařadit odlaďovač potlačují cí ruší cípodpá smo NMT. Tento odlaďovač dodá vá me naladě ný standardně na potlačení horní ho z podpá sem NMT tj. 461 – 468 MHz. V tomto podpá smu je uskutečň ová n přenos z retranslační ch stanic sí tě NMT na mobilní telefony a proto je i vyzařovaný vý kon a rušení vě tší . K odlaďovači je přilož en připojovací kabel, který m se odlaďovač připojína vstup stanice RSN 451. Na vstup odlaďovače se pří mo připojísvod od antény. Pokud není rušenís aktivní m dipólem pří liš vysoké a jeho použ itíje nezbytné např. z důvodu dlouhého svodu od antény, lze rušeníčasto odstranit zařazení m odlaďovače před vstup sbě rné stanice. Rušenís odlaďovačem a s aktivní m dipólem nesmípřekročit hodnotu 8 S-metru pozadísbě rné stanice. Je však potřeba zabezpečit napá jeníaktivní ho dipólu ze zdroje 12 V. V takovém pří padě je nutné si k odlaďovači vyž á dat i napá jecívý hybku. Napě tí12 V lze odebí rat pří mo ze sbě rné stanice.
14
Postup při montáži sběrné stanice 1. Nainstalujeme anténnísystém. Anténní konektor RSN 451 je jeden společný pro pří jem i pro vysí lá ní . Doporučujeme použ í vat všesmě rový typ antény (ZD 40/AS, ZD 44/AS, ZAE31x) instalované v exteriéru, protož e sbě rná stanice bude přijí mat objekty ze všech stran. Pouze pokud zajišťujeme spojení dvou značně vzdá lený ch sbě rný ch stanic můž eme samozřejmě použ í t smě rové antény (ZY 4x), ale za cenu nepokrytí celého kruhového okolísbě rné stanice. 2. Dle potřeby připojí me svorky XC5, XC6, XC7 a XC8. 3. Pokud se jedná o stanici, která je součá stí PCO, pak připojí me sériovou linku k PC. 4. Pokud sbě rná stanice obsahuje kodér (varianta objektové sbě rné stanice), připojí me dalšízaří zeníke kodéru podle ná vodu ke kodéru. 5. Pokud potřebujeme napá jet dalšízaří zení stejnosmě rný m napě tí m můž eme využ í t svorek XC3. 6. Stanici připojí me na sí ťové napě tí . 7. Pokud sbě rná stanice obsahuje kodér, nastaví me kodér podle ná vodu ke kodéru. 8. Nastaví me sbě rnou stanici.
Postup při montáži vysílač e 1. Zjistí me pomocímě řicístanice (dá le MS) rež imem SCAn pří padně tX mož ná spojení se sbě rný mi stanicemi (dá le SS). Je mož né, ž e MS nenajde rež imem SCAn ani jedno spojenís ž á dnou SS. Obvykle tento stav nastá vá ve chví li, kdy mě ří cízprá va vyslaná MS je sice přijata SS, ale zprá va vyslaná SS nenípřijata MS z důvodu horší antény a podmí nek pro pří jem u MS. Pak je důlež ité v rež imu tX nají t mí sto, odkud vidí me MS a zá roveň má MS spojeníse SS. Takto umí stě nou MS pak využ ijeme při vyhledá vá nímí sta pro vysí lač. V rež imu SCAn nenípotřeba čekat, až probě hne test spojenína všech 63 mož ný ch sbě rný ch stanic, ale lze jej ukončit předčasně stiskem tlačí tka enter. 2. Nalezneme pro umí stě nívysí lače s prutovou anténou vhodné mí sto hlavně s ohledem na kvalitu spojenímezi vysí lačem a SS v okolí . Nejlépe lze takové mí sto nají t nejdří ve MS s prutovou anténou (viz. kapitola Postup při testová níspojení mezi MS a SS v rež imu tX) a ná sledně pří mo vysí lačem provozovaný m na akumulá tor v testovací m rež imu a
Montá ž komponentů sí tě Global s kaž dopá dně uzavřený mi dví řky skří ně vysí lače (viz. kapitola Postup při testová ní spojenímezi vysí lačem a SS s pomocí MS). Dá le v testovací m rež imu 13H odzkouší me reá lné podmí nky provozu vysí lače, takž e vysí lač by mě l bý t po spuště nív testovací m rež imu uzavřen a v okolíby mě ly bý t provedeny předpoklá dané změ ny jako např.: spuště né ž aluzie, zavřené a otevřené kovové dveře, pohyb lidínebo skupinek lidí apod. Dostatečnou kvalitu spojenílze přibliž ně definovat tak, ž e pro SS použ í vají cína pří jmu aktivnídipól je dostatečná úroveň S-metru 60 a vyšší . Při pasivní m dipólu na přijí macístraně SS je dostatečná úroveň S-metru 50 a vyšší . Jsou-li tyto úrovně dosaž eny, pak bý vá spojenízpravidla bez vý padků. Pozor! Vysí lač i ve stavu, kdy je pouze zapnut a nevysí lá , rušísvý m vyzařová ní m pří jem MS. Je proto vhodné při vyhledá vá ní vhodného mí sta pro testová níspojení (uvedeném v kapitole kapitola Postup při testová níspojenímezi vysí lačem a SS s pomocíMS) umí stit mě ří cístanici na vzdá leně jšímí sto od vysí lače (5-15 m). 3. Vysí lač na vybrané mí sto umí stí me a přivedeme k ně mu potřebnou kabelá ž od ústředny a napá jení . 4. Jestliž e po umí stě nía zapojenívysí lače nenídosaž eno dobrý ch vý sledků, pří padně dojde časem k velkému kolí sá nísigná lu (ví ce jak hodnota 15 S-metru), je potřeba nají t jinou cestu ší řenípro vf signá l. Na vině můž e bý t jaká koliv změ na prostředí . Lze předpoklá dat, ž e pokud vede cesta vf signá lu např. přes ně kolika proudovou silnici, můž e se stá t, ž e bude kvalita signá lu kolí sat v zá vislosti na dopravnísituaci. Stejný m způsobem by mohlo kvalitu spojeníovlivnit i to, ž e se vf signá l bude ší řit přes ně jaké schodiště , po kterém se pohybujílidé nebo i vě tší skupinky lidí(školky, školy, úřady ...). Jako první , pro změ nu cesty ší ření , je vhodné zkusit spojenína jinou sbě rnou stanici. Dá le lze změ nu cesty vf signá lu provést zachová ní m sbě rné stanice a přemí stě ní m (posunutí m) vysí lače nebo i použ ití m prutové antény na drž á ku (délka koaxiá lní ho kabelu na připojeník vysí lači postačuje 1,2 m). Umí stě níprutové antény na drž á ku lze doporučit pouze tehdy pokud je tí m dosaž eno kvality spojenívě tšínež 55, protož e prutová anténa je značně zá vislá na protivá ze a drž á k je velmi špatná protivá ha a naví c je prutová anténa
na drž á ku značně smě rová . Další mož nostíje trubková anténa, ať už pří mo na vysí lači nebo na drž á ku. Trubková anténa je velice kvalitníostře ladě ná zisková všesmě rová anténa minimá lně zá vislá na protivá ze. A prá vě to je její hlavnívý hodou při použ itína vysí lači, který tvořínekvalitníprotivá hu pro anténu. Použ ití m trubkové antény na vysí lači přiná šíoproti prutové anténě zvý šení vyzá řeného vý konu a ví ce všesmě rovou vysí lacícharakteristiku. Dalšímož nostíje použ itídipólové antény uvnitř objektu pří padně vně . Konečně poslednímož ností jak zlepšit kvalitu spojeníje použ ití smě rové Yagiho antény. Všechny mož nosti lze samozřejmě kombinovat s testová ní m spojenína jiné sbě rné stanice. Vž dy je potřeba testovat kvalitu spojenípři zavřeném vysí lači. Pokud nevede ani jedna z vý še uvedený ch mož nostík přijatelnému vý sledku (průmě rná tý denní kvalita signá lu vě tšínež 50), pak je nutné postavit novou sbě rnou stanici pro pokrytí nového území . 5. Pokud má spojenípří liš vysokou kvalitu signá lu, tzn. hodnotu S-metru vyššínež 80-85, pak vysí lač vysí lá zbytečně velký m vý konem a je vhodné jeho vý kon sní ž it. Postupně sniž ujeme vý kon vysí lače a v testovací m rež imu kontrolujeme kvalitu signá lu. Až najdeme nejniž šístupeň vý konu, na kterém spojeníještě spolehlivě funguje (parametry určují cídostatečnou kvalitu spojeníjsou uvedeny vý še), zvý ší me vý kon o jeden stupeň a toto nastaveníponechá me. 6. Na zá vě r montá ž e je nezbytné spustit v testovací m rež imu test 14H. Tí m se na dispečinku v programu NET-G objeví okamž itě ně kolik zprá v s kvalitou signá lu, a je tak mož né ještě před opuště ní m objektu ově řit konečnou kvalitu spojenípo instalaci, pří padně opravě spojení vysí lače. Odeslá ní m testu 14H na ví ce sbě rný ch stanic, nachá zejí cí ch se v okolí , lze naví c zí skat přehled, na které sbě rné stanice je schopen vysí lač v pří padě nouze pracovat. Po dobu testu by mě l bý t opě t vysí lač uzavřen. Vý č et nejč astějších chyb při montáži vysílač e
• • • • • •
anténa volně polož ená na zemi pří liš dlouhý koaxiá lnísvod nevhodná impedance koaxiá lní ho kabelu anténa umí stě na pod plechovou střechou malé napě tína vysí lači (pod 12 V) nepouž ita zá lož níbaterie 15
Montá ž komponentů sí tě Global • • • • • • •
anténa blí zko čidel EZS (nebo i za zdí můž e při vysí lá nízpůsobovat spuště ní čidel) anténa blí zko ústředny EZS anténa umí stě na za regá lem (podle zbož í se mě nípodmí nky vysí lá ní ) vysí lač s anténou pod úrovníterénu (sklep atd.) mí sto antény použ it kus nenaladě ného drá tu na koaxiá lní m kabelu u antény použ í t mí sto N-konektoru konektor PL špatně slož ený konektor
Postup při testováníspojenímezi MS a SS v režimu tX
Na mě řicístanici (dá le MS) zadá me SrId (to volí me z dostupný ch volný ch adres SS) a Id (které udá vá čí slo SS, se kterou chceme testovat spojení ) a spustí me rež im tX. Na MS má me prutovou anténu (nebo jinou anténu jako např. trubkovou, pří padně kabelem připojený dipól) a hledá me vhodné umí stě ní MS po objektu tak, abychom ale zá roveň vidě li na MS při pozdě jší m testová nívysí lače. V podstatě se vyhledá vá pro MS takové mí sto, odkud má pokud mož no 100 % spojení(hlavně pří jem) se SS. Kvalita pří jmu zprá v na MS je zobrazová na jako druhé dvojciferné čí slo na mě řicístanici v rež imu tX. Č í slo by mě lo bý t vě tšínež 55. Postup při testováníspojenímezi vysílač em a SS s pomocíMS
Na kodéru se přepneme do testovací ho rež imu a nastaví me test 13H. V tomto testu se zadá vajíčtyři cifry, kde prvnídvě určují testovacíčí slo (adresu) našeho vysí lače a druhé dvě čí slo SS, se kterou chceme testovat spojení . Testovacíčí slo našeho vysí lače musí bý t shodné se SrId nastaveném v MS, aby MS sprá vně identifikovala zprá vy od vysí lače. Po potvrzenízačne blikat zelená LED (vysí lá ní ) na kodéru a na displeji je zobrazeno „v“ . Na MS nastaví me sprá vné SrId (viz vý še) a spustí me rež im rUn. Na displeji ná m pak MS ukazuje sí lu S-metru s jakou přijal testovacízprá vy přijí mač na zvolené SS. Při tomto mě ření samozřejmě nezá lež ína tom, aby MS byla v blí zkosti vysí lače. Spí še je nutné, aby byla umí stě na v mí stě , kde má 100 % spojení (pří jem) se SS, na kterou se testuje spojení vysí lače. To, zda je spojenístoprocentní , lze zjistit rež imem tX na MS (viz kapitola Postup při testová níspojenímezi MS a SS v rež imu tX), kde do polož ky Id musí me nastavit čí slo SS, se kterou chceme testovat spojení . 16
Montá ž antén Pro pá smo 420 a 470 MHz je dodá vá no ně kolik typů antén. Tabulka uvá díkrá tký popis a vhodnost pro vysí lač nebo sbě rnou stanici včetně předpoklá daného mí sta použ ití .
Montáž antén Přehled dodávaný ch antén
typ antény ZD 40 (ZD 44) ZD 40/AS (ZD 44/AS) ZY 40 (ZY 44) ZY 40/AS (ZY 44/AS) ZAE31G(H) ZT 40 (ZT 44) ZAE21GLU(HLU) ZAE21GLZ(HLZ)
popis urč ení Dipól sbě rná stanice, vysí lač Aktivnídipól s mož nostívysí lá ní přijí macíu sbě rné stanice
místo použití exteriér, na konzole i do interiéru exteriér
Yagi aktivníYagi s mož nostívysí lá ní
sbě rná stanice, vysí lač přijí macíu sbě rné stanice
exteriér, na konzole i do interiéru exteriér
kolineá rní(tyčová ) ruká vový dipól (trubková ) kolineá rnína konzole kolineá rnízá vě sná
sbě rná stanice vysí lač vysí lač Vysí lač
exteriér interiér interiér interiér
zaří zeníresp. jeho vf dí l. Je to už itečná pomůcka, zvlá ště při montá ž i a servisu zaří zení , při vý mě ně starší ho za nově jšítyp apod.
Použitelnost antén s jednotlivý mi zařízeními Ní ž e uvedená tabulka slouž ípro rychlou orientaci, kterou anténu lze připojit na jaké
Zařízení
Vf díl Antény: Pasivníxxx Aktivníxxx/A Aktivníxxx/AS
Datový modem RSN 450 RDN 451, přijímač Sběrný modem RSN 451 RVW 451 RVW 450 Ano Ano Ne Ano
Ano Ano
RSN 450 vysílač
RSN 450 + Anténnípřepínač SWH 450
Měřicístanice MRS 450
Měřicístanice MRS 451
RVW 450 Ano
RVW 450 Ano
RVW 450 Ano
RVW 451 Ano
Ne *
Ne *
Ne Ano
Ne Ne
Pozn. *: jen s napá jecívý hybkou Pasivníantény jsou všechny ostatní , které nejsou označené za aktivní . Aktivníxxx/A jsou všechny typy aktivní ch antén (dodá vaný ch do roku 2002 pro čá st přijí mače vf dí lů RVW 450.) Aktivníxxx/AS jsou všechny nové typy aktivní ch antén (připravené pro vf dí ly RVW 451).
17
Montá ž antén
Montáž antén pro sběrnou stanici Polohu sbě rné stanice lze ovlivnit, ale vž dy jen do určité mí ry. Je samozřejmé, ž e čí m vyšší
Obr. 3: „Umí stě níantén na střeše domu“
Anténnístožár
Anténnístož á r by mě l bý t na střeše umí stě n na nejvyššíbod (vý tahová šachta, komí n atd.). Jeho vý ška by mě la bý t alespoň 3 m nad nejvyššírovinnou plochou střechy (viz Obr. 3). Mě l by bý t samozřejmě dobře uzemně n a zajiště n vůči pohybu. Anténa určená pro kmitočet, na kterém pracujíobjekty má bý t namontová na na vrchol stož á ru, a to z důvodu zajiště níkruhového diagramu, popří padě její polohou vůči anténní mu stož á ru můž eme zvý hodnit určitý smě r vyzařová nípodle pří kladu vý sledné charakteristiky antény ZD 40 (AS) uvedené na Obr. 4.
18
nadmořská vý ška, pří má viditelnost, vý ška stož á ru, tí m lepšíjsou pří jmové podmí nky jak z blí zkého, tak ze vzdá leného okolí .
Montá ž antén
Obr. 4: „Zá vislost smě rové charakteristiky dipólu v rovině H na uchycení “ (tj. při leteckém pohledu shora na stož á r s anténou, kde vý vod kabelu antény je smě rem k 270)
Nechceme-li zvý hodň ovat ž á dný ze smě rů resp. pož adujeme-li kruhovou charakteristiku, pak použ ijeme mí sto dipólové antény anténu ZAE31G(H). Tento typ antény lze montovat buď pří mo na vrchol stož á ru nebo na vý lož né rameno (zde se už ale projevíslabé znevý hodně nísmě ru zastí ně ného stož á rem). Pokud anténu montujeme na stož á r, na ně mž už jsou instalová ny jiné antény, je vý hodné umí stit anténu na vý lož né rameno, a to z důvodu zamezenídeformace její charakteristiky a eliminová nírušeníjiný mi anténami. Mechanické upevně níantény by mě lo bý t natolik kvalitní , aby nedošlo bě hem provozu k její mu pohybu. Na anténnísvod použ ijeme jedině kvalitníkoaxiá lníkabel s co nejniž ší m útlumem. Zá roveň by mě l mí t použ itý koaxiá lníkabel kvalitnístí ně ní , aby vyzařová ní m z kabelu v okamž iku vysí lá ní nedochá zelo k znecitlivě nípřijí mačů cizí ch zaří zeníinstalovaný ch na stejném mí stě jako SS. Vhodný typ koaxiá lní ho kabelu je RLA 10. Při útlumu svodu vě tší m jak 3 dB je vhodné použ í t aktivníanténu s mož nostívysí lá ní , pro krytítě chto ztrá t.
Při montá ž i anténní ho stož á ru pro vě tšísí tě je vhodné dimenzovat jeho velikost pro použ ití slož itě jší ho anténní ho systému pokud majíbý t využ ity dvě přidě lené frekvence sí tě . Anténa
Anténu je nutné umí stit i s ohledem na rušení od okolí . Rušeníse projevuje jako zvý šené pozadízobrazované ve zprá vá ch od SS v programu NET-G, nebo lze jeho hodnotu vyčí st pří mo ze sbě rné stanice přes sériovou linku počí tačem, pří padně zjistit mě ří cístanicí v rež imu PZId. Hodnota pozadíby při použ ití aktivníantény s mož nostívysí lá nínemě la bý t vyššínež 25, pro pasivnídipól (anténu bez zesilovače) pak vě tšínež 10. Kaž dopá dně čí m menšíbude hodnota pozadí , tí m kvalitně jší bude pří jem sbě rné stanice. Nejniž šíhodnota pozadíse pohybuje v rozmezíhodnot 0 až 6. Anténa vf dí lu pro druhý z přidě lený ch kmitočtů sí tě , musíbý t umí stě na minimá lně 1,5 m nad nebo pod anténou pro prvníz přidě lený ch kmitočtů sí tě . Antény musíbý t vertiká lně pří mo nad sebou, jen tak je zajiště no dostatečné potlačenívzá jemné vazby mezi anténami. Zvě tšená vazba mezi anténami způsobuje 19
Montá ž antén znecitlivě nívstupu přijí mače pracují cí ho na jednom z přidě lený ch kmitočtů sí tě v okamž iku, kdy druhý vf dí l vysí lá na druhém přidě leném kmitočtu sí tě . Antény umí stě né horizontá lně (vedle sebe) musíbý t minimá lně 5 m od sebe v pří padě , ž e se jedná o všesmě rové antény. Hodnoty vzdá lenostíplatípro odstup přidě lený ch kmitočtů 10 MHz.
Montáž antén pro vysílač Zde na rozdí l od sbě rné stanice má me daleko širšímož nosti, jak do umí stě ní , tak do volby typu antén. Při montá ž i lze ovlivnit tyto parametry : vý kon vysí lače zisk antény anténnísvod umí stě ní+ prostředí převý šení
Anténníkonektory
Stejnou pozornost vě nujeme vyhotovení anténní ch konektorů. Dbá me na jejich dobré slož enía dotaž ení . Vniklá voda do konektoru bě hem provozu můž e zvý šit útlum konektoru až o 5 dB. Pro jistotu je vhodné konektor zaizolovat vulkanizačnípá skou. Na svodu má bý t u antény vytvořena smyčka z důvodu stékají cívody a kabel dobře připevně n pomocí upí nací ch pá sků ke stož á ru (ve vě tru vlají cí koaxiá lníkabel se brzy přerušínebo způsobí vnitřnízkrat).
20 až cca 0 až cca -1,5 až cca -20 až cca až
30 dBm 10 dB -4 dB -30 dB -30 dB
Z tohoto vý čtu je zřejmé, ž e pokud je to mož né, je vý hodné umí stit vysí lač co nejvý še (vrchnípatro budovy atd.). V pří padě , ž e použ í vá me prutovou anténu (asi 80 % montá ž í ) a tudí ž nemá me mož nost vyhledá níoptimá lnípolohy samotné antény, je nutné nalézt polohu vhodnou i pro vysí lač. U montá ž e vysí lačů se taktéž hodně použ í vá při dlouhý ch svodech (prý i z důvodu estetiky) nevhodný koaxiá lníkabel RG 58. Je nutno si uvě domit, ž e při útlumu 38 dB/100 m to znamená při 16 m svodu útlum s konektory kolem 7 dB, což je rozdí l ve vý konu z 1 W na 0,2 W. Zde je nutno respektovat toto pravidlo: Radě ji dlouhé vodiče k ústředně než dlouhý koaxiá lnísvod.
Po konečné instalaci je vhodné označit, který kabel je od antény pro jeden přidě lený kmitočet a který od antény pro druhý přidě lený kmitočet a promě řit činitel stojatého vlně níPSV u pasivní ch antén včetně svodu. Nelze jednoduše mě řit PSV u svodů zakončený ch aktivníanténou s mož nostívysí lá ní . V takovém pří padě je vhodné k účelu promě řenísvodu prozatí mně zakončit svod pasivníanténou nebo terminá torem se jmenovitou impedancí 50 Ω a po změ řeníPSV vrá tit zpě t aktivní anténu. Krá tké redukčníkabely z konektoru N na konektor SMA musíbý t společně se svodem od antén fixová ny tak, aby nebyly namá há ny tahem vá hy anténní ho svodu.
Parametry koaxiálních kabelů V praxi se nejčastě ji použ í vajítyto tři typy koaxiá lní ch kabelů: RG 58, RG 213, RLA 10. V ná sledují cítabulce jsou uvedeny jejich zá kladníparametry.
S instalovaný mi anténami nenívhodné hý bat, pokud je již nainstalová n vě tšípočet objektový ch vysí lačů, protož e můž e dojí t k situaci, ž e se sice kvalita signá lu od ně který ch vysí lačů zlepší , ale zá roveň obvykle dojde ke zhoršeníkvality signá lu velkého množ stvíjiný ch vysí lačů.
20
Typ
Impedance [Ω]
φ pod opletením
φ vnější
φ vnitř. vodič e
RG 58 / U RG 213 U RLA 10
53,5 50 50
2,95 7,25 7,4
4,95 9,7 10,7
0,81 2,25 2,7
útlum [dB/100 m] 38-40 18-20 9-10
č initel zkrácení 0,66 0,66 0,85
diel. PE PE V+PE
Montá ž antén Vysvětlivky : φ - průmě r v mm Ú tlum je vztaž en na frekvenci 450 MHz Diel. - Dielektrikum PE – polyetylén V + PE – polyetylén se vzduchovou mezerou Ú tlum koaxiá lní ho kabelu přispí vá ke kvalitě spojenístejně jako ziskovost antény, vý kon vysí lače, nebo citlivost přijí mače. Při útlumu vedení3 dB se sní ž ívyzá řený vý kon vysí lače na polovinu, citlivost přijí mače klesne 1,4 krá t. Hodnotu 3 dB na frekvenci 450 MHz dosahuje kabel RG 58 při délce 8 m, RG 213 při délce 17 m a RLA 10 při délce 33 m. Investice vě nované do méně útlumového koaxiá lní ho kabelu jsou mnohoná sobně niž šínež investice vě nované na stejné zlepšeníostatní ch člá nků přenosové trasy. Dá le je nutné vzí t v úvahu, ž e koaxiá lníkabely postupem času, hlavně z důvodů pově trnostní ch vlivů, mě nísvé parametry a to hlavně útlum, impedanci, činitel zkrá cení . Doba ž ivotnosti neníkrá tká . Pro kabel RG 213 U, vystavený bě ž ný m pově trnostní m vlivům (teploty –20 až +30 °C, déšť, ná mraza, mechanické namá há ní vě trem), se ž ivotnost pohybuje kolem 15 až 20 let.
Konektorový spoj a jeho útlum Kaž dé koaxiá lnívedeníby mě lo mí t na svý ch koncí ch rozebí ratelné spoje, který mi bude připojeno k zaří zení m. Tyto spoje jsou provedeny pomocíkonektorů. Konektor má svou charakteristickou impedanci, která je shodná s impedancívedení . Konektorový spoj jako člá nek přenosové trasy je zatí ž en útlumem. Jelikož parametry přijí mačů, vysí lačů a antén jsou udá vá ny včetně konektorů na daném zaří zení , dá se pro konektorový spoj uvaž ovat jen konektor na vedení(kabelu). Jeho útlum se dá rozdě lit na útlum samotného spoje a útlum připojeníkoaxiá lní ho vedenído konektorů. V našich zaří zení ch systému Global v pá smu 450 MHz použ í vá me dva typy konektorů, a to N a SMA. Typ N je při sprá vné montá ž i na kabel vodotě sný (tvrzenívý robce). N-konektor
Konektor N byl vyvinut v USA za druhé svě tové vá lky a k dnešnípodobě se dopracoval po drobný ch úpravá ch. Je navrž en na maximá lníkmitočet 11GHz. Dě lá se v různý ch provedení ch, ať již 50 Ω nebo 75 Ω, na kabel o průmě ru 6 mm nebo 10 mm. Jeho maximá lnípřenositelný vý kon na 450 MHz je 500 W. Ú tlum samotného spoje se na
frekvenci 450 MHz pohybuje kolem 0,05 dB. Ú tlum připojeníkoaxiá lní ho kabelu do konektoru je zá vislý na sprá vné montá ž i koaxiá lní ho kabelu. Tato hodnota se pohybuje v rozmezí0,05 až 0,8 dB! (0,8 dB odpoví dá vý konové ztrá tě 20 % ) Vý robce doporučuje prová dě t montá ž ná sledují cí m způsobem: 1. Na izolačníplá šť kabelu převlečeme matici, podlož ku a tě sní cíkrouž ek. 2. Koaxiá lníkabel o průmě ru nad 9 mm, odizolujeme ve vzdá lenosti 13 mm. 3. Svě racíkrouž ek přisuneme vnitřníhranou kolmo na konec izolační ho plá ště přes odizolované stí ně ní . 4. Rozpleteme opletenía střednívodič odizolujeme ve vzdá lenosti 6 mm. 5. Stí ně nípřitiskneme ke svě rací mu krouž ku, přeční vají cístí ně níodstraní me. 6. Lehce pocí nujeme vnitřnívodič a navlékneme na ně j vnitřnípin tak, aby se opí ral o dielektrikum a zaletujeme jej. 7. Z pinu odstraní me přebytečný cí n, dielektrikum nesmíbý t pá jení m deformová no. 8. Takto připravený konec kabelu zasuneme co nejdá le do tě la konektoru. 9. Přidrž í me pevně kabel s konektorem a klí čem dotá hneme matici. Před konečný m připojení m kabelu do trasy jej alespoň překontrolujeme ohmmetrem.
Aktivníanténa V pří padě použ itídlouhého svodu od antény k vf dí lu vzniká v koaxiá lní m kabelu značný útlum (viz vý še). Tento útlum má negativnívliv na citlivost celého přijí mací ho zaří zenía navenek zhoršíšumové vlastnosti přijí mače. Jak bylo uvedeno vý še, finančně je nejvý hodně jšíútlum ve svodu řešit použ ití m ní zkoútlumového koaxiá lní ho kabelu. Můž e ovšem nastat i situace, kdy už na kvalitě kabelu nebude co vylepšit. V tomto pří padě se doporučuje použ í t vysokofrekvenční ho úzkopá smového předzesilovače (dá le jen předzesilovač), který se umí stíco nejblí ž e k anténě . Tento svý m ziskem vykompenzuje útlum ve svodu a svou úzkopá smovostízlepšíodolnost přijí mače proti vysokofrekvenční mu rušení . Tato úprava se nedá použ í t pro samotný vysí lač!
21
Montá ž antén Předzesilovač je vě tšinou ve formě krabičky s dvě mi vysokofrekvenční mi konektory, musí se vyrobit propojovacíkabel mezi předzesilovač a anténu, ně kde umí stit a připevnit. Potřebuje ke své činnosti napá jecí napě típřivá dě né individuá lní m napá jecí m kabelem (nebo koaxiá lní m kabelem) a obvykle neníschopen propustit vf vý kon ze svého vý stupu na vstup v pří padě , ž e přes ně j má bý t i vysí lá no. Toto jsou důvody, které ná s vedly k zabudová nípředzesilovače speciá lní konstrukce do anténní ho drž á ku a vytvoření tzv. aktivníantény s mož nostívysí lá nítyp ZD 40/AS nebo ZY 40/AS. Napá jenítě chto antén je provedeno po koaxiá lní m kabelu pří mo z vf dí lu sbě rné stanice přes anténníkonektor. Přepnutíantén do rež imu vysí lá níje automatické na zá kladě vf vý konu na vý stupu předzesilovače. Jestliž e chcete kompenzovat ztrá ty svodu předzesilovačem, doporučujeme použ í t aktivníanténu s mož nostívysí lá nímí sto normá lníantény. Instalaci provedete vý mě nou staré pasivní antény za aktivnína stož á ru. Zisk aktivní antény proti stejné normá lníanténě je 6-8 dB. Aktivníanténa vykompenzuje ztrá ty v koaxiá lní m kabelu RLA 10 o délce 90 m. Nejmenšídélka svodu pro použ itíaktivní antény je zá vislá na útlumu svodu, kdy pod 2,5 dB útlumu svodu nemá cenu použ í t aktivní anténu. Do svodu je počí tá n i útlum na konektorech. Pro kabel RLA 10 odpoví dá útlumu 2,5 dB délka svodu s konektory přibliž ně 20 m.
Jednotka decibel a zacházenís ním Decibel, se svou meziná rodnízkratkou dB, je jednotka pomě rná . Udá vá ná m tedy pomě r dvou hodnot jedné veličiny. Což o to, pomě r dvou hodnot jako takový neníaž tak nic zvlá štní ho, ale v pří padě decibelu se jedná o logaritmus takového pomě ru. Takový logaritmus ná m způsobí , ž e jinak špatně vyjá dřitelné hodnoty pomě ru jako 0.001 apod. majípří jemně jšívzhled, tj. pro ná š pří pad
poměr lineární tedy Pvý st/Pvst 0,794 0,631 0,501 0,1
22
0.001 má jako pomě r vyjá dřený v decibelech hodnotu -30dB. Ve vysokofrekvenčnítechnice se obvykle hovořío ztrá tě vý konu, přenosu vý konu apod. Důlež ité je to slovo vý kon. Vztah pro vý počet pomě ru vý konů v decibelech je:
Pvý st AP = 10 ⋅ log Pvst kde
[dB; W, W]
Ap je pomě r vý konů v dB Pvý st je vý stupnívý kon Pvst je vstupnívý kon.
Vstupnía vý stupnívý kon je myšlen vzhledem k ně jakému celku jako např. kabelu, zesilovači apod. Tajemná zkratka „log“ve vztahu označuje dekadický logaritmus neboli logaritmus o zá kladu 10. Vý sledné hodnoty pomě ru v decibelech mohou bý t jak kladné, tak zá porné. Zá visíto na velikosti vstupní ho a vý stupní ho vý konu. Pokud bude vstupnívý kon menšínež vý kon vý stupní(např. pro zesilovač), pak je vý sledek v dB kladný a hovoří me o zisku. Pokud je vstupnívý kon vě tší než vý kon vý stupní(např. pro kabel), pak je vý sledný pomě r v decibelech zá porný a hovoří me o útlumu. Co je tedy pro ná s důlež ité? Napří klad, ž e pokud je vý stupní vý kon z kabelu 0,5 W a vstupnívý kon „pouště ný “do tohoto kabelu 1 W, pak pomě r vý konů v decibelech je:
0.5 10 ⋅ log = −3dB 1
a můž eme ří ci, ž e útlum vý konu na kabelu je – 3 dB. Dá le však zjistí me, ž e pokud bude vstupnívý kon „pouště ný “do zesilovače 0,5 W a vý kon na vý stupu tohoto zesilovače 1 W, pak pomě r vyjá dřený v dB bude:
1 10 ⋅ log = 3dB 0.5 a jedná se tedy o zisk. Podle ná sledují cítabulky si lze zapamatovat zá kladníhodnoty pomě rů lineá rní ch a logaritmický ch, resp. v dB:
poměr logaritmický tedy 10log(Pvý st/Pvst) -1 -2 -3 -10
Montá ž antén Co z této tabulky vyplý vá ? Tak např. pro kabel je-li jeho útlum –1 dB, pak na vý stupu tohoto kabelu bude vý kon přibliž ně o 20 % niž šínež na vstupu (tj. z 1 W na 0,8 W), pro –2 dB jsou na vý stupu zhruba dvě třetiny vý konu vstupní ho (tj. z 1 W je 0,6 W), pro –3 dB je na vý stupu přibliž ně polovina vstupní ho vý konu (tj. z 1 W má me 0,5 W) a pro útlum –10 dB je na vý stupu pouze 10 % vstupní ho vý konu (tj. z 1 W má me jen 100 mW). Důlež itou vlastnostípomě ru vyjá dřeného v dB je, ž e např. útlum –6 dB můž eme rozdě lit na dva útlumy –3 dB zařazené za sebe, kdy kaž dý z nich utlumívý kon na polovinu, celkem tedy na čtvrtinu (0,5 * 0,5 = 0,25 = 1/2 * 1/2 = 1/4). Podobně pak –20 dB jsou dva útlumy –10 dB za sebou, kdy kaž dý z nich utlumí signá l na desetinu, dohromady tedy na setinu (0,1 * 0,1 = 0,01 = 1/10 * 1/10 = 1/100). Dá le např. –13 dB lze rozdě lit na –3 dB a –10 dB, což znamená útlum na polovinu v první m pří padě a na desetinu ve druhém, celkem tedy na dvacetinu (0,5 * 0,1 = 0,05 = 1/2 * 1/10 = 1/20). Velmi často se zá porné znaménko vý sledného pomě ru v dB zanedbá vá samozřejmě pouze tehdy, pokud hovoří me o „útlumu“ .
23
Pomůcky při instalaci a odlaďová nísí tě Global
Pomůcky při instalaci a odlaďovánísítě Global Sběrná stanice RSN 451 Sbě rná stanice prová dísledová nía průmě rová níkvality signá lu všech objektů, které má zaznamená ny v tabulce převá dě ný ch objektů. Ú daj o kvalitě signá lu je posí lá n na PCO do programu NET-G za určitý ch podmí nek. Kvalita signá lu objektu musíbý t menšínež hodnota parametru „S-metr pro statistiku“ nastavená v konfiguraci sbě rné stanice. Kvalita signá lu je posí lá na na PCO kaž dý ch 15 minut pouze od dvou objektů splň ují cí ch předchozípodmí nku. Tí mto způsobem se postupně odvysí lá kvalita signá lu od všech objektů splň ují cí ch vý še popsanou podmí nku. Pokud je tedy na sbě rnou stanici připojeno vě tšímnož stvíobjektů, trvalo by odeslá níkvality signá lu od všech velmi dlouho. Proto je vhodné sní ž it parametr S-metr pro statistiku tak, aby se kvalita signá lu posí lala pouze od horší ch objektů. Sbě rná stanice si průbě ž ně v době , kdy nevysí lá a kdy nepřichá zíž á dné zprá vy, sleduje velikost rušeníreprezentovanou jako údaj S-metru pozadí . V konfiguraci sbě rné stanice lze nastavit hodnotu S-metru pozadí (parametr „S-metr pro LED“ ), při její mž překročenídojde k odeslá nízprá vy se statistikou o rušení . Pokud nenípřekročena hodnota S-metru pozadínastavená v konfiguraci, pak sbě rná stanice posí lá kaž dou hodinu na PCO pouze okamž itou hodnotu průbě ž ného průmě ru S-metru pozadí . Při překročenínastavené hodnoty S-metru pozadív kterémkoliv z 15-ti minutový ch intervalů, začne bý t zaznamená vá na statistika o úrovni rušení . Začá tek 15-ti minutový ch intervalů je dá n okamž ikem resetu sbě rné stanice, přičemž intervaly na sebe navazují bez prodlevy. Na konci uvedený ch 15 minut je statistika odeslá na na PCO pokud došlo v daném intervalu k překročenínastavené úrovně rušení . Obsah statistiky je popsá n v kapitole Program NETG. Parametr „S-metr pro LED“v konfiguraci sbě rné stanice je ještě mož né použ í t také k indikaci zprá v, které svou kvalitou signá lu překročily nastavenou hodnotu parametru. Indikaci takový ch zprá v prová díčervená LEDka z trojice LED umí stě ný ch uvnitř sbě rné stanice.
24
Sbě rná stanice RSN 451 má na rozdí l od předchozí ho typu RSN 450 funkci pro automatické scanová níobjektů, které můž e pomoci při zjišťová níobjektů v dosahu sbě rné stanice. Polož ka v tabulce: Čas kontroly spoj. 3 [min].
Měřicístanice MRS 451 Mě řicístanice má implementová nu řadu funkcí použ í vaný ch při odlaďová nísí tě Global. S jejípomocílze mě řit kvalitu spojení , resp. kvalitu signá lu funkcítX jak při instalaci vysí lače, tak při instalaci anténní ho systému pro sbě rnou stanici. Při použ itítéto funkce je indiková na kvalita spojenív obou smě rech najednou. Při instalaci vysí lače lze touto funkcí nalézt přibliž né mí sto (nebo i ví ce mož ný ch mí st) pro jeho umí stě ní . Při instalaci anténní ho systému sbě rné stanice se propojímě řicí stanice s instalovanou anténou krá tký m propojovací m kabelem a natá čení m antény lze nalézt jejípřesné smě rová nípro co nejkvalitně jšíspojení . Funkce rUn mě řicístanice se použ í vá předevší m při instalaci vysí lače. Ve vysí lači se při provozu na akumulá tor v testovací m rež imu spustív sekci 13H vysí lá nítestovací ch zprá v na konkrétnísbě rnou stanici. Tyto zprá vy obsahujíi adresu mě ří cístanice. Sbě rná stanice zprá vy přijí má a odesí lá na mě ří cí stanici údaj o kvalitě signá lu, s jakou přijala signá l z vysí lače. Mě řicístanice zachytízprá vu od sbě rné stanice a zobrazíkvalitu signá lu obsaž enou ve zprá vě . Tak je mož né nají t přesné mí sto pro umí stě nívysí lače. Stejně jako sbě rná stanice můž e i mě řicí stanice zjistit hodnotu rušeníreprezentovanou velikostíS-metru pozadí . K tomu slouž ífunkce PZd. Tato funkce se použ í vá ke zjišťová ní úrovně rušenípřed instalacíanténní ho systému sbě rné stanice. Aby nebylo nutné při zjišťová níúrovně pozadí sbě rné stanice vž dy vstupovat do konfigurace a v zá lož ce servis tuto hodnotu načí tat, je v mě řicístanici funkce PZId. Touto funkcílze vyčí st aktuá lníhodnotu S-metru pozadísbě rné stanice, její ž čí slo je zadá no v polož ce Id mě ří cístanice. Mě řicístanici je mož né připojit k počí tači PC (třeba Notebooku) a pracovat s nív programu NET-manager podobně jako se sbě rnou stanicí . Stejně jako je mož né při prá ci se
Pomůcky při instalaci a odlaďová nísí tě Global sbě rnou stanicípřipojenou k počí tači konfigurovat rá diem jiné vzdá lené sbě rné stanice, lze toto prová dě t i pomocímě ří cí stanice. Konfigurace vzdá lený ch sbě rný ch stanic, ale i konfigurace vlastnímě řicístanice (třeba i rá diem z jiné sbě rné stanice) je mož ná pouze, když je na mě řicístanici spuště na funkce rUn nebo když sví tína displeji mě řicí stanice ná pis AHOJ po její m zapnutí .
Vysílač TSM 452, 453 Ve vysí lači jsou implementová ny dva testy. Prvníz nich se spouštív testovací m rež imu v sekci 13H, druhý v sekci 14H. Princip činnosti testu 13H je v podstatě popsá n v kapitole Mě řicístanice MRS 451 u funkce rUn. Pouze je dobré vě dě t, ž e při tomto testu nenínutné, aby byl vysí lač zapsaný v tabulce převá dě ný ch vysí lačů ve sbě rné stanici, se kterou se testuje spojení . Po vstupu do sekce 13H se zadá vajídvě dvouciferná čí sla. První z nich je identifikačníčí slo mě řicístanice (SrId) a druhé je čí slo sbě rné stanice, se kterou se má testovat spojení . Testem 14H se posí lajítestovacízprá vy na ně kolik sbě rný ch stanic (na kaž dou 10 zprá v) s tí m, ž e vý sledkem je zprůmě rovaná kvalita signá lu včetně počtu přijatý ch zprá v od kaž dé sbě rné stanice v programu NET-G. Při tomto testu nemusíbý t opě t vysí lač definovaný ani v jedné ze sbě rný ch stanic, na které se odesí lajítestovacízprá vy, ale musíbý t nadefinovaný a připojený v programu NET-G.
Po vstupu do sekce 14H se zadá vá pě t dvouciferný ch čí sel sbě rný ch stanic, na které majíbý t odeslá ny testovacízprá vy. Pokud není pož adová no odeslá nína všech pě t sbě rný ch stanic, musíse potvrdit mí sto čí sla sbě rné stanice implicitně nabí dnutá hodnota 63.
Program NET-G V programu NET-G jsou pro odlaďová nía instalaci sí tě Global k dispozici filtry v sestavá ch (ně které filtry jsou součá stí instalace NET-G, ostatnínaleznete na instalační m CD a je potřeba je importovat). Pro zjišťová níkvality spojeníslouž ífiltr „Kvalita signá lu objektu“ . Sestava s tí mto filtrem se přidá vá jako vlastnost ke kaž dému jednotlivému objektu. Parametry pro tuto sestavu jsou dva datumy od kdy do kdy mají bý t vypsá ny udá losti s kvalitou signá lu. Sestava zobrazíudá losti kvality signá lu ze sbě rný ch stanic za určené obdobís datem pří chodu udá losti, čí slem sbě rné stanice, ze které přišla kvalita signá lu, hodnotou S-metru a počtem zprá v z objektu. Počet zprá v z objektu je za časový interval hlí dá nínastavený u objektu ve sbě rné stanici (obvykle 5 minut).
Obr. 5: „Sestava s filtrem Kvalita signá lu“
25
Pomůcky při instalaci a odlaďová nísí tě Global Pro skupinu objektů je určena sestava s filtrem „Kvalita pod meze s průmě ry“ . Tato sestava se přidá vá jako vlastnost vě tve se skupinou objektů. Sestava má čtyři vstupníparametry. Dva určujíobdobí , za které se majízjišťovat údaje. Další m parametrem je mez kvality signá lu. Poslední m parametrem je minimá lní počet zprá v z objektu za časový interval hlí dá nínastavený u objektu ve sbě rné stanici (obvykle 5 minut). Sestava vypí še všechny objekty, které za určené obdobímě ly kvalitu
Obr. 6: „Sestava s filtrem Kvalita signá lu pod meze s průmě ry“
26
signá lu niž šínež stanovená mez a zá roveň počet zprá v niž šínež zadané minimum. Vypsá ny jsou ke kaž dému objektu tyto údaje: sbě rná stanice, ze které kvalita signá lu přišla, minimá lníkvalita signá lu ze všech kvalit pod stanovenou mezí , minimá lnípočet zprá v za časový interval, počet všech kvalit signá lu s hodnotou menšínež mez za určené období , průmě rná kvalita signá lu a průmě rný počet zprá v z objektu.
Pomůcky při instalaci a odlaďová nísí tě Global Pro skupinu objektů je dá le určena sestava s filtrem „Vý padky od-do“ . Touto sestavou lze zjistit objekty, které za určené obdobímě li vý padky v určeném množ ství . Do parametrů se zadá vá obdobíod kdy do kdy se majízjistit
vý padky, minimá lnípočet vý padků a maximá lní počet vý padků. Vý sledkem sestavy je seznam objektů splň ují cí ch zadané parametry včetně času poslední ho vý padku a množ stvívý padků za určené období .
Obr. 7: „Sestava s filtrem vý padky od-do“
Sbě rné stanice posí lajízprá vy o velikosti rušeníreprezentovanou hodnotou S-metru pozadí . Tyto zprá vy jsou posí lá ny do NET-G jednou za hodinu. Protož e jsou to bě ž né
udá losti ze sbě rný ch stanic, lze je zobrazit ně kterou sestavou s bě ž ný m filtrem pro udá losti, např. „Udá losti dnes, Udá losti od-do“ atd.
Obr. 8: „Pří klad zobrazeníS-metru pozadísestavou s filtrem Udá losti dnes“
27
Pomůcky při instalaci a odlaďová nísí tě Global Kromě bě ž ný ch hodinový ch zprá v s hodnotou S-metru pozadíposí lá sbě rná stanice důlež itou zprá vu při překročenízadané meze S-metru pozadí . Zprá va obsahuje statistiku mě řenou po dobu intervalu 15 minut zaslanou pouze pokud v daném intervalu došlo k překročení nastavené meze v konfiguraci sbě rné stanice. Obsahem statistiky je maximum S-metru pozadí , kterého bylo dosaž eno při překročení nastavené meze, délka pulsu s maximem
Obr. 9: „Sestava s filtrem Překročenímeze S-metru“
28
rušení , minimum S-metru pozadí , kterého bylo dosaž eno při překročenínastavené meze, délka pulsu obsahují cí ho minimum rušení překračují cí ho nastavenou mez a počet překročeníresp. pulsů ve sledovaný ch 15 minutá ch. Pro zobrazenízprá v obsahují cí ch uvedenou statistiku je určena sestava s filtrem „Překročenímeze S-metru“ , která se přidá vá jako vlastnost k jednotlivý m objektům sbě rný ch stanic
Pozná mky
Poznámky
29
