Stres výzkumná zpráva

Stres – výzkumná zpráva Analýza potřeb


Červenec │ 2011 Návrh zprávy

This project has been funded with support from the European Commission. This publication [communication] reflects the views only of the author, and the Commission cannot be held responsible for any use which may be made of the information contained therein.510375-LLP-1-2010-1-PT-GRUNDTVIG-GMP

i


Partneři STRESSLESS: Sociedade Portuguesa de Inovação Sara Brandão E-mail: [email protected] URL: http://www.spi.pt Health Education Milada Krejčí E-mail: [email protected] URL: http://www.pf.jcu.cz/ University of Nottingham Stavroula Leka E-mail: [email protected] URL: http://www.nottingham.ac.uk/ University of Patras Konstantinos Poulas E-mail: [email protected] URL: http://www.upatras.gr/ Latvian Adult Education Association Sarmite Pilate E-mail: [email protected] URL: http://www.laea.lv Association Européenne des Enseignants Jean-Claude Gonon E-mail: [email protected] URL: http://www.aede.eu/ MBO Raad Manfred Polzin E-mail: [email protected] URL: http://www.mboraad.nl/ Vedoma Olga Pregl E-mail: [email protected] URL: http://www.vedoma.si/

PŘIDRUŽENÍ PARTNEŘI: European Trade Union Committee for Education Susan Flocken E-Mail: [email protected] URL: http://etuce.homestead.com/ ETUCE_en.html Haute École d'Ingénierie et de Gestion du Canton de Vaud Ariane Dumont E-mail: [email protected] URL: http://www.heig-vd.ch/

Více o projektu na: www.spi.pt/stressless www.facebook.com/stressless

ii


Index 1.

Shrnutí ................................................................................................................................................... 1

2.

Projekt STRESLESS ................................................................................................................................. 3

3.

Metodologie .......................................................................................................................................... 6 3.1.

4.

5.

Nástroje ......................................................................................................................................... 7

3.1.1.

Dotazník................................................................................................................................. 7

3.1.2.

Matice rozhovoru .................................................................................................................. 9

3.2.

Postup .........................................................................................................................................10

3.3.

Účastníci ......................................................................................................................................11

Důležité poznatky: Dotazníky ..............................................................................................................13 4.1.

Profil celkových potřeb ...............................................................................................................14

4.2.

Zkušenosti z jednotlivých zemí ....................................................................................................19

4.2.1.

Portugalsko..........................................................................................................................19

4.2.2.

Česká republika ...................................................................................................................24

4.2.3.

Velká Británie ......................................................................................................................29

4.2.4.

Řecko ...................................................................................................................................33

4.2.5.

Lotyšsko ...............................................................................................................................36

4.2.6.

Belgie ...................................................................................................................................41

4.2.7.

Nizozemí ..............................................................................................................................46

4.2.8.

Slovinsko..............................................................................................................................49

4.2.9.

Švýcarsko .............................................................................................................................54

Důležité poznatky: rozhovory s vedoucími pracovníky .......................................................................61 5.1.

Profil obecných potřeb ................................................................................................................62

5.2.

Zkušenost z jednotlivých zemí.....................................................................................................63

5.2.1.

Portugalsko..........................................................................................................................64

5.2.2.

Česká republika ...................................................................................................................67

5.2.3.

Velká Británie ......................................................................................................................69

5.2.4.

Řecko ...................................................................................................................................71

5.2.5.

Lotyšsko ...............................................................................................................................73

iii


5.2.6.

Belgie ...................................................................................................................................74

5.2.7.

Nizozemí ..............................................................................................................................76

5.2.8.

Slovinsko..............................................................................................................................77

5.2.9.

Švýcarsko .............................................................................................................................78

6.

Závěry ..................................................................................................................................................80

7.

Zdroje ..................................................................................................................................................88

8.

Přílohy .................................................................................................................................................90 8.1.

Dotazník.......................................................................................................................................91

8.2.

Matice rozhovoru ........................................................................................................................95

iv


1. Shrnutí

1. Executive Summary

1


Následující studie je součástí projektu STRESSLESS – Zvyšování odolnosti pedagogů vůči stresu. STRESSLESS si klade za cíl poskytnout pedagogům a vzdělávacím / školícím institucím užitečný, praktický a ověřený nástroj (průvodce) a tím posílit jejich odolnost vůči stresu a prohloubit dovednosti zvládat psychosociální rizika existující ve vzdělávacím sektoru. Dílčím cílem studie je zjištění potřeb pedagogů a vzdělávacích / školících institucí a stanovení profilu pro úspěšnou intervenci. Analýza potřeb cílové skupiny projektu se skládala z průzkumu (dotazník) a strukturovaných rozhovorů. Do průzkumu bylo zahrnuto celkem 660 pedagogů v devíti partnerských zemích. Dalších 50 vedoucích pracovníků ze vzdělávacích / školících institucí z těchto zemí participovalo v hloubkových rozhovorech. Analýza potřeb proběhla v Portugalsku, České republice, Velké Británii, Řecku, Lotyšsku, Belgii, Nizozemí, Slovinsku a Švýcarsku.

Struktura zprávy Struktura této zprávy je následující: kapitola 1 je věnována prezentaci projektu, kapitola 2 se zabývá metodologickými aspekty, kapitola 3 detailně analyzuje výsledky dotazníků vyplněných pedagogy, kapitola 4 je rozborem rozhovorů s manažery vzdělávacích / školících institucí a kapitola 5 shrnuje závěry analýzy potřeb.

Předpoklady Před samotným představením výsledků je nutné vysvětlit dva hlavní předpoklady: 

Pedagogové jsou pro potřeby projektu STRESSLESS definováni jako učitelé a školitelé pracující v rámci vzdělávacího systém, včetně oblasti profesního školení.



V každé partnerské zemi byly dotazníky vyplněny minimálně 40 pedagogy a rozhovor byl veden s alespoň 5 vedoucími pracovníky vzdělávacích / školících institucí.

2


2. STRESSLESS Project

2. Projekt STRESLESS

3


Zlepšování vzdělávání a školení pro vzdělavatele bylo stanoveno jako jedna z priorit pracovního programu Evropské komise “Vzdělávání a školení 2010”. Tento program zdůrazňuje důležitost získávání a udržení kvalifikovaných a motivovaných lidí v učitelské profesi. Kvalita výuky a vzdělávání učitelů je chápána jako klíčový faktor úrovně vzdělanosti a dosahování lisabonských cílů.1 Vzhledem k novým požadavkům na učitelské a školitelské profese je potřeba nalézat nová řešení, reagující na vyšší společenský tlak na vzdělávací systém jako takový a na pracovní stres mezi pedagogy (oba faktory negativně ovlivňující vzdělávací proces a výstupy).

Stres, dle Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci druhým nejčastěji uváděným zdravotním problémem souvisejícím s výkonem povolání, je závažným problémem ve vzdělávacím sektoru a vyžaduje mnohostrannou intervenci – kombinaci analýzy rizik a profesních a pracovních opatření, s využitím externích odborníků, zapojení pracovníků a soustavných preventivních činností. Není možné ignorovat poznatky uvedené ve zprávě Evropského observatoria rizik (2009), hovořící o tom, že stres se dotýká více než 22 % pracovníků v Evropě a že se tento údaj bude pravděpodobně zvyšovat.

Pracovní stres, obvykle přicházející v situaci, kdy požadavky pracovního prostředí převyšují pracovníkovy schopnosti se s nimi vypořádat, je spojován s řadou rizikových faktorů a zahrnuje reakci na stres spouštěnou na fyziologické, psychologické a behaviorální úrovni. Pracovní stres může rovněž mít negativní dlouhodobé dopady na pracovníky (zdravotní problémy, jako např. kardiovaskulární a musculoskeletální onemocnění, vliv na duševní zdraví) a na instituce (vyšší pracovní absence a snížená výkonnost).

Vzhledem ke komplexnosti pracovního stresu si projekt STRESSLESS – Zvyšování odolnosti pedagogů vůči stresu klade za cíl použít integrovaný přístup, který poskytne pedagogům cesty ke zlepšení jejich znalostí a kompetencí, nabídne inovativní odpovědi na staré rostoucí problémy a vytvoří pozitivní efekt na kvalitu a efektivitu vzdělávání zvládáním stresu ve školách a zlepšením zdraví pedagogů (zlepšování schopností zvládat stres).

1

Během setkání hlav států na Lisabonském summitu v březnu 2000 lídři Evropské unie vytyčili novou strategii, založenou na konsensu mezi

členskými státy, vytvořit dynamičtější a konkurenceschopnější Evropu. Iniciativa je známá jako “Lisabonská strategie” a pokrývala řadu oblastí. Strategie byla znovuspuštěna na jaře 2005 po úvodních průměrných výsledcích a zaměřila se více na růst a pracovní pozice.

4


Projekt STRESSLESS - jako dvouletá iniciativa zahájená v říjnu 2010 - si uvědomuje potřebu vytvoření efektivních řešení pracovního stresu, zejména ve vzdělávací oblasti. Vytvořením praktického průvodce, který pomůže pedagogům a vzdělávacím institucím se zvládáním psychosociálních rizik si projekt klade za cíl dosažení efektů ve třech klíčových oblastech: 

zlepšení blaha jednotlivců a institucí;



snížení stresu zaměstnanců a v rámci organizací;



zlepšení kvality ve vzdělávacích scénářích.

5


3. Methodology

3. Metodologie

6


3.1. Nástroje

K dosažení vytyčeného cíle konsorcium odsouhlasilo metodologii, která zahrnuje sběr kvantitativních a kvalitativních dat. Proto byly vytvořeny dva nástroje získávání zpětné vazby od příslušných subjektů: dotazník pro vzdělavatele (Příloha 1) a matice rozhovoru pro manažery vzdělávacích institucí (Příloha 2).

3.1.1. Dotazník

Dotazník vycházel ze dvou nástrojů: krátké verze kodaňského psychologického dotazníku (Short COPOQ II) – nástroje pro zkoumání psychosociálního pracovního prostředí, vytvořený v roce 2007 Národním centrem pro pracovní prostředí (NRCWE); a utrechtské stupnice pracovního zapojení (UWES), nástroje vytvořeného Schaufelim a Bakkerem v roce 2003. Do dotazníku byly zakomponovány další dvě sociodemografické proměnné – povaha instituce a počet let ve vzdělávacím systému.

Short COPSOQ II Short COPSOQ II zahrnuje 40 komponentů integrovaných v 19 různých dimenzích: kvantitativní nároky, tempo, emoční nároky, vliv v práci, možnosti rozvoje, smysl práce, Vazba k pracovišti, předvídatelnost, odměny, jasnost rolí, kvalita vedení, sociální podpora od nadřízených, spokojenost s prací, konflikt práce-rodina, důvěra, spravedlnost a respekt, vlastní vnímání zdraví, vyhoření a stres. Jedná se o dotazník sebehodnotící, který ve většině dimenzí užívá osmiúrovnňovou Likertovu škálu. Výjimkou jsou spokojenost s prací (třístupňová škála), konflikt práce-rodina (šestistupňová škála) a vlastní vnímání zdraví (čtyřstupňová škála). Více viz Tabulka 1.

7


Tabulka 1 – Faktory pracovního prostředí zahrnuté v Short COPSOQ II Dimenze Kvantitativní nároky Tempo Emoční nároky Vliv v práci Možnosti rozvoje Smysl práce

Vazba k pracovišti

Předvídatelnost

Odměny Jasnost rolí

Kvalita vedení

Sociální podpora od nadřízených

Spokojenost s prací

Konflikt práce-rodina

Důvěra

Spravedlnost a respekt Vlastní vnímání zdraví Vyhoření Stres

Položky Jste pozadu se svou prací? Máte dostatek času na své pracovní úkoly? Pracujete vysokým tempem během celého dne? Je nutné udržovat vysoké tempo práce? Vystavuje Vás práce vypjatým emočním situacím? Jste v rámci své práce vystavován/a osobním problémům jiných lidí? Můžete značně ovlivnit svou práci? Můžete ovlivňovat množství zadané práce? Máte možnost se v rámci své práce učit nové věci? Vyžaduje Vaše práce, abyste přebíral/a iniciativu? Je Vaše práce smysluplná? Máte pocit, že práce, kterou děláte, je důležitá? Máte pocit, že místo, kde pracujete, je pro Vás velmi důležité? Doporučil/a byste svému dobrému příteli, aby se ucházel o místo na Vašem pracovišti? Jste na svém pracovišti dostatečně předem informován/a např. o důležitých rozhodnutích, změnách nebo budoucích plánech? Dostáváte všechny informace, které potřebujete k výkonu své práce? Je Vaše práce respektována a oceňována vedením? Je s Vámi jednáno spravedlivě na Vašem pracovišti? Má Vaše práce jasně stanovené cíle? Víte přesně, co se od Vás v práci očekává? Do jaké míry byste řekl/a, že Váš přímý nadřízený přikládá důležitost uspokojení z práce? Do jaké míry byste řekl/a, že Váš přímý nadřízený je dobrým plánovačem práce? Jak často je Váš přímý nadřízený ochoten naslouchat Vašim pracovním problémům? Jak často se Vám dostává pomoci a podpory od Vašeho přímého nadřízeného? Uvážíte-li vše dohromady, jak jste celkově spokojen/a se svou prací? Cítíte, že Vaše práce vyžaduje tolik energie, že to má negativní dopad na Váš soukromý život? Cítíte, že Vaše práce vyžaduje tolik času, že to má negativní dopad na Váš soukromý život? Můžete důvěřovat informacím, které přicházejí od vedení? Důvěřuje vedení Vaší organizace zaměstnancům, že budou odvádět dobrou práci? Jsou konflikty řešeny spravedlivě? Je práce rozdělována spravedlivě? Jaký je podle Vás Váš celkový zdravotní stav: Výborný, Velmi dobrý, Dobrý, Uspokojivý nebo Špatný? Jak často jste se cítil/a vyčerpán/a? Jak často jste byl/a emočně vyčerpán/a? Jak často jste byl/a ve stresu? Jak často jste byl/a podrážděný/á?

Charakteristiky škály Průměr: 3.3 bodu. (Rozsah: 0-8). SO: 1.8. Průměr: 4.7 bodu. (Rozsah: 0-8). SO: 1.6. Průměr: 3.3 bodu. (Rozsah: 0-8). SO: 2.1. Průměr: 4.1 bodu. (Rozsah: 0-8). SO: 1.8. Průměr: 5.2 bodu. (Rozsah: 0-8). SO: 1.5. Průměr: 6.0 bodu. (Rozsah: 0-8). SO: 1.3. Průměr: 4.8 bodu. (Rozsah: 0-8). SO: 1.8. Průměr: 4.6 bodu. (Rozsah: 0-8). SO: 1.7. Průměr: 5.2 bodu. (Rozsah: 0-8). SO: 1.6. Průměr: 5.7 bodu. (Rozsah: 0-8). SO: 1.4. Průměr: 4.5 bodu. (Rozsah: 0-8). SO: 1.8. Průměr: 5.6 bodu. (Rozsah: 0-8). SO: 1.9. Průměr: 2.1 bodu. (Rozsah: 0-3). SO: 0.6. Průměr: 2.1 bodu. (Rozsah: 0-6). SO: 1.7.

Průměr: 5.4 bodu. (Rozsah: 0-8). SO: 1.5. Průměr: 4.8 bodu. (Rozsah: 0-8). SO: 1.5. Průměr: 2.6 bodu. (Rozsah: 0-4). SO: 0.8. Průměr: 2.5 bodu. (Rozsah: 0-8). SO: 1.6. Průměr: 2.3 bodu. (Rozsah: 0-8). SO: 1.5.

Krátký dotazník rovněž obsahuje otázky ohledně sexuálního obtěžování, vyhrožování násilím, fyzickým násilím a šikanou.

8


UWES UWES zahrnuje 17 položek integrovaných do 3 dimenzí: energie, odhodlanost a pohlcení. Souhrn těchto položek zohledňuje dimenzi celkového pracovního zapojení. Jedná se rovněž o sebehodnotící dotazník, který užívá šestistupňové Likertovy škály. Více viz Tabulka 2. Tabulka 2 – Faktory pracovního prostředí zahrnuté v UWES Dimenze

Energie

Odhodlanost

Pohlcení

Pracovní nasazení

Položky Energie je hodnocena následujícími šesti položkami, které se vztahují k úrovni energie, odolnosti, ochotě vynaložit úsilí, neunavenost a odhodlání tváří v tvář obtížím:  V práci cítím příval energie  V práci se cítím silný a činorodý  Když ráno vstanu, mám chuť jít do práce  Dokážu najednou pracovat I dlouhou dobu  Ve své práci jsem velmi psychicky odolný  V práci vždy vytrvám, I když se věci nevyvíjejí Ti, kteří získají vysoké skóre, obvykle mají mnoho energie a výdrže při práci na rozdíl od těch, kteří získají nízké skóre. Odhodlanost je hodnocena pěti položkami, které se vztahují ke smysluplnosti práce, pocitu nadšení a pýchy, inspiraci a výzvám:  Svou práci shledávám velmi smysluplnou  Jsem nadšený ze své práce  Práce mne inspiruje  Jsem pyšný na svou práci  Práce je pro mne výzvou Ti, kteří získají vysoké skóre, se identifikují se svou prací, protože je vnímána jako smysluplná, inspirativní a motivující. Kromě toho obvykle cítí nadšení a hrdost. Ti, kteří získají nízké skóre, se neidentifikují se svou prací, protože ji nevnímají jako smysluplnou, inspirativní nebo motivující, kromě toho necítí nadšení ani pýchu ze své práce. Pohlcení je měřeno šesti položkami, které se vztahují k úplnému ponoření do práce, od které je obtížné se odtrhnout, takže čas plyne rychle a pracovník zapomene na vše okolo:  Čas letí, když pracuji  Když pracuji, zapomenu na všechno okolo sebe  Cítím se šťastný, když pracuji intenzivně  Jsem do své práce ponořený  Nechávám se unést svou prací  Je pro mne obtížné odtrhnout se od práce Ti, kteří získají vysoké skóre, se obvykle cítí pohlceni prací, mají obtíže se od ní odtrhnout a čas jim rychle plyne. Naopak ti, kteří získají nízké skóre, se necítí prací pohlceni, bez problémů se od práce odtrhnou, stále vnímají vše okolo nich, včetně plynutí času. (energie + odhodlání + pohlcení) / 3

Charakteristika škály (rozsah 0-6) Průměr: 4.2 bodu. SO: 1.1.

Průměr: 4.3 bodu. SO: 1.4.



3.1.2. Matice rozhovoru

Konsorcium rovněž sestavilo matici rozhovoru pro účely hloubkových interview s vybranými subjekty ve vzdělávacím sektoru.

9


Matice obsahuje otázky, které mají osvětlit úrovně pracovního stresu, tak jak jsou vnímány vedoucími pracovníky různých institucí vzdělávacího sektoru, hlavní důvody a důsledky stresu, existující činnosti a opatření, která mají snižovat úroveň stresu, existující finanční prostředky určené na činnosti předcházející stresu nebo jej snižující.

3.2. Postup

Po vzájemné shodě na nástrojích analýzy potřeb proběhl překlad anglické verze dotazníku do jednotlivých národních jazyků (čeština, holandština, francouzština, řečtina, lotyština, portugalština, slovinština). Stejný postup byl zopakován i s maticí rozhovoru. Většina partnerů umístila lokální verze dotazníků online, aby zjednodušila sběr dat. Jednotliví respondenti byli k vyplnění formuláře vyzváni emailem. Před rozhovory byli vytipováni vhodní respondenti – vedoucí pracovníci vzdělávacích institucí v každé zemi a byla naplánována schůzka pro osobní / telefonický rozhovor. Rozhovory byly nahrávány a následně přepsány a přeloženy do angličtiny. Pro obě metody byly vytvořeny dotazníkové a rozhovorové šablony pro sběr a analýzu dat, aby byl zjednodušen proces porovnávání mezi jednotlivými zeměmi. K analýze dat z dotazníků byl použit statistický software SPSS, rozhovory byly vyhodnoceny pomocí analýzy obsahu.

Analýza pomocí SPSS zahrnovala: 

Popisné statistiky (počet případů, rozsah odpovědí, průměr a směrodatná odchylka): výsledky poskytly základ pro porovnání průměru získaného u každé otázky s průměrem v původních studiích publikovaných NRCWE (2007) a Schaufelim a Bakkerem (2003). Pro komparativní analýzu byly identifikovány a považovány za relevantní odchylky 10 a více bodů. V případě UWES bylo jediným indikátorem pracovní nasazení jako výsledek energie, odhodlanosti a pohlcení;



Pearsonovy korelace (statistické vztahy obsahující závislost): pro popisné statistiky, uvažovaných jako relevantní, byl analyzován profil nejvýznamnějších vztahů mezi vybranými proměnnými a ostatními dimenzemi v dotazníku;



Lineární regrese (odhad závislé proměnné na nezávislé proměnné): bylo vytvořeno několik regresních modelů, založených na různých proměnných identifikovaných během korelační analýzy. Statistická procedura napomohla porozumění závislosti mezi proměnnými a formám těchto vztahů. 10


Během analýzy obsahu rozhovorů partneři využívali 19 dimenzí Short COPSOQ II, aby lépe porozuměli styčným plochám a odlišnostem mezi pohledy jednotlivých subjektů (pedagogů a vedoucích pracovníků vzdělávacích institucí).

3.3. Účastníci

Analýza potřeba zahrnovala celkem 710 subjektů, 660 pedagogů a 50 vedoucích pracovníků vzdělávacích institucí, kteří se účastnili rozhovorů (Tabulka 3).

Tabulka 3 – Rozdělení vzorku Země

Počet dotazovaných

Počet rozhovorů

Portugalsko

76

6

Česká republika

41

6

Velká Británie

40

5

Řecko

45

4

Lotyšsko

40

6

Belgie

111

9

Nizozemí

129

5

Slovinsko

134

5

Švýcarsko

44

4

Celkem

660

50

11


Vzorek 660 pedagogů, kteří vyplnili dotazníky, zahrnoval 38 % pedagogů pracujících ve vzdělávacím systému více než 20 let, 18 % pracujících více než 5 a méně 10 let, 16 % pracujících více než 10 a méně než 15 let a 13 % pracujících více než 15 a méně než 20 let. Téměř polovina (48 %) pracuje ve středním vzdělávání a 22 % v základním vzdělávání.

Graf 1 – Účastníci: povaha instituce

Graf 2 – Účastníci: počet let ve vzdělávací instituci

12


4. Important Findings: Educators Questionnaires

4. Důležité poznatky: Dotazníky

13


4.1. Profil celkových potřeb

Analýza provedená prostřednictvím SPSS umožnila lépe porozumět sesbíraným datům z dotazníků. Byl vytvořen obecný profil na základě výsledků shromážděných ze všech devíti zemí pro nejvýznamnější proměnné studie: pracovní nasazení (z UWES), konflikt práce-rodina, vyhoření, stres (Short COPSOQ II). Tyto centrální proměnné byly definovány po uvážení odlišností mezi originálními studiemi (NRCWE, 2007 a Schaufeli a Bakker, 2003) a celkovými výsledky analýzy potřeb v projektu STRESSLESS. Jak bylo uvedeno dříve, za signifikantní byly považovány rozdíly 10 a více bodů (nad nebo pod). Výsledky pro pracovní nasazení (průměr) vykazují skóre nižší než v originální studii UWES, zatímco konflikt práce-rodina, vyhoření a stres vykazují hodnoty vyšší než v původní studii Short COPSOQ II (Tabulka 4).

Tabulka 4 – Relevantní obecné odlišnosti v porovnání s původními studiemi Původní

Globálně

PT

CZ

UK

GR

LV

BE

NL

SI

CH

M2

SD3

M

SD

M

SD

M

SD

M

SD

M

SD

M

SD

M

SD

M

SD

M

SD

M

SD

Pracovní nasazení

4,1

1,1

3,0

1,7

4,3

0,9

4,5

0,6

4,5

0,6

4,2

0,9

4

1,1

1,1

0,7

1,1

0,6

4,4

0,7

2,2

1,8

Kvantitativní nároky

3,3

1,8

3,8

1,5

3,7

1,1

2,2

1,4

2,5

1,4

4,1

1

3,4

1,3

3,9

1,5

4,3

1,5

4,2

1,1

4

2

Tempo

4,7

1,6

5,4

1,7

5,7

1,6

5,3

1,5

5,2

1,5

5,3

1,3

4,7

2,1

5,4

1,6

5,8

1,3

5,3

2

5,8

1,6

Emoční nároky

3,3

2,1

4,2

1,6

5,2

1,3

4,6

1,4

4,7

1,3

3,1

1,6

4,1

1,4

4

1,5

3,8

1,2

4,8

1,4

3,3

2,1

Vliv v práci

4,1

1,8

4,2

1,6

4,6

1,5

4,4

1,6

4,4

1,5

4,5

1,6

3,5

1,5

4,3

1,3

4,2

1,3

3,6

1,6

5,3

1,9

Možnosti rozvoje

5,2

1,5

5,7

1,4

5,8

1,2

5,2

1,2

5,1

1,2

5,4

1,6

5,4

2,1

5,7

1,4

5,8

1,1

5,7

1,5

6,3

1,1

Smysluplnost práce

6

1,3

6,5

1,4

6,7

1,3

7,2

0,8

6,9

1

6,4

1,3

5,3

2,1

6

1,5

6,4

1

7

1,2

6,7

1,5

Vazba k pracovišti

4,8

1,8

5,4

1,5

5,6

1,6

5,1

1,3

5,1

1,3

5,8

1,4

4,5

1,9

5,4

1,6

5,4

1,2

5,8

1,5

5,6

2

Předvídatelnost

4,6

1,7

4,8

1,8

4,3

1,6

5,3

1,7

5,3

1,8

4,3

2,1

4,8

2,1

4,5

1,7

4,6

1,6

5,4

1,9

5

1,6

Odměny

5,2

1,6

5,2

1,7

4,7

1,6

5,3

1,4

5,3

1,4

4,8

1,8

5,1

2

5,1

1,6

5,2

1,3

5,2

2

6

1,8

Jasnost rolí

5,7

1,4

6

1,5

6

1,6

6,5

1,3

6,5

1,3

5,8

1,8

5,5

2,1

5,6

1,5

5,8

1,2

6,4

1,4

5,9

1,7

Kvalita vedení

4,5

1,8

4,6

1,9

4,5

1,9

5,2

1,6

5,3

1,6

4,2

1,8

4,9

2,2

4,2

1,9

4,2

1,7

5

2,1

5

2,2

Sociální podpora

5,6

1,9

5,2

2

5,1

1,9

5,7

1,7

5,8

1,8

4,9

2,1

5

2,2

4,7

1,9

5,1

1,7

5,8

2,1

5,1

2,1

2,1

0,6

2,1

0,6

2

0,8

2,2

0,4

2,3

0,5

2,2

0,5

1,6

0,9

2,1

0,5

2,2

0,5

2,1

0,6

2

0,8

2,1

1,7

3,1

1,7

4,3

1,5

2,6

1,4

2,6

1,5

2,6

1,6

3,3

2

3

1,6

2,9

1,5

3,3

1,6

2,9

1,9

5,4

1,5

5,6

1,6

5,8

1,5

5,8

1,3

5,8

1,3

5,1

1,7

5,1

2

5,5

1,5

5,3

1,3

5,9

1,8

6,3

1,6

Dimenze

Spokojenost s prací Konflikt prácerodina Důvěra

2 3

M - Průměr SD - Směrodatná odchylka

14


Původní

Globálně

PT

CZ

UK

GR

LV

BE

NL

SI

CH

Dimenze M

Spravedlnost a respekt Vlastní vnímání zdraví

2

SD

3

M

SD

M

SD

M

SD

M

SD

M

SD

M

SD

M

SD

M

SD

M

SD

M

SD

4,8

1,5

4,6

1,7

4,6

1,7

4,8

1,4

4,9

1,2

3,9

1,8

4,7

2,4

4,5

1,8

4,4

1,4

4,7

1,9

5,2

1,5

2,6

0,8

2,4

1

2,1

1

3

0,8

2,8

0,8

2,7

0,8

1,5

0,7

2,4

0,8

2,6

1

2,4

1

2

1,2

Vyhoření

2,5

1,6

3,5

1,8

5

1,6

3,5

1,3

3,5

1,3

3,3

1,6

4,4

1,8

3

1,6

2,7

1,6

3,7

1,9

3,4

2

Stres

2,3

1,5

3,5

1,6

4,6

1,4

3,4

1,2

3,4

1,3

3,5

1,2

3,5

1,9

3,5

1,5

3

1,5

3,6

1,7

3,7

1,7

POZNÁMKA:  Modré buňky zvýrazňují relevantní nižší skóre analýzy potřeb než originální studie.  Zelené buňky zvýrazňují relevantní vyšší skóre analýzy potřeb než originální studie.

Výsledky získané z jednotlivých zemí byly porovnány a byly vytvořeny krabicové grafy pro potřeby srovnávání.4

Shrňme nyní hlavní poznatky: 

Pracovní nasazení: Česká republika a Velká Británie vykazují vyšší výsledky u této proměnné. Na druhé straně Belgie a Nizozemí vykazují nejnižší výsledky v celém konsorciu. Rozdíly mezi těmito dvěma skupinami byly významné, neboť medián první skupiny byl blízko 4,5 (na stupnici 0-6, kde 0 znamená “nikdy” a 6 “denně / vždy”) a medián druhé skupiny byl okolo 1.



Konflikt práce-rodina: Portugalsko bylo zemí s vyššími úrovněmi (75 % odpovědí mezi 4 a 6 body, kde 0 znamená “ne, vůbec” a 6 “ano, určitě”). Současně Řecko, Česká republika a Velká Británie získaly nízké skóre (medián mezi 2 a 3).



Vyhoření: Portugalsko bylo opět zemí s nejvyššími skóre, zatímco Řecko, Belgie a Nizozemí skórovaly v této proměnné nízko. Na škále 0 – 8 (0 znamená “vůbec” a 8 “stále”) dosáhla tato dimenze mediáno okolo 5 v Portugalsku a okolo 3 v ostatních zmiňovaných zemích.



Stres: Zde znovu Portugalsko skórovalo výše na stupnici od 0 do 8 (0 znamená “vůbec”, 8 pak “stále”) s mediánem 4,5. Velká Británie, Česká republika a Nizozemí byly zeměmi s nejnižšími výsledky okolo 3.

4

Krabicový graf rozděluje výsledky na kvartily, zobrazuje medián a identifikuje chybějící nebo extrémní hodnoty (tečky a hvězdičky). K porozumění takového grafu je potřeba vyjít z mediánu (který dělí výsledky na dvě stejné poloviny) a poté se podívat na čtverce. Část čtverce nad mediánem představuje 25 % případů nad mediánem (mezi 50 a 75 %) a část pod představuje 25 % případů pod mediánem (mezi 25 a 50 %). Čáry představují ostatní výsledky, tj. 25 % vyšších případů (nad) a 25 % nižších případů (pod). Krabicový graf poskytuje také informaci o rozptylu výsledků. Pokud jsou čtverec a čáry blízko, rozptyl je nižší.

15


Graf 3 – Celkový profil: pracovní nasazení

Graf 5 – Celkový profil: vyhoření

Graf 4 – Celkový profil: konflikt práce-rodina

Graf 6 – Celkový profil: stres

Byly nalezeny významné statistické korelace mezi těmito 4 dimenzemi a ostatními studovanými proměnnými: 

Negativní korelace (označené modře) představují vztah, ve kterém je nárůst analyzované dimenze doprovázen snižováním porovnávané proměnné.

16




Pozitivní korelace (označené zeleně) představují vztah, ve kterém nárůst analyzované dimenze je doprovázen nárůstem porovnávané proměnné.

Užitá statistická procedura (Pearsonova korelace) kupříkladu umožnila odhalit významné negativní korelace mezi pracovním nasazením a kvantitativními nároky a tempem, tj. to, že existuje vzájemně protisměrná závislost. Dále byly pozorovány významné pozitivní korelace mezi pracovním nasazením a dalšími proměnnými, jako např. emoční nároky, smysl práce, předvídatelnost, jasnost rolí, kvalita vedení, sociální podpora, důvěra, spravedlnost, vyhoření a stres, tj. existuje přímý proporční vzájemný vztah. Je tedy např. možné říci, že pokud bude pracovní nasazení vyšší, vyhoření a stres budou vykazovat vyšší úrovně. Tabulka 5 ukazuje nalezené korelace pro 4 na základě globálních výsledků nejrelevantnější dimenze.

Stres

Vyhoření

Vlastní vním. zdraví

Spravedlnost

Důvěra


Spokojenost

Vedení

Sociální podpora

Jasnost rolí

Odměny

Vazba

Předvídateln ost

Smysl práce

Rozvoj

Vliv v práci

Tempo

Emoční požadavky

Dimenze

Pracovní nasazení Kvantitativní nároky

Tabulka 5 – Relevantní korelace mezi dimenzemi

Pracovní nasazení Konflikt práce-rodina Vyhoření Stres

Na základě výsledků korelací byly vytvořeny různé prediktivní modely pomocí lineární regresní statistické analýzy. V těchto modelech byla každá z předchozích 4 dimenzí považována za závislou proměnnou a všechny proměnné se signifikantní korelací byly považovány za nezávislé proměnné, bez ohledu na pozitivní nebo negativní korelaci. Byly získány následující poznatky:5 

Konflikt práce-rodina: vytvořený prediktivní model byl ze statistického pohledu velmi smysluplný, neboť výsledky získané pro nezávislé proměnné (kvantitativní nároky, tempo, emoční nároky, možnosti rozvoje, smysl práce, předvídatelnost, odměny, sociální podpora, spokojenost s prací, vlastní vnímání zdraví, vyhoření a stres) dokázaly vysvětlit více než 52 % dosaženého skóre pro Konflikt práce-rodina. Šest dimenzí vykazovalo významné prediktivní hodnoty, takže lze odhadnout, že Konflikt práce-rodina bude vyšší, pokud budou vyšší kvantitativní nároky, tempo, emoční nároky, možnosti rozvoje, vyhoření a stres.

5

Nebyl získán žádný významný prediktivní model pro dimenzi Pracovní nasazení

17




Vyhoření: prediktivní model byl ze statistického hlediska velmi smysluplný, neboť výsledky získané pro nezávislé proměnné (kvantitativní nároky, tempo, emoční nároky, možnosti rozvoje, smysl práce, předvídatelnost, odměny, sociální podpora, spokojenost s prací, vlastní vnímání zdraví, vyhoření a stres) dokázaly vysvětlit téměř 65 % dosaženého skóre vyhoření. Pět z těchto dimenzí vykazovalo významnější prediktivní hodnoty, takže lze předpokládat, že vyhoření bude vyšší, pokud pracovní nasazení, emoční nároky, konflikt práce-rodina a stres budou vyšší a vlastní vnímání zdraví nižší. Stres: vytvořený prediktivní model byl ze statistického hlediska velmi smysluplný, neboť výsledky získané pro nezávislé proměnné (kvantitativní nároky, tempo, emoční nároky, možnosti rozvoje, smysl práce, předvídatelnost, odměny, sociální podpora, spokojenost s prací, vlastní vnímání zdraví, vyhoření a stres) dokázaly vysvětlit více než 59 % skóre dosaženého pro stres. Pět z těchto dimenzí vykazovalo významnější prediktivní hodnotu, takže lze předpokládat, že stres bude vyšší, pokud budou vyšší Kvantitativní nároky, tempo, emoční požadavky, konflikt prácerodina a vyhoření.

65%

Stres ↑

59%

↑

↑

↑

↑ ↑

↑

↑

↑

↑

↑

Stres

Vyhoření ↑

↑

Vyhoření

52%

Rozvoj

Konflikt práce-rodina ↑

Konflikt práce-rodina Vnímání zdraví

Síla modelu

Tempo

Dimenze

Emoční nároky

Tabulka 6 – Významné prediktivní modely pro relevantní dimenze Pracovní nasazení Kvantitativní nároky



↑

↑

↓

↑ ↑

18


4.2. Zkušenosti z jednotlivých zemí

Všeobecné závěry prezentované v předchozí sekci byly založeny na profilech jednotlivých zemí. Výsledky získané za každého partnera prostřednictvím nástrojů hodnocení faktorů pracovního prostředí (Short COPSOQ II) a faktorů pracovního nasazení (UWES) byly seskupeny tak, aby poskytovaly tři druhy informací: 

“Práce a blahobyt”: složený ze 4 dimenzí UWES (škála 0-6) ve složení energie, odhodlanost, pohlcení a pracovní nasazení.



“Psychosociální faktory v práci”: složený z 16 dimenzí z COOPSOQ II (škála 0 - 8), konkrétně kvantitativní nároky, tempo, emoční nároky, vliv v práci, možnosti rozvoje, smysl práce, Vazba k pracovišti, předvídatelnost, odměny, jasnost rolí, kvalita vedení, sociální podpora, důvěra, spravedlnost, respekt, vyhoření a stres.



“Ostatní proměnné”: 3 dimenze z COOPSOQ II (s různými škálami), konkrétně spokojenost s prací, konflikt práce-rodina, vlastní vnímání zdraví.



“Útočné chování”: 4 dodatečné dimenze COOPSOQ II, relevantní pro vyhodnocení sexuálního obtěžování, vyhrožování násilím, fyzické násilí, šikana.

Jak již bylo zmíněno dříve, COOPSOQ II a UWES byly doplněny “socio-demografickými” proměnnými, konkrétně povahou instituce a počtem let práce ve vzdělávacím systému. Výsledky získané v těchto 5 skupinách proměnných jsou dále detailně uvedeny pro každou ze zemí.

4.2.1. Portugalsko

“Socio-demografické” proměnné odhalily, že většina pedagogů, kteří vyplnili dotazníky v Portugalsku, učí na středních školách (31,8 %), 27,3% v institucích profesního a následného vzdělávání dospělých a 16,7 % na základních školách. Nejvíce respondentů uvedlo pracovní praxi více než 20 let (36,4 %), ve vzorku byla významně zastoupena skupina 10-15 a 5-10 let (19,7 % a 18,2 %).

19


Graf 7 – Portugalští účastníci: Povaha instituce

Graf 8 – Portugalští účastníci: počet let ve vzdělávacím systému

Některé z dimenzí “Útočného chování” vykazovaly podobné výsledky portugalských pedagogů a výsledky původní studie COOPSOQ II (2007). Situace v jednotlivých dimenzích byla následující: 

Hrozby násilí – 10,5 % pedagogů přiznávalo, že byli v nějaké podobě vystaveni hrozbám násilí na pracovišti v posledních 12 měsících (v původní studii 7,8 %).



Šikana – 6,6 % pedagogů přiznávalo, že byli vystaveni šikaně na pracovišti v uplynulých 12 měsících (v původní studii 8,3 %).



Sexuální obtěžování – 2,6 % pedagogů přiznávalo, že bylo vystaveno nežádoucí sexuální pozornosti na pracovišti v uplynulých 12 měsících (v původní studii 2,9 %).

Nebyly zaznamenány žádné případy fyzického násilí mezi portugalskými pedagogy.

20


Graf 9 – Útočné chování - Portugalsko

Vzhledem k výsledkům UWES bylo možné zjistit, že proměnné “Práce a blahobyt” získaly všeobecně vysoké skóre, především dimenze Odhodlanost. Všeobecně “pracovní nasazení” reprezentovalo pozitivní výsledek 4,3 (na stupnici od 0 do 6, kde 0 je “nikdy a 6 “vždy / denně”). Ve skupině proměnných “Psychosociální faktory v práci” získaly významné pozitivní hodnocení Smysl práce, Jasnost rolí, Možnosti rozvoje, Důvěra, Tempo, Vazba k pracovišti, všechny s mediánem blízkým 6 (na stupnici od 0 do8, kde 0 reprezentuje “ve velmi male míře” a 8 odpovídá “ve velkém rozsahu”). V tomto kontextu získaly Předvídatelnost a Kvantitativní nároky nejnižší skóre, s mediánem okolo 4. A konečně “Ostatní proměnné“ ukazovaly, že většina portugalských pedagogů je spokojena se svým zaměstnáním (medián 2 na Likertově čtyřstupňové škále 0-3, kde 0 je “velmi nespokojen” a 3 “velmi spokojen”). Subjektivně vnímané zdraví bylo v posledních 4 týdnech dobré (medián 2 na Likertově pětistupňové škále 0-4, kde 0 je “špatné” a 4 “vynikající”.). Dále se ukázalo, že práce má důležitý negativní efekt na soukromý život (medián 4 na stupnici od 0 – 6, kde 0 je “práce v žádném případě neovlivňuje můj soukromý a rodinný život” a 6 “ano, práce určitě ovlivňuje můj soukromý a rodinný život”).

21


Graf 10 – Práce a blahobyt – Portugalsko

Graf 11 – Psychosociální faktory v práci - Portugalsko

Graf 12 – Ostatní proměnné – Portugalsko

Výsledky získané v Portugalsku6 ukazují, že většina proměnných je významně vyšší ve srovnání s původní studií, pouze Pracovní nasazení vykazovalo podobné výsledky. Zároveň byly Ostatní proměnné považovány za relevantní (skóre vykazovalo rozdíl 10 a více bodů od původních výsledků) – Tempo a Emoční nároky (viz Tabulka 7).

6

Během výzkumu (jak bylo zmíněno dříve) konsorcium definovalo 4 hlavní analyzované proměnné – Pracovní nasazení, Konflikt práce-rodina, Vyhoření a Stres. Další proměnné byly zařazeny v jednotlivých zemích, pokud se objevily výrazné odlišnosti.

22


Tabulka 7 – Relevantní odlišnosti ve srovnání s výsledky původní studie - Portugalsko Původní

Globální

M

SD

M

SD

M

SD

Tempo

4,7

1,6

5,4

1,7

5,7

1,6

Emoční nároky

3,3

2,1

4,2

1,6

5,2

1,3


2,1

1,7

3,1

1,7

4,3

1,5

Vyhoření

2,5

1,6

3,5

1,8

5,0

1,6

Stres

2,3

1,5

3,5

1,6

4,6

1,4

Dimenze

PT

Byly nalezeny významné statistické korelace mezi nejrelevantnějšími dimenzemi a dalšími studovanými proměnnými (Tabulka 8).

Stres

Vyhoření


Spravedlnost

Důvěra


Spokojenost

Vedení

Sociální podpora

Jasnost rolí

Odměny

Vazba

Předvídateln ost

Smysl práce

Rozvoj

Vliv v práci

Tempo

Emoční požadavky

Dimenze


Tabulka 8 – Relevantní korelace mezi dimenzemi, zjištěné v Portugalsku

Tempo Emoční nároky Konflikt práce-rodina Vyhoření Stres POZNÁMKA:  Modré buňky zvýrazňují relevantní nižší skóre analýzy potřeb než originální studie.  Zelené buňky zvýrazňují relevantní vyšší skóre analýzy potřeb než originální studie.

Lineární regresní analýza, provedená pro všech 5 dimenzí, poskytla následující výsledky7: 

Konflikt práce-rodina: prediktivní model byl ze statistického hlediska velmi smysluplný, neboť výsledky získané pro nezávislé proměnné (Kvantitativní nároky, Tempo, Emoční nároky, Vliv v práci, Vazba k pracovišti, Jasnost rolí, Spravedlnost, Vlastní vnímání zdraví, Vyhoření a Stres) dokázaly vysvětlit více než 52 % skóre dosaženého pro Konflikt práce-rodina. Tři z těchto dimenzí vykazovali významnější prediktivní hodnoty, takže lze předpokládat, že Konflikt práce-rodina bude vyšší, pokut budou vyšší Tempo a Vyhoření a Vazba k pracovišti bude nižší.



Vyhoření: vytvořený prediktivní model byl ze statistického hlediska velmi významný, neboť výsledky získané pro nezávislé proměnné (Kvantitativní nároky, Tempo, Emoční nároky, Vliv v

7

Nebyly získány žádné významné prediktivní modely pro Tempo a Emoční nároky.

23


práci, Předvídatelnost, Jasnost rolí, Konflikt práce-rodina, Spravedlnost, Vlastní vnímání zdraví a Stres) dokázaly vysvětlit téměř 72 % dosaženého skóre pro Vyhoření. Tři z těchto dimenzí vykazovaly významnější prediktivní hodnotu, takže lze předpokládat, že Vyhoření bude vyšší, pokud Konflikt práce-rodina a Stres budou vyšší a Kvantitativní nároky nižší. 

Stres: vytvořený prediktivní model je ze statistického hlediska velmi významný, neboť výsledky získané pro nezávislé proměnné (Pracovní nasazení, Tempo, Emoční požadavky, Spokojenost s prací, Konflikt práce-rodina a Vyhoření) dokázaly vysvětlit okolo 52 % dosaženého skóre pro Stres. Vyhoření bylo jedinou dimenzí, která vykazovala významnější prediktivní hodnotu, takže lze předpokládat, že Stres bude vyšší, pokud Vyhoření bude také vysoké.

Vyhoření ↑

72%

Stres ↑

52%

↑ ↓

↓

Stres

52%

Vyhoření

Konflikt práce-rodina ↑

Vazba k prac. Místu Konflikt práce-rodina

Síla modelu

Tempo

Dimenze


Tabulka 9 – Významné prediktivní modely pro relevantní dimenze v Portugalsku

↑ ↑

↑ ↑

4.2.2. Česká republika

Co se týče “Socio-demografických” proměnných, většina pedagogů, kteří vyplnili dotazníky v České republice, pracuje v mateřských školách (43,9 %), dále na základních školách (39,02 %) a vysokých školách (9,7 %). Většina dotazníků byla vyplněna pedagogy s více než 20 lety praxe (31,7 %) nebo s praxí 1 – 5 let (21,95 %).

24


Graf 13 – Čeští účastníci: povaha instituce

Graf 14 – Čeští účastníci: počet letpráce ve vzdělávacím systému

V kategorii “Útočné chování” bylo zaznamenáno pouze Sexuální obtěžování. Získaný výsledek vykazoval podobnost s výsledky originální studie COOPSOQ II z roku 2007 (2,9 %), tzn. že 2,5 % pedagogů se setkalo s nežádoucí sexuální pozorností na pracovišti v posledních 12 měsících. Nebyly zaznamenány žádné případy Vyhrožování násilím, Fyzické násilí nebo Šikana.

Graf 15 – Útočné chování – Česká republika

Proměnné “Práce a blahobyt” vykazovaly vyšší celkové výsledky a medián Pracovního nasazení získal pozitivně vysokou hodnotu 4,5 (na stupnici 0-6, kde 0 představuje “nikdy” a 6 odpovídá “vždy / denně”). Odhodlanost byla nejvyšší dimenzí a Energie nejnižší (ta přesto dosáhla hodnoty téměř 4,3).

25


Ve skupině proměnných “Psychosociální faktory v práci” bylo možné odlišit dimenzi Smysluplnost práce, která dosáhla mediánu téměř 7 (na stupnici 0-8, kde 0 je “ve velmi malém rozsahu” a 8 odpovídá “ve velkém rozsahu”. Stres a Kvantitativní nároky dosáhly nejnižšího skóre, s mediány 3 a 2. V “Ostatních proměnných” bylo zřejmé, že čeští pedagogové jsou spokojení se svou prací (medián 2 na Likertově škále 0-3, kde 0 znamená “velmi nespokojený” a 3 “velmi spokojený”) a považovali své zdraví v posledních 4 týdnech za velmi dobré (medián 3 na Likertově škále 0-4, kde 0 je “špatné” a 4 je “vynikající”). Zároveň je zřetelné, že práce má negativní efekt na soukromý život (medián 3 na škále 0-6, kde 0 představuje “v žádném případě práce neovlivňuje soukromý a rodinný život a 6 “ano, práce určitě ovlivňuje soukromý a rodinný život”).

Graf 16 – Práce a blahobyt – Česká republika

Graf 17 – Psychosociální faktory v práci – Česká republika

Graf 18 – Ostatní proměnné – Česká republika

26


Data získaná v České republice ukazují, že 4 transversální proměnné ve studii (Pracovní nasazení, Konflikt práce-rodina, Vyhoření a Stres) vykazují vyšší výsledky než originální studie. Při posouzení rozdílů mezi původní studií a výsledky analýzy potřeb jsou některé proměnné výrazné, včetně dvou transverzálních dimenzí (Vyhoření a Stres), ale také Kvantitativní nároky, Emoční nároky a Smysluplnost práce (viz Tabulka 10).

Tabulka 10 – Relevantní odlišnosti ve srovnání s výsledky originální studie – Česká republika Původní

Globální

CZ

M

SD

M

SD

M

SD


3,3

1,8

3,8

1,5

2,2

1,4

Emoční nároky

3,3

2,1

4,2

1,6

4,6

1,4

Smysluplnost práce

6

1,3

6,5

1,4

7,2

0,8

Vyhoření

2,5

1,6

3,5

1,8

3,5

1,3

Stres

2,3

1,5

3,5

1,6

3,4

1,2

Dimenze

Pro tyto proměnné byly nalezeny významné statistické korelace, kromě dimenze Smysluplnost práce (Tabulka 11).

27


Stres

Vyhoření


Spravedlnost

Důvěra

Konflikt prácerodina

Spokojenost

Vedení

Sociální podpora

Jasnost rolí

Odměny

Závazek

Předvídatelnos t

Smysl práce

Rozvoj

Vliv v práci

Tempo

Emoční požadavky

Dimenze


Tabulka 11 – Relevantní korelace mezi dimenzemi, zjištěné v České republice

Kvantitativní nároky Emoční nároky Vyhoření Stres

Na čtyři nejrelevantnější dimenze byla použita lineární regresní analýza8: 

Kvantitativní nároky: vytvořený prediktivní model byl ze statistického hlediska velmi smysluplný, neboť výsledky získané pro nezávislé proměnné (Pracovní nasazení, Předvídatelnost, Odměny, Sociální podpora, Spokojenost s prací, Konflikt práce-rodina, Spravedlnost, Vyhoření a Stres) dokázaly vysvětlit téměř 58 % skóre získaného pro Kvantitativní nároky. Pouze jediná dimenze vykazovala významnější prediktivní hodnotu, takže lze předpokládat, že Kvantitativní nároky budou vyšší, pokud bude vysoký i Konflikt práce-rodina.



Vyhoření: vytvořený prediktivní model byl ze statistického hlediska velmi smysluplný, neboť výsledky získané pro nezávislé proměnné (Kvantitativní nároky, Emoční nároky, Konflikt prácerodina, Vlastní vnímání zdraví a Stres) dokázaly vysvětlit více než 62 % skóre dosaženého pro Vyhoření. Dvě z těchto dimenzí vykazovaly významnější prediktivní hodnotu, takže lze předpokládat, že Vyhoření bude vyšší, pokud bude vyšší Vyhoření a nižší Vlastní vnímání zdraví.



Stres: vytvořený prediktivní model byl ze statistického hlediska velmi smysluplný, neboť výsledky získané pro nezávislé proměnné (Kvantitativní nároky, Emoční požadavky, Vliv v práci, Jasnost rolí, Vedení, Sociální podpora, Konflikt práce-rodina, Spravedlnost, Vlastní vnímání zdraví a Vyhoření) dokázaly vysvětlit okolo 72 % skóre dosaženého pro Stres. Dvě proměnné vykazovaly významnější prediktivní hodnotu, takže lze předpokládat, že Stres bude vyšší, pokud Vyhoření bude vyšší a Jasnost rolí nižší.

8

Nebyl získán žádný signifikantní prediktivní model pro Emoční nároky

28


52%

Vyhoření ↑

62%

Stres ↑

72%

Stres

Kvantitativní nároky ↑

Vyhoření

Síla modelu

Jasnost rolí

Dimenze

Konflikt prácerodina Vlastní vnímání zdraví

Tabulka 12 – Významné prediktivní modely pro relevantní dimenze v České republice

↑ ↓ ↓

↑ ↑

4.2.3. Velká Británie

“Socio-demografické” proměnné z Velké Británie odrážejí skutečnost, že téměř polovina respondentů jsou pedagogové pracující na vysokých školách (48,8 %). Pedagogové z vyššího středního stupně jsou rovněž hojně zastoupeni (34,2 %). Nejvíce dotazníků bylo vyplněno pedagogy s praxí 1-5 let, 5-10 let a více než 20 let (každá z kategorií 22 %).

Graf 19 – Britští účastníci: povaha instituce

Graf 20 – Britští účastníci: počet let práce ve vzdělávacím systému

Všechny dimenze “Útočného chování” vykazovaly významně vyšší hodnoty ve srovnání s původní studií COOPSOQ II (2007): 

Fyzické násilí – 68,3 % pedagogů uvádí, že byli vystaveni fyzickému násilí na pracovišti v posledních 12 měsících (3,9 % v původní studii).



Hrozby násilí - téměř 61,0 % pedagogů uvádí, že byli vystaveni hrozbám násilí na pracovišti v posledních dvanácti měsících (7,8 % v původní studii)

29




Sexuální obtěžování - 58,5 % pedagogů uvádí, že byli vystaveni nežádoucí sexuální pozornosti na pracovišti v posledních 12 měsících (2,9 % v původní studii).



Šikana – 51,2 % pedagogů uvádí, že byli vystaveni šikaně na pracovišti v posledních 12 měsících (8,3 % v původní studii).

Graf 21 – Útočné chování – Velká Británie

Rozborem výsledků UWES pro Velkou Británii bylo zjištěno, že proměnné “Práce a blahobyt” byly v zásadě vyšší, především v Odhodlanosti a Pohlcení. Pracovní nasazení představovalo pozitivní globální výsledek 4,5 (na stupnici 0-6, kde 0 představuje “nikdy” a 6 odpovídá “vždy/denně”). Ve skupině proměnných „Psychosociální faktory v práci” vykazovala pozitivní hodnotu Smysluplnost práce (medián 7 na stupnici 0-8, kde 0 představuje “ve velmi malém rozsahu” a 8 odpovídá “ve velkém rozsahu”) a nízké skóre pak Stres a Kvantitativní nároky, s mediány 3 a 2. V kategorii “Ostatní proměnné” bylo zřejmé, že pedagogové jsou spokojeni se svou prací (medián 2 na Likertově škále 0-3, kde 0 je “velmi nespokojený” a 3 “velmi spokojený”) a jejich zdraví v posledních 4 týdnech velmi dobré (medián 3 na Likertově škále 0-4, kde 0 je “špatné” a 4 “vynikající”). Pedagogové uváděli, že jejich práce měla nějaký negativní efekt na jejich soukromý život (medián 3 na stupnici 0-6, kde 0 je “v žádném případě neovlivňuje soukromý a rodinný život” a 6 “ano, práce určitě ovlivňuje soukromý a rodinný život.

30


Graf 22 – Práce a blahobyt – Velká Británie

Graf 23 – Psychosociální faktory v práci – Velká Británie

Graf 24 – Ostatní proměnné – Velká Británie

Výsledky z dotazníků sebraných ve Velké Británii potvrdily, že 4 transversální proměnné ve studii (Pracovní nasazení, Konflikt práce-rodina, Vyhoření a Stres) byly vyšší ve srovnání s původní studií, Vyhoření a Stres významně vyšší. Dále byly nalezeny odlišnosti mezi originálem a této analýzy potřeb (více než desetibodový rozdíl) v dimenzi Emoční nároky (Tabulka 13).

31


Tabulka 13 – Relevantní odlišnosti ve srovnání s výsledky originální studie – Velká Británie Originální

Globální

UK

M

SD

M

SD

M

SD

Emoční nároky

3,3

2,1

4,2

1,6

4,7

1,3

Vyhoření

2,5

1,6

3,5

1,8

3,5

1,3

Stres

2,3

1,5

3,5

1,6

3,4

1,3

Dimenze

Pro tyto 3 nejrelevantnější proměnné byla provedena Pearsonova korelační analýza a byly zjištěny některé signifikantní statistické vztahy mezi Emočními nároky, Vyhořením a Stresem a dalšími proměnnými v dotazníku (Tabulka 14).

Stres

Vyhoření


Spravedlnost

Důvěra


Spokojenost

Vedení

Sociální podpora

Jasnost rolí

Odměny

Předvídatelnost

Vazba

Smysl práce

Rozvoj

Vliv v práci

Tempo

Emoční požadavky

Dimenze


Tabulka 14 – Relevantní korelace mezi dimenzemi, zjištěné ve Velké Británii

Emoční nároky Vyhoření Stres

Lineární regresní analýza byla aplikována na 3 signifikantní dimenze, s následujícími výsledky9: 

Vyhoření: vytvořený prediktivní model byl ze statistického hlediska velmi smysluplné, neboť výsledky získané pro nezávislé proměnné (Vlastní vnímání zdraví a Stres) dokázaly vysvětlit téměř 51 % skóre dosaženého pro Vyhoření. Pouze Stres vykazoval významnou prediktivní hodnotu, takže lze předpokládat, že Vyhoření bude vyšší, pokud Stres bude vyšší.



Stres: vytvořený prediktivní model byl ze statistického hlediska velmi smysluplný, neboť výsledky získané pro nezávislé proměnné (Vliv v práci, Sociální podpora, Vlastní vnímání zdraví a Vyhoření) dokázaly vysvětlit téměř 50 % skóre dosaženého pro Stres. Vyhoření bylo jedinou dimenzí, která vykazovala významnou prediktivní hodnotu, takže lze předpokládat, že Stres bude vyšší, pokud Vyhoření bude vyšší.

9

Pro dimenzi Emoční nároky nebyl nalezen žádný signifikantní prediktivní model.

32


Síla modelu

Vyhoření ↑

51%

Stres ↑

50%

Stres

Dimenze

Vyhoření

Tabulka 15 – Významné prediktivní modely pro relevantní dimenze ve Velké Británii

↑ ↑

4.2.4. Řecko

Kategorie “Socio-demografický” obsahuje proměnné “povaha instituce” a “počet let práce ve vzdělávacím systému”. Výsledky dotazníků vyplněných řeckými pedagogy ukázaly, že v první proměnné byly nejvíce zastoupeny instituce středního vzdělávání (34,9%), vysokoškolského vzdělávání (23,3 %), vyššího středního (16,3 %) a základního vzdělávání (14 %). Dále bylo ověřeno, že téměř polovina pedagogů pracovala ve vzdělávacím systému 5-10 let (23,3 %), 10-15 let (32,6 %) a 15-20 let (14 %).

Graf 25 – Řecko: povaha instituce

Graf 26 – Řecko: počet let práce ve vzdělávacím systému

Většina dimenzí “Útočného chování” vykázal vyšší výsledky u řeckých pedagogů (v porovnání s výsledky původní studie COOPSOQ II z roku 2007), s výjimkou “Hrozeb násilí”, u kterých byla původní studie o něco vyšší. 


33




Sexuální obtěžování – 6,8 % pedagogů uvádí, že byli vystaveni nežádoucí sexuální pozornosti na pracovišti v posledních 12 měsících (2,9 % v původní studii).



Hrozby násilí – 4,6 % pedagogů uvádí, že byli vystavení násilí na pracovišti v posledních 12 měsících (7,8 % v původní studii).




Graf 27 – Útočné chování – Řecko

Kategorie “Práce a blahobyt” (proměnné UWES) dosáhla obecně vysokých výsledků (podobných jako v původní studii). Odhodlanost dosáhla nejvyššího a Pohlcení nejnižšího výsledku. Všechny proměnné dosáhly celkových dobrých výsledků a Pracovní nasazení dosáhlo mediánu téměř 4,2 (na stupnici 0-6, kde 0 je “nikdy” a 6 odpovídá “vždy/každý den”). “Psychosociální faktory v práci”, další kategorie v analýze, uvádí Smysluplnost práce, Jasnost rolí, Vazba k pracovišti a Možnosti rozvoje jako proměnné s nejvyšším skóre, s mediány 6 – 6,4 (na stupnici 0-8, kde 0 je “ve velmi malém rozsahu” a 8 odpovídá “ve velkém rozsahu”. Stres, Vyhoření a Emoční nároky byly proměnnými s nejnižším skóre. “Ostatní proměnné”, poslední kategorie v analýze potřeb, ukázala, že většina řeckých pedagogů je spokojena se svou prací (medián 2 na Likertově škále 0-3, kde 0 představuje “velmi nespokojený” a 3 pak “velmi spokojený”) a považovali své zdraví za velmi dobré v posledních čtyřech týdnech (medián 3 na Likertově škále 0-4, kde 0 je “špatné” a 4 “vynikající”). Také uváděli, že práce měla jen velmi malý negativní efekt na jejich soukromý život (medián 2, na stupnici 0-6, kde 0 je “práce v žádném případě neovlivňuje soukromý a rodinný život” a 6 je “ano, práce určitě ovlivňuje soukromý a rodinný život”). 34


Graf 28 – Práce a blahobyt – Řecko

Graf 29 – Psychosociální faktory v práci - Řecko

Graf 30 – Ostatní proměnné –Řecko

Data z řecké analýzy a původní výsledky UWES a Short COPSOQ II vykazují podobné výsledky. Mezi konsorciem vybranými proměnnými dosahuje pouze Stres významně vyšších výsledků, mezi ostatními analyzovanými proměnnými byl dále odlišný Vazba k pracovišti (Tabulka 16).

Tabulka 16 – Relevantní odlišnosti ve srovnání s výsledky původní studie - Řecko Dimenze

Původní

Globální

GR

35


M

SD

M

SD

M

SD

Vazba k pracovišti

4,8

1,8

5,4

1,5

5,8

1,4

Stres

2,3

1,5

3,5

1,6

3,5

1,2

Byly nalezeny významné statistické korelace mezi oběma dimenzemi (považované za relevantní, protože se liší o alespoň 10 bodů od výsledků původní studie) a ostatními proměnnými (Tabulka 17).

Stres

Vyhoření


Spravedlnost

Důvěra

Spokojenost


Vedení

Sociální podpora

Jasnost rolí

Odměny

Vazba

Předvídatelnos t

Smysl práce

Rozvoj

Vliv v práci

Tempo

Emoční požadavky

Dimenze


Tabulka 17 – Relevantní korelace mezi dimenzemi - Řecko

Vazba k pracovišti Stres

Na základě významných korelací byla provedena lineární regresní analýza pro 2 nejrelevantnější dimenze. Byl nalezen významný prediktivní model pouze pro Stres, protože výsledky získané pro nezávislé proměnné (Tempo, Emoční nároky, Konflikt práce-rodina, Vyhoření) dokázaly vysvětlit okolo 50 % skóre dosaženého pro stres. Pouze Konflikt práce-rodina a Vyhoření vykazovaly významné prediktivní hodnoty, takže lze předpokládat, že Stres bude vyšší, když Stres a Konflikt práce-rodina budou také vyšší.

Dimenze

Síla modelu


Vyhoření

Tabulka 18 – Významné prediktivní modely pro relevantní dimenze - Řecko

Stres ↑

50%

↑

↑

4.2.5. Lotyšsko

„Sociodemografické“ proměnné ukázaly, žel lotyšští pedagogové, kteří vyplnili dotazníky, pracovali na středních školách a většina z nich měla více než 20 let praxe (37,5 %) nebo 10-15 let praxe (30 %).

36


Graf 31 – Lotyšsko: povaha instituce

Graf 32 – Lotyšsko: počet let práce ve vzdělávacím systému

Všechny proměnné v kategorii “Útočné chování” vykazovaly významně vyšší výsledky ve srovnání s původní studií COOPSOQ II (2007): 

Šikana – 50 % pedagogů uvádí, že byli vystaveni šikaně na pracovišti v posledních 12 měsících (8,3 % v původní studii).



Hrozby násilí – 32,5 % pedagogů uvádí, že byli vystaveni hrozbám násilí na pracovišti v posledních 12 měsících (7,8 % v původní studii).



Sexuální obtěžování – 25 % pedagogů uvádí, že byli vystaveni nežádoucí sexuální pozornosti na pracovišti v posledních 12 měsících (2,9 % v původní studii).



Fyzické násilí – 25 % pedagogů uvádí, že byli vystaveni fyzickému násilí na pracovišti v posledních 12 měsících (3,9 % v původní studii). Graf 33 – Útočné chování - Lotyšsko

37


Obecně dosahovaly proměnné v kategorii “Práce a blahobyt” vysoké výsledky, medián Pracovního nasazení dosáhl hodnoty 4 (na stupnici 0-6, kde 0 představuje “nikdy a 6 je “vždy/denně”). Odhodlanost byla nejvyšší dimenzí a Energie nejnižší. Ve skupině proměnných “Psychosociální faktory v práci” byly zřetelné pozitivní výsledky získané u Jasnosti rolí, Možností rozvoje, Smysluplnosti práce a Odměn, s mediánem okolo 6 (na stupnic 0-8, kde 0 je “ve velmi malém rozsahu” a 8 je “ve velkém rozsahu”). Kvantitativní nároky a Vliv v práci získali nejnižší skóre, s mediány 4 a 3. Výsledky v kategorii “Ostatní proměnné” ukázaly, že většina lotyšských pedagogů je spokojena se svou prací (medián 2 na Likertově škále 0-3, kde 0 je “velmi nespokojený” a 3 “velmi spokojený”) a považovali své zdraví za dobré v posledních čtyřech týdnech (medián 2 na Likertově škále 0-4, kde 0 je “špatné” a 4 je “vynikající”). Zároveň pedagogové uváděli, že práce má relevantní negativní vliv na jejich soukromý život (medián 3 na stupnici 0-6, kde 0 je “v žádném případě neovlivňuje soukromý a rodinný život” a 6 je “ano, určitě ovlivňuje soukromý a rodinný život”).

38


Graf 34 – Práce a blahobyt – Lotyšsko

Graf 35 – Psychosociální faktory v práci - Lotyšsko

Graf 36 – – Ostatní proměnné – Lotyšsko

Globální výsledky získané v Lotyšsku ukazují, že většina proměnných ve studii byla významně vyšší ve srovnání s původní studií a pouze Pracovní nasazení vykazovalo podobné výsledky. Pouze jedna Ostatní proměnná byla považována za relevantní (rozdíl 10 bodů) – Vlastní Vnímání zdraví (Tabulka 19).

39


Tabulka 19 – Relevantní odlišnosti ve srovnání s výsledky původní studie - Lotyšsko Původní

Globální

LV

M

SD

M

SD

M

SD


2,1

1,7

3,1

1,7

3,3

2

Vlastní vnímání zdraví

2,6

0,8

2,4

1

1,5

0,7

Vyhoření

2,5

1,6

3,5

1,8

4,4

1,8

Stres

2,3

1,5

3,5

1,6

3,5

1,9

Dimenze

Pro tyto 4 proměnné byly nalezeny významné statistické korelace a jsou zobrazeny v následující tabulce.

Stres

Vyhoření


Spravedlnost

Důvěra

Spokojenost


Vedení

Sociální podpora

Jasnost rolí

Odměny

Vazba

Předvídatelnos t

Smysl práce

Rozvoj

Vliv v práci

Tempo

Emoční požadavky

Dimenze


Tabulka 20 – Významné korelace mezi dimenzemi - Lotyšsko

Konflikt práce-rodina Vlastní vnímání zdraví Vyhoření Stres

Pro předchozí dimenze byla provedena lineární regresní analýza s následujícími výsledky:10 

Konflikt práce-rodina: vytvořený prediktivní model byl ze statistického hlediska velmi smysluplný, neboť výsledky získané pro nezávislé proměnné (Pracovní nasazení, Tempo, Emoční nároky, Vliv v práci, Možnosti rozvoje, Smysluplnost práce, Vazba k pracovišti, Předvídatelnost, Odměny, Jasnost rolí, Důvěra, Spravedlnost, Vyhoření a Stres) dokázaly vysvětlit téměř 82 % skóre získaného pro Konflikt práce-rodina. Pouze dvě dimenze vykazovaly významnější prediktivní hodnotu, takže lze předpokládat, že Konflikt práce-rodina bude vyšší, pokud Jasnost rolí a Vyhoření budou vyšší.



Vlastní vnímání zdraví: vytvořený prediktivní model byl ze statistického hlediska velmi smysluplný, neboť výsledky získané pro nezávislé proměnné (Kvantitativní nároky, Emoční nároky, Možnosti rozvoje, Smysluplnost práce, Vazba k pracovišti, Předvídatelnost, Odměny, Jasnost rolí, Kvalita vedení, Sociální podpora, Důvěra a Spravedlnost) dokázaly vysvětlit téměř 58 % skóre získaného Vlastní vnímání zdraví. Tři dimenze vykazovaly významnější prediktivní

10

Pro Stres nebyl získán žádný významný prediktivní model.

40


hodnotu, takže lze předpokládat, že Vlastní vnímání zdraví bude vyšší, pokud Emoční nároky, Odměny a Spravedlnost budou vyšší. 

Vyhoření: vytvořený prediktivní model byl ze statistického hlediska velmi smysluplný, neboť výsledky získané pro nezávislé proměnné (Pracovní nasazení, Kvantitativní nároky, Tempo, Emoční nároky, Vliv v práci, Možnosti rozvoje, Smysluplnost práce, Vazba k pracovišti, Předvídatelnost, Odměny, Jasnost rolí, Kvalita vedení, Sociální podpora, Spokojenost s prací, Konflikt práce-rodina, Důvěra, Spravedlnost a Stres) dokázaly vysvětlit téměř 78 % skóre získaného pro Vyhoření. Pouze jediná dimenze vykazovala významnější prediktivní hodnotu, takže lze předpokládat, že Vyhoření bud nevyšší, pokud bude vysoký i Konflikt práce-rodina.

Vlastní vnímání zdraví↑

58%

Vyhoření ↑

78%

↑ ↑

Vyhoření

82%

Jasnost rolí

Konflikt práce-rodina↑

Konflikt prácerodina Spravedlnost, respekt

Síla modelu

Odměny

Dimenze

Emoční nároky

Tabulka 21 – Významné prediktivní modely pro relevantní dimenze - Lotyšsko

↑

↑

↑ ↑

4.2.6. Belgie

“Socio-demografické” proměnné odhalily, že více než polovina pedagogů, kteří vyplnili dotazníky, jsou středoškolští pedagogové (68,8 %) a mají více než 20 let praxe.

41


Graf 37 – Belgie: povaha instituce

Graf 38 – Belgie: povaha instituce

Většina dimenzí v “Útočném chování” vykázala vyšší výsledky ve srovnání s původní studií COOPSOQ II, in 2007): 











42


Graf 39 – Útočné chování - Belgie

Celkově vykazovaly proměnné “Práce a blahobyt” významně nižší výsledky. Medián Pracovního nasazení dosáhl hodnoty 1,1 (na stupnici 0-6, kde 0 představuje “nikdy” a 6 odpovídá “vždy/denně”). V kategorii “Psychosociální faktory v práci” bylo dosaženo pozitivnějších výsledků v několika dimenzích, včetně Smysluplnosti práce, Možností rozvoje, Jasnosti rolí, Důvěry, Tempa, Vazby k pracovišti a Odměnách (u všech medián okolo 6 na stupnici 0-8, kde 0 představuje “ve velmi malém rozsahu a 8 odpovídá “ve vysokém rozsahu”). Vyhoření s mediánem 3 bylo proměnnou s nejnižším skóre v této kategorii. V kategorii “Ostatní proměnné” se ukázalo, že belgičtí pedagogové jsou spokojeni se svou prací (medián 2 na Likertově škále 0-3, kde 0 je “velmi nespokojený” a 3 je “velmi spokojený”) a považovali své zdraví za dobré v posledních 4 týdnech (medián 2 na Likertově škále 0-4, kde 0 je “špatné” a 4 “vynikající”). Pedagogové uváděli, že práce má významný negativní efekt na jejich soukromý život (medián 3 na stupnici 0-6, kde 0 je “v žádném případě práce neovlivňuje soukromý a rodinný život” a 6 je “ano, práce určitě ovlivňuje soukromý a rodinný život”).

43


Graf 40 – Práce a blahobyt – Belgie

Graf 41 – Psychosociální faktory v práci - Belgie

Graf 42 – Ostatní proměnné - Belgie

Nízké výsledky proměnných UWES získané od belgických respondentů byly významně odlišné od původní studie a globálních výsledků analýzy potřeb. Pracovní nasazení a Stres byly dimenzemi s odlišností více než 10 bodů proti původní studii (Tabulka 22).

Tabulka 22 – Relevantní odlišnosti ve srovnání s výsledky původní studie - Belgie Původní

Globální

BE

M

SD

M

SD

M

SD

Pracovní nasazení

4,1

1,1

3,0

1,7

1,1

0,7

Stres

2,3

1,5

3,5

1,6

3,5

1,5

Dimenze

44


Pro obě proměnné byly zjištěny významné korelace. Výsledky shrnuje Tabulka 23.

Stres

Vyhoření


Spravedlnost

Důvěra


Spokojenost

Sociální podpora

Vedení

Jasnost rolí

Odměny

Předvídatelnost

Vazba

Smysl práce

Rozvoj

Vliv v práci

Tempo

Emoční požadavky


Dimenze

Pracovní nasazení

Tabulka 23 – Významné korelace mezi dimenzemi - Belgie

Pracovní nasazení Stres

Pro Pracovní nasazení a Stres byla dále provedena lineární regresní analýza a vyhodnocena významnost prediktivních modelů: 

Pracovní nasazení: vytvořený prediktivní model byl ze statistického hlediska velmi smysluplný, neboť výsledky získané pro nezávislé proměnné (Tempo, Možnosti rozvoje, Smysluplnost práce, Vazba k pracovišti, Předvídatelnost, Odměny, Jasnost rolí, Sociální podpora, Spokojenost s prací, Důvěra, Spravedlnost a Stres) dokázaly vysvětlit více 59 % skóre získaného pro Pracovní nasazení. Čtyři z těchto dimenzí vykazovaly významnější prediktivní hodnotu, takže lze předpokládat, že Pracovní nasazení bude vyšší, když Temp, Smysluplnost práce, Vazba k pracovišti a Důvěra budou nižší. Stres: vytvořený prediktivní model byl ze statistického hlediska velmi smysluplný, neboť výsledky získané pro nezávislé proměnné Pracovní nasazení, Kvantitativní nároky, Emoční nároky, Smysluplnost práce, Vazba k pracovišti, Předvídatelnost, Odměny, Jasnost rolí, Kvalita vedení, Sociální podpora, Konflikt práce-rodina, Důvěra, Spravedlnost, Vnímání vlastního zdraví a Vyhoření) dokázaly vysvětlit téměř 68 % skóre získaného pro Kvantitativní nároky. Čtyři z těchto dimenzí vykazovaly významnější prediktivní hodnotu, takže lze předpokládat, že Stres bude vyšší, když Kvantitativní nároky, Konflikt práce-rodina a Vyhoření budou vyšší a Předvídatelnost bude nižší.

59%

Stres ↑

68%

↓ ↑

↓

↓

Vyhoření

Pracovní nasazení ↑

Důvěra

Síla modelu

Smysluplnost práce Vazba k pracovišti Konflikt prácerodina

Dimenze

Tempo

Tabulka 24 – Významné prediktivní modely pro relevantní dimenze - Belgie Kvantitativní nároky



↓ ↑

↑

45


4.2.7. Nizozemí

Výsledky získané pro “socio-demografické” proměnné, tj. povaha instituce a počet let práce ve vzdělávacím systému, ukazují, že většina holandských respondentů jsou pedagogové na středních školách (86,1 %) a mají více než 20 let praxe.

Graf 43 – Nizozemí: povaha instituce

Graf 44 – Nizozemí: počet let práce ve vzdělávacím systému

Sada proměnných zahrnutých v “Útočném chování” vykazovala podobné výsledky jako původní studie COOPSOQ II (2007): 











46


Graf 45 – Útočné chování - Nizozemí

“Práce a blahobyt” – tato kategorie vykazovala obecně významně nižší výsledky, především v Pracovním nasazení (medián okolo 1,1 na stupnici 0-6, kde 0 představuje “nikdy” a 6 odpovídá “vždy/denně”). “Psychosociální faktory v práci” -

tato druhá kategorie vykazovala globální pozitivní výsledky,

především v souboru dimenzí, který zahrnoval Smysluplnost práce, Jasnost rolí, Tempo, Možnosti rozvoje a Vazba k pracovišti (všechny medián okolo 6 na stupnici 0-8, kde 0 představuje “ve velmi malém rozsahu a 8 odpovídá “ve vysokém rozsahu”). Opačným případem byl Stres a Vyhoření, kde proměnné vykazovaly nejnižší hodnotu v kategorii (medián 3). “Ostatní proměnné”- poslední kategorie definovaná partnery ukázala, že většina dotazovaných holandských pedagogů byla spokojena se svou prací (medián 2 na Likertově škále 0-3, kde 0 je “velmi nespokojený” a 3 je “velmi spokojený” a považovala své zdraví za velmi dobré v posledních čtyřech týdnech (medián 3 na Likertově škále 0-4, kde 0 je “špatné” a 4 “vynikající”). Pedagogové uváděli, že práce měla negativní vliv na jejich soukromý život (medián 3 na stupnici 0-6, kde 0 je “v žádném případě práce neovlivňuje soukromý a rodinný život” a 6 je “ano, práce určitě ovlivňuje soukromý a rodinný život”).

47


Graf 46 – Práce a blahobyt – Nizozemí

Graf 47 – Psychosociální faktory v práci - Nizozemí

Graf 48 – Ostatní proměnné - Nizozemí

Z analyzovaných transverzálních proměnných, tj. Pracovní nasazení, Konflikt práce-rodina, Vyhoření a Stres, byla pouze u první pozorována významná odchylka od původní studie. Součástí této skupiny jsou také Kvantitativní nároky a Tempo vzhledem ke své více než desetibodové odlišnosti od původní studie (Tabulka 25).

48


Tabulka 25 – Relevantní odlišnosti ve srovnání s výsledky původní studie - Nizozemí Původní

Globální

NL

M

SD

M

SD

M

SD

Pracovní nasazení

4,1

1,1

3,0

1,7

1,1

0,6


3,3

1,8

3,8

1,5

4,3

1,5

Tempo

4,7

1,6

5,4

1,7

5,8

1,3

Dimenze

S těmito třemi nejvýznamnějšími proměnnými byla provedena Pearsonova korelační analýza a byly nalezeny významné vztahy mezi Pracovním nasazením, Kvantitativními nároky a Tempem a ostatními proměnnými zahrnutými v dotazníku (Tabulka 26).

Stres

Vyhoření


Spravedlnost

Důvěra


Spokojenost

Vedení

Sociální podpora

Jasnost rolí

Odměny

Vazba

Předvídatelnos t

Smysl práce

Rozvoj

Vliv v práci

Tempo

Emoční požadavky

Dimenze


Tabulka 26 – Významné korelace mezi dimenzemi - Nizozemí

Pracovní nasazení Kvantitativní nároky Tempo

Na základě významných korelací byla provedena lineární regresní analýza 3 nejrelevantnějších dimenzí. Nebyl nalezen žádný významný prediktivní model se statistickou hodnotou.

4.2.8. Slovinsko

Data získaná ze slovinských dotazníků ukázala, že pedagogové pocházejí především ze základních škol (68,4 %) a středních škol (22,6 %) s více než 20 lety praxe (34,6 %) nebo pracující ve vzdělávacím systému 10-15 let. Tyto socio-demografické proměnné jsou zobrazeny v následujících grafech.

49


Graf 49 – Slovinsko: povaha instituce

Graf 50 – Slovinsko: počet let ve vzdělávacím systému

Všechny proměnné zahrnuté v “Útočném chování” vykazovaly vyšší hodnoty ve srovnání s původní studií Short COOPSOQ II (2007): 











50


Graf 51 – Útočné chování - Slovinsko

Proměnné “Práce a blahobyt” vykazovaly pozitivní celkové výsledky (medián 4,4 na stupnici 0-6, kde 0 představuje “nikdy” a 6 odpovídá “vždy/denně”). Odhodlanost byla nejvyšší dimenzí a Energie nejnižší (skóre 4,6 a 4,3). Mezi proměnnými v kategorii “Psychosociální faktory v práci” byly zřetelné pozitivní výsledky dimenzí Smysluplnost práce a Jasnost rolí (medián 7 na stupnici 0-8, kde 0 představuje “ve velmi malém rozsahu a 8 odpovídá “ve vysokém rozsahu”). Nejnižšího mediánu 4 dosáhly dimenze Kvantitativní nároky, Vyhoření, Stres a Vliv v práci. U “Ostatních proměnných” bylo zřetelné, že většina slovinských respondentů byla spokojena se svou prací (medián 2 na Likertově škále 0-3, kde 0 je “velmi nespokojený” a 3 je “velmi spokojený”) a považovali své zdraví za dobré v posledních 4 týdnech (na Likertově škále 0-4, kde 0 je “špatné” a 4 “vynikající”). Respondenti uváděli, že práce má negativní vliv na jejich soukromý život (medián 3 na stupnici 0-6, kde 0 je “v žádném případě práce neovlivňuje soukromý a rodinný život” a 6 je “ano, práce určitě ovlivňuje soukromý a rodinný život”).

51


Graf 52 – Práce a blahobyt – Slovinsko

Graf 53 – Psychosociální faktory v práci - Slovinsko

Graf 54 – Ostatní proměnné - Slovinsko

Konflikt práce-rodina, Vyhoření a Stres byly vybrány jako relevantní proměnné (z úvodního souboru 4 transversálních dimenzí), Ostatní proměnné vykazovaly nutné desetibodové odlišnosti od původní studie a byly vybrány jako relevantní – Emoční nároky, Smysluplnost práce, Vazba k pracovišti (

).

52


Tabulka 27 – Relevantní odlišnost v porovnání s původní studií - Slovinsko Původní

Globální

SI

M

SD

M

SD

M

SD

Emoční nároky

3,3

2,1

4,2

1,6

4,8

1,4

Smysluplnost práce

6

1,3

6,5

1,4

7

1,2

Vazba k pracovišti

4,8

1,8

5,4

1,5

5,8

1,5


2,1

1,7

3,1

1,7

3,3

1,6

Vyhoření

2,5

1,6

3,5

1,8

3,7

1,9

Stres

2,3

1,5

3,5

1,6

3,6

1,7

Dimenze

Pro tuto skupinu 6 proměnných byla provedena Peasonova korelační analýza a byly zjištěny významné závislosti mezi některými dimenzemi uvedenými v dotazníku (Tabulka 28).

Stres

Vyhoření


Spravedlnost

Důvěra

Spokojenost


Sociální podpora

Vedení

Jasnost rolí

Odměny

Předvídatelnost

Vazba

Smysl práce

Rozvoj

Vliv v práci

Emoční požadavky

Tempo


Dimenze

Pracovní nasazení

Tabulka 28 – Relevantní odlišnosti ve srovnání s výsledky původní studie - Slovinsko

Emoční nároky Smysluplnost práce Vazba k pracovišti Konflikt práce-rodina Vyhoření Stres

Pro výše uvedené dimenze byla provedena lineární regresní analýza s následujícími výsledky11: 

Konflikt práce-rodina: vytvořený prediktivní model byl ze statistického hlediska velmi smysluplný, neboť výsledky získané pro nezávislé proměnné (Pracovní nasazení, Tempo, Emoční nároky, Vliv v práci, Vazba k pracovišti, Předvídatelnost, Odměny, Jasnost rolí, Kvalita vedení, Sociální podpora, Spokojenost s prací, Důvěra, Spravedlnost, Vlastní vnímání zdraví, Vyhoření a Stres) dokázaly vysvětlit téměř 65 % skóre získaného pro Konflikt práce-rodina. Čtyři z těchto

11

Pro dimenze Emoční nároky, Smysluplnost práce a Vazba k pracovišti nebyly nalezeny signifikantní prediktivní modely.

53


dimenzí vykazovaly významnější prediktivní hodnotu, takže lze předpokládat, že Konflikt prácerodina bude vyšší, pokud budou Tempo, Vyhoření a Stres vyšší a Jasnost rolí nižší. 

Vyhoření: vytvořený prediktivní model byl ze statistického hlediska velmi smysluplný, neboť výsledky získané pro nezávislé proměnné (Pracovní nasazení, Tempo, Emoční nároky, Vliv v práci, Smysluplnost práce, Vazba k pracovišti, Předvídatelnost, Odměny, Jasnost rolí, Vedení, Sociální podpora, Spokojenost s prací, Konflikt práce-rodina, Důvěra, Spravedlnost, Vlastní vnímání zdraví a Stres) dokázaly vysvětlit téměř 74 % skóre získaného pro Vyhoření. Čtyři z těchto dimenzí vykazovaly významnější prediktivní hodnotu, takže lze předpokládat, že Vyhoření bude vyšší, pokud Konflikt práce-rodina a Stres budou vyšší a pokud Spravedlnost a Vlastní vnímání zdraví budou nižší.



Stres: vytvořený prediktivní model byl ze statistického hlediska velmi smysluplný, neboť výsledky získané pro nezávislé proměnné (Pracovní nasazení, Tempo, Emoční nároky, Vliv v práci, Vazba k pracovišti, Předvídatelnost, Odměny, Jasnost rolí, Vedení, Sociální podpora, Spokojenost s prací, Konflikt práce-rodina, Důvěra, Spravedlnost, Vlastní vnímání zdraví a Vyhoření) dokázaly vysvětlit téměř 72 % skóre získaného pro Stres. Čtyři z těchto dimenzí vykazovaly významnější prediktivní hodnotu, takže lze předpokládat, že Stres bude vyšší, pokud emoční nároky, Konflikt práce-rodina a Vyhoření budou vyšší a Jasnost rolí nižší.

Vyhoření ↑

74%

Stres ↑

72%

↓ ↑ ↑

↓

↑

Stres

↑

Vyhoření

65%

Jasnost rolí

Konflikt práce-rodina↑

Konflikt prácerodina Vlastní vnímání zdraví

Síla modelu

Emoční nároky

Dimenze

Tempo

Tabulka 29 – Významné prediktivní modely pro relevantní dimenze - Slovinsko

↑

↑

↓

↑ ↑

4.2.9. Švýcarsko

Rozborem “Socio-demografických” proměnných bylo zjištěno, že většina švýcarských respondentů pracovala ve vysokoškolských institucích. Téměř 26,2 %

uvádělo praxi 5-10 let, okolo 33,3 %

respondentů pracovalo ve vzdělávacím systému 15-20 let a 23,8 % respondentů uvádělo praxi delší než 20 let.

54


Graf 55 – Povaha institucí - Švýcarsko

Graf 56 – Počet let práce ve vzdělávacím systému - Švýcarsko

Respondenti uváděli pouze dvě ze čtyř dimenzí v kategorii “Útočné chování”: Šikanu a Sexuální obtěžování. Ve srovnání s původní studií vykazovaly obě dimenze vyšší výsledky: 

Šikana – 30 % pedagogů uvádí, že byli vystaveni šikaně na pracovišti v posledních 12 měsících (8,3 % v původní studii).



Sexuální obtěžování – 5 % pedagogů uvádí, že byli vystaveni nežádoucí sexuální pozornosti na pracovišti v posledních 12 měsících (2,9 % v původní studii).

Švýcarští pedagogové neuváděli žádné případy Vyhrožování a Fyzického násilí. Graf 57 – Útočné chování - Švýcarsko

55


Proměnné v kategorii “Práce a blahobyt” obecně vykazovaly nižší skóre, což ve výsledku znamená hodnotu mediánu Pracovního nasazení 2,2 (na stupnici 0-6, kde 0 představuje “nikdy” a 6 odpovídá “vždy/denně”).

V kategorii “Psychosociální faktory v práci” získala nejvyšší hodnoty “Smysluplnost práce (medián okolo 7 na stupnici 0-8, kde 0 představuje “ve velmi malém rozsahu a 8 odpovídá “ve vysokém rozsahu”). Vyhoření a Emoční nároky patřily k proměnným s nejnižším skóre v této kategorii s mediánem pod 4.

V kategorii “Ostatních proměnných” získané výsledky prokázaly, že většina švýcarských respondentů je spokojena se svou prací (medián 2 na Likertově škále 0-3, kde 0 je “velmi nespokojený” a 3 je “velmi spokojený”) a považuje své zdraví v posledních 4 týdnech za dobré (medián 2 na Likertově škále 0-4, kde 0 je “špatné” a 4 “vynikající”). Pedagogové uváděli, že práce má malý negativní vliv na soukromý život (medián nižší než 3 na stupnici 0-6, kde 0 je “v žádném případě práce neovlivňuje soukromý a rodinný život” a 6 je “ano, práce určitě ovlivňuje soukromý a rodinný život”).

56


Graf 58 – Práce a blahobyt - Švýcarsko

Graf 59 – Psychosociální faktory v práci - Švýcarsko

Graf 60 – Ostatní proměnné - Švýcarsko

Ze čtyř transversálních proměnných v analýze (Pracovní nasazení, Konflikt práce-rodina, Vyhoření a Stres) pouze Konflikt práce-rodina nevykazoval relevantní odlišnosti od původních studií UWES and Short COOPSOQ II. Současně s tím Ostatní proměnné vykazovaly desetibodovou odlišnost: Tempo, Vliv v práci a Možnosti rozvoje (Tabulka 30).

57


Tabulka 30 – Relevantní odlišnosti ve srovnání s výsledky původní studie - Švýcarsko Původní

Globální

CH

M

SD

M

SD

M

SD

Pracovní nasazení

4,1

1,1

3,0

1,7

2,2

1,8

Tempo

4,7

1,6

5,4

1,7

5,8

1,6

Vliv v práci

4,1

1,8

4,2

1,6

5,3

1,9

Možnosti rozvoje

5,2

1,5

5,7

1,4

6,3

1,1

Vyhoření

2,5

1,6

3,5

1,8

3,4

2

Stres

2,3

1,5

3,5

1,6

3,7

1,7

Dimenze

Za pomoci Pearsonovy korelační analýzy byly studovány významné korelace a nejdůležitější vztahy mezi Pracovním nasazením, Tempem, Vlivem v práci, Možnostmi rozvoje, Vyhořením a Stresem a dalšími proměnnými v dotazníku (Tabulka 31).

Stres

Vyhoření


Spravedlnost

Důvěra


Spokojenost

Vedení

Sociální podpora

Jasnost rolí

Odměny

Vazba

Předvídatelnos t

Smysl práce

Rozvoj

Vliv v práci

Tempo

Emoční požadavky

Dimenze


Tabulka 31 – Relevantní odlišnosti ve srovnání s výsledky původní studie - Švýcarsko

Pracovní nasazení Tempo Vliv v práci Možnosti rozvoje Vyhoření Stres

Na závěr byla provedena lineární regresní analýza pro stanovení prediktivních modelů pro 6 významných dimenzí:12 

Pracovní nasazení: vytvořený prediktivní model byl ze statistického hlediska velmi smysluplný, neboť výsledky získané pro nezávislé proměnné (Kvantitativní nároky, Tempo, Možnosti rozvoje, Vazba k pracovišti, Jasnost rolí, Vedení, Sociální podpora, Spokojenost s prací, Důvěra, Spravedlnost, Vlastní vnímání zdraví, Vyhoření a Stres) dokázaly vysvětlit téměř 71 % skóre získaného pro Pracovní nasazení. Pět z těchto dimenzí vykazovalo významnější prediktivní

12

Pro dimenzi Tempo nebyl nalezen signifikantní prediktivní model.

58


hodnotu, takže lze předpokládat, že Pracovní nasazení bude vyšší, pokud budou vyšší proměnné Vedení, Sociální podpora, Vlastní vnímání zdraví, Vyhoření a pokud Stres bude nižší. 

Vliv v práci: vytvořený prediktivní model byl ze statistického hlediska velmi smysluplný, neboť výsledky získané pro nezávislé proměnné (Pracovní nasazení, Kvantitativní nároky, Tempo, Emoční nároky, Možnost rozvoje, Smysluplnost práce, Vazba k pracovišti, Předvídatelnost, Odměny, Jasnost rolí, Vedení, Sociální podpora, Spokojenost s prací, Konflikt práce-rodina, Důvěra, Spravedlnost, Vlastní vnímání zdraví, Vyhoření a Stres) dokázaly vysvětlit téměř 94 % skóre získaného pro Vliv v práci. Pět z těchto dimenzí vykazovalo významnější prediktivní hodnotu, takže lze předpokládat, že Vliv v práci bude vyšší, pokud budou vyšší hodnoty proměnných Emoční nároky, Jasnost rolí, Konflikt práce-rodina a Důvěra.



Možnosti rozvoje: vytvořený prediktivní model byl ze statistického hlediska velmi smysluplný, neboť výsledky získané pro nezávislé proměnné (Pracovní nasazení, Kvantitativní nároky, Tempo, Emoční nároky, Vliv v práci, Smysluplnost práce, Vazba k pracovišti, Předvídatelnost, Odměny, Jasnost rolí, Vedení, Sociální podpora, Spokojenost s prací, Konflikt práce-rodina, Důvěra, Spravedlnost, Vlastní vnímání zdraví, Vyhoření a Stres) dokázaly vysvětlit téměř 96 % skóre získaného pro Kvantitativní nároky. Čtyři z těchto dimenzí vykazovaly významnější prediktivní hodnotu, takže lze předpokládat, že hodnota proměnné Možnosti rozvoje bude vyšší, pokud proměnné Smysluplnost práce, Sociální podpora, Vyhoření a Stres budou vyšší.



Vyhoření: vytvořený prediktivní model byl ze statistického hlediska velmi smysluplný, neboť výsledky získané pro nezávislé proměnné (Pracovní nasazení, Kvantitativní nároky, Tempo, Emoční nároky, Vliv v práci, Možnosti rozvoje, Smysluplnost práce, Vazba k pracovišti, Předvídatelnost, Odměny, Jasnost rolí, Vedení, Sociální podpora, Spokojenost s prací, Konflikt práce-rodina, Důvěra, Spravedlnost, Vlastní vnímání zdraví a Stres) dokázaly vysvětlit téměř 98 % skóre získaného pro Vyhoření. Pět z těchto dimenzí vykazovalo významnější prediktivní hodnotu, takže lze předpokládat, že Vyhoření bude vyšší, pokud Kvantitativní nároky, Možnosti rozvoje, Sociální podpora, Spokojenost s prací a Stres budou vyšší.



Stres: vytvořený prediktivní model byl ze statistického hlediska velmi smysluplný, neboť výsledky získané pro nezávislé proměnné (Pracovní nasazení, Kvantitativní nároky, Tempo, Emoční nároky, Vliv v práci, Možnosti rozvoje, Smysluplnost práce, Vazba k pracovišti, Předvídatelnost, Odměny, Jasnost rolí, Vedení, Sociální podpora, Spokojenost s prací, Konflikt práce-rodina, Důvěra, Spravedlnost, Vlastní vnímání zdraví a Vyhoření) dokázaly vysvětlit téměř 96 % skóre získaného pro Stres. Čtyři z těchto dimenzí vykazovaly významnější prediktivní hodnotu, takže

59


lze předpokládat, že Stres bude vyšší, když hodnoty Možností rozvoje, Vazby k pracovišti, Jasnosti rolí a Vyhoření budou vyšší.

Stres ↑

96%

↑ ↑

↑

↑

↑ ↑

↑

↑ ↑

↑

Stres

98%

↑

Vyhoření

Vyhoření ↑

Důvěra

96%

↓

Vlastní vnímání zdraví

Možnosti rozvoje ↑

Vedení

94%

Sociální podpora Spokojenost s prací Konflikt prácerodina

Vliv v práci ↑

Jasnost rolí

71%

Odměny

Pracovní nasazení ↑

Možnosti rozvoje Smysluplnost práce Vazba k pracovišti

Síla modelu

Emoční nároky

Dimenze


Tabulka 32 – Významné prediktivní modely pro relevantní dimenze - Švýcarsko

↓

↓

↓

↑

↑

↑

↑

↑ ↑

60


5. Important Findings: Managers Interviews

5. Důležité poznatky: rozhovory s vedoucími pracovníky

61


5.1. Profil obecných potřeb

Detailní rozbor získaných dat umožňuje také lépe porozumět i výsledkům získaným z matice rozhovoru. Na základě těchto výsledků z devíti zemí byl sestaven obecný profil potřeb. Tento obecný profil vycházel z celkem devíti národních analýz nejvýznamnějších proměnných, s důrazem především na 1) skóre a vysvětlení k jednotlivým dimenzím UWES a Short COPSOQ II, 2) rozdílech mezi původními studiemi (NRCWE, 2007 and Schaufeli & Bakker, 2003) and globálními výsledky analýzy potřeb v projektu STRESSLESS a 3) vytvořených lineárních regresních modelech. Tabulka 33 ukazuje dimenze zvýrazněné vedoucími pracovníky během rozhovorů.

Tabulka 33 – Dimenze zvýrazněné vedoucími pracovníky během rozhovorů Původní

Dimenze

Globální

PT

CZ

UK

GR

LV

BE

NL

SI

CH

M13 SD14

M

SD

M

SD

M

SD

M

SD

M

SD

M

SD

M

SD

M

SD

M

SD

M

SD


3,3

1,8

3,8

1,5

3,7

1,1

2,2

1,4

2,5

1,4

4,1

1

3,4

1,3

3,9

1,5

4,3

1,5

4,2

1,1

4

2

Tempo

4,7

1,6

5,4

1,7

5,7

1,6

5,3

1,5

5,2

1,5

5,3

1,3

4,7

2,1

5,4

1,6

5,8

1,3

5,3

2

5,8

1,6

Emoční nároky

3,3

2,1

4,2

1,6

5,2

1,3

4,6

1,4

4,7

1,3

3,1

1,6

4,1

1,4

4

1,5

3,8

1,2

4,8

1,4

3,3

2,1

Vliv v práci

4,1

1,8

4,2

1,6

4,6

1,5

4,4

1,6

4,4

1,5

4,5

1,6

3,5

1,5

4,3

1,3

4,2

1,3

3,6

1,6

5,3

1,9

Možnosti rozvoje

5,2

1,5

5,7

1,4

5,8

1,2

5,2

1,2

5,1

1,2

5,4

1,6

5,4

2,1

5,7

1,4

5,8

1,1

5,7

1,5

6,3

1,1

Smysluplnost práce

6

1,3

6,5

1,4

6,7

1,3

7,2

0,8

6,9

1

6,4

1,3

5,3

2,1

6

1,5

6,4

1

7

1,2

6,7

1,5

Jasnost rolí

5,7

1,4

6

1,5

6

1,6

6,5

1,3

6,5

1,3

5,8

1,8

5,5

2,1

5,6

1,5

5,8

1,2

6,4

1,4

5,9

1,7


2,1

1,7

3,1

1,7

4,3

1,5

2,6

1,4

2,6

1,5

2,6

1,6

3,3

2

3

1,6

2,9

1,5

3,3

1,6

2,9

1,9

Důvěra

5,4

1,5

5,6

1,6

5,8

1,5

5,8

1,3

5,8

1,3

5,1

1,7

5,1

2

5,5

1,5

5,3

1,3

5,9

1,8

6,3

1,6

Vyhoření

2,5

1,6

3,5

1,8

5

1,6

3,5

1,3

3,5

1,3

3,3

1,6

4,4

1,8

3

1,6

2,7

1,6

3,7

1,9

3,4

2

Stres

2,3

1,5

3,5

1,6

4,6

1,4

3,4

1,2

3,4

1,3

3,5

1,2

3,5

1,9

3,5

1,5

3

1,5

3,6

1,7

3,7

1,7

POZNÁMKA:  Oranžové buňky zvýrazňují dimenze označené vedoucími pracovníky během rozhovorů.

13 14

Průměr. Směrodatná odchylka.

62


Hlavní závěry ohledně obecného profilu lze shrnout takto: 

Kromě Stresu a Vyhoření většina vedoucích pracovníků z partnerských zemí (8/9) uváděla Kvantitativní nároky jako jednu z nejdůležitějších dimenzí při řešení pracovního stresu ve svých institucích;



Tempo a Emoční nároky byly rovněž zmiňovány jako hlavní psychosociální faktory související s pracovním stresem (v 5 z 9 zemí), stejně tak Smysluplnost práce, Jasnost rolí a Možnosti rozvoje (4 z 9 zemí);



Konflikt práce-rodina byl zmiňován pouze ve 3 zemích, a Důvěra a Vliv v práci byly zdůrazňovány vždy pouze v 1 zemi.

5.2. Zkušenost z jednotlivých zemí

Výše uvedený obecný profil vycházel z národních profilů jednotlivých partnerských zemí. Výsledky získané pomocí tohoto nástroje od každého z partnerů byly rozděleny do 3 obecných skupin informací: 

“Skóre pracovního stresu”:

Každý z kontaktovaných vedoucích pracovníků označil na

desetistupňové škále (1 představuje “žádný stres” a 10 je “nejvyšší možný stres) vlastní vnímání stresu v své instituci. Toto obecné hodnocení bylo doplněno vysvětleními a příklady výsledků stresu a vyhoření. Na závěr bylo skóre porovnáno s hlavními výsledky z dotazníků od pedagogů (pro proměnnou Stres). 

“Komparativní analýza”: Analýza dat identifikovala relevantní výroky vztahující se k proměnným ve studii a tyto odkazy byly porovnány s výsledky získanými z dotazníků (hodnocení psychosociálních faktorů, deseti- a vícebodové odlišnosti od původní studie, korelace a výsledky lineární regrese).

Tento proces porovnávání byl podstatný při určení společných aspektů

uváděných vedoucími pracovníky a pedagogy. 

“Další relevantní otázky”: Kromě výše uvedených proměnných konsorcium zahrnulo do matice rozhovoru zmínky o existujících opatřeních managementu stresu na úrovni opatření a na praktické úrovni a o prostředcích určených na snižování hladiny stresu. I zde byl proveden rozbor obsahu a byly zvýrazněny některé výroky.

63


5.2.1. Portugalsko

Do rozhovorů bylo zapojeno 6 vedoucích pracovníků z různých portugalských vzdělávacích institucí. Tři z nich zastupovali vertikální skupinu škol15, jeden základní školu, jeden střední školu a dva zastupovali neziskové instituce, které poskytují školení (zejména profesní vzdělávání a školení). Při hodnocení vnímané úrovně stresu dotazovaní vedoucí pracovníci uváděli různá skóre podle povahy instituce. Za použití desetistupňové škály (1 = “žádný stres” a 10 = “nejvyšší možný stres”) jsou výsledky následující: 

7 – 10 od manažerů vertikálních skupin škol;



7 od manažerů základních a středních škol;



6 – 8 od manažerů neziskových školících institucí.

Úroveň vnímaného stresu byla všeobecně vysoká, toto je rovněž patrné v rozhovorech. Níže následuje výběr výroků k tomuto tématu: 

Nárůst stresu a úzkosti vedl k vyšší pravděpodobnosti špatné nálady, tento řetězec se dotýká učitelů stejně tak jako studentů.



Stres vznikající v těchto situacích vytváří všeobecné nepohodlí mezi učiteli, kteří jsou denně pod psychologickým tlakem.



Je to směs mnoha věcí, které mají ve výsledku velmi špatný vliv. Stres může zvýšit váš krevní tlak, snížit hladinu železa v krvi, působit bolesti hlavy, působit kolísání váhy (v závislosti na metabolismu), působit extrémní únavu nebo rozrušení, která mohou být škodlivá pro srdce. Pokud je něco špatně, pak je příčinou stres.



Myslíme si, že somatické symptomy jsou také mnohem častější a souvisí s únavou a nedostatkem času.



Mám pocit, že okamžité důsledky se projevují v práci. Pokud jsem součástí tohoto tlaku, nemám možnost jednat jinak. To je první důsledek: má role učitele je v sázce. A pak jsou tu další důsledky, týkající se především mezilidských vztahů. To je hrozné, mluvíme s lidmi a cítíme, že jsou naprosto unavení, podráždění, ve špatné náladě… celá komunikace mezi partnery je trochu schizofrenní. Dialog se zaměstnanci téměř neexistuje… jsou vzdálení a už dávno nejsou partnery

15

Vertikální skupina škol propojuje různé školy z různých vzdělávacích úrovní, včetně např. předprimárního vzdělávání (4 vzdělávací roky pro děti ve věku 6-10 let), primární vzdělávání (5 vzdělávacích let pro děti ve věku 11-15let, integrující 2 odlišné cykly: 1. dvouletý cyklus a 2. tříletý cyklus), sekundární vzdělávání (3 vzdělávací roky pro mládež ve věku 16-18 let, rozdělený na humanitně-vědecké kurzy a profesní přípravu). Vertikální skupina škol rovněž může zahrnovat Centra nových příležitostí, ve kterých dospělí s méně než 12 lety školní docházky mohou získat potvrzení neformálně získaných znalostí a dovedností procesem validace a certifikace (která odpovídá poslednímu roku primárního vzdělávání nebo poslednímu roku sekundárního vzdělávání v závislosti na případu). Vertikální skupina škol mže rovněž zahrnovat školení pro dospělé (která umožní této cílové skupině návrat do školy a zapojení do profesního vzdělávání).

64


učitelů. Myslím, že na osobní úrovni se učitelé cítí velmi nešťastní a po návratu domů mluví jen o škole, studentech, testech… Nemyslím, že to přispívá k jejich pohodě (fyzicky, duševně a ve všech ostatních rozměrech, které se objevují v definici WHO). 

Moc nemluvíme o výrazu stres, objevuje se spíše “Já se zcvoknu!” “Už to nevydržím!”, “Hodím se teď někdy marod!“… To všechno jsou slova vztahující se ke stresu. Brečí si jeden druhému na ramenou, depresivní poruchy jsou mezi učiteli velmi běžné. Lidé se cítí opotřebovaní a nechtějí dále investovat energii.

Tyto úvahy byly konzistentní s výsledky v dotaznících od portugalských respondentů, kde byla průměrná hodnota stresu 4,6 z možných 6.

Kromě stresu analýza obsahu odhalila další významné proměnné, které získaly vysoké skóre v dotazníku pro vzdělavatele – Kvantitativní nároky, Tempo, Emoční nároky, Smysluplnost práce a Konflikt prácerodina (Tabulka 34).

Tabulka 34 – Dimenze zmiňované manažery a pedagogy v Portugalsku Dimenze


Tempo

Emoční nároky Smysluplnost práce


Vztah k výsledkům získaným z dotazníků

Lineární regresní analýza ukázala, že v Portugalsku vysoká úroveň Vyhoření souvisí s vysokou úrovní Kvantitativních nároků. Tato proměnná byla významným prediktorem Vyhoření. Avšak portugalští pedagogové ji nepovažovali za jeden z nejrelevantnějších psychosociálních faktorů. Tempo vykazovalo relevantní odlišnost (v porovnání s výsledky původní studie), neboť dotazníky odhalily vysoké úrovně vnímané portugalskými pedagogy. Obecně respondenti považovali Tempo za jeden z relevantních psychosociálních faktorů. Lineární regresní analýza ukázala, že Tempo je významným prediktorem Konfliktu prácerodina. Emoční nároky vykazovaly relevantní odlišnost (v porovnání s výsledky původních studií, neboť dotazníky odhalily vysoké úrovně vnímané portugalskými pedagogy. Smysluplnost práce byla jedním z psychosociálních faktorů zdůrazněných v dotaznících a získala vysoké skóre. Konflikt práce-rodina vykazoval relevantní odlišnost (v porovnání s výsledky původní studie), neboť dotazníky odhalily vysoké úrovně vnímané portugalskými pedagogy. Současně lineární regresní analýza ukázala, že Konflikt práce-rodina je vyšší, pokud jsou Tempo a Vazba k pracovišti nižší. Stejná procedura ukázala, že Vyhoření je důležitým prediktorem Konfliktu práce-rodina.

65


KVANTITATIVNÍ NÁROKY Vysoký objem práce byl konzistentně uváděn dotazovanými jako klíčový problém.  V současné době učitelé zažívají pokles pedagogických úkolů a nárůst byrokratických aktivit. Rozdíl je v byrokratických úkolech: více času se tráví na schůzích, schůze se prodlužují, přibývají administrativní úkoly, je více úkolů obecně. Toto jsou hlavní důvody vyčerpání a souvisí s klesající hodnotou pedagogiky jako profesní aktivity.

TEMPO Potřeba udržet práci ve vysokém tempu byla rovněž běžným problémem mezi dotazovanými.  Nedostatek času (...). Skutečnost, že často využívají svou 20minutovou přestávku k dokončení jiných úkolů místo k odpočinku před další hodinou. Během těchto přestávek vidíme hodně učitelů, jak pobíhají kolem dokola a řeší byrokratické a administrativní záležitosti. Tato situace donutila učitele (ty, kteří mohou) zůstávat ve škole o hodinu nebo dvě déle a věnovat méně času svým rodinám, pokud mají být schopni zvládnout tyto úkoly (a pokud ne, jsou nuceni je odkládat a žít v neustálém stresu).  Další problém souvisí s časem. Čas, který učitelé využívají pro školu, výrazně narostl. V mnoha případech je tento čas kraden z rodinného/soukromého času. Schůze jsou běžně přetahovány za očekávaný konec (18 – 19.00). Učitelé mají neustále schůze a cítí se ztraceni profesně i osobně, protože je obvyklé, že jejich úsilí není oceněno / uznáno (v peněžním smyslu i ve smyslu výsledků).  Máme tu novou učitelskou patologii: nemají na nic čas, den má jen 24 hodin.

EMOČNÍ NÁROKY Emoční nároky souvisí se vztahy se studenty a rodiči, s důrazem na problémy související se socio-ekonomickým zázemím znevýhodněných skupin. V současné době učitelé zažívají pokles pedagogických úkolů a nárůst byrokratických aktivit. Rozdíl je v byrokratických úkolech: více času se tráví na schůzích, schůze se prodlužují, přibývají administrativní úkoly, je více úkolů obecně. Toto jsou hlavní důvody vyčerpání a souvisí s klesající hodnotou pedagogiky jako profesní aktivity. Je to velmi jednoduché, máme vnitřní přetlak, přetlak pocházející ze stavu školy, vztahu s rodiči a studenty (kteří nyní přicházejí s novými a jinými problémy za učiteli) a zdá se mi, že škola musí každou chvíli explodovat díky všem těm dětem bez pravidel (nebo s jinými pravidly). Nerozumím tomu, co se děje. Hodnoty jsou úplně odlišné, i chování a zájem o školní aktivity. To vše exploduje v rukách učitelů, zaměstnanců, rodičů. Exploduje to v rukách dospělých, vymyká se to kontrole, vytváří vysokou úroveň stresu a chaos. Stačí, abychom zůstali 5 minut ve sborovně – všichni mluví o problémech, které měli před pěti minutami ve třídě a o problémech, které budou mít v další třídě (začarovaný kruh, který vychází z nepříznivého prostředí). Většina studentů pochází se sociálně znevýhodněného prostředí a nemají ani notné schopnosti ani soustředění k dosažení vzdělávacích cílů Naším problémem je že se snažíme učit a vychovávat zároveň.

SMYSLUPLNOST PRÁCE Pedagogové se zdají být motivováni i přes vzrůstající demotivaci ohledně smyslu jejich práce.  Nedá se říci, že by se učitelé cítili méně motivováni pracovat. Ale zjišťujeme, že jsou více a více demotivování svou efektivitou práce.

KONFLIKT PRÁCE-RODINA Někteří dotazování uváděli špatnou rovnováhu mezi prací a osobním životem, především v důsledku nadměrného objemu práce. když máme zkrácený rozvrh, znamená to, že doma budeme dodělávat naše úkoly. Místo, abychom chodili domů okolo šesté, zůstáváme v práci přes zkrácený rozvrh až do 7/8 hod. Problém se odráží do osobního i profesního života.

Při identifikaci intervencí snižujících hladinu stresu na praktické úrovni a úrovni směrnic portugalští manažeři hovořili o neexistenci příkladů. V tomto směru bylo zmíněno toto: 

Jediná věc, kterou naše organizace má (a je schválená vedením), je flexibilní pracovní doba k vyvážení osobního a profesního života. K dispozici je soubor opatření, které toto umožňují, např. práci z domova.



Neexistují žádná formální opatření, směrnice nebo iniciativy.

66




Když uvážím, jestli existují nějaká specifická opatření ke snižování stresu… Musím odpovědět negativně. Ne, nemohu dát žádný příklad. Máme nějaké triviální věci, které jsou součástí naší institucionální kultury a mají pro nás určitou hodnotu.

Většina respondentů uváděla potřebu investic do profesního rozvoje pedagogů a důležitost dalších školících aktivit pro tuto cílovou skupinu. Zároveň uváděla problémy kvůli nedostatku finančních zdrojů. 

Škola nemá vlastní prostředky. Pracuje s veřejnými prostředky, takže pokud by se škola chtěla přihlásit do programu a byla přijata, nebude mít prostředky k podpoře takových aktivit.

5.2.2. Česká republika

V České republice proběhlo 6 rozhovorů s manažery školek (1), základních škol (3) a středních škol (1). Dále byl dotazován manažer z vysokoškolské instituce. Při hodnocení vnímané úrovně stresu dotazovaní vedoucí pracovníci uváděli různá skóre podle povahy instituce. Za použití desetistupňové škály (1 = “žádný stres” a 10 = “nejvyšší možný stres”) jsou výsledky následující: 

5 od manažera školky;



2 – 6 od manažerů základních škol;



6,5 od manažera střední školy;



5,5 od manažera vysoké školy.

Tyto výroky jsou konzistentní s výsledky získanými z dotazníků od českých pedagogů, ve kterých byl stres celkově hodnocen průměrem 3,4 ze 6 možných. I když jsou získané výsledky vyšší než výsledky původní studie, úroveň vnímaného stresu patří k nejnižším ze všech zemí. Důsledky stresu pedagogů byly především demotivace, nervozita, neochota, ztráta kreativity, apatie, únava, podrážděnost. Kromě stresu analýza obsahu odhalila další významné proměnné, které získaly vysoké skóre v dotazníku pro vzdělavatele – Kvantitativní nároky, Emoční nároky, Smysluplnost práce, Jasnost rolí a Konflikt prácerodina ( Tabulka 35).

Tabulka 35 – Dimenze zmiňované manažery a pedagogy v Czech Republic Dimenze


67



Emoční nároky Smysluplnost práce Jasnost rolí Konflikt práce-rodina

Kvantitativní nároky vykazovaly relevantní odlišnost (v porovnání s výsledky původní studie), neboť dotazníky odhalily vysoké úrovně vnímané českými pedagogy. Obecně nepovažovali účastníci Kvantitativní nároky za relevantní psychosociální faktor. Lineární regresní analýza ukázala, že když Kvantitativní nároky budou vyšší, pokud bude vyšší i Konflikt práce-rodina. Tato dimenze je významným prediktorem Kvantitativních nároků. Emoční nároky vykazovaly relevantní odlišnost (v porovnání s výsledky původní studie), neboť dotazníky odhalily vysoké úrovně vnímané českými pedagogy. Obecně účastníci považovali Smysluplnost práce za jeden z relevantních psychosociálních faktorů. Jasnost rolí byla jedním z psychosociálních faktorů zdůrazněných v dotaznících. Lineární regresní analýza ukázala, Kvantitativní nároky jsou významně propojené s Konfliktem práce-rodina a tato proměnná je významným prediktorem Kvantitativních nároků.

KVANTITATIVNÍ NÁROKY Manažeři uváděli přetížení pociťované pedagogy a zdůrazňovali nadměrné množství administrativní práce a nízké platy.

EMOČNÍ NÁROKY Nedostatek disciplíny a arogance žáků byly zmiňovány manažery jako důvod pro emoční vypětí pedagogů v problematických vztazích s žáky a jejich rodiči.

SMYSLUPLNOST PRÁCE Sebeuspokojení a seberealizace byly považovány za dva hlavní aspekty faktu, že učitelé považují svou práci za smysluplnou.

JASNOST ROLÍ Obecně manažeři uváděli, že pedagogové mají a znají své cíle a pravidla.

KONFLIKT PRÁCE-RODINA Někteří z manažerů uváděli, že Konflikt práce-rodina nebyl zatím vyřešen v jejich instituci, protože někdy pedagogové cítili, že nemají čas na rodinu či koníčky. Bylo uváděno, že učení je velmi časově náročná práce a působí řadu rodinných konfliktů.

Při identifikaci intervencí snižujících hladinu stresu na praktické úrovni a úrovni směrnic čeští manažeři hovořili o existenci některých příkladů ve svých institucích, např.: semináře managementu stresu, masáže, trénink meditačních technik či podpora sebereflexe. Nicméně respondenti uváděli potřebu psychologů a expertů pro snižování hladiny stresu a podporu pozitivního myšlení.

68


5.2.3. Velká Británie

Pět manažerů z různých vzdělávacích institucí participovalo v rozhovorech prováděných ve Velké Británii: 1 z druhého stupně základní školy, 2 ze střední školy a 2 z vysokoškolské instituce. Jejich hodnocení pracovního stresu v instituci se pohybovalo mezi 4 (základní škola), 6/8 (střední školy) a 6/7 (univerzity) na desetistupňové škále (1 = “žádný stres” a 10 = “nejvyšší možný stres”). Oba z univerzitních manažerů uvedli, že toto by bylo různé pro různá oddělení. Jako důsledky stresu byly uváděny: absence pro nemoc (v mnoha případech dlouhodobá), problémy se spánkem, nízká motivace, nízká produktivita, nedostatek nasazení, špatná koordinace, špatné mezilidské vztahy, negativní zpětná vazba od studentů.

Objevily se případy nemocnosti a absencí, hlavně krátkodobých, avšak byly i případy, kdy se zaměstnanec na dlouhou dobu nedokázal vrátit do zaměstnání. Další důvody zahrnují malé zapojení, nízkou produktivitu, což stupňuje tlak na jednotlivce. Porovnáním odpovědí manažerů s výsledky od pedagogů můžeme vidět, že výsledky z rozhovorů byly o něco vyšší než dimenze Stres, která dosáhla hodnoty 3,4 na šestistupňové škále. Kromě stresu kontextová analýza rozhovorů odhalila další proměnné, které získaly významně nižší nebo vyšší skóre u pedagogů - Kvantitativní nároky, Tempo, Emoční nároky, Jasnost rolí, and Důvěra (Tabulka 36). Tabulka 36 – Dimenze zmiňované manažery a pedagogy ve Velké Británii Dimenze



Kvantitativní nároky vykazovaly relevantní odlišnost (v porovnání s výsledky původní studie), neboť dotazníky odhalily vysoké úrovně vnímané britskými pedagogy. Obecně nepovažovali účastníci Kvantitativní nároky za relevantní psychosociální faktor.

Tempo Emoční nároky Jasnost rolí Důvěra

Tempo bylo jedním z psychosociálních faktorů zdůrazněných v dotaznících. Emoční nároky vykazovaly relevantní odlišnost (v porovnání s výsledky původní studie), neboť dotazníky odhalily vysoké úrovně vnímané britskými pedagogy. Jasnost rolí byla jedním z psychosociálních faktorů zdůrazněných v dotaznících a získala vysoké skóre. Důvěra byla jedním z psychosociálních faktorů zdůrazněných v dotaznících a získala vysoké skóre.

69


KVANTITATIVNÍ NÁROKY Vysoké pracovní zatížení bylo konzistentně uváděno jako klíčový problém. To odpovídalo také existenci různých kurzů a vysokému poměru student – učitel v některých vzdělávacích institucích. Existence mnoha kampusů byla rovněž uváděna jako problém pro členy sboru, kteří museli učit na mnoha z nich v rámci jedné univerzity. Vysoké pracovní požadavky jsou nejspíše tím hlavním důvodem stresu, spolu s nedostatkem podpory od přímého nadřízeného, dále interakce se studenty, vztahy s kolegy.

TEMPO Časový tlak a šibeniční termíny byly uváděny jako důležité stresory.

EMOČNÍ NÁROKY Emoční nároky byly identifikovány ve vztahu ke studentům, pocházejícím především z různých prostředí a s různými potřebami. Vysoká očekávání byla rovněž označena za stresor.

JASNOST ROLÍ Zejména ve vztahu k vysokému počtu studentů bylo toto uváděno jako problém.

DŮVĚRA Zejména ve vztahu k vysokému počtu studentů bylo toto uváděno jako problém. Důvěra byla uváděna spíše v pozitivním světle, i když manažeři zdůrazňovali odlišný přístup v různých odděleních. Situace se liší oddělení od oddělení a záleží na atmosféře v jednotlivých týmech.

Při identifikaci intervencí snižujících hladinu stresu na praktické úrovni a úrovni směrnic britští manažeři hovořili o existující legislativě. Uváděli existující směrnice bezpečnosti a zdraví při práci, které zároveň řeší problematiku stresu, obtěžování a násilí. Rovněž poukazovali na vlastní kodexy chování a směrnice řešení obtěžování a stížností. 

Pro studenty a zaměstnance existuje kodex chování. Splňujeme zdravotní a bezpečností předpisy

Mnoho manažerů uvádělo dostupnost flexibilních pracovních ujednání pro zaměstnance, implementaci IT systémů ke zjednodušení komunikace, zavedení ročních hodnotících procesů k odsouhlasení cílů, které jsou reálné, zavádění malých třídních kolektivů k minimalizaci přetížení a kariérní příležitosti (někdy prostřednictvím Centra profesního rozvoje) 

Zaměstnanci získali větší kontrolu nad množstvím práce, kdy si stanovují vlastní cíle a odsouhlasí je se svými nadřízenými.

Rovněž uváděli zajišťování školení o managementu stresu, trénink asertivity či managementu času, i poradenské služby a pomoc: 

Hodně investujeme do zaměstnaneckých školení, máme profesionální rozvojové centrum, které pomáhá zaměstnancům pracovat s jejich potenciálem. Myslíme si, že je náš vnitřní systém školení dostatečný, ale i přesto poskytujeme prostředky a možnost, aby zaměstnanci navštěvovali další externí kurzy, pokud to bude nutné.

70




Univerzita zajišťuje cel ouřadu důvěrných poradenských služeb pro všechny zaměstnance, aby jim pomohla fungovat na pracovišti i v osobním životě efektivněji. To se týká stresu, depresí, ztráty blízké osoby, kariérních změn.

Co se týče finančních prostředků ke snižování hladiny pracovního stresu, manažeři uváděli, že většina investic se týkala profesního rozvoje a školení. Někteří hovořili o obtížích kvůli nedostatku zdrojů. 

Existujeme ve velmi tvrdém ekonomickém klimatu, potýkáme se s nedostatkem financování. Organizujeme tréninky zvládání stresu a další podobné aktivity, jak jen je to možné.

5.2.4. Řecko

V Řecku bylo realizováno 5 rozhovorů s 5 manažery různých vzdělávacích institucí, včetně 1 základní školy, 1 technické vzdělávací instituce, 2 VET organizací a 1 vysokoškolské instituce (Hellenic Open University). Při hodnocení vnímané úrovně stresu dotazovaní vedoucí pracovníci uváděli různá skóre podle povahy instituce. Za použití desetistupňové škály (1 = “žádný stres” a 10 = “nejvyšší možný stres”) jsou výsledky následující: 

6 od manažera základní školy;



3- 6 od manažerů VET organizací;



7 od manažera technické vzdělávací instituce;



8 od manažera vysokoškolské instituce.

Důsledky stresu pedagogů byly především zvýšená frekvence pracovních omylů, špatná nálada, napětí mezi kolegy, problémy ve vztazích mezi učiteli, a všeobecná neorganizovanost (která vede k dalším hodinám potřebným k dokončení činností, které vyžadují malé množství času). Obecně byly tyto poznatky (s výjimkou nízkého skóre od jednoho z manažerů VET instituce) konsistentní s výsledky z dotazníků, ve kterých byla průměrná hodnota proměnné dimenze stres na úrovni 3,5 šestibodové stupnice. Kromě stresu kontextová analýza odhalila další proměnné, které získaly vysoké skóre v dotaznících – Emoční nároky a Smysluplnost práce (Tabulka 37). Tabulka 37 – Dimenze zmiňované manažery a pedagogy v Řecku

71


Dimenze


Emoční nároky

Emoční nároky byly jedněmi z odlišných faktorů v dotaznících a získaly nízké skóre od řeckých pedagogů. Manažeři ovšem považovali za důležité je zmínit.

Smysluplnost práce

Smysluplnost práce byla jedním z výrazných psychosociálních faktorů v dotaznících a získala vysoké skóre.

EMOČNÍ NÁROKY Nedostatek strukturální organizace, odpovídacího vybavení a infrastruktury byly hlavní faktory, které manažeři považovali za důvod každodenních problémů učitelů. Obecně bylo uváděno, že pedagogové nemají nutné podmínky pro pocit klidu a bezpečí. Rovněž bylo zmiňováno, že pedagogové vykonávají práci s vysokou odpovědností, která zahrnuje dodatečné Emoční nároky. Kombinace nedostatku odpovídajících podmínek a emočních stresových situací jsou relevantními psychosociálními faktory, které zvyšují úroveň stresu u pedagogů.

SMYSLUPLNOST PRÁCE Nejistota a špatná komunikace mezi pedagogy byla manažery uváděna jako důležitá příčina snižování významu profese pedagoga.  Nedokážeme rozhodnout o specifickém tématu, je obtížné organizovat specifické aktivity pro každodenní školní provoz.

Téměř všichni manažeři uváděli, že nemají žádná oficiální opatření nebo směrnice ohledně stresu. Nicméně uvedli dva příklady intervencí na praktické úrovni – diskuse s kolegy (skupinově organizované, s přenosem know-how) a spolupráci mezi pedagogy a rodiči. Manažeři rovněž zdůrazňovali důležitost silné podpory od nadřízených. S ohledem na alokaci zdrojů ke snižování hladiny pracovního stresu manažeři uváděli neexistenci finančních zdrojů na aktivity s takovým cílem. 

Je to drahá služba a už existuje nedostatek finančních prostředků jinde.

72


5.2.5. Lotyšsko

Celkem šest manažerů participovalo v rozhovorech v Lotyšsku – 5 zastupovalo střední školy a 1 byl zástupcem VET instituce. Při hodnocení vnímané úrovně stresu dotazovaní vedoucí pracovníci uváděli (za použití desetistupňové škály, 1 = “žádný stres” a 10 = “nejvyšší možný stres”) následující: 

4 - 9 od manažerů středních škol;



3 od manažera VET instituce.

Důsledky stresu pedagogů byly především: nižší obecná úroveň zdraví u pedagogů, zaměstnanců a dokonce manažerů, pocit apatie a nespokojenosti s prací a pracovištěm, celková únava, snížená kvalita práce a kreativity. Manažeři rovněž uvádějí vyhoření u některých pedagogů.

Obecně byly tyto poznatky konsistentní s výsledky z dotazníků, ve kterých byla úroveň stresu na 3,5 na šestistupňové škále.

Kromě stresu a vyhoření kontextová analýza rozhovorů upozornila na další proměnné, které získaly vysoké skóre v dotaznících - Kvantitativní nároky, Emoční nároky, Možnosti rozvoje, Jasnost rolí a Konflikt práce-rodina (Tabulka 38).

Tabulka 38 – Dimenze zmiňované manažery a pedagogy v Lotyšsku Dimenze Kvantitativní nároky Emoční nároky Možnosti rozvoje Jasnost rolí


Vztah k výsledkům získaným z dotazníků Kvantitativní nároky získaly v dotaznících nízká skóre a nebyly pedagogy považovány za relevantní. Emoční nároky ukázaly důležitou prediktivní sílu jako jeden z významných faktorů v lineární regresní analýze provedené pro Vlastní vnímání zdraví. Výsledky prokázaly, že pokud jsou Emoční nároky vyšší, je vyšší i proměnná Vlastní vnímání zdraví. Možnosti rozvoje byly jedním z psychosociálních faktorů zdůrazněných v dotaznících a získaly vysoké skóre. Jasnost rolí byla jedním z psychosociálních faktorů zdůrazněných v dotaznících a získala vysoké skóre. Rovněž se ukázala být významným prediktorem proměnné Konflikt práce-rodina, protože lineární regresní analýza demonstrovala, že když se zvyšuje Jasnost rolí, zvyšuje se rovněž Konflikt práce-rodina. Konflikt práce-rodina vykazoval ve srovnání s původní studií významné odchylky díky vysokému skóre přidělenému této proměnné lotyšskými pedagogy. Zároveň lineární regresní analýza demonstrovala, že pokud je vyšší Konflikt práce-rodina, zvyšuje se i Jasnost rolí a Vyhoření.

73


KVANTITATIVNÍ NÁROKY Vysoký objem práce a nízké platy byly uváděny téměř všemi dotazovanými jako klíčový problém. A skutečně, i když mají pedagogové nízké platy, pracují příliš mnoho hodin a podílejí se na různých projektech. Respondenti zmiňovali, že pedagogové čelí problémům ve zvládání svých úkolů. Uvádějí vztah mezi Kvantitativními nároky a existencí konfliktů ve škole i nárůstem stresu a syndromem vyhoření.

EMOČNÍ NÁROKY Z pohledu manažerů jsou Emoční nároky především spojeny s vysokými očekáváními a pocitem vysoké odpovědnosti při zajištění kvality vzdělání. Psycho-emoční důsledky se také objevují v problematickém chování a nedisciplinovanosti studentů. Pedagogové je občas obtížně zvládají. “Ve škole je poměrně vysoké procentu šikany od starších studentů. Většina učitelů si stěžuje, že žáci jsou hrubí a nadávají. Žáci mají problémy doma (rodiče jim nevěnují dost pozornosti, děti se cítí podhodnocené a přenášejí tyto problémy do školy). Podle manažerů je stres rovněž působen finanční nejistotou a každodenními událostmi:  “Konflikty ve škole, prasklé trubky a přetržené kabely, nedostatek financí na provoz školy, nedostatek možností pro tisk a kopírování pracovních listů, metodických materiálů, knih, atd.”

MOŽNOSTI ROZVOJE Manažeři uváděli, že pedagogové mají Možnosti rozvoje a účastní se různých kurzů a seminářů, mnoha zdarma (některé kurzy jsou placeny školami nebo samosprávou). Respondenti přiznávají, že se zvyšuje počet škol, které si stěžují na nedostatek finančních zdrojů pro zajištění vzdělávacích kurzů.

JASNOST ROLÍ Jasnost rolí nebyla uváděna jako problém, pedagogové mají jasné cíle vyplívající z požadavků Ministerstva vědy a školství pro každou školu. Každý pedagog má vymezené pracovní povinnosti a jasnou definici očekávaných výstupů.

KONFLIKT PRÁCE-RODINA Někteří respondenti uváděli, že vysoký objem práce ovlivňuje rovnováhu mezi rodinou a prací. Učitelé si uvědomují, že práce jim bere příliš mnoho energie a času a ovlivňuje jejich osobní život a zvyšuje úroveň stresu.

Při identifikaci intervencí snižujících hladinu stresu na praktické úrovni a úrovni směrnic manažeři uvedli několik příkladů, včetně kolektivních kulturních a sportovních aktivit, návštěv divadla několikrát za rok, podpora školení stres managementu a existence vybavenosti pro relaxaci.

Co se týče prostředků určených ke snižování hladiny stresu, manažeři uváděli, že neexistují žádné speciálně rozpočtované prostředky ke snižování úrovně stresu a vyhoření (protože školy fungují s minimálním rozpočtem). Ovšem v případě závažného problému by instituce alokovala finanční prostředky do odpovídajícího řešení.

5.2.6. Belgie

Analýza potřeb v Belgii zahrnovala 9 manažerů ze vzdělávacích institucí na různých úrovních (od základního po univerzitní vzdělávání a školící instituce pro dospělé), kteří souhlasili s poskytnutím rozhovorů.

74


Ve většině případů vnímali respondenti stres na úrovni 7 z 10 (1 = “žádný stres” a 10 = “nejvyšší možný stres”). Vzhledem k různé povaze institucí byl získán výrazný rozsah 2-8.

Výsledky dotazníků byly co do úrovně pracovního stresu podobné, i když o něco nižší (3,5 z 6).

Kromě stresu kontextová analýza odhalila další významné proměnné, které získaly vysoké skóre v dotaznících – Kvantitativní nároky, Tempo, Možnosti rozvoje a Jasnost rolí (Tabulka 39).

Tabulka 39 – Dimenze zmiňované manažery a pedagogy v Belgii Dimenze Kvantitativní nároky Tempo Možnosti rozvoje Jasnost rolí

Vztah k výsledkům získaným z dotazníků Kvantitativní nároky vykazují velmi důležitou prediktivní sílu jako jeden z významných faktorů v regresním modelu pro Stres. Výsledky ukázaly, že pokud jsou Kvantitativní nároky vyšší, bude vyšší i Stres. Tempo bylo jedním z podstatných psychosociálních faktorů v dotaznících a získalo vysoké skóre. Regresní analýza ukázala, že Tempo má významnou prediktivní hodnotu ve vztahu k Pracovnímu nasazení a pokud bude Tempo nižší, bude vyšší Pracovní nasazení. Možnosti rozvoje byly jedním z podstatných psychosociálních faktorů v dotaznících a získaly vysoké skóre. Jasnost rolí byla jedním z podstatných psychosociálních faktorů v dotaznících a získaly vysoké skóre.

KVANTITATIVNÍ NÁROKY Manažeři zmiňovali existenci příliš mnoha administrativních úkolů a strukturálních změn každý rok, které vyvolávají nejistotu ohledně pracovní situace. Toto je doprovázeno požadavky okolí, což se odráží v Kvantitativních nárocích.

TEMPO Dotazování manažeři uváděli, že práce pedagogů bude vždy vykonávána v rychlosti a pod velký tlakem přicházejícím ze všech stran (management, studenti, rodiče, atd.).

MOŽNOSTI ROZVOJE Někteří manažeři zmínili možnost vyjasnění procedur a lepší popis a rozdělení úkolů. Jiní zdůrazňují atmosféru mezi kolegy a učiteli a managementem:  “Komunikace by měla být otevřená, aby všechny problémy mohly být diskutovány brzy a mohla být nalezena řešení.”

JASNOST ROLÍ Jasnost rolí je považována za důležitou otázku ve všech svých aspektech. Obojí kvalita úkolů a jejich rozdělení by měly být transparentní (i když to může být obtížné).

Při identifikaci intervencí snižujících hladinu stresu na praktické úrovni a úrovni směrnic manažeři uvedli některé příklady, např. účast učitelů v diskusích o nových návrzích, vytvoření kolegiální atmosféry prostřednictvím intra a extra-školních aktivit, existence postupů ke snižování zatížení, otevřená komunikace s managementem a procedurální jasnost.

75


5.2.7. Nizozemí

V Nizozemí souhlasilo s rozhovorem 5 manažerů – 2 ze základních a 3 ze středních škol. Tito respondenti uváděli úroveň vnímaného pracovní stresu ve své instituci v rozsahu 2 – 7 na desetibodové škále, kde, 1 = “žádný stres” a 10 = “nejvyšší možný stres”. Porovnání těchto výsledků s výsledky z dotazníků vyplněných belgickými pedagogy je zřejmé, že existují podobná hodnocení. Průměrný výsledek rozhovorů s manažery je 4,5. Lze tedy usoudit, že výsledky hodnocení pedagogů jsou o něco nižší (3 na šestibodové škále) Kromě stresu kontextová analýza identifikovala další proměnné, které získaly vysoká skóre v dotaznících - Kvantitativní nároky, Tempo, Možnosti rozvoje a Jasnost rolí (Tabulka 40). Tabulka 40 – Dimenze zmiňované manažery a pedagogy v Nizozemí Dimenze Kvantitativní nároky Tempo Možnosti rozvoje Smysluplnost práce

Vztah k výsledkům získaným z dotazníků Kvantitativní nároky vykazovaly relevantní odlišnost (v porovnání s výsledky původní studie), neboť dotazníky odhalily vysoké úrovně vnímané pedagogy. Tempo vykazovalo relevantní odlišnost (v porovnání s výsledky původní studie), neboť dotazníky odhalily vysoké úrovně vnímané pedagogy. Tempo bylo jedním z výrazných psychosociálních faktorů v dotaznících a získalo vysoké skóre. Možnosti rozvoje byly jedním z výrazných psychosociálních faktorů v dotaznících a získaly vysoké skóre. Jasnost rolí byla jedním z výrazných psychosociálních faktorů v dotaznících a získala vysoké skóre.

KVANTITATIVNÍ NÁROKY Objem práce byl zmiňován jako důležitý faktor ve skupině Kvantitativní nároky. Manažeři zmiňovali, že objem práce byl obvyklou stížností pedagogů. Podle názoru respondentů pedagogové často hovoří o velkém množství úkolů, za které jsou zodpovědní.

TEMPO Dotazovaní manažeři uváděli, že pedagogové obvykle pracují vysokým tempem a je vyžadován čas a energie navíc pro dodatečné aktivity a úkoly (schůze, kurzy, diskuse, papírování), a tyto problémy by neměly být ignorovány.

MOŽNOSTI ROZVOJE Rozpočet na profesní vzdělávání (v širším smyslu) je často na školní úrovni k dispozici, ale manažeři souhlasili, že učitelé obvykle neznají detaily.

SMYSLUPLNOST PRÁCE V rozhovorech manažeři také zdůraznili, že někteří pedagogové se vyrovnávali s pocitem nejistoty, způsobeným časovým tlakem (od studentů, rodičů a managementu), špatnou organizací, nejasnými informacemi. Někdy pedagogové rovněž nepociťují dostatečnou podporu od nadřízeného.

Při identifikaci intervencí snižujících hladinu stresu na praktické úrovni a úrovni směrnic holandští manažeři uváděli některé příklady, např. diskuse mezi pedagogy, vedoucími a pracovníky personálního oddělení, spravedlivá distribuce úkolů, dobré plánování v jednotlivých případech, jasné stanovisko ohledně různých rolí rodičů a učitelů.

76


5.2.8. Slovinsko

Pět manažerů vzdělávacích institucí participovalo v rozhovorech – 1 z předškolní/základní škola, 1 ze základní školy, 3 ze sekundární úrovně vzdělávacího systému. Jejich hodnocení vnímání pracovního stresu ve své instituci se lišily mezi 5 (předškolní/základní), 4/5 (základní) a 3/5 (sekundární) na desetistupňové škále, kde 1 = “žádný stres” a 10 = “nejvyšší možný stres”).

Celkově byly tyto výsledky méně pozitivní ve srovnání s výsledky z dotazníků (3,6 na šestistupňové škále).

Kromě stresu a vyhoření kontextová analýza identifikovala další proměnnou, která získala významně nižší skóre z dotazníků – Kvantitativní nároky (Tabulka 41).

Tabulka 41 – Dimenze zmiňované manažery a pedagogy ve Slovinsku Dimenze



Kvantitativní nároky získaly jedno z nejnižších skóre a nebyly považovány pedagogy za významný psychosociální faktor. Manažeři jej ovšem považovali za důležitý.

KVANTITATIVNÍ NÁROKY Manažeři zmiňovali existenci všeobecného přetížení, únavu, neochotu a nespokojenost.

Slovinští manažeři neposkytli žádné příklady managementu stresu na úrovni opatření a praktické úrovni.

77


5.2.9. Švýcarsko

Ve Švýcarsku byli dotazováni dva manažeři z různých univerzitních institucí. Uváděli, že úroveň stresu se liší uvnitř jejich oddělení a proto jej nehodnotili na desetistupňové škále. Nicméně zmiňovali některé důležité důsledky stresu, jako např. poruchy spánku, nedostatek sociálních aktivit a motivace, nízká produktivita a pracovní absence z důvodu nemoci.

Kromě stresu kontextová analýza rozhovorů identifikovala další proměnné, které získaly vysoké skóre v dotaznících - Kvantitativní nároky, Tempo, Vliv v práci, and Možnosti rozvoje (Tabulka 42).

Tabulka 42 – Dimenze zmiňované manažery a pedagogy ve Švýcarsku Dimenze Kvantitativní nároky

Tempo

Vliv v práci

Možnosti rozvoje

Vztah k výsledkům získaným z dotazníků Lineární regresní analýza použitá k vytvoření modelu pro Vyhoření ukázala, že proměnná Kvantitativní nároky je důležitým prediktivním faktorem a pokud dosáhne vysoké hodnoty, lze předpokládat, že i Vyhoření dosáhne vysokých hodnot. Tempo vykazovalo relevantní odlišnost (v porovnání s výsledky původní studie), neboť dotazníky odhalily vysoké úrovně vnímané pedagogy. Tempo bylo rovněž jedním z psychosociálních faktorů zdůrazněných v dotaznících a získalo vysoké skóre. Vliv v práci vykazoval relevantní odlišnost (v porovnání s výsledky původní studie), neboť dotazníky odhalily vysoké úrovně vnímané pedagogy. Zároveň lineární regresní analýza provedená pro tuto proměnou ukázala, že Emoční nároky, Jasnost rolí, Konflikt práce-rodina a Důvěra jsou důležitými prediktivními hodnotami modelu vytvořeného pro Vliv v práci, tj. když tyto proměnné dosáhnou vysokých hodnot, lze předpokládat, že i Vliv v práci bude vysoký. Možnosti rozvoje byly jedním z výrazných psychosociálních faktorů v dotaznících a získaly vysoké skóre. Zároveň tato proměnná vykazovala relevantní odlišnost (v porovnání s výsledky původní studie), neboť dotazníky odhalily vysoké úrovně vnímané pedagogy. A konečně, lineární regresní analýza pro tuto proměnou ukázala, že Smysluplnost práce, Sociální podpora, Vyhoření a Stres jsou důležitými prediktivními hodnotami modelu vytvořeného pro Možnosti rozvoje, tj. pokud tyto proměnné dosáhnou vysokých hodnot, lze předpokládat, že i hodnota Možností rozvoje bude vysoká. Tato proměnná rovněž ukázala prediktivní hodnotu pro modely Stresu a Vyhoření.

KVANTITATIVNÍ NÁROKY Velký objem práce byl uváděn švýcarskými manažery jako základní problém, který se úzce váže k stresu. Jako důležitý problém byl dále jmenován nedostatek podpory, protože někteří pedagogové museli učit ve třech různých místech stejné školy. Manažeři rovněž vyzdvihli zvyšující se negativní tlak spojený s aplikovaným výzkumem a požadavkem na publikování.

TEMPO Šibeniční termíny a nevyvážené množství práce, kupící se koncem každého semestru byly uváděny jako stresový prvek.

VLIV V PRÁCI Oba školní manažeři uváděli, že vedou otevřenou a kooperativní komunikaci.

MOŽNOSTI ROZVOJE Respondenti zmínili, že profesní trénink je podporován a zdarma v obou institucích, ovšem nedostatek času brání pedagogům ve využívání těchto benefitů.

Manažeři uvedli několik příkladů praktického a koncepčního managementu stresu – flexibilní pracovní smlouvy, psychologická pomoc a další trénink managementu stresu. Oba manažeři připomněli, že obě

78


instituce mají vypracovaný kodex chování a procedury v případech násilných nebo nelegálních činů vůči pedagogům, zaměstnancům a studentům.

Co se týče finančních zdrojů, manažeři uvedli, že problémem není rozpočet na profesní trénink a rozvoj, ale vše je otázkou času pedagogů, tj. domnívali se, že pedagogové nevyužívají všechny možnosti jim nabízené.

79


6. Conclusions

6. Závěry

80


Projekt STRESSLESS – Zvyšování odolnosti pedagogů vůči stresu – je iniciativou podporovanou Evropskou komisí v rámci Programu celoživotního vzdělávání, jejímž hlavním cílem je vytvořit nástroj k boji proti následkům zvýšeného tlaku na pedagogy a na vzdělávací systém jako takový. K zajištění relevance a užitečnosti aktivit takového nástroje (Průvodce) konsorcium provedlo analýzu potřeb, která se skládala ze tří kroků. 

Prvním krokem bylo potvrdit existenci stresu ve vzdělávacím sektoru: byly prostudovány relevantní publikace a identifikovány významné poznatky, které demonstrují, že pracovní stres je jednou z největších výzev, které dnes Evropa v oblasti zdraví a bezpečnosti čelí. Stres je důvodem 50 – 60 % zameškaných pracovních dnů, je druhým nejčastějším zdravotním problémem v souvislosti se zaměstnáním. V roce 2005 byl stres pociťován u 22 % pracovníků v EU a převládá především ve vzdělávání (European Communities, 2009).



Druhým krokem bylo definovat, co stres pokrývá a jaká je jeho definice: při uvážení možných příčin, ze kterých se může stres vyvinout: a) tlak vytvářený na učitele ve školách, b) formy reakcí učitelů na tento tlak nebo c) obojí, tlaky a reakce, se konsorcium rozhodlo pro interakční model, který zdůrazňuje nejen požadavky, které vnímají učitelé, a chování, kterým na takové požadavky reagují, ale také vztah mezi jednotlivcem a okolím. Pro potřeby tohoto projektu se předpokládá, že stres nastává v okamžiku, když velikost stresového stimulu překročí individuální schopnost odolávat a vyrovnat se s ním. Je nutné se věnovat studiu tří základních oblastí – zdrojům stresu učitelů, mediátory stresu učitele a projevy stresu učitele (Travers & Cooper, 1996).



Třetím krokem bylo vyjasnit pojem odolnost: odolnost je procesem, kapacitou nebo výsledkem úspěšné adaptace i přes nepříznivé nebo nebezpečné podmínky, a konsorcium si odsouhlasilo považovat odolnost za zvýšenou, pokud je pedagog schopen vyhodnocovat nepříznivé situace, rozpoznávat možnosti zvládání a vybírat odpovídající řešení (Dworkin, 2009).

Po těchto třech krocích následovala implementace analýzy potřeb, jejíž výsledky budou prezentovány a diskutovány.

81


Analýza potřeb byla provedena v partnerských zemích a zahrnovala tři skupiny identifikované na základě předchozích poznatků: -

země s úrovněmi stresu vyššími než evropská úroveň (např. Řecko, Lotyšsko, Slovinsko a Švýcarsko),

-

země s úrovněmi stresu nižšími než evropská úroveň (např. Belgie, Česká republika, Velká Británie a Nizozemí),

-

země s úrovněmi stresu na úrovni evropského průměru (Portugalsko).

Výsledky publikované ve zprávě Evropského observatoria rizik fungovaly jako reference pro toto rozdělení (European Communities, 2009). Cílem analýzy potřeb bylo vyhodnotit psychosociální rizika (podmínky v pracovním prostředí, které způsobují stres, vyhoření, atd.) a pracovní nasazení (faktory, které přispívají k odolnosti) při uplatnění pohledu jak pedagogů, tak manažerů vzdělávacích institucí a identifikaci podobností a odlišností mezi jednotlivými zeměmi. Pro potřeby analýzy potřeb byly zahrnuty všechny možné úrovně vzdělávacího systému (předškolní, základní, střední, vyšší, profesní vzdělávání a školení). Konsorcium se dohodlo na metodologii podpořené dvěma nástroji: 

Dotazník, který obsahoval krátkou verzi Kodaňského psychosociálního dotazníku (Short COPSOQ II), nástroj pro šetření o psychosociálním pracovním prostředí, vyvinutý v roce 2007 Národním centrem pro pracovní prostředí (NRCWE); Utrechtskou škálu pracovního nasazení (UWES), nastroj vyvinutý Schaufelim & Bakkerem in 2003, a dvě další socio-demografické proměnné (povaha instituce a počet let práce ve vzdělávacím systému);



Matice rozhovoru pro potřeby provedení hloubkového rozhovoru s vybranými aktéry vzdělávacího sektoru.

Výsledky byly získávány od vzorku 660 vzdělavatelů a 50 vzdělávacích manažerů a z bibliografického výzkumu různých databází. K analýze dat z dotazníků byl užit software SPSS, na data z rozhovorů byla použita kontextová analýza.

Výsledky celkového profilu, získaného z dotazníků, mohou být shrnuty takto: 

“Socio-demografické” proměnné identifikovaly, že většina pedagogů měla za sebou více než 10letou praxi, především v institucích středního a vyššího středního vzdělávání a profesního vzdělávání.

82




proměnné “Útočného chování”

vykazovaly signifikantní výsledky pro většinu zemí, ale

především pro Velkou Británii a Lotyšsko, kde byly pozorovány vysoké míry sexuálního obtěžování, hrozeb násilí, fyzického násilí a šikany. 

proměnné “Práce a blahobyt” byly o málo pozitivně větší (i když jen nevýznamně) od původní studie pro většinu zemí. Výjimku tvořila Belgie, Nizozemí a Švýcarsko. Ve většině zemí byla Odhodlanost nejdůležitější proměnnou pro Pracovní nasazení (ve smyslu identifikace s prací, která je vnímána jako smysluplná, inspirativní a motivující). Nicméně ve třech zemích uvedených zemích získala nejvyšší hodnotu Energie (ve smyslu nadšení, energie a síly do práce).



Proměnné “Psychosociální faktory v práci” podtrhovaly dimenzi Smysluplnost práce, uváděnou pedagogy ze všech zemí jako relevantní psychosociální faktor. Jasnost rolí a Možnosti rozvoje rovněž vykazovaly vysoká skóre. Na druhé straně kromě Stresu a Vyhoření byly Kvantitativní nároky aspektem uváděným pedagogy jako významný při uvažování o psychosociálních faktorech spojených s pracovním stresem.



“Ostatní proměnné” zahrnuté v dotazníku potvrdily existenci pozitivní míry Spokojenosti s prací mezi vzdělavateli. Také proměnná Vnímání vlastního zdraví získala podobně vysoké skóre, tj. většina respondentů považovala své zdraví za dobré až velmi dobré v posledních týdnech. Nicméně v případě vlivu práce na soukromý život výsledky ukazují, že většina respondentů jej považovala za relevantní negativní efekt, až na 4 výjimky – v Portugalsko, Velkou Británii, ˇ5ecko a Švýcarsko.

Pro obecně nejrelevantnější proměnné (pracovní nasazení, Konflikt práce-rodina, Vyhoření a Stres) bylo zjištěno, že: 

Pracovní nasazení bylo vyšší v České republice, Velké Británii, Slovinsku a nižší v Belgii, Nizozemí a Švýcarsku;



Konflikt práce-rodina byl vyšší v Portugalsku, Lotyšsku a Slovinsku a nižší v České republice, Řecku a Velké Británii;



Vyhoření bylo vyšší v Portugalsku, Lotyšsku a Slovinsku a nižší v Řecku, Belgii a Nizozemí;



Stres byl vyšší v Portugalsku, Slovinsku a Švýcarsku a nižší v České republice, Velké Británii a Švýcarsku.

83


Tabulka 43 – Výsledky transverzálních proměnných (kompilace) PT

CZ

UK

GR

LV

BE

NL

SI

CH

↔16

↓

↓

↑

↑

↓

↓

↑

↑

Dimenze

Pracovní nasazení Konflikt práce-rodina Vyhoření Stres POZNÁMKA:  Zelené buňky jsou použity k identifikaci 3 zemí s nejvyššími úrovněmi.  Modré buňky jsou použity k identifikaci 3 zemí s nejnižšími úrovněmi.

Co se týče výsledků zjištěných pro Stres a Vyhoření, je zřejmé, že získaná data jsou konzistentní s původním rozdělením zemí ve většině případů. Na jedné straně Lotyšsko, Slovinsko a Švýcarsko získaly nejvyšší skóre pro alespoň jednu z těchto dvou proměnných, na druhé straně Česká republika, Velká Británie, Belgie a Nizozemí získaly nejnižší skóre. Obojí potvrdilo předchozí rozdělení účastnických zemí. Nicméně Portugalsko a Řecko dosáhlo pozoruhodných výsledků, protože první ze zemí je ve skupině s nejvyšším skóre pro Vyhoření a Stres (i když původně Portugalsko patřilo k zemím s průměrnými úrovněmi pracovního stresu) a druhá ze zemí byla zařazena do skupiny s nejnižším skóre pro Vyhoření (i když bylo Řecko původně mezi zeměmi s vysokými úrovněmi pracovního stresu). Výše uvedené výjimky mohou být vztaženy k výsledkům získaným pro zbytek transversálních proměnných (Pracovní nasazení a Konflikt práce-rodina) či dokonce k ostatním studovaným dimenzím, jak ukazují výsledky korelací a lineární regrese: 

Více než 65 % výsledků získaných pro Vyhoření může být vysvětleno výsledky proměnných Pracovní nasazení, Emoční nároky, Konflikt práce-rodina, Vlastní vnímání zdraví (jediná s negativní korelací) and Stres;



Více než 59% výsledků získaných pro Stres vychází z proměnných Kvantitativní nároky, Tempo, Emoční nároky, Konflikt práce-rodina a Vyhoření.

Konflikt práce-rodina, proměnná zahrnutá v obou modelech, která získala jedno z nejvyšších skóre v Portugalsku a nejnižší skóre v Řecku, přispívá významně ke zjištěným hodnotám Vyhoření a Stresu (které nejsou v souladu s původním rozdělením do skupin).

16

Tyto symboly představují tři původně identifikované skupiny na základě předchozích zjištění: ↑- země s úrovněmi stresu nad evropský průměr (tj. Řecko, Lotyšsko, Slovinsko a Švýcarsko); ↓- země s úrovněmi stresu pod Evropským průměrem (tj. Belgie, Česká republika, Velká Británie a Nizozemí); ↔ - země s úrovní stresu na evropském průměru (Portugalsko).

84


Současně: 

Více než 52 % výsledků zjištěných pro proměnnou Konflikt práce-rodina může být vysvětlen především hodnotami proměnných Kvantitativní nároky, Tempo, Emoční nároky, Možnosti rozvoje, Spokojenost s prací, Vyhoření and Stres.

V Portugalsku získaly vysoké hodnoty kromě Vyhoření a Stresu také Tempo a Emoční nároky (v porovnání s původními výsledky a výsledky z dalších zemí). V Řecku nedosáhla žádný z proměnných v modelu nejvyšších výsledků (Tabulka 44).

Tabulka 44 – Relevantní obecné odlišnosti v porovnání s původní studií (kompilace) Dimenze

PT

CZ

UK

GR

LV

BE

NL

SI

CH

Pracovní nasazení Kvantitativní nároky Tempo Emoční nároky Vliv v práci Možnosti rozvoje Smysluplnost práce Vazba k pracovišti Konflikt práce-rodina Vlastní vnímání zdraví Vyhoření Stres POZNÁMKA:  Modré buňky jsou použity ke zvýraznění relevantního nižšího skóre v analýze potřeb ve srovnání s původní studií.  Celené buňky jsou použity ke zvýraznění relevantního vyššího skóre v analýze potřeb ve srovnání s původní studií.

Kromě proměnných Konflikt práce-rodina, Vyhoření a Stres byly pedagogy více než dvou zemí zvýrazněny proměnné Pracovní nasazení, Tempo a Emoční nároky. Proměnné Kvantitativní nároky, Smysluplnost práce a Vazba k pracovišti byly zvýrazněny respondenty nejméně dvou zemí.

Pro tyto proměnné byly v každé zemi pozorovány významné korelace, ale lineární regresní analýza vygenerovala relevantní modely s prediktivní silou pro proměnné Kvantitativní nároky Konflikt práce-

85


rodina, Vyhoření a Stres. Žádné relevantní modely nebyly nalezeny pro Pracovní nasazení, Tempo a Emoční nároky (Tabulka 45).

Tabulka 45 – Relevantní modely (kompilace) Dimenze

Globální profil

PT

CZ


UK

GR

LV

BE

52%

NL

SI

CH

59%


52%

52%

Vyhoření

65%

72%

62%

51%

Stres

59%

52%

72%

50%

82%

65%

78%

74%

98%

72%

96%

50%

68%

NOTE:  Oranžové buňky jsou použity ke zvýraznění zemí, kde byl nalezen relevantní model prostřednictvím lineární regresní analýzy.

V odpovědích pedagogů a manažerů byly zjištěny podobnosti. Výsledky rozhovorů poskytly dodatečné informace o národních kontextech a kvalitativních odlišnostech pro každou ze studovaných dimenzí. Kromě Vyhoření a Stresu zmiňovali manažeři v partnerských zemích Kvantitativní nároky jako nejdůležitější dimenzi vztahující se k pracovnímu stresu ve své instituci. Tempo a Emoční nároky na jedné straně a Konflikt práce-rodina na straně druhé, byly identifikovány jako hlavní psychosociální faktory pracovního stresu. Byly také získány další informace, které podpořily relevanci proměnných Smysluplnost práce, Jasnost rolí a Možnosti rozvoje (Tabulka 46).

Tabulka 46 – Dimenze zvýrazněné manažery během rozhovorů (kompilace Dimenze

PT

CZ

UK

GR

LV

BE

NL

SI

CH

Kvantitativní nároky Tempo Emoční nároky Smysluplnost práce Jasnost rolí Možnosti rozvoje Konflikt práce-rodina NOTE:  Oranžové buňky jsou použity ke zvýraznění zemí, kde manažeři zdůraznili důležitost proměnné a poskytli dodatečné informace.

86


Tyto proměnné, zdůrazněné manažery i pedagogy, byly identifikovány i v dalších výzkumech pracovního stresu jako klíčová psychosociální rizika. Např. Kvantitativní nároky a Tempo ve smyslu množství a intenzity práce byly nejdůležitějšími stresory, identifikovanými v šetřeních mezi učiteli ETUCE (2007). Studie dále ukázala, že pracovní organizace a procesy (organizace pracovní doby, obsah a rozdělení úkolů) i pracovní podmínky a prostředí byly relevantními stresory a souvisely s Jasností rolí a Smysluplností práce (ve smyslu násobení oblastí zodpovědnosti a rolí). Studie rovněž podtrhla důležitost Emočních

nároků,

související

s

neakceptovatelným

chováním

žáků,

špatným

sociálním

klimatem/atmosférou ve škole a nedostatek rodičovské podpory.

Je tedy zajímavé porovnat zjištění této a dalších studií, která se zaměřují na učitele jako respondenty, se zjištěními Evropského šetření podniků ohledně nových a vynořujících se rizik (ESENER) zpracovaných EUOSHA. Toto šetření se soustředilo na manažery a zahrnuje vzdělávací sektor. V souladu se zjištěními této studie manažeři uváděli, že šikana, obtěžování, násilí, vyhrožování násilím, stejně tak jako pracovní stres, jsou hlavními problémy vzdělávacího sektoru, a postupy, jak řešit tyto problémy existují v méně než 40 % těchto institucí (EU-OSHA, 2010). Většina společností poskytuje školení a důvěrné poradenství nebo mají postupy pro řešení konfliktů. Nicméně jen velmi málo často jsou implementovány osvědčené preventivní postupy. Studie uvedla, že “existuje podstatný rozdíl mezi zeměmi v množství institucí se zavedenými procedurami, ale v případě všech tří psychosociálních rizik (pracovní stres, šikan nebo obtěžování a násilí související s prací) jsou nejvyšší frekvence výskytu ve Velké Británii (...). Je zajímavé si všimnout, že i když instituce v České republice a Portugalsku patřily k těm, které nejčastěji identifikovaly příčiny psychosociálních rizik (především těch, které se vztahovaly k jednotlivci), byly hluboko pod průměrem co do preventivních procedur”.

Tato zjištění jsou celkově konzistentní s analýzou potřeb v projektu STRESSLESS.

87


7. Major difficulties and obstacles

7. Zdroje

88




BILLEHOEJ, H. Report on the ETUCE survey on teachers work-related stress. ETUCE, 2007.



DUNHAM, J. Stress in teaching. London, Routledge, 2002.



DWORKIN, G. Teachers Burnout and teachers resilience. In International handbook of research on teacher and teaching. SAHA, L and DWORKIN, G. New York: Springer Science+Business Media, LLC, 491-509.



EUROPEAN AGENCY FOR SAFETY AND HEALTH AT WORK. OSH in figures: Stress at work – facts and figures. Luxembourg, European Communities, 2009.



GOLD, Y. & ROTH, R. Teachers managing stress and preventing burnout: the professional health solution. New York, Routledge, 1993.



NCWE. Psychosocial factors at work: Short version of the Copenhagen Psychosocial Questionnaire. Copenhagen: National Centre for the Working Environment Copenhagen, 2007.



SCHAUFELI, W. & BAKKER, A. The Utrecht Work Engagement Scale. Utrecht: Occupational Health Psychology Unit, 2003.



TRAVERS, C. & COOPER, C. Teachers under Stress. New York, Routledge, 1996.

89


8. Annexes

8. Přílohy

90


8.1. Dotazník

Tento dotazník se zaměřuje na zkoumání problematiky stresu u vzdělavatelů, manažerů a pracovníků. Získané informace budou použity v analýze potřeb v souvislosti se stresem ve vzdělávacích institucích a u jejích pracovníků. Tato aktivita je součástí projektu STRESSLESS, jenž si klade za cíl zlepšit odolnost vzdělavatelů vůči stresu. Vyplnění dotazníku je dobrovolné a odpovědi jsou důvěrné. Děkujeme za Vaši účast v tomto projektu.

Jméno (nepovinné):

Vyberte jednu z následujících možností:

Typ instituce



Předškolní vzdělávání



Základní vzdělávání



Středoškolské vzdělávání



Vyšší odborné (VOŠ)



Vysokoškolské vzdělávání



Odborné profesní vzdělávání a školení



Postgraduální studium



Sdružení učitelů nebo školitelů



Sociální partneři



Jiný

Vyberte jednu z následujících možností:

Počet let ve vzdělávacím systému



Méně než 1 rok



1-5 let



5-10 let



10-15 let



15-20 let



Více než 20 let

91


A. Následující otázky se týkají Vašeho psychosociálního pracovního prostředí. Vyberte prosím odpověď, která nejlépe vystihuje každou z otázek.

1 2 3 4 5 6 7 8

9 10 11 12 13 14 15

16 17 18 19 20 21 22

23 24

Vždy

Často

Někdy

Zřídka

v opravdu velkém rozsahu

ve velkém rozsahu

částečně

v malém rozsahu

Vždy

Často

Někdy

Zřídka

Jste pozadu se svou prací? Máte dostatek času na své pracovní úkoly? Je nutné udržovat vysoké tempo práce? Pracujete vysokým tempem během celého dne? Vystavuje Vás práce vypjatým emočním situacím? Jste v rámci své práce vystavován/a osobním problémům jiných lidí? Můžete značně ovlivnit svou práci? Můžete ovlivňovat množství zadané práce? ve velmi malém rozsahu

Máte možnost se v rámci své práce učit nové věci? Vyžaduje Vaše práce, abyste přebíral/a iniciativu? Je Vaše práce smysluplná? Máte pocit, že práce, kterou děláte, je důležitá? Máte pocit, že místo, kde pracujete, je pro Vás velmi důležité? Doporučil/a byste svému dobrému příteli, aby se ucházel o místo na Vašem pracovišti? Jste na svém pracovišti dostatečně předem informován/a např. o důležitých rozhodnutích, změnách nebo budoucích plánech? Dostáváte všechny informace, které potřebujete k výkonu své práce? Je Vaše práce respektována a oceňována vedením? Je s Vámi jednáno spravedlivě na Vašem pracovišti? Má Vaše práce jasně stanovené cíle? Víte přesně, co se od Vás v práci očekává? Do jaké míry byste řekl/a, že Váš přímý nadřízený přikládá důležitost uspokojení z práce? Do jaké míry byste řekl/a, že Váš přímý nadřízený je dobrým plánovačem práce? Nikdy/velmi zřídka

Jak často je Váš přímý nadřízený ochoten naslouchat Vašim pracovním problémům? Jak často se Vám dostává pomoci a podpory od Vašeho přímého nadřízeného? Velmi spokojen

25

Nikdy/velmi zřídka

Spokojen

Nespokojen

Velmi nespokojen

Uvážíte-li vše dohromady, jak jste celkově spokojen/a se svou prací?

92


B. Následující dvě otázky zkoumají, jak Vaše práce ovlivňuje Váš soukromý a rodinný život. Ano, rozhodně 26 27

30 31

37

Byl/a jste vystaven/a sexuálnímu obtěžování na Vašem pracovišti během posledních 12 měsíců? Byl/a jste vystaven/a hrozbám násilí na Vašem pracovišti během posledních 12 měsíců? Byl/a jste vystaven/a fyzickému násilí na Vašem pracovišti během posledních 12 měsíců? Byl/a jste vystaven/a šikaně na Vašem pracovišti během posledních 12 měsíců?

40

v malém rozsahu

ve velmi malém rozsahu

Výborný

Velmi dobrý

Dobrý

Ucházející

Špatný

Stále

Většinu času

Občas

Málokdy

Vůbec

Denně

Týdně

Měsíčně

Několikrát

Ne

Jaký je podle Vás Váš celkový zdravotní stav:

Jak často jste se cítil/a vyčerpán/a? Jak často jste byl/a emočně vyčerpán/a? Jak často jste byl/a ve stresu? Jak často jste byl/a podrážděný/á?

39

částečně

Následující otázky se vztahují k Vašemu zdraví a celkovému naladění během posledních čtyř týdnů.

33 34 35 36

38

ve vysokém rozsahu

Můžete důvěřovat informacím, které přicházejí od vedení? Důvěřuje vedení Vaší organizace zaměstnancům, že budou odvádět dobrou práci? Jsou konflikty řešeny spravedlivě? Je práce rozdělována spravedlivě?

D.

32

Ne, vůbec ne

Následující čtyři otázky se netýkají přímo Vaší práce, ale celkově organizace, ve které pracujete. ve velmi vysokém rozsahu

29

Ano, ale jen velmi málo

Cítíte, že Vaše práce vyžaduje tolik energie, že to má negativní dopad na Váš soukromý život? Cítíte, že Vaše práce vyžaduje tolik času, že to má negativní dopad na Váš soukromý život?

C.

28

Ano, do určité míry

93


A. Následujících 17 tvrzení se zaměřuje na Vaše pocity v práci. Přečtěte si prosím pečlivě každé tvrzení a rozhodněte, zda-li se tak cítíte. Pokud jste takový pocit nezažil/a, zaškrtněte první následující políčko. Pokud ano, vyberte, jak často se takto cítíte. Nikdy

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

Téměř nikdy / několikrát za rok a méně

Zřídka / jednou za měsíc nebo méně

Někdy / několi-krát za měsíc

Často / jednou týdně

Velmi často / několikrát za týden

Vždy / každý den

V práci cítím příval energie. Svou práci shledávám velmi smysluplnou. Když pracuji, čas letí. V práci se cítím silný/á a činorodý/á. Jsem nadšený/á ze své práce. Když pracuji, zapomenu na všechno okolo sebe. Práce mne inspiruje. Když ráno vstanu, mám chuť jít do práce. Cítím se šťastný/á, když pracuji intenzivně. Jsem pyšný/á na svou práci. Jsem do své práce ponořený/á. Dokážu najednou pracovat i dlouhou dobu. Práce je pro mne výzvou. Nechávám se unést svou prací. Ve své práci jsem velmi psychicky odolný. Je pro mne obtížné odtrhnout se od práce.

Psychosociální faktory v práci – dotazník vytvořen Národním centrem pro pracovní prostředí, Kodaň, Dánsko (2007); Utrechtská škála pracovního nasazení – škála vytvořena autorskou dvojicí Schaufeli & Bakker (2003).

94


8.2. Matice rozhovoru Tato matice rozhovoru se zaměřuje na problematiku stresu mezi vzdělavateli / manažery / zaměstnanci. Získané informace budou využity při sestavení analýzy potřeb v souvislosti se stresem ve vzdělávacích organizacích a mezi jejich pracovníky. Tato aktivita je součástí projektu STRESSLESS, který si klade za cíl zvyšovat odolnost vzdělavatelů vůči stresu. Předpokladem pro co nejlepší vyhodnocení informací je použití diktafonu během rozhovoru.

Název organizace 1.

Mohl/a byste nám krátce představit Vaši organizaci?

2.

Kde je podle Vás na desetibodové stupnici úroveň stresu vzdělavatelů, manažerů a zaměstnanců Vaší organizace (1 představuje nejnižší úroveň, 10 představuje nejvyšší úroveň stresu)?

3.

Jaké jsou podle Vašeho názoru hlavní příčiny stresu mezi vzdělavateli / manažery / zaměstnanci?

4.

Jaké jsou podle Vašeho názoru hlavní důsledky stresu pracovníků?

5.

Hovoříte ve Vaší organizaci otevřeně a informativně o stresu, jeho příčinách a následcích?

6.

Myslíte si, že je nutné podporovat zdraví spolupracovníků ve Vaší organizaci?

7.

Mohl/a byste nám dát nějaké příklady činností ve Vaší organizaci, které mají za cíl předcházet stresu pracovníků?

8.

Jak by podle Vašeho názoru bylo možné snížit hladinu stresu mezi učiteli? (Můžete nám dát příklady činností, které by mohly být zařazeny ve Vaší organizaci?)

9.

Existují ve Vaší organizaci nějaká opatření, směrnice nebo jiná opatření, která mají za cíl snižovat hladinu stresu?

10. Má Vaše organizace k dispozici finanční prostředky určené na snižování hladiny stresu mezi pracovníky, a pokud ano, v jakém objemu? Mají vzdělavatelé / manažeři / zaměstnanci možnost získat finanční podporu, pokud se rozhodnou absolvovat nějaký zdravotně vzdělávací program?

95

Stres výzkumná zpráva

Recommend Documents