Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji

Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií.

Analytická část

Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji

Zadavatel:

Zlínský kraj

Zpracovatel: Agentura pro regionální rozvoj, a.s.

Duben 2009

1


Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji OBSAH 1. Úvod ....................................................................................................................... 3 1.1.

Metodický postup zpracování – analytická část............................................. 3

1.2.

Vymezení pojmu brownfields......................................................................... 6

1.3.

Stávající stav brownfields v České republice................................................. 8

1.4.

Mezinárodní zkušenosti s regenerací lokalit brownfields............................. 11

1.5.

Obsah analytické části dokumentu .............................................................. 15

1.6.

Postup zpracování analytické části projektu ................................................ 16

2. Analýza ................................................................................................................ 18 2.1.

Vymezení a popis území ............................................................................. 18

2.2.

Identifikace a výběr lokalit brownfields pro „long-list“................................... 19

2.3.

Celkové vyhodnocení brownfields (přehledná analýza)............................... 24

2.5.

SWOT analýza ............................................................................................ 41

2.6. Návrh systému výběru brownfields na short-list ........................................... 44 3. Závěr .................................................................................................................... 48 Analytická část - přílohy......................................................................................... 51

2


1. Úvod V návaznosti na potřebu zvýšení absorpční kapacity Zlínského kraje v oblasti regenerace brownfields bylo zadáno zpracování Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji. V rámci analytické fáze bylo nutné shromáždit co nejvíce podkladových informací, aby pak v další fázi tvorby Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji bylo možné co nejefektivněji nastavit funkční prostředí pro realizaci projektu ze strukturálních fondů, dotačních titulů, či jiných zdrojů. Na základě výběrového řízení byla pověřena Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Ostrava zpracováním „Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji.“ Strategie se stane rozvojovým dokumentem, použitelným jako klíčový podklad pro řešení výše uvedené problematiky na území Zlínského kraje. Strategie se bude skládat z analytické, návrhové a implementační části, doplněné oznámením dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

Tento dokument obsahuje podrobnou analýzu, jejímž cílem je poskytnout ucelené množství informací plynoucích z jednotlivých dílčích výstupů zpracovaných v této fázi, včetně jejich formalizace v podobě SWOT analýzy. Schválením kapitoly analytické části se proces tvorby strategického rozvojového dokumentu posune do fáze zpracování návrhové části Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji.

1.1 Metodický postup zpracování – analytická část Přípravná fáze projektu •

Navržený a

schválený

metodický postup

zpracování

daného

strategického

dokumentu vychází ze zadání nabídky na zpracování Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji a z praktických zkušeností se zpracováním Strategie v jiných městech. Na počátku procesu byl sestaven projektový tým zpracovatele, který bude zajišťovat úspěšný proces tvorby Strategie. V souladu s podmínkami výzvy byl ustaven Řídící výbor Strategie, který posuzuje a schvaluje fáze procesu vzniku Strategie. Rovněž bude také schvalovat znění Strategie před jeho finálním předložením. Řídící výbor je složen ze zástupců vedení kraje, odborů, agentury CzechInvest a zpracovatele.

3


•

Ve spolupráci se zástupci Zlínského kraje byl připraven seminář „Úvodní setkání se starosty měst a obcí“, popř. dalšími pracovníky zabývajícími se v jednotlivých městech a obcích problematikou rozvoje měst, regenerace brownfields atd. Byla ustavena pracovní skupinu projektu (zástupci zpracovatele a zadavatele), které jsou průběžně předkládány výstupy a návrhy ke schválení a posouzení. Cílem úvodního setkání bylo oslovit

a seznámit obce Zlínského kraje s problematikou

brownfields s nabídkou spolupráce a prezentací plánovaných výstupů a přínosů projektu. •

Náplní tohoto úvodního setkání bylo objasnění problematiky brownfields ve Zlínském kraji a návazné kroky k jejímu systematickému a úspěšnému řešení. Představení možností jak prezentovat brownfields jako investiční příležitost. Nedílnou součástí byla i prezentace strukturálních a jiných dotačních fondů, ze kterých lze regeneraci brownfields řešit, včetně popisu podmínek a zhodnocení vhodnosti jednotlivých programů pro žadatele na základě dlouhodobých zkušeností při přípravě obdobných žádostí napříč strukturálními, národními či regionálními programy.

•

V neposlední řadě prezentace plánovaných výstupů ( způsob doplnění a specifikace stávající databáze, systém a kritéria výběru pilotních projektů, návrh spolupráce Zlínského kraje s obcemi při řešení problematiky brownfields, atd.).

•

Výměna kontaktů a představení harmonogramu prací, požádání o úzkou spolupráci.

Vytvoření databáze brownfields ve Zlínském kraji •

Na základě specifikace dané veřejnou zakázkou byla provedena kontrola a posouzení formální a obsahové správnosti stávající databáze brownfields Zlínského kraje.

•

Byl provedeno mapování lokalit brownfields s cílem identifikovat, co největší počet lokalit splňujících zadanou podmínku rozlohy min. 0,5 ha

•

Doplnění zmapovaných území o nové lokality, vyřazení lokalit, které jsou již regenerovány nebo rozlohou nedosahují požadované velikosti, tak aby bylo dosaženo relevantního vzorku pro vznik nové „Databáze brownfields ve Zlínském kraji“, a to jak z hlediska rozmanitosti původu a předchozího využití brownfields (průmyslové,

4


zemědělské, občanské, dopravní, vojenské atd.), ale i z hlediska snahy o rovnoměrné zastoupení jednotlivých ORP Zlínského kraje. •

Pouze kvalitní podklad a znalost o stávajícím stavu vedou k identifikaci vhodných nástrojů k úspěšnému řešení procesu regenerace, revitalizace či rekonverze. Proto pro každou lokalitu byl zpracován katalogový list se základními údaji o lokalitě: stručná charakteristika, název, město, obec, katastrální území, velikost lokality, počet objektů v lokalitě, popis existující technické infrastruktury v území atd. Každý katalogový list byl doplněn o fotodokumentaci, výřez z ÚPD a ortofotomapu.

•

Dále byly pro každou lokalitu zjištěny základní charakteristiky: rozloha, základní popis (opuštěná/neopuštěná/částečné opuštěná), předchozí využití a historie areálu, předpokládaná

míra

kontaminace

(kontaminovaná/mírná

či

kontaminace/částečná kontaminace/bez předpokládané kontaminace),

bodová poloha

v rámci obce/města – na podkladu schváleného územního plánu města i obce (dává jasný pohled na možnosti budoucího využití z hlediska funkčních ploch, na kterých se nachází). •

Členění vlastnických vztahů:

soukromé veřejné kombinované ( veřejné/soukromé)

Vlastnické vztahy byly rovněž prověřeny přes katastr nemovitostí, aby bylo možno přesně určit počet vlastníků, zástavní práva, exekuční či konkurzní řízení nebo jiné skutečnosti, které by mohl zásadním způsoben ovlivnit proces přípravy a následné realizace regenerace území. •

Návrh metodologie výběru lokalit do short-listu: Na základě spolupráce se zástupci Zlínského kraje byl vytvořen dvoustupňový kriteriální bodovací systém pro účely zúžení long-listu na short-list. První stupeň – eliminační kritéria – zde byly navrženy vlastnické vztahy a dopravní dostupnost – silniční síť. V druhém stupni jsou nastavena pomocná kritéria s různými váhami – dopravní dostupnost – železniční síť, technická infrastruktura, soulad s ÚPD. Druhý stupeň byl rovněž rozšířen o bonusy nastavené na základě zjištění při procesu tvorby analytické části či na základě zkušeností s přípravou a realizací obdobných projektů.

5


•

Rozdělení short-listu na skupiny brownfields s podobnými společnými znaky (bývalé využití, velikost atd.). Podobné či totožné znaky dle předchozích zkušeností vedou k podobné cestě regenerace, ať už za pomoci dotačních titulů či soukromého kapitálu.

Analýza poptávky •

V rámci analýzy poptávky byl proveden marketingový průzkum ve spolupráci s jednotlivými

realitními

kancelářemi,

ale

i

investičními

a

developerskými

společnostmi působícími ve Zlínském kraji, ale i celostátní působností, protože řešení problematiky brownfields má dle zkušeností z jiných krajů přesah i mimo Zlínský kraj. •

Výstupem je analýza poptávky vzniklá na základě dotazníkového šetření mezi realitními, developerskými a investičními společnostmi s důrazem na porovnání nabídky a poptávky, posouzení atraktivity Zlínského kraje, atraktivity jednotlivých okresů atd.

SWOT analýza •

Na podkladu všech předchozích zjištění došlo k sumarizaci a formalizaci silných, slabých stránek, příležitostí a rizik v přehledné SWOT analýze.

Finální verze kapitoly analytické části projde schvalovacím procesem Řídícího výboru Strategie s cílem posunout proces tvorby Strategie do návrhové části.

1.2. Vymezení pojmu brownfields Definice lokality BROWNFIELDS: „Brownfield je nemovitost (pozemek nebo objekt), která se nachází na současně nebo v minulosti zastavěném území, která není efektivně využívaná a která je zanedbaná a případně i kontaminovaná. Jedná se o nemovitost, kterou nelze efektivně využívat, aniž by proběhl proces její regenerace. Brownfield obvykle vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční či jiné aktivity. Problematiku lokalit, které lze označit jako

6


brownfield, lze řešit buď obnovením jejich původní funkce, nebo nahrazením novým typem využití.“

Lokality brownfields tvoří pozemky a nemovitosti: •

které ztratily svou funkci a využití,

•

většinou opuštěné či nedostatečně využívané,

•

často ekologicky zatížené,

•

fyzicky, ekonomicky a sociálně zatěžují své okolí,

•

které vysokými náklady na regeneraci a rekonstrukci odrazují soukromý kapitál od přímých investic,

•

jež jsou převážně důsledkem restrukturalizačních tlaků a jejich regenerace není možná bez intervencí veřejného sektoru.

Tradiční typy brownfields: BROWNFIELDS

TĚŽBA

PRŮMYSL

ZEMĚDĚLSTVÍ

SOCIÁLNÍ

VOJENSKÉ

Podzemní

Těžký průmysl

Rostlinná výroba

Občanská vybavenost

Vojenské újezdy

Povrchová

Lehký průmysl

Živočišná výroba

Obytná vybavenost

Kasárna

Dopravní, atd.

Čím jsou lokality brownfields zajímavé? •

Disponují potenciálem stát se atraktivní lokalitou či dominantou vzhledem ke své poloze v blízkosti center měst a díky napojení na hlavní komunikační tepny,

•

revitalizované lokality zvyšují celkovou kvalitu a estetickou hodnotu měst a obcí

•

z ekonomického hlediska mohou být zajímavou nabídkou pro investory, což může vést ke vzniku nových pracovních příležitostí a kle zlepšení sociální sociálního a ekonomického prostředí.

7


1.3. Stávající stav brownfields v České republice Česká republika má hluboké průmyslové kořeny, na kterých je výrazně založena i prosperita našeho státu. Součástí restrukturalizace hospodářství jsou i lokality brownfields, a to jak průmyslové tak neprůmyslové, které potřebují regeneraci.

Určitou rekultivaci kontaminovaných ploch provedl Fond národního majetku, jednotlivá ministerstva řídící operační programy, dotační tituly či jednotlivé vlastní projekty. Další lokality brownfields byly regenerovány veřejnou správou a to na všech úrovních nebo samotnými podnikatelskými subjekty, které zde započaly či obnovily svou podnikatelskou činnost.

Z důvodu vzniku kvalitního a jasného právního rámce a vhodného prostředí pro zajišťující rychlou a efektivní realizaci projektů regenerace vznikla „ Národní strategie regenerace brownfieldů “, která byla vzata vládou České republiky na vědomí. Předmětem této strategie je definování cílů, nástrojů a koordinace veřejné podpory procesu regenerace brownfields v České republice v následujících letech. „ Vyhledávací studie brownfieldů v České republice“, která proběhla v letech 2005 – 2007. Na základě výsledků vyhledávací studie mohou jednotlivé kraje České republiky ve spolupráci s městy, obcemi, soukromými subjekty a zainteresovanými organizacemi (Agentura CzechInvest, Hospodářská komora, Regionální rozvojová agentura atd.) najít nebo vytvořit vhodné způsoby podpory revitalizace vytipovaných brownfields. Účelem revitalizace těchto brownfields je optimální využití daných lokalit, podpora nových investic v oblasti podnikání, bydlení, volnočasových aktivit apod. a v neposlední řadě také zlepšení životního prostředí. Vyhledávací studie vedla k vytvoření prvotních databází brownfields v jednotlivých krajích, které jsou vzájemně porovnatelné s obdobnými databázemi brownfields v ostatních krajích České republiky. Tento soubor databází se následně stal důležitým podkladem pro Národní strategii regenerace brownfieldů v ČR, ale dal za vznik i „veřejné databázi brownfields“, která je kontinuálně doplňována a aktualizována.

8


Níže jsou v grafech zobrazena základní zjištění o stavu brownfields v České republice, vycházející ze všech dat a zjištění získaných během tvorby jednotlivých vyhledávacích studií provedených napříč všemi kraji České republiky. Díky vyhledávací studii bylo celkem lokalizováno 2355 lokalit, jejichž rozloha celkem činí 10 326 ha a plocha zastavěná objekty je 4 206 m2.

•

Struktura dle původního využití (počet lokalit)

9


•

Struktura dle původního využití (plocha lokalit)

•

Struktura dle druhu vlastnictví

10


•

Struktura podle ekologické zatíženosti

Zdroj: Agentura CzechInvest

1.4. Mezinárodní zkušenosti s regenerací lokalit brownfields Problematika brownfields není specifickou jen pro Českou republiku. Vznik takovýchto lokalit je velmi často důsledkem těžební činnosti, restrukturalizace průmyslové a zemědělské výroby a dalších činností, jakými jsou dnes například přebytečné vojenské areály či celnice. Takto poškozená území je většinou soustředěna v nejprůmyslovějších regionech, které často musí čelit vyšší úrovni nezaměstnanosti a nutnosti transformace svého hospodářství.

Zkušenosti ukázaly, že regenerace lokalit brownfields může být hodnotným nástrojem podpory k dosažení hospodářského rozvoje.

Velká Británie Různé země Velké Británie mají různé tradice a různé přístupy k regeneraci brownfields. Jelikož se sestávají z odlišných národních seskupení, má každá země v rámci Velké Británie

11


(VB) různé tradice, jakož i různé přístupy k hospodářskému rozvoji a regeneraci brownfields. Ty, které jsou pro Českou republiku nejdůležitější jsou popsány stručně níže.

Skotsko Skotsko má jeden z nejdůmyslnějších systémů pro identifikaci lokalit ležících ladem a zchátralých lokalit. Od roku 1988 místní samospráva vypracovává každoroční průzkum, vždy v souladu se stejnými vládními pokyny. Dotazováním se zjišťuje, jak dlouho jednotlivé lokality leží ladem nebo jsou zchátralé.

Ukázková strategie pro opuštěné pozemky regionu Lanarkshire, vypracovaná v roce 1998, je dobrým příkladem toho, jak veřejné úřady spolupracují se soukromým sektorem na projektech regenerace brownfields. Tato strategie, oceněná ze strany Scottish Executive jako vzorový model partnerské spolupráce, byla vypracována proto, aby napomohla přizpůsobení trhu prostřednictvím podpory soukromého sektoru v realizaci brownfieldových projektů. Jasným způsobem vyslovila potřebu řešení problému brownfields prostřednictvím cíleného partnerského přístupu a systému stanovování priorit. Stanovování priorit se zakládá na třech hlavních cílech: §

dopad

§

realizovatelnost

§

náklady a návratnost

Tato strategie zdůraznila nutnost provádění každoroční kontroly, jak s cílem sledování pokroku, tak s odsouhlasením programu prioritní lokality. Z této strategie rovněž vyplynula nutnost geografického informačního systému (GIS), který by obsahoval detailní informace o všech lokalitách.

Anglie Velká Británie si pro obnovu brownfields stanovila cíle. Mezi ně patří 60 % nových domů na brownfieldech a 20 % snížení rozlohy dříve vybavených pozemků do roku 2010. Z celkového počtu 6 315 ha rekultivovaných ploch pro výstavbu v období mezi roky 1995 – 1998 bylo 45 % pro bytovou výstavbu a 18 % pro průmysl. English Partnership (hlavní anglická agentura pro městskou regeneraci) se zabývá vývojem strategie pro dříve vybavené pozemky, avšak zjišťuje, že jednou ze základních lekcí, ze kterých se poučila je složitost všech přítomných procesů. To se týká zejména

12


vytváření záznamů o dříve vybavených pozemcích, které tímto procesem dosud neprošly, a tempa, jakým jsou tyto pozemky absorbovány do procesu výstavby. Od roku 2002 je důležitým centrem regenerační činnosti kancelář místopředsedy vlády. Tento důležitý úřad nyní odpovídá za vládní kroky v oblasti brownfields a je úspěšný ve zvyšování veřejného povědomí o tomto zásadním problému, a to i o jeho politické důležitosti v oblasti jeho politického profilu.

Wales Velšská rozvojová agentura (WDA), která realizuje úspěšný program regenerace v úzké spolupráci s místní samosprávou. WDA používá systém řízení priorit, který projekty řadí na základě takových kritérií jako jsou: §

riziko

§

rozvojový potenciál

§

vizuální dopad

§

náklady

WDA spravuje databázi zchátralých pozemků a rekultivuje prioritní lokality, často ve spolupráci s místní samosprávou. Nabízí rovněž dotace pokrývající až 100 % nákladů, a to soukromým vlastníkům, kteří chtějí obnovovat zchátralé pozemky. Pětiletý program WDA týkající se regenerace brownfields měl výrazný dopad na místní hospodářství a životní prostředí. Jeho činnost měly za následek vytvoření 150 lokalit pro průmysl a 100 lokalit pro bytovou výstavbu a což je stejně tak důležité, pomohly celkově změnit tvář krajiny.

Německo Lokality brownfields, mnohé z nich kontaminované, jsou v Německu velkým problémem. Odhaduje se, že tato země v roce 2004 měla 362 tis. kontaminovaných lokalit s tím, že brownfieldy pokrývají odhadovanou celkovou plochu 128 tis. ha. Zároveň se zvyšuje poptávka po greenfieldech. Denně se prodá pro výstavbu cca 129 ha. V posledních deseti letech německo věnovalo značné úsilí řešení ekologických problémů vznikajících v důsledku kontaminovaných lokalit. Avšak úkoly v oblasti revitalizace zchátralých pozemků a rozvoje efektivních konceptů jejich návratu k hospodářskému využití zůstávají i nadále klíčovými otázkami.

13


Francie Francie v některých svých správních oblastech vytvořila pro řešení problematiky regenerace brownfields tzv. pozemkové banky – EPF. Tyto banky se zabývají správou a předpřípravou pozemků. Je to obdobná instituce Pozemkovému fondu. Pozemková banka je financovaná 1% procentem z místních daní, o které se tyto daně zvýšily a státní zdroje přispívají na financování dopravní infrastruktury a občanské vybavenosti.

Cílem banky je nabytí pozemku do svého vlastnictví, dekontaminace a prodej. Pokud nedojde k prodeji soukromému sektoru do předem stanovaného data. Může banka bezplatně převést území na město či obec, do jehož katastrálního území lokalita náleží.

Spojené státy americké V USA zajišťuje přímou legislativní podporu regenerací Zákon o revitalizaci brownfields a úlevách pro malé a střední podnikání, platný od ledna 2002. Hlavní body tohoto nového programu představuje vymezení odpovědnosti, dostupnost podpor pro dekontaminace a posun od federálního úřadu US EPA k odborům ochrany životního prostředí na úrovni jednotlivých států. Vymezení odpovědnosti tak chrání vlastníky a zájemce o pozemky brownfields po dobu jejich průzkumu, státní pomoc a podpory pro dekontaminace umožňují první kroky v řešení problémů regenerace a posun pravomoci na nižší rozhodovací úroveň umožňuje operativnější postupy.

Kanada Kanada je jednou z mála zemí, která vyprodukovaly národní brownfieldovou strategii. Definice brownfields zde předpokládá, že se jedná o kontaminaci. Tato strategie byla publikována v únoru 2003, a je proto příliš brzo na hodnocení vlivu tohoto projektu. Tato strategie byla připravena v rámci partnerství, do kterého patřily: §

všechny úrovně státní správy

§

soukromý sektor

§

komunitní organizace.

Tato strategie byla připravena ve spolupráci tří hlavních zúčastněných stran, a navrhuje akce ve třech hlavních oblastech:

14


§

aplikace strategických veřejných investic na přímé náklady na rozvoj

§

ustanovení efektivního režimu veřejné politiky

§

stavební kapacita a povědomí veřejnosti o obnově brownfields

Kanadská strategie se nesnaží o stanovení prioritních lokalit. Spíše se do velké míry soustředí na řešení závazků souvisejících s obnovou kontaminovaných pozemků.

1.5. Obsah analytické části dokumentu Obsah analytické části dokumentu byl určen podrobným zadáním strategie, které bylo dále specifikováno závěry 1. jednání Řídícího výboru projektu v lednu 2009 a průběžně upřesňováno pravidelnými pracovními schůzkami s pověřenými zástupci Krajského úřadu Zlínského kraje. Následně byla pracovní verze připomínkována a projednána na jednání Řídícího výboru Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji. Analýza je tvořena v souladu s výše uvedenými požadavky následujícími částmi:

o

analýza prostředí Zlínského kraje v kontextu regenerace brownfields,

o

analýza trhu podnikatelských nemovitostí ve Zlínském kraji,

o

identifikace brownfields dle zadaných kritérií a tvorba databáze lokalit,

o

SWOT analýza (formalizace analytických závěrů),

o

návrh systému výběru lokalit z původního širšího seznamu (dále „long-list“) na výběrový seznam (dále „short-list“),

o

tvorba informačních a propagačních materiálů identifikovaných lokalit ve formě katalogových listů.

Základem

pro

zpracování analytické

části

strategického

dokumentu

je

databáze

brownfields, získaná na základě prověření a zásadního rozšíření dostupných údajů (především předchozích databází) prostřednictvím terénního průzkumu (jednáním s vlastníky a starosty obcí, osobním posouzením lokalit při návštěvách analytického týmu a revizí na katastru nemovitostí či zjištěním archivních údajů). Získané informace byly interpretovány do prezentační formy katalogových listů, údaje o identifikovaných a popsaných lokalitách brownfields umožnily zpracování přehledných analytických výstupů.

15


Stěžejní a shrnující částí analýzy je formalizace analytických závěrů v podobě SWOT analýzy.

Navazujícím krokem na zpracování databáze brownfields je analýza trhu podnikatelských nemovitostí ve Zlínském kraji. Před jednáním s potenciálními zákazníky (zprostředkovateli) bylo nezbytné vyhodnotit všechny identifikované lokality a umožnit tak kvalifikovanou diskusi s realitními kancelářemi a developery. Použitý marketingový dotazník je součástí přílohy č.1 tohoto dokumentu, samotné výsledky analýzy trhu, včetně syntézy hlavních zjištění, jsou uvedeny v analýze.

1.6. Postup zpracování analytické části projektu V souladu s výše uvedeným zadáním a specifikací na základě jednání Řídícího výboru proběhly následující analytické kroky: •

Úvodní seminář se starosty/kami obcí zaměřený na poskytnutí informací o zpracování strategického dokumentu, cílů a možností jeho využití. Seminář byl současně zaměřen také na získání vstupních informací o lokalitách brownfields, které se nacházejí na území měst a obcí Zlínského kraje.

•

Ve spolupráci se zástupci KÚ Zlínského kraje byl vytvořen dotazník, jehož cílem bylo zjistit, zda se v daném městě či obci nachází zájmové území brownfields a jaký význam mají tyto lokality z hlediska rozvoje měst a obcí. Dotazník byl distribuován všem statutárním zástupcům měst a obcí Zlínského kraje – viz příloha č. 2 dokumentu.

•

Terénní šetření – návštěvy lokalit, jednání se zástupci měst a obcí, vlastníky lokalit brownfields, revize a získávání archivních dokumentů (Katastrální úřad, územní plány, ortofotomapy atd.).

•

Zpracování katalogových listů k vybraným brownfields, splňujících zadaná kritéria (rozloha, apod.) – příklad katalogového listu viz příloha č. 3 dokumentu.

16


•

Zpracování doplňující tabulky identifikovaných, prověřených lokalit, které nesplnily zadávací podmínky strategie a byly z dalšího posuzování vyřazeny (min. rozloha 0,5 ha) – viz příloha č. 4 dokumentu.

•

Podrobná analýza lokalit brownfields uvedených na „long-listu“ a syntéza hlavních zjištění vyplývající z grafů.

•

Vyhodnocení dotazníkového šetření analýzy trhu podnikatelských nemovitostí včetně interpretace výsledků.

•

Formalizace analytických zjištění – SWOT analýza.

•

Návrh bodovacího systému pro zúžení „long-listu“ na „short list“.

17


2. Analýza

2.1. Vymezení a popis území Analytické práce probíhaly v souladu se zadáním na území Zlínského kraje. Z hlediska dále uvedených analytických údajů a charakteru strategie je níže uvedená stručná charakteristika kraje.

Zlínský kraj je spolu s Olomouckým krajem součástí Regionu soudržnosti NUTS II Střední Morava. Tvoří jej 4 okresy – Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště a Vsetín a správní rozdělení obsahuje 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Luhačovice, Otrokovice, Rožnov p. Radhoštěm, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziřící, Vizovice, Vsetín, Zlín). Zlínský kraj má celkem 305 obcí, z čehož 30 má statut města. Území má rozlohu 3 964 km2, což řadí Zlínský kraj na pozici čtvrtého nejmenšího kraje v ČR. Území kraje je členité, zahrnující jak hornaté oblasti (Moravskoslezské Beskydy, Bílé Karpaty), tak i výrazně se lišící nížinné oblasti (v podstatě shodné s územím okresů Uherské Hradiště, Kroměříž a částí okresu Zlín). K 31. 12. 2007 bylo ve Zlínském kraji evidováno 590 780 obyvatel, kraj je tak na osmém místě v počtu obyvatel v celorepublikovém srovnání. Hustota zalidnění činí 149 obyvatel/km2, což výrazně převyšuje republikový průměr (nejvíce Zlín – 187 obyvatel/km2, nejméně Vsetín – 128 obyvatel/km2. Žádné z měst kraje nepřesahuje velikost 100 000 obyvatel. Dominantním průmyslovým odvětvím je zpracovatelský průmysl (36,6 % podíl pracujících v kraji). Z hlediska počtu středně velkých a velkých průmyslových podniků jsou nejvíce zastoupeny oblasti výroby kovů a hutnictví (kde počet firem nadále vzrůstá), dále je to pak průmysl elektrotechnický, pryžový a plastikářský. Kraj nedisponuje významnými ložisky nerostných surovin, ale ve svém územním obvodu má jako jeden z mála krajů ČR naleziště ropy a zemního plynu.

Z hlediska strategie brownfields je významným sektorem kraje zemědělství, byť je v něm v současné době zaměstnáno pouze 2,4 % všech zaměstnaných osob v kraji. Zemědělství má významné regionální rozdíly, které jsou dány geografickými podmínkami. 49,2 % z celkového půdního fondu kraje je půda zemědělská, zbylých 50,8 % připadá na půdu nezemědělskou. Okresem s největší rozlohou zemědělské půdy je Uherské Hradiště (58,3 %

18


celkové výměry okresu, z toho je 71,5 % půdy orné). Naopak v okrese Vsetín je podíl nezemědělské půdy výrazně vyšší (64,5 %), z ní 83,7 % zabírají lesy. Diferenciace se dotýká také územních dopadů útlumu zemědělství, v jehož rámci klesá počet zemědělských podniků, rozsah celkových osevních ploch, (vyjma vybraných komodit živočišné výroby) také produkce a zaměstnanost. Zemědělství bezprostředně souvisí s rozvojem venkovských oblastí kraje, kde je ekonomická struktura tvořena zejména zemědělskými podniky, malými a středně velkými výrobnami.

2.2. Identifikace a výběr lokalit brownfields pro „long-list“ Veškeré kroky a práce provedené při identifikaci a výběru lokalit pro „long-list“ se řídily navrženou a schválenou metodikou zpracování díla. Zpracovatel rovněž využil zkušenosti z obdobného mapování v rámci České republiky, Moravskoslezského kraje, a taktéž zkušeností z řešení dané problematiky v zahraničí.

Základními podklady pro zpracování a výběr lokalit brownfields do „long-listu“ byly výsledky šetření mezi starosty měst a obcí Zlínského kraje. Do šetření bylo zapojeno všech 305 obcí Zlínského kraje. Rovněž byla využita databáze brownfields Zlínského kraje čítající 35 lokalit.

Pro zajištění úplnosti údajů pro vznik databáze byli osloveni i statutární zástupci města a obcí, kteří se semináře nezúčastnili či nereagovali na dotazníkový formulář, přímým oslovení experta provádějícího veškerá terénní šetření.

Díky tomuto pečlivému přístupu byl zkonzultován katastr všech měst a obcí Zlínského kraje, zda se na jejich správním území lokalita či lokality brownfields nacházejí.

Zástupci 194 měst a obcí Zlínského kraje uvedli, že na svém katastrálním území se lokalita brownfields nenachází. U zbylých 111 měst a obcí započaly na základě zpětné vazby hlubší terénní práce s cílem zjistit základní charakteristiky, dle schválené metodiky postupu při řešení zpracování díla.

V rámci průzkumu bylo na základě výše zmíněné databáze, semináře se zástupci obcí, vyhodnocení dotazníků, jednání s vlastníky a zástupci obcí a terénního průzkumu identifikováno celkem 173 lokalit.

19


U výše zmíněných 173 lokalit již bylo 27 regenerováno a jsou plně využity, nebo se v současné době regenerují. Tyto lokality nebyly po dohodě s majiteli, správci nemovitosti nebo statutárním zástupcem daného města či obce do finální „long – listu“ zařazeny.

V další fázi bylo tedy do další analýzy zařazeno a analytickým týmem prověřeno 146 lokalit obsahujících identifikované brownfields bez výše uvedených 27 lokalit. Na základě výběrových kritérií byl počet snížen na závěrečných 114 lokalit. Jejich seznam je uveden v tabulce níže. Pro úplnost je v příloze č. 4 uvedena také tabulka prověřených, ale vyřazených 32 lokalit (nesplnily kritérium velikosti – lokality menší než 0,5 ha).

Pro každou z vybraných 114 lokalit byl zpracován katalogový list, který obsahuje strukturované informace, požadované zadáním a upřesněné na jednání s Řídícím výborem a na pracovních schůzkách se zástupci KÚ Zlínského kraje. Katalogové listy mohou být vhodně využity jako propagační materiál jednotlivých lokalit pro prezentaci investičních příležitostí ve Zlínském kraji. Nově vytvořené katalogové listy včetně podkladů byly zaslány starostům obcí nebo majitelům nemovitostí k odsouhlasení. Příklad katalogového listu je uveden v příloze č. 3.

Resumé výběru lokalit „Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji“ pro účely analytické části:

Prvotní identifikace brownfields ve Zlínském kraji Z tohoto počtu - regenerováno či využito Zůstává Z tohoto počtu - menší než 0,5 ha Do „long-listu“ začleněno a odsouhlaseno

20

173 lokalit

max. 706,2 ha

27 lokalit

123,25 ha

146 lokalit

max. 582,95 ha

32 lokalit

< 16 ha

114 lokalit

566, 95 ha


Přehledná tabulka lokalit brownfields ve Zlínském kraji - Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji

21


22


23


2.3. Celkové vyhodnocení brownfields (přehledná analýza) Hlavní zjištění ve Zlínském kraji: V rámci mapování brownfields ve Zlínském kraji lze konstatovat tato zjištění: •

nejčetnější výskyt lokalit typu brownfield se nachází v okrese Kroměříž

•

nejvíce lokalit zaujímá rozlohu mezi 1 – 5 ha (57 %). Nejméně brownfieldů má rozlohu nad 50 ha (2 %).

•

více

než

polovina

identifikovaných

lokalit

byla

v minulosti

využívána

k zemědělským účelům (54 %). Druhým nejčetnějším z hlediska předchozího využití byl průmysl (27 %). •

v současnosti je více než 59 % identifikovaných lokalit částečně opuštěných. Zcela opuštěno je 39 % lokalit.

•

více než 70 % identifikovaných lokalit je bez předpokládané ekologické zátěže.

•

více než 60 % lokalit je v soukromém vlastnictví. Ve veřejném vlastnictví je pouze

15

%

všech

identifikovaných

lokalit.

Zbývající

lokality

jsou

v kombinovaném vlastnictví (24 %). •

v současnosti je cca 35 % identifikovaných lokalit je vlastněno více než 5 vlastníky

Zlínský kraj má dostatečné portfolio lokalit brownfields s různorodými charakteristikami, které nabízí obrovský potenciál pro pestrou škálu řešení. Zcela unikátní z hlediska porovnání identifikovaných lokalit je Baťův areál Zlín, který svou rozlohou nad 50 ha je zájmovým územím strategického významu s obrovským dopadem nejen na místo realizace, ale na celý Zlínský kraj. Součástí Baťova areálu jsou budovy č.14 a 15, jejichž revitalizace bude probíhat v rámci projektu „Krajské kulturní a vzdělávací centrum ve Zlíně“. Obdobným areálem je rovněž průmyslový areál ve Slavičíně o rozloze 110 ha.

24


Promyšleným a smysluplným řešením jednotlivých lokalit lze započít proces systematické regenerace všech typů identifikovaných brownfields, prioritně však u lokalit s vyřešenými vlastnickými vztahy.

Rovněž předpoklad absence ekologické zátěže u většiny lokalit zvyšuje možnost rychlého a méně nákladného řešení v poměru k nákladům na případné dekontaminace.

Základní statistické výsledky Struktura dle okresů v kraji Struktura dle ORP v kraji Struktura podle velikosti lokalit Struktura lokalit brownfields dle rozlohy v jednotlivých ORP Zlínského kraje Struktura dle původního využití lokalit Struktura dle původního využití (vazba na rozlohu v ha) Struktura dle současného využití lokalit Struktura podle ekologické zatíženosti Převažující typ vlastnictví

25


Struktura dle okresů v kraji Rozdělení dle okresů ve Zlínském kraji

27% 4 0%

Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín

13% 2 0%

Zjištění: Mapování lokalit ve Zlínském kraji ukázalo, že téměř polovina brownfields se nachází v okrese Kroměříž (40 %). V okresech Zlín (27 %) a Uherské Hradiště (20 %) jich ve srovnání s okresem Kroměříž bylo identifikováno poloviční množství. Nejméně jich bylo nalezeno v okrese Vsetín (13 %). Při porovnání umístění lokalit v rámci celého Zlínského kraje, lze říci, že vyjma velkých měst jsou jednotlivé lokality rozprostřeny po kraji rovnoměrně a pouze hranice jednotlivých okresů, ovlivňují četnost podle umístění v jednotlivých okresech. Struktura dle ORP v kraji Rozdělení dle ORP ve Zlínském kraji

4%

4%

6%

5%

9% 2% 5%

31%

9% 3%

2%

7%

13%

Bystřice pod Hostýnem

Holešov

Kroměříž

Uherský Brod

Uherské Hradiště

Rožnov pod Radhoštěm

Valašské Meziříčí

Vsetín

Luhačovice

Otrokovice

Valašské Klobouky

Vizovice

Zlín

Zjištění: Při podrobnější analýze lokalizace brownfields dle ORP jich bylo nejvíce identifikováno v ORP Kroměříž (31 %), druhé pak následuje ORP Uherské Hradiště (13%). Ostatních 11 ORP, které jsou ve Zlínském kraji zahrnují od 2 do 9 % identifikovaných lokalit.

26


Nejméně lokalit brownfields je v ORP Rožnov pod Radhoštěm a ORP Otrokovice (oba 2%). Při posouzení četnosti brownfields dle ORP, lze konstatovat, že z hlediska posouzení je nastavená územní jednotka příliš malá, aby bylo možno přesně definovat jednotlivá zjištění. Struktura podle velikosti lokalit Struk tu ra dle ve likosti lok alit

7%

2% 21%

13% 0,5 ha - 1 ha 1 ha - 2 ha 2 ha - 5 ha 5 ha - 10 ha 10 ha - 50 ha nad 50 ha 27%

30%

Zjištění: Největší zastoupení mezi lokalitami brownfields mají území středně velkého charakteru, tj. 1- 5 ha. Nejméně brownfields má rozlohu nad 50 ha – při této rozloze se zpravidla jedná o strategické a prioritní lokality velkého významu a dopadu (Baťův areál Zlín s rozlohou 69,63 ha a Průmyslový areál Slavičín 110 ha). Struktura lokalit brownfields dle rozlohy v jednotlivých ORP Zlínského kraje ORP Bystřice pod Hostýnem

ORP Holešov

ORP Kroměříž

Okres Kroměříž rozloha 0,5 - 1 ha 1 - 2 ha 2 - 5 ha celkem rozloha 0,5 - 1 ha 1 - 2 ha 2 - 5 ha celkem rozloha 0,5 - 1 ha 1 - 2 ha 2 - 5 ha 5 - 10 ha 10 - 50 ha celkem

27

% 20 20 60 100 % 17 67 16 100 % 21 26 24 18 11 100

Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií. Okres Uherské Hradiště ORP Uherský Brod rozloha 1 - 2 ha 2 - 5 ha 5 - 10 ha celkem ORP Uherské Hradiště rozloha 0,5 - 1 ha 1 - 2 ha 2 - 5 ha 5 - 10 ha 10 - 50 ha celkem Okres Vsetín ORP Rožnov pod Radhoštěm rozloha 0,5 - 1 ha 2 - 5 ha celkem ORP Valašské Meziříčí rozloha 0,5 - 1 ha 2 - 5 ha celkem ORP Vsetín rozloha 0,5 - 1 ha 1 - 2 ha 2 - 5 ha 10 - 50 ha celkem Okres Zlín ORP Luhačovice rozloha 0,5 - 1 ha 1 - 2 ha 2 - 5 ha 5 - 10 ha nad 50 ha celkem ORP Otrokovice rozloha 0,5 - 1 ha 5 - 10 ha celkem ORP Valašské Klobouky rozloha 0,5 - 1 ha 1 - 2 ha 2 - 5 ha celkem ORP Vizovice rozloha 0,5 - 1 ha 1 - 2 ha 2 - 5 ha celkem

28

% 50 33 17 100 % 23 12 35 18 12 100 % 50 50 100 % 33 67 100 % 20 20 50 10 100 % 16 16 16 36 16 100 % 50 50 100 % 40 40 20 100 % 40 40 20 100

Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií. ORP Zlín

rozloha 0,5 - 1 ha 1 - 2 ha 2 - 5 ha 5 - 10 ha nad 50 ha celkem

% 25 12 25 25 13 100

Zjištění : Jednotlivé ORP Zlínského kraje mají různorodé zastoupení lokalit brownfields z hlediska rozlohy. Nejčetnějšími skupinami bývají zejména lokality o rozloze 1 – 2 ha resp. 2 – 5 ha, avšak i tyto skupiny se v některých ORP nevyskytují či nepatří mezi nejčetnější. Lokality velké rozlohy, strategického významu jsou pouze v ORP Luhačovice a ORP Zlín. V případě menších lokalit se jedná zejména o zemědělské areály, u středních velkých lokalit 2 -10 ha je zastoupeno celé spektrum areálu s různorodým předchozím využitím. Průmyslové areály jsou rozlohou největší a vyplňují zejména skupiny 10 – 50 ha a lokality nad 50 ha. Struktura dle původního využití lokalit Předchozí převažující využití lokality

8%

1%

zemědělské vojenské školství rezidenč ní průmyslové obč anská vybavenost dopravní jiné

4%

54%

27%

1%

1%

4%

Zjištění : Při porovnávání brownfields podle původního využití lokality se ukázalo, že více než polovina všech identifikovaných lokalit ve Zlínském kraji bylo v minulosti využíváno k zemědělským účelům (54 %), což je o 19% bodů více než celorepublikový průměr. Druhým nejčetnějším z hlediska předchozího využití byl průmysl (27 %). V rámci České republiky předchozí průmyslové využití představuje 33 %. Ostatní druhově různorodé typy brownfields zahrnují 19% lokalit. Toto zjištění koresponduje i s hlavními hospodářskými aktivitami Zlínského kraje.

29


Struktura dle původního využití lokalit (vazba na rozlohu v ha)

Zjištění : Při porovnávání brownfields podle původního využití lokality se ukázalo, že více než polovina rozlohy všech identifikovaných lokalit ve Zlínském kraji bylo v minulosti využíváno k průmyslovým účelům (293,98 ha – 52 %), což je o 9% bodů více než celorepublikový průměr. Druhým nejčetnějším z hlediska rozlohy v rámci předchozího využití bylo zemědělství (169,68 ha – 30 %). V České republice, celková rozloha dle předchozí zemědělské využití představuje 17,8 %. Ostatní druhově různorodé typy brownfields zahrnují 18 % lokalit. Struktura dle současného využití lokality

30


Zjištění: Většina lokalit brownfields je jen částečně opuštěno cca 59%, část území je stále aktivně využíváno a nedochází k degradaci celého území, ale jen nevyužívané části. Lokality, které jsou nyní zcela opuštěny (39 %) mají z hlediska komplexního rozvoje území větší potenciál. Převažující typ vlastnictví Struktura dle formy vlastnictví

1% 24%

soukromé veřejné kombinované 60%

15%

konkurzní řízení

Zjištění: Lokality brownfields ve Zlínském kraji jsou z většiny vlastněny soukromými subjekty (60%). V porovnání s Českou republikou je to o 13 procentních bodů méně, než je celorepublikový průměr. V rámci identifikace lokalit ve Zlínském kraji bylo provedeno zjištění do většího detailu - neexistují nezjištěné vlastnické vztahy. Vlastnictví kombinované (tzn. smíšené vlastnictví jedné lokality soukromými a veřejnými subjekty) se ve statistických výstupech za Českou republiku neobjevuje, nelze tudíž relevantně porovnat. Ve veřejném vlastnictví je 15% lokalit, což je o 5,3% bodů méně než je průměr za Českou republiku. Struktura podle ekologické zatíženosti Zjištění: Při posouzení předchozího využití jednotlivých lokalit ve Zlínském kraji se nepředpokládá žádná kontaminace u 78 % identifikovaných území. V rámci celé České republiky se nepředpokládá žádná ekologická zátěž u více než poloviny lokalit (52 %), což je v porovnáním se Zlínským krajem zhruba o 25 % procentních bodů méně. Míra kontaminací a její závažnost výrazným způsobem ovlivňuje řešení z hlediska nákladovosti a časové náročnosti. Lze tedy předpokládat, že u více jak ¾ identifikovaných území brownfields nehrozí výrazné investice do případných dekontaminací.

31


S tru ktu ra dle m íry k on tam in ace

bez předpokládané kontaminace 18%

částečná kontaminace

3%

mírná či bodová kontaminace

1%

závažná kontaminace

78%

Bez předpokládané kontaminace – na základě posouzení předchozího využití lokality se nepředpokládá, že nemovitosti, půda či voda v zájmovém území či budou kontaminovány Částečná kontaminace – v lokalitě se pravděpodobně nachází plošná kontaminace půdy, vody či konstrukcí, tato kontaminace však není závažná. Hodnoty mírně překračují limity a s v rámci dalších let budou dále ustupovat. Mírná či bodová kontaminace – při posuzování předchozích aktivit v území lze předpokládat, že většina plochy není kontaminována, v území se budou objevovat pouze místa, kde kontaminace bude mírného či závažného charakteru. (např. kontaminované podlahové plochy, vnitřní zdivo, půda v blízkosti kanalizační jímky atd.) Závažná kontaminace – dle předchozího využití lokality, lze předpokládat, že území i stavební objekty jsou kontaminovány a v rámci realizace projektu bude nutná komplexní sanace a dekontaminace, území má silně degradující účinky na okolní životní prostředí.

2.4. Analýza trhu podnikatelských nemovitostí ve Zlínském kraji Hlavním cílem analýzy trhu podnikatelských nemovitostí bylo zjistit základní charakteristiky Zlínského kraje jako investičního prostředí a zároveň získat souhrnné informace o současné situaci na trhu.

32


S ohledem na hospodářský a ekonomický vývoj byla zástupci oslovených realitních a developerských společností odborně posouzena predikce vývoje trhu a popsány stávající trendy.

Trh nemovitostí je v současné době postaven zejména na pronájmech bytů, v menší míře domů. Objem provedených transakcí v oblasti prodeje nemovitostí se výrazně snížil. Velké množství developerských společností zpomalilo či zcela zastavilo připravované projekty, zejména v návaznosti na pokles poptávky na trhu a nutnost většího podílu vlastního kapitálu při projektech úvěrovaných bankovními ústavy.

Společnosti působící na trhu s nemovitostmi se v žádném případě nespecifikují na jednotlivé okresy, ORP, či menší územní jednotky, ale naopak se snaží pokrýt celý Zlínský kraj. Z tohoto důvodu dokázaly při průzkumu posoudit pouze atraktivitu Zlínského kraje jako celku, a dále porovnat atraktivitu jednotlivých okresů mezi sebou.

Jelikož je trh s nemovitostmi dynamické prostředí, projevují se zde změny velice rychle. Dle vyjádření odborníků, stávající kupní síla investorů stagnuje (investiční kapitál drží a neinvestují) či klesá (nemají dostatečný disponibilní objem finančních prostředků pro investice a reinvestice).

Strategie jako rozvojový dokument musí veškeré dostupné informace zhodnotit. Pro účely nastavení vhodných nástrojů řešení musí být navržena nadčasově, aby nepostihla jen stávající stav, ale zejména vývoj v problematice. (v příloze č. 7 jsou uvedeny již realizované příklady regenerace lokalit brownfields ve Zlínském kraji)

33


Hlavní zjištění ve Zlínském kraji: V rámci marketingové analýzy založené na dotazníkovém šetření byly kontaktovány realitní agentury a developeři ve Zlínském kraji nebo s působností v rámci celé ČR. Návratnost vyplněných dotazníků činila plných 87%, z jejichž vyhodnocení plyne: •

38 % dotázaných zástupců realitních a developerských společností hodnotí investiční prostředí ve Zlínském kraji jako atraktivní a stejný počet jako průměrné (38 %).

•

69 % respondentů hodnotí atraktivitu a konkurenceschopnost podnikatelských nemovitostí a lokalit brownfields ve srovnání s jinými kraji České republiky jako průměrnou (38 %), nebo atraktivní (31 %),

•

potenciál regenerace brownfields z hlediska rozvoje podnikatelského prostředí Zlínského kraje byl nejčastěji ohodnocen jako chvalitebný (38 %)

•

situaci na trhu s brownfields ve Zlínském kraji většina oslovených nedokázala přesně ohodnotit (38 %), 35 % si myslí, že nabídka převyšuje poptávku.

•

Z hlediska předchozího využití lokalit je největší poptávka po lokalitách, které dříve sloužily k průmyslovým účelům (54 %).

•

Dále bylo zjištěno, že největší poptávka po brownfieldech je ve Zlínském kraji v okrese Zlín (38 %). Největší zájem je o extravilány obcí (31 %), na druhém místě o extravilány měst (30 %) a na třetím po intravilány měst (27 %).

•

39 % dotázaných se domnívá, že trh developerských a investičních společností v oblasti regenerace brownfields pomalu poroste, 38 % nedokázalo odpovědět.

•

Za zásadní problém trhu s brownfields je považována jejich nevhodnost pro další využití (38 %) a na druhém místě jsou problematické vlastnické vztahy (27 %) a také „nezájem“ obcí (27 %).

34


Základní statistické výsledky Struktura dle typu společnosti Hodnocení Zlínského kraje z hlediska atraktivity a konkurenceschopnosti podnikatelských nemovitostí ve srovnání s jinými kraji ČR Hodnocení potenciálu regenerace brownfields z hlediska rozvoje podnikatelského prostředí Zlínského kraje Situace na trhu s brownfields v Zlínském kraji Poptávka z hlediska předchozího využití lokality Okresy Zlínského kraje s největší poptávkou po brownfields Poptávka z hlediska umístění lokality Budoucnost trhu developerských a investičních společností v oblasti regenerace brownfields Zásadní problémy trhu s brownfields ve srovnání s jinými typy lokalit

35


Struktura dle typu společnosti V rámci marketingového výzkumu bylo osloveno 8 developerských (31 %), 17 realitních (65 %) a jedna jiná společnost (4 %). Pokud se zaměříme na působnost oslovených developerských a realitních společností, tak zjistíme, že 92 % oslovených působí ve Zlínském kraji a pouze 8 % ne. Typ společnosti

4% 31%

developerská společnost realitní společnost jiná

65%

Hodnocení investičního prostředí ve Zlínském kraji Většina všech dotázaných ohodnotila investiční prostředí ve Zlínském kraji jako atraktivní (38 %) nebo průměrné (38 %), 12 % jej ohodnotilo jako málo atraktivní a pouze 4 % dotázaných zástupců realitních a developerských společností jej ohodnotilo jako velmi atraktivní. 8% dotázaných subjektů nedokázalo investiční prostředí ohodnotit v porovnání s jinými kraji ČR, především z důvodu jejich regionálního zaměření na Zlínský kraj. Hodnocení investičního prostředí ve Zlínském kraji

0%

8%

4%

12% velmi atraktivní 38%

atraktivní průměrné málo atraktivní neatraktivní nevím

38%

36


Hodnocení Zlínského kraje z hlediska atraktivity a konkurenceschopnosti podnikatelských nemovitostí a lokalit brownfields ve srovnání s jinými kraji ČR Při hodnocení z hlediska atraktivity a konkurenceschopnosti podnikatelských nemovitostí a lokalit brownfields ve srovnání s jinými kraji České republiky 38 % dotázaných ohodnotilo Zlínský kraj jako průměrný, 31 % jako atraktivní a 19 % jako málo atraktivní. Hodn oce n í Zlín sk é h o kraje z hl e disk a atrakti vity a k on ku re nce s chopn os ti podn ik ate ls kých ne m ovi tostí a lok al it brownfi e l ds

0%

0%

12%

31% velmi atraktivní

19%

atraktivní průměrné málo atraktivní neatraktivní nevím

38%

Hodnocení potenciálu regenerace brownfields z hlediska rozvoje podnikatelského prostředí Zlínského kraje Při hodnocení potenciálu regenerace brownfields z hlediska rozvoje podnikatelského prostředí Zlínského kraje, bylo zjištěno, že 38 % dotázaných jej zhodnotilo jako chvalitebný, 27 % průměrný a 19 % se domnívá, že je nevyhovující. Hodnocení pote nciálu regenerace brownfields

8%

8%

19% výborný chvalitebný průměrný 38%

27%

37

nevyhovující nevím


Situace na trhu s brownfields ve Zlínském kraji Při hodnocení situace na trhu s brownfields ve Zlínském kraji bylo zjištěno, že 38 % dotázaných situaci zhodnotit nedokáže, 35 % si myslí, že nabídka převyšuje poptávku, 15 % že nabídka je vyrovnaná s poptávkou a 12 % se domnívá, že poptávka převyšuje nabídku.

Poptávka po podnikatelských nemovitostech z hlediska předchozího využití lokality Při porovnávání brownfieldů podle předchozího využití lokality se ukázalo, že největší poptávka je po lokalitách, které sloužily k průmyslovým účelům (54 %) a lokalitám, které byly určeny pro občanskou vybavenost (38 %). Ne jvě tší z áje m z hl e diska pře dchoz ího využ ití lokality

0%

8%

38%

zemědělský průmyslový občanská vybavenost jiné

54%

38


Okresy Zlínského kraje s největší poptávkou po brownfields Při porovnávání okresů Zlínského kraje s největší poptávkou po brownfields bylo zjištěno, že nejvíce (38 %) jich je poptáváno v okrese Zlín. Další v pořadí jsou okresy Vsetín a Uherské Hradiště, přičemž každý z nich má 19 % a posledním v pořadí je okres Kroměříž (12 %). O kre sy s ne jvě tší poptávkou po brownfie lds

12% 12%

Kroměříž 19%

Zlín Uherské Hradiště Vsetín nevím

38% 19%

Druh podnikatelských nemovitostí z hlediska umístění ve Zlínském kraji s nejvyšší poptávkou Při porovnávání podnikatelských nemovitostí (brownfields) z hlediska jejich umístění ve Zlínském kraji s nejvyšší poptávkou bylo zjištěno, že nejvyšší poptávka je po extravilánech obcí (31 %), dále po extravilánech měst (30 %) a intravilánech měst (27 %). Další v pořadí jsou intravilány obcí (12 %). Druh podnikatelských nemovitostí z hlediska umístění s největší poptávkou

27%

31%

intravilán města extravilán města intravilán obce extravilán obce

12%

30%

39


Budoucnost trhu developerských a investičních společností v oblasti regenerace brownfields Při hodnocení dohledné budoucnosti vývoje trhu developerských a investičních společností v oblasti regenerace brownfields si 39 % dotázaných myslí, že pomalu poroste, 38 % dotázaných budoucnost zhodnotit nedokázalo, 15 % si myslí, že bude stagnovat a 8 % že dojde k pomalému ústupu zájmů o tyto projekty. Dohledná budoucnost na trhu developerských a investičních společností v oblasti regenerace brownfields 0% 38%

39%

0% 8%

15%

dyna micky poroste pomalu poro ste bude stagno vat dojde k pomalému ústupu zá jmů o tyto proje kty dojde k rece si na trhu nevím

Zásadní problém trhu s brownfields ve srovnání s jinými typy lokalit Co se týče zásadních problémů trhu s brownfields ve srovnání s jinými typy lokalit se ukázalo, že za největší problém je považována nevhodnost pro další využití (38 %), dále nezájem obcí (27 %) a vlastnické vztahy (27 %), na posledním místě enviromentální zátěže (8 %). Zásadní problém y trhu s brow nfields

27%

27%

vlastnické vztahy nevhodnost pro další využití enviromentální zátěže nezájem obcí

8% 38%

40


2.5. SWOT analýza Závěry analytických zjištění byly formalizovány do podoby pracovní verze SWOT analýzy. SWOT analýza bude po projednání a schválení tvořit podklad pro návrh opatření strategie. SWOT analýza je považována za velmi důležitou součást analytické části dokumentu. Následné porovnávání SWOT analýzy s návrhem opatření (a naopak) totiž umožňuje rychlou a jednoznačnou kontrolu konzistence analytické a návrhové části dokumentu. V případě, že se objeví nesoulad, je zřejmé, že je potřeba znovu posoudit návrh nebo ověřit platnost příslušné části analýzy.

Formulace níže uvedené SWOT analýzy respektuje tyto základní požadavky na formalizaci analytických zjištění: •

Soustřeďuje se pouze na oblast brownfields a Zlínský kraj (snaha vyhnout se generalizaci problémů, případně problematice brownfields v rámci celé ČR)

•

Identifikuje pouze významná zjištění a následně umožňuje stanovit priority v rámci jednotlivých kvadrantů SWOT analýzy, např. na základě projednání SWOT-analýzy s Řídícím výborem

•

Umožňuje kontrolu obsahu SWOT analýzy prostřednictvím posouzení, zda k jednotlivým zjištěním lze navrhnout taková opatření, která by rozvíjela silné stránky, resp. využívala příležitostí; a naopak eliminovala slabé stránky, resp. ohrožení, vyplývající z analytických zjištění

41


SWOT analýza Silné stránky

Slabé stránky

•

zájem Zlínského kraje na řešení problematiky brownfields

•

nízký počet lokalit brownfields ve veřejném vlastnictví

•

systematické budování a rozvoj dopravní sítě – zejména silniční sítě

•

•

velké množství chátrajících lokalit ve špatném technickém stavu – nevhodné pro budoucí využití

ochota aktivní spolupráce měst a obcí při řešení brownfields

•

nevyjasněné majetkoprávní vztahy lokalit brownfields

nízký počet lokalit brownfields, u kterých se předpokládá kontaminace

•

komplexní problém „vlajkové“ lokality Baťův areál Zlín (včetně revitalizace budov č.14 a 15 v rámci projektu „Krajské kulturní a vzdělávací centrum ve Zlíně“)

•

chybějící rozvojová koncepce využití brownfields

•

chybějící schválené územně plánovací dokumenty u některých obcí

•

převaha rozptýlených brownfields zemědělského typu

•

vysoký počet lokalit v kombinovaném vlastnictví (více vlastníků v rámci jedné lokality)

• •

podpora informovanosti a přípravy projektů ze strany zástupců regionální kanceláře CzechInvest

•

kladné hodnocení investičního prostředí ve Zlínském kraji ze strany realitních kanceláří a developerů

42


Příležitosti •

možnost využití finančních prostředků ze strukturálních fondů či jiných dotačních titulů na regeneraci

•

aktivní marketing k cílovým skupinám (investoři, developeři)

•

zvýšení obecného povědomí o problematice brownfields ve Zlínském kraji

•

pozitivní hodnocení investičního prostředí ve Zlínském kraji

•

široké portfolio brownfields dle velikosti lokalit

•

potenciál regenerace brownfields při rozvoji podnikatelského prostředí kraje

• •

Ohrožení

deklarovaná vysoká poptávka po bývalých průmyslových lokalitách možnost nastartování PPP projektů v oblasti regenerace brownfields

43

•

dopady hospodářských změn na podnikatelské prostředí

•

nedosažení konkurenceschopných výsledků absorpce kraje vůči jiným krajům ČR v oblasti dotačních titulů na podporu regenerace brownfields

•

vnímání majitelů brownfields jako plnohodnotné podnikatelské nemovitosti – neúměrné prodejní ceny za lokality

•

nárůst nákladů v případě odkladu procesu regenerace, včetně případné infiltrace kontaminací do okolního prostředí

•

zpomalení rozvoje dopravní infrastruktury ve Zlínském kraji – zejména dálniční síť, komunikace I. třídy

•

nedostatek volných finančních zdrojů na trhu

•

snížená aktivita bank k úvěrování projektů

•

nedostatečná úroveň spolupráce veřejného a soukromého sektoru při řešení problematiky brownfields


2.6. Návrh systému výběru brownfields na short-list Pro potřeby výběru lokalit, se kterými se bude pracovat v návrhové části, byl v rámci analytické části nastaven dvoustupňový systém kriterií dle jejich důležitosti pro celkové posouzení z hlediska právního, technického a časového. Jako eliminační kritérium bylo nastaveno posouzení vlastnických vztahů stejně jako posouzení dopravní dostupnosti na základní páteřní silniční síť České republiky. V obou případech se jedná o zásadní parametry výrazně ovlivňující možnosti dalších kroků vedoucích k regeneraci či revitalizaci. Následný poměrový systém pomocných kritérií hodnotí stav technické a dopravní infrastruktury (železniční napojení) a souladu se schválenou územně plánovací dokumentací. Poměrový systém je rozšířen o bodové bonusy, které jsou popsány a vysvětleny tak jako hlavní kritéria v následujícím textu. Vlastnické vztahy – pro řešení projektu jsou zásadním parametrem. Bez vyjasněných vlastnických vztahů, které nejsou determinovány zástavami, restitučními a konkurzními, resp. dědickými řízeními není projektová příprava a ani samotná realizace možná. Pro potřeby celkového hodnocení lokality jsou vlastnické vztahy rozčleněny dle složitosti do dvou kategorií.

Dopravní dostupnost – kvalitní dopravní dostupnost a napojení na páteřní dopravní infrastrukturu je důležitým hlediskem, které ovlivňuje regeneraci, jak po stránce realizační, (přístup techniky a materiálu), ale zejména provozní fáze logistiky zboží a služeb, která je přímo závislá na kvalitě dopravní sítě. Možnost využití zejména silničních sítě, ale i železniční dopravy odstraňuje bariéru závislosti na dopravním zatížení, zejména silnic a dálnic.

Technická infrastruktura – základní technická infrastruktura, kapacitně upravená pro potřeby rozvoje a následného využití lokality, je determinačním prvkem, který zejména v realizační fázi výrazným způsobem zvyšuje celkové náklady stavby. Bez páteřní infrastruktury (el. energie, vodovod, kanalizace popř. plynovod, sdělovací sítě) není možné žádné zájmové území regenerovat a rozvíjet pro nové využití.

Územně plánovací dokumentace (ÚPD) – soulad s územně plánovací dokumentací je základní podmínkou dalšího plánovaného rozvoje území. V případě, že obec nemá

44


schválenou ÚPD není možné žádat o prostředky na spolufinancování ze zdrojů EU. U obcí a měst, které mají ÚPD zpracovanou před 1. červencem 1992 je platnost do 31. prosince 2009.

Nastavený bonusový systém umožňuje objektivně zhodnotit komparativní výhody jednotlivých lokalit na základě zkušeností s realizací projektů regenerace brownfields a získaných informací od realitních a developerských společností v rámci alanlýzy trhu podnikatelských nemovitostí ve Zlínském kraji.

Bonus – výměra zastavěné plochy nepřesahuje 30% celkové rozlohy území – obvyklá zastavěnost areálů brownfields se pohybuje do 30% celkové rozlohy. V případě areálů s vyšším poměrem zastavěnosti se úměrně rovněž navyšují celkové náklady. Právě vysoké náklady na demolice a stavební úpravy konstrukcí výrazným způsobem vstupují do rozhodovacího procesu, zda lokalitu regenerovat a jakým způsobem.

Bonus – atraktivita území – soubor faktorů, zjištění (analýzou trhu ve Zlínském kraji), které výrazným způsobem ovlivňují vstup investora do území, nemovitosti. Lokality, u kterých bylo předchozí průmyslové využití, je dle vyjádření zástupců realitních a developerských společností největší poptávka na trhu nemovitostí ve Zlínském kraji. Případná míra kontaminace ovlivňuje regeneraci území nejen z hlediska výše nákladů, ale i z hlediska doby regenerace. I tento faktor výrazným způsobem zasahuje do rozhodovacího procesu realizace regenerace využití pro nové účely.

Cílem kriteriálního bodovacího systému je spravedlivé posouzení základních charakteristik identifikovaných lokalit brownfields pro potřeby zúžení „long-listu“ na „short-list“, se kterým bude dále pracováno v návrhové části Strategie.

45


Eliminační kritérium Vlastnické vztahy ANO/NE Jednoduché – 1 až 5 vlastníků jedné lokality Složité – více jak 5 vlastníků jedné lokality

ANO NE

Dopravní dostupnost – silniční síť ANO/NE ANO

Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km

NE

Silnice I. třídy nebo dálnice nad 10 km

% váha

Pomocné kritérium

POČET BODŮ

1.

Dopravní dostupnost – železniční síť

40 % Body

2.

Železniční vlečka v areálu

50

Železniční stanice v dosahu 10 km

50

Technická infrastruktura v území

40 % Body

3.

Vodovod

20

Elektrická energie

20

Plynovod

20

Kanalizace (splašková kanalizace, ČOV, jímka)

20

Sdělovací linky (telefon, internet)

20

Schválená Územně plánovací dokumentace

20 % Body

Ano

100

Ne

0

46


Celkem ( za kritéria 1 – 3)

100%

Maximální dosažitelný počet bodů za kritéria 1 - 3

5.

Bonusy (přičteno k celkovému hodnocení za body 1 - 3)

100 bodů

Body

Výměra zastavěné plochy nepřesahuje 30% celkové rozlohy území

10

Atraktivita území – předchozí průmyslové využití

5

– území bez předpokládané kontaminace

10

– částečná kontaminace

5

– závažná kontaminace

0

Maximální dosažitelný počet bodů za bonusy

25 bodů

Maximální dosažitelný počet bodů za kritéria 1 - 3 + bonusy

125 bodů

47


3. Závěr Cílem analýzy není podat vyčerpávající obraz o všech lokalitách brownfields ve Zlínském kraji, ale shromáždit ty vybrané informace, které přispějí k budoucímu využití a rozvoji brownfields.

Provedením podrobné analýzy Zlínského kraje v oblasti lokalizace území brownfields za pomoci zástupců Zlínského kraje, měst a obcí, vlastníků, ale i katastru nemovitostí bylo identifikováno velké množství lokalit a areálů v různém stupni vývoje.

Na území Zlínského kraje se nachází široké portfolio lokalit brownfields, co do velikosti, stavu opuštěnosti, různorodosti předchozího využití atd. U některých lokalit dochází k regeneraci nebo jsou již dnes plně regenerovány pro nové účely. Tento proces je však u jednotlivých lokalit individuální a nedochází k systematickému přístupu k problematice regenerace, revitalizace a rekonverze areálů pro budoucí využití.

Tak jako v ostatních krajích je zásadním problémem složitost majetkoprávních vztahů, která výrazným způsobem často brzdí rozvoj území v atraktivních lokalitách. Dalším limitujícím faktorem bývá stupeň připravenosti podkladů pro nastartování procesu regenerace. Často se nedochovaly projektové dokumentace u objektů a staveb, nejsou zpracovány analýzy rizik, chybí zákresy technické infrastruktury a není vždy znám stávající stav, s návazností na možnost znovuvyužití.

Široké portfolio lokalit a různorodost předchozího využití i stávajícího stavu nabízejí příležitost pro mnohá řešení a variantní využití, buď jednoúčelové či kombinované. Vnímání investičního prostředí Zlínského kraje je mezi developery, investory a realitními kancelářemi pozitivní a většina považuje Zlínský kraj za atraktivní pro nové investice, výstavbu a rozvoj. Mezi nejatraktivnější části dle vyjádření patří zejména okolí krajské metropole Zlína – ORP Zlín, Vizovice či Otrokovice.

Právě v tomto prostoru se nachází zhruba 20% rozlohy

identifikovaných brownfields z celkové rozlohy, která činí 566,95 ha.

48


Přes deklarovaný zájem o lokality v okolí Zlína by měl být proces systematické regenerace nastaven tak, aby docházelo k pozitivním efektům i v ostatních částech Zlínského kraje. Zde se jeví velkou výhodou vysoké procento lokalit bez předpokládané kontaminace.

Za další důležitý průsečík identifikovaný rámci analýzy poptávka a nabídky, je zjištění, že největší zájem je o lokality s předchozím průmyslovým využitím. Tyto lokality zabírají z celkové rozlohy více než 50 %. Jedná se o lokality většího charakteru a tím i většího dopadu v případě úspěšné regenerace či rekonverze. Z hlediska četnosti jsou zastoupeny nejvíce zemědělské areály, které nedisponují takovou rozlohou a jsou v území rozptýleny. Při podrobném mapování byl velmi často deklarován zájem ze strany statutárních zástupců o nastartování procesu regenerace, zejména u lokalit, které jsou v jejich vlastnictví. Část majitelů ze strany soukromých subjektů rovněž hledá cestu k znovuvyužití území, a to jak z vlastních prostředků, nebo za pomoci strategického partnera. Část identifikovaných areálů je určena k prodeji. Majitel nejeví zájem o regeneraci či nedisponuje finančními prostředky, které budou k realizaci nutné. Všechny výše zmíněné případy mají rovněž společného jmenovatele, a tím jsou jednoduché vlastnické vztahy.

Velké množství lokalit ve vlastnictví soukromých subjektů vybízí k započetí systematického přístupu k jeho vlastníkům ze strany zástupců veřejných subjektů, s cílem rozvinutí diskuze na téma dalšího přístupu a spolupráce při regeneraci a řešení jednotlivých lokalit.

Vhodným způsobem je ustavení pravidelného pracovního fóra pod záštitou Zlínského kraje se zástupci měst, obcí, vlastníků a dalších zainteresovaných skupin, kde se budou řešit a diskutovat návrhy, doporučení či zkušenosti z procesu regenerace. Rovněž poradenství a pomocný servis je výborným a efektivním nástrojem. Jednotný postup umožní akceleraci řešení problematiky brownfields – realizace, propagace investičních území či zvyšování informovanosti a povědomí.

U některých lokalit je jejich stávající stav tak limitujícím faktorem, že je nebude možno znovu využít, ale vždy je možno provést potřebné sanační a rekultivační práce a uvést území do původního vztahu.

49


Všechny kroky v rámci procesu regenerace či rekultivace velkou měrou přispívají k zlepšování image území i samotného okolí. Rovněž mají pozitivní ekonomický a sociální dopad na obyvatelstvo, který spolu s rozvojem dopravní dostupnosti, výroby a služeb zvyšuje celkovou životní úroveň.

50


Analytická část - přílohy

Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji

Zadavatel:

Zlínský kraj

Zpracovatel: Agentura pro regionální rozvoj, a.s.

Duben 2009

51


Příloha č. 1 – Marketingová analýza trhu podnikatelských nemovitostí (brownfields) ve Zlínském kraji – dotazník Příloha č. 2 – Dotazník „Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji“ určený starostům měst a obcí Zlínského kraje Příloha č. 3 – Podklad pro katalogový list lokality brownfields ve Zlínském kraji Příloha č. 4 – Příklad katalogového listu identifikované lokality brownfields pro potřeby Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji Příloha č. 5 – Dodatková tabulka lokalit brownfields ve Zlínském kraji (lokality nesplňující zadaná kritéria >0,5 ha) Příloha č. 6 – Mapa umístění identifikovaných lokalit brownfields ve Zlínském kraji Příloha č. 7 – Seznam regenerovaných lokalit brownfields ve Zlínském kraji

52


Příloha č. 1

53


54


Příloha č. 2

55


Příloha č. 3

56


Příloha č. 4

57


Příloha č. 5

58


Příloha č. 6

59


Příloha č. 7 NNáz ev oobbce ázev ce

Náz ev areálu N ázev areálu

SStávající távající stav stav

Bisku Biskupice pice

CCiheln a Biskup ice (S ih elna Bisku pice (SD) D)

BBrownfields en. MMáánového rownfields již jižvyřeš vyřešen. nového vlastníka vlastníka aavýrobní výrobníprogram program. .PPoodohodě dohoděse se starostou s tarostou vyřazena z databáze. vyřazena z databáze.

Bo Bohu huslavice slav ice nad nad VVláří láří

Po sádka huuslav ice na d P osád ka Bo Boh slavice n ad VVláří lář í(S (SD) D)

VVyrazeno e starostou. yrazenozz databaze databazepo po dohodě dohoděsse starostou. MMom omentálně entálnějiž již m máávyužití využití

Bo Bořeno řenovvice ice

Far m aa Bo v ice F arm Bořeno řen ov ice (S (SD) D)

SStavající í farm tavajíc ísoukrom soukromí í vlastníc vlastnící farmuu regenerují. regenerují. NNa a žádost žádos tmmajitele ajitelelokalita lokalita zz databáze databáze vyřazena. vyřazena.

By o dd Ho Bystřice střic e ppo Hostý stýnnem em

Far m aa RRy y chlo v (S F arm ch lov (SD) D)

VV současné tavba solární současnédobě době výs výstavba solárníelektrárny. elektrárny. PPoodohodě tostarostkou vyřazena dohodě ss mmísístostarostkou vyřazenazz databáze. databáze.

Ho Holešov lešov

Far m aa KKo oličín F arm ličín (S (SD) D)

Farm Farmaa jejejiž již plně plněvyužita, využita,vvareálu areálu jsou jsou obchodní obchodní firm firmyy- - stavebniny, stavebniny,autobazar autobazaratd. atd. PPoodohodě kem vyřazena dohodě ss p. p.BBartos artoskem vyřazenazz databaze. databaze.

Ho Horní rní Bečv Bečvaa

Far m aa Ho F arm Horní rn íBečv Bečvaa (S (SD) D)

BBrownfields en. MMáánového rownfields již jižvyřeš vyřešen. nového vlastníka vlastníka aavýrobní výrobníprogram program. .PPoodohodě dohoděse se starostou s tarostou vyřazena vyřazena zzdatabáze. databáze.

Ho Hoštice štice

Far m aa Ho F arm Hoštice štice (S (SD) D)

Farm Farmaa uz uz mmáánového nového vlastníka, vlastníka,který kterýprovádí provádí její jejíregeneraci. regeneraci.PPoodohodě dohoděse sesstarostou tarostou vyřazena z databáze. vyřazena z databáze.

CChv hvaln alnov ov-Lísky -Lísky

Far m aa CCh hvvaln ovv (S F arm alno (SD) D)

Farm Farmuu vlastní vlas tnídle dle starosty s tarostynový novýmmajitel, ajitel,která která provádí provádí její její regeneraci. regeneraci. PPoodohodě dohodě se se starostou vyřazeno z databáze. starostou vyřazeno z databáze.

KKarolin arolinka ka

M olin ka (S MBP BP Kar K aro linka (SD) D)

DDle le sstarosty tarosty sse e jedná jedná ooobjekt, objekt, který kterýjejeplně plně využit tem . .VVyřazeno využitmměs ěstem yřazenozz databáze. databáze.

KKom omňa ňa

Lo m Ko m ňňa a (S L om K om (SD) D)

Lom Lom už už jejefunkční, funkč ní,těží těží se s ezde. zde.PPoodohodě dohoděse se starostou starostou vyřazeno vyřazeno zzdatabáze databáze

KKory oryčan čanyy

ČČSSAD ry čany AD Ko K ory čan y (S (SD) D)

Lokality de zde Lokalityjejeuž už vyřešena, vyřešena,bu bude zdesstředisko tředisko odpadového tví, které odpadového hospodářs hospodářství, které buduje buduje obec. obec. PPoodohodě se s tarostou vyřazeno dohodě se starostou vyřazenozz databáze. databáze.

KKrom roměříž ěříž

ŽŽižko v yy kasár naa KKro ro m iž kov kasárn měříž ěříž (S (SD) D)

BBrownfield rownfield již již vyřešen. vyřešen. Regenerováno Regenerovánoss mměstem ěstem. . PPoodohodě dohodě vyřazena vyřazena zzdatabáze. databáze.

KKrom roměříž ěříž

Far m aa ddrah rahlo v (S F arm lov (SD) D)

BBrownfield rownfield již již vyřešen. vyřešen. MMáánového novéhovlastníka vlastníka aa výrobní výrobníprogram program. . PPoodohodě dohodě se sep. p.KKoplíkem oplíkem vyřazen z databáze. vyřazen z databáze.

KKun unkov kovice ice

Far m aa KKu unnko ko vice F arm v ice (S (SD) D)

BBrownfields en. MMáánového rownfields již jižvyřeš vyřešen. nového vlastníka vlastníka aavýrobní výrobníprogram program. .PPoodohodě dohoděse se starostou s tarostou vyřazena vyřazena zzdatabáze. databáze.

No Nový vý Hro Hrozen zenkov kov

Far m aa No zen kovv (S F arm Nový v ý Hro Hroz enko (SD) D)

AAreál reáljejeuž už funkční funkční(zpracování (zpracovánídřeva). dřeva).PPoo dohodě tkou vyřazena dohodě se s estaros starostkou vyřazenazz databáze. databáze.

Po Poddolí olí

Far m aa PPo oddo olílí (S F arm (SD) D)

Farm Farmaa jejeopět opět plně plněfunkční funkční(využití (využitípro pro chov chov dobytka). dobytka).PPoodohodě doh oděse se starostou starostou vyřazena vyřazena zz databáze. databáze.

Po Poppov ovice ice

SStřelnice oppo ovvice třeln ice PPo ice (S (SD) D)

BBrownfield rownfield vyřešen. vyřešen.VVee výstavbě výstavbějejerekreač rekreační ní areál. ě se areál. PPoo dohod dohodě sestaros starostkou tkou vyřazeno vyřazeno zz databáze. databáze.

RRud udim imoovv

Far m aa RRu uddim im ov F arm o v (S (SD) D)

AAreál ní -- drobné reáljejefunkč funkční drobnévýroby, výroby,objekty objektyssee opravují. opravují.PPoodohodě dohoděse se starostou starostou vyřazeno vyřazeno zz databáze. databáze.

SStarý ko vv tarý Hrozen Hroz enko

SStátn í hm y SStar ý tátní h motn o tnéé rezerv rezer vy tarý Hro v (S Hrozenko zen kov (SD) D)

AAreál reáljejeplně plně funkční funkční- - firm firmaaVVTT železo železo HHranice ranice zde zd emmáávýrobní výrobníareál. areál.VVyřazeno yřazeno zz databáze. databáze.

TTrn av aa r nav

Far m aa TTrnav a (S F arm rn ava (SD) D)

Lokalita ení. NNa a výslovnou Lokalita vvřeš řešení. výslovnou žádost žádost mmajitele ajitele lokality lokalityzzdatabáze databáze vyřazena. vyřazena.

Uh Uherské erské Hradiště Hradiště

RRozestav u do vaa Uh erské oz estavěná ěn á bbu d ov Uhe rské Hrad Hradiště iště (S (SD) D)

BBudova udovajeje již jižve vevýstavbě. výs tavb ě.PPoodohodě dohoděss p. p. ŠŠupkou upkou vyřazena vyřazena zzdatabáze databáze

Uh Uhřice řice

Far m aa Uh F arm Uhřice řice (S (SD) D)

Farm Farmuu koupil koupilnový novým majitel, ajitel,ten ten jijiopravuje opravujena na agroturistiké agroturistikézařízení. zařízení.VVyřazena yřazenazzdatabáze. databáze.

60

Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji

Recommend Documents