Rodinná politika a její vliv na reprodukční chování v ČR RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D. Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta UK Praha
Struktura prezentace n
n
n
Zkoumání vlivu opatření rodinné politiky na reprodukční chování Diskuse v časopise Demografie Aktuální otázky rodinné politiky a zvýšení úrovně plodnosti v ČR
Zkoumání vlivu opatření rodinné politiky na reprodukční chování n
n
n
Zkoumání je zaměřeno především na tzv. „tempo policies“ policies“ Rozpornost ve výsledcích přetrvává, ale větší průkaznost efektů přinášejí tzv. „micro micro--level level““ studie Demeny 2003, Caldwell 2003 – upozorňují na nejisté nebo zanedbatelné efekty
n
Hoem 1993, Andersson 2004, Rindfuss 2007 – Na základě analýz individuálních dat dokazují pozitivní efekty
Příčiny neuspokojivých výsledků? n
n
n
Problémy teoretického a metodologického rázu Rodinná politika obvykle nepředstavuje samostatnou politickou sféru Záleží na konceptualizaci rodinné politiky pro demografický výzkum
1. Kamerman, Kahn (1978, 1991) n
n
n
Vše, co stát dělá pro rodiny s dětmi Zjišťování vlivu opatření musí být založeno na úplné historii, konstelaci a konfiguraci všech opatření Kvantita a časování opatření rodinné politiky
2. Bourdieu (1996) n n
n n
Cílem je upřednostňovat určitý typ rodinného chování Efekt opatření závisí na tom, zda jsou lidé ochotni akceptovat chování, které je státem podporováno Efekt může být slabý, jestliže opatření nekoresponduje s očekáváním veřejnosti Nelze jednoduše shrnout – čím více, tím lépe,, ale důležitější je, o jaká opatření se lépe jedná – zda jsou ve shodě s očekáváním populace, pokud ne, mohou působit opačně
3. Feministický přístup (Orloff 1993, Lewis 1992) n
n
Opatření rodinné politiky jsou klíčovou součástí „welfare“ a mají vliv na genderové vztahy Je zdůrazňováno, že opatření rodinné politiky nemusí ovlivňovat plodnost přímo, ale prostřednictvím vlivu na genderové vztahy
Podněty v časopise Demografie n
Koubek (1990): Vliv populační politiky na plodnost v Československu. Československu. – Největší efekt měla pronatalitní opatření pro ženy, které se nacházely v období nejvyšší plodnosti – Ženy, které procházely věkem nejvyšší plodnosti v období s nepříznivým populačním klimatem, již nikdy nedosáhly té úrovně plodnosti jako ženy, které tímto věkem procházely v období s příznivým populačním klimatem
n
Diskuse o populační a rodinné politice – Pavlík 1990, Srb 1992 – Kučera 1990, 1992, 2001, 2002 – Rabušic 1992, 2002, 2007
Vývoj rodinné politiky v ČR po roce 1990 n
n
Od diskontinuity způsobené změnou politického režimu k nestabilitě danou odlišnostmi v přístupech politických stran Diskuse o potřebě rodinné politiky v 90. letech posléze nahradily diskuse o charakteru rodinné politiky v ČR
Klíčová období n
n
Druhá polovina 90. let = nepříznivé podmínky pro zakládání rodin, nebyla přijímána žádná opatření na podporu rodin s dětmi Období po roce 2001 = pomalé zlepšování populačního klimatu, ekonomický růst, rozvoj nástrojů bytové politiky a přijímání opatření na podporu rodin s dětmi
Pronatalitní opatření v letech 2001 2001--2006 n n
n
n
Zvýšení porodného v roce 2001 a 2006 Zavedení společného zdanění manželů a změny v daňových úlevách poskytovaných na děti v roce 2005 Zvýšení rodičovského příspěvku v roce 2004 a od 1.1.2007 jeho zdvojnásobení na částku 7 528 Kč Zlepšování podmínek rodičovské dovolené: dovolené: – Zrovnoprávnění mužů v nároku na RD v roce 2001 – Možnost současně pracovat bez omezení od roku 2004 – Rozšíření možností umístit dítě do školky v roce 2001 a 2006
Vývoj počtu živě narozených v ČR v letech 1990-2007 140000 130000 120000 110000 100000 90000 80000 70000 60000 50000 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Rok
Vývoj úhrnné plodnosti a průměrného věku matek při narození prvního dítěte 2
úhrnná plodnost průměrný věk matek při narození prvního dítěte
1,8
28 27
1,6 26 1,4 25
1,2 1
24
0,8
23
0,6 22 0,4 21
0,2 0
20 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Příčiny růstu porodnosti v letech 20032003-2007
n
Vliv změn ve věkové struktuře žen v reprodukčním období je zanedbatelný Zásadní je zvýšení manželské plodnosti – použití metody dekompozice
Podíly tří komponent na zvýšení úhrnné plodnosti v ČR v období 2003-2007 0,4 0,3 0,2 podíl
n
0,1 0 -0,1 -0,2 efekt změny struktury žen podle rodinného stavu
efekt změny manželské plodnosti
efekt změny mimonaželské plodnosti
Vývoj úhrnné plodnosti podle pořadí 1 První 0,9 0,8
Druhé Třetí a vyšší
0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Úhrnná plodnost prvního pořadí v roce 2003 a 2007
Úhrnná plodnost druhého pořadí v roce 2003 a 2007
0,07
0,07
0,06
2003
2003
0,06
2007
2007 0,05
0,05
0,04
0,04
0,03
0,03
0,02
0,02
0,01
0,01
0
0 -15
17
19
21
23
25
27
29
31
33
35
37
39
41
43
-15
17
19
21
23
25
27
29
31
33
35
37
39
41
43
Specifické míry plodnosti žen 140 2000 2003
120 živě narození na 1000 žen
2004 2005 100
2006 2007
80
60
40
20
0 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 věk
Generační míry plodnosti žen narozených v letech 1970-1980
živě narození na 1000 žen dané generace
200 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980
180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 věk
Nový směr rodinné politiky v ČR n
n
Aktualizace Národní koncepce RP v souladu s programovým prohlášením současné vlády: Cílem je vytvořit moderní flexibilní rodinnou politiku s akcentem svobodné volby
Změny od roku 2008: 2008: 1. Ústup od podpory formou finančních dávek, kompenzace daňovými slevami na děti 2. Úprava rodičovské dovolené s cílem podpořit dřívější návrat žen do zaměstnání třírychlostní rodičovská dovolená: dovolená: dvouletá (11 400 Kč), tříletá (7 600 Kč) a čtyřletá (do 21 měs. 7 600 Kč, pak 3 800 Kč) 3. Rozšíření spektra služeb péče o malé děti
Závěrem n n
Význam koncepce rodinné politiky Rozvíjet stávající opatření rodinné politiky s cílem: – Rozšiřovat spektrum individuálních řešení – Přispívat ke stabilizaci podmínek rodin
n
Je politika rovných příležitostí řešením, jak zvýšit a stabilizovat úroveň plodnosti v ČR?