STRUKTURA PODNIKOVÝCH AKTIV (REÁLNÁ, FINANČNÍ) A STRATEGIE FINANCOVÁNÍ

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

STRUKTURA PODNIKOVÝCH AKTIV (REÁLNÁ, FINANČNÍ) A STRATEGIE FINANCOVÁNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Markéta Dufková

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. František Kalouda, MBA, CSc.

Znojmo, duben 2009

Abstrakt Tématem této práce je struktura podnikových aktiv a strategie financování včetně aplikace teoretických poznatků na výkazy firmy podnikající ve výrobě ocelových konstrukcí. Účelem bylo ověřit použití teoretických principů pro praktické řízení firmy.

Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V první jsou definovány pojmy týkající se tohoto tématu. V druhé části jsou obsaženy údaje z let 1999 – 2004 doplněné o výpočty vztahující se k jednotlivým rokům v oblasti solventnosti, likvidity a přiměřenosti financování dlouhodobými zdroji a možnosti obnovy dlouhodobého hmotného majetku.

Abstract The subject of this work is structure of company assets and the financial strategy including application of the theoretical informations on the annual reports of the company, which business is production of steel constructions. The purpose was to verify the using of theoretical principles for the practical managment of the company.

This work is divided into the theoretical and the practical part. In the first part, there are defined the basic concepts concerning this subject. In the second one, there are contained the datas from years 1999 – 2004 fulfilled with calculations concerning each year in the field of solvency, liquidacy and the adequacy of the financing by the long-term resources and the possibilities of the reconstruction of the long-term property.

3

Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně na základě pokynů svého vedoucího práce.

Tímto bych chtěla poděkovat svému vedoucímu práce panu Ing. Františkovi Kaloudovi, MBA, CSc. za poskytnuté rady a pomoc při psaní této práce, dále pak společnosti s ručením omezeným za poskytnuté podklady.

4

Obsah Úvod ......................................................................................................................................7 Cíl práce a metodika.............................................................................................................. 8 1. Struktura podnikových aktiv ............................................................................................ 9 1.1 Majetková struktura podniku ..................................................................................... 9 1.1.1 Dlouhodobý majetek ...................................................................................... 10 1.1.2 Oběžný majetek ............................................................................................. 12 1.1.3 Vazba struktury aktiv na typ podniku ............................................................ 12 1.2. Řízení pracovního kapitálu ..................................................................................... 13 1.3 Vliv majetkové struktury na míru zadluženosti podniku ......................................... 14 1.3.1 Zlaté bilanční pravidlo financování ............................................................... 15 1.3.2 Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika ........................................................ 15 1.3.3 Zlaté bilanční pari pravidlo ............................................................................ 15 2. Strategie financování podniku ........................................................................................ 16 2.1 Financování podniku ................................................................................................ 16 2.2 Řízení financování podniku ......................................................................................16 2.3. Faktory ovlivňující financování .............................................................................. 17 2.3.1 Faktor času ..................................................................................................... 18 2.3.2 Faktor rizika ................................................................................................... 18 2.4. Rozhodování při finančním řízení ........................................................................... 19 2.4.1 Finanční rozhodnutí operativní ...................................................................... 19 2.4.2 Finanční rozhodnutí strategická ..................................................................... 19 2.5 Druhy financování podniku ...................................................................................... 20 2.6. Strategie financování ............................................................................................... 21 2.6.1 Umírněný přístup ............................................................................................ 21 2.7.1 Agresivní přístup ............................................................................................ 21 2.8.1 Konzervativní přístup ..................................................................................... 22 2.7 Dlouhodobé financování .......................................................................................... 22 2.7.1 Zdroje dlouhodobého financování ................................................................. 23 2.8 Krátkodobé financování ........................................................................................... 24 2.8.1 Nástroje financování ....................................................................................... 24 2.8.2 Porovnání nástrojů .......................................................................................... 27

5

3. Popis vývoje konkrétní společnosti v jednotlivých letech .......................................... 29 3.1 Rok 1999 ................................................................................................................ 30 3.2 Rok 2000 ................................................................................................................ 34 3.3 Rok 2001 ................................................................................................................ 37 3.4 Rok 2002 ................................................................................................................ 40 3.5 Rok 2003 ................................................................................................................ 44 3.4 Rok 2004 ................................................................................................................ 48 Závěr .................................................................................................................................. 52 Použité zdroje ..................................................................................................................... 54

6

Úvod Tématem této práce je struktura podnikových aktiv a strategie financování.

V první části (teoretické) je vysvětleno základní rozdělení struktury aktiv podniku na majetek dlouhodobý a oběžný ve vztahu k typu podniku a jejich vazba na zdroje financování. Dále jsou pak v této části popsány postupy a nástroje řízení pracovního kapitálu. Čistý pracovní kapitál je definován jako souhrn zásob, pohledávek a finančního majetku a to po odpočtu krátkodobých závazků.

Dále je zde zkoumán vliv majetkové struktury na míru zadluženosti podniku, například financování dlouhodobých aktiv vlastním dlouhodobým kapitálem a dlouhodobým úvěrem, či naopak financování oběžného majetku krátkodobými závazky, tzv. stálými pasivy včetně krátkodobých úvěrů. Je zde rozvedena strategie rozhodování a faktory ovlivňující financování, formy získávání finančních zdrojů a jejich využití k úhradě výdajů na činnost podniku.

Druhá (praktická) část této práce se zabývá vyhodnocením vývoje společnosti s ručením omezeným za období let 1999-2004 na základě skutečných výkazů aktiv a pasiv popsaných v textu bakalářské práce. Jedná se o podnik střední velikosti zabývající se výrobou ocelových konstrukcí.

Data jsou posuzována s ohledem na vývoj stálých i oběžných aktiv, zdrojů jejich financování s dopadem na likviditu a solventnost firmy a možnosti obnovy dlouhodobého hmotného majetku volbou strategie financování.

Jsou zde popsány i ostatní zdroje financování, především forma investičních a provozních dotací, včetně formy pomoci Českomoravské záruční a rozvojové banky malým a středním podnikům ve formě dotace úroků investičního úvěru.

7

Cíl práce a metodika Cílem práce je definovat pojmy týkající se struktury podnikových aktiv a strategie financování firmy a jejich aplikace na výkazy firmy podnikající ve výrobě ocelových konstrukcí, jejíž činnost je klasickým příkladem kusové výroby, neboť každá jednotlivá zakázka je vázána na individuální projektovou dokumentaci od zákazníka nebo vyhotovenou firmou včetně vypracování dílenských výkresů.

Cílem práce bylo ověřit použití teoretických principů pro praktické řízení firmy v oblasti dlouhodobého investičního a oběžného majetku, vlastního kapitálu s dopadem na užití hospodářského výsledku běžného období a strategie využití zisků k reinvesticím nebo podílu na zisku společníků. Dále se jedná o analýzu cizích zdrojů z pohledu na tvorbu rezerv, vývoj stálých pasiv a konečně bankovních úvěrů a rozhodnutí firmy o využití formy bankovních úvěrů.

V úvodu praktické části jsou popsána základní pravidla účtování aktiv a pasiv dle Směrnice pro vedení účetnictví, kterou společnost s ručením omezeným vydává každoročně dle úprav Účtové osnovy a postupů účtování pro podnikatele a navazujících předpisů.

Tato část práce je rozdělena na jednotlivé roky a čerpá data z rozvah v zjednodušeném rozsahu a je metodicky doplněna o výpočty ukazatelů likvidity, solventnosti firmy a čistého pracovního kapitálu v jednotlivých letech a posouzení hlediska rizika financování ve vztahu k dlouhodobosti či krátkodobosti zdrojů.

Součástí je analýza podílu financování formou záloh od odběratelů a neuhrazených závazků vůči dodavatelům (dodavatelských úvěrů) na financování firmy.

Shrnutí získaných údajů z let 1999-2004 je obsaženo v závěru práce.

8

1. Struktura podnikových aktiv Kromě kvalifikovaných manažerů a ostatních pracovníků vyžaduje každé podnikání hmotné i jiné hospodářské prostředky: výroba vyžaduje budovu, stroje, suroviny, doprava dopravní prostředky, pohonné hmoty atd. Konkrétní složení prostředků se označuje jako majetek (majetek podniku, firmy), jeho jednotlivé položky jako aktiva. Aby podnik získal potřebná aktiva, musí mít finanční zdroje, tj. kapitál. Zdrojem může být buď vlastní kapitál, nebo cizí kapitál (dluhy). Majetek tedy vyjadřuje, „co podnik vlastní“ a kapitál „komu to patří“.1

1.1 Majetková struktura podniku Majetková struktura podniku představuje podrobnou strukturu aktiv podniku. Aktiva znamenají v širším smyslu celkovou výši ekonomických zdrojů, které má podnik k dispozici v určitém časovém okamžiku. Zdroje bývají označovány jako majetek podniku, jde-li o právní pojetí, nebo také jako kapitál, jde-li o finanční stránku ekonomických zdrojů.

Majetková struktura podniku (podíl jednotlivých majetkových součástí) je dána jednak odvětvím a typem podniku, jednak finanční politikou podniku. Převažuje-li v podniku dlouhodobý majetek, hovoří se o podnicích investičně intenzivních. Převažuje-li oběžný majetek, hovoří se o podnicích provozně intenzivních.2

Majetek podniku je souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a dalších majetkových hodnot, které jsou ve vlastnictví podnikatele a slouží k jeho podnikání. Tvoří jej dvě základní skupiny prostředků lišící se dobou, po kterou jsou využívány pro činnost podniku, než se přemění zpět do peněžních prostředků.

Tyto dvě základní skupiny se dělí na: -

dlouhodobý (neoběžný) majetek

-

oběžný majetek

1

SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha: Grada, 2007. 452 s. ISBN 978-80-247-1992-4.

2


9

1.1.1 Dlouhodobý majetek

Dlouhodobý majetek slouží podniku po delší dobu (obvykle déle než 1 rok) a tvoří samotnou podstatu jeho majetkové struktury. Tento majetek není pořizován za účelem dalšího prodeje.

Rozděluje se do tří základních skupin: -

nehmotná aktiva (dlouhodobý nehmotný majetek)

-

hmotná aktiva (dlouhodobý hmotný majetek)

-

finanční aktiva (dlouhodobý finanční majetek)

Dlouhodobý hmotný majetek je v podniku využíván dlouhou dobu a postupně se opotřebovává (znehodnocuje), příkladem jsou budovy, stroje, výrobní zařízení aj., nebo je používán delší dobu, aniž by se znehodnotil (pozemky, umělecká díla). Dále se tento dlouhodobý hmotný majetek dělí na majetek movitý, který je možno přemisťovat (stroje, výrobní prostředky) a na majetek nemovitý, který není možné přemístit (budovy, pozemky).

Dlouhodobý majetek se nespotřebovává najednou, ale postupně dochází k opotřebovávání a znehodnocování. Úměrně tomuto procesu dochází k přenášení hodnoty majetku do nákladů formou odpisů (odpisy se člení do kategorií, kterým následně odpovídá jejich výše). Tento majetek slouží v podniku po mnoho let, a proto je rozhodování o jeho pořízení jedním z nejdůležitějších v procesu řízení podniku.3

Dlouhodobý nehmotný majetek – jsou za úplatu získaná oprávnění a povolení jako například software, licence a patenty.

Dlouhodobý finanční majetek – finanční účasti podniku v jiných podnicích, cenné papíry (akcie, obligace).

Další formou dlouhodobého majetku jsou náklady příštích období (náklady na výzkum a vývoj aj.).

3


10

Dlouhodobý majetek se pořizuje koupí, je vytvořen vlastní činností nebo je získán bezúplatným převodem, případně leasingem.

Obr. 1 Struktura majetku podniku pozemky nemovitý hmotný

dlouhodobý majetek (stálá aktiva)

nehmotný

movitý patenty licence autorská práva

finanční Majetek podniku (aktiva)

oběžný majetek

přechodná aktiva

budovy stavby stroje výrobní zařízení

finanční účasti

dopravní prostředky inventář

cenné investiční papíry ve věcné formě zásoby pohledávky (z obchodního v peněžní formě styku, aj.) finanční majetek náklady příštích období příjmy příštích období

výrobní nedokončené výroby hotových výrobků zboží peníze

kurzové rozdíly aktivní

na účtech, v bankách

dohadné položky aktivní

krátkodobé cenné papíry

Zdroj: SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha: Grada, 2007. 452 s. ISBN 978-80-247-1992-4.

11

1.1.2 Oběžný majetek

Oběžný majetek existuje v různých formách: ve formě věcné jako je materiál, nedokončená výroba, hotové výrobky; v podobě peněžní, což jsou peníze v pokladně a na účtech bank, dále pak pohledávky (vůči odběratelům, zaměstnancům aj.), a také krátkodobý finanční majetek (krátkodobé cenné papíry).

Oběžný majetek přechází z jedné formy (za peníze jsou nakoupeny suroviny) do formy jiné (suroviny jsou využity na výrobu nedokončených produktů, z těch jsou poté získány hotové výrobky, které přejdou v pohledávky a ty v konečné fázi na peníze v hotovosti nebo na účtech bank).

Oběžný majetek je tedy v neustálém pohybu, z čehož také vychází jeho název. Jeho doba obratu bývá velice krátká (řádově dny až týdny). Čím kratší je doba obratu oběžného majetku, tím přináší podniku větší zisk. Tento majetek je využíván i k vyrovnávání závazků podniku, v případě, že nejsou k dispozici pohotové peněžní prostředky.

1.1.3 Vazba struktury aktiv na typ podniku

Objem a struktura aktiv se odvíjí od zaměření podniku. Praktická část bakalářské práce se zabývá výrobním podnikem, pro které jsou podstatné vztahy mezi výrobou, odbytem, investováním a financováním. Objem výroby je určen výrobní kapacitou.4

Samotná činnost podniku se dělí na hlavní výrobu (výrobky představující hlavní náplň podniku), vedlejší výrobu (polotovary, náhradní díly), doplňková činnost (využití volné kapacity) a přidruženou výrobu (většinou odlišný charakter výroby). Obvykle se rozlišují tyto typy výroby:5

Kusová výroba – vyrábí se jeden výrobek, pokud je jich více, pak se vzájemně liší (např. lodě, mosty atd.). Má vysoké nároky na kvalifikaci pracovní síly, výrobní zařízení jsou univerzální a přestavitelná. 4 5

SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha: Grada, 2007. 452 s. ISBN 978-80-247-1992-4. SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha: Grada, 2007. 452 s. ISBN 978-80-247-1992-4.

12

Sériová výroba – je jednou z opakovaných výrob (hřebíky, kartáče atd.). Je výrobou na sklad, objednávky jsou realizovány ze skladu, zákazník výrobu neovlivňuje.

Hromadná výroba - masová výroba jednoho druhu výrobku ve velkém množství po dlouhou dobu (mouka, papír atd.). Výrobní proces je vysoce automatizován a mechanizován, lidská práce tvoří malou část vstupů.

1.2 Řízení pracovního kapitálu Všechny aktivní položky hotovostního cyklu (tj. položky na straně aktiv v rozvaze) jsou součástí pracovního kapitálu. Ten je tvořen zásobami, pohledávkami a finančním majetkem. Odečtením krátkodobých závazků vzniká čistý pracovní kapitál. Pracovní kapitál je z velké části financován závazky vůči dodavatelům.6

Položky pracovního kapitálu tvoří tzv. hotovostní cyklus - hotovost je využívána k nákupu zásob (materiálu, surovin, polotovarů), ty pak přechází v zásoby nedokončené výroby i hotových výrobků. Prodejem pak dochází k jejich přeměně na pohledávky za odběratelem a následně opět na hotovost.

V celém procesu hotovostního cyklu je jediná konstanta a tou je pracovní kapitál. Jeho složky se však neustále mění, proto je (čistý) pracovní kapitál užitečnou souhrnnou mírou běžných aktiv a závazků. Předností pracovního kapitálu jako míry je to, že není ovlivňován sezónními nebo jinými dočasnými pohyby mezi různými běžnými aktivy a pasivy.7

6

KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2007. 745 s. ISBN 978-807179-903-0. 7 BREALEY R.A. – MYERS S.C. Teorie a praxe firemních financí. 2. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1992. 971 s. ISBN 80-85605-24-4.

13

Tab. 1 Motivy držby pracovního kapitálu Položka

Zásoby

Pohledávky

Hotovost

Závazky

Motivy bezpečnostní

provozní

smluvní

Vykrývání výdejů nad rámec plánu (výroba, zákazník), nebo při poruchách na straně příjmu na sklad (dodavatel, výroba) ---

Časový a objemový nesoulad mezi příjmy a výdaji na skladě (vstupů, výstupů, nedokončené výroby)

Požadavek zákazníka držet minimální úroveň skladu

Bezhotovostní platby pro administrativní zjednodušení vypořádání obchodu

Financování části hotovostního cyklu zákazníka, konkurenční boj mezi dodavateli ---

Potřeba hradit splatné závazky bez ohledu na příjmy od zákazníků ---

Časový a objemový nesoulad mezi příjmy a výdaji Bezhotovostní platby pro administrativní zjednodušení vypořádání obchodu

Financování části hotovostního cyklu ze strany dodavatele, konkurenční boj mezi dodavateli

Zdroj: KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2007. 745 s. ISBN 978-80-7179-903-0.

1.3 Vliv majetkové struktury na míru zadluženosti podniku Aktiva s vysokou likviditou (tj. aktiva rychle převoditelná na peněžní prostředky) je možné krýt krátkodobými závazky. Naopak dlouhodobá aktiva je vhodné financovat dlouhodobým kapitálem, vlastním i cizím.

Vyšší podíl dlouhodobého kapitálu snižuje celkovou efektivnost činnosti podniku (dlouhodobý kapitál je dražší). Nižší podíl dlouhodobého kapitálu je však značně riskantní, protože může vyvolat vážné platební potíže podniku.

Uvedená konstatování lze podrobněji rozvinout do orientačních zobecnění rozsáhlých empirických výzkumů platných zejména v dlouhodobějším časovém horizontu, která se stala známými pod označením bilanční pravidla. Jde o následující doporučení:8

8

KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2007. 745 s. ISBN 978-807179-903-0.

14

1.3.1 Zlaté bilanční pravidlo financování

Toto pravidlo vychází z potřeby sladit časový horizont používání aktiv v podniku s časovým horizontem zdrojů, pasiv, kterými je financován. Podnik by měl zajistit financování dlouhodobého majetku prostřednictvím vlastního kapitálu a (nebo) dlouhodobých cizích zdrojů. Je nutné vzít v úvahu úroky (cenu) různých zdrojů, riziko jednotlivých zdrojů, tedy své vlastní vyhlídky do budoucna. Naopak oběžná aktiva by měl podnik financovat ze svých krátkodobých zdrojů.

1.3.2 Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika

Doporučuje u vlastního a cizího kapitálu maximální poměr 1 : 1 s tím, že záleží na oboru, v němž firma podniká. Vklad majitelů do jejich podniku by měl být alespoň stejně velký jako vklad věřitelů, tj. cizí zdroje. Jedná se tedy o stupeň zadluženosti firmy (s větším zadlužením podniku roste riziko věřitele a tím obtížněji lze shánět dodatečné zdroje financování).

1.3.3 Zlaté bilanční pari pravidlo

Předpokládá převahu vlastních zdrojů v rámci celkových dlouhodobých zdrojů potřebných ke krytí dlouhodobého majetku, resp. sladění velikosti vlastních zdrojů s velikostí typických dlouhodobých aktiv přítomných v podniku..

Tyto pravidla však nelze brát dogmaticky. Jsou chápána spíše jako oblasti, na které by se mělo zaměřit při finančním řízení firmy a při kontrole jejího finančního zdraví.9

9


15

2. Strategie financování podniku 2.1 Financování podniku Činnost podniku má dvě stránky – věcnou (hmotnou, majetkovou), a peněžní (finanční). Z hlediska věcného představuje činnost podniku tok statků (strojů, surovin, materiálů, hotových výrobků) a skládá se ze tří hlavních aktivit: zásobování, výroby a prodeje (to v plné míře platí jen u výrobních podniků).

Každá z těchto činností musí být zajištěna finančními zdroji (penězi). Tok peněz má formu plateb – příjmů nebo výdajů. Má obrácený směr než tok statků: zásobování a výroba jsou spojeny s výdaji peněz, prodej je spojen s příjmy peněz. Kromě těchto základních toků plateb existují další finanční toky, které jsou spojené s rozdělováním zisku (podíl na zisku společníků, splátky úvěru, investicemi, výzkumem, vývojem a technickým rozvojem aj.) Věcné a finanční toky musí být ve vzájemném souladu: aby mohly být získány věcné statky (pokud nejsou samy přímým vkladem – např. pozemky, budovy, zařízení) a aby mohly probíhat všechny činnosti podniku, musí být zajištěny finančně.10

Získání finančních zdrojů a jejich využití k obstarání potřebných statků a k úhradě výdajů na činnost podniku se označuje jako financování (pod toto označení se zahrnují i všechny finanční úkony při založení podniku, při jeho rozšiřování, při fůzi, sanaci a likvidaci).

2.2 Řízení financování podniku Řízení financování se v posledních letech stalo hlavní složkou řízení podniku. Mezi jeho cíle patří zajištění:

-

růstu tržní hodnoty podniku

-

průběžné platební schopnosti (solventnosti) a průběžné likvidity podniku. Ukazatelé likvidity měří schopnost firmy uspokojit (vyrovnat) své závazky. Likvidita podniku je zároveň předpokladem jeho finanční rovnováhy. Je-li podnik trvale nelikvidní (finanční rovnováha je porušena), hovoříme o platební neschopnosti

10


16

(insolvenci). To je tedy stav, kdy podnik není schopen platit své závazky po dobu 12 měsíců. Nevýhodná je i nadbytečná likvidita (vyšší podíl aktiv s vyšším stupněm likvidity současně snižuje výnosnost podniku).

Rozlišují se tři stupně likvidity: pohotové peněžní prostředky Likvidita I (hotovostní likvidita) = ---------------------------------------krátkodobé závazky „typické“ hodnoty min. 0,2 pohotové peněžní prostředky + pohledávky Likvidita II (pohotová likvidita) = ---------------------------------------------------------krátkodobé závazky „typické“ hodnoty cca 1 oběžný majetek celkem Likvidita III (běžná likvidita) = --------------------------------krátkodobé závazky „typické“ hodnoty 2-2,5 Řízení financování má tyto hlavní úkoly:11

1. získávat kapitál (peníze, fondy) pro běžné i mimořádné potřeby podniku a rozhodovat o jeho struktuře a změnách (získat úvěr, získat zálohy na financování nákupu materiálů od finálních odběratelů, restrukturalizovat zdroje aj.), 2. rozhodovat o umístění kapitálu (nakoupit aktiva a financovat běžnou činnost podniku, vývoj nových výrobků a technologií, vracet vypůjčený kapitál investorům...), 3. rozhodovat o rozdělení zisku (reinvestovat jej nebo vyplatit ve formě podílu na zisku společníků), 4. prognózovat, plánovat, zaznamenávat, analyzovat, kontrolovat a řídit hospodářskou stránku činnosti podniku.

2.3 Faktory ovlivňující financování Veškeré financování i finanční řízení jako takové je ovlivňováno dvěma faktory : časem a rizikem. 11


17

2.3.1 Faktor času

Faktor času spočívá v časovém nesouladu příčin, tj. určitého rozhodnutí, a následků, tj. vlivu rozhodnutí na ekonomiku podniku. Dnešní rozhodnutí ovlivňuje budoucí tok peněz (budoucí cash flow).12

2.3.2 Faktor rizika

Faktor rizika vzniká z nutnosti rozhodnutí pro jeden z možných postupů řešení, přičemž není jistý výsledek těchto variant. Většinou varianta s větším rizikem přináší i větší zisk, varianta s menším rizikem přináší menší zisk. Riziko představuje i případná ztráta prostředků, které byly investovány. Riziko může vzniknout z vnějších příčin (přírodní katastrofy, hospodářské krize, inflace apod.) nebo z vnitřních příčin podniku (chybný odhad poptávky či investice).

Existuje mnoho typů rizik. Úkolem rizikového managementu je reagovat na čisté riziko (způsobuje pouze ztrátu – např. požár), dále pak na spekulační riziko (zavedení nového výrobku na trh), riziko poptávky (tomu musí čelit každý podnik poskytující výrobky nebo služby), riziko ve vstupních zdrojích (pohyby cen surovin), finanční riziko (změny úrokových sazeb nebo měnových kurzů), riziko plynoucí z nových zákonů na ochranu životního prostředí aj.

Rizikový management se snaží riziku částečně vyhnout nebo jej přenést na jiný subjekt. Musí nejprve riziko identifikovat, změřit potencionální efekt každého rizika, omezit riziko přenesení na jiný subjekt (např. na pojišťovnu), využít tzv. derivátů (např. zajištění ceny termínovou smlouvou, stejně tak úrokových měr a měnových kurzů), provést opatření snižující např. riziko požáru apod. Riziko ztráty vynaložených prostředků se snižuje jejich rozložením do více akcí vytvářením tzv. portfolia, diverzifikací výrobního programu.13

12 13

SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha: Grada, 2007. 452 s. ISBN 978-80-247-1992-4. SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha: Grada, 2007. 452 s. ISBN 978-80-247-1992-4.

18

2.4 Rozhodování při finančním řízení Je možno odvodit všeobecná pravidla pro finanční rozhodování, kterými se investoři a finanční manažeři řídí:14

1. preferuje se vždy větší výnos před výnosem menším, 2. preferuje se vždy menší riziko před rizikem větším, 3. za větší riziko se požaduje větší výnos, 4. preferují se peníze obdržené dříve před stejnou částkou peněz obdrženou později, 5. motivací investování do určité akce je očekávání většího výnosu, než by přineslo investování do jiné akce, ovšem s přihlédnutím k míře rizika, 6. motivací veškerého investování je zvětšení majetku; toto kritérium však není operabilní. Proto všeobecným kritériem finančního rozhodování je cash flow, resp. zisk.

Rozlišují se finanční rozhodnutí operativní (taktická) a strategická.

2.4.1 Finanční rozhodnutí operativní

Operativní rozhodnutí většinou vyžadují jen menší peněžní částky a jinak nemění dosavadní činnost podniku. Je to např. nákup stroje, pořízení větších zásob, zdokonalení výrobku apod. Chybné taktické rozhodnutí obvykle podnik nijak neohrozí. Jeho výsledky bývají přesně vypočitatelné.

2.4.2 Finanční rozhodnutí strategická

Strategická rozhodnutí jsou taková, která vyžadují velké částky peněz a která přinášejí velké změny v činnosti podniku. Očekávaným výsledkem je podstatná změna v zisku, což je ovšem spojeno s velkým rizikem. Chybné strategické rozhodnutí přináší velké ztráty, někdy přivede podnik i k bankrotu.

14


19

Strategická rozhodnutí lze zařadit do dvou skupin: 1. strategická dlouhodobá investiční rozhodnutí, 2. strategická dlouhodobá finanční rozhodnutí.

2.5 Druhy financování podniku Existuje několik hledisek,. podle kterých můžeme druhy financování klasifikovat. V běžné praxi jsou využívány:

Podle pravidelnosti financování: 1. financování běžné, 2. financování mimořádné.

Financování běžné spočívá v zajišťování a vynakládání peněz na běžný provoz podniku (nákup materiálu, energií, výplata mezd, platba nájemného, daní atd.). Toto financování se týká převážně oběžných aktiv, jejichž souhrn je nazýván hrubý pracovní kapitál.

Financování mimořádné je: a) financování při zakládání podniku, tj. zajištění peněz na pořízení pozemků, budov, strojů, zásob surovin a materiálů a částek na mzdy a platy do doby, než začne příliv peněz ve formě tržeb, b) při rozšiřování podniku a jeho aktivit (alokace volných fondů do věcných a finančních investic), c) financování při spojování nebo sanaci podniku, d) financování při likvidaci podniku.

Podle původu finančních prostředků rozeznáváme: 1. financování vlastním kapitálem (peněžními a věcnými vklady majitelů), 2. financováním cizím kapitálem (bankovním úvěrem, zálohami odběratelů), 3. samofinancováním (financování ziskem, odpisy).

Sleduje-li se odkud finanční prostředky přicházejí, rozlišuje se financování externí, vnější (vklady, účasti, úvěr) a financování interní, vnitřní (z tržeb, tj. ziskem, odpisy apod.).

20

Použití zisku k dalšímu rozvoji je samofinancování. Pro podnik je to hlavní způsob rozmnožování majetku.

Podle doby, po kterou je kapitál podniku k dispozici, rozeznáváme financování: 1. krátkodobé (zdrojem jsou krátkodobé bankovní úvěry, dodavatelské úvěry, nevyplacené mzdy, neodvedené daně atd.), 2. dlouhodobé (zdrojem je obvykle vlastní kapitál, dlouhodobý cizí kapitál, např. dlouhodobé bankovní úvěry, dluhopisy).

2.6 Strategie financování Část oběžného majetku nekolísá a je v podniku v podstatě trvale vázána (tzv. trvale vázaný oběžný majetek) stejně jako jsou vázána stálá aktiva, zatímco druhá část kolísá (kolísající oběžný majetek, přechodná aktiva). Podle toho se mění i potřeba fondů k jejich financování.

Podle přístupu podnikového managementu ke způsobu financování trvale vázaného oběžného majetku a kolísajících oběžných aktiv jsou rozlišovány tři přístupy k financování pracovního kapitálu (oběžných aktiv):15

2.6.1 Umírněný přístup

Umírněný přístup slaďuje životnost aktiv s „životností“ pasiv, tj. dobou jejich splatnosti. Znamená to, že trvalá aktiva jsou financována dlouhodobými zdroji (vlastním kapitálem, dlouhodobým úvěrem, stálými pasivy), kolísající aktiva krátkodobými závazky. Podstata tohoto přístupu spočívá v tom, že cash flow planoucí z aktiv hradí půjčky na ně získané a ty se tedy sami likvidují.

2.6.2 Agresivní přístup

Agresivní přístup k financování trvalých oběžných aktiv využívá krátkodobý kapitál (krátkodobý úvěr). Protože krátkodobý kapitál je obvykle levnější než kapitál dlouhodobý, je 15


21

toto financování levnější, avšak podstatně rizikovější, zvláště jsou-li krátkodobými zdroji kryta i fixní aktiva. Krátkodobé financování dlouhodobých potřeb (aktiv) může být nebezpečné i pro ziskový podnik.

2.6.3 Konzervativní přístup

Konzervativní přístup využívá dlouhodobý kapitál nejen k financování trvalých aktiv (fixních a trvale vázaných oběžných aktiv), ale i pro dočasná (sezónní) oběžná aktiva. Krátkodobý kapitál používá jen pro „špičkové“ požadavky. Tento způsob financování je dražší, ale nejméně rizikový.

Všeobecně platí, že k financování krátkodobým dluhem je riskantnější než financování dlouhodobým dluhem. Přesto krátkodobý dluh má určité výhody, pro které je široce využíván: -

je obvykle levnější

-

lze jej snáz získat (pro poskytnutí dlouhodobého dluhu jsou většinou žádány záruky)

-

lze jej získat rychleji (pro poskytnutí dlouhodobého dluhy investoři, většinou banky, zkoumají finanční situaci podniku a jeho perspektivy)

2.7 Dlouhodobé financování Financováním investic podniku se obvykle rozumí financování prvotního pořízení, obnovy a rozšíření různých forem dlouhodobého majetku. Často je financování investic nazýváno dlouhodobým financováním. Je tomu tak proto, že přeměna investičního majetku na peněžní formu trvá déle než u běžného majetku a peněžní prostředky jsou vázány v investičním majetku po delší dobu.16

Někdy se dlouhodobé financování ještě rozděluje na: a) střednědobé financování (v rozsahu 1-5 let), b) vlastní dlouhodobé financování (financování majetku s životností vyšší než 5 let).

16

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 465 s. ISBN 80-86929-01-9.

22

V teorii

podnikových

investic se

však

dlouhodobé financování

nespojuje jen

s financováním podnikových investic do dlouhodobého fixního majetku. Do dlouhodobého financování se zahrnuje i financování části oběžného majetku, který má trvalý charakter.

Dlouhodobé financování (pořízení, obnova či rozšíření dlouhodobého fixního majetku podniku) investic by mělo sledovat tři základní cíle:17 a) zajistit ekonomicky zdůvodněnou rozpočtovanou výši kapitálu na podnikem předpokládané investice, splňující požadovanou míru výnosnosti, b) dosáhnout co nejnižších průměrných nákladů kapitálu na požadované investice, c) nenarušit finanční stabilitu (nezvýšit podstatně finanční riziko firmy) – např. neúměrným zapojením cizího dlouhodobého kapitálu do financování investic.

2.7.1 Zdroje dlouhodobého financování podniku

Interní zdroje dlouhodobého financování podniku nelze zaměňovat s pojmem vlastní zdroje a obdobně externí zdroje financování není možné ztotožňovat s cizími zdroji financování.

Za interní zdroje dlouhodobého financování se považují finanční zdroje, které vznikly na základě vnitřní činnosti podniku. Vlastní finanční zdroje je pojem širší - zahrnuje interní zdroje a tu část externích zdrojů, která má charakter vkladů vlastníků.

Naopak cizí zdroje dlouhodobého financování jsou pojem užší než externí zdroje. Zahrnují veškeré externí zdroje snížené o vklady vlastníků. Patří sem zdroje získané pomocí obligací, dlouhodobých úvěrů, finančního leasingu eventuálně formou finanční podpory státu aj. institucí.

Při financování investic pomocí interních a externích zdrojů se dlouhodobě ve vyspělých průmyslových zemích prosazují tři základní tendence:18

17

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 465 s. ISBN 80-86929-01-9. 18 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 465 s. ISBN 80-86929-01-9.

23

1. Rozhodujícím zdrojem financování investic jsou ve většině zemí interní finanční zdroje, 2. Rozhodujícím interním zdrojem financování investic jsou odpisy, 3. V rámci externích zdrojů financování investic převládají ve většině zemí bankovní úvěry.

Druhým kvantitativně nejvýznamnějším zdrojem interního financování investic je nerozdělený zisk. Část zisku po zdanění, která není použita na podíl ze zisku společníků či na tvorbu fondů ze zisku. Na výši nerozděleného zisku mají rozhodující vliv zejména: zisk běžného roku, daň ze zisku, výplata podílů na zisku společníků, tvorba rezervních fondů ze zisku.

2.8 Krátkodobé financování Je-li předpokládaný hotovostní zůstatek nedostatečný ke krytí každodenních provozních operací nebo nevytváří rezervu pro neočekávané události, je nutné hledat dodatečné finance. Je rozumné zvýšit dlouhodobé financování, když je nedostatek permanentní a velký. Jinak je možno vybrat si z mnoha zdrojů financování.19

2.8.1 Nástroje financování

Pro financování existuje celá řada způsobů a nástrojů. Nejběžnějšími jsou:

Dodavatelský úvěr Dodavatel poskytuje odklad splatnosti za dodávky surovin, materiálu, zboží a služeb. Nepožaduje úhradu okamžitě a tím umožňuje společnosti, aby využila své finanční zdroje jinak nebo aby si je nemusela opatřovat jiným způsobem. Jedná se o nejrozšířenější způsob financování.

Zálohy od odběratelů Odběratel může spolu s objednávkou uhradit zálohu na budoucí plnění. Tím má dodavatel k dispozici zdroje nejčastěji na financování zásob. Zálohy od odběratelů nebývají úročené.

19

BREALEY R.A. – MYERS S.C. Teorie a praxe firemních financí. 2. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1992. 971 s. ISBN 80-85605-24-4.

24

Předčasné inkaso pohledávek Pokud zákazníci zaplatí dříve, než jsou standardní podmínky splatnosti, společnost má více finančních zdrojů k dispozici. Musí však své odběratele k dřívějšímu placení dostatečně motivovat, protože odklad splatnosti od dodavatele jedním z důležitých zdrojů financování. Skonto bývá pro dodavatele drahý zdroj financování, ale dřívější inkasování má řadu výhod – např. nižší objem pohledávek.

Běžný úvěr Úvěr od banky je nejčastějším externím zdrojem financování. Ve smlouvě o úvěru je dohodnuta částka, kterou banka dlužníkovi půjčuje, doba splatnosti nebo termíny splátek a úroková sazba spolu se způsobem výpočtu úrokových plateb. Banka obvykle požaduje nějaké formy zajištění pro případ neplacení a také další smluvní závazky dlužníka. Za hranici krátkodobého úvěru je považován 1 rok.

Kontokorent Kontokorentní úvěr je běžný účet s možností přečerpání do určitého limitu. Společnost zadá platební příkaz na úhradu ze svého účtu, ke kterému je napojen kontokorent, aniž by na něm měla dostatečný zůstatek. Tím se dostane do povoleného debetu, který je úročen dohodnutou sazbou. Banka však může požádat o jeho okamžité splacení.

Dlouhodobý úvěr Dlouhodobý úvěr je v principu stejný jako běžný úvěr. Liší se pouze v dílčích podmínkách. Konečná splatnost je delší než jeden rok. Čerpané částky jsou vyšší než u běžného úvěru, protože se takto financují zpravidla rozsáhlé investiční projekty. Čerpání probíhá buď jednorázově nebo průběžně dle výdajů spojených s investicí. Vždy je však určen nejzazší termín pro čerpání. Úročení bývá fixní nebo pohyblivé podle přání klienta.

Dalšími nástroji využitelnými spíše pro velké firmy jsou například:

Eskont směnky Pokud je dohodnutá dlouhá doba splatnosti pohledávek, může odběratel vystavit dodavateli směnku, kterou lze eskontovat u banky. Běžná pohledávka za zboží se změní na směnečnou pohledávku. Banka od dodavatele odkoupí směnku (směnečnou pohledávku) a strhne si tzv. diskont. Jeho výše odpovídá ceně peněz s určitou marží banky. 25

Směnečný program Podnik , který potřebuje relativně krátkodobé zdroje, emituje cenný papír ve formě směnky. Prostředník, zpravidla banka, tento papír nabízí na trhu. Splatnosti směnek se pohybují v řádu týdnů až měsíců (nejčastěji 1 až 3 měsíce).20

Syndikovaný úvěr Syndikovaný úvěr je dlouhodobý úvěr poskytovaný skupinou bank za jednotných podmínek. Jedné z nich je přidělena role vedoucí banky, která organizuje zapojení dalších bank, uzavření smlouvy, čerpání, kontrolu dodržování závazků dlužníka, platby úroků a splátku jistiny. Důvodem pro nasmlouvání syndikované půjčky je především její výše. Společnost může potřebovat dlouhodobé financování v takovém objemu, pro který jedné bance nestačí její limity.21

Projektové financování Projektové financování je možné definovat jako získávání zdrojů po financování samostatného podnikatelského záměru – projektu. Ten je relativně nezávislý na dosavadním podnikání společnosti a v budoucnosti bude generovat samostatné příjmy. Nejčastěji jsou tímto způsobem financovány stavby administrativních budov, obchodních center apod. Za tímto účelem jsou zakládány projektové společnosti, jejichž účastníky zpravidla jsou:22 -

developeři projektu,

-

finanční investoři,

-

provozovatelé infrastruktury,

-

municipální subjekty.

20


21


22


26

Postoupení pohledávky Postoupením pohledávky dochází ke změně v osobě věřitele. Není nutné, aby s tím dlužník souhlasil, pokud postoupení nebylo dohodou obou stran vyloučeno nebo jinak omezeno. Po postoupení musí věřitel dlužníka neprodleně o převodu informovat. Původní věřitel může ručit za dobytnost pohledávky novému věřiteli.

Faktoring a forfaiting U faktoringu jde o pravidelné postupování krátkodobých pohledávek faktoringovým společnostem. Rozlišuje se faktoring pravý (bezregresní) a nepravý (regresní). U pravého faktoringu nese riziko nezaplacení pohledávky faktoringová společnost, která tedy nemá možnost zpětného postihu (regrese) prodávajícího v případě, že kupující pohledávku nezaplatí. U nepravého faktoringu nese riziko nezaplacení pohledávky nadále prodávající. Dodavatel obvykle inkasuje zálohu ve výši 80 až 90 % nominální částky a doplatek při jejím zaplacení odběratelem. Faktoringová společnost si účtuje odměnu v podobě provize a úroku.

Podstatou forfaitingu je odkup středně a dlouhodobých pohledávek forfaitérem bez možnosti zpětného postihu prodávajícího.

2.8.2 Porovnání nástrojů

Banky a finanční trhy nabízejí řadu instrumentů, ze kterých si společnost může vybrat. Záleží pouze na jejích potřebách, velikosti a hodnocení jejího rizika. Pro malé a střední podniky budou některé nástroje nedosažitelné (např. obligace nebo směnečný program). K rychlému a zjednodušenému porovnání jednotlivých nástrojů popsaných v předchozí části lze použít tabulku „Porovnání základních dluhových nástrojů financování“.23

23


27

Tab. 2 Porovnání základních dluhových nástrojů financování Finanční instrumenty

Úrok

Poplatky

Objem

Splatnost

Flexibilita

Kontokorent

●●●

●●●●

●

●

●●●●●

Běžný úvěr

●●●●

●●●●

●●●

●●●

●●●●

Směnečný program

●●●●●

●

●●●●●

●●

●●●●●

Dlouhodobý úvěr

●●●●

●●●

●●●●

●●●●●

●●

Syndikovaný úvěr

●●●●

●●

●●●●●

●●●●●

●

Obligace

●●●●

●

●●●●●

●●●●●

●●●

Projektové financování

●●

●

●●●●●

●●●●●

●●

Postoupení pohledávky

●

●●●

●●●

●●

●●●

Eskont směnky

●

●●●

●●●

●●

●●●

Faktoring a forfaiting

●●●

●●●

●●●

●●●

●●●●

Financování vývozu

●●●●●

●●●

●●●

●●●●

●●●

Leasing

●●

●●●●

●●●

●●●●

●●

Dodavatelský úvěr

●

●●●●●

●

●●●

●●●●●

Zálohy od odběratelů

●●●●●

●●●●●

●

●●

●●●●●

Předčasné inkaso pohledávek

●

●●●●●

●●

●●●

●●●●●

Zdroj: KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2007. 745 s. ISBN 978-80-7179-903-0. Čím více teček, tím lepší hodnocení v daném kritériu dluhový nástroj má. Nejvíce teček má a nejvýhodněji je hodnocen nízký úrok, nízké poplatky, vysoký objem, dlouhá splatnost a vysoká flexibilita.

28

3. Popis vývoje konkrétní společnosti v jednotlivých letech Obchodní společnost s.r.o. byla založena za účelem společného podnikání jako právnická osoba v únoru roku 1999. Základní kapitál byl tvořen zákonem stanovenými peněžitými vklady společníků ve výši 100 tisíc Kč splacenými rovným dílem. Orgány společnosti tvořila valná hromada a jednatelé. Firmu vlastnili dva společníci bez zahraniční majetkové účasti. Těžiště činnosti a dalšího rozvoje firmy spadaly pod OKEČ 28.11.10 – konstrukce a stavební části z kovů, 28.11.22 – konstrukce stožárů, sloupů, pilířů ze železa a oceli, 28.11.23 – ostatní konstrukce a jejich díly ze železa a oceli, 28.11.90 – instalace a montáže kovových konstrukcí vlastní výroby na místě včetně povrchových úprav.

Účetní jednotka účtovala ve sledovaném období v soustavě podvojného účetnictví v souladu s platnou Účtovou osnovou a postupy účtování pro podnikatele vydanou FMF ČJ V/20100/1992 ve znění příslušných novelizací. Pro každý příslušný rok firma vydávala Směrnici pro vedení účetnictví, která mimo jiné stanovila základní metody účtování aktiv a pasiv.

Evidence dlouhodobého hmotného majetku byla vedena na inventárních kartách obsahujících kromě pořizovací ceny majetku zatřídění do jednotlivých odpisových skupin dle zákona o dani z příjmu právnických osob, přičemž byla přijata zásada, že účetní odpisy při kusovém charakteru výroby jsou rovny odpisům daňovým. Dále směrnice stanovila, že firma provádí zrychlený způsob odepisování.

Pro evidenci zásob materiálu bylo stanoveno vedení systémem „B“, tzn. že veškeré náklady spojené s nákupem základního a pomocného materiálu, technických plynů, nářadí, náhradních dílů apod. byly účtovány přímo do nákladů, k 31.12. příslušného roku byly vráceny na základě inventarizace na sklad, v případě rozpracované výroby byly aktivovány do výnosů jako přírůstek nedokončené výroby.

Pro podchycení pohledávek a závazků byly vedeny knihy pohledávek a závazků v členění faktury přijaté a vydané, tuzemské a zahraniční.

29

Hotovost byla vedena v pokladním deníku, stavy účtů pak chronologickým řazením výpisů z účtů včetně příslušných dokladů /příkazů k úhradě, dokladů o výběrů hotovosti, avíza).

Pokud se týká zdrojů financování při využití investičního úvěru byly splátky hrazeny ze zisku. Firma měla úroky dotovány ČMZRB, z čehož vyplývala nutnost jejich zúčtování do výnosů a zdanění. Dalším zdrojem financování byly investiční dotace od Úřadu práce, přičemž o částku dotací byla krácena pořizovací cena dlouhodobého hmotného majetku a pokud dotace pokryla celou pořizovací cenu, byla evidence vedena pouze na podrozvaze. Při financováním prostřednictvím dotací od Úřadu práce na zřízení pracovních míst bylo zúčtování obdobně provedeno do výnosů a zdaněno.

U tvorby rezerv bylo využito formy rezervy zákonné na opravy dlouhodobého majetku při splnění zákonných podmínek doby odepisování šest a více let. Výše rezervy byla stanovena na základě kalkulace předpokládaných nákladů na opravy, které nesměly být běžnými opravami. O užití rezervy, případně jejím rozpuštění rozhodovali jednatelé společnosti na valné hromadě svolané k hospodářskému výsledku roku bezprostředně následujícího po ukončení tvorby rezervy.

Zisk po zdanění byl převáděn na účet hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení jako zdroj a byl rozdělen na příděl do rezervního fondu, závazky ke společníkům při rozdělování zisku, nerozdělený zisk popřípadě neuhrazená ztráta z minulých let.

3.1 Rok 1999 V prvním roce podnikání firma sídlila v pronajatém objektu zatížená značným nájemným. V čele stáli dva jednatelé, kteří tvořili zároveň výkonný management podniku, ekonom a administrativní pracovnice. Rozjezd firmy byl podpořen vysokým, dopředu nasmlouvaným objemem zakázek, který umožnil jak nábor vysoce kvalifikovaných dělníků (svářečů se státními zkouškami, zámečníků, paličů CNC strojů), tak i pomocných profesí (obsluha vysokozdvižných vozíků, natěračů apod.), ale především nákup potřebného strojního vybavení. Stála aktiva ke konci tohoto roku činila 2.253 tisíc Kč brutto, netto 1.637 tisíc Kč – z toho stroje a dopravní prostředky 1.948 tisíc Kč brutto, netto 1.637 tisíc Kč.

30

V prvním roce byl pořízen například pálící stroj VANAD – PROXIMA v pořizovací ceně 746 tisíc Kč, pásová pila KALTENBACH za 510 tisíc Kč. Dále byly pořízeny stroje, na které se podařilo získat investiční dotaci od ÚP ve výši 300 tisíc Kč, ze které byl financován nákup dvou svářecích agregátů v ceně 226 tisíc Kč a zbytek dotace byl použit na dofinancování nákupu hydraulické děrovačky v PC 192 tisíc Kč. Z dotace financovaný majetek se sice stal majetkem firmy, ale nebylo jej možné odepisovat a tím vytvořit zdroje pro další financování.

Dále se jednalo i o nákup repasovaných (použitých) strojů, jako např. nůžek na plech za 80 tisíc Kč, kotoučové pily včetně instalace za 241 tisíc Kč, vysokozdvižného vozíku včetně dopravného za 165 tisíc Kč a pod.

Pro získání maxima zdrojů byl zvolen zrychlený způsob odepisování, který umožňuje ve formě odpisů zahrnout do nákladů v 2. odpisové skupině největší část ve druhém a třetím roce odepisování.

Oběžná aktiva byla tvořena:

Zásobami, a to především rozpracovanou výrobou, která činila 31.12.1999 2.914 tisíc Kč. Specifikem výroby ocelových konstrukcí je zejména vysoká materiálová náročnost a poměrně dlouhý výrobní cyklus. Oba tyto faktory působí v oblasti financování firmy značné problémy, které lze částečně řešit pomocí zálohového systému financování nebo formou provozního úvěru. Kalkulace nedokončené výroby vycházela z nedokončených zakázek na přelomu roku, které byly fakturovány až v měsíci lednu a únoru roku následujícího a opírala se o přímé materiálové náklady (ocelové profily a plechy apod.), pomocný materiál (např. nátěrové barvy), náklady na technické plyny, vynaložené prostředky na mzdy dělníků a managementu včetně nákladů na sociální a zdravotní pojištění.

Krátkodobými pohledávkami ve výši 1.280 tisíc Kč, a sice pohledávkami z obchodního styku a pohledávkami vůči státu ve výši 759 tisíc Kč tvořenými dosud neuhrazeným DPH na vstupu.

31

Dále finančním majetkem 1.299 tisíc Kč, tvořeným hotovostí 886 tisíc Kč a prostředky na běžném účtu 413 tisíc Kč. Ostatními aktivy ve výši 294 tisíc Kč (časově rozlišené náklady příštích období)

Zdrojově tyto aktiva byly kryty především cizími zdroji ve výši 7.998 tisíc Kč v podobě krátkodobých závazků z obchodního styku, závazků ke společníkům a zaměstnancům, závazků ze sociálního zabezpečení a vůči státu. Do pasiv je promítnut ztrátový hospodářský výsledek běžného období ve výši -674 tisíc Kč, po jehož úpravě o základní jmění došlo k vybilancování majetku a jeho zdrojů v obchodní společnosti.

Tab. 3 Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu – aktiva rok 1999 (v tisících Kč)

Brutto

Korekce

Netto

Aktiva celkem

8040

616

7424

Stála aktiva

2253

616

1637

28

28

---

2225

588

1637

c/ stroje a zařízení

1948

311

1637

Jiný majetek

277

277

----

Oběžná aktiva

5493

---

5493

Zásoby celkem

2914

---

2914

b/ nedokončená výroba

2914

---

2914

Krátkodobé pohledávky celkem

1280

---

1280

a/ pohledávky z obchodního styku

521

---

521

b/ daňové pohledávky

759

---

759

Finanční majetek

1299

---

1299

a/ peníze

886

---

886

b/ účty

413

---

413

Ostatní aktiva

294

---

294

a/ časové rozlišení

294

---

294

Nehmotný investiční majetek Hmotný investiční majetek a/ pozemky b/ budovy, stavby

a/ materiál

Zdroj: Účetnictví firmy – výkazy

32

Tab. 4 Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu – pasiva rok 1999 (v tisících Kč)

Pasiva celkem

7424

Vlastní kapitál

-574

Základní kapitál

100

Fondy ze zisku Rezervní fond Hospodářský výsledem minulých let a/ nerozdělený zisk minulých let b/ neuhrazená ztráta minulých let Hospodářský výsledek běžného období

-674

Cizí zdroje

7998

Rezervy a/ rezervy zákonné Krátkodobé závazky

7998

a/ závazky z obchodního styku

7749

b/ závazky ke společníkům

51

c/ závazky k zaměstnancům

117

c/ závazky k sociálnímu zabezpečení

73

d/ závazky ke státu

8

Bankovní úvěry a/ dlouhodobé b/ běžné Dohadné účty pasivní


Pro praktické řízení firmy bylo možné využít následujících ukazatelů:

a/ pohotové peněžní prostředky činily 1.299 tisíc Kč b/ čistý peněžní majetek -5.419 tisíc Kč c/ čistý pracovní kapitál -2.505Kč d/ likvidita I. stupeň 0,16 e/ likvidita II. stupeň 0,32 f/ likvidita III. stupeň 0,69

33

Ukazatele nelze posuzovat, neboť se jedná o extrémní způsob při zahájení činnosti firmy. Hlavním zdrojem financování příslušného roku byly zálohy od odběratelů a později fakturace. Dlouhodobý majetek byl kryt krátkodobými závazky při mínusovém vlastním jmění.

3.2 Rok 2000 V tomto roce došlo k nárůstu čistých aktiv o 712 tisíc Kč vlivem růstu v oblasti nákupu dalších strojů a zařízení, kdy brutto aktiva této kategorie se zvýšily na 3.027 tisíc Kč tj. nárůst 1.079 tisíc Kč. Jednalo se zejména o nákup dalšího svářecího agregátu za cca 102 tisíc Kč, magnetické vrtačky za 87 tisíc Kč, úkosovače za 128 tisíc Kč, druhého repasovaného vysokozdvižného vozíku za 220 tisíc Kč a dalších. I v tomto roce se podařilo získat investiční dotaci na nákup strojů. Účelné využití strojů a použití finančních prostředků přísně kontroloval Finanční úřad.

Pokud se týká oběžných aktiv zůstala nedokončená výroba zhruba na úrovni předchozího roku (-98 tisíc Kč) při současném nárůstu krátkodobých pohledávek z obchodního styku a neexistenci pohledávek vůči státu je tvořen nárůst oběžných aktiv především zvětšením finančního majetku v pokladně, tak i na účtu v bance o 960 tisíc Kč.

Zdrojově tak byla aktiva kryta především hospodářským výsledkem běžného období, který dosáhl 3.766 tisíc Kč, po úpravě o neuhrazenou ztrátu z předchozího roku a základní jmění vytvořila firma vlastní jmění ve výši 3.192 tisíc Kč. Cizí zdroje pak představovaly vytvořené zákonné rezervy na opravy strojů a zejména pak výrazný pokles krátkodobých závazků oproti minulému roku a sice o 3.654 tisíc Kč. V běžném roce činily závazky z obchodního styku 2.233 tisíc Kč, závazky vůči společníkům 23 tisíc Kč, vůči zaměstnancům 291 tisíc Kč, ze sociálního zabezpečení 189 tisíc Kč, ke státu 1.608 tisíc Kč (z toho DPH 269 tisíc Kč, daň z příjmu právnických osob 1.301 tisíc Kč a ostatní přímé daně 38 tisíc Kč).

34


Brutto

Korekce

Netto

Aktiva celkem

9653

1517

8136

Stála aktiva

3520

1517

2003

3520

1517

2003


3027

1024

2003

Jiný majetek

493

493

---

Oběžná aktiva

5844

---

5844

Zásoby celkem

2816

---

2816


2816

---

2816


769

---

769


769

---

769

Finanční majetek

2259

---

2259

a/ peníze

1436

---

1436

b/ účty

823

---

823

Ostatní aktiva

289

---

289


289

---

289

Nehmotný investiční majetek Hmotný investiční majetek a/ pozemky b/ budovy, stavby

a/ materiál



35


Pasiva celkem

8136

Vlastní kapitál

3192

Základní kapitál

100

Fondy ze zisku Rezervní fond Hospodářský výsledem minulých let

-674

a/ nerozdělený zisk minulých let b/ neuhrazená ztráta minulých let

-674

Hospodářský výsledek běžného období

3766

Cizí zdroje

4944

Rezervy

600

a/ rezervy zákonné

600

Krátkodobé závazky

4344


2233


23


291


189


1608

Bankovní úvěry a/ dlouhodobé b/ běžné Dohadné účty pasivní



a/ pohotové peněžní prostředky činily 2.259 tisíc Kč b/ čistý peněžní majetek -1.316 tisíc Kč c/ čistý pracovní kapitál 1.500 tisíc Kč d/ likvidita I. stupeň 0,52 e/ likvidita II. stupeň 0,69 f/ likvidita III. stupeň 1,35

36

Ukazatele likvidity se přibližovaly optimálním hodnotám. Stála aktiva po korekci dosahovala 2.003 tisíc Kč a byla již kryta vlastním jměním firmy. Oběžná aktiva ve výši 5.844 tisíc Kč byla kryta ze 74% krátkodobými závazky.

3.3 Rok 2001 V roce 2001 účetní jednotka zásadním způsobem provedla změnu obchodního sídla, z dosavadních smluv na pronájem dvou výrobních hal, formou uzavření kupní smlouvy se správcem konkursní podstaty úpadce, a to nákupem výrobního objektu včetně administrativní budovy, skladu, trafostanice a kotelny za 7,5 mil. Kč (6,5 mil. Kč bylo kryto úvěrem ČSOB a 1 mil. Kč byl použit z vlastních zdrojů). Do konce roku bylo uhrazeno v souladu s platnou úvěrovou smlouvou 0,5 mil Kč včetně příslušného úroku. Tato skutečnost významným způsobem ovlivnila hospodaření roku 2001, neboť poslední čtvrtletí tohoto roku znamenalo omezení výroby na drobné zakázky v souvislosti s přenesením výrobního programu do nových prostor spojených s vybudováním plynové přípojky, nové formy otápění výrobních prostor infrazářiči a konečně opravu stávajícího ústředního vytápění části administrativní budovy. Nižší růst výkonů byl ovlivněn poklesem nedokončené výroby o 2.816 tisíc Kč, neboť opravy a rekonstrukce haly ve výše uvedeném posledním čtvrtletí neumožnily žádnou rozpracovanost.

Do

dlouhodobého

majetku

společnosti

byly zařazeny neodepisované pozemky

za 541 tisíc Kč, výrobní hala včetně administrativní budovy, skladů, kotelny trafostanice za 8.654 tisíc Kč, přičemž kupní cena byla navýšena o náklady spojené s pořízením tohoto majetku (znalecké posudky a služby realitních kanceláří). Další složkou byly stroje a výrobní zařízení, kdy v tomto roce došlo k zakoupení kompresoru ATLAS COPCO, vysokotlakého zařízení pro stříkání barvou ocelových konstrukcí, aktivací byl pořízen počítač pro kreslení výrobní dokumentace, 6 dopravníků k pásové pile. Při oceňování dlouhodobého hmotného majetku vytvořeného vlastní činností bylo jeho ocenění provedeno na základě spotřeby přímého materiálu, pomocného materiálu včetně přímých mezd a nákladů na sociální a zdravotní pojištění.

Oběžná aktiva byla tvořena především krátkodobými pohledávkami z obchodního styku a daňovými pohledávkami, dále pak se výše zmíněná situace promítla do výrazného

37

poklesu finančního majetku o téměř 1 mil. Kč. Pokud se týká pasiv vlastní kapitál 5.196 tisíc Kč byl především tvořen nerozděleným ziskem z minulého účetního období a ziskem z běžného účetního období 3.503 tisíc Kč. Cizí zdroje byly pak tvořeny rezervou na opravu strojů 1.200 tisíc Kč a rezervou na kurzové ztráty. Krátkodobé závazky dosahovaly výše 1.083 tisíc Kč, což představuje snížení oproti předchozímu roku na ¼. Konečně zde tvořil zdroj výše uvedený investiční úvěr ve výši 6 mil. Kč.


Brutto

Korekce

Netto

Aktiva celkem

16367

2865

13502

Stála aktiva

13764

2865

10899

13764

2865

10899

a/ pozemky

541

---

541

b/ budovy, stavby

8654

296

8358


3850

1850

2000

Jiný majetek

719

719

---

Oběžná aktiva

2495

---

2495

Zásoby celkem

112

---

112

a/ materiál

112

---

112


1100

---

1100


839

---

839


261

---

261

Finanční majetek

1283

---

1283

a/ peníze

1086

---

1086

b/ účty

197

---

197

Ostatní aktiva

108

---

108


108

---

108

Nehmotný investiční majetek Hmotný investiční majetek



38


Pasiva celkem

13502

Vlastní kapitál

5196

Základní kapitál

100

Fondy ze zisku

5

Rezervní fond

5

Hospodářský výsledem minulých let

1588

a/ nerozdělený zisk minulých let

1588

b/ neuhrazená ztráta minulých let Hospodářský výsledek běžného období

3503

Cizí zdroje

8306

Rezervy

1223


1223


1083


209


25


244


50


555

Bankovní úvěry

6000

a/ dlouhodobé

6000

b/ běžné Dohadné účty pasivní



a/ pohotové peněžní prostředky činily 1.283 tisíc Kč b/ čistý peněžní majetek 1.300 tisíc Kč c/ čistý pracovní kapitál 1.412 tisíc Kč d/ likvidita I. stupeň 1,18 e/ likvidita II. stupeň 2,20 f/ likvidita III. stupeň 2,30

39

Z výše uvedených údajů je patrné, že likvidita v tomto roce byla optimální. Stálá aktiva po korekci byla kryta vlastním kapitálem ve výši 5.196 tisíc Kč a investičním úvěrem ve výši 6 mil., tj. dlouhodobými zdroji. Vlastní a cizí kapitál byl v poměru téměř 1:1 (Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika). Oběžná aktiva byla kryta krátkodobými závazky pouze do výše 43%.

3.4 Rok 2002 Hospodářské výsledky roku 2002 byly podstatně horší než dva roky předcházející, kdy firma vykazovala čistý zisk po zdanění. Na nízký daňový základ ve výši 256 tisíc Kč měly vliv především následující skutečnosti: náběh výroby v nových výrobních prostorách spojený s jejich úpravou pro potřeby výroby včetně vybudování plynovodní přípojky, otápění výrobních a administrativních prostor, budování základů pro stroje apod.

Daleko větší vliv však měl nedostatek zakázek v průběhu roku 2002, což se odráží zejména v objemu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, které dosáhly v roce 2001 částky 31.876 tisíc Kč, v roce 2002 pouze 20.450 tisíc Kč, tj. 64,15%. Výkony samotné se mírně zlepšovaly rozpracovanou výrobou, které koncem roku 2002 činila 1.780 tisíc Kč. Výkonová spotřeba ovšem stejným tempem neklesala (94,26%). Toto vyplývá jednak z růstu cen materiálů a energií, jednak z nižších dosahovaných kilogramových cen při exportu produkce. Obdobně mzdové náklady zůstaly téměř bez pohybu, neboť firma neřešila své problémy na úkor snížení zaměstnanosti.

Provozní hospodářský výsledek ve výši 767 tisíc Kč byl zhoršen především kurzovými ztrátami v důsledku poklesu kurzu EURa při exportu (132 tisíc Kč), a také nákladovými úroky ze splácení úvěru na pořízení výrobního objektu.

Hodnota stálých aktiv začíná klesat především v důsledku složité finanční situace firmy, neboť stroje a zařízení nebyly pořizovány s výjimkou jednoho kusu svářecího zařízení, jehož hodnota nepřekročila 40 tisíc Kč, a které bylo odepisováno v souladu s vnitřní směrnicí dva roky. Pokud se jedná o oběžná aktiva je nedokončená výroba komentována výše, rostly i zásoby materiálu, klesaly pohledávky z obchodního styku při současném nárůstu pohledávek vůči státu. Finanční majetek téměř stagnoval, avšak měnila se jeho struktura.

40

Pokud se jedná o pasiva, vlastní kapitál poklesl na 4.751 tisíc Kč, zejména v důsledku špatného hospodaření v běžném roce. Podíl cizích zdrojů výrazně vzrostl a to z 8.306 tisíc Kč na 10.783 tisíc Kč. Jedním z důsledků špatného vývoje bylo i rozpuštění a zdanění zákonných rezerv, neboť nebyly vytvořeny finanční prostředky pro jejich využití v souladu s rozpočtovými záměry. Prudce zejména rostly závazky z obchodního styku z 209 tisíc Kč na 6.285 tisíc Kč. Oproti tomu úvěr s čtvrtletními splátkami 500 tisíc Kč byl řádně splácen a v tomto roce bylo uhrazeno 2 mil Kč. Zdrojem byl nerozdělený zisk z minulých období ve výši 4.386 tisíc Kč. V této neutěšené situaci firma vysoce ocenila dotace úroků ze strany Českomoravské záruční a rozvojové banky, kdy na žádost firmy a po potvrzení bankou o řádném splácení jistiny i úroku byly zaplacené úroky vráceny na účet firmy.

41


Brutto

Korekce

Netto

Aktiva celkem

19186

3486

15700

Stála aktiva

13573

3486

10087

13573

3486

10087

a/ pozemky

541

---

541

b/ budovy, stavby

9132

897

8235


3900

2589

1311

Oběžná aktiva

5613

---

5613

Zásoby celkem

2425

---

2425

a/ materiál

645

---

645


1780

---

1780


2025

---

2025


574

---

574


1451

---

1451

Finanční majetek

1163

---

1163

a/ peníze

275

---

275

b/ účty

888

---

888


Jiný majetek

Ostatní aktiva a/ časové rozlišení


42


Pasiva celkem

15700

Vlastní kapitál

4751

Základní kapitál

100

Fondy ze zisku

10

Rezervní fond

10


4386


4386


255

Cizí zdroje

10783


6783


6285


50


279


131


38

Bankovní úvěry

4000

a/ dlouhodobé

4000

b/ běžné Dohadné účty pasivní

166



a/ pohotové peněžní prostředky činily 1.163 tisíc Kč b/ čistý peněžní majetek -3.595 tisíc Kč c/ čistý pracovní kapitál -1.170 tisíc Kč d/ likvidita I. stupeň 0,17 e/ likvidita II. stupeň 0,47 f/ likvidita III. stupeň 0,82

43

Ukazatele likvidity nedosahovaly požadovaných hodnot, došlo ke značnému zhoršení oproti předchozímu období. Čistý peněžní majetek a čistý pracovní kapitál dosáhly mínusových hodnot. Stálá aktiva po korekci byla stále z větší části kryta vlastním kapitálem a investičním úvěrem ve výši 4 mil. Kč (87%). Oběžná aktiva byla převýšena krátkodobými závazky o 21%.

3.5 Rok 2003 Hospodářské výsledky firmy dosažené za rok 2003 zhruba odpovídaly výsledkům roku předchozího, kdy bylo v roce 2002 dosaženo účetního zisku 255 tisíc Kč, avšak daň firma neplatila v důsledku slev na dani za zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností a možnosti uplatnění jedné poloviny z odvedené srážkové daně z podílu na zisku společníků. V tomto roce sice výkony vzrostly, avšak při citelném nárůstu spotřeby materiálů, energií a služeb, především vlivem cenového růstu přidaná hodnota vzrostla pouze o 15,3% při současném růstu výkonů o 20,5%.

Provozní hospodářský výsledek ve výši 776 tisíc Kč byl zhoršen především kurzovými ztrátami v důsledku poklesu kurzu EURa při exportu (cca 162 tisíc Kč) a také nákladovými úroky plynoucími ze splácení úvěrů (cca 213 tisíc Kč).

Stálá netto aktiva vykazovala pokles o 1.028 tisíc Kč a to u budov a staveb 675 tisíc Kč a strojů 453 tisíc Kč a to za skutečnosti, že byly přikoupeny pozemky za 100 tisíc Kč.

Výrobní zařízení v důsledku složité finanční situace firmy nebyly pořizovány s výjimkou zařízení v PC do 40 tisíc Kč, které bylo odepisováno v souladu s vnitřní směrnicí dva roky. Do majetku firmy po doplacení leasingu byl zařazen užitkový vůz Volkswagen a osobní vůz Renault. Pokračuje pouze leasingová smlouva na nákup ohraňovacího lisu s měsíčními splátkami cca 68 tisíc Kč.

Pokud se týkalo oběžných aktiv, klesla nedokončená výroba o 256 tisíc Kč. Výrazně vzrostly pohledávky z obchodního styku o 3.011 tisíc Kč. Finanční majetek představovaly pouze hotové peníze, neboť firma byla financována nově formou kontokorentního úvěru.

44

Z hlediska zdrojů zaznamenává růst vlastního kapitálu o částku výsledku hospodaření běžného účetního období.

Po celý rok se společnost potýkala s citelným nedostatkem finančních zdrojů, především v důsledku nutnosti splácení poskytnutého investičního úvěru (v roce 2003 splatila celkem 2 mil Kč). Zdroje ke splácení získávala především z nerozděleného zisku minulých období. Nemalou roli sehrála i platební neschopnost odběratelů firmy, zejména zahraničních. Kontokorentní úvěr byl k 31.12. 2003 čerpán částkou 82 tisíc Kč. Ke zlepšení finanční situace přispěla dotace úroků ČMZRB, tyto pak byly zahrnuty do výnosů a řádně zdaněny. Velkou finanční zátěží bylo i zaplacení daně z převodu nemovitostí vyměřené finančním úřadem ve výši 910 tisíc Kč. Zůstatek neuhrazené daně k 31.12.2003 činil 248 tisíc Kč.

Cizí zdroje byly pak tvořeny zejména vysokým objemem závazků z obchodního styku, kdy oproti minulému roku přes jejich vysoký objem 6.285 tisíc Kč došlo ještě ke zvýšení o dalších 763 tisíc Kč.

45


Brutto

Korekce

Netto

Aktiva celkem

20450

4737

15713

Stála aktiva

13796

4737

9059

13796

4737

9059

a/ pozemky

641

---

641

b/ budovy, stavby

9132

1572

7560


4023

3165

858

Oběžná aktiva

6654

---

6654

Zásoby celkem

1710

---

1710

a/ materiál

186

---

186


1524

---

1524


4184

---

4184


3585

---

3585


599

---

599

Finanční majetek

760

---

760

a/ peníze

760

---

760


Jiný majetek

b/ účty Ostatní aktiva a/ časové rozlišení


46


Pasiva celkem

15713

Vlastní kapitál

5148

Základní kapitál

100

Fondy ze zisku

10

Rezervní fond

10


4640


4640


398

Cizí zdroje

10348


8266


7048


550


366


172


130

Bankovní úvěry

2082

a/ dlouhodobé

2000

b/ běžné

82

Dohadné účty pasivní

217



a/ pohotové peněžní prostředky činily 760 tisíc Kč b/ čistý peněžní majetek -3.322 tisíc Kč c/ čistý pracovní kapitál -1.612 tisíc Kč d/ likvidita I. stupeň 0,09 e/ likvidita II. stupeň 0,60 f/ likvidita III. stupeň 0,80

47

Pokud se jedná o likviditu, zůstala zhruba na úrovni předchozího roku. Obdobná situace byla i u čistého peněžního majetku a čistého pracovního kapitálu. Stálá aktiva po korekci byla kryta vlastním kapitálem a zůstatkem investičního úvěru ve výši 2 mil. Kč, již jen ve výši 80%. Oběžná aktiva byla kryta krátkodobými závazky také na 80%. Z tohoto vyplývá, že se zhoršovalo krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji a zvyšoval se podíl rizikových krátkodobých zdrojů.

3.6 Rok 2004 V tomto roce pokračoval pokles hodnoty netto dlouhodobého majetku a sice o 855 tisíc Kč. Společnost za účetní období nepořídila žádny investiční majetek, bylo pořízeno pouze vybavení kanceláře v hodnotě cca 70 tisíc Kč. V odpisech je zaúčtována pouze druhá polovina odpisu drobného majetku zakoupeného v roce 2003 v souladu s vnitřní směrnicí společnosti. Velmi vážnou skutečností je, že docházelo k plnému odepsání většiny výrobního zařízení, které bylo pořízeno v roce 1999 bez vytvoření zdrojů na pořízení nového. Prostředky byly vyčerpány na splácení úvěru na zakoupení výrobní haly. Docházelo i poklesu krátkodobých pohledávek o 1.464 tisíc Kč.

Pokud se jedná o vlastní kapitál zůstal zhruba v nezměněné výši, stejně jako výsledek hospodaření. Firma opět vytvořila rezervu ve výši 1.400 tisíc Kč. Jednalo se o rezervu na opravu stávající budovy např. opravu střechy a vytápění. Rezerva byla tvořena dva roky a třetím rokem byly zahájeny opravy. Krátkodobé závazky klesly z 8.266 tisíc Kč na 3.227 tisíc Kč, tj. zlepšení o 5.039 tisíc Kč, kontokorentní úvěr oproti minulému roku ve výši 82 tisíc Kč vzrostl ke konci roku na 1.606 tisíc Kč.

48


Brutto

Korekce

Netto

Aktiva celkem

16890

5266

11624

Stála aktiva

13470

5266

8204

13470

5266

8204

a/ pozemky

641

---

641

b/ budovy, stavby

8981

1802

7179


3848

3464

384

Oběžná aktiva

3361

---

3361

Zásoby celkem

93

---

93

a/ materiál

93

---

93


2720

---

2720


1961

---

1961


759

---

759

Finanční majetek

548

---

548

a/ peníze

548

---

548

Ostatní aktiva

59

---

59


59

---

59


Jiný majetek


b/ účty


49


Pasiva celkem

11624

Vlastní kapitál

5248

Základní kapitál

100

Fondy ze zisku

10

Rezervní fond

10


4754


4754


384

Cizí zdroje

6232

Rezervy

1400


1400


3226


2483


62


370


171


140

Bankovní úvěry

1606

a/ dlouhodobé b/ běžné

1606

Dohadné účty pasivní

144



a/ pohotové peněžní prostředky činily 548 tisíc Kč b/ čistý peněžní majetek 41 tisíc Kč c/ čistý pracovní kapitál 134 tisíc Kč d/ likvidita I. stupeň 0,17 e/ likvidita II. stupeň 1,01 f/ likvidita III. stupeň 1,04

50

Likvidita se nadále zhoršovala. Stálá aktiva byla kryta vlastním kapitálem již jen ze 64%. Pokračovala tedy zhoršující se tendence v krytí dlouhodobými zdroji a zvyšoval se podíl krátkodobých zdrojů, což přinášelo vyšší riziko při financování. Naproti tomu oběžná aktiva byla téměř vyrovnána krátkodobými závazky (96%).

51

Závěr Cílem práce bylo ověření teoretických principů pro praktické řízení financování analyzované firmy.

Je-li hodnocen ekonomický vývoj firmy od roku 1999 do roku 2004 je nutno konstatovat, že největšího zisku bylo dosaženo v roce 2000 a 2001, což umožnilo uhradit i neuhrazenou ztrátu z roku 1999. Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení byl používán pro další financování firmy, společníci čerpali podíl na zisku pouze v minimální výši. V těchto letech docházelo i k tvorbě rezerv, které vzhledem ke splácení úvěru a leasingů bylo nutné rozpustit do výnosů a zdanit, protože nebyly vytvořeny finanční zdroje. K dalším problémům patřilo nevytváření zdrojů pro financování plně odepsaných strojů. Docházelo k zesílení financování formou dodavatelských úvěrů spojených s opožďováním plateb a na druhé straně k druhotné platební neschopnosti v důsledku špatné platební disciplíny odběratelů. Stav financování zlepšily i investiční a pracovní dotace od Úřadu práce a dotace úroků od ČMZRB.

Pro celkový přehled je zde uveden vývoj likvidity a změny čistého pracovního kapitálu v jednotlivých letech.

Tab. 15 Přehled vývoje likvidity a změny čistého prac. kapitálu v letech 1999-2004 1999

2000

2001

2002

Pohotové peněžní prostředky 1.299

2.259

1.283 1.163

2003

2004

760

548

Čistý peněžní majetek

-5.419 -1.316 1.300 -3.595 -3.322 41

Čistý pracovní kapitál

-2.505 1.500

1.412 -1.170 -1.612 134

Likvidita I

0,16

0,52

1,18

0,17

0,09

0,17

Likvidita II

0,32

0,69

2,20

0,47

0,60

1,01

Likvidita III

0,69

1,35

2,30

0,82

0,80

1,04

Zdroj: Vlastní výpočty

V roce 2000 dosahoval čistý pracovní kapitál kladných hodnot v důsledku vysokých pohotových peněžních prostředků i vysokého objemu nedokončené výroby při současném poklesu krátkodobých závazků o 3.405 tisíc Kč. V roce 2001 zůstával v kladných

52

hodnotách při prudkém poklesu nedokončené výroby -2.816 tisíc Kč, který byl kompenzován současným poklesem závazků -3.261 tisíc Kč. Od roku 2002 docházelo k mínusovým hodnotám. Tato vznikla v důsledku prudkého nárůstu krátkodobých závazků, a to na 6.783 tisíc Kč z 1.083 tisíc Kč. Tento trend se ještě prohlubuje v roce 2003 , kdy došlo k výraznému nárůstu pohledávek z obchodního styku o 3.011 tisíc Kč a k opětovnému nárůstu krátkodobých závazků o 1.483 tisíc Kč. K nepatrnému zlepšení došlo až v roce 2004, avšak čistý pracovní kapitál dosahoval malých hodnot, zejména v důsledku poklesu pohledávek a zásob nedokončené výroby i při výrazném snížení krátkodobých závazků o 5.039 tisíc Kč.

Likvidita I - doporučenou hodnotu min. 0,2 splňovala všechna období s výjimkou roku 2003, roky 2002 a 2004 se hodnotě přibližovaly. Likvidita II - téměř s výjimkou let 2001 a 2004 nebyl poměr pohotových peněžních prostředků včetně krátkodobých pohledávek ke krátkodobým závazkům splněn. Likvidita III – doporučený poměr byl splněn pouze v roce 2001, v ostatních letech se doporučeným hodnotám ani nepřibližoval.

Strategickým záměrem firmy bylo financovat obnovu výrobních zařízení a jejich modernizaci z odpisů a zisku po zdanění. Dalším cílem bylo splacení investičního úvěru, který sloužil k financování nákupu provozní haly včetně pozemků. Oběžná aktiva bylo záměrem financovat krátkodobými závazky, později byla financována kontokorentním úvěrem, u něhož byly bankou stanoveny v úvěrové smlouvě výhodnější úrokové podmínky než u úvěru provozního.

Podle původu finančních prostředků bylo financování prováděno kombinací vlastním kapitálem (vklady majitelů), cizím kapitálem (bankovním úvěrem, zálohami od odběratelů) a samofinancováním (ziskem a odpisy).

Zvolená strategie financování odpovídá umírněnému postupu spočívající v tom, že trvalá aktiva byla financována dlouhodobými zdroji. Tento nastoupený trend se dlouhodobě nepodařilo udržet, viz. pokles podílu dlouhodobých zdrojů v letech 2003 a 2004.

V krátkodobém financování se silně využíval především dodavatelský úvěr a poskytované zálohy od odběratelů, které byly nutné vzhledem k vysoké materiálové náročnosti výroby.

53

Použité zdroje 1. BREALEY R.A. – MYERS S.C. Teorie a praxe firemních financí. 2. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1992. 971 s. ISBN 80-85605-24-4. 2. KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007. 745 s. ISBN 978-80-7179-903-0. 3. SYNEK M. a kol. Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 452 s. ISBN 978-80-247-1992-4. 4. VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 465 s. ISBN 80-86929-01-9. 5. Účetní výkazy firmy – rozvahy v zjednodušeném rozsahu za roky 1999-2004. 6. Směrnice pro vedení účetnictví příslušného roku.

54

STRUKTURA PODNIKOVÝCH AKTIV (REÁLNÁ, FINANČNÍ) A STRATEGIE FINANCOVÁNÍ

Recommend Documents